Rozvojová strategie obce Starko rok 2010 až 2018
Schváleno Zastupitelstvem obce Starko pod íslem usnesení 2010.4.5 dne: 20. 12. 2010 Projednáno s ob any dne: 12. 11. 2010
JAN JISKRA starosta obce
JANA PRAUSOVÁ místostarostka obce
Obsah 1.
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
3
2.
STAVEBNÍ AKCE - ÚPRAVY A REKONSTRUKCE, INVESTICE
7
3.
ÚPRAVA A OBNOVA KRAJINY KATASTRU OBCE
9
4.
SEZNAM AKCÍ K ROZVOJI HOSPODÁ STVÍ OBCE
12
5.
SEZNAM NEJD LE IT JŠÍCH OSV TOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLE ENSKÝCH AKCÍ
15
6.
FINAN NÍ PLÁN REALIZACE
16
7.
DALŠÍ DOKUMENTACE
17
strana 2 z 17
1. KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ Cíle P ipravit území obce se zam ením na rozvoj obce v oblasti: - Individuální výstavby a opravy rodinných dom . - Stavby pro družstevní a podnikatelské aktivity. - Stavby pro kulturn -spole enské aktivity. - Stavby pro státní správu.
Aktuální stav - Obec má platný územní plán, v etn územního systému ekologické stability. - Základná východiska. - Aktualizace územního plánu do roku 2015.
Funk ní složky územního plánu Bydlení - Bytové vícepodlažní domy je možno povolit pouze výjime
.
Ob anská vybavenost - Není navrženo rozší ení ploch stávajícího ob anského vybavení, ale jejich intenzivn jší využití. S výstavbou školského za ízení se neuvažuje. Výroba, sklady, zem
lská výroba
- Nep edpokládá se op tovné využití zem pro výrobní služby a emesla. -
Plochy pro
zem
lskou výrobu strana 3 z 17
lského areálu v obci pro živo išnou výrobu, ale
jsou stabilizovány.
- Nerušící provozovny je možno realizovat i jako sou ást jiných zon, v zem možno umístit nerušící výrobu, služby a sklady.
lském areálu
- Nov je navržena plocha služeb pro motoristy a drobné výroby. Doprava -
Neuvažuje se s úpravou silnice I. ani III. t ídy v ešeném území.
- Navrženy jsou nové místní komunikace v rozvojových plochách. Zásobování vodou - Je možné z nového zásobního adu od Bílého Podolí, zatím však má v tšina obyvatel vlastní nové vrty, vzhledem k velkým problém m z minulosti. Zásobování má tedy dne každý své. Kanalizace - Postupn budovat kanaliza ní sí ; tak, aby bylo možné svedení veškerých odpadních vod v obci na samostatnou OV . Možné je i jednotlivá OV na d m, kde by byla velká finan ní úspora v zemních pracech. Zásobování teplem a plynem - Obec je plynofikována. - Vytáp ní je p evád no na plyn. Elektrorozvody - Respektovat ochranná pásma stávajících i navržených vrchních linek 22 kW - Reservovat prostor pro navržené transforma ní stanice a p íjezd k nim (veškeré navržené trafostanice budou 22/0.4 kW). Telekomunikace, spoje Vodní toky - Respektovat ochranné pásmo a pásmo hygienické ochrany. Životní prost edí strana 4 z 17
- Ochrana vodních tok doprovodné zelen .
je podmín na dodržováním ochranných pásem a ochranných pás
- Vytáp ní se bude postupn p ebudovává na plyn nebo el. energii. - Skládka v obci nebude zakládána. Odpad se bude skládkovat na ízené skládce v
áslavi.
- Budou respektovány zásady zpracovaného projektu územního systému ekologické stability: - Biocentra a biokoridory jsou závazné a jsou považovány za opat ení ve ve ejném zájmu. - V pozemkových úpravách ,nebo dalších stupních projektu se p ipouští sm rová korekce jejich trasy. - U stávajících biocenter a biokoridor zajistit ochranu. - Zásahy ve stávajících biokoridorech a biocentrech, zm ny kultur provád t jen se souhlasem stavebního ú adu. - Zem
lský p dní fond, zele
- Realizovat doprovodnou zele u komunikací a ochrannou zele tok .
u výrobní zóny a vodních
- Chránit lesní i mimolesní zele . - Nerozši ovat živo išnou výrobu ve stávajícím bude umíst na).
areálu nad rámec jeho PHO (pokud tam
Limity_využití _území - P i využívání území musí být dodrženy podmínky ochranných pásem : - Vodních zdroj , - Výrobních a zem
OV, silnic. lských podnik .
- Inženýrských sítí (elektrorozvody, plynovod, kanalizace, voda, dálkové kabely, produktovod…). strana 5 z 17
ropovod,
-
Plochy stavebních kulturních památek :
- Památkov chrán né objekty dle seznamu památkových objekt v okrese Kutná Hora jsou v ešeném území. Nejsou zde lokality archeologické - postup ochrany dle stejného zákona. - V území je možné provád t stavby a jejich zm ny v takovém objemu a hmot , aby nebyly ekro eny limity prostorového využití území :
Funk ní plochy Plochy obytné (venk.char.) Sportu a rekreace Ob anské vyb. Výroby a zem. Drobné výr.
Koef.zast.poz. 30
Koef.podl.plochy 0,6
Max.podlažnost 2+P
10 60 50 60
0,1 1,2 1,0 1,2
1+P 2+P 2 2+P
Poznámky: - Koeficient zastav ní pozemku - max. % podíl zastav né plochy k celkové ploše pozemku. - Koeficient podlažní plochy
- pom r sou tu ploch všech podlaží k celkové ploše pozemku.
- Maximální podlažnost - po et nadzemních podlaží bez podkroví.
strana 6 z 17
2. STAVEBNÍ AKCE - ÚPRAVY A REKONSTRUKCE, INVESTICE Cíle - Prezentovat p ipravené stavby a odsouhlasit s ob any obce a ostatními zájmovými skupinami (podnikatelé, státní orgány, dot ené jiné právnické a fyzické osoby). - Zajistit p ípravu, financování a vlastní realizaci staveb.
Aktuální stav - Dopravní vybavenost - v obci jsou dv autobusové zastávky, jedna p ímo v obci, kde jezdí hlavn „školní“ linka a jedna na rozcestí na hlavní silnici áslav – Chrudim. Ob umož ují autobusovou dopravu obyvatel p evážn do áslavi (p estup na D), p ípadn až do Prahy, nebo s p estupem do Kutné Hory. Dopravu zajiš uje provozovatel dálkové autobusové dopravy v kraji, pop . jiní soukromí provozovatelé. Frekvence spoj je však velmi ídká a to etn linky, která jezdí ráno pro školáky p ímo z obce, a proto obslužnost obce není dosta ující. V tšina ob an tak musí využívat vlastní dopravu. P ísp vky na dopravní obslužnost jsou vypo ádávány podle požadavku St edo eského kraje. Obec není v dosahu MHD. - Zdravotní a sociální pé e – v obci není žádné zdravotnické st edisko ani léka . Ob ané nejvíce využívají služeb praktických léka v cca 4 km vzdálené obci Vrdy, nebo nemocnici áslav. - Podnikání – v obci nesídlí žádný v tší ekonomický subjekt. Je zde n kolik živnostník , prodejna potravin a hospoda. V tšina ob an dojíždí za prací do áslavi, P elou e, Kutné Hory, Chrudimi, Pardubic atd.
strana 7 z 17
Akce - St edn dobé Rekonstrukce budovy bývalého ú adu. Plynofikace obchodu a OU. Obnova v trolamu na Dolcích. Zpracování projektu rekonstrukce OÚ Oprava kulturní památky – kostel Nanebevzetí Panny Marie. Rekonstrukce budovy bývalé školy. Výstavba d tského h išt , sportovního h išt a úprava okolí obecního ú adu. Oprava autobusové zastávky v etn zpevn né plochy. Obnova zelen na návsi. Vybudování zpevn ného ve ejného prostranství a s tím p ilehlého chodníku v zatá ce u p.21 až k Sokolovn . Znak a vlajka obce. - Dlouhodobé Kanalizace a vodovod. Ochrana a tvorba krajiny. Ostatní plánované aktivity v závislosti na finan ních možnostech obce.
strana 8 z 17
3. ÚPRAVA A OBNOVA KRAJINY KATASTRU OBCE Cíle - Vytvo it krajinné podmínky pro kulturn sportovní vyžití ob an . - Realizovat úpravy a obnovy krajiny šetrné k životnímu prost edí. - Zefektivnit realizované aktivity a minimalizovat nákladovost.
Aktuální stav - Podle údaj p evzatých z geobotanické mapy SSR leží dot ené území v mírn suchém okrsku mírn teplé oblasti s mírnou zimou (MT3) s pr rnými ro ními teplotami kolem 8°C a s pr rnými srážkami nad 600 mm. V lét p evládají v try západních sm , v zim východních. - Nežádoucí ú inky v tru lze pozorovat na odlesn ných návrších. Proud ní vzduchu v ízemní vrstv je zpomalováno v odlesn ném území pouze mírn a jen v ásti území alejemi ovocných strom kolem silnic a b ehovými porosty kolem tok . - K jihu a jihozápadu obrácené svahy na úpatí Železných hor a strmé svahy dlouhých strání lících jinak ploché území od Za an po Vina e jsou oproti okolí podstatn sušší a teplejší. Na malé ploše strži nad Semt ší u osady Vápenka a na východ od Vina jsou 20 - 30 m hluboko pod okolní terén za íznuté úzké strže. Jejich mikroklima ovliv uje orientace - ve strži pod Vápenkou je podíl chladných, k severu sklon ných ploch malý, u Vina je velký, vliv tvaru terénu a jeho expozice na mikroklimatické podmínky svahu je snížen odlesn ním. - Relativn chladn jší a vlh í je mezoklima široké nivy Doubravy se souvislými pásy vegetace podél toku. 3.30 - PEDOLOGIE - Zájmové území pat í do oblasti hn dých p d nižších poloh. Na vápnitých k ídových a sprašových pokryvech se vyvinuly asto t žké,málo propustné ale živinami bohaté pudy náchylné k oglejení. Na pleistocenních náplavech naopak propustné, kyselejší, chudší, strana 9 z 17
(zásobené z živinami bohatších podkladních hornin). Oglejené p dy se vyskytují ve sníženinách, nivní p dy a nivní p dy oglejené v nxve Doubravy. Hn dozem se vyvinuly na zv tralinách metamorfxka Železných Hor. - Na výchozech tvrdších hornin p edk ídového období se vyvinuly slab nasycené kambizem , ostr vkovit na zlomovém svahu pararendziny. - Produk ní potenciál zem lských p d na v tšin území je nadpr rný. Jedná se o území využívané k zem lské výrob a osídlené již od neolitu. Nižší je pouze na výše položených svazích na Semt ší. Vodní erozí ohrožené svahy jsou zatravn ny nebo osázeny ovocnými stromy ve starých i nových sadech. Nejstrm jší svahy v tšinou zar stali ke i a stromy z nálet , protože p estaly být kultivovány. Z hlediska ochrany p dy je to dobré. - Nadpr rný produk ní potenciál lesních p d siln spady z Chvaletické elektrárny.
snižují ú inky zne iš ování prost edí
- V odlesn ném území bez trvalé vegetace se projevují ú inky v tru a je zde zvýšené nebezpe í v trné eroze v dob , kdy v jí teplé a výsušné v try jižních sm . - Celé zájmové území náleží do povodí Doubravy v Labské ní soustav s díl ími povodími Starko ského potoka a ertovky. Všechny drobné vodote e jsou upraveny - nap ímeny a zahloubeny, kolem nich se vyvíjí pouze ruderální liniová spole enstva. P írod blízký je pouze tok Doubravy. Na ni je napojen náhon napájející soustavu kanál v Žehušické obo e. - Vodní režim na lesní p je relativn p irozený, mimo les v tšinou jde o suché a vysychavé svahové p dy, na zem lské p je v tšinou vodní režim zm n melioracemi. Vodohospodá ský potenciál území je pr rný. Voda v Doubrav je zne išt ná v tšinou jen místními zdroji. Zdrojem zne išt ní je pr mysl, obce a m sta s nedostate nou úrovní išt ní odpadních vod a s astým zne išt ním povrchových vod. Podstatné jsou splachy živin a biocid z polí (i les ). Chemismus povrchových vod je ovliv ován zne išt ním ovzduší exhaláty z elektrárny Chvaletice i ze vzdálených zdroj . - V území chybí v tší vodní plochy, na ploše bývalého Podolského rybníka na ertovce jsou dnes pole kolem nap ímeného a zahloubeného toku bez vegetace, voda je z tohoto území odvád na. Drobné rybní ky pod výše položenými osadami nemohou jeho funkce nahradit. strana 10 z 17
Relativn nejhodnotn jší je Koukalecký rybník, ást jeho b eh je upravena pro pot eby lidí, jen menší ást b eh má p irozený charakter. Chybí jeho propojení s ertovkou, protože odpad z n j je zatruben. Po revitalizaci by se jeho význam podstatn zvýšil. - Ráz krajiny také podstatn ovliv uje existence vinic u Vina . Ve stejném území se bohužel ší í akáty a nejbližší lesní porosty tvo í ve velké mí e nep vodní jehli nany ve stejnov kých monokulturách. - Malá, ekologicky cenná území s vysokou diverzitou spole enstev, nadpr rnou stabilitou, se spole enstvy blízkým p vodem jsou na suchých, strmých stráních a v úzkých, hluboce za íznutých stržích u Vina a Semt še. Hodnotu t chto segment krajiny snižuje ší ení agresivních druh d evin (akáty na teplých, suchých stanovištích), p ípadn ruderální spole enstva všude tam, kam se mohou splachovat z polí a odjinud dusíkaté látky. - Úzké" údolí nad Semt ší (Hradišt ) by m lo být posouzeno z hlediska pot eby ochrany kulturních hodnot krajiny - tvo í ho romantické ruiny domk , p irozený pot ek a niva, strmé svahy s obnaženými výstupy skal (lom) a smíšené porosty na svazích, údolí navazuje na prostor osady Vápenka. Z hledisko pot eby ochrany EVSK je to perspektivní lokalita, jejíž význam se m že relativn rychle zvýšit po provedení výchovných zásah do porost , omezení nep vodních d evin a dopln ní skladby porost dle daných stanovištních podmínek. - Znaky devastace krajiny p sobené nadm rným zorn ním odlesn ných ploch, likvidací mezí a meliora ními zásahy zmír ují jen v malé ásti území aleje ovocných strom kolem silnic. Podstatn jší je zde len ní území doprovodnými porosty kolem Doubravy a navazujících tok . P írod blízká spole enstva, um le založené porosty s duby i ady topol kolem um lých vodote í p sobí velmi p ízniv na své okolí - zvyšují vlhkost a snižují teplotu a rychlost v tru v p ízemní vrstv . Uspo ádání odlesn ných ploch je pro udržení trvalé úrodnosti území nevýhodné - jsou zde velké plochy ekologicky nestabilních polí bez liniových vegeta ních struktur, zalesn né jsou plochy mimo zájmové území.
strana 11 z 17
4. SEZNAM AKCÍ K ROZVOJI HOSPODÁ STVÍ OBCE St edn dobé - Budova bývalého ú adu – tato budova se nachází v centru obce u parku, kde d íve sídlil Národní výbor a hasi ská zbrojnice spolu s garáží pro komunální techniku, která je zde dodnes. Budova je samostatná na pozemku obce a v plném vlastnictví obce. Zbytek místností je dlouhodob nevyužíván. Budova chátrá a to je p es její hezkou polohu a strategické místo v obci velká škoda. Tento objekt se nám jeví za všeobecné podpory ob an jako velmi vhodný pro navrácení Obecního ú adu. Budova má dále dostatek prostoru, aby zde byly krom již zmi ovaného ú adu a hasi ské zbrojnice také obecní knihovna s internetem, spolkové místnosti, volební místnost a sklad obecní techniky. - Budova bývalé školy - tento objekt se nachází na kraji obce a d íve sloužil jako škola. V sou asnosti zde sídlí Obecní ú ad. Jedná se o n kolik místností, které jsou zbyte velké a i vzhledem k jejich stavu p íliš energeticky náro né. Provoz ú adu se tak prodražuje a je neekonomický. Zám r pro p íští období je tuto budovu za p isp ní dotací p ebudovat tak, aby byla finan ním p ínosem pro obec. Jelikož je to jediný komer využitelný objekt, bylo by vhodné ho p ebudovat nap . na byty, byty pro seniory nebo komer ní kancelá e a p inést tak do rozpo tu obce navýšení p íjm . - Výstavba d tského a sportovního h išt – sou ástí bodu Budova bývalého ú adu je i rekonstrukce a vybavení d tského a sportovního h išt spolu s parkovou úpravou v bezprost ední blízkosti nov uvažovaného obecního ú adu. - Oprava autobusové zastávky v etn zpevn né plochy – zastávku, kterou nejvíce využívají naše d ti a senio i, rekonstruovat nejlépe výstavbou nové s p ilehlým chodníkem. Zlepšit tak okolí a hlavn bezpe nost. - Vybudování zpevn ného ve ejného prostranství a s tím p ilehlého chodníku v zatá ce u p.21 až k Sokolovn – obec v sou asnosti nemá žádné zpevn né ve ejné prostranství, které je nutné pro innost obce a dalších spolk . Nejvhodn jším místem se jeví ve ejné strana 12 z 17
prostranství, které je již využíván pro obecní a spolkové akce. K tomuto prostranství vybudovat i vzhledem k bezpe nosti p ístupový chodník. Protože se bude o této záležitosti muset jednat se správou silnic, pokusíme se, aby se toto realizovalo ješt p ed opravou pr jezdové komunikace a sou asn se stavebn vybudovaly na obou koncích obce zpomalovací silni ní vlny. Zajistit bezpe nost chodc po našich místních komunikacích osazením dopravních zna ek „obytná zóna“ a z toho vyplývajícími všemi d sledky. - Obnova zelen – posoudit možnosti odborného pro ezání a p ípadné skácení starých a nebezpe ných strom v parku a po celé obci. Zpracovat studii obnovy okrasné zelen parku a celé obce v etn celého prostoru návsi s d tským h išt m. - Obnova v trolamu na Dolcích – išt ní a výsadby nových strom - Znak a vlajka obce – ve spolupráci s heraldikem vytvo it samostatný znak a vlajku obce. Z n kolika návrh pak vybrat prost ednictvím obecní ankety za ú asti ob an znak a vlajku. Poté požádat P edsedu poslanecké sn movny o jeho oficiální uznání a dokon it statut nezávislé obce. - Oprava kulturní památky – kostel Nanebevzetí Panny Marie – v roce 2003 byla uspo ádána sbírka ob an , která významn napomohla se spoluú astí státu a církve zrekonstruovat st echu. I p es proinvestované prost edky je dnešní stav kostela i nadále neúnosný a havarijní. Dochází k znehodnocování již vložených investic od ob an . Je nutné jednat s Královéhradeckou diecézí o pot ebné oprav kostela vzhledem k bezpe nosti na h bitov a také jako kulturní památky. Je nutné použít všechny zákonné prost edky a docílit nápravu maximáln možnou. P edb žné jednání s fará em již prob hlo v podstat bez výsledku, a proto je bude nutné kontaktovat jeho nad ízený orgán. Nutné vyjasn ní vlastnického vztahu a poté se pokusit o získání finan ních prost edk na opravu.
Dlouhodobé - Kanalizace a vodovod – hlavním zám rem bude v prvé ad zásadn a prvotn ešit nový projekt, který je základním p edpokladem pro jakékoli další rozhodování a o investicích v obci. Je krajn nehospodárné budovat cokoli v obci, p i emž by bylo p edem známo, kudy eventuáln povede kanalizace a vodovod, jehož výstavba m že p edchozí investici strana 13 z 17
znehodnotit a obec by tak vynakládala zbyte né investice. Dalším krokem by m la být místní anketa o možném zájmu ob an o p ipojení na kanalizaci, který bude pravd podobn nutnou podmínkou k získání dotace. Vypracování projektu a následné územní rozhodnutí jsou nedílnou podmínkou získání dotace. Vzhledem ke zkušenostem z okolních obcí a po tu dom by bylo daleko levn jší pro naši obec systém OV ke každému domu nebo sdružení kolika sousedních dom . Našim jednozna ným cílem pro následující funk ní období je zhotovení nového projektu, který je nutný vzhledem k novým technologiím a možnostem, samoz ejm s využitím p vodního projektu v rámci jeho možností. - Ochrana a tvorba krajiny – obec se rozkládá v rovinatém terénu, kde nehrozí vodní eroze. Erozní p sobení v tru je ve sm ru od severu, odkud fouká v tšina v tr . P es obec te e XYský potok. Potok je ve správ Zem lské vodohospodá ské správy. Obnovit v trolam v mok inách jakožto p írodní ochrany obce proti v trným poryv m výsadbou vhodných d evin (posoudit odborn jakých) v etn skácení nebezpe ných strom v p ímé blízkosti sousedících zahrad. - Ostatní plánované aktivity v závislosti na finan ních možnostech obce: Zajistit další stavební pozemky pro rodinnou výstavbu. Pokra ovat dle možností v rekonstrukci cest a chodník v obci. Zpracovat projekt pro celou obec na postupnou obnovu zelen .
strana 14 z 17
5. SEZNAM NEJD LE IT JŠÍCH OSV TOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLE ENSKÝCH AKCÍ Pravidelné kulturní akce - Starko ský ples - Pomlázková zábava - Pálení arod jnic - Starko ská pou - Pou ová zábava - Lou ení z prázdninami - Starko ská drakiáda - Mikulášská besídka - Rozsvícení Váno ního stromu v obci.
strana 15 z 17
6. FINAN NÍ PLÁN REALIZACE Po adí
Projekty:
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Celkem akce
Zdroj financování
St edn dobé akce 1.
Rekonstrukce budovy bývalého ú adu
2.
Plynofikace obchodu a obecního ú adu
3
Obnova v trolamu na Dolcích
4.
Zpracování projektu rekonstrukce OÚ
5.
Oprava kulturní památky – kostel Nanebevzetí Panny Marie
6.
Rekonstrukce budovy bývalé školy
7.
Výstavba d tského h išt , sportovního h išt a úprava okolí obecního ú adu
8.
Oprava autobusové zastávky v etn zpevn né plochy
9.
Vybudování zpevn ného ve ejného prostranství a chodníku od p.21 až k Sokolovn
10.
Obnova zelen na návsi
11.
Znak a vlajka obce
1 080 000
1 200 000
880 000
3 160 000
38 000 -12 000 10 000
45 000
115 000 1 600 000
1 200 000 500 000
200 000
500 000
310 000
35 000 400 000
25 000 25 000
Cel kem
10 000
201 000
1 350 000
1 510 000
2 880 000
1 200 000
500 000
500 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
38 000
Roz po e t obce
33 000
Roz po e t obce
125 000
Roz po e t obce
2 800 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
1 000 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
510 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
35 000
Roz po e t obce
400 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
25 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
25 000
Roz po e t obce
8 151 000
Dlouhodbédobé akce 12.
Zpracování projektu kanalizace a vodovodu
13.
Realizace kanalizace a vodovodu
14. 15.
150 000
150 000 7 000 000
8 000 000
15 000 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
Obnova krajiny
150 000
100 000
250 000
Dotace. Roz po e t obce a okre su
Výkup (sm na) a zasí ování pozenk pro další prodej
100 000
100 000
200 000
Roz po e t obce
0 Cel kem
0
0
strana 16 z 17
0
0
150 000
0
7 250 000
8 200 000
15 600 000
7. DALŠÍ DOKUMENTACE - Další dokumenty - Zábory viz p íloha
strana 17 z 17
