Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ROZVOJOVÝ POTENCIÁL OBCE HUKVALDY A JEHO VYUŢITÍ The utilisation of development potential: the case of Hukvaldy Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Mgr. Petr TONEV
Věra JOKELOVÁ
Brno, květen 2009
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Věra Jokelová
Ná z e v di pl omové pr áce:
Rozvojový potenciál obce Hukvaldy a jeho vyuţití
Ná z e v pr ác e v angličt i ně:
The utilisation of development potential: the case of Hukvaldy
Ka t e dr a:
regionální ekonomie a správy
Ve douc í di pl omové pr áce:
Mgr. Petr Tonev
Rok obha j oby:
2009
Anotace: Práce „Rozvojový potenciál obce Hukvaldy a jeho vyuţití“ se zaměřuje na rozvojové moţnosti Hukvald, obce v Moravskoslezském kraji. Potenciál obce ovlivňuje především zřícenina středověkého hradu, která se na jejím území nachází a také Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy. Převáţně tyto dva faktory rozvoje podrobněji analyzuji a hodnotím jejich minulý i moţný budoucí dopad na rozvoj obce a cestovního ruchu v ní. Výsledkem práce je zhodnocení existence či absence schopností rozvoje. Pro komplexnost informací a uvedení do souvislostí obec Hukvaldy dostatečně charakterizuji.
Annotation: The work „The utilisation of development potential: the case of Hukvaldy“ aims at development possibilities of Hukvaldy, municipality in Moravskoslezský region. Municipalitie´s potential is being influenced mainly by medieval castle Hukvaldy, which is situated in its district and The international music festival Janáček in Hukvaldy. I mainly analyse these two development factors and also evaluate their previous and possible future impact on municipality and its tourism development. Outcome of the work is evaluation of development abilities existence or absence. To complete information and to introduce context I also adequately characterize the municipality of Hukvaldy.
Klíčová slova: Cestovní ruch, Hukvaldy, hrad, regionální rozvoj, územní plánování
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Rozvojový potenciál obce Hukvaldy a jeho využití vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. 5. 2009 vlastnoruční podpis autora
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala především panu Mgr. Petru Tonevovi za odborné vedení práce a cenné rady. Mé poděkování dále patří paní Martě Sobotíkové, zaměstnankyni Obecního úřadu Hukvaldy, za poskytnuté informace, materiály z archivu obecního úřadu a konzultace.
OBSAH OBSAH ......................................................................................................................................5 ÚVOD .........................................................................................................................................6 1
OBEC HUKVALDY V ZÁKLADNÍCH SOUVISLOSTECH .....................................8
1.1 Poloha ...........................................................................................................................8 1.2 Stručná historie.............................................................................................................9 1.3 Socioekonomické souvislosti a technické zázemí......................................................10 1.3.1 Obyvatelstvo ...........................................................................................................10 1.3.2 Dopravní dostupnost ...............................................................................................11 1.3.3 Občanská vybavenost .............................................................................................13 1.3.4 Technická infrastruktura .........................................................................................15 1.3.5 Hospodářství a ekonomická aktivita ......................................................................17 1.3.6 Obecní atraktivity a cestovní ruch ..........................................................................21 1.3.6.1 Hrad Hukvaldy ....................................................................................................22 1.3.6.2 Hukvaldská obora ...............................................................................................26 1.3.6.3 Festival Janáčkovy Hukvaldy .............................................................................27 1.3.6.4 Památník Leoše Janáčka .....................................................................................29 1.3.7 Ţivotní prostředí .....................................................................................................29 1.3.8 Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice (SMOPO) ..............................................30 2 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCE .........................................................................34 2.1 Územní plán obce Hukvaldy ......................................................................................34 2.2 Program rozvoje obce ................................................................................................36 3 DOSAVADNÍ VLIV SPECIFIK OBCE NA JEJÍ ROZVOJ .....................................38 3.1 Dosavadní rozvojové akce v hradním objektu ...........................................................38 3.2 Dosavadní vliv atraktivit na rozvoj obce ...................................................................40 4 MOŢNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE DO BUDOUCNOSTI ...................................44 4.1 Moţnosti a bariéry rozvoje objektu hradu .................................................................44 4.2 Moţnosti a bariéry rozvoje obce ................................................................................48 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................57 ZÁVĚR ....................................................................................................................................58 SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................................62 SEZNAM TABULEK .............................................................................................................62 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................62 PŘÍLOHA B – MAPY ............................................................................................................65 PŘÍLOHA C ............................................................................................................................66 PŘÍLOHA D – FOTOGRAFIE .............................................................................................67
ÚVOD Myšlenka napsat bakalářskou práci o Hukvaldech a příleţitostech jejich moţného rozvoje je úzce spjata s mým vztahem k nim. Od narození jsou mi domovem a byly tak i částečně podnětem pro studium právě regionálního rozvoje. Účelem práce je podrobná analýza atraktivit a zhodnocení potenciálu rozvoje této obce. Z toho vyvozuji hodnocení, zda potenciál existuje, chybí, či jiţ byl vyuţit. Důraz je kladen především na vliv uvedených specifik na vývoj obce v minulosti, současný i budoucí potenciální rozvoj. Hukvaldy, obec s bohatou historií, malebnou krajinou i standardně rozvinutou infrastrukturou, zcela jistě patří mezi atraktivní turistické cíle Moravskoslezského kraje. Do povědomí lidí se obec dostala především díky místním kulturně-historickým atraktivitám, z nichţ patrně tou nejvyhledávanější je středověký hrad Hukvaldy týčící se na kopci přímo nad historickým centrem obce. Zmíněný vrch a jemu přilehlé oblasti byly v období baroka zalesněny a v současné době je tento přírodou a zvířectvem oplývající areál znám jako hukvaldská obora. Oboru řadím taktéţ mezi obecní specifika, je totiţ, ať uţ pro návštěvníky či obyvatele obce, oblíbeným místem k odpočinku a relaxaci. Hukvaldy jsou také známé pro osobnost hudebního génia Leoše Janáčka, komponenta váţné hudby 19. století. Je to jeho rodiště, zdejší příroda a prostředí vůbec se staly inspirací mnoha umělcových děl. Světoznámého rodáka zde připomíná nejen jeho rodný dům, ale i domek, ve kterém pobýval vţdy, kdyţ se sem vracel – dnes Památník Leoše Janáčka. Skladatelovo jméno a jeho odkaz je nosnou základnou pro kulturní ţivot v obci. Obdiv a úcta k této osobnosti vedla k vzniku Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Tato kaţdoroční kulturní událost konaná na počest skladatele má v obci jiţ dlouholetou tradici a s kaţdým dalším uskutečněným ročníkem se stává známější, navštěvovanější a získává na prestiţi. Stejně jako se kdysi Janáček netajil svou láskou k obci a zdejší krajině, netají se ani obec hrdostí na svého rodáka. O tom svědčí místní názvy, názvy akcí i například pojmenování zdejší základní školy. Také znak obce vypovídá o jejích nejznámějších ikonách: najdeme na něm lišku, znázorňující ústřední postavu snad nejznámější Janáčkovy opery, sedící na hradbách. Obec celkově staví na zvuku mistrova jména. Hrad je však onou dominantou, která přitahuje návštěvníky do obce nejvíce.
6
Výše vyjmenované zvláštnosti obce, nevýrazná zemědělská činnost a absence průmyslu předurčují její orientaci na turismus a cestovní ruch. Po roce 1989, který znamenal velké změny ve všech oblastech ţivota obcí České republiky, vidělo tehdejší vedení Hukvald budoucnost právě v cestovním ruchu. Toto bylo impulsem startujícím rozvoj sektoru sluţeb spojených s turismem, samozřejmě doprovázeným rozvojem oblastí jiných, především infrastruktury. První část práce je zaměřena na seznámení se základní charakteristikou obce, s její polohou v rámci regionu, historií a místními zvláštnostmi, stejně tak i s detailnějším popisem socioekonomické a technické stránky zahrnující informace o obyvatelstvu, hospodářství, dopravě, občanské vybavenosti, cestovním ruchu, ţivotním prostředí apod. Účel této pasáţe spočívá ve vytvoření uceleného obrazu současného stavu obce. Část druhá je popisem a rozborem rozvojových dokumentů obce. V popředí mého zájmu je územní plán, který je pro obec stěţejním a dá se říci, ţe i jediným dokumentem tohoto charakteru. Pokud ovšem nebereme v úvahu pár programů rozvoje vytvářených na kaţdé volební období místním zastupitelstvem a strategii rozvoje v rámci Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice (SMOPO), tj. mikroregionu, kterým jsou Hukvaldy členem. V části třetí posuzuji dosavadní vliv specifik obce na její rozvoj. Jsou zde analyzovány projekty, které byly realizovány v minulosti a jejichţ existence má původ v místních specificích. Ty zde byly impulzem a hrály zásadní roli při vzniku těchto projektů. Čtvrtá část stejně jako ta předchozí pojednává z větší části o rozvoji zaloţeném na vyuţití existence hradu na území obce a dalších zvláštnostech. Rozdíl však tkví v tom, ţe se snaţím najít příleţitosti k rozvoji mnou zkoumané obce, které tvoří její nosný potenciál v budoucnosti. Rozvojem není myšlen jen rozvoj v oblasti cestovního ruchu, ale všestranný rozvoj obce, jejího hospodářství, kulturního i ţivotního prostředí. Pasáţ je pro úplnost doplněna o SWOT analýzu.
7
1 OBEC HUKVALDY V ZÁKLADNÍCH SOUVISLOSTECH 1.1 Poloha Na polohu obce můţeme nahlíţet z několika rovin. Z hlediska geografického se Hukvaldy nacházejí na severní Moravě, v západní části okresu Frýdek-Místek spadajícího do Moravskoslezského kraje. Obec patří do správního obvodu Frýdku-Místku, obce s rozšířenou působností, vzdálenou 13 km. Výhodná je také blízkost krajského města Ostravy, poloţeného 25 km severně. Soustředíme-li se na geomorfologickou polohu, leţí obec na úpatí Palkovických hůrek, v podhůří Moravskoslezských Beskyd. Území obce rozprostírající se na 2 029 ha je z východu ohraničeno Babí horou (586 m), ze západu Sklenovskými vrchy (424 m) a z jihu hradním vrchem (480 m) a Kazničovem (601 m). Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 276 - 610 m. n. m. Obec taktéţ leţí na pomezí Lašska a Valašska, avšak řadí se mezi ryze lašské, o čemţ vypovídá nejen místní měkké nářečí. Samotné území je historicky rozděleno na čtyři místní části: Rychaltice, Dolní Sklenov, Horní Sklenov a Hukvaldy, katastrální území jsou dvě: Rychaltice a Sklenov. Historickým i správním centrem je část Hukvaldy. Napříč obcí vede silnice, která se v Rychalticích kolmě napojuje na komunikaci č I/48 Příbor – Frýdek-Místek. Obcí protéká řeka Ondřejnice, pravostranný přítok Odry, podél jejíhoţ toku je situována velká část zástavby. Mapa č. 1: Poloha Hukvald
Zdroj: www.geoportal.cuzk.cz
8
1.2 Stručná historie Při popisu historie obce musíme rozlišovat ve vývoji jednotlivých místních částí, které bývaly samostatnými celky, netvořily tak vţdy jednu obec. „Počátky historie Hukvald sahají do 13. století a jsou spojeny s vybudováním hradu. O přesném období vzniku se historici přou, můţeme však říci, ţe byl postaven někdy mezi lety 1257-1258. Stavitelem byl pravděpodobně Frank z Hückeswagenu, syn rytíře Arnolda. Rytíř Arnold, který byl donedávna povaţován za zakladatele, patřil do druţiny Přemysla Otakara I. a jakoţto jeho druţiník se podílel na kolonizaci země. První písemná zmínka o hradu Hückenswald pochází z roku 1285. V letech 1260-1290 vznikl v podhradí dvůr. V podzámčí se budovaly panské stavby a později i domky pro prostý lid. Hrad Hukvaldy se ale jiţ brzy po svém zaloţení stává střediskem správy panství olomouckých biskupů, rod z Hückenswagenu o něj z neznámých příčin přichází a mizí z historické scény. Hrad dále procházel mnoha přestavbami a rozšiřováním, postupně se stal jen sídlem správců panství hukvaldského. V roce 1566 byla Vilémem Prusínovským zaloţena obora, původně měla ale jinou polohu neţ dnes. Samotná obec Hukvaldy vznikla aţ v 18. st., jako následek přesunu vrchnosti z hradu do podhradí. Z té doby pochází lovecký zámeček, letní sídlo olomouckých biskupů, dále byl v podhradí v polovině 19. století vybudován hřebčín. V Hukvaldech se rozvíjela řemesla, nejvíce tkalcovství. Od roku 1567 do roku 1970 pak i pivovarnictví. Nechyběly ani vzdělávací instituce, původně v panském domku v podhradí a později v bývalé bednárně, pozdějším rodišti Leoše Janáčka. Poddanskou obcí hukvaldského panství byl Sklenov (dnešní Dolní Sklenov), zaloţený kolem roku 1294, ze kterého pochází první zmínka o této vsi. Prameny se liší v odvození názvu obce, některé se přiklání k pojmenování podle sklenných hutí, které zde údajně v minulosti byly, jiné spatřují původ ve jméně lokátora1 vsi. Rozlišení Velkého a Malého Sklenova, poprvé zmiňováno v roce 1437, vyústilo v 18. století k rozdělení na dvě samostatné obce, Horní Sklenov a Dolní Sklenov. Obec Rychaltice vznikla ve 14. století, první písemná zpráva je datována k roku 1394. Zaloţil je biskupský úředník Berthold a původně byly spojeny lénem s další vsí, Kateřinicemi. V 15. století je uţ ale samostatně drţeli různí leníci do doby, neţ v 16. století tehdejší vlastník prodal Rychaltice olomouckému biskupovi. Rokem 1960 se stala do té doby samostatná obec součástí Sklenova. První záznam o místní faře a kostelu uvádí rok 1506. Tehdejší dřevěná stavba byla v 18. století přebudována na kamennou barokní a zasvěcena sv.
9 1
Lokátor – označení pro osobu ve středověku pověřenou zaloţením vsi
9
Mikuláši. Rychaltická škola, jejíţ historie začíná 16. stoletím, vystřídala mnohé budovy.“2 Tou poslední se stala nynější galerie Antonína Kroči, celorepublikově významného malíře.
1.3 Socioekonomické souvislosti a technické zázemí 1.3.1 Obyvatelstvo Počet obyvatel obce se v posledních letech pohybuje blízko dvoutisícové hranice, v současné době obec eviduje 1902 obyvatel.3 Vývoj počtu obyvatel je ovlivňován atraktivitou bydlení, postupnou přeměnou na rekreační oblast a s ní souvisejícím vývojem obsluţných funkcí. Zanedbat nelze také skutečnost, ţe Hukvaldy jsou okrajovou součástí ostravské aglomerace, dnes trpící vysokou nezaměstnaností. Během 20. století docházelo k výrazným výkyvům, vzestup počtu obyvatel ve 30. letech byl nahrazen poklesem v období druhé světové války, poválečný nárůst kulminující na počátku 60. let byl opět následován poklesem, nejdynamičtějším v 80. letech, zapříčiněným bytovou dotační politikou státu.4 Zrušením této politiky v 90. letech se odliv do měst opět zpomalil, nyní je zaznamenán naopak mírný růst obyvatel, migrujících za poklidnějším a zdravějším bydlením, bezpečnějším také pro jejich děti.
2200 2150 2100 2050 2000 1950 1900 1850 1800 1750 1700 1650
18 69 18 80 18 90 19 00 19 10 19 21 19 30 19 50 19 61 19 70 19 80 19 91 20 01
Počet obyvatel
Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel
Rok sčítání Zdroj: Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005
V rámci místních částí bylo evidováno 495 osob v části Hukvaldy, 200 v Horním Sklenově, 503 v Dolním Sklenově a 683 osob v Rychalticích.5 Rozdělení na muţe a ţeny je 10 2
PETER, V. Pozdrav z Frýdecko-Místecka: Frýdecko-Místecko na dobových pohlednicích. T.I.M.E. 2000. s. 37-39, 88-89. ISBN 80-902844-0-X 3 Evidence Obecního úřadu Hukvaldy, ke dni 13. 2. 2009 4 KONEČNÁ L.:Územní plán obce Hukvaldy: Obyvatelstvo, zaměstnanost, bydlení. s. 28 5 Evidence Obecního úřadu Hukvaldy ke dni 31. 12. 2007, vychází z celkového počtu obyvatel 1881 - od současného počtu se liší o 11 osob.
10
téměř rovnoměrné: ţije zde 940 muţů a 962 ţen. Dle věkové skladby jsou obyvatelé děleni na děti do 15 let, kterých je 232, děti do 18 let, ty jsou zastoupeny 287 osobami a starší 60 let s 471 osobami. Zastoupení obyvatel v poproduktivním věku je vcelku vysoké – 25%. S tímto dělením úzce souvisí mnoţství moţných voličů, tedy osob starších 18 let, které čítá 1602 lidí. Z dělení podle věkové skladby vyplývá šedesátiprocentní podíl obyvatel ve věku 18 – 60 let, vyjádřený 1144 osobami.6 O věkovém sloţení obyvatelstva názorněji vypovídá graf níţe. Graf č. 2: Sloţení obyvatelstva podle věku
Zdroj: Obecní úřad Hukvaldy
Analýzou rodinných stavů bylo obecním úřadem zjištěno 912 ţenatých/vdaných osob, 700 svobodných, 102 rozvedených a 180 ovdovělých. Migrace v jednotlivých letech v řadě nezaznamenává velké odchylky, v průběhu roku 2008 se zde narodilo 16 dětí, k trvalému pobytu se nahlásilo 43 osob, naopak odhlásilo se osob 20 a zemřelých bylo evidováno 18.7 Z toho vyplývá mírný přírůstek. Vzdělanostní struktura je k dispozici pouze z posledního sčítání lidu, obecní úřad tuto evidenci dle zaměstnance úřadu nevede. O zájmu o bydlení v obci svědčí nově provedené změny územního plánu týkající se rozšiřování ploch určených pro výstavbu nových domů. Potenciál pro výstavbu rodinných domů má lokalita Na drahách, Na steklé. K migraci z měst do vesnice přispěla také chatová oblast pod Babí horou.
1.3.2 Dopravní dostupnost „Ze severu k jihu prochází obcí krajská komunikace II. Třídy č. II/486, ve své podstatné části sledující tok Ondřejnice. Ta v Rychalticích vyúsťuje na hlavní tah z Olomouce do Českého Těšína, silnici I/48, dělící se na R48 Rybí MUK Rychaltice ve směru na Příbor a R48 Rychaltice Frýdek-Místek ve směru na zmiňované okresní město. I/48 je zároveň tahem 11 6 7
Obecní úřad Hukvaldy. Tamtéţ.
11
evropské silniční sítě E-462. Jako reakce na tento fakt a z něj vyplývající vytíţenost komunikace8 se v současné době řeší přestavba čtyř proudové silnice na rychlostní komunikaci směrově oddělenou. Nevyhovuje především šířka silnice, obzvláště mostu, který je její součástí a který mimoúrovňově kříţí krajskou II/486. Napojení na ni se nachází v těsné blízkosti mostu. Šířka II/486 oscilující mezi 5 aţ 6 metry je taktéţ nevyhovující, coţ je způsobeno zástavbou historicky lokalizovanou těsně podél cesty, která v mnoha úsecích neumoţňuje její další rozšíření. Ani svým směrováním, charakteristickým častým lomením, nutným například pro překonání řeky nebo vyhnutí se stavbám, není podle vyjádření v územním plánu ideální. Dopravní spojení na Příbor a Kozlovice spadají do kategorie III. třídy. Tyto místní komunikace jsou doplněny o komunikace účelové zajišťující přístup k různým lokalitám a jejich obsluţnost.“9 Komunikace pro pěší kopírují krajnici komunikací II/486 a I/48. Chodníkům chybí spojitost, nebyly vystavěny v plné délce cest, a proto na sebe nenavazují. Chodci jsou nuceni v chodníky nevybavených úsecích vyuţívat i komunikaci pro vozidla, coţ ovlivňuje bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Pěší turisté mají moţnost vyuţít značených turistických stezek napojených na síť stezek směřujících nejen do okolních měst. „Hromadnou dopravou je zprostředkováno spojení s Frýdkem-Místkem, Ostravou, Kozlovicemi, Kopřivnicí a Příborem. Nejfrekventovanější jsou spoje na okresní a krajské město. Zastávky byly u komunikace II/486 vystavěny v rozestupech tak, aby nebyly příbytkům občanů příliš vzdáleny. Významnost z hlediska spojení nejen s vyjmenovanými městy ale i vzdálenějšími cíli mají zastávky na I/48 obsluhující většinu linek.“10 S výjimkou okrajových částí je obsluţnost obyvatel tímto druhem dopravy podle územního plánu dostatečná. Hukvaldy nejsou navázány na síť ţelezničních tratí, nejbliţší ţelezniční stanice se nachází v Příboře na trati č. 325 Veřovice – Studénka. Jako další moţnost se nabízí stanice ve Frýdku-Místku s tratí č. 322 Český Těšín – Frýdek-Místek a č. 323 Ostrava – Valašské Meziříčí. Za výhodu lze povaţovat blízkost Janáčkova letiště v Mošnově, vzdáleného 14 km. Hukvaldy nemůţeme povaţovat za primární cíl většiny uţivatelů letecké dopravy směřujících do Mošnova, ale mohou se stát cílem vedlejším, rozšiřujícím poznání regionu. Letiště 12 8
KONEČNÁ L.:Územní plán obce Hukvaldy: Dopravní prognóza intenzit silničního provozu. s. 79: sčítání v roce 1995 v úseku Příbor – Rychaltice zaznamenalo 6884 projíţdějících vozidel za den, v úseku Rychaltice – Frýdek-Místek 8056 voz./den. Nárůst oproti sčítání z roku 1990 činil v prvním úseku 57%, v úseku druhém 68%. 9 KONEČNÁ L.:Územní plán obce Hukvaldy: Doprava. s. 73-79. 10 Tamtéţ.
12
usnadňuje dostupnost ze vzdálených lokalit a tím určitě přispívá k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Cyklistům přijíţdějícím na Hukvaldy usnadnila orientaci při cestování značená cyklotrasa č. 6006. Prozatím jde spíš o značení pro orientaci cyklistů, cyklotrasa totiţ vede po místních komunikacích, nikoli po zvláštních, za tímto účelem vybudovaných cestách.
1.3.3 Občanská vybavenost Vybavenost pro občany je celkově uspokojivá a odpovídá současným potřebám. Vzdělávání a výchovu mládeţe zajišťuje Základní škola a Mateřská škola Leoše Janáčka, která je jedinou příspěvkovou organizací vytvořenou obcí. Učebny mateřské školy i školy základní jsou umístěny v jedné budově, vystavěné v 80. letech na území Dolního Sklenova, která je svou kapacitou postačující. Mateřská škola se skládá ze tří tříd, do kterých je rozmístěno přes padesát předškoláků.11 Základní škola je devítiletá a počtem ţáků se pohybuje na dolní hranici stanovené pro povolení činnosti. V základní škole byla také zřízena obecní knihovna, určená pro všechny občany. O zdraví občanů pečuje místní zdravotnické zařízení vybudované v Rychalticích. V rámci něj působí dětská lékařka a praktická lékařka pro osoby starší 18 let. Prostory budovy vyuţívá také zubní ambulance a nedávno zřízená lékárna. Ta vyřešila především starším nemohoucím občanům problémy s vyzvednutím léků, pro které museli dříve jezdit do okolních měst. Pohotovost, nemocnice a další specializovaná lékařská péče je dostupná aţ v okresním městě. Sociální sluţby reprezentuje pouze dům s pečovatelskou sluţbou, na který byla přebudována rozestavěná budova původně plánované mateřské školy. Tento krok vyřešil absenci podobného zařízení pro seniory. Bytová kapacita je plně vyuţita a zájem o bydlení v tomto objektu je stále vysoký.12 Hukvaldy disponují vlastními hřbitovy, jedním u kostela sv. Mikuláše v Rychalticích a druhým pod centrem Hukvald, s jejichţ moţným budoucím rozšířením počítá i územní plán. Prozatím jejich kapacita postačuje. Zázemím pro kulturní ţivot, tolik charakteristický pro tuto obec, se stal víceúčelový sál při základní škole, jehoţ výstavba vyplynula z nedostatku prostor ke konání společenských akcí. Amfiteátr, do přírody zasazené a tedy nezastřešené divadlo vytvořené v oboře v 50. letech 20. století, či pódium v hradní kulatině, nemohly svým charakterem hostit 13 11
Platí pro školní rok 2008/2009, Informace o mateřské škole, [online]. [cit. 2. 3. 2009] Dostupné na www: http://www.zshukvaldy.cz/kategorie/materska-skola-40.php 12 Zjištěno konzultací se sekretářkou starosty M. Sobotíkovou dne 3. 4. 2009.
13
všechna kýţená představení, koncerty a jiné události. Absence kulturního domu byla do výstavby sálu, pro tyto účely vyvaţována alespoň vyuţíváním tělocvičny základní školy. Slavnostní obřady jako svatby, vítání občánků apod. se konají v obřadní síni Obecního úřadu Hukvaldy. Funkci společenského prostoru také plní budova tzv. „staré školy,“ kde se pravidelně schází zdejší klub důchodců, součástí je i galerie, v níţ vystavují své obrazy umělci. V galerii a zároveň v místo své tvorby proměnil bývalou školu v Rychalticích místní rodák a úspěšný akademický malíř Antonín Kroča. Typická pro jeho díla je inspirace místní přírodou, kulturou, obyvatelstvem a tradicemi. Pro různé společenské účely jsou vyuţívány také prostory myslivecké chaty. Sportovní duch v obci rozvíjí organizace TJ Sokol Hukvaldy, reprezentovaný oddílem Klubu českých turistů, tenisty, fotbalisty, volejbalisty, oddílem ASPV (Asociace sportu pro všechny). Ke sportovnímu vyţití v obci slouţí tělocvična, trávové i štěrkové fotbalové hřiště, ve veřejnosti volně přístupném areálu za školou hřiště pláţového volejbalu, tamtéţ bylo umístěno pískové hřiště s prolézačkami pro nejmenší děti, po domluvě lze vyuţít tenisové kurty. Spíše pro mládeţ a ke kaţdodenní rekreaci obyvatel bylo realizováno hřiště uprostřed větší zástavby rodinných domků v Rychalticích, které ale doposud není zcela dokončeno. Nejintenzivnější sportovní činnost se lokalizuje do tělocvičny umoţňující vykonávání nejrůznějších sportů, slouţí nejen pro ţáky školy, ale také pro ostatní občany. Setkáme se zde s fotbalem, florbalem, volejbalem, aerobicem aj. V letošním roce, tj. roce 2009, se plánuje přestavba sportovního zázemí TJ Sokol Hukvaldy, prozatím je ve fázi podávání ţádostí o dotace na dvě ze tří staveb projektu. Obec by se měla na projektu podílet 1 000 000 Kč.13 Historie obce si pamatuje dokonce i veřejné koupaliště, to však časem přestalo odpovídat hygienickým poţadavkům a bylo nakonec zrušeno a zavezeno hlínou. Občané tak navštěvují koupaliště v nedalekém Příboře a aquapark na přehradě Olešná, umoţňující venkovní i zastřešené koupání. Oblíbenosti mezi občany se těší Relax centrum v sousedních Fryčovicích, jehoţ areál zahrnuje i místnosti na squash, badminton, bazén, saunu, ve speciálních programech pak aqua aerobic nebo plavání s batolaty. K občanské vybavenosti také patří sluţby České pošty, mající pobočku na Hukvaldech naproti Obecnímu úřadu. S komerční občanskou vybaveností pak souvisí část následující podkapitoly, pojednávající o obchodech a podnikatelských objektech. V současné době se řeší realizace projektu „Společenské centrum pro volnočasové aktivity dětí a mládeţe“ ve spolupráci s místní římskokatolickou farností. Na projekt, jehoţ náklady činí 8 028 600 Kč, 14 13
Obecní úřad Hukvaldy
14
byly získány finanční prostředky z dotačního titulu ROP – Rozvoj venkova za finanční spoluúčasti obce ve výši 7,5%.14 Celkově lze říci, ţe se vybavenost občanů stále zlepšuje, pozorujeme nepřetrţitý pokrok a snahu zastupitelů o něj. Nutno si uvědomit, ţe nynější stav je výsledkem práce nejen současného vedení obce. Zásluhy především na vytvoření infrastruktury umoţňující rozvoj dalších aktivit, které na ni navazují, patří předchozím vedením, především stojících na počátku tvorby novodobé historie samosprávných obcí, tedy zvoleným po roce 1989. Z jimi vytvořených základů se vychází a o tom, ţe Hukvaldy poskytovaly kvalitní podmínky pro ţivot občanů uţ v dřívějších letech, kdy jiné obce svou vybaveností stály teprve na počátcích rozvojového procesu, vypovídá i úspěšná účast v soutěţi Vesnice roku 1998. „Tehdy čtvrtý ročník soutěţe s účastí 198 obcí z celé republiky pořádal Spolek pro obnovu venkova. Hukvaldy, jako vítěz regionálního kola, postoupily do kola celostátního, ve kterém získaly druhé místo. Komise tehdy nehodnotila pouze vizuální působení obce, ale i aktivní účast občanů na společenském ţivotě prostřednictvím organizování spolků, kulturních akcí, a zájmových činností.“15 Je více neţ jisté, ţe se od té doby v obci mnohé změnilo a jednotlivé hodnocené oblasti byly ještě více rozvinuty, neodvaţuji se ale soudit, zda by obec i nyní po deseti letech v tak velké konkurenci uspěla.
1.3.4 Technická infrastruktura Hovoříme-li o technické infrastruktuře, máme na mysli především dopravní, komunikační a jiné zásobovací inţenýrské sítě. Silniční síť dostatečně zmiňují odstavce věnované dopravě. „Od roku 1948 funguje vodovodní potrubí čerpající vodu z pramenů v Rybí, Kazničově a Krnalovicích. Veřejný vodovod byl ke konci šedesátých let napojen na Ostravský oblastní vodovod Chlebovice – Hájov, který zásobuje místní části Rychaltice a Dolní Sklenov. Při nedostatku vody z jímek z Kazičova zásobuje i Horní Sklenov a Hukvaldy.“16 Právě kolísání vody v místních zdrojích zůstává problémem i dnes. Problémem mnoha obcí zůstává odvádění odpadních vod. V ideálním případě tuto funkci obstarává kanalizace, ta ale doposud pro finanční a časovou náročnost investice nebyla vybudována, a proto k likvidaci odpadních vod slouţí septiky a ţumpy. Toto řešení není hygienicky nezávadné a ovlivňuje čistotu vody v řece Ondřejnici. Otázka výstavby kanalizace se
v současné
době
řeší
v rámci
SMOPO
na
základě
vypracovaného
projektu:
„Odkanalizování a čištění odpadních vod obcí v povodí Ondřejnice“. Do návrhů byly 15 14
Tamtéţ. KLEČKOVÁ, K., Soutěţ vesnice roku 1998 v Programu obnovy venkova, Hukvaldský občasník, 1998, roč. 8, č. 5. s. 10-13. 16 KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy: Vodní hospodářství. s. 93 - 95. 15
15
zaneseny tři čistírny odpadních vod doplněné o tři vedlejší, dočasné (dále jen ČOV).17 Vlastní ČOV disponuje Dům s pečovatelskou sluţbou. Potřebu elektrické energie pokrývá distribuce z rozvodu v Příboře, na který navazují trafostanice v obci. Síť napětí, stejně jako veřejné osvětlení, jsou provedeny venkovním vedením. Většina území obce prošla plynofikací, domácnosti tak převáţně přijaly zemní plyn za hlavní zdroj tepla a tím přispěly ke zlepšování stavu ţivotního prostředí. Vedení plynu z regulační stanice v Rychalticích zajišťuje několik plynovodů. „Zázemí pro telefonní spojení vytváří místní telefonní obvod připojený do uzlového obvodu Frýdek-Místek s ústřednou v budově místní pošty a v Rychalticích. Telekomunikační spojení zprostředkovávají nadzemní ale i podzemní kabely.“18 Nechybí ani místní rozhlas. Do roku 2004 byl televizní signál přijímán pouze prostřednictvím vysílačů v okolí, krok kupředu znamenal přechod na novější technologii kabelového vysílání. Nabídka kabelové televize je postupně rozšiřována a nyní umoţňuje příjem aţ 37 televizních programů. Vybudovaná síť kabelů přivádí do domácností také internet, který byl do té doby vázán na vyuţívání telefonních linek. Vysokorychlostní internet zde funguje od roku 2005 a jeho zavedení obec stálo 2 259 397 Kč.19 Tabulka č. 1: Finanční zajištění zavedení vysokorychlostního internetu v obci Poskytovatel financí Podíl (%) Částka Evropská unie 75,0 1 694 547 Kč Moravskoslezský kraj 3,9 88 068 Kč Stát 10,0 225 648 Kč Obec 11,1 251 134 Kč Zdroj: Obecní úřad Hukvaldy
Internetové připojení modernizovalo vybavenost občanů, umoţnilo rozvoj jejich počítačové gramotnosti i rozvoj sluţeb obecního úřadu, konkrétně stále více uţívané e-podatelny. Zavedení tohoto „výdobytku nové doby“ můţeme povaţovat za úspěch uţ z toho důvodu, ţe obec neustrnula, ale má tendenci následovat pokrok. „O zájmu občanů o tento produkt svědčí počty domácností přihlášených k jeho uţívání dosahující čísla 313. Kabelovou televizi uţívá 314 domácností.“20 Pozitivně lze hodnotit i vedlejší efekt vybudování kabelové sítě – odstranění „lesu“ antén ze střech obydlí. Za pozitivní důsledek povaţuji zprostředkování zasedání zastupitelstva domácnostem přímými přenosy, které jsou od doby vybudování kabelové sítě vysílány „obecní televizí“.
16 17
KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy: Odvádění a čištění odpadních vod – současný stav. s. 101. KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy: Spoje. s. 122. 19 Obecní úřad Hukvaldy. 20 Tamtéţ. 18
16
1.3.5 Hospodářství a ekonomická aktivita Do roku 1989 byla hospodářská činnost v obci zaměřena především na zemědělství, zemědělská činnost zde byla zachována aţ do dnešní doby, avšak silně omezena. „Katastrální území Sklenov a Rychaltice disponují více neţ 900 ha zemědělské půdy, coţ je 45% řešeného území, převáţně na zvlněném svaţitém terénu. Orná půda převládá, značné jsou i výměry luk a pastvin. Rychaltice a Sklenov jsou v rostlinné výrobě vyuţívány pro pěstování pícnin a obilnin, technickou plodinou je řepka.“21 V současnosti zemědělskou půdu převáţně obhospodařuje Beskyd AGRO a.s. Palkovice, o část ploch se starají soukromníci. V oblasti působí zemědělské druţstvo, v jeho správě jsou dva kravíny o kapacitách do 200 kusů dobytka. Druţstvo uvaţuje o celkové rekonstrukci a rozšíření kravína, na základě vyuţití dotací, myšlenka však doposud nebyla realizována.22 Ačkoli výjimkou nejsou ani soukromí chovatelé dobytka, o podnikatelské činnosti nemůţe být řeč, jedná se totiţ o chov pouze pro vlastní potřeby. Na
tuto
zemědělskou
činnost
v nejkoncentrovanější
podobě
navazuje
také
zahradnictví, zaměřené na pěstování a prodej květin a zeleninových sadeb, které je provozováno soukromým podnikatelem, místním obyvatelem Přemyslem Matulou. Pro pěstování vyuţívá nejen zahrad ale i zasklených ploch. Zeleninu a zeleninovou sadbu pěstuje a prodává navíc další ţivnostník, p. Lyčka ze Sedlnic. Významnou část půdního fondu tvoří lesní půdy, které podléhají správě Lesů České republiky, zastoupené Lesní správou Frenštát pod Radhoštěm. Existují zde tedy podmínky i pro lesní výrobu, která však naráţí na jistá omezení v podobě ochranných pásem, konkrétně v areálu hukvaldské obory. Frenštátská lesní a.s., hospodařící na území obce v oblasti lesnictví, vlastní v obci nejnutnější zázemí pro svou činnost sestávající převáţně z běţné údrţby lesů. Lesy České republiky také spravují dva rybníky v oboře, slouţící pro odchov pstruhů. Třetí rybník spadá pod ZD Palkovice. Průmyslová výroba není v obci zastoupena, ale nebylo tomu vţdy tak - historické dokumenty poukazují na těţbu vápence a dokonce na výrobu skla, podle které byla
17 21
KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy: Zemědělská výroba. s. 37 Dle osobního zjištění byla dotace na vybudování velkokapacitního moderního kravína v obci těsně před schválením vyššími instancemi, po protestech části občanů v obavách ze zvýšeného zápachu se však nerealizovala. Na tomto mělo podstatný vliv také dnešní vedení obce, které si na nikterak neopodstatněných obavách postavilo svou předvolební kampaň. Po vyhraných volbách byly další aktivity v tomto směru odročeny na neurčito. 22
17
pravděpodobně pojmenována místní část Sklenov.23 Na území se nachází i lokální naleziště černého uhlí. Prostor pro podnikání se výrazně rozšířil rozvojem cestovního ruchu, svědčí o tom skladba podnikatelských aktivit. Jako první můţeme uvést pravděpodobně nejznámějšího podnikatele, Fond Janáčkovy Hukvaldy o. s., nájemce hradu Hukvaldy a pořadatele Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Fond zahájil tradici festivalu v roce 1994 a za dobu působení si festival získal věhlas po celé České republice. Na hradě působí svatební agentura, kompletně zajišťující svatební obřady konané v prostorách hradního areálu. Podnikání v obci úspěšně provozuje Nadace Leoše Janáčka sídlící v Brně, majitel Památníku Leoše Janáčka. V objektu je veřejnosti přístupná expozice zobrazující co moţná nejpřesněji interiér Janáčkova domku a jeho původního vybavení, je památníkem skladatelova ţivota a díla. Památníkem, festivalem i hradem se podrobněji zabývá podkapitola cestovní ruch. Standardem v lokalitách s rozvinutým turistickým ruchem se stávají informační centra. V rodném domě Leoše Janáčka v samotném srdci Hukvald funguje právě takové informační a kulturní centrum poskytující široké spektrum informací nejen o obci, ale starající se také o aktualizaci tourist infa na webových stránkách. Na dostatek turistů, zapříčiněný zájmem o hrad a Janáčka, reagovalo několik soukromých osob zahájením podnikatelské činnosti. Můţeme jen odhadovat, jakou návštěvnost a klientelu by tyto podniky měly a zda by vůbec prosperovaly, kdyby neexistovala lákadla jako hrad a Janáček. Například TROPIC Hukvaldy se specializuje okrajově na chov exotických zvířat, především však na pěstování exotických rostlin a mimo jejich prodej vydělává zpoplatněnými prohlídkami svého areálu, který bývá přirovnáván k malé zoo.24 Podobný charakter podnikání má i firma Exotic Hukvaldy se sídlem v „Podoboří“, vystavující motýly a brouky z celého světa. Prodejem keramiky, dekorací upomínkových předmětů a jiných drobných artefaktů se zabývají Almi dekor, keramika Zdenica, Muzeum cínu, Zemanka. Soukromému podnikateli je obcí pronajímáno jediné místní parkoviště. Pronájem činí 200 000 Kč.25 Pro obec znamená pronajmutí parkoviště méně starostí se zajišťováním jeho provozu, povinnost udrţovat parkoviště v solidním stavu přešla na nájemce a zprostila tak 18 23
Jedná se o tzv. „teorii sluţebných vsí“, totiţ ţe kaţdá ves kolem hradního centra měla za úkol produkovat určitou komoditu pro správce hradu. Teorii sluţebných vsí zastává také doc. Mgr. Libor Jan, Ph.D., historik Masarykovy Univerzity. 24 Ve skutečnosti je ovšem tato „atrakce“ bohuţel pouze nafouknutou bublinou, která splaskne ihned po návštěvě. Velice zdařilá reklama na internetových stránkách TROPICu [www.tropichukvaldy.cz] neodpovídá smutné skutečnosti, která působí „švejkovským“ českým dojmem. 25 Obecní úřad Hukvaldy.
18
obecní rozpočet nutných výdajů spojených s údrţbou pozemního dopravního značení, finančním zajištěním pracovní síly obsluhující parkoviště a také správou sociálního zařízení náleţícího parkovišti. Otázkou zůstává, zda by v případě ponechání si objektu ve vlastní správě, obec nečerpala zisky převyšující nyní stanovenou nájemní částku. Vzhledem k tomu, ţe příjmy parkoviště závisí na počasí, podle kterého se obvykle návštěvníci rozhodují, zda pojedou na výlet či ne, volí obec variantu méně rizikovou a prakticky bezstarostnou. Vybírání parkovného je sezónního charakteru a tedy se zcela odvíjí od provozní doby na hradě. Podnikatel se však snaţí pruţně reagovat na aktuální poptávku a za slunných víkendových dní mimo sezónu je taktéţ zajištěn chod. Parkovné je pouze celodenní, rozlišené na 30 Kč za osobní automobil a 80 Kč za autobus. Především podnikání v restauračních sluţbách našlo v obci uplatnění. Jen samotné centrum Hukvald poskytuje moţnost výběru z několika restaurací: Hukvaldský dvůr, se svou sezónní pobočkou přímo na hradě, restaurace U námořníka, Pod hradem, a Budvar, všechny s několikaletou tradicí. Ty byly doplněny o nováčka, Pizzerii Janáčkova vyhlídka, otevřenou v roce 2008. Restaurace se ale nesoustřeďují jen do turisty nejvyhledávanější části, nýbrţ i do Rychaltic a Sklenova, zastoupeny restaurací U Strakošů, U Richarda, Caruso a, v porovnání s předchozími uvedenými spíše hostincem, U zastávky. Tyto leţí u cesty ve směru z Ostravy do centra Hukvald, jsou tedy pro míjející návštěvníky logickým cílem. Restaurační zařízení doplňují stánky s rychlým občerstvením jako Hostinec na Koupališti, Občerstvení u brány, Stánek v oboře. Sortiment jídel uzavírají potravinářské podniky Hukvaldská pekárna, Cukrárna u lišky, Sklípek v podhradí, Moravské vinařské závody, Hukvaldský pivovar v Dolním Sklenově. Nabídku potravin a smíšeného zboţí zajišťuje několik obchodů v různých částech obce, jsou jimi dvě „večerky“ a dvě samoobsluhy. Kromě výše uvedených se setkáváme také s podniky na turismu nezávislými, jako pneuservis, klempířská dílna, karosárna a lakovna, fotostudio, truhlářství, second hand. Největším
zaměstnavatelem
je
Druţstvo
Beskyd
AGRO
Palkovice
a.s.
Nezaměstnanost se odvíjí od vysoké nezaměstnanosti v kraji. „Ačkoli se zvyšuje počet pracovních příleţitostí v obci, je většina ekonomicky aktivního obyvatelstva nucena dojíţdět za prací do přilehlých měst, nejčastěji Frýdku-Místku, Ostravy, Kopřivnice, Fryčovic a Příbora, které tvořily přirozené spádové oblasti uţ v minulosti. Největší počet obyvatel dojíţdí za prací v rámci okresu do Frýdku-Místku, Fryčovic, Staříče. V rámci kraje jsou pak spádovými městy Nový Jičín, Kopřivnice, Příbor, Ostrava. Dojíţďka občanů za prací je
19
poměrně vysoká, z ekonomicky aktivního obyvatelstva dojíţdí 614 osob.“26 Do obce za prací vyjíţdí zanedbatelný počet aktivního obyvatelstva, z Frýdku-Místku při sčítání lidu v roce 2001 sem dojíţdělo 24 osob, z Fryčovic 13. Pro srovnání počtů dojíţdějících do jednotlivých měst uvádím následující dva grafy vycházející z dat shromáţděných při Sčítání lidu, domu a bytů v roce 1991 a 2001, ze kterých jsou patrné změny způsobené útlumem některých průmyslových podniků a naopak expanzí jiných. Patrný je odliv zaměstnanců z Kopřivnice, jejíţ výrobce automobilů TATRA do roku 2001 propustil většinu svých zaměstnanců v rámci omezování výroby. Graf č. 3: Obce podle počtu obyvatel dojíţdějících do zaměstnání v roce 2001
116
136
Frýdek-Místek Fryčovice Staříč
23
Nový Jičín Kopřivnice Příbor 78 114
Ostrava
16 22
Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001
Graf č. 4: Obce podle počtu obyvatel dojíţdějících do zaměstnání v roce 1991
143
177
Frýdek-Místek Fryčovice Staříč
37
Nový Jičín Kopřivnice 57 25 208
Příbor Ostrava
5
Zdroj: Český statistický úřad, Sčítání lidu, domů a bytů 1991
20 26
ČSÚ, Dojíţďka za prací a do škol v Moravskoslezském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) [online], 2001. [cit. 10. 4. 2009]. Dostupné na WWW:
20
1.3.6 Obecní atraktivity a cestovní ruch Mezi ekonomickými aktivitami zaujímá cestovní ruch dominantní postavení. Uţ nyní lze hovořit o vyspělém turismu s dostatečně vyvinutým zázemím, byť se zřetelnými rezervami. Obec na turistickém ruchu staví a obzvláště v posledních letech klade důraz na marketingovou stránku tohoto odvětví, proto zvyšuje atraktivnost působením na potenciální návštěvníky prostřednictvím reklamy. V informačních centrech nejen blízkého okolí jsou k dostání průvodci a jiné publikace vyzdvihující historickou a kulturní zajímavost Hukvald. Jsou vyhledávány příleţitosti k propagaci a pozdviţení jména obce, jako neopomenutelného turistického cíle. O snaze dostat Hukvaldy do povědomí lidí svědčí zájem o veletrh Regiontour, kterého byly společně s Kopřivnicí, Příborem, a Štramberkem účastníkem v rámci prezentace oblasti Lašská brána. S Hukvaldy se mohli návštěvníci veletrhu setkat také u stánku s vlastivědnými průvodci „Putujeme po hradech a zámcích,“27 jakoţ i ve stáncích jiných vystavovatelů, např. turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Hukvaldy mají dostatek ploch pro rekreaci, zázemí cestovního ruchu je v neustálém vývoji. Z vybavenosti nutné pro podporu a zajištění cestovního ruchu existují parkovací plochy pro motoristy, jejichţ kapacita ale, obzvláště ve dnech konání některých akcí, ať uţ na hradě nebo v amfiteátru, není dostačující. Tento nedostatek pak bývá kompenzován otevřením areálu tzv. Dvoru pro zaparkování. Zmíněný Dvůr tvoří komplex nevyuţitých budov rozprostírajících se na poměrně velké ploše v centru Hukvald. Zamýšlí se vyuţití těchto pozůstatků
zámeckých
koníren
pro
účely
turismu,
problematika
nedořešených
majetkoprávních sporů, souvisejících s otázkou restitucí to však prozatím nedovoluje.28 Co se týče moţnosti ubytování návštěvníků, podmínky nejsou příliš uspokojivé. Značně omezené ubytovací kapacity dvou pokojů nabízí restaurace „Hukvaldský dvůr“. Kapacita nepřiměřeně odporuje velké poptávce po ubytování a docházím tedy k závěru, ţe ubytovací zařízení na Hukvaldech je velkým deficitem. Tato otázka bude moţná vyřešena nyní probíhající rekonstrukcí objektu bývalého hotelu, který bude dle nejnovějších informací opět poskytovat ubytovací sluţby. Moţnosti stravování byly dostatečně vylíčeny ve výčtu gastronomických podniků v podkapitole ekonomická aktivita. Za značné omezení nejen turistů ale i místních obyvatel můţeme povaţovat absenci posibility vybrat si hotovost z bankomatu. Na území obce totiţ nenajdeme jediný bankomat. Umístění této sluţby v obci a její obsluha je ale dle informací 21 27
Nakladatelství Beatris navazuje na nedokončené publikace Státní památkové správy z 50. a 60. let 20. století. Církevní restituce v obci probíhá jiţ od počátku 90. let a je stále otevřená, problematické je nejvíce to, ţe budovy, o které se spor vede, jsou právě v centru obce. Navíc se jedná o poměrně rozsáhlé komplexy, o které se během soudní pře nikdo příliš nestará, takţe nedělají obci svým vzhledem právě ideální reklamu, byť je v tomto problému obec aţ zástupným činitelem. 28
21
finančně náročná a pro kteroukoli bankovní instituci prodělečná.29 Občané jsou jiţ na vyjíţďky za výběry do okolních měst zvyklí, avšak turisté tento nedostatek značně překvapí. Cykloturistiku, nejen českou populací stále oblíbenější aktivitu, podpořilo vybudování cyklostezek, které doplnily v okolí poměrně rozvětvenou síť těchto tratí. Cyklostezky spojují Hukvaldy především s Ostravskem, Frýdkem-Místkem, Příborem a Kopřivnicí. Obcí prochází trasa č. 6006, která je součástí Janáčkovy trasy: Ostrava - Hukvaldy - Palkovice - Olešná Staříč – Ostrava.30 Hukvaldy jsou atraktivním cílem pro obdivovatele pěší turistiky. Ideální podmínky pro turistiku vytváří samotná příroda s rozlehlými lesy i loukami. Územím vedou tři naučné stezky: Hradní vrch, Janáčkův chodníček a Hůrky, značené turistickými značkami a provázené logicky řazenými informačními cedulemi popisující jednotlivá místa při zajímavých zastaveních.31
1.3.6.1
Hrad Hukvaldy
Kdysi majestátný nedobytný hrad, sídlo šlechty a úřadů, dnes třetí nejrozsáhlejší zřícenina v České republice, těšící se obdivu turistů, patří neodmyslitelně k Hukvaldům. Hrad prošel za staletí své existence řadou úprav. „Po zaloţení Frankem z Hückenwagenu, datovaném mezi lety 1258 – 1285, hrad měnil vlastníky i podobu. V polovině 14. století, kdy se dostal do rukou olomouckých biskupů, kteří jej opakovaně zastavovali, se hrad postupně stal majetkem uherského krále Zikmunda, husitského šlechtice a velitele Jana Čapka ze Sán, či v 15. století českého krále Jiřího z Poděbrad, který budovu odprodal zpět biskupství. Za vlády pánů z Boskovic, příbuzných zemřelého biskupa do té doby vlastnícího hrad, prošel objekt rozsáhlými přestavbami. Po jejich vymření na počátku 16. století se definitivně navrátil do vlastnictví olomouckých biskupů, kteří dále pokračovali ve stavebních úpravách. Do 18. století zastával hrad funkci sídla hukvaldských úředníků, poté se úřady přestěhovaly do podhradí, coţ mělo za následek jeho menší vyuţití a celkové zanedbávání údrţby. Za staletí své existence nebyl hrad nikdy dobyt, dokonce ani Švédy v 17. století, ale ani jeho pevné zdi se neubránily zničujícímu poţáru v roce 1762. Blesk, který tehdy uhodil do jedné z hospodářských budov, zapříčinil konec éry obývání majestátného hukvaldského hradu a vedl k úplnému zpustnutí stavby. Totální degradaci na zříceninu dopomohli i místní občané vyuţívající kamení z trosek vyhořelé stavby na budování vlastních obydlí. Prameny z 19. 22 29
Obecní úřad Hukvaldy. Tamtéţ. 31 KLEČKOVÁ Z. a kol.: Průvodce naučnými stezkami Hradní vrch, Janáčkův chodníček a Hůrky. ČR – Okresní úřad Frýdek-Místek, 2001. 30
22
století se pak zmiňují o romantické zřícenině vhodné k výletům. Rok 1948 znamenal poslední změnu majitele – hrad byl z drţení arcibiskupství vyňat a zestátněn, státu patří dodnes.“32 Seznam nemovitých památek hrad klasifikuje jako zříceninu. Prohlášení za kulturní památku se uskutečnilo ke dni 3. 5. 1958.33 Nemovitost je majetkem Moravskoslezského kraje, jeho správou byla pověřena krajem vytvořená příspěvková organizace, Muzeum Beskyd Frýdek-Místek,34 (dále jen „Muzeum Beskyd“ či „muzeum“), původně příspěvková organizace Frýdku-Místku. Muzeum Beskyd však památku pronajímá, provoz hradu tak patří do kompetencí pronajímatele, Fondu Janáčkovy Hukvaldy o. s., (dále jen „fond“). Tento způsob uspořádání majetkoprávních vztahů v prvopočátcích vzbudil vlnu rozpaků nejen u památkářů. Zajišťování veškeré kulturní a průvodcovské činnosti soukromou organizací v objektu takového významu nebývá zvykem a nechtěně poskytuje prostor k nesprávnému zacházení. Záleţí však na schopnostech a zkušenostech zvolené organizace a jejím citu pro daný objekt. Fond v podstatě uţíváním prostor hradu k provozování své podnikatelské činnosti zajišťuje chod památky a zprostředkovává její krásy návštěvníkům, údrţba prostor i nadále zůstává v kompetenci Muzeu Beskyd, které dohlíţí na rekonstrukce a jiné opravy. Údrţbu spojenou s denním provozem pak zajišťuje samotný fond. Opravy a rekonstrukce většího charakteru hradí Moravskoslezský kraj, na menší projekty do částky 200 000 Kč poskytuje prostředky muzeum. Některé menší projekty jsou financovány za spoluúčasti fondu, většinu ale obstarává samo muzeum.35 Fond nebyl prvním a jediným kandidátem usilujícím o nájem památky. O moţnost vést hrad se dobrovolně připravila samotná obec Hukvaldy, kdyţ její zastupitelstvo v této věci rozhodlo zamítavě. Ačkoli se obec o tuto funkci velmi zajímala, a dokonce započala přípravnou fázi převzetí objektu do své kompetence, dohoda nakonec nebyla uzavřena jako následek změny členů zastupitelstva na základě komunálních voleb. Nově příchozí vedení obce o tuto funkci zájem neprojevilo, protoţe shledalo zajišťování kaţdodenního chodu hradu nepřiměřeně nákladným a nevýdělečným. Nynější vztah obce k hradu spočívá především v tom, ţe hrad obci vytváří jméno destinace vhodné pro turismus, obec ale fakticky o památce vůbec nerozhoduje, pouze se občas podílí na některých kulturních projektech. Obec 23 32
VOJKOVSKÝ, R. Hukvaldy. Hrad východně od Příbora, 4. svazek vlastivědných průvodců Putujeme po hradech a zámcích. Beatris, 2007. 52 s. ISBN 978-80-86737-46-1 33 Národní památkový ústav [online], [cit. 12. 3. 2009] http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=140925&Limit=25 34 Muzeum Beskyd Frýdek-Místek bylo zaloţeno v roce 1964 jako Vlastivědný ústav Frýdku-Místku, tehdy příspěvková organizace Frýdku-Místku, dne 1. 12. 1998 přejmenováno na současný název. Od 1. 1. 2003 se stalo přispěvkovou organizací Moravskoslezského kraje. [http://web.telecom.cz/muzeumbeskyd/poskinfor.htm] 35 Pro představu velké rekonstrukční projekty jako je například na rok 2009 naplánované zajištění statiky zdí financuje Moravskoslezský kraj, pokrytí střechy kaple v loňském roce peněţně obstaralo muzeum a umístění popisek do jednotlivých částí hradu provedené v dubnu letošního roku 2009 hradil fond.
23
nedisponuje ţádnou pravomocí o záleţitostech hradu rozhodovat, přísluší jí pouze právo domáhat se části trţby z podnikatelské činnosti provozované na jejím území. V průběhu minulého století došlo na hradě k mnoha stavebním úpravám, které postupně měnily polorozbořené zdi a haldy kamení na důstojný hradní komplex. V příloze dokládám současný situační plán hradu, který umoţňuje snadnější orientaci. Z dobových fotografií a pohlednic se nám naskýtá moţnost pohledět do neslavných časů hradu, opravami nedotčeného a tak sice přirozeně vypadajícího postiţením nepřízní osudu, zato však nevzhledného a neudrţovaného. Kaple svatého Ondřeje se dočkala opravy v roce 1949, následovalo zastřešení bašty na nádvoří za druhou bránou spojené s opravou domku kastelána, pokrytí střechy stráţnice u páté brány. V roce 1970 byl přemostěn velký hradní příkop. Rekonstrukce do té doby dřevěného mostu se stavitelům tak vydařila, ţe jen málokterý návštěvník dnes vytuší, ţe stavba není původní. O povedené rekonstrukci však jiţ nelze hovořit v souvislosti s velkou bílou hradní věţí v jádře, ve které jsou viditelné červené pálené cihly a bílá omítka, které se středověku značně vzdalují. Postupem času byly zpevňovány zdi i pomocí betonu a ţelezných traverz a přivedena elektřina a vodovod. Rozsah stavby se v průběhu let měnil, rozšiřováním vznikaly nové funkční celky, které nyní umoţňují různá vyuţití. Prostory hradu se skládají z několika nádvoří oddělených branami. „Za nejstarší část se povaţuje palác v takzvaném hradním jádře pocházející ze 13. století. Jádro obsahovalo palác i kapli, v průběhu několika století prošlo úpravami - v 15. století vystavěním dalších pater v jihozápadní části a tzv. „bílé věţe“ s kuchyní v jejím přízemí, v polovině 16. století nejmladší části, renesančního paláce se zachovanými okny tohoto stavebního slohu. V blízkosti kuchyně se nachází cisterny vyhloubené do země, které sbíraly dešťovou vodu pro potřeby hradu aţ do doby, neţ se otázka zásobování vodou v 16. století vyřešila vykopáním studny aţ na úroveň řeky Ondřejnice.“36 Původně předsunuté opevnění neboli motta,37 vystavěná v 15. století, slouţila jako vězení. Původně stála osamocena, v 16. století byla obvodovým zdivem připojena k hradnímu celku. Po celé délce jejího vnitřního obvodu byl v 90. letech 20. století vybudován ochoz slouţící jako rozhledna. Neuspokojivý technický stav ochozu si vynutil jeho uzavření a motta uţ poskytuje své prostory jen k pořádání koncertů a jiných akcí, coţ je jistě škoda. 24 36
Fond Janáčkovy Hukvaldy: Historie hradu [online], [cit. 3. 3. 2009]. Dostupná na: www.janackovyhukvaldy.cz/hrad_historie.php 37 Motte, česky motta, je termín označující opevněné sídlo obvykle tvaru kuţele, vystavěné na uměle vytvořeném valu. Jedná se o sídlo niţší šlechty. Mottu často obklopovaly příkopy. Opevnění tohoto typu se stavěla jiţ od 10. století, avšak motty na území České republiky pocházejí ze 13. a 14. století. Podrobněji tato opevnění popisuje Unger J. v publikaci „Počátky středověkých opevněných sídel typu „motte“ na jihovýchodní Moravě.“
24
Počínaje kastelánem, osobou zodpovědnou za tvorbu programu památky a za její denní údrţbu, fond k zajištění kaţdodenního provozu hradu sezónně zaměstnává několik pracovníků: pokladní, průvodce a dva pomocné pracovníky. Průvodcovskou činnost svěřuje brigádníkům, nejčastěji studentům. To sice dává i této sociální skupině příleţitost přivýdělku, nicméně z odborného hlediska by širší výklad jistě poskytla osoba kvalifikovaná, vzdělaná v oboru historie, coţ většina těchto brigádníků není. Na hradě Hukvaldy se rozlišuje vstupné pro dospělé, studenty, důchodce, děti a psy, v tomto roce navýšené v základní sazbě na 60 Kč, zvýhodněné osoby pak zaplatí 40 a 20 Kč. Ve dny konání akcí obvykle vstupné činilo 80 Kč, pro letošní rok se fond rozhodl vybírat vstupné na akce ve stejné výši, jako činí běţné vstupné pro dospělé osoby, tedy 60 Kč bez rozdílu. Některým návštěvníkům se dle slov pokladní vstupné jeví příliš nadhodnocené, ale pokud jej srovnáme se vstupným do jiných podobných objektů, jde čistě o průměr, kdy například hrad Rabí38 vybírá běţné vstupné v hodnotě 45 Kč za jeden okruh a za prohlídku celého hradu 80 Kč, zlevněné vstupné činí 30 Kč a 50 Kč. Zvláštní akce mají navýšené vstupné v závislosti na jejich charakteru. O návštěvnosti hradu Hukvaldy vypovídá níţe vyobrazená tabulka. Tabulka č. 2: Návštěvnost hradu Hukvaldy v letech 2006 - 2008 Rok 2006 2007 2008 Počet návštěvníků 52 000 65 000 63 000 Zdroj: FJH, Statistika návštěvnosti hradu
Vztah mezi obcí a fondem upravuje smlouva zakládající povinnost fondu odvádět určité procento z utrţené částky za vstupné na hrad a vstupné z pořádaných akcí, ať uţ festivalu nebo programu hradu. Kooperace úspěšně funguje jiţ několik let a její prohlubování je pro oba subjekty ţádoucí. „Na základě písemné dohody plyne do obecního rozpočtu, právě 10 % z částky převyšující běţné vstupné. V uplynulých letech částka dosahovala okolo 5 000 Kč ročně, můţeme tedy povaţovat tuto příjmovou poloţku za zanedbatelnou. Ani z příjmů z festivalu neplynou do rozpočtu obce téměř ţádné finance. Je to zapříčiněno také tím, ţe fond vyuţíval vyhlášky obce, která umoţňovala osvobození od platby poplatků z pořádaných akcí z některých důvodů, tato moţnost byla ale v roce 2008 zrušena, přesto se fondu podařilo vyřídit osvobození od platby z důvodů nevýdělečnosti pro nepřízeň počasí. Z vyjádření zaměstnankyně obecního úřadu vyplývá, ţe i vedení obce si uvědomuje neziskovost koncertů váţné hudby a divadelních představení, a proto fondu v této záleţitosti vychází vstříc a platbu nepoţaduje. Účetnictví vedené obecním úřadem eviduje, ţe celkově fond v roce 2007 do 25 38
Rabí, hrad v Plzeňském kraji pocházející z konce 13. st. patří mezi státem vlastněné národní kulturní památky a je nejrozsáhlejší hradní zříceninou na území České republiky. Hrad spravuje Národní památkový ústav územní odborné pracoviště v Plzni.
25
rozpočtu odvedl 16 508 Kč, v roce 2008 pak 18 132 Kč. Ze smlouvy upravující vztah obce a fondu v rámci hudebního festivalu vyplývá vzájemný prospěch obou zúčastněných stran: obec se kaţdoročně stává spolupořadatelem festivalu, její znak je tedy vyobrazen na všech propagačních materiálech a celkově obec získává reklamu. Tato forma prezentace je účelná a ţádoucí, nelze ji však vyčíslit. Aby byla smlouva oboustranně výhodná, obec se zavazuje přispět organizačně zajištěním provedení potřebných prací, obvykle zaměstnanci obce, jako např. posečení trávy v amfiteátru, opravy jeho pódia, dále finančně hradí výlohy spojené s dopravou návštěvníků minibusy na hrad, obstarává fungování informačního centra do večerních hodin v souladu s programem festivalu, rozmísťuje dočasně osvětlení v areálu obory apod. Celkově se tak podílí na produkci finanční částkou obvykle nepřesahující 100 000 Kč. Tato částka ale nikdy neplyne přímo do rozpočtu festivalu, je pouze variabilní výdajovou poloţkou rozpočtu obce. Za rok 2007 obec vykázala výdaje za festival v hodnotě 65 000 Kč, pro rok 2008 eviduje účetnictví obce výdaje spojené s festivalem ve výši 50 200 Kč. “ 39 Laika mohou tak nízké příjmy z památky nacházející se v obci překvapit, protoţe většinou si lidé objekt spojí přímo s danou obcí nikoli však s jeho skutečným majitelem a tedy jim nedochází, ţe praktické fungování památky a její příjmy s obcí příliš společného nemají. Za extrémní příklad naprostého oddělení financí rozpočtu obce a rozpočtu hradu povaţuji hrad Rabí, kde do obecního rozpočtu, podle sdělení starosty obce p. M. Leopolda, neplynou z hradu ţádné prostředky. Jediný finanční prospěch pro obec má dopad existence hradu na příjmy místního parkoviště spravovaného obcí. Z poplatků vybíraných na parkovišti se ročně do rozpočtu obce připíše přibliţně 200 000 Kč. Dle starosty totiţ obec Rabí nemá uzavřeny ţádné smlouvy s kastelánem hradu Rabí a památkovou péčí.
1.3.6.2
Hukvaldská obora
Neméně známé místo, oboru, podobně typickou pro obec Hukvaldy jako její hrad, obdivují návštěvníci jiţ od poloviny 16. století. „Zakladatel, biskup Vilém Prusínovský, si původně pro výsadbu stromů a chov zvěře vybral místo vzdálenější hradnímu kopci, první obora se rozléhala na tzv. „Dráţkách“ při cestě do Příbora. Daňky chované hlavně pro kuchyni olomouckého biskupství, doplnily další druhy zvěře a to v roce 1900 mufloni, později i černá. Obora, jak ji známe v současnosti, je dílem 18. století, kdy došlo k přenesení původní obory na hradní vrch, do té doby ze strategických důvodů nezalesněný.“40 Areál obory zahrnuje 26 39
Obecní úřad Hukvaldy. VOJKOVSKÝ, R. Hukvaldy. Hrad východně od Příbora: 4. svazek vlastivědných průvodců Putujeme po hradech a zámcích. Beatris, 2007. s. 12. ISBN 978-80-86737-46-1 40
26
mnohem rozsáhlejší prostranství neţ to, kterým procházíme cestou na hrad. Do mnohých zákoutí této přírodní zóny, včetně rybníka s malým ostrovem uprostřed obklopeného loukami s volně pohybující se zvěří, není umoţněno bez povolení vstoupit. V celém areálu se smí pohybovat pouze po vyznačených stezkách a moţná právě proto působí zdejší příroda nedotčeně. Jen v nejnutnějších případech povoluje správce obory průjezd na hrad nebo do amfiteátru motorovým vozidlům. Prostředí přírodní památky vyhledávají návštěvníci k odpočinku, procházkám s dětmi i se psy, mnozí dokonce nelpí na prohlídce hradu a upřednostní uklidňující působení lesa s aţ dvě stě let starými stromy. Na zdejších loukách a v lesích roste a ţije mnoho druhů drobných zvířat a rostlin, chráněné druhy nevyjímaje. Zdejších sedm buků lesních bylo v roce 1999 prohlášeno za chráněné stromy pro široké kmeny a erozí obnaţený systém propletených kořenů dosahující délky 8-10 metrů. Estetický dojem a historickou hodnotu nelze oboře odepřít, do budoucna by se mělo dbát o udrţení jejího stavu a zachování přírodní unikátnosti pro další generace. Dokonalý kulturní záţitek zajistí prakticky jakékoli představení odehrané na jevišti amfiteátru citlivě zasazeného do přírody. Přírodní divadlo přímo v oboře se skládá z jeviště, v dolní části svaţité louky, a také z hlediště z dřevěných laviček rozmístěných v trávě. Přirozenou kulisu a nádhernou atmosféru dotváří zalesněný kopec týčící se za pódiem v souladu se vzrostlými jírovci po stranách divadla. Divadlo je zaopatřeno také sociálním zařízením pro účinkující, jeho obsluţnost zajišťuje vybudovaná příjezdová komunikace. Rozcestí na hrad nebo k amfiteátru svírá bronzovou plastiku lišky Bystroušky s pamětní deskou odhalenou na památku prvního uvedení opery „Příhody lišky Bystroušky“ na Hukvaldech v roce 1959, věnovanou myslivci a lesníky z Ostravska. Nejeden návštěvník si přichází pohladit liščin ocas s vidinou splnění vysloveného přání. Lesní oborou vede značená naučná stezka „Hradní vrch“ zaopatřená informačními tabulemi popisujícími zajímavosti cesty ke zřícenině, historii a místní faunu a flóru.
1.3.6.3 Festival Janáčkovy Hukvaldy Janáčkův odkaz prostupuje kulturním ţivotem obce, připomínají jej pamětní desky, pamětní síně a názvy institucí v sídle i mimo něj. Mimo jiné dal impuls k vytvoření Fondu Janáčkovy Hukvaldy o. s., organizace se zázemím na Hukvaldech a svou činností zaměřenou právě na pořádání kulturních akcí a tedy rozvoj kulturního dění v obci a regionu. Fond byl vytvořen ke dni 16. 10. 1995 a od roku 1999 připadlo do okruhu jeho činností také vedení hradu.41
41
Fond Janáčkovy Hukvaldy.
27
Příznivci váţné hudby a divadla se kaţdoročně sjíţdějí do Hukvald, dějiště známého festivalu připomínajícího památku hudebního mistra. „Na tradici původního festivalu „Janáčkovo hudební Lašsko“ v roce 1994 navázal fond novým „Mezinárodním hudebním festivalem Janáčkovy Hukvaldy“. Festival nabízí příleţitost prezentace svého umění nejen známým profesionálům ale i mladým umělcům, kterým často otevírá dveře k dalším koncertním prknům. Mezi vystupujícími se tak objevují umělci Janáčkovy konzervatoře nebo Fakulty uměleckých studií Ostravské univerzity. Léta zkušeností vyvinuly jinak ryze koncertní program v kombinaci různých uměleckých ţánrů, divadla, opery, zpěvu, folku, folklóru atd. Odklon od jedno-ţánrového pojetí mimo jiné rozšířil spektrum návštěvníků. Na důstojnosti změnou produkcí nikterak netratí, dokládá to zařazení do Asociace hudebních festivalů ČR, pravidelné převzetí patronátu nad akcí dnes první dámou České republiky Livií Klausovou a také účast opravdových profesionálů v oboru včetně zahraničních interpretů. V průběhu své historie měl festival moţnost mnohokrát hostit například praţskou, brněnskou i ostravskou filharmonii, Státní operu Bánská Bystrica, české divadelní soubory, Valašského vojvodu, ze sólistů houslového virtuosa Pavla Šporcla, operního pěvce Petera Dvorského.“42 K uskutečnění festivalu s kvalitním spektrem představení podstatnou měrou přispívají podnikatelé převáţně Moravskoslezského kraje, kteří sponzorskými dary pořádání festivalu takového formátu umoţňují a zasluhují se o účast nejvěhlasnějších interpretů, které by bez potřebných financí jinak zdejší obecenstvo nemohlo spatřit. Zcela průlomový počin, „mega“ koncert Jaromíra Nohavici v amfiteátru v srpnu roku 2007, nastínil jednu z moţností dalšího vývoje hudebního dění na Hukvaldech. Přesvědčil, ţe je moţné uspořádat akci i pro několikatisícové obecenstvo ve stylu velkých hudebních show. Svou velikostí několikanásobně předčil všechna ostatní představení doposud konaná v prostorách přírodního divadla. Ačkoli netradičním způsobem oţivil program a setkal se s nemalým úspěchem, pořádání podobných koncertů se však nemůţe stát běţným. Náporem davů lidí, hluku a obsluţného zázemí trpí oborní příroda, a proto nelze předpokládat zájem správců obory o umístění podobných megakoncertů v této lokalitě. Festivalové produkce se odehrávají na několika různých místech v obci v závislosti na charakteru daného představení. Akce s menším počtem účinkujících a komorní koncerty se umísťují do hradní motty, nebo také do kaple na hradě. Nedostatečná kapacita těchto prostor si vyţádala spolupráci s obcí za účelem vyuţívání jejího kulturního vybavení pro pořádání velkých produkcí. Do festivalového zázemí tak patří i amfiteátr, víceúčelový sál L. Janáčka 28 42
Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy [online], [cit. 10. 3. 2009]. Dostupné na: www.janackovyhukvaldy.cz/festival.
28
patřící do obecní správy a na základě dohody s Nadací L. Janáčka také Památník Leoše Janáčka, ve kterém se pravidelně koná zahradní slavnost. Pořadatelům vychází vstříc i místní farnost,
která
umoţňuje
konání
některých
koncertů
v kostele
svatého
Mikuláše
v Rychalticích.
1.3.6.4 Památník Leoše Janáčka „Dům v podhradí, zakoupený Janáčkem v roce 1921, známý jako Památník Leoše Janáčka, je na území obce nejvýznamnější pozůstalostí po světoznámém skladateli. Vlastníkem se z rozhodnutí krajského soudu v Ostravě v roce 1997 stala Nadace Leoše Janáčka, která se v roce 2000 zaslouţila o jeho rekonstrukci a znovuotevření. Veškeré nemovitosti na Hukvaldech Leoš Janáček na základě testamentu odkázal obci, k domu připojil doţivotní právo uţívání pro svou ţenu Zdenku, která budovu v létě roku 1933 zpřístupnila veřejnosti. Ve válečném období a po roce 1948 se dům stal dočasným domovem rodiny stráţmistra a později učitele. Dohodou z roku 1962 mezi československým státem a Českým hudebním fondem v Praze připadl dům do majetku této nestátní organizace. Památník se v roce 1994 stal předmětem darovací smlouvy ve prospěch Nadace Leoše Janáčka, která se přičinila o jeho zvelebení a rekonstrukci do podoby odpovídající fotografiím z posledních let Janáčkova ţivota. V přízemí se nachází původní uspořádání interiéru kuchyně, salónu a loţnice s autentickým vybavením. Expozice byla rozšířena o audiovizuální naučnou výstavu v horním pokoji, zaměřenou na pobyt na Hukvaldech. Kromě fotografií, dopisů, notových zápisů, návrhů kostýmů k opeře Liška Bystrouška a jiných artefaktů k nahlédnutí umoţňuje poslech nahrávek umělcova díla a shlédnutí filmů o jeho ţivotě a tvorbě.“43 Domkem provází správce a odborník na Janáčkův ţivot v jedné osobě, zaměstnanec nadace. V objektu je moţno zakoupit hudební nosiče z uceleného výběru tvorby L. Janáčka. Památník se v letních měsících stává součástí festivalového dění, neboť hostí některá zvláštní představení z jeho programu.
1.3.7
Životní prostředí
Otázka ţivotního prostředí zaujímá v ţebříčku priorit obce jednu z hlavních pozic. Narušení přírodního rázu místní krajiny zanedbáním péče o environmentální oblast by mohlo mít nemalé následky na bydlení, ale i na atraktivnost území z hlediska cestovního ruchu. Ovzduší trpí mírným znečištěním způsobeným zdroji mimo území obce. V tomto smyslu přináší doprava nejvíce negativních externalit. K čistějšímu ţivotnímu prostředí dopomohla alespoň 29 43
Nadace Leoše Janáčka: Památník v Hukvaldech [online], [cit. 4. 3. 2009]. Dostupné na: www.janaceknadace.cz/cz/pamatnik-leose-janacka-v-hukvaldech_5.htm
29
vyhláška zakazující pálení listí a shrabků, které zde bylo jinak zcela běţné. Vyšší hlučnost je zaznamenána v blízkosti komunikace I/48, kde hrozí zamoření hlukem v souvislosti s jejím rozšiřováním na rychlostní komunikaci. Situace jiţ byla řešena protihlukovými stěnami, po realizaci projektu dálnice nastane ale potřeba dalších investic v této oblasti. Hluk z dopravy, patrný kolem zastávek hromadné dopravy, byl ošetřen stejným způsobem.44 Ke zlepšení stavu vod přispěje plánovaná kanalizace s čističkami odpadních vod. K likvidaci tuhých odpadů slouţí skládka v okrajové části obce, ke svozu komunálních odpadů ale obec vyuţívá skládky ve Frýdku-Místku. Systém odpadového hospodářství je zaloţen na separaci základních druhů odpadů (plasty, sklo, papír) do kontejnerů rozmístěných v místních částech, dále pak domácnosti disponují popelnicemi pro smíšený odpad, vyváţený jednou za čtrnáct dní. Tento nový systém zavedl vybírání ročních paušálních poplatků za sluţby bez ohledu na vyváţené mnoţství. Po vypršení ţivotnosti obecní skládky se plánuje její zanesení, které dopomůţe k částečné rekultivaci tamní krajiny. „Účelem zákona o ochraně přírody a krajiny je „přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji“. Jednou z forem jak splnit tyto cíle je i vymezování územních systémů ekologické stability krajiny (ÚSES).“45 „ÚSES je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.“46 Také územní plán Hukvald vymezuje tyto systémy, nachází se zde část biocentra a dva koridory nadregionálního významu, jedno regionální biocentrum a lokální biokoridor. Zvláštní pozornost si vyţaduje obora převáţně s listnatými stromy starými aţ 200 let, zaloţená v 18. století a nyní tvořící cenné přírodní společenstvo. Její část rozprostírající se na hradním vrchu byla pro jedinečný bukový porost a pozůstatky alejí inspirovanými anglickými zahradami v roce 1999 vyhlášena přírodní památkou.
1.3.8
Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice (SMOPO)
Mikroregion Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice byl vytvořen v roce 1991, a to na základě §7 zákona č. 367/1990 Sb. o obcích a dále má působit na základě usnesení ČNR z 26. 4. 1991 k územně správnímu a státoprávnímu uspořádání, jmenovitě se jedná o článek VI.47 Z celkového počtu deseti se členy stalo devět obcí: Fryčovice, Hukvaldy, Kozlovice, Krmelín, Lhotka, Palkovice, Staříč, Kateřinice a Stará Ves nad Ondřejnicí a jedno město, Brušperk. A to za účelem: „zlepšení ekonomické situace v mikroregionu Povodí Ondřejnice a rozvoje 30 44
KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy, Vliv dopravy na ŢP obce. s. 84-85. KONEČNÁ L.: Územní plán obce Hukvaldy: Územní systém ekologické stability krajiny. s. 127. 46 § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. 47 Stanovy SMOPO, Obecní úřad Hukvaldy. 45
30
demografických a kulturních stránek ţivota jeho obyvatel.“ Strategický cíl byl vytýčen hlavně v oblasti cestovního ruchu, dopravy, nakládání s odpady, regionálního rozvoje, sociální infrastruktury, vodního hospodářství, ţivotního prostředí a přírody.48 Aktivity sdruţení vycházejí z plnění Integrovaného projektu „Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Ondřejnice“, strategického dokumentu, vytvořeném sdruţením v roce 2001. Projekty SMOPO nemívají nikterak výrazný dopad na územní rozvoj, pouze projekt kanalizace svým charakterem stojí mimo rámec ostatních dosavadních společných akcí. Ty spočívaly hlavně v koordinaci sportovního ţivota a spolupráci škol jednotlivých členů sdruţení prostřednictvím organizování soutěţí a turnajů. Další větší projekt typu vybudování kanalizace se výhledově neplánuje. Tabulka č. 3: Srovnání základních údajů o obcích SMOPO Počet obyvatel Název obce
Počet Katastr. Počet katas- výměra částí trů v ha
celkem
ve věku 15 - 64 let
Pošta Škola
PlyZdrav. Po- Kana- Vodonofizař. licie lizace vod kace (ano = 1, ne = 0)
Brušperk Fryčovice Hukvaldy Kozlovice Krmelín Lhotka Palkovice Staříč Kateřinice Stará Ves nad Ondřejnicí
1 2 4 2 1 1 2 1 1
1 1 2 2 1 1 2 1 1
1 026 1 647 2 029 2 107 504 722 2 174 1 896 552
3 741 2 302 1 988 2 891 2 031 489 2 981 1 946 640
2 635 1 664 1 343 2 027 1 447 352 2 124 1 433 445
1 1 1 1 1 0 1 1 0
1 1 1 1 * 0 1 * 0
1 1 1 1 1 0 1 1 1
1 0 0 0 0 0 1 0 0
1 0 0 1 1 0 1 1 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 1 1 1 1 0 1 1 1
2
2
1 880
2 574
1 836
1
1
1
1
1
1
1
Zdroj: Malý lexikon obcí ČR 2008
„Spolupráce prakticky funguje na bázi schůzek starostů všech zúčastněných obcí, tvořících sněm starostů, který je zároveň nejvyšším orgánem sdruţení. Schůzky probíhají minimálně čtyřikrát do roka a v případě potřeby i častěji. Kaţdoročně je volena Rada sdruţení tvořená předsedou a dvěma místopředsedy. Hlas kaţdého jednotlivého starosty má stejnou váhu. Rozhodující při schvalování návrhů je pak dvoutřetinová většina. Naopak rozdílné jsou finanční povinnosti při stanovení finančního podílu jdoucího do společného rozpočtu, jehoţ výše závisí na počtu obyvatel obce. Nejvyšší částkou se tedy podílí obec s největším počtem obyvatel, coţ je město Brušperk. Na opačné straně stojí obec Lhotka, poskytující nejmenší procento financí do rozpočtu. Za kaţdého obyvatele obec přispívá do rozpočtu 5 Kč. Mnou zkoumaná obec Hukvaldy tedy při současném stavu počtu obyvatel odvádí částku 9 510 Kč. 31 48
Stanovy Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice.
31
Příjmovou stránku rozpočtu SMOPO obvykle tvoří kromě podílů kaţdoročně vkládaných obcemi také získané dotace a další případné investiční dotace obcí, podle zainteresovanosti na jednotlivých projektech. V roce 2008 sdruţení hospodařilo s částkou 1 586 824,09 Kč na příjmové stránce rozpočtu, výdajová část dosahovala 1 674 400 Kč. Projekt kanalizace se na výdajích podílel sumou 1 343 800 Kč. Rozpočet pro rok 2009 počítá s příjmy 579 800 Kč, na vyřízení ţádosti o dotaci na kanalizaci jsou vyčleněny výdaje 286 500 Kč.“49 Schůzky starostů spočívají v představení aktuálního dění, plánovaných záměrů v jednotlivých obcích a v debatě o konkrétních problémech a následném společném nalézání jejich řešení. Starostové se tak mohou při řešení některých situací inspirovat postupem jiţ úspěšně vyzkoušeném jinou obcí. Také si vyměňují informace o moţnostech dosaţení finanční podpory z různých fondů a o některé dotace dokonce ţádají společně jako celé sdruţení. Stěţejním a za roky působení nejnákladnějším společným projektem je „Povodí Ondřejnice – odkanalizování obcí Hukvaldy a Fryčovice“ sestávající z vybudování kanalizace a čističek odpadních vod ve jmenovaných obcích. Samotná realizace se plánuje dle slov místostarosty obce Hukvaldy do tří let. Původně se uvaţovalo vybudovat kanalizaci ve všech obcích SMOPO, které ji prozatím nemají, po úvaze starostů se rozhodlo od tohoto postupu odstoupit a budovat kanalizace obcemi odděleně pouze dle výhodnosti, ve spolupráci s jinou obcí sdruţení. Tak učinily například obce Hukvaldy a Fryčovice. Předpokládané celkové výdaje na kanalizaci v obci budou dosahovat 150 – 180 milionů Kč. Financování nezajistí samozřejmě samotný rozpočet obce, výdaje by měly z větší části pokrýt dotace, které ovšem vyţadují obecní spoluúčast. Proto se do budoucna počítá přibliţně s desetiprocentním podílem, na který si obec bude muset nejspíše vypůjčit formou úvěru.50 Prozatímně je uzavřena smlouva se společností připravující náleţitosti k podání ţádosti o dotaci z Operačního programu Ţivotní prostředí ze Státního fondu ţivotního prostředí ČR. V únoru letošního roku byla ţádost prostřednictvím sdruţení podána na kompetentním ministerstvu. Vizi, cíle a priority stanovuje strategický dokument sdruţení, Strategie rozvoje mikroregionu povodí Ondřejnice. Je zajímavé, ţe jeho získání bylo poměrně neřešitelnou záleţitostí, i kdyţ z logiky věci vyplývá, ţe tento dokument by měl být široce známým a přístupným veřejnosti. „Je v platnosti od roku 2001 a má platit ve výhledu přibliţně 10 let. Jeho vypracováním byla pověřena soukromá firma Kofing a. s. Ostrava a obecně prospěšná společnost Třanovice sluţby o. p. s. Svým obsahem respektuje a navazuje na současné priority evropské unie a je rovněţ výchozím dokumentem pro účast v jednotlivých 32 49 50
Obecní úřad Hukvaldy. Zjištěno rozhovorem s místostarostou obce Hukvaldy panem L. Strakošem.
32
programech vyhlašovaných Evropskou unií za účelem získání dotací. Tento dokument má slouţit jako pilíř pro další projekty v dané oblasti a má být současně jakýmsi návodem. V konkrétních věcech se obce Hukvaldy týká znovuzprovoznění veřejného koupaliště, vyuţití „Hukvaldského dvoru“, nyní v restituci, jako zařízení cestovního ruchu, úprava a obnova alejí.“51
33 51
Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Ondřejnice, Integrovaný projekt, pracovní verze k připomínkovému řízení, leden 2001. 99 s.
33
2 ROZVOJOVÉ DOKUMENTY OBCE Cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro udrţitelný rozvoj území prostřednictvím soustavného a komplexního řešení vyuţití a prostorového uspořádání území, tak, aby bylo dosaţeno souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Nástroje územního plánování tvoří územně plánovací podklady (územně analytické podklady, územní studie) a územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, vymezení zastavěného území). Z dokumentace má obec Hukvaldy vytvořen územní plán, o pořízení regulačního plánu prozatím neuvaţuje. Územní plán stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezí zastavěné území obce a zastavitelné plochy a plochy pro veřejně prospěšné stavby.52 Územní plán pořizuje obecní úřad, o pořízení rozhoduje a územní plán vydává zastupitelstvo obce.
2.1 Územní plán obce Hukvaldy Platný územní plán obce byl schválen 18. 3. 1998, jeho stáří tedy přesahuje deset let, a proto vypovídací schopnost vzhledem k neustále se vyvíjejícím podmínkám a poţadavkům na vyuţití území nemusí být vyhovující. Částečnou aktualizaci zajišťují provedené změny územního plánu, kterými je plán dle potřeby upravován. „Během období platnosti tohoto plánu došlo k pořízení jiţ čtyř změn, v současnosti se projednává změna č. 5. Nutnost změny vyvstala jiţ po třech letech, v roce 2001, částečně z nedostatku ploch pro výstavbu rodinných domů, které byly na jejím základě rozšířeny, dále byla vymezena loţiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území, byly zapracovány stanovené zátopové území a hranice zvláště chráněného území. Rozšiřování ploch pro výstavbu bytů bylo předmětem i dalších změn z roku 2004, 2008. Třetí změna se navíc týkala zapracování ochranného pásma zříceniny hradu Hukvaldy. Záměrem poslední změny bylo sladit zpracovanou podrobnější dokumentaci řešící DÚŘ trasy rychlostní silnice R 48 se současnou územně plánovací dokumentací.“53 Naléhavost zpracování zcela nového plánu si uvědomuje i vedení obce, které jiţ v roce 2008 tento nedostatek promítlo do hlavních priorit roku 2008, tj. do Programu rozvoje obce Hukvaldy v poloţce 2.2.1.4: „Vyhotovení nového územního plánu obce Hukvaldy“ s předpokládanou nákladností 500 000 Kč. Doposud ale tento záměr nebyl realizován,
34 52 53
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Obecní úřad Hukvaldy: Důvody pro pořízení změny č. 4 ÚPN obce Hukvaldy.
34
prozatím pouze zastupitelstvo obce rozhodlo o pořízení. Jeho vypracování se uskuteční nejpozději do roku 2015, coţ je zákonem stanovený termín. V regulativech, které jsou součástí územního plánu, jsou zakresleny plochy pro budoucí moţnou výstavbu rodinných domů a bytů. S tímto typem výstavby se počítá především v okrajových částích současné zástavby Rychaltic a Dolního Sklenova a dále v Podoboří. Nově připravovaná změna územního plánu se zabývá právě rozšiřováním ploch pro budoucí výstavbu RD. Pokud dojde ke schválení navrhované změny v plném rozsahu, tyto plochy by se měly zvětšit téměř dvojnásobně. Zde se rozšíření týká především části Dolní Sklenov. Vymezeny jsou také plánované výrobní zóny, a sice v Rychalticích, poblíţ areálu „druţstva“ a dále při rychlostní komunikaci. Na území obce jsou také vymezena dvě ochranná pásma. Ochranné pásmo zříceniny hradu bylo vyhlášeno jiţ v roce 1981, avšak do územního plánu bylo zakomponováno teprve změnou č. 3 a č. 4. Toto se rozprostírá prakticky na celém hradním vrchu. Pro cenný půdorys a původní zástavbu bylo v historickém centru Hukvald vyhlášeno „ochranné pásmo pro historické jádro vesnického sídelního útvaru Hukvaldy“, které ovlivňuje moţnosti rozvoje této části obce. O jeho zřízení rozhodl Okresní úřad ve Frýdku, referát kultury, na základě rozhodnutí č. j. kult. 251/404/5/93 ze dne 25. 6. 1993. Vytvoření ochranného pásma ovlivňuje veškerou stavební činnost v této lokalitě, neboť kaţdá stavební úprava musí odpovídat podmínkám, pro toto pásmo stanoveným a vyţaduje souhlas orgánů památkové péče. Zde mohou stavebníkům nastat problémy v podobě prodraţování stavebních investic pro připomínky památkové péče. Na druhé straně ochranné pásmo plní svůj účel a podporuje uchování historického rázu obce. Podobnou situaci lze najít v obci Rabí, která tvoří městskou památkovou zónu. Tamní starosta také spatřuje negativum ve vlivu na stavební činnost, ale existenci památkové zóny schvaluje. Níţe uvádím významné objekty umístěné v ochranném pásmu:
35
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.
Tabulka č. 4: Architektonicky významné objekty v ochranném pásmu obce Název objektu Doba vzniku Charakteristika Zřícenina hradu Hukvaldy Cenná stavební dispozice, 13. st. dominanta obce Kaple sv. Ondřeje 1602, upravena Rané baroko koncem 19. st. Brána v ohradní zdi obory Poč. 20. st. Novobarokní architektura Obora 18. st. Přírodně krajinářský lesopark Socha P. Marie 1. pol. 18. st. Barokní plastika v oboře Filiální kostel sv. Maxmiliána 18. st. Jednolodní barokní architektura Socha sv. Jana Nepomuckého 18. st. Barokní plastika Socha sv. Floriána 18. st. Barokní plastika Kamenný kříţ 18. st. Kamenická práce Zámeček – škola č.p. 1 18. st. Dům č.p. 81 konec 19. st. Součást areálu zámečku Zámecký park konec 19. st. Anglický romantický styl Budova školy č. p. 40 s pamětní Rodný dům L. Janáčka 1. pol. 19. st. deskou Bývalý panský pivovar 1570 Renesanční architektura Dům č. p. 46 1827 Klasicizující architektura Chalupa č. p. 64 1725 Lidová architektura Chalupa č. p. 78 1783 Roubená lidová architektura Doplněný o renesanční portál Dům č. p. 52 poč. 19. st. z r. 1537 Zdroj: Příloha k územnímu plánu obce
2.2 Program rozvoje obce Nemůţeme říci, ţe Program rozvoje obce přebírá úlohu strategického dokumentu, který, aby plnil svůj účel, by musel být vypracován na mnohem delší období, jeho obsah by měl být zpracován mnohem komplexněji a namísto volebních slibů by jej měly tvořit především vize vzniklé debatou s místními aktéry i povolanými experty týkající se nejen fyzického ale i sociálního, ekonomického rozvoje území. Strategický plán je charakteristický zaměřením na priority a měl by navrhovat moţná reálná řešení. Výsledky aplikace plánu by měly být vyhodnocovány a na jejich základě by měl být plán průběţně aktualizován.54 Aktualizace Programu rozvoje se neprovádí, nerealizované akce se převádí do dalších let na základě pouhého povědomí o tom, ţe něco nebylo splněno, nikoli však na základě přepracování plánu po vyhodnocení jeho plnění v daném roce. Některé poloţky jsou také stanoveny velmi obecně
36 54
DOBRUCKÁ L. – COPLÁK J. a kol.: Tvorba strategického rozvojového plánu obce. Univerzita Komenského v Bratislavě, 2007.
36
a samotná pracovnice obecního úřadu tak nebyla schopna určit, co přesně má plán namysli a zda uţ se daná věc řešila. „Program rozvoje obce Hukvaldy je dokumentem rozvojového charakteru vypracovávaným radou obce a schvalovaný zastupitelstvem obce Hukvaldy vţdy na jedno volební období, tedy platí po čtyři roky a řeší odděleně moţné investiční akce kaţdého roku. Program není závazný, slouţí pouze jako výčet rozvojových akcí, vyplývajících z větší části jiţ z volebních programů jednotlivých stran. Pro letošní rok platí dokument schválený 23. 3. 2007 na období let 2007-2010. Listina obsahuje hlavní priority pro jednotlivé roky, vţdy rozlišené na akce finančně náročné a finančně méně náročné. Sepsané rozvojové akce jsou doplněny o informace týkající se finanční náročnosti investic a obsahují také argumentaci potřebnosti jejich uskutečnění.“55 Plnění programu odpovídá charakteru dokumentu, coţ znamená, ţe některé projekty se realizace dočkaly, na jiné se doposud prostředky nesehnaly. Nebo byly povaţovány za méně naléhavé ve srovnání s jinými, proto uskutečněny dosud nebyly. Některé projekty byly provedeny v jiném neţ programem stanoveném roce. Pro konkrétní představu o charakteru programu a jeho obsahu v příloze přikládám tabulky shrnující jednotlivé akce v dokumentu uvedené a jejich dosavadní plnění. Dle mých zjištění se program rozvoje obce skutečně prakticky vyuţívá, nikoliv ovšem s dogmatickou přesností. Funguje zde široká časová i realizační flexibilita, která umoţňuje jednotlivé projekty plynule přetvářet dle momentálních potřeb a hlavně finančních moţností obce. Většina akcí plánovaných na rok 2007 a 2008 tak jiţ provedena byla.
37 55
Program rozvoje obce Hukvaldy na období 2007 – 2010.
37
3 DOSAVADNÍ VLIV SPECIFIK OBCE NA JEJÍ ROZVOJ 3.1 Dosavadní rozvojové akce v hradním objektu Snaha o běţné udrţování, ale i o zvelebování celé památky prostřednictvím investic do rekonstrukcí je sice patrná, nicméně nejspíše z finančních důvodů zatím nijak výrazná. V posledních letech jsme mohli zaznamenat jen malé mnoţství změn a inovací. Mezi ně patří nové zastřešení kaple sv. Ondřeje šindelemi, jakoţ i zastřešení domku při vstupu do hradu, v areálu umoţňují odpočinek také nové lavičky, které svou celodřevěnou konstrukcí lépe zapadají do hradního prostoru. V mottě byla opotřebená děravá plachta zastřešující podium, na kterém se konají mnohé akce i v rámci festivalu Janáčkovy Hukvaldy, nahrazena novou, efektnější. V hradním jádře byly vybudováním dřevěných stropů a podlah vytvořeny otevřené místnosti, umoţňující nejrůznější vyuţití. Toto jsou ale jen malé úpravy, které vyřešily pouze část problémů. Z větších projektů byla realizována přestavba sklepních prostor v mottě pod podiem na šatny se sociálním zázemím pro účinkující. O účelnosti a vyuţitelnosti přestavby nelze pochybovat, logicky ale vyvstává otázka, proč právě tento projekt měl přednost před jinými, více spojenými s historickou hodnotou hradu. Je to dáno pravděpodobně filozofií současného vedení hradu, které se více neţ na historii orientuje na kulturní akce a zisk z této památky. Pokud se v objektu do dalších let předpokládá konání festivalu, je nově vytvořené zázemí jistě nutné a jeho realizace by byla časem nevyhnutelná, jednostranně zaměřený rozvoj hradního objektu by však nemohl být povaţován za správný. Pozitivně lze hodnotit, ţe finanční prostředky neplynou pouze do těchto komerčně vyuţitelných částí objektu. Muzeum Beskyd nepřetrţitě dohlíţí na stav památky a za značného finančního přispění kraje se snaţí o její zachování v co moţná nejlepším stavu. Celkové náklady vloţené muzeem a krajem na opravy a provoz hradu v období od roku 2004 aţ po současnost znázorňuje následující tabulka. Pouze pro rok 2009 je doposud známá pouze plánovaná částka. Ta ale několikanásobně převyšuje doposud skutečně vynaloţené prostředky v předchozích letech. Tabulka č. 5: Náklady na opravy a provoz hradu v letech 2004 - 2009 Rok Náklady 2004 1 930 462 Kč 2005 3 356 623 Kč 2006 1 787 402 Kč 2007 2 784 667 Kč 2008 4 872 281 Kč 2009 14 413 000 Kč Zdroj: Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.
38
V objektu se dle muzea vyskytuje potřeba oprav spojených s udrţením statiky, jejíţ zajištění patří mezi nákladné, ale bohuţel i ty nejméně viditelné projekty. Moţná právě z tohoto důvodu se nám můţe objekt jevit jako stagnující. Ačkoli nelze předpokládat, ţe se hrad někdy vrátí do své původní podoby, kterou měl před vypuknutím poţáru (coţ není ani cíl), nepovaţuji za nereálné vybudovat v některých částech objektu expozice a tím dotvořit hmatatelnou součást naučné prohlídky orientované na běţný středověký ţivot na hradě. Prozatímní vývojové tendence nejsou výrazné a rekonstrukce mají charakter oprav zabraňujících dalšímu chátrání. Celkově chybí kroky spějící k vytvoření něčeho nového, inovativního. Letos, tj. v roce 2009, se na hradě plánují rekonstrukce v celkové výši 11 milionů korun.56 Tato suma by měla pokrýt náklady na statické zabezpečení motty, zprovoznění jejího ochozu, opravu parkánu, zastřešení bašty, statické zajištění zdiva v jádře a rozsáhlou rekonstrukci kaple sv. Ondřeje zahrnující odvodnění, výměnu oken, omítnutí, vymalování, osvětlení a opravu vchodu. Lze tedy říci, ţe přes jistou snahu, která ovšem někdy působí amatérsky, není celkový potenciál této unikátní památky vyuţit ani z poloviny. To se týká jak zřizovatele v podobě Muzea Beskyd, tak nájemce v podobě Fondu Janáčkovy Hukvaldy. Chybí kreativita, manaţerské vedení se smysluplným dlouhodobým projektem vyuţití i budoucnosti stavby. Aţ příliš do vzájemných vztahů v organizacích i mezi nimi navzájem vstupují místní politické a podnikatelské zájmy. Zde bych uvedla např. hradní mottu, ve které se našla industrie z doby bronzové. Přesto zde nebyly a ani v budoucnu nejsou plánované ţádné výzkumy. Skutečnost takto významných nálezů by mohla významně zasáhnout do pojetí historie nejen hradu nebo obce Hukvaldy, ale rovněţ i do celého komplexu historie Moravy. To ovšem nikoho z nájemců, pronajímatelů ani obce či dalších kompetentních lidí nevyvádí z míry. Naopak je snaha tyto nálezy zamlčovat a před veřejností tajit, ohroţení krátkodobého zisku je rozhodující. Nyní ve stručnosti popíši program akcí na hradě, který bývá kaţdoročně velice pestrý. V tomto ohledu vyuţívá fond potenciál hradu obratně a dává zřetelně najevo, ve které činnosti se vyzná nejvíce. Akce na hradě se svou různorodostí a originalitou staly u veřejnosti oblíbenými. Některé z nich se pro hojnou návštěvnost kaţdoročně opakují a mnozí z návštěvníků, hlavně z blízkého okolí, se na oblíbené produkce pravidelně vrací. V programu nachází uplatnění nejen akce s hradem tématicky spojené, jako např., „Oţivlá historie hradu,“ „Středověké slavnosti a hradní hodokvas,“ „Dobývání hradu,“ ale i jiné svým obsahem se samotnou památkou příliš nesouvisející, vyuţívající prostředí jejích hradeb k dotváření ideální atmosféry. Mezi tyto se řadí například „Putování za pokladem zbojníka Ondráše,“ 39 56
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.
39
„Čarodějnické reje,“ „Večerní sjezd strašidel na hradě Hukvaldy.“ Z většiny programu číší kreativita a umění vytvořit lákavou akci, tak aby do hradního objektu zapadala. Organizátoři si pro konání podobných akcí logicky vybírají víkendové dny, tak aby návštěvnost byla co moţná nejvyšší. O tom, ţe se kýţené návštěvnosti, tj. hlavního cíle, v těchto dnech fondu obvykle daří dosahovat, vypovídají statistiky návštěvnosti.57 Porovnáním počtu návštěvníků zjistíme téměř dvojnásobné navýšení hodnoty ve dnech akcí oproti běţným víkendovým dnům. Výraznou zásluhu nese souběţně vedená propagace programu hradu a také festivalu v médiích, se kterými fond udrţuje aktivní spolupráci. Hlavními mediálními partnery pro rok 2009 jsou periodikum Mladá fronta DNES a rádio Český rozhlas Ostrava. Kromě těchto se na reklamě podílí Lidové noviny, Deník, ostravské rádio Čas, místní obecní kabelová televize a obecní tisk. V oblasti prezentace a vytváření reklamy se Fond Janáčkovy Hukvaldy pohybuje s přehledem a pohotově vyhledává a následně vyuţívá příleţitosti.
3.2 Dosavadní vliv atraktivit na rozvoj obce Nepřímý vliv hradu na obecní rozpočet vychází ze zájmu snoubeneckých párů o konání svatebního obřadu v jeho prostorách. Atraktivita romantické zříceniny pro obřady tohoto charakteru se projevuje v příjmech obce z poplatků za obřad proběhlý na jiném neţ úředně určeném místě. Poplatek dle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích činí 1000 Kč, máli ovšem pouze jeden ze snoubenců trvalý pobyt na území České republiky, je stanoven na 2 000 Kč. Podle evidence vedené obecním úřadem se z cizinců na Hukvaldech sezdávají nejčastěji občané Slovenské republiky. V roce 2008 se na území obce sezdalo celkem 50 párů, z nich pak 23 se rozhodlo pro obřad na hradě.58 Pokud se svatebčané rozhodnou pro hukvaldský hrad, narazí na jednu výhodu i nevýhodu současně. A totiţ na výhradní postavení svatební agentury Kopretina, která jediná pořádá svatební akce v objektu. Smlouva s ní je podmínkou pro umoţnění konání obřadu, bez ohledu na jeho nákladnost, počet svatebčanů či přání samotných snoubenců. Agentura se ovšem specializuje kromě Hukvald také na obřady na hradě Helfštýně, takţe má jiţ s těmito typy svateb bohaté zkušenosti. Pozitivně shledávám moţnosti uspořádat svatbu pod dohledem odborníka s kompletními sluţbami zcela podle přání novomanţelů, a tedy moţnost ovlivnit i styl a výzdobu prostorů. Za omezení povaţuji minimální sazbu 10 000 Kč poţadovanou agenturou za základní sluţby, nezahrnující ţádné platby za specifické poţadavky na výzdobu, dopravu apod. Z utrţené částky si agentura 40 57
Nahlédnutí do těchto statistik mi bylo vedením fondu odmítnuto. Informace proto odvozuji z nepřímých zdrojů blízkých provozu hradu. 58 Obecní úřad Hukvaldy.
40
odečítá 4 000 Kč odváděné Fondu Janáčkovy Hukvaldy za pronájem prostor, ostatní příjmy zůstávají v jejím rozpočtu. Pro fond je pozitivním efektem ulehčení od povinností spojených s přípravami svateb, nicméně na neochotu fondu zabývat se také těmito činnostmi doplácí páry disponující menším rozpočtem na svatební obřad. Pro tyto je mnohdy svatba na hradě neúměrnou finanční zátěţí, a proto jsou nuceni zvolit pro obřad jiné, méně atraktivní místo. V tomto směru byly obzvlášť negativně hodnoceny paušální ceny pro místní občany i osoby s trvalým pobytem v jiné obci. Na obecním úřadě zaregistrovali několik případů, kdy místní občané mající zájem přednostně o svatbu na hradě se po zjištění cenových podmínek rozhodli přehodnotit své původní plány. A ačkoli je jejich vztah k hradu emocionálně silný, vybrali si ke svatbě obřadní síň nebo kostel. Z tohoto důvodu přišla svatební agentura v letošním roce s ústupkem a místní občané se mohou konečně rozhodnout, zda sluţeb agentury vyuţijí, nebo ne. Existuje tedy i alternativní varianta zajištění obřadu obecním úřadem tak, jak bylo zvykem před příchodem agentury na hrad. Při poměrně intenzivním kulturním ţivotě, zároveň ovšem s absencí většího společenského sálu a zastřešeného dějiště festivalu pro dny s nepříznivým počasím vyplynula myšlenka na výstavbu multiúčelového sálu řešícího zmíněné nedostatky. Vedení obce začalo v této věci jednat, nechalo si zpracovat projekt na reprezentativní víceúčelové zařízení a intenzivně hledalo způsob pokrytí výdajů. Velkým úspěchem se stalo dosaţení zdrojů při takzvaném „porcování medvěda“, tedy při dělení zbytkových peněz z rozpočtu ČR v poslanecké sněmovně na podzim roku 1999, kdy se projednával rozpočet na rok 2000. Po dlouhých vyjednáváních tehdejšího starosty obce s některými poslanci o poskytnutí státní dotace pro dostavbu sálu se obci podařilo prostřednictví 115 hlasů poslanců pro tento projekt ze státního rozpočtu získat 23,5 milionů Kč.59 Obec se finančně podílela na výstavbě především při konstruování hrubé stavby provedené současně se zastřešováním budovy školy, realizované před získáním zmíněné dotace, z tohoto důvodu hovoříme o dotaci na „dostavbu“ sálu. Náklady na pořízení sálu celkem činily 31 148 846 Kč včetně úroků z úvěru, který obec musela na stavbu získat. Kolaudace proběhla dne 22. 12. 2000 a oficiální otevření sálu se uskutečnilo 10. února 2001.60 Jeho prostory umoţňují nejrůznější vyuţití a mimo sezónu hudebního festivalu soustřeďují téměř všechen kulturní ţivot v obci. O zdařilosti a reprezentativnosti nelze pochybovat, neboť ani mnohé sály ve městech taktéţ uţívané k akcím oficiálního rázu nejsou tak nadstandardně technicky vybavené jako ten hukvaldský. Vybavení sálu obsahuje monitorovací kamerový systém, světelnou techniku s reţií a kompletní 41 59 60
Obecní úřad Hukvaldy. Tamtéţ.
41
zvukovou techniku opět s reţií. Příslušenství sálu zahrnuje nahrávací studio, kde můţe být uskutečněná produkce ihned zaznamenána na zvukovém nosiči. Moţnost nahrávání nebyla prozatím ale vyuţívána, je tedy otázkou, zda byla investice do nahrávacího studia v době pořízení nutná. Její vyuţití do budoucna však lze předpokládat. Sál celkově přináší vynikající předpoklady pro další vyuţití a umoţňuje mnohé budoucí inovace. Je ovšem překvapující, ţe pořadatelé festivalu nevyuţívají všech moţností, které jim sál poskytuje. Logická je moţnost zaznamenání v sále probíhajících koncertů na digitální nosiče za účelem jejich následného vyuţití v propagaci festivalu. Vše lze samozřejmě uskutečnit pouze na základě svolení interpretů. Nahrávky by ale mohly být součástí jejich prezentace a současně být ve vybraných informačních centrech za přiměřenou cenu k zakoupení. Hudební CD by také mohli dostávat sponzoři jako malou pozornost za finanční podporu, s jasným důkazem, na co byly jejich peníze vyuţity. Atraktivity, rozvíjející se cestovní ruch a vzrůstající počet návštěvníků si vynutily zřízení instituce, která by nejen soustřeďovala informace týkající se kulturního dění, ale také byla schopna zajišťovat dostatečnou informovanost dle potřeb návštěvníků. Informační centrum (dále jen „IC“) bylo vystaveno na základě dotace z evropských strukturálních fondů v rámci dotačního titulu „Jednotný komunikační styl.“ Realizace projektu započala v dubnu roku 2005 a byla dokončena v červnu 2006. Náklady ze 75% (1 023 466 Kč) pokrývaly právě strukturální fondy EU, z 15% (894 119,4 Kč) Moravskoslezský kraj a z 10% (129 346,6 Kč) se podílela obec.61 Informační a kulturní centrum Hukvaldy mělo původně sídlo v budově obecního úřadu, od jeho rekonstrukce se poté přemístilo do rodného domu Leoše Janáčka. V roce 2007 stál obec provoz informačního centra 365 300 Kč.62 Tato částka zahrnuje náklady na mzdy, teplo a vodu. Také prezentaci obce má na starost IC, které se účastní např. veletrhu Regiontour v Brně. Dále obstarává propagační materiály, jakým jsou informační broţury, průvodci apod. Do projektu vytvořeného na základě Jednotného komunikačního stylu patřilo také vytvoření propagačního DVD, které obsahuje dokumentárně zpracovaný film o obci a jeho zajímavostech doplněný také o krátkou prezentaci okolních atraktivních obcí a měst Kopřivnice, Příbora, Štramberka. Hlavní film je nadabován také v anglickém, německém a polském jazyce. Dále vyšla, co se týče zpracování i obsahu informací, velmi zdařilá broţura „Hukvaldy a okolí“.63 Finance na propagaci se vydělují kaţdoročně z rozpočtu a pouţívají se především na reklamu a spolupráci s jinými celky v této oblasti. Jednotlivé poloţky vydané za tímto účelem v letech 2007 a 2008 zobrazuje následující tabulka. 42 61
Obecní úřad Hukvaldy. Tamtéţ. 63 Broţura „Hukvaldy a okolí“ a DVD „Hukvaldy“ 62
42
Tabulka č. 6: Náklady na propagaci obce v roce 2007 Výdaje Výdaje Druh propagace (2007) (2008) Drobné propagační materiály 15 700 Kč 24 100 Kč Výletník 4 700 Kč Beskydy-Valašsko 2 200 Kč 3 000 Kč Lašská brána 10 200 Kč 2 000 Kč Valašské království – spolupráce 16 700 Kč Přelepy informačních tabulí 21 500 Kč Nájemné za reklamní plochy 700 Kč Celkem 32 800 Kč 68 000 Kč Zdroj: Obecní úřad Hukvaldy
Rozpočty na propagaci se v jednotlivých letech liší v závislosti na aktuálních poţadavcích, vţdy se ale jedná o částku několika desítek tisíc korun. Dle zaměstnankyně obecního úřadu se obec snaţí vyuţívat moţnosti prezentace prostřednictvím větších celků, jakými jsou uskupení Lašská brána či region Beskydy-Valašsko, se kterými v posledních letech spolupracuje především. Orientaci turistům, ale i všem dalším lidem přijíţdějícím do Hukvald usnadňuje v roce 2005 vybudovaný systém směrovek a popisných cedulí. Cedule jsou rozmístěny tak, aby naváděly k důleţitým nebo něčím zajímavým místům a budovám. Směrníky umístěné nejčastěji podél cest poukazují jak na místní památky, tak i na místa provozů zdejších podnikatelů. Projekt vzešel od obce, finančně se jej ale účastnili i jednotliví podnikatelé působící na jejím území. Záleţelo na jejich zájmu vyuţít moţnosti zařadit svůj podnik do popisného systému. Na nákladech na pořízení, které činily 316 200 Kč, se obec se podílela 289 600 Kč, podnikatelé dohromady přispěli 26 600 Kč.64
43 64
Obecní úřad Hukvaldy
43
4 MOŽNOSTI A BARIÉRY ROZVOJE DO BUDOUCNOSTI 4.1 Možnosti a bariéry rozvoje objektu hradu Samotná památka se neřídí ţádným strategickým ani jiným rozvojovým dokumentem. Opravy hradu Hukvaldy vyplývají z neustálého vyhodnocování stavu objektu a z něj odvozených průběţných zásahů. „Velmi časté potřeby oprav vyústily v roce 2008 ve vytvoření projektu „Revitalizace hradu Hukvaldy“, jehoţ realizace je plánována na období let 2009 – 2011. Cílem podle projektového listu je: „Ochrana hradního komplexu a rozvoj cestovního ruchu v regionu.“ Rekonstrukce a ostatní stavební akce by měly působit především proti chátrání památky vlivem času. Jako druhý důvod projektový list uvádí: „pořádání kulturních akcí (festivaly, koncerty, výstavy,…)“. Teprve aţ třetí prioritu tvoří rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím zpřístupnění nových prostor. Projekt zahrnuje mnoţství moţných budoucích oprav, bohuţel pevně stanovená je realizace pouze některých z nich, ostatní se dle muzea odkládají na neurčito. V roce 2009 by mělo být staticky zajištěno zdivo motty, opraven nebo nově vybudován ochoz v mottě, plánuje se zastřešení bašty mezi 3. a 4. bránou, celková oprava kaple včetně odvodu vlhkosti, dostavba parkánu k „bílé zdi“, statické zajištění hradního paláce. Do budoucna počítá projekt s rozšířením inţenýrských sítí, osvětlením areálu, rekonstrukcí domku kastelána, dokonce i s vybudováním sálů v hradním jádře včetně podlah a oken, v neposlední řadě také s rozmístěním dřevěných stánků pro drobný prodej v areálu. Předpokládaným efektem by měla být záchrana památky před devastací, zvýšení návštěvnosti přibliţně o 10 000 návštěvníků ročně a do budoucna sníţení nákladů na opravy. Celkové náklady realizace projektu jsou odhadovány na 41 mil. Kč.“65 Při naplnění stanoveného cíle, obzvláště otevřením nových prostor, lze očekávat nárůst návštěvnosti v reakci na zvýšení atraktivnosti objektu. Pokud srovnáme ambice vypracovaného projektu s dosavadní rozvojovou činností na hradě, můţeme nově vznikající tendence v rozvoji hradu povaţovat za inovativní, komplexní a nejpokrokovější. Ovšem do jaké míry bude projekt uskutečněn, není prozatím jasné. V kaţdoročně nabitém programu hradu je stále patrné pojetí zisku. To jistě není na škodu, jako občana Hukvald mne ale zaráţí zoufalá stagnace v samotné historické atraktivitě. Mám na mysli především expozice dobových artefaktů, které na hradě zcela chybí. Na obranu provozovatele, tj. fondu, můţeme ale přiznat, ţe otázka vytvoření expozic je v tomto případě poměrně komplikovaná. Artefakty nalezené v prostorách hradu při archeologických 44 65
Projektový list – detailní popis projektu „Revitalizace hradu Hukvaldy“.
44
výzkumech připadly do majetku arcibiskupství v Olomouci a je tedy obtíţné je poţadovat pro vytvoření expozic. Snáze by mohla být expozice vytvořena z té části artefaktů, které byly dle mého zjištění deponovány v Muzeu Beskyd. Muzeum však nevyvíjí ţádnou aktivitu nasvědčující ochotu propůjčit své sbírky za účelem vystavení. Sloţitost situace potvrzuje fakt, ţe pokud by se muzeum přece jen rozhodlo pro tento krok, potýkalo by se s problémem nedostatku prostor pro umístění samotné výstavy. Hrad totiţ nedisponuje téměř ţádnými uzavřenými místnostmi s vhodnými podmínkami pro tyto účely. Potenciální prostor se nachází např. v kapli sv. Ondřeje, která je však v některých významných dnech vyuţívána ke svému původnímu účelu, tj. církevním obřadům, jindy zase ke konání koncertů, s nimiţ se umístění stálé expozice, podle slov sekretáře fondu, neslučuje. V hradním jádře sice najdeme další místnosti, tyto ale nejsou zcela uzavřeny, nýbrţ jen ohraničeny kovovou tepanou mříţí, a proto nesplňují potřebné bezpečnostní ani klimatické podmínky. Tím se dostáváme k samotnému jádru neochoty umístit nálezy přímo do hradu, a sice k vysokým finančním výlohám spojeným s vybudováním bezpečnostního zajištění expozice. Vytvoření zázemí pro expozice není totiţ podmíněno jen dveřmi s bezpečnostním zařízením pro případ pokusu o krádeţ vystavených artefaktů, ale i nákupem dalších bezpečnostních prvků, případně další pracovní silou, která by na expozici dohlíţela v návštěvních hodinách. Nejsnazší řešení by při nynějším uspořádání objektu mohlo představovat zasazení ukázky dobových nálezů do dvou místností, které jsou ovšem jiţ nyní plně vyuţívány. Jedná se o místnosti při čtvrté a páté hradní bráně, které jsou zaopatřené dveřmi, stále však chybí vhodné klima. V současné době místnost bývalé stráţnice u páté brány vyuţívá soukromý podnikatel pro foto studio zaměřené na fotografování v dobových kostýmech; v místnosti druhé se návštěvníci seznamují s vývojovými etapami hradu na uvnitř instalované tabuli, nachází se zde také jediné na hradě dostupné „exponáty“: několik dělových koulí a pár odpadlých architektonických prvků stavby. Ačkoli na hradě nenajdeme vhodnější neţ zmíněné prostory, potřebnými předpoklady k umístění expozice opět nedisponují. Kromě toho, ţe by musely projít finančně nákladnými úpravami zahrnujícími především vybudování alarm systému, není v místnostech zajištěna vhodná vlhkost ani teplota. A právě optimální vitríny a zabezpečení jsou podle ředitelky Muzea Beskyd, PhDr. Zuzany Břízové, hlavními podmínkami pro umístění nálezů přímo do hradu. Výše uvedená omezení sice rozhodujícím způsobem ovlivňují moţnou existenci stálé hradní expozice, na druhou stranu ovšem platí, ţe pokud by měl fond zájem dosavadní nálezy vystavit, jevil by alespoň snahu o dosaţení dohody s jejich současnými správci. Rozvoj v tomto ohledu zaostává za moţnostmi jako prostý důsledek neochoty postavit se překáţkám. 45
Je třeba ale dodat, ţe bariéru umocňuje finanční náročnost investice. Jistým kompromisem, který by vyřešil absenci vhodných prostor pro expozici, by představovaly např. alespoň velké tabule s fotografiemi a trojrozměrnými modely nálezů. Byly by zde popisy a informace o jejich vzniku a vyuţití středověkými obyvateli hradu, případně o okolnostech jejich nálezu. Ohroţení cenných originálů lze také velice jednoduše předejít vystavením novodobých replik, coţ je zcela běţná praxe dnešního muzejnictví po celém světě. V tomto světle se řešení ukazuje jiţ nikoliv tak problematické, jak jej mnohé kompetentní osoby rády prezentují. Pověstným „kamenem úrazu“ se tu opět stává nedostatek kreativity a snahy něco změnit nebo se odhodlat vstoupit do projektu dlouhodobě časově náročného bez důrazu na okamţitý zisk. „Fond je občanské sdruţení, vytvořené na základě „Zákona o sdruţování občanů“ č. 83/1990 Sb. Při své činnosti usiluje o zisk, jehoţ pouţití je omezeno pouze na hlavní činnosti. Fond se funkce obhospodařovatele hradu ujal důstojně a se snahou o zatraktivnění místa pro potenciální návštěvníky.“66 Jeho filozofie spočívající v motivování co největšího počtu lidí k návštěvě hradu ale postrádá větší zájem o historickou stránku. Základ pro odhalení historie objektu i pro další zdůraznění jejího odkazu a předávání historických souvislostí návštěvníkům, by měly tvořit archeologické výzkumy, na jejichţ zjištěních by se měla převáţná většina koncepce vedení památky stavět. V minulosti na hradě sice byly archeologické průzkumy provedeny, ale objekt byl přezkoumán pouze povrchně a nekomplexně formou sond a záchranných výzkumů. Rozhodně zde existují značné rezervy, jejichţ vyuţití by mohlo přispět k větší zajímavosti místa a k navýšení historické hodnoty hradu samotného. Dle slov PhDr. Břízové, vzděláním archeoloţky obvykle archeologické výzkumy nařizují z vyšších míst, muzeum samotné o jejich provedení neusiluje. Tato archeoloţka zastává názor, ţe vykopávkami se naruší nálezová situace, která je pro zájmy archeologů nejdůleţitější. V rozhovoru se mnou uvedla: „Tím, ţe se artefakty z půdy přemístí, přichází jednotlivé historické vrstvy o jedinečnost, kterou jim dala doba, ze které pochází.“ Poté doplnila, ţe ona sama má zájem paradoxně na ponechání všeho v současném, neprobádaném stavu. Po debatě se studenty historie a archeologie jsem skutečně zjistila, ţe část této odborné veřejnosti zastává názor, ţe památky je nejlepší nechat tzv. „umřít“ a vykopávky v podstatě neprovádět, z tohoto se ale naskýtá jednoznačně otázka po smyslu archeologie a zkoumání minulosti vůbec. Vše působí tak trochu dojmem „vědy pro vědu“. Z konzultace této tématiky se sekretářem fondu p. Bernatským vyplývá, ţe účelům fondu vyhovuje absence jakéhokoliv archeologického výzkumu. V odborných výzkumech spatřuje fond pouze omezení provozu hradu, a tedy moţnosti těţit ze vstupného i jakýchkoli akcí na 46 66
FJH.
46
hradě z důvodu nutnosti jeho dočasného uzavření. Pro fond jsou obětované náklady v podobě ušlého zisku neakceptovatelné. Myslím si ale, ţe se v této věci fond mýlí a výzkum odmítá bez celkového uváţení všech moţností jeho faktické realizace. Dnešní doba spěje k dohodám a nejrůznějším formám spolupráce, proč by tedy i v této věci nemohl fond uzavřít oboustranně výhodnou smlouvu o provedení archeologických výzkumů, z jejichţ poznatků by později mohl naopak těţit, a zároveň by těm nejpovolanějším poskytl moţnost realizovat se ve své práci a dotvořit neúplné dějiny hukvaldského hradu? Archeologický výzkum přece nemusí dogmaticky znamenat uzavření hradní brány turistům. Naopak by návštěvníkům mohly probíhající vykopávky zatraktivnit poměrně fádní prohlídku hradu a kolemjdoucí by měli moţnost shlédnout práci archeologů v terénu. Samozřejmě na samotném fondu provedení zmíněného výzkumu nezávisí, muselo by se jednat s vedením Moravskoslezského kraje tento nápad podpořit, stejně důleţité by bylo finanční zaopatření celého projektu. Kromě nových či domněnky potvrzujících informací o historii památky by nemalým přínosem mohly být artefakty nalezené v průběhu prací, které by v objektu mohly být dále vystavovány. V postojích muzea, fondu a návštěvníků jsou patrné názorové střety na provedení archeologických výzkumů. Zatímco návštěvníci by jistě uvítali moţnost prohlédnout si artefakty a dovědět se více o historii objektu, archeologové se více neţ o artefakty zajímají o jejich umístění v půdě a upřednostnili by jejich ponechání na místě nálezu, a konečně fond ke své činnosti výzkumy v podstatě nepotřebuje. Na závěr bych uvedla své vlastní rozpaky nad uvaţováním právě ředitelky muzea a archeoloţky v jedné osobě, neboť takový přístup jistě nepomůţe ţádnému dalšímu prohloubení znalostí o historii naší země. V hradním areálu je umístěno několik informačních cedulí týkajících se historie památky. Vzhledem k tomu, ţe se v objektu nenachází ţádná expozice, mohla by být alespoň tato součást prohlídky dokonale zpracovaná a rozšiřovat povědomí o dějinách hradu. Tento způsob zprostředkování historie návštěvníkovi by mohl být ucelenější a tedy doplněn tak, aby postihoval jednotlivá odvětví tehdejšího ţivota. Rozmístěné naučné tabule by mohly například průřezově vypovídat o architektonických prvcích pouţitých v objektu, středověkých zbraních, zvycích, způsobech oblékání, kaţdodenním ţivotě apod., to vše dle uváţení kastelána a muzea. V průběhu sepisování této práce došlo k inovaci a v areálu bylo rozmístěno několik popisných tabulek s názvy míst, tak aby se návštěvníci, pokud se rozhodnou pro prohlídku bez průvodce, lépe v objektu orientovali a věděli, kde se právě nacházejí. Myšlenka vytvořit popisný systém reflektovala nedostatky v orientaci v areálu, ale její realizace proběhla pravděpodobně v krátkém čase, protoţe kvalita textu popisků
47
neodpovídá jejich významnosti. Kromě jiných nedostatků působí negativně četné pravopisné chyby prostupující celým textem.
4.2 Možnosti a bariéry rozvoje obce Rozvoj kulturního dění v obci zajišťuje především festival, jehoţ inovování a promyšlené organizování včetně propagace znamená přínos a povznesení image obce a zvýšení povědomí o ní. Odráţí se v přílivu návštěvníků cestujících za kulturou a tedy i v dodatečných příjmech obsluţných zařízení, zvláště pak gastronomických. Prospěch přináší i samotným občanům, kterým se tak mimo jiné rozšiřují moţnosti kulturního vyţití. Obzvláště zajímavá je podpora zájmu občanů o festival obcí prostřednictvím dotování poloviny jejich vstupného. Co se týče pořádání festivalu a moţnosti jeho inovace do budoucna, je potřeba se zaměřit spíše na zázemí, ve kterém se produkce odehrávají. Samotný program je jiţ nyní velice rozmanitý a na vysoké kulturní úrovni, coţ dokládá i přijetí Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy do Asociace hudebních festivalů v ČR, sdruţující jen ty nejprestiţnější z nich.67 Program kaţdého ročníku přináší několik finančně náročných podniků zprostředkovaných kvalitními interprety nejen z České republiky. Dle pořadatelů by festival podobné kvality nebylo moţné uspořádat bez rozhodující spoluúčasti sponzorů. Ceny mnohých produkcí se pohybují v desetitisícových aţ statisícových částkách a pokud vezmeme v úvahu nízké příjmy z vybraného vstupného, zjistíme, ţe právě sponzoři a snaha pořadatelů vyhledávat jejich přízeň udrţuje festival při ţivotě. Za velký nedostatek povaţují nejen pořadatelé, ale bohuţel i mnozí účinkující a návštěvníci, sociální a kulturní zázemí produkcí pořádaných v oborním amfiteátru. Celý objekt trpí tím, ţe je kaţdodenně vystaven vlivům počasí, a proto rychleji stárne, potřebuje častou údrţbu pódia i laviček, které jinak chátrají. Zásadním problémem je ale sociální příslušenství v objektu, které svým desolátním stavem v ţádném případě nereprezentuje společenské akce takového formátu. Uţ jen jeho kapacity jsou nedostačující. Do dnešní doby nebyly v amfiteátru vybudovány ţádné šatny pro interprety, kteří tak k převlékání do kostýmů pouţívají dva nedůstojné velké vojenské stany, umísťované na období trvání festivalu do prostoru za pódiem. Amfiteátr by si zaslouţil kompletní rekonstrukci, tak aby mohl bez ostychu hostit i největší umělce svého oboru. Rekonstrukce by tedy měla zahrnovat především vybudování šaten pro účinkující se sociálním zařízením včetně sprchových koutů. Vzhledem k tomu, ţe se amfiteátr nachází v hradní oboře zcela bez zastřešení, čelí mnohé akce nepřízni počasí. Pro tento případ se sice produkce obvykle přesouvají do sálu při 48 67
FJH.
48
základní škole, nevyzpytatelnost počasí ale často způsobí přerušení či dokonce úplné zrušení jiţ probíhajícího koncertu. A protoţe se mnohdy jedná pouze o občasné a nepříliš silné přeháňky, pro které bývají koncerty i divadelní kusy předčasně ukončeny, uvaţuje se o moţném příleţitostním nadstřelení pódia. Ačkoli na vybudování šaten a zastřešení pódia jiţ byly vypracovány studie, jejich realizace zůstává i nadále v nedohlednu. Zásadní roli zde hraje opět finanční faktor. Vzhledem k tomu, ţe amfiteátr patří do majetku obce, o provedení rekonstrukce by mělo rozhodnout zastupitelstvo obce a projekt by měl být uhrazen z jejích zdrojů. Ale není se čemu divit při zjištění, ţe je vedení obce zainteresováno spíše ve vybudování souvislé sítě chodníků či kanalizace a čističek odpadních vod a tuto rekonstrukci povaţuje za druhořadou. To je patrné i z „Programu rozvoje obce“, ve kterém se s tímto projektem prozatím nepočítá. Z teoretického hlediska by východiskem mohla být spoluúčast fondu na úhradě výdajů spojených s opravou. Další moţností, pro fond pravděpodobně přijatelnější, by bylo zakoupení zastřešovací konstrukce známou z velkých open airových koncertů, kterou by tak měl fond ve vlastnictví a mohl ji dále vyuţívat i pro jiné účely a na různých prostranstvích. Tento druh zastřešení byl jiţ několikrát vyuţit. Zastřešení tohoto charakteru ale nákladností přesahuje současné finanční moţnosti fondu. I v případě pořízení konstrukce fondem by stále ovšem záleţelo na obci, zda se zlepší i sociální zázemí amfiteátru. Samotná obec však amfiteátr vyuţívá zřídkakdy, a to většinou pouze na představení ţáků školy, které zmiňovanou vybavenost nevyţadují. Pokud navíc uváţíme, ţe se na příjmové stránce rozpočtu neobjevují částky z festivalu, zůstává jen jeden důvod, pro který by obec mohla o výdajích na rekonstrukci uvaţovat, a sice zmíněný prospěch z propagace obce v souvislosti s reklamou festivalu. V rozvoji cestovního ruchu zastává důleţitou funkci propagace obce a zprostředkování kvalitních a dostačujících informací subjektům vyhledávajícím moţnosti pro nabídky svých výletů či dovolených. V současné době se obcí vytvořené propagační materiály obvykle rozmisťují především do informačních center blízkého okolí, převáţně Moravskoslezského kraje. Logiku
rozhodnutí
o takovéto
distribuci
podporuje
průzkum návštěvnosti
Moravskoslezského kraje, ze kterého vyplynulo, ţe 60 % návštěvnosti kraje pokrývají přímo jeho obyvatelé.68 V propagaci by se ale určitě neměly opomíjet i vzdálenější regiony České republiky. Minimálně ve větších městech by se propagační materiály o obci objevit mohly. Rezervy existují i v kvalitě těchto materiálů. Informační průvodce o obci svou kvalitou a zpracováním zaostává za průvodci vydávanými okolními obcemi. V současné době se 49 68
Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji: Monitoring a anketa pro návštěvníky Moravskoslezského kraje – souhrnné vyhodnocení dostupné na http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/zip/mark_01.pdf
49
vydávají černobílé výtisky, které ve srovnání s broţurami dřívějších dat, detailně propracovanými a provedenými, nemohou příliš oslovit. Dle zaměstnance obecního informačního centra doplácí propagace na nedostatek finančních prostředků. Do současné doby bylo kromě pár výjimek vydáno pouze několik informačních broţur, snahy o vydání nových, aktuálních a v kvalitní podobě naráţí na nízký rozpočet, ze kterého IC čerpá. Do budoucna by bylo vhodné tuto překáţku eliminovat a snaţit se získat prostředky tak, aby kaţdoročně měla obec alespoň jednu reprezentativní broţuru a mohla se jí prezentovat i v jiných informačních centrech okolí. S rozvojovými moţnostmi neoddělitelně souvisí i moţnosti obecního rozpočtu. Hukvaldský obecní rozpočet se kaţdoročně pohybuje přibliţně okolo 20 - 25 milionů korun. Vývoj příjmových a výdajových poloţek obecního rozpočtu za posledních šest let popisuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Příjmy a výdaje rozpočtu obce Hukvaldy v letech 2004 - 2009 Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Příjmy 21 708,5 19 460,3 22 019,2 26 469,2 23 188,6 21 225,9 Výdaje 21 476,0 21 360,3 27 746,2 33 207,6 29 166,9 26 835,8 Zdroj: Rozpočty obce z let 2004 – 2009
Z tabulky o majetkovém vlastnictví obce, která je zobrazená níţe, vyplývá fakt, ţe obec disponuje relativně silnou schopností krýt své úvěry, ovšem majetek jí vlastněný není vţdy a ve všech případech dobře likvidní. Jedná se hlavně o netypické poloţky, jako jsou historické budovy, pozemky v historickém centru a lokalitách a dokonce i umělecká díla a předměty, které tvoří soubor majetku ne právě typický pro většinu obcí ČR. Obec Hukvaldy tak při plánovaném projektu odkanalizování bude mít jistě výhodu při ţádosti o bankovní úvěr, neboť poloţky pro ručení budou pro banky jistě finančně zajímavé. Cena majetku, jako např. pozemků v historickém centru, bude při vzrůstající návštěvnosti této obce nejspíše stoupat s rostoucí poptávkou o ně. Tabulka č. 8: Majetek obce Hukvaldy k 31. 12. 2008 Druh majetku Celková hodnota Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 151 396,60 Kč Dlouhodobý nehmotný majetek 899 077,40 Kč Drobný dlouhodobý hmotný majetek 4 554 083,42 Kč Pozemky 11 726 275,42 Kč Umělecká díla a předměty 1 033 790,00 Kč Dlouhodobý hmotný majetek – Stavby, 153 677 734,24 Kč budovy Dlouhodobý hmotný majetek – 11 675 532,50 Kč samostatné movité věci a soubory Pořízení dlouhodobého nehmotného 59 500,00 Kč majetku – nedokončený 50
Pořízení dlouhodobého hmotného majetku – rozestavěné Ostatní dlouhodobý finanční majetek Materiál Ceniny
1 218 558,90 Kč 1 000,00 Kč 140 066,88 Kč 1 906,00 Kč
Zdroj: Obecní úřad Hukvaldy
Obec se také snaţí o rozšíření finančních prostředků prostřednictvím ţádostí o dotace z různých dotačních titulů. V průběhu několika let se na základě dotací realizovaly projekty, na které by se v případě neúspěchu se získáním dotace dostatek peněz v rozpočtu obce nenašel. Nejspíše by nebyly vůbec uskutečněny, nebo by byly alespoň odloţeny. Dotační tituly si vedení obce vyhledává svépomocí a při nenáročných projektech zpracovává ţádost samo. Pro vyřízení dotací na projekty rozsáhlejší a finančně náročnější si obec najímá zprostředkovatelské firmy zajišťující všechny náleţitosti potřebné ke kladnému vyřízení ţádosti. Snahu získávat finance za účelem zlepšení současného stavu a zájem o rozvoj lze celkově povaţovat za pozitivum ovlivňující vývoj obce. Pokud se bude obec i nadále tímto způsobem financování intenzivně zabývat a bude účelně vyuţívat moţností, které jí dotační tituly poskytují, lze předpokládat růstovou tendenci ve zvelebování území obce, která je patrná jiţ nyní. Přehled úspěšně získaných dotací uvádí tabulka níţe, zacílená na roky 2007 a 2008. Tabulka č. 9: Dotace získané obcí v letech 2007 a 2008 Dotace v roce 2007 Účel dotace Poskytovatel dotace Výše dotace Účelová neinvestiční dotace na Rozpočet Moravskoslezského 63 900 Kč hospodaření v obecních lesích kraje Ostrava Počítač pro Klubu seniorů Nadační fond manţelů Livie a 14 478 Kč Hukvaldy Václava Klausových Účelová investiční dotace na Ministerstvo pro místní rozvoj rekonstrukci hřbitova Hukvaldy Praha 1 050 000 Kč – 1. etapa Účelová investiční dotace na Státní rozpočet ČR 6 000 000 Kč rekonstrukci obecního úřadu Účelová neinvestiční dotace na Státní rozpočet ČR 50 000 Kč zřízení pracoviště Czech Point Dotace v roce 2008 Účel dotace Poskytovatel dotace Výše dotace Zpracování projektové Rozpočet Moravskoslezského dokumentace na zateplení kraje Ostrava 314 000 Kč budovy ZŠ a MŠ, výměnu oken a rekonstrukci kotelny Oprava lávky na koupališti Rozpočet Moravskoslezského 167 900 Kč kraje Ostrava Neinvestiční dotace pro Sbor Rozpočet Moravskoslezského 4 000 Kč dobrovolných hasičů Rychaltice kraje Ostrava 51
Účelová dotace na kácení, náhradní výsadbu a obnovu zeleně v obci
Ředitelství silnic a dálnic ČR Ostrava
817 512 Kč
Zdroj: Hukvaldský občasník, Zpráva o plnění programu rozvoje obce Hukvaldy na období 2007 – 2008.
Pro rok 2009 se plánuje také podání ţádostí o dotace, tyto jsou ale prozatím ve fázi příprav, a není tedy jasné, zda obec na poţadované finanční prostředky vůbec dosáhne. Proto uvádím pouze výčet zamýšlených ţádostí: z programu „Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2009“ se ţádá o finance na „Rekonstrukci lávky přes řeku Ondřejnici“. Z programu „Podpora obnovy venkova“ je vyuţit konkrétně titul „ Podpora obnovy drobných sakrálních staveb“ z Ministerstva pro místní rozvoj. Obec má v záměru vyuţít jej pro opravu kapličky pod kostelem v Rychalticích a také na opravu čtyř kříţů na území obce. Pro rekonstrukci zázemí TJ Sokol Hukvaldy bude ţádat o finanční přispění z „Regionálního operačního programu Moravskoslezsko, opatření Rozvoj venkova“ a také z MAS Pobeskydí,69 z programu LEADER. Jisté rezervy existují v dotačních příleţitostech z fondů Evropské unie, které se prozatím vyuţily pouze na projekty vybudování chodníků v Dolním Sklenově, zřízení informačního centra a zavedení vysokorychlostního internetu, a sice z důvodu náročnosti podmínek pro získání financí a také z nedostatečných znalostí a schopností se orientovat v systému čerpání fondů EU, který připadá zaměstnancům obecního úřadu sloţitý. Stejně odrazují i následně prováděné kontroly pro zjištění, zda byl projekt proveden podle všech náleţitostí a prostředky byly vyuţity efektivně v souladu s podmínkami. Opatření stanovená pro případ nedokonalého plnění odrazují rovněţ vedení obce od vyuţívání těchto příleţitostí. Obzvláště po zkušenostech s budováním chodníků, kdy i po přidělení věci odborníkovi a řešení záleţitosti tímto člověkem, nakonec musí obec zaplatit pokutu za nesprávně provedené výběrové řízení. Proto jsou obavy z následného vrácení peněz převaţující. Pravděpodobně největší potenciál moţného vyuţití dotačních titulů se skrývá v budovách tzv. „Dvoru“, nacházejícího se v historické části centra Hukvald, tedy přímo ve sluţbami nejlépe zaopatřené oblasti. „Dvůr“, který v minulosti slouţil převáţně jako panské konírny, se ovšem potýká s restitučními problémy. Ty jsou dlouhodobou záleţitostí, která se řeší soudně. Společně s bývalým arcibiskupským zámečkem, v areálu zámeckého parku vývojově stagnuje a co víc, objekty nejsou ani nijak udrţovány a chátrají. Díky majetkovým sporům s biskupstvím do objektů ţádná ze stran logicky nehodlá investovat. Pro obec by 52 69
MAS Pobeskydí sdruţuje mikroregiony vytvořené v Pobeskydí, tedy i SMOPO, za účelem „podpory harmonického rozvoje lidských zdrojů, místní společnosti a kultury, podporu TUR regionu a podporu růstu kvality ţivotního prostředí a ţivotních podmínek obyvatel.“ [www.pobeskydi.cz]
52
investice v případě neúspěchu v soudním sporu byla neuváţeným hospodařením s prostředky daňových poplatníků v očích voličů a pro církev je vzhledem k jejím prostředkům příliš riskantní do takto rozsáhlého objektu vkládat peníze. Je značná škoda, ţe prostory, které svou rozlohou a umístěním ve významné lokalitě zůstávají nejen nevyuţity, ale i zanedbávány a celkově svou nevzhledností viditelně zaostávají za zbytkem okolní zástavby, na které je vývoj a údrţba vidět. Jedinou úpravou prošel zámeček stojící přímo v centru hned vedle obecního úřadu. Jeho vnější fasáda budila velmi negativní dojem, a proto byla opravena a natřena. Jen málokdo ale zavítá také do zámeckého parku, ze kterého lze spatřit i vnitřní zdi zámečku, které jsou stejně jako veškeré vnitřní prostory stavby jakoukoli údrţbou nedotčeny. Zamýšlený účel sice natření přední zdi splnilo, ale ponechání zbylé stavby ve zchátralém stavu budí rozpaky a vyvolává asociaci na „Potěmkinovy vesnice“. Nicméně takové jednání ze strany obce potvrzuje logické chování obce, která nemá svou případnou investici ničím pojištěnou. Neexistuje důvod, proč by obec měla renovovat majetek církve. Ani v dalších restitucemi postiţených objektech se nemůţe očekávat přičinění obce. Přitom současné vedení obce, konkrétně starostka, se v debatě o stavbách vyjadřovala jako o prostorách, se kterými ve svém rozvoji počítá a ráda by v nich vytvořila zázemí v rámci podpory cestovního ruchu. Za tímto účelem se předpokládají odborníky vytvořené studie o jejich moţné vyuţitelnosti. Jakýkoli vývoj a jednání v této věci však zůstává v nedohlednu a minimálně do vyřešení majetkového sporu se ţádný pokrok neočekává. Konkrétní představy řešení prozatím obec nemá, vše je v rukou soudních orgánů. Moţnosti rozvoje se také nabízejí v rozšíření ubytovacích zařízení vybudováním nových kapacit, které v obci chybí. V současné době tento deficit pravděpodobně vyřeší soukromý podnikatel vlastnící objekt bývalého kulturního domu v centru Hukvald, který budovu rekonstruuje pro záměr otevření hotelu. Předpokládané otevření by se mělo uskutečnit v měsíci červnu tohoto roku. Jisté je, ţe v současné době probíhá nábor zaměstnanců, a občanům se tedy otevírají mimo jiné další pracovní příleţitosti v oblasti terciéru. Za poslední léta je tento podnikatelský počin nejprogresivnější a nejvíce vytěţující potenciál, který obec poskytuje. V obci také zcela chybí sportovní zázemí pro příchozí návštěvníky, kteří by zde případně trávili více dní. Fungující sportovní areály jsou jiţ nyní vytíţeny místními občany a jejich vyuţití pro klientelu případného hotelu by pravděpodobně nevyhovovalo ţádné ze stran. Ideálním řešením tohoto nedostatku by bylo vytvoření sportovního zařízení přímo v ubytovacím objektu s moţností vyuţití v případě volné kapacity i dalšími návštěvníky. Podle nejnovějších informací se v rekonstruovaném hotelu s tímto vybavením počítá a
53
hotelové zázemí bude zahrnovat například posilovnu a bazén, za kterými občané dojíţdějí do okolních měst. Obec také nezachytila nástup moderního trendu turistického ruchu, jaký představuje agroturistika. Přesto, ţe mnohé objekty a celé usedlosti v obci by byly přímo výhodné pro tento druh podnikání. Je otázkou, zda a jak velkou poptávku by vyvolala moţnost takovéhoto druhu aktivního odpočinku, ovšem zkušenosti jiných obcí v Beskydech ukazují, ţe by zájem patrně vznikl. V současné době je znám pouze jeden podnikatelský záměr postavený na myšlence agroturistiky a sluţeb s tím spojených. Jasné ovšem není ani financování, ani povolení tohoto druhu podnikání obecním zastupitelstvem, které v této věci bude teprve jednat.70 Co se týče vybavení pro cykloturistiku, značení stezek pořízené jiţ před deseti lety se neustále udrţuje a obnovuje, znepokojivě můţe působit jejich časté vedení po silnicích bez vymezení vlastního jízdního pruhu pro kola. Cyklostezka vede sice po cestách II. a III. třídy, jejich vysoká dopravní vytíţenost v sezóně je ale patrná. Vytvoření zvláštního pruhu pro cyklisty nevyhovuje šířka vozovky a vzdálenost jejího okraje od zástavby, která v některých místech s krajnicí těsně sousedí. Ještě nedospěl čas k radikálnímu řešení této situace, takţe prozatím jsou samostatně vedené cyklostezky spíše nadstandardem, do budoucna lze však předpokládat značný rozvoj této oblasti v obcích a městech celé České republiky. A tedy i postupnou přeměnu v standard, poté by obec musela konečně začít uvaţovat o změně současného stavu. Nabízí se moţnost vedení stezek okrajem zástavby kolem tzv. „Fojtových vrchů“, nicméně toto řešení můţe vyvolat negativní odezvu veřejnosti, především té v řešené oblasti bydlící. Cyklisté se také potýkají s problémem „zaparkování“ svého kola. V centru Hukvald je umístěno pouze pár stojanů na kola v značně omezené kapacitě. Zaměstnankyně informačního centra, se kterou jsem konzultovala spokojenost návštěvníků se sluţbami poskytovanými v obci, si je na základě stíţností mnohých návštěvníků nedostatku počtu stojanů také vědoma. Také dle pracovnice obecního úřadu se o problému ví, ale pravděpodobně z důvodu vydávání peněz na prioritní záleţitosti, do kterých stojany na kola asi nepatří, se prozatím situace neřeší. Problémem zůstává také praktické řešení odloţení kol, buď ve formě úschovny kol, nebo jen klasických stojanů. Také by se mohlo uvaţovat o stojanech placených, jejichţ uţití by bylo vázáno na pronájem klíče, který by bylo moţno vyzvednout v blízkém IC. Prostory na jejich umístění by se lehce našly - v samotném historickém centru se nabízí hned několik vhodných míst, včetně zámeckého parku. Také na hradě by se mohla místa pro odloţení kola rozšířit. Ani zde ani v centru obce nepůsobí 54 70
Obecní úřad Hukvaldy.
54
hezkým dojmem desítky kol nakupených kolem laviček, osvětlení, zábradlí apod. Nejnovějším projektem v oblasti rozvoje cestovního ruchu je Lašská brána, spočívající ve vytvoření jakéhosi volného uskupení obcí za účelem spolupráce v otázkách cestovního ruchu. Jedná se o čtyři obce a města (Hukvaldy, Štramberk, Příbor, Kopřivnici) nacházející se v oblasti Štramberské vrchoviny, jejichţ atraktivity obvykle návštěvníci pojmou jako jeden ucelený okruh a navštíví je tak během jednoho dne, nebo alespoň v rámci jednoho výletu na Kopřivnicko. Způsobuje to nejen malá vzdálenost mezi nimi, kromě Hukvald prakticky spolu sousedí, ale i dostatečná vybavenost zajímavostmi a atraktivními místy. Projekt se nachází v počáteční fázi, ve které se teprve pracuje např. na vzniku loga, kterým by se oblast mohla prezentovat. Společná propagace, za jejímţ účelem byla tato spolupráce zahájena, se projevila jiţ na brněnském veletrhu Regiontour 2009, na kterém se Lašská brána prezentovala jako celek.71 Za výhodu tohoto uskupení lze povaţovat moţný snadnější přístup k finančním zdrojům pouţitelným na reklamu a v propagaci cestovního ruchu. Velkým problémem obce je její doposud neřešená moţnost přilákat návštěvníky i mimo sezónu. Sezóna se odvíjí od doby otevření hradu pro veřejnost, coţ zahrnuje převáţně letní měsíce. Tento stav je charakteristický pro mnohé hrady a zámky na území ČR. Srovnání otevíracích měsíců na hradech Hukvaldy a Rabí zprostředkovává tabulka níţe. Tabulka č. 10: Provozní doba hradů Hukvaldy a Rabí Hukvaldy Le Ún Bř Du Kv Čv Čc Sr Zá Ří Li Pr Rabí Le Ún Bř Du Kv Čv Čc Sr Zá Ří Li Pr
Zdroj: www.janackovy-hukvaldy.cz, www.rabi.cz Dá se říci, ţe provoz je totoţný a Hukvaldy netvoří v této věci výjimku. V zimním období tak cestovní ruch zcela utichá. S tím souvisí i niţší výdělečnost obsluţných zařízení, která jsou na cestovním ruchu závislá. Vliv sezónnosti se odráţí také na zaměstnanosti, která v zimním období klesá z důvodu tvorby některých pracovních míst v obci pouze na několik měsíců letní sezóny. Jako příklad lze uvést zaměstnance hradu, kteří jsou vţdy od listopadu do března registrováni na úřadu práce jako nezaměstnaní. Také obsluha parkoviště není v zimě potřebná, stejným způsobem se redukují pracovní síly v restauračních zařízeních. Zde ale obvykle přes léto vypomáhají brigádníci z řad studentů, proto restaurace vliv na zaměstnanost nemají. Příkladem velmi solidního jednání vůči svým zaměstnancům je praxe
55 71
Obecní úřad Hukvaldy.
55
Janáčkovy nadace, která spravuje Památník Leoše Janáčka a pracovní smlouvu se svým zaměstnancem uzavírá na dobu neurčitou, přestoţe je v zimě památník veřejnosti nepřístupný. Dočasným uzavřením dominantní památky ztrácí Hukvaldy v tomto období svou většinovou atraktivnost. Zima neprospívá ani turistice či cykloturistice, a tak jediným důvodem, pro který někteří v zimě obec navštíví, je procházka po místní oboře, která si svou atmosféru zachovává i v těchto měsících. Částečné řešení mimo sezónu spočívá v rozšíření spolupráce v rámci „Lašské brány“. Hukvaldy samotné nemají potenciál být atraktivní pro návštěvníky i v zimě, zatímco například v kombinaci s památkami Kopřivnice, Štramberka a Příbora to moţné je. Některé atraktivity sdruţených měst zůstávají otevřeny i v tuto dobu a mohou tedy částečně pokrýt mezeru vzniklou uzavřením hradu Hukvaldy či rozhledny Štramberská trúba. V tomto by mohlo výrazně pomoci otevření hotelu, který by mohl podpořit alespoň víkendové pobyty v obci za účelem např. vyjíţďky do okolních měst. Propagace by ale musela být zaměřena přímo na mimosezónní období. Měla by vyvrátit dojem, ţe tato města a obce jsou vhodná pouze pro výlety v létě. Důraz by měl být kladen na Muzeum TATRA v Kopřivnici či Muzeum Sigmunda Freuda v Příboře, příborské náměstí s renesančními domy, hukvaldskou oboru, štramberské „roubenky“, tamní pivovar atd. Víkendový pobyt můţe tato nabídka uspokojit, a pokud ne, stále ještě existuje moţnost vyjet do dalších blízkých měst nebo za horami Moravskoslezských Beskyd. Nevýhodu představuje logické upřednostnění zimních sportů před pamětihodnostmi. Do budoucna tedy nelze očekávat, ţe se cestovní ruch v zimním období vyrovná tomu v sezóně, obec se ale můţe pokusit zmenšit nerovnováhu celoroční návštěvnosti prostřednictvím propagace aktivit vhodných pro jiná neţ letní období.
56
SWOT ANALÝZA S – silné stránky Blízkost města Ostravy poskytujícího široké spektrum sluţeb Dobrá dopravní dostupnost a blízkost Janáčkova letiště v Mošnově Atraktivní prostředí pro ţivot a bydlení Rozvinutá zájmová činnost (spolky, kluby) Vhodné podmínky pro zemědělství Zpracovaný územní plán Dobrá vybavenost infrastrukturou včetně napojení na síť cyklotras Přírodní ráz krajiny a vysoký podíl lesů na území Existence zříceniny hradu na území obce a obory s přírodní rezervací v ní vytvořenou Existence rozsáhlých prostor „Dvoru“ a „zámečku“ přímo v centru obce s moţností vyuţití pro rozvoj cestovního ruchu v budoucnosti O – příleţitosti Atraktivní prostředí doplněné o blízkost a dostupnost Ostravy ovlivňující migraci mladých lidí za bydlením Poloha umoţňující vyuţití pracovních a vzdělávacích příleţitostí v krajském městě Moţnost vyuţití potenciálu obce (především „Dvoru“) pro rozvoj cestovního ruchu s důsledkem zvýšení počtu návštěvníků a tvorby nových pracovních míst Rozšíření ubytovacích kapacit a zřízení zázemí pro sportovní vyţití návštěvníků Propagace pro účely turistického ruchu, zvláště ve spolupráci v rámci Lašské brány a Beskydy-Valašsko Rostoucí zájem společnosti o ochranu ŢP a krajiny
W – slabé stránky Ţelezniční spojení pouze v kombinaci s autobusovou dopravou Vysoká vyjíţďka obyvatel za prací do okolí Stáří územního plánu převyšující 10 let Absence kanalizace a systému čističek odpadních vod Vedení cyklotras po běţných silnicích nikoli na za tímto účelem vybudovaných cestách Nedostatečná kapacita ubytovacích zařízení a absence sportovního zařízení pro návštěvníky Zanedbané a nevzhledné budovy v historickém centru (zámeček, „Dvůr“) Existence skládky na území obce
T - hrozby Nárůst automobilové dopravy a jeho negativní vliv na ţivotní prostředí a bezpečnost silničního provozu Nedostatek finančních prostředků na realizování rozvojových záměrů Nedostatečné vyuţívání moţností ţádostí o dotace a jeho negativní vliv na rozvoj Nevyřešené restituční spory o budovy v historickém centru („Dvůr“) Nevyuţití potenciálu obce pro rozvoj cestovního ruchu a tedy nezvýšení atraktivnosti pro návštěvníky Nedostatečná aktivní zainteresovanost občanů na dění v obci
57
ZÁVĚR Má práce prokázala jasnou moţnost budoucího rozvoje i poměrně silný potenciál pro všeobecný růst zkoumané obce Hukvaldy. Vyplývá také, ţe obec disponuje mnohými výhodami a silnými stránkami oproti jiným obcím, a to díky historickému vývoji, který byl k tomuto sídelnímu útvaru obzvlášť štědrý. Ţádná obec v bezprostředním okolí nedisponuje tolika turistickými lákadly a tolik rozvinutou občanskou vybaveností. Záleţí tedy hlavně na představitelích místní samosprávy, jak tyto výhody, o které se nijak nepřičinili, vyuţijí. Z průzkumu potenciálu mi dále vyplynulo, ţe její budoucnost je právě v turistickém ruchu, ve funkci odpočinkového zázemí obyvatel přilehlých velkých městských aglomerací a konečně v samotné funkci trvalého bydlení. Rozvoj sluţeb nejen trvalým obyvatelům, ale hlavně pro návštěvníky obce, to je správná cesta pro dosaţení kýţených výsledků pozitivních změn v ekonomické situaci obce. Hukvaldy jsou členem deseti různých sdruţení, coţ je další specifikum oproti okolním obcím. Jejich představitelé by tak měli stále vyuţívat výhody takového členství a v neposlední řadě neustále investovat do reklamy. Jak jsem jiţ zmínila ve své práci, bylo by nejvýhodnější podnikat tyto kroky v souladu s organizacemi propagujícími turistický ruch, jichţ jsou Hukvaldy členem. Myslím si, ţe obecní představitelé by měli mnohem více usilovat o vyřešení restitučních nároků s církví, a to i formou jiné neţ soudní dohody, neboť by tak vyuţili další obrovský potenciál pro provozování jakýchkoli aktivit v historických objektech se silně romantickým podbarvením, jaké v okolí nejsou k vidění. Dovolím si také vyslovit názor, ţe větší zainteresovanost obecní samosprávy na spolupráci se správci největší hukvaldské turistické atrakce, tj. hradu Hukvaldy, je pro budoucnost velice potřebná a ţádoucí. Tito správci, byť si to moţná ani neuvědomují, velice silně ovlivňují atraktivnost i prestiţ obce skrz tuto památku. Do budoucna bych viděla potřebu větší kreativity, nadšení pro věc i nadhled těchto odpovědných osob. Stagnujícím aţ strnulým dojmem působí zřizovatel hradu, Muzeum Beskyd, který památku nemá v úmyslu obohacovat o ţádné nové nálezy ani výzkum, pouze ji chce nechat „přeţít“. Paradoxně tak popírá smysl své vlastní existence v tomto směru. Jistý rozvoj se ukazuje aţ nyní, kdy muzeum navýšilo prostředky na rekonstrukci hradu. V některých případech jsem se setkala také se silnou nechutí sdělovat jakékoliv informace, byť se jednalo o osoby činné na veřejných postech a placených z veřejných prostředků. Tyto problémy pak vytýčily jasné mantinely mojí práce, která by, pokud by tyto komplikace nenastaly, byla snad ještě výstiţnější. Jiná byla situace při zkoumání významu SMOPO pro další rozvoj Hukvald. Zde jsem konstatovala, ţe tato organizace má sice vliv na jednání starosty a dalších reprezentantů obce, fakticky slouţí 58
ovšem spíše jako vzájemný poradní orgán. Pokud se vrátíme o mnoho let zpět, uvědomíme si, ţe hlavní cíl, s nímţ bylo SMOPO zaloţeno, odkanalizování obcí, nebyl splněn. Tento hlavní cíl se začal řešit aţ v dnešní době, část obcí SMOPO tak konečně naplní původní záměr. Mnou zkoumaná obec Hukvaldy patří právě mezi těch pár obcí, které se rozhodly tento dlouhodobý problém urychleně řešit. Konečná odpověď na základní otázku této práce, tj. zda v obci existuje potenciál pro další rozvoj, zní tedy kladně. Konkrétně se jedná o nevyuţité prostory v historickém jádru obce s moţností zástavby i jiného vyuţití, o nemovitosti doposud blokované soudními restitučními spory, o moţnosti značného rozvoje sluţeb turistického zázemí i sluţeb obyvatelstvu. O tom všem vypovídá i nutnost změny územního plánu, která se v současné chvíli projednává. Tato změna má přinést nové příleţitosti jak k bydlení, tak k rozvoji sluţeb, a to i takových, jaké doposud v obci nikdy nebyly (agroturistika).
59
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BERAN, V. a kol. Strategie rozvoje území: Promítnutí do zadání ÚPD. Praha: ČVUT, 1999. 75 s. 2. BERMAN, L., N. a kol. Strategické plánování a ekonomický rozvoj. Moderní obec. 1999, č. 3, příloha. 3. ČSÚ, Dojížďka za prací a do škol v Moravskoslezském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) [online], 2001. [cit. 10. 4. 2009]. Dostupné na WWW: 4. ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2008 [online], 2008. [cit. 10. 4. 2009] Dostupný na WWW: 5. ČSÚ, Souhrnná charakteristika výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 v okrese Frýdek-Místek [online], 2001. [cit. 10. 4. 2009] Dostupné na WWW: 6. DOBRUCKÁ L. – COPLÁK J. a kol. Tvorba strategického rozvojového plánu obce. Univerzita Komenského v Bratislavě, 2007. 151 s. ISBN 978-80-89197-66-8 7. DOHNAL, K., PALÁK, M. Hukvaldy Leoše Janáčka na dobových fotografiích 1890 – 1928. Ostrava, 2006. 81 s. ISBN 80-903362-2-1 8. Fond Janáčkovy Hukvaldy, Historie hradu, [online], [cit. 3. 3. 2009]. Dostupné na WWW: <www.janackovy-hukvaldy.cz/hrad_historie.php> 9. HRABALOVÁ, S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno : MU, 2004. 93 s. 10. Informace o základní a mateřské škole, [online]. [cit. 2. 3. 2009] Dostupné na WWW: 11. INSTITUT ROZVOJE PODNIKÁNÍ s. r. o. Analýza návštěvnosti a spokojenosti turistů v Moravskoslezském kraji: Monitoring a anketa pro návštěvníky Moravskoslezského kraje – souhrnné vyhodnocení [online], Ostrava, 2004 [cit. 7. 3. 2009]. Dostupné na WWW: . 12. JEŢEK, J., RUMPEL, P., SLACH, O. Marketingový management obcí, měst a regionů, Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7368-294-1 13. KLEČKOVÁ, K. Soutěž vesnice roku 1998 v Programu obnovy venkova, Hukvaldský občasník, 1998, roč. 8, č. 5, s. 10-13. 14. KLEČKOVÁ, Z. a kol. Průvodce naučnými stezkami Hradní vrch, Janáčkův chodníček a Hůrky. ČR – Okresní úřad Frýdek-Místek, 2001. 22 s. 15. KONEČNÁ, L. Územní plán obce Hukvaldy, 1998. 16. KORNETOVÁ, I. Hukvaldy v soutěži Vesnice roku na druhém místě, Hukvaldský občasník, 1998, roč. 8, č. 5, s. 13-14. 17. MAIER, K. Strategické plánování a programové rozvojové dokumenty obcí a regionů. Územní rozvoj. 1997, roč. IV, č. 6, s. 7-9. 18. MICHNOVÁ, J. Zpráva o plnění programu rozvoje obce Hukvaldy na období 2007 – 2008. Hukvaldský občasník, 2009, roč. 19, č. 1, s. 4-5. 19. MICHNOVÁ, J. Žádosti o dotace, Hukvaldský občasník, 2009, roč. 19, č. 1, s. 24. 20. MUZEUM BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK, Poskytování informací, [online], [cit. 3. 3. 2009]. Dostupné na WWW: 21. MUZEUM BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK, Projektový list – detailní popis projektu „Revitalizace hradu Hukvaldy“. 22. NPÚ, Seznam kulturních památek, hrad Hukvaldy, [online], [cit. 3. 3. 2009]. Dostupné na WWW: 23. PERLÍN, R., BIČÍK, I. Strategický plán mikroregionu [online]. Praha: PřF UK v Praze, 2006. 76 s. Dostupný na www.fondyeu.kr-stredocesky.cz 60
24. PETER, V. Pozdrav z Frýdecko-Místecka: Frýdecko-Místecko na dobových pohlednicích. T. I. M. E., 2000. s. 37-39, 88-89. ISBN 80-902844-0-X 25. Program rozvoje obce Hukvaldy na období 2007 – 2010. 26. Rastrová mapa České republiky, 1:10 000. [online]. [cit. 20. 4. 2009]. Dostupné na WWW: 27. RUMPEL, P. Inovativní koncepty v socioekonomickém rozvoji územních jednotek: mezinárodní pracovní seminář, 25. - 26. 5. 2005, Ostrava. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2006. 137 s. ISBN 80-7368-261-3 28. RUMPEL, P. Inovace v rozvoji obcí, měst a regionů s důrazem na marketingové řízení: sborník příspěvků z mezinárodní konference, 29. – 31. 5. 2006, Ostrava. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2007. 127 s. ISBN 80-7368-262-1 29. RUMPEL, P. Teritoriální marketing jako koncept územního rozvoje, Ostravská univerzita v Ostravě, 2002. 178 s. ISBN 80-7042-830-9 30. Stanovy Sdružení měst a obcí povodí Ondřejnice 31. Strategie rozvoje mikroregionu obcí povodí Ondřejnice, Integrovaný projekt, pracovní verze k připomínkovému řízení, leden 2001. 99 s. 32. VOJKOVSKÝ, R. Hukvaldy. Hrad východně od Příbora: 4. svazek vlastivědných průvodců Putujeme po hradech a zámcích. Beatris, 2007. 52 s. ISBN 978-80-8673746-1 Ostatní zdroje: 33. OBECNÍ ÚŘAD HUKVALDY, Informace z účetnictví obce a evidencí vedených úřadem. 34. FOND JANÁČKOVY HUKVALDY, Informace o činnosti fondu a hradu Hukvaldy. 35. MUZEUM BESKYD FRÝDEK-MÍSTEK, Informace o nákladech na provoz hradu Hukvaldy, archeologických výzkumech a stavebních úpravách. 36. OBECNÍ ÚŘAD RABÍ, Informace o významu hradu Rabí pro obec Rabí.
61
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel................................................................................................. 10 Graf č. 2: Sloţení obyvatelstva podle věku .............................................................................. 11 Graf č. 3: Obce podle počtu obyvatel dojíţdějících do zaměstnání v roce 2001...................... 20 Graf č. 4: Obce podle počtu obyvatel dojíţdějících do zaměstnání v roce 1991...................... 20
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1: Finanční zajištění zavedení vysokorychlostního internetu v obci ...................... 16 Tabulka č. 2: Návštěvnost hradu Hukvaldy v letech 2006 - 2008 ............................................ 25 Tabulka č. 3: Srovnání základních údajů o obcích SMOPO .................................................... 31 Tabulka č. 4: Architektonicky významné objekty v ochranném pásmu obce .......................... 36 Tabulka č. 5: Náklady na opravy a provoz hradu v letech 2004 - 2009 ................................... 38 Tabulka č. 6: Náklady na propagaci obce v roce 2007 ............................................................. 43 Tabulka č. 7: Příjmy a výdaje rozpočtu obce Hukvaldy v letech 2004 - 2009 ......................... 50 Tabulka č. 8: Majetek obce Hukvaldy k 31. 12. 2008 .............................................................. 50 Tabulka č. 9: Dotace získané obcí v letech 2007 a 2008 .......................................................... 51 Tabulka č. 10: Provozní doba hradů Hukvaldy a Rabí ............................................................. 55
SEZNAM ZKRATEK IC – informační centrum ČOV – čistička odpadních vod FJH – Fond Janáčkovy Hukvaldy LEADER – rozvojový program Evropské unie realizovaný v členských zemích MAS – místní akční skupiny ROP – Regionální operační program SMOPO – Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice SWOT – Analýza silných (strenghts) stránek, slabých (weaknesses) stránek, příleţitostí (opportunities), hrozeb (threats) SROP – Společný regionální operační program TUR – trvale udrţitelný rozvoj ÚSES – územní systém ekologické stability ŢP – ţivotní prostředí
62
PŘÍLOHA A Plnění programu rozvoje obce Hukvaldy Hlavní priority roku 2007 Název akce finančně náročné Rekonstrukce obecního úřadu Rekonstrukce kabin TJ Sokol Hukvaldy Projektová dokumentace „Zlepšení čištění odpadních vod“, akce SMOPO Kabelová televize – splátky faktur Oprava mostu u koupaliště Oprava MK - chatoviště Oprava MK – „široká mez“ Hukvaldy Chodník pro pěší, Dolní Sklenov, Rychaltice – zpracování prováděcí dokumentace Oprava MK – p. Laník – p. Strakoš Zakoupení nábytku na OÚ Oprava ZŠ a MŠ Hukvaldy Název akce finančně méně náročné
Předpokládaná nákladnost 9 000 000 Kč, 3 miliony Kč z rozpočtu obce 2 680 000 Kč z rozpočtu obce 1 000 000 Kč z rozpočtu obce 640 000 Kč 600 000 Kč 300 000 Kč 158 000 Kč
Realizováno/ nerealizováno
150 000 Kč 100 000 Kč Neuvedeno Neuvedeno Předpokládaná nákladnost
Oprava + aktualizace polepu informačních tabulí; projekt Lašská brána Zpracování projektu úpravy hřbitova na Hukvaldech Zpracování projektu na stavbu komunikace „Na Steklé“ Zřízení 3ks informačních tabulí v místních částech obce Instalace kontejnerů na tříděný odpad Výkup pozemků v zájmu obce
Realizováno/ nerealizováno
57 000Kč
50 000 Kč
50 000 Kč
40 000 Kč
40 000 Kč 20 000 Kč
Hlavní priority roku 2008 Název akce finančně náročné
Předpokládaná nákladnost
Rekonstrukce školní kuchyně Veřejné osvětlení Úprava hřbitova na Hukvaldech Vyhotovení nového územního plánu obce Odstranění starých stromů, výsadba zeleně na k. ú. Rychaltice Oprava mostu Rychaltice „U dvora“ Vybudování nové MK – manţ. Horovi, k. ú. Rychaltice Vybudování nové MK – Na Steklé Kabelová televize – splátky faktur Výstavba chodníků – 2. část Instalace internetového kiosku na
5 000 000 Kč 1 500 000 Kč Do 1 000 000 Kč
Realizováno/ nerealizováno
500 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč 300 000 Kč 300 000 Kč 200 000 Kč 160 000 Kč
63
Horním Sklenově Zadání a vypracování prováděcí dokumentace na sanaci skládky Oprava ZŠ a MŠ
150 000 Kč
Neuvedeno
Akce finančně méně náročné
Předpokládaná nákladnost
Oprava MK – p. Matula – p. Tobola Oprava + pořízení dopravních značek + oprava značek cyklotrasy Zadání a zpracování projektu na úpravu hřbitova v Rychalticích
55 000 Kč
Realizováno/ nerealizováno
50 000 Kč
50 000 Kč
Hlavní priority roku 2009 Akce finančně náročné
Předpokládaná nákladnost
Dokončení výstavby chodníku – 2. etapa Rychaltice Sanace skládky SDO Realizace úpravy hřbitova Rychaltice Zpracování prováděcí dokumentace pro výstavbu infrastruktury k RD a bytům Oprava mostu Rychaltice – p. Štefek Odstranění starých stromů, výsadba zeleně na k. ú. Sklenov Dokončení rekonstrukce kabin TJ Sokol Údrţba + oprava MK na k. ú. Sklenov a k. ú. Rychaltice Oprava ZŠ a MŠ – III. etapa
Není uvedeno
Akce finančně méně náročné
Předpokládaná nákladnost
Realizováno/ nerealizováno
4 500 000 Kč 2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 1 000 000 Kč 500 000 Kč 500 000 Kč
200 000 Kč 100 000 Kč Realizováno/ nerealizováno
Oprava kříţů – černý kříţ – Palesky, 50 000 Kč kříţ v Rychalticích - most Vybavení víceúčelového hřiště v 50 000 Kč Rychalticích Výkup pozemků 40 000 Kč Zakoupení štěpkovače 30 000 Kč Zakoupení sekačky Neuvedeno Zdroj: Program rozvoje obce Hukvaldy 2007 – 2010 a vlastní sběr informací o jeho plnění
64
PŘÍLOHA B – MAPY Mapa Sdruţení měst a obcí povodí Ondřejnice
Zdroj: www.cuzk.cz
65
PŘÍLOHA C Situační plán hradu Hukvaldy
66
PŘÍLOHA D – FOTOGRAFIE Pohled na místní část Hukvaldy a hradní vrch.
Hrad Hukvaldy v 70. letech 20. st. 72 (vlevo) a nyní.
Hradní jádro kolem roku 190073 (vlevo) a v současnosti.
67 72 73
DOHNAL, K., PALÁK, M. Hukvaldy Leoše Janáčka na dobových fotografiích 1890 – 1928. Obálka. DOHNAL, K., PALÁK, M. Hukvaldy Leoše Janáčka na dobových fotografiích 1890 – 1928. s. 40.
67
Památník Leoše Janáčka, Plastika Lišky Bystroušky v oboře
Zázemí festivalu: amfiteátr, víceúčelový sál
74
Nevyuţitá budova bývalého zámečku
Zdroj: archiv autorky
68 74
Zdroj: Stanislav Fojtík, http://obec.hukvaldy.eu
68
