11 Ca 362/2008-34 ÚŘAD RADY pro rozhlasové a televizní vysílání
gÍ
L 0
1 0 -06- 2009
Počet listů: Číslo jednací:....
i
r.
ČESKA REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedňcha a Mgr.Davida Hipšra v právní věci žalobce E V R O P A 2, spol. s.r.o. IC 15891283, se sídlem v Praze 2, Wenzigova 4/1872, právně zastoupeného JUDr.Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 1936/4, proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem v Praze 2, Skřetova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne 30.7.2008, č.j.: val/5745/08, sp.zn. 2008/306/val/EVR takto:
I.
Žaloba se
II.
Žádný z účastníků
zamítá.
nemá
právo na n á h r a d u nákladů řízení.
Odůvodnění Žalobce se žalobou, doručenou k Městskému soudu v Praze dne 30.10.2008, domáhal přezkoumání a zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též žalované, žalovaného správního úřadu), jímž žalovaná rozhodla o uložení pokuty žalobci ve výši 50.000,-Kč za porušení ustanovení § 48 odst.l písm.g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále též zákon o provozování vysílání). Podle výroku napadeného rozhodnutí žalobce na programu E V R O P A 2 dne 29.2.2008 v pořadu Ranní show odvysílal pasáž o diskotéce Palladium v Hodoníně, kterou lze hodnotit jako skrytou reklamu. Žalobce v podané žalobě namítl, že byl napadeným nezákonným rozhodnutím žalované zkrácen na svých právech a napadené rozhodnutí j e v rozporu s ustanoveními zákona č. 231/2001 Sb. Podle názoru žalobce se v daném případě nemohlo jednat o skrytou reklamu, neboť nebyly splněny znaky zákonné definice skryté reklamy podle ustanovení § 2 odst.l písm.g) zákona o provozování televizního vysílání.
pokračování
2
11 C a 362/2008
Žalobce uvedl, že pokud jde o sledování reklamního cíle, obsah prezentace nejenže záměrně nesledoval reklamní cíl, ale tento cíl nesledoval vůbec. Žalobce, pro něhož je reklama de facto jediným zdrojem příjmů, za odvysílání této prezentace nesjednal ani neobdržel žádnou úplatu či protihodnotu. Žalobce neuzavřel se žádnou třetí osobou žádnou smlouvu, písemnou ani ústní, která by jej k takovému jednání zavazovala, ani sám o sobě neměl a nemá žádný důvod vysílat reklamní prezentaci v pořadu, který nemá charakter reklamy. Předmětná prezentace byla odvysílána jako standardní součást pořadu Ranní show, přičemž popisovala reálný zážitek moderátora, který jej ve vysílání posluchačům zprostředkoval. Pokud jde o důvody, pro které žalobce z hlediska jejího věcného obsahu považuje prezentaci za nezávadnou, dovolil si žalobce v plném rozsahu odkázat na své vyjádření, které poskytl žalované v rámci předcházejícího správního řízení. Kpojmu „omyl o povaze prezentace" žalobce vyjádřil názor, že vdaném případě nebyl naplněn ani tento pojmový znak skryté reklamy. Aby mohlo - byť i jen hypoteticky dojít k vyvolání omylu veřejnosti o povaze této prezentace, musely by být současně splněny podmínky, že prezentace by musela být reklamou podle ustanovení § 2 odst.l písm.n) zákona o vysílání a současně prezentace, přestože je reklamou, by musela být odvysílána, aniž však byla provozovatelem vysílání stanoveným způsobem jako reklama označena a zřetelně zvukově oddělena od ostatních částí programu. Vzhledem k tomu, že v dané věci se nejednalo o veřejné oznámení, vysílané za úplatu ani za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, nemohlo dojít ohledně povahy této prezentace k žádnému omylu a veřejnost se nemohla mylně domnívat, že jde o neznačenou reklamu, protože o reklamu nejde. Stejně tak se nemohla veřejnost mylně domnívat, že se o reklamu nejedná, protože tato domněnka není mylná, ale správná. Z vyjádření žalovaného správního úřadu k obsahu podané žaloby ze dne 17.12.2008 bylo zjištěno, že diskotéka Palladium v Hodoníně byla v pořadu Ranní show dne 29.2.2008 zmíněna, šlo tedy o slovní prezentaci diskotéky Palladium, a to v pořadu, který nemá charakter reklamy. Z přímé prezentace diskotéky Palladium v Hodoníně lze dovodit sledování reklamního cíle, konkrétně z uvedení názvu diskotéky včetně města, ve kterém se nachází, a jejího kladného hodnocení, jako například vysokou návštěvností, širokou popularitou regionu a návštěvou moderátora samotného právě v den odvysílání předmětné pasáže, kdy zaznělo: „... já jsem tam dnes v pátek ..." což lze hodnotit jako pozvánku na akci, které se populární moderátor sám účastní. Zároveň lze také tuto prezentaci považovat za oznámení mající reklamní cíl v důsledku toho, že dotyčné informace byly poskytnuty osamoceně a nikoli v konkurenci s dalšími podobnými. Finanční prospěch žalobce z této prezentace žalovaná nemůže prokázat důkazními prostředky jí dostupnými, nicméně z ustanovení § 2 odst.l písm. q) zákona vyplývá, že úplata nebo jiná protihodnota jsou znakem fakultativním a nikoli obligatorním. K námitce žalobce, že předmětná prezentace popisovala pouze reálný zážitek moderátora, žalovaná uvedla, že v rámci popisu reálné situace, tedy zážitku moderátora, nebylo nutné uvádět konkrétní název diskotéky a sdělovat kvality a vlastnosti této diskotéky včetně pozvánky na akci, které se populární moderátor sám účastní. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobce ohledně naplnění pojmových znaků skryté reklamy, neboť dotyčné informace o diskotéce Palladium v Hodoníně byly poskytnuty osamoceně a nikoli v konkurenci s dalšími podobnými. Diskotéka Palladium byla jednoznačně zvýhodněna oproti dalším konkurentům v regionu, kteří neměli k podobné prezentaci přístup, čímž mohla být veřejnost uvedena v omyl o povaze této prezentace a považovat j i za reklamu. Veřejnost
pokračování
3
11 Ca 362/2008
mohla být jednoduše uvedena v omyl o povaze této prezentace, přestože tato nebyla označena jako reklama, neboť jednoznačně reklamní cíl splňovala. Všechny skutečnosti prokazují, že v tomto případě došlo ke slovní prezentaci diskotéky Palladium v Hodoníně, a to v pořadu, který nemá charakter reklamy. Z předmětné pasáže je patrný reklamní cíl a stejně tak je zřejmé, že veřejnost mohla být uvedena v omyl o povaze předmětné prezentace a považovat jí za reklamu, proto žalovaná trvá na svém rozhodnutí. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Spisový materiál obsahuje zprávu Analytického odboru Rady ze dne 23.5.2008, předloženého na zasedání Rady ve dnech 3.-4.6.2008, v němž je provedena analýza charakteru a obsahu pořadu Ranní show, odvysílaného na programu E V R O P A 2 dne 29.2.2008 v čase mezi 6.00 a 9.00 hodinou. V e vstupu moderátorů do pořadu Ranní show dne 29.2.2008 se moderátoři baví o nadcházejícím víkendu. Moderátoři Leoš Mareš a Patrik Hezucký hovoří o tom, kdo kde o víkendu bude, přičemž moderátor Mareš mluví o Hodoníně, kde je diskotéka Palladium, v čemž analytický odbor shledal možný případ skryté reklamy, protože moderátor jasně identifikoval diskotéku a čas, kdy se tam určitá akce uskuteční, uvedl důležitá pozitiva, která se s podnikem na konkrétní akci pojí a na rozdíl od bloku informací o podobných příležitostech, které jsou běžně součástí vysílání, je dotyčná informace poskytnuta osamoceně a nikoli v konkurenci s dalšími jí podobnými. V důsledku toho j i lze považovat za oznámení, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, odpovídající definici reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb. Oznámením ze dne 4.6.2008 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání oznámila společnosti E V R O P A 2 spol. s.r.o., že zahajuje správní řízení zmoci úřední pro možné porušení ustanovení § 48 odst.l písm.g) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se provozovatel rozhlasového vysílání mohl dopustit tím, že na programu E V R O P A 2 dne 29.2.2008 v pořadu Ranní show odvysílal pasáž o diskotéce Palladium v Hodoníně, kterou lze hodnotit jako skrytou reklamu. Žalobce podal k zahájenému správnímu řízení dne 3.7.2008 své písemné vyjádření, v němž shodně jako v podané žalobě namítl, že předmětná pasáž byla odvysílána jako běžná organická součást pořadu, jejím obsahem byl popis reálné situace, kterou moderátor Mareš měsíc předtím prožil a v rámci Ranní show se o daný zážitek podělil s posluchači. Odvysílání této pasáže nebylo předmětem žádné reklamní smlouvy ani reklamního závazku a provozovatel vysílání ani moderátor Mareš za její odvysílání neobdrželi žádnou úplatu ani jinou protihodnotu. Název diskotéky nebyl uveden z reklamních důvodů, ale pouze proto, aby historka dávala smysl a byla zajímavá. Pokud by moderátor byl pojal celý vstup tak, že by posluchačům sdělil, že v jednom nejmenovaném městě existuje nejmenovaná diskotéka, v níž se v blíže nespecifikované době najednou sešlo dva tisíce lidí, stala by se tato informace zcela sterilní a nezajímavou. Samotné uvedení názvu diskotéky nebylo v daném pořadu na závadu, protože ze způsobu prezentace bylo zřejmé, že se o reklamu nejedná, ale že jde o zážitek moderátora. Rozhodnutím ze dne 30.7.2008, č.j.: val/5745/08, uložila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání žalobci pokutu ve výši 50.000,-Kč za porušení ustanovení § 48 odst.l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť na programu E V R O P A 2 dne 29.2.2008 v pořadu Ranní show odvysílal pasáž o diskotéce Palladium v Hodoníně, kterou lze hodnotit jako skrytou reklamu. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v tomto případě došlo ke slovní prezentaci
pokračování
4
11 C a 362/2008
diskotéky Palladium v Hodoníně v pořadu, který nemá charakter reklamy. Z předmětné pasáže je patrný reklamní cíl, stejně tak je zřejmé, že veřejnost mohla být uvedena v omyl o povaze předmětné prezentace a považovat j i za reklamu, neboť diskotéka Palladium v Hodoníně byla v předmětné pasáži jednoznačně zvýhodněna oproti dalším konkurentům v regionu. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne 21.5.2009 zástupce žalobce s odkazem na písemné vyhotovení podané žaloby navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Radě k novému projednání. Zástupkyně žalovaného správního úřadu u jednání soudu uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalobce o tom, že moderátor nemohl popsat své zážitky jinak, než bez uvedení konkrétních údajů, a to zejména s přihlédnutím k tomu, kdy sám uváděl, že se předmětné diskotéky zúčastní. Moderátor mohl své zážitky sdělit nekonkrétním způsobem. Žalovaná žalobu nepovažuje za důvodnou. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správním úřadem z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí ( ustanovení § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů - dále jen s.ř.s.). Věc soud posoudil takto: Žalobou napadeným rozhodnutím byla žalobci uložena pokuta ve výši 50.000,-Kč za porušení ustanovení § 48 odst.l písm.g) zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, neboť žalobce na programu E V R O P A 2 dne 29.2.2008 v pořadu Ranní show odvysílal pasáž o diskotéce Palladium v Hodoníně, kterou lze hodnotit jako skrytou reklamu. Podle ustanovení § 60 odstavec 1 písmeno V zákona o vysílání uloží Rada pokutu ve výši od 5.000,- Kč do 2.500.000,- Kč provozovateli vysílání, pokud nedodrží povinnosti, stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů. Podle ustanovení § 48 odstavec 1 písm.g/ téhož zákona jsou provozovatelé vysílání povinni nezařazovat do vysílání skryté a podprahové reklamy a teleshopping. Podle ustanovení § 2 odstavec 1 písmeno q/ zákona o vysílání se pro účely tohoto zákona rozumí skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnost výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k n í za úplatu nebo jinou protihodnotu. Žalobce v podané žalobě namítal, že v projednávané věci se nemůže jednat o reklamu skrytou, protože - stručně řečeno - nebyly splněny zákonné znaky skryté reklamy ve smyslu výše uvedené definice zákona o vysílání. Žalobce v podané žalobě namítl, že obsah sporné pasáže v pořadu Ranní show na rádiu E V R O P A 2 nesledoval reklamní cíl. Podle názoru žalobce se jednalo o standardní součást pořadu, při níž byl popisován reálný zážitek moderátora a zdůraznil obsah svého vyjádření jako účastníka ve správním řízení, že nejmenoval-li by moderátor Mareš název
pokračování
11 Ca 362/2008
5
diskotéky a město, informace by zcela ztratila jakoukoli vypovídací hodnotu. Žalobce dále zdůraznil, že za odvysílání pasáže nesjednal ani neobdržel žádnou úplatu ani protihodnotu. Žalobce nemá žádný zájem vysílat neplacenou reklamu, neboť jeho jediným příjmem je právě příjem z reklam. Městský soud v Praze shledal uvedenou žalobní námitku nedůvodnou. Reklamním cílem, byť jej zákon jednoznačně nedefinuje, je třeba rozumět proces, spočívající a směřující k jednostranné propagaci konkrétního a jednoznačně identifikovatelného zboží a služeb včetně sebepropagace, to vše za účelem vyvolání reakce u adresáta sdělení, získání nových zákazníků, odbytišť zboží anebo jen pouhé povědomosti o existenci toho, kdo je uvedeným procesem prezentován. Prostý rozhovor nebo poskytování informací v rozhlasovém pořadu však takový cíl sledovat nesmí, je proto splněno jen za splnění předpokladu, že jednoznačně nelze produkt bez dalšího pro běžné posluchače identifikovat. V posuzovaném případě však, byla-li prezentace diskotéky Palladium v Hodoníně odvysílána způsobem, popsaným v odůvodnění napadeného rozhodnutí (a o němž nebyly důvodné pochybnosti), v němž populární moderátor nadšeně vypráví o konkrétním podniku na konkrétním místě, sděluje posluchačům své zážitky z návštěvy podniku a několikrát během jedné prezentace opakuje přesný název podniku a město, v němž se nachází, shora uvedené podmínky skryté reklamy naplňuje. Nelze přitom říci, že jde o reklamu záměrnou, u níž musí být splněna zákonem formulovaná podmínka úplaty či jiné protihodnoty. Tato podmínka se vztahuje právě jen ve vztahu k záměrné reklamě, což však nemění ničeho na splnění skutkové podstaty správního deliktu. Podle ustanovení § 60 odstavec 1 písmeno 1/ zákona o vysílání má tato skutečnost vliv až při úvaze správního úřadu o druhu a výši uložené sankce. Ze zákonné definice skryté reklamy a použití slova „zejména" lze dovodit, že zákon úplatnost použitím slova „zejména" nestanoví jako nezbytnou podmínku k naplnění pojmu „skrytosti". Byla-li proto prezentace v daném případě provedena ve skutečnosti za úplatu nebo jinou protihodnotu, či nikoli, zda se tuto skutečnost Radě nepodařilo prokázat, to vše samo o sobě nezpůsobuje, že se provozovatel rozhlasového vysílání z odpovědnosti za správní delikt vyvinil, neboť není znakem skutkové podstaty a zájem, který zákon o vysílání chrání, spočívá v ochraně adresáta reklamy a nikoli v ochraně podnikatelů a zajištění rovných podmínek obchodní soutěže. Pokud žalobce v této souvislosti namítal, že pro něho jsou zásadní právě příjmy z reklamy a proto není v jeho zájmu vysílat neplacené prezentace, není tato námitka pro posouzení projednávané věci rozhodující; ^
v
,
\
Ve druhé žalobní námitce žalobce namítl, že svým jednáním nenaplnil pojmový znak skryté reklamy, jímž je omyl v povaze prezentace. Žalobce uvedl, že aby mohlo dojít k vyvolání omylu o povaze prezentace, musela by být prezentace zároveň reklamou podle ustanovení § 2 odstavec 1 písmeno n/ zákona o vysílání a musela by být zároveň odvysílána, aniž by byla jako reklama zřetelně oddělena od ostatních pořadů. Po posouzení odvysílané prezentace s přihlédnutím k povaze, použitým výrazovým prostředkům a zejména k opakovanému užití názvu a místa, dospěl soud k závěru, že odvysílaná prezentace byla způsobilá u obvyklého posluchače vyvolat klamnou představu, že se jedná o prezentaci reklamní, a zároveň tím zjednat prospěch na úkor jiných provozovatelů stejných služeb. Neobstojí proto námitka žalobce, že prezentace, aby byla skrytou reklamou, musí splňovat všechny znaky reklamy podle zákonné definice včetně úplatnosti. Definice skryté reklamy je speciálním právním ustanovením, jehož smyslem je postihovat zcela odlišné
pokračování
6
11 Ca 362/2008
jednání. Neodlišení reklamy od ostatních pořadů předělem může založit porušení povinnosti, stanovené ustanovením § 48 odstavce 4 písmene a/ zákona, když z povahy věci je vyloučen jednočinný souběh sjednáním, zakazujícím zařazování skryté reklamy. V podstatě tím, že byla prezentována diskotéka Palladium v Hodoníně jako nejlepší, které se účastní velké množství lidí, mohla být posluchačská obec uvedena v omyl o tom, že jde o jiný pořad, tedy podmínky, stanovené zákonem o vysílání ohledně znaků skutkové podstaty správního deliktu podle uvedeného právního ustanovení, byly podle názoru soudu v projednávané věci splněny. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v projednávané věci dospěla ke správným skutkovým i právním závěrům o hodnocení předmětného jednání žalobce a nepochybila, kvalifikovala-li jej jako skrytou reklamu a následně vyvodila závěr o porušení povinnosti stanovené ustanovením § 48 odstavec 1 písmeno g/ zákona o vysílání.. Protože Městský soud v Praze neshledal žádnou žalobní námitku důvodnou, žalobě nevyhověl a podle ustanovení § 78 odstavce 7 s.ř.s. j i jako nedůvodnou zamítl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst.l s.ř.s., neboť žalobce ve věci samé úspěch neměl a žalovanému správnímu orgánu, který ve věci byl úspěšný, žádné prokazatelné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevznikly. Poučení Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení § 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí kNejvyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení § 105 odst.2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 21.května 2009 JUDr. Hana V e b e r o v á , v.r. předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Marcela Brabcová „
