10 A 29/2012 – 50
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Krybusové a soudců JUDr. Věry Balejové a JUDr. Ing. Zdeňka Strnada v právní věci navrhovatelky A. P., právně zastoupené Alešem Dvorským, advokátem v Brně, Kopečná 11, proti odpůrkyni Obci Vystrkov, Vystrkov 90, Humpolec, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy, t a k t o : Opatření obecné povahy č. 1/2010, kterým se vydává územní plán Vystrkov ze dne 4.5.2010 se z r u š u j e dnem právní moci tohoto rozsudku. Odpůrce je p o v i n e n nahradit navrhovatelce náklady řízení ve výši 9 800,- Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet právního zástupce navrhovatelky. Odůvodnění: I. Vymezení věci. /1/ Návrhem doručeným dne 26.3.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhala zrušení opatření obecné povahy – Územní plán obce Vystrkov oznámený veřejnou vyhláškou dne 4.5.2010 vyvěšený dne 5.5.2010, který nabyl účinnosti dne 20.5.2010. Navrhovatelka je podílovou spoluvlastnicí pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK č. 145/2 o výměře 4 469 m2 v k.ú. Vystrkov u Humpolce a svou aktivní legitimaci dovozuje ze skutečnosti, že tento pozemek je územním plánem bezprostředně dotčen. Z toho navrhovatelka odvozuje zkrácení na svých právech. /2/ Pozemek č. 145/2, jehož je navrhovatelka podílovou spoluvlastnicí neupravoval žádný územní plán. Schválený územní plán zasáhl do pozemku dvojím způsobem. Jednak
Pokračování
- 2 -
10A 29/2012
využitím západní části pozemku jako účelové komunikace označené Z8a) a využitím jižní části pozemku jako místní komunikace označené Z8. Účelnost a potřebnost účelové komunikace Z8a není ve schváleném plánu blíže odůvodněna. Tato účelová komunikace propojuje plánovanou místní komunikaci s pozemkem č. 191/3 v k.ú. Vystrkov, což je pozemek využívaný jako zahrada a je přístupný ze západní strany po stávajících účelových komunikacích. Ke dni schválení územního plánu žádná účelová komunikace neexistovala. Místní komunikace označená jako Z8 má zajistit obslužnost zastavitelných ploch Z6, Z6a a Z7. Místní komunikace však nemůže být umístěna výlučně na pozemku ve spoluvlastnictví navrhovatelky. Ohledně vedení trasy byla vznesena námitka na jednání dne 17.2.2010, která nebyla vyřešena. S návrhem souhlasil dotčený vlastník pan G. J. M., V. 60. Toto řešení by bylo pro navrhovatelku výhodnější. Návrh však přijat nebyl. Spoluvlastník pozemku JUDr. J. K. podal k návrhu územního plánu včas námitky, a to dne 17.2.2010, 25.3.2010 a 31.3.2010. Námitky bez jakéhokoliv zdůvodnění byly na jednání zastupitelstva odpůrkyně dne 20.4.2010 zamítnuty. Navrhovatelka poukázala na judikaturu NSS především ohledně zkoumání proporcionality opatření obecné povahy, kupříkladu č.j. 1 Ao 1/2009-185. Zde NSS uvedl, že omezení vlastnických a jiných věcných práv vyplývajících z územního plánu je ústavně legitimní pokud je opřeno o zákonné cíle a důvody a takovéto zásahy musí být činěny jen v nezbytně nutné míře nejšetrnějším a nediskriminačním způsobem s vyloučením libovůle. Postup odpůrce byl v rozporu s těmito pravidly. Změna vyvolaná územním plánem má dle navrhovatelky znaky nuceného omezení vlastnického práva. V dané lokalitě existovalo jiné řešení, s nímž souhlasil vlastník jiného pozemku, avšak odpůrkyně se tímto návrhem nezabývala. Nezabýval se jím ani zpracovatel, preferenci umístění místní komunikace na pozemek navrhovatelky nijak neodůvodnil. Pokud při zpracování územního plánu existovala jiná alternativa, než omezení vlastnického práva, bylo třeba se touto variantou zabývat. Odpůrkyně nutnost omezení vlastnického práva navrhovatelky dostatečně neprokázala. Tím došlo k zásahu do práv navrhovatelky a zásah je v rozporu s článkem 11 odst. 4 ve spojení s článkem 4 odst. 4 LZPS. Postup odpůrkyně při schválení územního plánu byl v rozporu s § 18 odst. 2 stavebního zákona. Bylo navrženo zrušení opatření obecné povahy územního plánu vydaného ze dne 4.5.2009. II. Stručné shrnutí vyjádření odpůrkyně. /3/ Odpůrkyně navrhla zamítnutí žaloby. Vyslovila souhlas, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Vydání územního plánu bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 4.5.2010, nikoliv jak uvádí navrhovatelka 4.5.2009. Účelová komunikace Z8a je nezbytná z pohledu zastupitelstva i občanů obce i architektky, která zpracovala územní plán. Není pravdou, že budoucí komunikace je umístěna pouze na pozemku navrhovatelky. Dle územního plánu vede polovinou na pozemku p.č. 167/3 v k.ú. Vystrkov a polovinou na pozemku navrhovatelky. Účelová komunikace bude sloužit jako přístupová komunikace k lesnímu pozemku p.č. 191/3 v k.ú. Vystrkov. Navrhovatelka uvedla, že jedná se o využití pozemku jako zahrada, což není pravda. Místní komunikace Z8 není vedena zcela po pozemku navrhovatelky. Vzhledem k tomu, že by ve východní části komunikace zasáhla do lesního porostu, bylo s ohledem na vyjádření životního prostředí v Jihlavě navrženo řešení nezasahovat do lesních porostů a učinit větší zábor pozemku navrhovatelky, což by bylo ze strany obce kompenzováno směnou pozemků. Navrhovatelka nikdy nepodala žádnou námitku týkající se zpracování územního plánu, ač byla odpůrkyní seznámena s termínem veřejného projednání i vyzvána k účasti na tomto zasedání. /4/ S ohledem na stručnost vyjádření a nepředložení kompletního správního spisu byla odpůrkyně opakovaně vyzvána k vyjádření k žalobním bodům a zaslání správního spisu dne
Pokračování
- 3 -
10A 29/2012
18.4.2012. Odpůrkyně zaslala dne 19.4.2012 sdělení, že vyjádření k žalobě obsahující dva spisy v originálu po dvou listech, celkem 4 listy a správní spis s obsahem 47 listů dokumentu v originálu a kopii správního spisu s padesáti listy dokumentů zaslala dne 17.4.2012. III. Obsah správních spisů. /5/ Ze správního spisu, který si soud vyžádal, vyplynuly následující rozhodné skutečnosti. /6/ Dne 20.7.2009 proběhlo ve Vystrkově veřejné shromáždění občanů obce a dalších účastníků k návrhu územního plánu Obce Vystrkov. Dne 21.7.2009 podala Z. K. připomínky k návrhu územního plánu jako spoluvlastník pozemku č. 145/2 v k.ú. Obce Vystrkov. Dne 3.8.2009 odpověděl starosta obce Vystrkov na připomínky Z. K.. Bylo sděleno, že ohledně umístění účelové komunikace, ke které byla vznesena připomínka, není trasa konečným způsobem umístěna a bude možné účelovou cestu posunout. Změny budou zařazeny do I. kola změn územního plánu. /7/ Námitku podal dle zápisu z jednání ze dne 26.8.2009 spoluvlastník pozemku PK č. 145/2 JUDr. J. K.. Ve spise jsou založeny varianty vedení účelové komunikace. Krajský úřad kraje Vysočina sdělil Z. K. dne 14.10.2009 k návrhu územního plánu Vystrkov k námitkám, které byly vzneseny, jako nadřízený správní orgán na úseku územního plánování, že návrh bude projednán společně na veřejném zasedání a jednotlivé námitky nelze samostatně řešit. Dne 17.2.2010 se konalo jednání v kanceláři starosty obce Vystrkov ve věci námitek spoluvlastníků pozemků PK č. 145/2, neboť námitky byly řešeny pouze částečně. Tohoto dne byla podána další námitka ohledně zřízení účelové komunikace Z8a a obslužné komunikace Z8 proti záměru tak, jak je předkládán, kdy bylo uvedeno, že návrh byl bez projednání, zdůvodnění a hledání kompromisu předložen bez opory v zákoně, kdy vlastní územní plán je navíc zmatečný, nepřesný a zavádějící a postup při projednání územního plánu neodpovídá požadavkům stavebního zákona, ani správního řádu. /8/ Ve spise je založen návrh smlouvy o uzavření budoucí směnné smlouvy mezi obcí Vystrkov a JUDr. J. K., Z. K. a A. P., který byl JUDr. K. zaslán dne 25.3.2010 k vyjádření. Navrhovatelce byla dne 25.3.2010 poslána pozvánka na veřejné projednání návrhu územního plánu na den 31.3.2010, zároveň byla informována o návrhu smlouvy o uzavření budoucí směnné smlouvy, která řeší zábor půdy z části pozemku č. 145/2 pro komunikaci a víceúčelovou komunikaci. Dne 29.3.2010 zaslala Z. K. námitku proti návrhu územního plánu obce Vystrkov. Současně bylo sděleno, že je vznášena námitka i proti směně pozemků, a to za všechny tři osoby, které jsou spoluvlastníky předmětného pozemku. Dne 30.3.2010 se vyjádřil JUDr. J. K. k návrhu územního plánu obce Vystrkov a uvedl, že obdržel odpověď na své sdělení, avšak setrval na původně uplatněných a neřešených námitkách územně plánovací dokumentace. /9/ Veřejné projednání návrhu územního plánu obce Vystrkov proběhlo dne 31.3.2010. K námitce JUDr. J. K. a Z. K., kterou byl vyjádřen nesouhlas s urbanistickým řešením rozvojové plochy Z6a a umístěním účelové cesty Z8a a k návrhu místní komunikace Z8 bylo uvedeno, že o ní bude rozhodnuto zastupitelstvem obce. Městský úřad Humpolec vydal dne 12.4.2010 návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu obce Vystrkov. Bylo uvedeno, že dne 31.3.2010 se konalo veřejné projednání návrhu územního plánu obce Vystrkov a Stavební úřad v Humpolci jako pořizovatel územního plánu navrhl k jednotlivým připomínkám a námitkám přijetí konkrétních závěrů. K námitce JUDr. J. K. a
Pokračování
- 4 -
10A 29/2012
Z. K. bylo uvedeno, že vzhledem k protichůdným požadavkům vlastníků a urbanistickým zásadám je navržené finální řešení maximálně přípustným kompromisem veřejných a soukromých zájmů. Účelová cesta Z8a je nutná a maximálně respektuje vlastnické vztahy, probíhá po hranici pozemků a omezuje tak oba sousedy shodně. Případná změna návrhu by neúměrně prodloužila schválení územního plánu. Bylo navrženo námitku zamítnout. /10/ Ze zápisu z jednání zastupitelstva obce Vystrkov č. 04/2010 ze dne 20.4.2010 vyplývá, že starosta obce seznámil zastupitelstvo obce s návrhem rozhodnutí Městského úřadu Humpolec, stavebního úřadu o námitkách uplatněných k územnímu plánu obce Vystrkov. Ohledně námitky JUDr. J. K. a Z. K. zastupitelstvo hlasovalo tak, že námitku zamítlo. Dne 3.5.2010 vydal Městský úřad Humpolec, stavební úřad, návrh na vydání územního plánu. /11/ Odpůrce vydal dne 4.5.2010 opatření obecné povahy č. 1/2010, kterým se vydává územní plán Vystrkov. Ve výrokové části je uvedeno, že se územní plán vydává za použití § 43 odst. 4 stavebního zákona § 171 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu a § 13 a přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Výroková část je obsažena v níže uvedených textových a grafických přílohách, které jsou nedílnou součástí opatření obecné povahy. Textové a grafické přílohy nebyly soudu předloženy, ani po urgenci, která byla soudem odpůrci zaslána dne 18.4.2012. V odůvodnění je uvedeno, že je obsaženo v textových a grafických přílohách, které jsou nedílnou součástí opatření obecné povahy. Takové přílohy nejsou ve spise založeny. Dne 4.5.2010 zastupitelstvo obce Vystrkov projednalo a schválilo návrh územního plánu obce Vystrkov formou opatření obecné povahy. /12/ Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č.j. 10A 29/2012-37 ze dne 24.5.2012 vyslovil svou místní nepříslušnost k rozhodnutí o žalobě žalobkyně a věc postoupil Krajskému soudu v Brně. Krajský soud v Brně vyslovil s postoupením věci nesouhlas. O nesouhlasu rozhodl Nejvyšší správní soud v Brně usnesením ze dne 28.6.2012 č.j. Nad 44/2012-43 tak, že je místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. Usnesení nabylo první moci dne 16.7.2012 a věc byla vrácena Krajskému soudu v Českých Budějovicích k rozhodnutí dne 24.7.2012. IV. Právní názor soudu. /13/ Soud se nejprve zabýval posouzením, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky řízení. Těmi jsou existence předmětu řízení (tj. opatření obecné povahy), aktivní legitimace navrhovatele a formulace závěrečného návrhu, vše v souladu s podmínkami vyplývajícími z ustanovení § 101a s.ř.s. /14/ Aktivní procesní legitimace navrhovatelky na zrušení opatření obecné povahy je závislá na splnění zvláštních procesních podmínek tohoto návrhu, které jsou definovány v § 101a a násl. s.ř.s., především v § 101a odst. 1 ve větě prvé, kde je uvedeno, že návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy vydaným správním orgánem zkrácen na svých právech. Z toho vyplývá, že navrhovatel musí tvrdit, že existují jemu náležející subjektivní práva, která jsou opatřením obecné povahy dotčena. V dané záležitosti bylo napadeno opatření obecné povahy územní plán obce Vystrkov, který byl vydán formou opatření obecné povahy podle správního řádu. Napadený akt je tímto způsobem označen, základní náležitosti stanovené v § 172 odst. 5 (rozhodnutí o námitkách) neobsahuje náležitosti podle § 173 odst. 1 správního řádu (odůvodnění obsahuje pouze formálně, neboť odkazuje na přílohy, které mají
Pokračování
- 5 -
10A 29/2012
tvořit nedílnou součást rozhodnutí, avšak ve správním spise není žádná z citovaných příloh připojena, soudu nebyly přílohy předloženy, ani po urgenci k zaslání kompletního správního spisu. Z předloženého správního spisu nevyplývá, kdy bylo vydání územního plánu oznámeno veřejnou vyhláškou, v písemnostech založených ve spise není uvedeno, kdy byla vyhláška vyvěšena a kdy nabyl územní plán účinnosti. Tyto údaje uvádí navrhovatelka ve svém návrhu, pro absenci těchto údajů nelze takto uváděné údaje ověřit. Navrhovatelka však účinnost opatření obecné povahy nerozporovala. Lze tedy uzavřít, že návrh podaný navrhovatelkou v této věci směřuje proti opatření obecné povahy, územnímu plánu obce Vystrkov, které nabylo účinnosti. Návrh je procesně přípustný a soud se proto následně zabýval jeho důvodností. Při přezkoumávání vycházel soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. /15/ Navrhovatelka nesouhlasila s realizací záměru schváleného opatřením obecné povahy územním plánem na svých pozemcích. Tvrdila, že územní plán zasahuje do pozemku, který je v jejím spoluvlastnictví využitím západní části jako účelové komunikace označené Z8a) a využitím jižní části pozemku jako místní komunikace označené Z8. Přitom proti využití pozemku vznesl námitky spoluvlastník JUDr. J. K., ty však byly zamítnuty bez jakéhokoli zdůvodnění. Žalobkyně s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu tvrdila, že došlo k zásahu do jejího vlastnického práva, neboť existuje technicky jiné řešení, umístění veřejné komunikace na jiné pozemky, avšak zpracovatel územního plánu se těmito variantami nezabýval a umístění místní komunikace na pozemek v jejím spoluvlastnictví nijak neodůvodnil. Nebyly zohledněny soukromé zájmy, přestože se jiná určitá řešení nabízela a odpůrce nutnost omezení vlastnického práva navrhovatelky dostatečně neprokázal. Aktivní legitimace navrhovatelky je dána vztahem mezi její právní sférou a územím, které je regulováno předmětným územním plánem. Soud ověřoval s odkazem na písemnosti založené ve spise důvodnost navrhovatelkou uplatněné námitky. Je třeba konstatovat, že věcnou podstatou námitky navrhovatelky, že sledovaného cíle mohlo být dosaženo jiným způsobem bez zásahu do vlastnictví navrhovatelky, se nikdo nezabýval. Tento závěr je nutné vyslovit i přes odpůrcem vznesenou argumentaci, že se navrhovatelka projednání územního plánu při veřejném zasedání nezúčastnila, ani nevznesla žádné námitky. Navrhovatelka je spoluvlastnicí dotčeného pozemku vedeného ve zjednodušené evidenci PK č. 145/2 o výměře 4 469 m2 v k.ú. Vystrkov u Humpolce a dalšími spoluvlastníky tatáž námitka vůči pozemku vznesena byla. V případě umístění účelové komunikace, či místní komunikace na pozemek, který je ve vlastnictví jiných osob, představuje významné omezení vlastnického práva, které mělo být v odůvodnění územního plánu konkrétně vypořádáno, aby mohlo být posouzeno hledisko minimalizace zásahu. Odůvodnění opatření obecné povahy v rozporu s § 172 odst. 5 správního řádu neobsahovalo rozhodnutí o námitkách, které musí obsahovat vlastní odůvodnění a mělo být uvedeno jako součást odůvodnění opatření obecné povahy ve smyslu § 173 odst. 1 správního řádu za situace, kdy námitky vůči témuž pozemku ve spoluvlastnictví navrhovatelky vzneseny byly. Z toho důvodu nelze zjistit, zda zásah do spoluvlastnického práva navrhovatelky byl činěn pouze v nezbytně nutné míře a co nejšetrnějších způsobem, který by ještě rozumně vedl k zamýšlenému cíli. Námitka týkající se výše specifikovaného pozemku ve spoluvlastnictví navrhovatelky nebyla v odůvodnění opatření obecné povahy vůbec vypořádána, a tudíž nelze posoudit splnění zásady vyloučení libovůle pořizovatele územního plánu. /16/ Soud poznamenává, že opatření obecné povahy je právním aktem, který zpravidla upravuje právní postavení vícero osob, jak uvedl rozšířený senát, a vytváří mezi nimi komplex právních vztahů různým způsobem propojených. Dále je třeba poukázat na ustanovení § 43 odst. 1 stavebního zákona, kde jsou zakotveny zásady pro tvorbu územního
Pokračování
- 6 -
10A 29/2012
plánu a hlediska stanovení základní koncepce rozvoje uspořádání určitého území, přípustné a zakázané způsoby jeho využití. Každá dotčená osoba má za splnění zákonem stanovených podmínek možnost opatření obecné povahy napadnout u soudu, přičemž tak může učinit ve lhůtě tří let od vydání opatření obecné povahy. Tato situace v dané věci nastala. Z toho důvodu nemůže být k tíži navrhovatelky, že sama námitky vůči využití pozemku, který je v jejím spoluvlastnictví, nevznesla. V případě podílového spoluvlastnictví nemovitosti může tento návrh podat i jen jeden ze spoluvlastníků, ačkoli jeho podíl není nadpoloviční. To vyplývá z rozsudku NSS sp. zn 1 Ao 5/2010. /17/ Podle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je určován kupříkladu § 172 odst. 4 správního řádu. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu i v odůvodnění opatření obecné povahy je nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů (§ 68 odst. 3 a § 174 odst. 1 správního řádu). Nedostatek rozhodovacích důvodů způsobuje jeho nepřezkoumatelnost (srovn. rozhodnutí NSS z 16.12.2008 čj. 1 Ao 3/2008-136 publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 1795/2009 www.nssoud.cz). Soud zjistil, že opatření obecné povahy, které bylo učiněno předmětem přezkoumání soudu, žádné odůvodnění neobsahovalo, obsahovalo pouze odkaz na přílohy, které ve spise založeny nejsou a nebyly odpůrcem soudu předloženy, což má za následek jeho nepřezkoumatelnost. Lze uzavřít, že opatření obecné povahy postrádá způsobilé rozhodovací důvody. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozhodnutí sp. zn. 1 Ao 1/2009 do vlastnického práva vlastníka stavby či pozemku lze územním plánem zasáhnout pouze za předpokladu dodržení zásady subsidiarity a minimalizace zásahu. Vzhledem k tomu, že opatření obecné povahy odůvodnění neobsahuje, nelze posoudit, jak bylo již výše uvedeno, zda tyto požadavky byly dodrženy. Touto otázkou se zabývalo kupříkladu rozhodnutí NSS sp. zn. 7 Ao 4/2011, z něhož vyplývá „…. že je nutné mít při tvorbě územního plánu vždy na zřeteli, že územní plán je významný regulační nástroj a pokud má územním plánem dojit k omezení vlastnického práva, musí takový zásah mít výjimečnou povahu a musí být prováděn z ústavně legitimních důvodů v nezbytně nutné míře a nejšetrnějším způsobem, který vede k zamýšlenému cíli nediskriminačním způsobem s vyloučením libovůle….“ Úkolem soudu není nahrazovat skutková zjištění a právní závěry, které měl učinit správní orgán, neboť by tímto způsobem nepřípustně zasahoval do působnosti orgánů veřejné správy. Dalším nutným požadavkem na opatření obecné povahy je jeho srozumitelnost. Přezkoumávané opatření obecné povahy těmto požadavkům zákona rovněž nedostálo. Soud proto uzavřel, že opatření obecné povahy je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. /18/ Soud dospěl z důvodů výše uvedených k závěru, že návrh na zrušení opatření obecné povahy je důvodný, neboť v procesu jeho pořizování a přijímání došlo k procesním chybám, které mohly mít vliv na zákonnost celého opatření obecné povahy. Soud proto zrušil napadené opatření obecné povahy jako celek ke dni právní moci tohoto rozsudku. Tak, jak judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 9 Ao 1/2008, aby bylo možno posoudit, zda bylo příslušné opatření obecné povahy v souladu se zákonem a především s pravidly územního plánování obsaženými zejména ve stavebním zákoně je nezbytné, aby správní orgány pečlivě zvážily všechny v úvahu přicházející varianty řešení území, a to především s ohledem na zajištění harmonického rozvoje lokality. Zvolená varianta musí být následně dostatečným a přesvědčivým způsobem zdůvodněna. Je tomu tak proto, že zvolené řešení má podstatným způsobem zasáhnout do stávajícího využití území. Soudu nepřísluší určovat, jakým způsobem má být určité území využito, a zda je toto využití optimální. Rovněž soudu nepřísluší rozhodovat o tom, jaké jiné řešení je třeba k posuzovanému území přijmout. Soud posuzuje, zda orgány veřejné správy nepřekročily zákonem stanovené meze.
Pokračování
- 7 -
10A 29/2012
V. Závěr, náklady řízení. /19/ Z důvodů shora uvedených soud návrhu na zrušení opatření obecné povahy vyhověl. Postupoval přitom podle ustanovení § 101d) odst. 2 s.ř.s. Soud rozhodl rozsudkem bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. z důvodu nepřezkoumatelnosti opatření obecné povahy spočívající v nesrozumitelnosti i nedostatku důvodů. /20/ Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má účastník řízení, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které úspěšně vynaložil proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Navrhovatelka byla v daném případě úspěšná, a proto jí soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku 9 800,- Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000,- Kč, náklady zastoupení advokátem po 2 100,- Kč (§ 9 odst. 3 písm. f, § 7 bod b) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy 4 200,- Kč, 2x režijní paušál po 300,- Kč (§ 13 odst. 3 téže vyhlášky ), tedy 600,- Kč. Náklady celkem 9 800,- Kč. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 28. srpna 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Marie K r y b u s o v á v.r.
Pokračování
Za správnost vyhotovení: Sládková Blanka
- 8 -
10A 29/2012
