10 Ca 16/2009-30
ÚŘAD RADY pro rozhlasové a televizní vysílání
g°f
LC
- 1 -07- 2009
Počet listů:
í?
Číslo jednací:.
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Ludmily Sandnerové a JUDr. Pavla Horňáka v právní věci žalobce: Česká televize, se sídlem N a Hřebenech II 1132/4, Praha 4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Skřetova 44/6, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27.8.2008, sp.zn. 2008/229/had/ČTV, č.j.:had/7406/08,
takto: I. II.
Žaloba se
zamítá.
v
Žádný z účastníku nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění: Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada" nebo „žalovaná"), kterým mu Rada uložila pokutu ve výši 100.000,- Kč za porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a o změně dalších zákonů, v platném znění (dále jen „zákon č. 231/2001 Sb."), neboť odvysíláním pořadu Dobré ráno, resp. příspěvku „Dá se zhubnout jen pomocí prášků" (ve formě telefonického rozhovoru), dne 24.1.2008 v 6:17:55 hodin na programu ČT 1 porušil povinnost nezařazovat do vysílání skrytou reklamu. Současně Rada uložila žalobci v souladu s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2006 Sb., správní řád (dále jen „správní řád") a § 6 vyhl. č. 520/2005 Sb. uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč. V odůvodnění Rada nejprve konstatovala, že dne 24.1.2008 na programu ČT 1 byl odvysílán pořad Dobré ráno, konkrétně pak úsek pořadu s názvem „Dá se zhubnout jen pomocí prášků" vysílaný od 6:17:55 hod. do 06:27:24 hodin. Tento úsek pořadu je
pokračování
2
10 C a 16/2009
moderován, v první části je telefonicky dotazována na problematiku Irena Huťková ze společnosti Wallmark, v druhé části je ve studiu přítomna Marie Kunešová z Endokrinologického ústavu a ve třetí části je do studia telefonicky spojena Jana Smutná, hlasatelka a dramaturgyně, která účinkovala v jedné z prvních televizních reklam na přípravek na hubnutí. Popsána je jen první část, v níž hovoří zástupkyně ze společnosti Wallmark (k telefonátu jsou v obraze záběry kamery na silnější osoby pohybující se v ulicích): 06:17:55 moderátor: „Slibovali jsme vám téma Obezita. Reklama na nás útočí ze všech stran, snaží se nám vsugerovat, že není nic snadnějšího než zhubnout, a přitom podle posledních studií je lidí trpících nadváhou a obezitou na světě už mnohem víc než podvyživených. U našeho telefonuje teď Irena Huťková ze společnosti Wallmark - Dobrý den vám přejeme..." 06:18:15 Huťková: „Přeji dobré ráno" 06:18:16 moderátor: „Paní Huťková, co firmy vede k výrobě léků nebo přípravků na hubnutí, vy mě možná opravíte s těmi léky..." 06:18:22 Huťková: „Je to jednoduché, tak jak jste říkal, tak Česká republika zaujímá přední místo obézní populace a zrovna naše firma vždycky kladla důraz aktivně vést své zákazníky k odpovědnému přístupu a k vlastnímu zdraví. Vždyť je nutné si uvědomit, že lidé a právě nadváha nebude stát jen stovky korun, když si koupí nějaký ten hubnoucí přípravek, no ale do budoucna určitě přinese řadu problémů a bude stát pak daleko více na náklady spojené s léčením. Takže ..." 06:19:05 moderátorka: „To je samozřejmě jedna věc, my pochopitelně známe reklamy, které neustále vídáme, ať už v televizi nebo na různých billboardech - máme jim věřit, nebo to není tak zdaleka jednoduché?" 06:19:14 Huťková: „smích... Podívejte se, ono je to tak, lži a sliby v reklamě jsou velmi nebezpečné. A účelem televizní reklamy není pobavit diváka, ale musí nebo měly by být vytvořeny tak, s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti. Naše firma, která patří a zaujímá vedoucí místo na trhu s doplňky stravy, poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů. A víte, budu upřímná, třeba v naší reklamě neslibujeme, že přípravek SlimCUP sníží vaši váhu až o deset kilogramů, ale snížíte kalorický příjem. A pokud bude reklama dobrá, možná se lidé také zamyslí nad svou váhou. 06:20:05 moderátor: A nebylo by dobré do reklamy dát taky větu ...já nevím...Kupte si náš přípravek, ale musíte taky chodit cvičit, musíte běhat a musíte dodržovat životosprávu? Jinými slovy - v čem může vlastně pomoci ten přípravek na hubnutí?" 06:20:12 Huťková: „hmhm... ono je to velice obtížné, co Rada pro reklamu dovolí. A jsou taky pravidla, které firmy musí a mohou používat, třeba, já nevím, uvedu příklad, náš přípravek SlimCUP, a všechny diety nabízí jako různé vysvětlení proč fungují. No a my se snažíme, aby úbytek váhy byl bezpečný a proto jsme zvolili přípravek, který má za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí. Proto si myslím, že je opravdu velmi důležité říct těm lidem, co vlastně přípravek splňuje, ale je to velmi těžké..." 06:21:06 moderátorka: „Samozřejmě, říct jim to určitě po pravdě. Tak, byla to Irena Huťková ze společnosti Wallmark. Tak děkujeme a nashledanou" Rada uvedla, že zástupkyně společnosti Wallmark Irena Huťková odpovídá na dotazy moderátora dosti zmatečně, a ne vždy konkrétně k položené otázce. Divák získá dojem, že pokud si neopatří přípravky na hubnutí, tak zvýšená hmotnost do budoucna určitě přinese řadu problémů a bude stát daleko více na nákladech spojených s léčením. Zástupkyně společnosti neopomene připomenout, že „naše firma, která patří a zaujímá vedoucí místo na trhu s doplňky stravy, poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů". V další poznámce pak uvádí jako příklad výrobek, který firma distribuuje, a to
pokračování
3
10 Ca 16/2009
přípravek na hubnutí SlimCUP. Upozorní na to, že reklama na tento přípravek je vlastně „pravdivá", protože neslibuje snížení váhy až o 10 kg, ale sníží kalorický příjem. V závěru hovoru vyzvedne klady přípravku - aby „úbytek váhy byl bezpečný, tak proto jsme zvolili přípravek, který má za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí". Rozhovor se evidentně měl vést v obecné rovině, ale upozorňováním na vedoucí postavení firmy Wallmark na trhu s doplňky stravy a prezentací výrobku - přípravku na hubnutí SlimCUP, na který hned od začátku roku běžela masivně reklamní kampaň na programech ČT 1, N O V A i Prima televize, došlo k uvedení skryté reklamy. Na základě uvedených skutečností se rozhodla Rada zahájit správní řízení, které bylo zahájeno dnem doručení usnesení o zahájení správního řízení s výzvou k vyjádření dne 5.3.2008. Účastník řízení ve vyjádření uvedl, že předmětný rozhovor byl plánován jako tzv. startovní k Interview se dvěma respondenty, kvůli technickým problémům se nakonec podařilo uskutečnit pouze jedno. Moderátorka nezvládla svou situaci, nepodařilo se jí usměrnit zástupkyni firmy Wallmark, a.s. a navíc jí kladla otázky, které měly směřovat na respondenta s jinou charakteristikou. Úvod tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni, za což byla moderátorka potrestána srážkou ze mzdy ve výši 50%; na druhé straně však vzápětí dostala prostor ve vysílání Marie Kunešová, reprezentantka České obezitologické společnosti, která upozornila na skutečnost, že neexistuje studie o účinnosti tzv. preparátů na hubnutí, a že reklama slibuje nedosažitelný efekt. Z uvedeného důvodu má Česká televize vysílání za vyvážené. Poté Rada uvedla své správní uvážení, a sice, že v příspěvku byl zveřejněn název společnosti, název produktu, informace týkající se výhod a ojedinělosti produktu pro konzumenty. Divák byl informován o skutečnosti, že firma Wallmark a.s. zaujímá vedoucí postavení na trhu s doplňky stravy, jehož produkty dosahují špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitele, čímž divák získal dokonalou informaci o existenci a výhodách prezentovaného produktu SlimCUP a jeho výrobci společnosti Wallmark a.s. Příspěvek ve svém důsledku zapůsobil na diváka až agresivně, neboť z užívané argumentace vyplývá, že právě firma Wallmark a.s. dbá o zdraví spotřebitelů a případné užívání jiných hubnoucích přípravků povede v budoucnosti k řadě zdravotních problémů spojených s obezitou, což bude mít v důsledku zvýšené náklady v podobě nákladů na léčení. Po definování pojmu skrytá reklama uvedla Rada, že příspěvek obsahuje prvky a sdělení, z nichž neznalý divák získá perfektní povědomí o existenci přípravku na hubnutí, a to propagační formou, která jej může přivést k nákupu těchto produktů. Nadto získá informace, že konkrétní přípravek je účinný, bezpečný; navíc způsobem, který zdůrazňuje serióznost účastníka na úkor ostatních soutěžitelů. V souhrnu se tak divák dozví: - o samotné existenci přípravku SlimCUP, - že úbytek váhy s produkty účastníka je bezpečný, že produkty účastníka mají za sebou zázemí - klinické studie a podporu lékařů, dokonce i v zahraničí. Účastník ve svém vyjádření pochybení spočívající v porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. připouští, nicméně odpovědnost svaluje na profesionální selhání moderátorky. Rada k tomu uvádí, že příspěvek byl zpracován takovou formou, která svědčí o záměrnosti reklamního cíle, kdy účastník nejenže dostal prostor sdělit informace reklamního charakteru, ale i moderátorka přispěla kladením otázek k výslednému reklamnímu vyznění.
pokračování
4
10 C a 16/2009
K námitce účastníka, že ve vysílání získala prostor reprezentantka České obezitologické společnosti, která upozornila na skutečnost, že neexistuje studie o účinnosti tzv. preparátu na hubnutí, a že reklama slibuje nedosažitelný efekt, Rada uvedla, že divák dostal ucelené informace o výrobci a jeho výrobku včetně jeho kvalit ve srovnání s jinými produkty a tuto skutečnost nemůže vyvrátit ani vystoupení odborníka v oblasti obezitologie, neboť jeho vystoupením nemůže dojít k popření sdělení informačního charakteru o výrobcích. Nadto zdaleka ne každý divák, shlédl pasáž - rozhovor se zástupcem účastníka, a viděl i rozhovor se zástupkyní obezitologické společnosti. Rada dále pro kompletnost uvedla, že předmětná reportáž byla odvysílána v jakémsi „mezidobí" reklamní kampaně účastníka, tedy v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP. Reklamní kampaň na produkt SlimCUP proběhla ve dvou etapách; v rámci první etapy byl odvysílán spot SlimCUP mutace 1 (délka 30 s), premiérově odvysílán dne 1. ledna 2008 na programu Prima televize. Reprízy byly uváděny do 18. ledna 2008, včetně na programech ČT, Nova, Prima. Ve druhé etapě byl reklamní spot SlimCUP mutace 2 (délka 10 s) odvysílán premiérově dne 4. února 2008 na programu Prima televize, reprízy následovaly do 17. února 2008, včetně na programech Nova, Prima. Divákům České televize tak byl produkt SlimCUP, kontinuálně připomínán a nabízen ke koupi sděleními reklamního charakteru prostřednictvím kampaně se spotem mutací 1, následně skrytou reklamou v pořadu Dobré ráno a posléze prostřednictvím kampaně - mutací 2. Dále Rada uvedla, že již v minulosti byl účastník řízení upozorněn na porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., a to konkrétně dne 26. 9.2006 za to, že ve dnech 9. 27.6.2006 na programu ČT 2 odvysílal program Studio fotbal, který obsahoval skrytou reklamu na firmu Adidas. Při uplatnění sankce Rada vycházela zust. § 60 odst. 1 písm. 1) a § 61 odst. 2 a 3 zákona č. 231/2001 Sb., přičemž blíže k jednotlivým kritériím uvedla: povaha vysílaného programu - že program ČT 1 je celoplošným televizním veřejnoprávním (plnoformátovým) programem. Dále Rada poukázala na hlavní úkoly veřejné služby České televize (dle § 2 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb.) a zdůraznila, že v daném případě se jedná o zpravodajský pořad, který má přinášet objektivní a vyvážené informace, zpravodajské pořady jsou jedním ze zásadních prvků veřejné služby v oblasti televizního vysílání, které má provozovatel plnit ze zákona; - postavení provozovatele na mediálním trhu - že účastník řízení je druhým nejúspěšnějším provozovatelem televizního vysílání v ČR; - odpovědnost provozovatele vůči divácké veřejnosti - že účastník řízení není subjektem, který má mít v oblasti vysílání komerční zájmy, smyslem vysílání tohoto provozovatele a účelem je „veřejná služba v oblasti televizního vysílání" dle § 2 odst. 1 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, z něhož vyplývá, že Česká televize jako veřejnoprávní subjekt má ve vztahu k divákům vysokou odpovědnost, neboť má přispívat k vzdělávání, právnímu povědomí obyvatel spolu s objektivním poskytováním informací; - závažnost věci - že zařazením reklamy do pořadu došlo ve vztahu k divákovi k jeho zmatení, vnímal tuto informaci jako seriózní, pravdivou a důležitou s ohledem na její zařazení do takového typu pořadu, přičemž se prokázalo, že informace poskytnuté v pořadu byly zavádějící a sledovaly reklamní účel. Účastník řízení „obešel" zákonem stanovený limit pro vysílání reklamy, když předmětná reportáž není uvedena jako reklama, přestože naplňuje všechny její znaky;
pokračování
5
10 Ca 16/2009
-
míra zavinění - že provozovatel televizního vysílání má povinnost provozovat vysílání vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a nese odpovědnost za obsah programů, úmysl Rada spatřuje ve skutečnosti, že účastník jako provozovatel televizního vysílání uvedený příspěvek zadal vědomě do vysílání pořadu Dobré ráno s tím, že k porušení zákona došlo z nedbalostního jednání ze strany moderátorky. Rada spatřuje v jednání účastníka nedbalostní jednání, neboť svým jednáním porušil zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům (účastník má dostatečné profesní zázemí) vědět měl a mohl; rozsah, typ a dosah závadného vysílání - že reklama byla zařazena do zpravodajského pořadu, délka příspěvku je 3 min. 4 sekundy, tento příspěvek byl vysílán na programu účastníka řízení, který je definován jako program celoplošný, tj. s územním pokrytím alespoň 70 % obyvatel; případný finanční prospěch - že jej Rada nehodnotila, a tedy k tomuto kritériu při stanovení výše pokuty nepřihlížela. Po zhodnocení všech výše uvedených hledisek dospěla Rada k závěru, že účastníkovi řízení bude uložena sankce ve výši 100.000,- Kč, tj. 4 % možné výše sankce.
Proti výše uvedenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba. V prvním žalobním bodu namítá žalobce, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí není prokázáno, v čem spatřuje Rada naplnění znaků skryté reklamy dle § 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 231/2001 Sb., zejména „záměrnost reklamního cíle" a „uvedení veřejnosti v omyl o povaze odvysílané prezentace". Žalobce v této souvislosti poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18.12.2008, č.j. 11 Ca 282/2008. Žalobce je toho názoru, že odkaz Rady na formu zpracování předmětného příspěvku je pro prokázání naplnění znaku skutkové podstaty předmětného deliktu nedostačující. Z vyjádření žalobce ze dne 26.3.2006 vyplývá, že v průběhu vysílání předmětného pořadu došlo k technickým pochybením, avšak rozhodně nebylo záměrem České televize propagovat výrobky společnosti Wallmark a.s. Z obsahu předmětného příspěvku pak vyplývá, že dotazy moderátorky byly zcela obecné. Žalobce dále uvedl, že v jeho prospěch svědčí, že Rada si musela být vědoma nezáměrnosti propagace výrobku ze strany žalobce, když uvedla na str. 3 napadeného rozhodnutí „rozhovor se evidentně měl vést v obecné rovině..", z čehož žalobce dovozuje, že Rada sama uvedla závěr, že rozhovor se měl vést v obecné rovině, poté však v rozporu s uvedeným následně shledala, že předmětný příspěvek byl skrytou reklamou a snažila se prokázat záměrnost reklamního cíle. V druhém žalobním bodu nesouhlasí žalobce s Radou, že příspěvek byl odvysílán v „mezidobí" reklamní kampaně záměrně v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP, neboť takové tvrzení Rada ničím neprokázala. V třetím žalobním bodu brojí žalobce proti skutečnosti, že Rada se nesprávně vypořádala s jejím sdělením ze dne 26.3.2008, kde žalobce uvedl „Úvod celého bloku tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni..", na základě čehož Rada v rozhodnutí uvedla: „Účastník řízení ve svém vyjádření pochybení spočívající v porušení § 48 odst.l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. připouští, nicméně odpovědnost svaluje na profesionální selhání moderátorky." Žalobce namítá, že uvedený závěr Rady j e v rozporu s obsahem předmětného vyjádření žalobce, který nikdy neuvedl, či „nepřipustil", že by se výslovně dopustil porušení zákona,
pokračování
6
10 C a 16/2009
naopak žalobce namítá, že si není porušení zákona vědom, když tvrzení „Úvod celého bloku nebyl na profesionálně dostatečné úrovni.." ještě neznamená naplnění skutkové podstaty správního deliktu, pro kterou zákon stanovuje jasná kritéria. Ve čtvrtém žalobním bodu brojí žalobce proti výši pokuty a namítá spornost tvrzení Rady, která uvedla, že Česká televize není subjektem, který má mít v oblasti vysílání komerční zájmy. Žalobce poukázal na ust. § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, kde je výslovně uvedeno, že jeho finančními zdroji jsou zejména televizní poplatky vybírané dle zvláštního právního předpisu a příjem z vlastní podnikatelské činnosti. Závěrem žalobce znovu zdůraznil, že se v daném případě se nejednalo o skrytou reklamu a nejednalo se o hlavní zpravodajství, nýbrž o zpravodajský pořad.
V písemném vyjádření žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a k jednotlivým žalobním bodům uvedla následující: - k prvnímu žalobnímu bodu, kde žalobce namítá, že není prokázáno, v čem Rada spatřuje naplnění znaků skryté reklamy, že reportáž obsahuje atributy typické pro reklamu, a to přesto, že nejde o standardní reklamní vysílání. Záměrnost je zřejmá. Je-li do vysílání zařazena informace, která po všech stránkách plní funkci reklamy, nemohla se taková informace do vysílání dostat náhodně či neúmyslně, avšak muselo se tak stát záměrně. Rada porušení předmětného ustanovení může dokládat pouze na základě nepřímých důkazů; - k druhému žalobnímu bodu, kdy žalobce namítá, že není prokázáno tvrzení Rady, že reportáž byla odvysílána v mezidobí reklamní kampaně v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP, že předmětné tvrzení nelze nijak prokazovat. Žalovaná chtěla jen poukázat na souvislost s možným dopadem na diváka spočívajícím vtom, že v době, kdy byl odvysílán příspěvek, byl přípravek SlimCUP prezentován v reklamním vysílání; - k třetímu žalobnímu bodu, kdy žalobce namítá, že Rada nesprávně interpretovala jeho vyjádření, že z vyjádření je patrné, že moderátorka svou redaktorskou činnost nezvládla v intencích požadavků zákona č. 231/2001 Sb., a za své jednání byla postižena zkrácením mzdy ve výši 50 %; - ke čtvrtému žalobnímu bodu, v němž žalobce namítá spornost tvrzení Rady v rámci odůvodnění výše pokuty z pohledu odpovědnosti provozovatele vůči divácké veřejnosti, že v napadeném rozhodnutí jsou uvedeny skutečnosti a hlavní úkoly vyplývající z ust. § 2 odst. 2 zákona č. 483/1993 Sb., přičemž Rada má za to, že mezi tyto skutečnosti podnikání České televize nepatří a je to jen způsob jejího financování. Závěrem žalovaná uvedla, že žalobce se prokazatelně dopustil porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. odvysíláním pořadu Dobré ráno, resp. příspěvku „Dá se zhubnout jen pomocí prášků" dne 24.1.2008 v 6:17:55 hod. na programu ČT 1, neboť příspěvek byl zpracován takovou formou, která svědčí o záměrnosti reklamního cíle.
U jednání, které se ve věci konalo dne 2. 6. 2009, zástupce žalobce setrval na podané žalobě a navrhl, aby soud, pokud žalobě nevyhoví, aplikoval moderační právo. Zástupce žalovaného navrhl zamítnutí žaloby s tím, že poukázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a písemné vyjádření k žalobě. Soud provedl důkaz obrazově-zvukovým záznamem předmětné reportáže.
pokračování
7
10 Ca 16/2009
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 75 odst. 2 s.ř.s. v mezích uplatněných žalobních bodů a ve svém rozhodování vyšel ze skutkového stavu zjištěného z obsahu správního spisu. V souladu s ust. § 77 odst. 2 o.s.ř. provedl soud znovu důkaz obrazově-zvukovým záznamem předmětného pořadu v části, za níž byla žalobci uložena pokuta, přičemž dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Městský soud v Praze posoudil věc takto: Podle § 2 odst. 1 písm. q) se pro účely zákona č. 231/2001 Sb. rozumí skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu. Podle § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání skryté a podprahové reklamy a teleshopping. Podle § 60 odst. 1 písm. 1) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů.
V daném případě dospěla žalovaná k závěru, že žalobce porušil výše uvedená ustanovení, neboť v pořadu Dobré ráno, konkrétně v úseku pořadu s názvem „Dá se zhubnout jen pomocí prášků" vysílaném dne 24.1.2008 na programu ČT 1 od 6:17:55 hod., odvysílal „skrytou reklamu". V prvním žalobním bodu namítá žalobce, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí není prokázáno, v čem spatřuje Rada naplnění znaků skryté reklamy dle $ 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 231/2001 Sb., zejména „záměrnost reklamního cíle" a „uvedení veřejnosti v omyl o povaze odvysílané prezentace". Soud dospěl po zhodnocení spisového materiálu a po provedení důkazu promítnutím předmětného pořadu k závěru, že Rada správně posoudila porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť vdaném případě předmětná reportáž obsahuje skrytou reklamu. K tomuto závěru dospěl soud na základě následujících úvah: Aby v daném konkrétním případě bylo možno podřadit předmětný pořad pod ust. § 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 231/2001 Sb., musela by být splněna podmínka spočívající ve skutečnosti, že prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb uvedená v pořadu záměrně sledovala reklamní cíl a tímto veřejnost uvedla v omyl o povaze této prezentace. V daném případě byly tyto znaky naplněny, včetně záměrnosti reklamního cíle, tedy prezentace výrobku za účelem jej co nejvíce prodat.
pokračování
8
10 C a 16/2009
V reportáži nejenže zazněly jednotlivé prvky reklamy, lze z ní však dovodit i skutečnost, že daná reportáž záměrně sledovala reklamní cíl, tedy byla určena k podpoře prodeje výrobků nabízených firmou Wallmark. Obsah reportáže byl sice dle soudu zaměřen na poskytnutí obecných informací týkajících se možnosti zhubnutí, avšak obsah sdělení zástupkyně firmy Walmark Ireny Huťkové měl jednoznačně reklamní charakter a právě z informací, které divákům sdělila, jednoznačně vyplývá záměrně sledovaný reklamní cíl, čímž byla veřejnost uvedena v omyl o povaze této prezentace („zrovna naše firma vždycky kladla důraz aktivně vést své zákazníky k odpovědnému přístupu a k vlastnímu zdraví", „Naše firma, která patří a zaujímá vedoucí místo na trhu s doplňky stravy, poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů. A víte, budu upřímná, třeba v naší reklamě neslibujeme, že přípravek SlimCUP sníží vaši váhu až o deset kilogramů, ale snížíte kalorický příjem...", „náš přípravek SlimCUP, a všechny diety nabízí jako různé vysvětlení proč fungují. No a my se snažíme, aby úbytek váhy byl bezpečný a proto jsme zvolili přípravek, který m á za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí"). S ohledem na volbu zástupkyně soukromé firmy, pokud si nebyl provozovatel jist, zda v poskytnutých informacích neporuší zákon č. 231/2001 Sb., mohl zvolit formu předtočené reportáže, aby tak mohl sám předem posoudit obsah poskytnutých informací, popř. předem tuto zástupkyni poučit o možnosti obsahu sdělených informací, nebo prostřednictvím moderátorky v průběhu reportáže zástupkyni usměrnit tak, aby nedošlo k porušení ust. § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Rada správně dovodila, že právě v informacích poskytnutých zástupkyní společnosti Wallmark je skryt reklamní záměr, když tato ve svých odpovědích ke konkrétně položeným otázkám odpovídá tak, že divák je informován o vedoucím postavení firmy Walmark na trhu s doplňky stravy, která poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů, dále je informován o tom, že tato firma nabízí přípravek na hubnutí SlimCUP a u něhož jde o „pravdivou reklamu", protože neslibuje snížení váhy až o 10 kg, ale sníží kalorický příjem, aby úbytek váhy byl bezpečný, přitom tento přípravek má za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí". Z pohledu adresátů těchto informací, nejde o informace zanedbatelné, neboť diváci jsou přesvědčováni o spolehlivosti a výjimečném postavení firmy Walmark na trhu s přípravky na hubnutí, kdy zástupkyně firmy poukazuje i na preventivní charakter užívání přípravků („neboť jinak nadváha je nebude stát jen stovky korun"). S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že úvaha Rady obsažená na str. 3 napadeného rozhodnutí (upozorňováním na vedoucí postavení firmy Wallmark na trhu s doplňky stravy a prezentací výrobku - přípravku na hubnutí SlimCUP došlo k uvedení skryté reklamy) je správná a je v souladu s obsahem správního spisu. Žalobce se nemůže zbavit své odpovědnosti vyplývající z ust. § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., dle něhož jsou provozovatelé vysílání povinni nezařazovat do vysílání mj. skryté reklamy tvrzením, že jeho záměrem nebylo propagovat výrobky společnosti Wallmark a.s. a že dotazy moderátorky byly zcela obecné, neboť to byl právě žalobce jako provozovatel, který odpovídal za obsah celé odvysílané reportáže, tedy za veškerá sdělení, veškeré informace, které v reportáži zazněly, včetně sdělení zástupkyně firmy Walmark Ireny Huťkové. Správnou je rovněž úvaha Rady, že divák dostal ucelené informace o výrobci a jeho výrobku s poukazem na jeho kvality a tuto skutečnost nemůže vyvrátit ani vystoupení odborníka v oblasti obezitologie, neboť jeho vystoupením nemůže dojít k popření sdělení informačního charakteru o výrobcích a nadto každý divák, který shlédl rozhovor se zástupkyní firmy Walmark a nemusel vidět i rozhovor se zástupkyní obezitologické společnosti. K poukazu žalobce na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18.12.2008, č.j. 11 Ca 282/2008 soud uvádí, že každé porušení zákona je vždy nutno posuzovat vzhledem ke
«
pokračování
9
10 Ca 16/2009
konkrétním okolnostem případu a v daném případě soud dospěl k závěru, že k naplnění všech znaků skutkové podstaty předmětného deliktu došlo, tak jak již bylo uvedeno výše. Ani námitku obsaženou v druhém žalobním bodu, v níž žalobce nesouhlasí s Radou, že příspěvek byl odvysílán v „mezidobí" reklamní kampaně záměrně v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP, neboť takové tvrzení Rada ničím neprokázala, neshledal soud důvodnou. Lze konstatovat, že Rada na závěr své správní úvahy o skryté reklamě poukázala (str. 5 rozhodnutí) na odvysílání příspěvku v „mezidobí" reklamní kampaně v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP a to toliko na podporu („pro kompletnost") svého předcházejícího správního uvážení. Z uvedeného vyplývá jednak, že pro rozhodnutí Rady není uvedené zařazení reportáže v „mezidobí" reklamní kampaně v čase mezi ukončením vysílání mutace 1 a nasazením mutace 2 reklamního spotu SlimCUP, skutečností, na níž by Rada postavila svůj závěr o odvysílání skryté reklamy a jednak Rada ani netvrdí, že předmětný příspěvek byl odvysílán záměrně v tomto „mezidobí", Rada uvedla pouze, že divákům tak byly produkty účastníka kontinuálně připomínány, což není v rozporu s obecnými pravidly logiky, a proto lze i této úvaze přisvědčit. V třetím žalobním bodu brojí žalobce proti skutečnosti, že Rada se nesprávně vypořádala s jejím sdělením ze dne 26.3.2008. kde žalobce uvedl „Úvod celého bloku tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni..", na základě čehož Rada v rozhodnutí dovodila, že účastník řízení ve vyjádření pochybení spočívající v porušení § 48 odst.l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. připustil, avšak odpovědnost svaluje na profesionální selhání moderátorky." Soud k této námitce ze správního spisu zjistil, že ve vyjádření k zahájení správního řízení ze dne 26.3.2008 žalobce uvedl mj., že Česká televize nečiní sporným, že dne 24.1.2008 od 06:17:55 do 06:27:24 hod. na programu ČT 1 v rámci úseku k pořadu s názvem „Dá se zhubnout jen pomocí prášků" uvedla rozhovor se zástupkyní společnosti Wallmark a.s., paní Irenou Huťkovou. Předmětný rozhovor byl plánován jako tzv. startovní k interview se dvěma respondenty (kvůli technickým problémům se nakonec podařilo uskutečnit pouze jedno). Moderátorka skutečně nezvládla svou roli, nepodařilo se jí usměrnit zástupkyni firmy Wallmark a.s. a navíc jí kladla otázky, jež měly směřovat na respondenta s úplně jinou charakteristikou. Úvod celého bloku tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni, za což byla moderátorka potrestána srážkou ze mzdy ve výši 50 %. Na druhé straně ovšem vzápětí dostala ve vysílání prostor reprezentantka České obezitologické společnosti (Marie Kunešová, která upozornila na skutečnost, že neexistuje studie o účinnosti tzv. preparátů na hubnutí, a že reklama slibuje nedosažitelný efekt. V rámci celého vysílacího bloku lze tedy posoudit vysílání jako vyvážené. Závěrem Česká televize uvedla, že podnikla důraznější opatření směřující k tomu, aby k obdobným případům v budoucnosti již nedocházelo". Soud neshledal ani tuto námitku důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí. Rada v rozhodnutí na str. 4 dovodila z žalobcova vyjádření skutečnost, že žalobce připustil pochybení spočívající v porušení ust. § 48 odst.l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. Sama tato skutečnost není s rozporu s dalším sdělením žalobce obsaženém rovněž ve vyjádření ze dne 26. 3. 2008, a sice, že „Moderátorka skutečně nezvládla svou situaci, nepodařilo sejí usměrnit zástupkyni firmy Wallmark, a.s. a navíc jí kladla otázky, které měly směřovat na respondenta s jinou charakteristikou. Úvod tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni, za což byla moderátorka potrestána srážkou ze mzdy ve výši 50%". Za této situace není na místě zpochybňovat úvahu Rady, že žalobce připustil pochybení týkající se předmětné reportáže.
pokračování
10
10 C a 16/2009
Úspěšnou neshledal soud ani námitku obsaženou ve čtvrtém žalobním bodu, v níž brojí žalobce proti výši pokuty a namítá spornost tvrzení Rady, která uvedla, že Česká televize není subjektem, který má mít v oblasti vysílání komerční zájmy. Je zřejmé, že Rada poukázala v rozhodnutí na odpovědnost České televize ve vztahu k divákovi právě s ohledem na ust. § 2 odst. 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi proto, aby zdůraznila, že účastník řízení není subjektem, který má mít v oblasti vysílání komerční zájmy a jeho povinností je veřejná služba. V řízení, kdy předmětem přezkumu soudu je rozhodnutí Rady o uložení pokuty za odvysílání skryté reklamy, není takto zvolená obrana poukazující na ust. § 10 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi týkající se finančních zdrojů České televize adekvátní. Žalobce se nemůže úspěšně dovolávat skutečnosti, že jeho finančním zdrojem je rovněž příjem zvláštní podnikatelské činnosti a tímto tvrzením odůvodňovat nesouhlas s výší uložené pokuty za porušení ust. § 48 odst.l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., tedy za odvysílání skryté reklamy. K závěrečné výtce žalobce, že se v daném případě nejednalo o hlavní zpravodajství, nýbrž o „zpravodajský pořad" soud uvádí, že tohoto pochybení se Rada dopustila na str. 6 napadeného rozhodnutí, současně však na této straně rozhodnutí v předcházejícím odstavci uvedla, že „se jedná o zpravodajský pořad" a stejně tak i na str. 7 uvedla, že reklama byla zařazena „do zpravodajského pořadu"; soud má proto za to, že namítané pochybení nemělo vliv na stanovenou výši uložené pokuty, neboť z celého odůvodnění stanovené výše pokuty vyplývá, že Radě bylo zřejmé, že posuzovaným je zpravodajský pořad, což bylo vyjádřeno opakovaně v textu napadeného rozhodnutí. S ohledem na uvedené neshledal soud tuto námitku důvodnou.
Neboť žalobce navrhl v žalobě, aby soud uloženou pokutu za správní delikt jakožto zjevně nepřiměřenou výrazně snížil, nebo od ní vůbec upustil, zabýval se soud i tím, zda ie namístě v daném případě nahradit správní uvážení správního orgánu užitím moderačního práva soudu. Jak již judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30.11.2005, sp.zn.: 1 As 30/2004-82, takový zásah do uvážení správního orgánu je zásahem dovoleným, umožněným soudu ustanovením § 78 odst. 2 s.ř.s., kde soud se chová jako správní orgán a může zasáhnout do výše trestu jako by jej uděloval sám. Tím, že trest soud sníží či od něj upustí, nezpochybňuje závěr správního orgánu o tom, že žalobce porušil zákon a dopustil se správního deliktu. Městský soud v Praze dospěl v daném případě k závěru, že uložená pokuta ve výši 100.000,- Kč není pokutou zjevně nepřiměřenou, nýbrž pokutou, která odpovídá danému porušení zákona, závažnosti dané reportáže, i zákonnému rozpětí stanovenému v ust. § 60 odst. 1 písm. 1) zákona č. 231/2001 Sb., dle něhož lze uložit za skutkovou podstatu správního deliktu, kterého se žalobce dopustil pokutu v rozmezí od 5 000,- Kč až do výše 2 500 000,Kč, a která tak znamená uložení pokuty při dolní hranici zákonné sazby. Vzhledem k uvedenému rozpětí danému zákonem soudu ani nepřísluší upustit od uložené sankce když spodní hranice je stanovena výší 5 000,- Kč. Závěrem soud uvádí, že výše sankce za protiprávní jednání musí mít i preventivní charakter a to předně ve vztahu k žalobci. Sankce musí s sebou nést přiměřeně citelný zásah do jeho majetkové sféry, aby byl veden k důslednějšímu dodržování všech zákonných norem, kterými je vázán a to zejména zákona č. 231/2001 Sb. Preventivní úlohu musí uložená sankce pak mít rovněž ve vztahu i ke všem ostatním subjektům pohybujícím se na daném trhu.
9
pokračování
11
10 Ca 16/2009
Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že námitky žaloby nejsou důvodné, a proto podanou žalobu podle § 78 odst. 7 jako nedůvodnou zamítl. Pokud jde o náklady řízení, soud vycházel z ust. § 60 odst.l s.ř.s. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, náklady řízení jí však nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek stanovených v ustanovení § 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst.2 s.ř.s.).
V Praze dne 2. června 2009 Mgr.Jana Brothánková v.r. předsedkyně senátu
