6A 76/2014 - 42
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Cháberové a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a Mgr. Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: BBC Radiocom (Praha) s.r.o., se sídlem Praha 1, Dlouhá 705/16, IČ: 25616803, zastoupen JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem, se sídlem Praha 2, Botičská 1936/4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Praha 2, Škrétova 44/6, zastoupena JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem, se sídlem Zlín, Rašínova 522, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2014, sp.zn.: 2013/278/CUN/BBC, č.j.: CUN/970/2014, takto:
I.
Žaloba se
zamítá.
II.
Žádný z účastníků n e m á
právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění: Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4.3.2014, sp.zn.: 2013/278/CUN/BBC, č.j.: CUN/970/2014, kterým mu byla uložena pokuta ve výši 100.000,- Kč. Žalobce namítl, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svém právu vysílat program svobodně a nezávisle podle udělené licence a že mu byla uložena sankce, aniž by se dopustil jednání, se kterým zákon možnost uložení sankce spojuje. Vyslovil přesvědčení, že předpoklad žalované o existenci licenční podmínky je mylný, a to proto, že licence povinnost zařazovat do vysílání BBC dopolední a odpolední programový blok dodávaný Českým rozhlasem nestanoví. Žalobce poukázal na část příslušné licenční podmínky, v níž se konstatuje, že do dopoledního a odpoledního programového bloku dodávaného Českým rozhlasem bude zařazen program české redakce BBC – jazykové kursy angličtiny BBC. Tato
pokračování
2
6A 76/2014
věta neobsahuje licenční podmínku, která by žalobci ukládala povinnost vysílat v časech 8.00 – 11.00 a 13.00 – 16.00 hod programové bloky dodávané Českým rozhlasem. Tato věta v žádosti o souhlas se změnou licenčních podmínek nebyla žalobcem záměrně uvedena u závazného programového schématu, ale jako samostatná poznámka následující za základní programovou specifikací, tedy mimo závazné programové schéma. Účelem žádosti žalobce o změnu licenčních podmínek bylo získání možnosti zařazovat obsah dodávaný Českým rozhlasem, ale současně zachovat autentický prvek vysílání redakce BBC. Žalobce však jako žadatel nežádal o uložení povinnosti zařazovat do vysílání bloky dodávané Českým rozhlasem. Dle žalobce není možné, aby žalovaná z příslušného ustanovení licence vyvozovala jiné důsledky, než které mu přičítal žalobce při podání žádosti. Jediným záměrem žalobce bylo získat možnost do bloku v češtině případně zařadit i program Českého rozhlasu. Teprve tehdy byla-li by tato možnost ze strany žalobce využita, byl by současně povinen v těchto blocích vysílat jazykové lekce angličtiny jako autentický prvek vlastní redakce BBC. Předmětná věta dle žalobce nemůže být sama o sobě považována za licenční podmínku. Žalobce v žalobě dále uvedl, že bez ohledu na shora uvedené je napadeným rozhodnutím vytýkané neplnění licenčních podmínek nezařazováním programových bloků dodávaných Českým rozhlasem vyloučeno s ohledem na platnou právní úpravu. Pokud by se v daném případě skutečně jednalo o licenční povinnost, pak tato byla zrušena. Pokud jde o možnost, jak tvrdí žalobce, pak tato přetrvala i novelizované znění vysílacího zákona provedené zákonem č. 196/2009 Sb. Od 1. července 2009 je zakázáno přebírání programu i jeho části od provozovatele vysílání ze zákona podle § 21 odst. 10 zákona č. 231/2001 Sb., ve znění zákona č. 196/2009 Sb. Z uvedeného existuje jediná výjimka definovaná v osmém odstavci článku II přechodných ustanovení zákona č. 196/2009 Sb. Z tohoto přechodného ustanovení je zřejmé, že se zachovává oprávnění přebírat program provozovatele vysílání ze zákona pouze těm provozovatelům vysílání, jejichž licenční podmínky to umožňují, nikoliv však těm, jejichž licenční podmínky to nařizují. Žalobce dále vyslovil názor, že mu nelze uložit povinnost zařazovat do vysílání bloky dodávané jiným subjektem (v daném případě Českým rozhlasem), protože by to bylo v rozporu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č.231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 231/2001 Sb.), tj. v rozporu s právem a povinností žalobce vysílat programy svobodně a nezávisle. Smyslem regulace vysílání je regulace výsledného vysílaného obsahu, nikoli regulace toho, kdo a za jakých podmínek má obsah vyrábět či dodávat. Pokud by byl žalobce povinen v rámci vlastního vysílání zařazovat i obsah dodaný třetí osobou, musela by být současně zákonem či licenčními podmínkami zakotvena vymahatelná povinnost třetí osoby takový obsah žalobci dodávat. V závěru žaloby poté žalobce uvedl, že programové bloky dodávané Českým rozhlasem nemohou být zařazovány do vysílání BBC také proto, že smlouva o spolupráci mezi žalobcem a Českým rozhlasem pozbyla účinnosti ke dni 28.2.2013. Od 1.3.2013 tedy již neexistuje právní titul, na základě kterého by Český rozhlas dodával pořady do vysílání žalobce. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dle jejího názoru znění předmětné licenční podmínky v návaznosti na předchozí rozvrh programového schématu v licenčních podmínkách jasně obsahující dopolední a odpolední programový blok v češtině určuje, že tyto programové bloky budou dodávány Českým rozhlasem. Této licenční podmínce tak odpovídá povinnost žalobce v programu BBC vysílat právě programové bloky dodávané Českým
pokračování
3
6A 76/2014
rozhlasem. V textu žádosti žalobce ze dne 11.8.2006 je text odpovídající této licenční podmínce uveden v části, kde se specifikuje rozsah a obsah požadovaných změn licenčních podmínek, nikoliv až v navazujícím odůvodnění. Z toho je patrné, že žalobce tehdy i tuto podmínku požadoval vložit do změněných licenčních podmínek ve smyslu své žádosti o souhlas se změnami licenčních podmínek. Právě pro tuto licenční podmínku byly předem i v součinnosti s Českým rozhlasem připraveny podmínky, jak vyplývá z odůvodnění žádosti žalobce ze dne 11.8.2006. Z obsahu této žádosti není zřejmý nyní žalobcem tvrzený účel, naopak cílem žalobce tehdy bylo splnit podmínky k vysílání bloků dodávaných Českým rozhlasem. Žalovaná poukázala na to, že v roce 2006 žalobce proti rozhodnutí vydanému na základě jeho žádosti nijak nebrojil. Pokud se jedná o novelu provedenou zákonem č. 196/2009 Sb., k tomu žalovaná uvedla, že bloky dodávané do vysílání Českým rozhlasem neměly povahu programu, tak jak je vymezen zákonem č. 231/2001 Sb. Nešlo o přebírání programu ani jeho části, nýbrž o dodávání obsahu ve smyslu samostatných originálních bloků vysílání. Ze žádosti žalobce o souhlas se změnou licenčních podmínek ze srpna 2006 vyplývá, že byla v souvislosti se žádostí učiněna opatření k tomu, aby programové bloky dodávané Českým rozhlasem nemohly mít charakter převzatého vysílání. Na projednávanou věc proto nelze aplikovat ustanovení zákona č. 196/2009 Sb. uváděná žalobcem, neboť ta se týkají programu či částí programu. Žalovaná uvedla, že žalobce nemůže argumentovat porušením ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., když předmětná licenční podmínka vznikla na základě jeho žádosti a z jeho iniciativy. Trvá-li žalovaná na plnění licenčních podmínek, nemůže to být vnímáno jako porušení práva vysílat programy svobodně a nezávisle. Pro posouzení věci rovněž není rozhodné, že neexistuje právní titul, podle něhož by Český rozhlas dodával pořady do vysílání žalobce. Při jednání zástupce žalobce s odkazem na žalobní body vymezené v žalobě zdůraznil, že v daném případě se jednalo v roce 2006 o licenční možnost, nikoli o uložení licenční povinnosti. Z výroku rozhodnutí není zřejmé, že by byl určen obsah bloku dodávaného Českým rozhlasem, bylo tedy na žalobci, zda se rozhodne blok zařadit či nikoliv. Z výroku rozhodnutí o souhlasu se změnou licenčních podmínek nelze dovozovat, že by se v případě bloků dodávaných Českým rozhlasem jednalo o originální vysílání. Z důvodů uvedených v žalobě navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc žalované vrátil k dalšímu řízení a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Zástupce žalované při jednání s odkazem na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na vyjádření k žalobě zdůraznil, že v daném případě bylo prokázáno, že došlo k porušení licenčních podmínek a pokuta byla uložena v souladu se zákonem. Navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné a přiznání náhrady nákladů řízení žalované. Žalobce soudu spolu se žalobou předložil žádost o změnu některých skutečností uvedených v žádosti o licenci spočívající ve změně licenčních podmínek – schváleného schématu vysílání ze dne 11.8.2008. V této žádosti je uvedeno, že BBC Radiocom (Praha) s.r.o. žádá Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen Rada) o souhlas s následujícími změnami licenčních podmínek takto: V žádosti je uvedeno programové a vysílací schéma s tím, že v některých hodinách je vysílání tvořeno vysíláním BBC WS v angličtině a v určitých hodinách (08.00 – 11.00, 13.00 – 16.00) v českém jazyce. Pod tímto schématem je v žádosti uvedeno, že základní programová specifikace se navrhovanými změnami
pokračování
4
6A 76/2014
skutečností uvedených v žádosti nemění. V další větě je pak uvedeno, že do dopoledního i odpoledního programového bloku dodávaného Českým rozhlasem bude zařazen program české redakce BBC – jazykové kursy angličtiny BBC. V odůvodnění žádosti společnost uvedla, že uzavřela dne 14.3.2006 smlouvu s Českým rozhlasem, na základě které se Český rozhlas zavázal, že bude do programových bloků vysílaných BBC Radiocom (Praha) s.r.o. v českém jazyce a v časových pásmech uvedených v této žádosti dodávat programové bloky Českého rozhlasu – Rádio Česko. V odůvodnění žádosti je pak popsán postup zvolený žadatelem tak, aby bylo možno žádosti vyhovět a požadovaný souhlas udělit. V odůvodnění žádosti žadatel uvedl, že do programových bloků v češtině budou zařazovány české jazykové kursy angličtiny BBC, aby byla ve vysílání obnovena původní komponenta. Současně s podáním žádosti pak Český rozhlas oznámí vyřazení programu Rádio Česko z multiplexu DVB-T sítě „A“, resp. nahrazení tohoto programu jiným programem Českého rozhlasu. Programové bloky Rádia Česko vysílané v programu BBC již nebudou mít charakter převzatého vysílání. O této žádosti rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání rozhodnutím ze dne 6.9.2006 tak, že vydává provozovateli BBC Radiocom (Praha) s.r.o. souhlas ke změně skutečností uvedených v žádosti o licenci spočívající ve změně licenčních podmínek, a to programového a vysílacího schématu. Podle tohoto schématu od 00.00 do 08.00 hod bude provozovatel vysílat v angličtině, od 08.00 do 11.00 bude vysílat v českém jazyce, od 11.00 do 13.00 hod bude vysílat v angličtině, od 13.00 do 16.00 hod v českém jazyce a od 16.00 do 24.00 hod v angličtině. Současně je ve výroku rozhodnutí uvedeno, že do dopoledního i odpoledního programového bloku dodávaného Českým rozhlasem bude zařazen program české redakce BBC – jazykové kursy angličtiny BBC. Vzhledem k tomu, že žádosti bylo vyhověno v plném rozsahu, toto rozhodnutí neobsahuje odůvodnění. Ze správního spisu, který byl soudu předložen, vyplývá, že na základě výsledků analýzy programu Rada oznámila provozovateli BBC Radiocom (Praha) s.r.o. zahájení správního řízení pro možné neplnění licenčních podmínek, kterého se mohl dopustit tím, že nezařazováním programových bloků dodávaných Českým rozhlasem nedodržel dne 24.3.2013 stanovené programové a vysílací schéma programu BBC. Na toto oznámení o zahájení řízení provozovatel reagoval vyjádřením, ve kterém uvedl obdobné argumenty jako v žalobě. Na základě provedeného řízení poté Rada vydala napadené rozhodnutí ze dne 4.3.2014, kterým uložila provozovateli BBC Radiocom (Praha) s.r.o. pokutu ve výši 100.000,Kč pro neplnění licenčních podmínek, kterého se dopustil tím, že nezařazováním programových bloků dodávaných Českým rozhlasem nedodržel dne 24.3.2013 stanovené programové a vysílací schéma programu BBC. V odůvodnění rozhodnutí Rada uvedla, že rozhodnutím ze dne 6.9.2006 sp.zn. 2006/552/vav/BBC udělila souhlas se změnou požadovanou provozovatelem tak, že v době od 8.00 do 11.00 a od 13.00 do 16.00 bude provozovatel vysílat v českém jazyce s tím, že v této době budou vysílány programové bloky dodávané Českým rozhlasem, do kterých bude zařazen program české redakce BBC – jazykové kursy angličtiny BBC. Rada dále uvedla, že mikroanalýzou vysílání programu dne 1.3.2013 bylo zjištěno, že provozovatel do vysílání nezařadil programové bloky dodávané Českým rozhlasem. V návaznosti na toto zjištění Rada dne 5.3.2013 provozovatele na porušení podmínek udělené licence upozornila. Provedená analýza programu ze dne 24.3.2013 zjistila, že tohoto dne dopolední ani odpolední programový blok programu BBC nebyl dodán Českým rozhlasem, že tedy provozovatel vysílání opět nezařadil programové bloky dodávané Českým rozhlasem. To znamená, že v Radou dané lhůtě nebylo napraveno porušení zákona, na něž byl provozovatel vysílání upozorněn v písemném upozornění ze dne 5.3.2013. Rada vyhodnotila zjištěný stav tak, že
pokračování
5
6A 76/2014
analýzou vysílání programu BBC ze dne 24.3.2013 bylo jednoznačně prokázáno, že dopolední ani odpolední programový blok v programu BBC nebyl toho dne dodáván Českým rozhlasem. V odůvodnění rozhodnutí je dále uvedeno, že Radě je známo z úřední činnosti, že ve vysílání programu BBC dne 28.2.2013 několikrát zaznělo oznámení, že dodávání bloků Rádio Česko do vysílání BBC je tímto dnem ukončeno. Z platných licenčních podmínek programu BBC, konkrétně ze závazného programového schématu, přitom vyplývá, že vždy v době od 8.00 do 11.00 hodin a od 13.00 do 16.00 hodin má provozovatel začleňovat do vysílání programové bloky v českém jazyce dodávané Českým rozhlasem, do nichž má být zařazen program české redakce BBC – jazykové kursy angličtiny BBC. K námitkám účastníka řízení obsaženým v jeho písemném vyjádření Rada uvedla, že účastníkova interpretace žádosti o změnu licenčních podmínek neodpovídá obsahu žádosti. Žádost pro takovou interpretaci neposkytuje oporu, neboť z ní vyplývalo, že dopolední a odpolední bloky vysílání budou dodávány Českým rozhlasem. Podle toho také Rada rozhodla o změně licenčních podmínek tak, že ze změněných licenčních podmínek vyplývá, že budou vysílány programové bloky dodávané Českým rozhlasem. Ve větě, z níž je povinnost vysílat bloky dodávané Českým rozhlasem dovozována, je zároveň obsažena další podmínka, a to je zařazování jazykových kursů angličtiny BBC do těchto bloků pocházejících od Českého rozhlasu. Z uvedené formulace nevyplývá, že by šlo pouze o možnost provozovatele vysílání zařazovat programové bloky dodávané Českým rozhlasem. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Rada dále uvedla, že předmětná licenční podmínka nebyla zrušena a je nadále platná. Bloky neměly povahu programu v tom smyslu, jak jej vnímá zákon o vysílání. Nikdy tedy nešlo o přebírání programu ani jeho částí, nýbrž o dodávání obsahu ve smyslu samostatných originálních bloků vysílání. V této části Rada poukázala na to, že ze žádosti provozovatele o změnu licenčních podmínek ze srpna 2006 vyplývá, že v souvislosti se žádostí byla učiněna opatření k tomu, aby programové bloky dodávané Českým rozhlasem nemohly mít charakter převzatého vysílání. Na projednávanou věc proto nelze aplikovat ustanovení zákona č. 196/2009 Sb. uváděná provozovatelem vysílání, neboť ta se týkají programu či části programu. Proti povinnosti plnit licenční podmínky nemůže provozovatel vysílání stavět ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb. Trvá-li Rada na plnění licenčních podmínek, nelze to označovat za zásah do práva na svobodné a nezávislé vysílání programu. S ohledem na uvedené důvody Rada provozovateli uložila podle § 60 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši 100.000,- Kč. V další části odůvodnění napadeného rozhodnutí pak žalovaná zabývala úvahami vztahujícími se k výši uložené pokuty. Městský soud v Praze na základě žaloby v rozsahu žalobních bodů, kterým je vázán (§ 75 odst. 2 s.ř.s.), přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně . Při přezkoumání rozhodnutí soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Podle § 60 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 10 000 Kč do 5 000 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud neplní licenční podmínky. Mezi licenční podmínky patří i stanovení základní programové specifikace, což je vymezení převažujících žánrů v celku programové skladby, a stanovení dalších programových podmínek. Ke změně licenčních podmínek je pak třeba písemného souhlasu Rady podle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb.
pokračování
6
6A 76/2014
Žalobce měl za to, že nezařazování programových bloků dodávaných Českým rozhlasem do jeho vysílání nelze hodnotit jako neplnění licenčních podmínek, neboť rozhodnutím Rady ze dne 6.9.2006 sp.zn.: 2006/552/vav/BBC, č.j.: vav/6405/06 mu nebyla uložena povinnost v dopoledním a odpoledním bloku (od 08.00 do 11.00 hod a od 13.00 do 16.00 hod) vysílat programové bloky dodávané Českým rozhlasem se zařazením jazykového kurzu angličtiny BBC. Tento svůj názor odůvodnil tím, že věta „Do dopoledního i odpoledního programového bloku dodávaného Českým rozhlasem bude zařazen program české redakce BBC – jazykové kurzy angličtiny BBC“ žádnou licenční podmínku neobsahuje. Dle názoru soudu tuto žalobní námitku nelze považovat za důvodnou. Shora citovanou větu není možné vykládat izolovaně, je třeba vycházet ze znění celého výroku rozhodnutí Rady ze dne 6.9.2006 sp.zn.: 2006/552/vav/BBC, č.j.: vav/6405/06 o vydání souhlasu ke změně skutečností uvedených v žádosti o licenci dle § 21 odst. 1 písm. d) zákona č. 231/2001 Sb. spočívající ve změně licenčních podmínek, a to programového a vysílacího schématu. Předmětná věta je jednoznačně součástí výroku shora uvedeného rozhodnutí a ve spojení s rozdělením vysílání na vysílání v angličtině a v češtině se jeví jako logický závěr, že zmínění programových bloků dodávaných Českým rozhlasem se vztahuje k těm časovým úsekům, kdy žalobce má vysílat v českém jazyce. Uvedená věta je tedy součástí licenčních podmínek a nevysíláním programových bloků dodaných Českým rozhlasem, nebyly ze strany žalobce plněny licenční podmínky. Pokud by vysílání v češtině nemělo být dodáváno Českým rozhlasem, nemuselo by ustanovení o programových blocích dodávaných Českým rozhlasem být zahrnuto do výroku rozhodnutí o souhlasu se změnou licenčních podmínek. Se závěrem přijatým žalovanou koresponduje i obsah žádosti žalobce ze dne 11.8.2006. Smysl a účel žádosti, kterých se žalobce dovolává v žalobě, z tohoto textu nevyplývají. Naopak je zřejmé, že žalobce požadoval souhlas žalované k tomu, aby mohl v rámci svého vysílání využívat programové bloky dodávané Českým rozhlasem, který dokonce ukončil určité vysílání právě proto, aby tento obsah mohl být žalobcem využit v rámci jeho vlastního vysílání. Skutečnost, že následně došlo k ukončení smlouvy o dodávání programových bloků, nemá žádný vliv na posouzení toho, zda žalobce plnil či nikoliv licenční podmínky. Dle názoru soudu v daném případě bylo prokázáno, že žalobce licenční podmínky uvedeného dne neplnil, když v uvedených hodinách nezařadil do vysílání programové bloky dodané Českým rozhlasem, svým jednání tedy naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 60 odst. 2 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Pokud se jedná o druhou námitku žalobce, že pro případ, že by se jednalo o součást licenčních podmínek, kterými by mu byla uložena povinnost programové bloky dodané Českým rozhlasem vysílat, by tato povinnost zanikla v důsledku novelizace zákona provedené zákonem č. 196/2009 Sb., ani tuto námitku neshledal soud jako důvodnou. Je pravdou, že zákonem č. 196/2009 Sb. byl mimo jiné do ustanovení § 21 doplněn odstavec 10, ve které je stanoveno, že provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona. Podle § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb. pro účely tohoto zákona se rozumí programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků; dalšími částmi vysílání se rozumí zvukové, obrazové nebo zvukově-obrazové části vysílání, které nemají povahu pořadu a jsou zařazovány mezi pořady nebo jsou jimi pořady provázeny nebo
pokračování
7
6A 76/2014
přerušovány, zejména reklama, teleshopping, oznámení provozovatele vysílání týkající se jeho vlastních pořadů a doprovodných produktů, které jsou od těchto pořadů přímo odvozeny, ohlašování pořadů, zvukové a obrazové prostředky oznamující nebo oddělující vysílání obchodních sdělení a jiná programová interpunkce. Z citovaného ustanovení vyplývá, že v daném případě programové bloky dodávané Českým rozhlasem nenaplňují definici programu či jeho části. Český rozhlas nijak neurčoval záměrné časové uspořádání jednotlivých pořadů a dalších částí vysílání a tok programových prvků, dodávání programových bloků bylo upraveno smluvně, program určoval žalobce. Za této situace tedy nelze mít za to, že nabytím účinnosti zákona č. 196/2009 Sb. žalobce nemohl přebírat od Českého rozhlasu předmětné programové bloky. Citované ustanovení § 21 odst. 10 zákona na danou věc nedopadá, neboť předmětem přebírání nebyl program či části programu Českého rozhlasu. Je tedy nerozhodné, že Český rozhlas je provozovatelem vysílání ze zákona. Za tohoto stavu pak není rozhodné ani znění žalobcem označeného přechodného ustanovení čl.II bod 8. zákona č. 196/2009 Sb. Žalobce dále uvedl, že daným rozhodnutím nebylo respektováno ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb., podle kterého provozovatel vysílání a provozovatel převzatého vysílání má právo vysílat programy svobodně a nezávisle. Do jejich obsahu lze zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. S tímto názorem se soud neztotožnil. Naopak lze přisvědčit názoru žalované vyslovenému v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že uvedené ustanovení nelze stavět proti povinnosti plnit licenční podmínky. Uložení sankce za neplnění licenčních podmínek nelze dle názoru soudu považovat za zásah do práva vysílat programy svobodně a nezávisle. Pokud žalobce poukazoval na to, že došlo k ukončení smlouvy s Českým rozhlasem o dodávání programových bloků a že tato spolupráce není zajištěna, k tomu je třeba uvést, že tato okolnost není pro posouzení důvodnosti žaloby právně významná. Jestliže žalobce chtěl či musel změnit programové a vysílací schéma, mohl požádat o souhlas se změnou licenčních podmínek. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně, a proto ji podle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 1 s.ř.s.. Žalobce ve věci úspěch neměl a náklady řízení žalované za zastoupení advokátem soud nepovažuje za důvodně vynaložené, neboť správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, by měl být schopen zajistit zastupování u soudu svými zaměstnanci, kteří se vypracováním rozhodnutí zabývají. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
pokračování
8
6A 76/2014
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 1. července 2014
Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová
JUDr. Karla Cháberová, v.r. předsedkyně senátu
