ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Číslo jednací: 30T 7/2011 – 15149

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostrav v senát

rozhodl v hlavním líčení konaném dne 29.5.2013

složeném z p edsedy senátu JUDr. Miroslava Muchy a p ísedících

Ing. Blanky Ryšavé a Ludvíka Mičulky t a k t o :

Obžalovaní 1) Radomír V., nar. xxx v xxx, naposledy metodik AK Krom íž, trvale bytem xxx, t.č. ve vazb Krajského soudu v Ostrav ve Vazební v znici v Ostrav , 2) Roman V., nar. xxx v xxx, naposledy podnikatel, trvale bytem xxx, další místo pobytu xxx, t.č. ve vazb Krajského soudu v Ostrav ve Vazební v znici v Ostrav , 3) Tomáš Š., nar. xxx v xxx, naposledy jednatel společnosti TREDSTONE účetnictví a dan , s.r.o., trvale bytem xxx,

4) Evžen U.,

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

2

nar. xxx v xxx, naposledy podnikatel, trvale bytem xxx,

5) Dušan G., nar. xxx v xxx, naposledy administrativní pracovník společnosti ATOL Invest, a.s., trvale bytem xxx,

6) Jan H., nar. xxx v xxx, starobní d chodce, trvale bytem xxx,

a podle § 178a odst.. 1 tr. ádu spolupracující obžalovaný 7) Roman Z., nar. xxx v xxx, naposledy zam stnanec firmy Coal Mill, a.s., trvale bytem xxx,

jsou

v i n n i,

ž e nejmén v dob od 1. 4. 2009, vyjma obžalovaného Romana Z., který pak v dob nejmén

od 15.6.2009, všichni obžalovaní do 31. 3. 2010, v Ostrav , v Krom íži,

v Praze a na dalších místech, ve společném zám ru ke škod soustavn

českého státu

krátit da ové povinnosti ve velkém rozsahu a získat pro sebe

neoprávn ný majetkový prosp ch, v rámci provád ných obchod s minerálními oleji, a to motorovou naftou (dále NM) a automobilovým benzinem (dále BA 95), se kterými obchodovali v et zci obchodn a personáln provázaných obchodních společností, navzájem spolupracovali tak, že za využití da ového skladu společnosti ČEPRO a.s., IČ 60193531, se sídlem D lnická 12, Praha 7 (dále ČEPRO), kde se tyto vybrané výrobky nacházely v režimu podmín ného

osvobození

od

spot ební

dan ,

krátili

da ové

povinnosti

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

3

prost ednictvím da ového subjektu

PetroJet s.r.o., IČ 27183220, se sídlem Praha,

Strakonická 13/490 (dále PetroJet), která postupn uzav ela dne 31. 12. 2007 a dne 4.8.2009 se společností ČEPRO smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji a ve které byl obžalovaný Roman V. v rozhodné dob

jediným

jednatelem a obžalovaný Radomír V., ačkoliv nem l ve společnosti formální postavení, m l faktický rozhodující vliv na činnost této společnosti, postupn formáln

p evedli v rámci da ového skladu pohledávky PetroJetu za společností

ČEPRO na vyskladn ní minerálních olej z da ového skladu do volného da ového ob hu, když postoupili pohledávky na vyskladn ní celkem 327.232.296 litr minerálních olej , z toho 136.765.000 litr

BA 95 a 190.467.296 litr

NM p ímo

z klientského účtu společnosti PetroJet na klientský účet jimi ízené společnosti Barella s.r.o., IČ 25551574, se sídlem Byst ice pod Hostýnem, Obchodní 1572 (dále Barella), jejímž jediným jednatelem se stal obžalovaný Evžen U., když od 15. 6. 2009 p sobil tento obžalovaný v této obchodní společnosti společn s obžalovaným Romanem Z., který tam začal p sobit ve funkci „asistenta editele“, p ičemž tato obchodní společnost m la uzav enou se společností ČEPRO rámcovou kupní smlouvu ze dne

16. 1. 2009

a smlouvu o poskytování služeb p i nakládání

s minerálními oleji z téhož dne a poté ze dne 13.8.2009, dále pak ve stejném postavení oba obžalovaní Roman V. a Radomír V. postoupili na klientský účet společnosti Barella pohledávky na vyskladn ní 8.250.000 litr

minerálních olej ,

z toho 2.350.000 litr BA 95 a 5.900.000 litr NM, z klientského účtu jimi ovládané obchodní společnosti EUROJET s.r.o., IČ 27726169, se sídlem Brno, Hudcova 532/78b (dále EUROJET), jejímž jediným jednatelem i společníkem byl taktéž obžalovaný Roman V. a která m la rovn ž se společností ČEPRO uzav enou dne 31.12.2007 smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, když dalších 122.240.020 litr

minerálních olej , z toho

47.620.020 litr

BA 95 a

74.620.000 litr NM, získali na klientský účet společnosti Barella nákupy v da ovém skladu

v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan

od společnosti

ČEPRO p ímo společností Barella, čímž v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan nákupem a formálním p evodem dostali na klientský účet společnosti Barella celkem 457.722.316 litr minerálních olej , když pr b žn

na základ

ČEPREM respektovaných pokyn , prost ednictvím

instalovaného elektronického objednávkového systému MARS, konkrétn obžalovaní

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

4

Dušan G. a Jan H., jako zplnomocn ní zástupci společnosti Barella vyvolali skutečnost, že společnost ČEPRO následn

umožnila vyskladn ní ze svého

skladovacího systému pro společnost Barella a uvedení do volného da ového ob hu celkem 457.043.289 litr minerálních olej , kdy obžalovaní formou zálohových plateb s m síčním vyúčtováním prost ednictvím společnosti Barella postupn

uhradili

společnosti ČEPRO spot ební da v celkové výši 5.006.782.597,- Kč, když plátcem spot ební dan

byla společnost ČEPRO a její povinnost spot ební da

v zákonné

lh t p iznat a poté odvést svému správci dan vznikla uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu, kdy vyskladn né vybrané výrobky a p íslušná výše spot ební dan je odvozena od objemu 186.276.435 litr BA 95 a 270.766.854 litr NM ve výši 2.251.250.566,40 Kč pro BA 95 a 2.755.532.030,30 Kč pro NM,

p ičemž obžalovaní Dušan G. a Jan H. p ijímali objednávky od odb ratel ve volném da ovém ob hu za společnost PetroJet a na základ

zplnomocn ní jménem

společnosti Barella zadávali za využití elektronického objednávkového systému MARS ČEPREM respektované pokyny k vyskladn ní určitého druhu a množství minerálních olej pokyn

z klientského účtu společnosti Barella, kdy na základ

t chto

společnost ČEPRO umožnila vyskladn ní a vyn tí z režimu podmín ného

osvobození od spot ební dan a také uvedení do volného da ového ob hu celkem 370.283.698 litr minerálních olej , které byly na základ

p edchozích objednávek

společností PetroJet dodány v rámci volného da ového ob hu obchodním společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh oil s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., TOTAL Česká republika s.r.o., TWIN TRANS, s.r.o., Torrol logistic s.r.o., když odb ratele zbylého množství prodaných pohonných hmot ve volném da ovém ob hu se ustanovit nepoda ilo, p ičemž činnost mezi společnostmi PetroJet, EUROJET a Barella byla koordinována z pov ení obžalovaných Radomíra V. a Romana V. také obžalovaným Tomášem Š. kdy mezi obžalovanými byly nastaveny vztahy vzájemné pod ízenosti a nad ízenosti, se stanovenými funkčními kompetencemi a vymezenou d lbou úkol a činností, když konkrétní struktura, rozd lení úloh a vymezení činností jednotlivých obžalovaných osob v této organizované skupin uvedených obžalovaných osob bylo takové, že:

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

5

obžalovaní Radomír V. a Roman V. rozhodujícím zp sobem zosnovali, organizovali a ídili trestnou činnost, a to zejména z faktického sídla v tšiny zájmových a dalších provázaných obchodních společností, které bylo na ulici V. č. 453/3 v Krom íži, když

ídili činnost ve zločinecké skupin

jim pod ízených osob, obžalovaných

Tomáše Š., Dušana G., Jana H. a dalších dosud neustanovených osob v souvislosti s vysklad ováním minerálních olej za společnost Barella, -

prost ednictvím obžalovaného Tomáše Š. úkolovali Evžena U. a Romana Z. v souvislosti s činností společnosti Barella p i p edm tných obchodech s minerálními oleji,

-

z d vodu konspirace a k zamezení možnosti odposlechu telefonních hovor , zajistili a používali za účelem komunikace s dalšími členy organizované skupiny obžalovaných šifrované telefonní p ístroje SAGEM,

-

v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010 jménem společnosti PetroJet a na základ

smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji,

uzav ené mezi společnostmi PetroJet a ČEPRO dne 31. 12. 2007 a dne 4. 8. 2009, postoupili pohledávky za společností ČEPRO na vyskladn ní zboží, uloženého v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a to ze společnosti PetroJet na společnost Barella v celkovém objemu 327.232.296 litr minerálních olej , -

v období od 1. 4. 2009 do 31. 7. 2009 jménem společnosti EUROJET a na základ

smlouvy

o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji,

uzav ené mezi společností EUROJET a ČEPRO dne 31. 12. 2007, postoupili pohledávky za společností ČEPRO na vyskladn ní zboží, uloženého v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a to ze společnosti

EUROJET na

společnost Barella v celkovém objemu 8.250.000 litr minerálních olej , -

v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010, prost ednictvím ve zločinecké skupin jim pod ízených, obžalovaných Dušana G. a Jana H., kte í jednali na základ zmocn ní z rámcové kupní smlouvy, uzav ené mezi společností Barella a ČEPRO dne 16. 1. 2009, nechali pro společnost Barella nakoupit od společnosti ČEPRO minerální oleje v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan v celkovém objemu 122.240.020 litr minerálních olej ,

-

v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010, prost ednictvím ve zločinecké skupin jim pod ízených, obžalovaných Dušana G. a Jana H., kte í jednali na základ

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

6

zmocn ní

k nasklad ování

a

vysklad ování

zboží

v da ovém

skladu

společnosti ČEPRO podle smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, uzav ené mezi společností Barella a společností ČEPRO ze dne 16.1.2009 a dne 13.8.2009, podávali pokyny jménem společnosti Barella k

vyskladn ní zboží

z da ového

skladu

společnosti prost ednictvím

společnosti ČEPRO do volného da ového ob hu v celkovém objemu 457.043.289 litr minerálních olej , -

zárove

v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010 nabízeli prost ednictvím

obžalovaných Dušana G. a Jana H., dalším odb ratel m dodání minerálních olej

a p ijímali objednávky na dodání minerálních olej , které byly

vyskladn ny na základ

pokyn

společnosti Barella z da ového skladu

společnosti ČEPRO, -

vytvo ili

fiktivní

fakturační

cestu

simulovaných

obchodních

transakcí

s p edm tnými pohonnými hmotami, s cílem znepr hlednit finanční operace, ztížit p ípadné šet ení a zast ít skutečnost, že stejné zboží podle objemu a druhu prodává společnost PetroJet, která je na začátku fakturačního et zce, kdy na konci fakturačního et zce prodeje minerálních olej

odb ratel m je

společnost PetroJet a EUROJET, p ičemž ob tyto společnosti ovládali, -

zajiš ovali vytvá ení účetních doklad ve fiktivn vytvo ené fakturační cest a rovn ž zajiš ovali realizaci finančních tok v této fakturační cest ,

-

zajiš ovali

provád ní

plateb

za

společnost

Barella,

a

to

i

z

Prahu

5,

kancelá ského objektu v Krom íži, na ulici V. 453/3, -

podali

za

společnost

PetroJet

na

Finančním

ú ad

pro

prost ednictvím obžalovaného Romana V., p iznání k dani z p idané hodnoty, ačkoliv v d li, že obsahují zjevn nepravdivé a úmysln zkreslené údaje, jak na stran p ijatých, tak na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní a vlastní da ové povinnosti a to z d vodu zahrnutí simulovaných obchodních transakcí na vstupu i výstupu takto:

•

s datem 22. 5. 2009 p iznání k DPH za m síc duben 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 179.583,-Kč (da výstupu 147.753454.,-Kč),

na vstupu 147.573.871,-Kč, da

na

pokračování •

sp.zn. 30T 7/2011

7

s datem 25. 6. 2009 p iznání k DPH za m síc kv ten 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.026.142,-Kč (da


na

výstupu 140.871.374,-Kč), •

s datem 24. 7. 2009 p iznání k DPH za m síc červen 2009 s nadm rným odpočtem ve výši 46.903,-Kč (da na vstupu 118.811.352,-Kč, da na výstupu 118.764.449,-Kč),

•

s datem 21. 8. 2009 p iznání k DPH za m síc červenec 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.181.860,-Kč (da

na vstupu 157.468.415,-Kč,

da na výstupu 158.650.275,-Kč), •

s datem 24. 9. 2009 podala p iznání k DPH za m síc srpen 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 838.396,-Kč (da na vstupu 119.229.047,-Kč, da na výstupu 120.067.443,-Kč),

•

s datem 22. 10. 2009 p iznání k DPH za m síc zá í 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.110.978,-Kč (da


na

výstupu 128.902.202,-Kč), •

s datem 24. 11. 2009 podala p iznání k DPH za m síc íjen 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.038.546-Kč (da

na vstupu 124.745.567,-Kč,

da na výstupu 125.784.113,-Kč), •

s datem 22. 12. 2009 p iznání k DPH za m síc listopad 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.054.484-Kč (da na vstupu 184.069.006-Kč, da na výstupu 185.123.490,-Kč),

•

s datem 21. 1. 2010 p iznání k DPH za m síc prosinec 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 1.310.084,-Kč (da


na

výstupu 205.668.614,-Kč), •

s datem 25.2.2010 p iznání k DPH za m síc leden 2010 s vlastní da ovou povinností ve výši 448.159,-Kč (da


na

výstupu 99.254.152,-Kč), •

s datem 23. 3. 2010 p iznání k DPH za m síc únor 2010 s vlastní da ovou povinností ve výši 201.383,-Kč (da


na

výstupu 164.526.253,-Kč), •

s datem 26. 4. 2010 p iznání k DPH za m síc b ezen 2010 s vlastní da ovou povinností ve výši 695.520,-Kč (da výstupu 221.031.934,-Kč),


na

pokračování -

sp.zn. 30T 7/2011

8

nechali do účetnictví společnosti PetroJet zaúčtovat simulované obchodní transakce:

•

na výstupu p edstírali uskutečn ní zdanitelných pln ní, spočívajících v deklarování

prodeje

minerálních

olej

v da ovém

podmín ného osvobození od spot ební dan

skladu

v režimu

odb rateli PATERSONE OIL,

s.r.o., Klikatá 1238/90C, Praha, IČ 281 85 366, které odpovídaly množství formáln p evedených minerálních olej v da ovém skladu z klientského účtu společnosti PetroJet na klientský účet společnosti Barella, čímž zastírali faktický stav, že ve skutečnosti společnost PetroJet provedla dodání t chto minerálních olej odb ratel m p i uvedení do volného da ového ob hu, •

na výstupu nezahrnuli do uskutečn ných zdanitelných pln ní p ípady prodeje minerálních olej , jejichž prodej ve svém účetnictví deklarovala společnost EUROJET pro odb ratele TRANSCARGO, s.r.o., Skalní 1088, Hranice, IČ 65141261, Treluh oil s.r.o., Branka 65, IČ 27701557 a FRABA – DIESEL, s.r.o., S.K. Neumana 1521, Litvínov, IČ 25494546, p ičemž se prokazateln jednalo o minerální oleje, které byly uvedeny do volného da ového ob hu z klientského účtu společnosti Barella, kdy skutečným vlastníkem minerálních olej

v okamžiku uvedení do volného da ového ob hu byla společnost

PetroJet, čímž zastírali faktický stav, že ve skutečnosti provedla dodání t chto minerálních olej odb ratel m ve volném da ovém ob hu společnost PetroJet a nikoli společnost EUROJET, •

na vstupu nezahrnuli do p ijatých zdanitelných pln ní nárok na odpočet na vstupu v souvislosti s deklarovaným nákupy minerálních olej

v da ovém

skladu společnosti ČEPRO v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , které ve svém účetnictví vedla společnost EUROJET a které byly následn

v da ovém skladu evidenčn

p evedeny z klientského účtu

společnosti EUROJET na společnost Barella, p ičemž transakce byly ve skutečnosti ízeny a provád ny osobami jednajícími za společnost PetroJet, kdy skutečným kupujícím minerálních olej

od společnosti ČEPRO a

vlastníkem zboží byla společnost PetroJet, •

na vstupu nezahrnuli do p ijatých zdanitelných pln ní nárok na odpočet na vstupu v souvislosti s deklarovaným nákupy minerálních olej

v da ovém

skladu společnosti ČEPRO, které ve svém účetnictví vedla společnost

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

9

ČEPRO, v či odb rateli Barella, p ičemž nákup pro společnost Barella byl simulovaným úkonem a ve skutečnosti byl

ízen a provád n osobami

jednajícími za společnost PetroJet a skutečným kupujícím a vlastníkem byla společnost PetroJet, •

na vstupu p edstírali p ijetí zdanitelných pln ní a neoprávn n uplatnili nárok na odpočet dan z deklarovaných nákup minerálních olej v režimu volného da ového ob hu od sp ízn ných společností, nap . od FUEL POOL Ltd., 4th Floor, alabany House, W 1B3BH, Londýn, DIČ CZ 681403717, MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., Novosedly, Nový P erov 54, IČ 27424260, BIO Petrol a.s., Vodova 1853, Brno, IČ 25133594 a za zda ovací období m síc

listopad

2009 až b ezen 2010 též od společností ABID Biotreibstoffe AG a.s., Štefániková 131/61, Brno, IČ 28515242,

UNICORN CS RATE s.r.o., IČ

28580605, Ostrava, T ebechovice, Na Valech 5509/11, CZ - ADEA, organizační složka, IČO 27709329, Mladá Boleslav, 17. listopadu 1336, p ičemž se jednalo o minerální oleje, které byly uvedeny do volného da ového ob hu z klientského účtu společnost Barella a ve skutečnosti pro vlastníka společnost PetroJet, čímž zastírali faktický stav, že společnost PetroJet tyto minerální oleje odebrala v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan v da ovém skladu společnosti ČEPRO, obžalovaný Tomáš Š. stál v pozadí jako spoluorganizátor části trestné činnosti, realizované prost ednictvím společnosti Barella, zejména: -

p ijímal a vykonával pokyny obžalovaných Radomíra V. a obžalovaného Romana V., dával pokyny obžalovanému Evženovi U. a Romanovi Z.,

-

v červnu roku 2009 nechal zam stnat ve společnosti Barella obžalovaného Romana Z. jako „asistenta editele“ společnosti,

-

vyplácel finanční odm ny obžalovanému Evženu U. po celou dobu jeho p sobení ve společnosti Barella,

-

prost ednictvím své společnosti TREDSTONE s.r.o., zpracovával část účetnictví společnosti Barella, a to oficiáln od m síce dubna roku 2009 do konce roku 2009, neoficiáln však též za uvedené období počátku roku 2010,

pokračování -

sp.zn. 30T 7/2011

10

od m síce zá í roku 2009 zadával pokyny obžalovanému Romanu Z. a obžalovanému Evženu U. k vypl ování p íloh č. 14 smlouvy se společností ČEPRO o nakládání s minerálními oleji,

-

dával pokyny obžalovanému Romanu Z. k vypracování tabulky k výpočt m DPH za společnost Barella tak, aby byla vždy p iznána co nejmenší da ová povinnost, neodpovídající skutečným obchod m společnosti Barella,

-

sám nebo prost ednictvím dalších osob vytvá el za společnost Barella da ová p iznání k DPH za období 2 čtvrtletí roku 2009, m síc listopad, prosinec roku 2009 a m síc

leden až b ezen roku 2010 a tyto p edkládal prost ednictvím

obžalovaného Romana Z. p íslušnému správci dan , -

zajistil uhrazení nedoplatku DPH za společnost Barella na FÚ Ostrava III, a to ve výši 960.000,- Kč prost ednictvím obžalovaného Romana Z.,

-

do konce r. 2009 provád l platby za režijní náklady za společnost Barella prost ednictvím internetového bankovnictví z elektronické karty obžalovaného Evžena U.,

-

dával p íkazy ke zm n sídla společnosti Barella a rovn ž opakovan ke zm n jednatel

této společnosti a zárove

zajiš oval prost ednictvím dalších osob

nové jednatele, -

dával pokyny obžalovanému Romanovi Z. pro vytvo ení podklad

na fiktivní

fakturační tok zboží ze společnosti Barella na společnost Crofton Invest, s.r.o., Ostrava, v návaznosti na p ijaté faktury společnost Barella od společnosti ČEPRO, -

dával pokyny obžalovanému Romanovi Z. ke komunikaci s pracovníky Celního ú adu Ostrava, Finančního ú adu Ostrava III a zajiš oval písemnou komunikaci se správcem dan ,

-

prost ednictvím obžalovaného Radomíra V. a obžalovaného Romana V. zajistil za

účelem

znemožn ní

odposlech

telekomunikačních

hovor

pro

obžalovaného Romana Z. šifrovaný telefon SAGEM, který p edal obžalovanému Romanovi Z. v lét roku 2009, -

pr b žn zajiš oval finanční krytí na materiální vybavení kancelá í společnosti Barella,

obžalovaný Evžen U. p ijal a v pod ízeném postavení dle pokyn vykonával funkci jednatele společnosti Barella a zejména:

pokračování

-

11

sp.zn. 30T 7/2011

za společnost Barella podával na Finanční ú ad Ostrava III s výrazným zpožd ním a nesprávn , v rozporu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., da ová p iznání k dani z p idané hodnoty za m síce duben, kv ten, červen, červenec, srpen, zá í, íjen, listopad a prosinec 2009, leden, únor a b ezen 2010, obsahující zjevn nepravdivé údaje, jak na stran p ijatých, tak na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní a vlastní da ové povinnosti, takto:

•

dne 19. 10. 2009 podal p iznání k DPH za m síc duben 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 297.018,-Kč (da na vstupu 16.721.710,-Kč, da na výstupu 17.018.727,-Kč),

•

dne 19. 10. 2009 podal p iznání k DPH za m síc kv ten 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 56.702,-Kč (da


na výstupu

27.578.519,-Kč), •

dne 19. 10. 2009 podal p iznání k DPH za m síc červen 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 41.906,-Kč (da


na výstupu

26.533.747,-Kč), •

dne 17. 12. 2009 podal p iznání k DPH za m síc červenec 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 80.339,-Kč (da na vstupu 38.988.525,-Kč, da na výstupu 39.068.864,-Kč),

•

dne 27. 1. 2010 podal p iznání k DPH za m síc srpen 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 16.107,-Kč (da


na výstupu

39.606.304,-Kč), •

dne 27. 1. 2010 podal p iznání k DPH za m síc zá í 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 32.211,-Kč (da na vstupu 110.953.396,-Kč, da na výstupu 110.985.607,-Kč),

•

dne 27. 1. 2010 podal p iznání k DPH za m síc íjen 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 21.378,-Kč (da


na výstupu

56.716.836,-Kč), •

dne 16. 4. 2010 podal p iznání k DPH za m síce listopad a prosinec 2009, leden a únor 2010, které za da ový subjekt potvrdil Xuan T. G., nar. xxx, bytem xxx, kdy v listopadu 2009 byla vykázána vlastní da ová povinnost 29.697,-Kč (da na vstupu 180.211.222,-Kč, da na výstupu 180.240.919,-Kč), v prosinci 2009 byla

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

12

vykázána vlastní da ová povinnost 31.160,-Kč (da na vstupu 197.809.127,-Kč, da

na výstupu 197.840.287,-Kč), v lednu 2010 byla vykázána vlastní da ová

povinnost 25.552,-Kč (da


na výstupu

110.155.174,-Kč), v únoru 2010 byla vykázána vlastní da ová povinnost 30.544,Kč (da na vstupu 174.987.459,-Kč, da na výstupu 175.018.003,-Kč), •

dne 23. 4. 2010 podal p iznání k DPH za m síc b ezen 2010, které za da ový subjekt potvrdil Xuan T. G., nar. xxx, bytem xxx, s vlastní da ovou povinností ve výši 31.499,-Kč (da na vstupu 233.265.739,-Kč, da na výstupu 233.297.238,Kč), -

dne 15. 12. 2009 p evedl sv j obchodní podíl a funkci jednatele ve společnosti Barella na nekontaktní osobu vietnamské národnosti Xuan T. G., nar. xxx, bytem xxx, s úmyslem ve skutečnosti dále jednat za společnost Barella, ale zbavit se tímto formálním p evodem odpov dnosti za pravdivé a včasné pln ní povinnosti k dani z p idané hodnoty za společnost Barella za m síce listopad a prosinec 2009 a leden, únor a b ezen 2010,

-

zmocnil obžalované Jana H. a Dušana G. za společnost Barella k odb ru minerálních olej , a to motorové nafty a automobilového benzinu, v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan

v da ovém skladu společnosti

ČEPRO, -

následn , op t prost ednictvím uvedených dvou obžalovaných, podáním pokyn

k vyskladn ní společnosti ČEPRO, realizoval dodání takto nabytých

minerálních olej do volného da ového ob hu, obžalovaný Roman Z. ve funkci 15.6.2009 fakticky podílel na

„asistenta editele“ společnosti Barella se od

ízení a chodu společnosti Barella ve prosp ch

zločinecké skupiny dle pokyn organizátor zejména tím, že: -

pr b žn

aktivn

jednal se zástupci společnosti ČEPRO ve v ci nakládání s

minerálními oleji v da ovém skladu společnosti ČEPRO, -

zajiš oval

vedení

účetnictví

společnosti,

p ijímal

informace

o

objemu

naskladn ných a do volného ob hu uvoln ných minerálních olej společnost Barella,

pro

pokračování -

sp.zn. 30T 7/2011

13

na finančním ú adu p edkládal za společnost doklady ve v ci d ív jších obchodních aktivit z roku 2008,

-

dne 26. 11. 2009 na pokyn Š. odmítl vydat p i místním šet ení pracovník Finančního ú adu Ostrava III v sídle společnosti účetní doklady společnosti Barella,

-

p ebíral za společnost Barella p edvolání Finančního ú adu Ostrava III, na které se však ani on ani obžalovaný Evžen U. nedostavovali,

-

ve společnosti ČEPRO se dne 18. 1. 2010 zúčastnil školení, které bylo zam eno na správné vypl ování tzv. p ílohy č. 14 smlouvy se společností ČEPRO „informace o pln ní povinnosti k dani z p idané hodnoty“,

-

ve společnosti ČEPRO p edkládal doklady, požadované společností ČEPRO, jimiž byly zejména p ílohy č. 14, p ičemž zajiš oval jejich podpis obžalovaným Evženem U., v jednáních se společností ČEPRO pak vydával obžalovaného Evžena U. za jednatele společnosti v dob , kdy tento jím již nebyl,

-

po ukončení smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji mezi společností ČEPRO a společností Barella se dne 31.3.2010 dostavil do sídla společnosti ČEPRO v doprovodu občana vietnamské národnosti VU D. X. nar. xxx, bytem xxx, kterého vydával za nového jednatele a majitele společnosti Barella XUAN T. G., nar. xxx, bytem xxx a tímto podvodným zp sobem se pokusil o obnovení smluv mezi společností Barella a společností ČEPRO,

-

zajiš oval nové prostory pro sídlo firmy Barella v Byst ici pod Hostýnem,

-

p ijímal cenové a nabídky na množství zboží (PHM) od společnosti ČEPRO,

-

vyhotovoval na pokyn Š. faktury o údajném prodeji minerálních olej společnosti Barella společnosti Crofton Invest za m síc zá í 2009 a tyto p edkládal Celnímu ú adu Ostrava,

obžalovaní Jan H. a Dušan G. každý dílčím zp sobem, jako osoby zmocn né k nákupu zboží pro společnost Barella od společnosti ČEPRO a k nasklad ování a vysklad ování zboží evidovaného na klientském účtu společnosti Barella, PetroJet a EUROJET v da ovém skladu společnosti ČEPRO, v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010 jménem společnosti Barella v da ovém skladu společnosti ČEPRO naskladnili celkem 457.722.316 litr

minerálních olej

v režimu podmín ného osvobození od

spot ební dan a do volného da ového ob hu vyskladnili celkem 457.043.289 litr minerálních olej , dále pak:

pokračování

-

14

sp.zn. 30T 7/2011

p ijímali a vykonávali pokyny svých nad ízených Radomíra V. a jeho syna Romana V.,

-

informovali obžalovaného Romana Z. o provedených obchodech a zejména o problémech ve spolupráci se společností ČEPRO, kdy obžalovaný Dušan G. tak činil konspirativním zp sobem prost ednictvím šifrovaného telefonního p ístroje SAGEM,

-

v období od 1. 4. 2009 do 30. 11. 2009, na základ zmocn ní z rámcové kupní smlouvy uzav ené mezi společností Barella a ČEPRO ze dne 16. 1. 2009, pro společnost Barella nakupovali od společnosti ČEPRO minerální oleje v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan v celkovém objemu 122.240.020 litr minerálních olej ,

-

v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010, na základ zmocn ní k nasklad ování a vysklad ování zboží v da ovém skladu společnosti ČEPRO podle smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji uzav ené mezi společností Barella a ČEPRO dne 16. 1. 2009 a dne 13. 8. 2009, jménem společnosti Barella vypl ovali a zasílali na společnost ČEPRO potvrzení o postoupení pohledávek za společností ČEPRO na vyskladn ní zboží uloženého v da ovém skladu společnosti ČEPRO ze společnosti PetroJet a EUROJET na společnost Barella, a to v množství 327.232.296 litr od společnosti PetroJet a 8.250.000 litr minerálních olej od společnosti EUROJET,

-

jménem společnosti Barella podávali pokyny k vyskladn ní zboží z da ového skladu společnosti ČEPRO do volného da ového ob hu v celkovém objemu 457.043.289 litr minerálních olej a zárove v období od 1. 4. 2009 do 31. 3. 2010 nabízeli dalším odb ratel m dodání minerálních olej

a p ijímali

objednávky na dodání minerálních olej , a obžalovaní tak et zci simulovaných právních úkon , týkajících se obchodních a finančních transakcí, na jejímž začátku i konci byla společnost PetroJet, zastírali faktický stav, že po vyskladn ní ze skladovacího systému ČEPRO napušt ním požadovaného množství a druhu minerálních olej

do autocisterny, získala právo

nakládat se zbožím jako vlastník společnost PetroJet, která právo na vyskladn ní v či společnosti ČEPRO fakticky nabyla již d íve nákupem vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a společnost Barella byla jen

pokračování účelov

sp.zn. 30T 7/2011

15

zvoleným da ovým subjektem v rámci da ového skladu, který umožnil

obžalovaným páchání trestné činnosti prost ednictvím da ového subjektu PetroJet a m l zamezit odhalení krácení da ových povinností tímto da ovým subjektem ze strany finančních orgán s výhledem, že pokud bude nutno trestnou činnost p erušit z d vodu zjišt ných nesrovnalostí u da ovému subjektu Barella, bude tento nahrazen jiným a v trestné činnosti bude plynule pokračováno, načež obžalovaný Roman V. pak podal v dob

od 22.5.2009 do 26.4.2010

p íslušnému správci dan , jímž byl Finanční ú ad pro Prahu 5, jménem da ového subjektu PetroJet, da ová p iznání k DPH za zda ovací období m síc duben 2009 až b ezen 2010, která obsahovala v dom

nepravdivé a zkreslené údaje jak na

stran p ijatých, tak na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní, když správci dan bylo prost ednictvím účelov

vytvo ených da ových a účetních doklad

a

prost ednictvím doložených účelových finančních tok mezi obchodn a personáln provázanými obchodními společnostmi nepravdiv

deklarováno, že společnost

PetroJet ješt v rámci da ového skladu společnosti ČEPRO prodala vybrané výrobky v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a jinde nakoupila od r zných dodavatel

minerální oleje v režimu volného da ového ob hu, tedy již se zahrnutím

spot ební dan

do výsledné ceny zboží, p ičemž se však jednalo stále o totožné

zboží podle druhu a množství, ve vztahu ke kterému byl účetními doklady doložen jeho faktický nákup společnosti PetroJet v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan

v rámci da ového skladu ČEPRO, a taktéž se jednalo o totožné

zboží podle druhu a množství, které fakticky prodala společnost PetroJet r zným odb ratel m v režimu volného da ového ob hu a doložila správci dan

účetními

doklady, když prodávala za vyšší jednotkovou cenu za litr minerálního oleje, než byl fiktivn deklarován jeho nákup ve stejném režimu, což obžalovaným umožnilo, aby společnost PetroJet byla zvýhodn na na trhu s pohonnými hmotami ve vztahu k dalším subjekt m, nebo mohla využít tohoto um le vytvo eného cenového rozp tí a nabízet p ípadn

zboží i za ceny nižší než byly ceny

stejného zboží ve stejném míst

druhov

a množstvím

a čase, ale od jiných dodavatel , čímž dosáhli

výrazného snížení základu pro stanovení a následné odvedení dan hodnoty, když do da ových p iznání byly nesprávn

z p idané

zahrnovány faktury za

simulovaný prodej zboží v da ovém skladu ČEPRO a simulovaný nákup téhož množství a složení zboží ve volném da ovém ob hu, takže celkem za uvedené

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

16

období da ový subjekt PetroJet p iznal, po zahrnutí vlivu nadm rného odpočtu, vlastní da ovou povinnost ve výši 9.038.232,-Kč, když jeho da ová povinnost podle fakticky uskutečn ných zdanitelných pln ní činila 573.837.609,- Kč, takže obžalovaní svým jednáním zp sobili zkrácením da ových povinností na DPH českému státu škodu ve výši nejmén

564.799.377,- Kč, obžalovaný Roman Z. se pak ve

vymezeném období spolupodílel na zp sobení škody ve výši nejmén 471.535.716,Kč, tedy

obžalovaní Radomír V., Roman V., Tomáš Š., Evžen U., Dušan G., Jan H. a Roman Z. společným úmyslným jednáním: jednak ve v tším rozsahu zkrátili da a spáchali uvedený čin ve velkém rozsahu a spáchali úmyslný trestný čin jako členové organizované zločinecké skupiny, jednak účastnili se činnosti organizované zločinecké skupiny,

čímž spáchali, obžalovaní Radomír V., Roman V., Tomáš Š., Evžen U., Dušan G., Jan H. a Roman Z. jako spolupachatelé: jednak zvláš závažný zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby, spáchaný ve spolupachatelství, podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, za použití § 23 tr. zákoníku, který spáchali ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, jednak zvláš závažný zločin účast na organizované zločinecké skupin , spáchaný ve spolupachatelství, podle § 361 odst. 1, alinea druhá, tr. zákoníku, za použití § 23 tr. zákoníku.

a za

to

se

jim

ukládá

pokračování

17

sp.zn. 30T 7/2011

obžalovanému Radomíru V.

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 11 (jedenácti) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou, podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, a to finanční hotovosti v celkové výši 1.435.800,- Kč, podle §§ 67 odst. 1, 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá pen žitý trest ve vým e 500 celých denních sazeb po 40.000,- Kč, což p edstavuje celkem 20.000.000,- Kč (dvacetmilionukorunčeských), podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro p ípad, že by pen žitý trest nebyl vykonán, stanoví náhradní trest odn tí svobody na 1 (jeden) rok,

obžalovanému Romanu V.

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 10 (deseti) let a 6 (šesti) m síc , podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou,

podle § 66 odst. 1. tr. zákoníku trest propadnutí celého majetku,

obžalovanému Tomáši Š.

pokračování

18

sp.zn. 30T 7/2011

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 10 (deseti) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou, podle § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty, a to finanční hotovosti ve výši 70.000,- Kč, podle § 70 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku finanční hotovosti ve výši 3.880 EUR, 6.220 HRK, podle §§ 67 odst. 1, 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá pen žitý trest ve vým e 200 celých denních sazeb po 5.000,- Kč, což p edstavuje celkem 1.000.000,- Kč (jedenmilionkorunčeských), podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro p ípad, že by pen žitý trest nebyl vykonán, stanoví náhradní trest odn tí svobody na 6 (šest) m síc , obžalovanému Evženu U.

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 9 (devíti) let a 2 (dvou) m síc , podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou,

podle §§ 67 odst. 1, 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá pen žitý trest ve vým e 100 celých denních sazeb po 1.000,- Kč, což p edstavuje celkem 100.000,- Kč (stotisíckorunčeských), podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro p ípad, že by pen žitý trest nebyl vykonán, stanoví náhradní trest odn tí svobody na 1 (jeden) m síc,

obžalovanému Dušanu G.

pokračování

19

sp.zn. 30T 7/2011

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 9 (devíti) let a 6 (šesti) m síc , podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou,

podle §§ 67 odst. 1, 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá pen žitý trest ve vým e 200 celých denních sazeb po 5.000,- Kč, což p edstavuje celkem 1.000.000,- Kč (jedenmilionkorunčeských), podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro p ípad, že by pen žitý trest nebyl vykonán, stanoví náhradní trest odn tí svobody na 6 (šest) m síc ,

obžalovanému Janu H.

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 9 (devíti) let a 2 (dvou) m síc , podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou,

podle §§ 67 odst. 1, 68 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku se obžalovanému ukládá pen žitý trest ve vým e 200 celých denních sazeb po 5.000,- Kč, což p edstavuje celkem 1.000.000,- Kč (jedenmilionkorunčeských), podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro p ípad, že by pen žitý trest nebyl vykonán, stanoví náhradní trest odn tí svobody na 6 (šest) m síc ,

obžalovanému Romanu Z.

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

20

podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §§ 43 odst. 1, 58 odst. 4 tr. zákoníku úhrnný trest odn tí svobody v trvání 4 (čty ) let, podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku se pro účely výkonu trestu za azuje do v znice s ostrahou,

podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se

u kl á d á

trest zákazu činnosti

spočívající v zákazu výkonu zam stnání či podnikatelské činnosti spočívající v obchodování s vybranými výrobky, a to a již jako osoba samostatn

výd lečn

činná či jako obchodní zástupce, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, prokurista v obchodních společnostech a v družstvech s takovýmto p edm tem podnikatelské činnosti, a to obžalovanému Radomíru V. na dobu 10 (deseti) let, obžalovanému Romanu V. na dobu 9 (devíti) let, obžalovaným Tomáši Š., Dušanu G. a Janu H. na dobu 8 (osmi) let, obžalovanému Evženu U. na dobu 7 (sedmi) let, obžalovanému Romanu Z. na dobu 5 (p ti) let.

Od

vodn

ní:

D kazní ízení v této v ci bylo provedeno v rozsahu, které umožnilo nalézacímu soudu zjišt ní skutkového stavu v ci, o n mž nejsou d vodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr. .). Obsah provedených d kaz byl soudem hodnocen v souladu s požadavky upravenými v ustanovení § 2 odst. 6 tr. . V rámci dokazování se nalézací soud zam il zejména na zjišt ní, zda se stal skutek, ve kterém jsou spat ovány dle obžaloby trestné činy, zda tento skutek spáchali obžalovaní, p ípadn z jakých pohnutek. Rovn ž bylo nutno dokazovat podstatné okolnosti mající vliv na posouzení výše škodlivosti dle ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podstatné okolnosti k posouzení osobních pom r pachatel a podstatné okolnosti umož ující stanovení následk a výši zkrácené dan zp sobené trestnými činy. V neposlední ad bylo nutno dokazovat okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1 písm. a-f) tr. .). D sledkem shora uvedeného postupu jsou skutková zjišt ní popsaná ve skutkové části tohoto rozsudku, na což nalézací soud v plné mí e odkazuje. V souvislosti se zahájením trestního stíhání, jež má velmi d ležité d sledky pro samotného obvin ného, je nutno rozlišovat: a) účinnost usnesení o zahájení trestního stíhání z hlediska počátku vyšet ování, b) účinnost ve vztahu

pokračování

21

sp.zn. 30T 7/2011

k obvin nému. Ad a) je nesporné, že usnesení o zahájení trestního stíhání je účinné již od jeho vydání, nebo zákon proti n mu sice p ipouští stížnost, které však nep iznává odkladný účinek, a proto je toto rozhodnutí p edb žn vykonatelné. Podle § 161 odst. 1 tr. . se vyšet ováním označuje úsek trestního stíhání p ed podáním obžaloby, postoupením v ci jinému orgánu..... Vzhledem k tomu, že jde o úsek trestního stíhání, je t eba dosp t k záv ru, že vyšet ování jako druhá fáze p ípravného ízení počíná již vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání a nikoliv doručením tohoto usnesení obvin nému, či dokonce až právní mocí usnesení o zahájení trestního stíhání. Naproti tomu je však nutno zd raznit, že je vyloučeno provád ní t ch úkon trestního ízení, kterých se má zúčastnit obvin ný, nebo kterých by se mohl zúčastnit obvin ný nebo jeho obhájce, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozum ní o n m zajistit. Ad b) účinky usnesení o zahájení trestního stíhání v či podez elému (osob , proti níž se trestní ízení vede) nastávají až doručením usnesení obvin nému. Trestní stíhání osob, na které byla posléze podána obžaloba, nebylo zahájeno ve stejnou dobu. Policejní orgán vyhotovil usnesení dle § 160 odst. 1 tr. . dne 16.6.2010, č.j. OKSK-244-211/TČ-2009-200236, na základ kterého zahájil trestní stíhání Evžena U. a Romana Z., a to pro skutek, který byl právn kvalifikován jako zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaného formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Oba jmenovaní citované rozhodnutí p evzali dne 16.6.2010 (č.l. 13 – 24 v.t.). Ve vztahu k Evženu U. a Romanu Z. dále policejní orgán postupoval ve smyslu ustanovení § 160 odst. 6 tr. . dne 12.10.2010, kdy p edm tný skutek byl nadále právn kvalifikován jako zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaný ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku a taktéž jako zločin účast na organizované zločinecké skupin podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku (č.l. 40 – 43). Shodný policejní orgán vyhotovil usnesení ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 tr. . dne 7.10.2010 pod shodným číslem jednacím, na základ kterého bylo zahájeno trestní stíhání dalších osob, a to Radomíra V., Romana V., Tomáše Š., Dušana G. a Jana H. Všichni jmenovaní byli stíháni pro skutek, který byl právn kvalifikován jako zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku spáchaný ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku a taktéž pro zločin účasti na organizované zločinecké skupin podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku. Všichni jmenovaní citované rozhodnutí p evzali 7.10.2010 (č.l. 25 – 39 v.t.). Ve smyslu § 2 odst. 8 tr. . je možné trestní stíhání p ed soudy jen na základ obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Ve ejnou žalobu v ízení p ed soudem zastupuje státní zástupce. V tomto zákonném ustanovení je vyjád ena tzv. zásada obžalovací. Tato zásada je pak promítnuta zejména do ustanovení § 220 tr. ., podle n hož m že soud rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu s tím, že právním posouzením skutku v obžalob není soud vázán. Z tohoto zákonného ustanovení zcela evidentn vyplývá povinnost soudu rozhodovat toliko o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. V rámci oné zásady totožnosti skutku je soud limitován podanou obžalobou pouze v tom sm ru, že m že rozhodovat jen o stejném skutku a o stejném obžalovaném tak, jak je uvedeno v obžalob . Tyto meze nesmí být p ekročeny. V této konkrétní v ci nikterak

pokračování

22

sp.zn. 30T 7/2011

nebyla namítána totožnost obžalovaného, ale naopak byly vznesené určité námitky ve vztahu k nedodržení totožnosti skutku, a to zejména, co se týče popisu skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání a skutku uvedeného v obžalob státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostrav , ze dne 6.10.2011, sp.zn. 4 VZV 3/2011. S ohledem na uplatn né námitky obhajoby a po d sledném vyhodnocení všech rozhodných skutečností zaujal nalézací soud stanovisko, dle kterého totožnost skutku popsaná v usnesení o zahájení trestního stíhání a v citované obžalob je zachována. Soud I. stupn vycházel ze současné teorie judikatury a právní praxe. V této souvislosti je možno konstatovat, že totožnost skutku bude zachována p edevším p i naprostém souladu mezi popisem skutku v usnesení o zahájení trestního stíhání, posléze v žalobním návrhu a v K. fázi i ve výrokové části rozhodnutí soudu (nap . R 43/1974 – I). Již zmín ná teorie a praxe p itom nechápe totožnost skutku jen jako naprostou shodu mezi skutkovými okolnostmi popsanými v již citovaném usnesení o zahájení trestního stíhání, posléze v žalobním návrhu a v K. fázi ve výroku rozhodnutí soudu, když postačí shoda mezi podstatnými skutkovými okolnostmi. Navíc je nutno konstatovat, že soud m že a dokonce musí p ihlížet k t m zm nám skutkového stavu, k nímž došlo p i projednávání v ci v hlavním líčení, bez ohledu na to, zda postavení obžalovaného zlepšují nebo zhoršují. N které skutečnosti v rozhodnutí soudu tedy mohou oproti obžalob p ibýt, n které mohou odpadnout. Soud m že nap . nep esný popis skutku z obžaloby up esnit, ovšem p i zachování toho, že se v žádném p ípad nesmí zm nit podstata skutku (nap . R 6/1962, R 19/1964, R 64/1973). Podstata skutku pak tvo í jednání pachatele, tedy obžalovaného resp. obžalovaných, a následek tímto jednáním zp sobený, který je relevantní z hlediska trestního práva. Jednání je projev v le pachatele ve vn jším sv t , který m že spočívat v konání (komisivní delikt), nebo v opomenutí nekonání (omisivní delikt). Následek pak spočívá v porušení nebo ohrožení hodnot chrán ných trestním zákoníkem (život, zdraví, majetek apod.), a jako znak n kterého jednotlivého, individuálního trestného činu ve své konkrétní podob spojuje dílčí útoky do jednoho skutku a zárove umož uje d lit chování člov ka na r zné skutky. Podstata skutku z hlediska ustanovení § 220 odst. 1 tr. ., spočívá v účasti obžalovaného na určité události, popsané v žalobním návrhu, ze které vzešel následek porušující nebo ohrožující zájmy chrán né trestním zákoníkem. Ustálená soudní praxe, jakož i konstantní judikatura zastává stanovisko, že totožnost skutku bude zachována, krom výše uvedených p ípad rovn ž za p edpokladu, jestliže a) je úplná shoda alespo v jednání p i rozdílném následku, b) je úplná shoda alespo v následku p i rozdílném jednání, c) jednání nebo následek (pop . obojí) jsou v p ípadech uvedených pod písmenem a, b) alespo částečn shodné, shoda ovšem musí být v podstatných okolnostech, jimiž se rozumí zejména skutkové okolnosti, charakterizující jednání nebo následek z hlediska právní kvalifikace, která p ichází v úvahu, když podstatnými z tohoto hlediska nejsou ty skutkové okolnosti, které charakterizují jen zavin ní či jiný znak subjektivní stránky činu (nap . R 1/1996-I, PR 5/1995). Jak již bylo shora uvedeno, soud I. stupn zastává stanovisko, že v tomto konkrétním p ípad byla totožnost skutku zachována, nebo nepochybn je dána částečná totožnost jednání a zcela totožnost následku. Na obžalované Radomíra V. a spol. byla podána u Krajského soudu v Ostrav dne 6.10.2011 obžaloba státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky v Ostrav , sp.zn. 4 VZV 3/2011, kdy tato trestní v c je vedena u Krajského soudu v Ostrav pod sp.zn. 30T 7/2011, a to pro skutek, ve kterém je

pokračování

23

sp.zn. 30T 7/2011

spat ováno spáchání velmi závažné trestné činnosti, jež byla zcela shodn kvalifikována v obžalob jak v usnesení o zahájení trestního stíhání, na což soud odkazuje. Podanou obžalobu p ezkoumal p edseda senátu ve smyslu ustanovení § 185 odst. 1 tr. . a dosp l k záv ru, že je tuto nutno p edb žn projednat v zasedání senátu, p ičemž d vody k tomuto postupu byly spat ovány v okolnostech uvedených v § 186 písm. a) tr. ., nebo m l za to, že v c pat í do p íslušnosti jiného soudu. 1.11.2011 v rámci neve ejného zasedání bylo rozhodnuto, č.j. 30T 7/2011-11641, o p edložení Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o p íslušnosti dle § 188 odst. 1 písm. a) tr. . Které konkrétní skutečnosti vedly soud k tomuto postupu je podrobn rozvedeno v citovaném rozhodnutí, na což soud odkazuje. Nalézací soud však vycházel z toho, že po podání obžaloby je zjišt ní v cné a místní p íslušnosti zcela zásadním a primárním kritériem. Je nep ípustné, nehospodárné, nezákonné, ale v neposlední ad i nekorektní rozhodovat trestní v c (by z nedbalosti) za situace, kdy není zcela jednoznačn vy ešena otázka místní p íslušnosti a tudíž i na to navazující právo obžalovaného na zákonného soudce dle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, kdy p íslušnost soudu i soudce je stanovena zákonem. Nejvyšší soud ČR rozhodl dne 18.1.2012, sp.zn. 11 Td 69/2011, ve smyslu ustanovení § 24 odst. 1 tr. ., že k projednání trestní v ci obžalovaných Radomíra V., Romana V., Tomáše Š., Evžena U., Dušana G., Jana H. a Romana Z. je p íslušný Krajský soud v Ostrav . Na základ kterých konkrétních skutečností, argument a úvah bylo takto rozhodnuto, je uvedeno zejména na str. 15 – 16 rozhodnutí Nejvyššího soudu, na což soud odkazuje. S ohledem na citované rozhodnutí již soud I. stupn neakceptoval a neakceptuje jakékoliv námitky stran místní nep íslušnosti rozhodování Krajského soudu v Ostrav . ada obžalovaných (zejména Radomír V., Roman V., Dušan G.) vytýkala policejnímu orgánu porušení ustanovení § 166 tr. ., tzn. že nem li dostatek času k prostudování celého vyšet ovacího spisu včetn p íloh. Samotné seznámení probíhalo v pracovních dnech v termínu od 18.8.2011 do 15.9.2011, a to v pracovní dob do 15.00 hod. (viz. svazek 31). Argumentováno bylo tím, že policejní orgán musí p edložit obvin nému a jeho obhájci celý vyšet ovací spis včetn p íloh. Vzhledem k tomu, že seznámení probíhalo soub žn , tzn., že se spisem se seznamovali obvin ní sice ve stejném čase a na stejném míst , avšak odd len , z čehož vyplývá, že ani jeden z nich nem l k dispozici kompletní spis najednou, což je pro studium nezbytné. Nalézací soud k takto uplatn ným argument m uvádí, že problematika studia spisu v souvislosti s ukončením vyšet ování je upravena v § 166 tr. . V tomto ustanovení je uvedeno, že policejní orgán za situace, kdy uzná vyšet ování za skončené, umožní obvin nému a obhájci v p im ené dob prostudovat spisy a učinit návrh na dopln ní vyšet ování. Je nesporné, že vyšet ovací spis včetn p íloh je velmi obsáhlý a počet tehdy obvin ných byl vyšší, resp. 7 osob. Policejní orgán musel p ijmout takové opat ení, aby se tehdy obvin ní včetn obhájc mohli se spisem seznámit a dále postupovat již dle zmín ného ustanovení § 166 tr. . Pokud nem li obvin ní jednotliv po celou dobu celý kompletní vyšet ovací spis k dispozici včetn p íloh, nespat uje v tomto nalézací soud zásadní pochybení policejního orgánu, nebo jiným zp sobem než jaký policejní orgán zvolil, nebylo možno vzniknuvší situaci ešit. Akcentovat však je nutno, že obhajob byla poskytnuta elektronická kopie spisu a mohla se tudíž pln nahlížení a studiu

pokračování

24

sp.zn. 30T 7/2011

v novat. Za účelem zajišt ní maximální objektivity p istoupil soud I. stupn v souvislosti s na ízením hlavního líčení k tomu, že všichni obžalovaní včetn Romana V. a Radomíra V., kte í byli a jsou ve vazb , byli poučeni o možnosti kdykoliv a po jakoukoliv dobu (po p edchozí dohod ) nahlížet a studovat kompletní trestní spis včetn p íloh. Na tuto možnost byli upozorn ni tak, jak vyplývá z referátu k hlavnímu líčení, jež se nachází ve spise na č.l. 11836 – 11837. Obžalovaný Roman V. využil této možnosti a do spisu nahlížel, resp. jej studoval ve dnech 9.2. a 28.2.2012, a obžalovaný Radomír V. ve dnech 1.2. – 3.2.2012. Hlavní líčení bylo na ízeno na dny 5.- 9.3.2012. Všichni obžalovaní m li i v dalším pr b hu dokazování možnost kdykoliv (po p edchozí dohod ) nahlížet a studovat spis. Dále je nutno vzít i v úvahu, že celý trestní spis nevznikl najednou, nýbrž postupn . Dochází k individuálním výslech m tehdy obvin ných, a to v p ítomnosti obhájc spoluobvin ných (z d vodu tzv. nutné obhajoby), kte í zcela nepochybn své klienty seznamovali s obsahem t chto úkon . Stejná situace nastává i v souvislosti s výslechem podstatných sv dk . Podobnými námitkami, tedy neposkytnutí p im eného času ke studiu spisu u p íležitosti skončení vyšet ování, se již opakovan zabýval i Ústavní soud. S ohledem na konkrétní námitky v této trestní v ci (již zmín ná obsáhlost, nedostatek času na studium spisu, absence spisu v kompletní podob atd.) je možno odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu, sp.zn. I. ÚS 3160/11, ze dne 25.4.2012. V citovaném usnesení je konstatováno, že Ústavní soud ešil námitku st žovatele o nep im eném čase ke studiu spisu a o neúplném spisu ke studiu po skončení vyšet ování p ed podáním obžaloby (dle § 166 tr. .). K této problematice Ústavní soud uvedl již ve svém rozhodnutí ze dne 11.3.2010, sp.zn. II. ÚS 1426/09, že čas pot ebný ke studiu konkrétního spisu na konci fáze vyšet ování ve smyslu ustanovení § 166 odst. 1 tr. . je t eba posuzovat individuáln . Ústavní soud posuzuje spravedlivost ízení jako celku a to, zda celkový pr b h ízení je sto garantovat spravedlivý výsledek. I kdyby bylo zjišt no, že n které dílčí ustanovení trestního ádu bylo porušeno, nemusí Ústavní soud vždy korigovat pr b h trestního ízení, pokud takové porušení obyčejného práva nedosahuje ústavn právní dimenze. Zásah Ústavního soudu není pot ebný také tehdy, jestliže k namítanému porušení obyčejného práva m lo dojít v p ípravném ízení, a toto porušení lze zhojit v dalších stádiích ízení, zejména v ízení p ed soudem. Z ústavn právního hlediska není vyžadováno, aby seznámení se spisem prob hlo již v rámci p ípravného ízení, postačí, stane-li se tak v dob , kdy toto právo m že být obvin ným efektivn využito, tj. nejpozd ji p ed meritorním rozhodnutím. Ústavní soud v této souvislosti poukazuje rovn ž na zahraniční procesní úpravy (nap . v N mecku nebo Rakousku), které nepožadují obligatorní seznámení obvin ného s výsledky p ípravného ízení; možnost obvin ného a obhájce nahlížet do spisu v p ípravném ízení vážou na souhlas státního zástupce, který m že za jistých okolností nahlížení odmítnout; teprve ve stádiu soudního ízení je tato možnost neomezena. Tyto zahraniční právní úpravy a na nich založena praxe zahraničních soud nenaráží na žádné námitky Evropského soudu pro lidská práva. V usnesení ze dne 12.2.2008, sp.zn. II. ÚS 745/08, Ústavní soud konstatoval, že je nutno zásadn posuzovat spravedlivost ízení jako celku. Zásah Ústavního soudu není pot ebný tehdy, jestliže lze namítané porušení podústavního práva zhojit v dalších stádiích ízení, zejména v ízení p ed soudem. Pokud se v tomto konkrétním p ípad obžalovaní prost ednictvím svých obhájc domnívají, že jim nebyla poskytnuta možnost k úplnému a ádnému prostudování spisu p i p íležitosti skončení vyšet ování (dle § 166 odst. 1 tr. .), mohli usilovat o nahlížení do spisu podle § 65 tr. . v ízení p ed soudem, což jim, jak vyplývá shora, bylo umožn no v rozsahu dle jejich

pokračování

25

sp.zn. 30T 7/2011

požadavk , resp. toto právo jim nebylo odep eno. S ohledem na shora uvedené nalézací soud akcentuje, že nedošlo k porušení článku 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (obvin ný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k p íprav obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prost ednictvím obhájce), a taktéž článku 6 odst. 3 písm. b) Úmluvy o ochran lidských práv a základních svobod (každý, kdo je obvin n z trestného činu, má právo mít p im ený čas a možnost k p íprav své obhajoby). P i od vodn ní tohoto rozhodnutí, resp. rozsudku se soud I. stupn musel ídit ustanovením § 125 odst. 1 tr. ., dle kterého soud stručn vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které d kazy svá skutková zjišt ní op el, jakými úvahami se ídil p i hodnocení provedených d kaz , zejména pokud si vzájemn odporují. Z od vodn ní musí být rovn ž patrno, jak se soud vypo ádal s obhajobou a jakými právními úvahami se ídil atd. S ohledem na shora uvedené je z ejmé, že smyslem tohoto od vodn ní není detailn p evzít (opsat) výpov di obžalovaných, sv dk , znalc , apod., což však neznamená, že soud z t chto celkových výpov dí nevycházel. Pokud v tomto rozhodnutí nebude citována n jaká zpráva, resp. d kaz povahy listinné apod., pak to neznamená, že jej nalézací soud nevzal v úvahu p i svém rozhodování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostrav , dne 14.2.2013 p edložilo Krajskému soudu v Ostrav mj. usnesení policejního orgánu ze dne 17.1.2013, č.j. OKFK-211-333/TČ-2009-251201 (svazek 49 – č.l. 14275 a dál), na základ kterého bylo ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 tr. . zahájeno trestní stíhání obvin ných Radomíra V., nar. xxx, Romana V., nar. xxx, Ji ího T., nar. xxx, a Miroslava T., nar. xxx, pro skutek, který byl policejním orgánem právn kvalifikován jako zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku. Vytýkaného protiprávního jednání se obžalovaní m li dopustit v dob od 1.1.2009 do 31.3.2009, p ičemž zmín né krácení dan m lo být realizováno prost ednictvím společnosti PetroJet, s.r.o. Na p edložení t chto d kaz povahy listinné reagoval obžalovaný Radomír V. prost ednictvím svých obhájc JUDr. Sokola a JUDr. Chuma návrhem na odročení hlavního líčení ve smyslu ustanovení § 219 odst. 1 tr. . Obžalovaný Radomír V. dovozoval, že popis skutku v obžalob (sp.zn. 30T 7/2011 u KS v Ostrav ) a v citovaném usnesení policejního orgánu (ze dne 17.1.2013) se dotýká stejné trestné činnosti, liší se toliko obdobím, kdy skutek popsaný v usnesení policejního orgánu je dílčím útokem pokračování v trestném činu ve smyslu ustanovení § 116 tr. zákoníku a tudíž podle ustanovení § 20 odst. 1 tr. . se o všech útocích pokračujícího trestného činu koná společné ízení, kdy v této souvislosti je odkazováno na ústavní nález ze dne 21.2.2007, sp.zn. I.ÚS 521/06. Akcentováno je, že smyslem institutu společného ízení je, aby celé trestní ízení probíhalo ekonomicky a účeln , kdy je nutno dbát na to, aby jejich účastník m nevznikaly zbytečné náklady a bylo co nejvíce šet eno jejich základních práv. Dle názoru jmenovaných jsou spln né podmínky pro spojení v ci dle ustanovení § 23 odst. 3 tr. ., a proto je d vodné postupovat dle § 219 odst. 1 tr. ., tzn. odročit hlavní líčení, vyčkat skončení p ípravného ízení v trestní v ci, kde bylo zahájeno trestní stíhání policejním orgánem ze dne 17.1.2013 a po p ípadném podání obžaloby postupovat ve smyslu společného ízení.

pokračování

26

sp.zn. 30T 7/2011

Nalézací soud postup navrhovaný obžalovaným Radomírem V. prost ednictvím jeho obhájc shora popsaný nemohl akceptovat, nebo nebyly spln né podmínky k provedení společného ízení ve smyslu ustanovení § 20 odst. 1 tr. . Argumenty uvedené v p edm tném návrhu jsou s ohledem na stádia jednotlivých ízení včetn dokazování p ed nalézacím soudem považovány za nep iléhavé, nebo p íslušný návrh na odročení hlavního líčení byl podán za situace, kdy dokazování v trestní v ci vedené u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 30T 7/2011 bylo tak ka skončené, nebo byly zprocesn né výpov di obžalovaných, tém všech sv dk , znalc , byly zprocesn né d kazy povahy listinné, kdy strany byly p edsedou senátu upozorn né na možnost prohlášení dokazování za skončené a následné p istoupení k záv rečným ečem. Trestní stíhání na základ usnesení policejního orgánu ze dne 17.1.2013 (č.l. 14275 a dál) bylo na samotném počátku a ze čty obvin ných osob se vztahovalo toliko k Radomíru V. a Romanu V. V trestní v ci projednávané v tomto trestním ízení se ze sedmi obžalovaných shodovaly pouze osoby Radomíra V. a Romana V. Je nesporné, že p ípravné ízení v tak závažné trestné činnosti, do které nepochybn pat í i „krácení dan “ probíhá po delší dobu. Společné ízení dle § 20 odst. 1 tr. . probíhá proti všem obvin ným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu, pokud tomu nebrání d ležité d vody. Soud I. stupn zastává stanovisko, že k navrhovanému postupu – společnému ízení brání d ležité d vody, a to jednak co do shodnosti osob obvin ných, resp. obžalovaných, a jednak z pohledu fáze p ípravného ízení či dokazování, ve kterém se jednotlivé trestní v ci nacházely. Pokud bylo argumentováno „ekonomičností a účelností“, pak je nutno vzít v úvahu, by pouze teoreticky a hypoteticky, že pokud by nalézací soud vyhov l návrhu obžalovaného Radomíra V. a trestní v c vedenou u Krajského soudu v Ostrav pod sp. zn. 30T 7/2011 by odročil na neurčito, resp. za účelem vyčkání, zda event. v jiné trestní v ci, kde bylo zahájeno trestní stíhání policejním orgánem dne 17.1.2013, bude podána obžaloba či nikoliv. Pokud by tento stav trval po „delší dobu“ ve smyslu ustanovení § 219 odst. 3 tr. ., bylo by nutno v lepším p ípad se souhlasem státního zástupce a obžalovaných p ečíst podstatný obsah protokolu o hlavním líčení včetn v n m provedených d kaz . Pokud by tento souhlas nebyl dán, muselo by být hlavní líčení provedeno znovu. Všechny posledn zmín né konkrétní skutečnosti mají vliv na délku ízení a v neposlední ad i v p ípad uznání obžalovaných vinnými na druh a výši trestu. Rovn ž nelze p ehlédnout, že obžalovaní Radomír V. a Roman V. jsou nadále ve vazb , a proto je nutno trestní ízení provést v rámci možností co nejrychleji. Pokud by byla podána obžaloba zhruba ve stejnou dobu tak, aby skutečn mohlo probíhat ve smyslu trestního ádu společné ízení, pak postup dle § 23 odst. 3 tr. . má smysl a opodstatn ní. Rozhodn tomu tak není v tomto konkrétním p ípad za této konkrétní situace. Nalézací soud v pr b hu dokazování musel ešit velmi podstatnou procesní otázku spočívající v tom, zda vydá rozhodnutí o p erušení ízení ve smyslu ustanovení § 224 odst. 1 tr. . a podá žádost o rozhodnutí o p edb žné otázce soudnímu dvoru či takto postupovat nebude. Soudu byl totiž doručen návrh obžalovaného Radomíra V., vyhotovený obhájci JUDr. Sokolem a JUDr. Chumem ze dne 16.8.2012 (dále jen návrh ze dne 16.8.2012) na postup soudu dle ustanovení § 9a a § 224 odst. 1 tr. . Následn bylo soudu doručeno dopln ní zmín ného návrhu ze dne 16.11.2012.

pokračování

27

sp.zn. 30T 7/2011

Podle § 9 odst. 1 tr. . orgány činné v trestním ízení posuzují p edb žné otázky, které se v ízení vyskytnou, samostatn ; podle ustanovení § 9a odst. 1 tr. . se ustanovení § 9 nepoužije na p edb žné otázky, o nichž rozhoduje výlučn Soudní dv r z ízený p edpisy Evropských společenství. Dle odstavce 2 citovaného ustanovení v p ípad , že soud v ízení podle tohoto zákona podává žádost o rozhodnutí o p edb žné otázce Soudnímu dvoru, vydá rozhodnutí o p erušení ízení. V citovaném návrhu ze dne 16.8.2012 obžalovaný Radomír V. (navrhovatel) argumentuje tím, že právní úprava dan z p idané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. o DPH ve zn ní platném v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 upravující problematiku základu a výpočtu dan z p idané hodnoty za zboží, které je v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , není v souladu s právní úpravou komunitární, tj. s p íslušnými ustanoveními Sm rnice Rady Evropské unie 2006/112/ES ze dne 28.11.2006 o společném systému dan z p idané hodnoty (dále jen Sm rnice). V citovaném návrhu byl akcentován princip nad azenosti komunitárního práva nad právem vnitrostátním a povinnost soudu a správních orgán aplikovat komunitární právo a interpretovat vnitrostátní právní normy v souladu s komunitárním právem jak vyplývá zejména z článku 10a a 95 Ústavy. V článku II A bylo poukázáno na úpravu základu a výpočtu dan z p idané hodnoty ze zboží, které je v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan podle ustanovení zákona o DPH ve zn ní platném v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 (národní právní úprava). V této pasáži je odkazováno na § 36 a § 41 zákona o DPH, které jsou blíže rozebrány včetn konkrétní citace, na což nalézací soud odkazuje. Taktéž bylo argumentováno tím, že zboží umíst né v da ovém skladu jsou podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních v tehdy platném zn ní v režimu podmín ného osvobození od dan . Dle § 43 odst. 3 zákona o DPH se tedy do základu dan spot ební da nezahrnuje v p ípad , že je dodáváno zboží v da ovém skladu. V této části návrhu je rovn ž vysv tlen pojem “da ový sklad” dle § 3 písm. g) zákona o spot ebních daních, p ičemž dle § 19 odst. 1 písm. a) tohoto zákona je vybraný výrobek v režimu podmín ného osvobození od dan , jestliže je umíst n v již citovaném da ovém skladu. Základ dan je v zákon o DPH upraven v ustanovení § 36, který v otázce zahrnování spot ební dan do základu dan z p idané hodnoty odkazuje na ustanovení § 41 zákona o DPH. V článku II B navrhovatel odkazuje na úpravu n kterých otázek týkajících se základu a výpočtu dan z p idané hodnoty ze zboží, které je v režimu podmín ného osvobození podle Sm rnice v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 (komunitární právní úprava). V úvodu této pasáže navrhovatel p ipouští, že v obecných otázkách jako je vymezení základních pojm (nap . dodání zboží) zákon o DPH kopíruje Sm rnici. Dále je poukazováno na článek 78 Sm rnice, dle kterého základ dan zahrnuje tyto položky: a) dan , cla, dávky a poplatky, s výjimkou samotné DPH, b) vedlejší výdaje, jako jsou náklady na balení, p epravu, pojišt ní a provize, které dodavatel zboží nebo poskytovatel služby účtuje k tíži po izovatele nebo p íjemce. Režimem podmín ného osvobození od dan se Sm rnice okrajov zabývá v kapitole 10 nazvané Osvobození od dan vztahující se na pln ní související s mezinárodním obchodem, který ve svém prvním oddílu upravuje celní sklady, jiné než celní sklady a podobné režimy, p ičemž jinými než celními sklady se u výrobk podléhajících spot ební dani rozumí prostory považované za sklady s da ovým dozorem pro účely článku 4 písm. b) Sm rnice 92/12/EHS. Podle posledn citované Sm rnice se “skladem s da ovým dozorem” rozumí místo, kde zboží podléhající spot ební dani se vyrábí, zpracuje,

pokračování

28

sp.zn. 30T 7/2011

skladuje, p ijímá nebo odesílá oprávn ný skladovatel v režimu s podmín ným osvobozením od dan p i výkonu svého povolání za podmínek stanovených p íslušnými orgány členského státu, kde se sklad s da ovým dozorem nachází. V článku II C navrhovatel poukazuje na rozpory mezinárodní a komunitární právní úpravou mající vliv na dotčené trestní ízení. Dle navrhovatele komunitární právní úprava nep edpokládá, že by m ly být ve vnitrostátní právní úprav zakotveny p ípady “částečného osvobození od DPH”, tedy p ípady, kdy do základu dan nebude zahrnována spot ební da . Tomuto záv ru napovídá mj. formulace článku 73 Sm rnice, jež je posléze citován, na což soud odkazuje. Je-li tudíž dodáno zboží v režimu podmín ného osvobození od dan , vyžaduje Sm rnice, aby byla do základu dan zahrnuta veškerá protipln ní, která dodavatel získal nebo má získat, včetn p ípadné platby na spot ební da . Dle článku 84 Sm rnice členské státy p ijmou opat ení nezbytná k zajišt ní toho, aby spot ební da splatná nebo odvedená osobou byla zahrnuta do základu dan v souladu s článkem 78 prvním pododstavcem písmena a). Nejasná úprava zákona o DPH umož ující nezahrnutí spot ební dan do základu dan z p idané hodnoty je v rozporu se zásadami, které sm rnice stanoví. Dále bylo poukázáno na d vody p ijetí Sm rnice, kdy je v odstavci 25 uvedeno, že základ dan by m l být harmonizován, aby uplatn ní DPH na zdanitelná pln ní vedlo ke srovnatelným výsledk m ve všech členských státech. Základ dan je tudíž v české vnitrostátní právní úprav vymezen v rozporu se Sm rnicí. Osvobození od dan , a to ani částečné, jak je vnitrostátn upraveno v ustanovení § 41 odst. 3 zákona o DPH, není v souladu s komunitárním právem, nebo Sm rnice takový postup neumož uje. Co se týče dalších argument , nalézací soud na citovaný návrh z 16.8.2012 odkazuje. V článku III. je vedena polemika, zda má Sm rnice, konkrétn články 73 a 78, p ímý účinek a tudíž Krajský soud v Ostrav jako soud I. stupn by m l položit Evropskému soudnímu dvoru i tuto otázku. Rovn ž by m la být položena otázka, zda umož uje Sm rnice částečné osvobození od dan z p idané hodnoty, tj. nezahrnutí spot ební dan do základu dan v p ípad dodání zboží v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Jako t etí otázka m la být položena v následujícím zn ní – je vnitrostátní právní úprava - zejména ustanovení § 36 odst. 1, odst. 3 a § 41 odst. 3, odst. 4 zákona o DPH ve zn ní platném v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 v souladu s komunitární úpravou, pop . do jaké míry se lze v oblasti právní úpravy základu a výpočtu dan z p idané hodnoty ze zdanitelných pln ní vázaných ke zboží a službám, které jsou v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , odchýlit od zn ní Sm rnice. Další dotaz m l sm ovat k tomu, jaké položky jsou p i eurokonformním výkladu zákona o DPH zahrnovány do základu dan a kdo je povinen da p iznat a zaplatit v p ípad p edvídaném ustanovením § 41 odst. 3 zákona o DPH, tedy v p ípad , kdy plátce uskuteč uje zdanitelné pln ní ve smyslu dodání zboží a poskytnutí služeb v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Poslední otázka m la spočívat v tom, jaké položky jsou p i eurokonformním výkladu zákona o DPH zahrnovány do základu dan a kdo je povinen da p iznat a zaplatit v p ípad p edvídaném ustanovení § 41 odst. 4 zákona o DPH, tedy v p ípad , kdy plátce (subjekt není plátcem spot ební dan ) uskuteč uje dodání zboží p i uvedení do volného da ového ob hu. Dopl ující otázka, jež by m la být položena Evropskému soudnímu dvoru, vycházela ze situace, kdy soud I. stupn návrh obžalovaného Radomíra V. ze dne

pokračování

29

sp.zn. 30T 7/2011

16.8.2012 zaslal Generálnímu finančnímu editelství a taktéž Ministerstvu financí, kdy tyto orgány zaslaly soudu I. stupn své stanoviska či vyjád ení, na která práv navrhovatel reagoval rozší ením dotazu na již zmín ný soudní dv r v tom smyslu, zda rozlišuje Sm rnice podmínky pro výpočet základu dan a zahrnování spot ební dan do základu dan pro dodání zboží a poskytnutí služeb. Dopl ující návrh ze dne 16.11.2012 (svazek 48, č.l. 14016 a dál) blíže rozebírá stanoviska či názory obou orgán , na které se obrátil nalézací soud s výsledkem již uvedeným, tzn. rozší ením dotazu pro Evropský soudní dv r. Na bližší detaily nacházející se v návrhu ze dne 16.11.2012 nalézací soud odkazuje. Ministerstvo financí, samostatné odd lení 904 – správní činnosti, čj.: MF87373/2012/904, po prostudování návrhu obžalovaného Radomíra V. ze dne 16.8.2012 p edložilo stanovisko, dle kterého v rámci stručné rekapitulace vyplývá: K problematice uvedené v návrhu obžalovaného Radomíra V. ze dne 16.8.2012, označené pod článkem II B byl odkaz na citaci ustanovení § 41 odst. 3 zákona o DPH ve zn ní platném a účinném od 1.4.2009 do 31.3.2010, odkaz na citaci ustanovení § 36 odst. 1 zákona o DPH na § 36 odst. 3 písm. b) zákona o DPH, z čehož vyplývá, že pokud je spot ební da součástí úplaty za vybraný výrobek, je p i dodání zboží součástí základu dan , a to i v p ípad , kdy je poskytována samostatn , resp. odd len od ceny zboží nebo služeb. V p ípadech, kdy dodavatel nepožaduje úhradu spot ební dan , není spot ební da součástí úplaty a nevstupuje do základu dan . K problematice uvedené v návrhu pod článkem II B byl odkaz na článek 73 a 78 Sm rnice s tím, že problematika stanovení základu dan a výpočet dan u zboží, které je v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , je ešena v § 41 zákona o DPH. Ustanovení § 41 zákona o DPH je v souladu s články 155 – 161 Sm rnice. K problematice pod článkem II C Ministerstvo financí uvedlo, že k dané problematice žádný metodický materiál vydaný nebyl, došlo toliko k odsouhlasení stanoviska k p ísp vku KDP 256/28.01.09 dodání vybraných výrobk podléhajících spot ební dani v režimu podmín ného osvobození od dan . Tento materiál je využitelný jako metodická pom cka k ešení dané problematiky. Ministerstvo současn tento materiál zaslalo soudu, který jej zprocesnil a vzal v úvahu. Nalézací soud odkazuje op tovn v detailech i na toto stanovisko Ministerstva financí, kdy v rámci stručné rekapitulace je dále možno konstatovat, že citované ministerstvo reagovalo na otázky, které by m l odpov d t Evropský soudní dv r následovn . V souladu se záv ry Evropského soudního dvora je da ový subjekt oprávn n spolehnout se na zn ní platné Sm rnice v p ípad , kdy uplynula lh ta pro transpozici Sm rnice do národního práva a národní legislativa je nekompatibilní se Sm rnicí, nebo pokud ustanovení Sm rnice definují práva, jichž se jednotlivci mohou domáhat proti státu. Tento postup je p itom podmín n tím, že dané ustanovení Sm rnice je bezpodmínečné a dostatečn p esné. V p ípad článku 73 a 78 není d vod domáhat se v da ovém ízení p ímého účinku Sm rnice. Na další otázku položenou Evropskému soudnímu dvoru (pod písmenem B) ministerstvo tvrdí, že Sm rnice výslovn neuvádí, kdy se spot ební da do základu dan nezahrnuje. Z jejího textu však vyplývá, že pokud spot ební da není součástí protipln ní, do základu dan se nezahrnuje. Vnitrostátní úprava ve zn ní platném od 1.4.2009 do

pokračování

30

sp.zn. 30T 7/2011

31.3.2010 je dle názoru Ministerstva financí v souladu s komunitární úpravou, od Sm rnice se odchýlit nelze. Součástí základu dan je vše, co je součástí úplaty za dané pln ní. Pokud je součástí úplaty spot ební da , je pro plátce, který uskuteč uje zdanitelné pln ní, součástí základu dan , a to i v p ípad , kdy je úplata na spot ební da poskytnuta odd len od ceny zboží nebo služeb. Povinnost p iznat a zaplatit spot ební da vzniká okamžikem uvedení vybraných výrobk do volného ob hu. Pokud plátce p i tomto uskuteč uje dodání zboží podle ustanovení § 13 zákona o DPH, je povinen spot ební da jako součást úplaty zahrnout do základu dan . O vyjád ení k „návrhu“ obžalovaného Radomíra V. bylo požádáno i Generální finanční editelství, jež nalézacímu soudu zaslalo „vyjád ení“, č.j. 36744/12-321010311 (svazek 47, č.l. 13504 a dál). Sekce metodiky a výkonu daní, odbor nep ímých daní, k problematice základu dan z p idané hodnoty v období 4/2009 až 3/2010 uvedlo, že dle zákona o DPH platného v daném období vyplývá, že základem dan (§ 36, 38 a 41) je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečn né zdanitelné pln ní od osoby, pro kterou je zdanitelné pln ní uskutečn no, nebo t etí osoby, vyjma dan za toto zdanitelné pln ní. V § 36 odst. 3 písm. b) a § 38 odst. 1 písm. c) zákona o DPH je up esn no, že se do základu dan také mj. zahrnuje spot ební da , pokud zákon nestanoví jinak v § 41 zákona o DPH. Podle § 41 zákona o DPH se do základu dan v p ípad obchod realizovaných uvnit da ového skladu dle ustanovení § 3 písm. g) zákona o spot ebních daních, tedy v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan nezahrnovala spot ební da . GF dále konstatovalo, že i ve smyslu Sm rnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH dle p íslušného článku 73 zahrnuje základ dan p i dodání zboží nebo poskytnutí služby „vše, co tvo í protipln ní“, které dodavatel či poskytovatel získal nebo má získat od po izovatele, p íjemce nebo t etí osoby za takové dodání zboží nebo poskytnutí služby včetn dotací p ímo vázaných k cen t chto pln ní. V článku 78 specifikuje, že základ dan zahrnuje dan , cla, dávky a poplatky s výjimkou samotné dan , tj. DPH a tzv. vedlejší výdaje (valné, pojistné atd.). V tomto sm ru je nutno považovat text zákona o DPH za slučitelný s textem Sm rnice, a to jak ve zn ní do 31.3.2011, tak ve zn ní po tomto datu. Zm na, jež byla provedena počátkem r. 2011 poslaneckým návrhem v rámci zamezení da ových únik v zákon o DPH m la dle p edkladatele pouze zpreciznit text zákona tak, aby nebylo možno polemizovat s principy stanovení základu dan . K návrhu p edložení p edb žných otázek k posouzení Evropskému soudnímu dvoru bylo uvedeno, že „otázka, se kterou je možno vážn polemizovat, je hypotéza obhajoby, že spot ební da jako taková by m la být zahrnována do základu dan z p idané hodnoty i p esto, že je aplikován režim podmín ného osvobození od spot ební dan “. Sm rnice okamžik zahrnutí spot ební dan do da ového základu v článku 78 neupravuje, pouze taxativn vyjmenovává položky, které do základu dan být zahrnuty musí. Okamžik zahrnutí spot ební dan do da ového základu však lze dovodit z článku 73, tj. „…..vše, co tvo í protipln ní, které dodavatel získal a nebo má získat od po izovatele, p íjemce nebo t etí osoby ….“. Z logického pohledu však částku na spot ební da získat dodavatel od po izovatele v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan nemá. Tuto by musel zahrnout do da ového základu pouze pokud by ji účtoval jako součást úplaty za dodání p íslušného zboží, avšak v takovém okamžiku je tvo en základ dan dle článku 73 transponovaného do § 36 odst. 1 zákona o DPH a nikoliv článkem 78, který je transponován do § 36 odst. 3 zákona o DPH. Tato da (spot ební da ) by m la vstupovat do základu dan až v okamžiku vzniku povinnosti její úhrady. GF nepovažuje návrh po p edložení p edb žných otázek za nezbytn

pokračování

31

sp.zn. 30T 7/2011

nutný. V dalším je možno na citované vyjád ení odkázat včetn p íloh č. 1, č. 2, jež byly součástí vyjád ení. P estože nalézací soud neakceptoval návrhy obžalovaného Radomíra V. vedoucí k p erušení trestního ízení a p edložení sporných otázek Evropskému soudnímu dvoru (o čemž bylo procesn rozhodnuto v pr b hu dokazování), obžalovaný Roman V. prost ednictvím obhájc JUDr. Vymazala a JUDr. Netta p edložil shodný návrh ze dne 11.1.2013. V rámci zd vodn ní tohoto postupu bylo argumentováno tím, že návrh na p erušení ízení a postup soudu dle § 9a tr. . je d vodný, nebo dle jeho názoru vnitrostátní právní úprava není v souladu s úpravou komunitární. Tento sv j názor dovozuje ze záv r společnosti DELOITTE ADVISORY, s.r.o. (dále jen DELOITTE), dle které Sm rnici je t eba vykládat tak, že částky vybírané na úhradu budoucí spot ební dan do základu dan z p idané hodnoty v p ípad , obchodování se zbožím v rámci da ového skladu, vstupují. S ohledem na tuto skutečnost existuje dle názoru DELOITTE nesoulad vnitrostátní právní úpravy zákona o dani z p idané hodnoty se Sm rnicí. Odborné vyjád ení společnosti DELOITTE bylo označeno jako „zahrnování spot ební dan do základu dan z p idané hodnoty“. Úkolem expertízy bylo uvést, jak je upraven základ dan z p idané hodnoty a položky zahrnované do základu dan z p idané hodnoty dle vnitrostátní právní úpravy a dle úpravy komunitární v oblasti zahrnování spot ební dan do základu dan p i dodání zboží v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Op tovn bylo poukazováno tak, jak v p edchozích p ípadech, na konkrétní ustanovení související s vnitrostátní právní úpravou vztahující se ke stanovení základu dan a na právní úpravu komunitární, resp. konkrétní články Sm rnice upravující zp sob stanovení základu dan . V detailech nalézací soud odkazuje na odborné argumenty této expertizy, jež vyústili v záv ry, které je možno rekapitulovat takto: Nelze jednoznačn potvrdit, zda částky vybírané dodavatelem na budoucí úhradu dosud nesplatné spot ební dan spadají pod pojem dan dle článku 78 písm. a) Sm rnice. Pokud pojmov do tohoto článku spadají, pak existující výklady tohoto ustanovení nevedou k jasným záv r m, zda díky p sobnosti tohoto článku částky vybírané dodavatelem na budoucí úhradu dosud nesplatné spot ební dan vstupují či jsou naopak vyjmuty ze základu dan . Pokud pojmov do tohoto článku nespadají, pak se p ikláníme k tomu, že vstupují do základu dan . Existuje určitá možnost, že by mohly být i tyto částky vyjmuty na základ článku 79 Sm rnice. Shora uvedené záv ry se vztahují k problematice „zahrnování spot ební dan do základu pro výpočet DPH dle komunitární právní úpravy“. Níže uvedené záv ry se budou vztahovat k problematice zahrnování spot ební dan do základu pro výpočet DPH dle vnitrostátní právní úpravy. Expertiza tvrdí, že dle vnitrostátní právní úpravy učin né k 31.3.2011 v p ípadech, kdy výrobky nebyly nejpozd ji k datu dodání uvedené do volného da ového ob hu a da ová povinnost z titulu zákona o spot ebních daních tak provozovateli da ového skladu nevznikla, platí tvrzení: a) u výrobk vyrobených a následn dodaných v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , spot ební da do základu dan pro výpočet DPH dle zákona o DPH není zahrnována a to bez ohledu na skutečnost, zda dodavatel od svého odb ratele či t etí osoby částku na úhradu této budoucí dan p ijal či nep ijal,

pokračování

32

sp.zn. 30T 7/2011

b) p i stanovení základu dan u dodání výrobk , které byly v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan p vodn dovezené či po ízené z jiného členského státu není zákon dostatečn jasný. V záv ru svého vyjád ení se společnost DELOITTE zabývala problematikou vnitrostátní právní úpravy ve zn ní k 31.3.2011 a ve zn ní k 1.4.2011 v otázce zahrnování částek požadovaných na úhradu budoucí spot ební dan do základu pro výpočet DPH. Op tovn je poukázáno na vnitrostátní úpravu, komunitární úpravu, na což v detailech soud odkazuje, nebo je argumentováno stejnými ustanoveními vztahujícími se k ob ma úpravám tak, jak již bylo v souvislosti s touto problematikou opakovan uvedeno. Záv rem se uvádí, že s ohledem na všechna zjišt ní se jim jeví jako pravd podobn správný postup, kdy částky kompenzací požadované dodavatelem od odb ratel či t etích osob v souvislosti s dodáním zboží jsou zahrnovány do základu pro výpočet z p idané hodnoty. Tomu odpovídá zákon o DPH ve zn ní účinném k 1.4.2011. Jednoznačný záv r však nelze učinit. Vzhledem k obsahu návrhu obžalovaných Radomíra V. a Romana V. se nalézací soud musel touto problematikou zabývat, kdy po seznámení s argumenty obžalovaných, event. společností, která provedla p íslušný rozbor, p istoupil soud k žádosti o stanovisko či vyjád ení oficiálních orgán ČR, a to Ministerstva financí a Generálního finančního editelství. V souvislosti s ešením této konkrétní trestní v ci si je soud I. stupn v dom, že se jedná o stanoviska r zných stran, p ičemž to je práv soud, který v rámci ešení této konkrétní v ci musí zaujmout konkrétní stanovisko včetn v cných argument v n m uvedených. Po prostudování již zmín ných návrh obžalovaných, odborné expertizy společnosti DELOITTE, Sm rnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH, jakož i judikatury Evropského soudního dvora vztahující se k této problematice, a pochopiteln vnitrostátní právní úpravy vztahující k jednotlivým sporným obdobím, dosp l k t mto záv r m. Žádné konkrétní otázky k event. zodpov zení obžalovaný Roman V. ve svém návrhu neuvedl, a proto soud bude v níže uvedeném stanovisku odkazovat na formální úpravu zvolenou obžalovaným Radomírem V. tak, aby bylo zcela zjevné, jaké stanovisko soud k jednotlivým argument m jmenovaného zaujme. Po d sledném vyhodnocení všech rozhodných skutečností soud I. stupn neshledává d vod pro p edložení Evropskému soudnímu dvoru obžalovaným Radomírem V. zformulované p edb žné otázky, a to s ohledem na tyto argumenty. A. Zkoumat p ímý účinek článku 73 a 78 Sm rnice by m lo smysl pouze v p ípad , že tyto by nebyly ádn a včas transponovány do České národní legislativy, konkrétn do zákona č. 235/2004 Sb. o DPH. Článek 73 Sm rnice byl pln transponován do § 36 odst. 1 zákona o DPH a článek 78 byl pln transponován do § 36 odst. 3 zákona o DPH. Ob ustanovení zákona o DPH jsou dle názoru soudu pln v souladu s výše uvedenými ustanoveními Sm rnice, a tudíž není d vod zkoumat, zda tyto články Sm rnice mají p ímou účinnost. B. Sm rnice neobsahuje samostatné ustanovení týkající se nezahrnování spot ební dan do základu dan p i tuzemském dodání zboží v režimu

pokračování

33

sp.zn. 30T 7/2011

podmín ného osvobození od spot ební dan . Nicmén tento postup lze dovodit p ímo z článku 73 Sm rnice, vycházeje z podstaty režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . V souladu s článkem 73 je základem dan (s výjimkami uvedenými v následujících článcích Sm rnice) p i dodání zboží vše, co tvo í protipln ní, které dodavatel získal nebo má získat od po izovatele, p íjemce nebo t etí osoby za takové dodání zboží. Z ustálené judikatury Evropského soudního dvora p itom vyplývá, že základ dan p edstavuje subjektivní hodnotu, tj. základem dan je úplata skutečn p ijatá a nikoliv n jaká cena odhadnutá na základ objektivních kritérií (nap . C-380/99 BERTELSMANN AG). Podstatou režimu podmín ného osvobození od spot ební dan je, že vybrané výrobky nejsou v tomto režimu zatížené spot ební daní, tj. ani dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , aniž by tento režim opustili, nezakládá povinnost p iznat a zaplatit spot ební da . Z tohoto d vodu dodavatel dodávající vybrané výrobky obvykle nepožaduje za dodání výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan jako součást úplaty (protipln ní) za dodané vybrané výrobky částku v budoucnosti splatné spot ební dan a tak v souladu s článkem 73 Sm rnice nevstupuje do základu dan spot ební da , kterou dodavatel vybraných výrobk neúčtoval jako protipln ní p i dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Tomuto postupu nebrání ani článek 78 Sm rnice, dle kterého do základu dan sice vstupují i dan (s výjimkou samotné DPH), ale pouze v p ípad , že jsou součástí základu dan ve smyslu článku 73 Sm rnice (tedy pouze v p ípad , že jsou součástí skutečn p ijaté úplaty). C. Jak již bylo uvedeno výše, ustanovení § 36 odst. 1 a odst. 3, § 41 odst. 3 a odst. 4 zákona o DPH jsou v souladu s komunitární úpravou obsaženou ve Sm rnici. Co se týče vyjád ení § 36 odst. 1, odst. 3 zákona o DPH, soud odkazuje na vyjád ení, jež je uvedeno výše. Ve vztahu k § 41 odst. 3 zákona o DPH možno uvést, že se jedná o právní úpravu, která pouze reaguje na zvláštní režim spot ební dan v p ípadech, kdy se vybrané výrobky nacházejí v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan (jak vyplývá i z d vodové zprávy v § 41), aniž by se však tato úprava odchýlila od obecných závazných ustanovení týkajících se výpočtu základu DPH. Jak již bylo uvedeno výše, vybrané výrobky nejsou v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan zatíženy spot ební daní a ani dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , jestliže vybrané výrobky v souvislosti s tímto dodáním neopustí tento režim, nezakládá povinnost p iznat a zaplatit spot ební da . Z tohoto d vodu dodavatel dodávající zboží obvykle nepožaduje za dodání výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan jako součást úplaty (protipln ní) za dodané vybrané výrobky úhradu spot ební dan . Jestliže tudíž dodavatel nepožaduje p i dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan jako součást protipln ní částku spot ební dan (což zcela odpovídá duchu režimu podmín ného osvobození od spot ební dan ), je zcela v souladu s § 36 odst. 1 zákona o DPH (i článkem 73 Sm rnice), že spot ební da nevstupuje do základu DPH. Ustanovení § 41 odst. 3 zákona o DPH nelze považovat za odchylku od obecného ustanovení § 36 odst. 1 zákona o DPH (a článek 73 Sm rnice), ani od ustanovení § 36 odst. 3 písm. b) zákona o DPH (a článek 78 Sm rnice), dle kterého základ DPH zahrnuje i

pokračování

34

sp.zn. 30T 7/2011

dan (s výjimkou samotné DPH), tj. i spot ební da , jedná se o ustanovení vyjas ující postup p i dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Vzhledem k absenci odchylky národní legislativy od komunitární úpravy není ani nutné dále zkoumat, na kolik se lze v oblasti právní úpravy základu dan a výpočtu dan u zdanitelných pln ní vázaných ke zboží v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan odchýlit od komunitární úpravy obsažené ve Sm rnici. Ustanovení § 41 odst. 4 zákona o DPH již jen potvrzuje postup, že p i dodání vybraných výrobk , které jsou v souvislosti s tímto dodáním uvedené (pro účely spot ební dan ) do volného da ového ob hu, se bude postupovat dle ustanovení § 36 zákona o DPH a jestliže dodavatel požaduje jako součást úplaty (protipln ní) i částku související spot ební dan (k okamžiku uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu vzniká povinnost p iznat spot ební dan , jestliže nejsou vybrané výrobky osvobozené od spot ební dan ), vstoupí tato spot ební da do základu dan . Op t zde tedy nedochází k odchylce od komunitární úpravy obsažené ve Sm rnici, primárn v článku 73 a 78 Sm rnice. D. Jak již bylo uvedeno výše, relevantní ustanovení zákona o DPH týkající se stanovení základu DPH jsou v souladu s komunitární úpravou obsaženou ve Sm rnici. K jinému výkladu nelze dosp t ani p i eurokonformním výkladu zákona o DPH. Ustanovení § 41 odst. 3 zákona o DPH žádným zp sobem nespecifikuje osobu povinnou p iznat a zaplatit DPH v p ípad zde uvedeném. Osoba povinná p iznat a zaplatit DPH je specifikovaná v § 108 zákona o DPH. V souladu s ustanovením § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je osobou povinnou p iznat a zaplatit DPH plátce, který uskutečnil zdanitelné pln ní dodání zboží s místem pln ní v tuzemsku, s výjimkou zde uvedených pln ní (ty se však tohoto p ípadu netýkají). I dodání vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan se ídí ustanovením § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a toto ustanovení je zcela v souladu s komunitární úpravou obsaženou v článku 193 Sm rnice. Nalézací soud akcentuje, že ustanovení § 41 odst. 3 zákona o DPH se žádným zp sobem netýká výpočtu základu dan u služeb, které mohou být poskytovány v souvislosti s existenci režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . E. Stanovisko nalézacího soudu k otázce pod tímto bodem, jež m la být p edložena k posouzení Evropskému soudnímu dvoru, souvisí i určitým zp sobem s p edchozí odpov dí. Jak již tedy bylo uvedeno výše, relevantní ustanovení zákona o DPH, týkající se stanovení základu DPH, jsou dle názoru soudu v souladu s komunitární úpravou obsaženou ve Sm rnici. K jinému výkladu nelze dosp t ani p i eurokonformním výkladu zákona o DPH. Ani ustanovení § 41 odst. 4 zákona o DPH žádným zp sobem nespecifikuje osobu povinnou p iznat a zaplatit DPH v p ípad zde uvedeném. Osoba povinna p iznat a zaplatit DPH je specifikována v § 108 zákona o DPH, kdy v souladu s tímto ustanovením (§ 108 odst. 1 písm. a/ zákona o DPH) je osobou povinnou p iznat a zaplatit DPH plátce, který uskutečnil zdanitelné pln ní dodání zboží s místem pln ní v tuzemsku, s výjimkou zde uvedených pln ní, avšak ty se dle názoru soudu projednávaného p ípadu nedotýkají. I dodání vybraných výrobk p i jejich uvedení do volného da ového ob hu se

pokračování

35

sp.zn. 30T 7/2011

ídí ustanovením § 108 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a toto ustanovení je zcela v souladu s komunitární úpravou obsaženou v článku 193 Sm rnice. Ve vztahu k návrhu obžalovaného Romana V., dopln ného odbornou expertizou společnosti DELOITTE nalézací soud dále konstatuje, že ve zmín né expertize se objevují obraty jako nap . „….nelze jednoznačn potvrdit …., …..pokud pojmov do tohoto článku spadají ….., …..pak se p ikláníme k tomu…..“. Z citované expertizy vyplývá určitá polemika ve vztahu k vnitrostátní právní úprav a úprav komunitární. Soud I. stupn neakceptuje stanovisko společnosti DELOITTE, jež je mj. shrnuto v úvodu samotného návrhu obžalovaného Romana V., dle kterého ze záv r této společnosti vyplývá, že Sm rnici je t eba vykládat tak, že částky vybírané na úhradu budoucí spot ební dan do základu dan z p idané hodnoty v p ípad , obchodování se zbožím v rámci da ového skladu, vstupují. Z tohoto zjišt ní dovozuji nesoulad vnitrostátní právní úpravy zákona o DPH ve zn ní do 31.3.2011 se Sm rnicí. Soud I. stupn akceptuje stanovisko GF v jeho vyjád ení pod č.j. 36744/123210-10311, dle kterého hypotéza obhajoby, že spot ební da jako taková by m la být zahrnována do základu dan z p idané hodnoty i p esto, že je aplikován režim podmín ného osvobození od spot ební dan je neakceptovatelná. Sm rnice o DPH okamžik zahrnutí spot ební dan do da ového základu v článku 78 neupravuje, pouze taxativn vyjmenovává položky, které do základu dan být zahrnuty musí. Okamžik zahrnutí spot ební dan do da ového základu však lze dovodit z článku 73, tj. „….vše to, co tvo í protipln ní, které dodavatel získal a nebo má získat od po izovatele, p íjemce nebo t etí osoby ….“. Z logického pohledu však částku na spot ební da získat dodavatel od po izovatele v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan nemá. Tuto by musel zahrnout do da ového základu pouze, pokud by ji účtoval jako součást úplaty za dodání p íslušného zboží, avšak v takovém okamžiku je tvo en základ dan dle článku 73 transponovaného do § 36 odst. 1 zákona o DPH a nikoliv článku 78, který je transponován do § 36 odst. 3 zákona o DPH. Tato da (spot ební da ) by m la vstupovat do základu dan až v okamžiku vzniku povinnosti její úhrady. Jak je patrno z úvodních pasáží od vodn ní tohoto rozhodnutí, trestní stíhání obžalovaných nebylo zahájeno současn . Stíhání Romana Z. a Evžena U. bylo zahájeno d íve (16.6.2010) oproti stíhání obžalovaných Radomíra V., Romana V., Tomáše Š., Dušana G. a Jana H. (7.10.2010). Zejména Roman Z. se ke sd lenému obvin ní vyjád il pom rn obsáhle a tudíž by mohlo být namítáno, že jeho výslech prob hl d íve, než bylo zahájeno trestní stíhání v či zbylým osobám, resp. za situace, kdy obvin ní či jejich obhájci nemohli být p ítomni výslechu Romana Z. a tudíž tato výpov by v či zbylým obvin ným mohla být procesn neúčinná. Tento názor však nalézací soud nem že akceptovat, kdy v této souvislosti je možno odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu, sp.zn. IV. ÚS 1740/09 ze dne 15.9.2011, který se touto problematikou zabýval. Nalézací soud v detailech na toto rozhodnutí odkazuje, kdy současn akcentuje, že považuje za podstatné, že další spoluobžalovaní m li p i zproces ování výpov dí spoluobžalovaných, u kterých bylo trestní stíhání zahájeno d íve, možnost se k této výpov di vyjád it, p íp. navrhnout protiargumenty. V tomto konkrétním p ípad však zejména obžalovaný Roman Z. byl opakovan vyslechnut, a to již i za situace, kdy jeho výpov di v íjnu 2010 se mohli

pokračování

36

sp.zn. 30T 7/2011

zúčastnit obhájci zbylých tehdy obvin ných. Z tohoto pohledu nalézací soud žádné procesní pochybení nespat uje. Tato trestní v c je složitá nejen po stránce skutkové a právní, nýbrž je obsahov náročná co do množství materiál , které byly zprocesn ny a které tvo í obsah tohoto vyšet ovacího spisu. Jak je patrno ze samotného pr b hu p ípravného ízení, taktéž i dokazování p ed nalézacím soudem, které probíhalo velmi intenzivn , obžalovaní zejména prost ednictvím svých obhájc pravideln p edkládali nové a nové d kazy a navrhovali neustále dopln ní dokazování. V okamžiku, kdy soud I. stupn prohlásil dokazování za skončené, neakceptoval další návrhy na dopln ní dokazování, nebo zaujal stanovisko, že skutkový d j posléze popsaný ve skutkové části výroku tohoto rozhodnutí byl dostatečn ze všech hledisek objektivizován a nejsou o n m d vodné pochybnosti. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 3 Tdo 1339/2010, ze dne 27.10.2010, vyplývá, že v § 2 odst. 5 tr. . a ani v § 2 odst. 6 tr. . zákon nestanoví žádná pravidla jak pro míru d kaz pot ebných k prokázání určité skutečnosti, tak stanovující relativní váhu určitých druh či typ d kaz . Soud v každé fázi ízení zvažuje, které d kazy je t eba provést, p íp. zda a nakolik se jeví nezbytným dosavadní stav dokazování doplnit. S p ihlédnutím k obsahu již provedených d kaz tedy posuzuje, na kolik se jeví nap . návrhy stran na dopln ní dokazování d vodnými (pot ebnými) a které mají naopak z hlediska zjiš ování skutkového stavu v ci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážd né d kazy hodnotí podle vnit ního p esv dčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností p ípadu jednotliv i v jejich souhrnu. Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do jeho výlučné kompetence. Je na úvaze soudu, jakými d kazními prost edky bude objas ovat určitou okolnost, která je pro zjišt ní skutkového stavu významná. Z hlediska práva na spravedlivý proces je však klíčový práv požadavek náležitého od vodn ní rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 125 odst. 1 tr. . Obvin ný Roman Z. v rámci svého prvního procesního výslechu dne 16.6.2010 (č.l. 3359 – 3362) využil svého práva nevypovídat. Obvin ný Roman Z. dne 7.10.2010 k protiprávnímu jednání kladené mu za vinu se vyjád il pom rn obsáhle (č.l. 3363 – 3369). V rámci své procesní výpov di používal vlastní poznámky, jež p edložil policejnímu orgánu k po ízení kopie, kdy tyto se nachází ve spise na č.l. 3370 – 3390 (originály t chto poznámek byly Z. p edložené nalézacímu soudu v souvislosti s jeho procesní výpov dí u hlavního líčení tak, jak to vyplývá ze samotného protokolu o hlavním líčení). V souvislosti se společností Barella, s.r.o., jej zhruba v kv tnu 2009 oslovil spoluobžalovaný Š., kterého znal z d ív jších dob, s nabídkou n jaké kancelá ské práce. 15.6.2009 došlo k podepsání pracovní smlouvy se společností Barella na funkci asistenta jednatele za odm nu 15.000,- Kč hrubého, p ičemž do 20.000,- Kč čistého mu po p edchozím slibu doplácel Š. Posléze obdržel klíče od kancelá e firmy Barella, s.r.o., jež m la sídlo v Ostrav na ul. Martinovské. Když nastupoval do společnosti, Š. mu ekl, že jednatel U. není schopný pro jednání s ú ady, když p ebíral účet u KB v Praze, zrušil p ístup pro A. pro p ímé bankovnictví. Z. rovn ž uvedl, že když nastoupil do společnosti, pak obchodování se společností ČEPRO již fungovalo, do čehož v bec nezasahoval. S ohledem na zm nu jednatele společnosti, ČEPRO znovu vyžadovalo dodatek ke smlouv včetn potvrzení osoby oprávn né k vysklad ování a

pokračování

37

sp.zn. 30T 7/2011

nasklad ování zboží. Š. mu dal také peníze na zakoupení mobilu s tím, aby posléze zatelefonoval A., na kterého mu dal číslo, jménem společnosti Barella, a aby zastavený odb r vy ešil. Op tovn to byl Š., který mu dal telefon Sagem, jež m l být údajn registrovaný na n jaký sportovní klub. Tento telefon m l používat pro komunikaci s ním, jeho číslo m l jak v tomhle telefonu, tak i ve svém soukromém uloženo pod jménem „K. Dan“. Od Š. obdržel „n jaké účetnictví Barelly“ jež bylo do té doby vedeno s tím, aby jej založil do n jakých šanon a vyskládal v kancelá i. Zmín né účetnictví bylo do konce b ezna 2009, jednalo se o faktury p ijaté, vydané, n jaké účetní záv rky. On sám účetnictví nevedl a zastával stanovisko, že toto se v podstat nevedlo. Do šanon zakládal faktury, které p icházely ze společnosti ČEPRO jednak na spot ební da a v té dob i za úhradu PHM. P ílohy č. 14 pro ČEPRO vypl oval dle pokyn Š. Když p išel do datové schránky dopis, m l Š. o tomto informovat a dle jeho pokyn jej vybral. Do konce r. 2009 m l Š. p ímý p ístup na účet společnosti Barella p es „profibanku“, takže dle pot eby p íkazy zadával p ímo on. Od r. 2010 již tuto možnost nem l a on (myšleno Z.) musel vytvo it tabulku a poslat ji na adresu „centralrafinerie“, dále si nepamatoval. U. vždy toliko podepsal dokumenty, které m l p ipravené. Obžalovaný Z. rovn ž popsal okolnosti jednání s pracovníky FÚ, pro které jednak m li nachystat n jaké podklady, k čemuž nedošlo, a pokud se tito dostavili do sídla společnosti Barella a žádali vydání všech doklad , dle pokyn Š. vyklidil kancelá za účelem malování a pracovníky správce dan poslal pryč. Š. mu na ídil, aby nachystal faktury ze společnosti Crofton na společnost, jejíž iniciály si již nepamatoval, s tím, že je to domluveno s jednatelem K. z této společnosti. Taktéž mu ekl, o kolik to má být více než faktury vystavené Barellou. Nachystané faktury mu posléze Š. vrátil „oražené“ s tím, že tyto má p edat na Celní ú ad Ostrava J. Š. mu p edal dv p iznání k dani z p idané hodnoty za společnost Crofton Invest, aby je podal na FÚ Ostrava II, také mu p edal dopln ná a vypln ná p iznání k DPH týkající se společnosti Barella za m síce listopad a prosinec 2009 a za m síce leden, únor a b ezen 2010, aby tyto zanesl na FÚ. V rámci obchodování společnosti Barella m l p ipravit návrh faktoringové smlouvy mezi Newington Limited a Barellou, a toto umístit jako rozepsané na e-mail Barelly. Koupil si vzory smluv a podle podklad tak učinil. Úkoly související se společností Barella mu zadával Š. a posléze i pro společnost UNICORN CS RATE. P edal mu 960.000,- Kč, aby tyto zaplatil na FÚ Ostrava jako nedoplatek Barelly na DPH. Posléze jej zaúkoloval, aby zajistil kancelá se sídlem mimo kraj, což učinil, a to v Byst ici pod Hostýnem. P i své činnosti se setkal nikoliv fyzicky s jménem Roman V., což vyplynulo jak z rozhovor , tak i z informací od Š. a B. Roman V. m l používat e-mailovou adresu „centralrafienrie“. Posledn jmenovaný m l p ímé bankovnictví na účet společnosti Barella za A.. Rovn ž m l kontakt s Radomírem V., který m l používat e-mail „xxx@xxx“, dále si již nepamatoval, ze kterého mu poslal e-mail s instrukcemi, kam má posílat faktury a tabulky od společnosti ČEPRO. N kdy v kv tnu mu Radomír V. telefonoval na kódovaný telefon Sagem ohledn rozší ení denního limitu bankovního účtu společnosti UNICORN CS RATE. Z. tvrdil, že rovn ž komunikoval s G., jehož telefonní číslo m l v telefonním p ístroji Sagem uloženo pod jménem „Tercie“. G. zajiš oval v ČEPRU vysklad ování a nasklad ování za pomocí systému MARS, a to v souvislosti se společností Barella. E-mailem mu posílal podklady pro postoupení pohledávky mezi společnostmi Barella, s.r.o., a Unicorn Čerpací stanice, a také mu ohledn t chto informací telefonoval. G. m l notebook i s kartami Mars, které p ivezl ze společnosti ČEPRO pro obchodování za společnost UNICORN CS RATE. Byly to postupn karty na jeho osobu (myšleno Z.) na T. a posléze na T. Zmín né notebooky spolu s kartami a mobilním internetovým p ipojením p edal Š. a ten je p edal nebo

pokračování

38

sp.zn. 30T 7/2011

poslal do Krom íže G. Když byl n jaký problém ve společnosti ČEPRO s n jakým nákla ákem či tankováním a jej kontaktovali z ČEPRA, tak on telefonoval G., který to vždy vy ešil. Dle výpov di Z. m la společnost Barella fungovat s ohledem na informace Š. do konce r. 2009, poté m la být p epsána na n koho jiného. V následujících fázích výpov di Roman Z. popisuje okolnosti, za kterých m lo dojít k provedení p evodu obchodního podílu společnosti Barella, s.r.o., na „Vietnamce“, na což soud odkazuje s tím, že s tímto p evodem byly problémy, nebo fyzicky osoba Vietnamce nekorespondovala s jeho fotografií v pase. Práv z d vodu zm n jednatele došlo k zastavení obchodování od společnosti ČEPRO, kdy následn byly vyvinuté aktivity, aby došlo k obnovení a uvoln ní zablokovaného zboží. Obžalovaný Z. akcentoval, že vykonával jen ty v ci, jež mu byly na ízené či ečené Š. Po ukončení jeho činnosti ve společnosti Barella ke konci února 2010 začal dle pokyn Š. vykonávat obdobnou činnost pro společnost UNICORN CS RATE. Čeho se jeho činnost m la týkat, je uvedeno v následné části jeho výpov di, na což nalézací soud odkazuje. Pokud se zmínil, že byl v telefonickém kontaktu s Radomírem V., pak tuto skutečnost zjistil jednak ze sd lení Š. a posléze on sám (myšleno Z.) Radomíru V. telefonoval ze svého telefonního p ístroje. Spoluobžalovaný U. jej neúkoloval, vždy vše probíhalo tak, jak ekl Š., co je t eba ud lat nebo za ídit, a on pak (myšleno Z.) kontaktoval U. nebo mu poslal zprávu, na základ které došlo posléze ke sch zce, v rámci které tento podepsal to, co bylo t eba. Na podrobnosti se nikdy neptal, avšak principiáln v d l, o co se jedná. Záv rem této své procesní výpov di Roman Z. uvedl, že U. chápal jako oficiálního jednatele pot ebného pro jednání s ú ady, Š. jej úkoloval (myšleno Z.) a zajiš oval r zné informace jak z FÚ, tak z ú adu celního. B. dle jeho názoru zajiš oval p íslušníka vietnamské národnosti pro účely nového jednatele. Roman V. provád l platby se společností Newington na účet společnosti Barella a poté na společnost ČEPRO. Radomír V. zajiš oval finanční transakce jednak u společnosti Barella a posléze u společnosti UNICORN CS RATE. G. a H. zajiš ovali vysklad ování a nasklad ování zboží u ČEPRA. Záv rem této procesní výpov di požádal policejní orgán o status spolupracujícího obvin ného dle § 178a tr. . Dne 21.10.2010 byl realizován výslech obvin ného Romana Z. jako osoby, které bylo p iznáno postavení ve smyslu ustanovení § 178a tr. . (č.l. 3391 – 3408). V úvodu této výpov di byl p ítomným státním zástupcem poučen o podmínkách a d sledcích postupu ve smyslu § 178a tr. . a taktéž je zaprotokolováno, že jmenovaný m l k dispozici své vlastní rukou psané poznámky, do kterých nahlížel. Vzhledem k počátečnímu obsahu protokolované výpov di dosp l nalézací soud k záv ru, že po obsahové stránce je vyjád ení Romana Z. shodné tak, jak učinil ve své procesní výpov di dne 16.6.2010, a proto na ni nalézací soud pln odkazuje, nebo by se jednalo pouze o opisování jeho vyjád ení. Obžalovaný Roman Z. rovn ž uvedl, že to byl op tovn Š., který mu p edal p iznání k DPH za společnost Crofton Invest, aby jej p edal na FÚ Ostrava II, což učinil. Ke kterým m síc m se toto da ové p iznání však vztahovalo, si již nepamatuje. Se Š. se domlouvali, že pro společnost Barella bude pracovat zhruba do konce roku, nebo posléze bude tato společnost p epsána a p evedena n kam jinam. 14.12.2009 jeli společn s U., S. a R., který domluvil nového jednatele p es pana B., do Brna, kde m lo dojít k p episu společnosti na nového jednatele. Čekal na n již B. s n jakým Vietnamcem a poté se odebrali k notá ce provést notá ský záznam nebo zápis. Vzhledem k tomu, že Vietnamec nem l výpis z rejst íku trest , notá ka úkon odmítla, a proto se vraceli všichni zp t do Ostravy. Cestou n kdo telefonoval R. s tím, že p epis je domluvený na následující

pokračování

39

sp.zn. 30T 7/2011

den, tj. 15.12.2009, a proto jeli znovu s U. do Brna, kde se potkali s B. a Vietnamcem a následn šli zrealizovat p evod k jinému notá i. V této souvislosti mu Š. ekl, aby zajistil novou kancelá pro společnost Barella, avšak mimo kraj. Učinil tak a kancelá zajistil v Byst ici p. Hostýnem. Do konce r. 2009 m l Š. p ímý p ístup na účet společnosti Barella p es profi banku, takže když bylo nutno proplácet n jaké v ci nebo dát mu výplatu, „tak to činil p ímo“. Od r. 2010 vždycky musel napsat e-mail na adresu centralrafinery panu V. a tento následn platbu provedl. V dob , kdy již byl jednatelem společnosti Barella ten „Vietnamec“, došlo k zastavení obchodování se společností ČEPRO a tudíž bylo nutno p ivést nového jednatele do Prahy na ČEPRO za účelem uvoln ní zboží, které bylo blokováno. Od Š. obdržel telefonní číslo na B. na jeho kódovaný telefon, na který jej kontaktoval s tím, že je zapot ebí toho „vietnamského jednatele“. 31.3.2010 zajel do Hodonína, kde B. p ivedl Vietnamce, domnívá se, že to byl tentýž, který byl p i p episu společnosti. Posléze šli na Obecní ú ad v Hodonín , kde byla ov ena plná moc mezi ním a mnou (myšlenou Z.) na jednání ve společnosti ČEPRO. Od Š. obdržel 100.000,- Kč, které p edal B. a ten je dal n jakému mladšímu muži mezi 25 – 30 lety. On (myšleno Z.) naložil Vietnamce a jeli do Prahy do ČEPRA a když sed li v jednací místnosti, zjistil, že tento má doklady nebo pas na úpln jiné jméno, takže odtud odjeli a zavezl jej zp t do Hodonína. 3.5.2010 jel op tovn s U. do Brna, kde na jedné benzínce čekali na B., který op tovn dle jeho názoru p ivezl fyzicky stejného Vietnamce, který byl p i p episu společnosti a taktéž p ivezl s sebou tlumočníka. Následn odjeli znovu do ČEPRA jednat o uvoln ní zablokovaného zboží. Cestou se U. bavil s tlumočníkem a Vietnamcem a díval se do jeho pasu a zjistil, že p i poslední návšt v ČEPRA s Vietnamcem si tohoto fotili a fotografie, která je v pase, v bec neodpovídala vzhledov Vietnamci, se kterým jeli. Po dojezdu do Prahy m li domluvenou sch zku s JUDr. S. Posléze ani další jednání v budov ČEPRA nebylo úsp šné. Následn došlo znovu k zapsání U. jako jednatele společnosti Barella, k tomuto však již nedošlo v Ostrav , nýbrž v Brn , kde vše za izoval B. Obžalovaný rovn ž uvedl, že pro jednání společnosti Barella s ČEPREM vytvá el základ dopisu pro JUDr. S., kdy tento dopis se nacházel v zadrženém notebooku společnosti UNICORN CS RATE. Ješt p ed zadržením jej Š. n kolikrát poslal do Byst ice p. Hostýnem pro poštu od společnosti Barella, a to jak do schránky, tak i na poštu. Š. mu rovn ž ekl, aby sehnal kancelá n kde v Ostrav pro novou společnost, která bude obchodovat a pokračovat s obchodováním se společností ČEPRO místo Barelly. Kancelá zajistil v Ostrav – Svinov . Z. rovn ž uvedl, že Š. v jeho p ítomnosti často telefonoval jak Romanu V., tak i Radomíru V., nebo je oslovoval k estními jmény. K dopl ujícím dotaz m stran Z. dále uvedl, že v souvislosti se zám rným malováním kancelá e na ul. Martinovské, kde m la sídlo společnost Barella, účetnictví sbalil dle pokyn Š. do krabice, kterou n jakou dobu m l v aut , poté ji po uklizení kancelá e zp t donesl do této místnosti a následn p edm tnou krabici zavezl do garáže na ul. Polaneckou. Je mu známo, že Š. m l účetní firmu a taktéž vyvíjel i n jaké další aktivity. Disponoval s razítkem společnosti Barella a pokud je mu známo, jedno m l i spoluobžalovaný U. S výjimkou jim popsané péče o účetnictví Barelly d lal „takové tabulky“ v dob , kdy společnost ješt nakupovala zboží od ČEPRA, ve které byly jednotlivé faktury tak, aby byly známy formy obchodování. Š. toto po n m cht l, aby mohl vyplnit p ílohu č. 14 a da ové p iznání. Jednání, jež se mu kladlo za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání se zakládá na pravd s tím, že on nem l p ístup k financím, plnil to, co mu bylo ečeno. Žádného školení o fungování v da ovém skladu společnosti ČEPRO se nezúčastnil, pouze byl proškolen jejími pracovníky, jak má vypl ovat p ílohu č. 14. Je mu známo, že Barella m la

pokračování

40

sp.zn. 30T 7/2011

s ČEPREM uzav ené dv smlouvy, jež byly součástí účetnictví, kdy tyto mu p edal op tovn Š. s tím, že jedna byla rámcová, nezná bližší označení. Jedna byla obecná, ve které byly obecné podmínky vztahující se k obchodování s ČEPREM. Jedna ze smluv upravovala okolnosti týkající se vysklad ování a nasklad ování zboží a chodu da ového skladu. Zmín ná p íloha č. 14 se vztahovala ke smlouv „konkrétní“, kde byly uvedené osoby oprávn né k nasklad ování a vysklad ování. Rovn ž nebyl blíže seznámen se systémem MARS, konkrétní školení neabsolvoval, pouze p i p evzetí „čteček a karet“ do systému obdrželi od sv dka L. na flashce návod k používání, který však blíže nestudoval, nebo s ním nepracoval. P ipustil, že v jeho p ítomnosti pracovník společnosti ČEPRO L. provedl kontrolní objednávku p i aktivaci karet systému MARS. K opakovanému dotazu souvisejícímu s obchodováním zboží v da ovém skladu uvedl, že od společnosti ČEPRO dle jeho názoru mohou kupovat zboží společnosti, které s ní m ly uzav enou smlouvu. Pokud je mu známo, v rámci da ového skladu je možno, aby společnosti mezi sebou nakupovaly a prodávaly. Spot ební da je nutno zaplatit v okamžiku vyskladn ní, je mu známo, že docházelo k vystavování zálohových faktur na spot ební da společnosti ČEPRO, kterou fyzicky vid l a musela se zaplatit částka na této faktu e uvedena p edtím, než došlo k uvoln ní zboží. V okamžiku, kdy n kdo objednal prodej zboží z da ového skladu, k čemuž sloužil z ejm systém MARS, bylo nutno zaplatit zálohovou fakturu již zmín nou, kdy tuto fakturu ČEPRO poslalo na pražské telefonní číslo, jež bylo uvedeno v e-mailu od V. Krom již zmín né úhrady spot ební dan bylo nutno zaplatit samotné zboží. Zda množství odebraného zboží uvedené v p íloze 14 odpovídalo skutečn odebranému množství PHM, obžalovaný Z. neví s tím, že jej neobjednával ani nevysklad oval (č.l. 3404). Akcentoval, že zmín nou tabulku tvo ící p ílohu č. 14 vypl oval po domluv a dle pokyn spoluobžalovaného Š. Vytišt nou tabulku nechal podepsat U. Pokud byl dotazován, zda se účastnil n jaké dohody, jakým zp sobem bude vypl ováno da ové p iznání k DPH za společnost Barella, uvedl, že v podstat o všem rozhodoval Š., kterému on sd lil údaje, se kterými disponoval, ke kterým se již vyjád il. Vzhledem k tomu, jakým zp sobem obdržel pokyny ke zpracování podklad , mu bylo jasné, že vyhotovené a odevzdané da ové p iznání k DPH neodpovídá skutečnostem. Da ové p iznání podepsané U. jako jednatelem společnosti na FÚ doručil on sám a taktéž uhradil nedoplatek na DPH ve výši 960.000,- Kč, jež obdržel od Š. Pokud je mu známo, Š. byl jednatelem společnosti TREDSTONE, která vedla účetnictví Barelly, avšak v jeho p ítomnosti se tento nikdy o účetní doklady společnosti Barella, s.r.o., nezajímal. Disponoval toliko se souhrnnými informacemi o objemu zboží. Smlouvy s ČEPREM, ke kterým se vyjad oval, byly podepsány U., avšak u podpisu nebyl. Poznámky, které m l u procesních výslech , si zpracovával sám až po svém zadržení. Pokud je mu známo, se systémem MARS v souvislosti se společností Barella pracovali G. a H. na základ pov ení, jež je oprav ovalo k nasklad ování a vysklad ování minerálních olej ve společnosti ČEPRO. M li být n kde v Krom íži, avšak kde p esn , neví. K cílenému dotazu, zda se m že vyjád it, která ze společností obchodovala s Barellou v da ovém skladu, uvedl, že se jednalo o hodn firem, konkrétn uvedl společnost PetroJet. U hlavního líčení obžalovaný Roman Z. zejména stvrdil své výpov di z ízení p ípravného a dále dodal, že nebyl v této souvislosti na n j čin n žádný nátlak, nebyla mu nabídnuta žádná výhoda, byl pouze upozorn n na možnost varianty spolupracujícího obvin ného. Byl upozorn n, že výslech bude v p ítomnosti státního zástupce a obhájc obvin ných. Poznámky, které m l k dispozici v p ípravném

pokračování

41

sp.zn. 30T 7/2011

ízení, p edložil k nahlédnutí v originále i soudu, který konstatoval, že se jedná o totožné písemné poznámky. Obžalovaný Z. rovn ž potvrdil, že až do jeho výslechu (mín no procesní výslech u hlavního líčení) na n j nebyly čin ny žádné snahy od „kohokoliv“ o zm nu výpov di. Obžalovaného Radomíra V. fyzicky u hlavního líčení vidí poprvé a „má za to“, že s ním telefonoval v jednom p ípad , kdy obsah telefonátu se týkal ešení n jaké finanční situace s tím, že Š. mu íkal, že bude volat pan V. a posléze skutečn n kdo telefonoval, aniž by se však p edstavil, takže to nem že potvrdit, že to byl on, je to jen jeho domn nka. Podle hlasu se jednalo o staršího člov ka s hrubším hlasem. Hovor byl veden n co ohledn účtu v bance. Jméno Radomíra V. občas zazn lo z úst Š., kdy si vzpomn l na jednu situaci v souvislosti s Barellou, jež se týkala platební karty a p ístupu k internetovému bankovnictví. Bylo mu tehdy ečeno, že v souvislosti s p evodem obchodního podílu na U. necht n n kdo zrušil p ístup, díky čemuž se práv V. na účet dostat nemohl. Obžalovaného Romana V. nezná, u hlavního líčení jej vidí poprvé, neví o tom, že by s jmenovaným byl v telefonickém kontaktu. Tomáše Š. zná zhruba od r. 2003 – 2004, byl to práv on, který jej úkoloval a ídil. Obžalovaného U. poznal v dob , kdy začal pracovat pro společnost Barella. Obžalovaného G. n kde vid l, pozd ji s ním byl v telefonickém kontaktu. H. nevid l a taktéž s ním nemluvil. Kam putovaly cisterny s pohonnými hmotami, resp. kdo byl konečným odb ratelem, mu není známo. Nalézací soud konstatuje, že výpov obžalovaného Z. a již učin ná jím osobn spontánn či k dotaz m soudu byla shodná po stránce obsahové jako výpov di učin né v ízení p ípravném. V pr b hu jeho výslechu došlo k situaci, kdy obžalovaný uvedl, že dle jeho názoru již ekl vše co ví, s tím, že od této chvíle využívá svého práva nevypovídat. S tímto stanoviskem nesouhlasil obžalovaný U. prost ednictvím svého obhájce Mgr. Grepla, dle kterého Z. jako spolupracující obvin ný by m l plnit své závazky v souladu s tímto institutem, a tudíž m l by odpov d t na dotazy obhajoby. Na takto vzniknuvší situaci obžalovaný Z. reagoval, že „nemá co skrývat“, vypovídat je ochoten s tím, že vše co v d l, již uvedl. Vzhledem k jeho ochot dále vypovídat bylo umožn no obhajob klást dotazy, ke kterým tento dále vypov d l, že vypln né p ílohy č. 14 dle pokynu (k čemuž se opakovan podrobn vyjád il) byly zadány do systému ČEPRA a s podpisem statutárního zástupce odeslané poštou rovn ž této společnosti. P ipravené p ílohy č. 14, jakož i všechny další materiály, kde bylo nutno podpis U., postupoval tak, že se dohodli telefonicky na sch zce, on (myšleno Z.) zajel za U., který tyto materiály podepsal. Není mu známo, že by jakoukoliv listinu podepsal jménem U. kdokoliv jiný. O postavení spolupracujícího obvin ného vznesl žádost v či orgán m činným v p ípravném ízení on sám, nebylo to obrácen . Potvrdil, že protiprávní jednání, jež je popsáno v obžalob ve vztahu k jeho osob , se takto uskutečnily. P ipustil, že jako asistent editele společnosti Barella vid l n jaké výpisy ze skladu, kolik se odčerpalo, vyhotovoval p ílohu č. 14, jednal dle pokyn v či FÚ, navšt voval spoluobžalovaného U., cenové nabídky na pohonné hmoty od společnosti ČEPRO chodily mailem, ke kterému m l p ístup. Naproti tomu ne ešil finance, obchodování, personální otázky. Z. vyslovil názor, že práce, které vykonával, t mto rozum l, nepot eboval se s nikým poradit či vznést námitky. Respektoval pokyny Š. Pokud u hlavního líčení zazn lo z jeho úst jméno „V.“ a v p ípravném ízení uvedl, že Š. oslovil V. k estním jménem, pak k tomuto zdánlivému rozporu uvedl, že hlavní líčení je konáno s určitým časovým odstupem, výpov di v p ípravném ízení jsou p esn jší, nebo si je pamatoval lépe. Setrval na svém tvrzení, že dle jeho názoru se hovo ilo s V. starším. Pokud byl cílen dotázán,

pokračování

42

sp.zn. 30T 7/2011

zda vid l nebo slyšel, že by Š. p ijímal a vykonával pokyny obžalovaných Radomíra V. a Romana V., uvedl, že takto se p ímo vyjád it nem že, nevid l je spolu, avšak tuto skutečnost dovozuje z obsahu telefonát . Ze společnosti ČEPRO na Barellu chodila jednak celková faktura na spot ební da a posléze jednotlivé faktury, domnívá se, že na odebrané zboží. Do „tabulky“ pod č. 14, ke které je opakovan dotazován, dopisoval litry, které se za den prodaly, včetn ceny. Obžalovanému Z. byly p edložené „p ílohy č. 14“ (č.l. 6457), ke kterým uvedl, že se domnívá, že se jedná o „tabulky“, o kterých vypovídal. Posléze se vyjád il k jednotlivým údaj m na této p íloze č. 14, kdy soud na jeho vyjád ení odkazuje. Akcentovat však je nutno opakované stanovisko obžalovaného Z., dle kterého tento zmín nou p ílohu č. 14 vyhotovoval dle pokyn obžalovaného Tomáše Š. V letech 2009 – 2010 jednal v ČEPRU asi 3 – 4 krát, nap . s A., P., L. a dalšími pracovníky, jednal s n ma i telefonicky. Vždy, když byl n jaký problém, jež se týkal Barelly, jel do ČEPRA na primární popud Š., který mu ekl, že je t eba to vy ešit, aby mohlo probíhat obchodování. Od koho se Š. dozv d l o event. vzniknuvším problému, neví. Obžalovaný Š. reagoval ve smyslu ustanovení § 214 tr. . na výpov obžalovaného Z. velmi kategoricky v tom sm ru, že s jeho výpov dí „zásadn nesouhlasí“, ve zbytku se vyjád í ve své procesní výpov di. V souvislosti s výpov dí obžalovaného Z. byly opakovan zmi ovány poznámky, které m l jmenovaný k dispozici u všech procesních výpov dí. Obžalovaný Z. tvrdil, že s výjimkou adresy obhájkyn jsou všechny záznamy psané jeho vlastní rukou, o čemž není d vod pochybovat. Obsah záznam je tak ka totožný s procesními výpov mi jmenovaného a tudíž není nutno znovu rekapitulovat obsah t chto poznámek, stačí na n toliko odkázat (č.l. 3370 – 3390). Jak již bylo uvedeno, originály m l nalézací soud rovn ž k dispozici, které posléze byly obžalovanému vráceny, nebo soud nezvažoval eventualitu písmoznaleckého zkoumání ve vztahu k autorovi poznámek. Obvin ný Jan H. dne 8.10.2010 p ed policejním orgánem využil svého práva nevypovídat, pouze uvedl, že si podává stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání (č.l. 3447 – 3451). Obvin ný Jan H. dne 9.10.2010 (č.l. 291 – 291 v.t.) v rámci rozhodování o návrhu státního zástupce na jeho vzetí do vazby p ed soudkyní Okresního soudu v Ostrav uvedl, že jednání, jež se mu klade za vinu usnesením trestního stíhání, se více jak z 80 % nezakládá na pravd . P ipustil, že pracoval ve společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., kdy za pomocí speciálního programu MARS, jež nelze oklamat, provád l úkony související s vysklad ováním a nasklad ováním zboží – nafty a benzínu pro společnosti PetroJet a Barella prost ednictvím firmy ČEPRO. Pro firmu EUROJET zmín né úkony neprovád l. V systému MARS vyplnil množství pohonných hmot, SPZ vozidla, idiče atd., jinak by ČEPRO zboží nevydalo. Evžena U., Romana Z., Tomáše Š. nezná, Romana V. zná pouze z vid ní z budovy, kam chodil do zam stnání, s Radomírem V. se potkal dvakrát nebo t ikrát. S žádnou z t chto osob nem l bližší kontakt. Jeho nad ízeným v Moravských rafinériích byl T., který jej informoval, že bude vysklad ovat pohonné hmoty pro firmu Barella, na což m l elektronický podpis a vysklad ování bylo provád no p es již zmín ný systém MARS. V této své činnosti nevid l nic závadného. „U PetroJetu dostával n kdy kontrakty u G., to jenom pokud se týče množství, které mohl vyskladnit“.

pokračování

43

sp.zn. 30T 7/2011

Dne 16.12.2010 obvin ný Jan H. dále vypov d l (č.l. 3452 – 3457), že skutečn „uvol oval“ zboží pro firmu Barella, s.r.o., avšak ve vztahu k jeho osob se nejednalo o zam stnance, nýbrž o dohodu mezi Barellou a Moravskými rafinériemi, zastoupenými panem T. Zmín né firmy se dohodly na vysklad ování zboží ze skladu společnosti ČEPRO, a.s. Jeho nápl spočívala v tom, že na základ objednávek, jež mu p icházely faxem, tyto zhodnotil a za pomocí systému MARS zadával p es počítač do firmy ČEPRO, a.s. Do systému zadal množství zboží, druh, dopravce, jména idiče včetn osobního čísla, SPZ vozidla a terminál k vyskladn ní zboží. Zmín né zboží bylo vyskladn no až po zaplacení a nešlo do této doby je odebrat ani objednat. Množství naskladn ného zboží si vždy ráno ov oval ve sklad ČEPRO, a.s., na terminálu a podle uvoln ného druhu zboží jej rozd loval smluvním zákazník m. Pop el, že by se podílel na tvorb cen pohonných hmot, které byly dohodnuté mezi zákazníky a firmou ČEPRO, a.s. On vždy v pond lí obdržel navýšení nebo snížení cen podle kotací, jež se pohybovaly dle kotací ČEPRA, a.s. Tyto zm ny stálým partner m zasílám zprávou nebo telefonem. Zákazníky nikdy nesjednával ani nenabízel cenu. Akcentoval, že Z., U. nezná, nehovo il s nimi telefonem, nevid l je. Nikdy nedostával p íkazy od Radka V., kterého znal z d ív jšího p sobení v Napajedlích, avšak velmi zb žn . N kdy jej potkával v Krom íži, když odcházel ze zam stnání, což bylo tak jednou za dva m síce. S Romanem V. se rovn ž potkával p evážn ráno p i p íchodu do zam stnání a n kdy p es den, když tento chodil kolem n j do účtárny. P íkazy mu nedával, tyto dostával od T. Možnost nahlédnout do účetnictví nikdy nem l. Pro firmu EUROJET, s.r.o., nikdy nenasklad oval ani nevysklad oval žádné zboží. Ve vztahu ke společnosti PetroJet, s.r.o., na základ pov ení vysklad oval pohonné hmoty nebo zboží ze systému MARS, v tomto p ípad dostával p íkaz od G., kolik m že ten den zboží prodat. Cenu nikdy neurčoval, nové zákazníky nikdy nesjednával. Nikdy nep ijímal nabídky od jiných společností, které byly schopny dodávat minerální oleje. Posléze popsal svého nad ízeného T., který mu v rámci prvního setkání p edložil generální plnou moc ud lenou Moravskými rafinériemi, díky čemuž jednal za společnost s ČEPREM, a.s., zákazníky apod. K cílenému dotazu uvedl, že si není v dom toho, že by společnosti ČEPRO, a.s., zasílal potvrzení o postoupení pohledávek. P estože v ruce nikdy nem l žádnou smlouvu mezi Barellou a Moravskými rafinériemi, dle jeho názoru však tato musela být ČEPRU, a.s., p edložena. Zda G. vykonával ješt n jaké jiné úkony neví, nebo tento sed l v jiné kancelá i, jež se nacházela na stejném pat e v blízkosti kancelá e „Radka V.“. Zda G. m l pravomoc stanovovat ceny neví, nebo on je již dostával napsané od T. a v p ípad společnosti PetroJet, s.r.o., od G. Pokud jednal s ČEPREM, a.s., o uvol ování zboží z jeho skladu, nikdy se nesetkal s pojmem da ový sklad, i na počítačovém terminálu bylo vždy napsáno sklad ČEPRA, a.s., nikdy da ový. Obžalovaný Jan H. u hlavního líčení k obsahu obžaloby uvedl, že s touto v celém rozsahu nesouhlasí, nikdy se nemohl podílet na n jakých da ových únicích, nikdy nebyl zam stnancem Barelly, nýbrž vždy Moravských rafinérií, a.s., kde jej ídil pan T. Práv posledn jmenovaný mu vy ídil plnou moc a zmocn ní na uvol ování zboží z ČEPRA pro Barellu prost ednictvím systému MARS. Obžalovaný H. op tovn popsal, které údaje do systému zadával a v čem spočívala jeho práce. Spoluobžalované Š., U., Z. až do zahájení hlavního líčení nevid l, s t mito nejednal ani telefonicky. Obžalovaného Radomíra V. znal z d ív jší doby, avšak v rámci sportovní činnosti. Tento mu nikdy nezadával žádné úkoly ani jej neovliv oval v jeho

pokračování

44

sp.zn. 30T 7/2011

činnosti. Romana V. potkával pravideln p i p íchodu do zam stnání, avšak pouze se pozdravili. Roman V. m l kancelá dole a on v prvním pat e, kde m l počítač. Neví o tom, že by posledn jmenovaný určoval ceny pohonných hmot. Pokud z vyšet ovacího spisu vyplývá, že m l p ebírat maily na mailové adrese cmrav@, pak toto se nezakládá na pravd , nebo tento mail byl z ízen ješt p ed jeho p íchodem do zam stnání a používal jej T. a snad i další pracovníci, nebo se jednalo o „mail informativní“. Je pravdou, že když byl členem zastupitelstva m sta Napajedla, jednou mu na tento mail poslali zprávu ze zasedání, pon vadž pot ebovali n co odsouhlasit, a tudíž, aby nedošlo k prodlužování, sd lil jim tuto adresu. Každé pond lí ráno jim T. p edával tabulku s navýšením cen a on všem sjednaným zákazník m zasílal kotace nár stu cen na daný týden, nap . pokud šla nafta plus 30 halé , sd lil jim plus 30, pravomoc jednání se zákazníkem ohledn objednávek nem l. Dále využil obžalovaný H. svého práva nevypovídat, a proto jeho procesní výpov di z ízení p ípravného byly p ečteny ve smyslu ustanovení § 207 odst. 2 tr. . Obvin ný Dušan G. dne 8.10.2010 využil svého práva nevypovídat (č.l. 3436 – 3440), pouze podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Následujícího dne, tj. 9.10.2010, obvin ný Dušan G. za situace, kdy soudkyn Okresního soudu v Ostrav rozhodovala o návrhu státního zástupce na jeho vzetí do vazby, uvedl (č.l. 296 – 297), že jednání kladené mu za vinu v rozhodnutí policejního orgánu se nezakládá na pravd . Evžena U., Romana Z. a Tomáše Š. nezná. Romana V. zná, nebo asi po dobu 2 – 3 m síc byl v pracovním pom ru ve firm PetroJet, s.r.o., kde d lal dispečera. Zná jej také jako syna Radomíra V. Posledn jmenovaný je jeho soused a p ipustil, že spolu začali podnikat. Pozd ji m l každý své firmy. Nebyl v pracovním ani obdobném pom ru ve vztahu k Radomíru V. a to v období uvedeném v usnesení o zahájení trestního stíhání. Jana H. zná, nebo d lali společn dispečera ve stejné společnosti, jež se vztahovalo k období, ke kterému se již zmínil. Nijak blíže se spolu nestýkali. Obvin ný G. akcentoval, že pokud m lo dojít ke krácení dan , pak z ČEPRA nikdo nevydal ani litr bez zaplacení zboží včetn spot ební dan a DPH. On jako dispečer nem l p ístup k účt m, toliko k objednávkám ve vztahu k této společnosti. Žádnou rozhodovací pravomoc nem l, ve vztahu ke společnosti Barella m l mandátní smlouvu na vykonávání funkce dispečera, tato však byla uzav ena mezi společností ATOL Invest, a.s., a Barellou, s.r.o. K cílenému dotazu, jaká byla jeho faktická činnost ke společnosti Barella, uvedl, že „za tuto společnost jsem uvol oval zboží v ČEPRU“. Obžalovaný Dušan G. u hlavního líčení k obsahu obžaloby uvedl, že protiprávní jednání, jež je mu kladeno za vinu, kategoricky odmítá. Spoluobžalovaného Radomíra V. zná z bydlišt a současn z počátku jejich společného podnikání. V dob , jež se mu klade za vinu, však s jmenovaným žádný pracovní ani podobný pom r nem l. O Romanu V. je mu známo, že je to syn Radomíra V. a současn je mu známo, že Roman V. je jednatelem firem EUROJET, s.r.o., a PetroJet, s.r.o., a taktéž je pravdou, že mu ud lil ve vztahu k t mto firmám plnou moc v souvislosti se společností ČEPRO, a.s. V n kterých p ípadech jej požádal o objednání benzínu nebo nafty motorové, avšak to nem lo nic společného s firmou Barella, s.r.o. U., Š., Z. nezná, nevid l je. S H. pracovali ve stejné budov jako administrativní pracovníci, jinak se blíže nekontaktovali. Pokud je mu obžalobou kladeno za vinu vyskladn ní celkem 457 mil. litr minerálních olej , pak žádné zboží nevysklad oval, pouze zadávali údaje do systému MARS. Radomír V. a Roman V.

pokračování

45

sp.zn. 30T 7/2011

nebyli jeho nad ízenými, tudíž jej nemohli úkolovat a on nep ijímal a nevykonával jejich p íkazy jako nad ízených. Není pravdou, že by obžalovaného Z. informoval „šifrovaným telefonem“, nebo jej ani nem l k dispozici. Používal jediný firemní telefon zn. Nokia tel. č. xxx. Ze své pozice nemohl nakupovat minerální oleje od společnosti ČEPRO, a.s., nem l podepsanou smlouvu s ČEPREM, nem l p ístup k financím, k účt m, zboží nikdy nep ebíral, takže jej nenakupoval. Rovn ž pop el, že by posílal „postoupení pohledávek za společnost PetroJet, EUROJET na Barellu“. Pokud na n jakém p íkazu je jeho jméno, pak pouze jako kontaktní osoba. Žádný p íkaz k vyskladn ní nedával, pouze do systému MARS zadával údaje z objednávek. Zmín ný systém byl objednávkový systém společnosti ČEPRO, a.s. Ceny minerálních olej nikdy ned lal ani se na t chto nepodílel, pouze ceník p epsal a rozeslal zákazník m. Rovn ž nikdy žádnou dopravu pro společnost nezajiš oval. I Dušan G. po svém spontánním vyjád ení využil svého práva dále nevypovídat, a proto ve vztahu k jeho výpov di z ízení p ípravného p ed soudkyní Okresního soudu v Ostrav bylo postupováno dle § 207 odst. 2 tr. . Obvin ný Evžen U. dne 16.6.2010 uvedl (č.l. 3340 – 3345), že „ve firm Barella začal p sobit začátkem r. 2009, kde se provád ly obchody s pohonnými látkami. Byl tam brán jako T. společník, za což odm na byla 300.000,- Kč ročn . Jak probíhaly obchody a fakturace, neví. Jeho další výpov byla velmi strohá, nebo odpov di byly obecné, neurčité na dotazy policejního orgánu. Ke společnosti Barella, s.r.o., se dostal začátkem r. 2009, kdy se náhodn setkal s p edchozí majitelkou této společnosti, na jejíž jméno si nemohl vzpomenout a taktéž ji nedokázal popsat, p ičemž zmín né setkání z ejm prob hlo v Praze. K p evodu obchodního podílu došlo u notá e v Ostrav . V d l, že společnost, kterou p evzal, obchoduje s PHM, které odebírala z ČEPRA, avšak komu je prodávala, neví. On ve firm p sobil jako „T. společník“ s tím, že nem l právo rozhodování o určitých v cech. Taktéž vzpomenul občana vietnamské republiky „T.“, ke kterému rovn ž nebyl schopen nic bližšího uvést, pouze tolik, že se s ním vid l p íležitostn v Praze či v okolí b hem doby, co probíhalo jednání s majitelkou. Jakékoliv bližší poznatky k fungování společnosti nem l, spolupracoval však s Romanem Z., jenž byl zplnomocn n jako editel firmy k jejímu zastupování. Zam stnal jej asi v dubnu 2009, jmenovaného znal „od vid ní“. K cílenému dotazu, co m l tento na starosti, uvedl „skoro všechno“. Obvin ný Evžen U. dne 17.6.2010 za situace, kdy soudkyn Okresního soudu v Ostrav rozhodovala o návrhu státního zástupce na vzetí jmenovaného do vazby, uvedl (č.l. 175 – 176), že trvá na své výpov di učin né p ed policejním orgánem. 11.10.2010, kdy bylo rozhodováno o vazb , obvin ný Evžen U. uvedl (č.l. 198 – 199), že Tomáše Š. zná, nebo kdysi u n j byla zam stnána jeho družka. G., Romana V., Radomíra V., H. nezná. 15.9.2010 (č.l. 3346 – 3348) , 21.10.2010 (č.l. 3351 – 3354) obvin ný Evžen U. využil svého práva nevypovídat. U hlavního líčení obžalovaný Evžen U. rovn ž využil svého práva nevypovídat, a proto ve smyslu ustanovení § 207 odst. 2 tr. . byly p ečtené jeho výpov di z p ípravného ízení ze dne 16.6.2010, 17.6.2010 a 11.10.2010. Obvin ný Tomáš Š. dne 8.10.2010 využil svého práva nevypovídat (č.l. 3464 – 3467), pouze si podal stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání.

pokračování

46

sp.zn. 30T 7/2011

Obvin ný Tomáš Š. dne 9.10.2010 za situace, kdy soudkyn Okresního soudu v Ostrav rozhodovala o návrhu státního zástupce na vzetí jmenovaného do vazby, uvedl (č.l. 289 – 289 v.t.), že protiprávní jednání kladené mu za vinu rozhodnutím policejního orgánu zcela odmítá, byl to práv on, kdo byl osloven Evženem U. na p elomu února až b ezna 2009 s požadavkem, zda by jeho společnost TREDSTONE – účetnictví a dan , s.r.o., nemohla vést účetnictví jeho společnosti Barella. Nabídku p ijal, byla sepsána smlouva o vedení účetnictví včetn odm ny ve výši 15.000,- Kč m síčn . Jednalo se o odm nu paušální. Účetnictví spravovala jeho společnice Pavla K. Obvin ný Š. dále uvedl, že on sám účetnictví ned lá, pouze zajiš uje klienty. Do společnosti účetní doklady nosil Z. a na základ t chto jmenovaná spolupracovnice zpracovávala da ové p iznání. 1.12.2009 celou účetní agendu p edali jednateli společnosti Evženu U. a od této chvíle již se společností Barella, s.r.o., nem l nic společného. U hlavního líčení obžalovaný Tomáš Š. k obsahu obžaloby uvedl, že skutek, jež se mu klade za vinu, nespáchal, s obžalobou nesouhlasí a posléze uvedl, že není pravdou, že by p ijímal a vykonával pokyny obžalovaného Radomíra V. a obžalovaného Romana V., není pravdou, že by dával pokyny obžalovaným Evženu U. a Romanu Z. Obžalované Radomíra V. a Romana V. nezná, dozv d l se o nich až ze spisu a ze současného hlavního líčení. S obžalovanými Radomírem a Romanem V. nem l žádné obchodní vztahy, natož s pohonnými hmotami. U. znal asi 5 let, avšak ani s tímto nem l žádné obchodní vztahy včetn obchod s pohonnými hmotami. Obžalovaného Z. zná asi 8 let, kdy v r. 2004 společn založili stavební firmu a poté, co se jim začalo da it, byl tento vzat do vazby a následn pravomocn odsouzen, což znamená, že se v dobrém nerozešli. Po návratu z výkonu trestu jej Z. vinil za všechny své neúsp chy. V r. 2009 se op t setkal se Z., když tento již pracoval ve společnosti Barella, s.r.o. Následn obžalovaný Š. uvedl, že po propušt ní z vazební v znice v dubnu 2011 jej Z. kontaktoval, avšak on jej (myšleno Š.) jednoznačn odmítnul, neví, co po n m cht l. Není pravdou, že by prost ednictvím Dalibora S., kterého znal od d tství, v únoru 2009 zajistil p evod společnosti Barella na obžalovaného U. Není pravdou, že by zam stnal ve společnosti Barella, s.r.o., obžalovaného Z. jako asistenta a jednatele společnosti a že by tomuto vyplácel finanční odm nu, nemohl takto konat, nebo nebyl jednatelem ani společníkem této společnosti. Není pravdou, že by jakoukoliv finanční odm nu p edával U. Společnost TREDSTONE nikdy nezpracovávala kompletn celé účetnictví společnosti Barella, zpracovávala pouze mzdovou agendu a da ová p iznání k DPH. Spolupráce mezi ob ma společnostmi skončila v prosinci r. 2009, kdy smlouvu ukončili dohodou. V r. 2010 již společnost TREDSTONE pro Barellu nic ned lala. Pop el, že by od zá í 2009 dával pokyny obžalovaným Z. a U. k vypl ování p íloh č. 14, o existenci této p ílohy se dozv d l až z trestního spisu. Není pravdou, že by dával pokyny Z. k vypracování tabulky k výpočt m DPH za společnost Barella tak, aby byla p iznána co nejmenší da ová povinnost neodpovídající skutečným obchod m této společnosti. Vše označil za výmysl Z. Pop el, že by sám či prost ednictvím dalších osob vytvá el dle pokyn Radomíra V. a Romana V. za společnost Barella, s.r.o., da ová p iznání k DPH za období 2. čtvrtletí r. 2009, dále m síce listopad, prosinec r. 2009, a leden až b ezen 2010, a tyto p edkládal prost ednictvím Z. p íslušnému správci dan . Op tovn i tato obvin ní označil za výmysl Z. Pop el, že by zajistil Uhrazení nedoplatk na DPH za společnost Barella u správce dan ve výši 960.000,- Kč prost ednictvím Z. Nem l d vod tuto společnost

pokračování

47

sp.zn. 30T 7/2011

dotovat. Rovn ž není pravdou, že by do konce r. 2009 provád l platby za režijní náklady společností Barella, s.r.o., prost ednictvím internetového bankovnictví z elektronické karty obžalovaného U. Pokud je mu známo, tyto platby m l provád t Z., nebo se mu jednou zmínil o tom, že musí poslat bankou n jaké platby sociálního a zdravotního pojišt ní, neví, zda m l svou vlastní elektronickou kartu či používal kartu U. Není pravdou, že by dával p íkazy ke zm n sídla společnosti Barella či ke zm n jednatel této společnosti, event. že by zajiš oval nové jednatele společnosti. Žádné pokyny Z. za účelem vytvo ení fiktivního fakturačního toku zboží ze společnosti Barella na společnost Crofton Invest nedával, nedisponoval v tomto sm ru s žádnými informacemi. Žádnou p epravu pohonných hmot se S. prost ednictvím autocisterny společnosti Vovera z da ového skladu ČEPRO pro p íjemce UNICORN Čerpací stanice nezajiš oval. Žádné pokyny Z. za účelem komunikace a již s pracovníky celního ú adu či finančního ú adu nedával. Žádný „šifrovaný“ telefon Z. nep edával. Obžalovaný Š. op tovn akcentoval, že se spoluobžalovaným Radomírem V. nikdy netelefonoval. Tvrzení Z. považuje za účelové v tom smyslu, že tento ekl vše, co po n m policejní orgán požadoval z titulu spolupracujícího obvin ného, jiné vysv tlení nemá. Neví, co si má p edstavit pod tvrzením obžaloby, že „p edával zásadní pokyny obvin ných Romana a Radomíra V. r znými formami U. a Z.“. Jednání kladené mu za vinu obžalobou nespáchal, nikoho ne ídil, nic neorganizoval, nikoho neinformoval, nem l žádnou funkci, ned lal nic, co by vedlo ke zkrácení dan . Následn obžalovaný Š. uvedl, že využívá svého práva dále nevypovídat. V rámci první procesní výpov di tehdy obvin ný Roman V. dne 8.10.2010 rovn ž využil svého práva nevypovídat (č.l. 3418 – 3422). Dne 9.10.2010 obvin ný Roman V. za situace, kdy soudkyn Okresního soudu v Ostrav rozhodovala o návrhu státního zástupce na jeho vzetí do vazby se vyjád il (č.l. 294 – 295) jednak k majetkovým pom r m, na což soud odkazuje, a jednak ke skutku, jež se mu klade za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání v tom smyslu, že Romana Z., Tomáše Š., Evžena U. nezná, Dušana G. zná od d tství z místa bydlišt , kdy jmenovaný i podnikal v minulosti s jeho otcem Radomírem V. Dušan G. má vy izovat n jaké v ci pro jednu ze společností, ve které je on činný (myšleno Roman V.), kdy dle n j by se m lo jednat o zprost edkovatelskou činnost, jednalo se o objednávky na nákup zboží z firmy PetroJet do firem Slovnaft a dalších. Jana H. zná z minulosti, tento je trenérem košíkové. K dotazu, jak často byl kontakt jeho osoby (myšleno Romana V.) v letech 2009 – 2010 s pány G. a H., uvedl, že vzhledem k tomu, že společnost PetroJet má provozovnu na V. 453 v Krom íži, tak se potkávali nap . na chodbách v budov , kde mají kancelá e. Pop el, že by se m l podílet na krácení dan zp sobem popsaným v usnesení o zahájení trestního stíhání či že by se dopustil zde konkretizovaného jednání. Žádné fiktivní fakturační cesty nevytvá el. Obžalovaný Roman V. k obsahu obžaloby mj. vypov d l, že s touto nesouhlasí v celém rozsahu. Žádného krácení DPH prost ednictvím společnosti PetroJet, jakož i jiných subjekt uvedených v obžalob , zejména EUROJET, s.r.o., a Barella, s.r.o., se nedopustil. Nedopoušt l se a již on nebo n kdo ze společnosti PetroJet jakýchkoliv simulovaných obchodních transakcí za účelem zast ení skutečností, že vlastníkem zboží na klientských listech Barelly byla práv společnost PetroJet. Všechny obchodní transakce související se společností PetroJet, s.r.o.,

pokračování

48

sp.zn. 30T 7/2011

jakož i EUROJET, s.r.o., byly zahrnuty v účetnictví, ob posledn jmenované společnosti se subjekty uvedenými v obžalob obchodovala již mnohem d íve, než p ed sporným obdobím, tj. od 1.4.2009. Obchodní p ípady se týkaly i jiného sortimentu zboží než pouze minerálních olej . Ve společnosti EUROJET byl od jejího vzniku jediným jednatelem, nikdy se nestalo, že by za tuto společnost jednal n jaký jiný subjekt. Až z vyšet ovacího spisu se dozv d l, že i společnost Barella uzavírala obchody se společností ČEPRO vlastním jménem, jakož i s jinými společnostmi. Není pravdou, že by společnost PetroJet provád la platební transakce či financovala obchody společnosti EUROJET nebo Barella. Taktéž mu není známo, že by společnosti PetroJet n kdo platil za obchody společnosti EUROJET nebo Barella. P estože nerozumí tvrzení obžaloby v celém rozsahu, v každém p ípad a již on či kdokoliv jiný ze společnosti PetroJet a EUROJET nedával žádné p íkazy k provedení plateb, obchod či vystavování faktur ke společnostem „Barella, TRANSCARGO, Treluh Oil, FRABA - DIESEL, FUEL POOL, MORAVSKÉ RAFINERIE, BIO Petrol, ABID, UNICORN CS RATE a CZ - ADEA“. Nikoho v t chto společnostech neúkoloval ani neovliv oval. Do zahájení trestního stíhání se nesetkal se jmény Roman Z., Evžen U., jež patrn vystupovali za společnost Barella, a taktéž se jménem Tomáš Š. Akcentoval, že účetnictví společnosti PetroJet i EUROJET bylo auditováno se záv rem bez výhrad. Správce dan ani p i p íležitosti probíhající da ové kontroly nezpochybnil žádné obchody, které státní zástupce považuje za simulované, nedošlo k dom ení da ové povinnosti společnosti PetroJet ani EUROJET, nezískali na úkor státu jakoukoliv částku uvád nou a již v rozhodnutí policejního orgánu či v obžalob . Z bankovních výpis zmi ovaných společností, jakož i z jeho (myšleno Romana V.) nevyplývá, že by došlo k jakémukoliv obohacení. Orgány činné v trestním ízení se jemu z nepochopitelných d vod nezabývaly celým et zcem jednotlivých obchodních transakcí. Obchod m, které státní zástupce i policie považuje za simulované, musela p edcházet celá ada dalších obchod , které nebyly zkoumány. Není pravdou, že by společnost PetroJet a EUROJET prodávala zboží za neobvyklé ceny, jejich ceny (myšleno společnosti PetroJet, s.r.o., a EUROJET, s.r.o.) byly srovnatelné s konkurencí, zásadním zp sobem se nelišily. Za zásadní nesrovnalost spat uje v tom, že policejní orgán „nenacenil“ veškeré vyskladn né množství minerálních olej z klientských list Barelly a s tím, že veškeré vyskladn né zboží se nepovedlo ztotožnit a dohledat. Zp sob, jak bylo zboží ve společnosti PetroJet ztotož ováno a dohledáváno považuje za nesmyslný. Policejní orgán postupoval nevhodn p i porovnání cen odb ratel společnosti PetroJet a EUROJET, když vycházel z týdenních ceník společnosti ČEPRO, když v mnoha p ípadech mohlo být zboží po ízeno nebo-li zarezervováno za cenu n kolik týdn d íve, než bylo vydáno, p ičemž mohlo dojít k zhodnocení tohoto zboží v ádech n kolika korun vlivem pohybu cen na burze v Rotterdamu. Policejní orgán nebral v úvahu i to, že společnosti PetroJet i EUROJET provád ly v da ovém skladu ČEPRA obchodní transakce i za cenu m síční, nap . se společností „ČEPRO, Slovnaft, MARIMPEX“. Posledn zmín ná cena má spekulativní charakter a vlivem pohyb cen na burze jde zhodnotit 1 litr až o více než 1 korunu. Společnosti PetroJet i EUROJET dostávaly, když docházelo k platb p edem, což orgány činné v trestním ízení nezkoumaly. Ob zmín né společnosti nezajiš ovaly p epravu pohonných hmot. Tu si objednávali bu to odb ratelé od t chto společností nebo koneční zákazníci. Pop el, že by za společnosti EUROJET či PetroJet dával pokyny k vyskladn ní zboží nebo že bych tímto úkonem pov il n koho jiného. Akcentoval, že nem l žádný vliv na společnosti, se kterými m ly PetroJet a EUROJET údajn uzavírat simulované úkony. Na dokreslení uvedl, že nap . společnost MORAVSKÉ RAFINERIE, jež mají

pokračování

49

sp.zn. 30T 7/2011

ekonomickou činnost n kde v Novém P erov u Znojma, kde mu byl p edstaven Ing. Č. jako ekonom společnosti, nemá na n j žádné osobní vazby. Z vyšet ovacího spisu zjistil ve vztahu ke společnosti FUEL POOL, že této m lo být zpracováváno účetnictví p. B. ze společnosti „Deis“. Z posledn citované společnosti nikoho nezná včetn B. Tvrzení obžaloby považuje za um lou konstrukci. Dále využil svého práva nevypovídat. V pr b hu dokazování se by výjimečn , p esto občas vyjád il obžalovaný Roman V. ve smyslu ustanovení § 214 tr. . a již k d kaz m povahy listinné, výslech m sv dk , znalc apod. Obžalovaný Radomír V. se rovn ž vyjád il k emailovým adresám na č.l. 10163, svazek 29, xxx@xxx a xxx@xxx v tom smyslu, že tyto nikdy neužíval. Pokud n kdy používal e-mailovou adresu, tak to byla xxx@xxx nebo xxx@xxx. Není si v dom, proč na materiálu, jež mu byl p edkládán (p íloha č. 1 Rámcové kupní smlouvy č. 15994 ze dne 8.2.2006), se nachází jak jeho jméno, tak i uvedené e-mailové adresy, které, jak již uvedl, nikdy neužíval. K tomuto dokladu se vyjád il i Roman V. s tím, že 2.1.2008 určit nem l e-mail xxx@xxx a současn požádal, aby mu byl p edložen originál, nikoliv pouze kopie. V pr b hu dalšího dokazování jmenovanému byl soudem p edložen i originál, jak vyplývá ze samotného protokolu o hlavním líčení. Zhruba v lét r. 2009 probíhalo vy izování povolení da ového skladu pro společnost PetroJet, kdy v této souvislosti m l adu jednání s p íslušným Celním ú adem v Praze. Vy izování povolení trvalo zhruba do konce zá í 2010, kdy bylo rozhodnuto o vydání povolení k provozování da ového skladu pro společnost PetroJet. V této souvislosti byla složena i jistina ve výši 100.000.000,Kč na celní ú ad. P ed spušt ním provozu došlo k jeho zadržení. Po vzetí do vazby došlo k zajišt ní veškerých finančních prost edk společnosti PetroJet, která v té dob odebírala pohonné hmoty jak od společnosti ČEPRO, tak i od společnosti Slovnaft. Vzhledem k jeho nedobrovolnému pobytu ve vazb došlo k provozním problém m a tudíž i dluh m v či ČEPRU a Slovnaftu. Jmenovaný vyslovil nesouhlas se srovnáváním se svým otcem a k p isuzování či vztahování jeho trestních stíhání k jeho osob , s čímž nemá nic společného (str. 66 protokolu o hlavním líčení ve dnech 23.- 27.4.2012). Obvin ný Radomír V. dne 8.10.2010 využil svého práva nevypovídat (č.l. 3472 – 3476) s tím, že proti usnesení o zahájení trestního stíhání podal stížnost. Dne 9.10.2010 za situace, kdy soudkyn Okresního soudu v Ostrav rozhodovala o návrhu státního zástupce na vzetí obvin ného Radomíra V. do vazby, tento mj. uvedl (č.l. 286 – 287), že do rozvodu bydlel v xxx, a v současné dob zhruba 2 roky bydlí v xxx. Jeho profese je metodik atletického klubu, ve kterém je zam stnán. Nevlastní žádné nemovitosti ani „významn jší movité v ci“. Dále se vyjád il k obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání, a to z pohledu zejména toho, v čem spat uje nedostatky a nejasnosti. Ve vztahu k „šifrovacímu telefonu“ zn. Sagem uvedl, že tento skutečn užíval z d vodu zamezení údajného odposlechu, nebo v minulém roce m la da ová kancelá „V., M. a další“ okrást společnosti jeho syna a dcery, kdy tito m li disponovat i odposlechy z jejich telefon , kdy V. byl šéfem St edočeské policie a m l p íslušné kontakty, díky čemuž se k n mu dostávaly i odposlechy z jejich telefon , když byli odposloucháváni. K zamezení této skutečnosti p edm tný telefon užíval. Evžena U. nikdy nevid l, nikdy s ním nebyl ve styku, nikdy s ním nejednal. Romana Z. nezná, nikdy se s ním nesetkal. Dušana G. zná, jedná se o bývalého souseda. V letech 1990 – 1992 pracovali spolu, resp. tento mu (myšleno

pokračování

50

sp.zn. 30T 7/2011

G.) vypomáhal jako brigádník. Nikdy v bližším kontaktu nebyli. Jana H. zná z vid ní, spíše znal jeho dceru, kterou považuje za špičkovou účetní a vzhledem k tomu, že i jeho baví účetnictví, občas ji požádal o n jaký výklad. Tomáše Š. nezná. 15.12.2010 obvin ný Radomír V. se v úvodu vyjád il k obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání, poukázal na jeho nelogičnost, protizákonnost, kdy své stanovisko vyjád il „velmi emotivn “ a z ejm i nevhodn , nebo jak vyplývá ze samotného protokolu, byl i svým p ítomným obhájcem požádán, aby ve svém dalším vyjád ení se zdržel jakéhokoliv ironizování a svou výpov vedl korektn a v cn . V dalším pr b hu, by velmi krátkém, však žádné v cné argumenty sd leny nebyly. Tato procesní výpov byla zadokumentována i na médium. Obvin ný Radomír V. byl v p ípravném ízení policejním orgánem dále vyslechnut dne 17.3.2011 (č.l. 3709 – 3720), dne 23.3.2011 (č.l. 3722 – 3733), dne 22.6.2011 (č.l. 3776 – 3786). Tyto procesní výpov di se vztahují k rozboru usnesení o zahájení trestního stíhání. Soud I. stupn v detailech na tyto procesní výpov di odkazuje a dodává, že v souvislosti se skončením vyšet ování došlo k úprav skutkového d je s tím, že totožnost skutku byla zachována. Jak je patrno z protokolu o hlavním líčení, obžalovaný Radomír V. se vyjad oval velmi obsáhle a detailn , na což bude poukázáno, nebo jeho tvrzení se vztahují k obsahu podané obžaloby, která, jak již bylo uvedeno, z pohledu totožnosti skutku ve vztahu k usnesení o zahájení trestního stíhání byla zachována. N které skutečnosti však byly v rozhodnutí policejního orgánu popsány rozdíln a k t mto se Radomír V. v p ípravném ízení detailn vyjad oval. Krom zmín ných procesních výpov dí učinil adu písemných podání tvo ících součást obhajoby a již sám či prost ednictvím obhájc , na což rovn ž soud odkazuje. Akcentovat však je nutno zásadní a nem nné stanovisko obvin ného Radomíra V. zaujatého v p ípravném ízení (nejen v p ípravném ízení), dle kterého tento vytýkané protiprávní jednání v jakékoliv form popírá a spáchání skutku popsaného v rozhodnutí policejního orgánu o zahájení trestního stíhání v cn zpochyb uje. A již v rámci svých procesních výpov dí či písemných podání sám, event. prost ednictvím svých obhájc , zpochyb uje d vodnost trestního stíhání od samého počátku, argumentuje a poukazuje na podrobné vlastní právní rozbory d ležitých zákon upravujících spornou problematiku. Dle jeho názoru byl uplatn ný postup společnosti ČEPRO, a.s., dlouhodob nezákonný, nebo jen tato společnost jakožto provozovatel da ového skladu byla nepochybným plátcem spot ební dan . Tato společnost uvád la vybrané výrobky do volného da ového ob hu prvotním nabyvatel m ve volném da ovém ob hu p es schválená m idla na p íslušných výdejních terminálech. V této souvislosti vystavovala dodací nákladní listy ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 zákona o spot ebních daních. Z toho d vodu m la společnost ČEPRO rovn ž povinnost p iznat a zaplatit DPH z navýšeného základu dan na výstupu o p íslušnou spot ební da a praxe společnosti ČEPRO, jež vym ovala samostatn spot ební da jednotlivým zákazník m v okamžiku, kdy pro n vypustila vybrané výrobky ze svých skladovacích zásobník do volného da ového ob hu, byla v rozporu se zákonem. Obvin ný opakovan požadoval orgány činné v p ípravném ízení o „jednoznačný“ právní výklad, zda a p íp. kdy v rámci p edm tných obchod s minerálními oleji v da ovém skladu společnosti ČEPRO a následným uvedením vybraných výrobk za hranici da ového skladu do volného da ového ob hu došlo k p evodu vlastnictví a ke zdanitelnému pln ní ve vztahu ke společnostem ČEPRO,

pokračování

51

sp.zn. 30T 7/2011

PetroJet, EUROJET, Barella, a to s poukazem na ustanovení § 13 odst. 1 zákona o DPH. Rovn ž bylo akcentováno, že s ohledem na institut nepravidelné úschovy (depositum irregulare), jež vznikla na základ uzav ené smlouvy s klientem o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, společnost ČEPRO nevydávala se z etelem k povaze zboží zcela totožné zboží jaké smluvn p evzala a uschovávala pro klienty v prostorách svého da ového skladu, takže nemohlo k p evodu vlastnictví a zdanitelnému pln ní v rámci da ového skladu v bec docházet. Nebylo tudíž povinností odvést DPH z hodnoty vybraných výrobk navýšené o spot ební da ani na stran společnosti Barella, jak bylo tvrzeno na začátku vyšet ování, avšak ani na stran společnosti PetroJet po up esn ní podpisu skutkového d je policejním orgánem, nebo společnost PetroJet nemohla nabýt vlastnictví vybraných výrobk od společnosti Barella ve vztahu ke klientskému účtu této společnosti u společnosti ČEPRO, který m l pouze evidenční povahu o pohybu množství naskladn ných i vyskladn ných minerálních olej pro tuto společnost. Ve své procesní výpov di ze dne 12.8.2011 obvin ný Radomír V. podrobil rozboru znalecký posudek společnosti BDO Appraisal Services – Znalecký ústav, s.r.o. (dále jen „BDO“). Radomír V. uvedl, že společnost ČEPRO, a.s. nem že samostatn vym ovat a fakturovat spot ební da . Tato činnost spadá výlučn do zákonné povinnosti správce dan , p esto proti tomuto nezákonnému zp sobu ze strany orgánu státní správy nebylo zakročeno. ČEPRO nevedlo jakoukoliv evidenci, která by jednoznačn a srozumiteln zachycovala vznik zdanitelných pln ní ohledn spot ební dan ve vztahu k t etím osobám, které byly držiteli ekonomických práv uvnit da ového skladu ČEPRO. Jelikož tato evidence chybí, jsou úvahy policejního orgánu o vzniku obchodních vztah mezi zúčastn nými subjekty zcela nesprávné. Skutkový stav posuzovaného „obchodního p ípadu“ je ze strany orgán činných v p ípravném ízení úmysln p ekrucován tak, aby nebyla objektivn posouzena oprávn nost postupu zúčastn ných subjekt . Policejní orgán neprovedl kvalifikovanou analýzu smluvních vztah , nezabýval se hodnocením skutkových okolností, jež jsou složité, komplikované a obsáhlé. Zadáním znaleckého posudku se policejní orgán snažil zavrženíhodným zp sobem hodnotit d kazní situaci, ačkoliv mu to nep ísluší, kdy byl veden snahou „zajistit si“ posudek, který by obhájil naprosto smyšlené skutečnosti. Znalecký posudek m l zodpov d t otázky související se dv ma variantami, a to, že došlo ke zkrácení dan Barellou či společností PetroJet, s.r.o. Podstatná část této výpov di (počínaje č.l. 3872 a dál) je v nována problematice uvedené v opat ení o p ibrání znalce pod bodem A/, tzn. vyčíslení zkrácené dan společnosti Barella. Vzhledem k tomu, že ve skutku popsaném v obžalob m lo dojít ke zkrácení dan prost ednictvím společnosti PetroJet, bude dále poukázáno (i ve smyslu vystoupení obžalovaného Radomíra V. u hlavního líčení) na argumenty jmenovaného ve vztahu k této problematice (č.l. 3877 a dál). Ve vztahu ke klientskému účtu uvedl, že na tomto se evidují pohledávky nepen žního charakteru, což jsou práva na vyskladn ní konkrétních litr vybraných výrobk určených podle druhu a klient m že vyskladnit prost ednictvím provozovatele da ového skladu pouze a výhradn tolik litr , kolik na účtu vlastní. V žádném p ípad se nejedná o účetní a da ový doklad, klientský list není zákonnou sestavou k zachycení operací ve vztahu k DPH a spot ební dani. Zpravidla kdo vlastní ekonomická práva k vybraným výrobk m v da ovém skladu, tak tok t chto ekonomických práv není totožný s tokem nepen žních pohledávek zachycených na klientském účtu. Teoreticky Barella mohla vysklad ovat vybrané výrobky jakéhokoliv vlastníka ekonomických práv k vybraným výrobk m v da ovém skladu společnosti

pokračování

52

sp.zn. 30T 7/2011

ČEPRO. Ve spise není jakýkoliv d kaz, že by PetroJet dával p íkazy – objednávky k vyskladn ní společnosti ČEPRO, aby toto propoušt lo vybrané výrobky vedené na klientském účtu Barelly do volného da ového ob hu pro prvního kupujícího ekonomických práv k vybraným výrobk m uloženým v da ovém skladu ČEPRO. Pokud by společnost PetroJet m la povinnost p iznat a zaplatit DPH navýšené z hodnoty vybraných výrobk na výstupu, tak by musela být jednoznačn vlastníkem ekonomických práv k vybraným výrobk m a mít úmysl tato práva prodat subjektu stojícímu ve volném da ovém ob hu a tento subjekt – první kupující musí mít zájem vybrané výrobky dostat ven z da ového skladu ČEPRO. P i objektivizaci výše zkrácené dan prost ednictvím společnosti PetroJet policejní orgán skutkovou situaci op el o litry vedené na klientském účtu Barelly a vycházel z p edpokladu, že vlastníkem ekonomických práv k vybraným výrobk m v da ovém skladu ČEPRO byla jednoznačn společnost Barella a kupující dle § 13 odst. 1 zákona o DPH PetroJet. Do volného da ového ob hu vybrané výrobky muselo propustit výhradn ČEPRO jako plátce spot ební dan a provozovatel da ového skladu a společnost PetroJet nakupovala ve volném da ovém ob hu vybrané výrobky, jejichž ekonomických vlastníkem byla Barella. Z takovýchto skutkových okolností vyplývá záv r, že povinnost p iznat a zaplatit DPH z hodnoty vybraných výrobk navýšené o spot ební da v souladu s § 13 a § 41 odst. 4 zákona o DPH je výhradn na stran společnosti Barella, pokud by byla posledním prodávajícím ekonomických práv z da ového skladu ČEPRO, a pouze Barella by byla povinna p iznat a zaplatit da z p idané hodnoty, nikomu jinému by tato povinnost nevyvstala. Povinnost p iznat a zaplatit DPH z navýšeného základu dan o spot ební da by společnostem PetroJet nebo EUROJET vznikla jedin v p ípad , že by tyto byly držitelem povolení dle § 22 zákona o spot ebních daních, p ičemž tyto společnosti zmín né povolení nem ly. Z toho d vodu je úvaha policejního orgánu nesmyslná a nepravdivá. V další části se Radomír V. blíže zabýval jednotlivými zadáními dle opat ení o p ibrání znalce, na což nalézací soud odkazuje. Pokud orgány činné v trestním ízení budou nadále vycházet ze záv ru vyplývajícího z bodu 9 znaleckého posudku BDO, pak by společnost PetroJet m la vyžadovat vrácení p íslušného DPH z realizace obchodních právních vztah , jež jsou p esn specifikovány v tabulce 3 – 23, oddíl B, kapitola 3.2.2.3., kdy se jedná o m síce listopad – prosinec r. 2009, leden, únor, b ezen r. 2010 s tím, že požadavek by m l sm ovat k vrácení částky ve výši 419.062.100,10 Kč z titulu zrušení uskutečn ných zdanitelných pln ní p i dodání ekonomických práv k vybraným výrobk m v da ovém skladu ČEPRO společnosti PATERSONE OIL, s.r.o. (dále jen „PATERSONE OIL“), nebo dodávky minerálních olej byly realizované nezpochybnitelným zp sobem. Společnost PetroJet splnila bezezbytku všechny zákonem požadované náležitosti. Obžalovaný Radomír V. u hlavního líčení k obsahu obžaloby uvedl, že skutek popsaný v usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem byl neurčitý, nejasný, nelogický, což blíže vysv tlil, a to i za pomoci mapy jednoho z da ových sklad - Loukov, jež pat í mezi da ové sklady obhospoda ující společnosti ČEPRO. V podstat díky jejich argument m, stížnostem a opakovaným podáním došlo ke zm n popisu pr b hu skutkového d je, na což byli upozorn ni policejním orgánem 18.8.2011. Obžalovaný Radomír V. akcentoval rozdíl mezi p íkazem a objednávkou na vyskladn ní minerálních olej s tím, že policejní orgán od samého počátku se snažil tento rozdíl zast ít, když tvrdil, že p íkaz je totožný s objednávkou. Na základ objednávky si kupující jede pro zboží, G. s H. byli zmocn ni d lat objednávky, p ičemž tato je upravena rámcovou kupní smlouvou. Obžalovaný dále akcentoval, že

pokračování

53

sp.zn. 30T 7/2011

p eprodeje uvnit da ového skladu mají charakter uskutečn ní zdanitelného pln ní podle § 14 zákona o DPH. Zmín né p eprodeje, resp. obchody nebyly založené na tom, že by došlo k dodání zboží, tzn. probíhaly tam n jaké transakce typu forward či investičních obchod . Pokud na str. 2 obžaloby žalobce tvrdí, že došlo k „fiktivním“ obchod m, pak dle jeho názoru nikoliv s tím, že se jednalo o obchody, jak již uvedl, v rámci kterých nedocházelo k dodání zboží. Rovn ž bylo poukázáno na to, že policista P., jež se podílel na trestním ízení, po odchodu z policie začal pracovat v ČEPRU, kde má na starosti „strategický prodej pohonných hmot“. Obžaloba je založena na tom, že poté, co idič natankuje zboží do cisterny, dochází tímto okamžikem k uvedení do volného da ového ob hu, což je dle jeho názoru hloupost. Práv za tímto účelem opakovan Radomír V. poukazoval na schéma da ového skladu Loukov, v rámci kterého akcentoval d ležité momenty či body tohoto skladu, jako nap . hranici da ového skladu, lávku, kde docházelo k načerpávání zboží do cisteren apod. Nesouhlasí se stanoviskem státního zástupce, dle kterého v da ovém skladu mohly obchodovat pouze firmy, které m ly uzav eny se společností ČEPRO smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Z obsahu vyšet ovacího spisu nevyplývá, že by obžalovaní simulovali i n jaké obchody, že by se simulovan snažili p esv dčit, p edest ít, zasimulovat obchodní transakci v tom, že by zfalšovali dodací list a p edstírali by dodání. Žádné fiktivní dodací listy objektivizovány nebyly a pokud ve spise žádné dodací listy nejsou, pak zastává názor, že se jedná o zdanitelné pln ní podle § 14 zákona o DPH, což znamená, že se jedná o „vše“, co nesouvisí s dodáním zboží. Žalobce tvrdí, že obžalovaní formáln p evedli na klientský účet společnosti Barella 457 mil. litr , tzn. že z toho klientského účtu se tyto litry dostaly n kde do cisterny, a posléze tvrdí, že „se to nepoda ilo dohledat“, tak to, že se naložily do cisterny ješt neznamená, že byly uvedené do volného da ového ob hu, a také to neznamená, že údaje uvedené v tabulce č. 14 jsou údaje sv dčící o vyskladn ných litrech. Nejd íve je nutno fyzicky napustit zboží do cisterny, musí dojít k dodání a potom dle jeho názoru následuje vysklad ovací proces. Po již zmín ném napušt ní do cisterny minerálního oleje pak následuje vyskladn ní, což znamená, že cisterna p ejede p es celý areál da ového skladu až se dostane na hranici da ového skladu, kde by provozovatel da ového skladu m l zboží vyjmout z podmín n osvobozeného režimu, p ičemž „vyjmutí“ znamená, že vystaví da ový doklad podle § 5 odst. 2 zákona o spot ebních daních a pak je již jedno, jak ČEPRO získalo spot ební da . Až po vystavení zmín ného da ového dokladu je zboží vyjmuto a posléze je uvedeno do volného da ového ob hu. V obžalob žalobce p edestírá to, že nap ed se to zboží dostalo do volného ob hu vyskladn ním, pak aby prokázal obžalovaným vinu, tak následn již hovo í o uvedení do volného da ového ob hu, avšak nikde není uvedena n jaká časová osa, jak to probíhalo od „lávky až za hranici da ového skladu“. Pokud obžaloba tvrdí, že bylo podáno 29.183 p íkaz k vyskladn ní jménem společnosti Barella, pak tyto p íkazy postrádá s tím, že ve skutečnosti to byly „objednávky“, kdy zadání objednávek za pomocí systému MARS byl vícemén vztah mezi ČEPREM a kupujícím. Postoupení pohledávky m že být jen ve vztahu k platb , tzn. já od n koho m žu koupit zboží a dám mu tu pohledávku, abych ji zaplatil, ale to nemá nic společného s dodáním zboží. Pokud ČEPRO prodává do volného ob hu, tak je povinno vystavit doklad o prodeji, tzn. doklad podle § 5 odst. 3 p íslušného zákona. Pokud n kdo postoupil pohledávky na vyskladn ní zboží, tak tyto z toho titulu systému MARS p eskočily až na kupujícího. G. dle jeho názoru dostával n jakým zp sobem objednávky od prvotních kupujících. Po dojití objednávky G. tento ji n kde natipoval p es internet do n jakého terminálu ČEPRA. Pokud G. s H. p ijímali

pokračování

54

sp.zn. 30T 7/2011

objednávky, nemohli dávat p íkazy, nebo by to zboží bylo prodané dvakrát. V další části své výpov di se zamýšlí v podstat nad úvahou G. a H. ve vztahu k „p íkaz m k vyskladn ní či objednávkám“, na což soud odkazuje. Údaje uvedené v tabulce č. 1 v obžalob nesouvisí s dodáním zboží za úplatu. Jsou to n jaké obchodní transakce – p ekupy. Společnost ČEPRO jemu z neznámého d vodu fakturovalo zálohu na spot ební da , a to v okamžiku p ed p ipsáním zboží na klientský účet společnosti. Údaje uvedené v tabulce č. 2 obžaloby označil za „absolutní šok“ pro n j, a to z n kolika d vod . Jsou zde uvedené minerální oleje vyskladn né ze skladovacího systému společnosti ČEPRO a následn uvoln né do volného da ového ob hu pro společnost Barella. Jasn se podává, že ČEPRO vyskladnilo své zboží do cisterny, zavezlo jej na hranici da ového skladu, kde jej dodalo Barelle, tzn. že da ová povinnost je „na ČEPRU“, nebo toto dodalo a uvedlo do volného da ového ob hu zboží. Akcentoval, že termíny „vyskladnit a uvolnit“ slyší poprvé, taktéž poukázal na chybné údaje týkající se spot ební dan za leden 2010 ve zmín né tabulce č. 2 v p edm tné obžalob . Radomír V. tvrdil, že mu není známo, jak m l n co koordinovat se synem či spoluobžalovaným Š., když v podstat do doby jeho výslechu se neví, jak se to vše v da ovém skladu odehrávalo. Rovn ž vyslovil pochybnost o tom, jak se trestná činnost m la ídit z V. 453 a vyslovil názor, že pokud n kdo byl schopen n co ídit, tak to musel ídit z ČEPRA. Popírá, že by vytvo il či podílel se na vytvo ení fiktivní fakturační cesty simulovaných obchodních transakcí, že by se podílel na podání za společnost PetroJet úmysln zkreslených údaj jak na stran p ijatých, tak na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní. Námitky uplatnil i k tvrzení obžaloby, dle které m li „p edstírat uskutečn ní zdanitelných pln ní“. Op tovn akcentoval, že v da ovém sklad docházelo k uskutečn ní zdanitelných pln ní z hlediska § 14 (zákona o DPH), a ne k uskutečn ní zdanitelných pln ní z hlediska § 13. Minerální oleje v da ovém skladu se nedají p evád t ani formáln ani neformáln , pon vadž jsou ve vlastnictví ČEPRA, které si s nimi m že d lat co chce, pokud ten, kdo tam to zboží má a požádá o vydání, tak ČEPRO je povinno jej vydat. Obžalovaný Radomír V. zaujal stanovisko, že tvrzení obžaloby není podložené žádnými d kazy, resp. tyto se ve spise nenachází. P estože společnost ČEPRO je povinno evidovat seznam vydaných ze skladu vybraných výrobk , rovn ž takovýto seznam ve spise není. Po celou dobu trestního ízení nebylo objektivizováno, k čemu vlastn slouží tabulka č. 14. Dle vlastní analýzy konstatuje, že je zde jako vlastník uvedena společnost Barella, p estože tato byla pouze vlastníkem práv na vyskladn ní a tudíž není možné, aby vlastnila vybrané výrobky uvnit da ového skladu ČEPRA. Obžaloba jim klade za vinu, že na výstupu nezahrnuli do uskutečn ných zdanitelných pln ní p ípady prodeje minerálních olej , jejichž prodej ve svém účetnictví deklarovala společnost EUROJET pro odb ratele společnosti TRANSCARGO, s.r.o. (dále jen „TRANSCARGO“), p ičemž se m lo jednat o minerální oleje, které byly uvedené do volného da ového ob hu z klientského účtu společnosti Barella. Akcentoval, že na klientském účtu se nenachází žádné vybrané výrobky, klientský účet není žádná nádrž v da ovém skladu, která by obsahovala vybrané výrobky. Klientský účet je operativní účetní evidence, na kterém se evidují práva na vyskladn ní. Pokud obžaloba argumentuje tzv. „uvoln ním“ do volného da ového ob hu, pak takovýto slovní obrat nezná. Rovn ž akcentoval, že vytýkaného jednání a již ve vztahu ke spoluobžalovaným či obecn se nemohl dopustit, nebo organizoval výcvikové tábory atlet mimo území ČR s tím, že pobýval i na jiných kontinentech. V ČR se mohl zdržovat v pr b hu jednoho roku tak asi 30 dn . Z obsahu spisu pochopil, že uvnit da ového skladu probíhaly investiční obchody, které by se obecn daly

pokračování

55

sp.zn. 30T 7/2011

charakterizovat jako „forwardy“, tzn. nejjednodušší obchod investičního charakteru. Pop el jakékoliv aktivity spojené s úkolováním jiných osob v souvislosti s da ovými p iznáními společnosti Barella. Ve vztahu k soupisu da ových p iznání, jež se nachází na str. 9 obžaloby v souvislosti se společností Barella uvedl, že z toho není patrno, o jaká konkrétní zdanitelná pln ní se jednalo. K tvrzení obžaloby na str. 10, dle kterého U. m l zmocnit H. a G. za společnost Barella k odb ru minerálních olej uvedl, že ve spise nenašel jediný listinný d kaz na podporu tohoto tvrzení. Považuje za vyloučeno, aby G. s H. mohli realizovat dodání minerálních olej do volného da ového ob hu. Op tovn akcentoval, že tuto činnost vykonává provozovatel da ového skladu. Rovn ž vznesl výhrady k tomu, že Z. m l aktivn jednat ve společnosti ČEPRO ve v ci nakládání s minerálními oleji, považoval za vyloučené, aby takto jednal Z. s tím, že na to jsou zam stnanci da ového skladu. Ve vztahu k činnosti Z. popsané v obžalob m l další výhrady, na což soud odkazuje. G. s H. považoval s ohledem na jejich činnost za „poš áky“, kterým byly doručené objednávky a tito je zadali do systému MARS. S p epravou minerálních olej nem li nic společného. Vysklad ování zboží chápe jako činnost se dv ma režimy, kdy jeden režim je vypušt ní do cisterny a na to navazuje proces, který musí ud lat ČEPRO poté, co byla cisterna napušt na a dovezena na hranici skladu, kde je nutno vystavit da ový doklad, na základ kterého p evede vlastnictví z ČEPRA na prvního kupujícího. I ve vztahu k dalšímu protiprávnímu jednání obžalobou kladené za vinu G. a H. vyslovil výhrady, na které nalézací soud odkazuje. Zásadní nesouhlas obžalovaný Radomír V. vyslovil s tvrzením obžaloby, dle kterého obžalovaní v et zci simulovaných právních úkon d lali finanční transakce, na jejímž začátku a konci byla společnost PetroJet. Je si v dom, že se jedná o konstrukci obžaloby, avšak tato se nezabývá tím, jak PetroJet, EUROJET, Barella zboží získaly, s výjimkou nepatrné zmínky o tom, že n jakou část ČEPRO prodalo Barelle. Ve skutečnosti však veškeré tvrzené minerální oleje, jež se poda ilo dohledat, p esn souhlasí s minerálními oleji, které prodal provozovatel da ového skladu ČEPRO společnostem Barelle, PetroJetu a EUROJETU, z čehož vyplývá, že tyto společnosti do da ového skladu zboží nemohly nikdy naskladnit, že si tam minerální oleje muselo naskladnit ČEPRO a až bylo naskladn no, tak jej koupily. Otázka zahrnutí spot ební dan do základu je tudíž mezi ČEPREM a tím, kdo si do skladu pro minerální oleje p ijel, tzn. mezi tím, kdo to p ijal. S ohledem na shora uvedené tudíž vyplývá, že na začátku byla společnost ČEPRO a na konci nemohla být společnost PetroJet, pon vadž není z ejmé, co je myšleno koncem, zda pomyslná čára – hranice da ového skladu. Obžalovaný rovn ž uvedl, že dle jeho názoru ČEPRO nevystavilo ádné da ové doklady z titulu dodání zboží, tzn. nedoložilo uskutečn ní zdanitelných pln ní tak, jak to vyplývá z rámcové kupní smlouvy, p ičemž se jedná o 157.630.000 litr benzínu a 220.820.000 litr nafty. Pokud společnost Barella byla jen účelov zvoleným da ovým subjektem v rámci da ového skladu, který umožnil obžalovaným páchání trestné činnosti prost ednictvím da ového subjektu PetroJet, tak to bylo dle jeho názoru pouze proto, že společnost Barella byla zvolena jen kv li tomu, že práva na vyskladn ní p echázely z PetroJetu na Barellu, avšak v žádném p ípad se nejednalo o n jaké dodání zboží za úplatu. Pokud je jim vytýkáno, že postupovali v rozporu s ustanovením § 36 s odkazem na ustanovení § 41 odst. 4 zákona o DPH, pak toto ustanovení se vztahuje na okamžik uvedení zboží do volného da ového ob hu. Provozovatel da ového skladu by m l současn vystavit da ový doklad podle § 5 odst. 2 a § 5 odst. 3 zákona o spot ebních daních. Pokud je jim kladeno za vinu, že povinnost zahrnout spot ební da byla dle tohoto zákona, pak musí být takto konáno současn . Za uvedení zboží do volného da ového ob hu je zodpov dno

pokračování

56

sp.zn. 30T 7/2011

ČEPRO a tudíž z logiky v ci vyplývá, že m ly být vystaveny shora uvedené doklady touto společností. Výhrady byly vzneseny i proti vybírání spot ební dan formou zálohových faktur s tím, že dle ČEPRA se m lo jednat o jakousi jistinu. Proč bylo nutno skládat jistinu za situace, kdy si kupoval zboží od společnosti ČEPRO, kdy v p ípad , že nebyl solventní a tudíž nebyl schopen zaplatit spot ební da ČEPRU, tak to znamená, že mu zboží prodáno nebude. Pokud ČEPRO p ijalo platbu p ed uskutečn ním zdanitelného pln ní, pak bylo povinno jednotlivé doklady zaúčtovat podle § 21 odst. 1 zákona o DPH a dále záloha na spot ební da v p ípad , že zboží dodává ČEPRO, tzn. že není t etích osob, pak da musí být součástí základu dan . Obžalovaný vyslovil údiv nad tím, jak je možné, že ČEPRO o t ch zálohách nijak neúčtovalo, když zboží prodávalo. Obžalovaný Radomír V. pop el tvrzení uvedené v obžalob na str. 13, dle kterého by m l „ovládat“ adu zde uvedených obchodních společností včetn společností zahraničních, jež m ly být zast ešené nadaci MISHUMO FOUNDATION. Akcentoval, že rezidentem Malty byl n kdy v letech 2002 – 2003, vzhledem k tomu, že Malta je nyní součástí Evropské unie, da ové rezidenství by ztratilo smysl. Obžalovaný Radomír V. se opakovan vyjad oval k problematice „nasklad ování a vysklad ování“ minerálních olej , a to v nejr zn jších souvislostech. Vyjád il zásadní nesouhlas s tvrzením státního zástupce v obžalob , který považuje zboží za vyskladn né ze skladovacího systému v okamžiku jeho načerpání do autocisterny. Dle jeho názoru je zboží vyskladn né v okamžiku, kdy opustí da ový sklad a pokud n kdo tvrdí, že vyskladn ním do cisterny došlo k uskutečn ní zdanitelného pln ní a vym ení spot ební dan , tak to nem že být pravda. Ve vztahu k p eprodej m v da ovém skladu ČEPRO zaujal stanovisko, že tato transakce nem že být posuzována podle § 13, nýbrž podle § 14 zákona o DPH. Pokud by v da ovém skladu nemohlo docházet k p eprodej m práv, pak by da ový sklad nem l smysl. T žko by se našli odb ratelé, kte í by minerální oleje do skladu dovezli a zase vyskladnili. Da ový sklad slouží k tomu, že když si koupíte zboží ve Slovnaftu, tak si ho dovezete k Brnu ve St elicích a totéž zboží je možno vyzvednout v Ústí nad Labem, tzn. že nemusí být p evážené. Co se týče cen minerálních olej skutečn nakoupených a posléze prodaných, četl v odborné literatu e, že obvyklá cena se m že pohybovat v rozmezí 70 halé , což znamená, že se nedá hovo it o tom, že n kdo nakupoval a prodával pod cenu. Rozdíl mezi cenami nem že být p l miliardy korun, což je jim kladeno k tíži. Radomír V. rovn ž v rámci svého výslechu u hlavního líčení mj. uvedl (str. 64 protokolu o hlavním líčení), že výpov di z ízení p ípravného nemají žádný p íčinný vztah k situaci popsané v obžalob , nebo tehdy vypovídal ke skutku popsaném v usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy krácení dan dle policejního orgánu m lo probíhat prost ednictvím společnosti Barella. V rámci své pokračující výpov di dne 8.3.2012 akcentoval t i možné zp soby uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu s tím, že čtvrtá možnost je posuzovat p edm tný skutek za použití uzav ených smluv mezi ČEPREM a dalším subjektem. I v tomto posledním p ípad však zastával stanovisko, že „da krátilo ČEPRO“, a to a již došlo k vyskladn ní za pomocí p íkaz k vyskladn ní či za pomocí objednávek. Pokud vychází ze „smlouvy o poskytování služeb“, pak současn dochází k vyskladn ní a dodání zboží, tzn. že ČEPRO si to ud lalo tak, že napušt ním do cisterny tato jde do volného da ového ob hu a zboží je ve volném da ovém ob hu, avšak nikdo si neuv domil, že takto skutek nemohou páchat osoby, které zboží v da ovém skladu mají uskladn né. Z obžaloby zaznívá, že da se vym ovala po vyskladn ní, p ičemž o žádném uvedení do volného da ového ob hu se nehovo í. Rozhodující však je, kdo uvedl vybrané výrobky do volného da ového ob hu a současn je dodal. V p ípad , že by

pokračování

57

sp.zn. 30T 7/2011

trestnou činnost m li páchat obžalovaní, tak by k této situaci nedošlo, pon vadž nap ed musí dojít k tomu, že zboží musí ČEPRO dodat a pak se musí teprve vyskladnit, tzn. není možné, aby oba d je probíhaly současn . Obžaloba tvrdí, že ze strany ČEPRA dochází k uvád ní do volného da ového ob hu tím, že zboží bylo napušt no do cisterny. Aby „da “ krátili obžalovaní, muselo by dojít k tomu, že by ČEPRO muselo na lávce č. 5 (obžalovaný vycházel z da ového skladu Loukov, jehož mapku u hlavního líčení za účelem lepšího pochopení jeho výkladu p edložil) zboží dodat, muselo by vyjet, dojet na hranici da ového skladu, kde ČEPRO by idič m muselo vystavit da ový doklad o DPH se všemi náležitostmi včetn zahrnutí spot ební dan . Obžalovaný Radomír V. rovn ž akcentoval, že nechápe, proč na dodacích nákladních listech jsou dv číselné ady. K dotaz m soudu a státního zástupce obžalovaný Radomír V. dále uvedl, že určité zkušenosti s obchodováním s pohonnými hmotami v minulosti m l, kdy kolem r. 2000 byl jednatelem společnosti, která nakupovala zboží z ČEPRA, avšak v té dob neexistoval da ový sklad, nýbrž sklad celní. Celý režim a v podstat veškeré obchodování probíhalo jinak, než v současném celním skladu. V již zmín ném r. 2000 se zabýval obchodováním spíše s epkovými oleji. V da ovém skladu typu ČEPRO nebyl, s provozním p edpisem ČEPRA se seznámil, taktéž je mu známo, že v da ovém skladu p ed vyskladn ním docházelo k p imíchání „n jaké látky“, a to a již do nafty či benzínu. Od r. 2004 byl zam stnán jako trenér, ovšem s ohledem na náročnost této funkce a zdravotní stav začal zastávat funkci metodika, kdy zajiš oval tréninky atlet , vytrvalc ve vysokých výškách. S výjimkou již zmín ného „metodika“ v AK Krom íž v ničem jiném nepodnikal, toto bylo jeho oficiální zam stnání, za což pobíral plat. Ve stíhaném období se na území republiky zdržoval maximáln 30 dní v roce a to ješt byl nemocný, jinak skoro po ád byl v zahraničí, zajiš oval mj. i výcvikové tábory v Maroku apod. Zahraniční tréninkové tábory se zajiš ovaly z rozpočtu atletického klubu, který m l sponzory, mezi které on nepat il (myšleno Radomír V.). Díky své funkci v atletickém klubu, jakož i známosti ve sm nárn obdržel od atletického klubu finanční prost edky za účelem sm ny na EUR ve výhodném kurzu, nebo se dalo p edpokládat, že tento bude mnohem vyšší. Zadržená částka odpovídající cca 50 tis. EUR pat ila atletickému klubu (soud již v pr b hu dokazování tuto problematiku vy ešil pravomocným vrácením této částky Atletickému klubu Krom íž). Pro kontakt s další osobou používal „n jaký“ e-mail, jehož p esn zn ní si nevybavuje, jednalo se o „xxx“ a neví, jak dál. Kancelá m l na stadionu, tj. na ul. V. xxx, a poté tam, kde byl zadržen, tj. na ul. S. P ipustil, že občas, pokud byl k tomu „d vod“, docházel na V. vícemén proto, že tam m l syna, dceru, p ítelkyni, sestru. Sv j st l tam nem l, resp. st l tam byl, avšak vypadalo to jako „ve ejná zasedačka“ s tím, že kdo tam p išel, tak si tam sedl. K zadrženým razítk m uvedl, že tyto souvisely s p ítomností paní B., jež m la být p ítomna domovním prohlídkám. Netvrdí, že policie posbírala po dalších kancelá ích 80 – 90 razítek a tyto naschvál se adila na st l, kam jej donesla, ovšem aby to uvedl na pravou míru, uvedl, že v té kancelá i p edtím sedí paní . a Mgr. K., atlet, který se s ním radil o výživ atd., je to hloubavý člov k, m l d lat n jakého deklaranta logistiky, tzn. že s t mi razítky razítkoval mezinárodní nákladní listy, tzn. že tyto sloužily k pot eb skladu, jež se však netýkal nafty a benzínu. P edm tná razítka, ke kterým se vyjad oval, nejsou jeho, m l je v držení K. K cílenému dotazu uvedl, že nemá poznatky o tom, že by policista P. v dob , kdy byl u policie, byl současn zam stnancem ČEPRA, ovšem s posledn zmín nou společností byl z pozice policisty v dennodenním styku. Od 3.1.2012 má být pplk. P. zam stnancem ČEPRA

pokračování

58

sp.zn. 30T 7/2011

ve funkci strategického prodejce. Není majitelem ani uživatelem osobního motorového vozidla zn. Mercedes, toto vozidlo mu p istavil den p edtím jeho syn, aby mu jej p jčil s tím, že m li jet na Celní editelství do Prahy, kde m li domluvené jednání a on (myšleno Radomír V.) m l vystupovat jako jeho poradce. P edm tné vozidlo m lo být majetkem společnosti PetroJet nebo EUROJET. Žádné pov ení k používání vozidla nem l. Po p edchozích dohadech a zám ru policie zabavit vozidlo jim toto vydal, resp. p edal jim klíče. Ve zmín ném vozidle krom tašky, ve které m l n jaké doklady, žádné v ci nem l. Ve vztahu k majetkovým pom r m uvedl, že s ohledem na p edchozí zkušenosti nic necht l, pon vadž když nic nemá, tak má o polovinu mén problém , než když n co vlastní. Protiprávní jednání kladené mu za vinu obžalobou nespáchal. K cílenému dotazu, zda probíral se synem jeho podnikatelskou činnost, nap . v roli konzultanta, poradce apod., uvedl, že velice z ídka, zejména v souvislosti s n jakými technickými v cmi. Na podnikání syna nevidí nic složitého, jedná se o b žný nákup a prodej. Své aktivní vystoupení vysv tloval tím, že má zájem, aby se v c objasnila. S podnikatelským subjektem Barella se setkal n kdy v p edchozí dob , kdy s touto nem l nic společného nikdo z obžalovaných. Tehdy s ním m l n co H., kterého zná n kdy od r. 1992, kdy jej požádal o n jaké konzultace, avšak v té dob Barella nem la nic společného s pohonnými hmotami. K dalšímu cílenému dotazu, zda e-mail „xxx@xxx“ byl jeho či nikoliv, nebyl schopen jednoznačn uvést. Op tovn akcentoval, že m l e-mail „xxx“, avšak jak dál, neví. Zda jeho syn používal tento e-mail, p íp. jaké používal on (myšleno Roman V.), neví. Nebyl schopen uvést, jaké telefonní číslo používal, nepamatuje si to, vyslovil domn nku, že tam jsou n kde „t i dvojky a 64 nebo 84“. P ipustil, že v rámci prohlídky na ul. V. nalezený satelitní telefon, který byl zde vícemén v depozitu, používal, když byl v Africe a byl zde problém s operátory. Satelitní telefon si p jčovali i sportovci ke kontaktu s rodinou. V pr b hu dokazování u hlavního líčení se obžalovaný Radomír V. vyjad oval ve smyslu ustanovení § 214 tr. . a již k d kaz m povahy listinné, výpov dím sv dk či znalc . K „Dodatku č. 14“ uvedl, že z t chto není jasný d vod, k čemu m ly sloužit, není objasn n jejich účel. K fakturám na spot ební da , jež se nachází ve spise na č.l. 6486 – 6514, uvedl, že dle jeho analýzy není jasné, k čemu tyto m ly sloužit. Na fakturách je uvedeno, že se jedná o da ový doklad o spot ební dani, k tomu má však námitky, nebo zákon o spot ebních daních zná pouze jeden typ da ových doklad , a to vymezený v § 5 citovaného zákona, kdy tento da ový doklad musí mít zákonem stanovené parametry. Doklady na zmín ném čísle listu tyto náležitosti nemají. Faktury, jež se nachází na č.l. 6515 – 6635, dle jeho analýzy jsou doklady týkající se prodej v da ovém skladu, tzn. že se jedná o zmi ované p eprodeje, netýkají se prodej do volného da ového ob hu. Obžalovaný Radomír V. se rovn ž vyjád il k emailovým adresám na č.l. 10163, svazek 29, xxx@xxx a xxx@xxx v tom smyslu, že tyto nikdy neužíval. Pokud n kdy používal e-mailovou adresu, tak to byla xxx@xxx nebo xxx@xxx. Není si v dom, proč na materiálu, jež mu byl p edkládán (p íloha č. 1 Rámcové kupní smlouvy č. 15994 ze dne 8.2.2006), se nachází jak jeho jméno, tak i uvedené e-mailové adresy, které, jak již uvedl, nikdy neužíval (k tomuto dokladu se vyjád il i Roman V. s tím, že 2.1.2008 určit nem l e-mail xxx@xxx a současn požádal, aby mu byl p edložen originál, nikoliv pouze kopie. V pr b hu dalšího dokazování jmenovanému byl soudem p edložen i originál, jak vyplývá ze samotného protokolu o hlavním líčení). K dodacím nákladovým list m – DNL (č.l. 7123 – 7132 – sv. 20; č.l. 7553 – 7613 – sv. 21 – 5 vzor za každý m síc) uvedl, že v pr b hu hlavního líčení nebylo objasn no, jakou roli na tomto dokladu hraje druhá číselná

pokračování

59

sp.zn. 30T 7/2011

ada. Setrval na stanovisku, že DNL nespl ují parametry da ového dokladu dle zákona č. 353/2003 Sb. - § 5. Nejv tší vada t chto doklad jakož i dalších, jež produkovalo ČEPRO, je, že na žádném není datum uskutečn ní zdanitelného pln ní ke spot ební dani. Poukázal na to, že DNL v b eznu 2012 je úpln jiné, než doklady, jež tvo í obsah vyšet ovacího spisu. V již citovaném svazku 21 se nachází „vzorek“ originálu DNL, kdy zbytek je v elektronické podob – na DVD, avšak na tomto absentují „červené číselné ady“. Toto své tvrzení aplikoval na konkrétní DNL R124500 ze dne 9.3.2010. Další číslo na tomto dokladu 00739753 bylo dle jeho názoru opat eno dodatečn , aby aspo trochu spl ovalo nároky da ového dokladu podle § 5 odst. 2 zákona o spot ebních daních. Na dokladech, které jsou na DVD, žádné po adové číslo není. Dále vyslovil otázku, zda nákladní list m že být zdvojený s da ovým dokladem, z čehož dovozuje, že v inkriminované dob , kdy ČEPRO vysklad ovalo vybrané výrobky do autocisteren, vydávalo jakýsi nákladní list na dopravu, ale nevystavovalo da ový doklad podle § 5 odst. 2 citovaného zákona, pon vadž z jiného spisového materiálu je patrné, že ČEPRO vym ovalo spot ební da v okamžiku uvoln ní a tento okamžik dle jeho názoru je, kdy idič zmáčkl n jaké tlačítko a napoušt l si vybrané výrobky do cisterny, tzn. že ČEPRO vym ovalo spot ební da v okamžiku, kdy vybrané výrobky p echázely p es to výstupní počítadlo do automobilové cisterny, což je v rozporu se zákonem, kdy uskutečn ní zdanitelného pln ní musí být okamžik uvedení toho vybraného výrobku do volného da ového ob hu. Radomír V. další rozbor DNL provedl v rámci hlavního líčení konaného ve dnech 4.- 7., 11. – 14.6.2012 (str. 32 – 33 protokolu o hlavním líčení), na což soud odkazuje. K materiál m zaslaným společností ČEPRO „Počet zadaných objednávek do MARSU z karet G. a H. pro r. 2009 - b ezen 2010“ (č.l. 7813 – 8015 – sv. 22) uvedl, že tento počet objednávek vztahujících se k osobám G. a H. nekoresponduje s obžalobou, kde je uvedeno, že tito podávali „p íkazy“ k vyskladn ní, kdežto zmín ný materiál pojednává o objednávkách. Dle jeho názoru objednávka je n co jiného než p íkaz k vyskladn ní. Ve svazku 19 (tabulky odb ru PHM poskytnutých společností ČEPRO) se nachází 29183 p íkaz , tzn. již zmín ných zmáčknutí tlačítka nebo n jaké operace idiče, kdy tyto operace (zmáčknutí tlačítka) nem žou odpovídat počtu objednávek, nebo p íkazy byly d lané nap . i dva k jednomu nákladnímu listu, tzn. když cisterna brala naftu a benzín zvláš do komor, musel idič p íkazy ud lat dva. Z toho d vodu tvrdí, že objednávky nekorespondují s údaji v obžalob . ČEPRO pracovalo se dv ma systémy, a to systémem MARS, který sumarizoval, sjednocoval a zachycoval objednávky, které tam poslali jednotliví odb ratelé. V tomto systému se objevovalo jakési hypotetické množství minerálních olej . Po p íjezdu idiče s kamiónem p ed da ový sklad k terminálu p eskočí objednávka z MARSU do výdejního systému TAMAS, který již vydává skutečné litry na lávce poté, co idič zmáčkne cuplík a automaticky systém mu vydá n jaké množství p i okamžité teplot , které se posléze p epočte na 15 stup Celsia. Obžalovaný Radomír V. vyslovil názor, že dle jeho analýzy bylo manipulováno s údaji v systému MARS a TAMAS. K cílenému dotazu obžalovaný uvedl, že jeho cestovní pas je od r. 2012 neplatný, m l by se nacházet v místech, kde byla realizována domovní prohlídka, d m m l být v nájmu společnosti PETRO BULLDING, jež využívá atletický klub. Obžalovaný Radomír V. v rámci dokazování u hlavního líčení ve dnech 4.- 7., 11.- 14.6.2012 (č.l. 48 protokolu a dál) p istoupil k určitému resumé své obhajoby, které shrnul následovn . Po napušt ní minerálních olej – zboží do da ového skladu je jediným vlastníkem tohoto zboží společnost ČEPRO z titulu provozovatele

pokračování

60

sp.zn. 30T 7/2011

da ového skladu, které je rovn ž odpov dno celnímu ú adu za výb r spot ební dan . Vlastnictví se dovozuje z toho, kdo jej drží a v da ovém skladu to m že být, jak již uvedl, pouze provozovatel a nikdo jiný. Pokud ČEPRO naskladní zboží od fyzického dodavatele, tak de facto se stane tím fyzickým vlastníkem tohoto zboží a současn ČEPRO vystavuje dva doklady. Ten, kdo zboží naskladnil, musí mít uzav enou „smlouvu o skladování“ a na jeho klientský účet se p ipíše, kolik litr se do skladovacího prostoru naskladnilo. Prvotní nasklad ovatel, když má svou sí čerpacích stanic, tzn. že zboží dále nep eprodává, vydá p íkaz k vyskladn ní pokud jej pot ebuje pro svou pot ebu a zboží si vyskladní na své čerpací stanice a tomuto vzniká i povinnost si do základu dan zahrnout spot ební da . Pokud ten, kdo fyzicky naskladnil zboží do skladu, chce jej dát k dispozici dalším kupujícím, tak v tom p ípad se obchody rozpadají na dva segmenty, které byly nesprávn interpretovány. Jednak musí postoupit práva k vyskladn ní, aby mohl zboží vyskladnit a jednak mu zboží musí prodat. Jelikož v da ovém skladu nejde uskutečnit termín fyzického dodání, pak legislativa DPH íká, že pokud nedojde k fyzickému dodání, tak je to služba. Za meritum považuje jednoznačné stanovení, kde došlo k uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Z listinných d kaz vyplývá, že ČEPRO fyzicky uvád lo zboží do volného da ového ob hu p i napušt ní do autocisterny, ale již nikdo nebádal nad tím, do kdy je ČEPRO vlastníkem. Op tovn akcentoval, že do doby napušt ní zboží na výdejní lávce do cisterny je vlastníkem ČEPRO a nikdo jiný. Musí být najisto zjišt no, kdy dochází k uvedení zboží do volného da ového ob hu, zda p i napušt ní do cisterny či zda na hranici da ového skladu. Stručn rekapitulované výpov di a stanoviska obžalovaných je nutno posléze hodnotit tak, aby bylo jednoznačn patrno, zda vytýkané protiprávní jednání doznávají či popírají zcela, event. pouze částečn . Jakou obhajobu obžalovaní zvolí je jejich v c, naproti tomu nalézací soud je povinen takto zvolenou obhajobu d sledn hodnotit ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . Obžalovaný Roman Z. byl státním zástupcem v obžalob označen jako spolupracující obvin ný dle § 178a odst. 1 tr. . Podle § 178a odst. 1 tr. . m že státní zástupce v ízení o zločinu v obžalob označit obvin ného za spolupracujícího, jestliže obvin ný za a) oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou zp sobilé významn p isp t k objasn ní zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prosp ch organizované zločinecké skupiny, a zaváže se podat jak v p ípravném ízení, tak i v ízení p ed soudem úplnou a pravdivou výpov o t chto skutečnostech, za b) dozná se k činu, pro který je stíhán, p ičemž nejsou d vodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učin no svobodn , vážn a určit , a za c) prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obvin ný, a považuje-li státní zástupce takové označení za pot ebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasn ní se obvin ný zavázal, a to i s p ihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obvin ného, k osob obvin ného a k okolnostem p ípadu, zejména zda a jakým zp sobem se obvin ný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasn ní se zavázal, a jaké následky svým jednáním zp sobil. Nalézací soud pln akceptuje stanovisko Nejvyššího soudu ČR, zaujaté ve svém rozhodnutí pod sp.zn. 7 Tdo 1315/2012, ze dne 12.12.2012, k institutu spolupracujícího obvin ného, dle kterého je nutno v tomto hledat účinné nástroje boje proti závažné organizované kriminalit a je nutno jej považovat za legitimní

pokračování

61

sp.zn. 30T 7/2011

d kazní prost edek. Zárove však z judikatury Evropského soudu pro lidská práva je možno dovodit, že podmínkou pro použití výpov di spolupracujícího obvin ného jako d kazu je mj. pečlivé hodnocení této výpov di, včetn její motivace. Je vždy pot eba zvážit nejednoznačnou povahu takových výpov dí a dbát na zvýšené riziko její účelovosti. Je z ejmé, že takový d kaz p edevším nesmí stát osamocen a je t eba jej hodnotit kriticky. V tomto smyslu je rovn ž možno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.6.2012, sp.zn. 5 Tdo 280/2012, který vyjad uje práv pot ebu kritického hodnocení obdobných d kazních prost edk . Obžalovaný Roman Z. byl v p ípravném ízení procesn vyslechnut 7.10. a 21.10.2010, k obsahu obžaloby se vyjád il v rámci dokazování u hlavního líčení. V záv ru své výpov di dne 7.10.2010 požádal o p iznání statusu spolupracujícího obvin ného podle § 178a tr. . Následující výpov (21.10.2010) již byla zrealizována ve smyslu ustanovení § 178a tr. . po p edchozím poučení a vysv tlení podmínek a d sledku postupu ve smyslu shora uvedeného ustanovení p ítomným státním zástupcem. Akcentovat je nutno i stanovisko obžalovaného Z. v tom smyslu, že tento po vyjád ení k obsahu obžaloby, po p ečtení procesních výpov dí z ízení p ípravného, po dotazech soudu a státního zástupce uvedl, že k dané v ci již ekl vše, co o ní ví s tím, že nadále využívá svého práva nevypovídat. Vzhledem k námitkám obžalovaného U. prezentovaným obhájcem Mgr. Greplem, zda nadále platí, že Z. je spolupracujícím obžalovaným, pokud ano, m lo by být umožn no obhajob jmenovaného klást dotazy, na to obžalovaný Z. své stanovisko zm nil a uvedl, že je ochoten vypovídat, resp. odpovídat na dotazy obžalovaných a obhájc , což vyplývá ze samotného protokolu o hlavním líčení. Roman Z. používal p i realizaci svých procesních výpov dí písemné poznámky, do kterých nazlížel ve smyslu ustanovení § 93 odst. 1 tr. . s tím, že kopie t chto poznámek je založena ve spise (č.l. 3370 – 3390), kdy originály byly p edložené nalézacímu soudu i v rámci dokazování u hlavního líčení a tyto byly dány k dispozici i k nahlédnutí stranám. Dle názoru soudu postup zvolený obžalovaným Z. je zcela legitimní, o autenticit písemných poznámek jmenovaného soud nemá pochybnosti, a proto nebylo p istoupeno ani k eventuálnímu písmoznaleckému zkoumání stran autorství t chto poznámek. Ve smyslu shora uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu p istoupil i soud I. stupn ke kritickému hodnocení výpov di obžalovaného Z., a to zejména z pohledu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., kdy bylo p ihlédnuto i k tomu, že jmenovaný je osobou, jež se do st etu se zákonem dostala již opakovan . Pokud zákonodárce takovýto institut do českého trestního práva transponoval, pak není d vod jej nevyužít a to zejména p i rozkrývání té nejzávažn jší trestné činnosti, v rámci které se p edpokládá výborná organizace, rozd lení jednotlivých úkol , utajená komunikace atd. Pokud bychom a priori vyloučili možnost uplatn ní institutu spolupracujícího obvin ného dle § 178a tr. . u osob, které se do st etu se zákonem dostaly opakovan , pak by tento nepochybn ztratil sv j význam. Senát nalézacího soudu zejména v delší záv rečné porad velmi detailn zkoumal, zda výpov obžalovaného Z. se vymyká obsahu hodnocených dalších d kaz či práv naopak zda tato potvrzuje verzi obžaloby. Po vyhodnocení všech rozhodných skutečností zastává nalézací soud stanovisko, že výpov obžalovaného Romana Z. je v souladu s hodnocením dalších d kazních prost edk ve smyslu již zmín ného ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., které m ly za následek rozhodnutí o vin . Jak již bylo uvedeno, obžalovaný Z. byl vyslechnut v podstat velmi podrobn dvakrát v ízení p ípravném a jednou p ed nalézacím soudem. Z pohledu sd lených

pokračování

62

sp.zn. 30T 7/2011

podstatných skutečností tvo ících základní obsah a kostru jeho výpov di či stanoviska je možno konstatovat, že tyto jednotlivé výpov di nejsou v závažném a zásadním rozporu, jež by event. mohly mít za následek zjišt ní o jeho nev rohodnosti či účelovém tvrzení. U hlavního líčení stvrdil své výpov di z ízení p ípravného v celém rozsahu. K již zmín ným písemným poznámkám uvedl, že tyto sepsal v dob , kdy si ješt všechno pamatoval a kdy byl obeznámen s možností statusu spolupracujícího obvin ného. Jak již bylo uvedeno, obžalovaný byl vyslechnut opakovan v íjnu 2010 a posléze 5.3.2012 u hlavního líčení, tzn. s odstupem v tším než jeden rok. Je obecn známo, že každý člov k má tendenci zapomínat, a to zejména n které detaily, které mohou být z d vodu nep íznivých zážitk či vzpomínek v dom vyt s ovány, nebo dochází k prostému zapomínání. A z tohoto d vodu se v tšinou vychází z výpov dí, které učiní a již „obvin ný“ či sv dek, jež jsou realizovány v co nejkratší dob od rozhodných skutečností, ke kterým se osoba má vyjad ovat. Pokud u hlavního líčení a již obvin ný či sv dek stvrdí správnost svých výpov dí z ízení p ípravného a z procesního hlediska jsou zachovány všechny podmínky, pak není d vod z t chto v rámci hodnocení d kaz nevycházet. S ohledem na posledn zmín né konstatování je možno akcentovat, že soud si je pln v dom toho, že všechny d kazní prost edky mají naprosto stejnou váhu, a již se jedná o výpov di sv decké či znalecké posudky, event. d kazy povahy listinné. Není možno n které d kazní prost edky považovat za významn jší, event. d ležit jší. Obžalovaný Roman Z. se v rámci svých výpov dí vyjád il nejen k trestné činnosti, jež se mu usnesením o zahájení trestního stíhání a posléze obžalobou kladla za vinu, nýbrž i k aktivitám spoluobžalovaných, a to více či mén podrobn . Nejčast jší jméno, jež ve výpov di obžalovaného bylo sklo ováno, byl Tomáš Š., kterého znal z d ív jší doby a který jej zhruba v kv tnu 2009 oslovil s nabídkou práce pro společnost Barella do funkce asistenta editele za 15.000,- Kč hrubého, p ičemž m l to být práv jmenovaný, který mu m l doplácet do částky 20.000,- Kč čistého m síčn . Od Š. obdržel klíče od kancelá e firmy Barella, vysv tlil mu jeho úkoly a povinnosti a p edal mu telefon „Sagem“ pro účely p íslušné komunikace. Od Š. obdržel „n jaké“ účetnictví Barelly, které m l založit do šanon a uložit v kancelá i. Dle pokyn Š. vypl oval p ílohu č. 14 pro ČEPRO, když p išla pošta do datové schránky, m l práv Š. o tomto informovat a dle jeho pokyn tuto vybrat. Byl to posledn jmenovaný, který mu vydal p íslušné pokyny k vyklizení kancelá e za účelem malování, díky čemuž došlo ke znemožn ní místního šet ení pracovník správce dan . Byl to Š., který mu na ídil, aby nachystal faktury v souvislosti se společností Crofton Invest, které mu vrátil orazítkované s pokynem p edání na Celní ú ad J. Byl to Š., který mu p edal p iznání k DPH za společnost Crofton Invest, aby jej podal na FÚ Ostrava II, p edal mu dopln ná a vypln ná p iznání k DPH za společnost Barella za m síce listopad a prosinec 2009, za m síce leden až b ezen 2010, p edal mu hotovost ve výši 960.000,- Kč, aby tuto složil u správce dan jako nedoplatek Barelly na DPH. Veškeré pokyny v souvislosti s činností společnosti Barella mu byly p edávány Š., dle kterého tato společnost m la fungovat do konce r. 2009 a poté m la být p evedena na n koho jiného. Byl to Š., který jej pov il zajišt ním nové kancelá e pro společnost Barella mimo kraj, což tento učinil a kancelá zajistil v Byst ici pod Hostýnem. Od Š. obdržel telefonní číslo na B. na jeho kódovaný telefon, rovn ž od n j obdržel 100.000,- Kč, které B. p edal. Dle pokyn Š. V. poštu v novém sídle společnosti Barella v Byst ici pod Hostýnem. Dle sd lení Š. a z obsahu jeho telefonát zjistil, že tento hovo il s Romanem V. a Radomírem V.

pokračování

63

sp.zn. 30T 7/2011

V opakovan zmín ných výpov dích Romana Z. se osoba Tomáše Š. zobrazila jako hlavní postava, která mu ud lovala veškeré pokyny, která jej úkolovala. Pokud nalézací soud v í výpov di Z. a z této vychází, pak je nutno si položit otázku, na základ jakého titulu obžalovaný Tomáš Š. úkoloval Z. v souvislosti se společností Barella, nabízel mu práci včetn odm ny za ni, p edával klíče od kancelá e společnosti, proč Š. Z. doplácel více za jeho práci, než bylo ujednáno. Proč tomuto p edal mobilní telefon „Sagem“ pro komunikaci s dalšími osobami. Jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejst íku společnosti Barella, s.r.o., pak je možno konstatovat, že obžalovaný Š. v této společnosti nefiguroval a již jako jednatel či společník, p esto byl spojovacím článkem mezi Z. a dalšími osobami, zejména dle názoru soudu obžalovanými Romanem V. a Radomírem V. Z. popsané aktivity Š. rozhodn nesv dčí toliko pro n jakou spolupráci firmy Š., která se zabývá účetnictvím pro společnost Barella. Z. vyslovil domn nku (se kterou se soud ztotož uje), že obžalovaný Š. vykonával pokyny spoluobžalovaných Radomíra V. a Romana V., což dovozoval z obsahu telefonických hovor , kterým byl p ítomen (str. 14 protokolu o hlavním líčení ze dne 5.3.2012). Soud I. stupn považuje výpov obžalovaného Romana Z. za usv dčující v či obžalovanému Tomáši Š. a současn jako doznání vztahující se ke své trestné činnosti. Obžalovaný Z. se rovn ž vyjad oval k osob spoluobžalovaného Evžena U., kterého Š. označil jako neschopného pro jednání s ú ady, a proto práv jeho (mín no Z.) oslovil do funkce asistenta editele společnosti Barella. U. vždy jako oficiální jednatel společnosti, po p edchozím kontaktování, podepsal materiály, které byly pot ebné, nikdy jej neúkoloval, vše probíhalo tak, jak ekl Š. Pokud byla nutná účast jednatele U. u oficiálního jednání, pak byl tento k dispozici tak, jak tomu bylo nap . p i pokusech p evodu obchodního podílu na Vietnamce, kdy za tímto účelem jezdili do Brna. Byl to práv U., který p išel na to, že Vietnamec, se kterým jeli do ČEPRA, není totožný s doklady, resp. jeho fotografie neodpovídala jeho fyzické podob . Vzhledem k tomu, že jednání v ČEPRU bylo neúsp šné, došlo op tovn k p evodu obchodního podílu z Vietnamce na U., který s tímto pochopiteln musel souhlasit. Evžen U. dle Z. disponoval s razítkem Barelly, podepisoval tabulku tvo ící p ílohu č. 14. Po domluv a dle pokyn Š., p edložené da ové p iznání jako jednatel společnosti podepsal. Již jenom vzhledem k t mto skutečnostem musel být srozum n s tím, že je účasten nekalé činnosti, nebo pokud souhlasil se svým jednatelstvím ve společnosti Barella, musel být s touto svou funkcí, účastí a zejména odm nou spokojen. Dle názoru soudu je rovn ž nepochybné, že s ohledem na zmín nou spolupráci musela být mezi t mito (Š., Z., U.) d v ra, jinak to nebylo možné, nebo úkony, které provád li nebo na nich participovali, nejsou b žné a nesouvisí rozhodn s ádným chodem společnosti. Obžalovaný Z. ve vztahu k Romanu V. uvedl, že s tímto se fyzicky nikdy nesetkal, avšak jak již bylo uvedeno, z obsahu rozhovoru, jakož i z informací od Š. a B. v d l, kdo je Roman V. Posledn jmenovaný m l používat e-mailovou adresu „centralrafinerie“, m l mít p ímé bankovnictví na účet společnosti Barella, m l provád t platby v souvislosti se společností Barella, společností „Newington“ a ČEPRO. Dle Z. m l do konce r. 2009 obžalovaný Š. p ímý p ístup na účet společnosti Barella p es Profi banku, takže když bylo nutno proplácet n jaké v ci nebo poskytnout výplatu, tak to činil p ímo. Od r. 2010 vždy musel napsat e-mail na adresu centralrafinery panu V., a tento následn platbu provedl. Z. rovn ž uvedl, že

pokračování

64

sp.zn. 30T 7/2011

Š. v jeho p ítomnosti často Romanu V. telefonoval, oslovoval jej k estním jménem. Pokud Z. nebyl zbaven zp sobilosti k právním úkon m, pokud soud jeho výpov di v í, pak není d vod nev it tvrzení jmenovaného, dle kterého Š. m l jak s Romanem V., tak i Radomírem V. v jeho p ítomnosti často telefonovat. Z celkov provedeného dokazování, jakož i z popisu pr b hu skutkového d je je patrno, že obžalovaní m li své úkoly, své povinnosti, zadání a tudíž je nesporné, že nižším článk m musel pokyny n kdo dávat. Obžalovaným Z., U. to byl Š., a posledn jmenovanému zase Roman V. a Radomír V. Jiný d vod, proč by Š. v p ítomnosti Z. často Romanu V. a Radomír V. telefonoval zjišt n nebyl. Romana V. u hlavního líčení fyzicky vid l poprvé, domnívá se, že v telefonickém kontaktu (myšleno Z.) s ním nebyl. K cílenému dotazu u hlavního líčení, zda vid l nebo slyšel, že by Š. p ijímal a vykonával pokyny obžalovaných Radomíra V. a Romana V., uvedl, že takto se p ímo vyjád it nem že, nevid l je spolu, avšak dodal, že z obsahu telefonát tuto skutečnost dovozuje. Nalézací soud musí akcentovat výpov obžalovaného Z. ve vztahu k Romanu V. (taktéž i Radomíru V.), že tento se v bec zmínil o existenci osob Romana V. (i Radomíra V.), o existenci komunikace mezi Š. a ob ma jmenovanými. Obžalovaný Z. v p ípravném ízení uvedl, že m l e-mailový kontakt s obžalovaným Radomírem V., kdy posledn jmenovaný mu sd lil instrukce, kam má posílat faktury a tabulky od společnosti ČEPRO. Dle Z. mu Radomír V. dokonce telefonoval n kdy v kv tnu na telefon „Sagem“ ohledn rozší ení denního limitu bankovního účtu společnosti UNICORN CS RATE. V další části své výpov di uvedl, že pokud se zmínil, že byl v telefonickém kontaktu s Radomírem V., pak tuto skutečnost zjistil ze sd lení Š. a rovn ž z toho, že Radomíru V. telefonoval on sám ze svého telefonního p ístroje. Dle tvrzení Z. Radomír V. zajiš oval finanční transakce jak u společnosti Barella, tak i u společnosti UNICORN CS RATE. Již v souvislosti s hodnocením výpov di Z. v či Romanu V. padla zmínka i o Radomíru V., kterému Š. v jeho p ítomnosti často telefonoval, což je nutno v této souvislosti akcentovat. U hlavního líčení Z. uvedl, že s Radomírem V. se fyzicky nikdy nesetkal, u hlavního líčení jej vid l poprvé. Jméno Radomíra V. občas zazn lo z úst Š. p i jejich hovoru. Pokud u hlavního líčení se vyjád il v konkrétních souvislostech pouze o osob „V.“, a v p ípravném ízení uvád l i k estní jméno, pak tento rozpor vysv tlil tím, že jeho výpov v p ípravném ízení je p esn jší, nebo si to pamatoval lépe. Op tovn akcentoval obsah hovor , jež byly vedené se Š., a taktéž i vyjád ení Š., s kým telefonoval. Rovn ž k cílenému dotazu, zda vid l nebo slyšel, že by Š. p ijímal a vykonával pokyny obžalovaných Radomíra V. a Romana V., uvedl, že takto se p ímo vyjád it nem že, nevid l je spolu, avšak tuto skutečnost dovozuje z obsahu telefonát . Posledn zmín né tvrzení Z. je v souladu s provedeným dokazováním, nebo soud I. stupn považuje za prokázané, že práv obžalovaní Roman V. a Radomír V. byli nejd ležit jšími články celého et zce v souvislosti s plánovaným promyšleným da ovým podvodem. Není nic výjimečného, aby p ítomná osoba pochopila význam telefonického hovoru osoby, jež se zdržuje v jeho bezprost ední p ítomnosti, nehled na to, že další pokyny od Š. navazovaly práv ve vztahu k Z. a U. Osoby obžalovaných G. a H. dával do souvislosti se společností Barella, nebo tito m li na základ pov ení za pomocí systému MARS podílet se na zajiš ování „vysklad ování a nasklad ování“ zboží z ČEPRA. M li být n kde v Krom íži, avšak kde p esn , neví. Z této poslední zmínky je patrno, že oba obžalovaní se nemohli podílet fyzicky na nasklad ování a vysklad ování zboží, nýbrž tuto činnost m li

pokračování

65

sp.zn. 30T 7/2011

zajiš ovat po stránce administrativní. Obžalovaný Roman Z. však čast ji odkazoval na spoluobžalovaného G., se kterým komunikoval telefonicky prost ednictvím p ístroje "Sagem“, kdy jej m l uloženého pod jménem „Tercie“. Jak již uvedl, s G. byl v aktivn jším kontaktu, dokonce jej snad n kde i vid l, zatímco H. nevid l a taktéž s ním nemluvil. Nalézací soud považuje za nutné akcentovat, že obžalovaný Z. v souvislosti se spoluobžalovanými G. a H. hovo il o jejich činnosti, jež se vztahovala ke společnosti Barella, k žádné jiné. Obžalovaný Jan H. byl v ízení p ípravném vyslechnut opakovan , u hlavního líčení se vyjád il velmi krátce, kdy v podstat uvedl to co cht l a dále využil svého práva nevypovídat. Jmenovaný po celou dobu trestního ízení vytýkané protiprávní jednání popíral. P ipustil, že pracoval pro společnost MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., jeho nad ízeným byl T., který jej informoval o vysklad ování pohonných hmot pro firmu Barella. Jeho práce spočívala v tom, že do systému MARS zadával údaje související s vysklad ováním a nasklad ováním zboží – nafty a benzínu pro společnosti PetroJet a Barella prost ednictvím firmy ČEPRO. Pro společnost EUROJET tyto úkony neprovád l, nepodílel se na tvorb cen pohonných hmot, které byly dohodnuté mezi zákazníky a ČEPREM. Každé pond lí ráno od T. p evzal tabulku s navýšením cen a on je všem sjednaným zákazník m zaslal. Pravomoc jednání se zákazníkem ohledn objednávek nem l. Ve vztahu ke společnosti PetroJet provád l vyskladn ní pohonných hmot nebo zboží ze systému MARS na základ pov ení, kdy v tomto p ípad dostával p íkaz od G., kolik v ten den m že zboží prodat. Není si v dom toho, že by společnosti ČEPRO zasílal potvrzení o postoupení pohledávek. Pokud jednal s ČEPREM o uvoln ní zboží z jeho skladu, nikdy se nesetkal s pojmem da ový sklad. I na počítačovém terminálu vždy bylo napsáno sklad ČEPRA. Pokud je mu vytýkáno, že m l p ebírat e-maily na adrese „cmraf@“, pak toto se nezakládá na pravd , nebo tento e-mail byl z ízen ješt p ed jeho p íchodem do zam stnání a používal jej T. a snad další pracovníci, nebo se jednalo o e-mail informativní. P ipustil sice, že v dob , když byl členem zastupitelstva m sta Napajedla, poslali mu na tuto e-mailovou adresu „n co k odsouhlašení“, a to proto, aby nedošlo k prodlužování, sd lil jim práv tuto e-mailovou adresu. Žádných da ových únik se nedopustil, na t chto se nepodílel, zam stnancem Barelly nikdy nebyl. Spoluobžalované Evžena U. a Romana Z. a Tomáše Š. nezná. Romana V. zná pouze „z vid ní“, a to z budovy, kde m l kancelá , kam docházel do zam stnání. Žádný bližší kontakt s ním nem l. Ve vztahu k Radomíru V. uvedl (dne 9.10.2010, č.l. 291 – 291 v.t.), že jej potkal dvakrát nebo t ikrát, bližší kontakt s ním nem l. V další výpov di dne 16.12.2010 (č.l. 3452 – 3457) uvedl, že jmenovaného zná z d ív jšího p sobení v Napajedlích, avšak velmi zb žn , akcentoval však, že od n j žádné p íkazy nedostával. N kdy jej potkal v Krom íži, když odcházel ze zam stnání, což bylo asi jednou za dva m síce. U hlavního líčení setrval na tvrzení, že od Radomíra V. nikdy žádné úkoly nedostal ani nebyl žádným zp sobem ovliv ován p i své činnosti, zná jej z d ív jší doby ze sportovní činnosti. Nalézací soud akcentuje, že obžalovaný H. p ipustil, že více či mén zná, event. p išel do kontaktu s obžalovanými Romanem V., Radomírem V. a Dušanem G. Všichni tito t i jmenovaní (včetn H.) mj. m li kancelá e v jedné budov , a to v Krom íži. Záv rem je možno zd raznit i tvrzení H., dle kterého taktéž vysklad oval v systému MARS pro společnost PetroJet, kdy v tomto p ípad dostával p íkazy od spoluobžalovaného G. Obžalovaný Dušan G. se v p ípravném ízení k vytýkanému jednání stručn vyjád il pouze p ed soudkyní rozhodující o vzetí do vazby v tom smyslu, že se

pokračování

66

sp.zn. 30T 7/2011

vytýkaného jednání nedopustil. Spoluobžalované U., Z., Š. nezná, Romana V. ano, nebo asi po dobu 2 – 3 m síc byl v jeho firm PetroJet v pracovním pom ru ve funkci dispečera. Rovn ž jej zná jako syna obžalovaného Radomíra V., se kterým začal v počátcích podnikat, posléze m l každý své firmy. V rozhodném období nebyl ve vztahu k Radomíru V. v pracovním či obdobném pom ru. Jana H. zná, nebo d lali společn dispečera ve stejné společnosti, jak se již vyjád il, jinak se spolu nestýkají. Ve vztahu ke společnosti Barella vykonával funkci dispečera na základ mandátní smlouvy uzav ené mezi společnostmi ATOL Invest, a.s., a Barellou, s.r.o. K již zmín né společnosti Barella dále uvedl, že jeho faktická činnost spočívala v uvol ování zboží v ČEPRU. U hlavního líčení svou výpov dále rozvedl v tom sm ru, že Roman V. jakožto jednatel firem EUROJET a PetroJet mu ud lil ve vztahu k t mto firmám plnou moc v souvislosti se společností ČEPRO. V n kterých p ípadech jej požádal o objednání benzínu či nafty motorové, avšak toto nem lo nic společného s firmou Barella. Akcentoval, že žádné zboží nevysklad oval, pouze s H. zadávali údaje z objednávek do systému MARS. Radomír V. a Roman V. jej neúkolovali, nebyli jeho nad ízenými, Z. neinformoval šifrovaným telefonem, neposílal postoupení pohledávek za společnost PetroJet, EUROJET na Barellu. Pokud event. na n jakém p íkazu bylo jeho jméno, tak pouze jako „kontaktní osoba“. I obžalovaný Dušan G. v rámci své obhajoby sd lil orgán m činným v trestním ízení včetn soudu pouze to, co cht l, resp. sám uznal za vhodné. Následn využil svého práva nevypovídat. Výpov obžalovaného G. je v p íkrém rozporu s výpov dí obžalovaného Z., dle kterého tento s G. komunikoval za pomocí šifrovaného p ístroje „Sagem“, kdy tento dokonce uvedl, že jej m l uloženo pod jménem „Tercie“. Z. v d l, jakou činnost G. ve vztahu k ČEPRU v souvislosti s minerálními oleji provádí. Pakliže by nebyl se jmenovaným v kontaktu, mohl tyto informace získat toliko zprost edkovan , a to od obžalovaného Š. Rovn ž v d l, že G. sídlí v Krom íži, když byl n jaký problém v ČEPRU s n jakým nákla ákem či tankováním, kontaktoval G., který to vždy vy ešil. Posledn zmín né tvrzení má oporu v provedeném dokazování, nebo G. s H. skutečn zadávali údaje do systému MARS v souvislosti s objednávkami související s vyskladn ním minerálních olej . Z. akcentoval, že to byli práv obžalovaní G. a H., kte í na základ pov ení vykonávali činnosti související s nasklad ováním a vysklad ováním zboží ve společnosti ČEPRO ve vztahu ke společnosti Barella. Nalézací soud ke konfrontaci mezi obžalovanými Z. a G., event. H., jakož i dalšími nep istoupil z toho d vodu, že tito využili svého práva nevypovídat, tudíž dali zcela jasn a z eteln najevo své stanovisko. Obžalovaný Evžen U. využil svého práva nevypovídat u hlavního líčení, v p ípravném ízení se vyjád il velmi stroze. Ve firm Barella, jež provád la obchody s pohonnými látkami, začal p sobit začátkem r. 2009, kdy se „stal“ T. společníkem za odm nu 300.000,- Kč ročn . M l toliko obecnou pov domost, že firma obchoduje s PHM, které nakupovala ze společnosti ČEPRO. Veškeré obchody údajn za izoval vietnamský státní p íslušník (T.), pozd ji na základ zplnomocn ní se stal editelem firmy Z., který m l na starosti „skoro všechno“. V souvislosti s touto výpov dí nalézací soud akcentuje, že obžalovaný p ipustil pov domost obchodování firmy Barella s pohonnými látkami. Za svou „nečinnost“ ve firm Barella m l obdržet jako T. společník 300.000,- Kč ročn . V rozporu s provedeným dokazováním tvrdil, že veškeré obchody m l za izovat Vietnamec T. a pozd ji m l tak ka o všem rozhodovat Z. V rámci rozhodování o vzetí do vazby pouze dodal, že obžalovaného

pokračování

67

sp.zn. 30T 7/2011

Š. zná, nebo u n j v minulosti byla zam stnána jeho družka (myšleno družka U.). G., H., Romana V. a Radomíra V. nezná. I k tomuto tvrzení má nalézací soud výhrady, nebo dle výpov di obžalovaného Z. byl U. jako jednatel společnosti informován mnohem podrobn ji o činnosti firmy Barella. Podepisoval veškeré „materiály“, jež se týkaly jmenované společnosti, a to po p edchozí dohod . Byl to U., který v polovin prosince 2009 m l jet společn s R., S. a Z. do Brna, kde na n čekali B. a Vietnamec za účelem p evedení obchodního podílu na zmín ného Vietnamce. První pokus nevyšel, následný však ano. Posledn uvedené tvrzení Z. má oporu ve výpisu z obchodního rejst íku vedeného u Krajského soudu v Brn C 32823, dle kterého dne 15.12.2009 byl zapsán do funkce jednatele společnosti Barella, s.r.o., Vietnamec Xuan T. G., nar. xxx. Byl to práv U., který zhruba v polovin r. 2010 v souvislosti s jednáním ve společnosti ČEPRO p išel na to, že Vietnamec fyzicky neodpovídá údaj m uvedeným v cestovním dokladu – pasu, kdy tuto informaci je nutno dát do souvislosti, dle které p i jednání v ČEPRU si pracovníci této společnosti Vietnamce vyfotografovali a práv fotografie uvedená v pase neodpovídala vzhledov Vietnamci, se kterým jeli na p íslušné jednání. S ohledem na již zmín né neúsp šné jednání v ČEPRU došlo následn znovu k zapsání U. jako jednatele společnosti. I tato informace odpovídá údaj m v obchodním rejst íku, jež se vztahovaly ke společnosti Barella. Dle názoru nalézacího soudu pokud za t chto okolností obžalovaný U. souhlasil op tovn se svým jednatelstvím, musel být o podstatných v cech informován, musel být spolehlivým článkem celého et zce a musel být taktéž odpov dn hodnocen, nebo tento bez jakýchkoliv problém podepisoval všechny materiály, které mu byly p edložené k podpisu a oficiáln za společnost vystupoval. Pokud by nebyl do celé situace vtažen a pat ičn odm n n, nemohl by se takto chovat, jak se choval. Ani dodatečn nebylo zjišt no, že by obžalovaný U. podal jakékoliv trestní oznámení, by na neznámého pachatele v tom smyslu, že by byl podveden. Shora uvedený názor soudu je mj. podporován i obsahem protokolu o ústním jednání ze dne 11.11.2009, po ízený Celním ú adem Ostrava (č.l. 4318 – 4319), a to s jednatelem da ového subjektu společnosti „Barella“ Evženem U. Posledn jmenovaný potvrdil, že je jednatelem společnosti „Barella“ a na otázku, zda mu jako jednateli této společnosti jsou známy obchodní transakce mezi „Barellou, ČEPREM a firmou Tank Ono“, uvedl „ano, o všech t chto operacích vím“. K dotazu, zda p i t chto obchodech zastupuje společnost „Barella“ sám či n koho pov il na základ plné moci, uvedl, že „k t mto obchodním operacím pov il pana Dušana G. a pana H. Jana. Obžalovaný Tomáš Š. v p ípravném ízení se v rámci rozhodování o vzetí do vazby vyjád il velmi stroze v tom smyslu, že spáchání protiprávního jednání odmítá. Byl to práv on, kdo byl osloven U. na p elomu února – b ezna 2009 s požadavkem vedení účetnictví jeho společnosti (TRADESTONE účetnictví a dan , s.r.o.) ve vztahu k Barelle. Nabídku p ijal, došlo k sepsání smlouvy o vedení účetnictví za dohodnutou paušální odm nu. Účetnictví spravovala jeho společnice K. U hlavního líčení poté, kdy byli vyslechnuti všichni obžalovaní, (nebo do té doby byl určitým zp sobem údajn zdravotn indisponován a tudíž požádal o sv j výslech jako poslední) pop el, že by se dopustil jednání kladeného mu za vinu obžalobou. K „vedení účetnictví“ pro společnost Barella uvedl, že jeho společnost TRADESTONE nikdy nezpracovávala kompletn celé účetnictví, toliko mzdovou agendu a da ová p iznání k DPH, a to do prosince 2009. Poté došlo k ukončení smlouvy dohodou. Je

pokračování

68

sp.zn. 30T 7/2011

s podivem, že Tomáš Š., profesionál p es účetnictví, v p ípravném ízení dne 9.10.2010 p ed soudkyní Okresního soudu se vyjád il jednoznačn v tom sm ru, že U. jej požádal, aby jeho společnost vedla účetnictví pro Barellu, nejednalo se žádnou mzdovou agendu či da ová p iznání k DPH tak, jak up esnil u hlavního líčení. Výpov obžalovaného Tomáše Š. u hlavního líčení negovala veškerá tvrzení zejména obžalovaného Z., veškeré aktivity, o kterých se Z. v souvislosti s Š. zmínil. Pop el, že by p ijímal či vykonával pokyny obžalovaných V., které nezná, se kterými žádné obchodní vztahy nem l. Pop el, že by dával jakékoliv pokyny U. a Z. U. zná asi p t let, avšak ani s tímto nem l žádné obchodní vztahy. Z. zná asi 8 let, kdy v r. 2004 společn založili stavební firmu, kdy po úsp šném zahájení byl Z. vzat do vazby a následn pravomocn odsouzen, v dobrém se nerozešli. Po návratu z výkonu trestu jej Z. vinil za všechny své neúsp chy. S posledn jmenovaným se op t setkal v r. 2009, kdy tento již pracoval ve společnosti Barella. V dubnu 2011 po propušt ní z vazební v znice jej Z. kontaktoval, neví, co po n m cht l, nebo setkání odmítnul. Jak již bylo uvedeno, další část výpov di Š. byla zam ena v celém rozsahu na pop ení tvrzení Z., kdy v rámci stručné rekapitulace je možno konstatovat, že veškeré tvrzení obžalovaného Romana Z. je účelové, smyšlené, nepravdivé. Nalézací soud musel již i v této souvisloti zodpov d t otázku, zda p es shora popsaná kategorická vyjád ení Š. je možno v it a tudíž vycházet z výpov di obžalovaného Z., která je v souladu s vyhodnocením celkov provedeného dokazování. Jak již bylo opakovan uvedeno, soud považuje obžalovaného Š. za spojovací článek mezi obžalovanými Z. a U. na stran jedné, a na stran druhé obžalovanými G., H., Radomírem V. a Romanem V. Po d sledném vyhodnocení výpov di Z., zejména s ohledem na všechny souvislosti, které ani on sám nemohl znát, je možno konstatovat, že výpov posledn jmenovaného ve vztahu k Š. je p esv dčivá, argumentační, logická, popisující organizovaný chod skupiny. Nelze p ehlédnout tvrzení Z., dle kterého byl obžalovaným Š. vybaven ke komunikaci kódovaným telefonem „Sagem“, p ičemž Š. se mu zmínil asi o 4 ks t chto telefon , které m l opat it obžalovaný Radomír V. a které spojoval s n jakým atletickým klubem. Že výpov Z. je v tomto sm ru pravdivá potvrdily nálezové okolnosti v souvislosti s prohlídkou zájmových „prostor“, čímž se soud bude rovn ž zabývat. Š. m l v tomto mobilu, jakož i v soukromém mobilu uloženého pod p ezdívkou „K. Dan“. Toto tvrzení Z. se shoduje i s jeho písemnými poznámkami, do kterých nahlížel v souvislosti se svými procesními výpov mi a které tvo í obsah vyšet ovacího spisu. Pokud Š. p edával Z. tabulky s čísly k vypln ní p ílohy č. 14, musel s t mito disponovat a n jakým zp sobem je získat. Tyto údaje musely být Š. p edány osobou ídící. P edávání t chto informací si nepochybn vyžadovalo p íslušné spojení. Obžalovaný Roman V. v p ípravném ízení využil svého práva nevypovídat. Pouze se vyjád il velmi stroze toliko v rámci rozhodování o vzetí do vazby. Protiprávní jednání, jež mu bylo kladeno za vinu policejním rozhodnutím, pop el v celém rozsahu, obžalované Z., Š. ani U. nezná. G. zná od d tství a taktéž ze společného podnikání v minulosti s jeho otcem. Ve zmín né výpov di rovn ž p ipustil, že G. m l v jedné z jeho společností vy izovat n jaké v ci, jež označil jako „zprost edkovatelskou činnost“, m lo se jednat o objednávky na nákup zboží z firmy PetroJet do firem Slovnaft a dalších. Jana H. zná z minulosti jako trenéra košíkové. S posledn zmín nými pány se potkával i na chodbách v budov , kde m li kancelá e, tj. v Krom íži. Vyjád ení Romana V. u hlavního líčení bylo pon kud obsáhlejší, ovšem rovn ž cílené toliko v tom smyslu, aby sd lil své stanovisko a posléze využil svého práva nevypovídat, čímž zamezil možnosti kladení dopl ujících

pokračování

69

sp.zn. 30T 7/2011

otázek. S obžalobou nesouhlasil, tvrzení v ní uvedené považoval za um lou konstrukci. Žádného krácení DPH prost ednictvím jakékoliv společnosti se nedopustil, taktéž se nedopustil jakýchkoliv simulovaných obchodních transakcí s tím, že obchodní p ípady byly všechny zahrnuty v účetnictví. Pop el, že by společnost PetroJet financovala obchody společností EUROJET nebo Barella. V žádném p ípad on či kdokoliv jiný ze společnosti PetroJet a EUROJET nedával žádné p íkazy k provedení plateb, obchod či vystavování faktur ve vztahu ke společnostem vyjmenovaným v jeho výpov di. Akcentoval výsledky auditu ve vztahu k jeho společnostem se záv rem bez výhrad. Taktéž správce dan v rámci probíhající da ové kontroly nezpochybnil žádné obchody. Dle jeho názoru orgány činné v trestním ízení se nezabývaly celým et zcem jednotlivých obchodních transakcí. Obchod m, které jsou považovány za simulované, musela dle jeho názoru p edcházet celá ada dalších obchod , jež nebyly zkoumány. Dohledávání a ztotož ování zboží ve společnosti PetroJet považoval za nesmyslné a taktéž poukazoval na nevhodný postup policejního orgánu p i porovnání cen odb ratel zboží od společnosti PetroJet a EUROJET. Roman V. se rovn ž vyjád il k používané e-mailové adrese v rozhodné dob . Nalézací soud v souvislosti s výpov dí Romana V. si dovoluje odkázat op tovn na výpov obžalovaného Z., dle kterého se tento s Romanem V. v rámci své činnosti fyzicky nesetkal, avšak v d l, o koho se jedná jak z informací Š. a B., tak i z telefonních hovor , ke kterým došlo mezi Š. a Romanem V. v jeho p ítomnosti. Obžalovaný Radomír V. se velmi podrobn vyjad oval jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení nejen v rámci svých procesních výpov dí, nýbrž i v ad písemných podání a stížností. S ohledem na četnost t chto materiál , jakož i značnému obsahu procesních výpov dí nalézací soud p edn odkazuje v celém rozsahu na tato vyjád ení. Radomír V. velmi aktivn vystupoval i v pr b hu dokazování, o čemž sv dčí jeho vyjád ení ve smyslu ustanovení § 214 tr. . Výpov di jmenovaného jsou v rámci protokolu o hlavním líčení zadokumentovány tak ka doslovn . P esto mnohdy je velmi obtížné správn rekapitulovat myšlenky jmenovaného, nebo n které myšlenky, resp. v ty nejsou zcela dotažené tak, aby jednoznačn dávaly smysl. Bylo velmi obtížné rekapitulovat hlavní stanoviska obhajoby jmenovaného. Je však zcela nesporné, že obžalovaný Radomír V. po celou dobu trestního ízení kategoricky popírá spáchání trestné činnosti charakterizované a již p vodn dle rozhodnutí policejního orgánu ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 tr. . či posléze dle tvrzení uvedeného v obžalob . V rámci své obhajoby se podrobn zabýval nejen skutkovou částí obžaloby, nýbrž i samotným od vodn ním, které, jak je obecn známo, není závazné. Byla napadána od samého počátku d vodnost vedeného trestního stíhání s odkazem na rozbory zásadních zákon , právních p edpis či pokyn interní povahy, jež se vztahovaly k chodu da ového skladu. Četné námitky byly akcentovány v souvislosti se seznámením s vyšet ovacím spisem. Obžalovaný po celou dobu trestního ízení poukazoval na zcela nezákonný postup společnosti ČEPRO provozovatele da ového skladu, jež byla nepochybn i plátcem spot ební dan a tato uvád la vybrané výrobky do volného da ového ob hu prvotním nabyvatel m. Byla to práv společnost ČEPRO, která m la povinnost p iznat a zaplatit DPH z navýšeného základu dan na výstupu a p íslušnou spot ební da . Dlouholetá praxe ČEPRA, jež vym ovala samostatn spot ební da jednotlivým zákazník m v okamžiku, kdy pro n uvolnila vybrané výrobky ze svých skladovacích

pokračování

70

sp.zn. 30T 7/2011

zásobník do volného da ového ob hu, byla v rozporu se zákonem. Opakovan žádal o jednoznačný právní výklad, zda a p ípadn kdy v rámci p edm tných obchod s minerálními oleji v da ovém skladu společnosti ČEPRO a následným uvedením t chto vybraných výrobk za hranici da ového skladu do volného da ového ob hu došlo k p evod m vlastnictví a ke zdanitelnému pln ní ve vztahu ke společnosti ČEPRO, PetroJet, EUROJET, Barella, a to s poukazem na § 13 odst. 1 zákona o DPH. Vzhledem k institutu depositum irregulare, tedy nepravidelné úschovy, jež vznikla na základ uzav ené smlouvy s klientem o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, společnost ČEPRO nevydávala s ohledem na povahu zboží naprosto totožné zboží, jaké smluvn p evzala a uschovávala pro klienty v prostorách da ového skladu, tudíž nemohlo k p evod m vlastnictví a zdanitelnému pln ní v rámci da ového skladu v bec docházet. Nebylo tudíž povinností odvést DPH z hodnoty vybraných výrobk navýšené o spot ební da jak na stran společnosti Barella, což bylo tvrzeno na počátku vyšet ování, tak ani na stran společnosti PetroJet po up esn ní skutkového d je policejním orgánem, nebo PetroJet nemohla nabýt vlastnictví vybraných výrobk od společnosti Barella ve vztahu ke klientskému účtu této společnosti u ČEPRA, který m l pouze evidenční povahu o pohybu, množství naskladn ného i vyskladn ného zboží pro tuto společnost. P ipustil, že jako metodik atletického klubu používal pro pot eby telefonního spojení ze zahraničí telefonní p ístroj zn. Sagem. Vyjád il se i k osobám spoluobžalovaných, z čehož vyplývá, že v rozhodné dob v podstat s nikým blíže nespolupracoval. Policejnímu orgánu vytýkal neprovedení kvalifikované analýzy smluvních vztah , absenci hodnocení skutkových okolností, jež považuje za složité, komplikované a obsáhlé. Znalecký posudek BDO m l policejnímu orgánu zajistit naprosto smyšlené skutečnosti. Jmenovaný poukazoval na absenci d kazu, dle kterého by PetroJet dával p íkazy k vyskladn ní společnosti ČEPRO, aby toto propoušt lo vybrané výrobky vedené na klientském účtu Barelly do volného da ového ob hu. Pokud by PetroJet m la povinnost p iznat a zaplatit DPH navýšené z hodnoty vybraných výrobk na výstupu, musela by být vlastníkem ekonomických práv k vybraným výrobk m a mít úmysl tato práva prodat subjektu stojícímu ve volném da ovém ob hu a tento subjekt – první kupující by musel mít zájem vybrané výrobky dostat ven z da ového skladu ČEPRO. Akcentoval rozdíl mezi p íkazem a objednávkou v souvislosti s vyskladn ním minerálních olej s tím, že policejní orgán se od samého počátku snaží tento rozdíl zast ít. Opakovan zaujal stanovisko, že p eprodeje uvnit da ového skladu mají charakter uskutečn ní zdanitelného pln ní podle § 14 zákona o DPH. Nesouhlasí se stanoviskem státního zástupce, dle kterého v da ovém skladu mohly obchodovat pouze firmy, které m ly uzav ené se společností ČEPRO smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Poukazoval na absenci konkrétních skutečností, dle kterých by jasn vyplynulo, že obžalovaní simulovali n jaké obchodní transakce. Opakovan rozebíral celý proces počínaje vjezdem autocisterny do da ového skladu konče jeho následným opušt ním. Radomír V. nem l žádným zp sobem participovat na obchodování v da ovém skladu společnosti ČEPRO v rozhodném období z pohledu zájmových společností, p esto se opakovan a velmi detailn a „profesionáln “ vyjad uje k obchodování v da ovém skladu ze všech možných hledisek včetn tvrzení popsaném v obžalob . Nelze vyloučit, že jmenovaný m l zkušenosti z d ív jší doby, m l zkušenosti teoretické či ze studia p edpis , faktem však je, že jeho rozbory a stanoviska (není podstatné, zda vždy správná) vychází ze znalostí v ci z pohledu fungování da ového skladu. Radomír V. rovn ž tvrdil, že vytýkaného jednání se již jen z obecného hlediska nemohl dopustit, nebo organizoval výcvikové tábory atlet

pokračování

71

sp.zn. 30T 7/2011

mimo území ČR, kdy pobýval i na jiných kontinentech. V republice se mohl zdržovat zhruba 30 dn v roce. S tímto tvrzením z pohledu vyhodnocení celkov provedeného dokazování nalézací soud nem že zcela souhlasit, nebo jak je uvedeno v popisu pr b hu skutkového d je, trestná činnost byla organizovaná, promyšlená, jednotlivé úkoly byly rozd lené. Pokud došlo k „nastartování“ celé činnosti, pak tato již mohla b žet dle daného scéná e, aniž by hlavní mozek a organizátor, dle názoru soudu obžalovaný Radomír V., musel být stále p ítomen. Nelze p ehlédnout, že jmenovaný disponoval s neomezeným telefonickým spojením prost ednictvím p ístroje zn. Sagem. Pom rn obsáhlé úvahy a tvrzení jmenovaného byla v nována investičním obchod m probíhajícím uvnit da ového skladu, jež charakterizoval jako „forwardy“, tzn. nejjednodušší obchody investičního charakteru. Dle jeho názoru bylo vyloučeno, že by Z. mohl aktivn jednat se společností ČEPRO ve v ci nakládání s minerálními oleji. Takto mohli konat toliko zam stnanci da ového skladu, G. s H. považoval s ohledem na jejich činnost za „poš áky“, kterým byly doručené objednávky a tito je zadali do systému MARS. S p epravou minerálních olej nem li nic společného. Obžalovaný Radomír V. uplatnil adu námitek v či dokladu, jež vystavovalo ČEPRO, a to dodacímu nákladnímu listu zejména z pohledu zákona o spot ebních daních. Námitky byly uplatn né rovn ž proti vybírání spot ební dan formou zálohových faktur. Kancelá m l na stadionu v Krom íži, tam, kde byl zadržen, občas docházel na ul. V., nebo tam m l syna, dceru, p ítelkyni, avšak zde nem l sv j st l, resp. st l tam byl, avšak kdo tam p išel, mohl si tam sednout. Vypadalo to jako „ve ejná zasedačka“. Razítka, jež byla zajišt na na V. a dle obžaloby m ly být v jeho držení, nejsou jeho. Jak již bylo uvedeno, obžalovaný se v rámci své obhajoby opakovan vyjad oval ke stejné problematice související s naskladn ním a vyskladn ním zboží a následným uvedením do volného da ového ob hu s tím, že za vše m že ČEPRO, jež postupovalo nesprávn a soustavn porušovalo zákon. Vzhledem k tomu, že skutek, kterým se nalézací soud v rámci dokazování u hlavního líčení zabýval, je mj. kvalifikován jako zvláš závažný zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, bude posléze poukázáno na n které podstatné skutečnosti vztahující se k tomuto trestnému činu. Současná právní teorie i praxe rozumí „zkrácením dan “ ve smyslu shora citovaného ustanovení jakékoliv jednání, v d sledku n hož byla poplatníkovi (resp. plátci) neoprávn n vym ena a jím zaplacena nižší da , než jaká by m la být vym ena a zaplacena, nebo k jejímu vym ení a zaplacení v bec nedošlo, ačkoliv podle zákona m la být da vym ena (p iznána) a zaplacena. Jde zpravidla o zvláštní p ípad „podvodného jednání“, jímž pachatel nelegáln ovliv uje da ovou povinnost svou nebo jiného da ového subjektu tak, že v rozporu se skutečností p edstírá bu nižší rozsah této povinnosti, nebo p edstírá, že takovou povinnost v bec nemá, ačkoliv mu podle zákona vznikla. Jednání pachatele tohoto trestného činu tudíž v praxi spočívá v tom, že zfalšuje, nepo ídí, neza adí do účetnictví nebo úmysln zkreslí p íslušné účetní a da ové doklady či jiné podklady sloužící ke stanovení da ové povinnosti a jejího rozsahu, a nebo tam naopak za adí fiktivní doklady, a to vše proto, aby tím dosáhl nižšího výpočtu dan nebo aby v bec zatajil, že má určitou da ovou povinnost. Zkrácení dan v uvedeném smyslu lze dosáhnout jak jednáním aktivním (konáním), nap . podáním úmysln zkresleného da ového p iznání, tak i opomenutím, kdy da m že být zkrácena již zmín ným opomenutím takového konání, ke kterému byl da ový subjekt povinen, kdy tento nap . úmysln nepodá da ové p iznání, ačkoliv tak podle zákona byl povinen učinit, protože dosáhl určitého zdanitelného p íjmu, který uvedenou povinnost od vodnil. Za podstatné

pokračování

72

sp.zn. 30T 7/2011

považuje nalézací soud akcentovat, že pachatelem (spolupachatelem, účastníkem) tohoto trestného činu m že být jen fyzická osoba, která dovršila 15 let v ku a je p íčetná. Vzhledem k tomu, že každá da má jednoznačn určeného plátce nebo poplatníka, mohlo by se jevit jako logické, že práv on m že být pachatelem trestného činu. I když tomu tak často bývá, neplatí to bezvýjimečn , pon vadž skutková podstata tohoto trestného činu nepodmi uje trestní odpov dnost požadavkem, aby byl pachatel plátcem nebo poplatníkem zkrácené dan , ani aby m l jinou zvláštní vlastnost, zp sobilost nebo postavení. Pachatelem m že být tudíž nejen subjekt (poplatník, plátce) dan , ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním zp sobí, že da nebyla jemu nebo i jinému subjektu takové povinné platby vym ena bu v bec a nebo nikoli v zákonné výši, nebo kdo vyláká neoprávn nou výhodu na dani. Subjekt (poplatník, plátce) dan a subjekt trestného činu podle § 240 tr. zákoníku nemusí být totožný, a proto nelze zam ovat da ovou odpov dnost, tedy povinnost p iznat a zaplatit da na stran jedné, a trestní odpov dnost za zkrácení dan na stran druhé. Nalézací soud si pln uv domoval to, že i jednání považované za zkrácení dan …. ve smyslu § 240 tr. zákoníku včetn rozsahu tohoto zkrácení musí orgány činné v trestním ízení dokazovat z ú ední povinnosti, stejn tak, jako napln ní všech znak skutkové podstaty jakéhokoliv jiného trestného činu. D sledkem toho pak je, že obžalovaný není povinen prokazovat svoji nevinu, ale naopak platí presumpce neviny a ze skutečnosti, že obžalovaný z stal nečinný, nelze usuzovat na jeho vinu. Ze shora uvedeného mj. plyne, že v trestním ízení obžalovaný nemá tzv. d kazní b emeno, na jehož podklad by byl povinen o své újm prokazovat, resp. vyvracet určité skutečnosti, které mají vliv na rozhodnutí o jeho vin . To platí na rozdíl od ízení da ového, v n mž má da ový subjekt povinnost prokazovat všechny skutečnosti, které je povinen uvád t v p iznání, hlášení a vyúčtování nebo k jejichž pr kazu byl správcem dan v pr b hu da ového ízení vyzván. Jestliže tak da ový subjekt neučiní a da ovou povinnost není možno stanovit dokazováním, je správce dan oprávn n na rozdíl od dokazování v trestním ízení, stanovit da ovou povinnost za použití pom cek, které má k dispozici nebo které si obstará v součinnosti s da ovým subjektem. Ze shora uvedeného vyplývá, že da ové ízení m že soub žn probíhat s trestním ízením s tím, že toto není vázáno výsledky ízení da ového. Vzhledem k tomu, že v této trestní v ci se eší problematika DPH a spot ební dan , bude následn poukázáno na jejich základní informace. Základní informace o DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. ve zn ní platném pro posuzované období DPH pat í do kategorie tzv. nep ímých daní, které jsou specifické tím, že je pot eba rozlišit plátce a poplatníka DPH. Plátcem dan je da ový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do ve ejného rozpočtu da vybranou od jiných subjekt nebo sraženou jiným poplatník m pod svou majetkovou odpov dností. Poplatníkem je da ový subjekt, jehož p edm t (tj. p edevším p íjem nebo majetek) je dani podroben. Poplatník je z pohledu ve ejného rozpočtu zamýšleným nositelem da ového b emene. Dle zákona o DPH je obecn zda ovacím obdobím kalendá ní čtvrtletí, za p edpokladu, že obrat plátce za p edcházející kalendá ní rok nedosáhl 10.000.000,Kč, v tom p ípad by byl zda ovacím obdobím kalendá ní m síc. Plátce DPH je

pokračování

73

sp.zn. 30T 7/2011

povinen do 25 dn po skončení zda ovacího období podat da ové p iznání k DPH. Da ová povinnost je splatná ve lh t pro podání da ového p iznání, tedy rovn ž do 25 dn po skončení zda ovacího období. Plátci DPH vzniká obecn povinnost p iznat DPH dnem uskutečn ní zdanitelného pln ní, tento den je vymezen v ustanovení § 21 – 25 zákona o DPH. P edm t DPH je dle § 2 odst. 1 zákona o DPH: a) dodání zboží nebo p evod nemovitosti a nebo p echod nemovitosti v dražb (dále jen p evod nemovitosti) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskuteč ování ekonomické činnosti s místem pln ní v tuzemsku b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskuteč ování ekonomické činnosti, s místem pln ní v tuzemsku c) po ízení zboží z jiného členského státu v EU (dále jen členský stát) za úplatu, uskutečn né v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskuteč ování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo z ízena za účelem podnikání, a po ízení nového dopravního prost edku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani d) dovoz zboží s místem pln ní v tuzemsku § 13 zákona o DPH definuje, co se pro pot eby DPH považuje za dodání zboží a p evod nemovitosti (v tomto konkrétním p ípad se ne eší problematika p evodu nemovitosti, a proto nebude na zn ní zákona v této souvislosti poukazováno). Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí p evod práva nakládat se zbožím jako vlastník (§ 13 odst. 1 citovaného zákona). V § 13 odst. 2 se uvádí i další p íklady, co se pro pot eby DPH považuje za dodání zboží. Vzhledem k tomu, že tyto se nevztahují na nyní ešený p ípad, nalézací soud toliko odkazuje na zn ní citovaného zákona. Zdanitelným pln ním podle § 2 odst. 3 citovaného zákona jsou taková pln ní, která jsou p edm tem dan a která nejsou od dan osvobozena. V § 4 jsou zakotvené vymezení n kterých základních pojm , kdy pro účely tohoto zákona se rozumí úplatou (§ 4 odst. 1 písm. a/ citovaného zákona) částka v pen zích nebo v platebních prost edcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepen žního pln ní. Da na vstupu dle § 4 odst. 1 písm. c) citovaného zákona se rozumí daní, která je obsažena v částce za p ijaté pln ní, da z poskytnuté úplaty, da p i dovozu zboží, da p i po ízení zboží, da p i poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském stát …., da na výstupu podle § 4 odst. 1 písm. h) citovaného zákona se rozumí daní, kterou je plátce povinen p iznat ze základu dan za uskutečn né zdanitelné pln ní, z p ijaté úplaty, da p i dovozu zboží, da p i po ízení zboží, da p i poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském stát …. Poskytnutím služby se podle § 14 odst. 1 citovaného zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo p evodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také a) p evod práv, b) poskytnutí práva a využití v ci nebo práva a

pokračování

74

sp.zn. 30T 7/2011

nebo jiné majetkové využitelné hodnoty, c) vznik a zánik v cného b emene, d) p ijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strp t určité jednání nebo situaci. Uskutečn ní zdanitelného pln ní a povinnost p iznat da p i dodání zboží, poskytnutí služby a p evodu nemovitostí eší § 21 zákona o DPH. Podle odstavce 3 citovaného zákona se p i dodání zboží zdanitelné pln ní považuje za uskutečn né: a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 p i prodeji podle kupní smlouvy, b) dnem p evzetí v ostatních p ípadech, c) dnem p íklepu p i vydražení zboží ve ve ejné dražb podle zvláštního právního p edpisu, nebo d) dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem p i dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d) citovaného zákona. Podle odstavce 5 citovaného zákona se p i poskytnutí služby zdanitelné pln ní považuje za uskutečn né a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení da ového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendá e nebo dokladu na p ijatou úplatu a to tím dnem, který nastane d íve, b) dnem uvedeným ve smlouv , ke kterému dochází k p evodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán zp sob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné pln ní se považuje za uskutečn né ke dni p ijetí úplaty. Základem dan (dle § 36 odst. 1 citovaného zákona) je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečn né zdanitelné pln ní od osoby, pro kterou je zdanitelné pln ní uskutečn no, nebo od t etí osoby, bez dan za toto zdanitelné pln ní. Základem dan v p ípad p ijetí platby p ed uskutečn ním zdanitelného pln ní je částka p ijaté úplaty snížena o da (odstavec 2). Odstavec 3 § 36 citovaného zákona vyjmenovává konkrétní položky, které základ dan také zahrnuje, jsou to: a) jiné dan , cla, dávky nebo poplatky, b) spot ební da , pokud zákon nestanoví jinak v § 41, c) da z elekt iny …. V § 41 citovaného zákona je zakotven základ dan a výpočet dan které je v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan .

u zboží,

Dle odstavce 1. základ dan p i dovozu zboží, které je propušt no do celního režimu volný ob h s následným umíst ním do režimu podmín ného osvobození od spot ební dan podle zvláštního právního p edpisu, se stanoví podle § 38 bez zahrnutí spot ební dan . Odstavec 2. – u zboží, které je p i po ízení z jiného členského státu v tuzemsku umíst no do režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , se základ dan stanoví obdobn podle § 36 bez zahrnutí spot ební dan . Odstavec 3. – u zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a v tomto režimu je dodáno, se základ dan stanoví podle § 36 bez zahrnutí spot ební dan . Odstavec 4. – u zboží, které se nachází v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , a plátce uskuteč uje jeho dodání podle § 13 p i uvedení zboží do volného da ového ob hu, se základ dan stanoví podle § 36. Základní informace o spot ební dani dle zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních platného v rozhodném období.

pokračování

75

sp.zn. 30T 7/2011

Dle shora citovaného zákona jsou minerální oleje spolu s lihem, pivem, vínem a meziprodukty a tabákovými výrobky zahrnuty do kategorie tzv. vybraných výrobk . Nalézací soud dále akcentuje, že v souvislosti se zdan ním minerálních olej DPH se používá termín „zboží“ tak, jak je b žn používán zákonem o DPH. Pokud prodávajícím minerálních olej je subjekt, který je nevyrobil, jedná se ekonomicky o prodej zboží, nikoliv výrobk . V § 3 citovaného zákona jsou zakotvené n které pojmy pro účely tohoto zákona. Podmín ným osvobozením od spot ební dan (dle § 3 písm. d/ citovaného zákona) se rozumí odklad povinnosti p iznat, vym it a zaplatit da do dne uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Uvedením vybraného výrobku do volného da ového ob hu se rozumí (dle § 3 písm. j/ citovaného zákona) 1) každé i protiprávní vyjmutí vybraných výrobk z režimu podmín ného osvobození od dan , 2) každá, i protiprávní, výroba vybraných výrobk mimo režim podmín ného osvobození od dan , 3) každý, i protiprávní, dovoz vybraných výrobk mimo režim podmín ného osvobození od dan . Da ovým skladem se rozumí (dle § 3 písm. f/ citovaného zákona) prostorov ohraničené místo na da ovém území ČR, ve kterém provozovatel da ového skladu za podmínek stanovených tímto zákonem vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, p ijímá nebo odesílá, pokud tento zákon nestanoví jinak, p ičemž hranice takového místa nesm jí být p erušeny s výjimkou p ípadu, kdy tímto místem prochází ve ejná komunikace; celní editelství m že stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou jeho součástí. Dle § 4 citovaného zákona (plátce dan ) je obecn mj. i právnická osoba, která je provozovatelem da ového skladu, oprávn ným p íjemcem, oprávn ným odesílatelem nebo výrobcem, jemuž vznikla povinnost spot ební da p iznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu na da ovém území ČR. V této souvislosti je rovn ž nutno konstatovat, že povinnost spot ební da ve stanovené lh t p iznat a zaplatit vzniká obecn dle zákona o spot ebních daních, mj. okamžikem uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu na da ovém území ČR. Zda ovacím obdobím pro minerální oleje dle citovaného zákona je kalendá ní m síc, kdy dotčené subjekty mají povinnost p edložit da ové p iznání ke spot ební dani do 25. dne po skončení p íslušného zda ovacího období. Spot ební da je dle tohoto zákona splatná do 40. dne po skončení zda ovacího období, ve kterém vznikla povinnost da p iznat a zaplatit. § 5 zákona o spot ebních daních upravuje prokázání zdan ní vybraných výrobk . Dle § 5 odst. 1 citovaného zákona se na da ovém území ČR prokazuje zdan ní vybraných výrobk uvedených do volného da ového ob hu da ovým dokladem nebo dokladem o prodeji či dokladem o doprav vybraných výrobk do volného da ového ob hu již uvedených, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zdan ní

pokračování

76

sp.zn. 30T 7/2011

vybraných výrobk do volného da ového ob hu již uvedených se prokazuje pouze tehdy, jedná-li se o jejich v tší množství. V § 5 odst. 2 citovaného zákona jsou zakotveny náležitosti da ového dokladu. Da ový doklad podle odst. 1, který je plátce povinen p i uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu bezodkladn vydat nabyvateli, pop . osob , která pro nabyvatele nebo kupujícího výrobky podle odstavce 1 p echodn nabývá, musí obsahovat tyto údaje: a) obchodní firmu nebo název, sídlo a da ové identifikační číslo plátce, je-li plátce právnickou osobou, jméno a p íjmení, pop . obchodní firmu, místo pobytu a da ové identifikační číslo plátce, je-li plátce fyzickou osobou, b) obchodní firmu nebo název, sídlo a da ové identifikační číslo nabyvatele, je-li nabyvatel právnickou osobou, jméno a p íjmení, pop . obchodní firmu, místo pobytu a da ové identifikační číslo nabyvatele, bylo-li p id leno, je-li nabyvatel fyzickou osobou, c) množství vybraných výrobk uvedených do volného da ového ob hu, u nichž vznikla povinnost da p iznat a zaplatit, a jejich název, pop . obchodní označení, d) výši spot ební dan celkem, e) datum vystavení da ového dokladu, f) číslo da ového dokladu. V § 5 odst. 3 citovaného zákona jsou zakotveny náležitosti dokladu o prodeji, kdy tento je povinen bezodkladn vydat prodávajícím p i prodeji vybraných výrobk . Zmín né náležitosti jsou obdobné jak u vystavení da ového dokladu s tím, že místo „nabyvatele“ se uvádí „prodávající“. V detailech nalézací soud na toto ustanovení odkazuje. Doklad o doprav (detailn upraven v ustanovení § 5 odst. 4 citovaného zákona) vystavuje právnická nebo fyzická osoba, která vybrané výrobky již uvedené do volného da ového ob hu vydá pro dopravu, p ičemž nejsou spln né podmínky, na jejichž základ je stanovena povinnost vydat da ový doklad podle odstavce 2, nebo doklad o prodeji podle odstavce 3. I v tomto ustanovení je konkrétn specifikováno, jaké náležitosti tento doklad o doprav musí obsahovat, na což soud odkazuje. Akcentovat je rovn ž nutno § 19 citovaného zákona, dle kterého vybraný výrobek je v režimu podmín ného osvobození od dan , pokud je umíst n v da ovém skladu. V ustanovení § 47 citovaného zákona je zakotven základ dan z minerálních olej , jež je obecn tvo en množstvím minerálních olej vyjád ených v tisíci litrech p i teplot 15 °C. Citovaný zákon rovn ž uvádí, že vypočtené množství minerálních olej , u kterých vznikla da ová povinnost, se zaokrouhluje na dv desetinná místa. Dle § 48 zákona o spot ebních daních je stanovena sazba dan (v rozhodném období) pro motorové benzíny na částku 12.840,- Kč za 1.000 litr a naftu, jež náleží mezi st ední oleje a t žké plynové oleje, 10.950,- Kč za 1.000 litr . § 59 odst. 8 zákona o spot ebních daních se zabývá posouzením, zda cisterna, která se nachází na území da ového skladu, je součástí tohoto skladu. Doslovn je uvedeno: Pokud jsou minerální oleje umíst ny v automobilové cistern , železniční cistern odpovídající ustanovením Mezinárodního ádu pro p epravu nebezpečného zboží po železnici vyhlášeného ve Sbírce mezinárodních smluv nebo v kontejneru odpovídajícímu ustanovením Evropské dohody o mezinárodních p epravách

pokračování

77

sp.zn. 30T 7/2011

nebezpečných v cí po silnici vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv, které se nacházejí na území da ového skladu, považují se tato dopravní za ízení za součást da ového skladu. To platí i v p ípad , kdy tato dopravní za ízení z technických d vod dočasn da ový sklad se svolením celního ú adu místn p íslušného pro da ový sklad opustí. V takovém p ípad se množství minerálních olej , které se do da ového skladu vrátí, nesmí lišit od množství minerálních olej , které da ový sklad opustilo. Provozovatel da ového skladu m že být jak právnická, tak i fyzická osoba. Musí však mít povolení vydané celním editelstvím, že m že da ový sklad provozovat. Ze zákona má provozovatel povinnost vést evidenci o vybraných výrobcích, které byly do skladu p evzaty a které zpracoval nebo použil pro vlastní spot ebu, nebo které ze skladu vydal. Provozovatel da ového skladu je zárove tou osobou, která v p ípad , že je z da ového skladu z režimu podmín ného osvobození od dan vybraný výrobek uvád n do volného da ového ob hu (tj. za situace, kdy vznikla povinnost spot ební da p iznat a zaplatit), odvádí spot ební da do ve ejného rozpočtu, jak již bylo uvedeno, je plátcem spot ební dan . Tento shora uvedený stručný exkurs a již do zákona o DPH či o spot ebních daních neznamená, že v t chto p edpisech se nenachází ada jiných dalších ustanovení. Nalézací soud však cht l zd raznit pouze n která ustanovení, která se velmi často v této trestní v ci vyskytovala a již ve výpov dích zejména obžalovaného Radomíra V. či znaleckých posudcích a jinde. Obžaloba Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostrav , sp.zn. 4 VZV 3/2011, tvrdila, že obžalovaní Radomír V. a Roman V. ovládali nebo m li vliv na adu obchodních společností, které byly zapojeny do p edm tných obchodních operací a jejichž prost ednictvím p edm tnou trestnou činnost realizovali, když jinak by tyto samotné obchody mezi t mito společnostmi postrádaly zjevný ekonomický smysl. Dále byla akcentována obchodní a personální provázanost mezi zájmovými společnostmi v rámci tohoto trestního ízení. I tímto tvrzením se nalézací soud zabýval z toho pohledu, zda má oporu v provedeném dokazování či nikoliv. Vzhledem k tomu, že p i projednávání této trestní v ci podstatnou úlohu m ly společnosti „Barella, PetroJet, EUROJET a jiné“, bude poukázáno i na stručnou historii t chto společností, avšak toliko ve vztahu k rozhodnému období, tzn. r. 2009 – 2010. Do obchodního rejst íku vedeného Krajským soudem v Brn byla společnost ELLA PLUS, s.r.o., zapsána 19.1.1999. Ke zm n obchodního jména společnosti došlo k 1.9.2008 a nový název firmy byl BARELLA, s.r.o. Sídlo společnosti Barella bylo oficiáln od 20.2.2009 do 4.3.2010 v Ostrav – Martinov , Martinovská 3168/48. Od 4.3.2010 došlo ke zm n sídla, a to do Byst ice pod Hostýnem, Obchodní 1572. 20.2.2009 byl jednatelem společnosti zapsán Evžen U. a k výmazu došlo 4.3.2010. Od 4.3.2010 do 20.4.2010 byl jednatelem společnost Xuan T. G. Od 20.4.2010 až dosud je jednatelem společnosti stále Evžen U. P edm t podnikání krom koup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej včetn zprost edkování je od 1.9.2008 výroba a zpracování paliv a maziv, výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Od 20.2.2009 do 4.3.2010 byl vlastníkem 100 % obchodního podílu Evžen U. a od 4.3.2010 dosud je 100 % vlastníkem Xuan T. G.

pokračování

78

sp.zn. 30T 7/2011

Obchodní společnost PetroJet, s.r.o., byla zapsána do obchodního rejst íku vedeného M stským soudem v Praze 30.9.2004. Sídlo společnosti v dob od 30.6.2005 do 10.7.2009 bylo Praha 10, Královická 1607/54, a od 10.7.2009 Praha 5 – Lahovice, Strakonická 13/490. P edm tem činnosti této společnosti mj. bylo nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetn jejich dovozu s výjimkou výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spot ebitelském balení do 50 kg na 1 ks balení, od 10.7.2009 výroba a zpracování paliv a maziv, výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Od založení společnosti až do 22.7.2011 byl jediným jednatelem společnosti Roman V., od 22.7.2011 je jednatelem společnosti Ing. V ra Š. Od zapsání obchodní společnosti až do 3.3.2008 byl jediným společníkem Roman V. a vkladem 200.000,- Kč. Od 3.3.2008 do 11.8.2010 byla jediným společníkem se shodným vkladem společnost CONFILINK LIMITED, sídlo firmy bylo v Kyperské republice. 13.12.2010 došlo k navýšení vkladu na 40 mil. Kč zmín nou obchodní společností s tím, že splacení vkladu bylo zapsáno u obchodního rejst íku 11.8.2010. Obchodní společnost EUROJET, s.r.o., byla zapsána 11.4.2007 u obchodního rejst íku vedeného Krajským soudem v Brn . Sídlo společnosti v rozhodné dob bylo Brno – Medlánky, Hudcova 532/78b. P edm t podnikání byl do 16.11.2009 nákup, prodej a skladování paliv a maziv včetn jejich dovozu s výjimkou provozování čerpacích stanic a výhradního nákupu, prodeje a skladování paliv a maziv ve spot ebitelském balení do 50 kg na 1 ks balení, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, velkoobchod, zprost edkování obchodu a služeb, a od 16.11.2009 výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Jednatelem společnosti je od založení až dosud Roman V., současn jmenovaný je i jediným společníkem, jež disponuje se 100 % obchodním podílem. Obchodní společnost PATERSONE, s.r.o., byla zapsána do obchodního rejst íku vedeného M stským soudem v Praze 8.11.2007. V rozhodném období bylo sídlo společnosti v Praze. Až do 28.1.2010 p edm t podnikání této společnosti byl velkoobchod, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím, skladování zboží a manipulace s nákladem, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradc , služby v oblasti administrativní správy a služby organizačn hospodá ské povahy, pronájem nemovitostí, byt a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb zajiš ujících ádný provoz nemovitostí, byt a nebytových prostor. Od 28.1.2010 je p edm t podnikání této společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 – 3 živnostenského zákona, a dále pronájem nemovitostí, byt a nebytových prostor. 20.2.2009 byla zapsána jako jediný jednatel společnosti Petra ., která současn od shodného data je i jediným 100 % společníkem. Z obsahu vyšet ovacího spisu bylo zjišt no, že Petra . je družkou Radomíra V. Obchodní firma MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., byla zapsána 8.2.2006. V dob od 12.7.2006 od 2.5.2013 byla jediným akcioná em této společnosti Petra ., družka Radomíra V. P edsedou dozorčí rady od 26.6.2008 do 20.1.2011 byl Filip K. Ze spisového materiálu bylo zjišt no, že se jedná o atleta Atletického klubu v Krom íži, kde významnou úlohu zastával Radomír V. Od 5.11.2009 byla členkou dozorčí rady Petra P., nete Radomíra V., a sest enice Romana V.

pokračování

79

sp.zn. 30T 7/2011

Obchodní firma UNICORN – čerpací stanice, a.s., byla zapsána 27.10.2003 do obchodního rejst íku vedeného u M stského soudu v Praze a pod tímto názvem existovala do 6.3.2013. Od 8.4.2009 do 6.5.2010 byla členkou dozorčí rady Zuzana V., od 3.1.2008 do 6.12.2010 byla jediným akcioná em společnost CONFILINK LIMITED, Kyperská republika, kdy dispoziční právo k účtu této společnosti má František B. a Ing. V ra Š. P edsedou p edstavenstva této společnosti (UNICORN – čerpací stanice, a.s.) v dob od 14.8.2009 do 6.3.2013 byl PhDr. Tomáš M. Od založení společnosti, tj. 27.10.2003 do 12.6.2004, byl p edsedou p edstavenstva Roman V. a posléze až do 20.7.2009 Dr. František B., CSc. Obchodní společnost BIO Petrol, a.s., byla zapsána 2.6.1997. V rozhodné dob m la sídlo Brno – Královo Pole. Od 2.3.2009 do 5.3.2013 byla členkou p edstavenstva Petra . a od 5.12.2007 do 24.5.2010 členkou dozorčí rady byla Zuzana V. Až do 27.11.2008 byl jediným akcioná em Roman V., posléze společnost ALEUTA TRADING GmbH, Rakouská republika. Obchodní společnost ALEUTA, a.s., byla zapsána 28.2.2005 v obchodním rejst íku vedeném M stským soudem v Praze. V rozhodné dob bylo sídlo společnosti Byst ice pod Hostýnem, Holešovská 1499. Od 8.4.2009 do 20.3.2013 byla p edsedou p edstavenstva společnosti Zuzana V. Od 28.11.2008 do 20.3.2013 byl místop edsedou p edstavenstva Roman V. Ve stejném období byla Petra P. členkou p edstavenstva. Od 1.6.2005 do 30.4.2010 byla p edsedou dozorčí rady Renata Ú. (dcera obžalovaného H.), od 1.6.2005 do 30.4.2010 byl členem dozorčí rady Miroslav H., bratr matky Romana V. Ve stejném období byla taktéž členkou dozorčí rady Nad žda P. Obchodní společnost UNICORN CS RATE, s.r.o., byla zapsána v obchodním rejst íku vedeným Krajským soudem v Ostrav dne 17.3.2009 se sídlem v rozhodném období Ostrava – T ebovice, Na Valech 5509/11. Od 17.3.2009 do 17.3.2010 byli jednatelé společnosti Petra P. a Pavel T. Rovn ž ve shodném období byla jediným společníkem Petra P., jež disponovala se 100 % obchodním podílem. Další právnická osoba, a to CZ - ADEA, organizační složka, byla zapsána v obchodním rejst íku M stského soudu v Praze 20.11.2006. P edm t podnikání byl od 20.11.2006 do 22.6.2009 mj. provozování čerpacích stanic s pohonnými hmotami, od 22.6.2009 výroba, obchod a služby neuvedené v p ílohách 1 – 3 živnostenského zákona. Až do 22.6.2009 byl vedoucím organizační složky Ji í A. Z izovatelem této organizační složky byla zahraniční osoba – ADEA TRGOVINA, společnost pro palivo a chemické výrobky, s.r.o. editelem zastupujícím tuto společnost byl Ji í T. od 22.12.2008. V této souvislosti pouze možno dodat, že p íkazy k internetovému bankovnictví byly zadávány z elektronického bankovního klíče Ji ího A. do 20.8.2009. Pokud obžaloba poukazovala na obchodní operace ve vztahu k n kterým shora uvedeným společnostem včetn obchodní a personální provázanosti, pak toto tvrzení má oporu v provedeném dokazování. Jak vyplývá z obsahu vyšet ovacího spisu, zejména obžalovaní Radomír V. a Roman V. mají další četné podnikatelské aktivity. Nalézací soud se však bude zabývat pouze činností, jež souvisí se skutkem kladeným obžalovaným za vinu.

pokračování

80

sp.zn. 30T 7/2011

Součástí vyšet ovacího spisu jsou i d kazy povahy listinné, získané od Finanční zpravodajské jednotky Lichtenštejnska (EFFI – Lichtenštejnsko FIU). Ve vztahu k t mto materiál m byly vzneseny námitky jak co do procesní použitelnosti, tak i k samotnému obsahu. V souvislosti s možností procesního využití t chto materiál se soud I. stupn v rámci tohoto trestního ízení již opakovan zabýval, a to jednak v souvislosti s rozhodováním o vazb obžalovaných, a jednak v souvislosti s žádostí obchodní společnosti „CONFILINK LIMITED“ a PetroJet ve vztahu ke zrušení zajišt ní finačních prost edk na účtech t chto společností. N které argumenty vztahující se k procesní neúčinnosti informací získaných od zpravodajské jednotky Lichtenštejnska spočívaly v tom, že tyto mohou být použity výhradn za p edpokladu, že vyšet ování p ípadu žádným zp sobem nesouvisí s p ímými dan mi. Na omezení možnosti použití získaných informací je každý recipient p ípadného vyjád ení FIU upozorn n. Trestní spis údajn neobsahuje výslovný souhlas FIU, event. jiného p íslušného orgánu s tím, že informace získané v rámci spolupráce z jiného státu mohou být použity jako d kaz v trestním ízení ve smyslu ustanovení § 434 tr. . Rovn ž bylo argumentováno tím, že podle statutárního práva Lichtenštejnského, platného od 1.1.2010, lze takové informace využít pouze p i postupech týkajících se nep ímých daní (podvody v oblasti DPH), poškozujících členskou zemi EU, kde p íslušná částka p esahuje 75.000 CHF. Rovn ž bylo tvrzeno (nap . č.l. 11584 a dál), že sd lení Finanční zpravodajské jednotky Lichtenštejnska bylo v období p ed zahájením trestního stíhání a tvrzení v t chto materiálech není ničím podloženo a doloženo. Je nesporné, že součástí trestního spisu jsou informace – d kazy povahy listinné získané od zmín né finanční zpravodajské jednotky (č.l. 6387 – 6401), jež byly ádn zprocesn né, což vyplývá z protokolu o hlavním líčení. Vzhledem k tomu, že bylo poukazováno na procesní neúčinnost t chto materiál , p istoupil soud za účelem zajišt ní maxiální objektivity k dotazu na Ministerstvo financí – FAU dne 24.8.2012 (č.l. 13334 – 13334 v.t.), na což obdržel zcela jednoznačné vyjád ení a stanovisko včetn p íslušných materiál , na které Ministerstvo financí – FAU odkazovalo. Zmín ná zpráva se nachází ve spise na č.l. 13461 a dál a z této vyplývá, že Finanční analytický útvar MF ČR obdržel dne 18.11.2010 urgentní dožádání partnerské Finanční zpravodajské jednotky Lichtenštejnska – „EFFI“, týkající se Radomíra V., nar. xxx. V rámci odpov di partnerské jednotce FAU vyžádal informace od Policie ČR, ÚOKFK, který jmenovaného vyšet oval. P i p edání informací ÚOKFK recipročn požádal informace od FIU Lichtenštejnska. Ministerstvo financí obdrželo odpov 24.11.2010, kdy bezprost edn poté požádali o ud lení souhlasu s p edáním informací ÚOKFK a tento souhlas byl obdržen dne 25.11.2010, kdy v anglickém jazyce se nachází ve spise na č.l. 13465 (v podob p etlumočené č.l. 13489). MF – FAU dále konstatovalo, že s ohledem na uvedenou p edávací doložku byly informace včetn českého p ekladu p edány ÚOKFK cestou elektronického systému s upozorn ním, že se jedná pouze o informace zpravodajského charakteru, které nemohou být za azené do originálu vyšet ovacího spisu či použity jako d kaz v trestním ízení (komunikace mezi MF – FAU a ÚOKFK ze dne 26.11.2010 – p íloha č. 2, č.l. 13463 – 13464). Následn však probíhala další komunikace mezi FAU, ÚOKFK a FIU Lichtenštejnska, ze které bylo zjišt no, že zákaz použití informací pro účely trestního ízení v da ových v cech se vztahuje pouze na dan p ímé, p ičemž zkrácení DPH je dle Lichtenštejnského právního systému predikativním trestným činem pro legalizaci výnosu z trestné činnosti. Z tohoto d vodu byl FIU Lichtenštejnsko dne 22.12.2010 požádán o ud lení

pokračování

81

sp.zn. 30T 7/2011

souhlasu s použitím poskytnutých informací pro účely trestního ízení týkajícího se zkrácení DPH. Tento souhlas byl ud len 23.12.2010 (p íloha č. 3, č.l. 13465, 13489). Následn byly tyto informace p edány dopisem FAU, č.j. 241/101024/2010 (č.l. 6397 – 6401), a to s ohledem na shora uvedenou komunikaci bez uvedené doložky. S ohledem na shora uvedený podrobný exkurs nalézací soud zastává stanovisko, že nic nebrání tomu, aby takto získané informace byly použité a mohlo být z nich vycházeno ve smyslu ustanovení § 434 odst. 1 tr. ., kdy mj. DPH je da nep ímá, informace nebyly získány p ed zahájením trestního stíhání a krácení dan je jak v právni teorií, tak i soudní praxi považováno jako da ový podvod. Z materiál poskytnutých FIU Lichtenštejnsko bylo mj. zjišt no, že Interpol Vaduz sd luje, že Radomír V., nar. xxx, je stíhán pro legalizaci výnosu z trestné činnosti (§ 165 odst. 1 – 3 Lichtenštejnského trestního zákona), p ípad m l být projednáván u Knížecího justičního soudu pod č.j. 11UR.2010.405. V této souvislosti nebyl v Lichtenštejnsku zajišt n žádný majetek či pen žní prost edky. Posléze Interpol Vaduz požadoval informace vztahující se k současnému trestnímu stíhání Radomíra V., které jim byly posléze sd leny (č.l. 6392 – 6394). Ve sd lení Interpolu Vaduz o 7 dn pozd ji (6.12.2010 – č.l. 6395) se shodná informace ve vztahu k Radomíru V. objevuje znovu s tím, že ízení je v současnosti ve fázi p edb žného vyšet ování k ov ení uvedené trestné činnosti. Dále bylo konstatováno, že Knížecí soudní dv r bude prov ovat, zda trestná činnost, kterou m l jmenovaný v ČR spáchat, má souvislost s Lichtenštejnskem. V této souvislosti op tovn požádali české ú ady o další údaje, čemuž bylo vyhov no (č.l. 6395 – 6396). Další sd lení FIU Lichtenštejnsko bylo již mnohem podrobn jší, z čehož vycházela i obžaloba státního zástupce, která tvrdila, že krom shora uvedených společností bylo dále vyšet ováním zjišt no, že obžalovaný Radomír V. m l ovládat další společnosti, kdy m l stát za skupinou společností zast ešenou nadací MISHUMO FOUNDATION, Vaduz, která se m la chovat jako holding a podle zjišt ní tak m l mít i tímto prost ednictvím vliv na činnost obchodních společností, které jsou zájmovými v této trestní v ci, kdy majetková provázanost byla následující s tím, že bylo vycházeno ze zjišt ní získaných na základ dožádání a mezinárodní spolupráce z Lichtenštejnska (č.l. 6387-6401 spisu, informace se vztahují k listopadu 2010). Nalézací soud mj. konstatuje, že údaje získané od zpravodajské jednotky Lichtenštejnska bylo nutno porovnat s údaji získanými z p íslušného obchodního rejst íku. MISHUMO FOUNDATION vlastní 100% podíl ve společnostech: MARBERRY ESTABLISHMENT,Liechtenstein INTERFACTOR PANAMA S.A., Panama EUROPEAN OIL SERVICES LTD, Malta OVERSEAS HOLDING, Malta MERCILINK LTD., Kypr 50% podíl ve společnosti BOREALIS S.A., Panama OVERSEAS HOLDINGS, Malta vlastní: 100% podíl EUROPEAN WIND FARMS LTD., Malta 100% podíl PETRO LINK SERVICES LTD., Malta 96% podíl TRITON INVEST A.S., ČR

pokračování

82

sp.zn. 30T 7/2011

42% podíl UNICORN MARKET s.r.o., ČR 100% podíl MIDON s.r.o., ČR 100% podíl LUKANA HOLDING, Malta V rámci oficiálního sd lení bylo uvedeno, že OVERSEAS HOLDINGS, Malta vlastní 42 % podílu obchodní společnosti UNICORN MARKETS s.r.o., ČR. Posledn zmín ná obchodní společnost dle obchodního rejst íku skutečn neexistuje. Pokud však dojde k úprav názvu „bez S“, pak firma UNICORN MARKET s.r.o., IČO 25561821, existuje, kdy jejím zakládajícím společníkem a prvním jednatelem byl Radomír V. Podíl 42 % v ní skutečn vlastní firma z Malty, tato však má ve svém názvu OVERSEAS HOLDINGS, tzn. že k oficiálnímu označení bylo nutno na konci obchodního názvu p idat písmeno „S“. Ve vztahu ke společnosti TRITON INVEST A.S., je nutno pouze uvést, že u této akciové společnosti jsou akcie na majitele a tudíž tvrdit, že firma není akcioná em této společnosti, m že pouze ten, kdo má takovéto aktuální informace. OVERSEAS HOLDINGS COMPANY skutečn vlastní 100 % podíl ve společnosti MIDON, s.r.o., kde od 15.4.2009 byla jedinou jednatelkou společnosti Zuzana V. V souvislosti s OVERSEAS HOLDINGS COMPANY je možno rovn ž odkázat na by obecné, p esto jen vyjád ení sv dkyn B. (bývalé manželky obžalovaného Radomíra V.), dle které Radomír V. navšt voval společnost OVERSEAS HOLDINGS COMPANY, se sídlem na Malt , resp. právní kancelá pana „G.“, když tam byli na dovolené. Tato společnost dle sv dkyn m la svého času pronajatou i kancelá v Krom íži na V. 453/3, kdy s panem „G.“ (již zem el) byli i v jejich p ítomnosti v Krom íži na veče i. Ke komunikaci používal její bývalý manžel tlumočníka (č.l. 4118, 4123). MERCILINK LTD., Kypr vlastní: 100% podíl CONFILINK LTD. HOLDING, Kypr 100% podíl PETROJET s.r.o. , ČR 100% podíl UNICORN STATION A.S., ČR 100% podíl ATOL INVEST a.s., ČR 100% podíl UNICORN CAR.STAN. a.s., ČR 100% podíl PETRO BUILDING s.r.o. ČR 100% podíl MERCILINK EQUIPMENT LEASING, Kypr 100% podíl ALEUTA TRADING GMBH., Rakousko 100% podíl JAYBEE NV, Nizozemí Ve vztahu ke společnosti ATOL Invest, a.s., jsou rovn ž akcie na majitele, takže op tovn možno konstatovat, že tvrdit, že n jaká firma není akcioná em této společnosti, m že pouze n kdo, kdo má aktuální interní informace. Společnost UNICORN CAR.STAN. a.s., nelze v obchodním rejst íku nalézt. Ve vztahu ke společnosti UNICORN STATIONS nutno uvést, že tak jak byla společnost p esn v materiálech označena, tzn. „UNICORN STATIONS“, v obchodním rejst íku skutečn neexistuje, avšak po odn tí posledního písmene „S“ byla zjišt na firma UNICORN STATION, a.s., IČO 26971275. Jejím jediným akcioná em a jednajícím členem p edstavenstva po určité období byl Roman V. Od 25.5.2010 došlo ke zm n obchodního názvu na ORG plus, a.s. Akcie byly a stále jsou na majitele. Společnost PETRO BUILDING s.r.o., se sídlem v ČR, v obchodním rejst íku není a nebyla. Společností PETROJET se soud již zabýval. CONFILINK LTD HOLDING, Kypr vlastní:

pokračování

83

sp.zn. 30T 7/2011

100% podíl ABIDEX GMBH., Rakousko 100% podíl BEST FOOD a.s. , ČR 100% podíl EUROJET s.r.o., ČR Ve vztahu ke společnosti EUROJET s.r.o., nutno konstatovat, že dle výpisu z obchodního rejst íku po celou dobu její existence byl jejím jediným společníkem i jednatelem Roman V. Ve vztahu ke společnosti Best Food, a.s., možno uvést, že op tovn akcie jsou na majitele a od 30.9.2009 p edseda p edstavenstva byla B. a členem p edstavenstva od shodné doby Š. ABIDEX GMBH, Rakousko vlastní: 100% podíl ALEUTA a.s., ČR 100% podíl MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., ČR 100% podíl ABID BIOSTORB a.s., ČR Ve vztahu ke společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., bylo z obchodního rejst íku zjišt no, že jediným akcioná em je Petra ., p ičemž akcie jsou na majitele. Společnost ABID BIOSTORB, a.s., takto p esn označená nebyla v obchodním rejst íku nalezena. Z výpisu z obchodního rejst íku vedeného M stským soudem v Praze bylo zjišt no, že společnost ALEUTA, a.s. (v obžalob chybn uvedeno ALUETA) byla zapsána 28.2.2005. P edsedou p edstavenstva společnosti byla od 19.9.2008 do 2.3.2013 Zuzana V., místop edsedou p edstavenstva ve zcela shodném období byl Roman V., členem p edstavenstva byla Petra P., od 1.3.2013 je nadále p edsedou p edstavenstva Zuzana V., místop edsedou p edstavenstva Alena Ž. a členem p edstavenstva Petra P. P edsedou dozorčí rady od 21.4.2005 do 23.4.2010 byla Renata Ú. I v této společnosti jsou akcie na majitele. ALUETA TRADING GMBH, Rakousko vlastní: 100% podíl BIO PETROL a.s., ČR 100% podíl STAR QUALITY BV, Nizozemí 50% podíl VEGETOP a.s., ČR, dalších 50% vlastní LUKANA HOLDING Ve vztahu ke společnosti BIO Petrol, a.s., bylo zjišt no, že p edsedou p edstavenstva byla Petra . od 2.3.2009 do r. 2013 a akcie byly na majitele. Ve společnosti VEGETOP, a.s., byla v rozhodném období p edsedou p edstavenstva Zuzana V., místop edsedou p edstavenstva Roman V., p edsedou dozorčí rady byla Ing. V ra Š. Akcie jsou na majitele. V záv ru sd lení FIU Lichtenštejnsko (č.l. 6397 – 6398) je uvedeno, že shora uvedené p ehledy společnosti pochází z oznámení finančních zprost edkovatel . V tšina finančních transakcí probíhala v rámci t chto popsaných struktur společností, kdy nap . 1.9.2010 bylo p evedeno na účet společnosti ALEUTA, a.s., 75 mil. Kč, 15.9.2010 bylo p evedeno na účet společnosti PetroJet 20 mil. Kč. Popsané oznámení podez elých obchod bylo posléze p edáno státnímu zastupitelství (č.j. 03ST2010.500 - státní zástupce Thomas Patterer). Nalézací soud nem že akceptovat tvrzení, dle kterého údaje sd lené FIU Lichtenštejnsko nebyly ničím ov ené, podložené. Jednalo se o oficiální opakované sd lení FIU, kdy ada údaj m la oporu v úplném výpisu z obchodního rejst íku

pokračování

84

sp.zn. 30T 7/2011

vedeného p íslušným soudem. Ze shora uvedeného je patrno, že se často jednalo o firmy se zahraniční majetkovou účastí firem, sídlících v Lichtenštejnsku, na Kypru, na Malt či v Rakousku. Pokud obžalovaný Radomír V. mj. u hlavního líčení tvrdil, že žádné majetkové účasti v zahraničních firmách nemá, pak toto nemá zcela oporu v provedeném dokazování, kdy nap . je možno odkázat na zajišt né soubory v zajišt ných počítačích, jež byly posléze podrobené odborným expertizám v souvislosti s vyhodnocením nalezených dat v t chto počítačích. Nap . odborné vyjád ení č.j. 02/2011, označení 612, stopa 2 (č.l. 4665 – 4671) potvrzuje existenci naskenované listiny z banky v Lichtenštejnsku, „Bank Vontobel“ v anglickém jazyce, kdy banka sd luje, že na účtu společnosti Marberry Establishment je ke dni 11.8.2010 částka ve výši 9.070.607,47 EUR (tyto údaje byly zjišt ny v notebooku zn. Sony, nalezeného a zajišt ného v rámci domovní prohlídky v bydlišti obžalovaného na ul. xxx v xxx). Odborné vyjád ení č.j. 23/2011, označené jako 618, stopa 1 (č.l. 4809 – 4815) potvrzuje existenci dokumentu v anglickém jazyce, kdy se jedná o platební p íkaz společnosti Europe Oil Limited ze dne 14.2.2003, dále zde byl dokument společnosti Petrolino Sefices Limited ze dne 31.7.2009, kde společnost žádá o pozastavení dodávek zboží u společnosti OMV, ČR, kde jako editel společnosti je uveden Ji í T. Nalézací soud rovn ž odkazuje na zajišt né d kazy povahy listinné v rámci prohlídky nebytových prostor, a to konkrétn kancelá e ATOL Invest, a.s., v Krom íži, kdy zmín nou kancelá dle stanoviska soudu užíval práv obžalovaný Radomír V. V této kancelá i byly mj. zajišt né tyto doklady: Zahraniční faktura č. 10025 ze dne 31.8.2010 na Mishumo Foundation s p ilepeným lístkem a ruční poznámkou „faktura GERD prosí o odsouhlasení“ (2 listy), faktura č. 10024 ze dne 31.7.2010 na Mishumo Foundation (1 list), další materiály – vyúčtování, jež se vztahují k odsouhlasení částek k proplacení společnostem „ALEUTA + ABIDEX (4 listy), tabulka s fakturami společnosti ALEUTA (1 list). Rovn ž je možno odkázat na poznámky zajišt né v sešit zelené barvy formát A5 s nadpisem „stíhání“ obsahující ručn psané poznámky, dle názoru soudu Radomíra V., které jsou naprosto shodné s poznámkami zaslanými jmenovaným a tvo ící obsah vyšet ovacího spisu, kde na str. 7 se nachází poznámka o zahraničních výdajích a Pavle B. (č.l. 625 a dál, p íloha č. 6, 7 + 10 – DVD). V pr b hu dokazování u hlavního líčení, zejména však v rámci svých záv rečných ečí obžalovaní prost ednictvím svých obhájc uplatnili námitky k procesnímu postupu p i na izování domovních prohlídek, prohlídek jiných prostor a pozemk a odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Zmín ný detailní rozbor t chto procesních námitek se nachází zejména u obžalovaného Romana V., resp. jeho obhájc JUDr. Netta a JUDr. Vymazala tak, jak vyplývá z jejich písemné záv rečné eči na str. 133 a dál. Nezákonný postup orgán činných v p ípravném ízení a tudíž i procesní nepoužitelnost zajišt ných materiál , resp. d kaz je vztahována zejména na prohlídky jiných prostor a pozemk , které prob hly na základ p íkaz vydaných policejním orgánem dne 10.5.2005 (č.l. 481, 489), ze dne 15.6.2010 (č.l. 506). Obžalovaní poukázali na nález Ústavního soudu ČR ze dne 8.6.2010, sp.zn. 219/2010 Sb., kterým byla zrušena část ustanovení § 83a odst. 1, část v ty první a v ta druhá zákona č. 141/1961 Sb. o trestním ízení soudním ve zn ní pozd jších p edpis . Postup státního zástupce a policejního orgánu ve smyslu citovaného ústavního nálezu byl nezákonný, nebo o namítaných „prohlídkách“ m l rozhodovat výhradn p íslušný soud, nikoliv jiný orgán činný v trestním ízení.

pokračování

85

sp.zn. 30T 7/2011

Obžalovaný Roman V. (k čemuž se p ipojili i zbývající obžalovaní) rovn ž namítal, že i další úkony realizované orgány činnými v p ípravném ízení byly v rozporu s trestn právními p edpisy. K provád ní všech úkon po celé p ípravné ízení je p íslušný okresní soud, u n hož státní zástupce podal návrh podle ustanovení § 26 odst. 1 tr. ., pokud nedojde k postoupení v ci z d vodu p íslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu (§ 26 odst. 2 tr. .). Z trestního spisu vyplývá, že prvními úkony, které byly v této trestní v ci provedeny, byly odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu, a to na základ p íkaz Okresního soudu Brno – venkov ze dne 7.10.2009 (č.l. 2126, 2129). Posléze zrealizované odposlechy byly použity jednak ve smyslu ustanovení § 160 odst. 1 tr. ., byly založené do trestního spisu jako d kazní materiál a tento byl rovn ž v pr b hu dokazování i zprocesn n. Vzhledem k t mto skutečnostem (v písemné záv rečné eči detailn ji rozvedeným) dovozuje obžalovaný, že tímto došlo k určení v cné a místní p íslušnosti pro úkony v rámci celého p ípravného ízení, a to Okresního soudu Brno – venkov ve smyslu ustanovení § 26 odst. 2 tr. . Ze spisového materiálu bylo zjišt no, že další návrhy vrchního státního zástupce o provedení p íslušných úkon ze strany soudu byly podávány ke Krajskému soudu v Ostrav , Okresnímu soudu v Ostrav a také Okresnímu soudu v Olomouci. Posléze následuje výčet návrh a na to navazujících vydaných p íkaz , které byly dle názoru obžalovaného vydané místn nep íslušným soudcem a tudíž takto získané d kazy jsou považovány za nezákonné, nem ly být za azené do trestního spisu, nem ly být zprocesn né a nesmí být v trestním ízení použité. Díky tomuto postupu došlo k tomu, že obžalovaný byl od at svému zákonnému soudci, kdy v tomto smyslu bylo mj. odkazováno na nález Ústavního soudu ČR ze dne 22.2.1996, sp.zn. III. ÚS 232/95. I tyto námitky jsou rozvedené mnohem podrobn ji, je odkazováno na konkrétní p íkazy, protokoly o provedení domovních prohlídek či prohlídek jiných prostor a pozemk , na což soud odkazuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o podstatné námitky co do procesnosti použitých d kaz , byla této problematice v nována výrazná pozornost nalézacího soudu již v pr b hu dokazování a zejména posléze v rámci postupu dle § 2 odst. 6 tr. . a bylo zaujato následující stanovisko. Uplatn né námitky ve vztahu k procesnímu postupu p i na izování domovních prohlídek, prohlídek jiných prostor a pozemk nemohly být akceptovány i p es uvedené podrobné v cné argumenty, nebo v nálezu pléna Ústavního soudu, sp.zn. Pl. ÚS 3/09, bylo uvedeno, že „ustanovení § 83a odst. 1 část v ty první a v ta druhá zákona č. 141/1961 Sb. o trestním ízení soudním (trestní ád) ve zn ní pozd jších p edpis , které zní: „v p ípravném ízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán k tomu pot ebuje p edchozí souhlas státního zástupce“ se ruší dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákon .“ Zmín ný nález byl uve ejn n ve Sbírce zákon dne 8.7.2010. Nalézací soud však musí odkázat na rozhodnutí Ústavního soudu, které se namítanou problematikou konkrétn zabývalo. Plénum Ústavního soudu ve svém nálezu, sp.zn. Pl. ÚS-st 31/10, ze dne 14.12.2010, konstatovalo, že bylo-li ústavní stížností napadeno provedení prohlídky jiných prostor nebo pozemk , je nutné nahlížet na intertemporální účinky nálezu, sp.zn. Pl. ÚS 3/09 (219/2010 Sb.) tak, že se odvíjejí ex nunc, tj. teprve ode dne, v n mž byl nález vyhlášen ve sbírce zákon , nebo tento nález výslovn nestanovil jinak. Nosné d vody tohoto nálezu lze uplatnit pouze pro futuro (do budoucna), nikoliv pro situace, kdy provedení prohlídky jiných prostor a pozemk na ídil (p ed publikací nálezu ve

pokračování

86

sp.zn. 30T 7/2011

Sbírce zákon ) v souladu s tehdy platným a účinným zn ním § 83a odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. státní zástupce nebo se souhlasem státního zástupce policejní orgán. V t chto p ípadech pouhý nedostatek souhlasu soudce s provedením prohlídky jiných prostor a pozemk nezakládá porušení ústavním po ádkem zaručených základních práv a svobod. Ze shora uvedeného jednoznačn vyplývá, že pokud byl p íkaz „k prohlídce“ vydán a následn prohlídka samotná provedena p ed 8.7.2010, pak bylo postupováno v souladu se zákonem. Obhajobou namítané prohlídky jiných prostor a pozemk , které m ly prob hnout na základ p íkaz vydaných policejním orgánem, m ly být realizovány 10.5.2010 (č.l. 481, 489) a 15.6.2010 (č.l. 506), tzn. p ed 8.7.2010, takže orgány činné v p ípravném ízení dle názoru soudu postupovaly správn . Ve vztahu k další uplatn né námitce v souvislosti s § 26 tr. . a v K. fázi odn tí obžalovanému svého zákonného soudce nalézací soud konstatuje, že ani tato námitka nemohla být akceptována s tím, že bylo zaujato níže uvedené stanovisko. Obžalovaný argumentoval tím, že prvními úkony v této trestní v ci provedenými byly odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu na podklad p íkazu Okresního soudu Brno – venkov ze dne 7.10.2009 (č.l. 2126, 2129). Z obsahu vyšet ovacího spisu (svazek č. 6 – č.l. 2123 a dál) bylo zjišt no, že policejní orgán zahájil úkony trestního ízení podle § 158 odst. 3 tr. . ve v ci pod č.j. OKFK-421/TČ-2008-28, pro podez ení ze spáchání trestného činu podle § 148 odst. 1, odst. 4 tr. zák., kterého se mohly dopustit dosud neustanovené osoby ze společnosti WORLD SERVIS …. V této souvislosti zmín ný policejní orgán 25.9.2009 p edložil Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci, pobočka Brno, žádost o vydání p íkazu dle § 88 odst. 1 tr. . Citované státní zastupitelství návrh akceptovalo a dne 2.10.2009 byl vyhotoven v tomto smyslu návrh, který byl p edložen Okresnímu soudu Brno – venkov (č.l. 2132 – 2134), kdy mj. jako p ílohy byly uvedeny koncept vyšet ovacího spisu, čj. OKFK-421/TČ-2008-28. Dne 7.10.2009 skutečn vydala soudkyn Okresního soudu Brno – venkov p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve smyslu § 88 odst. 1, odst. 2 tr. ., kdy z od vodn ní bylo zjišt no, že tento postup byl zvolen v souvislosti s šet ením v ci pod č.j. OKFK-421/TČ-2008-28. Současn z od vodn ní bylo zjišt no, že na trestné činnosti se má podílet Ji í T. a další dosud neustanovené osoby a společnosti jmenovaným ovládané p es nastrčené fiktivní jednatele. P edm tné odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu byly realizovány v období od 7.10.2009 do 2.2.2010. Za podstatné však nalézací soud považuje to, že 2.11.2009 policejní orgán na základ vlastního šet ení zahájil úkony trestního ízení ve smyslu § 158 odst. 3 tr. . pro podez ení ze spáchání trestného činu dle § 148 odst. 1, odst. 4 tr. zák. a dle § 125 odst. 1, odst. 4 tr. zák., kterých se m l dopustit Evžen U. s tím, že tato v c byla vedena pod č.j. OKFK-244-1/TČ-2009-069028 (č.l. 1 – 2). 26.11.2009 Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostrav , vyhotovilo návrh na postup podle § 88 odst. 1 tr. . (č.l. 2248 – 2252), který byl posléze p edložen Okresnímu soudu v Ostrav . Ve zmín ném návrhu je mj. argumentováno tím, že policejní orgán 2.11.2009 pod č.j. OKFK-244/TČ-2009069028 zahájil úkony trestního ízení pro trestné činy dle §§ 148 odst. 1, odst. 4, 125 odst. 1, odst. 4 tr. zák., kterého se m l dopustit podez elý Evžen U. Dne 27.11.2009

pokračování

87

sp.zn. 30T 7/2011

soudkyn Okresního soudu v Ostrav , sp.zn. 0 Nt 5901/2009, vydala p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. . práv v souvislosti s probíhajícím trestním ízením pod č.j. OKFK-244/TČ-2009-069028 (č.l. 2253 – 2255). Ve vztahu k dalším detail m je možno odkázat a již na zmín ný návrh či samotný p íkaz. Za podstatné však soud I. stupn považuje zjišt ní, dle kterého obžalovaným Romanem V. argumentovaná v cná a místní p íslušnost Okresního soudu Brno – venkov vzniknuvší na základ p íkazu tohoto soudu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 7.10.2009 zakládá v cnou a místní p íslušnost pro všechny další orgány v p ípravném ízení, nemá oporu v provedeném dokazování, nebo Okresní soud Brno – venkov vydal p edm tný p íkaz v jiné trestní v ci, než je trestní v c současn projednávána. Okresní soud Brno – venkov vydal p íkaz ve v ci vedené u policejního orgánu pod č.j. OKFK-421/TČ-2008-28, kde jako podez elý tehdy figuroval Ji í T., zatímco Okresní soud v Ostrav zakládající v cnou a místní p íslušnost tohoto soudu vydal p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. . 27.11.2009, a to ve v ci vedené u policejního orgánu pod č.j. OKFK-244/TČ-2009-069028, jež bylo vedeno proti podez elému Evženu U.. S ohledem na shora uvedené byl tudíž v cn a místn p íslušný pro úkony p ípravného ízení Okresní soud v Ostrav , resp. Krajský soud v Ostrav . Nezbytné však je nutno v této souvislosti uvést, že pokud Okresní soud Brno – venkov vydal p íkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu 7.10.2009 tak, jak bylo shora uvedeno, avšak v jiné trestní v ci, neznamená to, že se jedná o d kaz procesn neúčinný, nebo podle § 88 odst. 6 v ta t etí tr. . v jiné trestní v ci než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako d kaz užít tehdy, pokud je v této trestní v ci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1. V této konkrétní trestní v ci byly tyto podmínky spln né. Záv rem k této problematice nalézací soud konstatuje, že z obsahu vyšet ovacího spisu rovn ž vyplývá, že Okresní soud v Olomouci na návrh Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vydal p íkaz k domovní prohlídce dne 14.6.2010, a to pod sp.zn. 0 Nt 3022/2010 (č.l. 447 – 448), sp.zn. 0 Nt 3021/2010 (č.l. 462 – 463). Oba tyto „p íkazy“ byly vydány místn nep íslušným soudem. D íve, než nalézací soud p istoupí ke stručnému rozboru výsledk domovních prohlídek či prohlídek jiných prostor a pozemk , event. v cí, jež byly vydány dle § 78 odst. 1 tr. . nebo od aty dle § 79 odst. 1 tr. ., bude poukázáno na n které výpov di osob, zejména sv dk , jež p edm tné prostory užívali či m li k t mto n jaké poznatky. Sv dkyn Petra ., družka obžalovaného Radomíra V., využila svého práva odep ít výpov jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení. Sv dkyn Alena Ž., družka obžalovaného Romana V., využila svého práva odep ít výpov jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení. Sv dkyn Renata H., d íve Ú., dcera obžalovaného H., využila svého práva výpov jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení. Sv dkyn Nad žda P., sestra obžalovaného Radomíra V., využila svého práva odep ít výpov jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení.

pokračování

88

sp.zn. 30T 7/2011

Sv dkyn Petra P., nete obžalovaného Radomíra V., sest enice Romana V., využila svého oprávn ní odep ít vypovídat. Sv dek Richard B. využil svého oprávn ní odep ít vypovídat jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení. Sv dek František R., pracovník společnosti UNICORN – čerpací stanice, a.s., se v ízení p ípravném vyjád il v tom sm ru, že sídlo společnosti bylo sice v Brn , avšak provozovna v Krom íži. Jeho nad ízeným – p edseda p edstavenstva byl PhDr. M., který minimáln 2 – 3 krát za týden byl osobn na provozovn v Krom íži, kde však m l sv j pracovní st l a počítač, neví. Provozovatelem čerpacích stanic, na kterých vykonával revizi elektrických za ízení, byla společnost UNICORN – čerpací stanice, a.s., avšak majiteli samotných stanic byly společnosti ALEUTA, a.s., ATOL Invest, a.s., CCF INVEST, a.s., a MIDON, s.r.o. Jmenovaný se rovn ž vyjád il v tom smyslu, že na ul. V. 453/3 v rozhodné dob m ly sídla taktéž společnosti PetroJet, EUROJET, MIDON, ATOL GROUP, kdy prvn dv jmenované ídil Roman V. Do kancelá í zmín ných společností (PetroJet, EUROJET) pravideln docházeli obžalovaní G. a H., občas obžalovaný Radomír V. Sv dek se rovn ž vyjád il, kde v rámci zmín ných prostor byly kancelá e jednotlivých firem, event. kde m li kancelá e obžalovaní či osoby, jež se v t chto prostorách vyskytovaly. Občas na žádost zastupoval obžalovaný G. a H. v jejich činnosti, která spočívala v tom, že na základ faxové objednávky údaje zde uvedené zadal do počítače dle p edchozích instrukcí. Tuto činnost d lal v kancelá i G. či H. po p edchozím zp ístupn ní. U hlavního líčení svou výpov stvrdil a dále uvedl, že na V. pracovaly či vyskytovaly se další osoby krom již uvedených, a to jako hlavní účetní Renáta Ú., Lenka a Martina Š., Olga S., P., P. a další. Když pot eboval, používal st l Dr. B., d ív jšího p edsedy p edstavenstva. Obžalovaného Z. nezná, pracovní úkoly či pokyny od Romana V. a Radomíra V. nedostával. Sv dkyn Ing. V ra Š. (č.l. 4028 – 4034), zam stnankyn Institutu vytrvalostních sport od 1.10.2010 (její nad ízenou je Petra . – družka obžalovaného Radomíra V.), zabývající se komunikací se zahraničím v souvislosti se sportovními aktivitami svého zam stnavatele, st l m la v kancelá i v p ízemí na ul. V. 453/3 v Krom íži. Od 1.9.2009 do 30.9.2010 byla zam stnankyn společnosti PetroJet, kdy m la za úkol vést evidenci da ového skladu jako samostatná administrativní pracovnice, avšak tento nebyl zprovozn n, takže jí nikdo žádné pokyny neud loval. Obžalovaného Radomíra V. znala z d ív jší doby, kdy byl ješt aktivním sportovcem. Ve své procesní výpov di v p ípravném ízení uvedla, že si nevzpomíná, že by jej potkávala na ul. V. 453. G. i H. zná od vid ní, Š., Z., U. nezná, společnost Barella taktéž. P ipustila, že pomáhala p i komunikaci v České republice společnosti Newington Industries Limited, taktéž byla požádána v p ípad pot eby o p etlumočení n kterých dopis , e-mail . Potvrdila, že podepsala dokument, dle kterého je oprávn na disponovat s bankovním účtem této společnosti. František B. zastupoval tuto společnost v ČR a byl s ní i v bance, kde bylo sepsáno dispoziční právo pro ni. Každý kdo má sv j účet u banky, má i své číslo ID subjektu. S ohledem na poskytnutí dispozičního práva bylo ID poskytnuto i její osob . Za společnost provád la platby na základ požadavk pana G., který jí byl p edstaven jako zástupce společnosti, komunikoval s ní anglicky. U hlavního líčení akcentovala, že její úkol byla zejména p íprava na chod da ového skladu pro PetroJet, k čemuž však

pokračování

89

sp.zn. 30T 7/2011

nedošlo. Má vystudovanou Technologickou fakultu ve Zlín . O funkci jednatelky (v polovin r. 2011) společnosti PetroJet byla požádána společníkem této společnosti, resp. vedením firmy „CONFILINK“. S jakými vozidly firma disponovala, neví. Jako jednatelka je oprávn ná jednat za společnost včetn p ijímání pošty. S Radomírem a Romanem V. o obchodování s minerálními oleji nejednala. Neví nic o finančních tocích mezi společnostmi PetroJet, EUROJET, Barella. Elektronický bankovní klíč slouží k tomu, aby ten, kdo má k n mu oprávn ní, mohl disponovat s účtem. Nalézací soud v souvislosti s touto výpov dí pouze akcentuje, že sv dkyn m la do práce na V. docházet denn , p esto zde obžalovaného Radomíra V. nepotkávala, což je v zásadním rozporu s vyhodnocením provedeného dokazování, tzn. výpov mi sv dk , na které soud již poukázal. Sv dkyn Alena Š., pracovnice společnosti UNICORN - čerpací stanice, a.s., v p ípravném ízení se vyjád ila ke své pracovní náplni – účetní, kdy její bezprost ední nad ízená byla Renata Ú. – H., která jako jediná jí udílela pracovní pokyny. Sed la se svou nad ízenou a dalšími účetními v sedmimístné kancelá i ve 2. pat e vpravo. Sv dkyn se rovn ž vyjád ila v obecné rovin k firmám, které m ly kancelá e v budov na ul. V. 453/3, a taktéž k osobám, které zde docházely. U nich na pat e vídávala Filipa K., Radomíra V., Dušana G. a Jana H., které zná od vid ní a p edpokládá, že zde m li i své kancelá e, když tam chodili. František B. sedával v kancelá i s R. rovn ž ve druhém pat e, Roman V. m l kancelá n kde v p ízemí. Žádné bližší podrobnosti však k jejich činnosti nebyla schopna uvést. U hlavního líčení stvrdila svou výpov v ízení p ípravném a dále uvedla, že cokoliv, co souviselo s její pracovní náplní, ešila s p. Ú. Op tovn potvrdila, že v objektu na V. vídávala z obžalovaných Radomíra V., Romana V., G. a H. Sv dkyn Martina Š. a Stanislava P., zam stnankyn společnosti UNICORN – čerpací stanice, a.s., se vyjád ily ve stejném smyslu obdobn , jak sv dkyn Alena Š. (č.l. 3977 – 3983, 3989 – 3995). Sv dkyn Jana K., zam stnankyn společnosti MIDON, s.r.o., od 1.4.2010, a taktéž osoba samostatn výd lečn činná s p edm tem podnikání účetnictví, potvrdila, že její bezprost ední nad ízená je Zuzana V., která má kancelá v Brn na ul. Šámalov , avšak ona (myšleno K.) má dle jejího pokynu kancelá v Krom íži na V. 453. Pokyny k práci dostávala práv od Zuzany V., která na již zmín né ulici V. nem la svou kancelá , takže když p ijela za ní, šla p ímo do její kancelá e. Krom již zmín né společnosti MIDON zpracovávala účetnictví pro dalších více než 20 společností, mezi které pat í nap . PATERSONE OIL, s.r.o., EURO – STATION, s.r.o., ABID atd. Její kancelá se nachází v p ízemí budovy v Krom íži na V. 453/3, kde m la sv j počítač, pracovní st l a v ci užívané k práci. Spolu s ní sed ly Petra P. a Lenka M., které pracovaly pro společnost BIO Petrol, s.r.o., a m ly zde své počítače až do policejního zásahu. V budov sídlí rovn ž firma PetroJet, kterou ídí Roman V. a účetnictví této společnosti vede paní Ž., jež má kancelá v p ízemí. Již zmín né společnosti, nap . PATERSONE OIL, EURO - STATION a ABID nemají kancelá e na V., avšak její jednatelé za ní docházeli. Obžalovaného Radomíra V. v budov potkávala, když tento šel navštívit svého syna Romana, a taktéž ji (myšleno sv dkyni K.), nebo společnost PetroJet žádala o povolení k provozování da ového skladu a Radomír V. tam p sobil jako externí poradce. Od 1.10.2010 m la vést da ovou evidenci tohoto skladu jako OSVČ. Romana V. znala jako osobu, jež ídila

pokračování

90

sp.zn. 30T 7/2011

společnost PetroJet a p ed nástupem na mate skou dovolenou zpracovávala pro jeho společnosti účetnictví. Dušana G. zná ze setkání na pracovišti na ul. V., Jana H. prost ednictvím Ú. a taktéž jej potkávala v budov , kde pracovala. Obžalované Š., Z., U. nezná, Františka B. v budov občas potkávala. U hlavního líčení tato svou výpov z ízení p ípravného stvrdila v celém rozsahu s tím, že nechce nic zm nit, up esnit ani doplnit. Pokud byla dotázána na své vyjád ení p ed policejním orgánem, dle kterého tato m la uvést, že „vede veškeré účetnictví společnosti MIDON“ (č.l. 4011), pak toto své vyjád ení označila za nep esné, nebo účetnictví této společnosti nezpracovávala, zpracovávala účetnictví smluvních partner společnosti MIDON. V této souvislosti dostávala od svého zam stnavatele – Zuzany V., jednatelky společnosti, nového klienta a posléze již komunikovala s jednateli t chto společností. V souvislosti se společností PATERSONE dostávala úkoly od paní . V souvislosti se společností EURO – STATION s ní jednal Roman V. V kancelá i sed la s Lenkou M. a Petrou P., pak tam byl ješt jeden volný st l, u kterého po n jakou dobu sed la paní Š. P. byla administrativní pracovnice, zabývala se poštou apod. M. pracovala u spol. BIO Petrol. S institutem vytrvalostních sport m la společné pouze to, že jedna z jeho činností je vedení účetnictví a účetní práce a ona m la smluvn sjednaného pro pomocné účetní práce jednoho z pracovník , a to Pavla H. Služební telefon nem la, náklady za n j si platila sama. Není jí známo, že by ona, event. M. či P., se zabývala vyúčtováním služeb od T-Mobilu pro Institut vytrvalostních sport . U hlavního líčení byly sv dkyni p edloženy d kazy povahy listinné počínaje č.l. 5408 a dál, označené jako „vyúčtování služeb“ od T-Mobilu pro odb ratele Institut vytrvalostních sport , s.r.o. K tomuto materiálu jmenovaná uvedla, že je nevid la, číslo telefonu, které je uvedeno v souvislosti s jejím jménem (č.l. 5412) nevlastnila a op tovn uvedla, že náklady na telefon má vysoké a tyto si hradí sama. Poznámku – uvedené p íjmení nepsala, nejedná se o její písmo. Účetnictví společnosti MIDON ned lala, účetních bylo více, účetní této společnosti byla Alena Ž. Když p išlo vyúčtování za telefony této společnosti, pracovala s tím práv jmenovaná. Za podstatné rovn ž nalézací soud považuje vyjád ení sv dkyn K., dle které tato m la k dispozici razítka od společností, pro které zpracovávala účetnictví. Tyto m la v zásuvce svého pracovního stolu, kterou nezamykala. Nepamatuje si, že by tato razítka používaly její kolegyn a taktéž nevidí d vod, proč by jej event. m ly používat. V dob od dubna 2009 do b ezna 2010 pro společnosti PetroJet a EUROJET nepracovala, společnost Barella jí není známa. Na výpov sv dkyn K. reagoval obžalovaný Roman V. ve smyslu ustanovení § 214 tr. . v tom sm ru, že společnosti PetroJet a EUROJET po dobu jeho jednatelství nem ly nikdy žádný obchodní vztah se společností MIDON. Obžalovaný Radomír V. potvrdil své „poradenství“ ve smyslu výpov di sv dkyn . Sv dkyn Lenka M., po n jakou dobu účetní ve společnosti MIDON a BIO Petrol s pracovišt m v Krom íži na ul. V. V souvislosti se společností MIDON byla její nad ízená Zuzana V., avšak pokyny k práci jí dávala sv dkyn K., jež byla hlavní účetní této společnosti. Ve vztahu ke společnosti BIO Petrol byla jejím nad ízeným Petra ., která jí dávala pokyny k práci. V souvislosti s ob ma společnostmi m la kancelá společn s K., kde m la i sv j st l a počítač. Sv dkyn se rovn ž vyjád ila k osobám, které s n ma sed ly v kancelá i, které potkávala v budov , p ičemž Radomíra V. vídala chodívat za synem Romanem do kancelá e v p ízemí vpravo od vstupních dve í a taktéž jej vid la ve 2. pat e, jak vycházel z kancelá e označené ATOL Invest. Dušana G. zná od vid ní, vid la jej docházet do budovy na V. H.

pokračování

91

sp.zn. 30T 7/2011

nezná, taktéž další spoluobžalované. Sv dkyn se rovn ž vyjád ila i konkrétn ke kancelá ím a pracovním stol m n kterých osob, které s ní spolupracovaly nebo je vídávala v této budov a p išla s n ma do styku. U hlavního líčení svou výpov stvrdila a pouze dodala, že když pot ebovala n jaká razítka, p jčila si je od K., tyto však nebyly voln ležící na stole. V obou jmenovaných firmách v podstat pracovala krátkou dobu. Sv dkyn Alena J., pomocná administrativní pracovnice společnosti MIDON potvrdila, že její pracovišt bylo v Krom íži na ul. V. 453, jejím nad ízeným byla Jana K., která jí zadávala úkoly. Potvrdila, že poslední jmenovaná m la kancelá v p ízemí vpravo od vstupních dve í do budovy, ona sed la v kancelá i rovn ž v p ízemí budovy s Alenou Ž., která zde m la sv j st l a počítač, avšak čí byla zam stnankyn , nev d la. Potvrdila, že v budov sídlila ada dalších firem a k osobám obžalovaných uvedla, že Radomíra V. zná pouze od vid ní, potkávala jej v budov , když tento občas navštívil Romana V. Zda, event. kde m l kancelá , neví. Obžalovaného Romana V. potkávala ve společných prostorách budovy, jinak osobn ani pracovn do kontaktu nep išly. Obžalované G. a H. znala od vid ní ze společných prostor budovy. Obžalované Š., Z., U. neznala. Sv dkyn Anna B., „majitelka“ obchodních společností TRITON INVEST, a.s., jež se zabývá pronájmem nemovitostí a nebytových prostor, a ATOL GROUP, a.s., jež se zabývá v podstat „maloobchodním prodejem koberc , nábytk , bytových dopl k “. Ob společnosti mají sídlo v Krom íži na ul. V. 453/3. Sv dkyn potvrdila, že obžalovaného Radomíra V., bývalého manžela, zná od r. 1992, kdy spolu začali žít až do rozvodu v r. 2007. Jejich vztah po rozvodu označila za „chladný“. Obchodní aktivity týkající se pohonných hmot za adila do období r. 2000, kdy poprvé byla zastavena nemovitost v Krom íži na ulici V. 453/3 ve prosp ch společnosti ČEPRO, aby mohl nakupovat minerální oleje, což byla podmínka společnosti ČEPRA. Poslední zmín ná zástava byla v r. 2007 ve vztahu ke společnosti PetroJet, kde je jednatelem jeho syn Roman V. Společnosti zabývající se minerálními oleji spojené s osobou Radomíra V. uvedla UNICORN OIL a UNICORN – čerpací stanice. Jmenovaný p sobil v daleko více společnostech, avšak v r. 2009 již nebyl jednatelem žádné společnosti. Zastupovat m l pouze UNICORN – čerpací stanice a Institut vytrvalostních sport . Radomír V. m l určité obchodní aktivity i v souvislosti se zahraničními společnostmi, jež m ly sídlo na Malt , v Rakousku či na Kypru, žádné bližší detaily jí však nebyly známy. Výslech sv dkyn probíhal 24.2.2011, kdy na otázku, jaký vztah má Radomír V. k objektu na ul. V. 453/3 v Krom íži, uvedla, že tam chodil do práce a v současné dob vedou spor o vlastnictví zmín ného objektu. Anna B. tvrdila, že Radomír V. má kancelá ve 2. poschodí s tím, že oficiáln se jedná o kancelá pronajatou firmou ATOL Invest, což je firma jeho dcery Zuzany V. V další části své výpov di jmenovaná velmi detailn označila, které firmy, které kancelá e užívají a kdo se v t chto kancelá ích nachází, na což nalézací soud odkazuje. Radomír V. jezdil často do zahraničí, když však byl v česku, tak „do práce“ chodil tak ka denn . Jaký konkrétní vztah m l k n kterým firmám, jež zde m ly své kancelá e, či k n kterým zam stnanc m p esn neví, avšak často slýchávala, jak tento „vždy na n koho k ičí“, avšak co bylo p íčinou či blíže se k obsahu výtek nevyjád ila. Rovn ž poukázala na svým zp sobem negativní vztah s obžalovaným Romanem V., což však souviselo s tím, že nechala odpojit elekt inu na ul. V. z d vodu neplacení nájemného, o čemž m l rozhodnout Roman V., dle kterého firmy, jež byly v této budov v nájmu, nebudou platit nájem a služby s tím spojené.

pokračování

92

sp.zn. 30T 7/2011

Dle názoru sv dkyn se však jednalo o rozhodnutí Radomíra V., by tento v té dob nebyl na území ČR. Nájem byl totiž p íjmem její společnosti TRITON INVEST. Obžalovaného Dušana G. zná od r. 1992, kdy byli seznámeni Radomírem V. V posledních letech po jejím rozchodu s obžalovaným se již ani nezdravili. Obžalovaného Jana H. rovn ž zná, nebo jak jmenovaného, tak i G. potkávala v budov na V., z doslechu má informace, že H. m l d lat totéž, co G. Jméno Tomáš Š. je jí pov domé, avšak na V. jej nevid la, obžalované Z. a U. nezná. K uzav eným smlouvám o nájmu uvedla, že za ní p išel Radomír V. a ekl jí jména firem, které budou mít pronajaté prostory na V. a ona vypracovala návrh p íslušných smluv, které mu p edala, a on jí je vrátil podepsané od nájemc . Když vznikl n jaký problém s nájemci, tak p vodn jednala práv s Radomírem V., pozd ji s p. Ú., avšak s tou pouze za UNICORN – čerpací stanice. S Romanem V. se jednat pokoušela, avšak s tímto nebyla rozumná eč. Dále se sv dkyn vyjád ila k n kterým obchodním společnostem, jakož i fyzickým osobám, ke kterým však neuvedla nic podstatného. Záv rem však akcentovala, že Radomír V. v souvislosti se svými zahraničními aktivitami velmi často cestoval do Rakouska, do Dubaje, do Británie, na Kypr. U hlavního líčení zejména sv dkyn Anna B. stvrdila správnost své výpov di z ízení p ípravného a dále dodala, že v souvislosti s touto výpov dí nebyl na ni čin n žádný nátlak ze strany orgán činných v p ípravném ízení. Aktivity obžalovaných Radomíra a Romana V. považuje za „zastrašování sv dka“, což dávala do souvislosti s p íkazy jmenovaných, dle kterých nem ly být zaplaceny faktury v ČEPRU a tím pádem by se dostala do situace, že o nemovitost na ul. V. v Krom íži m že p ijít. Krom zmín ného však jakékoliv formy nátlaku na ni čin ny nebyly. Sv dkyn vypov d la, že když byl obžalovaný Radomír V. pot etí ve vyšet ovací vazb , musel na jeho místo nastoupit n kdo, kdo by ídil obchody. Společnosti PetroJet a EUROJET ídil Roman V., avšak dle jejího názoru vše konzultoval se svým otcem, který za ním docházel do kancelá e. Radomír V. se v podstat pohyboval po celé budov . Pozitivn ví, že oba jmenovaní spolu ešili i pracovní v ci. Souhlas s popisovanou zástavou nemovitosti na ul. V. v Krom íži vyslovila nikoliv kv li Romanu V., nýbrž kv li svému manželovi Radomíru V. Je jí známo, pro co je Roman V. trestn stíhán a v čem tato trestná činnost spočívá, pop ela, že by p edm t trestního stíhání byl s ní policií blíže rozebírán. Ve vztahu ke společnosti Barella (p vodn Ella) vypov d la, že o této poprvé slyšela v r. 2008 na ja e, kdy na V. docházel H., který se staral o počítačovou sí a tuto propojoval v celé budov . P i této práci provrtal klimatizaci, a proto začala zjiš ovat, kdo zaplatí škodu a v této souvislosti se obrátila na Radomíra V., který jí ekl, aby to nechala opravit a vyfakturovat na firmu „Ella“. Postupovala dle pokyn s tím, že jí posléze navštívil H., požádal ji, aby fakturu p epracovala, nebo došlo ke zm n obchodního názvu firmy na „Barella“. Rozvedli se na vánoce r. 2007, v b eznu 2008 se Radomír V. odst hoval z Holešova a posléze, jak již uvedla, byly jejich vztahy velmi „strohé“. Po zmín ném rozvodu podnikatelské aktivity spolu neprobírali. Sv dkyn rovn ž uvedla, že její bývalý manžel se s H. znají spoustu let, určit od r. 2000 – 2001, kdy Radomír rozjížd l prodej pohonných hmot, H. m l autodopravu a „n jaké stáčit , n jaký stojan“, kde jeho idiči brali pohonné hmoty. Rovn ž akcentovala, že i G. se s Radomírem zná po dlouhou dobu. Jak za H., tak G. Radomír V. docházel do jejich kancelá í, Radomír V. m l kancelá ve stejném míst od doby, kdy začala docházet na V., tj. v r. 1996. Do shodné kancelá e – označené ATOL Invest docházel i v rozhodném období, tzn. r. 2008 – 2010, p estože v t chto letech často jezdil do zahraničí s atletickým klubem. V p edm tné kancelá i byly zcela jist počítače,

pokračování

93

sp.zn. 30T 7/2011

automobily užíval r zné. Dle názoru sv dkyn Radomír V. není jednatelem společností, nebo m l problémy se správcem dan a s policií, v současné dob se jedná o jeho čtvrtou vazbu. V Atletickém klubu Krom íž se zapojoval aktivn do činnosti, jezdil s atlety na r zná soust ed ní, utkání, mistrovství apod. Když byl ve vazb (neví již p esn v které), byl propušt ný na záruku atletického klubu, za což se jim revanžoval tím zp sobem, že jim dával r zné dary, díky čemuž mohl tento klub fungovat. V r. 2003 si na Malt po ídil byt, ve kterém s ním byla asi ješt t ikrát v následujících letech. Do b ezna 2008 bydlel na ul. xxx v xxx a poté si m l pronajmout d m v Krom íži, kde bydlel se svou současnou p ítelkyní p. ., vlastníkem domu je p. T. Tyto informace má od soused . Domovní prohlídka v r. 2010 probíhala po p edchozím p edložení povolení soudce k domovní prohlídce, policii zp ístupnila svou kancelá , kde posléze jednotlivé skupinky šly d lat prohlídku do p ízemí a do patra. Policisté se jí ptaly, kdo užívá které kancelá e, ve kterých byly lidé, kte í byli ádn v práci. Vzhledem k tomu, že prohlídka trvala dlouho, policist m uva ila kávu. V žádném p ípad jim však alkohol nenabízela. Po pracovní stránce Radomíra V. charakterizovala jako mén pečlivého s fantastickými nápady a myšlenkami, které se snaží uskutečnit, p ičemž problémy eší až k nim dojde. Když jej n co napadne, d lá si poznámky, což činil n kdy i na noviny, které četl. Sv dkyn B. rovn ž blíže popsala kancelá , kterou užíval Radomír V. a zejména poté, co jí byl p edložen plánek objektu vztahující se k budov na V. 453/3 v Krom íži, jež se nachází ve spise na č.l. 6450 – 6451, tato po d kladném prohlédnutí odsouhlasila umíst ní jednotlivých firem včetn konkrétních zam stnanc tak, jak je to v p edm tném plánku poznamenáno. Pokud m la drobné výhrady, tyto jsou zachyceny v protokolu o hlavním líčení (hlavní líčení konané ve dnech 23.27.4.2012, č.l. 37 – 41), na což soud odkazuje. Sv dkyn B. byla vyslechnuta jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení, kde své p edchozí vyjád ení potvrdila v celém rozsahu. Nalézací soud na tuto výpov poukázal pon kud podrobn ji, a to zcela zám rn , nebo jmenovaná v podstat s Radomírem V. strávila cca 15 let života, což znamená, že za tu dobu získala nepochybn adu poznatk jak k osobní charakteristice jmenovaného, tak i informace vztahující se či související s podnikáním, resp. pracovní činností. Naproti tomu je nesporné, že pokud dojde k rozvodu mezi mužem a ženou, signalizuje to vážné narušení společného soužití, kdy zmín ný rozvod ne vždy probíhá zcela v klidu, ke spokojenosti obou stran. I z tohoto pohledu bylo nutno výpov sv dkyn B. hodnotit, nebo se nabízela zcela jist námitka, dle které sv dkyn svou výpov dí chce bývalému manželovi zám rn p itížit, ublížit či pomstít se. Ve výpov di sv dkyn však takovéto skutečnosti zjišt né nebyly. Jmenovaná popsala jejich společné soužití, podnikání, do kterého svým zp sobem byla vtažena i ona jakožto majitelka nemovitosti na ul. V. 453/3 v Krom íži. M l to být práv obžalovaný, který rozhodl o firmách, které budou mít pronajaté prostory na V., p ičemž ona vypracovala návrhy p íslušných smluv. Je nesporné, že pro podnikání, které se vyznačuje určitými „specifikami“ je vhodné, aby tyto byly v blízkém kontaktu, aby bylo možno ešit operativn vzniknuvší problémy. P estože obžalovaný Radomír V. oficiáln v žádné firm nevystupoval, sv dkyn B. tvrdila, že často slyšela jeho k ik. Toto tvrzení není osamocené, v tomto sm ru je možno odkázat na záznamy telekomunikačního provozu, kdy Radomír V. dává pokyny ady lidem tak, jak na to bude poukázáno níže. Tvrzení sv dkyn , že tento velmi často docházel či zdržoval se na ul. V. v kancelá i oficiáln pronajaté firmou ATOL Invest (firma jeho dcery Zuzany V.), není v rozporu s dalšími provedenými d kazy. Zejména sv dkyn –

pokračování

94

sp.zn. 30T 7/2011

účetní shora uvedené se vyjád ily v tom sm ru, že obžalovaného Radomíra V. mj. v objektu na V. „občas“ vídávaly. Je možno shledat jistý rozpor mezi tvrzením t chto sv dky , dle kterých Radomír V. se v budov zdržoval „občas“, zatímco sv dkyn B. tvrdila, že tento, pokud nebyl v zahraničí, pak se na V. zdržoval denn . Op tovn je nutno akcentovat, že kdo m že mít lepší p ehled o pohybu osob v kancelá ích či v budov , kde jsou pronajaté kancelá e, než majitel nemovitosti, tj. sv dkyn B., jejíž mj. dv firmy sídlily rovn ž v této budov . Sv dkyn rovn ž potvrdila daleko intenzivn jší a déle trvající vztahy mezi Radomírem V. a G. a H., než jak bylo posledn jmenovanými p edkládáno. Sv dkyn B. poskytla detailní informace k umíst ní kancelá í jednotlivých firem na ul. V., jakož i k osobám, které se v t chto kancelá ích se zdržovaly. Práv tyto informace se nachází v již citovaném plánku, který mj. sloužil pro lepší orientaci v souvislosti s vyhodnocením zajišt ných v cí v rámci prohlídek nebytových prostor. Z výpov di této sv dkyn v souvislosti s dalšími provedenými d kazy a jejich hodnocení ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . je možno konstatovat, že výpov sv dkyn B. dokresluje určitý obrázek o organizovanosti, nad ízenosti a pod ízenosti obžalovaných, a to minimáln Radomíra V. a Romana V., G. a H., kdy tyto osoby znala, tito se pohybovali v rozhodné dob na V. 453/3, kdy tito byli spolu v kontaktu. Za zcela zásadní je možno považovat její sv dectví, dle kterého obžalovaný Radomír V. aktivn užíval kancelá oficiáln pronajatou společností ATOL Invest. Tvrzení této sv dkyn nez stalo osamocené, nebo shodn vypovídala i sv dkyn Lenka M. dne 3.2.2011 (č.l. 4094). Nalézací soud rovn ž akcentuje výpov sv dka Pavla H. u hlavního líčení konaného ve dnech 4.- 7., 11.- 14.6.2012, kdy jmenovaný na stran 7 – 8 protokolu o hlavním líčení uvedl, že po p edchozí nabídce obžalovaného Radomíra V. jej opakovan navštívil v budov na ul. V. v Krom íži v rámci poskytování poradenství Radomírem V., a to v kancelá i ve 2. pat e, kde tento sed l u stolu a taktéž používal počítač. Následn po p edložení situačního plánku soudem (č.l. 6450 – 6451) tento označil kancelá , ve které navštívil obžalovaného Radomíra V., kdy tato kancelá byla v plánku označena „ATOL INVEST – Radomír V.“. Další část od vodn ní bude v nována problematice zajišt ným (vydaným) v cem v p ípravném ízení v rámci domovních prohlídek, prohlídek jiných prostor a pozemk . Problematikou procesní použitelnosti zajišt ných materiál , resp. d kaz v souvislosti s prohlídkami jiných prostor a pozemk , které prob hly na základ p íkaz vydaných policejním orgánem dne 10.5.2005 a dne 15.6.2010, se nalézací soud již shora zabýval, na což odkazuje. Taktéž bylo konstatováno, že orgány činné v p ípravném ízení nepostupovaly správn , když byl učin n návrh na vydání p íkazu k domovní prohlídce k Okresnímu soudu v Olomouci a tento posléze „p íkaz“ opakovan vydal, a to dne 14.6.2010 ve vztahu k objektu bydlení – rozestav né budov bez č.p., jež se nacházela v obci xxx na pozemku parcelní číslo xxx, zapsaném v katastrálním území xxx, obec xxx, na LV č. xxx, ve vlastnictví Evy S. (sp.zn. 0Nt 3022/2010 – č.l. 447 – 448), a to dne 14.6.2010 ve vztahu k objektu bydlení – rodinný d m, který se nachází v obci xxx, č.p. xxx, na pozemku č.p. 1/1, zapsaný v katastrálním území xxx, obec xxx, na LV č. xxx, včetn p íslušenství ve vlastnictví formou SJM manžel Z. (sp.zn. 0Nt 3021/2010 – č.l. 462 - 463). Zmín né p íkazy byly vydány nep íslušným soudem a tudíž v ci zajišt né, resp. od até není možno z procesního hlediska použít v této trestní v ci. Naproti tomu v ci, které byly dobrovoln vydané ve smyslu § 78 tr. ., jsou procesn použitelné, nebo se jednalo o dobrovolný projev v le vydavatele. Jak již bylo uvedeno, v pr b hu vyšet ování byla z p íkazu soudu provedena celá ada domovních prohlídek, a to p edevším v místech

pokračování

95

sp.zn. 30T 7/2011

zjišt ných pobyt obžalovaných a tehdy dalších podez elých osob a dále prohlídek jiných prostor a pozemk , a to p edevším v sídlech zájmových obchodních společností, kdy zvláštní pozornost bylo nutno v novat výsledk m prohlídek nebytových prostor v kancelá ích firem, které sídlí na ulici V. č 453/3 – viz svazky č. 2 a č. 3 spisového materiálu. Nalézací soud zastává stanovisko po prostudování jednotlivých „p íkaz “, že tyto spl ují všechny zákonem požadované náležitosti a taktéž v dalším postupu orgán činných v trestním ízení, zejména policejního orgánu, nebyla shledána žádná pochybení. O pr b hu „prohlídek“ byly provedené p íslušné protokoly včetn dokumentace, kdy zmín ný pr b h prohlídek je mj. zachycen i na nosiči informací – 2 ks DVD (p íloha č. 10). V rámci provedených prohlídek byly zajišt ny, resp. byly vydány v souladu s § 78 tr. ádu, nebo od aty dle § 79 tr. ., r zné listiny, účetní doklady, razítka, počítačová technika, mobilní telefony a SIM karty, taktéž dv osobní motorová vozidla a další v ci. Část v cí byla v dalším pr b hu vyšet ování již vrácena podle § 80 odst. 1 tr. ádu, protože již nebyla pot ebná pro další trestní ízení, p evážná část t chto v cí však z stala po skončení vyšet ování uložena u p íslušného policejního útvaru, nebo nelze vyloučit, že budou zapot ebí v dalším pr b hu trestního ízení. N které zajišt né v ci byly posléze podrobeny p íslušným odborným expertizám, a to zejména z oblasti počítačové techniky. Jak již bylo uvedeno, v této trestní v ci bylo zajišt no velké množství v cí a již listinných materiál či elektroniky. Nalézací soud p i hodnocení provedeného dokazování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . p ihlédl k obsahu všech t chto v cí, p ičemž následn pro pot eby od vodn ní tohoto rozhodnutí bude akcentován obsah pouze n kterých a již d kaz povahy listinné či zjišt ný obsah ve vydané či zajišt né elektronice. Byly konkrétn zajišt ny nebo vydány podle § 78 tr. . tyto listinné materiály, účetní doklady, razítka: V ci vydané obžalovaným Evženem U. podle § 78 tr. . (č.l. 451 - 453), v ci vydané obžalovaným Romanem Z. podle § 78 tr. . (č.l. 466-467), v ci vydané a od até obžalovanému Romanovi Z. v rámci prohlídky jiných prostor a pozemk (č.l. 484-486, 492-499), od até v ci v rámci prohlídky jiných prostor a pozemk (č.l. 508510), v ci vydané jednatelkou spol. Deis s.r.o., Jarmilou H. (č.l. 532-540), v ci vydané Martinou Š. (č.l. 542-543), v ci zajišt né p i prohlídce jiných prostor a pozemk , kancelá obžalovaného Radomíra V. (č.l. 625-636), v ci od até p i prohlídce jiných prostor a pozemk , kancelá společnosti MIDON s.r.o. (č.l. 741750,751-813), v ci od até p i prohlídce kancelá e spol. Triton Invest (č.l. 814-820, 824-832), v ci od até v kancelá i, užívané obžalovaným Romanem V. (č.l. 833-838, 839-840), v ci od até v kancelá i společnosti CCF INVEST (č.l.841-844, 845), v ci od até v kancelá i, užívané obžalovaným Janem H. (č.l. 849-853, 855-856), v ci zajišt né v kancelá i, užívané obžalovaným Dušanem G. (č.l. 860-865, 867-871), v ci zajišt né v kancelá i, užívané Renatou Ú. (č.l. 872-877, 878-879), v ci zajišt né p i domovní prohlídce obžalovaného Radomíra V. (č.l. 893-898, 899-900), v ci vydané Petrou . (č.l. 934), v ci vydané Richardem B. v rámci domovní prohlídky (č.l. 947-950, 953-954), v ci vydané p i domovní prohlídce Dušana G. (č.l. 973-975), v ci vydané p i domovní prohlídce Aleny Ž. (č.l. 998-1009), v ci zajišt né p i

pokračování

96

sp.zn. 30T 7/2011

domovní prohlídce obžalovaného Tomáše Š. (č.l. 1050-1056), v ci vydané Pavlem T. za společnost Torrol logistic s.r.o. (č.l. 1073-1079), v ci vydané Petrem L. za společnost Treluh Oil s.r.o. (č.l. 1109-1114, 1116), v ci vydané spol. TOTAL Česká republika, s.r.o. (č.l. 1118), v ci vydané spol. TRANSCARGO s.r.o. (č. l. 1124-1128), motorové vozidlo AUDI R8 rz. 3Z8 7557 vydané obžalovaným Romanem V. (č.l. 246247), motorové vozidlo Mercedes Benz r.z. xxx, vydané obžalovaným Radomírem V. (č.l. 929). Nalézací soud akcentuje, že v souvislosti s p íkazem k prohlídce jiných prostor a pozemk a následnou realizací dne 7.10.2010 vztahující se k nebytovým prostorám na ul. V. č. 453/3 v Krom íži majitelka nemovitosti p. B. jednak označila firmy, které konkrétní kancelá e užívaly, a jednak vydala policejnímu orgánu kopie uzav ených nájemních smluv o nájmu nebytových prostor, a to se společnostmi MIDON, s.r.o., EUROJET, s.r.o., PetroJet, s.r.o., CCF INVEST, a.s., ATOL Invest, a.s., Mgr. L., JUDr. P., UNICORN - čerpací stanice, a.s., BIO Petrol, a.s. (č.l. 560 – 624). V kancelá i společnosti ATOL Invest a.s. (p edsedkyn p edstavenstva společnosti je Zuzana V., dcera obžalovaného Radomíra V.), nacházející se ve 2. pat e objektu V. č. 453/3, Krom íž, podle vyjád ení majitelky Anny B. – viz č.l. 563 spisu (viz. výpov sv dkyn B.), dle povahy nalezených písemností a dalších p edm t , výpov di sv dk a po vyhodnoceném dokazování vzal nalézací soud za prokázáno, že tuto kancelá užíval obžalovaný Radomír V. O p edm tné prohlídce byl po ízený p íslušný protokol (č.l. 625 a dál), ze kterého mj. vyplývá, že osoba, u které m la být prohlídka vykonána, byla vyrozum na telefonicky, k čemuž však Radomír V. sd lil, že u „prohlídky nehodlá být p ítomen a taktéž, že kód k otev ení vstupních dve í nesd lí“ (č.l. 627). P ítomna prohlídky byla nezúčastn ná osoba Kate ina T. Nalézací soud ješt dodává, že pokud by Radomír V. nem l s touto kancelá í zcela nic společného, o žádném „kódu k otev ení vstupních dve í“ by nehovo il. Soud I. stupn rovn ž neakceptuje nabízené vysv tlení obžalovaným Radomírem V., že zde nalezená a zajišt ná razítka r zných společností nejsou jeho, nýbrž K. pro jeho logistické pot eby. Po provedeném dokazování (zejména výpov dí sv dk B. a spol., zadokumentovaný plánek kancelá í včetn stol , u kterých sed ly jednotlivé osoby v rámci objektu na V.) bylo zjišt no, že K. s kancelá í společností ATOL Invest nem l nic společného. V t chto prostorách (kancelá ATOL Invest, a.s.) byly nalezené mimo jiných razítka (78 ks – fotodokumentace viz. č.l. 714 – 720 a taktéž DVD – p íloha č. 10) společností MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., Novosedlí, BIO Petrol, a.s., Jinonická 80/804, Praha 5, CZ-ADEA, organizační složka, Veselá 227, Slušovice, PATERSONE OIL s.r.o., Nádražní 3, Praha 5, PATERSONE OIL s.r.o., Klikatá 1238/90C, Praha 5, MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., Roháčova 188/37, Praha 3, BIO PETROL a.s., Vodova 1853, Brno, BIO Petrol a.s., Verdunská 20/490, Praha 6, CZ ADEA, organizační složka, Veselá 227, Slušovice, ABID Biotreibstoffe AG, a.s., Štefánikova 131/61, Brno, MERCILINK LTD, BIO Petrol a.s., Štefánikova 131/61, Brno. Nalézací soud považuje za velmi podstatný nález razítek firem, ke kterým nem l mít obžalovaný Radomír V. v rozhodné dob (a v podstat ani v dob p edchozí) žádný formální vztah. Tento nález je v p íkrém rozporu s jeho tvrzením, že již „nepodnikal“. Žádné racionální vysv tlení (s ohledem na počet a p esnou

pokračování

97

sp.zn. 30T 7/2011

specifikaci zájmových společností) ve vztahu k zajišt ní 78 ks razítek není možné poskytnout. Jak je patrno z popisu skutkového d je, n která razítka se vztahují k firmám, které jsou zapojené do celého et zce „obchodních vztah “, ve kterém soud spat uje protiprávní jednání. I tento nález sv dčí o zcela dominantním postavení Radomíra V. v rámci organizované skupiny. Tento názor soudu je podporován i dalšími níže uvedenými argumenty. V p edm tné kancelá i byl rovn ž nalezen mobilní telefon zn. SAGEM, jakož i další mobilní telefon zn. Thuraya (č.l. 635 a dál). Krom zmín ných nalezených razítek, mobilních telefon , došlo k zajišt ní i ady listinných materiál , na n které bude blíže poukázáno. P esný seznam zajišt ných od atých materiál se nachází ve spise na č.l. 628 a dál, současn tyto tvo í p ílohu č. 6 a p ílohu č. 7. - Materiál označený jako „Postup pro vymožení zablokovaných pen z a zboží v ČEPRU“ (č.l. 629 položka 13, p íloha č. 6, č.l. 1). Vzhledem k tomu, že soud považuje obsah tohoto materiálu za d ležitý, bude poukázáno na jeho podstatný obsah. Autor (dle názoru soudu obžalovaný Radomír V.) uvádí, že doktor obdržel všechny podklady z trestního spisu ve v ci Barelly a začíná jej studovat, aby pomohl lidem, kte í jsou v čučáku. Pokud je k dispozici smlouva s ČEPREM o službách s Barellou, bylo by dobré tuto smlouvu doručit. Dále pot ebujeme doručit smlouvu o službách mezi ČEPREM a UNICORN CS RATE, znát, od koho šly peníze do Barelly + výpis z banky a komu m la Barella toto zboží dodat. Totéž u UNICORN CS RATE – tyto firmy musíme ustanovit i s tím, že to Barella dofakturuje se spot ební daní a odvede se z toho p íslušné DPH. Musíme ustanovit n jaký subjekt kupujícího, který uzav e s Barellou na toto zablokované množství smlouvu, m že to být jakákoliv firma, která byla plátcem DPH a tato firma bude uplat ovat obrovskou smluvní pokutu z toho titulu, že jí Barella nedodala zboží a tuto pokutu zažalujeme a budeme vymáhat po státních zástupcích, po ČEPRU, po státu. Tato firma bude chtít také vydat zboží, protože v dob zabavení už nebylo Barelly, ale n jakého jiného subjektu, který už to zboží fyzicky vlastnil. Podle firmy, která dodala peníze, se bude muset ud lat n jaké prohlášení, že tyto peníze nepochází z trestné činnosti a bude se muset ud lat smlouva mezi kupujícím od Barelly a firmou, která tam dodala peníze, že se jednalo o p edfinancování obchodu, tzv. forfaiting. V další části tohoto „postupu“ je uvedeno, že smlouvy, smluvní pokuty, smlouvy o škod ud láme my, Ostrava musí zajistit tyto dokumenty: 1/ faktury, který subjekt prodal zboží ve sklad ČEPRA, tzn. nabývací fakturu pro Barellu, a to samé pro UNICORN CS RATE. Dále doklady, že toto zboží, které je na sklad ČEPRA, bylo zaplaceno. P edpokládám, že to tam dodal bu Roman, Slovnaft nebo ČEPRO. Pot ebujeme k tomu ty doklady, protože je zcela vyloučené, že by Roman, Slovnaft nebo ČEPRO m lo ve skladech ČEPRA zboží, které by pocházelo z trestné činnosti, pak jej teda není možné ani zabavit. Znova opakuji, pot ebujeme nabývací faktury od koho a jak nakoupila Barella a UNICORN zboží do skladu ČEPRA. Dále nutn pot ebujeme získat kopii zajiš ovacího p íkazu, což je nejd ležit jší dokument, který je pot eba. Nemá cenu v současné situaci se s ČEPREM hádat, aby vydalo zboží, je pot eba tvrd tlačit na ČEPRO, aby vydalo zajiš ovací p íkazy, které dostalo bu od policie, státního zástupce či soudu. Pokud ČEPRO nebude chtít tyto vydat, okamžit je zažalujeme a budeme uplat ovat vysokou náhradu škody a další sankce z titulu porušení zákona. Dále autor uvádí, že všechny tyto podklady by pot eboval dodat cca ve čtvrtek, aby

pokračování

98

sp.zn. 30T 7/2011

v pátek mohli s doktorem ešit konkrétní sankce, penále, vyčíslit škody a psát stížnosti. Protokoly o tom, že event. ČEPRO nechce vydat zajiš ovací p íkazy, musí vy ešit ostravští právníci, kdyby m li spát na lavičkách p ed ČEPREM n kolik dn . Aniž by bylo nutno jakkoliv blíže komentovat tento materiál, je možno z n j dovodit op tovn vedoucí úlohu obžalovaného Radomíra V. a jeho aktivity, jak postupovat p i vymožení zablokovaných pen z a zboží v ČEPRU. - Dále je možno poukázat na kopii rámcové kupní smlouvy mezi ČEPREM a Barellou o dodávkách ropných produkt , včetn seznamu osob oprávn ných k vystavování objednávek (12 list ), kopie smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji mezi společností ČEPRO a Barellou ze dne 13.8.2009 včetn p íloh (20 list ), kopie žádosti Policie ČR, ÚOKFK Brno, na FÚ Praha 1, o poskytnutí podklad k Central Rafinery Ltd., Velká Británie (1 list), kopie výslech sv dk , kopie zápisu z jednání se zástupcem společnosti Barella na společnosti ČEPRO ze dne 3.5.2010 (2 listy), schéma obchodování v da ovém skladu a mimo n j (1 list), kopie p ílohy č. 14 za společnost Barella (1 list), barevná tabulka nadepsaná ALEUTA, ada ručn psaných poznámek, originál smlouvy o postoupení pohledávky z 10.9.2009 mezi MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s. a Newington Industries Limited a oznámení o postoupení pohledávky (2 listy), pov ení pro Ji ího A. k odebrání elektronické karty od Radomíra V. ze dne 10.10.2007, zahraniční faktura č. 10025 ze dne 31.8.2010 na Mishumo Foundation s p ilepeným lístkem a ruční poznámkou „faktura GERD prosí o odsouhlasení“ (2 listy), faktura č. 10024 ze dne 31.7.2010 na Mishumo Foundation (1 list), další materiály – vyúčtování, jež se vztahují k odsouhlasení částek k proplacení společnostem „ALEUTA + ABIDEX“ (4 listy), tabulka s fakturami společnosti ALEUTA (1 list). Posledn zmín né materiály souvisí a navazují na informace sd lené FIU Lichtenštejnsko tak, jak bylo shora uvedeno. V kancelá i č. 1, nacházející se v p ízemí objektu V. č. 453/3, Krom íž, za p ítomnosti účetní společnosti PetroJet Aleny Ž., nar. xxx (družky obžalovaného Romana V.), která do protokolu o prohlídce uvedla, že její pracovní st l se nachází v této kancelá i, v plánku ve spise listu na č.l. 566 je označen jako A – viz č.l. 743, a na stole označeném jako B, který s ním t sn sousedí, byla nalezena další razítka a tato byla otišt na na dva listy papíru, a to konkrétn mimo jiného razítka firem EUROJET, Hudcova 532/78 Brno, IČ:27726169, PetroJet, Královická 1607/54 Praha 10, IČ: 27183220, EUROJET, P íkop 843/4, Brno, IČ: 27726169, PetroJet, Strakonická 13490, Praha 5, IČ: 27183220, FUEL POOL LTD. 35 FIRS avenue N11 3NE London United Kingdom, IČ: 05652525, BIO Petrol a.s., Štefánikova 131/61, Brno, IČ: 25133594, BIO Petrol a.s., Vodova 1853, Brno, IČ: 25133594. V kancelá i č. 2, nacházející se v p ízemí objektu V. č. 453/3, Krom íž, op t za p ítomnosti účetní společnosti PetroJet s.r.o. Aleny Ž., nar. xxx, která do protokolu o prohlídce uvedla, že se jedná o kancelá společnosti PetroJet – viz č.l. 814, kdy jako uživatelé kancelá e byli následn ustanoveni paní P., paní Š. a paní M., byla nalezena razítka společností Crofton Invest s.r.o., Čujkovova 1736/30, Ostrava, PETRO BULLDING s.r.o., Türkova 828, Praha 4, BIO Petrol a.s., Štefánikova 131/61, Brno, MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., Nový P erov 54, Novosedlí a MIDON s.r.o., Šámalova 62/1130. V téže kancelá i byla nalezena razítka další, která na rozdíl od p edchozích nebyla od ata, ale byla pouze pro účely trestního ízení po ízen jejich otisk, kdy se jedná mimo jiné o razítka PetroJet, s.r.o., Strakonická

pokračování

99

sp.zn. 30T 7/2011

13/490, Praha 5, PATERSONE OIL s.r.o., Klikatá 1238/900, Praha 5, UNICORNčerpací stanice a.s., P ívrat 1454/12, Brno, CZ-ADEA, organizační složka, 17. Listopadu 1336, Mladá Boleslav, BIO Petrol, a.s., Jinonická 80/804, Praha 5. Dále p ímo na pracovním stole v této kancelá i, který byl ustanoven jako pracovní st l Petry P., byl nalezen list razítek spolu s plastovými obálkami, v nichž byly uloženy raznice dalších razítek – č.l. 817 spisu, mimo jiného společností UNICORN CS RATE s.r.o., Na Valech 5509/11, Ostrava, BIO PETROL, a.s., V. 453, Krom íž, PetroJet, s.r.o., Královická 1607/54, Praha 10, BIO Petrol, a.s., Jinonická 80/804, Praha 5, CZADEA, organizační složka, Veselá 227, Slušovice, MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., Roháčova 188/37, Praha 3. V souvislosti s protokolem o provedení prohlídky jiných prostor a pozemk ze dne 7.10.2010 Alena Ž. p ítomná prohlídce kancelá e uvedla (č.l. 743), že je účetní společnosti PetroJet, avšak zpracovává účetní doklady jak pro PetroJet, tak EUROJET. Pracovní st l v kancelá i č. 1 označený jako A užívala Alena Ž., pracovní st l B H., tuto kancelá užívala společnost MIDON, s.r.o. (ve shodném smyslu se vyjád ila i sv dkyn B. – č.l. 563). V kancelá i č. 2 m li sed t a tuto užívat Ing. Š., Petra P., M. a Jana K., a to dle vyjád ení sv dkyn B. (č.l. 563). Jak bylo zjišt no zejména z výpov di sv dkyn K., zam stnankyn společnosti MIDON, s.r.o., pokyny k práci dostávala od Zuzany V. Společnost MIDON zpracovávala účetnictví pro adu dalších společností jako nap . PATERSONE OIL atd. Potvrdila, že sed la v kancelá i s Lenkou M., Petrou P. a po určitou dobu s Ing. Š. P. byla administrativní pracovnice, zabývala se v tšinou „poštou“, M. pracovala u společnosti BIO Petrol. Ona (myšleno K.) m la pro pomocné práce Pavla H. Sv dkyn m la k dispozici razítka od společností, pro které zpracovávala účetnictví, a to v zásuvce svého pracovního stolu, kterou nezamykala. Z protokolu o provedení prohlídky kancelá e č. 2 v p ízemí objektu V. 453/3, kde sed ly a pracovní st l užívaly P., M., K. a po n jakou dobu Š., byla nalezena razítka p íkladmo shora uvedená (p esný výčet č.l. 817 – 818 pod položkou 8), a to u stolu č. 1 dle p iloženého plánku č.l. 821, který dle výpov dí sv dk a taktéž p íslušných plánk (č.l. 566, 6451) užívala sv dkyn K. Jak již jmenovaná opakovan uvedla, tato d lala účetnictví pro více než 20 firem, čímž je možno vysv tlit práv nález t chto razítek. V kancelá i spol. CCF INVEST a.s., nacházející se ve 2. pat e objektu V. č. 453/3, Krom íž, kde jako uživatelé kancelá e byli ustanoveni paní . a pan K., byla nalezena též razítka Barella s.r.o., Martinovská 3168/48, Ostrava, Barella s.r.o., Pod Vinohradem 2, Praha 2 (razítko č. 1), současn byla nalezena ada materiál specifikovaných v protokole o prohlídce. Dle názoru soudu společnost CCF INVEST, a.s., neoprav ovalo zcela nic disponovat se dv ma razítky společnosti Barella a již v bec ne uživatele t chto kancelá í, tj. Petru ., družku obžalovaného Radomíra V. a K., p ítele jmenovaného. I tyto skutečnosti sv dčí o organizovanosti, propracovanosti v okruhu p íbuzných a známých Radomíra a Romana V. V kancelá i užívané zam stnancem MORAVSKÉ RAFINERIE obžalovaným Janem H. ve 2. pat e (č.l. 849 a dál) bylo zajišt no n kolik mobilních telefon a ada písemností včetn objednávek, e-mail , nabídky a ceny PHM. V kancelá i užívané zam stnancem ATOL Invest, a.s., Dušanem G. byly zajišt né r zné písemné materiály specifikované v protokolu o provedení prohlídky, č.l. 863 a dál jako nap . plná moc vystavená Barellou pro Dušana G. ze dne

pokračování

100

sp.zn. 30T 7/2011

20.4.2009, ada objednávek zboží PHM apod., a taktéž razítko společnosti PetroJet a razítko společnosti EUROJET. Jmenovaný v souvislosti se zmín nou prohlídkou uvedl, že v současné dob (myšleno v dob prohlídky 7.10.2010) vykonával dispečera pro PetroJet na základ mandátní smlouvy, což by mohlo vysv tlovat dispozice s razítkem PetroJetu. Proč však tento disponoval s razítkem EUROJETU nebylo vysv tleno. V kancelá i užívané zam stnankyní společnosti UNICORN – čerpací stanice, a.s., Renátou Ú., hlavní účetní (dále zpracovávala účetnictví pro společnosti ATOL Invest, a.s., CCF INVEST, a.s., ALEUTA, a.s., a Roman V. – fyzická osoba), ve 2. pat e objektu V. 453/3, Krom íž, byly zajišt né písemné materiály specifikované v protokolu o provedení prohlídky č.l. 875 a dál, jako nap . smlouvy o p jčkách, DNL, faktury atd. V pr b hu dokazování u hlavního líčení obhájci obžalovaného Romana V. p edložili soudu společný návrh obhájc – dopln ní VII. (č.l. 14165 a dál), kdy mj. se jednalo o smlouvy o vedení účetnictví uzav ené mezi společností MIDON a dalšími subjekty a mezi sv dkyní Janou K. a dalšími subjekty, čímž dle jejich názoru je možno vysv tlit nález razítek firem uvedených na str. 1138 a 1143 spisu a taktéž odkazovali na vyjád ení sv dkyn K. u hlavního líčení ve dnech 4. – 14.6.2012, str. 79 protokolu o hlavním líčení. Byla p edložena smlouva o vedení účetnictví mezi společností MIDON, s.r.o., a firmou M-MOTEL, s.r.o., ze dne 7.4.2010. Ve všech p ípadech za společnost MIDON, s.r.o., podepsala p íslušné smlouvy Zuzana V. Mezi společností MIDON, s.r.o., a firmou BIO Petrol, a.s., dne 22.9.2010, dále bude uveden jen druhý účastník smlouvy: PetroJet, s.r.o., ze dne 16.12.2009, PATERSONE OIL ze dne 19.7.2010, EURO-STATION, s.r.o., ze dne 14.12.2009, PETRO BULLDING, s.r.o., ze dne 19.12.2009 (shora uvedené smlouvy se nachází ve spise na č.l. 14168 – 14191), dále byly p edložené smlouvy o vedení účetnictví mezi Janou K. a společností PATERSONE OIL, s.r.o., ze dne 21.12.2009 (č.l. 14192 – 14195), mezi Janou K. a společností ABID Biotreibstoffe AG, a.s., ze dne 22.12.2009 (č.l. 14196 – 14199), dále byla p edložena pracovní smlouva mezi společností MIDON a Janou K. ze dne 26.2.2010, jakož i výpis z registru ekonomických subjekt ČSÚ v ARES, ze kterého vyplývá, že Jana K. od 10.8.1998 byla oprávn na k výkonu účetnické a auditorské činnosti a taktéž byla oprávn na poskytovat da ové poradenství. Jak již bylo uvedeno, obhájci obžalovaného Romana V. mj. poukazovali na výpov sv dkyn Jany K., str. 79 protokolu o hlavním líčení a dál. Nalézací soud na tuto výpov již poukazoval, p ičemž v této souvislosti v rámci stručné rekapitulace akcentuje z výpov di sv dkyn K. následující skutečnosti. Jmenovaná tvrdila, že pracuje ve společnosti MIDON od 1.4.2010 s tím, že kancelá m la na ul. V. 453/3 v Krom íži v p ízemí, kde sed li ješt paní Lenka M., Petra P. a po n jakou dobu Ing. Š. Účetní doklady a materiály, které obdržela a se kterými pracovala, m la v této kancelá i a m la zde i sv j počítač. Sv dkyn K. mj. uvedla, že sv dkyn Alena Ž. byla účetní společnosti MIDON, což je v podstat první informace, nebo tato vždy vystupovala v souvislosti s prohlídkami nebytových prostor, kterým byla p ítomna jako účetní společnosti PetroJet. Pokud na policii uvedla, že „vede veškeré účetnictví společnosti MIDON“, tak tím m la na mysli klienty této společnosti, nikoliv samotnou společnost MIDON, této účetnictví

pokračování

101

sp.zn. 30T 7/2011

nezpracovávala. P i své pracovní činnosti používala razítka klient , které m la k dispozici, tato m la v šuplíku pracovního stolu, který nezamykala, nepamatuje si a nevidí d vod, proč by kolegyn používaly její razítka, když účetnictví t chto firem zpracovávala ona. Rovn ž p ipustila, že občas za ní do kancelá e p išel Radomír V. jako poradce ve v ci da ového skladu PetroJet, avšak pouze v p ípad , když nerozum li n jakému výkladu zákona. S ohledem na shora uvedenou výpov sv dkyn K. je možné racionáln vysv tlit nález n kterých razítek společností u jmenované v zásuvce pracovního stolu, v krajním p ípad na pracovním stole. Ani p edložené smlouvy o vedení účetnictví nemohou vysv tlit nález razítek, event. jiných materiál , nap . v kancelá i prokazateln užívané obžalovaným Radomírem V. Z výpov dí sv dkyn K. mj. vyplývá, že s razítkami klient společnosti MIDON disponovala pouze ona, nikoliv nikdo další. Nalézací soud tudíž nemá d vod cokoliv zásadního m nit na stanovisku zaujatém a zadokumentovaném v tomto rozhodnutí. Petra ., družka obžalovaného Radomíra V., p ítomná v dob domovní prohlídky na adrese xxx, dne 7. 10. 2011 dobrovoln vydala – č.l. 934 razítka společností PATERSONE OIL, s.r.o., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., a BIO Petrol, a.s. Nalézací soud rovn ž považuje za nutné akcentovat, že dispozice s razítkem společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., je od vodn na tím, že sv dkyn . je jednatelkou společnosti, avšak jakákoliv dispozice s razítky společností MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., a BIO Petrol, a.s., jsou již ned vodné a dle názoru soudu op tovn sv dčí o organizovanosti skupiny páchající trestnou činnost (zmín ná razítka vydala Petra . z vozidla VW Passat st íbrné barvy, RZ xxx (č.l. 934). V rodinném dom na ul. xxx, vlastníka Aleny T., uživatel Radomíra V. a jeho družky Petry ., byly dále zajišt né mobilní telefony, finanční hotovost, a to 99 ks bankovek á 500 EUR, finanční hotovost ve výši 220.800,- Kč, mobilní telefon zn. Sagem (ve vozidle Mercedes st íbrné barvy, RZ xxx, jež bylo jmenovaným vydáno ve smyslu § 78 tr. . č.l. 929, a taktéž se k této problematice vyjád il obžalovaný Radomír V. u hlavního líčení, což soud chápal jako postup ve smyslu shora uvedeného ustanovení. V této souvislosti si nalézací soud dovoluje odkázat na zadokumentované záznamy telefonních odposlech v rámci akce Tafna 21, kdy jedním z účastník hovoru je obžalovaný Radomír V. V rámci hovoru ze dne 23.3.2010 ve 20.08 hod. (č.l. 2607 a dál) vede obžalovaný hovor s neznámým mužem, který po n m žádá zap jčení kola pro svou známou či p ítelkyni, posléze oba účastníci hovoru domlouvají okolnosti p edání kola s tím, že obžalovaný Radomír V. tvrdil, že bydlí v Krom íži na ul. xxx, což je zajímavé, nebo ve Zlín bydlel na ul. xxx, v Holešov na ul. xxx a te bydlí zase na xxx. Bližší specifikace zajišt ných v cí se nachází v protokole o domovní prohlídce, č.l. 893 a dál. Dne 15. 6. 2010 dobrovoln vydal obžalovaný Evžen U. firemní razítko společnosti Barella – č.l. 453, a téhož dne v rámci prohlídky jiných prostor bylo taktéž zajišt no v kancelá i společnosti UNICORN CS RATE razítko společnosti Barella. Ze shora uvedeného stručného výčtu vyplývá, že výskyt „aktuálních“ razítek vztahujících se ke společnostem, které jsou popsané ve skutkové části tohoto rozhodnutí, je zcela nekontrolovatelný, nebo v podstat s t mito disponuje značné množství nekompetentních osob. V pr b hu prohlídek, jež byly zrealizované orgány činnými v p ípravném ízení, byla dále zajišt na nebo vydána počítačová technika - počítače, harddisky, flash

pokračování

102

sp.zn. 30T 7/2011

disky, které posléze byly podrobené, jak již zmín no, p íslušné expertize, jedná se o následující elektroniku: •

•

• •

• •

• •

•

•

•

•

Stolní počítač černé barvy bez bližší identifikace, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 1, (č.l. 893-900), Notebook zn. SONY č. 00186-029-767-576 se zdrojem, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 2, (č.l. 893-900), Flash pam s nápisem INTENSO, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 4, (č.l. 893-900), Flash pam černé barvy s nápisem Kingston, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 4, (č.l. 893-900), Flash pam s nápisem Čepro, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 4, (č.l. 893-900), Čtečka platebních karet bez označení s USB p ipojením, USB modem černé barvy s nápisem T-Mobile bez SIM karty s pam . kartou s označením IMEI 357037038064078, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 4, (č.l. 893-900), Pam ová karta zn. SONY v plastovém obalu, 32GB s nápisem MSMT32GJ811L1LAUEH10SS000, (č.l. 893-900), Pam ová karta zn. SONY v plastovém obalu, 16GB s nápisem MSMT16G1830L1LAUCG10SS000, zajišt na p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 13, (č.l. 893-900), Notebook zn. HP ProBook 4510S černé barvy vč. CNU0051RVB s napájecím kabelem, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v osobním motorovém vozidle Mercedes RZ xxx pod po adovým číslem 15 – v c od ata, (č.l. 893-900), Flash disk s nápisem SanDisk 2.0 GB Cruzer micro, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu Radomíra V. a Petry . v osobním motorovém vozidle Mercedes RZ xxx pod po adovým číslem 16 – v c od ata, (č.l. 893-900), Flash disk zn. My flash, st íbrné barva s etízkem a nápisem ฀HYPERLINK "http://www.adata.com"฀฀www.adata.com฀ twK-data, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., kancelá pana Jan H. v zásuvce psacího stolu, pod po adovým číslem 6, (č.l. 849856), Flash disk hliníkového provedení, modré barvy, včetn textilního úchytu na krk, 128MB, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a

pokračování

•

•

• •

•

•

•

•

•

•

103

sp.zn. 30T 7/2011

Roman V., v pracovn – t locvična v druhé zásuvce od shora pracovního stolu, pod po adovým číslem 8, (č.l. 998-1009), PC Partis a.s., produkt ML 5410 CA ROHO 00 F14309225110609150 Midi tover, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRITON INVEST a.s., u společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., kancelá obvin ného Jana H. pod psacím stolem, pod po adovým číslem 1, (č.l. 849-856), Flash disk DTI/512 č. CN060506, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRITON INVEST a.s., u společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE a.s., obvin ného Jana H. na svazku klíč vedle monitoru, pod po adovým číslem 2, (č.l. 849-856), Notebook zn. DELL č. 10409515561, sí ový zdroj, dobrovoln vydané dle § 78 trestního ádu dne 7. 10. 2010 podez elým Romanem V. pod po adovým číslem 9, (č.l. 849-856), Flash disk značky XPORTER, 8GB, černé barvy s červeným nápisem, gumový povrch, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v kabelce v obývacím pokoji, pod po adovým číslem 2, (č.l. 998-1009), Flash disk značky SURVIVOR, Corsair GTR,32GB hliníkový rýhovaný povrch, etízkový úchyt s p ív skem s nápisem Corsair, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v kabelce v obývacím pokoji, pod po adovým číslem 2, (č.l. 998-1009), Notebook značky LENOVO, typ 0768-FUG, výrobní číslo S/N L3TM976 07/08,+AC adapter zn. Lenovo, 65W, 20 V, sériové číslo 11S92P1158Z1ZD2H78EB7H, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v pracovn - t locvična na pracovním stole, pod po adovým číslem 3, (č.l. 998-1009), Notebook značky DELL, typ PP08X001, výrobní číslo SCN-ON9VXG-4864302G-0022-A00 a AC adapter zn. Dell, 19,5 V, výr. čísla S/N K00W9AL01MD, textilní obal zn. BELKIN, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v pracovn - t locvična na pracovním stole, pod po adovým číslem 4, (č.l.998-1009), Flash disk značky Kingston, bílo-hn dé barvy, 1GB, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v pracovn - t locvična na poličce nad pracovním stolem, v levém dolním rohu pod po adovým číslem 6, Flash disk značky LACIE, chromovaný ve tvaru klíče, neznámé pam ti, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v pracovn t locvična na poličce nad pracovním stolem, v levém dolním rohu, pod po adovým číslem 6, (č.l. 998-1009), Flash disk 2 kusy zn. Origin strorage, hliníkové provedení, neznámé pam ti, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., u osoby Alena Ž. a Roman V., v pracovn - t locvična na poličce nad pracovním stolem, v levém dolním rohu, pod po adovým číslem 6,

pokračování •

•

•

•

•

•

• •

•

•

•

104

sp.zn. 30T 7/2011

Notebook Fujisu Amilo, seriál No: YL1R063795 a AC/DC adapter Fujisu S/N 65GW98V03DR, zajišt ný p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx a u Jana H. a Zdenky H., v obývacím pokoji, pod po adovým číslem 1, (č.l.1019), Notebook Sony Vaio, model PCG-6124M, výrobní č. 275069505000071 a zdroj, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., kancelá spol. ATOL Invest, a.s. u Radomíra V., pod po adovým číslem 1, (č.l. 625-638), Minipocket PC Sony Vaio, model VGN UX1XN +obal, výr. č. 282016505002270, a Docking station,model VGP-PRUX, výr. č. A1197571A3065758, + zdroj, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., kancelá spol. ATOL Invest, a.s. u Radomíra V., pod po adovým číslem 2, (č.l.625-638), Notebook zn. DELL model NO P18L, vč. IC 1514-3945ABG, FCC ID: E2KWM3945ABG, včetn tašky s nápisem DELL, dobrovoln vydané obvin ným Dušanem G. dne 7. 10. 2010 p i domovní prohlídce xxx, majitele Gabriely V., u uživatele Dušana G. z p íruční tašky, pod po adovým číslem 5 a sí ový adapter zn. DELL, model NO LA65NS0-00 v. č. CN-0DF263-71615-640-6EF5 dobrovoln vydané obvin ným Dušanem G. dne 7. 10. 2010 p i domovní prohlídce xxx, majitele Gabriely V., u uživatele Dušana G. z p íruční tašky, pod po adovým číslem 6, (č.l.973-975), Externí HDD Iomega EGO S/N:YJAA351695 včetn datového kabelu, zajišt no p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 v obci xxx, u Tomáše Š. a Kamily Š. ložnici v prvním pat e domu ve vestav né sk íni pod po adovým číslem 2,(č.l. 1050-1056), Notebook zn. HP Probook, s/n CNU9190LX9, s datovým kabelem, zajišt no p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 v obci xxx, u Tomáše Š. a Kamily Š. v hn dé kožené aktovce v jídeln p ed barovým pultem pod po adovým číslem 4, (č.l.1050-1056), Flash disk Data Traveler 1GB Kingston CN 090707, zajišt no p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 v obci xxx, u Tomáše Š. a Kamily Š. v hn dé kožené aktovce v jídeln p ed barovým pultem pod po adovým číslem 6, (č.l.1050-1056), Osobní PC bez značky, černé barvy, bez výrobního čísla, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u účetní společnosti PetroJet s.r.o. Aleny Ž., pracovní st l č. 3 pod po adovým číslem 44, (č.l.814-822), Osobní PC zn. DELL, typ VOSTRO 220, černé barvy, výrobní číslo 39FZM4J,model DCSCMF, typ 08140, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u účetní společnosti PetrJet s.r.o. Aleny Ž., pracovní st l č. 2 pod po adovým číslem 45,(č.l. 814-822), Notebook zn. HP Elite Book 8530w, výrobní číslo S/N 2CE9061X1Q, P/n: FU 463EA# AKB, HP Advanced Docking Station, výr. č. CNU 918Z02C + zdroj, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u účetní společnosti PetrJet s.r.o. Aleny Ž., pracovní st l č. 4 pod po adovým číslem 46, (č.l. 814-822), Osobní PC zn. JETT, výrobní číslo ML 5410CAZOHO450J1005384, černé barvy, počítač s nálepkou NWT Computer seriové číslo 416005626, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453

pokračování

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

•

105

sp.zn. 30T 7/2011

Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u účetní společnosti PetroJet s.r.o. Aleny Ž., pracovní st l č. 4 pod po adovým číslem 47, (č.l. 814-822), Notebook zn. SONY VAIO, model PCG-611AP, výr. čísla S/N: 282174837000047 + 1 kus zdroje neidentifikovatelný, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., v kancelá i č. 3 užívané Romanem V., na pracovním stole pod po adovým číslem 1, (č.l. 833-840), Notebook zn. DELL, typ.PP182, výr. čísla S/N: KW657-A01, + 1 kus zdroje, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., v kancelá i č. 3 užívané Romanem V., ve sk í ce za pracovním stolem pod po adovým číslem 2, (č.l. 833840), Flash disk DATATRAVEL, černé barvy, Kingston, 2GB, Flash disk černé barvy s gravírováním bez označení a identifikace, s chromováním 1 GB,Flash disk Maxell černé barvy výsuvný mechanismus, 2 GB zajišt ny p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., v kancelá i č. 3 užívané Romanem V., v první zásuvce kontejneru pod pracovním stolem pod po adovým číslem 3, (položky 36,37,38, č.l. 833-840), Stolní PC zn. HEWLET – PACKARD CZC7492MSY šedo-černé barvy, dobrovoln vydané p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx, d m vlastníka Marie B., u uživatele Magda B. a Richard B. pod po adovým číslem 6, (č.l. 947-950), Stolní PC zn. AWM bez viditelného číselného označení, černé barvy, dobrovoln vydané p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx, d m vlastníka Marie B., u uživatele Magda B. a Richard B. pod po adovým číslem 7, (č.l. 947950), Notebook zn. HEWLET – PACKARD, černé barvy, č.CNF9391Z3X, dle vyjád ení pana B. poškozen pádem, dobrovoln vydané p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 na adrese xxx, d m vlastníka Marie B., u uživatele Magda B. Richard B. pod po adovým číslem 8, (č.l. 947-950), Osobní PC značky NWT Computer, výrobního čísla 41700766353 (PC Dušana G.), zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u osoby Dušan G., kancelá 3. patro pod po adovým číslem 7, (č.l. 860-865), PC stolní CASE ML 5410 CAROHO 00 S/N F 14309226000008449, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u společnosti MIDON s.r.o., kancelá p ízemí budovy pod po adovým číslem 29, (č.l. 741-750), Stolní počítač PC ML 5410 CAROHO 00 S/N F 1430922600008453, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453 Krom íž, vlastníka TRIRON INVEST a.s., u společnosti CCF INVEST a.s., kancelá 2 patro, pod pracovním stolem pod po adovým číslem 1, (č.l. 841-845), Flash disk zn. INTENSO, st íbro-černé barvy, 4GB, dobrovoln vydané podez elým Dušanem G. dne 7. 10. 2010 p i domovní prohlídce xxx, majitele Gabriely V., u uživatele Dušana G. z p íruční tašky, pod po adovým číslem 4, (č.l. 973-975), Notebook hp ProBook 4510s sér.č. CNU0051S1Y model P4510Sut4400q5x320mabncn23xa, včetn zdroje č. S/N:F1-09112566070C, CT: WASGVOSHHYB45P, zajišt n p i prohlídce jiných prostor a pozemk spol.

pokračování

• •

106

sp.zn. 30T 7/2011

UNICORN CS Rate s.r.o. na ul. Polanecká č. 820/53, Ostrava Svinov - položka č. 8 protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemk (č. l. 489-499), Pentium Core 2 Duo, WIN XP Pro s nálepkou na čelní stran obsahující v.č.RF4HRB-22MF3, který dobrovoln vydal dle § 78/1,3 tr. ádu David L. nar. xxx (č.l.518-519), záložní disk zn. SAMSUNG černé barvy, včetn USB kabelu, který dobrovoln vydala dle § 78/1,3 tr. ádu Eliška T. nar. xxx (č.l. 520),

Provedené odborné expertizy zajišt né počítačové techniky a návazné doklady se nacházejí ve svazku č. 11 a č. 12 spisového materiálu (včetn DVD), kdy vyhodnocení obsahu n které zajišt né výpočetní techniky poté ve svazku č. 13 na č.l. 4865-5230, kdy zájmové dokumenty pak byly vytišt ny pro pot ebu tohoto trestního ízení. Nalézací soud musí akcentovat, že obžalovanými Radomírem V., Romanem V. a Tomášem Š. byly užívané počítače se speciálním krypto programem, znemož ujícím získání dat z počítač bez znalosti vstupního hesla, ze kterých se v rámci provád ných expertiz z tohoto d vodu v pr b hu vyšet ování nepoda ilo získat žádná pot ebná data. Jednalo se o: stolní počítač černé barvy, bez bližší identifikace, zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7.10. 2010 na adrese xxx vlastníka Alena T., u uživatele domu obžalovaného Radomíra V. a Petry ., v obývacím pokoji s pracovním stolem pod po adovým číslem 1 (č.l. 893-900), Notebook značky DELL, typ PP08X001, výrobní číslo SCN-ON9VXG-48643-02G0022-A00 a AC adapter zn. Dell, 19,5 V, výr. čísla S/N K00W9AL01MD, textilní obal zn. BELKIN zajišt n p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010, na adrese xxx v druhém pat e domu, vlastníka společnosti ALEUTA a.s., uživatel Aleny Ž. a Romana V., v pracovn - t locvična na pracovním stole, pod po adovým číslem 4, (č.l. 998-1009), dále Notebook Sony Vaio, model PCG-6124M, výrobní č. 275069505000071 + zdroj, zajišt ný p i prohlídce kancelá í - nebytových prostor ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. čp. 453 Krom íž, vlastníka TRITON INVEST a.s., kancelá spol. ATOL Invest, a.s. u obžalovaného Radomíra V., pod po adovým číslem 1, (č.l. 625-638), dále Notebook zn. HP Probook, s/n CNU9190LX9, s datovým kabelem, zajišt no p i domovní prohlídce ze dne 7. 10. 2010 v obci xxx, u obžalovaného Tomáše Š. a Kamily Š. v hn dé kožené aktovce v jídeln p ed barovým pultem pod po adovým číslem 4, (č.l.1050-1056) a posléze Notebook zn. HP Elite Book 8530w, výrobní číslo S/N 2CE9061X1Q, P/n: FU 463EA# AKB, HP Advanced Docking Station, výr. č. CNU 918Z02C a zdroj, zajišt n p i prohlídce nebytových prostor – kancelá í ze dne 7. 10. 2010 na adrese V. 453, Krom íž, vlastníka TRITON INVEST, a.s., u účetní společnosti PetrJet s.r.o. Aleny Ž., pracovní st l č. 4 pod po adovým číslem 46 (č.l. 814-822). Posléze soud I. stupn poukáže pon kud blíže na n které zájmové dokumenty, jež se nachází již ve zmín ném svazku 13, které, jak shora uvedeno, byly získané vyhodnocením obsahu zajišt né výpočetní techniky za pomocí odborných vyjád ení Ing. Ivony R. Soud si je v dom, že jde o vytišt né dokumenty bez razítek a autentických podpis , u kterých m že být sporné, zda byly ve skutečnosti po formální stránce dokončeny a použity, ale i kdyby šlo jen o koncepty, dávají tyto soubory v počítačích určitý obraz o cestách, kterými se ubíraly myšlenky jejich zpracovatel . Podle v počítačích nalezených dokument se počítá s nevelkou skupinou lidí z okruhu rodinných a pracovních vztah obžalovaných, která se vzájemn pov uje a

pokračování

107

sp.zn. 30T 7/2011

v n jakých činnostech zastupuje. Tyto osoby se ve výpisu z obchodního rejst íku objevují jako vlastníci či funkcioná i obchodních společností nebo v t chto společnostech pracují jako jejich zam stnanci. Mezi t mito společnostmi byly nalezené také fakturace za nestandardních podmínek. Zmín ný okruh sp ízn ných osob je možno spat ovat v níže uvedených situacích. V osobním počítači ML 5410 CAROHO 00 S/N F (zajišt ném v kancelá i ve 2. pat e na ul. V. 453 v Krom íži) byly zajišt né již zmín né zájmové dokumenty, které byly posléze vytišt né a nachází se ve svazku 13, soud vychází z odborného vyjád ení pod č.j. 01-2011 (č.l. 4800 – 4806, taktéž zadokumentované na DVD), nap . za CONFILINK LIMITED, jediného společníka obchodní společnosti PetroJet, s.r.o., má o schválení účetní záv rky za r. 2009 na valné hromad rozhodovat Pavla B. (č.l. 4866). Dle vyhodnocených odposlech a záznam telekomunikačního provozu p ihlášeny ke Kyperskému operátorovi b žn plnící úkoly Radomíra V. na Kypru i jinde v zahraničí (svazek 7, č.l. 2428 – 2437, 2651). Shodná Pavla B. se pak také chystá jako p edseda p edstavenstva obchodní společnosti Best Food, a.s., ud lit plnou moc k podepisování konkrétních listin za r. 2009 za zmín nou společnost (č.l. 4955) Ing. V e Š., pozd jší jednatelce společnosti PetroJet, s.r.o. Jednatelka obchodní společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., a družka Radomíra V. Petra . se chystá ud lit plnou moc k úkon m spojeným s p enesením sídla společnosti Pavlu H. (č.l. 4941 – 4952), d íve pracujícímu jako zástupce Barelly. Naopak Petra . se chystá p ijmout plnou moc k jednání s Komerční bankou od společnosti Petro Bullding, s.r.o., zastoupené jednatelkou MUDr. Evou M. (č.l. 4958). Na flash disku Data Traveler 1 GB Kingston, zajišt ném u Tomáše Š. v rámci p íslušné prohlídky, nalezneme (odborné vyjád ení č.j. 35-2011, č.l. 4647 – 4652, zadokumentováno i na DVD) listy označené jako „výplaty“ (č.l. 4971), na kterých se vyskytují částky a jména z okruhu V. už 15.2.2010. Na č.l. 4975 u zkratky B.P je uvedeno „M.“, u zkratky I.V.T. je uvedeno „ .“. Zkratka B.P je dle názoru soudu Bio Petrol, I.V.T. Institut vytrvalostních sport . Pozd ji pak 13.10.2010 se nachází další zkratky M.R., dle názoru soudu se jedná o MORAVSKÉ RAFINERIE, a zkratka P.J., kdy se jedná o zkratku PetroJetu. U zmín ných zkratek se nachází ada jmen a konkrétní finanční částky. Pod označením „platby hotovost“ se nachází i jméno F. ..... 767.04 EUR, kdy z vyhodnocených zadokumentovaných telefonních odposlech bylo zjišt no, že jmenovaná pomáhá Radomíru V. s obchodními záležitostmi v Rakousku (č.l. 2650, svazek 7). Ve shora uvedených souvislostech se nabízí otázka, proč se u obžalovaného Tomáše Š. objevuje tolik jmen a firem z okruhu V., když dle jeho vlastního vyjád ení u hlavního líčení dne 9.3.2012 nem l mít na Radomíra V. žádný kontakt, m l se s ním potkat až v soudní síni a o Radomíru a Romanovi V. se m l dov d t až ze spisu. Soud odkazuje na výpov dˇ obžalovaného Z., který velmi podrobn aktivity Š. popisoval. Dále nap . po vyhodnocení (odborné vyjád ení č.j. 36-2010) notebooku zn. DELL č. 10409515561 Romana V. bylo zjišt no, že tento obsahuje p ípravu valných hromad obchodních společností PetroJet, s.r.o., v r. 2008 a 2009 (č.l. 4979 – 4992).

pokračování

108

sp.zn. 30T 7/2011

V obou p ípadech je zápis z valné hromady p ipravován v jazyce anglickém, ačkoliv p ítomny mají být jen t i české osoby (Petra P. – zapisovatelka, Roman V. – jednatel, Tomáš M. – na základ plné moci zastupoval jediného společníka Kyperskou firmu CONFILINK LIMITED). Taktéž se zde nachází i plné moci pro Tomáše M. v jazyce anglickém. Jak bude níže uvedeno, v jednom z osobních počítač zajišt ných u účetní firmy PetroJet Aleny Ž. se nachází celá série obchodních dokument (č.l. 5037 a dál), jejichž prvotní vytvo ení je p ipisováno Radomíru V. Nachází se zde však i dokumenty bez informace o autorství, a to jak v období p ed, tak i po žalovaném. Akcentovat je nutno dle názoru soudu nestandardní fakturace, a to konkrétn 18 faktur na pln ní Central Rafinery, Ltd., v b eznu 2010 ve prosp ch společnosti Barella, s.r.o. (17x s dodáním zboží do da ového skladu ČEPRO, 1x doúčtování cenového rozdílu), čísla faktur FV 10-00031 až 00048, je shodných v počítači společnosti Midon a v reálném provedení s razítkem a podpisem (tisk z PC v Midonu, PC stolní CASE ML 5410 CAROHO 00 S/N F, je ve sv. 13, od. č.l. 4870 po 4921, reálné provedení - ov ené kopie p íloha č. 4, svazek W, č.l. 317 – 334 ke znaleckým posudk m BDO). Reálné faktury byly zaznamenány v počítači společnosti Midon v kancelá i v p ízemí na V. 453 v Krom íži. Ale kdy! Až 25.8.2010, a to ve všech t chto fakturách, jak to vyplývá z rozboru zmín ných materiál (č.l. 48704923). Rovn ž nelze p ehlédnout, že do da ového p iznání k DPH za m síc b ezen 2010 se tyto faktury m ly dostat do termínu k podání da ového p iznání, tj. do 25.4.2010. Včas podané da ové p iznání tak nemohlo navazovat na „účetnictví“, jež se nacházelo v počítači užívaném společností Midon, resp. da ové p iznání nebylo podáno včas. Faktury také mohly vzniknout dodatečn , a to s n kolikam síčním odstupem. Všech 18 faktur má mimo ádn dlouhou – m síční dobu splatnosti, kdy na všech je sjednáno, že faktura slouží zárove jako dodací list a vlastnické právo ke zboží p ejde teprve zaplacením kupní ceny. Kupující má vlastn m síční prostor, kde si sám svým rozhodnutím zaplatit fakturu zvolí okamžik p evodu vlastnického práva ke zboží, které kupuje. Akcentovat rovn ž je nutno, že p edm tné zboží se nacházelo v da ovém skladu ČEPRO, které nem lo o jeho prodeji t mito fakturami ani tušení. Shora popsané manipulace s fakturami se hodí do linie zastírání žalovaného da ového úniku prost ednictvím nestandardních faktur mezi firmami z okruhu obžalovaných Radomíra a Romana V. Po vyhodnocení opakovan zmín ného svazku č. 13, resp. materiál v n m uvedených, a na to navazujících odborných vyjád ení, je možno učinit záv r, že byla nalezena (v rámci zajišt né počítačové techniky nejen v kancelá i a prostorách užívaných p ímo obžalovaným Radomírem V., ale rovn ž i v kancelá ích firem osob jemu blízkým a sp ízn ných) ada vytvo ených dokument k p edm tným obchodním operacím a obchodním subjekt m, ke kterým nem l mít Radomír V. žádný formální vztah. Jak již bylo uvedeno, dle počítačových údaj m ly být n které vytvo ené až dodatečn a u mnoha je autor dokumentu označen počítačovými údaji práv obžalovaný Radomír V. Soud si je v dom té skutečnosti, že udávané datum vytvo ení dokumentu nemusí být ješt tím dnem, kdy je fakticky dokument vytvo en a udávaný autor dokumentu nemusí být fakticky osobou, která soubor na p íslušném počítači vytvo ila. V této souvislosti však soud I. stupn jednotlivé d kazy op tovn hodnotil ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . Pokud by se jednalo o zcela ojedin lou výjimečnou situaci, pak by bylo možno p ipustit jakékoliv vysv tlení (které technicky

pokračování

109

sp.zn. 30T 7/2011

nepochybn je možné), dle kterého by stručn ečeno s t mito materiály obžalovaný Radomír V. nem l nic společného. Jenže v tomto konkrétním posuzovaném p ípad tomu tak fakticky není. Na podporu tohoto stanoviska je možno odkázat na další zjišt ní. Odborné vyjád ení č.j. 41-2011 (č.l. 4712 – 4718, včetn DVD) se zabývalo vyhodnocením údaj v zajišt ném osobním počítači bez značky, bez výrobního čísla, černé barvy, a to v rámci prohlídky ze dne 7.10.2010 v p ítomnosti účetní společnosti PetroJet zpracovávající účetní doklady i pro EUROJET, kdy se jednalo o kancelá č. 2 v p ízemí objektu V. 453/3, kterou užívaly (po vyhodnocení provedeného dokazování) P., M., K. a po n jakou dobu Š. P edm tný počítač bez značky, černé barvy, bez výrobního čísla se nacházel u stolu č. 3 (č.l. 820). N které zajímavé dokumenty byly p evedené i do listinné podoby a nachází se ve spise – svazek č. 13, počínaje č.l. 5000 a dál. Zbytek materiál , na které event. bude poukázáno, je zadokumentováno zpracovatelem odborného vyjád ení na DVD, jež je blíže specifikováno v odborném vyjád ení (č.l. 4712). Nalézací soud musí akcentovat, že obžalovaný Radomír V. podle svého vyjád ení s jmenovanými účetními (P., M., K., Ing. Š.) by nem l mít nic co do čin ní, a to v jakýchkoliv souvislostech. Zajišt né materiály v tomto zkoumaném počítači však hovo í o opaku. Dokument „výklad k podání vysv tlení ze dne 11.4.2009 v 11.00 hod.“ p ipravuje podklady k podání vysv tlení, kde podrobn popisuje osobám, co mají vypovídat, v dalším dokumentu se dávají pokyny, jak má probíhat reklamační ízení na čerpacích stanicích UNICORN – čerpací stanice (č.l. 5195 a dál). Pod tímto materiálem je dokonce Radomír V. podepsán, dále se dávají vzory výpov dí pro p ípadné kontroly a r zná šet ení ze strany FÚ a policie. Další dokument „vyskladn ní do volného ob hu“ (č.l. 5209 a dál) popisuje fungování da ového skladu, z čehož vyplývá jeho znalost, rovn ž se v n m zmi uje společnost PetroJet, Central Rafinery, DIESEL POOL, UNICORN CS RATE, taktéž se v n m konstatuje, že odpov dnou osobou za vyskladn ní zboží do volného da ového ob hu m že být pouze společnost, která je držitelem Smlouvy. Taktéž se v n m zmi uje i osoba Ji ího T., který dal doporučení na sjednání obchodního kontraktu s novým odb ratelem. Další dokument označený jako „fakturace“ popisuje, kde se bude a jak fakturovat mj. ke komodit nafta, benzín bez spot ební dan , jsou uvedené společnosti EUROJET, PetroJet, následuje společnost PATERSONE OIL (+ 0,05 hal), následuje společnost DIESEL POOL. Další dokument vztahující se k obsahu stejného počítače „obchodní transakce PATERSONE OIL, s.r.o.) popisují mj. v odrážkových bodech pr b h obchod s motorovou naftou bez spot ební dan mezi společnostmi PetroJet, EUROJET a PATERSONE OIL, ze které pak má být dále prodáváno firm Central Rafinery Ltd. Ke spot ební dani se uvádí, že „není zahrnuta v cen výrobk “, zboží je dodáno do da ového skladu zákazníka (sklad společnosti ČEPRO, a.s.). P i bližším porovnání vyplývá, že text je tak ka totožný s textem, který je možno nalézt na fakturaci společnosti PetroJet, společnosti PATERSONE OIL a poté Central Rafinery Ltd. Op tovn se tak jedná o zjevnou instrukci jednatelce společnosti PATERSONE OIL Pet e ., jaký je princip t chto obchod , jaké doklady je t eba vystavit a co v nich uvést. Taktéž byl nalezen soubor dokument vztahujících se ke společnostem FUEL POOL Ltd. a Crofton Invest, nap . dohoda o zápočtu závazk a pohledávek ze dne 10.11.2009, „smlouva o postoupení pohledávky“ z téhož dne (č.l. 5037 a dál, 5052 a dál). Následn je možno odkázat na další písemnosti k t mto subjekt m ze dne 12.11.2009. Z vytišt ných počítačových údaj vztahujících se k autorovi materiál je možno uvést, že ve shora uvedeném počítači se nacházela nap . kupní smlouva mezi Moravskými rafinériemi, a.s., a

pokračování

110

sp.zn. 30T 7/2011

DIESEL POOL Ltd. ze dne 21.2.2008 (č.l. 5109 – 5111), p ičemž jako autor v tomto počítači tohoto materiálu je uveden Radomír V. (č.l. 5114). Naprosto shodné autorství se vztahuje k vyhotovené kupní smlouv mezi společnostmi UNICORN – čerpací stanice, a.s., a DIESEL POOL Ltd. ze dne 20.2.2008 (č.l. 5115 – 5117, 5120). Radomír V. jako autor je dále v počítači uveden k dodatku č. 1 k Rámcové kupní smlouv ze dne 17.3.2009 mezi společnostmi Central Rafinery Ltd. a PATERSONE OIL, s.r.o., ze dne 25.3.2009 (č.l. 5121, 5124), jakož i k ad dalších materiál , jež jsou ve zmín ném svazku č. 13 na č.l. 5125 a dál. I z t chto konkrétních skutečností je možno dovodit, že tvrzení obžaloby má oporu v provedeném dokazování. Nalézací soud rovn ž musí akcentovat zajišt ní d kaz povahy listinné v rámci prohlídky nebytových prostor v Krom íži na ul. V. 453/3 v p ízemí v kancelá i č. 1, na kterou m la uzav enou smlouvu o nájmu nebytových prostor č. 2007/26 společnost MIDON, s.r.o., se společností TRITON INVEST, a.s. (č.l. 574 – 578) od 26.6.2007, kdy tuto kancelá užívala sv dkyn Ž. a taktéž pan H. V p ítomnosti sv dkyn Ž. došlo k zajišt ní v označené krabici č. 13 (č.l. 748) originálu soupisu označené jako Tabulky Barella leden 2010, Tabulky Barella únor 2010, Tabulky Barella b ezen 2010, a v krabici č. 19 Tabulky Barella listopad 2009, Tabulky Barella prosinec 2009. Označení h betu nápisy „tabulky Barella m síc a rok“ jsou originálními označeními ve stavu tak, jak byly od aty v rámci zmín né prohlídky nebytových prostor. Policejnímu orgánu se povedlo zajistit toliko t chto 5 svazk , kdy barevná označení a r zné ručn psané poznámky v t chto materiálech nečinil policejní orgán (alespo dle tvrzení obžaloby) a jsou ve stavu tak, jak byly svazky zajišt ny. Nalézací soud v plném rozsahu odkazuje na obsah t chto d kaz povahy listinné s tím, že dle analýzy t chto materiál je možno konstatovat, že se jedná o položky minerálních olej vyskladn ných ze skladovacího systému společnosti ČEPRO pro společnost Barella, a použití r zných barev, kterými jsou označeny položky v jednotlivých ádcích, mohou znamenat konkrétního dodavatele, v tšinou PetroJet nebo v n kterých p ípadech EUROJET. V t chto soupisech je rovn ž uvedeno, komu tito dodavatelé minerální oleje dále dodávali. P edm tné svazky označené jako „x“ – 5 ks byly p edané mj. zpracovatel m znaleckého posudku „BDO“. Práv nález t chto materiál motivoval obžalobu ke konstatování varianty B zpracovaného znaleckého posudku znaleckým ústavem „BDO“. Soud I. stupn ve vztahu k t mto zajišt ným materiál m konstatuje, že i tyto je nutno hodnotit ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., v plné mí e na n odkazuje s tím, že i tyto materiály podporují stanovisko soudu o uskutečn ném protiprávním jednáním popsaném ve skutkové části tohoto rozhodnutí. Nelze p ehlédnout, že sv dkyn Ž. byla účetní, která zpracovávala problematiku účetnictví jak společnosti PetroJet, tak i EUROJET, jak sama uvedla p i realizaci prohlídek nebytových prostor v Krom íži na V. 453. Níže uvedené mobilní telefony, telefonní p ístroje a SIM karty byly zajišt ny u obžalovaných Romana Z. (č.l. 464-471, 492-499), Radomíra V. ( č.l. 893898), Dušana G. (č.l. 973-975) Tomáše Š. (č.l. 1050-1056), Romana V., u osoby Richard B. (č.l. 947-954), u obžalovaného Jana H. (č.l. 849-853), v kancelá i obžalovaného Radomíra V. (č. l. 625-638), v kancelá i obžalovaného Romana V. (č. listu 833-838), u obžalovaného Romana V. (č.l. 998-1009), v kancelá i obžalovaného Dušana G. (č.l. 860-868) a u obžalovaného Dušana G. (č.l. 973-975), a to:

pokračování • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

111

sp.zn. 30T 7/2011

mobilní telefon Nokia 6303c, 0586775,356914/03/729341/4, SIM karta T Mobile č. 8942001165038971227@LB, mobilní telefon zn. SAGEM typ MV 3026S, v.č. 332311351166244, SIM T Mobile č. 8942001165038917733@LB, mobilní telefon NOKIA 3110c, v.č. 0549661 356029/03/331058/1, SIM karta Vodafone č. 0511012923897, mobilní telefon NOKIA 2330C, SIM karta O2 č. 894202032210599409, SIM karta T Mobile č. 8942001113638843131@LB, mobilní telefon Nokia, IMEI 356938/03/224379/3, mobilní telefon zn. SONY ERICSSON T630,č.35129600-325984-2, SIM karta č.8942020399509927680, mobilní telefon Nokia model 2630, IMEI 359342/02/422939/8, mobilní telefon zn. Samsung IMEI 355764/02/239291/6 355765/02/239291/3, mobilní telefon zn. SAGEM IMEI 354095000638181, SIM karta č. 894202032260602774, mobilní telefon zn. NOKIA, IMEI 356059035822580, SIM karta T Mobile č. 8942001103738734058, mobilní telefon zn. STAR C6000, IME1 355061234610502, IME2 355600234610507, se SIM T Mobile 8942001124538075823, O2 894202032210303787, mobilní telefon NOKIA 6700c-1, v.č. 347E39148EFF, SIM Eurotel 884202033050005368, mobilní telefon Sony Ericsson typ AAD -3880065-BV, S/N BX 90229Y2D, SIM karta T Mobile 8942001114238216157 LB, mobilní telefon NOKIA N97 č. 351979/04326324/3, SIM O2 č. 894202032210059060, mobilní telefon NOKIA 6700 č. 351525/04716992/6, SIM O2 č. 894202033050015581, mobilní telefon zn. SAGEM, bílé barvy v.č. 354095000629578 SIM 3 V 252033322/H2004, mobilní telefon Sony Ericsson T Mobile K 790i, IC 41708-AF022011, SIM O2 894202032210079974 mobilní telefon Sony Ericsson, T 630, IC 41708-A1021012, SIM karta O2 894202032210672809, mobilní telefon Sony Ericsson, C 510 IC 4170B-A3880009, SIM O2 894202032210564420, mobilní telefon NOKIA 6303C, IMEI č. 356914030434379, SIM Karta Eurotel č. 894202032051115926 mobilní telefon NOKIA 3510i, IMEI č. 351462803306221, SIM Karta T Mobile č. 8942001039038004687, mobilní telefon NOKIA 6021, IMEI č. 359357/00843952/40533031, SIM karta O2 č. 894202039950005619, mobilní telefon zn. SAGEM typ. MW 3026 S, v.č. 332311351189402 SIM 3V MW 3026S, SIM karta T Mobile 8942001165038873530 LB, s nástavcem pro druhou SD katu (bez karty), mobilní telefon WI FI Mobile C 5000 IMEI 1 354500022151873, IMEI 2 353500011455591, SIM karta A1 A5507200295236, Sim karta Vodafone č. 8935601200508180260,

pokračování • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

112

sp.zn. 30T 7/2011

mobilní telefon Nokia 9300i, IMEI 356246/00/243042/8, SIM Karta Vodafone 8935601200205613514, p ídavná pam ová karta MMC 128 MB 0631361, mobilní telefon THURAYA, IMEI 35601300-602377-7, SIM karta THURAYA č. 89882055803050159298, mini SD kart 2GB 065 2U 2957 2U, mobilní telefon NOKIA, model 1208, IMEI 358628/01/315618/3 se SIM kartou Vodafone č. 8942031903052149799W1.3, mobilní telefon NOKIA , model E71-1, IMEI 354208036342641, se SIM kartou O2 č. 894202032210303786, mobilní telefon zn. Sagem, Model MYX – 8S, IMEI 354095000638330, se SIM O2 č. 894202032260620533, mobilní telefon zn. Samsung, model SGH – D880, IMEI 354523/02/185951/0 se SIM kartou A1 čísla A 550720029525, SIM Karta Paegas č. 89420010120340212782+B, mobilní telefon zn. Nokia typ RAE-5N, model Q č. 0630570, IMEI 350840/10/091951/8, bez baterie a SIM karty, mobilní telefon zn. NOKIA černé barvy, model 3110c, typ RM 237, IMEI 359309/02/827899/4, SIM karta T Mobile č. 8942001124538954845@LB, telefonní p ístroj s faxem zn. Panasonic KX –FP 363 CE, v.č. PFGT2199ZA, mobilní telefon zn. SAGEM typ MV 3026S, v.č. 332311351166244, SIM T Mobile č. 8942001165038917733@LB, mobilní telefon NOKIA 3110c, v.č. 0549661 356029/03/331058/1, SIM karta Vodafone č. 0511012923897, mobilní telefon NOKIA 2330C, SIM karta O2 č. 894202032210599409, SIM karta T Mobile č. 8942001113638843131@LB, mobilní telefon Nokia, IMEI 356938/03/224379/3, mobilní telefon zn. SONY ERICSSON T630,č.35129600-325984-2, SIM karta č.8942020399509927680, mobilní telefon Nokia model 2630, IMEI 359342/02/422939/8, mobilní telefon zn. Samsung IMEI 355764/02/239291/6 355765/02/239291/3, mobilní telefon zn. SAGEM IMEI 354095000638181, SIM karta č. 894202032260602774, mobilní telefon zn. NOKIA, IMEI 356059035822580, SIM karta T Mobile č. 8942001103738734058, mobilní telefon zn. STAR C6000, IME1 355061234610502, IME2 355600234610507, se SIM T Mobile 8942001124538075823, O2 894202032210303787, mobilní telefon NOKIA 6700c-1, v.č. 347E39148EFF, SIM Eurotel 884202033050005368, mobilní telefon Sony Ericsson typ AAD -3880065-BV, S/N BX 90229Y2D, SIM karta T Mobile 8942001114238216157 LB, mobilní telefon NOKIA N97 č. 351979/04326324/3, SIM O2 č. 894202032210059060, mobilní telefon NOKIA 6700 č. 351525/04716992/6, SIM O2 č. 894202033050015581, mobilní telefon zn. SAGEM, bílé barvy v.č. 354095000629578 SIM 3 V 252033322/H2004, mobilní telefon Sony Ericsson T Mobile K 790i, IC 41708-AF022011, SIM O2 894202032210079974,

pokračování • • • • • • • • • • • • • • • • •

113

sp.zn. 30T 7/2011

mobilní telefon Sony Ericsson, T 630, IC 41708-A1021012, SIM karta O2 894202032210672809, mobilní telefon Sony Ericsson, C 510 IC 4170B-A3880009, SIM O2 894202032210564420, mobilní telefon NOKIA 6303C, IMEI č. 356914030434379, SIM Karta Eurotel č. 894202032051115926, mobilní telefon NOKIA 3510i, IMEI č. 351462803306221, SIM Karta T Mobile č. 8942001039038004687, mobilní telefon NOKIA 6021, IMEI č. 359357/00843952/40533031, SIM karta O2 č. 894202039950005619, mobilní telefon zn. SAGEM typ. MW 3026 S,v.č. 332311351189402 SIM 3V MW 3026S, SIM karta T Mobile 8942001165038873530 LB, s nástavcem pro druhou SD katu (bez karty), mobilní telefon WI FI Mobile C 5000 IMEI 1 354500022151873, IMEI 2 353500011455591, SIM karta A1 A5507200295236, Sim karta Vodafone č. 8935601200508180260, mobilní telefon Nokia 9300i, IMEI 356246/00/243042/8, SIM Karta Vodafone 8935601200205613514, p ídavná pam ová karta MMC 128 MB 0631361, mobilní telefon THURAYA, IMEI 35601300-602377-7, SIM karta THURAYA č. 89882055803050159298, mini SD kart 2GB 065 2U 2957 2U, mobilní telefon NOKIA, model 1208, IMEI 358628/01/315618/3 se SIM kartou Vodafone č. 8942031903052149799W1.3, mobilní telefon NOKIA , model E71-1, IMEI 354208036342641, se SIM kartou O2 č. 894202032210303786, mobilní telefon zn. Sagem, Model MYX – 8S, IMEI 354095000638330, se SIM O2 č. 894202032260620533, mobilní telefon zn. Samsung, model SGH – D880, IMEI 354523/02/185951/0 se SIM kartou A1 čísla A 550720029525, SIM Karta Paegas č. 89420010120340212782+B, mobilní telefon zn. Nokia typ RAE-5N, model Q č. 0630570, IMEI 350840/10/091951/8, bez baterie a SIM karty, mobilní telefon zn. NOKIA černé barvy, model 3110c, typ RM 237 , IMEI 359309/02/827899/4, SIM karta T Mobile č. 8942001124538954845@LB, telefonní p ístroj s faxem zn. Panasonic KX –FP 363 CE, v.č. PFGT2199ZA.

S ohledem na zajišt né mobilní telefony, SIM karty, byly soudem vydány p íkazy ve smyslu ustanovení § 88a odst. 1 tr. . za účelem zjišt ní údaj o uskutečn ném telekomunikačním provozu a posléze byly provedené odborné expertizy s cílem zjistit údaje z vnit ní pam ti mobilních telefon a SIM karet. V této trestní v ci bylo opakovan akcentováno, že obžalovaní za účelem zabrán ní odhalení páchání trestné činnosti používali ke vzájemné komunikaci kódované mobilní telefony SAGEM. V této trestní v ci nebylo zjišt no, že by n jakou zásadní úlohu hrála společnost Institut vytrvalostních sport , s.r.o., P ívrat 1454/2, Brno. Tato společnost byla dávána do souvislosti s Atletickým klubem Krom íž a zejména osobou obžalovaného Radomíra V., kdy tento m l poskytovat aktivní součinnost p i výchov sportovc jako trenér, metodik apod. I k této činnosti se jmenovaný obžalovaný vcelku podrobn vyjád il, na což soud odkazuje. Pon kud paradoxní situací však došlo k tomu, že p i vyhodnocení zajišt ných v cí z prohlídky jiných prostor konaných 6.10.2010 v objektu na ul. V. 453/3 v Krom íži, v kancelá i

pokračování

114

sp.zn. 30T 7/2011

užívané společností MIDON, s.r.o., byly ve žlutém šanonu nalezené doklady označené jako „vyúčtování služeb“, vystavených společností T-Mobile Czech Republic, a.s., a to na společnost práv Institut vytrvalostních sport , s.r.o. Kopie t chto materiál se nachází ve svazku 14, č.l. 5408 – 5520. Z tohoto materiálu bylo zjišt no, že se jedná o jednotlivé m síční vyúčtování provozu mobilních telefon , a to za období od 20.6.2009 do 19.12.2010, p ičemž na t chto materiálech u jednotlivých telefonních čísel je rukou psaná poznámka aktuálního uživatele telefonního čísla. Vzhledem k tomu, že „Institut“ se potýkal s nedostatkem finančních prost edk , je zarážející, kdo všechno využíval dobrodiní této společnosti, kdy nap . za období od 20.6. do 19.7.2009 činily náklady 49.662,- Kč. Tyto náklady zahrnovaly i používané služby související s internetem (č.l. 5458 – 5467), za období od 20.7.2010 do 19.8.2010 činily náklady 58.051,- Kč, za období od 20.11.2009 do 19.12.2009 nap . 70.999,- Kč atd. Vyhodnocením výpis telekomunikačních provoz mobilních (viz. svazek 14) v návaznosti na shora citovaný materiál o „vyúčtování služeb“ včetn rukou psaných poznámek bylo mj. zjišt no, že uživatelem telefonní účastnické stanice č. 733 607 667 byl obžalovaný Roman Z. Tento údaj je mj. v souladu s jeho výpov dí. Jak již bylo uvedeno, kompletní výpisy ve smyslu ustanovení § 88a tr. . tvo í obsah svazku č. 14 počínaje č.l. 5233 a dál. Aby soud mohl potvrdit spolupráci a propojenost zejména mezi obžalovanými, je možno akcentovat n které údaje. Obžalovaný Roman Z. byl v období od 12.2.2010 do 11.8.2010 v telefonickém kontaktu s Romanem V. na jeho mobilu (603 193 076) 3x, s Dušanem G. na jeho mobilu (733 607 660) více než 190x a s Tomášem Š. na jeho mobilu (739 301 399) cca 380x. Obžalovaný Roman V. ve shodném období byl v telefonickém kontaktu s obžalovaným Tomášem Š. na jeho mobilu (739 301 399) cca 150x. Obžalovaný Tomáš Š. byl ve shodném období v telefonickém kontaktu s obžalovaným Romanem V. cca 150x, s obžalovaným Dušanem G. cca 290x. Součástí trestního spisu jsou i odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu podle § 88 odst. 1 tr. . V souvislosti s použitím tohoto institutu orgány činnými v p ípravném ízení nalézací soud konstatuje, že bylo postupováno zcela v souladu s trestním ádem. D íve, než místn p íslušný soudce vydal p íkaz, p edcházela tomuto žádost policejního orgánu, jež byla adresována p íslušnému státnímu zastupitelství, posléze státní zastupitelství podalo podrobn od vodn ný návrh p íslušnému soudci, který poté, co zjistil, že byly spln né všechny zákonné podmínky, vydal p íslušný p íkaz, který od vodnil ve smyslu ustanovení trestního ádu. V této souvislosti je nutno akcentovat, že opat ení soudce ve form p íkazu se nedoručuje podez elému či obvin nému. Podstatné je, aby návrh p edcházející vydání p íkazu byl dostatečn odargumentován, díky kterému soudce dosp je k záv ru, zda je možno či nikoliv navrhovaný postup akceptovat. Zmín né návrhy a již policejního orgánu či státního zástupce jsou mnohem detailn jší, podrobn jší než samotné od vodn ní p íslušného p íkazu soudcem, na tom však není nic nezákonného, nebo podstatné je, aby soudce byl p esv dčen o legálnosti tohoto postupu. Následn provedené záznamy odposlechu jsou procesn využitelné, nebo je k nim p ipojen protokol policejního orgánu (nap . svazek 6), ze kterého vyplývá místo, čas, zp sob i obsah provedeného záznamu včetn orgánu, který jej po ídil. Zájmové hovory jsou jednak zadokumentovány na médiu, jednak jsou p epsané v listinné podob nacházející se ve svazku č. 7 a 8. Zmín né zadokumentované hovory byly v pr b hu dokazování ádn zprocesn né, nebo byly stranám p edložené a bylo toliko na nich, zda event. v jakém rozsahu setrvávají na p ehrání t chto zadokumentovaných odposlech . P íslušné médium nadále tvo í p ílohu

pokračování

115

sp.zn. 30T 7/2011

trestního spisu. Nalézací soud rovn ž akcentuje i ustanovení § 88 odst. 6 tr. ., v ta poslední, dle kterého v jiné trestní v ci než je ta, v níž byl odposlech a záznam telekomunikačního provozu proveden, lze záznam jako d kaz užít tehdy, pokud je v této v ci vedeno trestní stíhání pro trestný čin uvedený v odstavci 1, nebo souhlasíli s tímto uživatel odposlouchávané stanice. S ohledem na citované ustanovení po spln ní uvedených podmínek je a bylo možno vycházet i z odposlech , které bylo na ízeno p íslušným soudcem Okresního soudu Brno tak, jak na to bylo poukazováno s ohledem na námitky obžalovaných co do místní nep íslušnosti Okresního soudu v Ostrav ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 tr. . Z p episu zájmových telefonních hovor (svazek 7) bylo zjišt no, že v rozhodné dob byly sledovány telefonní hovory ze zjišt ných telefonních účastnických stanic všech obžalovaných, jakož i Ji ího T. a Richarda B. Zmín né hovory byly zadokumentovány na médiu, jež bylo označeno jako Tafna 01 a dál. Pokud obžalovaní namítali, že u n kterých p epis zájmových hovor nebo SMS je p ipojena policejním orgánem písemná poznámka, pak nalézací soud k této konstatuje, že senát rozhodn k t mto jakýmkoliv poznámkám nep ihlížel. Pokud obžaloba ve svém od vodn ní tvrdila, že d kazy získané postupem podle § 88 odst. 1 tr. . tvo í d ležité usv dčující d kazy ve vztahu k obžalovaným, dokladujícím mj. aktivní kontakty mezi n ma v rozhodné dob v rámci provád ných obchod s minerálními oleji, vedoucí postavení obžalovaných Radomíra a Romana V. ve skupin obžalovaných osob, a též skutečnost, že nejmén část této ídící činnosti je vykonávána z objektu v Krom íži na ul. V., pak je nutno konstatovat, že toto tvrzení má oporu v provedeném dokazování. Z provedeného dokazování bylo mj. zjišt no, že obžalovaní používali „kódované telefony“, taktéž i „zašifrované počítače“. V této souvislosti je nutno si položit otázku, zda tito m li co tajit, pokud nikoliv, mohli se vyjád it, proč takto postupovali, mohli dát k dispozici p íslušné kódy, avšak takto nekonali. Co se týče ztotožn ní účastník telefonních hovor , pak zde bylo vycházeno z údaj získaných jednak v samotných p íkazech ve smyslu ustanovení § 88 § 88a tr. ., z obsahu provedených odborných expertíz, jejich cílem bylo zp ístupnit údaje z vnit ní pam ti mobilních telefon a SIM karet, z výpov dí obžalovaných, sv dk , z obsahu zadokumentovaných hovor , mail či SMS, jakož i z d kaz povahy listinné tvo ících obsah tohoto trestního spisu. Velmi často byli účastníci i p ímo oslovováni. Jak již bylo uvedeno, svazek 7 – 8 obsahuje p episy zájmových hovor , SMS, jakož i e-mailovou poštu, vše zachycené v rámci akce Tafna 01 – 41 s tím, že 05 z stala neobsazena. Zmín né materiály ve vztahu k sv dku T. jsou zadokumentovány v rámci akce Tafna 01, 02, sv dkyn B. je zadokumentována v rámci akce Tafna 03, obžalovaný Radomír V. v rámci akce Tafna 20, 21, 24, 32, 33, obžalovaný Roman V. v rámci akce Tafna 22, 23, 31, 34, 35, 36, obžalovaný Dušan G. v rámci akce Tafna 06, 39, 40, obžalovaný Jan H. v rámci akce Tafna 08, 41, obžalovaný Tomáš Š. v rámci akce Tafna 25, 37, 38, obžalovaný Evžen U. v rámci akce Tafna 13, 30, obžalovaný Roman Z. v rámci akce Tafna 04, 12, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 28, 29, sv dci S. v rámci akce Tafna 26, K. v rámci akce Tafna 27, v rámci akce Tafna 07 byly zadokumentovány maily obžalovaného G. na mailové adrese xxx@xxx, v rámci akce Tafna 09 maily obžalovaného H. na mailové adrese xxx@xxx, v rámci akce Tafna 10 maily na mailové adrese xxx@xxx, v rámci akce Tafna 11 maily na mailové adrese U. xxx@xxx.

pokračování

116

sp.zn. 30T 7/2011

Zadokumentované hovory „T. – V.“ v rámci akce Tafna 01, 02, se nachází ve spise na č.l. 2423 – 2427 (svazek č. 7). Akcentovat je možno hovor ze dne 20.10.2009 v 12.42 hod., kdy T. hlásí „V.“, že má dostat p ístupové kódy od A.. Hovor ze dne 4.11.2009 dokumentuje snahu T. prost ednictvím G. sehnat postupn „trenéra, mladého a paní Ž.“ s tím, že když n kdo z nich p ijde, a mu ihned zavolá na Maltu, nebo je to nutné. Ze shora uvedeného vyplývá po adí d ležitosti osob pro naléhavé ešení, tzn. obžalovaný Radomír V., obžalovaný Roman V. a posléze sv dkyn Ž., družka Romana V. V rámci hovor ze dne 20.11.2009 se účastníci zmi ují o nezbytném zajišt ní protokolu o jednání s finančním ú adem, a to proto, aby všichni vypovídali stejn . V rámci hovoru ze dne 26.11.2009 v 10.06 hod. mezi Radomírem V. a T. probíhá hovor, co učinit pro to, aby se mohli dostat do datové schránky, dopis v ní blokuje celý „ob produkt“, hlásí T. s tím, že také mluvil s „mladým“, Radomír V. slibuje T. pomoc notá ským zápisem a plnou mocí. Hovory, které prob hly v rámci Tafny 01 a 02 mezi účastníky T. a obžalovanými V., vyplývá, že tito oba úkolovali T. Pokud je zadokumentován hovor, kdy jedním z účastník je Roman V., p esto hovo í Radomír V., jedná se o situaci, kdy Radomír musel telefonovat z p ístroje Romana, pouze v posledním hovoru – 26.11.2009 v 10.06 hod., kde se hovo í mezi účastníky o „mladém“, logicky vyplývá, že T. musel hovo it „se starým“, tzn. s Radomírem V. Zadokumentované hovory, kdy jedním z účastník byla paní „B.“ v rámci akce Tafna 03, se nachází ve spise na č.l. 2428 – 2437. Akcentovat je možno hovory mezi B. a Radomírem V. ze dne 17.12.2009 v 12.08 hod., dále mezi B. a Š. z téhož dne v 13.07 hod. a z téhož dne ve 13.17 hod., kdy p edm tem hovor je ešení problému s fakturou z Malty za vybavení bytu. Obžalovaný Radomír V. v podstat B. odkazuje na Š. s tím, že ony to pak vy eší samy. Hovory mezi B. a Radomírem V. ze dne 18.12.2009, 21.12.2009 ve 12.47 hod., a SMS mezi B. a Romanem V. ze dne 21.12.2009 v 16.27 hod. a z téhož dne v 16.28 hod. sv dčí o tom, že obžalovaný Radomír V. kontroluje, zda byla uhrazena pohledávka Slovnaftu, kdy B. potvrzuje, že dávala do Lichtenštejnska „iban“ účtu Slovnaftu pro zaplacení. Z hovoru mezi ob ma jmenovanými dále vyplývá, že podrobnosti má B. poslat Romanovi V., kterého informuje o uskutečn né platb Slovnaftu. Z obsahu dalších hovor a již mezi B. a Radomírem V. či B. a Zuzanou V. sv dčí o tom, že obžalovaný Radomír V. úkoluje B. (i Š.), kdy B. pro n j v zahraničí eší obchodní záležitosti. Roman V. i Zuzana V. dle dispozic svého otce spolupracují. Je pravdou, že B. pomáhá ešit i letenky atlet m AK Krom íž. Zadokumentované hovory obžalovaného Radomíra V. v rámci akce Tafna 21, 33 se nachází ve spise na č.l. 2585 – 2638, 2677 – 2699. Z t chto zadokumentovaných hovor je možno akcentovat hovor ze dne 2.2.2010 mezi obžalovanými Radomírem V. a Romanem V., ze kterého vyplývá, že oba jmenovaní společn probírají jednotlivé „obchodní p ípady“. Je nesporné, že Roman V. vše konzultuje se svým otcem, který tudíž o všem ví, je informován a se vším je srozum n. Hovory ze dne 3.2.2010 a 11.2.2010, kdy jedním z účastník je obžalovaný Radomír V., potvrzují, že tento má zásadní vliv na ízení Institutu vytrvalostních sport , p estože oficiáln v této instituci nezaujímá žádné vedoucí postavení. Tato skutečnost však rovn ž nabízí vysv tlení, proč společnost T-Mobile Czech Republic, a.s., vystavila na společnost Institut vytrvalostních sport , s.r.o., se sídlem P ívrat 1454/2, Brno, m síční vyúčtování provozu mobilních telefon tak, jak

pokračování

117

sp.zn. 30T 7/2011

bylo na tuto skutečnost již poukazováno shora, kdy zmín né vyúčtování se nachází ve svazku 14, počínaje č.l. 5408. Zmín né vyúčtování služeb včetn rukou psaných poznámek, kdo konkrétn která telefonní čísla užíval, byla nalezena ve žlutém šanonu v kancelá i užívané společností MIDON, s.r.o., v rámci prohlídky jiných prostor konaných dne 6.10.2010 v objektu na ul. V. 453/3 v Krom íži. Práv na zmín ný Institut byly vystavené kryptotelefony SAGEM, jež používali obžalovaní tak, jak to popsal Roman Z. Názor soudu o zásadním vlivu či ovládaní Institutu vytrvalostních sport , s.r.o., je potvrzen i hovorem ze dne 19.2.2010 mezi obžalovaným Radomírem V. a neznámým mužem, který je oslovován „pane profesore“, kdy posledn jmenovaný obžalovaného opakovan tituloval „pane editeli“ s tím, že další obsah hovoru se nese v duchu atletiky a „institutu“. Za zmínku rovn ž stojí doručené SMS ze dne 22.3.2010 z Otrokovic a z téhož dne z Jarošova, kdy odesílatel informuje obžalovaného Radomíra V. o návšt v celník včetn kontroly minerálních olej . Za zajímavý je rovn ž možno označit zadokumentovaný hovor ze dne 23.3.2013 mezi obžalovaným Radomírem V. a neznámým mužem (č.l. 2607 – 2608), ze kterého vyplývá, že neznámý muž žádal obžalovaného o zap jčení silničního kola pro svou známou, když s tímto obžalovaný souhlasil, následn se bavili o p evzetí p edm tného kola, kdy Radomír V. opakovan uvedl, že jej má doma. Tato informace je mj. rozdílná od vyjád ení obžalovaného policejnímu orgánu v rámci prohlídky jiných prostor a pozemk ze dne 7.10.2010, jež se týkal prohlídky domu v xxx (č.l. 898), kde namítal, že není uživatelem tohoto domu, nájemcem je Institut vytrvalostních sport jako firma a on je pouze zam stnancem. Majitelem je jedna paní, na jejíž jméno si již nevzpomíná. I z tohoto rozporu je evidentní, že obžalovaný Radomír V. manipuluje s fakty a informacemi tak, jak mu to momentáln vyhovuje. Další zajímavý hovor prob hl 24.3.2010 ve 13.05 hod. mezi obžalovaným Radomírem V. a sv dkem M., kdy posledn jmenovaný se dotazuje, zda již byla rozfakturována energie, čímž se m la zabývat sv dkyn Ú. poté, co obdrží doklady. Není podstatné, jak na tyto informace reagoval obžalovaný, podstatné je, že sv dku M. ekl, že paní Ú. je na „finančáku“. Pozoruhodné je, že Radomír V. se sv dkyní Ú. dle své vlastní výpov di v podstat v rozhodném období nep išel do kontaktu, p esto však v d l o jejím pohybu, v d l, že dne 24.3.2010 je na finančním ú adu. Dne 2.4.2010 kontaktuje sekretá ku pana H. ( editelství silnic a dálnic), požaduje kontakt na jmenovaného a p edstavuje se svým jménem s tím, že vystupuje za společnost Best Food, s.r.o., současn sekretá ce zanechává telefonní kontakt na sebe, a to xxx. V rozhovoru ze dne 6.5.2010 s M. označuje firmy „Petro Bullding a Aleuta“ jako firmy „naše“. Z hovoru ze dne 2.6.2010 mezi Radomírem V. a pracovnicí spo itelny D. bylo zjišt no, že obžalovaný vystupuje jako zástupce „Abidexu, tzn. Motel“, argumentuje tím, že na Morav provozují 25 čerpacích stanic, tzn. „Unicorn“, taktéž zmi uje firmu PetroJet a popisuje další kroky této společnosti, jak ve vztahu ke spo iteln bude postupovat, z čehož je možno usoudit, že Radomír V. má zásadní či značný vliv na rozhodování společnosti PetroJet. Dne 3.6.2010 zaslala SMS zprávu . Radomíru V. a žádá jej o zvážení nabídky, kterou obdržela od „paní P. na olej“ a následné rozhodnutí, zda jej „berou či nikoliv“. I tato skutečnost dle názoru soudu sv dčí o tom, že Radomír V. v podstat ídí společnost Petry . – PATERSONE OIL (č.l. 2629). V rozhovoru ze dne 1.7.2010 ve 13.26 hod. mezi Radomírem V. a neznámým účastníkem vyplývá, že obžalovaný označuje společnosti „UNICORN, PetroJet, BIO Petrol, Petrolink“ jako dce iné společnosti. Radomír V. všechny ídí, o všem je informován, což vyplývá i z dalších hovor , které vede v rozhodném období, či obsahu SMS, na což soud odkazuje. Z rozhovor , které vedl obžalovaný Radomír

pokračování

118

sp.zn. 30T 7/2011

V. s AK JUDr. Netta, nap . dne 15.9.2010 ve 14.06 hod. (č.l. 2683), 23.9.2010 v 11.46 hod. (č.l. 2692), vyplývá, že obžalovaný je označován za „ editele“. Zadokumentované hovory obžalovaného Romana V. v rámci akce Tafna 22 se nachází ve spise na č.l. 2640 a dál, kdy se jednalo zejména o hovory mezi posledn jmenovaným a T., kdy tyto se týkaly sv dka A., kterého Roman V. ídil prost ednictvím T. a současn bylo nutno A. p ipravit (včetn oblečení) na jednání, aby vypadal d v ryhodn a aby zvládnul situaci „bílého kon “. Poslední zadokumentovaný hovor ze dne 2.4.2010 naznačuje podání zprávy T. Romanu V., jak prob hlo 2,5 hodinové jednání s A., u kterého byl p ítomen i on (myšleno T.). V rámci akce Tafna 31 jsou zadokumentovány zejména hovory mezi obžalovanými Romanem V. a Radomírem V. (č.l. 2669 a dál). V rámci zmín ných hovor probíhá komunikace ohledn probíhajících obchod , poukazují na n které vzniknuvší problémy a snahu tyto ešit, rovn ž je opakovan zmín n JUDr. Nett, advokát, který jim poskytoval v rozhodné dob právní služby. Rovn ž je zmín n nový systém zavedený v ČEPRU. Ze zadokumentovaných hovor , kde jedním z účastník je obžalovaný Z. (počínaje č.l. 2439) je možné akcentovat hovor ze dne 3.12.2009 mezi jmenovaným obžalovaným a J., kdy Z. v souladu se svou procesní výpov dí obvin ného nesl správci dan za společnost Barella n jaké doklady, p estože nebyl ú ední den. Obsahem SMS zpráv mezi Z. a J. (pracovníkem Celního ú adu Ostrava) ze dne 7.12.2009 je dohoda o míst a času následné sch zky. 9.12.2009 Z. kontaktoval Veče u se zám rem zajistit pro Barellu pronájem kancelá e v Byst ici pod Hostýnem. Další hovory ze dne 15.12., 17.12., 21.12.2009 a 5.1.2010 se zabývají okolnostmi zmín ného pronájmu kancelá e v Byst ici pod Hostýnem včetn možné prohlídky t chto prostor. Další hovory v dob od 13.1.2010 do 26.2.2010 probíhaly zejména mezi Z. a pracovníky ČEPRA, a to ve v tšin p ípad s panem A., kdy tyto se týkaly vypl ování p ílohy č. 14, jakož i problematiky obchodování v ČEPRU. Zadokumentované hovory v rámci akce Tafna 12 (č.l. 2562 a dál) sv dčí pro určitou komunikaci obžalovaného Z. s U. (hovor ze dne 26.1.2010, 28.1.2010 a dál), i tyto zjišt ní potvrzují výpov obžalovaného Z. o určité komunikaci a koordinaci s obžalovaným U. Zadokumentované hovory v rámci akce Tafna 14 (č.l. 2582 a dál) potvrzují jednání Z. s A., P., tj. pracovníky ČEPRA, o další spolupráci po zm n jednatele ve společnosti Barella, kdy by m lo být snazší, pokud by z stali stejní lidé „na objednávání, nasklad ování, vysklad ování“, tj. H. a G., ovšem op tovn p ílohy musí být podepsané jednatelem. V rámci akce Tafna 13 jsou zadokumentovány hovory či zprávy, SMS, kdy jedním z účastník byl obžalovaný U. (č.l. 2570 – 2581). Op tovn došlo k n kolika hovor m mezi obžalovanými U. a Z. ve smyslu následné sch zky a taktéž je možno akcentovat určitou komunikaci obžalovaného U. s obžalovaným Š., o čemž sv dčí zpráva SMS ze dne 29.12.2009, kdy Š. pozívá U. zítra na penzion, kde si dají panáka (č.l. 2571). K další komunikaci formou SMS zpráv došlo mezi obžalovanými Š. a U. dne 12.1.2010, kdy U. se dotazuje Š., kdy si dají kafe, nebo je v Opav . Š. mu odpovídá, že „zítra nebo ve čtvrtek“ a současn jej žádá, aby mu pohlídal N.,

pokračování

119

sp.zn. 30T 7/2011

nebo na katastru se nic ned je (č.l. 2572 – 2573). 28.1.2010 kontaktoval U. Š. a oznamuje mu, že jede za ním, p estože Š. je na odjezdu, tak na n j počká (č.l. 2575 – 2576). K další SMS komunikaci mezi Š. a U. došlo 15.3.2010 v 11.32 hod. (č.l. 2577), kdy U. žádá po Š. nachystat certifikát, kdy posledn jmenovaný jej pozval do kancelá e, kde bude do dvou hodin po ob d , pak odjíždí. V rámci hovoru ze dne 7.4.2010 v 9.12 hod. mezi U. a Š. se prvn jmenovaný dožaduje nutné sch zky se Š., domluví se na tentýž den odpoledne (č.l. 2579). Tomuto telefonátu p edchází telefonát z KB ohledn společnosti Barella a vysv tlení n kterých plateb, čemuž se U. vyhýbal. Další sch zka v kancelá i Š. s U. byla domluvena a prob hla 16.4.2010, o čemž rovn ž sv dčí zadokumentované SMS zprávy ze 16.4.2010 (č.l. 2580). Shora p íkladmo uvedená komunikace mezi U. a Š. vyvrací tvrzení posledn jmenovaného o absenci jakýchkoliv obchodních vztah s U., o absenci jakýchkoliv pokyn v souvislosti s firmou Barella. Je vyloučeno, aby takto naléhavé sch zky byly vyvolány náhodnou soukromou iniciativou, nebo jak bylo uvedeno, U. žádal po Š. nachystat „certifikát“, vyžádal si nutnou sch zku po p edchozím telefonátu s pracovnicí KB atd. V rámci akce Tafna 30 jsou zadokumentované SMS zprávy mezi U., Z., S. a tyto se týkají (poté, co byla vzata v úvahu výpov obžalovaného Z.) jednání v ČEPRU za aktivní součinnosti právničky S. a obžalovaných U. a Z. V rámci akce Tafna 25 jsou zadokumentovány SMS zprávy, ze kterých bylo zjišt no, že Š. domlouval sch zku s U. jednak 18.3.2010 a taktéž 15.4.2010 (č.l. 2654). Nalézací soud zastává stanovisko, že pokud si dva nebo více subjekt domluví sch zku, pak na této se musí ešit n co konkrétního. Z obsahu zadokumentovaných zpráv se rozhodn nejedná o n jaké nahodilé setkání či touha jednoho z účastník této komunikace vid t druhého jen tak, bez jakéhokoliv d vodu. V rámci akce Tafna 27 je zadokumentován hovor mezi obžalovaným Š. a paní K., což soud musí akcentovat. Zmín ný hovor (č.l. 2660) trvající více než 4 minuty probíhá ve smyslu poskytnutí informací Š. v souvislosti s vyhotovením da ového p iznání, kdy obžalovaný Š. nebyl schopen zrealizovat n které zm ny, nap . jednatele v programu Pohoda. Zmín ný hovor probíhal 13.4.2010 a s ohledem na provedené dokazování bylo zjišt no, že da ové p iznání za Barellu bylo správci dan odevzdáno 16.4.2010 a v této souvislosti rovn ž došlo ke zm n jednatele z Vietnamského občana zp t na obžalovaného U. Tyto skutečnosti je nutno rovn ž dávat do souvislosti s výpov dí obžalovaného Z. o účasti a aktivitách Š. na vytýkaném protiprávním jednání. Zadokumentované hovory obžalovaného Dušana G. s dalšími účastníky včetn zadokumentovaných SMS zpráv v rámci akce Tafna 06 se nachází ve spise na č.l. 2455 – 2501. Z rozhovoru ze dne 3.12.2009 v 10.41 hod. mezi G. a pracovnicí ČEPRA M. vyplývá, že jmenovaný v d l o složených zálohách na spot ební da v ČEPRU. Z hovoru mezi G. a P., pracovnicí ČEPRA, ze dne 4.1.2010 ve 12.51 hod. vyplývá, že jmenovaná kontaktovala G., aby neplatili fakturu z d vodu chybn uvedeného čísla zboží. G. pracovnici ČEPRA informoval, že fakturu již p edal „mladému“, dle názoru soudu myšleno Romanu V., s tím, že se platbu pokusí zastavit. Další hovor mezi stejnými účastníky ze dne 8.1.2010 sv dčí o tom, že P. kontaktovala G. i v p ípad , že ČEPRO ješt neobdrželo „prachy za PetroJet a Barellu“, na což G. reagoval v tom sm ru, že nech ČEPRO „naskladní jenom to, co

pokračování

120

sp.zn. 30T 7/2011

je zaplacené“. Ze zadokumentovaných hovor mj. vyplývá, že G. se skutečn v dané problematice orientoval a byl v kontaktu s obžalovanými Radomírem V. a Romanem V. Z obdržené SMS ze dne 24.12.2009, jež byla podepsána „p eje Radomír“ (č.l. 2462), mj. vyplývá, že telefon č. xxx (Tafna 21) užíval práv Radomír V. a telefon č. xxx (Tafna 6) Dušan G. Nalézací soud musí rovn ž akcentovat obsah n kterých SMS zpráv, na základ kterých je možno učinit zajímavá a podstatná zjišt ní. Provedeným dokazováním bylo mj. prokázáno, že obžalovaní G. a H. na jedné stran vystupovali jako kompetentní osoby jednající za společnost PetroJet a EUROJET ve vztahu k odb ratel m t chto společností a na druhé stran jako zplnomocn ní zástupci společnosti Barella ve vztahu ke společnosti ČEPRO, jež m lo v kompetenci da ový sklad. Obžalovaný G. obdržel objednávku zboží formou SMS dne 8.12.2009 v 18.12 hod. (č.l. 2458). Objednávající (společnost Torrol) objednávala zboží na den 9.12. v Loukov , a to BA 7000, NA 25000, dále je uvedeno jméno idiče včetn dalších požadovaných náležitostí vztahujících se k odvozu zboží z da ového skladu. Obžalovaný G. po obdržení této SMS zprávy téhož dne, ani ne za 2 minuty, tzn. 8.12.2009 v 18.14 hod., p eposlal objednávku do ČEPRA s naprosto stejnými údaji, avšak s podpisem „d kuji, Barella“, tzn. že objednávku p ijal jako osoba kompetentní za společnost PetroJet a ve vztahu k ČEPRU vystupoval jako osoba zplnomocn ná společností Barella. Akcentovat je nutno, že tento s ohledem na časové rozp tí necelých 2 minut mezi p eposláním objednávky do ČEPRA nemohl s nikým vést jakákoliv jednání. Tento popsaný a zadokumentovaný zp sob sv dčí o fiktivní fakturační cest mezi Barellou a PetroJetem, nebo zm nu objednávky Torrol ve vztahu k PetroJetu neobjednával G. u dodavatele PetroJetu, ale rovnou za společnost Barella na ČEPRU. Obdobné situace se opakovaly a jsou potvrzovány zadokumentovanými SMS, nap . ze dne 2.1.2010, 3.1.2010 (č.l. 2463 – 2464), ze dne 24.1.2010 (č.l. 2473), ze dne 27.2.2010 (č.l. 2484), ze dne 28.3.2010 (č.l. 2492). Zadokumentované hovory obžalovaného Jana H. včetn SMS zpráv v rámci akce Tafna 08 se nachází ve spise na č.l. 2503 a dál. Akcentovat je možno n kolik hovor mezi obžalovaným a jeho dcerou sv dkyní Ú. (o které v rámci od vodn ní tohoto rozhodnutí již byla opakovan zmínka), jako nap . z 30.12.2009 (č.l. 2510 – 2512), ze dne 19.3.2010 (č.l. 2533 – 2535), ze dne 22.3.2010 (č.l. 2537 – 2540). Z obsahu t chto hovor vyplývá, že obžalovaní Radomír a Roman V. ídí obchody s minerálními oleji, úkolují G., H., jakož i další osoby, které jsou do p edm tných „obchodních p ípad “ zapojené. Sv dkyn Ú. si st žovala na atmosféru v práci, na stres, nebo „se tam furt ve“, všechno pot ebuje ihned apod. H. v rámci rozhovoru s dcerou položil i snad ečnickou otázku spočívající v tom, že „on si myslí vždy, že všechno se dá uplatit, no to je t žké“. Obžalovaný H. však vedl i jiné telefonické hovory týkající se obchodování s minerálními oleji v da ovém skladu ČEPRO. Podstatná část zadokumentovaných SMS je odeslána obžalovaným H. ve tvaru „cena PHM od ……(je uvedeno datum nap . 8.12.) NM + 0,12 Kč. BA + 0,01 Kč. Barella. s.r.o. Takovéto SMS byly rozesílané cca na 8 – 10 telefonních čísel a to do doby 6.4.2010 (č.l. cca 2503 – 2545), posléze byly odesílané SMS stejného obsahu, akorát tyto končily „Unicorn CS, s.r.o.“. Určité vysv tlení k této zm n p inesl i hovor mezi L. a H. ze dne 6.4.2010 ve 12.46 (č.l. 2546). Počínaje datem 22.6.2010 H. rozesílal stejné SMS, avšak tyto nekončily označením společnosti UNICORN CS, s.r.o., nýbrž „PetroJet, s.r.o.“ (č.l. 2558 a dál). Jak z obsahu telefonických hovor , tak i z obsahu SMS zpráv, jakož i výslech obžalovaných a sv dk je evidentní, že

pokračování

121

sp.zn. 30T 7/2011

obžalovaný H. byl zasv cen do páchání celé trestné činnosti mnohem více než tento se snažil p ipustit. Ve svazku č. 8 trestního spisu je zadokumentovaná e-mailová komunikace v rámci zejména akce Tafna 07, Tafna 09, 10, 11. Nalézací soud nemá žádné pochybnosti o tom, že e-mailovou adresu xxx@xxx užíval v rozhodné dob obžalovaný Dušan G. Tento záv r vychází z výpov dí obžalovaných, sv dk , jakož i d kaz povahy listinné. Mj. je možno odkázat na e-mailovou zprávu z 5.1.2010 v 15.14 hod., jejímž obsahem je faktura od poskytovatele internetu adresovaná Lukáši G. s adresou xxx (č.l. 2811). Mailovou adresu xxx@xxx užíval dle názoru nalézacího soudu mj. obžalovaný Jan H., který v rámci zajišt ných e-mail vystupuje jako zástupce společnosti Barella, EUROJET, p íp. Českomoravské Rafinerie. O užívání této e-mailová adresy v rozhodné dob sv dčí i to, že obžalovaný H. jako člen zastupitelstva m sta Napajedla si na ni nechal poslat zápis z jednání m sta, což je datováno dnem 23.3.2010 v 9.42 hod. (č.l. 3251 – 3260). O užívání shora uvedené mailová adresy v rámci podnikatelských aktivit společnosti Barella, za kterou H. vystupoval, dosv dčuje i zpráva s obsahem novoročního p ání s hlavičkou společnosti Barella, s.r.o., ze dne 23.12.2009 z 11.09 hod. (č.l. 3261). Není p itom vyloučené, že tuto mailovou adresu mohly užívat další osoby jako nap . T. (viz. č.l. 3261), ovšem činnost H. je nutno mj. posuzovat s již shora uvedenými zadokumentovanými telefonními odposlechy, zejména však zadokumentovanými SMS zprávami. Ze zmín né mailové dokumentace byly zjišt né velmi závažné skutečnosti. Jmenovaný objednával ve společnosti Slovnaft Česká republika, spol. s r.o., zboží, a to naftu motorovou a benzín Natural (BA95) bez spot ební dan jménem společnosti PetroJet, s.r.o. (na objednávce však oficiáln byl uveden jednatel společnosti Roman V.). Zmín né objednávky tvo í součást svazku č. 8, nap . č.l. 2710 a dál. G. již zmín nou mailovou cestou chodil „ceník společnosti Slovnaft Česká republika, spol. s r.o. s platností od n jakého data“, nap . č.l. 2714, aktuální cenová nabídka od téže společnosti pro Petrojet platná pro určité období s tím, že p i platb na terminálech ČEPRO bude poskytnuta sleva 0,04 Kč/l (č.l. 2716). Tato cenová nabídka byla zasílána nejen na mailovou adresu obžalovaného G., nýbrž i na adresu xxx@xxx. Není podstatné, zda tento mail užíval Radomír či Roman V., nebo oba jmenovaní byli hlavní „persony“ t chto sporných obchod . Na mailovou adresu G. rovn ž byly doručovány aktuální cenové nabídky společnosti ČEPRO, viz. nap . č.l. 2846. Oproti t mto cenovým nabídkám a dalším zmín ným doklad m a informacím byly ze shodného mailu, p íp. obžalovaným G. užívaného telefonu (č. 724 005 111) odesílány cenové nabídky na prodej zboží konečným odb ratel m ve volném da ovém ob hu. Po podrobném zkoumání a prov ování nalézací soud konstatuje, že nabízené ceny motorové nafty a benzínu (BA 95) prodávané z limitu společnosti PetroJet bývaly pravideln nižší než-li ceny, za n ž bylo toto zboží v jednotlivých dnech nasklad ováno společností PetroJet od společnosti „Slovnaft“. Nabízené ceny dalším odb ratel m byly rovn ž nižší než aktuální cenová nabídka p edm tného zboží od společnosti „Slovnaft“ či společnosti ČEPRO. Takto zvolený postup není možné žádným zp sobem z ekonomického hlediska vysv tlit a zd vodnit, jedná se o opakovan zdokumentovaný prodej zboží pod po izovací cenou. Tak jak bude níže uvedeno, v žádném p ípad se nejednalo o zboží, které by ve skladu ČEPRO bylo n kolik dn či týdn a PetroJet by čekal na pohyb cen zboží a kalkuloval s výhodnou

pokračování

122

sp.zn. 30T 7/2011

nabídkou. G. nabízel cenu benzínu Natural a nafty motorové jak již uvedeno pod nákupní cenou ješt tentýž den, na což navazovala, tak jak rovn ž bude uvedeno, faktura, dodací list potvrzující p epravu. Toto zjišt ní považuje nalézací soud za velmi podstatné, sv dčící o promyšlených machinacích s jediným cílem nabídnout trhu ve volném da ovém ob hu zboží za nižší cenu, než jakou nabízeli nap . ČEPRO či již zmín ný Slovnaft. Nalézací soud poukáže p íkladmo na konkrétní p ípad, nebo není smyslem od vodn ní tohoto rozhodnutí rozebírat detailn všechny p ípady, které byly naprosto shodné. Níže uvedená „korespondence“ se týká obžalovaného G., resp. komunikace na jeho e-mailové adrese, tj. xxx@xxx: - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 9.41 hod. (č.l. 2745), objednávka naskladn ní od Slovnaftu na PetroJet, cena benzínu 22,16 Kč včetn spot ební dan , - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 11.43 hod. (č.l. 2743), objednávka naskladn ní od Slovnaftu na PetroJet, cena nafty 20,27 Kč včetn spot ební dan (č.l. 2744), - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 12.22 hod. (č.l. 2741), návrh nových cen pro odb ratele – „total“, cena nafty 19,83 Kč, benzínu 20,52 Kč, - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 12.26 hod. (č.l. 2742), návrh nových cen pro odb ratele – „vspetrol“, cena nafty 19,57 Kč, benzínu 20,28 Kč, - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 12.27 hod. (č.l. 2739), návrh nových cen pro odb ratele – „twintrans“, cena nafty 19,78 Kč, benzínu 20,47 Kč. - odeslaný e-mail z 14.12.2009, čas 12.29 hod. (č.l. 2740), návrh nových cen pro odb ratele – „frabadiesel“, cena nafty 19,74 Kč, benzínu 20,44 Kč, - p ijatý e-mail z 14.12.2009, čas 13.10 hod. (č.l. 2736), cenová nabídka od 15.12.2009 do odvolání spol. Slovnaft pro Petrojet, cena nafty 20,01 Kč, benzínu BA 95 21,01 Kč (č.l. 2737), Na shora uvedenou mailovou korespondenci navazují (souvisí) zadokumentované telefonní odposlechy – akce Tafna 6 – telefon Dušana G.: - odeslaná SMS z 14.12.2009, čas 11.36.25 hod. (č.l. 2459), návrh nových cen pro odb ratele, cena nafty 19,57 Kč, benzínu 20,28 Kč, - odeslaná SMS z 14.12.2009, čas 11.37.00 hod. (č.l. 2459), návrh nových cen pro odb ratele, cena nafty 19,57 Kč, benzínu 20,28 Kč. Na shora uvedenou mailovou korespondenci včetn SMS navazují vydané faktury společnosti PetroJet, s.r.o., odb ratel m (p íloha č. 4 – svazek R – ov ené kopie (č.l. 4081 a dál). Ve shora uvedené mailové zpráv ze dne 14.12.2009 ve 12.22 hod. (č.l. 2741) sd luje Dušan G. odb rateli (TOTAL Česká republika, s.r.o.), že ceny platné od 15.12.2009 do 21.12.2009 jsou za NM 19,83 Kč bez DPH a BA 95 20,52 Kč bez DPH. V již zmín ných vydaných fakturách spol. PetroJet, nap . č.l. 4202 a dál, bylo zjišt no, že PetroJet fakturoval spol. TOTAL

pokračování

123

sp.zn. 30T 7/2011

Česká republika, s.r.o., za odebranou NM 19,83 Kč bez DPH (datum uskutečn ní zdanitelného pln ní 20.12.2009 faktura č. 290201693 ze dne 21.12.2009, s vydanou fakturou souvisí i vydaný dodací list č.290201693 ze dne 21.12.02009 č.l. 4202-3), za odebraný BA 95 20,52 Kč bez DPH (datum uskutečn ní zdanitelného pln ní 18.12.2009, faktura č. 290201691 ze dne 21.12.2009, dodací list č. 290201691 ze dne18.12.2009 č.l. 4206-8), za odb r BA 95 fakturoval nap . dne 20.12.2009 společnosti TWIN TRANS, s.r.o., 20,47 Kč a NM 19,78 Kč bez DPH (datum uskutečn ní zdanitelného pln ní 20.12.02009, faktura č. 290201690 ze dne 21.12.2009, dodací list ze dne 20.12. 2009 č.l. 4209-11). Jak již bylo v od vodn ní tohoto rozhodnutí uvedeno, na prodeji zboží nasklad ovaného v rámci da ového skladu společnosti ČEPRO společnosti PetroJet se podílel i obžalovaný Jan H., který vystupoval jako zástupce společnosti Barella, EUROJET, p íp. Českomoravské Rafinerie, s.r.o. Soud rovn ž vycházel z toho, že jmenovaný mj. užíval i e-mailovou adresu xxx@xxx, kdy cestou uvedeného e-mailu chodily mj. i aktuální cenové nabídky společnosti ČEPRO, a.s., a objednávky na minerální oleje od společnosti TRANSCARGO, s.r.o. (objednávky adresovány formáln na EUROJET). Za významné považuje soud srovnání cen, za které bylo nakupováno zboží do zásob společnosti PetroJet (což lze zjistit z objednávek společnosti PetroJet zachycených v rámci akce Tafna 7 na e-mailu xxx@xxx a za jakou bylo toto zboží prodáváno dalším subjekt m, v tomto p ípad odb rateli TRANSCARGO, kdy lze vycházet práv z objednávek od TRANSCARGO na EUROJET, s.r.o., zadokumentovaných v rámci akce Tafna 9 na e-mailu xxx@xxx. Jednalo se nap . o: - p ijatý e-mail z 24.2.2010, čas 9.18 hod. (č.l. 3140), objednávka č. 852 od TRANSCARGO na EUROJET, s.r.o., cena nafty 21,35 Kč, benzínu 22,39 Kč (č.l. 3141), - p ijatý e-mail z 24.2.2010, čas 9.59 hod. (č.l. 3134), objednávka č. 853 od TRANSCARGO na EUROJET, s.r.o., cena nafty 21,35 Kč, benzínu 22,39 Kč (č.l. 3135), - p ijatý e-mail z 24.2.2010, čas 12.10 hod. (č.l. 3136), objednávka č. 858 od TRANSCARGO na EUROJET, s.r.o., cena nafty 21,35 Kč, benzínu 22,83 Kč (č.l. 3137), V této souvislosti je nutno akcentovat, za jaké ceny p itom společnost PetroJet v uvedeném období ve skutečnosti nakupovala minerální oleje od společnosti Slovnaft ČR, s.r.o. O tom, že za ceny vyšší sv dčí nap . odeslaný e-mail zadokumentovaný v rámci akce Tafna 7 (e-mail Dušana G.), odeslaný 22.2.2010 v 9.24 hod., objednávka naskladn ní od Slovnaftu na PetroJet, cena nafty 21,65 Kč, benzínu 23.00 Kč (č.l. 3008 – 3009). - p ijatý e-mail z 22.4.2010, čas 13.15 hod. (č.l. 3130), cenová nabídka spol. ČEPRO na období od 23.2.2010, cena nafty 22,32 Kč, benzínu 23,61 Kč (č.l. 3131). Nabídkový ceník ropných produkt společnosti ČEPRO, a.s., adresovaný „Barelle“ s platností od 15.4.2009 do 30.3.2010, se nachází ve spise na č.l. 7133 – 7189. Ze zmín ného ceníku tudíž vyplývá, za jakou cenu bylo možno minerální oleje v jednotlivých v ceníku uvedených terminálech odebírat.

pokračování

124

sp.zn. 30T 7/2011

Z faktur vystavených dodavatelem EUROJET, s.r.o., odb rateli TRANSCARGO, s.r.o., s datem uskutečn ní zdanitelného pln ní 24. – 25.2.2010 (p íloha č. 4, svazek „P“, č.l. 2642 – 2643, 2646 – 2647, faktury ze dne 26.02.2010 č. 22100074, ze dne 25.02.2010 č. 22100073) bylo zjišt no, že dodavatel prodával motorovou naftu a benzín za ceny uvedené na objednávkách, což vysv tluje nap . dv r zné ceny pro stejnou komoditu na jedné faktu e (Fa č. 22100074 č.l.2642). V souvislosti s vydanými fakturami byly vystavené i dodací listy. O zám rných promyšlených machinacích sv dčí i to, že v podstat tentýž den za necelé 2,5 hodiny (e-mail z 9.59 hod. a z 12.10 hod., viz. shora) dojde ke zm n ceny benzínu, resp. ke zvýšení z 22,39 Kč na 22,83 Kč. Z protokolu o místním šet ení ze dne 10.11.2009, po ízeného Celním ú adem Praha 1 (č.l. 4313 – 4317) bylo mj. zjišt no, že kontrolovaným subjektem byla společnost ČEPRO, a.s., za účelem prov ení obchodních aktivit s minerálními oleji u společnosti „Barella“, které jsou dále prodávány v et zci n kolika subjekt . Součástí místního šet ení bylo p evzetí doklad , které provozovatel da ového skladu na základ p edchozího ujednání p ipravil. O jaké doklady se jednalo vyplývá z citovaného protokolu o místním šet ení. Na tento protokol navazuje protokol o ústním jednání ze dne 11.11.2009, po ízený Celním ú adem Ostrava (č.l. 4318 – 4319), a to s jednatelem da ového subjektu společnosti „Barella“ Evženem U. Posledn jmenovaný potvrdil, že je jednatelem společnosti „Barella“ a na otázku, zda mu jako jednateli této společnosti jsou známy obchodní transakce mezi „Barellou, ČEPREM a firmou Tank Ono“, uvedl „ano, o všech t chto operacích vím“. K dotazu, zda p i t chto obchodech zastupuje společnost „Barella“ sám či n koho pov il na základ plné moci, uvedl, že „k t mto obchodním operacím pov il pana Dušana G. a pana H. Jana. Dne 19.3.2012 byl Krajskému soudu doručen společný návrh obhájc obžalovaného Romana V. z téhož dne (č.l. 12300), kdy obhajoba navrhla zprocesnit jako d kaz povahy listinné stanovisko společnosti PetroJet, s.r.o., ze dne 7.2.2012, soudu p edložené 23.2.2012, doložené p íslušnou účetní dokumentací ke skutkovým tvrzením obžaloby. Podle tohoto stanoviska do účetnictví společnosti PetroJet byly zaúčtovány obžalobou tvrzené simulované obchodní transakce. Jednalo se o společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., vše na výstupu, a další společnosti na vstupu, a to EUROJET, s.r.o., Barella, s.r.o., FUEL POOL, Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., ABID Biotreibstoffe AG, a.s., UNICORN CS RATE, s.r.o., CD – ADEA, organizační složka. Ve zmín ném společném návrhu obhájc je dále uvedeno, že na str. 6 a 7 obžaloby jsou uvedená skutková tvrzení, že do účetnictví společnosti PetroJet, s.r.o., „byly zaúčtované simulované obchodní operace“. Z p edloženého stanoviska společnosti PetroJet, s.r.o., vyplývá názor, že tvrzení v obžalob jsou výslovn nepravdivá. Op tovn je v citovaném společném návrhu obhájc uvedeno, že obžaloba tvrdí, že do účetnictví společnosti PetroJet, s.r.o., „byly zaúčtovány na výstupu“, tedy jako odb ratelé následn vyjmenovávané společnosti, což dle jejich názoru není pravda. V účetnictví společnosti PetroJet, s.r.o., nejsou na výstupu proúčtovány žádné faktury vystavené společnosti PetroJet, s.r.o., na společnosti TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., ani na vstupu od společností EUROJET, s.r.o., a Barella, s.r.o. V této souvislosti obhajoba nechala správnost stanoviska společnosti PetroJet, s.r.o., ze

pokračování

125

sp.zn. 30T 7/2011

dne 7.2.2012 ov it znalcem z oboru ekonomika, odv tví účetnictví, z jehož záv r vyplývá, že údaje uvedené ve stanovisku PetroJet, s.r.o., ze dne 7.2.2012, odpovídají údaj m uvedeným v účetní evidenci společnosti. Op tovn tudíž bylo akcentováno, že skutková tvrzení uvedená v obžalob je dle nich nutno považovat za nepravdivá. Záv rem obhajoba navrhovala zprocesnit znalecký posudek vypracovaný znaleckým ústavem MONTEKALA, spol. s r.o. Krajskému soudu v Ostrav bylo p edloženo stanovisko společnosti PetroJet, s.r.o., ze dne 7.2.2012 (tvo ící p ílohu III. tohoto spisu), kdy ve zmín ném stanovisku se nachází zcela shodné údaje tak, jak byly zrekapitulovány ve shora citovaném společném návrhu obhájc , soudu doručené dne 19.3.2012, dopln né p ehlednými tabulkami o jednotlivých transakcích, na což soud odkazuje. Vzhledem k tomu, že ve zmín ném společném návrhu bylo tak ka celé stanovisko společnosti PetroJet, s.r.o., opsáno, není d vod jej znovu opisovat, a proto, jak již bylo uvedeno, soud na n j odkazuje. Nalézacímu soudu byl rovn ž p edložen znalecký posudek z oboru ekonomika, odv tví účetnictví, ze dne 14.3.2012, jež vyhotovil znalec Ing. Josef Chy a. Práv tento posudek p ezkoumával správnost stanoviska společnosti PetroJet, s.r.o., ze dne 7.2.2012, nikoliv znalecký posudek ústavu MONTEKALA, s.r.o., tak, jak bylo ve společném návrhu obhájc ze dne 19.3.2012 z ejm chybn uvedeno. Je pravdou, že rovn ž byl p edložen znalecký posudek Znaleckého ústavu MONTEKALA, spol. s r.o., ze dne 14.2.2012, který vypracoval Ing. Josef Chy a, soudní znalec, tento se však zabývá pon kud jinou problematikou, avšak soud na jeho obsah rovn ž poukáže (znalecký posudek tvo í p ílohu spisu označenou jako II.). Soud I. stupn však musí akcentovat tvrzení uvedené ve společném návrhu obhácj ze dne 19.3.2012, dle kterého na str. 6 a 7 obžaloby byla uvedena výslovn nepravdivá skutková tvrzení o zaúčtování simulovaných obchodních operací v tom smyslu, že „do účetnictví společnosti PetroJet, s.r.o., byly zaúčtovány na výstupu jako odb ratelé společnosti ….. Zmín né tvrzení neodpovídá zcela realit , nebo na str. 6 – 7 obžaloby je výslovn uvedeno, že „na výstupu nezahrnuli“ do uskutečn ných zdanitelných pln ní p ípady prodeje minerálních olej , jejichž prodej ve svém účetnictví deklarovala společnost EUROJET pro odb ratele TRANSCARGO, s.r.o. …. Tvrzení obžaloby a po vyhodnocení provedeného dokazování i soudu má oporu v provedeném dokazování, zn ní skutkové v ty je správné, jedná se o úkony simulované, nebo v účetnictví je deklarován prodej společnosti EUROJET, p ičemž se m lo jednat o společnost PetroJet. S ohledem na takto zaujaté stanovisko soudu (kdy simulovanými úkony se soud bude podrobn ji zabývat dále) je nutno konstatovat, že jak stanovisko PetroJetu, s.r.o., ze dne 7.2.2012, tak i záv ry znaleckého posudku ze dne 14.3.2012 jsou správné, nebo z účetní evidence znalec dovodil, že společnost PetroJet nenakupovala minerální oleje v rozhodném období od společnosti TRANSCARGO, s.r.o.…., a taktéž z účetní evidence zjistil, že společnost PetroJet, s.r.o., nedodávala minerální oleje v rozhodném období společnosti „Barella“, EUROJET, s výjimkou jedné p efakturace v souvislosti s vozidlem AUDI. Obžalovaným Romanem V. prost ednictvím obhájc byl p edložen znalecký posudek Znaleckého ústavu MONTEKALA, spol. s r.o., který vypracoval znalec Ing. Chy a a který byl navržen ke zprocesn ní opakovan citovaným návrhem obhájc ze dne 19.3.2012. Za účelem zprocesn ní zmín ného posudku byli

pokračování

126

sp.zn. 30T 7/2011

p edvoláni zástupci znaleckého ústavu na hlavní líčení konané dne 10.12.2012. Dostavili se zpracovatel Ing. Josef Ch. a jednatel společnosti Ing. Jaroslav K.. Po ádném poučení znalc záv ry ústavu p ednesl Ing. Josef Ch., kdy jednak stvrdil písemné záv ry v celém rozsahu a posléze odpov d l na n kolik spíše administrativních dotaz . Vzhledem k tomu, že jmenovaný vyhotovil i shora uvedený znalecký posudek pod č. 663/2012 ze dne 14.3.2012, stvrdil i tyto záv ry a taktéž zodpov d l na spíše administrativní dotazy spočívající v objasn ní spolupráce se zadavatelem. V samotném záv ru však byl tento dotázán, z jakého d vodu požádal o vyškrtnutí ze seznamu znalc , na což odpov d l, že se jednalo o „osobní d vody“, p ičemž k dalšímu dotazu p ipustil, že bylo proti n mu vedeno trestní stíhání, v rámci kterého bylo rozhodnuto i o jeho vin a trestu. Žádné bližší skutečnosti zjišt né nebyly. V pr b hu dalšího dokazování byl vyžádán opis RT na jmenovaného a posléze p ipojen trestní spis M stského soudu v Brn , ze kterého bylo zjišt no, že znalec Ing. Josef Chy a byl odsouzen pro trestný čin k ivé výpov di a nepravdivého znaleckého posudku dle § 175 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. účinného do 31.12.2009 rozsudkem M stského soudu v Brn , č.j. 95T 175/2010 – 278, ze dne 2.5.2012, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brn , sp.zn. 8 To 283/2012, ze dne 24.7.2012. Za tento trestný čin, jež se týkal znalecké činnosti jmenovaného, byl tomuto mj. uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti v ízení p ed orgány ve ejné moci, jakož i znalecké činnosti provád né v souvislosti s právními úkony fyzických nebo právnických osob na dobu 3 let. Zmín né rozhodnutí, jak je patrno shora, nabylo právní moci 24.7.2012. Znalecké posudky vypracované Ing. Chy ou byly zpracovány d íve, než nabyla právní moc jeho odsuzujícího rozhodnutí. Naproti tomu jmenovaný se dostavil ke Krajskému soudu v Ostrav dne 10.12.2012 a tlumočil záv ry svých posudk jako zpracovatel, tudíž jako znalec. S ohledem na zjišt né skutečnosti soud nep ihlížel k odbornému vyjád ení Ing. Chyti u hlavního líčení, nebo tento takto činil v rozporu se zákazem činnosti. Ve vztahu ke znaleckému posudku pod č. 663/2012 bylo pouze akceptováno jeho vyjád ení, dle kterého tento písemné záv ry stvrdil. Ve vztahu ke znaleckému posudku ústavu je nutno konstatovat, že byl p ítomen i jednatel společnosti Ing. K. a tudíž op tovn potvrzení písemných záv r je možno akceptovat, avšak již nikoliv jeho další vyjád ení, které však v podstatné mí e bylo toliko akademické, vztahovalo se ke spolupráci se zadavatelem. Chování a jednání Ing. Chyti je možno p inejmenším hodnotit jako nekorektní a neetické. V rámci první položené otázky se Znalecký ústav MONTEKALA, spol. s r.o., m l vyjád it ke správnosti údaj uvedených v dokumentu „základní porovnání pr m rných jednotkových cen minerálních olej u společnosti PetroJet, s.r.o.“, kdy dokument m l zpracovat pplk. Ing. Patrik H. 12.8.2011 na základ údaj ze znaleckého posudku zpracovaného „BDO“ a dalších listin zajišt ných v pr b hu trestního ízení. K takto položené otázce a následným záv r m soud I. stupn uvádí, že citovaný ú ední záznam ze dne 12.8.2011 (č.l. 6409 – 6413) je výsledkem určité analýzy policejního orgánu, jež nem že sloužit v rámci trestního ízení jako d kaz, což dle současné právní praxe a stávající judikatury je nep ípustné. Zmín ný ú ední záznam, jak vyplývá z obsahu trestního spisu, nebyl zprocesn n a již ve smyslu ustanovení § 213 odst. 1 či odst. 2 tr. . Stranám p edložené d kazy ve smyslu § 213 odst. 1 tr. . (svazek č. 17) končí č.l. 6401. Pokud event. soud dosp je ke stejným či obdobným záv r m, jak se nap . nachází v n kterých ú edních záznamech tvo ících obsah tohoto trestního spisu a je uvedeno, z čeho soud vycházel, tzn. z jakých konkrétních údaj , argument či skutečností, pak takovýto postup je považován za

pokračování

127

sp.zn. 30T 7/2011

procesní. S ohledem na shora uvedené tudíž odpov di znaleckého ústavu související s p edm tným ú edním záznamem nebudou akceptovány, což však neznamená, že žádné záv ry znalce v tomto bod není možno použít, nebo znalecký ústav vycházel z doklad tvo ících účetní evidenci společnosti „PetroJet“, a to faktury vydané, p ijaté, da ové doklady na nákup a prodej benzínu a motorové nafty, tiskové sestavy skladové evidence společnosti „PetroJet“ za rozhodné období, ze zpráv auditora o ov ení účetní záv rky společnosti „PetroJet“ apod. Z účetní evidence společnosti „PetroJet“ s datem zdanitelného pln ní dne 29.1.2010 je z ejmé, že je účtován nákup a prodej benzínu a motorové nafty se spot ební daní s kladnou obchodní marží a ze stejných materiál bylo zjišt no, že taktéž s datem zdanitelného pln ní dne 29.1.2010 byl účtován nákup a prodej benzínu bez spot ební dan s kladnou obchodní marží, tj. cena prodej p evyšovala nákupní ceny dle doložených faktur – da ových doklad . V rámci druhé otázky, resp. odpov di bylo zjišt no z účetní evidence společnost „PetroJet“, že tato v období od dubna 2009 od b ezna 2010 nakupovala a prodávala benzín a motorovou naftu bez spot ební dan s kladnou obchodní marží, tj. prodejní ceny p evyšovaly ceny nákupní. V této souvislosti soud odkazuje na p ehledné tabulky obsahující jednak zkoumané období, jednak p ehled dodavatel , jakož i ceny benzínu a motorové nafty. V rámci t etí otázky, resp. odpov di bylo zjišt no, že op tovn z účetní evidence společnosti „PetroJet“ vyplývá, že v období duben 2009 až b ezen 2010 tato obchodovala s benzínem a motorovou naftou se spot ební daní s kladnou obchodní marží. Jednotlivé nákupy byly realizovány každému z odb ratel za vyšší prodejní cenu, než byla cena nákupní. I v tomto p ípad soud odkazuje na p ehledné tabulky s rozhodnými údaji. Záv rem znalecký ústav konstatuje, že výrok v účetní záv rce za r. 2009 ve vztahu ke společnosti „PetroJet“ mj. uvádí, že účetní záv rka podává v rný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace společnosti „PetroJet“ k 31.12.2009 a náklad , výnos za r. 2009 v souladu s českými účetními p edpisy. Ve vztahu k účetní záv rce za r. 2010 bylo mj. konstatováno, že policejním orgánem byla od ata kompletní účetní evidence společnosti „PetroJet“ za účetní období r. 2010 a k datu vyhotovení zprávy nedošlo k jejímu vrácení. Účetní evidence byla ze strany společnosti rekonstruována a vyhotovena účetní záv rka. Op tovn bylo konstatováno, že účetnictví bylo vedeno a účetní záv rka byla sestavena v souladu s p íslušnými platnými p edpisy. Krom již uvedeného soud I. stupn považuje za nutné se ke znaleckým posudk m a již znalce Ing. Chyti či Znaleckého ústavu MONTEKALA, spol. s r.o., vyjád it a zaujmout stanovisko. Zejména znalecký ústav se zabýval problematikou srovnání cen mezi nákupem a prodejem ve vztahu ke společnosti „PetroJet“: Problémem však není relace cen mezi zmín ným nákupem a prodejem, nýbrž to, že nákup ve volném da ovém ob hu je simulovaný (p edstíraný) a relace cen vytvo ena tak, aby byla v rohodná, tj. prodejní cena vyšší než cena nákupní. Společnost „PetroJet“ v dom akceptuje doložení nákupní faktury ve volném da ovém ob hu stejným dodacím nákladním listem, kterým sama dokládá ve volném da ovém ob hu vlastní prodej. Je nutno akcentovat, že společnost u prodejní i nákupní faktury cituje stejný dodací nákladní list, kterým „ČEPRO propouští do volného da ového ob hu pro Barellu zboží Barelly“. Jako konkrétní p íklad je možno uvést DNL č. T197640 (zmín ný doklad je zadokumentován v p íloze č. 4, svazek Z,

pokračování

128

sp.zn. 30T 7/2011

p iložené DVD – dodací nákladní listy). Z citovaného DNL je možno zjistit, že jako nabyvatel je uvedena společnost „Barella“, vlastník zboží – Barella, začátek a konec pln ní 29.1.2010, číslo objednávky 568/tor (IND 005172). Jako odesílatel je společnost ČEPRO, a.s., místo odeslání T emošná u Plzn , a místo určení je uvedeno Un šov. Cisternu ídil Martin S. s tahačem SPZ xxx. Obsahem cisterny byl benzín – BA – 95N v množství 3043 litr . Tento specifikovaný dodací nákladní list je p iložen jak u faktury č. 210200125, kterou „PetroJet“ prodává 3043 litr BA – 95 společnosti Torrol logistic, s.r.o., (ov ená kopie citované faktury se nachází ve svazku R, č.l. 5509 – 5511), tak i u faktury č. 21000020, kterou „PetroJet“ kupuje od společnosti UNICORN CS RATE, s.r.o., 3.043 litr BA – 95 (svazek S, p íloha č. 4, č.l. 1948 – 1950, konkrétn č.l. 1949, 3. ádek odshora). Na již zmín ném č.l. 1949 – 1950 p ílohy č. 4 svazku S se nachází soupis dodacích nákladních list , kdy ve 3. ádku je zadokumentován již zmín ný dodací nákladní list T197640 a na konci citovaného soupisu je otišt no razítko „k fyzickému p evzetí došlo v dílčích dodávkách na produktovodních terminálech společnosti ČEPRO, a.s.“. Pro potvrzení souladu dokument , se kterými se pracovalo, je možno dále odkázat na shora uvedený posudek znaleckého ústavu MONTEKALA, spol. s r.o., kde je na str. 5 také uvedena prodejní faktura č. 210200125 (prodej z „PetroJetu do Torrolu“). Shora popsanou situaci je možno stručn vysv tlit tak, že cisterna projela s benzínem na jeden dodací nákladní list jen jednou, a to z ČEPRA k odb rateli, který obdržel zboží i fakturu s cenou včetn spot ební dan od PetroJetu, u kterého si zboží objednal. Na název firmy „Barella“ uvád ný na dodacím nákladním listu reagovat nepot eboval. Nákup do PetroJetu doložený dodacím nákladním listem pro výjezd z „ČEPRA“ takto nemohl probíhat, byl p edstíraný a faktura za n j byla neoprávn ná. Nedošlo k žádnému p edání zboží, nedošlo ke zdanitelnému pln ní a DPH na vstupu do „PetroJetu“ je do da ového p iznání za PetroJet uvád na neprávem. Jako problém obou znaleckých posudk (Ing. Ch., Znalecký ústav MONTEKALA) je soudem vnímáno to, že znalci zkoumali (z hlediska účetního a da ového) ádné nakládání s vystavenými fakturami a v bec nebylo prov ováno, zda faktury vznikly oprávn n . A v tomto p ípad n které oprávn n nevznikly. Práv na omezeních kontrolních mechanism je postaveno celé podvodné jednání. Znalci i audito i tém automaticky v í ve správnost prvotních doklad a soust e ují se na postupy jejich zpracování v účetnictví a p enosu z n j do da ového p iznání. Když neodhalí vady v postupech, jsou vystavená kladná stanoviska v tom smyslu, že účetnictví v rn zobrazuje stav majetku a hospoda ení firmy a k účetnictvím získaným výsledk m dávají výrok „bez výhrad“. Pokud jim n kdo promyšlen podvrhne dokumenty, svým metodickým postupem na to v bec nemusí p ijít, s takovouto variantou v podstat nepočítají. Ve firm probíhají reálné procesy hmotného charakteru, které mají být prost ednictvím účetních záznam popsány tak, aby mohly sloužit k zákonem stanoveným (nap . statistika) a firemním (pro její ízení) účel m. Bez vazby na realitu však účetní doklady nemají právo na existenci. V praxi často realita bývá časov omezená, nebo nap . zboží nebylo ve firm , koupilo se na sklad a postupn se ze skladu prodalo. Zboží ve firm není, účetní záznamy o jeho pohybu ano. Záznamy často mají v tší trvanlivost a proto dochází až k p evracení situace, jakoby záznamy byly d ležit jší než realita, jakoby záznamy byly vždy d kazem o realit . Znalci i audito i se jen s doklady v tšinou spokojí, v dí, že n co kontrolovat nejde, na všechno, co zkontrolovat lze, nemají dost času a počítají spíše

pokračování

129

sp.zn. 30T 7/2011

s náhodnou či neznalostní chybovostí, než s podstrkováním neoprávn ných doklad . S ohledem na shora uvedené nalézací soud tudíž nebere jako nezvratné d kazy ani kladná stanoviska auditu ani názory vyslovené ve znaleckých posudcích odbornými znalci. Ti ve v tšin p ípad nemají všechny poznatky a materiály k dotazované problematice, obzvláš , když jsou v p ípadu žalovány simulace ve smyslu p edstírání, že se n co odehrálo jinak než ve skutečnosti, v tomto projednávaném p ípad nevystavování faktur v souladu s pohybem zboží dle dodacích nákladních list a naopak vystavování faktur v rozporu s pohybem zboží dle dodacích nákladních list . K již opakovan zmín ným znaleckým posudk m je možno uvést tolik, že znalci si nep ipoušt li či necht li p ipustit, že by vstupní faktury do PetroJetu mohly být simulované. Vychází z faktur a považují je za skutečné a realit odpovídající. Z účetnictví se simulovanými fakturami pak odvozují kladné marže p i prodejích, tj. vyšší ceny prodejní než nákupní. Podle soudu rozhodn není možno považovat za absolutní názor, že pokud „existují faktury, znamená to, že zboží se dodávalo, neexistují-li, zboží se nedodávalo“. Na podporu t chto stanovisek je možno odkázat na vyjád ení znalkyn Prof. Hótové u hlavního líčení dne 6.6.2012, kdy jmenovaná mj. uvedla, že: „já nikdy neposuzuji faktický stav v ci, posuzovala jsem to na základ doklad “. Sv dek Ing. Ji í S., auditor provád jící audit společnosti PetroJet, u hlavního líčení dne 16.10.2012 mj. uvedl, že p edm tem standardn provedeného auditu je kontrola účetnictví, správnosti vykázání a následn kontrola rozvahy, majetkové podstaty, aktiv, pasiv, správnosti uvedení ve výkazech, v účetní záv rce, da ové p iznání. K cílenému dotazu, zda kontrolovali zaúčtování všech doklad nebo se jednalo jen o „namátkový výb r doklad “, uvedl, že dostávají k dispozici výpis v elektronické podob , tzn. je b žnou praxí, že se provádí výb r doklad a d lá se to na základ hladiny významnosti, tzn. že si vyberete doklady nad 20.000,- Kč a ta hladina významnosti odpovídá vždy velikosti toho klienta a ta se stanovuje hned na začátku auditu, atd. …. V pr b hu dokazování na návrh obhájc obžalovaného Romana V. byl vyslechnut již zmín ný sv dek Ing. Ji í S., asistent auditora provád jící audit společnosti PetroJet v letech 2006 – 2010. V letech 2006 – 2009 byl výrok auditora bez výhrad, nebyla shledána n jaká výrazná pochybení, jež by je vedla k jinému výroku. V r. 2010 výhrady m li zejména proto, že účetnictví bylo od ato policejním orgánem a tudíž v tuto chvíli nebylo možno objektivn ov it veškeré údaje i p es p edložené rekonstruované účetnictví. P edm tem činnosti společnosti bylo obchodování s pohonnými hmotami, kdy v rámci své činnosti prov ovali jak vstupy, tzn. nákupy ve vazb na obchodní smlouvy, jakož i ve vazb na fakturaci včetn jejich správnosti zaúčtování, tak i kontrolu na výstupu, tzn. prodejní smlouvy na konkrétní klienty a správnost zaúčtování. Neshledali žádné problémy, a to ani v souvislosti se skladovou evidencí. Samotný audit provádí v tšinou více osob, sv dek je v komo e auditor od r. 1995 – 1996, da ovým poradenstvím se zabývá od r. 1996. V další části výpov di sv dek popisoval r zné formální náležitosti, které p edchází či provází samotný pr b h auditu. Účetní sv dkyni Ž. označil za velmi pečlivou, poskytující pot ebnou součinnost. V minulosti d lali audit i ve vztahu k „EUROJETU“ s podobným výsledkem jak ve vztahu k „PetroJetu“. Nalézací soud již shora poukazoval na vyjád ení sv dka Ing. S. mj. v tom sm ru, zda kontrolovali veškeré účetnictví či provád li namátkový výb r doklad , uvedl, že v podstat se provádí výb r doklad a to na základ již zmín né hladiny významnosti. Nalézací soud již v podstat zaujal stanovisko i k auditor m tak, jak je patrno shora, nebo za situace, kdy jsou p edkládané účetní a da ové doklady se všemi náležitostmi, jsou

pokračování

130

sp.zn. 30T 7/2011

zkoumány pouze tyto materiály, zda však odpovídají realit , již takto čin no není. Pokud nalézací soud po vyhodnocení rozsáhlého dokazování dosp l k jinému záv ru, než event. záv ry znalc či auditor , pak toto zjišt ní není v zásadním rozporu s tím, co již bylo shora uvedeno. Ve svazku 38 na č.l. 49 a dál se nachází zpráva auditora – AUDIT AND TAX, s.r.o., jež se vztahuje ke společnosti „EUROJET“ s tím, že k 31.12.2009 účetní záv rka podává v rný a poctivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace této společnosti. Na č.l. 87 a dál se nachází zpráva shodného auditora, avšak ke společnosti „PetroJet“, za shodné období se shodným záv rem, jak ve vztahu ke společnosti „EUROJET“. Na č.l. 68 a dál se nachází zpráva shodného auditora ve vztahu ke společnosti „PetroJet“, a to období r. 2010. V této zpráv je uvedeno, že 7.10.2010 byla policejním orgánem od ata kompletní účetní evidence společnosti „PetroJet“, p ičemž účetní evidence byla ze strany „PetroJetu“ rekonstruována a vyhotovena účetní záv rka. Vzhledem k tomu, že audito i nem li p ístup k p vodní účetní evidenci, nebyli schopni posoudit, zda účetní záv rka obsahuje veškeré účetní p ípady. P estože mezi stíhané období nepat í rok 2008, ve vztahu ke společnosti „PetroJet“ byl rovn ž proveden audit (č.l. 107 a dál), op tovn s pozitivním výsledkem. Je obecn známo, že „audito i“ kontrolují spíše metodickou správnost vzniku účetní záv rky a jen namátkov se v nují obsahu účetních doklad . Nelze p ehlédnout, že audity d lají za peníze klienta. Auditorské výroky „s výhradou“ nebývají časté a z stávají jen tam, kde již účetnictví nejde napravit. S ohledem na výsledky provedeného dokazování nelze kladné výroky auditor p ece ovat. Na určitou obchodní a personální provázanost obžalovaný ve vztahu k jednotlivým obchodním společnostem, které v této trestní v ci vystupují, již bylo poukázáno. Za účelem zajišt ní maximální objektivity je nutno dále konkretizovat zjišt né bankovní údaje o toku finančních prost edk , které doprovázely udávané „obchodní operace“, které byly provád ny formou bankovních p evod za využití internetového bankovnictví. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že zmín né pokyny k p íslušným bankovním p evod m jsou p evážn spojeny s IP adresou 217.197.156.143 pat ící objektu na ul. V. v Krom íži. Z výpov di sv dka Ing. Zde ka T., editele divize společnosti NWT Computer, bylo zjišt no (č.l. 4248 – 4254), že jmenovaná společnost poskytovala internetové p ipojení, kdy sv dek se vyjad oval k okolnostem uzav ení smlouvy se společností WORLD SERVIS, kdy smlouva byla podepsána v Krom íži a m lo se jednat o internetové p ipojení rovn ž v prostorách, které využívala společnost „WS“. P esnou adresu si již nebyl schopen vybavit. Smlouvu podepsal „pan V.“, avšak zda se jednalo o Radomíra V. nedovedl určit. V r. 2008 byla ukončena platnost smlouvy a dosavadní podmínky smlouvy p ešly na nástupnickou firmu UNICORN STATION Ltd., kdy p id lená IP adresa se mohla z technických d vod v dob trvání smlouvy vícekrát zm nit. U hlavního líčení zejména stvrdil svou výpov z ízení p ípravného a dále dodal, že po spln ní všech náležitostí byl kontrakt podepsán panem V., který mu byl z ejm správcem sít p edstaven a subjektu byla p id lena ve ejná IP adresa, která je jedinečná a dá se podle ní identifikovat subjekt, nikoliv uživatel, pon vadž za adresou m že být schováno více uživatel internetového p ipojení. Sv dek Ing. T. tvrdil, že nebyl na n vznesen požadavek možnosti p ipojení z jiného místa, než které bylo sjednáno prvotní smlouvou, bez jejich v domí není možno takto postupovat, nebo se jedná o bezdrátovou technologii, kdy zmín né p emíst ní by muselo být realizováno v součinnosti s n ma, aby technický spoj fungoval. Pokud

pokračování

131

sp.zn. 30T 7/2011

z technických d vod dojde ke zm n IP adresy, subjekt je vyrozum n a zpravidla se uzav e dodatek ke smlouv , nebo zákazník musí být informován, že má jinou IP adresu. Posléze sv dek odborn vysv tloval, že v podstat IP adresa je svázána s n jakým hardwarem, resp. firewallem, což je za ízení, které je umíst no u klienta. V souvislosti s dalším odborným vysv tlením zmín né problematiky soud na výslech sv dka odkazuje. Pokud by se nap . celá firma p est hovala do Zlína, nebylo by možné si rovn ž p enést toto za ízení včetn IP adresy, nebo by to nebylo funkční, avšak pokud n kdo bude sed t ve Zlín , m že za určitých podmínek na internet p es IP adresu p istoupit. Výslech sv dka byl v podstat srozumitelný, v cný, není nutné tudíž znovu shrnovat či akcentovat, co vše z jeho výpov di bylo zjišt no. V souvislosti s problematikou IP adres obžalovaný Roman V. prost ednictvím svých obhájc p edložil odborné vyjád ení Ing. Š., jež se nachází ve spise na č.l. 12080 – 12083 – svazek 41, kdy zpracovatel byl rovn ž k této expertize vyslechnut. V úvodu odborného vyjád ení zpracovatel konstatuje, jaké materiály m l k dispozici. Expertíza m la odpov d t na dotaz, zda je možné dosp t k záv ru, že p evážná část transakcí společnosti Barella, Europe Oil Limited, Centra Rafinery, Ltd., Newington Industries Limited, FUEL POOL, Ltd., CZ - ADEA, organizační složka, Pattersone Oil byly zadávány z IP adresy 217.197.156.143, pat ící objektu na ul. V. Ing. Š. konstatoval, že do elektronického bankovnictví KB, a.s., se lze p ihlásit z r zných IP adres pomocí jednoho certifikátu. V zaslaných sd leních pen žní ústav p evážn sd loval datum, čas a IP adresu p ihlášení subjektu do elektronického bankovnictví. To vyplývá i ze skutečnosti, že počet IP adres evidovaných bankou za jeden den k jednomu účtu p evyšuje počet provedených transakcí dle výpisu k tomu kterému účtu. Posléze následuje p ehled nesrovnalostí dle jmenovaného, díky kterým vyvstávají pochybnosti o správnosti údaj poskytnutých KB, a.s., kdy nap . počet IP adres za ten který konkrétní den zcela neodpovídá počtu plateb společností, nap . 16.2.2010 byly z účtu společnosti Barella odeslány t i r zné platby, p ičemž v p iloženém seznamu IP adres byla uvedena pouze jedna. Ve vztahu ke konkrétním údaj m, které vyplývaly z p edložených dokument (p evážn tabulky v programu MS Excel) nelze íci, že je p i p ístupu do internetového bankovnictví používána stále stejná adresa 217.197.156.143. Použité IP adresy se m ní a z údaj k jednotlivým společnostem nenalezl p ípad, že by všechny p ístupy byly provád ny z jedné IP adresy. Posléze se vyjad oval k jednotlivým subjekt m, ke kterým jeho zkoumání bylo zam eno s tím, že s výjimkou společnosti FUEL POOL, Ltd. akcentoval, že p ihlášení uživatelé a IP adresy neobsahuje transakce svázané s IP adresami. Toliko již ve vztahu ke zmín né společnosti FUEL POOL, Ltd. konstatoval, že u této jako jediné byly uvedené transakce v souvislosti s IP adresami. U hlavního líčení na své expertize setrval a akcentoval, že z materiál , které m l k dispozici, nelze dovodit, že platby byly provád ny z n jaké konkrétní IP adresy. Zmín né materiály, se kterými disponoval, nesvazovaly platbu jako takovou s IP adresou jako takovou, nebo existuje zvláš seznam IP adres a zvláš výpis plateb. Informace byly odd lené, tzn. že byly zvláš platby, pak bylo t eba „user ID“, nebo tam byla IP adresa a čas p ihlášení, což neznamená čas transakce. Dalo se tudíž zjistit, co bylo použito, ale ne kdy a jak. Po vyhodnocení zkoumaných dokument s ohledem na absenci transakce svázané s IP adresami nem že potvrdit, že v tšina plateb byla provád na z IP adresy s koncovkou 143, jež pat ila objektu V. Naproti tomu p ipustil, že zmín ná adresa se objevovala, avšak nemá žádnou statistiku jak často. Ing. Š. není

pokračování

132

sp.zn. 30T 7/2011

zapsán v seznamu znalc , avšak veškerá problematika týkající se počítač je jeho koníčkem i profesí. Aby bylo možno p ihlásit se z r zných IP adres pomocí jednoho certifikátu, musí jej daný subjekt získat, nebo se jedná n co jako elektronický klíč, osv dčení, jež vydává KB pov ené osob . Certifikát umož uje komunikaci subjektu s pen žním ústavem. Pokud bude subjekt disponovat s certifikátem, m že se spojit s pen žním ústavem z kterékoliv IP adresy po spln ní dalších podmínek, a již bude nap . v Ostrav nebo v cizin . Pokud byl dotázán, zda se evidují jen p íkazy k platbám či i nahlédnutí na účet za pomocí certifikátu a IP adresy, uvedl, že „je p esv dčen“, že to lze rozlišit. Domnívá se však, že nahlédnout na účet bez certifikátu nelze. Ing. Š. byl rovn ž dotázán na situaci, když by subjekt se podíval na účet ve stejný den dvakrát a podal by dva p íkazy k platb , pak p íkazy by byly dva, avšak záznamy by byly čty i, nebo dvakrát by nahlížel na účet. Jmenovaný rovn ž vyjád il názor, že je to na bance, aby tuto skutečnost up esnila. Pokud byl dotázán, zda z jednoho záznamu je možno realizovat t i r zné platby za použití jedné IP adresy, uvedl, že je možno zadat transakcí kolik subjekt chce. Ing. Š. ve svém odborném vyjád ení pod písmenem A/ Barella, s.r.o., z materiál , které m l k dispozici, konstatoval, že (č.l. 12801 v.t.): P íloha k č.l. 5973 nazvaná „p ehled IP adres – 10211399.xls“, zde bylo použito více jak 100 unikátních IP adres, p ičemž za období od 1.4.2009 až 11.2.2010 to bylo 30 IP adres, CD p edané objednateli policejním orgánem jako p íloha č.l. 5973, soubor „10211399 – dopln ní.xls“ obsahuje transakce a uživatele, nikoliv vazbu na IP adresy. P íloha k č.l. 5758, soubor „10209399.xls“ obsahuje p ihlášení uživatele a IP adresy, neobsahuje transakce svázané s IP adresami. K tomuto konkrétnímu tvrzení a zjišt ní nalézací soud konstatuje, že na médiu pod označením „p ehled IP adres – 10211399.xls“ se nachází jednak označení účtu společnosti Barella, a to č. 511013870237, dále čísla účtu společnosti Central Rafinery Ltd., a to č. 432397040287, a dále číslo účtu společnosti Newington Industries Limited, a to č. 27938478023. V další části se nachází údaj, kdy a v kolik hodin došlo k transakci včetn p íslušné IP adresy. Údaje na tomto médiu jsou od 14.3.2007 do 11.2.2010. Pokud se podíváme na období rozhodné pro páchání nyní projednávané trestné činnosti, tzn. cca od 1.4.2009 do 12.2.2010 (údaje jsou ukončené již zmín ným datem), pak je možno zcela zodpov dn konstatovat (pouhým nahlédnutím na zmín né médium), že víc než 90 % bezhotovostních transakcí bylo zadáno z IP adresy 217.197.156.143. Od 1.4.2009 do 12.2.2010 podle t chto údaj došlo cca k 23000 transakcí (27355 – 3980). K obsahu p ílohy k č.l. 5758, soubor „10209399.xls“ nalézací soud konstatuje, že tyto informace je nutno dát do souvislosti se zprávou KB, a.s., ze dne 16.2.2010 (č.l. 5758), dle které KB, a.s. na p iložené disket zasílá výpisy z účtu společnosti Barella, s.r.o., Central Rafinery Ltd. a Newington Industries Limited, informace o IP adresách a identifikaci osob, které mohou zadávat p íkazy prost ednictvím internetového bankovnictví. Na p edm tném médiu je zadokumentováno „USER ID, datum p ihlášení, certifikát ID a IP adresa. Tyto údaje jsou zakotvené od 2.1.2009 do 8.2.2010. Op tovn pouhým nahlédnutím je možno konstatovat, že minimáln v 90 % je uvedena adresa 217.197.156.143 spojená s V. 453, Krom íž, dále je poukázáno na provázanost účtu s USER ID, zajímavý poznatek byl učin n v tom sm ru, že p íslušné pokyny k bezhotovostní transakci byly zadány z USER ID č. 108017154 pat ící osob Ing. V e Š. V této souvislosti rovn ž nutno akcentovat zjišt ní z p íslušného média, že dispoziční právo k účtu společnosti Central Rafinery Ltd., č.ú. 432397040287, má obžalovaný Radomír V. s p id leným USER ID č. 124110092. Akcentovat rovn ž je nutno, že

pokračování

133

sp.zn. 30T 7/2011

s ohledem na shora uvedená zjišt ní práv Ing. Š. pod svým USER ID č. 108017154 zadávala mj. pokyn k bezhotovostní transakci z účtu společnosti Europe Oil, PATERSONE OIL. S ohledem na takto provedený rozbor a další zjišt ní soudu se tvrzením a argumentací Ing. Š. nalézací soud blíže zabývat nebude. Ze sd lení Celního editelství Olomouc (č.l. 6294 a dál) bylo zjišt no, že společnost NWT Computer, s.r.o., poskytovala na základ smlouvy č. 49/2001 (č.l. 6297 a dál) o poskytování p ístupu k síti internet ze dne 15.11.2001 společnosti WORLD SERVIS, spol. s r.o., v té dob se sídlem Antonína Dvo áka, Hradec Králové, zastoupené Radomírem V., p ístup k síti internet. Poskytované p ipojení k síti internet bylo a do současnosti je vázáno na adresu zákazníka V. 453, 767 01 Krom íž, kdy je p ístup do sít internet poskytován bezdrátov do budovy a další rozvod v budov je ešen v režii zákazníka prost ednictvím sí ových kabel , tzn. že z pohledu poskytovatele internetového p ipojení nelze zjistit historii p ipojení konkrétního počítače v budov k síti internet. Ze zpráv NWT Computer, s.r.o., bylo zjišt no, že dne 3.1.2008 (č.l. 6311 a dál) ke zm n smluvního vztahu v rámci poskytování p ístupu do sít internet vázaného na adresu V. 453, Krom íž, kdy byl uzav en nový smluvní vztah mezi poskytovatelem NWT Computer, s.r.o., a účastníkem UNICORN STATION LTD. se sídlem London, zastoupeným oprávn nou osobou paní Fox a kontaktní osobou Thomas P. Dle uzav eného smluvního vztahu poskytuje v současné dob společnost NWT Computer, s.r.o., účastníkovi UNICORN STATION LTD. p ístup do sít internet prost ednictvím dvou IP adres 217.197.156.143 a 217.197.156.149. S ohledem na výpov sv dka Ing. T., Ing. Š., jím vyhotovené odborné vyjád ení, jakož i materiály – d kazy povahy listinné shora citované je možno učinit záv r, že IP adresa 217.197.156.143 je vázána na adresu V. 453/3, Krom íž. IP adresa je v informatice číslo, které jednoznačn identifikuje sí ové rozhraní v počítačové síti, která používá internetový protokol. Pokud sv dek Ing. T. si nebyl jist s kým uzavíral p íslušnou smlouvu, pak z materiál p edložených poskytovatelem bylo jednoznačn zjišt no, že se jednalo o obžalovaného Radomíra V. IP adresa je tedy „popis“ umíst ní konkrétního počítače k internetové síti, aby mohl být zájemcem o komunikaci s ním nalezen. P ipojen m že být p ímo počítač uživatele sít nebo počítač s funkcí serveru, který pak zastupuje více uživatelských počítač . Chrání je proti virovým nebezpečím z externí sít (tzv. Firewall – ohnivá ze , která propustí jen neškodné informace). Prost ednictvím externí internetové sít se komunikuje rovn ž s bankami, která si však klienty (zájemce o komunikaci s ní) prov uje prost ednictvím své, klientovy p id lené identifikace, kterou je certifikát označený jako USER ID. Kdo jej zná a bance „p edloží“ (zadá p i žádosti o vstup do bankovního informačního systému), tomu banka v komunikaci vyhoví. Odkud se ke komunikaci bance hlásí, není pro banku omezením. Návšt vníkovi, který zná pat ičný ID, komunikaci umožní, a se hlásí z jakékoliv IP adresy. Banka nepozná, když se se správným certifikátem (klíčem) bude z jakékoliv IP adresy hlásit jiná osoba, než které byl ID certifikát p id len. Používání IP adres firmami či pracovníky, co na ni nemají svá pracovišt , prakticky vždycky znamená, že tak konají s v domím n koho, kdo tam pracovišt , resp. p ístup má. V souvislosti s odborným vyjád ením Ing. Š. nalézací soud konstatuje, že jeho zásadní výhrada spočívající v tom, že s ohledem na materiály, které m l k dispozici, nebyl schopen ztotožnit konkrétní platbu s konkrétní IP adresou. Proti tomuto záv ru nelze z ejm ničeho namítat. Nalézací soud však konstatuje, že spisový materiál není tvo en pouze „materiály“, které m l

pokračování

134

sp.zn. 30T 7/2011

sv dek k dispozici a které jsou vyjmenovány v bod 3 jeho expertizy. Soud má k dispozici kompletní trestní spis včetn ady médií, na kterých jsou zadokumentované p íslušné platby a pohyby na účtech. Jak obžaloba, tak i soud nikdy netvrdila a netvrdí, že všechny transakce vyjmenovaných společností (v bod 1 expertizy) byly zadávány z IP adresy pat ící objektu na ul. V. Naproti tomu, že takto bylo čin no v „p evážné části“, soud nic nem ní, nebo o tom sv dčí údaje zejména poskytnuté pen žními ústavy, kdy se jedná o tisíce plateb zadané práv z IP adresy na ul. V., na což nepochybn bude ješt poukázáno. Pokud bylo vytýkáno Ing. Š., že nap . počet IP adres za ten který konkrétní den neodpovídá počtu plateb společnosti, nap . 16.2.2010 byly z účtu společnosti Barella odeslány t i r zné platby, p ičemž v p iloženém seznamu IP adres je uvedena toliko jedna adresa, možno pouze konstatovat, že z jedné IP adresy byly vydány p íkazy na t i r zné platby apod. N které další v očích sv dka nesrovnalosti a pochybnosti byly vysv tleny i v rámci jeho výslechu u hlavního líčení, na což soud odkazuje. I expert Ing. Š. sám doznává, že nap . ve vztahu ke společnosti FUEL POOL, Ltd. jsou uvedené konkrétní transakce v souvislosti s konkrétními IP adresami. Soud je p esv dčen, že údaje poskytnuté pen žními ústavy jsou správné a dostatečné. Je nutno si uv domit, že je ešen „da ový podvod“ a tudíž není t eba detailn p i azovat jednotlivé transakce k IP adrese s koncovkou 143, pokud v dalších mnoha p ípadech tomu tak je. Z toho d vodu je práv používán obrat „p evážná část“, nikoliv pojem absolutní. V souvislosti s IP adresou 217.197.156.143 se objevilo i jméno Ji í A. Tento byl vyslechnut policejním orgánem v p ípravném ízení dne 7.12.2010, kdy k p edm tu výslechu vypov d l (č.l. 4062 – 4065), že vykonával práci idiče – asistenta pro Ji ího T. a v této souvislosti jezdil i do Krom íže, kde na dvo e asi jednou či dvakrát potkal obžalovaného Radomíra V. Taktéž n kolikrát na dvo e vid l i Romana V., s Dušanem G. p i popsaných návšt vách Krom íže vykou ili společn cigaretu na dvo e. H., Š., Z., U. nezná. Pokud byl cílen dotazován, zda m l elektronický bankovní p ístup k účtu společnosti Barella a zda obdržel elektronický bankovní klíč, uvedl, že o tom mu není nic známo, takovéto informace m l slyšet poprvé. Naproti tomu p ipustil, že n co v bance z izoval, avšak vše si bral T., kterému dal plné moci. Jako statutární orgán m l p sobit v „té petrochemické alianci, moravské pen žní“, dále si již nevzpomenul. K cílenému dotazu, zda zná firmy CZ ADEA a MTT TRADE, uvedl, že ano, nebo v t chto byl jako statutární zástupce, u CZ - ADEA jako vedoucí organizační složky. Čím se tyto firmy zabývaly neví, ke všem m l ud lenou plnou moc T., který se o vše staral a když tento vážn onemocn l, vykonával jeho pokyny. M síčn pobíral mzdu kolem 20.000,- Kč. Zda T. m l n jaké zplnomocn ní jednat za společnost Barella, mu není známo. U hlavního líčení uvedl, že společnosti Barella, PetroJet, EUROJET nezná, v letech 2004 – 2008 pracoval jako idič u T., který p sobil ve společnosti WORLD SERVIS jako p edseda p edstavenstva. T. vezl rovn ž do společnosti ČEPRO snad jednou či dvakrát. Dle jeho názoru m l pan V. sídlo v Krom íži na ul. V., nevid l však, zda T. šel za ním do kancelá e, nebo on dovnit nechodil. Neví, k čemu slouží elektronický bankovní klíč. Op tovn p ipustil, že v KB n co „z izoval nebo podepisoval“, n co ohledn elektronického bankovního klíče, vše za izoval T. Tuto službu po n m zd vodnil pot ebou k n jakému obchodování. S žádným účtem nikdy nemanipuloval, ale asi k n mu p ístup m l. Op tovn akcentoval, že T. vždy disponoval s plnou mocí. Pokud p ed policejním orgánem tvrdil, že pobíral mzdu kolem 20.000,- Kč, asi se špatn vyjád il, T. byl zavázán, nebo tento mu dal práci, když byl nezam stnaný.

pokračování

135

sp.zn. 30T 7/2011

Pracoval u n j do 15.1.2009, resp. do konce r. 2008. On sám se nikdy žádného obchodování s minerálními oleji nezúčastnil. Do Krom íže jezdili tak dvakrát do týdne. K cílenému dotazu obžalovaného Radomíra V., zda T. ud lil generální plnou moc, uvedl, že zda se jednalo o generální neví, avšak plnou moc od n j m l. S ohledem na samotný obsah výpov di sv dka A. jak p ed policejním orgánem tak p ed nalézacím soudem je zcela evidentní, že jmenovaný sloužil jako tzv. bílý k , nebo tento nem l nejmenší pon tí o jakémkoliv podnikání, účetnictví či zodpov dnosti. Za práci včetn odm ny byl ochoten d lat jednatele ve společnostech, u kterých to po n m požadoval T., kterému vždy ud lil plnou moc. Pokud tento disponoval s elektronickým bankovním klíčem, pak vyložen sloužil k jiným zájm m jako figura nastrčená a zneužitá. Pokud sv dek A. opakovan zmi oval sv dka T., pak je nutno upozornit na dv v ci, a to jednak na tvrzení sv dka, dle kterého m l pro A. pracovat do konce r. 2008, a jednak na tu skutečnost, že T. v této trestní v ci stíhán není, a tudíž jeho eventuálním podílem se soud zabývat nebude. Nalézací soud rozhodn vylučuje, že by nap . T. mohl být zneužit obžalovaný H., a to nap . i s ohledem na již zmín ný obsah mailové korespondence. V pr b hu dokazování v rámci tohoto trestního ízení byl opakovan navržen zejména obžalovaným H. prost ednictvím advokáta JUDr. Kaláče výslech sv dka Ji ího T.. K tomuto návrhu se v pr b hu p ipojili i další obhájci jménem svých klient . V pr b hu hlavního líčení konaného dne 18.2.2013 (č.l. 14357) JUDr. Kaláč p edložil soudu „výpov T.“ zadokumentovanou na DVD (č.l. 14323) s tím, že prost ednictvím syna sv dka T. mu zaslal mailovou adresou otázky, na které tento odpov d l, p ičemž tyto odpov di jsou zadokumentované na soudu p edloženém médiu. Vzhledem k tomu, že kvalita záznamu (dle sd lení samotného p edkladatele) nebyla dobrá, proto byly odpov di p epsané a tyto byly soudu p edložené – č.l. 14324 – 14326. V rámci zmín ného hlavního líčení soud nep istoupil k takovémuto navrhovanému zprocesn ní výslechu sv dka, nebo nebyly spln né procesní podmínky. Jmenovaný nebyl vyslechnut žádným orgánem činným v trestním ízení a již na území ČR či v rámci dožádání – právní pomoc, taktéž nebyl poučen dle trestního ádu a nebyla ádn ov ena jeho totožnost. Vzhledem k tomu, že návrh na výslech tohoto sv dka, jak již shora uvedeno, byl čin n opakovan , soud se musel vypo ádat s touto námitkou s tím, že op tovn bylo navrhováno zprocesn ní vyjád ení Ji ího T. p edložené soudu a již na médiu či v písemné form . Nalézací soud po zvážení dosp l k záv ru, že aby mohl správn procesn rozhodnout, provede navrhovaný d kaz a posléze zaujme oficiální stanovisko. Vyjád ení Ji ího T. na p edloženém DVD bylo skutečn ve velmi špatné kvalit a tudíž jeho p ehrání v rámci hlavního líčení v jednací síni bylo vyloučeno. V samotném úvodu zadokumentovaného (na médiu) vyjád ení byl „n jaký fousatý muž“, který o sob tvrdil, že je Ji í T. a za tímto účelem p edkládal doklad – z ejm cestovní pas, kterým se snažil svou totožnost objasnit. Taktéž jmenovaný v samotném úvodu sd lil, že své vyjád ení má p ipraveno písemn a proto jej p ečte. Již pouze tato skutečnost zpochyb uje jeho vyjád ení v tom sm ru, že jmenovaný m l p edem p ipraveno, jak má na otázky odpovídat, když za toto své vyjád ení nem že nést absolutn žádnou odpov dnost či sankci. Soud I. stupn posléze (vzhledem k tomu, že nebylo možno p ehrát DVD s vyjád ením muže vystupujícího pod jménem Ji í T.), p ečetl jeho odpov di na položené otázky, jež se nachází ve spise na č.l. 14324 – 14326. Po p ečtení soudu p edloženého materiálu bylo zaujato

pokračování

136

sp.zn. 30T 7/2011

následující stanovisko. Vyjád ení osoby vystupující pod jménem Ji í T. a již na soudu p edloženém médiu (DVD) či v písemné podob nebude akceptováno, nebo pokud toto vyjád ení má sloužit jako výpov sv dka, nejsou spln né zákonné podmínky související s výslechem sv dka dle trestního ádu, a to v jakékoliv podob . K obsahu tohoto materiálu tudíž nebude p ihlíženo. Rozhodn není možno akceptovat vyjád ení jmenovaného v takové podob , jak bylo soudu p edložené, jako n jakou náhražku za procesní sv deckou výpov . V dalším pr b hu dokazování však bylo zjišt no, že s ohledem na zahájené úkony trestního ízení ve vztahu k Ji ímu T. byl na tuto osobu vydán Mezinárodní zatýkací rozkaz orgány činnými v trestním ízení v ČR. Současn bylo zjišt no, že jmenovaný m l být 11.1.2013 zadržen v Argentin (č.l. 14374 – 14375). Vzhledem k této skutečnosti soud učinil dotaz na Ministerstvo spravedlnosti ČR za účelem zjišt ní, zda skutečn byl Ji í T. zadržen v Argentin a v jakém event. stádiu se nachází jeho vydání, nebo ze zkušeností bylo zjišt no, že extradice, pokud k ní v bec dojde, m že trvat i jeden rok a víc. Ministerstvo spravedlnosti ČR soudu sd lilo (č.l. 14441), že Ji í T. 6.2.2013 vzal sv j souhlas s vydáním do ČR zp t. V takovém p ípad je nutno extradiční žádost projednat s p íslušnými argentinskými orgány, což s ohledem na zkušenosti bude trvat n kolik m síc či spíše let. Zdaleka nelze odhadnout, v jakém časovém období, pop . zda v bec bude povoleno vydání jmenovaného do ČR. Vydávání ze zemí Latinské Ameriky probíhá zpravidla déle než jeden rok. Nalézací soud za účelem zajišt ní maximální objektivity op tovn kontaktoval Ministerstvo spravedlnosti ČR s dotazem (č.l. 14649), zda je s Argentinou smluvn upravena problematika výslechu sv dka za pomoci videokonference či telefonu apod. P íslušný odbor sd lil (č.l. 14898), že Česká republika s Argentinou nemá uzav enou žádnou dvoustrannou smlouvu. Ministerstvu spravedlnosti rovn ž není známa existence žádné mnohostranné smlouvy, jejíž smluvní stranou by byla Česká republika i Argentina, která by možnost videokonference upravovala. S ohledem na absenci smluvního základu s Argentinou Ministerstvo nedoporučuje výslech prost ednictvím videokonference. S ohledem na shora uvedené konkrétní skutečnosti soud I. stupn sv dka Ji ího T. zamítl.

výslech

D ležité bankovní údaje k účt m zájmových obchodních společností, d ležité bankovní informace ke zjišt ným IP adresám, jakož i další podstatné materiály pro ešení této trestní v ci byly orgán činným v p ípravném ízení po spln ní p edchozích zákonných podmínek sd leny pen žními ústavy, a to zejména KB, a.s., kdy tyto materiály se nachází zejména ve svazku 15, 16, 24, 25. Pokud obžalovaní prost ednictvím obhájc se snažili zpochybnit relevantnost poskytnutých údaj , pak soud I. stupn tyto nemohl akceptovat. Nelze p ehlédnout, že každému sd lení, poskytnutým údaj m či materiál m a již v písemné, event. elektronické podob p edcházela oficiální žádost policejního orgánu. Na to zejména KB, a.s., vždy originálním p ípisem reagovala na žádost policejního orgánu a sd lovala, jaké materiály, v jakém rozsahu či v jakém obsahu p edkládá. Pokud se nejednalo o originály, pak ve spise se nachází kopie, jež souhlasí s originálem, nap . č.l. 5874 a dál. V současné dob je zcela b žné, že pen žní ústavy zasílají údaje zejména týkající se pohybu na účtech v elektronické podob . I tato média tvo í součást trestního spisu a byla zprocesn na. Rovn ž nelze p ehlédnout, že pen žní ústavy jsou si pln v domé, komu a za jakým účelem materiály p edkládají. Dle

pokračování

137

sp.zn. 30T 7/2011

názoru soudu nemají nejmenší d vod jakékoliv manipulace s t mito údaji či poskytnutí údaj nepravdivých. Rovn ž je nutno konstatovat, že i takto zjišt né údaje byly hodnocené ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., na základ čehož dosp l soud k záv ru, že tyto údaje jsou v plném souladu s popisem pr b hu skutkového d je, jež vzal nalézací soud za prokázané a o kterém nemá d vodné pochybnosti. I tyto údaje jsou pouze jedny z mnoha, které bylo nutno hodnotit v již zmín ném smyslu. Vyhodnocením již zmín ných bankovních informací bylo zjišt no, že dispoziční právo k účtu č. 432397040287/0100, jehož vlastníkem je společnost Central Rafinery Ltd., má obžalovaný Radomír V., kdy tento m l p id leno identifikační USER ID č. 124110092. Tyto informace jsou zjišt ny ze zprávy KB ze dne 16.2.2010 (č.l. 5758) včetn disket, kdy pen žní ústav p edložil ov ené kopie dokument k účtu č. 432397040287/0100, a to podpisový vzor (č.l. 5766), dispoziční právo (č.l. 5765), smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu (č.l. 5763 – 5764), smlouvu o poskytování p ímého bankovnictví (č.l. 5761 – 5762), p id lený identifikační USER ID č. 124110092, viz. č.l. 5759 – 5760. Výpisy z účtu, informace o IP adresách a identifikaci osob, které mohou zadávat p íkazy prost ednictvím internetového bankovnictví, byly p edložené na již zmín né disket (č.l. 5758 v.t.). Z informací poskytnutých KB, a.s., zejména z elektronických dat bylo zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 357876680217/0100, jehož vlastníkem je společnost CZ - ADEA, za období od 1.1.2009 do 30.3.2010 byla zadávána z IP adresy 217.197.156.143, a to pod identifikací: USER ID č. 154709370 pat ící osob Miroslav T., USER ID č. 156657471 pat ící osob Martin P., USER ID č. 152124811 pat ící osob Ji í A., USER ID č. 157429040 pat ící osob János K. Tyto informace byly zjišt né ze zprávy KB ze dne 19.3., 30.3.2010 (č.l. 5910 - 5911), ze dne 7.4.2010 (č.l. 5918), ze dne 25.6.2010 (č.l. 5983), včetn p íslušných disket, na kterých jsou zadokumentované požadované údaje. V souvislosti se společností CZ - ADEA je možno dále odkázat na smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu ze dne 15.12.2006 (č.l. 5913 – 5915), kterou podepsal vedoucí organizační složky Ji í A. Dispoziční právo k účtu m l rovn ž A., k čemuž sloužil i podpisový vzor (č.l. 5916 – 5917). V souvislosti s posledn jmenovaným nalézací soud odkazuje na jeho výpov shora, kdy tento potvrzuje, že n co podepisoval na žádost T., kterému dle jeho pot eb podepsal plnou moc. Z elektronických dat poskytnutých KB, a.s., bylo rovn ž zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 277489970257/0100, jehož vlastníkem je společnost Europe Oil, za dobu od 2.1.2009 do 22.3.2010 byla zadávána rovn ž z IP adresy 217.197.156.143, a to pod identifikačními kódy: USER ID č. 108017154 pat ící V e Š., USER ID č. 136572665 pat ící osob Františku B., USER ID č. 154709370 pat ící osob Miroslava T., USER ID č. 156657471 pat ící osob Martina P., USER ID č. 157429040 pat ící osob János K. Tyto informace byly zjišt ny ze sd lení KB, a.s., ze dne 19.3., 30.3.2010 (č.l. 5911), ze dne 7.4.2010 (č.l. 5918). Ve vztahu ke zmín né společnosti je možno dále odkázat na smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu ze dne 22.11.2001 (č.l. 5931 – 5932, podepsaná PhDr. B., CSc.). Jak podpisový vzor, tak i dispoziční právo k účtu bylo vystaveno na posledn jmenovaného. Dále je možno akcentovat plnou moc Ing. V ry Š. ze dne 28.4.2008, včetn podpisového vzoru ze dne 17.1.2008 Ing. Š. (č.l. 5935 – 5936).

pokračování

138

sp.zn. 30T 7/2011

Z elektronických dat, listinných materiál poskytnutých KB, a.s., ze dne 30.3.2010 (č.l. 5963 – 5972) bylo zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 434257540297/0100, jehož vlastníkem je společnost PATERSONE OIL za období od 1.1.2009 do 18.3.2010, byla rovn ž zadávána z IP adresy 217.197.156.143, a to pod USER ID č. 108017154, pat ící V e Š., USER ID č. 141289143 pat ící osob Pet e ., USER ID č. 152124844 pat ící osob Ji í A. V této souvislosti je možno odkázat na smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu ze dne 12.3.2009, smlouvu o poskytování p ímého bankovnictví z téhož dne, dispoziční právo Petry . a podpisový vzor jmenované ze dne 13.3.2009 a 6.2.2003. K osob Ji ího A. již soud zaujal stanovisko, kdy se nepochybn jednalo o člov ka ochotného za drobnou úplatu provést cokoliv. Petra . je družka Radomíra V. a V ra Š. je rovn ž velmi intenzivn pracovn spjata se zájmovými společnostmi (současná jednatelka PetroJetu). Z elektronických dat poskytnutých KB, a.s., bylo zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 432384460207/0100, jehož vlastníkem je společnost FUEL POOL, za období od 5.1.2009 do 1.2.2010 byla zadávána z IP adresy 217.197.156.143 pod identifikačním kódem USER ID č. 139398105 pat ící osob Ji ího T. Tyto informace byly zjišt ny ze sd lení KB, a.s., ze dne 4.3.2010, jakož i z dalších materiál , které byly obdobné jak v p edchozích p ípadech a jsou založeny ve spise na č.l. 5896 – 5902. Z elektronických dat poskytnutých KB, a.s., bylo rovn ž zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 359028930227/0100, jehož vlastníkem je společnost EUROJET, za období od 2.1.2009 do 15.2.2010 byla zadávána z IP adresy 217.197.156.143, a to pod identifikačním kódem USER ID č. 138715738 pat ící osob Romana V. Komerční banka dále poskytla informace ve svém sd lení ze dne 18.2.2010 (č.l. 5854), ze dne 4.3.2010 (č.l. 5873), a dále poskytla materiály tak jak v p edchozích p ípadech, tzn. smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu, smlouvu o poskytování p ímého bankovnictví, smlouvu o vydání platební karty a dispoziční právo. Všechny tyto materiály jsou podepsané obžalovaným Romanem V. Z elektronických dat poskytnutých KB, a.s., bylo zjišt no, že p evážná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 511013870237/0100, jehož vlastníkem je společnost Barella, za období od 1.1.2009 do 12.2.2010 byla zadávána z IP adresy 217.197.156.143. Zmín né údaje byly mj. zjišt né ze sd lení KB, a.s., ze dne 3.12.2009 a materiál v této souvislosti p edložených (č.l. 5773). Ze zprávy KB, a.s., ze dne 3.12.2009 bylo mj. zjišt no, že elektronický p ístup k účtu této společnosti m l Evžen U. z IP adresy 193.86.182.240 a 193.179.44.120, a taktéž Ji í A. z IP adresy 217.197.156.143. Zmín ný pen žní ústav v souvislosti s účtem společnosti ELLA PLUS, s.r.o., resp. Barella, s.r.o., p edložil policejnímu orgánu Smlouvu o z ízení a vedení b žného účtu ze dne 5.1.2005, Smlouvu o používání p ímého bankovnictví z téhož dne, Smlouvu o poskytování p ímého bankovnictví ze dne 3.7.2008, odvolání plné moci Evženem U. a již ve vztahu k Pavlu H. či Monice O. V zájmovém období dispoziční právo k účtu od 23.3.2009 m l Evžen U. (č.l. 5774 – 5789). KB, a.s., 16.2.2010 p edložila p ehled transakcí od 1.9.2009 k účtu společnosti Barella, a taktéž mj. k účtu společnosti Newington Industries Limited (279384800277/0100), jakož i p ehled IP adres k účtu společnosti

pokračování

139

sp.zn. 30T 7/2011

Barella (č.l. 5790). KB, a.s., rovn ž zaslala orgán m činným v trestním ízení 27.4.2010 (č.l. 5810 – 5811) seznam uživatel disponujících s vydanými certifikáty – USER ID Monika O. 110413623, Pavel H. 133846720, Evžen U. 139023135, Ji í A. 152124811. Ji ímu A. byl naposledy tento certifikát vydán 5.12.2008 a Evženu U. 9.2.2009, Pavlu H. 9.6.2009. Ze zprávy KB, a.s., ze dne 14.5.2010 bylo zjišt no, že tento pen žní ústav poskytl v p íloze seznam IP adres, ze kterých byly od 1.2.2010 do 19.4.2010 provád né dispozice s účtem společnosti Barella, a to č.ú. 511013870237/0100 (č.l. 5813 – 5817). Z citovaného fyzicky vytišt ného seznamu je patrno, že s výjimkou dvou p ípad byly veškeré dispozice s účtem vedené z IP adresy 217.197.156.143, tzn. z adresy na ul. V. 453/3, Krom íž. Nejčast jší protiúčet pat í společnosti Newington Industries Limited, Central Rafinery Ltd., ATOL Invest, a.s., občas ČEPRO, a.s. Posledn zmín né zjišt ní je nutno podstatn akcentovat, nebo sídlo Barelly nikdy nebylo v Krom íži na ul. V. 453/3. Nebyl nejmenší d vod jakékoliv dispozice s účtem z této IP adresy. Z elektronických dat poskytnutých KB, a.s., jakož i dalších materiál bylo zjišt no, že podstatná část bezhotovostních transakcí z bankovního účtu č. 27938478020237/0100 (korunový účet), jehož vlastníkem je společnost Newington Industries Limited, byla zadávána rovn ž z IP adresy 217.197.156.143. Z dalších materiál a zpráv zaslaných KB, a.s., a již dne 15.12.2009 možno akcentovat materiály týkající se smlouvy o z ízení a vedení b žného účtu, podpisový vzor, dispoziční práva k účtu a listiny vydané k platebním kartám. Rovn ž byly zaslány výpisy z účtu na disket včetn informací o elektronickém bankovnictví (č.l. 5821 – 5834). Akcentovat je možno, že elektronický klíč byl p edán osobám: János K., Martin P., František B. a V ra Š. I z tohoto zjišt ní je možno dále zd raznit, že posledn dva jmenovaní, tj. B. a Š. m li zadanou IP adresu 217.197.156.143, tzn. objekt V. 453/3, Krom íž. Shodná společnost disponovala i s účtem č. 279384800277/0100 (eurový účet, viz. č.l. 5790), p ehled bezhotovostních transakcí je rovn ž součástí vyšet ovacího spisu. V rámci stručné rekapitulace k problematice bezhotovostních transakcí mezi bankovními účty zájmových společností, na což bylo poukazováno shora, možno konstatovat, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že pokyny k bankovním p evod m byly p evážn spojené s IP adresou 217.197.156.143, pat ící objektu na ul. V. 453/3, Krom íž. Sv dek Ing. T. popsal, kdy, za jakých okolností došlo k internetovému p ipojení v již zmín ných prostorách v Krom íži na ul. V., včetn následného p id lení IP adresy p íslušnému uživateli či zákazníkovi. Z doložených materiál bylo zjišt no, že za společnost WORLD SERVIS smlouvu podepsal obžalovaný Radomír V. Sv dek se posléze zabýval i odbornými záležitostmi, na což je možno v plné mí e odkázat. Obžalovaný Roman V. prost ednictvím obhájc p edložil odborné vyjád ení Ing. Š., který ve svém oboru není zapsán v seznamu znalc , avšak problematikou „počítač “ se zabývá již pom rn dlouho. V citované expertize bylo zejména akcentováno, že materiály, které m l k dispozici, neobsahují údaje, ze kterých by bylo možno dovodit či konstatovat, že jednotlivé transakce jsou svázána s IP adresami. Nalézací soud nikdy netrvdil, že všechny transakce společnosti Barella a další vyjmenované v citované expertize byly zadávány jen a pouze z IP adresy 217.197.156.143, pat ící objektu na ul. V. v Krom íži. Naproti tomu záv r, dle kterého „p evážná část transakcí“ tak jak shora p íkladmo uvedena, byla zadávána z IP adresy pat ící objektu na ul. V. s koncovkou 143. Jak již bylo rovn ž uvedeno, zásadní materiály k tomuto záv ru jsou obsažené ve svazku

pokračování

140

sp.zn. 30T 7/2011

15, 16. Jedná se zejména o zprávy KB, a.s., a již v podob písemné či elektronické. Pokud dojde k podrobn jšímu zkoumání jednotlivých finančních tok mezi zájmovými společnostmi, pak nelze učinit jiný záv r než ten, že skutečn p evážná část transakcí byla zadávána z IP adresy pat ící objektu na ul. V. Ve všech p ípadech se jedná o v tší či značné množství transakcí s p evažující práv p edm tnou IP adresou. Jak již bylo rovn ž uvedeno, soud zastává stanovisko, že není t eba zkoumat jednotlivé transakce od samého počátku až do konce, a to zejména proto, že IP adresa s koncovkou 143 se objevovala v drtivé v tšin . Provedeným dokazováním již rovn ž bylo prokázáno, kdo z obžalovaných m l kancelá v objektu na ul. V. 453/3 v Krom íži, kdo zde event. docházel a taktéž bylo poukázáno na jednotlivé propojení osob ve vztahu k zájmovým společnostem. Nalézací soud pom rn podrobn poukázal a specifikoval účty společností, ke kterým byly zadávány pokyny k bezhotovostní transakci z IP adresy 217.197.156.143. Akcentovat je možno op tovn výpov sv dka A., který tvrdil, že vykonával funkci idiče – asistenta Ji ího T., že v Komerční bance n co vy izoval, že T. ud lil plnou moc, avšak on sám do žádných obchod nezasahoval. Shora uvedené zjišt ní sv dčí pro účelovost obchodního propojení včetn p íslušných finančních transakcí mezi t mito společnostmi, kdy vše, jak již bylo mnohokrát uvedeno, bylo uskuteč ováno a ízeno z V. v Krom íži. Ve finančních transakcích společnosti Barella, tak jak o tom sv dčí provedené dokazování, figuruje i společnost Newington Industries Limited, p estože formáln dle doklad by do obchodování s minerálními oleji nem la být v bec zapojena. V souvislosti s touto společností byly vyslechnuti i sv dci Ing. Š. a PhDr. B. Prvn jmenovaná m la p ístup k účtu společnosti Newington Industries Limited tak, jak bylo zjišt no z d kazu povahy listinné, jakož i z její výpov di. Své aktivity vysv tlovala v podstat znalostí jazyka anglického, nebo byla požádána zástupcem společnosti, zda by jim ned lala zprost edkovatele. Sídlo m la společnost v Londýn , kde však nikdy nebyla. Pokud by bylo t eba vy ídit n co v ČR, m la jim pomoci, k tomu však v podstat nedošlo. Se zástupcem společnosti „Newington“ ji seznámil PhDr. B., plnou moc či jiné zmocn ní od společnosti nem la, toliko oprávn ní k dispozici s účtem, který m li v české bance. Svého oprávn ní však nikdy nevyužila, v tomto sm ru ani neobdržela žádný pokyn. Není jí známo nic o n jakých finančních tocích mezi společností „Newington“ a společnostmi PetroJet, EUROJET či Barella. Z výpov di sv dka PhDr. Františka B. bylo zjišt no (č.l. 4016 – 4021), že obžalované H., G., Romana V. nijak blíže neznal, pouze Radomíra V. znal po delší dobu. Posledn jmenovaného s ohledem na své zdravotní d vody požádal o „jakoukoliv“ práci, čemuž tento vyhov l. Potvrdil, že pro společnost Newington Industries Limited z ídil bankovní účet, nebo za ním p išel Radomír V. s tím, že tuto společnost chce v Anglii prodat, resp. ji prodává a podmínkou prodeje bylo, že tato bude mít v ČR bankovní účet. Aby tato podmínka byla spln na, Radomír V. se obrátil na n j, čemuž zase on vyhov l. Potvrdil p evzetí bankovního klíče, kdy vycházeje ze smlouvy mezi ním a společností „Newington“ bezprost edn b hem 2 – 3 dn jej odeslal na adresu společnosti, nebo ve smlouv bylo ustanovení, dle kterého není povinen ani oprávn n k dálkovému ovládání účtu společnosti či jakýchkoliv finančních transakcí. Martina P., Jánose K. nezná, toliko Ing. Š. V této souvislosti nutno akcentovat, že obžalovaný Radomír V. tvrdil sv dkovi, že společnost „Newington“ chce prodat. Z t chto aktivit obžalovaného Radomíra V. je možno dovodit, že tento společnost „Newington“ ovládal. Ve vztahu ke společnosti Europe Oil Limited již nebyl schopen se blíže vyjád it. Po p edložení písemností, dle kterých m l v listopadu 2001 založit bankovní účet č. 27-7489970257/0100, potvrdil, že podpisy na t chto materiálech jsou jeho, p esto na okolnosti založení si již

pokračování

141

sp.zn. 30T 7/2011

nevzpomíná. Pokud mu byla p edložena plná moc ze dne 24.8.2008 k formulá i Komerční banky, uvedl, že jej kontaktoval zajímavý člov k p vodem Ital, který se občas na podniku objevil, tudíž nebyl zcela neznámý, a požádal jej, zda by ke zmín nému účtu mohla být vydána plná moc pro Ing. Š., nebo tato hovo í anglickým jazykem a je ochotna pro společnost pracovat. Vzhledem k tomu, že m l oprávn ní vydat plnou moc, učinil tak. Posléze s Ing. Š. odjeli do KB, a.s., pobočka Brno, kde byla plná moc zpracována, jí byly vydány náležitosti k účtu a tím to pro n j skončilo. Jmenovaná m la tudíž dispoziční právo k účtu. Z provedeného dokazování vyplývá, že aktivity Ing. Š. byly využity, otázkou je, zda zneužity, v dom či nikoliv v souvislosti s pácháním trestné činnosti ve smyslu propojení zájmových obchodníchh společností n jakým zp sobem participujícím na obchodování s minerálními oleji, ovšem ve smyslu obžaloby, resp. rozhodnutí soudu. Soud I. stupn zastává názor, že detailní objektivizace tok finančních prost edk zájmových společností není pro posouzení „da ového podvodu“ pot ebná. Rozhodující úlohu hrají vystavené faktury a jejich p enos do da ového p iznání. Smyslem stávajících plateb k vystaveným fakturám je zvýšení jejich v rohodnosti pro p ípadnou kontrolu. Na žádost státního zastupitelství soudce Okresního soudu v Ostrav dne 12.11.2009, sp.zn. 0 Nt 6001/2009, vydal p íkaz k sledování bankovního účtu č. 511013870237/0100, majitele účtu obchodní společnosti Barella, s.r.o. (č.l. 5543 – 5544), a to na dobu od 12.11.2009 do 12.5.2010. Výpisy z citovaného účtu od 3.12.2009 v listinné podob tvo í podstatnou část svazku č. 15, počínaje č.l. 5545 a dál. Pro pot eby policejního orgánu Komerční banka, a.s., poskytla výpisy z tohoto bankovního účtu od založení, tj. od 5.1.2005. Veškeré údaje k bankovním účt m obchodní společnosti Barella, s.r.o., se dále nachází ve spise na č.l. 5773 – 5818, včetn médií, na kterých jsou zadokumentované pen žním ústavem poskytnuté údaje. Ve vztahu k bankovnímu účtu společnosti Barella je možno akcentovat, že v období let 2005 až do konce r. 2007 se vklady pohybovaly od cca 1.030.000,- Kč až po cca 3.800.000,- Kč, výdaje od cca 1.400.000,- Kč až po cca 3.280.000,- Kč. K zásadní zm n došlo v letech 2008 – 2009, kdy v r. 2008 byly vklady cca 2,8 mld. Kč a výdaje v podstat stejné, v r. 2009 byly vklady cca 8 mld. Kč a výdaje v podstat rovn ž stejné. Z již zmín ných bankovních výpis v listinné podob je možno zjistit, že p íjmy financí byly z nejv tší části získávány z bankovních účt společnosti Newington Industries, Ltd., v r. 2009 cca 7 mld. Kč, odchozí platby byly nejčast ji poukazovány na bankovní účty společnosti „ČEPRO“, a to v r. 2009 cca 5 mld. Kč, dále na účet společnosti Central Rafinery, Ltd., bylo v r. 2009 poukázáno cca 1 mld. Kč a na účet společnosti „PetroJet“ v r. 2008 cca 2 mld. Kč. V rámci stručné rekapitulace je možno akcentovat, že společnost Barella prodávala p edm tné zboží (nebo ničím jiným v rozhodném období se nezabývala a již formáln či neformáln ) společnosti Newington Industries, Ltd., což je společnost zahraniční, tudíž obtížn dohledatelná, která není v ČR registrovaná jako plátce DPH. Sledování bankovního účtu společnosti Barella dokumentuje odchozí platby mezi společností Barella na společnost Central Rafinery, Ltd., a p íchozí platby společnosti Barella od společnosti Newington Industries Limited a nikoliv platby ve vztahu ke společnosti Crofton Invest, která m la být odb ratelem pohonných hmot podle da ových a účetních doklad p edkládaných zástupci této obchodní společnosti správci dan , tzn. Finančnímu ú adu Ostrava III.

pokračování

142

sp.zn. 30T 7/2011

Krom stručného rozboru účtu společnosti „Barella“ bude zase jenom v základních rysech poukázáno p íkladmo na n které další společnosti, které v této trestní v ci figurují s tím, že podle toho, jak jsou analýzy podrobné, je možno zjistit p íslušné údaje včetn finančních tok , jako nap . ve sledovaném období (resp. ve stíhaném období), celkové vklady a výdaje, m síční částky p ijaté a odeslané, souhrny částek včetn označení protiúčtu atd. Ve vztahu k bankovnímu účtu společnosti Central Rafinery, Ltd. (č.l. 5758 – 5766) je možno konstatovat, že celkov finanční obrat za zmín né období činil cca 4,5 mld. Kč a p ijaté finanční částky byly obratem z účtu odesílány. Nejv tší částka byla p ijata od společnosti JWT Company, a.s., a to cca 3 mld. Kč. Společnost „Barella“ zaslala na účet společnosti Central Rafinery, Ltd., cca 1,1 mld. Kč, naproti tomu p ijala cca 700 mil. Kč. Akcentovat však je nutno, že nejvíce finančních prost edk bylo odesláno na účet společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., a to cca 3,3 mld. Kč. Společnost Newington Industries, Ltd., m la jak účet korunový (č. 279384780237), tak účet eurový (č. 279384800277) – č.l. 5790, 5821 – 5834. Ze zmín ných účt vyplývá, že na korunovém účtu ve sledovaném období byly vklady a výdaje zhruba ve stejné výši, tj. cca 13,5 mld. Kč. Nejvýrazn jší částka na tento účet byla p ijata od společnosti Europe Oil Limited, cca 4,3 mld. Kč, od MTT TRADE, a.s., cca 1,5 mld. Kč, zatímco nejvýrazn jší výdaj, resp. částka odeslaná, činila ve vztahu ke společnosti „Barella“, a to cca 6,5 mld. Kč, a na účet společnosti JWT Company, a.s., výdaj cca 2 mld. Kč. Ve vztahu k eurovému účtu této společnosti možno akcentovat, že vklady a výdaje se pohybovaly zhruba na částce cca 75 až 76 mil. EUR. Nejvyšší částka byla p ijata od společnosti CZ – ADEA, organizační složka, a to cca 30 mil. EUR, dále od společnosti UNICORN – STATION, a.s., cca 15 mil. EUR, zatímco nejvyšší odeslaná částka byla na účet společnosti ADEA TRGOVINA, cca 50 mil. EUR, a na účet společnosti Europe Oil cca 15 mil. EUR. K transakci vyplývající z bankovního účtu společnosti Crofton Invest, s.r.o., možno akcentovat (č.l. 5835 – 5853), že nejvyšší částka p ijatá na tento účet byla od společnosti FUEL POOL Limited, a to cca 1,1 mld. Kč (což mj. vyplývá i z účtu společnosti FUEL POOL, Ltd.), naproti tomu nejvyšší souhrnná poukázaná částka byla na účet Newington Industries Limited, cca 1,1 mld. Kč. Na t chto transakcích bylo zajímavé to, že poté, co byla finanční hotovost poukázána společnosti FUEL POOL, Ltd., v podstat ihned bu téhož dne nebo ve dnech následujících byla odeslána na účet společnosti Newington Industries Limited. K bankovnímu účtu společnosti „EUROJET“ (č.l. 5854 – 5873) možno akcentovat, že v období od února 2009 do února 2010 činil celkový obrat financí cca 6 mld. Kč. Nejv tší část finančních prost edk byla poukázána z bankovního účtu společnosti TRANSCARGO, s.r.o., cca 3,3 mld. Kč, dále společnosti Treluh Oil, s.r.o., cca 1,8 mld. Kč. Nejvyšší odeslané částky byly na účet UNICORN – čerpací stanice, a.s., a to v celkové výši cca 2,5 mld. Kč, na účet společnosti CZ – ADEA, organizační složka, cca 1,3 mld. Kč, a na účet společnost UNICORN CS RATE, s.r.o., celkem 1,2 mld. Kč. K pom rn značným pohyb m došlo i mezi účty samotné společnosti EUROJET, s.r.o. (cca 110 – 130 mil. Kč).

pokračování

143

sp.zn. 30T 7/2011

Ve vztahu k bankovnímu účtu společnosti „PetroJet“ (č.l. 5874 – 5895) možno akcentovat, že na tomto účtu ve sledovaném období byl obrat financí ve výši cca 9 mld. Kč. Nejv tší část finančních prost edk byla poukázána z účtu společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., cca 3,3 mld. Kč, dále od společnosti Torrol logistic, s.r.o., cca 2,2 mld. Kč, od společnosti TOTAL Česká republika, s.r.o., cca 1,5 mld. Kč, od společnosti TWIN TRANS, s.r.o., cca 1,1 mld. Kč. Akcentovat rovn ž je možno zjišt ní, dle kterého cca 590 mil. Kč bylo poukázáno z účtu společnosti „Barella“. Jakou úlohu tato společnost v celé této trestní v ci hrála je zcela zjevné s ohledem na výsledky provedeného dokazování. Je nesporné, že tyto pohyby na finančních účtech m ly pouze dokreslovat dob e vymyšlený a propracovaný plán. Tak jak již bylo prokázáno, zájmové účty byly ovládány osobami blízkými či propojenými na zejména obžalované Radomíra a Romana V. Z účtu společnosti PetroJet byly nejvyšší částky poukázány na účet společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., cca 2,9 mld. Kč, na účet společnosti Bio Petrol, a.s., cca 2,5 mld. Kč a taktéž došlo k výrazným p esun m v rámci firemních účt společnosti PetroJet, cca 2,5 mld. Kč. Nelze p ehlédnout výdaj na účet Romana V. ve výši 26.815.441,- Kč. K bankovnímu účtu společnosti FUEL POOL, Ltd., (č.l. 5896 – 5903) možno akcentovat, že za sledované období činil celkový obrat na tomto účtu ve výši cca 4,4 mld. Kč. Z analýzy pohybu na tomto účtu vyplývá, že vložené finanční prost edky byly obratem či v blízkých následujících dnech zhruba ve stejné výši odesílány na účty další. Nejv tší p íliv finančních prost edk byl poskytnut společnosti BIO Petrol, a.s., cca 2,7 mld. Kč, dále společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., cca 750 mil. Kč, společnosti MTT TRADE, a.s., 600 mil. Kč. Zhruba 1,1 mld. Kč byla poukázána na již zmín ný účet společnosti Crofton Invest, s.r.o., a cca 800 mil. Kč na účet společnosti Stravoneum, s.r.o., jakož i účty další. V rámci tohoto demonstrativního výčtu je možno poukázat ješt na pohyb na účtu společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., (č.l. 5959 – 5972), ze kterého bylo zjišt no, že v rozhodném období byl obrat na tomto účtu ve výši cca 4,5 mld. Kč. Nejv tší část p ijatých finančních prost edk pocházela z bankovního účtu společnosti Central Rafinery, Ltd., a to cca 3,3 mld. Kč. Na účet společnosti „PetroJet“ bylo poukázáno cca 3,5 mld. Kč, na účet společnosti EURO-STATION, s.r.o., cca 320 mil. Kč, na účet společnosti UNICORN CS RATE, s.r.o., cca 260 mil. Kč. Nalézací soud poukazoval na pohyby na účtu společnosti, které byly n jakým zp sobem spjaty s nyní projednávanou trestnou činností. Na stručnou charakteristiku obchodní společnosti Barella, s.r.o., již bylo poukazováno, kdy soud vycházel z výpisu obchodního rejst íku vedeného Krajským soudem v Brn . Nyní bude zam ena pozornost jednak na osoby, které m ly co do čin ní s touto společností, a jednak na sv dky vystupující mj. za správce dan . Sv dkyn Monika O. byla vyslechnuta jak v ízení p ípravném (č.l. 3996 – 4002), tak i u hlavního líčení. Z její prvotní výpov di bylo zjišt no, že se jedná o bývalou jednatelku společnosti Barella, s.r.o., d íve ELLA PLUS (ke zm n obchodního jména došlo k 1.9.2008), kdy za jednatelství této sv dkyn se společnost zabývala naučným a výukovým softwarem, pozd ji nákupem a prodejem PHM, což bylo pro ni velmi náročné a stresující, proto se rozhodla „společnost

pokračování

144

sp.zn. 30T 7/2011

prodat“, což všude prohlašovala. Obžalovaný U. byl v podstat náhodný zájemce. P i obchodech s minerálními oleji bylo obchodováno se společnostmi „PetroJet a EUROJET“, a to p es da ové sklady společnosti ČEPRO. Veškeré záležitosti ohledn t chto obchod obstarával její jediný zam stnanec sv dek H. Do kontaktu p išla i s obžalovaným Romanem V., kterého požádala o pomoc p i bankovních p evodech a v této souvislosti mu poskytla i svou čipovou kartu. U hlavního líčení svou výpov z ízení p ípravného potvrdila v celém rozsahu a dále uvedla, že na jednom večírku potkala obžalovaného Romana V., se kterým vedla nezávazný hovor, v rámci kterého se dov d la, že tento obchoduje s minerálními oleji s tím, že pokud si seženou odb ratele, mohou to d lat také. Jejich snaha najít odb ratele p es internet byla neúsp šná, p ičemž to byl T., který jako odb ratele zajistil slovenskou společnost MOUSE OLEUM. Sv dkyn poukazovala na opakované aktivity T., který se ji snažil naučit pracovat s p íslušným softwarem, jež byl pro ni však velmi složitý, avšak pro pot eby obchodování s minerálními oleji jej bylo pot eba znát. P edm tné obchody probíhaly v ČEPRU, kdy jak již uvedla, dodavatelem minerálních olej byla společnost „PetroJet a EUROJET“ a odb ratel MOUSE OLEUM. S t mito firmami obchody domlouvala bu ona nebo H.. S žádnou cisternou nedisponovali, obchody probíhaly v da ovém skladu. Zmi ovaný p evod obchodního podílu zajistil T., kterému mj. H. p edával i účetnictví. Obchody s minerálními oleji fungovaly n kolik m síc , zhruba t ičtvrt roku, a H. byl zam stnancem firmy do doby p evodu obchodního podílu, tj. b ezna až dubna 2009. Do obchodního kontaktu s Radomírem V., Tomášem Š., Evženem U., Dušanem G., Romanem Z. či Janem H. nep išla. P ipustila sice, že jméno G. neslyší poprvé, avšak zda tento jednal jménem společnosti „Barella“, neví. T. za své aktivity shora popsané žádnou odm nu neobdržel. Sv dek H. se občas o Radomíru V. zmínil, nebo se znali. V další části své výpov di pop ela, že by svou čipovou kartu dala Romanu V., akcentovala pouze, že jej požádala o pomoc, resp. o zaučení. Pokud se takto vyjád ila v p edchozí dob , pak zazmatkovala. Sv dkyn O. si nevybavovala, zda v souvislosti s obchodováním s minerálními oleji m la Barella uzav ené n jaké písemné smlouvy s „PetroJetem, EUROJETEM“ jako dodavateli a MOUSE OLEUM jako odb ratelem. Z výpov di této sv dkyn bylo mj. zjišt no, jakým zp sobem v podstat společnost „PetroJet a EUROJET“ p išla do obchodního kontaktu se společností „Barella“. Vzhledem k tomu, že jednatelka společnosti sv dkyn O. nem la zájem o obchodování s minerálními oleji, došlo posléze k p evodu obchodního podílu za pomocí šedé eminence T. na Evžena U., který v podstat s obchodováním s minerálními oleji nem l žádné zkušenosti a nepochybn byl od samého počátku osobou nastrčenou. Propojení mezi T. a obžalovaným je evidentní, nebo jeho jméno se v této trestní v ci objevovalo až p íliš často, a to v nejr zn jších situacích. Společnost „Barella“ byla nepochybn společností, která spl ovala všechny požadavky za účelem realizace trestné činnosti zp sobem a v rozsahu v tomto rozhodnutí objektivizovaném. Sv dek Pavel H. byl rovn ž vyslechnut opakovan v této trestní v ci, a to v ízení p ípravném (č.l. 4048 – 4054) a posléze v rámci dokazování u hlavního líčení. Z jeho výpov di z ízení p ípravného bylo zjišt no, že tento byl zam stnancem společnosti „Barella“, resp. ELLE PLUS, s.r.o., asi od r. 2005, avšak tím si není zcela jist, pracovní pom r ukončil v únoru 2009, rozhodn to nebylo k 15.6.2009, o čemž by mohly sv dčit p íslušné doklady. Po dobu jednatelství sv dkyn O. byl ve společnosti jediným zam stnancem a m l na starosti doklady a administrativní práce. Sv dek H. se posléze vyjád il k pr b hu obchod , jež se nejd íve týkaly „výukového softwaru“ a pozd ji minerálních olej , p ičemž nem l oprávn ní zasahovat do

pokračování

145

sp.zn. 30T 7/2011

finančních tok a plateb z bankovních účt , posléze však p ipustil, že p echodn mohl mít k drobným platbám za společnost určité oprávn ní. Dodavateli minerálních olej byly firmy „PetroJet a EUROJET“, a to z da ových sklad společnosti „ČEPRO“, konečným odb ratelem byla společnost MOUSE OLEUM SK sídlící na Slovensku. Od 26.1.2009 byl dle p íslušné smlouvy taktéž oprávn nou osobou k nasklad ování a vysklad ování minerálních olej z da ového skladu ČEPRO, ale fakticky to ned lal, nebo to bylo velmi složité, a proto na doporučení Romana V. se tím posléze zabýval obžalovaný G. a je možné, že ješt n kdo další. Obžalovaného Radomíra V. zná jako svého poradce v otázkách celních, nebo jmenovaný se v této problematice vyznal. U hlavního líčení jednak stvrdil svou výpov z ízení p ípravného a dále dodal, že zná obžalované Radomíra a Romana V., jakož i Dušana G. Zbylé obžalované Z., H., U. či Š. nezná. V rámci dohodnutých obchod v da ovém skladu „ČEPRO“ nebylo nutno dle Romana V. zajiš ovat dopravu. Jejich úkolem bylo najít odb ratele, tzn. n jakou firmu, které by bylo možno zboží v rámci da ového skladu prodávat. Mezi společností „Barella“ na stran jedné a společnostmi „EUROJET a PetroJet“ byly uzav ené písemné smlouvy, které pojednávaly o nákupu zboží včetn p íslušných dodacích a cenových podmínek. Jejich jediným odb ratelem byla pouze společnost MOUSE OLEUM SK. Sv dek H. posléze op tovn popsal z technického hlediska pr b h obchodu s tím, že tento probíhal bez pohybu zboží, celý obchod se odehrával ve skladu „ČEPRA“ bez spot ební dan . Dle Pavla H. se okolo obchod s minerálními oleji od začátku motal T., který jednal za sebe. Domnívá se, že G. pro spolupráci s „Barellou“ zajistil on (myšleno T.). V souvislosti s p evodem obchodního podílu společnosti „Barella“ mu jméno S. nic ne íkalo, T. p ivedl asi p t lidí, kte í údajn m li o společnost zájem. U samotného p evodu obchodního podílu u notá e nebyl, je pravdou, že p ipravoval šanony – p edávání účetnictví společnosti „Barella“, které bylo odvezeno, kdy se jednalo o veškeré materiály související s chodem společnosti od samého počátku. Sv dku H. taktéž nic ne íkalo jméno U. v souvislosti s Barellou. Sv dek rovn ž potvrdil, že Barella m la uzav enou smlouvu s „ČEPREM“, kdy v rámci této se objevovalo jeho jméno, p ičemž smlouva jej oprav ovala k tomu, aby mohl pracovat v systému MARS a mohl nakupovat a prodávat zboží. V rámci již zmín ného poradenství se setkal s Radomírem V. v Krom íži na ul. V. v kancelá i ve 2. pat e. Cena za minerální oleje již byla uvedena na objednávce od jejich odb ratele, který nebyl konečný, jednalo se o obchodování v rámci skladu, kdy i „Barella“ m la domluvenou cenu se svými dodavateli. K samotnému financování obchodu s minerálními oleji uvedl, že oni vystavili odb rateli fakturu a v moment , kdy p išla platba, „tak se platilo dál“, oni sami do obchodu žádné finanční prost edky nevkládali. Vzhledem k tomu, že se obchodovalo s velkými částkami, toto byl práv d vod neklidu O., nebo byli životn závislí na tom, zda odb ratel zaplatí či nikoliv. Výpov tohoto sv dka není nutno nijak blíže hodnotit, nebo všechny podstatné údaje byly shrnuty a z t chto nalézací soud v rámci hodnocení d kaz vycházel. Sv dek Dalibor S. byl vyslechnut opakovan , a to v ízení p ípravném (č.l. 4035 – 4040), taktéž u hlavního líčení. V rámci prvotní výpov di tento potvrdil, že se na n j obrátil obžalovaný Roman Z. s žádostí o p evod obchodního podílu ve společnosti „Barella“, a to na nového jednatele, kterým se stal obžalovaný U. V následné dob op tovn na žádost Z. p ipravil podklady pro další p evod jednatelství z obžalovaného U. na jinou osobu, kterou m l být n jaký cizí státní p íslušník, snad Vietnamec. U hlavního líčení tento svou výpov z ízení p ípravného taktéž stvrdil a dále dodal, že popsaný p evod obchodního podílu

pokračování

146

sp.zn. 30T 7/2011

probíhal standardním zp sobem, zda a za jakých okolností bylo p edáno účetnictví společnosti, neví. Obžalovaného Š. zná od d tství, pop el, že by jej posledn jmenovaný žádal o p evedení obchodního podílu z jednatelky O. na nového jednatele U. O tuto službu jej požádal Roman Z., který mu za ni i zaplatil. S obžalovaným Š. nebyl zapojen do žádných aktivit ve vztahu ke společnosti „Barella“. S ohledem na obsah výpov di sv dka S. p istoupil nalézací soud i k úprav skutkové v ty ve vztahu k obžalovanému Š. Jinak výpov sv dka je v souladu s výpov dí obžalovaného Z. Sv dek Ing. Martin T., v rozhodné dob pracovník správce dan , tj. Finančního ú adu Ostrava III, byl vyslechnut jak v ízení p ípravném (č.l. 4124 – 4137), tak i u hlavního líčení. V p ípravném ízení sv dek k p edm tu výslechu uvedl, že zná obžalované Tomáše Š. a Romana Z. z pr b hu da ového ízení ve vztahu ke společnosti „Barella“. Obžalovaný Z. p i jednání se správcem dan nikdy nep edložil plnou moc za společnost „Barella“, vystupoval však jako asistent editele společnosti a p edkládal za společnost r zné doklady, resp. n které doklady odmítal vydat s odkazem na p íkaz jednatele společnosti, kterým byl obžalovaný Evžen U. Posledn jmenovaný svou účast na jednáních omlouval nemocí apod. Za společnost „Barella“ správci dan nebyly nikdy p edložené kompletní požadované da ové doklady a proto si je správce dan opat oval jiným zp sobem jako od společností „ČEPRO, Crofton Invest“ a taktéž za jiné zda ovací období od společností „PetroJet a EUROJET“. Sv dek Ing. T. popisoval nap . i situaci, kdy m lo být provedeno místní šet ení v sídle společnosti, o čemž tato byla vyrozum na, p esto, když ve smluvený den dorazili, byl na chodb p ítomen Z., kancelá byla vyst hovaná a Z. uvedl, že m li objednáno vymalování a jednatel společnosti si již d íve veškeré doklady odvezl. P i n kterých dalších místních šet eních se v kancelá ích nikdo nenacházel. Sv dek odkazoval na obsah písemných materiál tvo ících vytýkací ízení. Taktéž jmenovaný akcentoval, že vzhledem k tomu, že da ový subjekt neprokázal skutečnosti uvedené v da ovém p iznání a nepostupoval v úzké součinnosti se správcem dan , byla mu da ová povinnost stanovena na základ pom cek. K dotazu p íchozích plateb na účet společnosti „Barella“ ze strany společnosti Newington Industries Limited, zda byly ov ovány skutečnosti, na základ kterých posoudili, že se jedná o platby za zboží, uvedl, že správce dan prov oval společnost „Newington“ formou dožádání u Finančního ú adu pro Prahu 1 a zjistil, že tato společnost není registrována u tohoto ú adu, z jiného da ového ízení bylo zjišt no v rámci mezinárodn poskytnutých informací Británie, že tato společnost není registrována k DPH ani ve Velké Británii. Správce dan nev d l, co je p edm tem t chto úhrad. Dále bylo uvedeno, že byl prov ován bankovní účet u KB, a.s., a vzhledem k tomu, že „Barella“ nesplnila své zákonem stanovené povinnosti a nedoložila žádné da ové doklady, neuvedla své dodavatele a odb ratele a další skutečnosti požadované správcem dan , byl vyzván zmín ný pen žní ústav k poskytnutí informací o pohybech na účtu. Z obecného hlediska, jež vychází z obchodního zákoníku je obchodování založeno na smluvním ujednání dvou stran, z nichž jedna se nazývá dodavatel a druhá odb ratel, proto ve vytýkacím ízení správce dan použil tuto terminologii obvyklou v praxi. K dalšímu cílenému dotazu, zda správce dan vyloučit skutečnost, že p íchozí platby mohly být finanční službou společnosti „Newington“ v či „Barella“ ve form úv ru či faktoringu, uvedl, že správce dan nic nevylučoval, pouze konstatoval ve svých zprávách v tom smyslu, že základ dan a da nelze stanovit dokazováním, a proto bylo p istoupeno k použití pom cek. U hlavního líčení sv dek Ing. Martin T. stvrdil správnost své výpov di z ízení

pokračování

147

sp.zn. 30T 7/2011

p ípravného a dále dodal, resp. up esnil, že obžalované Š. a U. zná, avšak v souvislosti s jiným da ovým ízením. Ve vztahu ke společnosti „Barella“ p išel do kontaktu pouze s obžalovaným Z. V jednom p ípad , kdy Z. necht l správci dan p edložit doklady, byl tudíž opakovan poučen o povinnosti je vydat a poté, co správce dan začal protokolovat p edm t faktur a da ových doklad , jež byly založené v jednotlivých šanonech, obžalovaný s n kým telefonoval, p íp. mailoval, a poté, co se vrátil, tak ekl, že jednatel společnosti U. si nep eje, aby tyto doklady byly správci dan p edány, a proto si je vzal zp t, čímž místní šet ení skončilo. Sv dek Ing. T. rovn ž uvedl, že p i výpočtu dan za použití pom cek vycházeli z p edpokladu, že „Barella“ nabyla právo se zbožím nakládat jako vlastní, že jej dodávala do volného da ového ob hu, resp. uvedla do volného da ového ob hu. Pokud uvád l, že „Barella“ načerpáním minerálních olej do autocisteren uvád la zboží do režimu volného ob hu, pak vycházeli z informací, které získali od společnosti „ČEPRO, tzn. z výpisu klientských účt a doklad , které jim p edložilo „ČEPRO“, dodacích nákladních list apod. Správce dan zjistil, že společnost „Barella“ vystavovala faktury na společnost Crofton Invest, a to z Celního ú adu Ostrava. Tyto poznatky se však nepotvrdily, nebo šet ením u společnosti Crofton Invest bylo zjišt no, že tato nevykonávala ekonomické aktivity, byla zcela nekontaktní. Sv dek Ing. Dušan J., pracovník kontrolního odd lení Finančního ú adu Ostrava III, jehož pracovní náplní je kontrola daní, k p edm tu výslechu potvrdil ve shod s výpov dí sv dka Ing. T. (nebo společn provád li vytýkací ízení ve vztahu ke společnosti „Barella“), že spolupráce s posledn zmín ným da ovým subjektem byla velmi špatná. Telefonické hovory byly vedeny s obžalovaným Romanem Z., který nedoložil plnou moc, jednatel společnosti se na výzvy ke správci dan nedostavoval. I v rámci místního šet ení narazili na naprostou nespolupráci, vyhýbání se jednatele společnosti, nejr zn jší výmluvy apod. Pokud na základ vyhodnocení d kazních prost edk správce dan posoudí, že nelze stanovit základ dan a da dokazováním, je p istoupeno v souladu s p edpisy ke stanovení da ové povinnosti dle pom cek. U hlavního líčení stvrdil svou výpov z ízení p ípravného a dále akcentoval špatnou spolupráci, komunikaci, součinnost s da ovým subjektem „Barella“. Dále popisoval zcela shodn jak sv dek T. počáteční snahu asistenta editele společnosti „Barella“ obžalovaného Z. p eci jenom p edat n jaké materiály správci dan , ovšem po spojení s n kým dalším jim oznámil rozhodnutí jednatele společnosti U., dle kterého správci dan účetní doklady p edány být nemají. Opožd ná da ová p iznání nebyla úplná, pon vadž v nich chyb l st edový sloupec, kde jsou uvedení odb ratelé a dodavatelé. Když se nacházel obžalovaný U., jednatel společnosti, ve vazební v znici, navštívili jej a p edali mu všechny zprávy týkající se období, ve kterém bylo provád no vytýkací ízení. Sv dkyn Ing. Eva L., rovn ž pracovnice Finančního ú adu Ostrava III, potvrdila, že ve vztahu k da ovému subjektu „Barella“ se účastnila da ové kontroly DPH za období m síc listopad 2009 – únor 2010. Taktéž jak v p edchozích p ípadech, o kterých se zmínili sv dci Ing. T. a Ing. J., uvedla, že da ový subjekt byl nekontaktní, na p edvolání se jeho zástupci k jednání nedostavovali, nedoložili požadované doklady, proto bylo p istoupeno ke stanovení da ové povinnosti náhradním zp sobem, a to dle pom cek. V detailech odkázala na zprávu o výsledku da ové kontroly. Da ový subjekt „Barella“ na výzvu za prov ované období podal da ová p iznání až dodatečn dne 16.4.2010, kdy uskutečn ná zdanitelná pln ní se

pokračování

148

sp.zn. 30T 7/2011

jevila jako odpovídající, nikoliv však již p ijatá, a to vzhledem k fakturaci společnosti Central Rafinery, jež byla bez spot ební dan , a m lo se jednat o jediného dodavatele minerálních olej za kontrolovatelné období. U hlavního líčení jmenovaná stvrdila svou výpov z ízení p ípravného a dále dodala, že vzhledem k tomu, že da ový subjekt „Barella“ nepodal da ové p iznání za m síce listopad až prosinec 2009 a leden až únor 2010, proto správce společnost vyzval k podání da ového p iznání, což bylo učin no již ve zmín ném dubnu 2010. Dále se jmenovaná dále vyjád ila ke zp sobu stanovení da ové povinnosti a k doklad m, které m la k dispozici. V pr b hu da ové kontroly nahlížel do spisu da ového subjektu „Barella“ Mgr. M., jež p edložil plnou moc, avšak ani tato skutečnost posléze nem la vliv na zm nu k lepšímu co se týče spolupráce a součinnosti da ového subjektu ve vztahu ke správci dan . V rámci da ové kontroly nezjiš ovala, od koho byly p evedené pohonné hmoty na klientský účet společnosti „Barella“. Od „ČEPRA“ nežádala žádné doklady, faktury, pon vadž m la da ové doklady od společnosti Central Rafinery. S ohledem na obsah sv deckých výpov dí – pracovník správce dan , tj. Finančního ú adu Ostrava III, je možno bez jakýchkoliv rozumných pochybností konstatovat, že da ový subjekt – společnost „Barella“ se chovala nestandardn po celé rozhodné období (duben 2009 – b ezen 2010). Da ový subjekt neposkytl požadovanou a pot ebnou součinnost, spolupráci se správcem dan , od samého počátku se projevovala snaha o zakrývání skutečného stavu v ci, nep edkládali požadované da ové doklady, a to p esto, že v rámci da ových kontrol je d kazní b emeno na stran da ového subjektu, nikoliv na stran správce dan . Chování a jednání jednatele společnosti obžalovaného U., potažmo obžalovaného Z., bylo zcela zám rné a ízené s tím, že pokud budou zásadní problémy, dojde ke zm n sídla, tudíž ke zm n správce dan , event. společnost „Barella“ bude nahrazena společností jinou tak, jak to vyplynulo z provedeného dokazování. Da ová p iznání byla opožd ná, neúplná, da ová povinnost s ohledem na vzniknuvší situaci byla stanovena na základ pom cek. Tato zjišt ní (a to nejen z výpov dí sv dk , nýbrž i z d kaz povahy listinné) jsou v plném souladu s výpov dí obžalovaného Z. a se zjišt ním soudu po vyhodnocení provedeného dokazování v tom sm ru, že společnost „Barella“ byla využita a zneužita k páchání trestné činnosti prost ednictvím společnosti „PetroJet“, potažmo „EUROJET“. K objasn ní pr b hu skutkového d je p isp ly i materiály poskytnuté správcem dan , zejména Finančním ú adem Ostrava III, jež tvo í v tšinou obsah vyšet ovacího svazku označeného č. 23, 25, 26. Akcentovat je možno n které níže uvedené, což však neznamená (jak již bylo uvedeno), že soud nep ihlížel a nevyhodnocoval další materiály, které event. nejsou p ímo specifikovány v tomto rozhodnutí, které však byly p edložené pro účely tohoto trestního ízení. Sv dci Ing. T., Ing. J., Ing. L., pracovníci správce dan , opakovan akcentovali neúsp šné výzvy adresované da ovému subjektu společnosti „Barella“ k odstran ní zjišt ných pochybností, k p edložení nejr zn jších účetních a da ových doklad , k podání da ového p iznání, avšak tak ka neúsp šn . Zmín né výzvy se nachází ve spise na č.l. 8025 – 8041, 8048 – 8050. Zmi ovaná nesoučinnost a nespolupráce da ového subjektu „Barella“ je v plném souladu s výpov dí obžalovaného Z. Tato činnost, resp. nečinnost m la sv j smysl, nebo tímto m lo dojít k zakrytí skutečné úlohy společnosti „Barella“ v celkovém et zci obchodních firem zapojených do trestné činnosti. P estože pracovníci správce dan Finančního

pokračování

149

sp.zn. 30T 7/2011

ú adu Ostrava III uvedli, že obžalovaný Z. nikdy nep edložil plnou moc k zastupování společnosti „Barella“, p esto s nimi komunikoval a plná moc ud lená jednatelem společnosti „Barella“ Evženem U. se nachází ve spise – č.l. 8058, 8460, kdy tato byla Z. ud lena 19.10.2009 pro účely jednání s orgány Celní správy ČR. Tvrzení sv dk Ing. T. a Ing. J. o nep edložení plné moci obžalovaným Z. k oprávn ní jednat za společnost „Barella“ však není možno chápat jako absolutní. Tato skutečnost m že mj. vyplývat i z velkého počtu da ových subjekt , se kterými správci dan p ijdou do kontaktu, jakož i s dalšími osobami, jež s nimi ve vztahu k této problematice komunikují. V trestním spise v rámci doklad vydaných správcem DPH se nachází ud lené plné moci ze dne 23.4.2010 obžalovaného U. jako statutárního zástupce společnosti „Barella“ pro obžalovaného Z. k jednání se správcem dan v da ovém ízení (č.l. 8400, 8401, 8409). Aktivní vystupování obžalovaného Romana Z. za da ový subjekt „Barella“ v souvislosti s da ovým ízením u správce dan – Finanční ú ad Ostrava III, vyplývá i z protokolu o ústním jednání ze dne 29.4.2010 (č.l. 8404 – 8407), kdy p edm tem jednání bylo nahlédnutí do da ového spisu da ového subjektu „Barella“. Dále je nutno akcentovat, že Z. sd loval správci dan , že dne 28.4.2010 (den p ed nahlížením do spisu a sepsáním protokolu o ústním jednání) bylo Uhrazeno DPH ve výši 400.000,- Kč, k čemuž p edložil kopii dokladu – doklad o p ijaté platb v hotovosti (č.l.8408), a taktéž tvrdil, že další částka ve výši 516.000,Kč byla Uhrazena poštovní poukázkou (č.l. 8408). U t chto jednání za správce dan byli p ítomni Ing. G. a Ing. J. Obžalovaný Z. se rovn ž za „Barellu“ osobn zúčastnil místního šet ení v sídle da ového subjektu, a to dne 26.11.2009, o čemž byl sepsán protokol (č.l. 8410 – 8413) a dne 15.12.2009 (č.l. 8414 – 8415). Ze zmín ných protokol je možno zjistit a akcentovat, že v listopadu 2009 již zástupci správce dan sepisovali obsah šanonu „p ijaté faktury 1 – 6 2009“, kdy v pr b hu se Z. zkontaktoval s jednatelem společnosti U. a dle jeho pokynu odmítl správci dan tyto doklady vydat tak, jak to vyplývá ze zmín ného protokolu. Toto zjišt ní je v souladu s výpov dí pracovník správce dan , s výpov dí obžalovaného Z. Takovýto postup je zcela atypický, netransparentní, op tovn potvrzující p inejmenším „nekalou“ činnost společnosti „Barella“, jež dle názoru nalézacího soudu byla v rámci páchání této trestné činnosti využita a zneužita. V rámci místního šet ení v prosinci 2009 zastihnuvší Z. v sídle da ového subjektu uvedl, že účetnictví společnosti odvezl její jednatel „minulý týden“. Kancelá byla vyklizená, společnost si objednala malí e za účelem malování kancelá e. I toto zjišt ní je v plném souladu s výpov dí obžalovaného Z., sv dčící o zám rném manévrování „Barelly“ za účelem znemožn ní p edání požadovaných doklad správcem dan . V této souvislosti nalézací soud rovn ž považuje za nutné zd raznit, že oficiáln v či správci dan se objevovala dv jména, tj. obžalovaní Z. a U. Posledn jmenovaný byl jednatelem společnosti, tzn. i statutárním zástupcem. Rozhodnutí o nep edložení požadovaných doklad správci dan , dokonce za situace, kdy tito již sepisovali seznam doklad , které jim p vodn Z. p edal, sv dčí o úmyslném zám rném jednání U., který musel takto rozhodnout bu sám, což je tak ka vyloučené, nebo na pokyn či popud n koho jiného. Pokud U. sám sebe postavil do n jaké nevýznamné role „T. společníka“, za což m l obdržet odm nu ve výši 300.000,- Kč, pak toto není možno akceptovat, nebo jeho jednání znemož ující správci dan dobrat se da ových doklad bylo zcela zám rné, promyšlené, účelové. Jiná situace by byla, kdyby tento p išel ke správci dan , event. na policii a učinil oznámení či podal n jaké vysv tlení v tom smyslu, že je zneužíván, využíván, že byl podveden apod. K ničemu takovému nedošlo, tzn. že jmenovaný s jednáním, které se týkalo společnosti, kde byl statutárním zástupcem, souhlasil, p inejmenším jej respektoval, nebo mu to

pokračování

150

sp.zn. 30T 7/2011

vyhovovalo, pon vadž za to obdržel finanční odm nu. Podobný záv r je možno učinit v podstat i ve vztahu k obžalovanému Z., kdy tento však své jednání popisuje a vysv tluje. Zejména ve svazku č. 23, 25 – 26 se nachází d kazy povahy listinné, zejména získané od správce dan – Finančního ú adu Ostrava III, který pro účely da ového ízení shromáždil tyto materiály, ze kterých v rámci svého meritorního rozhodnutí vycházel i nalézací soud. Určitá rekapitulace da ového ízení ve vztahu k da ovému subjektu „Barella“ se nachází ve zprávách o výsledku vytýkacího ízení. Ze zprávy o výsledku vytýkacího ízení, čj. 18635/10/390932803036, ze dne 14.4.2010, bylo mj. zjišt no ve vztahu k da ovému subjektu Barella, s.r.o., že tento nepodával v r. 2009 da ová p iznání k DPH ve stanovených lh tách, odmítal spolupracovat se správcem dan a dne 19.10.2009 bylo podáno da ové p iznání k DPH za duben 2009, které však správce dan vyhodnotil jako vadné a „Barellu“ vyzval k odstran ní vad. 26.11.2009 bylo na Finanční ú ad Ostrava III doručeno da ové p iznání k DPH za duben 2009, na základ kterého bylo zahájeno vytýkací ízení. Posléze je ve vytýkacím ízení rekapitulována spolupráce „s da ovým subjektem“. Správce dan vyzval k součinnosti Komerční banku, a.s., a požádal o výpis z účtu společnosti „Barella“, ze kterého zjistil každodenní miliónové pohyby na účtu, kdy se zejména jednalo o platby dodavatel m („ČEPRO, PetroJet, EUROJET“) za odebrané PHM a p íchozí platby od odb ratel (Central Rafinery Ltd., Newington Industries Limited). Pen žní částky na zmín ném výpisu za období duben 2009 se výrazn lišily od údaj uvedených společností „Barella“ v da ovém p iznání k DPH za duben 2009. Shodná výzva k součinnosti byla zaslána i na Celní ú ad Ostrava ve vztahu k informacím týkajícím se nákupu a prodeje PHM společnosti „Barella“ za období r. 2008 – 2009. Posléze byly správci dan p edané požadované doklady, a to veškeré faktury k obchodním operacím da ového subjektu za období od 1.1.2009 do 31.5.2009, z čehož bylo zjišt no, že jediným dodavatelem PHM byla společnost „ČEPRO“ a jediným odb ratelem společnost Crofton Invest, s.r.o. P íslušný správce dan Finanční ú ad Ostrava II ve vztahu ke společnosti Crofton Invest, s.r.o., sd lil Finančnímu ú adu Ostrava III, že do 24.4.2009 byl jediným jednatelem společnosti Lukáš S. z Karviné a posléze Róbert K. z Košic. Společnost „Crofton“ je nekontaktní, nevyskytuje se v míst podnikání, nevyzvedává si korespondenci, nepodává od 4. čtvrtletí 2008 p iznání k DPH. V r. 2009 nebyly zjišt ny znaky ekonomických aktivit této společnosti včetn plateb z bankovních účtu ve prosp ch účtu společnosti „Barella“. S ohledem na shora uvedené vyplývá, že společnost Crofton Invest neprovedla úhradu v miliónových částkách společnosti „Barella“ za údajn dodané zboží uvedené na fakturách p edložených Celnímu ú adu v Ostrav . Z toho d vodu správce dan neosv dčil faktury vydané na společnost Crofton Invest, s.r.o., jako d kazy dle § 31 odst. 4 zákona o spot ebních daních. Jak již bylo uvedeno, správce dan prov oval pohyby na bankovním účtu společnosti „Barella“, vedeného u Komerční banky, a.s., kdy ve výpisech za období od 1.4. do 7.9.2009 nefigurovala společnost Crofton Invest, s.r.o., což podporuje fakt, že tato nebyla odb ratelem zboží od společnosti „Barella“. P íchozí platby na účet společnosti „Barella“ byly zasílány společnostmi Central Rafinery Ltd. a Newington Industries Limited. „Barella“ faktury za odebrané PHM od t chto společností nedoložila Celnímu ú adu Ostrava, ani je nezahrnula do evidence pro da ové účely dle § 100 zákona o DPH. Součet p íchozích plateb výrazn p evyšuje částku uvedenou v da ovém p iznání za duben 2009 za uskutečn ná zdanitelná pln ní. Z faktur za p ijatá pln ní

pokračování

151

sp.zn. 30T 7/2011

p edložených Celnímu ú adu Ostrava bylo zjišt no, že jediným dodavatelem PHM m la být společnost „ČEPRO“, a.s. Dle částek, které zaplatila „Barella“ za nákup PHM uvedených ve výpisu z účtu, se jednalo nejen o platby ve prosp ch společnosti ČEPRO, a.s., ale i platby ve prosp ch společností „EUROJET a PetroJet“. Výše p ijatých pln ní uvedených v da ovém p iznání je však výrazn nižší než součet úhrad za PHM výše uvedeným společnostem. Společnost ČEPRO, a.s., provozující da ový sklad s PHM, byla pro společnost „Barella“ nejv tším dodavatelem PHM a současn zde byly uložené PHM i od ostatních dodavatel , proto byla vyzvána k součinnosti s žádostí o zaslání faktur týkajících se vyúčtování spot ební dan a výpis z klientských účt skladových zásob. Požadované doklady byly zaslány, kdy dle jejich obsahu byl zjišt n rozpor s údaji uvedenými v podaném da ovém p iznání k DPH. „Barella“ uzav ela 16.1.2009 Smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji se společností ČEPRO, a.s., na základ které bylo zboží, tzn. automobilový benzín a motorová nafta, uloženo v da ovém skladu této společnosti – v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . V tomto skladu nakupovala a skladovala společnost „Barella“ zboží ješt od společnosti „EUROJET a PetroJet“. Správce dan , jak již bylo uvedeno, obdržel veškeré doklady (blíže specifikované na č.l. 8375) od společnosti ČEPRO, a.s., z čehož bylo zjišt no, že v m síci dubnu 2009 společnost „Barella“ naskladnila celkem 11.400.000 litr automobilového benzínu a 14.150.296 litr motorové nafty. V další části vytýkacího ízení správce dan rozebírá všechny konkrétní skutečnosti mající vliv na objektivizaci a správnost da ového p iznání se záv rem spočívajícím v tom, že da ový subjekt nedoložil v rohodné a p esv dčivé d kazy prokazující pravdivost údaj v p iznání k DPH za zda ovací období duben 2009, k jejichž doložení byl vyzván, nesplnil tak své zákonné povinnosti p i dokazování. Ze zmín ného vyplývá, že správce dan konstatoval prokazatelný nesoulad mezi skutečností a hodnotami v podaném da ovém p iznání. Míru nesouladu nebylo možno kvantifikovat a nebylo tak možno stanovit základ dan a da dokazováním. Proto správce dan musel p istoupit ke stanovení da ové povinnosti jiným zp sobem podle § 31 odst. 5 – 7 zákona o spot ebních daních za zda ovací období duben 2009 na základ pravomocného platebního vým ru na částku 46.365.332,- Kč (č.l. 9036 – 9037). Další vytýkací ízení ve vztahu ke společnosti – da ovému subjektu „Barella“ prob hlo u téhož správce dan ve dnech 21.12.2009 až 22.7.2010. O zmín ném ízení byla po ízena zpráva o výsledku vytýkacího ízení (č.l. 9050 – 9063). Po obsahové stránce je popsán pr b h vytýkacího ízení zcela shodn jak vytýkací ízení, jež prob hlo ve dnech 25.1.2010 až 30.3.2010 (č.l. 8369 – 8377). V rámci pozd jšího vytýkacího ízení jsou však uvedené aktuální informace – zjišt ní vztahující se k m síci červnu 2009, na což nalézací soud v plné mí e odkazuje. I za této situace došlo ke stanovení da ové povinnosti ve smyslu ustanovení § 31 odst. 5 – 7 zákona o spot ebních daních (stanovení vyšší dan za použití pom cek na základ platebního vým ru k p íslušnému zdanitelnému období). Platební vým ry na DPH za m síc kv ten 2009 byl vym en na částku 60.238.143,- Kč (č.l. 9047 – 9048), za m síc červen 2009 byl vym en ve výši 53.510.614,- Kč (č.l. 9058), za m síc červenec 2009 ve výši 79.993.703,- Kč (č.l. 9073 – 9074). Jak již bylo uvedeno, všechny platební vým ry byly vym ené po p edchozím vytýkacím ízení na základ pom cek. Platební vým r na DPH za m síc srpen 2009 byl vym en ve výši 71.906.032,- Kč (č.l. 9082 – 9083), za m síc zá í 2009 ve výši 43.534.710,- Kč (č.l. 9092 – 9093), za m síc íjen 2009 ve výši

pokračování

152

sp.zn. 30T 7/2011

51.713.464,- Kč (č.l. 9101 – 9102), za m síc listopad 2009 ve výši 105.831.727,- Kč (č.l. 9122 – 9123), za m síc prosinec 2009 ve výši 102.880.579,- Kč (č.l. 9120 – 9121), za m síc leden 2010 ve výši 52.180.394,- Kč (č.l. 9117 – 9118), za m síc únor 2010 ve výši 79.865.626,- Kč (č.l. 9115 – 9116). Ve vztahu k da ovému subjektu „Barella“ byla provedena správcem dan da ová kontrola dan z p idané hodnoty, a to za období 11. až 12.2009, 1. až 2.2010. O zmín né kontrole byla sepsána zpráva, jež se nachází ve spise na č.l. 9104 – 9105. Kontrolu provedla pracovnice správce dan Ing. L. a v podstat se objevují shodné informace ve vztahu k da ovému subjektu tak, jak byly zjišt né a již v rámci vytýkacích ízení či místního šet ení. Da ový subjekt používal kancelá na adrese Martinovská 3168/48 v Ostrav – Martinov minimáln do 15.12.2009, což vyplynulo z místního šet ení v rámci jiného da ového ízení. Da ový subjekt s ohledem na podklady zejména získané od společnosti ČEPRO, a.s., a taktéž i v rámci jiných da ových ízení, se zabýval v r. 2009 a na počátku r. 2010 nákupem a prodejem pohonných hmot. Da ová p iznání k DPH za kontrolovaná období nebyla podána v souladu s ustanovením § 101 odst. 1 zákona o DPH, nebo za p edm tná zda ovací období byla podána na Finanční ú ad Ostrava III až 16.4.2010. Da ová kontrola za zmín né zda ovací období byla zahájena na základ rozhodnutí ze dne 28.5.2010. Da ový subjekt byl vyzván k prokázání údaj uvedených v da ových p iznáních k DPH, a to k p edložení kompletní evidence DPH a kompletních da ových doklad , p íp. jiných d kazních prost edk , jež by osv dčily, že údaje uvedené v da ových p iznáních jsou správné. Správce dan však konstatoval, že da ový subjekt svým povinnostem nedostál, nebo ke kontrole nebyly p edložené žádné doklady, písemnosti či záznamy, a to ani na výzvu. S ohledem na shora uvedené bylo nutno da ovou povinnost stanovit náhradním zp sobem. I toto zjišt ní jednoznačn sv dčí o promyšlenosti, organizovanosti, kooperaci a koordinaci nejen obžalovaného U. jako jednatele společnosti a obžalovaného Z. jako „asistenta editele“, nýbrž všech osob, tzn. zejména obžalovaných, kte í p išli v rámci páchání své trestné činnosti s tímto da ovým subjektem do kontaktu. Aby bylo možno realizovat promyšlené protiprávní jednání, je evidentní, že správce dan nem l mít p ístup ke kompletním da ovým doklad m, jež by prokazovaly a potvrzovaly správnost údaj uvedených v da ových p iznáních. Takovéto doklady totiž nebylo možno p edložit, čehož si obžalovaní U., Z. a dle názoru soudu obžalovaní V. p inejmenším byli pln v domi. Z materiál p edložených správcem dan bylo zjišt no, že da ový subjekt „Barella“ se sama určila za čtvrtletního plátce DPH, podala správci dan da ová p iznání za 1. a 2. čtvrtletí r. 2009 a po upozorn ní podala chybná m síční da ová p iznání za m síce duben, kv ten, červenec 2009 a další m síční p iznání za r. 2009 do m síce listopadu pak ve stanovených zákonných lh tách. Da ová p iznání k DPH se nachází jednak ve svazku H a taktéž jsou součástí spisu, a to p iznání k DPH za 1. čtvrtletí r. 2009 (č.l. 8985 – 8986) s vlastní da ovou povinností 811.775,Kč, za 2. čtvrtletí r. 2009 (č.l. 8987 – 8988) s vlastní da ovou poviností 172.416,- Kč, 19.10.2009 bylo podáno p iznání k DPH za m síc duben 2009 s vlastní da ovou povinností ve výši 297.018,- Kč (č.l. 8991), téhož dne bylo podáno da ové p iznání za m síc kv ten 2009 (č.l. 8992) s vlastní da ovou povinností ve výši 56.702,- Kč, téhož dne, tj. 19.10.2010, za m síc červen 2009 (č.l. 8993) s vlastní da ovou povinností ve výši 41.906,- Kč, 17.12.2009 bylo podáno p iznání k DPH za m síc červenec 2009 (č.l. 8994) s vlastní da ovou povinností ve výši 80.339,- Kč,

pokračování

153

sp.zn. 30T 7/2011

27.1.2010 bylo podáno p iznání k DPH za m síc srpen 2009 (č.l. 8995) s vlastní da ovou povinností 16.107,- Kč, téhož dne bylo podáno da ové p iznání za m síc zá í 2009 (č.l. 8996) s vlastní da ovou povinností ve výši 32.211,- Kč, 27.1.2010 bylo podáno da ové p iznání za m síc íjen (č.l. 8997) s vlastní da ovou povinností ve výši 21.378,- Kč, 16.4.2010 bylo podáno p iznání k DPH za m síce listopad 2009 až únor 2010 s údaji uvedenými v popisu pr b hu skutkového d je, na což nalézací soud odkazuje. Všechna da ová p iznání (11/2009 – 2/2010) potvrdil vietnamský občan Xuan T. G. P evedení obchodního podílu na jmenovaného vietnamského občana již m lo jednoznačn tendenci k definitivnímu „zametení stop“ po společnosti „Barella“, nebo jakékoliv tvrzení o p edání kompletního účetnictví novému jednateli společnosti by z pozice objektivizování bylo tém neuskutečnitelné. Samotná da ová p iznání včetn zajišt ní údaj pro n však nepochybn nevyhotovoval jmenovaný vietnamský občan či event. obžalovaní U. nebo Z. V tomto sm ru nalézací soud odkazuje na výpov obžalovaného Z., který potvrdil aktivity v tomto sm ru obžalovaného Š. a jeho účetní firmy. V rámci stručné rekapitulace je možno dále konstatovat, že popsané chování zástupc podnikatelského subjektu „Barella“ jak v da ovém skladu „ČEPRA“, tak i p i jednáních se zástupci správce dan (Finanční ú ad Ostrava III) jsou velmi netypické. Vzhledem k tomu, že správce dan požádal o součinnost ve smyslu da ových p edpis provozovatele da ového skladu společnost ČEPRO, a.s., bylo z ejmé, že v krátké dob musí dojít ke zjišt ní nesrovnalostí, nebo „Barella“ musela vykázat v nov zavedené p íloze č. 14 informace o pln ní povinností k DPH, a to po uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Správce dan získal informace o celkové výši zaplacené spot ební dan , jež se vázala na množství vybraných výrobk uvedených ze strany provozovatele da ového skladu „pro společnost Barella“. Z toho titulu zástupci da ového subjektu p edkládají správci dan da ové doklady o údajných dodávkách zboží společnosti Crofton Invest jednatele Roberta K., kdy šet ením v rámci součinnosti finančních ú ad bylo zjišt no, že k žádným obchod m mezi ob ma firmami nedošlo. Nalézací soud rovn ž akcentuje, že razítko společnosti Crofton Invest bylo nalezeno v rámci prohlídky nebytových prostor dne 7.10.2010 na V. 453/3 v Krom íži v kancelá i č. 2 v p ízemí, kdy dle sv dkyn Ž. se v této m ly nacházet účetní doklady společnosti „EUROJET či PetroJet“, pro které zpracovává účetnictví. Taktéž byly nalezené soubory ke zmín ným obchodním operacím. Touto problematikou se nalézací soud již zabýval v p edchozích pasážích od vodn ní tohoto rozhodnutí, zejména když poukazoval na vyhodnocení obsahu svazku č. 13, resp. materiál v n m uvedených. V tomto konkrétním p ípad je možno poukázat na č.l. 5037 a dál, 5052 a dál. Ve smyslu zám rné manipulace s da ovým subjektem „Barella“ pak následovaly známé okolnosti ohledn zm ny sídla da ového subjektu „Barella“, jež nebylo oznámeno provozovateli da ového skladu, a taktéž nejasnosti i kolem nového jednatelství ve vztahu k občanovi vietnamské národnosti. Nalézací soud pom rn podrobn a opakovan poukazoval na zám rné a účelové odmítání p edložení kompletních da ových doklad Finančnímu ú adu Ostrava III, nekontaktnost da ového subjektu pro správce dan , včetn následné ztráty účetnictví společnosti „Barella“. Z výpov dí správc dan (Ing. L., Ing. T., Ing. J.) bylo mj. zjišt no, že tito blíže nezkoumali p íchozí platby na účet společnosti „Barella“, kdy se jednalo zejména o platby z bankovního účtu společnosti Newington Industries Limited (v r. 2009 cca 7 mld. Kč), vycházeli z toho, že tyto finanční prost edky byly poukázány v souvislosti s obchodováním s minerálními oleji. Soud I. stupn zastává stanovisko, že po d sledném

pokračování

154

sp.zn. 30T 7/2011

vyhodnocení provedeného dokazování se znalostí celé problematiky je vyloučeno, aby se jednalo ze strany společnosti Newington Industries Limited o p jčku společnosti „Barella“. V rozhodném období posledn zmín ná společnost byla článkem et zce, jež se zabývala obchodováním s minerálními oleji pod vedením zejména Romana a Radomíra V. Podstatnou část trestního spisu tvo í materiály – d kazy povahy listinné, jež byly oficiální cestou p edložené či zaslané a již orgán m činným v p ípravném ízení, event. nalézacímu soudu společností ČEPRO, a.s. Zmín né materiály se nachází zejména ve svazku 18 – 22,29. P estože všechny tyto materiály, jak již zmín no, byly p edány oficiální cestou, ve vyšet ovacím spise se nachází kopie, nikoliv originály. Obžalovaní prost ednictvím svých obhájc již p i seznámení s výsledky vyšet ování a posléze v pr b hu dokazování požadovali p edložit originály t chto dokument , a proto soud oslovil obchodní společnost ČEPRO, a.s. (č.l. 13195) s požadavkem p edložení originál n kterých podstatných dokument . Obchodní společnost žádosti vyhov la a p edala soudu materiály s pr vodním dopisem ze dne 15.8.2012 (č.l. 13383) včetn dvoustránkové p ílohy č. 1 obsahující celkem 35 položek (č.l. 13384 – 13385), v rámci kterých byly zadokumentované p edávané materiály. Tyto originály materiál z ČEPRA, a.s., tvo í p ílohu č. 10 (když soud disponoval s originály materiál , bylo nutno obžalované včetn jejich obhájc opakovan upozor ovat na možnost nahlédnutí do t chto originál , které má již soud k dispozici, p esto toho využili toliko n kte í). V rámci následující části od vodn ní tohoto rozhodnutí bude poukázáno na n které podstatné materiály, které budou akcentovány a jež se vztahují ke společnosti „Barella“. Rámcová kupní smlouva č. 23557 o dodávkách ropných produkt velkoobchodním zp sobem mezi smluvními stranami, a to ČEPRO, a.s. (prodávající) a Barella, s.r.o. (kupující) byla uzav ena dne 16.1.2009, kdy za společnost „Barella“ tuto uzav ela a podepsala jednatelka společnosti Monika O. (č.l. 6636 a dál, originál p íloha č. 10). P edm tem této smlouvy – článek I. byl závazek prodávajícího dodávat kupujícímu za stanovených podmínek určených touto smlouvou ropné produkty (dále jen „zboží“) a závazek kupujícího zboží odebírat a platit za n prodávajícímu dohodnutou kupní cenu. Zbožím se rozumí jednotlivé ropné produkty. Nalézací soud akcentuje, že z t chto smluvních ujednání je z ejmé, že se jednalo o dodávky zboží a nikoliv o poskytování služeb. Taktéž je ve zmín né smlouv zakotveno, že za zdanitelné pln ní se považuje datum uskutečn ní každé samostatné dodávky zboží dohodnuté a uskutečn né na základ objednávky kupujícího dle této smlouvy. Nedílnou součástí jsou p íloha č. 1 – obchodní a technickododací podmínky a p íloha č. 2 – seznam osob oprávn ných k vystavování a podpisu objednávek. Z citované p ílohy č. 1 mj. vyplývá, že jednotlivé dodávky zboží se uskuteč ují na základ jednotlivých písemných objednávek kupujícího v souladu s pravidly a podmínkami upravenými rámcovou kupní smlouvou včetn dalších p íloh. Objednávky jsou závazné a mohou být zasílány poštou, faxem, emailem, prost ednictvím elektronického objednávkového systému MARS nebo jinou dohodnutou formou na centrální dispečink prodávajícího. Dle bodu 1.2 citované smlouvy, resp. p ílohy č. 1, musí objednávka obsahovat: název zboží, množství zboží, určení místa dodání zboží, a) bulk – p ekup zboží v systému ČEPRA, b) p i odb ru v par.EXW=výdejní terminál prodávajícího, c) p i odb ru v par.DDU=adresu místa dodání, datum odb ru zboží kupujícím na stanoveném míst dodání zboží, jméno objednávající osoby, p i odb ru v par.EXW název a DIČ dopravce a číslo

pokračování

155

sp.zn. 30T 7/2011

čipové identifikační karty idiče, který pro zboží p ijede, p i odb ru v par.DDU jméno osoby oprávn né k p evzetí zboží v míst dodání. V p ípad zaslání objednávky prost ednictvím systému MARS je tato podepisována elektronickým podpisem (č.l. 6641 a dál, originál p íloha č. 10). Nalézací soud akcentuje, že p edm tem daného konkrétního smluvního ujednání je tedy dodání zboží s místem pln ní v da ovém skladu. Seznam osob oprávn ných k vystavování objednávek je zadokumentován v p íloze č. 2. Od 16.1.2009 jednatelkou společnosti byla oprávn ná osoba za společnost „Barella“ Pavel H. (č.l. 6647), od 1.2.2009 mají jednatelkou společnosti toto oprávn ní ud leno obžalovaní Jan H. (e-mailová adresa xxx@xxx) a Dušan G. (e-mailová adresa xxx@xxxx). Od 14.2.2009 objednávky byli oprávn ní vystavovat obžalovaní Jan H. a Dušan G. (stejné kontaktní e-mailové adresy, č.l. 6652). Toto oprávn ní však již bylo vystaveno jednatelem společnosti „Barella“ obžalovaným Evženem U. 14.2.2009 obžalovaný U. svým prohlášením (č.l. 6653) upravil v odstavci VII. p ílohy č. 1 Rámcové kupní smlouvy č. 23557 z 16.1.2009 bod 7.2. tak, že pro komunikaci mezi smluvními stranami jsou v p ípad kupujícího – „Barella“ oprávn ni a to Roman Z., Dušan G., Jan H., Evžen U., jako kontaktní e-mailové adresy jsou op tovn uvedené shodné adresy H. a G., a dále e-mailové adresy: xxx@xxx, xxx@xxx. 19.10.2009 obžalovaný U. zplnomocnil obžalovaného Romana Z. k zastupování společnosti „Barella“, a to ke všem jednáním spojeným s objednáváním a uvol ováním PHM ve společnosti ČEPRO, a.s., v rámci výše uvedené smlouvy a dále p i všech administrativních a organizačních záležitostech (č.l. 6654). V souvislosti s citovanou rámcovou kupní smlouvou je možno ješt zmínit, že dne 15.4.2010 společnost ČEPRO, a.s., dala výpov z této smlouvy společnosti „Barella“ ze dne 16.1.2009 s tím, že tato bude ukončena s jednom síční výpov ní lh tou, jež počíná b žet od prvního dne m síce následujícího po doručení písemné výpov di druhé smluvní stran . Posledn citované materiály jsou, jak již bylo zmín no, k dispozici i v originále – p íloha č. 10. Dne 16.1.2009 byla uzav ena Smlouva o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 23559 mezi obchodními společnostmi, a to ČEPRO, a.s., a Barella, s.r.o. (jako klient). Zmín nou smlouvu za společnost „Barella“ podepsala jednatelka společnosti Monika O. (č.l. 7030 a dál, všechny materiály týkající se této smlouvy jsou k dispozici rovn ž v originále – p íloha č. 10). Nedílnou součástí smlouvy jsou p ílohy č. 1 – 13. Z t chto materiál je možno akcentovat v podstat hned první v tu z citované smlouvy č. 23559, ze které vyplývá, že společnost „ČEPRO“ se zavazuje za podmínek sjednaných v této smlouv na žádost klienta od klienta naskladnit v n kterém z expedičních míst určené druhy minerálních olej (zboží) do svého skladovacího systému a na žádost klienta stejné množství zboží stejného druhu v n kterém z expedičních míst vyskladnit klientovi. Z citovaného ustanovení vyplývá, že klient má nárok na vyskladn ní shodného množství a druhu zboží, jež bylo v rámci podmín ného osvobození naskladn no. V článku II., bod 2.5.5. dané smlouvy je ujednáno, že „zboží bude klientovi ze skladovacího systému vyskladn no v jakosti odpovídající ČSN a EN platných v dob vyskladn ní zboží klientovi“. Pokud tedy m lo dojít ke zm n jakosti či parametr mezi naskladn ným a vyskladn ným zbožím, jedná se pouze o technologickou souvislost, kdy se nap . v pr b hu skladování zm ní technické normy či dojde k technologickým ztrátám, což eší rovn ž body 2.5.6 a 2.5.7 dané smlouvy. To, že p i vyskladn ní nem že jít o identické zboží, které bylo naskladn no, nemá na posouzení dané v ci vliv. Skutečnost, že se m že jednat pouze o zboží druhov a kvalitativn stejné, nikoliv identické, vyplývá ze samotného principu smluvního ujednání, kdy klient naskladní

pokračování

156

sp.zn. 30T 7/2011

své zboží na jednom z expedičních míst a v n kterém z expedičních míst své zboží vyskladní. V p ípad da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., se jedná o skladovací systém, kdy se jednotlivé nádrže na skladování minerálních olej nacházejí ve více provozních skladech této společnosti a tyto provozní sklady jsou propojeny produktovodním systémem a naskladn ní a vyskladn ní probíhá na jednotlivých expedičních místech (tyto skutečnosti plynou z článku I. 1.2.2 dané smlouvy). Tento systém skladování tudíž vylučuje to, aby byly vyskladn ny zcela identické PHM, které byly naskladn ny. Nalézací soud si je v dom toho, že v článku I. 1.1 – p edm t smlouvy je uvedeno, že smluvní strany se dohodly na tom, že tato smlouva je uzavírána jako smlouva nepojmenovaná dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku a má charakter „tzv. nep ímé úschovy (depositum irregulare). I v pr b hu dokazování se obhajoba zabývala institutem nep ímé úschovy, avšak aniž by nalézací soud rozvíjel teoretickoprávní úvahy, zaujal toto stanovisko. S ohledem na p edm t smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji je irelevantní zabývat se otázkou, jak vyložit text smlouvy, v níž je doslova uvedeno, že smlouva „má charakter tzv. nep ímé úschovy (depositum irregulare)“, nebo práv ze zn ní smlouvy, které tomuto textu p edchází, je naprosto vyloučeno, aby se mohlo jednat o takový typ smlouvy, kdy bude klientovi vyskladn no zcela identické zboží, které naskladnil. Touto problematikou se soud zabýval již shora, na což odkazuje. Vyskladn ní zboží prost ednictvím automobilových cisteren a železničních cisteren je upraveno v článku II. bod 2.8, kdy „ČEPRO“ se zavazuje klientovi vydat skladované zboží v p íslušném expedičním míst na základ p íkazu k vyskladn ní (p íloha č. 5 smlouvy). P íkaz k vyskladn ní zboží cisternou je oprávn na vystavit a zaslat oprávn ná osoba k vyskladn ní, zapsaná v seznamu oprávn ných osob, a to faxem nebo prost ednictvím elektronické pošty. V bod 2.8.6 je uvedeno, že zboží se považuje za vyskladn né ze skladovacího systému v okamžiku jeho načerpání do automobilové/železniční cisterny uvedené v p íkazu k vyskladn ní zboží. Postup p i vyskladn ní zboží do automobilové cisterny je upraven v p íloze č. 12 této smlouvy. V článku III. se společnost ČEPRO, a.s., zavázala vést evidenci o objemu a stavu zásob naskladn ného a vyskladn ného zboží na tzv. klientském účtu. Článek IV. upravuje možnost postoupení pohledávky klienta za "ČEPREM“, kdy klient je oprávn n postoupit svoji pohledávku za „ČEPREM“ na vyskladn ní zboží (či jeho části), které je uloženo ve skladovacím systému „ČEPRA“, t etí osob . Postoupení pohledávky je v či „ČEPRU“ účinné pouze za spln ní všech v tomto bod uvedených podmínek, mj. se požadovalo, aby klient i t etí osoba m li s „ČEPREM“ uzav enou platnou smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Pokud p esto došlo k postoupení pohledávek, kdy t etí osoba nem la uzav enou zmín nou smlouvu, pak toto postoupení bylo sice platné, ale nikoliv účinné práv z d vodu absence této smlouvy. Dále se požadovalo, aby t etí osoba Uhradila p íslušné poplatky, aby klient a t etí osoba „ČEPRU“ doručili písemné potvrzení ve form uvedené v p íloze č. 14 této smlouvy potvrzující postoupení pohledávky za „ČEPREM“ na vyskladn ní zboží s tím, že postoupená pohledávka nabude v či „ČEPRU“ účinnosti nejd íve dne, kdy bude toto potvrzení o postoupení pohledávky „ČEPRU“ doručeno. V p ípad nespln ní kterékoliv v tomto ustanovení uvedené podmínky bude „ČEPRO“ i po doručení potvrzení o postoupení pohledávky považovat za osobu oprávn nou nakládat s pohledávkou na vyskladn ní zboží pouze a výlučn klienta. V bod 5.9 citovaného článku byla zakotvena problematika zaplacení spot ební dan , kdy z tohoto ustanovení se zjiš uje, že klient se smluvn zavázal společnosti „ČEPRO“ zaplatit spot ební da z vyskladn ného zboží ve výši stanovené zákonem o spot ebních daních, kdy zp sob zajišt ní

pokračování

157

sp.zn. 30T 7/2011

spot ební dan bylo výlučn v rozhodnutí společnosti „ČEPRO“. Z již zmi ovaných p íloh č. 1 – 13 je možno akcentovat p ílohu č. 4 a 6, ze které je zjišt no, že osoby oprávn né k naskladn ní zboží v souvislosti se společností „Barella“ byly od 26.1.2009 Pavel H. a Dušan G. V p íloze č. 11 – postup p i vyskladn ní zboží do automobilových cisteren je uvedeno, že klient vystaví a doručí p íkaz k vyskladn ní zboží (objednávku) dle p íslušných ustanovení smlouvy o poskytování služeb … Nalézací soud akcentuje práv toto zn ní z toho d vodu, že i problematika „p íkazu k vyskladn ní a objednávka“ byla v rámci dokazování u hlavního líčení probírána, ešena a namítána. Dne 7.4.2009 ČEPRO, a.s., dalo výpov ze smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 23559 společnosti „Barella“ s tím, že tento vztah skončí uplynutím t ím síční výpov dní lh ty, která počíná b žet prvního dne m síce následujícího po m síci, ve kterém byla tato výpov doručena. 23.4.2009 za společnost „Barella“ tuto výpov p evzal H. (č.l. 7053). 13.8.2009 došlo k uzav ení nové Smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25252 mezi obchodními společnostmi, a to ČEPRO, a.s., a Barella, s.r.o. (klient). Zmín nou smlouvu podepsal za klienta jednatel společnosti obžalovaný Evžen U. (č.l. 7054 a dál), originál této smlouvy včetn dalších citovaných materiál se nachází v p íloze č. 10. Ob smlouvy ze dne 16.1.2009 a posléze z 13.8.2009 jsou po obsahové stránce zcela totožné s výjimkou n kterých zm n či dopln ní, nap . v článku II., bod 2.11 se klient, tzn. „Barella“ zavázal poskytnout společnosti ČEPRO, a.s., na její žádost bez zbytečného odkladu veškeré informace o pln ní svých povinností k dani z p idané hodnoty v souvislosti s obchody se zbožím, které klient po dobu trvání této Smlouvy uskuteční, včetn p esné specifikace p edávání pot ebných informací. V článku IV. je nov zakotven pod bodem 4.1.3 poplatek ve výši 1.000,- Kč za každé jednotlivé postoupení pohledávky za „ČEPREM“ na vyskladn ní zboží, které je uloženo ve skladovacím systému „ČEPRA“, kdy toto je oprávn no účtovat postupiteli administrativní poplatek ve výši 1.000,- Kč. V článku IX. v bod 9.3.2 ČEPRO, a.s., je oprávn no a klient bere na v domí a souhlasí s tím, aby ČEPRO, a.s., informace zjišt né na základ ustanovení 2.11 této smlouvy dle svého uvážení p edávalo orgán m ve ejné správy, a to i bez jejich výzvy či dožádání, a činilo na základ t chto informací jakákoliv podání a podn ty v či t mto orgán m. Nov je zavedená p íloha č. 14 – „informace o pln ní povinností k dani z p idané hodnoty“. Ve smlouv ze dne 13.8.2009 v rámci p ílohy č. 6 – seznam osob oprávn ných k vyskladn ní zboží je mimo Dušana G. op tovn uveden i obžalovaný Jan H. včetn e-mailové adresy xxx@xxx (č.l. 7071). Nalézací soud dále konstatuje, že e-mailová adresa obžalovaného Jana H. se objevuje v r znou dobu a v r zných souvislostech. Krom již citované p ílohy č. 6 ke smlouv o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji podepsané jednatelem U. (č.l. 7071) se stejný kontakt nachází i v p íloze č. 2 – seznam osob oprávn ných k vystavování objednávek ze dne 1.2.2009, podepsanou jednatelkou O., tvo ící p ílohu k rámcové kupní smlouv č. 23557 ze dne 16.1.2009 (č.l. 6651) a dále v p íloze č. 2 – seznam osob oprávn ných k vystavování objednávek ze dne 14.2.2009, kdy tuto p ílohu již podepsal jednatel U., vždy za společnost „Barella“. Shodný mailový kontakt v souvislosti s osobou obžalovaného Jana H. je uvád n i v rámci „prohášení“ ze dne 14.2.2009, na základ kterého dochází k úprav v odstavci VII., p íloha č. 1 Rámcové kupní smlouvy č. 23557 z 16.1.2009 (č.l. 6653). Dle názoru nalézacího soudu se rozhodn již nejedná o n jakou náhodu, nebo tento kontakt musel jednatel m společnosti obžalovaný H. sd lit osobn , v krajním p ípad

pokračování

158

sp.zn. 30T 7/2011

s ním musel souhlasit. Ve vztahu k obžalovaným Z. a U. dále možno odkázat na plnou moc z 18.1.2010, na základ které jednatel společnosti „Barella“ Evžen U. zplnomoc uje Romana Z. pro účely školení o vypl ování p ílohy č. 14 v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Z téhož dne obžalovaný Roman Z. podepsaným prohlášením potvrdil svou aktivní účast na zmín ném proškolení. 16.4.2010 společnost ČEPRO, a.s., odstoupilo od smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25252 ze dne 13.8.2009. Nalézací soud shora poukázal na „smlouvy“, jež byly uzav ené se společností ČEPRO, a.s., kdy druhým účastníkem byla společnost Barella, s.r.o., budou nyní akcentovány i p íslušné „smlouvy“, kdy jedním z účastník budou společnosti PetroJet, s.r.o., a EUROJET, s.r.o. Dne 31.12.2007 byla uzav ena Smlouva o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 20235 mezi obchodními společnostmi, a to ČEPRO, a.s., a PetroJetem, s.r.o. (jako klient). Za „PetroJet“ smlouvu podepsal Roman V. jako jednatel společnosti, kdy i tato smlouva má 13 p íloh (č.l. 7210 – 7248, originál p íloha č. 10). 7.4.2009 společnost „ČEPRO“ podalo výpov z p edm tné smlouvy společnosti „PetroJet“ s tím, že t ím síční výpov dní lh ta počíná b žet prvního dne m síce následujícího po m síci, ve kterém byla tato výpov doručena. Výpov byla doručena 24.4.2009 (č.l. 7249). Dne 4.8.2009 byla uzav ena nová Smlouva o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25227 mezi obchodními společnostmi, a to ČEPRO, a.s., a PetroJet, s.r.o. (jako klient). Zmín nou smlouvu za společnost „PetroJet“ op tovn podepsal jednatel společnosti Roman V. (č.l. 7274). Nedílnou součástí této smlouvy jsou i její p ílohy č. 1 – 14 (č.l. 7250 – 7291, originály viz. p íloha č. 10). Nalézací soud akcentuje, že tato smlouva je po obsahové stránce zcela shodná jako smlouva, kterou s „ČEPREM“ m la uzav ená společnost „Barella“ 13.8.2009 včetn 14 p íloh. Podle seznamu osob oprávn ných k naskladn ní zboží (p íloha č. 4) a k vyskladn ní zboží (p íloha č. 6) jsou uvedené osoby obžalovaných Dušana G. a Romana V. Společnost ČEPRO, a.s., p edložila rovn ž v originále další p ílohu č. 4 a p ílohu č. 6 ke smlouv o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, tzn. seznam osob oprávn ných k naskladn ní a vyskladn ní zboží, kde krom již zmín ných Dušana G. a Romana V. je uveden rovn ž obžalovaný Jan H., u kterého je uvedena mailová adresa xxx@xxx. Dne 26.1.2010 byl podepsán dodatek č. 1 ke Smlouv č. 25227 (č.l. 7399 – 7405) originál v p íloze č. 10), v rámci kterého jsou upravené n které drobn jší zm ny, a taktéž byla nov dopln na p íloha č. 15 – seznam p íjm a výdaj biosložek. 22.6.2010 společnost ČEPRO, a.s., dalo výpov „PetroJetu“ ze smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji (č.l. 7796). Rámcová kupní smlouva č. 15994 o dodávkách ropných produkt velkoobchodním zp sobem mezi smluvními stranami, a to ČEPRO, a.s. (prodávající), a PetroJet, s.r.o. (kupující) byla uzav ena dne 8.2.2006, kdy za společnost „PetroJet“ tuto uzav el a podepsal jednatel společnosti obžalovaný Roman V. Součástí této smlouvy jsou p ílohy č. 1 – 2 (č.l. 10141 – 10154, originál – p íloha č. 10). V článku I – p edm t smlouvy je zakotveno, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu ropné produkty (zboží) specifikované touto smlouvou a p evést na n ho vlastnické právo k tomuto zboží a kupující se zavazuje zaplatit dohodnutou kupní cenu. Nalézací soud i v souvislosti s touto kupní smlouvou akcentuje, že z t chto smluvních ujednání je z ejmé, že se jednalo o dodávky zboží,

pokračování

159

sp.zn. 30T 7/2011

nikoliv o poskytování služeb. I zde je zakotveno, že za zdanitelné pln ní se považuje každá samostatná dodávka zboží dohodnutá a uskutečn ná na základ objednávky kupujícího dle této smlouvy. Místem určení dodání zboží je provozovna kupujícího nebo výdejní terminál prodávajícího (článek V 5.2, č.l. 10145). K rámcové kupní smlouv č. 15994 bylo uzav eno 16 dodatk , které tvo í část p ílohy č. 10. Z t chto dodatk je možno akcentovat dodatek č. 6 ze dne 31.12.2007 (č.l. 10155 – 10162, p íloha č. 10) a na n j navazující úpravu, jež se vztahuje k článku VII – další ujednání, bod 7.2, par. 2 (č.l. 10163, originál p íloha č. 10), kdy tento bod zní: 7.2 veškerá komunikace mezi smluvními stranami v záležitostech týkajících se této rámcové kupní smlouvu včetn jejich p íloh, zasílání cen atd., musí být učin na v písemné form , nevyplývá-li z textu smlouvy n co jiného, a musí být doručena osobn nebo prost ednictvím doporučené pošty, faxem nebo e-mailem na níže uvedené adresy: a) ČEPRO, a.s., dále je uvedena kontaktní adresa vztahující se k prodávajícímu, a za b) v p ípad kupujícího PetroJet, s.r.o., dále je uvedeno sídlo a telefonické spojení včetn spojení faxového a taktéž e-mail: xxx@xxx; xxx@xxx; xxx@xxx; dále je uvedeno „k rukám p. Roman V., p. Dušan G., p. Radomír V.“, tuto zm nu podepsal v Praze 2.1.2008 Roman V. jako jednatel společnosti PetroJet, s.r.o. Soudem ov ená kopie se nachází ve spise na č.l. 10163, originál je součástí p íloh č. 10. Nalézací soud považuje tento materiál za velmi d ležity, nebo potvrzuje aktivity obžalovaného Radomíra V., které tento po celou dobu popírá. P estože jednotlivé rámcové kupní smlouvy jsou z r zného data, po obsahové stránce jsou velmi obdobné, z čehož je možno dovodit, že nejen obžalovaný Roman V., nýbrž i obžalovaný Radomír V. p esn v d li, co je smyslem této smlouvy a jak se má postupovat. Dne 31.12.2007 byla uzav ena Smlouva o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 202304 mezi obchodními společnostmi ČEPRO, a.s., a EUROJET, s.r.o. (jako klient). Zmín nou smlouvu za společnost „EUROJET“ podepsal jednatel společnosti obžalovaný Roman V. Nedílnou součástí této smlouvy jsou i její p ílohy č. 1 – 13 (č.l. 7295 – 7334, originály se nachází v p íloze č. 10). Po obsahové stránce se nalézací soud touto smlouvou již zabýval a proto na záv ry odkazuje. Dne 7.4.2009 ČEPRO, a.s., dalo výpov ze smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 20234 se stejnou výpov dní lh tou tak, jak v p ípad „PetroJetu“. Společnost „EUROJET“ výpov p evzala 24.4.2009 (č.l. 7335, p íloha č. 10). Rámcová kupní smlouva č. 18890 o dodávkách ropných produkt velkoobchodním zp sobem mezi smluvními stranami, a to ČEPRO, a.s. (prodávající), a EUROJET, s.r.o. (kupující), byla uzav ena dne 29.5.2007, kdy za společnost „EUROJET“ tuto uzav el a podepsal jednatel společnosti Roman V. (č.l. 10171 – 10185, p íloha č. 10). Akcentovat je možno pouze tolik, že zmín ná smlouva m la jako nedílnou součást dv p ílohy, z čehož mj. vyplynulo, že jako osoby oprávn né k vystavování objednávek jsou za společnost „EUROJET“ obžalovaný Roman V. a Dušan G. Na tuto rámcovou smlouvu navazovaly posléze dodatky č. 1 – 3, které však nebyly zásadní. Obsahem rámcové kupní smlouvy se soud rovn ž již zabýval v souvislosti se společností „Barella“, a proto na takto učin né záv ry odkazuje. Následn bude poukázáno na další d kazy povahy listinné, získané oficiální cestou od společnosti ČEPRO, a.s.

pokračování

160

sp.zn. 30T 7/2011

Vzhledem k tomu, že dne 13.8.2009, jak již bylo uvedeno, došlo k uzav ení nové Smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25252 mezi obchodními společnostmi „ČEPRO“ a „Barella“, byla nov zavedena p íloha č. 14, oficiáln označována jako „informace o pln ní povinnosti k DPH“. Zmín ná p íloha je součástí trestního spisu a vztahuje se nejd íve k m síci zá í 2009, nebo dosud tato povinnost pro klienta zmín né smlouvy nevyplývala. P ílohu č. 14 získaly orgány činné v trestním ízení ve vztahu k da ovému subjektu „Barella“ od společnosti „ČEPRO, a.s.“, a taktéž od správce dan Finančního ú adu Ostrava III (č.l. 9146 a dál), nebo správce dan se obrátil na společnost ČEPRO, a.s., o součinnost, a tudíž zmín né p ílohy č. 14 taktéž získal. „Barella“ jako účastník smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25252 musela vykazovat informace o pln ní povinnosti k DPH, a to po uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Pokud obžalovaný Radomír V. po zprocesn ní d kaz povahy listinné obsahující svazek č. 18 v rámci vyjád ení dle § 214 tr. . uvedl, že ze zmín né p ílohy č. 14 nevyplývá její jasný smysl a účel, tak k tomu nalézací soud konstatuje, že klient citované smlouvy, v tomto konkrétním p ípad společnost „Barella“, pokud uzav ela p íslušnou smlouvu se společností ČEPRO, a.s., zavázala se k vypl ování zmín né p ílohy č. 14. Ve sloupci označeném „množství vyskladn né“ se m lo uvést pouze množství zboží v litrech, vyskladn né v daný den z da ového skladu „ČEPRO“, a zárove uvoln né do volného da ového ob hu (soud vychází z vysv tlení k p íloze č. 14, vyplývajícího ze samotného vzoru a nacházejícího se nap . na č.l. 7075 v.t.). Ve sloupci „forma vyskladn ní“ se m la uvést zkratka „VDO“ (volný da ový ob h), ve sloupci „prodán v m síci“ se m lo uvést množství zboží v litrech, které bylo v m síci vyskladn ní z da ového skladu „ČEPRO“ dodáno klientem t etí osob . Jestliže zboží nebylo klientem v daném kalendá ním m síci dodáno t etí osob , m la se uvést v tomto sloupci „0“. Pokud zboží bylo v daném kalendá ním m síci klientem dodáno jen částečn , m la se uvést jen hodnota zboží dodaného t etí osob . V p ípad , že zboží klientem bylo prodáváno p es čerpací stanice či bylo p ed jejich dodáním t etí osob skladováno, postupoval klient p i vypl ování množství zboží dodaného t etí osob na základ metody FIFO. Ve sloupci „p iznaná výše DPH“ se m la uvést částka DPH, kterou klient deklaroval ve svém DPH, p iznání za m síc, ve kterém došlo k vyskladn ní z da ového skladu „ČEPRO“, z titulu zboží vyskladn ného v uvedený den a dodaných klientem t etím osobám. Jestliže klient dodal zboží do jiného členského státu nebo je vyvezl mimo EU a splnil podmínky pro osvobození od DPH, bylo nutno zde uvést zkratku „EX“. Ve sloupci „p iznaná DPH za minulá období“ bylo nutno uvést jednou částkou výše DPH, kterou klient deklaroval ve svém DPH p iznání za tento kalendá ní m síc, p ičemž se tato DPH vázala ke zboží vyskladn nému v režimu volného da ového ob hu z da ového skladu ČEPRO v n kterém z p edcházejících období. Práv tyto údaje mohly být nápomocné správci dan p i objektivizaci da ové povinnosti a v bec podnikatelských aktivit da ového subjektu. Zmín ná p íloha č. 14 za m síce zá í – prosinec 2009 se nachází ve spise na č.l. 6457 – 6475, za m síce leden 2010 – b ezen 2010 na č.l. 9154 – 9156 v.t., p ičemž za m síc únor – b ezen 2010 na t chto p ílohách chyb lo razítko Barella, s.r.o., a podpis z ejm vietnamského jednatele. Z citované p ílohy č. 14 je možno poukázat nap . na m síc listopad 2009, kdy je uvedena výše p iznané DPH, a to částkou 74.699.105,03 Kč, a to za benzín, za listopad ve stejném m síci je uvedena výše p iznané DPH 103.260.486,- Kč (č.l.

pokračování

161

sp.zn. 30T 7/2011

6467 – 6468). Obžalovaný Roman Z. opakovan tvrdil, že p ílohy č. 14 pro společnost ČEPRO, a.s., vypl oval po domluv a dle pokyn spoluobžalovaného Š. Zda množství odebraného zboží uvedené v této p íloze odpovídalo skutečn odebranému množství PHM, neví. Citované p ílohy, jakož i další materiály, kde byl nutný podpis U., postupoval tak, že se s tímto dohodl na sch zce, zajel za ním a U. materiály podepsal. Následné doklady prokazují fakturaci spot ební dan ze strany společnosti ČEPRO, a.s., ve vztahu ke společnosti „Barella“ zálohovou formou a posléze souhrnn za p íslušný m síc podle množství vyskladn ného benzínu a motorové nafty pro tuto obchodní společnost. Problematika zaplacení spot ební dan byla zakotvena ve Smlouv o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji a již č. 23559 nebo 25252, a to v článku V bod 5.9. Z tohoto ustanovení je možno zjistit, že klient se smluv zavázal společnosti ČEPRO, a.s., zaplatit spot ební da , kdy zp sob zajišt ní spot ební dan bylo výlučn v rozhodnutí společnosti ČEPRO, a.s. Pokud klient zmín nou smlouvu podepsal, tzn. souhlasil se všemi podmínkami ve smlouvách uvedenými, musel respektovat i zp sob placení spot ební dan , za kterou v K. fázi ve vztahu ke správci spot ební dan odpovídal provozovatel da ového skladu, tj. společnost ČEPRO, a.s. Jednotlivé zmín né faktury za m síce duben 2009 – b ezen 2010 vyhotovené společností ČEPRO, a.s., ve vztahu ke společnosti „Barella“, jakožto zákazníkovi, se nachází ve spise na č.l. 6486 – 6514, na což v detailech nalézací soud odkazuje, nebo výše spot ební dan nebyla p edm tem tohoto trestního ízení. Po vyhodnocení provedeného dokazování vzal nalézací soud za prokázáno (což m lo odezvu i v popisu pr b hu skutkového d je), že ….. postupn formáln p evedli v rámci da ového skladu pohledávky „Petrojetu“ za společností „ČEPRO“ na vyskladn ní minerálních olej z da ového skladu do volného da ovéh oob hu, když postoupili pohledávky na vyskladn ní celkem 327.232.296 litr minerálních olej , z toho 136.765.000 litr BA 95 a 190.467.296 litr NM p ímo z klientského účtu společnosti „Petrojet“ na klientský účet jimi ízené společnosti „Barella“, dále pak ve stejném postavení oba obžalovaní Roman V. a Radomír V. postoupili na klientský účet společnosti „Barella“ pohledávky na vyskladn ní 8.250.000 litr minerálních olej , z toho 2.350.000 litr BA 95 a 5.900.000 litr NM z klientského účtu jimi ovládané obchodní společnosti „EUROJET“ …., když dalších 122.240.020 litr minerálních olej , z toho 47.620.020 litr BA 95 a 74.620.000 litr NM získali na klientský účet společnosti „Barella“ nákupy v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan od společnosti „ČEPRO“ p ímo společnosti „Barella“, čímž v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan nákupem a formálním p evodem dostali na klientský účet společnosti „Barella“ celkem 457.722.316 litr minerálních olej …. Ve shora uvedené souvislosit nalézací soud odkazuje na da ové doklady – faktury o nákupu vybraných výrobk společnosti „Barella“ od dodavatele společnosti ČEPRO, a.s., za ceny podle m rných jednotek včetn 19 % DPH, ale bez spot ební dan , p ičemž v dokladech je výslovn uvedeno, že se jedná o p ekupy v rámci da ového skladu. Citované originály faktur za m síce duben 2009 – listopad 2009 se nachází ve spise na č.l. 6515 – 6635, kopie v p íloze označené L, a taktéž je možno vycházet z originálu výpisu z klientského účtu pro firmu Barella, s.r.o., za m síc duben 2009 – b ezen 2010 (č.l. 7076 – 7103). Z t chto doklad bylo

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

162

objektivizováno uvád né množství, tj. 122.240.020 litr 147.620.020 litr BA 95 a 74.620.000 litr NM.

minerálních olej ,

Z již zmín ného výpisu z klientského účtu pro firmu Barella, s.r.o., za m síc duben 2009 – b ezen 2010 (č.l. 7076 a dál, originály výpisu) je možno objektivizovat množství naskladn ných minerálních olej , resp. BA 95 a NM na již zmín ný klientský účet společnosti „Barella“. Z t chto d kaz povahy listinné bylo zjišt no, že v období od dubna 2009 do července 2009 bylo naskladn no nákupem od „EUROJETU“ (je citován zmín ný výpis) celkem 8.250.000 litr minerálních olej , z toho 2.350.000 litr BA 95 a 5.900.000 litr NM. Ze stejného materiálu bylo dále zjišt no, že za období od dubna 2009 do b ezna 2010 bylo „naskladn no nákupem od PetroJetu“ celkem 327.232.296 litr minerálních olej , z toho 136.765.000 litr BA 95 a 190.467.296 litr NM. V rozhodném období se v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan objevilo nákupem a formálním p evodem na klientském účtu společnosti „Barella“ celkem 457.722.316 litr minerálních olej , z toho 186.735.020 litr BA 95 a 270.987.296 litr NM. Dále je možno odkázat na níže uvedenou p ehlednou tabulku. Minerální oleje p evedené a získané na klientský účet společnosti Barella v da ovém skladu společnosti ČEPRO v režimu podmín ného osvobození od dan m síc

duben 2009

kv ten 2009

červen 2009

červenec 2009

srpen 2009

zá í 2009

BA 95

NM

Celkem BA 95 + NM

[litry 15°C]

[litry 15°C]

[litry 15°C]

ČEPRO.

5 100 000

5 250 000

10 350 000

PetroJet

5 300 000

6 900 296

12 200 296

EUROJET

1 000 000

2 000 000

3 000 000

Celkem

11 400 000

14 150 296

25 550 296

ČEPRO

4 700 000

11 250 000

15 950 000

PetroJet

5 800 000

7 050 000

12 850 000

EUROJET

500 000

500 000

1 000 000

Celkem

11 000 000

18 800 000

29 800 000

ČEPRO

4 550 000

9 100 000

13 650 000

PetroJet

4 100 000

5 950 000

10 050 000

EUROJET

500 000

1 400 000

1 900 000

Celkem

9 150 000

16 450 000

25 600 000

ČEPRO

7 959 356

14 240 000

22 199 356

PetroJet

4 950 000

7 450 000

12 400 000

EUROJET

350 000

2 000 000

2 350 000

Celkem

13 259 356

23 690 000

36 949 356

ČEPRO

6 460 000

11 750 000

18 210 000

PetroJet

6 100 000

14 300 000

20 400 000

Celkem

12 560 000

26 050 000

38 610 000

ČEPRO

10 990 000

16 800 000

27 790 000

PetroJet

8 820 000

18 100 000

26 920 000

Uvád ný dodavatel

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

163

Celkem

19 810 000

34 900 000

54 710 000

ČEPRO

7 850 000

6 230 000

14 080 000

PetroJet.

15 050 000

16 100 000

31 150 000

Celkem

22 900 000

22 330 000

45 230 000

ČEPRO

10 664

0

10 664

PetroJet

18 600 000

26 850 000

45 450 000

Celkem

18 610 664

26 850 000

45 460 664

prosinec 2009

PetroJet

22 250 000

27 050 000

49 300 000

leden 2010

PetroJet

11 300 000

11 750 000

23 050 000

únor 2010

PetroJet

16 845 000

22 050 000

38 895 000

b ezen 2010

PetroJet

17 650 000

26 917 000

44 567 000

CELKEM PETROJET

136 765 000

190 467 296

327 232 296

CELKEM EUROJET

2 350 000

5 900 000

8 250 000

CELKEM ČEPRO

47 620 020

74 620 000

122 240 020

CELKEM

186 735 020

270 987 296

457 722 316

íjen 2009

listopad 2009

Z výše popsaného jednání je patrno, že da ový subjekt „Barella“ v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., vystupoval velmi aktivn . Od samotného provozovatele da ového skladu získal nákupem (viz. shora citované faktury s poznámkou, že se jedná o „p ekupy“) celkem 122.240.020 litr minerálních olej , což si vyžádalo nepochybn obrovské náklady. Z provedeného dokazování však bylo zjišt no, že obchodní společnost „Barella“ pod vedením a již sv dkyn O. a posléze obžalovaného U. či vietnamského občana s takovými částkami nedisponovala. Aby však „obchodování“ v da ovém skladu mohlo probíhat, byly nutné finanční pohyby, bylo nutno platit zálohov spot ební da provozovateli da ového skladu, jakož i další poplatky, proto bylo nutno společnost „Barella“ nezbytnými finančními prost edky zabezpečit. Nalézací soud již na finanční toky ve vztahu ke společnosti „Barella“ poukazoval. Pokud da ový subjekt disponuje s p íslušným kapitálem v souvislosti s obchodováním s minerálními oleji, nem že se chovat a nechová se v či správci dan tak, jak bylo v souvislosti se společností „Barella“ zjišt no (výsledky místního šet ení, absolutní nespolupráce zástupc da ového subjektu se správcem dan , nep edkládání da ových doklad apod.). Shora uvedená zjišt ní a konstatování nalézacího soudu je dále možno doplnit o další informace společnosti ČEPRO, a.s., sd lení a p edložené d kazy povahy listinné. Společnost ČEPRO, a.s., je vlastníkem povolení k provozování da ového skladu, kterému vzniká da ová povinnost, resp. je plátcem spot ební dan p i propušt ní zboží z da ového skladu (kde je zboží skladováno v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan ) do volného da ového ob hu. Spot ební da je p iznávána m síčn ádným da ovým p iznáním. Částku odpovídající spot ební dani platí vlastník zboží formou zálohové faktury v okamžiku koup zboží v da ovém skladu. P i vyskladn ní z da ového skladu je vystavena faktura na spot ební da jako da ový doklad. V této konkrétní trestní v ci společnost „Barella“ nebyla plátcem spot ební dan . P i prodeji zboží v rámci da ového skladu se jedná o prodej zboží

pokračování

164

sp.zn. 30T 7/2011

v režimu podmín ného osvobození od dan a da ová povinnost ke spot ební dani nevzniká. Jak již bylo uvedeno, společnost „Barella“ byla klientem na základ smlouvy o poskytování služeb ze dne 16.1.2009, jež byla vypov zena ke dni 31.7.2009, a poté dne 13.8.2009 byla uzav ena smlouva nová. K naskladn ní zboží této společnosti došlo po faxové objednávce – Potvrzení o postoupení pohledávky, kdy po odsouhlasení byla vystavena faktura za zboží a zálohová faktura na spot ební da , p ičemž k naskladn ní došlo po kontrole zaplacení s tím, že mohly začít výdeje do automobilových cisteren. Ze zprávy společnosti ČEPRO, a.s., ze dne 1.12.2009 (č.l. 7024 – 7026) nalézací soud dále akcentuje, že společnosti ČEPRO, a.s., nebylo doručeno písemné potvrzení o postoupení pohledávky od společnosti Barella, s.r.o., Crofton invest, s.r.o., nebo Newington Industries Limited, p estože posledn dv zmi ované společnosti podle da ových a účetních doklad figurují v p edm tných obchodních operacích ve vztahu ke společnosti „Barella“ a taktéž tyto společnosti nemají se společností ČEPRO, a.s., žádný smluvní vztah. Pokud kterýkoliv podnikatelský subjekt má zájem na ádném podnikání, m l by respektovat a dodržovat smluvní ujednání. Na problémovou, inkontaktní, z pohledu da ového nep ehlednou společnost Crofton invest bylo poukazováno již opakovan . Pokud se jednalo o ádné obchodní operace, pak potvrzení o postoupení pohledávek mezi t mito společnostmi m lo být správci da ového skladu doručeno. Vzhledem k tomu, že takto učin no nebylo, op tovn je možno dovozovat i z této skutečnosti zám rné, p edem naplánované, promyšlené páchání trestné činnosti da ového charakteru. Jak již bylo uvedeno, společnost ČEPRO, a.s., poskytuje pro účely trestního ízení své evidenční údaje z klientského účtu společnosti „Barella“ (taktéž společnosti „PetroJet“ a „EUROJET“), které byla oprávn na vést na základ smluvního ujednání. V t chto listinách je p ehledným zp sobem uvedeno množství „naskladn ného a vyskladn ného“ benzínu a motorové nafty v rozhodném období. K charakteru výpisu z klientského účtu společnosti „Barella“ vedené společností ČEPRO, a.s., a jaké skutečnosti tyto výpisy osv dčují, se vztahuje i odpov znaleckého ústavu „BDO“, svazek č. 3, otázka č. 2 (č.l. 17 a dál). Dle znalce se v p ípad výpisu z klientského účtu obecn jedná o evidenci společnosti „ČEPRO“, která p edstavuje p ehled o stavu a pohybu zásob p íslušné společnosti, pro kterou je výpis vystavován. Z t chto dokument lze usuzovat, že výpisy p edstavují p ehled naskladn ného a vyskladn ného množství minerálních olej včetn stavu zásob za p íslušný m síc, a to v úhrnných částkách. Účelem vyhotovení t chto dokument bylo za každý relevantní m síc vyhotovit p ehled o stavu a pohybu minerálních olej na klientském účtu vedeném společností ČEPRO, a.s., pro p íslušný subjekt. Klientský účet není možné považovat za da ový doklad ve smyslu zákona o spot ebních daních. Součástí trestního spisu jsou zmín né výpisy dvojího charakteru, a to výpis „b žný“ (takto soudem označený) a posléze výpis z klientského účtu pro firmu – navýšený (oficiální název). Navýšený výpis zahrnuje v sob biosložku, díky které dojde k navýšení množství minerálních olej na klientském účtu. Nap . dle výpisu z klientského účtu nenavýšeného byl nákup od „ČEPRA“ pro společnost „Barella“ 4.921.500 litr BA 95, zatímco po navýšení za zcela shodné situace se jednalo o množství 5.100.000 litr (č.l. 7076 – 7077). Dle údaj vztahujících se ke klientskému účtu společnosti „Barella“ je možno zjistit, že v rámci p ehledné tabulky označené „naskladn no“ jsou zadokumentovány pouze „nákupy“ od společnosti ČEPRO, a.s., „PetroJet“ a „EUROJET“ (č.l. 7076 – 7103). Součástí t chto údaj jsou i údaje o „fakturaci za služby“ za jednotlivé m síce včetn údaj , kolik bylo na klientském účtu minerálních olej na začátku m síce, kolik bylo

pokračování

165

sp.zn. 30T 7/2011

vyskladn no, jaký byl mezitím rozdíl a jaké množství činilo tzv. navýšení formou biosložky. Pokud se jedná o naskladn ní minerálních olej na klientský účet „Barelly“, pak jak již bylo shora uvedeno, součástí trestního spisu jsou faktury vystavené dodavatelem: společnosti ČEPRO, a.s., odb rateli: společnosti Barella, s.r.o. (č.l. 6515 – 6629), kdy p ímo v tomto da ovém dokladu je uvedeno, že se jedná o „sklad – p ekupy v rámci DS“, počínaje dnem 8.4.2009. Ke společnostem „PetroJet“ a „EUROJET“ žádné faktury sv dčící o prodeji společnosti „Barella“ minerálních olej v da ovém skladu k dispozici nejsou. Takovéto faktury nebyly vydané jak společnosti „EUROJET“, tak i „PetroJet“. Je pravdou, že součástí trestního spisu jsou potvrzení o postoupení pohledávky mezi klientem a t etí osobou, kdy t etí osoba byla ve všech p ípadech společnost „Barella“. Zmín né potvrzení o postoupení pohledávky bylo vyhotovováno jako p íloha č. 12b, 12a. Pokud se jednalo o p ílohu č. 12b a klient nap . byla společnost „PetroJet“ a t etí osoba „Barella“, pak zn ní tohoto potvrzení bylo následující: „Potvrzujeme, že postupujeme na t etí osobu pohledávku za ČEPREM na vyskladn ní zboží dle uvedené specifikace“. Posléze následuje specifikace, datum p episu a podpis za klienta, v tomto p ípad jednatele společnosti „PetroJet“ Romana V. Pokud se jednalo o potvrzení o postoupení pohledávky jako p íloha č. 12a, pak nap . po označení klienta společnost „PetroJet“ (č.l. 7105) a označení t etí osoby: „Barella“, zn ní potvrzení bylo následující: „Potvrzujeme, že klient postoupil na naši společnost (t etí osobu) pohledávku za ČEPREM na vyskladn ní zboží dle uvedené specifikace“. Pak následuje specifikace, datum a podpis oprávn né osoby za „t etí osobu“, kdy v tomto p ípad za „Barellu“ se vždy jednalo o Dušana G. K tomuto podrobn jšímu seznámení s d kazy povahy listinné soud p istoupil proto, aby bylo zcela zjevné, jaká potvrzení jednotlivé subjekty v p ípad postoupení pohledávek m li provozovateli da ového skladu zasílat, aby tento m l p ehled o oprávn ném množství minerálních olej na jednotlivých klientských účtech. Jak již bylo zmín no, pokud ve výpisu z klientského účtu pro firmu nap . „Barella“ bylo uvedeno „nákup od PetroJetu“, nemusí to automaticky znamenat, že mezi společnostmi „Barellou“ a „PetroJetem“ musela být vystavena faktura, event. další doklady, což provozovatele da ového skladu nemuselo zajímat, pro posledn jmenovaného však bylo podstatné potvrzení o postoupení pohledávky, aby mohl provést p íslušnou evidenci včetn následných event. úkon ch, které mu p íslušely z titulu provozovatele da ového skladu. Součástí trestního spisu jsou i výpisy z klientského účtu společnosti „PetroJet“ a „EUROJET“. Z t chto materiál vyplývá, že za ob společnosti vždy jednal obžalovaný Roman V., veškeré „naskladn né“ minerální oleje pro klienta „PetroJet“, které jsou evidovány jako „nákupy“ od společnosti „ČEPRO, Slovnaft a MARIMPEX“, byly p evedené v systému na společnost „Barella“ (kompletní výpisy z klientského účtu společnosti „PetroJet“ za období duben 2009 – b ezen 2010 se nachází v p íloze F). Ve vztahu ke klientovi „EUROJET“ je z ejmé, že tento byl evidován jen do července 2009, kdy na jeho účtu byly v rozhodné dob „naskladn né“ minerální oleje jako „nákupy“ od společnosti „MARIMPEX, ČEPRO“, d íve též od společnosti „Torrol“ a část takto vykázané pohledávky na vyskladn ní za společností „ČEPRO“ byla postoupena rovn ž na společnost „Barella“. Práv z výpisu z klientského účtu pro firmu nap . „PetroJet“ je možno zjistit, že minerální oleje byly vyskladn né pro „Barellu“. Tento údaj však chybí, pokud se jedná o výpis z klientského účtu pro firmu „Barella“, kde je současn uvedeno, že výdej byl zrealizován „na lávkách“, zatímco pokud se jedná o výpis z klientského účtu pro firmu „PetroJet“, a dojde pouze k postoupení pohledávky ve prosp ch společnosti „Barella“, pak v kolonce vyskladn no je uvedeno „p evod v systému“ (první

pokračování

166

sp.zn. 30T 7/2011

klientský list společnosti „Barella“ je až od 1.4.2009 – viz. zpráva „ČEPRA“ ze dne 21.4.2010, č.l. 7195). Vzhledem k tomu, že spisový materiál je velmi obsáhlý, došlo i k tomu, že n které d kazy povahy listinné jsou zadokumentovány, resp. zahrnuty do obsahu opakovan . Určité shrnutí je zadokumentované v p íloze č. 5, svazek č. 1 – 4, kdy se jedná o podklady společnosti ČEPRA, a.s., zejména ve vztahu ke společnosti „Barella“. Pokud se jedná o listinné materiály, tak tyto jsou „ČEPREM“ ov ené, pokud se jedná o poskytnutí média – DVD, op tovn jedná se o oficiální materiály poskytnuté společnosti ČEPRO, a.s. Nalézací soud cíleným dotazem (s ohledem na námitky obhajoby) ov oval u společnosti ČEPRO, a.s., zda všechny materiály p edložené orgán m činným v trestním ízení jsou materiály oficiální, objektivní, odpovídající materiál m, se kterými tato společnost disponuje, pak bylo konstatováno, že všechny p edložené materiály odpovídají materiál m, se kterými ČEPRO, a.s., disponuje (č.l. 13530). V již zmín né p íloze č. 5 se nachází kopie klientských list společnosti „PetroJet“ a „Barella“, faktury vystavené dodavatelem ČEPRO, a.s., odb rateli, resp. zákazníku „Barella“ v souvislosti s fakturováním spot ební dan , veškeré dodatky č. 12a, 12b (14a a 14b z d ív jší doby), postoupení pohledávky společnosti „PetroJet“ – společnost „Barella“ za období od 1.4.2009 do 31.3.2010, p íkazy k vyskladn ní (objednávky) zboží společnosti „Barella“ za období od 1.4.2009 do 31.3.2010, a to na p iloženém DVD, DNL ke společnosti „Barella“ za období od 1.4.2009 do 31.3.2010 – p iložené DVD. Další podstatnou skutečností, kterou se nalézací soud bude v od vodn ní tohoto rozhodnutí zabývat, jsou dodací nákladní listy, jež vystavovala společnost ČEPRO, a.s., a objednávky v systému MARS, jež souvisely s vyskladn ním a následným uvoln ním vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Veškeré sporné objednávky jsou v rozhodné dob evidovány na obžalované G. a H. Společnost ČEPRO, a.s., k dodacímu nákladnímu listu (dále jen „DNL“) poskytlo následující informace a materiály (č.l. 10135 – 10140). V p ípad vyskladn ní vybraných výrobk z da ového skladu a jejich uvedení do volného da ového ob hu společnost ČEPRO, a.s., vystavovala da ový doklad ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní pozd jších p edpis , který je společnost povinna vystavit bezodkladn p i uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu a kterým se prokazuje, že vybrané výrobky byly zdan né spot ební daní. Tímto da ovým dokladem je DNL. Správce da ového skladu dále akcentoval, že tento da ový doklad v žádném p ípad neplní úlohu da ového dokladu ve smyslu zákona č. 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ve zn ní pozd jších p edpis . Tato skutečnost je zd razn na i na samotném formulá i dodacího nákladního listu v tom smyslu, že se jedná o da ový doklad dle zákona o spot ebních daních. DNL obdrží zákazník prost ednictvím osobního p edání jím pov ené osob p i napln ní autocisterny ve výdejním skladu společnosti ČEPRO, a.s. Tuto osobu zákazník určuje bu generálním pov ením či jednotliv na konkrétní výdej zboží. Ztotožn ní pov ené osoby probíhá pomocí čipových identifikačních karet společnosti ČEPRO, a.s., zabezpečených osobním bezpečnostním kódem PIN (dále jen „karta“). Tento zp sob nahrazoval identifikaci osob prost ednictvím dokladu totožnosti. Dále je popisována činnost idiče v souvislosti s používáním identifikační karty, vstupem do systému MARS, kde po zmín né identifikaci vyhledá objednávku, pro kterou má oprávn ní k odvozu a

pokračování

167

sp.zn. 30T 7/2011

následn na základ tohoto oprávn ní je mu umožn n odb r zboží, který je detailn popsán na č.l. 10138. Pokud zboží vydává společnost ČEPRO, a.s., na sklad z staly 2 kusy DNL, jež byly archivovány, pokud se jednalo o výdej zboží t etí strany, na sklad z stal 1 kus DNL, který byl archivován. Evidence p edání dodacích nákladních list je tedy vedena formou uložených originál jednotlivých DNL v archivech společnosti ČEPRO, a.s. Jak již bylo uvedeno, správce da ového skladu vystavuje DNL jak ve vztahu k vlastním vybraným výrobk m uvol ovaným do volného da ového ob hu, tak ve vztahu k vybraným výrobk m zákazník uvol ovaných do volného da ového ob hu, tj. i ve vztahu k vybraným výrobk m, v tomto p ípad společnosti „Barella“, které společnost ČEPRO, a.s., vyskladnila z da ového skladu a uvolnila do volného da ového ob hu. V citované zpráv se dále uvádí, že společnost „Barella“ byla na DNL v souladu s § 5 odst. 2 písm. b) zákona o spot ebních daních deklarována jako „nabyvatel“, jelikož byla osobou, pro kterou byly vybrané výrobky vyskladn né z da ového skladu a uvedeny do volného da ového ob hu. Doklad o prodeji ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o spot ebních daních je povinen vystavit prodávající vybraných výrobk . Pokud v tomto konkrétním p ípad „Barella“ rozhodla v souvislosti s vyskladn ním vybraných výrobk z da ového skladu a jejich uvedením do volného da ového ob hu, tyto dále prodat dalším osobám, nebyla společnost ČEPRO, a.s., ve vztahu k následným prodej m t chto vybraných výrobk prodávajícím, a proto jí nevznikla povinnost vystavovat doklady o prodeji. Jelikož pro v tšinu zákazník společnosti ČEPRO, a.s., je prakticky nemožné tento doklad o prodeji ve výše popsaném p ípad „bezodkladn “ vystavit, nastavila společnost ČEPRO, a.s., sv j informační systém tak, aby byla schopna jménem zákazník automaticky vystavit tyto doklady o prodeji. Podmínkou pro vystavení ádných doklad o prodeji však je, aby zákazník poskytl společnosti ČEPRO, a.s., nezbytné informace, a to p edevším o kupujícím. „Barella“ tyto údaje neposkytovala. DNL samy o sob neosv dčují „nákup vybraných výrobk za hranicí da ového skladu“. Tyto doklady musí být vystaveny nap . i v p ípadech, kdy si zákazník vyskladní své vybrané výrobky z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. (a jsou uvedeny do volného da ového ob hu). Na povinnost vystavit tyto doklady, a na jejich podobu nemá vliv ani to, zda zákazník zboží dále prodal jiné osob či nikoliv. DNL musí tak být vystavený i v p ípad , kdy si společnost „Barella“ zadá p íkaz k vyskladn ní svých vybraných výrobk uskladn ných v da ovém sklad společnosti ČEPRO, a.s., a k jejich uvedení do volného da ového ob hu. Společnost ČEPRO, a.s., rovn ž nechala založit do spisu vzorek 10 kus DNL, jež se vztahovaly k období duben – íjen 2009 (č.l. 7123 – 7132). Na další žádost policejního orgánu (č.l. 7550) společnost ČEPRO, a.s., poskytlo ov ené kopie „DNL“, a to od dubna 2009 do b ezna 2010, vždy po 5 kusech za m síc (č.l. 7552 – 7613). Z t chto materiál , jakož i ze všech dalších bylo zjišt no, že v kolonce vlastník zboží: je uvedena společnost Barella, s.r.o., a taktéž v kolonce nabyvatel: je uvedena společnost Barella, s.r.o. (k této problematice je již podáno vysv tlení shora). Součástí trestního spisu je rovn ž DVD, na kterém jsou zadokumentovány DNL ke společnosti Barella za období od 1.4.2009 do 31.3.2010, na což soud odkazuje (p íloha č. 5, svazek č. 1, č.l. 2 v.t.). V pr b hu dokazování byla rovn ž v nována pozornost právní povaze DNL. Nalézací soud v tomto sm ru odkazuje již na stanovisko společnosti ČEPRO, a.s. (uvedeno shora) a dále je možno odkázat na odborné vyjád ení Generálního editelství cel (č.l. 7746 a dál), které poté, co obdrželo kopii DNL K033413 ze dne 25.11.2009 (č.l. 7745), konstatovalo, že tento DNL vystavený společností ČEPRO, a.s., dne 25.11.2009, spl uje náležitosti

pokračování

168

sp.zn. 30T 7/2011

da ového dokladu podle § 5 odst. 2 a § 51 zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní p edpis platných pro datum vystavení dokladu. Dále je možno odkázat na stanovisko znaleckého ústavu, s.r.o., BDO Appraisal services (dále jen „BDO“), dle kterého doklad, jež společnost ČEPRO, a.s., vystavuje v souvislosti s uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu, je dokument s označením DNL (znalecký ústav disponoval s kopií dodacího nákladního listu, viz. p íloha č. 3), spl uje náležitosti da ového dokladu podle § 5 odst. 2 zákona o spot ebních daních. Rovn ž je možno odkázat na stanovisko zakotvené v odborném vyjád ení Ostravská znalecká, znalecký ústav, dle kterého souhlasí se záv rem znalce „BDO“ v části považující DNL za doklad vystavovaný společností ČEPRO, a.s., v souvislosti s uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu a dopl ují, že dle provozního p edpisu společnosti ČEPRO, a.s., je za okamžik uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu považováno „ ukončení stáčení množství vybraných výrobk , na které je vystaven da ový doklad, na výstupním m ícím za ízení a vybrané výrobky opustí území da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. …..“ (č.l. 11251). S ohledem na shora uvedené zastává nalézací soud stanovisko, že p edm tné DNL jednak spl ují všechny náležitosti da ového dokladu podle § 5 odst. 2 zákona o spot ebních daních, a zárove je taktéž dokladem podle § 5 odst. 1 citovaného zákona, nebo tento sloužil pro uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu jako doklad o tom, že zboží bylo ádn zdan no spot ební daní. Tento doklad byl fyzicky vydáván ze strany provozovatele da ového skladu idič m, jež provád li faktickou dopravu z da ového skladu na jím určené místo do volného da ového ob hu a byl pr vodním dokladem t chto vybraných výrobk . Orgány činnými v p ípravném ízení byly vyžádány od společnosti ČEPRO, a.s., veškeré objednávky v systému MARS, které v rozhodné dob (duben 2009 – b ezen 2010) jsou evidovány na obžalované G. a H., a nachází se jednak v podob tišt né ve spise na č.l. 7814 – 8015, a jednak na CD, jež tvo í součást spisu (č.l. 7816). Z citované evidence je možno mj. zjistit, kdo zadal objednávku (G., H. – oprávn ní k vyskladn ní dle p ílohy č. 6 ke smlouv o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, jež podepsal jednatel společnosti „Barella“ Evžen U. – č.l. 7071), dále je možno zjistit období zadání objednávky, zákaznické číslo, označení vlastníka, označení kupujícího (v tomto p ípad vždy „Barella“ jak na stran vlastníka tak kupujícího), taktéž je uvedeno číslo DNL. Z p edložené evidence bylo rovn ž zjišt no, že v rozhodném období obžalovaný Jan H. objednal 173.896.401 litr minerálních olej a obžalovaný Dušan G. 302.387.524 litr minerálních olej (č.l. 7816). P íkazy k vyskladn ní (objednávky) zboží společnosti „Barella“ za období od 1.4.2009 do 31.3.2010 jsou rovn ž zadokumentovány na DVD, jež je založeno v p íloze č. 5, svazek č. 1, č.l. 2. Za účelem maximální objektivizace objednávek v systému MARS nalézací soud odkazuje na sd lení společnosti ČEPRO, a.s., jež mj. podrobn popisuje chod tohoto systému (č.l. 10754 a dál). Pokud t etí strana má zájem na vyskladn ní zboží ze svých zásob mimo da ový sklad společnosti ČEPRO, a.s., pak tato doručí p íkaz k vyskladn ní, též označovaný jako objednávka, objednávka PHL, p íkaz k uvoln ní zboží. T etí strana není povinna použít vzor dle uzav ené smlouvy, avšak zaslaný p íkaz musí obsahovat všechny náležitosti p íkazu k vyskladn ní po faktické stránce. Tento p íkaz musí být zaslán faxem či elektronickou poštou (včetn

pokračování

169

sp.zn. 30T 7/2011

prost ednictvím systému MARS). Elektronické zasílání objednávek prost ednictvím zmín ného systému je možné pouze v p ípad , že si t etí strana nechala od společnosti ČEPRO, a.s., objednávkový systém MARS nainstalovat, oprávn ní zástupci t etí strany podepsali p evzetí a zplnomocn ní a určení zam stnanci byli ádn proškoleni. Součástí tohoto stanoviska provozovatele da ového skladu jsou p íklady objednávek zasílaných t etí stranou (viz. č.l. 10769, kdy se jedná o p ílohu č. 5 smlouvy o poskytování služeb – p íkaz k vyskladn ní zboží, na č.l. 10770 se nachází p íklad objednávky zaslané t etí stranou, jedná se o zcela neformální označení „objednávka PHL“ včetn dalších podstatných náležitostí, které objednávka má mít. Na č.l. 10771 se nachází tišt ná podoba objednávky ze systému MARS. Dle názoru nalézacího soudu shora uvedené vysv tlení je zcela dostačující a zamezuje nesprávné či nep esné pochopení n kterých údaj , jež se v souvislosti s objednávkou minerálních olej či v p íkazech k vyskladn ní v této trestní v ci vyskytovaly. Objednávkový systém MARS (č.l. 10758 a dál) je komplexní objednávkový systém, který je propojený s výdejovým softwarem TAMAS, jež obsluhuje výdejní lávky. Systém MARS je využíván dvojím zp sobem, jednak p ijímá objednávky tzv. t etích stran, tj. smluvních partner společnosti ČEPRO, a.s., na základ smlouvy o poskytování služeb, v p ípadech, kdy si t etí strany vysklad ují své vlastní zboží, které u provozovatele da ového skladu skladují. Druhý zp sob využití spočívá v tom, že zákazníci provozovatele da ového skladu prost ednictvím systému MARS uskuteč ují objednávky zboží ze zásob jiných t etích stran nebo zásob společnosti ČEPRO, a.s., na základ p id lených kreditních limit . Posléze je popisována historie systému s tím, že v pr b hu let využila možnost nainstalování tohoto systému i společnost „Barella a PetroJet“. P i instalaci softwaru byl s t etí stranou vždy podepsán protokol o p evzetí objednávkového systému MARS a o zplnomocn ní p esn identifikovaných zam stnanc t etí strany pro vstup do tohoto systému, jakož i pro zadávání objednávek a žádosti o vyskladn ní zboží. Určeným zam stnanc m byl vždy poskytnut manuál k užívání tohoto softwaru, a tito zam stnanci byli proškoleni specialisty provozovatele da ového skladu. Jelikož základní obrazovka pro zadávání transakcí do systému MARS je jednotná, odlišuje se p ípad vyskladn ní zboží z vlastních zásob t etích stran od p ípadu nákupu zboží ze zásob jiné t etí strany či ze zásob společnosti ČEPRO, a.s., označením osoby prodávajícího. Pokud jde nap . o nákup zboží od společnosti ČEPRO, a.s., do kolonky prodávající se zadává „ČEPRO. Pokud se jedná o vyskladn ní zboží z vlastních zásob t etí strany, do kolonky prodávající se uvede název t etí strany. Nalézací soud rovn ž v souvislosti se systémem MARS odkazuje na výpov sv dka Ji ího L., správce systému MARS u provozovatele da ového skladu, tj. společnosti ČEPRO, a.s. Jmenovaný byl vyslechnut opakovan k problematice objednávkového systému, avšak s ohledem na shora podrobn popsané všechny rozhodné okolnosti týkající se tohoto systému není nutno výpov tohoto sv dka detailn rozvád t. Akcentovat je možno pouze tolik, že instalace tohoto systému se d lala pro obžalované G. a H., a to v Krom íži na ul. V. Sv dek byl vyslechnut v červnu 2012, kdy tento uvedl, že minulý rok na p elomu zá í či íjna jej kontaktoval obžalovaný H. a požadoval sch zku. Po rozhovoru se sv dkem D. (obchodní editel společnosti ČEPRO, a.s.) ekl H., že se mohou sejít „na ČEPRU“, avšak tento se již pozd ji neozval. Následn jej kontaktoval i obžalovaný G. ohledn žádosti o manuál k objednávkovému systému MARS, kterému ekl, a žádost odešle mailem s tím, že posléze tuto ešili na obchodním odd lení a bylo mu ečeno, a mu nic neposílá, jednalo se o rok 2011. P i zadávání objednávek se zadával „sklad, prodávající, kupující, datum platnosti objednávky, číslo objednávky, seznam zboží, dopravce,

pokračování

170

sp.zn. 30T 7/2011

idič, tahač, náv s“. Sv dek rovn ž potvrdil, že objednatel se doví, zda objednávka byla akceptována, a to v podstat bezprost edn . Pokud byl dotazován, proč je jako prodávající i kupující uvád na v tomto konkrétním p ípad „Barella“, uvedl, že se jedná o situaci, kdy „Barella“ vystupovala jako t etí strana a současn sv j odb ratel, takže „sama sob prodávala zboží“. Tyto údaje vypl oval ten, kdo objednávku posílal. Nalézací soud dále odkazuje na uživatelskou p íručku verze 2.0 objednávkového systému MARS, jež byla poskytnuta společnosti ČEPRO, a.s., a nachází se ve spise na č.l. 7410 – 7434. Zmín ná p íručka byla p edána i obžalovaným H. a G. Na obsah tohoto materiálu nalézací soud odkazuje, nebo z n j vyplývají veškeré detaily související s objednáváním minerálních olej v da ovém skladu. S ohledem na obsah výpov di sv dka Otakara L. u hlavního líčení byl tento požádán, zda by mohl dokladovat alespo jeden obchodní p ípad, o kterém vypovídal ve vztahu ke společnosti „PetroJet“ počínaje podáním objednávky, konče p evzetím zboží odb ratelem. Jmenovaný zaslal soudu materiály, na které bude poukázáno, avšak p edtím je nutno akcentovat n které zásadní momenty výpov di sv dka. Z výpov di sv dka Otakara L., jednatele společnosti Českomoravská olejá ská komanditní společnost, jež byl vyslechnut jak v ízení p ípravném tak u hlavního líčení, bylo zjišt no, že v rozhodné dob (od 1.4.2009 do 31.3.2010) odebírali pohonné hmoty od firmy „PetroJet“, což mj. dokumentoval p edložením policejnímu orgánu p ehledu p ijatých faktur za r. 2009 a 2010 (č.l. 4288 – 4293). Jmenovaný opakovan potvrdil, že se společnostmi „Barella, EUROJET“ nikdy do obchodního styku nep išel. Z obžalovaných zná Radomíra V., se kterým se vid l jednou nebo dvakrát v rámci n jakého jednání v N mecku ohledn dodávek pohonných hmot do zahraničí, a dále Jana H., se kterým jednal o všech zmín ných obchodech. Na obžalovaného H. dostal telefonický kontakt od T. a posléze s H. ešil všechny podstatné i nepodstatné okolnosti ohledn dodávek pohonných hmot od společnosti „PetroJet“. Zda H. byl jednatelem společnosti, dispečerem či jakou vlastn funkci zastával neví, avšak pro n j to byla „vztyčná osoba“. Zboží odebírali z terminálu společnosti ČEPRO, a.s., které následn označil. Z jakých limit bylo zboží odebíráno neví, pro n j bylo podstatné, že obchody probíhaly p es firmu „PetroJet“. Posléze sv dek popsal v rámci možností postup odb ru zboží v da ovém skladu včetn následného vystavení p íslušných doklad . Kdo byl vlastníkem zboží se blíže nezajímal, nebo jak již uvedl, jednalo se o obchodní p ípad mezi „PetroJetem a Českomoravskou olejá skou“. Neví, zda obchody s minerálními oleji probíhaly i p ed r. 2009 se společností „PetroJet“. Cenové nabídky dostávali od více společností, kdy nap . k cílenému dotazu, aby se vyjád il k porovnání nabídek od společností ČEPRO, a.s., a „PetroJet“, uvedl, že se jednalo o rozdíl do 30 halé ve prosp ch „PetroJetu“. Sv dek taktéž p ipustil, že pokud m la n která společnost lepší ceny v r. 2009, nakupovali od n j, avšak 70 – 80 % nákupu pohonných hmot bylo skutečn od „PetroJetu“. Posléze sv dek vyjád il ochotu zaslat doklady k obchodnímu p ípadu od začátku až do konce, kdy tyto se nachází ve spise na č.l. 13416 a dál. Nalézací soud však musí akcentovat, že práv sv dek L. označil obžalovaného H. za jedinou osobu, která s nim komunikovala o jednotlivých obchodních p ípadech, aniž by však tento byl jednatelem společnosti, jejím

pokračování

171

sp.zn. 30T 7/2011

zmocn ncem, pov enou osobou apod. I tato skutečnost dokladuje zapojení Jana H. do páchání celé trestné činnosti zcela v dom . Odb ratel m l zájem o pohonné hmoty, telefonicky byla domluvena objednávka, kterou posléze „H. vy ídil“ ke spokojenosti odb ratele. Ke kontaktu používali telefonní spojení, objednávky posílali na fax, s firmou „PetroJet“ pro komunikaci, ani s obžalovaným H., nepoužívali žádnou mailovou adresu. Zmín né doklady zaslané sv dkem L. k r zným obchodním p ípad m se nachází ve spise na č.l. 13416 a dál. Soud I. stupn však akcentuje situaci, kdy dle faktury je dodavatel „PetroJet“ a odb ratel Českomoravská olejá ská komanditní společnost. Jedná se o fakturu č. 290201731 ze dne 4.1.2010 (č.l. 13443). Z tohoto dokladu bylo zjišt no, že „PetroJet“ fakturovala Českomoravské olejá ské komanditní společnosti určitou částku za 36.315 litr BA 95 za 32.194 litr NM a 31.979 litr NM. Faktura byla vystavena za dodavatele sv dkyní P. Dále následuje dodací list č. 290201731 (č.l. 13444), ze kterého vyplývá, že „PetroJet“ dodal Českomoravské olejá ské komanditní společnosti shora uvedené množství BA 95 a NM dne 30.12.2009, což bylo označeno za datum uskutečn ní zdanitelného pln ní. I tento dodací list vyhotovila P. Na p edchozí doklady navazuje dodací nákladní list (dvakrát) V067611 vydaný společností ČEPRO, a.s., ze kterého bylo zjišt no, že začátek i konec pln ní bylo dne 30.12.2009, v kolonce vlastnílk zboží: je uvedena společnost „Barella“, v kolonce nabyvatel: je uvedena rovn ž společnost „Barella“, místo odeslání společnost ČEPRO, a.s., místo určení Horní Vltavice, množství minerálních olej – 36.315 litr BA 95 (č.l. 13445 – 13446). Na tento doklad navazuje doklad o prodeji PV067611(č.l. 13447), kdy tento rovn ž vystavila společnost „ČEPRO“, op tovn jako prodávající i kupující je uvedený stejný subjekt, tj. společnost „Barella“, a jedná se o množství 36.315 litr BA 95. Tento doklad byl vystaven 30.12.2009. Vzhledem k tomu, že faktura obsahovala ješt již zmín nou naftu motorovou o objemu – 32.194 litr a 31.979 litr , následují naprosto stejné doklady, tzn. dodací nákladní list (dvakrát) a doklad o prodeji (vše č.l. 13448 – 13453). Z t chto vyjmenovaných doklad je nutno akcentovat, že fakturu za prodávajícího vystavila společnost „PetroJet“, p estože zboží, resp. minerální oleje byly vyskladn ny a posléze uvedené do volného da ového ob hu z limitu společnosti „Barella“. To, že na n kterých dokladech vystavených společností ČEPRO, a.s., se objevuje společnost „Barella“, sv dku L. jako jednateli Českomoravské olejá ské komanditní společnosti nevadilo, nebo partnerem pro n ho byla společnost „PetroJet“, která mu zboží dodala, on jej odebral a zaplatil a tudíž všichni byli spokojeni. Vzhledem k tomu, že obžaloba uvád la, že na základ 29.183 podaných p íkaz k vyskladn ní jménem společnosti „Barella“, společnost „ČEPRO“ následn vyskladnila ze svého skladovacího systému pro společnost „Barella“ do volného da ového ob hu celkem 457.043.289 litr minerálních olej , obžalovaní – zejména Radomír V. navrhoval p edložení 29.183 p íkaz k vyskladn ní, objednávek, dodacích nákladních list , a to p esto, že tyto materiály byly jak v elektronické podob , tak i vytišt né a tvo ily obsah trestního spisu. V této souvislosti rovn ž je možno zd raznit, že nap . na jednu objednávku navazovalo vydání dvou či t í dodacích nákladních list tak, jak v popsaném p ípad v souvislosti s materiály p edloženými sv dkem L. Za účelem zajišt ní maximální objektivity p istoupil soud k žádosti na společnost ČEPRO, a.s. (č.l. 13338 – 13339) o zaslání vzork „originálních“ doklad , jež by obsahovaly objednávku včetn následného DNL.

pokračování

172

sp.zn. 30T 7/2011

Dle názoru soudu by nebylo efektivní požadovat p edložení všech materiál , když postačí tento reprezentativní vzorek, ze kterého je možno zjistit všechny podstatné údaje. Současn byl provozovatel da ového skladu dotázán k objasn ní n kterých údaj souvisejících a již s objednávkou či dodacím nákladním listem. Ze sd lení společnosti ČEPRO, a.s., soudu doručené dne 5.10.2012 (č.l. 13529 a dál) bylo zjišt no k číselné ad s označením „INT“ a číselné ad objednávky zadávané zákazníkem, že číselná ada začínající písmeny „INT“, nap . v žádosti uvedena „INT 025107“ (č.l. 13531), je automaticky vygenerována systémem MARS, k čemuž dochází v okamžiku zadání nové objednávky, k níž je následn trvale p id lena. Číselná ada je v rámci p íslušného kalendá ního roku unikátní, není tedy možné, aby byla v jednom roce p id lena dv ma objednávkám. Naproti tomu v žádosti uvedené označení „031/TOR“ (č.l. 13531) je číselnou adou pro objednávky, zadávanou zákazníkem společnosti ČEPRO, a.s. M že se tedy jednat o libovolnou, zákazníkem zvolenou číselnou adu, která vzniká nezávisle na společnosti ČEPRO, a.s. Ob zmín né číselné ady jsou vytisknuty na DNL. Pokud formulá e objednávek jsou označené jako „kopie“, jedná se o tiskový výstup ze systému MARS. Jde o sekundární vizualizaci dat uložených v databázi tohoto systému, které byly pro pot eby trestního ízení p evedené do digitální podoby a následn nahrány na DVD. Vodotisk „kopie“ zde byl dopln n proto, aby bylo z ejmé, že se jedná práv o sekundární vizualizaci dat ze systému MARS. Formulá e objednávek označené jako „kopie“, které byly poskytnuty orgán m činným v trestním ízení, obsahov odpovídají datum uloženým v systému MARS. Provozovatel da ového skladu byl rovn ž dotázán, z jakého d vodu na n kolika objednávkách (počátek r. 2010) byla uvedena jména Olga U., Ria M., Dana J. a Pavel K., o jejichž oprávn nosti objednávky vystavovat soud nem l poznatky, bylo sd leno (č.l. 13529 v.t.), že objednávky zpočátku r. 2010 byly zadány na pokyn společnosti „Barella“ ve dnech pracovního klidu, tedy mimo ádnou pracovní dobu. Pro takové p ípady, stejn jako nap . p i technologickém výpadku, provozuje společnost ČEPRO, a.s., nep etržitý dispečink. Společnost „Barella“ v zadání zmín ných objednávek použila mobilní telefon, jehož číslo je uvedeno v p íslušné smlouv . Na základ krátké textové zprávy (SMS) odeslané z takového mobilního telefonu objednávku zadala n která z pracovnic dispečinku ČEPRO, a.s., proto je její jméno uvedeno na objednávce. Každá objednávka zadaná prost ednictvím SMS má taktéž svoji písemnou podobu, k jejímuž doručení na dispečink společnosti ČEPRO, a.s., dojde po zadání objednávky prost ednictvím obvyklých komunikačních kanál . Co se týče čísla „DNL“, stejn jako u systému MARS jedná se o systémov vytvo ené „unikátní označení DNL“. V tomto p ípad počáteční písmena p edstavují zkratku n kterého ze skladu společnosti ČEPRO, a.s., nap . „R“ a zbylých šest číslic číselnou adu vygenerovanou systémem TAMAS, nap . č. „DNL“: R001234 je složeno z označení skladu „R“ a unikátní číselné ady 001234, pokud v rámci číselné ady je mén než šest číslic, jsou chyb jící nahrazeny nulou. P edložené „DNL“ jsou označené jako „Kopie“ ze stejného d vodu jako v p ípad formulá objednávek – jde o sekundární vizualizaci elektronicky uložených dat. Z toho d vodu nejsou na „DNL“ p ipojené podpisy ani razítka, ty se nachází pouze na listinných originálech „DNL“, které jsou archivovány ve společnosti ČEPRO, a.s. Originály či kopie podepsaných a orazítkovaných „DNL“ nebyly po dohod s orgány činnými v trestním ízení doposud p edkládány, nebo by to p edstavovalo značnou administrativní zát ž. Záv rem této zprávy je op tovn akcentováno, že společnost ČEPRO, a.s.,

pokračování

173

sp.zn. 30T 7/2011

poskytovala pro pot eby trestního ízení materiály, jež nebyly po obsahové stránce jakkoliv m n ny či zkreslovány. Pon vadž se však v n kterých p ípadech jednalo o výstupy z evidenčních či jiných softwarových program společnosti, ze kterých musela být požadovaná data exportována, m že být grafické znázorn ní t chto dat odlišné od jejich p vodního znázorn ní v t chto programech. Jak již bylo uvedeno, společnost ČEPRO, a.s., poskytla nalézacímu soudu vzorek objednávky včetn ov ené kopie „DNL“ za jednotlivé m síce počínaje od 9.4.2009 do 31.3.2010. Za každý m síc byl poskytnut jeden „DNL“ včetn již zmín né objednávky (z n kterých materiál , se kterými soud disponuje, nap . i materiály p edložené sv dkem L., bylo zjišt no, že k jedné objednávce jsou vystavené t i „DNL“). „DNL“ je ČEPREM vyhotovený formulá , do kterého se zapisují jednotlivé údaje. V detailech je možno odkázat na „DNL“, jež byly ov ené zaslané ČEPREM soudu (č.l. 13531), p ičemž je možno akcentovat, že v tomto materiálu je zadokumentován začátek a konec pln ní, dále je uveden vlastník zboží (ve všech p ípadech, jež jsou p edm tem tohoto trestního ízení, je uvedena společnost „Barella), dále je uveden kód skladu a číslo objednávky. Rovn ž se uvádí nabyvatel včetn sídla, kdy op tovn ve všech t chto zkoumaných p ípadech v této trestní v ci je uvedena společnost „Barella“. V “DNL“ se dále vyznačí odesílatel (v tomto p ípad ČEPRO, a.s.), včetn konkrétního skladu a taktéž p íjemce. Dále je zadokumentován dopravce včetn SPZ tahače a náv su, jakož i celková hmotnost po napln ní. Dále se zde nachází nomenklatura, kód zboží, hmotnost, množství, výše spot ební dan , biosložka, označení „plniče“, jakož i datum vystavení, včetn razítka společnosti ČEPRO, a.s. Ve vztahu k objednávce (nap . č.l. 13532) je op t uvedeno číslo objednávky, označení kupujícího, prodávajícího, kdy ve všech zkoumaných p ípadech se op tovn objevovala společnost „Barella“. Taktéž je uvedeno datum vystavení včetn doby platnosti, dále terminál, označení dopravce, idiče a zejména o jaký produkt včetn kódu a množství má kupující zájem. Ve spodní části vlevo je uvedena osoba, jež objednávku vyhotovila, v tomto p ípad se jedná o Dušana G. Soud I. stupn zastává stanovisko, že jak problematika „objednávek“, tak i vystavovaných „DNL“ byla dostatečn objektivizována. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že obžalovaní Dušan G. a Jan H. jako zplnomocn ní zástupci společnosti „Barella“ na základ „ČEPREM“ respektovaných pokyn prost ednictvím instalovaného elektronického objednávkového systému MARS vyvolali skutečnost, že společnost ČEPRO, a.s., umožnila následné vyskladn ní ze svého skladovacího systému „pro společnost Barella“ a uvedení do volného da ového ob hu celkem 457.043.289 litr minerálních olej , z čehož bylo 186.276.435 litr BA 95 a 270.766.854 litr NM. Tyto skutečnosti byly zjišt né a objektivizované (č.l. 7077 – 7103, 10248, p íloha č. 4, svazek E, M). Provedeným dokazováním bylo rovn ž prokázáno, že to byla práv společnost „Barella“, která hradila zálohov spot ební da provozovateli da ového skladu jakožto plátci spot ební dan , který m l povinnost spot ební da v zákonné lh t p iznat a odvést svému správci dan poté, co vybrané výrobky byly uvedené do volného da ového ob hu. Výše uhrazené spot ební dan byla objektivizována na

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

174

částku 5.006.782.597,- Kč, což bylo odvozeno od objemu vyskladn ných vybraných výrobk , kdy za období duben – prosinec 2009 bylo vyskladn no 140.538.859 litr BA 95, kdy sazba spot ební dan v tomto období činila 11,84 Kč/litr, což znamená celkem 1.663.980.090, 56 Kč, v období leden – b ezen 2010 bylo dle „DNL“ vyskladn no 45.737.576 litr , sazba spot ební dan byla 12,84 Kč/litr, celkem tedy 587.270.475,84 Kč. Spot ební da za p íslušné období činila 2.251.250.566,40 Kč pro BA 95. Za období duben – prosinec 2009 bylo vyskladn no dle „DNL“ 209.365.021 litr NM, p ičemž v tomto období činila sazba spot ební dan 9,95 Kč/litr, což znamená celkem 2.083.181.958,95 Kč. Za období leden – b ezen 2010 bylo vyskladn no dle „DNL“ 61.401.833 litr NM, p ičemž v tomto období sazba spot ební dan činila 10,95 Kč/litr (viz. str. 40 znaleckého posudku „BDO“ č. 1), což bylo celkem 672.350.071,35 Kč. Spot ební da za p íslušné období byla ve výši 2.251.250.566,40 Kč pro BA 95 a 2.755.532.030,30 Kč pro NM. Nalézací soud pouze akcentuje, že byl namítán nesprávný údaj co do výše spot ební dan ve vztahu k m síci lednu 2010, k čemuž soud konstatuje, že společnost ČEPRO, a.s., na faktu e za leden 2010 žádalo zaplatit o zálohu z r. 2009 mén . Vzhledem k tomu, že nebylo možno bez jakýchkoliv d vodných pochybností jednoznačn uvést, že citované množství zboží – minerálních olej (457.043.289 litr ) bylo vyskladn no na základ obžalobou uvedených „29.183 podaných p íkaz k vyskladn ní jménem společnosti „Barella“, p istoupil soud k obecn jšímu zn ní části popisu pr b hu skutkového d je v tom smyslu, že to byli práv obžalovaní Dušan G. a Jan H., kte í na základ „ČEPREM“ respektovaných pokyn prost ednictvím systému MARS vyvolali skutečnost, že provozovatel da ového skladu umožnil vyskladn ní ze svého skladovacího systému pro společnost „Barella“ s následným uvedením do volného da ového ob hu zmín né množství minerálních olej . Provedeným dokazováním bylo totiž prokázáno (tak, jak bylo opakovan uvedeno), že v rozhodné dob to byli práv obžalovaní G. a H., kte í za společnost „Barella“ vydávali p íkazy k vyskladn ní minerálních olej . Jestli to bylo na základ 29.183 pokyn či mnohem mén nebo více, není v bec podstatné. Ve vztahu k shora uvedeným údaj m nalézací soud pro p ehlednost op tovn odkazuje na p íslušnou tabulku.

Minerální oleje vyskladn né ze skladovacího systému společnosti ČEPRO „a následn uvoln né do volného da ového ob hu pro společnost Barella“ (jak vyplývá z textu na „DNL“)

m síc

spot ební da

BA 95

NM

Celkem BA 95 + NM

[Kč]

[litry 15°C]

[litry 15°C]

[litry 15°C]

duben 2009

252 942 861,10

10 192 275

13 293 098

23 485 373

kv ten 2009

320 070 274,79

11 660 941

18 291 933

29 952 874

červen 2009

276 784 634,69

9 362 251

16 676 943

26 039 194

červenec 2009

407 283 507,21

13 593 889

24 756 971

38 350 860

srpen 2009

404 184 258,60

12 386 205

25 882 572

38 268 777

zá í 2009

564 590 783,53

19 357 037

33 708 891

53 065 928

íjen 2009

466 842 050,74

21 814 791

20 960 294

42 775 085

pokračování

sp.zn. 30T 7/2011

175

listopad 2009

520 525 022,89

20 322 631

28 131 163

48 453 794

prosinec 2009

533 938 655,96

21 848 839

27 663 156

49 511 995

leden 2010

273 101 665,38

11 249 922

11 749 102

22 999 024

únor 2010

424 896 850,92

15 865 098

20 199 908

36 065 006

b ezen 2010

561 622 030,89

18 622 556

29 452 823

48 075 379

CELKEM

5 006 782 597

186 276 435

270 766 854

457 043 289

Jak již bylo opakovan uvedeno, společnost „Barella“ byla společností nastrčenou s p esn stanoveným úkolem, který její zplnomocn ní zástupci plnili. Aby vše mohlo probíhat podle p edem promyšleného plánu, bylo nutno, aby společnost “Barella“ ádn hradila spot ební da provozovateli da ového skladu. Jak již shora uvedeno, v rozhodném období bylo Uhrazeno společnosti ČEPRO, a.s., na spot ební dani částka vyšší než 5 mld. Kč, se kterou rozhodn „Barella“ nedisponovala tak, že by ji získala na základ svých podnikatelských aktivit. V tomto sm ru je možno odkázat na šet ení a zjišt ní správce dan , na zjišt né objektivizované finanční toky a v podstat všechny argumenty, které již byly uvedené. K Uhrazení t chto částek musel dát n kdo pokyn, na účet „Barelly“ musely být p evedené dostatečné finanční prost edky, což se díky personálnímu propojení obžalovaných v jednotlivých firmách da ilo. Obžalovaní Dušan G. a Jan H. p ijímali objednávky od odb ratel minerálních olej ve volném da ovém ob hu za společnost „PetroJet“ a po spln ní opakovan popsaného postupu za využití objednávkového systému MARS došlo k vyskladn ní a posléze uvedení do volného da ového ob hu celkem 370.283.698 litr minerálních olej , jež byly na základ p edchozích objednávek společnosti „PetroJet“ dodány v rámci volného da ového ob hu obchodním společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., TOTAL Česká republika, s.r.o., TWIN TRANS, s.r.o., Torrol logistic, s.r.o., když další odb ratele zbylého množství prodaných pohonných hmot ve volném da ovém ob hu orgány činné v trestním ízení neustanovily. V této části od vodn ní rozhodnutí chce nalézací soud podrobn ji rozvést zmín né množství minerálních olej , jež bylo bez jakýchkoliv d vodných pochybností v takto minimálním množství objektivizováno. Nalézací soud již v pr b hu dokazování zaujal stanovisko, že znalecký posudek „BDO“ je procesní (blíže se problematikou znaleckých posudk soud bude zabývat v dalších částech od vodn ní tohoto rozhodnutí), a tudíž je možno z n j vycházet. Práv množství minerálních olej o objemu 370.283.698 litr vychází z analýz uvedených ve zmín ném posudku. Soud zastává stanovisko, že deklarovaný nákup minerálních olej společnosti „PetroJet“ v režimu volného da ového ob hu od dodavatel společnosti FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., UNICORN CS RATE, je možno posoudit jako simulovaný neplatný úkon se všemi d sledky a následky pro da ové p iznání. Z faktur p ijatých společností „PetroJet“ (p íloha č. 4, položka S), účetnictví společnosti „PetroJet“ a analýz znaleckého ústavu „BDO“ možno konstatovat, že společnost „PetroJet“ deklarovala nákup minerálních olej v období od dubna 2009 do b ezna 2010 v celkovém množství 99.180.920 litr BA 95 a 157.442.238 litr NM. Dohromady se jednalo o 256.623.158 litr minerálních olej . V dalším je možno odkázat na záv ry znaleckého posudku „BDO“, svazek č. 1, č.l. 49 – 58.

pokračování

176

sp.zn. 30T 7/2011

Zbylá část minerálních olej tvo ících souhrn 370.283.698 litr byla zjišt na následujícím zp sobem. Nalézací soud vzal za prokázáno, že společnost „EUROJET“ ve svém účetnictví deklarovala pro odb ratele TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., a FRABA – DIESEL prodeje minerálních olej , p ičemž se jednalo o zboží, které bylo uvedeno do volného da ového ob hu z klientského účtu společnosti „Barella“, kdy skutečným vlastníkem minerálních olej v okamžiku uvedení do volného da ového ob hu (dle názoru soudu) byla společnost „PetroJet“, čímž byl zastírán faktický stav, že ve skutečnosti provedla dodání t chto minerálních olej odb ratel m ve volném da ovém ob hu společnost „PetroJet“ a nikoliv společnost „EUROJET“. Nalézací soud odkazuje na záv ry znaleckého posudku „BDO“, faktury vydané společností „EUROJET“, včetn dodacích list a objednávek – p íloha č. 4, svazek P. Společnost „EUROJET“ m la v rozhodném období dodat zmín ným společnostem celkem 39.343.476 litr BA 95 a 74.317.064 litr NM, celkem tudíž 113.660.540 litr minerálních olej . Pokud sečteme objem shora citovaných minerálních olej , tzn. 113.660.540 litr s množstvím 256.623.158 litr , pak dosp jeme k souhrnné K. částce ve výši 370.283.698 litr minerálních olej . Provedeným dokazováním bylo prokázáno (tak, jak již bylo uvedeno shora), že jako prvotní odb ratelé minerálních olej o objemu 370.283.698 litr ve volném da ovém ob hu byly objektivizovány obchodní společnosti TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., TOTAL Česká republika, s.r.o., TWIN TRANS, s.r.o., Torrol logistic, s.r.o. Tato skutečnost není zpochyb ována, p ičemž jak v ízení p ípravném, tak i u hlavního líčení byli vyslechnuti zástupci t chto společností, kdy z jejich výpov dí je možno akcentovat n které níže uvedené skutečnosti. Za společnost Treluh Oil, s.r.o., byli vyslechnuti její jednatel Petr L. a obchodní editel Petr L. starší. Z opakované výpov di sv dka Petra L. bylo zjišt no, že z obžalovaných zná pouze Jana H., se kterým komunikoval ve všech záležitostech ohledn odb ru minerálních olej od společnosti EUROJET. Telefonický kontakt na obžalovaného z ejm obdržel od svého otce a posléze již s tímto ešil naprosto vše, co souviselo s dodávkou zboží. Pokud nap . byl n jaký problém a ozval se dopravce, že p ijel pro nakládku zboží, které tam nebylo, kontaktoval H., který „vše vy ešil“. Objednávku posílali faxem do EUROJETU. Společnost „Barella“ nezná, minerální oleje odebírali z limit a od společností „EUROJET, PetroJet, Slovnaft, Energy vita“. K cílenému dotazu, zda odebírali i z limitu společnosti „Barella“ ve společnosti ČEPRO, a.s., uvedl, že to neví, nebo neví, od jakých společností m li limity dodavatelé. Platby probíhaly p evodem na účet. P epravu minerálních olej zajiš ovali najatí dopravci, on sám p i naskladn ní zboží do cisterny u provozovatele da ového skladu nebyl. P íslušné doklady posléze získali od dopravce. Ceny minerálních olej domlouval otec. Z opakované výpov di sv dka Petra L. staršího bylo zjišt no, že tento byl jednatelem společnosti zplnomocn n k domlouvání obchod , což posléze realizoval ve vztahu ke společnosti „EUROJET“, jež jim dodávala pohonné hmoty, kdy všechny podmínky smlouvy domlouval u obžalovaného Romana V. v Krom íži na ul. V. Obchodní společnost „Barella“ nezná a s touto do styku nep išel. Otázku objednávek či n jakých nesrovnalostí v tomto smyslu ešili s obžalovaným H.. Radomíra V. vid l na nádvo í v Krom íži, ví, o koho se jednalo, zná jej toliko „od vid ní“, jakož i

pokračování

177

sp.zn. 30T 7/2011

Dušana G. Obžalované Š., Z. a U. nezná. Minerální oleje odebírali na terminálech společnosti ČEPRO, a.s., jimi pov ení dopravci, kte í jim posléze p edali p íslušné doklady. S obžalovaným H. o cenách nejednal s tím, že cena byla vždy týdenní od úterý do pond lí, na základ čehož reagovali, zda poslat objednávku na minerální oleje či nikoliv, a to mailem nebo faxem. V období od 1.4.2009 do 31.3.2010 společnost „EUROJET“ nemusela být jediným dodavatelem. Ceny minerálních olej srovnával s dalšími cenovými nabídkami, jež obdrželi od nap . „Slovnaftu, UNIPETROLU“ atd., s „ČEPREM“ nekomunikovali. Oba sv dci potvrdili, že v rozhodné dob odebírali minerální oleje z terminálu společnosti „ČEPRO“, a.s., p ičemž dodavatelem byla společnost „EUROJET“, kdy základní vztah a ujednání prob hlo s jednatelem společnosti Romanem V., zatímco další formality zejména ohledn objednávek minerálních olej probíhaly práv s obžalovaným H. Akcentovat rovn ž je nutno, že sv dci jako zástupci společnosti Treluh Oil, s.r.o., ne ešili, z jakých limit minerální oleje pochází, pro n bylo podstatné zjišt ní to, že dodavatelem a tudíž partnerem, který vystavil fakturu, byla společnost „EUROJET“. Tak jak již bylo opakovan uvedeno, veškeré formality, které se týkaly objednávek včetn následného vyskladn ní zboží, jsou zjišt né aktivity obžalovaných H. a G., kdy zejména první z jmenovaných se staví do role pouhého vykonavatele pokyn , nikoliv však od obžalovaných (jmenovaný shora vysv tlil, v čem spočívala jeho činnost a na základ jakého pov ení, na což soud odkazuje). Ze čtené výpov di sv dka Miroslava S. (hlavní líčení konané ve dnech 4.- 7., 11.- 14.6.2012, č.l. 100) bylo zjišt no, že jmenovaný od r. 1998 pracuje na funkci dispečera logistiky automobilových pohonných hmot a leteckých paliv ve společnosti TOTAL Česká republika, s.r.o. Jeho pracovní náplní bylo p íjem objednávek od zákazník a následné zasílání požadavk na uvoln ní objednaných minerálních olej u smluvních dodavatel jak na skladech v České republice, tak v zahraničí. Společnost „Barella“ nezná, nikdy za žádných okolností se zástupcem této společnosti ohledn podmínek obchodu nejednal. Jejich partnerem – dodavatelem byla společnost „PetroJet“, za kterou jednal s obžalovaným G., který mu byl p edstaven jako zástupce společnosti. K rukám jmenovaného byly zasílány objednávky a jak již uvedl, všechny pot ebné náležitosti projednal s G., se kterým byl v denním kontaktu. Minerální oleje byly odebírány ze skladu společnosti ČEPRO, a.s., kdy v “DNL“ byla uvád na společnost „Barella“, což jej však nijak nezajímalo, nebo v praxi nebylo nijak neobvyklé, že zboží prošlo p es další obchodní společnost. Partnerem pro n byla společnost „PetroJet“. I z této výpov di vyplývají n které shodné skutečnosti jak z výpov dí sv dk „L.“ s tím, že zboží bylo odebíráno na terminálech společnosti ČEPRA, a.s., v „DNL“ byla uvád na společnost „Barella“, avšak pochopiteln pro n byla partnerem firma „PetroJet“ jakožto dodavatel. Akcentovat je možno aktivity obžalovaného G., který v podstat ohledn dodávek minerálních olej včetn cen ešil vše. Z opakované výpov di sv dka Petra V., editele společnosti TRANSCARGO, s.r.o., bylo zjišt no, že jeho náplní práce na pozici editele od r. 1998 bylo obchodování s pohonnými hmotami, a to výhradn velkoobchodním zp sobem, tzn. že zboží nakoupí a posléze jej ve velkém prodají dál. Nevlastní žádné čerpací stanice a ani je nemají v pronájmu. Společnost „Barella“ nezná a není si v dom, že by se s tímto názvem setkal. Se společnostmi „EUROJET a PetroJet“ obchodovali,

pokračování

178

sp.zn. 30T 7/2011

kdy tyto zastupoval obžalovaný Roman V. Cenové nabídky od t chto společností obdrželi telefonem, SMS zprávou, snad i mailem. Minerální oleje odebírali z terminálu společnosti ČEPRO, a.s., a to ze všech. Z jakých limit pocházelo zboží neví, v tomto sm ru odkázal na účetní doklady. Z obžalovaných zná Radomíra V. z p edchozí obchodní činnosti, kdy tento v minulosti obchodoval s minerálními oleji. Obžalované Jana H. a Dušana G. zná, tito sed li na V. v Krom íži, avšak obchody s n ma nedojednával. Zbylé obžalované nezná. Úhrady za zboží probíhaly p es banku, cenové nabídky od V. nebyly vždy nejlepší, pokud ano, jednalo se o 10 – 15 halé . P i p edkupech to mohlo být až 50 halé , avšak to bylo i u jiných společností. Sv dek pop el, že by se jim ztratilo razítko jejich společnosti a taktéž, že by jej n komu p jčoval. Akcentoval zapodstatný toliko vztah s dodavatelem. Zmín né cenové nabídky byly zpravidla týdenní. Společnost TRANSCARGO, s.r.o., minerální oleje nejen nakupovalo od společnosti „EUROJET i PetroJet“, taktéž je však i t mto společnostem prodávali. Výpov tohoto sv dka není nutno nijak blíže komentovat, nebo záv ry jsou obdobné jak v souvislosti s výpov mi p edchozími. Z opakované výpov di sv dka Libora S., jednatele společnosti TWIN TRANS, s.r.o., bylo zjišt no, že firma z počátku se zabývala dopravou minerálních olej , postupem času začali s minerálními oleji i obchodovat. Mezi dodavatele minerálních olej pat ila i společnost „PetroJet“. Společnost „EUROJET“ nezná a společnost „Barella“ zná pouze z „DNL“ od společnosti ČEPRO, a.s., ve kterých se vyskytoval tento název jako vlastník zboží a nabyvatel. Nikdy však s nikým v žádném kontaktu nebyl. Ve vztahu k obchodování s „PetroJetem“ p edložil sv dek policejnímu orgánu kopii objednávky PHM adresovanou „PetroJetu“ (č.l. 4276), došlou fakturu od společnosti „PetroJet“ (č.l. 4274), vydanou fakturu od nich na zákazníka (č.l. 4273), stáčecí lístek, dodací doklad, doklad o úhrad PHM „PetroJetu“. S posledn jmenovanou společností m li uzav enou rámcovou kupní smlouvu (č.l. 4267 – 4277) ze dne 12.2.2007. Cenovou nabídku od „PetroJetu“ na dobu následujících 7 dn obdrželi mailem a další náležitosti se domlouvaly s obžalovaným G. Pokud byla pro n cena výhodná, dohodli se na odb ru. Minerální oleje odebírali p ímo ze skladu „ČEPRA“ ze všech jejich terminál . Pokud odebírali minerální oleje z objemu „PetroJetu“, pak v této souvislosti byla uvedena společnost „Barella“, což odpovídal na otázku, z jakých limit zboží odebírali. S Radomírem a Romanem V. v podstat o dodávkách minerálních olej v rozhodném období nejednal. Veškeré dodávky dojednával s G. Obžalované Š., Z., U., H. nezná. U hlavního líčení dále dodal, že konkrétní komunikace o koupi zboží probíhala s již zmín ným G., když však byly uzavírané n jaké objednávky s „PetroJetem“, jednali s Romanem V. Nemá poznatky o tom, že by n komu p jčovali razítko společnosti či že by se jim toto ztratilo. Když nakupovali zboží od jiného dodavatele než „PetroJetu“, pak také obdrželi dodací nákladní list. Kdo však v tomto byl uveden jako „vlastník a nabyvatel zboží“, si již nevzpomíná. Když n kdy kupovali zboží od „TOTALU“, pak se zde rovn ž objevovala „Barella“. K dalším dotaz m sv dek uvedl, že dle jeho názoru G. fungoval na pozici dispečera, kdy v p ípad objednávky zboží ji tento p eposlal na „ČEPRO“. Sv dek S. p edložil policejnímu orgánu vzorek materiál prokazujících obchodování se společností „PetroJet“ (č.l. 4264). Jednalo se mj. o objednávku PHM (č.l. 4276) ze dne 25.5.2006 na odb r NM o objemu 32.000 litr na terminálu „ČEPRO Mst tice“, kdy odb ratelem včetn dopravce je uvedena společnost TWIN TRANS, s.r.o. Objednávka má další náležitosti, kdy k této sv dek S. uvedl, že tuto

pokračování

179

sp.zn. 30T 7/2011

objednávku od nich obdržela společnost „PetroJet“. K p edloženým materiál m sv dka se v rámci hlavního líčení vyjad oval i obžalovaný Radomír V. (str. 12 protokolu o hlavním líčení konaném ve dnech 23.- 27.4.2012). Dle jmenovaného z této objednávky absolutn není jasné, že by se objednávalo zboží u společnosti „PetroJet, EUROJET, Barella“, je pouze objednávkou, dle které TWIN TRANS, s.r.o., si odebírá zboží na terminálu „ČEPRO Mst tice“ 26.5.2009. Nikde zde není uvedeno jméno G. či H. Nalézací soud k tomuto vyjád ení konstatuje, že sv dek S. sám uvedl, že takovouto objednávku zaslali společnosti „PetroJet“. Vzhledem k tomu, že údaje v dalších materiálech odpovídají údaj m v této objednávce, není d vod sv dkovi nev it a vyjád ení obžalovaného Radomíra V. chápat jako jeho stanovisko. Dále byla sv dkem p edložena faktura č. 290200674 (č.l. 4274), ze které bylo zjišt no, že dodavatel společnost „PetroJet“ fakturuje odb rateli: společnosti TWIN TRANS, s.r.o., dne 27.5.2009 za uskutečnitelné zdanitelné pln ní z p edchozího dne, tj. 26.5.2009, částky za dodávky minerálních olej . V této faktu e je mj. uvedeno, že „PetroJet“ fakturuje za dodávku NM o objemu 31.996 litr částku ve výši 715.053,08 Kč. Akcentovat je nutno, že dle zmín né faktury k uskutečn ní zdanitelného pln ní došlo 26.5.2009, objednávka byla na odb r dne 26.5.2009 na množství 32.000 litr NM. Tato faktura dle výpisu z účtu (č.l. 4279) byla Uhrazena. Obžalovaný Radomír V. k p edm tné faktu e uvedl, že na této je uvedena pouze „nafta motorová“, není však uvedeno, kde došlo k dodání zboží a p echodu práva nakládat se zbožím jako vlastník z hlediska „TWIN TRANSU“. Nalézací soud pouze konstatuje, že zmín ná faktura souvisí s objednávkou a taktéž s následn uvedeným dodacím nákladním listem M163099 (č.l. 4278), ze kterého bylo mj. zjišt no, že k začátku pln ní došlo v ČEPRU, a.s. – Mst tice dne 26.5.2009 v 07.53 hod. a konec pln ní byl téhož dne v 8.38 hod. Jako vlastník zboží je uvedena společnost „Barella“, jako nabyvatel je rovn ž uvedena společnost „Barella“, jako idič je uvedený Jaroslav Š., naprosto shodná osoba jak specifikovaná v objednávce TWIN TRANSU, s.r.o., adresovanou „PetroJetu“ (č.l. 4276). Z „DNL“ je dále zjišt no, že tento byl vystaven 26.5.2009 v 8.38 hod., celkem bylo vyskladn no 39.996 litr NM. Spot ební da byla stanovena na částku 318.360,20 Kč, jako p epravce je uvedena společnost TWIN TRANS, s.r.o., včetn specifikace tahače a náv su a již zmín ného idiče Jaroslava Š. Z t chto údaj je zcela evidentní, že sv dkem p edložená mj. objednávka, posléze faktura a „DNL“, jsou doklady, které spolu souvisí a na sebe navazují. I tyto materiály sv dčí o páchání trestné činnosti tak, jak je popsáno v popisu pr b hu skutkového d je a na bližší mechanismus bude poukázáno v rámci rozboru znaleckého posudku „BDO“. Zmín né minerální oleje vyskladn né z klientského účtu společnosti „Barella“ po spln ní dalších formalit byly p epravené a společností PetroJet, s.r.o., dodané p ímo společnosti TWIN TRANS, s.r.o. Nejednalo se o žádný nákup ve volném da ovém ob hu od společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., či FUEL POOL, Ltd. Výpov sv dka nijak nevybočuje z rámce obsahu výpov dí dalších sv dk jakožto zástupc odb ratel od společnosti „PetroJet či EUROJET“ minerálních olej s výjimkou toho, že jmenovaný p edložil sám n které doklady, ke kterým se vyjád il, a jejichž obsah se obžalovaný Radomír V. snažil zpochybnit. P edložené materiály bylo nutno hodnotit v souladu s obsahem výpov di sv dka, zejména však s obsahem dalších provedených d kaz , kdy p edevším již opakovan zmín ný znalecký posudek „BDO“, jež m l k dispozici všechny pot ebné materiály, hodnotil a zabýval se problematikou obchodování s minerálními oleji jak v da ovém skladu ČEPRO, a.s., tak v souvislosti s jejich vyskladn ním a uvedením do volného da ového ob hu.

pokračování

180

sp.zn. 30T 7/2011

Z výpov di sv dka Pavla T., jednatele společnosti Torrol logistic, s.r.o., v p ípravném ízení bylo zjišt no, že společnost „Barella“ nezná, pouze když zjistil, že nakupovali zboží z terminálu společnosti ČEPRO, a.s., z limitu společnosti „Barella“, toliko si ov il, zda tato společnost je v evidenci obchodního rejst íku a je plátce DPH. Z obžalovaných nezná U., Z., Š., zná V., G. a H. V období od 1.4.2009 do 31.3.2010 obchodoval se společností „PetroJet“ jednatele Romana V. s tím, že zboží výhradn nakupoval z terminálu společnosti ČEPRO, a.s., což byla podmínka. S ohledem na uzav enou p íslušnou smlouvu podmínky obchodu domlouval s Romanem V., ceníky platné obdržel na jeden týden, vždy od úterý do úterý. Pokud byla cena vyhovující, zaslal faxem písemnou objednávku n kam do Krom íže na ul. V., kde sedával Roman V. a kde rovn ž vídával i Radomíra V., se kterým v posledních letech nejednal, nebo tento se m l ze společnosti stáhnout. Akcentoval, že podmínkami nákupu minerálních olej byly terminály „ČEPRA“, cena a platební podmínky, tzn. že zboží bylo placeno po jeho dodání, občas umož ovali i tzv. p edkup zboží. G. vykonával funkci dispečera s tím, že kdykoliv byly problémy s objednávkou, její uvoln ní za izoval práv jmenovaný. S H. do kontaktu nedocházel. Z p iložených dodacích nákladních list zjistil, že zboží má pocházet z limitu společnosti „Barella“. Fakturace probíhala následující den, kdy obdrželi sjetinu odb r a po odsouhlasení obdrželi fakturu nejd íve faxem a posléze poštou v originále. Faktura byla vždy od společnosti „PetroJet“. U hlavního líčení stvrdil svou výpov z ízení p ípravného a dále dodal, že za azení G. na pozici dispečera usoudil sám, jeho oficiální pracovní za azení neznal. Dodací nákladní list potvrzoval, že zboží bylo uvoln no do volného da ového ob hu a byla uhrazena spot ební da . Je to pro n základní dokument pro fakturaci. Obchodování společnosti Torrol logistic, s.r.o., bylo podrobeno kontrole správce dan s negativním výsledkem. Firma sv dka ve vztahu k PetroJetu nevystupovala nikdy v postavení „dodavatele“. Obchodování, ke kterému se vyjad oval, nebylo ničím neobvyklým oproti p edcházejícímu období. Disponovali s cenovými nabídkami i od společnosti ČEPRO, a.s., které posléze posuzovali, pak se vyjad oval k obsahu dodacího nákladního listu, na což soud odkazuje. Ceny, za kterých nakupovali minerální oleje od společnosti „PetroJet“ v období od 31.3.2009 do 1.4.2010, byly po ád standardní, k žádnému skokovému snížení nedošlo. Sv dek T. potvrdil, že v minulosti byl zam stnancem společnosti ČEPRO, a.s., ve funkci vedoucího obchodního odd lení na terminálu Loukov. V rozhodném období (2009 – 2010) provozovatel da ového skladu vystavoval po obsahové stránce tak ka stejné doklady jak v dob p edchozí. Následn popisoval činnost idiče p i p íjezdu do ČEPRA, a.s., až po jeho opušt ní. Obžalovaní G. s H. neorganizovali dopravu cisteren, ve kterých byly načerpány minerální oleje. Stáčecí lístek vystavuje idič cisterny p evážející minerální oleje, když zboží stočí na míst určení pro zákazníka. Op tovn není t eba blíže komentovat obsah výpov di sv dka, nebo tento je obdobný jak v p edchozích p ípadech. Nalézací soud pouze akcentuje, že s ohledem na výsledky provedeného dokazování není v popisu pr b hu skutkového d je obžalovaným G. a H. vytýkáno organizování dopravy cisteren odb ratel , na což se sv dka u hlavního líčení dotazoval obžalovaný Radomír V. Je pon kud s podivem, že posledn jmenovaný se „na ničem nepodílel“, s nikým nespolupracoval (s výjimkou občasné rady), nic ne ídil, p esto je se vším srozum n, o všem ví, ke všemu m l a již výhrady či p ipomínky (nepochybn je to jeho právo,

pokračování

181

sp.zn. 30T 7/2011

což mu rozhodn soud nevytýká), avšak sv dčí to o tom, že to byl práv on, kdo byl hlavním organizátorem, ídícím, hlavní osobou celé organizované skupiny. Dalším ze sv dk , který byl vyslechnut jako zástupce společnosti odebírající minerální oleje od společnosti „PetroJet“ byl Jan V., jednatel společnosti VENA TRADE, s.r.o. Jmenovaný potvrdil, že tato společnost nakupovala od „PetroJetu“ minerální oleje, p ičemž společnost „Barella“ se v této souvislosti objevovala na „dodacích listech“ p i odb rech ze skladu společnosti ČEPRO, a.s. S „Barellou“ nem li žádný smluvní vztah. Za „PetroJet“ jednal s G. a taktéž i v souvislosti se společností „UNICORN ČERPACÍ STANICE“ jednal s Radomírem V. Oba jmenované zná dlouhodob s ohledem na d ív jší obchodní p ípady. Dle jeho subjektivního názoru G. byl provozním pracovníkem, se kterým ešili operativní záležitosti p i uskuteč ování dodávek, a Radomír V. pak dojednával zásadní v ci obchodu, m l K. slovo. S ob ma se setkal v Krom íži v jejich administrativní budov , kde se setkal i s Romanem V., jež mu byl p edstaven, avšak nic s ním ne ešil. Š., Z., U. nezná. Objednávku posílal mailem nebo faxem, kterou posléze vy izoval G. U hlavního líčení se sv dek blíže vyjád il ke kancelá ím Radomíra V. a Romana V. v Krom íži na ul. V. Dále rovn ž akcentoval, že „obchodoval s UNICORNEM“ a neobchodoval se společnostmi „Barella, EUROJET, PetroJet“, tyto t i firmy se však objevovaly na „dodacích nebo nákladních listech“, avšak nikoliv na fakturách. Z opakované výpov di sv dkyn Jarmily H., da ové poradkyn (společnost Deis, s.r.o.) bylo zjišt no, že tato společnost vede účetnictví a zabývá se da ovým poradenstvím. Oslovená byla panem T., zda by byla ochotna zpracovávat účetnictví pro společnosti, které byly registrovány u Finančního ú adu Praha I, kdy se jednalo nap . o „Central Rafinery, DIESEL POOL, FUEL POOL a UNICORN STATION“. S jednateli t chto společností se nikdy nesetkala, nikdy nejednala, účetní doklady chodily poštou nebo mailem a kontaktní osobou byla sv dkyn Ž. Kontakt s posledn jmenovanou udržovala její zam stnankyn (myšleno Ing. H.) paní B. Sv dkyn opakovan akcentovala, že kontaktní osobou ve vztahu ke shora čty em uvedeným společnostem byl p. T. Na základ účetních doklad , jež obdržely zp sobem shora uvedeným, zpracovaly da ové p iznání a toto podaly na finanční ú ad. Odm nu za svou činnost po vystavení faktury zaslaly op tovn sv dkyni Ž., na základ čehož byla provedena na jejich účet platba. Firmy, kterým vedly účetnictví, m ly sídlo v Anglii, razítka t chto firem jim p edložil T. s podepsanými smlouvami o vedení účetního a da ového poradenství na počátku spolupráce. Zmín ná razítka používaly na da ová p iznání. P edm tem činnosti t chto anglických firem bylo obchodování s pohonnými hmotami a s n jakými dalšími produkty chemického rázu. Po p evzetí doklad Útvarem pro odhalování korupce v íjnu 2010 došlo k úplnému utlumení činnosti t chto firem. Da ová p iznání podávaly toliko formáln . Mezitím správce dan – Finanční ú ad Praha I zrušil registraci k DPH všem čty em společnostem. Jejich účetní a da ová firma žádné doklady či poštu ze zahraničí od shora uvedených společností neobdržela. Účetní doklady chodily v obálce poštou z Krom íže. U společnosti DIESEL POOL a FUEL POOL byla provedena da ová kontrola, kdy rozdíl v da ové povinnosti byl zjišt n asi ve výši 20,- Kč ve vztahu ke společnosti FUEL POOL, ve vztahu ke společnosti DIESEL POOL ješt v dob výslechu sv dkyn ukončena nebyla. Negativní výsledky ve vztahu k vytýkacím ízením žádné nebyly. Nalézací soud akcentuje, že kontaktní osoba byla sv dkyn Alena Ž., družka obžalovaného Romana V. Účetní a da ové doklady, jak již bylo uvedeno, chodily z Krom íže.

pokračování

182

sp.zn. 30T 7/2011

P estože zejména z materiál p edložených společností ČEPRO, a.s., je dostatečn popsáno a specifikováno chování idiče včetn svých povinností p i p íjezdu do da ového skladu v souvislosti s načerpáním minerálních olej až po op tovné opušt ní hranice da ového skladu, soud akceptoval tak, jako v mnoha jiných p ípadech, návrh výslechu sv dka idiče automobilové cisterny. Sv dek Miroslav M., idič automobilové cisterny, uvedl, že v letech 2009 – 2010 z titulu své funkce vozil pohonné hmoty. Po p íjezdu ke skladu ČEPRA, a.s., musel vložit do terminálu čipovou kartu, jež je zavedena v centrálním skladu, následn se mu na obrazovce objevilo SPZ vozidla, kód idiče, objednávka, na základ které m l odebrat zboží uvedené na objednávce. Po navolení údaj byl vytišt n „lístek“, posléze na vrátnici bylo vozidlo prohlédnuté ochrankou a po ukončení toto pokračovalo až k „plnícímu ramenu“, kde po provedení pat ičných úkon došlo k napušt ní zboží do cisterny. Po ukončení napušt ní odjel k Velínu, kde obdržel dodací listy, které podepsal a po op tovné kontrole ochranky „ČEPRA“ odjel na místo určené. Sv dkovi byl p edložen p íkladmo „DNL“ (č.l. 13535), kdy tento potvrdil, že se jednalo o dodací nákladní list vyhotovený v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s. Pro n j jako idiče byl partner objednatel, kam jel zboží, resp. pohonné hmoty doručit. Na autocistern je za ízení včetn tiskárny, kde je možno vytisknout stáčení lístek, jež potvrdí, kolik minerálních olej bylo stočeno pro K. odb ratele, resp. z objemu autocisterny. K dotazu, jak se na „DNL“ objevilo místo vykládky, uvedl, že to tam napíšou p ímo na volícím panelu po vložení karty, kde si volí množství minerálních olej a místo určení. Nalézací soud k této výpov di pouze dodává tolik, že místo určení je napsáno na objednávce. Pakliže se toto zm ní, je z ejm možné up esn ní za pomoci volícího panelu, kde se nachází klávesnice. V pr b hu dokazování p ed nalézacím soudem byli vyslechnuti další sv dci, a to zejména ve smyslu ustanovení § 215 odst. 2 tr. . Jedním z takovýchto sv dk je Ing. Št pán Č., ekonom společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE. Z výpov di jmenovaného bylo zjišt no, že tato společnost se zabývala obchodem s „rostlinnými oleji, s methylestery mastných kyselin, s pohonnými hmotami“. V období let 2009 – 2010 byli jako jediní obchodní partne i v souvislosti s prodejem pohonných hmot společnosti „EUROJET a PetroJet“. Obchodní činnost ve společnosti vedla členka p edstavenstva p. M., která byla ve společnosti maximáln 2 – 3 roky, skončila n kdy p ed r. 2010, kdy po tuto dobu obchodovali práv s „EUROJETEM a PetroJetem“. M., jak již uvedl, obchody ídila sama, pouze mu (myšleno sv dkovi Ing. Č.) dávala pokyny, s kým byl obchod domluven. Ve vztahu ke společnostem „PetroJet a EUROJET“ jako prodávající vystavili faktury za dodané zboží, a to na benzín a naftu, včetn spot ební dan . Dopravu zboží pro odb ratele nezajiš ovali, nebo s dopravou nedisponovali. K cílenému dotazu, s kým jednal konkrétn ve společnostech „EUROJET a PetroJet“, uvedl, že se zúčastnil pouze v jednom p ípad jednání M. s Romanem V., jinak vše ešila již zmín ná M. Jako dodavatelé disponovali s vlastními zásobníky na „oleje a Me o“, na benzín a motorovou naftu zásobníky nem li. Vzhledem k tomu, že „ČEPRO“ bylo dodavatelem pohonných hmot, p edpokládá, že po nakoupení p idali ádov halé e a tudíž minerální oleje prodávali za cenu vyšší než nakoupili. Není mu známo, proč zrovna od společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., „PetroJet a EUROJET“ nakupovali minerální oleje. Op tovn a opakovan akcentoval, že vše dohodla členka p edstavenstva M. K cílenému dotazu, zda „PetroJet a EUROJET“ od nich kupoval nebo prodával i n jaké jiné komodity než naftu a benzín, uvedl, že se domnívá, že „prodávali nebo

pokračování

183

sp.zn. 30T 7/2011

nakupovali i methylester s touto firmou“. Z této výpov di je možno akcentovat n které skutečnosti, zejména tu, že vše bylo v kompetenci členky p edstavenstva M., obchodní p ípady v souvislosti s minerálními oleji – benzínem a naftou, m ly být realizovány toliko se společnostmi „EUROJET, PetroJet“, s žádnou jinou společností, žádné zásobníky na naftu či benzín nem li, zatímco nap . na oleje ano. Nalézací soud považuje tento prodej společnosti PetroJet, s.r.o., za fiktivní (což bude blíže zd vodn no). Nelze p ehlédnout, že jediným akcioná em společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., byla Petra ., družka obžalovaného Radomíra V., dále zde p sobila Marcela M., družka Ji ího T. a matka Filipa M. Op tovn je možno dovodit personální a obchodní propojení. Sv dek Ing. Zden k Š. v souvislosti se společností MOUSE OLEUM, s.r.o., uvedl, že tato společnost v letech 2009 – 2010 obchodovala s pohonnými hmotami, kdy motorovou naftou zásobovali společnost „COLORLAK“, Staré M sto u Uherského Hradišt , která je jejich dlouhodobým a nejv tším obchodním partnerem. Motorovou naftu jim (myšleno společnost MOUSE OLEUM, s.r.o.) dodávala společnost „PetroJet“, kdy za tuto komunikoval s Romanem V. a posléze další záležitost ešili telefonicky či mailem s n kým ze zam stnanc . Celý obchodní p ípad probíhal tak, že obdrželi žádost od „COLORLAKU“, posléze SMS, telefonicky, p íp. mailem zjistili cenu od dodavatele, ke které p idali p im enou marži a vzhledem k tomu, že nedisponují se skladovacími prostory, celé to fungovalo tak, že v kancelá i se setkaly toliko účetní doklady, tzn. že p ijali fakturu a posléze fakturu vystavili. K vykládce minerálních olej došlo v areálu firmy „COLORLAK“. Nedisponují s p epravními prost edky, proto dopravu nezajiš ovali. Sv dek potvrdil, že odb rné místo bylo v terminálu společnosti ČEPRO, a.s. Jejich společnost vydávala faktury se splatností 90 dn , proto pot ebovali najít společnost, která by jim dala splatnost minimáln 30 dn . K cílenému dotazu, zda skutečn odebírali motorovou naftu od „PetroJetu“ a posléze dodávali „COLORLAKU“, odpov d l „ano“. Jako dodavatel zvít zila již zmín ná firma „PetroJet“ práv s ohledem na splatnost 30 dn . „DNL“ k dispozici nem li, taktéž nem li se společností „PetroJet“ uzav enou žádnou písemnou smlouvu. V souvislosti s výpov dí sv dka Ing. Š. nalézací soud akcentuje, že jmenovaný vypovídal o obchodních p ípadech, kdy společnost MOUSE OLEUM, s.r.o., m la odebírat motorovou naftu od odb ratele „PetroJet“, a posléze dodávat společnosti „COLORLAK“. Sv dek Tomáš M., zástupce společnosti „EKOPETROL“ uvedl, že se společností „PetroJet“ spolupracovali dlouhodob . V r. 2009 nakupovali od nich pohonné hmoty. Krom „PetroJetu“ m li další dodavatelé, kdy po vyhodnocení cenové nabídky vybrali tu nejlepší a posléze zrealizovali obchodní p ípad. „PetroJet“ byla jedna z mála firem, která prodávala na splatnost, což bylo pro n výhodné, a proto ji up ednost ovali. Cenový rozdíl byl „pár halé “, ceny se pohybovaly zhruba stejn . Obchodní vztah byl navázán snad již v r. 2008, kdy spolupracovali i s další společností Romana V. „EUROJET“, od které odebírali „methylestery“. Se společností „PetroJet“ spolupracovali v letech 2008 – 2009 na dodávkách pohonných hmot, se kterou m li uzav enou rámcovou kupní smlouvu. Obchodní p ípady probíhaly standardním zp sobem. Cenu domlouval osobn s Romanem V., kdy potvrzená objednávka byla zaslána do PetroJetu a následn jejich odb ratelé si z „ČEPRA“ z dohodnutého „limitu“ odebírali množství minerálních olej , nebo jejich firma („EKOPETROL“) dopravu nezajiš ovala. Taktéž nem li své sklady. Obchodovali toliko ve skladech „ČEPRA“. Krom „Petrojetu“ m li i další dodavatele,

pokračování

184

sp.zn. 30T 7/2011

jako nap . „Slovnaft, OMV, AGIP atd.“. Jako dodavatel „PetroJet“ byla up ednostn na práv s ohledem na delší splatnost. Sv dek si na žádný obchodní p ípad, jež by byl spojený se společností „Barella“ nevzpomínal. Z obžalovaných zná z obchodních aktivit spojených s prodejem minerálních olej Radomíra V., kterého vnímá jako člov ka, jež byl ve spojení s T., M., které zná. S Romanem V. se seznámil prost ednictvím T. s ohledem na firmy, se kterými obchodovali („EUROJET, PetroJet“). K cílenému dotazu, zda n kdy jednal s Radomírem V. v souvislosti s obchodem s minerálními oleji ve vztahu k firmám „PetroJet, EUROJET, Barella“, uvedl, že společnost „Barella“ mu nic ne íká, avšak v souvislosti se společnostmi „PetroJet a EUROJET“ možná ano, nebo když Radomír V. jezdil do Prahy, setkávali se v Praze 4 v jedné restauraci a je možné, že o t chto v cech hovo ili, v branži se pohybuje od r. 1998 s tím, že se svými obchodními partnery se na svých sch zkách bavil pouze o t chto v cech. Nevzpomíná si však, za „koho“ Radomír V. jednal. K dalším opakovaným cíleným dotaz m uvedl, že „s Radomírem V. nikdy jakoby obchodn nejednal, ale p ipouští, že se jej mohl zeptat, jak vidí ropu, jak se pohybuje na burze“. Navštívil jej v Krom íži na atletickém stadionu n kde v kancelá i, s Romanem V. se vídali bu v Praze nebo ve firm . Další obžalované Š., U. nezná, G. zná v souvislosti s Radomírem V., nebo jej vid l opakovan v p ítomnosti jmenovaného, padli si do oka, avšak o obchodech s minerálními oleji se nebavili. Bavili se o soukromých v cech, vnímal jej jako kamaráda Radka V. Po obdržení „DNL“ neví, kdo byl uveden na tomto jako „vlastník pohonných hmot“, dodavatel byla společnost „PetroJet“, kdy je možné, že minerální oleje byly z limitu jiné firmy. Z této výpov di je možno akcentovat vyjád ení sv dka Tomáše M., dle kterého to byl práv T., který mu p edstavil Romana V. a doporučil mu společnost „PetroJet“ z d vodu možnosti dodávek na splatnost, což bylo pro n j výhodné. T. však dle jeho názoru nebyl ten, kdo by rozhodoval za „PetroJet ani EUROJET“, vnímal jej jako n jakého známého, kolegu, který také obchodoval s pohonnými hmotami. T. obchodoval „se vším“. Záv rem dodal, že správce dan kontroloval všechny „jeho firmy“, které pracovaly se skupinou „T. a V.“, avšak žádné „chyby“ nalezené nebyly. Jak již bylo uvedeno, obžalovaní trvali na výslechu sv dka T., k čemuž nalézací soud již zaujal stanovisko. Výpov sv dka M. pouze dokresluje jeho správnost, nebo dle jmenovaného T. jako „obchodník“ doporučil firmy Romana V., avšak nebyl to on, kdo ve firmách „PetroJet ani EUROJET“ rozhodoval. Vnímal jej jako známého či kolegu Romana V. Soud I. stupn , jakož i obžaloba nikdy netvrdila a netvrdí, že veškeré obchodní podnikání společnosti „EUROJET a PetroJet“ po celou dobu bylo trestné. Je možné, že n které obchodní p ípady, ke kterým se nap . vyjad oval i sv dek M., mohly prob hnout ádným zp sobem. V obžalob a posléze v rozsudku, resp. ve zn ní skutkového d je je zahrnuta doba a množství minerálních olej , které bylo p edm tem trestné činnosti a které se posléze projevilo v nesprávném, nep esném da ovém p iznání, jež vyvrcholilo da ovým podvodem. Dle názoru soudu není nutno rozebírat veškeré podnikání obžalovaných včetn firem, kde tito p sobili, a provád t určitou selekci, které obchodní p ípady byly v po ádku a které nikoliv. Podstatné je, pokud popis skutkového d je, jež se obžalovaným klade za vinu, má oporu v provedeném dokazování. Jedná se o minimální množství minerálních olej , kde je možno bez d vodných pochybností konstatovat, že tyto byly p edm tem trestné činnosti. Další z obhajobou navržených sv dk Ing. Miroslav M., jediný člen p edstavenstva společnosti „ABID“ od července 2009 uvedl, že obchodní činnost této společnost m l na starosti on, p ičemž společnost obchodovala s pohonnými

pokračování

185

sp.zn. 30T 7/2011

hmotami, „s modifikacemi minerálních olej , sojovým epkovým olejem, technickým olejem standardizovaným ….“. V letech 2009 – 2010 probíhala obchodní činnosti se společností „PetroJet“, kdy p edm tem této byly pohonné hmoty – sm sná motorová nafta a benzín 95 Natural. Zmín né obchody byly podložené smlouvami. Jednalo se o obchody velkoobchodní, které probíhaly tak, že poté, co obdržel cenovou nabídku od „PetroJetu“, tuto vyhodnotil a pokud našel zákazníka, jež byl ochoten akceptovat nabídnutou nákupní cenu, uzav el s tímto smlouvu o prodeji. Cenová nabídka byla tvo ena „volným trhem, burzou“. Nabízené ceny „PetroJetu“ nebyly vždy výhodné. Roční objem obchod v r. 2009 se mohl pohybovat od 70 do 100 mil. Kč. Po celou dobu existence společnosti „ABID“ byly správcem dan provád né kontroly, které po event. zodpov zených dotazech byly ukončené „bez výhrad“. Je s podivem, že i tato společnost „ABID“ byla nakontaktována na společnost „PetroJet“ sv dkem T. Ing. M. dále uvedl, že nedisponují se skladovými prostory, nemají vlastní dopravu a nebyli koneční odb ratelé, minerální oleje prodávali dále. Společnost „Barella“ nezná, Radomíra V. zná od poloviny r. 2009, „nikoliv obchodn “, sem tam se jej na n co zeptal. V sídlem firmy „PetroJet“ byl v Praze na Zbraslavi a také v Krom íži. Sv dkyn K. d lala účetnictví i pro jeho firmu. N kdy v r. 2009 jej informovala o ztrát razítka, které nosila s sebou v kabelce, m la jej doma, jakož i v kancelá i v Krom íži, z ejm bylo n kým odcizeno. K cílenému dotazu, zda společnost „ABID“ byla v pozici odb ratele ve vztahu ke společnosti „PetroJet“ či také v pozici dodavatele, uvedl, že od společnosti „PetroJet“ byla kupována „sm sná nafta a nafta motorová“, a byla jí prodávána nafta motorová a benzín 95 Natural, p ičemž nákup od „PetroJetu“ probíhal v r. 2009 do b ezna 2010, a prodej od b ezna 2010. Vzhledem k posledn zmín né informaci nebyly již k této problematice sv dkovi kladené žádné otázky. Stanovisko soudu k výpov di sv dka Ing. M. je obdobné jak k výpov di p edchozího sv dka, proto není nutné jej znovu opakovat, a dále je možno odkázat na výpov sv dkyn K., jež se mj. vyjad ovala k dispozici s razítkami společností, pro které d lala účetnictví, jakož i k tomu, kde tato razítka m la, včetn možnosti cizí nepovolané osoby disponovat s t mito razítky bez jejího v domí, event. s jejím v domím. Rovn ž je možno odkázat na již zmín né pasáže od vodn ní tohoto rozhodnutí, kde bylo poukázáno, jaká razítka zcela neoprávn n se nacházela v kancelá ských prostorách na V. v Krom íži, reps. v prostorách kancelá e, kterou užíval Radomír V. P i seznámení s výsledky vyšet ování obžalovaný Roman V. p edložil adu níže specifikovaných d kaz povahy listinné. Jednalo se o soupisy vydaných faktur, čestná prohlášení a da ové doklady společností Biopetrol, a.s., soupis skladových pohyb a výpisy z účt prokazující provedení obchod mezi společností Petrojet a Biopetrol a.s. (svazek 32 – 33), výpisy z účetnictví společnosti Biopetrol, a.s., opis pohybu účtu 314019, dále výpisy z účtu společnosti Petrojet, s.r.o. potvrzující úhradu za dodané zboží, opis pohybu účtu 314016 a výpisy z účtu prokazující úhrady společnosti Moravské rafinerie, a.s. dokládající zaplacení kupní ceny za dodané zboží, opis pohybu účtu 314020 a výpisy z účtu prokazující úhrady kupních cen za zboží v či společnosti Unicorn – CS – RATE, opis pohybu účtu 314015 a výpisy z bankovního účtu prokazující úhradu kupních cen za zboží ve prosp ch společnosti Fuel Pool Ltd. (svazek 34), čestné prohlášení společnosti Fuel Pool Ltd. o dodání zboží pro společnost Petrojet s p ílohami – soupis faktur za 8/2009 až 3/2010 a kopie bankovních výpis za 8/2009 až 5/2010,čestné prohlášení společnosti Unicorn CS RATE o dodání zboží společnosti Petrojet včetn p íloh – skladových pohyb za rok 2010, faktur za rok 2010 a výpis z účtu 324, tj. p íjem

pokračování

186

sp.zn. 30T 7/2011

zálohových plateb a následné párování na faktury, kopie bankovních výpis za období od 1.1.2010 do 30.3.2010 (svazek 35), čestné prohlášení společnosti Moravské rafinerie, a.s. o uskutečn ní obchod s p ílohami – opisy faktur za období od 1.4.2009 do 31.3.2010, výpis z účetnictví – účet 379 za období roku 2009 – 2010 (svazek 36), p iznání k dani z p íjmu právnických osob společnosti Petrojet s.r.o. za roky 2007 – 2010, ze kterých vyplývá, že v roce 2007 společnost dosáhla hospodá ského výsledku p ed zdan ním 25.900.148,- Kč, z toho základ dan je 28.593.474,- Kč a U.zená da 6.862.320,- Kč, v roce 2008 hospodá ský výsledek p ed zdan ním 20.912.154,- Kč, základ dan 23.745.054,- Kč, z toho da z p íjmu 4.979.100,- Kč, v roce 2009 hospodá ský výsledek p ed zdan ním 35.914.033,- Kč, základ dan 37.434.596,- Kč a da z p íjmu 7.486.800,- Kč, v roce 2010 hospodá ský výsledek p ed zdan ním 39.566.504,- Kč, základ dan 41.485.209,- Kč a da z p íjmu 41.485.289,- Kč a da z p íjmu 7.882.150,- Kč, smlouva o p jčce mezi společností EMARK CENTRAL EUROPE AG a společností Petrojet, s.r.o. na částku p vodn 20 milion Kč, dodatkem č. 1 navýšenou na 45 milion Kč, da ová p iznání společnosti Eurojet s.r.o. za roky 2007 – 2009 s výsledky hospoda ení v roce 2007 70.597,- Kč, v roce 2008 24.029.734,- Kč, základ dan totožná suma a da z p íjmu 5.046.090,- Kč a v roce 2009 26.721.834,- Kč, základ dan 26.772.863,- Kč a z toho da z p íjmu 5.354.400,- Kč (svazek 37), protokoly o ústním jednání FÚ pro Prahu 5 s da ovým subjektem Patersone Oil ze dne 19.7.2010 (č.j. 307128/10/005936108323), 10.6.2010 (č.j. 271468/10/005936108323), 7.4.2010 (č.j. 176267/10/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 484027/11/005936108323), 7.4.2010 (č.j. 176243/10/005936108323), 7.4.2010 (č.j. 176250/10/005936108323), 19.7.2010 (č.j. 307130/005936108323), 10.6.2010 (č.j. 271465/10/005936108323), 15.12.2009 (č.j. 453840/09/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482898/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482911/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482928/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482950/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482985/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 482993/11/005936108323), 8.8.2011 (č.j. 483000/11/005936108323), potvrzení FÚ pro Prahu 5, z kterého vyplývá, že společnost PetroJet s.r.o. nemá da ové nedoplatky, PSSZ o tom, že společnost PetroJet s.r.o. nemá evidované nedoplatky na povinných odvodech (svazek 38). V souvislosti s protokoly o ústním jednání na Finančním ú adu pro Prahu 5 (č.l. 1 – 24, p edm t jednání – zahájení vytýkacího ízení ve vztahu k PATERSONE OIL, s.r.o.) nalézací soud považuje za nutné akcentovat n která zjišt ní. Za společnost PATERSONE OIL, s.r.o., ve všech p ípadech jednala na základ plné moci sv dkyn Jana K. Jmenovaná nebyla schopna p ed správcem dan zodpov d t základní položené otázky. Tato odpovídala (tak, jak vyplývá z p edložených protokol , mj. kopií, což v tomto konkrétním p ípad p edkladatel m – obžalovanému Romanu V. nevadilo oproti situacím jiným) „nevím, zjistím a doložím“. Na č.l. 25 – 44 se nachází protokoly o ústním jednání s da ovým subjektem PATERSONE OIL, s.r.o., kdy p edm tem jednání bylo sd lení výsledku postupu k odstran ní pochybností. Ve všech p ípadech správce dan v podstat konstatoval, že nebylo možno zajistit dostatečné množství podklad , aby správce dan mohl rozporovat d kazní prost edky p edložené da ovým subjektem a stanovit jinou výši dan , než ji „PATERSONE“ ve svém p iznání k DPH za zda ovací období deklaroval. Z již zmín ných „protokol “ je patrno, že jednání u správce dan prob hlo 8.8.2011 od 10.12 hod. do 10.31 hod., tzn. že b hem jedné hodiny bylo potvrzeno 7 protokol o ústním jednání, kdy správce dan v nich opakoval stále stejnou formulku. Protokoly musely být p ipravené a napsané dop edu p ed jejich projednáním. Rozhodn není možno konstatovat aktivitu p i zjiš ování správnosti da ových p iznání, správce dan neum l

pokračování

187

sp.zn. 30T 7/2011

prokázat opak. V navazujících protokolech prakticky nejsou zmínky o pln ní slibu na zjišt ní a dodání informací požadovaných správcem dan v protokolech p edcházejících. Není možno zjistit, jak d sledn byly sliby kontrolovány, jednalo se o zcela formální p ístup. P i jednání ze dne 15.12.2009, o čemž byl sepsán protokol (č.l. 21 – 23), da ový subjekt slíbil do 15 dn od p evzetí protokolu p edložit nájemní smlouvu na sídlo společnosti „PATERSONE“. Zda tomu tak bylo či nikoliv, není možno konstatovat. Op tovn je potvrzen záv r, že trestní ízení není závislé na ízení da ovém se všemi d sledky a následky. P estože soud I. stupn neprovádí detailní či podrobn jší písemnou analýzu t chto obžalovaným Romanem V. p edložených materiál , byly hodnoceny tak, jako všechny další ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . Již v d ív jších pasážích od vodn ní tohoto rozhodnutí nalézací soud ešil situaci v souvislosti s vyhodnocením p edložených materiál za účelem vyhotovení znaleckého posudku znalce Ing. Chyti, znaleckého ústavu MONTEKALA. Soudem zaujaté stanovisko je možno akceptovat i na doklady p edložené p i seznámení s výsledky vyšet ování obžalovaným Romanem V. P edložené účetní doklady mají být vnímány jako materiály, které z hlediska účetního a da ového dokládají ádné a skutečné podnikání, obchodní p ípady. Op tovn je možno akcentovat, že práv na omezeních kontrolních mechanism je postaveno celé da ové podvodné jednání. Znalci, audito i a v neposlední ad i správce dan vychází z toho, že p edložené prvotní doklady jsou správné, odpovídající realit , a soust e ují se na postupy jejich zpracování v účetnictví a p enosu z n j do da ového p iznání. Pokud neodhalí vady v postupech (zejména audito i), pak jsou vydávána kladná stanoviska v tom smyslu, že účetnictví v rn zobrazuje stav majetku a hospoda ení firmy, a poskytují sv j výrok „bez výhrad“. Pokud jsou p edložené dokumenty, které mají všechny formální náležitosti (avšak neodpovídají realit ), pak svým metodickým postupem na to v rámci zkoumání či auditu v bec nemusí p ijít, prost s takovouto variantou nepočítají. Ve firm probíhají reálné procesy hmotého charakteru, které mají být prost ednictvím účetních záznam popsány tak, aby mohly sloužit k zákonem stanoveným a firemním účel m. Bez vazby na realitu účetní doklady nemají právo na existenci. V praxi často realita bývá časov omezená, nebo nap . zboží nebylo ve firm , koupilo se na sklad a postupn se ze skladu prodalo. Zboží ve firm není, účetní záznamy však o jeho pohybu ano, záznamy mívají v tší trvanlivost a proto dochází až k p evrácení situace, jakoby záznamy byly d ležit jší než realita, jakoby záznamy byly vždy d kazem o realit . Znalci a audito i se jen s doklady v tšinou spokojí, v dí, že n co kontrolovat nejde, na všechno, co zkontrolovat lze, nemají dost času a počítačí spíše s náhodnou či neznalostní chybovostí, než s podstrkováním neoprávn ných doklad . Vzhledem k t mto stanovisk m soudu nelze jako nezvratné d kazy vzít v úvahu ani kladná stanoviska auditu či názory vyslovené ve znaleckých posudcích, pokud je podez ení, že účetní a da ové doklady, které zkoumají, neodpovídají realit . Ve v tšin p ípad (ti, co zkoumají tyto materiály) nemají všechny poznatky a materiály k dotazované problematice, obzvlášt , když jsou v p ípadu žalovány simulace ve smyslu p edstírání, že se n co odehrálo jinak než ve skutečnosti. V tomto projednávaném p ípad nedošlo k vystavování faktur v souladu s pohybem zboží dle dodacích nákladních list a naopak došlo k vystavování faktur v rozporu s pohybem zboží dle dodacích nákladních list . Dle názoru soudu I. stupn není možno akceptovat a považovat za absolutní názor spočívající v tom, že pokud existují faktury, znamená to, že zboží se dodávalo, neexistují-li faktury, zboží se nedodávalo. Na podporu t chto stanovisek je

pokračování

188

sp.zn. 30T 7/2011

možno odkázat na vyjád ení znalkyn Prof. Hótové u hlavního líčení dne 6.6.2012, kdy jmenovaná potvrdila, že „nikdy neposuzuje faktický stav v ci, posuzuje vše na základ doklad “. Auditor, sv dek Ing. S., provád jící audit společnosti „PetroJet“, taktéž u hlavního líčení dne 16.10.2012 mj. potvrdil, že p edm tem standardn provedeného auditu je kontrola účetnictví, správnosti vykázání a následná kontrola rozvahy, majetkové podstaty, aktiv, pasiv, správnosti uvedení ve výkazech, v účetní záv rce, da ové p iznání. K cílenému dotazu, zda kontrolovali zaúčtování všech doklad nebo se jednalo jen o „namátkový výb r doklad “, uvedl, že dostávají k dispozici výpis v elektronické podob , tzn. je b žnou praxí, že se provádí výb r doklad a d lá se to na základ hladiny významnosti. Op tovn dochází ke zkoumání účetnictví a pokud je toto formáln vedeno správn (p estože toto neodpovídá realit ), je p istupováno op tovn k výroku „bez výhrad“. V dalších částech od vodn ní tohoto rozhodnutí bude dále a blíže rozvedeno a poukázáno, v čem z pohledu účetního a da ového spočívalo protiprávní jednání, z jakých doklad vycházel zejména znalecký posudek „BDO“ a vzhledem k tomu, že soud I. stupn záv ry posledn zmín ného posudku akceptoval, nebo podporují popis pr b hu skutkového d je, nebylo nutno provád t další analýzu účetních doklad , které m l nalézací soud od policejního orgánu vyžádat a které m ly být a již v rámci dopl ku či samostatného znaleckého posudku zkoumány, analyzovány a hodnoceny. Pokud objektivizovaný skutkový d j, o kterém soud nemá d vodné pochybnosti, má dostatečnou oporu v provedeném dokazování, není nutno akceptovat další návrhy na dopln ní, které by na popsaný skutkový d j nemohly mít vliv. Vzhledem k tomu, že v této trestní v ci byly p edkládané účetní a da ové doklady, které neodpovídaly realit (toku hmoty), nebylo, jak již uvedeno, akceptováno další dopln ní stran vyžadování nových a dalších materiál . Zejména v takto závažných hospodá ských a majetkových v cech je tendence obžalovaných zahltit orgány činné v trestním ízení p edkládáním tisíc účetních doklad ve snaze rozm lnit či odvrátit pozornost od podstaty v ci. Soud I. stupn zastává stanovisko, že níže uvedené záv ry znaleckého posudku „BDO“ jsou dostatečné, objektivní a zejména p ezkoumatelné. Pokud tyto jsou hodnoceny op tovn ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., není nutno provád t další ov ování stran dalších obchodních aktivit, zejména společnosti „EUROJET a PetroJet“, nebo jak již bylo opakovan uvedeno, soud nikdy netvrdil, že veškeré obchodní aktivity obou společností byly v celém rozsahu nezákonné. O nelegální postup se jednalo o situaci v tomto rozsudku popsanou. V rámci společného návrhu obhájc soudu doručeného 24.4.2012 – dopln ní III byla p edložena da ová p iznání k dani z p íjmu fyzických osob obžalovaného Romana V. za r. 2008 – 2010 (č.l. 12584 a dál). Z t chto materiál dle obhajoby má být zjišt no, že zajišt né finanční prost edky na účtu u banky, zajišt ná hotovost a hodnota nemovitostí v celkové výši cca 49 mil. Kč odpovídá p íjm m klienta, nebo tento „zajišt né hodnoty“ mohl po ídit z finančních prost edk ádn zdan ných. Shora uvedené a obžalovaným prost ednictvím obhájc p edložené materiály rozhodn neprokazují a nepotvrzují to, že zajišt né finanční hotovosti včetn po ízené nemovitosti byly jen a pouze z legáln nabytých p íjm . Pokud se pravomocn prokáže soudem objektivizovaný da ový únik, pak je zcela nesporné, že zajišt ná hotovost včetn po ízených nemovitostí alespo z části souvísí s nabytím nelegálních p íjm . V této trestní v ci byl rovn ž vyslechnut sv dek Miroslav V., pov ený člen výkonného výboru Atletického klubu Krom íž. Obžalované Z., H., G., U., Š. nezná,

pokračování

189

sp.zn. 30T 7/2011

zatímco Romana V. zná jako syna Radomíra V., kdy posledn jmenovaný je aktivní ve zmín ném atletickém klubu již adu let počínaje situací, kdy p sobil jako aktivní sportovec. Radomír V. v klubu byl veden jako „trenér, metodik“. Atletický klub v Krom íži je propojený s Institutem vytrvalostních sport tak, že atletický klub má v institutu „100 % podíl“. Atletický klub Krom íž m l smlouvu o spolupráci s Institutem vytrvalostních sport , kdy obžalovaný Radomír V. byl aktivní i v rámci zmín ného „institutu“. Dále tento popisuje činnost atletického klubu včetn aktivit obžalovaného Radomíra V., jež se týkaly i finančních prost edk . Vzhledem k tomu, že tento sv dek byl vyslechnut zejména k problematice zajišt ných cca 50.000 EUR, o čemž již bylo pravomocn rozhodnuto, je možno na toto rozhodnutí, resp. jeho od vodn ní odkázat. Sv dek mj. potvrdil, že obžalovaný Radomír V. často pobýval v souvislosti s aktivitami ve vztahu k Atletickému klubu Krom íž či Institutu vytrvalostních sport v zahraničí. Sv dek V. potvrdil, resp. vyvrátil tvrzení obžalovaného Radomíra V. v tom sm ru, že v atletickém klubu se žádné služební telefony nepoužívaly, žádné telefony nedostali, a to t eba ani v rámci n jaké sponzorské akce. Taktéž mu nebylo známo, že by institut vytrvalostních sport disponoval se služebními mobily či že by tyto byly využívány v souvislosti se zahraničními kempy. Vzhledem k tomu, že V. je pov ený člen výkonného výboru atletického klubu, mohl by s informacemi o možnosti disponovat s mobilními telefony být seznámen v p ípad , že by tyto skutečn byly k dispozici. Soud I. stupn obdržel pom rn rozsáhlou dokumentaci p edanou Atletickým klubem Krom íž ze dne 30.5.2012, ze které vyplývá četná účast Radomíra V. na atletických akcích v cizin . Charakter projednávané trestné činnosti nevyžaduje fyzickou dennodenní účast obžalovaného Radomíra V. na jednom míst či na území České republiky. Pokud je vše ádn zorganizováno, naplánováno a zejména zavedeno, pak jednotlivé úkony kontinuáln pokračují a navazují na sebe. V p ípad problém bylo vše možno ešit telefonickým spojením, na což byla organizovaná zločinecká skupina ádn p ipravena. Soud I. stupn zastává stanovisko, že pobyt obžalovaného Radomíra V. v zahraničí v souvislosti s aktivitami vázanými na atletiku nem l zásadní vliv na p ípravu, pr b h a samotný chod podvodného jednání da ového charakteru. Orgán m činným v trestním ízení p edložil správce dan Finanční ú ad Brno III doklady, jež se týkají da ového subjektu „EUROJET“ a které se nachází ve spise na č.l. 8926 a dál. Z protokolu o ústním jednání ze dne 4.5.2010, č.j. 117236/10/290932708394 (č.l. 8927 – 8928) bylo zjišt no, že za da ový subjekt jednal na základ plné moci ze dne 16.4.2010 Marek H. Z citovaného protokolu bylo mj. zjišt no, že společnost „EUROJET“ m la uzav enou se společností „Barella“ kupní smlouvu na dodávky biosložek methylesteru mastných kyselin ze dne 7.1.2009 (č.l. 8929 – 8930) a taktéž rámcovou kupní smlouvu ze dne 2.7.2008 (č.l. 8931 – 8930). Zmín né dokumenty jsou citovány v protokole o ústním jednání a taktéž jsou posléze založené ve vyšet ovacím spise tak, jak je uvedeno. Zástupce da ového subjektu rovn ž správci dan p enechal seznam faktur od 1.1.2009 do konce r. 2009, jakož i seznam plateb p ijatých od společnosti „Barella“ za období od 1.4.2009 do 31.12.2009. Prvotní doklady – vlastní faktury a doklady o úhrad nebyly p edložené, nebo s t mito disponoval auditor (všechny další p edložené doklady správci dan se nachází ve spise na č.l. 8934 a dál). Zástupce da ového subjektu p edložil rovn ž

pokračování

190

sp.zn. 30T 7/2011

seznam skladové evidence zboží za období od 1.4.2009 do 31.12.2009 (č.l. 8936 – 8938) s tím, že „zboží bylo prodáno v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan “. Veškeré zboží bylo skladováno ve skladových kapacitách společnosti ČEPRO, a.s. Dále uvedl, že v tomto p ípad nedocházelo v bec k vyskladn ní, ale pouze k evidenčnímu p evodu zboží do skladových zásob společnosti „Barella“, což je provád no prost ednictvím systému ČEPRA, a.s., které jim posílá ze svého systému informace o naskladn ném množství zboží. K cílenému dotazu, zda p i po ízení zboží i p i jeho prodeji nebyl nikdo fyzicky p ítomen, zástupce da ového subjektu odpov d l, že nikoliv, jednalo se o prodej zboží bez manipulace s ním. Správce dan rovn ž p edložil kopie bankovních výpis z účtu Komerční banky č. 35–9028930227 s úhradami od firmy „Barella“ za faktury vystavené včetn doklad o zaúčtování t chto p ijatých plateb, da ová p iznání k DPH za zda ovací období duben 2009 – duben 2010, za m síce leden, únor a duben 2010 nebyla ješt pravomocn vym ená (ke dni 31.5.2010) z d vodu probíhajících místních šet ení. Z citovaných da ových p iznání byla objektivizována da ová povinnost, na což soud odkazuje. Součástí trestního spisu (svazek 24 a dál) jsou da ové a účetní doklady vydané správcem dan FÚ pro Prahu 5, a to ve vztahu k da ovému subjektu „PetroJet“. Ze skladové evidence, z da ových doklad – faktur mj. bylo zjišt no, že společnost „PetroJet“ nakoupila minerální oleje za účelem naskladn ní do da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., od společnosti Slovnaft Česká republika, spol. s r.o., ČEPRO a.s., „MARIMPEX“. Z protokolu o ústním jednání ze dne 11.2.2010 (č.l. 8613 – 8616) bylo mj. zjišt no, že op tovn společnost „PetroJet“ zastupuje Marek H. na základ plné moci z téhož dne. Da ovému subjektu bylo mj. uloženo doložení obchodní spolupráce s „Barellou“ v období od dubna 2009 do prosince 2009 (co bylo p edm tem úhrad od subjektu „Barella“, zda byla uzav ena smlouva či objednávka k obchod m, p edložit vystavené faktury a doložit zahrnutí do evidence pro da ové účely, doložit p epravu a p evzetí zboží atd. Z protokolu o ústním jednání z téhož dne, avšak pozd jší hodiny (č.l. 8617 – 8620), bylo zjišt no, že správce dan totéž požadoval po da ovém subjektu, aby doložil obchodní spolupráci se společností EKOPETROL, s.r.o. Téhož dne došlo k sepsání dalšího protokolu o ústním jednání (č.l. 8621 – 8624). Da ový subjekt „PetroJet“ byl požádán správcem dan mj., aby doložil smlouvy, doklady o úhradách a dodací listy k nákupu zboží od společnosti MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., aby konkretizoval, kdo a kam p epravoval zboží, na což tento uvedl, že se jednalo o „nákup v rámci skladu“. Společnost „ČEPRO“ p edložilo správci dan „p ehled skladových pohyb “ dle druh minerálních olej , které se uskutečnily v rámci obchodování uvnit da ového skladu včetn uvedení jednotlivých dodavatel a odb ratel za r. 2009 ve vztahu ke společnosti „PetroJet“, jakož i p ehled vyskladn ní do volného da ového ob hu dle druhu minerálních olej a p ehled prodej v rámci systému (č.l. 8625 – 8742). V popisu pr b hu skutkového d je jsou specifikována p iznání k DPH, jež byla podána za společnost „PetroJet“ na Finančním ú ad pro Prahu 5 prost ednictvím obžalovaného Romana V. Všechny údaje byly ov ené s údaji souvisejícími se zmín nými p iznáními k DPH poskytnutými správcem dan a tvo ící obsah vyšet ovacího spisu. Pokud došlo k určitým úpravám, pak soud vycházel jen a pouze z citovaných p iznání k DPH. Za rozhodné období duben 2009 až b ezen 2010 da ový subjekt „PetroJet“ p iznal po zahrnutí vlivu nadm rného odpočtu (46.903,Kč) vlastní da ovou povinnost ve výši 9.038.232,- Kč. Součástí svazku 26 jsou

pokračování

191

sp.zn. 30T 7/2011

nejr zn jší materiály poskytnuté orgán m činným v p ípravném ízení správcem dan – Finančním ú adem pro Prahu 5, jako nap . výzva k odstran ní pochybností z ledna 2010, odpov di na dožádání včetn p íslušných sd lení a již FÚ Praha 5, FÚ Praha 4, FÚ v Mikulov , FÚ Brno 4, FÚ Ostrava I. P ehled t chto materiál , ke kterým soud rovn ž p ihlížel, se nachází ve spise na č.l. 9218 (n které materiály se však vztahují k prov ovanému da ovému období pro r. 2006 a 2007, což není p edm tem tohoto trestního ízení). Dalším ze sv dk , jež byl vyslechnut ve smyslu ustanovení § 215 odst. 2 tr. . byl pracovník Finančního ú adu Praha 5 Ladislav V., kdy jmenovaný v pr b hu svého výslechu p edložil soudu materiály – d kazy povahy listinné, jež jsou specifikovány na č.l. 13641 a jež byly zprocesn né postupem dle § 213 odst. 2 tr. . Jedná se o tyto materiály: (počínaje č.l. 13707 a dál) protokol o zahájení da ové kontroly ze dne 25.2.2011, výzva k prokázání skutečností ze dne 8.3.2012, odpov na dotaz správce dan od da ového subjektu „PetroJet“ z 30.7.2010, vyjád ení da ového subjektu k výzv k prokázání skutečností ze dne 21.3.2012, a to od da ového subjektu PetroJet, s.r.o., protokol o projednání zprávy o da ové kontrole ze dne 4.10.2012, výsledek kontrolního zjišt ní da ové kontroly zahájené protokolem č.j. 255682/09/010934101146 ze dne 9.7.2009, výsledek kontrolního zjišt ní da ové kontroly zahájené protokolem č.j. 98192/11/005936108798 ze dne 25.2.2011, protokol o ústním jednání p i správ daní ze dne 12.10.2012, protokol o ústním jednání ze dne 11.2.2010, ze dne 28.4.2010, 15.7.2010 a 21.4.2011. Návrh na pokračování dokazování podle § 90 odst. 2 da ového ádu ze dne 5.5.2011 ze strany da ového subjektu PetroJet, s.r.o., ú ední záznam o pr b hu postupu k odstran ní pochybností ze dne 4.10.2012 a protokol o zahájení da ové kontroly ze dne 4.10.2012. Z t chto materiál bylo mj. zjišt no, že da ová kontrola společnosti „PetroJet“ byla zahájena 25.2.2011, a to ve vztahu ke zda ovacímu období m síc 3/2008 – 11/2008, 1/2009 – 10/2009, 12/2009 – 7/2010 a 10/2010 – 12/2010 (č.l. 13708 a dál). Da ový subjekt zastupoval Marek H. na základ plné moci ze dne 11.2.2009. Dne 30.7.2010 da ový subjekt („PetroJet“) poskytl odpov na dotaz správce dan , „jak probíhá obchod PHM v da ovém skladu, kdy zboží není zatíženo spot ební daní a da ový subjekt deklaruje prodej subjekt m, které nemají smluvní vztah s da ovým skladem“. Da ový subjekt konstatoval, že prodej zboží odb ratel m, kte í nemají smluvní vztah s da ovým skladem, probíhá tak, že společnost „PetroJet“ obdrží objednávku od daného odb ratele, v tomto p ípad nap . od PATERSONE OIL, s.r.o., a zárove touto objednávkou dostane „PetroJet“ pokyn k p evedení zboží do zásob společnosti, jež má platn uzav enou smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji s firmou ČEPRO, a.s. Dohoda mezi takovouto společností a odb ratelem „PetroJetu“ probíhá bez účasti „PetroJetu“. Tuto informaci „PetroJet“ dále postoupí svému dodavateli, který zajistí v da ovém skladu ČEPRO, a.s., p evod do zásob společnosti, kterou odb ratel „PetroJetu“ takto oznámil. Odpov dnost za vyskladn ní zboží do volného da ového ob hu m že mít pouze subjekt, jež má platn uzav enou smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji s firmou ČEPRO, a.s. Pro konkrétní období da ového ízení a prokázání svého tvrzení dokládá zástupce da ového subjektu „PetroJet“ Marek H. v p íloze rámcovou objednávku odb ratele PATERSONE OIL, s.r.o., na m síc listopad 2009 na benzín BA 95 Natural a naftu motorovou, a p evád ní tohoto zboží do skladových zásob „Barella“, která má s ČEPRO, a.s., uzav enou smlouvu o

pokračování

192

sp.zn. 30T 7/2011

poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji v da ovém skladu ČEPRO, a.s. Dále p iložil výpis z klientského účtu, který vyhotovuje ČEPRO, a.s., pro „PetroJet“ a jim oznamuje, že v listopadu 2009 p evedlo ve svém systému da ového skladu dle pokynu „PetroJet“ do zásob „Barella“ dané množství benzínu a nafty. Odb ratelem tohoto zboží byl PATERSONE OIL, s.r.o. Zboží do volného da ového ob hu m že však uvolnit pouze společnost, která je držitelem smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji se společností ČEPRO, a.s., které společnost ČEPRO, a.s., vyfakturuje spot ební da na zboží, které je uvoln no do volného da ového ob hu. Z výše uvedeného usuzuje, že p edm tné zboží do volného ob hu vyskladnila Barella, s.r.o. (č.l. 13711). Aniž by soud blíže rozebíral toto tvrzení, není souladné s tvrzeními uplatn nými v rámci dokazování u hlavního líčení. S výsledky kontrolního zjišt ní da ové kontroly ze dne 9.7.2009 a 25.2.2011 byl seznámen da ový subjekt, což vyplývá z protokolu o ústním jednání. Ve zmín ném kontrolním zjišt ní bylo poukazováno na výzvy k součinnosti t etích osob, výsledky zjišt ní v rámci vyhledávací činnosti a na základ dožádání od jiných správc dan , skutečnosti zjišt né správcem dan mimo jednání, specifikace da ových únik v kontrolním zjišt ní ze dne 9.7.2009 za m síce prosinec 2007 a prosinec 2008, kontrolním zjišt ní ze dne 25.2.2011 za m síce b ezen 2008 až íjen 2010. V tomto materiálu rovn ž správce dan konstatoval objektivní skutečnosti zjišt né b hem da ových ízení v tom sm ru, jak obchodní p ípady m ly probíhat. S ohledem na obsáhlost nalézací soud odkazuje na tato zjišt ní. V rozhodném období pro účely tohoto trestního ízení je rovn ž akcentovaná úloha společnosti „Barella“. Rovn ž je poukazováno na údaje vyplývající z da ového p iznání za jednotlivá zda ovací období a údaje dle zjišt ní správce dan včetn rozdílu mezi t mito „skutečnostmi“. Da ová povinnost da ovému subjektu „PetroJet“ byla správcem dan za období 4/2009 až 3/2010 vym ena na 1.051.756.950,- Kč, tzn. v daleko vyšší částce než jaká byla objektivizována v rámci tohoto trestního ízení. Záv rem kontrolního zjišt ní ze dne 25.2.2011 je konstatováno, že za tato zda ovací období budou vystaveny platební vým ry na da ve výši rozdílu da ové povinnosti zjišt ny da ovou kontrolou (č.l. 13725). Sv dek Ladislav V., pracovník Finančního ú adu Praha 5 – správce dan , byl v rámci procesního výslechu požádán, aby popsal pr b h da ové kontroly u společnosti „PetroJet“ se všemi okolnostmi. Jmenovaný uvedl, že p vodn byla zahájena da ová kontrola místn p íslušným správcem dan , tj. Finančním ú adem Praha 10, pro m síce v letech 2007 a 2008. V pr b hu kontroly však společnost zm nila své sídlo na Prahu 5 a tudíž místn p íslušný byl Finanční ú adu pro Prahu 5. Vzhledem k šet ení v rámci této da ové kontroly a na základ dotaz z jiných finančních ú ad byla zahájena da ová kontrola pro období širší, cca od b ezna 2008 do konce r. 2010. Da ový subjekt zastupoval H. na základ plné moci. Správce dan vycházel z informací, které získal od provozovatele da ového skladu, od policie a taktéž z informací, které získal tzv. dožádáním z jiných či od jiných finančních ú ad . Pochybnosti, jež vyvstaly ve vztahu k da ovému subjektu „PetroJet“, se obecn týkaly okolností, za kterých tento da ový subjekt obchodoval. Bylo známo, že obchodování probíhalo v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , v da ovém skladu, byly vykazovány velké obraty, ádov 100 mil. Kč v základu dan , p ičemž vlastní da ová povinnost byla ádov m síčn asi 1 mil. Kč. Dle sv dka se „PetroJet“ nechoval jako obchodní firma v konkurenčním prost edí, obchody probíhaly v rámci sp ízn ných firem s da ovým subjektem ve smyslu rodinných vztah , což neodpovídá b žnému obchodování. Rovn ž bylo poukazováno na

pokračování

193

sp.zn. 30T 7/2011

společnost „PATERSONE“, jež nakupovala od společnosti „PetroJet“ v režimu osvobozeném od spot ební dan v rámci da ového skladu, p ičemž v součinnosti s provozovatelem da ového skladu m li informace, že provozovatel da ového skladu o této společnosti neví, že tam obchoduje. Sv dek m l možnost seznámit se s fungováním da ového skladu. Posléze sv dek poukazoval na prodej minerálních olej v da ovém skladu společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., da ovým subjektem, p ičemž z informací provozovatele da ového skladu tento o zmín ném obchodu nic nev d l. Nicmén „PetroJet“ vysv tlil sv j postup jako možný. V jednom zda ovacím období vyzval da ový subjekt „PetroJet“, aby popsal „krok za krokem“ postup da ového subjektu, kdy v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan „PetroJet“ nakupuje hmotu, tzn. kdo ji objednával, kdo p ijímal faktury, kdo dával platby apod., a taktéž aby sd lil p esný postup, kdy „PetroJet“ prodával minerální oleje subjektu, který nebyl v da ovém skladu zaevidován, nap . „PATERSONE“. Od da ového subjektu obdržel odpov , že dotaz není konkrétní a tudíž není na co odpovídat. V další části sv dek potvrdil, že da ový subjekt obdržel s ohledem na spolupráci s Policií ČR podklady týkající se da ového subjektu, resp. materiály, jež byly zajišt né v rámci „prohlídek“. V této souvislosti vyvstaly další otázky ve vztahu k da ovému subjektu „PetroJet“, které sv dek více či mén p ehledn a srozumiteln v rámci svého výslechu prezentoval, na což soud odkazuje. V souvislosti s da ovým subjektem „PetroJet“, správcem dan – Finančním ú adem pro Prahu 5, a v K. fázi objektivizovaným da ovým únikem da ového subjektu nalézací soud dále konstatuje, že obžalovaní poukazovali na jedné stran na tvrzení obžaloby, že zp sobili da ový únik prost ednictvím da ového subjetku „PetroJet“, naproti tomu p íslušný auditor (Ing. Ji í S.) a p edevším správce dan Finanční ú ad pro Prahu 5 žádné zásadní nedostatky (p vodn ) a da ové nedoplatky nezjistil, což bylo dokladováno p íslušnými listinami a již zmín ným výslechem auditora. Jak je shora patrno, na návrh obhajoby byl vyslechnut sv dek V., který v pr b hu svého vystoupení p edložil listinné materiály k da ové kontrole, jež byly zprocesn né, dle kterých správce dan vlastním šet ením v pr b hu da ové kontroly DPH zam ené na zda ovací období m síc b ezen 2008 – prosinec 2010 zjistil, že da ový subjet „PetroJet“ m l úmyslným jednáním krátit da ové povinnosti. Subjekt, který m l být využit ke krácení DPH mimo další společnosti, byla práv společnost „Barella“. Správce dan da ovou povinnost na DPH vyčíslil ješt výrazn vyšší než ta, která je uvedena v tomto rozhodnutí s tím, že na jednotlivá zda ovací období budou vystaveny platební vým ry. Samotný zp sob krácení dan ze strany da ového subjektu sv dek V. popisoval, jak již uvedeno, více či mén p esn ve své výpov di a taktéž ve zpráv o da ové kontrole, bylo poukazováno na shodné mechanismy, které byly objektivizovány v pr b hu dokazování p ed nalézacím soudem. Da ový subjekt „PetroJet“ se zapojil do organizované skupiny, která obchodními transakcemi uvnit skupiny získala neoprávn ný finanční prosp ch. Da ová povinnost byla krácena za pomocí do et zce „nastrčených“ subjekt , které se po krátkém časovém období st ídaly. Po zhodnocení výpov di sv dka Ing. V. dosp l nalézací soud k záv ru, že jim zpracované výstupy mohou být subjektivn ovlivn né, že jeho činnost pro správce dan nebyla zcela nezávislá, nebo byl ovliv ován informacemi, které mu poskytovala policie. Docházelo u n j k n jaké „kombinaci“ informací da ového a trestního ízení. Naproti tomu nutno konstatovat, že da ové ízení m že pokračovat a probíhat nezávisle na ízení trestním, výsledky da ového ízení jsou pro trestní ízení nezávazné. „Krácení dan “ musí orgány činné

pokračování

194

sp.zn. 30T 7/2011

v trestním ízení dokazovat z ú ední povinnosti, stejn tak jako napln ní všech znak skutkové podstaty jakéhokoliv jiného trestného činu. Obžalovaný nemá d kazní b emeno, na rozdíl od ízení da ového, v rámci kterého da ový subjekt má povinnost prokazovat všechny skutečnosti, které uvedl v da ovém p iznání, hlášení a vyúčtování, nebo k jejichž pr kazu byl správcem dan v pr b hu da ového ízení vyzván. S ohledem na shora uvedené soud I. stupn již ani v dalším pr b hu dokazování nepožadoval žádné další materiály po Finančním ú adu Praha 5. Součástí společného návrhu obhájc obžalovaného Romana V., soudu doručeného 27.11.2012 (č.l. 13945), byly zprávy správc daní specifikované v bod III zmín ného návrhu. Obžalovaný navrhoval zprocesn ní t chto materiál , což soud akceptoval. Ze zpráyv o výsledku vytýkacího ízení u dan z p idané hodnoty Finančním ú adem v Mikulov (č.l. 13955 – 13960) bylo zjišt no, že u da ového subjektu MORAVSK RAFINERIE, a.s., v kontrolovaných dokladech nebyly zjišt ny žádné závady, které by m ly dopad na da ovou povinnost, kdy se jednalo o kontrolované období b ezen 2010, da ová kontrola byla zahájena 11.6.2010. Ze zpráv Finančního ú adu Brno III, jež se vztahovala k da ovým kontrolám za období 3/2009 – 12/2009, 1/2010, ve vztahu ke společnosti BIO Petrol, a.s. (č.l. 13962 – 13986) bylo zjišt no, že správce dan neshledal ve vytýkacích ízeních závažné nedostatky. Ze sd lení společnosti ABID Biotreibstoffe AG, a.s. (č.l. 13987) bylo zjišt no, že správce dan neprovedl u tohoto da ového subjektu da ovou kontrolu za období roku 2009 a 2010 ohledn DPH. P íslušnému finančnímu ú adu pravideln zasílali soupis odb ratel a dodavatel , což bylo vždy posouzeno bez výhrad a da ová kontrola zahájena nebyla. Ze sd lení společnosti TRANSCARGO, s.r.o. (č.l. 13989) bylo zjišt no, že u tohoto da ového subjektu da ová kontrola za období let 2009 – 2010 ohledn DPH provedena nebyla. Ze sd lení společnosti TRELUH OIL, s.r.o. (č.l. 13991) bylo zjišt no, že v rámci da ové kontroly k DPH nebyly zjišt né žádné nesrovnalosti. Taktéž byly p edložené zprávy o da ové kontrole Finančního ú adu pro Prahu 6 ze dne 11.9.2012, jakož i další materiály správce dan , vztahující se k da ovému subjektu Romana V. (č.l. 13996 – 14005). Ani z t chto materiál nebyly zjišt né žádné zásadní a závažné nedostatky ve vztahu k da ovému subjektu. Ke shora uvedeným zprávám a již správce dan či jednotlivých da ových subjekt možno konstatovat tolik, že nalézací soud již zaujímal opakovan stanovisko k výsledk m kontrol správce dan v tom smyslu, že pokud nebyly zjišt ny nedostatky, neznamená to, že tyto ve skutečnosti neexistovaly. Otázka je, jak pečliv byla da ová kontrola provedena, do jaké hloubky zasahovala či zda se jednalo pouze o ov ování z pohledu účetního atd. S ohledem na výsledky provedeného dokazování op tovn nelze tyto zprávy p ece ovat.

pokračování

195

sp.zn. 30T 7/2011

K opakovan zmi ované společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd. bylo zjišt no ze sd lení Finančního ú adu pro Prahu 1 (č.l. 8751 a dál), že tento da ový subjekt je plátcem dan z p idané hodnoty a místn p íslušný je Finanční ú ad pro Prahu 1. Společnost byla zaregistrována na základ ustanovení §§ 94 odst. 1, 95 odst. 2 zákona č. 235/2005 Sb. o dani z p idané hodnoty. Vzhledem k t mto skutečnostem by na území ČR nem la mít sídlo, místo podnikání ani provozovnu. Zmín ný da ový subjekt byl na území ČR zastupován Ing. Jarmilou H. (jmenovaná byla vyslechnuta jako sv dkyn , vytýkací ízení zahájeno nebylo. Taktéž byly p edložené p iznání k dani z p idané hodnoty za 2., 3., 4. čtvrtletí r. 2009 a 1. čtvrtletí r. 2010. Z t chto materiál byly zjišt né údaje související s obchodním podnikáním. Mezi společností CENTRAL RAFINERY Ltd. se sídlem v Londýn jako prodávající a společností Barella, s.r.o., jako kupující byla dne 22.9.2009 uzav ena rámcová kupní smlouva (č.l. 8771 – 8776), kdy za prodávajícího byla podepsána zmín ná smlouva editelkou paní L. a za společnost „Barella“ Evženem U. P edm tem smlouvy byl prodej a nákup pohonných hmot. Shodná, tzn. rámcová kupní smlouva byla uzav ena dne 17.3.2009 mezi prodávající, tj. společností PATERSONE OIL, s.r.o., a kupující, tj. společností CENTRAL RAFINERY Ltd. Za kupujícího smlouvu podepsala editelka p. L. a za prodávajícího jednatelka společnosti „PATERSONE“ Petra . (č.l. 8830 – 8832). P edm tem smlouvy je op tovn nákup a prodej minerálních olej . Finanční ú ad pro Prahu 1 rovn ž orgán m činným v trestním ízení zaslal da ové doklady – faktury (č.l. 8793 – 8829), kdy tyto byly vystavené dodavatelem společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd. odb rateli společnosti „Barella“, kdy jsou fakturovány minerální oleje, jež jsou uložené v da ovém skladu ČEPRO, a.s. Taktéž byly p edložené faktury včetn dodacích list , jež byly vystavené dodavatelem společnosti PATERSONE OIL odb rateli CENTRAL RAFINERY Ltd., kdy byly fakturovány minerální oleje, jež se nachází v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s. (č.l. 8833 – 8905). Akcentovat je možno zjišt ní, dle kterého společnost PATERSONE OIL nap . fakturuje odb rateli společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd. dne 29.12.2009 minerální oleje, a to 600.000 litr NM, 200.000 litr BA 95 Natural a 600.000 litr NM. Jedná se o fakturu č. 2902142, uskutečn ní zdanitelného pln ní 29.12.2009 (č.l. 8833). Téhož dne společnost CENTRAL RAFINERY Ltd. jako prodávající fakturuje odb rateli, tj. společnosti „Barella“ minerální oleje, a to 200.000 litr BA 95 Natural, 600.000 litr NM, 600.000 litr NM, datum uskutečn ní zdanitelného pln ní 29.12.2009 (č.l. 8828). Správce dan dále poskytl výpis z účtu společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd. (č.l. 8908 – 8909), jakož i dohodu o započtení pohledávek a závazk mezi společností CENTRAL RAFINERY Ltd. a PATERSONE OIL, s.r.o. (č.l. 8906 – 8907). Vystavené faktury společnosti PATERSONE OIL ve vztahu k odb rateli CENTRAL RAFINERY Ltd. tvo í obsah p ílohy č. 4, svazek U, na což soud odkazuje. V rámci stručné rekapitulace možno konstatovat, že vybrané výrobky údajn postoupené společnosti „Barella“ byly fakturovány ze společnosti „PetroJet“ na obchodn a personáln sp ízn nou obchodní společnost „PATERSONE“, kde jednatelkou byla Petra ., družka obžalovaného Radomíra V. Faktury byly op tovn

pokračování

196

sp.zn. 30T 7/2011

vystavovány jako tzv. „p eprodej“ v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., a tedy bez spot ební dan , a to i p es tu skutečnost, že firma „PATERSONE“ nem la smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji se společností ČEPRO, tudíž uzav ené obchody nebyly v či provozovateli da ového skladu účinné. Společnost „PATERSONE“ dále zboží fakturovala společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd., kterou ovládal obžalovaný Roman V. a obžalovaný Radomír V. m l dispoziční právo k účtu této společnosti. Faktury vystavené za zboží byly op tovn jako tzv. p eprodej v da ovém skladu společnosti ČEPRO, tedy bez spot ební dan , ačkoliv ani společnost CENTRAL RAFINERY Ltd. nem la smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji se společností ČEPRO, a.s., a tudíž ani tyto obchodní p ípady v či provozovateli da ového skladu nebyly účinné. P evody finančních částek za společnost „PATERSONE“ byly provád ny prost ednictvím internetového bankovnictví KB, a.s., kdy k p evod m sloužil elektronický bankovní klíč vydaný osob Ji í A., a p íkazy byly ve v tšin p ípad zasílány z IP adresy objektu na ul. V. 453/3, Krom íž, tedy z objektu, kde m la své sídlo či kancelá e v tšina zájmových obchodních společností v této trestní v ci. Za společnost CENTRAL RAFINERY Ltd. byly platby provád ny obdobným zp sobem ze stejného místa, a to prost ednictvím elektronického bankovního klíče vydaného osob Miroslava S. Společnost CENTRAL RAFINERY Ltd. fakturovala zboží společnosti „Barella“. P íkazy k platbám za společnost „Barella“ byly provád ny op tovn z objektu v Krom íži prost ednictvím elektronického bankovního klíče KB, a.s., vydaného osob Ji í A. Účetní doklady za společnost CENTRAL RAFINERY Ltd. byly vystavovány dle pokyn obžalovaného Romana V. Lenkou B. V této trestní v ci bylo opakovan argumentováno obchodní a personální provázaností zájmových obchodních společností. Na n které tyto skutečnosti již bylo poukazováno, nap . v souvislosti s historií n kterých společností jako nap . „Barella, PetroJet, EUROJET, MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s.“ atd., či v souvislosti s objektivizováním IP adresy. V rámci stručné rekapitulace je nutno dle názoru soudu na tuto skutečnost poukázat pon kud ucelen . V souvislosti se společnostmi „PetroJet, EUROJET, Barella“ již bylo uvedeno dostatečné množství argument o vzájemném propojení. Ve vztahu ke společnosti „PATERSONE“ bylo zjišt no, že jednatelkou je Petra ., družka obžalovaného Radomíra V. Kancelá této obchodní společnosti se nachází v Krom íži na V. 453/3, tudíž je možný p ístup sp ízn ných osob jak k bankovním účt m, tak i pot ebným razítk m této společnosti. CENTRAL RAFINERY Ltd. je obchodní společností se sídlem v Londýn , což nepochybn zt žuje p ípadnou kontrolu ze strany správce dan . editelkou firmy je paní L., která podepsala rámcovou kupní smlouvu se společnostmi „PATERSONE a Barella“, avšak o jmenované v pr b hu dokazování nikdo blížeji nehovo il, nikdo ji nevid l ani s ní nejednal. Nalézací soud již poukazoval na materiály tvo ící obsah vyšet ovacího svazku č. 13, kde se nachází výsledky odborných expertiz, vyhodnocení zajišt né počítačové techniky, soubory p evedené do listinné podoby. Na č.l. 4935 se nachází soubor v listinné podob zajišt ný v počítači v prostorách užívaných firmou CCF INVEST, kde se nachází seznam zahraničních firem, editel a údaj o nich, mj. též firmy CENTRAL RAFINERY Ltd. se jménem editelky S.F.A. L. s datem jejího narození, číslem pasu a jeho platnosti. V počítači zajišt ném v prostorách společnosti MIDON jednatelky Zuzany V. (V. 453/3, Krom íž) byly nalezené vytvo ené faktury mezi společnostmi CENTRAL RAFINERY Ltd. a „Barella“ (počínaje

pokračování

197

sp.zn. 30T 7/2011

č.l. 4870 a dál), které se vztahují k t mto „údajným obchod m“ s PHM, následuje počítačový údaj o vytvo ení t chto dokument , tj. 25.8.2010 (nap . č.l. 4871). U účetní společnosti „PetroJet“ Aleny Ž., družky Romana V., byl zajišt n počítač, kdy v souborech byly nalezené materiály jako rámcová kupní smlouva mezi společnostmi CENTRAL RAFINERY Ltd. a „Barella“ ze dne 22.9.2009 ješt bez podpisu prodávajícího a kupujícího, kdy dle počítačového údaje byl dokument vytvo en dne 30.3.2010. Ve zmín ném svazku se nachází i vytvo ená rámcová kupní smlouva mezi společnostmi „PATERSONE a PetroJet“ ze dne 9.3.2009 a její dodatek č. 1 ze dne 2.4.2009, a rámcová kupní smlouva mezi „PATERSONE“ a CENTRAL RAFINERY Ltd. ze dne 17.3.2009. Zmín né dokumenty dle počítačových údaj byly vytvo eny až dodatečn , u mnohých je jako autor označován obžalovaný Radomír V. (obsahem svazku č. 13 se nalézací soud již rovn ž zabýval, na což v detailech odkazuje). Z obsahu p íslušných dokument vyplývá, že tyto smlouvy upravují náležitosti obchod , tzn. velkoobchodních dodávek pohonných hmot, p ičemž dle názoru soudu neodpovídají investičním obchod m s komoditními deriváty. Zmín nou obchodní a personální provázanost dopl ují objektivizované bankovní údaje o toku finančních prost edk , doprovázející tyto udávané obchodní operace. Bankovní p evody byly realizovány za využití internetového bankovnictví. Touto problematikou se nalézací soud rovn ž již v od vodn ní tohoto rozhodnutí zabýval, na což odkazuje. V rámci zmín né stručné rekapitulace je možno akcentovat, že pokyny k p íslušným bankovním p evod m byly p evážn spojeny s IP adresou pat ící objektu V. 453/3 v Krom íži s koncovým číslem …143. Toto zjišt ní se vztahuje i ke společnosti „Barella“ nebo ve vztahu k bankovnímu účtu společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd., ke kterým by obžalovaní nem li mít žádný formální vztah a p ístup pokud jde o zadávání pokyn k t mto bankovním operacím za tyto subjekty. Zmínit je možno op tovn č.účtu 432397040287/0100, pat ící společnosti CENTRAL RAFINERY Ltd., vedený u KB, a.s.,kdy dle sd lení pen žního ústavu m l k tomuto účtu p ístup obžalovaný Radomír V. K p evodu finančních prost edk sloužil elektronický bankovní klíč vydaný obdobn jako ve vztahu k bankovnímu účtu společnosti „PATERSONE“ osob Ji í A. P íkazy k platbám jsou zadávány op tovn p evážn z IP adresy …143. Nalézací soud v této souvislosti poukazoval na výpov sv dka A. či sv dka PhDr. B., na což odkazuje. Ve finančních transakcích se společností „Barella“ jak známo figuruje společnost Newington Industries Limited, ačkoliv formáln dle doklad není do t chto obchod v bec zapojena. Z bankovních údaj k tomuto subjektu, jakož i z výpov di již zmín ného sv dka PhDr. B. (známého Radomíra V.) bylo zjišt no, že tento na žádost jmenovaného obžalovaného z izoval bankovní účet ve vztahu k této zahraniční společnosti, nebo Radomír V. mu ekl, že tuto společnost chce v Anglii prodat, proto z ídil elektronický klíč k tomuto účtu, ke kterému m la p ístup i Ing. Š., zam stnankyn společnosti „PetroJet“ a pod ízená obžalovaného Romana V. Záv r soudu o obchodní a personální provázanosti má tudíž oporu v provedeného dokazování. Aby bylo možno provozovat da ový sklad, pot ebuje provozovatel da ového skladu k jeho realizaci p íslušné povolení, jakož i p edpisy upravující provozní systém da ového skladu. Ve vztahu k provozovateli da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., vydalo povolení k provozování da ového skladu Celní editelství Praha (nyní Celní ú ad pro hlavní m sto Prahu). Pro účely trestního ízení Celní editelství Praha p edalo barevn ov ené kopie plán jednotlivých da ových sklad – p ílohy k povolením da ového skladu pro společnost ČEPRO, a.s., a to k povolením platným v časovém období od 1.4.2009 do 1.4.2010, zmín né barevné

pokračování

198

sp.zn. 30T 7/2011

p ílohy č. 4 – 20 se nachází jednak ve spise na č.l. 10035 – 10124, jednak na CD (č.l. 10033 v.t.). Na zmín né ov ené barevné kopie t chto plán jednotlivých da ových sklad nalézací soud v plné mí e odkazuje a dále dodává, že Celní editelství Praha provozovateli da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., vydalo „povolení k provozování da ového skladu“ č.j. 9420/06-1701-23/ROZ dne 14.9.2006, platné od 9.10.2006 do 2.11.2009, povolení č.j. 11795/2009-170100-23 dne 21.10.2009 platné od 2.11.2009 do 30.11.2009 (toto citované „povolení“ se nachází ve spise na č.l. 7435 a dál včetn p íslušných p íloh), povolení č.j. 17941-6/2009170100-23 dne 30.11.2009 platné od 30.11.2009 do 16.2.2010, povolení č.j. 20962/2010-170100-23 dne 5.2.2010 platné od 16.2.2010 do 17.2.2010, povolení č.j. 3901-2/2010-170100 dne 16.2.2010 platné od 17.2.2010 do 1.4.2010. S výjimkou již citovaného rozhodnutí č.j. 11795/2009-170100-23 ze dne 21.9.2009 (č.l. 7435 a dál) soud nedisponoval fyzicky s dalšími povoleními, p ičemž toto citované povolení bylo platné od 2.11.2009 do 30.11.2009. Za účelem zajišt ní maximální objektivity vyžádal soud I. stupn od Celního editelství Praha, nyní Celního ú adu pro hlavní m sto Prahu, všechna další povolení k provozování da ového skladu, jež byla citována, včetn p íslušných p íloh, kdy tyto materiály tvo í samostatnou p ílohu č. VI, označenou „povolení k provozování da ového skladu“. Tak jak byla provedena stručná analýza obsahu uzav ených smluv mezi obchodními společnostmi „Barella, PetroJet, EUROJET“ na stran jedné a na stran druhé provozovatel da ového skladu společnost ČEPRO, a.s., bude provedena stručná analýza včetn akcentace podstatných skutečností souvisejících s ud leným povolením k provozování da ového skladu. Vzhledem k tomu, že obsah zmín ných povolení byl stále stejný, za účelem objektivn jší p ezkoumatelnosti vyplývající z tohoto povolení v rámci tvrzení soudu bude odkázáno na povolení ze dne 14.9.2006, č.j. 9420/06-1701-23/ROZ, jež bylo platné od 9.10.2006 do 2.11.2009, zmín né povolení se nachází v p íloze č. VI, č.l. 2 a dál, včetn p íloh, p ičemž barevné p ílohy označené číslem 4 – legendy jednotlivých sklad se nachází ve spise na č.l. 10035 a dál, svazek 28. Uvedením do volného da ového ob hu ve smyslu ustanovení § 3 písm. j) zákona o spot ebních daních platného v rozhodné dob se rozumí vyjmutí vybraných výrobk z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . V režimu podmín ného osvobození od spot ební dan se vybraný výrobek ve smyslu ustanovení § 19 odst. 1 zákona o spot ebních daních m že nacházet ze dvou d vod . Je tomu tak tehdy, je-li umíst n v da ovém skladu a nebo dopravován za zákonem upravených podmínek. Da ový sklad je dle ustanovení § 3 písm. f) zákona o spot ebních daních prostorov ohraničené místo, ve kterém provozovatel da ového skladu vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, p ijímá nebo odesílá, p ičemž Celní editelství m že stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou součástí skladu. Z povolení k provozování da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., č.j. 9420/061701-23-ROZ ze dne 14.9.2006 (jakož i z dalších povolení, je z ejmé, že da ový sklad je skutečn obecn definován jako prostorov ohraničené místo (tzn. že je p esn vymezená hranice tohoto prostoru). V takto ohraničeném prostoru se nacházejí jednak objekty sklad a skladovací objekty (v povolení, resp. p ílohách

pokračování

199

sp.zn. 30T 7/2011

vyznačené fialovou barvou), ale též objekty (v povolení vyznačené barvou zelenou), které nejsou součástí da ového skladu v souladu s ustanovením § 3 písm. f) zákona o spot ebních daních (nap . parkovací plocha, n které skladovací nádrže, objekty sklad , čerpací stanice, místa vstupu a výstupu PHM do areálu mimo rámec da ového skladu, opat ena certifikovanými m idly apod.), by se z prostorového hlediska nachází uvnit da ového skladu. V neposlední ad jsou v povolení r žovou barvou vyznačeny zpevn né plochy jako komunikace apod., ostatní plochy nejsou nijak barevn označené. V citovaném povolení k provozování da ového skladu je uvedeno (str. 7 naho e), že objekty a plochy, které nejsou součástí da ového skladu a nejsou uvedeny v popise jednotlivých sklad , jsou v p ílohách č. 4 – 20 vyznačeny zelen , zelen se šrafováním, p íp. uvedeny v legend k jednotlivým schémat m. Jelikož kolejové váhy p i p íjmu a výdeji železničních cisteren, výdejní lávky opat ené certifikovanými m idly pro cisternové automobily a silniční váhy u p íjmu a výdeje autocisteren jsou v povolení k provozování da ového skladu označené jako „místa vstupu a výstupu PHM do areálu mimo rámec da ového skladu opat ena certifikovanými m idly“ (viz. popis uvedený v legend p íloh č. 4 – 10, 12, 14, 16, 18, 19 k povolení k provozování da ového skladu), a navíc jsou v souladu s výše popsaným zp sobem značení označena zelen , je z ejmé, že v okamžiku, kdy dojde ke zm ení množství PHM a k jejich stočení do autocisterny, nastane moment p echodu režimu podmín ného osvobození od spot ební dan do režimu volného da ového ob hu (jinými slovy dojde k uvedení zboží do volného da ového ob hu). Druhá situace, p i které se určitý výrobek nachází v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , je upravena v ustanovení § 19 odst. 1 zákona o spot ebních daních a nastává v okamžiku, je-li výrobek dopravován za podmínek stanovených pro dopravu a vývoz. Z textu jednotlivých ustanovení zákona o spot ebních daních upravujících p epravu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan je však z ejmé, že se nejedná o p epravu výrobk , která by končila uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu v tuzemsku, nýbrž režim podmín ného osvobození od spot ební dan je zachován i po ukončení p epravy. Dle § 24 zákona o spot ebních daních se výslovn jedná o dopravu z jednoho da ového skladu do jiného. Tato p eprava musí probíhat s pr vodním dokladem vydaným v intencích ustanovení § 26 zákona o spot ebních daních. Ve vztahu k dopravovaným výrobk m musí ze strany provozovatele odesílajícího da ového skladu dojít k zajišt ní dan a tento provozovatel je zpravidla povinen p ed zahájením takovéto p epravy uv domit celní ú ad. Doprava takto p epravovaných výrobk dále musí být ukončena p ijetím daných výrobk v jiném, p ijímacím da ovém skladu. Obdobným zp sobem je upravena i doprava vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan mimo tuzemsko. S ohledem na shora uvedené je tedy možno rekapitulovat, že stočením PHM do autocisteren sice nedojde k opušt ní prostorov ohraničeného místa, kterým je vymezena vn jší hranice da ového skladu, ale dojde k vyjmutí PHM z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a tím i k jejich uvedení do volného da ového ob hu. P i pr jezdu autocisterny vrátnicí již jsou p epravovány PHM uvedené do volného da ového ob hu, nebo zákon o spot ebních daních ani neumož uje, aby prob hla p eprava od místa stáčení PHM po vrátnici v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a od vrátnice již v režimu volného da ového ob hu.

pokračování

200

sp.zn. 30T 7/2011

Shora uvedené záv ry považuje soud I. stupn za velmi d ležité. P ílohy jednotlivých povolení k provozování da ového skladu tvo í „sm rnice generálního editele ČEPRO, a.s., jakož i „provozní p edpisy finančního editele společnosti ČEPRO, a.s., k provozování da ového skladu“. Tyto materiály byly rovn ž p edložené soudu Celním ú adem pro hlavní m sto Prahu, a to v souvislosti se všemi „povoleními k provozování da ového skladu“, a taktéž se materiály zmín ného charakteru nachází v trestním spisu ve svazku č. 21. Vzhledem k tomu, že s provozním p edpisem finančního editele č. 01/2010/200 – da ový sklad m li možnost se seznámit zejména obžalovaní a obhájci p i prostudování spisu a taktéž disponují s elektronickou podobou spisu, poukáže nalézací soud z d vodu p ezkoumatelnosti práv na tento materiál, jež se nachází ve spisu na č.l. 7615.Nesporn se jedná o p edpis interní povahy, tzn. závazný pouze pro zam stnance ČEPRA, kdy akcentovat je možno bod 6.1.1. výdej v režimu volného ob hu, kdy vydáním minerálních olej z výdejní lávky jsou tyto považovány za uvedené do volného da ového ob hu a společnosti ČEPRO, a.s., vznikne povinnost uvést spot ební da z vybraných výrobk do da ového p iznání. Časovým okamžikem, kdy tato povinnost společnosti ČEPRO, a.s., vznikne (dojde k uvedení do volného da ového ob hu), bude v praxi okamžik, kdy dojde k ukončení stáčení množství vybraných výrobk , na které je vystaven da ový doklad, na výstupním m ícím za ízení a vybrané výrobky opustí území da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. P i uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu je vystaven da ový doklad. Jako da ový doklad je využíván „DNL“, který je vystaven ve všech následujících p ípadech, kdy jsou vybrané výrobky vydávány p es výdejní lávky z da ového skladu a uvád né do volného da ového ob hu. V p ípad vybraných výrobk t etích stran, pro které si p ijede jiný subjekt než p epravce t etí strany, je vedle da ového dokladu vydán i doklad o prodeji. Tento doklad má stejné náležitosti jako da ový doklad, jako prodávající však je uvedena t etí strana – p vodní vlastník vybraných výrobk a jako kupující subjekt, který dané vybrané výrobky od t etí strany nakoupil v okamžiku jejich stočení p es výdejní lávky. Akcentovat je také možno bod 6.3. – prodej vybraných výrobk v rámci da ového skladu. Jestliže dojde k prodeji vybraných výrobk v rámci da ového skladu, tj. nedochází společn s prodejem k vyskladn ní vybraných výrobk p es výdejní lávky či vlakovými cisternami, nepodléhá tento prodej spot ební dani. V souvislosti s touto transakcí nebude vystavován žádný da ový doklad. Jelikož vybrané výrobky neopustí území da ového skladu, nebude vystavován ani pr vodní doklad. Prodej vybraných výrobk ČEPRO, a.s., musí být zachycen v evidenci da ového skladu jako p esun mezi společnostmi ČEPRO, a.s., a t etí stranou, p íp. mezi t etími stranami (obdobn opačný p ípad nákupu od t etí strany v systému). Na tento materiál navazuje ada formulá , které byly provozovatelem da ového skladu používány p i jeho činnosti jako nap . opakovan zmín ný „DNL“, doklad o prodeji, doklad o doprav , pr vodní doklad atd. Odkázat je rovn ž možno na rozhodnutí Celního ú adu Praha 1 o stanovení záznamní povinnosti ze dne 23.10.2006 (č.l. 7653), na základ kterého bylo provozovateli da ového skladu uloženo vést evidenci p i p íjmu do skladu vybraných výrobk …., evidenci o konkrétních dodavatelích a ukladatelích, kte í v uplynulém kalendá ním m síci, dni, v nebo ze skladovacích st edisek da ového skladu dodávali, ukládali nebo odebrali minerální oleje… Tyto zjišt né údaje společn s daty o z statcích minerálních olej

pokračování

201

sp.zn. 30T 7/2011

v jednotlivých skladech za zda ovací období musel provozovatel da ového skladu zaslat Celnímu ú adu Praha 1. Na tento materiál nalézací soud poukázal zejména proto, že se nejednalo o výmysl či snahu společnosti ČEPRO, a.s., evidovat a sbírat údaje pro své pot eby. Pro účely trestního ízení společnost ČEPRO, a.s., poskytlo r zné materiály, stanoviska, právní rozbory, se kterými disponovalo v souvislosti s fungováním da ového skladu. V tomto sm ru je možno odkázat na právní rozbor da ového poradce Mgr. T. z 28.1.2009 (č.l. 7670, resp. 7671 – 7672 v.t.). Jmenovaný v souvislosti se sjednocením názoru na DPH p i prodeji vybraných výrobk podléhajících spot ební dani v režimu podmín ného osvobození od dan upozor uje na možné právní problémy a nejednotnost výkladu v souvislosti s p íslušným zn ním záokna č. 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty ve zn ní platném k 1.1.2009 s vžitou praxí, že provozovatel da ového skladu vystavoval doklad i p i prodeji v rámci da ového skladu na zajišt ní budoucí spot ební dan , kterou musí pak zaplatit p i vyskladn ní do volného da ového ob hu pro t etí osoby, které jsou vlastníky vyskladn ného zboží. Je tak vystavován účetní doklad ve vztahu ke spot ební dani, ačkoliv v rámci da ového skladu se da ové výrobky prodávají bez spot ební dan . Rovn ž poukazoval na určité nejasnosti, zda se uvedené vztahuje i na prodej výrobk v rámci da ového skladu, které byly vyrobené v cizin . Podrobnými rozbory p íslušných právních ustanovení a zám ru zákonodárce, uvedených v d vodové zpráv p íslušného zákona dochází da ový poradce (Mgr. T.) k záv ru, že p i prodeji vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan spot ební da nevstupuje do základu dan ani u výrobk , které nebyly vyrobené v tuzemsku. Společnost zabývající se da ovým poradenstvím „Konečná, Šafá , Stan k & T.“ zaslala na žádost pracovnice ČEPRO, a.s., Ing. V., vyjád ení ze dne 6.10.2005 (č.l. 7673 – 7674), a to k dotaz m zákazníka k fungování režimu podmín ného osvobození od dan . V detailech nalézací soud na toto stanovisko odkazuje, akcentovat je možno tvrzení, dle kterého prodejem vybraného zboží mezi dv ma nebo více zákazníky v rámci da ového skladu nevzniká u žádného z nich povinnost zaplatit spot ební da , avšak o t chto prodejích musí být ČEPRO, a.s., informováno a vést evidenci. Povinnost odvést spot ební da vzniká až uvoln ním minerálních olej do volného da ového ob hu. V p ípad prodeje zboží ve spojení s uvoln ním vybraných výrobk pro zákazníka do volného da ového ob hu je tento zákazník jako prodávající, povinen fakturovat na firmu, která je kupující a zboží si fakticky odveze, cenu včetn zahrnutí spot ební dan a DPH, která je zjišt na z ceny včetn spot ební dan , avšak spot ební da odvádí p íslušnému celnímu ú adu provozovatel da ového skladu, a to za p íslušný m síc, ve kterém byly vybrané výrobky uvedené do volného da ového ob hu. ČEPRO, a.s., jako provozovatel da ového skladu je pak povinno vystavit p i uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu da ový doklad ve smyslu § 5 zákona o spot ebních daních, takže zákazník – prodávající t etí osob musí pak fakturovat kupujícímu i spot ební da a do základu dan musí zahrnout jak prodejní cenu, tak spot ební da . Proto musí společnost ČEPRO, a.s., požadovat spot ební da po zákazníkovi, tedy po vlastníkovi, který je prodávajícím a pro kterého se vybrané výrobky uvád jí do volného da ového ob hu. Zákazník obdrží separátní doklad s požadavkem na úhradu spot ební dan z minerálních olej , které byly na pokyn zákazníka uvoln ny

pokračování

202

sp.zn. 30T 7/2011

z da ového skladu z jeho zásob, uvedených do volného da ového ob hu a vydány t etí osob , která minerální oleje od zákazníka kupuje. Společnost KPMG Česká republika, s.r.o., poskytlo dne 7.7.2008 stanovisko obchodní společnosti ČEPRO, a.s. (č.l. 7675 – 7677), dle kterého p i prodeji vybraných výrobk v rámci da ového skladu se nezahrnuje spot ební da do základu DPH, což lze vztáhnout také na pohonné hmoty, jež byly po ízené v jiném členském stát EU. Zmín né stanovisko je shodné jak stanovisko p edchozí a taktéž i stanovisko následující, poskytnuté společnosti Konečná, Šafá , Stan k & T., s.r.o., ze dne 17.10.2008 (č.l. 7678 – 7679), na což v detailech nalézací soud toliko odkazuje. Pom rn obsáhlý materiál p edložil provozovatel da ového skladu op tovn od společnosti KPMG Česká republika, s.r.o., označený jako „vybrané transakce v da ovém skladu“ včetn p íloh č. 1 – 3, tvo ící smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, náležitosti da ového dokladu pro účely spot ební dan , zápis z jednání Koordinačního výboru Komory da ových poradc z ledna 2009 (č.l. 7695 – 7738). Zmín ný materiál obsahuje určité samostatné pasáže včetn akcentace p íslušných ustanovení zákona o spot ebních daních, zákona o dani z p idané hodnoty včetn stručného popisu fungování da ového skladu, p íjmu zboží zákazníku do da ového skladu, výdeje zboží ve vlastnictví zákazník z da ového skladu, prodej v da ovém skladu. V souvislosti se spot ební daní je poukazováno na známé skutečnosti a v od vodn ní tohoto rozhodnutí opakovan akcentovány, tzn. kdy provozovateli da ového skladu vzniká povinnost odvést spot ební da z vybraných výrobk , jaké doklady společnost ČEPRO, a.s., jako provozovatel da ového skladu p i uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu vystavuje včetn náležitostí tohoto dokladu, jež jsou uvedené v p íloze č. 2. V souvislosti s „daní z p idané hodnoty“ je konstatováno v tomto stanovisku, že p i naskladn ní a vyskladn ní zboží do/z da ového skladu dochází na základ smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji k omezenému p evodu vlastnického práva k p edm tu zboží, to je však pouze vedlejším d sledkem společného skladování v cí druhov určených. Zákazník, který naskladnil zboží do da ového skladu, m že s naskladn ným zbožím po celou dobu jeho naskladn ní v da ovém skladu nakládat jako vlastník. Účelem daného smluvního vztahu je uskladn ní druhov určeného zboží s možností vyskladn ní zboží stejného množství a druhu v libovolném odb rném míst . Primárním objektem pro da z p idané hodnoty je tedy v daném p ípad služba skladování (odpovídající ustanovení § 14 zákona o DPH), jež DPH podléhá, a nikoliv omezený p evod vlastnického práva p i naskladn ní či vyskladn ní zboží na základ smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Společnost ČEPRO, a.s., tedy neuskuteč uje svým jménem zdanitelné pln ní, nevzniká jí povinost odvést DPH na výstupu a z tohoto d vodu p i naskladn ní nebo vyskladn ní zboží nevystavuje žádný doklad pro účely DPH. V dalším soud odkazuje na zmín né stanovisko. Policejní orgán učinil cílený dotaz na provozovatele da ového skladu (č.l. 7752), zda „společnost PetroJet, s.r.o., na základ smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji dala pokyn společnosti ČEPRO, a.s., k vyskladn ní zboží (vybraných výrobk ) vedených na klientském účtu společnosti Barella, s.r.o.“. ČEPRO, a.s., uvedlo (č.l. 7753), že takovýto postup není možný – k vyskladn ní m že dát pokyn pouze vlastník zboží nebo jím pov ená osoba dle p íloh č. 4 a 6

pokračování

203

sp.zn. 30T 7/2011

smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. Toto stanovisko není nutno jakkoliv dále komentovat. Součástí trestního spisu jsou opakované zprávy, stanoviska apod., provozovatele da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., jež se vztahují k pracovnímu postupu a toku dokument ve vztahu k jednotlivým operacím či transakcím se zbožím v da ovém skladu. V záv ru p ípravného ízení na žádost policejního orgánu provozovatel da ového skladu p edložil „komplexní materiál“, který je označen jako „tok dokument a popis pracovního postupu p i obchodních aktivitách v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., mezi/s t etími stranami“ (č.l. 10754 – 10759), na což však navazují p ílohy, na které je v tomto materiálu odkazováno (č.l. 10760 – 10785). Nalézací soud v rámci určité rekapitulace považuje za vhodné na tento „komplexní popis“ z pohledu provozovatele da ového skladu blíže poukázat. V samotném úvodu je konstatováno, že tento postup se vztahuje na období let 2009 – 2010. Pokud cht l jiný subjekt v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s. (dále jen společnost) skladovat a vydávat zboží (vybrané výrobky podléhající spot ební dani), musel se společností uzav ít smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji. 1/ K naskladn ní zboží t etí strany do da ového skladu společnost ČEPRO, a.s., uvádí, že: a) k naskladn ní zboží m že dojít produktovodem či železničními cisternami. Je nutné vždy potvrdit a odsouhlasit harmonogram naskladn ní pro každý kalendá ní m síc (p íloha č. 1 – č.l. 10760). b) jakmile dojde k fyzickému naskladn ní (stočení) vybraných výrobk stranou do da ového skladu, vystaví „společnost“ následující doklady:

t etí

- Zálohovou fakturu na spot ební da (p íloha č. 2, č.l. 10761), kterou bude „společnost“ povinna v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní pozd jších p edpis p iznat a zaplatit v okamžiku, kdy bude toto zboží vyskladn no z da ového skladu a uvedeno do volného da ového ob hu. Výše zálohy na spot ební da je stanovena jako součin množství naskladn ných vybraných výrobk navýšené o biosložku (tento postup je upraven ve smlouv o poskytování služeb) a odpovídající sazby spot ební dan stanovené dle zákona o spot ebních daních. Vzhledem k tomu, že se jedná o zálohu na zaplacení spot ební dan na vybrané výrobky t etí strany, nevzniká „společnosti“ povinnost p iznat da z p idané hodnoty, tento doklad žádnou DPH tudíž neobsahuje. - Dále „společnost“ vystaví fakturu – da ový doklad na poplatek za služby (p íloha č. 3, č.l. 10762) dle smlouvy o poskytování služeb. Jedná se o da ový doklad pro účely DPH za poskytované služby, u kterých „společnosti“ vznikla v souladu se zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty povinnost p iznat DPH. - „Společnost“ dále vystaví fakturu – da ový doklad za poplatek za „bioslužbu“ (p íloha č. 4, č.l. 10763). Jedná se o poplatek za p idání biosložky, kterou je

pokračování

204

sp.zn. 30T 7/2011

„společnost“ v souladu se zákonem o ochran ovzduší povinna p idávat do pohonných hmot uvád ných do volného da ového ob hu dle smlouvy o poskytování služeb. Jedná se o da ový doklad pro účely DPH za poskytované služby, u kterých „společnosti“ vznikla v souladu se zákonem o DPH povinnost p iznat DPH. 2/ V souvislosti s nákupem zboží uvnit da ového skladu společnost „ČEPRO“ uvedlo, že pokud v tomto materiálu se hovo í o „nákupu či prodeji“ zboží uvnit da ového skladu, je tím nutno rozum t obchodní p ípad realizovaný v podmínkách smlouvy o poskytování služeb (depositum irregulare), která právn reflektuje specifika hromadného skladování druhov určeného zboží. V p ípad nákupu zboží t etí stranou uvnit da ového skladu od jiné t etí strany je nutno: - Prodávající t etí strana musí potvrdit prodej zboží zasláním potvrzení o postoupení pohledávky dle smlouvy o poskytování služeb – p íloha 12b smlouvy (p íloha č. 5, č.l. 10764). - T etí strana, která zboží nakupuje, je povinna potvrdit nákup zboží zasláním potvrzení o postoupení pohledávky dle smlouvy o poskytování služeb – p íloha 12a smlouvy o poskytování služeb (p íloha č. 6, č.l. 10765). Ob t etí strany musí mít podepsanou se „společností“ smlouvu o poskytování služeb. Zboží uvnit da ového skladu „společnosti“ nelze prodat t etí stran , která se „společností“ nemá uzav enou smlouvu o poskytování služeb (k tomuto tvrzení nalézací soud konstatuje, že zboží uvnit da ového skladu je možné prodat t etí stran , která nemá uzav enou p íslušnou smlouvu, avšak tento prodej není účinný ve vztahu k provozovateli da ového skladu tak, jak bylo opakovan již uvedeno). - Prodej zboží uvnit da ového skladu se uskuteč uje k tzv. „navýšené bilanci“, tj. v množství již zahrnujícím biosložku. „Společnost“ nevystavuje ani faktury na poplatky za služby ani faktury za p idání biosložky, které v obou p ípadech již p edtím hradila t etí strana, která zboží do da ového skladu „společnosti“ naskladnila. - „Společnost“ vystaví zálohovou fakturu na spot ební da (p íloha č. 7, č.l. 10766), kterou bude „společnost“ povinna v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spot ebních daních p iznat a zaplatit v okamžiku, kdy bude zboží vyskladn no z da ového skladu „společnosti“ a uvedeno do volného da ového ob hu. Zálohová faktura na spot ební da je vystavena a p edložena k úhrad t etí stran , která zboží kupuje. Výše zálohy na spot ební da je stanovena jako součin množství nakupovaného zboží a odpovídající sazby spot ební dan . Vzhledem k tomu, že se jedná o zálohu na zaplacení spot ební dan na vybrané výrobky t etí strany, nevzniká „společnosti“ povinnost p iznat da z p idané hodnoty a tento doklad tudíž žádnou DPH neobsahuje. - Po zaplacení zálohy na spot ební da provede „společnost“ evidenční zm nu na p íslušných klientských (evidenčních) účtech t etích stran a dojde k vrácení p vodní zálohy na spot ební da prodávající t etí strany. Množství zboží je vedeno v navýšené bilanci, tj. v množství navýšeném o biosložku. Klientský účet prodávající t etí strany je tedy snížen o množství prodaného zboží (včetn biosložky) a klientský

pokračování

205

sp.zn. 30T 7/2011

účet kupující t etí strany je navýšen o stejné množství nakoupeného zboží (včetn biosložky). - Od srpna 2009 zavedla „společnost“ platbu administrativního poplatku za každý jednotlivý prodej zboží mezi t etími stranami uvnit da ového skladu ve výši 1.000,Kč. Smluvn je tento poplatek zakotven v článku 4 smlouvy o poskytování služeb, dle kterého „za každé jednotlivé postoupení pohledávky za ČEPREM na vyskladn ní zboží (či jeho části), které je uloženo ve skladovacím systému ČEPRA, je toto oprávn no účtovat postupiteli administrativní poplatek ve výši 1.000,- Kč (p íloha č. 8 – č.l. 10767)“. V p ípad administrativního poplatku však mezi t etími stranami docházelo k dohodám, podle kterých m l tento poplatek platit kupující, tedy postupník. Tyto dohody byly „společnosti“ sd lovány prost ednictvím p íslušných oznámení (p íloha č. 5, 6, č.l. 10764 – 10765). V p ípad nákupu zboží t etí stranou uvnit da ového skladu od „společnosti“ se postupovalo p im en shodn , tak jak je popsáno shora, kdy „společnost“ navíc vystavilo fakturu – da ový doklad pro účely DPH na zaplacení kupní ceny zboží včetn DPH (p íloha č. 9, č.l. 10768). Zboží bylo p ipsáno na klientský účet t etí strany po zaplacení obou faktur, tj. zálohové faktury na spot ební da a faktury na zboží. Pro tento postup musí mít t etí strana uzav enou se „společností“ tzv. rámcovou kupní smlouvu. Zboží je v takovém p ípad p ipsáno na klientský účet t etí strany po zaplacení zálohové faktury na spot ební da . V souladu s § 41 odst. 3 zákona o DPH „společnost“ nezahrnovala p i prodeji zboží v rámci da ového skladu spot ební da do základu pro výpočet DPH. V p ípad nákupu zboží „společnosti“ uvnit da ového skladu od t etí strany, „společnost“ nevystavuje sob zálohovou fakturu na spot ební da ani fakturu na administrativní poplatek dle článku 4 smlouvy o poskytování služeb. P i vyskladn ní zboží ze zásob t etí strany mimo da ový sklad „společnosti“ je postup následující. T etí strana doručí „společnosti“ p íkaz k vyskladn ní zboží též označovaný jako objednávka, objednávka PHL, p íkaz k uvoln ní zboží. T etí strana není povinna použít vzor dle uzav ené smlouvy, ale zaslaný p íkaz musí obsahovat všechny náležitosti p íkazu k vyskladn ní po faktické stránce. Zmín ný p íkaz musí být zaslaný faxem či elektronickou poštou (včetn prost ednictvím systému MARS). Elektronické zasílání objednávek prost ednictvím systému MARS je možné pouze v p ípad , že si t etí strana nechala od „společnosti“ objednávkový systém MARS nainstalovat, oprávn ní zástupci t etí strany podepsali p evzetí a zplnomocn ní a určení zam stnanci t etí strany byly ádn proškoleni. V okamžiku vyskladn ní z da ového skladu je zboží opat eno dodacím nákladním listem. Společnost ČEPRO, a.s., rovn ž konstatovalo, že docházelo k m síčnímu odsouhlasení klientského účtu t etí strany, a to tak, že na konci kalendá ního m síce zasílala „společnost“ t etí stran p ehled o množství vybraných výrobk evidovaných na účtu dané t etí strany k poslednímu dni daného kalendá ního m síce (p íloha č. 11, č.l. 10773). Tento p ehled (tzv. m síční bilance) byla t etí strana povinna písemn potvrdit. Jednalo se o zásadní dokument, na kterém jednotlivé t etí strany formou schválení počátečních a konečných stav a rekapitulace provedených pohyb fináln potvrzovaly množství vybraných výrobk dané t etí strany

pokračování

206

sp.zn. 30T 7/2011

skladovaných v da ovém skladu „společnosti“ a rovn ž jednotlivé nasklad ovací a vysklad ovací operace v uplynulém m síci. V souvislosti s vyúčtováním spot ební dan k vybraným výrobk m vyskladn ným z da ového skladu t etí osob „společnost“ postupovala tak, že dle stavu klientského (evidenčního) účtu t etí strany k poslednímu dni každého kalendá ního m síce vystavilo t etí stran fakturu (p íloha č. 12 – č.l. 10775). Na této faktu e byla „společnosti“ vyúčtována spot ební da , kterou „společnost“ byla povinna v souladu s § 9 odst. 1 zákona o spot ebních daních p iznat a zaplatit z vybraných výrobk t etí stran vyskladn ných z da ového skladu „společnosti“ a uvedených do volného da ového ob hu v daném kalendá ním m síci. Vzhledem k tomu, že t etí strana p i nákupu vybraných výrobk zaplatila zálohu na spot ební da , nebyla povinna Uhradit částku spot ební dan uvedenou na faktu e, tato částka byla započtena v či p ijaté záloze. Vzhledem k tomu, že se jednalo o fakturaci spot ební dan na vybrané výrobky, nevznikla „společnosti“ povinnost p iznat da z p idané hodnoty a tento doklad tudíž žádnou DPH neobsahoval. Od srpna 2009 byly t etí strany povinny dle smlouvy o poskytování služeb (článek 2 odst. 2.11 ve spojení s p ílohou č. 14 smlouvy) podávat na vyžádání „společnosti“ písemné informace o pln ní svých povinností k dani z p idané hodnoty (p íloha č. 13, č.l. 10777). Jednalo se o kontrolní mechanismus, který vznikl v součinnosti s finanční zprávou a jehož cílem bylo eliminovat možné úniky na DPH. Tento krok umož oval rychlejší p enos informací od t etí strany na finanční správu. Pokud se jednalo o prodej zboží „společnosti“ mimo da ový sklad, zákazník nemusel být zárove t etí stranou. Kupující (zákazník) doručil „společnosti“ objednávku dle rámcové kupní smlouvy (p íloha č. 14a – p íklad objednávky zaslané klientem, č.l. 10779). Pokud si klient nechal nainstalovat objednávkový systém MARS, bylo možné objednávku učinit p ímým zadáním oprávn nou osobou do systému MARS. Společnost vystavila klientovi fakturu – da ový doklad za zboží, na které byla vyčíslena DPH ze základu dan zahrnujícího i spot ební da . Jednalo se o spot ební da , kterou „společnost“ musela p iznat a zaplatit v okamžiku vyskladn ní zboží z da ového skladu a jeho uvedení do volného da ového ob hu (p íloha č. 15, č.l. 10782). V tomto p ípad bylo nutno na rozdíl od prodeje zboží „společnosti“ uvnit da ového skladu postupovat dle § 41 odst. 4 zákona o DPH, tj. zahrnout do základu DPH i související spot ební da . V podstat shora uvedený popis pracovního postupu včetn toku dokument odpovídal výsledk m provedeného dokazování v souvislosti s postupem provozovatele da ového skladu. Nalézací soud rovn ž konstatuje, že když byli vyslýcháni v rámci dokazování u hlavního líčení zástupci společnosti ČEPRO, a.s., nap . Mgr. D., tito odkazovali na takto ucelený materiál, který popisoval pracovní postup p i obchodních aktivitách v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s. I z toho d vodu nalézací soud na tento materiál poukázal podrobn ji. Na žádost orgán činných v p ípravném ízení poskytlo odborné vyjád ení Generální editelství cel dne 27.7.2011 a 8.8.2011 (č.l. 7746 – 7750). Z tohoto materiálu bylo zjišt no, že obžalovaný Radomír V. p edložil policejnímu orgánu vyjád ení Generálního editelství cel ze dne 15.6.2011 pod č.j. 19124/20119000000-202, ze kterého mj. vyplývalo, že vybrané výrobky do volného da ového

pokračování

207

sp.zn. 30T 7/2011

ob hu m že vedle provozovatele da ového skladu provád t i oprávn ný p íjemce. K cílenému dotazu, za jakých podmínek je oprávn n vybrané výrobky do volného da ového ob hu uvád t vlastník – držitel (nep ímá úschova) vybraných výrobk , které má uložené v da ovém skladu, p ičemž vlastník – držitel vybraných výrobk není provozovatelem da ového skladu. Bylo uvedeno, že do volného ob hu lze vybrané výrobky uvád t pouze v p ípad , že vlastník je současn provozovatelem da ového skladu. Odborné vyjád ení z 27.7.2011 na v této souvislosti položenou otázku konstatovalo, že systém spot ebních daní je obecn založen na principu, že vyráb t, zpracovávat, skladovat, p ijímat nebo odesílat výrobky v režimu podmín ného osvobození od dan mohou pouze držitelé povolení k provozování da ového skladu vydaného celním editelstvím, a to za podmínek stanovených zákonem a tímto povolením. Nemusí se však výhradn jednat o výrobky ve vlastnictví provozovatele da ového skladu, tzn. že ani podmínkou ani d sledkem naskladn ní výrobk do da ového skladu není p echod vlastnických práv, by jsou práva vlastníka do určité míry omezena povinnostmi provozovatele da ového skladu stanovenými zákonem o spot ebních daních nebo rozhodnutím správce dan (nap . povinnost zajistit nebo strp t odb ry vzork atd.). Další omezení vlastnických práv mohou vyplývat ze společného skladování výrobk hromadné povahy ve společných skladovacích nádržích nebo systémech. Vlastník zboží však nadále m že se zbožím nakládat jako vlastník. Výrobky ve vlastnictví jiné osoby provozovatel da ového skladu p ijímá nebo vysklad uje na základ pokyn vlastníka, avšak provozovatel da ového skladu odpovídá za to, že budou v této souvislosti spln ny všechny podmínky zákona o spot ebních daních. V rámci dopln ní odborného vyjád ení bylo odpov zeno na otázku v tom smyslu, „že provozovatel da ového skladu je za podmínek stanovených zákonem č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní pozd jších p edpis oprávn n uvád t vybrané výrobky jiných vlastník do volného da ového ob hu. K tomuto odbornému vyjád ení je možno uvést a akcentovat pouze tolik, že zejména v právní teorii jsou zastávána i jiná stanoviska k problematice, kdo je oprávn n uvád t vybrané výrobky do volného da ového ob hu oproti stanovisku, které zaujalo Generální editelství cel, na které bylo poukázáno. Nalézací soud má na mysli stanoviska zaujaté nap . Prof. B. (odborný časopis Dan a finance 1/2012 – K nejednoznačné právní úprav da ového skladu; kdo nese da ovou povinnost), taktéž i Mgr. Š. ve shodném časopise (Ješt k nejednoznačné právní úprav da ového skladu….). Oba jmenovaní zastávají názor, že v podstat vybrané výrobky do volného da ového ob hu m že uvolnit kdokoliv, kdo se dopustí takového jednání, jež bude mít via facti za následek uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Jaké stanovisko k této problematice zaujal nalézací soud vyplývá z popisu pr b hu skutkového d je, taktéž z analýzy p íslušných „smluv“, jejímž účastníkem byla společnost „Barella a s ohledem na obsah povolení k provozování da ového skladu vydaného Celním editelstvím Praha společnosti ČEPRO, a.s. V pr b hu dokazování u hlavního líčení byl vyslechnut jako sv dek Mgr. D., obchodní editel společnosti ČEPRO, a.s. Jmenovaný mj. uvedl, že provozovatel da ového skladu požádal o zaujetí stanoviska k problematice uplat ování dan z p idané hodnoty u skladování druhov určeného zboží Generální finanční editelství. Vzhledem k tomu, že stanovisko obdrželi, p edali jej soudu k dispozici a ten zmín ný materiál zprocesnil (č.l. 12620 – 12626). Nalézací soud se obrátil v jiných souvislostech na Generální finanční editelství, kdy v rámci svého dotazu zmínil mj. i stanovisko p edložené Mgr. D. Generální finanční editelství ov ené

pokračování

208

sp.zn. 30T 7/2011

stanovisko včetn p ílohy – zápisu z jednání koordinačního výboru s Komorou da ových poradc ČR ze dne 18.1.2012 soudu zaslal, a toto se nachází ve spise (č.l. 13507 a dál, a taktéž na č.l. 12620 a dál, kdy bylo p edloženo Mgr. D.). Ze stanoviska Generálního finančního editelství, sekce metodiky a výkonu daní, odboru nep ímých daní, zpracovatel Ing. H., bylo zjišt no, že GF obdrželo žádost od provozovatele da ového skladu za účelem zaujetí stanoviska k problematice uplat ování DPH u skladování druhov určeného zboží. Posléze za účelem správného pochopení dotazu je popsána situace týkající se da ového skladu, na což soud odkazuje (č.l. 13507). Samotné GF v rámci rekapitulace konstatovalo, že dotaz sm oval k tomu, zda za této situace (v žádosti popsané) je nutno p edání zboží k uložení do skladovacího systému (naskladn ní) a jeho následné vydání ukladateli (vyskladn ní) považovat za dodání zboží ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. o dani z p idané hodnoty, které je p edm tem DPH a tedy zda je p i naskladn ní zboží do skladovacího systému zákazník povinen p iznat a zaplatit DPH z hodnoty naskladn ného zboží a následn zda p i vyskladn ní vzniká povinnost p iznat a zaplatit da z hodnoty vyskladn ného zboží provozovateli da ového skladu. GF akcentovalo, že neposkytuje závazný výklad právních p edpis či právní poradenství v individuálních záležitostech, nicmén p edkládá své stanovisko k dotazovanému problému, které je konzistentn zastávané a je takto i podkladem jednotné metodiky správy dan . Vzhledem k tomu, že nalézací soud považuje od vodn ní tohoto stanoviska za podstatné, bude na n j poukázáno pon kud podrobn ji. P edm tem DPH je dodání zboží za úplatu, což vyplývá i z ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH: „P edm tem dan je a) dodání zboží nebo p evod nemovitosti a nebo p echod nemovitosti v dražb za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskuteč ování ekonomické činnosti s místem pln ní v tuzemsku“. „Dodáním zboží“ zákon o DPH rozumí „p evod práva nakládat se zbožím jako vlastník“ (§ 13 odst. 1 zákona o DPH). Zmín ný zákon dále neposkytuje podrobn jší vymezení tohoto pojmu, nicmén jeho výkladem se v minulosti již n kolikrát zabýval Evropský soudní dv r, který poskytl významné indicie pro toto vymezení. Z ustálené judikatury Evropského soudního dvora pojem „dodání zboží“ se nevztahuje na p evod vlastnictví zp soby, jež upravuje použitelné vnitrostátní právo, ale zahrnuje veškeré p evody hmotného majetku oprav ující druhou stranu k faktickému nakládání s uvedeným majetkem, jakoby byla vlastníkem tohoto majetku. Zárove Evropský soudní dv r konstatoval, že účel Šesté sm rnice by mohl být ohrožen, kdyby zjišt ní, zda jde o dodání zboží, jež je jedním ze t í zdanitelných pln ní, záviselo na spln ní podmínek, které se m ní v závislosti na občanském právu dotyčného členského státu (rozhodnutí C111/05AKTIEBOLAGET NN). Fakt, že ukladatel p estává být ve smyslu výkladu české národní legislativy vlastníkem uskladn ného zboží jako nevyhnutelný vedlejší účinek hromadného uskladn ní druhov určené v ci, tak není určujícím faktorem pro stanovení, zda došlo k dodání zboží ve smyslu zákona o DPH či nikoliv. Zm na v osob vlastníka je p i hromadném skladování druhov určeného zboží pouze vedlejším efektem vyplývajícím z toho, že ukladatel není v podmínkách hromadného skladování zboží stejného druhu schopen individualizovat p edm t svého vlastnictví. Bez této formální zm ny vlastnického práva by nebylo možné službu skladování u n kterých specifických výrobk v bec poskytovat. S ohledem na

pokračování

209

sp.zn. 30T 7/2011

shora uvedené zm na v osob vlastníka je tedy pouze nezbytným p edpokladem k napln ní (uskutečn ní) zamyšlené reálné transakce – poskytnutí služby, naskladn ní a vyskladn ní zboží shodného co do množství a druhu, nikoliv tedy samotnou zamýšlenou transakcí. Ing. H. ve svém stanovisku dále uvádí, že Evropský soudní dv r p i posuzování p edm tné otázky jasn up ednost uje podstatu daných právních jednání souvisejících s p edm tným pln ním a jejich (hospodá ský) smysl na úkor formy, v níž jsou tato právní jednání čin na. Každou činnost je tak navíc nutné posuzovat nikoliv jen nednotliv , nýbrž i společn s ostatními souvisejícími úkony v rámci celého právního vztahu (rozhodnutí C349/96 Card Protection Plan). P i posuzování, jestli je určitou část možné označit za dodání zboží pro účely zákona o DPH, je tedy rozhodné, jaká byla skutečná ekonomická podstata a účel p edm tné činosti. Z judikatury Evropského soudního dvora dále vyplývá, že pouhé držení zboží bez toho, aby držitel nabyl právo s tímto zbožím nakládat jako vlastník, nem že být považováno za dodání zboží pro účely DPH (rozhodnutí C-43503 British American Tobacco International Ltd). Obecn platí, že v p ípadech skladování zboží se jedná o komplexní systém právních úkon a jednání, v n mž by jedno bez druhého ztrácelo nejen smysl, ale i hospodá ský význam. Po naskladn ní zboží do skladu s hodnotou v ci dále disponuje ukladatel, o čemž sv dčí, že stále se v či v ci chová jako její majitel, hospodá sky s ní nadále počítá, či ji m že p ípadn i postoupit další osob . Je to také práv ukladatel, kdo m že jako jediný dát pokyn k vyskladn ní a hodnotu v ci následn hospodá sky uplatnit a již spot ebováním, dalším prodejem apod. Skladovateli (schovateli) p i uschování v ci žádná hodnota nep ibývá, nebo v souvislosti s naskladn ním vzniká zárove i povinnost k vyskladn ní. Skladovatel nep ijímá v c proto, aby ji (její hodnotu) hospodá ský uplatnil a mohl s ní zcela libovoln nakládat, ale proto, aby ji smísenou pro ukladatele skladoval a pozd ji její ekvivalent vydal. V kontextu s ustanovením § 13 zákona o DPH, tedy právo nakládat s v ci (jako vlastní), z stává ukladateli, až vlastnické právo formáln sv dčí skladovateli. P edání zboží do skladování v daném p ípad primárn sm uje k jeho „smísení“, a tudíž k zániku jeho právní samostatnosti (vedlejší efekt tohoto typu skladování), nikoliv k jeho dodání, nebo účelem uvedeného právního vztahu (a úmyslem žádné ze smluvních stran) není dodání v ci skladovateli, ale skladování v ci pro ukladatele. Zm na v osob vlastníka je v zásad charakteristická pro skladování v cí genericky určených. P i skladování v cí určených individuáln obvykle ke zm n vlastnického práva nedochází. S ohledem na shora uvedené vyplývá, že i když se v p ípad skladování druhov určeného zboží stává vlastníkem skladovatel, není samotná zm na vlastnického práva rozhodnou skutečností pro posouzení, zda se jedná o dodání zboží dle § 13 odst. 1 zákona o DPH. Vyskladn ní a naskladn ní zboží popsané v dotaze tedy není možno považovat za dodání zboží, nebo ačkoliv se skladovatel formáln stává vlastníkem smíseného, o naskladn né zboží zv tšeného množství látek, na skladovatele není p evád no právo nakládat s v cí jako vlastní. Aby se mohlo jednat o dodání zboží, které je p edm tem DPH, musí být, s výjimkou pln ní explicitn uvedených v zákon o DPH, zboží poskytováno za úplatu. Ing. H. op tovn odkazuje na ustálenou judikaturu Evropského soudního dvora (rozhodnutí ESD C-16/93 Tolsma C-102/86 Apple and Pearl Development Council), mezi poskytnutým pln ním a úplatou musí být p ímá souvislost. Pro účely zákona o DPH se úplatou rozumí částka v pen zích nebo v platebních prost edcích

pokračování

210

sp.zn. 30T 7/2011

nahrazujících peníze, nebo hodnota poskytnutého nepen žního pln ní. Z informací uvedených v dotaze ČEPRO, a.s., vyplývá, že v daném obchodním vztahu jsou zpoplatn ny „pouze“ služby spočívající v uskladn ní, skladování a vyskladn ní zboží a dále tzv. bioslužba. Sjednaná výše úplaty tak v bec neodpovídá hodnot uloženého zboží ve smyslu hodnoty z pohledu dodání zboží, je ale naopak zcela z ejmá její p ímá návaznost na výše uvedené poskytované služby. Sjednanou úplatu tak není možné považovat za platbu za p evod vlastnického práva ke zboží. Jako úplatu za p evod vlastnickéhop ráva není možné považovat ani zálohu na zaplacení spot ební dan , nebo tato záloha je dle „smlouvy“ poskytnuta práv a výslovn pouze na úhradu spot ební dan v souvislosti se vznikem da ové povinnosti ke spot ební dani p i uvedení zboží do volného da ového ob hu a nemá tudíž žádnou p ímou souvislost se zm nou v osob vlastníka ve smyslu výše uvedeného. K hrazení zálohy na spot ební da m že docházet i v p ípadech, kdy je zboží skladováno v da ovém skladu, aniž by se jednalo o režim deposita irregulare, a tedy i tam, kde nedochází k žádné zm n vlastnického práva a zboží z stává ve vlastnictví ukladatele, což ilustruje, že hrazení t chto záloh není s p echodem vlastnického práva spojeno. Shora uvedené bylo potvrzeno rovn ž Evropským soudním dvorem, který konstatoval, že žádné ustanovení sm rnice neváže vznik da ové povinnosti k DPH na spot ební dan (rozhodnutí C-435/03 British American Tobacco International Ltd). P edm tem dan je služba skladování, p íp. další navazující úplatné služby, nikoliv však samotná (bez úplaty) zm ny vlastnického práva ke zboží. Skutečnost, že p i hromadném skladování v cí genericky určených se skladovatel pravideln stává jejím vlastníkem, nem že být sama o sob d vodem pro uplat ování DPH na vstupu do skladu (naskladn ní) ani na výstupu ze skladu (vyskladn ní). Stanovisko Generálního finančního editelství vyhotovené Ing. H. se rovn ž vztahovalo k „obchodním aktivitám se zbožím uvnit skladu“. K této problematice bylo uvedeno, že se jednalo o p ípady, kdy p vodní ukladatel smluvn p evedl na jiného klienta skladovatele sv j nárok na vyskladn ní zboží, za což dostal sjednanou úplatu. P vodní ukladatel se tak zbavil veškerých dispozic ke zboží, tedy zejména práva na jeho vyskladn ní. Nový nabyvatel naopak veškerá tato práva získal. Tato „ztráta“ práva ukladatele s tímto zobchodovaným zbožím dále nakládat se pak nutn musela odrazit i v da ové oblasti. P vodní ukladatel pozbývá veškerých svých oprávn ní k uskladn nému zboží a uzav eným obchodem již nepovažuje hodnotu v ci za svoji, a toto oprávn ní naopak nabývá nový nabyvatel, který se k po ízenému zboží chová jako vlastník. Z hlediska ekonomického/hospodá ského, ale i z hlediska podstaty daného právního jednání, je takovýto obchod uvnit skladu sm ován k p evodu práva nakládat s v cí jako vlastník, resp. zprost edkovan k možnosti nabytí vlastnického práva p i p edání v ci. Z výše uvedených d vod je zapot ebí takovouto transakci považovat za relevantní z pohledu da ového a p edevším z pohledu DPH. Nový nabyvatel je tím, kdo nabývá výhradní možnosti hospodá sky uplat ovat skladované zboží, komu se v d sledku transakce zvyšuje jeho majetek na úkor pen žní zásoby (či jiné hodnoty), kterou poskytl za dané zboží, a kdo ve svém hospodá ském rozvažování dané, nov nabyté zboží, reflektuje. Takovýto obchodní p ípad proto musí být považován za dodání zboží, které je p edm tem DPH (§ 13 odst. 1 zákona o DPH), nebo právo se zbožím nakládat jako vlastník se p esouvá z jednoho subjektu na jiný, který z n j m že dále hospodá sky t žit, p ičemž p vodní ukladatel dané zboží hospodá sky poskytl práv za hodnotu poskytnutého protipln ní. Skutečnost, že v daném p ípad

pokračování

211

sp.zn. 30T 7/2011

nedochází ke zm n v osob vlastníka, není pro vyslovení tohoto záv ru jakkoliv významná. Výše uvedený záv r vyplývá z uplatn ní pravidla p ednosti ekonomické podstaty jednání p ed jeho formáln právní kvalifikací. K takto vzevrubn popsanému stanovisku GF je nutno konstatovat, že se nejedná o názor ojedin lý, nap . n jakého správce dan s místní p íslušností, jedná se o stanovisko prezentované odborem nep ímých daní, sekcí metodiky a výkonu daní, jedná se o stanovisko „konzistentn zastávané“, sloužící jako podklad jednotné metodiky správy dan . Jedná se o kompetentní ú ad k této problematice. Naproti tomu zprocesn ný materiál je rovn ž jedním z dalších d kaz povahy listinné, které soud musí ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . hodnotit. S takto prezentovaným názorem je možno se ztotožnit v kontextu ustanovení § 13 zákona o DPH, kdy právo nakládat s v cí jako vlastní z stává ukladateli, ač vlastnické právo formáln sv dčí skladovateli. Jiný názor by p edstavoval porušení obecné zásady rovného zacházení v rámci da ové neutrality sekundárního práva Evropské unie (ve srovnatelných situacích nemá být konáno odlišn – pokud tato odlišnost není objektivn od vodn na – viz. C174/08NCC Construction Danmark A/S. Vyskladn ní a naskladn ní zboží v daném p ípad v prost edí da ového skladu není možno považovat za dodání zboží. Pln ní či spln ní r zných podmínek faktického vlastnictví dle národní legislativy v odlišnosti od Šesté sm rnice Evropské unie se zde jeví jako druho adé a irelevantní. Ve stanovisku GF prezentovaný eurokonformní výklad pojmu dodání zboží není v rozporu s tím, co již bylo v tomto rozhodnutí konstatováno, že nikoliv samotné naskladn ní do da ového skladu, ale následný p evod pohledávek na vyskladn ní již je zdanitelným pln ním napl ujícím znaky dodání zboží dle § 13 odst. 1 zákona o DPH, a to ve smyslu p echodu práva nakládat s PHM jako vlastník. Nalézací soud rovn ž odkazuje v tomto sm ru na výpov sv dka Mgr. T., který s odkazem na Sm rnici 206/112/EU potvrdil, že z pohledu zákona o DPH p echod právního vlastnictví jako takový není rozhodující a že p i p eprodeji v da ovém skladu dochází k p evodu faktických práv k fyzicky uloženým pohonným hmotám, a tudíž k napln ní definice dodání pro účely DPH (str. 92 – 93 protokolu o hlavním líčení ze dne 4.- 7., 11.14.6.2012). V této trestní v ci byli rovn ž vyslechnuti zam stnanci společnosti ČEPRO, a.s., z jejichž výpov dí je možno akcentovat následující: Sv dkyn Jana P., vyslechnuta jak v ízení p ípravném (č.l. 3927 – 3942), jakož i u hlavního líčení. Jmenovaná pracovala v rozhodné dob ve společnosti ČEPRO, a.s., jako specialista, jež m la na starosti evidenci zásob, zm ny v zásobách zboží a m síční uzáv rky. Jednala se zákazníky da ového skladu, taktéž i se zástupci společnosti „Barella“, kdy dle jejího názoru se jednalo o standardní obchody výhradn v rámci da ového skladu na základ zaslaného postoupení pohledávek, p ičemž společnost zastupoval p evážn obžalovaný G. Sv dkyn P. obecn popisuje pr b h obchod , na což soud odkazuje a dále dodává, že společnost „Barella“ nakupovala zboží bu od ČEPRO, a.s., či jiných t etích stran. Tyto obchody probíhaly na základ zaslaných potvrzení o postoupení pohledávky na každý jednotlivý nákup zboží. Po naskladn ní musel být zaslán dokument potvrzení o postoupení pohledávky. V p ípad nákupu od společnosti ČEPRO, a.s., nechávala vystavit fakturu za zboží a zálohovou fakturu na spot ební da , pokud šlo o zboží do zásob p íslušné t etí strany. Pokud byl nákup od jiné t etí strany, tak se vystavovaly

pokračování

212

sp.zn. 30T 7/2011

toliko zálohové faktury na spot ební da . Po zaplacení faktur bylo zboží p ipsáno evidenčn na klientský účet p íslušné t etí strany. Pokud tato m la zboží p ipsané, mohla jej odebírat na terminálech ČEPRO, a.s. To se zajiš ovalo p es odd lení centrálního dispečinku. Společnost „Barella“ obchodovala se společností ČEPRO, a.s., asi rok či dva. Sv dkyn P. rovn ž uvedla, že jednala telefonicky se zástupci „Barelly“, jež m li na starosti zasílání potvrzení o postoupení pohledávek, což byl G. a H., a taktéž hovo lia s p. Ž., která odsouhlasovala m síční uzáv rky. Výpis z klientského účtu sloužil pouze k evidenčním účel m. P íloha č. 14 smlouvy, tj. informace ČEPRU, a.s., od odb ratele o množství odebraného zboží v souvislosti s DPH toliko evidovala. Není jí známo, zda se tyto údaje n jak ov ovaly. Výpov di sv dk – pracovník provozovatele da ového skladu v podstat pouze dokreslují obchodování, resp. administrativní úkony související s obchodováním s minerálními oleji v da ovém skladu. Jakým zp sobem probíhalo konkrétní obchodování, jaké doklady byly vystavovány, bylo již objektivizováno zejména z materiál – d kaz povahy listinné, které byly v tomto rozhodnutí již prezentovány. Ne z ídka bylo možno zjistit, že výpov di sv dk – pracovník provozovatele da ového skladu nejsou zcela p esné a v tomto p ípad nalézací soud práv poukazuje na již prezentované údaje, jež byly zjišt né z d kaz povahy listinné. Sv dek Ing. Martin V., vyslechnut jak v ízení p ípravném (č.l. 4204 – 4211), tak i u hlavního líčení. Z jeho opakované výpov di je možno akcentovat následující zjišt ní. Jmenovaný v rozhodné dob vykonával funkci vedoucího odboru obchodu společnosti ČEPRO, a.s., a z této pozice se vyjád il k obchodním p ípad m, kde figurovala společnost „Barella“. Dle jmenovaného bylo vše obvyklé až do situace, kdy vyvstaly problémy se statutárním zástupcem této společnosti, nebo nebyli informováni o zm n statutárního zástupce, jímž m l být „n jaký Vietnamec“, kdy p i aktualizaci plné moci se dostavil vietnamský státní p íslušník úpln jiný. Nalézací soud v tomto sm ru rovn ž poukazuje na výpov obžalovaného Z., který se k této problematice taktéž vyjad oval. Sv dek Ing. V. znal d ív jšího statutárního zástupce společnosti „Barella“, a to obžalovaného U., avšak za společnost aktivn jednal obžalovaný Z. Zboží za společnost objednávali obžalovaní G. či H., avšak na to si p esn nepamatuje. P estože nebyl specialistou na fungování da ového skladu, dle jeho poznatk byly možné p evody zboží mezi klienty v rámci da ového skladu, kdy zajišt ní spot ební dan upravovaly p íslušné smlouvy s klienty. Obžalovaného Romana V. zná jako statutárního zástupce společnosti „PetroJet i EUROJET“. Radomíra V. zná z d ív jší doby. Tuto informaci sv dek Ing. V. u hlavního líčení dne 25.4.2012 (str. 52 protokolu o hlavním líčení) blíže rozvádí v tom smyslu, že s obžalovaným Radomírem V. ve vztahu ke společnosti „Barella“ nejednal, zatímco ve vztahu ke společnostem „PetroJet a EUROJET“ ano. Vzhledem k jeho pozici jednali v tšinou o „prodeji pohonných látek, tzn. ceny, množství, kolik který daný m síc by mohli koupit, za jaké ceny atd.“. Kontakt byl osobní i telefonický. K dotazu, ve kterém období k této komunikaci došlo, uvedl, že to bylo b hem celého období p sobnosti na „ČEPRU“, tzn. určit od r. 2005 n kdy do r. 2010. Na tuto informaci ve smyslu ustanovení § 214 tr. . reagoval obžalovaný Radomír V. v tom smyslu, že se sv dkem V. jednal, avšak netýkalo se to pohonných hmot, nýbrž methylesteru, epkového oleje. Ve vztahu ke společnostem „PetroJet a EUROJET“ s Ing. V. nejednal. Nalézací soud má za to, že tvrzení obžalovaného je vyvráceno práv výpov dí sv dka Ing. V. v tomto sm ru, nebo jeho vyjád ení bylo p esv dčivé bez jakýchkoliv pochybností ve smyslu „nevím, nejsem si jist, možná, snad apod.“. Tvrzení sv dka rozhodn není v rozporu s dosud provedeným dokazováním. Sv dek dále uvedl, že

pokračování

213

sp.zn. 30T 7/2011

zákazník m l povinnost na vyzvání ČEPRO, a.s., vyplnit p ílohu č. 14 „smlouvy“ a odeslat zp t, kdy provozovatel da ového skladu tento materiál p edával Ministerstvu financí ke kontrole. Zda údaje v této p íloze byly správné, se vyjád it nedokázal. Problematika zahrnování spot ební dan p i obchodech uvnit da ového skladu jde mimo odbor obchodu, v tšinu t chto v cí ešil T., da ový poradce společnosti ČEPRO, a.s. Sv dkyn Ing. Libuše V., vyslechnuta v p ípravném ízení (č.l. 4214 – 4220), a taktéž u hlavního líčení. Z opakované výpov di jmenované bylo zjišt no, že tato byla v pozici hlavní účetní společnosti ČEPRO, a.s., s tím, že si nedokázala blíže vybavit obchodní p ípady se společností „Barella“. Obecn se vyjad ovala k účetním doklad m, jež byly vystavovány a zasílány do účtárny společnosti ČEPRO, a.s., v souvislosti s t mito obchody. Je jí známo, že za úhradu spot ební dan v celém rozsahu celnímu ú adu odpovídá společnost ČEPRO, a.s., kdy byly p ijímány v této souvislosti zálohové platby na spot ební da od klient jako forma jišt ní, nikoliv jako záloha na zdanitelné pln ní z hlediska DPH. Pokud ČEPRO, a.s., prodávalo minerální oleje jako vlastní zboží, faktura zahrnovala rovn ž spot ební da . S ohledem na svou funkci se v rámci obchodních p ípad v da ovém skladu nesetkala s nikým se zástupc společnosti „Barella, PetroJet, EUROJET“, avšak je jí známo, že se jednalo o jejich odb ratele. Z této výpov di žádné zásadní poznatky zjišt né nebyly. Sv dkyn Jaroslava V. byla zam stnaná ve společnosti ČEPRO, a.s., v odd lení centrální fakturace, kde byly fakturovány velkoobchodní dodávky, společnost „Barella“ zná jako zákazníka, ovšem nic bližšího nebyla schopna k tomuto subjektu uvést. Posléze se vyjád ila toliko obecn ke zp sobu fakturace. Sv dek František A. byl vyslechnut jak v ízení p ípravném (č.l. 3893 – 3898), tak i u hlavního líčení. Z opakované výpov di jmenovaného bylo zjišt no, že tento v rozhodné dob pracoval jako manager společnosti ČEPRO, a.s., pro klíčové zákazníky. Společnost „Barella“ zastupoval na základ plné moci H., který rovn ž na základ zmocn ní podepsal za uvedenou obchodní společnost podstatné „smlouvy“ se společností ČEPRO, a.s. Následn probíhaly standardní obchody, kdy posléze byl vyrozum n prost ednictvím op tovn H. o zm n statutárního zástupce společnosti „Barella“, kdy novým jednatelem se místo O. stal obžalovaný U. Posléze jej kontaktoval obžalovaný Z. s tím, že bude nyní on jednat za společnost „Barella“ a prokázal se plnou mocí podepsanou U. Následn došlo k uzav ení nové smlouvy mezi ob ma společnostmi včetn p ílohy č. 14, dle které m l klient povinnost m síčn podávat p ehledy o odvedené DPH zp tn za minulý m síc. Sv dek A. rovn ž se vyjád il k další zm n statutárního zástupce společnosti „Barella“, a to na „vietnamského občana“, což však ČEPRO, a.s., v rozporu se smluvním ujednáním zjistila až z výpisu z obchodního rejst íku. Nového jednatele posléze osobn p ivedl p edstavit obžalovaný Z., což je v souladu s výpov dí jmenovaného, na kterou je možno odkázat. P i ov ování totožnosti však bylo zjišt no, že se jedná o Vietnamce jiného než toho, co byl uveden ve výpisu z obchodního rejst íku. Tuto skutečnost Z. nev rohodným a nep esv dčivým zp sobem vysv tloval. V následné dob byl sv dek A. op tovn kontaktován obžalovaným U. s tím, že tento je op t jednatelem společnosti „Barella“, načež začala probíhat další jednání za účelem vyskladn ní PHM pro společnost „Barella“. Sv dek A. svou výpov u hlavního líčení dále rozvedl v tom smyslu, že nejčast jší kontakt, co se týče obchodování, tvorby cen

pokračování

214

sp.zn. 30T 7/2011

atd., probíhal se Z. Na další jména, na která si vzpomn l, byla H., G., což m li být zam stnanci společnosti, se kterými taktéž komunikoval. Smlouvu o „poskytování služeb“ tvo il právní tým C. a spol. Osoby oprávn né k objednávání zboží dle p íslušných doklad byly H., G. a Z. Sv dek A. rovn ž uvedl, že U. p sobil dojmem člov ka, který ví o obchodování s pohonnými hmotami, byl informovaný, orientovaný, což usoudil z rozhovoru s jmenovaným. Sv dek se taktéž vyjad oval k obsahu a účelu a již „rámcové smlouvy“ či „smlouvy o poskytování služeb“, na což soud odkazuje, nebo analýzou t chto smluv se již zabýval shora. K tvorb cen sv dek A. uvedl, že týdenní cena byla tvo ena na základ pr m ru p edchozího týdne, která se obchodovala v 96 % p ípad , a byly určití klienti a jsou nadále, kte í obchodovali na tzv. pr m ru bu aktuálního nebo p edchozího m síce. Princip tvorby cen je pom rn podobný, tzn. že se vycházelo z údaj , které uvádí komoditní burza v Rotterdamu p es kurz amerického dolaru – česká koruna ČNB, plus k tomu n jaké další konstanty, a z toho vychází cena, za které se obchoduje. Zda „ČEPRO“ poskytovalo n jaké slevy, nap . v souvislosti s platbami p edem, uvedl, že v jednu dobu byl obchod založen i na motivaci k objemovosti, tzn. čím v tší objem se zobchodoval, tím nižší cena mohla být. Pokud si pamatoval, v jednu chvíli existovala i možnost určitého odečtu počtu halé z litru p i platb p edem, avšak pak se od toho upustilo. Pokud obhajoba z posledn uvedeného vyjád ení sv dka dovozuje, že na p d ČEPRO, a.s., se uzavíraly derivátové obchody, pak nalézací soud zastává názor, že rozhodn tomu tak v souvislosti se společností „Barella“ nebylo. V tomto rozhodnutí již bylo ohledn této společnosti uvedeno nespočet fakt a argument , dle kterých tato společnost byla nastrčena a sloužila jako tzv. bílý k za účelem realizace p ipraveného, promyšleného protiprávního jednání da ového charakteru. Tato společnost m la problémy sama se sebou, o čemž sv dčí nejen výpov di pracovník správce dan , nýbrž i d kazy povahy listinné. Sv dek Mgr. Jan D. byl rovn ž vyslechnut v ízení p ípravném (č.l. 3900 – 3907), a taktéž v rámci dokazování u hlavního líčení. Jmenovaný potvrdil, že v dob výslechu byl v podstat od r. 2005 obchodním editelem společnosti ČEPRO, a.s., p ičemž se společností „Barella“ se setkal až po nepln ní smluvních povinností ze strany této společnosti, jednalo se o nezasílání ve lh t p ílohy č. 14 a v této souvislosti zjistil, že obžalovaný U. již není statutárním zástupcem, a proto došlo k zablokování zboží pro tuto společnost v rámci systému ČEPRO, a.s. Následn se zúčastnil jednání, p i kterých obžalovaný Z. p edstavil údajného nového statutárního zástupce společnosti „Barella“, avšak vzhledem k nesrovnalostem v identit tohoto občana, kdy se m lo jednat o jiného občana vietnamské národnosti, došlo ke komplikacím a následným jednáním, jež vyústilo k zablokování minerálních olej určených pro společnost „Barella“ v rámci systému společnosti „ČEPRO“ na základ rozhodnutí policejního orgánu. Mgr. D. potvrdil i v rámci svého procesního vystoupení, že všechny materiály, které byly zaslány orgán m činným v trestním ízení, byly materiály oficiální, související s provozováním da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Co se týče jednotlivých postup stran v souvislosti s obchodováním v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., tento pln odkázal na materiál označený jako tok dokument a popis pracovního postupu p i obchodních aktivitách v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., mezi/s t etími stranami (tento materiál se nachází ve spise na č.l. 10754 a dál a byl již zprocesn n se zaujatým stanoviskem soudu). Sv dek Mgr. D. rovn ž potvrdil, že požádali o stanovisko Generální finanční editelství, jež jim bylo zasláno, které považovali s ohledem na podaný dotaz za kladné. Dále více či mén podrobn byly rozebírány otázky týkající

pokračování

215

sp.zn. 30T 7/2011

se „DNL“, objednávkového systému MARS, jakož i problematiky naskladn ní, vyskladn ní včetn vlastnictví zboží, na což nalézací soud odkazuje. Ani tento sv dek nebyl schopen v rámci svého procesního výslechu na n které dotazy specifického charakteru odpov d t, a proto došlo k dopl ujícím dotaz m na společnost ČEPRO, a.s., které se týkaly a již „DNL“ či objednávání zboží, kdy i toto stanovisko již bylo zprocesn no a soud se tím zabýval. Tak, jak již bylo opakovan uvedeno, výpov di sv dk – pracovník provozovatele da ového skladu jsou obecn jšího charakteru, ne vždy zcela p esné atd. Soud I. stupn zastává stanovisko, že v rámci svých záv r musí a musel vycházet zejména z d kaz povahy listinné, tzn. obsahu uzav ených „smluv“ včetn obsahu nejr zn jších materiál , které souvisely s obchodováním zboží v da ovém skladu, na které bylo poukázáno a kterými se soud bude ješt zabývat. Bylo by nadbytečné v novat mnohem v tší prostor výpov dím t chto sv dk , když je nutno v tší pozornost v novat práv materiál m týkajícím se sporné problematiky. Sv dek Mgr. Milan T., vyslechnutý u hlavního líčení, potvrdil, že v podstat pro společnost ČEPRO, a.s., poskytoval jako zam stnanec „poradenských společností“ služby minimáln od r. 2003. Podílel se na p íprav , založení a činnosti da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., a taktéž asistoval p i získání povolení k provozování da ového skladu. Již v této souvislosti nalézací soud akcentuje, že sv dek m l veškeré informace související s provozováním da ového skladu od samého počátku včetn podmínek, za kterých Celní editelství Praha poskytovalo „povolení k provozování da ového skladu“. Jeho aktivity a poradenství tudíž vycházelo ze znalosti v ci, a to nejen z oblasti da ových p edpis , nýbrž i z pohledu fungování a provozování da ového skladu. Část výpov di Mgr. T. se vztahovala ke sch zce, ke které m lo dojít v Praze na žádost policejního orgánu, a m ly být p ítomni zástupci „G C, GF , ČEPRO, a.s., zástupci zpracovatel znaleckého posudku BDO JUDr. T. a Ing. Š.“. Na zmín nou sch zku si vzpomíná, že k této došlo v n jakém teplejším období, avšak p esné datum si již nepamatuje. Společnost ČEPRO, a.s., jej požádalo, aby se tohoto setkání zúčastnil s tím, že by se m li „bavit o da ovém režimu v da ovém skladu“ za p ítomnosti zástupc společnosti „BDO“. Na této sch zce zazn lo, že „BDO“ vyhotovila znalecký posudek, avšak p edm tem sch zky nebyl rozbor znaleckého posudku vyhotoveného společností „BDO“ či jeho záv r . Nedošlo k tomu, že by je n kdo seznamoval s konkrétními čísly, p ičemž pochopil, že tento posudek byl o konkrétních číslech. Písemné vyhotovení posudku k dispozici nem l a taktéž nedomnívá se, že by účastník m sch zky n kdo písemný posudek rozdával. Odborná diskuse mohla probíhat asi po dobu 1 – 2 hodiny, žádný zápis z této po ízen nebyl. Hlavním diskutujícím byl on (myšleno Mgr. T.), kdy p edm tem diskuse byly p eprodeje v da ovém skladu, jak tyto nutno chápat, jestli se jednalo o dodání zboží či nikoliv. Dle jeho názoru sch zka m la sloužit k tomu, aby došlo k vyjasn ní názor s tím, že on prezentoval režim, který používala společnost ČEPRO, a.s., a tento se snažil objasnit. B hem doby se opakovan diskutovala otázka p echodu právního vlastnictví, zda to má či nikoliv vliv z pohledu DPH a jejich stanovisko vycházející z judikatury Evropského soudního dvora od počátku je shodné a spočívá v tom, že p echod vlastnictví není rozhodující argument pro stanovení, jestli dochází k dodání zboží či nikoliv. Zabývali se otázkou, zda v souvislosti s naskladn ním zboží, které se „nalije“ do da ového skladu, zda dochází k p echodu vlastnictví, jestli je to nutno chápat jako dodání zboží či nikoliv. Judikatura Evropského soudního dvora dle názoru Mgr. T. íká, že p echod vlastnictví není rozhodující. Je pot eba posoudit p evládající prvek té transakce, je

pokračování

216

sp.zn. 30T 7/2011

pot eba posoudit ekonomickou podstatu a vzít v úvahu očekávání p íjemce pln ní, a již je to zboží nebo služba. P i rozlišení, jestli z pohledu DPH se jedná o dodání zboží nebo poskytnutí služby, tak p echod vlastnictví není rozhodující a je nutno posoudit všechny další parametry. Další v c, kterou je nutno posoudit je to, že aby se jednalo o zdanitelné pln ní, musí to být pln ní za protiúplatu. Zboží, které je nasklad ováno z da ového skladu, tak v souvislosti s právní legislativou v ČR dochází k p echodu vlastnictví, ale fakticky s tím zbožím stále nakládá ten, kdo si ho tam uložil, tento dává p íkaz k vyskladn ní, v rozhodné dob jej mohl prodat. P estože „ČEPRO“ má n jaké „právní vlastnictví“, tak ten, kdo si zboží naskladnil, drží faktická práva k n mu s tím, že se jedná o zboží skutečné, které je ve skladu, p estože jej není schopen uchopit. P esto se jedná o konkrétní litry, které jsou v da ovém skladu naskladn né. V souvislosti s postupováním pohledávek se ve své podstat op t jedná o to, že jedna strana postoupila na jinou stranu právo se zbožím nakládat, tzn. vyskladnit, p íp. prodat dál, tomuto odpovídalo to, že se p íslušné množství zboží p epsalo „z jednoho účtu na druhý“. Po zmín né diskusi dosp li k záv ru, že naskladn ní do da ového skladu není dodání zboží. S tímto stanoviskem, pokud si pamatuje, celní správa vyjád ila souhlas, zástupkyn „BDO“ JUDr. T. m la určité pochybnosti o p evodu práva, na reakci G C a GF si nepamatuje. K cílenému dotazu, zda prezentoval p eprodej nikoliv jako p evod práva na vyskladn ní, nýbrž prodej zboží, uvedl, že „ano“, avšak dodal, že je d ležitý úhel pohledu. Z právního hlediska se jedná o „p evod pohledávky“, z pohledu DPH se musí jednat o ekonomickou podstatu transakce, a „tam nabývám právo k určitému zboží“, jedná se o konkrétní zboží nacházející se v daném skladu. Společnost ČEPRO, a.s., od začátku zastávalo stejný názor, který si ov ovalo pr b žn s Ministerstvem financí a s Generálním editelstvím cel. Sv dek Mgr. T. pop el, že by v jeho p ítomnosti byl ze strany policejního orgánu na zpracovatele posudku čin n n jaký nátlak, naléhání na zm nu záv r či n co podobného. Žádná další sch zka v podobném složení se nekonala. Nalézací soud se v podstat okolnostmi, pr b hem včetn odborné diskuse snažil zabývat pon kud podrobn ji, nebo obhajoba opakovan poukázala na tuto sch zku, na její pr b h. Byl dotazován nejen Mgr. T., nýbrž i zpracovatelé znaleckého posudku „BDO“, zejména z výslechu zpracovatel znaleckého posudku bylo zjišt no, že v dob zmín né sch zky byl již znalecký posudek vyhotoven, odborná diskuse na této úrovni nem la naprosto žádný vliv na písemn zpracované záv ry. Otázka vhodnosti této sch zky iniciované policejním orgánem je v cí jinou, podstatné však pro posouzení této trestní v ci je, že zmín ná sch zka a diskuse či záv ry, které nem ly žádnou písemnou formu, nem ly vliv na písemn zpracovaný posudek „BDO“. Sv dek Mgr. T. se však vyjad oval v podstat k provozování da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., i nadále s tím, že potvrdil aktivity společnosti ČEPRO, a.s., sm ující k tomu, že toto požadovalo stanovisko k obchodování v da ovém skladu a již Generální editelství cel či Generální finanční editelství, kdy on sám pomáhal p ipravovat dotazy, pomáhal jej formulovat, a posléze bu odpov di získal on sám nebo se s t mito seznámil. Písemná stanoviska akceptoval. Nalézací soud v podstat velmi podrobn poukazoval na stanovisko Generálního finančního editelství, Odboru nep ímých daní, zpracované Ing. H., kdy v záv ru tohoto stanoviska je uvedeno datum 4.10.2011, což znamená, že se nejedná o stanovisko n kdy z let 2005, 2006 apod., nýbrž o stanovisko aktuální, a toto je dle názoru soudu shodné v zásadních v cech s výpov dí sv dka Mgr. T. K výpov di posledn jmenovaného je nutno ješt dodat, že na rozdíl od vyslýchaných znalc či

pokračování

217

sp.zn. 30T 7/2011

zpracovatel odborného vyjád ení tento byl p edvolán k soudu jako sv dek a jako sv dek m l vypovídat v souladu s trestním ádem. Tento však byl dotazován na odborné v ci, na chod společnosti ČEPRO, a.s., bez n jaké detailní možnosti p edchozí p ípravy apod. Mgr. T. nebyl zam stnancem společnosti ČEPRO, a.s., a tudíž nebylo jeho povinností detailn znát vše, co souviselo s provozováním da ového skladu. Nalézací soud se tímto snaží určitým zp sobem vysv tlit, že nebylo možno seriózn požadovat po Mgr. T., aby tento odargumentoval své názory s odkazem na konkrétní články p íslušných smluv, interní p edpis, stanoviska správce dan apod. Jeho výpov v tomto sm ru byla a mohla být obecn jšího charakteru, což bylo nutno akceptovat a dle názoru soudu toto jeho stanovisko je v souladu zejména se stanoviskem zaujatým op tovn dle názoru soudu nejpovolan jším orgánem k této problematice Generálním finančním editelstvím, Odborem nep ímých daní, kdy jak bylo konstatováno, toto stanovisko je chápáno jako podklad jednotné metodiky správy dan . Ve smlouv o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji bylo uvedeno, že tato smlouva má „charakter“ tzv. nep ímé úschovy – depositum irregulare. Jedná se o smlouvu inominátní, která v sob „mixuje“ více smluv a d vod pro tuto smlouvu byl historický. Pokud by se jednalo toliko o smlouvu o úschov , mohl by být problém s vydáváním uskladn ných pohonných hmot, nebo by bylo nutno vydat to, co si tam uschoval, a vzhledem k tomu, že pohonné hmoty jsou druhov určená látka, nelze to ani fakticky ud lat. Sv dek rovn ž akcentoval, že z hlediska DPH nepracuje s pojmem „prodej“, nýbrž s pojmem „dodání za úplatu, což je n co jiného. V další části své výpov di jmenovaný op tovn tuto problematiku rozebírá, na což soud poukazuje a akcentuje, že p i tvorb zmi ované „smlouvy“ se na její p edm t vždy dívali z pohledu da ového, tzn. z pohledu spot ební dan a DPH. Ob dan fungují úpln na odlišných principech, nelze je sm šovat. V praxi bývá problém, že jak spot ební da , tak zákon o DPH používají stejný termín, což je „da ový doklad“, a ten slouží úpln pro jiné účely u spot ební dan a u DPH. Společnost ČEPRO, a.s., jako provozovatel da ového skladu bylo povinno p iznat spot ební da , když dojde k vydání zboží z da ového skladu a k uvedení do volného da ového ob hu. Provozovatel da ového skladu je povinen vždy p iznat spot ební da nezávisle na tom, jestli vydává ze skladu vlastní zboží na vlastní čerpací stanice, nebo jestli zboží prodává n komu dalšímu, nebo jestli vysklad uje zboží, které si tam drží n jaké t etí strany. Další povinnost provozovatel da ového skladu má v tom, že musí vydat da ový doklad, a to pro účely spot ební dan , kdy smyslem tohoto dokladu je, aby osoba, která fyzicky drží zboží, v p ípad celní kontroly mohla prokázat, že zboží bylo zatíženo spot ební daní a proto má n jaké náležitosti, které sv dek blíže popsal. Zmín ný doklad prokazující zdan ní a uvedení zboží do volného da ového ob hu vydávaný společností ČEPRO, a.s., je „DNL“. Tento doklad se vystavuje pro nabyvatele zboží, pro osobu, která požádala o vyskladn ní. „DNL“ spl uje požadavky da ového dokladu podle zákona o spot ebních daních, což op tovn sv dek blíže rozvedl, nalézací soud na tuto část výpov di odkazuje s tím, že problematikou „DNL“ se soud zabýval již v p edchozích pasážích od vodn ní tohoto rozhodnutí. Dle názoru Mgr. T. k vyskladn ní zboží došlo k okamžiku stočení do autocisterny na lávce. K cílenému dotazu, kdy dojde k uvedení minerálních olej takto načerpaných do autocisterny do volného da ového ob hu, uvedl, že se touto problematikou zabývali od samého počátku, zvažovali r zné možnosti a vzali v potaz ustanovení zákona o spot ebních daních, ze kterého vyplývá, že každý da ový sklad, ve kterém jsou skladovány minerální oleje, má skladovací za ízení, jež jsou opat ena

pokračování

218

sp.zn. 30T 7/2011

ov enými m idly, kterými se m í p íjem a výdej minerálních olej ze skladu. Následn na to navazuje povinnost vést evidenci o p íjmu a výdeji minerálních olej , takže po zvážení všech rozhodných skutečností dosp li k záv ru, že zboží je uvedeno do volného da ového ob hu v okamžiku, kdy se načerpá do cisterny, pon vadž prošlo m idly, která zm ila výdej minerálních olej ze skladu, což se p eneslo do evidence. Cílem da ového skladu je na jedné stran , aby si n kdo mohl zpracovat minerální oleje bez zatížení spot ební dan , na druhou stranu musí být kladeny n jaké nároky, aby bylo možné sledovat, kolik zboží je na sklad , kolik vyteče apod. K uvedení zboží do volného da ového ob hu je oprávn n provozovatel da ového skladu, tj. v tomto p ípad společnost ČEPRO, a.s. Pokud zákon íká, že minerální oleje jsou uvedeny do volného da ového ob hu okamžikem p ekročení hranice da ového skladu, k tomu uvedl, že v zákon je rovn ž uvedeno, že povinnost vzniká uvedením do volného da ového ob hu, p ičemž uvedením do volného da ového ob hu se považuje vyjmutí z režimu podmín ného osvobození od dan a posléze na jiném míst v tomto právním p edpise je uvedené, že v režimu podmín ného osvobození od dan se zboží nachází na území da ového skladu. Z toho je možné dovodit, že když „to vyjmu z da ového skladu, uvádím to do volného da ového ob hu“. Povinnost platit DPH včetn spot ební dan má ten, kdo zboží prodává, kdo ho dodává za úplatu. V p ípad , že je to t etí osoba, která dala p íkaz k vyskladn ní a „ČEPRO“ to pouze realizovalo jako službu, tak „ČEPRO“ určit není povinno platit DPH včetn spot ební dan . Mgr. T. rovn ž potvrdil, že se podílel na vyhotovení materiálu, který popisuje fungování v da ovém skladu. Nalézací soud má za to, že se jedná rovn ž o již citovaný materiál označený jako „tok dokument a popis pracovního postupu p i obchodních aktivitách v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s….“, jež se nachází ve spise na č.l. 10754 a dál. Vzhledem k této skutečnosti je nadbytečné detailn dále rozvád t v rámci výpov di sv dka jednotlivé varianty, když jak bylo uvedeno, tento se nemohl dop edu p ipravit a odpovídat i po formální stránce naprosto správn a p esn nap . v rámci odborného vyjád ení. Se společnostmi „Barella, EUROJET či PetroJet“ se on sám p ímo nesetkal, tyto názvy obchodních společností však padly na sch zce s „BDO“. K cílenému dotazu, jaký je rozdíl mezi pojmem „uvedení do volného da ového ob hu“ a „dodání vybraných výrobk do volného da ového ob hu“, uvedl, že p ípady se z pohledu DPH mohou lišit. Pokud ČEPRO, a.s., bude vysklad ovat zboží v držení t etí strany, tak stále dochází k uvád ní do volného da ového ob hu, ale z pohledu provozovatele da ového skladu nedochází k dodání zboží, „ČEPRO“ jej nedodává, nýbrž toliko poskytuje službu p i vyskladn ní zboží z da ového skladu. Pokud t etí subjekt, který zboží drží a vyskladní, a následn jej prodá, pak je to již jiná transakce a je to mimo ČEPRO, a.s. Sv dek op tovn akcentoval, že uvolnit zboží do volného da ového ob hu m že toliko provozovatel da ového skladu. Subjekt, který si nechal vyskladnit svoje zboží a který jej posléze n komu prodá za úplatu, jedná se o dodání za úplatu pro účely DPH. Pokud by subjekt prodal za úplatu zboží po jeho uvoln ní do volného da ového ob hu, pak by byl povinen vystavit da ový doklad a zahrnout do výsledné ceny i spot ební da . Da ový doklad je povinen vystavit v okamžiku, kdy zboží bylo uvedeno do volného da ového ob hu a byla z n j p iznána spot ební da . Termín „uvoln ní“ nezná, pokud jej však používal, pak mezi „uvoln ním a uvedením“ vydal rovnítko. Pokud si vzpomíná, se zástupci policie, kte í byli na sch zce s „BDO“, nikdy p edtím ani poté nejednal. Aby pochopil systém fungování da ového skladu, ešil s právníky podstatu „deposita irregulare“, bavili se rovn ž o tom, zda p echází – nep echází vlastnictví apod. Ve finále však byl záv r ten, že vzhledem k tomu, že se jedná o druhov určené zboží, které se smíchá v nádržích, právní vlastnictví

pokračování

219

sp.zn. 30T 7/2011

p echází, ale pak následovala ta jeho část, dle které pro účely DPH jsou nastavené jiné mechanismy pro určení, co je dodání zboží a co je poskytnutí služby a jestli je zdanitelné pln ní za úplatu či nikoliv. V další části výpov di již byly n které otázky pokládány znovu či tyto byly blíže rozebírány, na což soud odkazuje. Op tovn je možno akcentovat, že z popsaného popisu pracovního postupu a toku dokument (č.l. 10754 a dál) je z pohledu provozovatele da ového skladu a z pohledu „smlouvy o poskytování služeb …“ rozebíráno vše podstatné z pohledu naskladn ní zboží t etí stranou do da ového skladu, nákupu zboží uvnit da ového skladu, vyskladn ní zboží ze zásob t etí strany mimo da ový sklad provozovatele da ového skladu apod. Akcentovat krom již zmín ného z výpov di Mgr. T. je možno dv podstatné skutečnosti. Jednak s odkazem na Sm rnici (206/112/EU) potvrdil, že z pohledu zákona o DPH p echod právního vlastnictví jako takový není rozhodující a p i p eprodeji v da ovém skladu dochází k p evodu faktických práv k fyzicky uloženým pohonným hmotám, a tudíž k napln ní definice dodání pro účely DPH (viz. str. 92 protokolu o hlavním líčení konaného ve dnech 4. – 14.6.2012), kdy tento výklad potvrzuje záv r v tomto rozhodnutí již uvedený. Mgr. T. rovn ž vypovídá shodn a potvrzuje záv r, že stočením PHM do autocisteren dojde k vyjmutí z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a tím i k jejich uvedení do volného da ového ob hu (viz. str. 86 a 94 citovaného protokolu o hlavním líčení). Toto stanovisko je v naprosté shod zejména s d kazy povahy listinnými, které již v tomto rozhodnutí byly akcentovány. Pokud „obhajoba“ poukazuje na neshodu v zásadní v ci, nep esnosti či neschopnosti odpov d t na položenou otázku, pak je nutno pouze op tovn zd raznit, že tento sv dek reagoval na odborné dotazy v rámci procesního úkonu bez p edchozí p ípravy dle názoru soudu velmi fundovan a odborn , a zejména v souladu s výsledky dosud provedeného dokazování. Nalézací soud považuje tuto výpov za výpov usv dčující, jak již zmín no v souladu zejména se stanoviskem Generálního finančního editelství, jakož i výsledky dosud provedeného dokazování. V další části od vodn ní tohoto rozhodnutí se nalézací soud bude zabývat problematikou simulovaných právních úkon v aplikaci na tuto konkrétní trestní v c. Jedná-li n kdo tzv. na oko, takovým jednáním míní (navenek) docílit určité právní následky, pak se taková v le jednající osoby objektivn rozchází s jejím vn jším projevem, nebo k perfekci právního úkonu je mj. zapot ebí, aby v le jednající osoby byla nejen svobodná, ale i vážná, což znamená, že úmysl účastník právního vztahu musí skutečn sm ovat k vyvolání právních účink , které jsou s jejím projevem spojeny. Simuluje-li se právní úkon, pak se pouze ve vn jší form takový právní úkon p edstírá; k perfekci právního úkonu však chybí vážnost v le, u simulovaného jednání tedy absentuje vážnost v le, v d sledku čehož stíhá takto simulovaný právní úkon podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku absolutní neplatnost. Oproti tomu v situaci, kdy simulované jednání a v n m obsažená kauza slouží k zast ení pravého d vodu, je možno hovo it o disimulovaném jednání. Simulovaný právní úkon za podmínek ustanovení § 41a odst. 2 občanského zákoníku m že disimulovat jiný právní úkon. Občanskoprávní úprava náležitosti právních úkon platí pro obchodn právní vztahy, p ičemž simulované právní úkony se zcela nesporn vyskytují i v oblasti práva da ového. Bylo-li nap . uzav ení smlouvy p edstíráno za účelem jakékoliv formy da ového zvýhodn ní, p íp. da ového úniku, byla smlouva uzav ena v rozporu se zákonem a pro správce dan nemohlo být rozhodující, že žalobce uplatn ný nárok na odpočet dan doložil po stránce formální perfektním da ovým dokladem. Rozhodující bylo, že uplatn ný

pokračování

220

sp.zn. 30T 7/2011

nárok nebyl stvrzen po stránce faktické. Správce dan je oprávn n posoudit d kazy podle své úvahy, což v zásad znamená, že právní úkon, jak již zmín no, m že být z da ového hlediska posuzován podle svého obsahu, nikoliv podle formy. S ohledem na shora uvedené v da ovém ízení platí zásada, že p i uplat ování da ových zákon se bere v úvahu vždy skutečný obsah právního úkonu nebo i jiné skutečnosti rozhodné pro stanovení či vybrání dan bez ohledu na stav formáln právní. S ohledem na povahu v ci se však m že jednat i o “simulaci jednostrannou”, která pak zakládá neplatnost p íslušného právního úkonu. Této neplatnosti je možno se dovolávat jen proti účastníkovi, který v d l o neshod v le a projevu, naopak účastník, který jednal v “dobré ví e”, se tohoto úkonu m že dovolávat tak, jakoby byl tento úkon platný, pokud jej tedy nepovažoval za zast ený, disimulovaný. Tento zast ený právní úkon totiž, pokud by spl oval všechny jeho náležitosti, by byl právním úkonem platným v rozsahu odpovídající skutečné v li účastník tohoto právního úkonu. V usnesení Ústavního soudu II. ÚS 3908/11 ze dne 10.5.2012 je vymezení termínu “fiktivního obchodu”. Ústavní soud zde odkazuje na vymezení zmín ného termínu s tím, že se “jedná o transakce bez reálného ekonomického významu”, nejde o ádné obchody za účelem zisku, ale o obchody p edstírané, by s reáln existujícím zbožím, jejichž jediným d vodem bylo uplatnit po jejich provedení neoprávn ný nadm rný odpočet dan z p idané hodnoty. Konkrétní údaje, argumenty, odkazy na da ové doklady vyplývají a budou prezentovány dle názoru soudu z procesního znaleckého posudku “BDO”. Nyní je však t eba poukázat na n které podstatné skutečnosti v souvislosti s obchodní operací “PetroJet” ve vztahu ke společnosti “PATERSONE OIL”. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že společnost “PetroJet” sama minerální oleje do da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., nenaskladnila, ale v rozhodném období nakoupila práva na vyskladn ní určitého druhu a množství PHM od společností “SLOVNAFT, MARIMPEX a ČEPRO”. M la tudíž na základ p íslušné smlouvy o skladování evidované tyto minerální oleje na svém klientském účtu. Posléze správci dan (finančnímu ú adu pro Prahu 5) da ový subjekt “PetroJet” v p íslušných da ových p iznáních za rozhodnou dobu, účetními a da ovými doklady bylo deklarováno na “výstupu”, že prodejem minerálních olej byla uskutečn ná zdanitelná pln ní za částku vyšší než 4 miliardy Kč včetn DPH, kdy tyto byly prodávány bez spot ební dan s marží na litr cca 0,12 Kč. Dle vyjád ení správce dan je z ejmé, že tato zdanitelná pln ní byla posuzována jako ostatní “p edprodeje” v rámci da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., a tudíž nebyla prvotn zpochyb ována, nebo tyto byly doložené formáln bezvadnými doklady a p íslušnými finančními toky. Z článku IV.4.1.1. p íslušné smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji mezi společností ČEPRO, a.s., a “PetroJet” ze dne 31.12.2007 a posléze ze dne 4.8.2009, v obou p ípadech za “PetroJet”, podepsanou obžalovaným Romanem V., vyplývá, že klinet je sice oprávn n postoupit svoji pohledávku za “ČEPREM” na vyskladn ní zboží, které je uloženo ve skladovacím systému společnosti ČEPRO, a.s., t etí osob , ale postoupení pohledávky je v či provozovateli da ového skladu účinné jen za současného spln ní tam t í uvedených podmínek, kdy první z nich je požadavek, aby klient i t etí osoba m ly uzav enou platnou “smlouvu o skladování”. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že společnost “PATERSONE OIL” klientem společnosti ČEPRO, a.s., nebyla. Obžalovaní opakovan argumentovali, že takto koncipované zn ní postoupení pohledávky na vyskladn ní t etí osob , která není klientem společnosti, ČEPRO, a.s., nezakazuje. Akceptovat však je nutno, že takovéto postoupení, jak již

pokračování

221

sp.zn. 30T 7/2011

bylo uvedeno, není účinné ve vztahu ke společnosti ČEPRO, a.s., p ičemž provozovatel da ového skladu dále považoval za osobu oprávn nou d ív jší subjekt. Soud I. stupn rovn ž uvádí, že obžalovaní prost ednictvím svých obhájc za pomoci znaleckých posudk (“Ostravská znalecká, VŠE v Praze, ASB Appraisal”) rozvádí povahu takových obchod s tím, že tyto jsou obecn p ípustnými investičními nástroji na spekulaci na pohyb cen minerálních olej , kdy m že jít o obchody s deriváty komoditními, kterými jsou práv minerální oleje. Rozhodn není možno zaujmout stanovisko, že takovéto obchody obecn nejsou možné, práv naopak jsou b žné a ekonomicky zd vodnitelné. Je nutno však vycházet z konkrétní situace z této konkrétní trestní v ci, z konkrétní smluvní úpravy. I kdyby bylo možno p ipustit, že obžalovaný Roman V., statutární orgán společnosti “PetroJet”, p i podpisu “skladovací smlouvy” zmín ný článek IV nevnímal jako úplný zákaz obchodu s pohledávkami na vyskladn ní zboží se subjekty, kte í nejsou klienti společnosti ČEPRO, a.s., pak s ohledem na výsledky provedeného dokazování udávané prodejem minerálních olej ze strany společnosti “PetroJet” společnosti “PATERSONE OIL” žádné faktické znaky investičního nástroje nenesly s tím, že se o obchody s komoditními deriváty nejednalo. Zejména obžalovaný Radomír V. ve svých obsáhlých výpov dích, pokud se o spekulativních investičních obchodech zmi oval, spojoval tyto s p eprodeji mezi klienty v rámci da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Dle vyjád ení obžalovaných V. tak mohlo být spekulováno nejen podle vývoje cen týdenních, nýbrž i cen m síčních, a to s ohledem na vývoj cen této komodity na burze v Rotterdamu. Obžalovaný Radomír V. tyto obchody označil ve své výpov di ze dne 6.3.2012 za “forwardy” či “n jaké typy investičních obchod ”. Nevysv tlili, proč by takto m lo být obchodováno s právy na vyskladn ní též se společností, která byla mimo da ový sklad společnosti ČEPRO, a.s. V této souvislosti nalézací soud odkazuje na da ový doklad, jež společnost “PetroJet” p edložilo správci dan k udávanému zdanitelnému pln ní, a to nap . faktura č. 290100172 (jež se nachází ve spise na č.l. 8584 - svazek 24) s datumem uskutečn ní zdanitelného pln ní 27.11.2009, tedy se jedná o dobu, kdy dodavatel “PetroJet” dodával společnosti “PATERSONE OIL” – odb rateli ve faktu e specifikované množství BA 95 Natural a nafty motorové, a to za celkovou částku 42.101.010,00 Kč včetn 19 % DPH. Na této faktu e je rovn ž uvedeno “spot ební da není zahrnuta v cen výrobk . Zboží je dodáno do da ového skladu zákazníka (sklad společnosti ČEPRO, a.s.). Spot ební da hradí zákazník společnosti ČEPRO, a.s.”. Na tento da ový doklad navazuje dodací list č. 290100172 (č.l. 8585). T mito da ovými doklady se správci dan p edstírá, že jako v obdobných p ípadech je obchodováno s vybranými výrobky v rámci da ového skladu společnosti “ČEPRO” v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan mezi dv ma klienty společnosti “ČEPRO”. S ohledem na shora uvedené je možno dovodit, že v p ípad tohoto deklarovaného pln ní v li účastník zmín ného právního úkonu obchodovat s komoditními deriváty nebylo, jednalo se o úkon fiktivní a zastírající faktický pr b h obchodu. Dalším subjektem, který v et zci dle doklad nastupuje, je již opakovan zmi ovaná společnost Central Rafinery Ltd., která m la op tovn s mírnou marží stejný druh a množství minerálních olej bez spot ební dan nakoupit od společnosti “PATERSONE OIL”. Central Rafinery Ltd. rovn ž není klientem společnosti ČEPRO, a.s. Posléze za stejných podmínek v et zci následuje podle doklad prodej stejného druhu a množství zboží společnosti “Barella”, která již je klientem společnosti ČEPRO, a.s. Udávaný druh a množství vybraných výrobk p i takto deklarovaných obchodech z stávalo nadále uloženo ve skladovacím systému provozovatele da ového skladu. Se zmín nými deklarovanými p esuny pak

pokračování

222

sp.zn. 30T 7/2011

souvisely i p íslušné p evody finančních prost edk mezi bankovními účty do et zce zapojených obchodních společností. Soud I. stupn v od vodn ní tohoto rozhodnutí opakovan poukazoval na “obchodní a personální provázanost obchodních společností v popsaném et zci”, na což v tomto moment pln odkazuje. Obdobné skutečnosti je možno uvést ve vztahu k deklarovaným zdanitelným pln ním na “vstupu” udávaným nákup m PHM společnosti “PetroJet” od společností “FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, BIO Petrol, ABID, UNICORN CS RATE, CZ ADEA”, již v režimu volného da ového ob hu, tudíž se spot ební daní. Jak obžaloba, tak I soud I. stupn nikdy nezpochyb ovali veškeré obchodní operace, které prob hly mezi t mito obchodními společnostmi a da ovým subjektem “PetroJet”. Je vycházeno toliko ze “spárovaných účetních a da ových doklad ”, tak jak vyplývá z již zmín ného znaleckého posudku “BDO”, kdy je jednoznačn dohledáno a p i azeno zboží, které m lo být společností “PetroJet” podle doklad p edložených správci dan prodáno společnosti “PATERSONE OIL” v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a zboží, které m la společnost “PetroJet” nakoupit od uvedených šesti obchodních společností již v režimu volného da ového ob hu. I v tomto popsaném et zci je možno nalézt obchodní a personální propojení, kdy v pozici statutárních zástupc nebo akcioná p ímo vystupují obžalovaní Radomír a Roman V., osoby k nim v blízkém p íbuzenském pom ru a další osoby v prokazatelném osobním a obchodním spojení s t mito dv ma obžalovanými. Nelze p ehlédnout již opakovan zmín ná nalezená razítka v rámci prohlídky nebytových prostor v objektu V. v Krom íži. Opakovan bylo poukazováno na obžalované či osoby jim blízké, event. obchodn propojené, jež m ly p ístup k pen žním účt m t chto společností. Jak bude ješt blíže rozebráno a odargumentováno, s ohledem na znalecký posudek “BDO” zastává nalézací soud stanovisko, že deklarovaná pln ní na “výstupu” ani na “vstupu” da ového subjektu “PetroJet” neprob hla a byla pouze fiktivní a fakturační i finanční toky mezi subjekty zapojenými do t chto udávaných obchod byly tvo eny a ízeny z jednoho centra, a to z objektu na ulici V. 453/3 v Krom íži a osobami Radomíra V. a Romana V. V rámci hodnocení provedeného dokazování nalézací soud dále akcentuje, že zám rem společnosti “PetroJet” bylo od samého počátku realizovat prodej PHM svým odb ratel m ve volném da ovém obchodu prost ednictvím klientského účtu společnosti “Barella” (na problematiku spárovaných faktur již bylo částečn poukázáno, zejména však bude p istoupeno k bližšímu rozboru v rámci hodnocení znaleckého posudku “BDO”). T mito odb rateli ve volném da ovém ob hu pak byly zejména zjišt né společnosti “TRANSCARGO, Treluh Oil, FRABA – DIESEL, TOTAL, TWIN TRANS” a další. V této souvislosti nutno odkázat na již zmín né výpov di sv dk , nap . S. za společnost “TOTAL”, V. za společnost “TRANSCARGO”, S. za společnost “TWIN TRANS”, jakož I další, kte í potvrdili, že minerální oleje nakupovali od společnosti “PetroJet”, jež byla jejich obchodním partnerem, a tomu také odpovídaly veškeré účetní a da ové doklady. Minerální oleje byly nakupovány za ceny včetn spot ební dan , když bylo nakupováno prost ednictvím da ového skladu ČEPRO, a.s. Sv dci potvrdili, že o dodávkách, cenách, p ípadn dalších podrobnostech obchodu jednali se zástupcem firmy, tj. obžalovaným Romanem V. nebo s obžalovanými Dušanem G. a Janem H., které považovali za zástupce společnosti “PetroJet” s tím, že se domnívali, že se jedná o dispečery, osoby pov ené apod. Co je s podivem je ta skutečnost, že žádné

pokračování

223

sp.zn. 30T 7/2011

obchody nedojednávali ani nerealizovali s firmou “Barella”, a pokud se takový název objevil na p íslušných “DNL” vystavených společností ČEPRO, a.s., tj. provozovatelem da ového skladu, nebylo to pro n podstatné, ani svým zp sobem zajímavé, nebo nákupy zboží prost ednictvím da ového skladu ČEPRO, a.s., z limitu jiného klienta, než byl jejich dodavatel, v podstat byly docela b žné. Op tovn je možno odkázat p íkladmo na fakturu č. 290200674 (č.l. 4274 – svazek 10), dle které k uskutečnitelnému zdanitelnému pln ní došlo dne 26.5.2009. Dodavatelem zboží je společnost “PetroJet”, pro odb ratele zboží motorové nafty společnost TWIN TRANS, s.r.o., za ceny včetn DPH a spot ební dan . Z návazných doklad – “DNL” je z ejmé, že bylo nakupováno prost ednictvím da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., a z limitu společnosti “Barella”. Místo odeslání ČEPRO, a.s., místo p íjemce Zdiby. Mezi společností “PetroJet” jako prodávajícím a společností TWIN TRANS, s.r.o., jako kupujícím byla uzav ena rámcová kupní smlouva o nákupu PHM velkoobchodním zp sobem již dne 12.2.2007, kdy za prodávajícího tuto podepsal obžalovaný Roman V. (č.l. 4267 – 4272). Zmín ná smlouva upravuje standardním zp sobem dodavatelsko odb ratelské vztahy včetn možných dodávek prost ednictvím terminálu da ového skladu. Mj. eší i nabytí vlastnického práva kupujícího ke zboží tak, že s odkazem na § 445 obchodího zákoníku se stane kupující vlastníkem zboží až úplným zaplacením kupní ceny. V p ípad porovnání cen, za které zboží bylo prodáváno společností “PetroJet” svým odb ratel m ve volném da ovém ob hu s dostupnými jinými cenami obchodník s touto komoditou v rozhodné dob (na což bylo již rovn ž částečn poukázáno), je možno konstatovat, že ceny pro odb ratelé jsou výhodné nap . ve srovnání s cenami, za které minerální oleje nabízela společnost ČEPRO, a.s. Nezle učinit záv r, že by se jednalo o ceny nep im en nízké či neobvyklé. V této souvislosti rovn ž možno odkázat na komunikaci ohledn cen s potencionálními odb rateli prost ednictvím e-mailové pošty, kdy byly nabízené minerální oleje za ceny velmi “p ijatelné”, nap . i s porovnáním cen od dodavatele “Slovnaft” (blíže po ízené telefonní odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu v rámci akce Tafna 7, Tafna 8). Stanovisko soudu sv dčící o potvrzení faktu, že společnost “PetroJet” provád la p edm tné obchody s PHM z klientského účtu společnosti “Barella” ve vlastní režii a tato společnost byla pouze cílen zvoleným koncovým subjektem ke komunikaci s provozovatelem da ového skladu a taktéž s p íslušným správcem dan , byly již opakovan zmi ované nálezy razítek společnosti “Barella” v kancelá ských prostorách v Krom íži na ul. V. 453/3. Nelze p ehlédnout opakovan akcentovaný p ístup k účt m a elektronickým klíč m ve vztahu k elektronickému bankovnictví společnosti “Barella” a taktéž dalších společností, které p eposílaly pot ebné finanční prost edky zejména na úhradu zálohy na spot ební da provozovateli da ového skladu. Vyhodnocením p íslušných finančních tok na základ vyžádaných bankovních údaj bylo zjišt no, že tyto finanční operace byly provád ny p evážn z jednoho centra, tj. objekt v Krom íži, ul. V. Vyhodnocením zajišt né počítačové techniky byly zjišt né vytvo ené soubory ve vztahu k obchodním operacím, jež se vážou ke společnosti “Barella” včetn takových, na kterých nem la mít společnost “PetroJet” žádnou účast. Nalézací soud rovn ž opakovan poukazoval na chování zástupc podnikatelského subjektu “Barella” v da ovém skladu a posléze p i jednáních se správcem dan , na což pro stručnost již pouze nalézací soud odkazuje. Po vyhodnocení provedeného dokazování nalézací soud rovn ž zastává stanovisko, že fiktivní obchodní operace v rámci da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., na “výstupu” jsou hodnoceny údajné prodeje zboží prost ednictvím

pokračování

224

sp.zn. 30T 7/2011

provázané obchodní společnosti “EUROJET”, a to pro odb ratele TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., nebo tyto obchodní operace byly spárovány s prodeji minerálních olej ze strany společnosti “PetroJet” odb ratel m ve volném da ovém ob hu z klientského účtu společnosti “Barella”. Na “vstupu” jsou naopak zahrnuty nároky na odpočet DPH z fakticky uskutečn ných zdanitelných pln ní, které deklarovala společnost “EUROJET” z nákupu vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od společnosti ČEPRO, a.s., a následn p evedla tuto pohledávku na vyskladn ní na společnost “Barella”, a taktéž nárok na odpočet, který vyplynul z fakticky uskutečn ných zdanitelných pln ní, p ičemž podle doklad m la sama společnost “Barella” nakupovat práva na vyskladn ní a p evést je tak na sv j klientský účet p ímo od společnosti ČEPRO, a.s. V této souvislosti nutno akcentovat, že uplynutím výpov dní lh ty v červenci 2009 “EUROJET” již p estala být klientem provozovatele da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Nalézací soud rovn ž v t chto souvislostech odkazuje na p ehlednou tabulku č. 1 a č. 2, ze kterých vyplývají pohyby minerálních olej v souvislosti s klientským účtem společnosti “Barella” včetn vyskladn ní tohoto zboží ze skladovacího systému a uvedení do volného da ového ob hu “pro klienta Barellu”. Soud I. stupn si je v dom obsáhlých podání a vyjád ení zejména obžalovaného Radomíra V., jakož i dalších, která jsou posléze rozvád na jejich obhájci, kte í v rámci dokazování p ed soudem I. stupn vidí podstatu dané trestní v ci v problematice p sobení da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Tak jak je patrno z od vodn ní tohoto rozhodnutí, podrobn rozebírají p íslušné právní p edpisy, zejména ustanovení zákona o DPH či zákona o spot ebních daních, dochází ke srovnávání s p íslušnými p edpisy Evropské unie. Výsledkem rozboru a výhrad je konstatování, dle kterého pokud k n jakým da ovým únik m došlo, tak za tyto výhradn odpovídá provozovatel da ového skladu, tj. společnost ČEPRO, a.s. I touto problematikou se v rámci od vodn ní tohoto rozhodnutí soud již zabýval a tudíž na ni odkazuje. T žišt posouzení této trestní v ci spočívá v chování da ového subjektu “PetroJet” ve vztahu ke správci dan a v posouzení problematiky “faktických a fiktivních” p ijatých a uskutečn ných zdanitelných pln ní, tedy specifický zp sob podvodného jednání da ového subjektu v či správci dan . Je nesporné, že s touto trestní v cí problematika fungování da ového skladu, resp. provozovatele da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., úzce souvisí, avšak není zcela zásadní. Akcentovat je nutno, že není stíháno “zkrácení spot ební dan ”. Ta podle všech zjišt ní byla provozovatelem da ového skladu, tedy společností ČEPRO, a.s., ádn a včas p iznána a odvedena. Po vyhodnocení provedeného dokazování je nesporné, že společnost “PetroJet” p i faktickém prodeji vybraných výrobk odb ratel m ve volném da ovém ob hu ádn zahrnovala spot ební da do základu dan , a to ve vztahu k společnostem “Torrol, TWIN TRANS, TOTAL, Treluh, TRANSCARGO” a další. Tyto obchody prob hly v souladu s p íslušnými da ovými a účetními doklady. Dle vystavených faktur, sv deckých výpov dí zástupc odb ratel bylo zjišt no, že tito tak, jak již shora opakovan uvedeno, nakupovali od svého dodavatele “PetroJet” PHM uložené v da ovém skladu společnosti “ČEPRO” již zatížené spot ební daní. Nebylo žádných pochybností mezi účastníky tohoto dodavatelsko odb ratelského vztahu, že dochází ke zdanitelnému pln ní dodáním zboží za úplatu a společnost “PetroJet” p evádí jako dodavatel své vlastnické oprávn ní na kupujícího a to bez ohledu na to, ze kterého klientského účtu bylo zboží čerpáno. Smluvní vztahy byly mezi stranami vymezené a p evážn upravené p íslušnými dvoustrannými smlouvami, zejména “rámcovými smlouvami o dodávkách PHM velkoobchodním

pokračování

225

sp.zn. 30T 7/2011

zp sobem”. Provedeným dokazováním bylo rovn ž prokázáno, že “podvodné jednání” nebylo spácháno falšováním doklad , vylákáním minerálních olej či nedovolenými manipulacemi na území da ového skladu, alespo formáln bylo postupováno na základ uzav ených smluv mezi subjekty a dle interních p edpis fungování da ového skladu, kdy ani obchodní společnost “PetroJet” nevznesla k smluvním ujednáním a p edpis m výhrady. P ipomínky, námitky, výhrady byly vznášeny až v pr b hu dokazování uhlavního líčení. Jak již bylo uvedeno, v závažné da ové problematice se zpravidla vychází z d kaz povahy listinné, kdy ani tato trestní v c není výjimkou. Bylo nutno zajišt né materiály, jakož i kopmlexn provedené dokazování hodnotit ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . S ohledem na analýzy a již rámcové kupní smlouvy (č.l. 158 rozsudku a dál) či smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji (č.l. 159 rozsudku a dál), jakož i s ohledem na aplikaci p íslušných právních p edpis , výpov dí sv dk , vyhodnocení d kaz povahy listinné dosp l nalézací soud k záv ru, že pokud společnost ČEPRO, a.s., prodávala své vlastní zboží z da ového skladu odb rateli do volného da ového ob hu v tuzemsku tím, že na výdejních lávkách da ového skladu byly pohonné hmoty napušt ny do autocisterny, je lhostejno, zda dopravu zajiš ovalo samotné ČEPRO, a.s., odb ratel nebo sjednaný dopravce, p echází právo nakládat se zbožím jako vlastník na tohoto odb ratele po napln ní autocisterny sjednaným množstvím a druhem zboží. Jedná se o uskutečn ní dodání zboží podle § 13 odst. 1 zákona o DPH, společnost ČEPRO, a.s., je povinno do p íslušných da ových doklad o prodeji zahrnout taktéž do výsledné ceny spot ební da . S ohledem na analýzu povolení k provozování da ového skladu společností ČEPRO, a.s., vydané p íslušným orgánem (tak, jak bylo blíže rozvedeno), zastává nalézací soud názor, že stočením PHM do autocisteren sice nedojde k opušt ní prostorov ohraničeného místa, kterým je vymezena vn jší hranice da ového skladu, ale dojde k vyjmutí PHM z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a tím i k jejich uvedení do volného da ového ob hu. P i pr jezdu autocisterny vrátnicí již jsou p epravované PHM uvedené do volného da ového ob hu, nebo zákon o spot ebních daních ani neumož uje, aby prob hla p eprava od místa stáčení PHM po vrátnici v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a od vrátnice již v režimu volného da ového ob hu. Provozovatel da ového skladu, tedy společnost ČEPRO, a.s., pak má povinnost ve stanovené lh t spot ební da p iznat a zaplatit. Pokud však dochází k dodání zboží z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., ke kterému má určitý klient, v tomto konkrétním p ípad dle názoru soudu a faktického stavu společnost “PetroJet”, v či společnosti ČEPRO, a.s., pohledávku na vyskladn ní, je rozhodující smluvní vztah mezi společností “PetroJet” jako prodávajícím a odb ratelem PHM ve volném da ovém ob hu k posouzení faktických vlastnických vztah a p echod vlastnictví. V této trestní v ci byl tento vztah založen na základ smlouvy o dodávkách PHM, jež jsou uložené ve skladovacích prostorách společnosti ČEPRO, a.s., kdy dle smluvního ujednání stran, vlastnictví ke zboží p echázelo s odkazem na § 445 obchodního zákoníku po zaplacení celé kupní ceny. Společnost ČEPRO, a.s., podle smlouvy o skladování naskladní požadovaný druh a množství minerálních olej do autocisterny, kdy op tovn není rozhodující, kdo zajiš uje dopravu a kdo fyzicky jako idič pro PHM do da ového skladu p ijede. Rozhodující je faktický stav a zám r smluvních stran. S ohledem na výsledky provedeného dokazování je možno učinit záv r, že skutečným dodavatelem zboží do volného da ového ob hu podle faktur a návazných doklad byla společnost “PetroJet”, a to p esto, že v

pokračování

226

sp.zn. 30T 7/2011

konkrétním p ípad společnost ČEPRO, a.s., provád lo službu napušt ním požadovaného množství zboží do autocisterny na pokyn a z klientského účtu společnosti “Barella” a p ípadn v “DNL” tuto společnost označovala taktéž jako vlastníka, event. nabyvatele zboží. Napušt ním zboží do autocisterny v tomto konkrétním p ípad společnost ČEPRO, a.s., neprovád la dodání zboží ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o DPH, nebo nebyla její společnosti zaplacena ekvivalentní pen žní částka za zboží. Nem lo tak povinnost vystavovat da ový doklad o prodeji vybraných výrobk do volného da ového ob hu se zahrnutím spot ební dan . Klientovi posléze vznikla povinnost zaplatit za provedení služby podle p íslušných ujednání smlouvy o skladování. Po napušt ní do autocisterny společnost “PetroJet” získává faktická práva nakládat se zbožím jako vlastník, kdy širší pojetí ekonomického vlastnictví se v tomto p ípad pon kud liší od ryze formálního pojetí vlastnictví. Posléze společnost “PetroJet” mohla minerální oleje dodat odb rateli ve volném da ovém ob hu, kdy společnost ČEPRO, a.s., umožnila již zmín né vyskladn ní a vyn tí z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan včetn uvedení do volného da ového ob hu. Provozovateli da ového skladu op tovn vznikla povinnost v zákonné lh t p iznat a zaplatit spot ební da . V souvislosti se “simulovanými a fiktivními obchody” je možno dále argumentovat tím, že n které doprovodné dokumenty vykazují nestandardní obchody, které by nezávislí obchodní partne i pro absenci vzájemných výhod neuskutečnili. Nalézací soud má na mysli zejména chování a jednání společnosti “Barella”, která zdarma konala pro “cizí” firmu “PetroJet”, umožnila jí vyvedení zboží do volného da ového ob hu a necht la po ní ani vynaložené náklady na spot ební da . Jak již bylo opakovan uvedeno, společnost “Barella” byla toliko pot ebný, nastrčený subjekt, za vším stála společnost “PetroJet”. N které faktury byly vystaveny neoprávn n bez vazby na ekonomickou realitu, v účetnictví však byly v dom zahrnuty. Společnosti ČEPRO, a.s., se tajil pravý vlastník zboží, pravé “DNL” se neprávem p ikládaly i k jiným fakturám (na což bude poukázáno). Logické vysv tlení pro takové podivné obchody včetn velkého rozsahu je obojí zast ešující myšlenka, ušet it mezi personáln propojenými firmami na daních. Z tohoto pohledu pak do sebe zapadá pot eba práv tolika a takových dokument , jaké byly vystavovány k tomuto účelu, kdy mnohé z nich sehrávají roli manévr zastíracích (cenovými rozdíly se vytvá í zdání výd lečných obchod , p i v tším počtu p edprodej se ztíží kontrolním orgán m možnost pochopit celek) a navenek zvyšujících v rohodnost (za vystavené faktury se posílají platby). Zastírání skutečností pro da ové účely je podporováno vystavováním po formální stránce v rohodnými dokumenty, které jsou navíc kvalitn zapracované do účetnictví. Firma, kde nešlo klamat dlouhodob , m la stanovenou taktiku “p ežít, dokud to p jde”. Nep edkládala účetní doklady, vyhýbala se a oddalovala komunikaci a pro kontrolní orgány si také pod dohledem ekonomického poradce pot ebné údaje vytvá ela. Takováto firma byla “Barella”. S ohledem na pečlivé hodnocení zprocesn ných d kaz nalézací soud poukazuje na zjišt ní, dle kterého se stejné “DNL” dostaly na dva r zné seznamy, a to jak k doložení nákupu, tak i k doložení prodeje zboží v souvislosti se společností “PetroJet”. Jako d kaz, že jde o simulované nákupní faktury, poslouží nap . faktury mezi prodávajícím, společností BIO Petrol, a.s., a kupujícím, společností “PetroJet” v

pokračování

227

sp.zn. 30T 7/2011

období dubna 2009. Faktury jsou kupujícímu “PetroJetu” doloženy totožnými “DNL”, kterými sám “PetroJet” dokládá prodej téhož zboží svému odb rateli ve volném da ovém ob hu. Ke vzniku zmín ných “DNL” sám “PetroJet”, resp. n kdo ve prosp ch “PetroJetu” musel zadat společnosti ČEPRO, a.s., informace, komu a kam zboží z da ového skladu reáln do volného da ového ob hu propustit. Společností ČEPRO, a.s., byly ve smyslu uzav ené “smlouvy” s “Barellou” ukládané závazné pokyny k propušt ní zboží z klientského účtu “Barelly” (pro podvedené “ČEPRO” to bylo zboží “Barelly”) pro konkrétního p epravce, k doprav do odb ratelem požadovaného místa, kam p epravce na základ vydaného “DNL” společností ČEPRO, a.s., zboží z da ového skladu provozovatele da ového skladu skutečn p evezl a p edal do nádrže K. odb rateli ve volném da ovém ob hu. K takto vzniklým “DNL” pak byla doložena faktura, kterou K. odb rateli dodával zboží “PetroJet”. Posledn jmenovaná společnost však tentýž “DNL” akceptovala na seznamu “DNL” u faktury za nákup zboží od BIO Petrol, a.s., když p edstírala dodání zboží z volného da ového ob hu, fakturované za cenu včetn spot ební dan v da ovém základu pro DPH. Nedomluvené nezávislé subjekty by ve své obchodní činnosti faktury dokládané takto vadnými “DNL” neakceptovaly. Aby bylo možno p ezkoumat tvrzení soudu, je možno odkázat na následující dokumenty. P íloha č. 4, svazek R, č.l. 361, faktura č. 290200552 ze dne 30.4.2009, za zdanitelné pln ní uskutečn né dne 29.4.2009, kterou “PetroJet” prodává společnosti Torrol logistic, s.r.o., zboží specifikované v této faktu e. Tento doklad je dopln n dodacím listem č. 290200552 (č.l. 364), kde je uvedeno 13 položek dodávek benzínu BA 95, které jsou dále konkretizovány soupisem “DNL” (č.l. 366) a podle t chto “DNL" vztahujících se ke dni 29.4.2009 dopravu m lo zajiš ovat 11 r zných idič a aut (dva se ten den otočili dvakrát) a došlo k uskutečn ní 13 dodávek benzínu, každou naloženou v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., z klientského účtu společnosti “Barella” a složenou na stanoveném míst ve volném da ovém ob hu pro odb ratele společnosti Torrol logistic, s.r.o., jak plyne z faktury. Soud v í, že k transportu zboží doloženému t mito “DNL” skutečn došlo. “DNL” ten den postupn sloužily n kolika navzájem nezávislým subjekt m, které se chovaly p edvídatelným standardním zp sobem. Faktura doložená t mito “DNL” tedy zast ešuje reálné zdanitelné pln ní a právem pat í zahrnout do účetnictví a da ového p iznání k DPH do skupiny faktur s DPH určenou pro odvod státu (DPH na výstupu). Fakturu vystavil a do da ového p iznání k DPH m l povinnost uvést “PetroJet”. Vystavením faktury potvrdil, že se cítí být subjektem, který m že toto zboží p edat dalšímu subjektu k zacházení jako s vlastním, tedy m že uskutečnit zdanitelné pln ní podléhající DPH. Zárove tím potvrdil, že p evod “ze svého klientského účtu” v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., na klientský účet “Barelly” byl účelovým krokem pro zmatení okolí ve v ci vlastníka zboží. Společnost ČEPRO, a.s., pak “propoušt lo” do volného da ového ob hu pro “Barellu” její zboží, kde jej prodával “PetroJet”, který p edstíral nabytí tohoto zboží ve volném da ovém ob hu, ale od jiného subjektu. Čemu však nalézací soud nev í, je reálný podklad minimální části faktury, jež se nachází v p íloze č. 4, svazek S, č.l. 127. Zmín ná faktura č. 2904014 potvrzuje, že dodavatel BIO Petrol, a.s., prodal (došlo k uskutečn ní zdanitelného pln ní) odb rateli společnosti “PetroJet” minerální oleje, a to naftu motorovou a benzín BA 95 v množství v tomto da ovém dokladu specifikovaném. Prodej zmín ného zboží je doložen i dodacím listem, který se vztahuje ke stejnému dni, tj. 29.4.2009 a má číslo 2904014 (č.l. 128). Na tomto dokladu je uvedeno 26 položek dodávek benzínu BA 95 Natural, dále konkretizovaných soupisem jednotlivých “DNL” (č.l. 129). Z t chto specifikovaných “DNL” je jich totiž 13 zcela totožných s t mi, které byly

pokračování

228

sp.zn. 30T 7/2011

citovány výše a podle kterých bylo stejné množství benzínu BA 95 “vyvezeno” z da ového skladu ČEPRO, a.s., údajn pro “Barellu”, ve skutečnosti dodaných “PetroJetem” odb rateli společnosti Torrol logistic, s.r.o. Nalézací soud nebude p esn specifikovat všechny “DNL”, nebo tyto se nachází na již zmín ném listu 129, na což odkazuje. Všechny “DNL” jsou v nezakódované podob dostupné rovn ž na DVD označeném v rámci p ílohy č. 4, svazek Z, rovn ž označené nápisem OKFK244/TČ-2009-200234. Krom jednotlivých “DNL” se zde rovn ž nachází jejich soupis, soubor označený jako “sestava”, který obsahuje 22.946 ádk , když jeden ádek odpovídá jednomu “DNL” a také jedné jízd autocisterny se zbožím z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., do volného da ového ob hu. Tímto drobným exkursem bylo prokázáno, že shora citovaná faktura je nev rohodná, je dokládána falešnými “DNL”, nezast ešuje žádný reálný pohyb hmoty zboží a proto nem la být zahrnuta ani do účetnictví “PetroJetu”, a tím pádem ani do jeho da ového p iznání k DPH na vstupu, když v bec nešlo o uskutečn ní zdanitelného pln ní. Jak již bylo uvedeno, jednalo se o pouhý p íklad, nikoliv rozbor v tomto smyslu všech materiál . Nalézací soud na obecném p íkladu z eteln a p ehledn poukáže na význam opakovaného prodeje prost ednictvím fiktivních faktur, vše v souvislosti se společností „PetroJet“ a provozovatelem da ového skladu společnost ČEPRO, a.s. „PetroJet“ koupil i prodal uvnit da ového skladu. „PetroJet“ zboží koupil (od společností „ČEPRO, MARIMPEX, Slovnaft“) uvnit da ového skladu za cenu s DPH na vstupu, nap . za 1 litr 8,70 Kč + DPH , jež v r. 2010 činilo 20 % ze základu dan , tzn. 0,2 x 8,70 = 1,74 Kč (8,70 + 1,40). „PetroJet“ zboží prodal (společnosti PATERSONE OIL, s.r.o.) uvnit da ového skladu za cenu s DPH na výstupu včetn marže, nap . za 1 litr 8,76 Kč (marže 0,06 Kč) + DPH, jež v r. 2010 činilo 20 % ze základu dan , tzn. 0,2 x 8,76 = 1,75 Kč (8,76 + 1,50). DPH na vstupu a DPH na výstupu m ly být zahrnuty do da ového p iznání v daném m síci. Rozdíl DPH na výstupu a DPH na vstupu poplatník odvádí státu (dle p íkladu 1,75 – 1,74 = 0,01). „PetroJet“ koupil i prodal vn da ového skladu. „PetroJet“ zboží koupil (Bio Petrol a.s.) vn da ového skladu za cenu s DPH na vstupu (DPH v r. 2010 činilo 20 % ze základu dan ), nap . cena za 1 litr 21,54 Kč (včetn vlivu spot ební dan ) + DPH, tzn. 21,54 x 0,2 = 4,31 (21,54 + 4,31). „PetroJet“ zboží prodal (Total) vn da ového skladu za cenu s DPH na výstupu (DPH v r. 2010 činilo 20 % ze základu dan ), nap . cena za 1 litr 21,60 Kč (včetn vlivu spot ební dan a marže 0,06) + DPH, tzn. 21,60 x 0,2 = 4,32 (21,60 + 4,32). DPH na vstupu dle p íkladu činilo 4,31 a DPH na výstupu dle p íkladu činilo 4,32, a m ly být zahrnuté do da ového p iznání v daném m síci. Rozdíl DPH na výstupu a DPH na vstupu poplatník odvádí státu (dle p íkladu 4,32 – 4,31 = 0,01).

pokračování

229

sp.zn. 30T 7/2011

P i simulaci dvojího prodeje a nákupu jednou uvnit da ového skladu a jednou vn da ového skladu se do da ových p iznání k DPH dostanou čty i faktury, ale jejich cenový rozdíl DPH na výstupu a DPH na vstupu tvo í jenom 0,2 = 0,1 + 0,1, které poplatník odvádí státu. Porovnáme-li nyní realitu, kde rozdíl DPH na výstupu a DPH na vstupu, který poplatník odvádí státu (dle p íkladu 4,32 – 1,74 = 2,58) s virtuální realitou dvojího prodeje a nákupu vytvá enou fiktivními fakturami dojdeme k rozdílu 2,58 – 0,02 = 2,56 Kč na jednom litru, o které je stát na DPH zkrácen, prost ednictvím v dom chybných údaj uvád ných v da ovém p iznání. Simulovat prodeje a nákupy v jiném režimu a dokládat je celými et zci fiktivních faktur se vyplatí. (Pokud se hovo í o množství 457.722.316 litrech zboží p esm rovaných do „Barelly“ a dále do et zc fiktivních faktur, pak p i da ovém úniku 2,56 Kč na litr by teoreticky da ový únik p edstavoval 2,56 x 457.722.316 = 1.171.769.129 Kč, tedy skoro 1,2 miliardy Kč. V tomto p íkladu, nikoliv hypotézi či spekulací, soud samoz ejm vycházel z orientačních cen benzínu a nafty, které se liší v míst a čase a taktéž se m nila i sazba DPH, avšak pro názornost tento p íklad postačí). V další části od vodn ní tohoto rozhodnutí se soud I. stupn bude zabývat znaleckými posudky a odbornými vyjád eními, jež byly p edložené a posléze zprocesn né v rámci dokazování u hlavního líčení. Problematika „znalc “ je zakotvena jednak v zákon č. 36/1967 Sb. o znalcích a tlumočnících ve zn ní pozd jších p edpis , jakož i v provád cí vyhlášce č. 37/1967 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis , taktéž v trestním ádu v § 105 – 111. Znalecký posudek m že p edkládat nejen obžaloba, resp. orgány činné v p ípravném ízení, nýbrž i strana, kdy znalecký posudek takto p edložený, pokud má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je v dom následk v dom nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se p i provád ní tohoto d kazu stejn , jakoby se jednalo o znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním ízení (§ 110a tr. .). Pokud je t eba k objasn ní skutečností d ležité pro trestní ízení odborných znalostí, je vyžádáno odborné vyjád ení, pokud takovýto postup není dostačující, je p ibrán znalec, který se zabývá odbornou problematikou, k čemuž využívá své vzd lání, jakož i praktické zkušenosti. Pokud se jedná o objasn ní skutečnosti zvlášt d ležité, je nutno p ibrat znalce dva. Ve výjimečných, zvláš obtížných p ípadech vyžadujících zvláštního v deckého posouzení m že podat znalecký posudek ústav ve smyslu ustanovení § 110 tr. . Nalézací soud však má za to, že je nutno akcentovat ustanovení § 107 odst. 1 v ta druhá tr. ., dle kterého „znalci nep ísluší provád t hodnocení d kaz a ešit právní otázky“. Pokud je projednávána problematika účetní a da ová, tak jak v této konkrétní trestní v ci, nalézací soud p istoupil pon kud k extenzivn jšímu výkladu, díky kterému se „znalci“ vyjad ovali i k otázkám da ovým, jež zasahovaly i do ešení problematiky právní. Pokud by soud I. stupn p istoupil striktn k selekci kladených otázek či odpov dí znalc již ve form písemných záv r , pak by mohlo dojít k znevýhodn ní n které ze stran, nebo bylo velmi obtížné určit, kdy se znalci již zabývají a eší otázky právní či hodnotí d kazy. Za účelem zajišt ní maximální objektivity, za účelem omezení možnosti krácení práva na obhajobu, byla vystoupení zejména znalc v souvislosti s posudky p edloženými stranou obhajoby pon kud širší.

pokračování

230

sp.zn. 30T 7/2011

Nalézací soud rovn ž akcentuje, že v této konkrétní trestní v ci ve smyslu ustáleného skutkového d je popsaného v tomto rozhodnutí, o kterém nejsou d vodné pochybnosti, za současného respektování totožnosti skutku, je projednávaný „da ový podvod“ spáchán za pomocí fiktivních fakturačních cest a simulovaných obchodních transakcí s minerálními oleji v da ovém skladu. Oproti obžalob došlo k úprav skutkové v ty, což byla reakce na výsledky provedeného dokazování, a proto i četné záv ry „znalc “ se vztahují i k problematice, která není zásadní pro posouzení této trestní v ci. Znalecký posudek je nepochybn významným druhem d kazních prost edk a v rámci dokazování v trestním ízení mu p ísluší významné místo. Nelze však pustit ani na okamžik ze z etele, že ze st žejních zásad dokazování v mnohodobém trestním procesu vyplývá požadavek kritického hodnocení všech d kaz včetn znaleckého posudku. Znalecký posudek je nutno hodnotit stejn pečliv jako každý jiný d kaz, ani on nepožívá žádné v tší d kazní síly a musí být podrobován všestranné prov rce nejen právní korektnosti, ale též v cné správnosti. Je nutno vyhodnotit, zda znalci m li k dispozici dostatek podkladových materiál , se kterými pracovali p i utvá ení svých záv r . Podkladové materiály jsou shrnuté vždy v úvodních pasážích jednotlivých posudk . Aniž by bylo detailn rozebíráno (je to možno zjistit ve vztahu ke každému jednotlivému znaleckému posudku pouhým nahlédnutím), jaké použité podklady a zdroje informací m li znalci k dispozici, nelze p ehlédnout určité extrémy. Znalecký posudek znaleckého ústavu ASB Appraisal, s.r.o. (dále jen „ASB“), cituje na str. 6 posudku zmín né podklady a zdroje informací, ze kterých je možno p íkladmo uvést da ové p edpisy, d vodovou zprávu k návrhu zákona č. 235/2004 Sb., dva odborné články publikované v časopise dan a finance č. 1, č. 2/2012, autor Prof. B. a Mgr. Š.a, p edchozích p t znaleckých posudk , stanovisko KPMG, obžaloba, smlouva o nepravidelné úschov , rámcová kupní smlouva, tok dokument , provozní p edpis finančního editele ČEPRO, a.s., výpisy z klientských účt společností „PetroJet, EUROJET, Barella“, vedených provozovatelem da ového skladu. Žádné další podkladové materiály uvedené nejsou, p esto zpracovatelé zaujímají zásadní stanoviska a tvrzení a dokonce v samotném záv ru dokazování bylo p edloženo i odborné vyjád ení „ASB“, v rámci kterého je zahrnuta určitá rekapitulace odborných záv r . P estože nalézací soud nap . považoval za velmi podstatný materiál označený „povolení k provozování da ového skladu“, nic takového nejen v posudku vyhotoveném znaleckým ústavem „ASB“ tento d kaz povahy listinné zadokumentován není. Pokud bylo argumentováno tím, že nap . znalci Prof. Hótová či Ing. JUDr. T. mají v rámci své specializace krom daní i cla, což je jinak typický právní obor, je tudíž možné, aby vyslovovali odborná stanoviska k této problematice, nebo to koresponduje s jejich odborným zam ením, pak nalézací soud konstatuje, jak již bylo uvedeno, že p ipustil určitý extenzivn jší výklad § 107 odst. 1 v ta druhá tr. . s tím, že odborná stanoviska nesmí být spekulativní či hypotetická, což se vztahuje zejména k záv r m znaleckého posudku „BDO“, který orgány činnými v p ípravném ízení nebyl akceptován a je zachycen v bod 3.3 označeném „další skutečností“. V tomto materiálu je opakovan uvedeno, že „znalec“ nem l k dispozici dokumenty, na základ kterých by bylo možné určit jednoznačný smluvní vztah mezi jednotlivými osobami apod.

pokračování

231

sp.zn. 30T 7/2011

Již bylo naznačeno, za jakých okolností se pro účely trestního ízení p edkládají odborná vyjád ení, znalecké posudky znalc – fyzických osob či znalecké posudky ústav , a to a již orgány činnými v trestním ízení, event. stranou, resp. obžalovaným. Je nesporné, že „znalci“ musí odpovídat na položené odborné otázky. Aby mohli na tyto odpov d t profesionálním zp sobem, musí mít jednak, jak již uvedeno, k dispozici p íslušné podklady, a mnohdy je nutné určité vysv tlení či bližší specifikace otázek, konzultace, apod. Je nesporné, že pokud je p edkládán znalecký posudek ve smyslu ustanovení § 110a tr. ., je tento detailn probrán se zadavatelem a je nesporné, že znalecký posudek v tomto smyslu by m l potvrzovat obhajobu zadavatele. Naproti tomu odpov dnost za odborné záv ry nesou sami zpracovatelé. V této trestní v ci „obhajoba“ zpochyb ovala samotný zp sob vypracování znaleckého posudku „BDO“, jež byl vyhotoven na žádost policejního orgánu. Zazn ly v podstat zásadní výhrady ke zp sobu konzultací v rámci jeho zpracování, do kterého m ly zasahovat osoby, kterým to nep íslušelo a taktéž i k vy azení již vypracované části znaleckého posudku. Aniž by nalézací soud detailn citoval vyjád ení jednotlivých zpracovatel znaleckých posudk , k dotazu soudu, zda probíhaly konzultace, setkání apod. se zadavatelem, je možno učinit jednoznačný záv r v tom sm ru, že všichni zpracovatelé znaleckých posudk p edkládaných obžalovanými byli v kontaktu se zadavateli, probíhaly konzultace, probíhala setkání, v neposlední ad i setkání znalc s obžalovanými ve vazb se souhlasem soudu. Pokud je možno akceptovat takovéto chování a jednání zpracovatele posudku se zadavatelem na stran jedné, pak je nutno je akceptovat i na stran druhé. Za podstatné nalézací soud považuje zjišt ní, že zpracovatelé posudku si za svými odbornými záv ry stáli. Nebylo zjišt no ani v jednom p ípad (ani ve vztahu ke zpracovatel m posudku „BDO“), že by na jejich záv ry m lo vliv cokoliv jiného, než jejich samotná zjišt ní a odborné záv ry. Ke sch zce, ke které m lo dojít v Praze na žádost policejního orgánu za p ítomnosti zástupc „G C, GF , ČEPRO, a.s., zástupc zpracovatel posudku BDO JUDr. T. a Ing. Š.“ se vyjád il i sv dek Mgr. T., taktéž zpracovatelé JUDr. T. a Ing. Š. Ke zmín né sch zce došlo v dob , kdy již záv ry znaleckého posudku byly vyhotovené, samotný posudek ani na této sch zce s p ítomnými rozebírán nebyl, nebyl jim dán k dispozici atd. Soud I. stupn již v pr b hu dokazování s ohledem na námitky ve vztahu ke znaleckému posudku „BDO“ rozhodl (což vyplývá z protokolu o hlavním líčení), že tento znalecký posudek je procesní a neakceptoval uplatn né námitky. Ostravská znalecká, a.s., znalecký ústav vyhotovil odborné vyjád ení, č.l. 11228 – 11254. Ze záv r bylo mj. zjišt no, že odborná expertiza se m la vyjád it ke zpracovaným posudk m „BDO“ č. 13-06-2011/108 ze dne 13.6.2011 a č. 22-072011/132 ze dne 22.7.2011. Zmín né znalecké posudky s ohledem na shodné zadání a zp sob zpracování se liší pouze obdobím, pro které byly zpracovány. Bylo konstatováno, že použité doklady lze považovat za relevantní pro záv ry, které jsou v posudcích uvedeny, tedy pro zodpov zení objednatelem zcela striktn zadaných otázek a spln ní znaleckého úkolu. Tuto odpov je možno považovat za d ležitou, nebo z ní mj. vyplývá, že Prof. Hótová považovala da ové a účetní doklady, jakož i další materiály, které zpracovatelé znaleckého posudku „BDO“ m li k dispozici, za relevantní, tzn. dostatečné pro záv ry, ke kterým dosp li. Námitka, že odpovídali striktn na zadané otázky, je soudem akceptovatelná zejména z toho d vodu, že nyní projednávaná trestní v c je velmi složitá jak po stránce skutkové, tak i právní, a je velmi obsáhlá co do zkoumaných a p edkládaných materiál . Vzhledem k tomu, že policejní orgán s ohledem na prov ování a všechny informace, se kterými v rámci

pokračování

232

sp.zn. 30T 7/2011

trestního ízení disponoval, m l p edstavu, resp. d vodné podez ení ze spáchání trestné činnosti, určitým zp sobem zadal dle názoru soudu se znalostí v ci takto konkrétní otázky. Po vyhodnocení provedeného dokazování soud I. stupn konstatuje, že otázky byly kladeny správn tak, aby bylo možno v K. fázi učinit záv r o výši zp sobené škody, jakož i o simulovaných, fiktivních úkonech. Zpracovatelka odborného vyjád ení rovn ž považovala použitou metodiku zpracovately znaleckého posudku „BDO“ vhodnou a logicky provázanou pro zodpov zení zadaných otázek, a tudíž spln ní znaleckého úkonu. Vytýkáno bylo, že zpracovatel m nebyl dán prostor pro samostatný p ístup ke komplexnímu ešení dané problematiky. Jak již bylo ečeno shora, znalci ve svých posudcích nemají provád t hodnocení dokazování a nemají se zabývat ešením právních otázek. Tuto výtku nalézací soud neakceptuje. Odborné vyjád ení rovn ž konstatovalo, že záv ry „BDO“ jsou platné v rámci zadavatelem konkrétn určených podklad , postup , p edpoklad a omezení. Ve vztahu ke znaleckému posudku vyhotovenému zpracovatelem „BDO“ č. 27/07/2011133 ze dne 27.7.2011 (svazek č. 3) vyjád ila zpracovatelka odborného vyjád ení souhlas se záv rem znalce „BDO“ v části považující „DNL“ za doklad vystavovaný společností ČEPRO, a.s., v souvislosti s uvedením vybraných výrobk do volného da ového ob hu, a dále doplnila, že dle provozního p edpisu společnosti ČEPRO, a.s., je za okamžik uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu považováno „ukončení stáčení množství vybraných výrobk , na které je vystaven da ový doklad, na výstupním m ícím za ízení a vybrané výrobky opustí území da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. …..“. S ohledem na toto stanovisko nalézací soud akcentuje, že samotná zpracovatelka odborného vyjád ení Prof. Hótová názor „BDO“ na „DNL“ doplnila tím, že dle provozního p edpisu společnosti ČEPRO, a.s., je za „okamžik uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu považováno“ ukončení stáčení …., aniž by ve vztahu k tomuto názoru bylo zaujato jakékoliv kritické stanovisko. K jeho modifikaci z ejm došlo až pozd ji. Odborné vyjád ení dále reagovalo na odpov di „BDO“ v rámci položených otázek 2 – 5 krátkým stanoviskem, dle kterého se záv ry „BDO“ zcela souhlasí. Na základ zadavatele se odborné vyjád ení rovn ž zabývalo analýzou pr kaznosti vstupu – nákupu společnosti „PetroJet“ od společnosti UNICORN CS RATE, s.r.o., FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., a BIO Petrol, a.s. Odborné vyjád ení konstatovalo, že nákupy – vstupy společnosti PetroJet, s.r.o., od shora uvedených dodavatelských společností je považováno za vhodn a objektivn doložené. Ve vztahu k takto uvedenému stanovisku nalézací soud nem že nic namítat. Opakovan bylo ečeno, že v rámci promyšlené, p ipravené, sofistikované trestné činnosti byly p edkládány účetní a da ové doklady z tohoto pohledu zcela správné. Ostravská znalecká, a.s., znalecký ústav, dne 19.4.2012 vyhotovil znalecký posudek č. 595/20/12. Zpracovatelé tohoto posudku jsou Prof. Ing. Hótová, Dr., Mgr. Š., Ing. Z. a jako konzultant je uveden Prof. Dr. Mgr. Ing. B., Dr.h.c. (tento znalecký posudek tvo í p ílohu č. IV). Zpracovatelé znaleckého posudku včetn konzultanta nalézací soud v podstat uvedl zám rn , a to z toho d vodu, že znalecký ústav „ASB“ ve svém odborném vyjád ení ze dne 25.3.2013, v rámci kterého v podstat hodnotí a rekapituluje jednotlivé názory, které rozčlenil do dvou skupin, a to názor A a názor B s tím, že názor B je prezentován a „jednoznačn zastáván“ znaleckým posudkem „ASB“, znaleckým posudkem VŠE Praha, Fakulta národohospodá ská, znaleckým posudkem Ostravská znalecká, a.s., Prof. B., Mgr. Š. v rámci jejich publikační činnosti v časopise odborném „Dan a finance“ 1, 2/2012. V podstat se jedná o p t samostatn vyjmenovaných subjekt , ve skutečnosti však Mgr. Š. je

pokračování

233

sp.zn. 30T 7/2011

jedním ze zpracovatel znaleckého posudku Ostravská znalecká, a.s., a Prof. B. m l být konzultantem rovn ž Ostravské znalecké, a.s., takže ve skutečnosti posledn t i jmenovaní zastávají jedno stanovisko, a to ješt s výhradami, nebo ve svých odborných publikacích v časopise Dan a finance 1, 2/2012 nezastávají stejná stanoviska ke všem problém m, kterými se v t chto článcích zabývali. Znalecký posudek m l popsat na základ p edložených podklad , k jakým obchodním transakcím došlo v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., na základ smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji uzav ené mezi společností ČEPRO, a.s., a společnostmi „Barella, EUROJET a PetroJet“. Současn m lo být zodpov zeno, zda tyto transakce byly zdanitelnými pln ními. Rovn ž Ostravská znalecká, a.s., m la odpov d t na otázku, zda na základ p edložených materiál společnosti „Barella, PetroJet a EUROJET“ dodávaly minerální oleje (zboží) p i jejich uvedení do volného da ového ob hu, jakož i další zjišt ní znalce. V bod 1.5. znalecký ústav provedl analýzu smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, na což následovalo vlastní posouzení a záv r. Soud I. stupn jednak na písemné záv ry v celém rozsahu odkazuje, kdy z t chto akcentuje, že znalecký ústav nepovažuje transakce mezi jednotlivými držiteli nároku na vyskladn ní za dodání zboží (dle § 13 zákona o DPH), ale za p evod práva, tedy poskytnutí služby (§ 14 odst. 1 zákona o DPH). U zmín ných službových transakcích dochází k záv ru, že z hlediska zahrnování spot ební dan do základu DPH spot ební da do základu DPH zahrnout nenáleží se zd vodn ním, že samotný p evod práva na vyskladn ní minerálních olej spot ební dani v bec nepodléhá. Jako mezera v zákonu o DPH je vnímána absence výslovného ustanovení, které by stanovilo, že zdanitelným pln ním je uvedení zboží do volného da ového ob hu v kombinaci s tím, jak byla z popudu depozitá e nastavena smlouva o nepravidelné úschov (k vyskladn ní načerpáním do cisterny dochází časov d íve, než k uvedení do volného da ového ob hu p ekročením hranice da ového skladu), je to považováno za p íčinu stavu, který nastal, tj. že povinnost p i ukončení režimu podmín ného osvobození zahrnout spot ební da do základu DPH de facto stanovená v p edm tných p ípadech nebyla. Z pohledu subjektu „PetroJet, EUROJET a Barella“ byly posouzeny dopady transakcí naskladn ní, p evodu práv na vyskladn ní, forwardové obchody s komoditními deriváty, vyskladn ní. Je konstatováno, že „PetroJet, EUROJET ani Barella“ se nikdy neúčastnily transakcí naskladn ní. U operací p evodu práv na vyskladn ní a forwardových obchod je konstatováno, že u t chto transakcí výhradn službového charakteru zahrnovat spot ební da do základu DPH nenáleží. Rovn ž nebyly shledány d vodnými pochybnosti stran toho, zda p evody práv na vyskladn ní, uskutečn né společnostmi „PetroJet a EUROJET“ byly právn účinné, resp. zda se tyto transakce uskutečnily tak, jak byly t mito subjekty vykázány; omezená, resp. podmín ná účinnost t chto p evod v či provozovateli da ového skladu není na p ekážku jejich obecné právní účinnosti a platnosti. Transakce vyskladn ní je vnímáma jednak z pohledu subjektu, který zboží fyzicky vydává na výdejní lávce (ČEPRO, a.s.), jednak z pohledu subjektu, jímž je v souvislosti s následným fyzickým vyvedením zboží placeno („Barella“). Pro prvý p ípad (fyzické vydání) je uvedeno, že sice jde o dodání zboží (dochází k p evodu vlastnického práva), avšak jde o dodání zboží bezúplatné, tudíž v bec nedochází ke zdanitelnému pln ní, do jehož základu by bylo možno spot ební da zahrnout. Pro druhý p ípad („Barella“) je uvedeno, že jde sice o pln ní úplatné, avšak transakce nespočívá v dodání zboží, nýbrž v p evodu práva, pro n ž zákon povinnost zahrnout spot ební da do základu dan nestanoví. Rovn ž je v posudku

pokračování

234

sp.zn. 30T 7/2011

konstatováno, že žádná ze společností „PetroJet, EUROJET, Barella“ není shledána jako subjekt, který by dodával minerální oleje p i jejich uvedení do volného da ového ob hu; v p ípad „PetroJet a EUROJET“ je to proto, že tyto společnosti nebyly nikdy vlastníkem p edm tného zboží, byly pouze držitelem nároku na vyskladn ní (tj. odvezeného nehmotného aktiva). U společnosti „ Barella“ je dovozen záv r, že rovn ž tato společnost p evedla právo na vyskladn ní ješt p ed uvedením zboží do volného da ového ob hu, takže nebyla tím, kdo dodával do volného da ového ob hu. Znalkyn Prof. Hótová u hlavního líčení tvrdila, že znalecký ústav m l dostatek materiálu, aby dosp l k písemným prezentovaným záv r m. Jmenovaná rovn ž blíže rozvedla zmín né písemné záv ry s ohledem na položené otázky, na což soud odkazuje. Zadavatelem znaleckého posudku byl JUDr. Nett , obhájce obžalovaného Romana V. Znalkyn potvrdila, že zadaným otázkám porozum la, JUDr. Netta informovala o stavu rozpracování znaleckého posudku, pot ebovala další podklady, s čímž se prodlužovala lh ta vyhotovení. Konzultace probíhaly v její kancelá i, mohlo jich být asi 5 – 10. Vzhledem k tomu, že si pot ebovala n které v ci ujasnit, zkonzultovat, ud lat úsudek, p istoupila k zmín ným konzultacím, což dle jejího názoru je zcela b žný postup jak u vyhotovení znaleckých posudk , tak nap . i u auditu. Jmenovaná rovn ž potvrdila, že navštívila ve vazb Romana V., taktéž i Radomíra V., nebo si pot ebovala „osv tlit n které transakce, jak byly provád ny“. Problematika byla obšírná, kdy tuto byl schopen nejlépe vysv tlit ten, kdo jí byl účasten, kdo obchodoval s danou komoditou. Z t chto konzultací si učinila sv j znalecký záv r. P ipustila, že jako podklad pro vyhotovení znaleckého posudku konzultace uvedené nejsou. S Radomírem V. hovo ila p ed zadáním znaleckého posudku, nebo si pot ebovala ud lat názor, zda v bec budou schopni tento vyhotovit, nebo jsou znalci na ekonomiku, nýbrž na obchod s pohonnými hmotami. O zmín nou sch zku požádal Radomír V. K cílenému dotazu, zda došlo k p epracování záv r znaleckého posudku na žádost zadavatele, či ke zm n záv r , uvedla, že nikoliv a dodala, že za písemnými p edloženými záv ry si stojí, není to její styl m nit záv ry znaleckých posudk . V této souvislosti soud p istoupil se seznámením znalkyn s obsahem dopisu obžalovaného Radomíra V. ze dne 21.11.2011, jež byl adresován státnímu zástupci JUDr. Kaldovi a nachází se ve spise na č.l. 12859 – 12862. Ze zmín ného dopisu soud akcentuje toliko n které skutečnosti. Obžalovaný Radomír V. konstatoval, že u Prof. Hótové došlo k velkému hnutí mysli, poslední draft posudku totáln p ekopala, zm nila a z draftu ud lala kvalitní bláznivou kroniku provozování da ového skladu ČEPRO. Jsou tam záv ry, které by nesvedl ani baron Prášil v dobách nejv tší slávy. Má moc špatnou náladu z úvah, p i kterých ani nespí, jakého hlupáka d lala skoro rok z Doc. JUDr. Netta. Za tu bláznivou kroniku chce už cca jeden milion. Rovn ž dále je konstatováno, že pokud se záv ry Prof. Hótové obrátí o 360 stup , tak je vše jasné. Znalkyn Prof. Hótová k písemnému tvrzení obžalovaného Radomíra V. uvedla, že si není v doma n jakého „otočení o 360 stup “. P ipustila, že m la n kolik úvah, avšak ty, které jsou uvedené v posudku, jsou správné. Op tovn uvedla, že p ed zpracováním znaleckého posudku s obžalovaným Radomírem V. hovo ila ve v znici, mohlo se však jednat i o souvislost s vyhotoveným odborným vyjád ením jejich znaleckým ústavem. K cílenému dotazu, zda s Radomírem V. probírala problematiku, jež se vztahovala ke znaleckému posudku, uvedla, že „s ním probírala problematiku obchodování v da ových skladech“. Shora uvedené skutečnosti není dle názoru soudu nutno blíže komentovat. Je pouze s podivem, že znalec d íve, než vyhotoví

pokračování

235

sp.zn. 30T 7/2011

znalecký posudek, problematiku konzultuje s osobou, která dle jejího názoru obchodovala v da ových skladech a této problematice rozum la. Aniž by došlo k jakémukoliv zpochyb ování kvalit znalkyn či znaleckého ústavu, p ecejen určité pochybnosti nelze nep ipustit i z pohledu obsahu citovaného dopisu Radomíra V., adresovaného státnímu zástupci. Nalézací soud p istoupil pon kud k obšírn jšímu popisu t chto skutečností, zejména proto, že jak již bylo uvedeno, obžalovaní prost ednictvím svých obhájc zásadním zp sobem namítali neprocesnost, neprofesionálnost, nep ípustnost postupu mezi zadavatelem – policejním orgánem a zpracovateli znaleckého posudku „BDO“. Ve vztahu k posledn jmenovaným však nebylo zjišt no zcela nic, co by mohlo ovlivnit tvrzení, že písemné záv ry jsou záv ry jejich, znalecké, nijak ovlivn né p áním zadavatele. V další části od vodn ní tohoto rozhodnutí bude soud reagovat taktéž na odbornou část znaleckého posudku, a to ve vztahu k problematice označené pod bodem 2.1.4.2 – posouzení transakcí z pohledu zdanitelných pln ní, a současn je to i reakce na problematiku popsanou ve znaleckém posudku „BDO“, a to části, kterou policejní orgán nep ipustil s tím, že je v rozporu s ustanovením § 107 odst. 1 v ta druhá, což soud akceptoval. Ve zmín ném posudku „BDO“ je tato problematika rozvedena na str. 97 a dál pod body 3.3.1.1.2 – otázka zahrnutí spot ební dan do základu dan pro výpočet DPH. Nalézací soud chce na to reagovat mj. proto, aby nebylo možno obžalovanými argumentovat tím, že tyto záv ry „BDO“ jsou pro orgány činné v trestním ízení nevhodné, pak nebyly p ipušt né. Rozhodn tomu tak není, p estože nalézací soud nem ní stanovisko v tom sm ru, že znalecký posudek „BDO“ v této části se zabývá ešením právních otázek, velmi často se jedná o hypotézy, spekulace s argumentací nedostatku materiál , rozboru, analýz, p íslušných právních úkon . Žádné právní p edpisy nevylučují možnost dodání zboží (p evodu práva nakládat jako vlastník) v da ovém skladu v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . V dané v ci je možno odkázat na rozsudek Evropského soudního dvora ve v ci Profitrube C-165/11, dle kterého zboží pocházející ze t etí zem bylo umíst no do režimu usklad ování v celním skladu v členském stát , následn bylo zpracováno v režimu aktivního zušlech ovacího styku s podmín ným osvobozením od cla, a poté bylo prodáno a znovu umíst no do režimu usklad ování v celním skladu, p ičemž se b hem všech t chto transakcí stále nacházelo v tomtéž celním skladu nacházejícím se na území tohoto členského státu, prodej takového zboží je p edm tem dan z p idané hodnoty na základ článku 2 bodu 1 Šesté sm rnice rady 77/388/EHS ze dne 17.5.1977 o harmonizaci právních p edpis členských stát týkajících se daní z obratu – Společný systém dan z p idané hodnoty; jednotný základ dan ve zn ní Sm rnice rady 2004/66/ES ze dne 26.4.2004, ledaže uvedený členský stát využil možnosti, která je mu dána, osvobodit tento prodej od dan na základ článku 16 odst. 1 této sm rnice. Dle § 36 odst. 3 písm. b) zákona o DPH základ dan zahrnuje také spot ební da , pokud zákon o DPH nestanoví jinak v § 41 zákona o DPH. Podle posledn zmín ného ustanovení se základ dan stanoví bez zahrnutí spot ební dan ve t ech zákonem upravovaných situacích: - P i dovozu zboží, které je propušt no do celního režimu, volný ob h s následným umíst ním do režimu podmín ného osvobození od spot ební dan podle zákona o spot ebních daních (§ 41 odst. 1 zákona o DPH).

pokračování

236

sp.zn. 30T 7/2011

- U zboží, které je p i po ízení z jiného členského státu v tuzemsku umíst no do režimu podmín ného osvobození od spot ební dan (§ 41 odst. 2 zákona o DPH). - U zboží, které je vyrobeno v tuzemsku v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a které je v tomto režimu dodáno (§ 41 odst. 3 zákona o DPH). Naopak u zboží, které se nachází v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , a plátce uskuteč uje jeho dodání podle § 13 zákona o DPH p i uvedení zboží do volného da ového ob hu, se základ dan stanoví podle § 36 zákona o DPH, tj. zahrne se do ní i spot ební da (§ 41 odst. 4 zákona o DPH). Pro posouzení toho, zda u dodávaného zboží m la být do základu dan zahrnuta spot ební da , bylo proto st žejní vyhodnotit, zda se dodávky uskutečnily v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a nebo zda p i dodávkách zboží bylo uvád no do volného da ového ob hu, a v rámci toho pak určit okamžik, kdy k uvedení zboží do volného da ového ob hu došlo. Podmín ným osvobozením od spot ební dan se dle ustanovení § 3 písm. e) zákona č. 353/2003 Sb. o spot ebních daních ve zn ní pozd jších p edpis rozumí odklad povinnosti p iznat, vym it a zaplatit da do dne uvedení vybraných výrobk do volného da ového ob hu. Uvedením do volného da ového ob hu se dle ustanovení § 3 písm. j) zákona o spot ebních daních rozumí mj. každé, i protiprávní, vyjmutí vybraných výrobk z režimu podmín ného osvobození od spot ební dan . Dle ustanovení § 19 odst. 1 písm. a) zákona o spot ebních daních je vybraný výrobek v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , jestliže je umíst n v da ovém skladu nebo je dopravován za podmínek stanovených pro dopravu (ustanovení § 24 a § 25 zákona o spot ebních daních) a pro vývoz (ustanovení § 27 a § 35 zákona o spot ebních daních). Da ovým skladem se dle ustanovení § 3 písm. f) zákona o spot ebních daních rozumí prostorov ohraničené místo na da ovém území ČR, ve kterém provozovatel da ového skladu za podmínek stanovených v zákon o spot ebních daních vybrané výrobky vyrábí, zpracovává, skladuje, p ijímá nebo odesílá, p ičemž hranice takového místa nesmí být p erušeny s výjimkou p ípadu, kdy tímto místem prochází ve ejná komunikace. Celní orgán m že stanovit, že určité objekty a plochy tohoto místa nejsou součástí skladu. Podle ustanovení § 19 odst. 4 zákona o spot ebních daních mohou být v da ovém skladu vybrané výrobky umíst né pouze v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , pokud tento zákon nestanoví jinak. Da ový sklad lze podle ustanovení § 20 zákona o spot ebních daních provozovat pouze na základ povolení, které vydává celní orgán. Provozovatelem da ového skladu, z n hož pocházely veškeré nakupované a prodávané PHM, byla společnost ČEPRO, a.s. Spot ební da vstupuje do základu dan z p idané hodnoty podle § 36 zákona o dani z p idané hodnoty v návaznosti na ustanovení § 41 odst. 4 zákona o DPH u zboží, které se nachází v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a plátce uskuteč uje jeho dodání podle § 13 zákona o DPH p i uvedení zboží do volného da ového ob hu. V této souvislosti je možno dosp t k záv ru, že k uvedení PHM do volného da ového ob hu dochází zm ením množství PHM a jejich stočením do cisteren na výdejních terminálech opat ených m ícím za ízením a nikoliv pr jezdem vrátnice da ového skladu, jak je dovozováno v bod 2.1.4.2 znaleckého posudku společnosti Ostravská znalecká. Nalézací soud dále odkazuje na argumenty uvedené již na str. 203 od vodn ní tohoto rozhodnutí, počínaje 4. odstavcem shora (da ový sklad je …..), konče stranou 204, 3. odstavec shora. Argumentace a stanovisko tam zaujaté se vztahuje i k vyjád ení a ke stanovisku k znaleckému posudku Ostravské znalecké, a.s., a zmín né části

pokračování

237

sp.zn. 30T 7/2011

znaleckého posudku „BDO“ (bod 3.3.1.1.2). S ohledem na shora uvedené je tudíž z ejmé, že tyto záv ry nalézací soud neakceptoval. Obžalovaný Roman V. prost ednictvím svých obhájc p edložil znalecký posudek znaleckého ústavu ZNALEX, s.r.o., vyhotovený dne 25.1.2012, zmín ný posudek za znalecký ústav podepsal jednatel Mgr. et Ing. Lukáš K., MBA, kdy tento byl i v rámci dokazování u hlavního líčení vyslechnut. Znalecký posudek tvo í součást trestního spisu a je označen jako p íloha I. Soud I. stupn mj. odkazuje na odbornost zpracovatele, jež je specifikována na str. 36 znaleckého posudku. Samotný posudek se m l zabývat zhodnocením znaleckých posudk znaleckého ústavu „BDO“, a to všech t ech svazk , resp. znaleckých posudk ze dne 13.6., 22.7. a 27.7.2011. Nalézací soud rovn ž akcentuje podklady, ze kterých znalecký ústav p i vyhotovování posudku vycházel, mj. jednalo se o znalecký posudek „BDO“ včetn p ibrání znalce, záznam o prostudování spisu ze dne 18.8.2011, obžaloba, usnesení o zahájení trestního stíhání, dodací nákladní list, odborné vyjád ení Ostravské znalecké, a.s., a posléze je uvedeno „účetnictví EUROJETU, PetroJetu včetn skladové evicence a vyšet ovací spis“. Posledn zmín né materiály nejsou nijak blíže specifikované stran rozsahu. Taktéž m li k dispozici p ílohy, které jsou uvedené na str. 37 posudku. Znalecký ústav ZNALEX, s.r.o., m l zhodnotit znalecké posudky „BDO“, zejména zda znalci vycházeli z odpovídajících doklad nezbytných pro záv ry, ke kterým dosp li, zda zadání lze označit za standardní a zda se znalci drželi zadání znaleckého posudku. Po rozborech a analýzách ZNALEX, s.r.o., dosp l k záv ru, že policejní orgán formuloval otázky pro „BDO“ p íliš úzce, proto nebyl zkoumán celý et zec obchod , na což samo „BDO“ upozornilo a navrhlo další zkoumání. Policejní orgán tento neakceptoval, zkoumání et zce obchod nahradil tvrzením o simulaci právních úkon . „BDO“ zpracovalo posudek p i neúplných podkladových materiálech, což je patrno i ze zadání znaleckého posudku, kdy zadavatel ješt v rámci dokazování nev d l, zda-li bude prokázán skutkový stav pod písmenem A opat ení nebo písmenem B. „BDO“ na obrázku 2-1 posudku 2 uvádí, že „EUROJET a PetroJet“ v rámci da ového skladu prodávalo i ostatním společnostem než jen „PATERSONE OIL“. „BDO“ však již neuvedlo, zda-li tyto prodeje skončily v da ovém skladu nebo byly vyskladn né do volného da ového ob hu, což je d ležité pro posouzení zdanitelného pln ní. V p ípadech, kdy „BDO“ pro zodpov zení striktní otázky použilo podklady vytvo ené orgány činnými v trestním ízení, formáln vypracovalo posudek „BDO“, materiáln tuto část vytvo il orgán činný v trestním ízení. V souvislosti s t mito „znaleckými“ záv ry nalézací soud poukazuje na záv ry již v tomto od vodn ní rozhodnutí uvedené, tj. záv ry odborného vyjád ení vyhotoveného Ostravskou znaleckou, a.s. I toto odborné vyjád ení ze dne 8.9.2011 (č.l. 11228 a dál, svazek 31) se zabývalo znaleckými posudky „BDO“ zejména z toho pohledu, zda znalci vycházeli z relevantních doklad nezbytných pro záv ry, které jsou v posudcích uvedené, zda byla dodržena metodika zpracování znaleckých posudk . Aniž by op tovn byly detailn rozebírány záv ry Ostravské znalecké, a.s., v rámci stručné rekapitulace možno konstatovat tolik, že použité doklady znaleckým ústavem „BDO“ byly považovány za relevantní pro záv ry, které byly v posudcích uvedené, tedy pro odpov zení objednatelem striktn zadaných otázek. Použitá metodika byla rovn ž považována za vhodnou a logicky provázanou pro zodpov zení striktn zadaných otázek a spln ní znaleckého úkolu. Záv ry „BDO“ v rámci zadavatelem konkrétn určených podklad , postup , p edpoklad a omezení

pokračování

238

sp.zn. 30T 7/2011

byly považované za platné. V dalším je možno na tyto záv ry odkázat. Již jen z tohoto pohledu jsou záv ry a p ipomínky společnosti ZNALEX, s.r.o., velmi tendenční a neobjektivní. Zpracovatelé znaleckého posudku „BDO“ byli velmi detailn (o čemž sv dčí protokol o hlavním líčení) vyslechnuti ke všem námitkám, p ipomínkám, otázkám stran, p ičemž dle názoru soudu nebylo zjišt no nic, co by zpochybnilo, znev rohodnilo jejich oficiáln respektované písemné záv ry. Na jedné stran znalecký ústav ZNALEX vytýká adu pochybení znaleckému posudku „BDO“, na stran druhé je sám velmi „p inejmenším formální“. Co je možno si p edstavovat pod podklady, když je uvedeno „účetnictví EUROJETU a PetroJetu, skladová evidence t chto společností, vyšet ovací spis“, když toto není blíže specifikováno, v jakém rozsahu, za jaké období, event. co konkrétn . Ze samotného nálezu se tyto skutečnosti zjistit nedají. Na otázku týkající se „simulace jednání“ ve společnostech „EUROJET a PetroJet“ byly konstatovány argumenty, jež se nachází v posudku na str. 34. Nap . je argumentováno, že z klientských list „Barelly“ byly vyskladn ny minerální oleje i jiným subjekt m, než „PetroJetu a EUROJETU“, resp. „EUROJET a PetroJet“ prodali ádov o desítky milión mén litr minerálních olej , než bylo vyskladn no z klientských list „Barelly“. Tento zmín ný argument nemá naprosto žádný vliv na zn ní skutkové v ty, výši zp sobené škody apod., nebo opakovan bylo uvedeno jak v obžalob , tak i v tomto rozhodnutí, že bylo vycházeno pouze ze spárovaných da ových a účetních doklad , a to v rovin nejmenším objektivn zjišt ném množství. Údaje získané znaleckým posudkem „BDO“ rozhodn neznamenají, že se nemohlo jednat o daleko v tší množství a taktéž není zjišt no, že by všechny obchodní p ípady m ly povahu a charakter trestného jednání. Tvrzení, že společnosti „PetroJet a EUROJET“ obchodovaly i s jinými komoditami, než minerálními oleji, že nakupovaly minerální oleje i p ed dubnem 2009 apod., op tovn dle názoru soudu nemají žádný vliv s ohledem na výsledky provedeného dokazování, jež jsou prezentovány v tomto rozhodnutí, na popis pr b hu skutkového d je včetn následné tretsní odpov dnosti. Pokud je poukazováno na výsledky auditu, pak s tímto argumentem se soud vypo ádal již v p edchozích pasážích od vodn ní tohoto rozhodnutí. Dle názoru nalézacího soudu ani tyto záv ry nemají vliv na výsledky provedeného dokazování, nebo jak již bylo zmín no, i tento znalecký posudek je pouze jedním z d kaz , který je hodnocen ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . Národohospodá ská fakulta vysoké školy Ekonomické v Praze jako znalecký ústav vyhotovila znalecký posudek č. 66/10/2012 dne 12.10.2012 na žádost objednatele, a to obžalovaného Radomíra V. prost ednictvím obhájce JUDr. Sokola. V pr b hu dokazování byly k p edm tnému znaleckému posudku vyslechnuti i zpracovatelé Doc. Ing. Z., Ph.D., Ing. Z., Ph.D. Soud I. stupn jak na písemné záv ry, tak i vystoupení znalc u hlavního líčení v plném rozsahu odkazuje. Zpracovatelé zmín ného znaleckého posudku nepovažují transakce mezi jednotlivými držiteli nárok na vyskladn ní za dodání zboží (dle § 13 zákona o DPH), ale za p evod práva, tedy poskytnutí služby (dle § 14 odst. 1 citovaného zákona). Podrobn ji je vysv tlována podstata obchodování s komoditními deriváty s konstatováním, že tento investiční charakter míval i p evody práv na odb r uskladn ných minerálních olej , jež byly p íslušnými subjekty realizovány, a zastává stanovisko, že transakce p evodu práv na vyskladn ní, které společnost „PetroJet“, resp. „EUROJET“ realizovaly sm rem k subjekt m, jež nebyly ve smluvním vztahu

pokračování

239

sp.zn. 30T 7/2011

s provozovatelem da ového skladu, že by byly právn neúčinné či že by se reáln neuskutečnily. P i dodání vybraného výrobku do da ového skladu se aplikuje § 41 odst. 1 – 3 zákona o DPH, podle toho, kdo do da ového skladu dodává vybraný výrobek, p ičemž jsou-li spln né podmínky uvedené v citovaném ustanovení, pak spot ební da nemá být součástí základu dan pro výpočet DPH. Znalec nezjistil, že by společnost „PetroJet“ byla prvotním dodavatelem vybraných výrobk do da ového skladu (tj. dodavatelem, od kterého by vybrané výrobky fyzicky p echázely do da ového skladu). Tento záv r je v plném souladu s výsledky provedeného dokazování. Pokud p i obchodech uskutečn ných mezi společnostmi (jak klienty evidovanými v databázi společnosti ČEPRO, a.s., tak i jinými společnostmi, které ČEPRO, a.s., nemá ve své databázi) v dob , kdy jsou minerální oleje umíst ny u provozovatele da ového skladu ČEPRO, a.s., nemohlo docházet k zákonem požadovanému „p evodu práva nakládat se zbožím jako vlastník“, proto tyto obchody není možné chápat jako dodání zboží podle § 13 zákona o DPH. Žádné jiné ustanovení zákona o DPH platné v posuzovaném období nestanovovalo zákonnou povinnost do základu dan pro výpočet DPH zahrnout spot ební da , a proto základem dan pro výpočet DPH byly (u p evodu t chto práv) pouze částky požadované jako náhrady za p evod nároku na odb r minerálních olej , označovaných smlouvou jako tzv. „pohledávky na vyskladn ní“, tzn. bez zahrnutí spot ební dan . Mezi kupující a prodávající t chto práv či tzv. „pohledávek na vyskladn ní“ pat ila také společnost „PetroJet“. Nalézací soud v tomto smyslu neakceptuje zmín né stanovisko, odkazuje na záv ry již uvedené, a to zejména na stanovisko GF , prezentované Ing. H. Pokud se za p evod klienta v databázi provozovatele da ového skladu účtoval poplatek, pak tento poplatek je poplatkem za službu. Zdanitelným pln ním je v tomto p ípad služba poskytnutá na území ČR za úplatu a spot ební da není součástí základu dan pro výpočet DPH. Ze smluv o poskytnutí služeb p i nakládání s minerálními oleji (poplatek za skladování a ochra ování, za biosložku, za zm nu klienta), které m la společnost ČEPRO, a.s., uzav ené se svými klienty, vznikala zdanitelná pln ní podle § 14 zákona o DPH, tj. jednalo se o poskytnutí služby za úplatu. V dalších záv rech zpracovatelé blíže vykládají ustanovení zákona o DPH, a to §§ 36, 38, 40, 41, na což soud odkazuje. V samotném záv ru písemn zpracovaného znaleckého posudku je zadokumentovaná „skutečná charakteristika transakcí mezi zúčastn nými stranami“, kdy tato je následující: Provozovateli da ového skladu vzniká bu finanční závazek za po ízené a do da ového skladu naskladn né minerální oleje, nebo nefinanční závazek spojený s povinností vydat minerální oleje. Současn (jako protihodnota k tomuto závazku) je do da ového skladu p ijato hmotné aktivum v podob minerálního oleje. V souvislosti s tím vzniká jinému subjektu na jedné stran nehmotné aktivum v podob práva na odb r minerálních olej , a současn na stran druhé mu s ním vzniká závazek uhradit za nabytí tohoto práva. Právo na odb r minerálních olej je dále p evád no dalšímu subjektu a p vodní držitel tohoto práva získává úhradu, p ípadn mu vzniká pohledávka za novým nabyvatelem tohoto práva. Podobn mohou být práva na odb ry minerálních olej p evád na dalším subjekt m registrovaným v databázi společnosti ČEPRO, a.s., i subjekt m u ní neregistrovaným. V souvislosti s uvedením minerálních olej do volného da ového ob hu (tj. p echodem za hranici da ového skladu) dochází u posledního držitele práv na odb r minerálních olej k tomu, že uhradil (nebo je povinen uhradit) za nabytí tohoto práva p edchozímu držiteli a zárove se domohl svého práva tím, že ho využil. Zaniká mu tím nehmotné aktivum v podob práva na odb r minerálních olej a je nahrazeno hmotným aktivem (minerálními oleji). Provozovatel da ového skladu

pokračování

240

sp.zn. 30T 7/2011

p edává poslednímu držiteli práva na odb r minerálních olej zboží, což ve svém d sledku vede k tomu, že provozovateli da ového skladu aktivum, tedy zboží, ubývá. Rovn ž je vypo ádán provozovatel v nefinanční závazek vydat minerální oleje. Až poslední držitel práva na odb r minerálních olej tedy dostává fyzicky minerální oleje, a to prost ednictvím idiče autocisterny. Minerální oleje vydané provozovatelem da ového skladu společností ČEPRO, a.s., se dostávají z její kontroly pod kontrolu posledního držitele práv na odb r minerálních olej . To se d je okamžikem p ejezdu autocisterny za hranice da ového skladu. Od tohoto okamžiku má minerální oleje ve své moci a tudíž s nimi m že nakládat jako vlastník poslední držitel práva na odb r minerálních olej , tj. ten, u kterého toto právo definitivn zaniklo. Z výpov di znalc u hlavního líčení bylo dále zjišt no, že posudek tohoto charakteru byl první, který ústav d lal, resp. který vyhotovili oni dva. I tito znalci potvrdili, že konzultace v souvislosti s vyhotovením posudku probíhaly, avšak výstup je jejich záv r, jejich stanovisko. Znalci nevid li nic nezákonného, práv naopak, chápali to jako logický postup, který není v rozporu s právními p edpisy, když provozovatel da ového skladu V. zálohu na zaplacení spot ební dan . Nalézací soud konstatuje, že znalci na str. 25 a dál analyzují smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji mezi společností ČEPRO, a.s., a dalším subjektem, eší problematiku „okamžik vyskladn ní“, citují bod 2.8.6, dle kterého okamžik načerpání zboží do automobilové cisterny nebo železniční cisterny uvedené v p íkazu je chápáno jako vyskladn ní zboží. Argumentují však tím, že „smlouva“ patrn sm šuje dva rozlišné okamžiky: Okamžik vyskladn ní a okamžik uvedení zboží do volného da ového ob hu. Rovn ž poukazují na vybrané pasáže p íkazu Finančního editele společnosti ČEPRO, a.s., č. 01/2010/200, avšak zastávají názor, že spojování okamžiku vyskladn ní a uvedení do volného da ového ob hu s ohledem na citovanou smlouvu o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji není v souladu s tím, jak s danou problematikou zachází zákon 353/2003 Sb. V této souvislosti soud I. stupn konstatuje, že nenalezl mezi dokumenty, se kterými znalci pracovali, povolení k provozování da ového skladu, tudíž s jeho obsahem nepracovali a taktéž nevzali v potaz § 3 písm. f) zákona o spot ebních daních, díky kterému je vymezen da ový sklad. Dále je možno uvést, že auto i posudku na jedné stran tvrdí, že od naskladn ní je majitelem zboží v da ovém skladu provozovatel da ového skladu (strana 39 posudku, 2. odstavec shora), ostatní pak mají v či n mu jen pohledávku na vyskladn ní tohoto zboží. Zmín nou pohledávku si pak prodávají (postupují za náhradu), když tento postup provozovatel da ového skladu ve smlouvách umož oval (str. 27 posudku, prost ední odstavec). Pro DPH je postoupení pohledávky chápáno jako služba. Na stran druhé však prodej zboží (které si provozovatel da ového skladu nenakoupil, ale skladuje ho uvnit ) mezi subjekty odchylnými od provozovatele da ového skladu p ipoušt jí (str. 22 posudku, 2. odstavec shora). Nalézací soud dále uvádí, že tento znalecký posudek vychází (s odkazem na literaturu – Prof. B., Mgr. Š.) z p edpokladu, že provozovatel da ového skladu není zavázán vyskladnit zboží stejné kvality …., není tudíž vrácen stejný minerální olej, ani minerální olej téže kvality druhov určený, ale minerální olej obdobný, druhov blízký (str. 38 posudku). Jak již bylo opakovan v tomto rozhodnutí uvedeno, z první v ty Smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 23559 ze dne 16.1.2009, a rovn ž z na ni navazující Smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji č. 25252 ze dne 13.8.2009 plyne, že „ČEPRO se zavazuje za podmínek sjednaných v této smlouv

pokračování

241

sp.zn. 30T 7/2011

na žádost klienta od klienta naskladnit v n kterém z expedičních míst určené druhy minerálních olej (zboží) do svého skladovacího systému, a na žádost klienta stejné množství zboží stejného druhu v n kterém z expedičních míst vyskladnit klientovi“. P edpoklad uvedený v tomto znaleckém posudku, že není vrácen stejný minerální olej ani minerální olej téže kvality druhov určený, se jeví jako neopodstatn ný. Znalci rovn ž relevantn konstatují, že zákon o DPH sice definuje, co znamená „dodání zboží“ (p evod práva nakládat se zbožím jako vlastník), ale již nedefinuje, co znamená „nakládat se zbožím jako vlastník“. Nicmén p i následném výkladu tohoto pojmu se záv rem, že p i p evodu pohledávky na vyskladn ní je zdanitelným pln ním poskytnutí služby a nikoliv dodání zboží (viz. str. 39 – 40 posudku), nep ihlíží k implementovaným pravidl m vycházejícím z článku 14 Sm rnice rady 2006/112/ES ze dne 28.11.2006 o společném systému dan z p idané hodnoty, který v odstavci 1 obdobn jako ustanovení § 13 odst. 1 zákona o DPH uvádí, že „dodáním zboží se rozumí p evod práva nakládat s hmotným majetkem jako vlastník“. Judikatura Evropského soudního dvora p itom uvádí, že tento pojem zahrnuje veškeré p evody hmotného majetku oprav ující druhou stranu k faktickému nakládání s uvedeným majetkem, jakoby byla jeho vlastníkem. Tato skutečnost byla již rovn ž v tomto rozhodnutí blíže rozvedena. Osoba, která na základ smlouvy o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji m la v da ovém skladu uskladn né PHM (vedené na klientském účtu), m la na základ daného smluvního vztahu právo nakládat s nimi jako vlastník. Bu to se na základ p íkazu k vyskladn ní zboží mohla rozhodnout dané zboží vyskladnit, nebo se mohla rozhodnout právo nakládat se zbožím jako vlastník (§ 13 odst. 1 zákona o DPH, tzn. zboží dodat) p evést na jinou osobu, p ičemž v tomto p ípad musela dodržet postup daný smlouvou. Obžalovaný Radomír V. prost ednictvím obhájce JUDr. Sokola p edložil znalecký posudek znaleckého ústavu ASB Appraisal, s.r.o., č. 1258/16/2013 ze dne 14.1.2013. I tento posudek tvo í p ílohu trestního spisu označenou č. V. Písemné záv ry znaleckého posudku byly zprocesn né výslechem, resp. vystoupením zpracovatel u hlavního líčení. Ze záv r znaleckého zkoumání možno akcentovat následující stanovisko. Znalci vyhodnotili informace, dokumenty a další podklady, které m l pro vypracování tohoto posudku k dispozici, a dosp l k záv r m, jež je možno shrnout takto. P i posuzování transakcí v da ovém skladu ve vztahu k zákonu o DPH a zákonu o spot ebních daních je nezbytné vycházet z právní podstaty vztahu depositum irregulare, který byl založen mezi provozovatelem da ového skladu a dalšími subjekty účastnými na transakcích. Podstatou vztahu je, že nositelem vlastnického práva ke skladované, druhov určené v ci, je depozitá , p ičemž toto vlastnické právo nep echází z depozitá e na jinou osobu bez toho, aniž by skladovaná v c byla i fyzicky vydána této jiné osob a fakticky teda p ešla i do režimu volného da ového ob hu s fyzickým opušt ním území da ového skladu. Vzhledem k tomu, že výlučným vlastníkem minerálních olej umíst ných v da ovém skladu tak je a m že být pouze provozovatel da ového skladu, platí, že realizované transakce, pokud nebyly p ímo a bezprost edn spojeny s fyzickým naskladn ním či vyskladn ním minerálních olej , m ly povahu p evodu práva, a tedy z hlediska DPH šlo o poskytnutí služby, nikoliv o dodání zboží ve smyslu p evodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Transakce spočívající v p evodu práva na vyskladn ní minerálních olej byly podle poznatk znalce realizovány jako úplatné, byly tudíž jako zdanitelná pln ní p edm tem DPH. Podle poznatk znalce byly v tomto smyslu p edm tné transakce jejich účastníky i vykazovány, resp. znalec neshledal žádné

pokračování

242

sp.zn. 30T 7/2011

indicie sv dčící tomu, že by u p edm tných transakcí nebyla poskytovatelem pln ní uplat ována DPH. P íjemci pln ní tak naopak vznikl nárok na odpočet DPH na vstupu. Znalec nezjistil žádné skutečnosti a nenalezl žádné d vody pro takový záv r, že by se transakce, jak byly dle znaleckého zjišt ní realizovány a jak byly také subjekty na transakcích účastnými z ejm vykazovány, m ly odehrát zp sobem svou podstatou odlišným, že by se m ly realizovat toliko jako fiktivní a tudíž nereálné úkony apod. Skutečnost, že účastníky transakcí byly i takové subjekty, které nebyly v postavení klienta provozovatele da ového skladu, znalec pro hodnocení pravé podstaty a povahy transakcí, jakož i jejich dopad do oblasti DPH či jiných daní považuje za nerozhodnou. Pokud jde o zákonnou povinnost zahrnování spot ební dan do základu DPH, tak tato povinnost je dle zákona stanovena jakémukoliv subjektu, který byl na transakcích s minerálními oleji účasten, kterému výdaj (náklad) z titulu spot ební dan vznikl. Takovým subjektem podle zjišt ní znalce byl provozovatel da ového skladu a taktéž i společnost „Barella“. Žádné indicie znalcem zjišt né naopak nesv dčí tomu, že by výdaj z titulu spot ební dan vznikl subjekt m jiným, nap . „PetroJet, EUROJET, PATERSONE OIL“. Tyto jiné subjekty proto dle názoru znalce nem ly zákonnou povinnost zahrnutí spot ební dan do základu DPH u jimi poskytovaných transakcí. Povinnost zahrnutí spot ební dan do základu DPH znalec dovozuje jak pro transakce spočívající v p evodu práva (tj. poskytnutí služby), tak pro transakce spočívající v dodání zboží, tedy spojené s fyzickým vyskladn ním minerálních olej a jejich návazným uvedením do volného da ového ob hu. V prvém p ípad (službová transakce) vyplývá povinnost zahrnutí spot ební dan do základu DPH z § 36 zákona o DPH, p ičemž p ípadné výjimky stanovené z této povinnosti v § 41 nelze nijak aplikovat na p ípady zdanitelných pln ní spočívajících v poskytnutí služeb. Ve druhém p ípad (dodání zboží) vyplývá povinnost zahrnutí spot ební dan do základu DPH z náležit a právn korektní aplikace § 36 a 41 zákona o DPH, kdy se výjimka stanovená v rámci § 41 nevyloží pro posuzovaný p ípad nakládání s minerálními oleji v da ovém skladu účelov v tom smyslu, že je možné dosáhnout režimu, kdy uvedení minerálních olej do volného da ového ob hu zárove jde (pro účely spot ební dan ), a zárove nejde (pro účely DPH), ale bude vykládána logicky a v plném souladu jak obvyklými výkladovými metodami, jak národní právní úpravy na DPH, tak v kontextu s úpravou evropskou. Ve vztahuk škodnímu d sledku nezahrnování spot ební dan do základu DPH p i posuzovaných transakcích znalec neshledal d vody pro ty záv ry ohledn titulu a výše škody, která údajn m la českému státu vzniknout, jak jsou uvedené v obžalob . Nalézací soud konstatuje, že znalecký ústav „ASB“ v souladu se záv ry znaleckých posudk a již Ostravské znalecké, a.s., či VŠE Praha, nepovažuje transakce mezi jednotlivými držiteli nároku na vyskladn ní za dodání zboží, ale za p evod práva, tedy poskytnutí služby. Oproti zmín ným znaleckým posudk m však vyslovuje záv r, že zahrnutí spot ební dan do základu DPH je možno i nutno aplikovat i u službových transakcí typu p evodu práva na vyskladn ní, pokud jsou napln ny dalším zákonem p edjímané p edpoklady (výdaj z titulu spot ební dan reáln vznikne a je účtován protistran , je dána souvislost s p edm tným zdanitelným pln ním atd.); je to dovozeno z obecných pravidel pro zahrnování vedlejších výdaj do základu dan stanovených v § 36 odst. 1, odst. 3 zákona o DPH, v kontextu s nadnárodní úpravou (Sm rnice 2006/112/EU). Taktéž je nutno akcentovat, že znalecký ústav konstatuje, že nenachází žádné vnit ní rozpory, nejednoznačnosti nebo nesrovnalosti v p íslušné legislativ a považuje ji za prakticky souladnou s legislativou evropskou bez ohledu na to, že praxe posuzovaného p ípadu p íliš nesv dčí její obecné srozumitelnosti. V prvé části posudku zpracovatel zevrubn popisuje a s užitím ekonomického modelu ilustruje

pokračování

243

sp.zn. 30T 7/2011

princip aplikace DPH v obecn p edpokládaném obchodním et zci s d razem na p edpokládané dopady nezahrnutí vedlejšího výdaje (nap . spot ební dan ) do základu DPH, z hlediska možných vliv na oprávn né fiskální zájmy státu; je učin n záv r, který ohledn výše možné finanční újmy neodpovídá p edpoklad m obžaloby. I tento posudek se zabývá problematikou operací s forwardovými deriváty, jakožto investičními nástroji. Nalézací soud ve vztahu k tomuto znaleckému posudku má zejména zásadní výhrady co do materiál , které m li znalci k dispozici v souvislosti s vyhotovením tohoto znaleckého posudku. Na str. 6 je uvedeno, že tito m li k dispozici dosud jmenované znalecké posudky, stanovisko KPMG, KOOV 256, obžalobu, smlouvu o nepravidelné úschov , rámcovou kupní smlouvu, tok dokument , provozní p edpis finančního editele, výpisy z klientských účt společností „PetroJet, EUROJET, Barella“. Žádné další dokumenty uvedené nejsou. U hlavního líčení na str. 9 (protokol o hlavním líčení) Ing. B. uvedl, že pokud se jedná o písemné materiály, tak tyto byly uvedeny komplexn , ze kterých vycházeli, a vzhledem k tomu, že „situaci museli n jak uchopit“, tudíž m li k dispozici „n jaký výchozí pohled nebo názor obžalovaného V.“, který jim obhajoba poskytla, avšak není to nic, z čeho by vycházeli. Když soud poukazoval na shrnutí záv r znaleckého vyjád ení, pak „ASB“ začínalo: „Znalec vyhodnotil „informace“, dokumenty a další podklady“. Takovéto označení materiál je neprofesionální, nep ípustné, nekorektní a zejména nedostatečné. P esto všechno zpracovatelé tohoto posudku mj. konstatují, že zp sobem popsaným v obžalob žádná škoda českému státu nevznikla. Taktéž nenalezli žádné d vody a nezjistili žádné skutečnosti, které by nasv dčovaly tomu, že byly čin ny ze strany n kterého ze subjekt „nereálné fiktivní úkony“. K t mto záv r m se nalézací soud nebude ani vyjad ovat, nebo op tovn jsou neprofesionální, když ze zjišt ných materiál nem li v bec nic, na základ čeho by mohli sami dosp t k tomuto záv ru. Pokud vycházeli ze záv r již p edchozích znaleckých posudk a tyto uchopili jako objektivní, nevyvrátitelné, pak k takovémuto svému záv ru dosp t mohli. Je však nesporné, že znalci m li k dispozici kusý, obhajobou účelov vybraný spisový materiál. Jak již bylo uvedeno, nem li k dispozici žádné účetní ani da ové doklady k posouzení reálnosti obchod mezi zúčastn nými podnikatelskými subjekty, ke kterým se vyjad ovali. Nem li k dispozici bankovní údaje k finančním tok m, nem li k dispozici da ová p iznání, jakož další materiály p íslušných správc dan . Nem li k dispozici stanoviska obžalovaných či st žejních sv dk k t mto obchod m. Nelze p ijmout záv ry znalc , konkrétn z první části posudku, že vzhledem ke konstrukci DPH, která je nep ímou daní ze spot eby, nebudou poškozeny fiskální zájmy státu, pokud n který ze subjekt ekonomického et zce stanoví základ dan jinak, než jak mu ukládá zákon. P i následném tržním chování ostatních článk tohoto et zce to výb r DPH prost ednictvím posledního subjektu v et zci nesníží. Toto však odporuje samotné konstrukci zločinu zkrácení dan , poplatku a podobné dávky podle trestního zákoníku a zájm m státu, které toto ustanovení chrání. Znalecký posudek „ASB“ je teoretickou aplikací právních p edpis na provozování da ového skladu, avšak bez analýzy rozbor a konkrétních a již smluvních ujednání provozovatele da ového skladu s dalšími subjekty, či obsahu povolení k provozování da ového skladu. Nalézací soud tyto záv ry neakceptuje, nebo zastává stanovisko jiné, opakovan v tomto od vodn ní rozvedeno. 25.3.2013 obžalovaný Radomír V. prost ednictvím obhájce JUDr. Sokola p edložil soudu odborné vyjád ení zpracované znaleckým ústavem ASB

pokračování

244

sp.zn. 30T 7/2011

Appraisal, s.r.o. Zmín né odborné vyjád ení zpracovatel s ohledem na p edložené znalecké posudky v této trestní v ci podává vysv tlující informace za účelem objasn ní, kde spat uje podstatu odborného sporu ve v ci výkladu da ových pravidel, jak je zjevný p i konfrontaci záv r znaleckých posudk p edložených znalci, z praxí, jak byla dosud realizována p i provozování da ového skladu a která se opírala o odborná stanoviska jiná (KPGM, GF ….). Dále zpracovatel pom rn podrobn poukazuje na Judikaturu ESD, která dle jeho názoru je p ípadná pro ešení této trestní v ci a na kterou se ob strany výkladového sporu odvolávají. Zpracovatel op tovn poukázal na sv j odborný postoj v dané v ci a v tom smyslu i argumentuje. Zpracovatel ve svém odborném vyjád ení m l objasnit „podstatu výkladového sporu“ ve v ci aplikace da ových pravidel u transakcí v da ovém skladu, jak tento vyplynul z dosavadního pr b hu trestního ízení vedeného pod sp.zn. 30T 7/2011. „ASB“ konstatuje, že zásadní rozpor v názorech dosud shromážd ných spočívá v posouzení toho, zda obchody na bázi minerálních olej uskladn ných v da ovém skladu, kde tyto minerální oleje fyzicky da ový sklad neopoušt jí a z stávají v jeho skladovacích za ízeních, jsou ve smyslu právní úpravy na DPH: - dodáním zboží (dle § 13 zákona o DPH) - nebo poskytnutím služby p evodem práva (§ 14 odst. 1 písm. a/ zákona o DPH). Posléze v rámci zmín ného odborného vyjád ení pod bodem I.2 je vyjmenováno, v čem panuje „plná shoda“, na což soud odkazuje, zatímco akcentuje tvrzení v bod I.3, kde je uvedeno, že „rozpor“ panuje v tom, jak pojem „p evod práva nakládat se zbožím jako vlastník“, kdy je zapov zeno prost se odkázat na „p evod vlastnického práva k v ci“, vyložit. Jsou k dispozici dva rozdílné názory: Názor „A“ Ačkoliv provozovatel da ového skladu (resp. depozitá ) je vlastníkem uskladn ného zboží v právním slova smyslu, platí, že fyzickým naskladn ním do da ového skladu, ani fyzickým vyskladn ním z da ového skladu nedochází k „p evodu práva nakládat se zbožím jako vlastník“, protože: a) na depozitá e údajn není p evád no právo nakládat s v cí jako s vlastní, a to p esto, že je na n j p evedeno právo vlastnické; toto právo „nakládat s v cí jako s vlastní“ z stává tomu, kdo naskladnil a ten toto právo m že p íp. p evést n komu dalšímu (ten je pak držitelem práva na vyskladn ní), ten zase jinému subjektu (tzv. postoupení pohledávky na vyskladn ní), atd. b) ekonomickou podstatou naskladn ní a vyskladn ní v režimu nep ímé úschovy je pouze a výhradn to, aby si deponent zboží uskladnil a skladovatel aby realizoval ekonomický zisk ze služby uskladn ní (obdobn jako nap . pronajímatel poskytuje službu nájmu, banka poskytuje službu správy b žného účtu apod.) c) neexistuje p ímá souvislost mezi p evodem vlastnického práva na/z depozitá e a p íslušnou úplatou. S ohledem na shora uvedené dle názoru „A“ platí, že vlastnické právo ke zboží sice naskladn ním do da ového skladu je p evedeno na depozitá e, jde však pouze o jakýsi „omezený“ p evod vlastnického, který je pro DPH irelevantní, resp. není „dodáním zboží“ (a totéž platí pro pozd jší vyskladn ní), pro DPH je relevantní to, kdo je v daném okamžiku tzv. ekonomickým vlastníkem; tímto ekonomickým vlastníkem p itom je (bez ohledu na fyzickou tržbu zboží a vlastnictví právní)

pokračování

245

sp.zn. 30T 7/2011

v každém okamžiku ten, kdo je držitelem „práva na vyskladn ní“ uskladn ného zboží, takže pokud ekonomické operace spočívají v „postoupení práva na vyskladn ní“, pak tyto obchody jsou „dodáním zboží“. Ve výsledku právní vlastnictví ke zboží jde cestou „nasklad ovatel – depozitá – subjekt, jemuž je vydáno“; naproti tomu dodání zboží jde cestou „nasklad ovatel – držitel nároku na vyskladn ní 1 – držitel nároku na vyskladn ní 2 - …… subjekt, jemuž je vydáno“, p ičemž ob cesty se mohou podle konkrétních okolností p ekrývat. Tento názor rekapitulovaný odborným vyjád ením ASB má zastávat: - provozovatel da ového skladu – společnost ČEPRO, a.s. - poradenská společnost KPMG Czech republic, s.r.o. - Mgr. Milan T., da ový poradce - stanovisko Ing. Radka H. z Generálního finančního editelství ze dne 4.10.2011 Názor „B“ Provozovatel da ového skladu (depozitá ) je bezesporu vlastníkem právním a pokud už, návazn na výkladovou konstrukci ad názor „A“, použijeme pojem „ekonomické vlastnictví, pak depozitá je i „vlastníkem ekonomickým“. Naskladn ní i vyskladn ní do/z da ového skladu do/z dispoziční sféry depozitá e není „omezeným p evodem vlastnického práva“, česká ani evropská da ová legislativa, ani judikatura žádný „omezený p evod vlastnického práva“ nezná. Fyzické naskladn ní/vyskladn ní zboží do/z da ového skladu je obecn dodáním zboží, tj. je „p evodem práva nakládat se zbožím jako vlastník“, a pro vyhodnocení toho, zda také p jde o zdanitelné pln ní, tedy o pln ní reáln podléhající DPH, je nutné vyhodnotit napln ní dalších atribut zákonem p edpokládaných, tj. p edevším atributu úplatnosti/bezúplatnosti: Pokud v souvislosti s fyzickým naskladn ním/vyskladn ním do/z da ového skladu depozitá nehradí, resp. depozitá i neplyne žádná úplata jako protipln ní, pak jde o transakci bezúplatnou a tedy je p edm tné dodání zboží transakcí bez dopad na DPH. V opačném p ípad (úplata) jde o dodání zboží, které p edm tem DPH je a DPH náleží uplatnit (návazn na §§ 36 a 41 zákona o DPH, pak je t eba ešit i otázku p ípadného zahrnutí spot ební dan do základu DPH). Naproti tomu transakce probíhající „uvnit “ da ového skladu „dodáním zboží“ nejsou. V bec nespočívají v p evodu jakéhokoliv v cného práva či v cných práv (tedy nejen práva vlastnického, ale ani jakéhokoliv jiného práva k dané v ci), nýbrž v p evodu práva osobního, jehož p edm tem je právo v či depozitá i (a tomu odpovídající právní závazek depozitá e v či držiteli takového práva) na vydání druhov určené v ci p íslušného množství a druhu a stejné nebo obdobné kvality. Takový p evod osobního práva není ani nem že být pro účely DPH dodáním zboží, a to ani v režimu evropské právní úpravy ve sv tle judikatury ESD. Neznamená to ale, že by tyto „obchody uvnit da ového skladu“ nem ly dopady na DPH; samoz ejm mají, protože jsou poskytnutím služby podle § 14 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a obecn p edstavují povinnost p iznat a odvést DPH, protože jde (na rozdíl od dodání zboží fyzickým naskladn ním/vyskladn ním) o pln ní výhradn úplatná. Ve výsledku podle názoru „B“ dochází k dodání zboží stejnou cestou jako p evod vlastnictví: Nasklad ovatel – depozitá – subjekt, jemuž je vydáno; ne vždy jde ale o dodání zboží, které zakládá povinnost p iznat a odvést DPH (to podle kritéria úplatnosti). Vedle toho jde jinou cestou (nasklad ovatel – držitel nároku na vyskladn ní 1 – držitel nároku na vyskladn ní 2 ….. subjekt, jemuž je vydáno) jiný tok transakcí, které je zdanitelným pln ním vždy, a to jako poskytnutí služby p evodem práva na vyskladn ní. Tento názor „B“ je p itom prezentován a zastáván Prof. B., Mgr. Š. ve svých odborných článcích v odborném časopise Dan a finance 1, 2/2012, dále

pokračování

246

sp.zn. 30T 7/2011

znalecký posudek Ostravská znalecká, a.s., znalecký posudek VŠE Praha, Fakulta národohospodá ská, znalecký posudek ASB Appraisal, s.r.o. V další části odborného vyjád ení jsou rozvedené n které další argumenty, na což soud odkazuje s tím, že v bod I.4 je konstatováno, že dopady určení správnosti názoru „A“, resp. názoru „B“, resp. odlišení, zda u transakcí v rámci da ového skladu šlo o „dodání zboží“ nebo „poskytnutí služby“, jsou z pohledu dopadu posuzovaného p ípadu do DPH následující: U dodání zboží se povinnost zahrnout spot ební da do základu DPH posuzuje podle § 36 odst. 1 a 3 zákona o DPH, avšak p itom v p ímé vazb na § 41 zákona o DPH, u poskytnutí služby naopak v bec nelze k § 41 zákona o DPH p ihlížet a je t eba si pln vystačit s pravidly danými v § 36 zákona o DPH. V článku II. citovaného odborného vyjád ení se zpracovatel zabývá problematikou „dodání zboží“ v evropské da ové legislativ a judikatu e Evropského soudního dvora; „právní vlastnictví“ v.s. „ekonomické vlastnictví“, vazba na aplikaci DPH. V této souvislosti je odkazováno na konkrétní judikaturu Evropského soudního dvora včetn následného komentá e, na což nalézací soud odkazuje. V bod III. se odborné vyjád ení zabývá porovnáním české a evropské úpravy DPH, údajnou „mezerovitost“ české úpravy na DPH ve vazb na nadnárodní úpravu a v bod IV. možnými p íčinami celého stavu (tj. nejednoznačnost výkladu režimu DPH), vazba na právní úpravu spot ební dan a da ových sklad ; porovnání režimu da ových sklad v českém a evropském prost edí v historickém kontextu vývoje právní úpravy spot ební dan . Nalézací soud na tyto záv ry pln odkazuje. Ke zmín nému odbornému vyjád ení je možno uvést tolik. Ve smyslu ustanovení § 105 odst. 1 tr. . je-li k objasn ní skutečností d ležité pro trestní ízení t eba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním ízení odborné vyjád ení. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, je p ibrán znalec. Op tovn možno odkázat na ustanovení § 107 odst. 1 v ta druhá, kdy „znalci nep ísluší provád t hodnocení d kaz a ešit právní otázky“. Zmín né odborné vyjád ení určitým zp sobem supluje úlohu soudu v tom sm ru, že provádí určitou rekapitulaci stávajících odborných názor včetn svého výkladu. Z ejm je vhodné akcentovat, jaké významné instituce a osobnosti zaujímají názor podporovaný obhajobou, na druhé stran je nutno akcentovat, kdo zastává názor protich dný, když svým zp sobem se o žádné renomované „znalecké ústavy nejedná“. Soud I. stupn v tomto od vodn ní již opakovan poukázal, proč akceptuje stanovisko Generálního finančního editelství, vyhotovené odborem nep ímých daní, sekcí metodiky a výkonu daní Ing. H. Posléze bylo argumentováno, po p edchozí analýze, platn uzav enou smlouvou o poskytování služeb p i nakládání s minerálními oleji, povolení k provozování da ového skladu atd. V odborném vyjád ení se poukazuje na výčet a již fyzických či právnických osob, jež zastávají „názor B“. Již bylo poukázáno na vazby Mgr. Š.a a Prof. B. ve vztahu k znaleckému ústavu Ostravská znalecká, a.s. Pokud je argumentováno názory prezentovanými Prof. B. v článku „K nejednoznačné právní úprav da ového skladu; kdo nese da ovou povinnost“ a u Mgr. Š.a je odkazováno na článek „Ješt k nejednoznačné právní úprav da ového skladu….“, v obou p ípadech publikované v odborném časopise Dan a finance 1, 2/2012, pak mj. nelze p ehlédnout, že oba odborné články byly publikovány v dob , kdy se projednávala tato trestní v c. Články jsou teoretické, bez aplikace na konkrétní situaci, a p i podrobném studiu je možno zjistit, že nepochybn odborn zdatní a uznávaní odborníci Prof. B. a Mgr. Š. nezastávají stejná stanoviska na stejnou problematiku. Není p edm tem tohoto trestního ízení a od vodn ní tohoto

pokračování

247

sp.zn. 30T 7/2011

rozhodnutí d lat podrobnou analýzu zmín ných odborných statí, nelze však p ehlédnout nap ., že Prof. B. naskladn ní a vyskladn ní minerálních olej do da ového skladu kvalifikuje jako poskytnutí služby ve smyslu § 14 zákona o DPH (v souladu se stanoviskem soudu, v souladu se stanoviskem „GF “), zatímco Mgr. Š. nezastává jednoznačné stanovisko, zda ve všech p ípadech se jedná o poskytnutí služby ve smyslu § 14 zákona o DPH. Obdobná situace je i ve vztahu k vyskladn ní. Pokud „ASB“ p edložilo „odborné vyjád ení“, alespo nalézací soud to chápe tak, že se jedná o určité odborné názory tohoto znaleckého ústavu. Pokud však dojde k bližšímu studiu odborného článku autora Mgr. Š.a „Ješt k nejednoznačné úprav da ového skladu: pohled do praxe, DPH p i uvedení do volného da ového ob hu, teorie a praktické otázky“ a zmín ného odborného vyjád ení znaleckého ústavu „ASB“, pak je možno zjistit, že v odborném vyjád ení se nachází naprosto shodné argumenty, zejména z pohledu na odkaz na judikaturu Evropského soudního dvora. P ehled této judikatury je na str. 6 a dál odborného vyjád ení, v článku Mgr. Š.a str. 21 a dál, aniž by však bylo v odborném vyjád ení uvedeo, že toto stanovisko zastává Mgr. Š. ve svém článku. V odborném vyjád ení se n kdy objevují doslovné citace ze zmín ného článku, jako nap . když je blíže rozvád no rozhodnutí C-185/01 Auto Lease Holland, str. 7 odborného vyjád ení, v článku Mgr. Š.a je to str. 21. Nalézací soud znal obsah obou článk zpracovatel Prof. B. a Mgr. Š.a, jak již uvedeno, nepochybn dvou autorit v této oblasti. Z tohoto pohledu pak je nadbytečné (aby tak m l v tší váhu názor „B“) toto rekapitulovat v rámci samostatného odborného vyjád ení znaleckého ústavu „ASB“. Je pon kud s podivem, že tak renomovaný znalecký ústav se uchýlil k takovéto „rekapitulaci“, aniž by zde projevil sv j vlastní názor. Pokud by se takto choval soud, pak je možno argumentovat tím, že tento vzal v úvahu všechny provedené procesní d kazy a vzhledem k tomu, že n který odpovídá výsledk m provedeného dokazování a p esv dčení soudu, pak je možno rekapitulovat tento odborný názor či odborné stanovisko. Soud I. stupn rovn ž musí akcentovat, že podstata da ového úniku v této trestní v ci nespočívá jen v problematice posouzení obchodování uvnit da ového skladu z pohledu § 13 odst. 1 písm. a) zákona o DPH či z pohledu § 14 zákona o DPH. Policejní orgán v ízení p ípravném zákonným a procesním zp sobem postupoval p i p ibrání znalce za účelem vyhotovení znaleckého posudku. V této trestní v ci znalecký ústav, s.r.o. BDO Appraisal Services vyhotovil znalecký posudek č. 13-06-2011/108 ze dne 13.6.2011 za období 1.11.2009 až 31.3.2010, (svazek č. 1), znalecký posudek č. 22-07-2011/132 ze dne 22.7.2011 za období 1.4.2009 až 31.10.2009 (svazek č. 2), znalecký posudek č. 27-07-2011/133 ze dne 27.7.2011 za období 1.4.2009 až 31.3.2010 (svazek č. 3). Jednatelkou znaleckého ústavu je JUDr. Ing. T., za znalecký ústav byl prvn jmenovaný znalecký posudek – svazek č. 1 vyhotoven znalci Ing. Šimkem a Ing. Pišou, druhý v po adí – svazek č. 2 byl vyhotoven znalci JUDr. Ing. Trezziovou a Ing. Šimkem, t etí znalecký posudek – svazek č. 3 byl vyhotoven znalci JUDr. Ing. Trezziovou a Ing. Šimkem. V této trestní v ci již bylo poukazováno na záv ry odborného vyjád ení znaleckého ústavu Ostravská znalecká, a.s. (č.l. 11230 a dál). Práv zmín né odborné vyjád ení (str. 236 a dál od vodn ní tohoto rozsudku) se cílen vyjad ovalo ke znaleckým posudk m „BDO“ z pohledu použitých materiál , resp. doklad , zda tyto byly relevantní pro jejich záv ry, zda dodrželi správnou metodiku a taktéž se toto odborné vyjád ení m lo vyjád it k záv r m znaleckých posudk . V rámci stručné rekapitulace je možno akcentovat, že renomovaný znalecký ústav (alespo tak je na

pokračování

248

sp.zn. 30T 7/2011

n j v jiných souvislostech obhajobou odkazováno) konstatoval, že na základ provedených analýz zpracovatelé znaleckých posudk „BDO“ použili relevantní doklady pro záv ry, které jsou v posudcích uvedené. Výhrada spočívala toliko v tom, že k dalším (blíže nespecifikovaným) dostupným informacím či údaj m v souladu s opat ením zadavatele nep ihlíželi. Rovn ž byla akceptována správn použitá metodika a logická provázanost v souvislosti se zodpov zením striktn zadaných otázek. Aniž by soud znovu dále „opisoval“ tyto záv ry, je možno učinit stanovisko, že Ostravská znalecká, a.s., zcela zásadní, závažné výhrady nem la. V pr b hu p ípravného ízení, jakož i dokazování v rámci hlavního líčení obžalovaní prost ednictvím svých obhájc vznesli adu výhrad, námitek a argument , dle kterých znalci „BDO“ byli zadanými otázkami policejního orgánu výrazn omezeni ve své odborné činnosti, nebo v podstat orgán činný v p ípravném ízení jim prezentoval ve dvou variantách své možné hodnocení d kazní situace a p edem presumoval záv r, že ke zkrácení dan da ovým subjektem „Barella“ (varianta „A“) nebo da ovým subjektem „PetroJet“ (varianta B) došlo. Soud I. stupn op tovn a opakovan odkazuje na ustanovení § 107 odst. 1 v ta druhá tr. ., dle kterého …. znalci nep ísluší provád t hodnocení d kaz a ešit právní otázky. Je pravdou, že soud určitým zp sobem s ohledem na speciální da ovou a celní problematiku modifikoval ve prosp ch znalc toto stanovisko, avšak nutno respektovat zásadní význam tohoto ustanovení. Nebylo a není nijak zpochyb ováno dle názoru soudu, že úkolem znalc bylo pouze na základ p íslušných (dohledatelných a p ezkoumatelných) doklad výši zkrácení spočítat. Kdo jiný než orgány činné v trestním ízení (dle jeho stádia) by mohly provád t hodnocení d kazní situace včetn posouzení, zda ke zkrácení dan došlo či nikoliv. Je nesporné, že takovýto postup musí aplikovat policejní orgán, státní zástupce a samoz ejm v K. fázi nalézací soud. Je nep ípustné jak s ohledem na ustanovení § 107 odst. 1 v ta druhá tr. ., tak i s ohledem na ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., aby znalci d kazy hodnotili sami a rozhodovali, zda došlo či nikoliv k n jakému da ovému úniku. Je b žnou praxí, že v trestních v cech s da ovou problematikou se mnohdy ani p íslušný znalec k vyčíslení výše zkrácení dan nep ibírá, nebo se vychází z vyjád ení správce dan . Naproti tomu, jak již bylo uvedeno, da ové ízení m že probíhat nezávisle na ízení trestním, výše škody objektivizovaná v rámci obou ízení nemusí být shodná a totožná. I v této trestní v ci policejní orgán nejd íve výši zkrácení dan vyčíslil sám (k čemuž soud nep ihlížel, nejednalo se o procesní úkon), ovšem posléze s ohledem na složitost a provázanost jednotlivých obchodních operací, jakož i s ohledem na námitky obhajoby, jež p vodní vyčíslení zpochyb ovala, došlo práv k p ibrání znaleckého ústavu „BDO“. Zmín ný znalecký ústav nesporn m l dostatečný prostor k využití odborných znalostí z odv tví účetnictví, k provedení vlastních analýz tak, aby byly zodpov zeny otázky zadavatele bez d vodných, rozumných pochybností. Pokud „znalci“ argumentují mj. tím, že bez komplexní analýzy smluvních vztah a zohledn ní specifik každého konkrétního p ípadu a posouzení právních vztah nelze jednoznačn určit, zda v bec, kým a jakým protiprávním postupem a v jaké výši byla DPH krácena, pak je to toliko obecná argumentace a úvaha, na kterou je možno reagovat toliko jediným zp sobem, a to tím, že analýzy smluvních vztah , posouzení vztah právních, hodnocení provedeného dokazování je jen a pouze na orgánech činných v trestním ízení, nikoliv na znalcích. Aniž by bylo p edjímáno samotné meritorní rozhodnutí, jak orgány činné v p ípravném ízení, tak i nalézací soud jsou povinni pr b žn hodnotit dokazování zejména z toho pohledu, jaké procesní úkony je nutno provést za účelem zjišt ní skutkového d je, o kterém nejsou d vodné

pokračování

249

sp.zn. 30T 7/2011

pochybnosti. P ed soudem je soud povinen zvažovat, zda návrhy na dopln ní dokazování mohou p isp t k objektivizaci pr b hu skutkového d je či nikoliv, resp. zda tyto jsou nadbytečné, zda tyto nejsou zám rem odvést pozornost jinde apod. Policejní orgán v p ípravném ízení včetn státního zástupce má svou p edstavu o pr b hu skutkového d je, jež vychází ze zajišt ných procesních d kaz . Práv s ohledem na znalost v ci je pak postupováno i ve smyslu p ibírání znalc , pokud je to nutné, a kladení p íslušných otázek. Pokud orgán činný v p ípravném ízení pot ebuje objektivizovat určitou konkrétní skutečnost a v tomto smyslu znalc m položí zcela jasné obhajobou používané „striktní“ otázky, pak na tomto postupu není nic nelegálního či iracionálního. Jak již bylo opakovan uvedeno, je vyloučeno, aby znalci rozhodovali o vin pachatel . Znalecký posudek je jeden z mnoha d kaz , který je nutno ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . hodnotit, a pokud policejní orgán pracuje s n kolika verzemi a za účelem objektivizace n které dosp l k záv ru, že je nutno vyhotovit znalecký posudek a v tomto sm ru postupuje a pokládá otázky, pak dle názoru soudu op tovn nekoná v rozporu s právními p edpisy. V této trestní v ci zpracoval znalecký ústav „BDO“ dv varianty pro možné hodnocení d kazního stavu, a to v tomto p ípad označená jako varianta „A“ (vyčíslení zkrácené dan společnosti „Barella“) a varianta „B“ (vyčíslení zkrácené dan společnosti „PetroJet“). Vzhledem k tomu, že výsledky činnosti policejního orgánu v ízení p ípravném po následném vyhodnocení procesních d kaz sm ovaly k variant „B“, došlo v tomto sm ru i k up esn ní popisu pr b hu skutkového d je (čímž se soud zabýval a dosp l k záv ru, že byla zachována totožnost skutku), kdy posléze v pr b hu dokazování p ed nalézacím soudem již byla v nována zásadní pozornost z pohledu znaleckého posudku „BDO“ a popisu pr b hu skutkového d je variant označené „B“. S ohledem na shodné stanovisko stran byla zprocesn na i část znaleckého posudku ve vztahu k variant „A“, avšak toto v podstat pouze z formálního hlediska. V rámci dokazování u hlavního líčení byli vyslechnuti i zpracovatelé Ing. Š. a JUDr. Ing. T. A již z písemných záv r znaleckého posudku či z vystoupení znalc je dle názoru soudu zcela z ejmé, jakým zp sobem tito postupovali, jakým zp sobem provád li „spárování“ konkrétních doklad , jaké identifikační znaky využívali, aby nap . z faktur p ijatých společností „PetroJet“ v režimu volného da ového ob hu od společností „BIO Petrol, MORAVSKÉ RAFINERIE a dalších“ a návazných doklad mohli dovodit, zejména porovnáním s p íslušnými „DNL“ společnosti ČEPRO, a.s., že se jedná jak o druhov shodné zboží, tak i z pohledu množství, jež m lo být vyskladn no „pro klienta společnost Barella“. Žádným postupem orgánu činného v trestním ízení nebylo p edjímáno, jaký bude výsledek znaleckého posudku, k jakému vyčíslení znalci dojdou, zda tedy v bec a pokud ano, o jakou částku se bude jednat, zda tato vyčíslená da ová povinnost dle zadaného úkolu bude vyšší či nižší, než skutečn p iznaná a odvedená da da ovým subjektem „PetroJet“ p íslušnému správci dan . V této trestní v ci nalézací soud již jednou poukazoval na dopis obžalovaného Radomíra V. ze dne 21.11.2011, adresovaný státnímu zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka Ostrava, JUDr. Kaldovi, který se nachází ve spise na č.l. 12859 a dál. První pasáž tohoto dopisu se vztahovala i k „části posudku BDO“. Obžalovaný informoval státního zástupce, že …. jistá osoba se namáhala cestovat pendolinem z Prahy do Ostravy, aby mu nabídla k prodeji všechny stránky posudku „BDO“ zhotoveného na základ opat ení policejního orgánu z 20.5.2011. Jednalo se o „všechny stránky“, které nechal policejní orgán vyhodit, protože stranily obvin ným, jejich skoro 30 plus úpravy textu. Jelikož je to velká kvalita a vysoká cena, p esto jej to zlákalo a koupil to. Jmenovaný dále konstatuje, že u soudu to bude vynikající

pokračování

250

sp.zn. 30T 7/2011

vsuvka a pointa, kdy falšovat posudek je nezákonné, ale v jeho p ípad to nevadí, pln to chápe…… V pr b hu dokazování u hlavního líčení skutečn došlo k situaci, kdy soud musel ešit, zda znalecký posudek „BDO“, se kterým soud disponuje, je kompletní, event. nikoliv a z jakého d vodu. Poté, co bylo zjišt no, že znalecký posudek pod po .č. 27-07-2011/133 ze dne 27.7.2011 (svazek č. 3) není kompletní, p ítomný státní zástupce p edložil část znaleckého posudku počínaje str. 94, konče str. 109, nese označení 3.3 - další skutečnosti, s od vodn ním, že rozhodn se nejedná o úmysln zatajenou část d kazního materiálu, jež má vyznívat p ízniv ve prosp ch obhajoby. Tato část znaleckého posudku byla na žádost policejního orgánu vy azena jen a pouze proto, že znalec ve vymezeném znaleckém úkolu „další skutečnosti“ ešil podrobn právní otázky v souvislosti s fungováním da ového skladu ČEPRO, a.s. Nalézací soud, aby mohl rozhodnout o charakteru této části znaleckého posudku „BDO“ (str. 94 – 109), jej nejd íve v rámci dokazování zprocesnil a posléze dosp l k záv ru, že postup policejního orgánu byl zcela procesní a správný. Nalézací soud dále konstatuje, že po zprocesn ní vyloučené části znaleckého posudku „BDO“, svazek 3, str. 94 – 109, neobsahuje nic nového, jsou zde právní úvahy, které v nejr zn jších podobách na základ jiných provedených d kaz p ed nalézacím soudem zazn ly. V p edchozích pasážích nalézací soud adu t chto skutečností ešil, zaujal k nim stanovisko, na což je možno pln odkázat. Za zásadní pak soud považuje argumentaci znalc , dle které tito žádným zp sobem nezpochyb ují K. záv ry svého znaleckého posudku, za t mito si stojí, jak potvrdili i v rámci osobního výslechu p ed nalézacím soudem. V souvislosti se znaleckým posudkem „BDO“ byly rovn ž uplatn né námitky, že poté, co znalci upozornili zadavatele na možné komplikace, bylo z podn tu zadavatele vyvoláno jednání mezi „zadavatelem, zpracovatelem a dalšími osobami“. K této problematice se vyjad oval rovn ž i sv dek Mgr. T., který se této sch zky účastnil. K zmín nému setkání se vyjád ili i zpracovatelé znaleckého posudku, na což soud v detailech odkazuje. Po vyhodnocení všech rozhodných skutečností v souvislosti s touto sch zkou je možno konstatovat, že tato rozhodn nem la vliv na záv ry znaleckého posudku, což je podstatné a zásadní. Otázka vhodnosti takovéto sch zky je diskutabilní, i když i pochopitelná. Jak již bylo opakovan odkazováno na výpov znalkyn Prof. Hótové, tato sama uvedla, že se zúčastnila konzultace či jednání s obžalovaným Radomírem V., a taktéž i se zadavatelem následného znaleckého posudku nebo si pot ebovala ujasnit, zda v bec budou schopni znalecký posudek vyhotovit, pot ebovala si ujasnit, „jak to vlastn v da ovém skladu probíhalo“, jakož i další v ci. Pokud policejní orgán v pr b hu p ípravného ízení pot eboval zjistit stanoviska či názory na n kterou problematiku, postupoval pak tak, jak postupoval. Vzhledem k tomu, že nalézací soud dosp l k záv ru, že to byla práv společnost „PetroJet“, která v K. fázi zp sobila zkrácením da ových povinností na DPH českému státu škodu ve výši nejmén 564.799.377,- Kč, je nutno blíže rozvést, jakým zp sobem byla tato škoda objektivizována a jak k ní nalézací soud za pomocí znaleckého posudku „BDO“ dosp l. V plném rozsahu je možno odkázat na záv ry znaleckého posudku „BDO“ vztahující se k objektivizaci zkrácené dan společnosti „PetroJet“. Da z p idané hodnoty na vstupu

pokračování

251

sp.zn. 30T 7/2011

Zjišt ní výchozího základu dan z p ijatých zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ bylo objektivizováno z da ových p iznání k dani z p idané hodnoty této společnosti za jednotlivá zda ovací období, jakož i účetnictví společnosti (svazek č. 1, č.l. 47 – 48, svazek č. 2, č.l. 55 – 56). Zmín ný základ dan byl v rozhodném období objektivizován na částku 9.385.196.884,- Kč. Znalcem zjišt ná výchozí DPH na vstupu společnosti „PetroJet“ za posuzované období duben 2009 – b ezen 2010 činila 1.807.359.521,- Kč. Znalci vycházeli z p iznání k dani z p idané hodnoty společnosti „PetroJet“ za zda ovací období, účetnictví společnosti „PetroJet“ (str. 48 – 49, svazek č. 1, str. 57, svazek č. 2). Snížení dan z p idané hodnoty na vstupu (nárok na odpočet) Zde bylo postupováno tak, že znalci snížili na stran p ijatých zdanitelných pln ní nárok na odpočet společnosti „PetroJet“ v souvislosti s deklarovaným nákupem minerálních olej v režimu volného da ového ob hu od dodavatel společností FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., UNICORN CS RATE, CZ – ADEA organizační složka (jednalo se o simulovaný neplatný úkon). Znalci vycházeli z p edložených p ijatých faktur, účetnictví společnosti „PetroJet“. Nalézací soud odkazuje na jednotlivé p ehledné tabulky, v rámci kterých jsou zadokumentované p ijaté faktury. Z tohoto pohledu jsou údaje p ezkoumatelné. Úhrn p ijatých zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ za rozhodné období bude snížen o částku 5.194.472.381,15 Kč a úhrn dan na vstupu o částku 998.774.639,72 Kč. Protože tyto částky p ísluší k hodnotám dodávek minerálních olej společnosti FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., UNICORN CS RATE, s.r.o., a CZ – ADEA organizační složka. Všechna znalcem zjišt ná a vyčíslená p ijatá zdanitelná pln ní společnosti „PetroJet“ od zmín ných společností se vztahují k nákupu minerálních olej , které byly dle dodacích nákladních list uvedeny do volného da ového ob hu pro jejich vlastníka společnost „Barella“ z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. K tomuto záv ru dosp li znalci na základ p íslušné analýzy, jež je popsána ve znaleckém posudku (svazek č. 1, č.l. 57 – 58, 68 – 74). V detailech nalézací soud na tyto analýzy odkazuje. V rámci rekapitulace je však možno uvést, že množství nafty a benzínu prodané identifikovanými fakturami vydanými společností „PetroJet“ bylo na základ dodacích nákladních list vyskladn no z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., pro vlastníka zboží společnost „Barella“ a množství nafty a benzínu nakoupené a v účetnictví společnosti „PetroJet“ naskladn né od společností FUEL POOL Ltd., MORAVSKÉ RAFINERIE, a.s., BIO Petrol, a.s., UNICORN CS RATE, s.r.o., a CZ – ADEA organizační složka v pr b hu zkoumaného období bylo totožné s množstvím minerálních olej , které společnost „PetroJet“ dle její elektronické účetní evidence prodala p íslušným odb ratel m identifikovanými fakturami vydanými. Na základ tohoto postupu lze dovodit, že množství nafty a benzínu nakoupené společností „PetroJet“ od zmi ovaných společností je rovn ž totožné s t mi minerálními oleji, které byly dle dodacích nákladních list uvedené do volného da ového ob hu pro vlastníka zboží společnost „Barella“ z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. (č.l. 57 – 58, svazek č. 1, 68 – 74, svazek č. 2).

pokračování

252

sp.zn. 30T 7/2011

Zvýšení dan z p idané hodnoty na vstupu (nárok na odpočet) Dle pokynu znalci zvýšili na stran p ijatých zdanitelných pln ní nárok na odpočet společnosti „PetroJet“ v souvislosti s deklarovanými nákupy minerálních olej v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., které ve svém účetnictví vedla společnost „EUROJET“, p itom se jednalo o minerální oleje, které byly následn v da ovém skladu p evedené z klientského účtu společnosti „EUROJET“ na společnost „Barella“. Znalcem zjišt ný úhrn základu dan z p ijatých zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ za posuzované období bude zvýšeno o částku 77.605.000,- Kč a úhrn dan na vstupu o částku 14.744.950,- Kč, pon vadž tyto částky p ísluší k nákup m minerálních olej společnosti „EUROJET“, které byly následn v da ovém skladu dle klientských list a soubor MS Excel, označeném „pohyby na sklad Barella – p íjem v DS“, p evedeny na klientský účet společnosti „Barella“. Bližší postup znalc včetn použitých materiál je zadokumentován v posudku na č.l. 57 – 60, svazek č. 1, na což v detailech nalézací soud odkazuje. Zvýšení dan z p idané hodnoty na vstupu (nárok na odpočet) Znalc m bylo uloženo zvýšit na stran p ijatých zdanitelných pln ní nárok na odpočet společnosti „PetroJet“ v souvislosti s deklarovanými nákupy minerálních olej v da ovém skladu společnosti ČEPRO, a.s., které ve svém účetnictví vedla společnost ČEPRO, a.s., v či odb rateli „Barella“, p ičemž se jednalo o minerální oleje, které byly následn v da ovém skladu p evedeny společností ČEPRO, a.s., na klientský účet společnosti „Barella“. Znalcem zjišt ný úhrn p ijatých zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ za posuzované období po zohledn ní stornofaktur společnosti ČEPRO, a.s., bude zvýšen o částku 1.148.483.413,84 Kč a úhrm dan na vstupu o částku 218.211.848,63 Kč, pon vadž tyto částky p ísluší k nákupu minerálních olej společnosti „Barella“ od společnosti ČEPRO, a.s., které byly následn v da ovém skladu p evedené na klientský účet společnosti „Barella“ (č.l. 61 – 62, svazek č. 2). Da z p idané hodnoty na výstupu Zjišt ní výchozího základu z uskutečn ných zdanitelných pln ní Znalcem zjišt ný výchozí základ z uskutečn ných zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ v rozhodném období činil 9.432.401.434,- Kč, p ičemž bylo vycházeno z p iznáni k dani z p idané hodnoty společnosti „PetroJet“, jakož i z účetnictví této společnosti (č.l. 59, svazek č. 1, č.l. 74 – 75, svazek č. 2). Zjišt ní výchozí dan z p idané hodnoty na výstupu Znalcem zjišt ná výchozí DPH na výstupu společnosti „PetroJet“ za posuzované období činila 1.816.397.753 Kč, kdy bylo vycházeno z p iznání k dani z p idané hodnoty společnosti „PetroJet“ za zda ovací období, jakož i z účetnictví společnosti (č.l. 59 – 60, svazek č. 1, č.l. 75 – 76, svazek č. 2). Snížení dan z p idané hodnoty na výstupu (da ové povinnosti)

pokračování

253

sp.zn. 30T 7/2011

Znalci snížili na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní da ovou povinnost společnosti „PetroJet“ (DPH na výstupu) v souvislosti s deklarovaným prodejem minerálních olej v da ovém skladu odb rateli společnosti PATERSONE OIL, s.r.o., nebo se jednalo o úkon simulovaný, neplatný. Znalcem zjišt ný úhrn uskutečn ných zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ za posuzované období bude snížen o částku 3.375.123.925,50 Kč a úhrn dan na výstupu o částku 652.917.290,88 Kč. Množství nafty a benzínu za posuzované období, jež bylo p edm tem fakturace společnosti „PetroJetu“ na společnost PATERSONE OIL, s.r.o., odpovídá množství nafty a benzínu, které společnost „Barella“ dle jejich výpis z klientských účt vyhotovených společností ČEPRO, a.s., naskladnila (č.l. 60 – 63, svazek č. 1, č.l. 76 – 84, svazek č. 2). Zvýšení dan z p idané hodnoty na výstupu (da ové povinnosti) Znalci zvýšili na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní da ovou povinnosti společnosti „PetroJet“ o p ípady prodeje minerálních olej , jejichž prodej ve svém účetnictví deklarovala společnost „EUROJET“ pro její odb ratele společnosti TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., nebo se jednalo o minerální oleje, které byly uvedené do volného da ového ob hu pro vlastníka zboží společnost „Barella“ z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Dle názoru soudu se jednalo o úkon simulovaný, který byl ve skutečnosti realizován a ízen společností „PetroJet“ (zboží, jehož prodej deklarovala společnost „EUROJET“ je částí zboží, jehož prodej společnosti „PATERSONE“ simulovan deklarovala společnost „PetroJet“). Znalcem objektivizovaný úhrn uskutečn ných zdanitelných pln ní společnosti „PetroJet“ za posuzované období bude zvýšen o částku 2.340.839.588,12 Kč a úhrn dan na výstupu o částku 451.898.826,24 Kč, protože tyto částky odpovídají hodnotám dodávek minerálních olej společnosti „EUROJET“ společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., a FRABA – DIESEL, s.r.o. (č.l. 63 – 70, svazek č. 1, č.l. 84 – 89, svazek č. 2). Soud I. stupn akcentuje v rámci tohoto znaleckého posudku analýzy srovnání množství minerálních olej , díky které je možno podpo it názor a záv r soudu o simulovaných fiktivních úkonech. Je vyloučeno, aby zjišt ní v rámci tohoto posudku, vyplývající z p íslušných analýz, odpovídaly b žným obchodním p ípad m. Zmín ná analýza spočívala ve srovnání množství minerálních olej prodaných společností „EUROJET“ společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., a množství minerálních olej uvedených do volného da ového ob hu pro vlastníka zboží společnost „Barella“ z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., a to za rozhodné období na základ údaj o množství minerálních olej obsažených: - na fakturách vystavených společností „EUROJET“ (včetn dodacích list ) - z materiál zajišt ných p i domovních prohlídkách, jež byly označené „tabulky – Barella“ za období listopad 2009 – b ezen 2010, včetn účetních sestav označených skladová evidence; p ehled nerealizovaných doklad - z dodacích nákladních list vystavených společností ČEPRO, a.s. Pokud znalci konstatovali, že minerální oleje byly uvád né do volného da ového ob hu pro vlastníka zboží společnost „Barella“, pak provedeným dokazováním bylo prokázáno, a bylo na to opakovan poukazováno, že vlastníkem minerálních olej nebyla společnost „Barella“, tato byla toliko uvád na na „DNL“ jako

pokračování

254

sp.zn. 30T 7/2011

vlastník. Dle názoru soudu s ohledem na provedené dokazování vlastníkem minerálních olej uvád ných do volného da ového ob hu byla společnost „PetroJet“. Posledn jmenovaná společnost ke všem ztotožn ným minerálním olej m, kde vystupovala jako dodavatel do volného da ového ob hu, se chovala jako vlastník, a to i ke zboží, jež bylo na klientském účtu společnosti „Barella“, nikoliv z klientských účt společností „PetroJet“ či „EUROJET“. Práv i k tomuto zboží se „PetroJet“ choval „tak jak se choval“, resp. prodal jej do volného da ového ob hu. Ze zmín né analýzy je dále konstatováno, že znalci p i adili k fakturám vystaveným společností „EUROJET“ (v režimu volného da ového ob hu) „DNL“ vystavené společností ČEPRO, a.s. (pro vlastníka zboží „Barella“), p ičemž párovacím znakem bylo datum, množství minerálních olej a konkrétní minerální oleje (nafta a benzín). Tímto postupem došlo k p i azení každé položce uvedené na p íslušné faktu e vystavené společností „EUROJET“ číslo „DNL“ vystaveného společností ČEPRO, a.s., pro vlastníka zboží společnost „Barella“. Znalci uvádí, že s nejvyšší pravd podobností dle názoru soudu zcela jist na základ zvolených kritérií je možno konstatovat, že minerální oleje prodané společnosti „EUROJET“ byly vyskladn né z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., pro vlastníka zboží společnost „Barella“. Analýzou ve znaleckém posudku uvedených podklad a naparováním jednotlivých položek minerálních olej uvedených na „DNL“, vystavených společností ČEPRO, a.s., na fakturách (včetn dodacích list k t mto fakturám) vystavených společností „EUROJET“ společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o., FRABA – DIESEL, s.r.o., ve skladové evidenci společnosti „EUROJET“ znalec zjistil, že se jedná o stejné množství. Množství nafty a benzínu prodané a vyskladn né společností „EUROJET“ společnostem TRANSCARGO, s.r.o., Treluh Oil, s.r.o. a FRABA – DIESEL, s.r.o., v pr b hu rozhodného období je shodné s množstvím, které bylo dle „DNL“ uvedeno do volného da ového ob hu pro vlastníka zboží společnost „Barella“ z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s. Znalcem zjišt ní a objektivizovaná da ová povinnost včetn výše zkrácené dan z p idané hodnoty dle zadání byla zjišt na z údaj , jež se nachází ve znaleckém posudku na č.l. 71 a dál - svazek 1, č.l. 90 a dál - svazek 2). Z t chto údaj bylo zjišt no, že společnost „PetroJet“ p iznala da ovou povinnost v rozhodném období ve výši 9.038.232,- Kč, když da ová povinnost podle fakticky uskutečn ných zdanitelných pln ní činila částku 564.799.377,- Kč. Vzhledem k tomu, že obžalovaný Roman Z. se po celou dobu na páchání trestné činnosti nepodílel, je spoluodpov dný za zp sobení škody ve výši nejmén 471.535.716,Kč. Nalézací soud s ohledem na obsáhlost trestního spisu včetn p íloh dosp l k záv ru, že by bylo vhodné p ed právním posouzením skutku učinit určitou stručnou rekapitulaci ve vztahu k jednotlivým obžalovaným, jejich aktivitám a s tím spojené i subjektivní stránky k páchání da ového podvodu. Jmenovaní byli stíháni obžalobou mj. proto, že se vytýkaného protiprávního jednání m li dopustit jako „organizovaná zločinecká skupina“. Po vyhodnocení provedeného dokazování dosp l soud I. stupn k záv ru, že jsou napln ny znaky tohoto institutu, což mj. bude vyplývat i z níže uvedené rekapitulace. Podle § 129 tr. zákoníku organizovaná zločinecká skupina je společenstvím více osob s vnit ní organizační strukturou, s rozd lením funkcí

pokračování

255

sp.zn. 30T 7/2011

a d lbou činností, která je zam ena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Obžalovaní Roman Z. a Evžen U. zaujímali ve zmín né skupin postavení osob na nejnižším stupni, byli určeni jako p ímí výkonní pracovníci a zástupci společnosti „Barella“. Obžalovaný U. jako jednatel společnosti a obžalovaný Z. nastupuje do skupiny pozd ji od 15.6.2009, p ičemž označení jeho funkce bylo asistent editele. Posledn jmenovaný vykonával úzce p id lené a specifikované úkoly a byl podle své výpov di tímto pov ován zejména obžalovaným Š. Tito dva obžalovaní byli podle výsledk vyšet ování vytipováni a určeni ídícími osobami k vykonávání pot ebných činností za společnost „Barella“. Prost ednictvím uvedeného subjektu m lo být krácení dan realizováno, když je velmi pravd podobné, že „Barella“ v et zci plynule nahradila jiný subjekt na konci et zce společností a dalším vedeným trestním ízením je možno dokladovat, že po skončení p sobení společnosti „Barella“ nastupuje do et zce další podnikatelský subjekt. S ohledem na shora uvedené vyplývá, že se jednalo o značn promyšlenou a sofistikovanou trestnou činnost s tím, že v popisu skutku je postižena jen část tohoto jednání, kdy obdobné jednání ve vztahu k žalované trestné činnosti p edcházelo i následovalo. Obžalovaní byli určeni k jednání ve vztahu k zástupc m společnosti ČEPRO, a.s., a taktéž k jednání se správcem dan , Finančním ú adem Ostrava III. Vykonávali nezbytné úkony za da ový subjekt „Barella“ a osobn pak oba čelili potížím a nejasnostem, které nutn v krátké dob nastaly v souvislosti s tím, že společnost „Barella“ byla určena jako subjekt, prost ednictvím kterého jiný da ový subjekt v et zci krátil da ové povinnosti. S ohledem na zp sob páchání trestné činnosti bylo z ejmé, že takové jednání nem že z stat delší dobu bez d sledk a zásah ze strany da ového skladu a zejména ze strany správce dan proti poslednímu článku v tomto et zci. Úloha t chto dvou obžalovaných byla toliko dočasná a pachatelé ve vyšší hierarchii této skupiny p edb žn spekulovali, že „Barellu“ v p ípad pot eby nahradí v et zci subjektem jiným. Svým zp sobem bylo počítáno též s tím, že tito dva obžalovaní mohou čelit i trestnímu ízení, p ípadn trestnímu stíhání, bylo nepravd podobné, že takto nedojde k odhalení a trestnímu postihu jiných osob, výše v hierarchii skupiny postavených. Je z ejmé, že tito dva obžalovaní ani všechny osoby ve skupin osobn neznali a nebyli ani obeznámeni v celém rozsahu s p esným zp sobem, jakým ke krácení daní dochází. Obžalovaný Roman Z. se ke svému úkolu ve skupin doznal, opakovan vypovídal i p ed soudem a jeho výpov je usv dčující zejména ve vztahu k obžalovanému Tomáši Š., ale ve všech souvislostech také ve vztahu ke všem dalším spoluobžalovaným. Obžalovaný Radomír V. se k Z. vyjád il, že jej v bec nezná a neví, o čem by se s takovým člov kem m l v bec bavit. Lze docela v it, že tito dva fyzicky se vid li až zde u soudu. Obsah výpov di obžalovaného Z. známe, není t eba p ipomínat podrobnosti, jmenovaný má již od p ípravného ízení p id len statut spolupracujícího obvin ného. Obhajobou byla a je zpochyb ována v rohodnost jeho výpov di z p ípravného ízení, zejména k jeho trestní minulosti, vzhledem k poznámkám, do kterých nahlížel v pr b hu výslech a též vzhledem k okolnosti, že byla technickým nedopat ením policejního orgánu p emazána videonahrávka výslechu obvin ného, provád ného p ímo státním zástupcem. Z písemné výpov di obžalovaného z p ípravného ízení je z ejmé, že tomuto úkonu byl p ítomen nejen státní zástupce, který sám úkon provád l, ale též celá ada obhájc obžalovaných. Videonahrávka není nutnou součástí výpov di obvin ného,

pokračování

256

sp.zn. 30T 7/2011

by se v p íslušném protokolu uvádí, že byla o úkonu po ízena a bude jeho součástí. P íslušný ú ední záznam policejního orgánu ve spise pak vysv tluje d vody shora uvedené, proč součástí výpov di obvin ného nakonec není. Obžalovaný Z. poté svou výpov p ed soudem v základních bodech potvrdil, poznámky ze kterých čerpal p edložil soudu a tyto jsou také součástí trestního spisu. Ani z jeho trestní minulosti nelze bez dalších poznatk vyvozovat, že vypovídal nepravdiv . Naopak skutečnosti, které uvádí, se shodují se skutečnostmi, zjišt nými d kazy jinými. Pokud je namítáno, že obžalovaný Z. vypovídá ve snaze snížit nebo zcela se vyhnout své trestní odpov dnosti a vypovídá podle instrukcí policejního orgánu, lze souhlasit jen částečn . Zákonný institut spolupracujícího obvin ného, který byl tomuto obžalovanému p iznán, skutečn slouží k možnosti obžalovaného, aby za podmínek, v zákon p esn uvedených, dosáhl pro sebe uložení mírn jšího trestu. St ží mohl Z., který sám p ipustil, že se svým p sobením ve společnosti „Barella“ podílel n jakým zp sobem na jednání, které m lo ve svém d sledku vést ke krácení daní, p edpokládat, že se svou výpov dí úpln vyviní. Jeví se tak nelogické, aby z tohoto d vodu sám nebo snad dokonce podle instrukcí policejního orgánu, zám rn vypovídal nepravdu a lživ obvi oval osoby jiné. Policejní orgán by jist uvítal ješt podrobn jší výpov obžalovaného, která by do všech detail rozkryla činnost celé skupiny a mechanismus páchání trestné činnosti. Takové skutečnosti však obžalovaný Z. zjevn nezná, takže jeho výpov je taková jaká je. Jeho trestní odpov dnost je nepochybná v rozsahu prokázané účasti v rámci společnosti Barella. Je prokázána subjektivní stránka a zavin ní ve form úmyslu p ímého, protože m l prost ednictvím zejména obžalovaného Š. dostatek informací a podklad a též vzhledem ke svým osobním informacím musel v d t, že svým podílem p ispívá ke krácení daní a toto i cht l, když byl finančn motivován odm nami op t ze strany obžalovaného Š. Obžalovaný Evžen U. se p ímo nedoznal k v domému páchání trestné činnosti. Jeho zapojení do trestné činnosti je taktéž prost ednictvím společnosti „Barella“, ale pon kud výrazn jší a aktivn jší než obžalovaného Z. Byl to p ece tento obžalovaný, který se stal jednatelem společnosti, provád l nutné úkony a úkoly jako její jednatel. Vyhýbal se jednání se správcem dan , dával obžalovanému Z. jako jednatel pokyny, aby byly p ed správcem dan zatajeny požadované da ové doklady. Podílel se aktivn na snahách p evést jednatelství ve firm na vietnamského státního p íslušníka, aby ztížil finančnímu ú adu šet ení a sám se vyhnul odpov dnosti za jednání da ového subjektu. Je usv dčován nejen výpov dí spoluobžalovaného Z., ale taktéž podepsanými listinami za společnost „Barella“ a výpov dí sv dk , kte í pom rn do podrobností popisují jeho jednání v da ovém skladu ČEPRO, kde byly projednávány okolnosti ohledn zm ny jednatelství, které nebylo provozovateli da ového skladu oznámeno. Nakonec, pro podez ení z da ového úniku, byla provozovatelem da ového skladu zajišt na pohledávka na dosud nevyskladn né množství vybraných výrobk a byl vydán exekuční p íkaz. Dalšími usv dčujícími výpov dmi jsou výpov di sv dk , zástupc Finančního ú adu Ostrava III. Tito popsali jednání se správcem dan , resp. vyhýbání se tomuto jednání a nep edložení požadovaných doklad . Je usv dčován listinnými materiály, zejména výsledky da ového ízení ve vztahu k da ovému subjektu „Barella“. Lze nepochybn na základ výsledk dokazování vyvodit trestní odpov dnost za uvedený zvláš závažný zločin také po stránce subjektivní, kdy soud spat uje s ohledem na zp sob provedení, resp. aktivity jmenovaného zavin ní ve form úmyslu nep ímého.

pokračování

257

sp.zn. 30T 7/2011

Obžalovaní Dušan G. a Jan H. byli podle výsledku dokazování již ve vyšším postavení ve skupin pachatel , by nelze vyvodit p ímo nad azenost a udílení pokyn p edchozím dv ma obžalovaným (U., Z.), spíše jen pot ebnou vým nu informací. Podle všech zjišt ní jsou to již dlouhodob jší známí obžalovaného Radomíra V., a to p edevším obžalovaný Dušan G., který se d íve s obžalovaným Radomírem V. účastnil i společné podnikatelské činnosti. Tito obžalovaní již m li úzce vymezené, zejména administrativní úkony, a to v souvislosti s vyklad ováním, resp. zadáváním objednávek ve vztahu k vybraným výrobk m ze skladovacího systému společnosti ČEPRO, a.s., ve vztahu ke společnosti „Barella“. Své aktivity realizovali prost ednictvím instalovaného elektronického systému společnosti ČEPRO, a.s., pod označením MARS, který sloužil k p ijímání a zadávání objednávek a pokyn provozovateli da ového skladu k vyskladn ní určitého množství a druhu minerálních olej z klientského účtu, v tomto p ípad klientského účtu společnosti „Barella“. Oba obžalovaní své činnosti vykonávali v kancelá ských prostorách na ulici V. 453/3 v Krom íži. Byli však rovn ž spojeni se společností „PetroJet“ a s obžalovaným Romanem V., když p ijímali objednávky, vy izovali cenové nabídky a další náležitosti s odb rateli PHM již ve volném da ovém ob hu. P i t chto, p evážn e-mailových a telefonických kontaktech, již jednali s v domím obžalovaného Romana V. jako zástupci společnosti „PetroJet“, ačkoliv k tomuto nebyli formáln vybaveni. Oba obžalovaní popírají trestnou činnost, tato jim však byla prokázána v rozsahu popsaném v tomto rozhodnutí. Rozhodujícími d kazy o tom, že znali podstatu páchání trestné činnosti, jsou výpov di sv dk , zástupc odb ratel ve volném da ovém ob hu, kte í potvrdili, že pokud jednali o dodávkách PHM od společnosti „PetroJet“ prost ednictvím da ového skladu ČEPRO, a.s., jednali p ímo se statutárním zástupcem společnosti, obžalovaným Romanem V., se kterým projednávali podstatu obchod , kdy detaily jednotlivých obchodních p ípad , zejména cenové nabídky, p ípadn problémy s propušt ním dodávky či načerpáním minerálních olej do autocisterny byly projednávány práv s obžalovanými G. nebo H.em, kte í jednali za společnost „PetroJet“. S ohledem na shora uvedené tyto vnímali jako oprávn né osoby k jednání za tento podnikatelský subjekt. Dalšími d kazy jsou d kazy listinné povahy a poté zejména výsledky soudem povoleného a provedeného sledování e-mailové korespondence mezi obžalovanými a dodavateli PHM v da ovém skladu, tedy p edevším se zástupci společnosti Slovnaft a poté se zástupci odb ratel PHM ve volném da ovém ob hu. Z t chto d kaz , které nalezneme zejména pod označením akce Tafna 6 a Tafna 8, vyplývá, že tito dva obžalovaní, po obeznámení nap íklad s cenovými nabídkami společnosti Slovnaft, která m la naskladn ny PHM v da ovém skladu ČEPRO, již v bezprost ední časové návaznosti komunikovali o dodávkách a cenách p ímo s odb rateli ve volném da ovém ob hu, kdy n kdy se opravdu jednalo jen o minuty. Bylo jim p itom vzhledem k jejich úkolu pochopiteln známo, že tyto dodávky nejsou po nákupu práv na vyskladn ní od společnosti Slovnaft čin ny p ímo z klientského účtu „PetroJet“, ale prost ednictvím klientského účtu „Barella“. V d li tak, že se má p ed provozovatelem da ového skladu zatajit skutečný majitel práv na vyskladn ní, což umožní společnosti „PetroJet“ další zast ené úkony za účelem krácení daní a výhodu na trhu s touto komoditou. Výhoda v n kterých p ípadech spočívala v možnosti využití širšího cenového rozp tí pro stanovení K. ceny nabízených PHM odb ratel m ve volném da ovém ob hu, než m li dodavatelé jiní. Takto se mohly plynule realizovat dodávky minerálních olej ze strany společnosti „PetroJet“. U t chto dvou obžalovaných osob bylo proto prokázáno, že jejich jednání naplnilo skutkovou

pokračování

258

sp.zn. 30T 7/2011

podstatu p edm tného zvláš závažného zločinu po stránce subjektivní, když trestný čin byl ob ma spáchán úmysln , formou úmyslu p inejmenším nep ímého. Usv dčujícím d kazem proti obžalovanému Tomáši Š. je výpov obžalovaného Romana Z., která již byla hodnocena. Š. páchání trestné činnosti pop el a p i svém vystoupení p ed soudem v podstat p ečetl jednotlivá tvrzení obžaloby ve vztahu ke své osob , vždy se stručným konstatováním, že se ničeho takového nedopustil a nebyl v žádném obchodním spojení s osobami nebo podnikatelskými subjekty, které figurují v této trestní v ci. Pouze uvedl, že jako majitel účetní firmy „TREDSTONE“ po určitou dobu zpracovával účetnictví pro společnost „Barella“, ale ta se týkala spíše mzdové agendy. Vyloučil komunikaci s obžalovaným Z., včetn komunikace prost ednictvím kódovaného telefonu Sagem. Vymezení jeho postavení ve skupin je tak zdánliv nejmén z ejmé. Po vyhodnocení výpov di obžalovaného Z., zejména podle všech souvislostí, které ani sám obžalovaný Z. nemohl znát, však je možno učinit bez jakýchkoliv d vodných pochybností záv r, že tato výpov je ve vztahu k obžalovanému Š. velmi p esv dčivá a v souladu s dalšími provedenými d kazy, na které bylo již v rámci od vodn ní tohoto rozhodnutí poukazováno. Obžalovaný je prezentován jako spojovací článek mezi obžalovanými V. a nejnižším článkem, tedy obžalovanými Z. a U. Na tyto dva m l p enášet pokyny od nad ízených osob, čímž se myslí obžalovaní Radomír a Roman V. Je nutno p ipustit, že d kazy o n jakém „soustavném“ p enášení pokyn od obžalovaných Romana V. a zejména Radomíra V. prost ednictvím obžalovaného Š. na obžalovaného Z., p ípadn obžalovaného U., nebyla prokázána, avšak že s nimi byl v kontaktu v souvislosti s trestnou činností však ano. Zp sob páchání trestné činnost ani takový každodenní zp sob p enášení pokyn a informací nevyžadoval. Jednalo se totiž již o zavedený zp sob, kde každá z osob m la sv j stanovený úkol a v tšina výkon pot ebných činností byla soust ed na do objektu na V. ulici v Krom íži. Pouze v p ípad dílčích problém nebo úkol ve vztahu ke K. článku et zce, tedy ke společnosti „Barella“, byly tyto ešeny za současné komunikace mezi obžalovaným Š. a obžalovanými V. a poté s obžalovaným Z., p ípadn s obžalovaným U., což vyplývá z výpov di obžalovaného Z., který byl Š. pravideln úkolován ohledn vypl ování p ílohy č. 14 skladovací smlouvy společnosti „Barella“, tedy povinného m síčního hlášení ohledn pln ní DPH. Jen ojedin le se zmi oval o osob obžalovaného Romana V., kde m ly probíhat p edevším kontakty e-mailovou poštou a o osob Radomíra V., se kterým m l vést i n jaký telefonní hovor. Obžalovaný Radomír V. byl obžalovaným Š. i zmi ován v souvislosti s účtem společnosti „Barella“, ke kterému byl z ízen elektronický bankovní klíč na osobu Ji í A., prost ednictví kterého m l obžalovaný Radomír V. tento účet ovládat. Po zm n jednatelství m l práv zp sobit problém obžalovaný U. tím, že si tento elektronický bankovní klíč p evedl na sebe a bylo t eba sjednat nápravu a obnovit p ístup k tomuto účtu obžalovanému Radomíru V. D ležitou indicií je rovn ž údaj obžalovaného Z., dle kterého byl obžalovaným Š. vybaven ke komunikaci kódovaným telefonem Sagem, p ičemž posledn jmenovaný se mu zmínil asi o čty ech dalších kusech t chto telefon , které m l opat it práv obžalovaný Radomír V., nebo je spojoval s n jakým atletickým klubem. Výpov obžalovaného Z. je v tomto sm ru potvrzována existencí t chto telefon . Kontakt na obžalovaného Š. je zde konkrétn uložen pod p ezdívkou „ K. Dan“. Pod touto p ezdívkou m l obžalovaný Z. uložen kontakt na obžalovaného Š. rovn ž ve svém „civilním“ mobilu. To se rovn ž shoduje s písemnými poznámkami obžalovaného Z., které mu sloužily jako podklad k podání výpov di v rámci trestního ízení. Protože

pokračování

259

sp.zn. 30T 7/2011

obžalovaný Š. dával obžalovanému Z. p esné tabulky s čísly k vypln ní zmín né p ílohy č. 14, v podstat to, o kolik m l navýšit oficiální ceny ČEPRA, aby bylo dokladováno, že Barella prodávala se ziskem odb ratel m ve volném da ovém ob hu, musel mít obžalovaný Š. p ehled o podstat páchání trestné činnosti. Musely mu být tyto podklady zase n jakými ídícími osobami p edány, což nutn vyžadovalo spojení s obžalovanými V. Výpov obžalovaného Z., ve všech nastín ných souvislostech, nez stává p ece jen d kazem jediným ve vztahu k tomuto obžalovanému. Dalšími podstatnými návaznými d kazy jsou pak výsledky provedených odposlech , které m l soud již v kompletn po ízeném rozsahu k dispozici a byly v dostatečném časovém prostoru k dispozici též stran obhajoby, která se s t mito mohla seznámit. Obhajoba v podstatné části na provedení tohoto d kazu p ehráním hovor netrvala, což pln respektuji. D kaz však nadále z stává a je pln použitelný v kontextu všech dalších provedených d kaz . P episy hovor , které jsou považovány za st žejní, jsou rovn ž ve svazcích 7 a 8 spisového materiálu. Ve vztahu k obžalovanému Š. je nap íklad možno upozornit na hovory z akce Tafna 13, den 7.4.2010, kdy obžalovaný U. hovo í s pracovnicí KB a.s. ohledn účtu, ke kterému má p ístup pan A., kdy je z ejmé, že obžalovaný U., by jednatel společnosti Barella, není ve v ci v bec orientován. Pak ihned volá obžalovanému Š., aby si s nim smluvil sch zku a chce n co nutného probrat. Též nap íklad ve vztahu k e-mailové korespondence lze dosledovat určité zásadní údaje ve vztahu k obžalovanému Š. a jeho spojení s dalšími ídícími obžalovanými. Akce Tafna 10, probíhající e-mailová korespondence ze dne 7.12.2009,15,46 hodin a poté 17,04 hodin, následn ze dne 9.12.2009, kdy lze ze všech souvislostí odvodit e-mailovou komunikaci mezi obžalovaným Š. a obžalovaným Romanem V., který používá emailovou adresu xxx@xxx, také ze dne 16.12.2009, konkrétn ji ješt čas 12,07 hodin, zachycující podle všech souvislostí komunikace mezi obžalovaným Š. a obžalovaným Radomírem V. ve vztahu k provedení platby s využitím elektronického bankovního klíče na osobu Ji ího A. Pokud p ihlédneme dále k nesporn prokázané skutečnosti, že obžalovaný Š. taktéž prost ednictvím své účetní firmy „TREDSTONE“ v rozhodné dob vedl „účetnictví“ společnosti „Barella“ a m l tak p ístup i ke všem pot ebným účetním a da ovým podklad m této společnosti. Zmín né tvrzení je považováno za dostačující v tom smyslu, že provedenými d kazy bylo bez d vodných pochybností prokázáno, že obžalovaný Š. se v dom , formou úmyslu p ímého, zapojil do žalované trestné činnosti, která v souhrnu jednání celé skupiny pachatel naplnila skutkovou podstatu zvláš závažného zločinu zkrácení dan , poplatku a jiné podobné dávky. Obžalovaný Radomír V. a obžalovaný Roman V. s ohledem na vyhodnocení provedeného dokazování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. . jsou to tito dva obžalovaní, kte í byli určujícími prvky v celé skupin pachatel . Celou sofistikovanou trestnou činnost organizovali a centráln ídili, a to zejména z objektu na V. ulici č. 453/3 v Krom íži, kde sídlila firma „PetroJet, EUROJET“, oba tam m li kancelá e a pot ebné počítačové vybavení. Nacházely se zde také kancelá e ady firem p ímo do obchodních operací zapojených. Pracovali tady rodinní p íslušníci obou obžalovaných a další osoby jim osobn a obchodn sp ízn né. Již ze vztahu otec – syn, ale taktéž z ostatních výsledk dokazování je nesporné, že hlavní ídící osobou v celém nastaveném systému je pak obžalovaný Radomír V., což mj. vyplynulo i z jeho aktivního vystupování p ed nalézacím soudem, kdy jmenovaný na jedné stran nem l být do ničeho zapojen, o ničem nem l v d t s výjimkou občasné „porady“, na stran druhé byl tento pln orientován v projednávané problematice.

pokračování

260

sp.zn. 30T 7/2011

Aniž by došlo ve vztahu k osob obžalovaného Romana V. k detailnímu rozboru konkrétních d kaz , jež prokazovaly jeho zapojení do trestné činnosti tak, jak je popsáno v tomto rozhodnutí, je zcela nesporné, že jako jednatel společnosti „EUROJET, PetroJet“ je spojován s velkým množstvím úkon za tyto společnosti, které byly nutné k realizaci trestné činnosti, což samoz ejm neznamená, že všechny musel provád t osobn . Je však zde i ada jeho osobních podpis na p íslušných dokladech k trestné činnosti se vztahujících. Nalézací soud odkazuje na již rozvedené d kazy v tomto rozhodnutí a rozbor d kazní situace. Akcentovat je možno tolik, že zejména jako jediný jednatel společnosti „PetroJet a EUROJET“ provád l základní úkony ve vztahu k správci dan . Postačí odkázat na zp sob provedení a popsané jednání jmenovaného v tomto rozhodnutí, jež sv dčí pro záv r o protiprávním jednání z pohledu subjektivní stránky ve form úmyslu p ímého. Jmenovaný v d l, jak byly vytvo eny et zce propojených obchodních společností, jak probíhají účelové toky finančních prost edk , jak jsou správci dan zastírány určité skutečnosti o faktických obchodech a p edstírány jiné, což výrazn ovlivní správné vym ení a zaplacení DPH. V d l, že je tak čin no za účelem dosažení zkrácení dan v mimo ádn velkém rozsahu a takový následek zamýšlel a nakonec i dosáhl. Dosažení zisku je jist smyslem podnikatelské činnosti, avšak tento obžalovaný jednal promyšleným zp sobem tak, aby dosáhl neoprávn ných výhod v konkurenčním prost edí trhu s minerálními oleji a tím tedy zisk neoprávn ných. Osoba obžalovaného Radomíra V. je v tomto trestním ízení dominantní a to nejen svým vystupováním v pr b hu celého trestního ízení, na což bylo opakovan poukazováno, ale též faktickým vlivem a postavením ve skupin všech obžalovaných osob. Podle výsledku dokazování se jedná o ídící osobu, která rozhodovala o všech podstatných záležitostech ve vztahu k jednání všech osob ve skupin pachatel . Ve vztahu k tomuto obžalovanému krom již uvedeného je nutno akcentovat n které provedené d kazy, zejména proto, že tento obžalovaný v zásad tvrdí, že z d vod , které soudu rozvedl, podnikání již zanechal a v noval se v rozhodné dob činnosti naprosto jiné, p edevším p sobení v AK Krom íž. Do podnikatelské činnosti svého syna podle svého vyjád ení nijak už nezasahoval a v objektu na V. ulici v rozhodné dob docházel pouze sporadicky. V tšinou byl v té dob v cizin práv v souvislosti s výkonem své funkce v atletickém klubu. K tomu doložil soudu i p ehled svých zahraničních cest. P esto podstatnou část svého časov náročného vystoupení p ed soudem v noval rozbor m a problematice činnosti da ového skladu, nakládání s vybranými výrobky ve všech možných režimech, ve všech možných souvislostech, s podrobnými rozbory p íslušných právních p edpis , interních sm rnic a opat ení v da ového skladu „ČEPRO“. Jeho záv ry, jsou v podstat takové, že ke krácení dan zp sobem popsaným v obžalob nedošlo a ani dojít nemohlo a pokud v bec došlo k n jakému zkrácení dan , tak jedin ze strany společnosti „ČEPRO“. K tvrzené fyzické nemožnosti zasahování do podnikatelské činnosti společnosti „PetroJet“ a dalších podnikatelských subjekt je možno uvést tolik, že byl obžalovaný Radomír V. v rozhodné dob jako funkcioná AK Krom íž na r zných zahraničních cestách, soud nijak nezpochyb uje. Je však více sv dk (Š., K., R.…), kte í shodn uvád jí, že jej v rozhodné dob vid li, by nepravideln . Jmenovaný docházel do druhého patra budovy v Krom íže, kde m l kancelá (ATOL Invest) a poté taktéž do p ízemí budovy, kde m la sídlo firma jeho syna. Povaha dané trestné činnosti je pak taková, že soustavná fyzická p ítomnost obžalovaného v tomto

pokračování

261

sp.zn. 30T 7/2011

objektu nebyla ani nutná. Vzhledem k tomu, že tento nem l žádný formální vztah k firmám, které se podle doklad zapojily do et zce obchodních operací, nemusel ani nemohl sám doklady podepisovat. Vše bylo nepochybn ízeno a poté provád no prost ednictvím sp ízn ných osob, prost ednictvím mobilních telefon , podle výpov di obžalovaného Z. i kódovaných telefon Sagem. K t mto obžalovaný prohlásil, že je nakoupil pro pot ebu AK, avšak bylo zjišt no, zejména výpov dí sv dka Miroslava V. ze dne 16.10.2012, že se v AK žádné služební telefony nepoužívaly a žádné telefony nedostali t eba ani v rámci n jaké sponzorské akce. I v dob své fyzické nep ítomnosti v objektu na V. jist obžalovaný mohl, a to i p ípadn též ze zahraničních cest a pobyt , dávat pot ebné pokyny a vym ovat si informace s osobami, které byly do tohoto již vytvo eného obchodního et zce a finančních tok zapojeny. Pro úplnost se k této části obhajoby odkazuje na sv deckou výpov sv dka Ing. Martina V., zam stnance „ČEPRA“, ze dne 25.4.2012, ve které mimo jiného zazn lo, že s obžalovaným i v této dob v „ČEPRU“ osobn jednal a společn diskutovali ceny a množství PHM ve vztahu k obchod m společností „PetroJet a EUROJET“. Obžalovaného Radomíra V. sv dek považoval ze zástupce t chto firem, když jej znal z p edchozích obchod , ačkoliv n jaké formální pov ení p ímo nevid l. K výsledk m prohlídek nebytových prostor na V. ulici a bytové prohlídky v bydlišti obžalovaného na ulici Sadové v Krom íži je možno v rámci stručné rekapitulace uvést tolik, že tak jako v obdobných trestních v cech jsou považovány za podstatné d kazy listinné a v cné povahy. P i prohlídce nebytových prostor na Vejvanoského ze dne 7.10.2012 v kancelá i označené jako ATOL Invest ve 2. poschodí budovy, což byla kancelá tohoto obžalovaného, bylo mj. nalezeno 78 ks razítek r zných obchodních firem. To je v p íkrém rozporu s tvrzením obžalovaného, že již nepodnikal. Byla nalezena p evážn razítka firem, ke kterým nem l mít obžalovaný v té dob , a vlastn ani z p edchozího podnikání, žádný formální vztah. Ve spojení s nalezenými razítky v okolních kancelá ích, které pat ily jemu blízkým nebo sp ízn ným osobám nebo firmám, jsou zadokumentována kompletn všechna razítka firem, které v této trestní v ci figurují, samoz ejm i mnoha dalších. Nalezených listin se vztahem k trestné činnosti ve fyzické podob je celá ada, je možno je dohledat v p íslušném svazku, což bylo opakovan akcentováno (nap . svazek 13). Nap íklad smlouva o postoupení pohledávky mezi společností MORAVSKÉ RAFINERIE a Newington Industrie Limited ze dne 10.9.2009, písemný postup pro vymožení zablokovaných pohledávek v „ČEPRU“, doklady a smlouvy k obchodním vztah m společností „ČEPRO“ a „Barella“, doklady k zahraničním firmám, které figurují v této trestní v ci, pov ení Ji ího T. k odebrání elektronického bankovního klíče od Ji ího A. k účtu u KB, a to již ze dne 10.10.2007, složka s da ovými doklady firmy Aleuta, taktéž byl nalezen mobilní telefon zn. Sagem a ada dalších listin a doklad , které mají p ímý vztah k této trestní v ci (pomineme-li konkretizaci dalších listin, zejména z trestních spis , ke kterým v té dob ješt nem l mít obžalovaný Radomír V. žádný oficiální p ístup). Podobné je možno konstatovat k zajišt ným listinám a v cným d kaz m v jiných kancelá ích tohoto objektu v rámci provedených prohlídek dne 7.10.2010. Vše je zadokumentováno ve spisovém materiálu. Podobn , i když již ne v tak širokém rozsahu, lze stejné skutečnosti uvést k výsledk m domovní prohlídky v bydlišti obžalovaného na ulici Sadové v Krom íži, kde byla zajišt na počítačová technika, v tší množství mobilních telefon , včetn dalšího telefonu zn. Sagem a v tší finanční částka na hotovosti, jejichž vrácení AK Krom íž však již bylo za známých okolností tímto soudem pravomocn realizováno.

pokračování

262

sp.zn. 30T 7/2011

Z odborných expertiz počítačové techniky došlo k odbornému vyhodnocení dat zajišt né počítačové techniky nejen v kancelá i a prostorách, užívaných p ímo obžalovaným Radomírem V., ale rovn ž v kancelá ích firem osob jemu blízkých a sp ízn ných. P íklady vyvolaných soubor , p evedených poté do listinné podoby a za azených posléze do svazku č. 13 trestního spisu, byly v tomto od vodn ní blíže rozvedené. Jedná se o celou adu vytvo ených dokument k p edm tným obchodním operacím a obchodním subjekt m, ke kterým nem l mít obžalovaný žádný formální vztah. Podle počítačových údaj m ly být navíc vytvo eny až dodatečn a u mnohých je jako autor dokumentu označen počítačovými údaji práv obžalovaný Radomír V. To by jist bylo možné samo o sob technicky zpochybnit, protože samoz ejm udávané datum vytvo ení dokumentu nemusí být ješt tím dnem, kdy je dokument fakticky vytvo en a udávaný autor dokumentu nemusí být fakticky osobou, která soubor na p íslušném počítači vytvo ila. V kontextu všech provedených d kaz je však podstatné, že tyto výsledky odborných expertiz potvrzují, že tyto obchodní operace, sloužící ve svém celku ke krácení daní, byly centráln ízeny a že obžalovaný Radomír V. se na této činnosti ídícím zp sobem aktivn podílel. Na n které detaily bylo poukázáno a tudíž není d vod tyto rozvád t, opakovan a znovu rozepisovat. K bankovním údaj m, p ístup m k bankovním účt m, k finančním tok m je možno uvést, že se jedná op tovn o významný okruh d kaz , které sv dčí jak jednotliv , tak ve svém souhrnu, proti obžalovanému Radomíru V. Obžalovaný m l podle výsledk dokazování, a to zejména podle zajišt ných listin, výpov di obžalovaného Z., výpov di sv dk Ji ího A., V ry Š., Františka B., prost ednictvím osoby Ji ího T. dispoziční práva a elektronický p ístup k bankovním účt m společností „Barella“, Newington Industrie Limited, též Central Rafinery Ltd a nepochybn i mnoha dalším bankovním účt m. P íkazy k p evod m finančních částek k t mto účt m ve vztahu k elektronickému bankovnictví se vážou p evážn na IP adresu….143, spojenou s objektem na V. ulici. Pot ebné toky finančních prost edk k dokladování účelov vytvo eného obchodního et zce jsou ízeny centráln , p ípadn dle pokyn obžalovaného Radomíra V. Nelze opomenout, že ada počítačových dat ze zajišt né počítačové techniky nebyla získána z d vodu zakódování. K výsledk m odposlech a sledování elektronické komunikace je možno uvést, že se jedná rovn ž o oblast d kaz , ze kterých je možno nep ímo dovodit vinu obžalovaného Radomíra V. Op tovn je nutno akcentovat zajišt né a zakódované telefony zn. Sagem, jeden v bydlišti tohoto obžalovaného, jeden v jeho kancelá i, jeden i v kancelá i jeho syna. O telefonickém a e-mailovém kontaktu s obžalovaným Radomírem V. se zmi uje ve své výpov di i obžalovaný Z. Další kontakty mezi tímto obžalovaným a dalšími osobami, zapojenými do p edm tných obchod , lze dohledat ve svazcích 6 až 8 spisového materiálu a na samostatných nosičích informací v rámci akce Tafna 01 až Tafna 40, které byly rovn ž blíže rozvedené. Zachycují mimo dalšího hovory mezi obžalovaným a Ji ím T. ohledn elektronického klíče Ji ího A. a p ístupových kód – akce Tafna 01. Akce Tafna 03 dokladuje, že Radomír V. úkoluje paní B. ohledn vystavování faktur k obchod m, komunikují spolu ohledn plateb Slovnaftu, a to i ve spojení s bankou v Lichtenštejnsku, kdy úkoly zadává a informace žádá obžalovaný též v rámci svých zahraničních cest. Z dalších hovor je z ejmé, že tento je stále aktivn zapojen do podnikání a probírá v souvislosti

pokračování

263

sp.zn. 30T 7/2011

s obchody a společností Aleuta ceny PHM, což je taktéž společnost, která je podle obžaloby zapojena do obchodních operací – viz akce Tafna 21. K osobnímu a majetkovému propojení obžalovaného s firmami a osobami zapojených do p edm tných obchod je možno uvést tolik, že základním p edpokladem možnosti a úsp šnosti ízení t chto obchodních operací a finančních tok byla majetková a personální provázanost obchodních společností, které byly zapojeny do t chto obchod . I touto problematikou se soud v rámci od vodn ní tohoto rozhodnutí opakovan zabýval, na což pro stručnost je možno odkázat. S ohledem na zp sob provedení a stručn rekapitulované aktivity zastává nalézací soud názor, že tento se vytýkaného protiprávního jednání dopustil ve form úmyslu p ímého. Po vyhodnocení provedeného dokazování nebylo zjišt no nic, co by mohlo mít vliv na trestní odpov dnost všech obžalovaných. Nalézací soud vzal v úvahu i záv ry znalce z oboru zdravotnictví, odv tví psychiatrie MUDr. Žukova, CSc. (č.l. 13160 – 13166), kdy zmín ný znalecký posudek byl p edložen obžalovaným Romanem V. prost ednictvím obhájce JUDr. Vymazala, a to v souvislosti s rozhodováním o vazb . Zmín ný posudek byl vyhotoven 19.7.2012, z jehož záv r v rámci stručné rekapitulace možno uvést, že posudek byl zam en na zjišt ní psychického stavu jmenovaného, zejména se zam ením na zkoumání vlivu výkonu vazby na psychiku a nutnost či vhodnost léčby. V souvislosti s vyhotovením znaleckého posudku soud umožnil návšt vu obžalovaného znalcem ve vazební v znici. MUDr. Žukov, CSc. diagnostikoval u Romana V. t žkou poruchu p izp sobení (F43.2), p edevším s projevy deprese, nespavosti, hubnutí. Akcentováno bylo riziko autoagrese, suicidální aktivity, o kterých p emýšlí a jejichž realizaci zvažuje. Rovn ž je konstatováno, že vazební prost edí je exogenní stresor, obžalovaný není schopen se aktivn na toto prost edí adaptovat bez rizika dalšího prohloubení zmín né poruchy, která je spojena s rizikem sebevraždy. Vzhledem k tomu, že stížnostním soudem nebyla akceptována nabízená pen žitá záruka včetn argument souvisejících se záv ry znalce, nalézací soud posléze tento znalecký posudek zaslal do vazební v znice event. k dalším opat ením. Zmín né záv ry, absence event. návrh stran, jakož ani samotné pozorování soudem nevedlo k rozhodnutí o event. znaleckém zkoumání znalcem z oboru zdravotnictví, odv tví psychiatrie a klinické psychologie, nebo z pohledu objektivizace trestní odpov dnosti tato pot eba nevyvstala a taktéž nebyla navrhována žádnou ze stran. Protiprávní jednání obžalovaných Radomíra V., Romana V., Tomáše Š., Evžena U., Dušana G., Jana H. a Romana Z. kvalifikoval jako jednak zvláš závažný zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby spáchaný ve spolupachatelství podle § 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku za použití § 23 tr. zákoníku spáchaný ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku a jednak zvláš závažný zločin účast na organizované zločinecké skupin , spáchaný ve spolupachatelství podle § 361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku za použití § 23 tr. zákoníku, nebo jednak ve v tším rozsahu zkrátili da a spáchali uvedený čin ve velkém rozsahu a spáchali úmyslný trestný čin jako členové organizované zločinecké skupiny a jednak účastnili se činnosti organizované zločinecké skupiny. V souvislosti s da ovým deliktem nalézací soud uvádí, že spolupráce dodavatele s odb ratelem se uskuteč uje ve dvou rovinách, a to hmotné a finanční. V rovin hmotné jde o p esun majetku p i dodávce zboží nebo o poskytnutí

pokračování

264

sp.zn. 30T 7/2011

služby. Hodnota majetku, resp. služby je vždy vyčíslitelná v pen zích. V rovin finanční jde o soub žné sledování hmotného pohybu v pen zích. Prvotní je rovina hmotná, rovina finanční ji doprovází. Bez uskutečn ní pohybu v rovin hmotné nemá d vod vzniknout pohyb v rovin finanční. Samotná existence záznamu o finančním pohybu ani podep ená skutečným p esunem pen z, není d kazem o pohybu v rovin hmotné. Základní doklady o pohybu zboží i v rovin hmotné jsou odvíjeny od toho, o jaký konkrétní obchodní p ípad se jedná. Pokud dojde k uskutečn ní zdanitelného pln ní, pak podkladem pro zaplacení je dodavatelem vystavený da ový doklad – faktura. Účetnictví je obor, který pro pot eby firmy a státu upravuje zpracování doklad o finančních pohybech. Jedna z hlavních pot eb státu, pro kterou je účetnictví zákonem upraveno a na ízeno vést, je nutnost správn , tj. v souladu se zákony, vyčíslit a vybrat dan . Da ový doklad – faktura pro evidenci v účetnictví da ového poplatníka, který je plátcem DPH, ze zákona musí být rozd lena na dv části. Samostatn vyčíslenou DPH a základ pro vyčíslení DPH, který je p íjmem dodavatele za poskytnuté zboží, resp. službu a jako takový podléhá dani z p íjmu. DPH se v m síčních nebo kvartálních intervalech bilancuje se státem a bu se platí nebo inkasuje ve form nadm rného odpočtu. Plátce DPH je povinen vést v evidenci pro účely dan veškeré údaje vztahující se k jeho da ové povinnosti, vést evidenci v takovém člen ní, aby sestavil da ové p iznání (§ 100 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. platného do 31.3.2011). Plátce, který nemá povinnost vést účetnictví nebo účetnictví nevede dobrovoln , je povinen vést evidenci obchodního majetku (§ 100 odst. 2 citovaného zákona) vzhledem k tomu, že každá da má jednoznačn určeného plátce nebo poplatníka, mohlo by se tudíž jevit jako logické, že práv on m že být pachatelem trestného činu. I když tomu tak často bývá, neplatí to bezvýjimečn , protože skutková podstata citovaného trestného činu (§ 240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku) nepodmi uje trestní odpov dnost požadavkem, aby byl pachatel plátcem nebo poplatníkem zkrácené dan , ani aby m l jinou zvláštní vlastnost, zp sobilost nebo postavení ve smyslu § 114 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku. Je nesporné, že pachatelem (spolupachatelem, účastníkem) tohoto zločinu, resp. zvláš závažného zločinu m že být jen osoba fyzická, jež dovršila 15 let v ku a je p íčetná. Současná právní teorie i praxe zastává stanovisko, že pachatelem i spolupachatelem trestného činu dle § 240 tr. zákoníku m že být nejen subjekt (poplatník, plátce) dan , ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním zp sobí, že da nebyla jemu nebo i jinému subjektu takové povinné platby vym ena bu v bec a nebo nikoli v zákonné výši. Subjekt dan a subjekt trestného činu v tomto p ípad nemusí být totožný, a proto nelze zam ovat da ovou odpov dnost, tedy povinnost p iznat a zaplatit da na stran jedné a trestní odpov dnost za zkrácení dan na stran druhé. V této souvislosti nalézací soud odkazuje na rozhodnutí NS ČR ze dne 31.10.2006, sp.zn. 7Tdo 1270/2006. S ohledem na shora uvedené je možno konstatovat, že v tomto konkrétním p ípad pachatelem trestného činu není pouze jednatel společnosti „PetroJet“ obžalovaný Roman V., který jako statutární orgán této společnosti m l v či správci dan zákonem stanovené povinnosti, jež dle názoru soudu neplnil, nýbrž pachatelem, resp. spolupachatelem m že být kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním zp sobí, že zákonná da nebo clo nebyly jemu nebo komukoliv jinému vym eny v souladu se zákonem a da nebo clo zkrátí. Toto stanovisko práv nebrání tomu, aby jako spolupachatelé byli za toto protiprávní jednání považováni i spoluobžalovaní Radomír V., Tomáš Š., Evžen U., Dušan G., Jan H., Roman Z. O spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku se jedná tehdy, byl-li trestný čin spáchán úmyslným společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jakoby trestný čin spáchala sama. O společné jednání jde tehdy, jestliže každý ze

pokračování

265

sp.zn. 30T 7/2011

spolupachatel naplnil svým jednáním všechny znaky skutkové podstaty p edm tného trestného činu, resp. v tomto konkrétním p ípad zvláš závažného zločinu, nebo jestliže každý ze spolupachatel svým jednáním uskutečnil jen n který ze znak skutkové podstaty trestného činu, jež je pak napln na jen souhrnem t chto jednání, nebo pokud jednání každého ze spolupachatel je alespo článkem et zu, p ičemž jednotlivé činnosti – články et zu sm ují k p ímému vykonání trestného činu a jen ve svém celku tvo í jeho skutkovou podstatu a p sobí současn . K napln ní podmínek spolupachatelství není t eba, aby se všichni spolupachatelé zúčastnili na trestné činnosti, jak již zmín no, stejnou m rou, stačí i částečné p isp ní, t eba i v pod ízené roli, jen když je vedeno stejným úmyslem jako činnost ostatních pachatel , a je tak objektivn i subjektivn složkou d je tvo ícího ve svém celku trestné jednání. Nalézací soud op tovn akcentuje na popis pr b hu skutkového d je, kde jsou uvedené jednotlivé aktivity obžalovaných, kterých se tito dopoušt li a již v úmyslu p ímém či nep ímém páchat da ový delikt. Jak již bylo uvedeno, zkrácením dan ve smyslu shora citované ustanovení se v praci rozumí jakékoliv jednání, v d sledku n hož byla poplatníkovi (resp. plátci) neoprávn n vym ena a jím zaplacena nižší da , než jaká by m la být vym ena a zaplacena, nebo k jejímu vym ení a zaplacení v bec nedošlo, ačkoliv podle zákona m la být da vym ena (p iznána) a zaplacena. V podstat se jedná o zvláštní p ípad podvodného jednání, jímž pachatel(é) nelegáln ovliv uje da ovou povinnost svou nebo jiného da ového subjektu tak, že v rozporu se skutečností p edstírá bu nižší rozsah této povinnosti nebo p edstírá, že takovou povinnost v bec nemá, ačkoliv mu podle zákona vznikla. Dalším klíčovým pojmem charakterizujícím podstatu tohoto trestného činu je v tší rozsah zkrácení dan , ten se odvozuje od výše zkrácení p íslušné dan . Výše zkrácení pak p edstavuje rozdíl mezi daní, kterou m l plátce či poplatník podle p íslušných da ových p edpis zaplatit, a nižší daní, kterou plátce nebo poplatník po jejím zkrácení ve skutečnosti p iznal, resp. která mu byla vym ena. Nebyla-li da v bec p iznána nebo vym ena, protože pachatel zatajil samotnou skutečnost od vod ující vznik da ové povinnosti, výše zkrácení se rovná celé výši dan , jež m la být podle zákona p iznána, vym ena a zaplacena. Trestní zákoník neobsahuje definici pojmu „v tší rozsah“ zkrácení dan ve smyslu ustanovení § 240 tr. zákoníku, proto zde sice neplatí p ímo pravidlo definující pojmy v tší škoda a v tší prosp ch, ale jelikož zde jiná hlediska než finanční nemají žádný význam, soudní praxe dovozuje v tší rozsah v p ípad , dosáhne-li výše zkrácení dan částky odpovídající v tší škod , tedy pokud bude da zkrácena o částku ve výši nejmén 50.000,- Kč. Zkrácení dan ve výše uvedeném smyslu totiž není ničím jiným než škodou na stran p íjemce dan (v podob ušlého p íjmu, který bylo možno d vodn očekávat) a prosp chem na stran pachatele či jiného plátce nebo poplatníka zkrácené dan (v podob pen z ušet ených za zkrácenou a nezaplacenou da , kterou m že použít pro své pot eby). V této konkrétní trestní v ci byla výše zkrácené dan objektivizována znaleckým posudkem „BDO“. V této souvislosti nutno konstatovat, že za rozhodné období da ový subjekt „PetroJet“ p iznal, po zahrnutí vlivu nadm rného odpočtu, vlastní da ovou povinnost ve výši 9.038.232,- Kč, když jeho da ová povinnost podle fakticky uskutečn ných zdanitelných pln ní činila 573.837.609,- Kč, takže obžalovaní svým protiprávním jednáním zp sobili zkrácením da ových povinností na DPH českému státu škodu ve výši nejmén 564.799.377,- Kč, na čemž se obžalovaný Roman Z. ve vymezeném období spolupodílel na zp sobení škody ve výši nejmén 471.535.716,- Kč. V tomto konkrétním p ípad je spln na i podmínka zp sobení škody velkého rozsahu, tzn. částka dosahující nejmén 5 mil. Kč ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 tr. zákoníku.

pokračování

266

sp.zn. 30T 7/2011

Op tovn v tomto konkrétním p ípad je tato hranice p ekročena víc než stonásobn . Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že protiprávní jednání obžalovaných probíhalo v období nejmén od 1.4.2009 do 31.3.2010. Z tohoto pohledu se jednalo o pokračování v trestném činu ve smyslu § 116 tr. zákoníku, kdy pokračováním se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným zám rem napl ují, by i v souhrnu, skutkovou podstatu stejného trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným zp sobem provedení a blízkou souvislostí časovou a souvislostí i v p edm tu útoku. V p ípad pokračujícího trestného činu se škody zp sobené jednotlivými útoky sčítají, kdy jednotlivé dílčí akty pokračování tudíž tvo í jediné jednání, které pak má jediný následek, resp. účinek. Co se týče časové souvislosti, nelze toto p esn označit n jakou maximální lh tou. Vzhledem k tomu, že je vyžadována „blízká časová souvislost“, jde zpravidla o n kolik dn , týdn , event. m síc , je to však individuální. Trestný čin, resp. zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku je dokonán tím, že skutečn došlo ke zkrácení dan ve shora uvedeném smyslu a rozsahu, tj. pokud da nebyla ve stanovené dob a v zákonné výši p iznána, vym ena ani zaplacena, a to bu v bec nebo se tak stalo jen v nižší částce. Co se týče subjektivní stránky, touto se soud I. stupn již zabýval v rámci p edchozí zmín né stručné rekapitulace, ze které dovozoval práv zavin ní, a to a již ve form úmyslu p ímého (§ 15 odst. 1 písm. a/ tr. zákoníku) či úmyslu nep ímého (dle § 15 odst. 1 písm. b/ tr. zákoníku). Tento záv r byl čin n zejména s ohledem na zp sob provedení. Úmysl nep ímý soud dovozuje ve vztahu k obžalovaným Dušanu G., Janu H., Evženu U. Ve vztahu k obžalovaným Romanu Z., Tomáši Š., Radomíru V. a Romanu V. je dovozován úmysl p ímý. Vzhledem k tomu, že výše da ového úniku byla objektivizována na částku p esahující 500 mil. Kč, tzn. že došlo ke spln ní okolnosti podmi ující použití vyšší trestní sazby, tzn. kvalifikované skutkové podstaty, postačí ve vztahu k tomuto následku zavin ní ve form nev domé nedbalosti podle § 17 písm. b) tr. zákoníku. K okolnosti p it žující nebo k okolnosti, která podmi uje použití vyšší trestní sazby dle § 17 tr. zákoníku, se p ihlédne a) jde-li o t žší následek i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje p ípady, že trestní zákon vyžaduje i zde zavin ní úmyslné, nebo b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nev d l, ač o ni vzhledem k okolnostem a k svým osobním pom r m v d t m l a mohl, vyjímaje p ípady, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel v d l. Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) v d l, že m že zp sobem uvedeným v trestním zákon porušit nebo ohrozit zájem chrán ný takovým zákonem, ale bez p im ených d vod spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezp sobí (§ 16 odst. 1 písm. a/ tr. zákoníku), nebo b) nev d l, že svým jednáním m že takové porušení nebo ohrožení zp sobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním pom r m v d t m l a mohl (§ 16 odst. 1 písm. b/ tr. zákoníku). Soud I. stupn v této souvislosti považuje za nutné akcentovat, že s ohledem na zp sob provedení, délku páchání trestné činnosti, použité zastírací manévry je možno učinit záv r, že zavin ní u všech obžalovaných ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstat bylo napln no ve form v domé nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. P íčinná souvislost mezi jednáním a následkem dle názoru soudu nebyla ničím p erušena.

pokračování

267

sp.zn. 30T 7/2011

Soud I. stupn ve smyslu návrhu obžaloby dosp l k záv ru, že v tomto konkrétním p ípad jsou spln né i všechny znaky „spáchání trestného činu ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku“. Organizovaná zločinecká skupina podle § 129 tr. zákoníku je společenství více osob s vnit ní organizační strukturou, s rozd lením funkcí a d lbou činností, která je zam ena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že obžalovaní vytvo ili společenství, jež m lo pevnou vnit ní organizační strukturu, a to od osob ídících (obžalovaní Radomír a Roman V.) p es mezičlánek, p enášení pokyn a úkol ídících osob na osoby p sobící v ovládané obchodní společnosti (obžalovaný Tomáš Š.), nezbytných formálních zástupc ovládané obchodní společnosti, kte í vykonávali všechny pot ebné činnosti za da ový subjekt (obžalovaní Evžen U. a Roman Z. a jejich p sobení ve společnosti „Barella“), a na záv r vlastní výkonné osoby, které fakticky realizovaly obchody s minerálními oleji (okolnosti spojené s nasklad ováním a vysklad ováním minerálních olej z klientského účtu společnosti „Barella“ ve spojení s da ovým skladem společnosti „ČEPRO“, což realizovali obžalovaní Dušan G. a Jan H.). Společenství zmín ných obžalovaných tak m lo p esn vymezené funkce a rozd lené činnosti, p ičemž celá skupina sledovala společný cíl krácení dan na úkor českého státu v souvislosti s obchodováním minerálních olej v da ovém skladu společnosti „ČEPRO“, a to za pomoci nastrčené společnosti „Barella“. V souvislosti s „členstvím“ v organizované zločinecké skupin je možno dále uvést, že se p edpokládá, že osoba, která spáchala takový trestný čin, byla začlen na do organizační struktury, by ji v celém rozsahu neznala a plnila jen dílčí úkoly. Z charakteristiky organizované zločinecké skupiny plyne, že se nevyžaduje žádné formální p ijetí za člena, ale podstatný je podíl pachatele na rozd lení funkcí v rámci hierarchie organizované zločinecké skupiny a aktivní účast na realizaci jejího poslání v podob soustavného páchání úmyslné trestné činnosti. Musí tedy jít o trestný čin, jehož spácháním pachatel jako člen organizované zločinecké skupiny realizuje její poslání, plní úkol v rámci této skupiny. V této konkrétní trestní v ci zastává nalézací soud stanovisko, že jsou spln né podmínky ustanovení § 107 odst. 1 tr. zákoníku, tzn. že obžalovaní spáchali trestný čin ve prosp ch organizované zločinecké skupiny, a to jako její členové. Soud si byl v dom úskalí definice organizovaná zločinecká skupina, a to jak z pohledu prokazování vnit ní organizační struktury této organizace, tak i v dokazování faktu, že jednotliví členové m li určitým zp sobem rozd lené funkce a že v rámci organizace funguje i d lba činnosti. Z toho d vodu je popis pr b hu skutkového d je v takovém rozsahu, jak je uvedeno v tomto rozhodnutí, z toho d vodu se nalézací soud touto problematikou v podstat vzevrubn zabýval i v samotném od vodn ní tohoto rozhodnutí, a to proto, aby byly zjišt né a objektivizované dostatečn konkrétní skutečnosti v rozsahu, který odpovídá zákonným znak m tohoto institutu. Ve smyslu ustanovení § 107 odst. 2 tr. zákoníku skutečnost, že obžalovaní se dopustili označeného zvláš závažného zločinu jako členové organizované zločinecké skupiny, nebrání tomu, aby se zárove dopustili jako spolupachatelé zvláš závažného zločinu účast na organizované zločinecké skupin podle § 361 odst. 1 tr. zákoníku alinea druhá. Již bylo uvedeno, že součinnost obžalovaných ve svém souhrnu napl uje znaky činnosti organizované zločinecké skupiny podle § 129 tr. zákoníku. Z provedených d kaz vyplývá, že všichni obžalovaní včetn t ch v nejnižším et zci podle rozd lených úloh a nápln činnosti

pokračování

268

sp.zn. 30T 7/2011

si byli v domi skutečnosti, že jsou zapojeni do společenství více než t í osob, které mají mezi sebou rozd leny činnosti a funkce, a to od osob ídích, osob uprost ed tohoto et zce, až po osoby vlastní, výkonné, jejímž společným úkolem je, aby obchody s minerálními oleji byly realizovány v rámci dalších obchod , díky čemuž dojde ke krácení da ové povinnosti ke škod českého státu, a to v souvislosti s organizovanou zločineckou skupinou. Ve vztahu k tomuto zvláš závažnému zločinu (§ 14 odst. 3 tr. zákoníku) již nelze užít ustanovení § 107 odst. 1 tr. zákoníku, nebo tomuto brání zásada zákazu dvojího postihu uvedeného výslovn v ustanovení § 361 odst. 4 tr. zákoníku. Společenská škodlivost protiprávního jednání obžalovaných je ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku spat ována v porušení chrán ného zájmu státu na ádném vym ení a zaplacení dan , kdy vzhledem k závažnosti jednání a zp sobu spáchání vyplývá, že postih podle jiných právních p edpis , zejména dom ením da ových povinností a uplatn ním p íslušných sankcí ze strany správce dan , by byl nepostačující. Ve vztahu k druhému zvláš závažnému zločinu je chrán n d ležitý zájem společnosti účinn zabránit rostoucím vyšším formám páchání trestné činnosti prost ednictvím organizovaného zločinu. Ve vztahu k obžalovanému Romanu Z. nalézací soud toliko konstatuje, že tento i nadále je posuzován jako spolupracující obžalovaný ve smyslu ustanovení § 178a odst. 1 tr. . se všemi d sledky a následky. Pokud se nalézací soud zabýval právní kvalifikací, pak se jednalo o aplikaci trestního zákoníku na skutek popsaný ve skutkové části výroku tohoto rozhodnutí, na což pln odkazuje. V rámci stručné rekapitulace je možno konstatovat, že protiprávní jednání obžalovaných spočívalo v tom, že tito v et zci simulovaných právních úkon týkajících se obchodních a finančních transakcí, na jejímž začátku i konci byla společnost „PetroJet“, zastírali faktický stav, že po vyskladn ní ze skladovacího systému „ČEPRO“ napušt ním požadovaného množství a druhu minerálních olej do autocisterny získala právo nakládat se zbožím jako vlastník společnost „PetroJet“, která právo na vyskladn ní v či společnosti „ČEPRO“ fakticky nabyla již d íve nákupem vybraných výrobk v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan , a společnost „Barella“ byla jen účelov zvoleným da ovým subjektem v rámci da ového skladu, který umožnil obžalovaným páchání trestné činnosti prost ednictvím da ového subjektu „PetroJet“ a m l zamezit odhalení krácení da ových povinností tímto da ovým subjektem ze strany finančních orgán s výhledem, že pokud bude nutno trestnou činnost p erušit z d vodu zjišt ných nesrovnalostí u da ového subjektu „Barella“, bude tento nahrazen jiným a v trestné činnosti bude plynule pokračováno. Posléze obžalovaný Roman V. jménem da ového subjektu „PetroJet“ podal v dob od kv tna 2009 do dubna 2010 p íslušnému správci dan da ové p iznání k DPH za zda ovací období m síc duben 2009 – b ezen 2010, jež obsahovala v dom nepravdivé a zkreslené údaje jak na stran p ijatých, tak na stran uskutečn ných zdanitelných pln ní, když správci dan bylo prost ednictvím účelov vytvo ených da ových a účetních doklad a prost ednictvím doložených účelových finančních tok mezi obchodn a personáln provázanými obchodními společnostmi nepravdiv deklarováno, že společnost „PetroJet“ ješt v rámci da ového skladu společnosti „ČEPRO“ prodala vybrané výrobky v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan a jinde nakoupila od r zných dodavatel minerální oleje v režimu volného da ového ob hu,

pokračování

269

sp.zn. 30T 7/2011

tedy již se zahrnutím spot ební dan do výsledné ceny zboží, p ičemž se však stále jednalo o totožné zboží podle druhu a množství, ve vztahu ke kterému byl účetními doklady doložen jeho faktický nákup společnosti v režimu podmín ného osvobození od spot ební dan v rámci da ového skladu „ČEPRO“, a taktéž se jednalo o totožné zboží podle druhu a množství, které fakticky prodala společnost „PetroJet“ r zným odb ratel m v režimu volného da ového ob hu a doložila správci dan účetními doklady, když prodávala za vyšší jednotkovou cenu za litr minerálního oleje, než byl fiktivn deklarován jeho nákup ve stejném režimu. Tímto da ovým podvodem zp sobili českému státu škodu na DPH vyšší než 500.000.000,- Kč. Nyní bude p istoupeno k objektivizaci údaj vztahujících se k jednotlivým obžalovaným. V tomto smyslu nalézací soud odkazuje na od vodn ní obžaloby Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostrav , sp.zn. 4 VZV 3/2011, ze dne 6.10.2011, kde na str. 48 a dál je zadokumentováno, jaké majetkové hodnoty ve vztahu a již k obchodním společnostem či osobám obžalovaných byly zajišt né. K osob obžalovaného Radomíra V. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Dle vlastního tvrzení absolvuje s „vyšším odborným vzd láním“. Je rozvedený, p ed vzetím do vazby udržoval druhovský pom r s Petrou . Je otcem dvou d tí, a to obžalovaného Romana V. a Zuzany V. Dle vlastního tvrzení je nemajetný. Naposledy pracoval jako metodik Atletického klubu Krom íž. V míst bydlišt nebyly k jeho osob zjišt né negativní poznatky, pro p estupek projednáván nebyl, v opise RT je doposud bez záznamu, v současné dob je proti n mu vedeno n kolikeré trestní stíhání pro majetkovou trestnou činnost tak, jak to vyplývá z listinných materiál založených ve spise, avšak v tomto sm ru soud respektuje presumpci neviny. K osob obžalovaného Romana V. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Po ukončení školní docházky absolvoval studijní obor bez maturity „mechanik administrativní techniky“. Je svobodný, p ed vzetím do vazby žil v druhovském pom ru s Alenou Ž., jeho otcem je obžalovaný Radomír V. K majetkovým pom r m se nevyjád il, p ed vzetím do vazby byl „podnikatelem“, mj. jednatelem společnosti „PetroJet a EUROJET“. V míst bydlišt taktéž nebyly zjišt ny k osob jmenovaného negativní poznatky, v opise RT nemá doposud žádný záznam, taktéž i ve vztahu k jmenovanému je v současné dob vedeno další trestní stíhání. K osob obžalovaného Tomáše Š. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Je absolventem fakulty Ekonomické Vysoké školy Bá ské, ženatý, otec dvou d tí, naposledy jednatel společnosti TREDSTONE účetnictví a dan , s.r.o. K majetkovým pom r m uvedl, že je „nemajetný“ s čistým p íjmem cca 20.000,- Kč m síčn . V míst bydlišt nebyly k jeho osob zjišt né negativní poznatky. V opise RT má dva záznamy, a to z 15.4.1996, kdy byl uznán vinným Okresním soudem Karviná, sp. zn. 7T 57/96, pro trestný čin dle § 148 odst. 1 tr. zákona, za což mu byl uložen trest odn tí svobody v trvání 8 m síc s p íslušnou zkušební dobou, a taktéž trest propadnutí v ci. 25.3.1998 bylo rozhodnuto o osv dčení. Okresní soud Nový Jičín 19.2.2002, sp.zn. 4T 21/2002, uznal jmenovaného vinným trestným činem dle § 250b odst. 1, odst. 3 tr. zákona, za což mu byl uložen trest odn tí svobody v trvání 1 roku se zkušební dobou do 26.9.2004. O rok pozd ji bylo rozhodnuto o osv dčení.

pokračování

270

sp.zn. 30T 7/2011

K osob obžalovaného Evžena U. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Po absolvování základní školní docházky ukončil učilišt , je rozvedený, žije v druhovském pom ru s Darinou D., je otcem dvou d tí. Naposledy byl jednatelem společnosti „Barella“, resp. podnikatelem. V míst bydlišt k jeho osob negativní poznatky zjišt né nebyly, pro p estupek projednáván nebyl. Z opisu RT bylo zjišt no, že tento má doposud jeden záznam, a to z r. 1996 pro nedbalostní trestný čin dle § 224 odst. 1 tr. zákona. Uložený pen žitý trest byl zaplacen 10.5.1996. K osob obžalovaného Dušana G. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Po ukončení školní docházky absolvoval st ední odborné učilišt se zam ením „platiká “. Je rozvedený, otcem dvou d tí. Naposledy administrativní pracovník společnosti ATOL Invest, a.s. K majetkovým pom r m uvedl, že je nemajetný s čistým p íjmem cca 17.000,- Kč. V míst bydlišt nebyly zjišt ny negativní poznatky k jeho osob , pro p estupek projednáván v posledních p ti letech nebyl. V opise RT má doposud jeden záznam, a to z roku 1974, kdy byl odsouzen pro trestný čin dle § 209a odst. 1 tr. zákona k podmín nému trestu odn tí svobody, na což v K. fázi byla aplikována amnestie prezidenta republiky z 8.5.1975. I ve vztahu k tomuto obžalovanému je vedeno další trestní stíhání pro majetkový delikt, ovšem i ve vztahu k tomuto je nutno pln respektovat presumpci neviny. K osob obžalovaného Jana H. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx, vzd lání má st edoškolské s maturitou, jedná se o starobního d chodce, ženatého, otce dvou d tí, v poslední dob m l zdravotní problémy, jež vyplývají z p íslušné léka ské zprávy. Je nemajetný. Čistý p íjem dle jeho udání se pohyboval kolem cca 13.000,- Kč. V míst bydlišt nebyly zjišt né negativní poznatky k jeho osob , v posledních p ti letech pro p estupek projednáván nebyl. V opise RT nemá doposud žádný záznam. K osob obžalovaného Romana Z. bylo zjišt no, že tento se narodil xxx. Naposledy byl zam stnancem firmy COAL MILL, a.s., je ženatý, otec dvou d tí, po ukončení školní docházky absolvoval st ední odborné učilišt . Je spolumajitel domu, jeho čistý p íjem se pohybuje kolem cca 15.000,- Kč. V míst bydlišt nebyly zjišt ny k jeho chování negativní poznatky, v posledních p ti letech pro p estupek projednáván nebyl. I v dob rozhodnutí mu byl p iznán status spolupracujícího obžalovaného ve smyslu § 178 odst. 1 tr. . Z opisu RT bylo zjišt no, že jmenovaný byl odsouzen Okresním soudem Ostrava 25.9.2000, sp. zn. 6T 213/2000, pro trestný čin dle § 250 odst. 2 tr. zákona k trestu odn tí svobody v trvání 8 m síc , jež byl podmín n odložen na zkušební dobu do 3.4.2002. Posléze byl odsouzen Okresním soudem Frýdek – Místek 16.5.2005, sp. zn. 1T 51/2005, pro trestné činy dle §§ 250 odst. 1, odst. 4 písm. b), 176 odst. 1, odst. 2 písm. b), 209 odst. 1 písm. a) tr. zákona k nepodmín nému trestu odn tí svobody v trvání 2 let. 30.1.2007 byl odsouzen Okresním soudem Frýdek – Místek, sp.zn. 1T 150/2006, pro trestný čin dle § 250b odst. 4 tr. zákona k nepodmín nému trestu odn tí svobody v trvání 2 let se za azením pro účely výkonu trestu do v znice s dozorem. Posléze následovalo podmín né propušt ní 4.7.2007 včetn následného osv dčení 31.5.2010. Ze spisu Okresního soudu v Tábo e bylo zjišt no, že dne 28.7.2010, sp.zn. 3T 54/2010, byl Roman Z. uznán vinným pro p ečin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, za což mu byly uložené obecn prosp šné práce ve vým e 270 hodin a zákaz činnosti spočívající v zákazu ízení motorových vozidel na dobu 24 m síc . Zp tvzetí odvolání Romana Z. vzal odvolací soud – Krajský soud v Českých

pokračování

271

sp.zn. 30T 7/2011

Bud jovicích, sp. zn. 14To 272/2010, na v domí dne 15.10.2010. Nalézací soud rovn ž akcentuje, že trest obecn prosp šných prací byl vykonán 30.8.2011. Taktéž byl vykonán i trest zákazu činnosti 27.10.2012. K Romanu Z. bylo dále zjišt no, že tento byl op tovn Okresním soudem Nový Jičín uznán vinným 26.4.2012, sp.zn. 21T 90/2012, p ečinem ma ení výkonu ú edního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za což mu byl uložen trest odn tí svobody v trvání 6 m síc se zkušební dobou do 26.5.2014 a zákazem činnosti spočívající v zákazu ízení motorových vozidel na dobu 2 let. 7.12.2012 byl shodným soudem odsouzen pro shodný p ečin a trestný čin dle § 274 odst. 1 tr. zákoníku k trestu propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty a zákazu činnosti na dobu 2 let. P i ukládání trestu je soud povinen vyjít z ustanovení § 38 tr. zákoníku. Z d vodu p im enosti trestní sankce, tj. proporcionality mezi zájmem na ochran společnosti p ed pachatelem trestného činu a zásahem do základních práv pachatele zp sobeným uloženou sankcí, je nutno p ihlédnout k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a pom r m pachatele, nebo jen p im ená trestní sankce m že plnit sv j účel a být pachatelem a společností poci ována jako spravedlivá. Povahu a závažnost spáchaného trestného činu blíže určují hlediska, která jsou demonstrativn vypočtena v ustanovení § 39 odst. 2 tr. zákoníku. Pat í k nim p edevším objektivní znaky blíže charakterizující spáchaný trestný čin (význam chrán ného zájmu, který byl činem dotčen, zp sob provedení a jeho následky, okolnosti, za jakých byl čin spáchán), intenzita subjektivního vztahu pachatele k činu (míra jeho zavin ní, jeho pohnutka, zám r, cíl) a osoba pachatele. Druhým limitem p im enosti trestu stanoveným v § 38 odst. 1 tr. zákoníku jsou pom ry pachatele. Pom ry pachatele jsou okolnosti charakterizující osobu pachatele a ovliv ující citelnost uloženého trestu. Jde o osobní, rodinné, majetkové a jiné pom ry pachatele (§ 39 odst. 1 tr. zákoníku). Rozhodující je jejich existence nikoliv v dob činu, ale v dob ukládání trestu. Dle ustanovení § 38 odst. 2 tr. zákoníku trestní sankci je nutno ukládat s p ihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a pom r m pachatele a tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele mén postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citeln jší. P i stanovení druhu trestu a jeho vým ry soud rovn ž musí p ihlédnout k polehčujícím a p it žujícím okolnostem (§ 41 a 42 tr. zákoníku), k dob , která uplynula od spáchání trestného činu, p íp. zm n situace a k délce trestního ízení, trvalo-li nep im en dlouhou dobu. Okolnosti polehčující uvedené v § 41 tr. zákoníku ve vztahu k obžalovaným byly shledány toliko sporadicky. Jak již bylo opakovan uvedeno, obžalovaný Z. p isp l jako spolupracující obžalovaný k objas ování trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve prosp ch organizované skupiny, což bylo nutno vyhodnotit jako okolnost výrazn polehčující ve smyslu § 41 písm. m) tr. zákoníku. ádn vedený občanský život jako okolnost polehčující dle § 41 písm. o) tr. zákoníku bylo soudem p iznáno obžalovaným Tomáši Š., který sice m l dva záznamy, avšak z let 1996, 2002, v obou p ípadech bylo rozhodnuto o osv dčení, Evženu U., který rovn ž má jeden záznam v r. 1996, avšak pro nedbalostní delikt, pen žitý trest byl ádn zaplacen, tudíž ze zákona se na n j hled lo, jako by nebyl odsouzen, Dušan G. rovn ž byl v minulosti odsouzen, avšak v r. 1974, Jan H. se dosud nedostal do st etu se zákonem. Žádný záznam v opise RT nemají ani obžalovaní Roman a Radomír V. K okolnostem p it žujícím uvedeným v § 42 tr. zákoníku soud p ihlédl zejména k t mto: Spáchání trestného činu ze ziskuchtivosti, tzn. ze snahy po dosažení

pokračování

272

sp.zn. 30T 7/2011

n jakého majetkové prosp chu. Tuto p it žující okolnost nalézací soud shledal u všech obžalovaných (§ 42 písm. b/ tr. zákoníku). Vzhledem k tomu, že škoda velkého rozsahu, resp. její hranice (5 mil. Kč) byla v podstat stonásobn p ekročena, hodnotí tuto okolnost nalézací soud jako okolnost p it žující dle § 42 písm. k) tr. zákoníku, nebo všichni obžalovaní trestným činem zp sobili vyšší škodu. Spáchání více trestných čin je rovn ž vyhodnoceno jako okolnost p it žující u všech obžalovaných dle § 42 písm. n) tr. zákoníku. Obžalovaní byli kvalifikováni jako „členové organizované skupiny“, kdy i tato okolnost je vyhodnocena jako okolnost p it žující, nebo vytýkaného protiprávního jednání se m li takto dopustit (§ 42 písm. o/ tr. zákoníku). Ve vztahu k obžalovanému Z. dále nutno konstatovat, že tento se dostal do st etu se zákonem opakovan , avšak s ohledem na charakter trestné činnosti, zejména z pohledu odsouzení ze dne 28.7.2010, nebylo toto vyhodnocováno jako okolnost p it žující. Za zvláš závažný zločin zkrácení dan , poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku bylo možno uložit trest odn tí svobody v rozp tí 5 – 10 let. Vzhledem k tomu, že obžalovaní se vytýkaného jednání dopustili ve prosp ch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 tr. zákoníku, bylo nutno v souvislosti s ukládáním trestu respektovat ustanovení § 108 odst. 1 tr. zákoníku, dle kterého horní hranice trestní sazby trestu odn tí svobody stanovené v trestním zákon se u pachatele trestného činu spáchaného ve prosp ch organizované zločinecké skupiny zvyšuje o jednu t etinu. Takovému pachateli soud uloží trest odn tí svobody v horní polovin takto stanovené trestní sazby odn tí svobody, nejsou-li zárove spln ny podmínky pro mimo ádné snížení trestu odn tí svobody podle § 58 tr. zákoníku. S ohledem na tyto skutečnosti bylo nutno obžalovaným ukládat trest odn tí svobody v rozp tí trestní sazby v podstat od 9 let a 2 m síc do 13 let a 4 m síc . Vzhledem k tomu, že obžalovaní se dopustili více trestných čin , bylo nutno t mto ukládat trest úhrnný ve smyslu ustanovení § 43 tr. zákoníku, dle kterého odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných čin , uloží mu úhrnný trest podle toho ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejp ísn ji trestný. U všech obžalovaných soud vyhodnocoval zejména okolnost polehčující, okolnosti p it žující, ze kterých je nutno akcentovat výši zp sobené škody, podíl jednotlivých obžalovaných na páchání trestné činnosti či jejich místo z pohledu významu a d ležitosti v rámci organizované zločinecké skupiny, což bylo celkem zevrubn rozebíráno, zavin ní, všechny okolnosti p ípadu, osoby obžalovaných, možnosti jejich nápravy, jakož i další zmín ná kritéria, kdy v podstat neakceptoval zcela návrh obžaloby a uložil tresty mírn jší. Obžalovanému Radomíru V. trest odn tí svobody v trvání 11 let, obžalovanému Romanu V. v trvání 10 let a 6 m síc , a to p esto, že posledn jmenovaný byl jednatelem zejména společnosti „PetroJet“, hlavní úlohu a rozhodné slovo dle názoru nalézacího soudu, jakož i obžaloby, m l však obžalovaný Radomír V., a proto mu byl ukládán trest nejp ísn jší. Tomáši Š. byl uložen trest odn tí svobody v trvání 10 let, kdy op tovn bylo vyhodnoceno zejména jeho p sobení jako určitého spojovacího článku mezi jednotlivými články organizované zločinecké skupiny. Obžalovaným Evženu U. a Janu H. byl ukládán trest na samé spodní hranici takto zvýšené trestní sazby, a to ve vým e 9 let a 2 m síc . Obžalovaným Dušanu G. byl ukládán trest odn tí svobody ve vým e 9 let a 6 m síc . Ve vztahu k posledn jmenovanému byly oproti Janu H. shledány mnohem v tší a výrazn jší aktivity v rámci protiprávního jednání, proto i trest je výrazn jší. U spolupracujícího obžalovaného Romana Z. soud aplikoval ustanovení § 58 odst. 4 tr. zákoníku a ukládal jmenovanému trest pod dolní hranicí

pokračování

273

sp.zn. 30T 7/2011

trestní sazby práv s ohledem na institut spolupracujícího obžalovaného. Naproti tomu nelze p ehlédnout dobu páchání trestné činnosti včetn výši zp sobené škody. U jmenovaného nebyly spln né podmínky pro uložení souhrnného trestu ve vztahu k prvnímu odsuzujícímu rozsudku. Pro účely výkonu trestu byli všichni obžalovaní za použití moderačního ustanovení § 56 odst. 3 tr. zákoníku za azeni do v znice s ostrahou, p estože by m li být za azeni do v znice se zvýšenou ostrahou podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku. Mírn jší typ v znice byl aplikován proto, nebo obžalovaní se dopustili trestné činnosti nikoliv násilného charakteru, nýbrž charakteru majetkového, s tím, že náprava jmenovaných v tomto mírn jších typu v znice bude zaručena nejlépe. Obžaloba navrhovala uložení pen žitého trestu všem obžalovaným s výjimkou Radomíra V. a Romana V., kterým byl navrhován trest propadnutí majetku. Pen žitý trest ve smyslu ustanovení § 67 odst. 1 tr. zákoníku je možno uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prosp ch. Funkcí pen žitého trestu je postihnout majetkový prosp ch pachatele, který získal z trestné činnosti. Negativním rysem zmín ného trestu je skutečnost, že tento nepostihuje jen osobu pachatele, ale p ípadn jeho rodinu a osoby, v či kterým má závazky. Naproti tomu nepochybn rodina t žila z nelegálních p íjm , které pachatelé – obžalovaní takto m li. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že majetkový prosp ch obžalovaných byl vyšší než 500 mil. Kč, proto bylo p istoupeno k akceptaci návrhu obžaloby a uložení tohoto trestu. P i úvahách o výši pen žitého trestu soud p ihlédl k již opakovan zmín né výši škody, jakož i k zajišt nému majetku, jak to vyplývá ze specifikace obžaloby na str. 49 a dál. Ve vztahu k obžalovanému Radomíru V. bylo v rámci vým ry pen žitého trestu postupováno ve smyslu ustanovení § 68 odst. 4 tr. zákoníku. Posledn jmenovanému byl ukládán pen žitý trest ve vým e 20.000.000,Kč, což p edstavuje 500 celých denních sazeb po 40.000,- Kč. Pro p ípad, že by tento trest nebyl vykonán, byl stanoven náhradní trest odn tí svobody v trvání 1 roku ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 tr. zákoníku. Obžalovanému Tomáši Š. s ohledem na již shora uvedené konkrétní skutečnosti, jeho v k a s tím spojené výd lkové možnosti byl ukládán pen žitý trest ve výši 1.000.000,- Kč včetn náhradního trestu odn tí svobody v trvání 6 m síc , Evženu U. pen žitý trest ve vým e 100.000,- Kč, tj. 100 celých denních sazeb po 1.000,- Kč. Soud p ihlédl k jeho v podstat nejhorším majetkovým možnostem. Náhradní trest byl stanoven na dobu 1 m síce, op tovn ve smyslu ustanovení § 69 odst. 1 tr. zákoníku. Obžalovaným Dušanu G. a Janu H. byl ukládán pen žitý trest ve shodné výši, tj. 1.000.000,- Kč, kdy se jednalo o 200 celých denních sazeb po 5.000,- Kč. V p ípad nevykonání tohoto trestu byl stanoven náhradní trest odn tí svobody v trvání 6 m síc . Obžalovanému Romanu Z. pen žitý trest ukládán nebyl, kdy i v tomto sm ru byl zvýhodn n jemu p id lený institut, tj. spolupracujícího obžalovaného. Obžalovaný Roman V. byl ten, kdo konkrétn odpovídal správci dan za podaná da ová p iznání společnosti „PetroJet“, byl ten, který pro svou obchodní společnost získal nejv tší prosp ch. Vzhledem k objektivizované výši zp sobené škody p istoupil soud k uložení trestu propadnutí celého majetku ve smyslu § 66 odst. 1 tr. zákoníku, kdy p ihlédl k okolnostem spáchaného trestného činu a pom r m pachatele. Hodnota zajišt ného majetku Romana V. rovn ž vyplývá ze specifikace uvedené v obžalob na str. 49 a dál. Jmenovaný je odsuzován za zvláš závažný zločin, díky kterému pro sebe a jiného získal majetkový prosp ch. Op tovn

pokračování

274

sp.zn. 30T 7/2011

je nutno akcentovat, že nejmenší objektivizovaná částka získána spácháním trestné činnosti p evyšuje 500.000.000,- Kč. Obžalovaný Roman V. je svobodný, p ed vzetím do vazby žil s družkou, nemá žádné vyživovací povinnosti, tzn. že tímto trestem nebude trp t nikdo další. Trestem propadnutí majetku se odnímá pachateli celý majetek, který p echází na stát. Majetkem je nutno rozum t souhrn všech majetkových hodnot, tj. v cí, pohledávek a jiných práv a pen zi ocenitelných hodnot, jedná se o souhrn všech aktiv pachatele. V cmi budou všechny hmotné p edm ty, které mají užitnou hodnotu včetn pen z v hotovosti, byt a nebytových prostor, výsledk tv rčí lidské činnosti a cenných papír . V ci mohou být movité i nemovitosti, pohledávky p edstavují zejména vklady na bankovních a jiných účtech, na vkladních knížkách, nároky na vyplacení dividendy, nároky na pojistné pln ní apod. Jinými právy a pen zi ocenitelnými hodnotami se rozumí obchodní podíly, resp. členské vklady v obchodních společnostech a družstev, vklad T. společníka atd. Dle názoru nalézacího soudu všechny podmínky uvedené v ustanovení § 66 odst. 1 tr. zákoníku pro uložení tohoto trestu byly spln né. Obžalovaným Radomíru V., Tomáši Š. byl rovn ž ukládán trest propadnutí v ci nebo jiné majetkové hodnoty ve smyslu ustanovení § 70 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku ve výši specifikované ve výroku tohoto rozsudku. Zmín ný trest pat í mezi druhy trestu postihující majetek, který je ve vlastnictví pachatele trestného činu. Účelem tohoto trestu je odejmout prosp ch ze spáchaného trestného činu. Tyto finanční prost edky byly zajišt né 7.10.2010 v souvislosti s „prohlídkami prostor“. Pokud se jedná o cizí m nu ve vztahu k obžalovanému Š., pak soud má za to, že tato byla po ízena za prost edky získané trestnou činností. Neustále je nutno akcentovat, že da ový únik byl vyšší než 500.000.000,- Kč. Soud I. stupn rovn ž akceptoval návrh obžaloby na uložení trestu zákazu činnosti, nebo jej považoval za d vodný s ohledem na okolnosti p ípadu, zp sob provedení, ochranu společnosti p ed obdobným jednáním obžalovaných v budoucnu. Trest zákazu činnosti ve smyslu ustanovení § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku byl p esn specifikován ve výroku o trestu, a to s ohledem na charakter trestné činnosti, které se obžalovaní dopustili. Zmín ný trest bylo možno uložit v rozp tí od 1 – 10 let. Op tovn nejvyšší vým ra byla uložena hlavnímu pachateli, tj. obžalovanému Radomíru V. Tento trest není nutno ukládat pouze statutárnímu zástupci obchodních společností či osob samostatn výd lečn činné. Tento trest je pojat tak široce proto, aby v budoucnu zamezil páchání obdobné trestné činnosti jmenovaným. V pr b hu p ípravného ízení došlo k zajišt ní značných majetkových hodnot, a to ve vztahu k r zným právnickým subjekt m tak, jak to vyplývá z od vodn ní obžaloby na str. 51 – 54. Nalézací soud akcentuje, že státní zástupce neučinil v obžalob ani pozd ji samostatný návrh na rozhodnutí o t chto majetkových hodnotách. Tento postup zd vodnil výjimečnou právní a skutkovou složitostí trestní v ci, množstvím zajišt ných majetkových hodnot, kdy bude nutno ve vztahu ke každé z nich dohledat p edevším p esnou dokumentaci probíhajících finančních tok a vyhodnotit všechny další návaznosti, které mnohdy jsou nad rámec d kaz , jež byly pot ebné pro rozhodnutí o vin a trestu. S ohledem na tyto skutečnosti bude podán samostatný návrh státního zástupce k zajišt ným majetkovým hodnotám a v cem, o kterých by posléze m l rozhodovat soud ve ve ejném zasedání. Vzhledem k této skutečnosti nalézací soud si nevyhradil právo rozhodnutí o ochranném opat ení ve smyslu ustanovení § 230 odst. 2 tr. .

pokračování

275

sp.zn. 30T 7/2011

V pr b hu dokazování u hlavního líčení nalézací soud obdržel adu tzv. společných návrh obhájc obžalovaného Romana V. na dopln ní dokazování. V rámci stručné rekapitulace bude poukázáno, jak na tyto návrhy bylo reagováno. Návrh soudu doručený dne 28.2.2012 (č.l. 12076) se domáhal vyžádání všech p íkaz k vyskladn ní zboží z da ového skladu společnosti ČEPRO, a.s., v originále, které byly jménem společnosti Barella, s.r.o., zaslané společnosti ČEPRO, a.s., jakož i „DNL“, které společnost ČEPRO, a.s., vyskladnila v období od 1.4.2009 do 31.3.2010 pro „PetroJet, EUROJET, Barella“. Nalézací soud, jak vyplývá z od vodn ní tohoto rozhodnutí, se obrátil na provozovatele da ového skladu společnost ČEPRO, a.s., a vyžádal vzorek originálu „DNL“ (p edložené ov ené kopie) a taktéž požádal o bližší objasn ní n kterých skutečností týkajících se objednávek, „DNL“. Soud I. stupn má za to, že tento postup byl dostatečný za účelem zajišt ní maximální objektivity. Problematikou „DNL“, jakož i „objednávek“ se soud v tomto rozhodnutí podrobn zabýval, na což odkazuje. Soud neakceptoval vyžádání dopl ující zprávy od KB, a.s., k používání IP adres s tím, aby tato byla autorizována, a to zejména p íloha ke zpráv ze dne 14.5.2010, nebo všechny zprávy, které jsou součástí tohoto trestního spisu, byly vyžádány policejním orgánem ve smyslu ustanovení § 8 tr. . Tyto zprávy byly oficiáln p edloženy a již písemnou formou či na médiu. Ve spise se nenachází žádné zprávy či materiály, o kterých by byly pochybnosti o jejich autenticit . Odborné vyjád ení Ing. Š. (č.l. 12080 – 12083) bylo zprocesn no. Taktéž bylo zprocesn no stanovisko „PetroJetu“, doložené p íslušnou účetní dokumentací ke skutkovým tvrzením obžaloby, že do účetnictví společnosti „PetroJet“ byly zaúčtovány obžalobou tvrzené simulované obchodní transakce. Byly zprocesn né znalecké posudky znaleckých ústav ZNALEX, s.r.o., MONTEKALA, s.r.o. Byl vyslechnut pracovník Finančního ú adu pro Prahu 5 Ing. V. ve vztahu ke kontrolám na úseku DPH společnosti „PetroJet“ za zda ovací období od 1.4.2009 do 31.3.2009 a taktéž byly zprocesn né p edložené materiály správcem dan . Soud neakceptoval zajišt ní účetnictví společnosti Torrol Logistic, s.r.o., jakož i sm rnici o vedení skladové evidence minerálních olej společnosti ČEPRO, a.s., nebo tyto materiály nepovažoval za nezbytn nutné pro meritorní rozhodnutí. D kazy povahy listinné s ohledem na od vodn ní t chto návrh jsou považovány za dostatečné. Tímto návrhem na dopln ní dokazování včetn jeho dopln ním soudu doručeným dne 19.3.2012 se soud zevrubn zabýval v od vodn ní tohoto rozhodnutí (č.l. 127 a dál). Návrh na výslech zpracovatele znaleckého posudku Ostravská znalecká, a.s., Prof. Ing. Hótové, Dr. (č.l. 12440) byl akceptován. Společný návrh doručený soudu 24.4.2012 (č.l. 12577 a dál) byl akceptován, kdy bylo nutno zprocesnit p edložené d kazy povahy listinné. Ze společného návrhu obhájc obžalovaného Romana V., soudu doručeného 2.5.2012 (č.l. 12643 a dál), bylo zjišt no, že návrh na dopln ní dokazování výslechem sv dka Ji ího A. byl akceptován. 30.7.2012 (č.l. 13168 a dál) byl doručen pom rn rozsáhlý návrh na dopln ní dokazování, a to výslechem zástupc společností v návrhu označených (Ing. Č., M., Ing. Š., M., Ing. M., T.). Návrh byl akceptován, sv dci byli v rámci dokazování vyslechnuti. Rovn ž byl vyslechnut navrhovaný zpracovatel auditu Ing. S. Dále bylo navrhováno p edložení originálu listin specifikovaných na č.l. 13171 – 13173. Nalézací soud vyžádal od společnosti ČEPRO, a.s., adu materiál v originále, zejména uzav ené smlouvy a jejich dodatky tak, jak bylo v tomto rozhodnutí citováno, kdy tyto materiály tvo í p ílohu č. 10. Rovn ž byl vyžádán navrhovaný originál Dodatku k rámcové kupní smlouv ze dne 2.1.2008, č.l. 10163.

pokračování

276

sp.zn. 30T 7/2011

Jak již bylo uvedeno v od vodn ní tohoto rozhodnutí, n které materiály jsou založené a již v originálním trestním spisu či jeho p ílohách duplicitn . P ílohy, které obsahují účetní a da ové doklady, jsou označené na první stran razítkem, dle kterého kopie souhlasí s originálem. N které materiály byly p edložené z d vodu velkého obsahu elektronicky a policejní orgán posléze provedl jejich vytišt ní do listinné podoby. Pokud byly zasílány n které materiály společností ČEPRO, a.s., pak toto v samostatném p ípise potvrdilo, že všechny p edložené materiály obsahují zcela shodné údaje jak údaje, se kterými disponuje provozovatel da ového skladu či jsou v originální podob . Jak již bylo zmín no, pen žní ústavy zasílaly údaje na médiu, ovšem vždy s originálním p ípisem. Byl požadován nap . originál ú edního záznamu o podání vysv tlení Roberta K., kdy tento materiál nebyl v bec zprocesn n. Nalézací soud se v rámci od vodn ní tohoto rozhodnutí vždy snažil uvést číslo listu, na kterém se tento materiál, o kterém se v rozhodnutí hovo í, nachází, zejména za účelem zjišt ní, odkud soud čerpal údaje a jak tyto údaje byly získané. Veškeré materiály p edložené správcem dan dle názoru soudu zcela nepochybn odpovídají originálu. Obhájci nap . navrhovali vyžádání originál doklad od FÚ Praha („PetroJet“), č.l. 8466 – 8982 (návrh č.l. 13172). K tomuto požadavku je možno uvést pouze tolik, že na č.l. 8466 – 8467 se nachází žádost o sd lení údaj adresovanému Finančnímu ú adu pro Prahu 5, na č.l. 8468 je originální odpov Finančního ú adu pro Prahu 5, na č.l. 8469 – 8610 se nachází materiály zaslané zmín ným správcem dan , ovšem s razítkem „souhlasí s originálem“. Naprosto stejná situace je ve vztahu k materiál m zaslaným správcem dan , jež se nachází ve spise na č.l. 8756 – 8909. Tvrzení, že svazky p íloha č. 4 – P, Q, R, S, T, U, V, Y obsahuje p evážn kopie listin bez ov ení (návrh č.l. 13173), není pravdivé, nebo stačí nahlédnout do p ílohy č. 4 jednotlivých vyjmenovaných svazk a je možno zjistit, že na první stran je uvedeno „kopie souhlasí s originálem“, počet list , nap . 1 – 123, včetn razítka policejního orgánu, který kopie po ídil. D íve, než je takto argumentováno, bylo by korektní si ov it pravdivost svého tvrzení. Nalézací soud dokonce opat il e-mailovou komunikaci mezi společností „BDO“ a orgány činnými v p ípravném ízení (návrh č.l. 13173), p estože takto činit nemusel, nebo se nejedná o procesní d kaz, sami obžalovaní prost ednictvím svých obhájc nep edložili záznamy o komunikaci mezi zpracovateli jejich posudk a zadavateli, p estože porady mezi zadavatelem a zpracovateli posudku probíhaly velmi aktivn . Soud rovn ž vyslechnul idiče jako sv dka, a to Miroslava M. I tento návrh byl akceptován. Společný návrh soudu doručený 27.11.2012 se vyznačuje námitkami ve vztahu k znaleckému posudku „BDO“ a posléze byl navrhován výslech policist Ing. S., Ing. H, Ing. P. a K. k obsahu emailové korespondence s „BDO“. Policisté m li p ipravovat tabulky, p íp. grafy a jejich výslechem by m lo být zjišt no, z jakých dokument a údaj tito vycházeli. Rovn ž byl navrhován op tovný výslech znalce Ing. Šimka k obsahu e-mailové komunikace. Tento návrh soud neakceptoval, nebo žádné ú ední záznamy policejního orgánu, grafy či tabulky nebyly zprocesn né, nebo se jedná o činnost a úvahy policejního orgánu, jež nemají charakter procesního d kazu. Vzhledem k tomu, že zpracovatelé posudku Ing. Š. a JUDr. Ing. T. u hlavního líčení zcela jasn konstatovali, že jejich záv ry vychází z vlastních propočt a zjišt ní. Pokud vycházeli z pomocných tabulek, pak toliko orientačn , toto nem lo a nemohlo mít vliv na záv ry znaleckého zkoumání. Soud rovn ž nem l nejmenší d vod vyslýchat a již zmín né policisty či zpracovatelé posudku „BDO“ k obsahu e-mailové komunikace, nebo tato není součástí znaleckého posudku, nem la vliv na záv ry znaleckého posudku apod. Soud rovn ž neakceptoval návrh označený v bod II (č.l. 13952),

pokračování

277

sp.zn. 30T 7/2011

nebo i v p ípad , že by prob hly kontroly správce dan u t chto da ových subjekt a nebyly by zjišt ny nedostatky, neznamená to, že „neexistoval problém“, tento mohl být a dle názoru soudu u n kterých vyjmenovaných společností v tomto návrhu byl, ovšem nebyl kontrolou pouze zachycen. Jak již bylo uvedeno, ve v tšin p ípad se „kontroly“ zam ují na správnost účetních a da ových doklad a zvolených postup . Touto problematikou se soud rovn ž již zabýval. Obhajobou p edložené listinné d kazy specifikované v bod III byly zprocesn né. 16.1.2013 se obžalovaný Roman V. prost ednictvím obhájc domáhal vyžádání stanoviska správce dan společnosti v bod I specifikovaných v tom smyslu, zda byla provedena u t chto da ová kontrola, p íp. s jakým výsledkem, pokud byla provedena, nech je vyžádán protokol o provedení da ové kontroly. Tento návrh se týkal dodavatel společnosti „PetroJet“, kdy soud I. stupn tento návrh neakceptoval, s ohledem na dosavadní pr b h dokazování. Aniž by bylo p edjímáno stanovisko, jaké soud zaujme k meritornímu rozhodnutí, je nutno v pr b hu dokazování zvažovat, zda navrhované d kazy mohou p isp t k objasn ní pr b hu skutkového d je či zda návrhy pouze sm ují k pr tah m, k zajišt ní dalšího množství účetních a da ových doklad , které mohou ztížit orientaci v projednávané problematice. Vzhledem k tomu, že soud dosp l k záv ru, že skutek popsaný v obžalob je provedeným dokazováním dostatečn bez d vodných pochybností prokazován, tento návrh neakceptoval, nebo v této trestní v ci je evidentní, že ada obchodních společností zapojena do trestné činnosti včetn jejich p edstavitel , n kte í z nich jsou v této trestní v ci obžalovaní, tak, jak bylo opakovan uvedeno, p edkládali v rohodné účetní doklady. Z toho titulu se dá p edpokládat, že by zmín né dopln ní dokazování nep ineslo nic nového. Je nepochybné, že pokud obhajoba nemá ov eno, že da ová kontrola bu neprob hla nebo prob hla bez výtek, pak by toto dopln ní nebylo navrhováno. Op tovn soud zastává stanovisko, že pokud nebyly p ipomínky k da ovým p iznáním, ješt neznamená, že problém neexistoval. Soud I. stupn již na jiném míst tohoto rozhodnutí konstatoval, že pokud popisovaný pr b h skutkového d je, o kterém nejsou d vodné a rozumné pochybnosti, má oporu v provedeném dokazování, není nutno provád t dopln ní dokazování, které m že být i navrhováno. V návrhu soudu doručeném 16.1.2013 (č.l. 14166) bylo soudu p ipomínáno, že dosud nebyly zprocesn né p edložené d kazy povahy listinné s p ípisem ze dne 19.11.2012, a to pod označením návrh na provedení d kaz – dopln ní VI. K této námitce nalézací soud konstatuje, že materiály byly zprocesn né v rámci hlavního líčení konaného ve dnech 10. - 11.12.2012, str. 6 protokolu o hlavním líčení, č.l. 14034. 14.2.2013 byl doručen další návrh na dopln ní dokazování, a to zprocesn ní materiál označených v p ílohách 1 – 6. Soud tento návrh akceptoval a současn v rámci dokazování vyhodnotil a p ihlédl. 12.3.2013 byl soudu doručen další návrh na dopln ní dokazování (č.l. 14437 – 14439). V úvodu se jedná o určitou rekapitulaci d kazní situace s odkazem na znalecké záv ry, výpov dí sv dk pracovník správce dan a taktéž je argumentováno ú edním záznamem ze dne 2.9.2011 (č.l. 10722), zadokumentované finanční toky policejním orgánem. Obžalovaný se prost ednictvím svých obhájc domáhal výslechu zpracovatele (policejního orgánu) ú edního záznamu, a to Ing. N., Kpt. Z. Nalézací soud tyto návrhy nemohl akceptovat, nebo ú ední záznam nebyl zprocesn n, jedná se o určitou činnost policejního orgánu sloužící pro jeho vnit ní pot eby, soud k t mto nep ihlížel a tudíž nebyl d vod vyslýchat zpracovatele, což by bylo mj. v rozporu se stávající teorií i právní praxi. Vzhledem k tomu, že zmi ované bankovní účty v návrhu již byly v p edchozí dob ádn zprocesn né, nebyl d vod v pozd jší dob je zproces ovat znovu jiným navrhovaným postupem. Zásadní návrh spočíval v tom, aby byly vyžádané

pokračování

278

sp.zn. 30T 7/2011

dokumenty – účetnictví od společností v návrhu uvedených (článek IV), které byly zajišt né policejním orgánem, aby bylo p istoupeno k dopln ní znaleckého posudku znaleckým ústavem „BDO“, vše za účelem objektivizace, zda skutečn došlo ke zkrácení dan , p íp. v jaké výši. S ohledem na takto zásadní návrh, který byl posléze blíže od vodn n vyjád ením soudu doručeným 2.4.2013 (č.l. 14537 a dál), bylo vyžádáno stanovisko Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (č.l. 14450 – 14451). Státní zástupce návrh zpracovatel ú edních záznam nepovažoval za nutný, nebo ú ední záznamy nemají povahu d kaz a nebyly zprocesn né. Co se týče návrhu pod bodem IV, tzn. dopln ní dokazování účetními doklady ve vztahu ke zmín ným společnostem včetn dopln ní znaleckého posudku, uvedl, že zpracovatelé posudku byli p ed soudem ádn vyslechnuti, obhajoba m la možnost klást otázky, čehož využila. Již v p ípravném ízení byl na základ požadavku obhajoby znalecký úkon rozší en o další otázky, jak byly práv formulovány obhajobou. V pr b hu dokazování m la obhajoba možnost uplatn ní svých obhajovacích práv a nic jí nebránilo, aby podobn jako k dalším dílčím otázkám nechala zpracovat a soudu p edložila ve smyslu § 110a tr. . vlastní znalecký posudek. Stávající materiály, da ové a účetní doklady zmi ovaných společností již jsou obsažené ve vyšet ovacím spisu. Taktéž bylo obhajob umožn no v souvislosti s prostudováním spisu doložit rozsáhlé účetní doklady ve vztahu ke společnostem „BIO Petrol, MORAVSKÉ RAFINERIE, FUEL POOL Ltd., UNICORN CS RATE“ atd., jež se nachází ve svazku 32 – 38, kdy tyto byly ádným zp sobem zprocesn né. Návrh byl státním zástupcem považován za ned vodný. Nalézací soud zaujal ke zmín nému návrhu toto stanovisko. Obžalobou je vytýkán da ový únik u společnosti „PetroJet“, její da ová p iznání jsou napadána a po provedeném dokazování objektivizována jako úmysln nesprávn vyčíslena, za což je její jednatel (obžalovaný Roman V.) postaven p ed soud. Jmenovaný jako statutární orgán m l u správce dan podávat správná da ová p iznání, je odpov dný za poškození da ových zájm státu firmou „PetroJet“. P ípadná kompenzace d sledk jeho chování prost ednictvím jiných firem není ve v ci relevantní. Taktéž da ové úniky státu prest ednictvím jiných firem nejsou ve v ci relevantní, nebo nejsou p edm tem obžaloby. V této konkrétní v ci soud ne eší obecný problém státu a daní, ale konkrétní problém dan a její správné p iznání, vše ve vztahu k da ovému subjektu „PetroJet“. Pokud obžalovaný prost ednictvím svých obhájc argumentuje tím, že správce dan simulované obchodní transakce nezjistil, pak z této informace nevyplývá, že nebyly. Jak již bylo opakovan uvedeno, výsledky da ového ízení nejsou pro trestní ízení závazné, soud je povinen si ud lat vlastní názor po vyhodnocení provedeného dokazování. Co se týče dopln ní dokazování v souvislosti se sledováním finančních tok , pak k tomu je nutno uvést, že finanční toky nutn neznamenají reálné uskuteč ování dodávek zboží. Nepravdivé údaje jsou avizovány stran finančních tok ve vzdáleném okolí da ového subjektu „PetroJet“, nikoliv u n j. Op tovn nutno akcentovat, že soud eší konkrétní obžalobu za da ový únik zp sobený firmou „PetroJet“. Co se týče námitky zkreslování ekonomických údaj (a v návaznosti na to i da ových údaj ) prost ednictvím selekce firem, které m l „BDO“ brát v úvahu do znaleckého posudku, je možno uvést následující. Obžaloba namítá fiktivnost obchodních transakcí p ekrytých účetními doklady, avšak jak bylo provedeným dokazováním zjišt no, žádné účetní doklady nemohou být v rohodným d kazem, nebo všechny jsou podez elé z účelovosti jejich vystavení pro da ová p iznání bez ohledu na skutečn prob hlé obchodní transakce, které by účetnictví m lo v rn zobrazovat. P idávání dalších účetnictví, navíc firem z okolí „PetroJetu“, by situaci nevy ešilo. Je problém rozeznat, které účetní doklady v rn zobrazují

pokračování

279

sp.zn. 30T 7/2011

realitu a které se snaží virtuální realitu vytvá et. S ohledem na vyhodnocení provedeného dokazování je zde reálná hrozba p ísunu účetních doklad , které byly zmín né jako druhé. Nalézací soud návrh na dopln ní dokazování neakceptoval. Problematikou výslechu sv dka T. se soud již zabýval. Pokud je poukazováno na požadavek o zaujetí stanoviska Právnické fakulty Univerzity Palaského v Olomouci, a to ve vztahu k výkladu pojmu dodání zboží podle § 13 zákona o dani z p idané hodnoty, p íp. článku 14 odst. 1 tzv. šesté sm rnice, nalézací soud konstatuje, že stanovisko k výkladu t chto pojm musí zaujmout soud, jedná se o stanovisko právní, k čemuž není kompetentní znalec ve smyslu ustanovení § 107 tr. . V této trestní v ci byla p edložena ada znaleckých posudk , jež by snad m la ešit meritum této trestní v ci, jež by m ly zodpov d t základní a zásadní otázky. Znalecký posudek je d kaz stejné povahy a d ležitosti jako každý jiný. Rozhodnutí o vin a posléze trestu je v kompetenci jen a pouze nezávislého soudu po vyhodnocení provedeného dokazování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ., kdy jsou vzaty v potaz procesní d kazy. P i seznámení s výsledky vyšet ování obžalovaní za pomocí svých obhájc navrhovali dopln ní dokazování či vyžádání n kterých materiál , a to nestandardn velké množství (viz. č.l. 11333 a dál). Akcentovat však je nutno, že na každý jednotlivý návrh, žádost, námitku reagoval policejní orgán dle názoru soudu velmi objektivn a zejména se znalostí v ci, nebo pokud nebyl návrh vyhov n, bylo odargumentováno, proč tomu tak nebylo. Soud I. stupn se v celém rozsahu s takto zaujatým stanoviskem policejního orgánu ztotož uje. S ohledem na četnost návrh na dopln ní dokazování v pr b hu hlavního líčení, a to zejména ze strany obžalovaného Romana V. a jeho obhájc soud I. stupn z d vodu opatrnosti rozhodl po vyhlášení meritorního rozhodnutí usnesením o „zamítnutí všech dalších návrh na dopln ní dokazování“, jednak proto, aby zamezil situaci, že o n kterém návrhu nebylo procesn rozhodnuto, zejména však proto, že soud zastává stanovisko, že popsaný skutkový d j zp sobem a v rozsahu uvedeným v tomto rozhodnutí je bez jakýchkoliv d vodných pochybností zjišt n a prokázán. Soud I. stupn si je v dom stejn jako zejména obhájci obžalovaných určitého úskalí v tom smyslu, že pokud není vyhov no návrh m na dopln ní dokazování, m že být mnohdy velmi úsp šn argumentováno omezováním obhajovacích práv obžalovaného, porušením práva na spravedlivý proces apod. V této konkrétní trestní v ci bylo dle názoru soudu dokazování provedeno velmi podrobn , objektivn a pečliv . Dokazování má být provedeno v takovém rozsahu, které postačí soudu pro vyhlášení rozhodnutí o vin , event. trestu. Je nutno vzít v úvahu rychlost a ekonomičnost ízení, což však rozhodn nesmí být na úkor práv obžalovaných. Pokud skutkový d j je dostatečn objektivizován stávajícími d kazy, není nutno zjišt ní a konkrétní skutečnosti, o kterých soud nemá d vodné pochybnosti, prokazovat dále. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e možno podat odvolání do 8 dn ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prost ednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci. Rozsudek m že odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku a obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho p ímo dotýká.

pokračování

280

sp.zn. 30T 7/2011

Osoba oprávn ná napadat rozsudek pro nesprávnost n kterého jeho výroku, m že jej napadat také proto, že takový výrok učin n nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o ízení p edcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo zp sobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být ve lh t do 8 dn od doručení opisu rozsudku od vodn no tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo ízení, které rozsudku p edcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, by i z části, ve prosp ch nebo neprosp ch obžalovaného. V Ostrav dne 29.5.2013 Za správnost vyhotovení: Marie Kubinová

JUDr. Miroslav Mucha, v.r. p edseda senátu

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Recommend Documents