Číslo jednací: 14 C 71/2011 – 87
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Magdou Mocovou ve věci žalobce: ACE REALITY s. r. o., IČ 27101801, Václavské náměstí 66/808, 110 00, Praha 1 Nové Město, zast.: JUDr.et Ing. Petrem Petržílkem PhDr., advokátem se sídlem Dvořákova 1624, 250 82, Úvaly, proti žalovanému: Obec Tuklaty, IČ 00235822, Na Rafandě 14, 250 82, Tuklaty, zast. Mgr. Evou Zhřívalovou, advokátkou se sídlem nám. Arnošta z Pardubic 11, Český Brod, o náhradu škody t akto :
I.
Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 2,134.079,-Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13.4.2011 do zaplacení, s e z a m í t á .
II.
Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalovaného Mgr. Evy Zhřívalové ve výši 80.890,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d ně n í :
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 24. 11. 2011 se žalobce domáhal náhrady škody po žalovaném ve výši 2,134.079,- Kč s příslušenstvím, způsobenou mu při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem dle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. Dále uvedl, že kdyby soud dospěl k závěru, že škodu vůči žalovanému nelze uplatnit v rámci odpovědnosti územních celků v samostatné působnosti dle výše citovaného zákona, uplatňuje škodu podle § 420 občanského zákoníků. Žalobce má za to, že mu vznikla škoda v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného. Žalobu odůvodnil tím, že zastupitelstvo obce nedalo souhlas s připojením pozemků žalobce na místní komunikaci. Tento postup zastupitelstva je potřeba považovat za nesprávný, neboť byl vydán v rozporu s dobrými mravy a právním řádem ČR. Rovněž uvádí, že se jedná o diskriminační jednání žalovaného
OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
2
sp. zn. 14 C 71/2011
vůči žalobci, když žalovaný uvádí, že minimální velikost pozemků pro výstavbu rodinných domků je v konceptu územního plánu stanovena na 1000 m² což pozemky žalobce nesplňují. Obec nesouhlasila s rozdělením pozemků žalobce. Žalobce podotýká, že na místní komunikaci byly připojeny i jiné pozemky v této lokalitě, které mají obdobnou velikost jako předmětné pozemky žalobce. Argumentem pro nesouhlas s připojením pozemku žalobce na místní komunikaci je nesouhlas obecního zastupitelstva s rozdělením pozemku, tedy věci, jejíž řešení nemá žalovaný v kompetenci. Žalovaný tak porušil téměř všechny základní zásady činnosti správních orgánů vymezené hlavou II správního řádu. Jde tedy o porušení zásady legality specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu, správní orgán nepostupoval v souladu se zákonem. Žalobci postupem žalovaného byla způsobena škoda ve výši 2,134.079,Kč, která se skládá z částky 4.760,- Kč za vyhotovení geometrického plánu ing. Novákem na rozdělení pozemků, v ušlém zisku z očekávaného prodeje ve výši 700.000,- Kč a marné vynaložení nákladů na přípravné práce v celkové výši 1,153.606,- Kč, marném vynaložení prostředků za poradenství zastupování a právní služby v celkové výši 121.101,- Kč, v proplacení poplatků, daní, pokut a nákladů ověření v celkové výši 154.612,- Kč. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Uvedl, že žalobce se domáhá náhrady škody na základě zákona číslo 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Škoda měla být žalobci způsobena tím, že žalovaný mu nepovolil připojení k pozemku parcelní číslo 296/59 a 296/60 v katastrálním území Tuklaty na místní komunikaci parcelní číslo 296/33 ve vlastnictví žalovaného. Rozhodnutí žalovaného o nepřipojení pozemku žalobce na místní komunikaci bylo vydáno dne 9. 1. 2009 pod číslem jednacím 1013/09. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které však Krajský úřad Středočeského kraje jako odvolací orgán po přezkoumání zamítl. Rozhodnutí Obecního úřadu o nepřipojení pozemku žalobce na místní komunikaci ve vlastnictví žalovaného je tedy platné a nebylo nikdy pro nezákonnost a případný rozpor s platnými právními předpisy zrušeno. Pokud tedy žalobce svůj nárok odvozuje z toho, že mu nebyl udělen souhlas, který byl vyjádřen formu rozhodnutí ohledně připojení jeho pozemku na místní komunikaci, byl by tento nárok uplatnitelný pouze za předpokladu, že by toto rozhodnutí bylo shledáno jako nezákonné a jako takové bylo zrušeno. Zákon o pozemních komunikacích ani jiný právní předpis nikde nezakotvuje povinnost vlastníka pozemků (pozemní komunikace) žadateli souhlas s připojením na pozemní komunikaci vydat. Dále uvedl, že zákon číslo 82/1998 Sb. se vztahuje na škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Udělení souhlasu vlastníka místní komunikace nelze podřadit pod výkon veřejné moci a založit tím odpovědnost žalovaného za škodu podle zák.č. 82/1998 Sb. V daném případě má vlastník pozemní komunikace postavení účastníka řízení před silničním správním úřadem v řízení o povolení připojení pozemku k pozemní komunikace a jeho souhlas či nesouhlas je výkon jeho vlastnických práv a nikoliv výkonem veřejné moci. Bývalým zastupitelstvem obce Tuklaty byl před 9 lety schválen plán původního dělení pozemků v dané lokalitě U jezírka. Tímto plánem byl dán přesný počet pozemků určených pro výstavbu rodinných domků a s tímto počtem bylo následně počítáno i ve výpočtech kapacity čistírny odpadních vod a zdrojů pitné vody, jejichž kapacita je omezená. Z tohoto původního plánu dělení pozemků vychází koncept ÚPD Tuklaty, který byl vypracován v květnu roku 2008 a následně veřejně projednán a schválen. Pokud tedy zastupitelé obce Tuklaty při jednání zastupitelstva ohledně připojení pozemku žalobce na místní komunikaci argumentovali svým původním nesouhlasem s dělením pozemků, činili tak z důvodu, že již při předmětném dělení pozemků jasně vyjádřili svůj názor a nesouhlas s oddělením pozemku parcelní číslo 296/59 a 296/60 od původních pozemků parcelní číslo 296/44 a 296/46 respektive nesouhlasili s navýšením počtu pozemků určených pro výstavbu rodinných domů v dané lokalitě oproti původnímu plánu. Žalobce tedy byl o nesouhlasném stanovisku žalovaného a jeho důvodech informován ještě předtím než k rozdělení došlo. Rozhodnutím o OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
3
sp. zn. 14 C 71/2011
nevydání souhlasu žalovaný jako vlastník komunikace žádnou právní povinnost neporušil a nemůže být k vydání souhlasu nijak donucen. Povinnost k náhradě škody je sekundární povinností nastupující teprve v případě porušení primární - zákonem stanovené povinnosti. Pokud se tedy žalovaný žádného porušení právního předpisu nedopustil, nemůže být za vznik nějaké škody odpovědný. Žalovaný podotýká, že pokud by žalobce respektoval stanovisko obce k dělení předmětných pozemků ze dne 11. 2. 2008, žádná škoda by mu nevznikla. Původní pozemky parcelní číslo 296/44 a parcelní číslo 296/46 v katastrálním území Tuklaty totiž souhlas obce s napojením na místní komunikaci a kanalizační přípojku měly. Pokud žalobce jako vlastník těchto pozemků přes nesouhlas obce Tuklaty od nich následně oddělil pozemky, je třeba konstatovat, že výlučně svým postupem dnešní stav zapříčinil. Žalovaný s ohledem na shora uvedené má za to, že jeho jednáním žalobci žádná škoda nevznikla a náklady, které žalobce vynaložil na investice popsané v žalobě, nejsou škodou ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. Občanský zákoník chápe škodu jako újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi. Pokud žalobce jako škodu uplatňuje náklady na průzkumný vrt nebo úpravu terénu má žalovaný za to, že vynaložení těchto nákladů není škodou ve smyslu občanského zákoníku, stejně tak není zřejmé, z jakého důvodu by mělo být škodou vynaložení nákladů na právní služby a poradenství ve výši 121.101,- Kč rozhodně by tato škoda nebyla v příčinné souvislosti s rozhodnutím či postupem žalovaného. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících listinných důkazů: -
-
-
-
OS KO ("Uživatel_kód")
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor dopravy zamítl odvolání společnosti ACE REALITY s.r.o. proti rozhodnutí Obecního úřadu Tuklaty, vydanému dne 9.1.2009 pod č.j. 1013/09, kterým nebylo povoleno připojení pozemku parc.č. 296/59 a části pozemku parc.č. 296/60 na místí komunikaci parc.č. 296/33 v k.ú. Tuklaty a rozhodnutí Obecního úřadu Tuklaty potvrdil (prokázáno: Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 6.3.2009, č.j. 6.3.2009), Obecní úřad Tuklaty svým dopisem ze dne 11.2.2008 sdělil panu Kánskému, že jako účastník řízení dle § 85 odst. 1 písm. b) z.č. 183/2006 Sb., nesouhlasí s rozdělením pozemků dle předloženého návrhu. Svůj nesouhlas odůvodnil tím, že minimální velkost pozemků pro výstavbu rodinných domů v konceptu územního plánu je stanovena na 1000m² (prokázáno dopisem ze dne 11.2.2008), Dopisem ze dne 11.2.2008 adresovaný panu Kánskému předsedou stavebního výboru Obecního úřadu Tuklaty byl sdělen souhlas s napojením pozemku parc.č. 296/46 na místní komunikaci parc.č. 296/33 s tím, že napojení je možné provést pouze na základě pravomocného rozhodnutí o napojení na místní komunikaci vydaného OÚ Tuklaty. Rozhodnutí bude vydáno na základě podání příslušné žádosti (prokázáno: dopisem ze dne 11.2.2008) Obecní úřad Tuklaty zaslal panu Kánskému dne 29.7.2008 vyjádření k žádosti o stavbu rodinného domu na pozemcích 296/59 a 296/60 v k.ú. Tuklaty, že jako účastník řízení dle § 85 odst. 1 písm. b) z.č. 183/2006 Sb., nesouhlasí s umístěním ani s výstavbou rodinného domu na pozemcích parc.č. 296/59 a 296/60, dále jako dotčený orgán státní správy dle § 104 odst. 2 písm a) z.č. 254/2001 Sb. nesouhlasí se stavbou studny ani s odběrem podzemní vody na výše uvedených pozemcích, a dále jako příslušný silniční správní úřad dle § 40 odst. 5 písm d) zák.č. 13/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů nesouhlasí s napojením výše uvedených pozemků na místní komunikaci parc.č. 296/33 a rovněž nesouhlasí s napojením výše uvedených pozemků na veřejnou kanalizaci. Z odůvodnění vyplývá odkaz na koncept územně plánovací dokumentace, minimální velkosti pozemků pro výstavbu rodinných
pokračování
-
-
-
-
-
-
4
sp. zn. 14 C 71/2011
domků je v konceptu územního plánu stanovena na 1000m², omezenou kapacitu čistírny odpadních vod, který počítá s určitou hustotou osídlení a v případě dělení stávajících stavebních pozemků by bylo nutné celý koncept přepracovat včetně příslušného posouzení vlivů na životní prostředí. Obec Tuklaty proto musí trvat na regulativech uvedených v konceptu ÚPD. Povolení výstavby na takto vzniklém pozemku by mohlo být nebezpečným precedentem, který povede k nekontrolovatelnému nárůstu počtu stavebních parcel a hustoty zástavby v obci, zcela proti záměrům zpracovávaní územně plánovací dokumentace (prokázáno: dopisem ze dne 29.7.2008) Zastupitelstvo obce na zasedání obce konané dne 13.10.2008 pod bodem 6) projednalo opětovně žádost p. Kánského o připojení pozemků na místní komunikaci parc.č. 296/33 v k.ú. Tuklaty. Se závěrem, že Obecní zastupitelstvo nesouhlasí s připojením dotčených pozemků na místní komunikaci (prokázáno: zápisem ze zasedání zastupitelstva obce dne 13.10.2008) Zastupitelstvo na jednání dne 21.6.2011 odsouhlasilo nepřipojení žalobce na obecní komunikaci (prokázáno: zápisem z jednání obecního zastupitelstva ze dne 21.6.2011) Dopisem ze dne 13.4.2011 vyzývá právní zástupce žalobce ke smírnému řešení připojení pozemků p.č. 296/59 a pozemku p.č. 296/60 na místní komunikaci (prokázáno: předžalobní výzvou ze dne 13.4.2011) Dopisem ze dne 22.6.2011 vyzývá právní zástupce žalobce žalovaného o připojení pozemků na místní komunikaci s tím, že se jedná o diskriminační jednání vůči žalobci (prokázáno: druhou předžalobní výzvou ke smírnému řešení ze dne 22.6.2011) Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody ve výši 4,193.388,- Kč, která mu měla vzniknout úředním postupem na jehož základě byl vydán nesouhlas s připojením pozemků žalobce na místní komunikaci (prokázáno: výzvou k náhradě škody ze dne 5.10.2011). Městský úřad Český Brod – stavební odbor ve věci žadatele René Kánského ohledně využití pozemku 296/59, 296/60 v k.ú. Tuklaty sdělil, že na těchto pozemcích lze uskutečnit výstavbu rodinného domu (Prokázáno: Územně plánovací informací Městského úřadu Český Brod ze dne 25.2.2010, 20.9.2011)
Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Důkazy si vnitřně ani navzájem neodporují, naopak se doplňují a společně vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Z ostatních listinných důkazů soud nečerpal žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí. Řízení nebylo doplňováno dalším dokazováním, neboť skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný nesouhlasil s připojením pozemku žalobce parcelní číslo 296/59 a 296/60 v katastrálním území Tuklaty na místní komunikaci parcelní číslo 296/33, která je ve vlastnictví žalovaného. Rozhodnutí bylo vydáno dne 9. 1. 2009 pod číslem jednacím 1013/09. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo Krajským úřad Středočeského kraje jako odvolacím orgánem po přezkoumání rozhodnutím ze dne 6.3.2009 zamítnuto. Neudělením souhlasu žalovaného s připojením pozemku žalobce na místní komunikaci ve vlastnictví žalovaného měla vzniknout žalobci škoda ve výši 2,134.079,- Kč.
OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
5
sp. zn. 14 C 71/2011
Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný odpovídá za vzniklou škodu dle zák.č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 22 odst. 1 tohoto zákona Územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví- li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odstavce 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Definici nesprávného úředního postupu zákon nepodává; z obsahu tohoto pojmu však vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí svěřených samosprávným celkům zákonem v rámci samostatné působnosti, dojdeli při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. Odpovědnost územního celku za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. je dána pouze při současném (kumulativním) splnění těchto podmínek: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Není- li splněna byť jediná z těchto podmínek, nejsou (bez ohledu na podmínky další) splněny předpoklady odpovědnosti za škodu a tento závěr sám obstojí jako důvod zamítnuti žaloby (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.5.2011, sp. zn. 28 Cdo 5048/2009). Není- li splněn předpoklad nezákonného rozhodnutí (vydaného územním celkem v samostatné působnosti; §20 zák.č. 82/1998 Sb.), ani nesprávného úředního postupu při výkonu pravomocí svěřených územnímu celku zákonem v rámci samostatné působnosti (§22 odst. 1 zák.č. 82/1998 Sb.), odpovědnost územního celku za tvrzenou škodu dána není. Žalobce však nenapadá nezákonnost rozhodnutí – Silničního správního úřadu, který se cítil být nesouhlasem žalovaného vázán. Toto rozhodnutí ani nezákonné není, neboť nebylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Žalobce za protiprávní spatřuje to, že nebyl dán souhlas žalovaného s připojením pozemku žalobce na místní komunikaci ve vlastnictví žalovaného. Na souhlas né stanovisko vlastníka však není právní nárok a nejedná se v tomto případě o výkon veřejné moci. Právní zásada, že výkon práva nemůže být protiprávní, je obecně uznávána nejen v českém právním řádu a v souladu s tím odborná literatura konstatuje, že okolností vylučující protiprávnost je mimo jiné výkon subjektivního práva (viz Eliáš, K. a kol. Občanský zákoník, velký akademický komentář, 1. svazek, 1. vydání, Linde Praha, 2008, s 794,797). V daném případě má vlastník pozemní komunikace (žalovaný) postavení účastníka řízení před silničním správním úřadem v řízení o povolení připojení pozemku k pozemní komunikaci a jeho souhlas či nesouhlas je výkonem jeho vlastnických práv a nikoliv výkonem veřejné moci. Dle § 35 odst. 1 zák.č. 128/2000 Sb. Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Dle odst. 2) Obec v samostatné působnosti ve svém územním OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
6
sp. zn. 14 C 71/2011
obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Dle § 84 odst. 1 zák.č. 128/2000 Sb. Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce (§ 35 odst. 1). Dle § 85 odst. 1 písm a) zák.č. 128/2000 Sb., o obcích je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o majetkoprávních úkonech: nabytí a převod bytů a nebytových prostor z majetku obce. Dle § 87 zák. č. 128/2000 Sb., k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanovíli zvláštní právní předpis jinak. Obecní zastupitelstvo neudělilo souhlas k připojení pozemku žalobce na místní komunikaci ve vlastnictví žalovaného a to naposled při jednání obecního zastupitelstva dne 21.6.2011. Rozhodnutí o nabývání a převodu nemovitostí je zcela v kompetenci zastupitelstva obce – viz § 85 odst. 1 písm. a) a §87 zákona o obcích. Oprávnění rozhodovat o právních úkonech obce, tj. o tom, zda a případně jaký právní úkon obec učiní, je ze zákona beze zbytku rozděleno mezi obecní radu a obecní zastupitelstvo. Rozhodnutí obecního zastupitelstva nebo obecní rady je třeba v daných souvislostech považovat za zákonem stanovenou podmínku právního úkonu (condicio legis). Jakékoliv zasahování do mandátu zastupitelů, jakým způsobem má tento kolektivní samosprávní orgán hlasovat, je v rozporu se zákonem. Zastupitel je odpovědný svým voličům, v tomto případě občanům obce a k tomu, jak bude hlasovat, nesmí být žádným způsobem donucován. S poukazem na ustanovení § 69 odst. 4 zák. č. 128/2000 Sb. dle kterého člen zastupitelstva obce vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy. Jak již bylo výše uvedeno na souhlasné stanovisko vlastníka není právní nárok. Zákon o pozemních komunikacích ani jiný právní předpis nikde nezakotvuje povinnost vlastníka pozemku (pozemní komunikace) žadateli souhlas s připojením na pozemní komunikaci vydat. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný neodpovídá za škodu dle § 22 zák.č. 82/1998 Sb., neboť zde nebyl splněn předpoklad nesprávného úředního postupu. Žalovaný rovněž neodpovídá za škodu dle § 420 občanského zákoníku, když zde chybí jeden ze základních předpokladů občanskoprávní odpovědnosti – protiprávní jednání, neboť jak již bylo výše řečeno, výkon práva nemůže být protiprávní. Soud se proto již nezabýval výši škody, která měla nesprávným úředním postupem či protiprávním jednáním žalovaného vzniknout a žalobu bez dalšího zamítl, odpovědnost územního celku za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. je dána pouze při současném (kumulativním) splnění těchto podmínek: 1) nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Není- li splněna byť jediná z těchto podmínek, nejsou (bez ohledu na podmínky další) splněny předpoklady odpovědnosti za škodu a tento závěr sám obstojí jako důvod zamítnuti žaloby. Ze všech shora uvedených důvodů byla žaloba zamítnuta. K námitce žalobce, že mu byl dán předběžný souhlas žalovaného s připojením na pozemní komunikaci – sdělením předsedy stavebního výboru, č.j. 1045/08 ze dne 11.2.2008 soud uvádí, že tento právní úkon předsedy stavebního výboru není závazný, když je zde OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
7
sp. zn. 14 C 71/2011
jednak uvedeno, že napojení lze provést pouze na základě pravomocného rozhodnutí o napojení na místní komunikaci OÚ Tuklaty a rozhodnutí bude vydáno na základě podání příslušné žádosti. Právní úkon vyžadující schválení zastupitelstvem obce (případně obecní radou) učiněný bez takového předchozího schválení je od počátku neplatný (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.6.2006, sp. zn. 30 Cdo 3130/2005). Soud zde pro doplnění uvádí, že k tomuto datu nebyly pozemky žalobce ještě rozděleny. Dopisem ze dne 11.2.2008 adresovaného panu Kánskému předsedou stavebního výboru byl sdělen nesouhlas Obce Tuklaty, jako účastníka územního řízení dle § 85 odst. 1 písm b) zák.č. 183/2006 Sb. s dělením pozemku. Nemůže zde tedy obstát tvrzení žalobce, že byl v dobré víře, že k napojení na místní komunikaci dojde, neboť tento „předchozí souhlas byl vydán“ pro původní pozemek parc.č. 296/46. nikoliv pro nově vzniklé pozemky parc.č. 296/59 a 296/60. Soud ani neshledal jednání žalovaného diskriminačním, jak namítal žalobce. Je čistě vůlí vlastníka koho vpustí na pozemek. Bývalým zastupitelstvem obce Tuklaty byl schválen plán původního dělení pozemků v dané lokalitě U Jezírka. Předmětným plánem byl dán přesný počet pozemků určených pro výstavbu rodinných domů a s tímto počtem bylo následně počítáno ve výpočtech kapacity čistírny odpadních vod a zdrojů pitné vody, jejichž kapacita je omezena. Z tohoto důvodu se žalovaný nemůže odchýlit a souhlasit s navyšováním počtu pozemků určených na výstavbu rodinných domů v dané lokalitě, neboť pak by nebylo možné připojit pozdější žadatele, kteří vlastní pozemek v dané lokalitě a tento odpovídá původnímu dělení pozemků. Žalobce byl s nesouhlasným stanoviskem žalovaného seznámen (dopis panu Kánskému ze dne 11.2.2008). Veškerá rozhodnutí učiněná zastupitelstvem vycházela z původního plánu dělení pozemků a rozhodovala o připojení pozemků bez vyjímky pouze ohledně těch pozemků, které vznikly na základě zmiňovaného plánu. Žalobce tvrdí, že je rozhodnutím žalovaného diskriminován, ale nepředložil jediný konkrétní případ, kdy by došlo k rozdělení pozemků oproti původnímu plánu, a tyto by připojeny na místní komunikaci byly. Nelze zde tedy hovořit o diskriminaci. Žalobce rovněž považuje postup zastupitelstva za nesprávný, neboť byl vydán v rozporu s dobrými mravy. Soud nepovažoval jednání žalovaného za výkon práva odporující dobrým mravům ve smyslu ust. § 3 odst. 1 obč. zák. Na základě ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. lze pouze odepřít ochranu výkonu práva v rozporu s dobrými mravy, nelze podle něj žalobci právo (tedy ani právo na náhradu škody) přiznat. Soud má za to, že naopak dané jednání žalobce a jeho právního zástupce může dosahovat až intence trestněrelevantního jednání, jak vyplývá ze zápisu z jednání zastupitelstva ze dne 21.6.2011, ze kterého je zcela evidentní, že žalobce činil na zastupitele nátlak, s tím, že případné škody bude nárokovat i na konkrétních zastupitelích. Právník žalobce dokonce upřesnil možnou budoucí právní odpovědnost konkrétních zastupitelů! Jak již bylo výše uvedeno: Zastupitel je odpovědný svým voličům, v tomto případě občanům obce a k tomu, jak bude hlasovat, nesmí být žádným způsobem donucován! Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný a náleží mu tak náhrada nákladů řízení včetně odměny za zastupování, hotových výdajů zástupce žalovaného. -
Konkrétně má žalovaný nárok na náhradu částky: 79.990,- Kč (sazba odměny zástupce žalobce dle § 3 odst. 1 bod 5. vyhl. č. 484/2000 Sb., ve znění před 1.3.2012),
OS KO ("Uživatel_kód")
pokračování
-
8
sp. zn. 14 C 71/2011
3 x 300,- Kč (režijní paušál dle § 13 odst. 3 adv. tarifu, příprava a převzetí zastoupení, podání vyjádření, za účast u jednání dne 27.6.2012),
Celkem tak má žalovaný nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 80.890,- Kč, a to k rukám zástupce žalovaného ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Nebude- li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora. V Kolíně dne 27. června 2012 Mgr. Magda Mocová, v.r. soudkyně
Za správnost vyhotovení: Gabriela Hotovcová
OS KO ("Uživatel_kód")
