ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

20Ad 15/2016-30

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: P. T., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.2.2016 č.j. MPSV-2016/32731-923, ve věci nároku na příspěvek na péči, t a k t o:

I.

Žaloba s e z a m í t á .

II.

Žádnému z účastníků se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění: I. [1]

Žalobci nebyl přiznán příspěvek na péči.

[2] U zdejšího soudu byla v zákonné lhůtě podána žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterou se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí a uložení žalovanému povinnost zaplatit náklady soudního řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Vyslovil, že v rozhodnutí došlo k vážnému pochybení, neboť posudkový lékař

pokračování

2

20Ad 15/2016

vycházel z nesprávných zpráv. V exteriéru se pohybuje pouze na mechanickém invalidním vozíku a pokud někam cestuje, potřebuje doprovod a doma výpomoc. Pro časté bolesti páteře navštěvuje ambulanci pro léčbu bolesti a zdravotní stav má zásadní negativní vliv na zvládání základní životní potřeby v oblasti mobility. Nesouhlasí s názorem, že je schopen chůze s napadáním na levou dolní končetinu a rehabilitační léčba je ordinována za účelem dalšího zlepšování zdravotního stavu. Levou ruku má natolik oslabenou, že není schopen v ní nic udržet, denně cvičí a denně jej dcera masíruje. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc při zvládání základních životních potřeb: mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena a péče o domácnost. [3] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne 9.6.2016 popřel oprávněnost žalobních bodů v žalobě a popsal podrobně dosavadní průběh řízení v dané věci. Navrhl žalobu zamítnout.

II. [5] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu změnil napadené rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Ostravě ze dne 23.2.2015 č.j. 112793/2015/OOI, kterým bylo rozhodnuto podle ust. § 4 odst. 1, § 7, § 8, § 9, § 11 a § 13 zákona č. 108/2006 Sb. tak, že nově zní „nepřiznat příspěvek na péči“. V odůvodnění odkázal na posouzení posudkovou komisí MPSV ČR s pracovištěm v Ostravě ze dne 4.2.2016. Toto posouzení žalovaný vyhodnotil jako přesvědčivé a úplné se závěrem, že účastník řízení není osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť zdravotní stav není dlouhodobě nepříznivý. III. [6] Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb., osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. [7] Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění, při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování,

pokračování

3

20Ad 15/2016

e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. [8] Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [9] Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku. [10] Podle přílohy č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb., která blíže vymezuje posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby: a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. d) Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. e) Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem.

pokračování

4

20Ad 15/2016

f) Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se. g) Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. i) Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek. [11] Podle ust. § 1 odst. 4 vyhl. č. 505/2006 Sb. za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje stav, kdy porucha funkčních schopností dosahuje úrovně úplné poruchy nebo poruchy těžké, kdy i přes využívání zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využívání běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku nelze zvládnout životní potřebu v přijatelném standardu. Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotnické služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu. IV. [12]

Z obsahu správních spisů, (konkr. správního orgánu I. stupně) bylo zjištěno, že žalobce podal dne 26.11.2014 žádost o příspěvek na péči. Dne 27.11.2014 bylo provedeno sociální šetření o obsahu, že žadatel je upoután na invalidní vozík, v současné době je ochrnut na celou levou stranu – od obličeje až po dolní končetinu. Příhoda se mu stala po cestě domů z práce dne 4.11.2014. Orientován je, má špatné vyjadřování, paměť se zdá slabší a zapomíná. Sluch a zrak v pořádku, nezvládá hygienu ve vaně. Celý den sleduje televizi, trochu počítač, dívá se z okna, polehává, usíná, má bolesti. Není schopen se sám obléci, připravené jídlo sní sám pravou rukou. Léky dávkuje manželka. V současné době je na nemocenské. Předložená smlouva o poskytování pomoci mezi asistentem sociální péče M. K. a uživatelem P. T. ze dne 11.12.2014, s vymezením pomoci při koupání, nákupu, doprovodu k lékaři a úklidu

pokračování

5

20Ad 15/2016

domácnosti. Posouzení lékařem OSSZ Ostrava uskutečněno 21.2.2015 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický plurisegmentální vertebrogenní algický syndrom ThLS páteře na podkladě degenerativních změn páteře, v terénu pozitivních protilátek proti chlamydiím. Za nezvládané posouzeno 5 základních životních potřeb, a to a) mobilita, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena a j) péče o domácnost. S vyhodnocením, že se jedná o středně těžkou závislost, tedy za závislost na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. S odvoláním na posouzení lékaře OSSZ dne 23.2.2015 vydáno rozhodnutí Úřadem práce ČR – Krajská pobočka v Ostravě o přiznání příspěvku na péči ve výši 4.000,- Kč měsíčně od listopadu 2014. Proti rozhodnutí žalobce dne 26.2.2015 podal odvolání, kdy poukázal na nutnost výpomoci a péče při užití záchodu a koupání, vstávání z postele a do postele, někdo mu musí navařit a nakoupit, doprovázet k lékaři a na procházku. Z obsahu správního spisu žalovaného zjištěno, že v rámci odvolacího řízení byl vypracován posudek PK MPSV ČR v Ostravě dne 14.5.2015, kdy zdravotní stav spolu s posudkovým lékařem posuzoval odborný lékař – neurolog. Komise uvedla, že u posuzovaného se jedná o chronický plurisegmentální vertebrogenní algický syndrom ThLS páteře na podkladě degenerativních změn páteře v terénu pozitivních látek proti chlamydiím, regredující levostranná periferní paréza n.VII, obezitu I. stupně, hyperurikémii, syndrom karpálního tunelu oboustranně, chronický nikotinismus, stav po chlamydiové infekci v r. 2008, stav po zlomenině pravého zápěstí a stav po operaci inguinální herniotomie bill. a nesestouplých varlat. Na základě výsledků vyšetření praktického lékaře z 11.12.2014 z hospitalizace na neurologickém oddělení v listopadu 2014, absolvování pobytu v Sanatoriích Klimkovice v lednu až únoru 2015, z výsledků vyšetření v Ambulanci pro léčbu bolesti v únoru 2015 a vyšetření v neurologické ambulanci rovněž v únoru 2015, posudková komise dospěla k závěru, že není ze zdravotního hlediska odůvodnitelné, aby nezvládal základní životní potřeby b) orientace s odkazem na sociální šetření ze dne 27.11.2014, dle kterého je orientován, dle nálezu lékaře neurologického oddělení je orientován správně všemi kvalitami, dále písmena c) komunikace s odkazem na výsledek sociálního šetření, že žadatel je schopen komunikace, s odkazem na nález lékaře neurologického oddělení, že odpovídá na otázky přiléhavě, bez latencí, životní potřebu pod písm. g) výkon fyziologické potřeby, i když se k této základní životní potřebě sociální šetření nevyjadřuje, ale vzhledem k tomu, že dle nálezu lékaře neurologického oddělení je posuzovaný schopen chůze s napadáním na levou dolní končetinu, z čehož plyne, že je schopen se usadit na toaletu a vyprázdnit se s následnou očistou, zvládá tuto základní životní potřebu. Při hodnocení péče o zdraví, písm. h), s odvoláním na výsledek sociálního šetření žadateli léky dávkuje manželka, pro toto však není medicínský důvod, neboť dle nálezu lékaře neurologického oddělení má posuzovaný zachované přiměřené duševní kompetence, z čehož vyplývá, že je schopen si léky nachystat a užít, zvládá tuto základní životní potřebu. Životní potřeba osobní aktivity, písm. i), dle výsledku sociálního šetření žadatel sleduje televizi, je v současné době na nemocenské, zvládá tedy tuto základní životní potřebu. K námitkám uvedeným v odvolání komise uvedla, že blíže vysvětlila důvody, které ji vedly k posudkovému zhodnocení, že u posuzovaného jsou zachovány funkční

pokračování

6

20Ad 15/2016

schopnosti, nutné ke zvládání zbývajících pěti základních životních potřeb. Nelze souhlasit s tvrzením posuzovaného, že je trvale na vozíku, neboť dle objektivního neurologického nálezu za hospitalizace je průkazné, že je schopen chůze s napadáním na levou dolní končetinu a rehabilitační léčba je ordinována za účelem dalšího zlepšování zdravotního stavu. Na záchod je schopen dojít, pomoc při koupání je zhodnocena nezvládáním základní životní potřeby tělesná hygiena, pomoc při nákupu a vaření, nezvládání základní životní potřeby péče o domácnost. Nadále se jedná o II. stupeň závislosti. S odvoláním na právě uvedené posouzení PK MPSV ČR žalovaný rozhodl dne 3.6.2015 tak, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze dne 23.2.2015 podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu potvrdil a odvolání zamítl. Dále založeno rozhodnutí ministryně práce a sociálních věcí Mgr. M. M. ze dne 21.9.2015, která rozhodla ve zkráceném přezkumném řízení tak, že rozhodnutí ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3.6.2015 č.j. MPSV-UM/14416/15/9S-MSK zrušila a věc vrátila k novému projednání. V odůvodnění uvedla, že v předcházejícím řízení byl žalobce uznán stupněm závislosti II., tedy středně těžkou závislostí při vyhodnocení pěti nezvládaných životních potřeb, a to mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena a péče o domácnost. Účastník řízení dne 11.6.2015 se obrátil na MPSV a jeho podání bylo vyhodnoceno jako podnět k přezkumnému řízení. V rámci přezkumného řízení bylo zjištěno pochybení v obou posudcích, a to v tom, že žádost o příspěvek na péči nebyla vyhodnocena z hlediska přítomnosti dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. S odkazem na sociální šetření, že dne 4.11.2014 po cestě domů z práce prodělal jakousi příhodu, nic více k tomu není upřesněno a v současné době je ochrnut na celou levou stranu od obličeje až po dolní končetinu. Poté usedl na invalidní vozík a byl v pracovní neschopnosti. Pro významnější hemiparézu vlevo objektivní nález nesvědčí. Důvody neschopnosti chůze lékařské nálezy neobjasňují, až na poslední údaj o „susp. psychosomatické levostranné hemiparéze“, která měla být za účelem objektivizace zdravotního stavu důvodem k vyžádání psychiatrického nálezu. Je nutno konstatovat, že zdravotní stav nebyl dostatečně objektivizován a aplikace posudkových kritérií nebyla provedena dostatečně a přesvědčivě. V následujícím řízení byl žalobce znovu posudkově hodnocen posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě dne 4.2.2016. V posudku uvedeno, že porucha hybnosti levostranných končetin psychogenní nebo účelová, když pro účelovou svědčí fakt, že při předposlední hospitalizaci na neurologickém oddělení v lednu 2014 byl pozorován rozpor mezi chůzí po oddělení, což viděli lékaři i zdravotní sestry, a při vyšetření, a že přes údajně těžké postižení nemá motivaci pro psychoterapii a prezentuje se na vozíku. Psychosomatický podíl nebyl psychiatrem FN Ostrava potvrzen, dle jeho sdělení by bylo možné jej stanovit jen na základě delšího pozorování projevu a kontextu – řádově dny a týdny sledování. Provedená vyšetření za hospitalizace i před hospitalizací vylučují organický původ potíží klinického obrazu – levostranné hemiparézy. Dle ošetřujícího psychiatra je naprosto bez náhledu, nemá motivaci ani minimální náhled k rozsáhlejší psychoterapii a bez motivace je psychoterapie zbytečná. Údajné nepoužívání levostranných končetin by již muselo býti provázeno hypotrofiemi či atrofiemi svalů levé poloviny těla, které však nejsou pozorovány. Je evidentní, že končetiny doma používá. Generalizovaná úzkostná porucha či susp. panická porucha,

pokračování

7

20Ad 15/2016

klinické příznaky jsou minimální. Suspektní závislost na opiátech, odeznělá levostranná paréza VII. nervů v listopadu 2014. Dále zjištěna obezita I. stupně a hyperurikémie. Posudková komise vycházela z psychiatrického nálezu MUDr. T. ze dne 27.8.2015, ve kterém uvedeno zkusmo vyšetřený stisk levé horní končetiny, zdá se dostatečný, též svaly na levé dolní i levé horní končetině nevykazují známky atrofie. Dle konziliárního psychiatrického vyšetření za hospitalizace, na neurologické klinice FNO v prosinci 2015, se jedná o panickou poruchu s doporučením, podíl psychosomatický není, nelze potvrdit, nelze vyloučit, lze pravděpodobně stanovit na základě delšího pozorování projevů a kontextu řádově dny a týdny sledování. Dle propouštěcí zprávy z neurologické kliniky FNO v prosinci 2015, kdy se jednalo o diagnostickou hospitalizaci na žádost PK MPSV Ostrava, se nejeví svalová hypotrofie oboustranně, stisk vpravo silou, vlevo stisk 3/5. Provedená vyšetření vylučují organický původ potíží klinického obrazu – levostranné hemiparézy, psychogenní původ potíží je dále vyšetřován psychiatrem, k přesnější příčině je nutné komplexnější vyšetření pacienta. Komise uvedla, že posuzovaného nechala nově vyšetřit za hospitalizace na neurologickém oddělení, protože při studiu zdravotní dokumentace zjistila, že byl pozorován rozpor při zvládání chůze po neurologickém oddělení nemocnice, kterou viděli lékaři i zdravotní sestry a při klinickém vyšetření v lednu 2014. Nové neurologické vyšetření vyloučilo organický podklad levostranné hemiparézy, psychiatrické vyšetření za hospitalizace, ale i před ní, prokázalo diagnózu generalizované úzkostné poruchy. Při klinickém vyšetření byla spolupráce omezena pro udávanou algicitu v podstatě levé poloviny těla, při vyšetření měl vesměs zavřené oči, útrpný výraz při jakékoliv snaze o manipulaci. Končetiny vpravo bez patologie, vlevo po nastavení pokles postupně až na podložku. Konfigurace obou rukou sim., trofika a tonus sim., v normě, nejeví se svalová atrofie oboustranně, bez fascikulací. Posudková komise dospěla k závěru, že zdravotní stav není dlouhodobě nepříznivý ve smyslu § 3 písm. c) zák.č. 108/2006 Sb. a tento byl i ode dne 26.11.2014. [13] Z obsahu správního spisu PK MPSV s pracovištěm v Ostravě zjištěno, že je založena propouštěcí zpráva z neurologie Fakultní nemocnice v Ostravě z hospitalizace ve dnech 14. až 16. 12. 2015, dále zpráva z psychiatrického konziliárního vyšetření ze dne 15. 12. 2015 odd. psychiatrické FN v Ostravě a nález MUDr. J. T. ze dne 27. 8. 2015. Z obsahu psychiatrického MUDr. T. vyplývá, že pacient léčen pro generalizovanou úzkostnou poruchu a dále zjištěna hemiparéza l sin. v.s. psychické etiologie se závěrem, že je třeba rozsáhlejší psychoterapii – pacient, ale nemá motivaci a ani minimální náhled a zřejmě ani formát osobnosti a bez motivace PST zbytečná. Závěr konziliárního vyšetření dne 15. 12. 2015 uvádí, že podíl psychosomatický nyní nelze potvrdit, nelze vyloučit, lze pouze pravděpodobně stanovit na základě delšího pozorování projevu a kontextu – řádově dny až týdny sledování. Vhodné psychologické vyšetření na kognici, vhodné vyžádat informace od MUDr. T., taktéž vhodné nasadit SSRI- zřejmě již užívá, není schopný vybavit názvy léků. V.

pokračování

8

20Ad 15/2016

[14] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. [15] Žalobou je zdůrazněna potřeba doprovodu a doma výpomoci z důvodu pohybu na mechanickém invalidním vozíku. Dále žalobce poukázal na bolesti páteře. [16] Nosným důkazním prostředkem ve správním řízení jsou posudková hodnocení. V řízení před správním orgánem prvního stupně posudkový lékař OSSZ zvládání základní životních potřeb hodnotil dne 21.2.2015 , v odvolacím řízení posudková komise MPSV dne 14. 5. 2015 a dále v důsledku přezkumného řízení dne 20.1.2015 s doplněním dne 4. 2. 2016. Pro souzenou věc má především význam kvalita posudkového hodnocení PK MPSV, což žalobce žalovanému vyčítá. Při hodnocení důvodnosti této námitky soud vyšel z následujících skutečností a úvah. Posouzení posudkovou komisí dne 4. 2. 2016 bylo realizováno v důsledku výtky vyslovené v rozhodnutí ministryně práce v rámci přezkumného řízení, že uznání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemá odraz v lékařské dokumentaci. Pro nové posudkové hodnocení posudková komise požádala o žalobcovo vyšetření za hospitalizace na neurologickém oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a vyšetření psychiatrické tamtéž. Z výsledků těchto vyšetření pak posudková komise učinila závěr, že neurologické vyšetření vyloučilo organický podklad levostranné hemiparézy a psychiatrické vyšetření za hospitalizace v srpnu 2015 prokázalo diagnózu generalizované úzkostné poruchy. Končetiny vpravo bez patologie, vlevo po nastavení pokles postupně až nad podložku, konfigurace obou rukou syn., trofika a tonus sym., v normě, nejeví se sval. hypotrofie oboustr., bez fascikulací, levá dolní končetinu narovná, konfigurace se jeví sym., tonus, trofika sym., v normě ve všech segmentech. Posudková komise závěry odborných lékařských nálezů posudkově vyhodnotila ve smyslu neexistence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. [17] Jak vyplývá z uvedeného, ve věci došlo k opakujícímu se posudkovému hodnocení posudkovou komisí MPSV, a soud v tomto řízení s ohledem na odůvodnění napadeného rozhodnutí hodnotil, zda posudek posudkové komise ze dne 4. 2. 2016 je přesvědčivý a úplný. Soud nemá pochybnost o odbornosti posudkové komise a její způsobilosti hodnotit omezení způsobené onemocněním žalobce ve vztahu k právní úpravě příspěvku na péči. Posudková komise svůj závěr o neprokázání dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu opřela o výsledky vyšetření za hospitalizace realizované k její žádosti. Soud nezpochybnil vyslovený závěr komise, jestliže tato nenašla v odborných lékařských nálezech oporu pro jiný závěr. Soud nepřehlédl, že výstup z psychiatrického vyšetření ze dne 15. 12. 2015 není zcela jednoznačný a dává do úvahy delší pozorování žalobce, avšak soud musel přisvědčit posudkové komisi v názoru, že údajné nepoužívání levostranných končetin by již muselo býti provázeno hypotrofiemi či atrofiemi svalů levé poloviny těla, která však nejsou pozorována a je evidentní, že končetiny doma používá. [18] Soud posudek, jak již ostatně vyznělo z výše uvedeného, nezpochybnil a přisvědčil žalovanému správnímu orgánu, že rozhodl na základě úplného zjištění

pokračování

20Ad 15/2016

9

skutkového stavu věci. Prvním předpokladem pro hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby je určení, zda u posuzované osoby je zjištěný dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, srovnej právní ustanovení citované v odstavci [8] tohoto rozsudku. Existence dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je výchozím kritériem pro další posuzování zvládání základních životních úkonů. Jestliže tento u žalobce prokázán nebyl, pak nepřichází do úvahy zjišťování schopnosti zvládání základních životních úkonů. Vzhledem k uvedenému soud žalobu zamítl ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. [19] O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšnému žalovanému správnímu orgánu náhrada nákladů řízení přiznána nebyla, neboť mu žádné nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Ostravě dne 24. října 2016 JUDr. Jana Záviská samosoudkyně