Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky
Rozvoj komunikace v raném věku
Vedoucí diplomové práce: PhDr.Mgr.Barbora Bočková, Ph.D. Vypracovala: Bc.Jitka Indrová
Brno 2009
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala pod vedením vedoucího
diplomové
práce
a použila
jsem
prameny
uvedené
v seznamu literatury. Souhlasím, aby diplomová práce byla uložena v knihovně PdF MU.
V Brně 22.6.2009
Bc. Jitka Indrová
Děkuji PhDr. Mgr. Barboře Bočkové, Ph.D. za vedení a užitečné rady
při
poskytnutí
zpracování
mé
potřebných
diplomové
informací
práce.
všem
Dále
rodičům
v zařízeních, ve kterých probíhalo výzkumné šetření.
také
děkuji
za
a zaměstnancům
Obsah Úvod ..............................................................................- 5 1 Komunikace v raném věku – vymezení pojmů ...................- 7 1.1 Rozvoj komunikace dítěte raného věku ...........................- 7 1.2 Základní podmínky rozvoje komunikace ........................ - 10 1.3 Prevence narušení komunikačních schopností ................. - 12 2 Vývoj dítěte s onemocněním centrální nervové soustavy .. - 15 2.1 Pojem, charakteristika a klasifikace DMO ..................... - 15 2.2 DMO jako kombinované postižení ................................ - 18 2.3 Vliv DMO na rozvoj komunikace dítěte raného věku ....... - 19 3 Mateřská centra ......................................................... - 22 3.1 Historie mateřských center ......................................... - 23 3.2 Síť mateřských center v ČR ........................................ - 24 3.3 Program mateřského centra se zaměřením na komunikaci . - 25 4 Vliv rehabilitace, stimulace a prostředí na rozvoj komunikace dítěte s onemocněním DMO............................................. - 30 4.1 Rehabilitační péče u děti s DMO .................................. - 31 4.2 Druhy rehabilitace užívané v dětské léčebně u dětí s DMO....... ................................................................................... - 32 4.3 Rehabilitační metody a terapie ovlivňující rozvoj komunikace .. ................................................................................... - 35 5 Analýza rozvoje komunikace dítěte raného věku ............ - 38 5.1 Cíle práce a metodologie ............................................ - 38 5.2 Charakteristika místa šetření a výzkumného vzorku ........ - 40 5.3 Vlastní šetření .......................................................... - 48 5.4 Závěry šetření a doporučení pro praxi........................... - 72 Závěr ............................................................................ - 78 Shrnutí ......................................................................... - 79 Summary ....................................................................... - 80 Seznam literatury ........................................................... - 81 Přílohy ......................................................................... - 84 -
Úvod Téma diplomové práce bylo vybráno z důvodu dalšího rozpracování materiálů z bakalářské práce na téma Mateřská centra a jejich úloha při rozvoji komunikace dítěte raného věku. Na základě tohoto materiálu s e nabízí možnost porovnání případných odlišností u sledovaného
vzorku
nervové soustavy.
dětí
zdravých
Hlavním
cílem
a dětí této
rozvoje komunikace
s onemocněním
práce
je
tedy
centrální
analyzovat
možnosti rozvoje komunikace dítěte raného věku. Tato analýza je zaměřena
na
dvě
skupiny
dětí,
a to
děti
intaktní
a děti
s onemocněním dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část je rozdělena na čtyři kapitoly. První z nich se zabývá problematikou rozvoje komunikace dítěte raného věku, jeho základním schopností onemocnění
podmínkám dětí.
a prevenci
Druhá
kapitola
centrální
nervové
narušených
je
zaměřena
soustavy,
na
komunikačních charakteristiku
konkrétně
dětskou
mozkovou obrnu. Věnuje se také vlivu tohoto onemocnění na rozvoj komunikace dítěte. Ve třetí kapitole jsou využity a rozpracovány převážně materiály z již uváděné bakalářské práce. Tato kapitola je věnována popisu mateřských center obecně a na program mateřského c e n t r a z a m ě ř e n ý n a r o z v o j k o m u n i k a c e . Poslední kapitola se zamýšlí nad
vlivem
komplexní
rehabilitace,
stimulace
a prostředí
na
rozvoj
komunikace u dítěte s dětskou mozkovou obrnou , popisuje rehabilitační metody
a terapie
užívané
v dětské
léčebně
pro
děti
s pohybovými
poruchami. Výzkumné šetření je strukturováno do jedné kapitoly a rozpracováno do podkapitol. Zabývá se analýzou výzkumného še tření, které bylo realizováno ve zdravotnickém zařízení - léčebně pro děti s pohybovými poruchami. k porovnání bylo využito i dotazníkového šetření v mateřském centru, které bylo uskutečněno před dvěma lety pro potřeby bakalářské práce.
Součástí
praktické
části
jsou
i kazuistiky
skupiny
dětí
navštěvujících mateřské centrum a skupiny dětí s onemocněním dětskou mozkovou
obrnou.
Pro
výzkumné
šetření
byla
využita
kvantitativního šetření, technika dotazníku a technika rozhovoru. - 5 -
metoda
Při
zpracování
diplomové
práce
bylo
využito
poznatků
z literatury zaměřené na komunikaci a vývoj dítěte v raném věku a literatury
zabývající
se
problematikou
onemocnění
centrální
nervové soustavy. Některé informace byly získány z internetových zdrojů, tisku, kronik a propagačních materiálů. Důležitým
zdrojem
informací
bylo
také
vlastní
pozorování
a rozhovory s respondenty šetření, zaměstnanci a spolupracovníky uvedených zařízení.
- 6 -
1 Komunikace v raném věku – vymezení pojmů Za období raného věku jsou považovány první tři roky života dítěte. Protože v této době dochází k jeho nejrychlejšímu rozvoji , je jí právem věnována velká pozornost a přisuzována zásadní role ve vývoji
dítěte.
možnosti
Pokud
vývoje
se
dítěte
právě
toto
v určitých
období
zanedbá,
oblastech
snížit
mohou
nebo
se
i zcela
uzavřít.(www.ranapece.cz/cojepece.htm, 11.12.2008) Pojem komunikace lze přiblížit jako spojení, přenos, sděl ování, společenství. dorozumívání
Cílem
komunikace
a sdělování
informací
mezi
lidmi
je
a také
vytváření,
vzájemné udržování
a pěstování mezilidských vztahů. Přestože v komunikaci hraje hlavní roli verbální projev (prostřednictvím slov), probíhá podstatná část komunikace
i formou
neverbální
(pomocí
gest,
postojů
těla,
mimikou, očním kontaktem…).(Klenková,2006) Řeč
je
schopnost,
která
je
dána
jen
nám
lidem.
Slouží
ke
sdělování pocitů, přání a myšlenek pomocí složitého systému znaků a symbolů. Schopnost hovořit není vrozena, ale určité dispozice se rozvíjejí až vlivem mluvícího okolí a úzce souvisí s kognitivními procesy a myšlením. (Klenková,2006)
1.1 Rozvoj komunikace dítěte raného věku Z hlediska logopedického většina odborníků , mezi něž můžeme jmenovat např. Sováka(1972) a Lechtu(2002), dělí vývoj řeči na stadia přípravná (tzv. předřečové období) a stadia vlastního vývoje řeči. Přípravná stadia: Křik je prvním projevem novorozence a je považován za reflex, který nemá ze strany dítěte žádný signální význam .(Klenková,2006) Ale už v prvních dnech života jsou mezi dětmi značné rozdíly. - 7 -
Některé děti dokáží prokřičet celé hodiny, jin é se zvukově téměř neprojevují
a čas
bdělosti
tráví
pozorováním
okolí.
„Je
však
dokázáno, že všechny děti velmi brzo dokáží spolehlivě odlišit lidskou řeč od jiných zvuků a také na ni jinak reagují.“ ( Kutálková 2005, s.38) Kolem 6. týdne dostává křik
dítěte zabarvení
a dítě tvrdým
začátkem dává najevo svoji nespokojenost a nelibé pocity. Mezi 2 a 3. měsícem se objevuje měkký začátek, kterým dítě oznamuje, že je spokojené. a tady jsou již patrny počátky broukání. Tím, jak dítě zatím neuvědoměle pohybuje mluvidly jako při sání nebo polykání, ozývají se při proudění vzduchu různé zvuky podobné hláskám či slabikám (ga, gr, b, p…). Nejde zatím o vědomou činnost, ale o hru s mluvidly,
kterou
označujeme
jako
pudové
žvatlání.
V tomto
období je pro dítě velmi důležité výchovné prostředí. Bez pomoci „mluvícího
prostředí“
by
jeho
rozvoj
řeči
skončil.
Je
totiž
prokázáno, že pokud chybí dítěti řečový vzor, nebo dítě neslyší, rozvíjí se jeho řeč opožděně a zřetelně pomaleji.(Beranová 2002) V druhé polovině prvního roku se dítě velice rychle rozvíjí a začíná napodobovat shluky hlásek i melodii řeči, její tempo a sílu hlasu.Toto
období
označujeme
jako
napodobivé
žvatlání.
Dítě
pozoruje pohyby mluvidel nejbližších osob a zapojuje se i vědomá zraková a sluchová kontrola. Pokusy o napodobení hlásek nazýváme fyziologickou echolalií.(Klenková,2006) Posledním období před nástupem řeči (ve třetím čtvrtletí prvního roku) nazýváme obdobím rozumění řeči , kdy si dítě začíná spojovat předměty a situace se slovy, která je provázejí. Mnohem dřív, než dítě začne samo mluvit, porozumí tomu, co se povídá a ukládá si to do své paměti. Rozumění projevuje dítě motorickou reakcí (pápá, paci paci…).
Vlastní vývoj řeči: Řeč se začíná vyvíjet okolo jednoho roku života dítěte. Te nto vývoj charakterizují dle Sováka (1972) čtyři postupná stadia: - 8 -
Emocionálně-volní stadium je počátečním obdobím, ve kterém dítě
vyjadřuje
svoje
city,
přání
a prosby
pomocí
jedno
i víceslabičných slov, která mají význam věty (např. „Pá“). Společně s užíváním prvních slov ještě přetrvává i žvatlání. V asociačně-reprodukčním stadiu zůstává řeč na prvosignální úrovni a určitý výraz je spojen s konkrétním jevem, slůvka mají funkci pojmenovávací. k prudkému rozvoji komunikační řeči dochází mezi 2.-3. rokem. Dítě poznává, že pomocí řeči může usměrňovat dospělé a učí se dosahovat drobných cílů. Okolo
3.
roku
nastupuje
stadium
logických
pojmů,
které
představuje začátek přechodu z 1. do 2. signální soustavy. Pomocí abstrakce a zevšeobecňování dostávají slova pro dítě určitý obsah. Stadium intelektualizace řeči přichází na přelomu 3. a 4. roku, kdy dítě již vyjadřuje svoje myšlenky většinou obsahově a formálně dostatečně
přesně.
Toto
stadium
pokračuje
až
do
dospělosti .
(Klenková,2006) Při sledování správného vývoje řeči je třeba dle Kutálkové(2005) pozorovat různá hlediska: 1. Slovní zásoba : Je velký rozdíl mezi množstvím slov, kterým dítě rozumí - tzv. pasivní slovní zásobou a množstvím slov, která samo používá - tzv. aktivní slovní zásobou. Pasivní slovní zásoba se u dítěte buduje daleko dřív, než začne mluvit. Dítě rozumí tomu, co slyší a ukládá si to do paměti. Napodobovací reflex je v raném věku velmi silný a ani odborníci se nedokáží shodnout v názoru, kolikrát musí dítě slovo slyšet, aby si ho zapamatovalo a začalo je používat. Zcela určitě si však dítě dobře pamatuje slova provázená zajímavou situací a vyslovená těmi, které má rádo. Uvádí se, že kolem třetího roku dítěte je aktivní slovní zásoba asi 400 slov. Postupně se vy víjí také vyjadřovací obratnost. 2. Gramatická struktura jazyka: Dítě zpočátku užívá pouze nesklonná slůvka ( ham, brm brm), potom
začíná
objevovat
skloňování - 9 -
(mámo,
ham)
a později
i časování sloves ( táta papá). Gramatice se dítě učí napodobováním a průběžným zapamatováním mluvy dospělých. Gramatika jazyka se vyvíjí asi do pěti let, poté již její nezvládnutí může poukazovat na potíže ve vývoji 3. Vývoj výslovnosti: Mezi dětmi jsou velké rozdíly nejen v rozvoji slovní zásoby, ale i ve
schopnosti
správně
vyslovovat.
zřetelná od začátku, jiným není
u některých
je
výslovnost
takřka rozumět. Jako první
se
nejčastěji objevují samohlásky a hlásky retné P, B, M a F, V. Potíže nedělají
obyčejně
ani
hlásky
T,
D,
N
a často
také
nahrazují
souhlásky K, G ( kolínko – tolínto). Okolo třetího roku již děti začínají používat sykavky, ale většinou nepřesně a pořadí, v jakém se objevují je individuální. V tomto věku dělá dětem potíže také měkčení – Ť, Ď, Ň a k posledním hláskám, které se spontánně objeví patří L, R a Ř. Každé
dítě
je
jiné
a jinak
probíhá
i jeho
celkový
vývoj.
V některé oblasti je napřed, jinde trochu zaostává a vyvíjí se jiným tempem než jeho vrstevníci. Přitom se však nedá říci, ž e jeho vývoj probíhá nesprávně. „Z toho, jak dítě mluví, usuzujeme na stupeň rozvoje jeho motoriky (pohybových schopností a dovedností), rozsah jeho znalostí a vědomostí, způsob myšlení, sociální chování i různé rysy jeho osobnosti.“( Peutelschmiedová 2005, s.28)
1.2 Základní podmínky rozvoje komunikace Vývoj řeči ovlivňuje mnoho rozmanitých činitelů. Ke zkoumání vývoje řeči existuje mnoho rozličných filozoficko -metodologických přístupů, jejichž těžiště spočívá na rozdílnosti jazykových rovin, případně na různém věku. Nikdy však nezpochybňují dialektickou determinaci
řečového
vývoje,
tj.
- 10 -
vztahy
mezi
myšlením,
senzomotorikou,
sociálním
prostředím
a ontogenezí
řeči.(Lechta
2002) Dle Lechty (2002) tedy existuje složitá vzájemná souvislost a vzájemná
vazba
mezi
vývojem
řeči
a myšlením,
motorikou,
zrakem, sluchem a sociálním prostředím. k utváření komunikačních schopností je nutná příznivá součinnost endogenních a exogenních činitelů v různých souvislostech. Na optimálním rozvoji komunikace se podílejí tři důležité oblasti: experimentace, stimulace a imitace. Experimentace
– umožňuje stále přesnější součinnost motoriky,
hmatu, sluchu, zraku a je velmi důležitá hlavně v nejranějším vývoji komunikace.
s rozvojem
ovlivňována
zvláště
řeči
při
souvisí
rozvoji
buď
nepřímo,
motoriky,
nebo
kdy
přímo
je při
expetimentaci s hlasem a mluvidly. Stimulace
–
nejrůznější
k předverbálnímu,
podněty
neverbálnímu
stimulují
a později
a provokují
i verbálnímu
dítě
projevu.
k podněcujícím vlivům patří různé nespecifické vlivy, důležitou roli však zaujímají hlavně vlivy specifické, kt eré ontogenezi vývoje ovlivňují cíleně. Stimulace, zvláště v raném věku, se často prolíná s experimentací
a imitací
a bývá
podněcována
prostřednictvím
sluchu a zraku. Imitace
-
je
jedním
z prvních
mechanismů
osvojování
komunikačních schopností. Primární úlohu při napodobo vání hraje sluch (dítě napodobuje slyšené zvuky) a také zrak (dítě napodobuje viděné pohyby mluvidel). Napodobování probíhá buď neuvědoměle (intuitivně) nebo vědomě (záměrně) a rozlišujeme i pasivní a aktivní napodobování.(Lechta, 2002) Rozvoj
komunikačních
schopností
probíhá
u každého
dítěte
odlišně. Aby se řeč dětí vyvíjela co nejpřirozeněji a dosáhla co nejlepší úrovně je podle Kutálkové (2005) třeba respektovat několik základních pravidel, která platí obecně: 1.
Dostatek
přiměřených
podnětů
a povahu dítěte. 2. Respektovat věk dítěte - 11 -
–
je
třeba
zohlednit
situaci
3. Respektovat dosažený stupeň vývoje – je nutné vždy vycházet ze stupně vývoje dítěte a na to pak navazovat. 4.
Zájmy
–
dítě
se
snadněji
učí,
pokud
jej
činnost
baví
a s člověkem, které má rádo. 5. Pochvala – je motivující a při vhodném použití dělá zázraky. 6. Trpělivost – vývoj řeči je dlouhodobou záležitostí. 7. Výběr podnětů – je vhodné odolávat tlaku módy zvláště při výběru
hraček.
Nejvhodnější
jsou
ty,
které
umožňují
různé
manipulace a rozvíjejí fantazii a představivost. 8. Rozvoj smyslového vnímání a tělesné obratnosti – pokud má dítě možnost hrát si aktivně, namáhá se nejen hlava, ale i tělo a zapojují se rovnoměrně všechny smysly. 9. Dialog předpokládá dva lidi – velký podíl sdělovaných informací je sdělován gesty, pohledy, chováním a mimikou. Nikdy by nemělo dojít k tomu, že slova říkají něco jiného než gesta nebo výraz tváře. „Vývoj řeči u dítěte neprobíhá jako samostatný proces, ale je ovlivňován vývojem senzorického vnímání, motoriky, myšlení a také jeho socializací“.(Klenková, 2006, s.32)
1.3 Prevence narušení komunikačních schopností Prevence znamená včasnou obranu, opatření, učiněná dříve, než je
narušen
vývoj
určité
funkce.
V oblasti
vývoje
jazyka
a řeči
představuje přirozenou prevenci především zajištění dobrého vzoru řeči, kladné citové vazby a přirozená výchova. Zjednodušeně lze říci,
že
nejlepší
a nejjistější
prevencí
je
dobrá
výchova
řeči.(webnet.wz.cz/nem priz/logopedie-1.html, 15.4.2009) Základem dobrého vývoje dítěte je
silný citový vztah
mezi
dítětem a matkou. Proto se dnes vracíme k praktikám starým jako lidstvo samo a v porodnicích se zavádí znovu režim roaming -in. Na základě různých výzkumů bylo prokázáno, že maminky, které mohou - 12 -
mít od počátku dítě u sebe snáze chápou potřeby novorozence – lépe mu rozumějí, snadněji s ním navazují kontakt, déle a vydatněji kojí. Hlavně matka, ale i otec, sehrávají klíčovou úlohu v oblasti rozvoje komunikace
u dítěte přibližně do čtyř let
věku.Absence
rodičů v této době má nevratný negativní vliv pro aktuální rozvoj řeči
dítěte
zásobou,
i jeho
horším
pozdější
vývoj
porozuměním
a projevuje
čtenému
se
textu,
menší
menší
slovní
schopností
tvořit rýmy, vyhledávat synonyma a homonyma.(Šulová,2004) Novorozenec sice většinu dne prospí, ale v době bdělosti je pro něj nejdůležitější tělesný kontakt s matkou, její hlas a pohled na její obličej.Dítě vnímá lidskou řeč jinak než ostatní zvuky a také pohled
dokáže
udržet
déle
na
lidský
obličej
než
na
hračku
či
předmět. Při vzájemném pohledu z očí do očí začne dospělý na dítě obvykle mluvit.Aniž by o tom přemýšlel, je jeho řeč melodičtější, mluví vyšším hlasem a slova i věty několikrát opakuje. Přirozeně se tím dítěti usnadňuje vnímání řeči. Během prvního půlroku se možnosti dítěte dorozumět se s okolím rychle rozšiřují. Pláčem dá najevo, že mu něco schází, úsměvem a spokojeným broukáním přitáhne pozornost dospělých. Je dobré si s dítětem hrát, když je v dobré náladě. Když manipuluje s hračkou není vhodné mu ji vyměnit za jinou, protože už v tomto období se u dítěte tvoří základy schopnosti soustředit se, udržet pozorno st a dokončit započatou činnost. V druhém půlroce si dítě hodně žvatlá a brouká. Zatím se stále jedná o hru s mluvidly-napodobivé žvatlání. V tomto období je třeba podporovat přesnost sluchového vnímání tím, že dospělí po dítěti opakují
jeho
slova,
komentují
probíhající
činnosti,
popisují
předměty kolem sebe. Je to doba rychlého rozšiřování pasivní slovní zásoby – dítě se učí plnit pokyny, rozumí tomu, co se povídá. Proto je velice důležitý správný řečový vzor Významným pomocníkem v prevenci poruch řeči jsou společné hry
dítěte
s dospělým.
Dítě
se
díky
silnému
napodobovacímu
reflexu učí dialogu a rozšiřuje si slovní zásobu. Velký význam pro rovnoměrný rozvoj řeči také mají lidové písničky. Jsou většinou - 13 -
jednoduché,
melodické,
rytmické
a málokdy
se
v nich
objevují
obtížně vyslovitelná slova. Pomocí klidné, potichu zpívané písničky se daří dítě uklidnit, rytmická písnička probouzí u dítěte rytmické cítění, radost z tleskání a pohybu. Nezastupitelnou roli v životě dítěte hrají pohádky. Provází je celým
dětstvím
zásoby
a rozvíjí
ovlivňují
a představivosti
dítě
i citový
a posilují
v mnoha
vývoj, vztahy
oblastech.
podporují mezi
Kromě
rozvoj
dítětem
slovní fantazie
a členy
rodiny.
Prostřednictvím pohádky dítě lépe přijímá nové skutečnosti nebo neobvyklé události z okolního světa, společně s dospělým hodnotí prožité
události,
nepromeškají, vzpomíná
řeší
připraví
a dávají
problémy. dítěti
mu
Pokud
chvíle,
i dobrý
na
základ
rodiče které
pro
toto
rádo
jeho
období
celý
život
pozdější
vztah
k tištěné podobě řeči.(Kutálková 2005) Z výše uvedeného vyplývá, že zjednodušeně řečeno při pre venci poruch řeči v praxi často stačí vrátit se ke starým, ale osvědčeným metodám: místo poslechu hifi věže si zpívat – třeba falešně; místo televize a DVD prohlížet obrázky, učit se říkadla a básničky, číst pohádky; místo nadměrného cestování autem chodit po lese , lézt přes kameny nebo alespoň na prolézačkách v parku. Zkrátka je třeba se dítěti všestranně věnovat a využívat jeho vrozenou činorodost k rozvoji
jeho
základních
a přirozených
schopností.
(www.denik.cz/z_domova/kokta_cert20081204.htm , 15.4.2009) Každé dítě se vyvíjí jako jedinečná osobnost a přes uvedené zákonitosti rozvoje komunikačních schopností probíhá jeho vývoj zcela
individuálně.
Při
respektování
této
skutečnosti
je
třeba
poskytnout dítěti co nejlepší podmínky pro optimální rozvoj jeho schopnosti
komunikovat
a tím
přecházet
narušení
komunikačních
schopností. V raném věku spočívá tento úkol převážně na nejbližším okolí dítěte, tedy na rodině.
- 14 -
2 Vývoj dítěte s onemocněním centrální nervové soustavy k nejčastějším onemocněním centrální bezesporu
dětská
onemocněním
mozková
ovlivňuje
obrna
mnoho
nervové soustavy
(DMO).Vývoj
faktorů.Mezi
dítěte
patří
s tímto
nejdůležitější
patří
stupeň a forma postižení. Zatímco dítě s těžkou formou DMO je zcela neschopné pohybu a potřebuje náročnou celoživotní komplexní péči,
dítě
s lehkou
formou
se
může
projevovat
jen
jako
lehce
nemotorné a nepotřebuje žádnou speciální podporu. ( www.neurocentrum.cz, 2 4 . 2 . 2 0 0 9 ) Dítě s DMO se ve svém vývoji opožďuje v některých nebo i ve všech vývojových složkách jako je např. pohyb,vnímání, kognitivní schopnosti, řeč a provází je i řada přidružených problémů. Poruchy mentálních funkcí a další zdravotní problémy jsou dalším důležitým prvkem ovlivňujícím vývoj dítěte. Nejdůležitějším činitelem je vliv rodiny, ve které dítě žije a na jejímž přístupu závisí jeho další vývoj. Mohlo by se zdát, že dítě s onemocněním DMO nejvíce strádá z důvodu omezení pohybových schopností. Většinou je však více traumatizující především jeho závislost a sociální izolace a často také nadměrný soucit a ochrana ze strany okolí. Dítěti je tak ztížena spontánní aktivita a přirozený rozvoj.
2.1 Pojem, charakteristika a klasifikace DMO Dětskou
mozkovou
obrnu
(dále
DMO)
definujeme
jako
neurovývojové neprogresivní postižení motorického vývoje dítěte vzniklé na základě proběhlého a ukončeného poškození vyvíjejícího se mozku v době jeho nezralosti před porodem, při porodu nebo krátce po něm. DMO postihuje 2 až 5 dětí z 1000 a z toho u 1 dítěte z 1000 se jedná
o závažné
postižení.
Asi - 15 -
polovina
těchto
závažněji
postižených pochází z vysoce rizikové skupiny nedonošených dětí s váhou
pod
1500
gramů.
DMO
je
jedním
z hlavních
problémů
v dětské neurologii a léčebné rehabilitaci.(Komárek,Zumrová,2000) Na vzniku DMO se podílí: Činitelé
prenatální
(předporodní),
které
činí
asi
20%
-
např.
komplikace během těhotenství jako třeba infekční nemoc matky, úrazy, krvácení, alkoholismus, drogová závislost, nedonošenost či přenošenost plodu. Činitelé perinatální (kolem porodu) tvoří zhruba 60% a jedná se většinou
o dlouhotrvající
nebo
překotný
porod,
těžkou
novorozeneckou žloutenku, porod pánevním koncem, klešťový porod. Činitelé
postnatální
(poporodní),
zánětlivá
onemocnění
nejčastěji
kdy
jde
CNS
asi
o 20%
a jeho
plen,
a jsou
to
průjmová
onemocnění, záněty plic a středního ucha, úrazy hlavy, krvácení do mozku, nedostatek kyslíku v mozku a stavy po operaci mozku. Ne každý jednotlivý činitel prenatální, perinatální a postnatální má za následek vznik DMO. Poškození nezralého dětského mozku patrně
vyvolává
škodlivých
teprve
činitelů
současné
při
souhrnné
současném
oslabení
působení
několika
nervové
soustavy
a celého organismu.(Kábele, 1988) Podle Lesného spastické
charakteru (1980)
dělí
řadíme
a kvadruparetickou,
pohybové na
a hybné
formy
formu
poruchy
spastické
se
DMO
podle
a nespastické.
Mezi
diparetickou,
k nespastickým
patří
hemiparetickou
forma
hypotonická
a dyskinetická. Podle intenzity se obrny dělí na parézy – tj. částečná obrna nesnížením či omezením hybnosti a motorické koordinace a na plegie – tj. obrna úplná, kdy jde o plnou ztrátu hybnosti. Spastické formy: Diparetická forma - symetrické postižení obou dolních končetin, je nápadný nepoměr mezi vzrůstem trupu a dolních končetin. Dolní končetiny
jsou
v bércích
nebo
stehnech
- 16 -
překříženy,
chůze
je
nůžkovitá,
po
špičkách,
s pokrčenými
koleny.
Intelekt
nebývá
pohybová
souhra,
narušen. Diparetická
forma
paukospastická
–
špatná
nepřesné pohyby, chůze jen s nepatrným ohnutím v kolenou. Hemiparetická forma – může být levostranná nebo pravostranná, vzniká poškozením mozku v oblasti jedné mozkové polokoule, a to vždy
druhostranné
vzhledem
k postiženým
končetinám.
Horní
končetina bývá většinou postižena více, častý je výskyt epilepsie. Oboustranná hemiparetická forma – poškození obou mozkových hemisfér, postiženy jsou všechny čtyři končetiny -často více na jedné straně a hybnost je těžce omezena. Děti s touto formou jsou většinou zcela odkázány na cizí pomoc, mají sníženou inteligenci a časté epileptické záchvaty. Kvadruparetická
forma
–
na
základě
poškození
v oblasti
mozkového kmene jsou postiženy všechny čtyři končetiny. Patří k nejtěžším formám DMO a je závažná pro častý výskyt mentálního postižení
a epileptických
záchvatů.(Renotiérová,
Ludíková
a kol.,2004) Nespastické formy: Dyskinetická forma – nechtěné, nepotlačitelné a na vůli nezávislé pohyby. Ty se mohou projevovat jako:
atetóza – pomalé, červovité, vlnité pohyby;
chorea – prudké, obyčejně drobné nečekané pohyby;
balismus
–
prudké,
extrémní
pohyby
o velké
pohybové
amplitudě;
myoklonie – drobné pohyby jednotlivých svalů nebo svalových skupin;
lordotická dystonie – nepotlačitelné pohyby, jež se projevují stáčením
hlavy
a trupu,
eventuelně
končetin,
při
chůzi
kroucením trupu kolem vertikální osy a směrem dozadu. u dyskinetické fromy DMO je velmi častý výskyt poruchy řeči – dysartrie. Hypotonická forma - snížení svalového tonusu, zejména u kořene končetin. Je to forma DMO, která se vyvíjí v důsledku zrání mozku. - 17 -
Kolem 3. roku života buď mizí, nebo se často mění na některou formu spastickou nebo dyskinetickou. Pokud hypotonický syndrom přetrvává i po čtvrtém roce života, bývá téměř vždy doprovázen těžkou mentální retardací. (Renotiérová, Ludíková a kol.,2004) Mozečková
forma
a poruchami
–
pohybové
vyznačuje
se
koordinace.
snížením Jako
svalového
samostatnou
tonusu
formu
ji
uvádějí pouze někteří autoři, podle Lesného (1980) jde o samostatný syndrom. Mezi DMO zahrnuje Kapounek(1988) a Lesný(1980) také lehkou mozkovou dysfunkci. Kábele(1986) však s tímto názorem nesouhlasí a do DMO ji nezařazuje. (Opatřilová, 2003)
2.2 DMO jako kombinované postižení Poškození dětského mozku při DMO má za následek nejen poruchy hybnosti, ale často i poruchy duševního vývoje a intelektu, poruchy vědomí (epileptické záchvaty), citlivosti a chování. Kromě toho se u dětí vyskytují poruchy smyslové a vady řeči. Mentální postižení se vyskytuje přibližně u 2/3 dětí, přičemž v 1/3 se
jedná
a těžkou
o lehkou mentální
mentální retardaci.
retardaci Mentální
a v 1/3
o středně
postižení
je
těžkou
nejčastěji
přidruženo ke spastické kvadruparetické formě DMO. Epilepsie bývá diagnostikována asi u poloviny dětí s DMO a jedná se o parciální i generalizované epileptické záchvaty. Klinický obraz DMO nepříznivě ovlivňuje také případný výskyt hydrocefalu (tj. porucha tvorby a cirkulace mozkomíšního moku). U dětí se spastickou kvadruparézou se projevují růstové problémy malé hmotnostní přírůstky, zaostávání tělesného růstu, opožděný vývoj sekundárních pohlavních znaků. K nejčastějším poruchám zraku patří strabismus a hemianopsie (tj. výpadek poloviny zorného pole obou očí). - 18 -
Poruchy sluchu se nejčastěji vyskytují u dyskinetické formy DMO a jsou způsobeny poškozením sluchové dráhy nebo mozkové kůry spánkového laloku. Často se k DMO přidružují i poruchy řeči a to dysartrie a anartrie (tj.narušení respirace, fonace i artikulace). DMO bývá kombinována i s poruchami citlivosti a abnormálními pocity (hyposenzitivita, astereognozie). Zmíněné
poruchy
kombinacích stupni.
a to
Četnost
vzrůstající
se
u dětí
jak
v počtu
výskytu
tendenci
s DMO
mohou
a druzích
postižení,
kombinovaných
se
zároveň
se
projevovat tak
postižení
vyznačující
v různých i v jejich
u DMO
má
mimořádnou
heterogenností a variabilitou příznaků a projevů. (Ludíková, 2005)
2.3 Vliv DMO na rozvoj komunikace dítěte raného věku Děti s DMO mají kromě dominantního postižení vývoje hybnosti porušen také vývoj řeči. Poruchy řeči se vyskytují až u 80% dětí s DMO. Jejich závažnost je rozmanitá, od lehkých vad výslovnosti po úplnou neschopnost dorozumívat se mluvenou řečí. Poruchy řeči u dětí
s DMO
lze
charakterizovat
především
termínem
narušení
vývoje řeči. Řeč se vyvíjí abnormálně již od narození a vrozené postižení negativně ovlivňuje motorickou i senzorickou složku řeči. (www.mnof.cz/drs/logopedicka_pece.php , 21.2.2009) DMO nepřináší problémy pouze v oblasti komunikace, ale zvláště u těžkých forem i poruchy tonu orofaciálního svalstva a citlivosti v bukofaciální
krajině
–
hypersenzitivitu
(zvýšená
citlivost)
a hyposenzitivitu (snížená citlivost). u dětí s DMO se setkáváme i se zvýšenou
salivací.
Tyto
potíže
kromě
ztížení
příjmu
potravy
a tekutin druhotně ovlivňují i rozvoj řeči u dětí s onemocněním DMO se řeč vyvíjí narušeně již od počátku neverbálního
období.
Tyto
projevy
lze
sledovat
u kojenců
při
těžkostech s dýcháním a sáním, pláč dítěte bývá slabý, dítě si zřídka - 19 -
spokojeně
brouká,
chybí
pudové
žvatlání,
hry
s končetinami
a mluvidly. Kábele (1988) označuje za příčinu opožděného nebo omezeného vývoje
řeči
v mozku,
u dětí
s DMO
snížení
mluvních
orgánů
poruchu
rozumových a poruchu
centrálních
schopností,
sluchu.
řečových
oblastí
poruchu
hybnosti
svalstva
řečových
Postižení
orgánů vede k postižení jednotlivých složek mluvního projevu , tj. dýchání,
fonace,
artikulace,
plynulosti
a koordinace
mluvního
projevu.(Klenková, 2006) Nejčastějším projevem při DMO je výskyt typického postižení všech motorických složek řeči ve foneticko-fonologické rovině. Z důvodu
spasticity
nebo
nepotlačitelných
pohybů
jazyka,
rtů
a dolní čelisti je dítěti znemožněno správně vytvářet jednotlivé hlásky, často je narušena schopnost automatizace řeči a vytváření mluvních celků. Porušením hybnosti nemůže dítě často reagovat na slyšené zvuky otočením hlavy a o vytvářet tak asociace zvuku a jeho zdroje.
Dochází
tím
k nedostatečnému
vývoji
fonematické
diferenciace. Omezené pohybové možnosti se projevují i v rozvoji roviny lexikálně-sémantické, kdy dítě nemá možnost seznamovat se aktivně
s předměty
–
uchopit
a prohlédnout
si
je.Rozvoj
slovní
zásoby je ještě obtížnější, pokud je onemocnění dítěte kombinováno sluchovým nebo mentálním postižením či epilepsií. k opoždění nebo omezení dochází také v oblasti morfologicko-syntaktické roviny, kdy především u spastických forem DMO (zvláště při kombinaci s mentální retardací) zůstává řeč dlouho na úrovni jednoslovných vět. (Klenková, 2006) Velmi častou kombinací postižení u DMO je mentální retardace, která
je
další
souvisejícím svědomí
komplikací
rozvojem
opoždění
při
celkovém
komunikace.
v rovině
vývoji
Mentální
řeči
přitom
dochází
retardace
lexikálně-sémantické,
syntaktické a nejprůkazněji v pragmatice řeči. u dětí
s mírnější
dítěte
a
s tím
mívá
na
morfologicko-
k opoždění vývoje formou
postižení,
u závažnějšího stupně již dochází k omezení vývoje řeči a nelze tu
- 20 -
tudíž
očekávat
dosažení
tzv.
řečového
a jazykového
normálu.
(Renotiérová, Ludíková a kol., 2004) Nejcharakterističtější poruchou řeči dětí s DMO je: dysartrie (porucha hláskování, narušení komunikace jako celku) , která je dle různých odborníků uváděna v rozmezí od 30% do 60-70%. k dalším nejčastěji
uváděným
poruchám
patří
otevřená
huhňavost,nebo
huhňavý charakter řeči. Koktavost se u spastiků vyskytuje častěji než u zdravých dětí. Celkovým obrazem narušené motoriky je dáno narušené koverbální (nonverbální) chování dětí s DMO. Některé poruchy
řeči
jsou
způsobeny
orgánovými
odchylkami
řečového
efektoru, jako např.rozštěpy, přirostlou jazykovou uzdičkou nebo anomáliemi skusu. (Lechta, 2002) Při
narušení
většinou
komunikačních
o symptomatické
dominující
onemocnění.
schopností
poruchy Poněvadž
u dětí
řeči,
které
v případě
s DMO
jde
doprovázejí
symptomatických
poruch řeči obvykle nelze odstra nit příčinu dominujícího postižení, zaměřuje
se
logopedická
péče
na
příznivé
ovlivňování
komunikačních schopností.(Lechta, 2002) DMO Jedná
se
představuje o raně
závažný
vzniklé
problém
poškození
v celkovém
mozku,
které
vývoji se
dítěte.
pro jevuje
poruchami hybnosti v různých formách i stupních závažnosti. Často bývá
kombinována
s dalšími
poruchami
a vadami.
u většiny
dětí
s DMO dochází i k narušení vývoje řeči, který je buď opožděný, nebo omezený.
Důležitá
je
včasná
diagnostika,
a zahájení cílené intervence.
- 21 -
informovanost
rodičů
3 Mateřská centra Mateřská centra jsou nezisková zařízení nebo občanská sdružení, která vznikají jako dobrovolné organizace neformálního charakteru na základě zájmů a potřeb občanů. Mateřská centra zřizují zpravid la samy maminky na mateřské dovolené a podílejí se pak dále na jejich samosprávě a programech. Je tu ve velké míře zastoupena dobrovolná činnost a prostor pro aktivity maminek a jejich dětí. Matkám s malými dětmi je umožněno vyjít z izolace, kam se celodenní péčí o dítě dostávají, nalézt nové přátele,
informace
V neposlední
řadě
se
a rady,
nové
sebepojetí
stává
mateřské
centrum
a seberealizaci. také
místem
pro
odpočinek a relaxaci. Pro děti je tu připraveno prostředí odpovídající jejich potřebám. Mají možnost setkávat se zde se svými vrstevníky, učí se prosazovat v kolektivu, učí se od sebe navzájem, poznávají první mezilidské vztahy. Je to pro ně průprava pro nástup do dalších kolektivů, jako jsou
mateřské
nebo
základní
školy
(www.materska-centra.cz,
7.3.2006). Velkou roli zastávají mateřská centra také v oblasti rozvoje komunikace
v raném
věku
dítěte,
kdy
je
vývojové
tempo
nejrychlejší. Dítěti se tu dostává řada rozmanitých stimulů, které mu nemohou být zprostředkovány v izolovaném rodinném prostředí. Dítě je tak ještě více provokováno k neverbálnímu a později i verbálnímu projevu. „Na optimálním průběhu vývoje řeči se podílí každý (pokud možno
pozitivní)
podnět,
který
stimuluje
a provokuje
dítě
k určitému verbálnímu (resp. před 1. rokem života předverbálnímu, neverbálnímu) projevu“.(Lechta 2002,s. 33) V poslední době se stimulaci řečového vývoje věnuje velká péče a pozornost a to i v případě, že je její vývoj v normě. Jde totiž o to, aby se předcházelo stagnaci nebo retardaci ve vývoji řeči (Lechta 2002).
- 22 -
Stimulovat
dítě
znamená
podněcovat,
pobízet,
povzbuzovat
k určité činnosti. V oblasti rozvoje komunikačních schopností se jedná
o poskytování
vhodných
verbálních
i neverbálních
podnětů
a vzorů v přiměřeném množství vzhledem k věku dítěte. Mateřské centrum však není určeno jen pro maminky na mateřské dovolené. Mohou se zde setkávat celé rodiny a lidé všech generací. Každý je tu vítán a dveře jsou otevřeny všem sociálním skupinám. Některá
mateřská
centra
dokonce
organizují
například
i víkendový program pouze pro tatínky s dětmi s podtitulem: Ať si maminka odpočine. (Kolínská 1995) Kromě klasických mateřských center existují i další sdružení, která mohou rodiče s dětmi navštěvovat. Například:
kluby křesťanských matek;
kluby dvojčat;
kluby osamělých rodičů;
kluby pro rodiče a přátele hyperaktivních dětí;
kluby matek;
další
kluby
s ohledem
na
určitá
zdravotní
omezení
(např.epileptiky, diabetiky). Stejně tak jako mateřská centra mají i tyto kluby připraveny několikahodinové až celodenní programy pro rodiny s dětmi. Mimo to
pořádají
i různé
kurzy,
poradny,
semináře
a besedy.
(www.materska-centra.cz, 7.3.2006)
3.1 Historie mateřských center
Myšlenka Německo.
mateřských
o tuto
aktivitu
center se
pochází
zasloužila
ze
Spolkové
německá
matka
republiky tří
dětí
Hildegard Schode roku 1981. První mateřské centrum bylo otevřeno 26. ledna 1981. Německá mateřská centra vznikla v rámci organizace SOS dětské vesničky za - 23 -
podpory
Německé
Institut),
jehož
mládežnické
výzkum
organizace
prokázal
(Deutsche
společenskou
Jugend
izolaci
mladých
rodin. Mateřská centra se rychle rozšířila po celém Německu a pak i v okolních
státech,
Holandsko,
Belgie,
kde
zdárně
Francie,
fungují
Itálie
).
(Rakousko,
Podobná
Švýcarsko,
centra
vznikla
centrum
YMCA
i v USA. V
České
v Praze
v
republice
dubnu
vzniklo
1992
z
první
aktivity
mateřské
Rút
Kolínské
a za
podpory
organizace Pražské matky. První aktivity byly jen návštěvy matek s dětmi v centru, kdy maminky si povídaly a děti využily hernu. Pak se rozvíjely další pravidelné
akce,
jako
je
plavání,
cvičení,
kurzy,
přednášky,
semináře, hlídání dětí - nevyjímaje děti handicapované. Následně program splynul v celotýdenní aktivity.(Kolínská 1995) Idea mateřských center se rozšířila po celé republice. Do pěti let vzniklo necelých 30 mateřských center a do deseti let jich bylo okolo 120. Mateřské centrum YMCA se stalo pro ostatní nejen jakýmsi
vzorem,
ale
jeho
členky
byly
ochotné
poskytovat
rady
a podávat pomocnou ruku všem těm, kteří zakládají nová mateřská centra ve svém okolí. Ke 31.12.2007 se počet mateřských center rozrostl na 246. (www.materska-centra.cz, 15.1.2009)
3.2 Síť mateřských center v ČR V roce 2001 se mateřská centra oddělila od organizace Pražské matky a vzniklo samostatné občanské sdružení Síť mate řských center v České
republice,
republiky.
Navzájem
jehož spolu
členy
jsou
komunikují,
mateřská
centra
stanovují
si
z celé
nové
cíle
a programy, díky Síti mateřských center jsou koordinována. Síť zajišťuje veřejnosti,
propagaci
mateřských
spolupracuje
center,
s partnerskými - 24 -
rozšiřuje
organizacemi
povědomí ,
s médii,
pořádá
celorepublikové
projekty,
spolupracuje
se
státními
a nestátními organizacemi. Občanské sdružení Síť mateřských center v České republice je právnickou osobou registrovanou Ministerstvem vnitra ČR. V jeho čele
stojí
prezidentka
Rut
Kolínská
a čtyři
viceprezidentky.
Na
úrovních krajů pracují krajské koordinátorky.Veškerá činnost se řídí Stanovami Sítě mateřských center v České republice a je tu zakotven i účel za kterým bylo toto sdružení založeno:
koordinace, propagace a rozšiřování hnutí mateřských center v ČR a jeho zapojení do mezinárodních organizací ;
posilování hodnot rodiny, úlohy rodičů a mateřské role ženy ve společnosti;
podpora
právní
ochrany
rodiny,
mateřství
a rovných
příležitostí mužů a žen. (www.materska-centra.cz, 7.3.2006) Síť
mateřských
i celorepublikové
center
projekty.
v České
Projekt
republice
Společnost
pořádá
přátelská
rodině
vznikl ve spolupráci Sítě mateřských center v ČR a Gender Studies, o. p. s. V jeho rámci jsou organizovány někte ré vzájemně provázané aktivity, které přispívají k prosazování rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce, k lepší zaměstnanosti ohrožených cílových skupin, jako
jsou
matky
s malými
dětmi
a ženy
v předdůchodovém
věku.Tento projekt je financován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem ČR
3.3 Program mateřského centra se zaměřením na komunikaci Jak již bylo uvedeno, hlavním posláním mateřského centra je pomoc činnost
v rozvoji zaměřená
harmonických na
vztahů
problematiku
v rodinách, výchovy
poradenská
dětí,
nabídka
rozmanitých podnětů pro formování jejich osobnosti, pomoc při začleňování do kolektivu. Významnou úlohu hraje také v rozvoji - 25 -
komunikace dítěte. Styk s kolektivem dalších, zejména starších dětí se
pozitivně
projevuje
na
jeho
řečový ch
a socializačních
schopnostech a v neposlední řadě také zjednodušuje přechod dítěte z rodinného
prostředí
do
kolektivních
zařízení
(jesle,
mateřská
škola). Schopnost komunikovat se u dítěte rozvíjí při všech činnostech během
celého
dne.
Největší
úloha,
zvláště
u nejmenších
dětí,
přísluší matce a nejužší rodině. Čím více přiměřených podnětů dítě dostává,
tím
lépe
se
rozvíjí
schopnost
komunikovat.
Mateřské
centrum se snaží přispívat nabídkou různorodých aktivit, umožňuje provádění i takových činností, které jsou doma hůře realizovatelné. Mateřské centrum v Boskovicích nabízí mnoho různých aktivit, o které projevují rodiče s dětmi velký zájem. Patří k nim:
Hrátky s batolátky
Cvičení na balonech pro rodiče a děti
Výtvarný kroužek
Masáže kojenců
Zpívání s Monikou
Kubík
–
klub
křesťanských
rodičů.(Propagační
materiály
Mateřského centra) Hrátky s batolátky Jedná se o soubor her, říkanek a písniček pro děti doplněné lehkým
cvičením
s pomůckami
i bez
nich.
Tento
hravý
způsob
cvičení je zaměřen převážně na rozvoj koordinace pohybů. Rodič a dítě se učí jeden druhého lépe odhadovat. Dítě se naučí přijmout pohyb jako něco naprosto normálního a hlavně zábavného, což je může pozitivně ovlivnit na celý zbytek života.V oblasti rozvoje komunikace kladně působí mluvené slovo (říkanky a písničky) na rozvoj pasivní i aktivní slovní zásoby. Tato aktivita mateřského centra je nejvhodnější pro děti od jednoho do dvou let věku.
- 26 -
Cvičení na balonech pro rodiče a děti V odborné
literatuře
se
často
uvádí,
že
rozvoj
psychiky
a komunikačních schopností dítěte je ovlivněn jeho motorickými dovednostmi. Většinou je tato skutečnost zmiňována v souvislosti s určitým pohybovým handicapem dítěte, ale je zřejmé, že správná koordinace
pohybů
i u zdravého
se
dítěte.
pozitivně
odráží
Společné
na
úrovni
cvičení
komunikace
pomáhá
vytvořit
nezapomenutelné okamžiky mezi rodičem a dítětem. Dítě se učí hře v kolektivu, rozvíjet slovní zásobu, překonat ostych, přizpůsobit se a spolupracovat s ostatními. Cvičení,které je protknuto spoustou říkanek a písniček je určeno pro děti od dvou do čtyř let a je přizpůsobeno věku a schopnostem dětí. Výtvarný kroužek Malování s dětmi je jedna z nejmilejších činností. Tento kroužek je
zaměřen
na
rozvíjení
dětské
fantazie
a představivosti,
dokonalejšímu ovládání ruky a osvojování si správné techniky držení tužky. Nejdůležitější na těchto činnostech je radost dítěte z procesu tvoření a vlastních výtvorů. k rozvoji komunikace přispívá častá motivace pohádkou nebo příběhem. Také v průběhu a po dokončení výtvarné práce děti hovoří o tom, co vytvořily a tím se obohacuje jejich slovní zásob a schopnost řečového projevu v kolektivu.
Masáže kojenců Pod dohledem lektorky se matky učí správnou techniku masáží podle knihy „Masáže dětí a kojenců“ od J. Hašplové. Masáž
je
sestavou
velmi
jemného
a citlivého
masírování
dětského těla. Ke zvláčnění pokožky se používají oleje k uvolnění a prohloubení relaxace se pouští dětská relaxační hudba. Masáže stimulují
a zlepšují
krevní
oběh,
což
ovlivňuje
činnost
orgánů
a rozvoj všech tkání, zlepšuje dýchání, celý organizmus se dobře okysličuje, posílí se hrudní svaly a správné držení těla. Pomáhají navozovat uvolnění a zklidnění, lepší se spánkový rytmus. - 27 -
Z hlediska rozvoje komunikace se při masážích lektor ky zaměřují i na
masáž
a něžně. některé
obličeje,
Masáž se
kterou
obličeje
používají
je
třeba
obsahuje
provádět
řadu
i v logopedii
-
obzvláště
masážních
např.
horní
jemně
tahů,
z nichž
úsměv
a dolní
úsměv. Metoda masáží dětí a kojenců je natolik univerzální, že se může užívat
jak
u zdravých,
tak
i u handicapovaných
dětí,
u miminek
i starších dětí, dokonce i u dospělých.(Hašplová 2000)
Zpívání s Monikou Hudebně
pohybové
činnosti
provází
děti
již
od
narození.
Pomáhají rozvíjet řadu cenných schopnos tí, vlastností, dovedností. Důležitou roli hraje při rozvoji komunikačních schopností dítěte, které se prostřednictvím jednoduchých písniček, tanečků, hry na dětské rytmické nástroje učí vyjadřovat a komunikovat v kolektivu ostatních dětí. Přispívají k osvojování si správné techniky dýchání, artikulace,
zvyšování
slovní
zásoby,
rytmického
cítění.
Děti
se
prostřednictvím hudby dokáží uvolnit a snadněji navazovat první kontakty
s dětmi
i dospělými
kolem
sebe.
(propagační
materiály
mateřského centra) Protože nejdůležitější činností dítěte je hra, probíhají veškeré aktivity v mateřském centru formou různých druhů her, pohádek a písniček. a právě jejich prostřednictvím se rozvíjí schopnost dítěte komunikovat se svým okolím. Jsou to například hry se zaměření m na rozvoj sluchového vnímání, kdy se dítě učí vnímat zvuky ve svém okolí, spojovat si je s různými činnostmi a předměty, rozlišovat mezi zvukem a tichem, a také určovat, odkud zvuk přichází. Děti
většinou
a písničky.
Pokouší
milují se
je
rytmické opakovat
říkanky, a zapojením
sociální se
do
hříčky takovéto
činnosti se rozvíjí slovní zásoba, dítě snadněji navazuje sociální vztahy a zapojuje se do kolektivu. k rozvoji komunikačních schopností přispívá i možnost využívat hernu v mateřském centru, kde děti - 28 -
získávají nové podněty jak
pomocí pro ně nových hraček, ale hlavně přítom ností ostatních dětí. Vzájemně se tak od sebe učí schopnosti hrát si společně, rozvíjení řeči a představivosti, sociálním dovednostem. Mateřská
centra
pomáhají
překonat
matkám
na
mateřské
dovolené pocit izolovanosti od okolního světa, zprostředkovávají předávání
informací
od
odborníků
i mezi
matkami
navzájem,
připravují nejrůznější programy a v neposlední řadě jsou prvním místem, kdy se dítě v raném věku setkává s dalšími dětmi a učí se s nimi
určitým
způsobem
komunikovat.
o oblibě
a prospěšnosti
mateřských center svědčí i jejich stále vzrůstající počet.
- 29 -
4 Vliv rehabilitace, stimulace a prostředí na rozvoj komunikace dítěte s onemocněním DMO Narušení komunikačních schopností u dětí s postižením je velmi vážný
problém,
který
je
potřeba
začít
řešit
včas.
Fyziologický
základ pro komunikaci se totiž výrazně vyvíjí od narození. Potřeba komunikovat s rodiči, sourozenci či vrstevníky trvá po celý život a pokud je možnost komunikace omezena , život dítěte se zásadně změní.
(www.nadaceo2.cz/jnp/cz/pro_zadatele/vysledky -main.html
11.12.2009) Děti
s DMO
vyžadují
rehabilitaci
léčebnou,
s sociální.V
rámci
ucelenou
rehabilitaci,
psychologickou,
komplexní
která
speciálně
rehabilitace
obsahuje
pedagogickou
probíhá
i logopedická
intervence.(Klenková,2006) Jako logopedická intervence je označována specifická aktivita, kterou
logoped
uskutečňuje
s cílem
identifikovat,
eliminovat,
zmírnit nebo alespoň překonat narušenou komunikační schopnost, popřípadě předejít tomuto narušení. Dosažení cíle je realizováno na třech
úrovních
–
logopedická
diagnostika,
terapie
a prevence.
(Klenková a kol. 2007) Problémem může být, že si rodiče po poměrně dlouhou dobu nemusí jejich
všimnout dítěte.
narušení
Obvykle
preverbálních
se
přikládají větší závažnost
totiž
i verbálních
soustředí
na
schopností
problém,
kterému
a unikne jim tak fakt, že jejich dítě
nedisponuje určitými schopnostmi potřebnými pro pozdější vývoj mluvené řeči. Nejčastěji pozorované problémy s příjmem potravy si rodiče
často
nespojí
s možnostmi
poruch
vývoje
řeči.
(Janovcová,2007) Prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, hraje pro to velmi důležitou úlohu
pro
celkový
komunikačních
rozvoj
schopností.
dítěte Zvlášť
a
s tím
potřebné
související je
i rozvoj
poskytnout
dítěti
optimální a podnětné prostředí a zajistit komplexní terapeutickou péči v co nejranějším období. - 30 -
Rodiče, kteří jsou postaveni před skutečnost, že se dítěte
projevují
poruchy
s danou problematikou
vývoje,
potřebují
odborné
u jejich
seznámení
a prognózou dalšího rozvoje dítěte. Musí
vědět, že na svůj problém nejsou sami a také kam se obrátit pro pomoc. To jim umožní se s onemocněním svého dítěte lépe vyrovnat a poskytnout mu odpovídající péči. Vyrovnaní a informovaní rodiče jsou podmínkou pro spokojené a optimálně se vyvíjející dítě.
4.1 Rehabilitační péče u děti s DMO Ve slovníku cizích slov je význam pojmu rehabilitace vymezen jako:
navrácení
návratná
péče,
cti,
bezúhonnosti,
navrácení
porušené
znovunabytí funkce,
práv;
lékařsky
nápravné
cvičení,
nápravné lékařství. Rehabilitaci můžeme chápat jednak z hlediska lékařského, ale také
z hlediska
pedagogického.
Slovo
habilitace
(habilitatio)
znamená způsob jakým postupujeme při výchově, vedení či školení jedince, aby se stal schopným, způsobilým, připraveným, aby zvládl činnosti důležité pro život. Z tohohle pojmu se v průběhu času vyvinul pojem rehabilitace.(Renotiérová, 2003) Jednou
z nejdůležitějších
podmínek
úspěšnosti
rehabilitace
u dětí s DMO je včasná diagnostika a zahájení patřičné léčby. V prvních třech letech života je dětský mozek nejvíce tvárný a to umožňuje vytváření náhradních mechanismů u dětí, které mají vážný handicap
v některé
oblasti
vývoje.
Dojde-li
k zanedbání
tohoto
období, může dojít k výraznému omezení vývoje dítěte. Nejlepších výsledků
v rehabilitaci
bývá
dosahováno
u dětí
v prvním
roce
života, kdy dle zkušeností dochází až u 1/2 kojenců při pravidelně prováděné ohrožených
rehabilitaci hybnou
k úpravě
poruchou
se
motorického díky
včas
vývoje. zahájené
u 2/3
dětí
a správně
prováděné rehabilitaci DMO nakonec vůbec nerozvine a u 1/3 takto
- 31 -
ohrožených dětí jsou alespoň větší předpoklady pro dosažení co n e j l e p š í k v a l i t y ž i v o t a . ( www.neurocentrum.cz, 1 7 . 1 . 2 0 0 9 ) Pokud se zabýváme rehabilitací jedinců s onemocněním DMO, máme většinou na mysli řadu léčebných postupů, jejichž základ tvoří fyzioterapie spolu s dalšími léčebnými prostředky, jako jsou např. elektroléčba, vodoléčba, akupunktura, laseroterapie a řada dalších. Má-li
však
vést
rehabilitace
k co
nejoptimálnějšímu
zmírnění
následků této nemoci a dosažení co nejvyšší možné samostatnosti, je nutná komplexní rehabilitace ve spolupráci s týmem odborníků. Ve spolupráci s řadou odborníků (pediatr, neurolog, rehabilitační lékař, fyzioterapeut, ortoped, neurochirurg , logoped, dětský psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník) je třeba nejprv e správně rozpoznat individuální poruchy a na tomto základě dítěti sestavit terapeutický program.(www.neurocentrum.cz, 17.1.2009)
4.2 Druhy rehabilitace užívané v dětské léčebně u dětí s DMO Hlavní náplň rehabilitační péče u dětí s DMO při jejich léčebném pobytu v dětské léčebně pro děti s pohybovými poruchami (dále jen DLPP) tvoří fyzioterapie, jejíž metody a rozsah ordinuje na základě vstupního
vyšetření
rehabilitační
lékařka.
k nejvíce
využívaným
patří:
metoda reflexní lokomoce podle Vojty ;
metoda manželů Bobathových;
synergetická reflexní terapie;
kondiční
cvičení
a cvičení
na
míčích.(propagační
dětské léčebny) Tuto základní léčbu doplňuje:
magnetoterapie;
laseroterapie (lokálně a akupunkturou); - 32 -
materiály
balneoterapie (prohřívací zábaly);
fyzikální přístrojová léčba –např.DD proudy, UZ atd.);
vodoléčba
(
nožní
vířivka
a perličková
lázeň
celotělová),
k vodoléčbě léčebna využívá i vlastní rehabilitační bazén;
hiporehabilitace. (propagační materiály dětské léčebny).
Vojtova metoda reflexní lokomoce „Podstatou
této
metody
je
nácvik
pohybového
stereotypu
–
pohybu vpřed. Základ tvoří dva koordinační celky pohybu vpřed. První, v poloze na břiše je označený jako reflexní plazení a druhý, aktivovaný v poloze na zádech a boku jako reflexní otáčení. Oba tyto modely jsou umělé a jsou přítomny ihned po narození a výbavné jen
z určité
polohy
těla
pod
určitou
jistou
stimulací.“
(Hromádková,1999,s.400) Pomocí reflexní lokomoce je možné vracet do funkce svaly, které člověk při svém pohybu nedokáže vědo mě používat. Pomocí této metody
jsou aktivovány
protilehlých pohybového
oslabené
svalových programu
skupin. CNS,
a nepoužívané Využívá
který
je
svaly
k tomu
při
a souhra vrozeného
poruše
blokován
a drážděním spoušťových zón se vybavuje z podvědomí. Oslovuje svalové skupiny a jejich řazení tak, aby nedocházelo k sekundárním změnách
a nabízí
CNS
nové,
kineziologicky
správné
pohybové
uspořádání. (www.vojtovaspolecnost.cz/vmetoda.php 17.1.2009) Výhodou
Vojtovy
metody
reflexní
lokomoce
je,
že
při
jejím
provádění není nutná vědomá spolupráce pacienta a je tedy vhodná i pro zcela malé děti a jedince s mentální retardací.
Bobath koncept Tato léčba se vyvinula a rozvinula během posledních 40 let původně pro děti
s DMO, později
byla využívána
i pro dospělé
s hemiplegií jako následku cévních mozkových příhod a také u dětí s neuromuskulárním systémem.
Zakladateli
onemocněním této
metody - 33 -
nebo byli
nezralým manželé
nervovým
Berta
a Karel
Bobathovi. Jde o „živý“ koncept, který se stále mění v důsledku pozorování reakcí dítěte v průběhu léčby.(Hromádková,1999) Terapeut
stanovuje
svůj
léčebný
plán
a cíl
na
základě
podrobného vyšetření a zjištění toho co dítě dovede bez pomoci, co s dopomocí a co nedovede. Neučí dítě pohybům, ale dělá vše pro to, aby
dítě
Terapeut
mohlo se
pohyb
snaží
provést
umožnit
co
dítěti
nejsprávněji
získání
nové
a nejsnadněji. senzomotorické
zkušenosti a posunout tak jeho vývoj vpřed. Veškerá
terapie je
prováděna v rámci funkční situace a s využitím různých pomůcek (míče, válce, lavičky, labilní plochy…). Bobath terapie představuje komplexní péči o dítě během celého dne. Radí jaké polohy jsou vhodné při hře a které naopak ne, jak dítě polohovat , zvedat a nosit. Bobathovi pohlížejí na DMO jako na neprogresivní onemocnění, které vzniklo na základě poškození nezralého dětského mozku. Tento poškozený
mozek
se
nadále
vyvíjí
a nese
s sebou
četnou
řadu
příznaků. Je to především porušený vývoj dítě te v jednom nebo více vývojových aspektech a také porušený tonus a porucha koordinace pohybu. Základním znakem Bobath konceptu je práce v týmu. Ve středu týmu vždy stojí dítě a jeho rodina. Všichni ostatní terapeuti (logoped, pohlížet
fyzioterapeut, stejnýma
ergoterapeut)
očima
a musí
musí
umět
na
použít
problémy vhodné
dítěte léčebné
techniky.(www.cadbt.cz/vic_o_bobath.htm 21.2.2009)
Synergetická reflexní terapie Jedná se o kombinaci různých reflexně-terapeutických metod, jejichž současná aplikace vyvolá větší efekt. Dítě při této terapii nemusí vykonávat žádnou aktivitu, a její průběh není závislý na jeho věku a mentální vyspělosti. Děti na její provádění reagují většinou pozitivně
a lze
ji
úspěšně
používat
u všech
forem
mozkových
pohybových poruch, zvláště při léčbě dětí s DMO. k používaným technikám patří:
myofasciální
technika
(práce
terapeuta
se
svaly
založená
na
principu biochemických reakcí látek ve svalu vedoucí k uvolnění svalu a jeho natažení); - 34 -
akupresura (založena na principech čínského lékařství, prováděná pomocí tlaku a vibrací prstů terapeuta);
masáž
reflexních
zón
(masáž
reflexních
zón
na
dlaních
a na
chodidle, masáž nebo akupresura hlavy - např.dráždění určitých kožních ploch na hlavě lze využívat při stimulaci řeči);
chiroterapie(cílené
mob ilizační
a manipulační
pohyby,
nelze
je
provádět bez lékařských zkoušek);
korekce patologického postavení páteře .(Vodičková,1999).
4.3 Rehabilitační metody a terapie ovlivňující rozvoj komunikace Fyzioterapeut
je
jedním
z prvních
odborníků,
který
na
dítě
s DMO působí od nejútlejšího věku a rozvíjí jeho motorické funkce a tím
i psychiku
facilitaci
a smyslové
normálních
a mimovolních
pohybů.
vnímání.
pohybových To
vede
Fyzioterapeut
vzorců, ke
pracuje
inhibici
zkvalitnění
také
na
spasticity motoriky
a koordinace svalstva mluvidel, zlepšení kontroly hlavy, retního uzávěru,
prohloubení
i srozumitelnosti
řeči.
dýchání,
zlepšení
fonace
a později
(www.mnof.cz/drs/logopedicka_pece.php,
21.2.2009) Všechny uváděné rehabilitační
metody,
které jsou používány
v DLPP, pozitivně ovlivňují rozvoj komunikace u dětí s DMO: Vojtova metoda reflexní lokomoce působí na rozvoj komunikace nepřímo.Bez rozvoje hybnosti dítěte by totiž nedošlo ani k rozvoji řeči. Velký význam má komplexní cvičení již u novorozenců, kteří mají porušenou polykací funkci a tím ztíženo přijímání potravy. Reflexní
pohyb
jazyka
je
v prvních
šesti
týdnech
důležitým
vývojovým příznakem. Cvičením se jazyk rozvíjí, rozšiřuje a později jeho
správná
funkce
vede
i ke
- 35 -
správnému
vývoji
řeči.
(www.babyonline.cz/pece-o-dite/cviceni-s-miminkem/vojtovametoda.html 21.2.2009) Z logopedického hlediska je důležité, že mechanismus reflexní lokomoce obsahuje kromě určité aktivity trupu a svalstva končetin i aktivitu
svalů
důležitých
pro
motoriku
orofaciální
hybnosti,
motoriku očí a rozvinutí mezihrudí a plic.(Bytešníková, 2007) Bobath
konceptu
je
možno
využít
v logopedické
intervenci
k usnadnění příjmu potravy a nápojů, normalizaci dýchání, podpoře fonace, tvorbě hlasu a verbální i nonverbální komunikace. Součástí
Bobath
konceptu
je
bukofaciální
reedukace,
která
slouží k diagnostice a terapii poruch v orofaciální oblasti při příjmu jídla
a tekutin
podporováno
a zvýšené
salivaci.
i předřečové
Pomocí
stadium.
této
terapie
je
(www.specskolynadeje.cz
/specmetody/bukofac.htm, 20.4.2009) Tato terapie ve spojení s dodržováním správného postupu při krmení, jako je např. správná poloha dítěte pomůcky a zároveň
a postup
při
ovlivňuje
krmení,
vede
i žvýkací
ke
i terapeuta, vhodné
zlepšení
a předřečové
příjmu
svalstvo,
potravy upravuje
svalové napětí i dýchání, vede k lepší orientaci jazyka v ústech. (www.mnof.cz/drs/bukofacialni_reedukace.php , 15.4.2009) Protože orofaciální motorika je pr votním nástrojem zkoumání, příjmu potravy, zdrojem informací
a později
i nástrojem řeči je
třeba věnovat patřičnou pozornost jejímu správnému a kvalitnímu rozvoji. Cílem stimulace orofaciální oblasti, která je prováděna před příjmem
potravy,
popř.
dosažení
aktivity
v ústech,
vzbuzení
nového
podnětu.
kartáčky
ruční,
elektrické
stimulace
je
kvalita
před
tonu,
logopedickou
tj. Ke
napětí
nebo
stimulaci
nebo
intervencí,
je
aktivizace
jsou
používány
tréninkové.kritériem
který
u hypertonie
je
třeba
vždy
funkce, zubní vedení snížit
a u hypotonie naopak posílit.(Janovcová,2007) Hipoterapie pohybem
poskytuje
koně
jedinci
a napomáhá
tak
s DMO
stimulaci
k uvolnění
trojrozměrným
spasticity,
rozvoji
rovnovážných funkcí a koordinaci hybnosti.Protože zvíře je schopné - 36 -
v člověku vyvolat silné emoce, ovlivňuje také rozvoj komunikace. Člověk, který chce vyjádřit svoje emoce nebo zavolat na zvíře, může začít spontánně komunikovat.(Dudková,2005) Bazální stimulace nepatří mezi rehabilitační metody, ale v poslední době se velmi úspěšně používá ke stimulaci člověka s postiženým vnímáním a poruchami hybnosti. Je zařazena do ošetřovatelské péče i v DLPP. „Bazální
stimulace
je
pedagogicko-psychologickou
aktivitou,
která se snaží nabídnout jedincům s mentálním postižením a více vadami možnosti pro vývoj jejich osobnosti. Pojem b azální znamená elementární
základní
nabídku
podnětů
všude
tam,
kde
těžce
postižený člověk vzhledem ke svému postižení není schopen se sám postarat o dostatečný přísun přiměřených podnětů potřebný ch pro svůj vývoj“.(Vítková, 2005, s. 223) Jednou
z nejdůležitějších
podmínek
rozvoje
osobnosti
těžce
postiženého člověka je pochopení jeho potřeb, poznání a porozumění jeho stylu komunikace. Kromě řeči a písma má člověk k dispozici mnoho jiných možností komunikace, které využívá metoda bazální stimulace. Jsou to: komunikace somatická, vibrační, vestibulární, olfaktorická, orální, optická a taktilní.(Friedlová,2005) u dětí s DMO je důležitou podmínkou jejich optimálního rozvoje kromě
podnětného,
rehabilitace. metodami
stimulujícího
V rámci
Vojtova
léčebné
metoda
prostředí
rehabilitace
reflexní
včasná jsou
lokomoce,
a komplexní
nejužívanějšími Bobath
koncept
a synergetická reflexní terapie. Rozvoji komunikačních schopností pomáhají i další terapiíe, jako např. hipoterapie a v poslední době také
bazální
stimulace,
která
však
nepatří
mezi
metody, ale je pedagogicko psychologickou aktivitou.
- 37 -
rehabilitační
5 Analýza rozvoje komunikace dítěte raného věku
5.1 Cíle práce a metodologie Hlavním
cílem
práce
bylo
provést
analýzu
možností
rozvoje
komunikace dítěte raného věku. Kromě hlavního cíle byly stanoveny i dílčí cíle: 1. Zjistit, jaké rehabilitační a stimulační postupy jsou aplikovány v dětské
léčebně
při
rozvoji
komunikačních
schopností
dítěte
s onemocněním DMO. 2.
Zjistit
informovanost
o problematice
rozvoje
rodičů
komunikace
dětí
léčenýc h
u jejich
dítěte
v léčebně
a možnostech
logopedické intervence. 3. Zjistit informovanost rodičů navštěvující ch mateřské centrum o problematice rozvoje komunikace u jejich dítěte a množnostech logopedické intervence. 4.
Zjistit
rozdíly
v rozvoji
komunikace
dětí
intaktních
a dětí
s onemocněním dětskou mozkovou obrnou. Časový harmonogram: Září – listopad 2008: příprava výzkumu Prosinec 2008
–
únor
2009:
průběžné návštěvy dětské léčebny ,
seznámení se s rodiči léčených dětí Březen – duben 2009: realizace šetření Květen – červen 2009: zpracování a vyhodnocení výzkumu Samotný
výzkum
probíhal
v
dětské
léčebně
pro
děti
s pohybovými poruchami. Využito bylo také výsledků dotazníkového šetření z mateřského centra, které bylo prováděno v roce 2007 pro bakalářskou práci na téma Mateřská centra a jejich úloha při rozvoji komunikace dítěte raného věku.
- 38 -
Metodologie: k výzkumné části diplomové práce bylo využito kvantitativního šetření s využitím techniky dotazníku a rozhovoru. Dotazníky, které jsou
součástí
příloh
diplomové
práce,
obsahují
otázky
otevřené
i zavřené. Technika použita
v
mírně
rozhovoru
strukturovaného
rozhovoru
s fyzioterapeutkami,
(interview )
zaměřeném
na
byla
získání
informací týkajících se možností ovlivnit pomocí rehabilitačních a stimulačních informace
metod
vývoj
o zařízeních
komunikace
a klientele
byly
u dětí
s DMO.
získány
Obecné
prostřednictvím
nestrukturovaných rozhovorů se zaměstnanci a rodiči klientů. Kazuistik
jednotlivých
dětí bylo
využito
k porovnání
rozvoje
komunikace dětí intaktních a dětí s onemocněním DMO. Analytickou jednotku výzkumu tvořili rodiče dětí intaktních, rodiče dětí s onemocněním DMO a rehabilitační pracovnice. Uvedených technik výzkumného šetření bylo využito k verifikaci či falzifikaci stanovených tvrzení: Rozvoj komunikace je ovlivněn prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Týká se to dětí intaktních i dětí s DMO. Rozvoj
komunikace
probíhá
rozdílně
u dětí
intaktních
a dětí
s onemocněním DMO. U dítěte s DMO je rozvoj komunikace závislý na typu a stupni postižení. Návštěvy mateřského centra pozitivně ovlivňují celkový vývoj dítěte a rozvoj jeho komunikačních schopností.
- 39 -
5.2 Charakteristika místa šetření a výzkumného vzorku
Mateřské centrum Pro
přiblížení
centrum
ve
činnosti
městě,
kde
mateřských
žiji.
Činnost
center
tohoto
jsem
si
centra
vybrala
byc h
chtěla
přiblížit podrobněji. Toto
mateřské
centrum
(dále
jen
MC)vzniklo
v roce
2002
z iniciativy maminek na mateřské dovolené. Základním problémem bylo nalezení vhodného prostoru a jistého finančního kapitálu pro zabezpečení základního vybavení a nákladů spojených s provozem s jeho provozem. To se podařilo za pomoci Tělov ýchovné jednoty (dále jen TJ), která se zavázala prozatímně hradit nájem za získané pronajaté
prostory
herny,
poskytla
finanční
příspěve k
a jako
občanské sdružení organizačně zaštítila činnost mateřského centra. Toto spojení bylo výhodné i proto, že aktivity TJ a MC se ve městě navzájem
prolínají.
TJ
např.
nabízí
cvičení
pro
rodiče
s dětmi
a předškoláky, plavání pro děti od jednoho roku, cvičení pro těhotné s předporodním kurzem. V květnu 2002 se MC stalo členem Sítě mateřských center v ČR a počet maminek navštěvujících centrum se stále zvyšoval. V této situaci bylo prioritním úkolem najít vhodnější a větší prostory.
Na
základě
výběrového
řízení,
vypsaného
městským
úřadem, získalo MC do společného užívání s TJ volnou městskou budovu přístavby základní školy. Po menších úpravách tak mateřské centrum
pokračovalo
prostorách
ve
své
s vyhovujícími
činnosti
od
září
zdravotními
2002
ve
větších
a hygienickými
podmínkami.Provoz a program byl postupně rozšířen na každodenní a mateřské centrum se otevřelo i věkové skupině dětí do jednoho roku, které musely být dříve z prostorových důvodů odmítány. Pro maminky s těmito nejmenšími dětmi byly otevřeny kurzy spe ciálních masáží a cvičení matek. V září 2005 využilo MC nabídky místního faráře ne pronájem budovy
umístěné
ve
farské
zahradě
a již
podruhé
stěhovalo.
V nových prostorách je velká herna rozčleněna na jednotlivé koutky - 40 -
přizpůsobené
různým
činnostem
i věku
dětí.
k dispozici
je
také
kuchyňka a hlavně velký dvůr s pískovištěm a trávníkem, který je obehnán zdí, což zajišťuje bezpečnost dětí. Objekt je přitom ve středu města. Díky
většímu
prostoru
může
MC
pět
dní
v týdnu
nabízet
rozmanitější pravidelné činnosti. s velkým zájmem se setkávají také nepravidelné aktivity, ke kterým patří např.kurz práce s internetem pro maminky na mateřské dovolené, přednášky a besedy odborníků z oblasti medicíny, státní správy,
školství,
semináře
na
různá
témata,
společné
výlety,
besídky, rodinné soutěže, sportovní dny. Finanční sponzorských
prostředky darů
na
a ze
svoji
činnost
vstupného
na
získává jednotlivé
MC
ze
aktivity,
z výtěžků pořádaných burz a kurzů. Charakteristika dětí navštěvující mateřské centrum Mateřské centrum navštěvují z 80% děti ve věku do dvou let, přičemž
nejvíce,
tj.
34%
je
právě
dětí
dvouletých.
Jedná
se
o skupinu dětí intaktních, u žádného z nich se neprojevovalo žádné zjevné postižení nebo výrazné opoždění ve vývoji.
Dětská
léčebna
-
zdravotnické
zařízení
pro
děti
s pohybovými poruchami Dětská léčebna pohybových poruch (dále jen DLPP) je jediným zdravotnickým zařízením tohoto typu pro děti od 1 do 7 let v celé republice. Pro děti byla tato budova postavena v roce 1926 jako domov pro válečné sirotky a jako dětský domov sloužila až do r.1973, kdy tu byl zřízen Dětský rehabilitační ústav. Od ro ku 1987 začal tento ústav náplní práce splňovat statut dětských odborných léčeben. V DLPP jsou léčeny děti převážně s neurologickým a pohybovým onemocněním a po úrazech. Komplexní rehabilitační a zdravotní péči
- 41 -
zajišťuje
tým
zdravotnických
pracovníků,
fyzi oterapeutů,
speciálních pedagogů a technických pracovníků. Součástí DLPP je i třída mateřské školy, kde je věnována při edukaci každého dítěte pozornost zvláště na rozvoj sebeobsluhy, hygienických návyků, hrubé i jemné motoriky, smyslového vnímání, poznávacích a dorozumívacích schopností. Léčebna má kapacitu 32 pacientů, kteří jsou přijímáni na základě doporučení praktického lékaře pro děti a dorost, dětského neurologa, ortopeda
nebo
chirurga.
Toto
doporučení
musí
být
schváleno
revizním lékařem příslušné zdravotní pojišťovny. Děti mohou být do léčebny přijímány jednak samostatně nebo s doprovodem rodičů. Délka samostatně přijímaných dětí je závislá na aktuálním zdravotním stavu dítěte a zpravidla trvá 3 měsíce. Rodiče jsou s dětmi přijímány na tzv. zácvikové pobyt v délce 28 dní. Pod vedením fyzioterapeuta se během pobytu učí , jak s dítětem cvičit doma. Charakteristika dětí léčených v dětské léčebně Klienty dětské léčebny jsou děti od 1 do 7 let s pohybovým onemocněním. Jedná se převážně o onemocnění DMO, poúrazové stavy,
neurologická
klientelu
tvoří
děti
a metabolická s onemocněním
onemocnění. DMO,
které
Nejpočetnější také
tvořily
analytickou jednotku výzkumu. Charakteristika rehabilitačních pracovnic Rehabilitační
pracovnice
mají
dlouholeté
zkušenosti
s rehabilitací dětí s pohybovým postižením, délka jejich praxe se pohybuje od 4 do 20 let. Všechny mají odborné vzdělání, které si průběžně doplňují a rozšiřují.
- 42 -
Kazuistiky dětí navštěvujících mateřské centrum: 1.Dívka: 6 roků, 1 měsíc Anamnéza: těhotenství, porod i vývoj dítěte probíhal bez problémů. Rodiče
i dva
sourozenci
(mladší
a starší)
jsou
zdrávi.
Sociální
úroveň rodiny je dobrá, rodinné vztahy se jeví jako optimální. Motorika
i rozumové
schopnosti
jsou
v normě,
dívka
je
velmi
komunikativní, ctižádostivá, při práci pečlivá. Řeč: Kolem 1 roku již aktivně používala několik dvouslabičných slůvek, slovní zásoba se rychle rozšiřovala. Brzy hovořila ve větách, výslovnost
hlásek
se
navozovala
přirozenou
cestou.
Správně
rytmizuje slova, určí počáteční hlásku ve slově. Od
kojeneckého
a sourozenci
mateřské
věku
pravidelně
centrum,
od
4,5
navštěvuje let
chodí
s matkou
dopoledne
do
mateřské školy. Učí se hrát na flétnu, chodí do kroužků v mateřském centru. Ráda přednáší básničky a vypráví pohádky i vlastní příběhy. V rodině
má
komunikace
dostatek se
podnětů
sourozenci,
pro
předčítání
rozvoj
řeči
knížek,
–
spontánní
s babičkou
hraje
loutkové divadlo…
2.Chlapec 5 roků,10 měsíců Anamnéza:
porod
asi
2
týdny
před
termínem,
měl
silnějš í
novorozeneckou žloutenku. Rodiče i starší bratr jsou zdrávi, u matky je patrná vadná výslovnost ostrých sykavek. Rodinné poměry jsou bez zjevných anomálií. Motorika
i rozumové
schopnosti
jsou
v normě,
chlapec
je
hyperaktivní, soustředí se kratší dobu, od činnosti často odbíhá před jejím dokončením (ADHD zatím nediagnostikováno) Řeč: Do tří let takřka nemluvil – užíval jen několik dvouslabičných slov, komunikoval neverbálně, gestikuloval. Mluvené řeči rozuměl. Na doporučení pediatra byl vyšetřen foniatrem a neurologem – bez výraznějšího
nálezu.
Před
4.
rokem
logopedickou poradnu. - 43 -
věku
začal
navštěvovat
Matka se syny nepravidelně navštěvovala mateřské centrum, po skončení
rodičovské
dovolené
a návratu
do
zaměstnání
návštěvy
přerušila. Chlapec chodí od čtyř let do mateřské školy, kde se projevuje jako hyperaktivní dítě. Je zařazen do tzv. logopedické třídy. Slovní zásoba
se
pod
vedením
logopeda
i v rozvinutějších
větách,
neměkčí.
spolupracuje,
Rodina
přetrvává
pěkně
rozvíjí,
dyslalie
matce
však
-
chlapec
sykavky,
dělá
potíže
hovoří R
a Ř,
zvládat
chlapcovu hyperaktivitu. u staršího bratra probíhal vývoj řeči bez výraznějších výkyvů, napravována byla pouze výslovnost sykavek a R a Ř Chlapec má navržen odklad školní docházky. 3.Chlapec 4 roky, 6 měsíců Anamnéza: chlapec je 4 měsíce v pěstounské péči, od narození byl umístěn v kojeneckém ústavu. Biologická matka jej nepravidelně navštěvuje, péči o něj by však ze zdravotních důvodů nezvládala. Motorika i rozumové schopnosti jsou mírně opožděné, chlapec je sociálně nevyzrálý, často reaguje nepřiměřeně. Řeč: Při příchodu do rodiny chlapec hovořil jen jednoslovně, aktivní slovní zásoba byla velmi slabá, pasivní podstatně lepší. Během posledních dvou měsíců se slovní zásoba rychle rozvíjí a chlapec komunikuje ve dvouslovných větách. Pěstounka navštěvovala již dříve mateřské centrum se svými dvěma
staršími
dětmi,
nyní
využívá
této
možnosti
k ulehčení
navazování sociálních vztahů chlapce s ostatními dětmi. Chlapec přestává
vnímat
ostatní
děti
jako
možné
ohr ožení
a začíná
se
zapojovat do her i bez přímé přítomnosti pěstounky. Na rozvoji řeči má jistě velmi kladný vztah citové zázemí a cílená stimulace ze strany rodiny.
- 44 -
Kazuistiky dětí s onemocněním DMO: 4.Chlapec 6 roků, 2 měsíce Diagnóza:
tělesné
postižení
–
DMO
hemiparetická
forma
pravostranná, vada zraku Rodinná anamnéza: rodiče zdrávi, děti žijí po rozvodu s matkou. Jeden bratr – dvojče „A“ má diparetickou formu DMO Osobní anamnéza: těhotenství 1., rizikové pro gemini, porod v 29. týdnu po odtoku plodové vody, spontánně KP, váha 1470 g, míra 42 cm.
Po
porodu
anemie
s nutností
opakované
transfúze
krve,
hydrocefalus – má shunt, retinapatie. Hrubá motorika:pohybuje se nestabilní chůzí, celková koordinace pohybů je narušená vzhledem k diagnóze. Jemná motorika: při činnostech zapojuje obě ruce, preferuje levou, koordinace
oko-ruka
manipulačních
není
činnostech
grafomotoriky
mu
činí
upevněna, je
výrazné
pracovní
nápadně potíže
tempo
pomalé.
spontánní
při
V oblasti
správný
úchop
tužky, ruka není dostatečně uvolněná. Rozumové
schopnosti:dle
psychologického
vyšetření
jsou
ve
spodním pásmu široké normy. Řeč: chlapec se vyjadřuje i v rozvinutějších větách, vypravování podle obrázků mu činí potíže – je nutné klást návodné otázky. Pasivní slovní zásoba je na vyšší úro vni než aktivní. Řeč je místy nesrozumitelná,
ve
výslovnosti
přetrvává
dyslalie.
Již
navozené
hlásky v běžné komunikaci správně nepoužívá. Chlapec navštěvuje mateřskou školu při DL PP, je v péči SPC a logopeda.
Má
odloženou
školní
docházku.
Chlapec
je
snadno
unavitelný a práci s ním ztěžují i značné výkyvy jeho nálady a častá neochota
spolupracovat.
Při
některých
návštěvách
u logopeda
je
komunikativní, jindy nespolupracuje vůbec. Matka si stěžuje, že ani doma nechce procvičovat navozované hlásky. Dobré ho momentálního rozpoložení chlapce tak využívají hlavně učitelky mateřské školy k provádění
dechových
a artikulačních - 45 -
cvičení
i procvičování
výslovnosti.
Zaměřují
se
také
na
rozvoj
aktivní
slovní
zásoby,
vyprávění podle obrázků a vedení dialogu.
5.Dívka 4 roky, 10 měsíců Diagnóza: DMO kvadruparetická forma s převahou postižení dolních končetin (spasticita), na horních končetinách
a trupu je výrazná
hypotonie. Lehká mentální retardace, vada řeči v důsledku hypotonie i v oblasti
hrtanu
a mluvidel.
Epileptické
změny
na
mozku
bez
záchvatových projevů. Rodinná anamnéza: oba rodiče zdrávi, sourozence nemá. Rodiče o dívku pečují nadprůměrně, veškeré dění rodiny se přizpůsobuje potřebám dítěte. Osobní
anamnéza:
3400g,
AS
porod
9,10,10.
v termínu,
Hodinu
po
spontánní, porodu
záhlavím,
váha
resuscitována
pro
kardiopulmorální selhání, hospitalizována na novorozenecké JIP. Hrubá motorika: vzhledem k postižení je vývojově na úrovni do jednoho
roku.
Pohybuje
se
koulením
a posouváním
po
zemi.
Od 4 měsíců života cvičí dle Vojty. Jemná motorika: při činnostech zapojuje ruce jen velmi omezeně, velké potíže jí činí cílení na předmět, sama neuchopuje - vložený předmět do dlaně chvíli podrží. Oromotorika: z důvodu hypotonie neovládá mluvidla, velmi omezené je sání a polykání. Příjem tekutin i potravy je velmi problematický – je
krmena
lžičkou
mixovanou
stravou,
pije
pomocí
injekční
stříkačky nebo z kojenecké lahve – ale nápoj nesaje. Rozumové schopnosti: objektivní posouzení rozumových schopností je ztíženo tím, že dívka slovně n ekomunikuje a při činnostech velmi obtížně zapojuje ruce.Na obrázku i předmětu určí základní barvy a geometrické tvary, pozná některá domácí i volně žijící zvířata, určuje části těla a oblečení, předměty denní potřeby. Dobře reaguje na otázky, ve kterých může využít odpověď ano a ne. Řeč:
Logopedem
stanovena
dětská
dysfázie.Dívka
slovně
nekomunikuje, komunikace je omezena pouze na vyjádření souhlasu a nesouhlasu, na vyšší úrovni je nonverbální komunikace – ukazuje - 46 -
na požadovanou věc či osobu. Na velmi dobré úrovni je pasivní slovní zásoba Dívka maximální
nemá
sourozence
péče. Od
a ze
strany
kojeneckého věku
oddělení v DLPP a od 3
1
rodičů je
je
v péči
jí
věnována
rehabilitačního
/2 let navštěvuje i mateřskou školu při
tomto zařízení. Zpočátku jen dvakrá t týdně, v tomto školním roce již denně. Rodiče bohužel nebyli dříve nikým informováni o existenci středisek rané péče a oblast komunikace začali řešit až s učitelkami mateřské školy. Z výše uvedených důvodů bylo nutno co nejdříve zjistit,
jaký
konzultaci
způsob
na
komunikace
specializovaném
je
pro
dívku
pracovišti
nejvhodnější.
byli
rodiče
Při
seznámeni
s možností pracovat s komunikačním systémem PEX, který je však vhodný
spíš
pro
autisty
a
u dívky
se
příliš
neosvědčil.
Jako
schůdnější se zatím jeví práce s počítačovým programem Petit, se kterým nyní dívka začíná pracovat při pobytu v mateřské škole. Dívka
je
v péči
logopeda
v SPC,
kde
se
uvažuje
o možnosti
komunikace prostřednictvím metody globálního čtení.
6.Chlapec 6 roků, 11měsíců Diagnóza: DMO – spastická kvadruparéza, smíšený typ s hypotonií trupu a hlavy, těžká mentální retardace, strabismus, epilepsie. Rodinná anamnéza: rodiče i starší bratr zdrávi. Rodinné poměry se zdají optimální. Osobní anamnéza: z 2. těhotenství, porod v 32.týdnu, váha 2250 g, míra 45 cm. Silnější novorozenecká žloutenka, poruchy dýchání, mozkový eném Hrubá motorika: chlapec je polohován vleže a v polosedu pomocí rehabilitačních pomůcek a ortéz. Jemná
motorika:
po
uvolnění
spastického
sevření
dlaní
při
rehabilitaci nebo pomocí prvků bazální stimulace jsou mu vkládány do dlaní masážní válečky, které v sevřené dlani drží. Rozumové reaguje
na
schopnosti: hluk,
chlapec
změny
sleduje
prostředí nebo - 47 -
dění
kolem
polohy.
sebe,
Usmívá
nelibě se
při
slovním kontaktu, pohlazení, jednoduchých sociálních a žertovných hříčkách.Velice rád poslouchá hru na klavír a zpěv ostatních dětí. Řeč: není vyvinuta, chlapec komunikuje pouze neverbálně, nelibost dává
najevo
pláčem,
spokojenost
úsměv em,
někdy
i hlasitým
smíchem. Chlapec je v DLPP na opakovaném tříměsíčním pobytu, v místě bydliště
navštěvuje
probíhá
pomocí
rehabilitační
prvků
bazální
stacionář.
Komunikace
stimulace,
doteků,
s ním
žertovných
a sociálních hříček. Má rád mluvené slovo, reaguje zvláště na změnu intonace
nebo
tempa
řeči
a výraznou
mimiku
hovořící
osoby,
spokojenost z komunikace projevuje radostnými zvuky a úsměvem.
5.3 Vlastní šetření Pro
dotazníkové
šetření
byly
využity
dvě
verze
dotazníků
vypracované zvlášť pro skupinu respondentů navštěvujících s dětmi mateřské centrum a skupinu respondentů, kteří jsou klienty dětské léčebny pohybových poruch (dále DLPP). Základní část otázek byly shodná, další
byly
zaměřeny
na konkrétní
skupinu
respondentů.
Celkové znění dotazníků je v přílohách č.1 a č.2. Celkem bylo rozdáno 90 dotazníků. Vzhledem k menší možnosti získat informace od rodičů dětí léčených v dětské léčebně (kapacita léčebny je asi dvacet dětí ve věku od jednoho do sedmi let) byl poměr dotazníků v poměru 2 : 1 (mateřské centrum : léčebna). Z celkového počtu oslovených respondentů odpovědělo 80 a to 52 z mateřského centra a 28 z DLPP. Dotazníky byly rozdávány respondentům osobně při pravidelných návštěvách obou zařízení a na základně vysvětlení záměru výzkumu. Vlastní rozhovor,
dotazníkové zvláště
šetření
často
s respondenty
procentuálně a graficky zpracované. - 48 -
doplňoval v DLPP.
nestruktu rovaný Dotazníky
jsou
Analýza dotazníkového šetření v mateřském centru
Otázka č.1: Jaký je vztah k Vašemu dítěti? Graf č.1: 8%
Matka
Otec
92%
Mateřské centrum navštěvují s dětmi v 92% matky. Tuto skutečnost zřejmě ovlivňuje i to, že jsou v tomto období s dětmi na rodičovské dovolené.
Otázka č.2: Váš věk? Graf č.2: 9% 27%
do 25 let
13%
26-30 let
31-35 let
36 a více let 51%
Nejčastěji
zastoupená
věková
skupina
mateřské centrum je 31 – 35 let.
- 49 -
rodičů
navštěvujících
Otázka č.3: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Graf č.3: 2%
12%
základní
33% SOU
SŠ
VŠ
53%
Z grafu
č.3
vyplývá,
že
nejvíce
rodičů
navštěvujících
mateřské
centrum má středoškolské vzdělání.
Otázka č.4: Kolik máte dětí? Graf č.4: 12%
2% 1
2
3
27%
59% více
Většina rodičů, kteří navštěvují mateřské centrum má jedno dítě, což vypovídá o celkovém trendu menšího počtu dětí v rodinách, ale také o tom, že aktivity mateřského centra více vyhledávají matky, které mají první dítě a v centru hledají inspiraci a rady pro péči o svoje dítě.
- 50 -
Otázka
č.5:
Jaké
je
pohlaví
Vašeho
dítěte
(dětí),
se
kterým
navštěvujete mateřské centrum? Graf č.5: 27%
chlapec
40%
dívka
chlapec i dívka 33%
Pohlaví dětí, se kterými rodiče navštěvují mateřské centrum je poměrně vyrovnané, v současnosti mírně převažují dívky.
Otázka
č.6:
Jaká
je
věk
Vašeho
dítěte
(dětí),
se
kterým
navštěvujete mateřské centrum? Graf č.6: 6% 14%
15%
do 1 roku 1 rok
10%
rok a půl 2 roky 3 roky 21%
34%
Nejpočetnější
skupinou
v mateřském
centru
4 roky a více
jsou
dvouleté
děti,
nejméně dětí má čtyři roky a více ( zřejmě již navštěvují mateřskou školu , rodiče pracují a na návštěvy mateřského centra nemají tolik času).
- 51 -
Otázka
č.7:
Navštěvujete
se
svým
dítětem,
dětmi
mateřské
centrum pravidelně (nejméně jedenkrát týdně)? Graf č.7: 27%
ano
ne
73%
Rodiče převážně navštěvují mateřské centrum pravidelně. Čtvrtina rodičů z celkového počtu, kteří chodí méně než jedenkrát týdně, jako důvod uvedla pracovní vytížení, častou n emocnost dítěte nebo jeho nízký věk.
Otázka č.8: Které aktivity se svým dítětem v mateřském centru navštěvujete? Graf č.8:
35%
cvičení
zájmový kroužek 50% hernu 15%
Největší zájem ze strany rodičů je o návštěvy herny (50%), dále o cvičení (35%) a nejméně rodičů (pouze 15%) se svým dítětem navštěvuje nějaký zájmový kroužek. Zdánlivý ma lý zájem o zájmové kroužky zřejmě ovlivnil poměrně nízký věk nejpočetnější skupiny dětí navštěvujících v současnosti mateřské centrum.
- 52 -
Otázka č.9: Co jste od mateřského centra očekávali, než jste je začali navštěvovat? Graf č.9: 0%
zábavu pro dítě
17%
odreagování pro Vás
40% 14%
kontakt s rodiči ostatních dětí začlenění dítěte do kolektivu jiné 29%
Před první návštěvou rodiče od mateřského centra nejvíce očekávali možnost začlenění jejich dítěte do kolektivu a také kontakt s rodiči ostatních dětí. V 17% v mateřském centu hledali také zábavu pro své dítě.
Otázka č.10: V které oblasti se Vaše očekávání splnila? Graf č.10: 6%
11%
zábavu pro dítě 8% odreagování pro Vás kontakt s rodiči ostatních dětí začlenění dítěte do kolektivu
46% 29%
jiné
Z odpovědí vyplývá, že návštěvy mateřského centra přesně splnily očekávání
rodičů.
Na
prvním
místě
uvedli
začlenění
kolektivu a na druhém kontakt s rodiči ostatních dětí.
- 53 -
dítěte
do
Otázka č.11: Měl-a byste nějaké další nápady nebo podněty pro činnost mateřského centra? Graf č.11:
21%
ano–jaké? ne
79%
Téměř 80% rodičů neuvedlo žádné nápady nebo podněty při činnost mateřského centra. Z jedenácti kladných odpovědí jako návrh rodiče uváděli
možnost
jednoduché
zavedení
hlídací
pro
nové
stravy
dítě,
služby, cvičební
přípravy pomůcky
vlastní a častější
obměnu a doplňování hraček.
Otázka č.12: Co Vám v mateřském centru chybí? Graf č.12: 10%
nic mi nechybí
15%
koutek pro kojence delší čas provozu rovnocenné zabezpečení aktivit pro všechny věkové skupiny
5% 64%
6%
jiné – uveďte konkrétně
Nejvíce centru
rodičů nic
na
tuto
nechybí.
otázku
Nejčastější
odpovědělo,
že
připomínkou
jim
byl
v mateřském
požadavek
na
rovnocenné zabezpečení aktivit pro všechny věkové skupiny. Naopak nikdo
z rodičů
personální prostoru
nepožadoval
zabezpečení. pro
hry
větší
Zajímavým
nejmenších
prostor
požadavkem
a starších
bezpečnosti. - 54 -
herny dětí
a kvalitnější bylo
oddělení
z důvodu
větší
Otázka
č.13:
Doporučil-a
byste
návštěvu
mateřského
centra
dalším maminkám, tatínkům? Graf č.13: 0% ano- proč ?
ne- proč ? 100%
Všichni dotazovaní rodiče uvedli, že by návštěvu mateřského centra doporučili dalším rodičům. Jako důvod nejčastěji uváděli možnost kontaktu
dítěte
s ostatními
dětmi
(většinu
dětí
v centru
tvoří
jedináčci) a také vzájemné kontakty a předávání zkušeností mezi rodiči. Velká část rodičů ocenila také možnost získávání nových informací a rad získaných při různých přenáškách a kurzech.
Otázka
č.14:
Pozorujete,
že
návštěvy
v mateřském
centru
přispívají k rozvoji Vašeho dítěte? Graf č.14: 0% 1% ano
ne
nevím
99%
Pouze
jeden
z dotazovaných
rodičů
odpověděl
„nevím“,
ostatní
odpovědi byly kladné. Rodiče nejčastěji pozorují, že se u dítěte projevuje
větší
samostatnost,
zbavuje
se
obav
z ostatních
i dospělých a naučí se spoustu nových písniček a říkanek. - 55 -
dětí
Otázka č.15: Zaměřujete se při výchově dítěte záměrně na rozvoj komunikace? Graf č.15: 17%
ano – hledám informace v odborné literatuře
33%
ano – radím se s ostatními maminkami ne – nechávám tomu volný průběh 31% 19%
ne – zaměřil-a bych se na to v případě nějakého problému
Početně téměř stejně dotazovaných rodičů uvedlo, že by se záměrně na rozvoj komunikace zaměřili v případě nějakého problému a nebo, že se o této problematice radí s ostatními rodiči. Nejméně rodičů hledá informace v odborné literatuře. Z poměru odpovědí vyplývá, že rodičům není problematika rozvoje komunikace u jejich dítěte lhostejná, často však ještě nevědí, kde hledat informace.
Otázka č.16: Považujete za důležité komento vat všechny činnosti prováděné s malým dítětem, i když ještě samo nemluví? Graf č.16: 8%
ano – se svým dítětem (dětmi)stále hovořím už od narození
21%
ano – hovořím na dítě při činnostech, které se jej bezprostředně týkají
71%
ne – důležité je hovořit na dítě až tehdy, kdy začíná žvatlat
Přes 70% rodičů si uvědomuje nutnost hovořit se svým dítětem již od jeho narození. Pouze čtyři rodiče uvedli, že považují za důležité hovořit na dítě až tehdy, když začíná žvatlat. Většina rodičů si správně uvědomuje nutnost řečového vzoru již od nejútlejšího věku jejich dítěte. - 56 -
Otázka
č.17:
Které
aktivity
používáte
pro
rozvíjení
komunikačních schopností Vašeho dítěte? Graf č.17: 0%
vyprávění pohádek nebo říkanek
37%
40%
zpívání písniček společná hra (dítě a dospělý) poslech pohádek z kazet a CD sledování dětských pořadů v televizi
23%
Téměř shodně používají rodiče k rozvoji komunikačních schopností u svého dítěte vyprávění pohádek nebo říkanek a společnou hru, méně často zpěv písniček. Je pozitivní, že nikdo neuvedl jako používanou aktivitu k rozvoji komunikace poslech pohádek z kazet a CD ani sledování dětských pořadů v televizi.
Otázka
č.18:
Pozorujete,
že
návštěvy
v mateřském
centru
pozitivně ovlivňují schopnost komunikace u Vašeho dítěte? Graf č.18: 17% ano
0%
ne
nevím 83%
Přes 80% rodičů uvedlo,že návštěvy mateřského centra pozitivně ovlivňují schopnost komunikace u jejich dítěte. Pouze devět rodičů odpovědělo, že neví a zdůvodnili to nízkým věkem svého dítěte. Nikdo z rodičů neuvedl, že by návštěvy mateřského centra u jejich dítěte
neovlivňovali
pozitivně
schopnost
- 57 -
komunikace.
Z těchto
odpovědí
se
dá
usuzovat
na
důležitou
úlohu
mateřského
centra
v oblasti rozvoje komunikace u navštěvujících dětí.
Otázka č.19: Kdy začalo Vaše dítě vyslovovat prv ní slůvka? Graf č.19: 8% 15%
37%
kolem 1 roku
v 1¼ roku
v 1½ roce
později
40%
Zjištěné odpovědi potvrzují údaje z odborné literatury, kde se uvádí, že první slůvka dítě vyslovuje kolem 1 roku věku.Tuto skutečnost znázorňuje procentuální vyjádření, že téměř 80% dětí dotazovaných rodičů začalo vyslovovat první slůvka kolem 1 roku nebo 1 ¼ roku.
Otázka č.20: V které oblasti komunikace pozorujete pozitivní vliv – vyberte jednu z možností, která se projevuje podle Vás nejvíce? Graf č.20: 7%
rozšiřuje se slovní zásoba
0%
29%
47%
dítě se zbavuje ostychu při komunikaci s ostatními dětmi dítě se zbavuje ostychu při komunikaci s dospělými dítě se učí naslouchat ostatním dítě se učí vést jednoduchý dialog další – uveďte konkrétně
17%
Celkových 100% grafu tvoří odpovědi 73% dotazovaných rodičů, zbývající
z celkového
počtu
na
otázku
neodpověděli.
Největší
pozitivní vliv z návštěv mateřského centra pozorují rodiče v oblasti rozšiřování
slovní
zásoby
u jejich - 58 -
dítěte.
Často
uváděli
také
pozitivum ve zbavování se ostychu při komunikaci s dospělými a až poté
zbavování
se
ostychu
při
komunikaci
s ostatními
dětmi.
Z tohoto poměru odpovědí lze usuzovat, že dítěti mateřské centrum poskytuje větší spektrum dalších podnětů pro rozvoj slovní zásoby než pouhá rodina. Další poznatek přináší skutečnost, že děti lépe navazují kontakt se svými vrstevníky než s dospělými lidmi.
Otázka č.21: Které aktivity v mateřském centru podle Vás nejvíce přispívají k rozvoji komunikace?(volná odpověď) Ve
volné
odpovědi
rodiče
nejčastěji
uváděli,
že
k rozvoji
komunikace přispívají všechny aktivity , někteří rodiče se domnívají, že se komunikace dětí nejvíce rozvíj í při společných hrách v herně.
Otázka č.22: Měli byste zájem o přednášky a semináře zaměřené na problematiku komunikace u dětí? (volná odpověď) Většina
rodičů
problematiku
by
uvítala
komunikace.
semináře Nejvíce
a přednášky
by
rodiče
zaměřené
zajímala
na
témata
týkající se nesprávné výslovnosti u dětí a možnost jejich prevence popř. nápravy v rodině. Pouze několik rodičů uvedlo, že je tato problematika zatím nezajímá vzhledem k nízkému věku jejich dítěte.
Otázka č.23: Víte, kde byste hledali odbornou pomoc, pokud by se u vašeho dítěte objevily problémy při rozvoji řeči? (volná odpověď) Velmi
překvapivá
byla
vcelku
dobrá
informovanost
rodičů
o možnostech pomoci v případě nějakých problémů v rozvoji řeči u jejich dítěte. Všichni rodiče uváděli možnost návštěvy logopedické poradny (někteří však nevěděli, zda a od koho potřebují doporučení) a velká část rodičů by hledala první pomoc a informace u svého dětského lékaře.
- 59 -
Analýza dotazníkového šetření v DLPP Otázka č.1: Jaký je vztah k Vašemu dítěti? Graf č.1: 0%
Matka
Otec
100%
Do
léčebny
na
pobyt
s dítěte
jezdí
převážně
matky.
Hlavním
důvodem je zřejmě to, že jsou s dítětem na rodičovské dovolené. Otec dítě doprovází jen ojediněle a to v případě, že matka pečuje doma
o mladšího
sourozence.
Ve
zkoumané
skupině
se
otec
neobjevil.
Otázka č.2: Váš věk? Graf č.2: 11%
4%
46% 39%
do 25 let
26 - 30 let
31 - 35 let
36 a více let
Téměř vyrovnaně jsou nejvíce zastoupeny věkové kategorie 26 – 30 a 31 – 35 let. Je to období, kdy mají matky obvykle dítě v raném a předškolním věku.
- 60 -
Otázka č. 3: Jaké je Vaše dosažené vzdělání? Graf č.3: 0%
18%
32%
základní
SOU
SŠ
VŠ
50%
Převažují matky se středoškolským vzděláním, dosti početná je však i skupina matek se vzděláním vysokoškolským.
Otázka č. 4: Kolik máte dětí? Graf č.4: 0%
8%
25% 1
2
3
více
67%
Více
jak
polovina
Z osobních narození
dotázaných
rozhovorů
dalšího
dítěte
matek
vyplynula odkládá
má
zatím
skutečnost, z důvodu
jen že
jedno
rodina
vyčerpání
dítě. často
z nutnosti
zvýšené péče o postižené dítě, nebo i z obav opakování postižení u dalšího
potomka.
Pokud
již
v rodině
většinou o starší sourozence.
- 61 -
další
dítě
je,
jedná
se
Otázka č. 5: Jaké je pohlaví Vašeho dítěte, léčeného v DLPP? Graf č.5:
46% chlapec
dívka
54%
Zastoupení obou pohlaví je poměrně vyrovnané, mírně převažují chlapci. Mírná převaha chlapců je pozorována v léčebně dlouhodobě.
Otázka č. 6: Jaký je věk tohoto dítěte? Graf č.6: 11%
18% 1 rok
2 roky
3 roky
4 roky
5 let
6 let
21%
18% 7 let 14%
7%
11%
Přestože jsou všechny věkové skupiny poměrn ě vyrovnané, je patrná mírná převaha skupin 1 a 6tiletých dětí. Tato skutečnost je dána zřejmě tím, že u nejmladších dětí probíhá v tomto věku často první intenzivní komplexní rehabilitace, s 6tiletými jezdí rodiče na pobyt před nástupem do školy.
Otázka č. 7: Jaký je druh onemocnění Vašeho dítěte, které je léčeno v DLPP? (volná odpověď) Všechny děti dotazovaných matek mají onemocnění DMO různých forem.
Nejčastější
jsou
formy
kvadruparetická
- 62 -
a diparetická,
následuje
hypotonická
a hypotonickými
a hemiparetická.
formami
je
zhruba
Poměr 3:2.
mezi
spastickými
u poloviny
dětí
jde
o postižení kombinované.
Otázka č. 8: Jaký je stupeň tělesného postižení u Vašeho dítěte? Graf č.8: 18% 29%
lehké
střední
těžké
53%
U
zkoumané
skupiny
léčených
dětí
převažuje
střední
stupeň
postižení.
Otázka č. 9: Které rehabilitační metody jsou u Vašeho dítěte využívány? Tabulka č.9: metoda reflexní lokomoce podle Vojty
25
synergetická reflexní terapie
28
metoda manželů Bobathových
10
kondiční cvičení a cvičení na míčích
10
Vyjádření
této
otázky
grafem
nebylo
možné
z důvodu
souběhu
odpovědí.Z tabulky vyplývá, že téměř u všech dětí je využívána metoda dle Vojty. Pouze 3 děti mají kontraindikaci z důvodu silné epilepsie. Víc jak třetina dětí cvičí dle Bohatha a 7 z těchto dětí cvičí zároveň i dle Vojty. Více jak 2/3 dětí cvičí zároveň i na míčích a u všech je využívána metoda synergetické reflexní terapie.
- 63 -
Otázka č. 10: Které další doplňující procedury dítě absolvuje? Tabulka č.10: magnetoterapie
21
laseroterapie
25
balneoterapie
26
vodoléčba
28
hipoterapie
4
Také zde nebylo možno znázornit odpovědi grafem z důvodu jejich souběhu.
Všechny
děti
absolvují
souběžně
většinu
doplňujících
procedur. Všechny děti využívají některý druh vodoléčby, většina dětí
laseroterapii
a balneoterapii.
Magnetoterapii
využívají
¾,
u ostatních není doporučena pro kontraindikaci (nekompenzovaná epilepsie
nebo
programovatelný
schunt).
Hiporehabilitace
v léčebně prováděna pouze od jara do podzimu, proto se v zimním
období
zkoumané
skupiny
objevuje
jen
je
u této
u dětí,
které
docházejí do léčebny denně v rámci stacionáře.
Otázka č. 11: Uveďte, které rehabilitační metody i doplňující procedury dle Vás dítěti nejvíce prospívají? (volná odpověď) Nejčastěji
uváděnou
metodou
je
Vojtova,
z doplňujících
pak
vodoléčba. Tato skutečnost odpovídá i nejčastěji užívaným metodám u zkoumaných dětí – viz.otázky č.9 a 10.
Otázka č. 12: Pozorujete, zda má rehabilitace pozitivní vliv na rozvoj
komunikace
Vašeho
dítěte?
Pokud
ano,
jak
se
projevuje?(volná odpověď) Ve volné odpovědi zhruba ¾ matek uvedly, že rehabilitace pozitivně ovlivňuje
i rozvoj
spastickou
formou
komunikace.
Jednalo
DMO
matky
a tyto
se
hlavně
uváděly
o děti
pozitivní
se vliv
uvolňováním spasmů, ostatní pak celkový pohybový rozvoj dítěte. Dle odpovědí vyplývá, že velká část matek si uvědomuje spojitost - 64 -
prováděné rehabilitace i s rozvojem komunikačních schopností jejich dítěte.
Otázka č. 13: Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano, má dle
Vás
významnější
rehabilitační
metoda,
podíl nebo
na
rozvoji
rehabilitace
komunikace jako
určitá
komplex
všech
procedur?(volná odpověď) Ve volné odpovědi většina dotázaných uvedla, že podíl na rozvoji komunikace má rehabilitace jako komplex všech procedur, 3 matky uvedly jako nejvýznamnější Vojtovu metodu.
Otázka
č.
schopností
14:
Můžete
dochází
potvrdit,
u dítěte
i
že
se
k pokroku
zlepšením
pohybových
v oblasti
komunikace
a rozvoje řeči? Graf č.14: ano, zcela jistě 32%
32% ano, zdá se mi, že pokrok při rehabilitaci má určitý vliv na rozvoj schopnosti komunikovat zatím se tato souvislost u mého dítěte neprojevila 36%
Odpovědi k této otázce jsou stejnoměrně rozděleny. Podle třetiny dotazovaných
dochází
u jejich
dítěte
k pokroku
v oblasti
komunikace v souvislosti se zlepšením pohybových schopností. Další 1/3 pozoruje určitý vliv a zbytek vliv nepozoruje (jedná se většinou o nejmladší děti nebo děti s těžkým kombinovaným postižením).
- 65 -
Otázka č. 15: Zaměřujete se při výchově dítěte záměrně na rozvoj komunikace? Graf č.15: ano – hledám informace v odborné literatuře
7% 25% 18%
ano – radím se s ostatními maminkami ne – nechávám tomu volný průběh ne – zaměřil-a bych se na to v případě nějakého problému
4%
ne – nepovažuji to v současnosti za nejdůležitější problém
46%
Spíše
než
navzájem..
v odborné Téměř
literatuře,
polovina
hledají
dotazovaných
matky
radu
nechává
mezi
volný
sebou průběh
rozvoji komunikace a zhruba čtvrtina to nepovažuje v současné době z nejdůležitější problém (jde opět většinou o matky malých dětí, které
se
zaměřují
nyní
hlavně
na
léčebnou
rehabilitaci).
Při
porovnání věku dítěte z dotazu vyplynulo, že čím starší dítě, tím větší pozornost matky věnují rozvoji ko munikace.
Otázka č. 16: Považujete za důležité komentovat všechny činnosti prováděné s malým dítětem, i když ještě samo nemluví? Graf č.16: 17%
0%
ano – se svým dítětem stále hovořím už od narození
ano – hovořím na dítě při činnostech, které se jej bezprostředně týkají
83%
ne – důležité je hovořit na dítě až tehdy, kdy začíná žvatlat
Většina matek uvedla, že na dítě hovoří již od jeho narození. Pouze 4 matky na dítě hovoří při činnostech, které se dítěte bezprostředně týkají. „Ne“ neodpověděla žádná matka. Z odpovědí je zřejmé, že matky považují za důležité hovoř it na své dítě a také tak činí. - 66 -
Otázka č. 17: Jaké jiné okolnosti ovlivňují rozvoj komunikace u Vašeho dítěte? Tabulka č.17: podnětné prostředí v rodině
17
motivace a podněcování dítěte ke komunikaci
13
slovní doprovázení všech činností prováděných s dítětem
20
společnost ostatních dětí
9
stimulační prostředky (uveďte konkrétně)
5
U této odpovědi opět nebylo možno využít grafické znázornění, poněvadž
většina
dotazovaných
uvedla
hned
několik
možností
zároveň. Z toho jako pozitivum vyplývá, že si matky uvědomují nutnost
stimulovat
dítě
co
nejvíce
a nejrozmanitěji
k rozvoji
komunikace. Ve volné části odpovědi 5 matek uvedlo jako stimulační prostředek bazální stimulaci, která se v poslední době stále více využívá i v DLPP.
Otázka č. 18: Navštěvuje Vaše dítě předškolní zařízení? Graf č.18: 11%
7%
ano, běžnou mateřskou školu
4%
7% 21%
ano, speciální mateřskou školu ano, denní stacionář ano, denní pobyt v mateřské škole při DPLL ne, z důvodu nízkého věku
36%
14%
ne, v místě bydliště není vhodné předškolní zařízení ne, z jiných důvodů (uveďte, jakých)………………………...
Z odpovědí vyplývá, že předškolní zařízení navštěvuje necelá 1/2 dětí dotazovaných matek. Ze skupiny d ětí od tří let jsou to však již víc jak ¾ dětí. Zbytek dětí této věkové skupiny nenavštěvuje žádné předškolní zařízení hlavně proto, že v okolí jeho bydliště žádné vhodné není a v běžné mateřské škole nejsou podmínky pro jeho přijetí (nebo dle matky dítě přijmout nechtějí). Dá se usuzovat, že děti s DMO již mají více možností navštěvovat předškolní zařízení - 67 -
než dříve, stále však hlavně v běžných mateřských školách chybí někdy
ochota
takové
dítě
přijmout
–
velký
vliv
však
má
jistě
i současná přeplněnost těchto škol.
Otázka č. 19: Pokud Vaše dítě navštěvuje předškolní zařízení, projevuje
se
tato
skutečnost
na
rozvoji
jeho
schopnosti
komunikovat s okolím? Graf č.19: 8%
0%
8%
ano, projevuje se pozitivně myslím, že ano zatím to nepozorujeme 53%
spíš ne
31% neprojevuje se
Na tuto otázku odpovědělo 13 matek, protože pouze jejich děti navštěvují
předškolní
zařízení.
Nejčastěji
uváděná
odpověď
potvrzuje, že k optimálnímu rozvoji dítě potřebuje i kolektiv dětí a to se pozitivně projevuje i na rozvoji komunikace.
Otázka
č.
20:
Projevují
se
u Vašeho
dítěte
nějaké
problémy
s komunikací? Graf č.20: 7%
ne
93%
- 68 -
ano (uveďte konkrétněji)
Kromě
dvou
matek,
všechny
ostatní
uvedly,
že
jejich
dítě
má
problémy v oblasti komunikace. Z toho vyplývá, že u dětí s DMO jde o vážný problém, který se týká
většiny z nich. Jako nejčastější
matky uváděly špatnou výslovnost, malou sl ovní zásobu, špatnou artikulaci a neschopnost vyjadřovat se řečí.
Otázka č. 21: Kdy začalo Vaše dítě vyslovovat první slůvka? Graf č.21: 0%
11%
21%
kolem 1 roku
v 1½ roce
ve 2 letech
později
68%
Odpovědi na tuto otázku korespondují s výsledky otázky předchozí a skutečnost, problémy
že
většina
s komunikací
dětí se
dotazovaných
projevuje
matek
i v opoždění
má
nějaké
vyslovování
prvních slůvek. 68% dotazovaných uvedlo, že dítě začalo vyslovovat první slůvka později než ve dvou letech a zhruba 1/3 z těchto dětí doposud
slovně
s kvadruparetickou
nekomunikuje. formou
DMO
Jedná
se
kombinov anou
retardací.
- 69 -
převážně těžkou
o děti mentální
Otázka č. 22: Je Vaše dítě v péči logopeda? Graf č. 22: 7%
ano
14%
36%
ne, zatím je příliš malé ne, zatím jsme o tom neuvažovali ne, nikdo nám to zatím nedoporučil
11%
ne, nepotřebuje to 32%
Pouze zhruba 1/3 dětí je v péči logopeda! Je to překvapivé zjištění vzhledem k předchozí odpovědi. i když velkou část dětí tvoří děti raného věku a dle matek je na logopedickou péči ještě čas, i některé děti starší v péči logopeda zatím nejsou. Jedná se většinou o děti s nejtěžšími vadami s neschopností komunikovat běžnou řečí.
Otázka č. 23: Víte, kde hledat odbornou pomoc, pokud má Vaše dítě nějaké problémy v oblasti rozvoje komunikace nebo řeči? Graf č.23: nevím, zatím jsme tuto pomoc nepotřebovali
18% 39%
7%
nevím, ale tuto pomoc bychom potřebovali ano, odbornou pomoc využíváme (uveďte konkrétně)
36%
ano, vím kam se obrátit (uveďte konkrétně)
Matky většinou ví, kde hledat odbornou pomoc a víc jak 1/3 ji již vyhledala. Pokud matka uvedla, že neví, zatím dle ní tuto pomoc nepotřebuje. Pouze 2 matky uvedly, že by pomoc potřeb ovaly, ale neví kde ji hledat.
- 70 -
Analýza rozhovoru s fyzioterapeutkami DLPP Na
uvedené
otázky
odpovídaly
4
fyzioterapeutky,
které
pracují
v dětské léčebně. 1.
Které
jsou
nejčastější
druhy
onemocnění
u dětí
léčených
v DLPP? DMO,
ortopedická
dolních
končetin,
onemocnění vady
dětského
páteře
–
věku
–
skolióza,
vrozené
rozštěpy
vady
páteře,
metabolická onemocnění, poúrazové stavy. 2. Pozorujete ve své praxi, že je pravidlem, že většina dětí s DMO má nějaké problémy v komunikaci se svým okolím? Ano,
většina
dětí
s DMO
má
problémy
zvláště
s verbální
komunikací. 3. Pozorujete, že by byla souvislost mezi závažností postižení a schopností dítěte komunikovat? Nejčastěji se potíže ve schopnosti komunikovat vyskytují u dětí, které
mají
onemocnění
kombinováno
dalším
druhem
postižení,
zvláště mentálním. 4. Je dle Vás u některých forem DMO větší riziko negativního ovlivnění v oblasti komunikace? Ano u kvadruparetické a atetické. u těchto forem zároveň většinou platí,
že
schopnost
komunikovat
s okolím
klesá
se
závažnějším
stupněm onemocnění. 5. Máte zkušenosti s možností ovlivnit rozvoj komunika ce u dítěte pomocí prováděných rehabilitačních metod? Ano, rehabilitační metody mohou do určité míry ovlivnit schopnost dítěte komunikovat. Cíleně se na tuto problematiku při fyzioterapii nezaměřujeme, pozorujeme však, že s rozvojem hybnosti se rozvíjí u dítěte i schopnost komunikovat.
- 71 -
6. Pokud ano, o jaké metody se jedná především a do jaké míry mohou pomoci s rozvojem komunikace? Vojtova
metoda
a Bobath
koncept
-
uvolnění
a zlepšení
funkce
orofaciální oblasti.
5.4 Závěry šetření a doporučení pro praxi k závěrům šetření byly využity závěry z uvedených kazuistik a dotazníků. Porovnáním kazuistik obou skupin dětí lze potvrdit, že rozvoj komunikačních schopností probíhá odlišně u dětí intaktních a dětí s DMO.
Pokud
nastanou
ve
spontánním
vývoji
dítěte
intaktního
určité problémy, lze je včasnou logopedickou intervencí i vlivem prostředí
odstranit
nebo
výrazně
zmírnit
-
viz
kasuistiky
dětí
č.2 a 3. u dítěte č. 2 se řeč začala výrazně rozvíjet po jeho zařazení do logopedické třídy při soustavné cílen é logopedické intervenci. u dítěte č. 3 mělo velmi pozitivní vliv jeho umístění z kojeneckého ústavu do stimulujícího rodinného prostředí pěstounské rodiny. Z
kazuistik
komunikovat
skupiny
je
dětí
negativně
s DMO
je
ovlivněna
zřejmé,
že
schopnost
přid ruženým
mentálním
postižením a ovlivňuje ji i typ a stupeň onemocnění DMO. Uváděné kazuistiky všech dětí s DMO doložily, že schopnost komunikovat postižení. č.5 a 6
klesala
Schopnost
se
zvyšující
komunikovat
s kvadruparetickou
komunikačních
schopností
se byla
formou se
závažností nejvíce
DMO.
projevilo
omezená
Nejtěžší
u dítěte
mentálního
č.6,
u dětí
narušení které
mělo
zároveň i těžkou mentální retardaci. u tohoto dítěte neprobíhala ani žádná logopedická intervence. Z analýzy
dotazníkového
šetření
v mateřském
centru
se
u zkoumaného vzorku dotazovaných potvrdilo, že prostředí ovlivňuje u dětí jejich schopnost komunikovat. u dětí v raném věku, které jsou v celodenní péči rodiče na rodičovské dovolené má kladný vliv - 72 -
i postupné začleňování dítěte do kolektivu ostatních dětí a k tomuto úkolu
pozitivně
napomáhají
i pravidelné
návštěvy
mateřského
centra. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že rodiče si většinou dobře
uvědomují
důležitost
správné
stimulace
svého
dítěte.
Z výsledků však lze těžko usuzovat na celkový stav ve společnosti, protože mateřské centrum většinou navštěvují právě rodiče, kteří mají k výchově svého dítěte odpovědný přístup. Z analýzy dotazníkového ošetření v DPLL vyplynulo, že péče o dítě
s DMO
vyčerpávající.
je
velmi
náročná
Matky,
které
a pro
rodinu
odpovídaly
může
být
v dotazníku
až jsou
o problematice DMO většinou dobře informovány a jejich děti jsou v péči
odborníků,
vyplynulo,
že
zvláště
stěžejní
zdravotnických. pro
matky
je
Z některých v raném
odpovědí
věku
léčebná
rehabilitace a na rozvoj komunikace se zaměřují až druhotně, často až při řešení školní docházky jejich dítěte. Dotazníkové šetření i osobní postižení
rozhovory dítě
má,
také
ukázaly,
že
tím
omezenější
je
čím
závažnější
většinou
jeho
pohybové schopnost
komunikovat a tím menší pozornost tomuto problému věnuje i matka a rodina
dítěte
(soustředí
se
na
pro
ně
důležitější
problémy).
Z porovnání grafů č.19 u dotazníku MC a 21 u dotazníku DMO je zřetelně prokázána odlišnost ve vývoji řeči u dětí obou šetřených skupin. Potřebu vhodně své dítě stimulovat si matky v naprosté většině uvědomují. Z rozhovoru s fyzioterapeutkami pracujícími v DPLL je zřejmé, že se zaměřují zvláště na léčebnou rehabilitaci. Ovlivňování rozvoje komunikace pomocí rehabilitačních metod považují jen za „vedlejší produkt“. Otázky zaměřené na tuto problematiku je spíše překvapily, ale na druhé straně i přiměly k zamyšlení se i nad tímto problémem týkajícím se velké části dětí s onemocněním DMO. Cílem šetření bylo verifikovat či falzifikovat stanovené tvrzení. 1. Rozvoj komunikace je ovlivněn prostředím, ve kterém dítě vyrůstá. Týká se to dětí intaktních i dětí s DMO.
- 73 -
Z výzkumného
šetření
vyplynulo,
že
převážná
část
rodičů
obou
skupin dětí přikládá vlivu prostředí velký význam a snaží se dítě optimálně stimulovat. Rodiče dětí s DMO mají někdy omezenější možnosti
s ovlivněním
lékařských
prostředí
zákroků
svého
spojených
dítěte
z důvodů
s hospitalizacemi,
častých
intenzivní
rehabilitace a také obtížnějšího zařazení jejich dítěte do kolektivu ostatních
dětí.
dokladuje
Významný
také
vliv
kazuistika
prostředí
dítěte
č.3
na
rozvoj
komunikace
navštěvujícího
mateřské
centrum, které bylo z kojeneckého ústavu umístěno do pěstounské péče. 2.Rozvoj komunikace probíhá rozdílně u dětí intaktních a dětí s onemocněním DMO. Potvrdilo se, že rozvoj komunikace probíhá u obou skupin značně rozdílně. Ve většině případů dětí s DMO je opožděný, narušený nebo omezený.
Markantně
se
tento
rozdíl
projevil
zvláště
u otázky
týkající se prvních slůvek ve spojitosti s věkem dítěte, kde se ukázalo, že u dětí s DMO se první slůvka objevují mnohem později. Také
kazuistiky
Dokládají,
že
a vzniklé
potíže
obou
u dětí se
odstraňovat. Naopak u všech
skupin
dětí
zdravých daří
se
při
uvedené
komunikace cílené
jedinců
dochází
potvrzují.
rozvíjí
spontánně
logopedické
kazuistiky skupiny dětí
zkoumaných
tvrzení
intervenci
s DMO ukazují, že
k narušení
komunikačních
schopností. 3.U dítěte s DMO je rozvoj komunikace závislý na typu a stupni postižení. Obecně lze potvrdit, že oba aspekty mají vli v na rozvoj komunikace. Podle odpovědí respondentů v dotazníku a fyzioterapeutek ovlivňuje rozvoj komunikace hlavně stupeň postižení. Jako nejrizikovější typ pro rozvoj komunikace se jeví kvadruparetická forma DMO, ale právě
tady
v kazuistice
velmi se
záleží
vliv
i na
stupně
jejím a typu
- 74 -
stupni.
u dětí
postižení
na
uvedených schopnosti
komunikovat
projevil.
Nejzávažnější
potíže
v komunikačních
schopnostech měly děti č.5 a 6 s kvadruparetickou formou DMO 4. Návštěvy mateřského centra pozitivně ovlivňují celko vý vývoj dítěte a rozvoj jeho komunikačních schopností. U
rodičů
s dětmi
raného
věku
jsou
stále
oblíbenější
návštěvy
mateřského centra jako možnost prvních sociálních kontaktů dítěte s širším světem. Rodiče většinou (83%) potvrzují pozitivní vliv na rozvoj komunikačních schopností jejich dítěte. Mateřské centrum nenavštěvovalo
v době
výzkumu
žádné
dítě
se
znatelným
handicapem, proto zde nelze potvrdit ani vyvrátit pozitivní vliv návštěv mateřského centra. Úkolem výzkumného šetření bylo analyzovat stanovené dílčí cíle: 1. Zjistit, jaké rehabilitační a stimulační postupy jsou aplikovány v dětské
léčebně
při
rozvoji
komunikačních
schopností
dítěte
s onemocněním DMO. Z výsledků
dotazníkového
šetření
i šetření
metodou
rozhovoru
s fyzioterapeutkami dětské léčebny vyplynulo, že k nejužívanějším rehabilitačním metodám užívaným při léčbě DMO patří reflexní lokomoce dle Vojty a Bobath koncept. Fyzioterapeutky ze svých zkušeností potvrdily, že s rozvojem hybnosti se rozvíjí i schopnost dítěte dorozumívat se se svým o kolím. k rozvoji komunikace je v poslední době stále více využívána i pedagogicko psychologická aktivita
bazální
stimulace.
Tato
stimulace
je
využívána
zvláště
u nejzávažnějších typů a stupňů onemocnění DMO. 2.
Zjistit
informovanost
rodičů
dětí
léčených
v léčebně
o problematice rozvoje komunikace u jejich dítěte a možnostech logopedické intervence. Odpovědi dotazovaných rodičů dokládají, že informovanost rodičů v oblasti rozvoje komunikace je většinou dobrá. Rodiče se však spíše
soustředí
na
léčebnou
rehabilitaci
a problematice
komunikačních schopností se věnují většinou až druhotně a to často - 75 -
při řešení školní docházky dítěte. Ukázalo se, že větší pozornost rozvoji
komunikace
věnují
rodiče
spíše
u dětí
s méně
závažnou
formou a stupněm DMO. Rodiče těchto dětí také častěji vyhledávají odbornou logopedickou péči (1/3 z dotazovaných). 3. Zjistit informovanost rodičů navštěvující ch mateřské centrum o problematice rozvoje komunikace u jejich dítěte a možnostech logopedické intervence. Informovanost
rodičů
navštěvujících
mateřské
centrum
je
velmi
dobrá, problematika komunikačních schopností jejich dít ěte je pro ně většinou důležitá. Rodiče si uvědomují potřebu vhodně své dítě stimulovat
a v případě
potřeby
včas
vyhledat
odbornou
pomoc
logopeda. Z odpovědí vyplynulo, že by rodiče uvítali přednášky i semináře organizované mateřským centrem a zaměřené zvláště na prevenci a nápravu nesprávné výslovnosti. 4. Zjistit rozdíly v rozvoji komunikace dětí intaktních
a dětí
s onemocněním dětskou mozkovou obrnou. Výsledky
výzkumného
intaktních
a dětí
šetření
potvrdily,
s onemocněním
DMO
se
že
komunikace
rozvíjí
dětí
rozdílně.
Jako
příklad lze uvést porovnání odpovědí u otázek č.19 v dotazníku MC a č.21 u dotazníku DMO, kde je zcela prokazatelné, že řeč dětí s DMO
se
rozvíjí
opožděně
a často
i omezeně
v porovnání
se
skupinou dětí zdravých. u první skupiny téměř 80% dotazovaných uvedlo, že první slůvka začalo jejich dítě vyslovovat kolem 1 nebo 1a 1/4roku. u druhé skupiny se v 68% nástup prvních slůvek posunul až
za
hranici
2
let
a 1/3
z
těchto
dětí
zatím
slovně
vůbec
nekomunikuje. Rozdíly v rozvoji komunikace dokládají i kazuistiky obou skupin dětí. Z uvedených tvrzení a dílčích cílů je možno vyhodnotit hlavní cíl: Analyzovat možnosti rozvoje komunikace dítěte raného věku . Z výzkumného šetření vyplynulo, že na rozvoj komunikace dítěte raného věku má důležitý vliv prostředí a optimální stimulace. Tuto - 76 -
skutečnost
mimo
v pěstounské
péči,
jiné
potvrzuje
jehož
řeč
se
i příklad velice
kazuistiky
rychle
rozvíjí
dítěte po
jeho
zařazení do stimulujícího rodinného prostředí. Rodiče intaktních dětí potvrzují pozitivní vliv návštěv mateřského centra na rozvoj komunikačních schopností u jejich dětí, návštěvy mateřského centra zprostředkovávají dětem první sociální kontakty s širším světem. Onemocnění
centrální
nervové
soustavy
negativně
ovlivňuje
schopnost komunikovat. Dotazovaní v 80% uvedli nástup prvních slůvek u jejich dítěte až po 2. roce věku. u dětí s onemocněním DMO se na rozvoji komunikace významně podílí včasná komplexní rehabilitace,
což
potvrzují
zkušenosti
fyzioterapeutek
i rodičů
těchto dětí. Jako nejpřínosnější z léčebných rehabilitačních metod dotazovaní uvedli Vojtovu metodu a Bobath koncept. Opatření pro praxi: Z výše uvedených skutečností je patrné, že pro správný rozvoj komunikace je nutné stimulující prostředí dítěte. V praxi je třeba podporovat další rozvoj mateřských cente r a v jejich činnosti se více zaměřovat na stimulaci rozvoje komunikačních schopností
u dětí
raného věku nejen při programech uvnitř center, ale i osvětovou činností
prostřednictvím
odborných
přednášek
a informací
předávaných rodičům. u dětí
s onemocněním
DMO
je
třeba
rodiče
informovat
o možnostech rozvoje komunikačních schopností i u dětí s těžšími formami. schopnosti
Prostřednictvím dítěte
ucelené
a tím
rehabilitace
podporovat
rozv íjet
i rozvoj
pohybové
komunikačních
schopností. Nutná je především včasná diagnostika dítěte a zajištění komplexní
rehabilitace.
u dětí
s DMO
dvojnásobně
platí
nutnost
zabezpečení láskyplného, podnětného, stimulujícího prostředí, které jim
může
zajistit
informovaná
rodina
odborníků.
- 77 -
ve
spoluprací
s týmem
Závěr Schopnost hovořit je veliký dar, který je dán pouze lidem. Prostřednictvím řeči sdělujeme okolí své potřeby, přání, emoce. Dítě se rodí „jako nepopsaná kniha“ a na to, jak se bude rozvíjet jeho schopnost komunikovat, má rozhodující vliv jeho nejbližší okolí. Cílem
diplomové
práce
bylo
analyzovat
možnosti
rozvoje
komunikace dítěte raného věku. Analýza byla zaměřena na skupinu dětí intaktních
a skupinu dětí s onemocněním dětskou mozkovou
obrnou. Teoretická část diplomové práce poskytuje informace o podmínkách rozvoje komunikace u dítěte raného věku a možnostech prevence narušení komunikačních schopností. Zabývá se obecnou charakteristikou DMO a jejím vlivem na rozvoj komunikace, uvádí rehabilitační metody a terapie ovlivňující rozvoj komunikačních schopností u dětí s DMO. Popisuje také mateřská centra obecně a věnuje se i jejich činnostem zaměřeným na rozvoj komunikace. k vlastnímu
šetření
je
využito
poznatků
a informací
z výzkumného šetření prováděného se dvěma skupinami respondentů a fyzioterapeuty
zdravotnického
zařízení.
Tyto
výsledky
jsou
porovnány a využity ke zhodnocení stanovených tvrzení a dílčích cílů. Na základě všech zjištěných skutečností je zřejmé, že období raného věku hraje důležitou roli v schopnosti dítěte dorozumívat se se svým okolím a tato skutečnost je společná pro všechny děti – zdravé
i nemocné.
Má-li
mít
dítě
vývoj, musí vyrůstat v láskyplném
optimální
podmínky
pro
svůj
a podnětném prostředí, které
v prvních letech jeho života představuje rodina
a hlavně matka.
Postupně by se však mělo seznamovat i s širším okolím a navazovat kontakty s ostatními lidmi. u dětí, v jejichž vývoji nastal určitý problém je třeba zajistit včasnou diagnostiku a následnou komplexní péči.
- 78 -
Shrnutí
Diplomová práce se zabývá problematikou komunikace a jejího správného vývoje u dětí v období raného věku. Seznamuje s činností mateřského
centra
a dětské
léčebny
pro
děti
s pohybovými
poruchami a zamýšlí se nad jejich úlohou v rozvoji komunikace sledovaných dětí. Cílem diplomové práce bylo analyzovat možnosti rozvoje komunikace dítěte raného věku . Analýza se týkala skupiny dětí intaktních
a skupiny dětí s onemocněním dětskou mozkovou
obrnou.
- 79 -
Summary This project ( diploma ) deals with the communication question of children and its right development in their childhood. The work itself acquaints with the mothers’ centre activity and with the treatment centre for children who hav e some movement difficulties. And considers how these centres could influence the development of the watched children. The main aim of my project has been to analyse the possibility of children’s development in their childhood.
- 80 -
Seznam literatury BACUS, A. Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let. 1. vyd. Praha : Portál, 2003. 172 s. ISBN 80-7178-743-4. BERANOVÁ,
Z.
Učíme
se
správně
mluvit
–
Logopedické
hry
a hrátky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2002. 104 s. ISBN 80247-0257-6. BYTEŠNÍKOVÁ, a koncepty
I.
Rehabilitační
využívané
u klientů
a fyzioterapeutické s narušenou
metody
komunikační
schopností v rámci týmové spolupráce. in KLENKOVÁ, J. Terapie v logopedii.1.vyd. Masarykova univerzita, 2007. 116s. ISBN 978 80-210-4463-0. DITTRICHOVÁ, J. – PAPOUŠEK, M. – PAUL, K. a kol. Chování dítěte
raného
věku,
rodičovská
péče.
1.
vyd.
Praha
:
Grada
Publishing, 2004. 188 s. ISBN 80-247-0399-8. DUDKOVÁ, I. Postavení hipoterapie v animoterapii a působení zvířat
na
člověka.
in
MÜLLER,
O.
Terapie
ve
speciální
pedagogice. 1.vyd. Olomouc:PdF UP, 2005. 295 s. ISBN 80 -2441075-3. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči, Skriptum pro základní kurz Bazální stimulace,Tiskárna Kleinwachter, Frýdek -Místek, 2005, 4.vydání GANGALE,
D.
Rehabilitace
orofaciální
oblasti.
1.
vyd.
Praha : Grada Publishing, 2004. 232 s. ISBN 80-247-0534-6. HAŠPLOVÁ, J. Masáže dětí a kojenců. 2. vyd. Praha : Portál, 2000. 104 s. ISBN 80-7178-495-8. HROMÁDKOVÁ,
J.
a kol.,
Fyzioterapie,
,
vydalo
nakl.
HaH
Vyšehradská,s.r.o. Jinočany, 1999,1.vydání, s.428, ISBN 80 -86022-45-5. JANOVCOVÁ, Z. Bobath koncept v logopedii. i n K L E N K O V Á , J . Terapie
v logopedii.1.vyd.
Masarykova
univerzita,
2007.
116s.
ISBN 978-80-210-4463-0. KLENKOVÁ, J. Logopedie. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 224 s. ISBN 80-247-1110-9.
- 81 -
KLENKOVÁ,
J.
Terapie
v logopedii.
1.vyd.
Masarykova
univerzita, 2007. 116s. ISBN 978-80-210-4463-0. KOLÍNSKÁ, R. Mateřská centra. 1. vyd. Praha : Pražské matky, 1995. 174 s. ISBN 80-901864-0-8. KOMÁREK, V., ZUMROVÁ, A. Dětská neurologie, vydalo nakladatelství Galén,
Praha
a Karolinum
Praha,
2000,
s.196,
ISBN
80 -7262-081-
9(Galén) ISBN 80-246-0190-7 (Karolinum) KUTÁLKOVÁ,
D.
Logopedická
prevence
–
Průvodce
vývojem
dětské řeči. 4. vyd. Praha : Portál, 2005. 213 s. ISBN 80 -7367056-9. KUTÁLKOVÁ,
D.
Vývoj
dětské
řeči
krok
za
krokem.
1.
vyd.
Praha : Grada Publishing, 2005. 100 s. ISBN 80 -247-1026-9. LECHTA,
V.
Symptomatické
poruchy
řeči
u dětí.
1.
vyd.
Praha:Avicenum,
1980.
Praha : Portál, 2002. 191 s. ISBN 80-7178-572-5. LESNÝ,
I.
Dětská
neurologie.
1.
vyd.
397s. LESNÝ,
I.,
SPITZ,
J.
Neurologie
a psychiatrie
pro
speciální
pedagogy. Praha:SPN, 1989. 229s. ISBN 80-04-22922-0. LYNCH, CH. – KIDD, J. Cvičení pro rozvoj řeči – Prevence a náprava
poruch
komunikace
u mladších
dětí.
1.
vyd.
Praha : Portál, 2002. 128 s. ISBN 80-7178-571-7. MÜLLER,
O.
Terapie
ve
speciální
pedagogice.
1.vyd.
Olomouc:PdF UP, 2005. 295 s. ISBN 80 -244-1075-3. PEUTELSCHMIEDOVÁ,
A.
Logopedické
minimum.
2.
vyd.
Olomouc : PdF UP, 2005. 90 s. ISBN 80 -244-1233-0. SOVÁK. M. Logopedie. 2.upravené vyd. Praha:SPN, 1972. 318s. ŠKODOVÁ,
E.
–
JEDLIČKA,
I.
Klinická
logopedie.
1.
vyd.
Praha : Portál, 2003. 612 s. ISBN 80-7178-546-6. ŠULOVÁ,
L.
Raný
psychický
vývoj
dítěte.
1.
vyd.
Praha : Karolinum, 2004. 247 s. ISBN 80-246-0877-4. VÍTKOVÁ, M. Metoda bazální stimulace a její využití při edukaci žáků s těžším postižením a s více vadami. in MÜLLER, O. Terapie ve speciální pedagogice. 1.vyd. Olomouc:PdF UP, 2005. 295 s. ISBN 80-244-1075-3. - 82 -
VODIČKOVÁ, R. Kurz synergetické reflexní terapie – skripta, 1999 Kronika Mateřského centra a propagační materiály Kronika Dětské léčebny a propagační materiály
Internetové zdroje www.ranapece.cz/cojepece.htm www.denik.cz/z_domova/kokta_cert20081204.htm www.neurocentrum.cz www.mnof.cz/drs/logopedicka_pece.php www.materska-centra.cz www.nadaceo2.cz/jnp/cz/pro_zadatele/vysledky -main.html www.vojtovaspolecnost.cz/vmetoda.php www.cadbt.cz/vic_o_bobath.htm www.mnof.cz/drs/logopedicka_pece.php www.babyonline.cz/pece-o-dite/cviceni-s-miminkem/vojtovametoda.html www.specskolynadeje.cz/specmetody/bukofac.htm www.mnof.cz/drs/bukofacialni_reedukace.php
- 83 -
Přílohy Příloha č.1
Dotazník pro rodiče dětí navštěvujících mateřské centrum 1.
Jaký je vztah k Vašemu dítěti?
matka otec 2.
Váš věk?
do 25 let 26-30 let 31-35 let 36 a více let 3.
Jaké je Vaše dosažené vzdělání?
základní SOU SŠ VŠ 4.
Kolik máte dětí?
1 2 3 více 5.
Jaké
je
pohlaví
Vašeho
navštěvujete mateřské centrum? chlapec dívka chlapec i dívka
- 84 -
dítěte
(dětí),
se
kterým
6.
Jaký je věk Vašeho dítěte (dětí), se kterým navštěvujete mateřské centrum?
do 1 roku 1 rok rok a půl 2 roky 3 roky 4 roky a více 7.
Navštěvujete se svým dítětem, dětmi mateřské centrum pravidelně (nejméně jedenkrát týdně)?
ano ne – proč ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………..... 8.
Které
aktivity
se
svým
dítětem
v
mateřském
centru
navštěvujete? cvičení zájmový kroužek hernu 9.
Co jste od mateřského centra očekávali, než jste je začali navštěvovat ?
zábavu pro dítě odreagování pro Vás kontakt s rodiči ostatních dětí začlenění dítěte do kolektivu jiné - uveďte konkrétně ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….....
- 85 -
10.
V které oblasti se Vaše očekávání splnila?
zábava pro dítě odreagování pro Vás kontakt s rodiči ostatních dětí začlenění dítěte do kolektivu jiné – uveďte konkrétně ………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………… 11.
Měl-a byste nějaké další nápady nebo podněty pro činnost
mateřského centra? ano – jaké? ........................................................................................ ....................................................................................... ne 12.
Co Vám v mateřském centru chybí?
nic mi nechybí větší prostor herny koutek pro kojence delší čas provozu rovnocenné zabezpečení aktivit pro všechny věkové skupiny kvalitnější personální zabezpečení jiné – uveďte konkrétně ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………….....
- 86 -
13.
Doporučil/a
byste
návštěvu
mateřského
centra
dalším
maminkám, tatínkům? ano- proč? ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………........ ne- proč? ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………..... 14.
Pozorujete,
že
návštěvy
v mateřském
centru
přispívají
k rozvoji Vašeho dítěte? ano - uveďte konkrétně ……………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………..... ne nevím 15.
Zaměřujete
se
při
výchově
dítěte
záměrně
na
rozvoj
komunikace? ano – hledám informace v odborné literatuře ano – radím se s ostatními maminkami ne – nechávám tomu volný průběh ne – zaměřil-a bych se na to v případě nějakého problému 16.
Považujete
za
důležité
komentovat
všechny
činnosti
prováděné s malým dítětem, i když ještě samo nemluví? ano – se svým dítětem (dětmi)stále hovořím už od narození ano
–
hovořím
na
dítě
při
činnostech,
které
se
bezprostředně týkají ne – důležité je hovořit na dítě až tehdy, kdy začíná žvatlat
- 87 -
jej
17.
Které
aktivity
používáte
pro
rozvíjení
komunikačních
schopností Vašeho dítěte? vyprávění pohádek nebo říkanek zpívání písniček společná hra (dítě a dospělý) poslech pohádek z kazet a CD sledování dětských pořadů v televizi 18.
Pozorujete,
že
návštěvy
v mateřském
centru
pozitivně
ovlivňují schopnost komunikace u Vašeho dítěte? ano ne nevím 19.
Kdy začalo Vaše dítě vyslovovat první slůvka?
kolem 1 roku v 1 ¼ roku v 1 ½ roce později 20.
V které oblasti komunikace pozorujete pozitivní vliv –
vyberte jednu nejvíce
z možností,
(odpovězte
pouze
která
se
v případě,
projevuje že
jste
podle
na
Vás
předchozí
otázku odpověděli ano a navštěvujete pravidelně MC alespoň půl roku)? rozšiřuje se slovní zásoba dítě se zbavuje ostychu při komunikaci s ostatními dětmi dítě se zbavuje ostychu při komunikaci s dospělými dítě se učí naslouchat ostatním dítě se učí vést jednoduchý dialog další – uveďte konkrétně ……………………………………………………………………………
- 88 -
21.
Které
aktivity
v mateřském
centru
podle
Vás
nejvíce
přispívají k rozvoji komunikace? ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… 22.
Měli byste zájem o přednášky a semináře zaměřené na
problematiku komunikace u dětí? Jaká témata byste uvítali? ...................................................................................... ...................................................................................... ...................................................................................... 23.
Víte, kde byste hledali odbornou pomoc, pokud by se
u Vašeho dítěte objevily problémy při rozvoji řeči (neobjevují se první slůvka, nerozvíjí se slovní zásoba…)? ………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………….. Příloha č.2
Dotazník pro rodiče dětí léčených v DLPP 1. Jaký je vztah k Vašemu dítěti? matka otec 2. Váš věk? do 25 let 26-30 let 31-35 let 36 a více let
- 89 -
3. Jaké je Vaše dosažené vzdělání? základní SOU SŠ VŠ 4. Kolik máte dětí? 1 2 3 více 5. Jaké je pohlaví Vašeho dítěte, léčeného v DLPP? chlapec dívka 6. Jaký je věk Vašeho tohoto dítěte? 1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let 6 let 7 let 7. Jaký je druh onemocnění Vašeho dítěte, které je léčeno v DLPP? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… 8. Jaký je stupeň tělesného postižení u Vašeho dítěte? lehké střední těžké
- 90 -
9. Které rehabilitační metody jsou u Vašeho dítěte využívány? metoda reflexní lokomoce podle Vojty synergetická reflexní terapie metoda manželů Bobathových kondiční cvičení a cvičení na míčích 10.
Které další doplňující procedury dítě absolvuje? magnetoterapie laseroterapie balneoterapie (prohřívací zábaly) vodoléčba - perličková lázeň - nožní vířivka - rehabilitace v bazénu hiporehabilitace
11.
Uveďte, které rehabilitační metody i doplňující procedury dle
Vás dítěti nejvíce prospívají .……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………. 12.
Pozorujete,
zda
má
rehabilitace
pozitivní
vliv
na
rozvoj
komunikace Vašeho dítěte? Pokud ano, jak se projevuje? ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………… 13.
Pokud jste na předchozí otázku odpověděli ano, má dle Vás
významnější
podíl
na
rozvoji
komunikace určitá rehabilitační
metoda, nebo rehabilitace jako komplex všech procedur? ……………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………
- 91 -
14.
Můžete
potvrdit,
že
se
zlepšením
pohybových
schopností
dochází u dítěte i k pokroku v oblasti komunikace a rozvoje řeči? ano, zcela jistě ano, zdá se mi, že pokrok při rehabilitaci má určitý vliv na rozvoj schopnosti komunikovat zatím se tato souvislost u mého dítěte neprojevila 15.
Zaměřujete
se
při
výchově
dítěte
záměrně
na
rozvoj
komunikace? ano – hledám informace v odborné literatuře ano – radím se s ostatními maminkami ne – nechávám tomu volný průběh ne – zaměřil-a bych se na to v případě nějakého problému ne – nepovažuji to v současnosti za nejdůležitější problém 16.
Považujete za důležité komentovat všechny činnosti
17.
prováděné s malým dítětem, i když ještě samo nemluví? ano – se svým dítětem stále hovořím už od narození ano
–
hovořím
na
dítě
při
činnostech,
které
se
jej
bezprostředně týkají ne – důležité je hovořit na dítě až tehdy, kdy začíná žvatlat 18.
Jaké
jiné
okolnosti
ovlivňují
rozvoj
komunikace
u Vašeho
dítěte? podnětné prostředí v rodině motivace a podněcování dítěte ke komunikaci slovní doprovázení všech činností prováděných s dítětem společnost ostatních dětí stimulační prostředky (uveďte konkrétně) ………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………
- 92 -
19.
Navštěvuje Vaše dítě předškolní zařízení? ano, běžnou mateřskou školu ano, speciální mateřskou školu ano, denní stacionář ano, mateřskou školu při DLPP během pobytu v léčebně ano, denní pobyt v mateřské škole při DLPP ne, z důvodu nízkého věku ne, v místě bydliště není vhodné předškolní zařízení ne, z jiných důvodů (uveďte, jakých)………………………........ ........................................................................................
20.
Pokud Vaše dítě navštěvuje předškolní zařízení, projevuje se
tato skutečnost na rozvoji jeho schopnosti komunikovat s okolím? ano, projevuje se pozitivně myslím, že ano zatím to nepozorujeme spíš ne neprojevuje se 21.
Projevují se u Vašeho dítěte nějaké problémy s komunikací? ne ano (uveďte konkrétněji)…………………………………………… ………………………………………………………………………………
22.
Kdy začalo Vaše dítě vyslovovat první slůvka? kolem 1 roku v 1 ¼ roku v 1 ½ roce později
- 93 -
23.
Je Vaše dítě v péči logopeda? ano ne, zatím je příliš malé ne, zatím jsme o tom neuvažovali ne, nikdo nám to zatím nedoporučil ne, nepotřebuje to
24.
Víte, kde hledat odbornou pomoc, pokud má Vaše dítě nějaké
problémy v oblasti rozvoje komunikace nebo řeči? nevím, zatím jsme tuto pomoc nepotřebovali nevím, ale tuto pomoc bychom potřebovali ano, odbornou pomoc využíváme (uveďte konkrétně) …………………………………………………………………………... ano, vím kam se obrátit (uveďte konkrétně) ………………………………………………………………………..….
- 94 -
Anotace Příjmení a jméno: Bc. Indrová Jitka Katedra: Speciální pedagogiky PdF MU Brno Název práce: Rozvoj komunikace v raném věku Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Barbora Bočková, Ph.D. Počet stran: 94 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2009 Klíčová slova: rozvoj komunikace raný věk mateřské centrum dětská mozková obrna rehabilitace Cílem diplomové práce je analyzovat zákonitosti a specifika rozvoje komunikace u dětí raného věku. Zaměřuje se při tom na skupinu dětí intaktních a skupinu dětí s onemocněním dětskou mozkovou obrnou. Zamýšlí dítěte.
se
nad
významem
Seznamuje
podnětů
s činností
z nejbližšího
mateřských
center
i širšího
okolí
v souvislosti
s rozvojem komunikace dítěte a významem komplexní rehabilitace u dětí s dětskou mozkovou obrnou.
