Číslo jednací: lOCa 124/2009 - 39
Ú Ř A D RADY pro rozhlasové a televizní vysílání n r n
°| -2 -IO-J009
D D N
L0
Počet listů: Číslo
jednací:
5
Ž.V^j
ČESKA REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců: JUDr. Ludmily Sandnerové a JUDr. Pavla Horňáka v právní věci žalobce: Česká televize, se sídlem Na Hřebenech II, Kavčí hory, Praha 4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Skřetova 44/6, Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. ledna 2009, sp.zn.: 2007/828/had/ČTV, č.j.: had/l 191/09,
takto: I.
Žaloba se z a m í t á .
II.
Žádný z účastníku nemá právo na náhradu tohoto řízení.
v
Odůvodnění: Včas podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada" nebo „žalovaná"), kterým mu Rada uložila pokutu ve výši 50.000,- Kč za porušení § 48 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a o změně dalších zákonů, v platném znění, (dále jen „zákon č. 231/2001 Sb."), neboť odvysíláním pořadu Dobré ráno s ČT, resp. zařazením příspěvku Nový trend - kurzy vaření dne 21. září 2007 v 6:51:27 hodin na programu ČT 1 se dopustil porušení povinnosti nezařazovat do vysílání skrytou reklamu. Část pořadu Dobré ráno s ČT s názvem Nový trend s hosty Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou obsahuje reklamu na připravované kurzy; je zde jednoznačně řečeno, o jaký kurz jde, co se tam lidé naučí, kde se mohou na kurz přihlásit, odkaz na webové stránky a cena jak jednotlivého kurzu, tak celého běhu podzimních kurzů, navíc je ještě uvedeno cenové srovnání s cenou požadovanou špičkovými hotely. Současně Rada uložila žalobci v souladu s § 79 odst. 5 zákona č. 500/2006 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád") a § 6 vyhl. č. 520/2005 Sb. uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč.
pokračování
2
lOCa 124/2009
V odůvodnění napadeného rozhodnutí Rada konstatovala základní informace o pořadu a sice, že předmětný pořad „Dobré ráno s ČT" je tříhodinový zpravodajský pořad České televize vysílaný na ČT 1 a ČT 24 každý pracovní den od 5:59 do 9:00. Na stanici Č T 1 končí Dobré ráno v 8:25. Základ vysílání tvoří pravidelné bloky zpráv každých 30 minut, vždy v celou a půl; nechybí předpověď počasí a dopravní servis. Pořad moderují tři smíšené dvojice zkušených novinářů, proti kterým sedí ve studiu hosté zvaní k tématům, která se právě dějí. Poté Rada popsala část pořadu Novy trend - kurzy vaření rozhodnou pro posouzení případu: 0:6:51:30 moderátorka: „No, a my na angličtinu hned navážeme, alespoň tématicky, Čechy totiž přitahují čím dál víc kurzy vaření, některé jsou dokonce obsazeny měsíce dopředu". 06:51:36 moderátor: „Učit vařit začnou na podzim taky Kluci v akci, které znáte z České televize, vítáme Ondřeje Slaninu a Filipa Sajlera. Pánové, dobrý den" 06:52:02 moderátorka: „Dosud špičkové kurzy vaření, pokud vím, pořádaly hlavně tedy špičkové restaurace a hotely, to se ale mění. Proč?.... Myslela jsem to tak, že je to najednou běžnější, prostě, že vařit se neučí prostě jenom skuteční profesionálové, ale běžný Čech si může zaplatit skutečně špičkový kurz vaření" 06:52:15 Filip: „My máme to štěstí, že vůbec to kuchařský povolání se stává velmi oblíbený..." 06:52:44 Ondřej: „Ono to je hodně o tom, že ty lidi chtěj s náma vařit, chtějí nás vidět..., ale každopádně jsme si řekli, že bysme mohli udělat i něco takovýho, aby ty lidi mohli přijít za náma a vařit s náma...." 06:54:07 moderátorka: „Pokud vím, právě chcete ty lidi učit hlavně jednoduché a osvědčené recepty, spíš také ty rychlejší, vy už jste to naznačoval, není to o tom být od osmi do dvanácti v kuchyni, navíc by se s vámi v každé lekci měli lidé naučit jaksi, řekněme, ucelené menu, od předkrmu až po dezert?" 06:54:25 Filip: „Jo, přesně tak to je a my to hlavně chceme koncipovat tak, aby na začátek si lidi osvojili ňákou základní kuchařskou techniku... a my jim pak k tomu budeme dávat víc a víc, aby se mohli jakoby rozvíjet..." 06:54:53 moderátor: „Mohli bychom také říct, jak by se lidi mohli do vašeho kurzu přihlásit? Najdou to normálně, informace na stránkách pořadu Kluci v akci?" 06:54:59 Filip: „No, to nenajdou, takhle daleko ještě nejsme, ale najdou to na www.cerstvaskolavareni.cz. ... a web poběží ale od středy...." 06:55:14 moderátorka: „Když budu tak zvědavá, kolik plus mínus ten kurz stojí?" 06:55:18 Filip: „Člověk si může koupit buďto devět kurzů s ňákou tou slevou anebo jeden kurz stojí tři a půl tisíce, což navazuje na to, jak jste říkala, že kurzy pořádají hotely a restaurace, tak jsme zhruba o polovinu lacinější" 06:56:00 moderátor: „Pánové, vaření to není jen samotné vaření, je to také to jídlo a je to také pití. Co pití? Připravujete i nějaké kurzy barmanské?" 06:56:09 Filip: „No, budeme se věnovat i nápojům, samozřejmě, protože to nás taky baví, no, a přes takový ty oblíbený míchaný nápoje tak samozřejmě v každým kurzu nesmí chybět víno... a samozřejmě pivo" 06:56:23 moderátorka: „Děkujeme za vaši návštěvu, za vaše rady a typy a nashledanou někdy příště". Rada k posouzení případu uvedla, že Filip Sajler a Ondřej Slanina jsou protagonisté jednoho z pořadů České televize s názvem Kluci v akci a zároveň špičkoví kuchaři, Filip je navíc majitelem PERFECT restaurant & catering. Od října 2007 se Filip a Ondřej rozhodli otevřít v restauraci PERFECT Čerstvou školu vaření, jak uvádí výše zmiňované webové stránky. Analyzovaná část pořadu Dobré ráno s názvem Nový trend - kurz vaření je reklamou na připravované kurzy; je zde jednoznačně řečeno o jaký kurz jde, co se tam lidé naučí, kde se
pokračování
3
lOCa 124/2009
mohou na kurz přihlásit, odkaz na webové stránky a cena jak jednotlivého kurzu, tak celého běhu podzimních kurzů, navíc je ještě uvedeno cenové srovnání s cenou požadovanou špičkovými hotely. Rada dále konstatovala, že účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 26.11.2007 m.j. uvedl, že Ondřej Slanina a Filip Sajler jsou protagonisty jednoho z nejsledovanějších pořadů ČT a patří ke tvářím České televize; na veřejnosti vystupují jako „Kluci v akci" a propagují tak Českou televizi a její pořad. Činí tak i na svých webových stránkách. Rozhovor měl propagovat nejen zdravou stavu, ale současně byl míněn i jako promo České televize. Lidé, kteří navštíví kurzy Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny mají totiž mj. možnost zblízka poznat dva moderátory známé z televizní obrazovky. Za situace, když Češi vévodí žebříčkům v počtu obézních lidí a s nadměrnou obezitou se potýkají stále mladší ročníky, považuje Česká televize osvětu k této věci za nanejvýš žádoucí. K tomuto vyjádření účastníka Rada uvedla, že je chvályhodné, aby provozovatel se snažil odvrátit od obezity co nejvíce svých diváků, avšak nemůže se to dít formou porušující zákonná ustanovení. Provozovatel se netají tím, že smyslem rozhovoru bylo seznámit diváky s tím, že protagonisté oblíbeného pořadu vyvíjejí podnikatelskou činnost a zároveň, že divák by měl jejich služeb využít; jedná se tedy o vědomou kampaň a reklamu na služby. Rada následně označila části vstupu, v nichž shledala evidentní naplnění znaků skryté reklamy: 06:52:02 moderátorka: „Dosud špičkové kurzy vaření, pokud vím, pořádaly hlavně tedy špičkové restaurace a hotely, to se ale mění. Proč?.... Myslela jsem to tak, že je to najednou běžnější, prostě, že vařit se neučí prostě jenom skuteční profesionálové, ale běžný Čech si může zaplatit skutečně špičkový kurz vaření" 06:54:59 Filip: „No, to nenajdou, takhle daleko ještě nejsme, ale najdou to na www.cerstvaskolavareni.cz.... a web poběží ale od středy...." 06:55:14 moderátorka: „Když budu tak zvědavá, kolik plus mínus ten kurz stojí?" 06:55:18 Filip: „Člověk si může koupit buďto devět kurzů s ňákou tou slevou anebo jeden kurz stojí tři a půl tisíce, což navazuje na to, jak jste říkala, že kurzy pořádají hotely a restaurace, tak jsme zhruba o polovinu lacinější" 06:56:00 moderátor: „Pánové, vaření to není jen samotné vaření, je to také to jídlo a je to také pití. Co pití? Připravujete i nějaké kurzy barmanské?" 06:56:09 Filip: „No, budeme se věnovat i nápojům, samozřejmě, protože to nás taky baví, no, a přes takový ty oblíbený míchaný nápoje tak samozřejmě v každým kurzu nesmí chybět víno... a samozřejmě pivo" Rada při posouzení předmětné části pořadu zdůraznila, že aby bylo možno považovat určité sdělení ve vysílání za skrytou reklamu, musí mít především skryty charakter a reklamní charakter ve smyslu zákona. Pokud provozovatel učiní součástí vysílání určitou prezentaci, např. takovou, která objektivně plní reklamní cíl, avšak není prezentována ve vysílání jako reklama (případně teleshopping či sponzorská prezentace), je do značné míry evidentní, že je to výsledkem záměru. Již ze základní povinnosti provozovatele nést odpovědnost za obsah programu logicky vyplývá, že nezáměrné, nekontrolované prvky se v podstatě nemohou ve vysílání programu objevit, případně až na určité zvláštní situace, např. při živém vysílání. Kontrola obsahu programu před jeho vysíláním ze strany provozovatele je ve skutečnosti dlouhodobá a vícestupňová. Nepřítomnost explicitně vyjádřeného záměru v konkrétním případě prezentace s objektivním reklamním charakterem (tedy např. nepřítomnost smlouvy zaručující odvysílání dané prezentace za úplatu apod.) ještě neznamená, že takový záměr zde nebyl. Velmi podstatným v definici skryté reklamy se jeví kritérium efektivního cíle komunikace nebo-li objektivní působení daného sdělení na diváky či posluchače. Plní-li prezentace
pokračování
4
lOCa 124/2009
objektivně reklamní cíl, je tím do značné míry již prokázáno, že provozovatel se dopustil záměrného odvysílání reklamní prezentace. Nelze přijmout přístup, že chabá dramaturgická nebo redakční příprava, kdy není reklamní prezentace nazvána pravým j m é n e m , může automaticky ospravedlňovat zařazení prezentací s charakterem skryté reklamy do pořadů. Záměrnost odvysílání pořadu Dobré ráno včetně inkriminovaného příspěvku vyplývá ze samotného vyjádření účastníka: téma jsme vybrali proto, že jde o nový a mezi lidmi stále oblíbenější způsob jak poznat nové trendy a naučit se moderně vařit. Přestože tyto kurzy pořádá řada šéfkuchařů a špičkových hotelů, rozhodli jsme se - z obavy, abychom se nedopustili skryté reklamy- pozvat právě dva výše zmíněné hosty. Ondřej Slanina a Filip Sajler jsou protagonisty jednoho z nejsledovanějších pořadů ČT a patří k tvářím České televize. Na veřejnosti vystupují jako „Kluci v akci" a propagují tak Českou televizi a její pořad. Činí tak i na svých webových stránkách - zmíněných ve stížnosti. Rozhovor měl tedy nejen propagovat zdravou stravu, ale i současně byl míněn i jako promo České televize. V předmětném pořadu je patrný úmysl v otázkách moderátorky, která stupňuje dotazy k získání co nej většího počtu informací ohledně nabízených služeb, k otázkám týkajících se ceny: moderátorka: „když budu tak zvědavá, kolik plus mínus ten kurz stojí?" Rada uzavřela, že má za prokázáno a dostatečně odůvodněno porušení § 48 odst. 1 písm. g) zák.č. 231/2001 Sb. V závěrečné části rozhodnutí se Rada věnovala jednak upozornění na porušení § 48 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb., a dále jednotlivým kritériím, dle nichž stanovila pokutu ve výši 50.000,- Kč.
Proti výše uvedenému rozhodnutí směřuje podaná žaloba. Žalobce zdůraznil, že šlo o rozhovor na téma: „Kurzy vaření" a že dramaturgickým záměrem byla návaznost na osvětu v oblasti stravování a zdravé výživy a boji s obezitou. Do pořadu byli pozváni hosté Filip Sajler a Tomáš Slanina, oba jsou prokazatelně tvářemi České televize a veřejnost jejich vystupování primárně vnímá právě v souvislosti s oblíbeným pořadem „Kluci v akci". Do podvědomí diváků se dostali pro netradiční a neformálně pojatý formát pořadu na téma vaření. Šlo o aktuální zpravodajský blok, kam jsou zváni hosté k tématům, které se právě dějí. Dle žalobce šlo o informace a nikoli veřejné oznámení ve smyslu definičního znaku reklamy zák. č. 231/2001 Sb. Běžný zájemce mohl si tak udělat konkrétnější představu o dostupnosti kurzů vaření, které by neměly být již jen výsadou profesionálních odborníků, ale i zájemců, které prostě vaření baví. Bez uvedení přibližných cen a nezávazných kontaktů by taková reportáž neměla i s ohledem na koncepci zpravodajsko-publicistického pořadu „Dobré ráno" smysl. Žalobce se proto domnívá, že Rada nemůže kategoricky konstatovat, že smyslem rozhovoru bylo seznámit diváky s tím, že protagonisté oblíbeného pořadu vyvíjejí podnikatelskou činnost, že divák by měl využít právě jejich služeb, a že se tedy jednalo o vědomou kampaň a reklamu na služby obou protagonistů. Žalobce namítá, že Rada své rozhodnutí o porušení právní povinnosti dostatečně neodůvodnila, neboť provedla toliko obecný rozbor svého právního názoru, o který se opírá při posuzování, zdaje možno určité sdělení ve vysílání za skrytou reklamu považovat, aniž by bez dalšího konkretizovala, v čem spatřuje podstatu definičního znaku skryté reklamy. Odkázala pouze na citaci vyjádření žalobce jako účastníka správního řízení a dále na příkladu dotazu moderátorky vytrženém z kontextu rozhovoru dovodila patrnost úmyslu získat co nejvíce informací ohledně nabízených služeb. Rada pak stručně konstatovala, že v rámci
pokračování
5
lOCa 124/2009
živého rozhovoru nelze připustit nedisciplinovanost na straně moderátora a to v souvislosti s formulací konkrétního dotazu, z něhož je „patrný" úmysl získat co největší informace ohledně nabízených služeb. Žalobce rovněž tvrdí, že Rada neprokázala konkrétními důkazy záměrnost reklamního cíle. Žádným způsobem totiž nedoložila záměrnost zařazení předmětného rozhovoru do vysílání a důkazně nepodložila jeho případný dopad z komerčního hlediska, pokud tedy reportáž skutečně sledovala záměrně reklamní cíl a byla z tohoto důvodu ve prospěch obou respondentů do vysílání zařazena. Není podstatný obsah reportáže, ale podstatné je, z hlediska prokazatelnosti záměru v souladu s definicí skryté reklamy, za jakým účelem to říká. Dle žalobce by Rada měla doložit konkrétní důkazy o dopadech, které toto sdělení na diváka mělo, např. prokazatelné zvýšení zájmu o konkrétní kurzy, vyprodanost kurzů, zvýšení návštěvnosti zmíněných webových stránek jako přímý důsledek odvysílaného rozhovoru a v něm zmíněných informací. Závěrem žalobce uvedl, že Rada musí prokázat, zda skutečně mohla zmíněná prezentace v reportáži uvést diváka v omyl o povaze prezentace. Dle žalobce nelze z reportáže jednoznačně dovodit, že aktivity obou protagonistů byly prezentována právě za reklamním účelem. Obsah reportáže byl zaměřen na poskytnutí informací, a to vzhledem k zpravodajskopublicistickému charakteru pořadu, aktuálních a zajímavých informací, s ohledem na vzrůstající trend zájmu o tuto oblast. Pokud byla v pořadu uváděna konkrétní fakta, odpovědi měly povahu vysvětlení, o jaké aktivity obou respondentů by se převážně mohlo jednat. Ani uvedení budoucích webových stránek vztahujících se k vlastním kurzům nebylo záměrné, nýbrž šlo o sdělení navazující na dotaz, kdy moderátorka předpokládala, že diváci vše najdou normálně v rámci informací na stránkách pořadu „Kluci v akci", s nímž jsou oba protagonisté především spojováni.
V písemném vyjádření žalované ze dne 22.5.2009 k jednotlivým žalobním bodům Rada uvedla: k námitce, že Rada svoje rozhodnutí dostatečně neodůvodnila, když pouze poukázala na vyjádření žalobce a příkladný dotaz moderátorky vytržený z textu, že Rada rozhodovala na základě spisového materiálu. V napadeném rozhodnutí je řádně vyložena správní úvaha v jakých okolnostech Rada spatřuje porušení zákona ze strany žalobce. Sám účastník tyto okolnosti sděluje, když uvádí, že rozhovor měl nejen propagovat zdravou stravu, ale současně byl míněn i jako promo České televize. Lidé, kteří navštěvují kurzy Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny mají totiž m.j. možnost zblízka poznat oba moderátory známé z televizní obrazovky. Rada má proto za to, že provozovatel se netají tím, že smyslem rozhovoru bylo seznámit diváky s tím, že protagonisté oblíbeného pořadu vyvíjejí podnikatelskou činnost a současně, že divák by měl jejich služeb využít. Jedná se tedy o vědomou kampaň a reklamu na služby; k námitce, že Rada neprokázala konkrétními důkazy záměrnost reklamního cíle, že nepřítomnost explicitně vyjádřeného záměru v konkrétním případě prezentace s objektivním reklamním charakterem ještě nutně neznamená, že takový záměr zde nebyl. Obchodní vývoj a technický rozvoj dávají uživatelům větší možnost výběru a větší zodpovědnost při užívání audiovizuálních mediálních služeb. Rada je toho přesvědčení, že pokud provozovatel učiní součástí vysílání určitou prezentaci např. takovou, která objektivně plní reklamní cíl, avšak není prezentována ve vysílání jako reklama, je do značné míry evidentní, že je to výsledkem záměru. Již ze základní povinnosti provozovatele nést odpovědnost za obsah programu logicky vyplývá, že
pokračování
-
6
lOCa 124/2009
nezáměrné, nekontrolované prvky se v podstatě nemohou ve vysílání programu objevit. Až na určité zvláštní situace, při živém vysílání; k námitce, že Rada musí prokázat, zda skutečně mohl diváka uvést v omyl o povaze prezentace uvedené v reportáži, že Rada v napadeném rozhodnutí zdůvodnila všechna kritéria pro určení skryté reklamy, přičemž zdůraznila, že prezentace se považuje za úmyslnou zejména tehdy, je-li prováděna za úplatu nebo obdobnou protihodnotu. Je zřejmé tedy, že hledisko uvedení v omyl není nutné nějak blíže specifikovat, neboť se jedná o dispozitivní následek.
Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí žalované ze dne 20. ledna 2009, sp.zn.: 2007/828/had/ČTV, č.j.: had/1191/09 včetně řízení, které jeho vydání předcházelo v rozsahu tvrzených důvodů nezákonnosti namítaných v žalobě, kterými je vázán (ust. §75 odst. 2 věta 1 s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
Ve věci se konalo ústní jednání dne 1 0 . 9 . 2009. Zástupce žalobce setrval na podané žalobě a zástupce žalované navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na písemné vyjádření k žalobě ze dne 22. 5. 2009.
Předně je třeba uvést, že v dané věci již bylo rozhodováno Městským soudem v Praze a to na základě žaloby podané žalobcem proti rozhodnutí Rady ze dne 11.3.2008, sp. zn. 2007/828/had/ČTV a Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 18. prosince 2008, č.j. 11 Ca 282/2008-35 tak, že napadené rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Městský soud v Praze proto nutně musel dbát při respektování zásady legitimního očekávání a předvídatelnosti rozhodnutí, zda v následně probíhajícím řízení byl respektován v úplnosti závěr (právní názor) vyjádřený v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. prosince 2008, č.j. 11 Ca 282/2008-35, jímž soud správní orgán v dalším postupu zavázal. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalovaná se v napadeném rozhodnutí nedostatečně zabývala právním posouzením dané věci, tedy neuvedla proč posoudila odvysílaný pořad či jeho část jako skrytou reklamu, a to z pohledu definice tohoto pojmu, jež je vymezena v ustanovení § 2 odstavec 1 písmeno q/ zákona o vysílání, tedy v čem Rada shledává záměrnost sledování reklamního cíle, v čem odvysílaný pořad mohl veřejnost uvést v omyl v povaze odvysílané prezentace. Žalovaný správní orgán vázán právním názorem uvedeným ve výše označeném rozsudku byl proto povinen podrobit zjištěný skutkový stav novému hodnocení a to především ve vztahu k otázce, zda předmětná část pořadu je skrytou reklamu ve smyslu ustanovení § 2 odstavec 1 písmeno q/ zákona o vysílání.
V návaznosti na výše uvedené je úkolem soudu v tomto řízení přezkoumat, zda v napadeném rozhodnutí ze dne 20. 1. 2009 se Rada řádně vypořádala s výše nastolenou otázkou. Lze konstatovat, že i jednotlivé námitky žalobce korespondují s výše uvedeným závěrem soudu.
pokračování
7
lOCa 124/2009
Podle § 2 odst. 1 písm. q) se pro účely zákona č. 231/2001 Sb. rozumí skrytou reklamou slovní nebo obrazová prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a může veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je považována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu. Podle § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání skryté a podprahové reklamy a teleshopping. Podle § 60 odst. 1 písm. 1) zákona č. 231/2001 Sb. pokutu ve výši od 5 000 Kč do 2 500 000 Kč Rada uloží provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud nedodrží povinnosti stanovené pro vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů.
V daném případě dospěla žalovaná k závěru, že žalobce porušil výše uvedená ustanovení, neboť v pořadu Dobré ráno s ČT, konkrétně zařazením příspěvku „Nový trend kurzy vaření" dne 21. září 2007 v 6:51:27 hodin na programu ČT 1, odvysílal „skrytou reklamu". Soud dospěl po zhodnocení spisového materiálu k závěru, že Rada správně posoudila porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť vdaném případě předmětná reportáž obsahuje skrytou reklamu. K tomuto závěru dospěl soud na základě následujících úvah: Aby v daném konkrétním případě bylo možno podřadit předmětný pořad pod ust. § 2 odst. 1 písm. q) zákona č. 231/2001 Sb., musela by být splněna podmínka spočívající ve skutečnosti, že prezentace zboží, služeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboží nebo poskytovatele služeb uvedená v pořadu záměrně sledovala reklamní cíl a tímto veřejnost uvedla v omyl o povaze této prezentace. V daném případě byly tyto znaky naplněny, včetně záměrnosti reklamního cíle, tedy prezentace služby (kurzy vaření), který je nově uváděn na trh. Byť se žalobce brání, že jde toliko o informační sdělení, je soud toho názoru, že sice jde o sdělení, které má znaky informačního charakteru, avšak se zcela zřejmým komerčním sdělením. Divákovi jsou poskytnuty informace - kde a za kolik lze objednat předmětnou službu, co je jejím obsahem a jaký je další záměr na rozšíření nabídky (čemu se mohou zájemci naučit nyní, nechybí poukaz na výhody plynoucí z objednání právě této služby ve srovnání s „hotely či restauracemi". Divák tak získá kompletní informaci o existenci nově vznikající komerční služby. Žalobce tvrdí, že dramaturgickým záměrem byla návaznost na osvětu v oblasti stravování a zdravé výživy a boji s obezitou, v hovoru Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny s moderátory však informace tohoto typu vůbec nezazněly (např. divák se nedozvěděl žádné informace o zdravé výživě, jakým způsobem připravit jídlo tak, aby byly šetřeny zdravé složky potravin). Naopak, v reportáži nejenže zazněly jednotlivé prvky reklamy, lze z n í však dovodit i skutečnost, že daná reportáž záměrně sledovala reklamní cíl, tedy byla určena k podpoře nově vznikající služby. Právě z informací, které byly divákům sděleny, jednoznačně vyplývá záměrně sledovaný reklamní cíl, čímž byla veřejnost uvedena v omyl o povaze této prezentace (Ondřej: „Ono to je hodně o tom, že ty lidi chtěj s náma vařit, chtějí nás vidět..., ale každopádně jsme si řekli, že bysme mohli udělat i něco takovýho, aby ty lidi mohli
pokračování
8
lOCa 124/2009
přijít na náma a vařit s náma....", moderátorka: „Pokud vím, právě chcete ty lidi učit hlavně jednoduché a osvědčené recepty, spíš také ty rychlejší, vy už jste to naznačoval, není to o tom být od osmi do dvanácti v kuchyni, navíc by se s vámi v každé lekci měli lidé naučit jaksi, řekněme, ucelené menu, od předkrmu až po dezert?" Filip: „Jo, přesně tak to je a my to hlavně chceme koncipovat tak, aby na začátek si lidi osvojili ňákou základní kuchařskou techniku... a my jim pak ktomu budeme dávat víc a víc, aby se mohli jakoby rozvíjet...", moderátor: „Mohli bychom také říct, jak by se lidi mohli do vašeho kurzu přihlásit? Najdou to normálně, informace na stránkách pořadu Kluci v akci?" Filip: „No, to nenajdou, takhle daleko ještě nejsme, ale najdou to na www.cerstvaskolavareni.cz. ... a web poběží ale od středy....", moderátorka: „Když budu tak zvědavá, kolik plus mínus ten kurz stojí?", Filip: „Člověk si může koupit buďto devět kurzů s ňákou tou slevou anebo jeden kurz stojí tři a půl tisíce, což navazuje na to, jak jste říkala, že kurzy pořádají hotely a restaurace, tak jsme zhruba o polovinu lacinější", moderátor: „Pánové, vaření to není jen samotné vaření, je to také to jídlo a je to také pití. Co pití? Připravujete i nějaké kurzy barmanské?", Filip: „No, budeme se věnovat i nápojům, samozřejmě, protože to nás taky baví, no, a přes takový ty oblíbený míchaný nápoje tak samozřejmě v každým kurzu nesmí chybět víno... a samozřejmě pivo"). Rada správně uvedla, že předmětná část pořadu Dobré ráno s názvem Nový trend - kurz vaření je reklamou na připravované kurzy; je zde jednoznačně řečeno o jaký kurz jde, co se tam lidé naučí, kde se mohou na kurz přihlásit, odkaz na webové stránky a cena jak jednotlivého kurzu, tak celého běhu podzimních kurzů, navíc je ještě uvedeno cenové srovnání s cenou požadovanou špičkovými hotely. Právě těchto v informacích, které jsou divákům v průběhu rozhovoru mezi moderátory a jejich hosty Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou poskytnuty je skryt reklamní záměr, když v položených otázkách moderátorů jsou již obsaženy informace, které jsou následně v odpovědích potvrzovány a rozvíjeny tak, že divák je informován o tom, že učit vařit začnou na podzim taky Ondřej Slanina a Filip Sajler, dosud špičkové kurzy vaření pořádaly hlavně špičkové restaurace a hotely, to se ale mění, i běžný Čech si tak může zaplatit skutečně špičkový kurz vaření, lidi chtějí s Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou vařit, chtějí je vidět, v tomto kurzu se budou učit hlavně jednoduché a osvědčené recepty, spíš ty rychlejší, v každé lekci se naučí ucelené menu, od předkrmu až po dezert, informace jak se do kurzu přihlásit lze najít na www.cerstvaskolavareni.cz. s tím, že web poběží ale od středy, cena je taková, že člověk si může koupit buďto devět kurzů s nějakou slevou anebo jeden kurz stojí tři a půl tisíce, což je zhruba o polovinu lacinější než když kurzy pořádají hotely a restaurace, v kurzu se budou věnovat i nápojům, oblíbeným míchaným nápojům, nesmí chybět víno a samozřejmě pivo". Z pohledu adresátů těchto informací, nejde o informace zanedbatelné, neboť diváci jsou přesvědčováni o spolehlivosti a v podstatě výjimečnosti připravovaných kurzů, neboť ve skutečně špičkovém kurzu vaření mohou vařit s protagonisty pořadu České televize „Kluci v akci", s Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou a to za cenu, která je zhruba o polovinu lacinější než když kurzy, které pořádají hotely a restaurace. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že správní uvážení (bod II.) Rady obsažené na str. 2 - 5 napadeného rozhodnutí je správné a je v souladu s obsahem správního spisu.
Žalobce se nemůže zbavit své odpovědnosti vyplývající z ust. § 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., dle něhož jsou provozovatelé vysílání povinni nezařazovat do vysílání mj. skryté reklamy tvrzením, že jeho záměrem nebyla propagace nových kurzů vaření, nýbrž osvěta v oblasti stravování a zdravé výživy, neboť to byl právě žalobce jako provozovatel, který odpovídal za obsah celé odvysílané reportáže, tedy za veškerá sdělení,
pokračování
9
lOCa 124/2009
veškeré informace, které v reportáži zazněly, včetně sdělení obou moderátorů a jejich hostů Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny. Soud se neztotožnil s žalobcem vytýkajícím Radě nedostatečné odůvodnění svého rozhodnutí. Bylo by logickým, aby Rada koncipovala svou úvahu tak, že nejprve by se věnovala obecnému vymezení znaků skutkové podstaty a poté uvedla jejich konkrétní naplnění v daném případě. V daném případě Rada nejprve uvedla své konkrétní závěry, které doplnila obecnou úvahou. Soud dospěl k závěru, že však i takto pojaté správní uvážení bylo učiněno přezkoumatelným způsobem a závěry vněm uvedené odpovídají obsahu správního spisu. K námitkám, že Rada neprokázala konkrétními důkazy záměrnost reklamního cíle, nedoložila záměrnost zařazení předmětného rozhovoru do vysílání, soud uvádí, že záměrnost znamená v daném případě vědomé odvysílání reportáže a žalobce ve správním řízení ani u soudu nečiní sporným, že předmětnou reportáž odvysílal. K námitce, že není podstatný obsah reportáže, neboť podstatným je, za jakým účelem se to říká, soud uvádí, že tato úvaha není správná, neboť v případě skryté reklamy právě již z obsahu reportáže, tedy z obsahu sdělených informací, lze dovodit záměrnost reklamního cíle (tak jak se tomu stalo i v daném případě - viz výše str. 7, 8 tohoto rozsudku. Tvrzení žalobce, že Rada by měla dokládat konkrétními důkazy dopady, které toto sdělení na diváka mělo, se proto soudu jeví jako irelevantní a zcela účelové, učiněné ve snaze odvrátit uloženou sankci. Takový požadavek jde již nad rámec zákonem stanovených povinností orgánu ukládajícího sankci subjektu, který se dopustil skryté reklamy. K závěrečnému tvrzení, že Rada musí prokázat, zda skutečně mohla zmíněná prezentace v reportáži uvést diváka v omyl o povaze prezentace, neboť dle žalobce nelze z reportáže jednoznačně dovodit, že aktivity obou protagonistů byly prezentovány právě za reklamním účelem a obsah reportáže byl zaměřen na poskytnutí informací, a to vzhledem k zpravodajsko-publicistickému charakteru pořadu s ohledem na vzrůstající trend zájmu o tuto oblast, soud poukazuje na již výše uvedené závěry, tedy že v informacích, které byly divákům v průběhu rozhovoru mezi moderátory a jejich hosty Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou poskytnuty je skryt reklamní záměr, který uvádí diváka v omyl o povaze prezentace, o povaze této části pořadu, která je ve skutečnosti skrytou reklamou (viz str. 7 a 8 tohoto rozsudku).
S ohledem na uvedené neshledal soud výše uvedené námitky důvodnými.
Neboť žalobce navrhl v žalobě, aby soud uloženou pokutu za správní delikt jakožto zjevně nepřiměřenou výrazně snížil, nebo od ní vůbec upustil, zabýval se soud i tím, zda je namístě v daném případě nahradit správní uvážení správního orgánu užitím moderačního práva soudu. Jak již judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 30.11.2005, sp.zn.: 1 As 30/2004-82, takový zásah do uvážení správního orgánu je zásahem dovoleným, umožněným soudu ustanovením § 78 odst. 2 s.ř.s., kde soud se chová jako správní orgán a může zasáhnout do výše trestu jako by jej uděloval sám. Tím, že trest soud sníží či od něj upustí, nezpochybňuje závěr správního orgánu o tom, že žalobce porušil zákon a dopustil se správního deliktu.
pokračování
10
10Ca 124/2009
Městský soud v Praze dospěl v daném případě k závěru, že uložená pokuta ve výši 50.000,- Kč není pokutou zjevně nepřiměřenou, nýbrž pokutou, která odpovídá danému porušení zákona, závažnosti dané reportáže, i zákonnému rozpětí stanovenému v ust. § 60 odst. 1 písm. 1) zákona č. 231/2001 Sb., dle něhož lze uložit za skutkovou podstatu správního deliktu, kterého se žalobce dopustil pokutu v rozmezí od 5 000,- Kč až do výše 2 500 000,Kč, a která tak znamená uložení pokuty při dolní hranici zákonné sazby. Závěrem soud uvádí, že výše sankce za protiprávní jednání musí mít i preventivní charakter a to předně ve vztahu k žalobci. Sankce musí s sebou nést přiměřeně citelný zásah do jeho majetkové sféry, aby byl veden k důslednějšímu dodržování všech zákonných norem, kterými je vázán a to zejména zákona č. 231/2001 Sb. Preventivní úlohu musí uložená sankce pak mít rovněž ve vztahu i ke všem ostatním subjektům pohybujícím se na daném trhu.
Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že námitky žaloby nejsou důvodné, a proto podanou žalobu podle § 78 odst. 7 jako nedůvodnou zamítl. Pokud jde o náklady řízení, soud vycházel z ust. § 60 odst.l s.ř.s. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, náklady řízení jí však nevznikly. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost za podmínek stanovených v ustanovení § 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě 2 týdnů po doručení tohoto rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§ 105 odst.2 s.ř.s.).
V Praze dne 10. září 2009 Mgr.Jana Brothánková, v.r. předsedkyně senátu
