ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

18Ad 44/2016-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci žalobce P. H., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR se sídlem Praha, Na Poříčním právu 1/376, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 12.7.2016 č.j. MPSV-2016/149260-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/30449-923, o příspěvku na péči,

takto: I.

Rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ČR s e

zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II.

III.

Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek zaplacený kolkovými známkami ve výši 3.000,- Kč bude

žalobci vrácen z účtu Krajského soudu v Ostravě po právní moci tohoto rozhodnutí.

pokračování

-2-

18Ad 44/2016

Odůvodnění

Rozhodnutím ze dne 12.7.2016 č.j. MPSV-2016/149260-923, sp. zn. SZ/MPSV2016/30449-923 žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Ostravě ze dne 18.1.2016 č.j. 33395/2016/OOI, kterým nebyl žalobci přiznán příspěvek na péči podle ust. § 7 zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce podal proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, v níž namítal, že žalovaný pochybil ve vyhodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí. Toto nesprávné vyhodnocení žalobce spatřoval v tom, že není schopen bez pomoci cizí osoby porcovat stravu ke konzumaci se zřetelem k omezené motorice prstů levé ruky a absenci prstů pravé ruky. Není také schopen se samostatně obléci v chladnějším období, neboť není schopen např. zapínat si knoflíky u košile, či zavázat si tkaničky u bot. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné. Ve svém vyjádření k podané žalobě ze dne 11.10.2016 poukázal zejména na závěr posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen PK MPSV ČR) ze dne 23.6.2016, která došla ke shodnému závěru jako posudkový lékař OSSZ Ostrava a to, že žalobce je osobou starší 18ti let věku, která se podle ust. § 8 odst. 2 nepovažuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby, není však neschopna zvládat aspoň tři nebo čtyři základní životní potřeby. Podle tohoto posudku byly hodnoceny jako nezvládané celkem dvě základní životní potřeby a to osobní aktivity a péče o domácnost. K namítané základní životní potřebě stravování posudková komise uvedla, že neshledala žádný objektivní důvod k tomu, aby žalobce nebyl schopen si připravit a naservírovat jednoduchou stravu, nalít si nápoj. V rámci stravování může využít pomocných mechanismů, tj. posouvání po stole, lince s možností konzumace stravy přímo na místě přípravy, příp. využívání servírovacího transportního stolku, taktéž s možností využívání facilitátorů k rozbalování potravin, nakupování běžně dostupných naporcovaných polotovarů, např. krájený chléb apod. K neschopnosti zvládat stravování může dojít např. při anatomické nebo funkční ztrátě obou horních končetin nebo anatomické ztrátě podstatných částí obou horních končetin, při ztrátě úchopové schopnosti obou rukou, při praktické a úplné nevidomosti obou očí a také při těžkých duševních poruchách spojených se sociální dezintegrací, kdy jsou narušeny stravovací stereotypy. Žalobce je orientován, vidí, některé aktivity v rámci této základní životní potřeby může vykonávat vsedě s pomocí facilitátorů. Přenášet jídlo či potraviny může žalobce např. v závěsu. K základní životní potřebě oblékání a obouvání žalovaný uvedl, že posudková komise neshledala žádný objektivní důvod ke konstatování, že by žalobce nebyl schopen se samostatně obléknout či obout, připravit a vybrat si oblečení, nepřeučil se na levou ruku.

pokračování

-3-

18Ad 44/2016

Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 12.7.2016 č.j. MPSV-2016/149260-923, sp. zn. SZ/MPSV-2016/30449-923, připojeného správního spisu žalovaného téhož čísla jednacího, jakož i z připojeného správního spisu Úřadu práce - krajská pobočka v Ostravě sp. zn. UP/67547/2015/SS a poté dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. s.ř.s., jakož i ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání rozhodnutí žalovaného (§ 75 s.ř.s.). Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících ze správního spisu správního orgánu I. stupně se zřetelem k uplatněným žalobním bodům vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal dne 24.9.2015 žádost o příspěvek na péči. Dne 22.10.2015 provedl Úřad práce – krajská pobočka v Ostravě sociální šetření v místě bydlení žalobce. Ze záznamu z tohoto sociálního šetření krajský soud zjistil mimo jiné, že žalobce utrpěl v roce 2013 pracovní úraz, následkem kterého mu byly amputovány čtyři prsty pravé horní končetiny, která je v zápěstí deformována. Žalobce uvedl, že trpí bolestmi kloubů horních končetin, levá horní končetina je omezena hybností ramenní kloubu. V záznamu je dále uvedeno, že mu stravu chystá a podává pečující osoba, že není schopen si jídlo přenést a vše musí být naporcované a připravené. Žalobce potřebuje pomoc při oblékání a chystání oblečení. Vzhledem k omezené hybnosti horních končetin si neoblékne např. bundu a neobuje se. Horní svršky oblečení si obléká s velkými obtížemi, nemanipuluje s uzávěry. Poté byl vyžádán posudek o stupni závislosti žalobce pro účely příspěvku na péči, který byl podán dne 29.10.2015 posudkovou lékařkou OSSZ v Ostravě se závěrem, že u žalobce nejde o osobu, která se podle § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. v platném znění považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Jde o osobu starší 18ti let věku, která nesplňuje zdravotní podmínky pro uznání stupně závislosti. Podle tohoto posudku potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při základních životních potřebách osobní aktivity a péče o domácnost. Dne 18.1.2016 rozhodl Úřad práce ČR krajská pobočka v Ostravě o nepřiznání příspěvku na péči žalobci. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal odvolání doložené řadou lékařských nálezů a v něm mimo jiné namítal, že si v kuchyni nic nenakrájí, nemůže si ani podat hrníček, nejdou mu přemístit hrnce a jídlo si také nenakrájí. Potřebuje pomoc při oblékání, nezapne si knoflíky a nezaváže si boty. O tomto odvolání rozhodl žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím na základě závěru posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne 23.6.2016. Z tohoto posudku krajský soud zjistil, z jaké zdravotní dokumentace při jeho vypracování bylo vycházeno. Podle tohoto posudku je zdravotní stav žalobce dlouhodobě nepříznivý a jeho příčinou je stav po drtivém poranění pravé ruky s úplnou amputací III. až V. prst a částečně i dorza pravé ruky a stav po parciální amputaci II. prstu pravé ruky. Žalobce je sledován a léčen pro postraumatickou stresovou poruchu a je u něj patrná výrazná psychogenní nadstavba. Nebylo zjištěno postižení centrálního nervového systému, ale lehké postižení n. medianus a n. radialis vpravo. Popisované intermitentní omezení hybnosti v ramenou je toho času do značné míry psychogenní. Dále žalobce trpí dnou. Co do uplatněných žalobních bodů se v posudku uvádí: „PK MPSV ČR neshledává žádný objektivní důvod k tomu, aby posuzovaný nebyl schopen si připravit a naservírovat jednoduchou stravu, nalít si nápoj, nebyl schopen se samostatně obléct či obout, připravit a vybrat si oblečení“. Také posudková komise hodnotila jako

pokračování

-4-

18Ad 44/2016

nezvládané potřeby u žalobce jen osobní aktivity a péči o domácnost. Dodala, že je přesvědčena, že všechny ostatní základní životní potřeby je žalobce schopen zvládat samostatně a že navíc existuje řada facilitačních pomůcek, které mohly při poruše funkce pravé ruky žalobci pomoci se zvládáním základních životních potřeb. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. ve znění zákona č. 366/2011 Sb. (po 31.12.2011) osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. ve znění k 1.1.2012 při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: a) mobilita, b) orientace, c) komunikace, d) stravování, e) oblékání a obouvání, f) tělesná hygiena, g) výkon fyziologické potřeby, h) péče o zdraví, i) osobní aktivity, j) péče o domácnost. Podle § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle ust. 9 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb. pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku. Podle přílohy č. 1 k vyhl. č. 505/2006 Sb., která blíže vymezuje posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby:

pokračování

-5-

18Ad 44/2016

a) Mobilita: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna zvládat vstávání a usedání, stoj, zaujímat polohy, pohybovat se chůzí krok za krokem, popřípadě i s přerušováním zastávkami, v dosahu alespoň 200 m, a to i po nerovném povrchu, chůzi po schodech v rozsahu jednoho patra směrem nahoru i dolů, používat dopravní prostředky včetně bariérových. b) Orientace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna poznávat a rozeznávat zrakem a sluchem, mít přiměřené duševní kompetence, orientovat se časem, místem a osobou, orientovat se v obvyklém prostředí a situacích a přiměřeně v nich reagovat. c) Komunikace: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dorozumět se a porozumět, a to mluvenou srozumitelnou řečí a psanou zprávou, porozumět všeobecně používaným základním obrazovým symbolům nebo zvukovým signálům, používat běžné komunikační prostředky. d) Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se a napít, dodržovat stanovený dietní režim. e) Oblékání a obouvání: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si oblečení a obutí přiměřené okolnostem, oblékat se a obouvat se, svlékat se a zouvat se, manipulovat s oblečením v souvislosti s denním režimem. f) Tělesná hygiena: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna použít hygienické zařízení, mýt si a osušovat si jednotlivé části těla, provádět celkovou hygienu, česat se, provádět ústní hygienu, holit se. g) Výkon fyziologické potřeby: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna včas používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky. h) Péče o zdraví: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, provádět stanovená léčebná a ošetřovatelská opatření a používat k tomu potřebné léky, pomůcky. i) Osobní aktivity: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vstupovat do vztahů s jinými osobami, stanovit si a dodržet denní program, vykonávat aktivity obvyklé věku a prostředí jako např. vzdělávání, zaměstnání, volnočasové aktivity, vyřizovat své záležitosti. j) Péče o domácnost: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna nakládat s penězi v rámci osobních příjmů a domácnosti, manipulovat s předměty denní potřeby, obstarat si běžný nákup, ovládat běžné domácí spotřebiče, uvařit si teplé jídlo a nápoj, vykonávat běžné domácí práce, obsluhovat topení a udržovat pořádek.

pokračování

-6-

18Ad 44/2016

Krajský soud zhodnocením všech shora uvedených zjištění a skutečností dospěl k závěru, že žalovaný, jakožto odvolací správní orgán, rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. V daném případě žalobce žalobou namítal nezvládání dalších úkonů základních životních potřeb, než jaké byly uznány posudkem posudkové komise MPSV ČR i lékařkou pověřenou vypracováním posudku pro OSSZ Ostrava. Žalobce v žalobě namítal kromě posudkově uznaných nezvládaných základních životních potřeb to, že je pravák a v důsledku omezené motoriky prstů levé ruky a absenci prstů pravé ruky není schopen bez pomoci cizí osoby porcovat stravu ke konzumaci. Namítal tedy nezvládání další základní životní potřeby a to stravování. Jak shora uvedeno, součástí zvládání této základní životní potřeby je mimo jiné schopnost si stravu naporcovat. K této základní životní potřebě posudková komise MPSV ČR v posudku ze dne 23.6.2016 toliko uvedla, že neshledala žádný objektivní důvod k tomu, aby si žalobce nebyl schopen připravit a naservírovat jednoduchou stravu a nalít si nápoj. Nutno podotknout, že žalobce ve svém odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně mimo jiné namítal, že si v kuchyni nic nenakrájí a že si nenakrájí jídlo. Jinými slovy namítal neschopnost naporcovat si stravu. K této odvolací námitce se tedy PK MPSV ČR vůbec nevyjádřila, a již proto její posudek není možno hodnotit jako úplný a přesvědčivý. Pakliže posudková komise poukazuje na existenci řady facilitačních pomůcek, zůstává pro krajský soud otázkou, který konkrétních pomůcek je vůbec možno použít za účelem porcování stravy. Jako další žalobní bod žalobce namítal, že není schopen se samostatně obléci v chladnějším období, když není schopen si např. zapínat knoflíky u košile, či zavázat si tkaničky u bot. Se zřetelem k takto formulovanému žalobnímu bodu je nutno vycházet z toho, že v případě zdravotního omezení žalobce je zapotřebí adekvátně volit obutí a oblečení, jak je poukazováno žalovaným v jeho vyjádření k podané žalobě. V této části proto krajský soud neshledal žalobu jako důvodnou. Se zřetelem k ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. krajský soud neměl možnost vyžádat od posudkové komise doplňující posudek, příp. posudek jiné posudkové komise, jehož úkolem by bylo odstranění shora naznačených rozporů, co se týče zvládání základní životní potřeby stravování – zejména porcování stravy. Za této situace krajskému soudu nezbylo, než rozhodnutí žalovaného zrušit pro vady řízení podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení podle odst. 4 téhož ustanovení. Žalovaný v dalším řízení bude povinen odstranit vady řízení, které spočívají v neúplnosti a tím i nepřesvědčivosti posudku posudkové komise MPSV ČR ze dne 23.6.2016. Soud rozhodoval v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. bez nařízení jednání se souhlasem účastníků řízení. Žádnému z účastníků nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalobci žádné prokazatelné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 s.ř.s.).

pokračování

-7-

18Ad 44/2016

Výrok o vrácení soudního poplatku zaplaceného kolkovými známkami žalobci je pak odůvodněn ust. § 10 odst. 1 větou první a § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu právnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání. Ostrava dne 29. listopadu 2016 JUDr. Petr Indráček samosoudce