Rozmanitost v přírodě. Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce Author: Mgr. Dagmar Kubátová, Ph.D. Mat. years

9-11 years

Mat Vzdělávací obsah: Vyvození statistické zákonitosti na botanických objektech Klíčové pojmy: Rostliny a rostlinné části, znaky, třídění naměřených hodnot znaku, četnosti, Gaussova křivka Cílová věková skupina: 9 -11 let Délka aktivity: 3 hodiny Shrnutí: Žáci dospějí k vyvození statistické zákonitosti popsané Gaussovou křivkou na základě zjištění frekvencí hodnot vybraných znaků u předložených přírodnin.. Cíl: Objevit statistickou zákonitost popsanou Gaussovou distribuční křivkou, přitom si prohloubit a rozšířit znalosti z botaniky (druhy rostlin, vybrané znaky).. Materiály a pomůcky (pro každou skupinu): • Pomůcky pro každého žáka: - “Pracovní list pro žáky” (v příloze) - tužka nebo pero, - měřítko (může být i papírové, i jen 100 mm dlouhé), - pinzeta, - papírové nebo plastové kelímky na drobný materiál (fazole, makovice, klásky sveřepu apod.) • Pomůcky pro celkový soubor žáků: –7 skleněných válců o obsahu 100 ml, nebo větších, dle celkového počtu zkoumaných semen fazolu šarlatového (Phaseolus coccineus) – interaktivní tabule, nebo klasická školní tabule a

křída, nebo clip chart s papíry a fixy. •Přírodniny: Zde navržený počet přírodnin či jejich částí přestavuje množství potřebné pro individuální žákovskou činnost. Při skupinové práci se rozdělí materiál tak, aby minimální počet ks zkoumané přírodniny byl 10 ks na 1 žáka, přičemž celkový počet ks ve skupině by měl být minimálně 100 ks od každé zkoumané přírodniny: • Přírodniny: - 100 rostlin či daných rostlinných částí z následující nabídky: 100 rozkvetlých rostlin kopretiny bílé (Leucanthemum ircutianum), nebo jaterníku podléšky (Hepatica nobilis), nebo klásků z lat sveřepu jalového (Bromus sterilis) nebo jiného sveřepu či kostřav, které mají velké mnohokvěté klásky, nebo makovic máku setého (Papaver somniferum L.) nebo máku vlčího (Papaver rhoeas) (čerstvých i suchých, vysypaných) - 100 semen velkých fazolí (nejlépe fazolu šarlatového Phaseolus coccineus či jemu podobných) (Semena fazolí, makovice nebo klásky sveřepů či kostřav mají tu výhodu, že je v suchém stavu může učitel skladovat, po výuce je od žáků opětovně vybrat a využívat je znovu v dalších letech.) Před první prací s přírodním materiálem v suchém stavu (semena fazolu, makovice, klásky sveřepu) by si měl učitel ověřit, zda lze rostliny a rostlinné části, které si opatřil, třídit dle vzoru v Pracovním listu pro žáky, nebo zda se poněkud liší a je třeba třídy upravit jinak. Týká se to i čerstvého materiálu, kde se četnosti výskytu různých hodnot znaku mohou lišit dle dané lokality.

Rozmanitost v přírodě

Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce Author: Mgr. Dagmar Kubátová, Ph.D. The content of the present document only reflects the author’s views and the European Union is not liable for any use that may be made of the information therein.

This project Pri-Sci-Net has received funding from the European Union Seventh Framework Programme (FP7 2007 /13) under grant agreement No.266647

ROZMANITOST V PŘÍRODĚ PRAKTICKÁ ÚLOHA ZE STATISTIKY PRO MLADÉ PŘÍRODOVĚDCE

Plán hodiny (spolu s časovými dotacemi a poznámkami pro učitele) – – – – – – – –

Rozdání “Pracovních listů pro žáky” a rostlin či rostlinných částí v potřebném počtu jednotlivým žákům (15 min.) Motivace žáků (5 min.) Pozorování rozmanitosti ve výskytu daných znaků, formulace hypotézy a zaznamenání hypotézy do Pracovního listu (15 min.) Vlastní statistické šetření žáků při skupinové práci s využitím tabulek v Pracovním listu (30 min.) Porovnávání výsledků experimentu mezi žáky navzájem, sumarizace výsledků na tabuli (nebo na interaktivní tabuli, nebo clip-chartu) (15 min.) Vyvození Gaussovy křivky ve skleněných válcích se semeny fazolí roztříděnými dle délky (20 min.) Nejvyspělejší žáci v práci na počítači mohou s pomocí učitele vytvořit v Excelu sloupcový graf četností tříd semen fazolí nebo jiných zkoumaných přírodnin. Závěrečné shrnutí a diskuse, u jakých dalších znaků a jevů by mohla platit zjištěná statistická zákonitost (15 min.) Autoevaluace žáků - žáci hodnotí svou vlastní práci s pomocí „smajlíků“ v Pracovním listu pro žáky (5 min.)

Poznámka pro učitele: Statistické šetření lze organizovat jako práci jednotlivců (pokud má učitel pro každého žáka 50 -100 ks dané přírodniny), nebo jako skupinovou či týmovou práci (viz výše), kdy každý žák přispěje ke konečnému výsledku tím, že prozkoumá jen část z celkového počtu ks přírodnin jednoho druhu (změří délku 10 semen, prozkoumá 10 květů či klásků, nebo spočítá paprsky v 10 terčích makovic apod.), přičemž výsledky se před formulováním zákonitosti sumarizují. Motivace (Formulace hypotézy) Učitel: oznámí žákům, že se v této úloze budeme zabývat četností výskytu určitých znaků u rostlin, přičemž mohou sami objevit jednu velice zajímavou statistickou zákonitost. Vyzve žáky k pozorování předložených rostlin nebo jejich částí. (Druhy přírodnin vhodných pro tento účel viz příloha „Poznámky pro učitele - Podrobnosti ke sběru a určování přírodnin potřebných k řešení úlohy ”) This project Pri-Sci-Net has received funding from the European Union Seventh Framework Programme (FP7 2007 /13) under grant agreement No.266647

Učitel: formuluje problémové otázky typu: Jsou všechny rostliny či rostlinné části stejného druhu úplně stejné? Čím se liší? Podle čeho jste to poznali? Žáci: zjišťují, že je zřejmé, že semena fazolí, která mají před sebou, nejsou stejně velká, květy jaterníku nemají stejný počet okvětních lístků, v terčích makovic je různý počet paprsků, apod. Učitel: vybízí žáky k úvahám o tom, které měřitelné hodnoty daného znaku jsou u téže přírodniny zastoupeny nejvíce či naopak nejméně a na základě toho žák formuluje hypotézu. Možné formulace hypotézy: Formulace může být konkrétní, kdy žák předpokládá, že např. nejvíce květů jaterníku má 6 okvětních lístků, nebo může být hypotéza formulována v obecné rovině, např. že květů s největším a nejmenším počtem okvětních lístků je nejméně.

Bádání (Návrh a průběh experimentů, jejich pozorování) Předmět pokusu: Jsou počty rostlin nebo částí rostlin téhož druhu roztříděné do skupin (tříd) dle různých hodnot sledovaného znaku stejně početné nebo se počtem jedinců liší? Učitel: vybízí žáky k podávání návrhů, jakým způsobem by svou hypotézu mohli ověřit a jaké pomůcky by k tomu potřebovali. Očekávané odpovědi, např.: květy jaterníku rozdělíme do skupin podle počtu okvětních lístků a spočítáme a porovnáme počet jedinců ve skupinách; semena fazolu změříme po délce (budeme potřebovat měřítko) a podle délky je rozdělíme do skupin, spočítáme a porovnáme počet jedinců ve skupinách. Žáci: na základě supervize učitele a s využitím Pracovního listu pro žáky provádějí statistické šetření. Zařazují jednotlivé rostliny nebo části rostlin do skupin (tříd) podle zjištěné hodnoty sledovaného znaku a počítají četnosti jedinců v jednotlivých skupinách (třídách). Žáci: po skončení šetření spolu komunikují a spontánně porovnávají zjištěné výsledky mezi sebou. Hledají důkazy pro potvrzení nebo zamítnutí své hypotézy. Učitel: vyzve žáky k sumarizaci výsledků na školní tabuli (interaktivní tabuli či flip chartu). Pro větší názornost je možno požádat žáky, aby konkrétně semena fazolí rozdělených dle velikosti do 7 tříd nasypali společně do jim odpovídajících 7 skleněných válců, kde se vizuálně objeví hledaná zákonitost. S vyspělými žáky lze zjištěné výsledky u jednotlivých zkoumaných druhů přírodnin zpracovat s pomocí počítače do sloupcových grafů (na osu x vynést třídy, na osu y četnosti). Učitel koordinuje a motivuje žáky k vyvození závěrů: Co pozorujete u četností skupin (tříd) u každé jednotlivé přírodniny? Pokuste se formulovat statistickou zákonitost, kterou jste objevili. Přemýšlejte, u kterých dalších jevů byste mohli očekávat stejnou zákonitost.


Evaluace (záznam výsledků) Hlavním zjištěním je nalezení statistické zákonitosti vycházející z počtu nositelů různých hodnot sledovaného znaku či jevu, a dále poznání, že se hledaná statistická závislost mohla plně projevit až po prozkoumání velkého počtu jedinců daného druhu: Největší četnost vykazují nositelé středních hodnot sledovaného jevu či znaku. Tuto statistickou zákonitost objevil před 200 lety matematik Gauss a popsal ji křivkou, která je po něm pojmenována (Gaussova křivka). Má tvar jakéhosi zvonu. Může být různě vysoká, různě plochá, různě strmá a může být i nakloněná na některou stranu (nesymetrická). U naprosté většiny jevů a procesů pak platí, že četnost extrémních hodnot, ať už malých nebo velkých, je minimální a největší četnosti kumulují kolem středu. Učitel stimuluje žáky k ohodnocení vlastního přínosu při objevu zákonitosti – dle Pracovního listu pro žáky.

Přiložené materiály: Příloha I: Pracovní list pro žáky Příloha II: Poznámky pro učitele - Podrobnosti ke sběru a určování přírodnin potřebných k řešení úlohy


Pracovní list pro žáky Název aktivity: Rozmanitost přírody – Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce - biology

Předmět pokusu: Jsou počty rostlin nebo částí rostlin téhož druhu, roztříděné do skupin (tříd) dle různých hodnot sledovaného znaku, stejně početné nebo se počtem jedinců liší? Pomůcky: měřítko (stačí papírové), pinzeta, psací pero Pracovní návod:  

Pozorně si prohlédni rostliny nebo rostlinné částí, se kterými máš pracovat a rozhodni, zda ty, které patří ke stejnému druhu, jsou všechny stejné nebo se v některých znacích liší. Na základě svého pozorování se pokus formulovat hypotézu, zda jsou počty nositelů různých hodnot daného znaku (může se jednat o velikost semen, počet okvětních lístků v květu, apod.) u stejné přírodniny stejné, nebo se početně liší, případně kterých je nejméně nebo které převažují.

........................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................ 

Ověř svou hypotézu statistickým šetřením. Návod k práci si vyber podle přírodnin, které máš k dispozici.

a) Semena fazolu šarlatového Phaseolus coccineus podélně změř a podle velikosti je rozděl do 7 tříd (viz tabulka). Každé jednotlivé zjištění průběžně zaznamenej čárkou v příslušném sloupci tabulky a po skončení měření spočítej četnosti ve všech sloupcích (třídách). b) U květů jaterníku podléšky vytvoř třídy podle počtu okvětních lístků v květu. Určitý počet okvětních lístků v květu je samostatnou třídou (viz tabulka). Každé jednotlivé zjištění průběžně zaznamenej čárkou v příslušném sloupci tabulky a nakonec spočítej četnosti v jednotlivých třídách. c) Stejně postupuj, máš-li k dispozici kvetoucí kopretiny (třídy vytvoř podle počtu jazykových květů na okraji úborů) nebo klásky sveřepu (klásky mají různý počet květů - spočítání osin ukáže, z kolika květů je klásek složen) nebo makovice (roztřiď je do tříd podle počtu paprsků v terčích na vrcholu makovic). Nakonec spočítej četnosti v jednotlivých třídách. d) Určitě si poradíš s tříděním a počítáním četností v jednotlivých třídách i u jiných přírodnin.  

Promysli si, které pomůcky budeš při třídění přírodnin do tříd potřebovat a vyžádej si je od učitele. Výsledky šetření zaznamenej do příslušných tabulek.


Pracovní list pro žáky Název aktivity: Rozmanitost přírody – Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce - biology

Operační otázky a pokyny pro žáky:  Porovnejte si výsledky zjištěné u stejných přírodnin mezi sebou  Sumarizujte výsledky statistického šetření na školní tabuli (interakční tabuli, flip chartu)  Hypotéza byla potvrzena nebo vyvrácena? Jaké jsou důkazy? .................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................  Co jste pozorovali u četností tříd u každé jednotlivé přírodniny? .……………………………………………………………………………………………....... ……………………………………………………………………………………………........ ……………………………………………………………………………………………........ 

K objevení zákonitosti, která vyplývá z našeho šetření, ti může pomoci, když semena fazolí, která jste rozdělili dle velikosti do 7 tříd, nasypete všichni společně do jim odpovídajících 7 skleněných válců. Tam by se ti vizuálně měla objevit hledaná zákonitost (Gaussova distribuční křivka).

 Pokuste se formulovat závislost, kterou jste při statistickém šetření objevili: ……………………………………………………………………………………………….... ……………………………………………………………………………………………….... ……………………………………………………………………………………………….... Závěry: Co a jak jsme se dozvěděli z pokusu?  Co je podle tebe správně? U většiny jevů a znaků platí, že: největší četnosti vykazují nositelé středních hodnot sledovaného jevu či znaku. nositelé středních hodnot sledovaného jevu či znaku vykazují nejmenší četnosti  Co je podle tebe správně? Statistická zákonitost popsaná Gaussovou distribuční křivkou  se projeví vždy již při vyšetření malého počtu jedinců  se projeví až při vyšetření velkého počtu jedinců 

Přemýšlej, u kterých dalších jevů byste mohli očekávat stejnou zákonitost. ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………


Pracovní list pro žáky - Autoevaluace Název aktivity: Rozmanitost přírody – Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce - biology

Ohodnoť sám (sama) svou dnešní práci:  Zakroužkuj vždy jednu z odpovědí: Experimentální činnost jsem zvládl (zvládla):

výborně – středně – vůbec

Experimentování mne bavilo:

hodně – středně - vůbec

Statistickou zákonitost jsem objevil (objevila): sám (sama) – společně s ostatními – nerozumím jí

Celkově hodnotím svou dnešní práci:








Pracovní listy: Tabulky Třídy semen

Třídění semen fazolu šarlatového podle velikosti v mm 5-10 11-15 16-20 21-25 26-30 31-35

36-40

Zjištění záznam počtu jedinců čárkami Součet

Třídy dle počtu okvětních lístků Zjištění záznam počtu jedinců čárkami

Třídění květů jaterníku podléšky dle počtu okvětních lístků 5 6 7 8 9 10

Součet

Třídění makovic máku vlčího dle počtu paprsků v terči makovice Třídy dle počtu paprsků

Zjištění záznam počtu jedinců čárkami

Součet


11

Pracovní listy: Tabulky Třídění úborů kopretiny bílé dle počtu jazykovitých květů na okraji úboru Třídy dle počtu jazykovitých květů Zjištění záznam počtu jedinců čárkami

Součet

Třídění klásků sveřepu jalového dle počtu květů (souhlasí s počtem dlouhých osin) Třídy dle počtu osin Zjištění záznam počtu jedinců čárkami Součet

Třídy Zjištění záznam počtu jedinců čárkami Součet


Pracovní listy: Tabulky Třídy Zjištění záznam počtu jedinců čárkami Součet

Třídy Zjištění záznam počtu jedinců čárkami Součet


Poznámky pro učitele Podrobnosti ke sběru a určování přírodnin potřebných k řešení úlohy 1)Velká semena fazolí

Nejlépe vyhovují semena fazolu šarlatového (Phaseolus coccineus)

Fazol šarlatový (Phaseolus coccineus) Semena fazolu šarlatového Phaseolus coccineus se běžně prodávají jako rostliny okrasné květem. Liší se od běžných fazolí Physeolus vulgaris již při klíčení - u fazolu obecného zvedá klíčící rostlina dělohy (tj. dvě zelené půlky fazole) nad půdu, u fazolu šarlatového zůstávají dělohy pod zemí. Dají se koupit i v ČR v obchodech se semeny. Semena se nedoporučují ke konzumaci. Pozn.: Velké fazole „bekovky“ jsou velkoodrůdové fazole vzhledem i velikostí podobné semenům fazolu šarlatového, ale vhodné ke konzumaci (místně – např. u Frýdku-Místku se jim říká bekovky, becovky, becochy, byncoky apod.). Plody jsou 3-4x větší velikosti než běžné fazole. Semena jsou až 3 cm dlouhá - bílá, hnědá, černá nebo různě kropenatá, nejčastěji světle fialová s černými skvrnami. Na Frýdecku v ČR je jedí se zelím jako jedno z tradičních vánočních jídel. Údajně jsou velmi chutná, spíše sladká. Také polévka s kouskem kůže od špeku a trochou octa je ceněná. Pro semena si tam obvykle jezdí do blízkého Polska. 2) Tobolky máku Mák setý (Papaver somniferum L.) Podle užitkových vlastností rozeznáváme dva typy: - Mák opiový, který má ve stěnách makovice silně rozvětvenou síť mléčnic s vysokým obsahem alkaloidů. Jejich nařezáváním a následným sběrem zaschlého latexu se získává opium. Mezi nejvýznamnější pěstitelské oblasti tohoto typu patří země Zlatého trojúhelníku (Barma, Thajsko, Laos), ale i Zlatého půlměsíce (Írán, Afghánistán, Pákistán). - Mák olejný se pěstuje u nás a v řadě zemí Evropy. Hlavní využití představují olejnatá semena v domácnosti, potravinářském a olejářském průmyslu. Přitom se z naší produkce zpracovává v olejářském průmyslu jen malá část, o něco větší část se spotřebovává v domácnostech nebo v pekařské a cukrářské výrobě a většina se exportuje. Semena obsahují 40-55 % tuku. Stolní olej se získává lisováním za studena a tuhne v rostlinné máslo s bodem tuhnutí 18° C. This project Pri-Sci-Net has received funding from the European Union Seventh Framework Programme (FP7 2007 /13) under grant agreement No.266647

To se hojně používá v některých oblastech Francie a Německa. Lisováním za tepla nebo extrakcí se získává polo vysychavý olej, používaný k výrobě laků, fermeží, barev a mýdla. Vymlácené makovice se stonkem dlouhým maximálně 15 cm, nazývané makovina, se využívají ve farmaceutickém průmyslu k získávání alkaloidů. Množství alkaloidů závisí na odrůdě máku a na způsobu a místě pěstování. Postupně jich bylo izolováno asi šedesát, nejvíce jsou zastoupeny morfin, kodein, tebain, noskapin, zvaný též narkotin a papaverin. Alkaloidy se zde nevykytují volně, ale většinou jako soli různých kyselin. Morfin je silným analgetikem a tlumí dýchací centrum. Vyvolává euforii a je návykový. Kodein má podobné účinky jako morfin, nepůsobí však na dýchací centrum a jeho euforizující účinky jsou menší. Tlumí kašel působením na centrum kašle v prodloužené míše. Noskapin (narkotin) působí na kašel podobně jako kodein. Papaverin nemá narkotický účinek a nepůsobí na dýchací centrum. Způsobuje relaxaci hladkého svalstva, proto se používá jako spasmolytikum například při kolikách a střevních křečích, spojených s průjmy. vfu-www.vfu.cz/vegetabilie/plodiny/czech/mak.htm Mák setý (Papaver somniferum L.)

Mák vlčí (Papaver rhoeas L.) je jednoletá, 20–80 cm vysoká bylina s jednoduchou nebo jen slabě větvenou štětinatou lodyhou, která nese přisedlé štětinaté peřenoklané listy. Lněné a vlněné látky se při potřísnění šťávou z mléčnic v lodyze barví červeně. Na našem území kvete od května do srpna. Jednotlivé květy na koncích stonků jsou před rozvinutím sehnuté. Čtyři velké sytě červené korunní lístky jsou široké, navzájem se překrývají a na bázi mají často černou skvrnu. Tyčinky jsou černo-fialové, nitkovité a pod prašníky neztlustlé. Charakteristický je i tvar plodu – tobolka (makovice), která je lysá a široce vejcovitá. U nás se s ním setkáváme hojně v polních kulturách, na rumištích, úhorech, navážkách a jiných obnažených půdách, především v teplejších oblastech od nížin do podhůří. Pochází pravděpodobně z teplejších oblastí Evropy, ale jako obecný polní plevel v kulturách obilovin a okopanin se rozšířil v mírném podnebném pásu prakticky po celém světě.


Korunní lístky obsahují řadu alkaloidů, dále cukry a sliz. Již od dávné minulosti se využívaly na léčbu plicních chorob a jako uspávací prostředek, ve Středomoří se z nich vyrábí také sirup. Listy (a celá rostlina kromě semen) jsou jedovaté a hospodářským zvířatům, která je pozřou, můžou způsobit zažívací potíže.

Mák vlčí (Papaver rhoeas) – makovice (tobolky)

Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) kresba Květoslav Hísek (1988)

3) Klásky z lat sveřepu jalového (Bromus sterilis L Využít lze i klásky jiného druhu sveřepu (např. sveřep střešní Bromus tectorum) či kostřav, které mají velké mnohokvěté klásky. Sveřep jalový / stoklas jalový (Bromus sterilis L.) Čeleď: Poaceae Barnhart lipnicovité

Světle zelená jednoletá tráva, obvykle 30–60 cm vysoká, slabě trsnatá. Stébla jsou lysá, obvykle kolénkatě vystoupavá. Pochvy listů jsou měkce chlupaté, uzavřené, pouze nahoře otevřené. Čepele listů jsou 2–6 mm široké, na okraji drsné, měkce chlupaté. Jazýček je asi 4 mm dlouhý, dřípený. Lata je velká, nápadně řídká, přes 20 cm dlouhá, až 12 cm široká, všestranně rozkladitá. Větve laty jsou silně drsné (kupředu namířené chloupky), tenké, od vřetena laty až kolmo odstálé, na konci nezřídka na všechny strany převislé). Na každé větvi laty je obvykle jen 1 klásek, k vrcholu se rozšiřující. Klásek je asi 15–35 mm dlouhý, zploštělý, zelený, později fialově hnědý, široce rozevřený. V klásku jsou 4 a více květů. Plevy jsou 10–16 mm dlouhé, úzce kopinaté, nestejně dlouhé (dolní jedno žilná, horní trojžilná). Pluchy jsou úzce kopinaté, zřetelně žilkované, drsné, s osinou 15–30 mm dlouhou (1,5–2× delší než plucha). Podle počtu dlouhých osin se nejlépe zjistí, z kolika květů je klásek složen. Kvete v květnu až červenci, už v srpnu odumírá.


Považuje se za plevel. Roste na půdách bohatých dusíkem, nesnáší půdy přemokřené, kyselé a chudé, dává přednost písčitým, kyprým, výživným půdám. Má slabou konkurenční schopnost a neroste v zapojených porostech. Osidluje rumiště, okraje cest, roste podél železnice, najdeme ho na ruderalizovaných krajích lesů, tvoří podrost v akátinách. U nás je běžný hlavně v teplejších krajích. Sveřep jalový (Bromus sterilis L.) Fotografováno v létě 2009 v rámci průzkumu invazivních druhů rostlin pražských železničních nádraží (Přírodovědná společnost a web Botany.cz.)

4) Kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum) Tuto rostlinu z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) pro její obecnou známost by snad ani nebylo třeba představovat. Je to vytrvalá, 20-80 cm vysoká bylina. Stonek je přímý, listy na bázi lodyhy řapíkaté, ve střední a horní části přisedlé, kopisťovité až podlouhle kopinaté, pilovité. Květy jsou v jednotlivých koncových úborech (úbor je typ květenství); trubkovité květy v terči úboru jsou žluté, jazykovité květy na okraji úborů jsou barvy bílé. Kvete od května do října, na loukách v ČR velmi hojně.


5) Jaterník podléška (Hepatica nobilis Schreber) Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae) Je to vytrvalá, 5-15 cm vysoká jarní hájová bylina s krátkým tmavohnědým oddenkem, z něhož vyhání větší počet přízemních listů. Listy jsou trojlaločné, dlouze řapíkaté, kožovité, celokrajné, svrchu zelené a vespod většinou nafialovělé, vytrvávající až do jara příštího roku. Trojlaločné listy připomínají svým tvarem játra a tato skutečnost zřejmě předurčila jeho rodové jméno a to, že se jaterník v lidovém léčitelství užíval při nemocech jater a žlučníku. Jeho druhové jméno podléška (a jeho lidové názvy podlístka nebo podlíška) jsou zase odvozeny z toho, že tato bylina často roste pod lískami. Kvete v březnu až květnu, většinou před rašením nových listů. Květ vyrůstá na konci 5–15 cm dlouhého tenkého stonku vedle loňských listů a je podepřen třemi vejčitými listeny podobnými kalichu. Okvětních lístků je 5–10, květ je blankytně modrý, vzácně růžový nebo bílý. Plod je nažka. Semena mají vyvinuta masité přívěsky, tzv. „masíčka“, jimiž se živí mravenci a přispívají tak k rozšiřování druhu (myrmekochorní rostlina). Jaterník podléška roste u nás skoro všude v listnatých lesích od nížin až do hor, kde místy stoupá dosti vysoko (v Alpách až do výšky 2200 m). Je rozšířen v mírném pásu skoro v celé Evropě (s výjimkou Britských ostrovů a Islandu, některých zemí jako Holandsko, Francie, některých částí Pyrenejského poloostrova, severní Skandinávie, Ukrajiny a jižní a severní části evropského Ruska).

Jaterník podléška (Hepatica nobilis) - Foto: Petr Kocián


Rozmanitost v přírodě. Praktická úloha ze statistiky pro mladé přírodovědce Author: Mgr. Dagmar Kubátová, Ph.D. Mat. years

Recommend Documents