Rozvojové předpoklady mikroregionálního sdružení Lednicko-valtický areál se zvláštním zaměřením na obec Rakvice

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Rozvojové předpoklady mikroregionálního sdružení Lednicko-valtický areál se zvláštním zaměřením na obec Rakvice Diplomová práce

Vedoucí práce: RNDr. Antonín Vaishar, CSc.

Vypracoval: Bc. Zuzana Konečná

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Rozvojové předpoklady mikroregionálního sdružení Lednicko-valtický areál se zvláštním zaměřením na obec Rakvice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne……………………………… podpis diplomanta ………………

PODĚKOVÁNÍ Srdečně děkuji panu doc. RNDr. Antonínu Vaisharovi, Csc., za možnost zpracování diplomové práce, za ochotu a obětavost, odborné vedení a konzultace při zpracování práce. Dále patří díky panu Petrovi Vajbarovi, starostovy obce Rakvice za poskytnuté informací.

ANOTACE Obsahem této diplomové práce je zjistit rozvojové předpoklady mikroregionálního sdružení Lednicko-valtický areál se zvláštním zaměřením na obec Rakvice. V práci se zaměřuji na 10 obci tohoto sdružení. V první, teoretické části, je vytyčen Jihomoravský kraj a Břeclavsko. Dále analyzuji celé mikroregionální sdružení, obec po obci po stránce demografické, historické a kulturní. Vše je doprovázeno grafickým zobrazením a tabulkami. Nakonec do hloubky rozebírám obec Rakvice. Druhá, praktická část, je zaměřená zejména na dotazníkové šetření a rozhovor se starostou obce Rakvice. Jednotlivé zjištění a výsledky jsou poté shrnuty ve SWOT analýze, diskuzi a závěru. Klíčová slova: mikroregionální sdružení Lednicko-valtický areál, předpoklady rozvoje, Rakvice ANNOTATION This dissertation concerns determine the conditions for development micro-regional associations Lednice-Valtice with a particular focus on community Rakvice. This dissertation focuses on 10 municipalities of the same association. In the first part of this dissertation, in the theoretical part of analysis pursued by the South Moravian Region and Břeclavsko. The dissertation also includes the analysis of micro-associations, village after village in terms of demographic, historical and cultural. This is accompanied by a graphic tables. Finally, I analyze in depth community Rakvice. The second part focuses especially on the research in the form of a questionnaire and interview with the mayor Rakvice. The results and findings of the dissertation are summarized in the SWOT analysis, discussion and conclusion. Keywords:

micro-regional

development, Rakvice

associations

Lednice-Valtice

prerequisites

for

the

Obsah 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 11 2 CÍL PRÁCE ................................................................................................................. 11 3 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU A VENKOVA, OBEC, MĚSTO, KRAJ, OKRES, SPRÁVNÍ OBVOD ......................................................................................... 12 4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ V RÁMCI KRAJE A OKRESU............................................... 15 4.1 Charakteristika Jihomoravského kraje .................................................................. 15 4.2 Charakteristika okresu Břeclav ............................................................................. 21 5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO MIKROREGIONU ..................................... 25 5.1 Vznik mikroregionu LVA ..................................................................................... 26 5.2 Přírodní podmínky ................................................................................................ 27 5.2.1 Geologicko-pedologické podmínky ................................................................... 27 5.2.2 Klimatické podmínky ........................................................................................ 27 5.2.3 Hydrologické poměry ........................................................................................ 28 5.2.4 Biogeografické poměry...................................................................................... 28 5.2.5 Ochrana přírody ................................................................................................. 28 5.3 Demografická a sociologická charakteristika ....................................................... 29 5.3.1 Struktura obyvatelstva ................................................................................... 29 5.3.3 Vzdělanostní struktura ................................................................................... 29 5.3.4 Sídla a bydlení ............................................................................................... 31 5.3.5 Technická infrastruktura ................................................................................ 32 5.3.6 Služby a občanská vybavenost ...................................................................... 32 5.3.7 Doprava – obslužnost, silniční, železniční..................................................... 33 5.3.8 Hospodářství .................................................................................................. 35 5.3.8 Trh práce ........................................................................................................ 36 5.3.8.1 Zaměstnanost .............................................................................................. 36 5.3.8.1 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu ....................................................... 37 6 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH OBCÍ V MIKROREGIONU LVA ......... 38

6.1 Obec Bulhary ........................................................................................................ 38 6.1.1 Základní charakteristika ................................................................................. 39 6.1.2 Poloha obce .................................................................................................... 39 6.1.3 Stručná historie .............................................................................................. 39 6.14 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA ................................................... 39 6.2 Město Břeclav ....................................................................................................... 40 6.2.1 Základní charakteristika ................................................................................. 40 6.2.2 Poloha města .................................................................................................. 40 6.2.3 Historie města ................................................................................................ 40 6.2.4 Správní rozdělení Břeclav .............................................................................. 43 6.2.4 Hospodářství a průmysl ................................................................................. 43 6.2.5 Doprava .......................................................................................................... 44 6.2. Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................... 45 6.3 Obec Hlohovec ..................................................................................................... 45 6.3.1 Základní charakteristika ................................................................................. 45 6.3.2 Poloha obce .................................................................................................... 46 6.3.3 Historie obce .................................................................................................. 46 6.3.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................. 47 6.4 Obec Ladná ........................................................................................................... 47 6.4.1 Základní charakteristika ................................................................................. 47 6.4.2 Poloha obce .................................................................................................... 47 6.4.3 Historie obce .................................................................................................. 47 6.4.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................. 48 6.5 Obec Lednice ........................................................................................................ 48 6.5.1 Základní charakteristika obce ........................................................................ 48 6.5.2Poloha obce ..................................................................................................... 48 6.5.3 Historie obce .................................................................................................. 48

6.5.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................. 49 6.6 Město Podivín ....................................................................................................... 50 6.6.1 Základní charakteristika ................................................................................. 50 6.6.2 Poloha města .................................................................................................. 50 6.6.3 Historie města ................................................................................................ 51 6.6.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................. 51 6.7 Obec Přítluky ........................................................................................................ 51 6.7.1 Základní charakteristika ................................................................................. 52 6.7.2 Poloha obce .................................................................................................... 52 6.7.3 Historie obce .................................................................................................. 52 6.7.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA .................................................. 52 6.8 Město Valtice ........................................................................................................ 53 6.8.1 Základní charakteristika obce ........................................................................ 53 6.8.2. Poloha obce ................................................................................................... 53 6.8.3 Historie obce .................................................................................................. 53 6.8.4. Postavení obce v rámci mikroregionu LVA ................................................. 54 6.9 Město Velké Bílovice ........................................................................................... 54 6.9.1 Základní charakteristika ................................................................................. 54 6.9.2 Poloha obce .................................................................................................... 55 6.9.3 Historie obce .................................................................................................. 55 6.9.4 Postavení obce v rámci mikroregionu ........................................................... 56 7 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RAKVIC .......................................................... 56 7.1 Identifikační údaje .................................................................................................... 56 7.2 Poloha obce ........................................................................................................... 56 7.3 Klimatické podmínky ........................................................................................... 57 7.4 Biogeografické podmínky..................................................................................... 57 7.5 Historický vývoj ................................................................................................... 58

7.6 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA ......................................................... 59 7.6 Demografie a sociologie ....................................................................................... 60 7.6.1 Vývoj počtu obyvatel v obci Rakvice ............................................................ 60 7.6.2 Vývoj počtu obyvatel za posledních 10 let .................................................... 60 7.6.4 Zastoupení můžu a žen podle rodinného stavu .............................................. 61 7.7 Ekonomický potenciál .......................................................................................... 62 7.7.1 Ekonomická aktivita obyvatel ....................................................................... 62 7.7.2 Ekonomicky aktivní podle odvětví ................................................................ 63 7.8 Bydlení a urbanismus............................................................................................ 63 7.9 Zemědělství ........................................................................................................... 64 7.9.1 Využití území ................................................................................................. 64 7.9.2 Zemědělské družstvo Rakvice ....................................................................... 64 7.10 Technická vybavenost..................................................................................... 65 7.11 Doprava ........................................................................................................... 65 7.12 Občanská vybavenost ......................................................................................... 65 7.13 Spolkový život v obci Rakvice ........................................................................... 66 7.13.1 Spolky, kluby, sdružení ............................................................................... 66 7.13.1 Tělocvičná jednota Sokol Rakvice .............................................................. 66 7.13.2 MO Myslivecké sdružení Rakvice ............................................................... 67 7.13.3 MO Svaz tělesně postižených ...................................................................... 67 7.13.4 Stárci a chasa v Rakvicích ........................................................................... 67 7.13.5 MO Moravského rybářského svazu Rakvice ............................................... 68 7.13.6 Vinaři z Rakvic - občanské sdružení ........................................................... 68 7.13.7 Letecko modelářský klub Rakvice ............................................................... 68 7.13.8 YMCA Brno - klub Rakvice ........................................................................ 68 7.14 Rekreace.............................................................................................................. 68 8 EMPIRICKÝ VÝZKUM ............................................................................................. 70

8.1 Cíl výzkumu .......................................................................................................... 70 8.2 Strategie výzkumu a způsob sběru dat .................................................................. 70 8.3 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 70 8.4 Otázky a grafy dotazníkového šetření .................................................................. 70 8.4.1 Pohlaví respondentů ....................................................................................... 70 8.4.2 Věková skupina respondentů ......................................................................... 71 8.4.3 Zaměstnání respondentů ................................................................................ 71 8.4.4 Spokojenost se životem v obci....................................................................... 72 8.4.5 Jak se Vám vaše obec líbí z různých pohledů ............................................... 72 8.4.5. 1 Kulturní památky ....................................................................................... 73 8.4.5.2 Příroda i v okolí obce .................................................................................. 73 8.4.5.3 Možnost sportovního využití ...................................................................... 74 8.4.5.4 Osobní bezpečnost ...................................................................................... 74 8.4.5.5 Dopravní spojení ......................................................................................... 75 8.4.5.6 Vztahy v okolí ............................................................................................. 75 8.4.6 Spokojenost se současnou úrovní bydlení ..................................................... 76 8.4.7 Život mladých rodin v obci Rakvice.............................................................. 76 8.4.8 Život seniorů v obci Rakvice ......................................................................... 77 8.4.9 Služby, které chybí obyvatelům..................................................................... 77 8.4.10 Bydlení v obci i v budoucnu ........................................................................ 79 8.4.11 Charakteristika obce .................................................................................... 80 8.4.12 Práce zastupitelstva ...................................................................................... 81 8.4.13 Co byste chtěli v obci změnit, kdyby to bylo možné? ................................. 81 8.5 Komentář k rozhovoru se starostou obce Rakvice............................................ 83 9 SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 86 10 SHRNUTÍ DOTAZNÍKVÉHO ŠETŘENÍ A ROZHOVORU SE STAROSTOU A MOŽNÝ ROZVOJ MIKRROREGIONU ...................................................................... 89

11 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 90 12 LITERATURA .......................................................................................................... 91 13 INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................ 92 14 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................... 94 15 SEZNAM TABULEK ............................................................................................... 97 16 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 99 17 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 100

1 ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá venkovským mikroregionem Lednicko-valtický areál chápaným jako dobrovolné sdružení obcí, jeho současným stavem a možnostmi dalšího jeho vývoje. LVA jsem si pro svoji práci zvolila zcela záměrně, jelikož zde žiji a mám zde citovou vazbu. V potaz jsem u této lokality také brala jeho zajímavou lokalizaci. LVA je mikroregion částečně venkovského ale i městské charakteru. Nachází se zde čtyři menší města a velké město Brno se nachází nedaleko.

2 CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je zjistit rozvojové předpoklady mikroregionální sdružení LVA. V první části se zaměřuji na obecné roviny. Prostřednictvím dostupné literatury jsem se snažila vytvořit celistvý náhled na venkov, město, mikroregion a region. V další části už konkretizuji Jihomoravský kraj, Břeclavsko a Dobrovolný svazek obcí LVA. Rozbor celého svazku, ale i stručný popis jednotlivých obci. Poslední část je věnována obci Rakvice a jejímu podrobnému rozebrání. Předkládám také výsledky vlastního sociologického výzkumu, který jsem provedla na základě dostupných informací a výsledků vlastního šetření formou dotazníku, rozhovoru se starostou a vytvořením SWOT analýzy.

11

3 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU A VENKOVA, OBEC, MĚSTO, KRAJ, OKRES, SPRÁVNÍ OBVOD

Venkov Pojem venkov pochází z latinského slova rural a je opozitem pro termín město. Venkov má určité charakteristické znaky, zároveň se však mění v čase a prostoru. Venkov je obecně vymezován jako řídce osídlený prostor, ve kterém má důležitou funkci zemědělství. Z hlediska demografického lze venkov vymezit nízkým počtem a hustotou obyvatel, z hlediska urbanistického specifickým typem zástavby, z hlediska sociologa jiným způsobem života. Velký sociologický slovník uvádí, že „venkov je obydlený prostor mimo městské lokality tradičně charakterizovaný orientací na zemědělství a menší hustotu obyvatelstva, ale i jiným způsobem života, většinou propojeným s přírodou a také jinou sociální strukturou ve srovnání s městem. Typickou sídlištní jednotkou venkova je vesnice (oba pojmy vystupují v mnoha ohledech jako synonyma). (Petrusek a Vodáková, 1996, 1627 s.) Za venkov se považuje ten prostor, který má nízkou hustotu zalidnění, ve státech Evropské unie to zpravidla je méně než 100 obyvatel/km2. Je však zásadní, jak velkou územní jednotku budeme považovat za klíčovou. Při příliš velkých územích (řádově krajů) se může snadno stát, že celý kraj včetně krajského města bude možné označit jako venkovský. V případě, že budeme uvažovat obyvatelstvo v dostatečně malých územních jednotkách, např. v katastrálních územích, tak nepochybně vymezíme území malých katastrů, která budou mít hustotu zalidnění větší než požadovaných 100 obyvatel/km2. Obec Podle zákona 128/2000 Sb. je obec definována jako základní územní samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Každá část území ČR je součástí území nějaké obce, nestanoví-li zákon jinak.

12

Sídlo Základní typy sídel Lidská sídla můžeme základním způsobem rozdělit na sídla venkovská a sídla městská. Neměli bychom však dojít k závěru, že města, byť je mnoho z jejich historie známější a lépe popsané než historie jednotlivých vesnic, jsou obecně vzato starším typem sídel. Opak je často pravdou. Již v dobách Velkomoravské říše se na našem území objevují první sídla městského typu, nicméně vesnické osídlení můžeme datovat hlouběji do minulosti. Důvody a místo vzniku, stejně tak jako další vývoj, měla obojí sídla odlišná.

(Majerová, 2008)

Města často vyrůstala na místech terénních překážek, křižovatek obchodních cest, v přístavech, u brodů řek či na úpatí hor a v průsmycích. Obecně vzato tam, kde bylo potřeba se před další cestou občerstvit, odpočinout si či doplnit zásoby. Později se těchto míst začalo využívat k obchodu. Časem se funkce těchto sídel rozrostly o další možnosti – trhy, řemesla, vzdělání, funkce správy a později se stávaly centry průmyslového rozvoje. Vznik vesnic je spojen s přechodem od lovu k zemědělskému způsobu života, neboť zemědělci potřebovali relativně stálé usídlení. Vesnice vznikaly na místech s úrodnou půdou, vhodnou k obdělávání. Často také v blízkosti opevněného hradiště či tvrze, kam se mohli obyvatelé ukrýt v případě hrozícího nebezpečí. Vesnická sídla buď vznikala přirozeně, nebo – od 13. -14. století – na příkaz panovníka. Takovéto obce měly – na rozdíl od těch přirozeně vzniklých – pravidelný půdorys.

(Majerová, 2008)

Venkovské regiony Jako venkovský region se označuje funkční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjádřeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích: -

Venkovský region (Rural region )- více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích

-

Přechodný region (Intermediate region) – 15-50 % obyvatel žije ve venkovských obcích

-

Městský region (Urban region) – méně než 15 % obyvatel žije ve venkovských obcích.

(Majerová, 2008, s. 24), (Spiezia, V. 2003:Measuring regional

economies. OECD Statistical Brief č. 6. Paris: Statistics Directorate of the OECD) 13

Mikroregion Podle zákona č. 128/2000 Sb. mají obce právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. Mikroregion je dobrovolným sdružením obcí, vzniklých: -

účelově, pro realizaci společného záměru (revitalizace vodního toku,…)

-

za účelem déle déle trvající, koncepční spolupráce (společná koncepce CR,…)

-

za účelem dělby práce a to pro početní nedostatečnost jednotlivých obcí (společné řešení dopravy,…).

Místní akční skupina (MAS) je forma místního partnerství, která umožňuje efektivní způsob využívání dostupných zdrojů. Jejími členy mohou být obce, jejich svazky, instituce veřejné moci, soukromé podnikatelské subjekty, neziskové organizace i samotní občané jako fyzické osoby. Ti všichni v rámci místní akční skupiny spolupracují na rozvoji a obnově venkova. Jejich projekty a aktivity jsou podpořeny čerpáním finančních prostředků z národních programů nebo z programů EU. (Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha: Regionální

Informační

Servis.

Dostupné

u

http://www.risy.cz/cs/krajske-

ris/jihomoravsky-kraj/regionalni-informace/mistni-akcni-skupiny/,

staženo

dne

21. 3. 2013) Město Město je specifickým podtypem sídla, stejně jako ves, je však vývojově vyšší a kvalitativně a kvantitativně rozdílné. Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikost ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí. Pro město je také specifický městský způsob života, který je na rozdíl od venkovského více neosobní, anonymní a účelový. Obyvatelům měst klesá počet osobních vztahů a sociálních kontaktů, naopak roste počet profesionálních vztahů a fyzických kontaktů. 14

4 VYMEZENÍ ÚZEMÍ V RÁMCI KRAJE A OKRESU 4.1 Charakteristika Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj je vymezen okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo a je rozdělen na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Rozlohou 719 463 ha a počtem obyvatel téměř než 1 155 tisíc se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo v republice. Z geografického pohledu je poloha kraje dosti výhodná z důvodu jeho spojení mezi jihem a severem Evropy. V rámci Evropské Unii kraj sousedí se Slovenskem a Rakouskem. V rámci republiky sousedí s krajem Jihočeským, Vysočinou, Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Různorodé přírodní podmínky v kraji mají samozřejmě účinek na způsob využívání krajiny a na ráz života v konkrétní lokalitě. V rámci kraje lze rozlišit čtyři odlišné charaktery základních krajinných typů: - Krasová krajina s rozsáhlými jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především propastí Macochou o hloubce 138,5 metrů, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této jedinečné oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v Česku, i proto patří k nejvíce navštěvovaným lokalitám českými, ale i zahraničními turisty. Podmínky pro zemědělství jsou zde méně výhodné, sídla menší a méně od sebe vzdálená. - Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je ukázkou výjimečně neporušeného říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Množství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva – významným je například čáp bílý. Symbolem této části jižní Moravy jsou vápencové Pavlovské vrchy a Lednicko-valtický areál. Na své si zde přijdou i milovníci vody, kteří v hojném počtu navštěvují vodní dílo Nové Mlýny. Nachází se zde většina vinohradů Česka. Sídelní struktura se skládá z velkých venkovských obcí a malých měst. - Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat, oddělujících Moravu od Slovenska. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.

15

Pod horským pásmem probíhá jeden z významných evropských dopravních koridorů, provázaný existencí původně průmyslových měst a větších obcí. - Ačkoli krajina v okolí Brna je ovlivněna existencí velké městské aglomerace, je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada. Krajina se v poslední době rychle mění. Přibývají suburbanizované plochy, snižují se podíly zemědělské půdy. Na území kraje jsou dvě místa, která jsou zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako příklad soustavy lesů, luk a vodních ploch, skvěle doplněných romantickými stavbami chrámů a altánů a především zámky v Lednicích a Valticích je třeba na prvním místě jmenovat Lednicko-valtický areál. Dalším kulturním dědictví, které se nachází přímo ve městě Brně, je vila Tugendhat, která je považována za nejvýznačnější předválečnou stavbu, která určila nová měřítka moderního bydlení. Patří k základním dílům světové moderní architektury – funkcionalismu. Významnou součástí Jihomoravského kraje jsou také dvě biosférické rezervace UNESCO, a to Dolní Morava a Bílé Karpaty. Nejvyšší nadmořskou výšku dosahuje území kraje v okrese Hodonín na trojmezí se Zlínským krajem a Slovenskem v blízkosti kóty Durda (842 m n. m.). Okres Břeclav se může pochlubit nejjižněji položenou obcí Moravy Lanžhotem, na jehož katastru se nachází také nejníže položený bod kraje - soutok řek Moravy a Dyje (150 m n. m.). Bohatou historii Jihomoravského kraje dokazují zdejší archeologická naleziště, zámky, hradní zříceniny, kostely a synagogy. Nedaleko Brna leží bojiště jedné z nejkrvavějších napoleonských válek, která je známá jako bitva tří císařů u Slavkova. Lidovou architekturu mohou návštěvníci poznat ve strážnickém skanzenu. Na území Jihomoravského kraje se také hojně udržují lidové slavnosti jako fašanky, hody, stavění májů a jarmarky. V regionu, který je znám vinařskou tradicí, se nachází řada unikátních vinařských staveb. V Příměticích je jeden z největších křížových sklepů na světě, nelze však opomenout ani památkově chráněné petrovské Plže a barokní sklepy v Pavlově. Z celkové rozlohy kraje tvoří téměř 60 % zemědělská půda, z níž připadá 83 % na ornou půdu. Nejvyšší stupeň zornění (podíl orné půdy na zemědělské) mají okresy Vyškov a Znojmo. 16

Z hlediska výrobních oblastí je zemědělství zaměřeno především na obiloviny, řepku a cukrovku. Nadprůměrná úroveň přírodních předpokladů umožňuje nadále pokračovat v dlouhodobé tradici specializovaných oborů zemědělské výroby s vazbou na specifické regionální rysy. Je to především vinařství, ovocnářství a zelinářství. V kraji se nachází více než 90 % plochy vinic ČR. Vinohradnictví je rozvinuto především v okrese Břeclav, kde je 52 % plochy všech vinic v ČR, ale i v okresech Hodonín, Znojmo a částečně také Brno-venkov. V rámci živočišné výroby zaujímá Jihomoravský kraj jedno z předních míst v chovu prasat a drůbeže. Jihomoravský kraj patří k regionům s významným ekonomickým potenciálem. Vytvořený hrubý domácí produkt kraje představuje 10,3 % hrubého domácího produktu České republiky. Dosažená výše podílu HDP ovšem neodpovídá podílu obyvatelstva kraje na obyvatelstvu ČR, který činí 11,0 %. Vzhledem k průmyslové tradici Brna a jeho okolí má stále významné postavení v ekonomice kraje průmysl, který se na celkové hrubé přidané hodnotě kraje podílí 28,4 %, na další tradiční odvětví především jižních oblastí kraje, zemědělství, připadá pouze 1,8 %. Na stavebnictví připadá 9,4 % a rozvíjející se služby se na HPH podílí 60,3 %, uvádí statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012. Jihomoravský kraj jako celek má relativně kvalitní ovzduší. Znečištění ovzduší, hluk a podobné nepříznivé vlivy jsou pouze lokálního charakteru, především u velkých průmyslových center. Z tohoto hlediska dosahují nepříznivých hodnot emisí znečisťujících látek především Hodonín a Brno-město. Podíl na znečištění má rovněž vzrůstající množství automobilů, zejména ve velkých městech. V kraji narůstá počet obyvatel, využívajících napojení na kanalizaci s čistírnou odpadních vod, což je mimo jiné jedna z cest, jak zlepšit silné znečištění části vodních toků Moravy, Dyje a Svratky. Problematice ochrany životního prostředí je v Jihomoravském kraji věnována značná pozornost, což dokazuje každoročně objem investic, určený na jeho ochranu. Počet obyvatel ovlivnila především migrace. V roce 2010 činil celkový přírůstek 2 946 osob a ke konci roku žilo v 673 obcích celkem 1 154 654 obyvatel. Na přírůstku obyvatelstva má zásluhu především zahraniční migrace. Ve složení obyvatelstva podle pohlaví měly převažující podíl ženy, na 1 000 mužů připadlo 1 049 žen. Je to ovlivněno 17

především strukturou města Brna, kde žije na 1 000 mužů 1 080 žen. Jihomoravský kraj má v posledních letech jednu z nejvyšších nadějí dožití žen v ČR. Průměrný věk obyvatel Jihomoravského kraje činí 41,1 roků, z toho nejmladší je populace v obci Malešovice v okrese Brno-venkov s průměrným věkem 33,7 let a nejstarší jsou obyvatelé obce Nelepeč-Žernůvka v okrese Brno-venkov, kteří mají v průměru 61,2 let. Z celkového počtu obyvatel žilo ve 49 obcích se statutem města 62,2 % obyvatel. Hustota obyvatelstva dosahuje průměru 160,5 osob na km2, což je v porovnání s celostátním průměrem o 27 osob více. Největší hustotu osídlení v kraji má obec Zastávka s 2 185,9 osobami na km2 a nejmenší Louka se 7,0 osobami na km2. Významnou součástí regionální spolupráce, podporovanou zejména ze strany Krajského úřadu Jihomoravského kraje, je vytváření dobrovolných sdružení obcí (mikroregionů). Vznik mikroregionů je důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů a záměrů zejména venkovských obcí s cílem dosažení žádoucích změn ve všech obcích určitého území. Nadále se rozvíjí také přeshraniční spolupráce v euroregionu Pomoraví, který sdružuje regiony Weinviertel, Jižní Morava a Západní Slovensko. Většina těchto oblastí se vyznačuje intenzivní zemědělskou činností. Výjimku tvoří městské aglomerace Vídně, Brna a Bratislavy, kde je koncentrovaná průmyslová a obchodní činnost. Rozvoj euroregionu Pomoraví a přeshraniční spolupráce, podpora koncepčního rozvoje území, rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni, zejména v oblasti vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu patří také mezi hlavní priority rozvoje Jihomoravského kraje. Přirozené spádové centrum celé jižní Moravy je krajská metropole Brno, ležící na soutoku Svratky a Svitavy. Město s významným regionálním postavením, situované na křižovatce dálnic ve směru Praha, Vídeň, Bratislava a Olomouc, je střediskem tradičních mezinárodních výstav a veletrhů, které podtrhují jeho status rušného mezinárodního obchodního centra. Druhé největší město republiky má také značný nadregionální význam. Je jednak sídlem řady institucí celostátního významu, především soudnictví, ale i významným centrem kultury a vysokého školství. V roce 2012 dosáhl průměrný evidenční počet zaměstnanců (přepočtené počty) v subjektech se sídlem v Jihomoravském kraji 425,2 tisíc osob, proti roku 2011 se snížil o 6,0 tisíc osob, tj. o 1,4 %.

18

Průměrná nominální mzda dosáhla v Jihomoravském kraji výše 24 181 Kč a proti průměru 12 měsíců roku 2011 vzrostla o 704 Kč (o 3,0 %). Ve srovnání s ostatními kraji byly mzdy v Jihomoravském kraji 3. nejvyšší. Ve srovnání s republikovým průměrem ale mzda zaostávala o 920 Kč, i když růst mzdy byl oproti průměru ČR o 0,3 procentního bodu vyšší. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil míra ekonomické aktivity obyvatelstva nedosahuje republikového průměru, v roce 2010 Jihomoravský kraj zaznamenal nárůst počtu zaměstnaných v hlavním zaměstnání. Nejvyšší podíl na jejich počtu má v kraji průmysl, a to především odvětví zpracovatelského průmyslu. Podle údajů MPSV ČR dosáhla míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke konci prosince 2012 10,42 %, proti konci září 2012 se zvýšila o 0,99 bodu, proti konci roku 2011 byla vyšší o 0,61 bodu. Mezi 14 kraji České republiky byla míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 6. nejvyšší a proti republikovému průměru byla vyšší o 1,06 procentního bodu. Ke konci roku 2011 připadlo na 1 místo 22,6 uchazečů, k 31. 12. 2012 to bylo 29,0 uchazečů. Z hlediska dopravy má Jihomoravský kraj důležitou tranzitní funkci. Kostru dopravního systému tvoří dálnice D1, D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významný dopravní uzel v případě silniční, dálniční a železniční dopravy a integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje představuje město Brno. Civilní letiště v Brně – Tuřanech je však celoročně schopno přijímat všechny typy letadel. Krajem prochází dva hlavní železniční koridory propojující země EU a město Brno je členem sdružení evropských měst se zájmem o vybudování rychlé železnice. Zvyšující se intenzita zejména silniční dopravy lze doložit počtem evidovaných automobilů. Podle údajů Centrálního registru vozidel bylo na konci roku 2011 v Jihomoravském kraji provozováno téměř 772 tisíc vozidel. Počet vozidel se každoročně zvyšuje, např. od roku 2007 se zvýšil téměř o 60 tisíc. Podíl Jihomoravského kraje na celkovém počtu vozidel v České republice (tj. 7 358 727 v roce 2011) činil 10,5 %. K poslednímu dni roku 2011 bylo v registru vozidel evidováno více než 476 tisíc osobních automobilů, tvořily 61,7 % z celkového počtu provozovaných vozidel. V pořadí množství následují motocykly (téměř 109 tisíc motocyklů – 14,1 % celku) a nákladní automobily (více než 68 tisíc – 8,9 % celkového počtu). Husté silniční dopravě slouží dálnice a silnice v úhrnné délce 4,5 tisíc km. 19

Z pohledu mezinárodního turismu mají na území kraje hlavní postavení krajinné a kulturně historické areály, a to Lednicko-valtický areál, Moravský kras a Slavkovské bojiště. Podobné postavení se svými kulturními památkami zaujímá i metropole Brno. Mezi přírodními atraktivitami vyniká Národní park Podyjí. Na území kraje přitahuje návštěvníky celá řada významných kulturních a společenských atraktivit, které jsou velmi přínosné pro rozvoj cestovního ruchu. K přednostem kraje z tohoto hlediska patří vinařská turistika a nezaměnitelný charakter dodávají kraji folklórní tradice a lidová kultura. Kladně v tomto směru působí na jihu Moravy i cykloturistika, a to i v mezinárodním

kontextu

(Moravsko-slezská dálková cyklotrasa,

Greenways,

Jantarová stezka, cyklotrasa Brno - Vídeň). Nelze opomenout ani význam Masarykova okruhu, který každoročně přiláká velké množství našich i zahraničních příznivců motoristických závodů. Nabídku ubytovacích služeb v kraji pro rok 2012 zabezpečuje 533 hromadných ubytovacích zařízení, jako jsou hotely, motely a kempy, tj. o 43 ubytovacích zařízení než tomu bylo v roce 2012. V nich se v roce 2011 ubytovalo více než 1 115 tisíc hostů (v roce 2010 to bylo 1042 hostů) a z tohoto počtu bylo 37,9 % cizinců oproti roku 2010 to je o 1,5 % více ubytovaných cizinců. Zdravotní péče v kraji je zabezpečena jednak sítí 22 nemocnic s celkovým počtem 7 886 lůžek (údaje za všechny rezorty, počet lůžek oproti roku 2010 klesl o 410 lůžek), ale

i

dostatečným

počtem

ostatních

samostatných

zdravotnických

zařízení,

samostatných ordinací lékařů a lékáren, popřípadě výdejen léků. K pozitivům kraje patří dostačující síť předškolních a školských zařízení. Děti v předškolním věku svěřují rodiče 641 mateřským školám, základní vzdělání poskytuje 475 základních škol, z nichž převážná část žáků přechází na další studium do 144 středních škol. Síť škol většinou pokrývá požadavky na umístění dětí, i když se stále ještě projevují některé nedostatky. Snahou středního a učňovského školství je zabezpečení provázanosti nabídky středního školství s potřebami trhu práce. Na nadprůměrné vzdělanostní úrovni obyvatel v kraji má podíl i kvalitní systém vysokého školství. Potřebné vzdělání poskytují studentům civilní i soukromé vysoké školy v Brně, Znojmě a Lednici, opomenout nelze ani význam Univerzity obrany v Brně. (Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012)

20

Obrázek č. 1:Jihomoravský kraj na mapě (Zdroj: spravnimapa.topograf.cz)

4.2 Charakteristika okresu Břeclav Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Je to kraj lužních lesů, sněhobílých skal, vinic a polí, kraj bohaté historie, četných památek, lidových tradic, region dvou světových unikátů chráněných UNESCO. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov. Převážně nížinaté území okresu se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko-svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Středomoravské Karpaty jsou tvořeny útvary Dunajovických kopců, Pavlovských vrchů, Pouzdřanských kopců, Šakvického vrchu, Staré hory, Hustopečské brány, Zaječického kopce a Kloboucké pahorkatiny. Dominantou tohoto území je vyvýšenina Pálavských vrchů. Na území okresu se rozkládá národní přírodní rezervace Lednické rybníky – soustava rybníků trvale využívaných k chovu ryb s celkovou rozlohou přes 1 000 ha. Mezi největší rybníky patří Nesyt, Novoveský, Vrkoč, Apollo a Hlohovecký. Ráz krajiny výrazně ovlivnilo vybudování soustavy vodních děl Nové Mlýny pod Pavlovskými vrchy s celkovou rozlohou vodní plochy 3 232 ha. Právě Lednické rybníky, Jaroslavické rybníky, prostřední (Věstonická) novomlýnská nádrž nebo lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy patří mezi nejvýznamnější lokality pro hnízdění vodního ptactva. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrch Děvín v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 metrů a nejníže položeným bodem je soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 metry nadmořské výšky.

21

Po zohlednění změn správního uspořádání k 1. 1. 2007 (sladění hranic okresů podle správních obvodů ORP) má okres Břeclav rozlohu 1 038 km2. Díky velmi příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství, které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování teplomilné zeleniny, ovoce a vinné révy. Zemědělská půda byla na výměře téměř 70 tisíc hektarů. Současný trend zemědělství směřoval k obnově vinic, které se pěstují na výměře více než 8,5 tisíc ha. Okres ležící v teplé klimatické oblasti patří k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Administrativně se okres Břeclav po sladění hranic k 1. 1. 2007 člení na 63 obcí a dále pak na 69 částí obcí. Celkem 58 obcí má pouze jednu část, 4 obce se dělí na dvě části a město Břeclav má tři části. Celkem 9 obcí má statut města – Břeclav, Hustopeče, Klobouky u Brna, Lanžhot, Mikulov, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a Velké Pavlovice. Další 4 obce (Boleradice, Drnholec, Moravská Nová Ves a Velké Němčice) mají statut městyse. K nejmladším městům patří Lanžhot a Velké Bílovice, které statut města obdrželi v roce 2001. Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, na území okresu Břeclav působí tři obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Podle správního území těchto tří obcí byly k 1. lednu 2007 narovnány hranice okresu, 7 obcí tak přešlo pod okres Brno-venkov (Cvrčovice, Ivaň, Pasohlávky, Pohořelice, Přibice, Vlasatice a Vranovice). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2, patří sem 18 obcí, následuje správní obvod Hustopeče s rozlohou 355 km2 a 28 obcemi, správní obvod Mikulov má rozlohu 245 km2 a 17 obcí. K nižšímu správnímu členění - v rámci ORP Hustopeče jsou 2 pověřené obecní úřady (POU) – Klobouky u Brna (obec 2. stupně) a Hustopeče. V okrese Břeclav žije téměř 115 tisíc obyvatel, což je srovnatelný počet s okresem Znojmo, nižší počty obyvatel v Jihomoravském kraji mají okresy Vyškov a Blansko. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 pracovalo více než 27 % zaměstnaných v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví 8 % a v zemědělství téměř 6 % ekonomicky aktivních obyvatel. Na relativně kvalitním životním prostředí okresu se mimo jiné podílí také výstavba čističek odpadních vod a připojování kanalizace na tato zařízení. 22

V posledních letech se tak zlepšuje kvalita vodních toků, což dokazuje také obnovený výskyt bobrů při toku řeky Dyje a Moravy. Ráz krajiny ovlivňuje nejen tok řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke státní hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněná krajinná oblast Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Od roku 2003 je CHKO Pálava součástí biosférické rezervace Dolní Morava, do níž dále patří Lednickovaltický areál a lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy a podél Moravy směrem na Hodonín. Mimořádnou historickou hodnotu má archeologická památková rezervace Pohansko u Břeclavi, kterou odborníci řadí k nejvýznamnějším raně středověkým památkám na území slovanských národů. Na počátku 9. století zde bylo vybudováno slovanské hradisko oválného tvaru o celkové ploše 28 ha. V empírovém zámečku Pohansko je umístěna expozice dokumentující výsledky zdejších archeologických výzkumů. Město Mikulov zaujme návštěvníky jedinečným panoramatem se siluetou zámku, poutního místa Svatého kopečku a bývalé dělostřelecké tvrze Kozího hrádku. Historické středověké jádro města bylo v roce 1952 prohlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou města je renesanční zámek, který byl za nejslavnějších dob sídlem olomouckého biskupa kardinála Františka Ditrichštejna. K zajímavostem oblasti patří mimo jiné i známé archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, proslavené nálezem sošky Věstonické Venuše, Sirotčí hrádek, vyhlídková Stolová hora, horolezecký terén strmé vápencové stěny Martinky a soustava vodních děl Nové Mlýny. Region Břeclavska je spjatý s vinařstvím, které zde má dlouholetou tradici. Do slunných svahů Pavlovských vrchů se táhnou vinice, ke kterým neodmyslitelně patří i vinné sklípky. Svůj význam mají také národopisné soubory, udržující tradici lidových tanců a lidových písní. Region je místem konání řady folklorních festivalů. K nejznámějším patří Podluží v písních a tancích v Tvrdonicích, Kraj beze stínu v Krumvíři. Silnou tradici mají krojované hody v oblasti Hanáckého Slovácka zvláště ve Velkých Bílovicích, Vrbici, Rakvicích a na Podluží v Lanžhotě a v Moravské Nové Vsi. Přírodní zajímavosti, klimatické podmínky, řada historických památek a možnosti kulturního vyžití lákají každoročně velké množství turistů k návštěvě zdejšího kraje. 23

V příhraničních částech okresu se rozvíjí spolupráce s obcemi Dolního Rakouska především v pořádání společných kulturních projektů, budování dopravní infrastruktury a v ochraně životního prostředí. (Český statistický úřad Praha)

Obrázek č. 2: Administrativní rozdělení okresu Břeclav (Zdroj:czso.cz)

24

5 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO MIKROREGIONU Lednicko-valtický areál je jednou z nejvzácnějších perel pokladnice historického a kulturního bohatství České republiky. Po staletí jej budovali Lichtenštejnové, jeden z nejstarších a nejbohatších rakouských rodů, do devatenáctého století nazýván Zahradou Evropy. Vytvořili tuto krajinu o rozloze 283,09 km2, čímž patří mezi nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě. Architektonicky se zde vzájemně prolíná romantismus, klasicismus a empír. Původ Lednicko-valtického areálu je korunován jedním z nejkrásnějších evropských komplexů anglické novogotiky – lednickým zámkem s přilehlou francouzskou zahradou. Tato působivá mozaika parků, zahrad, rybníků, řek a lesů, doplněná řadou soch, zámečků, chrámů, kaplí a kolonád byla v roce 1996 zapsána na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a od roku 2003 je také součástí biosférické rezervace Dolní Morava. (Kordiovský, E.: Lednicko – valtický areál a jeho památky. Praha 2003) Území mikroregionu Lednicko-valtického areálu (LVA) leží v jižní a jihovýchodní části okresu Břeclav a je tvořeno katastry čtyř měst: Břeclav, Podivín, Valtice, Velké Bílovice a šesti obcemi: Bulhary, Ladná, Lednice, Hlohovec, Přítluky, Rakvice. Na severu a na východě tvoří hranici LVA řeka Dyje, na jihu státní hranice mezi ČR a Rakouskou republikou. Na západě sousedí LVA s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Lednicko – valtický areál nabízí rozsáhlou síť cykloturistických, turistických a vinařských stezek. Okresní město je vzdáleno cca 55 km od Brna, 72 km od Bratislavy a 98 km od Vídně.

Obrázek č. 3: Mikroregion LVA na mapě

25

5.1 Vznik mikroregionu LVA Mikroregion LVA vznikl na základě schválení zakladatelské smlouvy dobrovolného svazku obcí obecním zastupitelstvem každé z níže uvedených obci. Dobrovolný svazek obcí byl založen podle ustanovení § 46 odst. 2. Písm. b) a §§ 49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon obcích“) na setkání starostů obcí Bulhary, Hlohovec, Lednice, Podivín, Přítluky, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice dne 9. 12. 2004 k zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec. Název svazku je tedy Dobrovolný svazek obcí LVA se sídlem v Lednici. Předmětem činnosti svazku je: a) společné prosazování zájmů spojených s komplexním rozvojem regionu tvořeného jmenovanými obcemi a městy a jejich katastrálním územím. b) Všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území. c) Společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti. d) koordinace významných investičních akcí v zájmovém území. e) Koordinace obecních územních plánů a územní plánování v regionálním měřítku. f) Slaďování zájmů a činností místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy v zájmovém území. g) Vytváření, zmnožování a správa společného majetku svazku. h) Zastupování členů svazků při jednáních o společných věcech s třetími osobami (orgány státní správy, obchodními partnery, kontrolními orgány apod.,) i) Zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové a technické a jiné agendy jednotlivých společných akcí. j) Propagace svazku a jeho zájmového území. V souladu s ustanovením článku stanov Dobrovolného svazku obcí LVA registrovaného u krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 12. 1. 2005 pod číslem Rg. 2/2005, schválila valná hromada Dobrovolného svazku obcí LVA na svém jednání : -

dne 1. 3. 2005 Doplněk č. 1 stanov Dobrovolného svazku obcí LVA na základě schválení zastupitelstva města Břeclavi se stává město Břeclav čelenem Dobrovolného svazku obcí LVA.

-

dne 6. 2. 2007 Doplněk č. 2 stanov Dobrovolného svazku obcí LVA na základě schválení zastupitelstva obce Ladná členem Dobrovolného svazku obcí LVA. 26

5.2 Přírodní podmínky 5.2.1 Geologicko-pedologické podmínky Téměř cele území je nížinného charakteru. Od západu k východu je mikroregion rozložen na celcích Dyjsko - svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu. Dyjsko - svrateckým úvalem protékají řeky Jevišovka, Jihlava a Svratka. Území okresu má velmi dobré půdní podmínky pro zemědělskou výrobu, které představuje černozem na vápenné spraši a hnědozem. Pěstuji se zde zvláště obiloviny, kukuřice, teplomilna zelenina, ovoce a réva vinna. Nadmořská výška okresu se pohybuje okolo 200 m. Nejvýše položeným bodem je vrh Děvin v CHKO Pálava s nadmořskou výškou 554 m a nejníže položeným bodem soutok Moravy a Dyje v katastrálním území Lanžhot se 149 m nadmořské výšky. (Kordiovsky, E., Danihelka, J.: Brana do kraje, 1999, str. 9) Území okresu Břeclav se nachází v provincii Západopanonská pánev, subprovincii Vídeňská pánev, oblasti Jihomoravská pánev a celku Dolnomoravský uval. Dolnomoravský uval má v daném regionu i složitou stavbu, jejíž dnešní rysy jsou výsledkem hlavně vertikálních poklesových pohybů podél zlomů. Krajinný raz území se vyznačuje mírně členitým až rovinatým reliéfem, jehož nadmořské výšky jsou v rozmezí od 155 až 185 m. V okresu Břeclav se nachází velké množství písčitých sedimentů, které se táhnou především od města Břeclav k severu studovaného regionu. Na východě území lze lokalizovat naváté pisky, na západě pak spraše a sprašové hlíny. (Geologická mapa České republiky, 1999)

5.2.2 Klimatické podmínky Okres leží v teple klimatické oblasti, patři k nejteplejším oblastem jižní Moravy. Podnebí je zde velmi teple až suché. Dlouhodobá průměrná roční teplota dosahuje 9°C. V jarním období dosahuje 14°C, v letě 17°C, na podzim 5°C a v zimě -0,6°C. Průměrné množství srážek je 519 mm. Z ročního úhrnu připadá 33% na jaro, 31% na léto, 20% na podzim a 16% na zimu. V členitém reliéfu existuje řada chráněných mimořádně teplých poloh a také polohy chladnější, jako jsou mohutné severozápadní srazy Pálavy.

27

5.2.3 Hydrologické poměry Mikroregion LVA náleží k nejsušším oblastem našeho státu. Touto nížinou protékají řeky Dyje a Morava. Vodní režim těchto řek je však značně nevyrovnaný. Tyto skutečnosti mají dvojí následek vodního živlu v dané oblasti; jeho nedostatek v dlouhotrvajících suchých a teplých obdobích na jedné straně a jeho nadbytek a katastrofální následky při povodních na straně druhé. Výskyt těchto dvou protikladných jevů se promítá do hospodářské činnosti celého území. Cely okres spadá do úmoří Černého moře. Území je odvodňováno řekou Dyji, která ústí nedaleko města Lanžhot do Moravy. Povrchové vody se na tomto území vyskytuji buď ve vodních tocích, nebo vodních nádržích.. Dalšími vodními toky na zkoumaném území jsou menší toky jako Kyjovka, Svodnice a Trkmanka, které ústí do řeky Dyje. Průměrný roční průtok na soutoku Moravy a Dyje je 43,9 m3 s -1. Maximum odtoku Dyje je na jaře a to 41 %, v létě a na podzim je odtok přibližně 16%, v zimě pak 25,5%. Nachází se zde i několik rybníků, mezi kterými je zapotřebí vyzvednout Nesyt. Tento rybník má plochu 296 ha a je největším rybníkem na Moravě.

5.2.4 Biogeografické poměry Fauna v okrese zahrnuje nejlépe vyvinuta panonská živočišná společenstva na Moravě. Pestrost je podmíněna geologickou a geomorfologickou rozmanitosti. Faunisticky je především výskyt mediteránního hmyzu na stepních faciích, charakteristických zejména pro jižní svah Pavlovských vrchů, např. cvrček, kobylka sága, kudlanka nábožná, ploskoroh pestrý atd. Mimořádně bohatá je zde fauna netopýrů, neboť zde žije 18 z 21 zjištěných druhů v ČR. Flora je zde velmi rozmanitá. Výrazně zastoupeni mají především druhy submediteralní, jako koulenka vyšší, len tenkolistý, paprska velkokvětá, dub pyřity. Vegetační stupně jsou zde planarni až kolinni. Potencionálně se zde však vyskytuji panonské dubohabřiny, na konvexních tvarech celmi často teplomilné doubravy. Na severnich svazích Pavlovských vrchů jsou to pak suťové lesy. (Culek, M.:Biogeografické členěni ČR, 1996)

5.2.5 Ochrana přírody Raz krajiny je ovlivňován nejen tokem řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke statni hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněnou krajinnou oblasti a biosférickou rezervaci Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla 28

zapsána na listinu biosférických rezervaci pod patronaci UNESCO. A také Lednickovalitický areál zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO od prosince 1996.

(Danihelka, J.: Chráněna krajinná oblast Pálava, Mikulov 2004)

Pálava a Novomlýnské nádrže Na jihu Břeclavska se vedle sebe nacházejí dvě odlišná území – hřeben Pálavy obydleny teplomilnou květenou a živočichy a tři velké vodní plochy - Novomlýnské nádrže, které představují významnou novou ornitologickou lokalitu. Chráněna krajinná oblast Pálava byla v roce 1986 zařazena na seznam biosférických rezervaci UNESCO jako přiklad harmonické kulturní krajiny jižní Moravy. Pálava je pro mnoho milovníků jarní přírody neodmyslitelně spojená s žlutými květy hlaváčků a fialovými kosatci, ale pozoruhodným přírodním fenoménem je výskyt slanomilné vegetace v národní přírodní rezervaci Slanisko u Nesytu a součástí CHKO je také Národní přírodní rezervace Křivé jezero, ukázka krajiny, která skončila na dně Novomlýnských nadrží. (Demek, J., Macka, M.: Pavlovské vrchy a jejich okolí, 1970)

5.3 Demografická a sociologická charakteristika 5.3.1 Struktura obyvatelstva Tab. č. 1: Počet obyvatel v mikroregionu LVA

V mikroregionu LVA žilo ke konci roku 2011 45 174 lidí, z toho 21 120 mužů a 22 397 žen. Celkový počet obyvatel v LVA tvoří 4,3 % z Jihomoravského kraje (zde žilo k 31. 12. 2011 celých 10 505 445 obyvatel). (Zdroj: Český statistický úřad Praha) 5.3.3 Vzdělanostní struktura Důležitou charakteristikou struktury obyvatel je jeho vzdělanostní složení. V České republice rozlišujeme podle stupně nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatele se základním vzděláním, středoškolským vzděláním bez maturity, středoškolským vzděláním s maturitou a s vysokoškolským vzděláním. Existují i podrobnější členění, která např. rozlišují úplné střední vzdělání všeobecné a úplné střední vzdělání odborné, 29

nebo jsou např. zaměřena i na postgraduální vysokoškolské vzdělání. (Demografický informační server. Dostupné u http://www.demografie.info/?cz_vzdelani. Staženo dne 24. 3. 2013) Tab. č. 2:Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání (dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů) VZDĚLANOSTNÍ SKUPINA MIKROREGION LVA

Celkem vzdělaní bez vzdělání základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

celkem 37736 158

muži 18143 69

ženy 19593 89

8099

2753

5346

12793

7653

5140

9917

4396

5521

1047 370 3864

385 117 2004

662 253 1860

40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0

celkem muži ženy

Graf č. 1: Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve věku 15 a více podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání v mikroregionu LVA (dle výsledků sčítání lidu, domů a bytů)

Celkem 17,6 % obyvatel Jihomoravského kraje ve věku 15 a více let mělo základní vzdělání, v mikroregionu LVA to bylo 4,6 %; 32,3 % obyvatel vykázalo střední vzdělání bez maturity včetně vyučení a v LVA to bylo 3,96%; 26,9 % obyvatel mělo střední vzdělání s maturitou; 14,6 % obyvatel získalo vysokoškolské vzdělání a v LVA to bylo 2,63%; bez vzdělání bylo 0,4 % a v LVA to bylo 4,14 %.

30

5.3.4 Sídla a bydlení Sídla V celém mikroregionu LVA jednoznačně převládá zástavba rodinných domů ve všech obcích vč. Břeclavi. Bydlení, výstavba Tab. č. 3: Výstavba nebo rekonstrukce domů v mikroregionu LVA dle časového horizontu (Zdroj: Český statistický úřad Praha) Dle období výstavby nebo rekonstrukce domů za celý mikroregion LVA celkem rodinné bytové ostatní 1919 a dříve 724 669 36 19 1920-1970 2958 2649 290 19 1971-1980 1848 1668 167 13 1981-1990 1369 1244 118 7 1991-2000 1229 1137 64 28 2001-2011 1086 1032 40 14 celkem 9214 8399 715 100

V mikroregionu LVA se celkem nachází 9214 domů. Z nich 724 tj. 8 % byla postavena do roku 1919, 2958 tj. 32 % v letech 1920-1970, 3217 tj. 35% v letech 1971-1990, 2315 tj. 25 % v letech 1991-2011. 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

celkem rodinné bytové ostatní

Graf č. 2: Celkový počet domů dle období výstavby nebo rekonstrukce domů v Mikroregionu LVA (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Z grafu vidíme, že největší třesk ve výstavbě zaznamenalo období 1920-1970. Je to období rozkvětu. Je to ovšem období 50 let. V kratším pozdějším období je ve srovnání let tento nárůst ovšem větší.

31

5.3.5 Technická infrastruktura Úroveň technické vybavenosti jednotlivých obcí je velice dobrá. Tab. č. 4: Technická infrastruktura jednotlivých obcí mikroregionu LVA (Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha: Regionální Informační Servis) vodovod Název obce Břeclav ano Bulhary ano Hlohovec ano Ladná ano Lednice ano Přítluky ano Podivín ano Rakvice ano Valtice ano Velké Bílovice ano

ČOV ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano

kanalizace plynofikace ano ano ano ano ano ano * ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

*Kanalizace v Ladné je kanalizace pouze dešťová

Z tabulky je vidět, že vodovod a plynofikace nechybí ani v jedné z 10 obcí mikroregionu. Jediné co chybí je ČOV a kanalizace v obci Ladná. Jinak všechny obce jsou dostatečně vybavené. 5.3.6 Služby a občanská vybavenost Ve většině obcí je služba dostačující, jak uvádím níže. Pouze obec Přítluky, Hlohovec a Ladná jsou na služby a občanskou vybavenost slabší. Školství Předškolní výchova dětí je ve všech obcích zajišťována mateřskou školkou. Povinná úplná školní docházka (1.-9.ročník) je zajišťována obci Břeclav, Lednice, Podivín, Rakvice, Valtice, Velké Bílovice. Částečná povinná školní docházka (1.-5.ročník) je zajišťována i obcemi Břeclav, Hlohovec, Ladná. Středoškolské vzdělání pak zajišťuje město Břeclav, Hustopeče a dále pak Brno. Vysokoškolské vzdělání už je potom individuální, ve většině případů to je město Brno a jedna fakulta vysoké školy se nachází v obci Lednice. Zdravotnictví Hlavní zdravotnická péče je soustředěna do města Břeclavi. Stálá ordinace praktického lékaře se nachází ve všech obcích mikroregionu LVA vyjma obce Bulhary, Hlohovec, Ladná a Přítluky. V těchto obcí se nenachází žádný praktický odborný lékař pro dospělé, děti, stomatolog či gynekolog.

32

Dále se tu nenachází ani lékárna nebo její detašované pracoviště. Nemocnice se nachází nejen v městě Břeclavi, ale také v městě Valtice. Kultura a sport Kultura v každé obci je realizována převážně formou kulturních akcí, které se konají v kulturních domech. Mezi příklady lze jmenovat hody, hodky, dny otevřených sklepů, plesy – maškarní, retro, hasičské, školní. Potom jsou i obce, které mají svá specifika, jako jsou tzv. „guláše“ – vaření guláše v obci (Rakvice) nebo druhé hody Kateřinské. Potom velkou kulturní událostí jsou Velikonoční košty vín a jejich výstava. V letních měsících jsou pořádané různé cyklistické vyjížďky spojené s poznáním okolí a místních sklepů. Knihovnu nenajdeme pouze v obci Ladná. Další kulturní vyžití nabízejí Břeclav, Lednice, Podivín, Valtice a Velké Bílovice, kde najdeme jak muzeum, galerii tak i kino. Amfiteátr neboli letní kino najdeme v obci Rakvice. V Lednici dokonce nalezneme i akvárium. Kulturní a zároveň i sportovní vyžití nacházejí lidé v hraní v bowlingu, který se nachází ve všech čtyřech městech, ale i taková obec Rakvice má své bowlingové centrum. Co se sportu týče, tak vyžití najdeme v každé obci. Všechny obce kromě Ladné vlastní svojí tělocvičnu a také hřiště kromě Hlohovce. Nejvíce fitness center najdeme v Břeclavi, ale jedno se nachází i v Podivíně nebo Lednici. Zdravotní studio najdeme i v obci Rakvice (Nelly studio). Tenisovou halu najdeme v Břeclavi, Rakvicích také squashové centrum. A k odpočinku jsou proslulé lázně v Lednici. V každé obci jsou různé spolky, ať už sportovního, vzdělávacího či jiného charakteru. Větší pozornost by se měla věnovat volnému času seniorů 5.3.7 Doprava – obslužnost, silniční, železniční Dopravní obslužnost Dopravní obslužnost je zajišťována v mikroregionu LVA autobusovou a železniční dopravou. Velmi významný je zde také tzv. integrovaný dopravní systém jihomoravského kraje (IDS JMK).

33

Silniční doprava Hlavní pozemní komunikací sítí mikroregionu LVA jsou silnice I. třídy. Propojení silničních sítí I/52, I/40 a I/55, které protíná LVA, má nadregionální význam, neboť zabezpečuje spojení Polska a severní části Moravy s Rakouskem a Slovenskem. I/40: Břeclav - Valtice - Mikulov, na kterou navazuje v Mikulově I/52, hraniční přechod Drassenhofen, součást evropského tahu E 461. I/55: hraniční přechod Poštorná - Reinthal - Hodonín, navazuje na dálnici D2 Praha - Brno -Bratislava, součást evropského tahu E65. Dalšími významnými komunikacemi mikroregionu jsou následující silnice II. a III. třídy (II/422, III/42230, III/41417, III/42124, III/42117, III/41412, III/41413 a III/41415). Železniční doprava Stejně jako okres Břeclav, tak i mikroregion LVA je železniční křižovatkou. Procházejí jím dvě mezinárodní železniční trasy. Břeclav - Lanžhot jako úsek trati č. 250 Praha Brno - Bratislava sloužící pro mezinárodní spojení se Slovenskem a státy jižní Evropy, Břeclav - Hohenau, trať č. 258, zajišťující mezinárodní spojení s Rakouskem. Dále LVA vedou dvě regionální trati, a to trať č. 264 Břeclav - Znojmo a č. 247 Břeclav - Lednice, která obsluhuje pouze LVA a je provozována sezónně, a to od května do konce září.

34

5.3.8 Hospodářství Tab. č. 5: Přehled jednotlivých kultur pozemků v jednotlivých obcích mikroregionu LVA (Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha: Regionální Informační Servis)

24 392 3277 2878 367 2 75 887 453 30 31 9 402 139 220 1 21 807 39 42 100 430 1712 674 315 196 104 1024 190 65 36 118 1253 137 61 1 10 1884 21 54 113 22 2879 1341 20 364 1 2232 1 56 868 1182 16357 5873 1230

ostatní plochy (ha)

Zastavěné plochy (ha)

Vodní plochy (ha)

Lesní půda (ha)

Zemědělská půda (ha)

181 22 28 24 38 17 44 16 79 75 524

TTP (ha)

Zahrady (ha)

Břeclav 7717 2567 113 Bulhary 1516 697 91 Hlohovec 896 228 106 Ladná 1006 761 0 Lednice 3127 1009 136 Přítluky 1431 491 215 Podivín 1775 1053 2 Rakvice 2177 1626 232 Valtice 4785 2023 642 Velké Bílovice 2573 1119 673 Celkem LVA 27003 11574 2210

Název obce

Ovocné sady (ha)

Vinice (ha)

orná půda (ha)

celková výměra pozemku (ha)

druhy pozemků

253 943 19 127 26 110 20 98 53 374 17 135 46 279 41 178 70 474 75 209 620 2927

Vinice (ha) 14%

19%

Zahrady (ha)

3%

Ovocné sady (ha) 4%

6%

8%

8%

TTP (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha)

38%

ostatní plochy (ha)

Graf č. 3: Celková výměra jednotlivých kultur v mikroregionu LVA

Lesní půda, společně s vinicemi zabírají v mikroregionu největší podíl. Tato skutečnost vypovídá o oblíbenosti tohoto kraje v oblasti vinařství, ne nadarmo se mu říká kolébka.

35

5.3.8 Trh práce Na trhu práce je práce prodávána

jako výrobní

faktor.

Trh

je

charakterizován poptávkou po práci a její nabídkou. Na trhu práce nabízejí svou práci zaměstnanci a zaměstnavatelé ji jakožto výrobní faktor poptávají a platí. V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti a výši mezd. 5.3.8.1 Zaměstnanost Ekonomické postavení zaměstnaných Prvotně lze zkoumat trh práce z pohledu ekonomické aktivity osob 15letých a starších. Členění na osoby zaměstnané, nezaměstnané a ekonomicky neaktivní zohledňuje základní přístup, jak členit osoby podle jejich pracovního statusu. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Věkové vymezení ekonomické neaktivity je zcela zásadní pro účely interpretace trhu práce. Obecně lze říci, že z věkového hlediska existuje ekonomická neaktivita víceméně vynucená věkem (děti a staří lidé) a věkem nevynucená. Věkové vymezení 20–64 let se snaží poukázat na důvody ekonomické neaktivity osob, které mají věkové předpoklady participace na trhu práce. (Trh práce v České republice (nedatováno) Praha: Český statistický úřad) Tab. č. 6: Ekonomicky aktivní a neaktivní občané mikroregionu LVA, rozděleni dle pohlaví (Zdroj: Český statistický úřad Praha) Ekonomicky aktivní a neaktivní celkem muži ženy ekonomicky aktivní celkem 21840 11705 10135 zaměstnaní 15087 7648 7439 zaměstnavatelé 762 544 218 pracující na vlastní účet 2253 1531 722 pracující důchodci 741 345 396 ženy na mateřské dovolené 415 0 415 nezaměstnaní 2632 1479 1153 ekonomicky neaktivní celkem 19749 8318 11431 nepracující důchodci 10030 3807 6223 žáci studenti, učni 5883 2956 2927 nezjištění 1928 1097 831

36

Graf č. 4: Ekonomicky aktivní a neaktivní občané mikroregionu LVA, rozdělen dle pohlaví (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

25000 20000 15000 10000 celkem

5000

muži

0

ženy

V Jihomoravském kraji mělo ke dni sčítání (26. 3. 2011) obvyklý pobyt 1,16 mil obyvatel. Z tohoto počtu bylo 572,0 tisíc osob ekonomicky aktivních (511,8 tisíc zaměstnaných a 60,2 tisíc osob nezaměstnaných) a 541,0 tisíc osob ekonomicky neaktivních (důchodci, žáci, studenti, učni). V mikroregionu LVA je ekonomicky aktivních 21.840 obyvatel, tj. 5,12 % z celkového počtu Jihomoravského kraje ekonomicky aktivních osob. (Zdroj: SLBD) 5.3.8.1 Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Tab. č. 7: Míra registrované nezaměstnanosti v celém mikroregionu LVA, rozdělení dle pohlaví, za rok 2011 (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Míra registrov. nezaměstnanosti-dosažitelní % Celkem Muži Ženy Celkem LVA 12,535 12,709 12,342

V tabulce vidíme, že větší míra nezaměstnanosti je v populaci mužské než ženské v mikroregionu LVA.

37

ČR

Velké Bílovice

Valtice

Rakvice

Podivín

Bulhary Lednice Rakvice Jihomoravský kraj

9,6 8,6

Jihomoravský kraj

Břeclav Ladná Podivín Velké Bílovice

Přítluky

Lednice

Břeclav Bulhary Hlohovec Ladná

12,73 17,45 17,99 12,36 11,11 9,63 11,69 10,71 11 10,68

Hlohovec Přítluky Valtice ČR

Graf č. 5: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých obcích uvedená v % za rok 2011 v porovnání s Jihomoravským krajem a ČR (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Jak vidíme z grafu a předchozí tabulky, tak míra nezaměstnanosti se tu pohybuje okolo 10-12%, největší míru nezaměstnanosti má obec Přítluky a hned o ní obec Bulhary. Celkově mikroregion posouvá v žebříčku dolů. Míra nezaměstnanosti pro celý okres Břeclav je dle českého statistického úřadu k 31. 3. 2012 11,05%.

6

CHARAKTERISTIKA

JEDNOTLIVÝCH

OBCÍ

V MIKROREGIONU LVA 6.1 Obec Bulhary Počet obyvatel (k 1. 1. 2013): 794 Nadmořská výška:

170 m n. m.

Katastrální výměra:

1.516 ha

Obr. č. 4: Znak obce Bulhary

38

6.1.1 Základní charakteristika Obec Bulhary se rozkládá na pravobřežní terase nad řekou Dyjí v nadmořské výšce 170 m. Do katastru Bulhar zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. Východní svahy členité Milovické pahorkatiny, pokryté sprašemi, porůstají druhově bohaté panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy. Dnes jsou využity k obornímu chovu zvěře. V nivě Dyje zejména v mezihrází se dochovaly lužní lesy a zbytky nivních luk. 6.1.2 Poloha obce Obec Bulhary leží ve východním cípu CHKO Pálava asi 10 km severovýchodně od Mikulova na pravém břehu řeky Dyje. 6.1.3 Stručná historie Nejstarším kosterním pozůstatkem nalezeným v obci byl nález části žeberního oblouku mořské krávy (sirény), který se našel v hloubce 15 metrů při kopání studny u domu č. 226 a pochází z období třetihor (65-2 miliony let před letopočtem). První známky lidské činnosti byly nalezeny v trati Syslí kopec, kde i v dnešní době se ojediněle

nacházejí

kamenné

úštěpy

lovců

mamutů

(28-24.000

tisíc

let

před letopočtem). První písemná zmínka o obci je z roku 1244 a je spojována s mlýnem na řece Dyji, jehož splav vzdouval hladinu řeky, která následně zaplavovala louky na přítluckém katastru tehdy patřící velehradskému klášteru. Král Václav I nařídil, aby splav nebyl již obnovován a aby byla vyplacena náhrada tehdejšímu majiteli obce, kterým byl Siegfrid Sirotek, ve výši dvaceti hřiven. V Lichtenštejnském urbáři z roku 1414 se zmiňuje o děkanu bulharském,tak že není zcela vyloučeno, že už tehdy měla ves jako jiné v okolí svůj kostel, ten snad zanikl při vypálení obce husity v roce 1426. První zaručená zmínka o kostele v obci je z roku 1582, kdy olomoucký biskup Stanislav Pavlovský vysvětil kostel spolu s hřbitovem, kostel menších rozměrů se však oproti hřbitovu do dnešní doby nezachoval. Současný kostel svatého Jiljí byl dokončen roku 1772. Název obce prošel mnoha přeměnami od názvů Bulgarn, Puligarn, Pulkař, Pulgram, Pulgáry a od roku 1949 Bulhary. 6.14 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Obec Bulhary není součástí krajinné památkové zóny Lednicko-valtický areál. Její intravilán však leží v CHKO Pálava. 39

Krajina a životní prostředí obce je utvářena především původním tokem řeky Dyje, která zde nemá regulované toky a v meandrech tak vytváří neopakovatelnou atmosféru a krajinné scenérie. Typickou aktivitou, která zde má velký rozvojový potenciál je rybářství a lov dravců, ale také činnosti spojené s rekreačním využitím řeky např. rekreační plavba.

6.2 Město Břeclav

Počet obyvatel (k 1. 1. 2013): 1288 Nadmořská výška:

174 m n. m.

Katastrální výměra:

81,17 km2

Obr. č. 5: Znak obce Břeclav

6.2.1 Základní charakteristika O městu Břeclav se ne nadarmo říká, že je celá ukrytá v zeleni. Ve směru proti proudu řeky Dyje se nachází lužní Kančí obora, směrem k Valticím se rozprostírá Boří les, který byl vysázen na vátých píscích. Velmi cenné lužní lesy se rozkládají podél toku Dyje v oblasti soutoku s řekou Moravou. 6.2.2 Poloha města Břeclav se nachází 50 km směrem na jihovýchod od krajského města Brna. Má velmi dobré dopravní spojení k nedalekým hranicím na Slovensko a do Rakouska. Městem protéká řeka Dyje na hranici dvou pozoruhodných oblastí, a to Lednicko-valtického areálu a Podluží. 6.2.3 Historie města Jméno města je odvozeno od osobního jména zakladatele zdejšího hradu knížete Břetislava.

Německý

název

Břeclavi –

Lundenburg –

v sobě

s největší

pravděpodobností skrývá jméno slovanského kmene Lověticů, žijícího v okolí zdejšího slovanského hradiska, které se ve starších dobách asi nazývalo Lovětínhrad – Lauentenburch. Úřední název po vzniku první republiky zněl Břeclav, po okupaci města v roce 1938 však byl používán pouze německý název Lundenburg. Po osvobození v dubnu 1945 se město opět vrátilo ke svému českému úřednímu názvu Břeclav.

40

Počátky města sahají do 11. století, kdy v místech dnešního zámku byl po roce 1041 vybudován pohraniční hrad, který chránil vstup do země z rakouské strany. První písemná zmínka o Břeclavi v latinské podobě Bretyzlawe se hlásí k roku 1046, kdy z tohoto místa dostává staroboleslavská kapitula půl hřivny a jednoho vola. Předhradí, z něhož se po polovině 15. století vyvinulo pozdější městečko nazývané na rozdíl od starého sídliště Nová Břeclav, leželo na ostrově tvořeném dvěma rameny Dyje. Jádrem předhradí bylo trojúhelníkové tržiště, po obvodu osídlené řemeslníky a lidmi sloužícími při hradu, s cestami vybíhajícími na Poštornou, Starou Břeclav a k Lanžhotu. Ve 13. století byl hrad ze zeměpanské držby zcizen a přecházel jako léno nebo zástava do různých rukou. Na počátku 15. století získali Břeclavsko do léna Lichtenštejnové. Od roku 1426 byla na břeclavském hradu husitská posádka. Po husitských válkách získali Břeclav a celé panství opět Lichtenštejnové, avšak ani tentokrát břeclavský statek neudrželi. V roce 1527 se stali majiteli břeclavského panství Žerotínové, kteří ji v roce 1534 koupili. Za Žerotínů byl starý hrad přestavěn v renesanční zámek. Relativní klid druhé půle 16. století, v níž se v Břeclavi objevili i příslušníci náboženské sekty novokřtěnců a jednoty bratrské, byl na počátku 17. století ohrožen tureckou rozpínavostí a odbojem uherských magnátů proti Habsburkům. To už se však chystalo kataklyzma třicetileté války, která byla nejhrůznějším a nejtragičtějším obdobím dějin časně novověké historie nejen Břeclavi. Kvetoucí Břeclavsko s rozsáhlou náboženskou tolerancí, která sem přinesla rozkvět zemědělství, řemesel i vědy, se během tří desítek let změnilo ve zpustošenou krajinu, z níž se ztratila polovina obyvatelstva a jejíž obnova trvala celé následující století. Majitel Břeclavi a celého panství Ladislav Velen ze Žerotína byl předním vůdcem odbojných moravských stavů, a tak se nelze divit, že při tehdejším způsobu vedení bojů, při němž se drancováním pokoušel nepřítel podlomit ekonomickou sílu protivníka, byla Břeclav hned v počáteční fázi války několikrát přepadena. Po prohrané bělohorské bitvě bylo celé panství konfiskováno a silně zničené jej koupil v roce 1638 Karel Eusebius z Lichtenštejna. Poválečná obnova byla zdlouhavá, neboť i ve druhé půli 17. století se na Břeclavsku válčilo s Turky. Ani 18. století nebylo pro Břeclav bezkonfliktní, neboť až sem se dostali například Prusové v roce 1742, kdy prý dokonce neopatrností jakéhosi husara zapalujícího si dýmku byla Břeclav vypálena.

41

Rozhodující zlom pro Novou Břeclav nastal v 19. století. Ještě ve třicátých letech tohoto věku měla obě nevýznamná zemědělská městečka 2 952 obyvatel. Když se však v roce 1836 začala stavět železniční dráha z Vídně na Břeclav a dále na Brno a Olomouc, znamenalo to pro Novou Břeclav počátek nebývalého rozvoje. První vlak, který do Břeclavi přijel 6. června 1839, byl sice místními sedláky přivítán jako „čertovský podnik“, avšak záhy sem železnice přinesla velký příliv obyvatelstva a umožnila vzniknout celé řadě významných dřevařských a potravinářských závodů. Ty dávaly zdejším obyvatelům pracovní příležitosti a lákaly sem další a další obyvatelstvo, takže 12. září 1872 byla Břeclav povýšena na město. V té době však už vedení města drželi Němci, kteří prosazovali německý živel proti českému jak v oblasti správy, tak v hospodářství a kultuře města. Po roce 1870 začal díky české inteligenci, která se ve městě usadila, zvedat hlavu i český živel. A tak když končila první světová válka, břeclavští Češi se okamžitě přihlásili k nově vznikající Československé republice. Trvalo to však až do 10. listopadu 1918, než se situace zklidnila a vedení města přešlo do českých rukou. V nové republice se díky své pohraniční poloze město i nadále rozvíjelo, avšak 8. října 1938 bylo okupováno německou brannou mocí a připojeno k Dolnodunajské župě v landrátu mikulovském. Město, v němž podle sčítání lidu z roku 1930 žilo 11 220 Čechů, 1 582 Němců a 432 Židů, bylo zabráno i se Starou Břeclaví. Břeclav po okupaci opustilo na pět až šest tisíc lidí, kteří museli odejít do vnitrozemí. Z nich se mnozí již nikdy nevrátili. Mezi nimi byli i židovští spoluobčané, kteří zmizeli v koncentračních táborech Třetí říše. Válečné hrůzy poznala Břeclav 20. listopadu 1944, kdy byl v poledních hodinách těžce vybombardován střed města a čtvrť zvaná Dubič. K osvobození došlo 13. – 17. dubna 1945. V období po roce 1948 byl v Břeclavi systematicky budován chemický a strojírenský průmysl a rozvíjen průmysl stavebních hmot a dřevařský, které měly změnit poněkud jednostrannou orientaci na průmysl potravinářský. Na druhou stranu ovšem došlo k likvidaci celé řady drobných živností, což hospodářský život města silně oslabilo. Další významná změna v historii Břeclavi nastala, když v roce 1949 při reformě státní správy vznikl samostatný politický okres Břeclav. V roce 1973 byla k Břeclavi připojena Poštorná a Charvátská Nová Ves, v roce 1976 pak Ladná – ta se ale od Břeclavi na základě výsledků referenda odtrhla v roce 2006.

42

Dnes má Břeclav čtyři městské části – Břeclav, Starou Břeclav, Poštornou a Charvátskou Novou Ves, jejichž celkový počet obyvatel se pohybuje okolo 25.000. (Kordiovský – Danihelka, Brana do kraje 1999) 6.2.4 Správní rozdělení Břeclav Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1. 1. 2007 na území okresu Břeclav působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2. (Obec s rozšířenou působností (ORP) je obec, jmenovaná zákonem č. 314/2002 Sb., jejíž správní území vymezuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb..). Ve správním obvodu Břeclav ORP je evidováno: 18 obcí, 9 částí obcí, 640 ulic 18 135 adres. 6.2.4 Hospodářství a průmysl V Břeclavi se před výstavbou železnice nejvíce uplatňovalo zemědělství, potom však došlo k rozmachu. Nejvíce se uplatňovalo zpracování potravin, a to zejména v cukrovarnictví. Dalšími významnými podniky, které byly ve městě založeny a fungovaly mnohdy až do konce 20. století, byl pivovar, sladovna, několik palíren, dva mlýny (jeden lichtenštejnský, původně vodní, a druhý elektrický), pekárna nebo mlékárna. Jen krátce se na trhu udržela továrna na výrobu umělého medu a marmelád Včela, výrobna cukrovinek ELZ, likérka, octárna nebo různé konzervárny. Z jiných hospodářských odvětví proslula v regionu břeclavská pila, která zpracovávala dřevo z okolních lesů, továrna na hospodářské stroje bratří Galusů, jež vyráběla zejména mlátičky, o které byl velký zájem i v zahraničí, pletařské závody Gustava Adlera, Dělnické oděvní družstvo Prostějov – filiálka Břeclav, několik tiskáren nebo Poštorenské keramické závody. Všechny tyto jmenovaného podniky dnes už nefungují. Nejvýznamnějšími firmami, které v Břeclavi působí v sočasnosti, jsou Gumotex (výroba matrací, nafukovacích člunů apod.), Fosfa (původně Schrammova továrna na umělá hnojiva a kyselinu sírovou, založená v roce 1884 a prosperující i díky vlastnímu napojení na břeclavskou železnici, je dnes známá výrobou chemických prostředků, pracích prášků atd.), Racio (výroba potravin pro zdravou výživu), Alcaplast (výroba koupelnových doplňků), Otis (výroba výtahů a eskalátorů) či tiskárna Moraviapress.

43

6.2.5 Doprava Břeclav je důležitým dopravním železničním, ale také i silničním uzlem s velkou intenzitou místní i tranzitní dopravy. Důležitou osou je železniční trať Praha – Brno – Břeclav - Bratislava. Je to nejstarší parní železnice ve střední Evropě, daná v úseku Břeclav - Brno do provozu v roce 1839. Ovšem původně jde o Severní dráhu císaře Ferdinanda z Vídně do Ostravy a solným dolům v Haliči s odbočkou z Břeclavi do Brna. Je to magistrála spojující střed Evropy s Balkánem; zanedbatelný není anitranzit s Rakouskem. Trať je důležitá jak pro osobní dopravu, tak zejména pro nákladní dopravu. Úsek Břeclav - Brno patří k nejvíce zatíženým u nás. Druhá významná trať vede z Břeclavi do Hodonína, Přerova a na Ostravsko a její význam je zejména v nákladní a tranzitní dopravě. Obě tyto tratě jsou dvoukolejné. Stoupá význam trati z Břeclavi do Znojma a dále do Jihlavy jako odlehčovací trať pro přetížený úsek do Brna. Ostatní tratě jsou jen místní. Vzhledem ke specifické rozloze města, tři významné městské části jsou propojeny jednou tranzitní komunikací I/55, zde velice často dochází k dopravním kolapsům a zácpám. Protože se město nachází v rovinatém terénu a rozloha města je v dojezdové vzdálenosti cyklistů je podíl cyklistické dopravy velice výrazný a na relativně vysoké úrovni. Silniční doprava má k dispozici 616 km silnic, z toho silnic I. třídy je 153 km, II. třídy 138 km, III. třídy 325 km. Prakticky všechny jsou bezprašné. Dominantní postavení má silnice 1/2 (Brno-Břec1av-Bratislava), dále 1/52 (Brno-Mikulov-Vídeň), 1/54 (Kyjov-Pohořelice-Znojmo), 1/55 (Břeclav-HodonínPřerov) a 1/51 (Brno Klobouky-Hodonín). Dvě z nich jsou zařazeny do evropského systému - 1/2 = E 15 a 1/52 = E 7. Na dálnici D2 se soustřeďuje nápor tranzitní, zejména osobní dopravy - v letní době po ní projíždí většina motorizovaných cestujících z Německa a Polska do balkánských států k Černému moři a k Jadranu. Tuto úlohu komunikace převzala v roce 1980 od komunikace E15. Dálnice D2 vede z Brna do Bratislavy- první úsek do Hustopečí byl dán do provozu v roce 1978. Autobusová veřejná doprava je rozvětvena tak, že linky vedou do všech obcí okresu. Břeclav a Mikulov mají i dálkové spojení do sousedních krajů. Nákladní silniční doprava zajišťuje přepravu kusových zásilek, hlavně zboží a výrobků. Po všech trasách silnic I. třídy v okrese probíhají tahy mezinárodní kamionové přepravy TIR.

44

Územím okresu probíhá několik tras plynovodů. Jsou to jednak potrubí vnitrostátního systému, jednak tranzitní plynovod z Ruska, který má tři větve. Severovýchodní částí okresu vede i ropovod z Ruska. Mimo dnes běžné dálkové elektrovody velmi vysokého napětí probíhá okresem mezinárodní vedení ze sokolnické rozvodny do rakouského Bisambergu. Dopravě zpráv slouží síť pošt, kterých je v okrese 54. Všechny obce jsou telefonizovány. S dopravní dostupností okresu souvisí i dopravní situace v samotném městě Břeclav. Ta v minulosti nebyla příliš automobilizovaným regionem, po revoluci pak samozřejmě došlo k prudkému nárůstu počtu aut. Zároveň byla otevřena i hranice s Rakouskem, což byl druhý faktor znamenající zvýšení dopravního zatížení centra. 6.2. Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Jedná se o největší obec mikroregionu Lednicko-valtický areál. Přispívá také velmi významně do rozpočtu tohoto mikroregionu, který zajišťuje jeho financování. V rámci mikroregionu se dá říci, že se jedná o jednu z významných „bran“ tohoto území a poskytuje také přirozené rekreační zázemí.

6.3 Obec Hlohovec Počet obyvatel (k 1. 1. 2013): 1288 Nadmořská výška:

174 m n. m.

Katastrální výměra:

8,95 km2

Obr. č. 6: Znak obce Hlohovec

6.3.1 Základní charakteristika Na katastr obce zasahuje soustava lednických rybníků (Nesyt, Hlohovecký a Prostřední rybník). Ochraně hnízdících a protahujících ptáků slouží stejnojmenná národní přírodní rezervace. Západně od obce vystupují třetihorní vápence (Stará hora), na nichž se dochoval pozoruhodný zbytek stepních trávníků. Jihovýchodní část obecních pozemků zasahuje do Bořího lesa. Část lesních porostů, zejména v okolí rybníků, byla parkově upravena a byly zde vysázeny četné exotické dřeviny. Územím obce probíhá i krajinářsky hodnotná Bezručova alej.

45

6.3.2 Poloha obce Nachází se v jižní části okresu Břeclav a Jihomoravského kraje, asi 60 km od krajského města Brna. 6.3.3 Historie obce Vesnice ležící nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pasovským biskupstvím. Od této lokace odvozujeme také její německé jméno - Bischofswarth, tj biskupská stráž, neboť jejím katastrem vedla původní moravsko-rakouská hranice. Tu dodnes připomíná klasicistní Hraniční zámeček, postavený v roce 1826, v jehož průčelí můžeme číst nápis "Zwischen Österreich und Mähren" a jehož osou tato hranice až do roku 1920 procházela. Po rozsáhlé rekonstrukci, ukončené v roce 1996, je v něm umístěna příjemná restaurace, z jejíž terasy je vidět na Hlohovecký rybník, plný chráněného vodního ptactva. Rybník je součástí národní přírodní rezervace Lednické rybníky, vyhlášené již v roce 1953. Ves ve válkách 15. století zanikla a byla nově osazena charvátským obyvatelstvem v roce 1570. Noví usedlíci byli na pět let zbaveni veškerých dávek a robot své vrchnosti z rodu Lichtenštejnů, která seděla na Valticích. K valtickému panství také obec patřila až do zániku patrimoniální správy v roce 1848. Od roku 1850 administrativně přináležela k soudnímu okresu valtickému a politickému okresu Poysdorf. Za existence tzv. politicko-soudních okresů v letech 1855 - 1868 náležel Hlohovec k Valticím a po jejich zrušení v letech 1868 - 1920 zase k politickému okresu Mistelbach a soudnímu okresu Valtice. Po připojení k Československé republice připadl od roku 1920 k soudnímu okresu břeclavskému. Po 8. říjnu 1938 byla ves přičleněna k mikulovskému landrátu v Dolnodunajské župě, přestože při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti hlásilo 1 403 osob z 1 425 obyvatel, z nichž jen několik jednotlivců se za války přihlásilo k německé národnosti. Proto zde po válce nedošlo k tak rozsáhlým konfiskacím a výměně obyvatelstva jako v jiných místech německy mluvícího pohraničí. Těm, kteří se za okupace přihlásili k německé národnosti, bylo konfiskováno 265 ha půdy a 63 popisných čísel. Vzhledem k tomu, že původní charvátské obyvatelstvo již v průběhu 19. století přebíralo obyčeje okolního slováckého prostředí, nedošlo zde ani na sklonku čtyřicátých let k odsunu obyvatelstva do vnitrozemí jako v charvátském ostrůvku na Drnholecku.

46

Po osvobození 21. dubna 1945 a po obnovení předválečné politické a soudní správy připadl Hlohovec opět k politickému okresu Hodonín a soudnímu okresu Břeclav. Od vzniku okresu Břeclav v roce 1949 je jeho součástí. 6.3.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Hlohovec je zakládajícím a dlouholetým členem mikroregionu Lednicko-Valtický areál. Nachází se v krajinné památkové zóně tohoto mikroregionu a podléhá poněkud přísnějšímu režimu památkové ochrany. To určitým způsobem brzdí rozvojové podnikání v obci a stavební a údržbářské práce na místních nemovitostech. Jedná se o lokalitu s velmi cennou krajinou a významným zastoupením národních kulturních památek přírodních i nemovitých – Hraniční zámeček, kostel, Bezručova alej.

6.4 Obec Ladná Počet obyvatel

1266

Nadmořská výška:

174 m n. m.

Katastrální výměra: 1006 ha

Obr. č. 7: Znak obce Ladná

6.4.1 Základní charakteristika Obec Ladná je tiché a klidné místo na jihu Moravy. Ladná patří do regionu Podluží, kde se doposud udržují lidové tradice a zároveň je místem, které se rozvíjí. V lednu 2004 proběhlo v obci referendum o odtržení obce od Břeclavi, ve kterém se občané rozhodli pro osamostatnění obce. Od 1. 7. 2006 je tedy Ladná opět samostatnou obcí. 6.4.2 Poloha obce Katastr obce leží severně od města Břeclavi a sousedí s obcemi Lednice (na západě), Podivín a Velké Bílovice (na severu), Moravský Žižkov (na východě) a Břeclav (na jihu). 6.4.3 Historie obce Obec vznikla ve středověku německou kolonizací krátce před rokem 1220. O obci nalezneme první zmínky v listinách již z roku 1270, kdy se psal Oldřich z Lanštorfa; pravděpodobně již tehdy zde existoval hrádek. 47

6.4.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Obec Ladná je nejmladším členem mikroregionu LVA. Ladná je jako stvořená pro pěší i cykloturisty, je ideálním místem pro vstup do Lednicko – valtického areálu.

6.5 Obec Lednice Počet obyvatel

2296 (Lednice 2084, Nejdek 212)

Počet částí obce:

2(Lednice, Nejdek)

Nadmořská výška:

174 m n. m.

Katastrální výměra: 3 127 ha

Obr. č. 8: Znak obce Lednice

6.5.1 Základní charakteristika obce Obec Lednice je perlou jižní Moravy. Součástí Obce Lednice je její místní část Nejdek. Jedná se o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti. 6.5.2Poloha obce Lednice leží směrem na severozápad od města Břeclav ve vzdálenosti asi 6 km. Rozprostírá se v samém srdci Lednicko-valtického areálu, v širokém údolí řeky Dyje. 6.5.3 Historie obce Lednice je významná vinařská obec na Jižní Moravě, která je zmiňovaná v písemných pramenech, poprvé již v roce 1222 jako zemanské sídlo. V polovině 13. století přešla do majetku rodu Lichtenštejnů a patřila jim až do roku 1945, kdy bylo jejich panství zestátněno. Lichtenštejnové mají hlavní zásluhu na dnešní kráse Lednice i celého Lednicko valtického areálu. Hlavním magnetem Lednice je romantický Lednický zámek s unikátním skleníkem. Blízké okolí dotváří množství tzv. saletů - romantických staveb, jako jsou Minaret, římský akvadukt, orientální vodárna, Rybniční zámeček, klasicistní Lovecký zámeček aj, vše umístěné v komponované krajině řeky Dyje. Zmíněné stavby, včetně dnešní podoby Lednického zámku, vznikly v poměrně krátkém časovém úseku na přelomu a v první polovině 19. století. Na území místní části Nejdek se nachází zbytky velkomoravského hradiště z 9. - 12. století.

48

6.5.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Lednice je centrem Lednicko-valtického areálu a i nadále jím zcela jistě zůstane a to i přes značný vývoj cestovního ruchu a zejména také cykloturistiky v tomto mikroregionu, který způsobil zvýšený zájem i o další místa LVA. Mnozí

návštěvníci

Lednicko-valtického

areálu

považují

návštěvu

Lednice

za automatickou. Lednice, která se také nachází v samém srdci LVA, znamená režim památkové ochrany také jistá úskalí. Konzervativní povaha národního systému památkové péče v České republice se do jisté míry odráží také na technickém stavu nemovitých památek v obci. Komponovaná krajina Lednicko-valtického areálu a její ochrana v extravilánu obce zase nedovoluje plné využití skutečného „evropského“ rozvojového potenciálu obce, např. realizaci různých aktivit prestižního charakteru, které jsou obvykle lokalizovány ve volné krajině – golfová hřiště, tematické parky atd. V rámci mikroregionu LVA má Lednice díky práci svého vedení významné postavení. Na trase Lednice – Valtice, která je hlavní osou mikroregionu nalezneme největší množství kulturních památek zakomponovaných do krajiny u řeky Dyje a Lednických rybníků. Nejvýznamnějším rozvojovým projektem současné doby je jistě výstavba lázeňského provozu, který byl realizován ve spolupráci s městem Hodonín a Lázněmi Hodonín. Tato aktivita byla také podpořena jak Jihomoravským krajem, tak strukturálními fondy Evropské unie. Jedná se o moderní rehabilitačně-rekreační centrum, které se nachází překrásné krajině Lednicko-valtického areálu, v těsné blízkosti zámecké zahrady a nedaleko hranice s Rakouskem. Lázně nabízí komplexní léčebné a rehabilitační služby. Návštěvník může využívat rehabilitační bazén, saunu, relaxační místnost, dvě klimatizované tělocvičny či fitcentrum. K dispozici je 38 stylově vybavených dvoulůžkových pokojů. Přírodním léčivým zdrojem je zde jodobromová minerální voda, která má blahodárné účinky na pohybové ústrojí, neurologické nemoci, poruchy oběhového systému gynekologické potíže a stavy po popáleninách. Lázně své služby nabízí po celý rok. Velice významné je tu vysokoškolské vzdělání, které tu zajišťuje zahradnická fakulta Mendlovy univerzity. V roce 1919 byla jako vůbec první samostatná zemědělská škola tohoto druhu v celé Československé republice zřízena v Brně Vysoká škola zemědělská (VŠZ). Již v roce 1922 VŠZ vybudovala v Lednici své první pracoviště - Biologickou stanici. Prakticky od této doby se datují snahy, směřující 49

k otevření samostatného zahradnického vysokoškolského studia v Lednici. V roce 1947 byl výnosem Ministerstva školství a osvěty na VŠZ v Brně ustaven zahradnický směr "Vinařsko-zahradnický" s účinností od 15. dubna. V roce 1952 byla v Brně na základě výnosu MŠVU ČSR ze 7. 12. 1950 založena Katedra zahradnictví s návaznými specializovanými ústavy a expoziturami. Zahradnická fakulta v Lednici zahájila samostatnou výchovu vysokoškolských odborníků od 1. září 1985. Vychovala již několik generací zahradnických inženýrů a zahradních architektů v celé šíři zahradnického oboru. Na fakultě se uskutečňuje strukturované bakalářské, magisterské a doktorské studium v denní i kombinované formě v kreditním systému ECTS . Pro výuku jsou k dispozici účelově zařízené objekty (skleníky subtropických a tropických rostlin, laboratoře, sklepní hospodářství, sortimenty okrasných a užitkových rostlin, sady, vinice) nejen přímo v areálu, ale využívá se i vědecko-výzkumné pracoviště fakulty Mendelu či jedinečný Zámecký park a krajina Lednicko-valtického areálu

6.6 Město Podivín Počet obyvatel

2815

Nadmořská výška:

170 m n. m.

Katastrální výměra: 1775 ha

Obr. č. 9: Znak města Podivín

6.6.1 Základní charakteristika Jen málo míst v naší vlasti má tak bohatou tradici a současně je obestřeno tolika záhadami jako právě Podivín, královské město, ležící na dolním toku řeky Dyje, na mírném návrší Dolnomoravského úvalu. 6.6.2 Poloha města Město Podivín se nachází na Jižní Moravě, a to 13 km severozápadně od obce s rozšířenou působností města Břeclavi. Město leží na železniční trase Brno – Břeclav – Bratislava a na sjezdu 41 z dálnice D2.

50

6.6.3 Historie města Podivín je jedno z nejstarších míst na Moravě, které je uváděno v Kosmově kronice k roku 1067. O správě města ve starším období nemáme bližších zpráv. Víme jen, že v roce 1297 Václav II. vydal Podivínu privilegium na městskou rychtu. Z téhož roku je doložena městská pečeť s českým lvem. Archeologické nálezy jsou z katastru města doloženy až z doby bronzové, ojediněle i z mladších fází pravěku. Místo samo sehrávalo zřejmě významnější roli už v době římské, jak svědčí nálezy mincí i pravděpodobná římská cisterna skrývající se v dodnes dochované kapli Cyrilce u kostela sv. Petra a Pavla, k níž se váže pověst o moravských věrozvěstech Konstantinu - Cyrilu a Metodějovi. Nejvýznamnější památkou je právě kostel Sv. Petra a Pavla, s pozdně románským portálem, řazený do l. poloviny 13. století. Cyrilka je lidový název pro kapli přiléhající ke kostelu, zasvěcenou Sv. Cyrilovi a Metodějovi. Pro Podivín byla typická náboženská tolerance, o čemž svědčí dlouholetý pobyt habánů, novokřtěnců. Ti zde pobývali od roku 1530 až do svého nuceného odchodu z českých zemí v roce 1622. Podivín měl až do 2. světové války také početnou židovskou obec. Zmínka o ní pochází už z roku 1067 a je vůbec nejstarší na Moravě. 6.6.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Město Podivín představuje pro mikroregion LVA dopravní vstupní bránu ve formě železnice, silnice či dálnice. Bohužel samotný příjezd do Lednice z Podivína po silnici druhé třídy je velmi neuspokojivý a vytváří tak tlak města především na opravu této komunikace a také na zbudování adekvátní cyklostezky. V blízkém okolí je možné využívat tři rybářské lokality.

6.7 Obec Přítluky Počet obyvatel

2815

Nadmořská výška:

170 m n. m.

Katastrální výměra: 1775 ha

Obr. č. 10: Znak obce Přítluky

51

6.7.1 Základní charakteristika Obec leží na okraji nivy Dyje na úpatí Přítlucké hory. Na jejím jižním svahu jsou na mezích zachovány pozůstatky teplomilné stepní vegetace. Rozsáhlé zaplavované louky byly po regulaci řeky vesměs rozorány. Podél samotného toku se rozkládají porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým na jejich okraji tůně a mrtvá ramena (např. Mahenovo jezero – Bannwasser). Nejcennějším zbytkem nivy je národní přírodní rezervace Křivé jezero, ležící už na novomlýnském katastru, s porosty tvrdého i měkkého luhu, nivní loukou a odstaveným říčním ramenem. Hostí řadu chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů a stalo se cílem transferu vzácných rostlin., přenášených z rozestavěného dna Novomlýnských nádrží. 6.7.2 Poloha obce Jedná se o vinařskou obec, která se nachází v rovinaté krajině asi 15 km na severovýchod od Mikulova a 15 km na severozápad od Břeclavi. 6.7.3 Historie obce Ves byla založena v 13. století. Na katastru obce jsou doloženy nálezy pravěké kultury od pozdní doby kamenné. Nedaleko dnešní vsi byl zkoumán nejstarší staroslovanský mohylník na jižní Moravě, kam byli pochováni v 5. – 6. století staří Slované. Nad vsí ve svahu říční terasy byl postaven kostel, který je zmiňován již v roce 1222. Dnešní stavba pochází z roku 1784 a má gotické jádro. Kostel je zasvěcen sv. Markétě. U kostela jsou umístěny památkově chráněné plastiky sv. Jana Nepomuckého, sv. Vendelína a sv. Floriána, které původně stávaly v obci. Chráněná jsou i troje boží muka u cesty k Novým Mlýnům a Rakvicím. Vesnice byla už ve 14. a 15. století proslavená svými vinicemi a kvalitním vínem. 6.7.4 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Obec má nejnižší počet obyvatel z obcí v rámci mikroregionu LVA, ale je však zcela kompletně vybavena technickou infrastrukturou. V jejím sousedství se nachází nádrž Nové Mlýny, kde je bohatá nabídka rekreačních aktivit pro rybáře a vyznavače vodních sportů. Jelikož je zde možné ubytování především kempového stylu, je tudíž určeno hlavně pro méně náročné turisty a stanaře.

52

6.8 Město Valtice Počet obyvatel k 1. 1. 2012 3596 Nadmořská výška:

170 m n. m.

Katastrální výměra:

4785 ha

Obr. č. 11: Znak města Valtice

6.8.1 Základní charakteristika obce Valtice jsou proslulé krásným zámkem, rozvinutým vinařstvím a turistikou. Valtický zámek byl honosným sídlem rakouských i moravských pánů Lichtenštejnů. Byl proslulý nejen svou krásou, ale i uměním. Stačí jen vzpomenout zámecké divadlo, které ve své době co do významu soupeřilo s vídeňskou scénou. 6.8.2. Poloha obce Valtice leží asi 8 km západně od Břeclavi, nedaleko hranic s Rakouskem. 6.8.3 Historie obce První písemné zprávy pocházejí z přelomu 12. a 13. století. Mezi nejvýznamnější kulturní a historické památky patří bezesporu barokní zámek. K zámku přiléhá přírodní park v anglickém stylu. Dalšími kulturními památkami ve městě jsou: novorenesanční budova radnice z r. 1887, zbytky františkánského kláštera, bývalý špitál Milosrdných sester, konvent Milostrdných bratří s kostelem sv. Augustina, morový sloup z r. 1680 a uprostřed náměstí stojící kašna z roku 1816. Rovněž v okolí Valtic se nachází mnoho kulturních památek. Jedná se především o Kolonádu (Reistna), dále pak zámeček Rendez-vous (Dianin chrám) a zámeček Belveder. Území města bylo kolonizováno pasovskými biskupy a odtud je název Valtice Feldsberg podle místa v blízkosti Pasova; český název se poprvé uvádí v 16. století. V roce 1192 předal pasovský biskup tamní hrad Richardovi ze Seefeldu. Na Valticích pak sídlili Seefeldové. Pozdější obratnou sňatkovou politikou získali Valtice Lichtenštejnové, kteří se podíleli na největším rozkvětu Valtic a jeho okolí. Na základě Saintgermainského míru, v roce 1919, připadly Valtice 30. července 1920 k Československé republice, a od té doby sdílejí osudy československého státu. Po roce 1945 zavítalo do města nové obyvatelstvo ať ze Slovácka, nebo z Valašska či 53

ze Slovenska nebo jako reemigranti z Maďarska, Bulharska a Rumunska. Po celou dobu své existence prošly Valtice řadou změn. Od přestavby města po správní zřízení. Určitý čas spadaly Valtice pod Mistelbach, Poysdorf či Mikulov. Nyní spadají pod okres Břeclav. 6.8.4. Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Valtice představují pro mikroregion vstupní bránu a považují se za hlavní město vína. Cestovní ruch jak ve městě, tak i v celém Lednicko-valtickém areálu významně podporují kulturní akce spojené s výrobou vína. Nachází se zde také sídlo Národní akademie vína. V současné době vzniká investiční záměr v česko-rakouské spolupráci na výstavbu pěti hvězdičkového hotelu s wellness provozem.

6.9 Město Velké Bílovice Počet obyvatel k 1. 1. 2012 3882 Nadmořská výška:

180 m n. m.

Katastrální výměra:

2573 ha

Obr. č. 12: Znak města Velké Bílovice

6.9.1 Základní charakteristika Město Velké Bílovice se rozkládá na úrodné údolní nivě mezi řekou Dyjí a Moravou. Velké Bílovice jsou dnes největší vinařskou obcí v České republice. Rozloha vinic v katastrálním území činí více jak 700 ha, na které hospodaří přes tisíc vinařů. Své vína vyrábějí a uchovávají ve vinných sklepích, tvořících jakési samostatné vinařské městečko, které se dělí na sklepní trati Belegrady, Pod Předníma a Púrynky. Vinice se zde rozprostírají zejména ve zvlněném okolí v osmi viničních tratích: Přední hora, Zadní hora, Pod Belegrady, Nová hora, Široká hora, Vinohrádky, Dlouhá hora a Obory.

54

6.9.2 Poloha obce Město Velké Bílovice jsou významnou vinařskou lokalitou, leží v zemědělské krajině na sever od Břeclavi ve vzdálenosti asi 10 km. Velké Bílovice získaly status města roku 2001. 6.9.3 Historie obce Díky příznivým přírodním podmínkám bylo okolí Velkých Bílovic osídleno již v dávných dobách. Nejstarší archeologické nálezy pocházejí ze staršího neolitu v průběhu 6. tisíciletí př. n. l. Velmi bohaté jsou nálezy z mladého neolitu v lokalitě Zímarky, kde se nacházelo sídliště lidu s moravskou malovanou keramikou. Četné jsou též nálezy z eneolitu (pozdní doby kamenné). Doba bronzová (1900-750 př. n. l.) je zde zastoupena únětickou kulturou. Z jejích počátků také pochází nález kostrového hrobu v trati Nadánky u silnice na Čejkovice. V letech 1500-1250 př. n. l. obývali okolí lidé středodunajské mohylové kultury - z této doby pochází žárový hrob pod mohylou vykopaný ve vinohradech na Fabiáně. Ve 4. stol. př. n. l. žili v okolí Velkých Bílovic Keltové, dále Markomani a Kvádové. V době římské (0-375 n. l.) byla jižní Morava osídlena Germány. Do tohoto období patří vzácný nález římské dvouplamenné lampy. Příchod Slovanů do naší oblasti se datuje do 30. let 6. století. Od této doby je mikroregion Velkých Bílovic již nepřetržitě osídlen. Bezesporu

nejvýznamnější

archeologickou

památkou

na

teritotoriu

obce

je

velkomoravské pohřebiště v trati Úlehle asi 2,3 km severně od centra obce. Naleziště 72 kostrových hrobů je datováno do 9. stol. n. l. Založení vlastní obce spadá do období Velkomravské říše. První písemná zmínka o Velkých Bílovicích je datována rokem 1306. V tomto roce získal po smrti Siegfrieda V. Sirotka Bílovice Tobiáš z Bechyně. Nejstarší dochovanou stavbou v obci je tvrz z 1. poloviny 14. století. Její budova je dnes přestavěna na sýpku a sousedí s hotelem Žerotín. Původní kostel ze 13. století stával v místě bývalé školy. V roce 1417 získali obec Lichtenštejnové, jeden z nejmocnějších rodů jižní Moravy. Od roku 1536 do bitvy na Bílé hoře vystupují jako majitelé Bílovic členové rodu Žerotínů. V pozdějším období se Bílovice stávají opět součástí panství Lichtenštejnů. Nynější kostel narození Panny Marie vznikl v 18. stol. přestavbou českobratrské modlitebny z roku 1564. Škola byla postavena v roce 1791. 55

V 19. stol. spravoval obec osvícený starosta Václav Lebloch. Bílovice byly povýšeny na městys, byla založena hasičská jednota a počátkem 20. stol. tělovýchovné spolky Orel a Sokol. 6.9.4 Postavení obce v rámci mikroregionu Velké Bílovice se staly součásti mikroregionu v nedávné době. Jejich postoj k mikroregionu je vstřícný s pozitivními očekáváními. Jedná se o město lidových tradic, ovoce a vína. Vinice tvoří 806 ha, tedy asi polovinu katastru obce. Město projevuje snahy o větší propojení s mikroregionem LVA, avšak leží za dálnicí, která toto město fyzicky od Lednicko-valtického areálu odděluje.

7 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA RAKVIC 7.1 Identifikační údaje

Obr. č. 13: Znak obce Rakvice

Kraj:

Jihomoravský

Okres:

Břeclav

Mikroregion:

Lednicko-valtický areál

Euroregion

Pomoraví

Počet obyvatel:

2162

Katastrální výměra:

2180 ha

Nadmořská výška:

164 m

7.2 Poloha obce Velká vinařská obec na okraji Dyjské nivy u dálnice D2 asi 4,5 km severovýchodně od Podivína a asi třináct kilometrů severozápadně od Břeclavi. Patří do dřívějšího okresu Břeclav a náleží pod Jihomoravský kraj. Zájmové území sousedí na severu asi 6 km vzdáleným s k.ú. Zaječí a necelých 7 km vzdálených s k.ú. Velké Pavlovice. Na východě 7,7 km vzdáleným k.ú. Velké Bílovice a 5 km vzdáleného k.ú. Podivína. Na jihu skoro 11 km vzdálené k.ú. Lednice, 13,7 obec Nejdek a 12,6 km k.ú. Bulhary. Na západě je 3 km vzdálené k.ú. Přítluky a 9 km k.ú. Milovice.

56

Rakvice jsou součástí Lednicko-valtického areálu, který patří do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Dále se Rakvice nachází 18 km

od Mikulova, 29 km od Pasohlávek.

Obr. č. 14: Mapa, kde se nachází obec Rakvice

7.3 Klimatické podmínky Klimatické poměry zájmového území jsou silně modifikovány orografickou situací. Dominance letních srážek je zdůvodňována polohou oblasti na rozhraní oceánického a kontinentálního klimatu. Dle užívání Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4 (Quitt 1971), která zasahuje do regionu od JV z Panonské pánve. Je charakterizovaná velmi dlouhým, teplým a suchých létem. Přechodná roční období jsou velmi krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky (40-50 dní). Převládající směry větru jsou SZ, v jarních měsících JV.

7.4 Biogeografické podmínky Podle biogeografického členění České republiky patří řešené území do podprovincie Panonské. Severní část biografického regionu Hustopečského, jižní do Dyjskomoravského. Dále patři do socioregionu Dolnomoravský úval.

57

7.5 Historický vývoj V prvé polovině 13. století byly Rakvice majetkem zeměpanským, v roce 1248 daroval Oldřich Korutanský jistý majetek v Rakvicích čejkovickým templářům, v 13. a 14. století zde byla dědičná rychta. Sídlil zde Sulík z Radkova, Jan z Kořimi či Kuřimi (jehož rod se udržel na Rakvicích celou polovinu století), Vilém z Pernštějna. Na konci 15. století byly Rakvice již v rukou pánu z Lipé a od r. 1512 náležely k panství hodonínskému. V roce 1527 Jan z Lipé znovu potvrdil obecní privilegia a daroval obci i rybník pod rybníkem Trkmanským. Dalšího potvrzení výsad se obci dostalo v letech 1543 a 1560, ale zvláště v roce 1651, kdy získala právo vinného šenku. V roce 1540 se v Rakvicích usídlili Novokřtěnci (habáni). Jan z Lipé jim dal do nájmu Svobodný dvůr (který byl na místě bývalé školy na návsi) a ladem ležící půdu. Kolem dvora si vystavěli typické habánské podsklepené domy, sklepy spojené mezi sebou a s hlavním dvorem. Žádny z těchto domů na návsi se nedochoval, zachovalo se však několik sklepů. Habáni museli odejít z Rakvic kolem roku 1622. Na počátku 17. století (před třicetiletou válkou) byly Rakvice městečkem. Bylo zde 102 domů (70 půllánu, 7 čtvrtlánů a 25 domů bez polí). Po třicetileté válce byly Rakvice zničeny, celá ves vyhořela, v letech 1662 1673 bylo osídleno pouze 5 půllánů, většina obce byla v sutinách, pole neobdělaná. Na přelomu 17. a 18. století, kdy drželi hodonínské panství Lichtenštejnové, došlo k obnově hospodářství i k osázení zpustlých vinic. V roce 1707 byla vydána pro Rakvice „Práva horská“. Tato listina měla 66 článků a určovala práva vlastníků vinohradů. V roce 1605 byl rakvický kostel vojsky Štěpána Bočkaje zničen, zůstala jen věž. V roce 1700 byl kostel obnoven a zasvěcen Janu Křtiteli, v roce 1875 byl rozšířen. Hřbitov v obci byl od roku 1487 kolem kostela, od roku 1784 je nový hřbitov za vesnicí k Přítlukám. Škola se připomíná v obci již v roce 1691, v roce 1882 byla postavena škola na náměstí. Obecná škola v Rakvicích vešla do veřejného podvědomí 26. května 1936, kdy při školním výletě na Pálavu utonulo, při převrhnutí pramice na Nových mlýnech, 31 rakvických dětí. Hospodářskému rozvoji značně napomohlo vybudování železnice z Břeclavi do Brna v r. 1839.

58

Od

roku

1850

obec

administrativně

příslušela

k soudnímu

okresu

Hustopečskému, po roce 1949 okresu Břeclav, matrika je od roku 1777, pozemkové knihy od roku 1808. Obecní pečeť se znakem raka a hroznu vína byla užívána již v roce 1775.

Obrázek č. 15: Pohlednice se snímky z Rakvic 40. léta, archiv R. Průdka

Mezi dvěma světovými válkami patřily Rakvice katastrální rozlohou k největším obcím hustopečského politického okresu. V roce 1920 měl jejich katastr plošnou výměru 2 168 ha a 14 a, z čehož připadalo na ornou půdu 1282 ha a 24 a, na vinice 23 ha a 32 a, na zahrady 28 ha a 4 a, na louky 411 ha a 17 a, na pastviny 4 ha a 10 a, na lesy 23 ha a 55 a, na stojaté vody 192 ha a 50 a, jakož i na zastavěnou plochu 173 ha a 23 a.

( Břečka, 2003)

7.6 Postavení obce v rámci mikroregionu LVA Do obce Rakvice míří především cyklisté (1. vinařská stezka) a milovníci vína – zejména obchodníci s vínem (výrobci Réva, Vinselekt, Víno Rakvice). Díky přítomnosti uvedených vinařských firem je rakvické víno a obec Rakvice jako vinařská obec dnes pojmem. Obec se snaží podchytit zájem také o rybářství a chov koní, poslední roky nově láká turisty na recesní akce (gulášový festival, hody), které v oblasti doplňují kulturně-společenskou nabídku.

59

7.6 Demografie a sociologie 7.6.1 Vývoj počtu obyvatel v obci Rakvice 2500 2000 1500 1000 500 0

1950 2010

1961 2256

1970 2163

1980 2169

1991 2105

muži

1005

1105

1058

1044

1018

ženy

997

1151

1105

1125

1087

celkem

1945 2402

1946 2042

Graf č. 6: Vývoj počtu obyvatel v obci Rakvice v letech 1945-1991(Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Ve vývoji počtu obyvatel je patrný pokles obyvatelstva po skončení války, který byl způsoben jednak odsunem německého obyvatelstva (v roce 1938 v Rakvicích žilo 7 německy mluvících osob), ale především odchodem řady rakvických občanů do sousedních obcí, z nichž bylo vysídleno německé obyvatelstvo. V padesátých letech se pak počet obyvatel zvyšuje, v 60. letech dochází k mírnému poklesu s následující stagnací a v dalších období od 90. let 20. století dochází jako v dalších částech země k výraznějšímu odlivu vesnického obyvatelstva do měst. Jedná se zpravidla o mladší generaci, která opouští své domovy a vydává se za prací. 7.6.2 Vývoj počtu obyvatel za posledních 10 let

Obyvatelstvo 2 250 2 200 2 150 2 100

2 050 2 000 1 950 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011

Graf č. 7: Vývoj počtu obyvatel za posledních 10 let (1991-2011), (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Z grafu vidíme nárůst obyvatel od roku 2007 a ta tendence se držela do roku 2010, kde vidíme mírný pokles. 60

7.6.4 Zastoupení můžu a žen podle rodinného stavu rozvede ní vdovci 6% 2%

muži

ženatí 49%

rozvede vdovy 13% né 7%

svobod ní 43%

ženy

svobovn é 32%

vdané 48%

Graf č. 8: Zastoupení můžu a žen podle rodinného stavu v obci Rakvice (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Porovnáme-li počet ženatých mužů a žen zjistíme, že jejich počet je stejný (muži 504 a ženy 514). Celkově počet ženatých mužů a žen se pohybuje něco málo nad hranicí 50 %. Z toho lze usuzovat, že zde lidi žijí ve spokojeném manželském stavu. Žije zde více svobodných mužů o proti ženám a to o celých 11 % (462 mužů, 329 žen). Zdejší grafy nám dokazují skutečnost již zmiňovanou u věkové pyramidy, že je zde podstatně více ovdovělých žen oproti mužům. Potvrzuje to známé pravidlo, že ženské pohlaví přežívá to mužské, což je dáno genetickou výbavou a také tím, že muži během svého života vykonávají fyzicky náročnější práci. Rozvodovost ve zdejší obci vykazuje malé hodnoty to je dáno tím, že místní občané jsou silně semknutí a věří v život v manželství a také v rodinu.

61

7.7 Ekonomický potenciál 7.7.1 Ekonomická aktivita obyvatel 1200 1000 800 600 400 200 0

ekon zamě zamě pracu pracu žena omick stnan stnav jící na jící na y ci atelé vlastn důch mateř aktivn í účet odci ské í dovol ceke ené m celkem 1117 757 35 141 40 21

neza ekon nepra měst omick cující naní y důch neakt odci ivní celke m 113 920 442

žáci, stude nti, učni

nezjiš těná ekon om. Situac e

288

83

muži

622

393

24

102

17

0

69

397

165

154

46

ženy

495

364

11

39

23

21

44

523

277

134

37

Graf č. 9: Ekonomická aktivita obyvatel v obci Rakvice (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Největší podíl z ekonomického ukazatele aktivity vykazují zaměstnaní lidé v produkčním věku tvořící skupinu 1117 lidí, kteří vykonávají práci a tím tvoří hodnoty pro tento stát. Dále do této skupiny patří také lidé se samostatnou činností, budou to převážně drobní podnikatelé. Nezanedbatelnou skupinu tvoří občané v důchodovém věku (442), kteří se věnují, pokud jim to zdravotní stav dovoluje svým koníčkům a polním pracím. U žáků, studentů a učňů reálně hrozí, že po skončení studií vyrazí za prací do měst nebo budou cestovat po světě a nadobro nebo na nějakou dobu opustí svou rodnou vesnici a nebudou se podílet na pracovně výrobní činnosti v této obci. V obci neprobíhá žádná výraznější průmyslová činnost, která by zásadním způsobem podílela na zaměstnanosti zdejších obyvatel. Nejvíce je tu zastoupená činnost vinařská, jelikož se jedná o velice významnou vinařskou oblast.

62

7.7.2 Ekonomicky aktivní podle odvětví 300 250 200 150 100 50 0

Graf č. 10: Ekonomická aktivita občanu v obci Rakvice dle odvětví (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

Zde si můžeme všimnout, že největší podíl zaměstnaných lidí je v průmyslové činnosti, většinou se jedná o práci ve vinařských závodech či výjezdem za prací mimo obec. Jelikož se zde nacházíme v zemědělsky úrodném kraji, odpovídá tomu i počet lidí věnujícímu zemědělství (spadají sem i menší vinaři). Neméně je tu zastoupeno stavebnictví a obchod, opravy motorových vozidel. Je tu několik živnostníků podnikajících ve stavebnictví. Dále autoopravna Kelly a benzínová stanice spolu s autoopravnou před vjezdem do Rakvic.

7.8 Bydlení a urbanismus 745 648

9

6

9

5

Graf č. 11: Osídlení domů v obci Rakvice (Zdroj: Český statistický úřad Praha)

63

Obec Rakvice splňuje funkci vesnice se vším, co k ní patří. Typické pro bydlení na vesnici je rodinný dům nebo postarší hospodářské stavení. Naleznete zde i devět bytových domů. Ve zdejší vesnici není moc prostoru na další výstavbu. Zdejší si váží zemědělství – vinařství a většinu ploch tvoří úrodná půda, která je využívána k účelům hospodaření s vínem. Jak je z grafu patrné je zde převaha rodinných domů něco málo okolo 745 z toho trvale obydlených je 648. Tento rozdíl vyváří prostor pro prodej těchto domů lidem, kteří mají zájem o bydlení na vesnici. Musíme samozřejmě vzít v potaz domy, které se nezapočítávají k trvale obydleným, ale slouží k rekreačnímu nebo chatovému využití.

7.9 Zemědělství 7.9.1 Využití území Reliéf na severu je zvlněný na jihu naopak s četnými terénními depresemi. Ve využití území převažuje orná půda a vinice, která zabírají 84,6 % z rozlohy k.ú. Lesní porosty jsou pouze na jižním okraji katastru. Jedná se o listnaté lesy lužního charakteru. Rozloha katastrální území

2177,8 ha

Z toho zemědělská půda

1847,7 ha

lesní půda

19,5 ha

zastavěné plochy

37,1 ha

ostatní

197,1 ha

Ze zemědělské půdy činí orná půda

1697,8 ha

louky

8,4 ha

pastviny

5,7 ha

vinice

146,1 ha

sady

0,5 ha

zahrady

16,0 ha.

7.9.2 Zemědělské družstvo Rakvice Předmětem činnosti ZD Rakvice je rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství), dále výroba a opravy ostatních zemědělských a lesnických strojů. Maloobchod v nespecializovaných prodejnách. 64

7.10 Technická vybavenost Do k.ú. obce Rakvice zasahuje od jihu ochranné pásmo II. Vodní stupně vnějšího vodního zdroje Velké Bílovice. Obec je zásobována vodou ze skupinového vodovodu Velké Pavlovice, vodním zdrojem je jímací území Zaječí. Dále je v obci vybudována jednotná kanalizační síť, která je provozována VAK a.s., Břeclav. Nachází se zde také mechanicko-biologická ČOV. V k.ú. obce neleží žádné výrobny elektrické energie ani rozvody VVV/VN. Územím vede elektrická vedení nadřazené sítě. Vedení prochází mimo zastavěné území obce. 7.11 Doprava K.ú. Rakvice procházejí tyto státní silnice D2

Brno-Břeclav státní hranice

II/ 425

Rajhrad-Břeclav státní hranice

III/ 42113

Velké Pavlovice - Velké Bílovice

III/ 42115

Rakvice - Přítluky

III/ 42116

Rakvice - spojka

III/ 42226

Podivín - Rakvice

Tab. č. 8: Základní přehled silnic v obci Rakvice

Zastavěným územím obce Rakvice procházejí silnice III/ 42113, III/ 42115 a III/ 42262, které uvnitř obce zabezpečují přímou obsluhu přilehlých objektů. Přes katastrální území prochází trať ČD Břeclav – Brno se zastávkou Rakvice. Tato trať je dvoukolejná. Traťová rychlost tu je až 160 km/hod.

7.12 Občanská vybavenost Rakvice byly v rámci střediskové soustavy osídlení zařazeny mezi středisková sídla místného významu. Byly střediskem osídlení místního významu pro obce Přítluky, Zaječí, Nové mlýny a osadu Trkmanice. Střediskem osídlení obvodního významu bylo okresní město Břeclav.

65

Přehled občanského vybavení: Správa: obecní úřad a pošta Školství: v obci je základní a mateřská škola, jsou umístěny v jednom objektu na okraji obce. Základní škola slouží zároveň sousední obci Přítluky. Zdravotnictví: v obci je zdravotní středisko s ordinací praktického, dětského, zubního a ženského lékaře. Je zde i lékárna. Odborní lékaři jsou v Břeclavi. Najdeme tu i veterináře. Kultura: Sokolovna, klub důchodců a klubovny zájmových činností a knihovna Sport: sportovní areál na ulici U Hřiště, hřiště na ulici Nové, sportovní hala při ZŠ, sportovní rybaření na vodních nádržích, tenisová hala na ulici Svislá. Nachází se zde 492 podnikajících subjektů, 6 stravovacích objektů, hasičská zbrojnice nebo čerpací stanice. Dále zde je kostel sv. Jana Křtitele, hřbitov severně od obce. Škola, školka, radnice, kulturní dům, zdravotní středisko, hřiště, knihovna, pošta, kostel

7.13 Spolkový život v obci Rakvice 7.13.1 Spolky, kluby, sdružení  Tělocvičná jednota Sokol Rakvice

 SK Rakvice 1932 - oddíl kopané

 MO Myslivecké sdružení

 MO Moravského rybářského svazu Rakvice

 MO Svaz zdravotně postižených

 Vinaři z Rakvic - občanské sdružení

 Stárci a chasa v Rakvicích

 Letecko modelářský klub Rakvice

 Jezdecký klub Rakvice

 YMCA Brno - klub Rakvice

 Český

svaz

chovatelů

poštovních

holubů 7.13.1 Tělocvičná jednota Sokol Rakvice oddíly:

- stará garda - kopaná - basketbal - volejbal - stolní tenis - taneční - všestrannost: - hráči na PC 66

Stolní tenis Zúčastňuje se a pořádá okresní soutěže: Sdružuje členy mužstev "A" a "B" dospělých a družstvo žáků. Volejbalisté Pořádají každoročně volejbalový turnaj o putovní pohár "RAKVICKÁ SMEČ" Taneční kroužek TK Simoni je taneční soubor, založený v září 1993, který se stal v roce 2007 členem TJ Sokol Rakvice. Při svých vystoupeních upřednostňuje taneční styl country. Je rozdělen do dvou skupin, Baby Simoni (děti do 11 let) a Simoni (děti do 15 let). Zpestřuje svými tanci akce v obci a jezdí reprezentovat Rakvice na taneční soutěže krajského charakteru. Také se účastní tanečních přehlídek. Soubor je schopen zajistit vystoupení na country bálech nebo plesích. 7.13.2 MO Myslivecké sdružení Rakvice Náplní jeho práce je péče o zvěř. Sdružení pořádá střelecké závody na místní střelnici, taneční zábavu - "Myslivecká noc". Ve spolupráci s obcí se věnuje péči o rozptýlenou zeleň. 7.13.3 MO Svaz tělesně postižených Sdružuje občany z obcí Rakvice, Přítluky a Zaječí. Pořádá pravidelná setkání a za podpory obce a místních podnikatelů také tematické zájezdy. 7.13.4 Stárci a chasa v Rakvicích RAKVICKÁ CHASA je sdružení mladých lidí, kteří se nejen rádi baví, ale napomáhají vytvoření lidové zábavy a pěkné atmosféry i pro všechny občany a návštěvníky. Každý rok pořádají LETNÍ HODY A HODKY, a to vždy v červnu, po svátku Jana (místní kostel je vysvěcen na svatého Jana Křtitele). Hody trvají tři dny. V sobotu je večerní zábava. V neděli se sjíždí spoustu přespolních a v pondělí, přichází podpořit hody starší chasa – MUŽÁCI. Hodky jsou následující sobotu (první týden v červenci), většinou za doprovodu těch nejmenších, protože je pro ně přichystané ,,sladké sólo“. Další akcí jsou jednodenní zimní KATEŘINSKÉ HODY. Ty se konají vždy v listopadu na oslavu svátku Kateřiny. Sezónu završuje KROJOVÝ PLES, který většinou probíhá začátkem února. Poté se vždy volí dva noví stárci, tím na ně přechází hlavní organizační funkce na další rok. 67

Stárci se střídají také proto, aby měli všichni možnost si vyzkoušet kolik práce, úsilí a starostí za tím vším stojí. Samozřejmě že někteří odcházejí a další přicházejí, proto je potřeba stále si předávat zkušenosti a tím udržovat tradice. Kromě velkých akcí se snažíme utužovat kolektiv, udržovat dobrou náladu a pomáhat i s dalšími věcmi, mezi které patří také sběr kovového šrotu, pomoc na velikonočním i kateřinském koště vín a jiné. Stále pěknou tradicí je, že kluci vždy poslední den v dubnu staví holkám májky, jako poděkování za uplynulý rok. Neupustilo se ani od ručního stavění hodové máje, která se staví ve čtvrtek navečer před hody a zdobí celé Rakvice. 7.13.5 MO Moravského rybářského svazu Rakvice Předmětem její činnosti je sportovní rybolov, péče o rybářský revír. Každoročně pořádají rybářský ples, rybářské závody pro dospělé, ženy i děti. Ve spolupráci s obcí pečují o rozptýlenou zeleň. 7.13.6 Vinaři z Rakvic - občanské sdružení Pořádají Výstavu vín, Den otevřených sklepů a jiné akce. 7.13.7 Letecko modelářský klub Rakvice Letecko modelářský klub Rakvice byl založen v roce 2002. Každoročně pořádá u příležitosti MDD letecký den - LÉTÁME PRO VÁS. Dále se zúčastňují akcí pořádaných jinými kluby po celé ČR i v zahraničí. Klub má 10 členů. 7.13.8 YMCA Brno - klub Rakvice Klub YMCA v Rakvicích organizuje každý rok letní dětský tábor s různorodou tématikou. V průběhu roku pořádáme také různé mimo táborové aktivity jak pro děti, tak dospělé. Pravidelně připravujeme country bál, pálení čarodějnic, poznávací zájezdy nebo lampiónový průvod pod názvem Putování s broučky.

7.14 Rekreace Rekreační vybavenost k.ú. Rakvice je poměrně nízká, jelikož značnou část katastru tvoří orná půda a vinice. Nejzajímavější rekreace je zde vinařství a vinné sklípky. Při vjezdu do dědiny si nelze nevšimnout nápisu na železničním mostě: „Vítá Vás vinařská obec Rakvice“. 68

To mnohým turistům dává tušit, že vesnice je úzce spjata s vinařstvím. Traduje se, že výroba moravského vína sahá až do dob Římanů. Rakvické víno prý dokonce zdobilo stoly českých králů. Svahovité pozemky, půdní složení a zejména klimatické podmínky umožňují docílit velmi dobré cukernatosti a aroma hroznů. Výsledkem je výborné víno. Rakvičtí vinaři zpracovávají úrodu za využití nejmodernější technologie, ale také tradičním způsobem, a to ve vinných sklepích, kterých je v horní části obce celkem 110. Nejstarší z nich pocházejí ze 17. století. Jezírko v bývalé štěrkovně na jižním okraji obce slouží jako koupaliště. Je zde několik ubytovacích kapacit pro volný čas a cestovní ruch. Pohostinství reprezentují hostinec u Průdků, restaurace Réva, pizzerie 10sítka, restaurace U raka, pohostinství Beseda, kavárna Luci, cukrárna, hostinec Pivoňka Ubytování: Penzion Maruška Rakvice Penzion U Šutráku Penzion JANAMI Ubytování Kubiková Miluše Ubytování "U starožitnictví" Penzion Frajárka Penzion U Ďáblova kopyta Nově se buduje ubytování firmou VINSELEKT Michlovský na okraji vesnice uprostřed vinohradů blízko nádražní zastávky. Sport: sportovní areál na ulici U Hřiště, hřiště na ulici Nové, sportovní hala při ZŠ, sportovní rybaření na vodních nádržích, tenisová hala na ulici Svislá. Obcí prochází dvě cyklistické stezky. Jednou z nich je Velkopavlovická vinařská stezka, která prochází i obcemi Velké Pavlovice, Horní Bojanovice, Němčičky, Bořetice, Vrbice, Velké Bílovice a Podivín. Tou druhou je Lichtenštejnská stezka, která vede až do Rakouska a je součástí Lednicko-valtického areálu.

69

8 EMPIRICKÝ VÝZKUM 8.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu je zjistit názory občanů obce Rakvice v mikroregionu LVA na možnosti a překážky v rozvoji dané obce i mikroregionu jako celku. Následovat bude konzultace analýzy problémů v obci, jejich řešení, úspěchy i neúspěchy.

8.2 Strategie výzkumu a způsob sběru dat Jako strategii výzkumu jsem si zvolila kvalitativní výzkum, který byl doplněn vlastním terénním šetřením. Data získaná z dotazníku jsem konfrontovala v rámci rozhovorů se starostou obce a dále s vlastními dojmy a informacemi získanými četbou dokumentů.

8.3 Dotazníkové šetření Dotazníkový průzkum jsem prováděla dvěma způsoby v obci Rakvice. Část dotazníku mi byla respondenty vyplněna elektronickou cestou formou dotazníkového šetření. Další část byla provedena osobním šetřením v obci. Předání dotazníkového formuláře bylo realizováno osobně s prosbou o pomoc při šetření. Reakce byly velice pozitivní a respondenti se do vyplnění pustili s chutí.

8.4 Otázky a grafy dotazníkového šetření Jako úvodní otázku jsem zvolila pohlaví, věk a zaměstnání dotazovaných respondentů. 8.4.1 Pohlaví respondentů Tab. č. 9: Pohlaví respondentů Odpověď žena muž

Počet 51 49 muži ženy muži ženy

48

49

50

51

Graf č. 12: Grafické znázornění pohlaví respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

70

8.4.2 Věková skupina respondentů Tab. č. 10: Věková skupina Věková skupina 0-15 16-25 26-35 36-45 46-55 56-65 66-75 76-85 86 a více

3%

Počet

0%

0% 7%

0 23 23 17 20 7 7 3 0

23%

7% 20%

23% 17%

0-15 16-25 26-35 36-45 46-55 56-65 66-75 76-85 86 a více

Graf č. 13: Grafické znázornění věkových skupin (Zdroj: vlastní zpracování)

8.4.3 Zaměstnání respondentů Tab. č. 11: Zaměstnaní respondentů Zaměstnání administrativa finance a ekonomika gastronomie mateřská dovolená nezaměstnaný podnikatel řemeslné práce služby státní sféra student výroba a průmysl zdravotnictví a farmacie zemědělství a ekologie

Počet 9 5 3 6 1 11 3 10 6 9 6 4 8

% 9,7 5,4 3,2 6,5 1,0 11,9 3,2 10,8 6,5 9,7 6,5 4,3 8,6

administrativa 5%

6%

10% 11%

finance a ekonomika

4%

7%

gastronomie

8%

11%

14%

7%

mateřská dovolená 1%

nezaměstnaný podnikatel

12%

řemeslné práce

4%

Graf č. 14: Grafické znázornění zaměstnanosti respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

71

8.4.4 Spokojenost se životem v obci Tab. č. 12: Spokojenost občanů obce Rakvice se životem v obci Odpověď Ano Ne Ostatní

3%

Počet 86 11 3

Jak jste spokojen/a se životem ve Vaší obci? 11% Ano Ne Ostatní 86%

Graf č. 15: Grafické znázornění spokojenosti respondentů se životem v obci (Zdroj: vlastní zpracování)

Spokojenost lidí v obci je spjata s jistým zalíbením místa, ve kterém žijeme. Jak vidíme z grafu, je jednoznačná 86% spokojenost respondentů. Ta samozřejmě vyplývá z mnoha faktorů, které jsou popsány dále. Nespokojenost byla uváděna pouze u mladších respondentů spojená s využitím času a zaměstnaností. 8.4.5 Jak se Vám vaše obec líbí z různých pohledů Tuto otázku jsem zvolila záměrně. Zajímalo mě, jak lidé posuzují přednosti a nedostatky svého okolí. Pro hodnocení položek vybraných ukazatelů měli respondenti označit jejich kvalitu pomocí hodnot 1-5. Tak jako ve škole hodnota 1 představovala nejlepší kvalitu. A hodnota 5 tu nejhorší.

72

8.4.5. 1 Kulturní památky Tab. č. 13: Kulturní památky Kulturní památky Řada Líbí

Nelíbí

%

40

1

19

35

2

35

30

3

39

25

4

5

20

5

2

15

%

10 5 0 1

2

3

4

5

Graf č. 16: Grafické znárodnění líbivosti kulturních památek (Zdroj: vlastní zpracování)

Lidem v obci se kulturní památky zdají v pořádku, udržované, upravované a hezkém stavu. 8.4.5.2 Příroda i v okolí obce Tab. č. 14: Příroda i v okolí obce Příroda i v okolí obce Řada % Líbí

Nelíbí

1

22

2

46

3

22

4

8

5

2

50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

%

1

2

3

4

5

Graf č. 17: Grafické znázornění líbivosti přírody i v okolí obce (Zdroj: vlastní zpracování)

Příroda je pro všechny na zlaté cestě, váží si jí a připadá jim nejen v obci, ale i okolí v pořádku. 73

8.4.5.3 Možnost sportovního využití Tab. č. 15 : Sportovní využití v obci Možnost sportovního využití Řada % Líbí

Nelíbí

35

1

29

30

2

35

25

3

21

20

4

11

5

4

%

15 10 5 0 1

2

3

4

5

Graf č. 18: Grafické znázornění líbivosti možnosti sportovního využití (Zdroj: vlastní zpracování)

Respondenti posuzují možnosti sportovního využití velice kladně. Určitě tomu napomáhají sportovní areály a budovy, které se nacházejí v obci. Ať už je to squashová hala nebo tenisová, tenisové kurty, fotbalové hřiště. Určitě nemalý podíl má i rybolov v obci, který někteří berou také jako sport. 8.4.5.4 Osobní bezpečnost Tab. č. 16: Osobní bezpečnost Osobní bezpečnost Řada Líbí

Nelíbí

%

1

18

2

39

3

28

4

12

5

3

40 35

30 25 20

%

15 10 5 0 1

2

3

4

5

Graf č. 19: Grafické znázornění pocitu osobní bezpečnosti (Zdroj: vlastní zpracování)

Osobní bezpečnost respondenti hodnotili převážně kladně. Zápory mohu uvést z osobní zkušenosti. Pro mě pocit bezpečí upadá při příjezdů nočního vlaků do obce, kdy na hlavní ulici svítí každá třetí lampa. 74

8.4.5.5 Dopravní spojení Tab. č. 17: Dopravní spojení Dopravní spojení Řada Líbí

Nelíbí

30

%

1

9

25

2

29

20

3

27

4

19

5

16

15

%

10 5 0 1

2

3

4

5

Graf č. 20: Grafické znárodnění spokojenosti s dopravním spojením (Zdroj: vlastní zpracování)

Dopravní spojení je respondenty hodnoceno v rámci toho, jestli ke své dopravě využívají IDS JMK nebo vlastní automobilovou dopravu. V případě IDS JMK je větší nespokojenost, že na některé vlakové spoje rychlíku ze směru Brno-Olomouc (Hodonín) nenavazuje autobus do Rakvic a naopak. S osobními vlaky jsou lidé spokojeni. Dále v poslední otázce navrhují přímou dopravu do Hustopečí. Starosta uvádí, že o problému s dopravními spoji ví, každoročně je s Břeclavi řeší, ale vždy to skončí beze změny v jízdním řádě. 8.4.5.6 Vztahy v okolí Tab. č. 18: Vztahy v okolí (sousedé, přátelé) Vztahy v okolí Řada Líbí

Nelíbí

%

1

23

2

42

3

20

4

11

5

4

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

%

1

2

3

4

5

Graf č. 21: Grafické znárodnění líbivosti vztahů v okolí se sousedy a přáteli (Zdroj: vlastní zpracování)

75

Vztahy v okolí (sousedé, přátele) jsou respondenty hodnoceny pozitivně. Ukazuje na vysokou míru sounáležitosti a velice blízkých vztahů v obci. Vykazuje důležitý faktor pro hodnocení spokojenosti občanů v obci. 8.4.6 Spokojenost se současnou úrovní bydlení Tab. č. 19: Spokojenost s úrovní bydlení Spokojenost s úrovní bydlení Odpověď % Ano 92 Ne 7 Ostatní 1

Jste spokojen(a) s Vaší současnou úrovní bydlení? 7% 1% Ano Ne 92%

Ostatní

Graf č. 22: Grafické znázornění spokojenosti respondentů s jejich současnou úrovní bydlení (Zdroj: vlastní zpracování)

Spokojenost je spjata s atraktivností obce, technickou vybaveností a rodinnými kořeny. 8.4.7 Život mladých rodin v obci Rakvice Tab. č. 20: Vhodnost života mladých rodin v obci dle respondentů Život mladých lidi Odpověď % Ano 85 Ne 8 Ostatní 7

Myslíte si, že je Vaše obec vhodná pro život mladých rodin 8%

7% Ano Ne Ostatní 85%

Graf č. 23: Grafické znázornění úvahy respondenti o vhodnosti obce pro život mladých rodin (Zdroj: vlastní zpracování)

Nevhodnost této obce dle respondentů vyplývá z důvodu, že zde není pořádné dětské hřiště pro maminky s dětmi. Nejsou tu další parcely pro výstavbu nových domů.

76

Starosta obce uvádí, že si je plně vědom těchto dvou skutečností. Oprava hřiště je v plánu a případné parcely pro novou výstavbu budou řešeny novým územním plánem po dokončení KPÚ. Problém se naskytl kvůli záplavám a rozšíření záplavové zóny toku Dyje na spodní část obce, kde se nebude už moci dále zastavovat území. 8.4.8 Život seniorů v obci Rakvice Tab. č. 21: Vhodnost života v obci pro seniory Život seniorů Odpověď % Ano 84 Ne 8 Ostatní 8

Myslíte si, že je Vaše obec vhodná pro život seniorů? 8%

8%

Ano Ne 84%

Ostatní

Graf č. 24 :Grafické znázornění úvahy respondentů o vhodnosti obce pro život seniorů (Zdroj: vlastní zpracování)

Při odpovědi ostatní respondenti často odpovídali, že tu je prostor pro ně, ale je potřeba se o ně starat. Proto také většina těchto respondentů uvádí, že jsou pro výstavbu domu pro seniory. Vyplívá z odpovědí, že život je vhodný pro ty, o které se má kdo starat, tento trend není ovšem problémem jen této obce. Starosta uvádí, že ano je to plánovaný projekt, kde se doufám v získání dotací z EU. 8.4.9 Služby, které chybí obyvatelům Jaké služby Vám v obci chybí?

dům pro seniory bankomat

5% 5%

7%

Čajovna/kavárna bruslařská stezka

10% 5%

fitness

6%

39%

čisté,upravené dětské hřiště smuteční obřadn síň

7%

více kultrurních akcí/dění

16%

doprava

Graf č. 25: Grafické znázornění nejčastěji se objevovaných služeb, které respondentům chybí v obci (Zdroj: vlastní zpracování)

77

Otázka bankomatu je dlouhodobý problém o kterém starosta ví a snaží se ho stále se sektorem bankovnictví řešit. Zatím mu nebylo vyhověno. Nejhlavnějším důvodem bylo, že obec nemá dostatečný počet obyvatel a dále najít vhodné místo kvůli případné krádeži bankomatu. Dům pro seniory a dětské hřiště je v plánu. Kulturních akci si myslí, že je dostatek, opravdu se nedají uspokojit všechny chutě, ale když se už nějaká koná je třeba jí navštívit.

Obr. č. 16: Ukázka většiny kulturních akcí, které se v obci budou pořádat (zdroj:Rakvický zpravodaj, duben 2013)

Fitness centrum není zatím v plánu, sportovní vyžití je v obci dostačující, je třeba ho jen využít. Jsou tu sportovní haly a v tělocvičně školy se pořádá různá cvičení pro široké spektrum věkové kategorie.

78

8.4.10 Bydlení v obci i v budoucnu Tab. č. 22: Bydlení v obci v budoucnu Bydlení v obci v budoucnu Odpověď % Ano 85 Ne 15

Chtěl(a) byste ve své obci bydlet i v budoucnu? 15% Ano Ne 85%

Graf č. 26: Grafické znázornění chtění respondentů bydlet v obci v budoucnu (Zdroj: vlastní zpracování)

Celých 85 % dotazovaných respondentů by v budoucnu chtělo zůstat. To vypovídá o jejich spokojenosti v obci. Součástí otázky bylo, že mohou svojí odpověď zdůvodnit, ať už odpověděli ANO x NE. Zápor vyjadřovali převážně mladí lidé, níže si můžeme prohlédnout z jakých důvodů. Citace některých kladných odpovědí: -

jsem zde spokojen, upřednostňuji život na vesnici

-

mám zde rodinu a přátelé

-

vlastním tu nemovitost

-

je zde vše důležité – škola, školka, zdravotní středisko, obchody

-

dobré dopravní spoje, široká nabídka služeb, sportovní možnosti, kulturní akce, škola, školka, zdravotnické služby

-

je tu klid

-

vyrůstal jsem tady od mala, líbí se mi tady

-

pěkná obec, lékárna, obchod, klidné místo

-

líbí se mi tady, příroda, kultura, zdravotnická péče, tradice

-

je to příjemné prostředí pro výchovu mých dětí s adekvátní nabídkou školek, škol a ostatních organizací k co nejlepší socializaci a rozvoji potomků. Dostupnost všeho potřebného ke kvalitnímu rodinnému život.

79

Citace některých záporných odpovědí: -

obec nabízí velmi málo pracovních míst, respektive my mladí si tady práci nenajdeme

-

nulová pracovní příležitost, slabý kulturní život

-

pro mladé lidi, zde není moc možností

-

je tady nuda.

8.4.11 Charakteristika obce Jak vidíme z grafu, tradice vína a vinohradnictví je tu opravdu silná. Níže v grafu si toho můžeme všimnout. Spolu s těmito charakteristikami se v dotazníku objevily i jiné. Citace některých z nich: -

charakter spoluobčanů

-

dobrá poloha obce. Dostatek přírody v okolí

-

malá klidná obec na hlavním tahu směrem na Brno

-

velké tenisové kurty

-

sport Co nejvíce podle Vás charakterizuje Vaší obec? 2% 2%

1% 4% 3%

vinohradnictví, víno rak

5%

tradice 7%

folklór cykloturistika památky 76%

zpěv, hody tenisové kurty,sport

Graf č. 27: Grafické znázornění charakteristik obce dle respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

80

8.4.12 Práce zastupitelstva Tab. č. 23: Práce zastupitelstva Práce zastupitelstva Odpověď % Ano 39 Ne 27 Nevím 34

Zajišťuje zastupitelstvo obce dobrý chod Vaší obce?

Ano 34%

39%

Ne Nevím

27%

Graf č. 28: Grafické znázornění spokojenosti s prací zastupitelstva (Zdroj: vlastní zpracování)

Z rozhovoru se starostou vyplynulo, že % odpovědí koresponduje s účastí občanů na komunálních volbách. Bylo by zapotřebí občany více seznámit s prací zastupitelstva, ale i to větší zaměření nebude mít svůj účinek, pokud občané sami nebudou mít zájem. Chybí tu otázka, zda se občané sami aktivně zapojují do dění obce. 8.4.13 Co byste chtěli v obci změnit, kdyby to bylo možné? Tuto otázku jsem zvolila na závěr, aby se lidé v obci mohli vyjádřit k tomu, kdyby měli možnost něco změnit, tak co by to bylo. Jejich představa o vývoji v obci. Co byste chtěli v obci změnit? chodníky 9% více zeleně 10%

chatrající budovy, stodoly areál JZD v obci 5% 5% stav komunikací 7% parkování na chodníku-auta 5%

restaurační zařízení 12%

vyčištění vodní plochy "Šutrák" 16%

péče o seniory 10% doprava IDS JMK 14%

zákaz podomního prodeje 7%

Graf č 29: Grafické znázornění opakujících se odpovědí respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

81

Citace nejčastějších odpovědí, co by lidé v obci změnili: -

Lepší spolupráce v rámci vinařské turistiky, cykloturistiky

-

Nabídnout

mladistvým

nějakou

alternativu

zábavy

a

volno-časovek

(i pro sociálně slabší) cyklostezky (aby nějaké přibyly) -

Možnosti parkování před vlastní nemovitostí bez podmínky vyřizování parkovacích karet, je to zlodějna. Jako „pejskař“ bych uvítala hojnější rozmístění sběrných košů s pytlíky na exkrementy a prostor, kde bych mohla svého psa bez obav pustit a trénovat, množí se tu zóny, kam má pes vstup zakázán i na veřejném prostranství, což mi přijde v některých případech dosti absurdní.

-

Zastupitelstvo obce by mohlo více podporovat tradice a tradiční kulturní akce jako například hody, než v současnosti hojně podporovaná fotbalový klub. Mladí lidé by se měli začít více zajímat o dění v obci (například alespoň občasnou účastí zasedání zastupitelstva obce).

-

Aby si občané vážili svého okolí. Vadí mi exkrementy psí, vandalové - ničení autobusových zastávek, chtěla bych více kulturních akcí.

-

Vypisování veřejných zakázek, vypisování referend tak aby se mohli v různých otázkách projevit i názory občanů.

-

Poměry na úřadě, více aby se zajímal o chod obce a názory svých občanů. Více zeleně do obce, upravené chodníky, lepší dopravní spoje-železniční, IDS JMK

-

Změna zastupitelstva obce, udržování dětských hřišť, vyčištění vodní plochy "Šutrák", podpora bydlení pro mladé rodiny.

-

Zastupitelstvo, přístup k občanům, více sportovního využití pro ženy, děti nějaké kroužky.

-

Obecní zastupitelstvo by mělo pracovat pružněji v souladu s obyvateli obce. Například je ochránit vyhláškou "ZÁKAZ PODOMNÍHO PRODEJE". Zřídit BANKOMAT.

-

Lesopark - pro mladé maminky s kočárky, aby nemuseli podél silnic (je blízko i dálnice), bylo by to i pro seniory (každý se nedostane do lázní na kolonádu).

Vyjádření starosty k jednotlivým změnám: vyčištění vodní plochy „Šutrák“ je nerealizovatelné, toto vodní dílo vzniklo po bývalé štěrkovně.

82

Dno má v každém místě jinou hloubku. Pár nápadu na zrealizování už v minulosti bylo, ale všechny skončily kvůli přírodním podmínkám a celkovému stavu vodního díla. Dopravní spoje IDS JMK, jak už jsem zmiňovala, vždy zůstanou stejné, i přesto, že jsou podány obcí požadavky. Zeleň v obci neubývá, naopak. Starosta obce mi dokonce ukázal zpracovanou studii zeleně (fotodokumentace obce) před 10, 20 lety a nyní. Zákaz podomního prodeje není jen o tom vydat vyhlášku, musí se najít i někdo kdo bude tuto činnost kontrolovat. 8.5 Komentář k rozhovoru se starostou obce Rakvice Pro rozhovor se starostou obce Rakvice jsem zvolila postup takový, že jsem nejprve chtěla znát jeho osobní názor a zkušenost na spolupráci v rámci mikroregionu LVA. Jaký bude budoucí rozvoj obce? Co podle jeho názoru motivuje lidi žít v obci a naopak? Jaké byly, popřípadě budou projekty v obci (mikroregionu), ať už úspěšné méně či více. Spjatost cestovního ruchu v mikroregionu a obce. Posléze jsem se ho dotazovala na výsledky dotazníkového šetření a jeho názor na vyjádření občanů, které jsou uvedeny přímo v dotazníkovém šetření. Přínosem členství v mikroregionu LVA vidí starosta obce Rakvice v získávání dotací a ve společné propagaci turismu. Nevýhodou neboli problém je nevyváženost mikroregionu co do velikosti členů a rozdělení peněz na počet obyvatel. Turista, když jede do těchto končin, tak jede do Lednice, potom Valtice, část Hlohovce, pak je to velká Břeclav. Následují obce Rakvice, Velké Bílovice, Podivín a nakonec malé obce Ladná, Přítluky, Bulhary. Další překážku a to nejen pro mikroregion starosta vidí v nezaměstnanosti. Práce je důležitý faktor pro celý region i republiku. Můžeme být atraktivnější lokalita, ale pokud lidé nebudou mít práci, nebudou mít peníze a nebudou utrácet za turismus. Proto by se nemělo zapomínat, že jsme zemědělský region a snažit se ho udržet. Hlavními prioritami obce do následujícího období je dokončení pozemkových úprav, dále je to výstavba pensionu pro seniory, kde se čeká na případnou dotaci. Obec chce předělat část vodovodu v obci, který je zastaralý a má to spojené s rekonstrukcí chodníků. V této chvíli v obci probíhá rekonstrukce sokolovny. Dokončení etap modernizace školy. Po dokončení pozemkových úprav dojde v obci ke zpevnění některých posledních polních cest, aby lidé nemuseli při spojení s jinými obcemi po frekventované silnici. S pozemkovými úpravami je také spojeno vykoupení pozemků v obci pro novou zástavbu. A zde se počítá s růstem obyvatel, je velký zájem i zvenčí. 83

Motivující pro občany žít v obci Rakvice je na prvním místě a to nejen v této obci historické kořeny. Lidé i zvenčí by se rádi do obce přistěhovali pro optimální velikost obce, dobrou dostupnost – nájezd na dálnici z Hustopečí nebo Podivína, do Brna je to pak 30 minut. Přínosem je také dobrá technická vybavenost – škola, školka, kompletní zdravotní středisko, lékárna, pošta, společenská zařízení, sportovní areál, spolky. A co postrádají? Toto je dosti specifické dle názoru každého občana. Určitě tu není to, co nabízí město. V obci nejsou kapacity na specifické požadavky, aby tu byly všechny sporty, kino (letní tu je). V rámci mikroreginu byly takové tři větší projekty, kdy dva nedosáhly svého účinku. Bylo to vybudování strategického plánu, který nebyl úplně zrealizován. Problémem zde byla velikost členské základny – velikost jednotlivých obci. Do plánu každá obec zahrnula své plány a stále má na mysli hlavně své priority. Problém je hlavně v domluvě co ze společných věci je lepší realizovat dříve. Druhým neúspěšným byla informační technologie – informační kiosek, který doposud v obci nefunguje. Za nezvládnutí tohoto projektu mohla opět špatná organizace a dodavatel. Nejvýznamnějším a nejúspěšnějším projektem jsou propagační materiály – výletní noviny. Propagace je největším turistickým lákadlem. Nejposlednějším projektem v obci Rakvice, který nebyl na bázi mikroregionu, je výstavba rozhledny „Maják“ na Přítlucké hoře. Je to společná rozhledna obcí Přítluky, Zaječí a Rakvice. Tento projekt vznikl právě z iniciativy starosty obce Rakvice. Výstavba byla podmíněna dotací z Evropské unie, celková výše dotace byla 2,8 mil. Kč. Úhrnná výše projektu činila 3,3 mil. Kč.

Obrázek č. 17: Mapa území „Majáku“ – přítlucké rozhledny (Zdroj: mapy.cz)

84

Rakvice, Přítluky a Zaječí v dnešní době jednají o dalším společném projektu, který nese pracovní název – cyklo really mezi vinohrady se startem a cílem přímo na rozhledně. Po tomto sportovním vyžití by měla následovat kulturní večerní akce. Cílem projektu je rozhlednu více zviditelnit, dostat jí více do podvědomí – podpora turismu. Spojit sport se zábavou. Dát podmět spolkům a podnikatelům pro další aktivitu, aby vše neorganizovali pouze obce. Většina projektů je financována dotacemi z EU, krajem. Projekty budované v obci financuje ve větší míře rozpočet obce, který nevykazuje ztráty (dluhy). V otázce cestovního ruchu je důležitá spolupráce v mikroregionu i v obci mezi vinaři. Rozvojem v obci v cestovním ruchu jsou jednoznačně vinaři a lákadlem jsou pořádané vyhlášené akce („Dny otevřených sklepů“, „Guláše“). Další rozvoj a posun je v ubytovacích kapacitách, které se v obci zvyšuji. Jen penzion „Škárek“ nabízí 30 lůžek, dále

dostavba

penzionu

na

začátku

obce

Vinselektem

Michlovský

Lákadlem mikroregionu je jednoznačně celý Lednicko-valtický areál, Stará Břeclav.

85

a.s..

9 SWOT ANALÝZA SWOT analýza vychází ze všech shromážděných informací o obci, zahrnuje poznatky získané studiem širších vztahů, přírodních podmínek, demografických údajů nejen z vlastního šetření. Hodnocení jsem zaměřila na pět základních oblastí: obyvatelstvo, ekonomický potenciál, technická a sociální infrastruktura, životní prostřední a cestovní ruch. SWOT analýza ukazuje silné a slabé stránky řešených okruhů, dále příležitosti a případné hrozby. Pro další rozvoj obce by bylo optimální využít navrhnuté řešení vyplívající z kombinací silných stránek a příležitostí, případně potlačit slabé stránky příležitostmi. SWOT ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY (Strengths) • nevykazuje znaky vylidnění •zájem mladých rodin o bydlení v obci Obyvatelstvo

•spokojenost obyvatel s životem v obci •sousedské vztahy na dobré úrovni •dodržování tradic •existence aktivních občanských sdružení

Ekonomický potenciál

•soukromí zemědělci •existence tradičních řemesel řemeslníků, a živnostníků

SLABÉ STRÁNKY (Weaknesses) •nedostatečná tvorba pracovních míst •nedostatek plochy pro novou zástavbu •nedostatečné podvědomí o fungování zastupitelstva a obce •odchod mladých obyvatel do větších měst

•složitá administrativa při získávání dotací •existence nevyužívaných domů v obci

•obec není zadlužená, má úspory •pokrytí inženýrskými sítěmi •hromadná doprava začleněna do IDS JMK •propojenost obcí silniční (železniční) sítí •zařízení pro sportovní aktivity

Technická a sociální infrastruktura •kanalizace, ČOV •MŠ, ZŠ •úplné a kvalitní zdravotnické služby (lékař pro děti a dorost, dospělé, zubař, gynekolog)

86

•nedoopravené chodníky v obci •potřebná rekonstrukce části kanalizace

•nemají vlastní železniční stanici = nezastavují spěšné vlaky a rychlíky •žádný přímý spoj do Hustopečí •špatný stav dětského hřiště

SILNÉ STRÁNKY • hodnotná krajina (VKP) Životní prostředí

•výskyt chráněných druhů (čáp bílý) •třídění odpadu v obci

• obcí prochází dvě cyklotrasy •vyhlášená vinařská oblast •sportovní využití v místních sportovních zařízeních (hřiště, squash, tenisová hala Cestovní ruch •vyhledávaná tradiční zábava - hody, hodky, kateřinské hody

SLABÉ STRÁNKY •znečištěný vodní tok "Šutrák" •tvoření skládek mezi železniční trati a odpočívadlem pro kamiony na začátku obce •psí exkrementy v obci •nezastavují zde rychlíky, spěšné vlaky •zatím žádný hotelový komplex jako je tomu v obci Zaječí (Vinařství Nosreti, Kaplička) přírodní (sněhová pokrývka) ani technické podmínky (zimní stadion kluziště)

• "Den otevřených sklepů", tzv. Guláše •výhodná poloha •propagace obce v rámci mirkroregionu •vyhlášená vinařská obec, ocenění vín •špatný stav některých medailí i v zahraničí restauračních zařízení

PŘÍLEŽITOSTI (Opportunitis) •přetrvávající zájem o bydlení v obci •vydat vyhlášku „Zákaz podomního prodje“ Obyvatelstvo

Ekonomický potenciál

• zájem mladých rodin o bydlení v obci i seniorů •vytvoření pracovních míst (územní plán, co vybudovat na pozemcích vedle Škárka) • větší zapojení veřejnosti do akcí a plánů týkající se mikroregionu, ale i celkově obce a jejího rozvoje •využití dotačních programu k rozvoji podnikání •nalezení využiti zbývajícího prázdného/nevyužitého prostoru areálu JZD •podpora vinařů a drobných podnikatelů •aktivnější přístup mikroregionu k vytváření a realizaci projektů a k získávání dotací

87

HROZBY (Threats) •nedostatečná tvorba pracovních míst, odchod vzdělaných obyvatel za prací do měst, z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovních míst • odchod mladých obyvatel do větších měst

•snížení počtu drobných vinařů a ohrožení vinařství, způsobené regulací a zvýšenou administrativou zemědělského podnikání, v důsledku nízké podpory od státu •znevýhodnění obce v rámci rozdělování dotací v mikroregionu, díky její velikosti •pokračování ekonomické recese

PŘÍLEŽITOSTI (Opportunitis) •získání dotace na chodníky v obci, se kterými je plánovaná potřebná rekonstrukce části kanalizace Technická a sociální infrastruktura

•dodělání rekonstrukce kulturního domu a školy •přesvědčit bankovní sektor o potřebě bankomatu v obci •zkvalitnění služeb v hromadné dopravě IDS JMK •využití dotačních programů pro revitalizaci krajiny

Životní prostředí •výskyt chráněných druhů (čáp bílý)

Cestovní ruch

HROZBY (Threats) •prasknutí opotřebované kanalizační sítě potřebná rekonstrukce části kanalizace •zrušení dalších linek IDS JMK •špatný stav dětského hřiště, možný úraz

•poškození krajiny, životního prostředí v důsledku rozvoje CR •sinice v zdejším jezírku „Šutrák, využívaného jako koupaliště a pro rybničení

•psí exkrementy v obci • poptávka po ubytování, rozšíření •nezastavují zde rychlíky, spěšné ubytovacích kapacit vlaky •špatné počasí a z toho důsledku •dostavba většího penzionu na začátku možná neúroda na vinicích obce Vinselekt Michlovksý přemnožení špačků, škůdců •konec podpory CR dotacemi •větší využití sportovních zařízení ke •nezájem turistů o venkovská konání různých sportovních akci sídla v rámci mikroregionu •nedostatek finančních zdrojů na •zvýšení zájmu turistu o region a realizaci a obnovu projektů, další tradiční i nové místní produkty zvýšení DPH •tradiční zábava vyhledávaná - hody, •neatraktivnost oblasti v důsledku hodky znehodnocení krajiny • větší propagace "Den otevřených sklepů" v mikroregionu •zlepšení restauračního zařízení

88

10 SHRNUTÍ DOTAZNÍKVÉHO ŠETŘENÍ A ROZHOVORU SE STAROSTOU A MOŽNÝ ROZVOJ MIKRROREGIONU

Z dotazníkového šetření vyplývá, že ve velké míře jsou obyvatelé se životem v obci spokojení. K velkému kladu venkovského života v obci patří klid, atraktivnost obce, dostupnost a technická vybavenost. Za hlavní negativum, které lidé nejčastěji zmiňovali, jsou spoje v rámci IDS JMK a také nemožná další zástavba v obci. První negativum se nedaří odstranit, ale to druhé částečně vyřeší dokončení KPÚ, která v obci probíhá. Celkově se v mikroregionu nevyskytují nepřekonatelné problémy a nedostatky bránící jeho dalšímu rozvoji. Snad jen větší komunikace a domluva mezi jednotlivými obcemi a jít za stejným cílem. Problémem je spíše nedostatek financí a složitý proces získávání dotací a jejich následné přerozdělení. Mikroregion jako takový by se měl více zaměřit na společné projekty a jejich úplnou realizaci. Hlavní předností mikroregionu je jeho poloha a klimatické podmínky. Hlavní rozvoj, který zde už probíhá je právě v cestovním ruchu, který je úzce spjat s cykloturistikou a vinařstvím. Mělo by se v něm pokračovat a stále ho rozvíjet – dobudováním propojovacích cyklotras. Větší problémem vidím spíše v nezaměstnanosti v některých menších obcích a nedostatek služeb, které nabízí. Dalo by se to řešit podporou podnikatelské sféry v oboru služeb. Jestli bych měla doporučit nějaké další řešení, které by mohlo vést k něčemu lepšímu v budoucnu, bylo by to, aby se obce snažili si udržet a přilákat mladé lidi, hlavně rodiny s dětmi. Postarat se o to, aby z obcí neodcházeli do měst, ať vidí atraktivnost obcí, ať se více zapojí do dění a činností obcí. Určitě by neměly opomenout rozvoj zemědělství, který s rozvojem venkova úzce souvisí. Také je důležitá ochrana a péče o přírodu a krajinu a zachování přirozeného vzhledu krajiny, zvláště toho venkovského. Jen nikdy nezapomenou a to plynulo hlavně z rozhovoru i se starostou obce Rakvice, vnímat veškerou problematiku individuálně, každá obec je jiná a jinak se rozvijí v návaznosti na svých možnostech. Každý občan je jiný a vnímá události kolem sebe jinak, proto je třeba vnímat okolí a dělat si úsudek po seznámení se s celou problematikou.

89

11 ZÁVĚR Celá práce potvrzuje obecné trendy vývoje venkova v rámci ČR a hlavně Jihomoravského kraje. Jihomoravský kraj, je kraj nejvíce aktivní a přijímající peníze z dotačních fondů. Jeho dominantou je poloha a klima. Důležitou roli zde hraje zemědělství. Právě na Břeclavsku je nejvíce vinic a to ho dělá o to atraktivnější. Větší část práce je věnována vlastnímu sociologickému šetření. Práce je hodně zaměřena na obec Rakvice. Průzkum veřejného mínění pomocí dotazníků, který přinesl zajímavá data, a jejich vyhodnocení bylo zkonzultováno právě se starostou obce Rakvice. Závěry celkového šetření je třeba rozdělit do několika oblastí. Při hodnocení spokojenosti obyvatel s životem v obci, byla nejlépe hodnocena infrastrukturasportovní vyžití, škola, ale také příroda nebo vztahy v obci. Při hodnocení kvality a dostupnosti služeb byl zjištěn zásadní problém s nespokojeností s dopravním systémem IDS JMK. Velké pozitivum bylo zjištění, že většina respondentů s malými výhradami je se životem v obci spokojená a v budoucnu se nechystá odstěhovat. Menší náznaky tam jsou od mladších generací a proto je k zamyšlení, jak tam tyto respondenty udržet. Větší zaměření bych věnovala na spokojenosti práce zastupitelstva obce, kde je velká míra, že neví nebo si myslí, že nedělají dobrou práci. Uvažovala bych z jakého je to důvodu. Jestli je to z nezájmu jako takového, nebo strachu se ozvat, že jednotlivec nic nezmění. Rozhovor se starostou ve velké míře doplnil výsledky dotazníkové šetření. Je důležité, aby si i občané uvědomili, co je možné v obci s takovým počtem obyvatel a zástavbou realizovat a co už je nadmíru. Také si uvědomit na co má vliv obec a co už je jen a jen v pravomoci podnikatelů – nespokojenost s hostinskými službami. Strategii obce je nadále rozvíjet cestovní ruch, podpořit místní produkty a podnikatele, památky a zajímavosti. K menšímu rozvoji v bydlení dojde a určitě se do obce dostanou zájemci i od jinud, kteří mají zájem o bydlení v této obci. Celková výhoda založení svazku obcí je založená ve společném prosazování zájmu a rozvojem mikroregionu, v propagaci svazku a jeho území v získávání dotačních titulů. V mikroregionu LVA jde spíše o prezentaci a propagaci cestovního ruchu v rámci Jihomoravského kraje a Českého dědictví UNESCO.

90

12 LITERATURA BŘEČKA, J., a kol, Rakvice, Znojmo: FPO, spol. s. r. o., 2003. 295 s. ISBN 80-8681000-3. BUK, Radek. Krajinou Lichtenštejnů. 1. vyd. Břeclav: Radek Buk, 2010, [150] s. ISBN 978-80-254-6258-4. CULEK, M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha. 244 s. ISBN 8085368803. Cyklotrasy na jižní Moravě. Brno: Jihomoravský kraj, 2011, 1 atlas (60 s.). DANIHELKA, Jiří, Josef CHYTIL a Emil KORDIOVSKÝ. Chráněná krajinná oblast Pálava: Národní přírodní rezervace Děvín - Kotel - Soutěska. 2., dopl. vyd., 1. vyd. V ZO ČSOP Adonis. Mikulov: ZO ČSOP Adonis, 2004, 19 s. ISBN 80-239-3480-5. DEMEK, J., MACKA, M., Pavlovské vrchy a jejich okolí. Brno, Geografický ústav (Československá akademie věd), Praha Academia 1970, 198 s. FOUKAL, Josef. Sedm set let jihomoravské obce Rakvic. V Ivančicích: [s.n.], 1948, 42, [5] s. HAVLÍČEK, Pavel. Geologická mapa České republiky. 1. vyd. Praha: Český geologický ústav, 1999, 1 list. ISBN 80-7075-315-3. HYNEK, Petr. Lednicko-valtický areál: Parkareal Lednice-Valtice = The LedniceValtice area. Lednice: Mikroregion LVA, c2003, [24] s. KORDIOVSKÝ, Emil a Jiří DANIHELKA. Brána do kraje: průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum, 1999, 255 s. ISBN 80-85088-08-8. KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál. Břeclav: Moraviapress, 1998, 49 s. ISBN 80-86181-00-6. KORIDOVSKÝ, E., DANIHELKA, J.: Informační katalog: průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vydání, Regionální muzeum, Mikulov, 1999. 31 s. ISBN 80-85088-06.

91

KORDIOVSKÝ, Emil a Evženie KLANICOVÁ. Město Břeclav. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001, 583 s. ISBN 80-7275-025-9. KORDIOVSKÝ, Emil, Ludislava ŠULÁKOVÁ a Miloš PAPÍRNÍK. Nemovité kulturní památky jižní Moravy: soupis památek a literatury. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2001, 166 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-7051-135-4. MAJEROVÁ, V.,(ed) Český venkov 2008, Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, Praha, 188 s. ISBN 978-80-213-1991-0. NEKUDA, Vladimír. Břeclavsko. 1. vyd. Brno: Musejní spolek, 1969, 8, 740, [1]. PETRUSEK, M. et al. (1996) : Velký sociologický slovník. Karolinum, Praha, 1627 s. PETR, D., SOUKUP, V., Velká turistická encyklopedie Jihomoravský kraj, Praha: Nakladatelství S & D spol. s. r. o., 2007. 304 s. ISBN 978-80-242-2014-7.

Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu. Břeclav: Městský úřad, c2008, [38] s. Klimatické oblasti Česka: klasifikace podle Quitta za období 1961-2000 = Climatic regions of the Czech Republic : Quitt's classification during years 1961-2000. 1. vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 2011, 1 mapa. ISBN 978-80-86690-89-6. SPIEZIA, V. Measuring regional economies. [online]. Statistics Brief OECD, č. 6, 2003. Dostupné na: http://www.oecd.org/dataoecd/2/15/15918996.pdf ZEMEK, Metoděj. Břeclav 100 let městem. Mikulov, 1972

13 INTERNETOVÉ ZDROJE Generel cyklostezek Břeclav (2013). [online] [citace 24. 4. 2013]. Dostupné z WWW: http://breclav.eu/sub/ors/dokumenty/cat_view/120-odbor-rozvoje-a-spravy/458strategicke-dokumenty/162-generel-cyklostezek-ve-meste-breclav/183-generelcyklostezek-ve-meste-breclav Mikroregion LVA (2013). [online] [citace 19. 3. 2013]. Dostupné z WWW: http://www.lva.cz/.files/aktualizace-strategie-mikroregionu.pdf http://www.lva.cz/.files/aktualizace-lva-svazek-iii.pdf 92

http://www.lva.cz/.files/aktualizace-lva-svazek-ii.pdf http://www.lva.cz/cs/lva/ http://www.lva.cz/.files/zakladatelska-smlouva.pdf Obec Rakvice (2013). [online][citace 25. 3. 2013]. Dostupné z WWW:

http://portal.cenia.cz/eiasea/download/SEA_JHM1151P_navrhZadani_9676817293237 90665.pdf http://rakvice.cz/ Obce (2013). [online][citace 26. 3. 2013]. Dostupné z WWW: http://www.bulhary.cz/ http://breclav.org/ http://www.hlohovec.cz/ http://www.obecladna.cz/ http://www.lednice.cz/cs/ http://www.pritluky.cz/ http://www.podivin.cz/ http://www.valtice.cz/ http://www.velkebilovice.cz/ Ochrana přírody (2013). [online][citace 20. 3. 2013]. Dostupné z WWW: http://www.palava.ochranaprirody.cz Statistické data (2013). [online][citace 27. 3. 2013]. Dostupné z WWW: http://portal.mpsv.cz/sz http://www.czso.cz/ http://www.demografie.info/?cz_home=&PHPSESSID=6370c5516e8d095a5a3af3ed63 19042d http://www.risy.cz/cs Statistická ročenka Jihomoravský kraje (2013). [online] [citace 15. 3. 2013]. Dostupné z WWW:

http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D0003FBF9E/$File/64101112.pdf 93

Zákon o obcích (2013). [online][citace 2. 4. 2013]. Dostupné z WWW: http://ksr.ef.jcu.cz/dokumenty/profily/doc-phdr-jaroslav-cmejrek-cscdokumenty/verejna-sprava-a-regionalni-rozvoj/obce-kraje-regiony

14 SEZNAM GRAFŮ GRAF Č. 1: VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA VE VĚKU 15 A VÍCE PODLE POHLAVÍ A NEJVYŠŠÍHO UKONČENÉHO VZDĚLÁNÍ V MIKROREGIONU LVA (Zdroj: Český statistický úřad Praha).……………………………………………….. 25 GRAF Č. 2: CELKOVÝ POČET DOMŮ DLE OBDOBÍ VÝSTAVBY NEBO REKONSTRUKCE DOMŮ V MIKROREGIONU LVA (Zdroj: Český statistický úřad Praha)….……………………………………………………………………………………….. 26 GRAF Č. 3:CELKOVÁ VÝMĚRA JEDNOTLIVÝCH KULTUR V MIKROREGIONU LVA………………….………………………………………………………………………….. 30 GRAF Č. 4:EKONOMICKY AKTIVNÍ A NEAKTIVNÍ OBČANÉ MIKROREGIONU LVA, ROZDĚLENÍ DLE POHLAVÍ (Zdroj: Český statistický úřad Praha) ………….. 31 GRAF Č. 5 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH UVEDENÁ V % ZA ROK 2011 V POROVNÁNÍ S JIHOMORAVSKÝM KRAJEM A ČR (Zdroj: Český statistický úřad Praha)……………………………………………………………….. 38 GRAF Č. 6:VÝVOJ POČTU OBYVATEL V OBCI RAKVICE (Zdroj: Český statistický úřad Praha).…………………………………………………………………………………... 60 GRAF Č. 7:VÝVOJ POČTU OBYVATEL ZA POSLEDNÍCH 10 LET (1991-2011), (Zdroj: Český statistický úřad Praha)……………………………………………………... 60 GRAF Č. 8:ZASTOUPENÍ MUŽŮ A ŽEN PODLE RODINNÉHO STAVU V OBCI RAKVICE (Zdroj: Český statistický úřad Praha)………………………………………… 61 GRAF Č. 9:EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATEL V OBCI RAKVICE (Zdroj: Český statistický úřad Praha) ...………………………………………………….. 62 GRAF Č. 10:EKONOMICKY AKTIVITA OBČANŮ V OBCI RAKVICE DLE ODVĚTVÍ (Zdroj: Český statistický úřad Praha )..…………………………………………………... 63 94

GRAF Č. 11:OSÍDLENÍ DOMŮ V OBCI RAKVICE (Zdroj: Český statistický úřad Praha )………………………………………………………………………..…..…………... 63 GRAF Č. 12:GRAFICKÉ ZNÁROZNĚNÍ POHLAVÍ RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování) ………………………………………………………………………………..… 70 GRAF Č. 13:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ VĚKOVÝCH SKUPIN (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………...………………………………………………………. 71 GRAF Č. 14:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ZAMĚSTNANOSTI RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………...…………………………………….. 71 GRAF Č. 15:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ SPOKOJENOSTI RESPONDENTŮ SE ŽIVOTEM V OBCI (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………………………. 72 GRAF Č. 16:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ LÍBIVOSTI KULTURNÍCH PAMÁTEK (Zdroj: vlastní zpracování) ………………...……………………………………………… 73 GRAF Č. 17:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ LÍBIVOSTI PŘÍRODY I V OKOLÍ OBCE (Zdroj: vlastní zpracování)………………………..……………………………………….. 73 GRAF Č. 18:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ LÍBIVOSTI MOŽNOSTI SPORTOVNÍHO VYUŽITÍ (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………………………………….. 74 GRAF Č. 19:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POCITU OSOBNÍ BEZPEČNOSTI (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………...……………………………………………. 74 GRAF Č. 20:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ SPOKOJENOSTI S DOPRAVNÍM SPOJENÍM (Zdroj: vlastní zpracování) …..……...……………………………………. 75 GRAF Č. 21:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ LÍBIVOSTI VZTAHŮ V OKOLÍ SE SOUSEDY, PŘÁTELI (Zdroj: vlastní zpracování) …………………………………… 75 GRAF Č. 22:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ SPOKOJENOSTI RESPONDENTŮ S JEJICH SOUČASNOU ÚROVNÍ BYDLENÍ (Zdroj: vlastní zpracování)……………………. 76 GRAF Č. 23:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ÚVAHY RESPONDENTŮ O VHODNOSTI OBCE PRO ŽIVOT MLADÝCH RODIN (Zdroj: vlastní zpracování) .…………….. 76

95

GRAF Č. 24:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ÚVAHY RESPONDENTŮ O VHODNOSTI OBCE PRO ŽIVOT SENIORŮ (Zdroj: vlastní zpracování)……………………….…. 77 GRAF Č. 25:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ NEJČASTĚJI SE OBJEVOVANÝCH SLUŽEB, KTERÉ RESPONDENTŮM CHYBÍ (Zdroj: vlastní zpracování)……………………. 77 GRAF Č. 26:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ CHTĚNÍ RESPONDENTŮ BYDLET V OBCI V BUDOUCNU (Zdroj: vlastní zpracování)………………..…………………………. 79 GRAF Č. 27:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ CHARAKTERISTIK OBCE DLE RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování)…………………………………………. 80 GRAF Č. 28:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ SPOKOJENOSTI RESPONDENTŮ S PRACÍ ZASTUPITELSTVA OBCE (Zdroj: vlastní zpracování)……………………………… 81 GRAF Č. 29:GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ OPAKUJÍCÍCH SE ODPOVĚDÍ RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování)………………………………………… 81

96

15 SEZNAM TABULEK TAB. Č. 1:POČET OBYVATEL V MIKROREGIONU LVA (Zdroj: Český statistický úřad Praha) …..……………………………………………………………………………….... 29 TAB. Č. 2:VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA VĚ VĚKU 15 A VÍCE PODLE POHLAVÍ A NEJVYŠŠÍHO VZDĚLÁNÍ (Zdroj: Český statistický úřad Praha)…………………………………………….………………………………………… 30 TAB. Č. 3:VÝSTAVBA NEBO REKONSTRUKCE DOMŮ V MIKROREGIONU LVA DLE ČASOVÉHO HORIZONTU (Zdroj: Český statistický úřad Praha) ………... 31 TAB. Č. 4:TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA JEDNOTLIVÝCH OBCÍ MIKROREGIONU LVA (Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha: Regionální Informační Servis) ………….…………………………………………….... 32 TAB. Č. 5:PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH KULTUR POZEMKŮ V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH MIKROREGIONU LVA (Zdroj: Centrum pro regionální rozvoj České republiky Praha: Regionální Informační Servis) ….……………………………….... 35 TAB. Č. 6:EKONOMICKY AKTIVNÍ A NEAKTIVNÍ OBČANÉ MIKROREGIONU LVA, ROZDĚLENÍ DLE POHLAVÍ (Zdroj: Český statistický úřad Praha) …………… 36 TAB. Č. 7:MÍRA REGISTROVANÉ NEZAMĚSTNANOSTI V CELÉM MIKROREGIONU LVA, ROZDĚLNÍ DLE POHLAVÍ ZA ROK 2011 (Zdroj: Český statistický úřad Praha) ……………………………………………………….…………. 37 TAB. Č. 8:ZÁKLADNÍ PŘEDHLED SILNIC V OBCI RAKVICE (Zdroj: vlastní zpracování) …………………………………………………………………….…….…... 65 TAB. Č. 9:POHLAVÍ RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování) …..….….….. 70 TAB. Č. 10:VĚKOVÁ SKUPINA RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování).… 71 TAB. Č. 11:ZAMĚSTNÁNÍ RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování) ….…... 71 TAB. Č. 12:SPOKOJENOST OBČANŮ OBCE RAKVICE SE ŽIVOTEM V OBCI (Zdroj: vlastní zpracování) ……………………………………………………………….……... 72 TAB. Č. 13:KULTURNÍ PAMÁTKY (Zdroj: vlastní zpracování) …………….……. 73 97

TAB. Č. 14:PŘÍRODA I V OKOLÍ OBCE (Zdroj: vlastní zpracování) .……….……. 73 TAB. Č. 15:SPORTOVNÍ VYUŽITÍ V OBCI (Zdroj: vlastní zpracování) ………..…. 74 TAB. Č. 16:OSOBNÍ BEZPEČNOST (Zdroj: vlastní zpracování) ………..…...……. 74 TAB. Č. 17:DOPRAVNÍ SPOJENÍ (Zdroj: vlastní zpracování) ……..….…….….…. 75 TAB. Č. 18:VZTAHY V OKOLÍ (SOUSEDÉ, PŘÁTELÉ) (Zdroj: vlastní zpracování) …………………………………………………………………………….……………….….. 75 TAB. Č. 19:SPOKOJENOST S ÚROVNÍ BYDLENÍ (Zdroj: vlastní zpracování) ……….……………………………………………………………………………………….. 76 TAB. Č. 20:VHODNOST ŽIVOTA MLADÝCH RODIN V OBCI DLE RESPONDENTŮ (Zdroj: vlastní zpracování) ………………………………………………………………. 76 TAB. Č. 21:VHODNOST ŽIVOTA V OBCI PRO SENIORY (Zdroj: vlastní zpracování) …………………………………………………………………………………..……...……. 77 TAB. Č. 22:BYDLENÍ V OBCI V BUDOUCNU (Zdroj: vlastní zpracování) …………………………………………………………………………………………....….. 79 TAB. Č. 23:PRÁCE ZASTUPITELSTVA (Zdroj: vlastní zpracování) …….….……. 81

98

16 SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. Č. 1:JIHOMORAVSKÝ KRAJ NA MAPĚ (Zdroj: spravnimapa.topograf.cz) ………………………………………………………………………………………..…..…... 21 OBR. Č. 2:ADMINISTRATIVNÍ ROZDĚLENÍ OKRESU BŘECLAV (Zdroj: Český statistický úřad Praha) ………………………………………………….……….….……. 24 OBR. Č. 3:MIKROREGION LVA NA MAPĚ (Zdroj:google.cz) ………………....…. 25 OBR. Č. 4:ZNAK OBCE BULHARY (Zdroj:bulhary.cz) ……………………….……. 38 OBR. Č. 5:ZNAK OBCE BŘECLAV (Zdroj:google.cz) ..…………………….…....…. 40 OBR. Č. 6:ZNAK OBCE HLOHOVEC (Zdroj:google.cz) ..……………………....…. 45 OBR. Č. 7:ZNAK OBCE LADNÁ (Zdroj:google.cz) ..…………………………..……. 47 OBR. Č. 8:ZNAK OBCE LEDNICE (Zdroj:google.cz) ..……………….……………. 48 OBR. Č. 9:ZNAK MĚSTA PODIVÍN (Zdroj:podivin.cz) ……………………….……. 50 OBR. Č. 10:ZNAK OBCE PŘÍTLUKY (Zdroj:pritluky.cz) …………………….....…. 51 OBR. Č. 11:ZNAK MĚSTA VALTICE (Zdroj:valtice.cz) ..………………….….……. 53 OBR. Č. 12:ZANK MĚSTA VELKÉ BÍLOVICE (Zdroj:google.cz) ……….….....…. 54 OBR. Č. 13:ZNAK OBCE RAKVICE (Zdroj:rakvice.cz) ..…………………..………. 56 OBR. Č. 14:MAPA, KDE SE NACHÁZÍ OBEC RAKVICE (Zdroj:mapy.cz) .....…. 57 OBR. Č. 15:POHLEDNICE SE SNÍMKY Z RAKVIC 40.LÉTA (Zdroj:Archiv R. Průdka) ..……………………………………………………………………………..………………. 59 OBR. Č. 16:UKÁZKA VĚTŠINY KULTURNÍCH AKCÍ, KTERÉ SE V OBCI BUDOU POŘÁDAT (Zdroj:Rakvický zpravodaj, duben 2013) ..……………………….….…. 78 OBR. Č. 17:MAPA ÚZEMÍ „MAJÁKU“ – PŘÍTLUCKÉ ROZHLEDNY (Zdroj:mapy.cz) ……………………………………………………………….…………………………..…. 84

99

17 SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA Č. 1:VZOR DOTAZNÍKU PRO RESPONDENTY (Zdroj: vlastní zpracování) ….………………………………………………………………………………….………… 102 PŘÍLOHA Č. 2:FOTOGRAFIE MĚSTA BŘECLAV (Zdroj:Oficiální web města Břeclav online 2013 citace z 27. 4. 2013.Dostupne z: http://breclav.org/cs/volnocasoveaktivity/fotogalerie) …….....................................................................................…. 105 PŘÍLOHA Č. 3:FOTOGRAFIE OBCE BULHARY (Zdroj: http://www.mistopisy.cz/bulhary_7596.html) ………………………………..…...….. 106 PŘÍLOHA Č. 4:BULHARSKÝ SPLAV (Zdroj: http://renoenergie.cz/Bulhary/) ..… 106 PŘÍLOHA Č. 5:HLOHOVECKÝ ZÁMEČEK (Zdroj:vlastní fotografie červenec 2012) ……..………………………………………………………………………………………… 107 PŘÍLOHA Č. 6:LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL (Zdroj:Oficiální web obce Lednice 2013: citace z 26. 4. 2013. Dostupné z: http://www.lednice.cz/cs/lednicko-valtickyareal/) …............................................................................................................…. 107 PŘÍLOHA Č. 7:JANŮV HRAD (Zdroj:Oficiální web obce Lednice 2013: citace z 26. 4. 2013.

Dostupné

z:

http://www.lednice.cz/cs/lednicko-valticky-

areal/)......................................................................................................... 108 PŘÍLOHA Č. 8:PÁLAVA – HRAD DĚVIČKY (Zdroj:Vlastní fotografie březen 2013)……………………………………………………………………………………….. 108 PŘÍLOHA Č. 9:KOSTEL V OBCI RAKVCIE (Zdroj:Oficiální web obce Rakvice 2013: citace z 26. 4. 2013. Dostupné z: http://rakvice.cz/kat62.html) PŘÍLOHA Č. 10:VINAŘSTVÍ BINDER V RAKVICÍCH (Zdroj:Vlastní fotografie, duben 2012)……………………………………………………………………………………….. 109 PŘÍLOHA Č. 11:PŘÍTLUCKÁ ROZHLEDNA „MAJÁK“ A VÝHLED (Zdroj:Vlastní fotografie, červen 2012)………………………………………………………………… 110

100

PŘÍLOHY