t* f /• V^'-
¿¿v' /
v^y --------------------------
/
/ ***/ '
HD V HL-C-IO / / ''— ý 7
!" 0
Toto rozhodnuti Rtbyto I/PÍ jn/y r'0 ČESKÁ REPUBLIKA /; '
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v P. rozhodl v senát složeném z p edsedy JUDr. P.P. a p ísedících J.Š. a F.V., v hlavním líčení konaném dne 23. června 1řřŘ, t a k t o : Obžalovaná
1) J. K., nar. xx, trvale bytem XX, t.č. ve výkonu trestu odn tí svobody ve V znici V.,
2) A. V.,
nar. xx, trvale bytem xx,
3) A. H., nar. xx, trvale bytem xx, t.č. ve vazb B.
Tisk Pracant S951
v jiné trestní v ci ve V znici
j
s
o
u
v i n n i ,
že I. Obžalovaný J. K. dne 30.5.1993, kolem 20.15 hodin v P., na silnici vedoucí do Č. ú., cca 15 metr od k ižovatky K. t. se silnicí do Č. ú., za použití dvou samonabijecích pistolí ráže 7.65 mra, zast elil idiče osobního automobilu, tov. zn. MAZDA 323 F, SP2: xx, Š. J., nar. xx, když na n ho vypálil nejmén p t st el, z nichž t i zasáhly jeho hlavu a zp sobily smrt, jejíž bezprost ední p íčinou bylo st elné poran ní mozku; ve stejné dob a na stejném míst , stejným zp sobem, s obdobným zám rem usmrtit vypálil obžalovaný nejmén čty i st ely a spolujezdce poškozeného J. J. P., nar. xx, kterému zp sobil nást el st ny
b išní v oblasti podb išku vlevo, nást el h betu levého p edloktí, zást el b icha se vst elem na levé boční ploše trupu zhruba ve výši 7. žebra se st elným kanálem pronikajícím do dutiny b išní mírné shora dol , prakticky kolmo k podélné ose t la s pr st elem levého jaterního laloku, žaludku a
zást elem pravého jaxerního laloku a zást el hlavy se vst elem ve vlasaté části čelní kraj iny vpravo, p ičemž st elný kanál pronikal ob ma čelními laloky mozku do levé očnice, kde zp sobil téžké zran ní levé oční koule, zmín né st elné poran ní hlavy vedlo k t žkému pohmožd ní mozku, což bylo bezprost ední p íčinou smrti J. P. dne 1.6,1řř3 v 17.00 hodin; dále v úmyslu
usmrtit dalšího spolujezdce V. P., nar. xx, na tohoto obžalovaný vypálil nejmén čty i st ely, které zasáhly pravé p edloktí a pravé stehno, levou hýždi a záda v oblasti druhého krčního obratle, p ičemž otvor vst elu byl nad h ebenem pravé lopatky a st elný kanál procházel svalstvem do oblasti šíje, st ely nezasáhly žádné živoxn d ležité orgány, avšak v p ípad , že projektil v p ípad zást elu do lopatkové krajiny a šíje by vnikl z oblasti druhého krčního obratle do míšního kanálu a zde poranil míchu, m lo by to za 2 následek
prakticky
okamžitou
smrt
poškozeného
V.
obžalovaný K. dopustil za úplatu nejmén
P.;
tohoto
jednání
se
100.000,- Kč, vyplacenou mu obžalovaným V.em prost ednictvím obžalovaného H.e s tím, aby poškozeného . V.a zbavil
/ vyd rač , p i páchání tohoto jednání byl obžalovaný zárove
veden i snahou
vyjít vst íc obžalovanému H.ovi a imponovat jako zkušený profesionál, t e d y
jiného úmysln usmrtil, takový čin spáchal na dvou osobách v úmyslu získat majetkový prosp ch a zárove se dopustil jednání pro společnost nebezpečného,
které bezprost edn sm ovalo k úmyslnému usmrcení jiného s tím, že takový čin bude spáchán na více osobách, v úmyslu získat majetkový prosp ch, avšak k jeho
dokonání nedošlo. II. Obžalovaný A. V. v p esn nezjišt né dob v druhé polovin kv tna 1řř3 využil nabídky spoluobžalováného A.a H.e a jeho prost ednictvím kontaktoval obžalovaného J. K. s žádostí, aby za úplatu nejmén 100.000,- Kč ho zbavil vydíráni ze strany Š. J. a bratr V. a J. P., p ičemž požadoval, aby vyd rači byli zastrašeni či zmláceni; obžalovaný K. zadání splnil jednáním pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, avšak bez v domí obžalovaného V.a p ekročil usmrcením poškozených danou úmluvu, t e d y jiného navedl, aby jiného násilím a pohr žkou násilí nutil, aby n co opomenul. III. Obžalovaný A. V. v p esn nezjišt né dob v m síci dubnu až kv tnu 1řř3 v P. si bez povolení p íslušných státnich orgán opat il 3
pistoli nezjišt né značky ráže 7,65 mm bez označení, včetn dvou zásobník a 16 ks náboj a dále pistoli zn. GECADO ráže 6,35 mm, včetné jednoho zásobníku a 6 ks náboj , v p esn nezjišt ný den v kv tnu 1řř3 si od P. H.
prost ednictvím F. . opat il další pistoli nezjišt né značky ráže ř mm a od zmín ného F. . p esn nezjišt né množství náboj stejné ráže; pistole ráže 7,65 mm a pistole ráže 6,35 mm byly i se st elivem vydány sv dkem J.T., u n hož je obžalovaný uschoval, dne 27.Ř.1řř3, pistoli ráže ř mm odevzdal sám obžalovaný hned následující den po jejím získání J. P., t e d y bez povolení sob
opat il zbran
a st elivo.
IV. Obžalovaný A. H. poté, co se dozv d l, že dne 30.5.1řř3 kolem 20.15 hodin v P. v blízkosti k ižovatky K.t. se silnicí do Č.ú došlo st elnou zbraní k usmrcení podnikatele Š. J., J. P. a pokusu o usmrcení V. P., za situace, kdy od poloviny kv tna 1řř3 v d l o tom, že obžalovaný V. je vydírán, a proto mu nabídl pomoc obžalovaného K., po seznámení obžalovaným V.em dne 31.5.1993, že ob tí vraždy byli práv vyd rači, o kterých se obžalovanému H. j iž d íve zmi oval a po následné výzv obžalovaného V.a, aby obžalovaného K. n kam schoval, neoznámil bez odkladu policejnímu orgánu ani prokurátorovi, co je mu o tomto trestném činu a jeho pachateli známo, t e d y hodnov rným zp sobem se dozv d l, že jiný spáchal trestný čin vraždy podle §
21ř tr.zák. a takový trestný čin neoznámil bez odkladu prokurátoru nebo bezpečnostnímu orgánu.
V. Obžalovaný A. H. od 23.1.1řř3, kdy se obžalovaný K. nevrátil z p erušení výkonu trestu do
V znice P., tomuto po p esn
nezjišt nou dobu ukončenou zatčením obžalovaného
K. dne 8.2.1994 v P. a dalších p esn
poskytnutím
finančních
cestovního pasu č. xx,
všech doklad
prost edk ,
a
nezjišt ných místech napomáhal jednak p edevším
v
srpnu
1řř3
opat ením
idičského pr kazu č. xx a občanského pr kazu č. xx,
vystavených na jméno L.V., ačkoli v d l, že se jedná
o osobu na út ku z výkonu trestu, proti níž je zárove
vedeno trestní stíhání,
t e d y pachateli trestného činu pomáhal v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání a výkonu trestu.
4
VI. Obžalovaný J. K. od p esn nezjišt ného dne m síce srpna 1řř3 do Ř.2.1řř4, kdy byl zadržen, v P. a na dalších místech používal jako pravé doklady, a to - občanský pr kaz xx
- cestovní pas xx -
idičský pr kaz xx
v nichž ve všech byla vym n na p vodní fotografie a nahrazena jeho vlastní fotografií, t e d y užil podstatn
zm n né ve ejné listiny jako pravé.
VII. Obžalovaný J. K.
5
jako odsouzený rozsudkem Obvodního soudu pro P. ze dne 20.9.1991, sp.zn. xx, k nepodmín nému trestu odn tí svobody v trvání 11 rok , poté, co bylo editelem V znice v P.i rozhodnuto o p erušení výkonu trestu tohoto odn tí svobody na dobu od 08.00 hodin dne 21.1.1993 do 20.00 hodin dne 23.1.1993, se již do výkonu trestu odn tí svobody nevrátil a zdržoval se v P. a na dalších místech v České republice až do svého zatčení dne Ř.2.1řř4, t e d y ma il výkon rozhodnutí soudu tím, že se dopustil závažného jednání, aby zma il účel trestu. VIII. Obžalovaný J. K. dne 23.7.1řř4 v 0Ř.45 hodin p i provád ní vycházek obvin ných ve vazební V znici Č.B. vyhnul krycí stropní pletivo vycházkového dvorce, poté vylezl na st echu v znice a po hromosvodu slezl do prostoru Vojenských staveb a odtud se pokusil o út k sm rem k zimnímu stadiónu v Českých Bud jovicích, kde byl v prostoru p ilehlého parkovišt zadržen hlídkou Policie ČR a V ze ské služby ČR, t e d y podstatn
ztížil výkon rozhodnutí soudu tím, že uprchl z vazby.
IX. Obžalovaný J. K. v p esn
nezjišt né dob
opat il a v byt
od 23.1.1řř3 do Ř.2.1řř4 si bez
ádného povolení
v P. xx, p echovával st elby schopné zbran , a to pistoli zn.
SMITH & VESSON model 43ř, výrobní číslo 7436ř4, ráže ř mm se zásobníkem a ř ks náboj , samopal zn. STAIER MANNLICHER TMP řx1ř, výrobní číslo 50226, ráže
9 mm se čty mi kusy prázdných zásobník , pistoli zn. FROMER, ráže 7,65 mm,
výrobní číslo Ř1152 s tlumičem. prázdný zásobník, 6
pisxoli FN model 1ř06, ráže 6,35 mm Browning, výrobní číslo 314756, samopal
vzor 5Ř V, ráže 7,62 mm s ramenní op rkou a dv ma zásobníky svázanými náplastí s 5Ř ks náboj , výrobní číslo 34512 V,
samopal značky UZI se sklopnou ramenní op rkou, ráže ř mm, výrobní číslo
0Ř22727, pistoli zn. FN model 1ř35. ráže ř mm, výrobní číslo 776ř3a s jedním
zásobníkem, pistoli zn. ČZ model 3Ř, ráže ř mm se dv ma zásobníky, brokovnici
zn. MAVERICK, ráže
12 mm se čty mi kusy náboj , výrobní číslo MV 46157. pistoli zn. VALTHER model
P-3Ř, ráže ř mm, výrobní číslo 3ř6 H se zásobníkem bez náboj , pistoli zn.
RECK, ráže Ř mra K se zásobníkem a t emi kusy náboj
s chemickou dráždivou
látkou typu CS, pistoli zn. ČZ model 75, ráže ř mm Luger, výrobní číslo N 7311 se dv ma zásobníky, pistoli zn. ČZ model Ř3, ráže 7,65 mm, výrobní číslo 005466 a velké množství st eliva, a to nejmén ks náboj
ráže 7,65 mm, 1.100 ks náboj
r zných typ , 5.421 ks náboj r zných typ ,
55 ks náboj
ráže 6,35 mm, 367
ráže 22, 1.052 náboj
ráže ř mm
ráže 7,62 mm do SA 5Ř V, 7ř4 ks brokových náboj
t e d y bez povolení sob opat il a p echovával zbra hromadn zbran a st elivo a takový čin spáchal vé v tším rozsahu,
č í m ž
účinnou a hromadil
s p á c h a l i
Obžalovaný J. K. ad I. trestný čin vraždy dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stádiu pokusu podle §
21ř odst.1,2 písm.aě.fě tr.zák. ve zn ní zákona č. 557/1řř1 Sb., § Ř odst.l k § 21ř odst.1,2 písm.aě.fě tr.zák. ve zn ní zákona č. 557/1řř1 Sb., ad VI. trestný čin pad láni a pozm
ování ve ejné listiny podle § 176 7
ad VIT. trestný čin ma ení výkonu ú edního rozhodnutí podle § 171 odst.1 písm.eě tr.zák., ad VITT. trestný čin ma ení výkonu ú edního rozhodnutí podle § 171 odst.2 písm.bě tr.zák., ad IX.
trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 1Ř5 odst.2 písm.aě,bě, odsx.1 tr.zák., odst.3 písm.bě tr.zák. ve zn ní zákona č. 290/93 Sb., Obžalovaný A. V. ad II. návod k trestnému Čínu vydíráni podle § 10 odst. 1 písm.bě k § 235 odst.1 tr.zák., ad III. trestný čin nedovoleného ozbroj ování podle § 1Ř5 odst.2 písm.bě tr.zák. ve zn ní zákona č. 557/1řř1 Sb. . Obžalovaný A. H. ad IV. trestný čin neoznámení trestného činu podle § 16Ř odst.1 tr.zák. ve zn ni zákona č. 557/1řř1 Sb. ad V.
a odsuzují se
Obžalovaný J. K. Podle § 21ř odst.2 tr.zák. za použití § 35 odst.l tr.zák. 2ř
odst.3 tr.zák. k výjimečnému nepodmín nému trestu odn tí svobody na d o ž i v o t í .
Podle § 3řa odst.2 písm.dě tr.zák. se tento obžalovaný pro výkon
trestu
odn tí
svobody
za azuje
do
v znice
s
e
z v ý š e n o u
o s t r a h o u . Podle Kajinkovi a st eliva
§ 55 odst.l písm.aě tr.zák. se obžalovanému J.mu u k l á d á trest propadnutí v cí - zbraní specifikovaných v bod IX. výroku o vin tohoto rozsudku.
8
trestný činA.nadržováni podle § Obžalovaný V.
odst.1 tr.zák.,
Podle § 235 odst.l tr.zák. za použiti § 35 odst.l tr.zák. k úhrnnému nepodmín nému trestu odn tí svobody v trvání š e s t n á c t i (16) m síc .. Podle § 3řa odst.2 písm.bě tr.zák. se pro výkon trestu za azuje do v znice s d o z o r e m . Podle § 55 odst.l písm.aě tr.zák. se tomuto obžalovanému u k l á d á trest propadnutí v cí, a to pistole nezj išt né značky, ráže 7,65 mm, bez označení včetn dvou zásobník a 16 ks náboj a pistole zn. GECADO, ráže 6,35 mm, bez výrobního čísla včetn jednoho zásobníku a 6 ks náboj , vydaných J.T. dne 27.8.1993. Obžalovaný A. H.
9
Podle § 16Ř odst.l tr.zák. za použití § 35 odst.l tr.zák. k
úhrnnému
nepodmín nému
d v a c e t i d v o u
trestu
(22) m
s í c
odn tí .
svobody
v
trvání
Podle § 3řa odst.2 písm.cě tr.zák. se tento obžalovaný pro výkon trestu za azuje do v znice s o s t r a h o u .
Podle § 22Ř odst.l tr. . se obžalovanému J.mu K. u k l á d á zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojiš ovn ČR, Okresní pojiš ovna P., se sídlem v P., Jiráskovo nám. 31, PSČ 301 54, 52.066,Kč.
Obžalovaní a) bývalý major Policie ČR
J. K., nar. xx, bytem xx b) bývalý podporučík Policie ČR
J. M., nar. xx, bytem xx,
se zproš ují Obžalovaný J. M. podle § 226 písm.aě tr. . Obžalovaný J. K. podle § 226 písm.bě tr. . obžaloby Krajského státního zástupce v P.. sp.zn. Kv 2/93 ze 10 dne 2ř.ř.1řř5, podle které v dob od 30.5.1řř3 do 12.11.1řř3 ovliv ováním sv dk
v trestní v ci vraždy Š. J. a J. P., pokusu vraždy
V. P. spáchaných dne 30.5.1řř3 v P., oba ma ili odhalení pachatele
tohoto trestného činu, ačkoli m li jako p íslušníci Policie České
republiky podle § 2 odst.l písm.dě zákona č. 2Ř3/1řř1 Sb. o Policii ČR
za povinnost odhalovat trestné činy a zjiš ovat pachatele,
čímž m li spáchat oba trestný čin zneužívání pravomoci ve ejného činitele podle § 15Ř
odst.l písm.aě tr.zák..
Od vodn ní Z d kaz provedených v hlavním líčení vzal soud za prokázané, že obžalovaný J. K. byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro P. ze dne 20.9.1991, sp.zn. xx, jako zvláš nebezpečný recidivista podle § 41 odst.l tr.zák. pro trestné činy loupeže dle § 234 odst.l tr.zák. a útoku na ve ejného činitele dle § 15ř odst.la, 2a tr.zák. k nepodmín nému trestu odn tí svobody v trvání 11 let. Pro jeho výkon byl za azen do III. nápravn výchovné skupiny. Usnesením M stského soudu v P. ze dne 30.10.1991, sp.zn. xx, byl v odvolacím ízeni napadený rozsudek potvrzen a nabyl právní moci. Do výkonu trestu byla
obžalovanému započtena vazba vykonávaná od 2Ř.6.1řř0 do 30.10.1991 a téhož dne byl p eveden do výkonu trestu do V znice P.. Ve výkonu trestu byl obžalovaný K. hodnocen velmi kladn , a proto byl často káze sky odm ován, až docílil nejvyšší káze ské odm ny spočívající v p erušení výkonu trestu. editel NVU rozhodl o p erušení výkonu trestu odn tí svobody dne 21.1.1řř3 s tím, že výkon trestu se p erušuje na dobu od Ř.00 hodin téhož dne do 23.1.1řř3 do 20.00 hodin Ěč.l. 220ě. V dob p erušení výkonu trestu se obžalovaný m l zdržovat u E. a P. M., na adrese xx, tedy ve svém trvalém bydlišti. Poté, co se obžalovaný
tímto zp sobem ocitl na svobod , snažil se o revizi svého p ípadu. Když zjistil, že ani jeho audience u ministra spravedlnosti nem la kýžený efekt, rozhodl se do výkonu trestu nevrátit a až do svého zatčení dne 8.2.1994 se zdržoval v P. a na dalších místech v České republice Ěbod VI. obžaloby, bod VII. výroku odsuzujícího rozsudkuě. V hlavním líčení se obžalovaný K. odmítl k v ci vyjád it, postupem podle 207 odst.2 tr. . byla p ečtena jeho výpov z p ípravného ízení na č.l. 2607-17, v níž spáchání trestné činnosti 11
doznával a vysv tloval své pohnutky. Krom
svého doznání je obžalovaný
usv dčován listinnými d kazy založenými na č.l. 1řŘ-251, výpov dí svého vychovatele z výkonu trestu sv dka K. Ěč.l. 3ř13-17, 6141), tehdejšího zástupce editele ve V znici P. J.ho M. Ěč.l. 4007-10, 6482-4ě a sv dka Ing. P. M. Ěč.l. 6413-16ě, který se vyjad oval i ke svým kontakt m s obžalovaným a jeho snaze o revizi p ípadu. K životu obžalovaného na út ku se vyjad ovaly také sv dkyn Š. a S.. Posledn zmín ná sv dkyn v p ípravném ízení popisovala i zákrok - zatčení obžalovaného Ěč.l. 413-16ě. K tomu byl p ed soudem vyslechnut utajený sv dek s krycím jménem "J.N." Ěč.l. 4071-2, 611Řě. Podle názoru zdejšího soudu byly již v p ípravném ízení spln ny podmínky stanovené § 55 odst.2 tr. ., nebo tento sv dek pracuje jako člen zásahové jednotky a je zájem na tom, aby jeho tvá a generálie z staly pro ve ejnost utajeny. V p ípad prozrazení totožnosti by tomuto sv dkovi s ohledem na povahu jeho činnosti mohlo hrozit vážné nebezpečí. Ve smyslu § 20ř odst.2 tr. . byla ov ena i v rohodnost tohoto sv dka vyžádáním opisu rejst íku trest , který je založen v p ílohové obálce. Pot ebné údaje o p edchozím odsouzeni obžalovaného zjistil zdejší soud z p ipojeného spisu Obvodního soudu pro P., sp.zn. xx. Další d kazy vztahující se k zatčení obžalovaného
budou rozebrány v souvislosti s dokazováním bodu IX. výroku tohoto rozsudku. Shora zákonné
uvedeným
znaky
jednáním
skutkové
naplnil
podstaty
obžalovaný
trestného
činu
K.
ma ení
všechny výkonu
ú edního rozhodnutí podle § 171 odst.1 písm.e) tr.zák. , nebo
12
ma il výkon rozhodnuti soudu tím, že se dopustil závažného jednání,
aby
zma il
účel
trestu.
Za
takové
závažné
jednáni
spáchané v úmyslu p ímém s cílem zma it účel a výkon pravomocn uloženého nepodmín ného trestu je t eba považovat skutečnost, že obžalovaný se nevrátil do V znice v P. a více než 1 rok se trestu úsp šn jeho
vyhýbal. Na společenské
protiprávnosti tohoto jednání a hodnocení
nebezpečnosti
nem ní
nic
ani
argumentace
obžalovaného, který vysv tloval, že pro tento krok se rozhodl až potom, co jeho p edchozí pokusy o revizi p ípadu selhaly. S
ohledem
na
skutečnost,
že
po
obžalovaném
bylo
vyhlášeno
celostátní pátrání, nemohl vystupovat pod vlastní totožností. Nejprve používal doklady svého známého, p vodn spoluobžalovaného J. ., nar. xx, pod jeho jménem a na jeho doklady uzav el dne 31.3.1řř3 v P. smlouvu o pronájmu bytu č. xx s E.B. a následné dne 21.ř.1řř3 dokonce na dopravním inspektorátu Policie ČR p ihlásil obžalovaný . na svoje jméno osobni automobil xx, jehož skutečným majitelem byl práv obžalovaný K.. Od p esn nezjišt ného dne v srpnu 1řř3 až do svého zadržení Ř.2.1řř4 používal obžalovaný K. jako pravé doklady, které mu opat il spoluobžalovaný H., a to občanský pr kaz, cestovní pas a
idičský pr kaz na jméno L.V., na.r. xx, bytem xx. Ve všech t chto dokladech byla vym n na p vodní fotografie a nahrazena fotografií obž. K. Ěbod V. obžaloby, bod VI. rozsudkuě. Obžalovaný H., který svému p íteli * obžalovanému K. tyto doklady opat il a p itom v d l, že se jedná o osobu na út ku z výkonu trestu, proti které je vedeno trestní stíhání, obžalovanému K. napomáhal i poskytnutím finančních prost edk Ěbod IX. obžaloby, bod V. rozsudkuě. Obžalovaný K. odmítl v hlavním líčení k této v ci vypovídat
Ěč.l. 5ř27ě, postupem podle § 207 odst.2 tr. . byla p ečtena část jeho výpov di z p ípravného osobn
ízení na č.l. 2573, kde uvedl, že sv dka V.
nezná, ale podle doklad
vyšet ovatelem p i další pokusu
z ejm
existuje. Jinak již p ed
13 o jeho výslech odmítl obžalovaný odpov d t na otázku, kde sehnal, nebo kdo mu sehnal výše uvedené doklady s tím, že i když to vyšet ovatel ví, nebude k tomu vypovídat Ěč.l. 25ř4ě. Stejn tak obžalovaný H. v hlavním líčení odmítl k této v ci vypovídat Ěč.l. 5ř33ě, jeho výpov k tomuto bodu obžaloby z p ípravného ízení na č.l. 262Ř-38, 2660-7 je ve vztahu
I
k obžalovanému K. nepoužitelná, nebo byla učin na ješt p edtím, než obžalovaný K. byl pro tento skutek stíhán, když od 1.1.1řř4 s účinností novely trestního ádu nemohlo být zahájeno trestní stihání ve v ci samé. P i dalším pokusu o výslech v p ípravném ízení tento obžalovaný již nevypovídal Ěč.l. 26Ř1-2ě, ve svém písemném vyjád ení založeném na č.l. 6858-61a obžalovaný H. doznal, že skutečn obžalovanému K. tyto doklady opat il Ěč.l. 6Ř61aě. Vina obžalovaného K. v bod
VI. tohoto rozsudku je krom
písemného
vyjád ení spoluobžalováného H. prokazována fotokopiemi doklad na č.l. 1890-902, 1904-12 a p íslušnými zprávami na č.l. 1ŘŘř a 1ř03 Ěpozor na zm nu číslování ve spiseě. Ze znaleckého posudku Kriminalistického ústavu P. na č.l. 1Ř76-Ř4 vyplývá, že p edložené doklady vystavené na jméno L.V. jsou ve svých tiskopisech pravými doklady, v cestovním pase, občanském pr kazu i idičském pr kazu však byla odstran na p vodní fotografie a nahrazena fotografii současnou - tedy fotografií obžalovaného K., u kterého byly doklady zajišt ny p i jeho zatčení Ěč.l. 2310ě. Sv dek V. v hlavním líčení usv dčil obžalovaného H. a vysv tlil, jakým zp sobem se jeho doklady dostaly k dalším osobám Ěč.l. 6127-8).
P itom logicky vysv tlil, proč p i prvé výpov di v p ípravném ízení vypovídal odlišn . Sv dkyn B. v ízení p ed soudem potvrdila, že obžalovaný p vodn používal doklady spoluobžalovaného . Ěč.l. 64řŘ-501ě. P es námitky obžalovaného K. byl v hlavním líčení postupem podle § 211 odst.2 písm.aě tr. . p ečten protokol o výpov di sv dka T. založený na č.l. 4241-4. Sv dka T. je totiž t eba považovat za nezv stného ve smyslu § 211 odst.2 písm.aě tr. ., nebo z opakované vyžadovaných zpráv z centrálního registru obyvatel vyplývá, že není hlášen na jiné adrese, než, na kterou byl 14 opakovan
jako sv dek obesílán, veškerá, p edvolání se vrátila jako
nedoručená či nedoručitelná a efekt nem ly ani žádosti
o p edvedení tohoto sv dka Ěč.l. 573Ř, 60ŘŘ. 60ř2, 60řŘ, 6531, 6536, 6572, 6574, 664ř, 66Ř6ě. S ohledem na tyto skutečnosti nemohlo být vyhov no žádosti obžalovaného K., aby tento sv dek byl vyslechnut osobn
p ed soudem Ěč.l. 6702ě. Námitky ze strany obžalovaného k této výpov di
se však vztahovaly spíše k jednání pod bodem I. , proto je není na tomto míst
nutno rozebírat.
Shora uvedeným jednántm naplnil obžalovaný K. všechny zákonné
znaky skutkové podstaty trestného činu pad lání a pozm ování ve ejné listiny podle § 176 odst.l tr.zák., nebo užil podstatn zm n né ve ejné listiny jako pravé. Oproti obžalob nedošel soud k záv ru, že by obžalovaný K. užil pad lané ve ejné listiny, provože ze zmín ného znaleckého posudku KÚ P. vyplývá, že doklady byly vystaveny na pravých Tiskopisech. Šlo tedy výhradn o užívání doklad , v nichž vým nou p vodní fotografie a jejím nahrazením fotografií obžalovaného K. došlo k podstatné zm n obsahu. Občanský pr kaz, cestovní pas i idičský pr kaz je t eba považovat za ve ejnou "listinu, nebo jde o dokumenty vydané státním orgánem v rámci jeho pravomoci p edepsaným zp sobem, p ičemž tyto dokumenty zjiš ují určitý stav a zakládají práva nebo povinnosti. Tohoto jednání se obžalovaný K. dopustil úmysln , a to v úmyslu p ímém ve smyslu § 4 písm.a) tr.zák., nebo pot eboval pozm n né doklady pro vlastní pot ebu, aby nadále pátrání po jeho osob bylo bezúsp šné. Obžalovaný H. v p ípravném ízení i ve svém písemném vyjád ení p edloženém v záv ru hlavního líčení doznával, že spoluobžalovanému K. opat il doklady na jméno L.V., doznával i to, že mu poskytl finanční
prost edky, a to v dob , kdy si byl pln v dom, že obžalovaný K. je na út ku z výkonu trestu a v té souvislosti je proti n mu vedeno trestní stíhání. Jeho vina je prokazována již zmín nou výpov dí sv dka V. a fotokopiemi p íslušných doklad .
15
Shora uvedeným jednáním pod bodem V. výroku rozsudku (bod IX. obžaloby) spáchal obžalovaný H. trestný čin nadržování podle § 166 odst.1 tr.zák., nebot pachateli trestného činu pomáhal v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání a výkonu trestu. P edevším jednání tohoto obžalovaného sm ovalo k pomoci obžalovanému K., aby unikl výkonu trestu, do n hož se po jeho p erušení nevrátil, o čemž obžalovaného H. informoval. V dob , kdy obžalovaný H. spoluobžalovanému pomáhal, ten již naplnil všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu ma eni výkonu ú edního rozhodnuti podle § 171 odst.1 písm.e) tr.zák., obžalovaný H. tedy pomáhal i v úniku obžalovaného K. p ed trestním stíháním (č.l. 2629). Součástí pomoci bylo i opat ení doklad od sv dka V., v úvahu p icházelo tedy účastenství k trestnému činu dle § 176 odst.l tr.zák.. Soud je však toho názoru, že tento trestný čin byl pouze prost edkem k páchání trestného Činu dle § 166 odst.l tr.zák., jedná se tedy o faktickou konsumpci. V
p esné nezjišt né dob , poté, co se obžalovaný K. nevrátil do
výkonu trestu si bez
ádného povolení opat il a v obou jím užívaných
bytech v P. p echovával st elby schopné zbran
specifikované pod bodem
IX. výroku tohoto rozsudku a v tší množství st eliva detailn
popsaného
tamtéž. Takto ozbrojen byl až do svého zatčeni, kdy veškeré zbran st elivo byly zajišt ny Ěbod VIII. obžalobyě.
a
Obžalovaný K. nejprve v hlavním líčení odmítl vypovídat, pozd ji
poukázal p ed soudem na to, že na míst , kde byly nalezeny ostatní
zbran , byly uloženy ješt
další dvé pistole a v tší finanční obnos.
Tyto dvé pistole a peníze však podle policie nalezeny nebyly, a to p esto, že obžalovaný konkrétn
popsal místo, kde peníze byly uloženy.
Se z etelem ke skutečnosti, že pozd ji sv dkyn
B. nalezla pod kobercem
v obálkách finanční hotovost, došel obžalovaný K. k záv ru, že ob
pistole a částku 500.000,- Kč si n kdo z policist V p ípravném
nedovolené
ponechal Ěč.l. 6501ě.
ízení na č.l. 2570-4, tedy p ed sd lením obvin ní pro
ozbrojování
Ěč.l.
25řŘě
jednotlivým zbraním. p ipoušt l, že
se
obžalovaný
vyjad oval
k
16
nevlastní zbrojní pr kaz a vysv tloval, že zbran
a náboje m l z toho
d vodu, že jde o jeho zálibu. Podle názoru soudu je však tato výpov
z
p ípravného
ízení nepoužitelná, nebo
se nejednalo o neodkladný či
neopakovatelný úkon a obvin ný K. byl v p ípravném
ízení k t mto
skutečnostem vyslýchán ješté p edtím, než mu zákonným zp sobem bylo sd leno
obvin ní.
P ed
vyjád it Ěč.l. 2600ě.
vyšet ovatelem
se
k
v ci
již
odmítal
poté
Vina obžalovaného K. v tomto bod je prokazována nejen z jeho částečného doznání na č.l. 6501, ale p edevším protokoly o domovních prohlídkách na č.l. 1ř74-7, 1987, protokolem o ohledání místa činu na
č.l. 206Ř-70, protokolem o prohlídce jiných prostor na č.l. 2065-7, p íslušnou fotodokumentací a dále znaleckými posudky z oboru balistiky na č.l. 1Ř45-54 a daktyloskopie na č.l. 1Ř71-2. Rovn ž k tomuto bodu obžaloby byl p ed soudem vyslechnut již zmín ný utajený sv dek "N.", který popisoval okolnosti zatčení obžalovaného včetn toho, že ten byl p i zákroku ozbrojen a klad odpor. Shora uvedeným jednáním pod bodem IX. výroku spáchal obžalovaný trestný Čin nedovoleného ozbroj ování podlé § 185 odst.2 písm.a),b), odst. 3 písm.b) tr.zák. ve zn ní zákona Č. 290/1993
Sb., nebo bez povolení - bez zbrojního pr kazu sob opat il a p echovával zbra hromadn účinnou (za takovou zbra je t eba považovat zajišt né samopaly, které p i obvyklém použití jsou zp sobilé současn usmrtit více lidi, nebo jim zp sobit t žkou újmu na zdraví) a hromadil zbran a st elivo a takový čin spáchal ve v tším rozsahu. Ve smyslu § 16 odst.l tr.zák. bylo jednání obžalovaného posuzováno podle trestního zákona účinného v dob spáchání, nebo pozd jší novela trestního zákona není pro obžalovaného p ízniv jší. Proto je také t eba vycházet z pojm vysv tlených v zákon č. 147/1983 Sb. o zbraních a st elivu ve zn ní platném v té dob . Za zbran tedy nelze považovat jakýkoli p edm t zp sobilý učinit útok proti t lu d razn jším ve smyslu § 89 odst.5 tr.zák., ale výhradn st elné zbran podléhající povolovacímu ízení a evidenční povinnosti. T mi jsou bezesporu všechny zbran uvedené ve výroku pod bodem IX. a tam uvedené st elivo r zných typ . Obžalovaný si tyto zbran bez povolení 17 opat il, již tím došlo k napln ní znak výše uvedené skutkové podstaty a dále je p echovával, pod čímž se rozumí jakýkoli další zp sob držení zbran . P itom si tyto zbran postupn opat oval, čímž je ve smyslu trestního zákona hromadil. Podle názoru zdejšího
soudu tento čin spáchal obžalovaný ve v tším rozsahu, nebo si opat il a p echovával více zbraní hromadn účinných, v tší počet dalších st elných zbraní a v tší množství st eliva - náboj . Ve smyslu § 88 odst. 1 tr.zák. je t eba považovat spáchání činu "ve v tším rozsahu” z takovou okolnost, která pro svou závažnost podstatn zvyšuje stupe nebezpečnosti trestného činu pro společnost. Proto p i právním posouzení byla použita kvalifikovaná skutková podstata t etího odstavce zmín ného zákonného ustanoven. Mezi zbran mi zajišt nými u obžalovaného byla i plynová pistole zn. RECK ráže 8 mm K, se zásobníkem a t emi kusy náboj s chemickou dráždivou látkou typu CS. Podle současné právní úpravy v návaznosti na nový zákon o st elných zbraních č. 288/1995 Sb. nepodléhají registraci plynové zbran , u nichž energie st ely dosahuje nejvíce 10 J. Ve vztahu k této zbrani by podle současné právní úpravy tedy obžalovaný nespáchal trestný čin. Za situace, kdy však soud používal pro n ho jinak p ízniv jší p vodní úpravu, musel vycházet z komplexu blanketních p edpis , na které ustanovení § 185 tr.zák. v té dob odkazovalo, což znamená, že i opat ení a p echovávání zmín né plynové pistole v té dob bylo nedovoleným ozbroj ováním, a to práv s p ihlédnutím ke skutečnosti, že šlo pouze o jednu z velkého množství dalších zbraní. Trestný čin nedovoleného ozbroj ováni je úmyslným trestným činem, obžalovaný, jehož zálibou jsou st elné zbran , nepochybn v d l, že nemá oprávn ní k jejich opat ení či p echovávání. Rovn ž tento čin spáchal v úmyslu p ímém. Pokud ve výčtu zbraní a stanovení množství st eliva uvedeného ve výroku pod bodem IX. došlo k odlišnostem oproti obžalob , je to zp sobeno tím, že zdejší soud v porad zjistil početní nesprávnosti v obžalob . Z d kaz
provedených v hlavním líčení bylo dále zjišt no, že obžalovaný
A. V. byl vydírán poškozeným - soukromým podnikatelem Š. J. a jeho
ochrankou
-
poškozenými
bratry
V.
a.
j.
P.
Údajným
poškozeného J. byly neshody ohledne zaplacení restaurace
d vodem
pro
18
v K.. Hostinec xx, vydražil poškozený J. ve ve ejné dražb dne 31.8.1991 za cenu 1.358.000,- Kč Ěč.l. 571). K zaplaceni ceny si vzal úv r od Komerční banky, pobočky Tachov, když úv rová smlouva č. xx byla uzav ena dne 10.ř.1řř1 Ěč.l. 572-4ě. Zárove s touže pobočkou téhož pen žního ústavu uzav el poškozený J. dne 12.ř.1řř1 další úv rovou smlouvu č. xx na rekonstrukci, vybavení a zásoby do vydraženého hostince
v K. v celkové výši 450.000,- Kč Ěč.l. 575-7). Dne 23.10.1991 poškozený J. prodával zmín nou nemovitost M.K., P.H., A.u V. a manžel m Z a M. K., z nichž každý vlastnil jednu čtvrtinu podílu Ěč.l. 5ř4, 650ě. Sv dek K. za sebe i za svoji manželku p evedl sv j vklad na obžalovaného V.a, který byl jeho společníkem ve společnosti s ručením omezeným C. P. se sídlem v P., S. č. 41 Ěč.l. 655-6). Dne 24.10.1řř1 zakoupil obžalovaný V. spoluvlastnické podíly k uvedené nemovitosti i od P. H. a M. K. za 1.000.000, - Kč od každého prodávajícího s tím, že vlastníkem se stává zmín ná s.r.o. C. Ěč.l.
650ě. Společnost C. byla zrušena dne 30.5.1992 Ěč.l. 65Ř p.v.ě s tím, že celé jm ní, tedy včetn ; vlastnického práva k restauraci v K., p echází dnem výmazu na právního nástupce, jímž je obchodní společnost T. s.r.o. se sídlem v M. č. 115 Ěč.l. 6Ř4ě. Tato firma zastoupená obžalovaným V. jako jednatelem a zárove editelem uzav ela smlouvu o úv ru s Komerční bankou a. s. , pobočkou P.-sever č. xx, ze dne 13.Ř.1řř2 na nákup, rekonstrukci a vybavení hotelu v K. v celkové výši 7.0. 000,- Kč. Závazek byl zajišt n z ízením zástavního práva
k nemovitosti čp. 62 včetn p íslušenství v katastrálním území K. Ěč.l. 775-82). Motivem spor mezi poškozeným J. a obžalovaným V., které započaly již v roce 1ř2 a poté byly p erušeny v d sledku zdravotní indispozice Š. J. zp sobené v d sledku jeho zdravotní nehody, byl práv posledn zmín ný úv r získaný obžalovaným na jeho firmu T. ve výši 7.0. 000,Kč. Poškozený J., který p vodn nemovitost prodal shora uvedeným spoluvlastník m za odhadní cenu se dožadoval, aby mu byla doplacena určitá částka mimo kupní smlouvu s tím, že 19 kupní smlouva byla uzavírána na nižší prodejní cenu z toho d vodu, aby
nebylo t eba platit tak vysokou da . K tomu však nedošlo a mezitím byla celá nemovitost p evedena na obžalovaného V.a, resp. jeho firmu. Proto všichni p edchozí společnici odkazovali poškozeného J. s jeho požadavky výhradn na obžalovaného V.a, který však odmítl jakoukoli další částku uhradit s poukazem na to, že v objektu nebyla nezávadná voda, na což poškozený J. jako prodávající neupozornil. Navíc v dob , kdy nemovitost v K. byla použita, jako zástava ke krytí úv ru ve výši 7.000.000,-Kč pro firmu T., z stal v Komerční bance - pobočce T., ničím nekrytý, nesplacený úv r poskytnutý poškozenému J.dovi ke dni 10.1.1řř2 ješt ve výši 6Ř0.000,- Kč, včetn dalšího nesplaceného úv ru ve výši 450.000,Kč poskytnutého na rekonstrukci, vybavení a zásoby zmín ného hostince.
Š. J. tedy snadno mohl dosp t k záv ru, že se obžalovaný V. jako majitel firmy T. na jeho účet obohatil a rozhodl se proto až pro použití nelegálních cest k zaplacení svých pohledávek z prost edk , které získal prav obžalovaný V. Ě6.1. 769-70ě. Protože poškozený J. nem l splaceny zmín né úv ry, odmítala mu banka poskytnout pro jeho podnikání další úv r. Rozhodl se tedy, že bude vymáhat nejen zaplaceni svých úv ru, ale i jakési odškodné. V tomto sm ru se obrátil nejen na obžalovaného V.a, ale i na sv dky H. a K., p ičemž všem vyhrožoval použitím fyzického násilí proti nim, jejich rodinám i jejich majetku. Sv dci H. a K. se
nátlaku podvolili, sv dek H. zaplatil J. z prost edk svého nového společníka sv dka Ž. počátkem kv tna 1řř3 jednak 400.000,- KČ v hotovosti, jednak 1.157.36Ř,- Kč, dne 17.5.1řř3 sv dek Ž. p evedl ze svého účtu xx vedeného u pobočky Komerční banky v Tachov na úv rový účet č. xx vedený v souvislosti s úv rovou smlouvou poškozeného J. na rekonstrukci hostince v K. Ěč.l. 4ř03ě. V té souvislosti podepsali sv dci M.K. a P.H. obžalovanému J. tzv. dlužní úpis založený ve fotokopii na č.l. 223ř s tím, že 13.5.1993 prob hlo p edb žné jednání o výši odstupného
2.500.000,Kč s tím, že se zavazují dlužnou částku vrátit nejpozd ji do p edb žného jednání v či panu V. Zárove na této listin bylo potvrzeno p evzetí finančni hotovosti 20 400.000,- Kč i zmín ný p evod na úv rový účet. Následn
dne
20.5.1993 se sv dci H. a K. sešli s obžalovaným V.em s tim, že výši
odstupného vymáhaného panem J. v současné dob
Ěč.l. 2240ě.
Nejd razn ji vymáhal poškozený J. vyrovnání práv
do eší obžalovaný V.
na obžalovaném V., a
to za výrazn aktivity svých ochránc - bratr P. Nejprve shán li obžalovaného V.a v jeho bydlišti, kde však zastihli pouze jeho syna P.. Tomu vyhrožovali fyzickou likvidací, jeden z J.dových ochránc ho ohrožoval pistolí a vzáp tí ho ude il p stí do obličeje Ěč.l. 6121ě. Potom odjeli. P. V. sp chal o incidentu informovat svého otce do jeho kancelá e na restaurací xx Obžalovaný V. se okamžit telefonicky spojil s poškozeným J.dou a poté, co mu J. do telefonu dále vyhrožoval a nadával s tím, že za chvíli za ním p ijede, vytočil číslo 15Ř a oznámil celý b h události Policii ČR. Asi po 5 minutách p ijel S. J. za obžalovaným. P i vzájemném jednáni v kancelá i obžalovaného na n m
poškozený již požadoval vyrovnání, a to 3.000.000,- Kč od každého z
kupujících nemovitosti v K. Ěč.l. 26ř3ě. V pr b hu rozhovoru obžalovaného s poškozeným se dostavili policisté, kterým obžalovaný vylíčil celou situaci, včetn toho, že byl fyzicky napaden jeho syna a je jim vyhrožováno zabitím, syn byl ohrožován i st elnou zbraní. Nato policisté provedli kontrolu občanských pr kaz a ekli, že jsou pro d ležit jší v ci a odešli. P itom o prošet ení hlášení nesepsali žádný záznam Ěč.l. 2430ě. Poškozený J. se obžalovanému vysmíval, že má všude na policii známé. Po odchodu policist do kancelá e obžalovaného bez zaklepání vstoupili oba brat i P. a po
krátkém rozhovoru s nimi J. upozornil obžalovaného, že jeho lidé drží jako rukojmí mladšího syna obžalovaného V.a a jeho družku a vyhrožoval, že jeho družku znásilní, vykuchají a synovi prost elí b icho a kolena pokud “nenavalí peníze". Ze strachu o rodinu se obžalovaný V. snažil s J.dou domluvit s tím, že nemá požadovanou částku, ale je ochoten n jakou částku zaplatit a zbytek formou splátek. Mezitím brat i P. okat manipulovali se st elnými zbran mi. V d sledku popsaného nátlaku 21
obžalovaný V. vlastnoručn
sepsal dlužní úpis s tím, že do
poškozenému J.dovi splatí p jčku v hodnot 3.0. 000, - Kč a do této doby mu dává jako zástavu své dva automobily x a y s tím, že, nebude-li dlužná částka uhrazena v terminu do 26. 5. 1993, bude každým dnem zaplaceno 100.000, - Kč navíc a pokud do týdne od uplynutí stanovené lh ty nebude zaplaceno, bude obžalovanému odebrán zmín ný x ( 6. 1. 2234- 5) . Následujícího dne byl celý dlužní úpis p epsán na stroji s dodatkem, že zástava automobil a p ípadné p evedení x na poškozeného J. nezbavují obžalovaného V.a povinnosti nadále splácet leasingové splátky ( 6. 1. 2236) . Jeden z bratr P. odvezl vozidlo x, syn obžalovaného P. V. dojel do trvalého bydlišt pro vozidlo Renault Trafic 26.5.1993
a odvezl ho do fitnescentra poškozeného J.. Ješt následující den učinil obžalovaný V. další oznámení na policii, a to na Obvodním odd lení v T.. S ohledem na p edchozí varování ze strany poškozeného J. policist m pouze sd lil, že v c oznamuje pouze pro jejich informaci a odešel. Na jeho oznámení však nebylo bezprost edn reagováno a záznam o oznámení byl sepsán až dodatečn po spáchané vražd ( 6. 1. 2429- 30) . Ješt 18. 5.1993 zaplatil obžalovaný V. Š. J. v hotovosti 200. 000, - Kč ( 6. 1. 2237) . Následn brat i P., eventueln Štefan J. navšt vovali obžalovaného V.a tak ka každý den, nebo s ním alespo byli v telefonickém spojení a on jim musel vysv tlovat, jak pokračuje ve shán ní pen z. P itom Štefan J. p ipravil jakési nevypln né formulá e,
jednak ve form dlužniho úpisu, jednak ve form potvrzení o p evzetí hotovostní zálohy, na nichž nebylo vypln no datum a bylo p edepsáno jméno obžalovaného V.a. Tyto doklady byly nalezeny v kuf íku u um lé koženky černé barvy, který vydala po smrti svého bratra policist m sv dkyn M.P. (c.l. 2246- 52) . Obžalovaný V., který neusp l a nezískal pomoc Policie ČR ani 12. 5. 1993, ani následujícího dne Ěby v druhém p ípad neposkytl pot ebnou součinnostě se rozhodl vy ešit svoji svízelnou situaci tím, že s ohledem na romský p vod bratr P. telefonicky požádal o pomoc sv dka D.B. Ěč.l. 2694, 6487- 8) . Sv dek D.B. byl v té dob
poslancem parlamentu a požíval mezi Romy určité
autority. Ten však bratry P.
22
osobn
neznal a obrátil se na svého bratra R.B. s tím, aby bratr m P.
domluvil, a
zvolí mírn jší prost edky, že obžalovaný V. je ochoten a
schopen své závazky splnit. Sv dek R.B. se domluvil se sv dkem P.em H. a
informovali obžalovaného V.a, že ochranku poškozenému J.dovi d lají brat i P. a cht l po n m 100.000,- Kč, za to, že jim domluví, aby od
vydírání odstoupili, že obžalovaný V. pozd j i zaplatí Ěfi.l. 26ř4-5, 6491-2). Jednání t chto sv dk
s ohledem na výpov
s bratry P. však bylo neúsp šné, p ičemž
sv dka P. a soudní minulost R.B. a P. H. Ěč.l.
5699-700, 5712-13ě, má soud pochybnosti, zda v bec tito sv dci m li od
počátku v úmyslu obžalovanému V.ovi pomoci. Když se obžalovanému V.ovi tímto zp sobem nepoda ilo vy ešit svoji tíživou situaci, rozhodl se opat it si další zbra , a to p esto, že v té dob V p esn
nem l zbrojní pr kaz.
nezjišt ný den v kv tnu 1řř3 si obžalovaný V. od sv dka H.
prost ednictvím F. zmín ného F.
toho v p esn
. opat il pistoli nezjišt né značky ráže ř mm a od
. p esn
nezjišt né množství náboj
stejné ráže. Krom
V nezjišt né dob p edcházející opat ení této zbran již v m síci dubnu - kv tnu 1řř3 si v P. bez povolení p íslušných státních Á\ orgán opat il od neznámé osoby na burze pistoli nezjišt né značky ráže 7,65 mm bez označení, včetn dvou zásobník a 16 ks náboj a dále pistoli zn. GECADO ráže 6,35 mm, včetn 1 ks zásobníku a 6 ks náboj . Ihned následující den po opat eni pistole ráže ř mm byl obžalovaný donucen odevzdat ji J. P., který se o tom, že obžalovaný se ozbrojil, dozv d l. Zbývající dv zbran uschoval obžalovaný V. v kv tnu 1řř3 u svého známého J.T., který je včetn st eliva vydal policii dne 27.Ř.1řř3 Ěbod III. výroku, bod XIV. obžalobyě.
Obžalovaný V. odmítl k jednání od bodem III. výroku p ed soudem vypovídat, v p ípravném ízení se k této trestné činnosti opakované doznal Ěč.l. 26Ř4-5, 2686-7ě, jeho výpov di p ed vyšet ovatelem mu byly p ečteny v hlavním líčení postupem podle § 207 odst.2 tr.r.. Na svoji obhajobu uvád l, že zbran zakoupené na burze si opat il z neuváženosti, nebot: v té dob si je již mohl opat il legální cestou. Zbran si opat il proto. že začal 23 podnikat a ze záliby ke zbraním. Poukazoval na to, že pistole získaná od . byla nefunkčni. Obhajoba poukazovala na to, že n kterou z pistoli si obžalovaný po idil až v dob , kdy byl brutálním zp sobem vydírán, navíc od 25.Ř.1řř3 m l zbrojní pr kaz na pistoli zn. Taurus ráže ř mm Ěč.l. 26Ř7ě. Krom doznání obžalovaného je jeho vina prokazována výpov mi sv dka T., protokolem o vydání v cí tomto sv dkem na č.l. 230ř a p íslušnou fotodokumentací. Ve vztahu k opat ení zbrani ráže 6,35 a 7,65 mm nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaného, že si je opat il od nezjišt né osoby na burze ve v P. Š. s. Pokud jde o získání pistole ráže ř mm v kv tnu 1řř3, skutečnost, že šlo
o pistolí nefunkční, potvrzuje sv dek H. Ěč.l. 64ř0-4ě a sv dek J. V. Ěč.l. 4333ě. Za souhlasu stran byla p ed soudem podle § 211 odst.l tr. . p ečtena výpov sv dkyn K. z p ípravného ízení, která potvrzuje, že sv dek ., který sám odmítl po poučení podle § 100 odst.2 tr. . vypovídat, opat il tomuto obžalovanému st elivo Ěč.l. 3Ř64, 6711ě. Soud nemohl použít ani p vodní výpov sv dka . z p ípravného ízení, kdy sice vypovídal, avšak k úkonu došlo p ed sd lením obvin ní obžalovanému a z toho d vodu nebyly spln ny podmínky § 211 odst.3 tr. . Ěč.l. 6710ě. Jako listinný d kaz se p ečetl toliko dopis tohoto sv dka založený na č.l. 61ř3, jehož obsah odmítá nejen obžalovaný V., ale i sv dek H., a i
senát je toho názoru, že z n ho nelze vycházet i s ohledem na sníženou v rohodnost tohoto sv dka se z etelem k jeho zcela rozporným údaj m, které se rozcházejí se všemi ostatními d kazy. Navíc soud nemohl pominout ani tu skutečnost, že tento dopis psal sv dek . z výkonu trestu, v dob , kdy tato kauza byla medializována, p ihlédl i k jeho soudní minulosti Ěč.l. 5771-2ě. Soud vzal za prokázané i tvrzeni obžalovaného V.a v tom sméru, že pistoli ř mm hned následujícího dne po jejím získání musel odevzdat J. P.. Z výpov di sv dkyn B. Ěč.l. 6227řě, bývalé družky zem elého J. P., bylo zjišt no, že zem elý J.P. jí sv il koncem kv tna 1řř3 do úschovy černý kuf ík, který ona p edala jeho sest e M. z protokolu o vydání tohoto kuf íku a jeho obsahu je
prokázáno, že mezi jinými v cmi byla i pistole zn. ČZ výrobní číslo 12řřř1 ráže ř mm s prázdným zásobníkem Ěč.l. 2244. 2246ě. Tato zbra byla však st elby schopná Ěč.l. 1753-5ě. Podle názoru soudu se však nemusí jednat
o totožnou
zbra ,
kterou
obžalovaný
tomuto
Funkčnost obou pistolí obžalovaným údajn znalecky
zkoumána,
podle
znaleckého
poškozenému
odevzdal.
zakoupených na burze byla
posudku
z
oboru
balistiky
pistole byly st elby schopné, jednalo se o krátké kulové zbran
2 odst.1 písm.aě zák. č. 147/1řŘ3 Sb. v tehdy platném zn ní.
ob
podle §
Ostatní d kazy, z nichž soud vycházel p i prokázáni skutečnosxí
ohledn
vydírání poškozeného a pr b hu událostí p edcházejících opat ení
pistole od sv dk
H. a
. budou rozebrány v souhrnu s dalšími d kazy
vztahuj icími se k t mto skutečnostem a následnému jednání obžalovaného
V.a. Shora uvedeným jednáním pod bodem III. výroku naplnil obžalovaný V. všechny zákonné znaky skutkové podszaty trestného činu nedovoleného ozbroj ování podle § 185 odst.2 písm.b) tr.zák., ve zn ní zákona Č. 557/1991 Sb., nebo bez povolení - bez zbrojního pr kazu sob opat il zbran a st elivo. P i právním posouzení tohoto jednání vycházel soud ve smyslu § 16 odst.1 tr.zák. ze zn ní trestního zákona účinného v dob H spáchání, když pozd jší novela není pro obžalovaného p ízni v jší. V té souvislosti musel také vycházet ze zn ní zákona o zbraních a st elivu platného v té dob - Charakteristika st elných zbraní byla již zmín na v souvislosti se znaleckým posudkem z oboru balistiky, za st elivo je t eba považovat náboje do t chto zbraní. Tohoto jednání se obžalovaný dopustil v úmyslu p ímém, s plným v domím, že k získání a držení zbran je t eba zbrojního pr kazu, který si posléze také opat il. Dodatečné opat ení zbrojního pr kazu pon kud snižuje konkrétní stupe společenské nebezpečnosti jednáni obžalovaného, avšak nikoli na míru uplat ovanou v záv rečném návrhu obhájce. Ten má s ohledem na krátkou dobu držení zbraní, soudní zachovalost obžalovaného a dobu. která uplynula od spáchání trestného činu za to, že chybí materiální podmínka pro použiti kvalifikované skutkové podszaty ve smyslu § 88 tr.zák. . Je toho názoru. že jednání obžalovaného spočívající v držení t í starých a
do určité míry i špatné funkčních pistolí a n kolika náboj a zásobník , není možno 25 5 odkazem na tuto materiální podmínku § 88 odst.1 tr.zák. hodnotit jako spácháni trestného činu podle § 185 odst.2 pism.b) tr.zák., nýbrž pouze poále ustanovení § 185 odsz.1 rr.zák.. Zm na právní kvalifikace by v takovém p ípad m la za následek aplikaci rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3.2.1998, nebo základní skutková podstata trestného činu nedovoleného ozbroj ování je sankcionována sazbou do 1 roku odn tí svobody. Proto obhaj oba navrhuje zmírnit právní kvalifikaci v naznačeném sm ru a zastavit trestní stíháni dle § 11 odsz.1 písm.aj tr. .. S tímto názorem se však soud neztotož uje. Okolnosti, na které poukazuje obhajoba, zhodnotil soud následn ve výroku o tre stu. Má však za to, že nelze pominout skutečnost, že pro svoji pot ebu si obžalovaný neopat il jedinou zbra , ale zbraní n kolik. By je soud toho názoru, že s ohledem na skutečnost, že obžalovaný m l k dispozici spíše jen dv zbran , nikoli t i (když o t etí a nefunkční záhy p išel), není d vod posuzovat jeho jednáni jako "hromad ní", má za to, že zákonodárce v kvalifikované skutkové podstat cht l zohlednit vyšší nebezpečnost jednání spočívajícího v tom, že se nejedná o opat ení jediné zbran . Takový p edpokládaný vyšší stupe společenské nebezpečnosti je podle názoru zdejšího soudu dán a znovu se opakuje, že okolnosti, na n ž poukazuje obhajoba, byly zohledn ny ve výroku o trestu. Obžalovaný V. se netajil s tím, že je vydírán a sv
oval se s tím
nejen osobám blízkým, ale i svým obchodním partner m. Mezi nimi byl i
již zmín ný obžalovaný H.. Hned následující den po donucení sepsat dlužní úpis a dát auta do zástavy se obžalovaný V. sv
il obžalovanému
H.ovi v hrubých rysech, že je vydírán, že ho vydírají n jací cikáni a že má strach. P itom neuvád l žádná jména Ěč.l. 265Ř, 6Ř5Řě. P i té souvislosti se obžalovaný V. sv
il obžalovanému H.ovi, že se snažil o
kontakt s "čečenskou mafií", avšak m la mu být nabídnuta dv
ešení,
která nemohl akceptovat. První spočívala v tom, že by si je platil jako ochranku,
druhá
varianta
bylo
pozváni
nájemného
vraha
z
Ruska.
Obžalovaný H. nabídl obžalovanému V.ovi pomoc svého známého, p ičemž m l
na mysli obžalovaného K., kterého potkal dne 7.5.1řř3, kdy mu slíbil, že
mu finančn
vypom že a domluvil si s ním další sch zku na
26 14.5.1993 Ěč.l. 2660, 2661, 6Ř5Řě. Nabídku pomoci ze strany obžalovaného H.e vyzn la v tom sm ru, že pokud se mu to povede, obrátí se na obžalovaného V.a člov k, který se p edstaví, že je "Od S.", tomu člov ku se obžalovaný V. m l sv it se svým problémem. Pomoc nesliboval obžalovaný H. závazn , protože si nebyl jistý, zda na následující sch zku obžalovaný K. p ijde. Druhého dne se sešel s obžalovaným K. a p i rozhovoru mu popsal problém V.a a jeho vydírání s tím, že by obžalovaný V. pot eboval n koho, kdo by ty lidi "n jak zastrašil, nebo
profackoval" Ěč.l. 2661, 6Ř5Řě. Obžalovaný K. pomoc p islíbil s tím. že je to maličkost Ěč.l. 6662, 6Ř5Řě. Obžalovaný H. informoval obžalovaného K. o jakou částku se ve vydírání jedná, popsal ekonomické aktivity obžalovaného V.a a upozornil ho, že ten pomoc nechce zadarmo. Obžalovaný K. v té souvislosti upozornil na to, že není mobilní, nemá v z a že taková záležitost si vyžádá n jaké náklady. Vzhledem k tomu mu obžalovaný H. p edal částku 100.000,Kč, kterou m l p ipravenou již na základ jejich domluvy z p edchozí sch zky, když obžalovaný K. údajn pot eboval peníze na
úplatky na generální prokuraturu, aby dosáhl podání stížnosti pro porušení zákona ve svém p ípadu. Zárove obžalovaný H. dal obžalovanému K., který o problém projevil zájem, telefonní číslo na obžalovaného V.a, a to do jeho restaurace N.M.. Na to obžalovaný H. informoval obžalovaného V.a, že svého člov ka kontaktoval a ten, že s vystrašením souhlasí a že mu tedy p edal zálohu v celkové výši 100.000,Kč s tím, že jeho člov k bude obžalovaného V.a kontaktovat Ěč.l. 2662ě. Částku 100.000,- Kč obžalovaný V. vyzvedl ze svého úctu v Kreditní bance a.s. P. č. xx dne 26.5.1řř3 Ěč.l. 1635-6ě a vrátil ji obžalovanému H.ovi. Tím fakticky potvrdil, že za poskytnutou zálohu
očekává pomoc od obžalovaného K.. Protože obžalovaný H. poté již obžalovaného K. nekontaktoval a nesd lil mu am-i jména osob, proti nimž m l "zakročit", je nesporné, že obžalovaný K. musel p inejmenším jednou telefonicky kontaktovat obžalovaného V.a, od kterého zjistil další podrobnosti. Koncem kv tna 1řř3 se obžalovaný V. o tom, že je 27 vydírán, zmínil svému známému obžalovanému K.ovi, který v cé dob p sobil jako veLiteL skupiny Zásahové jednotky Policie ČR Správy pro Západočeský kraj v P.. P itom mu
ekl i o svých negativních zkušenostech
s p ístupem policist . Mjr. K. p esv dčil obžalovaného V.a, aby celou záležitost oficiáln oznámil policii. Zárove se obžalovaný K. s obžalovaným V.em domluvili, že V. dojedná sch zku s J.dou a P., p i které dojde k p edání pen z, p i této sch zce zasáhne policie. Termín sch zky byl domluven na pátek 2Ř.5.1řř3 v 16.00 hodin v kancelá i obžalovaného V.a nad restaurací N.M.. Téhož dne se v ranních hodinách obžalovaný K. obrátil na editele krajské správy s žádostí o povolení použít k zákroku zásahovou jednotku. Ten ho odkázal na svého zástupce mjr. B. Ten rozhodl, že je t eba sepsat s obžalovaným V.em oznámení
trestného činu a odkázal obžalovaného K.a na svého zástupce vrchního komisa e P.. Sv dek P. po seznámení se zápisem po ízeným obžalovaným K.em, p izval k ešeni p ípadu mjr. J.Ch.. Protože p ipravovaný zákrok m l probíhat v obvodu p sobnosti M stského editelství Policie ČR v P., informoval sv dek P. zárove vrchního komisa e sv dka K. Okolo 14.0 hodin prob hlo v kancelá i sv dka K. jednání, jehož se krom tohoto sv dka zúčastnil obžalovaný K., sv dek Ch. a sv dek T. - člen skupiny zásahové jednotky, který se m l na akci podílet, a vyšet ovatel V.. Sv dek K. rozhodl o zm n terminu akce na pond lí 31.5.1řř3 v ranních hodinách, a to p esto, že obžalovaný K. ve spolupráci s velitelem zásahové jednotky sv dkem D. m l dostatečné p ipravený plán akce již na pátek 2Ř.5.1řř3. Samotný zákrok zásahové jednotky m l ídit práv obžalovaný K.. S ohledem na zm nu termínu zákroku na popud obžalovaného K.a obžalovaný V. znovu kontaktoval poškozeného J. s tím, že nesehnal peníze a ty budou k dispozici práv aá v pond lí 31.5.1řř3. Pplk. K. dal zárove pokyn prov it údaje uvád né v oznámení obžalovaného V.a a vyt žit další osoby, které m ly být J.dou vydírány, tedy konkrétn sv dky H. a K., k čemuž následn došlo. Sv dek K. zárove uložil p ijmout opat ení na zajišt ní bezpečnosti rodiny obžalovaného V.a. Ten tedy v sobotu odjel s celou rodinou za svými známými do rekreačního za ízení xx Ěč.L. 4354ě. P itom dostal pokyn od obžalovaného K.a, aby telefonáty 3 poškozeným J.dou zaznamenával na magnetofon. V ned Li jO.5. 1řř3 ve L3. 46 hodin zavolal obžalovaný V. poškozeného J. a rozhovor si zaznamenával na magnetofon. V pr b hu tohoto rozhovoru zjistil, že poškozený J. byl do podrobnosti informován o tom, že na pond lí 31.5.1řř3 je naplánována policejní akce, p i které má být i se
svou
ochrankou
zadržen
Ěč.l-
5111,
1793-1304ě.
zdejšího soudu, s ohledem na výpov di sv dk
Podle
názoru
Ch., P. a J.dové-H.,
upozornil poškozeného J. s velkou pravd podobností hraničící s jistotou
na chystaný zákrok policista K., který byl seznámen se zápisem o
výpov di obžalovaného V.a Ěč.l. 3764ě. Na zjišt nou skutečnost, že J. je seznámen s p ipravovanou akcí proti n mu, upozornil obžalovaný V., obžalovaného K.a a ten s tím ješt odložení akce ani jiné zm n
výhradn
téhož dne seznámil pplk. B.. K
plánu však nedošlo, akce se neuskutečnila
proto, že ve večerních hodinách dne 30.5.1řř3 byli Š. J. aj.P.
zavražd ni a V.P. t žce zran n.
1
Obžalovaný V. v hlavním líčení odmítl vypovídat včetn
toho, že
nehodlal odpov d t ani na položené otázky. Vysv tíbval to tím, že má strach o sebe a svoji rodinu. Vyjád il se pouze v tom sm ru, že celé obvin ní je naprosto nesmyslné, vše, co v d l, už vypov d l policii, policie naprosto selhala a p itom policisté, kte í nereagovali, jsou
stále ve služb . Obžalovaného K. nikdy nevid l, ani ho nezná. Celý p ípad cht l ešit legální cestou, jako každý občan, oznámil to na policii a očekával. že zasáhne. Ta však nereagovala. Považuje za nelogické, aby nap ed toto na policii oznámil a pak, aby ud lal to, co je mu obžalobou dáváno za vinu Ěč.l. 5ř2Sě. Postupem podle § 207 odst.2 tr. . byly p ečteny výpov di obžalovaného V.a z p ípravného ízení. S
obsahem protokol obžalovaný V. souhlasil a dodával, že magnetofonovou pásku m la k dispozici policie a není vyloučeno, že s ní sama n jak manipulovala. V tomto sm ru odkazoval právé na výpov sv dkyn J.dové ohledné toho, jakým zp sobem ji instruoval policista K. jako člen vyšet ovacího týmu. a to proti jeho osooé Ěč.l. 5ř2řě. Dále se 29 p ed
soudem
jednotlivých
tento
d kaz .
obžalovaný
vyjad oval
Poukazoval
na
toLiko
rozpory
spoluobžalovaného H.e, odmítal jako fantastické tvrzeni
p i
ve
provád ní
výpov dích
0 "čečenské mafii". Poukazoval na to, že z výpov di spoluobžalováných vyplývá, že žádné peníze neposkytoval, a to, co se stalo, necht l Ěč.l. 5933). V reakci na výpov sv dka P. uvád l, že sv dek si vymýšlí, když se stavi do pozice, jako by byl určitou ob tí a p itom se od samého počátku podílel na činnosti organizované skupiny. Konstatoval, že sv dek si vzpomíná jen na v ci, které sm ují proti obžalovanému V.ovi a vyjád il dojem, že sv dek hovo í podle scéná e, práv tak, jak uvád la sv dkyn J.dová, že jí K. uvád l, co má vypovídat Ěč.l. 5ř67ě. K výpov di sv dka K. uvád l, že ta v hrubých rysech souhlasí, vyjád il však výhradu k jeho poslední výpov di z p ípravného
ízení. P ipustil,
že si st žoval na J. i na policisty, ale ničeho se nedopustil Ěč.l. 63ř6ě. K výpov di sv dka B. o tom, že obžalovaný V. mu m l na papírek napsat jméno údajného prost edníka, tedy obžalovaného H.e, obžalovaný V. poukázal na to, že v pr b hu roku, od doby, kdy k události došlo až do jeho vzeti do vazby, byl zhruba tak 30x zadržen policií, pokaždé držen 24 hodin, nebyl brán ohled na to, že chce advokáta, nenechali ho vyspat a když odmítal cokoli podepsat, nakonec mu ekli, že když nic nepodepíše, domluví se vzájemné na n jaké skutečnosti. Trval na tom, že o takovém papírku nic neví a není pravda ani to, že by sv dku K. ekl p i n jaké sch zce n jaké jméno. K dotazu p edsedy senátu, který reagoval na tvrzení obžalovaného, že se u n ho st ídali t i nebo čty i policisté, obžalovaný uvedl. že si již nepamatuje jejich jména, ví, že často tam byli policisté K. a V. 1 sv dek B. P ipustil, že p ítomný sv dek B. tam byl pouze v jediném p ípad Ěč.l. 647řě. Naproti tomu obžalovaný souhlasil s výpov dí sv dka D.B. s tím, že podrobnosti ešil s bratrem tohoto sv dka, kterému dal peníze proto, aby je nabídl P.m. Tímto zp sobem se cht l zbavit vydírání, a to zp sobem velice mírným, když jednak nabízel peníze a
jednak se obrátil na policii. Nikoho nenabádal k použití násilí či n jaké agrese Ěč.l. 64ř0ě. Obdobné souhlasil i s výpov dí sv dka H. Ěč.l. 64ř3ě. K výpov di sv dka B.. který potvrzoval jednání 30 obžalovaného V.a se svédkera K. mimo rámec vyt žováni či vyšet ování. se trváváL obžalovaný V. na své obhajob
Ěč.L. Ě>715ě . Výpov
sv dka K.
obžalovaný V. kategoricky odmítal ve dvou sm rech. jednak v tom, že peníze p ipravené na p edáni J.dovi za moritorování policií m l v pátek 28.5.1993 mjr.
D..
k dispozici, v tom sm ru se odvolával i na výpov
Pokud
jde
o
skutečnost,
že
sv dku
K.
m l
sd lit
nemohl
n jaké
sv dka
jméno
pachatele, to rovn ž popíral s tím, že neodmítal spolupráci s policii, ale
protože
nem l
s
p ípadem
nic
společného,
jméno
pachatele uvád t. P i výsleších se dostal do kontaktu s tolika lidmi, že není již schopen v rohodné zdokumentovat, s kým vším hovo il a o čem, neví, jestli hovo il se sv dkem. V t ch rozhovorech padla
ada úvah a
hypotéz a to, co uvádí sv dek K. o informaci, kterou mu m l dát, je
podle názoru obžalovaného V.a spíše jeho úvaha, když on mu žádná jména uvád t nemohl Ěč.l. 62Ř1ě. V
p ípravném
ízení byl obžalovaný V. k ¿ednání uvád nému pod
bodem II. výroku tohoto rozsudku vyslýchán opakovan . P i výslechu dne
12.11.1řř3 za p ítomnosti svého obhájce uvedl, že jednání kladené mu za vinu nespáchal. P ipustil, že zná osobn obžalovaného H.tise, trval yáak na tom, že mu nikdy nedával žádné peníze na to, aby takovým zp sobem ešil jeho potíže. S trestným činem vraždy nikdy nesouhlasil. Ke svým konflikt m s poškozeným J.dou uvád l skutečnosti, z nichž soud vycházel p i popisu skutku, podrobn uvád l pohnutky, které J. vedly k vydírání, zp sob a gradaci nátlaku ze strany J. a bratr P. Ěč.l. 26Řř-94). P ipoušt l, že si post žoval D.B., který mu p islíbil, že si o v ci promluví se svým bratrem a následn jednal s R.B. a P.em Hurtem, kterým
dal 100.000,- Kč pro bratry P. Ěč.l. 26ř4-5ě. Poukazoval na to, že opakovan se pokusil oznámit v c na policii a na to. jakým zp sobem byla p ipravována akce zásahové jednotky na pátek 2Ř.5.1řř3, jemu známé d vody, proč akce byla odložena až na pond lí, a události z víkendu, kdy se skrýval u svých známých ve S.L. a kdy z telefonického rozhovoru s J.dou zjistil, že akce byla vyzrazena Ěč.l. 26ř5-Řě. Konstatoval, že sv dek B. v ned li ekl, že celá akce 31 následujícího dne prob hne, jak bylo domluveno, on m l jít normáln do práce a obžalovaný K. se mel v pond lí kolem
7.0 hodin ráno hlásit u sv dka B.. V pond lí ráno odjel.i do P., obžalovaný K. na ochranu p id lil obžalovanému V.ovi sv dka Talpaše. Kolem Ř.00 hodin obžalovaný K. požádal obžalovaného V.a i zmín ného sv dka, aby se ihned dostavili na krajskou správu, kde byl znovu vyslýchán obžalovaný V. k okolnostem ze strany Š. J. a zhruba po 6 hodinách výslechu byl informován, že J. je mrtev Ěč.l. 26řŘě, Následn odpovídal na dotazy vyšet ovatele k osobé obžalovaného H. s tím, že jde o jeho obchodního partnera, p ipoušt l, že se mu sv il se svými problémy, a to z ejmé i v p ítomnosti n koho z jeho společník , on mu odpov d l, že by rau rád pomohl, ale blíže to nespecifikoval. Pokud p edával H. n jaké peníze, byla to p jčka, postupn 700.000,- Kč na provoz hotelu a další obchodní aktivity. Obžalovaný H. se mu nikdy nezmínil o osob pana K., toho muže v bec nezná. Až n kdy v srpnu 1993 z eči obžalovaného H. vyplynulo, že člov k, který to ud lal m l být v n jaké pátrací relaci v televizi. Obžalovaný H. se k tomu však blíže nevyjád il. Obžalovaný V. to pochopil tak, že to mohl být člov k, kterého H. m že znát a začal si vraždu J. dávat do souvislosti s H.m a s tím člov kem, co to ud lal. Nikdy však o tom s H.m nemluvil a ani on rau nic konkrétního nesd lil Ěč.l. 26řřě. Dále se vyjad oval k osob obžalovaného K.a a k jejich vzájemným kontakt m. Po p ečtení protokolu
požadoval obžalovaný V. opravu protokolu v tom sm ru, že n kdy v m síci srpnu z poznámky H. vyplynulo, že člov k, který m l údajn n jak domluvit J.dovi, byl v n jaké pátrací relaci, snad v televizi nebo jinde, a že "n co asi zpackal". Blíže se k tomu však H. nevyjad oval. Obžalovaný V. si však nemyslel, že by obžalovaný H. s toho člov ka na n co podobného, co se stalo, n jak navád l Ěč.l. 2701ě. P i výslechu p ed soudkyní rozhodující o jeho vzetí do vazby za p ítomnosti svého obhájce obžalovaný V. uvád l, že není pravda, že by n koho žádal, aby usmrtil Š. J.. P ipustil, že žádal o pomoc ve v ci vydírání, ale nejprve policii, a to již ten samý den, kdy to vydírání začalo. Potom o tom mluvil se spoustou lidí, kte í jsou 32 jeho obchodními p áteli, mluvil o tom i s obžalovaným H.em. a to kolem 20.5.1řř3. íkal mu o svých problémech s vydíráním a on se mu sám nabídl, resp. mu navrhl ešení v nom smyslu, že zná n jaké lidi. kte í by dovedli J. "p imáčknout nebo mu domluvit". Ješt p edtim hovo il o vydírání s D.B. a P.em H., kte i mu nabídli, že se pokusí p emluvit bratry P. za částku 100.000,- Kč. aby upustili od vydírání. To však nevyšlo. Trval na tom, že obžalovaný H. za ním nikoho neposlal a on o tom již s nikým nejednal. Smrtí Š. J. byl sám p ekvapen, dozv d l se o ní až po výslechu na policii. Popíral, že by kontaktoval tzv. "čečenskou mafii’, trval na tom, že obžalovaného K. nezná, vid l ho pouze na fotografiích na policií p i svém posledním výslechu, nikdy se s ním nekontaktoval, ani telefonicky, písemn , či prost ednictvím jiné osoby. Trval na tom, že veškeré peníze, které poskytl H.tisovi byly p jčkou. Potvrdil, že 27.5.1řř3 se s H.em setkal N.B., avšak sch zka se týkala obchodních záležitostí. Nepamatoval si, zda se s ním setkal do 30.5.1993, - spíše vyjad oval názor, že nikoli, p ipustil, že s ním*
mohl telefonovat. S H.em hovo il až po smrti J. v tom áinyslu, že je to špatné, že to na n ho vrhá špatné sv tlo. P i rozhovoru asi po dvou m sících H. ekl, že asi p ed 14 dny m l být v n jaké pátrací relaci n jaký člov k, kterého znal a m l s ním domluvit, že zamezí vydírání obžalovaného V.a J.dou. Podle obžalovaného V.a se H. vyjád il v tom sm ru, že ten člov k to "posral". P ipustil, že H.ovi ukázal fotografii osob, po nichž bylo pátráno v souvislosti s vraždou J. s tím, že fotografii dostal od K.a s žádosti, aby ho upozornil, kdyby n koho takového vid l. Jméno toho muže neznal. Pokud byl k tomu vyslýchán jako sv dek, popíral informaci získanou od H.e, protože necht l, aby tento p ípad byl spojován s jeho osobu a m l strach o svoji osobu ze strany
člov ka, kterého takto na kl. Dále se znovu vyj ad oval ke svým vztah m k obžalovaným K.ovi a M.ovi a k podávaným stížnostem na P.ské policisty Ěč.l. 2702-3ě. P i dalším výslechu p ed vyšet ovatelem za p ítomnosti obhájce dne 1ř.11.1řř3 se odvolával na správnost svých p edchozích výpov dí a na otázky vyšet ovatele se vyjad oval k osobám obžalovaných M.e, K.a a sv dka 33 K.a. Potvrdil, že od obžalovaného K.a dostal identikit údajného pachatele vraždy. nevzpomínal si. jest Li ho ukazoval také na hotelu K.
a zda jej ukazoval H.ovi. Po seznámeni s tim, že existuje magnetofonová kazeta, kde je nahrán rozhovor na hotelu K. mezi obžalovaným V.em, M.e, K.em a sv dkem K., k n muž m lo dojít v zá i 1řř3, obžalovaný uvád l, že na této nahrávce se hovo ilo o tom, že by mohla být jistá spojitost mezi panem J.dou a vysokými policejními d stojníky v souvislosti s p evážením kamiónu zboží ze zahraničí načerno. Nahrávka byla po ízena v jedné z kancelá í stejným magnetofonem, který byl použit p i nahrávání rozhovoru s J.dou dne 30.5.1řř3. Kazetu m l obžalovaný K.. Nemohl se vyjád it k tomu, zda s ním mohl manipulovat obžalovaný M.e. Na otázku, komu p ehrával záznam rozhovoru se Š. J.dou ze dne 30.5.1993 od 13.46 hodin po dobu 1Ř minut, uvád l obžalovaný V., že ji p ehrával nejprve obžalovanému K.ovi v jeho bydlišti, následn na chalup pplk. B. a část, že p ehrál své rodin . Nevzpomínal si, kdo ho volal na Eurotel do jeho automobilu poté, co hovo il s J.dou. K dotazu svého obhájce uvád l, že nechápal, proč zákrok proti J.dovi byl odložen až na pond lí, když celá plánovaná akce byla prozrazena. Poukazoval na to, že v podstat se k jeho ochran ze strany policie nic nepodnikalo. P ipoušt l, že dne 30.5.1řř3 v 1Ř.4ř hodin volal sv dka K., uvád l, že si post žoval na prozrazeni akce Ěč.l. 2715ě. P i dalším výslechu dne 22.12.1řř3 za p ítomnosti obhájc odpovídal výhradn na otázky. Sd lil, že neví o tom, že by se znali obžalovaný H.tis a poškozený J. a že by spolu m li slovní kontakt. Sch zku ohledn p edání pen z domluvil s J.dou na pond lí 31.5.1řř3 v 11.00 hodin, a to po telefonním rozhovoru již v pátek. V ned li s J.dou hovo il mezi 13.00 - 14.00 hodin, jednalo se jen o potvrzení té pond lní sch zky Ěč.l. 271řě. Dále se vyjad oval k okolnostem kupní smlouvy ohledn restaurace v K. a znovu k nahrávce rozhovoru s J.dou a k p ehrávání kazety. Uvedl, že rozhovor nahrál z podn tu obžalovaného K.a, další rozhovory s J.dou nenahrál z toho d vodu, že když ho volal J., nestačil si magnetofon vzít a když volal J.dovi v ned li, zvedl to n kdo z jeho rodiny a proto to nenahrával
Ěč.l. 2720ě. V rámci této výpov di se vyjad oval 34 podrobné i ke svým obchodním aktivitám i ve vztahu k osobám obžalovaných
M.e. K.a a svédka M.. Znovu se vyjad oval k tomu, že policisté p ivolaní na tís ovou Linku 15Ř se sice dostavili do jeho kancelá e, ale nebyli
p ítomni sepsání dlužniho úpisu Ěč.l. 2722ě. Nepamatoval si, co mél na sob
dne
Po
30.5.1993.
seznámení
s
rozpory
ve
výpov dích
sv dka
B.,
obžalovaného K.a. sv dka P. V.a i jeho vlastních, ohledné telefonátu z
jeho
vozidla
dne
30.5.1řř3,
se
vyjad oval
k
tomu,
kdy
sv dek
B.
telefonoval z jeho auta. Obžalovaný sám p i tomto výslechu poukázal na kontakt
s J.S.,
který
byl
údajné
informován
obžalovaným
H.m
o
podrobnostech spácháni vraždy Ěč.l. 2723ě. P i výslechu dne 17.1.1řř4 se
obžalovaný V. vyjad oval toliko k okolnostem vrácení osobního motorového
vozidla x, které vydal poškozenému J.dovi jako zástavu Ěč.l. 2727ě. P i
dalším výslechu dne
za p ítomnosti obhájce se vyjad oval k okolnostem nahrávky
26.10.1994
svého telefonního rozhovoru s poškozeným J.dou a k tomu, že podle znalc , z oboru fonoskopie došlo k p ehrání p vodní nahrávky Ěč.l. 2730ě. P i dalším pokusu o výslech již obžalovaný V. odmítl vypovídat. .•*=*
Obhájce obžalovaného v záv rečném návrhu poukazoval ,na to, že pokud jde o návod k trestnému činu vraždy, je obžaloba v podstat postavena j ednak na výpov dích spoluobžalovaného H.e, jednak na výpov dích sv dk zmín ných na stranách 85-6 obžaloby. Poukazoval na tu skutečnost, že spoluobžalováný H.íis p i hlavním líčení odmítl vypovídat a podle § 207 odst.2 tr. . byly p ečteny protokoly o jeho d ív jších výpov dích. N které z t chto výpov di však ve vztahu k obžalovanému
V.ovi jsou nepoužitelné, nebo byly provedeny p ed sd lením obvin ní a tedy ani obžalovaný V., ani jeho obhájce se nem li možnost n kterých t chto úkon plnohodnotn zúčastnit a klást otázky. Za takto nepoužitelný považuje obhajoba výslech obžalovaného H.e z 10.11.1ř93 i z 11.11.1řř3, když poukazuje na to. že ke sd lení obvin ní z návodu k vražd obžalovanému V.ovi došlo až 12.11.1řř3. Z procesního hlediska je tedy použitelná toliko výpov obžalovaného H.e z 23.12.1řř3. V ní však obžalovaný H. vypovídá místy značné nekonzistentn , často i nelogicky, 35 mnohdy protich dn a ada jím uvád ných údaj a vysv tlení je vnit n rozporná
a
kontradikxorní.
Nedokázal
srozumitelné
a
p esv dčivé
vysv tlit, kolik finančních prost edk poskytl obžalovanému K., kdy mu je poskytl, k jakému účelu a na základ jaké motivace. Jeho jednotlivá vysv tlení v tomto sm ru se lišila a odporovala v rámci této jediné výpov di. Bez ohledu na tyto výhrady však obžalovaný H. nikdy neuvedl. že obžalovaný V. si p ál najmout n koho na zabití poškozených J. a P.. Sám obžalovaný H. potvrdil, že obžalovaný V. mu nikdy nesd lil ani n jaké údaje o tom, že by on sám m l mít s vraždou J. cokoli společného, naopak mu íkal, že se p ipravoval se známými z policie na zatčeni vyd rač v ned li ráno. Od V.a také získal obžalovaný H. informaci o tom. že s K. se tito dva nikdy nekontaktovali. Obhajoba obžalovaného V.a dále poukazuj e na skutečnost, že obžalovaný H. je osobu obecn velmi nev rohodnou s bohatou kriminální minulosti a do značné míry s popsaným trestním rejst íkem, i v současné dob je proxi n mu vedeno trestní stíhání. Tyto okolnosti snižují v rohodnost takového d kazu. Dále se obhájce zabýval rozborem výpov di jednotlivých sv dk , na které poukazovala obžaloba ve svém od vodn ní na str. Ř5, Ř6 a 150. Zd raz oval, že samotná obžaloba na základ výpov di t chto svčdk poukazuje na to, že obžalovaný využil
nabídky obžalovaného H. na najmutí osoby schopné a ochotné stále dotírajícího Š. J. z p a c i f i k o v a t , najmutí osoby zp sobilé splnit tento úkol, t.j. o d s t r a n i t Š. J.. To je údajn krom výpov di obžalovaného H.e prokazováno výpov mi výše uvedených sv dk . Podrobný rozbor jednotlivých výpov dí je uveden v písemném vyhotoveni záv rečné eči obhájce JUDr. R. na č.l. 6Ř77-881. Obhájce p edevším zpochybnil výpov sv dka K. z p ípravného ízení, a to konkrétn ze dne 25.5.1řř4, se z etelem k jeho následné zmén výpov di a k tvrzení obžalovaného V.a a obžalovaného K.a. Poukázal na to. že i sv dek K. uvád l. že v p ípravném ízení byl "tlačen proti V.ovi", konstatoval obsah výpov dí sv dk H. a D.B. s tím, že za situace, kdy odmítli svoji výpov sv dci R.B., F. . a R.H. a nejsou dány podmínky ustanovení § 211 36
odst.3 tr. ., jsou výpov di t chto sv dk
z p ípravného
ízeni ve vztahu
k obžalovanému V.ovi nepoužiteLné. Ve Líce podrobné rozebíral výpov sv dkyn
J.dové-Huvlov
a
poukazoval
na
značné
rozpory
a
zjevnou
nepravdu v n kterých pasážích. Zcela odmítal tvrzeni obžaloby, že ve
vztahu k obžalovanému V.ovi je údajn sv dk
z
ad rodinných p íslušník
tento usv dčován i výpov
mi
Š. J., když poukazoval na to, že
sv dci D. Č.. J. Č a E.Č. nic konkrétního k účasti obžalovaného V.a
neuvád jí. Pokud obžaloba na str. 150 uvádí jako usv dčující d kazy i
sv dkyni B.K. a M.K., poukazuje obhajoba na to, že sv dkyn soudem uvedla, že p i fotografické rekognici v p ípravném označila fotografii obžalovaného K. omylem, nebo
K. p ed
ízení z ejm
tohoto muže z ejm
vid la již p edtím v televizi a navíc jí fotografie byly ukazovány
opakovan , čímž byla ohrožena hodnov rnost fotografické rekognice. Pokud
jde o sv dkyni K., ta sice nadále tvrdila, že obžalovaného K. skutečné v
hotelu K. v minulosti vid la, p ed soudem si vsak nebyla jista tím, v
které dob
to bylo. Jinak z vlastního pozorování nezjistila nic, co by
nasv dčovalo tomu, že obžalovaný V. m l s tímto mužem n co společného. Její
výpov
je
zpochyb ována
obžaloVaného M.e si tato sv dkyn
obžalovanými
K.era
a
M.em,
když
m la splést s n kterým jiným kolegou
obžalovaného K.a. Proto nelze vyloučit, že se mohla splést i p i fotografické rekognici. Navíc tato sv dkyn
nosí brýle. Podle
výpov dí
že
názoru obhajoby z žádného z d kaz jednotlivých
výše uvedených, ani ze samotných
spoluobžalovaných
nevyplývá,
by
stanovisko
obžaloby ve vztahu ke spáchání návodu k p edm tnému trestnému činu bylo ohledn
obžalovaného V.a od vodn né. Naopak je poukazováno na to, že
adou sv dk
je obžalovaný hodnocen jako dobrosrdečný, d v
ivý a slušný
člov k, který se nikdy k násilí, jakožto prost edku k prosazování svých zájm , neuchyloval Ěč.l. 6ŘŘ3ě. Dále se poukazuje na to, že v pr b hu hlavního líčení byla vyslechnuta celá
ada svédk
z
ad policist , avšak
ani jeden z nich nemohl uvést, že by se mu obžalovaný V. n kdy p iznal k tomu, že si n koho najal na zavražd ní Š. J. či člen
jeho ochranky.
Proto má obhajoba za to, že v pr b hu dokazování nebylo v žádném p ípad
37 prokázáno. že by se tohoto jednání dopustil právé obžalovaný V.. Má za to. že i po skončeni hlavního Líceni z stalo vúci. tomuto obžalovanému
pouze určité podez eni. že by se mohl tohoto jednání dopustit, není zde však jistota o tom. že byl skutečné pachatelem. Obhajoba v tomto sméru poukazuje i na další možné verze skutkového d je Ěč.l. 6ŘŘ3-4). Proto je navrhováno zprošt ní obžaloby dle § 226 písm.cě tr. . p i použití zásady i.n dubio pro reo. Dokazování trestné činnosti pod bodem I.. II. výroku tohoto rozsudku bylo značné složité, což bylo jednak zp sobeno velkým časovým odstupem od projednávaných událostí. dále tím, že počínaje dnem 1.1.1řř4
začal platit trestní ád ve zn ni nadále nep ipoušt jícím provád t úkony ve v ci samé p ed sd lením obvin ní konkrétní osob , s výjimkou úkon
neodkladných a neopakovatelných. Soud tedy p i provád ní a následném hodnocení d kaz jednotliv i v jejich souhrnu, se musel p edevším zabývat otázkou, zda se jedná o d kazy účinné ve vztahu k obžalovaným, eventueln , zda jsou účinné v či každému z obžalovaných a po vy ešení t chto otázek se musel zabývat odstra ováním četných rozpor ve výpov dích sv dk . Práv s ohledem na obtížnost takového dokazování a jeho hodnocení byla pom rn popisným zp sobem shrnuta záv rečná eč obhájce obžalovaného V.a, kterou lze spíše označit za skutkový a právní rozbor tohoto p ípadu. Ze stejného d vodu je t eba uvést ve vztahu k
jednání dávanému za vinu obžalovanému V.ovi i argumentaci Krajského státního zástupce v P.. Pokud jde o písemnou obžalobu, nelze p edevším p ehlédnout, že podle bodu II. m l obžalovaný V. poskytnout obžalovanému K. prost ednictvím obžalovaného H.e částku 100.000,- KČ, aby jej "zbavil vydírání ze strany Š. J.". V od vodn ni obžaloby na str. 156 se pak uvádí, že obžalovaný V. veden snahou učinix p ítrž jednání Š. J. v či své osob využil nabídky obvin ného H.e na najmutí osoby schopné a ochoxné stále doxírajícího Š. J. "zpacifikovat". Dále se hovo í o najmutí osoby zp sobilé splnit úkol, t.j. "odstranix" Š. J.. Stejn xak
v písemném vyhotovení záv rečné eči státního zástupce se objevuje formulace, že obžalovaný V. využil nabídky obžalovaného 38 H.e na najmutí osoby schopné, ochotné a zp sobilé stálé dotírajícího Š. J. ’zpacifikovat" Ěč.L. 6Ř63ě. Na téže stran se objevuje navazující závér v tom sm ru, že "obžalovaný J. K. zadaný úkol splnil, ovšem v širším rozsahu, než jaké bylo zadání". Takto popsané jednáni obžalovaného V.a je obžalobou posuzováno jako návod k trestnému činu vraždy, a to dokonce k vražd nájemné, spáchané za úplatu ̧ 10 odst.l k § 21ř odst.1,2 písm.aě,fě tr.zák. účinného k 30.5.1řř3ě. Sv j závér o vin obžalovaného V.a opírá obžaloba - pokud je o p edm t sporu a zp sob vymáhání finančních prost edk ze strany J. - o sv decké výpov di sv dk K., Ing. B., ale i listinné d kazy. Samotné najmutí osoby zp sobilé odstranit Š. J. je podle názoru státní zástupkyn doloženo jednak výpov dí obžalovaného H.e, která však není osamocena, když hodnov rnost údaj poskytnutých tímto obžalovaným podporuji také skutečnosti vyplývající z výpov dí D.B. a P. H. sv dčící o snaze obžalovaného V.a najít n koho, kdo mu od jednání Š. J. pom že. Hodnov rnost výpov di obžalovaného H.e podle jejího názoru vyplývá ze sv decké výpov di M.K., která p ímo p ed soudem potvrdila osobní spojeni
obžalovaného V.a s obžalovaným K.. Následný úmysl obžalovaného K. splnit
úkol, za který byl zaplacen, dokazují podle této záv rečné eči také výpov dí sv dk z ad rodinných p íslušník Š. J., kte í vypovídají o opakovaných kontaktech s mužem vydávajícím se za Dr. L.. Ztotožn ní Dr. L. s obžalovaným K. provedl sv dek P.. V té návaznosti jsou uvád ni sv dci prokazující vinu samotného obžalovaného K., jako pachatele trestného činu vraždy. Soud po bedlivém zkoumáni a hodnocení všech provedených d kaz jednotliv i v jejich souhrnu došel k záv ru, že s velikou
pravd podobností si obžalovaný V. skutečn objednal fyzickou likvidaci poškozeného J. a jeho ochranky. Bylo to za situace, kdy p edchozí opakovaná oznámení na policii byla bezvýsledná, úsp ch nem la ani intervence sv dk R.B. a H.. Potom tedy po určitých ne zcela prokázaných kontaktech s "čečenskou mafií" využil obžalovaný V. nabídky obžalovaného H.e a jeho prost ednictvím kontaktoval obžalovaného K. Tuto 39
skutečnost považuje soud za prokázanou a následné v tomto sm ru zhodnotí jednotlivé d kazy. Otázkou ovšem z stává, co konkrétné obžalovaný V. od obžalovaného V.a požadoval. Tento senát je toho názoru, že pravd podobn se jednalo skutečné o objednání vraždy, protože jediný muž m l zasáhnout proti t em muž m, o nichž obžalovaný V. v d l, že jsou ozbrojeni. Jejich st elné zbran vid l, byl jimi ohrožován, byl jimi ohrožován jeho syn, byl donucen jim vydat svoji pistoli ráže ř mm, a p esto se spoléhal na to, že tuto záležitost vy eší definitivn jediný muž. Samotná, by sebev tší míra
pravd podobnosti však nestačí k uznání viny za situace, kdy v d kazní nouzi je t eba rozpory v dokazování vykládat ve prosp ch obžalovaného s využitím zásady in dubio pro reo. Už opatrné používání terminu "zpacifikovat, zbavit” apod. v obžalob i záv rečné eči státní zástupkyn sv dčí o tom, že i ona si byla v doma nedostatku d kaz , o které by mohla op ít razantn jší vyjád ení jednoznačn sm ující k obvin ní a obžalování A.a V.a v tom sm ru, že si objednal výslovn fyzickou likvidaci. Pokud by ho najal, aby ho zbavil vydírání, neznamená to, že je prokázáno, že byl požádán, aby vyd rače usmrtil, termín
"zpacifikova ' je t eba vykládat v kontextu s výpov mi sv dk D.B. a H., z nichž vyplývá, že obžalovaný V. byl v d ív jší dob ochoten investovat 100.000,- Kč k úplat bratr P.. Ani obžalovaný V., ani nikdo ze spoluobžalovaných či sv dk v této trestní v ci nevypov d l nic o tom, že obžalovaný V. si objednal vraždu. P estože se v dokazování promítla ada podstatných rozpor mezi jednotlivými sv dky, jednotlivými obžalovanými i mezi opakovanými výpov mi týchž osob, takový fakt nikdy potvrzen nebyl. Proto soud došel k záv ru, že došlo sice ke kontaktování obžalovaného K. a V.a. obžalovaný K. byl najat a zaplacen za zásah proti vyd rač m – Š. J.dovi a bratr m P., ale prokázáno není, že by si obžalovaný V. objednal jejich vraždu. Proto není na míst ani kvalifikace uvád ná v obžalob , ani právní posouzení konstatované v záv rečné eči státní zástupkyn poté. co obžalovaní K. a V. byli upozorn ni na možnost p ísn jší kvalifikace Ěč.l. 6848, 6848 p.v.).
38
Záv r o vine obžalovaného V.a se opírá o následující d kazy: Skutečnost. že obžalovaný V. byl vydírán, byla krom jeho výpov di a výpov di sv dk - rodinných p íslušník a p íbuzných, kte í byli bu p imo ohrožováni, nebo p inejmenším informováni o nastalé situaci, prokazována i výpov dí sv dka K. a Ing. B. Ěč.l. 6447-50ě. Z ejm by se k tomu mohli vyjád it i sv dci manželé H., ti však p ed soudem využili svého práva podle § 100 odst.2 tr. . a odmítli k v ci vypovídat. Za situace, kdy nebyly spln ny podmínky § 211 odst.3 tr. . nebylo možné
p ečíst ani jejich výpov di z p ípravného ízení. Dalším d kazem v tomto sm ru bylo i pravomocné odsouzení poškozeného V. P. pro pokus trestného činu vydírání podle § 3 odst.1 k § 235 odst.1, 2 písm.bě,cě, odst.3 tr.zák. práv za jednání v či obžalovanému V.ovi Ěč.l. 674Ř-7řě. Vývoj
spor mezi obžalovaným V.em a poškozeným J.dou se datoval od transakce s nemovitostí v K.. Ta je prokazována jednak z výpov di obžalovaného V.a, sv dk K.e a Kuglera na stran jedné, jednak z výpov di sv dkyn J.dovéH. na stran druhé, p ičemž soud m l k dispozici p edm tné listinné d kazy založené ve spise, na které je poukazováno v závorkách ve vylíčení skutkového d je. Ze zmín ných listinných d kaz
vzal soud za prokázané i to, že s
ohledem na nesplacené úv ry, které si vzal poškozený J. na zaplacení
ceny restaurace v K. a její rekonstrukci, odmítala mu banka poskytnout pro jeho podnikání další úv r. Navíc s ohledem na skutečnost, že p vodn
bylo domluveno, že kupci zaplatí cenu vyšší, než byl ú ední odhad, domáhal se poškozený J. již zmín ného odškodn ní. Z výpov dí sv dk
K.e
a Ž. vyplývá, což prokazuje i dlužní úpis na č.l. 223ř, že sv dci H. a
K. se ze strachu nátlaku poškozeného J. podvolili, následn
se sešli s
obžalovaným V.em a sepsali prohlášení na č.l. 2240, z n hož vyplývá, že počínaje
dnem
20.5.1řř3
na
sebe
obžalovaný
V.
p ebíral
odpov dnost za vyrovnáni se s poškozeným J.dou. Ten už v té dob
veškerou m l za
sebou ataky ze strany poškozených J. a P. i smutnou zkušenost s policií, 41 která, jak vvpLývá ze záv r prošet eni stížnosti tohoco obžalovaného, nesplnila své povinnosti a nezakroč iLa ani poté, co obžalovaný V. využil tís ového volání, ani. po jeho opatrném pokusu nahlásit záležitost na Obvodním odd leni v T.. Z dlužních úpis na č.l. 2234-6 p itom vyplývá, že do zástavy byL donucen p edat poškozenému J.dovi své dva automobily a zavázal se zaplatit dluh v hodnot
3.000.000.- Kč. Z
potvrzení na č.l. 2237 vyplývá, že dne 18.5.1993 zaplatil tento obžalovaný zmín nému poškozenému na hotovostí 200.000,- Kč. Z výpov di sv dk D.a B.a a H. je prokazováno, že obžalovaný V. se snažil bratry P. uplatit částkou 100.000,- Kč. Výpov di dalších osob vztahující se k této skupin . která m la intervenovat ve prosp ch obžalovaného, tedy sv dk H., R. B.a a ., nemohl soud s ohledem na to, že využili svého práva a odmítli p ed soudem vypovídat, použít, když nebyly spln ny podmínky podle § 211 odst.3 tr. .. P itom sv dek . sám v dopise na č.l. 6193 žádal, aby byl k v ci p ed soudem vyslechnut s tím, že poukazoval, že
byli objednáni na likvidaci Š. J., nikoli na zaplacení či zastrašení. Toto jeho tvrzení je však ojedin lé, je v rozporu s ostatními ve v ci provedenými d kazy, navíc z d vod uvedených již p i hodnocení d kaz ve vztahu k nedovolenému ozbrojování obžalovaného V.a je z ejmé, že sv dek . je značn nev rohodný. Proto vzal zdejší soud za prokázané, že obžalovaný V. se skutečn prost ednictvím D.a B.a snažil s bratry P. spíše domluvit, resp. je finančními prost edky získat na svoji stranu. I z výpov di sv dka V. P. je z ejmé, že takové snažení bylo bezúsp šné. P i zkoumání časových souvislostí nemohl soud pominout, že prokazatelné
v dob , kdy se obracel p es D.a B.a na jeho bratra, sv oval se obžalovaný V. se svými potížemi dalším osobám. P edevším v té souvislosti kontaktoval své p edchozí společníky z podnikání Hájka a K.e. Pokud sv dek K. p i jedné z výpov dí v p ípravném ízení Ěkonkrétné dne 25.5.1řř4ě uvedl. že obžalovaný V. ho informoval, že jestli bude J. ohrožovat jeho rodinu, že ho nechá zlikvidovat, že na to má lidi v P. a pak si ud lá alibi Ěč.l. 3ř02ě, je t eba poukázat na n kolik d vod , proč zdejší soud z této ojedin lé výpov di nevychází. P edevším lze souhlasit s obhajobou v tom 42
sm ru, že ne Lze p ehlédnout, že tento svédek by L v kvé tnu 1řř4 vyslýchán v pr b hu t í dn po sobe, p ičemž prvé dva dny probíhal jeden výslech, který byl p erušen, p iiom však o t chto výsleších nebyl obhájce obžalovaného V.a vyrozum n, p estože již dne 22.11.1řř3 dal žádost. aby byl vyrozumíván o všech vyšet ovacích úkonech, Z toho d vodu má tento senát za to, že tyto výpov di jsou použitelné pouze ve vztahu k obžalovanému K., jehož obhájce o vyrozumiváni o úkonech ve vyšet ování nepožádal, nebo alespo ve spisu taková žádost neni založena. Navíc nelze odhlédnout od toho, že sv dek K. p ed soudem zpochybnil práv tuto svoji jedinou výpov s tím, že byla učin na pod tlakem Ěč.l. 63ř2ě, K ov
eni v rohodnosti tohoto sv dka si soud vyžádal opis jeho rejst íku
trest , který je založen na č.l. 5701-2. Tento sv dek byl v pr b hu své výpov di v hlavním líčení opakované poučován o následcích k ivé výpov di, zdejší soud je tedy toho názoru, že jde o sv dka nev rohodného, z jehož výpov dí lze vycházet pouze za situace, kdy jeho tvrzení jsou podporována dalšími zjišt nými d kazy. V tomto sm ru jeho tvrzení o tom, že obžalovaný V. se mu zmi oval o fyzické likvidaci, je osamocené, navíc jeho výpov je zpochybn na i v tom sm ru, že údajn mu obžalovaný V. m l uvád t, že na Š. pojede i ve společnosti obžalovaného K., což je v rozporu s tvrzením i tohoto obžalovaného. Zpochybn ní výpov di sv dka K. se vztahuje i k rekognici, která s ním byla provád na, p i které m l, by nejist , označit obžalovaného K. jako osobu, kterou v minulosti vid l n kdy v lét 1řŘ2 Ěč.l. 4500ě. V té dob byl totiž obžalovaný K. ve výkonu trestu odn tí svobody. Na rozdíl od obžaloby je zdejší soud toho názoru, že nelze opírat záv r o vin obžalovaného V.a o výpov sv dka K.. Jak již bylo naznačeno, ten vypovídal spíše k provedené transakci s restaurací v K., nev d l nic konkrétního o vydírání. P itom však soud nemohl pominout tu skutečnost, že i ve výpov dích tohoto sv dka byly určité dílčí rozpory, které bylo nutno odstra ovat postupem dle § 211 odst.l písm.bě tr. ., sv dek se obával vypovídat v p ítomnosti obžalovaných, což vysv tloval ve svém dopise založeném ve spise na č.l. 6114 tím, že mu bylo opakované vyhrožováno a má strach o svoji osobu, p ípadné své d ti. V žádném p ípad však nelze 43 osobu tohoto sv dka označit za jeden z rady usv dčujících d kaz proti obžalovanému V.ovi. Zdejší soud se ztotož uje i se záv ry obhajoby, pokud jde o nev rohodnost výpov di svédkvné J.dové-H., která v rozsáhlé výpov di p ed soudem bvLa opakované poučována o následcích k ivé výpov di a jejíž n která tvrzení jsou v rozporu s jejími konkrétními činy. Tím má soud na mysli p edevším skutečnost, že - jak správn uvádí obhájce ve své záv rečné eči - pod sankcí k ivé výpov di vypovídala, že na obžalovaném V.ovi, jako vdova po Š. J.dovi, žádné finanční nároky neuplat ovala a necht la po n m zaplatit finanční částky ze shora uvedeného dlužního úpisu, zatímco z p edloženého dopisu ze dne 1ř.Ř.1řř3 vyplývalo, že tato sv dkyn o zaplacení uvedeného dluhu obžalovaného V.a požádala. I další rozpory, na které poukazuje obhájce tohoto obžalovaného, jsou objektivní p íčinou, proč zdejší soud p i rozhodování o vin pod bodem II. výroku nehodnotí podrobn ji výpov této sv dkyn . Ta bude zhodnocena v souhrnu d kaz
vztahujících se k jednání pod bodem
I.. Tam budou rozebrány i výpov dí sv dk D.Č., J.Č. a E.Č., souhrnn označovaných státní zástupkyní jako rodinných p íslušník Š. J., nebo jejich výpov di se rovn ž vztahují spíše k okolnostem p edcházejícím smrti Š. J. a J. P., než k vzájemným vztah m mezi obžalovaným V.em a zmín nými poškozenými.
Podrobn ji je k tomuto bodu výroku nutné zhodnotit
d kazy. Obžalovaný V. nepopírá, že se obžalovanému H. sv
problémy
a
ten,
nespecifikoval.
V
že
mu
tomto
nabídl
sm ru
pomoc.
ješt
P itom
mezi
ji
tvrzeními
zbývající
il se svými
údajn
t chto
blíže dvou
obžalovaných nej sou podstatné rozpory. Nerozcházej i se ani v tom, a o tom již byla zmínka, že obžalovaný V. výslovn
neplánoval fyzickou
likvidaci vyd rač . Jejich výpov di se liší až následn
v tom sm ru. zda
obžalovaný V. kontaktoval kv li svému problému "čečenskou mafii", zda byl posléze informován obžalovaným H.em v tom sm ru, že ten kontaktoval
"svého muže'' a proplatil mu ze svého účtu peníze, jakožto zálohu. Obhájce obžalovaného V.a napadá p edevším tu skutečnost, že obžaloba argumentuje i výpov
mi obžalovaného 44 H.e učin nými p ed sd lením obvin ní jeho klientovi. V té souvisLosti je t eba znovu poukázat na to. ia do 3l.L2.lř‘J3 se trestní stíhání zahajovalo podle § 160 odst.L tr. . v tehdy platném zn ní usnesením ve v ci samé. Bylo cedv možné provád t d kazy i v ízení proti neznámé osob . Orgány činné v trestním ízení p itom postupují podle trestního rádu platného v dob ízení, které vedou. Všechny výslechy provedené po zahájení trestního stíhání v této v ci, p ed sd lením konkrétního obvin ni jsou podle názoru zdejšího soudu relevantní. Skutečnost, že v
té dob nebyla stíhána konkrétní osoba, která tedy neméla ani svého obhájce a ten se tudíž nemohl zúčastnit t chto vyšet ovacích úkon , má sv j význam toliko p i posuzování podmínek podle § 211 odst.3 tr. . ohledné možnosti číst výpov di sv dk , kte í v hlavním líčení odmítli po poučení dle § 100 tr. . vypovídat, by byli obdobným zp sobem poučeni v p ípravném ízení a vypovídali. Obhájce ani obvin ný totiž v té dob nem li možnost být p edchozímu výslechu p ítomni. To však neplatí, pokud jde o použitelnost výpov dí spoluobvin ných učin ných p ed 1.1.1994, kdy se stala účinnou novela trestního ádu č. 2ř2/1řř3 Sb., která ve prosp ch realizace práva na obhajobu zavedla zahájení trestního stíhání sd lením
obvin ní konkrétní osob . Proto-1 také úkony učin né po 1.1.1řř4 hodnotí tento soud již z toho pohledu, zda vyšet ovací úkony včetn výslech spoluobvin ných a sv dk byly učin ny p ed, či po sd lení obvin ní a zda obhájci byli vyrozum ni o konání vyšet ovacího úkonu s ohledem na žádost učin nou podle § 165 odst.2 tr. .. Proto je t eba odmítnout výtky obhajoby a jejich záv ry o nepoužitelnosti všech výpov dí obžalovaného H. učin ných v listopadu 1řř3. Ob výpov di, jak z 10.11.1řř3, tak z 11.11.1řř3 byly již učin ny po zahájení trestního stíhání ve v ci Ěč.l. 1ě. By byly učin ny p ed sd lením obvin ní obžalovanému V.ovi, z
hlediska tehdy platného trestního ádu tedy jsou již relevantní. Časov první výpov nemá pro dokazování v tší význam. nebo obžalovaný H. v té dob ješt popíral vlastní kontakty s obžalovaným K.. D vody toho posléze logicky vysv tlil. Naproti tomu tento obžalovaný již tehdy p ipustil, že za p ítomnosti sv dka V. ho informoval obžalovaný V.. že má problémy s vyd rači, kte í po n m cht li t i milióny a m li vydírat jeho 45 i jeho manželku. a to i se zbraní. Logicky poukázal na co, za z tohoto
d vodu, protože byL vydírán, mu obžalovaný V. nemohl p jčit žádné peníze na zajIšténi zásob proviantu pro hotel K. Ěč.l. 2624ě. Zárove již p i této výpov di obžalovaný H. uvád l, že obžalovaný V. jméno vyd rač neuvád l Ěč.l. 2625ě. P i následující výpov di obžalovaný H. ve své obsáhlé výpov di Ěč.l. 262Ř-54ě p ipustil své kontakty s obžalovaným K., jak již o nich byla zmínka p i hodnocení d kaz k jeho trestné činnosti pod bodem V. výroku tohoto rozsudku. Tuto výpov obžalovaný H. učinil za situace, že se již nalézal ve vazb a byl tedy dán d vod vazby dle § 36 odst.l písm.aě tr. .. Obžalovaný H. v té dobé však jeáté obhájce nem l, když jeho manželka mu zvolila obhájce JUDr. Z.V. až
15.11.1993 Ěč.l. 2477ě, a plná moc, jíž si sám obžalovaný zvolil jako obhájce JUDr. B., je datována až 12.11.1řř3 Ěč.l. 247řě. P estože tehdy tento obžalovaný sám požádal o konání výslechu, a to p i plném v domí, že jsou dány d vody nutné obhajoby a on obhájce ješt nemá Ěč.l. 2627Řě, podle názoru tohoto soudu se nejednalo o neodkladný či neopakovatelný úkon, a proto skutečnost, že byl provád n vyšet ováci úkon v dobé, kdy obvin ný H. obhájce ješt nem l, p estože jej musel mít podle § 36 odst.l písm.aě tr. ., byla porušení jeho práva na obhajobu. Proto celou zm n nou výpov ze dne 11.11.1řř3 považuje zdejší soud za irelevantní. Tato výpov byla sice čtena v hlavním líčení podle § 207 odst.2 tr. ., avšak poté, co v porad
senát došel k názoru, že bylo
porušeno právo na obhajobu ve smyslu ustálené soudní praxe ĚRt 1/7ř-III, IVě, k tomuto d kazu v záv rečné porad senátu nep ihlížel. P i výslechu p ed soudcem rozhodujícím o vzetí do vazby dne 11.11.1řř3 v 10.15 hodin Ětedy ješt p ed zmín ným nepoužitelným výslechemě setrvával obžalovaný H. na své verzi své výpov di učin né p ed vyšet ovatelem dne 10.11.1řř3. Proto ve shod s obhajobou je senát toho názoru, že první procesn použitelnou výpov dí obžalovaného H., v níž usv dčuje obžalovaného V.a z toho, že využil jeho nabídky pomoci proti vyd rač m tak, jak je uvedeno ve vylíčení skutkového d je, je výpov d ze dne 23.12.1993. I p i ní tento obžalovaný trval na tom. že Š. J. neznal a obžalovaným V.em byl informován, že ho 46
vydiraji Romové, p ičemž konkrétné jméno pana J. nepadlo Ěč. L. 2658). Nu otázku vyšet ovateLe obžalovaný H. tehdy uvedl. že K.mu ekl, že se vydal z pen z, když poskytl úplatek na n koho, kdo m l kontakty na generální prokuraturu, zárove však konstatoval, že Kajinek po n m žádnou p jčku nepožadoval. On mu sám nabídl 100.000,- Ko proto, že si pamatoval, že obžalovaný K. mu ve výkonu trestu dost psychicky pomohl. P itom o vrácení pen z se nedomlouvali, v tomto sm ru to z stalo zcela otev ené. Po p ipomenutí vyšet ovatelem, že ve stejné dob si obžalovaný H. vzal p jčku 20.000.- Kč od obžalovaného V.a a sám pot eboval peníze
na provoz hotelu K., uvedl obžalovaný H., že jeho situace se s ohledem na to, že vypracoval s pen zi m nila i v pr b hu týdne. Nedokázal odpov d t na to, ze které operace tuto částku čerpal. Znovu potvrdil, že obžalovaný V. se ho posléze n kolikrát ptal, zda kontaktoval toho člov ka, o kterém se mu zmínil Ěč.l. 2660ě. Uvedl, že 100.000,- Kč, které dal K., m ly být použity pro úhradu náklad obžalovaného K. spojených s jeho pomocí panu V.ovi. Proto informoval obžalovaného V.a, že sám z^ svých prost edk K. vyplatil 100.000,- Kč. Tyto peníze m l p vodn p ipraveny pro obžalovaného K. tak, aby. mohl vyplatit peníze
člov ku, který mu zprost edkovával kontakt s generální prokuraturou. Obžalovaný V. obžalovanému H. podle jeho tvrzení tuto částku vrátil z toho d vodu, že on je vyplatil člov ku - K., který m l V.ovi pomoci Ěč.l. 2661ě. Zárove k dotazu obhájce obžalovaného V.a znovu vysv tlit, že p edtím, než p edával obžalovanému K.peníze, prob hla sch zka s obžalovaným V.em, p i které byl informován o tom, že ten je vydírán a že p ijel do Prahy hledat pomoc. Bavili se o tom, že obžalovaného V.a vydírajíc n jací Romové a bylo by dobré je n jak "vyd sit nebo zbít, tak aby dali pokoj". Zárove obžalovaný V. m l se sv dkem V. ten den sch zku s n jakým zástupcem "čečenské mafie” ohledn ešení tohoto vydírání. Obžalovaný H. mu ekl. že by mu možná mohl pomoci, že zná člov ka, který by eventueln celou záležitost tak. jak je popisována, vy ídil, ovšem s tím. že neví, jestli se s ním potká.
45
Obžalovaný H. s dále specifikoval časové údaje v tom sm ru, že jeho tehdejší sch zka s obžalovaným V.em probéhla den poté, co ten byi ohrožován ve vlastní kancelá i pistolemi vyd rač . P itom dva dva dny poté m l domluvenou sch zku s K.. Proto ekl obžalovanému V.ovi, že pokud ten s tím bude souhlasit, že se mu telefonicky ozve ten člov k do P. na M. a p edstaví se, že volá "od S", P i následné sch zce s obžalovaným K. obžalovaný H. s podle své výpov di ho seznámil s problémem obžalovaného V.a, on ekl, že to bude maličkost, která by se dala vy ídit a zárove íkal, že s tím bude mít náklady. Jejich výši
nijak nespecifikoval, obžalovaný H. s mu dal 100.000.- Kč s tím, že m že čerpat z t chto pen z Ěč.1.2661-laě. Na otázku obhájce obžalovaný H. s poukazoval na to, že peníze 100.000,- KČ p vodn shromaž oval s tím, že budou použity pro prost edníka, který má kontakt na generální prokuraturu. Protože však p ed touto sch zkou se potkal s obžalovaným V.em a nabídl mu pomoc, p edal ty peníze K. s tím, že je m že použít i na výdaje spojené s p ípadem pana V.a. Obžalovaného K. p itom instruoval, že vyd rači m li pistole v ruce a že je t eba je n jak "zastrašit nebo profackovat". 0 totéž vlastn žádal obžalovaný V. s tím,
že se toho snad zaleknou a najdou si pro vydírání n jaký snadn jší či jednodušší objekt Ěč.l. 2661aě. Po sch zce s obžalovaným K. obžalovaný H. s dle svého tvrzení potkal obžalovaného V.a v P.-N., ten ho informoval o dvou možnostech ešení p i použití "čečenské mafie'* Ěč.l. 2662ě, nato ho obžalovaný H. s informoval, že kontaktoval svého člov ka, ten s tím vystrašením souhlasí a že mu p edal zálohu v celkové výši 100.000,- Kč s tím, že ten jeho člov k bude obžalovaného V.a kontaktovat. Již p ed tím p i sch zce obžalovaný H. s p edal obžalovanému K. telefonní číslo V.a. Obhájci obžalovaného V.a na jeho otázku obžalovaný H. s odpov d l, že hovo il o záloze, protože počítal,
že tak se mu vrátí od obžalovaného V.a celých 100.000,- Kč a tím, že bude pokryta i celá částka, kterou poskytl K. na zprost edkovatele revize jeho p ípadu. P ipustil, že obžalovanému K. o doplatku nic ne íkal. Trval na tom, že pokud vzal od obžalovaného V.a následn v bance 100.000,- Kč, jednalo se 48 o proplacení této zálohy s tím, že obžalovaný V. ho požádal, aby eventueln uvád l, že šlo o vráceni p jčky Ěč.L. 2rtri3ě. P ipustil, že nemá žádnou v domost Ě3 tom, zda skutečn došlo k navázáním kontaktu mezi obžalovaným K. a obžalovaným V.em s tím, že po celou dobu mu
obžalovaný V. íkal, že se nekontaktovali, spíše se ho vždy dotazoval, co je s tím "jeho člov kem" nového. Trval na tom, že až do doby vraždy nev d l, že jedním z vyd rač m l být zavražd ný J.. P ipoušt l, že m l zlé tušení, že by celá záležitost se zavražd ním J. mohla mit n jakou spojitost s K. od doby, kdy mu bylo vráceno 100.000,- Kč V.em, avšak o tom, že to má spojitost s K. se dozv d l až v dob , kdy mu bylo ukázáno usnesení o stíhání obžalovaného K. pro trestný čin vraždy, což bylo bu ř. nebo 10.11.1993. Potvrdil, že již od února 1řř3 v d l, že po K. je vyhlášeno pátrání, pozd ji se dozv d l v souvislosti s p ípadem vraždy podnikatele J., že je vedeno celostátní pátráni po obžalovaném K., a to z televize Ěč.l. 2665ě. Na otázku obhájce obžalovaného V.a uvedl, že obžalovaný^V. se mu nikdy nesv il s tím, že by m l s vraždou J. on sám n co společného, naopak mu íkal, jak byla p ipravena akce na jejich zatčení s tím, že v té dob byli již mrtví a že to mohl -ud lat každý, koho vydírali. P i dalších pokusech o výpov di v p ípravném ízení obžalovaný H. s již odmítal vypovídat Ěč.l. 266Ř-72, 2675-6, 2677-8, 2680-2). V hlavním líčení odmítl obžalovaný H. vypovídat Ěč.l. 5ř33ě, postupem
podle § 207 odst.2 tr. . mu byly p ečteny všechny výpov di z p ípravného ízení, a to včetn výpov di, kterou posléze tento senát označil v porad jako nezákonnou. Obžalovaný H. s nem l k protokolaci svých p edchozích výpov dí žádné p ipomínky. Až v dob , kdy se ízení p ed soudem chýlilo ke svému konci, obžalovaný H. prost ednictvím svého obhájce navrhl doplnit dokazování jeho vlastním výslechem Ěč.l. 6Ř14ě. Když se soud pokusil o tento výslech, požádal o odročení hlavního líčení s tím, aby m l možnost se na svoji výpov p ipravit Ěč.l. 6Ř15ě. P i odročeném hlavním líčení však obžalovaný p ed svým výslechem požádal, aby mu bylo umožn no doslova p ečíst výpov z p ipravených poznámek. Po
p ipomenutí, že by se nejednalo o ústní výpov , ale toliko o písemné vyjád ení, obžalovaný po porad se svým obhájcem 49 nehodlal ke véci vypovídat a pouze p ečetl písemné vyjád eni založené na č.l. 6Ř5Ř-óla. V nčm znovu popsal. jak bvl obžalovaným V.em informován, že ho vydírají néjací ‘cikáni", svoji nabídku pomoci s tím, žc mu nem že slíbí" pomoc nu 100%, neboli nev d l, zda se s obžalovaným K. jeáté uvidí, a nebo, zda se se ten bude chtít p i svých problémech angažovat. Znovu potvrdil, že dne 14.5.1řř3 informoval obžalovaného K. s problémy obžalovaného V.a a s tím. že by pot eboval n koho, kdo by vyd rače dokázal zastrašit, p ípadn
zbít, aby ho nechali na pokoji, popsal, o
jakou částku se v tomto vydíráni jedná, ekonomické aktivit obžalovaného V.a s tím, že ten to nechce zadarmo. Obžalovaný K. se vyjád il v tom sm ru, že se jedná o maličkost. Poukázal však na to, že nemá v z a není mobilní a taková záležitost si vyžádá n jaké náklady. Proto mu obžalovaný H. s dal 100.000,- Kč, p vodn p ipravených na úplatky na generální prokuraturu s tím, aby část pen z použil na vy ízení pomoci s vyd rači. Zárove mu dal telefonní spojení na obžalovaného V.a. V tomto vyjád ení znovu opakoval okolnosti následné sch zky s obžalovaným V.em dalšího dne s tím. že
obžalovaný V. ho informoval o svém jednání s "čečenskou mafií" a cht l bližší informace o člov ku, kterého mu nabídl. Z toho obžalovaný H. dovozoval, že v té dob ješt nem li obžalovaní V. a K. žádný vzájemný kontakt. Zmínil svoje p edchozí vyjád ení v tom sm ru, že Kaj ínek čekal na to, zda mu na p íští sch zce dá pokyn, aby se ve véci angažoval, avšak k této další sch zce již nedošlo. Potvrdil, že 27.5.1řř3 došlo k setkání s obžalovaným V.em N.B.. sch zku vyvolal obžalovaný V., který se ho ptal, zda je n co nového, že na n j ty vyd rači tlačí. Obžalovaný H. s mu ekl. že je to zaplacené a že je to v podstat mimo n j . O
vražd podnikatele J. a jeho ochránce se dozv d l v novinách 31.5.1řř3. téhož dne se telefonicky spojil s V.em, toho informoval, že byl na chalup a byl p ipraven zákrok zásahovou jednotkou proti vyd rač m. Znovu opakoval svoje tvrzení, že p i dalším setkání s obžalovaným V.em na hotelu K. mu ten ukázal indentikit, ten však nebyl podobný obžalovanému K.. P esto ho obžalovaný V. požádal, aby toho člov ka n kam schoval a za ídil, aby n kam zmizel. Od té doby obžalovaný H. dle 50 svého
vyjád ení
p esvčdčovaL,
že
tušil. on
že
co
co
není.
byL
obžalovaný
Dále
K.,
vysvétLovaL
by
své
se
v
duchu
vyjád ení
v
p edchozích výpovédích v com sm ru. že nev
il comu, že by to byl
V.a
dva
obžalovaný K., cen co podle jeho názoru být nemohl, protože z jednání a
z
toho,
co
íkal,
usoudil,
že
oni
v
kontaktu
nebyli.
P ipustil, že informoval obžalovaného V.a, který se ho ptal, zda se s tím člov kem, co mu m l eventueln na to
pomoci s vyd rači, ješt
stýká, on mu
ekl, že po n m pátrá policie i prost ednictvím televize.
Stejn jako obhájce obžalovaného V.a v záv rečné eči, nemohl zdejší soud pominout soudní minulost obžalovaného H.e tak, jak vyplývala z opakovan vyžadovaných opis rejst ík trest , bral v úvahu i tu skutečnost, že v jeho jednotlivých výpov dích jsou určité rozpory, avšak
tyto rozpory, narozdíl od obhajoby, nepovažuje soud za tak podstatné, aby nebylo možné vycházet z výpov di obžalovaného H.e z 23.12.1řř3. P estože obžalovaný H. p ed soudem projevoval tendenci zmir ovat svoje p edchozí vyjád ení tak, aby mohla být vykládána v,íce ve prosp ch obžalovaných K. a V.a, nikdy nezpochybnil své p edchozí výpov di, ani je neodvolal. Naopak, i p esto, že jeho vztah k obžalovanému K. je nadále p átelský a nemá ani žádný zájem na odsouzení obžalovaného V.a Ěnaopak se snažil modifikovat p edchozí tvrzení, která by mu mohla ublížitě, ve svém písemném vyjád ení v podstat zopakoval podstatné body ze svých
výpov dí. P itom od jeho prvních výslech uplynulo tak ka p t let. Za situace, kdy i obžalovaný V. sám p ipouští, že se sv il obžalovanému H. s vydíráním a ten mu nabídl člov ka, který by na J. p itlačil natolik, aby od dalšího vydírání upustil Ěč.l. 2724ě, považuje soud za prokázané, že ze strany obžalovaného H.e došlo k nabídce pomoci od osoby, kterou obžalovanému V.ovi nejmenoval, ale jednalo se o obžalovaného K.. Pokud obžalovaný H. opakovan v pr b hu p ti rok p ípravného ízení a ízení p ed soudem uvádí, že obžalovanému K. dal telefonní číslo na obžalovaného V.a, avšak nemohl mu íci, kdo konkrétné obžalovaného V.a vydírá, dovozuje z toho soud za situace, kdy považuj e za prokázanou i vinu obžalovaného K. v bod I. 51 výroku, že tento obžalovaný museL obžalovaného V.a kontaktovat, aby zjistil totožnost osob. proti nimž má zakročit. Narozdíl od obhajoby nepovažuje soud za vnit n rozpornou výpov obžalovaného H.e ani pokud vysv tluje. jakou částku a za jakým účelem obžalovanému K. p edal. Logicky vysv tlil, že bylo dop edu domluveno. že mu p inese peníze. peníze p inesl, s ohledem na žádost o pomoc obžalovaného V.a vysv tlil obžalovanému K., že částka 100.000,- Kč není pouze pro zprost edkovatele kontaktu na generální prokuratura, ale i na uhrazení náklad spojených se zákrokem proti vyd rač m. Z výpisu z účtu na č.l. 1636 vyplývá. že dne 26.5.1řř3 provedl obžalovaný V. výb r hotovosti 100.000,- Kč. V tomto sm ru je potvrzována výpov obžalovaného H.e, stejn jako výpov dí sv dka Vav ičky ohledn zájmu obžalovaného V.a kontaktovat "čečenskou mafii". Zdejší soud považuje za nelogické, aby tato částka byla formou pomoci obžalovanému H. v jeho podnikání, nebo snad návratem dlužné částky, když nelze pominout, že práv v té dob stup oval poškozený J. sv j nátlak na obžalovaného V.a, aby mu zaplatil 3.000.000,- Kč. V tomto sm ru soud obhajob obžalovaného V.a neuv il.
Pokud jde o sv dky v této trestní v ci, zatímco sv dek M. v
hlavním líčení si tak ka na nic nepamatoval a i v p ípravném
ízení se
vyjad oval velice obecn , by
p ipoušt l, že obžalovaný V. v jeho
o tom,
6461-5ě,
p ítomnosti informoval že
je
vydírán
Ěč.l.
sv dek
V.
potvrzoval
obžalovaného H.e, pokud jde o zájem obžalovaného V.a, o problém
verzi
ešeni jeho
s poškozeným J.dou a spol. prost ednictvím "čečenské mafie”
Ěč.l. 6223ě. Tento sv dek navíc poukazoval na, podle jeho názoru, velice t sné vazby práv
mezi obžalovanými V.em a H.m Ěč.l. 6225ě. V p ípravném
ízení i v následném
ízení p ed soudem byl velice podrobné vyslýchán
sv dek O. V. Ten v prvém výslechu p ed vyšet ovatelem potvrdil, že v
pr b hu kv tna 1řř3 na jedné z obchodních sch zek v P. 3, si obžalovaný
V. st žoval na osobní problémy, kdy musí hájit svoji rodinu a že obracet
se na policii je bezp edm tné Ěč.l. 4256ě. Nikdy však neslyšel, že by obžalovaný H. nakontaktoval muže, který poškozené usmrtil
52 Ěč.l. 4263ě. P ipoušt l, že se mohli bavič mezi sebou i o "čečenské mafii”, avšak spise nevážné Ěč.L. 4264ě.
P i
další
výpovédi v p ípravném ízeni dokonce p ipustil. ze byL od manželky obžalovaného H.e informován. že její muž zprost edkoval kontakt od V.a na K. Ěč.l. 4274ě. Tato výpov však byla učin na bez vyrozum ní ostatních obhájc 0 konání úkonu, proto je nepoužitelná v či obžalovanému V.ovi 1 K.. Stejného dne se tento sv dek podrobné vyjad oval ke svým kontakt m s obžalovaným K., avšak už to bylo poté, co obžalovaný H. byl vzat do vazby. P i výpov di dne 22.6.1řř4 za p ítomnosti obhájc však uvád l, že neví nic konkrétního 0 kontaktech mezi obžalovanými V.em a K. Ěč.l. 42Ř6, 42ř0ě. P i další výpovédi dne 2Ř.6.1řř4 tento sv dek p ipustil, že když spolu s obžalovaným H.em zjistili z novin, že p ežil sv dek, oba to shodn považovali za komplikaci s tím, že to spustí daleko d kladn jší vyšet ování a to s ohledem na evidentní vazby mezi nimi a obžalovaným V.em Ěč.l. 42ř7ě. I tento sv dek však potvrdil ve prosp ch obžalovaného V.a, že,neznal konkrétní intenzitu jeho vydíránít on sám byl toho názoru, že postačí, když vyd rač m "n kdo rozbije hubu" a m l pocit, že obdobný názor sdílí i obžalovaný H. Ěč.l. 4300ě. Proto souhlasil s tím, když ho obžalovaný H. seznámil s možností zajistit pro obžalovaného V.a
pomoc. Potvrdil, že po vražd byl obžalovaný H. vyd šený a že se mu ješt p ed svým zatčením sv il s tím, že obžalovaný K. byl na tuto akci
najatý. Zdejším soudem byl tento sv dek vyslýchán opakovan , 1 s ohledem na časový skluz harmonogramu jednotlivých hlavních líčení byl jeho výslech p erušen a bylo s ním poté pokračováno. V hlavním líčení tento sv dek uvád l, jak se sp átelil s obžalovaným H.em a ten ho posléze informoval o obžalovaném K., znovu potvrdil, že obžalovaný V. se mu sv il s tím, že je vydírán n jakými cikány Ěč.l. 6170-1ě. Sv dek se již na p edchozí výpov di p íliš nevzpomínal a po jejich p ečtení je označil za p esn jší, vysv tlil, že mu bylo n kolikrát telefonem vyhrožováno, o kontaktech s obžalovaným K., na počátku svých výslech v p ípravném ízení nevypovídal ze strachu. Pon kud opravil své p edchozí vyjád ení, že se od paní H.ové dozv d l. že její manžel zprost edkoval kontakt V.ovi na 53 K.. Byla co z jeho strany pouze dedukce. P i odstra ování rozpor označil za pravdivé práv p edchozí podrobné výpov dí Ěč.l. 6173ě. K dotaz m obhájc vysv tlil. že svoji výpov o kontaktech s obžalovaným K. v pr b hu jediného dne 16.6.1994 nezm nil zcela, ale pouze v tom sm ru, že kontakt s tímto
obžalovaným p iznal Ěč.l. 6213ě. Znovu vysv tlil, že pravým d vodem, proč p vodn neuvád l o svých kontaktech s obžalovaným K. byl strach, který podpo ily anonymní telefonáty. P ipustil rovn ž, že nem že vyloučit, že když mu obžalovaný H. vypráv l o lidských osudech svého kamaráda, nejednalo se práv o obžalovaného K.. Trval na tom. že pozitivn neví nic o vztazích H. a K., V., v souvislosti s projednávanou vraždou Ěč.l. 6215ě. S ohledem na jeho soudní minulost a rozpory ve výpov dích, je t eba i sv dka V. považovat za osobu nev rohodnou, p esto lze vycházet z toho, že tento sv dek opakovan potvrzuje úzkou vazbu obžalovaného H.e na K. a shodný záv r s obžalovaným H.em v xom sm ru, že
K. m l být najatý toliko k zastrašení vyd rač .
Jak v záv rečné eči státní zástupkyn , tak v záv rečné eči obhájce se argumentuje obsahem výpov dí sv dky Kounovské a Kučerové. Ob tyto sv dkyn m ly prokazovat kontakty obžalovaného V.a a obžalovaného K.. Podle tvrzení sv dkyn Kounovské v p ípravném ízeni a s ní provedené rekognice Ěč.l. 3ř24-9, 4482-3ě, vid la tato sv dkyn obžalovaného K. na hotelu K. již v dubnu 1řř3, eventueln začátkem kv tna 1řř3. To samo o sob je již zpochybn no, když z výpovédi obžalovaného V.a, obžalovaného H.e i skutečnosti, že poškozený J. začal s vydíráním radikáln
13.5.1řř3 vyplývá, že obžalovaný V. nem l žádný
d vod obracet se na K. ješt p edtím, než byl vydírán. Tato sv dkyn však v hlavním líčení p ipustila, že si není jista tím. ve které dob tara toho muže vid la. Trvala však na tom. že obžalovaný K. na hotelu byl. V úvahu p icházejí dv možnosti, jednak skutečnost, že obžalovaný K. na hotelu byl, avšak až po spáchání vraždy, resp., že se sv dkyn zmýlila s ohledem na svoji krátkozrakost, když v tomto sm ru zpochyb uje její tvrzení nejen obžalovaný V. 54 a obžalovaný K., ale i obžalovaní K. a M., nebo
sv dkyn
M.e méla spLést s jiným koLegou obžalovaného K.a. A
téchto variant, nelze z výpovédi této sv dkyn
si obžalovaného
plati jakákoli z
vycházet v tom sm ru, že by
byl prokázán osobní kontakt obžalovaného V.a a K. p ed činem uvedeným pod bodem I. tohoto výroku. Totéž platí i o výpovédi a rekognici provedené se
svédkyni K. - vrátnou na hotelu K. Ěč.l. 3řř2-6, 4507-ř, 44ř1 a násl.ě,
která v hlavním líčení zpochybnila provedené znovupoznání osoby, kterou m la vid t na hotelu, kterou p vodn
uvedla, že z ejm
označovala jako obžalovaného K., když
se jednalo o omyl, nebo
obžalovaného K. ješt
p edtím
vid la v televizí a navíc fotografie jí byly ukazovány opakované. Za této situace
soud
došel
obžalovaného K., a
k
záv ru,
že
pokud
m la
sv dkyn
možnost
vid t
již ve sd lovacích prost edcích, nebo opakovan
fotografiích p ekládaných policisty ješt
této rekognice zcela nepoužitelné, nebo
na
p ed rekognici, jsou výsledky
nelze vyloučit, že nepoznala
osobu, s níž se osobné setkala za okolností, které popisovala ve své výpovédi, ale toliko podobiznu, která jí po opakovaném p edkládání utkv la v pam ti.
V
hlavním líčení byl vyslechnut sv dek Z. B.
- policista, který obžalovaného V.a v této v ci vyt žoval, který potvrdil, že mimo rámec vyt žování požádal obžalovaný V. o možnost promluvit s n kterým vysokým funkcioná em policie. Tím byl sv dek K., který potvrdil, že obžalovaný V. mu dal informaci o prost edníkovi, který nakontaktoval vraha poškozených J. a P., a informaci o tom, že tento pachatel je v pátrání policie. Jako prost edníka označil práv obžalovaného H.e Ěč.l. 6277ě, avšak i tento sv dek potvrdil, že obžalovaný V. neuvád l nic v tom sm ru, že by muž, který vraždu m l sjednat, jednal na jeho pokyn, nebo v jeho zájmu. Pokud obžalovaný V. tuto skutečnost odmítá, je podle názoru soudu jeho obhajoba vyvrácena p edevším tím, že teprve po této informaci byl vyslýchán obžalovaný
H.,
který posléze
potvrdil,
že byl skutečn
prost edníkem mezi obžalovaným V.em a K.. Prokázaný fakt, že obžalovaný V. využil kontaktu zprost edkovaného obžalovaným H.em a podle názoru zdejšího 55 soudu následn
nezjišt ným zp sobem kontaktoval obžalovaného K., kterému
sd lil pot ebné údaje o vyd račích, nejsou v rozporu s jeho obhajobou, když
uvádí, že nem l d vod postupovat takovým zp sobem, když se nechal p emluvit obžalovaným K.em a oznámil véc policii. Z výpov di obžalovaného H.e je z ejmé, že od doby, kdy V.a informoval o kontaktu na muže ochotného mu pomoci
až
informace o
do
spáchání
vraždy.
obžalovaný
V.
opakované
urgoval
další
ešeni jeho problému a o muži, který m l proti vyd rač m
zakročit. Za situace, že se stále nic ned lo Ě p edchozí sch zky s tzv. Dr. L.ou neprob hly na osamoceném míst , nebo poškozený se na sch zku osobn nedostavilě, je logické, že obžalovaný V. hledal i jiný
zp sob
ešení.
P itom
soud
stále
vychází
z
p edpokladu,
že
obžalovaný V. neobjednával vraždu, ale toliko zastrašení. Proto má jeho
vinu za prokázanou. Pokud obhájce tohoto obžalovaného na str. 10-11 své
písemné záv rečné
eči poukazuje na možné verze, že pachatelem byl n kdo
jiný, je t eba uvést, že nelze vyloučit, že poškozený J., a tudíž i jeho ochránci, byli zapleteni do nelegálního podnikání, které s sebou neslo i pat ičné riziko, nebyli oblíbeni svou konkurencí, a proto
i z jej i strany jim mohlo hrozit nebezpečí. Lze souhlasit s názorem
obhajoby v tom sm ru, že je zde na které obhájce v cn vina
obžalovaného V.a
prokázána
bez
ada zarážejících skutečnosti, a to t ch,
a logicky poukazuje. P esto má zdejší soud za to, že tak,
d vodných
jak
je
uvád na
pochybností,
práv
pod s
bodem
tou
II. výroku, je
modifikací
oproxi
obžalob , že z jeho strany nešlo o návod k vražd . Zdejší soud totiž nepochybuje o tom, že vrahem poškozených byl práv prokazují d kazy v hlavním líčení provedené. Samostatnou
skupinu
sv dk
v
této
trestní
obžalovaný K., což
v ci
tvo ili
vysocí
funkcioná i Policie ČR v P., kte í se vyjad ovali k okolnostem, za nichž
obžalovaný K. p ipravoval zákrok proti poškozenému J.dovi a jeho ochrance,
plánování a načasování akce, zejména k d vod m, pro které byl zákrok p eložen z pátku 28.5.1993
na pond lí 31.5.1řř3 a vyjad ovali se i ke skutečnosti, že
chystaný zákrok byl J.dovi prozrazen. Je smutným faktem, že 56
mezi jednotlivými výpov
mi. t chto vysokých d stojník
policie a mezi
jejich vzájemnými tvrzeními byLy takové rozpory. které nelze vysv tlit
pouze veLkým časovým odstupem. Proto soud ve vylíčení skutkového d je
vycházel do značné mírv z výpov di obžalovaného K.a, s níž koresponduje jednak výpov
sv dka T. Ěč.l. 66ř7-702ě a v tom podstatném, že akce byla
p ipravena včas a dostatečn , i výpov
sv dka D. Ěč.l. 61řř-210ě. Stejné
jako obžalovaný V. považuje i soud za výmluvu, že d vodem k odložení akce byla skutečnost, že nem l pot ebnou finanční hotovost. Podle názoru soudu, pokud
by
to
bylo
jedinou
p ekážkou
provedení
zákroku,
p i
ádném
monitorováni mohla akce prob hnout i p i nedostatku finanční hotovosti, což ostatn
p ipoušt l p ed soudem i sv dek Ch. Ěč.l. 61ř6ě, sv dek D. Ěč.l.
6201, 6203-4ě a konečn
i sv dek B.. Bez toho. že by tomuto soudu náleželo
komentovat vlastní činnost policist , je p inejmenším zarážející. že do vyšet ovacího
týmu,
který
objas oval
spáchanou
vraždu,
byli
za azeni
obžalovaný K. a p edevším sv dek K., který m l velice úzký: vztah k
poškozenému J.dovi. Na podklad
výpov dí sv dka F., H. a Ch., učinil soud
již ve skutkovém zjišt ní učin ný záv r o tom, kdo akci prozradil. Zmín ní sv dci
ani
obžalovaný
K.
se
blíže
nevyjad ovali
k
jednání,
které je
obžalovanému V.ovi dáváno za vinu obžalobou pod bodem II., s výjimkou
sv dka B.. Proto krajský soud nepovažuje za nutné rozebírat jejich výpov di
podrobn ji. Co se týče sv dka B., ten se vyjad oval také k tomu, že by
nebyl
členem
obžalovaného
specializovaného
V.a
nevyt žoval,
že
pracovního i
jemu
týmu
vyšet ovatel ,
obžalovaný
V.
uvedl
ani
jméno
prost edníka a napsal dokonce jméno obžalovaného H. na stroji Ěč.l. 361ř,
6476 a násl.ě . Pokud obžalovaný V. zpochyb uje tuto výpov
v tom sm ru,
že sv dci K. a B. se m li lépe domluvit o tom, komu to jméno sd lil Ěč.l.
647řě, je t eba p ipomenout, že sv dku K. obžalovaný V. nesd lil pouze jméno prost edníka, ale p edevším údaje o tom, jak ztotožnit pachatele
Ěč.l. 3352-3ě. P itom sám obžalovaný H. potvrzuje, že tuto informaci o tom,
že tvá
nepopírá.
obžalovaného K. prošla pátrací relací, V.ovi dával a ten to
54
V
p ípravném
ízeni byla p evád na celá
ada d kaz
vztahující se k
ekonomickým aktivitám obžalovaného V.a, a to nejen ke zjišt ní motivu jeho projednávané
trestné
činnosti,
ale
z ejm
i
k
prov
ení
podez ení
z
hospodá ských či majetkových delikt . Je tedy logické, že soud naprosto v tšinu t chto d kaz zásady
um lé
izolace
v hlavním Líčení neprovád l, nebo jev
v
trestním
právu
nem ly z hlediska
význam
pro
objas ování
projednávané trestné činnosti, další d kazy v hlavním líčeni provád ny byly, ale zjišt né poznatky nem ly význam pro rozhodnuti ve v ci, proto se
jejich hodnocením zdejší soud blíže nezaobírá. Na n které další d kazy vztahující se k jednání pod bodem II. odkazoval soud již ve vylíčení skutkového
d je,
z
toho
lze
dovodit,
že
z
poznatk
získaných
jejich
provedení vycházel. Jejich bližší hodnocení nepovažuje soud za účelné. V tomto sm ru se shoduje i se stanovisky procesních stran, nebo
ani státní
zabývala ve svých stanoviscích. Pro úplnost se dodává, že výpov
sv dka P.
zástupkyn , ani obhajoba je nepovažovala za tak podstatné, aby se jimi
ve vztahu k jednáním s obžalovaným V.em a p íslušníky jeho rodiny, považuje
soud za účelovou, vedenou snahou zmírnit svoji vinu, když tyto výpov di učinil sv dek P. za situace, kdy proti n mu bylo vedeno trestní stíhání pro
trestný čin vydírání, pro který byl posléze pravomocn výpov
odsouzen. Jeho
bude podrobn ji rozebrána a zhodnocena v souvislosti s prokazováním
jednání pod bodem I. výroku.
Shora uvedeným jednáním pod bodem II. výroku tohoto rozsudku naplnil obžalovaný V. všechny zákonné znaky návodu k trestnému činu vydírání podle § 10 odst.l písm.b) k § 235 odst.1 tr.zák., nebo jiného - obžalovaného K. navedl, aby jiného - poškozené J. a bratry P. násilím a pohr žkou násilí nutil, aby n co opomenuli. Žádost o zákrok proti vyd rač m, kterým m l bud’ p ímým použitím fyzického násilí - jejich zbitím, nebo zastrašením - pohr žkou násilí je p im t, aby nadále nenutili obžalovaného V.a k placení, je t eba povazovat za návod ve smyslu § 10 odst.l písm.b) zr.zák.. P itom obžalovaný V. jednal v úmyslu p ímém s plným v domím, že vytlouká takzvan
klín
klínem. Opomenutím vynucovaným na návod obžalovaného V.a v daném p ípad
není zdržení se n jakého 58
povinného
konání
ve
smyslu
nevykonání
toho,
co
by
§
jinak
89
odst.2
tr.zák.,
donucovaná
samotný návod je formou účastenství sm
osoba
ale
prost
vykonala.
Již
ující k tomu, aby se
určitá osoba rozhodla spáchat trestný čin, ten v daném p ípad byl
dokonán
nezodpovídá
použitím za
exces
p ímého ze
strany
násilí. tzv.
Obžalovaný
hlavního
V.
pachatele,
však zedy
obžalovaného K.. Za situace, kdy nebylo prokázáno, že si objednal zavražd ní svých vyd rač , nem že být trestné odpov dný za návod k trestnému činu vraždy. V souvislosti s tíživou situací, v níž se obžalovaný V. ocitl v d sledku vydírání poškozených J. a P., zvažoval soud i tu skutečnost, zda není dána n která z okolností vylučující protiprávnosx jeho jednání. Jak vyplývá z pravomocného rozsudku zdejšího soudu, sp.zn. 4 T 15/95, ze strany poškozených Š. J., J. P. a V. P. se jednalo o trestný čin vydírání, zedy nepochybn smyslu
útok
§
14
ve
smyslu
tr.zák..
S
§
13
ohledem
tr.zák., na
nikoli
charakter
nebezpečí
jejich
ve
trestné
činnosti však zdejší soud je toho názoru, že útok nehrozil p ímo. Protože útok nezačal, logicky nemohl v dob V.a
trvat.
nezájmem
ze
P estože strany
obžalovaný policie, m l
V.
m l
možnost
jednání obžalovaného smutnou již
zkušenost
tehdy,
kdy
s
byl'
odmítnut na nižší úrovni, obrátit se na vyšší složku Policie ČR, nebo p ímo na zehdejŠí prokuraturu. Stát nem že p ipustit svémoc takového
charakteru,
jakým
je
objednání
si
vyd rače
proti
vyd rač m. Společenská nebezpečnost jednání obžalovaného je dána významem zájmu chrán ného trestním zákonem, kterým je ochrana svobodného rozhodování člov ka, by to zní absurdn s ohledem na okolnosti tohoto p ípadu. Promítá se v zrestní sazb . P i absenci d kaz neposoudil soud jednání obžalovaného jako návod ke kvalifikované skuzkové podstaz trestného činu vydírání podle § 235 odst. 2 nebo 3 tr.zák., má za to. že následek jednáni hlavního pachatele nezvyšuje konkrétní stupe společenské nebezpečnosti jednáni obžalovaného V.a, ten je naopak snižován okolnostmi p ípadu. To se promítlo i ve výroku o druhu a výši trestu. Z d kaz
provedených v hlavním líčeni vzal soud dále za 59 prokázané, že obžalovaný K. akceptoval návrh
spoluobžalovaného H.e, aby zasáhl proti poškozeným J.dovi a bratr m P.m ve
prosp ch obžalovaného V.a. P i shora zmín né sch zce s obžalovaným H.em od
n j obžalovaný K. obdržel telefonní číslo do kancelá e obžalovaného V.a v
jeho objektu na Májovce v P., na Klatovské t íd . V p esn
nezjišt né dob
se obžalovaný K. nezjišt ným zp sobem spojil s obžalovaným V.em, který ho -
narozdíl od obecné informace obžalovaného H.e - seznámil s totožností
vyd rač , proti nímž m l obžalovaný K. za úplatu zakročit. Obžalovaný K. se telefonicky spojil s poškozeným J.dou a opakované se s ním snažil sejít a
vylákat ho na sch zku na osam lé místo, když vystupoval pod jménem L.. K
první sch zce došlo 23.5.1řř3 kolem 21.00 hodin na míst , na kterém posléze došlo k vražd
poškozených, poškozený J. se však na sch zku nedostavil sám,
ale v doprovodu svých ochránc
Ěč.l. 37Ř0, 4105-6ě. Když obžalovaný K.
vid l, že poškozený J. není sám, jak po n m požadoval, sch zku ukončil.
Potom však poškozeného J. znovu telefonicky kontaktoval, pozval ho na
sch zku dne 27.5.1řř3 ve večerních hodinách na L. m. Ěč.l. 3ř40, 3Ř02-3,
4107-Řě. Poškozený J. však m l určité podez ení, když dotyčný L. znal jeho telefonní
číslo,
p estože
nebylo
uve ejn né
v
telefonním
seznamu
a
poukazoval na schopnost poškozeného J. vymáhat dluhy a v d l i to, že J.
jezdí v bílé Mazd . Proto ve společnosti své manželky, obou strážc
a svého
dobrého známého sv dka K.a dojel pouze do restaurace na R. a bratry P.
poslal na L.m. Tam obžalovaný K. poté, co zjistil, že poškozený J. se na
místo sch zky nedostavil, odmítl nasednout k bratr m P. do vozidla a jet na
R. s tím, že tam p ijede sám vlastním autem, avšak již se na dohodnuté
místo
nedostavil.
V
sobotu
dne
2ř.5.1řř3
v
odpoledních
hodinách
byl
poškozený J. informován o chystaném zákroku policie, byl varován, že na sch zku s obžalovaným V.em dne 31.5.1993
se musí dostavit beze zbraní a že veškeré zbran
i jeho ochranka schovat. V tomto sm ru poškozený J. okamžit ochránce Ěč.l. 37Řř, 4116, 45ř4ě. Dne 30.5.1993
má jak on, tak
instruoval své
kolem 1ř.00 hodin byl poškozený J. telefonicky pozván na t etí
sch zku s panem "L." s tím, aby se ihned 60
dostavil na stejné místo, na kterém prob hla první sch zka Ěč.l. 3640,
3645, 364ř, 410Řě. Poškozený J. si vyzvedl své ochránce a kolem 20.15 hodin
svým osobním automobilem tov. zn. MAZDA 323 F dojel v P. na silnici vedoucí do Č.ú cca 15 metr
od k ižovatky K. t. se silnicí do Č.ú. Tam, zatímco
poškozený J. svým automobilem couval, ješt
p edtím, než uvedl vozidlo do
klidu, zahájil obžalovaný J. K. palbu ze dvou samonabíjecích pistolí ráže
7,65 mm. P itom na Š. J. vypálil nejmén
p t st el, z nichž t i zasáhly
jeho hlavu a zp sobily smrt, jejíž bezprost ední p íčinou bylo st elné poran ní mozku. Nejmén
čty i st ely vypálil na spolujezdce poškozeného J.
J. P., kterému zp sobil poran ní uvedená ve výroku tohoto rozsudku pod bodem I. , p ičemž nej závažn jším poran ním bylo st elné poran ní hlavy, které vedlo k t žkému pohmožd ní mozku, což bylo bezprost ední p íčinou
násilné smrti J. P. dne 1.6.1řř3 v 17.00 hodin. V úmyslu usmrtit dalšího
spolujezdce V. P. na n ho obžalovaný K. vypálil nejmén
čty i st ely. ty
zp sobily poran ní uvedená pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, nezasáhly však žádné životn
d ležité orgány, avšak v p ípad , že projektil, který
zasáhl záda v oblasti druhého krčního obratle, by z této oblasti vnikl do
míšního kanálu a poranil míchu, m lo by to za následek prakticky okamžitou
smrt V. P.. P i svém činu byl obžalovaný K. vyrušen sv dky S.B. a L.H.,
kte í p ijeli na místo činu osobním automobilem Volkswagen Golf práv
v
okamžiku st elby. Z v tší vzdálenosti ve sm ru od objektu jezdeckého oddílu
VŠ Slavia P. Ěč.l. 4040-1ě byl obžalovaný p i činu pozorován sv dkyn mi V.
a M.. Z místa činu utíkal obžalovaný po silnici vedoucí od Č.ú na K. t., k
železničnímu mostu a t sn
p ed ním odbočil na p šinku vlevo, která probíhá
podél této komunikace sm rem k hrázi borské p ehrady Ěč.l. 4255ě. Tam nasedl do zaparkovaného vozidla tov. zn. ŠKODA Favorit 135 L šedé barvy pardubické SPZ, v n mž na n j čekal jako
idič p vodn
J.D., který obžalovaného K., který v té dob automobil, ani
spoluobžalovaný
nem l k dispozici jiný
idičský pr kaz, na tuto sch zku p ivezl Ěč.l. 2Ř10-11,
5řŘŘ, 4067ě. Auto okamžit
vyjelo sm rem 61
na L. a odtud do P.. K zadržení obžalovaného K. došlo, jak již bylo opakované uvedeno, až Ř.2.1řř4. Obžalovaný K. od počátku trestního
ízeni vinu popíral, trval na tom,
že na nikoho nest ílel a dále se k v ci necht l vyjad ovat Ěč.l. 5ř27ě. Stejn
soudcem
tak v p ípravném rozhodujícím
o
ízení k v ci nevypovídal, pouze p i výslechu p ed vzetí
nedopustil Ěč.l. 2564ě. Stejn vyšet ovatelem,
spoluobžalovanéno
p i
n mž
do
vazby
uvedl,
že
trestné
činnosti
se
tak vinu popíral p i dalším výslechu p ed
se
však
konkrétn
. ĚČ.l. 25ř0-4ě. K naprosté v tšin
vyjad oval
k
osob
provedených d kaz
v
hlavním líčení nem l obžalovaný K. p ipomínek, po promítnutí videozáznamu z
ohledání místa činu a videozáznamu o prov rce výpov di obžalovaného trval na své obhajob
Ěč.l. 5ř36ě. Až po výslechu zpracovatel
znaleckého posudku z oboru zdravotnictví
.,
revizního
- psychiatrie a psychologie,
namítal obžalovaný K. zp sob vlastního vyšet ení znalci, poukazoval na rozpory
mezi
ob ma
znaleckými
posudky
a
na
nesrovnalosti
v
t chto
posudcích. Poukázal na to, že doznává, že se v minulosti dopustil n kterých protizákonných jednání, neuznává však odsouzeni za loupež. Namítal, že
pokud je jeho postup prezentován znalci tak, že bagatelizuje sv j p edchozí
čin a není sebekritický, a to ani v tomto projednávaném p ípad , nem že být sebekritický, když od počátku uvádí, že s tim nemá nic společného. Odmítal
tvrzení znalc , že jeho nebezpečnost se stup uje od majetkové trestné činnosti p es loupež až k trestnému činu vraždy s tím, že nesouhlasí s
právní kvalifikací použitou v p edchozím rozsudku. Vyjad oval se i ke své údajné citové chudosti, když poukazoval na své zkušenosti s p edchozím zkoumáním duševního stavu a zpochyb oval možnost znalc
soudy o jeho osob , když nebylo vyhov no jeho žádosti
vynášet objektivní
o dlouhodobé vyšet ení duševního stavu. Zd raz oval, že pro peníze by nikoho nezabil, natolik
si lidského
života
váží Ěč.l. 6810-12ě. Dále
obžalovaný poukazoval na to. že policie manipulovala s n kterými d kazy Ěč.l.
6Ř14ě.
Četné
výhrady
uvád l
obžalovaný
bývalého vyšet ovatele M.L. Ěč.l. 67Ř4-90).
59
K.
k
výpov di
sv dka
-
Prost ednictvím svého obhájce tento obžalovaný opakovan
požadoval
doplnit dokazování. V písemném návrhu založeném na č.l. 6371-2 navrhoval
p ibrání znalce z oboru techniky st elby z krátkých zbraní, který by se m l vyjád it k technice nabíjení, natahování zbraní, které byly údajn
použity
ke spáchání trestné činnosti a zejména k otázce obsluhy a použití obou
t chto zbraní současné jedním st elcem, když tyto otázky vyslechnutý znalec p ed souden neobjasnil a výslovn
uvedl, že není kompetentní k zodpov zení
takovýchto otázek. V té souvislosti dával v úvahu ov znaleckého posudku vyšet ovacím pokusem. Zárove znaleckého posudku pokud j de
o počet náboj
v zásobníku jednotlivých údajn
it údaje takového
upozor oval na nep esnost
použitých zbraní.
Současné navrhoval, aby s ohledem na nep esv dčivé a rozporuplné
záv ry znalc
z oboru zdravotnictví - psychiatrie a psychologie a d vodnou
pochybnost o záv rech znalc
bylo na ízeno pozorování obžalovaného ve
zvláštním odd lení nápravného za ízení a nové vyšet ení duševního stavu. Zárove
žáda.1
o provedení rekonstrukce trestného činu p ímo na míst , kde m lo dojít ke
spáchání trestné činnosti, a to za účelem odstran ní, resp. vysv tlení dosavadních rozpor
znaleckých posudk .
žádal
ve výpov dích sv dk
a ohledání místa činu a záv r
Poté, co soud vyhov l pouze n kterým z d kazních návrh , obhájce znovu soud,
aby
posoudil
možnost
provedení
rekonstrukce,
p ípadn
vyšet ovacího pokusu Ěč.l. 6537ě. Dne 13.3.1řřŘ byl zdejšímu soudu doručen
další návrh na dopln ní dokazování, a to výslechem P.K., t.č. ve výkonu
trestu ve v znici ve V., který byl údajn v znici v P.-R. společn
po určitou dobu ve vazb
ve
se sv dkem V. P.m v dob , kdy jmenovaný byl v této
v ci obvin ný. Podle názoru obhajoby by se tento sv dek mohl vyjád it k osob
P., který se mu údajn
trestní
v ci,
p ičemž
tyto
m l sv
údaje
ovat s n kterými skutečnostmi v této by
mohly
sloužit
p i
hodnocení
v rohodnosti výpov di zmín ného sv dka - poškozeného. Dále bylo navrhováno,
aby znalci z oboru kriminalistiky, kte í zpracovávali znalecký posudek na techniku st elby, byly soudem vyzváni k tomu, aby záv ry svého posudku demonstrovali p ed soudem se skutečnými
63
zbran mi, pop . i školními náboji. Po seznámení obhajoby se záv ry písemného znaleckého posudku se jevil obhájci tento postup jako nezbytný Ěč.l. 6747). Na písemný návrh na dopln ní dokazováni
založený na č.l. 6747 odkazoval obžalovaný K. ješt dne 24.3.1řřŘ Ěč.l. 6Ř15ě. Ve své záv rečné
eči se obžalovaný K. pln
v hlavním líčení
ztotožnil se záv rečnou
ečí svého obhájce založenou na č.l. 6Řř4-ř05 a znovu odmítl jakoukoli svou
účast na vražd
s tím, že z jeho pohledu je absurdní, že ho n kdo obvi uje
z usmrcení dvou lidí za
100.000,- Kč. Poukázal na to, že kdyby byl st elcem on, je nelogické, že by
pro podobnou akci nepoužil n kterou z výkonn jších zbraní, nap . samopal UZI s tlumičem, který je výkonný, spolehlivý a výst el by nebylo slyšet. Zopakoval své výhrady k pr b hu vyt žování a vyšet ování v tom sm ru, že i samotní policisté a vyšet ovatelé m li pochybnosti o jeho vin manipulováni.
P ipustil,
že
obžalovaný
H.
je
jeho
p ítel,
a byli ostatní
obžalované však nezná. Nikdy s nikým nejednal, nikde s nimi nikdy nebyl. Nem l na n
ani telefonické spojení, neznal ani jména. Vyslovil sv j názor,
že policie ud lala cokoli proto, aby do své mozaiky proti n mu získala jakýkoli st ípek, což podle n j vyplývá i z toho, jakým zp sobem dotlačili
sv dkyni K. a K. k tvrzení, že ho poznávaj í. Poukazoval na to, že
vyšet ovatel odmítl konfrontaci se sv dkem P., poukázal na to, že P. sám uvádí, že se bojí policie a že tento sv dek misto toho, aby byl okamžit
obvin n poté, co opustil nemocnici v červnu 1řř3, obvin n z vydírání V.a, byl
na
svobod
údajn
proto,
že
policii
slíbil,
že
s
nimi
bude
spolupracovat. P itom chodil po P. s tím, že za vším je policie, že ví, kdo
vraždil a vy ídí si to sám a až po n kolika m sících obžalovaného K. na
videu označil za pachatele. Upozornil, že již v roce 1řŘř byli oba spolu ve
výkonu trestu ve v znici na B.. sv dek V. P. dokonce chodil navšt vovat v zn , s nimiž byl obžalovaný K. ubytován na cele a od té doby ho zná.
Považuje za kuriózní, že v pr b hu vazby ho P. nechával pozdravovat. Podle tvrzení obžalovaného K. mu V. P. také vzkázal, aby ovlivnil V.a v p
v n mž je obvin n on a pak, že bude vypovídat ve
ípadé,
64 prosp ch obžalovaného K.. Obžalovaný K. poukázal na nelogičnost trestního ízeni, v n mž Pokos byl nejprve sv dkem, poté spoluobvinčným ve společném
ízení, a když odmítl vypovídat, státní zástupce si za ídil, aby v c P.
byla vyloučena k samostatnému
ízeni. Vyslovil sv j názor, že sv dek P.byl
ztnanipulován a poukazoval na p ístup krajského státního zástupce. Znovu se vyjad oval ke svému poslednímu odsouzení s tím, že nezpochyb uje vinu, ale nesouhlasí
s
spoluobžalovaný
kvalifikací
a
výší
trestu.
Poukazoval
na
to,
že
i
. byl manipulován, když, p estože proti n mu bylo vedeno
trestní stihání, byl ponechán na svobod
údajn
na žádost vyšet ovatele L..
Poukázal na nezákonný postup policie, nap . pokud jde o okolnosti výslechu sv dka
. a zmanipulování sv dk
vypovídali n co jiného. V t
tak. aby po n kolika výsleších za sebou
souvislosti poukázal na to, že tito sv dci
nejsou stíháni pro k ivou výpov
, a to jen proto, že vypovídají ve
prosp ch verze obžaloby. Konstatoval, že došlo k úniku informací z policie, všichni v dí, že to byl sv dek K., avšak na lavici obžalovaných sedí
obžalovaný K. a inspekce ministerstva vnitra nezjistí u K.a žádné pochybení Ěč.l. 6ŘŘŘ-93).
S ohledem na závažnost tohoto p ípadu a problematické dokazování,
považuje
záv rečné
soud
za
pot ebné
tomto
míst
shrnout
námitky
uvád né
v
eči obhájce tohoto obžalovaného. Je to účelné i z toho d vodu,
že soud se musí zabývat i této
na
adou d kazních návrh
obhajoby, na které je v
eči rovn ž poukazováno. Obhajoba obžalovaného K. považuje za bezpečn
a nepochybn
prokázáno, že obžalovaný V. byl skutečn
kv tna 1řř3 vydírán Š. J.dou společn poukázala
na
snahu
obžalovaného
V.a
v pr b hu dubna a
s bratry P.. V té souvislosti
stresovou
situaci
ešit
n kolika
zp soby. S ohledem na odložení akce proti poškozeným až na 31.5.1řř3, nastolil obhájce otázku, zda je náhoda, že ke st elb následujícího
dne
m li
obžalovaný V. rozhodn
s
být
J.
a
brat i
P.
došlo 30.5.1řř3, když
zatčeni.
Konstatoval,
že
pop el. že bv obžalovanému H. dával peníze na pomoc
ešením svých potíží a pop el jakoukoli svou spojitost s vraždou. Pokud
jde o výpov
obžalovaného H., poukázal na 65
to, že odmítal p i prvé výslechu jakoukoli spojitost s trestnou činností obžalovaného K., dne 11.11.1řř3 byl vyslechnut údajn
na vlastní žádost bez
účasti obhájce a v této výpov di uvádí n které okolnosti ze setkání s obžalovaným K.. Tuto jeho výpov
té
souvislostí
poukazuje
na
stručné ve své záv rečné
rozpory
v
této
výpov di.
eči shrnuje. V Podle
tvrzení
obžalovaného H. mu m l obžalovaný V. ukazovat identifikační portrét muže podez elého z vraždy, který obžalovaného H.e uklidnil, nebo
ani vzdálen
nepoznával obžalovaného K., avšak toto jeho tvrzení je v rozporu s dalším
údajem, že m l tušit, že obžalovaný K. byl vrahem, avšak, jak up esnil p ed
soudem, stále se spoléhal na to, že tohoto činu se obžalovaný K. neodpustil
a je o tom p esv dčen. Za d ležitý považuje obhájce údaj obžalovaného H.e, že byl vyslýchán 6x až 7x, p ičemž n které z výslech
byly bez zápisu.
Obžalovaný H. potvrdil t i sch zky s obžalovaným K., ale uvedl, že sám jej nemohl kontaktovat, nebo
na n j nem l spojení a tento již nep išel na
poslední sch zku 21.5.1řř3, p itom on sám nemohl obžalovanému K. sd lit
konkrétní jména vyd rač , která neznal ani on sám. Poukázal na postoj
obžalovaného H.e k jeho p edchozím výpov dím tak, jak ho projevil p ed
soudem s tím, že tento spoluobžalováný potvrdil, že vyšet ovatel L. jemu
také
íkal,
obžalovaného
že
je
tlačen
k
uzav ení
p ípadu.
., poukazuje na to, že ten ješt
Pokud
jde
o
výpov di
jako sv dek pop el jakékoli
kontakty s obžalovaným K., jako obvin ný byl vyslechnut ř.2.1řř4 bez účasti
obhájc , kte í nebyli ani
ádné vyrozum ni. Shrnul obsah jeho výpov di a
poukázal na skutečnost, že 11.2.1řř4 byl tento obžalovaný op t vyslechnut, a to op t bez účasti obhájc , kte í zám rn prob hla
prov rka
jeho
výpov di,
ze
nebyli p edvolání a téhož dne
které
byl
po ízen
protokol s fotodokumentací, když k tomuto úkonu op t zám rn
videozáznam
nebyli obhájci
p edvoláni. Konstatuje popis oblečení obžalovaného K. podle tvrzení
kritický den. Namítá, že 21.2.1994
a
.ho v
byl tento obžalovaný op t vyslechnut bez účasti obhájc , stejné
jako 2.3.1řř4 a až 20.4.1řř4 za jejich účasti se odvolával na své výpov di. Má za to, že tímto odvoláním na p edchozí výpov di za účasti obhájc z ejm
vyšet ovatel
cht l
66 zlegalizovat p edchozí nezákonné úkony. Poukazuje v té souvislosti na tvrzeni obžalovaného
., že se rozhodl vypovídat po "dlouhodobém povídání s
že vypovídá spontánn
a dobrovoln , dovozuje obhajoba další snahu
Policií ČR". Z protokolace ze dne 12.4.1řř5, kde tento obžalovaný uvád l,
o legalizaci nezákonného postupu vyšet ovatele. Dále je poukazována na to,
že p i hlavním líčení obžalovaný klíčovou považuje obhajoba výpov
. všechny p edchozí výpov di odvolal. Za sv dka V. P., když však poukazuje na to,
že nedostatkem výslechu s tímto sv dkem byl nedokonalý popis osoby Dr. L. a zd raz uje
popis
od vních
svršk
uvád ných
v
p ípravném
sv dkem. Podle názoru obhajoby nebyl v p ípravném
ízení
tímto
ízení tento sv dek
dostatečné vyslechnut k popisu muže, který st ílel, zejména ke srovnáni, zda byl oblečen stejn , jako p i p edchozích sch zkách a zd raz uj e, že
p i hlavním líčení j iž sv dek P. uvedl, že si nevzpomíná, jak byl tento muž p i poslední sch zce oblečen. Za zásadní nedostatek p ípravného
ízení
považuje obhajoba fakt, že ani p í jednom výslechu nebyl sv dek P. podrobn
vyslechnut k popisu muže, který st ílel. Portrét, který byl nakreslen podle jeho údaj
podle
a který z ejm
tvrzení
m l k dispozici obžalovaný V., v žádném p ípad
obžalovaného
H.e
neodpovídal
podob
obžalovaného
K..
Za‘zásadní chybu vyšet ování považuje obhájce, že po zatčení obžalovaného
K. nebyla provedena rekognice in natura, a to p esto, že sv dek p edtím již
vid l podobu obžalovaného K. na videozáznamu. Obrací pozornost na to, že
sv dek P. rekognici odmítal, nebyl ochoten se j í zúčastnit, podmi oval
účast na rekognici svým propušt ním z vazby atd.. Pokud p i hlavním líčení
ukázal na jediného muže, kxerý byl spoután, sed l sám v první lavici, jeho gesto považuje za teatrální, a to s p ipomenutím toho, že v jednací síni byla
p ítomna
jeho
matka
a
další
členové
v rohodnost tohoto sv dka, který vypovídal r zn
jeho
rodiny.
Zpochyb uje
podle r zného procesního
postavení a na formulace, které m l tento sv dek používat p i ztotožn ní obžalovaného K. jako st elce. Má za to, že se jedná
o typickou policejní formulaci. Poukazuje na to. že tento sv dek v celém
p ípravném
ízeni
nikdy
nevypovídal
za
obžalovaného K. jako st elce, nebyla provedena
účasti
obhájc ,
neoznačil
67 rekognice ani žádný d kaz a má za to, že tento sv dek vid l p ed úkony
provedenými dne 4.10.1řř3 obžalovaného K. v pátrači relaci linky 15Ř.
Poukázal na to, že tento sv dek se nemohl vyjád it, z jaké pozice na n j muž st ílel, a nevyloučil, že mohl st ílet n kdo další. V další části své písemné
záv rečné
eči
rozebíral
obhájce
jednotlivé
výpov di
sv dk ,
p edevším, pokud jde o popis st elce a skutečnost, kde stál, kterým sm rem st ílel a kolik m l zbraní. Poukazuje na rozpory mezi výpov H., M., V., p edevším, pokud jde
o rozdílné údaje o oblečení, postav
výpov
mi sv dk
B.,
a r zných detailech, poukazuje na
utajeného sv dka "N.", který údajn
potkal st elce b žícího k
automobilu a vypov d l, že tento muž nasedl do auta do pravých zadních dve í, když ob
místa vep edu již m la být obsazena a údajn
m l v ruce
pistoli se zásobníkem. P itom však tento sv dek si p ed soudem již nebyl jist popisem a podobou tohoto muže. Rozebíral výpov vid l muže b žet po p šin
sv dka V., který
k hrázi p ehrady, když podle n j tento muž si
m l sednout na zadní sedadlo, když vep edu sed l
idič a spolujezdec a
v noval pozornost i popisu tohoto muže tímto sv dkem. Poukazoval na rozpory ohledn
popisu Dr. L. tak, jak
o n m byla svým manželem informována sv dkyn
J. P. a sv dkyn
J.dová – H., sv dkyn
Č. od poškozeného J.. Pokud jde o výpov
B. od
sv dka V.,
poukazovala obhajoba na zajímavý zvrat v jeho výpov dích v p ípravném ízení, kdy ješt
16.6.1řř4 v 11.15 hodin za p ítomnosti obhájc
obžalovaného K. nezná a poté za neznámých okolností se ješt
uvedl, že
téhož dne
dostavil k výslechu v 17.50 hodin, vyslýchán byl až do 21.35 hodin, p ičemž o konání výslechu byl obhájce p ítomen, ani na jeho konání upozorn n a sv dek
V.
"po
rozmluv
s
p íslušníky
policie"
svoji
výpov
zm nil.
Poukázal na rozdíly ve výpov dích sv dkyn
K. v p ípravném
ízení a p ed
soudem a zd raznil, že podle jejího tvrzení muž, kterého m la vid t na hotelu K., nem l brýle, zatímco podle sv dkyn
Kučerové m l mít muž brýle s
černými rámečky. Ta však p ipustila, že podobu obžalovaného K. vid la již
p ed rekognicí a fotografie vid la opakovan . V té souvislostí upozornil obhájce na výpov
sv dkyn
B.. v jejíž garsonce
v P. obžalovaný K. delší dobu bydlel, kdvt trvala na tom, že ten podobu
nikdy nem nil, m l vždy rovné vlasy a byl krátce ost íhán. Zpochybnil
výpov
sv dka L., jehož odpov di byly vyhýbavé, vágni a nedokázal, nebo
nebyl ochoten vysv tlit
adu svých postup . Pozornost v noval obhájce dv ma
opat eným znaleckým posudk m z oboru balistiky a techniky st elby, když poukázal na to, že podle znalc
oba typy pistolí údajn
vyhazují prázdné nábojnice doprava nahoru. Na míst
použitých k st elb
činu bylo nalezeno Ř
nábojnic, zajišt no bylo 7 st el a nalezen byl 1 plný náboj, který podle stop prošel podle znalc
mechanismem pistole. Zd raz oval rozpor mezi
počtem nalezených prázdných nábojnic a st el, a to i vzhledem k typu zbraní
a rozpor m mezi místem nálezu t chto nábojnic p i ohledání místa činu a záv rem znalkyn
z oboru soudního léka ství prim. K. o vzdálenosti, z níž
bylo st íleno na poškozeného V. P. a o úhlu, z n hož byl J. P. st elen do
hlavy. Má za to, že pokud zmín ný poškozený m l být st elen do hlavy z pravé strany v úhlu 45 stup
, jediný st elec by se "musel dostat na pravou
stranu vozidla a tohoto poškozeného jednou ranou st elit ješt strany, pak by ale nábojnice musela
z pravé
ýt na zcela jiném míst , než byly
nábojnice nalezeny, totiž na típačné stran . Za zajímavý považuje i fakt, že pravé p ední okno u spolujezdce nebylo rozbité, p i ohledání vozidla bylo taiírn
otev ené. Jedinou variantou podle n ho je, že st elec by musel
st ílet pootev enými pravými p edními dve mi, což však neodpovídá místu nálezu nábojnic. Poukazuje i na to, že je v rozporu exaktn vzdálenost
st elby
na
V.
poškozeného, když tito shodn
P.
s
údaji
sv dk
B.,
H.,
ale
zjišt ná
i
tohoto
vypovídali o delší vzdálenosti, a to dokonce
n kolika metr . Klade otázku, proč by p i st elb
z tak malé vzdálenosti
byl takový rozptyl st elby a proč st elec jednající v úmyslu V. P. zabít, ho nest elil z tak malé vzdálenosti do hlavy. Považuje za chybu zejména p ípravného
ízení, ale i
rekonstrukce na míst
ízení p ed soudem, že jim navrhovaný d kaz -
činu či experiment byl zamítnut. Je toho názoru, že
zevrubné zkoumání a porovnání d kaz st elci, obsluhujícímu současn a orgány činné v trestním
dv
by bu
potvrdilo verzi o jednom
zbran . nebo by se tato verze vvvratila
ízení by se musely zabývat p vodní verzí, že
st ílet museli dva st elci. Poukazuje na to, že
69 když všichni sv dci vypovídají o jediném st elci, liší se jejich výpov di v údaji o počtu zbraní, p esto popisuji dv
r zné osoby. Podle jeho názoru
variantu popisu st elce. V každém p ípad
však popis ani jednoho z nich,
tedy vznikly dv by
skupiny sv dk , z nichž každá popisuje, resp. uvádi svou
se jedná o sv dky z místa činu, neodpovídá popisu obžalovaného K., a to
jak oblečením, tak zevn jškem, v této souvislosti p ipomíná v rohodnou výpov
sv dkyn
obžalovaného
svou výpov
B. i
to,
že
sv dci
se
odlišují
rovn ž
od
výpov di
., který se uvád ním r zných podrobností snažil zv rohodnit
. Konstatuje, že pistole použité ke st elb
nebyly nikdy
nalezeny. P itom u obžalovaného K. p i domovní prohlídce a prohlídce jeho vozidla byly nalezeny r zné zbran
podstatn
účinn jší, než zbran
užité
p i vražd . Pokud znalci označují obžalovaného K. za člov ka p esného,
perfektního a chladnokrevného, který se snaží p sobit dojmem profesionála,
klade otázku, proč by ke svému činu nepoužil n kterou ze svých dalších zbraní vhodn jších a účinn jších, zda by se dopustil p i t chto svých
deklarovaných vlastnostech tolika chyb - zda by se nechal odvézt na místo činu zcela nespolehlivým člov kem jako je
., použil nevhodné zbran ,
nedokonal trestnou činnost, nechal se vid t
adou sv dk
a podobn . V té
souvislosti poukazuje na to, jaký by m l obžalovaný K. k takovému jednání
motiv. P ipomíná, že
i samotná státní zástupkyn
pochybovala, že by se dopustil trestné činnosti
za 100.000,- Kč. Pokud obžalovanému H. m l podle jeho výpov di obžalovaný K. odpov d t kladné na otázku, zda by nepomohl jeho známému zastrašit vyd rače nap íklad zbitím, jednali pouze v této rovin zabíjení nikdy prokazateln
žádná
a o st ílení a
eč mezi nimi nebyla. Proč by tedy
obžalovaný K. m l jít nad rámec svého údajného poslání a místo zastrašení
nebo zbití vraždit. Názor obhajoby je takový, že v žádném p ípad
nebyly
provedeny takové p esv dčivé d kazy, které by nezvratné potvrdily spojení
mezi obžalovaným K. a obžalovaným V.em. Nebylo prokázáno, že by obžalovaný
K. byl v P., že by znal J. a P., , znal telefon J., nebylo ani spolehliv
prokázáno, že by to byl obžalovaný K., kdo se vydával za Dr. L.u, když se poukazuje na zásadní rozdíl v popisu Dr. L. se zevn jškem obžalovaného 70
K..
Stejn
jako obhájce
obžalovaného
V.a
poukazuje
výrazn jší motiv pro odstran ní J. mohla mít celá
na
to,
že
mnohem
ada jiných osob Ěč.l.
6ř03ě. P itom od dalších možných verzí a jejich prov rky se upustilo v okamžiku, kdy jako pachatel byl vytipován práv
obžalovaný K.. Podle názoru
obhajoby musí soud vyhodnotit podstatné rozdíly a rozpory ve výpov dích
obžalovaných
i
obžalovaného
na
sv dk ,
vyhodnotit
zákonnost
provád ní n kterých d kaz , kdy zcela v dom obhajobu,
a
posoudit,
postupu
vyšet ovatele
a opakovan
které
d kazy
p i
porušoval právo
jsou
v bec
pro
rozhodnutí soudu použitelné. Má za to, že p estože bylo provedeno rozsáhlé dokazování, uzav ený
použitelné
d kazy
z stávaj
et z a neprokazuj í bezpečn
i
značn
rozporuplné,
netvo í
skutkový d j popsaný v obžalob
p i
současném vyvrácení možnosti jiného pr b hu skutkového d je. Nepovažuje za prokázané
spojení
obžalovaného
H.e
a
obžalovaného
V.a,
nepovažuje
za
prokázaný motiv, který by vedl obžalovaného K. k vraždám. Má za to, žer nebylo prokázáno, zda st ílel jeden či dva st elci, a hlavn , kdo tento st elec či st elci byli. Znovu opakuje rozpor ve výpov dích sv dk "N.", podle nichž ve Favoritu byli zceta jist
V. a
t i lidé, a obžalovaného
.,
který vypovídal o toá, že do P. jel sám s obžalovaným K.. Poukazuje na
hódnocení obžalovaného K. jeho dlouholetým p ítelem Ing. M. a vychovatelem z v znice v P.i mjr. M., kte í ho oba znali delší dobu a vyloučili u n ho
jednání, ze
kterého je
obžalován. Zpochyb uje výpov
sv dka T. jako
nev rohodnou. Poukazuje na to, že soud zamítl návrhy na výslech sv dka K. a konstatuje, že se nabízely v této souvislosti
i výpov di dalších sv dk , kte í byli ve vazb který se jim m l sv
či výkonu trestu s v. P.,
it s okolnostmi tohoto p ípadu. P ipustil, že se jedná
o zprost edkovaná sv dectví,
i když by tato sv dectví mohla p isp t zejména k posouzení v rohodnosti
výpov di tohoto poškozeného jako sv dka. Vyslovuje názor, že dokazování zejména v p ípravném procesního
hlediska.
ízení nebylo úplné a Proto
navrhuje
smyslu § 226 písm.cě tr. .. nebo t chto d kaz
ada d kaz
zprostit
je nepoužitelných z
obžalovaného
obžaloby
ve
p i vzevrubném a pečlivém hodnocení
jak jednotlivé, tak v souhrnu nelze učinit zcela jednoznačný záv r o vin
I. tohoto výroku.
obžalovaného K., pokud jde o jednání pod bodem
Po provedeném dokazování a zhodnoceni d kaz
jednotliv
i v jejich souhrnu má soud za to, že obhajoba obžalovaného byla vyvrácena a jeho vina je prokázána bez d vodných pochybností. V tomto
ízení byla vyslechnuta
ada sv dk , dokonce i očitých sv dk
z
místa činu. Ti vid li st elce, vyjad ovali se k jeho pohybu, uvád li jeho popis. K tomu je t eba p ipomenout, že ho vid li poprvé, každý z nich z jiné vzdálenosti, ale v jejich jednotlivých výpov dích byly ohledn pachatele
podstatné
rozpory,
p estože
Markantní je to p edevším u sv dk
jej
sledovali
ve
stejné
popisu dob .
B. ml. a H., kte í podle svého vyjád ení
sledovali st elce zhruba 20 vte in a p itom m l údajn z
nich
ho
popisuje
pon kud
odlišn
a
mí it i na né. Každý
podstatn
se
jejich
výpov di
rozcházejí, pokud jde o popis jeho od vu. P itom jeden z nich si m l všimnout, že muž, který na n ho mí í pistolí, má na ruce zlatý prsten, a to všechno
v
rozmezí
n kolika
vte in,
kdy
byl
st elcem
ohrožován.
P i
hodnocení výpov di sv dkyné Ing. V. musel soud vzít v úvahu i to, že celý
d j sledovala z v tší vzdálenosti spolu se sv dkyní M., p itom jde o
sv dkyni, která je siln dioptriemi
p istupovat
Ěč.l. i
k
5řŘ2ě.
krátkozraká a již v dob Stejn
výpov dím
tak
dalších
musel
sv dk ,
soud
kte í
činu m la brýle s Ř s
určitou
m li
rezervou
možnost
d j
a
p edevším pachatele sledovat po dobu n kolika vte in. p ičemž muže, kterého popisovali, vid li poprvé a za takové situace, která svou povahou mohla ovlivnit jejich koncentraci. Všichni tito náhodní sv dci se však shodují,
že ve stejném okamžiku vid li jediného muže, jak st ílí. P itom podle jejich opakovaných vyjád ení byly výst ely tak hlučné, že upoutaly jejich pozornost. Ve stejném okamžiku tedy pachatele sledovali sv dkyn
V. a M. a
sv dci B. a H., všichni tito sv dci vid li jediného st elce.
V této souvislosti je však t eba p ipomenout, že k výpov di sv dkyn p ípravného
ízení nemohl soud p ihlížet, když její výpov
M. z
p ed soudem
neprovád l za situace, kdy po problémech se zajišt ním p ítomnosti této
sv dkyn
Ěč.l. 66ř2, 6707. 670ř, 6717, 6746ě p ed soudem senát došel k
záv ru, že její
72 výslech i s ohledem na další dostupné d kazy je nadbytečný, když je z ejmé
z fotodokumentace, že celou situaci pozorovala ze značné dálky a narozdíl
od sv dkyn
p ípravném
V. nešla blíže. P itom soud zohlednil i tu skutečnost, že již v ízení tato sv dkyn
nikoho nepoznávala a nemohl pominout ani
časový odstup od objas ovaných událostí. K popisu st elce se vyjad ovali
i sv dek V. a utajený sv dek vystupující pod jménem "J. N." Ěč.l. 5řŘ7-91, 6118-21ě.
Sv dek
V.
vid l
protínající serpentiny a sm
muže,
který
utíkal
z
místa
činu
p šinkou
ující k hrázi p ehrady. P estože p i rekognici
bezpečné tohoto muže identifikoval jako obžalovaného K. Ěč.l. 44Ř4-6, 4477-
řě,
samu
o
sob
by
jeho
výpov
ani
ztotožn ní
obžalovaného
soud
nep ece oval a nepovažoval by je za rozhodující d kaz za situace, kdy sám
sv dek p ipouští, že do obličeje tomu auži vid l tak 2 sekundy. Když st elec utíkal po p šince, vzáp tí poté, co zazn ly výst ely, tak ka se
srazil s již zmín ným utajeným sv dkem "J.em N." a jeho synem. Vzhledem k
podstatným rozpor m ve výpov di tohoto sv dka je však soud toho názoru, že je značn
nev
dhodný, když z jeho výpov di v p ípravném
ízení vyplývá, že
-muže si neprohlédl a nepoznal by ho, zatímco p ed souden náhle ’’poznával”
obžalovaného K. jako muže, který odpovídá popisu muže, kterého v kritické
dob
vid l. Podle názoru senátu lze z výpov dí sv dk
B., H., V., "J.a N.'
a poškozeného P. v návaznosti na j iž zmín né výpov di sv dkyn pouze to, že na míst ostatn
činu st ílel jediný muž, který m l dv
odpovídá i záv r m znaleckých posudk
V. dovodit
zbran . To
z oboru balistiky, soudního
léka ství a protokolu o ohledání místa činu. Ze záv r
znaleckého posudku
Kriminalistického ústavu v P., z oboru kriminalistické techniky - balistiky
vyplývá, že na místé činu byly použity dv mm Brovning, typov
samonabíjecí pistole ráže 7,65
odpovídající pistoli tuzemské irovinience ČZ vzor 27 a
nap íklad francouzské UNIQUE. Tomuto záv ru odpovídají jak st ely zajišt né
v t lech ob tí. tak nábojnice nalezené p i ohledání místa činu. Protože
p edb žná zpráva z balistiky Ěč.l. 173řě p ipoušt la, že s ohledem na cíl st el, kde byly nalezeny a skutečnost, že se st ílelo ze dvou pistolí.
mohlo jit o dva st elce, a zpracovatel znaleckého posudku Ing. P. nedokázal
reagovat na všechny otázky ze strany obhajoby. které posléze 73 vedly k podání zmín ných návrh
k
dopln ní znaleckého
na dopln ní dokazování Ěč.l. 62Ř6-90), byl
posudku z oboru
balistiky p ibrán jiný znalec,
p ičemž se jednalo pouze o dopln ní, nikoli revizní znalecký posudek. Jeho záv ry se shodovaly se záv ry kriminalistického ústavu, v písemném posudku
a jeho pozd jším stvrzení p ed soudem Ěč.l. 673ř-42, 6492-3ě však reagoval
i na p edchozí p ipomínky obhajoby. Vysv tlil, že je možná obsluha dvou krátkých zbraní jedním st elcem, včetn záv r a vyhodit náboj ze zbran
posudk
toho, že po nacvičení lze natáhnout
i jednou rukou. Záv ry obou znaleckých
z oboru balistiky považoval soud za jednoznačné a kategorické.
Proto nevid l d vod, proč by bylo t eba doplnit dokazování vyšet ovacím pokusem, či dokonce rekonstrukcí na míst
činu. Jinak lze souhlasit s
obhajobou, že rozpory jsou nejen ve výpov dích sv dk
navzájem a v jejich
postupných výpov dích, ale, že jejich tvrzení odporují i záv r m znaleckých posudk
a míst m, kde byly nalezeny stopy. V té souvislosti je t eba
poukázat na vyjád ení znalce, že místo nálezu nábojnic nemusí odpovídat místu, kam nábojnice dopadla, nebo kvalit
se mohla odrazit v závislosti na
povrchu. Soud má tedy za prokázané, že st elcem byl jediný člov k,
který st ílel ze dvou samonabíjecích pistolí. V tomto sm ru lze tedy vycházet
i z jinak pon kud rozporných výpov dí sv dk . Naproti tomuto, jak již bylo
konstatováno, soud mohl t žko vycházet z výpov dí shora uvedených sv dk vztahu k popisu muže, kterého vid li bu
ve
p ímo st ílet, nebo utíkat z místa
činu.
Sv dci
se
lišili
oblečení, v údajích
-
jak
správné
poukazuje
obhajoba
-
v
popisu
o odhadu v ku, t lesné konstrukci, v tom, za muž m l či nem l brýle, jaký m l účes. Tady všude byly rozpory takové povahy, že bez dalších d kaz t žko došlo k jednoznačnému výroku o vin
by
obžalovaného K., a to p esto, že
sv dci V. a H. ho poznali jíž p i rekognicích provedených v p ípravném
ízení ĚČ.l. 4471-3, 4454-61ě. Pokud však sv dek H. uvedl, že obžalovaný K.
je
podobný
tomu
st elci
práv
podle
výrazné
brady,
podle
hranatého
obličeje, je t eba konstatovat, že tento markant odpovídá skutečnosti. Naproti tomu nelze pominout tu skutečnost, že týž sv dek p ed soudem uvád l, že muž se na n ho nestačil podívat čelem, aby mu mohl vid t do obličeje Ěč.l. 5řř3ě. P itom st elec m l na n ho mí it a dokonce zmáčknout 74
spouš . Z stává však neprokázáno, zda se skutečn
snažil na p ítomné sv dky
B. a H. vyst elit a zabránily mu v tom pouze prázdné zásobníky. nebo v té
dob
se
nepochybn
zásobníky
n jakým
zp sobem
manipuloval.
V
každém
p ípad
to
byl moment, který mohl ovlivnit schopnost obou t chto sv dk
všimnout si popisu st elce a zapamatovat si jej. Ze shora uvedeného je tedy
z ejmé, že z popisu uvád ného jednotlivými sv dky nelze vycházet a lze toliko znovu konstatovat, že na míst
činu byl jediný st elec, který
st ílel ze dvou zbraní. Obhájce obžalovaného K. obšírn
a s nepochybnou
znalostí, a to i v posuzování odborných otázek, rozebíral určité nejasnosti ve
vztahu
k
poctu
nalezených
nábojnic,
nalezených nábojnic za situace, kdy ob
zajišt ných
st el,
rozmisténí
samonabíjecí pistole vyhazují
prázdnou nábojnici sm rem vpravo vzh ru. Na to reagovali již zmín ní znalci
z oboru balistiky. Pokud obhájce namítal i rozpory mezi místem nálezu nábojnic
p i
ohledání
místa
činu a
záv ry
znalkyn
z
oboru
soudního
léka ství prim. K. o úhlu, z n hož byl J. P. st elen do hlavy a o
vzdáleností, z níž bylo st íleno na poškozeného V. P., podle názoru-šoudu lze p ipustit, že nábojnice nebyly nalezeny na míst / kam dopadly, že sv dci V. P., B. i H. v kritické situaci, v níž se ocitli, nemuseli správn inforšínovat
o vzdálenosti, ze které st elec st ílel. Ostatn
sám sv dek H. v hlavním
líčení p ipustil, že odhad vzdáleností není jeho silnou stránkou. Pokud obhájce sám zpochyb uje skutečnost, že poškozený J. P. st elený do hlavy z pravé strany m l být zasažen, i když nebylo rozbité pravé p ední okno u spolujezdce, sám ve své záv rečné
eči uvádí verzi, která takovou situaci
p ipouští. S ohledem na skutečnost, že sv dci V., B. ml. a H. sledovali st elbu ve stejném okamžiku a vid li jediného st elce a následn a
"J.
N.”
vid li
jediného
muže
utíkat
z
místa
činu
k
sv dci V.
p istavenému
automobilu, považuje zdejší soud polemiku o počtu st elc
za uzav enou. I
míst
Další
xo bylo d vodem, proč nevid l nutnost doplnit dokazování rekonstrukcí na činu
k
prov
ení
p esného
postavení
st elce.
dopln ní
dokazování ve sm rech naznačených obhajobou zamítl soud jako nadbytečné s ohledem na další provedené d kazy.
71
P edevším lze odkázax na poznatky, které soud učinil z výpov dí
spoluobžalovaného H. tak, jak tento d kaz byl rozebrán již v souvislosti s
jednáním pod bodem II. p ípravném
výroku. Obžalovaný H. s opakovan
ízení, p ed soudem sice výpov
vypovídal v
odmítl. ale nem l námitky k
protokolacím p edchozích výpov dí a tyto neodvolal. Ve svém záv rečném
písemném vyjád ení svoje p edchozí tvrzení modifikoval spíše ve prosp ch obžalovaného V.a, ale potvrdil, že skutečn problémech obžalovaného V.a s vyd rači, by V.ovo telefonní číslo. Ob
obžalovaného K. informoval o
jen v obecné rovin , a dal mu
výpov di obžalovaného H. z 10.11.1993
i 11.11.1řř3 byly již učin ny po zahájení trestního stíhání ve v ci samé v
dob , kdy obžalovaný K. byl již pro projednávaný trestný čin stíhán Ěč.l. 4ě. Obhájce JUDr. B. byl obžalovanému K. p itom ustanoven až 1ř.11.1řř3. U všech dalších výslech
nebo pokus
o výslech tohoto spoluobžalovaného byl
obhájce obžalovaného K. nadále p ítomen. Podle názoru zdejšího soudu jsou tedy všechny výpov di obžalovaného H. z p ípravného obžalovanému
K.použitelné.
Tento
argument , které byly podrobn ohledn
záv r
učinil
soud
ízení ve vztahu k na
podklad
týž
rozebrány p i hodnocení d kazní situace
obžalovaného V.a k jednání pod bodem II.. Tam je zd vodn no, proč a
z kterého tvrzení obžalovaného H. soud vychází. Proto považuje soud za
prokázanou skutečnost, že obžalovaný
H. s obžalovaného K. seznámil se
situací obžalovaného V.a, s tím, že je vydírán, požádal o pomoc a p edal mu obnos 100.000,- Kč p vodn
p ipravený na výpomoc obžalovanému K. v jeho
snaze o revizí odsouzení s tím, aby z této částky peníze vynaložil i na náklady k zajišt ní pomocí obžalovanému V.ovi. Stejn
tak považuje soud za
prokázané, že obžalovaný H. s neznal jména vyd rač . a proto je nemohl sd lit obžalovanému K.. Z provedeného dokazování žádným d kazem skutečné
nebylo vyvráceno tvrzení obžalovaného H. a obžalovaného V.a, že dohoda
zn la na zastrašení vyd rač , p ípadn
jejich zmlácení.
Další d ležité skutečnosti zjistil soud z výpov dí p vodn 76 spoluobžalovaného . Jeho trestní véc byla vyloučena k samostatnému projednáni a rozhodnutí. P itom soud nepominul tu skutečnost, že u pramene tohoto d kazu, tedy u obžalovaného
, lze mít určité pochybnosti, zda on sám
manipulováno.
pochybností
nem l zájem na zatčení obžalovaného K. a zda s ním nebylo n jakým zp sobem Odstran ní
t chto
pozornost. Soud p ihlížel k tomu, že obžalovaný
v noval
senát
náležitou
. byl v minulosti soudn
trestán Ěč.l. 6Ř3ř-40ě, že je proti n mu vedeno v současné dob
další
trestné stíhání pro majetkovou trestnou činnost. Sv decky je prokázáno, že
má tendence k p ehán ní, sám se označuje za léka e, p estože nemá p íslušné
vzd lání a i ze samotné výpov di obžalovaného K. je z ejmé, že obžalovaný
.
slibuje více, než m že splnit. Soud se musel v tomto sm ru vypo ádat i s obhajobou obžalovaného K., který poukazoval na to, že obžalovaný
. mu
zap jčil doklady ke koupi osobního automobilu a z toho d vodu mohl mít zájem na tom, aby byl obžalovaný K. zatčen a Mercedes mu z stal. Obžalovaný K. v
té souvislosti zd raz oval, že ses* sv
p ípad
il obžalovanému
. s tím, že v
zatýkání budé^' klást takový odpor, aby se znovu již do v zení
nedostal, i kdýby m l zem ít. Pokud by tedy p i zatýkání obžalovaný K.
^zem el,
zmín ný
obžalovanému
vyslýchán ješt
osobní
automobil
nemalé
hodnoty
by
. Není bez zajímavosti, že obžalovaný jako sv dek v této trestní v ci Ěby
je obsah té výpov di pro účely tohoto
z staí-
práv
v dob , kdy byl
z hlediska procesního
ízení nepoužitelnýě, jednak popíral
své kontakty s obžalovaným K., jednak skutečn
tvrdil, že automobil je jeho.
P es shora uvedené námitky došel soud k záv ru, že z obsahu výpov dí obžalovaného musel
zárove
. ve vztahu k jednání obžalovaného K. vycházet lze. P itom vy ešit
otázku,
spoluobžalovaného v p ípravnési
zda
a
výpov dí
tohoto
je t eba zd raznit, že p ípravné
už ze strany vyšet ovatel
provád no plné v souladu s trestním prodloužení soudního
z
ízení je použitelná, zda jeho výslechy byly
provád ny zákonným zp sobem. Na tomto míst ízení nebylo, a
která
či dozoru státního zástupce,
ádem, což vedlo ke ztížení dokazování a
ízení. Není obvyklé, aby obhájci, kte í
ádn
požádali
o vyrozumívání o vyšet ovacích úkonech, vyrozumíváni nebyli, nebo nebyl učin n alespo
pokus o takové
77 vyrozum ní.
P esto
obžalovaný
.
byl
v
p ípravném
vyslýchán bez p ítomnosti obhájc , bez obhájc
ízení
opakovan
byla provád na i prov rka
jeho výpov di s po izováním videozáznamu, a to dokonce bez jakéhokoli
pokusu o jejich vyrozum ní. Z toho d vodu má soud za to, že takto opat ené výpov di
z
p ípravného
ízení
nejsou
relevantní
ve
vztahu
ke
spoluobžalováným, jejichž obhájci ve smyslu § 165 odst.2 tr. , požádali o informaci o konaných vyšet ovacích úkonech, aby se jich mohli p ípadn
Obhájci
obžalovaného
H.
tak
učinili
Ř.2.,
resp.
zúčastnit.
10.2.1řř5,
obžalovaného V.a již 22.11.1řř3. Jedná se však toliko o relativn
obhájce
neúčinné
d kazy ve vztahu k obžalovaným H. a V.ovi. Obhájce obžalovaného K. JUDr. B. však o takovéto vyrozumívání nepožádal, nebo alespo
ve spise není taková
žádost založena, z toho d vodu ve vztahu k tomuto obžalovanému j sou všechny p edchozí výpov di obžalovaného
. z p ípravného
ízení relevantní,
když byly učin ny již po obvin ní obžalovaného K.. Obžalovaný
výslechu
. p i
uvedl, že obžalovaného K. potkal v lednu 1993 v P. a opakovan
9.2.1994
se setkali v únoru toho roku. Po další dob požádal obžalovaný K.
stále ješt
.
na ja e 1řř3
o zap jčeni jeho občanského pr kazu, aby mohl sepsat smlouvu
o pronájmu. Obžalovaný
. v té dob
disponoval osobním automobilem tov. zn.
ŠKODA Favorit 135 L šedé barvy, který si zap jčil ve firm Protože obžalovaný K. v té dob obžalovaného
K-C v P..
nem l k dispozici žádné auto, občas
. požádal o svezení Ěč.l. 2Ř0řě. Ve druhé polovin
1řř3 tak obžalovaný K. požádal, aby ho obžalovaný
kv tna
. odvezl na pracovní
sch zku do L., do okolí L.m, nakonec však sch zka byla odvolána.
V odpoledních hodinách dne 30.5.1řř3 kolem 15.00 hodin navštívil obžalovaný
K. dle tvrzení
. v jeho byt
a požádal, aby ho odvezl na pracovní sch zku
do P. Z P vyjížd li mezi 16.00-17.00 hodin, v P. obžalovaný K. ukazoval
cestu. Projeli P. po silnici, po jejíž pravé stran
je V znice B., dojeli
do serpentin po ád z kopce a v jedné zatáčce po pravé stran zastavili na odstavné ploše nad vodní nádrží. Obžalovaný vozidlo otočil tak. že p edek auta sm
mimo silnici
. po p íjezdu
oval k silnici. Když obžalovaný K.
78
vystupoval z auta, obžalovaný
. si všiml, že za pasem má pistoli v
pouzdru. Potom K. odešel doleva nahoru do kopce sm rem k m stu, a to kolem
19.00-1ř.30
Obžalovaný uslyšel
hodin.
. čekal v aut
adu po sob
Sch zka
m la
být
p esn
v
19.30
hodin.
asi 30 minut, čas nekontroloval a náhle
jdoucích výst el . P ipadalo mu, jakoby st elba
vycházela z borské v znice a nep ikládal tomu žádnou váhu Ěč.l. 2Ř10ě. Vzáp tí po st elb
p ib hl obžalovaný K. po silnici dol
ne íkal, pouze vyzval obžalovaného
k autu, nic
., aby jel. Vyjeli na hlavní silnici
a zabočili doprava na silnici ven z m sta a potom vesnicemi projeli až na komunikaci vedoucí na P.. Zatímco p i cest
do P. p ipadal obžalovaný K.
.mu trochu nervózní a neklidný, p í zpáteční cest
normáln . P i tomto výslechu se obžalovaný
se choval zcela
. vyjad oval i k oblečení,
které m l kritického dne obžalovaný K. na sob , p ipoušt l, že na své
doklady
pro
obžalovaného
K.
zakoupil
osobní
.
automobil
x.
Zárove
vysv tlil, že v prosinci 1řř3 mu* obžalovaný K. sd lil telefonní číslo do
bytu. kde bydlel s tím, že tam má záznamník, aby mu eventueln
nechal
vzkaz. On toho využil v pond lí 7,2.1řř4, když rušil p edem domluvenou
sch zku, a to z toho d vodu, že se obával, aby p ípadnému zatčen'
obžalovaného K. nedošlo u n ho v byt . V lednu 1řř4 ve večerních hodinách
z telefonní budky v centru P. totiž učinil oznámení na linku 15Ř, že
obžalovaný K. je na zmín ném telefonním čísle a jezdí v M.. Vysv tlil, že
skutečnosti týkající se K. ve své sv decké výpov di zatajil, protože se hrozn
bál, a nadále se bojí toho, že ho K. p i první p íležitosti
zabije, protože ten se nikdy netajil s tím, že v p ípad člov ka zlikviduje ĚČ.l. 2Ř14, 2Ř15ě. K dotazu vyšet ovatele obžalovaný
že ješt
. svoji výpov
podrazu takového
doplnil v tom sm ru,
p ed zastavením na odstavné ploše u p ehrady p i p íjezdu k
praku kousek od V znice B. ho obžalovaný K. požádal, aby zastavil. že si pot ebuje zatelefonovat Ěč.l. 2Ř15ě. Podle jeho názoru výst ely byly ze st elné zbran , nikoli však ze samopalu. Šlo o jednotlivé, avšak pom rn rychlé za sebou jdoucí výst ely. 0 vražd
se dozv d l z novin t sné po
události a dal si vše do souvislosti. V dob , kdy slyšel st elbu si však nep ipoušt l, že by to mohl st ílet
79 K. Znovu zopakoval, že má z obžalovaného K. strach, který ani nedokáže vysv tlit, resp. popsat, ale projevil ochotu ukázat místo, odkud obžalovaný K. telefonoval, kde parkoval a kudy projížd li Plzní dne 30.5.1řř3 a svoji
výpov
doplnil náčrtkem, který je založen na č.l. 2Ř1ř, a to včetn
jeho
vlastnoručních poznámek. P i další výpov di dne 11.2.1řř4 Ěp i které údajné "nebyli vzhledem k časové tísni vyrozum ni obhájci" !ě
se
obžalovaný
.
znovu
vyjad oval
k
oblečeni obžalovaného
K.
dne
30.5.1řř3 a znovu uvád l, že obžalovaný K. m l na očích brýle s čirými skly a Tenčími Tmavými obroučkami. Nemohl p esn
popsat jeho účes v kritické
dob , ale poukazoval na to, že on prakticky po ád nosil stejný účes, a to vep edu rovn
zast ižené vlasy, ud lané mikádo asi tak délky k límci, vlasy
spíše rovné Ěč.l. 2Ř22ě. Vyjad oval se i ke svému vlastnímu oblečení a účesu. Téhož dne byla provedena prov rka výpov di obžalovaného, která je protoK.n
podchycena na č.l. 2Ř24-43, a to včetn
dokumentace. Videozáznam
z tohoto úkonu byl p i hlavním líčení promítán. Nedokázal p itom nalézt
Telefonní budku, ze které podle jeho tvrzení obžalovaný K. p ed sch zkou
telefonoval
Ěč.l.
2Ř30-31ě.
Znovu
opakoval,
že
vystupoval z auta, zvedla se mu bunda a obžalovaný
když
obžalovaný
K.
. vid l pouzdro s
pistolí. Podle jeho názoru se k autu vrátil svižn jším krokem, nebo spíše poklusem Ěč.l. 2Ř37ě. S odstavné plochy u vodní nádrže odbočil doprava
sm rem na obec L., dále na P. – R. a na následující k ižovatce se obžalovaný
. již neorientoval Ěč.l. 2Ř42ě, avšak trval na tom, že jeli
cestou mezi poli, až p ijeli na výpadovku na P.. Dne 21.2.1994
- op t bez p ítomnosti a vyrozumívání obhájc
! - se vyjad oval
k chování obžalovaného K. poté, co byl vzat do vazby jeho známý, který mu d lal
prost edníka.
obžalovaného
N kdy
v
prosinci
1řř3,
možná
pozd ji,
.ho obžalovaný K. rozčilený s tím, že ve vazb
byl
podle
n kdo mluvil,
že lidi jsou nespolehliví a hovo il o st ídání týmu na policii s tím, že
nový tým je dezorientovaný Ěč.l. 2Ř46ě. I následující výslech dne prob hl
2.3.1994
bez
vyrozumíváni
obhájc
2849), p i tomto výslechu se obžalovaný
ostatních
obvin ných
. vyjad oval výhradn
Ěč.l.
k tomu,
jakým zp sobem opat il pro obžalovaného K. nepr st elnou vestu a k tomu, že
obžalovaný K. shán l jeho
80 prosx ednicxvim zbran . Znovu opakoval, že obžalovaný K. za ním p išel v
ned li 30.5.1řř3 kolem 15.00 hodin s tím, že má v P. dohodnuxou pracovní
sch zku, jestli by ho tam nemohl odvézt Ěč.1. 2Ř51ě. Až dne 20.4.1řř4 za p ítomnosti obhájc
odkázal obžalovaný
. na správnost p edchozích výslech
i prov rky své výpov di. Vyšet ovatel prov
oval tvrzení obžalovaného
.ho
o tom, jaké bylo kritického dne počasí Ěč.l. 2Ř53ě. S ohledem na to, že
zpráva hydrometeorologického ústavu odporovala tvrzení xohoto obžalovaného, p edest el mu obsah této zprávy. Obžalovaný
. poukazoval na to, že uvád l,
že v P. bylo chladné počasí a mrholilo a v P. svítilo sluníčko. Podle jeho
názoru
bylo
spolupodnikatel
chladno.
K
dotazu
obhájc
uvád l,
že
o
aktivitách
K. na P.sku nic bližšího nev d l a neví, nevzpomíná si, že
by se mu obžalovaný K. zmínil o n jakých svých známých v P. a vysv tlil
zm nu svého postoje oproti své výpov di jako sv dka s tím, že by se stejn časem p išlo na to, že obžalovaného K. vezl on. Z otázek policist
totiž
vyplynulo, že se ví o šedivém Favoritu s pardubickou značnou a on ho má do
dneška zap jčený. Navíc Mercedes užívaný K. byl napsán na n ho a p i provedené domovní prohlídce byly zajišt ny veškeré písemnosti týkající se automobilu, takže by se zjistilo, že má vztah na K..
V záv ru
své
výpov di
doslova
uvedl,
pracovníky policie jsem se rozhodl
že
"po
dlouhodobém
povídání
s
íci vše tak, jak prob hlo a co k tomu
vím. Žádným zp sobem jsem nebyl k výpov di nucen, ani tlačen, co jsem vypov d l, bylo dobrovolné a sám od sebe". P i další výpov di 17.2.1řř5 se vyjad oval
v
souvislosti
s
údajnou
majetkovou
trestnou
činností
obžalovaného K. ke starožitnostem a uvád l. že telefonní číslo do bytu, kde
obžalovaný K. bydlel, dostal dva nebo t i týdny p edtím, než zavolal na
policii Ěč.l. 2Ř61ě. Znovu opakoval. že na policii zavolal z toho d vodu,
že
K.
vždy
zlikviduje.
mezi
ečí
Vyjád il
naznačil,
ochotu
že
kdyby
p istoupit
ke
mu
n kdo
ublížil,
konfrontaci
mezi
tak
ním
ho a
obžalovaným K., což opakoval i p i následujícím výslechu 12.4.1řř5, kdy
znovu vysv tloval d vod, proč zavolal na policii. Protokol o tomto výslechu
obsahuje i pasáž. na kterou upozor uje obhájce obžalovaného K.. a xo, že k
oxázce vyšet ovatele obžalovaný
81 . vysv tloval, jakým zp sobem probíhala prov rka jeho výpov di Ěč.l, 2868). V
hlavním
líčení
odmítl
obžalovaný
.
vypovídat,
otázky a všechny své p edchozí výpov di z p ípravného 5ř22ě. Zárove
výslovn
nep ítomnosti. Práv
strany obžalovaného
odpovídat
na
ízení odvolal Ěč.l.
požádal, aby nadále hlavní líčení probíhalo v jeho
toto odvolání p edchozích výpov dí považuje soud ze .ho za účelové. Obžalovaný
. má z obžalovaného K.
hrozný strach a obává s j eho pomsty, za to, že pomohl policii k jeho dopadení. Tím lze vysv tlit, proč ke konfrontaci nedošlo. Není p itom sám,
kdo ze strany obžalovaného K. poci uje určitou hrozbu, byf má k obavám zjevn
nejv tší d vody.
ada sv dk
vyslýchaných p ed soudem se vzhledem k
okolnostem p ípadu obávala vypovídat v p ítomnosti obžalovaných, n kte í z nich dokonce využili možnosti dané trestním
ádem a byli vyslýcháni s
použitím audio-videotechniky jako utajení sv dci. Platí to jednak o již
zmín ném "J.N.” - p íslušníku zásahové jednotky, který obžalovaného K.
zatýkal, stejn
tak o již zmín ném "J.u Novákovi", u n hož soud sice
zvažoval, zda jsou d vody pro utajení, nakonec však došel k záv ru, že podmínky § 55 odst.2 tr.
z stala utajena a soud prov trest . Pokud jde
0 v rohodnost obžalovaného četné
výpov di
v
. jsou dány. Proto totožnost tohoto sv dka il jeho v rohodnost vyžádáním opisu rejst íku
.ho, vycházel soud ze skutečnosti, že p edchozí
p ípravném
ízení
učinil
tenxo
obžalovaný
sice
bez
p ítomnosti obhájc , avšak za jejich účasti na nich setrval, odkázal na
jejich správnost a p itom tento sv j postoj nem nil doslova v pr b hu n kolika let. kdy bylo vedeno p ípravné
ízení. Navíc jeho vysv tlení, proč
obžalovaného K. oznámil na policii a z jakého d vodu se rozhodl o jeho
osob
vypovídat, je logické. K argument m tohoto obžalovaného lze doplnit,
že na jeho občanský pr kaz byla uzav ena i nájemní smlouva se sv dkyní B.. takže i touto cestou by po zatčení obžalovaného K. policie dosp la k jeho sob . Konečn
1 jeho tvrzení, že mu bylo naznačeno, že policii je znáno, že poblíž činu
byl
zaparkován
šedivý
Favorit
pardubické
skutečnosti. Sv dek V. si sice nezapamatoval 82
poznávací
značky,
odpovídá
celou SPZ, vypov d l však, že začínala písmenem "P", i utajený sv dek "J.
N.” hovo il o tom. že muž nasedl do šedivého Favoritu, rovn ž sv dek V. popisoval
automobil
obžalovaného
stejného
typu
a
barvy
Ěč.l.
6711-2).
Argumenty
.ho tedy považuje soud za logické, když k námitkám obhajoby
lze poukázat na to, že tento obžalovaný mohl i po zatčení obžalovaného K.
setrvat na svém tvrzení, že automobil je jeho, když Mercedes byl zakoupen
na jeho jméno a na to byly vystaveny veškeré doklady. To však neud lal. Lze
také poukázat na to, že p i zatčení a zajišt ní v cí obžalovaného K. byla mezi nimi nalezena i zmín ná nepr st elná vesta, kterou, jak potvrzuje sv dek U., obžalovaný . pro K. sehnal. Výpov
dob
údaj
obžalovaného
.ho ohledn
činu koresponduje s výpov dí sv dkyn
účesu obžalovaného K. v
B., stejné jako jím uvádn ný
0 brýlých Ěč.l. 6500ě, které m l obžalovaný K. i v dob
611Řě. Proto soud vychází ízeni.
Jedinou
obžalovaného K.,
nejasností
z výpov dí obžalovaného z stává
to,
zda
svého zatčení Ěč.l. .ho
obžalovaný
z p ípravného
.
vezl
pouze
\> r''
nebo zda v aut
čekal u borské p ehrady ješt
další spolujezdec Ěč.l. 4250,
1 kdyby v aut
čekalo více osob, je dostatečn
4252, 611řě. Na to však lze reagovat p ipomenutím, že trestného
obžalovaný
činu
vraždy
byl
jediný
st elec.
prokázáno, že pachatelem
Podle
názoru
soudu
tedy
. prokazuje p ítomnost obžalovaného K. poblíž místu činu v
kritické dob . Pokud ve svých výpov dích zmi uje i plánovanou sch zku u L. m. je t eba poukázat na to. že takových sch zek s r znými lidmi mohl
obžalovaný K. mít n kolik, proto tomuto tvrzení nelze p ikládat v tší význam,
stejn
jako
výpov di
sv dka
T.,
který
vypov d l, že obžalovaný K. byl již v d ív jší dob
v
p ípravném
ízení
v P., a to práv
v
kv tnu 1řř3 Ěč.l. 4242-3ě. D vody, proč tento sv dek nebyl vyslechnut p ed soudem, byly již uvedeny v souvislosti s hodnocením p edchozí trestné
činnosti obžalovaného K.. Obžalovaný K. tvrzení tohoto sv dka odmíxá jak vylhané, jeho obhajoba argumentuje tím, že obsah výpov di tohoto sv dka je v rozporu s výpov dí sv dkyn výpov
této sv dkyn
C. V té souvislosti je t eba p ipomenout, že
soud jako nadbytečnou. stejn
jako
d kaz , neprovád l. Soud nep ikládá výpov di sv dka T. v tší
adu dalších
83 význam, nebo o sob
to ješt
teoreticky je možné, že obžalovaný K. zap jčil vozidlo další osob
nic neprokazuje.
a i kdyby byl v kv tnu 1řř3 v P.. samo
Soud má tedy k dispozici výpov o potížích
obžalovaného
obžalovaného, a výpov
V.a
obžalovaného H.e, která prokazuje, že
a
dostal
obžalovaného
obžalovaný K. jím byl informován telefonní
číslo
na
tohoto
.ho, která prokazuje, že ozbrojený
obžalovaný K. byl kritického dne poblíž místa činu. Ostatní vyhodnocené
d kazy - výpov di sv dk
jednoznačn
z místa činu jsou rozporné a nelze z nich
prokázat, že st elcem byl práv
se však výrazn
obžalovaný K.. D kazní situace
m ní po zhodnocení dalšího d kazu, který p edstavuje určitý
poslední článek zapadající do
ady t ch nep ímých d kaz , které bylo možné
vykládat r zným zp sobem. Tím je výpov
jediného p ímého sv dka, který m l
být také ob ti. Sv dek V. P. však p ežil. Tento sv dek opakovan obžalovaného K. jak v p ípravném
ízení, tak v
označil
ízení p ed soudem jako
st elce. Všechny jeho výpov di jsou ve vztahu k obžalovanému K. použitelné.
Byl vyslechnut opakovan 3.7.1993
v rozmezí od
do 6.10.1řř3, a to pln
v souladu s tehdy platným trestným
ádem, p i dalším pokusu o výslech dne 24.3.1řř5 po poučení podle § 100
odst.2 tr. . odmítl ve v ci vypovídat s poukazem na to, že má strach o sebe a svou rodinu, p edchozí výpov di však označil za správné. Velíce podrobn
byl k celé záležitosti vyslýchán v hlavním líčeni Ěč.l. 5ř56-69). Podle svého opakovaného tvrzení byl sv dek P. jediným, kdo nevid l st elce pouze po dobu n kolika vte in, ale vid l ho opakovan , když ho poznal jako Dr.
nebo Ing. L. Tedy člov ka, který opakovan dával si s ním sch zky výhradn
na opušt ných místech, p ičemž dával najevo
svoji nelibost, když p išel v sch zka prob hla práv tohoto
člov ka
Obhajoba správn
jako
na míst
st elce,
kontaktoval poškozeného J. a
doprovodu
svých ochránc . P itom první
pozd jší vraždy a tento sv dek ztotožnil
identifikoval
ho
jako
obžalovaného
K..
namítá. že popis, který tento sv dek dával p ed provád ním
rekogníce, nebyl úplný. Vyjad oval se spíše k tomu. jaké m l pachatel
oblečení, vlasy a brýle, nebyl dotazován na jeho v k, t lesnou konstrukci, či
84 alespo
výšku postavy. Obhajoba v té souvislosti argumentovala tím, že rada
dalších sv dk . kte í se od J. nebo J. P. doslechli o sch zkách s Dr. L.ou,
uvádí jeho jiný popis než poškozený P.. To je sice skutečnost. avšak
otázkou z stává, zda ten, kdo jim tohoto muže popisoval, n jakým zp sobem nezveličoval či naopak nezlehčoval, zda byl eventueln
schopen reprodukovat
ten popis, či zda mu v noval p i letmém setkání pat ičnou pozornost.
Naproti tomu poškozený V. P. Dr. L.u sám, a to t ikrát, vid l. P itom, jak
uvádí, již od prvého setkání m l k Dr. L. určitou ned v ru a jeho podez ení
vyvrcholilo p i poslední sch zce, když poškozený J. s vozidlem couval.
Proto ho tento sv dek vyzýval, aby v j ízd
pokračoval, protože se mu
nelíbilo, že Dr. L. stojící p ed vozidlem m l ob
ruce za zády a podezíral
ho, že je ozbrojen. Rozhodujícím p i hodnocení výpov dí tohoto sv dka bylo vyvrácení
manipulován
podez eni, k
tomu,
zda
aby
nebyl
v
obvinil
p ípravném
obžalovaného
ízení K..
V
n jakým té
zp sobem
souvislosti
obžalovaný K. upozor oval na to, že P. by ho m l znát. když byli ve stejné dob
ve výkonu trestu ve v znici na B.* Dále argumentoval tím, že poškozený
ho nechával ve v zení xi jakým zp sobem pozdravovat a tím, že podle jeho tvrzení s
s ním V. P. spojil, upozornil ho na to, že rozhodnutí “o vin
obžalovaného K. záleží na jeho výpov di a nabádal ho k tomu, aby ovlivnil
spoluobžalovaného V.a tak, aby v trestní v ci vedené proti P. proti n mu
nevypovídal. V takovém p ípad
údajné byl ochoten vypovídat ve prosp ch
obžalovaného K. a p ed soudem ho nepoznat. To by p i rozpornosti dalších
d kaz
mohlo vést k jeho zprošt ní. Obhajoba obžalovaného K. poukazovala
rovn ž na to, že sv dek P. odmítal v p ípravném
ízení konfrontaci a
rekognici s obžalovaným K., odmítl k v ci nadále vypovídat ze strachu o
bezpečnost svou a své rodiny. Namítala provedeni rekognice, kdy po neúplném
popisu pachatele byla sv dkovi P. promítnuta pátrací relace, p ičemž on
jako
st elce
označil
obžalovaného
K..
a
další
rekognice
p es
obhajoby provád na nebyla. Soud se všemi t mito námitkami, stejn
d kazními návrhy na výslechy sv dk , jimž se m l ve vazb V. P. sv
ovat, bedliv
sv dek P. je obecn
návrhy jako
či výkonu trestu
zaobíral. Lze souhlasit se stanoviskem obhajoby, že
nev rohodný. Sv dčí o tom četné záznamy v opisu
rejst íku trest . skutečnost, že byl odsouzen pro vydírání obžalovaného V.a.
jedná
se
o
osobu,
k-cerou
policisté
označuji
jako
krimináln
závadovou. P itom je nepochybné, že v části své výpov di o kontaktech s
obžalovaným V.em nevypovídá tento sv dek pravdu, když popírá skutečnost
prokázanou p i jeho pravomocném odsouzení, a to, že byl jedním z vyd rač .
Pokud obhajoba zpochyb uje gesto, jímž sv dek P. p i hlavním líčení označil za p ítomnosti svých blízkých obžalovaného K. jako st elce, soud naopak
p ítomnost matky a sestry poškozeného považuje za moment, který sv dčí
0 pravdivosti tvrzení tohoto sv dka. Poškozený totiž p ed svou matkou
označil vraha jejího syna a člov ka, který se ho pokusil usmrtit. P itom pochází z romského etnika, pro které jsou typické úzké pokrevní vazby, se svým bratrem byl neustále v kontaktu a soud nev í, že by pro n jakou manipulaci nechal uniknout trestu skutečného vraha. Pokud obžalovaný K. a jeho obhájce poukazovali na to, že sv dek P. m l mít dohodu s policií, že nebude ve své trestní
v ci vzat do vazby, tuto námitku vyvrací samotná skutečnost, že v dob konání hlavního líčení, kdy byl poškozený P. jako sv dek vyslýchán, ve vazb byl. Soud chápe 1 to, že sv dek P. poté, co bylo z nepochopitelných d vod ízeni konáno společné
ízení, v n mž byl postaven na rove
v p ípravném vraha svého
bratra a člov ka, který se ho pokusil p ipravit o život, odmítal spolupráci
s vyšet ovatelem. Spojení trestní v ci vedené proti obžalovanému K.a spol.
a trestní v ci vedené proti obžalovanému P. postrádalo naprosto jakoukoli
logiku.
By
obhájce
poukazoval
na
to,
že
v
provedena opakovaná rekognice, nepochybné stejn
p ípravném
ízení
nebyla
dob e jako soud ví, že
každá další rekognice by byla zpochybn na poukazem na to, že není z ejmé,
zda osoba poznávající označila skutečného pachatele, nebo toliko člov ka, jehož podoba jí utkv la v podv domí, nebo p edestírána.
Tyto
pochybnosti
se
vztahují
podobizna jí byla opakovan i
k
p ípadn
navrhované
rekognici in natura. Jediná provedená rekognice Ěč.l. 4463-7) byla podle názoru tohoto senátu provedena
ádn , byt po ne zcela vyčerpávajícím popisu
člov ka, kterého m l znovu poznávat. Jednalo se o úkon provedený v dob . kdy ješt
nebylo
86
vedeno trestní stíháni proti konkrétní osob , takže logicky nebyl p ítomen
obhájce obžalovaného K.. Soud provedl d kaz
i promítnutím konstatovat,
p íslušného
že
její
videozáznamu
součástí
byly
pátrací
p edložené
relace,
takže
fotografie
m že
tohoto
obžalovaného. Sv dek P. p itom vysv tlil podle čeho obžalovaného poznává
Ěč.l. 5ř56-6řě. Obžalovaný K. v té souvislosti však namítá, že sv dek P. ho
musel znát již z p edchozí doby, kdy spolu byli ve výkonu trestu odn tí. svobody ve v znici na Borech, byf p ipouští, že on sám si ho nepamatuje. Sv dek
P.
byl
propušt n
z
P.ské
v znice
v
lednu
rozhodnutí o amnestii prezidenta republiky, k vražd
1řř0
p i
aplikaci
došlo 30.5.1993. To je
t i a p l roku poté, co se ve výkonu trestu mohli vid t naposledy. Lze
p edpokládat, že obžalovaný K. mohl ve výkonu trestu vypadat pon kud j
inak.
V
každém
p ípad
má
soud
ve
spisu
k
dispozici
n kolik
fotodokumentací, v nichž jsou fotografie tohoto obžalovaného s r znými typy účes , s brýlemi či bez brýlí, každá z t chto fotografii je z jiného
časového úseku, na každé té fotografii vypadá obžalovaný" K. jinak. Lze konstatovat, že určitá zm na je na podob
obžalovaného
patrná i za poslední t i roky trvání tohoto procesu. N ní tedy
nic nelogického na tom, že P. by si obžalovaného K.
č* r"*
nepamatoval, když ten sám si na n ho nevzpomínal a sám uvád l, že byli
ubytováni na jiném oddílu a do kontaktu p išli sporadicky. Pokud obhajoba navrhovala k prov
ení v rohodnosti sv dka P. doplnit dokazování výslechem
sv dka K., resp. dalších sv dk , soud to zamítl jako nadbytečné z toho
d vodu, že má za to, že se jedná toliko o sv dky z doslechu. Otázkou
z stává, zda oni sami jsou s ohledem na místo, kde se m li s tímto sv dkem
setkat, v rohodní a lze p ipustit, že sv dek P. jim mohl uvád t i údaje rozporné s jeho tvrzeními v procesním postavení sv dka, t eba z d vodu, aby byl zajímav jší, mohl k tomu mít
i jiné d vody. Z výpov dí sv dka P. st. Ěč.l. 4121-2), P. st. Ěč.l. 4124-7)
a P. ml. Ěč.l. 412Ř-30ě p ečtených za souhlasu stran postupem podle § 211
odst.1 tr. . vyplývá, že i jim se sv dek P. sv
il s tím. že st elce pozná.
Pokud za p ítomnosti dvou z t chto sv dk , rodinných p íslušník , označil p ed soudem obžalovaného K., nemá soud o tomto jeho údaji pochybnosti. Kontakty poškozeného J. a bratr
P. se 87
zmín ným panem L.ou prokazují i sv dci J. Č., D. Č. a E. Č., stejn sv dkyn
B.. K nim byla podrobn
vyslýchána i sv dkyn
jako
J.dová - H. Z její
výpov di vycházel soud pokud jde o stanovení pot ebných časových údaj , p edevším
o
dobu
jednotlivých
sch zek
s
panem
"L.ou".
P es
určité
pochybnosti vyplývajlei z j ej ich výpov dí, zda pod tímto jménem se
p edstavoval stále týž muž, který telefonoval poškozenému J.dovi, je soud toho názoru, že rozhodujícím je
TO,
kdo na t chto jednotlivých sch zkách pod
tímto jménem vystupoval. Má za to, že tím byl práv
obžalovaný K..
Dalším argumentem obžalovaného K.. jímž vyvracel obvin ní proti své
osob , bylo, že kdyby byl st elcem on, jakožto člov k se znalostí zbraní,
použil by n kterou z výkonn jších zbraní, kterými disponoval, nap íklad samopal UZI s tlumičem. Ten je výkonný, spolehlivý a výst el by nebylo
slyšet. Jeho obhájce v té souvislosti poukazoval na to. že obžalovaný K.,
znalci označovaný za člov ka perfektního, chladnokrevného, který se snaží
p sobit dojmem profesionála, by nest ílel ze dvou zbraní, když podle znalce
z oboru balistiky to snižuje p esnost st elby. Nenechal by se odvézt na místo činu nespolehlivým člov kem, jakým je obžalovaný vid t
adou sv dk
., nenechal by se
a nenechal by sv dka P. naživu. Obžalovaný K. tedy
hypoteticky jako vhodnou zbra
označil samopal UZI, který u n ho byl
zajišt n p i jeho zatčení. Dokonce poukazoval na možnost vybavit tuto zbra
tlumičem. I touto obhajobou se soud zabýval. Aby tuto obhajobu soud mohl akceptovat, musel by p edpokládat, že v dob
činu již obžalovaný K. musel
mít samopal zn. UZI k dispozici, a to p ípadn tlumiče. Tato automatická zbra st elbyschopná.
P i
zatčení
by pochopiteln
obžalovaného
včetn
jím uvád ného
musela být v té dobé také
byla
zajišt na
ada
zbraní
uvedených pod bodem IX. výroku, p ičemž soud specifikoval u každé z nich i její vybavení zásobníky a p íslušným st elivem. Jedin
tento samopal byl
bez zásobníku a náboj . Je nelogické, že tuto jedinou zbra
by obžalovaný
nem l kompletní, že by zásobníky a náboje m l na jiném míst . Tlumič této zbran
nebyl v bec nalezen. Navíc soud vychází i ze samotné výpov di
obžalovaného K., který jinak v p ípravném
ízení s vyšet ovateli p íliš
nekomunikoval. Tento 88
obžalovaný sám uvedl, že
.mu sliboval opat ení st elné zbran
koresponduje i s výpov dí spoluobžalovaného možnost sehnat si zbran
.ho. Pokud by obžalovaný m l
jiným zp sobem, rychle a p es n koho, kdo je
spolehliv jší než obžalovaný
., mohli bychom vycházet z toho, že zmín ný
zbrojní arzenál m l obžalovaný v dob obracel na obžalovaného
a tento údaj
činu již k dispozici. Pokud se však
.ho, považuje to soud spíše za nepravd podobné.
I kdyby však tyto zbran
m l, je t eba znovu konstatovat, že zmín ný
samopal zn. UZI byl nefunkční. Obhájce argumentoval tím, že pistole použité ke st elb
nebyly nikdy nalezeny, i když u obžalovaného K. p i domovní
prohlídce a prohlídce jeho vozidla byly nalezeny jiné zbran užitečn jší.
Neopat ení
smrtících
zbraní
jako
p edm t
podstatn
dolíčných
však
nezeslabuje ostatní provedené d kazy. Pokud obžalovaný K. cht l vystupovat
jako profesionál, je logické, že tyto zbran Obžalovaný K. opakovan
si neponechal.
.
odmítal spáchání trestn ho činu vraždy s tím, že
lidský život pro n ho má vyšší cénu, než
100.000,-Kč. Znalc m z oboru psychiatrie a psychologie uvád l, že by se
nedopustil ani krádeže, která by mu vynesla jen 100.000,- Kč. Soud však ve shodné se záv ry zmín ných znalc rje toho názoru, že motiv
k tomuto jednání
m l obžalovaný K. více, p itom majetková pohnutka byla jen jedním z nich. P itom
však
z
výpov di
spoluobžalovaných
.ho
a
H.üse
bere
soud
za
prokázané, že poté, co se obžalovaný K. nevrátil z p erušení výkonu trestu do v znice v P.i, byl v tíživé finanční situaci a pot eboval peníze nejen na svoji obživu, ale i na úplatky k vyvoláni revize svého p edchozího p ípadu. Z d kaz II.
zhodnocených ve vztahu k jednání obžalovaného V.a pod bodem
bere soud za prokázané, že obžalovaný H.üs p vodn
obžalovanému K. peníze práv
zamýšlel p edat
za tím účelem. aby m l na úplatky na generální
prokuraturu. Poté, co však byl informován o problémech obžalovaného V.a,
logickv využil toho, že peníze, které poskytl K. mu V. m že proplatit jako odm nu za pomoc proti vyd rač m, eventueln
na úhradu s tim spojených
náklad . Proto peníze p edal obžalovanému K. jakoby za obžalovaného V.a,
což ten akceptoval tím,
89 že rou penize zp tn
proplatil. P i absenci jiných d kaz
zda obžalovaný K. obdržel ješt
není prokázáno,
n jaký další finanční obnos. Soud má tedy
za to. že tyto peníze byly jednak určeny na jeho náklady s obstaráním
osobního automobilu a další, jednak jako odm na za provedený "zákrok”. Ve shod
se záv ry znalce z oboru psychiatrie a psychologie, které budou
podrobn
vyhodnoceny dále, je soud toho názoru, že se projevily osobnostní
rysy obžalovaného K., který jednak cht l vyjít vst íc obžalovanému H.üsovi a
p edevším
cht l
imponovat
svému
okolí
jako
zkušený
profesionál.
Obžalovaný K. má totiž nadpr m rný intelekt, výraznou schopnost manipulovat
s lidmi a p edevším má o sob
nesmírn
vysoké mín ní. Práv
to je p íčinou, proč chce v prost edí,
v n mž se pohybuje, imponovat jako profesionál. Tento záv r se neobjevuje jen
ve
dvou
znaleckých
posudcích
z
oboru
psychiatrie
a
psychologie
vypracovaných v této trestní v ci, ale již v souvislosti se zkoumáním
duševního stavu obžalovaného K. v roce 1řř0 p i objas ování jeho p edchozí
trestné činnosti. Všichni znalci se na tomto rysu povahy obžalovaného v pr b hu zmín ných osmi let shoduj í. V tomto sm ru lze odkázat jednak na
záv ry již zmín ných znaleckých posudk , stejné tak na obsah p ipojeného
spisu o p edchozím odsouzení. Jejich shoda je o to závažn jší, že mezi ostatními
záv ry
jsou
určité
rozpory.
Obžalovaný
K.
p ed
soudem
p i
vyjad ování k d kaz m vztahujícím se k jeho út ku z v znice v Č.B., o n mž
dosud nebyla zmínka v tomto od vodn ní, uvád l, že kdyby cht l za každou cenu utéci, použil by násilí a nechytili by ho Ěč.l. 5ř31ě. Má o sob skutečn
velice vysoké mín ní. Znovu lze poukázat na to, jak hypoteticky
vysv tloval, že kdyby se vraždy dopustil on - což popírá - jednal by daleko profesionáln jším zp sobem. To ostatn záv rečné
akceptuje i jeho obhájce ve své
eči. Skutečnost, že jedna z ob tí p ežila a usv dčuje st elce
jako p ímý sv dek, že st elbu sledoval v tší počet osob, že
idič, který
p ivezl pachatele na místo činu, nemlčel, to všechno, z ejmé včetn
výb ru
zbraní, jsou argumenty proti tomu, že jednání se dopustil profesionál.
Nikdo však netvrdí, že obžalovaný K. je takovým profesionálem. Zmín né znalecké posudky, z oboru psychiatrie a psychologie hovo í
o vysoké inteligenci obžalovaného, která je však i s ohledem na 90
další osobnostní rysy využívána asociáln . Zmi ují se o vysokém mín ní
obžalovaného o sob
a o tom, že by cht l p sobit dojmem profesionála na své
okolí. Obžalovaný K. začínal svoji kriminální minulost prostou majetkovou trestnou činností. Odmítal vyjád ení znalc , že se negativn krádeže
p es
loupež
až
k
spáchání
vraždy.
Ze
spisu
o
vyvíjel od
p edchozích
odsouzeních tohoto obžalovaného však soud zjistil, že z prvého výkonu trestu odn tí svobody
v
propušt n. Ve zkušební dob
trvání jednoho roku byl obžalovaný
podmín n
podmín ného propušt ni provedl vloupání do více
než 20 byt . Po jednom z nich proti n mu zakročila policejní hlídka a obžalovaný byl pravomocn
uznán vinným a odsouzen za útok na ve ejného
činitele spočívající v tom, že se jejich zákroku bránil, a to i za použití železné tyče, tedy se zbraní. V té
souvislosti
se
soud
zajímal
o
tehdejší
postoj
obžalovaného
projednávané trestné činnosti, zda ji doznával, či nedoznával.
k
V trestní v ci vedené u Obvodního soudu pro P. 10 pod sp.zn. xx obžalovaný
popíral použití násilí proti policist m. Jeho obhajoba v tomto sm ru byla tehdy vyvrácena nejen výpov di sv dk , ale i objektivním d kazem, za který lze považovat znalecký posudek z oboru soudního léka ství o mechanismu vzniku poran ní poškozeného. Obžalovaný byl tedy odsouzen za to, krom jiného, že se se zbraní Ěby
nikoli st elnouě postavil proti zakročujícímu
ve ejnému činiteli. Byl mu uložen nepodmín ný trest odn tí svobody v trvání sedmi rok , z j hož výkonu byl op tovné podmín n zkušební dob
propušt n 2Ř.2.1řř0. Ve
podmín ného propušt ní byl podez elý ze spáchání trestné
činnosti, bylo po n m vyhlášeno policejní pátrání. P i pokusu o zadrženi
však obžalovaný K. spolu s dalším spolupachatelem policisty odzbrojil, když
k tomu použil svoji plynovou pistoli, by
podle svého tvrzení nenabitou.
Potom odjel jejich služebním vozidlem. Obžalovaný v tomto zmín ném p ípad
svoji vinu nepopírá, nesouhlasí vsak s kvalifikací pro trestný čin loupeže jako zvláš
nebezpečný recidivista a p edevším s výší uloženého trestu v
trvání 11 rok , který v současné dob nep ísluší
hodnotit
výrok o
vin
a
vykonává Ěč.l. 6Ř3Řě. Zdejšímu soudu trestu
z p edchozího pravomocného
rozsudku jiného soudu. Považuje však za nutné poukázat na to, že ve smyslu
uznávané soudní praxe se skutečné za trestný čin loupeže dle § 234 tr.zák.
považuje
91 i zmocn ní se osobního automobilu pod pohr žkou bezprost edního násilí, by
v úmyslu jej použít pouze k jízd , tedy p echodn
jej užívat. Výhrady
obžalovaného k základní kvalifikaci nejsou tedy namíst . V tomto kontextu
lze souhlasit se záv ry znalc
z oboru psychiatrie, že od prosté krádeže
p es krádež s následným použitím násilí proti zakročujícím policist m a následn
loupež s útokem na ve ejného činitele Ěp es p edchozí uložený
dlouhodobý nepodmín ný trest odn tí svobody, p es dobrodiní spočívající v opakovaných
podmín ných
propušt níchě
usmrcení dvou lidí, t etí ob
se
obžalovaný
p ežila v podstat
dopustil
úmyslného
náhodou. Obžalovaný K. má
tedy značnou d v ru ve své schopnosti fyzické i intelektové, má zkušenosti, je p irozenou autoritou, a i to sv dčí o tom, že jedním z motiv realizace jeho p edstavy o sob
byla práv
jako profesionálovi, který má síly a
schopnosti na vyšet ení krizové situace, kterou nikdo jiný nezvládá. Podle názoru zdejšího soudu tedy nešlo o pouhou nájemnou vraždu a je t eba
zohlednit i zbývající dva motivy a také to, že obžalovaný jednal s v domím, že zakročuje proti vyd rač m, kte í sami páchali trestnou činnost.
Pokud j de o námitky obhaj oby v tom sm ru, že provedené d kazy
p esv dčiv
nepotvrdily spojení mezi obžalovaným K. a obžalovaným V.em, je
k tomu t eba odkázat na zhodnocení výpov dí sv dky
K.é a K. učin né j iž
ve vztahu k jednání pod bodem II., když soud má za to, že z jejich výpov dí nelze jednoznačn
uvést, že obžalovaný K. byl s obžalovaným V.em ve spojení
p ed spácháním činu tím zp sobem, že se sešli na hotelu K.. Naproti tomu je
t eba odkázat na zhodnocení výpov di obžalovaného H.e tamtéž. Z n j vzal soud za prokázané, že tento obžalovaný obžalovanému K. jména vyd rač
nesd lil a jediný zp sob, jak ten se je mohl dozv d t, bylo p inejmenším telefonické
spojení
s
obžalovaným
V.em.
Namítané
nelogické
p ekročení
p edchozí dohody s obžalovaným V.em o pouhém zastrašení či zbití vyd rač vychází z toho. že nebyla vyvrácena obhajoba obžalovaného V.a práv návaznosti na výpov poškozené
jednoznačn
usmrtit.
S
záv r o vin
v
obžalovaného H.e, že úkolem obžalovaného K. nebylo ohledem
na
skutečnost.
obžalovaného V.a ve
že
d kazy
neumož ovaly
92 smyslu návodu k vražd , vychází soud tedy z toho, že skutečné se jednalo o
návod k vydírání a obžalovaný K. z blíže nevysv xlených d vod , v nichž se ale mohl odrážet p inejmenším jeden ze shora zmín ných motiv , rámec této dohody p ekročil.
Zdejší soud ve společném
jednacích dn
provedl
ízení proti všem obžalovaným v pr b hu 46
adu listinných d kaz
znalc , p ičemž n které z t chto výslech
a p edevším výslech
sv dk
a
byly natolik podrobné, že trvaly
i n kolik dn . Značnou pozornost v noval senát práv
prov
ování toho, zda
vražda poškozeného J. a jeho ochránce nebyla vyvrcholením jeho spor
či
nelegálního podnikání s jinými osobami. Proto byli i ve vztahu k tomuto obžalovanému dopodrobna vyslýcháni policisté k p íprav
zákroku na zatčení
J. a spol. a k jeho odložení a prozrazení akce, proto byla opakovan
vyslýchána sv dkyn K.em,
který
policistou,
podle
který
J.dová – H.. Ta byla dokonce konfrontována se sv dkem výpov di
dával
její
jejímu
i
sv dka
manželovi
V.
P.
m l
informace,
být
kt rý
poškozené, aby nechodili ozbrojeni, podle jejího výjád ení i vyjád ení jejího bratra m l z ejm
práv
m l
tím
vyzvat
bližší informace o místu setkání s Dr.
L.ou, m l ovliv ovat i pr b h vyšet ování. Z toho d vodu vyslýchal soud i
vyšet ovatele v této tres^čhí v cí
- sv dka
L.
a
lze
souhlasit
s
vyjád ením
obhajoby,
že
tento
svédek
nedokázal p esv dčivým zp sobem reagovat na všechny dotazy, které mu byly p edloženy p ed soudem, p ičemž za jeden z d vod
takového p ístupu lze
nepochybné považovat časový odstup. V xéto souvislosti lze tedy souhlasit s výhradami obhajoby uplatn nými v záv rečné násl. ohledn
eči obhájce na č.l. 6ř03 a
toho, že výrazn jší motiv pro odstran ní J. mohla míT celá
ada dalších osob a ohledné nejasností v pr b hu vyšet ování. Jak již
zdejší soud uvedl v souvislosti s prokazováním viny obžalovaného V.a pod bodem II., je zde skutečn
ada zarážejících skutečností, na které v cné a
logicky poukazují jak obhájce obžalovaného V.a, tak obhájce obžalovaného
K.. To však nic nem ní na tom, že vina obžalovaného K. tak, jak je uvád na
pod bodem I. výroku, je prokázána bez d vodných pochybností. Pokud jde o
další d kazy, které zdejší soud považuje za d ležité, lze odkázat na výpov
93 sv dka V. Ězhodnocenou podrobné v souvislosti s jednáním obžalovaného V.aě,
který uvád l, že obžalovaný K. se mu sv
il s tím, že obžalovaný H.üs m l
býx prost edníkem mezi jím a další osobou. Vyslechnuti byli i další sv dci, kte í se ocitli na míst
činu krátce po projednávané události, p edevším
sv dek B. st. Ěč.l. 64Ř5-6ě, sv dek H. Ěč.l. 6243-4) a S. Ěč.l. 6501-3), kte í se vyjad ovali práv
k situaci na míst
avšak pachatele nevid li. Totéž pln
činu a v nejbližším okolí,
platí i o výpov di sv dkyn
P. Ěč.l.
6513-4ě. Všichni sv dci, kte í se dostali na místo činu. pro pot eby
policie svá tvrzení graficky znázor ovali na náčrtech, kxeré byly založeny
do spisu. Z výpov di sv dka P. na č.l. 5řŘ0-1 je z ejmé, že k obdobné
sch zce došlo na míst
činu již 26.5.1řř3, nelze však vyloučit, že tento
náhodný sv dek pozoroval vozidla a osoby, které nem ly žádnou souvislost s projednávaným
p ípadem.
Opakované
ohledání
místa
činu
bylo
náležíx
zadokumentováno a dokonce zaznamenáno na videozáznam, který byl soudem
promítán. Lze mít pouze výhrady k tomu, že balisxik m byly dodatečn p edkládány ke zkoumání nábojnice nalezené na míst
činu až v zá í 1řř3 Ě !
ě. Pokud však zkoumáním nebyla prokázána shoda s p edchozími stopami s ohledáním místa činu provedeného bezprost edn tyto dodatečn
zajišt né stopy vznikly práv
po činu, nelze vyloučit, že
až po činu Ěč.l. 176ř-72).
Bezprost ední p íčinu smrti obou poškozených a p íčinu t žkého poran ní V.
P. vzal soud za prokázané ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví soudního léka ství Doc. K. a MUDr. Š., stejn
tak jako mechanismus vzniku
jednotlivých poran ní specifikovaných ve výroku pod bodem I. Ěč.l. 136-44, 165-73, 6267-9). Jak již bylo naznačeno, vzhledem k závažnosti projednávané trestní
véci a p edchozímu zp sobu života obžalovaného K. byl mu zkoumán duševní
stav soudními znalci z oboru zdravotnictví
- psychiatrie a psychologie. Znalci z oboru psychiatrie MUDr. H. a MUDr Č.
v záv rech písemného znaleckého posudku došli k záv ru, že ambulantní
vyšet ení duševního stavu je postačující a poukázali na xo, že obžalovaný v dob
spáchání trestné činnosti netrp l duševní chorobou v pravém slova
smyslu. 94 Podle jejich záv r
se jedná o poruchu struktury osobnosti ve smyslu
anomální až psychopatické osobnosti s rysy anetickými, egocentrickými a
narcistickými, s intelektem v pásmu nadpr m ru, p ičemž se jedná o osobnost citov bu
chudší s rysy sebeobdivováni a sebeprosazování, které mohou vyústit
v nep im
enou sebeobranu, nebo k agresivnímu jednání a chování.
Schopnosti ovládací a rozpoznávací hodnotí jako zcela Zachovalé. Podle jejich
názoru
obžalovaného,
se
nelze
vzhledem
ke
jednoznačn
struktu e
vyjád ix
jeho
k
osobnosti
motivaci však
jednání
p ipoušt jí
pohnutku materiální Ěč.l. 30řě. Mají za to, že osobnost obžalovaného je prakticky
stálá
a
neléčitelná,
bez
možností
resocializaci obžalovaného považují za v podstat
výrazn jších
zm n,
takže
"velmi obtížnou". Rovn ž
psycholog Dr. J. v navazujícím písemném znaleckém posudku hodnotí ze svého
odborného hlediska obžalovaného jako osobnost anomální až psychopatickou, u
které byly p edevším zjišt ny anetické rysy
- tedy nevyvinuté sociální emoce kombinované s nedostačivými morálními zábranami
a
nefunkčním
sv domím.
I
on
egocentrismu, citovou chladnost, pedantství. samolibost a nízkou hladinu společensky zam
shledává
známky
ené sebevlády.
akcentovaného «
*9
Zárove poukazuje na to, že obžalovaný se dovede chovat formáln * i* sociabilné, avšak postrádá p i dominantní sebelásce soucítivost a emoční vst ícnost k jiným, disponovanost trvaleji se p ízp sobíx na uznávané společenské požadavky. Podle záv ru písemného posudku tohoto znalce je pro obžalovaného K. obecn
p íznačná d kladná promyšlenost konání, pečlivost
i p esnost ve vykonávaných aktivitách, schopnost rychlého
rozhodování, odolnost v či zát žovým vliv m a sebejistota. V jeho
reakcích vyskytujících se v mezilidských kontextech p evládají
projevy negativismu, vzdoru a opozičnosti, podez ívavost, pocity k ivdy, naproti tomu sklony k afektu jsou nevýznamné a velmi nepravd podobné i v p ípadném vystup ovaném stresu, který obžalovaného motivuje k v tší pohotovosti a vyššímu
psychomotorickému tempu. není mu tedy vlastni afektivn
podbarvené nebo zkratkové jednání. Již tenxo znalec p i rozboru p íznačných rys
osobnosti obžalovaného a jeho individuálních
pot eb zd raz uje, že obžalovaný nejednal pouze pro finanční
zisk. nýbrž i z jiných pot eb osobních. a xo obzvlášt
pro
95 posíleni sebeobdivu, ze snahy imponovat roli zkušeného profesionála. Zdroj motivačních faktor
v p ípad
uznáni viny shledává práv
v jeho anetičnosti
a narcismu. I tento znalec došel k záv ru, že od p edchozího znaleckého posudku z roku 1řř0 se charakterové negativní a sociáln
maladaptivní rysy
posuzovaného prohloubily, zvýraznily se jeho rizikové sklony a projevy, takže další prognózu označuje jako, pokud jde o resocializaci,
"svízelnou
a
limitovanou"
anomální
až
psychopatickou
osobnostní konfigurací, u které radikáln jší zm ny st ží p icházejí v úvahu Ěč.l. 32ř-33ě. Všichni zmín ní znalci byli vyslýcháni velice podrobn
p i
hlavním líčení. Oba psychiat i stvrdili záv ry svého písemného posudku, avšak s up esn ním, že resocíalizace obžalovaného je sice velmi obtížná, ale "není zcela vyloučena" Ěč.l. 625řě. P itom MUDr. Č. obdobn
jako PhDr.
J. p ipustil, že od p edchozího znaleckého zkoumání v roce 1řř0 došlo k
prohloubení
negativních
rys
osobnosti
až
na
pokraj
psychopatické
osobnosti. Nedokázal se vyjád it k tomu, jak a nakolik by dlouhodobý trest
odn tí svobody mohl ovlivnit resocializaci obžalovaného, považoval hrubým odhadem za dostačující trest v sazb
od 12 do 15 rok . Reagoval tak na
dotaz p edsedy senátu, který cht l vyjád ení vyslýchaného znalce z hlediska
psychiatrického, p estože si soud je v dom, že jde spíše o otázku pro
znalce z oboru psychologie. Týž znalec však označil míru pravd podobnosti
recidivy násilné trestné činností ze strany obžalovaného za vyšší. Pokud
jde o další vývoj osobnosti obžalovaného, uvád l r zné alternativy Ěč.l.
6260ě s tím, že se jednoznačn
nelze vyjád it k tomu. zda jeho osobnost s
ohledem na rysy anetické, egocentrické a narcistické se bude m nit k
lepšímu či horšímu. Poukázal na to, že už obžalovaného se nejedná o
primární agresivitu. K dotazu obhájce obžalovaného K. obsáhle popisoval, na základ
Čeho došel k rozdílnému záv ru o možnosti resocíalizace ve srovnání
s p edchozím znaleckým posudkem Ěč.l. 6261ě, vyjad oval se í ke zjišt né
motivaci. když p ipoušt l. že vycházeli z vyšet ovacího spisu, kde se uvádí, že šlo o otázku odm ny za spáchaný čin Ěč.l. 6262ě. Byl seznámen s rozdílným záv rem znalce z oboru psychologie ohledn
motivace, poukazoval
na rozdílné vyšet ovací metody Ěč.l. 6263ě. K námitce obžalovaného, že
vlastní vyšet ení trvalo jednu hodinu, poukázal na to, že vypracováni
znaleckého posudku nezávisí pouze na vlastním pohovoru s vyšet ovaným, ale na tom. zda spolupracuje a zda tímto pohovorem znalci získají podklady pro
odpov di na položené otázky. Soudni znalec z oboru psychologie rovn ž stvrdil p ed soudem záv ry svého písemného znaleckého posudku a poukazoval
na rozdíl p ístupu ve zjišt ní motivace z hlediska psychiatra a psychologa Ěč.l.
6264ě.
Poukazoval
na
to,
že
p istupoval
k
obžalovanému
jako
k
člov ku, který je nevinný a dosud mu nebylo nic prokázáno, avšak záv r ohledn
materiální pohnutky byl výsledkem diagnostických technik.
I on specifikoval sv j záv r o svízelné resocializaci tak, že bude "velice
obtížná", když poukazoval na vývoj osobnosti obžalovaného od p edchozího znaleckého posudku z roku 1řř0 a na použité vyšet ovací techniky. Velice podrobn
se vyjad oval k rys m obžalovaného s tím, že jakýkoli uložený
trest nem že nic zm nit na tom, že z stane anetickou osobností. U osobnosti
tohoto typu je p itom vždy pravd podobnost recidivy vyšší, než u standardní populace. I on však zd raznil, že neshledal, že by obžalovaný byl primárn
agresivní. Poukázal na p edchozí kladné hodnocení z výkonu trestu, když došel k záv ru, že resocializace "není úpln není úpln
vyloučena". Podle jeho názoru
vyloučena u nikoho, i obžalovaný má n které rysy pozitivní
Ěč.l". 6265ě. Vyjád il názor, že délka trestu nebude mít vliv na základní strukturu osobnosti obžalovaného v p ípad , že bude odsouzen, naopak vliv
bude mít sociální struktura lidí, kte í budou kolem n ho. P ipustil možnost
pokusu o út k s tím, že pravd podobnost je vyšší než pr m rná, nebof jde o člov ka chytrého, který, když ví, co d lá, d lá to s velkým rozmyslem a programované. P estože není primárn
agresivní, pokud by mu p i út ku n co
nevyšlo, vzhledem k anetickým rys m by agresi použil Ěč.l. 6265ě. K dotazu obhájce obžalovaného poukázal na shodu v diagnóze z n kolika po sob jdoucích znaleckých posudk
s tím, že anerické rysy jsou trvalé Ěč.l.
6266ě. Poukázal však na to. že ze své praxe ví, že se b žn
vyskytují lidí
s podobnou strukturou osobnosti jako u obžalovaného, xi se však nikdy nemuseli dopustit trestného činu a stát p ed soudem, proxože tyto rysy a priori
samy
o
sob
nemusí
být
d vodem
k
páchání
trestné
činnosti.
Obžalovaný p edevším odmítal údaj z písemného psychologického posudku, kde je uvedeno, 97 že pfi vlastním vyšet ení se znalci sv
il s tím, že obžalovaného V.a zná
p es obžalovaného H. Ěč.l. 323ě. V xé souvislosti je však t eba uvést, že
vyjád ení explorované osoby neni výpov dí vc smyslu trestního ní soud nep ihlíží.
ádu, proto k
Obhajoba obžalovaného označila záv ry znalc a p edevším vystoupení znalc v rámci hlavního líčení za nep esv dčivé a rozporuplné s tím, že má d vodnou pochybnost o tom, že vyšet ení duševního stavu trvající jednu hodinu m že být podkladem pro záv ry p edevším z hlediska ukládání trestu, když je možné uložit v p ípad uznání viny i trest výjimečný a za nesprávnou označila i metodu znalc , kte í do záv ru o možnosti resocializace promítli i povahu trestné činnosti, pro kterou je obžalovaný stíhán, avšak nikoliv pravomocn odsouzen. Nesouhlasí tedy se záv ry znalc z oboru psychiatrie, že ambulantní vyšet ení duševního stavu obžalovaného bylo postačující a navrhovala, aby soud na ídil pozorování obžalovaného ve zvláštním odd lení nápravného za ízení, nebo duševní stav obžalovaného nelze vyšet it jinak Ě č.l. 6372ě. Zdejší
soud
s
ohledem
psychiatrie a psychologa ohledn
na
rozpory
mezi
záv ry
znalc
z
oboru
motivace jednání obžalovaného, se z etelem
k určitému posunu v záv ru znalc
ohledn
možnosti resocializace, došel k
záv ru, že návrh obhajoby je do značné míry od vodn ný. P itom však nemohl
na ídit pozorování obžalovaného ve smyslu § 116 odst. 2 tr. . Takový postup soudu je na míst
pouze tehdy, pokud z vyjád ení odborník , tedy znalc
z
oboru psychiatrie, je nepochybné, že nemohou bez pozorování obžalovaného ve zdravotnickém ústavu učinit spolehlivé diagnostické záv ry o jeho duševním stavu. Soud sám nem že záv r o pot eb základ
vlastních úvah práv
takového pozorování učinit jen na
z toho d vodu, že jde o otázku, k jejímuž
zodpov zeni je t eba odborných znalosti. Proto soud akceptoval návrh na dopln ní dokazování za účelem nového vyšet eni duševního stavu a s ohledem na výjimečnost projednávaného p ípadu p ibral k podání revizního posudku z
oboru psychiatrie a psychologie ústav dle § 110 odst. 1 tr. . Komisi znalc
p itom uložil jako
98 první
z
otázek,
kterou
m li
zodpov d t,
vyjád ení
postačující ambulantní vyšet ení či je na míst
k
tomu.
zda
je
již zmín né pozorování ve
zvláštním odd lení nápravného za ízení. Za situace, kdy komise kategoricky došla k záv ru, že ambulantní vyšet ení je dostačující, nemohl soud na ídit pozorování obžalovaného.
Záv ry revizního posudku jsou shrnuty v jeho písemném vyhotovení na
č.l. 6.642-6.646. Znalecká komise se naprosto ztotož uje s p edchozími
znaleckými posudky v tom sm ru, že ani ona neshledala u obžalovaného
duševní chorobu v současnosti ani v minulostí. Také její členové hodnotí
osobnost obžalovaného jako anetickou, t žce psychopatickou, když hlavní charakteristikou oplošt lost,
obžalovaného
zatímco
je
intelektové
egocentričnost,
schopnosti
jsou
anetičnost dobré
a
až
citová
nadpr m rné
schopnosti projevuje posuzovaný v oblasti manipulace s lidmi a v sociálních sférách. Stejn
jako všichni p edchozí znalci hodnotí revizní
rozpoznávací a ovládací schopnosti obžalovaného za pln tomu
se
radikáln
liší
záv r
komise
ohledn
posudek
zachovale. Naproti
schopnosti
resocializace
obžalovaného, kterou její členové hodnotí jako "zcela zaniklou" vzhledem k chyb jícím morálním a etickým normám. To dovozují práv
z již zmín né
stup ující se nebezpečnosti trestné činnosti od krádeží po násilné trestné
činy,
jak
byla
nemožnost
rozebírána
resocializace
p i
podle
zjiš ování
jejich
záv r
motivace
jakéhokoliv poučení z p edchozích trestných čin kriticky
se
současnosti
postavit
obvin n".
k
trestnému
Za
činu,
pozitivní
pro
sice
sv dčí
obžalovaného. také
a trest
který
považují
je
Pro
neschopnost
a "neschopnost obžalovaný
dobrý
v
intelekt
obžalovaného, dobrou sociální adaptaci, schopnost manipulace s lidmi a schopnost vlastní sebekontroly a racionální uvažování, avšak s tím, že tyto zjišt né pozitivní osobnostní charakteristiky jsou p i uvedeném citovém
defektu spíše zhoršujícími faktory. T mi je potencována možnost recidivy násilné trestné činnosti. Ústavní zkoumání, jak již bylo podle znalc
ečeno, nebylo
nutné, když znalci m li k dispozici znalecké psychiatrické
posudku v časovém odstupu n kolika let, z nichž podle svého vyjád ení mohli
lépe než z krátkodobého Ěn kolikatýdenního zkoumáníě zhodnotit duševní stav posuzovaného a jeho vývoj. Motivaci obžalovaného hodnotí 99
pouze nep ímo, když ten se k trestnému činu nedoznává, usuzují
- v p ípad , že čin bude prokázán - na motivaci zištnou. Pobyt obžalovaného
na svobod
z
psychiatrického
vzhledem
k
hlediska.
anetickému
nehodnotí jako nebezpečný
avšak
jako
charakteru
vysoce
osobnosti
a
společensky
nebezpečný
kriminálnímu
rozvoji
obžalovaného. Poukazují na to. že hlavní hodnotu vidí obžalovaný ve vlastní kompetenci,
autorit
morálních norem a zam
a
pocixu
moci,
projevuje
nedostatek
n kterých
uje se na uspokojování základních vitálních pot eb.
P itom se neobává následku svého jednání. Rovn ž tito znalci shledávají sob st ednost
obžalovaného
i
agresivni
rysy.
Znalecká
komise
ve
svém
písemném posudku zd raz uj e, že prostudovala všechny p edchozí znalecké posudky a ty jednoznačn
a v naprostém souhlasu vykazují pouze poruchu
osobnosti, která se u obžalovaného krimináln
rozvíjí a emočn
oploš uje,
stává se více amorální. V té souvislosti došli k záv ru, že není schopen autokritického
pohledu
a
zm ny
životních
stereotyp
a
dlouhodobém trestu odn tí svobody. P edseda senátu požádal o dopln ní záv r
hodnot
ani
po
znaleckého posudku, když s ohledem na skutečnost, že se
jednalo o revizní znalecký posudek ke znaleckým posudk m p edchozích znalc a p edevším se z etelem k rozdílu záv ru ohledn písemný
znalecký
posudek
v
tomto
sm ru
resocializace, nepovažoval
za
vyčerpávající.
V
dopl ku
písemného znaleckého posudku Ěč.l. 6.6Řřě znalecký ústav setrvává na svém
záv ru, že možnost resocializace obžalovaného je zaniklá a poukazuje na skutečnost, že ve shod
s p edchozími znalci MUDr. Č., MUDr. H. a PhDr. J.
došli ke stejné diagnóze a stejnému záv ru o nebezpečí další progrese nep íznivých rys . P edchozí znalci se však v rozporu s xímto jednoznačným záv rem
od
n ho
odchýlili,
když
p edevším
v
pr b hu
hlavního
líčení
spekulují, že v kem se osobnostní rysy spíše kompenzují než prohlubují a poukazují na zklamání obžalovaného v souvislosti s p edchozím nepodmín ným
xrestem odn tí svobody a nemožností dosáhnout revize. Znalecká komise poukazuje na to. že úvahy p edchozích znalc
jsou nekonsistentní a že
jejich záv ry jsou v rozpory s nálezy, z nichž shodn vycházej í.
93
s posudkem ústavu
Všichni členové znalecké komise byli p edvoláni k hlavnímu Líčení dne
24.3. L998. Doc. H. za všechny p ítomn písemného
znaleckého
posudku
Ěc.L.
znalce stvrdil záv ry p edchozího
.S02ě
a
k
dotazu
p edsedy
senátu
p ipustil existenci více motiv . které se navzájem dopl ovaly ói podn covaly hlavní motiv. Uvád l - obdobn
jako v p edchozím posudku PhDr. J., že
druho adým motivem mohl být určitý narcismus obžalovaného a jeho snaha o
imponování určité subkultu e a prokázáni sob
samému odvahy a schopností.
Vysv tlil i to, o co se znalci opírali v záv ru, že obžalovaný není schopen autokritického
pohledu
a
zmény
životních
stereotyp
a
hodnot
dlouhodobém trestu odn tí svobody. P ipustil však, že do záv r
ani
po
se do určité
míry promítl p edpoklad, že obžalovaný spáchal ne izávažn jší trestnou
činnost, pro kterou je žalován, když znalci vycházeli do určité míry z toho,
že je zde určitá pravd podobnost, že trestné činnosti se dopustil. Otázku, na kolik by se lišily jejich záv ry 0 struktu e
osobnostních
souvislosti s mén
rysech
v
p ípad ,
že
by
se
vyjad ovali
závažnou trestnou činností, označil za spekulativní,
p esto p ipustil, že na záv rech by se to nepochybn
projevilo, nebo
nebyla zjišt na tak vyhrocená anetičnost a tak strmý vývoj od mén
trestné
činnosti
s
k
trestné
činnosti
závažn jší.
Vlastní
by
závažné
vyšet ení
obžalovaného označil za ne zcela konvenční, když obžalovaný necht l být
znalecky zkoumán v p ítomnosti ostrahy. K dotazu obhájce vysv tlil pojem anetičnost
i
faktory,
z
nichž
znalci
vycházeli
p i
shledání
tohoto
osobnostního rysu. K dalšímu dotazu obhájce p ipustil, že pokud zpracovatelé posudku uvedli, že nedostatek sebekritičnosti obžalovaného spat ují i v jeho postoji k trestné činnosti, ze které je vin n, jedná se možná o nep esnou
formulaci. Za p esn jší považoval, že pocit k ivdy, vyplývá 1 z
minulých
odsouzení,
když
p edest enému rozporu ohledn
k ivda
je
"nedostatečn
od vodn ná".
K
výchovného prost edí v d tství obžalovaného,
poukázal na to, že pro posouzení struktury osobnosti a její formování je rozhodující vývoj v p edškolním v ku. Poukázal na to, že znalci se s
obžalovaným domluvili, že b žná anamnestická data mohou čerpat z p edchozích znaleckých posudk
Ěč.l. 6.Ř04ě. Samotné vyšet ení označil tento znalec za
dostačující, a to i jeho dobu. a to p esto, co uvád l o určité 101
zvláštní spolupráci ze strany obžalovaného. Poukázal na to, že kontakt byl
navázán v takové kvalité. o :
že
p i
vypracování
znaleckého
posudku
znalci
ctili
zásadu
presumpce neviny, avšak poukázal na to. že znalecký posudek z oboru psychiatrie nelze podat bez p ečtení spisového materiálu a nelze vycházet
jen z vyjád ení obžalovaného. Diskusi o tom. nakolik se do záv r
znalc
promítl p edpoklad. že obžalovaný spáchal nejzávažnéjší trestný čin, pro který je stíhán, považoval čisté za teoretickou Ěč.l. 6.Ř05ě. S ohledem na
skutečnost, že obžalovaný je vyzrálou osobností, znalci nep edpokládají, že by do budoucna došlo k velké zm n
jeho osobnosti, i když p ipoušt jí, že s
p ibývajícím v kem ubývá agresivita, p ičemž tento v k je odvislý od t lesného
stavu
člov ka.
Jedná se o
vyšší
vék,
zejména
stá í. V té
souvislosti se poukazuje na to, že u obžalovaného je t lesný stav i psychická kondice dobrá, takže takové zm ny nelze v nejbližších dvaceti letech p edpokládat. Obsáhle se mluvčí komise vyjad oval i k tomu, proč
nedoporučili ústavni pozorováni obžalovaného, když poukazuj e na možnost,
že by se choval účelov
Ěč.l. 6.Ř07ě. P edseda znalecké komise prof. Z. ve
svém vystoupení p ed soudem zd raznil, že pro všechny znalce byla v daném p ípad
rozhodující diagnóza osobnosti obžalovaného, která nevyplývala jen
z projednávané trestné činnosti, ale z celého jeho p edchozího vývoje a
pr b hu života, p ičemž je dosti lhostejné, zda tento vývoj končil loupeží, nebo
út kem,
nebo
možná
projednávanou
závažnou
trestnou
činností.
Obžalovaného označil za velmi silnou osobnost s tím, že jde o osobnost anomální,
p itom
však
nejde
o
hodnocení
z
hlediska
morálního.
Síla
obžalovaného se projevuje ve všech životních situacích a je jeho osudem, že je zam
en na sm r, který neprospívá jemu ani společnosti. PhDr. P. k
psychologické části posudku stvrdil záv ry p edložené soudu v písemné form a poukázal aa to. že krom
uvád ného hlavního motivu zjistil, že obžalovaný
má snahu projevovat svou kompetenci a autoritu. Vyjad oval se i k jeho individuální
zvláštnostem
a
obdobn
jako
p edchozí
znalci,
k
jejichž
posudku se m la komise vyjad ovat, uvedl, že agresivita obžalovaného není primární. Pokud jde o resocializaci obžalovaného, poukázal na to, že ze struktury jeho osobnosti 102 vyplývá,
že
již
citované
aktivity
obžalovaného
jsou
antisociální orientace, a to natolik, že podle psychiatr
ve
službách
se jedná o
osobnost anetickou. dissociální. To samo o sobé již oprav uj e k záv ru, že resocialiace neni možná. Pokud j de o p edchozí kladné hodnoceni z výkonu
trestu, poukázal na to, že hlavní individuální zvláštností obžalovaného je to, že zjišt ní kvalitní osobnostní rysy včetn
schopnosti ovládání a
sociální obratnosti jsou ve službách antisociální orientace. Obžalovaný je schopen se dobré adaptovat a projevuje se účelov , aniž by byla zasažena
struktura jeho skutečných hodnot. Takže p edchozí kladné hodnocení z výkonu trestu v kontextu s ostatními záv ry považuj í spíše za p it žující. Dále
se vyjad oval k prost edí, v n mž probíhalo vyšet ení ve v znici, když
p ipustil. že to m lo vliv na celkovou kvalitu vyšet eni a ovlivnilo to vyšet ení inteligence. Za zvláštnost považuje, že obžalovaný se dožadoval vyšet ení bez p ítomnosti v ze ské stráže, když toho dosáhl, nedá se že by spolupráce s ním pak byla nekvalitní Ěč.l. £Ř0řě. Stejn
íci,
jako v
dopl ku písemného znaleckého posudku poukazoval na to, že p edchozí znalci
učinili ze správných premis chybný záv r. Pokud PhDr. J. uvedl p ed soudem, že resocializace není vyloučena u nikoho, lze s tím souhlasit, když nikdy neni teoretická jistota a každé pravidlo má své výjimky. V .daném p ípad však znalci mají práv
"praktickou jistotu", a nemohou vyvozovat j iný
záv r. Po obsáhlých p ipomínkách obžalovaného K. Ěč.l. 6Ř10-2ě zmín ných již v rámci obhajoby obžalovaného, všichni znalci trvali na svých záv rech.
Dr. P. v té souvislosti vysv tlil. že poukazem na nemilou d kazní situaci p ed vlastním vyšet ením pouze zjiš ovali, jaký má postoj obžalovaný ke svým obvin ním. Pokud jde o námitky obžalovaného ohledn
d v ry k znalc m,
poukázal na to, že p i vyšet ení duševního stavu se nejedná o oboustranný vztah d v ry, naopak jde o vzájemný vztah obez etnosti, protože vyšet ovaný ví, že cokoli
ekne, bude použito v záv rech znalc
a znalci musejí být
rovn ž obez etní, aby postihli rozhodující informace.
Podle názoru zdejšího soudu z opakovaného vyšet eni duševního stavu
obžalovaného
je
prokázána
vlastnosti, které se projevily
struktura
jeho
osobnosti
a
charakterové
103 í v motivaci projednávané trestné činnosti, za prokázané považuje soud i tom, že obžalovaný netrpí duševní chorobou v pravém slova smyslu a v dob činu byly jeho schopnosti ovládací a rozpoznávací pln hlediska trestního práva je za své jednání pln
zachovány, takže z
odpov dný. Opakovan
zjišt ná diagnóza osobnosti obžalovaného jako anetické a dissociální se nezjiš uje pouze z podklad
zjišt ných ze spisového materiálu, u kterých by
sami znalci p ipoušt li, že jimi mohly být do určité míry ovlivn ny, ale
vyplývá z celého p edchozího vývoje obžalovaného tak, jak se o n m zmi oval
již tento soud p i objas ování motivace jeho jednání. Pokud komise ústavu, jakožto nej vyšší forma znaleckého zkoumání vysv tlila sv j záv r, že nebylo
namíst
pozorování
obžalovaného,
nemá
správnosti takového záv ru, a proto ve shod
soud
d vod
pochybovat
o
se znalci považuje ambulantní
vyšet ení za dostačující. P itom je však t eba vyjád it určité znepokojení nad
tím,
jakým
zp sobem
probíhala
vlastní
explorace
revizního znaleckého posudku. V souladu se záv ry znalc
p i
zpracování
má soud za to, že
obžalovaný je pro své okolí nebezpečný, p edevším pro své tendence k út k m z vazby a výkon
trest , p esto je toho názoru, že vedení v znice m lo
znalc m umožnit vhodn jší prost edí pro vlastní vyšet ení obžalovaného, když zárove
soud chápe jeho snahu, aby p itom, když se bude sv
znalc m, nebyly p ítomny t etí osoby, a
ovat
už jde o ostrahu, či jiné. Podle
člen
znalecké komise se ponechání pout obžalovanému projevilo pouze v
Tento
senát
nemožnosti provést všechny testy pot ebné k vyšet ení jeho inteligence. se
se
znalci
shoduje,
že
toto
ztížení
vyšet ení
nem lo
podstatný význam pro zodpov zení otázek, které znalc m stanovil p edseda
senátu. Za závažn jší považuje soud určité neshody v anamnése, zejména, pokud jde o skutečnosti týkající se výchovného prost edí obžalovaného v pr b hu jeho
d tství. Ani tato pochybení však nejsou takové povahy, aby zpochybnily jinak kategorické záv ry revizního znaleckého posudku, z n hož soud p i rozhodování o vin
a trestu vycházel. Jeho zpracovatelé logicky a v cné
vysv tlili, že jejich záv ry v podstat znaleckých posudk
včetn
navazuj í na záv ry p edchozích
p ezkoumávaného psychiatrického posudku MUDr. H.
a MUDr. Č. a psychologického posudku PhDr. J., dokumentují určitý vývoj osobnosti obžalovaného od roku 1řř0 do
104 současné doby. Za situace, kdy p edchozí znalec z oboru psychologie PhDr.
J. se v podstat
odlišoval od záv r
tím. že z stával zcela v rovin zcela rovin
vyloučenaě,
zatímco
o zcelu. zaniklé resocializaci pouze
teoretické Ěu nikoho není resocializace
zpracovatelé
praktické, konkrétn
revizního
znaleckého
posudku
v
u obžalovaného možnost p evýchovy vyloučili,
akceptoval soud záv r znaleckého ústavu. Krajský soud zárove , zcela odmítá pochybnosti obhájc v
tom
smyslu,
p edpokladu,
že
že
o tom, že zpracovatelé znaleckého posudku byli podjatí porušovali
obžalovaný
zásadu
presumpce
projednávaný
trestný
neviny čin
a
vycházeli
spáchal.
z
Zkoumání
duševního stavu obvin ných či obžalovaných je na izováno vždy v kontextu s
tím, že je proti nim vedeno trestní stíhání pro konkrétní trestný Čin. Z toho d vodu také obvykle záv ry znalc
pracují nap íklad v oblasti motivace
s n kolika alternativami, a to zejména tehdy, když vyšet ovaná osoba
spáchání projednávané trestné činnosti nedoznává. P itom je nepochybné, že
ve smyslu § 107 odst.l tr. . je t eba p i vyšet ování duševního stavu poskytnout materiál
znalc m
obsah
znalci samoz ejm
využívají poznatk
celého
spisu,
avšak
vedle
t chto
procesních }.
získaných jejích vlastními odbornými znaleckými postupy
specifickými pro daný obor. Nep esná vyjád ení mluvčího komise Doc. H. v tomto sm ru zcela odpovídajícím zp sobem korigoval p edseda znalecké komise prof. Z., s jehož vystoupením v hlavním líčení se zdejší soud ztotož uje. Další námitky obžalovaného a obhajoby nepovažuje soud za d vodné, když akceptuje vysv tlení PhDr. P. p ed soudem.
Shora
uvedeným
jednáním
pod
bodem
I.
se.
obžalovaný
K.
dopustil trestného činu vraždy dle § 219 odst. 1,2 písm.a) ,f) tr.zák. dílem dokonaného, dílem nedokonaného ve stádiu pokusu podle i 8 odst.l k § 219 odst.1,2 písm.a),f) tr.zák. ve zn ní zákona Č. 557/1991 Sb. , nebo dvou
osobách
v
jiného úmysln
úmyslu
získat
usmrtil, takový čin spáchal na
majetkový
prosp ch
a
zárove
se
dopustil jednání pro společnost nebezpečného, které bezprost edn sm
ovalo k úmyslnému usmrcení jiného s tím, že takový Čin bude
spáchán na více osobách v úmyslu získat majetkový prosp ch, avšak k jeho dokonání nedošlo. Ve smyslu § 16 odst.l tr.zák. vycházel soud p i právním posouzení tohoto skutku 105
z právní úpravy účinné v dobé jeho spácháni, když pozd jší novela trestního zákona rozší ila okruh okolnosti podmi ující použití vyšší trestní sazby. Podle názoru zdejšího soudu s ohledem na použité st elné zbran , počet st el, umíst ni zásah , jednal obžalovaný v úmyslu p ímém s cílem všechny t i poškozené usmrtit, jeho Čin byl dokonán zp sobením smrti dvou osob - poškozených J. a J. P.. Ve vztahu k poškozenému V.u P. se jedná o ukončený pokus, když obžalovaný učinil vše pro to, aby tohoto poškozeného usmrtil, v podstat pouhou náhodou nedošlo k poran ní míchy a následné smrti. Dokonaný čin byl tedy spáchán na dvou osobách s ohledem na skutečnost, že m la být usmrcena i osoba t etí, je ve vztahu k pokusu trestného činu dán i znak spáchání činu na "více osobách”. Ze všech t i motiv specifikovaných ve výroku tohoto rozsudku akcentuje v právní kvalifikaci soud maj etkovou pohnutku obžalovaného, nebo se jednalo o nájemný trestný čin. Usmrceni obou poškozených a snahu o usmrcení p eživšího sv dka P. s ohledem na p ípravu tohoto jednání, vyhledání osam lého místa a st elbu na všechny t i bezprost edn po sob , považuje soud za jediný pokračující skutek, když jsou spln ny všechny podmínky § 89 odst.3 tr.zák.. Je nepochybné, že obžalovaný K. jednal ve vztahu ke všem zmín ným
osobám veden stejným zám rem. Typový stupe
společenské nebezpečnosti jednání obžalovaného
K. uvedeného pod bodem /. výroku je určován p edevším významem chrán ného zájmu, kxerý byl Činem dotčen, tedy zájmem společnosti na ochran
lidského života. Již ten je vyjád en trestní sazbou,
kterou je obžalovaný ohrožen, t.j. trestem odn tí svobody od 12 do 15 rok , výjimečným trestem odn tí svobody od 15 do 25 rok , nebo uložení výjimečného trestu odn tí svobody na doživotí. Konkrétní stupe
společenské
nebezpečnosti
zdejší soud jako mimo ádn tr.zák.. Krom naprostá
jednání
obžalovaného
hodnotí
vysoký ve smyslu § 29 odst.3 písm.a)
majetkové pohnutky se v tomto hodnocení projevuje
neúcta
obžalovaného
k
lidskému
životu,
když
opakovan
lákal poškozeného J. na osam lá místa a poté, co dvakrát neusp l, p i t etí sch zce poškozené J. a J. P. chladnokrevn
zast elil a V.
Pokos jeho vražedný útok p ežil pouze náhodou. Smrt více osob je zákonným 106
znakem trestného činu ve smyslu § 219 odst.1,2 písm.a) tr.zák., p esto p ihlíží k této okolnosti zdejší soud jako k zvláš téžkému a t žko napraví zelnému následku. Nejde p itom o dvojí p ičítání k tíži obžalovaného, když je t eba poukázat na to, že okolnost podmi ující použiti kvalifikované skutkové podstaty dle $ 88 tr.zák., nehodnotí soud jako obecnou p itéžující okolnost, ael se z etelem k tomu, že ta současn zvyšuje konkrétní stupe společenské nebezpečnosti ve smyslu § 3 odst.4 tr.zák.. Za zvláš zavrženíhodnou pohnutku spíše soud považuje skutečnost, že obžalovaný proto, aby si posílil vlastní sebeúctu, aby imponoval svému okolí jako profesionál, prokázal naprostou neúctu k životu jiného, by se jednalo o vyd rače. Obecn lze nesporn každou pohnutku vedoucí k trestnému činu vraždy označit za zpravidla zavrženíhodnou, stejn jako každý zp sob provedeni tohoto činu a každá vražda bývá spoj ována s t žkým a t žko napravitelným následkem. V daném p ípad je však t eba zd raznit promyšlenost, naplánovanost a uspokojování vlastního zájmu zviditelnit s&',jako profesionál oproti zájmu na ochran života jiné a$oby. U obžalovaného se nejednalo o zkratkové ani afektivní jednání, jeho pohnutky nepramení z deviantního pudového založení, v dob činu byl pln
trestn
odpov dný a časový stres, v n mž se ocital poále
znalc , pouze zvýšil jeho motivaci. Soud p ihlížel i k tomu, že z ohledáni místa činu a p edevším znaleckého posudku z oboru soudního léka ství vyplývá, že J. P. byl v podstat "dobit", nebo u st elného poran ní hlavy byl zjišt n otvor vst elu ve vlasaté Části pravé čelní krajiny a st elný kanál sm oval shora dol v úhlu 45 stup , a to ze vzáálenosti n kolika metr (č.l. 172) a konečn poškozený V. P., který byl zasažen celkem čty mi st elami, byl v dob útoku obžalovanému k n mu otočen na út ku zadní plochou t la, p ičemž proti jeho t lu bylo st eleno ze vzdálenosti bližší než je délka hlavn použité st elné zbran , tedy z bezprost ední blízkosti (č.l. 190), což odpovídá výpov di tohoto poškozeného, že poté, co byl zasažen a upadl, pokračoval obžalovaný ve st elb do jeho t la, i když V. P. ležel a nemohl klást odpor.
Z d kaz
provedených v hlavním líčení vzal soud za prokázané také to, že obžalovaný H. s poté, co se dozv d l, že dne
30.5.1993
107 kolen 20.15 hodin v P. došlo st e Lnou zbraní k usmrceni
podnikatele Š.. J., J. P. a pokusu o usmrcení V. P., za situace, kdy již od poloviny kv tna 1řř3 v d l o tom, že obžalovaný V. je vydírán a nabídl mu
proto pomoc obžalovaného K., poté, co byl seznámen obžalovaným V.em den po vražd , že její ob tí byli práv
jím zmín ni vyd rači, a po následné výzv
obžalovaného V.a, aby schoval n kam obžalovaného K., toto neoznámil bez
odkladu policejnímu orgánu ani prokurátorovi.
Obžalovaný H. odmítl v hlavním líčeni k tomuto skutku vypovídat,
rovn ž odmítl odpovídat i na p ípadn
položené otázky Ěč.l. 5ř33ě, ale
nem l p ipomínky k protokolaci svých p edchozích výpov di z p ípravného ízení, které mu byly p edest eny postupem podle § 207 odst.2 tr. .. P i
prvním
výslechu
v
p ípravném
ízení
dne
10.11.1řř3
nebyly
ješt
u
obžalovaného H. dány d vody nutné obhajoby, vypovídal tedy bez obhájce. P i
této výpov di popíral jakýkoli kontakt s obžalovaným K. v dob , kdy se nevrátil z p erušeni výkonu trestu a odmítal, že by sliboval obžalovanému
V.ovi n jakou pomoc, nebo s ním hovo il o tom, že by K. vid l v televizi. Trval na tom, že nev d l nic o tom, že by K. n koho zavraždil Ěč.l. 2625ě.
Následující výpov
učinil obžalovaný H. dne 11.11.1řř3 za situace, kdy již
byl vzat do vazby a dosud nem l ani zvoleného, ani ustanoveného obhájce,
takže k ní soud v bec nep ihlížel. P ed soudkyní rozhodující o jeho vzetí do vazby setrvával na svém vyjád ení z prvního výslechu p ed vyšet ovatelem Ěč.l. 2655ě. Dne
23.12.1993 jeho výpov
byl tento obžalovaný vyslechnut za p ítomnosti obhájc , tato
byla již hodnocena ve vztahu k jednání obžalovaného V.a a
obžalovaného K.. P ipustil, že o K. se s V.em bavil ješt
poté, co jíž prob hly prvotní výslechy na policii a
v dob
po vražd
íkal mu, že jeho
člov k je v celostátním pátrání a pokud byl zatažen do té v ci v P., do té
vraždy, tak to V. p kné posral. Jinak p ipoušt l, že po celou dobu byl
informován V.em, že se spolu s K. nekontaktovali, spíše se V. informoval, co je s jeho člov kem nového. Opakovan nev d l, že jedním z vyd rač
uvád l, že až do doby vraždy
m l být posléze zavražd ný J.. 108
