Číslo jednací: 30T 9/2013 - 1612
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v hlavním líčení konaném dne 20.6.2014 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Miroslava Muchy a přísedících Ing. Luďka Frgaly a Jana Dorušáka t a k t o :
Obžalovaný
Ing. M. K., nar. xxx v xxx, trvale bytem xxx (pouze formálně, kdy se jedná o ohlašovnu pobytu městského úřadu), fakticky bytem xxx, bez zaměstnání, je
v i n e n,
pokračování
2
sp.zn. 30T 9/2013
že 1) ve Studénce a v Ostravě, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, jako ředitel SAK Studénka, příspěvková
organizace,
se
sídlem
Budovatelská
770,
Butovice,
Studénka, IČ: 66183561, prováděl opakovaně v době od 31.8.2012 do 5.2.2013 výběry z bankovního účtu vedeného
u
GE
Money
této příspěvkové organizace číslo 150422065/0600 Bank
a.s. prostřednictvím
platební
karty
číslo
5474116700035652, která mu byla jako řediteli příspěvkové organizace svěřena a určena pro výběry spojené s činností této příspěvkové organizace a dále prostřednictvím operací na přepážce peněžního ústavu, kdy zneužil svého neomezeného dispozičního práva k předmětnému účtu, provedl výběry platební kartou číslo 5474116700035652, a to: - dne 23. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 24. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 25. 09. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 06. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 07. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 08. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 09. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 10. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 20. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 21. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 22. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 24. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 26. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 27. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 28. 10. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 01. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 03. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 05. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 07. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 11. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 13. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč,
pokračování
3
sp.zn. 30T 9/2013
- dne 14. 11. 2012 vybral částku 8.000,-Kč, - dne 18. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 22. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 23. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 24. 11. 2012 vybral částku 14.000,-Kč, - dne 30. 11. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 01. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 02. 12. 2012 vybral částku 12.000,-Kč, - dne 06. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 08. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 09. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 10. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 20. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 21. 12. 2012 vybral částku 18.000,-Kč, - dne 29. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 30. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 31. 12. 2012 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 03. 01. 2013 vybral částku 4.000,-Kč, - dne 03. 01. 2013 vybral částku 16.000,-Kč, - dne 06. 01. 2013 vybral částku 10.000,-Kč, - dne 12. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 13. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 19. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 20. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 21. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 25. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 26. 01. 2013 vybral částku 10.000,-Kč, - dne 29. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 30. 01. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, - dne 31. 01. 2013 vybral částku 9.000,-Kč, - dne 05. 02. 2013 vybral částku 20.000,-Kč, a hotovostní výběry na přepážce peněžního ústavu GE Money Bank a.s., a to - dne 31. 08. 2012 klientský výběr částky 40.000,-Kč, - dne 07. 12. 2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč,
pokračování
4
sp.zn. 30T 9/2013
- dne 04. 01. 2013 klientský výběr částky 70.000,-Kč, - dne 11. 01. 2013 klientský výběr částky 80.000,-Kč, - dne 14. 01. 2013 klientský výběr částky 80.000,-Kč, - dne 18. 01. 2013 klientský výběr částky 250.000,-Kč, - dne 22. 01. 2013 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 23. 01. 2013 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 24. 01. 2013 klientský výběr částky 200.000,-Kč, a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely příspěvkové organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, a to k sázkám, u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561 škodu ve výši 1.881.000,- Kč, a další škodu na bankovních poplatcích souvisejících s těmito výběry peněz ve výši 2.605,- Kč, 2) v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, jako ředitel SAK Studénka, příspěvková organizace, se sídlem Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561, provedl dne 19.12.2012 na pobočce Komerční banky, a.s., na nám. Republiky ve Studénce hotovostní výběr částky 22.000,- Kč z bankovního účtu této příspěvkové organizace číslo 9568000207/0100 vedeného u Komerční banky, a.s., přičemž zneužil svého neomezeného dispozičního práva k předmětnému účtu, které mu bylo jako řediteli příspěvkové organizace zřízeno pro výběry spojené s činností této příspěvkové organizace a vedením fondu kulturních a sociálních potřeb, ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely fondu kulturních a sociálních potřeb příspěvkové organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561, škodu ve výši 22.000,- Kč, a další škodu na bankovním poplatku souvisejícím s tímto výběrem peněz ve výši 60,- Kč, 3)
pokračování ve
5
Studénce
v
době
Studénka, příspěvková
od
sp.zn. 30T 9/2013 do
1.7.2012
organizace,
se
6.2.2013,
sídlem
jako
Budovatelská
ředitel 770,
SAK
Butovice,
Studénka, IČ: 66183561, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, prováděl výběry z pokladny SAK Studénka, příspěvková organizace, kdy na jeho příkaz nebyly odpovědnými zaměstnanci vystavovány k těmto výběrům výdajové pokladní doklady a takto odčerpané prostředky v celkové výši 544.325,- Kč do pokladny nevrátil a řádně nevyúčtoval a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely příspěvkové organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil
se
tak
možnosti
tyto
vrátit a
svým
jednáním
způsobil
SAK
Studénka, příspěvková organizace, Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561, škodu ve výši 544.325,- Kč, 4) v
době
od
31.8.2012
Studénka, příspěvková
do
31.12.2012
organizace,
se
ve
sídlem
Studénce,
jako
Budovatelská
ředitel
770,
SAK
Butovice,
Studénka, IČ: 66183561, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, na základě vystavených
faktur
za
provedené
služby
přijal
jménem
dodavatele
SAK
Studénka, příspěvková organizace od odběratelů poskytnutých služeb hotově finanční prostředky s tím, že tyto předá následně k zúčtování do pokladny jako úhrady služeb, tyto prostředky následně do pokladny nepředal a administrativní pracovnici S. V. nebo účetní J. B. přikázal z pozice své funkce vystavit příjmový pokladní doklad s příslibem, že finanční prostředky později do pokladny v hotovosti vloží, a takto převzal prostředky na základě níže uvedených dokladů: - faktury číslo FV112014 a FV112015 na částku 1.560,- € (to je 38.064,-Kč) ze dne 31.8.2012 a na částku 500,- € (to je 12.200,-Kč) ze dne 31.8.2012, příjmového pokladního dokladu číslo 1 - valutová pokladna ze dne 31.8.2012 na částku 2.060,- € (to je 50.264,-Kč) za poskytnuté služby, převzal od odběratele INTERGRACYJNY KLUB SPORTOWY "ATAK, ul. Robotnicza 68, 82 300 Elbląg, Polsko, - faktury číslo FV112048 ze dne 16.9.2012 na částku 32.200,-Kč, FV112050 ze dne 16.9.2012 na částku 30.000,-Kč, FV112051 ze dne 16.9.2012 na částku 37.800,Kč a výdajového pokladního dokladu ze dne 6.11.2012 jako zálohu na později provedené úhrady faktur v hotovosti, převzal od odběratele HC KES Studénka o.s., Mírová 616, Studénka, částku ve výši 100.000,-Kč,
pokračování
6
sp.zn. 30T 9/2013
- faktury číslo FV112078 ze dne 11.11.2012 na částku 72.000,-Kč převzal od odběratele INTERGRACYJNY KLUB SPORTOWY "ATAK", ul Robotnicza 68, 82 300 Elbląg, Polsko, částku ve výši 72.000,-Kč, - faktury číslo FV112121 ze dne 31.12.2012 na částku 14.100,-Kč, příjmového pokladního dokladu bez čísla série K 0040182 ze dne 31.12.2012 na částku 14.100,Kč převzal od odběratele TJ MSV Studénka o.s., Sjednocení 835, Studénka, částku ve výši 14.100,-Kč, a takto přijaté peníze v hotovosti od odběratelů do pokladny nevložil a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely a činnost SAK Studénka, příspěvková organizace použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, se sídlem Budovatelská 770, Butovice, Studénka, IČ: 66183561, škodu ve výši 236.364,- Kč, 5) ve Studénce jako jednatel společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., se sídlem Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, prováděl opakovaně v době od 23.5.2012 do 12.12.2012 výběry z bankovního účtu této společnosti číslo 433751590287/0100 vedeného u Komerční banky, a.s., prostřednictvím operací na přepážce peněžního ústavu, kdy zneužil svého dispozičního práva k předmětnému účtu a provedl tyto hotovostní výběry: - dne 23.05.2012 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 30.05.2012 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 01.06.2012 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 21.06.2012 klientský výběr částky 60.000,-Kč, - dne 25.06.2012 klientský výběr částky 70.000,-Kč, - dne 27.06.2012 klientský výběr částky 90.000,-Kč, - dne 04.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 17.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 30.07.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 01.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 03.08.2012 klientský výběr částky 90.000,-Kč, - dne 06.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč,
pokračování
7
sp.zn. 30T 9/2013
- dne 07.08.2012 klientský výběr částky 70.000,-Kč, - dne 09.08.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 10.08.2012 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 17.08.2012 klientský výběr částky 50.000,-Kč, - dne 27.08.2012 klientský výběr částky 60.000,-Kč, - dne 02.10.2012 klientský výběr částky 70.000,-Kč, - dne 25.10.2012 klientský výběr částky 13.000,-Kč, - dne 16.11.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 19.11.2012 klientský výběr částky 40.000,-Kč, - dne 10.12.2012 klientský výběr částky 100.000,-Kč, - dne 12.12.2012 klientský výběr částky 35.000,-Kč, a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely a činnost společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, škodu ve výši
1.648.000,- Kč, a další škodu na bankovních poplatcích souvisejících
s těmito výběry peněz ve výši 1.380,- Kč, 6) dne 13.4.2012 ve Studénce, jako jednatel společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., se sídlem Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, přijal jménem dodavatele Sportovní areály Studénka s.r.o., od odběratele Moravia Wings s.r.o., se sídlem B. Martinů 1885/2, Nový Jičín, zastoupeného jednatelem V. K., hotově finanční prostředky ve výši 29.839,- Kč s tím, že tyto předá následně k zúčtování do pokladny jako úhrady služeb, tyto prostředky následně do pokladny nepředal a administrativní pracovnici S. V. přikázal z pozice své funkce vystavit příjmový pokladní doklad s příslibem, že finanční prostředky později do pokladny v hotovosti vloží, a takto převzaté prostředky na základě faktury číslo FV31100112 ze dne 31.12.2011 a příjmového pokladního dokladu číslo 6509572 ze dne 13.4.2012 na částku 29.839,-Kč, převzal od odběratele Moravia Wings s.r.o., tyto do pokladny nevložil a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely a činnost společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp.
pokračování
8
sp.zn. 30T 9/2013
k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., se sídlem Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, škodu ve výši 29.839,- Kč, 7) v době od počátku roku 2011 do 6.2.2013 ve Studénce, nejprve jako ředitel a následně jako
jednatel společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., se sídlem
Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, v úmyslu sebe neoprávněně obohatit, prováděl výběry z pokladny společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. v celkové výši 1.945.142,-Kč, kdy na základě jeho příkazu nebyly odpovědnými zaměstnanci společnosti vystavovány výdajové pokladní doklady na jednotlivé výběry peněz z pokladny, peníze do pokladny nevracel a ačkoliv si byl vědom toho, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely a činnost společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. použít nemůže, přesto tyto použil pro svoji osobní potřebu, resp. k sázkám u společnosti Tipsport a.s., peníze spotřeboval a zbavil se tak možnosti tyto vrátit a svým jednáním způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., Budovatelská 770, Studénka, IČ: 26784831, škodu ve výši 1.945.142,- Kč, a takto jednáním popsanými v bodech 1) až 4) způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, škodu v souhrnné výši 2.686.354,- Kč, a jednáním popsanými v bodech 5) až 7) způsobil společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o., škodu v souhrnné výši 3.624.361,- Kč, tedy způsobil jednáním popsanými v bodech 1) až 7) celkovou škodu ve výši 6.310.715,- Kč, tedy si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena a způsobil tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu,
čímž spáchal
pokračování
9
sp.zn. 30T 9/2013
zvlášť závažný zločin zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku,
a
za
to
se
mu
ukládá
podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 5 (pěti) let a 6 (šesti) měsíců,
odsouzení je nepodmíněné,
podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku se pro účely výkonu tohoto trestu zařazuje do věznice s o s t r a h o u,
podle § 73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku se obžalovanému u k l á d á
trest zákazu
činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu, obchodních společností a družstev na dobu 8 (osmi) let,
podle § 228 odst. 1 tr.ř. je obžalovaný p o v i n e n zaplatit poškozeným:
- společnosti Sportovní areály Studénka s.r.o. „v likvidaci“, se sídlem Studénka, Budovatelská č.p.770, škodu ve výši 2.878.361,- Kč, - společnosti SAK Studénka, příspěvková organizace, se sídlem Budovatelská č.p.770, Butovice, Studénka, škodu ve výši 2.686.354,- Kč,
podle § 229 odst. 2 tr.ř. se poškozená společnost SAK Studénka, příspěvková organizace, o d k a z u j e se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
pokračování
10
sp.zn. 30T 9/2013
Odůvodnění: Důkazní řízení v této věci bylo provedeno v rozsahu, které umožnilo nalézacímu soudu zjištění skutkového stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který byl nezbytný pro jeho rozhodnutí (§ 2 odst. 5 tr.ř.). Obsah provedených důkazů byl soudem hodnocen v souladu s požadavky upravenými v ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř. V rámci dokazování se nalézací soud zaměřil zejména na zjištění, zda se stal skutek, ve kterém byl spatřován dle obžaloby trestný čin, zda tento skutek spáchal obžalovaný, příp. z jakých pohnutek. Rovněž bylo nutno dokazovat podstatné okolnosti mající vliv na posouzení výše škodlivosti dle ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele a podstatné okolnosti umožňující stanovení následků a výše škody způsobené trestným činem. V neposlední řadě bylo nutno dokazovat okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání (§ 89 odst. 1 písm. a – f tr. ř.). Důsledky shora uvedeného postupu jsou skutková zjištění popsaná ve skutkové části tohoto rozsudku, na což nalézací soud v plné míře odkazuje. V souvislosti se zahájením trestního stíhání, jež má velmi důležité důsledky pro samotného obviněného, je nutno rozlišovat: a) účinnost usnesení o zahájení trestního stíhání z hlediska počátku vyšetřování, b) účinnost ve vztahu k obviněnému. Ad a) je nesporné, že usnesení o zahájení trestního stíhání je účinné již od jeho vydání, neboť zákon proti němu sice připouští stížnost, které však nepřiznává odkladný účinek, a proto je toto rozhodnutí předběžně vykonatelné. Podle § 161 odst. 1 tr.ř. se vyšetřováním označuje úsek trestního stíhání před podáním obžaloby, postoupením věci jinému orgánu..... Vzhledem k tomu, že jde o úsek trestního stíhání, je třeba dospět k závěru, že vyšetřování jako druhá fáze přípravného řízení počíná již vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání a nikoliv doručením tohoto usnesení obviněnému, či dokonce až právní mocí usnesení o zahájení trestního stíhání. Naproti tomu je však nutno zdůraznit, že je vyloučeno provádění těch úkonů trestního řízení, kterých se má zúčastnit obviněný, nebo kterých by se mohl zúčastnit obviněný nebo jeho obhájce, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. Ad b) účinky usnesení o zahájení trestního stíhání vůči podezřelému (osobě, proti níž se trestní řízení vede) nastávají až doručením usnesení obviněnému. Úkony trestního řízení v této trestní věci podle § 158 odst. 3 tr.ř. byly zahájeny dne 14.2.2013 tak, jak to vyplývá z příslušného záznamu policejního orgánu – č.j. KRPT-29894-3/TČ-2013-070081 (č.l. 1-2), a to pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Dne 26.4.2013 vyhotovil policejní orgán usnesení podle § 160 odst. 1 tr.ř., na základě kterého zahájil trestní stíhání obviněného Ing. M. K. pro skutek, který právně kvalifikoval jako zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku (č.l.3 - 12). Zmíněné rozhodnutí obviněný Ing. K. převzal dne 30.4.2013 (č.l. 12 v.t.), zvolený obhájce JUDr. Tibor Rovňák (č.l. 13) dne 3.5.2013 (č.l. 12). K postupu podle § 160 odst. 1, odst. 5 tr.ř. došlo na základě usnesení policejního orgánu ze dne 24.9.2013 (č.l. 19 – 22). I toto rozhodnutí převzal obviněný Ing. K. 30.9.2013 a JUDr. Rovňák téhož dne (č.l. 22 v.t.).
pokračování
11
sp.zn. 30T 9/2013
Ve smyslu § 2 odst. 8 tr.ř. je možné trestní stíhání před soudy jen na základě obžaloby nebo návrhu na potrestání, které podává státní zástupce. Veřejnou žalobu v řízení před soudem zastupuje státní zástupce. V tomto zákonném ustanovení je vyjádřena tzv. zásada obžalovací. Tato zásada je pak promítnuta zejména do ustanovení § 220 tr.ř., podle něhož může soud rozhodovat jen o skutku, který je uveden v žalobním návrhu s tím, že právním posouzením skutku v obžalobě není vázán. Z tohoto zákonného ustanovení zcela evidentně vyplývá povinnost soudu rozhodovat toliko o skutku, který je uveden v žalobním návrhu. V rámci oné zásady totožnosti skutku je limitován podanou obžalobou pouze v tom směru, že může rozhodovat jen o stejném skutku a o stejném obžalovaném tak, jak je uvedeno v obžalobě. Tyto meze nesmí být překročeny. V této konkrétní věci nikterak nebyla namítána totožnost obžalovaného, jakož i totožnost skutku. Na obžalovaného Ing. M. K. byla podána u Krajského soudu v Ostravě dne 6.11.2013 obžaloba státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě, sp.zn. 4 KZV 12/2013, kdy tato trestní věc je vedena u Krajského soudu v Ostravě pod sp.zn. 30T 9/2013, a to pro skutek, ve kterém je spatřováno spáchání velmi závažné trestné činnosti, jež byla kvalifikována jako zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Při odůvodnění tohoto rozhodnutí, resp. rozsudku se soud I. stupně musel řídit ustanovením § 125 odst. 1 tr.ř., dle kterého soud stručně vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané a o které důkazy svá skutková zjištění opřel, jakými úvahami se řídil při hodnocení provedených důkazů, zejména pokud si vzájemně odporují. Z odůvodnění musí být rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou a jakými právními úvahami se řídil atd. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že smyslem tohoto odůvodnění není detailně převzít (opsat) výpověď obžalovaného, svědků, znalců, apod., což však neznamená, že soud z těchto celkových výpovědí nevycházel. Pokud v tomto rozhodnutí nebude citována nějaká zpráva, resp. důkaz povahy listinné apod., pak to neznamená, že jej nalézací soud nevzal v úvahu při svém rozhodování ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř. Obviněný Ing. M. K. byl poprvé procesně vyslechnut za účasti svého obhájce dne 3.5.2013 (č.l. 23 – 27), kdy se vyjádřil toliko ke svým osobním a rodinným poměrům. K věci využil svého práva nevypovídat. Proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 26.4.2013 si podal stížnost, kterou krátce zdůvodnil v rámci zmíněného procesního výslechu. Zcela shodné stanovisko zaujal i v další fázi trestního řízení, a to dne 10.6.2013, kdy rovněž využil svého práva nevypovídat (č.l. 29 - 30), 30.9.2013 (č.l. 31 - 32). Obžalovaný Ing. M. K. u hlavního líčení k obsahu obžaloby uvedl, že této porozuměl, avšak i nadále využívá svého práva nevypovídat. V průběhu dokazování poté, co došlo ke zprocesnění jednotlivých důkazních prostředků, tento v rámci svého oprávnění dle § 214 tr.ř. k výpovědi svědkyně S. P. uvedl, že v souvislosti s „Poláky“ se měl vyjádřit tak, že od těchto za poskytnuté služby peníze převzal a nedal do pokladny, tak s touto reprodukcí nesouhlasí, neboť se vyjádřil v tom smyslu, že peníze „převzal“, avšak nic dalšího nedodal. V jeho kanceláři trezor nebyl, neměl žádné pověření k oprávnění mít v kanceláři nějaký větší obnos peněz, naproti tomu neexistoval žádný zákaz, aby se takto mohl chovat. K výpovědi svědka L. H.
pokračování
12
sp.zn. 30T 9/2013
uvedl, že k podpisu uznání závazků z jeho strany došlo následující den poté, kdy se spolu se svědkem H. dostavili do peněžních ústavů, a to KB a GE Money bank, aby zrušili jeho podpisové právo včetně dispozice s nakládáním s účty. Zmíněné uznání závazků bylo podepsáno v souvislosti s jeho ukončením pracovního poměru dohodou, neboť mu bylo sděleno, že existuje i jiná varianta, tzn., že obdrží výpověď. Uznání dluhu podepsal proto, aby již dostal zmíněnou „výpověď dohodou“, resp. aby dosáhl rozvázání pracovního poměru dohodou a také proto, že v materiálu označeném jako uznání škody, závazku, nebyla specifikována částka, z čehož dovodil, že z tohoto materiálu mu nic nehrozí, takovýto podepsaný materiál je dle jeho názoru napadnutelný. Dle názoru obžalovaného Ing. K. svědek H. vybíral jedenkrát z účtu u KB částku kolem 50.000,- Kč. Hmotná odpovědnost z jeho strany ve vztahu ke společnosti Sportovní areály Studénka, na které je datum 1.7.2012, byla podepsána později, a to někdy až v září či listopadu 2012. Dohodu o hmotné odpovědnosti připravoval on (myšleno obž. Ing. K.). K výslechu znalce MUDr. Sedláčka pouze uvedl, že z gamblerství se léčí ambulantně, je ochoten absolvoval i ústavní léčbu, nemá s tím problém. K výpovědi svědkyně J. B. připustil, že skutečně do trezoru docházel často, mj. i proto, že v něm měli veškerá hesla k programům, s čímž byly problémy, neboť technika byla zastaralá. Další důvod návštěvy trezoru spočíval v tom, že v nepřítomnosti svědkyně V., když někdo ze zaměstnanců přišel pro zálohu, např. na materiál, tak ve většině případů v trezoru byla obálka, ve které byly peníze, které mohl použít. Připustil, že v této souvislosti vložil do obálky lístek, komu a jakou peněžní částku vydal. V trezoru kromě zmíněných materiálů byla uložena i karta k účtům společností „SAS“, posléze i „SAK“. Ke svědkyni S. V. uvedl, že z úst R. P. opakovaně zaznělo „podepsali jsme to za tebe“, z čehož dovozuje, že se svědkyní V. potřebovali za něj urychleně něco podepsat. V rámci svého dalšího vyjádření tento akcentoval, že z hlediska tržeb, které vyzvedával dole v trezoru, tzn. v provozovně restaurace, kde se dávaly veškeré tržby z provozu zimního stadionu, restaurace a jednotlivých sportovišť, ty vyzvedával hlavně z popudu p. D. Tento trezor byl malý a peníze se tam mnohokrát už nevlezly a dalo práci to zavřít, takže pokud svědkyně V. chyběla nějakou delší dobu v práci, tak je vyzvedával on. Dále se vyjádřil ke klíčům od pokladny, které v šuplíku nebyly po celé období, kdy slečna V. tam pracovala, bylo období, kdy v trezoru nechávala obálku s provozní zálohou, ze které řešil zálohy např. na pivo, nebo na materiál pro zimní stadion atd. Dále se vyjádřil ke klíčům od kanceláře, kde seděla svědkyně V. se svědkem P. a externě tam docházela J. B., tzn. klíče měly tyto tři osoby, dále on, slečna N. a pan B. Byly to generální klíče, které jsme používali pro téměř celý objekt zimního stadionu. Smlouva s dodavatelem těchto klíčů byla uzavřena dlouho před jeho nástupem, podle něj už při vzniku společnosti, objednávky těchto klíčů řešil svědek P., před ním jeho předchůdce. Dle jeho názrou některé klíče se i ztratily, což se k němu doneslo. Klíče také podléhaly opotřebení, tzn. že se průběžně měnily, takže existovaly 100 % i další klíče, nevím, kdo je měl, zda byly řádně zničené atd. Co se týče pračky, která zde byla zmíněna, ta byla soukromá pro pana B., který v době dovozu zmíněné pračky neměl u sebe hotovost, proto byly peníze takto zapůjčené, a poté mu je předal a on je uložil do trezoru. Co se týče půjčky na auto, tu domlouval se svědkyní V., která jej v tomto směru oslovila, na přesnou částku si nevzpomínal, bylo to 160 nebo 190 tis. Kč, peníze mu vrátil za nějakou dobu její přítel. Pokud se zde hovořilo o zálohách (minimálně čtyřikrát) pro svědkyni N., tak tyto byly na pravidelné splátky pojistky, což může svědecky dokázat. Dále uvedl, že kromě toho, že svědkyně V. si vedla evidenci, tak i on si vedl evidenci také, ne tak podrobnou, měl pouze malý papírek, na který si přepisoval částky. Pokud byla částka
pokračování
13
sp.zn. 30T 9/2013
vrácena, tzn. částka se snížila, předchozí papírek vyhodil. Zmíněný papírek si vždy nechával u tiskárny po pravé ruce. Těsně před jeho odvoláním na papírku byla částka něco málo přesahující částku 4,2 mil. Kč. Z hlediska trestní odpovědnosti se cítí odpovědný pouze za tuto částku, z hlediska morální odpovědnosti cítí samozřejmě odpovědnost za částku nárokovanou oběma subjekty, tj. 5,6 mil. Kč, ale to pouze z titulu statutára těchto objektů, neboť si dané věci nepohlídal. V další části svého vyjádření byl již konkrétní ve vztahu k obžalobě, kdy následně akcentoval, že na str. 2 - 31.8.2012 je klientský výběr částky u GE Money 40.000,- Kč, ke kterému uvedl, že je mu vytýkán i v daný den vzkaz v pokladně v částce 40.000,- Kč, přičemž vklad v Tipsportu v daný den byl 30.000,- Kč a je si jist, že vzkaz v pokladně nepřevzal. Na str. 3 je věcná nesrovnalost, kdy v bodě 3/ je uvedeno „ve Studénce v době od počátku r. 2012 do 6.2.2013, tam by mělo být asi nejspíše od 1.7.2012, kdy „SAK“ vznikl 1.7.2012. Dále se vyjádřil k bodům, které jsou napsané „vzkazy v pokladně“, týká se to bodu 3/. Ke dni 28.9.2012 byla několikrát probírána částka na čištění kurtu, zde si je 100 % jist, že tuto částku neobdržel, nepřevzal. Dne 6.10.2012 20 x 200,- Kč, něco pro hokej, pro vysvětlení uvedl, že šlo o to, že hokejisté ve Studénce hráli za nějaké prémie cca 4.000,- Kč na zápas a šlo čistě jen o rozměnění, tzn. on měl v trezoru nachystáno 20 x 200,- Kč a po obdržení od trenéra hokejového klubu 4.000,- Kč tyto předal do trezoru. Tento den je mu potom ještě vytýkána částka od paní D. 8.600,- Kč, peníze, které si od ní vzal, byly vždy na nějaké věci, je si jist, že zde by to mělo být zaúčtováno proti nějakému dokladu, tzn. určitě je nepoužil pro svou potřebu. Ke dni 8.10.2012 „na kolky 2.000,- Kč“ uvedl, že kolky v daný den nebyly zakoupeny, protože byla nějaká nesrovnalost, řešil to na krajském úřadě. Jednalo se o nějakou změnu v obchodním rejstříku, tzn. kolky se neplatily a peníze vrátil do trezoru. Dne 20.10.2012 „20 x 200,- Kč pro hokej“, opět to byl stejný případ, kdy peníze byly nachystané, rozměněné a 4.000,- Kč byly předané zpět do trezoru. 2.11.2012 „záloha ze mzdy 25.000,- Kč“, tuto cca do měsíce vrátil. 8.11.2012 „poháry pro sledge hokej 1.700,-Kč“, byly to peněžní prostředky na zakoupení poháru, celou záležitost řešil se svědkem P. Vzhledem k tomu, že turnaj pořádali, nevidí důvod, proč bych si peníze na poháry vzal. Dle jeho názoru nebyla zaúčtována účtenka za dané poháry. 9.11.2012 „fotbal, S. pivo 15.723,- Kč“, dané peníze předal do trezoru, 11.11.2012 „na placení hotelu částka 4.876,- Kč“, tyto náklady byly řádně zaplacené, i svědkyně říkala, že doklady, když byl turnaj, za ubytování byly řádně zaplacené, tuší, že to byl Bílovec a ještě nějaký jeden, dva hotely. Tzn. nejspíše nebyly zaúčtovány do účetnictví, proto asi jsou tady takto vykázány. K bodu 6/ je faktura za „Moravia Wings“ zaplacena, neboť na tuto situaci si přesně pamatoval, doklad byl vystaven p. B., ten den pan K., jednatel Moravia Wings, přišel zaplatit splátku za nájem a tyto peníze předal do trezoru. K bodu 7/ „finanční prostředky odčerpané z pokladny SAS“, zde ta částka neodpovídá vůbec částce 1.945,- Kč. Pro ilustraci okomentoval pouze částky, které jsou datumově prokazatelné, „7.12.2011 50.000,- Kč“, je si jist, že tuto částku nedostal, „14.12.2011 ředitel z pokladny 23.000,- Kč, 22.12.2011 ředitel 50.000,- Kč, 22.12.2011 L. 3.000,Kč“, tyto částky také neobdržel. „13.1.2012 Profi kredit částka 15.000,- Kč“, částku osobně převzal v Ostravě – Porubě a tuto předal do trezoru. Tyto částky, když souvisely konkrétně s něčím, tak je předával v obálce s nadepsáním, čeho se to týkalo. Bod č. 4/ se týká „faktur od polského sledge hokejového týmu“, platbu za tyto faktury převzal, tuto částku v eurech vyměnil v centru Ostravy u kostela, kde je dlouhodobě nejlepší kurz a peníze předal do trezoru. Ve vztahu k 31.8.2012 mu obžaloba mj. vytýká i „částku 40.000,- Kč“, výběr u GE Money, přičemž dotace Tipsportu tento den byla ve výši 30.000,- Kč. Co se týče bodu 7/, „2.11.2011 K.
pokračování
14
sp.zn. 30T 9/2013
5.000,- Kč“, v daný den ani v následujících dnech za takové částky nebylo vůbec vsazeno. „25.11.2011, ředitel 80.000,- Kč, L. 3.000,- Kč, zaplatí sledge 13.995,- Kč“, zde akcentoval, že kdyby vybral 80.000,- Kč, tak v daný den určitě nevybírá další 3.000,- Kč nebo 13.995,- Kč a další menší částky. „2.12.2011 ředitel tržby“, nic takového nepřevzal. „22.12.2011 ředitel 50.000,- Kč“, také tuto částku nepřevzal, protože nic takového ten den nebylo, ani vsazeno ani uloženo. Pokud jde o trezor, je si jist, že několikrát přes noc byl trezor otevřený, což okamžitě svědkyni V. volal. Rovněž si je jist, že i mnohokrát byla v ničí nepřítomnosti pokladna na stole, což zjistil, když přišel do kanceláře. Na své výpovědi obžalovaný Ing. K., přestože i nadále využíval svého práva nevypovídat, trval v rámci konfrontace se svědkyní V. U hlavního líčení dne 18.6.2014 své vyjádření ve smyslu § 214 tr.ř. doplnil v tom směru, že nesázel pouze od 17.8.2006, jak je uvedeno v obžalobě, nýbrž od svých 18 let. V předchozích sázkářských letech zaznamenal docela dost úspěchů. V r. 2005 vyhrál asi 1 mil. Kč, na počátku r. 2006 500.000,- Kč, kdy obě tyto částky mu byly převedené na jeho účet. Další výhry v řádech desetitisíců byly vyplacené na pobočkách. Dle jeho názoru starosta H. znal číselné heslo trezoru umístěného v kanceláři V., kdy vycházel z jedné situace, kdy se v kanceláři nacházeli V., B., starosta a nešel jim zavřít trezor, a tudíž H. se snažil vzpomenout na číselné heslo, z čehož dovozuje, že heslo znal. Opětovně poukazoval na změnu ve výpovědi V. související s dobou, kdy byl podepsán dokument o odpovědnosti za pokladnu. V souvislosti s ukončením svého pracovního poměru a své činnosti nepředával žádný majetek, pouze notebook, nepodepisoval žádný předávací protokol. Pokud státní zástupce v obžalobě uvádí, že částky 643.000,- Kč, 100.000,- Kč a 3.000,- Kč bere jako vrátky, tak v této souvislosti poukazoval na tu skutečnost, že svědkyně V. u soudu uvedla, že míval v kanceláři větší částky a tudíž dle jeho tvrzení se nejednalo o vrátky, nýbrž o peníze, které vůbec neopustily zdi společností „SAS“, popř. „SAK“. Co se týče uplatněné obhajoby obžalovaného Ing. M. K. v rámci nyní projednávané trestní věci, nutno akcentovat, že jmenovaný měl opakovanou možnost procesně se vyjádřit k protiprávnímu jednání, jež mu bylo kladeno za vinu usnesením o zahájení trestního stíhání a posléze obžalobou. Jmenovaný využil svého práva nevypovídat v řízení přípravném a tudíž nesdělil žádné konkrétní skutečnosti, jež by byly možno zohlednit ať již v jeho prospěch či neprospěch. Ing. K. shodné stanovisko zastával i u hlavního líčení, tzn. poté, co byl vyzván, aby se vyjádřil k obsahu obžaloby. Uvedl, že i nadále využívá svého práva nevypovídat. Je nesporné, že jakou obhajobu či stanovisko obžalovaný zvolí a zaujme, je jen a pouze jeho věcí, rovněž je nesporné, že využití svého práva nevypovídat není možno klást obviněnému, posléze obžalovanému k tíži. Jak je patrno z protokolu o hlavním líčení, tento se k jednotlivým důkazním prostředkům vyjadřoval po jejich zprocesnění, a to ve smyslu svého oprávnění vyplývajícího z ustanovení § 214 tr.ř. Nejobsáhlejší vyjádření je zadokumentováno k výpovědi svědkyně S. V., což vyplývá ze samotného odůvodnění tohoto rozhodnutí. Posledně jmenovaná svědkyně je z pohledu rozhodování o vině obžalovaného velmi důležitá, a proto nalézací soud i připomínky obžalovaného zadokumentoval co nejpodrobněji. Aniž by bylo nutno nějak blíže rozebírat obhajobu obžalovaného (neboť tento využil svého práva nevypovídat), je nutno akcentovat jeho stanovisko, dle kterého tento nezpochybňuje zpronevěru finančních prostředků, jež mu byly svěřené do opatrování, ve výši 4,2 mil. Kč. V této souvislosti nutno uvést pouze tolik, že zásadní připomínky obžalovaného byly směřovány do skutku pod bodem 3/ a pod bodem 7/, tzn. neoprávněné výběry z pokladny obou poškozených společností. Provedeným dokazováním byla v bodě 3/
pokračování
15
sp.zn. 30T 9/2013
objektivizována škoda ve výši 544.325,- Kč, v bodě 7/ 1.945.142,- Kč. Pokud sečteme tyto částky, dospějeme k částce 2.489.467,- Kč. Provedeným dokazováním byla dle názoru nalézacího soudu objektivizována v bodech 1 – 7/ celková škoda ve výši 6.310.715,- Kč. Jak již bylo uvedeno, obžalovaný připouštěl „odpovědnost“ ve výši 4,2 mil. Kč. Rozdíl těchto částek je 2.110.715,- Kč. Jak již bylo uvedeno, z pohledu uplatněné obhajoby obžalovaného (zpochybňována) škoda v bodech 3/ a 7/ byla dohromady zjištěna ve výši 2.489.467,- Kč. Pokud od této částky (sporné) odečteme 2.110.715,- Kč, dospějeme k rozdílu ve výši 378.752,- Kč, což znamená, že minimálně tato částka ve vztahu ke skutkům popsaným v bodě 3/ a 7/ je nesporná, neboť jak již uvedeno, obžalovaný připouštěl „odpovědnost“ ve výši 4,2 mil. Kč, avšak o jaké konkrétní položky se jednalo s ohledem na jeho uplatněné stanovisko nevypovídat, zjištěno nebylo. Tímto stručným propočtem je však možno dovodit, že obžalovaný M. K. si protiřečí sám sobě. Za účelem lepšího pochopení tohoto meritorního rozhodnutí bude posléze poukázáno na některé podstatné skutečnosti související s poškozenými společnostmi. Dle zakladatelské listiny byla společnost Sportovní areály Studénka, s.r.o.,(dále jen „SAS“) založena Městem Studénka jako jediným společníkem za účelem zajišťování tělovýchovných, sportovních, regeneračních a rekondičních služeb pro obyvatele a návštěvníky tohoto města. S účinností od 1.1.2012 byl obžalovaný Ing. M. K. jmenován jednatelem této společnosti, kdy se zavázal, že tuto funkci bude vychovávat s péčí řádného hospodáře, v souladu s dobrými mravy a oprávněnými zájmy společnosti, taktéž se zavázal, že zajistí řádné vedení účetnictví včetně úplnosti, přesnosti a celistvosti účetního informačního a výkazového systému. Před jmenováním do funkce jednatele obžalovaný působil v této společnosti jako její ředitel, a to od ledna 2007. Na základě usnesení rady města byl posléze v květnu 2012 z důvodu záměru města sloučit činnosti, které vykonávala organizace SAS Studénka, s.r.o., a Městské kulturní středisko, příspěvková organizace, pod jednu organizaci, jmenován ředitelem Městského kulturního střediska. Společnost Sportovní areály Studénka, s.r.o., v podstatě od 1.7.2012 žádnou obchodní činnost, vyjma pronájmu investičního majetku příspěvkové organizaci SAK Studénka nevyvíjela. SAK Studénka, příspěvková organizace (původně Městské kulturní středisko, příspěvková organizace), byla zřízena Městem Studénka na základě rozhodnutí městského zastupitelstva v r. 1997. Od 21.5.2012 byl jejím ředitelem a jediným statutárním zástupcem obžalovaný Ing. M. K. K 1.7.2012 nedošlo ke sloučení organizace Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace, a obchodní společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., ale pouze ke sloučení činností, které tyto právní subjekty pro Město Studénku vykonávaly. Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace, byla toliko přejmenována na SAK Studénka, příspěvková organizace, a jak již zmíněno, společnost Sportovní areály Studénka, s.r.o., ke stejnému datu přestala pro město vykonávat činnosti spojené s provozem sportovních zařízení a měla být do budoucna zrušena nebo využita k jiným aktivitám. Ing. M. K. se jako ředitel příspěvkové organizace „zavázal účelně využívat svěřeného majetku a dbát na ochranu majetku zřizovatele“. V této trestní věci byla vyslechnuta, resp. zprocesněna řada svědeckých výpovědí, jež posléze byly spolu s dalšími důkazy hodnoceny v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr.ř. Na některé podstatné skutečnosti zjištěné z těchto
pokračování
16
sp.zn. 30T 9/2013
svědeckých výpovědí bude následně poukázáno v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí, přičemž korunní výpověď svědkyně V. bude rozebrána mnohem podrobněji. Svědkyně J. B., externí účetní společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., byla procesně vyslechnuta policejním orgánem za přítomnosti obhájce obžalovaného dne 15.5.2013 (č.l. 605 – 614), a posléze v rámci dokazování u hlavního líčení, kdy svou předchozí výpověď v plném rozsahu stvrdila. Z výpovědi svědkyně k předmětu výslechu bylo zjištěno, že tato zpracovávala pro společnost „SAS“ od 1.9.2010 účetnictví s tím, že od 1.7.2012 „SAS přecházela“ pod společnost SAK Studénka, příspěvková organizace (dále jen „SAK“), a tudíž toliko na základě ústní dohody s obžalovaným Ing. K. měla zpracovávat účetnictví u společnosti „SAK“ ve stejném rozsahu, jako u „SAS“. Účetní doklady přebírala od pokladní S. V., což je v souladu s výpovědí jmenované svědkyně, a taktéž i z části od obžalovaného K. Pokladní hotovost byla shromažďována v trezoru, který byl zajištěn číselným kódem, do kterého měla přístup pokladní – svědkyně S. V., a obžalovaný Ing. K. I toto tvrzení je v souladu s výpovědí svědkyně V. J. B. akcentovala, že za dobu její přítomnosti v kanceláři nikdy nikoho jiného včetně starosty neviděla a neví, že by měl přístup k trezoru, resp. s tímto nějak manipuloval. Peníze z účtu mohl vybrat pouze obžalovaný Ing. K., a tyto měl předat S. V. do pokladny na základě příjmového pokladního dokladu a lístku z bankomatu či dokladu z banky. Ve skutečnosti to však takto nefungovalo. V době, kdy zjistila nejasnosti v účetnictví, dotazovala se obžalovaného, zda již všechno „vyrovnal v pokladně“. Výběry z bankovních účtů, pokud nebyly zaúčtovány jako vklad do pokladny, byly účtovány jako „peníze na cestě“ (účet 261). Svědkyně B. akcentovala, že když se obžalovaného na tyto prostředky „na cestě“ dotazovala, tento jí sdělil, že „on to vyřídí“, urgovala jej dvakrát, a to v polovině r. 2012 a 31.1.2013. V prvním případě se jednalo o částku kolem 300.000 – 400.000,- Kč, kdy Ing. K. vložil v této souvislosti hotově do banky asi 600.000,- Kč. Ke konci ledna 2013, tzn. ve druhém případě, zjistila nezaúčtované prostředky „na cestě“ ve výši kolem 2 mil. Kč a vysoké zůstatky v pokladně, na což obžalovaného upozorňovala a ten jí sdělil, „že se do toho zamotal“. Nalézací soud akcentuje, že tento obrat obžalovaný použil opakovaně. S ohledem na shora uvedené vyjádření svědkyně, o jejiž věrozhodnosti není důvod pochybovat, je možno učinit závěr, ze kterého vyplývá, že obžalovaný Ing. K. skutečně s prostředky poškozených společností neoprávněně manipuloval a disponoval. J. B. na zjištění upozornila starostu H. a za součinnosti pokladní V. sečetla chybějící prostředky, které dosahovaly částky kolem 6 mil. Kč. Pokladní V. k jejímu dotazu, jak mohlo dojít k tak vysokému schodku na pokladně, uvedla, že obžalovaný Ing. K. si vybíral hotovost z pokladny sám a pouze tam nechal lísteček, na kterém byla uvedena odebraná hotovost. V. se domnívala, že obžalovaný má peníze u sebe nebo jí sdělil, že je použil na úhradu něčeho, k čemuž následně dodá doklady. K cílenému dotazu policejního orgánu svědkyně B. potvrdila, že pokladní V. dle jejího tvrzení si měla vést poznámky v sešitě, do kterého zaznamenávala sporné částky, tzn. že měla mít přehled o pohybu peněz v pokladně. I toto tvrzení svědkyně má oporu v provedeném dokazování, neboť součást vyšetřovacího spisu tvoří i písemné poznámky včetně zmíněného sešitu S. V. Svědkyně seděla v místnosti, jež byla průchozí do místnosti, kde seděla V. a kde byla pokladna, je jí známo, že v době nepřítomnosti V. K. často chodil do trezoru, co tam dělal neví, vždy však chodil s obálkou sem a tam. Dle jejího názoru vztah mezi obžalovaným Ing. K. a pokladní svědkyní V. byl pracovní, navenek spolupráce byla dobrá, celou dobu si vykali. Pokud je jí známo, V. neměla uzavřenou
pokračování
17
sp.zn. 30T 9/2013
dohodu o hmotné odpovědnosti. Nemá žádné poznatky o tom, že by si svědkyně V. půjčila či vzala jakékoliv prostředky z pokladny pro sebe, rovněž nezjistila jakoukoliv manipulaci s penězi, jež by byla spojena přímo s pokladní, kterou považovala za zodpovědnou, inteligentní. Sešit, do kterého si pokladní V. zapisovala své poznámky, fyzicky viděla poprvé 5.2.2013. Nemá žádné poznatky o jakémkoliv vloupání do trezoru či o jakékoliv ztrátě peněz z trezoru. Pokud se zmiňovala o lístečcích, pak na těchto kromě podpisu a částky žádný text neviděla. Nalézací soud považuje výpověď této svědkyně za výpověď, jež nepřímo obžalovaného usvědčuje v tom směru, že tento skutečně s finančními prostředky v pokladně manipuloval způsobem popsaným, k čemuž se i nepřímo doznal. Výpověď svědkyně J. B., jak již uvedeno, je v plném souladu s výpovědí svědkyně V. a částečně i s vyjádřením obžalovaného Ing. K. Posledně jmenovaný na výpověď svědkyně reagoval vyjádřením, dle kterého skutečně často navštěvoval trezor, neboť v něm mj. byla hesla k počítačovým programům, se kterými měli obrovské problémy, neboť technika jako taková, se kterou pracovali, byla zastaralá. V případě nepřítomnosti pokladní V. musel navštívit trezor, když např. někdo ze zaměstnanců či strojníků potřeboval nějakou zálohu na materiál apod., aby ji mohl vydat, musel hotovost vzít, o čemž učinil záznam na lístečku, který vložil do obálky. Z tohoto záznamu bylo patrno, komu jakou částku vydal, apod. V trezoru taktéž byla uložena i karta k účtům. Z výpovědi svědkyně L. B., bývalé účetní a administrativní pracovnice společnosti „SAS“ bylo zjištěno (č.l. 616 – 621), že někdy počátkem r. 2005 nastoupila do společnosti „SAS“ jako administrativní pracovnice, jež měla na starosti fakturaci, pokladnu a banku, účetnictví jako takové nevedla. Po nastoupení L. H. do funkce ředitele této společnosti jí přibylo do pracovní náplně i vedení účetnictví této společnosti. Poněvadž H. byl zvolen posléze (asi po měsíci) výkonu funkce starostou Města Studénka, do funkce ředitele společnosti „SAS“ byl uveden Ing. M. K. Akcentovat je nutno další tvrzení svědkyně L. B., dle kterého jednoho dne, kdy přesné datum si nepamatuje, přišel za ní obžalovaný Ing. K. a požádal ji o poskytnutí půjčky z pokladny společnosti pro potřebu svého kamaráda, který vlastní kamiónovou dopravu a potřebuje půjčit peníze. Neví přesně (myšleno L. B.), kolik obžalovanému půjčila poprvé, avšak posléze tento chodil půjčovat peníze další, kdy částky se pohybovaly ve výši kolem 40.000 až 60.000,- Kč. První zmíněnou půjčku si poznačila na papír, tzn. kolik z pokladny vzala peněz pro Ing. K., a tento jí zmíněný papír podepsal, když peníze vrátil, tak jej zlikvidovala. V rámci vedení účetnictví vedla „zálohy“ vůči zaměstnancům, kdy tito dostávali zmíněné zálohy na nákup zboží, materiálu apod. a posléze tyto zálohy byly zúčtovány. Ing. K. navrhl, že zálohy nebudou vést přes účetnictví, ale budou se značit pouze na papír pro její evidenci, kde se uvedlo toliko datum, komu peníze vydala, částka a na co záloha měla být použita. Zmíněný papír byl uložen v pokladní knize a když tyto prostředky byly vrácené, tak si to poznamenala. „Zálohy“ pro obžalovaného Ing. K. se však hromadily a tudíž jej musela urgovat. Pamatuje si na jednu půjčku z pokladny ve výši 30.000,Kč na dovolenou, kterou tento potřeboval téhož dne rychle zaplatit. Zdůvodnili to tím, že peníze na dovolenou má v Ostravě. Takovéto půjčky byly průběžné, vždy uvedl nějaký důvod. Ke dni 16.9.2010 předávala pokladnu S. V., jež od ní přebírala i banku a stravenky, účetnictví přebírala J. B.. V. předala papír s označením „zálohy“ (č.l. 278), kde byly uvedené částky, které v pokladně chyběly. U částek, které si zapůjčil a do 16.9.2010 obžalovaný Ing. K. nevrátil, je uvedena zkratka „MK“. Přestože obžalovaného před předáním pokladny opakovaně urgovala za účelem vyrovnání záloh, aby mohla pokladnu v pořádku předat, nařídil ji, aby pokladnu předala tak jak
pokračování
18
sp.zn. 30T 9/2013
je s tím, že to vyřeší posléze se S. (svědkyně V.). Tento pokyn akceptovala. Z této výpovědi nalézací soud musí akcentovat, že manipulace s penězi poškozených společností obžalovaným Ing. K. zcela v rozporu s jejími účely byla nejen za dobu působení svědkyně V. jako pokladní, nýbrž i v době předchozí, což potvrdila právě L. B., pokud tudíž obžalovaný potřeboval finanční prostředky ať již pro sebe či pro svého známého bez jakýchkoliv zábran, dal pokyn pokladní a tato mu je vydala, neboť svou žádost vždy doplnil nějakými argumenty odůvodňujícími tuto půjčku. Z výpovědi svědkyně tudíž vyplývá, že pokladní akceptovala pokyny svého nadřízeného Ing. K., a to nejen pokladní v osobě S. V., nýbrž i pokladní v osobě L. B. Dle názoru soudu je nutno opakovaně zdůraznit, že obžalovaný Ing. K. byl nadřízený těmto pokladním. Již pouze z tohoto faktu je možno dovodit, že pokladní v podstatě musely tyto pokyny akceptovat, pokud měly zájem o práci. V opačném případě zřejmě by nebyl problém takto neposlušnou pokladní patřičně potrestat. Systém zaznamenávání vypůjčených částek, a to na volný list papíru, rozhodně nezavedla svědkyně S. V., nelze tudíž vše negativní vidět pouze po dobu působení S. V. jako pokladní u poškozených společností. Bývalý ředitel Městského kulturního střediska Studénka, příspěvkové organizace, svědek V. J. potvrdil (č.l. 636 – 640), že v této funkci pracoval od září 2009 do března 2012, kdy mu byla dána výpověď, a to jemu z neznámých důvodů. Nikdo mu nevysvětlil, proč byla spolupráce ukončena, se zdůvodněním starosty H. v tom smyslu, že městská rada není povinna zdůvodňovat svá rozhodnutí. Po výpovědní dvouměsíční lhůtu vykonával jinou pracovní činnost, funkci předal se všemi náležitostmi pověřené osobě I. V. Po dobu jeho působení ve funkci byl snad pokladní limit dle příslušné směrnice ve výši 40.000,- Kč. Rovněž výběr peněz z bankomatu a předání do pokladny musel probíhat dle příslušné směrnice. Kontroly ze strany města se pohybovaly v rozmezí 2 – 4 ročně a tyto byly zaměřené od inventur na pokladnu, nákupy, mzdy apod. Nařízená kontrola byla podepsána starostou. S obžalovaným Ing. K. přišel do kontaktu pouze pracovně, neboť tento zajišťoval pro jejich akce zázemí, tzn. ubytování, stravu, prostory stadionu apod. Za tyto služby Městské kulturní středisko platilo společnosti „SAS“. O sloučení společností, zejména její příčině, mu nebylo nic známo, žádný důvod mu sdělen nebyl. Z této výpovědi nalézací soud musí pouze akcentovat, že je s podivem, že po dobu působení svědka J. ve společnosti Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace, jež po sloučení nesla název „SAK“, bylo vše z pohledu činnosti společnosti v pořádku, byly konané pravidelné kontroly, byly respektovány příslušné směrnice apod. Pokud kontroly prováděné zřizovatelem jsou pouze formální, nedostatečné, liknavé, pak může dojít k situaci popsané v obžalobě. Některá pozdější pochybení nebyla z pohledu časového otázkou několika dnů či měsíců, jednalo se o období delší, přesto je evidentní, že kontrolní činnost zřizovatele byla nedostatečná. Z výpovědi svědkyně I. V. bylo zjištěno (č.l. 688 – 692), že po odvolání z funkce ředitele Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace, v únoru 2012 V. J. byla pověřena řízením společnosti do května 2012, neboť poté na funkci ředitele byl jmenován obžalovaný Ing. K. Posledně jmenovanému okamžitě po převzetí funkce předala platební kartu k bankovnímu účtu příspěvkové organizace, kdy ona sama platební kartu ani dispoziční právo k účtu nikdy nevyužila. Svědkyně A. P. od května 2001, kulturně výchovný pracovník Městského kulturního střediska Studénka, příspěvkové organizace, potvrdila, že v této příspěvkové organizaci
pokračování
19
sp.zn. 30T 9/2013
zastávala i funkci pokladní. Při své činnosti se řídila směrnicemi, které byly vydané ředitelem organizace MěKS, veškeré příjmy se zadávaly na základě příjmových pokladních dokladů do pokladny a výdaje po schválení ředitele na základě výdajových pokladních dokladů se vydávaly z pokladny. Pokladní limit byl stanoven na částku 50.000,- Kč a pokud byl tento limit překročen, byly peníze vkládány v hotovosti na účet u GE Money bank, a.s., pobočka Studénka. K účtu měla přístup na základě platební karty, a to pokud bylo třeba vybrat peníze, tuto obdržela od ředitele. Následný výběr z bankomatu spolu se stvrzenkou převedla příjmovým pokladem do pokladny a platební kartu odevzdala řediteli. Po nástupu Ing. K. po sloučení činností do příspěvkové organizace – „SAK“ byla tomuto předána dokumentace včetně platební karty k účtu v GE Money bank, a.s. V následující době platební kartu již neměla k dispozici, ani ji nedostala zapůjčenou. K 30.6.2012 k žádné oficiální inventarizaci nedošlo, „účetní stav pokladny“ byl průběžně kontrolován jednou měsíčně ekonomem MěKS, žádný rozdíl zjištěn nebyl. K 1.7.2012 neobdržela žádné směrnice k obhospodařování pokladny u „SAK“, proto vycházela ze směrnic stávajících. Z této výpovědi je možno akcentovat rekapitulaci nakládání s pokladní hotovostí před příchodem Ing. K. do funkce ředitele a taktéž předání platební karty k účtu společnosti, se kterou nikdo jiný kromě obžalovaného nedisponoval. Policejní orgán veden snahou v řízení přípravném co nejobjektivněji zadokumentovat možný tok finančních prostředků spojených s osobou obžalovaného Ing. K. vyslechl i svědkyni K. K., která potvrdila (č.l. 642 – 647), že na přelomu února a března 2013 se dozvěděla od své známé V. M. – K. o jejich záměru prodat vozidlo Škoda Octavia 1,9 Tdi. Vzhledem k tomu, že znala technický stav vozidla majitele vozidla, došlo po předchozím jednání k uzavření kupní smlouvy dne 10.3.2013, dle které předmětné vozidlo zakoupila za částku 150.000,- Kč, které v hotovosti předala obžalovanému Ing. K. Nikdo z manželů K. jim nesdělil důvod prodeje. Z dalšího dokazování bylo zjištěno, že obžalovaný takto získanou finanční částku nepoužil ani z části k úhradě škody, resp. k navrácení finančních prostředků získaných ke škodě poškozených společností. Manželka obžalovaného V. K. – M. využila v přípravném řízení svého práva odepřít výpověď, v průběhu dokazování strany nenavrhly její výslech před nalézacím soudem. Svědkyně S. P. je zaměstnána na Městském úřadě ve Studénce od 7.10.2010, kdy v rozhodné době plnila i funkci kontrolora. Z výpovědi jmenované v řízení přípravném bylo zjištěno (č.l. 658 – 664), že dne 6.2.2013 byla požádána jako kontrolní pracovnice starostou Města Studénka L. H. o provedení mimořádné veřejnosprávní kontroly příspěvkové organizace „SAK“ Studénka, a také u obchodní společnosti „SAS“. Kontrola měla být zaměřena na vyčíslení škody, jež byla způsobena zmíněným společnostem za působení ředitele Ing. M. K., a to v období celý rok 2012 až do 6.2.2013. V další části své podrobné výpovědi svědkyně P. popsala okolnosti a způsob provedení kontroly, jež byla shrnuta v protokolech, včetně dodatků tvořících součást trestního spisu (č.l. 131 – 137, 587 – 596). Akcentovat je možno tvrzení svědkyně, která „osobně“ ověřovala u TJ MSV Studénka, o.s., a HC KES Studénka, o.s., komu tyto subjekty hradily fakturované částky, přičemž jí bylo potvrzeno, že peníze byly předány v hotovosti obžalovanému Ing. K. Převzetí hotovosti od Intergracijnego klubu sportowego „ATAK“ svědkyni potvrdil osobně obžalovaný za přítomnosti starosty H. v kanceláři na zimním stadióně, kde mu starosta předložil předběžné vyčíslení škody a požadoval po něm
pokračování
20
sp.zn. 30T 9/2013
nějaké vyjádření. Ona (myšleno svědkyně P.) jej při této příležitosti upozornila, že ještě nejsou ověřeni polští odběratelé, na což obžalovaný reagoval odsouhlasením na místě, že i tyto faktury byly odběratelem zaplacené v hotovosti, peníze přijal, ale nepředal do pokladny, proto započetla i tyto faktury k celkové škodě. Vyjádření obžalovaného bylo zcela evidentní a zřejmé. Obžalovaný Ing. K. si posléze převzal od svědkyně P. předběžné vyčíslení škody s tím, že si jej prostuduje a následně podepíše starostovi uznání dluhu, což však dle tvrzení svědkyně neučinil. Kontrolní pracovnice Města Studénky S. P. vyloučila, že by byla škoda obžalovaným způsobena tomuto přičítána dvakrát (jednak výběr z účtu, jednak manko na pokladně). Akcentovala, že s „pomocným sešitem“ S. V. při kontrole nepracovala. Vzhledem k závažnosti tvrzení svědkyně byla tato vyslechnuta i v rámci dokazování u hlavního líčení, kdy tato potvrdila, že na výpovědi učiněné před policejním orgánem trvá v celém rozsahu, svou výpověď si přečetla, s touto souhlasila a dobrovolně ji podepsala. Při své procesní výpovědi v přípravném řízení vycházela i z materiálů souvisejících s provedenou mimořádnou veřejnosprávní kontrolou, které měla k dispozici. K cíleným doplňujícím dotazům tato opakovaně potvrdila, že v přítomnosti starosty byly předložené Ing. K. výsledky kontroly, měli k dispozici tabulku, avšak v té době ještě neměla ověřené detailně všechny položky. Způsobena škoda se řádově pohybovala ve výši 6 mil. Kč. Svědkyně opakovaně potvrdila, že údaje uvedené v tabulce včetně výše způsobené škody obžalovaný Ing. K. nijak nezpochybnil, právě naopak vše odsouhlasil. Jeho projevy ona osobně vnímala jako „doznání“. Je pravdou, že obžalovaný v době seznamování s výsledky zmíněné kontroly v tomto okamžiku uznání dluhu nepodepsal, neboť řekl, „že si to ještě vezme domů a že si to projde“. Závěrem svého vyjádření uvedla, že při prováděných kontrolách nikdy nezjistila, že by starosta H. měl jakýkoliv prospěch ze společnosti „SAS“ nebo „SAK“, či že by event. on sám si vzal nějaké peníze. K cíleným dotazům obžalovaného Ing. K. ve smyslu ustanovení § 214 tr.ř. upřesnila, že jmenovaný objektivizovanou výši způsobené škody, jež mu byla předložena, „nezpochybnil“. K dalšímu dotazu, „zda se přiznal nebo nezpochybnil“, svědkyně P. uvedla, že „nezpochybnil“. Obžalovaný Ing. K. rovněž v rámci svého vyjádření dle § 214 tr.ř. po výslechu svědkyně uvedl, že v souvislosti s vystavenými fakturami polskému odběrateli se vyjádřil v tom smyslu, že peníze „převzal“, avšak nic dalšího k tomu nedodal. O tom, že by peníze nepředal do pokladny, nebyla řeč. Vzhledem k tomu, že svědkyně P. byla přítomna vyjádření shora uvedenému obžalovaného Ing. K., reagovala svým tvrzením, dle kterého se obžalovaný Ing. K. skutečně vyjádřil v tom smyslu, že „peníze přijal, ale nepředal je do pokladny“. Co se týče rozporných tvrzení obžalovaného a svědkyně, soud I. stupně zastává stanovisko, že s ohledem na celkově provedené dokazování, zejména věrohodnou výpověď svědkyně P., jakož i výsledky veřejnosprávní kontroly, není důvod nevěřit výpovědi svědkyně P. v celém rozsahu, kdy právě naopak stručné vyjádření obžalovaného ve smyslu ustanovení § 214 tr.ř. považuje za nevěrohodné a vyvrácené. Je nutno neustále mít na paměti, že obžalovaný byl vášnivým hráčem, který na svou gamblerskou zálibu potřeboval denně a stále více peněžních prostředků, které získával způsobem popsaným v tomto rozhodnutí, využívaje své funkce přímého nadřízeného pokladní V., která, aby si udržela svoji práci a tudíž i příjem při vysokoškolském studiu, mu nebyla schopna odporovat a jednak věřila, že své sliby splní, tzn. že peníze do pokladny vrátí, což tento neučinil ani částečně, např. v souvislosti se zmíněným prodejem osobního motorového vozidla.
pokračování
21
sp.zn. 30T 9/2013
Z výpovědi svědka L. H., starosty Města Studénka od 7.11.2006, v přípravném řízení bylo zjištěno (č.l. 623 – 634), že o odčerpávání finančních prostředků z účtu a pokladny společnosti „SAK“ a „SAS“ se dozvěděl v úterý zřejmě 6.2.2013, kdy mu přišla oznámit vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí O. S., že příspěvková organizace „SAK“ nedodala ve stanoveném termínu výkaz, který měla odevzdat, a proto učinil dotaz na účetní J. B., v čem je problém. Posledně jmenovaná mu ihned nedokázala odpovědět, avšak kontaktovala jej tentýž den v podvečerních hodinách a žádala jej o schůzku, ke které skutečně došlo u něj doma (myšleno u H.). B. mu oznámila, že docházelo k odčerpávání finančních prostředků z účtu a pokladny společnosti „SAK“ a posléze v rámci následné operativní kontroly zjistili i výběry hotovosti, jež nebyly převedené a zaúčtovány do pokladny společnosti „SAS“. Tvrzení B. zpočátku nevěřil, proto se obrátili na S. V. a požádal ji, aby se dostavila na pracoviště, neboť tato měla přístup k elektronickému bankovnictví. Zde si ověřil, že informace podané B. se s největší pravděpodobností zakládají na pravdě. Elektronicky vyjeli výpisy z účtu vedeného u GE Money bank, z čehož bylo zjištěno, že vybírané finanční prostředky z účtu nebyly předávány do pokladny organizace a byly vedené na účtu nazvaném „peníze na cestě“. Zmíněného dne večer (6.2.2013) již nic dalšího nepodnikal. Následující den požádal místostarostu Ing. F., aby s ním šel jako svědek do sídla organizace „SAK“, kde měl již předem domluvenou schůzku v jiné záležitosti, kdy po skončení tohoto jednání požádal ředitele Ing. K. o podání vysvětlení v žáležitosti týkající se odčerpání finančních prostředků z účtu „SAK“. Na zmíněnou výzvu obžalovaný Ing. K. odpověděl, „že si je vědom, co činil, a že za to bere odpovědnost“, a proto mu byly obratem odebrány klíče, telefon a zrušen přístup k bankovnímu účtu vedeném u KB, a.s. Z administrativních důvodů nebylo možno zrušit účet u GE Money bank, neboť obžalovaný byl v té době jediným statutárním zástupcem společnosti „SAK“. S obžalovaným byl posléze ukončen pracovní poměr a byla zahájena kontrola hospodaření. Příspěvky poskytované městem na činnost obou poškozených společností měly být vyúčtovány po ukončení účetního období, k čemuž však nedošlo z důvodu „údajné nemoci Ing. K.“ a k tomuto vyúčtování došlo až po zjištění této trestné činnosti. Posléze byly městem zjištěné značné dluhy na zálohách energií u obou poškozených subjektů, což město řešilo poskytnutím bezúročné půjčky. L. H. rovněž potvrdil existenci kontokorentního úvěru, který byl sjednán jen pro překlenutí období od počátku kalendářního roku do března, kdy byla poskytnuta veřejná podpora. K jiným účelům tento úvěr neměl být používán a obžalovaný svědka informoval o tom, že zmíněného kontokorentu nevyužil. Až po odhalení trestné činnosti však bylo zjištěno, že tento úvěr byl Ing. K. zcela vyčerpán. Posledně jmenovaný svědkovi neřekl k opakovaným dotazům, jak s prostředky naložil, pouze stále opakoval, „že je to jeho odpovědnost“. Do doby procesního výslechu svědka obžalovaný s městem žádnou dohodu o náhradě škody neučinil. Nalézací soud v této souvislosti akcentuje svědectví starosty H., dle kterého obžalovaný opakovaně uvedl, že se jedná o jeho odpovědnost a že si je vědom svého protiprávního jednání. U hlavního líčení svědek H. zejména stvrdil svou výpověď z řízení přípravného, která je mnohem podrobnější, detailnější, než byla v rámci stručné rekapitulace v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedena, a proto na ni v detailech nalézací soud odkazuje. K cíleným dotazům v rámci dokazování svědek H. uvedl, že o možném zpronevěření peněz v souvislosti s jeho sázením na utkání se dozvěděl různě od lidí až po provedení kontroly, dříve takovéto poznatky neměl. Ve společnostech „SAS“ a „SAK“ probíhala standardní kontrola třikrát ročně, v případě nějakého problému či podezření byla kontrola provedena častěji. V rámci zmíněných kontrol si
pokračování
22
sp.zn. 30T 9/2013
nevzpomínal, že by byly zjištěné zásadní nedostatky. Svědek H. stručně zopakoval, jakým způsobem byl informován o výběrech finančních prostředků z účtu a manipulaci s prostředky v pokladně a jaké posléze kroky učinil. V tomto směru byla jeho výpověď shodná s vyjádřením před policejním orgánem. V rámci večerní schůzky s B. a V. prvně jmenovaná se zmiňovala řádově o zpronevěřené částce ve výši 5 – 6 mil. Kč, čemuž nemohl uvěřit. Taktéž v rámci jednání s oběma svědkyněmi byla zmínka o „lístečcích a psaní do knihy či sešitu“. Když následujícího dne požádal o vysvětlení obžalovaného Ing. K., tento uvedl, že si je vědom svého pochybení a neprodleně to dá do pořádku. V rámci dalšího jednání na úřadu Města Studénka došlo k odvolání Ing. K. z obou zastávajících funkcí a zároveň byla jmenována jeho zástupkyně. Svědek H. rovněž potvrdil, že v době, kdy přecházeli z jedné banky do druhé, byli u něj v kanceláři, neboť se museli v bance objednat, opětovně s Ing. K. celou situaci probírali a zde obžalovaný podepsal prohlášení, že bere na sebe odpovědnost a zavazuje se částku uhradit. V té době však nikdo z nich neměl povědomí, o jakou konkrétní částku se jedná, a proto tato není ve zmíněném prohlášení uvedena, neboť byla zjištěna až následně. Je pravdou, že obžalovaný Ing. K. za přítomnosti jeho a svědkyň P. a V. s konkrétní částkou seznámen nebyl, neboť se omluvil ze všech jednání, na kterých chtěli tuto záležitost s ním řešit. Svědek H. rovněž potvrdil vyjádření obžalovaného, dle kterého i faktury „vystavené na nějaké polské kluby“ je nutno zahrnout do zjištěného skutku. Toto tvrzení je v souladu s výpovědí svědkyně P. V rozhodné době nerealizoval on sám žádný výběr z předmětných účtů, k tomu došlo až později, a to ve spojení s úhradou dluhu vůči Plzeňskému Prazdroji, což však bylo v době, kdy již řešil záležitosti po ukončení funkce obžalovaného. Ing. M. K. reagoval na výpověď svědka H. v rámci svého vyjádření dle § 214 tr.ř. mj. tím, že podepsal uznání závazku v souvislosti s jeho ukončením pracovního poměru, kdy mu bylo naznačeno, že tento nemusí být ukončen dohodou, nýbrž výpovědí ze strany Města Studénka. Uznání škody podepsal, neboť v tomto materiálu nebyla specifikována částka a tudíž věděl, že mu nic nehrozí, že tento materiál je napadnutelný. Akcentovat však je možno, že tvrzení svědka H., dle kterého po zjištění odčerpání finančních prostředků z účtu poškozených uvedl, „že za to bere odpovědnost“, nijak nezpochybnil. Nelze přehlédnout, že obžalovaný právě v době odhalení předmětných machinací s prostředky poškozených společností neargumentoval svědku H. tím, že on o ničem neví, event. že za to může pokladní V. či neposkytl jakékoliv jiné vysvětlení, byť spekulativní. I tato výpověď svědka H. je dle názoru nalézacího soudu výpovědí nepřímo usvědčující obžalovaného Ing. K. ze zpronevěry předmětných finančních prostředků. Z pohledu trestní odpovědnosti není rozhodné, zda hmotná odpovědnost byla skutečně sepsána k 1.7.2012 či event. až září nebo listopad 2012. Zda kontrolní mechanismy Města Studénky byly dostatečné či nikoliv, zda byly účinné apod., to si musí vyřešit příslušné orgány samotného města. Je však nesporné, že kdyby pravidelné kontroly nebyly pouze formální, mělo by se na machinace s finančními prostředky obžalovaným Ing. K. přijít (nalezené lístečky v pokladně apod). Nalézací soud je povinen se zabývat zejména, zda se stal skutek, zda tento skutek spáchal obžalovaný, příp. z jakých pohnutek. V neposlední řadě je nutno zkoumat i okolnosti umožňující spáchání této trestné činnosti, avšak tyto okolnosti nemají vliv na zmíněnou trestní odpovědnost obžalovaného. Tady se spíše jedná o situaci, kterou si musí vyřešit samotní poškození, zda používané kontrolní nástroje jsou či byly dostatečné či nikoliv.
pokračování
23
sp.zn. 30T 9/2013
Z výpovědi svědka R. P., vedoucího provozu sportovních zařízení obou poškozených společností v rozhodné době bylo zjištěno, že tento používal kancelář společně se S. V. a J. B. S V. měli stoly obrácené proti sobě, tzn. pracovali čelem k sobě. Součástí této kanceláře byl trezor opatřený číselným kódem, do kterého měli přístup toliko obžalovaný Ing. K. a svědkyně V., on sám přístupový kód neznal a taktéž nevěděl, kde se nacházel klíč od trezoru. Nalézací soud akcentuje, že tvrzení svědka P. je v plném souladu s výpovědí svědkyně V. Pokud obžalovaný přišel do kanceláře a bral si z trezoru peníze, vždy vyťukal číselný kód, vzal si hotovost buď ze sáčku, kde byly umístěné tržby, nebo si vzal z trezoru celou červenou pokladnu, a poté na lístek napsal vzkaz pro účetní, že vybral určitou hotovost z pokladny. Tyto lístky viděl i při situaci, kdy V. dělala pokladnu, viděl, že tam měla „hodně lístků“, mohlo jich být i přes deset (č.l. 672). Taktéž je mu známo, že tato měla nějaký sešit, do kterého si psala zálohy a údaje z těchto lístků. I tito tvrzení je plně v souladu s výpovědí svědkyně V. Posledně jmenovaná si nikdy nestěžovala či nezmiňovala, že by jí v pokladně chyběly peníze, nebyl přítomen upomínání K. o vrácení finančních prostředků do pokladny. Starosta H. do kanceláře docházel, neboť v pátek probíhaly informační schůzky, kde řešili pracovní záležitosti. Dle jeho názoru starosta neznal kód k trezoru, neviděl jej nikdy do trezoru jít. On sám (myšleno P.) neregistroval žádné vniknutí do pokladny, o ničem podobném se nezmiňovala ani svědkyně V., a to ani v tom smyslu, že by s pokladnou někdo neoprávněně manipuloval. Po celou rozhodnou dobu si nevšimnul, že by se svědkyně V. začala lépe oblékat, kupovat si drahé šperky apod., vyjadřoval se o jmenované velmi pozitivně. Zhruba od r. 2008 měl poznatky, že Ing. K. sázel, někdy se spolu bavili ohledně sázení, např. v souvislosti s fotbalem, hokejem apod. On (myšleno P.) sázel zhruba jednou týdně 100,- Kč či 200,- Kč, maximálně mohl prosázet za měsíc 1.000,Kč. Obžalovaný Ing. K. se mu nezmiňoval, že by vyhrál či prohrál nějakou konkrétní částku. K cílenému dotazu, zda má nějaké poznatky o tom, že by si svědkyně N. vyzvedávala nějaké zálohy ať už u V. či Ing. K., uvedl, že maximálně, když jeli na nákup do Makra. I toto tvrzení je v naprostém souladu s výpovědí svědkyně V. Věděl, že tato měla uzavřenou pojistku u Kooperativy, přičemž v té době se mu zmiňovala něco v tom smyslu, že nemá na zaplacení pojistky. Akcentoval však, že neviděl, že by přebírala v této souvislosti peníze od obžalovaného či svědkyně V., nebo že by si vybíral nějakou zálohu z pokladny. Vzpomínal na zmíněnou situaci i v tom smyslu, že obžalovaný N. řekl, že pokud nebude mít na počáteční platby pojistky, zařídí jí, aby jí půjčila společnost z pokladny. Akcentoval však, jak již uvedeno, že neviděl přebírání v této souvislosti N. žádné finanční prostředky jako zálohu z pokladny. Svědek P. rovněž připustil, že pouze v jednom případě podepsal za Ing. K. doklad ohledně porady zaměstnanců v tom smyslu, že svolává poradu, neboť to spěchalo. O podpisu jej informoval, kdy zmíněný podpis mu Ing. K. vytknul v tom smyslu, že by se to dělat nemělo. Nikdy jindy a nic jiného za obžalovaného nepodepsal. Co se týče poháru pro „sledge hokej“, pak tyto zajišťovali oni jako organizace „SAK“, kdy hlavním organizátorem byl M. Na jeden turnaj, snad v r. 2009, poháry u firmy Bauer v Bašce zajišťoval on. V r. 2010 – 2011 poháry řešil obžalovaný s M. Ing. K. si mohl vybrat peníze v pokladně na poháry, zda tak učinil, neví. V. mohla vědět, kdo zajišťuje poháry, pouze z toho důvodu, že si ten dotyčný bral od ní z pokladny zálohu. K dalším cíleným dotazům svědek uvedl, že na zmíněných lístcích, o kterých vypovídal, byla napsaná určitá částka, datum a podpis, jako např. „vybráno 4.000,Kč záloha, podpis a datum“. Nikdy neviděl, že by V. si v souvislosti s přepočítáváním pokladny vzala nějaké peníze a dala je do peněženky či kapsy. Údržbu roleb měl na starosti hlavní strojník B. a pokud byly v této souvislosti zapotřebí peníze, zařizoval to
pokračování
24
sp.zn. 30T 9/2013
Ing. K. se zmíněným B. Popřel, že by věděl o nějakém problému se ztrátou generálního klíče, v důsledku čeho by se musel vyhotovovat nový. Na každém turnaji, včetně r. 2011 – 2012, byly zakoupené poháry. Připustil, že asi ve třech případech obžalovaný Ing. K. upozorňoval svědkyni V., že tato nechala otevřený trezor. Nalézací soud v této souvislosti opětovně akcentuje, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by bylo zjištěno jakékoliv vloupání do kanceláře, kde seděla svědkyně V. a kde se nacházel trezor. Nebyla zjištěna žádná neoprávněná manipulace s trezorem či pokladnou v tomto trezoru. Nebylo zjištěno, že by byla odcizena jakákoliv finanční částka či jiné materiály, které byly v trezoru nebo v pokladně. Z toho důvodu je bezpředmětné řešit otázku, zda V. z nedbalosti nechala otevřený trezor jednou či třikrát. Svědek P. rovněž připustil, že svědkyně V. nechala otevřenou pokladnu na stole, když šla např. na toaletu, avšak vždy jej požádala, aby jí peníze pohlídal. Jak již bylo uvedeno, ani v této souvislosti nebylo zjištěno ať již V. či Ing. K. odcizení jakékoliv hotovosti či jakákoliv manipulace. Po vyhodnocení výpovědi svědka P. rozhodně není možno učinit závěr, dle kterého by do trezoru měl přístup kdokoliv zcela nekontrolovatelně, že by mohl kdokoliv manipulovat s tržbami umístěnými v tomto trezoru, že by mohl kdokoliv manipulovat s hotovostí umístěnou v pokladně, která byla rovněž uložena v trezoru. Nebylo zjištěno nic, co by z výpovědi svědka mohlo sloužit pro jakoukoliv manipulaci svědkyně V. s finančními prostředky ve svůj prospěch apod. Výpověď svědka R. P. je v souladu s výpovědí svědkyně V. Na žádost obžalovaného byla v rámci dokazování u hlavního líčení vyslechnuta rovněž svědkyně L. N., kdy jmenovaná potvrdila, že v obou poškozených společnostech pracovala jako provozní, připravovala podklady pro mzdy a taktéž pracovala v baru. Přípravu pro mzdy někdy dělala doma, někdy docházela do kanceláře, kdy si sedla na nějaké volné místo, např. v době nepřítomnosti na místo V. nebo B. V době její přítomnosti ve zmíněné kanceláři neviděla, že by obžalovaný Ing. K. šel do trezoru, věděla, že ve zmíněném trezoru je uschovaná pokladna společnosti „SAS“ i „SAK“, kdy v době přítomnosti V. si všimla, že pokladna byla otevřená, avšak v její přítomnosti nikdy nic takového neviděla. Proč byla jako pokladní vybrána Ing. K.. V. neví, domnívala se, že to bude ona, byla z toho rozmrzelá. Svědkyně V. pobírala za svou celkovou činnost v poškozených společnostech odměnu za práci cca 10.000,- Kč, sama s ní neměla po celou dobu jejího působení žádnou negativní zkušenost. O sázení obžalovaného věděla od majitele Tipsportu. K materiálu, jež je označen svědkyní V. jako „výběry z pokladny bez dokladu, Ing. M. K. – SAS, s.r.o.“ (č.l. 142), uvedla, že tento nikdy neviděla. K položce č. 1, kde je uvedeno „záloha na L. (L. o ničem neví)“ a částka 3.000,- Kč, uvedla, že o takovémto záznamu neví a taktéž neví o tom, že by jí Ing. K. poskytoval či poskytnul nějaké peníze. Až po zjištění zpronevěry obžalovaným ji navštívila V. s tím, že má dlužit 2x 3.000,- Kč, kdy k jejímu dotazu, proč ji o to „neuháněla“, když tyto prostředky měla dlužit, řekla jí, že „pan K. jí řekl, že si to se mnou vyřídí“. Připustila, že „pojištění“ uzavřené měla, avšak nemyslí si, resp. neuvědomuje si, že by požádala Ing. K. o poskytnutí nějaké zálohy na takovéto pojištění. Pokud si vzali nějakou zálohu, pak tato byla vždy zúčtována v souvislosti se mzdou. Poté, co v únoru byly u V. opakované kontroly, ukázala ji poznámku, dle které si měla vyzvednout zálohy, řekla jí (myšleno N.), že vůbec neví, o čem mluví, ptala se jí, proč ji neurgovala už dávno. Klíč od kanceláře, kde se nacházel trezor, měla až po odchodu Ing. K., dříve nikoliv. V její přítomnosti se nikdy nezmínil svědek P. či svědkyně V. o ztrátě nějakých peněz či o nějakém násilném vniknutí, což je opětovně
pokračování
25
sp.zn. 30T 9/2013
v souladu s výpověďmi svědků P. a V. Nikdy nebyla přítomna toho, že by V. při přepočítávání pokladny si strkala do kabelky, kapes či peněženky nějaké peníze, neviděla, že by starosta někdy nějaké peníze odnášel. Svědkyně N. rovněž popsala, jakým způsobem odváděli tržby z baru, na což soud odkazuje. Obžalovaný Ing. K. na výpověď svědkyně N. reagoval ve smyslu ustanovení § 214 tr.ř. mj. tak, že zprostředkoval uzavření pojistky pro svědkyni u pojišťovny Kooperativa s tím, že bylo dohodnuto, že „na počáteční splátky jí bude půjčeno z pokladny“, jednalo se o částky 4 x 3.000,- Kč. Svědkyně N. trvala na své výpovědi. Po vyhodnocení výpovědi svědkyně N. rozhodně není možno učinit závěr, že by tato potvrdila vyzvednutí či odebrání zálohy ve čtyřech případech po částce 3.000,- Kč tak, jak to vyplývá z materiálu, jež se nachází ve spise na č.l. 142, který vyhotovila svědkyně V. a je označen „výběry z pokladny bez dokladu, Ing. M. K. – SAS, s.r.o.“. Svědkyně N. sice připustila, že pojištění uzavřené měla, avšak o zmíněných zálohách nic neví s tím, že pokud dlužila takovéto částky, proč nebyla V. urgována. Posledně jmenovaná na tento argument zase uváděla, že obžalovaný tvrdil, že to bude on, který s N. dlužné částky vyřeší. Pokud skutečně obžalovaný Ing. K. tyto částky (4 x 3.000,- Kč) N. předal jako zálohu, pak je nepochopitelné a nelogické, proč ji neurgoval a nepožadoval vrácení zpět do pokladny, když ve skutečnosti za tyto prostředky odpovídal on. Nebylo zjištěno, že by N. byla v takové situaci, kdy by skutečně si tyto částky půjčila, že by je nevrátila. Soud si je vědom výpověďi svědka P., dle kterého se nějaká pojistka v souvislosti s L. N. řešila s tím, že nemá na její zaplacení. Osobně však neviděl, že by peníze od K. či V. přebírala nebo že by si vybírala nějakou zálohu z pokladny. Existence zmíněného pojištění ještě neznamená, že N. převzala od obžalovaného ve čtyřech případech částku ve výši 3.000,- Kč, o čemž samotná svědkyně neví. Vzhledem k tomu, že obžalovaný Ing. K. užíval všechny příležitosti k tomu, aby mohl získat jakékoliv prostředky pro své sázení, vychází nalézací soud z toho, že výpověď svědkyně N. je věrohodná, což nelze tvrdit o výpovědi obžalovaného Ing. K. Jak již bylo uvedeno, je s podivem, že tento, pokud měl opakovaně předat N. tuto částku, ji neurgoval, event. v případě neúspěšného vymáhání mohl přistoupit k dalším opatřením, jako např. učinit trestní oznámení apod., když v jeho prospěch by vypovídala svědkyně V., které tvrdil, že tyto finanční prostředky měl předat právě N. Vzhledem k tomu, že peníze N. nepředal, nechtěl absolvovat tuto konfrontaci vyšetřování, neboť by nepochybně mohlo dojít na odhalení jeho manipulací s prostředky poškozených společností. Nebylo zjištěno, že by N. měla jakékoliv dluhy či jakékoliv nesrovnalosti ve vztahu k poškozeným společnostem s výjimkou již opakovaně uvedeného tvrzení K. o zálohách pro L. ve čtyřech případech ve výši 3.000,- Kč. Svědkyně S. V. byla v této trestní věci vyslechnuta opakovaně v řízení přípravném a taktéž v rámci dokazování před nalézacím soudem. K prvnímu procesnímu výslechu došlo 16.5.2013 (č.l. 694 – 703). Jmenovaná k předmětu výslechu uvedla, že do září 2010 pracovala ve společnosti „SAS“ jako barmanka – obsluha sportovního zařízení. Posléze začala vykonávat pro tuto společnost administrativní práci, kdy původní pokladní L. B. odešla na mateřskou dovolenou, přičemž ona (myšleno V.) byla obžalovaným Ing. K. pověřena převzetím její funkce, aniž by s ní byla sjednána dohoda o hmotné odpovědnosti či nová dohoda o provedení práce. Obžalovaný si ji do funkce administrativní pracovnice vybral proto, že svou předchozí činnost vykonávala svědomitě a nebyly s ní žádné problémy. Účetnictví jako takové prováděla J. B., přičemž L. B., jak již zmíněno odcházející na
pokračování
26
sp.zn. 30T 9/2013
mateřskou, jí předávala pokladnu již s mankem, kdy jí bylo vysvětleno, že jsou vyplácené „zálohy“, které se do pokladny nezanášejí a evidují se pouze stranou, až po končeném vyúčtování se tyto částky škrtají v pomocné evidenci. V době přebírání pokladny – 16.9.2010, měl nejvyšší zálohy vyplacené obžalovaný Ing. K. Všechna tato „manka“ na pokladně v celkové výši 135.936,- Kč byla následně vyrovnána (č.l. 696). Skutečnost, že se z pokladny vydávaly peníze toliko na základě pouhé poznámky, nebylo z její hlavy, nýbrž vycházela ze zavedené praxe. Svědkyně V. akcentovala, že ve společnosti pracovala pouze několik hodin týdně, aby mohla společnost fungovat, obžalovaný měl do pokladny přístup, věděl, kde je uložen klíč od pokladny a znal číselný kód trezoru. Pokud si vzal peníze z pokladny, nechával zde lístečky s uvedením částky opatřené vlastním podpisem s tím, že k těmto lístkům jí dal pokyn, aby je zanesla na „zálohový list“. Další peníze bral Ing. K. podobným způsobem i z tržeb před zaúčtováním těchto peněz do pokladny. Finanční prostředky si obžalovaný opatřoval i tak, že inkasoval platby od odběratelů poškozené společnosti a tyto neodváděl do pokladny, byť si na ně nechal předem vystavit doklady. Svědkyně V. v této souvislosti i odkázala na příklad odběratele piva pana S. (č.l. 697), na což nalézací soud odkazuje. Když v únoru 2013 vše vyšlo najevo, kontaktovala S. a ten jí potvrdil, že veškeré faktury jsou uhrazené, peníze předával oproti dokladům Ing. K.. S. V. rovněž tvrdila, že obžalovaného upomínala o vrácení peněz do pokladny, upozorňovala jej, že je třeba vše doplatit a udělat v pokladně pořádek, na což tento reagoval tím, že jí stále uklidňoval, „že je vše v pohodě, že o tom ví pan H. a že si to s ním řeší“. S ohledem na toto tvrzení vycházela z toho, že jí to nepřísluší řešit a navíc s ohledem na svou pozici podřízenosti se nijak neodvažovala nic dalšího zjišťovat či kontrolovat, platilo pro ni prostě to, co řekl. Další prostředky obžalovaný vybíral z bankovních účtů, který společnost „SAS“ měla v KB, a.s., společnost „SAK“ v GE Money bank, a taktéž byl účet FKSP u KB, a.s. K těmto účtům měl Ing. K. platební karty, přičemž do pokladny vybrané prostředky zpravidla nevkládal, předával jí pouze doklady o výběru hotovosti s tím, nechť jsou zanesené do sešitu záloh, neboť peníze na něco potřebuje. Příjem hotovosti fyzicky neproběhl. Pokud náhodou skutečně peníze do pokladny předal, byl vyhotoven příjmový pokladní doklad. V lednu 2013 opětovně a opakovaně obžalovaného upomínala, aby finanční prostředky vrátil do pokladny, aby dal vše do pořádku, což tento sliboval a požadoval její součinnost s tím, že vše vysvětlí a doloží, řešení však stále odkládal a tomuto se vyhýbal. Svědkyně V. rovněž uvedla, že se sešla s účetní J. B. a společně zjistily, že společnost eviduje obrovské množství peněz tzv. „na cestě“. Na konci měsíce ledna 2013 obžalovaný opětovně slíbil, že dá vše do pořádku a vše dorovná. V pátek 1.2.2013 připustil, že se „do toho zamotal“ a žádal ji, „ať si to nechá pro sebe“ s tím, že v úterý vše dorovná. Následné pondělí však zjistila s účetní B., že obžalovaný K. o víkendu odebral další peníze z tržeb, a proto oznámily věc starostovi H. Svědkyně V. předložila i policejnímu orgánu textové zprávy, jež obdržela od Ing. K., v rámci kterých tento potvrdil, že „peníze částečně prosázel a že jí lhal“. Svědkyně rovněž akcentovala, že společnost „SAS“ měla svou pokladnu a pokladní knihu a společnost „SAK“ měla rovněž zvlášť jak pokladnu, tak pokladní knihu, avšak „obě pokladny“ byly v jednom trezoru. Fyzicky to bylo tak, že společnost „SAS“ měla jako pokladnu peněženku a společnost „SAK“ měla kovovou pokladnu, avšak obě byly u ní v kanceláři v trezoru, od kterého byl klíč v šuplíku, jak již uvedla. O předmětném klíči věděla pouze ona a obžalovaný Ing. K., do trezoru byl číselný kód, který znala ona, Ing. K. a pokud ví, tak ještě L. B., která však do kanceláře přístup neměla. Společně v kanceláři s ní seděl R. P. a J. B., jež zde byla občas, a v počátcích se dokonce musely míjet, neboť sdílely jeden pracovní stůl.
pokračování
27
sp.zn. 30T 9/2013
Posléze došlo k přeorganizování, kdy každá měla svůj pracovní stůl. Tržby z baru byly ukládané do jiného trezoru spolu s výčetkami, přičemž i z tohoto trezoru si obžalovaný bral hotovost ještě předtím, než byla tato vůbec zaúčtována do pokladny. Pokud si vzal hotovost z těchto tržeb, zanechal v trezoru lísteček se vzkazem. Kromě obžalovaným odčerpaných peněz nebyly zjištěné rozdíly mezi deklarovanými odvody tržeb a skutečnými vklady do pokladny. Lístky se vzkazy obžalovaného si neschovávala, avšak tyto viděli jiní svědci (J. B., H., R. P.), neboť takovýchto „vzkazů“ od obžalovaného byly řádově stovky. Posléze v rámci tohoto procesního výslechu se svědkyně S. V. vyjádřila k dokladu, jež je označen „výběry z pokladny bez dokladu Ing. M. K.“ s konečnou částkou 1.975.647,- Kč a „výběry z pokladny bez dokladu Ing. M. K.“ s konečnou částkou 604.625,- Kč. Zmíněné doklady se nachází ve spise na č.l. 142 – 143 a tyto byly pořízené svědkyní V., kdy by se mělo jednat o výpis konečných částek, které provedl bez dokladu Ing. K. z pokladny „SAS“ a z pokladny „SAK“ Studénka. Jak již bylo uvedeno, svědkyně poskytla pro účely trestního řízení SMS zprávy ze svého mobilu, o kterých v rámci své procesní výpovědi hovořila (č.l. 705 – 707). 17.7.2013 došlo k pokračování výpovědi svědkyně S. V. (č.l. 708 – 714). V rámci tohoto procesního úkonu poskytla velmi podrobné, takřka detailní vysvětlení, k nejrůznějším materiálům, které policejnímu orgánu pro potřeby trestního řízení poskytla. V detailech je možno na tuto výpověď odkázat. V rámci rekapitulace však je možno akcentovat, že z takto předložených materiálů vyplývá, že obžalovaný z pokladny bral peníze pod záminkou výplaty zálohy na mzdy sobě či jiným osobám za účelem úhrady faktur, zaplacení kolků, nákupu nejrůznějších věcí apod., event. si bral hotovost bez uvedení jakéhokoliv důvodu. S. V. vysvětlila, co na předložených materiálech znamenaly jednotlivé zkratky či údaje uvedené v závorkách (č.l. 710). Podrobně popsala jednotlivé zápisy v sešitě, do kterého zapisovala pohyby na pokladně apod. Po skončení tohoto procesního výslechu předala policejnímu orgánu další materiály, jak vyplývá z úředního záznamu ze dne 23.7.2013 (č.l. 716). Tyto materiály tvoří přílohu č. 1, kdy svědkyně V. se i k těmto dokladům vyjádřila v rámci výslechu před nalézacím soudem, na což opětovně je možno v plné míře odkázat. Jak již bylo opakovaně uvedeno, svědkyně S. V. byla velmi podrobně (o čemž svědčí samotný protokol o hlavním líčení) vyslechnuta v rámci dokazování před Krajským soudem v Ostravě. Jmenovaná potvrdila, že svou výpověď učiněnou před policejním orgánem si přečetla, s touto souhlasila a dobrovolně ji podepsala. Akcentovala, že do funkce pokladní byla jmenována obžalovaným Ing. K., který ji znal z předchozí činnosti v baru, věděl o ní, že je spolehlivá, pečlivá, nikdy s ním žádný problém neměla, jejich vztahy byly čistě pracovní, nepřesáhly profesionální úroveň. Po celou dobu práce v baru, jakož i později, od obžalovaného neměla žádnou půjčku, snad ve dvou či třech případech si vzala zálohu na mzdu řádově 1.000,- Kč či 2.000,- Kč. Rovněž akcentovala, že po celou dobu mezi nimi nedošlo k žádné hádce či závažnější neshodě, od září či října 2010 začala bydlet ve společné domácnosti se svým současným přítelem, který pracuje, platil nájem, nepožadoval po ní, aby mu přispívala. Od září 2010 začala studovat vysokou školu ekonomickou, kde kromě pomůcek nemusela nic hradit. Ke svým majetkovým poměrům uvedla, že v červenci – srpnu 2010 kupovala malé auto zn. Fiat Punto, na které jí půjčila její maminka, což jí celou dobu splácela. Za dobu výkonu funkce pokladní nenabyla žádný movitý či nemovitý majetek, nemá žádné dluhy apod. Pracovní dobu měla flexibilní, v baru se dohodla na pracovní době, v kanceláři se snažila být dopoledne, mezi tím i studovala, avšak vše bylo po domluvě s obžalovaným Ing. K., který jí nic
pokračování
28
sp.zn. 30T 9/2013
nevytýkal. V baru si vydělala 60,- Kč za hodinu, v kanceláři za administrativní práci měla fixní odměnu ve výši 4.000,- Kč. Pokud zjistila „ aktivity“ obžalovaného a zejména jeho stanovisko k „hospodaření“ s finančními prostřekdy, tuto skutečnost na policii nenahlásila, vycházela z toho, že J. B., se kterou to řešila, je zkušená účetní a rovněž věděla, že tato bude komunikovat se starostou města H. Potvrdila, že skutečně, když nastupovala do funkce pokladní, přebírala tuto s dluhem. Blíže popsala uspořádání kanceláře, ve které se nacházela spolu s dalšími pracovníky. Dluhy, které přebírala v souvislosti se svou funkcí pokladní, v době konání jejich procesních výslechů byly již určitě uhrazené. Rovněž potvrdila, že částka, která byla uhrazena a jež předtím byla zaznamenána v sešitě, byla proškrtnuta zvýrazňovačem. Neví o tom, byť tuto situaci jednoznačně nevyloučila, že by obžalovaný si z pokladny vyzvedl několik desítek tisíc s tím, že si je nechá u sebe v kanceláři v šuplíku. Zdůraznit rovněž je nutno tvrzení svědkyně, která použila stejný obrat jak v řízení přípravném, který měl použít právě obžalovaný Ing. K. při vysvětlování svých machinací s finančními prostředky poškozených společností. Dle svědkyně měl užít vyjádření „že se do toho zamotal“. O takovémto vyjádření obžalovaného se zmiňovala i svědkyně B. a další. Svědkyně V. vyloučila, že by se po dobu jejího působení u společnosti někdo vloupal do trezoru a odcizil finanční prostředky či nějaké materiály. S výpovědi učiněnou v přípravném řízení v rámci postupu dle § 211 odst. 3 písm. a) tr.ř. souhlasila, pouze doplnila, že data uvedená u čestných prohlášení se nepodepisovala ve shodný den, jak je uvedený na prohlášení. Tyto materiály se podepisovaly při odchodu Ing. K. Přestože však byla mezi nimi od počátku jasná dohoda, že on ručí za pokladnu s tím, že to jednou sepíší, avšak nějak se k tomu nedostali. Zmíněné materiály se nachází na č.l. 279 – 280 a datum je na těchto uvedené 1.9.2010 a 1.7.2012. Zmíněná čestná prohlášení byla sepsána na její žádost, kdy obžalovaný sám vypsal rodné číslo a podepsal je v přítomnosti starosty H. a její. Byla to právě svědkyně, která na zjištěný rozpor sama upozornila. S. V. opětovně potvrdila, že materiály, které tvoří součást trestního spisu, skutečně policejnímu orgánu předložila a k těmto se vyjadřovala. Pokud byly i u hlavního líčení nějaké nejasnosti, jmenovaná se k těmto vyjádřila, což je zadokumentováno v protokole o hlavním líčení, na což nalézací soud odkazuje. Hotovost v pokladně nepřesáhla dle jejího názrou 250.000,- Kč. Akcentovala, že platební karty neměla k dispozici, finanční prostředky nikdy nevybírala a taktéž nikdy platebními kartami neplatila. Domnívá se, že tyto nebyly v trezoru, že je měl u sebe Ing. K. K cíleným dotazům obhájce a obžalovaného svědkyně V. dále uvedla, že obžalovaný nestvrdil v sešitě nikdy podpisem půjčku peněz z pokladny. Nestalo se, že by někdy, ať již přes den nebo přes noc, nechala na stole pokladnu s penězi, i když trezor zůstal např. otevřený, pokladna byla vždy zamčená. Klíče od kanceláře, kde se nacházel trezor, měla k dispozici ona, dále svědci B., P. a zda B., to neví. Domnívá se, že nenastala situace, kdy by obžalovaný vrátil peníze do trezoru, aniž by jí o tom řekl. Obžalovaný jí osobně nikdy nedával ani nepůjčoval žádné peníze. Svědkyně potvrdila, že má účet v Tipsportu na Slovensku, a to proto, aby se mohla dívat na online zápasy, musí jednou měsíčně vsadit minimálně 2 EUR, větší částky nevsází. Jak z trezoru, tak z kanceláře se nikdy nic neztratilo, každá záloha, pokud byla někomu vyplacena, byla s Ing. K. konzultována. Neví o tom, že by za obžalovaného někdo něco podepisoval. Pokud se obžalovaný Ing. K. vyjádřil ve smyslu § 214 tr.ř. k výpovědi svědkyně V., což doplnil řadou konkrétních skutečností a argumentů, tato reagovala svým stanoviskem v rámci konfrontace s jmenovaným, dle kterého na své výpovědi v celém rozsahu trvala.
pokračování
29
sp.zn. 30T 9/2013
I výpověď svědkyně S. V. bylo nutno hodnotit ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr.ř. Jmenovaná svědkyně byla opakovaně vyslechnuta vždy za přítomnosti obhájce obžalovaného. Výpovědi v přípravném řízení, jakož i u hlavního líčení byly velmi podrobné, obsáhlé a tudíž po jejich vyhodnocení je možno učinit objektivní názor, dle kterého ve výpovědích této svědkyně nebyly zjištěné tak závažné a zásadní rozpory, které by mohly vést k závěru o její nevěrohodnosti. Soud I. stupně zejména v rámci dokazování mohl sledovat chování a vystupování této svědkyně, jež bylo velmi přesvědčivé, neobjevovala se vyjádření nejasná, nesrozumitelná či neurčitá. I tento procesní úkon je zadokumentován na médiu a tudíž objektivizován. Je nutno připustit, že některá nečinnost či benevolence svědkyně jako pokladní poškozených společností vůči chování a aktivitám s firemními prostředky obžalovaným Ing. K. je nestandardní či podivná. V této souvislosti však nelze přehlédnout, že svědkyně byla bez jakékoliv pracovní praxe, bez podepsané hmotné odpovědnosti, považovala si své pracovní místo, za což získávála určitou odměnu za práci. Zcela zásadní argument však spočívá v tom, že obžalovaný Ing. K. byl jejím přímým nadřízeným, byl osobou, která rozhodovala o jejím pracovním bytí a nebytí, byl to právě jmenovaný, který se opakovaně odvolával na starostu Města Studénka svědka H., který o tom má vědět a se kterým tyto problémy vyřeší. Za další podstatnou skutečnost nalézací soud spatřuje v tom, že svědkyně V. nebyla první pokladní, která respektovala či trpěla praktiky obžalovaného Ing. K. Vydávání záloh s poznamenáním na kus papíru již bylo zavedeno u předchozí pokladní, a to L. B., která v podstatě pokladu předávala s dluhem vyšším než 100.000,- Kč. Byl to právě obžalovaný, který si jako administrativní pracovnici, resp. pokladní, vybral právě S. V., pečlivou, neproblémovou, avšak bez patřičných profesiálních zkušeností. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že obžalovaný měl problémy se sázením již delší dobu, pak je otázkou, zda na funkci pokladní poškozených společností potřeboval „tolerantní“ pracovnici či event. profesionála, který mu jeho metody trpět nebude. Je nesporné a racionální z pohledu obžalovaného, že to byla právě S. V., která bez zmíněných zkušeností byla vůči jeho aktivitám loajální. Posledně jmenovaná ve svých výpovědích popsala, kdy a za jakých okolností začala plnit funkci pokladní společnosti „SAS“ a „SAK“. Popsala obžalovaným uplatňovaný tzv. lístečkový systém včetně poznámek na zálohový list a později do sešitu. Popsala způsob odvádění tržeb, uskladňování finanční hotovosti v pokladně a posléze v trezoru, vyloučila jakékoliv násilné vniknutí či jakékoliv odcizení finančních prostředků nepovolanou osobou. Platební karty měl k dispozici jen a pouze obžalovaný Ing. M. K., do té doby požívající plné důvěry starosty Města Studénka svědka H. Nejen svědkyně V., nýbrž i svědkyně J. B., ve svých výpovědích potvrzují nepřímé doznání obžalovaného k vytýkanému protiprávnímu jednání v tom směru, že když byl tento počátkem února 2013 seznámen s předběžným šetřením a výši dlužné částky cca 6 mil. Kč, uvedl, že se do toho nějak „zamotal“, svědkyni V. opakovaně tvrdil, že vše dorovná, žádal ji o posečkání, o součinnost apod. SMS zprávami V. potvrdil, že částečně peníze „prosázel“, že jí „lhal“. Co se týče nejrůznějších záznamů, poznámek a údajů, se kterými svědkyně V. disponovala a které v konečné fázi popisují dlužnou částku, je možno uvést tolik, že tyto poznámky včetně „závěru“ korespondují se závěry oficiálně zrealizované veřejnosprávní kontroly nařízené starostou Města Studénka. Je nepochybné, že obžalovaný bral peníze z pokladny pod záminkou výplaty zálohy na mzdy sobě či osobám jiným, za účelem úhrady faktur, zaplacení kolků, nákupu nejrůznějších věcí apod., či event. jako vedoucí osoba poškozených společností si bral hotovost bez uvedení jakéhokoliv důvodu. Svědkyně popřela, že by ona či s jejím vědomím za obžalovaného cokoliv podepsala
pokračování
30
sp.zn. 30T 9/2013
či bylo podepsáno. Pokud měl jakékoliv připomínky k umístění či uzamčení pokladny, event. trezoru, je nutno akcentovat to, že svědkyně V. popírá ponechání odemčení pokladny ať již přes den či v noci, popírá jakékoliv násilné vniknutí do pokladny či trezoru, v neposlední řadě to nebyl ani obžalovaný Ing. K., který by konkrétně cíleně uvedl, kdy došlo k nějakému násilnému vniknutí, kdy došlo k nějaké ztrátě finančních prostředků či materiálů, na což by přišel on sám, event. svědkyně V. či kdokoliv jiný. Ani v době trestního řízení obžalovaný byť zpětně nepodal žádné trestní oznámení na neznámého pachatele, který by ke škodě poškozených společností odcizil nějaké finanční prostředky, a to jakýmkoliv způsobem, ať již z pokladny či z účtu. Pokud měly klíče od kanceláří, kde byl umístěn trezor a v něm pokladna, další osoby kromě něj, (V., P. či B.), pak opět v průběhu dokazování nebyly zjištěné žádné konkrétní skutečnosti svědčící o jakémkoliv neoprávněném zásahu do pokladny či trezoru vůbec. Soud I. stupně považuje výpověď svědkyně V. za věrohodnou, a to v celém rozsahu, neboť nelze věřit výpovědi svědka pouze částečně či ve vztahu jen k některým okolnostem, pokud event. pro takovéto stanovisko nesvědčí zcela zásadní konkrétní skutečnosti. Pokud je tato výpověď věrohodná, pak je i usvědčující vůči obžalovanému Ing. K. V rámci procesního výslechu dne 16.5.2013 policejní orgán předložil svědkyni „čestné prohlášení“ ze dne 1.9.2010 a 1.7.2012 (č.l. 279 – 280), v rámci kterých obžalovaný Ing. M. K. konstatuje, že zodpovídá za veškeré peněžní prostředky v pokladně a na bankovních účtech, a to ve vztahu ke společnosti „SAS“ a „SAK“. Současně konstatuje, že přebírá hmotnou zodpovědnost za případná vzniklá manka v hotovosti. K těmto materiálům S. V. uvedla, že o nich ví, vyhotovil je obžalovaný, taktéž je podepsal s tím, že za pokladnu nenese (myšleno V.) odpovědnost ona, nýbrž pouze on. Dále uvedla „to už vzniklo při mém nástupu do administrativní činnosti, kdy vlastně přebírala stotisícové manko v pokladně“. U hlavního líčení po přečtení její výpovědi z řízení přípravného ve smyslu ustanovení § 211 odst. 3 písm. a) tr.ř. sama uvedla, že s touto výpovědí souhlasí, toliko požadovala upřesnit, že materiály, které jsou označené jako „čestné prohlášení“ se nepodepisovaly k datu, jež jsou na těchto uvedená, nýbrž k datu 6. či 7.2.2013 v souvislosti s odchodem Ing. K. z poškozených společností. S ohledem na tento zmíněný rozpor obhajoba dovozuje nevěrohodnost svědkyně V., s čímž však nalézací soud nesouhlasí. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že svědkyně V. od samého počátku skutečně neměla uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti. Byla to sama svědkyně, která po přečtení své výpovědi z řízení přípravného bez dalšího navrhla upřesnění v tom směru, že tyto materiály byly podepsané nikoli ve dnech uvedených na čestných prohlášeních, nýbrž 6. – 7.2.2013 v souvislosti s odchodem, resp. ukončením pracovního poměru obžalovaného Ing. K. v poškozených společnostech. Ve svém vyjádření z řízení přípravného (č.l. 700) V. netvrdí jednoznačně, že tato čestná prohlášení byla vyhotovena ve dnech uvedených na těchto materiálech. Její poslední věta „to už vzniklo při mém nástupu do administrativní činnosti, kdy jsem vlastně přebírala stotisícové manko v pokladně“ následovala po jejím vyjádření, dle kterého tvrdila, že s obžalovaným byla dohodnuta od samého počátku, že za pokladnu nenese odpovědnost ona, nýbrž on, tzn. její poslední vyjádření navazuje na toto předchozí a není možno z něj jednoznačně dovodit, kdy tato prohlášení v písemné formě byla vyhotovena, nehledě na to, že u hlavního líčení sama vše uvedla na pravou míru.
pokračování
31
sp.zn. 30T 9/2013
V souvislosti s prověřením věrohodnosti svědkyně S. V. obžalovaný Ing. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Rovňáka navrhl objektivizovat, zda proti svědkyni V. bylo vedeno trestní stíhání policejním orgánem, event. pro co a s jakým výsledkem. Předseda senátu ve smyslu ustanovení § 180 odst. 2 tr.ř. pověřil státního zástupce, aby tyto skutečnosti prověřil. Ze sdělení Krajského státního zastupitelství v Ostravě, soudu doručené dne 7.5.2014, bylo zjištěno, že v lustraci evidenci stíhaných a prověřovaných osob bylo policií zjištěno, že proti S. V. bylo vedeno trestní stíhání policejním orgánem Okresního ředitelství Nový Jičín, jež bylo ukončeno rozhodnutím státního zástupce o podmíněném zastavení trestního stíhání jmenované. V evidenci stíhaných a prověřovaných osob nebylo policií k osobě S. V. zjištěno jakýchkoliv jiných záznamů. Státní zástupce předložil soudu originál trestního spisu Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, sp.zn. 2 Zt 226/2009 (vyšetřování bylo vedeno Okresním ředitelstvím Policie Nový Jičín, sp.zn. KRPT 19698/TČ-2009-070481). Z citovaného spisu bylo zjištěno, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Novém Jičíně, sp.zn. 2 Zt 226/2009, dne 13.10.2009 rozhodl ve vztahu mj. k obviněné ml. S. V., stíhané pro tři pomoci k trestnému činu úvěrového podvodu podle § 10 odst. 1 písm. c) k § 250b odst. 1, odst. 3 tr. zák. tak, že podle § 307 odst. 1 tr.ř. trestní stíhání podmíněně zastavil a stanovil této zkušební dobu v trvání 2 let. Skutky, pro které byla stíhána, se staly ve dnech 10.10., 28.11. a 4.12.2007. Ve všech případech protiprávní jednání bylo stejného charakteru. Pro názornost nalézací soud poukáže na skutek pod bodem 1/, jež spočíval v tom, že dne 10.10.2007 v Ostravě, okres Ostrava, když R. Š. žádal společnost GE Money Multiservis, a.s., o poskytnutí úvěru ve výši 32.337,- Kč za účelem financování nákupu vodního filtru zn. Aquel od společnosti AQUEL BOHEMIA, s.r.o., a na místě sdělil, že je studentem bez zaměstnání a příjmů, ze kterých by mohl splátky úvěru splácet, R. Š. sdělila, že skutečnost, že je studentem, nebrání sepsání a uzavření úvěrové smlouvy v případě, že do žádosti o úvěr uvede smyšleného zaměstnavatele a smyšlený příjem ze zaměstnání, sama fiktivního zaměstnavatele R. Š. vymyslela a za něj ho vepsala do žádosti o úvěr, kdy uvedla i smyšlený příjem ze zaměstnání, konkrétně uvedla, že R. Š. je zaměstnancem společnosti Autopal, s.r.o., v Novém Jičíně a že jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 15.200,- Kč, což R. Š. akceptoval a žádost o úvěr podepsal, přičemž oba jednali srozuměni s tím, že R. Š. nebude splátky úvěru schopen vzhledem ke své nepříznivé ekonomické situaci řádně splácet a skutečně poté, co úvěr byl ze strany společnosti GE Money Multiservis, a.s., R. Š. schválen a ve výši 32.337,- Kč poskytnut, R. Š. sjednané měsíční splátky úvěru po 1.055,- Kč počínaje dnem 14.11.2007 řádně nehradil, když uhradil jen první splátku úvěru, čímž se ke škodě společnosti GE Money Multiservis, a.s., se sídlem v Praze 4, ul. Vyskočilova 1422/1a, obohatil o 32.337,- Kč. V citovaném rozhodnutí státní zástupce dále konstatoval, že obviněná ml. S. V. k věci vypovídala, doznala se, své jednání popsala, a proto dospěl k závěru, že jsou splněné všechny podmínky možného postupu podle § 307 odst. 1 tr.ř., ke kterému posléze přistoupil. 2.8.2012 státní zástupce téhož státního zastupitelství rozhodl ve smyslu ustanovení § 308 odst. 1 věta první tr.ř. o osvědčení obviněné ml. S. V. ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání. V rámci odůvodnění bylo konstatováno, že obviněná V. splnila všechny podmínky požadované zákonem, a proto bylo přistoupeno k rozhodnutí o osvědčení. Toto rozhodnutí nebylo právní moci 14.8.2012. Nalézací soud k popsanému trestnímu stíhání svědkyně V. konstatuje, že vytýkané protiprávní jednání mělo zcela jiný charakter než ten, jež se nyní klade za vinu obžalovanému Ing. K. a na kterém po vyhodnocení jeho obhajoby měla určitým způsobem
pokračování
32
sp.zn. 30T 9/2013
participovat právě i svědkyně V. Posledně jmenovaná se k vytýkanému jednání doznala, dopustila se jej ve svém mladistvém věku a v neposlední řadě nutno akcentovat, že státní zástupce rozhodl o osvědčení ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání. Z opisu rejstříku trestu svědkyně S. V. (č.l. 1549) bylo zjištěno, že tato nemá doposud žádný záznam. Ze zprávy o pověsti (č.l. 1551) bylo rovněž zjištěno, že tato v posledních pěti letech pro přestupek řešena nebyla. Po důsledném vyhodnocení všech rozhodných skutečností včetně opakovaně zmíněné výpovědi S. V. před policejním orgánem a nalézacím soudem byl učiněn závěr o její věrohodnosti. Za zcela správný považuje soud I. stupně postup policejního orgánu v řízení přípravném, dle kterého byl za účelem přezkoumání duševního stavu a tudíž i trestní odpovědnosti obžalovaného přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. Svatopluk Sedláček. S ohledem na zprávu společnosti Tipsport, a.s., ze které bylo zjištěno, že obžalovaný v podstatě denně sázel a nepřestal ani po zjištění trestné činnosti, byl tento postup zcela důvodný. Z písemných závěrů jmenovaného znalce (č.l. 58 – 61), jakož i z výslechu u hlavního líčení bylo zjištěno, že obžalovaný Ing. K. v současné době ani v době vytýkaného jednání netrpěl a netrpí duševní chorobou ve vlastním slova smyslu, psychózou ani jinou duševní poruchou významnou z forenzně psychiatrického hlediska. U jmenovaného byla objektivizována porucha chování – patologické hráčství, kdy se jedná o symptomový komplex projevující se nezdrženlivým vztahem ke hře (automatům, sázení, karetních her atd.), jedná se o dílčí poruchu volních schopností, a to pouze ve vztahu ke „hře“, volní schopnosti nejsou narušeny pro jiné oblasti lidského konání, majetkoprávní vztahy. Schopnost obžalovaného odolat hře je snížena nikoliv podstatně, deficit zvážení důsledků ve hře však nejsou snížené v jiných oblastech, ač tyto sekundárně s jeho „hraním“ mohou souviset. Dle názoru znalce obžalovaný Ing. K. mohl rozpoznat společenskou nebezpečnost svého jednání, mohl rozpoznat protiprávnost svého jednání a mohl své jednání ovládat. Dále bylo zjištěno, že tento není závislý na alkoholu ani na drogách, dostatečně se orientuje v sociálnu a je schopen akceptovat sociální imperativy. Je schopen chápat obecná pravidla regulující sociální chování a v těchto dimenzích jednat a chovat se. Je schopen chápat smysl trestního řízení včetně případného trestu. Je schopen vystupovat před soudem a účelně se hájit. Jeho pobyt z medicínsko psychiatrického hlediska na svobodě není pro společnost nebezpečný. Jeho schopnosti nakládat s hmotnými prostředky nejsou narušené. Patologické hráčství je možno léčit jako každou poruchu tohoto typu, avšak je nutno, aby zmíněný hráč měl sám zájem léčit se a byl dostatečně motivován. Shora uvedené závěry znalce MUDr. Sedláčka jsou jednoznačné, umožňující učinit objektivní závěr o plné trestní odpovědnosti obžalovaného Ing. M. K. Svědkyně S. V. v rámci svého procesního výslechu dne 17.7.2013 (č.l. 714) vydala svůj mobilní telefon značky Samsung Galaxy mini za účelem pořízení záznamů SMS zpráv, které obdržela od obžalovaného K., a to v období ledna – února 2013. Jmenovaná potvrdila, že tento používal při zasílání SMS zpráv čísla xxx a xxx. Jak již bylo uvedeno, na č.l. 705 – 707 se nachází kopie přijatých zpráv S. V. od obžalovaného počínaje dnem 31.1.2013 a konče dnem 19.2.2013. Policejní orgán zajistil odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví počítačová analýza (č.l. 65 – 71), kdy zmíněná expertiza se zabývala rozborem svědkyní V. předloženým
pokračování
33
sp.zn. 30T 9/2013
mobilním telefonem zn. Samsung Galaxy mini. Zmíněný rozbor byl zaměřen na přehled příchozích SMS zpráv z telefonních čísel xxx a xxx, kdy dle sdělení svědkyně V. měla od obžalovaného obdržet SMS zprávy právě z těchto telefonních čísel. Pro lepší pochopení ve zmíněné expertize se nacházejí zadokumentované SMS zprávy odeslané svědkyní V. na telefonní čísla, jež užíval obžalovaný Ing. K., a to od 3.1.2013 do 26.2.2013 (č.l. 68 – 69) a dále přijaté SMS zprávy od obžalovaného, a to za období od 3.1.2013 do 19.2.2013 (č.l. 70 – 71). V detailech nalézací soud na znění SMS zpráv odkazuje, akcentovat je možno komunikaci mezi jmenovanými ze dne 6.2.2013, kdy obžalovaný Ing. K. doznává svědkyní V., že jí lhal, současně tvrdil, že by mu měly být vrácené peníze, ze kterých by to pokryl a žádal V., aby se zkusila za něj přimluvit. I z této komunikace vyplývá nepřímá machinace s finančními prostředky poškozených společností obžalovaným Ing. K., do kterého vtáhl, využil a zneužil svědkyni V. jako pokladní obou poškozených společností. Nalézací soud dále konstatuje, že je nutno poukázat na některé další podstatné materiály, jež z procesního hlediska jsou označovány jako důkazy povahy listinné. Policejní orgán v rámci přípravného řízení trestního pojal důvodné podezření, dle kterého obžalovaný Ing. K. zpronevěřené prostředky použil k sázkám na sportovní utkání. Ze zprávy společnosti Tipsport, a.s., ze dne 26.6.2013, č.l. 738 a dál, bylo zjištěno, že obžalovaný u zmíněné společnosti uzavíral sázky jak na kamenných pobočkách, přičemž využíval Tip kartu věrnostního programu Tip konto, tak i v internetové aplikaci této společnosti. Ing. K. je dle sdělení sázkové kanceláře označován jako „dlouhodobý sázející“ s tím, že na kamenných pobočkách sázel od 7.8.2006 a na internetu od 6.1.2009. Od 4.5.2013, kdy vybral zůstatek z herního účtu pro internetové sázení, již nesází. Herní účet je zajištěn přístupovými hesly, a proto bez vědomí klienta nemůže s účtem disponovat jiná osoba. Výběry hotovosti z účtu jsou podmíněné předložením občanského průkazu. Nalézací soud považuje toto sdělení za velmi podstatné, neboť z něj je evidentní, že kromě obžalovaného nemohl s jeho herním účtem disponovat kdokoliv jiný. Dle sdělení citované společnosti obžalovaný připsané výhry využíval většinou k uzavírání dalších sázek. Internetové sázení umožňuje uzavírat sázky z libovolného místa v ČR, postačí se pouze přihlásit do aplikace např. pomocí notebooku nebo s využitím tzv. chytrého mobilního telefonu apod. Místa, odkud sázky obžalovaný prostřednictvím internetu uzavíral, identifikovat nelze. Výběry hotovosti z herního účtu prováděl jmenovaný většinou prostřednictvím kamenné pobočky. Dotaci svého sázkového účtu prováděl prostřednictvím složení vkladu přímo na kamenné pobočce nebo převodem ze svého účtu. Společnosti Tipsport, a.s., byly předložené přezkoumatelné přehledy sázek a výher obžalovaného včetně veškerých pohybů na jeho sázkovém účtu vedeném u této společnosti, a to za období od 1.1.2007. Ze zmíněného přehledu vyplývá, že Ing. K. sázel takřka denně, zpočátku se jednalo o částky řádově v tisících korunách. V r. 2009 již nejsou výjimečné sázky řádově v desítkách tisíc korun a od druhé poloviny r. 2012 již sázel opakovaně ve statisících korunách. Obžalovaný, jak již bylo uvedeno, sázel takřka denně včetně sobot a nedělí a taktéž v jakoukoliv denní dobu včetně doby pracovní. V případě, že vyhrál, pak takto získané prostředky obratem vsadil, ze svého účtu vybíral prostředky zcela výjimečně, naopak vklady na svůj sázkový účet činil pravidelně a ve stále se zvyšujících částkách, které neodpovídaly jeho příjmovým možnostem. Dotaci svého účtu na pobočce prováděl zpravidla v dopoledních hodinách, částky na účet vložené, časy těchto vkladů a místa těchto vkladů
pokračování
34
sp.zn. 30T 9/2013
korespondují v mnoha případech s částkami zpronevěřovanými obžalovaným z bankovních účtů poškozených společností, časy výběrů z těchto účtů a umístěními bankomatu, prostřednictvím nichž obžalovaný peníze vybíral. Ing. K. nejenže takto sázel před a v průběhu jím páchané trestné činnosti, ale i po odhalení trestné činnosti a po jeho propuštění z práce. Obžalovaný stačil ještě do 11.2.2013 (týden po odhalení) vložit na sázkový účet dalších cca 200.000,- Kč. Z přehledů poskytnutých sázkovou společností bylo zjištěno, že tento v průběhu let 2007 – 2013 vsadil celkem přes 54.000.000,- Kč, ve stejném časovém období vyhrál přes 45.000.000,- Kč. Rozdíl mezi vsázenými a vyhranými prostředky přesahuje za posledních 7 let 9.000.000,- Kč. Jen v r. 2012 vykázal obžalovaný na sázkách ztrátu přes 7.000.000,Kč, kdy oproti vsázeným 16.852.893,- Kč vyhrál 9.669.126,- Kč. Svůj sázkový účet dotoval v letech 2012 – 2013 částkou 2.519.550,- Kč převody ze svého účtu a v letech 2009 – 2013 hotovostními vklady na pobočce sázkové kanceláře v celkové výši 10.914.490,- Kč. Oproti tomu si na svůj bankovní účet a v hotovosti na pobočce nechal vyplatit ze svého sázkového účtu celkem 3.863.758,- Kč. S ohledem na shora uvedenou stručnou rekapitulaci je možno dojít k závěru, že obžalovaný kromě zpronevěřených prostředků poškozených společností prosázel i prostředky další. Z mzdových listů Ing. K. bylo zjištěno (č.l. 878 – 881), že tento jako ředitel sportovních areálů Studénka, s.r.o., pobíral kromě měsíční mzdy velmi často odměny ve výši 28.000,- Kč měsíčně. Od května 2012 pobíral mzdu od příspěvkové organizace (č.l. 888 – 891), kdy ještě v lednu 2013 obdržel čistou mzdu ve výši více než 59.000,- Kč. Z pokladní knihy společnosti „SAS“ bylo zjištěno (č.l. 882 – 886), že zůstatek na pokladně rostl v průběhu celého roku 2012, kdy na konci tohoto roku měl činit cca 2.000.000,- Kč, faktický zůstatek však činil pouhých 31.465,- Kč (č.l. 886). Pokladní kniha „SAK“ byla vedena od počátku července 2012 s počátečním zůstatkem 37.295,- Kč (č.l. 895), na konci r. 2012 měl činit zůstatek 835.721,- Kč (č.l. 905). Skutečný zůstatek na pokladně však činil pouhých 225.328,- Kč (č.l. 905). S ohledem na protiprávní jednání obžalovaného Ing. K., mající charakter zpronevěry, vznikly společnosti „SAS“ rozsáhlé dluhy vůči dodavatelům energií, tepla, vody a dalších služeb, které muselo Město Studénka řešit poskytnutím návratné finanční výpomoci ve výši 2.600.000,- Kč, o čemž svědčí smlouva o poskytnutí návratné finanční výpomoci z rozpočtu Města Studénka č.FaR/2013/0004/SD (č.l. 964 – 964 v.t.). Za účelem objektivizace popisu průběhu skutkového děje, jež se obžalovanému Ing. K. kladl za vinu v souvislosti se zahájeným trestním stíháním, vyžádaly orgány činné v přípravném řízení informace podléhající bankovnímu tajemství, a to od peněžních ústavů, se kterými přišel do kontaktu v rámci své pracovní činnosti právě obžalovaný. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že společnost „SAS“ měla bankovní účet č. 433751590287/0100 vedený u Komerční banky, a.s., ke kterému měl obžalovaný Ing. K. dispoziční právo v období od 22.12.2008 do 6.2.2013. Akcentovat je nutno ze sdělení zmíněného peněžního ústavu tu skutečnost, že hotovostní výběry z tohoto účtu v letech 2012 – 2013 prováděl výlučně obžalovaný
pokračování
35
sp.zn. 30T 9/2013
Ing. M. K. (č.l. 1046 – 1051). Součástí zprávy Komerční banky, a.s., jsou i detailní výpisy z bankovních účtů vedených tímto peněžním ústavem pro poškozené společnosti (č.l. 1147 – 1206), na což nalézací soud odkazuje s tím, že právě z těchto výpisů z účtu vycházela při objektivizaci škody kontrolorka P. a samozřejmě i nalézací soud. Poškozená společnost „SAK“ měla zřízený bankovní účet č. 150422065/0600 u GE Money bank, a.s. (č.l. 1053 – 1069). Zmíněný účet byl založen 28.9.1999, o čemž svědčí smlouva o zřízení a vedení běžného korunového účtu, kdy k tomuto účtu byla vystavena od 7.1.2001 dosud platební karta č. 5474116700035652. V rozhodném období, resp. od 10.10.2009 do 23.1.2012 měl dispoziční právo ke shora uvedenému účtu V. J., od 24.1.2012 dosud A. P. a od 31.5.2012 do 7.2.2013 obžalovaný Ing. M. K.. Společnost GE Money bank, a.s., rovněž zaslala přehled hotovostních výběrů ze zmíněného účtu za pomocí platební karty č. 5474116700035652 za období od 1.1.2012 do 18.3.2013 (č.l. 1054 – 1055), z čehož bylo zjištěno, že všechny výběry v tomto období opětovně realizoval obžalovaný Ing. K. a jednalo se o výběry od 4.7.2012 do 24.1.2013. Tyto výběry se pohybovaly od částky 40.000,- Kč do částky 250.000,- Kč. Ze shora uvedeného je nutno akcentovat již zmíněné, že tyto hotovostní výběry realizoval výlučně obžalovaný. I v tomto případě peněžní ústav předložil orgánům činným v trestním řízení výpisy z bankovního účtu tvořící přílohu tohoto spisu (č.l. 1070 – 1146), kdy taktéž z těchto účtů vycházela kontrolorka P. včetně soudu při objektivizaci výši způsobené škody. Obžalovaný Ing. K. měl sporožirové účty vedené u České spořitelny, a.s. (č.l. 1208 a dál), kdy ke dni 13.6.2013 měl na jednom účtu nulový zůstatek a na druhém nepovolený debet vyšší než 60.000,- Kč. V průběhu let 2011 – 2012 (č.l. 1209) čerpal několik úvěrů v řádech statisíců korun, které splácel mimořádnými splátkami, které se pohybovaly od cca 50.000,- Kč do cca 230.000,- Kč. Dle názoru soudu na tyto mimořádné splátky použil výhry ze sázek, neboť se jednalo pro něj o situaci zřejmě aktuálnější, nepoužil tyto prostředky pro navrácení do pokladen společností „SAS“ a „SAK“. Řádově se jednalo o celkovou částku ve výši 780.000,- Kč. Z materiálů poskytnutých Českou spořitelnou, a.s., zejména výpisů z bankovních účtů, bylo dále zjištěno, že z bankovního sporožirového účtu č. 2205088113/0800 prováděl obžalovaný časté hotovostní výběry, které korespondují s vklady na sázkový účet. Již zmiňované poskytnuté úvěry tento obratem vyčerpal z účtu hotovostními výběry řádově v desetitisících korun, stejně tak obratem vybíral v hotovosti prostředky převedené od společnosti Tipsport, a.s., či poskytovaná pojistná plnění. V červenci r. 2011 inkasoval obžalovaný na tento účet výplaty od Tipsportu, a.s., ve výši celkem 2.600.000,- Kč, tyto prostředky s největší pravděpodobností použil z části na úhradu poskytnutých úvěrů a z části vybral z účtu v hotovosti. Na konci následujícího měsíce měl opět debetní zůstatek na účtu. K sázkovým operacím u společnosti Tipsport, a.s., využíval Ing. K. sporožirový účet č. 1100309173/0800, na který vkládal hotovost řádově v desítkách tisíc korun, tuto obratem používal však k sázení. I tyto hotovostní vklady co do času a částek takřka korespondují s výběry z bankovních účtů poškozených společností „SAS“ a „SAK“. Akcentovat rovněž je nutno již zmíněnou skutečnost, že tento bankovní účet hotovostními vklady obžalovaný dotoval i krátce po odhalení jeho trestné činnosti. Určité negativní, nekorektní a neseriózní stanovisko obžalovaného ke způsobené škodě vyplývá dle názoru soudu I. stupně z dalších skutečností níže
pokračování
36
sp.zn. 30T 9/2013
uvedených. Z důkazů povahy listinné tvořící obsah tohoto trestního spisu bylo dále zjištěno, že v podstatě neprodleně po odhalení trestné činnosti obžalovaného podala V. K. M. návrh na rozvod manželství (sňatek byl uzavřen 9.9.2011) pro „vzájemné rozpory a konflikty, citové odcizení a podstatné narušení manželského soužití“, kdy ze zmíněného návrhu bylo zjištěno, že manželé K. nežili ve společné domácnosti déle než jeden rok, majetkové poměry si vypořádali dohodou. Akcentovat však je nutno, že obžalovaný v podstatě ihned po zjištění zpronevěry finančních prostředků poškozených společností prodal jak svůj osobní automobil, tak i garáž a z výnosů z těchto prodejů vlastního majetku poškozeným společnostem na náhradě škody ničeho neuhradil. Toto jeho „stanovisko“ určitým koresponduje i se závěrečným vyjádřením, v rámci kterého se zmiňoval, komu všemu ublížil a způsobil problémy, avšak opomněl patřičně akcentovat způsobenou škodu poškozeným společnostem a problémy jeho podřízené V., která jeho pokyny akceptovala a za to jako odměnu měla opakované návštěvy policie za účelem procesních výslechů, účast u soudu, vysvětlování svého pochybení v mladickém věku apod. Soud I. stupně při objektivizaci skutkového děje vycházel i z dalších materiálů tvořících obsah vyšetřovacího spisu, avšak tyto není nutno detailně po obsahové stránce rozvádět, postačí na něj toliko odkázat. Na č.l. 75 se nachází jmenování do funkce Ing. K. jako ředitele Městského kulturního střediska Studénka, příspěvková organizace, na základě rozhodnutí Rady města s účinností od 21.5.2012. Na č.l. 76 se nachází „obsah pracovního poměru“ založeného jmenováním ve vztahu k obžalovanému. Na č.l. 77 se nachází rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady č. 2/2011, na základě kterého byl s účinností od 1.1.2012 Ing. K. jmenován jednatelem společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o. Na č.l. 78 – 79 se nachází smlouva o výkonu funkce jednatele Ing. K. ze dne 1.1.2012, na č.l. 80 se nachází dohoda o hmotné odpovědnosti v souvislosti se společností Sportovní areály Studénka, s.r.o., ze dne 1.7.2012, včetně přílohy označené jako popis pracovního místa (č.l. 81 – 82). Na č.l. 144 se nachází uzavřená dohoda o provedení práce ze dne 30.12.2012 mezi společností „SAK“ zastoupenou Ing. K., a S. V. jako zaměstnancem. 13.9.2010 byla uzavřena smlouva o vedení a zpracování účetnictví mezi společností „SAS“, zastoupenou Ing. K. a J. B. (č.l. 145 – 146). 26.6.2012 byla uzavřena shodná dohoda o provedení práce se společností „SAK“ a S. V. (č.l. 147). 3.1.2012 byla uzavřena dohoda o provedení práce mezi společností „SAS“, zastoupenou Ing. K. a S. V. (č.l. 148). Dále je možno poukázat na materiály, jež se vztahují k poškozeným společnostem „SAS“ a „SAK“, a to k rozhodnému období, kdy se jedná o výkaz zisku a ztráty, rozvahu, přílohu k účetní závěrce, výsledovku, pravidla vedení pokladny, pravidla o běhu účetních dokladů (č.l. cca 314 – 507). Ze sdělení Města Studénka ze dne 20.8.2013 (č.l. 1015 – 1016) bylo mj. zjištěno, že Městské kulturní středisko Studénka, příspěvková organizace, měla evidován účet u Komerční banky, a.s., na který se ukládaly prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb. Ze zmíněného účtu č. 9568000207/0100 provedl dne 19.12.2012 na pobočce zmíněné banky ve Studénce hotovostní výběr částky ve výši 22.000,- Kč obžalovaný Ing. M. K. O této skutečnosti (vztahující se k bodu 2/ rozsudku) svědčí již zmíněná zpráva Města Studénky (č.l. 1015 – 1016), protokol o výsledku veřejnosprávní kontroly vztahující se ke společnosti „SAK“ (č.l. 588) a zejména výpis z citovaného účtu , jež se nachází ve spise na č.l. 603, ze kterého je evidentní, kdo tento výběr realizoval a v jaké výši.
pokračování
37
sp.zn. 30T 9/2013
Na č.l. 83 spisu se nachází materiál označený jako „Uznání škody“ ze dne 7.2.2013, podepsaný obžalovaným Ing. M. K. V tomto materiálu je uvedeno, že: Já, níže podepsaný Ing. M. K., uznávám, že jsem svým jednáním způsobil v tomto okamžiku dosud nevyčíslenou škodu neoprávněným nakládáním s finančními prostředky, a to jako ředitel organizace SAK Studénka, příspěvková organizace, a dále jako jednatel společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., a zavazuji se tímto k její úhradě v plné výši, která bude vyčíslena po provedení veřejnosprávní kontroly Městem Studénka, a to do pěti pracovních dnů ode dne jejího vyčíslení. Toto prohlášení podávám při plném vědomí, dobrovolně, bez nátlaku na mou osobu, vědom si všech důsledků svého jednání. K tomuto materiálu se obžalovaný vyjádřil v rámci svého oprávnění podle § 214 tr.ř. v tom smyslu, že uznání závazku bylo podepsáno v souvislosti s jeho ukončením pracovního poměru dohodou, neboť v opačném případě mu bylo sděleno, že obdrží výpověď. Materiál podepsal i proto, že zde nebyla specifikována částka, z čehož dovodil, že mu „z tohoto materiálu nic nehrozí“, je dle jeho názoru napadnutelný. I z tohoto vyjádření obžalovaného je patrna jeho nekorektnost ke způsobení škody poškozeným společnostem. Akcentovat z podepsaného „uznání škody“ je možno to, že obžalovaný Ing. K. připustil neoprávněné nakládání s finančními prostředky ve vztahu k oběma poškozeným společnostem. Současně do budoucna nezpochybnil výsledky veřejnosprávní kontroly, kterou bude akceptovat a současně se zavázal k úhradě v plné výši. Na tento citovaný důkaz povahy listinné navazuje opětovně obžalovaným Ing. K. podepsaný materiál označený jako „čestné prohlášení“ ze dne 1.9.2010 a 1.7.2012 (č.l. 279 – 280), v rámci kterého konstatuje, že zodpovídá za „veškeré peněžní prostředky v pokladně a na bankovních účtech“ příslušných poškozených společností. Obžalovaný k těmto materiálům uvedl, že je podepsal mnohem později než v době, kdy je na tomto čestném prohlášení uvedeno. Tuto skutečnost ve své výpovědi připustila i svědkyně V., což mj. opětovně potvrzuje její serióznost, věrohodnost, a to i za situace, kdy v podstatě z jejího pohledu jí obžalovaný Ing. K. ublížil. Zda obě čestná prohlášení podepsal v době uvedené na těchto materiálech či později, nemá zásadní vliv na jeho trestní odpovědnost, kterou v tomto trestním řízení je nutno hledat v rovině trestně právní. Nalézací soud rovněž poukazuje na již zmíněnou zprávu Městského úřadu Města Studénka ze dne 20.8.2013 (č.l. 1015 – 1016), kdy z této mj. vyplývá, že obžalovaný Ing. K. byl opakovaně vyzván k náhradě škody, opakovaně byl vyzván k jednání o této skutečnosti, avšak jmenovaný se vždy omluvil. Městský úřad Města Studénky rovněž předložil čestné prohlášení Bc. T. M., předsedy HC KES, o.s., jakož i výdajový pokladní doklad (č.l. 1017 – 1018), kdy z těchto materiálů vyplývá, že obžalovaný Ing. K. převzal od „odběratele“ HC KES Studénka, o.s., finanční hotovost ve výši 100.000,- Kč. V citované zprávě je rovněž uvedeno, že obžalovaný v přítomnosti svědků P. i H. (což vyplývá ze samotných výpovědí jmenovaných v postavení svědků), že obžalovaný potvrdil převzetí finančních hotovostí vydaných na základě vystavených faktur od odběratele Intergracyjnego klubu sportowego „ATAK“ (č.l. 1016). Shora zmíněné skutečnosti se vztahují ke skutku popsaném pod bodem 4/ rozsudku. Na č.l. 893 se nachází Dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne 7.2.2013, z čehož vyplývá, že zaměstnavatel: SAK Studénka, příspěvková organizace, uzavřela dohodu ve smyslu § 49 zákona č. 262/2006 Sb. o rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem Ing. M. K., pracovní poměr byl ukončen k 7.2.2013.
pokračování
38
sp.zn. 30T 9/2013
Obžalovanému Ing. K. se rovněž pod bodem 4/ kladla k tíži převzatá finanční hotovost ve výši 14.100,- Kč od odběratele TJ MSV Studénka, o.s., na základě faktury FV112121 ze dne 31.12.2012. Z materiálů založených ve spise na č.l. 992 – ověření pohledávek, a na č.l. 993 – příjmový pokladní doklad, bylo zjištěno, že tato částka byla skutečně odběratelem zaplacena v hotovosti 31.12.2012. Obžalovaný Ing. K. se v rámci zmíněného oprávnění dle § 214 tr.ř. vyjádřil k fakturám v tomto bodě specifikovaným, a to v souvislosti s odběratelem Intergracyjny klub sportowy „ATAK“ s tím, že skutečně peníze od polského hokejového týmu převzal, avšak tyto vyměnil za eura v Ostravě „v centru u kostela“, neboť tam byl nejlepší kurz, a předal do trezoru. Pokud by takto jmenovaný učinil a vše doložil příslušným dokladem, pak by nepochybně bylo vše zaúčtováno a tudíž by bylo vše v pořádku. V souvislosti s osobou obžalovaného je však nutno mít neustále na paměti, že tento byl gamblerem s denní potřebou volných finančních prostředků pro svou vášeň. Nalézací soud neakceptuje uplatněnou obhajobu. K bodu 6/ rozsudku se nachází na č.l. 994 čestné prohlášení – ověření pohledávek, z čehož vyplývá, že zástupce společnosti Moravia Wings, s.r.o., Vlastimil K. 13.4.2012 předal v hotovosti řediteli společnosti SAS, s.r.o., částku ve výši 29.839,- Kč. V této souvislosti rovněž nutno odkázat na fakturu č. FV31100112 ze dne 31.12.2011 (č.l. 598) a příjmový pokladní doklad č. 6509572 ze dne 13.4.2012 na částku 29.839,- Kč. Nalézací soud ani o této částce s ohledem na všechny okolnosti případu nepochybuje. Jak již bylo uvedeno, svědkyně V. předložila orgánům činným v trestním řízení řadu materiálů včetně sešitu formátu A5, kdy k těmto materiálům se detailně vyjadřovala nejen před policejním orgánem za přítomnosti obhájce obžalovaného, nýbrž i před nalézacím soudem v rámci kontradiktorního řízení, na což v detailech soud odkazuje. Zmíněná svědkyně V. vyhotovila v souvislosti s veřejnosprávní kontrolou a odhalováním zpronevěry obžalovaného Ing. K. dva materiály, jež se nachází ve spise na č.l. 142 – 143, a to k oběma společnostem, kdy tyto jsou označené jako „výběry z pokladny bez dokladů“. Z tohoto materiálu se podává, že obžalovaný ke škodě společnosti „SAS“ měl odebrat z pokladny částku ve výši 1.975.647,- Kč a ke škodě společnosti „SAK“ částku ve výši 604.625,- Kč. Z výpovědi svědkyně P., kontrolorky Městského úřadu Studénka, bylo zjištěno, že tato byla dne 6.2.2013 požádána starostou města o provedení mimořádné veřejnosprávní kontroly poškozených společností „SAK“ a „SAS“. V tomto rozhodnutí (str. 19 – 20) již bylo uvedeno, na co měla být kontrola zaměřená, z jakých materiálů svědkyně vycházela, jakého období se týkala a zejména bylo zjištěno, že závěry byly shrnuté v příslušných protokolech, které jsou součástí tohoto trestního spisu. Z protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly včetně dodatku a příloh bylo zjištěno (č.l. 587 – 593), že tato mimořádná kontrola byla vykonána ve dnech 7.11.2.2013 na základě pověření starosty, č.j. MS1465/2013/ŠKSV/Pls. Předmětná kontrola ve smyslu zákona č. 320/2001 Sb. a zákona č. 552/1991 Sb. se týkala poškozené společnosti „SAK“. Mimořádná kontrola byla nařízena vedoucím kontrolního orgánu na základě podnětu účetní ze dne 5.2.2013, zpracovávající účetnictví pro organizaci, z důvodu nesouladu položek v účetnictví a podezření ze
pokračování
39
sp.zn. 30T 9/2013
zpronevěry finančních prostředků ředitelem organizace. Kontrolní orgán měl ke dni zahájení kontroly k dispozici zejména výpisy z bankovních účtů, pohyby na účtu – SÚ 262 – peníze na cestě, pokladní knihu, odběratelské a dodavatelské faktury. Kontrolní orgán zpracoval do tabulky č. 1 – 3 výběry finanční hotovosti z bankomatu, popř. výběry na přepážkách banky s rozdělením na r. 2012 a 2013. Podkladem byly předložené výpisy z účtu poškozené společnosti u GE Money bank, a.s. (č.ú. 150422065/0600). Zmíněné výběry jsou zahrnuty v tabulkách č. 1, 3, avšak bez rozlišení, zda se jednalo o výběry platební kartou či hotovostní výběr na přepážce. Takovéto rozlišení se však nachází v rozsudku pod bodem 1/ za účelem přehlednosti. Kontrolní orgán rovněž v tabulce 5, 7 přehledně zohlednil bankovní poplatky za zmíněné výběry. Nalézací soud je však povinen i tyto závěry přezkoumávat, nikoli pouze pasivně převzít. Provedeným dokazováním, zejména z výpisů z účtu bylo zjištěno, že v těchto tabulkách nejsou zohledněné dva výběry platební kartou, a to ze dne 3.1.2013, kdy se jednalo o částku 4.000,- Kč, a 5.2.2013, kdy se jednalo o částku 20.000,- Kč. Z toho důvodu i konečné částky uvedené ve zmíněných tabulkách kontrolním orgánem se poněkud liší od částek uvedených v bodě 1/ rozsudku. Co se týče další škody vzniknuvší na bankovních poplatcích souvisejících s těmito výběry, nalézací soud akceptoval stanovisko poškozené společnosti (č.l. 1501) prostřednictvím zmocněnkyně JUDr. N. s tím, že poplatek pod bodem 1/ by měl být snížen o 60,- Kč oproti obžalobě. V souladu s dalšími výsledky provedeného dokazování je možno akceptovat tvrzení kontrolního orgánu, dle kterého uváděné výběry (v bodě 1/) nebyly využité v rámci činnosti organizace (nejsou podložené doklady, proč byly tyto výběry uváděné), tyto výběry byly k datu kontroly účetně zachycené na účtu „262 – peníze na cestě“. Neoprávněné výběry, jež nejsou podložené, začaly od data 31.8.2012, přičemž kontrolní orgán prověřoval výběry za celý rok 2012. Kontrolní orgán se rovněž zabýval výběrem finanční hotovosti ve výši 22.000,Kč z bankovního účtu „příspěvkové organizace“ č. 9568000207/0100, jež byl veden u Komerční banky, a.s. (bod 2/ rozsudku). Zmíněným výběrem se soud již zabýval shora, na což odkazuje, a pouze stručně rekapituluje, že na tomto účtu se ukládaly prostředky fondu kultrurních a sociálních potřeb, kdy obžalovaný Ing. K. jako ředitel společnosti „SAK“ provedl hotovostní výběr této částky a přestože si byl vědom, že tyto finanční prostředky jinak než pro účely FKSP použít nemůže, použil je k sázkám u společnosti Tipsport, a.s. Kontrolní orgán rovněž prověřil pohledávky, které organizace vykazovala v účetnictví, přičemž bylo zjištěno, že v některých případech (v rozsudku uvedených pod bodem 4/) odběratelé uhradili svůj závazek vůči poškozené společnosti „SAK“ v hotovosti, kterou předali v té době řediteli organizace, tzn. obžalovanému Ing. K., a mají tuto skutečnost podloženou svými účetními doklady. Zmíněná hotovost však již obžalovaným předána nebyla poškozené společnosti „SAK“, proto nedošlo k zaúčtování snížení pohledávek. V tabulce č. 8 jsou zohledněné „pohledávky, které byly uhrazené v hotovosti“. Kontrolní orgán rovněž konstatoval, že ve třech případech (2x odběratel ATAK a 1x TJ MSV) byly vystavené příjmové pokladní doklady ve zprávě specifikované, aniž by byly peníze fyzicky přijaté do pokladny. Ke skutku pod tímto bodem se vyjadřovali obžalovaný, svědkyně V., dále svědci H., P., B., na což nalézací soud odkazuje a nemá žádné důvodné pochybnosti, že obžalovaný jako ředitel poškozené společnosti „SAK“ v době od 31.8.2012 do 31.12.2012 v úmyslu
pokračování
40
sp.zn. 30T 9/2013
sebe neoprávněně obohatit na základě řádně vystavených faktur a za provedené služby přijal jménem dodavatele „SAK“ od odběratelů poskytnutých služeb hotově finanční prostředky s tím, že tyto předá následně k zaúčtování do pokladny jako úhrady služeb, finanční prostředky posléze do pokladny nepředal, pokladní S. V. či účetní B. přikázal z pozice své funkce vystavit příjmový pokladní doklad s příslibem, že tyto prostředky později do pokladny v hotovosti vloží, přičemž tyto prostředky použil k sázení. Bližší detaily ohledně faktur a jednotlivých finančních prostředků, jakož i odběratelů jsou specifikované v bodě 4/ rozsudku. Nalézací soud po provedeném dokazování přistoupil k drobné úpravě ve znění skutkových vět v bodě 1, 2, 3, 5, 7/, kdy obžaloba konstatovala, že jmenovaný prováděl „neoprávněné“ výběry či jiné úkony v úmyslu použít takto získané prostředky k sázkám u společnosti Tipsport, a.s., kdy dle názoru soudu s ohledem na dispoziční práva k účtům, postavení obžalovaného Ing. K. ve společnostech, a s ohledem na další skutečnosti vyplývající zejména z již zmíněného vedoucího postavení se nejednalo výběry neoprávněné, nýbrž oprávněné, pouze však použité v rozporu se svěřením či účelem. Ve vztahu k poškozené společnosti „SAK“ bylo nejvíce námitek uplatněno ze strany obžalovaného Ing. K. ke skutku pod bodem 3/ rozsudku, tzn. k výběrům z pokladny společnosti „SAK“, kdy na jeho příkaz nebyly odpovědnými zaměstnanci, zejména V., vystavovány k těmto výběrům výdajové pokladní doklady a takto odčerpané prostředky do pokladny nevrátil, řádně nevyúčtoval, ačkoliv si byl vědom, že svěřené finanční prostředky jinak než pro účely příspěvkové organizace použít nemůže, přesto je použil k sázkám u společnosti Tipsport, a.s. Obžaloba vycházela v tomto bodě ze škody vyčíslené kontrolním orgánem i po zohlednění dodatku (č.l. 591 – 592) z částky 608.793,- Kč, kdy se jednalo o inventarizační rozdíl zjištěný z účetního stavu pokladny k 7.2.2013 a ze skutečného stavu pokladny k témuž datu. Kontrolní orgán zjistil, že nebyla provedena fyzická inventarizace pokladní hotovosti k 31.12.2012, a nařídil inventarizaci pokladní hotovosti k datu 7.2.2013. Osoba, jež v poškozené společnosti manipulovala s pokladní hotovostí (svědkyně V.) sdělila kontrolnímu orgánu, že na příkaz ředitele (Ing. K.) v těchto případech nevystavovala výdajové pokladní doklady. Výběry v hotovosti pouze zaznamenávala v pomocném sešitě. Nalézací soud v této souvislosti odkazuje na výpověď svědkyně V. a jí pořízený materiál ve vztahu k poškozené společnosti „SAK“, označený „výběry z pokladny bez dokladu, Ing. M. K.“, kdy tento je založen ve spise na č.l. 143. Poznámky pokladní V. svědčí o tom, že obžalovaný Ing. K. v době od 23.8.2012 až do doby „odhalení“ vybral z pokladny bez dokladů částku ve výši 604.625,- Kč. Porovnáním těchto částek, to znamená schodkem zjištěným kontrolním orgánem a částkou uvedenou pokladní, je zcela nepatrný. Vzhledem k tomu, že obžalovaný Ing. K. uplatnil k materiálu pořízenému Ing. V. řadu konkrétních námitek, dospěl nalézací soud k závěru, že je nutno se s těmito vypořádat a s ohledem na všechny okolnosti případu, jež souvisely s činností pokladní V. a aktivitami obžalovaného Ing. K., je nutno zjistit škodu nikoli pouze účetní, nýbrž škodu faktickou, přezkoumatelnou, objektivizovatelnou. Podstatná část obžalovaným Ing. K. zpronevěřených finančních prostředků ke škodě společnosti „SAK“ byla dle výpovědi svědkyně V., dávána do souvislosti s poznámkou „vzkaz v pokladně, vzkaz v tržbě“, kdy k této poznámce je vždy uvedeno datum, jakož i částka, kterou měl Ing. K. z pokladny odebrat. Jedná se o
pokračování
41
sp.zn. 30T 9/2013
tyto „výběry“. 31.8. – 40.000,- Kč, 20.9. – 30.000,- Kč, 6.10. – 35.000,- Kč, 7.12. – 26.000,- Kč, 10.12. – 14.000,- Kč, 29.1. -40.700,- Kč . 31.1. – 94.000,- Kč, resp. 106.000,- Kč, kdy soud vycházel z druhé částky, jež má oporu v záznamech V., uvedené v jejím poznámkovém sešitě, a tato částka se skládá z částek 34.000,- Kč, 2.000,- Kč, 31.000,- Kč, 25.000,- Kč, 14.000,- Kč, kdy u těchto údajů není uvedeno datum. Pokud se týká těchto položek s poznámkami shora uvedenými, jak již bylo uvedeno, soud v tomto směru vychází z věrohodné výpovědi svědkyně V.. Obžalovaný Ing. K. namítl k částce 40.000,- Kč – 31.8., že tuto částku nepřevzal, vzkaz není možno spojovat s jeho osobou, neboť mj. vklad ve společnosti Tipsport byl předmětný den 30.000,- Kč, nikoli 40.000,- Kč. Další částky jmenovaný v rámci svého vyjádření dle § 214 tr.ř. tak, jak vyplývá z protokolu o hlavním líčení (str. 39 a dál), nerozporoval. První položka v seznamu V. se vztahuje k 23.8., kde je uvedena S., fotbal, pivo a částka 7.506,- Kč. Nalézací soud opětovně odkazuje na velmi podrobnou výpověď svědkyně V., na rozdíl od obžalovaného Ing. K., který využil svého práva nevypovídat a tudíž se vyjádřil pouze k tomu, k čemu uznal za vhodné. Nebylo možno mu klást otázky na event. doplnění či vysvětlení a pokud tvrzení a vysvětlení svědkyně V. bylo dostatečné, tak nebyl důvod z této nevycházet. V rámci stručné rekapitulace k této položce se jmenovaná vyjadřovala opakovaně s tím, že pokud např. S. odebíral pivo, byl veškerý odběr zaznamenán v knize v baru. Obžalovaný ji jednou za čas požádal, aby S. vystavila dodací list na pivo a vystavila příjmový doklad, aby za ním mohl jít a obdržet od něj platbu za dodané zboží, což znamená, že Ing. K. měl od ní úplný příjmový doklad a dodací list s tím, že ona mu musela dát úplný příjmový doklad, který musel obsahovat číslo dokladu a datum a tudíž jej zapsala do pokladní knihy spolu s částkou, avšak finanční prostředky v pokladně ještě nebyly, proto je opět napsala na zálohový list s tím, že obžalovaný Ing. K. to s ním vyřeší a peněžní prostředky dodá. Když jej urgovala, sdělil jí například, že to s ním ještě nemá vyřešené, že za ním pojede, že je to dluh pana S. apod. V únoru 2013 S. telefonovala, hovořila však s jinou osobou, jež měla na starosti odběr piva, a tento jí potvrdil, že mají vše uhrazené, kdy všechny peníze dávali K. oproti příjmovému dokladu (č.l. 697). Obžalovaný Ing. K. ve svém vyjádření tuto částku nerozporoval. Obdobná situace byla i ve vztahu k položce ze dne 9.11. a častce ve výši 15 723,- Kč. Další položka se vztahuje k datu 28.9. – na čištění kurtu 50.000,- Kč. K této položce a částce svědkyně V. uvedla, že si na tuto situaci pamatuje, neboť obžalovaný požadoval 50.000,- Kč na čištění kurtu pro pana S., se kterým si to pak vyřídí (č.l. 712). U hlavního líčení na své výpovědi setrvala a dodala, že si již nepamatuje, zda obžalovanému tuto částku předala sama, event. zda si ji vzal on a zanechal lísteček (č.l. 37 protokolu o hlavním líčení). Obžalovaný Ing. K. (č.l. 40 protokolu o hlavním líčení) pouze dodal, že si je 100 % jistý, že tuto částku neobdržel a nepřevzal. Opětovně žádné další, bližší argumenty či vysvětlení nepodal a nebylo je možno od jmenovaného získat. Soud vycházel, jak již uvedeno, z věrohodné výpovědi svědkyně V. Další položka se vztahuje opětovně k datu 28.9. – na výplaty přes dohody o PP – 20.000,- Kč. Svědkyně V. k této položce uvedla (č.l. 712), že se jednalo o situaci, kdy se stavěla nafukovací hala na tenisových kurtech. V této souvislosti po ní požadoval obžalovaný 20.000,- Kč pro nějaké pomocníky, se kterými posléze sepíše
pokračování
42
sp.zn. 30T 9/2013
i nějaké dohody, avšak současně téhož dne převzal 8.000,- Kč pro tyto účely a zde odkázala na poznámky ve svém sešitě, kdy k této částce 8.000,- Kč má uvedeno, že vše bylo řádně doloženo a vyřešeno, ovšem 20.000,- Kč zůstalo „viset“. Tuto položku obžalovaný Ing. K. nerozporoval. Další položka se vztahuje k datu 6.10. – 20 x 200,- Kč, něco pro hokej – 4.000,- Kč. Svědkyně V. i v tomto případě potvrdila, že obžalovaný chtěl po ní 20 dvoustovek s tím, že je to pro hokej, avšak tento požadavek nijak dále nedoložil, nedokumentoval. Obžalovaný Ing. K. k této položce uvedl, že se jednalo o hokej, kdy hokejisté ve Studénce hráli za nějaké prémie a on byl požádán o rozměnění peněz, a to 4.000,- Kč na 20 x 200,- Kč. Poté, co obdržel od trenéra hokeje 4.000,- Kč, tuto předal do trezoru. Pokud by ji předal, nepochybně by si pohlídal „zadokumentování“ navrácení této částky a dle názoru soudu by svědkyně V. tak jako v mnoha jiných případech považovala tuto částku za vyřešenou. Pokud tomu tak není, tak soud vychází z toho, že obžalovaný si tuto částku ponechal. Naprosto stejná situace se vztahovala k položce ze dne 20.10. a 25.1. – 20 x 200,- Kč, něco pro hokej – 4.000,Kč, kdy vyjádření svědkyně V. a obžalovaného Ing. K. bylo shodné a taktéž je shodný i závěr nalézacího soudu. Další položka se vztahuje k datu 6.10. – od p. D. – 8.600,- Kč. Obdobná situace je i k datu 10.12., kdy v této souvislosti je uvedena částka 14.520,- Kč. I k této situaci se svědkyně V. vyjádřila velmi podrobně (č.l. 711), kdy tato předložila policejnímu orgánu pro potřeby trestního řízení dva listy formátu A4 (tvořící přílohu tohoto spisu), kdy se jedná o listinné materiály, jež si vedla paní D. D., zaměstnaná v baru na zimním stadionu, a zobrazuje částky, které D. hradila ze zálohy, kterou dostala buď od ní nebo od Ing. K. na úhradu zboží nebo nějakého materiálu, kdy vlastně na těchto dokladech je vidět, že si od D. bral peníze obžalovaný Ing. K. Tyto materiály jsou datovány od 2.10. do 5.10., což je rok 2012, a další list od 27.11. do 7.12., taktéž rok 2012. Z těchto materiálů je patrno, že obžalovaný si vzal 2.10. 8.600,- Kč, 27.11. 5.000,- Kč a 4.12. 9.520,- Kč. Poslední dvě částky v součtu dávají dohromady částku 14.520,- Kč (č.l. 711 – 712). Pokud nesouhlasí zcela data, pak tato skutečnost není rozhodná, neboť se jedná o svým způsobem pomocné materiály pro jak D., tak S. V. Obžalovaný Ing. K. potvrzuje převzetí finanční hotovosti od D., současně však dodává, že zcela jistě tyto prostředky na něco použil, resp. na nějaké věci a je si jist, že „by to mělo být zaúčtováno proti nějakému dokladu“, určitě je nepoužil pro svou potřebu. Pokud obžalovaný Ing. K. obecně tvrdí, že za prostředky něco použil, pořídil apod., o čemž předložil doklad, pak je nesporné, že by tento doklad měl být zaúčtován, ovšem jak je patrno, z výsledků veřejnosprávní kontroly svědkyně P. tomu tak nebylo. Nalézací soud již uváděl, že v podstatě schodek zjištěný veřejnosprávní kontrolou ve vztahu ke společnosti „SAK“ je co do výše takřka shodný s poznámkami a vyjádřením svědkyně V. Pokud by předložil doklady Ing. K., jistě by tyto byly řádně zaúčtovány. Další položka se vztahuje k 8.10. – na kolky, krajský úřad – 2.000,- Kč. Svědkyně V. k této položce uvedla (č.l. 712), že obžalovaný jí řekl, že jde na soud a bude potřebovat peníze na kolky. Převzal si 2.000,- Kč a když se jej poté ptala, zda od kolků má nějaký doklad, tak jej dlouho hledal a následně řekl, že jej nemá, že to pak vyřeší. Obžalovaný Ing. K. k této skutečnosti uvedl, že skutečně peníze převzal ve výši 2.000,- Kč vzhledem k tomu, že potřebovali učinit nějakou změnu v obchodním rejstříku, ke které z důvodu nějakých nesrovnalostí posléze nedošlo,
pokračování
43
sp.zn. 30T 9/2013
tzn. kolky se neplatily a peníze on vrátil do trezoru. Nalézací soud tomuto tvrzení nevěří, opětovně vychází z věrohodné výpovědi svědkyně V. Další položka se vztahuje k datu 2.11. – záloha ze mzdy – 25.000,- Kč. Svědkyně V. k této skutečnosti uvedla, že obžalovaný požadavek 25.000,- Kč jako zálohu ze mzdy zdůvodnil tím, že se jde podívat na nějaký pozemek, kde bude muset složit nějakou zálohu, což si posléze se mzdovou účetní vyřídí (č.l. 713). Obžalovaný Ing. K. potvrdil převzetí zálohy ze mzdy ve výši 25.000,- Kč, avšak tvrdil, že tuto cca do měsíce vrátil. Z poznámek svědkyně V. však vyplývá, že nikoli, a proto tak, jak v předchozích případech nalézací soud rovněž vychází z tvrzení této svědkyně. Další položka se vztahuje k datu 11.11. – na placení hotelu – organizace turnaje sledge – 4.876,- Kč. K této položce svědkyně V. uvedla (č.l. 713), že obžalovaný si vyzvednul 14.000,- Kč a měl jít zaplatit ubytování sledge hokejistům, kdy donesl fakturu na 9.025,- Kč, což bylo řádně zaúčtováno, a dále doklad na 99,Kč, jež byl rovněž zaúčtován, zbytek však nevrátil. Pokud je tudíž od částky 14.000,Kč odečtena částka 9.025,- Kč a 99,- Kč, dojdeme k výsledné částce 4.876,- Kč, kterou tento nevrátil. Obžalovaný tvrdil, že tato převzatá částka byla řádně zaúčtována, hotely byly zaplacené, což je tvrzení pravdivé, avšak toliko zčásti. Soud opětovně vychází z tvrzení svědkyně V. Další položka se vztahuje k 27.12. – smlouva L. – 54.000,- Kč. Svědkyně V. k této skutečnosti uvedla (č.l. 713), že zmíněného dne jí obžalovaný přinesl smlouvu s tím, že jede za panem L. a musí mu dát při uzavření smlouvy 54.000,- Kč s tím, že jí posléze od něj doručí doklad o převzetí peněz. Ing. K. nakonec přišel s tvrzením, že smlouva bude jiná, „že to není vyřešené, že to vyřeší potom“. Obžalovaný tuto částku nerozporoval a proto i v tomto případě soud vycházel z tvrzení svědkyně V. Další položka se vztahuje k 7.1. – SŠK Progress – 16.400,- Kč. Dle svědkyně V. (č.l. 713) tato částka měla být uhrazena obžalovanému Ing. K., který však tvrdil, že „to budou hradit později“. Obžalovaný Ing. K. tuto položku nerozporoval. Položka z 1.2. – balík z pošty – nic nepřišlo, peníze má ředitel – 22.000,- Kč. Dle tvrzení svědkyně V. (č.l. 699) obžalovaný převzal tuto částku, avšak nijak ji nedoložil, nevyúčtoval. Ing. K. tuto položku nerozporoval. Ze seznamu vyhotoveného svědkyní V., označeného jako „výběry z pokladny bez dokladů Ing. M. K.“, ke škodě společnosti „SAK“, založeného na č.l. 143, jsou dle názoru soudu tři položky, o jejich správnosti jsou „důvodné pochybnosti“, a proto bylo respektováno pravidlo, resp. zásada „in dubio pro reo“, tedy v pochybnostech ve prospěch obžalovaného. Jedná se o tyto níže uvedené položky. 8.11. – poháry – p. M. měl dát K. – 1.700,- Kč. Svědkyně V. k této položce uvedla, že svědek P. měl koupit poháry pro sledge hokejisty, kdy z dvoutisícové částky donesl doklad na 1.700,- Kč a 300,- Kč jí vrátil. Obžalovaný Ing. K. jí však sdělil, že poháry si sledge hokejisté zaplatí sami a 1.700,- Kč měl Ing. K. od M. donést. Z toho důvodu byla tato položka evidována. Obžalovaný Ing. K. uvedl, že poháry pro zmíněné hokejisty řešil svědek P., neboť „my jsme ten turnaj spolu pořádali“, a tudíž poháry byly zapotřebí. Svědek P. potvrdil, že jako organizace „SAK“ zajišťovali zmíněný hokejový turnaj, kdy hlavním organizátorem byl pan M. Pokud si
pokračování
44
sp.zn. 30T 9/2013
vzpomíná, do r. 2009 zajišťoval poháry on (myšleno P.), později to již řešil M. s Ing. K. Obžalovaný si na poháry peníze z pokladny mohl vybrat, avšak zda je použil na poháry, k tomu se vyjádřit nedokázal. Nestalo se však, že by někdy poháry neměli. Právě s ohledem na posledně zmíněný poznatek svědka P. v tom směru, že poháry nikdy nechyběly, nelze vyloučit nějaké „administrativní“ pochybení „někoho“, kdy tento nepředložil doklady o pořízení těchto pohárů. Jedná se o tak nepatrnou částku z celkově způsobené škody, že provádění dalšího rozsáhlého dokazování by popíralo smysl trestního řízení z pohledu ekonomičnosti a rychlosti řízení, a proto tato částka nebyla připočtena k tíži obžalovaného. Další položka se vztahuje k 1.2. – balíček, který se prý vracel, peníze měl dodat – 1.600,- Kč. Bez ohledu na stanovisko svědkyně V. či obžalovaného Ing. K. nalézací soud poukazuje na výsledky dodatku k protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly vztahující se ke společnosti „SAK“ (č.l. 591 – 592). Z tohoto důkazu povahy listinné bylo zjištěno, že v podstatě ve prospěch obžalovaného je nutno započíst výdajový pokladní doklad č. 233 ze dne 21.2.2013, kterým byla uhrazena dobírka týkající se dodání nového mzdového programu na daňový doklad č. 20130014, dodavatel H. J. (č.l. 592). Na tuto dobírku si ředitel organizace vybral 1.2.2013 z pokladny hotovost 1.600,- Kč, jež byla evidována v pomocném sešitě organizace. Jelikož ke dni 7.2.2013, kdy byla provedena fyzická inventarizace pokladní hotovosti, nebyla tato částka podložena žádným účetním dokladem opravňujícím výběr hotovosti ve výši 1.600,- Kč, byla tato částka započítána k celkovému schodku v pokladně. 21.2.2013 byl organizací doložen daňový doklad již zmíněný, a to stvrzenka č. 20130014, který dodatečně potvrzuje výběr v hotovosti za účelem úhrady dobírky ve výši 1.600,- Kč na úhradu nového mzdového programu. Z tohoto důvodu byl zjištěný schodek ponížen účetně o částku 1.600,- Kč. Tento závěr bez dalších akceptuje i nalézací soud, a proto ani tato částka není kladena k tíži obžalovanému, přestože v poznámkách V. se tato částka nacházela, avšak v době vyhotovení materiálu (č.l. 143) svědkyně V. neměla k dispozici daňový doklad na částku 1.600,- Kč. Naproti tomu je nutno akcentovat, že i tato skutečnost svědčí o pečlivosti a serióznosti postupu a tvrzení svědkyně V. Poslední položka na seznamu předloženém svědkyní V. je bez uvedení data s poznámkou „na zálohovou fakturu – baterie rolba, faktura měla přijít – 69.000,- Kč. Obžalovaný Ing. K. se k této položce nevyjádřil. Svědkyně V. (č.l. 37 protokolu o hlavním líčení) k částce ve výši 69.000,- Kč, vztahující se k „rolbě“, uvedla, že si na to již nevzpomíná, jednalo se o nějakou opravu a peníze měla vyplácet Ing. K., avšak celou situaci měl řešit někdo jiný. V pomocném sešitě formátu A5 tam, kde se nacházely údaje k poškozené společnosti „SAK“ není žádná zmínka, poznámka či částka, jež by odpovídala částce ve výši 69.000,- Kč. Pokud soud vychází z údajů svědkyně V. včetně poznámek, jež se nacházely v pomocném sešitě, který tato předložila policejnímu orgánu a který tvoří přílohu tohoto spisu, je nutno z něj vycházet. Mj. nelze přehlédnout, že obžalovaný K. si měl vyzvednout částku 100.000,- Kč na zakoupení baterie do rolby, kdy tato částka se nachází jako jedna z položek v materiálu označeném jako „výběry z pokladny bez dokladu Ing. M. K. – SAS“ (č.l. 142), kdy se jedná o položku poslední. K této se rovněž svědkyně V. vyjadřovala před policejním orgánem 17.7.2013 (č.l. 714). I ve vztahu k této položce jsou důvodné pochybnosti, zda skutečně tato částka byla z pokladny vydána či nikoliv, rozhodl opětovně nalézací soud ve prospěch obžalovaného, kdy je nutno konstatovat, že i tato položka je zcela nepatrná z pohledu celkově vzniknuvší škody,
pokračování
45
sp.zn. 30T 9/2013
kdy jakékoliv další objasňování by bylo v rozporu s rychlostí trestního řízení. Je nesporné, že smyslem dokazování v rámci trestního řízení je co nejrychleji rozhodnout ve věci, resp. o vině a trestu, samozřejmě za respektování všech základních zásad a pravidel trestního řízení. Součet zpronevěřených finančních prostředků ke škodě poškozené společnosti „SAK“ dle tvrzení svědkyně V. a dle jejich podkladů byl objektivizován dle názoru soudu na částku ve výši 544.325,- Kč, kdy od částky uvedené na č.l. 143 bylo nutno odečíst částky 1.700,- Kč, 1.600,- Kč, 69.000,- Kč, naproti tomu druhá položka odspodu, kde je uvedeno 94.000,- Kč, soud vycházel z částky 106.000,- Kč. Takto dle názoru nalézacího soudu objektivizována škoda se vztahuje k bodu 3/ rozsudku. Jak již bylo v tomto rozhodnutí konstatováno, starostou města byla nařízena mimořádná veřejnosprávní konstrola obou poškozených společností, tj. „SAK“ a „SAS“ s tím, že níže uvedený protokol se bude vztahovat právě k poškozené společnosti „SAS“. Z protokolu o výsledku veřejnosprávní kontroly včetně dodatku a příloh bylo zjištěno (č.l. 593 – 604), že tato mimořádná kontrola byla vykonána ve dnech rovněž 7. – 11.2.2013 na základě pověření starosty č.j. MS1471/2013/ŠKSV/Pls. Zmíněná kontrola byla realizována ve smyslu právních předpisů uvedených již ve vztahu ke kontrole společnosti „SAK“, kdy kontrolní orgán svědkyně P. měla k dispozici i shodné účetní doklady. Kontrolní orgán zpracoval do přehledné tabulky č. 1 výběry finanční hotovosti z bankovního účtu v r. 2012, kdy podkladem byly předložené výpisy z účtu poškozené společnosti u Komerční banky, a.s. (č.účtu 433751590287/0100), a pohyby na účtech – SU 261 – peníze na cestě. Ve zmíněné tabulce 1 (vztahující se k bodu 5/ rozsudku) je uveden datum výběru, částka v Kč a taktéž je zde zadokumentován „vklad hotovosti“, a to dne 30.6. - 100.000,- Kč, 10.10. - 643.000,Kč, 31.10. - 3.000,- Kč. Z rekapitulace údajů v této tabulce vyplývá, že za období od 23.5. do 12.12.2012 došlo k výběru hotovosti v celkové výši 1.648.000,- Kč. V době od 30.6. do 31.10.2012 mělo dojít ke vložení hotovosti ve výši 746.000,- Kč. Neoprávněné výběry finančních hotovostí ze zmíněného bankovního účtu snížené o částečné vklady hotovosti dosáhly dle kontrolního orgánu celkové výše 902.000,- Kč. Zmíněný kontrolní orgán dále konstatoval, že uvedené výběry nebyly využité v rámci činnosti společnosti (nejsou podložené doklady, proč byly tyto výběry prováděné), tyto výběry jsou k datu kontroly účetně zachycené na účtu „261 – peníze na cestě“. Neoprávněné výběry, které nejsou podložené, začaly od data 23.5.2012 s tím, že v průběhu roku docházelo k částečnému splácení vybraných finančních hotovostí, kdy dne 30.6.2012 do pokladny společnosti měla být složena finanční hotovost ve výši 100.000,- Kč (PPD č. 11200384). Svědkyně P. jakožto kontrolní orgán současně v rámci zmíněného protokolu konstatovala, že vklad finanční hotovosti do pokladny společnosti dne 30.6.2012 je zpochybňován osobou manipulující s pokladní hotovostí (svědkyně V.), přestože tatáž osoba vystavila příjmový pokladní doklad. V. sdělila kontrolnímu orgánu, že na příkaz ředitele společnosti vystavila PPD č. 11200384 na částku 100.000,- Kč, avšak do pokladny fyzicky peníze nepřevzala. Tato skutečnost se tudíž projevuje ve schodku pokladny (nalézací soud v tomto směru odkazuje na výpověď svědkyně V. a její poznámky, které dle názoru soudu obžalovaného z této činnosti usvědčují).
pokračování
46
sp.zn. 30T 9/2013
Ze závěrů kontrolního orgánu, jak je shora uvedeno, tudíž vyplývá, že výběry finančních hotovostí z předmětného bankovního účtu dosáhly celkové výše 902.000,Kč. Nalézací soud s tímto závěrem zcela nesouhlasí, neboť zmiňované vklady hotovosti jsou z právního hlediska považované již toliko za náhradu škody, kdy je nutno vycházet z celkově objektivizované částky, resp. celkového výběru hotovosti, a to ve výši 1.648.000,- Kč. Soud I. stupně plně akceptuje stanovisko obžaloby, které je právně relevantní, dle kterého obžalovaný Ing. K. ve svém postavení a ve svých funkcích svěřené prostředky zpronevěřil již v okamžiku, kdy tyto vsadil, a to právě s ohledem na charakter sázky jako takové. Peníze použil na sázku, tedy způsobem, kdy jejich návratnost byla zcela nejistá, závislá na nahodilé skutečnosti. Připsáním peněz na konkrétní sázku se tak zbavil možnosti s penězi disponovat, tedy je užil jako vlastní a již v tomto okamžiku byla zpronevěra dokonána. Pokud v některých případech vyhrál a peníze následně „vrátil“, pak není možno učinit jiný závěr než ten, že z pohledu hmotného práva má tato skutečnost vliv toliko na náhradu škody. V této souvislosti není možno akceptovat tvrzení obžalovaného, dle kterého částky v tabulce označené jako „vrátky“ – 640.000,- Kč, 100.000,- Kč a 3.000,- Kč měl u sebe v kanceláři, kdy tyto vůbec neopustili zdi společnosti „SAS“, popř. „SAK“. Soud I. stupně tomuto tvrzení nevěří, kdy opětovně je nutno akcentovat, že Ing. K. v rozhodné době byl gamblerem, vsázel i několikrát denně vysoké částky, i v tomto období, když potřeboval nějaké peníze event. pro účely a chod společností, které řídil, šel za pokladní V. apod. Pokud měl k dispozici více než 700.000,- Kč, proč takto činil. Nalézací soud nezpochybňuje vklad minimálně ve výši 643.000,- Kč a 3.000,Kč, avšak tento z pohledu trestní odpovědnosti jmenovaného je možno akceptovat skutečně toliko jako částečná náhrada škody. Nebyl zjištěn jediný svědek, který by jednoznačně potvrdil (nikoliv připustil či nevyloučil), že obžalovaný míval u sebe v kanceláři hotovost vyšší než půl milionu korun. Kontrolní orgán v tabulce 3 poukázal na jednotlivé poplatky v souvislosti s výběry hotovostí, jež byly specifikovány v rámci tabulky 1. Tyto poplatky byly vyčíslené na částku 1.380,- Kč, což soud akceptoval. Výše způsobené škody v bodě 5/ rozsudku je tudíž 1.648.000,- Kč, včetně další škody na bankovních poplatcích, souvisejících s těmito výběry, byla ve výši 1.380,- Kč. Kontrolní orgán se rovněž zabýval i okolnostmi úhrady faktury specifikované v bodě 6/ rozsudku, kdy je konstatováno (č.l. 596), že dne 28.2.2013 byl firmě Moravia Wings, s.r.o., zaslán dopis k ověření pohledávky ve výši 29.839,- Kč. Zmiňovaná společnost 20.3.2013 zaslala kopii dokladu o zaplacení této pohledávky. Finanční hotovost ve výši 29.839,- Kč převzal od firmy ředitel společnosti (Ing. K.). Účetní společnosti vystavila řediteli příjmový pokladní doklad s tím, že finanční hotovost bude složena do pokladny společnosti, avšak tato posléze složena nebyla, a proto byla vůči firmě Moravia Wings stále evidována pohledávka ve výši 29.839,Kč. V této souvislosti je možno odkázat na zmiňovanou fakturu vystavenou odběrateli Moravia Wings, s.r.o., č. 31100112 ze dne 31.12.2011 a příjmový pokladní doklad č. 6509572 ze dne 13.4.2012 na částku 29.839,- Kč (č.l. 597 – 598). Kontrolní orgán v osobě svědkyně P. se rovněž zabýval „výběry z pokladní hotovosti“ v souvislosti se společností „SAS“. Protiprávní jednání obžalovaného Ing. K. ve vztahu k této skutečnosti je specifikováno v rozsudku pod bodem 7/. Kontrolní orgán konstatoval, že nebyla provedena fyzická inventarizace pokladní hotovosti
pokračování
47
sp.zn. 30T 9/2013
k 31.12.2012, a proto nařídil provedení inventarizace pokladní hotovosti k datu 7.2.2013, kdy výsledek je uveden v tabulce č. 2. Účetní stav pokladny k 31.12.2012 je stejný jako k 7.2.2013, tzn. částka 1.951.164,- Kč. Konečný stav pokladny k 7.2.2013 (podkladem byl inventarizační zápis ze dne 7.2.2013) byl ve výši 6.022,Kč. Samotný schodek tudíž kontrolní orgán objektivizoval na částku 1.945.142,- Kč (č.l. 594). Kontrolní orgán a dále konstatoval, že osoba, která ve společnosti manipulovala s pokladní hotovostí, sdělila kontrolnímu orgánu, že na příkaz ředitele společnosti v těchto případech nevystavovala výdajové pokladní doklady (toto zjištění je v souladu s výsledky provedeného dokazování v rámci trestního řízení). Výběry hotovostí toliko zaznamenávala v pomocném sešitě, čímž byl porušen § 6 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, neboť „účetní jednotky“ jsou povinny zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví, účetními doklady. V bodě 3/ citovaného protokolu ze dne 21.2.2013 kontrolní orgán vypočítává, jakých pochybení se dopustil ředitel společnosti a jakých samotná „společnost“, na což soud odkazuje. Nalézací soud ke všemu uvedenému dále konstatuje, že pokud by skutečně kontrolní orgány vykonávaly svou činnost „řádně“ a zajímaly se o fyzický stav pokladny, pak by zjistily, že svědkyně V., obžalovaným Ing. K. pověřena pokladní, evidovala nejrůznější záznamy na lístečcích, v sešitě apod. Pokud by kontrolní orgán požádal o vysvětlení, zdaleka nemusela být způsobena tak výrazná škoda, pokud by byla snaha zjistit, jak to ve skutečnosti s finančními prostředky obou poškozených společností je, jak je s nimi manipulováno, v jaké výši a zejména na co. Je nesporné, že jednání pokladní svědkyně V., jakož i účetní nebylo v pořádku, ovšem na jejich činnost je nutno určitým způsobem pohlížet poněkud jinak z toho důvodu, že obžalovaný Ing. K. byl jejich nadřízeným, který rozhodoval o jejich svým způsobem pracovní činnosti a tím spojené odměně. Jejich pochybení nelze sice omlouvat současnou ekonomickou situací země, nezaměstnaností apod., ovšem na druhé straně nelze ani tuto skutečnost nedoceňovat, neboť většina občanů této země se snaží najít práci a s tím i odpovídající odměnu za vykonanou práci. K těmto neoprávněným výběrům z pokladny ke škodě společnosti „SAS“ se velmi podrobně vyjadřovala svědkyně V., na což je možno odkázat. Na č.l. 142 se nachází určitá rekapitulace výběrů z pokladny obžalovaným, která je označena jako „výběry z pokladny bez dokladů Ing. M. K. – SAS“ (č.l. 142). S touto rekapitulací dále souvisí přílohy, jež jsou součástí tohoto spisu, a to již opakovaně zmíněný sešit formátu A5 včetně nejrůznějších lístečků či papírů, na kterých jsou některé poznámky svědkyně V. K některým položkám, kde se objevovalo jméno „L.“ byla rovněž vyslechnuta svědkyně L. N.. Obžalovaný Ing. K. na str. 40 – 41 protokolu o hlavním líčení se vyjadřoval k některým položkám vycházeje ze zmíněného materiálu ve spise, založeném na č.l. 142 a poznámek v sešitě formát A5, o kterém již byla rovněž zmínka. Obžalovaný Ing. K. bez dalšího konstatoval, že si je jist, že částku ve výši 50.000,- Kč dne 7.12.2011 nedostal. Taktéž neobdržel částky ze dne 14.12.2011, a to 23.000,- Kč, ze dne 22.12.2011 ve výši 50.000,- Kč a ze dne 22.12.2011 ve výši 3.000,- Kč, kde je uvedeno poznámka L. K tomuto tvrzení nic bližšího na vysvětlení neuvedl s výjimkou snad toho, že v době, kdy mělo dojít k převzetí předmětných částek, nebyly takovéto sázky uložené ani vsázené. Dle názoru soudu je tento argument nepříliš přesvědčivý, neboť je nerozhodné, zda obžalovaný takto zpronevěřené převzaté finanční prostředky vsadil tentýž den, v tutéž hodinu, či event. ve dnech následujících. V řadě případů bylo prokázáno, že peníze, které byly vybrány v hotovosti či za pomocí
pokračování
48
sp.zn. 30T 9/2013
platební karty, byly vsázený tentýž den, avšak toto neplatilo a nemuselo platit absolutně. Jak již bylo opakovaně uvedeno, nalézací soud těmto záznamům svědkyně V. věří, vychází z nich, neboť má za to, že její výpověď je věrohodná. K částce ze dne 13.1.2012 „profi kredit“ - 15.000,- Kč K. uvedl, že tuto částku osobně převzal, avšak předal ji do trezoru. Pokud by tomu tak bylo, rozhodně se tato částka nenachází v poznámkách svědkyně V. Nepřevzal dne 2.11.2011 částku ve výši 5.000,- Kč, 25.11.2011 80.000,- Kč a taktéž částku 3.000,- Kč, kde je uvedeno poznámka L. Argumentoval tím, že ve zmíněných dnech tyto částky vsázeny nebyly a poukazoval na určitou nelogičnost, že pokud by 25.11.2011 vybral 80.000,- Kč, pak by v tentýž den určitě nevybíral další 3.000,- Kč s poznámkou L. či 13.995,- Kč s poznámkou zaplatí „sledge“. Obžalovaný se již v souvislosti s použitými argumenty opakoval a jak již uvedeno, dle názoru soudu tyto nejsou přesvědčivé, resp. jsou vyvrácené výpovědí svědkyně V. Ve zmíněné rekapitulaci pořízené svědkyní V. (č.l. 142) se ve velké většině nachází poznámky vztahující se cíleně k osobě obžalovaného, kdy tyto poznámky jsou označené např. „vzkaz v pokladně, výběry, K., z tržeb apod.“. Pokud se jedná o tři položky vztahující se k úhradě piva S., pak tato situace je obdobná, jak byla popsaná ve vztahu ke společnosti „SAK“, a proto na ni soud odkazuje. Poněkud netypická je hned druhá položka citované rekapitulace, kde je uvedeno „za nějakou pračku“ – 5.429,- Kč, k čemuž se svědkyně V. vyjádřila (str. 37 protokolu o hlavním líčení) tak, že obžalovaný tuto částku převzal s tím, že „řeší nějakou pračku s panem B.“, avšak nic bližšího k tomu nevěděla, obžalovaný pouze uvedl, že to musí vyřešit, aniž by cokoliv bližšího rozvedl. Obžalovaný Ing. K. k této problematice uvedl na str. 39 protokolu o hlavním líčení, že pračka byla soukromá akce pro pana B., kterému pračku dovezli a tento neměl u sebe hotovost, proto mu byly peníze zapůjčené a po návratu je předal do trezoru. Nalézací soud opětovně navrácení finanční hotovosti ve výši 5.429,- Kč obžalovaným do trezoru nevěří, a to ze stejných důvodů, tak jak již bylo opakovaně uvedeno. Pokud se jedná o opakovanou položku „záloha na L.“, a to 3.000,- Kč, kdy se jednalo o čtyři případy, byla L. N. jako svědkyně v rámci dokazování u hlavního líčení vyslechnuta. Výpovědí jmenované se soud I. stupně v tomto rozhodnutí zabýval na str. 25 a dál, a to se závěrem, dle kterého provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by obžalovaný Ing. K. zajistil, umožnil, dal pokyn či dělal prostředníka k opakovanému vydání z pokladny svědkyni L. N. 3.000,- Kč. Dle názoru soudu obžalovaný využíval všech možností, které pouze teoreticky připadaly v úvahu, aby získal pro své vášnivé hráčství jakékoliv prostředky, se kterými mohl nekontrolovaně disponovat. Dle záznamů svědkyně V. (č.l. 142) mělo být takto obžalovaným zpronevěřeno 1.975.647,- Kč. Účetně byla zjištěna částka cca o 30.000,- Kč menší, resp. částka ve výši 1.945.142,- Kč. Vzhledem k tomu, že tato částka je pro obžalovaného příznivější, byla zjištěna řádným kontrolním postupem po předchozím vyhodnocení účetních dokladů kontrolním orgánem, bude vycházeno z této pro obžalovaného částky příznivější, neboť je respektována zásada in dubio pro reo. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl nalézací soud k závěru, že byla objektivizována způsobena škoda obžalovaným Ing. K., o které nejsou důvodné pochybosti. Jmenovaný protiprávním jednáním specifikovaným v bodech 1 – 4/ způsobil SAK Studénka, příspěvková organizace, škodu v souhrnné výši 2.686.354,Kč. Zmíněná souhrnná škoda se skládala ze škody ve výši 1.881.000,- Kč a další škody ve výši 2.605,- Kč, způsobené protiprávním jednáním specifikovaným v bodě 1/ rozsudku. V bodě 2/ rozsudku byla způsobena škoda ve výši 22.000,- Kč včetně
pokračování
49
sp.zn. 30T 9/2013
škody další ve výši 60,- Kč. Protiprávní jednání popsané v bodě 3/ mělo za následek způsobení škody ve výši 544.325,- Kč, a v bodě 4/ byla způsobena škoda ve výši 236.364,- Kč. Protiprávním jednáním popsaným v bodech 5 – 7/ rozsudku způsobil obžalovaný Ing. K. společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., souhrnnou škodu ve výši 3.624.361,- Kč. Tato částka se skládala ze škody ve výši 1.648.000,- Kč včetně další škody ve výši 1.380,- Kč, vztahující se k protiprávnímu jednání specifikovanému v bodě 5/ rozsudku. V bodě 6/ byla způsobena škoda ve výši 29.839,- Kč, a v bodě 7/ škoda ve výši 1.945.142,- Kč. Celkově způsobená škoda protiprávním jednáním obžalovaného Ing. K. popsaným v bodech 1 – 7/ je tudíž 6.310.715,- Kč. Obžalovaný Ing. K. prostřednictvím svého obhájce JUDr. Rovňáka podal návrh na doplnění dokazování, kdy navrhoval vyžádat od České spořitelny nejméně za r. 2005 – 2006 výpisy z jeho účtu, kdy se jedná o období, kdy ještě neměl nic společného se společnostmi „SAK“ a „SAS“. Obžalovaný tvrdí, že měl vyhrát v jednom případě více než 1 mil. Kč a v dalších 400.000,- Kč. Nalézací soud tento návrh neakceptoval mj. proto, že protiprávní jednání mělo proběhnout nejdříve v bodě 7/ od počátku r. 2011 do 6.2.2013. V dalších případech v podstatě od poloviny roku 2012. S ohledem na zprávu společnosti Tipsport je evidentní, že obžalovaný musel k sázení použít i jiné další prostředky dosud blíže nezjištěné, nejen ty, jež byly objektivizovatelné v této konkrétní trestní věci ke škodě společností „SAK“ a „SAS“. Výpisy z účtu jmenovaného za požadované období nemohou mít žádný vliv na nyní vytýkané protiprávní jednání. Dále bylo navrženo vyžádat od Města Studénka zprávu, kdo měl přístup ke generálním klíčům, kdo byl jejich držitelem, jaká byla evidence, event. kdo měl k těmto klíčům přístup, vše by se mělo vztahovat opětovně ke společnostem „SAK“ a „SAS“. Ani tento návrh nebyl akceptován, neboť dle názoru nalézacího soudu s ohledem na výsledky provedeného dokazování by toto zjištění nemohlo mít absolutně žádný vliv na objektivizované protiprávní jednání obžalovaného Ing. K. Za celé stíhané období nebylo zjištěno, ať již od obžalovaného, svědků či jakýchkoliv materiálů – důkazů povahy listinné, že by byla zjištěna jakákoliv manipulace s trezorem ve vztahu k těmto poškozeným společnostem, s pokladnou apod. Nebylo zjištěno žádné násilné vniknutí, nebyla zjištěna žádná ztráta dalších materiálů v tomto trezoru nacházejících se, nebyla zjištěna ztráta či manipulace s finančními prostředky uloženými v pokladně, a to zejména z výpovědí obžalovaného a svědkyně V. Zjišťování držitelů či osob disponujících, event. majících přístup ke generálnímu klíči s ohledem na shora uvedené je nepotřebné. V průběhu dokazování u hlavního líčení z důvodu opatrnosti byla vyžádána od společnosti Tipsport, a.s., zpráva, zda event. svědkyně S. V. u jmenované společnosti sázela, zda měla vedený účet atd. (viz. dotaz ze dne 12.5.2014, č.l. 1550). Dle sdělení dotazované společnosti jmenovaná se u společnosti Tipsport, a.s., působící v ČR, pouze předregistrovala ke hře internetová kurzovní sázka, a protože registraci na pobočce v ČR nikdy nedokončila, nemohla uzavírat sázky v jejich internetové aplikaci. Provedeným dokazováním nebyly zjištěné žádné konkrétní poznatky svědčící pro závěr, že svědkyně V. sází u společnosti Tipsport, a.s.,
pokračování
50
sp.zn. 30T 9/2013
působící v ČR, event. že by tato byla aktivní hráčkou u obdobné společnosti působící v SR. Svědkyně V. se zmínila o investování několika málo eur ve své výpovědi, což vysvětlila a zdůvodnila. Jakékoliv další konkrétnější poznatky o jejich sázení či event. o disponování s finančními prostředky poškozených společností v jakémkoliv směru zjištěné nebyly. Sám obžalovaný, který v podstatě s V. byl v denním kontaktu, neměl za celou dobu jejího působení ať již v roli barmanky či pokladní poškozených společností jakékoliv indicie o tom, že by tato zpronevěřovala finanční prostředky ke škodě poškozených společností za účelem jakéhokoliv sázení. Z tohoto pohledu nebylo učiněno žádné trestní oznámení na jmenovanou, žádná výtka, propuštění z práce apod. Dle názoru soudu návrhy na doplnění dokazování směřují jen a pouze k neobjektivním průtahům, které nemohou mít vliv na objektivizovaný skutkový děj včetně trestní odpovědnosti obžalovaného Ing. K. K problematice rozsahu dokazování je nutno dále akcentovat, že v § 2 odst. 5, 6 tr.ř. zákon nestanoví žádná pravidla jak pro míru důkazů potřebných k prokázání určité skutečnosti, tak stanovící relativní váhu určitých druhů či typů důkazů. Soud v každé fázi řízení zvažuje, které důkazy je třeba provést, příp. zda a nakolik se jeví nezbytným dosavadní stav dokazování doplnit. S přihlédnutím k obsahu již provedených důkazů tedy posuzuje, nakolik se jeví např. návrhy stran na doplnění dokazování důvodnými (potřebnými) a které mají naopak z hlediska zjišťování skutkového stavu věci jen okrajový, nepodstatný význam. Shromážděné důkazy soud hodnotí podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. Rozhodnutí o rozsahu dokazování spadá do výlučné kompetence soudu. Účelem dokazování v trestním řízení je zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí (touto problematikou se zabýval i Nejvyšší soud ČR (sp.zn. 3 Tdo 1339/2010). Objektivizovaný skutkový děj může být následně předmětem právního posouzení. Protiprávní jednání obžalovaného Ing. M. K. byla kvalifikováno nalézacím soudem jako zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, neboť bylo prokázáno, že tento si přisvojil cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobil tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Objektem trestného činu zpronevěry je vlastnictví věcí nebo obdobné majetkové právo k jiné majetkové hodnotě. Právo vlastnit věc, potažmo majetek, je jedním ze základních lidských práv. Předmětem útoku je cizí věc nebo jiná majetková hodnota, která byla pachateli svěřena. Objektivní stránka spočívá za a) v přisvojení cizí věci nebo jiné majetkové hodnoty, která mu byla svěřena, a zároveň tím, za b) způsobení na cizím majetku škody nikoliv nepatrné. Podle § 134 tr. zákoníku se věcí rozumí i ovladatelná přírodní síla. Ustanovení o věcech se vztahují i na živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla, peněžní prostředky na účtu a cenné papíry, nevyplývá-li z jednotlivých ustanovení trestního zákona něco jiného. Za cizí věc se rozumí věc, jež nenáleží pachateli buď vůbec nebo nenáleží jen jemu a kterou pachatel nemá ve své dispozici. Za cizí věc se tradičně považují zejména cizí hotové peníze, ale i peněžní prostředky na účtu. Z hlediska odlišení od trestného činu krádeže a trestného činu podvodu je u trestného činu zpronevěry podstatné, že musí jít o cizí peněžní prostředky na účtu svěřené pachateli. Cizí věc je svěřena
pokračování
51
sp.zn. 30T 9/2013
pachateli, jestliže je mu odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nakládal určitým způsobem. Skutková podstata trestného činu zpronevěry nevyžaduje, aby osoba, která věc pachateli svěřila, byla jejím vlastníkem. Akcentovat rovněž je nutno stanovisko, dle kterého v oblasti pracovně právních vztahů není předpokladem trestní odpovědnosti za zpronevěru podle § 206 tr.ř. zákoníku existence dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, ale jednání spočívající v úmyslném přisvojení si cizí svěřené věci a vznik škody. Dohoda o tzv. hmotné odpovědnosti předurčuje režim, kterým bude posuzována případná odpovědnost za škodu. Pachatel si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, jestliže s věcí naloží v rozporu s účelem, k němuž mu byla cizí věc dána do opatrování nebo do dispozice, a to způsobem, který maří základní účel svěření. Přisvojení je tedy takové nakládání pachatele s věcí, které má trvale vyloučit svěřitele z dispozice s věcí. Přisvojením takové věci se nerozumí získání věci do vlastnictví, neboť trestným činem nelze nabýt vlastnického práva, nýbrž získání možnosti neomezené dispozice s věcí, není však rozhodné, jak poté pachatel s přisvojenou věcí, jež mu byla svěřena, skutečně nakládá. U trestného činu zpronevěry je způsobenou škodou celá skutečná hodnota zpronevěřené věci. Škodou velkého rozsahu se rozumí škoda ve výši nejméně 5.000.000,- Kč, což vyplývá z ustanovení § 138 odst. 1 tr. zákoníku. Co se týče subjektivní stránky, v základní skutkové podstatě se vyžaduje úmysl, avšak ke způsobení škody velkého rozsahu, resp. k následku postačí zavinění ve smyslu nedbalosti. Závěrem těchto teoreticko právních úvah je nutno akcentovat, že pokud úmysl pachatele vrátit peníze je závislý na budoucí nejisté události, k níž může, ale také nemusí dojít, pak jedná s vědomím, že svým jednáním chce či může porušit zájem chráněný zákonem v ustanovení § 206 tr.ř. Za této situace pozdější vrácení peněz je třeba posuzovat jako náhradu škody způsobené trestným činem (R 54/1967 II). V tomto konkrétním případě vzal soud I. stupně za prokázáno, že obžalovaný Ing. M. K. si přisvojil prostředky na bankovních účtech a v pokladně poškozených společností „SAK“ a „SAS“, svěřené mu jako řediteli příspěvkové organizace a jednateli společnosti s ručením omezeným, a způsobil tak na majetku těchto společností ve svém souhrnnu protiprávním jednáním popsaným v bodech 1 – 7/ celkovou škodu ve výši 6.310.715,- Kč. Po získání finančních prostředků obžalovaným do svých dispozic tento je v podstatě obratem vsadil u společnosti Tipsport, a.s., čímž se zbavil jejich možnosti vrátit, tyto prostředky zpronevěřil, čímž způsobil zmíněnou škodu. Popsaným vsázením se obžalovaný zbavil možnosti tyto prostředky vrátit, neboť je nesporné, že případná výhra v sázce je nahodilá a je nezávislá na jeho vůli. Jak již bylo uvedeno, v případě, kdy byly nějaké prostředky vrácené na bankovní účet, došlo k tomu až po dokonání činu, neboť peníze, které získal, v podstatě obratem zcizil, vložil na svůj sázkový účet, a tudíž i tyto je nutno zohlednit ve způsobené škodě. Zmíněné vrátky mohou a mají vliv pouze na výši způsobené škody, když je rozhodováno v rámci adhézního řízení. Obžalovaný Ing. K. jednal se znalostí věci, dle názoru soudu se jednalo o úmysl přímý (§ 15 odst. 1 písm. a/ tr. zákoníku), neboť tento věděl, že prostředky na účtech a v pokladnách poškozených jsou pro něj prostředky cizími a nakládání s těmito prostředky mu bylo svěřeno jako řediteli a jednateli společnosti s jasně danými pravidly, pokyny, jak s těmito nakládat, přičemž tento s nimi nakládal jako s vlastními, což bylo v hrubém rozporu s účelem, k němuž mu byly svěřené. Zločin zpronevěry byl dokonán připsáním peněz na konkrétní sázku, díky čemuž se zbavil možností s těmito disponovat, tzn. že je užil jako vlastní. K okolnosti přitěžující nebo k okolnosti, která
pokračování
52
sp.zn. 30T 9/2013
podmiňuje použití vyšší trestní sazby dle § 17 tr. zákoníku se přihlédne a) jde-li o těžší následek i tehdy, zavinil-li jej pachatel z nedbalosti, vyjímaje případy, že trestní zákon vyžaduje i zde zavinění úmyslné, nebo b) jde-li o jinou skutečnost, i tehdy, jestliže o ní pachatel nevěděl, ač o ní vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl, vyjímaje případy, kdy trestní zákon vyžaduje, aby o ní pachatel věděl. Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí (§ 16 odst. 1 písm. a/ tr. zákoníku), nebo b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl (§ 16 odst. 1 písm. b/ tr. zákoníku). Soud I. stupně v této souvislosti považuje za nutné akcentovat, že s ohledem na způsob provedení je možno učinit závěr, že zavinění u obžalovaného Ing. K. ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě bylo naplněno ve formě vědomé nedbalosti podle § 16 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Příčinná souvislost mezi jednáním a následkem dle názoru soudu nebyla ničím přerušena. K osobě obžalovaného Ing. K. bylo zjištěno, že tento se narodil 11.5.1979, je absolventem VŠB Ekonomické fakulty Ostrava, v době rozhodování byl bez zaměstnání, je rozvedený, otcem jedné nezletilé dcery. Majetkovým poměrům byla věnována speciální pozornost orgány činnými v přípravném řízení, kdy bylo provedeno poměrně rozsáhlé finanční šetření, jež je obsahem přílohy č. 2. V katastru nemovitostí k obžalovanému nejsou evidovaná žádná vlastnická práva k nemovitostem. Obžalovaný nevlastní žádné obchodní podíly v obchodních společnostech, není majitelem cenných papírů, vlastní osobní motorové vozidlo Ford Eskort, rok výroby 1990. Pozornost byla rovněž věnována pojišťovacím ústavům, zda jmenovaný u těchto pojistil nějaké nemovitosti či věci movité, kdy v této oblasti bylo zjištěno, že u pojišťovny České spořitelny, a.s., od 1.6.2009 platí ročné pojistné v rámci komplexního pojištění pro účastníky penzijního připojištění ve výši 2.700,- Kč. Od 1.3.2010 má uzavřeno „Flexi životní pojištění“ s měsíčním pojistným 450,- Kč. Další shodné životní pojištění má sjednáno od 1.6.2012 s měsíčním pojistným 770,Kč. U České pojišťovny, a.s., má uzavřené komplexní rizikové životní pojištění Multirisk s měsíčním pojistným od 1.7.2011 ve výši 566,- Kč. Od 1.7.2011 má uzavřeno rodinné úrazové pojištění Mozaika s ročním pojistným 19.176,- Kč. U České podnikatelské pojišťovny bylo placeno pojistné ve vztahu ke dvěma motorovým vozidlům. U Kooperativa pojišťovna, a.s., má uzavřeno univerzální životní pojištění Perspektiva od 1.3.2010 s ročním pojistným 40.500,- Kč. Pracovní hodnocení obžalovaného vyhotoveného starostou Města Studénka (č.l. 1019 – 1020) rekapituluje jeho pracovní zařazení s tím, že po rozhodnutí orgánu města o sloučení činností na úseku provozování sportovních zařízení a kulturních činností, jež pro město zajišťovaly dva právní subjekty, byl jmenován do funkce ředitele organizace „SAK“. Jeho hlavními úkoly kromě zajištění běžného provozu byla stabilizace organizace po převzetí činnosti, zde však byly zjištěné nedostatky, zejména v systémové činnosti a organizaci práce. Z počátku si jmenovaný vůči zřizovateli stnaovené úkoly plnil, případné nedostatky odstraňoval operativně. Později však byly v jeho činnosti zaznamenány vážnější nedostatky, kdy si své povinnosti neplnil důsledně a beze zbytku. Na základě poznatků zjištěných v souvislosti s hospodařením společností byl 6.2.2013 radou Města Studénky s okamžitou platností odvolán z funkce jednatele společnosti Sportovní areály Studénka, s.r.o., i ředitele organizace SAK Studénka, příspěvková organizace, a následně s ním byl
pokračování
53
sp.zn. 30T 9/2013
ukončen pracovní poměr. Zmíněné pracovní hodnocení je možno spíše vyhodnotit jako negativní, pak je otázkou, proč byl tento takřka pravidelně kromě své odměny za práci „odměňován“ i mimořádnými odměnami ve výši cca měsíčně 28.000,- Kč tak, jak na to bylo poukazováno v jiné části odůvodnění tohoto rozhodnutí. Z opisu RT bylo zjištěno, že obžalovaný doposud nemá žádný záznam. V místě bydliště v posledních pěti letech pro přestupek řešen nebyl, bližší údaje zjištěné nebyly. Při ukládání trestu soud je povinen vyjít z ustanovení § 38 tr. zákoníku. Z důvodu přiměřenosti trestní sankce, tj. proporcionality mezi zájmem na ochraně společnosti před pachatelem trestného činu a zásahem do základních práv pachatele způsobených uloženou sankcí je nutno přihlédnout k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele, neboť jen přiměřená trestní sankce může splnit svůj účel a být pachatelem a společností pociťována jako spravedlivá. Povahu a závažnost spáchaného trestného činu blíže určují hlediska, která jsou demonstrativně vypočtena v ustanovení § 39 odst. 2 tr. zákoníku, patří k nim především objektivní znaky blíže charakterizující spáchaný trestný čin (význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení a jeho následky, okolnosti, za jakých byl čin spáchán), intenzita subjektivního vztahu pachatele k činu (míra jeho zavinění, jeho pohnutka, záměr, cíl) a osoba pachatele. Druhým limitem přiměřenosti trestu stanoveným v § 38 odst. 1 tr. zákoníku jsou poměry pachatele. Poměry pachatele jsou okolnosti charakterizující osobu pachatele a ovlivňující citelnost uloženého trestu. Jde o osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele (§ 39 odst. 1 tr. zákoníku). Rozhodující je jejich existence nikoliv v době činu, ale v době ukládání trestu. Dle ustanovení § 38 odst. 2 tr. zákoníku trestní sankci je nutno ukládat s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a poměrům pachatele, a tam, kde postačí uložení trestní sankce pachatele méně postihující, nesmí být uložena trestní sankce pro pachatele citelnější. Při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud rovněž musí přihlédnout k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem (§§ 41, 42 tr. zákoníku), k době, která uplynula od spáchání trestného činu, příp. změně situace a k délce trestního řízení, trvalo-li nepřiměřeně dlouhou dobu. Jako okolnost polehčující byl vyhodnocen dosud řádně vedený občanský život (§ 41 písm. o/ tr. zákoníku), což vyplývá z opisu RT, jakož i ze zprávy o pověsti. Jmenovaný se dosud nedostal do vážnějšího střetu se zákonem. K okolnostem přitěžujícím uvedeným v § 42 tr. zákoníku soud přihlédl zejména k těmto: Spáchání trestného činu s rozmyslem a po předchozím uvážení (§ 42 písm. a/ tr. zákoníku), spáchání trestného činu využívaje něčí závislosti a podřízenosti (§ 42 písm. d/ tr. zákoníku), nalézací soud má zejména na mysli vztah obžalovaného k svědkyni V., spáchání trestného činu zneužívaje svého zaměstnání, postavení a funkce (§ 42 písm. f/ tr. zákoníku), pokračování v trestné činnosti po delší dobu (§ 42 písm. m/ tr. zákoníku). Za zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku bylo možno uložit trest odnětí svobody v rozpětí 5 – 10 let. Vzhledem ke všem okolnostem případu, možnostem nápravy obžalovaného, subjektivní stránce vedoucí ke spáchání trestné činnosti, výši způsobené škody, k okolnosti polehčující, k okolnostem přitěžujícím, byl tomuto ukládán trest odnětí svobody při samé spodní hranici zákonné trestní sazby, a to v trvání 5 let a 6 měsíců. Pro účely výkonu trestu byl obžalovaný zařazen do věznice s ostrahou ve smyslu ustanovení § 56 odst. 2
pokračování
54
sp.zn. 30T 9/2013
písm. c) tr. zákoníku. Soud I. stupně obžalovanému Ing. K. rovněž uložil trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu, obchodních společností a družstev na dobu 8 let. Jmenovaný se totiž dopustil vytýkaného jednání i jako jednatel obchodní společnosti. Zmíněný trest zákazu činnosti byl ukládán při horní hranici zákonné trestní sazby (1 – 10 let). Podle § 43 odst. 3 tr.ř. poškozený, který má podle zákona proti obviněnému, posléze obžalovanému nárok na náhradu škody, jenž mu trestným činem byla způsobena, je oprávně také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu nebo vydat bezdůvodné obohacení, které na jeho úkor trestným činem získal. Aby soud mohl rozhodnout v adhézním řízení, musí poškozený svůj nárok na náhradu škody uplatnit, neboť bez návrhu nemůže o náhradě škody nalézací soud rozhodnout. Nárok na náhradu škody je třeba uplatnit způsobem a formou, které nevzbuzují pochybnosti, že poškozený skutečně náhradu požaduje. Nárok je nutno uplatnit vůči určité osobě včas, tj. nejpozději v hlavním líčení před zahájením dokazování, tzn. dříve, než soud započne provádět důkazy. Nárok je nutno uplatnit řádně, tzn. uvedením údajů, z nichž je patrný důvod a alespoň minimální výše nároků na náhradu škody. Výši škody uvedenou řádně a včas je pak možno v průběhu dalšího řízení měnit. Předpoklady vzniku odpovědnosti za způsobenou škodu tvoří jednak porušení právních povinností (protiprávní úkon), jednak vzniklá škoda, dále příčinná souvislost mezi protiprávním úkonem a vzniklou škodou, někdy také zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti. Odpovědnost za způsobenou škodu se tedy neodvíjí od právního posouzení (kvalifikace) jednání pachatele. V posuzovaném případě je nepochybné, že protiprávnost úkonu byla založena jednáním obžalovaného popsaném ve skutkové části výroku tohoto rozhodnutí. Aby obžalovaný Ing. K. byl odpovědný za škodu ve smyslu občanského práva, je nezbytné, aby protiprávní úkon škodu skutečně způsobil, aby mezi protiprávním úkonem obžalovaného na straně jedné a škodou na straně druhé existoval již zmíněný vztah příčiny a následku (příčinná souvislost). V občanském právu se uplatňuje teorie tzv. adekvátní příčinnosti, což znamená, že odpovědnost za škodu je dána tehdy, jestli škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností je adekvátním důsledkem protiprávního úkonu. Obě poškozené společnosti zastupovala zmocněnkyně JUDr. N., kdy jmenovaná přehledně a přezkoumatelně vyčíslila škodu ve vztahu k oběma subjektům (č.l. 1029, 1455). U hlavního líčení zmíněný nárok byl dále specifikován tak, že poškozená společnost Sportovní areály Studénka. s.r.o. „v likvidaci“ se připojuje s nárokem na náhradu škody ve výši 2.878.361,- Kč (č.l. 1499, 1504). Poškozená společnost SAK Studénka, příspěvková organizace, se připojuje s částkou ve výši 2.750.822,- Kč (č.l. 1501, 1504). Ve vztahu k poškozené společnosti „SAS“ (body 5 – 7) byla provedeným dokazováním objektivizována škoda z trestně právního hlediska na částku 3.624.361,- Kč (tak, jak je rozepsáno shora), přičemž poškozená společnost od této částky odečetla vklady, resp. vrátky ve výši 100.000,- Kč, 643.000,- Kč, 3.000,- Kč, čímž dospějeme k částce ve výši 2.878.361,- Kč, kterou po obžalovaném požaduje. Ve vztahu k poškozené společnosti „SAK“ byla v bodech 1 – 4/ objektivizována škoda na základě provedeného dokazování ve výši 2.686.354,- Kč, a
pokračování
55
sp.zn. 30T 9/2013
proto touto částkou byl obžalovaný Ing. K. zavázán k zaplacení poškozené společnosti. Vzhledem k tomu, že škoda oběma poškozený společnostem vznikla v přímé příčinné souvislosti s protiprávním jednáním obžalovaného Ing. M. K., byl tento zavázán ve smyslu ustanovení § 228 odst. 1 tr.ř. k zaplacení shora zmíněných částek. Poškozený společnost „SAK“ byla se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí j e možno podat odvolání do 8 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Olomouci. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku a obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká. Poškozený pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Osoba oprávněná napadat rozsudek pro nesprávnost některého jeho výroku, může jej napadat také proto, že takový výrok učiněn nebyl, jakož i pro porušení ustanovení o řízení předcházejícím rozsudku, jestliže toto porušení mohlo způsobit, že výrok je nesprávný nebo že chybí. Odvolání musí být ve lhůtě do 8 dnů od doručení opisu rozsudku odůvodněno tak, aby bylo patrno, ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. Státní zástupce je povinen v odvolání uvést, zda je podává, byť i z části, ve prospěch nebo neprospěch obžalovaného. V Ostravě dne 20.6.2014 Za správnost vyhotovení: Marie Kubinová
JUDr. Miroslav Mucha, v.r. předseda senátu
