rozhovor_ TOMÁŠ NĚMEČEK_

Přehled zpráv Čína se stala druhou největší ekonomikou světa .............................................................................................. 9 31.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / svetovaekonomika_  Václav Sochor,Igor Maňour_ V Afghánistánu je to zatím pat ............................................................................................................................. 9 31.7.2010 Lidové noviny ~ str. 26 ~ Orientace / rozhovor_  TOMÁŠ NĚMEČEK_ Reportér, či ministr? John tápe ..........................................................................................................................12 31.7.2010 Lidové noviny ~ str. 04 ~ Domov_  GABRIELA LUKÁČOVÁ_ Česko, tvoje přezdívka je „pití, holky, zloději“ .................................................................................................13 31.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory_  Denisa Kasl Kollmannová_ John se ještě neodstřihl od pozice reportéra, zní kritika ................................................................................15 31.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  jih_ John si plete práci ministra a reportéra, kdyţ zasahuje do kauzy Kajínek....................................................16 30.7.2010 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Domov_  Lidovky.cz, Gabriela Lukáčová_ Rusko povoluje otěţe v klíčových firmách .......................................................................................................17 29.7.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  ČT24_ Soud zablokoval sporné části arizonského imigračního zákona ...................................................................17 29.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / amerika_  Vít Pohanka,Martina Mašková,Aneta Vojtěchová_ Arizona proti ilegálům .........................................................................................................................................18 29.7.2010 ČT 24 ~ str. 11 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Z migrantů mají prospěch ekonomiky Mexika i USA .......................................................................................22 29.7.2010 E15 ~ str. 16 ~ Zahraničí_  Vendula Krumpholcová_ Arizona vytáhla kladivo na imigranty ................................................................................................................22 29.7.2010 E15 + e15.cz ~ str. 16 ~ Zahraničí_  Vendula Krumpholcová_ Roboti, roboti uţ jdou ..........................................................................................................................................23 29.7.2010 Ekonom + ekonom.cz ~ str. 16 ~ Téma ekonomu_  Josef Mlejnek jr._ DEMOKRACIE TELEVIZNÍCH TVÁŘÍ ..................................................................................................................25 29.7.2010 Reflex ~ str. 30 ~ téma Reflexu_  BARBORA OSVALDOVÁ_

Plné znění zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Vzrušené jednání se čeká od zasedání vlády ...................................................................................................26 28.7.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 09 ~ 12:00 Ozvěny dne_  _ Rusko: státní podinky na prodej ........................................................................................................................30 28.7.2010 ČT 24 ~ str. 11 ~ 21:10 Ekonomika_  _ TISKOVÁ ZPRÁVA: Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský ...............................................................31 27.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Tiskové zprávy_  Tisková zpráva ODS (vb)_ Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský ..................................................................................................32 27.7.2010 euro.cz ~ str. 00 ~ Politika_  tok_ Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský ..................................................................................................32 27.7.2010 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí_  jim_ Kupku v roli mluvčího ODS střídá Tomáš Bartovský ......................................................................................33 27.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy_  olb_ Nečas: Věřím, ţe pan Bartovský svou úlohu perfektně zvládne ....................................................................33 27.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  ODS_ Věřím, ţe pan Bartovský svou úlohu perfektně zvládne .................................................................................34 27.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Petr Nečas_ ODS má nového mluvčího. Tomáše Bartovského ............................................................................................35 27.7.2010 tyden.cz ~ str. 00 ~ Média_  ČTK_ Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský ..................................................................................................35 27.7.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Domácí_  ČTK_ Planeta MIMÍSEK ..................................................................................................................................................36 26.7.2010 Ona DNES ~ str. 04 ~ Ona fejeton_  MARTA FENCLOVÁ_ Ţivot a smrt s bulvárem ......................................................................................................................................37 26.7.2010 Respekt + respekt.cz ~ str. 29 ~ Společnost_  Kateřina Šafaříková_ Do České republiky vstupuje nový HDTV kanál, další čeká přeměna ............................................................40 24.7.2010 digizone.cz ~ str. 00 ~ DigiZone.cz_  _ Přivezu do Čech Damiena Hirsta ........................................................................................................................42 24.7.2010 Lidové noviny ~ str. 26 ~ Orientace - rozhovor_  TOMÁŠ NĚMEČEK_



MÉDIA: Mediální odborník odmítl Nečasův kritický výrok o ČT1 a ČT4 ........................................................45 23.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  ČTK, (mai)_ Rozdíl v přístupu muţů a ţen k nákupům .........................................................................................................46 23.7.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 15:35 Studio Česko_  _ Moderní centrum. Rusko chce mít vlastní Silicon Valley. Ruské centrum vědy ...........................................52 23.7.2010 ČT 24 ~ str. 08 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Jiří Janeček nechce komentovat výroky premiéra Nečase o České televizi .................................................55 23.7.2010 digizone.cz ~ str. 00 ~ _  _ Mediální expert odmítl Nečasovu kritiku České televize .................................................................................55 23.7.2010 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Média_  ČTK_ Mediální odborník odmítl Nečasův kritický výrok o ČT1 a ČT4 ......................................................................56 23.7.2010 MaM.cz ~ str. 00 ~ mam.ihned.cz_  ČTK_ Premiér se pustil do ČT. Podle odborníka ale generalizoval ..........................................................................57 23.7.2010 tyden.cz ~ str. 00 ~ Televize_  ČTK_ Je to dobrý krok, ale uţ jsou i vroubky .............................................................................................................58 22.7.2010 Benešovský deník + + deníky: Berounský, Blanenský, Boleslavský, Brněnský, Bruntálský a Krnovský, Břeclavský, Českobudějovický, Českokrumlovský, Českolipský, Děčínský, Domaţlický, Frýdeckomístecký a třinecký, Havířovský, Havlíčkobrodský, Hodonínský, Hradecký, Hranický, Chebský, Chomutovský, Chrudimský, Jablonecký, Jičínský, Jihlavský, Jindřichohradecký, Karlovarský, Karvinský, Kladenský, Klatovský, Kolínský, Krkonošský, Kroměříţský, Kutnohorský, Liberecký, Litoměřický, Mělnický, Moravskoslezský, Mostecký, Náchodský, Novojičínský, Nymburský, Olomoucký, Opavský a hlučínský, Orlický, Pardubický, Pelhřimovský, Písecký, Plzeňský, Prachatický, Praţský, Prostějovský, Přerovský a hranický, Příbramský, Rakovnický, Rokycanský, Rychnovský, Slovácký, Sokolovský, Strakonický, Svitavský, Šumperský a jesenický, Táborský, Tachovský, Teplický, Třebíčský, Ústecký, Valašský, Vyškovský, Zlínský, Znojemský, Ţatecký a lounský, Ţdárský ~ str. 11 ~ Události_  (kp)_ POLITIKA: Deník: Je to dobrý krok, ale uţ jsou i vroubky ..............................................................................59 22.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Stalo se_  Publikováno v deníku Deník, str. 11, rubrika: Události, autor: kp, (KŠ)_ Samostatnost Kosova je legální. Rozhodl Mezinárodní soud.........................................................................59 22.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / evropa_  Silvie Burjanková,Milan Kopp,Ondřej Bouda,Pavel Novák_ Podle mezinárodních soudců nebylo vyhlášení samostatnosti Kosova nelegální ......................................60 22.7.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 15 ~ 18:00 Ozvěny dne_  _ Konec doţivotní imunity, rozhodla nová vláda ................................................................................................62 22.7.2010 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  Kateřina Perknerová_



Komu ujíţdí vlak na Expu 2010? ........................................................................................................................63 22.7.2010 Ekonom + ekonom.cz ~ str. 42 ~ Názory & komentáře_  Ladislav Kopecký_ Bij Ţida, nebo budeš bit ......................................................................................................................................64 21.7.2010 A2 ~ str. 34 ~ Společnost_  Ondřej Klípa_ Manipulace ministerstva zahraničí a Mladé fronty Dnes .................................................................................66 21.7.2010 blisty.cz ~ str. 00 ~ _  Jan Křeček_ Čínská agentura sníţila rating USA, Německu i Británii ..................................................................................71 21.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / svetovaekonomika_  Roman Chlupatý,Tomáš Pavlíček,Václav Rojík_ Úlevy na bydlení pro všechny, uţ ne jen pro plátce hypoték, zvaţuje Nečas ...............................................71 21.7.2010 ekonomika.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Domácí ekonomika_  MF DNES, Jitka Vlková_ Co se změní v podpoře bydlení? ........................................................................................................................73 21.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Ekonomika_  Jitka Vlková_ Cameron poprvé v USA .......................................................................................................................................74 20.7.2010 ČT 24 ~ str. 02 ~ 05:59 Studio 6_  _ Pečující etika a současná péče o seniory v ČR ................................................................................................74 20.7.2010 Zdravotnictví ~ str. 66 ~ _  Pavel Habart_ Zdravotní politika prevence a léčby CMP – část 1. ..........................................................................................77 20.7.2010 Zdravotnictví ~ str. 60 ~ _  Dubravka Jaganjacová, Petr Háva_ POLITIKA: Silvie Lauder: Hledáme rádce..........................................................................................................81 19.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Společnost-Stalo se_  Publikováno v týdeníku Respekt, str. 22, rubrika: Politika, autor: Silvie Lauder, (zst)_ Politolog: VV musejí přijít s novými tématy, jinak neuspějí ............................................................................81 19.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Veronika Sedláčková,Lenka Rafaelová_ Překvapivý úspěch Věcí veřejných ....................................................................................................................82 19.7.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 02 ~ 21:00 Stalo se dnes_  _ Nebojte se studia v cizině ...................................................................................................................................84 19.7.2010 Metro ~ str. 18 ~ Školy_  KLÁRA JAVŮRKOVÁ_ Hledáme rádce .....................................................................................................................................................85 19.7.2010 Respekt + respekt.cz ~ str. 22 ~ Politika evropská unie_  Silvie Lauder_



NEDĚLNÍ DISKUSNÍ POŘADY ............................................................................................................................87 18.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Vlastní zprávy ČM, (bk)_ Ekonomické návrhy Nečasovy vlády .................................................................................................................87 18.7.2010 ČT 1 + ČT24 ~ str. 12 ~ 19:00 Události_  _ Ekonomická situace v ČR a v eurozóně ............................................................................................................88 18.7.2010 ČT 24 ~ str. 03 ~ 13:05 Otázky Václava Moravce II._  _ Pavlína Wolfová: Asi není lehké mít mě rád... ................................................................................................103 17.7.2010 super.cz ~ str. 00 ~ Celebrity - Rozhovory_  Super.cz_ TISKOVÁ ZPRÁVA: Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce – neděle 18. července...................106 16.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy_  Tisková zpráva České televize - Ladislav Šticha (vom)_ Petr Nečas v roli premiéra hostem OVM .........................................................................................................107 16.7.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Média_  ČT24_ Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce – neděle 18. července .....................................................108 16.7.2010 digizone.cz ~ str. 00 ~ _  _ Na ministerstvech zuří boj o náměstky ...........................................................................................................108 15.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Veronika Sedláčková_ Jak moc mění ministři vedení jednotlivých resortů? .....................................................................................109 15.7.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 11 ~ 12:00 Ozvěny dne_  _ TOP 09 odkryla trumf do voleb, ODS stále vyčkává ......................................................................................110 15.7.2010 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova_  Lukáš Marek_ K čemu jsou humanitní vědy? ..........................................................................................................................112 15.7.2010 denikreferendum.cz ~ str. 00 ~ Domov_  Jan Chromý_ Vytrácí se genius loci? ......................................................................................................................................113 15.7.2010 Fresh marketing ~ str. 38 ~ Komentáře_  Petr Majerik_ Kdo usedne do křesla primátora? ....................................................................................................................114 15.7.2010 Praţský deník ~ str. 01 ~ Titulní strana_  LUKÁŠ MAREK_ Dění v Česku zajímá jen naše sousedy. V zámoří jen výjimečně .................................................................116 14.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Naďa Bělovská,Marián Vojtek_



Plošné šetření státní správy je mechanické a amatérské, tvrdí odborník ...................................................117 14.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Patricie Polanská,Tomáš Pavlíček,Lucie Maňourová_ Jak zařídit levnou a výkonnou státní správu? ................................................................................................117 14.7.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 10:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Máme nejlepšího kandidáta, který ví, do čeho jde .........................................................................................120 14.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici občanŧm_  Karel Schwarzenberg_ Schwarzenberg (TOP 09): Máme nejlepšího kandidáta, který ví, do čeho jde ...........................................121 14.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  TOP 09_ Šéfka nadace: Handicapovaní nechtějí almuţnu, ale šanci ukázat, co umějí .............................................122 13.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Ekonomika - zaměstnání_  Pavel P. Novotný_ Jiří Hraše a svět rozhlasu .................................................................................................................................124 13.7.2010 Týdeník Rozhlas ~ str. 06 ~ Aktuálně z Vinohradské_  Eva Ješutová_ Mluvčím nové vlády bude Kupka. Dřív mluvil za ODS ...................................................................................125 12.7.2010 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Politika - Domácí_  eli_ ODS, TOP 09 a Věci veřejné podepsaly koaliční smlouvu ............................................................................125 12.7.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Věra Masopustová,Milan Kopp,Jana Zemanová_ Předsedové ODS, TOP 09 a Věcí veřejných podepsali koaliční smlouvu....................................................126 12.7.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 02 ~ 21:00 Stalo se dnes_  _ Na vysokou školu se můţete hlásit i teď.........................................................................................................128 12.7.2010 Metro ~ str. 02 ~ Domov_  JARKA KUTOVÁ_ Býti tchajwancem ...............................................................................................................................................129 12.7.2010 Mezinárodní politika ~ str. 38 ~ Volná tribuna_  Anna Kunová_ Jihoafrická republika jako regionální a kontinentální velmoc ......................................................................131 12.7.2010 Mezinárodní politika ~ str. 12 ~ JAR a MS ve fotbale_  Vilém Řehák_ Mluvčím nové vlády bude Kupka .....................................................................................................................134 12.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor_  par_ Voliči koalice vidí budoucnost Čechů dobře, levicoví černě ........................................................................134 12.7.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Domácí_  iDNES.cz_



U Bárty a Klasnové střet zájmů nehrozí, horší byla Talmanová, míní odborníci ........................................135 12.7.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Domácí_  iDNES.cz, Martina Surá, iDNES.cz, Tomáš Tittl_ Minulý týden .......................................................................................................................................................136 11.7.2010 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ_  Ivan Lamper_ MÉDIA: Sociál.ukmedia.cz: FSV dostane ke dvacetinám nové webovky, soutěţ má vítěze .....................137 7.7.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Publikováno na serveru www.social.ukmedia.cz dne 7.7.2010, autor: redakce, (mr)_ Dvě práce uţ stíhá více neţ 100 000 Čechů ....................................................................................................137 7.7.2010 Hospodářské noviny ~ str. 29 ~ Moje HN_  čtk, Vítězslav Křížek_ Polský prezident ................................................................................................................................................138 7.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 12 ~ Názory_  Michal Kubát_ Druhou práci má přes 100 tisíc Čechů ............................................................................................................139 7.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Zaměstnání_  (ČTK)_ Dva pracovní úvazky má uţ přes 100 tisíc Čechů ..........................................................................................140 7.7.2010 Právo ~ str. 12 ~ Trhy & ekonomika_  ČTK)_ Proč v Polsku vyhrál necharizmatický a nemoderní Komorowski ...............................................................140 7.7.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Zahraniční_  MF DNES, Michal Kubát, autor přednáší na Fakultě sociálních věd UK v Praze_ Divokým Kyrgyzstánem ....................................................................................................................................142 3.7.2010 Lidové noviny ~ str. 24 ~ Orientace / esej_  _ Špatná reforma můţe zabít i dobré myšlenky ................................................................................................144 3.7.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 13 ~ Názory_  Martin Dlouhý_ ZPRAVODAJSTVÍ Z EU......................................................................................................................................146 3.7.2010 Parlamentní magazín ~ str. 18 ~ Zpravodajství z EU_  JEAN-CLAUDE JUNCKER_ Petr Nečas byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem premiérem .....................................148 2.7.2010 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 22:10 Studio STOP_  _ Prevence internetové kriminality je i státní zájem ..........................................................................................154 2.7.2010 lupa.cz ~ str. 00 ~ Dění na Internetu, Bezpečnost_  _ Ţena musí ukázat, ţe je dvakrát lepší neţ muţ, říká Jachanová Doleţelová ..............................................159 2.7.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Vláda_  mab_



Vlastní názor na Afriku si jedu utvořit do Afriky ............................................................................................159 2.7.2010 Slovácké noviny - regionální týdeník ~ str. 03 ~ Slovácko_  PAVEL BOHUN_ Vláda bez ţen .....................................................................................................................................................161 1.7.2010 ČT 24 ~ str. 02 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ MUŢ MNOHA SMĚRŮ A AKTIVIT ......................................................................................................................166 1.7.2010 GRAND BIBLIO ~ str. 47 ~ Rozhovor_  Kateřina Horčicová_ osudy První české elitní třídy ...........................................................................................................................167 1.7.2010 Instinkt ~ str. 22 ~ Téma_  TOMÁŠ ČECHTICKÝ_ Roste počet Čechů, kteří stíhají dvě práce .....................................................................................................171 1.7.2010 tyden.cz ~ str. 00 ~ Česko_  ČTK_



Plné znění zpráv Čína se stala druhou největší ekonomikou světa 31.7.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 / svetovaekonomika_ Václav Sochor,Igor Maňour_

Čína hlásí, ţe se stala druhou největší ekonomikou světa a odsunula na třetí příčku Japonsko. Ambicí této země je podle šéfa čínského úřadu pro regulaci devizového trhu I Kanga předstihnout Spojené státy a to někdy v horizontu let 2025. Čína byla největší ekonomikou světa celá staletí, prvenství nemá aţ v posledních zhruba 200 letech. Podle ředitele Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka je hlavní příčinou současného úspěchu skutečnost, ţe se této komunistické zemi podařilo otevřít exportu.„To byl naprosto zásadní prŧlom. Export se podílí čtyřiceti procenty na tvorbě HDP. Teď se Čína snaţí rozvíjet svŧj domácí trh, který tlačí rŧst dál,“ řekl Mejstřík.Čínská ekonomika vykázala v prvním pololetí rŧst HDP o více neţ 11 procent, očekává se, ţe za celý rok poroste o více neţ devět procent. Ve druhém pololetí se údajně počítá se zpomalením rŧstu, které bude výsledkem nedávných opatření, která mají zabránit přehřátí ekonomiky.Objevují se hlasy, podle kterých není reálné, aby rŧst čínské ekonomiky pokračoval dál a dál. „Čína sice vykazuje vysoké rŧstové tempo, část ale bude pohlcena realitními bublinami a také problémy na pŧdě bankovních garancí,“ míní Mejstřík.Velké diskuse se vedou také ohledně čínské měny - jüanu. Jeho podhodnocení výrazně tamní ekonomice pomáhá a současně znesnadňuje západním exportérŧm prosadit se na čínském trhu.Otevřete své trhy světu, vyzývá Merkelová Čínu Čínská ekonomika zpomaluje Bohatí Číňané skupují tryskáče. Výrobci si mnou ruce Čínské banky skupují ve velkém americké dolary

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/765650 _

V Afghánistánu je to zatím pat 31.7.2010

Lidové noviny str. 26 Orientace / rozhovor_ TOMÁŠ NĚMEČEK_

S vedoucím české civilní mise Matyášem Zrnem o prohře, výhře, generálu McChrystalovi, čínském dole a první válce s pravidelnou teplou stravou Minulý týden se v Kábulu konala velká konference, na níţ se země Západu dohodly na staţení vojákŧ do roku 2014, kdy zodpovědnost za bezpečí v Afghánistánu plně převezme tamní vláda. Tento týden server WikiLeaks zveřejnil ukradené dokumenty z americké armády, líčící válku jako nepříliš úspěšnou, s častými omyly a nespolehlivými spojenci. Vedoucí české civilní mise, bývalý novinář Matyáš Zrno říká, ţe afghánská výprava přesto nemusí pro Západ skončit špatně. * LN V prosinci 2008 jste ještě jako novinář analyzoval „blbou náladu“ v NATO pod titulkem Proč prohráváme v Afghánistánu. Jak to vidíte teď coby vládní úředník přímo na místě? Proč prohráváme v Afghánistánu? Rozhodně neprohráváme v tom smyslu, ţe by Taliban byl schopen dobýt Kábul a vyvěsil tam vlajku. Povstalcŧ je málo, 20–30 tisíc, maximálně moţná 40 tisíc, takţe samozřejmě nemají na to, aby porazili vojáky Severoatlantické aliance. Ale povaha povstaleckého boje je taková, ţe stačí velmi málo partyzánských sil na to, aby vázaly velmi mnoho sil regulérní armády. Kdyţ se podíváme do historie, Britové vyhráli v Malajsii po dvanácti letech, kdy tam měli pŧl milionu muţŧ a honili po dţungli posledních osm tisíc komunistŧ. Francouzi měli v Alţíru 400 tisíc vojákŧ, proti sobě sedm či osm tisíc povstalcŧ, a přesto prohráli. * LN Server WikiLeaks zveřejnil tento týden 90 tisíc vojenských hlášení z let 2004–2009, „zatím nejucelenější obraz této války“... Plné znění zpráv


Nečetl jsem to. * LN … to nevadí, aţ na výjimky to není zas tak překvapivé: válka se vyvíjí ztěţka, je tvrdá, nepěkná a kvŧli omylŧm v ní někdy umírají civilisté. Mŧţe být takový obraz v něčem zavádějící oproti kaţdodenní zkušenosti, která se do novin ani do hlášení nedostane? To je standardní problém, ţe jen špatné zprávy jsou zprávy. Jako v kaţdé válce, i tady je 90 procent času z pohledu vojákŧ nuda, čekání, rutinní patrola, při níţ se nic neděje. Jen malá část je vojenská akce. My tam samozřejmě nejsme od „akcí“, takţe o tom těţko mŧţu mluvit. Ale pokud sleduji bezprostředně Američany, jejich vojenská činnost je po většinu času trpělivá práce, sběr informací, po němţ mŧţe přijít kinetická akce. * LN Co to je? Eufemismus pro operaci, při níţ je moţné, ţe někdo bude zabit. Proč se tomu říká zrovna takhle, netuším. * LN Jak byste teď, v pŧlce léta 2010, nazval situaci v Afghánistánu? Jako klasický pat. NATO sbírá síly k tomu, aby se mu podařilo Taliban přitlačit ke zdi natolik, ţe by aspoň některé jeho části byly ochotny za určitých podmínek přestat bojovat. Tohle není konvenční válka, kdy jde o zničení protivníka, jeho „ţivé síly, materiálu a obsazení jeho území“. * LN A jak by mohlo vypadat „vítězství“? Je nutné se vzdát představ, ţe tam vznikne centralizovaný systém, který bude ovládat i poslední okres a poslední vesnici. Afghánistán vţdycky fungoval tak, ţe vláda kontrolovala velká centra a spojení mezi nimi; zbytek země si ţil po svém, ale nebyl nepřátelský. Takového stavu dosáhnout lze. Na většině venkova se moţná bude dál pěstovat opium, ţeny budou chodit v burkách, mnohé nebudou volit, ale tyto oblasti nebudou hrozbou pro stát. Bez stařešinŧ to nejde * LN Výsledky českého týmu v provincii Lógar vypadají i pro skeptiky dobře: vyčištěná přehrada, dvanáct opravených mostŧ, zaplněné školy celkem pro dvanáct tisíc dětí, veterinární stanice… Měl jste někdy pochyby o některém zpŧsobu vynaloţení peněz? Měl, ale ne u českých projektŧ. V Afghánistánu jsou i školy, do nichţ nikdo nechodí, protoţe vznikly na zelené louce, bez porady s místními. V sousední provincii Paktíja postavil nějaký dárce obrovská jatka. Zřejmě vycházel z úvahy, ţe kdyţ jsou tam zemědělci a chovají masný skot, tak by se jim jatka hodila. * LN V čem byl problém? Málo zvířat, nebo personálu? Ne, nikdo se o tom s místními nebavil, neprobíral to se stařešiny, asi se jen zeptal na ministerstvu. Takţe to byla pro místní další podivná stavba, postavená nevěřícími. Nevzali ji za svou. Jatka zejí prázdnotou, v prostorách se občas konají svatby. Snaţíme se, aby české projekty vycházely z místních podnětŧ, na rozdíl od jiných organizací nebo národŧ to probíráme od vesnice k vesnici, stařešinové plány opalcují, mluví do toho hodně lidí, od vesnické šury (rady starších) přes okresní výbor aţ k rozvojové radě provincie, kde sedí guvernér a my. Zabere to dost času a práce, ale ve výsledku pak díky tomu projekty fungují. * LN Ani jeden neúspěšný? Jeden policejní checkpoint byl v začátcích vyhozen do vzduchu, to se stává. Na mnoţství projektŧ a na afghánské poměry je to naprosté minimum. * LN Na webu lógarského týmu oznamujete tento týden třeba novou veterinární laboratoř, konve na mléko, řekněme, ţe za tu dobu jste dali práci stovkám lidí. Ale teď do Lógaru přišli Číňané, mají licenci na těţbu mědi v novém dole, kde slibují investovat tři miliardy dolarŧ a zaměstnávat aţ deset tisíc lidí. My tam ale nejsme koloniální velmoc, která za to, ţe jim postaví nemocnici, vydrancuje přírodní bohatství. Nepřišli jsme kvŧli obchodu „něco za něco“. Dŧl patří afghánské vládě, která vypsala tendr na jeho Plné znění zpráv


provozování. A nejsem si jist, jestli by nějaká naše společnost byla schopna v tamních podmínkách pracovat. Zatímco Číňané ano. * LN Není to ale z pohledu místních tak, ţe škola a nemocnice jsou sice dobré věci, ale první prŧmyslový podnik v provincii, navíc s tolika pracovními místy, je hmatatelnější přínos? Číňané tam ale zatím nic nedělají, nikoho nezaměstnávají. Aby dŧl mohl fungovat, potřebuje obrovské mnoţství elektřiny, která tam zatím není. Bude trvat několik let, neţ se ji podaří přivést. Buď dotáhnout dráty z Kábulu, který má energii ze středoasijských republik, nebo vznikne moţná elektrárna u hnědouhelných dolŧ v jiné provincii. * LN O čínských investicích v Africe, Jiţní Americe a Asii se píše neustále – jak to tedy vypadá v praxi v Lógaru? Jsou dost velcí tajnŧstkáři, takţe do jejich plánŧ vŧbec nevidíme. Jen víme, ţe tam jsou. * LN Na svém blogu jste v dubnu obdivně popisoval návštěvu tehdejšího velitele koaličních sil Stanleyho McChrystala u české mise. Čím konkrétně vám tak imponoval? Jako řada příslušníkŧ speciálních jednotek měl širší pohled na situaci. Nebyl to tradiční tankista nebo dělostřelec, vychovávaný ke „střetu mechanizovaných svazkŧ na západoněmeckých pláních“. Ostatně americké Special Forces pŧvodně vznikly proto, aby v zemích za ţeleznou oponou navazovaly spolupráci s místním obyvatelstvem a cvičily tam partyzánské oddíly. McChrystal měl hodně načteno a přinášel si dlouholeté zkušenosti z Iráku a dalších misí, takţe si velmi dobře promyslel, co chce dělat. Naduţívaný výraz counterinsurgency (protipovstalecký boj) u něj nebyl prázdné slovo. Věděl, ţe si potřebuje naklonit místní obyvatelstvo, například pravidly omezujícími pouţívání síly – i za cenu většího rizika pro své vlastní vojáky. Věděl, ţe válka se nevyhrává jen náboji, ale i dolary. A ţe k tomu, aby se obyvatelé přidali na naši stranu a výhledově – v ideálním případě – byli ochotni na naší straně i bojovat, jim musíme nejprve poskytnout ochranu pro případ, ţe by v noci přišli talibanci. * LN Na fotografiích z jeho návštěvy máte neprŧstřelnou vestu a helmu, zatímco generál se prochází nalehko bez nich. Ale to by nejvyšší velitel měl nosit, ne? On se neprocházel sám po Lógaru, měl kolem sebe českou jednotku, která by ho byla schopna ochránit. Situace není zase taková, ţe jakmile by člověk vyšel ze základny, hned ho napadnou talibanci. * LN Nedávno byl odvolán a penzionován – poté co jeden americký novinář zveřejnil jeho dŧvěrné pohrdavé poznámky o neschopnosti a malé odvaze Obamových lidí. Jakou reakci to mezi vojáky vzbudilo? Ničeho jsem si nevšiml. Vojáci v americké armádě jsou disciplinovaní, neviděl jsem ani náznak roztrpčení. Navíc nástupcem je generál Petraeus, nezpochybnitelná autorita a záruka kontinuity. Pro místní jsme na rozdíl od Američanŧ ti hodní * LN Je vám v Afghánistánu k něčemu dobrá trampská zkušenost z Čech? Je dobře, kdyţ má člověk sníţené nároky na pohodlí. Ale my se tam po pravdě řečeno nemáme špatně, je to první ozbrojený konflikt, kde má člověk pravidelnou teplou stravu, ţije v teple a suchu, vyperou mu, na výběr dostává z deseti jídel a navrch zmrzlinu a zákusek. Základna je město samo pro sebe, malá Amerika. * LN A dá se uplatnit desetiletá zkušenost z Balkánu? Jasně. Styl hovoru je i v Afghánistánu květnatý, trvá kolik hodin, neţ se dostanou k tomu, co chtějí. Lidé mohou měnit svŧj názor podle toho, co je pro ně zrovna výhodnější. Protoţe Češi mají na starosti rozvoj, mŧţeme být oproti Američanŧm vnímáni jako ti hodní – a navíc to přece jen s místními umíme o trochu líp. Američané přicházejí ze společnosti, kde všechno funguje, ano znamená ano, a kdyţ oznámí sraz zítra ve 14.00, jsou na místě nejpozději ve 14.05. Jsou vţdycky v šoku z toho, ţe jim třeba guvernér lţe. Nebo ţe je někdo zkorumpovaný. Jsem z jiné části světa, takţe pro mě jsou to věci, s nimiţ je nutno počítat, a nijak se nad tím nerozčiluju. Vztahy s místními máme takové… relaxovanější.



* LN Kdyţ teď vidíte na dohled konec v roce 2014, přemýšlíte nad tím, jestli mise změnila v Lógaru něco trvalejšího? Nebo nakonec bude dŧleţitější ten čínský dŧl na měď? Dodnes potkáváme lidi, kteří si pamatují československé trolejbusy v Kábulu, takţe myslím, ţe ani na přehradu nebo školy nezapomenou. Moţná ještě větší efekt mají investice do lidí: školení pro zemědělce, včelaře, sadaře, kaţdodenní práce s politiky. * LN Co je učíte? Jak mají řídit schŧze, jak vést ministerstvo, ţe by ministr školství měl mít přehled o svých školách, a kdyţ slíbí, ţe ho pošle do zítřka, tak aby ho poslal aspoň do týdne… * LN Tak to mŧţe být nejuspokojivější práce, jakou jste kdy dělal? To asi jo. Věci, které děláme, jsou ale samozřejmě naplánované ještě minulým, někdy i předminulým týmem. Takţe mám dobrý pocit uspokojení – z toho, co naplánovali mí předchŧdci. * Co jste naplánoval svým nástupcŧm vy? Pokračujeme ve stavění, sběrná centra na mléko měla úspěch, tak je šíříme dál, stavíme policejní checkpointy. A v nejjiţnějším okrese Charwar, který byl vţdycky hodně nebezpečný, bez vládní přítomnosti, bude distriktní centrum, cosi jako okresní úřad. Vŧbec první viditelný znak státní moci v této části Lógaru. *** ŢIVOTOPIS Matyáš Zrno (1979) * Absolvoval obor mezinárodní teritoriální studia a německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Pracoval v týdeníku Respekt, České televizi a posléze jako programový ředitel Občanského institutu. Je znalcem zemí bývalé Jugoslávie. Provinční rekonstrukční tým vede (na rok) od letošního února. Hornatá provincie Lógar, v níţ pracuje český Provinční rekonstrukční tým, je velká asi jako Pardubický kraj, představuje 0,7 procenta rozlohy Afghánistánu. Má sedm okresŧ (distriktŧ). Od severu k jihu ji protíná jediná kvalitní asfaltová silnice, do Kábulu se po ní lze dostat z centra provincie za 90 minut. Není zde ţádný prŧmysl, asi 85 procent obyvatel se věnuje zemědělství. Lógar je povaţován za rozvinutější a dosud relativně bezpečnou provincii, loajální k vládě. Foto autor| Foto LN – Viktor Chlad _

Reportér, či ministr? John tápe 31.7.2010

Lidové noviny str. 04 Domov_ GABRIELA LUKÁČOVÁ_

PRAHA Nový ministr vnitra Radek John (VV) se zřejmě nedokáţe odstřihnout od své bývalé profese reportéra. Jako šéf resortu vnitra se zasadil o to, aby policie znovu otevřela případ Kajínek. „Vím opravdu jeden konkrétní posun, který by s tím mohl pohnout. A ten si pro sebe nenechám,“ prohlásil John, který se případu v minulosti věnoval v pořadu Na vlastní oči. Objevil se totiţ nový svědek, který by prý osud nejslavnějšího českého vězně mohl zvrátit. A Johnovi na tom jako bývalému novináři očividně dost záleţí. „Doufám, ţe je to stopa, která bude dŧvodem k obnovení procesu“, vyjádřil se ministr. „Vyslal jsem signál, aby se vyšetřovalo stylem padni komu padni. Chci, aby se podobné pomníčky konečně objasnily,“ pokračoval John. Výpověď bývalého policisty jakoţto nového svědka nyní prověřuje Inspekce policie, která spadá pod ministerstvo vnitra. Johnova iniciativa však budí rozporuplné reakce. Jako ministr by totiţ neměl zasahovat do případŧ, nebo dokonce úkolovat policii. Plné znění zpráv


„Pan ministr stále ještě vychází z toho svého povolání reportéra. Ještě se mu nepodařilo přetrhnout vazbu, coţ by mu mohlo do budoucna trochu škodit. Je lepší se do toho příliš nedostávat a být nad věcí,“ řekl serveru Lidovky.cz bývalý ministr vnitra František Bublan. Podle něj by měl podnět předat policii a jednotlivým kauzám se tolik nevěnovat. „Rozhodně by neměl svou autoritou naznačovat, jak by ten výsledek měl vypadat, to uţ je špatně,“ dodal Bublan. Podobný názor jako on mají i oslovení politologové. Podle nich za Johnŧv projev mŧţe „ministerská nezkušenost“. „Jeho angaţovanost, netýká se to jen Kajínka, ale obecně jeho krátkého pŧsobení na ministerstvu, souvisí s tím, ţe je ve funkci nový a pořád se tam zabydluje,“ uvedl politolog Fakulty sociálních věd UK v Praze Kamil Švec. „Navíc nemá za sebou politickou praxi, tudíţ se vyjadřuje k věcem, ke kterým by se vyjadřovat nemusel,“ prohlásil na Johnovu adresu. Jeho slova potvrzuje i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. „Od té doby, co nastoupil do funkce, to bylo poněkolikáté, co takto pochybil. Zatím to přikládám nezkušenosti. Rozhodně by měl zvolit nějakého lepšího poradce,“ doporučil Johnovi. Zajímavé je, ţe se kauza znovu rozvířila v době, kdy do kin přichází film Kajínek reţiséra Petra Jákla. Podle Švece případ Johnovi umoţňuje odvést pozornost od problémŧ, které na ministerstvu řeší s rozpočtem. „Vzhledem k tomu, ţe se teď VV musejí vymezovat vŧči ODS a TOP 09, hledají zástupná témata,“ míní politolog. Foto popis| Doufám, ţe je to stopa, která bude dŧvodem k obnovení procesu, vyjádřil se k případu Kajínek John Foto autor| Foto LN _

Česko, tvoje přezdívka je „pití, holky, zloději“ 31.7.2010

Mladá fronta DNES str. 11 Denisa Kasl Kollmannová_

Názory_

Reformy bolí. To se obvykle říká, zvlášť jsou-li jako ty dosavadní polovičaté. Ale bez reforem to bude bolet víc. Česko má dokonce ještě šanci dostat se do první ligy konkurenceschopnosti. Jak? A opravdu tomu mŧţeme věřit? Dlouhovlasá, atraktivní blondýna s poţitkem a naráz vypije pŧllitr piva. „Tak tohle, děti, je české zlato.“ Tak vypadal oficiální propagační klip agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism před pěti lety. Děti svou „učitelku“ sledovaly stejně nevěřícně jako většina Čechŧ propagační klipy na podporu příjezdové turistiky. Cílem strategie propagace České republiky, která byla nastavena v roce 2004 agenturou CzechTourism a končí právě letos, bylo stát se nejoblíbenější turistickou destinací v porovnání se srovnatelnými zeměmi – tedy s těmi, které nemají ani moře, ani Alpy a moţná ani blondýny. Nepovedlo se. Hoši, vítejte. Alkoholu je tu dost Počet turistŧ přijíţdějících do České republiky pomalu, ale jistě klesá. Loni k nám přijelo o 8,5 procenta méně turistŧ neţ v roce předešlém. Dohromady je to sice hezkých šest milionŧ lidí, kteří dokáţou zaplnit Staroměstské náměstí a Karlŧv most tak, ţe se tam stěţí dá projít. Ale kdo tvoří největší část z této skupiny? Němci, Britové a Italové. Němci jsou naši největší a nejpočetnější sousedé, je tedy logické, ţe k nám jezdí. Měly by z toho těţit i regiony, ale těţko říci, komu ve finále jdou peníze z turisticky patrně nejvýnosnějších příhraničních podnikŧ, tedy nočních klubŧ, heren a kasin. Na druhém místě jsou Britové, z nichţ výraznou skupinu tvoří účastníci pánských výletŧ nízkorozpočtovými aerolinkami z Leedsu, Liverpoolu, Manchesteru nebo Glasgowa. Ti zŧstávají ponejvíce v Praze: a praţské podniky se dělí na ty, které si na dveře lepí samolepky NO STAG PARTIES (ţádné pánské rozlučky se svobodou), a na ty v horní části Václavského náměstí, které anoncují nahaněči s cedulemi STAG PARTIES WELCOME (hoši, vítejte). Tam, kde kdysi bývala Štěpánská, Ve Smečkách a Krakovská, stojí dnes činţáky plné prostitutek od nás i z celé východní Evropy. Italové k nám kupodivu nejezdí na nákupy oblečení, ale hojně jako povinné školní výpravy, jejichţ prostřednictvím italská vláda podporuje vzdělanost a rozhled svých občanŧ a také je subvencuje. O tom, jak tato Plné znění zpráv


velkorysá podpora ţákŧ středních škol dopadá ve skutečnosti, mohou mluvit zejména hoteliéři, stěţující si na studentské ţertíky typu „vypustíme šváby a namaţeme kliky pastou“. Hodně úřadŧ, ale ţádný plán Ale dost stěţování si na turisty, kdyţ hlavním viníkem tohoto stavu jsme my sami. Minimálně od roku 2004, kdy byla nastavena zmíněná strategie CzechTourismu, jsme promrhali šance a potenciál, který jsme při vytváření naší image měli. Nejen bezduchými klipy s krásnými dívkami a pivem, ale především totální roztříštěností a bezkoncepčností postupu při marketingové komunikaci České republiky jako takové. CzechTourism totiţ není jediná organizace, která se stará o marketingové aktivity, jeţ spoluvytvářejí to, co ve výsledku nazýváme „image“ naší země. Vedle ní se o propagaci české kultury, byznysu amezinárodní spolupráce stará řada státních institucí – ministerstev, ambasád či státních příspěvkových organizací. Dohromady je to několik set subjektŧ, které nemají společného ředitele, přesně vytyčený úkol ani jasně vymezenou zodpovědnost. Kaţdý se – po svém, někdy velmi úspěšně, někdy velmi laxně – snaţí podílet na budování svého obrazu České republiky a také si pro tento účel zajistit prostředky ze státního rozpočtu. Jde o instituce jako ministerstvo zahraničních věcí, pod které – byť rozpočtově autonomně – spadají Česká centra či Expo, ministerstvo pro místní rozvoj s CzechTourismem, ministerstvo prŧmyslu a obchodu, CzechTrade a CzechInvest, či dokonce ministerstvo zemědělství s podporou turistického ruchu na venkově. Vedle toho se svou vlastní propagací zabývají samozřejmě také kraje a regiony. Tam přece byli Barack a Michelle Výsledkem je naprosto nahodilá změť nejrŧznějších přístupŧ a nápadŧ proměněných v řadu propagačních materiálŧ, videí, broţur či log, které dohromady o České republice říkají jen velmi málo nového. Moţná si je pamatujete: všechny ty kampaně s bublinami, kostkami cukru, lampiony, s dalšími blondýnami či brunetkami nebo jen klipovité prezentace nekonečné změti historických budov. Za povedenější lze označit alespoň komunikaci k nám, Čechŧm, jejímţ cílem je zvýšit touhu po domácí turistice. V jednom se však spojují: skoro všechny jsme je zaplatili my, daňoví poplatníci našeho státu. Je velmi těţké určit, které z konkrétních kampaní byly efektivní a které nikoliv. Agentury na výzkum trhu sice mají sofistikované nástroje na prokázání účinnosti jednotlivých kampaní, ale jednoduché to v cestovním ruchu rozhodně není. Jeli jste na dovolenou po Česku proto, ţe to letí, nebo proto, ţe jste neměli peníze na to, abyste jeli k moři? Přesvědčil vás o kvalitním greenu na českém golfovém hřišti spíše klip na Discovery Channel, nebo váš kamarád? Chtěli jste vidět místo, kde se narodila nejkrásnější dívka světa, nebo místo, kde se Michelle a Barack drţeli za ruce v mlţném oparu pohádkových věţí? Zŧstává politika České republiky v povědomí díky silnému odkazu Václava Havla, nebo díky proslulému „boji proti globálnímu oteplování“ prezidenta Klause? S čím si nejčastěji asociujete Českou republiku – s pivem, či s vínem? S čistotou, či špínou? S klidem, nebo s divokými party? A co z toho je pro vás dŧvod k tomu, abyste k nám přijeli a doporučili naši zemi dál, svým rodinám, přátelŧm na Facebooku či sousedŧm? Tvŧrčí a přizpŧsobiví Na celkové image značky České republiky či kaţdého státu se totiţ podílí mnoho nejrŧznějších faktorŧ a jejich ovlivnění je moţné jen díky soustavné, přesně zacílené a segmentované, a hlavně strategicky promyšlené komunikaci. Taková strategie musí zahrnovat všechny moţné instituce a kanály, které je moţné a dŧleţité obsáhnout. Zároveň je třeba strategii velmi dobře rozplánovat na jednotlivé úkoly, prŧběţně sledovat jejich vývoj a neváhat je okamţitě přizpŧsobit nové situaci, která změní vnější podmínky nebo ukáţe cestu jako slepou. Jsme příliš malá země na to, abychom mohli mít konvenční propagaci – musíme zaujmout, být originální, ale zároveň skutečně efektivně přesvědčit naše „zákazníky“ k „nákupu“, pokud moţno „opakovanému“. Klip byl super. Ale v taxíku mě zase okradli Zásadní problém však nastává s reklamacemi. Mŧţeme vytvořit sebelepší virtuální identitu, slávu či image naší země, ale o to tvrdší pak mŧţe být střet se skutečnou českou realitou. Ačkoliv se v prŧběhu uplynulých dvaceti let mnoho věcí a sluţeb změnilo podstatně k lepšímu, stále v nás zŧstává naše čecháčkovství, podvŧdky, drobné krádeţe, snaha na druhého vyzrát a dát mu najevo, ţe tady je u nás a u nás platí jiné zákony. Respektive: často ţádné neplatí a pár stovek (tisícovek, milionŧ, dle situace) do kapsy to spraví. Naše nabručené kverulantství se stalo stejně proslulým jako naše kreativita. Plné znění zpráv


Nedávno jsem šla s jedním britským historikem do Vojenského historického ústavu na Ţiţkově. Zdrţeli jsme se obdivováním Královské cesty, rozhodla jsem se tedy u Obecního domu chytit taxíka, aby nás ten kousek svezl. „Nemluvte anglicky, aby nás nenatáhli,“ povídám zkušeně a zamířila jsem přímo ke stanovišti Fair Place. „Jó, paninko, s taxametrem vás nevezmu, leda za čtyři stovky. Stojím tu uţ od šesti od rána a ještě ţádný rito.“ Bylo jedenáct. Gentlemana jsem hnala aţ k Ţiţkovi kolem magistrály pěšky, i v těch jeho ručně šitých botách a tvídovém saku. *** Denisa Kasl Kollmannová Přednáší marketingovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK. Na Univerzitě Karlově vystudovala mediální studia, absolvovala studijní pobyt na Tokyo University of Foreign Studies v Japonsku. Její studenti se kaţdý rok podílejí na letní škole „Značka ČR/Značka USA“ ve spolupráci se studenty University of Missouri. IMAGE V novém seriálu píší osobnosti o reformách, které naše země potřebuje. Zajímaví autoři, odborníci i akademici nabízejí svŧj pohled na změny, bez nichţ se neobejdeme. Foto popis| _

John se ještě neodstřihl od pozice reportéra, zní kritika 31.7.2010

parlamentnilisty.cz jih_

str. 00

Monitor_

Iniciativa ministra vnitra Johna v případu Kajínek nasvědčuje tomu, ţe se nevymanil ze své předchozí profese novináře. Pro Lidovky.cz to tvrdí bývalý šéf úřadu Bublan i oslovení politologové. Politická nezkušenost stojí za iniciativou ministra vnitra Radka Johna, který se zasadil o to, aby policie začala znovu pracovat na případu Kajínek. V kauze se totiţ objevil nový svědek, který by prý osud nejslavnějšího českého vězně mohl zvrátit. „Doufám, ţe je to stopa, která bude dŧvodem k obnovení procesu," reagoval John, jenţ se případu Kajínek v minulosti věnoval v pořadu Na vlastní oči. Ministrovo počínání se však nesetkává s příznivou reakcí. Z titulu své funkce by neměl do případŧ zasahovat, natoţ úkolovat policii, coţ se před několika dny jeho výrokem, ţe „vyšle signál pojďme do toho" stalo. „Pan ministr stále ještě vychází z toho svého povolání reportéra. Ještě se mu nepodařilo přetrhnout vazbu, coţ by mu mohlo do budoucna trochu škodit," říká pro Lidovky.cz bývalý ministr vnitra František Bublan. John by neměl svou autoritou naznačovat, jak by měl výsledek vypadat Podle jeho předchŧdce z doby vlády ČSSD je lepší zŧstávat nad věcí, podnět předat policii a jednotlivým kauzám se tolik nevěnovat. „Rozhodně by neměl svou autoritou naznačovat, jak by ten výsledek měl vypadat, to uţ je špatně," domnívá se Bublan a v tomto názoru ho podporují i oslovení politologové. „Jeho angaţovanost, netýká se to jen Kajínka, ale obecně jeho krátkého pŧsobení na ministerstvu, souvisí s tím, ţe je ve funkci nový a pořád se tam zabydluje," myslí si politolog Fakulty sociálních věd UK v Praze Kamil Švec. „Navíc nemá za sebou politickou praxi, tudíţ se vyjadřuje k věcem, ke kterým by se vyjadřovat nemusel," dodává ještě na Johnovu adresu. Věci veřejné hledají zástupné problémy, coţ kauza Kajínek je Přidává se k němu i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. „Od té doby, co nastoupil do funkce, to bylo poněkolikáté, co takto pochybil. Zatím to přikládám nezkušenosti. Rozhodně by měl zvolit nějakého lepšího poradce," doporučuje Johnovi. Plné znění zpráv


Podle politologŧ by mohlo jít i o záměr. „Co se týče konkrétně Kajínka, je to hledání nového tématu, které má odvést pozornost od problémŧ, které se teď řeší s rozpočtem na ministerstvu, alespoň takhle to pŧsobí. Věci veřejné tím, ţe se teď musí vymezovat vŧči ODS a TOP 09, tak hledají zástupné problémy, coţ kauza Kajínek rozhodně je," tvrdí Švec. Čtěte také: John uţ ví, jak pomŧţe Kajínkovi. Slámová i reţisér doufají Pravda o Kajínkovi je venku. John ji brzy dostane John se prý bude bít za Kajínka. Dosáhne obnovení procesu? Foto: Hans Štembera

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1401&clanek=171405 _

John si plete práci ministra a reportéra, kdyţ zasahuje do kauzy Kajínek 30.7.2010

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Domov_ Lidovky.cz, Gabriela Lukáčová_

Nový ministr vnitra Radek John (VV) se zřejmě nedokáţe odstřihnout od své bývalé profese reportéra. Jako šéf resortu vnitra se zasadil o to, aby policie začala znovu pracovat na případu Kajínek. V kauze se totiţ objevil nový svědek, který by prý osud nejslavnějšího českého vězně mohl zvrátit. A Johnovi na tom jako bývalému novináři očividně dost záleţí. Výpověď bývalého policisty, jakoţto nového svědka, nyní prověřuje Inspekce policie, která spadá pod ministrstvo vnitra. "Doufám, ţe je to stopa, která bude dŧvodem k obnovení procesu," nechal se slyšet John, jenţ se případu Kajínek v minulosti věnoval v pořadu Na vlastní oči. John navíc před několika dny řekl, ţe policii "vyšle signál pojďme do toho". Johnova iniciativa či spíš výroky však na sebe váţe rozporuplné reakce. Jako ministr by totiţ neměl zasahovat do případŧ nebo dokonce úkolovat policii. "Pan ministr stále ještě vychází z toho svého povolání - reportéra. Ještě se mu nepodrařilo přetrhnout vazbu, coţ by mu mohlo do budoucna trochu škodit. Je lepší se do toho příliš nedostávat a být nad věcí," řekl serveru Lidovky.cz bývalý ministr vnitra František Bublan. Podle něj by měl podnět předat policii a jednotlivým kauzám se tolik nevěnovat. "Rozhodně by neměl svou autoritou naznačovat, jak by ten výsledek měl vypadat, to uţ je špatně," dodal Bublan. Podobný názor jako Bublan mají i oslovení politologové. Podle nich za Johnŧv projev mŧţe 'ministerská nezkušenost'. "Jeho angaţovanost, netýká se to jen Kajínka, ale obecně jeho krátkého pŧsobení na ministerstvu, souvisí s tím, ţe je ve funkci nový a pořád se tam zabydluje, " uvedl politolog Fakulty sociálních věd UK v Praze Kamil Švec. "Navíc nemá za sebou politickou praxi, tudíţ se vyjadřuje k věcem, ke kterým by se vyjadřovat nemusel," poznamenal na Johnovu adresu. Jeho slova potvrzuje i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. "Od té doby, co nastoupil do funkce, to bylo poněkolikáté, co takto pochybil. Zatím to přikládám nezkušenosti. Rozhodně by měl zvolit nějakého lepšího poradce," doporučil Johnovi. Inspekce policie případ vězně Jiřího Kajínka navíc otevřela v době, kdy jde do kin film Petra Jákla Kajínek. Podle politologŧ je to ale i dobrý zpŧsob, jak odvést pozornost veřejnosti od potíţí na ministerstvu. "Co se týká konkrétně Kajínka, je to hledání nového tématu, které má odvést pozornost od problémŧ, které se teď řeší s rozpočtem na ministerstvu, alespoň takhle to pŧsobí. Věci veřejné tím, ţe se teď musí vymezovat vŧči ODS a TOP 09, tak hledají zástupné problémy, coţ Kauza Kajínek rozhodně je," dodal Švec. Plné znění zpráv


URL| http://www.lidovky.cz/john-si-plete-praci-ministra-a-reportera-kdyz-zasahuje-do-kauzy-kajinek-1n0/ln_domov.asp?c=A100730_115357_ln_domov_glu _

Rusko povoluje otěţe v klíčových firmách 29.7.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Ekonomika_

Moskva – Rusko chce rozprodat části státních podnikŧ. Mezi deset gigantŧ, jejichţ podíl bude na prodej, patří třeba Sběrbank, Ruské Ţeleznice nebo nejvěší ropný producent Rosněft. Vláda si od toho slibuje přísun zhruba třiceti miliard dolarŧ na krytí deficitu veřejných financí v příštích letech. V případě, ţe plán ruského ministra financí schválí vláda, šlo by o největší privatizaci od 90. let. Jan Šír z Institutu mezinárodních studií, FSV UK: "Jedná se o signál ze strany ruské vlády, potaţmo prezidenta směrem k západu, ţe ruský stát hodlá omezit ve strategických sektorech, coţ je vţdy dobrá zpráva pro zahraniční investory." "Zatím za námi nikdo nepřišel s ţádnou konkrétní diskuzí. Prodej podílu by dával smysl aţ po daňových reformách," uvedl viceprezident Rosněftu Peter O´Brien. Podle analytikŧ bude zájem ze strany investorŧ veliký. "Vyplývá to i z nedokonalého charakteru ruského trţního charakteru a investičního. Ty podniky mají významný podíl na ruském trhu, někdy i monopol," dodal Šír. Rusko uţ hledá i konzultanta pro prodej. Oslovilo velké světové banky jako třeba JP Morgan, Bank of AmericaMerrill Lunch. Zhruba třicetimiliardový příjem by měl doplnit chybějící peníze na rozpočty v následujících třech letech. Ruská vláda počítá letos s deficitem pod pět procent hrubého domácího produktu. Do roku 2015 by rozpočet podle plánŧ měla vyrovnat úplně.

URL| http://www.ct24.cz/ekonomika/97049-rusko-povoluje-oteze-v-klicovych-firmach/ _

Soud zablokoval sporné části arizonského imigračního zákona 29.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / amerika_ Vít Pohanka,Martina Mašková,Aneta Vojtěchová_ Doslova za pět minut dvanáct zasáhl federální soud v americké Arizoně a zablokoval sporné části imigračního zákona necelých 24 hodin před jeho vstoupením v platnost. Legislativa měla státní policii uloţit za povinnost kontrolovat imigrační status osob zadrţených kvŧli nějakému přestupku. Před Bílým domem ve Washingtonu měli Hispánci pŧvodně demonstrovat, ale nakonec spíš slavili. Rozhodnutí soudu je pro ně i federální vládu dočasným ale dŧleţitým vítězstvím. Policie ve vzdálené Arizoně, aspoň zatím, nebude mít povinnost kontrolovat, jestli jsou ve Spojených státech legálně. Nebudou také sebou navíc muset nosit přistěhovalecké dokumenty, s čímţ zákon také počítal.Podle převaţujícího názoru Hispáncŧ by totiţ takové nařízení uplatňovali stráţci zákona diskriminačně, podle vzhledu podezřelého. Ale i kdyţ federální soud definitivně arizonský zákon zavrhne jako neústavní, problémy mnoha z nich to tak jako tak neřeší.O tom, zda sporný zákon nakonec vstoupí v platnost se bude rozhodovat na podzim. Podle amerikanisty z Fakulty sociálních věd UK Kryštofa Kozáka jsou předpoklady pro to, ţe se spor dostane před nejvyšší soud Spojených státŧ.„Soud většinou rozhoduje ve prospěch federální vlády, to znamená, ţe by měl podrţet včerejší rozhodnutí o zrušení určitých částí arizonského zákona. Nicméně soudci nejsou nakloněni Baracku Obamovi, a kdyby se Plné znění zpráv


mu chtěli politicky pomstít, tak naopak zákon podpoří. Je tedy těţké říci, jak to u nejvyššího soudu dopadne,“ říká Kozák.Washingtonu se nelíbí, ţe si Arizona vytváří vlastní imigrační politiku. Podle Kryštofa Kozáka by měly jednotlivé státy a federální vláda lépe spolupracovat, protoţe problematika imigrace je sloţitá a situace se v jednotlivých státech liší.„Určitý vliv na korigování imigrační politiky by byl určitě dobrý. Na druhou stranu imigrační politiku musí někdo řídit, tedy federální vláda. Je nebezpečí, ţe vznikne 50 rŧzných reţimŧ pro imigranty podle toho, v jakém státě se budou nacházet, a vznikne z toho právní chaos,“ domnívá se Kozák.Amerikanista Kozák tvrdí, ţe příliv imigrantŧ směřuje tam, kde mají zajištěná pracovní místa na základě rodinných vazeb, a to převáţně ve státech poblíţ mexických hranic. Řada imigrantŧ ţije i v Kalifornii, Novém Mexiku nebo v Texasu.Státy přijímají vlastní opatření, protoţe je těţké prosadit imigrační zákony v kongresu. Vlny protiimigračních nálad se objevují v návaznosti na ekonomickou situaci.„Kdyţ v roce 1994 procházela Kalifornie těţkou recesí, objevil se protiimigrační zákon, který také musel zrušit federální soud. Nynější krize opět napomáhá protiimigračním náladám a jsou určité předpoklady pro to, ţe kdyby se americká ekonomika začala zotavovat, budou nové pracovní síly potřeba a vyhrocený protiimigrační osten se automaticky otupí,“ doplňuje amerikanista z Fakulty sociálních věd Kryštof Kozák.Prezident Obama chce reformovat imigrační politikuIlegální imigrace z Mexika do USA stále problematická Americký prezident pro kompromis úpravy nelegální imigrace


Arizona proti ilegálům 29.7.2010

ČT 24

str. 11

22:00 Události, komentáře_ _

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------V americké Arizoně začal platit vŧbec nejtvrdší zákon proti ilegálním imigrantŧm, norma, která počítá s drsnými kontrolami a nekompromisními postihy, ale vyvolává odpor doma i v zahraničí. Federální soudce proto pozastavil účinnost těch nejpřísnějších opatření. Michal KUBAL, redaktor -------------------Od improvizovaného oltáře měla ráno vyrazit obří demonstrace proti nejtvrdšímu přistěhovaleckému zákonu v Americe. Všechno je ale jinak, teď tu zní oslavná píseň. Policie se chystala na tvrdé střety s odpŧrci zákona. Klíčová bitva se nakonec odehrála den před tím v tiché soudní síni. Federální soud nejspornější ustanovení novely zrušil. Chris NEWMAN, právní zástupce odpŧrcŧ zákona -------------------Je to jenom první krok, naším konečným cílem je zrušení celého tohoto zákona a absolutní obrat v postoji k imigrantŧm. Michal KUBAL, redaktor -------------------Arizonská realita - nelegální imigranti čekají na práci. Kdo chce levnou pracovní sílu, zajede k nejbliţšímu supermarketu. Přes hranice ale proudí i drogy a zločin. V Arizoně je problém s nelegální imigrací největší zvolili nejtvrdší zákony, ale narazili u federální vlády i federálního soudu. Zatím si nikdo netroufá odhadovat, co by tu nový zákon mohl opravdu spustit. Tohle je příprava na jeden z moţných scénářŧ. V těchto stanech by mohly skončit stovky ilegálních imigrantŧ poté, co je zatknou místní úřady. Přes 40 stupňŧ ve stínu, vítr se skoro nepohne, uţ 17 let tady tráví měsíce a roky svých trestŧ stovky odsouzencŧ. Jeff DIAZ, šéf stanového oddělení věznice -------------------Náš šerif řekl: "Kdyţ mŧţou v takových podmínkách slouţit naši vojáci na Blízkém východě, není dŧvod, proč by tak nemohli ţít zločinci." Plné znění zpráv


Michal KUBAL, redaktor -------------------Stanové vězení je jedním z vynálezŧ šerifa Joea Arpaioa. Muţ, který si sám říká "nejtvrdší šerif Ameriky", se proslavil i vězeňskými úbory. Pod pruhovanými svršky se skrývá rŧţové prádlo. Na nový zákon se těšil tak, ţe imigrantŧm uţ vyklidil celou sekci ve stanovém městečku. Stal se taky jedním ze symbolŧ kontroverzní normy stejně vyznávaným i nenáviděným. Joe ARPAIO, šerif okresu Maricopa -------------------Se zákonem nebo bez se pro nás nic zásadního nemění. Uţ tak jsme několik let jediná organizace, která vynucuje dodrţování imigračních zákonŧ. Budeme v tom prostě pokračovat. Michal KUBAL, redaktor -------------------Nové oddělení stanového městečka zŧstane po soudním rozhodnutí opuštěné. Šerif ho ale rušit nemíní. Právní bitva o nový zákon teprve začíná a ví, ţe i bez něj dřív nebo později i tahle místa zaplní. Michal Kubal, Česká televize, Phoenix. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A v Událostech, komentářích Kryštof Kozák, expert Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ten zákon minimálně podle toho, co jsme viděli a slyšeli v reportáţi, je opravdu tvrdou verzí jakýchkoliv imigračních zákonŧ. Tak není to spíš provokace, aby se vŧbec třeba federální orgány začaly tou věcí opravdu váţně zabývat, abysme ..., aby tam potom všichni nemuseli vidět ta stanová vězení, jaká jsme viděli? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak ta stanová vězení zrovna s tímhletím zákonem úplně přímo nesouvisí, to je spíš osobní iniciativa toho jakoby známého šerifa. Nicméně já si myslím, ţe to určitě tak, je, ţe jakoby, protoţe většina těch ilegálních migrantŧ přichází právě přes Arizonu a Arizona s tím má v podstatě největší problém, protoţe je přímo na těch hranicích, aţ tam jsou přesně ty pouště a ten těţký terén, kudy ti imigranti chodí. A ono to je třeba 600 tisíc lidí ročně, to znamená, ţe spoustě lidí to hodně vadí a oni chtějí poslat nějaký signál do Washingtonu, ţe teda federální vláda to má řešit, protoţe to je její práce. Je to, v ústavě je to poměrně jasně řečeno, ţe prostě některé zodpovědné, jako některá zodpovědnost je jasně ve Washingtonu a některá je jasně v Arizoně. A tohleto by měl řešit Obama ve Washingtonu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To znamená, ţe ten postup, ţe Arizona si přijme svŧj zákon, který je poté pozastaven federálním soudem, je v podstatě očekávaný postup? Takto by to mělo být a teď by se federální orgány měly postarat o celou situaci? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Je to tak, proto to rozhodnutí není zas tak překvapivé toho federálního soudu. Uţ se to stalo, podobná věc v roce 1994 se stala v Kalifornii, kde opět federální soud vlastně jakoby zrušil některá zase drakonická opatření, ţe by děti ilegálních přistěhovalcŧ nesměli chodit do škol a tak podobně. Velký problém ale je, ţe jako federální vláda je také rozdělená a máte tam exekutivu a legislativu, to znamená, ţe Barack Obama, kdyby to bylo na něm, tak on má poměrně jasný plán, co s tou jako šílenou imigrační problematikou by se dalo udělat. Nicméně ten plán jako dostat skrz americký Kongres, je v podstatě skoro neřešitelná věc, navíc před volbami, které nás na podzim čekají. Plné znění zpráv


Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A ty mohou zvrátit poměr v Kongresu? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, spíš ty volby, jako ta imigrace je velmi jako komplexní politický problém a jako ţádná z těch stran nechce být viděna jako ... On ten problém je v tom, ţe ta reforma by vyţadovala, ţe něco se udělá s těmi 13 milióny lidí, kteří uţ nelegálně v Americe jsou. A ti politici jsou jako velmi jako hákliví na to, co kdyby tito lidi, vlastně jejich pobyt zlegalizovali, tak to voliči úplně neocení, jo, ţe jako voliči jsou na tohleto poměrně citliví. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No ale na druhou stranu, těch 13 miliónŧ nelegálních imigrantŧ pochází ze zemí, ze kterých je značná část lidí, kteří ţijí a dokonce moţná uţ volí. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, jako 13 miliónŧ lidí je jasně obrovský problém v tom, ţe prostě tam není jako jednoduché řešení, co s nimi udělat. Protoţe ještě zvlášť teda v situaci jako těch ekonomických potíţí, tak samozřejmě, kdyby došlo jakoby ..., jako pravicová média v Americe si myslí, ţe by se měli všichni deportovat, ale to by samozřejmě znamenalo obrovskou ekonomickou katastrofu, protoţe těch 13 miliónŧ lidí, z nich 12,5 miliónŧ se odhaduje, ţe pracuje a přináší teda té americké ekonomice poměrně velké zisky uţ těm firmám, kde pracují, to znamená, ţe jako nějaké takové ty fantaskní vize, jako masové deportace, jsou v podstatě taky nereálné. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, tak jak se teda dá popsat ten stav? Znamená to, ţe nějakou, řekněme nepsanou dohodou jsou nelegální imigranti, vyjma tedy toho nárazníkového pásma v těch 3 státech, které jsou nejhŧř postiţeny, tak jsou prostě tolerováni, protoţe například generují velkou pracovní sílu? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, určitě to tak je. Jako tam je, nejsloţitější je dostat se přesně skrz tu hranici, a tam taky, tam je spousta tragických historek. Tam se odhaduje, ţe ročně umírá 350, 400 lidí, kteří to nezvládnou prostě v tom, v těch těţkých podmínkách v té poušti a tak podobně. Jsou tam prostě osobní tragédie a tak dále. Nicméně jakmile se člověk dostane skrz tu bariéru, tak uţ vlastně jakoby není takový problém v té Americe existovat a je to i proto, ţe v Mexiku jsou poměrně silné ty rodinné vazby, to znamená, ţe ti lidé většinou uţ mají dopředu dohodnutou práci, nějaký jejich vzdálený bratranec, strýček jim prostě něco dohodí, to znamená ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Čili uţ ve Spojených státech je. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Uţ ve Spojených státech jakoby je. Tam ty migrační vazby fungují. To znamená, ţe to není tak, ţe ti lidé tam přijdou a nevědí, co by. Oni většinou uţ mají jako velmi jasně daný plán, co chtějí v té Americe dělat, a to jakoby taky ztěţuje to jejich odhalení. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Moţná ta otázka je úplně absurdní, ale přesto ta hranice, která je nějakým zpŧsobem propustná, není zas tak velká. Tak neuvaţovalo se o nějakém opravdu tvrdém opatření, teď alá na Blízkém východě zeď ohraničující pásmo Gazy a Izraele? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


No, ono se na tom jakoby pracuje částečně, jo. Tam byly přijaty některé iniciativy a ta hranice není zas ..., jo, 3 tisíce kilometrŧ je 3 tisíce kilometrŧ, to je jedna věc. Ale daleko horší problém je, ţe vlastně mezi Amerikou a Mexikem probíhá velmi čilý vlastně legální obchod, jo a jako spousta legálních migrantŧ jezdí vlastně kaţdý den tam a zpátky. To znamená, ţe vlastně, kdyţ se podíváte třeba na jako muzeum Berlínské zdi v Checkpoint Charlie, co vlastně všechno ti lidé jsou schopni vymyslet, aby se přes tu hranici dostali, jo, tak jako pokud se zavře teda, udělá se tedy ta zeď, to znamená, ţe bude víc lidí v nějakejch kontejnerech, jakoby v autech, udělají se ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Víc tunelŧ. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, víc tunelŧ, jo, ţe vlastně tam ten tlak na to, aby ti lidé se přes tu hranici dostali, je obrovský právě proto, ţe uţ většinou mají dohodnutá ta pracovní místa. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No, a kdyţ to vezmeme z pohledu celé americké společnosti, tak je nelegální imigrace téma, které je prostě velké téma, které jako hýbe tou společností, zajímá celou americkou společnost těch 13 miliónŧ nelegálních imigrantŧ? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, je to poměrně jako výrazné téma, naštěstí, nebo naštěstí, nenaštěstí, to je otázka, ale jsou i dŧleţitější témata. To znamená, ţe třeba například v republikánských primárkách, tam v roce 2008, tam třeba vystoupil Tom Tancredo, který je velký vlastně bijec imigrantŧ a vlastně zaloţil svou prezidentskou kandidaturu na tom, ţe největší problém Ameriky jsou ilegální imigranti a říkal to vlastně v kaţdém projevu a všechno. A v těch primárkách jakoby pohořel a McCain ho jakoby na té republikánské straně snadno porazil. To znamená, ţe sice se to dá politicky vyuţít, ale jsou tam nějaké limity. A Američany zajímá ekonomika jako mnohem spíš. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Co ten šerif, kterého jsme viděli v reportáţi? Vy sám jste se tomu smál, kdyţ jste ho tam viděl. To je figurka, anebo to je opravdu drsný chlapík s velkou pravomocí? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------No, já jsem se tomu jako smál, ale moţná bysme se tomu smát jako nechtěli, protoţe jako v té Arizoně je jakoby určitá skupina lidí, kteří to opravdu myslí hodně váţně. Oni chodí třeba hlídat hranici jako s nabitými zbraněmi ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Jako soukromníci? Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Jako soukromníci, jakoţe pomáhají jakoby těm bezpečnostním sloţkám. Kdyţ vidí nějaké imigranti, tak jako nestřílí třeba úplně na ně, ale schválně z legrace těsně vedle a tak. Došlo i k nějakým právě postřelením, zraněním. To znamená, ţe tam je určitá skupina lidí, která, jako se kterou není dobré si zahrávat a ten šerif je podle mě typický příklad teda jako zástupce téhleté skupiny, která zase si myslím, ţe v té Arizoně jako není úplně nutně ve většině, ale je to dŧleţitý aspekt toho problému tam. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak, pane Kozáku, díky za váš čas a za komentář. Hezký večer. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK Plné znění zpráv


-------------------Díky. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Na shledanou. Kryštof KOZÁK, odborník na USA, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Na shledanou. _

Z migrantů mají prospěch ekonomiky Mexika i USA 29.7.2010 E15 str. 16 Zahraničí_ Vendula Krumpholcová_ Proud ilegálních pracovníkŧ především z Mexika do USA neustává proto, ţe se nikterak nezmenšuje poptávka po jejich sluţbách. Za práci, nad kterou by rodilí Američané ohrnuli nos, dostanou zpravidla zaplaceno víc neţ v domovské zemi, coţ je dostatečná motivace. Ani bývalý mexický prezident Vicente Fox se netajil tím, ţe peníze zasílané ilegály z USA domŧ rodinám „jsou naším hlavním zdrojem zahraničních příjmŧ, větším neţ ropa, turismus a investice,“ jak řekl v roce 2003. Částka podle něj dosahovala 12 miliard dolarŧ. Představa, ţe ilegální přistěhovalci pracují jen na stavbách a v zemědělství, by byla mylná. Tisíce z nich zaměstnávají i nejznámější americké značky. Federální orgány nad touto praxí spíše přivírají oči, i kdyţ výjimky existují. Řetězec hypermarketŧ Wal-Mart zaplatil v roce 2005 jedenáct milionŧ dolarŧ na mimosoudním vyrovnání, kdyţ se ukázalo, ţe zaměstnával čtyři stovky ilegálŧ na místech uklízečŧ. „Práce imigrantŧ je zejména v Kalifornii, Arizoně nebo Novém Mexiku klíčová a přináší zisky spoustě firem. Pokud by odešlo všech cirka 12 milionŧ ilegálních imigrantŧ, znamenalo by to zejména pro tyto státy ekonomickou pohromu,“ vysvětluje Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Jedenatřicet amerických měst, včetně metropolí jako New York City nebo Los Angeles, dokonce rovnou vyhlásilo, ţe hospodářský přínos ilegálních pracovníkŧ převaţuje a uplatňuje politiku, která zakazuje policistŧm zjišťovat imigrační status zadrţených cizincŧ. Foto popis| O autorovi| Vendula Krumpholcová, Praha _

Arizona vytáhla kladivo na imigranty 29.7.2010 E15 str. 16 Zahraničí_ Vendula Krumpholcová_ Americký stát se brání ilegálním přistěhovalcŧm tvrdým zákonem, Washington nesouhlasí migrace do usa V americkém státě Arizona dneškem začíná platit kontroverzní zákon namířený proti ilegálním přistěhovalcŧm. Norma uţ několik měsícŧ vzbuzuje v USA vášně na obou stranách názorového spektra. Podle kritikŧ povede k ostrakizaci Hispáncŧ, kteří tvoří třetinu obyvatel státu. Většina obyvatel Arizony ale podle prŧzkumŧ opatření vítá. Ne tak ovšem jiţ federální instituce ve Washingtonu, kterým se nelíbí, ţe Arizona tvoří vlastní imigrační politiku. Federální soud ve Phoenixu proto včera na poslední chvíli zablokoval nejspornější části přistěhovaleckého zákona, jako například povinnost policie zjišťovat status zadrţené osoby. Soudním příkazem Plné znění zpráv


tak vyhověl ţádosti Bílého domu. Zatím není přesně patrné, kterých částí zákona se soudní příkaz týká, zcela jistě lze však očekávat další boj o jeho osud. Nový zákon pokládá nelegální pobyt na území Arizony za trestný čin a policistŧm nařizoval zkontrolovat kaţdého, kdo vzbudí podezření, ţe je v USA nelegálně. Stráţníci nicméně mohou podezřelé legitimovat jen v rámci plnění jiných nařízení, například při silniční kontrole. Proti zákonu, který vyvolal i oficiální protesty vlád Mexika, Argentiny a Ekvádoru, se staví liberálové a aktivisté chystají protestní akce. Arizonští zákonodárci podle svých slov ovšem zasáhli jen tam, kde federální vláda zaspala. Přes 600 kilometrŧ dlouhá mexickoarizonská hranice je hlavní vstupní branou ilegálních migrantŧ do USA a policii přináší problémy s gangy pašerákŧ drog a únosy. Ve státě podle odhadŧ pobývá 460 tisíc uprchlíkŧ, celkem jich pak v USA ţije asi jedenáct milionŧ. Americké státy mají vlastní soudní systém a zákoníky, federální soud nicméně uţ minulý týden prohlásil, ţe Arizona v tomto případě překročila meze, protoţe imigrační politika je federální pravomocí. Arizonská guvernérka Jan Brewerová označila napadení zákona u soudu za pokus vlády „zabránit našemu státu, aby chránil své občany“. „Arizoně se podařilo přitáhnout k problematice imigrace velkou pozornost, a nutí tak federální vládu k reformě stávajícího nevyhovujícího systému,“ analyzuje situaci Kryštof Kozák z Katedry amerických studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Pro Arizonu navíc vyvstává další problém – i kdyţ zadrţí více ilegálních uprchlíkŧ, pouze federální orgány mohou rozhodnout o jejich deportaci. Foto autor| Foto čtk Foto popis| Příliš dlouhá hranice. V arizonském Nogales prochází plot mezi USA a Mexikem téměř středem města O autorovi| Vendula Krumpholcová, Praha _

Roboti, roboti uţ jdou 29.7.2010

Ekonom str. 16 Téma ekonomu_ Josef Mlejnek jr._

Starý kontinent ztratil morálku. Lidé myslí sami na sebe a obecné blaho nikoho nezajímá. Kam mŧţe situace všeobecného rozkladu hodnot dospět? KONEC EVROPY Sarco 4U byl robot. Právě se prodíral deštným pralesem v Kongu. To, ţe přeběhl celou Saharu, by se poznalo jen mikroskopickým rozborem písku na podráţkách jeho bot. Ano, byl robotem v botách, i v šatech, byť to vlastně bylo zbytečné. Boty, šaty i tvář s vlasy či umělým obočím odkazovaly na jeho tvŧrce, ale neměly ţádnou funkci. I trup, hlava, ruce a nohy byly vlastně zbytečné. Technicky se vše dalo vyřešit jinak. Ostatně, přes Saharu by se Sarco dostal určitě rychleji, kdyby měl třeba housenkové pásy. Ale kdosi, kdosi dávno mrtvý, kdosi, koho Sarco vŧbec neznal, si to tak přál. Ať jim po nás zŧstane alespoň podoba, kdyţ uţ to musí být. Byli jsme přece, alespoň někteří z nás, tak krásní. Cesta za posledním druhem Na kapsičce Sarcovy khaki košile se vyjímal znak Evropské unie. Blíţil se k vesnici mílovými kroky. Měl za úkol zkontrolovat, jestli negramotní vesničané vyplnili zhruba tisíc formulářŧ, aby jim mohla EU z fondu soudrţnosti pokrýt polovinu nákladŧ na vyhloubení jámy na slony. »Pomoc musí být férová, pomoc musí být férová...« znělo Sarcovi v jeho vybroušeném elektronickém mozku. Vesničané byli poslední příslušníci zpupného druhu, jenţ kdysi ovládal zeměkouli a který se jmenoval člověk. Moţná ţe právě on, robot Sarco 4U, bude tím, komu připadne ta čest odstranit z povrchu zemského poslední zbytky kdysi pyšného ţivočicha, nejinteligentnějšího z parazitŧ, škŧdce Země, hanbu Přírody, vypouštěče emisí a skleníkových plynŧ, korupčníka, válečníka, nezkrotného ţádostivce, poţitkáře, kuřáka a alkoholika. Ano, odstranit, poněvadţ pokud nebudou formuláře vyplněny správně, znamená to, ţe v pralese řádí epidemie korupce a její nositele je pak nutno zničit. Tak to měl Sarco zakódováno v mozku a od vykonání úkolu ho nešlo odradit ţádnými sliby. Ani nabídka deseti nejkrásnějších dívek kmene a tuny slonoviny nemohla Sarca zviklat. Kdepak, nebyl jako ti před ním, jako ti takzvaní lidé. Vykonával vše na milimetr přesně, do puntíku, ba do Plné znění zpráv


atomu, a byl neúprosný i milosrdný přesně v té míře, v jaké ho k tomu zavazovaly směrnice bezpečně zakódované v jeho křemíkovém mozku. Varovný systém zklamal Běţel, nezadýchán a nezpocen, s ocelovou pravidelností. A jiţ viděl na obzoru kouř z chatrčí. »Fuj!« pomyslel si, »takových emisí. To musí přestat!« Kdyţ ale jeho rozhořčení, tak dokonalé, ţe vlastně nešlo rozeznat od toho starého, ţivočišného, dostupovalo vrcholu, ucítil najednou, ţe se pod ním propadá zem. Hustá vysoká tráva na mýtině, kam před vteřinou vběhl, se náhle rozestoupila a Sarco ţuchl na dno asi pět metrŧ hluboké jámy. Zaklínil se mezi hrubě otesanými kŧly, jejichţ ostré špice, číhající na tuhou sloní kŧţi, naštěstí minul. »Jak se to mohlo stát?!« blesklo mu hlavou. »Co dělal varovný systém?! Ale vţdyť, no ano...« Jeho umělý mozek byl tak dokonalý, ţe si Sarco dovedl situaci zanalyzovat sám. Ano, je v jámě na slony, která ještě není zanesena v GPS navigaci, poněvadţ vesničané teprve ţádají o dotaci, a tudíţ centrální europočítač nemohl počítat s tím, ţe by uţ byla vyhloubena. Nevadí, vyšle do centrály SOS a do hodinky tu bude pomoc. Ale ouha! Hodinky s vysílačkou byly rozbité napadrť. Sarco při pádu udeřil rukou do jednoho z kŧlŧ a odnesly to právě víceúčelové hodinky. Byl ztracen! Sám, v pralese, obklopen divochy, kteří se teď nakláněli na okrajích jámy a zuřivě hrozili dolŧ rukama, v nichţ svírali oštěpy. Sarco viděl jejich bílé zuby, svítící na okrajích jámy jako nějaké světlušky, i lesklé oči, z nichţ šlehaly blesky hněvu. Nemohl se bránit. V rozbitých hodinkách bylo totiţ umístěno i centrum obranných reakcí. Vyprávění z historie Ve vesnici ho pak přivázali ke kŧlu a obloţili chrastím. Náčelník ho vyzval, aby promluvil. Kým vlastně je a jaký byl účel jeho mise. Sarco náčelníkovi rozuměl, jeho mozek byl nakódován na všechny světové dialekty a téţ mluvidla dokázala dle potřeby vypouštět zvuk v jakékoli řeči. Příběh zrození svého i své civilizace měl Sarco naprogramován zejména pro případ styku s mimozemšťany, ale teď se hodil. Měl ho naprogramován ve všech světových jazycích i dialektech. Ale jak se při pádu potloukl, nedovedl najednou mluvit jinak neţ česky. Spustil proto v této dávno zaniklé řeči. Divoši mu nemohli rozumět, ale poslouchali ho tiše, vedeni jakousi tropickou zdvořilostí. Sarco jim sdělil zhruba toto: To bylo kdysi dávno, kdyţ zkrachovalo Řecko a zhroutila se společná evropská měna, euro. Evropská komise svolala Radu moudrých, která dala hlavy dohromady a dospěla k závěru, ţe lidé jsou příliš nedokonalí. Nedrţí slovo, hledí jen na vlastní prospěch, jak mŧţou, tak kradou. Co s tím? Je nutno ustavit dva pevné pilíře očisty, pravila Rada moudrých, jeden legislativní a druhý technický. Legislativní se podařilo dát dohromady za deset let. Měl deset tisíc stran a nesl název Etický kodex občana Evropské unie. Všechno tam bylo popsáno. Jak se chovat u snídaně, jak si čistit zuby, jak pak vytřídit odpad, vyvenčit psa. A tak dále, aţ do večera. Technický pilíř spočíval v zavedení kamer a odposlechŧ do všech obchodních, kancelářských, veřejných, neveřejných, ba i do domácích prostor. Dŧvěřuj, ale prověřuj, pravila Komise. Konečně bude vymýcena všechna nepoctivost, korupce, přetvářka i zločin. »Terorismu a korupci odzvonilo!« hlásaly všechny evropské deníky. A přišel konec Nastal však chaos. Evropa se zhroutila. Nikdo si nedokázal přesně zapamatovat, jakţe se má podle kodexu vlastně chovat. Lidé jím listovali příliš dlouho, aby byl jejich postup zaručeně správný, coţ vedlo k tomu, ţe snídani a ranní hygienu končili aţ se západem slunce. Do práce nechodili, neměli čas, nestíhali a nepomohlo ani zavedení příplatkŧ za včasný příchod na pracoviště. Anebo nelistovali, dělali po ránu věci tak, jak si zrovna zamanuli. To ale začaly na stanicích etické kontroly ihned blikat červené kontrolky a houkat sirény. Etická komanda sjíţděla po poţárních tyčích do garáţí, kde bystře startovala zásahová vozidla. Nešťastníky, kteří se provinili, sváţeli do Center etické převýchovy (CEP),takzvanýchcepŧ. Ale nikoho tam nebili, všichni se měli jenom dobrovolně naučit zpaměti Etický kodex. Dokud ho neuměli zpaměti, nemohli CEP opustit. A dokud dleli v CEP, pobírali sociální dávky, měli nárok na dva měsíce placené dovolené u moře i na pravidelný sexuální styk (podle tzv. vztahové direktivy EU, podle níţ musel kaţdý vyhovět kaţdému, cítil-li alespoň jeden z nich zrovna potřebu). V CEP se lidem většinou líbilo, střediskŧm se říkalo »veselý koncentrák« a i ti, kteří měli fenomenální paměť, u zkoušek schválně předstírali, ţe si z kodexu přece jen něco nepamatují, aby mohli v CEP zŧstat. CEP se tak plnily, kdeţto ti, co zŧstávali mimo ně, nestíhali většinou ani přijít do práce. HDP se řítil střemhlav dolŧ, dluhy bobtnaly a brzy celá EU dočista zkrachovala. Tento krach však předvídala skupina vědcŧ, která zaloţila podzemní hnutí odporu. To přišlo s revolučním řešením: dát úplnou prioritu technickému pilíři a pilíř legislativně-etický překlopit do něj. Neboli: sestrojit umělého člověka, který bude mít Etický kodex v sobě naprogramován, a staré lidstvo prostě vyhubit. Vzhledem k technickému rozvoji byla realizace této ideje hračkou... Návrat do pralesa Sarco pokračoval ještě dlouho a domorodci na něj po celou tu dobu trpělivě zírali, ale jeden z posluchačŧ uţ naslouchat přestal: Plné znění zpráv


náčelník. Přitom jako jediný Sarcovi rozuměl, poněvadţ kdysi dávno studoval v Praze. Vyděsil se však tehdy evropské civilizace a vrátil se domŧ do pralesa. Vyděsil se společnosti, která nemá ani ponětí o obecném dobru, o zájmu celku, o starých příslovích, o dobrých duších i zlých démonech, o obětování ani o smrti a hovorech s dušemi předkŧ. Neměla o takových věcech ponětí podobně, jako většina příslušníkŧ jeho kmene neměla ponětí o číslech větších neţ dvacet. Přesto tou vzdálenou civilizací pohrdal a zároveň se jí bál, děsil se jí. Přes sto let očekával úder, ukryt se svým kmenem v neprostupném šeru lián a hustého stromoví, a kdyţ úder nepřicházel a on cítil, ţe se blíţí jeho hodina, neodolal pokušení a zatahal démona za ocas. Poslal v lahvi po řece tu ţádost o dotaci. Vyplnil formulář, který si přivezl z Prahy, neb si do něj tenkrát zabalil nějakou nepotřebnou cetku. Teď zíral na odpověď. Všechno mu došlo, tušil, ţe to s nimi, s Evropany, takhle dopadne. V očích měl děs. Hrozný děs, mnohem horší, neţ jaký mohl mít, kdyby stanul tváří v tvář tomu nejstrašlivějšímu démonovi pralesa. Bylo mu totiţ jasné, ţe Sarca přijdou hledat... * *** Náčelník domorodcŧ utekl před civilizací, která neměla ani ponětí o obecném dobru a o zájmu celku. Foto popis| Ilustrace: Filip Černý O autorovi| Josef Mlejnek jr. politolog, katedra politologie FSV UK _

DEMOKRACIE TELEVIZNÍCH TVÁŘÍ 29.7.2010

Reflex str. 30 téma Reflexu_ BARBORA OSVALDOVÁ_

Mediální experti tvrdí, ţe kdyby existoval film a televize v osmnáctém a devatenáctém století, ani jeden z amerických prezidentŧ by nemohl být zvolen. Jeden měl moc veliké a odstálé uši, druhý moc veliký nos, třetí byl tlustý a čtvrtý malý. Mladý, krásný a jako pro obrazovku stvořený byl John Fitzgerald Kennedy. Politologové dodnes tvrdí, ţe právě do prezidentských voleb v roce 1960 poprvé významně vstoupila televize, která přenášela duel mezi Johnem Kennedym a Richardem Nixonem. Kdo si dnes přečte přepis jejich rozhovoru, musí uznat, ţe mírně navrch měl Nixon, ale televize přenášela do všech domácností úplně jiné poselství – Nixon byl špatně nalíčený, potil se a byl celý nervózní, protoţe oba prezidentští kandidáti stáli za stolky a Nixon si pár dní předtím poranil koleno. I kdyţ Kennedy neříkal nic převratného, pŧsobil jako dynamický politik. Nakonec vyhrál nejtěsnějším rozdílem v historii a klíčem k jeho úspěchu byla poprvé, ale ne naposled televize. Nástup nové éry politického marketingu se odrazil v rozhovoru, který Nixon vedl se svým poradcem. Na Nixonovu otázku, jak televizní duel dopadl, dotyčný odpověděl: Nevím, musím se na to podívat z televizního záznamu. Ale vţdyť jsi byl celou dobu ve studiu, odvětil mu nechápavě americký politik. No jo, ale slyšet naţivo a vidět v televizi jsou úplně odlišné věci. Naznačil tím, ţe popularita bude v budoucnu patřit těm, kteří si osvojí metody televizního pŧ sobení. Tento moment si někdy v devadesátých letech naplno začaly uvědomovat televizní hvězdičky. Zjistily, ţe nemusí pomalu a klopotně postupovat po politickém ţebříku, a vyuţily svého privilegovaného postavení známé tváře z obrazovky, která z nich dělá součást intimního ţivota mnoha voličŧ. Také se vám to stalo? Potkali jste například na ulici známou zpěvačku nebo herečku a prostě jste ji pozdravili? Koneckoncŧ je to slušnost, protoţe se s ní přece znáte. Strávili jste spolu nejeden večer a oslovujete ji křestním jménem. Co na tom, ţe ta paní neví, kdo jste? Ona totiţ obrazovka ve vašem obýváku nebo loţnici je prŧhledná jen z jedné strany. A co? Je vám milá, hraje sympatické role nebo pěkně zpívá a víc vědět vlastně nepotřebujete. Je známý reportér ve skutečnosti násoska bez vŧle, co uţ léta nenatočil pořádnou věc? To jsou určitě všechno jen pomluvy. Vídáme ho přece v televizi, kde dělá vtipy a zastává se drobných lidí. Tak proč mu nevěřit. Kandiduje v politice? Tak mu dáme hlas. Známe ho, je náš. Tím směřujeme k demokracii televizních tváří. Foto popis| Nixon vs. Kennedy, 1960. Televize poprvé rozhoduje volby. Foto autor| FOTO ČTK Plné znění zpráv


O autorovi| BARBORA OSVALDOVÁ, AUTORKA PŘEDNÁŠÍ ŢURNALISTIKU NA FSV UK _

Vzrušené jednání se čeká od zasedání vlády 28.7.2010

ČRo 1 - Radioţurnál str. 09 _

12:00 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vzrušené jednání se čeká od dnešního odpoledního zasedání vlády. O rozruch se postaraly především Věci Veřejné. Jejich ministři totiţ protestují proti plánovaným rozpočtovým škrtŧm z pera ministra financí Miroslava Kalouska. Podle šéfa resortu vnitra a taky Věcí Veřejných Radka Johna jdou tyto úspory proti koaliční dohodě a neúměrně zatěţují právě ministerstva vedená jeho spolustranníky. Proti tomu se ale ohradil premiér a lídr ODS Petr Nečas. Tvrdí, ţe zmrazení výdajŧ se dotkne všech resortŧ stejně. Já o tom budu mluvit s předsedkyní poslaneckého klubu Věcí Veřejných Kristýnou Kočí, dobrý den. Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní poslankyně, s čím jdou tedy vaši ministři na dnešní zasedání vlády? Jsou v kaţdém případě rozhodnuti, ţe nepodpoří rozpočtové škrty? Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Tak, ne, my máme připravenou samozřejmě ještě další variantu, jsme ochotni uspořit třetinu z toho Kalouskem navrhované částky, nicméně tak, jak je ten pŧvodní návrh připraven, tak ten jsme opravdu připraveni vetovat. Máme tedy ústupovou variantu nebo variantu tedy maximální moţného, a to je tedy uspořit 30 procent, ale aby opravdu to byly naše ministerstva, ministerstva Věcí Veřejných, které budou spořit vlastně z plánovaných 10 miliard, abychom šetřili 6, tak to povaţujeme opravdu za nemoţné. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Předseda vlády Petr Nečas řekl do našeho vysílání ranního Radioţurnálu, ţe během koaličních jednání bylo jasné, kde bude třeba šetřit a ţe Věci Veřejné stály právě o resort vnitra, takţe jejich manaţerskou povinností, zodpovědností je, aby dokázaly uřídit ty úspory, kdo to nezvládne, nemá prý místo ve vládě. Je ve hře i případná rezignace ministrŧ Věcí Veřejných? Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Tak, já myslím, ţe tohle je věc, která se bude dneska řešit na vládě, je potřeba, aby se toto vŧbec řešilo nejprve na pŧdě vlády nebo posléze dneska odpoledne na jednání K9, já určitě si myslím, ţe to musíme vyřešit nejprve mezi sebou a ne vydávat nějaká prohlášení. Já pevně ještě doufám, ţe najdeme nějaký kompromis a ţe opravdu se dohodneme na nějaké jiné variantě těch škrtŧ, protoţe toto opravdu povaţujeme za nemoţné a jsme připraveni je vetovat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní poslankyně, myslíte si, ţe na dnešním odpoledním zasedání vlády uţ padne konečné slovo nebo ţe to spíš necháte a bude pokračovat ta debata, jak říkáte, v té večerní K9? Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Plné znění zpráv


Tak, já myslím a souhlasím se slovy předsedy strany Radka Johna, ţe asi dneska definitivně na vládě se nic nerozhodne, dokonce moţná ani ne na K9, byť tedy očekávám docela opravdu vzrušená jednání, uvidíme, jestli tady to vyřešíme dnes nebo to necháme aţ na příští týden. Další věc je také potřeba si uvědomit, a to ještě nemáme ta čísla, s jakými čísly se bude hospodařit pro rok 2011, protoţe nemŧţete řešit, co si dáte k večeři, kdyţ nevíte, co budete jíst k snídani. To znamená, my nemŧţeme tedy něco zrušit teďka, kdyţ nevíme, jaký bude rozpočet těch jednotlivých ministerstev pro rok 2011, a to by ministři měli dostat dneska nebo moţná dokonce aţ tedy během těch dalších dnŧ. Takţe uvidíme, jak to všecko dneska na vládě bude probíhat, jaká bude K9. Já úplně si nejsem jistá, ţe dneska na vládě nebo na K9 padne definitivní rozhodnutí. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pan premiér se podivil, proč mu nikdo z Věcí Veřejných nezavolal, proč, cituji jeho slova, se tyto stíţnosti ventilují v médiích. Uvaţovali jste o tom, ţe se nejdřív obrátíte na koaliční partnery, ještě před tím jednáním vlády? Zkoušeli jste to? Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Samozřejmě tam proběhlo nějaké jednání, pokud já vím, ministra dopravy s panem premiérem v pondělí, ale hlavně já spíše musím přiznat, ţe tady trošku nerozumím, proč se naši ministři a vŧbec Věci Veřejné o těchto plánovaných škrtech nedověděli právě od pana premiéra, ale dověděli se to vlastně jinou formou vlastně z médií a od pana ministra financí Kalouska. Takţe já myslím, ţe to jsou všecko věci, které si, pevně doufám, dneska na vládě vyjasníme nebo posléze na K9 a budeme schopni najít nějaký kompromis. Já pevně věřím tomu, ţe tak, jako jsme byli schopni najít kompromis v rámci těch koaličních jednání, ţe to bude i dnes. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Váš předseda Radek John ve včerejších večerních Ozvěnách dne řekl, ţe Věci Veřejné doplácejí na to, ţe jsou nejmenší koaliční stranou, ţe nazval doslova TOP 09 jakýmsi bratříčkem ODS. Myslíte si, ţe jste v nevýhodnější pozici? Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Tak, kaţdá strana, kdyţ logicky není tou největší v té koalici, tak má nějakou trošku jinou pozici, to je samozřejmě logické i tou velikostí a tím počtem poslancŧ. Já pevně doufám, ţe se to postavení narovná v rámci těch koaličních jednání, myslím, to bylo naprosto v pořádku a vyjednali jsme docela slušný kompromis, řekla bych, ţe pro všechny. A já pevně doufám, ţe tato, ţe se jednalo jenom o nějakou drobnost, takţe najdeme nějaké narovnání těch poměrŧ, pakliţe ne, pakliţe by opravdu se trvalo na těchto škrtech tak, jak je připravil pan ministr financí Kalousek, tak samozřejmě, pak bychom tedy museli nejenom to vetovat, ale zvaţovat i další postup. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To vysvětluje předsedkyně poslaneckého klubu Věcí Veřejných Kristýna Kočí, díky za váš čas, na shledanou. Kristýna KOČÍ, poslankyně /VV/ -------------------Nemáte zač, na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ve vysílání vítám šéfa poslanecké frakce TOP 09 Petra Gazdíka, dobrý den. Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Dobré odpoledne vám i posluchačŧm. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pane poslanče, slyšeli jsme z úst Kristýny Kočí, ţe pokud se nezmění ten přístup k rozpočtovým škrtŧm, pak by moţná mohlo být ve hře i něco jiného neţ veto, tady je moţná naznačován odchod Věcí Veřejných z vlády, myslíte si, ţe to mŧţe dojít aţ tak daleko? Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Já si myslím, ţe tady se trochu uměle vytváří mediální realita, prosím, nechme dnes zasednou vládu a jednat, myslím, ţe všichni členové vlády jsou velmi kompetentní a velmi odpovědní a uvědomují si odpovědnost za republiku, kterou nám dali voliči. A ţe nepŧjdeme do těchto nesmyslných extrémŧ. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vědělo se o tom, kolik kde budou jednotlivé resorty šetřit uţ při koaličních vyjednáváních? Předseda Věcí Veřejných Radek John totiţ označil to, co vzešlo z dílny ministerstva financí za porušení koaličních dohod. Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Já se domnívám, ţe o tom, jaký je stav veřejných financí v České republice se vědělo a pan ministr Janota tu realitu, tíţivou realitu naznačoval jiţ před volbami. Ţe ten výběr daní je ještě o něco horší, neţ se v květnu vědělo, je pravda, nicméně ta realita se škrtáním 10 miliard, o té se vědělo uţ před volbami. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A neznepokojují vás zprávy, které zaznívají z úst ministrŧ za Věci Veřejné? Například Radek John tvrdí, ţe kdyţ mu budou ubrána, budou ubrány ty prostředky, o které jde, ţe to výrazně poškodí ministerstvo vnitra, ţe nebude boj proti korupci, ţe ubyde kvalitních policistŧ, hasičŧ, ministr školství říká, ţe učitelé nedostanou přidáno. Teď dopolední zpráva, Vít Bárta se vyjádřil tak, ţe budou zastaveny dopravní stavby. Neznepokojuje vás to? Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Víte, kaţdé ministerstvo má tři druhy výdajŧ. Mzdové, kapitálové a provozní. A já chápu, ţe celá řada úředníkŧ na jednotlivých ministerstev se snaţí své ministry dostat do pozice tak, aby se jich to nedotklo. Aby se ty mzdové, zejména ty mzdové výdaje neškrtaly. A proto vznikají tady ta prohlášení, která mají, která nepochází tak ani z hlav ministrŧ, ale spíše jejich náměstkŧ a úředníkŧ, kteří o své platy přirozeně mají strach. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe vy si myslíte, ţe pŧjde o platy úředníkŧ, ale ne o chod celých ministerstev? Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Tady se, určitě ne o chod celých ministerstev. Vy kdyţ máte za úkol ve svém rozpočtu domácím ušetřit 2,5 procenta, tak myslím, ţe se to zásadním zpŧsobem chodu vaší domácnosti rozhodně nedotkne. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Předpokládá předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Já vám děkuji, na shledanou. Petr GAZDÍK, předseda hnutí Starostové a nezávislí, šéf poslanecké frakce TOP 09 -------------------Na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A zdravím Jana Kubáčka z fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den. Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Dobré poledne. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Kubáčku, na kolik nebezpečná je podle vás pro další fungování trojkoalice současná roztrţka kolem oněch rozpočtových škrtŧ? Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Tak, samozřejmě je zásadní, protoţe "všechno začíná penězi", zejména, kdyţ musíte rozhodovat o velkých resortech a o vymezování určitého vlivu, takţe myslím si, ţe to bude stěţejní, dnešní debata, moţná i řada sporŧ, ale počítám, ţe ty spory zŧstanou na úrovni vlády a ţe se najde kompromis. Protoţe všechny zúčastněné 3 politické strany si uvědomují, ţe se musí shodnout, ţe musí dojít k nějakému šetření, ale koncepčnímu, protoţe teď se spíš ukazuje, ţe se šetří na všech úrovních tak trochu bezhlavě a proto, protoţe blíţí se brzo volby, komunální, senátní a veřejnost samozřejmě bude soudit jednotlivé politické strany, jednotlivé ministry, jak zvládají své resorty a chápu, ţe se tam objevuje celá řada uţ pnutí, uţ kvŧli tomu, ţe některé resorty, coţ tady nebylo vzpomenuto ani političkou a politikem, vlastně byly uţ jednou ořezány. Je to například ministerstvo školství, které uţ vlastně na začátku letošního roku ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To je těch 6 miliard v prvním pololetí. Ale ... Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Přesně tak. Takţe chápu, ţe tam uţ samozřejmě je to na dřeň. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslíte si, ţe to mŧţe být všechno jen součástí vyjednávací taktiky Věcí Veřejných jak posílit svou pozici v rámci trojkoalice? Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Tak samozřejmě mezi námi, to jsou vyjednávací taktiky všech. Silné prohlášení ministerského předsedy, ţe kdo neumí šetřit, ať odejde, drakonická čísla, která se objevila od pátku v médiích od ministra financí, aniţ by byla reflektována na vládě, to je taky nestandardní krok a samozřejmě i Věci Veřejné mají silná prohlášení, aby vymezily ty podmínky. Takţe se ukazuje, ţe je to součást taktiky a ţe teprve to tvrdé, ale zároveň pragmatické a věcné jednání bude probíhat na kabinetu. Ale i tak, si myslím, ţe bude velmi vzrušené. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vy uţ jste to naznačil, blíţí se komunální senátní volby. Věci Veřejné se před těmi parlamentními do Poslanecké sněmovny profilovaly jako ti, kteří bojují proti politickým dinosaurŧm, teď s jedním z nich, tedy s ODS, sedí ve vládě. Myslíte si, ţe to mŧţe být další taktika, jak alespoň zachovat voliče, kteří je podpořili v květnu? Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Tak, samozřejmě určitě je to jeden z argumentŧ. Další argument, si myslím, velmi dŧleţitý, je obecně, teď to samozřejmě taky říkám jako učitel, takţe to by měli posluchači slyšet, ač externí, ale samozřejmě slibovalo se poměrně dŧleţitý vstup podpora učitelŧm. Teď se ukazuje, ţe by se /nesrozumitelné/ sebralo, aby se jim příští rok přidalo, ale uţ ne tolik, aby se udrţela nějaká funkčnost vzdělávacího systému. Takţe těch otázek je celá řada, veřejnost si uvědomuje, ţe se šetřit musí, ale je velmi dŧleţité, aby se šetřilo koncepčně, aby se šetřilo v nesmyslných projektech, přílišné byrokracii, ale zároveň se udrţoval chod těch základních sluţeb. A teď se v případě ministerstva vnitra částečně školství a v případě ještě některých resortŧ ukazuje, ţe by to opravdu moţná uţ bylo i za cenu rušení některých sluţeb, omezování, coţ si myslím, ţe veřejnost ještě není ochotná akceptovat, není na to připravena, aţ stát něco třeba nebude vykonávat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


To je názor politologa Jana Kubáčka, díky za něj, na shledanou. Jan KUBÁČEK, fakulta sociálních věd Karlovy univerzity -------------------Hezký den přeji, děkuji. _

Rusko: státní podinky na prodej 28.7.2010

ČT 24

str. 11 _

21:10 Ekonomika_

Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Rusko chce rozprodat části státních podnikŧ. Mezi deset gigantŧ, jejichţ podíl bude na prodej, patří třeba Sberbank, Ruské ţeleznice nebo největší ropný producent Rosněfť. Vláda si od toho slibuje přísun zhruba 30 miliard dolarŧ na krytí deficitu veřejných financí v příštích letech. Agentura Reuters se s informací odkazuje na zdroje z Kremlu, který si nepřeje být jmenován. Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Pevné otěţe řízení ruských klíčových firem se zřejmě začnou pomalu povolovat. V případě, ţe plán ruského ministra financí schválí vláda, šlo by o největší privatizaci od 90-tých let. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Jedná se o signál ze strany ruské vlády, potaţmo prezidenta směrem k Západu, ţe ruský stát hodlá omezit svou účast ve strategických sektorech ruské ekonomiky, coţ je vţdy dobrá zpráva pro potenciální zahraniční investory. Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Podle agentury Reuters ministr financí počítá s prodejem akcií následujících 10 firem. Mezi nimi je třeba VTB bank a Sběrban, největší poskytovatelé pŧjček v zemi. Ropný gigant Transněfť, či energetický Rosněft. Peter O´BRIEN, viceprezident Rosněfť -------------------Zatím za námi nikdo nepřišel s ţádnou konkrétní informací. Prodej podílu by dával smysl aţ po daňových reformách. Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Podle analytikŧ bude zájem ze strany investorŧ veliký. Jan ŠÍR, Institut mezinárodních studií, FSV UK -------------------Vyplývá to do velké míry i z nedokonalého charakteru ruského investičního potaţmo trţního prostředí a disproporcí, ty podniky mají výrazný podíl na ruském trhu. V některých případech i monopolní postavení. Veronika MARKOVÁ, redaktorka -------------------Rusko uţ hledá konzultanta pro prodej. Oslovilo velké světové banky, třeba GP Morgan nebo Bank of America, Merrill Lynch. Zhruba 30 miliardový příjem by měl doplnit chybějící peníze na rozpočty v následujících letech. Ruská vláda počítá letos s deficitem pod 5 % HDP. Asi 80 miliard dolarŧ. Do roku 2015 by rozpočet podle plánŧ měla vyrovnat úplně. Veronika Marková, Česká televize. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


O další informace voláme Tomáši Jeţkovi, ekonomovi, hezký večer. Bude podle vás zájem o podíly ve státních firmách a jak by takový prodej měl vypadat, aby vynesl co nejvíce peněz? Tomáš JEŢEK, ekonom VŠE, Praha -------------------Já si myslím, jsem si skoro jist, ţe ten zájem bude obrovský, velký. A my se na to musíme dívat ze dvou hledisek. Samozřejmě to fiskální hledisko, příjem pro ruský státní rozpočet je významný, ale daleko významnější je, ţe dojde k podpoře ruského kapitálového trhu, akciového trhu a to do budoucna má daleko větší význam neţ ten vlastní fiskální příjem nebo příjem do státního rozpočtu. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Vy naznačujete, ţe podle vás nepŧjde o prodej, dalo by se říci, jedněm velkým investorŧm, ale o prodej přes akciový trh? Tomáš JEŢEK, ekonom VŠE, Praha -------------------Myslím, já očekávám tedy, ţe to udělají prostřednictvím burzy pro rozptýlené nebo neurčené investory, akcionáře a to je přesně to co ten trh potřebuje a to co se mělo stát u nás uţ také s těmi velkými státními podíly /nesrozumitelné/ Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------A je na to ruská legislativa a koneckoncŧ i tamní akciový trh připravený? Tomáš JEŢEK, ekonom VŠE, Praha -------------------Myslím si, ţe ano, já sám jsem měl tu čest být členem pracovní skupiny, kterou organizovala OECD, která v Moskvě dělala kulaté stoly o takzvané Zprávě společnosti Corporate governance. To je velice sloţitý soubor pravidel, který má zajistit, aby ty společnosti se nedostaly do rukou nějakých nepředvídatelných nebo akcionářŧ, kteří by měli nějaké nekalé úmysly, aby ti minoritní akcionáři a akcionáři vŧbec byli chráněni před nějakými nekalými praktikami těch neočekávaných akcionářŧ. Michala HERGETOVÁ, moderátorka -------------------Tomáš Jeţek, děkujeme. _

TISKOVÁ ZPRÁVA: Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský 27.7.2010

ceska-media.cz str. 00 Společnost-Tiskové zprávy_ Tisková zpráva ODS (vb)_

Novým tiskovým mluvčím a vedoucím mediální sekce ODS se v polovině srpna stane bývalý mluvčí Ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský (32). Mediální sekci přebírá po Martinu Kupkovi, který byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím,“ uvedl předseda ODS Petr Nečas. „S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna,“ říká Bartovský. Tomáš Bartovský vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a absolvoval studijní stáţ v oboru mediální komunikace na Univerzitě v Lipsku. V prŧběhu studia pracoval několik let v Poslanecké sněmovně PČR jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností. Hovoří anglicky a německy, mezi jeho zájmy patří politika, rodina a rekreační sport. Plné znění zpráv


URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=343111 _

Novým mluvčím ODS bude Tomáš Bartovský 27.7.2010

euro.cz str. 00 tok_

Politika_

Novým tiskovým mluvčím a vedoucím mediální sekce občanských demokratŧ se v polovině srpna stane bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu Tomáš Bartovský. Mediální sekci přebírá po Martinu Kupkovi, který byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. Novým tiskovým mluvčím a vedoucím mediální sekce občanských demokratŧ se v polovině srpna stane bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu Tomáš Bartovský. Mediální sekci přebírá po Martinu Kupkovi, který byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím,“ uvedl předseda ODS Petr Nečas. Bartovský během studií na Fakultě sociálních věd UK pracoval několik let v poslanecké sněmovně jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností.

URL| http://www.euro.cz/detail.jsp?id=26145 _


novinky.cz str. 00 jim_

Domácí_

Styk občanských demokratŧ s médii bude od srpna zajišťovat 32letý Tomáš Bartovský. Ve funkci tiskového mluvčího a vedoucího mediální sekce ODS nahradí Martina Kupku, který se stal mluvčím vlády Petra Nečase (ODS). „S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna,“ sděluje v tiskové zprávě nový mluvčí.Profil Toméše Bartovského Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a absolvoval studijní stáţ v oboru mediální komunikace na Univerzitě v Lipsku. V prŧběhu studia pracoval několik let v Poslanecké sněmovně PČR jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností. Hovoří anglicky a německy, mezi jeho zájmy patří politika, rodina a rekreační sport. Zdroj:ODS Pro svou práci má dŧvěru šéfa strany. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím,“ uvedl předseda ODS Nečas. Bartovský má jiţ své zkušenosti s rolí mluvčího, kterou jiţ zastával na ministerstvu prŧmyslu a obchodu. Ve sluţbách resortu strávil bezmála tři a pŧl roku, coby mluvčí zahájil činnost pod vedením tehdejšího ministra Martina Římana. Ten je nyní šéfem poradcŧ premiéra Nečase. V resortu pak skončil v lednu tohoto roku, tedy několik měsícŧ před koncem funkčního období ministra Vladimíra Tošovského. Plné znění zpráv


URL| http://www.novinky.cz/domaci/207023-novym-mluvcim-ods-bude-tomas-bartovsky.html _

Kupku v roli mluvčího ODS střídá Tomáš Bartovský 27.7.2010

parlamentnilisty.cz olb_

str. 00

Zprávy_

Novým tiskovým mluvčím a zároveň vedoucím mediální sekce ODS se v polovině srpna stane bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Roli mluvčího převezme po Martinu Kupkovi, jenţ byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. O novém stranickém mluvčím informovala ParlamentníListy.cz Šárka Martínková z Mediální sekce ODS. Šéf strany a premiér Petr Nečas podle jejího vyjádření věří, ţe Bartovský svou roli zvládne dobře. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím," uvedl předseda ODS Petr Nečas. Dvaatřicetiletý Bartovský byl mediální tváří MPO v době, kdy úřad vedl Martin Říman. Ten nyní spolupracuje s Nečasem jako jeho poradce. Bartovský byl mluvčím MPO od roku 2006, letos v lednu ale z ministerstva odešel do soukromé sféry. „S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna," uvedl ke svému novému úkolu Bartovský. Strana jednala i s Keblúškem ODS koncem června o pozici svého mluvčího jednala také s bývalým politickým reportérem televize Nova Vladimírem Keblúškem. Ten předtím opustil televizi Nova kvŧli personálním změnám v redakci, v jejichţ rámci televize propustila několik redaktorŧ zpravodajství. Bartovský vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a absolvoval studijní stáţ v oboru mediální komunikace na Univerzitě v Lipsku. V prŧběhu studia pracoval několik let v poslanecké sněmovně jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností. ; Čtěte také: Mluvčím nové vlády bude Kupka Kupka (ODS): Útoky v duelu Nečas a Paroubek byly opravdu drsné


Nečas: Věřím, ţe pan Bartovský svou úlohu perfektně zvládne 27.7.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 ODS_

Politici voličům_



Martina Kupku střídá na postu mluvčího ODS Tomáš Bartovský. Novým tiskovým mluvčím a vedoucím mediální sekce ODS se v polovině srpna stane bývalý mluvčí Ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský (32). Mediální sekci přebírá po Martinu Kupkovi, který byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím," uvedl předseda ODS Petr Nečas. „S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna," říká Bartovský. Tomáš Bartovský vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a absolvoval studijní stáţ v oboru mediální komunikace na Univerzitě v Lipsku. V prŧběhu studia pracoval několik let v Poslanecké sněmovně PČR jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností. Hovoří anglicky a německy, mezi jeho zájmy patří politika, rodina a rekreační sport. Dále čtěte: Kupku v roli mluvčího ODS střídá Tomáš Bartovský Mluvčím nové vlády bude Kupka


Věřím, ţe pan Bartovský svou úlohu perfektně zvládne 27.7.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 Petr Nečas_

Články politiků_

Martina Kupku střídá na postu mluvčího ODS Tomáš Bartovský. Novým tiskovým mluvčím a vedoucím mediální sekce ODS se v polovině srpna stane bývalý mluvčí Ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský (32). Mediální sekci přebírá po Martinu Kupkovi, který byl v pŧlce července jmenován mluvčím vlády. „Vystupovat v roli mluvčího politické strany není jednoduchý úkol. Věřím, ţe pan Bartovský velmi dobře zvládne aktivní a profesionální přístup k médiím," uvedl předseda ODS Petr Nečas. „S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna," říká Bartovský. Tomáš Bartovský vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd UK a absolvoval studijní stáţ v oboru mediální komunikace na Univerzitě v Lipsku. V prŧběhu studia pracoval několik let v Poslanecké sněmovně PČR jako asistent poslance ODS a následně jako konzultant pro vztahy s veřejností. Hovoří anglicky a německy, mezi jeho zájmy patří politika, rodina a rekreační sport.

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=3574 _



ODS má nového mluvčího. Tomáše Bartovského 27.7.2010

tyden.cz str. 00 ČTK_

Média_

Novým mluvčím ODS a vedoucím její mediální sekce bude od poloviny srpna bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Nahradí Martina Kupku, který se stal v polovině července mluvčím vlády. ODS to dnes uvedla v tiskové zprávě. Novým mluvčím ODS a vedoucím její mediální sekce bude od poloviny srpna bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu a obchodu Tomáš Bartovský. Nahradí Martina Kupku, který se stal v polovině července mluvčím vlády. ODS to dnes uvedla v tiskové zprávě. Dvaatřicetiletý Bartovský byl mediální tváří MPO v době, kdy úřad vedl Martin Říman. Ten nyní spolupracuje s Nečasem jako jeho poradce. Bartovský byl mluvčím MPO od roku 2006, letos v lednu ale z ministerstva odešel do soukromé sféry. "S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna," uvedl v dnešní tiskové zprávě Bartovský. ČTĚTE TAKÉ: Odcházející reportér Novy se moţná stane mluvčím ODS Bartovský vystudoval obor Mediální studia FSV UK. Od roku 2002 pŧsobil v Poslanecké sněmovně, kde měl jako konzultant Parlamentního institutu na starost komunikační strategii dolní komory českého parlamentu. ODS koncem června o pozici svého mluvčího jednala také s bývalým politickým reportérem televize Nova Vladimírem Keblúškem. Ten předtím opustil televizi Nova kvŧli personálním změnám v redakci, v jejichţ rámci televize propustila několik redaktorŧ zpravodajství. Po odchodu Kupky a jeho zástupce Jakuba Stadlera na úřad vlády si ale občanští demokraté jako svého nového prostředníka v komunikaci s médii vybrali Bartovského. Foto: ČTK, www.youtube.com

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/ods-ma-noveho-mluvciho-tomase-bartovskeho_176595.html _


zpravy.iDNES.cz

str. 00 Zprávy iDNES.cz / Domácí_ ČTK_

Novým mluvčím ODS a vedoucím její mediální sekce bude od poloviny srpna bývalý mluvčí ministerstva prŧmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Bartovský. Nahradí Martina Kupku, který se stal v polovině července mluvčím vlády. ODS to uvedla v tiskové zprávě. Dvaatřicetiletý Bartovský byl mediální tváří MPO v době, kdy úřad vedl Martin Říman. Ten nyní spolupracuje s Nečasem jako jeho poradce. Bartovský byl mluvčím MPO od roku 2006, letos v lednu ale z ministerstva odešel do soukromé sféry. "S grémiem ODS jsem se dohodl na spolupráci v době, kdy nás čekají senátní a komunální volby. Rád bych přispěl tomu, aby ODS dále posilovala jako moderní politická strana s otevřenou a kvalitní komunikací. Nyní ukončuji spolupráci v soukromé sféře a naplno se práci mluvčího budu věnovat od 16. srpna," uvedl v dnešní tiskové zprávě Bartovský.



Bartovský vystudoval obor Mediální studia na Institutu komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK. Od roku 2002 pŧsobil v Poslanecké sněmovně, kde měl jako konzultant Parlamentního institutu na starosti komunikační strategii dolní komory českého parlamentu. ODS koncem června o pozici svého mluvčího jednala také s bývalým politickým reportérem televize Nova Vladimírem Keblúškem. Ten předtím opustil televizi Nova kvŧli personálním změnám v redakci, v jejichţ rámci televize propustila několik redaktorŧ zpravodajství. Po odchodu Kupky a jeho zástupce Jakuba Stadlera na Úřad vlády si ale občanští demokraté jako svého nového prostředníka v komunikaci s médii vybrali Bartovského.

URL| http://zpravy.idnes.cz/novym-mluvcim-ods-bude-tomas-bartovsky-fcf/domaci.asp?c=A100727_120607_domaci_jav _

Planeta MIMÍSEK 26.7.2010

Ona DNES str. 04 Ona fejeton_ MARTA FENCLOVÁ_

Tušila jsem, ţe existují, ale dokud jsem do nich sama nenahlédla,nevěděla jsem, jak takové paralelní světy, ve kterých se odehrávají vlastní dramata,příběhy a osudy, skutečně vypadají. Jste úplně normální ţena. Chodíte do práce, stresujete se zbytečnostmi, hubnete, abyste mohla zase ztloustnout, a všechno to rozebíráte s kamarádkami u vína. Pak na těhotenském testu uvidíte dva modré prouţky, a váš ţivot se stočí jiným směrem. „Klid, ţádnou paniku, to zvládneš,“ opakujete si, kdyţ přejde první vlna štěstí, která se po objevení prouţkŧ převalí. Jenţe ty pocity,které jsou směsí radosti a panické hrŧzy,neustávají, takţe se přistihnete, jak místo projíţdění Facebooku a zpravodajských serverŧ najednou visíte na tzv. maminkovských webech a dychtivě hltáte kaţdou informaci. A nestačíte se divit. Já v nich hledala uklidnění, ţe v tom nejsem sama, a ţe se to všechno dá zvládnout v klidu a racionálně, stačí, kdyţ budu postupovat podle následného manuálu, ale nic z toho jsem tam nenašla. To první, co mě překvapilo, byla nová řeč. Na maminkovských webech se mluví zcela jiným jazykem neţ tady na Zemi. Základem tohoto jazyka jsou zdrobněliny jako mrňousek, těhulka, bříško, bazárek, vitamínky... Postupem času zjistíte, ţe zdrobnit se dá v podstatě úplně všechno, včetně ozviček, dudlíčkŧ, plíneček a prdýlek. Zvláštní kapitolu pak tvoří novotvary jako mimísek, mimoušek, nebo manţa (manţel, pozn. překladatele). Přiznávám narovinu, ţe kombinace zdrobnělin, novotvarŧ s nebývalou záplavou smajlíkŧ mě dokonale vyděsila, ale nevzdala jsem to. Hledala jsem dál v naději, ţe narazím na normální web, kde na mě budou všichni mluvit tak jako dřív, nebudou mě oslovovat „Ahojky, těhulky“ a kde mi normálním jazykem vysvětlí a poradí, co mě čeká. Marně. „Zase mi lhali,“ napadlo mě, kdyţ jsem se prodírala záplavou smajlíkŧ a hormony nadopovaných mamč s mimísky v bříškách. Slibovali, ţe to hormony všechno zařídí za mě a já se bez vzpírání a ještě ráda ponořím do vesmíru plného bříšek a dudlíkŧ, a ono houby. „Právě stojíme u okna a díváme se, jak venku sněţí,“ přečetla jsemsi příspěvek jedné z maminek, která se nacházela ve třetím měsíci těhotenství, a přeběhl mi mráz po zádech. Moje kamarádka Danča, která se k těhotenství postavila podobně - tedy z mého pohledu úplně normálně jako já - měla více odvahy a na jednom z webŧ se dokonce zaregistrovala. K přihlášení tentokrát ale nestačilo jméno, přezdívka, případně email, jak je tomu u běţných diskusních fór, ale systém vyţadoval také termín poslední menstruace, termín porodu, screeningu, bydliště, telefon... Danča byla členem dva týdny a třikrát přispěla do diskuse, neţ přišel email, ve kterém jí správcová stránky jemně vyčetla, ţe diskutuje málo, a naznačila, ţe by mohla být z diskuse vyloučena. Jako dŧvod bylo uvedeno, ţe „by byly s holkama nerady, aby je třeba šmírovali chlapi“. Danča se několik sekund zamyslela nad touto zajímavou konstrukcí a nechala se dobrovolně vyloučit. Já jsem si pročítala weby ještě pár týdnŧ a přistihla se při úvaze, ţe jsem nějakým omylem unikla tajnému vládnímu programu, kdy jsou těhotným ţenám místo mozku implantována chrastítka. Mozky vláda vyuţívá k tajným výzkumŧm a přibliţně dva roky po porodu je opět ţenám vrací zpět. Pak se mi konečně ze Plné znění zpráv


všech popisŧ prvních pohybŧ mimíska v bříšku, rad a dojatých výpovědí udělalo mdlo a rozhodla jsem se ten svět plný zdrobnělin, smajlíkŧ v kombinaci s popisem ukrutně těţkých porodŧ a strašlivých rizik, která mi hrozí, dobrovolně opustit. Poslední větu, kterou jsem zahlédla na diskusním fóru, ale jen tak nezapomenu. Zněla: „Nemŧţe naše tuleníčko s manţou ublíţit našemu mimískovi?“ (Překlad:Mŧţe být sex v těhotenství nebezpečný pro dítě?) Danča mezitím nahlédla do několika časopisŧ, které se mateřstvím a věcmi s ním souvisejícími zabývají. Poté, co si přečetla článek upozorňující na naprosto neuvěřitelný fenomén, kdy existují údajně ţeny, které své děti nechtějí kojit, protoţe jsou jim přednější tak povrchní věci jako hezká prsa, časopis odloţila a upozornila mě předem, ať tento další paralelní vesmír nechám vesmírem a věnuji se rozumnějším věcem. Dala jsem jí zapravdu a snaţím se ze všech sil uchovat si aspoň trochu zdravého nadhledu a především zdravého rozumu. Podlemě semi bude ještě hodit... *** Mluví se tu zcela jiným jazykem neţ tady na Zemi AUTORKA Marta Fenclová vystudovala Fakultu sociálních věd UK, v roce 1993 začala psát pro časopis Reflex, pŧsobila v časopisech Rolling Stone, Instinkt, Esquire, FHM a dalších. V současné době pravidelně píše pro Pátek LN, Elle a další periodika a je scenáristkou televize Nova. Foto autor| FOTO: ARCHIV MARTY FENCLOVÉ, ILUSTRACE: TEREZABUDILOVÁ _

Ţivot a smrt s bulvárem 26.7.2010

Respekt str. 29 Společnost_ Kateřina Šafaříková_

Proč zdejší senzacechtivá média tolik milují nemoci a cizí neštěstí Český bulvár zaţívá ţně. Zatímco ostatní noviny cítí přicházející okurkovou sezonu a zpravodajsky je zachraňuje alespoň nová vláda, bulvární bratři mají plné ruce práce. Zpěvačka Dara Rolins měla autonehodu a tato událost uţ přes dva týdny ţiví jak hlavní bulvární deníky Blesk a Aha!, tak časopisy stejného raţení. Přirozeně: koktejl známé osobnosti a bouračky za bílého dne, na jejímţ konci zŧstal jeden mrtvý, je namíchaný natolik svŧdně, ţe by se bulvár vlastně zpronevěřil ţánru, kdyby o nehodě zevrubně neinformoval. Při pročítání pilířŧ zdejšího senzacechtivého tisku ale člověk záhy zjistí, ţe krev a slzy netečou jen z příběhu zpěvačky. Překypují jím i jiné stránky a daleko víc neţ při listování bulvárními vzory za hranicemi. Ţe by tu na dračku šly jiné emoce neţ jinde v Evropě? Tak co je u mě nového Redakce deníku Aha! sídlí v úhledném domě v praţských Holešovicích a člověk by si tu mohl připadat jako v galerii: kulatá recepce, moderní černé lustry spouštějící se z vysokého stropu, pak klasicistní schodiště, šedivé industriální potrubí v redakční místnosti, klid, klimatizace… Aţ na „stěnu chlouby“ vydavatelství Ringier hned ve vstupní hale. „Přeţívá jen pod prášky“, „Sedla do letadla a opustila republiku!“, „Začala válka o miliony - Dara Rolins: Vydírají mě!“ valí se z vystavených prvních stran Aha!, který si zakládá na dryáčnických titulcích a návštěvník se vrátí do reality. O několik minut později a jedno patro výš šéfredaktor listu Lubor Černohlávek vysvětluje, ţe to oni ani konkurence v Blesku s dramatizací popisu bouračky nepřehánějí. „Ta nehoda obsahuje mnoho otazníkŧ, je emocionálně vypjatá a nadto přiţivována oběma stranami,“ říká. Fakta mluví v jeho prospěch. Auto Dary Rolins se střetlo v sobotu 10. července za plného světla v zatáčce klidné silnice v údolí Šárky s motocyklistou a dodnes není jasné, čí to byla vina. Policejní vyšetřování stále probíhá a jak rodina zesnulého Jindřicha Rotrekla, tak sama zpěvačka „fedrují“ bulvár svými vzkazy. Jednoho dne tak vdova ochotně vypráví, jak Daru nenávidí, aby jí druhý den srdceryvně přála klid duše v Bulharsku, kam zpěvačka narychlo odjela. Stejně tak Rolins: po sráţce si vypíná mobil a „uzavírá se před světem“, z Bulharska ale posílá do Aha! i Blesku esemeskami dlouhé komentáře o tom, jak jí je a jak nahlíţí na moţný zájem rodiny pěkně se na ní napakovat. Plné znění zpráv


Člověka při tom napadne, před jakým „tlakem“ se vlastně chtěla zpěvačka schovat - na otázku Respektu neodpověděla - a pak, ţe míra dryáčnosti bulváru hodně závisí na míře ochoty lidí s ním spolupracovat. A stačí chvilkový ponor do vod Aha!, Blesku, SuperSpy a dalších, aby si člověk ověřil ten poměrně známý fakt, ţe české „oběti“ spolupracují se svými „tyrany“ víc, neţ by se dalo čekat. „Známí lidé volají do redakcí, co je u nich nového nebo co vědí na druhé, v očekávání, ţe se za to dostanou do novin, redaktorky konkurenčních bulvárŧ spolu sedí u jednoho stolu na jednom večírku, švitoří s celebritami nebo mezi sebou, a pak jdou kaţdá napsat stejnou story, fotografové se vzájemně informují, kdo bude kde a co fotit,“ vyjmenovává Jan Martinek, bývalý šéfredaktor serveru super.cz. Podobná symbióza existuje zjevně i jinde, jak později do telefonu potvrzuje i mluvčí německého bulvárního gigantu Bild Tobias Fröhlich, v Česku je ale výraznější. „Jsme malý trh, je tu malá konkurence,“ vysvětluje Martinek. „Bild si mŧţe v osmdesátimilionové zemi vybrat z větší palety událostí a celebrit a ty si zase mŧţou vybrat z více periodik, kdyţ je někde nechtějí. Tady ne.“ Závistivci a škarohlídi Napájení bulváru emocemi samotnými aktéry příběhŧ dává smysl, ale ještě nevysvětluje, co je zmíněno v úvodu: Proč je v něm tolik krve a neštěstí? Ilustrací budiţ titulní strana Aha! z minulého úterý. Nehoda Rolins na ní chybí a jako hlavní text dominuje informace, ţe herec Bořivoj Navrátil, který má rakovinu, podstupuje další kolo chemoterapie. Zástupce šéfredaktora Radek Lain, sotva třicátník, vysvětluje, ţe redakce chtěla dát „sobě i lidem“ od případu Rolins na chvíli „odpočinek“. Jenţe „odpočinek“ v podání Aha! vypadá takto: „Rakovina Bořivoje Navrátila: Sedmá dávka jedŧ!“ Redaktory na poradě napadlo zavolat vytipovaným osobnostem - hlavně starším ročníkŧm - a zeptat se jich, jak snášejí vedra. Herec Navrátil se ochotně svěřil s tím, ţe je na kapačkách a není mu dobře. A hned byl z toho otvírák listu. „Hyenismus? Ne! Lidi zajímá zdraví hercŧ,“ říká Lain a odmítá námitku, ţe kdyţ o tom chtějí psát, mohli zvolit pozitivnější titulek, něco ve stylu „Navrátil nevzdává boj s rakovinou“ („To nešlo podat jinak. Ten člověk si stěţuje, ţe je mu zle.“). Do výměny názorŧ v té chvíli vstupuje i šéfredaktor Černohlávek a věci za závěsem zdejšího bulváru začínají mít srozumitelnější obrysy. „Podívejte, my musíme čtenářŧm nabídnout emoce a ty negativní na ně prostě fungují nesrovnatelně líp neţ pozitivní,“ říká a vzápětí nastiňuje rovnici, jíţ se jeho list řídí. Nejvíc na lidi zabírá - na základě počtu prodaných výtiskŧ - trojice vztahy, choroby a peníze. A všechno v negativním gardu: ţe se někdo rozešel, někdo onemocněl nebo se topí v dluzích. „Kdyţ jsme psali o tom, ţe se oţenil Karel Gott, číslo se prodávalo špatně, ačkoli jde o jednu z největších českých celebrit. Zato rozchod Lucie Bílé se prodával výborně,“ sděluje šéf Aha!. Tragédie a úmrtí jsou pak ještě o stupeň výš na ţebříčku kýţených zpráv. „A úplný vrchol je tajemná sebevraţda známé osobnosti. Kdyţ se zastřelil Karel Svoboda, to byla story snŧ! Známý skladatel, předčasná smrt, sexuální aférky manţelského páru i to, ţe jim předtím zemřela malá dcerka,“ popisuje Černohlávek a „hodnotu“ této story umí i přesně vyčíslit: „Jeli jsme tehdy Svobodu nepřetrţitě přes dva měsíce a prodávali prŧměrně 180 tisíc výtiskŧ denně. Jinak se pohybujeme okolo 130 tisíc,“ říká. O stejné zkušenosti mluví i šéfredaktor Blesku Vladimír Muţík, jemuţ skladatel Svoboda den po pohřbu posunul prodej na neuvěřitelných 688 tisíc výtiskŧ. „Smrťáky zabírají, rozhodně. Ale nemám pocit, ţe bychom toho měli víc neţ třeba na Západě,“ říká Muţík. Jenţe to není tak docela pravda. I britský The Sun nebo německý Bild přinesly v minulých dnech na svých prvních stranách zprávy o střílečkách a autonehodách, ale vţdycky šlo o věc přesahující jednu emoci ve stylu „hrŧza“. The Sun například psal o Britovi, který postřelil svoji přítelkyni, a poté otočil zbraň proti sobě. Jenţe příběh rozšiřoval fakt, ţe přítelkyně varovala policii, ţe jí bývalý milenec vyhroţuje, a ta to ignorovala, navíc při honičce měli policisté pouţít dosud neschválený typ pušky, takţe případ má i přesah do politiky. To Blesk je monoemoční. Stejně jako Aha! nechal jeden den „odpočinout“ své čtenáře od autonehody Rolins a to tak, ţe na první stranu - vedle článku o moderátorce parkující na místě pro invalidy - dal titulek „Hrŧza v Pardubicích: Matka (34) zabila a zapálila svoje dítě!“. Příběh o evidentně vyšinuté osobě, u níţ není jisté, jestli byla kdy příčetná (jak říká stručný text uvnitř listu), jinak nic. „Moc se toho teď neděje,“ říká k tomu stručně šéf Blesku Muţík. Jeho kolega z Aha! to vidí trochu jinak. „Já si bohuţel myslím, ţe Češi jsou škodolibější a nepřejícnější národ neţ mnohý jiný. Nám stačí brnknout na tuhle strunu a lidi si to koupí, nemusíme jít dál,“ krčí rameny Lubor Černohlávek. Tomáš Trampota z katedry mediálních studií na Fakultě sociálních věd UK s tím hodnocením souhlasí. „Před pŧldruhým rokem jsme na fakultě dělali analýzu vývoje médií za posledních patnáct let a u bulváru nám vyšlo, ţe se od zpráv posunul víc k rychlým emotivním výkřikŧm a výrazně do negativní polohy,“ popisuje Trampota a dodává. „Nemám rád generalizace o povaze národa, ale jestliţe obecně platí, ţe lidé se rádi uklidňují neštěstím druhých, o Češích to zjevně platí dvojnásob.“ Plné znění zpráv


Vtipe vylez Mezi bruselskými dopisovateli médií ze všech koutŧ světa šlo nezřídka spatřit následující výjev: Britové se sklánějí nad stolem, něco si hromadně čtou a hurónsky se u toho smějí. To něco byl The Sun a kolegové-novináři se upřímně bavili. Největší britský bulvár a po Bildu druhý největší v Evropě má pověst vtipného listu, který řadu věcí popisuje s nadhledem a umí si hrát s jazykem. K ověření stačí krátká sonda. Minulou středu přinesl The Sun fotografi e vycházející hvězdy mezi britskými herečkami, která je nyní známá postavou Mercedes v jednom seriálu. Na fotkách je herečka v bikinách a všelijak se protahuje a shýbá. Deník dal fotkám titulek „Mercedes Bends“ - bend je ohýbat (se) -, čímţ z toho udělal vtipnou naráţku na německou automobilku. Jiný příklad: před pěti lety obletěly svět snímky britské modelky Kate Moss, jak ve velkém šňupe kokain. Kdyţ nyní „Cocain Kate“ koupila dŧm v Portoriku, The Sun jakoby mimoděk dodal, ţe nejoblíbenějším místem turistŧ na ostrově jsou vodopády La Coca a ţe tudy vede jedna z kokainových cest do Severní Ameriky - k níţ poskytli modelce plánek. Podobně si s textem hraje Bild - dostal za to uţ i několik cen. Slavná se stala například titulní strana po zvolení Benedikta XVI. do čela katolické církve. Bild měl titulek „Wir sind Papst“ (My jsme papeţ), coţ je z hlediska němčiny velmi progresivní formulace, která se rychle stala populární a nejeden vysokoškolák má tuhle titulku schovanou doma. „Specifické pouţívání jazyka je uţ naše obchodní značka,“ říká zmiňovaný mluvčí deníku Fröhlich. Český bulvár naproti tomu přimáčkne čtenáře ke zdi dusnými tragédiemi, a pokud jde o hru s jazykem, většinou nepřekročí metu typu „Aţ já budu velká, budu prezidentka“ (titulek Aha! k textu o ambicích mladých poslankyň). Určitou pastí je čeština, která má delší slova neţ angličtina i němčina, skloňuje se sedmi pády a celkově konzervativní gramatická kazajka jazykové zkratky a vtípky omezuje. Nicméně za všechno čeština nemŧţe. „My se snaţíme být vtipní, ale ne vţdycky se to podaří,“ tvrdí šéfredaktor Černohlávek. Z následné debaty ale vyplývá, ţe nadsázka či humor nejsou v listu prioritou. „Nejvíc čtenářŧ máme mezi staršími ţenami a my je nemŧţeme zahlcovat nesrozumitelnými kódy,“ říká. „Kdyţ zemřel Ladislav Smoljak, udělal jsem k tomu titulek ,Smoljaka si vzalo české nebe„. Prodávalo se to špatně a z reakcí vyplynulo, ţe to čtenáři nepochopili. Nevěděli, ţe poslední hra od Cimrmanŧ se jmenuje České nebe.“ Vladimír Muţík z Blesku jde rovnou k věci. „Já bych si to strašně přál, abychom byli vtipní. Ale my to prostě neumíme. Já na to nemám lidi,“ tvrdí. Jak je moţné, ţe se mezi 80 redaktory Blesku nenajde pár, kteří toho schopní budou? „To není jenom o práci v redakci. Dělání si legrace ze sebe sama, nadhled, to je vlastně ţivotní filozofi e. A česká společnost taková není. Češi jsou melodramatici,“ dodává Muţík. Čekání na další stupeň Zjevně v tom nejsou sami. Drama a krev si uţívají i Poláci, Slováci a Maďaři. Jejich bulváry stejně jako český popsaly pád z okna jednoho páru v Německu při pohlavním styku minulý týden jakoţto „tragédii“ při sexu či „zranění“ při sexu. The Sun a i Bild se jen zeptaly: „Falling in Love?“ Ondřej Höppner, nestor českého bulváru, se nad tím zasměje. Právě on stál u zrodu časopisu Spy, který zpočátku razil „pankáčtější“ popis světa celebrit, postupně od toho ale časopis ustoupil, protoţe celebrity na to „neměly ţaludek“. „Lehkost, nadsázka, humor, to jsou principy bulváru a dodávají mu dynamiku, schopnost přeţít. Nicméně, je to i určitý vývojový stupeň,“ tvrdí Höppner. Jestliţe se totiţ podle něj postkomunistický bulvár uţ naučil šmírovat, vyuţívat celebrity i zaplatit za dobrou skandální fotografi i, metu humor má ještě před sebou. „Ano, nacházíme se ve stadiu homo sapiens bulvární, ale ještě ne homo sapiens bulvární-vtipný. Je moţné, ţe k němu časem dospějeme,“ přitakává Höppner, který po mnoha letech v bulváru začal vydávat občanské noviny pro obyvatele centra Prahy a tvrdí, ţe je teď „šťastnější“ neţ kdy předtím. *** „Stačí brnknout na škodolibost a lidi si nás koupí.“ (Černohlávek, Aha) Foto popis| Nevěra a tragická smrt. Prostě nádhera. (Vdova po skladateli Svobodovi) Foto autor| foto isifa Foto autor| foto čtk Foto popis| Jak se schovat před vlastním tlakem? (Dara Rolins) Plné znění zpráv


Foto autor| foto Isifa Foto popis| Rozchod se prodává líp. (Lucie Bílá s Noidem) Foto autor| foto ČTK _

Do České republiky vstupuje nový HDTV kanál, další čeká přeměna 24.7.2010

digizone.cz

str. 00

DigiZone.cz_

_ TÝDENNÍ REVIZE - Čeští diváci se mohou těšit od srpna na program Spektrum ve vysokém rozlišení obrazu. Prozatím bude dostupný pouze v digitální kabelové síti společnosti UPC Česká republika, ale jednání s dalšími operátory jiţ probíhají. Tuto stanici také kompletně čeká redesign grafického vizuálu. Diváci se také mohou těšit na jiţ dříve oznámenou proměnu seriálového a filmového kanálu Hallmark na Universal Channel. A aby toho nebylo málo, ze satelitŧ Astra by měly konečně zmizet "odpadní" kanály propagující erotické linky. Spektrum se mění, Hallmark téţ Dokumentární kanál Spektrum, který patří mezi kabelovými a satelitními diváky k nejoblíbenějším, chystá od 2. srpna kompletní změnu svého grafického vizuálu a loga a také zařazení nových pořadŧ. Dŧraz klademe i na bohatou vlastní produkci a nákup té kvalitní, zahraniční, uvedl při této příleţitosti chief executive officer společnosti Chello Central Europe Levente Malnayi. Od 3. září se pak filmový kanál Hallmark v nabídce všech provozovatelŧ kabelové, satelitní a IP televize změní na Universal Channel. Dlouho očekávaný rebranding se podle Jany Bryndové, mediální zástupkyně Universal Channel pro Českou republiku a Slovensko, nedotkne zaměření stanice. Televize ale bude chtít oslovovat i mladší publikum. Více neţ 30 německých erotických kanálŧ, které lákají prostřednictvím satelitu Astra statickou obrazovkou nebo jednoduchými videy na erotické linky, bude koncem příštího roku ukončeno. Stane se tak po zásahu Kommission für Jugendmedienschutz (KJM), která dohlíţí na ochranu dětí v médiích a podobně. Lukáš Polák: Spektrum se divákŧm představí 2. srpna kompletně v novém a v HD verzi Jan Potŧček: Hallmark se změní na Universal Channel od 3. září, chce oslovit i mladé Lukáš Polák: Ze satelitu Astra zmizí další kanály lákající na erotické linky Praţáci uţ nemohou terestricky sledovat Primu HD a TV Noe Úderem pŧlnoci ze čtvrtka na pátek přestal v Praze vysílat multiplex 3 na menších vysílačích Strahov, Ládví a Zelený pruh. Digitální síť na kanále 46 obsahovala část stejných programŧ jako multiplex 3 ze silných vysílačŧ Ţiţkov a Cukrák, navíc ale nabízela televize Prima HD a Noe. Ty uţ není moţné pozemní cestou naladit, protoţe Český telekomunikační úřad (ČTÚ) provozovateli této sítě, společnosti Czech Digital Group (CDG) odebral oprávnění pro digitální vysílání na kanále 46. Firma CDG se hodlá proti tomuto rozhodnutí bránit u soudu. Ve věci stále probíhá správní řízení, společnost CDG podala proti rozhodnutí rozklad. Musíme vyčkat verdiktu rozkladové komise, uvedl v této věci předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák. Vypnutím multiplexu 3 na 46. kanálu byly také ohroţeny plány chystané televize Inzertmax. Ta měla v Praze prostřednictvím těchto tří vysílačŧ šířit od října svŧj program. Kanál v současné době situaci řeší. TV Noe - technické potíţe Tentokrát uţ o technickou chybu nejde. Multiplex 3 na 46. kanálu se pravděpodobně odmlčel definitivně. (Foto: autor) Jan Potŧček: Praha přišla o dva digitální programy: Primu HD a televizi Noe Lukáš Polák: Czech Digital Group přišla o 46. kanál pro multiplex 3. ČTÚ to odmítá povrdit Lukáš Polák: Televize Inzertmax analyzuje situaci po vypnutí 46. kanálu v Praze Lukáš Polák: Prima HD i TV Noe v kabelových a IPTV sítích beze změn Premiér Nečas by zrušil Jedničku i Čtyřku České televize Plné znění zpráv


Česká televize by se měla soustředit především na svou sluţbu veřejnosti a neplést se do cesty čistě komerčním kanálŧm. Myslí si to premiér Petr Nečas (ODS), který v on-line chatu na zpravodajském serveru Aktuálně.cz reagoval na dotazy čtenářŧ po prvním zasedání nové vlády. Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svŧj subjektivní dojem: ČT 1 a ČT 4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované na komerční plytkou zábavu orientované sportovní a zábavní kanály, uvedl Nečas. České televize se zastal pedagog praţské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Milan Šmíd. Tvrdit, ţe ČT 1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT 1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách, řekl Šmíd agentuře ČTK. Kavčí hory podle něj naplňují poslání televize veřejné sluţby tím, ţe vysílají pořady, které by se na komerčních stanicích neobjevily. ČT HD screenshot 500 Sport je podle Petra Nečase doménou placených kanálŧ. (Foto: autor) Jan Potŧček: Premiér Petr Nečas zpochybnil dŧvod existence programŧ ČT 1 a ČT 4 Jan Potŧček: Jiří Janeček nechce komentovat výroky premiéra Nečase o České televizi Stručně Aktuální mapy pokrytí zemské analogové a zemské digitální televize vyvěsil na svŧj web http://dtv.ctu.cz Český telekomunikační úřad (ČTÚ). Mapy zachycují aktuální stav pokrytí po vypnutí analogového vysílání na Sušicku a Českobudějovicku, a také všechny spuštěné dokrývače digitálních sítí 1, 2 a 3. Úřad rovněţ doplnil technické parametry všech spuštěných digitálních dokrývačŧ. Jan Potŧček: ČTÚ aktualizoval na webu mapy pokrytí analogové i digitální televize Satelitní sluţba Digi TV pokračuje v odpojování programŧ z pŧvodního kódovacího systému Nagravision 2, který byl opakovaně prolomen piráty a umoţňoval příjem placených televizí bez oficiální karty operátora. Během pátku Digi TV znemoţnila nelegálním divákŧm příjem prémiového filmového kanálu HBO. O několik dní dříve se tak stalo u hudebních stanic MTV Czech a Musicbox. Jan Potŧček: Satelitní Digi TV odpojila pirátŧm českou verzi filmového kanálu HBO Lukáš Polák: Další hudební stanice pro černé diváky satelitní Digi TV odpojeny 3D televize uţ by mohla být na konci tohoto měsíce standardizovaná, alespoň co se týká obchodních podmínek. Vyplývá to z krokŧ, která prozatím udělalo konsorcium Digital Video Broadcasting Project (DVB Project). To vydalo dvacetibodový dokument, v němţ se snaţí dát stereoskopickému zobrazování určitý řád. Dvanáctistránkový materiál shrnuje poţadavky provozovatelŧ sítí a obsahuje celkem patnáct kapitol. Avatar 3D screenshot - Anixe HD Jeden ze zpŧsobŧ 3D zobrazování - side-by-side. (Foto: autor) Lukáš Polák: Konsorcium DVB Project udělalo jeden z krokŧ ke standardizaci 3D televize Změny v hlavní zpravodajské relaci Události plánuje od příštího roku Česká televize. Na programu ČT 1 by měly být Události kratší neţ dnes a navazovat by na ně měly Události v regionech tak, jako tomu bylo jiţ dříve. Serveru DigiZone.cz to řekl budoucí šéf programu ČT 1 Radan Dolejš. Uţ jsme se na tom dohodli s Romanem Bradáčem (budoucím ředitelem ČT 24, pozn. red.), uvedl Dolejš. Jan Potŧček: ČT od ledna zkrátí Události a naváţe na ně Událostmi v regionech Jan Potŧček: ČT 24 má potenciál pětiprocentního podílu na trhu, tvrdí její odcházející šéf Česká a Slovenská republika se příští rok opět spojí, aby společně našly další Česko-Slovenskou SuperStar. Ředitelé TV Nova a TV Markíza se na tom dohodli se společností FremantleMedia, která drţí licenci k tomuto formátu. K Martinovi Chodúrovi, vítězi první řady této mezinárodní pěvecké soutěţe, se tak brzy připojí další federální hvězda. Jan Potŧček: Nova s Markízou chystají na příští rok další Česko-Slovenskou SuperStar



URL| http://www.digizone.cz/clanky/do-ceske-republiky-vstupuje-novy-hdtv-kanal/ _

Přivezu do Čech Damiena Hirsta 24.7.2010

Lidové noviny str. 26 Orientace - rozhovor_ TOMÁŠ NĚMEČEK_

S ředitelem galerie GASK Janem Třeštíkem o strašných nervech před otevřením, o nákupech moderního umění, vkusu Davida Ratha a o tom, co je větší frajeřina Neúspěšně se hlásil na studium dějin umění, dnes vystudovaný právník Jan Třeštík (29) vede druhou největší galerii v Čechách, kutnohorský GASK. Na jeho nástup hleděli výtvarní kritici s podezřením, pak se ale letošní otevření GASK stalo největší událostí na galerijní scéně. Na podzim Třeštík přiveze díla Brita Damiena Hirsta. A skončí. * Ještě v lednu o vás týdeník Reflex psal: „KATASTROFA!“ Pak jste v květnu v Kutné Hoře konečně otevřeli GASK a novináři píšící o umění otočili o 180 stupňŧ: první galerie z veřejných peněz na evropské úrovni, zjevení na české scéně, vzor pro Národní galerii, jak má vypadat ţivý výstavní prostor… Ale upřímně řečeno, neměl jste sám strach, ţe se to nepovede? Upřímně řečeno měl. To tempo bylo smrtící, Deset měsícŧ na vybudování de facto nové instituce v tak rozsáhlém prostoru jako Jezuitská kolej v Kutné Hoře je šibeniční termín. S něčím tak velkým jsem neměl zkušenost. Ani nikdo z kolegŧ. A v jednu chvíli zavládla u vedení kraje lehká panika a pochyby, jestli opravdu otevřeme 8. května. * To muselo být napínavé: ve chvíli, kdy uţ se za osmiletou rekonstrukci utratilo skoro 290 milionŧ. V koleji začalo být rušno, přijíţděly kontroly z kraje. Místostarosta Kutné Hory Václav Vančura nám týden před otevřením přátelsky říkal: To ne ţe tě vyhodí – z toho bude trestní oznámení… Ale to uţ jsem takové nervy neměl. Vím, jak vypadají prostory týden před vernisáţí. Vyšlo to přesně na dny a hodiny, měli jsme i štěstí na počasí. * Stejně je zábavné, jak se psaní o GASK najednou ze dne na den otočilo. Kdyţ si vezmete, ţe jsme před tím za sebou neměli nic hmatatelného, ţe zpŧsob mého nástupu a odvolání mého předchŧdce vyvolal ostrou kritiku a ţe náš zřizovatel je zrovna Středočeský kraj, tak tu nedŧvěru spousty lidí úplně chápu. Minimální cíl je 30 tisíc za rok * Začali jste netypickou výstavou Emila Filly, předvádíte, jak se na nákupech z dob komunismu projevovala politika, pro tradiční publikum máte iluminaci z 15. století, za studenty jezdil dvoupatrový autobus GASK Tour. Dával jste si cíl, kolik přilákáte návštěvníkŧ? Moje představa je v prŧměru 30 tisíc; kdyţ se dostaneme nad toto číslo, bude to pro první rok vynikající výsledek. V dalších letech je ambicí GASK přilákat 50 tisíc. Ale tady uţ vidím, ţe reálnost je u galerie mimo Prahu dost problematická. Za květen a červen jsme měli dohromady pět a pŧl tisíce, včetně školních návštěv. * Ale to bylo po otevření. Pak přišel první červencový týden, úplně tragický, návštěvnost nám klesla ze 130 aţ 140 lidí denně na třicet. Čísla jsou v tomhle počasí tristní všude, v Praze slyším od kolegŧ, ţe muzeum srovnatelné s naším má návštěvnost 50 lidí za týden, menší muzeum má tři návštěvníky denně. Hodně nám pak pomohla reklama v Praze a hlavně hudební festival Creepy Teepee na nádvoří GASK. Za víkend přišlo zhruba 900 lidí. * Takţe vám ten cíl 30 tisíc návštěvníkŧ moţná letos vyjde?



Moţná ano, protoţe na podzim budeme mít zaprvé velkou výstavu Alfonse Muchy. Je součástí putovní výstavy, která začala v Praze, ale u nás bude úplně jinak pojatá, s vlastním kurátorem. A zadruhé – teď uţ to mŧţu pustit – budeme mít v říjnu výstavu britského výtvarníka Damiena Hirsta a jeho špičkových věcí včetně jeho Ţralokŧ. Projekt Hirst je extrémně náročný. Jen náklady na instalaci ţralokŧ ve formaldehydu dělají bezmála 1,2 milionu korun: abyste to vylil z formaldehydu, nalil do formaldehydu, vymontoval boxy, zadělal, našrouboval… K tomu máme paralelně výstavu mladých evropských umělcŧ StartPoint, kterou k nám přenesl Marcel Fišer z galerie Klatovy / Klenová. Takţe ten podzimní a zimní blok by mohl být dobrý. Creepy Teepee jsem chtěl zrušit sám * Váš šéfkurátor Ondřej Chrobák i tvŧrce lektorských programŧ Ondřej Horák dřív pracovali pro Národní galerii. „Ve Veletrţním paláci vŧbec nefungovala komunikace s vedením, všechno byl problém, zato tady jsem nikdy neslyšel – tohle nejde,“ řekl nadšeně Horák v Respektu. Existuje nějaký nápad, který jste nemohli uskutečnit? Přemýšlím. Ondřej Horák chrlí ty nápady tak rychle: jízdy GASK Tour, slepecké mapy… K té zdánlivé snadnosti: jsme přece jen příspěvková organizace Středočeského kraje, ale snaţím se ji řídit méně formalisticky a rychle reagovat. To byl koneckoncŧ i případ nákupu té středověké iluminace. Upozornění jsme dostali tři týdny před její draţbou v Londýně, coţ je pro takové věci hodně krátká doba. * Tady byli komentátoři rozděleni: pro některé byl nákup za 17 milionŧ příliš drahý špás. Tip vám dal znalec starého umění Jiří Fajt, který pak k miniatuře připravoval celou expozici v GASK? Ne. On zpočátku dokonce kritizoval český stát za to, ţe to nekoupil sám. Později mi říkal, ţe si uvědomil, ţe není rozhodující, jestli iluminace patří ministerstvu, Praze nebo Středočeskému kraji, hlavně ţe se vrátila do země. Navíc právě sem – kdyţ znázorňuje kutnohorskou těţbu stříbra. Od počátku jsme hledali pro galerii symbol, který by nás propojil s Kutnou Horou. Mimochodem, ty náklady uţ se vracejí v podobě prodaných knih, DVD, jednáme o převodu autorských práv s firmou, který dělá dokonalá faksimile starých knih. * Který nápad bylo nejtěţší prosadit? Kdyţ jsme dělali v Praze představení výtvarníka Jána Mančušky Hra pozpátku. Ten ohlas v určitých vodách byl spíš takový, proč se pouštíme do čistě divadelních věcí, navíc nepříliš srozumitelných... Zvlášť kdyţ se lidé – a teď nemyslím hejtmana – dozvěděli, kolik to stojí. * Kolik to stojí? V řádu stovek tisíc. Kdyţ máte deset hercŧ, z toho pět zahraničních, a pronajímáte si divadlo Archa, je to prostě drahé. Reakce zněla, ţe jsme se zbláznili, notabene kdyţ se dozvěděli, ţe to ještě chceme zopakovat v Berlíne na tamním bienále. Prosadil jsem to jinou cestou, protoţe to pro GASK byla dŧleţitá akce. * Jakou jinou cestou? Našli jsme partnery v berlínském divadle HAU a ještě jednu agenturu. Mančuška tam měl tři reprízy a sami organizátoři berlínského bienále ho zařadili do hlavního programu. Bylo dobře, ţe jsme to udělali. * Existoval nějaký nápad, který jste vetoval vy sám? Tři týdny před letošním červencovým festivalem Creepy Teepee jsem rozhodl, ţe ho zrušíme. Byla to úplně šílená situace. Měli jsme těţce napnutý rozpočet, na festival nezbývala ani koruna a Středočeský kraj řekl – nedělejte nic nad rámec výstav. Nebo si na to seţeňte sponzory. A to měsíc a pŧl po otevření GASK, kdy jsme se cítili totálně vyčerpaní. Bylo toho všeho najednou moc a měli jsme hned skočit do festivalu. Dospěl jsem k tomu, ţe uţ je to příliš velký risk, který na sebe nemŧţu vzít. Já jsem si velice zakládal na tom, abych dodrţel za kaţdou cenu slovo, a tady to bylo příliš velké riziko. * Ale Creepy Teepee se nakonec uskutečnilo. Říkal jsem ostatním: heleďte, co je větší frajeřina – udělat festival, nebo to včas čestně zrušit a neudělat dluhy? Kde mám vzít ten milion korun navíc? Kurátoři do mě hučeli, pořadatelé festivalu taky, tak jsem říkal – fajn, kdyţ jsme všichni kamarádi, dáte kaţdý jeden svŧj měsíční plat? Já dám tři, kdyţ tvrdíte, ţe je to tak dŧleţitá akce. To uţ padaly výhrŧţky typu: dáme vás k soudu a skončili jste, celej ten váš slavnej GASK… Plné znění zpráv


* Jak dlouho to rozhodování trvalo? Tak dva tři dny. Pak se objevil seriózní propočet, ţe lístky v předprodeji jdou nad odbyt velmi dobře – ačkoli to není zrovna masová akce. Začalo to získávat reálné obrysy. A objevila se moţnost, ţe bychom na to pouţili peníze od našeho budoucího sponzora. * Jak dopadl festival finančně? Dobře. Dvě třetiny nákladŧ se pokryly ze vstupného, zbytek od sponzora. Je David Černý kýč? * Podle čeho rozhodujete o akvizicích nového umění? V Kutné Hoře máte expozici, která ukazuje i mizerné umění nakupované za normalizace. Přemýšlíte, jestli i vy nepodléháte dobové módě? Na rovinu: u tří autorŧ a děl – nebudu říkat kterých – jsem byl absolutně proti nákupu. Přišlo mi to nezajímavé. Pochyboval jsem, jestli to za takové peníze má být v našich sbírkách. * Konceptuální umění? Malba? Malba to nebyla. Poţádal jsem kurátory, aby vytypovali zajímavé autory a díla: co nám chybí a co by mělo být ve sbírkách zastoupeno. Oslovili jsme kolegy znalce, z Ústavu dějin umění, z Galerie hlavního města Prahy… V nákupní komisi jich sedělo tuším deset. A respektoval jsem jejich názor, byť bych to sám nikdy nepodpořil. * Dá se tady „objektivně“ argumentovat? Stejně je to estetický soud, jestli se vám to líbí, nebo nelíbí. Mŧţete argumentovat tím, jak je umělec známý, kde je zastoupený, jakou kariéru má za sebou, jak je přijímaný. Ale samozřejmě stejně rozhoduje subjektivní pocit: někdo řekne, ţe Davida Černého miluje, pro jiného je to kýč. * Co máte doma vy sám? Z mladých umělcŧ se mi líbí to, co dělá Jakub Hošek, Laďa Gaţiová, Antonín Stříţek, jestli to znáte. Vŧbec nejbliţší je mi Petr Pastrňák. Z klasické moderny pak Josef Šíma a František Kupka. * Jak je to se vztahem Davida Ratha k umění? Hejtmani ČSSD se chovají ke galeriím křupansky – plzeňská hejtmanka Milada Emmerová vyhodila ředitele galerie Klatovy, který přenesl svŧj projekt k vám, jihočeský hejtman Jiří Zimola nařídil přerušit výstavu v Alšově galerii, protoţe tam jedna firma chtěla udělat večírek. Ale David Rath, který má jinak nikoli nezaslouţeně nejhorší pověst, se tady chová jako osvícený vladař. Je to člověk, který se dívá na výsledek, a ten byl v případě GASK snad pozitivní. Naše spolupráce byla oboustranný vabank. Vkusem jsme úplně jinde, díváme se naprosto odlišně na program galerie, na její vizuální styl… * Ale zároveň vám dal volnou ruku. Ano, kdyţ bude výsledek pozitivní a bude mít ohlas u veřejnosti i odborníkŧ, nebude do toho vstupovat. Já jsem řekl, ţe pokud nebudu mít volnou ruku na výběr lidí a na výstavní program, jdu pryč. * I tak jste ohlásil odchod. Na podzim máte otevřít konečně rekonstruované České muzeum výtvarného umění v praţské Husově ulici… To uţ letos nezvládneme. * V čem je problém? Neustále se rozšiřoval projekt. Pŧvodní poţadavek byl jen na rekonstrukci přízemí. Pak se ale přidalo sklepení. Děláme rekonstrukci na příštích sto let. Kdyţ jsem nastupoval, zaznívalo předem, ţe z toho bude čistě komerční centrum. Přitom jediný obchodní prostor pronajímali Muchovu muzeu pro prodej Muchových suvenýrŧ. Plné znění zpráv


Začneme výstavou Františka Drtikola, chystáme projekt „Zastihla je noc“ mapující meziválečné kulturní vazby Československa a Francie. Ten prostor je velmi variabilní, pokud jde o moţné vyuţití: galerie, kavárna, knihkupectví... * Proč nepočkáte na otevření budovy? Ona uţ se dá dokončit, aniţ budu ředitel. Zaprvé potřebuju vnitřní pocit svobody. Měl jsem svou vlastní Prinz Prager Gallery a musel jsem z ní fakticky odejít, dnes pro ni mohu dělat jen poradce. Coţ někdy pŧsobilo potíţe: uţ jsem byl v GASK, ale ještě jsem musel dotáhnout dva roky předem rozjednanou výstavu George Dokoupila, na Hradě, jinak by to bylo neseriózní. Za druhé, GASK uţ se stabilizoval a teď bude lepší, kdyţ galerii povede někdo jiný. Do výběrové komise jsem navrhl lidi jako Jiřího Fajta, kurátora Galerie hlavního města Prahy Karla Srpa nebo ředitele Moravské galerie Marka Pokorného. * Mám pro odchody v nejlepším pochopení, ale druhá největší galerie v Čechách dává přece velké moţnosti. To jo, ale uţ jsem to řekl, nebudu to měnit. *** PŘEDSTAVUJEME Jan Třeštík (29) Narodil se 8. 10. 1980. Vystudoval Právnickou fakultu UK v Praze. Nedostudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK, jednou se neúspěšně hlásil na dějiny umění. V roce 2006 zaloţil v Praze soukromou Prinz Prager Gallery a Galerii U Křiţovníkŧ. Loni se stal bez výběrového řízení ředitelem Galerie středočeského kraje, tehdy známější jako České muzeum výtvarného umění, poté, co středočeský hejtman David Rath bez vysvětlení odvolal dosavadního ředitele I. Neumanna. Letos galerie, známá uţ jako GASK, otevřela nové prostory v Kutné Hoře. Foto autor| Foto LN – Jan Zatorsky _

MÉDIA: Mediální odborník odmítl Nečasův kritický výrok o ČT1 a ČT4 23.7.2010

ceska-media.cz str. 00 ČTK, (mai)_

Média-Stalo se_

Praha - Mediální odborník Milan Šmíd odmítl kritické vyjádření premiéra Petra Nečase na adresu České televize. Premiér řekl, ţe programy ČT1 a sportovní ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání. Šmíd to označil za "nepřípustnou generalizaci"; s premiérem by však souhlasil v případě, kdyby řekl, ţe program ČT1 neplní úkoly veřejné sluţby dostatečně kvalitně. "Tvrdit, ţe ČT1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách," uvedl pro ČTK Šmíd, který je pedagogem Fakulty sociálních věd UK. Podle Šmída Česká televize plní svou veřejnoprávní funkci tím, ţe nabízí veřejnosti pořady, které komerční televize nejsou schopny vyprodukovat. "U ČT1 mám na mysli převahu české tvorby, zvláště v celodenním souhrnu - dokumenty, dětské pořady, publicistika -, u ČT4 zase informování o sportech, které nejsou pro komerční sektor zajímavé," uvedl Šmíd. Týden.cz: Premiér se pustil do ČT. Podle odborníka ale generalizoval (23.7.2010, (mai)) Jan Potŧček: Jiří Janeček nechce komentovat výroky premiéra Nečase o České televizi (DigiZone.cz, 23.7.2010, (mai)) M&M.cz: Mediální odborník odmítl Nečasŧv kritický výrok o ČT1 a ČT4 (23.7.2010, (mai))




Rozdíl v přístupu muţů a ţen k nákupům 23.7.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01 _

15:35 Studio Česko_

Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Nakupujeme většinou proto, ţe něco potřebujeme. Někoho k nákupu vede snaha, zařadit se do té, které sociální skupiny, jiné, dát najevo své postavení. A nejnověji američtí vědci zjistili, ţe nákupní, či chcete-li spotřebitelské chování souvisí dokonce s partnerskými vyhlídkami nakupujících. Rozdílŧm v přístupu muţŧ a ţen k nákupŧm a s tím spjaté marketinkové strategy, či strategiích věnujeme dnešní Studio Česko. Dobrý poslech přeje Martina Mašková. Dovolte mi rovnou přivítat své hosty. Ve studiu je se mnou inţenýr Milan Postler, odborník na marketink z Vysoké školy ekonomické. Dobrý den. Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Dobrý den. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------A profesor František Vyskočil, který je neurofyziolog, tedy vědec, pŧsobí v Akademii věd. Dobrý den i vám. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Dobrý den. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, v časopise New Scientist vyšla na přelomu roku studie odborníkŧ u univerzit v Arizoně a Novém Mexiku, kteří zjistili, ţe muţi na rozdíl od ţen utratí mnohem víc peněz, pokud mají před sebou vyhlídku schŧzek s partnerkou, ba dokonce intimních, nakupují víc luxusního zboţí, nejen pro partnerku, ale dokonce prý víc a rizikově investují. Zatímco ţeny, ta partnerská perspektiva v utrácení neovlivnila podle téhoţ prŧzkumu. Jejich partnerský úspěch je vedl k tomu, ţe se více věnují dobrovolnické práci. O čem to svědčí z pohledu vědce? František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Tak svědčí to především o tom,ţe my se příliš nelišíme od ostatních ţivočichŧ na této planetě v tomto smyslu chování před partnerkami, nebo před partnery. Víte, jde o to, by si ten či onen ţivočišný druh vybudoval určité zázemí pro potomky a pro jejich úspěšnou výchovu. A v tomhle tom ohledu třeba si mŧţeme vzpomenout na nádherné ptáky, kteří v tropech staví neskutečné stavby, na které lákají své samičky. Tady to mŧţeme trošičku analogizovat s těmi nákupy, protoţe oni sice nic nenakupují, ale shánějí nejrŧznější větvičky, škebličky a materiál a do toho investují vlastně svoji energii. Tak bychom mohli říci, ţe jakoby také nakupují. Mezi ty nejznámější patří lemčíci a představte si třeba jeden druh lemčíkŧ si vystaví plošinku, na které předvádí své krásné tance a ta plošinka je vysoká aţ metr a pŧl. A nenápadná samička pozoruje do jaké míry se ten lemčík jaksi vybarvuje, jakoţto silný zdatný partner, který je schopen zkrášlit své obydlí a mŧţe tím pádem být zárukou dobrého potomstva. Ale někteří lemčíci jdou tak daleko, ţe staví třeba jakési vyloţeně pavilony lásky, do kterých lákají samičky, někdy je vymalují bobulemi natřenými, no přesně jako někteří muţi třeba vymalují byt a který koupili pro svoji partnerku. A velmi často je to estetická záleţitost, kterou obdivujeme a říkáme si, to není na nic dobré, jenom proto, aby se upoutala pozornost samičky. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ jde nakupovat muţ, tak máme podle těch zmíněných amerických odborníkŧ čekat promyšlenou honbu za zboţím, zatímco ţeny mají málokdy představu, co hledají. Většinu si projdou celou nabídku. Pane inţenýre,jak obvykle reagují na tyto rozdílné strategie obchodníci a marketinkový experti? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Plné znění zpráv


Já bych začal tím, ţe myslím si, ţe je tak trošku předsudek, ţe právě ţeny jsou, jaksi nakupují impulsivně a muţi jakoby vŧbec ne. Sice určitá tendence tady je, ţe ţeny skutečně častěji nakupují impulsivněji, platí to především o sortiment potravin, drogistické zboţí, oblečení a tak dále. Ale i muţ nakupují některé sortimenty impulsivně. Zrovna třeba v kategorii potravin. Navíc u obou těch skupin, jak muţŧ a ţen hraje roli, kolik máme k dispozici peněz, ať uţ v hotovosti nebo eventuelně kolik jsme ochotni za nákup jaksi utratit. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Na druhou stranu, dovolíte-li, podle jiné studie tentokrát mluvím o sociologické studii společnosti Median, ať má česká ţena v peněţence hodně či málo peněz, tak si nákupy uţívá, protoţe ţeny nakupování baví a rády si ho zpříjemní i třeba nějakou maličkostí koupenou jenom tak pro radost. I s tím pracují obchodníci? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Pracují s tím obchodníci, jedná se například o doplňky, například při nákupu oblečení jako doplněk by mohla být třeba kosmetika, nebo mŧţou to být třeba klobouky, šátky, rukavice a tak dále. To znamená, je to spíš o dalším zboţí a nebo dokonce vám dám příklad. Jedna společnost, která provozuje specializované velkoprodejny, která primárně byla snad i ještě stále je zaměřená na kutily, na především muţe, kteří se starají o chatu, chalupu, zahradu, tak zavedla, rozšířila svŧj sortiment o umělé květiny, ţivé květiny no a návazně tam jaksi nabízí záclony a závěsy, coţ je přesně o tom, jak posílit segment ţen a tady je to bezezbytku o impulzivním nákupu. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore Vyskočile, ten rŧzný přístup muţŧ a ţen k nakupování má prý kořeny v pravěku, aspoň podle prŧzkumu britských psychologŧ z roku 2003. Tam je řečeno, řeknu-li to hodně zkráceně, nebo zjednodušeně, ţe muţi prostě vyráţeli z těch jeskyní na lov, ţeny za sběrem plodŧ a z toho i plyne i to naše nákupní chování. Nechci to příliš banalizovat, ale přece jen se musím zeptat, jaké fyziologické potřeby z té dávné doby se v nás zakódovaly? František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Mozek muţŧ a ţen se liší a dneska máme stále více dŧkazŧ o tom, jak rozdílným zpŧsobem vidí svět muţi i ţeny. Muţi, jak v době lovecké, tak i v době, kdy se vytvářely první zemědělské státy, měli za cíl se orientovat na dálku. Ať uţ šlo o výpravy za lovnou zvěří a nebo vytyčení nějaké trasy, kde by se mohli případně pěstovat zemědělské plodiny a často právě nutná ta orientace při migraci byla doménou muţŧ, kdeţto ţeny přece jenom se staraly o nejbliţší svoje okolí a staraly se o děti a samozřejmě taky přispívaly k blahu rodiny taky tím, ţe sbíraly rŧzné jedlé plody a plodiny a tam museli současně zapojit několik smyslŧ, nejenom třeba ten orientační jako muţi a sílu, aby ulovily to, či ono nebo sklidily plodiny, ale musely vlastně současně ochutnávat, starat se o děti a ten jejich mozek byl k tomu uzpŧsoben, protoţe je dobře propojená levá i pravá hemisféra. Ale představte si, ţe oni i jinak vidí. My třeba v oku máme takzvané parvo a magno, neurony, sítnici a muţi mají, nebo ty menší neurony, a ţeny větší. Taky se ta sítnice ţeny je trošičku větší a tlustší a projekce do mozku je taky jiná. To znamená, my kdyţ nemŧţeme najít něco ve svém šuplátku a pozveme partnerku, aby nám to našla a ona říká, vţdyť na to koukáš, tak za to nemŧţeme my a ona by nás neměla za to příliš peskovat, ale zase my bychom neměli třeba jí vyčítat, ţe nás špatně navádí mapou, kdyţ sedí u nás v autě, protoţe zase pro to nemusí mít předpoklady. Říkám, je to všecko prŧměr statistický, protoţe máme vynikající ţeny s muţským mozkem a muţe, kteří mají třeba umělecky zaměřený mozek ţenský. Ale chtěl bych jenom říci, ţe třeba je to vidět na tom, jak posuzujeme barvy v obchodech. Já kdyţ přijdu s manţelkou a nebo s dcerou do drogerie, tak vidím, ţe jsou tam nějaký barvy na vlasy, nějaká hnědá světle nebo tmavě. Ale ony vidí, ţe je to oříšková, světle kaštanová, tmavě kaštanová, světle hnědopopelavá, tmavá oříšková. No já jsem ztracen v tom okamţiku. Tak v tom okamţiku si říkám, přece jenom ty ţeny jsou jaksi doplňkem z tohohle toho hlediska, ţe ten svět vidí jinak a vidí ho v náš prospěch. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Koneckoncŧ ti britští psychologové, o kterých jsem před chvílí mluvila dodávají, ţe muţi rovná se lovci, kdyţ narazí na to, co hledají, tak se jim prudce rozbuší srdce a utiší se, aţ kdyţ mají kořist pevně v rukou, ale to pořád mluvíme o nákupech, nebo to také mluvíme o nákupech. Zatímco srdeční rytmus ţen ţádnými výkyvy netrpí. Pane profesore, proč potom ale existuje ta závislost na nákupech, kterou trpí i ţeny? Plné znění zpráv


Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Většina ţen má, nebo měla by mít ráda zajištěný ţivot. Znamená to přece jenom bezpečí pro to nejdŧleţitější pro potomky, pro děti. No v dnešní době se lidské vztahy často nahrazují vztahem k hmotným předmětŧm. To je ten známý materialismus a hmotařství, které jakoby převládá. A tak se stává, ţe děti nakupují, pardon, ţe ţeny nakupují, kdyţ jsou třeba někým nebo něčím zklamány, kdyţ jsou nešťastné. Nakoupené předměty často hladí, šaty, šperky, čichají k botičkám a některé vdovy prý dokonce rozkvetou, protoţe cítí podvědomě blízkost nového vztahu. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Zase, dovolíte-li, ocituji jinou studii, to je studie, kterou tedy otiskl list Los Angeles Times, ta prokázala, ţe ţeny ke koupi automobilu motivují ţivotní zlomy. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Je to pravda, protoţe zase my na rozdíl od zvířat máme svŧj ţivot uspořádán často podle toho, jak se na něj díváme a máme svobodnou vŧli. Zvířata, kdyţ třeba přijdou o partnera, coţ je taková závaţná ţivotní zkušenost, myslím teda monogamní páry, tak se řídí dál instinkty a většinou si někoho jiného nenajdou. Ale u ţen, jakoby koupě nového auta znamenala třeba v případě ovdovnění zase nový start do ţivota, nebo v případě ztráty zaměstnání to mŧţe znamenat, vţdyť já mohu šéfovi bývalému ukázat, ţe mě to nezlomilo a ţe si mŧţu dovolit slušné auto a povzbuzuje to vlastně takovou tu sebedŧstojnost a sebehrdost, kterou bychom měli v rozumné míře také pěstovat. Takţe to bych řekl, ţe je na těch nákupech pozitivní. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Já jen připomenu posluchačŧm, ţe poslouchají pořad Studio Česko, teď mluvil profesor František Vyskočil, který je neurofyziolog, pŧsobí v Akademii věd a mým hostem je také odborník na marketink z Vysoké školy ekonomické Milan Postler. Pane inţenýre Postlere, víme, ţe, aspoň opět ty prŧzkumy, na které se dnes v tomto pořadu hodně odvolávám, z nich plyne, ţe muţi se při nákupech rozhodují více podle značek, častěji neţ ţeny. Ten prŧzkum se konkrétně týkal oblečení, oděvŧ. V čem to asi bude, jak si to vlastně vysvětlují odborníci? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Já bych řekl, ţe u muţŧ tam sehrává roli vlastní zkušenost se značkou, dále tam sehrává roli okolí a teď nám na mysli okolí jak ţen, kterém i ten muţ se pohybuje, tak muţŧ. U ţen to je taková ta snaha jaksi být obdivován, sklidit úspěch, to znamená, je tam ta otázka prestiţe, to znamená proto ten muţ preferuje určitou značku v tom vztahu k ostatním muţŧm, coţ mŧţe být otázka třeba komunita podnikatelŧ nebo manaţerŧ, tak je to zase ta otázka prestiţe. Navíc sehrává určitě u celé řady muţŧ roli právě ţena jako jedinech, která tomu muţi třeba doporučí tu značku, nebo nějakým zpŧsobem mu naznačí, ţe ta značka je dobrá. Takţe myslím si, ţe je to v tomto. Ještě u ţen moţná, pardon, jak jste říkala, tam to je sice spíš pro pana profesora, co souvisí s tou levou a pravou mozkovou hemisférou, protoţe, jak je známo jaksi z vědeckých výzkumŧ, tak ţeny dokáţou lépe propojit obě ty hemisféry. To znamená jak tu racionální hemisféru, tu levou teda, tak s tou intuitivní a kde jsou city, intuice, to je ta pravá na rozdíl od muţŧ, kteří spíš se úţeji zaměřují právě za pomoci té levé mozkové hemisféry. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------A teď jste měl na mysli nějaké konkrétní zase chování? Třeba při těch nákupech, které s tímhle souvisí? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Ano, přesně tak ... Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------A to, jaké, jaké? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE Plné znění zpráv


-------------------Při nákupech, já mám na mysli nákupy, ţe muţi se spíš orientují na promyšlené nákupy. Úplně typickým příkladem je třeba nákup spotřební elektroniky, a vŧbec těch technických výrobkŧ. U ţen zase jako takovým dobrým příkladem je nákup auta. Kdyţ se kupuje první automobil do domácnosti, tak obvykle o značce auta a obsahu motoru rozhoduje obvykle muţ a ţena si rozhodne o barvě auta, interiéru, tak to je zrovna tento příklad. Ale já tím nechci jaksi tvrdit, ţe třeba ţena podnikatelka si klidně rozhodne o značce auta, jaksi sama, pokud se jedná třeba o autíčko pro podnikání, z hlediska třeba zaparkování ve městě. Já bych ještě moţná jednu věc chtěl říci, ţe u těch komerčních komunikacích nikdy nelze pŧsobit jenom na jednu stranu lidské psychiky. Vţdycky ta reklama nebo i ty ostatní formy pŧsobí na ty tři stránky lidské psychiky, které tvoří jednotu, coţ je ta stránka kongnitivní a efektivní, konativní nebo-li teda racionální citová a konativní jde jen o to, na kterou stránku pŧsobí více. A to souvisí právě s tím sortimentem a s cílovou skupinou. Ať uţ se jedná o muţe nebo o ţeny. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Tady k té otázce, jak vlastně souvisí to určité rozhodování s tím nastavením mozku u ţen u muţŧ? Pane profesore. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Já bych zŧstal u toho automobilu. Protoţe to je takový pěkný příklad toho, jak se mŧţe jeho úloha vlastně v ţivotě konkrétně mŧţe měnit. Úloha auta je vyloveně dvojí, buďto sportovněatraktivní, je to výraz úspěšnosti, mladého svobodného muţe. A on potom rozhoduje sám, čím vlastně, řekněme v uvozovkách, omráčí své protivníky a zaujme ţeny svého srdce. Ale jakmile jsou uţ jako pár, tak ta úloha auta se mění jako v určitou spotřební záleţitost a tady je třeba, aby oba ty partneři rozhodovali o těch vlastnostech. Uţ tady pan inţenýr říká. Uţ není třeba ohromovat, ale je třeba plánovat společné cesty do zahraničí, jaká bude spotřeba a tady, jak správně říkal je asi dobré, kdyţ ţena teda si vybere barvu a rŧzné doplňky a muţ teda stroj, který by mu sedl jako řidič. Třeba loni jsme si pořizovali s manţelkou nové auto a já jsem jí předloţil několik autíček na Internetu a řekl jsem, vyber si. A ona si vybrala podle toho, co potřebovala, aby to mělo klimatizaci a aby to byla kapučíno barva, takţe tady jsme se krásně shodli. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Moţná, ţe tento příklad zase ladí s jiným prŧzkumem trhu, ten je poměrně čerstvý z roku 2009, ze kterého vyplynulo, ţe ţeny rozhodují o nákupu auta víc, neţ si muţi myslí, toho prŧzkumu se zúčastnilo 500 ţen nad 18 let věku. No a ten podíl ţen na rozhodování ţen, jaký automobil si rodina koupí byl, podle vlastně jednoho prŧzkumu 72 %, podle jiné agentury 85 %, opět připomenu, ţe jde o americký výzkum, tak ... František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------To je přesně potvrzení té teorie, kterou jsem říkal. Dokud je ten muţ sám, tak si kupuje a mŧţe si koupit luxusní auta a sportovní a tak dále. Ale jakmile uţ jdou vybírat spolu a tady se ta preference vlastně hodnotila, jestli ţena spíš co doporučí a co doporučí muţ, tak potom jako pár ta ţena často díky tomu, ţe auto slouţí na zajištění normálního běţného chodu jo, té rodiny, tak mám rozhodující slovo a někdy na tom docela rozumně trvá. Protoţe ten muţ by pořád chtěl být do 50, do 60, do 70 tím mladým sportsmenem ale ona mu řekne: Pozor, máme tady tři děti a dvě vnoučata a musí to auto být takové a takové, abysme se vešli a dojeli k babičce do Texasu. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Je vŧbec pravda, pane inţenýre Postlere, ţe muţi neradi nakupují? Potvrzují to prŧzkumy, které míváte často v ruce? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Já teda moc zkušeností, ţe ano, ţe to je ty výzkumy to potvrzují. Samozřejmě výjimky potvrzují pravidlo a závisí hodně také o co se jedná. To znamená, pokud ten muţ samozřejmě rád vaří, tak si myslím, ţe i rád si nakoupí ty suroviny k tomu vaření. Na druhou stranu, kdyţ má jít třeba s tou ţenou nakupovat, tak mŧţe projevovat jakousi nevoli. Já dokonce vím, ţe Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, ţe má výzkum, ţe natáčeli kamerou jaksi lidi před nákupním centrem a tam skutečně jako tendence se projevilo takový určitý optimismus Plné znění zpráv


ţen a sklopené hlavy muţŧ. A oni na to reagují dnes jaksi v zahraničí. Například v Německu dokonce uţ zřídili takzvaný koutek pro muţe, něco jako mají matky koutky pro děti, s tím, ţe muţi tam mají moţnost se seznámit s nářadím, pohovořit i mezi sebou navzájem, takţe se jako zabaví. Nákupní centra i u nás nabízejí muţŧm, ale i ţenám v této souvislosti, o které se bavíme, muţŧm moţnost občerstvit se, dát si třeba kávu, dţus, limonádu a tak dále. A nebo také jsem i zaţil u nás, ţe nákupním centru se prezentoval poslední model určitého automobilu, byl to nějaký ten oforode, to znamená takový automobil, kde hlavní cílovou skupinou jsou především muţi, nikoliv pouze. No a vím, ţe vzbudilo to auto ten zájem těch muţŧ, takţe jsou to tyto zpŧsoby, takţe muţi se zabaví a ţeny si nakoupí, no a ten muţ buď to jde zaplatit nebo počká na ţenu, to uţ pak závisí na indiviuálním případu, případ, od případu. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Profesor Vyskočil dodává. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Souhlasím, ţe někteří z nás rádi nakupují, ale spíš nesnášíme někdy nákup, pokud je to takový ten v uvozovkách ţenský styl. Ţe máme ţenský a muţský styl. No představte si, muţ lovec se musel vţdycky koncentrovat na dosaţení cíle. Kdyţ šel na jelena, tak se nemohl nechat rozptylovat například zajícem. Ale mohlo se to změnit, kdyţ nebyl jelen, tak střelil zajíce a v nejhorším nějakou tu veverku přinesl domŧ, no, nebyl za to třeba pochválen, ale kaţdopádně tohle to je jeho zpŧsob vlastně lovu a nebo nakupování. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------To jste mi, pane profesore, dovolíte-li připomněl, to, ţe Mladá fronta DNES před časem citovala výrok praţského psychologa Vladimíra Poola, podle kterého ta trofej, kterou muţi přinesou z nákupu, trofej v uvozovkách, musí být co nejzajímavější, takţe proto prý, říkají psychologové, nákup základních potravin obstarávají spíš ţeny zatímco muţi nakupí obvykle pamlsky. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Nesouhlasil bych s tím tak zcela, protoţe ten lov mŧţe být úspěšný. Zaprvé, kdyţ je oběť velká, nebo ten ulovený mamut nebo jelen, nebo ţe té kořisti hodně, hodně veverek, ale teďko dávejte pozor, milé ţeny, kdyţ jde teda muţ nakupovat sám, nikdy ho nepeskujte a vţdy pochvalte i kdyţ přinese nepotřebné předměty, které mŧţete vyměnit v sousedství a to, co nenakoupil pro vás on, tak si nakupte samy. Je to z toho dŧvodu, ţe muţ je rád chválen. My jsme hodně ješitní. Bohuţel je to zase vloţeno v našich genech a tady bychom vás všechny prosili, abyste s náma byly trpělivé a laskavé, kdyţ jdeme tedy nakupovat. A teď si představte, ţe jde společně lovec a sběračka do supermarketu, do neprobádaného území ... Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------V kaţdém případě vědci tentokrát z univerzity v jihoanglickém Exeteru varují, před hádkami při společných nákupech muţŧ ţen. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Ano, jedna z takových moţností je, se předem domluvit a moudrá ţena ví, ţe muţ si musí něco při tom velkém nákupu kupit i pro sebe, nějakou drobnost, předem se na tom domluví a kdyţ on uţ je unaven trošičku třeba po 10 minutách společným nákupem, tak ho manţelka pošle samotného do oddělení elektra, kde si koupí baterie, nějakou flaschku, nebo nějaký doplněk, pak se znovu sejdou, pokračujou dál. On zaprvé se na to 10 minut těší, potom dá 10 minut pokoj, protoţe to prohlíţí a ţena mŧţe jako v pohodlí nakupovat. Ještě dobrá rada, aby muţ tedy vozil ten vozíček, buď společný a nebo svŧj, protoţe tím ukazuje, jak obratně se vyhýbá tam ostatním kupujícím a tak dále. Takţe jakmile ty i třeba sám se někam vydá a koupí nějakou veverku navíc, přesto, ţe vy víte, ţe doma máte v lednici 5 veverek, tak ho radši pochvalte, protoţe potom vzbudíte touhu třeba i zase znovu s vámi nakupovat. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ještě jedna taková souvislost. My jsme málo mluvili o cenách v tom dnešním pořadu, který uţ se skoro chýlí ke konci. A ale z jednoho amerického prŧzkumu tentokrát z roku 2001 vyplynulo, ţe ţeny zaplatí při koupi vozu, míněno tedy auta ve Spojených státech, za stejnou značku víc neţ muţi. Tam ten prŧzkum se vztahoval i na příslušníky etnických menšin, tam to bylo podobné, ba dokonce ve větší míře. Jsou údajně méně úspěšní při vyjednávání. Pane inţenýre, co z toho vyvozuje marketinkový odborník? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Já si myslím, ţe je to tím, ţe ţeny jsou více ochotny hledat kompromis a dále u muţŧ se daleko více projevuje individualismus a určitá míra agresivity a navíc, pokud jde o nákup konkrétně automobilu, jak jste zmínila, tak si troufám říci, ţe muţi jsou na ten nákup lépe připraveni z hlediska právě technických parametrŧ a čímţ také dokáţou, dík tomu také dokáţou lépe argumentovat ve vztahu k té ceně a jsou, řekl bych, více jako neodbytní. Ţeny jsou myslím, více smířlivější. Toto je moje vysvětlení. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Mohl bych se pana inţenýra zeptat, jestli to neplatí pro nějaké komodity i opačně. Ţe teda ta tam, kde si muţ není příliš jistý, ale ţena jaksi získá výhodnější cenu, protoţe rozumí tomu výrobku lépe? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------To si myslím, ţe určitě ano. Já dokonce myslím, ţe se mŧţe jednat o výrobek, který je pro muţe a pokud by se jednalo o smlouvání o ceně, a jednalo by se třeba o kosmetiku, dokonce třeba kosmetiku kolem holení, která, kde hlavní skupinou jsou muţi, ale je známou věcí, ţe značná část ţen kupuje právě tyto prostředky muţŧm, tak je to o tom, ţe ţeny jaksi jsou poměrně velmi dobrými znalkyněmi těch značek a i kdyby to nebylo o té znalosti té značky, tak, jak víme, ţeny se seznámí s tím výrobkem daleko intenzivněji, to znamená, jak víme, ţeny očichají tu vodu po holení. No a kdyţ to voní té ţeně, tak to musí vonět i muţi. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------A chtějí údajně podle prŧzkumu v obchodě více informací, ţeny? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Přesně tak, přesně tak. Přesto, ţe nejsou hlavní cílovou skupinou. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe marketinkový odborník musí vědět, ţe kdyţ je někde oblečení třeba pro mladé lidi, ţe to častěji kupují ţeny a orientovat reklamu i na ně? Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Naprosto, naprosto správně. Navíc ještě u toho oblečení, nebo vŧbec u pro teenagery například, tak tam je ještě jeden problém. Totiţ oni jsou dneska v těch sociálních sítích a v těch svých komunitách a dokonce mám výsledek výzkumu, kdy na 8 z 10 značek, které jsou nejvíc oblíbené u této věkové kategorie, nebyla nikdy masová reklama. Ty značky se k nim dostaly jinými zpŧsoby, to znamená například zpŧsobem /anglický text/ to znamená se ta značka jim někde představila v nějaké té komunitě a šířila se jako lavina a nejenom přes facebook ale i tou komunikací mezi nimi navzájem. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Řekněme, ústním podáním. Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Ale to chci říci, ţe právě jejich rodiče mnohdy ty značky vŧbec neznají. To znamená, ti rodiče se v těch značkách vlastně neorientují a kdyţ k tomu ještě vezmu v úvahu, ţe to kupuje maminka vlastnímu dítěti a chce pro to dítě to nejlepší, tak pochopitelně tam hraje roli, zvláště při té menší znalosti nebo neznalosti značky i ty Plné znění zpráv


další faktory. To znamená, mŧţe to být ten materiál, navíc ţeny, a tam si myslím, ţe se to přenáší i na nákup zboţí pro své děti, hodně preferují třeba u textilu dokonce na prvním místě barvu, na druhém místě preferují střih a na třetím preferují materiál, ano. Tento výzkum kdysi byl také zveřejněn a takţe tam právě bych viděl ty další faktory, jako dŧleţité neţ jenom značka. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore, slovo na závěr? František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Kdyţ to všechno tedy shrneme a víme, tak bychom měli být k našim ţenám, které jsou v některých ohledech lepšími obchodnicemi a nakupují lépe neţ my, shovívaví. Kdysi to pěkně napsal pisatel Bible apoštol Jakub, který říkal: "Ţijte s ţenami podle poznání." Takţe dneska uţ máme dost poznání, jaké jsou rozdíly mezi muţi a ţenami a myslím, ţe bychom měli tedy nakupovat, abychom ţili a neţít proto, abychom jenom nakupovali. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Říká profesor František Vyskočil, neurofyziolog, který pŧsobí v Akademii věd a byl mým hostem spolu s Milanem Postlerem, odborníkem na marketink z Vysoké školy ekonomické. Děkuji vám, ţe jste přišli. Na shledanou. František VYSKOČIL, Akademie věd ČR -------------------Na shledanou. Milan POSTLER, odborník na marketink, VŠE -------------------Na shledanou. Martina MAŠKOVÁ, moderátorka -------------------Od mikrofonu se loučí Martina Mašková. _

Moderní centrum. Rusko chce mít vlastní Silicon Valley. Ruské centrum vědy 23.7.2010

ČT 24

str. 08


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Rusko bude mít vlastní Silicon Valley neboli centrum moderní vědy a výzkumu. Jmenovat se bude Skolkovo a vyroste na zelené louce u Moskvy. Vláda na něj dá v přepočtu 6,5 miliardy korun, zbytek zaplatí investoři. Projekt má pomoci zmodernizovat ruskou ekonomiku, o coţ usiluje prezident Dmitrij Medveděv. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Má to být město budoucnosti, supermoderní výzkumné centrum na polích za Moskvou ve vesnici Skolkovo, kolébka počítačových technologií, biomedicíny, alternativních energií. Skolkovo se má stát konkurentem amerického Silicon Valley. Do Ruska chce přilákat ty nejlepší mozky z celého světa. Projekt hýčká sám prezident Medveděv. Mluví o něm všude a získává investory. Inspiraci hledal přímo v Kalifornii. Dmitrij MEDVEDĚV, ruský prezident --------------------



Centrum bude motorem inovačních systémŧ v naší zemi. Od začátku ho musíme prezentovat jako instituci schopnou světové konkurence. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------V prestiţní oblasti dříve bydleli členové politbyra, dnes miliardář Roman Abramovič. Zatím stojí jen vysoká škola managementu zaloţená skupinou byznysmenŧ a vládních úředníkŧ. 16 měsícŧ studia za milion a pŧl korun. Andrej VOLKOV, rektor, Moskevská škola Skolkovo -------------------Specializujeme se na rychle rostoucí ekonomiky - Čínu, Indii, Rusko. Kdo chce dělat byznys v takových zemích, jsme pro něj tím nejlepším místem. Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Vláda chce přitáhnout kapitál. Firmám slibuje daňové úlevy a nulovou byrokracii. Badatelŧm vysoké platy a výhody, aby neutíkali do ciziny. Ruští vědci jsou ale skeptičtí. Podle některých je to jen plýtvání peněz. Georgij MALINĚCKIJ, viceprezident Nanotechnologické společnosti Ruska -------------------Stát nedává na vědu peníze, proto nejsou výsledky a nevyuţívá se potenciál. Uţ máme vědecká centra, univerzity. Proč radši neinvestují do nich? Barbora ŠÁMALOVÁ, redaktorka -------------------Skolkovo je první krok k modernizaci ruské ekonomiky s cílem sníţit závislost na ropě a plynu. Vláda se o to nesnaţí poprvé. Zvláštní ekonomické zóny jsou v Rusku uţ čtyři. Výsledky ale nepřinesly. Barbora Šámalová, Česká televize, Skolkovo. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je se mnou ve studiu, dobrý večer. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Modernizovat ruskou ekonomiku je jedním z hlavních hesel současného prezidenta Dmitrije Medveděva. Mŧţe k tomu nějak výrazněji přispět jedno centrum, byť finančně jinak podporované z míst nejvyšších, tedy chystané ruské Silicon Valley? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Na to se samozřejmě těţko odpovídá, protoţe v Rusku si člověk nemŧţe být jist tím, čím si je jist jinde. Samozřejmě myslím si, ţe ten projekt vzhledem k té ohromné ambicióznosti předpokládá to, ţe skutečně nějaké výsledky, které by odpovídaly těm ohromným investicím, které do něj mají být vloţeny, přinese. Je samozřejmě otázka v tom kontextu problémŧ nejenom ruské ekonomiky, zda toto je nejvhodnější cesta, kterak ruskou ekonomiku modernizovat, protoţe se tím potvrzuje, ţe jde o další projekt, který je organizován do velké míry shora a mŧţe mít určitý elitární charakter, aniţ by ovlivnil stupeň inovací v ruské ekonomice jako celku. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A má prezident Medveděv nějaké jasnější plány, jak modernizovat ekonomiku? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


To je otázka, kaţdopádně čím si sem skoro jist, je to, ţe se nejedná o pouhý výkřik do tmy, protoţe skutečně se jedná o pokračování Medveděvovy rétoriky, kterou nastoupil uţ, dá se říct, na přelomu tohoto roku, ten projekt vytvoření inovačního centra Skolkovo byl oznámen v únoru a od té doby došlo k některým posunŧm na například mezinárodní scéně, pokud jde o politiku Ruska. Takţe se jedná o projekt, který má široké implikace i mimo samotnou ruskou ekonomiku. Z tohoto dŧvodu si dovolím tvrdit, ţe nejde skutečně o určitý osamocený momentální rozmar. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A co je potřeba přednostně reformovat, aby se ruská ekonomika oţivila, co ji nejvíc svazuje? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak ruská ekonomika samozřejmě trpí řadou problémŧ strukturálního charakteru, nicméně podle mého skromného přesvědčení hlavní problém ruské ekonomiky leţí mimo ruskou ekonomiku. Jedná se o prostředí, ve kterém se ruská ekonomika má rozvíjet, to znamená problémy s vynucováním vlády zákona, problémy s fungováním celkového investičního prostředí, korupce a tak dále. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Mŧţe se modernizace tedy vŧbec rozběhnout, pokud třeba je korupce ve společnosti tak zakořeněnému, jako tomu v Rusku je? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Na to se opět těţko odpovídá. Kaţdopádně korupce je jedním z faktorŧ, které podobný rozvoj brzdí. Dovolím si tvrdit, ţe je jedním z největších problémŧ nejenom ruské ekonomiky, ale i ruského společenského, potaţmo politického ţivota, protoţe tam, kde nepanuje právo, se těţko dlouhodobě plánuje, coţ se samozřejmě odráţí i na například přílivu zahraničních investic a tak dále. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Co návyky lidí, společnosti, nebrání rŧstu ekonomiky většinová ruská mentalita navyklá na vysoké příjmy země z ropy a plynu z minulých let? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------To vy se ptáte na víc otázek najednou. Já bych si nedovolil hovořit o ruské mentalitě, samozřejmě Rusové ţijí v určitém sociálním a politickém prostředí, které se, které se promítá do fungování i ekonomiky. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale víte, co myslím, takový ten moment ve vnímání, ve vědomí společnosti, kdy třeba ona je zvyklá na to, ţe zkrátka ta společnost bohatne z ropy, plynu z minulých let a nikoliv třeba z produktivity v tom daném okamţiku. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------To samozřejmě, ale to bych, to je zase otázka, která nesouvisí tolik podle mého názoru s tou ruskou mentalitou. Nicméně máte pravdu v tom ohledu, ţe ruská ekonomika trpí, jak uţ jsem řekl, strukturálními disproporcemi, které souvisejí například s tou přílišnou závislostí ruské ekonomiky, potaţmo ruského státního rozpočtu na příjmech z exportu energetických surovin, s tím souvisí i vlastně tato závislost, nízký stupeň zpracování, s tím souvisí i struktura zahraničního obchodu a tak dále, a to se samozřejmě projevuje. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Kaţdopádně tyto dvě věci byste oddělil. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Jednoznačně. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V Rusku uţ ale fungují podobné zóny, jako je Skolkovo, takzvané zvláštní ekonomické zóny, kde tedy jsou soustředěni odborníci určitého odvětví s ekonomickými výhodami. Dokáţou ale Rusové vyuţít jejich potenciál, dokáţou si udrţet mozky? Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Problém útěku mozkŧ je v Rusku závaţný, to nikdo jednoznačně nezpochybňuje. V dŧsledku rozpadu Sovětského svazu, potaţmo toho bývalého sovětského systému došlo i k přetrhání dřívějších vazeb například mezi akademickými centry a prŧmyslem. Myslím si, ţe to zakládání těch zvláštních ekonomických zón je jedním z nástrojŧ, kterak tento únik mozkŧ zamezit. O úspěšnosti se mŧţeme samozřejmě bavit. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vám děkuji. Děkuji vám, ţe jste přišel do komentovaných Událostí, na shledanou. Jan ŠÍR, analytik, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Těšilo mě, děkuji za pozvání. _

Jiří Janeček nechce komentovat výroky premiéra Nečase o České televizi 23.7.2010

digizone.cz _

str. 00

_

Vyjádření premiéra Petra Nečase (ODS), který označil veřejnoprávní televizní programy ČT 1 a ČT 4 za "v podstatě poplatky dotované komerční na plytkou zábavu orientované sportovní a zábavní kanály", které neplní úkoly veřejnoprávního vysílání, zŧstanou bez odezvy z Kavčích hor. Pan generální ředitel Janeček nebude na tyto výroky reagovat, protoţe byly řečeny soukromě, sdělilo serveru DigiZone.cz tiskové oddělení ČT. K TÉMATU: Premiér Petr Nečas zpochybnil dŧvod existence programŧ ČT 1 a ČT 4 České televize se však zastal pedagog praţské Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Milan Šmíd. Tvrdit, ţe ČT 1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT 1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách, řekl Šmíd agentuře ČTK. Kavčí hory podle něj naplňují poslání televize veřejné sluţby tím, ţe vysílají pořady, které by se na komerčních stanicích neobjevily. ČTĚTE TAKÉ: Neměla by mít ČT jenom dva programy, ČT 2 a ČT 24? ptá se Petr Štěpánek U ČT 1 mám na mysli převahu české tvorby, zvláště v celodenním souhrnu - dokumenty, dětské pořady, publicistika -, u ČT 4 zase informování o sportech, které nejsou pro komerční sektor zajímavé, řekl Šmíd. Existenci programŧ ČT 1 a ČT 4 nedávno zpochybnil i Nečasŧv stranický kolega Petr Štěpánek, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Také podle něj by České televizi stačily dva programy: menšinová ČT 2 a zpravodajská ČT 24.

URL| http://www.digizone.cz/aktuality/jiri-janecek-nechce-komentovat-vyroky-necase/ _

Mediální expert odmítl Nečasovu kritiku České televize Plné znění zpráv


23.7.2010

lidovky.cz

str. 00 ČTK_

Lidovky / Média_

Premiér Petr Nečas se pustil do kanálu ČT1 a sportovní ČT4. Podle něj neplní úkoly veřejnoprávního vysílání. Mediální odborník Milan Šmíd to označil za "nepřípustnou generalizaci"; s premiérem by však souhlasil v případě, kdyby řekl, ţe program ČT1 neplní úkoly veřejné sluţby dostatečně kvalitně. "Tvrdit, ţe ČT1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách," uvedl pro ČTK Šmíd, který je pedagogem Fakulty sociálních věd UK. Nečas kritizoval obsah vysílání ČT1 a sportovní ČT4 v online chatu pro server Aktuálně.cz. "Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svŧj subjektivní dojem: ČT1 a ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované komerční na plytkou zábavu orientované sportovní a zábavní kanály." Česká televize se k Nečasově výroku nevyjádřila. Podle Šmída Česká televize plní svou veřejnoprávní funkci tím, ţe nabízí veřejnosti pořady, které komerční televize nejsou schopny vyprodukovat. "U ČT1 mám na mysli převahu české tvorby, zvláště v celodenním souhrnu - dokumenty, dětské pořady, publicistika -, u ČT4 zase informování o sportech, které nejsou pro komerční sektor zajímavé," uvedl Šmíd. Česká televize nyní prochází zásadními personálními změnami v managementu, které generální ředitel televize Jiří Janeček uskutečňuje v rámci nynější restrukturalizace. Například novým ředitelem zpravodajství ČT a současně ČT24 se od srpna stane Roman Bradáč, bývalý zpravodaj televize v USA. V obou funkcích nahradí Milana Fridricha, který povede divizi nových médií ČT. Prozatímní programovou ředitelkou ČT po Kateřině Fričové, která televizi opouští ke konci srpna, bude Kristina Taberyová.

URL| http://www.lidovky.cz/medialni-expert-odmitl-necasovu-kritiku-ceske-televize-pj6-/lnmedia.asp?c=A100723_114927_ln-media_jar _

Mediální odborník odmítl Nečasův kritický výrok o ČT1 a ČT4 23.7.2010

MaM.cz

str. 00 ČTK_

mam.ihned.cz_

Mediální odborník Milan Šmíd odmítl kritické vyjádření premiéra Petra Nečase na adresu České televize. Premiér řekl, ţe programy ČT1 a sportovní ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání. Šmíd to označil za "nepřípustnou generalizaci"; s premiérem by však souhlasil v případě, kdyby řekl, ţe program ČT1 neplní úkoly veřejné sluţby dostatečně kvalitně. "Tvrdit, ţe ČT1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách," uvedl pro ČTK Šmíd, který je pedagogem Fakulty sociálních věd UK. Nečas kritizoval obsah vysílání ČT1 a sportovní ČT4 v online chatu pro server Aktuálně.cz. "Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svŧj subjektivní dojem: ČT1 a ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované komerční na plytkou zábavu orientované sportovní a zábavní kanály." Česká televize se k Nečasově výroku nevyjádřila. Podle Šmída Česká televize plní svou veřejnoprávní funkci tím, ţe nabízí veřejnosti pořady, které komerční televize nejsou schopny vyprodukovat. "U ČT1 mám na mysli převahu české tvorby, zvláště v celodenním souhrnu - dokumenty, dětské pořady, publicistika -, u ČT4 zase informování o sportech, které nejsou pro komerční sektor zajímavé," uvedl Šmíd.



Česká televize nyní prochází zásadními personálními změnami v managementu, které generální ředitel televize Jiří Janeček uskutečňuje v rámci nynější restrukturalizace. Například novým ředitelem zpravodajství ČT a současně ČT24 se od srpna stane Roman Bradáč, bývalý zpravodaj televize v USA. V obou funkcích nahradí Milana Fridricha, který povede divizi nových médií ČT. Prozatímní programovou ředitelkou ČT po Kateřině Fričové, která televizi opouští ke konci srpna, bude Kristina Taberyová.

URL| http://mam.ihned.cz/c1-45159620-medialni-odbornik-odmitl-necasuv-kriticky-vyrok-o-ct1-a-ct4 _

Premiér se pustil do ČT. Podle odborníka ale generalizoval 23.7.2010


Televize_

Výrok nového premiéra Petra Nečase, podle něhoţ programy ČT1 a sportovní ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání, jsou podle mediálního odborníka Milana Šmída "nepřípustnou generalizací"; s premiérem by však souhlasil v případě, kdyby řekl, ţe program ČT1 neplní úkoly veřejné sluţby dostatečně kvalitně. Výrok nového premiéra Petra Nečase, podle něhoţ programy ČT1 a sportovní ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání, jsou podle mediálního odborníka Milana Šmída "nepřípustnou generalizací"; s premiérem by však souhlasil v případě, kdyby řekl, ţe program ČT1 neplní úkoly veřejné sluţby dostatečně kvalitně. Nečas kritizoval obsah vysílání ČT1 a sportovní ČT4 v on-line chatu pro server Aktuálně.cz: "Jako prostý televizní divák, ne jako předseda vlády, mohu pouze říci svŧj subjektivní dojem: ČT1 a ČT4 neplní úkoly veřejnoprávního vysílání a jsou to v podstatě poplatky dotované komerční na plytkou zábavu orientované sportovní a zábavní kanály." Česká televize se k Nečasově výroku nevyjádřila. "Tvrdit, ţe ČT1 svoje úkoly neplní jako celek, je nepřípustnou generalizací, které se dopouštějí zvláště ti diváci, kteří sledují ČT1 pouze občas a pouze ve večerních hodinách," uvedl pro ČTK Šmíd, který je pedagogem Fakulty sociálních věd UK. ČTĚTE TAKÉ: Senát chce reklamu v ČT. Má vydělávat na kulturu Podle Šmída Česká televize plní svou veřejnoprávní funkci tím, ţe nabízí veřejnosti pořady, které komerční televize nejsou schopny vyprodukovat. "U ČT1 mám na mysli převahu české tvorby, zvláště v celodenním souhrnu - dokumenty, dětské pořady, publicistika -, u ČT4 zase informování o sportech, které nejsou pro komerční sektor zajímavé," uvedl Šmíd. Česká televize nyní prochází zásadními personálními změnami v managementu, které generální ředitel televize Jiří Janeček uskutečňuje v rámci nynější restrukturalizace. Například novým ředitelem zpravodajství ČT a současně ČT24 se od srpna stane Roman Bradáč, bývalý zpravodaj televize v USA. V obou funkcích nahradí Milana Fridricha, který povede divizi nových médií ČT. Prozatímní programovou ředitelkou ČT po Kateřině Fričové, která televizi opouští ke konci srpna, bude Kristina Taberyová. Ilustrační foto: Lucie Pařízková

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/media/televize/premier-se-pustil-do-ct-podle-odbornika-alegeneralizoval_176232.html Plné znění zpráv


_

Je to dobrý krok, ale uţ jsou i vroubky 22.7.2010

Benešovský deník (kp)_

str. 11

Události_

Petr Just řekl Deníku: Praha - Podle politologa z Fakulty sociálních vědUKje omezení imunity logickým počinem nové vlády. * Omezení imunity schválila vláda hned na svém prvním pracovním jednání. Co tím demonstruje? Předkládá silný argument, ţe plní své sliby. Lídrové koaličních stran vyuţívají i psychologický moment, kdy ve sněmovně zasedlo mnoho nováčkŧ, kteří jsou plni elánu, euforie a ještě si na výhody nezvykli. Proto se začalo na vládě tak zostra. * Na druhou stranu netřeba to odhodlání přeceňovat. Například sněmovních výborŧ bylo ustaveno 17, ačkoli sněmovna koalice slibovala 12. A některé z nich mají neuvěřitelných sedm místopředsedŧ... Tohle by politici rozhodně měli vysvětlit. Sloţení výborŧ jsem porovnával se slovenským parlamentem,kamse dostalo šest stran. Poslancŧ je v něm 150, ale ţádný z výborŧ nemá víc neţ dva místopředsedy. Logicky, protoţe tahle funkcemávýznam jen pro zastupování nepřítomného předsedy. * Mýlíte se, místopředseda sněmovního výboru pobírá o 20 tisíc korun víc neţ řadový poslanec. Právě, tento význam je voličŧm často skryt. Podlemne by jednací řád sněmovny měl obsahovat pravidlo, ţe výbor mámaximálně dva místopředsedy. Sedm zástupcŧ je absurdní číslo. * Takţe koalice uţ jeden vroubek má. A s obsazováním pozic náměstkŧ se také moc nepředvedla. S rozpočtovou odpovědností to nemá co dělat. Náměstkovské posty jsou pochopitelně politické, ale na Slovensku i tohle vyřešili elegantně. Kaţdý ministr si přivádí dva státní tajemníky, kteří tvoří jeho nejbliţší tým. Ostatní pozice jsou odborné. * Co říkáte tomu, ţe ministři vnitra, dopravy a školství se obklopili náměstky, kteří dříve pracovali v Bártově ABL? Mohou to ustát? Věci veřejné to ustály jen podmínečně. Premiér Nečas řekl, ţe bude monitorovat, zda se tito lidé od ABL odstřihli a nebudou své postavení zneuţívat. Koneckoncŧ je i v zájmu VV, aby se vyvarovali podobných podezření. Uţ teď se jim to začíná trochu vracet. Poslední prŧzkum SANEP ukázal jistý odliv přízně voličŧ VV. Lidé si vybrali VV jako nejmenší zlo a kdyţ se Johnova strana začne chovat nedŧvěryhodně, odejdou jinam, třeba k Janě Bobošíkové. Tohle si VV zatím úplně neuvědomují. Foto popis| Petr Just Foto autor| Foto: archiv Region| Střední Čechy Publikováno| Praţský deník; Události; 11 Publikováno| Boleslavský deník; Události; 11 Publikováno| Benešovský deník; Události; 11 Publikováno| Kladenský deník; Události; 11 Publikováno| Berounský deník; Události; 11 Publikováno| Kolínský deník; Události; 11 Publikováno| Kutnohorský deník; Události; 11 Publikováno| Mělnický deník; Události; 11 Publikováno| Nymburský deník; Události; 11 Publikováno| Příbramský deník; Události; 11 Plné znění zpráv


Publikováno| Rakovnický deník; Události; 11 ID| 244e13c2-1cd6-44fb-ae6f-65757b848ed7 _

POLITIKA: Deník: Je to dobrý krok, ale uţ jsou i vroubky 22.7.2010 ceska-media.cz str. 00 Společnost-Stalo se_ Publikováno v deníku Deník, str. 11, rubrika: Události, autor: kp, (KŠ)_ Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK je omezení imunity logickým počinem nové vlády. * Omezení imunity schválila vláda hned na svém prvním pracovním jednání. Co tím demonstruje? Předkládá silný argument, ţe plní své sliby. Lídrové koaličních stran vyuţívají i psychologický moment, kdy ve sněmovně zasedlo mnoho nováčkŧ, kteří jsou plni elánu, euforie a ještě si na výhody nezvykli. Proto se začalo na vládě tak zostra. * Na druhou stranu netřeba to odhodlání přeceňovat. Například sněmovních výborŧ bylo ustaveno 17, ačkoli sněmovna koalice slibovala 12. A některé z nich mají neuvěřitelných sedm místopředsedŧ... Tohle by politici rozhodně měli vysvětlit. Sloţení výborŧ jsem porovnával se slovenským parlamentem, kam se dostalo šest stran. Poslancŧ je v něm 150, ale ţádný z výborŧ nemá víc neţ dva místopředsedy. Logicky, protoţe tahle funkce má význam jen pro zastupování nepřítomného předsedy. Více v deníku Deník, str.11.


Samostatnost Kosova je legální. Rozhodl Mezinárodní soud 22.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / evropa_ Silvie Burjanková,Milan Kopp,Ondřej Bouda,Pavel Novák_ Kosovo vyhlášením nezávislosti na Srbsku před dvěma a pŧl lety neporušilo mezinárodní právo. Rozhodl o tom dnes v jednom z nejsledovanějších procesŧ za posledních několik let Mezinárodní soudní dvŧr v Haagu. Bělehrad s odtrţením Kosova nesouhlasí a povaţuje jej za porušení své územní celistvosti. Na straně Srbska stojí i některé další země, například Slovensko, Řecko nebo Rusko. Verdikt soudu o Kosovu naopak vítají Spojené státy.Česká velvyslankyně v Kosovu Janina Hřebíčková ve Stalo se dnes řekla, ţe první reakce jsou očekávané. Představitelé Kosova rozhodnutí vítají a respektují jeho poradní posudek. „Cílem kosovských institucí je, aby došly k počtu členských zemí OSN, aby Kosovo mohlo poţádat o členství.“Hřebíčková zdŧraznila, ţe nikdo nečekal tak jasný posudek. „Srbsko má zatím pozici stejnou, ale uvidíme, zda v dalších dnech nebude postoj modifikovaný.“Rozhodnutí nebylo jednomyslnéPředseda Mezinárodního soudního dvora Hisaši Ovada uvedl, ţe jednostranná deklarace nezávislosti Kosova neporušila mezinárodní právo. To totiţ ţádný zákaz takového kroku neobsahuje. Rozhodnutí soudu nebylo jednomyslné. Pro hlasovalo 10 soudcŧ. Proti byli 4.Podle soudu nebylo vyhlášení nezávislosti porušením rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244 o dočasné správě Kosova. Rezoluce výslovně nezákazala, aby někdo provedl konečné řešení státoprávního postavení Kosova. Je jen přechodnou úpravou stavu a neměla ani záměr rozhodovat o definitivním statusu tohoto útvaru.O přípustnosti jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova rozhodoval soudní dvŧr 7 měsícŧ – od loňského prosince. Kosovo zatím ale není členem OSN, protoţe Kosovo jako stát zatím uznalo jen 69 zemí. K členství ve světové organizaci potřebuje hlasy nadpoliviční většiny jejích 192 členŧ.Verdikt a odstředivé tendenceDnešní výrok Mezinárodního soudního dvora o Kosovu mŧţe mít dalekosáhlé dopady. A to nejen pro tuto malou zemi na Balkáně. Verdikt, podle něhoţ Kosovo svým odtrţením od Srbska neporušilo mezinárodní právo, mŧţe být - podle některých názorŧ - povzbuzením pro mnohé separatisty leckde na světě.Politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Ozvěnách dne označil rozhodnutí soudu za dŧleţitý krok ke všeobecnému mezinárodnímu uznání Kosova. „Všechny zraky těch, kterří řeší podobný problém, se teď upnouk tomuto rozhodnutí a jeho zdŧvodnění a budou argumentova t Plné znění zpráv


podobně.„Kosovo sice je uznáno řadou členŧ mezinárodního společenství, ale schopnost entity reálně se chovat jako stát - to jsou dvě kategorie, které spolu nemají nic společného, připomněl Romancov.Cestu Kosova do OSN povaţuje za otázku. „Dokud členové Rady bezpečnosti Ruska a Čína nestáhnou své námitky, těţko se Kosovo stane regulérním členem OSN.“Romancov také poukázal na případ Baskicka a Katalánska nebo i sousedního Slovenska s maďarskou menšinou, Súdán v Africe, problém Kašmíru mezi Indií a Pákistánem. „Problémŧ ve světě je mnoho.“Cesta k mezinárodnímu uznáníProblém rozhodně nekončí. Jaké jsou vlastně podmínky pro vznik nového státu?„Jednak by měl splňovat tzv. vnitřní suverenitu, tedy správu a kontrolu svého území. Samozřejmě se k tomu dnes připojuje i vnější atribut - uznání mezinárodním společenstvím,“ říká docent Bořivoj Hnízdo, ředitel Institutu politických studií na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.Nejzákladnější formální poţadavky pro vnitřní suverenitu jsou vlastní území, na kterém funguje státní správa, a občané, které této správě podléhají. Ale existují i výjimky potvrzující pravidlo.„Známe stát Řádu Maltézských rytířŧ, který nemá vlastní území, ostatně i území Vatikánu je spíše symbolické, neţ skutečné,“ doplnil HnízdoNejlepším měřítkem pro mezinárodní uznání státu je OSN. Ale ani na pŧdě této mezinárodní organizace nejde o přímočarý proces, kdy stačí většina členŧ, tedy okolo stovky státŧ. Postoj některých zemí je totiţ dŧleţitější. Docent Hnízdo to ilustruje na příkladu Kosova, které zatím uznalo 69 státŧ:„Dokud Kosovo nebudou uznávat všichni stálí členové Rady bezpečnosti, tak ho musíme řadit spíše do quasi státŧ,“ míní Hnízdo. Těch státŧ, které mají problémy se suverenitou, ať uţ vnitřní nebo vnější, je celá řada.Třeba Kypr, který je součástí Evropské unie, nekontroluje 40 procent svého území. Oproti tomu Tchaj-wan kontroluje celé své území, ale zase ho uznává jen hrstka nevýznamných státŧ. A ve výčtu problematických zemí lze pokračovat. Afghánistán, Pákistán, Somálsko, případně území jako jsou Severní Osetie, Abcházie nebo Turecký Kypr...Nové státy nevznikají jen po válečných konfliktech nebo rozhodnutím obyvatel nějakého území. Ale některé státy vznikly rozhodnutím OSN. Po druhé světové válce to byl Izrael a Palestina a v moderní době například Eritrea.Mezinárodní soud rozhodne o legitimitě nezávislého KosovaSrbsko se na protest nezúčastnilo balkánského summitu kvŧli Kosovu Srbská vláda zapomněla uprchlíky z Kosova v bývalé psychiatrické léčebně Kosovo by podle Srbŧ mělo pouţívat názvem Kosovo - UNMIK Nezávislost Kosova je podle šéfa francouzské diplomacie nezvratná Kosovo by mohlo v budoucnu být členem EU Kosovo si připomíná druhé výročí vyhlášení nezávislosti Kosovská policie přinutila srbského ministra opustit Kosovo. Srbsko protestuje


Podle mezinárodních soudců nebylo vyhlášení samostatnosti Kosova nelegální 22.7.2010


18:00 Ozvěny dne_

Jan BUMBA, moderátor -------------------Dnešní výrok Mezinárodního soudního dvora o Kosovu mŧţe mít dalekosáhlé dopady, a to nejen pro tuto malou zemi na Balkáně. Verdikt, podle něhoţ Kosovo svým odtrţením od Srbska neporušilo mezinárodní právo, mŧţe být, alespoň podle některých názorŧ, povzbuzením pro mnohé separatisty leckde na světě. Naším hostem je teď politický geograf Michal Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Romancove, jak významným krokem k takovému, řekněme, všeobecnému uznání Kosova je dnešní rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora? Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


Určitě to významný krok je, řekl bych, ţe je srovnatelný s okamţikem, kdy Kosovo deklarovalo svoji nezávislost, která vzápětí byla akceptována některými dŧleţitými členy mezinárodního společenství, jako například Spojenými státy a celou řadou členských zemí Evropské unie. Tentokrát totiţ dochází k tomu, ţe mezinárodní autorita, kterou bezesporu mezinárodní soudní dvŧr je, prohlásila, ţe podle zákonŧ nebo podle mezinárodního práva všechno bylo v pořádku a tím pádem se všechny zraky těch, kteří řeší podobný problém, pochopitelně upnou k tomuto rozhodnutí nebo k jeho případnému zdŧvodnění a budou se snaţit ve prospěch svých jednotlivých kauz argumentovat podobně. Jan BUMBA, moderátor -------------------Podle kosovských politikŧ, kteří se odpoledne začali velmi houfně vyjadřovat, tím vlastně padá poslední pochybnost o samostatném Kosovu, opravdu? Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Domnívám se, ţe nikoliv, Kosovo sice je uznáno řadou členŧ mezinárodního společenství, teď se dá předpokládat, ţe přibudou někteří další, ale ono to uznání a schopnost té entity reálně se chovat jako stát, to jsou dvě kategorie, které spolu nemají vŧbec nic společného. Kdyţ se podíváme na situaci v opačném gardu, Tchaj-wan je bezesporu jaksi kapacitní stát ve všech myslitelných ohledech v rozměru toho slova s jednou jedinou výjimkou, která je samozřejmě dŧleţitá a tou je to, ţe absentuje mezinárodní, mezinárodní uznání. Kosovo je na tom naopak. Kdyby se stáhly mezinárodní síly, například mise EULEX, dá se předpokládat, ţe Kosovo by mělo velké problémy s tím, kdy jako standardní stabilizovaný stát mohl vŧbec fungovat /nesrozumitelné/. Jan BUMBA, moderátor -------------------Jedna formální věc, která ale má velkou váhu, otevírá se tím dnešním verdiktem také cesta Kosova do OSN? Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, to je samozřejmě otázka, protoţe pokud se nějaký stát nebo nějaká entita chce stát členem Organizace spojených národŧ, tak se k tomu vyjadřuje Rada bezpečnosti. Otázkou tedy je, na kolik Rusko nebo Čína, které jednoznačně deklarovaly své výhrady k deklarování kosovské samostatnosti, tyto své výhrady stáhnou, dokud k tomu nedojde, tak se mŧţe Kosovo takříkajíc stavě na hlavu, stejně se nestane regulérním členem Organizace spojených národŧ. Jan BUMBA, moderátor -------------------Uţ jsme to trochu nakousli, pane Romancove, ale pojďme ještě trošku šířeji, mŧţe toto rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora skutečně nějak výrazně povzbudit separatistické snahy i v dalších zemí. Ona asi není náhoda, ţe Kosovo třeba neuznává Španělsko? Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Přesně tak, v případě Španělska se jedná o Baskicko, zejména tedy o Baskicko, ale potenciálně třeba i o Katalánsko, těch státŧ v Evropě nebo v Evropské unii, které s tímhle tím mají problémy více, mŧţe to být i sousední Slovensko, kde jaksi je relativně stále ještě, řekněme, ţhavým tématem problematika maďarské menšiny, ale kdyţ se podíváme mimo Evropu, tak takových regionŧ je pochopitelně velice mnoho, stačí se podívat na řadu míst v Africe, například jiţní Súdán, stačí se podívat na Indonésii, kde to není tak dlouho, co se nezávislým členem mezinárodního společenství stal východní Timor, ale ve hře jsou některá další území, je tady notorický problém Kašmíru mezi Indií a Pákistánem. A vlastně těch příkladŧ je mnoho a mnoho desítek. To, ţe se o nich nemluví nebo to, ţe to není tak často na stránkách, řekněme, našeho denního tisku, to je potom jaksi jiná věc, ale jinak těch problémŧ ve světě je skutečně mnoho. Jan BUMBA, moderátor -------------------Politický geograf Michal Romancov. Děkujeme za rozhovor. Na shledanou. Michal ROMANCOV, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Na shledanou. _

Konec doţivotní imunity, rozhodla nová vláda 22.7.2010

denik.cz str. 00 Z domova_ Kateřina Perknerová_

Praha - Na svém prvním zasedání Nečasŧv kabinet schválil návrh na omezení imunity. Moţná to dopadne na ministra vnitra Johna " Kdyţ poslanec zpronevěří miliony a soud mu prokáţe vinu, jde za mříţe. Pokud ovšem nemá kliku a nesedí v českém parlamentu. Má-li totiţ ve sněmovně dobré přátele, nemusejí ho vydat k trestnímu stíhání. A v tom případě se stíhání vyhne navţdy. Tuhle absurdní specialitu české ústavy se rozhodla změnit Nečasova vláda. Ve středu schválila návrh ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS), který ruší doţivotní a přestupkovou imunitu. Ten nyní směřuje do sněmovny. Schválit ho musí 120 poslancŧ a pak třípětinová většina senátorŧ. Bez podpory opozice se tedy ODS, TOP 09 a VV neobejdou. Nečas, který zákon označil za prŧlomový, chce se sociálními demokraty jednat. „Je tu konečně příleţitost omezení imunity prosadit a já jsem přesvědčen, ţe zdrcující většina zákonodárcŧ ho podpoří,“ uvedl premiér. Ministr Pospíšil dodal, ţe předloha srovnává postavení českého poslance a senátora s jejich kolegy z EU. Promarnilo se sedmnáct let Oba politici připomněli, ţe ačkoli se za posledních 17 let vyrojil nespočet návrhŧ na zúţení imunity, neprošel pod rŧznými záminkami ani jeden. Těch podnětŧ bylo celkem třináct a nejradikálnější byla asi iniciativa senátora ODS Jaroslava Kubery, který ţádal, aby se ochrana vztahovala jen na proslovy k dolní a horní komoře. Nečas je nicméně přesvědčen, ţe širší imunita svŧj význam má: „Trestní stíhání během výkonu mandátu mŧţe být politicky zneuţito, proto je na místě moţnost odloţit ho aţ po jeho ukončení, přičemţ by se prodluţovala promlčecí lhŧta.“ Upozornil na dvanáct let starou kauzu, kdy pár dní před volbou prezidenta republiky soud uvalil vyšetřovací vazbu na předsedu republikánŧ Miroslava Sládka. Václav Havel tak byl zvolen ve druhém kole nejtěsnější většinou 99 hlasŧ ze 197 přítomných. Kdyby Sládek nebyl ve vězení, ale ve sněmovně, Havlovo zvolení by se zkomplikovalo. Komunisté i sociální demokraté uţ dali najevo, ţe jsou o vládní předloze ochotni jednat. „ČSSD omezení imunity podpoří, nevylučuji ale, ţe budeme mít některé pozměňovací návrhy,“ uvedl její úřadující předseda Bohuslav Sobotka. Šéf komunistŧ Vojtěch Filip Deníku potvrdil obdobný postoj: „Nevyhýbáme se diskusi, ale chceme mít jistotu, ţe poslanci nebudou za své názory pronesené mimo sněmovnu na veřejnosti stíháni.“ Na Johna podali trestní oznámení. Má radost Vládní snaţení mělo včera i pikantní dohru. První, kdo by mohl pocítit novou ústavní úpravu, by totiţ mohl být ministr vnitra Radek John. Trestní oznámení na něj totiţ podal Centrální registr dluţníkŧ, konkrétně jeho představitel Jiří Jehlička. „Udělali jsme to za osm občanŧ, kteří anonymně upozornili na Johnovo pŧsobení ve společnosti Ora Print,“ sdělil ČT Jehlička. John měl z jeho podnětu upřímnou radost. „Jsem nadšený, teď bude zcela jasné, ţe ministr vnitra se nevměšuje do policejního vyšetřování. Kaţdý občan ať na kaţdého podá trestní oznámení.“ Dodal ale, ţe se stejně těţko něco vyřeší, protoţe u uzavírání zakázek nebyl, s nikým nepodnikal a dostával jen odměnu deset tisíc korun spojenou na funkci předsedy představenstva. „To by pan Koţený mohl také říct, ţe jen podepisoval smlouvy za Harvardský fond a jinak nic neprovedl. Podivný je uţ jen fakt, ţe někdo pobírá odměnu 10 tisíc korun za zakázky ve výši téměř tři čtvtě miliardy korun,“ sdělil Jehlička. #nahled/http://mm.denik.cz/1/d9/2207__imunita_web_denik_flash_big.jpg/http://mm.denik.cz/1/d9/2207__imunit a_web.jpg/Vláda navrhla zúţení imunity# Plné znění zpráv


Petr Just: Je to dobrý první krok, ale jsou i vroubky Podle politologa z Fakulty sociálních věd UK je omezení imunity logickým počinem nové vlády. Některé věci by ale měla vysvětlit Omezení imunity schválila vláda hned na svém prvním pracovním jednání. Co tím demonstruje? Předkládá silný argument, ţe plní své sliby. Vyuţívá i jisté euforické nálady, ţe květnové hlasování přineslo změnu a nový vítr do české politiky. Lídrové koaličních stran ale jistě vyuţívají i psychologický moment, kdy ve sněmovně zasedlo plno nováčkŧ, kteří jsou plni elánu a ještě si na výhody nezvykli. Proto se začalo na vládě tak zostra. Na druhou stranu netřeba to odhodlání přeceňovat. Například sněmovních výborŧ bylo ustaveno 17, ačkoli sněmovna koalice slibovala 12. A některé z nich mají neuvěřitelných sedm místopředsedŧ… Tohle by politici rozhodně měli vysvětlit. Sloţení výborŧ jsem porovnával se slovenským parlamentem, kam se dostalo šest stran. Poslancŧ je v něm 150, ale ţádný z výborŧ nemá víc neţ dva místopředsedy. Logicky, protoţe tahle funkce má význam jen pro zastupování nepřítomného předsedy. V praxi jinak ţádný obsah nemá. Mýlíte se, místopředseda sněmovního výboru pobírá o 20 tisíc korun víc neţ řadový poslanec. Právě, tento význam je voličŧm často skryt. Podle mne by jednací řád sněmovny měl obsahovat pravidlo, ţe výbor má jednoho či dva místopředsedy. Sedm zástupcŧ je absurdní číslo, jde čistě o mocensko politické pozici. Takţe koalice uţ jeden vroubek má. A s obsazováním pozic náměstkŧ se také moc nepředvedla. S rozpočtovou odpovědností to nemá co dělat. Náměstkovské pozice jsou pochopitelně politické, ale na Slovensku i tohle vyřešili velmi elegantně. Kaţdý ministr si tam přivádí dva státní tajemníky, kteří tvoří jeho nejbliţší tým. To je dobrý model. Uvidíme, zda se koalice u nás poučí a připraví v podobném duchu sluţební zákon. Co říkáte tomu, ţe ministři vnitra, dopravy a školství se obklopili náměstky, kteří dříve pracovali v Bártově ABL? Věci veřejné to zatím ustály podmínečně. Premiér Nečas řekl, ţe bude monitorovat, zda se tito lidé od ABL odstřihli a nebudou své postavení zneuţívat. Koneckoncŧ je i v zájmu VV, aby se vyvarovali podobných podezření. Uţ teď se jim to začíná trochu vracet. Poslední prŧzkum SANEP ukázal jistý odliv přízně voličŧ VV. Lidé volili VV jako nejmenší zlo a kdyţ se Johnova strana začne chovat nedŧvěryhodně, odejdou jinam. Tohle si VV zatím úplně neuvědomují. "

URL| http://www.denik.cz/z_domova/konec-dozivotni-imunity-20100721.html _

Komu ujíţdí vlak na Expu 2010? 22.7.2010

Ekonom str. 42 Názory & komentáře_ Ladislav Kopecký_

V Číně českým firmám trochu ujel vlak. Takhle lakonicky zhodnotil dosavadní účast Česka na světové výstavě v Šanghaji Pavel Stehlík, generální komisař naší expozice. Je to zvláštní zpráva od strojvŧdce, který za český marketingový vlak zodpovídá. Expo 2010, které se má stát v mnoha směrech rekordním, je obrovskou marketingovou olympiádou. Sen o sebemenším podílu na trhu 1,3 miliardy lidí se odrazil v koncepci pavilonŧ všech vyspělých zemí. Řada z nich odmítá financovat své účasti na Expu výhradně ze státních zdrojŧ. Například drtivou většinu nákladŧ na jeden z nejlepších pavilonŧ patřící Německu hradí obchodní komory a firmy. U jeho vstupu jsem napočítal téměř Plné znění zpráv


sto log partnerŧ. Dvacetimetrovou stěnu amerického pavilonu, na nějţ kabinet nepřispěl ani dolarem, pokryla loga 38 partnerŧ a sponzorŧ. Český pavilon při srovnání za ostalv mnoha směrech. Postrádá jednotný záměr a koncepci a je slepencem nesourodých a myšlenkově nekompatibilních elementŧ. Umístění exponátŧ do kubusŧ nad hlavami návštěvníkŧ prezentaci poškozuje. Některé dobré nápady nejsou interaktivně dotaţeny (Hokej, Vzkaz do Česka) další exponáty nefungují podle pŧvodního záměru (Osvěţovač smyslŧ, Zlatá kapka) a jiné nefungují vŧbec (Pulzující město). Pokud jde o marketingový přístup, náš pavilon propadl. Skutečnost, ţe naše účast na Expu firmy netáhne a ţe »našim firmám ujíţdí vlak«, musela být známa dávno předem. V okamţiku, kdy to organizátoři zjistili, měli učinit taková motivační opatření a podněty, které by naši účast pro korporátní sféru učinili atraktivnější. Zásadní rolí komisařŧ národních pavilonŧ je úloha marketingového, projektového manaţera a spolutvŧrce marketingově komunikační koncepce. Vynakládat finanční prostředky na všeobecnou a marketingově necílenou publicitu je věc dávné minulosti a zpozdilosti. Odpověď na to, zda je pŧl miliardy investované do naší účasti málo či hodně, by dala odpověď míra naplnění marketingového plánu a strategie, pokud něco takového vŧbec existuje. Partnery českého pavilonu reprezentuje pět značek. V pavilonu EU na Expu v Šanghaji je prezentováno 40 významných evropských značek. Ani jedna není z ČR a to by měl být dŧvod k zamyšlení. Úsměvné jsou i informace o českém pavilonu a jeho umístění v návštěvnickém ţebříčku. Údaje o tom, kolik lidí projde naším pavilonem, mají stejnou výpovědní hodnotu jako údaj o tom, kolik kubických metrŧ vody proteče za minutu Vltavou pod Vyšehradem. Zprávy o rekordní návštěvnosti je třeba uvést na pravou míru. Existují dva druhy pavilonŧ. Volně prŧchozí, kde sice nejsou fronty, kde projde velké mnoţství lidí, ale je tady riziko, ţe návštěvník proběhne, aniţ by si všiml, kde vlastně byl. Od dob, kdy byly pro návštěvníky světových výstav zavedeny jakési virtuální pasporty, ve kterých kaţdý pavilon razítkem potvrzuje virtuální návštěvu země (pavilonu), se rozvinulo soutěţení o největší počet razítek. Preferovaným cílem lovcŧ razítek se automaticky stávají volně prŧchodné pavilony, ke kterým ten náš patří. Druhou cestou je regulovaný prŧchod, jehoţ rytmus a tím také čekací dobu ve frontě určuje některý z audiovizuálních programŧ, který je v pavilonu pro návštěvníky připraven. Říkám-li program, mám na mysli příběh nebo příběhy s jedinečným a nezaměnitelným sdělením. Právě díky takové komunikaci se mŧţe ve velké nabídce pavilonŧ vymezit a získat jedinečnou pozici jako základ tvorby značky své země. Snaha udrţet si návštěvníka na chvíli pro sebe a sdělit mu svŧj příběh byla typická pro většinu atraktivních a návštěvnicky atakovaných pavilonŧ, u kterých stály dvou- (Anglie, Itálie, Francie) aţ tříhodinové (Čína, Japonsko) fronty. Kvalitní, silný a ojedinělý příběh je duší kaţdé komunikace a vymyslet či zpracovat jej dá práci. To, o čem je řeč, je kvantita a kvalita návštěvnické četnosti. Náš pavilon zajímavý příběh postrádá. Schází mu jednotící myšlenkový záměr, koncepce a především tvŧrčí marketingový přístup. Bez něj pak ujíţdí vlak nejenom českým firmám, ale celé České republice. Foto autor| Ilustrace: Nenad Vitas O autorovi| Ladislav Kopecký, odborník na marketingovou komunikaci, přednáší na FSV UK a VŠE _

Bij Ţida, nebo budeš bit 21.7.2010

A2 str. 34 Společnost_ Ondřej Klípa_

Sají Poláci antisemitismus s mateřským mlékem a pomáhali při holocaustu? Nebo měli jen tu smŧlu, ţe jeho hlavní scénou se stalo polské území? Do takto orámované diskuse vstoupil český autor Štěpán Pellar. Diskuse o antisemitismu bývají v Polsku ne -obyčejně vzrušené, únavné a často nechutné. Vzrušené proto, ţe mnozí Poláci nechtěli ustoupit ze své konstituční představy o sobě jako o permanentní nevinné (a zneuznané) oběti. Jak píše Štěpán Pellar ve své knize Hrdí orli ve smrtelném obklíčení, i mezi komunistickou vrchností, akademickou obcí a rodící se opozicí v 70. letech minulého století panovala nepsaná dohoda, ţe špína se na vycíděný obraz polské válečné historie házet nebude. Únavné a nechutné proto, ţe se formou stovek článkŧ, debat a přednášek vede tato diskuse jiţ nejméně deset let. Tedy od doby, kdy vyšla kniha v USA pŧsobícího Plné znění zpráv


polsko-ţidovského historika Jana Tomasze Grosse Sousedé (Sąsiedzi, 2000) popisující pogrom v Jedwabném spáchaný Poláky na Ţidech roku 1941. Nepočítám -li teorie o spiknutí „sionistŧ“ proti Polákŧm ve snaze vymámit z nich odškodné (holocaustbusiness), pak se hojně vedla v podobě „oko za oko, zub za zub“. Hluboce nekřesťanská logika zaznívala přitom často právě z církevních kruhŧ. Srovnávalo se nesrovnatelné skórem 1:1. Nesdělitelnost utrpení jednotlivcŧ, stejně jako hrdinné rozhodnutí postavit se zlu (i proti vŧli svých soukmenovcŧ) se zploštilo na jakési kšeftovací jednotky pro váţení viny a „polehčujících okolností“. Poláci versus Ţidé. Přitom se trapně mlčelo o tisících ţidovských vojákŧ, zahrabaných na ikonických místech „polského“ hrdinství – Katyň, Monte Casino, Varšava atd. Ţidovská stěna Obávám se proto, ţe Pellarovu knihu by v dnešním Polsku jiţ nikdo nevydal. Za jiţní hranice ale polská hutná debata příliš nedolehla. Pellar ji českému publiku přehledně a do detailŧ přiblíţil. Nezapřel přitom praxi ţurnalisty ani tvrdou školu odborníka na polskou historii Jiřího Vykoukala, jehoţ byl studentem na Fakultě sociálních věd UK. Pestrý autorŧv sloh a zároveň dŧkladná znalost zasutých koutŧ polské historie z knihy místy tvoří čtivou učebnici polského dějepisu. Čtenář si však musí zvyknout, ţe pod novinářsky atraktivními titulky jednotlivých kapitol se skrývají značné chronologické skoky, mnoţství archivních citací, aţ zrak přechází, a autorovy psychologizující (mini)analýzy. Ty jsou sice celkem trefné, ale vybočují z jinak historicky-odborného charakteru textu a navíc se jejich schéma a závěry zhusta opakují. Nesoulad pŧsobí zejména text knihy s jejím názvem. Čtenář by z názvu mohl čekat vylíčení hrozby německé (pruské) a ruské. Občasné sevření Polska ze západu a východu se hluboko vrylo do tamní kolektivní paměti. Místo toho Pellar popisuje dějiny Polska, polských Ţidŧ a vztah Polákŧ k Ţidŧm, který je v obecně polské představě zhmotňován nikoliv jako „obklíčení“, ale naopak jako „stěna“ sociálně a kulturně rozdělující národ na rolníky a šlechtický stav. Tento klín ţidovské burţoazie v polském národě byl brutálně odstraněn aţ hromadnými emigracemi, holocaustem a nakonec protiţidovskou kampaní komunistické strany v roce 1968. Jak Pellar precizně vysvětluje, „ţidovská stěna“ plnila v polském utváření národa paradoxně roli jednotícího prvku, vŧči kterému se (odlišným zpŧsobem) vymezovali jak rolníci, tak šlechtici. Nebýt Ţidem tedy začalo postupně znamenat být Polákem. Sociálně nesourodý šlechticko -rolnický polský národ pak Ţidy jako svŧj protiklad potřeboval i v době, kdy uţ na jeho území prakticky ţádní fyzicky nebyli. Proto se značná část Polákŧ ještě na začátku 90. let minulého století podle Pellarem uváděných výzkumŧ domnívala, ţe Ţidŧ v Polsku ţije přes sedm milionŧ! Beztrestné zabíjení Podtitul Polské stereotypizované vidění moderního světa (o Ţidech přitom ani slovo) by zas mohl skýtat řadu otázek modernity a současného dění. Pellar argumentuje, ţe ţidovská tematika je jen prostředek k porozumění polským interpretacím současné reality a polské moderní identitě. Proto ji nezmínil. Opravdu nejsou ţádné jiné pohledy na moderní svět v Polsku významné? Podtitul místo upřesnění obsahu knihy moţné tematické spektrum ještě rozšiřuje. Přes pár dalších rušivých drobností, jako je nesystematické skloňování polských slov psaných v originále (tu podle české, tu podle polské normy) nebo mylné připsání ţidovského pŧvodu Lászlo Rajkovi (s. 167), Pellar přináší několik zásadních postřehŧ. Představil specifi ckou magickou roli Ţida v předmoderním světě polských rolníkŧ, která ho sice neuchránila od občasného násilí, ale poskytovala mu ve společnosti jasně vymezené a svým zpŧsobem posvátné místo. Hlavně však ukázal s podporou mnoţství svědectví hrŧzný rozsah podílu Polákŧ na vyvraţďování Ţidŧ za války a krátce po ní. Případ východopolského městečka Jedwabne je zde jen jeden z řady. V Pellarově podání však nejde o zahořklá osočování, ale o analýzu příčin, které k vraţdění Poláky vedly. A najednou se vše zdá tak přirozené a logické. Magický stereotyp Ţida a církevní antijudaismus je zde akcelerován moţností okamţitě se obohatit a aspoň trochu zahojit válečné či zcela osobní frustrace, navíc za podmínek absolutní beztrestnosti. Kdo se nepřidal, byl ostrakizován a hrozil mu stejný osud jako Ţidŧm. Kdo nechal na ţivu svědky, mohl mít problémy. Kdo Ţidŧm přímo pomohl, dostal německou kulku do hlavy. Pellar věří, ţe polský národ uţ prokázal dost sebevědomí, aby mohl jednotící „berličku“ ţidovského nebezpečí konečně odhodit. Rád mu dám za pravdu, aţ do polských kin vedle Wajdovy Katyně a desítek dalších velkofi lmŧ o slavné polské historii pompézně vstoupí Autor je slavista a etnolog; pŧsobí jako vedoucí sekretariátu snímek s názvem Jedwabne. Plné znění zpráv


Rady vlády pro národnostní menšiny na Úřadu vlády ČR a jako národní koordinátor ČR pro Alianci civilizací OSN. Štěpán Pellar: Hrdí orli ve smrtelném obklíčení. Polské stereotypizované vidění moderního světa. Dokořán, Praha 2009, 357 stran. _

Manipulace ministerstva zahraničí a Mladé fronty Dnes 21.7.2010

blisty.cz str. 00 Jan Křeček_

_

...jestliţe se zahraniční zpravodajství českých médií vyznačuje etnocentrismem, opomíjí celé kontinenty a naopak se zaměřuje na celebrity a spektakulární katastrofy, není to ideální stav. Jako moţný korektiv zde nabízíme k úvaze za prvé moţnost tlaku na mediální sektor a jeho regulaci. ... A nejen jako politologický problém pak pŧsobí fakt, ţe ještě více neţ česká média je v otázce lidských práv selektivní česká zahraniční politika. Uvaţování o zobrazování zahraničí v médiích a přeshraničním informačním toku není v našem kulturním okruhu ţádnou novinkou a je dohledatelné v odbornější literatuře (viz např. pozornost věnovaná propagandě během světových válek) dávno předtím, neţ mŧţeme hovořit o ustavování mediálních a komunikačních studií jako samostatného vědeckého oboru. Je však zajímavé, ţe dvě studie právě zahraničního zpravodajství ze šedesátých let stály u zrodu dvou základních konceptŧ mediálních studií, konceptŧ tak klíčových, ţe jejich platnost a explanační potenciál uţ dávno přesáhly pŧvodní doménu zpravodajství zahraničního.Zpravodajské hodnoty První komplexní a metodologicky podloţené stanovení principŧ orientace zahraničního zpravodajství ve světovém informačním toku (resp. ve světovém dění) přinesli v polovině šedesátých let Galtung a Ruge. (Pozn. ŠOK: GALTUNG Johan, RUGE Mari Holmboe. The structure of foreign news. The Presentation of the Congo, Cuba and Cyprus Crises in Four Norwegian Newspapers. Journal of Peace Research, vol. 2, pp. 64-91, fulltext PDF: archiv BL) Jejich dlouhodobý výzkum zahraničního zpravodajství v norských médiích vyústil v první klasifikaci tzv. zpravodajských hodnot. Tento koncept má potenciál vysvětlovat, proč se některé země ve zpravodajství objeví a jiné nikoli, resp. šířeji, které faktory rozhodují o tom, ţe se z určité události stane zpráva. O „zprávotvornosti" primárně sociální události podle Galtunga a Rugeové rozhodují tyto podmínky: frekvence, práh pozornosti, jednoznačnost, význam, souznění, překvapení, kontinuita, variace, vztah k elitním národŧm, elitním osobám, personalizace a negativita. Prvních osm faktorŧ frekvence aţ variace podle autorŧ nezávisí na kulturním zázemí. Jinými slovy, nebudou se v rŧzných podmínkách lišit a měly by být relativně nezávislé na některých dalších dŧleţitých determinantech médií. Existují ale i kulturně podmíněné faktory, které jsou podle autorŧ dŧleţité především v euroatlantickém světovém prostoru. A těmi jsou právě zmíněné vztahy k elitám, personalizace a negativita. Všech dvanáct jmenovaných faktorŧ spolu vzájemně souvisí. Aditivní hypotéza předpokládá, ţe čím více faktorŧ se u události sejde, tím větší je pravděpodobnost, ţe se událost stane zprávou. Komplementární hypotéza říká, ţe pokud událost některé faktory neobsahuje, musejí být ostatní faktory o to silnější, aby se událost stala zprávou (viz GaltungRuge, 1965; Podzimková, 2006). Agenda-setting Druhý klíčový koncept první poloviny šedesátých let je svázán se jménem Bernarda Cohena a jeho prací The Press and Foreign Policy (pozn. ŠOK: COHEN Bernard Cecil. The Press and Foreign Policy, Princeton University Press, 1963, ISBN 0691075190), v níţ konstatoval, ţe média nemusejí být schopna určovat, co si lidé mají myslet, ale jsou úspěšná v určování, o čem mají přemýšlet (Cohen, 1963). Toto je asi nestručnější definice konceptu agenda-settingu, který stejně jako koncept zpravodajských hodnot vychází z přesvědčení, ţe Plné znění zpráv


mediálně konstruovaná skutečnost je v zásadě transformací mimomediální skutečnosti a k této transformaci dochází nezbytnou redukcí událostí na mnohem menší mnoţinu mediálně akceptovatelných událostí (neboli zpráv), avšak nezŧstává pouze u převodu událost-zpráva, ale sleduje i jejich účinek na druhém konci komunikačního toku a předpokládá, ţe v dnešních společnostech těţko najdeme ţivé veřejné téma, které současně mediálním tématem není (a následně se snaţí rozplést, kdo z aktérŧ má moc témata nastolovat). Provedeme-li nyní syntézu, pak vstupní hypotetický rámec pro uvaţování o datech, která budeme dále prezentovat, lze asi nejstručněji vyjádřit takto: jakkoli čeští občané cestují a o cestách si pak spolu vyprávějí, jakkoliv získávají povědomí o bliţších či vzdálených zemích i mimo (masová) média, lze předpokládat, ţe značnou část vědění o světě získávají právě z médií. Proto je dŧleţité sledovat, které země se v českých médiích objevují a které ne, protoţe míra jejich výskytu bude mít přímou úměru s dŧleţitostí, přisuzovanou českou veřejností (dění v) dané zemi. Ptáme-li se na vazbu mezi obrazem zahraničí a obrazem zahraniční politiky, pak společné mají oba fenomény samozřejmě zobrazovatele, tedy média. Média, která mají ve fungování moderních společností klíčovou roli, roli aţ sociálních institucí, a jako takové jsou objektem uplatnění řady společenských normativních poţadavkŧ. V případě obrazu zahraničí, resp. jeho odchýlení od pomyslného ideálu (ideálu zobrazení pestrého, pravdivého, zaměřeného na děje relevatní a dŧleţité apod.), mŧţeme z pomyslné odchylky krom médií samých (podléhání mediální logice a mediálním rutinám) vinit hlavně sílu mezinárodních tiskových agentur. Tedy institucí, v dŧsledku normativních očekávání české veřejnosti do značné míry vyvázaných, na rozdíl od českého ministerstva zahraničních věcí, které naopak v zájmu a jménem lidu České republiky vzniklo a jeho jménem mluví. A jedná a právě tato role MZV zpětně odliší naše zamyšlení (a jeho dŧsledky) nad obrazem zahraničí a obrazem zahraniční politiky v českých médiích viz dále. Krom tohoto interpretačního rámce by jistě bylo vhodné zmínit se i o zdrojích zjištěných a interpretovaných dat. Z produkce Katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze se jako vhodné jevily zejména dvě práce: klasická berelsonovská obsahová analýza zahraničního zpravodajství MF Dnes roku 2005, kterou prováděla Gabriela Podzimková pŧl roku v rámci své diplomové práce (Podzimková, 2006), a navazující komparativní studie Jakuba Končelíka, jenţ srovnával zahraniční zpravodajství Rudého práva v letech 1965 aţ 1967 s MF Dnes v roce 2005 (Končelík, 2006). Pro potřeby našeho dnešního setkání jsme tyto dvě studie doplnili originálním výzkumem: částečně komputerizovaná (fulltextová) obsahová analýza poskytla bázi 1960 článkŧ z MF Dnes z let 2004 aţ 2008, v nichţ explicitně figuruje MZV či jeho představitelé (vystupují jako mluvčí, aktér, zdroj, organizátor pseudoudálosti či komunikační události typu tisková konference, prohlášení apod.), je zmiňována česká zahraniční politika, diplomacie atd. Dŧleţitá poznámka budeme-li dále uvádět agendu MZV, budeme tím mít na mysli těchto 1960 článkŧ, tedy obraz české zahraniční politiky, MZV atd. tak, jak jej mediuje MF Dnes (neanalyzovali jsme ţádné textové výstupy ministerstva či jeho interní komunikaci). Máme na mysli onen mediální obraz, zmíněný v názvu našeho příspěvku. Druhá poznámka se týká toho, ţe u dat pro obraz agendy MZV (v MF Dnes) je uváděn prŧměr za posledních pět let, kdeţto analýza zahraniční agendy MFD (tedy všeho zahraničního zpravodajství, s MZV i bez MZV) se týká roku 2005. I kdyţ se v tomto roce objevilo zpravodajství ze 195 zemí, v příspěvku se to projeví zvýšenou viditelností zahraničních (mimodiplomatických) událostí, tedy zejména jednou přírodní katastrofou a jedním útěkem stíhaného podnikatele. Média a zahraničí I shodné a rozdílné zájmy MFD a MZV Pro základní hrubou představu ve sledovaném deníku tvoří zahraniční zpravodajství 9 % obsahu (plochy), zpravodajství z domova dalších 33 %, zbývající více neţ polovinu plochy (58 %) obsazují jiné, povětšinou zábavní obsahy, inzerce, sport, kultura apod. Pokusíme-li se zahraniční zpravodajství MF Dnes v roce 2005 rozdělit na kontinenty, pak přesně polovina článkŧ zavádí čtenáře do Evropy či některého evropského státu, 24 % zahraničního zpravodajství je věnováno Severní Americe, 21 % Asii, zbývající kontinenty jsou takřka neviditelné 2 % pro Afriku, po pouhém jednom procentu pozornosti zbývá pro Jiţní Ameriku, Střední Ameriku, Austrálii a Oceánii. Graf č. 1: Státy v zahraničním zpravodajství MF Dnes (2005) První graf zobrazuje zpravodajskou pozornost jednotlivým státŧm (v MF Dnes v roce 2005). Jiţ při prvním pohledu je moţno je seskupit do několika skupin pořadí samozřejmě otevírá skupina silných hráčŧ na mezinárodním poli, tedy Spojené státy americké, Velká Británie, Německo a Rusko, sem si zařazení zaslouţí i Francie, Itálie, Čína a Japonsko. Druhá skupina státŧ je definována pozorností, kterou na sebe váţou válečné konflikty či jejich hrozby, tedy Irák, Írán a Izrael. Třetí skupinou jsou státy postiţené přírodními katastrofami, tedy Thajsko, Indonésie, Austrálie; zemí, spadající do obou posledně jmenovaných skupin, je pak Pákistán. Poslední skupinou jsou pak státy, k nimţ se pozornost českého tisku odvíjí od geografické blízkosti Polsko, Slovensko a Rakousko. Specifickým případem jsou pak díky pozornosti jednomu uprchlému českému podnikateli Seychely. Poprvé a nikoli naposledy se nám potvrzuje platnost nesčetněkrát prověřovaných zpravodajských hodnot, Plné znění zpráv


naopak nepotvrzeno v české mediální praxi zŧstává zjištění analýz amerických médií (viz např. Hester, 1971; Burrowes, 1974), ţe země s velkou přistěhovaleckou komunitou mají větší šanci na pokrytí. Vztah mezi počtem imigrantŧ a mediální pozorností jejich mateřské zemi by snad šlo ještě nalézt v případě Slovenska, byť se ocitlo aţ v druhé desítce zpravodajsky pokrytých zemí, ale např. Vietnam či ještě více Ukrajina zŧstávají na úplném okraji zpravodajství sledovaného deníku. Graf č. 2: Státy v článcích o české zahraniční politice (MF Dnes 20042008) Druhý graf přináší pořadí pozornosti jednotlivým státŧm tak, jak často se objevovaly v článcích o české zahraniční politice, je tedy prvním vyjádřením toho, co jsme s jistou mírou zjednodušení nazvali agendou MZV (viz výše). Při letmém prvním srovnání s předchozím grafem zaujme zřetelný posun Velké Británie (z 2. na 10. místo), jenţ je dobrou ilustrací platnosti zpravodajské hodnoty vztah k elitním osobám. Právě Velká Británie, pro českou diplomacii nepříliš zajímavá, je velkododavatelem zpráv o celebritách, ať uţ jde o členy královské rodiny, sportovce, popkulturní umělce apod. Z výsledkŧ, takto sestavených do dvou pořadí, jsme (trošku bulvárně, přiznejme, tedy se snahou okamţitě a nekomplikovaně zaujmout pozornost čtenářŧ) sestavili tři výsledkové listiny. Tabulka č. 1: Shodné a rozdílné zájmy MZV a MF Dnes (2005) Společná agenda největší přímá úměra zájmu MZV o daný stát a zájmu MF Dnes Agenda MZV největší nepřímá úměra zájmu MZV o daný stát a nezájmu MF Dnes Agenda MFD největší nepřímá úměra zájmu MF Dnes o daný stát a nezájmu MZV 1. USA 1. Vietnam 1. Indonésie 2. Německo 2. Bělorusko 2. Austrálie 3. Rusko 3. Turecko 3. Srí Lanka 4. Velká Británie 4. Dánsko 4. Seychely 5. Francie 5. Řecko 5. Pákistán 6. Irák 6. Kanada 6. Finsko 7. Slovensko 7. Kuba 7. Jordánsko 8. Polsko 8. Afghánistán 8. Vatikán 9. Izrael 9. Maďarsko 9. Japonsko Plné znění zpráv


Pořadí shodného zájmu, tedy první sloupek tabulky 1, je seznamem státŧ, které jsou na vrcholu pozornosti jak nediplomatického zpravodajství MF Dnes, tak i článkŧ o české zahraniční politice. Lze ji tedy číst jako TOP 10 státŧ jak dle mediální, tak diplomatické logiky, tedy státŧ, jejichţ dění je podle souběhu těchto logik předkládáno české veřejnosti (resp. čtenářŧm sledovaného deníku) jako nejdŧleţitější, hodné vrcholné pozornosti. Následující dvě pořadí je třeba číst přesně opačně seřadily se v nich státy s největším rozdílem mediální a diplomatické pozornosti, tedy v případě první části tabulky státy, u nichţ je největší nepřímá úměra zájmu MZV o daný stát (o němţ referuje MF Dnes) a nezájmu MF Dnes (pakliţe tedy nejde o zprávu, v níţ je v souvislosti s danou zemí zmíněna i česká diplomacie). Jinými slovy druhý sloupek tabulky 1 je jakousi hitparádou státŧ, které zajímají české diplomaty, ale nikoli české novináře. O první místo Vietnamu se nezaslouţil ani tak fakt, ţe je jedním z příjemcŧ rozvojové pomoci ČR, ale daleko více problémy s udílením víz na tamní ambasádě. Znalcŧm a znalkyním priorit české zahraniční politiky asi není třeba příliš osvětlovat pozornost věnovanou Lukašenkově Bělorusku či Kubánské republice, za vysokým umístěním Turecka stojí diskuse o moţném budoucím členství v EU, za dánským pak děje následující po uveřejnění karikatur proroka Mohameda v listu Jyllands-Posten. Velkou pozornost Řecku je moţno vysvětlit jak zahraničněpolitickými otázkami typu Makedonie (FYROM) a Kypru a souvislostmi se vstupem těchto státŧ do EU, tak i stovkami Čechŧ a Češek, ohroţených tamními poţáry. Pozornost Kanadě byla věnována vlivem debaty o zrušení či naopak zavedení víz, Maďarsku snad jen tím, ţe jako člen Visegrádu má místo v diplomatické agendě, ale jinak je novináři příliš zajímavým pro české čtenáře neshledávají. Druhé zobrazení rozdílných zájmŧ poskytuje třetí sloupek tabulky 1, v němţ je uvedeno pořadí státŧ s největším počtem opačné pozornosti. Jelikoţ se data mediální (nediplomatické) pozornosti vztahují k roku 2005, pak jiţ při vědomí existence zpravodajských hodnot nepřekvapí, ţe se v přehledu objevují státy, které pustošily tehdejší přírodní katastrofy (Indonésie, Austrálie, Srí Lanka). Jakkoli největší pozornost českých médií ze zemí poničených tehdejší tsunami získalo Thajsko (viz první dva grafy), coţ krom řady dalších faktorŧ ovlivnila i česká modelka Petra Němcová, v jejímţ příběhu se sešlo hned několik zpravodajských hodnot najednou, v této tabulce se nenachází proto, ţe tato země (na rozdíl od ostatních) získala i velkou pozornost české diplomacie (řada zraněných českých turistŧ, evakuace atd.). Dŧvod zařazení Seychel jsem jiţ uváděl, v případě Finska vysvětluje výskyt v čele tabulky účast českých sportovcŧ na helsinském atletickém mistrovství, několik jejich medailí a dopingová aféra. Média a zahraničí II agenda lidských práv Jak je snad z předchozích údajŧ zřejmé, nedistribuují česká média (resp. MF Dnes) svou pozornost po zeměkouli rovnoměrně a nabízejí tak obraz světa spíše zkreslený, nepříliš diverzitní a plastický. Vysvětlením mŧţe být krom vnitromediální logiky (viz zpravodajské hodnoty) i globalizace toku informací, jeho koncentrace a propojování s finančními sektory, kdy tok informací následuje finanční toky. Mnohé studie upozorňují na hegemonní pozici tří světových zpravodajských agentur, Reuters, AP a AFP, ovlivňujících i chování menších regionálních agentur, které se namísto hledání alternativ stávají podřízenými dodavateli velké trojky, hlavních managerŧ světového informačního toku. Jedním z řešení této nevyváţené situace mŧţe být vytváření paralelních informačních struktur na národní úrovni, z čehoţ zde mŧţeme vyvodit moţná překvapivé normativní zadání pro MZV jako komunikátora. Jako kaţdá instituce má i toto ministerstvo svou komunikační politiku teď mám na mysli zejména politiku komunikace vertikální, shora dolŧ, od vlády k občanstvu, jejímţ jménem koneckoncŧ existuje a funguje. A jestliţe má tato instituce (z obdobně zaloţených a placených institucí) nejvíce chapadel a tykadel po světě, jestliţe obhospodařuje nejglobálnější úřadovny a mise (ve 199 státech), pak by jako taková mohla a měla být i nejkomplexnějším poskytovatelem informačních sluţeb dovnitř ČR. Tedy stát se aktivním přispěvatelem k mediální diverzitě, ať uţ vlastní komunikací (informační sluţba, web), nebo a to hlavně zapojením do komunikace mediované a mediální (PR, servis pro novináře...). Z hlediska veřejného zájmu lze naopak za špatnou komunikační politiku označit takovou, která vyuţívá širokého arzenálu public relations a politického marketingu k pouhé legitimizaci svých vlastních krokŧ, učí média vidět svět tak selektivně, jak se to hodí aktuálním politickým zájmŧm a vytváří tak z nezávislých médií nástroj vlastní propagace/propagandy. Tím se dostáváme k třetí a poslední klasické práci mediálních studií, která zde bude zmíněna, k Manufacturing Consent od Hermana a Chomského (pozn. ŠOK: HERMAN Edward S., CHOMSKY Noam. Manufacturing Consent. The Political Economy of the Mass Media. Pantheon Books, 1988 ISBN: 0394549260. reprint 2002 ISBN: 0375714499), v níţ představili svŧj model propagandy, týkající se pohříchu médií, jeţ se samozřejmostí chápeme jako svobodná. Oprávněnost modelu o pěti filtrech a jednom kontrolním mechanismu, které ústí v politickou selektivitu a znesvobodňují (nejen mezinárodní) komunikaci, autoři obhajovali na několika zahraničněpolitických epizodách a jejich mediální prezentaci. Hned první z nich Cenné a bezcenné oběti se týká (politicky) účelové selektivity, kdy autoři srovnávali masivní pozornost amerických médií vraţdě polského Plné znění zpráv


kněze Jerzyho Popieluszka s nezájmem o sto církevních obětí, zaviněných protikomunistickými organizacemi v zemích Latinské Ameriky (Herman Chomsky, 1988). Pro prověření této politické selektivity, a to jak českými médii, tak i MZV, jsme vybrali téma lidských práv. Z několika dŧvodŧ málokterý prinicip je dnes více proklamován jako univerzální, a tedy s latentní samozřejmostí chápaný jako nesubjektivní. V souvislosti s českou zahraniční politikou se tento princip objevuje velmi často (v základním souboru nejčastější významová, legitimizační, hodnotová souvislost/princip), je prezentován jako univerzální, a právě proto se jeví jako ideální ke zkoumání moţné předpojatosti či účelového nakládání s ním (tedy zda i česká média a my s nimi pro pozornost např. jednomu zavraţděnému albánskému imámovi nezavíráme oči před zabíjením srbských popŧ). Dalším praktickým dŧvodem pak bylo to, ţe se s vyhledávacím řetězcem poruš* lidsk* prá* dobře pracuje. Umoţňuje to analyzovat celou (nejen spojenou s MZV) produkci zpravodajství MF Dnes za posledních pět let. Posledním z dŧvodŧ byl fakt, ţe tematice lidských práv jsou v knize věnovány samostatné sekce, a naše zjištění by je snad mohla doplnit. Graf č. 3: Lidská práva v zahraničním zpravodajství MFD (20042008) Human Rights Watch vypočítává ve svém loňském reportu o stavu lidských práv ve světě (Poznámka ŠOK: World Report 2009 - Investigative Work Undertaken in 2008, Human Rights Watch. 2009. ISBN: 9781583228586) 99 státŧ s registrovaným porušováním (EU jako jeden stát), seznam Amnesty International (pozn. ŠOK: Amnesty International Report 2009 - The State of the World Human Rights. AI 2009. ISBN: 9780862104443) čítá státŧ dokonce 150. Naproti tomu MF Dnes si za posledních pět let všimla porušování lidských práv jen ve 44 státech. Pohlédneme-li na graf 3 mírou této pozornosti, pak je dominance jasná. I kdybychom odfiltrovali olympijský rok 2008 (světlá část sloupce), stejně pozornost MF Dnes porušování lidských práv v Číně výrazně takřka o řád překračuje pozornost, věnovanou porušování lidských práv v jiných zemích světa. Více neţ 20 článkŧ se týkalo Kuby na druhém místě, následované Ruskem, Běloruskem a USA. Další země si za 5 let vyslouţily méně neţ deset článkŧ. Graf č. 4: Státy a lidská práva (pozornost MFD a MZV) Ještě větší selektivitu zaznamenáme při pohledu na seznam státŧ, u kterých se zmínka o porušování lidských práv v článku snoubí se zmínkou o české diplomacii. Lidskoprávní agenda MZV (ve výše zmíněných intencích) se týká pouhých 20 státŧ. Provedeme-li opět srovnání pořadí MF Dnes a MZV, pak z posledního grafu 4 vyplývá, ţe diplomaticky je věnována malá pozornost porušování lidských práv v USA, Izraeli, Rusku a především v Číně. Naopak větší pozornost MZV (neţ MF Dnes) věnuje porušování lidských práv v Turecku, Barmě, Bělorusku a hlavně na Kubě: z těch 150 státŧ (dle AI), 99 státŧ (dle HRW) a 44 státŧ (dle MF Dnes) poutá třetinovou pozornost MZV jedna jediná země Kuba. Závěrem ...Došlo k přepólování pozornosti a orientace českého zahraničního zpravodajství ze zemí bývalého východního bloku na země západního světa... České deníky tehdy (19651967) i dnes (2005) v podstatě ignorovaly a ignorují veškerý zbytek světa: Latinská Amerika byla pro sledované deníky naprosto nezajímavá, pozornost věnovaná Africe i zobrazování Asie jsou vázány na válečné konfl ikty (resp. přírodní katastrofy)... Zprávy o zahraničí bývají nejčastěji vyprávěny jako příběh o Souboji, měření sil či jako příběh o Utrpení... Obraz vnějšího světa jako světa válek, chaosu a boje..., shrnuje Jakub Končelík dříve citovanou studii a dospívá k této hodnotící interpretaci: Jakkoliv není smyslem mediálních studií zasahovat do mediální agendy a pokoušet se ji orientovat, odpusťte mi na samý závěr přesah mimo rámec prezentovaných zjištění: Není sebeizolace cestou k dalšímu prohlubování odcizení a neporozumění mezi civilizačními okruhy? A tedy i cestou k prohlubování konfliktŧ a cestou sebezáhubnou? (Končelík, 2006). I já sdílím přesvědčení, ţe jestliţe se zahraniční zpravodajství českých médií vyznačuje etnocentrismem, opomíjí celé kontinenty a naopak se zaměřuje na celebrity a spektakulární katastrofy, není to ideální stav. Jako moţný korektiv zde nabízíme k úvaze za prvé moţnost tlaku na mediální sektor a jeho regulaci. Za druhé pak jiţ výše zmíněnou aktivní komunikační politiku MZV. I kdyţ otázka po vzájemném vztahu mediálního obrazu zahraničí a zahraniční politiky České republiky a tvorby české zahraniční politiky svou komplexností přesahuje záběr tohoto příspěvku, alespoň ještě jedno propojení světa médií a světa politiky námi prezentovaná data nabízejí. Jestliţe platí premisa, ţe jsou lidská práva skutečně univerzální, pak tak selektivní mediální pozornost, jakou jsme na zjištěných datech demonstrovali, lze s vědomím o společenské odpovědnosti médií přijmout jen stěţí. A nejen jako politologický problém pak pŧsobí fakt, ţe ještě více neţ česká média je v otázce lidských práv selektivní česká zahraniční politika. Plné znění zpráv


Stať vyšla v publikaci "Česká zahraniční politika ve světle sociálně vědního výzkumu" (Michal Kořan a kol.), vydaného Ústavem mezinárodních vztahŧ MZV (IIR) v roce 2009. Publikaci recenzovali: JUDr. Marek Čejka, Ph.D. a PhDr. et Dipl-Pol. Martin Jeřábek, Ph.D.. Vydání této publikace bylo hrazeno z prostředkŧ výzkumného záměru „Česká republika v mezinárodní politice", identifikační kód MZV 4854605401. Autor stati vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahŧ analýzu mediálního obsahu.

URL| http://www.blisty.cz/art/53561.html _

Čínská agentura sníţila rating USA, Německu i Británii 21.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / svetovaekonomika_ Roman Chlupatý,Tomáš Pavlíček,Václav Rojík_ Spojené státy, Británie a Německo přišly o svŧj prestiţní rating AAA. Většina světa si toho ale nevšimla, protoţe ţe sníţenou známku dŧvěry zmíněným zemím udělila čínská agentura Dagong Global Rating. Agentura, narozdíl od tradičních velkých hráčŧ jako je Moody's, hodnotí i to, jak si země stojí na mezinárodní scéně a jaké jsou její devizové rezervy. Postavení zmíněného tria i jejich rezervy erodují a zaslouţí si tedy sníţený rating, tvrdí Dagong.Podle mnohých je zhoršení ratingu jen politickým gestem a signálem rostoucí asertivity Pekingu na poli ekonomiky i diplomacie.„Mŧţe to ale přispět k objektivitě hodnocení jak zemí, tak trhŧ, protoţe stávající americké a evropské ratingové agentury se potýkají s problémy co se týče objektivity. Je to zpŧsobeno konfliktem zájmŧ, tak jako tomu bylo dříve u auditorských firem. Agentury jsou také spjaté s kapitálovými skupinami. Další pohled tudíţ bude pro objektivitu přínosný. Není za tím jenom politika. Čína je také velký věřitel a investor,“ uvedl k hodnocení agentury profesor Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Lubomír Mlčoch.I přes evidentní chyby jsou velké agentury stále povaţované za mnohem dŧvěryhodnější neţ čínské.„Nechci porovnávat dŧvěryhodnost Moody´s a čínské agentury. Není ale pochyb o tom, ţe jasně měřitelná kritéria mají i velké evropské země ve špatném stavu. Kdybychom na ně měli brát stejná kritéria jako například na Řecko, tak je to problém,“ pokračoval Mlčoch.Je třeba více pohledŧDo jisté míry je tak podle něho nynější kritika dominantního postavení, které ve světě ratingových agentur Američané mají, oprávněná, coţ volá po vzniku konkurence.„Objektivní základ to má v tom, ţe existuje jakási propojenost mezi těmi agenturami a kapitálovými skupinami, které jsou pořád také geopoliticky orientované. Nelze tedy vyloučit, ţe informace, které vydávají, jsou také zájmově podmíněné. Při váze Číny ve světové ekonomice mi pak připadá přirozené, ţe se hlásí o své slovo. Ţádná země si pak podle mě nemŧţe dovolit tato hodnocení nebrat v úvahu,“ vysvětlil profesor.Bez rizik by určitě nebyl ani plán Bruselu na vytvoření evropské ratingové agentury.„Tady také hrozí, ţe se z toho mŧţe stát politikum. Ale vzhledem k situaci, kdy propojenost agentur je známá a nic moc se s ní nedělá, není moţné jiné řešení, neţ nabídnout hodnocení z více stran.Nekvalitní práce ratingových agentur bývá také označována jako jedna z příčin probíhající krize. I proto se mluví o potřebě zásadní změny zpŧsobu přidělování investičních doporučení. „Jistě by měla k těmto věcem co říct Basilejská banka, která poskytuje centrálním bankám dŧleţité informace,“ dodal Mlčoch.Slovensko má šanci na lepší mezinárodní ratingRegulace bank v USA ovlivní zisky málo, říká makléřRegulace finančního sektoru mŧţe oslabit ekonomický rŧst


Úlevy na bydlení pro všechny, uţ ne jen pro plátce hypoték, zvaţuje Nečas 21.7.2010

ekonomika.iDNES.cz str. 00 Domácí ekonomika_ MF DNES, Jitka Vlková_



Stát by neměl podporovat úlevami na daních jen lidi, kteří mají hypotéku, shodují se premiér Petr Nečas i ministr financí Miroslav Kalousek. Na daňový odpočet by tak mohli mít v budoucnu nárok všichni, kdo bydlí a platí daně. Tato podpora však bude pravděpodobně mnohem niţší, neţ jakou mají dnes plátci hypoték. Koaliční politici zvaţují zrušení daňového odpočtu na úroky z hypoték. Moţná je nahradí odpočet na bydlení pro všechny - ty, kteří jsou v nájmu, nebo byt či dŧm vlastní. Přinášíme otázky a odpovědi týkající se moţných změn ve státní podpoře bydlení. 1. Jaké podpory mohu dostat, kdyţ chci vlastní bydlení? Stát umoţňuje majitelŧm hypoték a úvěrŧ ze stavebního spoření, aby si kaţdý rok od základu daně odečetli úroky aţ do částky 300 tisíc korun. Přichází tím o více neţ tři miliardy korun ročně. Například u hypotéky za 1,5 milionu si hypotékař v prvních letech, kdy se splácejí prakticky jen úroky, mŧţe základ daně z příjmu sníţit o 73 tisíc korun a odvést tak státu o 11 tisíc méně (při dani 15 %). Majitelé účtŧ stavebního spoření dostávají za určitých podmínek státní příspěvek ve výši aţ 4 500 Kč ročně (3 000 Kč u smluv uzavřených od roku 2004). Stát loni vyplatil pěti milionŧm účastníkŧ spoření přes 13 miliard korun. Klienti navíc nemusí danit úroky ze stavebního spoření. S tím je však konec. Koalice chce uţ příští rok podporu srazit na polovinu (max. 1 500 Kč ročně) a úroky zdanit. Ušetří tím v rozpočtu zhruba sedm miliard korun. Podporu na úroky z hypoték dostávají také mladí lidé do 36 let, kteří si kupují byt starý minimálně dva roky (program ministerstva pro místní rozvoj). Hypotéka mŧţe činit max. 800 tis. Kč na byt a 1,5 milionu na dŧm. Letos jim stát uhradí jedno procento z úrokŧ. Loni takto stát lidem poslal 9,5 milionu Kč. Mladé rodiny mohou ţádat o zvýhodněný úvěr na bydlení (úrok 2 % ročně) do 300 tisíc korun u Státního fondu rozvoje bydlení. Loni si ho vzalo skoro 2 700 lidí. 2. Proč chce ministr Kalousek zrušit tuto daňovou výjimku a nahradit ji univerzálním odpočtem na bydlení? Protoţe ji mohou vyuţívat jen někteří. "Sleduji jeden jediný princip - rovné podmínky všem," uvedl ministr. Opatření je součástí jeho záměru vymýtit ze zákona o dani z příjmu většinu ze 120 rŧznorodých výjimek pro určité skupiny občanŧ a firem. "Pokud tento krok přijde, musí být z pohledu vládní koalice vyváţen nějakými dalšími kroky směrem k mladým rodinám a k podpoře otázky jejich bydlení, aby si pravice tyto voliče udrţela," myslí si politolog Jan Kubáček z FSV UK. 3. Ovlivní zrušení daňové úlevy dostupnost hypoték a úvěrŧ na bydlení v bankách? Zprostředkovatelé hypoték i samotné banky se domnívají, ţe ne. "Existence a výše daňového zvýhodnění podle našich zkušeností nepatří mezi hlavní kritéria při rozhodování o tom, zda si hypotéku pořídit, nebo nikoliv," říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky. "Není to motivace pro to, vzít si hypotéku, jen to ulevuje klientŧm od splátek. Vnímají to jako jednorázový bonus," říká hypoteční makléř Radek Slavík ze společnosti Callido. Hypotéky si totiţ zpravidla mohou dovolit lidé s přinejmenším lehce nadprŧměrným příjmem. Státní podpora ve výši zhruba 1,5 měsíční splátky ročně (v prvních letech, viz odpověď 1) je pro ně příjemná, ale ne zásadní. "Lidem zŧstane méně peněz na útratu, ale to dramaticky neovlivní, jestli si hypotéku vezmou," říká finanční analytik Vladimír Fichtner. 4. Kdo by na zrušení daňového odpočtu na hypotéky nejvíce prodělal? Ten, kdo si čerstvě vzal hypotéku či úvěr ze stavebního spoření a začíná splácet. O absolutně nejvíc by pak přišel například klient s pětimilionovou hypotékou, který splácí 25 tisíc měsíčně a vyuţije tak maximum odpočtu Plné znění zpráv


(300 tisíc ročně). Dnes díky tomu získá 45 tisíc korun čistého na daních. "Klient mŧţe dokonce získat přeplatek na jiţ zaplacených daních od státu zpět," vysvětluje Irena Zatloukalová, mluvčí Hypoteční banky. 5. Kdyby se místo toho zavedla nová daňová úleva na veškeré bydlení, kdo z toho mŧţe profitovat? Kaţdý, kdo platí nájemné, kdo bydlí a přispívá do bytového fondu nebo splácí úvěr na bydlení. Nedosáhli by na něj tedy ti, kdo bydlí bez řádné smlouvy, a ti, kdo neplatí ţádné daně.

URL| http://ekonomika.idnes.cz/ulevy-na-bydleni-pro-vsechny-uz-ne-jen-pro-platce-hypotek-zvazuje-necas-139/ekonomika.asp?c=A100720_215825_ekonomika_iky _

Co se změní v podpoře bydlení? 21.7.2010

Mladá fronta DNES str. 02 Jitka Vlková_

Ekonomika_

Stát vynakládá na bydlení lidí miliardy korun ročně. Koalice nyní zvaţuje, ţe zavede stejný metr pro vlastníky bydlení i nájemce PRAHA Koaliční politici zvaţují zrušení daňového odpočtu na úroky z hypoték. Moţná je nahradí odpočet na bydlení pro všechny - ty, kteří jsou v nájmu, nebo byt či dŧm vlastní. Přinášíme otázky a odpovědi týkající se moţných změn ve státní podpoře bydlení. 1. Jaké podpory mohu dostat, kdyţ chci vlastní bydlení? Stát umoţňuje majitelŧm hypoték a úvěrŧ ze stavebního spoření, aby si kaţdý rok od základu daně odečetli úroky aţ do částky 300 tisíc korun. Přichází tím o více neţ tři miliardy korun ročně. Například u hypotéky za 1,5 milionu si hypotékař v prvních letech, kdy se splácejí prakticky jen úroky, mŧţe základ daně z příjmu sníţit o 73 tisíc korun a odvést tak státu o 11 tisícméně (při dani 15 %). Majitelé účtŧ stavebního spoření dostávají za určitých podmínek státní příspěvek ve výši aţ 4 500 Kč ročně (3 000 Kč u smluv uzavřených od roku 2004). Stát loni vyplatil pěti milionŧm účastníkŧ spoření přes 13 miliard korun. Klienti navíc nemusí danit úroky ze stavebního spoření. S tím je však konec. Koalice chce uţ příští rok podporu srazit na polovinu (max. 1 500 Kč ročně) a úroky zdanit. Ušetří tím v rozpočtu zhruba sedm miliard korun. Podporu na úroky z hypoték dostávají také mladí lidé do 36 let, kteří si kupují byt starý minimálně dva roky (program ministerstva pro místní rozvoj). Hypotéka mŧţe činit max. 800 tis. Kč na byt a 1,5 milionu na dŧm. Letos jim stát uhradí jedno procento z úrokŧ. Loni takto stát lidem poslal 9,5 milionu Kč. Mladé rodiny mohou ţádat o zvýhodněný úvěr na bydlení (úrok 2% ročně) do 300 tisíc korun u Státního fondu rozvoje bydlení. Loni si ho vzalo skoro 2 700 lidí. 2. Proč chce ministr Kalousek zrušit tuto daňovou výjimku a nahradit ji univerzálním odpočtem na bydlení? Protoţe ji mohou vyuţívat jen někteří. „Sleduji jeden jediný princip - rovné podmínky všem,“ uvedl ministr. Opatření je součástí jeho záměru vymýtit ze zákona o dani z příjmu většinu ze 120 rŧznorodých výjimek pro určité skupiny občanŧ a firem. „Pokud tento krok přijde, musí být z pohledu vládní koalice vyváţen nějakými dalšími kroky směrem kmladým rodinám a k podpoře otázky jejich bydlení, aby si pravice tyto voliče udrţela,“ myslí si politolog Jan Kubáček z FSV UK. 3. Ovlivní zrušení daňové úlevy dostupnost hypoték a úvěrŧ na bydlení v bankách? Zprostředkovatelé hypoték i samotné banky se domnívají, ţe ne. „Existence a výše daňového zvýhodnění podle našich zkušeností nepatří mezi hlavní kritéria při rozhodování o tom, zda si hypotéku pořídit, nebo nikoliv,“ říká Monika Klucová, mluvčí Komerční banky. „Není to motivace pro to, vzít si hypotéku, jen to ulevuje klientŧm od splátek. Vnímají to jako jednorázový bonus,“ říká hypoteční makléř Radek Slavík ze společnosti Callido. Hypotéky si totiţ zpravidla mohou dovolit lidé s přinejmenším lehce nadprŧměrným příjmem. Státní podpora ve výši zhruba 1,5 měsíční splátky ročně (v prvních letech, viz odpověď 1) je pro ně příjemná, ale ne zásadní. „Lidem zŧstane méně peněz na útratu, ale to dramaticky neovlivní, jestli si hypotéku vezmou,“ říká finanční analytik Vladimír Fichtner. 4. Kdo by na zrušení daňového odpočtu na hypotéky nejvíce prodělal? Plné znění zpráv


Ten, kdo si čerstvě vzal hypotéku či úvěr ze stavebního spoření a začíná splácet. O absolutně nejvíc by pak přišel například klient s pětimilionovou hypotékou, který splácí 25 tisíc měsíčně a vyuţije tak maximum odpočtu (300 tisíc ročně). Dnes díky tomu 45 tisíc korun čistého na daních. „Klient mŧţe dokonce získat přeplatek na jiţ zaplacených daních od státu zpět,“ vysvětluje Irena Zatloukalová, mluvčí Hypoteční banky. 5. Kdyby se místo toho zavedla nová daňová úleva na veškeré bydlení, kdo z toho mŧţe profitovat? Kaţdý, kdo platí nájemné, kdo bydlí a přispívá do bytového fondu nebo splácí úvěr na bydlení. Nedosáhli by na něj tedy ti, kdo bydlí bez řádné smlouvy, a ti, kdo neplatí ţádné daně. Graf Kolik si lidé vzali hypoték Hodnota hypoték u občanŧ (v mld. Kč) Počet hypotečních úvěrŧ Foto popis| _

Cameron poprvé v USA 20.7.2010

ČT 24

str. 02 _

05:59 Studio 6_

Spojené státy - Velká Británie nebo přesněji Spojené království, dvě anglosaské velmoci, které uţ několik mnoho desítek let, dokonce uţ by se dalo říci hodně přes jedno století, spolu úzce spolupracují a jsou výraznými spojenci. Teď trvanlivost tohoto pouta otestuje David Cameron, který poprvé ve funkci britského premiéra míří za Barackem Obamou do Bílého domu. Na stole jsou i kontroverzní témata, třeba únik ropy v Mexickém zálivu kladený za vinu britské společnosti BP, ekonomická krize, Afghánistán, kde vojáci obou zemí umírají víc, neţ by si jejich vlády přály. Vystupující - David BOREK, moderátor - Daniela PÍSAŘOVICOVÁ, moderátorka - Jana SEHNÁLKOVÁ, amerikanistka, Katedra amerických studií, FSV UK (pouze anotováno) _

Pečující etika a současná péče o seniory v ČR 20.7.2010

Zdravotnictví str. 66 Pavel Habart_

_

Společnost v českých zemích se za posledních dvacet let významně proměnila a proměnila se i institucionální péče. V sou -časnosti zaţíváme v institucionální péči přechodné období od empirie k zásadám péče zaloţené na konceptu kvality péče a kvality ţivota. Kvalita tak po technických oborech dorazila jako koncept i do oborŧ zdravotních a sociálních. Tento proces dospěl formálně nejdále v oblasti sociální péče, jeţ má být, v souladu s tendencí v jiných oborech, normativního charakteru, přičemţ nový právní základ poskytují zákon o sociálních sluţbách (1) a příslušné prováděcí předpisy zahrnující standardy kvality péče (2). Podobné tendence k vytváření standardŧ v oblasti zdravotnických postupŧ a metod se projevují i v oblasti zdravotní péče, která se v zařízeních péče o seniory se sociální stránkou péče často prolíná. Dlouho a obtíţně vznikající zákon o sociálních sluţbách a stanovené standardy kvality v sociálních sluţbách bezesporu přinášejí mnoho pozitivního a jsou pokrokem ve srovnání se minulým stavem. Péče má být normativní povahy, kdy lze kvalifikovat či případně kvantifikovat výstupy a výsledky. Tento současný Plné znění zpráv


technickoekonomický přístup vychází z obecně uznávaných principŧ jako jsou lidská práva a autonomie příjemcŧ péče. Nové právní normy a standardy jsou tak krokem kupředu v prosazování lidské dŧstojnosti, práva na autonomii, v boji proti sociálnímu vyloučení, prosazování větší interakce a komunikace klienta s okolím v souladu s vyspělými evropskými trendy (3). Normativní péče zajišťovaná standardy je v péči o seniory sice objektivně přínosem, je však třeba si uvědomit, ţe s sebou inherentně nese riziko formálnosti, jehoţ si však zejména autoři standardŧ zjevně byli vědomi. Míra této formálnosti se odvíjí od kvality a „ducha standardŧ“ i od profesní a etické vyspělosti těch, kdo mají standardy péče uvádět v platnost. Dŧleţité je, ţe standardy byly formulovány dostatečně obecně, takţe jejich naplňování znamená konkretizaci vţdy v daném zařízení s danými klienty a i v dané konkrétní situaci. Riziko formálnosti nicméně existuje a v praxi mŧţe limitovat zejména uspokojování vyšších potřeb seniorŧ podle Maslowovy hierarchie potřeb (4), jako potřeby seberealizace či potřeby afektivní. Na rozdíl od snadno měřitelných výstupŧ (čistota, kvalita stravy, apod.) zde dosahování vyšší kvality ţivota prostřednictvím standardŧ není automatické. Je však moţné, za situace, kdy podle nedávných šetření v zařízeních (5) existují značné nedostatky v prosazování pojmu kvality i v implementaci samotných standardŧ, hledat moţnosti dalšího pokroku? Pomocníkem k naplnění i překonání standardŧ by mohla být dŧsledněji uplatňovaná vize „pečující etiky“, někdy téţ zvané v odborné literatuře nepříliš šťastně etikou péče (6). „Pečující“ či „pečovatelská etika“ či „etika účasti“ je přístup, z něhoţ čerpají i některé zdroje současného feminismu a k němuţ poloţili základ socioloţky Gilliganová (7) a Noddingsová (8). Bývá stavěna do protikladu k normativní etice spravedlnosti (9), či kantovské etice, a na rozdíl od ní je postavena na vztahu. V odborné literatuře se tak pečující etikou či etikou péče označuje „ţenský“ přístup k péči, zaloţený na empatii, soucítění, méně orientovaný na výsledky, péče, v níţ se klade dŧraz na vztah, cit a porozumění. Jde o tzv. „princip care“, jenţ je v opozici proti muţskému principu, který podle této koncepce pracuje s výsledky, jako je ekonomická účinnost, léčebné výsledky, i samotná normativnost, měřitelnost při dosahování stanovených cílŧ. Normativní přístup má jistě své oprávnění a nová péče o seniory na je na něm zaloţená. Jeho smysluplným doplněním je pečující etika sdílení, která je ovšem značně náročná pro toho, kdo ji poskytuje: jde totiţ o určitou dŧvěrnou interakci s druhou osobou, jiţ lze chápat i jako právo na vztah či afektivní přijetí. Bylo by nicméně vhodné tuto pečující etiku do současné normativní péče o seniory cíleně vnášet. Konkrétně lze omezení normativního přístupu ilustrovat na problému autonomie, který je jedním z hlavních problémŧ etiky péče o seniory v institucionálních zařízeních. Zatímco u soběstačnějších seniorŧ se zpravidla daří najít řešení, stává se problém obtíţně řešitelným zejména u seniorŧ ve špatném zdravotním stavu, dezorientovaných např. v dŧsledku Alzheimerovy choroby apod. Moderní společnost upřednostňující nikoli pečující etiku, ale etiku spravedlnosti si od seniora jakoţto „klienta“ udrţuje odstup – odstup má být podmínkou bránící profesnímu vyhoření i postojem formálně respektujícím autonomii klienta. V postoji k seniorovi zcela závislému na jeho okolí však jako by náhle tento odtaţitý přístup „neměl co nabídnout“ a naráţí na své limity, stejně jako péče lékařská. I z hlediska teorie potřeb lze pozorovat, ţe u dezorientovaného a trpícího seniora se vynořují a akcentují spíše jiné potřeby neţ (tolik dŧleţité) potřeby autonomie a seberealizace, např. potřeba bezpečí a potřeba afektivního přijetí. Etika péče o seniory však při snaze o zdokonalení naráţí na problémy a je vymezena úzkými mantinely, střetá se s poţadavkem ekonomické efektivností a normativy a na druhé straně s připraveností personálu, jeho afektivních schopností. Ty nejsou pouze záleţitostí odborné přípravy, ale ţivotních postojŧ jednotlivce a podpory, které se mu dostává (10). Bohuţel praxe naráţí na omezení finanční povahy, vedoucí např. k nedostatečnému počtu a fluktuaci zaměstnancŧ, situaci, kdy vedení instituce nemá moţnost výběru skutečně vnitřně motivovaných zralých jedincŧ. Na otázku, zda je moţné od standardŧ učinit další pokrok ve smyslu pečující etiky vztahu by se však nemělo rezignovat. Současná sociální i zdravotní péče se zaváděním pozitivních standardŧ a norem stále více reguluje a institucionalizuje. V zařízeních se prostřednictvím standardŧ nadále posiluje vzorec vztahu zaměstnavatelzaměstnanec-klient (11). Vidíme zde zřejmý rozpor: chceme pro seniory kvalitní péči, ale nejsme plně schopni zajistit jim větší či rovnocennou kvalitu ţivota neţ ve (fungující) rodinné pospolitosti. Současná péče není pro seniory alternativou rodiny - pro seniory nemáme „rodinu“; zatímco pro děti existuje instituce adopce, „adopce“ seniorŧ zatím není na pořadu dne. Ani Etický kodex sociálních pracovníkŧ ČR nemá na tuto otázku vhodnou odpověď, protoţe se soustřeďuje zejména na otázky „spravedlnosti“ ve smyslu rovnoprávnosti a autonomie. Moţná příliš brzy rezignujeme na moţnosti, které by pečující etika mohla seniorŧm přinést včetně „rodinnosti“. Jak však mŧţeme poţadovat pokrok ve smyslu větší rodinnosti za situace, kdy sama instituce rodiny prochází hlubokou krizí? Přesto moţná chybí experiment pro zařízení jiného typu a prostor pro nové, vědomě deinstitucionalizované formy zařízení, které na jedné straně mohou být více rizikové (11), ale na druhé straně by mohly seniorŧm přinášet větší naplnění. Jiţ dnes existují v zahraničí zařízení, která by bylo moţné definovat jako experimentální formy, či „domy spoluţití“, v současné době provozovaná zejména některými náboţenskými subjekty (12). Zde senioři ţijí pos -polu s dobrovolníky „jako velká rodina“ poskytující citovou oporu, s tím, ţe Plné znění zpráv


nesmí být zanedbána ani odborná stránka, kterou však v případě chybějící odbornosti mŧţe zajistit kvalifikovaný personál mající jiné úkoly neţ „dobrovolníci“. V současnosti naráţíme rovněţ na další nedostatek „etiky spravedlnosti“ zaloţené na naplňování norem. Týká se dobrovolných pracovníkŧ a spolupracovníkŧ. Normativnost ve vztahu k dobrovolníkŧm, to, jak instituce dobrovolníky vyuţívají, která nahrazuje pŧvodní „ţivelný“ přístup, dobrovolníky určitým zpŧsobem reguluje a institucionalizuje (13), coţ má jistě své oprávnění pro právní ochranu dobrovolníkŧ i klientŧ, ale mŧţe pro ně přinášet značná omezení, protoţe nejcennější a nenahraditelná je právě neformální stránka jejich pŧsobení – přátelství, cit; senioři v řadě případŧ potřebují víc přátele, neţ „dobrovolníky“. Ve světle pečující etiky je větší institucionalizace a normativnost na překáţku. Z tohoto hlediska lze povaţovat za chybu, kdyţ se personál zařízení sociální (případně zdravotní) péče snaţí připodobnit dobrovolníky k obrazu svému, kdy dobrovolníci mají suplovat činnost personálu, a kdy se je personál snaţí začlenit do chodu instituce, třeba i z dŧvodŧ úspor vlastních „lidských zdrojŧ“. Cíle dobrovolníkŧ mají být odlišné. Přílišná formálnost a standardizace tak mŧţe dobrovolníky odradit a udusit dobře míněné snahy, navíc umenšuje přidanou hodnotu, kterou dobrovolníci do instituce vnášejí. Nemluvě o případu, kdy vedení instituce, které si nepřeje kontrolu veřejnosti, poţadavkŧ na regulaci vyuţívá k odrazování a omezování dobrovolníkŧ cíleně. Na závěr tedy lze opakovat: normativnost a standardy jsou přínosem, riziko však představuje formálnost a institucionalizace zejména ve vztahové oblasti a ve zpŧsobu zapojení dobrovolníkŧ. Do péče by bylo vhodné cíleně vnášet aspekty pečující etiky a podporovat i experimentální formy zařízení zaloţené na této etice a výrazné deinstitucionalizaci a na neformálním přístupu. Literatura a poznámky k textu: 1. Zákon 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. 2. Vyhláška 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 166/2007 Sb. a č. 340/2007 Sb. 3. Např. dokument Mémorandum du Comité de la protection sociale, avril 2008, LONG-TERM CARE IN THE EUROPEAN UNION, EUROPEAN COMMISSION, http://ec.europa.eu/employment_ social/spsi/docs/social_protection/2008/h c_ltc_en.pdf, mployment, Social Affairs and Equal Opportunities DG, Brusel, 2007. 4. Maslow, Abraham: Motivation and Personality. New, York: Harper & Row, 1954; Maslow, A H: Toward a Psychology of Being. Princeton, N. J.: D. Van Nostrand Co., 1962. 5. Např. Zpráva z návštěv zařízení sociálních sluţeb pro seniory, Kancelář veřejného ochránce práv, 2007. 6. Tento termín pŧsobí zmatek neboť má uţší význam neţ spojení neţ etika péče o koho ve smyslu etika v péči o koho. 7. Gilligan, Carol: In a Different Voice, Harvard University Press, (1982), překlad Jiným hlasem, Portál, 2001. 8. Noddings, Nel: Caring: A Feminine Approach to Ethics and Moral Education. Berkeley: University of California Press, 1984. 9. Dle Gilliganové přístup vyjádřený v teorii stadií mravního vývoje Lawrence Kohlberga: Kohlberg, Lawrence, Essays on Moral Development. San Francisco: Harper and Row, 1981. 10. Di Martino,Vittorio: Relationship between work stress and workplace violence in the health sector, ILO/ICN/WHO/PSI, Geneva, 2003. 11. Např. z hlediska zajištění odbornosti či „elder abuse“. 12. Pečující etika a afektivní přístup mají své místo v řadě zařízení některých církevních řádŧ a společností, z institucionálního rámce se však vymaňují zejména nová neformální zařízení jako je „dŧm spoluţití“ (Casa famiglia per anziani) hnutí Komunita di SantEgidio v Římě apod. 13. Zákon o dobrovolnické sluţbě 198/2002 Sb. SUMMARY: ETHICS OF CARE AND HEALTH CARE FOR ELDERLY IN THE CR Habart P. The article notes the real shift to standardisation (standards of care) in social and health services marking progress in terms of quality of care, but it also identifies weaknesses of a unilateral approach, which sometimes fails to meet the needs of the "frail elderly" with polymorbidity and disorientation problems. Standards have an inherent risk of formalisation and deepening affective distance between caregivers and elderly. The standardsbased system is to be complemented by an approach based on "ethics of care" (in the sense of the term defined by Gilligan, Noddings). The question about modalities of ethics of care in the social and health services environment is raised and some of related structural problems are discussed. The informal role of volunteers and the difficulties they encounter are highlighted. The author recommends taking greater account of ethics of care in the social services and, that the complex approaches and new forms to be researched. Key words: ethics of care, quality of health care, standards-based system, elderly in the Czech Republic



O autorovi| Mgr. Pavel Habart, PhD., absolvent postgraduálního studia oboru Veřejná a sociální politika fakulty sociálních věd University Karlovy. V současné době pracuje jako překladatel u evropských institucí. _

Zdravotní politika prevence a léčby CMP – část 1. 20.7.2010 Zdravotnictví str. 60 _ Dubravka Jaganjacová, Petr Háva_ 1. Úvod Rostoucí zátěţ chronickými (civilizačními) nemocemi v prŧběhu 20. století a na počátku 21. století se v kontextu demografického vývoje, podpory zdraví a léčby, stávají v procesu tvorby zdravotní politiky dominantní agendou (Konference WHO v Tallinu 2008). Cévní mozkové příhody (CMP) jsou celosvětově nejen druhou nejčastější příčinou úmrtí, ale také stejně významným faktorem, vedoucím k omezení soběstačnosti chronicky nemocných a to jak v rozvojových tak rozvinutých zemích (tabulka 1 a II). První polovina devadesátých let přinesla díky pracím Harvards School of Public Health a jejich aplikaci Světovou zdravotnickou organizací moţnost nového komplexního rámce pro hodnocení nemocnosti, úmrtnosti a současně i sníţení soběstačnosti chronicky nemocných – burden of diasese (zátěţ nemocemi). Nový sloţený indikátor – „DALY“, neboli disabilityadjusted life years (roky ţivota ztracené v dŧsledku invalidity), který je kombinací Years of life lost due to premature death (YLL – počet ztracených let ţivota v dŧsledku předčasného úmrtí) a years of life lived in less than full health (počet let ţivota proţitých ve stavu ne úplného zdraví). Tabulka II srovnává deset nejčastějších příčin DALY v zemích s nízkými/středními a vysokými příjmy. Země byly do nízkopříjmové, středněpříjmové a vysokopříjmové kategorie rozděleny dle hodnoty hrubého národního produktu na jednoho obyvatele. Jde o klasifikaci, kterou uţívá Světová banka [World Bank, Classification of Countries]. CMP téţ představují onemocnění, která ve vyspělých zemích vedou v prŧměru k 9,3 rokŧm ztracených v dŧsledku předčasného úmrtí nebo v dŧsledku invalidity. CMP mají jeden z největších zdravotnických a socioekonomických dopadŧ na společnost ze všech onemocnění. Koncept burden of disease (DALY) se nepochybně stal východiskem nového přístupu k formulaci priorit zdravotní politiky jak v oblasti samotné medicíny, tak i podpory zdraví (LOPEZ 2006). Předmětem této práce je analýza probíhajících diskurzŧ a přístupŧ k cerebrovaskulárním onemocněním v rámci dvou základních paradigmat péče o zdraví (1. kontrola determinant zdraví a nemoci ještě před vznikem nemoci, 2. léčba jiţ vzniklého onemocnění). Situace u skupiny cévních mozkových příhod (CMP) je na rozdíl např. od zřetelnějšího a relativně jednoduššího problému kouření a nádoru plic komplikována jejich více multifaktoriální kombinací rizik, podílejících se na jejich vzniku. Otázkou je, jak se v současné praxi české zdravotní politiky daří orientovat jednání rizikových skupin, pacientŧ a lékařŧ, na jedné straně při jejich účasti na kontrole rizikových faktorŧ a na druhé straně na samotné léčbě akutního stavu CMP a zejména pak péče o chronicky nemocné po akutní fázi (model řízení péče o chronicky nemocné). Disproporcionalita vývoje těchto dvou přístupŧ, které mŧţeme zjednodušeně kvantifikovat s vyuţitím dat o nemocnosti a úmrtnosti, by totiţ mohla v několika příštích desetiletích znamenat, ţe by došlo k neudrţitelně rostoucím výdajŧm na léčbu. Z pohledu zainteresovanosti výrobcŧ léčiv by pochopitelně byl takový vývoj příznivý, avšak nikoliv z pohledu celé společnosti, pro kterou by se stal neudrţitelným. Posláním medicíny je jak léčba individuálních pacientŧ, tak také participace na některých aktivitách v oblasti podpory zdraví (health promotion) a veřejného zdraví (public health). Health promotion a public helath jsou však z hlediska nadcházejícího 21. století klíčovými obory, v jejichţ rámci je nutné dosáhnout zásadního obratu ve vývoji kontroly determinant zdraví a nemoci. V rámci rozvoje těchto disciplín v nadcházejících desetiletích se bude rozhodovat o udrţitelnosti vývoje nákladŧ na léčbu chronických onemocnění. Problémem tedy není z tohoto hlediska stárnutí společnosti, ale vývoj nemocnosti v závislosti na jejích determinantách. Na vybranou skupinu CMP tedy také mŧţeme pohlíţet jako na modelový případ, který má nepochybně obecnější význam z hlediska formu -lace priorit a cílŧ zdravotní politiky na národní i mezinárodní úrovni. Stav po CMP výrazně ovlivňuje kvalitu ţivota pacientŧ. Bez nových efektivních strategií v oblasti prevence, léčby a rehabilitace by toto onemocnění při současném demografickém vývoji mohlo snadno stát jakousi noční mŧrou péče o zdraví. Výzvy tohoto typu není moţné řešit jenom cestou ome -zení rozsahu péče v rámci veřejných zdravotnických sluţeb a jejich financování, ale naopak nalezením nových moderních přístupŧ v rámci nákladově reálných a přijatelných podmínek. 2. Cíle, otázky, metody, data Plné znění zpráv


Předmětem této práce je přehled vývoje aktuálního diskurzu poznatkŧ, které jsou utvářeny v zahraničí a v ČR a věnující se problémŧm zátěţe společnosti nemocností u skupiny CMP. Tento diskurz probíhá v rámci dvou základních skupin odborníkŧ (1) převáţně klinicky zaměřených lékařŧ a (2) specialistŧ na oblast veřejného zdraví a podporu zdraví. Kontrola řady rizikových faktorŧ je však v praxi součástí aktivit obou těchto skupin. Otázkou je jak se daří v praxi vytvářet podmínky pro kooperativní postupy, formulovat priority evaluačně zaměřeného výzkumu a také alokovat finanční zdroje, případně jaké faktory naopak mohou rozvoj takové kooperace a efektivní strategie brzdit a sniţovat úroveň celkově dosahovaných výsledkŧ, tj. především sniţovat úroveň celospolečenské zátěţe, kterou skupina CMP představuje. Pro hodnocení diskurzu přístupŧ jsou v této práci vyuţity poznatky, publikované ve vybraných monografiích a odborných časopisech. 3. Dva základní paradigmatické přístupy a od nich odvozené strategie Oba hlavní paradigmatické přístupy (1. kontrola rizikových faktorŧ a tedy i vývoje nemocnosti a 2. léčba jiţ vzniklého onemocnění a jeho dŧsledkŧ – stav po CMP) přináší řadu nových poznatkŧ a technologických moţností, včetně nutnosti řízení kvality a hodnocení dosahovaných výsledkŧ, ale také rŧzné nové otázky a potřebu diskuse priorit dalšího evaluačně zaměřeného výzkumu. Oba paradigmatické přístupy jsou součástí celkové strategie prevence a léčby CMP, jejíţ základní rámec je modelově znázorněn na obr. 1. Tato základní strategie je jiţ zhruba 50 let podloţena rostoucím mnoţstvím empirických dŧkazŧ (Detels 2004). Četné problémy však existují při jejím praktickém uplatnění. Zde jsou rozvíjeny v obou oblastech rŧzné metody řízení kvality včetně evaluace dosahovaných výsledkŧ. Je zapotřebí mít neustále na zřeteli, ţe medicína a pod -pora zdraví+veřejné zdraví pouţívají poměrně odlišné nástroje a sledují také převáţně odlišné cíle. Individuálně zaměřená medicína zdaleka nemá tak významné společenské vazby jako podpora zdraví+veřejné zdraví. Paradoxně však samotní lékaři mají často větší vliv na tvorbu zdravotní politiky díky jejich osobním vztahŧm s politickými představiteli, kteří se také dostávají do role pacientŧ. Na straně politikŧ často dochází ke vzniku představy, ţe problémy péče o zdraví jsou především v kompetenci samotných lékařŧ. Oblast podpory zdraví+veřejného zdraví se tak mnohdy dostává vlivem těchto skutečnosti na okraj pozornosti. Poznatky v oblasti podpory zdraví+veřejného zdraví se navíc dotýkají vztahŧ mezi četnými sociálními a ekonomickými faktory a vznikem nemocí (sociální a ekonomické determinanty zdraví a nemoci). Ve společnostech orientovaných primárně na ekonomický rŧst dochází v kontextu neoliberalismu k převaţující představě individuální podmíněnosti vývoje zdraví a nemoci bez zohlednění sociálních a ekonomických vazeb. Tato skutečnost také pŧsobí negativně na rozvoj disciplín podpory zdraví+veřejného zdraví. Tyto faktory ve skutečnosti podmiňují rŧst disproporcionality vývoje, prohlubování nerovností ve zdraví i nemocnosti. Z hlediska diskuse dalšího vývoje se ocitáme před dvěma moţnostmi: (1) alternativa zaloţená na dalším rŧstu individualismu, spojená s diverzifikací systémŧ zdravotního pojištění na soukromé a veřejné. Soukromé pojištění je vnímáno jako alternativa pro skupiny s vyššími příjmy, u nichţ je zároveň předpokládána větší míra odpovědnosti jejich jednání ke svému zdraví. Tato skupina není nakloněna kooperativnímu jednání v rámci alternativy solidárního veřejného systému zdravotního pojištění, neboť vychází z předpokladu, ţe jednání skupin s niţšími příjmy je rizikového charakteru ve vztahu k jejich vlastnímu zdraví (obezita, kouření, drogy, málo pohybu). Tento přístup je zatím v podmínkách státŧ střední a východní Evropy nedostatečně doplňován aktivitami v oblasti veřejného zdraví a podpory zdraví. To např. vede k rŧstu rizik infekčních nemocí jako jsou TBC a AIDS, ale znamená také podcenění kontroly rizikových faktorŧ v oblasti srdečních a cévních onemocnění. (2) alternativa kooperativního jednání, vyuţívající veřejné zdravotní pojištění a navazující na rovná práva občanŧ, včetně lidských práv se vztahem ke zdraví. Tato alternativa je doplněna odpovídajícím rozvojem disciplíny veřejného zdraví + podpory zdraví. Tato alternativa stále z hlediska mezinárodního vývoje převaţuje. V rám ci některých státŧ však dochází ke snahám o vývoj oddělených systémŧ soukromého zdravotního pojištění. Motivŧ k takovému jednání je více (neochota ke kooperaci v podobě solidarity, na straně lékařŧ představa, ţe se touto cestou dostane do segmentu medicínských sluţeb více zdrojŧ). Ke klíčovým podmínkám efektivní realizace celkové strategie péče o zdraví (preventivní projekty, projekty v oblasti podpory zdraví, primární a sekundární prevence a nových léčebných a rehabilitačních postupŧ v rámci samotné medicíny) patří vzdělávání pracovníkŧ. Ke klíčovým otázkám tak patří validita našich poznatkŧ, metody sběru a zpracování dat. Odpovědnost za celkový vyváţený přístup a utváření podmínek s vyuţitím nástrojŧ zdravotnického práva a veejných programŧ, však spočívá v oblasti demokraticky rozvíjené veřejné správy s vyváţeným uplatněním principŧ centralizace a decentralizace, občanské participace. Zde vycházíme z určité hypotézy, ţe největší pozornost a finanční podpora jsou v současnosti věnovány oblasti léčby, méně pak oblasti prevence vzniku onemocnění a rehabilitaci stavŧ po CMP. Menší pozornost Plné znění zpráv


stavŧm po CMP a obecně léčbě chronicky nemocných vedla ke kritické reflexi a hledání nových přístupŧ, známých jako řízení péče o chronicky nemocné (chronic disease management) – (Wagner 2000, 2001, 2004, WHO, Tallin 2008). Moţnosti zlepšení v této oblasti jsou předmětem diskurzu organizačních změn v oblasti poskytování sluţeb, ale také v oblasti mechanismŧ úhrad za takto poskytované sluţby ve vztahu k dlouhodobé zainteresovanosti poskytovatelŧ sluţeb na jejich výsledcích v prŧběhu časového vývoje (performance payment, reference). Problémy péče o pacienty po CMP jsou však také předmětem zájmu samotných pacientŧ, kteří se sdruţují na národních a mezinárodních úrovních a významně přispívají svojí participací na zlepšování kvality svého ţivota (reference). Diskurz medicínské dimenze péče o pacienty s CMP se v rámci EU odehrává především v samotné komunitě lékařŧ včetně její mezinárodní úrovně a lze jej velmi dobře sledovat na souvisejících mezinárodních lékařských konferencích v časopisech jako jsou Stroke, Cerebrovascular Diseases a v neurologicky zaměřených časopisech (např. The Lancet Neurological). Syntéza tohoto diskurzu je k dispozici především v odpovídajících medicínských monografiích (Adams 2005; Kalita 2006; Ebrahim 2003, Kaste 2007). V této oblasti lze také sledovat nepominutelný vliv výrobcŧ léčiv, kteří disponují prostředky, ovlivňujícími významně jednání lékařŧ a orientaci klinického výzkumu. Hnacím motorem diskurzu v oblasti podpory zdraví a veřejného zdraví je nepochybně Světová zdravotnická organizace, zastřešující aktivity hnutí v oblasti podpory zdraví. Také v rámci EU se daří rozvíjet souvisejících diskurz a aktivity, zaměřené public health a health promotion (článek 152 Amsterdamské smlouvy, související dokumenty a aktivity, zelené a bílé knihy – obezita, kouření, duševní zdraví). 4. Mezinárodní vývojové trendy nemocnosti a úmrtnosti na CMP Výzkum incidence, prevalence a úmrtnosti na cévní mozkové příhody je zaloţen na řadě rŧzných zdrojŧ dat (nemocniční databáze pacientŧ, údaje ambulantní péče, demografická data o specifické úmrtnosti, populační epidemiologické studie). Moţnosti srovnání těchto údajŧ jsou komplikovány metodologickými rozdíly, odlišně vymezenými věkovými skupinami, ale také nejistotami ohledně spolehlivosti stanovení diagnózy v souladu s definicí cévní mozkové příhody Světovou zdravotnickou organizací. Poţadavky na spolehlivost a jednotnost metodik, včetně věkové standardizace dat, vyvstávají obzvláště pokud jsou předmětem výzkumu dlouhodobé vývojové změny sledovaných ukazatelŧ (tabulka III, Feigin 2003). Aktuální epidemiologické údaje cévních mozkových příhod se v případě věkově standardizované incidence u osob mladších 55 let pohybují mezi 4,2 aţ 11,7 na tisíc osob za rok. Zjištěné hodnoty vykazují značné rozdíly v závislosti na sledovaných geografických územních celcích (graf I, Feigin 2003). Prŧměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou se pohybuje u muţŧ kolem 70 let a u ţen kolem 75 let. Více neţ polovina CMP se vyskytuje ve vyšším věku na 75 let (Feigin 2003). Zatímco u mladších věkových skupin jsou zjišťovány poklesy frekvence výskytu CMP, u starších věkových skupin dochází ke stabilizaci nebo zvyšování incidence. Rozdíly (variace incidence, prevalence a úmrtnosti) jsou zjišťovány také u podobných etnických skupin, kde existují také podobnosti v jejich politikách v oblasti prevence (veřejného zdraví), ale i ekonomických podmínek. Příčiny v rozdílech jsou tedy uvaţovány v oblasti kvality akutní péče, prevence v oblasti rizikových faktorŧ (Bejot 2007). Globální celosvětový pohled na vývoj celkové zátěţe nemocemi ze skupiny CMP, včetně situace v oblasti dosahované úrovně kontroly rizikových faktorŧ, poskytuje publikace Centra pro kontrolu nemocí (Centre for Disease Control) v USA. Datové části (velké srovnávací mapy spojené s grafy) jsou dostupné na serveru WHO (http://www. cdc.gov/chronicdisease/index.htm). Roky ztraceného ţivota a omezené aktivity (vyjádřené pomocí ukazatele DALY) se pohybují v severní Americe a západní Evropě pod hodnotou 5. Středí a východní Evropa spolu se státy severní Afriky dosahuje hodnoty mezi 5 aţ 9. Nejhorší situace je v Ruské federaci a některých státŧ střední Asie jako např. Kazachstán (hodnoty větší neţ 15). S hodnotami 10–14 se setkáváme v Africe a jiţní Americe, Číně a Indii (The Atlas of heart disease and stroke ). Globální přístup k rozdílŧm v nemocnosti a jejich determinantách se stává významným stimulem výzkumu a formulace strategií, zaměřených na řešení těchto problémŧ (Marmot 2006). V souvislosti s demografickým vývojem ve vyspělých státech a za existujících podmínek kontroly spojených rizikových faktorŧ lze očekávat rŧst počtu onemocnění ve skupině CMP. Zpráva EUSI 2003 uvádí jako podíly na příčinách invalidizace, v přepočtu na ukazatele DALY u muţŧ ve věku mezí 49–69 na prvním místě TBC (tuberkulóza) s hodnotou 9,3; druhé místo ICHS (ischemická choroba srdeční) 7,6; třetí místo CMP 6,7. Ve věku nad 60 let CMP je na prvním místě 13,8; druhé místo ICHS 11,7; třetí místo CHOBPN (chronická obstrukční bronchopulmonální nemoc) 9,6. U ţen je CMP u obou věkových kategoriích na prvním místě: věk 49–69 let: CMP 8,7 TBC 5,6 ICHS 4,7; věk nad 60 let CMP 16,5 ICHS 11,6 CHOBPN 8,1. Z dostupných dat, dílčích studií a přehledových článkŧ je zjevné, ţe význam epidemiologie v oblasti skupiny CMP byl v minulosti spíše podceňován v porovnání např. s klinickými kontrolovanými experimenty. Rozdílnosti v pouţitých metodických přístupech vedou k potřebě větší pozornosti této problematice v rámci Plné znění zpráv


neurologické komunity. Příkladem takového přístupu je publikace Feigin a Bennett z roku 2007 (Feigin a Bennett 2007). SOUHRN: Vývoj nemocnosti a úmrtnosti ve skupině CMP je dlouhodobě spíše disproporcionální. Zatímco dochází celkově k poklesu úmrtnosti podobně jako u kardiovaskulárních onemocnění, představuje stagnující a moţná i zhoršující se vývoj nemocnosti váţný problém z hlediska zvyšující se společenské a ekonomické zátěţe. Příčiny takové disproporce lze spatřovat v nevyváţeném tempu rozvoje individuálně zaměřené medicíny a v nepříznivém vývoji determinant zdraví a nemoci ve skupině onemocnění cévními mozkovými příhodami. Společenský vývoj a moţnosti kontroly determinant zdraví a nemoci představují pro současnou společnost naléhavou výzvu, v případě neřešení však také váţné riziko. Práce srovnává vývoj v ČR se situací v USA a EU. Klíčová slova: společenská zátěţ, cerebrovaskulární nemocností, vy -váţenost zdravotní politiky, medicínské technologie, podpora zdraví Práce byla zpracována v rámci pod -pory řešení výzkumného záměru UK GSV „Rozvoj české společnosti v EU: výzvy a rizika“ – MSM 0021620841. Literatura 1. ADAMS, H. P. (ed.): Handbook of Cardiovascular Diseases. Second Edition. Marcel Dekker, New York, 2005 2. BALDWIN, N.: Modern advances in the management of stroke, Consultant Physician in General and Stroke Medicine, North Bristol NHS Trust http://www. glospccag.nhs.uk/pccag/userfiles/docstore/pdf/modern%20advances%20in%20th e%20management%20of%20stroke.ppt 3. BEJOT, Y. et al.: Epidemiology of stroke in Europe: Geographic and environmental differences. Journal of Neurological Sciences 2007, 262: 85–88 4. DETELS, R., et al.: Oxford Textbook of Public Health. Fourth edition. Oxford University Press, oxford 2004 5. EBRAHIM, S., HARWOOD, R.: Stroke. Epidemiology, evidence and clinical practice. Oxford University Press, Oxford 2003 6. FEIGIN, V. L. et al.: Stroke epidemiology: a review of population-based studies of incidence, prevalence, and case-fatality in the late 20th century. The Lancet Neurology 2003, 2: 43–53 7. FEIGIN, V. L., Bennett, D. A. (edit.): Handbook of Clinical Neuroepidemiology. Nova Science Publishers, New York 2007 8. KALITA, Z. a kol.: Akutní cévní mozkové příhody. Diagnostika, patofyziologie, managmenet. Jessenius Maxdorf, Praha 2006 9. KASTE, M.: European stroke strategies: a current status and problems to be solved Future Neurol., 2007, 2(3): 241–243 10. LOPEZ, A. D. et al.: Global and regional burden of disease and risk factors, 2001: systematic analysis of population health data. Lancet. 2006 May 27; 367(9524): 1747–57 11. Markle, W. H., Raymond, A. F., Smego, R. A.: Understanding global health. McGrawHill Professional, 2007 12. MARMOT, M.: Health in an unequal world. Lancet 2006, 368: 2081–2094 13. MACKAY, J., MENSAH, G. A., MENDIS, S., GREENLUND, K. The Atlas of Heart Disease and Stroke. Published by WHO in collaboration with Centre for Disease Control and Prevention. WHO, Genewa 2004 http://www.who.int/cardiovascular_ diseases/resources/atlas/en/. V plném zobrazení je na adrese: http://books.google. com/books?id=JagK-qIWaZoC&pg= PA109&dq=The+Atlas+of+Heart+Disease+and+Stroke+McKay+CDC&ei=n8u KS6PTEYO0zATGtJG0Dg&hl=cs&cd=1 #v=onepage&q=&f=false 14. THORVALSEN, P. et al.: Stroke Incidence, Case Fatality, and Mortality in the WHO MONICA Project Stroke. 1995; 26: 361–367 15. WAGNER, E.: The role of patient care teams in chronic disease management, BMJ 2000, vol 320, pp 569– 572 16. WAGNER, E. H. et al.: Improving Chronic Illness Care: Translating Evidence Into Action. Health Affairs 2001, 20(6): 64–78 17. WAGNER, E. H.: Chronic disease care. Insights from managed care in the United States will help the NHS. BMJ 2004, 328: 177–178 18. World Bank. Country Classification. http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/DATASTATISTICS/0,,cont e n t M D K : 2 0 4 2 0 4 5 8 ~ m e nuPK:64133156~pagePK:64133150~piP K:64133175~theSitePK:239419,00.html Tabulka 1: Srovnání deseti nejčastějších příčin úmrtí v zemích s nízkými/středními a vysokými příjmy Zdroj: Lopez et al. 2006 Tabulka 1I: Srovnání deseti nejčastějších příčin Plné znění zpráv


DALYs v zemích s nízkými/středními a vysokými příjmy Zdroj: Lopez et al. 2006 Tabulka 1II: Výsledky vybraných populačních studií časového vývoje incidence a úmrtnosti CMP Zdroj: Feigin, V.L. et al. 2003 SUMMARY: HEALTH POLICY, PREVENTION AND TREATMENT OF STROKE – PART 1 Jaganjacová D, Háva P. Development of morbidity and mortality in the group of stroke is in a long-term rather disproportionate. While there is a decrease in overall mortality, as in cardiovascular disease, the stagnating and possibly worsening development of a serious disease is a problem in terms of increasing social and economic burden. The causes of such disparities could be viewed in an unbalanced rate of development of individual-oriented medicine and adverse developments such as: determinants of health and illness in a group of cerebral vascular disease events. Social development and options for control determinants of health and illness are for the current call. In the case of unsolving this might be also serious risk. The work compares the development of CR with the situation in the U. S. and the EU. Key words: social burden, cerebrovascular morbidity, balanced health policy, medical technologies, health promotion. Foto popis| Obr. 1: Model organizace péče o zdraví a kvalita léčby ve vztahu k CMP Foto popis| Graf 1: Rozdíly v incidenci CMP O autorovi| Dubravka Jaganjacová, Petr Háva, prim. MUDr. Dubravka Jaganjacová, Katedra veřejné a sociální politiky FSV UK v Praze, Klinika následné péče, Medicon Hospitals s. r. o., Roškotová 1717/2, Praha 4 e-mail: [email protected] MUDr. Petr Háva, CSc., Katedra veřejné a sociální politiky FSV UK v Praze _

POLITIKA: Silvie Lauder: Hledáme rádce 19.7.2010 ceska-media.cz str. 00 Společnost-Stalo se_ Publikováno v týdeníku Respekt, str. 22, rubrika: Politika, autor: Silvie Lauder, (zst)_ Před startem to vypadalo nadějně. Nastupující český premiér sliboval, ţe tým jeho nejbliţších poradcŧ bude otevřeným společenstvím špičkových odborníkŧ, od nichţ budeme moci očekávat gejzír analýz a zajímavých nápadŧ. Teď jsme o měsíc dál. Jak probíhá budování jednotky, která mŧţe v budoucnu zásadně ovlivnit vývoj v této zemi? Petr Nečas se zjevně drţí pravidla, ţe jeho poradci by měli stát mimo stranické struktury. Tradici zavedl během své vlády v podobě Národní ekonomické rady vlády (NERV) jeho předchŧdce Mirek Topolánek. A Nečas uţ záhy po startu koaličních vyjednávání řekl, ţe by tým, jehoţ analýzy a doporučení si získaly uznání Světové banky či OECD, rád obnovil. Dnes je však jasné, ţe se do nového týmu „nepřeklopí“ přesná kopie Topolánkova sboru. Někteří pŧvodní členové (Tomáš Sedláček) zatím nebyli osloveni a další (Vladimír Dlouhý) zase zvaţují, zda případnou nabídku vŧbec přijímat, protoţe jim hrozí střet zájmŧ (především proto, ţe pracují ve firmách, které se ucházejí o veřejné zakázky). Přesná kopie to nebude, ale kontinuita je jasná. Nabídku opět dostal kupříkladu ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík či šéf kanceláře pro EU České spořitelny Petr Zahradník – a oba na ni kývli. „Uţ před třemi týdny jsem Petru Nečasovi řekl, ţe by to pro mě byla čest. Rád bych se toho účastnil,“ říká Petr Zahradník. Celý článek v týdeníku Respekt, str. 22


Politolog: VV musejí přijít s novými tématy, jinak neuspějí Plné znění zpráv


19.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Veronika Sedláčková,Lenka Rafaelová_ Čtyřicet procent voličŧ Věcí veřejných dalo této straně hlas, protoţe pro ně byla nejmenším zlem. Vyplývá to z posledního prŧzkumu agentury STEM. Těmto lidem zpravidla chybí pevný vztah k volenému uskupení a pouze na politické scéně nevidí nikoho vhodnějšího. Naopak zavedené strany jako ODS, ČSSD nebo komunisté se opíraly o zavedené voliče. Předsedkyni poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýnu Kočí výzkum nepřekvapil. Podle ní je to dáno hlavně tím, ţe Věci veřejné jsou novou stranou a musí si teprve své skalní voliče získat:„Také to vzniká tím, ţe Věci veřejné měly voliče z rŧzných částí politického spektra, část voličŧ k nám přišla od ODS, část i od sociální demokracie, takţe já si myslím, ţe to není nic nového a nic překvapujícího, ţe jako nová strana máme ještě nestabilní voliče.“Podle Josefa Mlejnka, politologa s Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je pro Věci veřejné velmi zásadní, ţe se jejich voliči rekrutovali hlavně z nespokojených lidí, kteří uţ neviděli jinou šanci. „Takovým stranám se pak velmi často stává, ţe se sice dostanou do parlamentu, ale najednou, kdyţ se mají chovat pozitivně, ve smyslu, ţe mají sami předkládat nějaký program a nést za něj odpovědnost, tak velmi často podpora opadne a velmi často se ukáţe, ţe ti noví se po čase stanou dinosaury a tudíţ se potom voliči poohlédnou po někom novém.“„Tato strana bude muset, pokud bude chtít pŧsobit v českém politickém spektru trvale, přijít s nějakými tématy, nad kterými by se mohla trvaleji a pozitivně profilovat,“ předpokládá politolog.


Překvapivý úspěch Věcí veřejných 19.7.2010

ČRo 1 - Radioţurnál

str. 02

21:00 Stalo se dnes_

_ Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------40 procent voličŧ Věcí veřejných dalo této straně hlas, protoţe pro ně byla nejmenším zlem. Vyplývá to z posledního prŧzkumu agentury STEM. Tito dotázaní nemají k politické straně vztah, pouze nevidí nikoho vhodnější. Naopak zavedené strany, jako ODS, ČSSD nebo komunisté, se opíraly o pevně rozhodnuté příznivce. Na kolik se spoléhají na podporu svých voličŧ, na to se zeptám předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýny Kočí, dobrý večer. Kristýna KOČÍ, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní poslankyně, překvapily vás ty výsledky prŧzkumu agentury STEM, nebo jste počítali a počítáte víceméně s tím, ţe jste jakousi, řekněme, protestní stranou, kterou si lidé vybrali, protoţe neviděli jinou lepší moţnost? Kristýna KOČÍ, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných -------------------Tak v jistém směru mě ty výsledky nepřekvapily. Věci veřejné jsou na celorepublikové úrovni relativně novou stranou a je tedy logické, ţe jako nově, nová strana na této úrovni nemáme stabilní voličskou podporu. Ta nejstabilnější voličská podpora je uţ tradičně jako strana typu KSČM nebo dříve to byla KDU-ČSL. Takţe to bude chvíli trvat, neţ si Věci veřejné vytvoří takto stabilní voliče. A navíc to také vzniká tím, ţe Věci veřejné měli voliče z rŧzných částí politického spektra. Část voličŧ přišla k nám od ODS, část nakonec zase i od sociální demokracie. Takţe já si myslím, ţe to není nic nového. A nic překvapujícího, ţe jako nová strana máme ještě nestabilní voliče. Ale je také potřeba si říci, ţe 40 procent tedy nebylo oněch stabilních. Na druhou stranu 60 procent voličŧ, kteří nás volili, protoţe jsme byli ta první volba, ta, ty se se stranou absolutně ztotoţnili a to si myslím, ţe je velký úspěch. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vy jste se profilovali, myslím Věci veřejné, jako strana, která bude bojovat s politickými dinosaury, tady cituji váš předvolební, vaše předvolební motto, teď jste ve vládě s jedním z nich z těch politických dinosaurŧ - ODS. Nebojíte se toho, ţe lidé, kteří vám dali hlas třeba pro to, jak jste řekla, ţe se ztotoţnili právě s tímto postojem, se od vás odvrátí? Kristýna KOČÍ, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných -------------------Tak určitě ne, protoţe to, co vy jste tady necitovala, tak ten stejný prŧzkum od STEMu, také se ptal vlastně, jak jsou voliči, kteří nás volili, spokojení s tím dosavadním výsledkem voleb. A 80 procent našich voličŧ je spokojeno, coţ je podle mě úţasné číslo a myslím si, ţe to je opravdu znak toho, ţe jsme vyjednali maximum a ţe i naši voliči jsou velmi spokojeni. Takţe neobávám se toho, ţe by došlo k nějakému rozčarování. Naopak i to, ţe Radek John opět potvrdil, ţe je nejpopulárnějším politikem v České republice, ţe naši další politiky a političky se obsadili v tomto, této popularitě velmi úspěšná místa. To si myslím, ţe všechno je znak toho, ţe naše popularita jen stále stoupá. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Přece jen ale blíţí se komunální volby, také volby doplňovací do Senátu. Řekněte mi, nepřemýšlíte o změně taktiky, tedy od toho u té upřené snahy a boje s dinosaury, jak vy jste říkali, tedy s těmi tradičními politickými stranami, k něčemu jinému? Kristýna KOČÍ, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných -------------------Tak v jistém směru určitě komunální politika bude o komunálních tématech. Nemŧţete do komunální kampaně postavit ta stejná témata jako do kampaně do Poslanecké sněmovny. To ţádná strana nedělá, bude to opravdu o těch tématech těch konkrétních míst, ať uţ to bude v Praze, bude to zejména o Praze. Kdyţ to bude někde jinde, tak to bude o těch komunálních tématech. Takţe určitě ta témata budou jiná. A určitě to nebude uţ boj proti politickým dinosaurŧm. Bude to spíše pokračování té linky, o nastolení nového stylu do české politiky. To znamená, noví lidé, mladí lidé a nějaký noví slušnější styl politiky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kristýna Kočí. Díky, ţe jste si udělala čas, na shledanou. Kristýna KOČÍ, předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných -------------------Na shledanou, hezký večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A na druhé lince je politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, jak zásadní je podle vás pro Věci veřejné, ţe se její voliči této strany rekrutovali hlavně z nespokojených lidí, kteří uţ neviděli jinou šanci? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je pro tuto stranu naprosto zásadní, protoţe ona získala ty hlasy na základě protestŧ nebo na základě kritiky té ustávající politické elity. A takovýmto stranám se pak stává velmi často to, ţe sice se dostanou do parlamentu nebo dokonce do vlády, ale kdyţ najednou se mají chovat pozitivně jako v tom smyslu, ţe mají sami předkládat Plné znění zpráv


nějaký program a nést za něj odpovědnost, tak velmi často ta podpora pak vyprchá a opadne. A velmi často se ukáţe, ţe vlastně ti noví se po čase prostě, slovníkem Věcí veřejných vyjádřil, prostě s panem dinosaury a tudíţ pak ty voliči se poohlédnou zase po někom, po někom novém. Čili tato strana si bude muset, pokud bude chtít pŧsobit v českém politickém spektru trvale, tak bude muset přeci jenom přijít s nějakými tématy, nad kterými by se mohla trvaleji a pozitivně profilovat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kolik z pŧvodních příznivcŧ mŧţe právě angaţmá v Nečasově vládě stát Věci veřejné podle vašeho názoru? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Podle, podle těch prŧzkumŧ ten elektorát Věcí veřejných je dost jako roztříštěný nebo pocházel z rŧzných zdrojŧ. A zhruba čtvrtina voličŧ Věcí veřejných přišla od sociální demokracii, zhruba třetina od ODS a ten zbytek od nevoličŧ nebo prvovoličŧ nebo jiných stran. Takţe část voličŧ vlastně pŧvodně volila na lavici, takţe tady já myslím, ţe je aktuálně ta největší hrozba pro nějaký odliv sympatií v té, ta je u těch voličŧ Věcí veřejných, které, kteří přešli od sociální demokracie nebo na základě nějakých levicových postojŧ. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zástupci Věcí veřejných se rádi odkazují na takzvaná referenda "véčkařŧ". Poslední bylo o tom, jestli mají vŧbec vstoupit do koaličního kabinetu. Na kolik se podle vás dají brát podobná internetová hlasování váţně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------V případě Věcí veřejných je, je otázkou, na kolik se to dá brát váţně z řady dŧvodŧ a jeden dŧvodŧ je ten, ţe tuto stranu ve volbách volilo přes pŧl milionu občanŧ. Ale těch "véčkařŧ" je zaregistrováno něco přes 15 tisíc, 17 tisíc myslím, ale vlastně toho referenda se účastnilo tak údajně tak 20 procent z nich, to znamená, ţe na tom, na tom referendu, kde by měli se účastnit ti jako odhodlanější, zápalnější příznivci té strany, tak se toho referenda účastní ani procento voličŧ té strany, coţ svědčí o tom, ţe ta vazba těch voličŧ k té straně příliš, příliš pevná není. A pokud se Věcím veřejným nepodaří nějakým zpŧsobem třeba rozšířit ten okruh těch "véčkařŧ" nebo lidí, kteří nějakým zpŧsobem jsou k té straně připoutáni, vlastně vţdyť to nic moc nestojí nebo je to velmi snadné, je to přes internet. A já si myslím, ţe, ţe i svědčily o tom třeba i předvolební prŧzkumy, které hovořily o tom, ţe ta vazba těch voličŧ k té straně není příliš, příliš pevná. A já si myslím, ţe ten relativně malý podíl "véčkařŧ", kdyţ to porovnám jako skupinu s tím pŧl milionem voličŧ, to je takovým signálem, kterej vypovídá o tom, ţe přeci jen ta vazba elektorátu k té straně příliš pevná není a ţe tato strana bude muset nějakým zpŧsobem tu vazbu ke svým voličŧm posílit. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To je názor politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka. Díky za něj, na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Nebojte se studia v cizině 19.7.2010 Metro str. 18 Školy_ KLÁRA JAVŦRKOVÁ_ Zájem o studium v zahraničí je stejný, ale přibývají místa, kam vyjet Stáţí v cizině nezískáte jen nové studijní poznatky, ale hlavně se seznámíte s lidmi z celého světa „Kdyţ jsme byli mladí, tak se nám o takových moţnostech ani nesnilo,“ říkala moje maminka, kdyţ mi dělala pomyslný kříţek na čelo a já odjela na pŧl roku studovat do Irska. Plné znění zpráv


Vyrazit na zkušenou a nasát nové vědomosti z akademické pŧdy i normálního ţivota je dnes běţné. Nejrozšířenější moţností studia v zahraničí je program Erasmus. Informace, jaké jsou podmínky pro přijetí a kam mŧţete vyjet, vám podá vaše příslušné zahraniční oddělení, protoţe se to na kaţdé fakultě mŧţe lišit. Studium v zahraničí přinese spoustu záţitkŧ. Zvládnete studovat v cizím jazyce, poznáte nové kultury, naváţete přátelství a osamostatníte se. „Některé studie prokázaly, ţe studenti, kteří absolvovali zahraniční pobyt, jsou sebevědomější a úspěšnější při přijímání do zaměstnání,“ tvrdí mluvčí Karlovy univerzity Václav Hájek. Španělsko Kristina Lanská, Vysoká škola hotelová Během pobytu naváţete mnoho nových přátelství. Jste vlastně se zahraničními studenty na jedné lodi, a tak se seznamujete rychleji a snadněji neţ v domácím prostředí. Vztahy bývají mnohem intenzivnější. Často s cizinci sdílíte i byt nebo kolej, coţ vás naučí velké toleranci. Doporučila bych kaţdému, aby si pobyt v jiné zemi na vlastní kŧţi vyzkoušel. Švédsko Monika Jandová, FSV UK, politologie a mezinárodní vztahy Zkusila jsem si studovat a „přeţít“ v jazyce, který není mŧj mateřský. Poznala jsem odlišný zpŧsob vysokého školství, především co se kvality týká. Švédské univerzity jsou kvalitnější a přístup ke studentŧm je individualističtější. Kdo nelenoší a jede za zkušenostmi do světa, jistě bude mít v ţivotě plusové body! Irsko Matouš Kurz, FF UK, anglistika - amerikanistika Studijní pobyt mi předně umoţnil seznámení se s irskou kulturou a folklorem, coţ poměrně úzce souvisí s mým studijním oborem. Rovněţ mi dal příleţitost seznámit se s mnoha zajímavými lidmi, a to jak Iry, tak zahraničními studenty z jiných zemí. V neposlední řadě mi program přinesl mnoho nových záţitkŧ, a to nejenom těch studijních. Španělsko Martina Topinková, FSV UK, ţurnalistika Erasmus byl pro mě neskutečným přínosem. Kromě poznávání cizích krajin, multikulturních výměn, výletŧ do neznáma a oslav si člověk uvědomí i spoustu obyčejností, které by mu doma dojít nemusely. Erasmus je krokem kupředu, k osamostatnění. Zároveň je i fajn odrazovým mŧstkem uvědomila jsem si, co ve mně je, a ţe mám neuvěřitelnou spoustu moţností. Foto popis| Regionální mutace| Metro - Praha _

Hledáme rádce 19.7.2010

Respekt

str. 22 Politika evropská unie_ Silvie Lauder_

O koho se bude opírat český premiér Před startem to vypadalo nadějně. Nastupující český premiér sliboval, ţe tým jeho nejbliţších poradcŧ bude otevřeným společenstvím špičkových odborníkŧ, od nichţ budeme moci očekávat gejzír analýz a zajímavých nápadŧ. Teď jsme o měsíc dál. Jak probíhá budování jednotky, která mŧţe v budoucnu zásadně ovlivnit vývoj v této zemi? Bude mi ctí



Petr Nečas se zjevně drţí pravidla, ţe jeho poradci by měli stát mimo stranické struktury. Tradici zavedl během své vlády v podobě Národní ekonomické rady vlády (NERV) jeho předchŧdce Mirek Topolánek. A Nečas uţ záhy po startu koaličních vyjednávání řekl, ţe by tým, jehoţ analýzy a doporučení si získaly uznání Světové banky či OECD, rád obnovil. Dnes je však jasné, ţe se do nového týmu „nepřeklopí“ přesná kopie Topolánkova sboru. Někteří pŧvodní členové (Tomáš Sedláček) zatím nebyli osloveni a další (Vladimír Dlouhý) zase zvaţují, zda případnou nabídku vŧbec přijímat, protoţe jim hrozí střet zájmŧ (především proto, ţe pracují ve firmách, které se ucházejí o veřejné zakázky). Přesná kopie to nebude, ale kontinuita je jasná. Nabídku opět dostal kupříkladu ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík či šéf kanceláře pro EU České spořitelny Petr Zahradník – a oba na ni kývli. „Uţ před třemi týdny jsem Petru Nečasovi řekl, ţe by to pro mě byla čest. Rád bych se toho účastnil,“ říká Petr Zahradník. Také další jména patří odborníkŧm, kteří stojí mimo politické strany, nicméně uţ se objevili v týmech, které s partajemi či vládními institucemi spolupracovaly. Jde například o ekonomy, kteří pŧsobili v dalším expertním týmu, který zaloţil Mirek Topolánek pro ODS, nazvaném ESO (Ekonomická skupina odborníkŧ). „Explicitně jsem nabídku nedostal, ale neformálně jsme o tom hovořili,“ říká například Lubomír Lízal z CERGE-EI, jeden z členŧ ESO. V týmu by měl zasednout také ekonom Vladimír Bezděk, který v posledních pěti letech uţ dvakrát stál v čele vládou zřízených komisí, jeţ se zabývaly reformou penzí. Je to logické, vzhledem k tomu, ţe se trojkoalice dohodla, ţe bude při tvorbě konkrétní podoby reformy penzí vycházet právě ze závěru druhé ze zmiňovaných komisí. „Pokud mi to časové moţnosti dovolí, tak budu rád participovat,“ říká Bezděk. Vedle Bezděka by měl v týmu pŧsobit také třeba hlavní ekonom České spořitelny Pavel Kysilka. Nabídky jsou pro ekonomy podle jejich slov lákavé také proto, ţe u nové vlády je díky silnému mandátu šance, ţe jejich návrhy budou uvedeny do praxe. Experti by v týmu měli fungovat jinak neţ za Mirka Topolánka. „Topolánkŧv NERV bylo takové diskusní fórum, které se scházelo nepravidelně a nemělo ţádnou administrativní oporu na Úřadě vlády,“ říká Petr Zahradník. „Očekávám, ţe teď to bude pravidelně fungující platforma, která dostane jasná zadání. A bude při tom v kontaktu s jednotlivými ministry, aby tam byla přímá vazba. Je dobré si něco kout na Úřadu vlády, ale je zapotřebí, aby výstupy měly jasnou reflexi v činnosti ministerstev.“ „Pod Nečasem“ by měli být odborníci mimo jiné rozděleni do specializovaných týmŧ a pracovat na konkrétních plánech, které má vláda před sebou, kupříkladu právě na dŧchodové reformě. Tím by se skupina rádcŧ přiblíţila „institucionalizovaným“ týmŧm, které mají k ruce třeba americký prezident či francouzský premiér. Americká Rada ekonomických poradcŧ existuje jako součást kabinetu hlavy státu od konce druhé světové války, kaţdý prezident si do ní přirozeně přivádí vlastní lidi a prošla jí pěkná řádka nositelŧ Nobelovy ceny za ekonomiku. Barack Obama kupříkladu do čela rady jmenoval špičkovou ekonomku z Kalifornské univerzity v Berkeley Christinu Romerovou. Dostatečně kompatibilní S většinou zmíněných nabídek se na ekonomy obrátil buď přímo Petr Nečas, nebo bývalý ministr Martin Říman. Právě Říman bude podle premiéra šéfem jeho poradcŧ. Zatím není jasné, jestli vedle ekonomických expertŧ vznikne ještě další tým, nebo budou v jednom celku. Z toho, co se zatím objevilo na veřejnosti, kaţdopádně vyplývá, ţe Říman by rád pozval ke spolupráci své bývalé kolegy z rezortu prŧmyslu či bývalé poslance ODS. Například Toma Zajíčka, který nedávno opustil ODS na protest proti tzv. hlubocké klice, která ovládla jihočeskou buňku strany. Obecně má potom jít o lidi, jejichţ myšlení je „kompatibilní“ se stylem premiéra. Lidové noviny například napsaly, ţe novým šéfem Úřadu vlády bude někdejší Římanŧv spolupracovník z ministerstva prŧmyslu a obchodu Lubomír Poul. Z řad dlouholetých blízkých Nečasových spolupracovníkŧ se zase rekrutuje Jiří Sezemský, bývalý mluvčí ODS i ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). „Všechno se teprve rodí, nechci o tom příliš mluvit,“ říká Sezemský. Kuloáry nicméně šumí dalšími jmény. Spekuluje se zejména o lidech, kteří s Nečasem dříve spolupracovali na ministerstvu práce a sociálních věcí či si je později pozval k debatám o dlouhodobém programu ODS Vize 2020. Jde například o Nečasova bývalého náměstka z MPSV Michala Sedláčka či o členy tehdejšího poradního týmu, které měl jako ministr – Vojtěcha Bellinga či Lenku Kohoutovou. Ani jeden z nich však zatím oficiální nabídku vstoupit do poradního týmu nedostal. „Myslím, ţe bude spíše hledat poradce mimo parlament,“ říká Kohoutová, dnes poslankyně ODS. Přesto však nejsou tyto informace úplně „mimo mísu“. Belling a Sedláček dnes totiţ pŧsobí ve Strakově akademii v sekci pro evropské záleţitosti – Belling pracuje v odboru koncepcí a analýz, Sedláček byl doposud prvním náměstkem ministra pro evropské záleţitosti. Trojkoalice ale pozici tohoto ministra zrušila a odpovědnost Plné znění zpráv


za agendu přesunula pod premiéra. Celý tým tedy od momentu jmenování nového kabinetu spadá přímo pod předsedu vlády a pro Sedláčka je tedy premiér Nečas nejbliţší nadřízený. *** Být „kompatibilní“ se stylem premiéra se prostě cení. Foto popis| Premiérova pravá ruka. (Říman) Foto autor| foto martin svozílek Foto popis| NERV a ESO jako základ. (Sedláček) Foto autor| foto milan jaroš Foto popis| A hlavně ty dŧchody, pánové. (Bezděk) v _

NEDĚLNÍ DISKUSNÍ POŘADY 18.7.2010

ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Vlastní zprávy ČM, (bk)_

12:00 - Otázky Václava Moravce - 1. část - hlavní host: předseda vlády a předseda strany Petr Nečas (ODS), host na telemostu: poslanec PS PČR a statutární místopředseda strany Bohuslav Sobotka (ČSSD) - ČT1 a ČT24 13:05 - Otázky Václava Moravce - 2. část - ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík, stínový ministr financí a ekonomický expert strany Jan Mládek (ČSSD), viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, ekonom Milan Zelený - ČT24 20:05 - Týden v kultuře - host: šéfredaktor týdeníku Rozhlas Milan Pokorný, autorka knihy "O noţích nejen loveckých" - ČRo1-Radioţurnál


Ekonomické návrhy Nečasovy vlády 18.7.2010

ČT 1

str. 12 _

19:00 Události_

Jolana VOLDÁNOVÁ, moderátorka -------------------Petr Nečas dnes v diskusním pořadu České televize nevyloučil, ţe vláda zruší daňové zvýhodnění hypoték. Uţ dřív o tom mluvil ministr financí Kalousek. Osekávání výjimek se dotkne i stavebního spoření a moţná i zaměstnaneckých benefitŧ. Třeba stravenek. David BOREK, redaktor -------------------Ostrý kurs na srovnání státního rozpočtu. Zatím si lidé mohou sníţit základ daně o úroky, které platí z hypotéky. V koaliční smlouvě se o ţádných změnách nemluví, ale po ministrovi financí i premiér o nich teď uvaţuje. Petr NEČAS, premiér, předseda strany /ODS/ Plné znění zpráv


-------------------O všech věcech, které se budou týkat rušení daňových výjimek, budeme jednat. Samozřejmě daňový systém má být co nejjednodušší. David BOREK, redaktor -------------------Opoziční ČSSD není úplně proti. Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Pokud by ČSSD měla vládní zodpovědnost, tak třeba podpora hypoték moţná by byl bod, kterýho by se vzdala snáze neţ některých jiných. David BOREK, redaktor -------------------Změny vláda chystá i ve stavebním spoření, kde uţ se koalice dohodla. Petr NEČAS, premiér, předseda strany /ODS/ -------------------Zdanění výnosŧ ze stavebního spoření a sníţení příspěvku, který stát dává do stavebního spoření. David BOREK, redaktor -------------------Změna nebude platit zpětně, ale stát svou podporu letos mimořádně zdaní. Takţe lidé fakticky dostanou míň peněz. Jan MLÁDEK, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Je to nefér minimálně pro ten první rok, protoţe občané si spořili na stavební spoření do pŧlky roku a netušili, ţe vláda se připravuje jim tam střihnout 50procentní daň. David BOREK, redaktor -------------------Petr Nečas se dotkl také dalšího politicky kontroverzního tématu, a to je danění zaměstnaneckých benefitŧ. Například stravenek. I tady se přimlouvá za co největší osekání rŧzných daňových výjimek. Nemusí to ale dopadnout úplným zrušením daňové podpory na zaměstnanecké výhody, jen by se stávající změť výjimek mohla nahradit jedním univerzálním benefitem nebo daňovým odpočtem. Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK -------------------Pokud vŧbec existuje dŧvod pro takovouto výjimku, tak opravdu musí být velice silně zdŧvodněn. David BOREK, redaktor -------------------Právě zdaňování stravenek bylo v posledních letech tématem, které polarizovalo politickou scénu. Pravice proti levici, odbory proti vládě. David Borek, Česká televize. _

Ekonomická situace v ČR a v eurozóně 18.7.2010

ČT 24

str. 03

13:05 Otázky Václava Moravce II._ _

Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kde jsou hranice překonání globální ekonomické recese? Podle významných ekonomŧ je těţké je stanovit, stejně tak těţké je zodpovědět otázku, co se bude dát dál, nejen v globální, ale i v české ekonomice. Světová banka k nejnovější analýze konstatuje, ţe 10 členŧ Evropské unie ze střední a východní Evropy, včetně Česka, Plné znění zpráv


se poprvé od začátku globální ekonomické krize v roce 2008 vrací k ekonomickému rŧstu. Oţivení v zemích střední a východní Evropy je podle nejnovější analýzy Světové banky stále slabé. Ekonomiky regionu se zřejmě vrátí na úroveň před krizí nejdřív v příštím roce. Některým z nich bude návrat na úroveň z doby před krizí trvat ještě déle. Světová banka také dodává, ţe rŧst v zemích západní Evropy je slabší, neţ u jejích východních sousedŧ. Globální ekonomika má podle nejnovější zprávy Světové banky po loňském propadu o víc neţ 2 % letos oţivit a vzrŧst o zhruba 3 %. Rŧst však potáhnou ekonomiky rozvojového světa. Světová banka však varuje, ţe evropská dluhová krize mŧţe globální oţivení ještě zpomalit. S následky evropské dluhové krize, která je spojována především s Řeckem, Španělskem a Portugalskem, se vyrovnává eurozóna dodnes. Součástí řešení je záchranný fond eurozóny pro řešení dluhové krize. S přispěním do něj i s jeho fungováním má problémy Slovensko. Do takzvaného ochranného valu má Bratislava přispět částkou v přepočtu 111 miliard korun českých a na přímou pomoc Řecku pak dalších 20 miliard. Vladimír BALÁŢ, Prognostický ústav Slovenské akademie věd /15. 7. 2010/ -------------------Tato suma mŧţe být značnou zátěţí pro náš státní rozpočet, protoţe i v té pŧvodní 100% výšce vlastně představuje třetinu našeho rozpočtu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Ještě v červnu se dnešní slovenská premiérka Iveta Radičová vyjadřovala o záchranném valu kriticky. Nepomŧţe prý eurozóně ani Evropské unii a umoţňuje pokračovat v morálním hazardu. Jenţe Brusel nové slovenské vládě ţádné změny nepovolil. Jean Claude JUNCKER, šéf sdruţení zemí platících eurem /15. 7. 2010/ -------------------Bývalá slovenská vláda přijala silný závazek, eurozóna a finanční trhy očekávají, ţe Slovensko ho teď zrealizuje. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Po čtvrtečním jednání slovenské vlády uţ premiérka Iveta Radičová mluvila jinak. Iveta RADIČOVÁ, slovenská premiérka /15. 7. 2010/ -------------------Udělat takové kroky, abychom podpořili stabilitu eura. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Slovenská vláda souhlasí se spouštěním ochranného valu, nedoporučuje však přímou pomoc Řecku. Finální rozhodnutí kaţdopádně budou mít poslanci slovenské Národní rady. Nejistota ohledně eurozóny tím ale zdaleka nekončí. Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank /15. 7. 2010/ -------------------Euro je politický proces, straně hnáno politikou dopředu a teď za to Slovensko zaplatilo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zejména v těchto těţkých časech mŧţe být problém, ţe v jedné měnové unii spolu existují státy s úplně jiným ekonomickým přístupem a příběhem. Aleš MICHL, ekonom, Raiffeisenbank /15. 7. 2010/ -------------------Řada státŧ ztratila konkurenceschopnost. Ta konkurenceschopnost, ta se dá získat buď jenom, ţe vám oslabí kurz, nebo se budou dělat velké reformy. A to v eurozóně teď moc nejde. Kdyţ se kouknete třeba na Německo, na Francii, tak tam jsou diametrálně odlišné názory na to, jak vŧbec ven z recese. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Nejen země eurozóny, ale i Evropská unie teď řeší, co dál, aby se krize neopakovala. Jsme svědky návrhŧ na posuzování národních rozpočtŧ členských zemí evropské sedmadvacítky Evropskou komisí. Komise řeší i kritéria nadcházejících zátěţových testŧ evropských bank. Ty mají ukázat, jestli je 91 největších bank z 20 zemí Evropské unie dostatečně silných, aby vydrţel další ekonomický pokles, platební potíţe některých zemí nebo prudké otřesy na finančních trzích. Hlavním kritériem zdraví bank bude minimální úroveň základního kapitálu. Není bez zajímavosti, ţe většina obyvatel velkých evropských zemí podporuje současné rozpočtové škrty a myslí si, ţe byla chyba, citujme: "pumpovat peníze do ekonomiky během hospodářské krize." I to vyplývá ze sociologického šetření, které v tomto týdnu zveřejnil deník Financial Times. Pozvání do Otázek přijali viceguvernér České národní banky Vladimír Dobšík. Vítejte, hezkou neděli. Dobrý den. Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Příjemné odpoledne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dalším hostem je pak přední český ekonom pŧsobící v New Yorku, profesor Milan Zelený. Vítejte v Otázkách po čase. Dobrý den, pane profesore. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dalším profesorem, tentokrát českým profesorem, šéfem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, profesor Michal Mejstřík. Vítejte po čase také v Otázkách. Dobrý den. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------A vítám i ekonoma, stínového ministra financí z ČSSD Jana Mládek. Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Dobrý den. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Začněme u vás, pane profesore, je to 2 roky, co se svět naučil sţívat s globální ekonomickou krizí, začala ve Spojených státech na hypotéčním trhu. Vy jste vţdy mluvil o krizi jako o příleţitosti k očistě, kdyţ vás budu citovat. Po 2 letech, jak jsme tu očistu, tu příleţitost vyuţili? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------No, tak v podstatě si mŧţete odpovědět sám, ţe jo. Co to znamená očista? Očista znamená, ţe uvidíme nějaké nové přístupy, ţe uvidíme nějaké změny v podnikové sféře, zbankrotování, konec schopných podnikŧ, uvidíme nové modely podnikání, nové modely ekonomické, ţe uvidíme celou řadu význačných změn tak, aby ta očista skutečně měla tento dopad, ţe by se přivedli noví lidé, nové výrobky, nové sluţby ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale některé firmy zbankrotovaly. Vy si ale myslíte, ţe nedošlo k očistě zgruntu, jak se říká? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Plné znění zpráv


Já si myslím, ţe většina firem byla zcela úmyslně a zcela programaticky zachraňována a bankrotu bylo bráněno. To, ţe některé firmy zbankrotovaly i přes tuto ochranu, jenom napovídá tomu, ţe prostě skutečně ta očista je nutná a ţe se jí jenom velmi těţko bráníme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, ţe ještě přijde, to znamená, ţe očista bude ještě před globální /nesrozumitelné/? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Já jsem trošku zklamaný, protoţe ta očista, která by měla přinést výraznou, výrazné oţivení diferenciace ve výrobcích, ve sluţbách, ve zpŧsobech a tak dále, naopak se ukazuje, ţe se zvyšuje takové masové, globální chování - jeden opisuje od druhého, jeden kouká, co se děje druhému. Dneska investiční příleţitosti vlastně vymizely, protoţe se všecko pohybuje stejným směrem, investoři v Evropě čekají, co se stalo v Americe, v Americe čekají, co se stalo v Evropě. Já jezdím po světě, učím, všichni uţívají stejný učebnice, ţe jo. Podniky čekají, místo aby změnily svoje podnikový modely, podnikatelský modely, tak čekají, ţe se to někam vrátí a tak dále. Čili my máme, ale i v ostatních oborech, ţe jo, vţdyť to vidíte, zprávy třeba v médiích, to je úplně, jak kdyţ to přichází z jednoho zdroje. To je všechno gleichschaltung úplně výraznej. Čili já mám obavy z této masovosti v myšlení, v chování a v rozhodování, skutečné obavy. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dá se mluvit o promarněné šanci, pane profesore Mejstříku? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Já bych trošičku, jakkoliv jsem příznivcem toho pojetí očistnosti krize, respektive kreativní destrukce, takového toho šumpeteriánského pojetí, jako ostatně jeden z mých sloganŧ, které mě provázejí dlouhou kariéru, tak musím říci jedno, kdyţ jezdíte po českých firmách, tak to, co se odehrálo v posledních dvou letech v českých firmách, nemá obdoby. Opravdu tam vidíte, ţe firmy, které měly obraty dvojnásobné a vlastně po krizi ztratily polovinu toho obratu, dokázaly často sníţit i svoje náklady, aţ o polovinu. A ten problém, který v souvislosti s tím vznikl, dokázaly vyřešit právě tou zásadní redukcí i svého portfolia, i své zaměstnanosti. Kde já vidím úplně fatální problém, je skutečně ve veřejném sektoru v Čechách. Kdyţ se podíváte ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy si myslíte, ţe se ta příleţitost promarnila? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Tam začala ta příleţitost vlastně v souvislosti s těmi akcemi, které jsme dělali v českém předsednictví, kdy celá řada mladých, schopných Čechŧ se vrátila ze zahraničí, vstoupila vlastně do veřejného sektoru a jen si vzpomeňte, ta snaha sníţit vlastně příliv peněz o pouhé 4 %, jako je součást Janotova balíčku, se setkala s negativní odezvou. A kdyţ to porovnáte s tou obrovskou změnou, která se odehrála v podnikové sféře, tak pro mě to je obrovské zklamání. Ale to je ten lokální aspekt věci. Já daleko silněji vnímám vlastně tu kreativní destrukci krize v souvislosti s mezinárodními procesy, poněvadţ tato krize velice urychlila úplně jinou globalizaci, neţ jsme byli zvyklí. Většina zemí, která obchoduje, uţ není ta typická vazba vyspělé země exportují do rozvojových a naopak, 50 % celkového mezinárodního obchodu se v tuto chvíli začíná odehrávat mezi těmi takzvaně méně vyspělými zeměmi. A de facto Evropa začíná hrát skutečně, jak se říká, druhé housle. Spojené státy vlastně v té roli ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale nehrála je Evropa i před tou globální ekonomickou krizí? Neposiluje se role těch druhých houslí těmi uplynulými dvěma lety? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Velmi, proto jsem řekl, ţe tato krize velice urychlí ty procesy, které uţ byly nastartovány, kde Evropa selhávala. Kdyţ se podíváte například na samotný fakt, ţe od roku 2006 podle statistik Evropské komise při vyhodnocování lisabonské výzvy, je vlastně například Čína největším exportérem high-tech produktŧ na světě, to se úplně zcela zásadně liší tento obrázek od toho, jak vnímaly celé generace lidí Číňany jako ty, kteří jsou schopni dodávat nějaké ty textilní produkty, obuv a něco takového. Ta situace se změnila. Kdyţ se podíváte do struktury vlastně toho, co tyto země - Hongkong a celá řada, Jiţní Asie - v tuto chvíli vyváţí na světový export, tak ony posilují tu roli nejenom tedy směrem k těm rozvojovým zemím, ale i k těm vyspělým zemím a v tuto chvíli skutečně dochází k tomu, ţe ta pevnost - Evropa, která se chránila proti některým těm vlivŧm, která si chránila ten evropský sociální model, ten komfortní zpŧsob ţivota, se skutečně dostává do zcela závaţných problémŧ a jenom některé země se z toho vymykají. A já bych ještě naposledy řekl, která země v tuto chvíli pro mne je velkým a pozitivním překvapením - je Německo a Německo, které na rozdíl například od některých dalších zemí toho jiţního křídla eurozóny, tak to je země, která dokázala docela tvrdě zarýt do těch svých nucených sociálních dávek, začala vlastně tlačit ty svoje lidi, aby opravdu začali pracovat a naštěstí Německo, jak víme, 30 % našeho exportu směřuje, je to náš největší obchodní partner, právě přes Německo do světa. Takţe Německo je momentálně tím, kdo startuje export z Evropy. A já musím říci, ţe tady se vytváří trošičku jiné jádro a musím říci, ţe kancléřka Merkelová je jednou z vítězek této krize. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane viceguvernére a pane profesore, pokud vy byste měl pouţít hodnocení těch uplynulých dvou let, jak si globální i evropské ekonomiky poradily s tou krizí, mluvil byste o promarněné šanci, nebo byste pouţil jiné sousloví? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Děkuji za otázku. A já se přece jenom i trošičku vrátím to, co uţ tady kolegové říkali. Globální ekonomická krize, promarněná šance, já si nemyslím, ţe to byla globální ekonomická krize. Protoţe byla určitá místa na tomto světě, já je za chvíli vyjmenuju, kterým se dařilo a stále daří a profesor Mejstřík uţ je i zmínil. Kdyţ se podíváte na vývoj zemí v jihovýchodní Asii, nebo na zemi jako je Latinská Amerika, těm se dařilo i v prŧběhu krize. Naopak, kde jsme zaznamenali prvotní problémy, tak to byly zejména bohuţel Spojené státy americké, následně se to přeneslo i do Evropy. A ty dŧvody, proč to tam vzniklo, proč se to přeneslo, jsou rŧzné. Je to samozřejmě otázka, jestli si to bude vynucovat, přepisovat ty standardní makroekonomické učebnice, nebo ne. Já osobně si myslím, ţe moţná ani ne, protoţe zjistíme, ţe byly problémy jak v nějakém soukromém sektoru, který se nechoval zcela zodpovědně, ale najednou tu vidíme v Evropě, ţe i veřejný sektor se nechová zodpovědně. A teď konkrétně ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Není třeba tedy přepisovat učebnice, protoţe si na to zadělal soukromý i veřejný sektor v těch západních zemích, jako jsou Spojené státy a země Evropské unie? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Já se na to podívám takto, ţe dlouhodobě mnoho zemí si ţilo nad poměry a dneska se prostě začíná skutečně hovořit o deficitu veřejných rozpočtŧ a ukazuje se, ţe trh uţ k tomu přistupuje čím dál tím více zodpovědněji. Proč? Protoţe v době hospodářského velkého rŧstu se říkalo, tyto buď soukromé subjekty, které špatně odsouvaly riziko, nebo i ty veřejné sektory, které neustále před sebou chrlily deficity, to jednou zaplatí. Přišla hospodářská krize, hospodářská recese a investoři si začali uvědomovat: Neţijou náhodou ty státy nad poměry? A to je to, co je klíčové. A kdyţ se podíváte na jednotlivé země, tak zjistíte, ţe ne všechny země jsou stejně zadluţené, některé dokonce ţijí v přebytku. A bohuţel a profesor Mejstřík uţ to tady zmínil, Evropa se poměrně hodně tomu vymyká, je tady většina zemí, která ţila vlastně nad poměry a budou mít do budoucna problémy splácet své vlastně veřejné dluhy. Jenom ještě chci doplnit, jak se to dotkne nás. Uţ tady bylo řečeno, ano, hospodářská recese, zejména u našich hlavních obchodních partnerŧ se domnívám, ţe jiţ odeznívá. To je pro nás klíčové. A hovoříme zejména o Německu, který je náš hlavní obchodní partner, ale i o Slovensku, to je náš druhý největší obchodní partner. A u těchto vlastně dvou zemí uţ v posledních měsících vidíme stabilní pozitivní výhledy na hospodářský vývoj. Takţe se dá očekávat, ţe i kdyţ tato země přistoupí k rozpočtovým škrtŧm, které já osobně povaţuji za velmi, velmi nutné, protoţe nemŧţeme ţít dlouhodobě nad poměry, máme deficity ve veřejných financích, tak přesto se to našeho hospodářského rŧstu nemusí dotknout, protoţe mŧţeme exportovat, a to je to klíčové, co uţ tady zaznělo, soustřeďme se na to, kam exportovat. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vy, kdyţ jste mluvil, pane viceguvernére o tom, jak se ta ekonomická krize dotkla České republiky, tak ona se projevila v Česku zpomalením hospodářského rŧstu, vykázala česká ekonomika propad víc neţ 4% v loňském roce. Mŧţeme se podívat na data, která se týkají i nezaměstnanosti, protoţe ta naopak rostla. Česká republika si zatím v nejhorších okamţicích této krize musela zvykat na 10% nezaměstnanost. V posledních měsících jsme svědky poklesu nezaměstnanosti a mírného oţivování české ekonomiky. Většina ekonomŧ ale pouţívá slovo "křehké" oţivení ekonomického rŧstu. Ekonomická krize vedla ke zpomalení inflace, opět nabízíme data, jen pro srovnání, abychom si udělali představu, od ledna jsme svědky rŧstu inflace, přičemţ meziroční rŧst spotřebitelských cen v Česku činil v červnu, stejně jako v květnu 1,2 %. Vývoj ovlivnilo zvýšení cen v oddílu rekreace, kultura, které bylo kompenzováno poklesem cen oblečení, obuvi, alkoholických nápojŧ a tabáku. Pane viceguvernére, chápu správně vaše slova, ţe vy byste nepouţil to slovo "křehké" oţivení, kdyţ mluvíte o tom, co se děje v německé ekonomice a ve slovenské ekonomice, na kterých je ta naše ekonomika česká hodně závislá? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Jako pozitivní bych řekl, ţe česká národní banka jiţ poslední dobou publikuje, bych řekl poměrně pozitivní výhled do budoucna a stabilní podstatně. Kdyţ přišla ta krize před více neţ 2 lety, tak jsme viděli, ţe téměř kaţdá instituce při svém novém hospodářském odhadu bohuţel jenom zhoršovala výhledy. Ale my uţ v posledních několika čtvrtletích publikujeme poměrně stabilní výhledy, a to je pozitivní, ţe uţ nevidíme, ţe ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nemyslíte, ţe se to zase mŧţe zvrátit? Vzpomeňte si, co se publikovalo před onou krizí, teď nemyslím pár měsícŧ před tím, neţ přelila do Evropy, ale myslím ... Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Podívejte, vyloučit nelze nic, ale co je pozitivní, a to jsem říkal, ţe náš hospodářský rŧst hodně závisí na těch hlavních obchodních partnerech. Jsme jednou z nejvíce otevřených ekonomik nejenom v Evropě, ale dokonce i na světě. A kdyţ říkám, ţe delší dobu uţ stabilní pozitivní výhled na Německo a Slovensko, tak je to pro nás jedině dobře. Ale co chci říci, já souhlasím s tím, ţe ještě pro letošní rok bohuţel hovoříme o křehkém rŧstu. A na příští rok uţ ..., nebo nelze hovořit, ţe by byl ten hospodářský rŧst výrazně vyšší číslo, ale co je pozitivní, uţ bude takzvaně robustnější, bude silnější a uţ, i kdyţ teď jsme na nějaké vlnce, tak nastartujeme, bych řekl, nějakou robustnější trajektorii rŧstu. Takţe i kdyţ pro rok 2010 ještě hovoříme o křehkém mírném rŧstu, 2011 stále ještě mírném rŧstu, ale výrazně stabilnějším, který uţ nebude natolik křehký a lze očekávat akceleraci na rok 2012. A buďme rádi, ţe hovoříme o rŧstu, protoţe jsou země, které jsou ještě pořád v recesi. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jane Mládku, ony 2 roky oné ekonomické krize, která zasáhla nejen Spojené státy, Evropu, ale i Českou republiku, promarnila příleţitost? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------No, předně já bych rád pro diváky přeloţil do normální češtiny, co je to křehký rŧst z analytičtiny. To znamená, ţe analytik si není jist, ţe se ten rŧst rychle nezmění v pokles, a proto pouţívá takovýto eufemismus. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Myslíte, ţe to pouţívá i záměrně Česká národní banka? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Ne, to bych jí nepodsunoval, to bych si nedovolil ... Václav MORAVEC, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Počkejte, kdyţ Vladimír Tomšík přistoupil na to sousloví o křehkém rŧstu? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já myslím, dobře, berme to jako drobný bonmot. Já bych se vrátil k interpretaci těch dvou let té ztracené příleţitosti. Jakkoliv mŧţu hodně souhlasit s tím, co tady kolegové říkali, chybí mi tady jedna věc, a totiţ takové to sdělení, jak ta krize probíhala v těch klíčových věcích ..., klíčových zemích. Přece veřejné rozpočty v Evropské unii do roku 2008 se zlepšovaly, klesaly deficity, v některých případech dokonce i klesalo zadluţení, a pak přišel šok, který přišel v tom, ţe soukromý sektor vygeneroval stovky miliard ztrát a z veřejných rozpočtŧ musely být /nesrozumitelné/ nebo zaplaceny soukromé instituce, čili ztráty byly socializovány. Něco podobného ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Promiňte, musely být nebo politická reprezentace spíš nenašla tu odvahu k očistě a bankrotu, jak o tom mluvil profesor Zeman? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------No, musely být ... Tak podívejme se ... Jenomţe problém je v tom, ţe hlavní vlajkovou lodí byla ve Spojených státech pojišťovna, zajišťovna AIG, která zbankrotovala na tom, ţe pojišťovala spekulativní instrumenty. A kdyby teda byla zbankrotovala a vláda tam nenasypala spoustu peněz, tak by prostě američtí občané přišli o své ţivotní pojištění. A to je velmi, to jsou velmi obtíţné záleţitosti, tohleto dopustit. Protoţe v okamţiku, kdy přijde ta krize, tak tyto instituce vyhroţují politické reprezentaci tím, ţe jsou příliš velké a ţe by ohrozily celý finanční systém. A ono dneska se dobře mluví, kdyţ uţ je 2 roky poté. Tehdy, to i nakonec George Soros říkal, ţe ten světový finanční systém byl na hraně bankrotu. A ten veřejný sektor to zaplatil těmi stovkami miliard, pochopitelně dostal se do daleko větších deficitŧ, zvýšily se dluhy a teďko čistým výsledkem toho je, aby mohly být jaksi zachráněny banky, tak se teďko osekávají sociální výdaje. To je přece ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nemyslíte, ţe právě tím si zadělaly ekonomiky národní, nebo něco, co je označováno jako ekonomika globální, na další zárodky jiné krize, variace krize? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Ale samozřejmě, ţe si zadělaly, protoţe to, čeho se všichni bojíme, je, ţe by nedejboţe mohlo přijít druhé kolo. Pak samozřejmě uţ tady není kapacita ze strany veřejných rozpočtŧ z těch dŧvodŧ, který tady pánové zmínili, a pak nevím, jak by se to řešilo. Pak by moţná došlo na ty očistné bankroty, o kterých tady mluvil pan profesor Zelený. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Dojde na ně, pane profesore, právě v souvislosti se zárodky dalších moţných krizí? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Já si myslím, ţe dojde k druhému kolu krize a dojde i k třetímu kolu krize. Já jsem přesvědčenej, ţe neprocházíme krizí, ale procházíme zásadní transformací ekonomiky a společnosti, jak globálně, tak lokálně. To znamená, ţe se pohybujeme na jiný standardy, na jiné normály. Čili k tý očistě docházet musí a k tý očistě dojde. A tyhlety pokusy, který samozřejmě se dají chápat, protoţe jsme zvyklí prostě udrţovat ten status quo a pokračovat tak, jak jsme byli zvyklí, tyto pokusy se ukazujou, ţe jsou neefektivní a ţe ani efektivní nebudou. Tohleto vyrovnávání rozpočtu samo o sobě taky k ničemu nepovede, ţe jo, protoţe si uvědomte ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, vy nejste zastánce vyrovnaných veřejných financí, kdyţ tedy ... Plné znění zpráv


Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Ne, já jenom, já jenom říkám, ţe rozpočet a jeho vyrovnanost je následkem něčeho, ţe to není příčinou něčeho. Jinými slovy, je to následkem určitých procesŧ a rozhodovacích a politických rozhodnutí a tak dále a tak dále. A jestliţe jenom účetně prostě vyrovnám ten rozpočet na nějakou dobu, tyto procesy, který k tomu vedou, který to generujou, zŧstanou nezaměněny, no, tak samozřejmě si vydělávám na další problém, ţe jo. Takţe ano, já jsem v tomhletom velmi skeptickej, protoţe si myslím, ţe došlo k pomýlení se mezi co je příčina a co účinek. My jsme to v podnikový sféře uţ dávno rozpoznali, kdyţ profesor Deming začal svět učit, ţe kvalita produktu je, vyplývá z kvality procesu, ale ne naopak. To znamená, já, kdyţ mám kvalitní rozhodovací a rozpočtový proces, tak mŧţu dosáhnout toho vyrovnaného rozpočtu, ale jestliţe ten proces je nekvalitní v tom smyslu, ţe generuje tyto disproporce, tak prostým vyrovnáním. To je jako kdybych měl špatně vyrobenej výrobek a teď bych ho prostě opravil, jo a řekl bych, ţe teda teď uţ je to dobrý. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Chápu-li to správně, to je podle vás největší riziko, kterého se mŧţe dopustit i ta budoucí vláda, kdyţ má ve svém programu jasně napsáno, ţe do roku 2016 chce mít vyrovnané veřejné finance? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Jestliţe nepochopí, ţe nejde, ţe vyrovnanost rozpočtu není pouze účetní vyrovnanost, ale ţe to jsou prostě struktury rozpočtu, který hrajou tu největší roli, a těch struktur, ţe jo, my mŧţeme vyrovnat rozpočet nekonečným mnoţstvím moţností, kaţdá ta moţnost má jinou strukturu a ne kaţdá ta struktura pomáhá ekonomice, aby rostla, nebo aby se nějakým zpŧsobem zlepšovala. Jak my víme, která je ta správná struktura? My se hádáme o desetinách procenta a vŧbec nevíme. A dŧvod, proč nevíme, jaká je ta správná struktura rozpočtu, je proto, ţe nemáme 20 let v této zemi minimálně, nemáme ţádnou strategii nebo vizi, jak by ta ekonomika měla vypadat a tudíţ nemŧţeme vyhodnotit, jaká struktura rozpočtu je správná a z té struktury potom odvodit tu vyrovnanost, jo. Čili ono to je jakoby obráceně, my jdeme od vyrovnanosti ke struktuře, ale nevíme, jestli ta struktura bude funkční a nedostáváme se k té strategii a tak dále. Ono někdy si lidé i velmi vzdělaní pomýlejí, co je příčina a co je následek. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Bude to největší problém, protoţe předpokládám, pane profesore, ţe kdyţ tady Petr Nečas oznámil, ţe bude pokračovat Národní ekonomická rada vlády, tak ţe jako jeden z jejích iniciátorŧ, tak přesvědčit o tom politickou reprezentaci, aby vyrovnané rozpočty nebyly tím hlavním cílem, ale aby došlo k tomu, o čem mluvil pan profesor Zelený? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Já musím říci, ţe vlastně jestli já mám něco na srdci v této oblasti, je to, aby ta vláda, která vlastně bude fungovat jako vláda rozpočtové odpovědnosti, byla současně, jak já říkám, i vládou rŧstu konkurenceschopnosti. Poněvadţ máme-li projít vlastně obdobím, které má obnovit rŧst ţivotní úrovně, já si neumím představit, ţe by to bylo, ţe by se to odehrálo na základě nějakých krátkodobých aspektŧ. Já uţ jsem v té věci celou řadu věcí publikoval například, nechci tady zmiňovat to médium, minulý týden v sobotu jsem měl takový velký článek právě, ţe nesmíme zapomínat na konkurenceschopnost, poněvadţ se domnívám, ţe celá řada vlastně těch, kteří se o té věci baví, mají neustále tu tendenci vlastně vidět v tom osekávání výdajŧ, jak tady bylo zmíněno, v tom účetním osekávání výdajŧ ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Aby to nebyla jenom účetní operace, přesně tak. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------... vlastně, nebo případně navyšování daní krok, který cosi vyrovná, ale to vyrovnání mŧţe být velmi krátkozraké. A ta krátkozrakost mŧţe skončit právě tím, ţe nejenom ţe vlastně nezvýšíme svoji konkurenceschopnost, my naopak ji mŧţeme ztratit tím, ţe budeme osekávat ty tradiční výdaje na výzkum a vývoj nejenom v tom veřejném sektoru, ale i v soukromém sektoru, ţe budeme osekávat výdaje vŧbec na Plné znění zpráv


vzdělání, ţe se těmto otázkám zásadněji nebudeme věnovat. A musím říci, ţe národní rozpočtová rada, tak jak je vlastně zatím koncipována, by měla tím, analýzou, ţe bude analyzovat dopady nejenom zákonŧ na vlastně ţivotní, nejenom ţivotní prostředí, jak někteří, třeba zelení chtěli, ale zejména na podnikatelské prostředí, ţe bude se dívat, co to provede, zvýšení nebo sníţení daní, jaké bude mít seriózní dopady vlastně na to podnikatelské prostředí, na ty slabé sociální skupiny a tak dále, tak by se měla dívat právě na to z hlediska delšího časovýho horizontu a současně součástí toho je samozřejmě například i korupční prostředí. Jestli některé zákony nebudou prospívat korupci, poněvadţ to je typický ten krátkozraký aspekt věci, poněvadţ rozvoj korupce vlastně slouţí k tomu krátkozrakému uvaţování, kdy se vlastně de facto rozdělují prostředky, které by se měly věnovat na nějaký dlouhodobější aspekt věci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Záhy vám dám slovo. Ještě se ale podívejme na data, která se týkají toho, jak se mohou projevit ony vládní škrty. Protoţe ekonomické instituce, včetně ministerstva financí odhadují, ţe ony škrty ve výdajích státního rozpočtu na příští rok přispějí k niţšímu výkonu české ekonomiky. Tady jsou ta data. Škrty ve státní pokladně se dotknou ekonomického rŧstu země. Podle nových údajŧ ministerstva financí má česká ekonomika letos rŧst o 1,6 %, ministerstvo financí zlepšilo ten letošní výhled z pŧvodních 1,5 %, ale pro příští rok naopak zhoršilo odhad rŧstu české ekonomiky, i kdyţ jen mírně, na 2,3 % z předchozích 2,4 %. Výhled rŧstu ekonomiky v příštím roce zhoršila i Česká národní banka, ale také opravdu jen mírně. Naopak ke zlepšení by mohlo dojít u čísel nezaměstnanosti. Niţší ve srovnání s předchozími odhady by měla být letos i příští rok právě nezaměstnanost. Ministerstvo financí čeká letos počet lidí bez práce 7,6 %, v roce příštím pak 7,3 %. Jak sami vidíte, ta předchozí prognóza počítala letos s nezaměstnaností 7,9 % a příští rok 7,8 %. Ještě pohled na inflaci, která také není nezajímavá a prognózy, které máme k dispozici, alespoň od ministerstva financí, inflaci ministerstvo očekává letos i příští rok ve srovnání s odhady z dubna vyšší, prŧměrná míra inflace má být letos 1,6 % proti pŧvodně předpovídanému 1,5% inflačnímu tlaku. V roce 2011 by měla inflace stoupnout na 2,5 %, spotřeba domácností se dostane podle odhadŧ ministerstva financí do kladných čísel aţ v roce příštím. Kdyţ tady naváţu na ta slova, která pronášel pan profesor Mejstřík, i pan profesor Zelený, vidíte tady to krátkodobé, řekněme moţná menší rŧst české ekonomiky, protoţe bude vyváţen větším robustnějším rŧstem ekonomiky, protoţe nepŧjde jen o seškrtání, pane Mládku? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já si nejsem jist, jestli zcela rozumím té otázce, kdyţ budou niţší výdaje, jako ţe asi budou, tak přesto je ten multiplikátor menší neţ jedna ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale podpoří se třeba věci, které se týkají inovací, které se týkají daňových výjimek, podpory ... Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já bych moţná se pokusil dát trošku do perspektivy ten účetní přístup k tomu rozpočtu, protoţe ten je dŧleţitý, a moţná vysvětlit taky, proč se nakonec obě dvě hlavní strany shodly na tom, ţe je třeba sníţit deficit pod 3 % a dojít k vyrovnanému rozpočtu. A to je třeba jasně říct. Tenhle účetní pohled má taky svŧj velký význam. Jinak ty finanční instituce nejprve vytvoří pozitivní zprávy o tom, o té zemi, například o Řecku, potom jí ještě pomŧţou falšovat účetní výkazy. A kdyţ je ta země předluţená, tak zhorší rating a dostane se do kolotoče, kde má, kde platí vysoké úroky. A to samozřejmě nikdo nechceme a je třeba dosáhnout toho, aby Česká republika byla co nejméně závislá na finančních trzích a jejich institucích, coţ je daný tím prostým cílem, dosáhnout vyrovnaných veřejných rozpočtŧ. Ale samozřejmě zároveň platí to, co ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, chápu to správně, ţe tím, ţe se dostane dluh státního rozpočtu ve vztahu k HDP pod 3 %, tak Česká republika bude méně závislá na finančních institucích? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------No samozřejmě, protoţe tím něco si mŧţe pŧjčit od domácích subjektŧ a bude muset jít daleko méně na světové finanční trhy a být závislá na ratingových agenturách a těch institucích, které nakupují české státní Plné znění zpráv


obligace. Co je naprosto zřejmá záleţitost. Ale já bych chtěl říct ještě něco druhého, o čem je ten politický spor. Protoţe nemělo by to být zredukováno jenom na to účetní škrtání, protoţe na tom uţ je skoro konsensus, ale je třeba dosáhnout dvou věcí. Jak uţ tady bylo řečeno, aby to vedlo ke zvýšení konkurenceschopnosti, a co bych já ještě zdŧraznil, aby to nerozbilo sociální soudrţnost, protoţe sociální soudrţnost České republiky ve srovnání se světem je neuvěřitelně dobrá, ale v posledních letech bylo uděláno mnoho krokŧ, které ji zhoršují. A já se obávám, ţe jestli bude vláda realizovat tu politiku, kterou si předsevzala, tak se nám ta sociální soudrţnost rozpadne, tečka. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Další věc, která se týká oné globální ekonomické krize, kdyţ budu citovat opět profesora Milana Zeleného, my jsme v Evropě svědky zásahŧ centrálních orgánŧ, ať jde o rŧzné formy intervence ve formě například záchranného fondu eurozóny, o kterém byla řeč v úvodu a finanční pomoci Řecku, nebo zpřísnění regulace. Vy jste, pane profesore Zelený, v tomto pořadu, jak jsem se díval na ty přepisy, vţdy kladl dŧraz na rozdíl mezi regulací a intervencí jednotlivých státŧ nebo Evropské unie jako soustátí. "Regulace je nastavení pravidel pro všechny účastníky trhu," dodáváte. Převládla intervence nad tou regulací, kdyţ se podíváte na ty uplynulé 2 roky? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------No, příčinou trhu byla nedostatečná regulace a přebujelá intervence. Příčinou tedy toho, té krize. A dodneška bych řekl, ţe to převládá a ţe často dochází ke zmatení pojmŧ, ţe mnozí lidé si pod regulací trhu představují intervenci a naopak. A já si myslím, ţe to rozlišení je dŧleţitý. My třeba jsme ochotni přijmout a rozumíme třeba regulaci toho, ţe nějaký jedovatý látky se nedostanou do potravin a všichni s tím souhlasíme a nikomu to nevadí. A kdyţ řeknu, ţe jedovatý klausule se nedostanou do smluv nebo jedovatý hypotéky se nedostanou do portfólií, tak najednou všichni začnou říkat: To je zasahování do eko ..., to je regulace, to je ... Podnikatelŧm nevadí regulace, podnikatelŧm vadí intervence. Podnikatelŧm vadí, kdyţ jedna skupina, jeden podnik a tak dále, jsou zvýhodněny nad druhým zásahem státu. Čili z mého hlediska jsme se pořád ještě nenaučili, ţe to, co nám chybí, je efektivní regulace, a to, co potřebujeme v této chvíli mnohem méně, skoro nejméně bych řekl, je tahleta státní, pokračující státní intervence. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Kam patří, kam patří rizikový fond eurozóny - intervence nebo regulace? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Intervence. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Jaké jsou další negativní intervence, které vidíte, kdyţ se podíváte na to, co se děje v eurozóně, respektive i v evropské sedmadvacítce? Například sjednocování fiskální politiky? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Například vyţadování, aby se účetně vyrovnávaly rozpočty, to ..., intervence do ekonomických přístupŧ. Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já bych rád sdělil, ţe ten problém tý regulace vidím někde úplně jinde. A on to byl nejenom nedostatek regulace, ale ve Spojených státech především nerovnoměrná regulace, například klasické komerční banky nebyly zas tak špatně regulovány, ale investiční banky nebyly regulovány, hedgeové fondy nebyly regulovány, private equity fondy nebyly regulovány, některé navíc byly schopné sídlit v regulačních a daňových rájích na rŧzných teplých ostrovech v Karibiku. A to je problém, který u nás vŧbec není reflektován. Ta debata se schyluje na debatu o regulaci bank, která myslím si, ţe přes některé problémy je v zásadě vyřešena díky systému Basel. A to, co je, jsou ty jiné instituce. Bohuţel, tohleto mohou udělat pouze velké ekonomické bloky, jako je Evropské unie a Spojené státy, ale Česká republika by měla tomu spíše pomáhat a nikoliv škody, jak se občas stalo. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, vy si myslíte, ţe by měla Česká republika pomáhat těmto krokŧm, o kterých ... Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Evropské unii, ano. Václav MORAVEC, moderátor -------------------... o kterých se mluví, tedy jednotná fiskální politika nebo sbliţování fiskální politiky členských státŧ evropské sedmadvacítky? Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------To je trochu jiná disciplína. Sbliţování fiskální politiky je primárně o tom, zda se udrţí euro. Tahleta regulace, o které mluvím, těchto institucí, je o tom, aby fungovaly světové finanční trhy, protoţe ony před 2 lety havarovaly a dodneška nebyla přijata opatření, aby nemohly havarovat znova. To je přece na tom to nejděsivější. A ta havárie stále stovky miliard euro, dolarŧ a tak dále. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane profesore Tomšíku? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Musím reagovat, protoţe padla tady spousta silných tezí a pokusil bych se některé upravit na míru, minimálně 3 klíčové. Vrátím se k tomu, co uţ tady zaznělo, ţe velký veřejný dluh jednotlivých zemí je často, vznikl díky tomu, ţe ty země zachránily bankovní sektor v dobře krize. Pojďme se podívat skutečně na čísla o veřejném dluhu všech těchto zemí před krizí v roce 2007, prostě měly obrovské zadluţení. Akorát ten trh to do té doby ještě nějak toleroval, protoţe si říkal: Je vysoký hospodářský rŧst. Byl ochotný nakupovat jejich dluhopisy, pak se zastavil rŧst a uţ to tak nejde. Podívejte se na situaci dneska v Řecku a jiných státech jiţní osy eurozóny. Takţe není to pravda. A jeden jediný fakt, co uvedu, proč to tak není, Česká republika v době této finanční a následně hospodářské krize nedala z veřejných prostředkŧ do bankovního sektoru na záchranu ani 1 korunu a přesto za poslední 3 roky náš veřejný dluh vzrostl. A v první hodině Otázek Václava Moravce byly prezentovány jasná čísla, jak ta dynamika roste, veřejného dluhu. Takţe není pravda, ţe veřejný dluh jednotlivých zemí vzrostl díky tomu, ţe státy zachraňovaly bankovní sektor. Samozřejmě někde mohl tomu přispět, ţe ten roste, veřejný dluh, ale není to pravidlem, prostě bavme se o číslech, o faktech. Navíc ve spoustě zemích veřejné instituce i centrální banky poskytly pouze likviditu, nedaly tam peníze, nestaly se akcionáři těch finančních institucí, aby zachránily ty instituce, poskytly likviditu, protoţe ten trh najednou vyschl, i Česká republika /nesrozumitelné/. My jsme poskytli likviditu. Ten trh prostě dál začal pak fungovat. A je to zbytečné poskytovat dál. Ale veřejný dluh nerostl kvŧli tomu. To je první teze, co tady chci uvést na pravou míru. Druhá teze, která tady byla řečena, je pojďme zvýšit konkurenceschopnost. Já s tím plně souhlasím a snad uţ za posledních 20 let ji zvyšujeme jako v České republice. Ale prosím vás, nehledejme ty cestičky, ţe ji zvýšíme tam tudy a takovým a takovým opatřením. Abychom podpořili konkurenceschopnou Českou republiku, tak musíme podpořit trhy. A základní věc, a to se týká uţ celé Evropy, je to otázka, jak máme pruţný trh práce, jak ho máme přeregulovaný. Dneska se bavíme zejména o regulaci finančního sektoru a podívejme se na naši regulaci, harmonizace a vŧbec trhu produktŧ, trhu sluţeb, jestli toto nebrání té konkurenceschopnosti a stav veřejných financí. To je taky o konkurenceschopnosti, to je prostě jsou provázané nádoby, musíme o tom upřímně hovořit. A třetí věc, na kterou musím teda reagovat. Říkal, ţe bylo nedostatek regulace a ţe ten nedostatek regulace zpŧsobil finanční krizi, to prostě není pravda. Regulace máme spoustu, je otázka, jestli byla dostatečně vymáhána a jestli neselhali někteří národní regulátoři, to je otázka. Ale nebavme se globálně o tom, bavme se o jednotlivých případech. Já tvrdím, ţe ta regulace je dostatečná a pokud budeme dále a dále zvyšovat, jestli my naopak tu konkurenceschopnost úplně nepodřízneme a ty trhy naopak nezastavíme. A vţdycky kaţdá regulace, další nějaké věci, a já jsem velmi rád, ţe třeba Česká republika, říkám jako jediná v rámci EU odmítla takzvanou bankovní daň - bank levy, říkáme jsme jediní, kteří to odmítli, ale říkejme proč. Protoţe by to v konečném dŧsledku zaplatil ten poslední spotřebitel, bohuţel na něj by to dopadlo. A není pravda, ţe jsme jediní. Vţdyť to odmítla v principu G20, prostě jsou země, které řekly na G20: My to nechceme. Kaţdý, kdo to chce, ať si to udělá sám. Nechme to v jejich pravomoci. Takţe neříkejme, ţe regulace, ţe je jí málo a ţe ta zpŧsobila tu krizi. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Byla, pane profesore, jenom bílá místa v regulaci, nebo tady nejste v rozporu s Vladimírem Tomšíkem? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Já jsem trochu v rozporu v tom, ţe já, kdyţ říkám, ţe nebyla dostatečná regulace, tak samozřejmě se na to dívám komplexně. To znamená, jestliţe mám nějaká regulační pravidla, která nedokáţu prosazovat nebo je ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Vymáhat. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------... nedokáţu vymáhat a tak dále, tak pro mě je to nedostatečný. Ty pravidla jsou špatná. Čili na jedné straně ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Počkejte, ale pak to asi není o další regulaci, ale spíš o sankcích ... Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------O dohledu, přesně tak, to není regulace. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Já bych zas nebyl tak jednoduchej, protoţe velmi často to není jenom o dohledu, ale ţe se zpŧsob, jakým jsou ty regulace napsány, jakým jsou to, se nedají dohlédnout, čili skutečně mluvím o nedostatečné regulaci. Václav MORAVEC, moderátor -------------------To znamená přeměna úvahy, jak regulovat, protoţe kdyţ ta regulace ... Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Vŧbec ... Jo. Václav MORAVEC, moderátor -------------------... je jenom formální, tak to není regulace. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Totiţ je příliš zjednodušený říct, na jedný straně je to v pořádku, ţe jo, ta regulace je správná, jenom ji musí umět vymáhat. Často to vymáhání není moţní právě proto, jakým zpŧsobem je ta regulace postavena. Z tohoto pohledu pořád musím jaksi dojít k závěru, ţe ta regulace byla nedostatečná. Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já bych jenom doplnil dvě drobné poznámky, nechci tady rozvíjet nějaký větší spor s panem viceguvernérem. Ano, nebyly v této krizi v posledních 2 letech vraţeny peníze do českého bankovního sektoru, zato však kolem roku 2000 jsme tam vrazili obrovské sumy a v podstatě třetina toho státního dluhu je zpŧsobena sanací českýho bankovního sektoru kolem roku 2000. To znamená, z těch 118 tisíc zhruba kaţdý člověk přispěl 4 tisícemi na sanaci bankovního sektoru, nebo respektive má dluh, který pochází z této věci. Co se týče těch veřejných rozpočtŧ, já jsem netvrdil, ţe tohleto, záchrana finančních institucí je jediným zdrojem problému veřejných rozpočtŧ. Ale pravda je taková, ţe do roku 2008 se ty klíčové země Evropské unie, eurozóny měly deficity kolem 60 % HDP se sniţující tendencí. V tom okamţiku se to zlomilo, vyskočilo v řadě zemí i o 10% bodŧ a není Plné znění zpráv


pravda, ţe to byla jenom likvidita. Oni tam znárodňovali ty banky docela ve velké míře, zejména ve Spojených státech, zejména ve Velké Británii, krásný příklad Royal Bank of Scotland, která je víceméně státní bankou dneska v Británii a bylo bych daleko víc, těchto institucí. Takţe ten, ta finanční krize pomáhala obrátit ten trend konsolidace veřejných rozpočtŧ přesně na druhou stranu. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane profesore? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Já bych jenom tomu dvě poznámky. Skutečně záleţí, jak kde. Jenom připomenu, ţe třeba z programu TARP 500 miliard dolarŧ uţ bylo v tuto chvíli 400 miliard dolarŧ ve Spojených státech vráceno. Například tím, ţe byly prodány zčásti akcie těch bank, které byly předtím znárodněny. Takţe pokud ten program je smysluplně postavený, podobně jako tomu bylo v případě třeba /nesrozumitelné/, to byla ta předchozí krize v 80. letech, tak dokonce ten stát, pokud tu politiku dělá rozumě, takovouto specifickou intervenci, mŧţe dopadnout dobře. To ovšem není odpověď na tu otázku, kterou tady ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Na kterou jsem se ptal. Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Ta moje primární otázka je o tom ... Takţe já jenom říkám, ono není úplně jasné, jestli definitivní ten problém zvýšených deficitŧ třeba ve Velké Británii se nakonec po prodeji akcií banky zase na veřejných trzích nepodaří vrátit. Takţe tam jsou aktiva v drţení státu. Ale ten problém, kdyţ se podíváte například na ty jiţní, ty země jiţního křídla eurozóny, tak vidíte, ţe opravdu tam je ten problém hlubší. To není jenom otázka těch dodatečných nákladŧ na finanční sektor. Ten problém, který tam je, ţe tyto země zvyšovaly své mzdy v soukromém i veřejném sektoru. Já opakovaně říkám, nebylo to díky produktivitě. Ony vlastně díky tomu nástroji eura, tak likvidovaly svoji konkurenceschopnost cenovou. Kdyţ se podíváte, jak se vyvíjelo školství v těchto zemích, jak se vyvíjela podpora výzkumu a vývoje, ať uţ na firemní bázi nebo na veřejné bázi, země jako Portugalsko, Řecko, v tuto chvíli jsou do značné míry odsouzeny k nekonkurenceschopnosti a potaţmo tedy ten problém řešení rozpočtu v delším časovém horizontu je pro mě jako opravdu velikou otázkou. Já si dost dobře neumím představit, jak bez finanční restrukturalizace, kdy tedy i část bank vezme na sebe tu tíhu, ţe si teda uvědomí, ţe zainvestovaly špatně, ţe ty země na takovéto velké dluhy nemají, jak se z toho dostanou. Ale já si z toho vyvozuju tu lekci pro nás. Jestliţe my tyto hlubší příčiny nevyrovnaných rozpočtŧ finanční krize budeme přehlíţet, jestli my nebudeme brát v potaz ten zásadní fakt, ţe ta naše komparativní výhoda není jenom v nízkých mzdách, ale musí být v kvalitní pracovní síle a v jejím smysluplném vyuţívání v delším časovém horizontu, tak za 10 let, aţ zjistíme, ţe vlastně většina výroby aut přešla do těch zemí, které tu krizi nemají ... V tuto chvíli vidíme, ţe například Volkswagen investuje 6 miliard euro do špičkových kapacit právě třeba na čínském území, kde je ten obrovský trh a je otázkou času, aţ ta auta, která se vyrábí v Číně, jako auta, co se vyrábí v Japonsku, začnou zaplavovat evropský trh za úplně jiné ceny, tak budeme postaveni před situaci, ţe ne potom, ale teď uţ musíme vlastně hledat odpovědi na tyto otázky, jakým směrem vlastně podpořit ty naše lidi. Já si nepředstavuju nějaké prioritní cíle, prioritní sektory, já si myslím, ţe to je opravdu případ od případu, vytvářet situaci na pruţném pracovním trhu, jak jsem to i jasně řekl. Pokud lidé budou vázáni na jedno místo, to je prostě do budoucna prosto nesmyslné. Lidé musí být neustále připraveni se rekvalifikovat, připraveni se stěhovat. Kdyţ to vidíte, jak naši studenti jsou zvyklí uţ cestovat po celém světě, pan profesor sám, jak tady říkal, pŧsobí v desítkách zemí světa, já jsem pŧsobil v 30 zemích světa, pan kolega přednášel v desítkách, to je prostě naprosto obvyklé. Koneckoncŧ i zde přítomný expert sociální demokracie také velmi mobilní člověk, jo. Takţe já si myslím, ţe toto je standard, a na takovýto standard my se musíme nastavit. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Poslední věc, ta se týká eura, jako politického projektu, a to, co se děje s eurozónou při pohledu a ambicích České republiky dříve či později do eurozóny vstoupit. Kdyţ Václav Klaus při jmenování nového guvernéra centrální banky Miroslava Singera řekl, ţe neočekává, ţe by právě Miroslav Singer v tom prvním mandátu guvernéra přivedl zemi do eurozóny, Vladimíre Tomšíku, myslíte si, ţe ty 2 roky oné krize a toho, co se děje v eurozóně, prohloubily propast mezi eurem jako politickým projektem a eurem, které bylo postavené na Plné znění zpráv


ekonomických základech? Nebo došlo k win:win, nebo k fifty:fifty, jak se říká, či naopak, ţe se přiblíţilo euro spíš k ekonomickému projektu a opustilo nebo začíná opouštět cestu projektu politického? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Já jako ekonom rozumím tomu, co to je optimální měnová oblast a myslím si, ţe ta hospodářská krize za poslední 2 roky ukázala, jestli ..., nebo vytyčila otázku, jestli skutečně eurozóna, jak doposud fungovala, je optimální měnová oblast. Vy jste sám řekl, čím dál tím víc se ukazuje, ţe je to politický projekt. Zaznělo tady, ţe máme ambice jako Česká republika tam vstoupit, to nechám na politické reprezentaci, jestli jsou ambice nebo ne. Ale jako ekonom říkám, ţe ..., v této chvíli jako zástupce České národní banky, my máme povinnost kaţdým rokem dělat nějaké technické přípravy a jako ekonom říkám, pokud se tam politická reprezentace nakonec rozhodne vstoupit a stanoví termín, tak my říkáme jako ekonomové, pojďme tam vstoupit aţ ve chvíli, kdy budeme minimalizovat rizika z toho fungování v eurozóně, aţ uvidíme, ţe je to opravdu pro nás výhodné. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Zvýšila se ta v souvislosti s těmi uplynulými 2 lety? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Tohleto nechám skutečně na kaţdém, ať se na to podívá sám. Česká národní banka totiţ pravidelně ... Václav MORAVEC, moderátor -------------------Není moţné odlišit vás jako profesora ekonomie od Vladimíra Tomšíka? Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Já bych to nedělal, já myslím, ţe to není moţné. A znovu říkám, Česká národní banka i v těchto těţkých dobách, které byly v posledních dvou letech, pravidelně dělá takzvané analýzy sladěnosti, které na rŧzná rizika upozorňovaly, jestli je to výhodné nebo nevýhodné vstoupit. Nicméně pořád se bavíme o klíčovém problému, a to, abychom vŧbec tam mohli někdy vstoupit, je reforma veřejných financí, je skutečně náš takzvaný závazek tam vstoupit z pohledu Maastrichtských kritérií, splnit je. A ty maastrichtská kritéria mají minimálně 2 čísla, která nás v této chvíli velmi trápí, a to je samozřejmě deficit veřejných financí v daném roce a veřejný dluh. A tady trošičku bych se chtěl k tomu ještě vrátit, protoţe u veřejného dluhu já jsem si opravdu jistý, ţe nemŧţeme tvrdit, ţe ve všech zemích byl pozitivní trend vývoje veřejného dluhu do krize a díky krizi najednou se to otočilo. Není to pravda. Uvedu dvě klíčové země, konkrétně Německo a Francie, které ještě před krizí, před rokem 2008 porušovaly takzvaný Pakt stability a rŧstu. A protoţe zjistily, ţe ho porušují a hrozily jim sankce, tak najednou ho reformovaly, tento Pakt stability, ţádné sankce neplatily. Takţe jasný dŧkaz, ţe i před krizí ty země neměly nastartované ozdravné procesy. A já si kladu otázku, ţe toto je pro Českou republiku velmi dŧleţité, pokud chceme se někdy bavit o eurozóně, musíme mít, to uţ tady zaznělo, konkurenceschopnost, musíme mít pruţný trh práce, pruţnou vlastně i fiskální politiku, aby to byl náš nástroj hospodářské politiky a je to otázka, jestli více regulace a jestli více nějakých dalších opatření nám to zpruţní, nebo ne. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane profesore Mejstříku? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Já ještě k samotné eurozóně. Víte, eurozóna vţdy byla chápána jako oblast, kde v rámci toho, vlastně těch posléze 11 a dále více a více zemí vlastně dominují dvě země - Německo a Francie. Jakkoliv Francie je jedna ze zemí, která si také vcelku uchovala konkurenceschopnost, na rozdíl od některých dalších, tak uţ jsem zmiňoval i jinde, ţe je to třeba i Finsko a tak dále, tak ten samotný fakt, jaký dŧraz se klade v tuto chvíli na vyrovnanost rozpočtŧ, to je tendence, která právě přichází z Německa. A v tuto chvíli nejenom eurozóna, ale celá Evropská unie daleko silněji cítí tlak, který přichází, jak uţ jsem tady zmiňoval, z Německa na vlastně zodpovědné hospodaření, byť i exportně orientované. A to je jev, který se velmi liší od tvaru eurozóny, takovýho jako, jak si ho pamatujeme ještě před 2, 3 lety. To znamená, v tuto chvíli vlastně specialisté říkají: Jediná vlastně kancléřka má právo veta. Coţ jako vlastně je trošičku zas jako jinak viděný obrázek Evropské unie i Plné znění zpráv


specificky eurozóny. Ale naštěstí my jsme teda těmi silnějšími partnery, takţe ono se potom takhle rýsuje takové bliţší společenství některých zemí. Máme blíţe k tomu Německu neţ mnohé ty jiţní země toho jiţního křídla, jak jsme tady zmiňovali, eurozóny. Takţe uvidíme, co vlastně ta budoucnost nám přinese. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Nemyslíte, ţe ty jiţní země potopí eurozónu jako takovou a ţe to, co se dělo v eurozóně a děje i v těchto okamţicích, tak spíš nahrává eurozóně jenom jako politickému projektu, který ekonomicky stojí čím dál víc na vratších základech? Michal MEJSTŘÍK, ředitel, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------No, já bych spíš řekl, ţe právě to poslední jednání, které měla paní Merkelová, které bylo tak dramatické v souvislosti s vytvářením toho balíku, kde často to bylo interpretováno, ţe vzniká veliký balík 440 miliard na základě garancí. No jo, ale tento balík vznikal aţ po velkém boji i uvnitř Německa, kde jak známo, i Lisabonská smlouva byla do značné míry v Karlsruhe Ústavním soudem modifikována, dána jí určitá omezení a tato omezení postupně kancléřka jaksi prosazuje. To znamená, de facto podpora ke vzniku tohoto balíku je podmíněna, ţe v případě poskytnutí peněz z tohoto balíku, musí býti vlastně velice striktně vynucovány některé procedury, které dodnes vlastně byly zapomenuty. Evropská unie a eurozóna specificky trpěla řadu let tím, co tady uţ zmiňoval pan viceguvernér, ţe prostě tam narŧstaly dluhy naprosto bez jakýchkoliv sankcí, ačkoliv všichni věděli, ţe řada zemí, například Belgie, prostě hluboce překračuje ty dohodnuté standardy veřejného dluhu. Tak tolik jako ... Musíme si uvědomit, ţe to je jiná eurozóna, ţe to je jiná Evropská unie, neţ ještě před dvěma lety, ţe v tuto chvíli, jak se tomu říká, ekonomická vláda - economic goverment v Evropské unii znamená mnohem významnější sílu Německa a německého hlasu a i toho dŧrazu na tu ekonomičnost do budoucna a menší dŧraz moţná na ten takzvaný evropský sociální model a ty jeho rŧzné modifikace. Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Já bych chtěl říct, ţe je to překvapivé, ale musím souhlasit s panem prezidentem, ţe pan guvernér Singer nejspíš euro ve svém prvním volebním období nezavede, protoţe ono z technických dŧvodŧ ten první reálný termín je někdy začátek roku 2016. Situace se dramaticky změnila v tom směru, ţe eurozóna má teďko obrovské problémy sama se sebou, nové členy moc nechce. Estonsko přestoţe vzorně splnilo všechna kritéria, nakonec bylo přijato s velkými problémy a bude zřejmě nadlouho poslední zemí přijatou do eurozóny. Během 2 let se vyřeší, jestli eurozóna je schopna fungovat tak, jak je v tomto sloţení, nebo moţná v nějakém uţším s nějakými modifikovanými pravidly. Teprve potom bude surrealistické a taky snad tomu budou odpovídat naše veřejné finance, vstoupit do systému ERM II a začít se blíţit k tomu euru. Navíc dobrou zprávou na tom našem zpoţdění je to, ţe my skutečně za ty 2 roky budeme vědět, jestli eurozóna tu krizi překonala a jakým zpŧsobem. Já se trošku bojím toho, ţe z toho mŧţe vyjít ono super euro, které zahrne pouze jádro Evropské unie a zbaví se jiţního křídla, coţ pro nás by ekonomicky napojení na toto super euro, ať uţ vstupem do eurozóny nebo takovým tím dánským, nebo dříve rakouským zpŧsobem, ţe bysme měli korunu fixně napojenou na to super euro, to by bylo výhodné ekonomicky. Politicky si tak uţ nejsem jist. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Pane profesore Zelený? Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Já jsem došel k názoru, ţe v podstatě nemáme evidenci, ţe by euro nějak výrazně pomáhalo nebo nějak výrazně škodilo. Máme země bez eura, země s eurem a nemáme ţádný specifický trend, abysme řekli: Tohle je jasně výhodný, tohle je jasně nevýhodný. Takţe já jsem jaksi si tak nějak přesunul tuhle problematiku skutečně do té politické sféry a z ekonomickýho hlediska zatím nevidím ani tak ani tak ţádnou nutnost něco zvláštního nad tím přemýšlet. Ale zajímavější spíš je ta věc toho vzestupu Německa a toho poklesu toho jihu, ţe jo, která je zase oblastí jaksi Sarkozyho a Francie a tak dále. A já si myslím, tohle předvídal a o tomhle jsem psal uţ asi před 3 lety nebo před 4 lety. Jestliţe k tomuhle skutečně dojde, tak potom mám velmi váţné obavy, ţe dojde k rozpolcení Evropské unie, ţe se jih začne jaksi přesouvat pod to vedení tý Francie a mám obavy, ţe sever Evropy se nebude z politických dŧvodŧ přesouvat pod vedení Německa a ţe dojde k jakési izolaci Německa. Ale to uţ jsme někde jinde. Jenom říkám, ţe prostě tam vidím větší problémy, neţ v euru. Plné znění zpráv


Václav MORAVEC, moderátor -------------------Budu rád, kdyţ i o těchto dalších tématech budeme v Otázkách společně diskutovat. Profesor Milan Zelený, profesor Michal Mejstřík, profesor a viceguvernér České národní banky Vladimír Tomšík a Jan Mládek byli dalšími hosty Otázek. Děkuji, ţe jste si vyhradili svŧj nedělní čas pro Českou televizi a těším se na shledanou. Díky. Vladimír TOMŠÍK, viceguvernér ČNB -------------------Děkujeme za pozvání. Jan MLÁDEK, ekonomický expert strany, stínový ministr financí /ČSSD/ -------------------Na shledanou. Milan ZELENÝ, ekonom -------------------Děkujeme. Václav MORAVEC, moderátor -------------------Tak takové byly dnešní Otázky. Připomínám, ţe nás najdete na internetových stránkách zpravodajského portálu České televize na adrese www.ct24.cz, také na Facebooku mŧţete se stát našimi přáteli a diskutovat pozvání a o pozvání dalších hostŧ a o tématech, která budeme probírat příští týden, adresa www.facebook.com/otazkyvaclavamoravce. Těším se příští neděli na setkání v Otázkách na shledanou. _

Pavlína Wolfová: Asi není lehké mít mě rád... 17.7.2010

super.cz

str. 00 Celebrity - Rozhovory_ Super.cz_

První schŧzka nám s Pavlínou nevyšla... „Omlouvám se, ukradli mi auto,” volala mi úplně vyřízená. Kdyţ jsem se snaţila do telefonu vykoktat pár povzbuzujících slov, co by nezněla úplně banálně, odevzdaně mě utla: „Ne, to uţ snad ani nebude dobrý. Přišla jsem o auto, byl v něm lux na splátky, jsem rozvedená a mám za sebou první noc v prázdném, novém bytě, kde spíme s dětma na matracích...“ Zatímco se mi skoro začalo kouřit z hlavy, kdyţ jsem přemýšlela, co na TOHLE říct, Pavlína jako by uţ byla někde jinde a pomalu s lehkým sarkasmem dodala: „To bude teda rozhovŧrek!“ A byl. Pro mě navíc jeden z rozhovorŧ, které mě baví od začátku do konce, protoţe byl zkrátka o ţivotě a o tom, co v rŧzných sinusoidách zaţíváme úplně všichni. Přestoţe jsem si s Pavlínou chtěla pŧvodně povídat o její kariéře, o ţivotě úspěšné, vytíţené matky a manţelky a o dalších věcech, co s tím souvisejí, točily jsme se nakonec většinou kolem toho, co teď proţívá. Jak si zvyká na nový ţivot ve třech (ona, skoro pětiletý syn Matouš a sedmiletá Matilda), jaké otázky se jí honí hlavou a zda na ně uţ aspoň někdy nachází odpovědi. Pavlína není z těch ţen, které by si proti vám sedly, rozplakaly se nad svým údělem a hledaly viníky. Naopak tvrdí, ţe se nechce litovat (coţ ale nevylučuje, ţe si občas v noci pobrečí do polštáře), říká, ţe nevěří na takzvaný osud a ţe si kaţdý mŧţe za svŧj ţivot sám, několikrát opakuje, ţe souţití s ní asi pro muţe není jednoduché, a o bývalém manţelovi mluví slušně a hezky (coţ samozřejmě neznamená, ţe by za rozpad jejich vztahu mohla jenom ona). Ale především má dar se na ţivot dívat s nadsázkou a nadhledem, coţ jí všechno výrazně usnadňuje a činí snesitelnější i to poměrně těţce stravitelné. Kdyţ při rozhovoru v určitých chvílích čekám, ţe po téhle větě se Pavlína nejspíš rozpláče (a já s ní), ona vzápětí veškerý patos shodí tak trefnou poznámkou, ţe se obě dvě rozesmějeme. Takţe se (přiznávám, ţe poněkud nepatřičně) směju, kdyţ se Pavlíny na úvod zeptám, jestli uţ Plné znění zpráv


se cítí lépe a jestli uţ ‚rozdýchala„ to ukradené auto, a ona odpoví, ţe celkem ano – jenţe se jí ráno cestou do školy ztratila její šestiletá dcera Matilda. A pak mi barvitě líčí další ze svých historek ze ţivota, jak po holčičce pátrala společně s další maminkou, která se přitom usedavě rozplakala a Pavlína ji nakonec musela sama uklidňovat... Směju se taky, kdyţ mi Pavlína vysvětluje, ţe nová partnerka jejího bývalého muţe je normální a fajn ţenská nejen proto, ţe je hodná na Pavlíniny děti, ale i proto, ţe jí řízky a „...všechny správné holky mají přece rády řízky, ne?“ Jestli je tahle Pavlínina řízková teorie pravdivá, pak ona sama musí řízky milovat! Je drobná, štíhlá, jemná, ale v protikladu s jejím vzhledem po pár větách cítíte, ţe proti vám sedí ţena, kterou jen tak něco nepoloţí. Mezi řečí podotýkám, ţe být silná osobnost je pro ţenu někdy dvousečné, a to nejen ve vztahu, ale paradoxně i při případném rozchodu. Automaticky se od ní očekává, ţe ona to přece všechno zvládne, vydrţí, vyřeší, poradí si! Pavlína jen bez komentáře přitaká, přesně ví, o čem je řeč (právě od nuly zařizuje byt, který si nedávno koupila). Ale mŧj nejsilnější pocit z ní je, ţe třebaţe moţná mohla mít v posledních měsících dojem, ţe se občas dotýká úplného dna, nehodlá se po zbytek ţivota babrat v tom, co a proč se nepovedlo. A to je první předpoklad k tomu, aby byla otevřená všemu novému a hezkému, co ji v dalším ţivotě nepochybně čeká. Jak se jako novinářka cítíte na té druhé straně? Je vám nepříjemné, ţe se vás budu ptát? Ne, mně to připadá fér. Já se taky ptám. Tak se ptejte! Máte za sebou desítky rŧzných rozhovorŧ... Co vás při tom na lidech nejvíc zajímá nebo baví? Třeba v Áčku, to byly stovky lidí. Měli nějaké své příběhy, které chtěli vyprávět, a nebyli to profesionálové. Večer jsem zase dělala v Radioţurnálu rozhovory s lidmi, kteří byli diplomaté, vědci a další úspěšné osobnosti. Něco úplně jiného. Ale ať uţ mají lidé jakýkoli příběh, ať uţ dělají cokoli, vţdycky mě na nich baví, kdyţ jsou srozumitelní a případně kdyţ se z toho dá vyextrahovat nějaký závěr, který si člověk odnese. V televizi jsem často mluvila s lidmi, kteří měli strašlivé ţivotní příběhy a před kterými by se pak člověk styděl brečet kvŧli nějaké blbosti – jako třeba, ţe mu ukradnou auto... Kdyţ se jako novinářka setkávám s lidmi, kteří jsou v těţkých ţivotních situacích, postaví mě to vţdy rovnýma nohama na zem, ujasním si priority... To jsou takové berličky. Někomu třeba pomŧţe, kdyţ vidí, ţe je na tom někdo hŧře. Mně ne. Ale na druhé straně, kdyţ vidím, ţe někdo ve svém ţivotě bojuje s věcmi, které si člověk nechce radši ani představovat, musím říct, ţe to je pro mě inspirativní. Připadala bych si vedle takových lidí jako bábovka, kdybych si sama začala stěţovat, a dělá mě to mnohem stydlivější v tom, demonstrovat, řekněme, svoji momentální smŧlu... Připadáte si nešťastná? To přece není neštěstí, kdyţ se rozpadne manţelství. To je ţivot... Já nejsem nešťastná. A nejsem ani šťastná. To jsou obě velmi extrémní a velká slova. A je potřeba je nenaduţívat. Ani jedno, ani druhé já teď nejsem. Před časem jste mi popisovala, jak si s manţelem občas uděláte víkend bez dětí, jak se oba o vztah snaţíte. Zaskočilo mě, ţe jste se zrovna vy dva rozvedli. Jsou návody na fungování vztahŧ, které buď platí obecně, a nebo které si vytvoří ten který pár. Ale podle statistik selţou ve více neţ v polovině případŧ. Kaţdý se snaţí, kdo chce poctivě ţít v manţelství. Ale přetlačovat násilím věci, které se týkají vztahŧ, to nelze. Nebo lze jen dočasně. Byli jste spolu devět let, manţelé jste byli šest a pŧl roku. Co se vlastně stalo, ţe to muselo skončit? Jednak já určitě nejsem ideální manţelka. Určitě není jednoduché se mnou ţít, mít mě rád. Na druhé straně, právě proto se mnou někteří chlapi chtějí být, protoţe jsem taková, jaká jsem, a je to baví. Mŧţe je to bavit, připadat jim to se mnou bezva, ale po pár letech uţ mohou být tak vyčerpaní, ţe nemohou dál... Máme s Honzou dvě děti. A děti, ty někdy mŧţou manţelství zachránit, ale někdy ho mŧţou také strašně zkomplikovat. Děti jsou společně se vztahem práce na druhou. Je nutná taková míra tolerance, vzájemného respektu mezi partnery, ţe klobouk dolŧ před všemi, kteří to dokáţou. My jsme to nedokázali. Pro mě to všechno bylo o to sloţitější, ţe kdyţ jsem se rozhodla z toho vztahu odejít, rozhodovala jsem se za další dva lidi – za Matouše a za Matildu. Bylo mi úplně jasné, ţe kdyby se jich člověk zeptal, řekli by: „Maminko, já nechci bydlet jinde neţ tatínek. Maminko, nechci, aby tatínek měl jinou rodinu.“ Ale podle mne by skutečně nebylo poctivé ţít dál v tom manţelství. Plné znění zpráv


Mně se v něm uţ nelíbilo. Jak se pak ukázalo, ani mému muţi se v něm nelíbilo, takţe jsme se zkrátka dohodli. Kdyţ jsem se kamarádkám pokoušela vysvětlit, proč chci od Honzy odejít, argumentovala jsem podle mého dost zásadní věcí: Nebyla jsem v tom vztahu šťastná. Zatímco pro některé moje kamarádky to byla směšná, dětinská fráze a radily mi, ať neblbnu, ţiju si po svém a najdu si třeba milence, pro mne to byl pádný dŧvod k rozchodu a hlavně dŧstojné vyřešení té situace. V souvislosti s rozchodem pouţíváte často formulaci: „My jsme to nedokázali.“ Ale vztah přece není o tom ‚dokázat či nedokázat„. Spousta lidí se sice ‚dokáţe„ nerozvést, ale třeba zase proţije celý ţivot v nefunkčním vztahu... No právě! A my jsme si uvědomili, ţe manţelství, které oba povaţujeme jako nutnost pro výchovu dětí, ale ani jeden z nás se v něm necítí dobře, tak ţe ho nebudeme udrţovat. Uţ několikrát jsme měli pocit, ţe nám to moc nejde, ale vţdycky jsme to nějak překonali. A tentokrát jsme si řekli, ţe uţ nám to nestojí za to. Co je na tom všem pro vás nejnáročnější? Nedovedu říct, co je nejnáročnější. Jsou v tom velké emoce... Stěhujete věci, které stály léta ve vašem společném domově. A teď uţ tam nestojí a stavíte je zase jinam. Ale co je pro mě větší problém, ţe jsem se odstěhovala z domu, kde jsem vyrostla pohromadě s prarodiči, celá rodina jsme bydleli v jednom domě. Moje děti zase vyrŧstaly v tom, ţe jejich babička a děda, moje máma a její muţ, ţijí o patro výše. Není pro mě lepší model, neţ ţít blízko svých rodičŧ, prarodičŧ. A tím nemyslím, ţe bychom si nějak vzájemně lezli do soukromí, naopak, my jsme na sebe vţdycky klepali, kdyţ na to přišlo, třeba týden jsme se v tom domě nepotkali, ale kdyţ se na mě třeba Matilda naštvala, běţela za ‚ďéďou„. A tohle je asi pro nás všechny tři to největší peklo: Kdyţ se naštveme, nemŧţeme za ‚ďéďou„, ale jdeme do vedlejšího pokoje, a všechny rozepře tak trvají déle. Ale rozhodla jsem se, ţe to zvládneme. Vy to jistě zvládnete. Jste silná. I kdyţ ty silné ţeny mají v podstatě velkou nevýhodu: Muţi je snáze opouštějí, protoţe „ona to přece zvládne“... Jasně, ty takzvaně silné ţeny vezmou děti a jdou... Ale i kdyţ mám někdy pocit, ţe ‚to nedám„, musím po pravdě přiznat, ţe ta míra spokojenosti je u mě i u Honzy mnohem vyšší, neţ kdyţ jsme spolu ţili v té naší vile, dívali se na zahradu a pokoušeli se spolu večeřet. Poslední dobou nám to moc nešlo a cítili jsme to my oba, vnímali to i naši blízcí. Za některé věci si Honzy váţím, za jiné zase ne. Ale aţ budu za pár let bilancovat, jsem si jistá, ţe určitě zjistím, ţe mi toho moc dal a spoustu mě toho naučil. Jak se vyrovnáváte s tím, ţe k němu teď patří jiná ţena? Bolí to ještě? Honza si našel skvělou přítelkyni, a kdyţ ho teď vi-dím, jak je šťastný, tak mi to dělá moc dobře. Fakt. Upřímně. Jednak v tom vidím perspektivu pro sebe, ţe i já budu mít jednou další, šťastný vztah, a jednak je to bezvadné kvŧli dětem. Protoţe vidět někoho, kdo s nimi vlastně nemá nic společného, ţe je na ně hodný, to je fajn. Mohlo to také dopadnout úplně jinak. Zkrátka, mŧj bývalý muţ si umí vybrat ţenu. Navíc ona jí řízky a všechny normální holky přece mají rády řízky, ne? Kdyţ uţ dokáţete vtipkovat v souvislosti s partnerkou vašeho bývalého muţe, mám z vás pocit, jako byste si nejhorší porozchodové deprese odţila... Já jsem ve velké depresi nikdy nebyla. Kdyţ odejdete ze vztahu, nedohlédnete všechny dŧsledky. Většina z nich má praktický dopad. Ale jak je člověk rozhozený, děti jsou vykolejené, tak se ty praktické debakly snadno mění v ohromné emoční vlny. Za ten rok a pŧl po rozchodu vás pak třeba napadne: Kdybych tehdy neřekla tu jednu, dvě věty, tak bych nemusela být v téhle situaci. No, ale kdybych ta slova neřekla, v jaké situaci bych teď byla? Za těmito věcmi jsou vţdycky probrečené noci, chvíle, kdy se člověk kouše do rtu, aby nebrečel, aby se nelitoval... Ale vzhledem k tomu, ţe mám naprosto fantastickou práci, jakou jsem nikdy neměla, která mě naplňuje a baví, tak mám najednou spoustu parťákŧ k chytrým hovorŧm. Ten poslední rok a pŧl jsem si vlastně chodila do práce odpočinout, načerpat energii, abych mohla ţít svŧj soukromý ţivot. A je moţné, ţe se na konci vašeho manţelství nějak odrazila právě i vaše práce? Na to sedí jedna teorie mého kolegy Bohouše Pečinky, ţe kdyţ to člověku nejde v soukromí, upne všechny síly do práce. Tvrdí, ţe nejlepší novináři jsou ti, kteří doma nic nenacházejí. Tak tam já nejsem, ale chvílemi jsem byla, to je fakt. Něco pravdy na tom asi je, ţe nejde být úspěšný doma i v práci. Kdo ví, co by bylo, kdyby Reflex nebyl... Jestli bych zŧstala v manţelství? Moţná, ţe o něco déle. Plné znění zpráv


Do Reflexu jste nastoupila jako reportérka. Do zavedené, převáţně muţské redakce. Jak vás vaši ko-legové přijali? Tuhle práci mi nabídl šéfredaktor Pavel Šafr a hodně mě tím překvapil. A asi nejen mě. ‚Holka z televize„, to pro něj byla trochu sázka do loterie. A snad vsadil správně. Neţ jsem tam nastoupila, chtěla jsem, aby se v redakci zeptal, jestli mě tam vŧbec chtějí. A oni řekli, ţe jo. To pro mě bylo rozhodující. Reflex pro mě byla ohromná příleţitost. Absolutně jsem tomu propadla. Předtím jsem dlouho pracovala v televizi, v rádiu a s tiskem jsem neměla dvanáct nebo patnáct let ţádný kontakt, vyjma toho, ţe jsem bulváru dávala rozhovory o tom, jaké nosím košile. Takţe mi toho dost uteklo a na začátku jsem se spoustu věcí učila. Naštěstí mám v Reflexu kolegy, kteří mi od začátku pomáhali, byli trpěliví a se kterými se mŧţu dodnes poradit. Kdyby to tak nebylo, asi bych tam nebyla bývala vŧbec schopna existovat. Jak sama zvládáte práci a děti? Jde to. Mám hlídačku a děti jsou skvělé. Jsme kamarádi. Jasně, občas musím připomenout, kdo je tady šéf toho celého procesu... Ale mé děti naštěstí nejsou rozmazlené, za coţ taky vděčím svému muţi, ţe je drţel při zemi a nezahrnoval vším moţným, ačkoli na to měl prostředky. To by pak pro mě i pro ně bylo všechno mnohem těţší a sloţitější. Říká se, ţe kaţdá bolest nás v ţivotě posouvá dále, něco nás naučí, něco nám ukáţe. Máte pocit, ţe uţ třeba v dalším vztahu budete vědět, na co si dát pozor, kde přidat, kde ubrat? Neuznávám recepty v kuchyni ani v ţivotě. Kdybych nějaký recept znala, tak bych třeba věděla, čeho bylo v našem manţelství málo. Nikdy nebudu říkat věty jako: „Mŧj manţel byl takový nebo makový,“ to by byla moje vizitka. V prvním i v druhém manţelství jsem si vybrala skvělé chlapy. Váţně. Ale něco jsme udělali špatně a kaţdý by si měl zanalyzovat, co to bylo. Nehodnotit chyby partnera, jenom ty svoje. To jsem zvládla. Manţelství je jako chemická sloučenina. Kdyţ něčeho dáte méně a něčeho více, tak se to nepovede a nevybouchne to. My jsme asi dali z jedné strany strašně málo a nemŧţu vyloučit, ţe to byla moje strana. Ale jsem pořád snílek, věřím, ţe jednou někdo přijde a obrazně řečeno to vybouchne. Akorát těch sloučenin bude muset být o něco víc, protoţe mám dvě krásné, ale náročné děti, které ke mně patří a které bude muset mít minimálně stejně tak rád jako mě. A to je opravdu velký úkol pro toho příštího... Pavlína WolfováNarodila se 22. prosince 1971 v Praze jako dcera herečky Pavlíny Filipovské a zpěváka Petra Spáleného. Vystudovala Fakultu sociálních věd UK a začínala v Lidových novinách. Později pŧsobila v České televizi, nejprve v domácí a pak zahraniční redakci zpravodajství. V roce 1996 odešla do TV Nova, do pořadu Na vlastní oči a pak uváděla talkshow Áčko. Od roku 2000 moderovala v Českém rozhlase Radioţurnál pořady Nad věcí a Radiofórum. Později také připravovala pořad Děti vám řeknou. Nyní je zástupkyní šéfredaktora týdeníku Reflex. Jejím prvním manţelem byl slovenský novinář Karol Wolf. S tím druhým, podnikatelem Janem Bubeníkem, má dvě děti. Rozvádí se. (Klára Antošová, Style)

URL| http://www.super.cz/clanek/40252-pavlina-wolfova-asi-neni-lehke-mit-me-rad.html _

TISKOVÁ ZPRÁVA: Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce – neděle 18. července 16.7.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Tiskové zprávy_ Tisková zpráva České televize - Ladislav Šticha (vom)_ V neděli 18. 7. 2010 na ČT1 a ČT24 od 12:00 hodin v pořadu Otázky Václava Moravce ze Strakovy akademie s P. Nečasem a B. Sobotkou o vyjednávání o vládě, vládním prohlášení, hlasování o dŧvěře vládě a dalších Plné znění zpráv


tématech, s M. Mejstříkem, J. Mládkem, V. Tomšíkem a M. Zeleným o zhodnocení vládního plánu na sniţování zadluţení, krizi eurozóny a kondici české ekonomiky v kontextu ekonomiky globální. První část diskusního pořadu Otázky Václava Moravce vysílají programy ČT1 a zpravodajský ČT24 v neděli 18. července 2010 od 12:00 do 13:00 hodin, tentokrát ţivě ze Strakovy akademie – sídla vlády. První část pořadu Hlavní host: předseda vlády a předseda strany Petr Nečas (ODS) Host na telemostu: poslanec PS PČR a statutární místopředseda strany Bohuslav Sobotka (ČSSD) Hlavní témata: vyjednávání o vládě, vládní prohlášení, hlasování o dŧvěře vládě ve sněmovně; zásadní úkoly vlády na celé čtyřleté období, názory v rámci koalice, základní reformy; udrţení sociálního smíru; zahraničně politická orientace, vztahy s EU, sousedy, USA, Ruskem; energetická bezpečnost státu; vztahy s opozicí, eventuální spolupráce; příprava na komunální a senátní volby; situace uvnitř ODS a ČSSD Rozprava z první hodiny bude pokračovat v Otázkách Václava Moravce na ČT24 od 13:05 do 14:00 hodin. Druhá část pořadu Hosté: ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík, stínový ministr financí a ekonomický expert strany Jan Mládek (ČSSD), viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, ekonom Milan Zelený Hlavní témata: krize eurozóny a její vliv na českou ekonomiku; zhodnocení vládního plánu na sniţování zadluţení; kondice české ekonomiky v kontextu ekonomiky globální; plány Evropské komise na přísnější regulaci národních ekonomik; role paktu stability a rŧstu a jeho dodrţování Záznam první i druhé části pořadu vysílají programy ČT24 a ČT1 v neděli po pŧlnoci – ČT24 od 00:10 hodin a ČT1 od 03:00 hodin. Otázky Václava Moravce lze sledovat také v internetovém iVysílání České televize na adrese www.ivysilani.cz. Všechna vydání mohou diváci vidět ţivě a kdykoliv také ze záznamu.


Petr Nečas v roli premiéra hostem OVM 16.7.2010

ct24.cz str. 00 ČT24_

Média_

Petr Nečas, poprvé jako český premiér, se představí v diskusním pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Nejdříve přiblíţí peripetie koaličního vyjednávání a sestavování nové vlády. Dotkne se také připravovaného programového prohlášení a nastíní jeho základní teze. Dotkne se i zahraničně politické orientace Česka včetně vztahu k EU a USA a v neposlední řadě se zamyslí nad podzimními komunálními a senátními volbami. Oponovat mu bude prostřednictvím telemostu statutární místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Ve druhé části pořadu převládnou především ekonomická témata. Přizvaní odborníci v úvodu zhodnotí kondici české ekonomiky a krizi eurozóny, posoudí vládní návrh plánu na sniţování zadluţení země a mimo jiné se dotknou plánŧ Evropské komise na přísnější regulaci národních ekonomik. Své názory budou prezentovat ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík, ekonomický expert ČSSD a stínový ministr financí Jan Mládek, viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík a ekonom Milan Zelený.

URL| http://www.ct24.cz/media/95953-petr-necas-v-roli-premiera-hostem-ovm/ Plné znění zpráv


_

Hosté a témata pořadu Otázky Václava Moravce – neděle 18. července 16.7.2010

digizone.cz _

str. 00

_

První část diskusního pořadu Otázky Václava Moravce vysílají programy ČT1 a zpravodajský ČT24 v neděli 18. července 2010 od 12:00 do 13:00 hodin, tentokrát ţivě ze Strakovy akademie – sídla vlády. První část pořadu Hlavní host: předseda vlády a předseda strany Petr Nečas (ODS). Host na telemostu: poslanec PS PČR a statutární místopředseda strany Bohuslav Sobotka (ČSSD) . Hlavní témata: vyjednávání o vládě, vládní prohlášení, hlasování o dŧvěře vládě ve sněmovně; zásadní úkoly vlády na celé čtyřleté období, názory v rámci koalice, základní reformy; udrţení sociálního smíru; zahraničně politická orientace, vztahy s EU, sousedy, USA, Ruskem; energetická bezpečnost státu; vztahy s opozicí, eventuální spolupráce; příprava na komunální a senátní volby; situace uvnitř ODS a ČSSD Rozprava z první hodiny bude pokračovat v Otázkách Václava Moravce na ČT24 od 13:05 do 14:00 hodin. Druhá část pořaduHosté: ředitel Institutu ekonomických studií FSV UK Michal Mejstřík, stínový ministr financí a ekonomický expert strany Jan Mládek (ČSSD), viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, ekonom Milan Zelený Hlavní témata: krize eurozóny a její vliv na českou ekonomiku; zhodnocení vládního plánu na sniţování zadluţení; kondice české ekonomiky v kontextu ekonomiky globální; plány Evropské komise na přísnější regulaci národních ekonomik; role paktu stability a rŧstu a jeho dodrţování Záznam první i druhé části pořadu vysílají programy ČT24 a ČT1 v neděli po pŧlnoci – ČT24 od 00:10 hodin a ČT1 od 03:00 hodin. Otázky Václava Moravce lze sledovat také v internetovém iVysílání České televize na adrese www.ivysilani.cz. Všechna vydání mohou diváci vidět ţivě a kdykoliv také ze záznamu.

URL| http://www.digizone.cz/tiskove-zpravy/hoste-a-temata-poradu-otazky-18-cervence/ _

Na ministerstvech zuří boj o náměstky 15.7.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 Veronika Sedláčková_

/ politika_

Noví ministři začali měnit vedení svých resortŧ. Odcházejí dosavadní náměstci a přicházejí dosud neznámí lidé. Napříkad Vít Bárta a Josef Dobeš z Věcí veřejných do těchto pozic usadí bývalé činovníky z bezpečnostní agentury ABL, která donedávna patřila i současnému ministru dopravy. Spor se ale vede především o osobu exministra obrany Martina Bartáka. Premiér Petr Nečas by ho rád viděl jako náměstka pro evropské záleţitosti na ministerstvu vnitra. To se ale údajně nelíbí šéfovi resortu Radku Johnovi.Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kubáček kroky premiéra chápe. Barták je podle něj vlivný člen ODS, patří k nezanedbatelné frakci, která částečně rozhoduje i o bytí a nebytí Petra Nečase.„Je to do značné míry zrcadlení současného rozpolcení ODS na několik podobně silných frakcí. Proto takový zuřivý boj o jednotlivé náměstky a vyvaţování vlivu,“ vysvětlil Kubáček.Problém u Bartáka je podle něj především v tom, ţe jeho jméno je spojováno s nákupem transportérŧ Pandur a s tím související údajnou Plné znění zpráv


korupcí. Jeho angaţmá na ministerstvu vnitra by tak mohlo kolidovat s mezinárodním vyšetřováním případu.John chce měsíc klidMinistr vnitra Radek John se s novináři zatím nechce bavit, ţádá třicet dní hájení ve funkci. Podobně jedná i ministr dopravy Vít Bárta. Kubáček jejich postoji rozumí.„Kaţdý šéf potřebuje v novém prostředí čas na rozkoukání, nabrání informací, musí si udělat pořádek v nejbliţším okolí, vyčistit stŧl, udělat si rozpočet a na to potřebuje klid. Ve chvíli, kdy udělá jakékoli prohlášení, tak uţ je to závazné,“ řekl politolog.„Bylo by dobré, kdyby došlo k nějaké společenské smlouvě mezi ministry a veřejností, ţe věci, které uţ jsou k oznámení, ministři oznamovat budou, ale zároveň média a veřejnost budou ctít, ţe detaily ohledně personálií a nejbliţších krokŧ si vyţádají aţ po měsíci. Je to obvyklé i v zahraničí,“ uvedl Jan Kubáček.Noví ministři se postupně ujímají svých úřadŧ Pravou rukou nového ministra dopravy Bárty prý má být Sýkora z firmy ABLRadek John nevyloučil odchod policejního prezidenta i jeho náměstkaPolicie vyšetří nákup Pandurŧ. Ministr bude spolupracovat


Jak moc mění ministři vedení jednotlivých resortů? 15.7.2010


12:00 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Noví ministři začali měnit vedení resortŧ o patro níţ, padají dosavadní náměstci a přicházejí dosud neznámí lidé. Třeba Vít Bárta a Josef Dobeš z Věcí veřejných do těchto pozic usadí bývalé činovníky bezpečnostní agentury ABL, která donedávna patřila právě i současnému ministru dopravy. Spor se vede především o uţ zmiňovanou osobu exministra obrany Martina Bartáka. Petr Nečas by ho rád viděl jako náměstka na ministerstvu vnitra, to se ale údajně nelíbí šéfovi resortu Radku Johnovi. Do vysílání zvu politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jana Kubáčka. Dobrý den. Jan KUBÁČEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobré poledne. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Kubáčku, překvapuje vás ta snaha umístit Martina Bartáka jako náměstka některého z resortŧ? I kdyţ vidíme, ţe o něj zase tak zvláštní zájem není. Jan KUBÁČEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak do značné míry kroky premiéra chápu. Martin Barták je vlivný, viditelný člen ODS, patří k nezanedbatelné frakci, která částečně rozhoduje o bytí Petra Nečase a nebytí. Zkrátka je to do značné míry zrcadlení současného rozpolcení ODS na několik velmi podobně silných frakcí. V minulosti to byly třeba jenom 2, 3 frakce, v současnosti jich tam je 5, 6, a proto takový zuřivý tlak, přetlak a boj o jednotlivé náměstky a to pověstné vyvaţování vlivu. Problém u Martina Bartáka je, ţe je to přinejmenším osoba, která je spojovaná a vláčená s Pandury, zatím nedošlo k zásadnímu rozhodnutí nebo očištění jeho jména a v podstatě to mezinárodní angaţmá nebo mezinárodní spolupráce, kterou by vyplňoval na ministerstvu vnitra, by mohla kolidovat s vyšetřováním, které bude do značné míry také mezinárodní. Takţe to asi vidím jako největší komplikaci. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Podle informací z tisku, i kdyţ Martin Barták se náměstkem ministra vnitra stane, nebude mít prý ţádné pravomoci, nebude si moci přivést ţádné vlastní lidi. Je to moţné, náměstek ministra bez vlivu? Jan KUBÁČEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Určitě ne. Uţ v současnosti má vliv, proto se o něm rozhoduje, jako o náměstkovi. To, ţe se na začátku mu omezí pravomoci, nemusí platit v dalším čase. Musíme brát, ţe všichni ministři jsou velmi vytíţení a nebudou mít čas sledovat kaţdodenní poměry na ministerstvu. A pokud opravdu bude tady ţít kauza Pandury, tak i to mu mŧţe kuriózně poskytovat jistý vliv, protoţe zkrátka náměstek pro mezinárodní spolupráci má určitý vliv, má určitý dopad právě na to vnější dění a vnější obraz České republiky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------My jsme se chtěli samozřejmě zeptat i ministra vnitra Radka Johna na to, jaký má názor a umístění Martina Bartáka v jeho resortu, ale bylo nám sděleno, ţe ţádá 30 dnŧ jakéhosi hájení, ţe do té doby nebude s novináři příliš komunikovat. Vypadá to, ţe vstřícní příliš nebudou ani ostatní ministři, především z Věcí veřejných. Mají podle vás na něco takového nárok právě v době, kdy se nejvíc obměňuje vedení jednotlivých resortŧ, uloţit si jakéhosi bobříka mlčení? Jan KUBÁČEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Víte, ono je to sloţité, protoţe veřejnost samozřejmě si zaslouţí informace, ţádná je po svých ministrech. Na druhou stranu, kaţdý šéf jakékoliv firmy a ministr v podstatě je šéfem státní firmy, potřebuje na začátku čas na rozkoukání, nabrat informace, udělat si pořádek v nejbliţším okolí, vyčistit stŧl, udělat si rozpočet ministerstva, do čeho se investuje, jaké veřejné zakázky jsou v prŧběhu, jaká je politika nejbliţších dnŧ. A na to opravdu potřebujete klid, protoţe v momentě, kdyţ uděláte jakékoliv prohlášení, tak uţ je závazné. A uţ média posléze budou říkat: Ale ministr sliboval něco a teď nekoná, nebo ustupuje ze svých pozic. Čili já je částečně chápu, bylo by dobré, kdyby tady došlo k nějaké společenské smlouvě mezi ministry a veřejností, ţe věci, které uţ jsou k oznámení nebo jsou jakoby principielní, tak ministři oznamovat budou, ale zároveň média a veřejnost bude ctít, ţe detaily ohledně personálií, detaily ohledně nejbliţších krokŧ si vyţádá, v uvozovkách, po měsíci, po měsíci a pŧl. Je to i v zahraničí obvyklé. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Shrnuje politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Kubáček. Děkuji za rozhovor. Jan KUBÁČEK, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji. Přeji hezký den. _

TOP 09 odkryla trumf do voleb, ODS stále vyčkává 15.7.2010

denik.cz str. 00 Z domova_ Lukáš Marek_

Praha - ODS s kandidaturou superlídra vyčkává. Soupeře uţ ale zná, za TOP 09 to bude Zdeněk Tŧma, bývalý guvernér ČNB. " Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tŧma. To je kandidát na příštího praţského primátora za stranu TOP 09. Ta uţ předem na pozici takzvaného superlídra pro podzimní komunální volby slibovala významnou osobnost, coţ také splnila. Otázkou je, zda dokáţe Tŧma dostatečně oslovit praţské voliče. Druhou zásadní věcí je, jakou kartu v podobě hlavního kandidáta představí ODS, která v podstatě jako poslední z velkých stran zatím s představením hlavní volební tváře vyčkává. „Je to o taktice,“ řekl k tomu náměstek praţského primátora Milan Richter (ODS). Superlídr občanských demokratŧ by měl být představen nejpozději do konce července. TOP 09 si svŧj výběr pochvaluje



TOP 09, která v Praze při květnových volbách do poslanecké sněmovny jako první porazila v metropoli ODS, si zatím svého kandidáta na primátora velmi pochvaluje. „Myslím, ţe máme opravdu nejlepšího kandidáta, kterého lze v ČR najít, jakoţto primátora hlavního města,“ řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg s tím, ţe se Tŧma má nezpochybnitelnou pověst zkušeného manaţera, dlouholetého občana Prahy obeznámeného s jejími krásami i těţkostmi. „Pŧsobení v politice jsem sice neplánoval, ale je to pro mě velká výzva,“ vzkázal Zdeněk Tŧma, který je nyní na dovolené v zahraničí. Názor politologa Podle politologa Jana Kubáčka se boj o primátorské křeslo odehraje mezi stranami TOP 09, ODS a VV. „Zdeněk Tŧma je bezesporu výrazný kandidát a kompetentní osoba. Na jeho úspěchu bude ale hodně záviset to, jak dobře zná Prahu a Praţany na úrovni komunální politiky, a to i v jednotlivých městských částech,“ konstatoval politolog Jan Kubáček. Tvář TOP 09 okomentoval také náměstek primátora Milan Richter. „Je to určitě kvalitní protikandidát. Určitě se bude moci opřít o výraznou mediální podporu podnikatele Zdeňka Bakaly, s nímţ se jistě zná,“ upozornil Richter na vlivné spojence. Nicméně Tŧmovu kandidaturu ještě musí potvrdit příští středu praţský krajský výbor TOP 09. Praţský předseda strany František Laudát nepředpokládá komplikace, protoţe bylo jeho jméno se členy výboru konzultováno. Tŧma se prý rozhodl, ţe si zaţádá o členství v TOP 09. Místopředseda strany a ministr financí Miroslav Kalousek dodal, ţe s ním také počítá do svého poradního ekonomického týmu. Vyčkávací taktika Vyčkávání ODS s představením svého hlavního kandidáta na primátora pak i politolog Kubáček vidí hlavně jako taktiku. „Občanští demokraté čekali, koho představí právě TOP 09. Pravdou je ale i to, ţe zřejmě sloţitě řeší, kdo bude hlavní postavou. Před čtyřmi lety byl dosavadní primátora Pavel Bém jasnou volbou, který měl podporu napříč Prahou i svou vlastní stranou a právě výrazná stranická podpora nyní zřejmě případným kandidátŧm ODS chybí,“ pokračoval Kubáček. Souboj tří tváří Ten si myslí, ţe novým primátorem bude někdo z trojice Zdeněk Tŧma, zatím neznámý superlídr ODS a ve hře je i Markéta Reedová z Věcí veřejných. „Lidé budou nyní také sledovat, jak bude pracovat nová vláda, a její výsledky se zřejmě promítnou i do komunálních voleb,“ podotkl Kubáček. Rozhodně lze očekávat tuhý boj, do kterého chtějí výrazně zasáhnout také ČSSD, SZ a koalice stran SNK ED, EDS a KDU-ČSL a také KSČM. Kaţdý z politikŧ se bude také v rámci boje snaţit přilévat oleje do ohně. Například Laudát uvedl, ţe cílem strany není pouze volby v Praze vyhrát, ale zajistit si takovou pozici, aby TOP 09 mohla nominovat svého člověka na primátora. Část praţské ODS se totiţ podle něj jiţ dohodla s Věcmi veřejnými o povolební spolupráci. Získá si nový primátor popularitu? Bývalý guvernér by mohl být podle dalšího politologa Petra Justa pro Praţany přijatelnější neţ lídři, kteří v politice dlouho pŧsobili. Navíc je podobným typem jako bývalý premiér Jan Fischer, který si u lidí získal velkou popularitu. Just připomněl, ţe s Tŧmou se nepojí ţádná politicky citlivá kauza a Česká národní banka pod jeho vedením měla kredit seriózní instituce. Tŧmovými protikandidáty budou za VV jiţ zmíněná bývalá náměstkyně primátora Markéta Reedová, za ČSSD zastupitel z Prahy 2 Jiří Dienstbier mladší. SZ nominovala svou praţskou předsedkyni Petru Kolínskou a komunisté poslankyni Martu Semelovou. Koalice SNK ED, EDS a KDU-ČSL by v čele ráda viděla praţské zastupitele Jiřího Witzanyho (SNK ED) a Janu Ryšlinkovou (EDS) nebo předsedu praţských lidovcŧ Mariána Hoška. Plné znění zpráv


„Na úspěchu zelených či koalice bude záleţet s jakýmy volebními tématy přijdou, rozhodující pro ně mŧţe být také volební systém. Ten stávající jim mŧţe uškodit, jelikoţ pro vstup na magistrát musejí získat více hlasŧ,“ uzavřel Kubáček. Kdo je Zdeněk Tŧma Zdeňkovi Tŧmovi je 49 let. Vystudoval VŠ ekonomickou v Praze. V letech 1993 aţ 1995 byl poradcem ministra prŧmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem Patria Finance. V letech 1998 a 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od roku 1999 byl viceguvernérem a od roku 2000 guvernérem České národní banky. Tuto funkci zastával aţ do konce června. Od roku 1990 pŧsobí s přestávkami na Univerzitě Karlově, kde přednáší na Fakultě sociálních věd. Zdeněk Tŧma není členem ţádné politické strany, ale pravděpodobně vstoupí do TOP 09. "

URL| http://www.denik.cz/z_domova/top--odkryla-trumf-ods-stale-vyckava20100715.html _

K čemu jsou humanitní vědy? 15.7.2010

denikreferendum.cz str. 00 Jan Chromý_

Domov_

V diskuzi o vysokém školství chybí hlas společenských vědcŧ, který by jasně ukázal, k čemu jsou humanitní vědy vlastně uţitečné. A to tak, aby to bylo srozumitelné i ne-humanitně orientované společnosti. S kolegy na Filozofické fakultě často diskutujeme nad situací humanitních věd v České republice a také nad rolí humanitních věd v současné české společnosti. Nezřídka nás přitom překvapuje, jak (ne)jsou humanitní obory reflektovány v diskusích o připravovaných reformách vysokého školství. O tom, ţe je třeba reformovat současné české vysoké školství, pochybuje málokdo. Na tom, jak to udělat, se málokdo shodne. Objevují se rŧzné nápady, ať uţ veřejné (zejména na úrovni ministerstva či vlády), nebo spíše individuální (v rámci české akademické obce). V tomto textu bych se chtěl zaměřit na specifika humanitních oborŧ, tedy na významnou oblast vysokého školství, jeţ dosud nebyla tematizována tak, aby to mohla širší veřejnost postřehnout. Budu zde prezentovat své osobní stanovisko (předesílám, ţe se v některých věcech se svými kolegy z FF UK neshodnu) a budu rád, kdyţ tento text přispěje k širší diskusi nad tématem humanitních věd. Humanitní obory mnohdy představují pro nehumanitně orientovanou veřejnost obory, kde se bezobsaţně řeční a člověk je za to placen. Humanitní vědy tak musí společnost přesvědčit, ţe jsou dŧleţité, ţe jsou potřeba a ţe by byla chyba, kdyby nebyly dále podporovány. Klíčovou věcí pro humanitní vědy tak je, smysluplně vysvětlit, „k čemu jsou“. V nedávné době se této věci věnovala publikace K čemu dnes humanitní vědy? (2008), u které je dobré se krátce zastavit. Jedná se o kníţečku sloţenou z textŧ sedmi významných humanitně orientovaných badatelŧ pŧsobících v České republice. Dalo by se tak předpokládat, ţe odpovědi na otázku z titulu knihy pŧjdou do dostatečné hloubky a nabídnou široké veřejnosti skutečně přesvědčivé vysvětlení toho, proč je podpora a uchování humanitních věd v jejím zájmu. To však kniha nesplňuje. Dva autoři, Miloslav Petrusek (FSV UK) a Miroslav Verner (FF UK), pojali své texty úzce oborově, tj. informovali o sociologii, resp. egyptologii. To jistě má své opodstatnění, je to i dŧleţité, avšak vzhledem k otázce vytčené v titulu knihy jde spíše o vyjádření nepřímá. Bez kontaktu s poloţenou otázkou jsou pak texty Jiřiny Šiklové (socioloţka, dříve FF UK), Františka Šmahela (historik, Historický ústav AV ČR) a Rudolfa Chmela (slovakista, FF UK). Nejkratší text v knize z pera Františka Šmahela je lamentací nad nízkým bodovým ohodnocením jeho 2300stránkové monografie a poukazuje na to, ţe by se kritéria aplikovaná při hodnocení přírodních věd neměla aplikovat na hodnocení věd humanitních. Text Plné znění zpráv


Rudolfa Chmela si stěţuje na finanční poddimenzovanost humanitních věd, pro zvýšení objemu financí pro tyto obory však neposkytuje ţádné argumenty (pokud za argumenty nepovaţujeme apriorismy). Esej Jiřiny Šiklové pak kritizuje především převahu kvantity nad kvalitou a rovněţ kritizuje aplikování přírodovědných kritérií na humanitní vědy – úkol humanitních věd je zde zmíněn pouze nepřímo; patrně jde podle Šiklové o to, ţe humanitní vědy mají usilovat o „vnášení hodnot“, objevených v humanitních vědách, „do širší veřejnosti“. . Jediné dva texty, které se snaţí otázku poloţenou v titulu knihy řešit, jsou eseje Tomáše Halíka (religionista, FF UK) a Miroslava Petříčka (filozof, FF UK). Halík ve svém textu na otázku z titulu knihy odpovídá takto: „Bez dŧkladných filozofických, sociologických, psychologických, etnologických, religionistických, politologických, uměnovědných a historiografických studií neporozumíme ani vlastní kultuře a nebudeme moci převzít odpovědnost za uchování její identity v globalizujícím se světě, ale nepochopíme ani civilizační trendy a nedokáţeme dostatečně věcně a empaticky vnímat specifika dosud vzdálených kultur a mentalit, s nimiţ budeme stále intenzivněji konfrontováni.“ To povaţuji za solidní obecné zdŧvodnění smyslu humanitních věd: Bez humanitních věd nebudeme – obecně řečeno – vědět, jak se chovat k odlišným kulturám, a to nejen společensky, ale dokonce ani ekonomicky – i trţní chování je závislé na znalosti kultury, nikoliv pouze na prosté nabídce a poptávce. Text Miroslava Petříčka ční vysoko nad všemi ostatními, a to jak tím, ţe skutečně a plně odpovídá na danou otázku, tak tím, ţe čtenáře nutí k zamyšlení nad vztahem humanitních a přírodních věd, jejich provázanosti a principiální podmíněnosti jedněch věd druhými. Text má však jeden háček – jeho modelovým čtenářem je mnohem spíše humanitně (moţná dokonce filozoficky) orientovaný jedinec neţ jedinec přírodovědného, technického vzdělání ba snad člověk bez vysokoškolského vzdělání vŧbec. Otázkou tedy zŧstává, jestli Petříčkova esej mŧţe pro člověka neškoleného v humanitním zpŧsobu uvaţování být čitelná, resp. přesvědčivá. To mě přivádí ke klíčovému problému: „Jak prezentovat smysl humanitních věd lidem, kteří je neznají?“ Mŧţeme totiţ předpokládat, ţe člověk humanitní orientace o smyslu humanitních věd sice pochybuje (absence pochybnosti je cestou do pekel v jakékoliv oblasti lidského myšlení), těţko si však představit, ţe by humanitní obory odsuzoval jako zbytečné a naopak absolutizoval obory přírodní či technické. Budeme-li se ne-humanitně smýšlejícímu člověku snaţit vysvětlit, ţe humanitní vědy „poskytují poznání naší kultury“ nebo ţe „vnášejí hodnoty do společnosti“ (jak to činí např. Šiklová), nejenţe pravděpodobně neuspějeme, ale navíc ho ještě utvrdíme v tom, ţe humanitní vědy spočívají v bezobsaţném blábolení. A to i proto, ţe tato tvrzení lze aplikovat na leccos, co za vědu vŧbec nepovaţujeme. Jsem přesvědčen, ţe humanitní vědy nesmí ve vlastním zájmu u takto bezobsaţných sebezdŧvodnění zŧstávat – jejich jedinou šancí na to, aby byly v přemýšlení rŧzných reformátorŧ vŧbec zohledňovány, je vysvětlit svŧj smysl takříkajíc „smyslu-plně“ a tak, aby to pochopil a přijal i člověk, který se v humanitních oborech nepohybuje. Do té doby, neţ humanitní vědy vysvětlí smysl své existence, jsou bezprostředně ohroţeny. Pokud na toto vysvětlení rezignují, lezou hrobníkovi na lopatu. Humanitních oborŧ je řada, kaţdý má svŧj předmět zkoumání, své metody, svá východiska atd. Najít spojitosti mezi filozofií, lingvistikou, dějinami umění, psychologií, sociologií atd. je velice obtíţné a vyţaduje to jednak dŧkladnou znalost všech těchto oborŧ naráz (kterou – dovolím si tvrdit – nemá v České republice a moţná i na světě nikdo), jednak promyšlenou metodologii srovnávání. Navíc se při řešení takového úkolu ocitáme v nebezpečí, ţe naše závěry budou natolik obecné, ţe nebudou přesvědčivé. Věřím, ţe je třeba na to jít jinak – představovat jednotlivé konkrétní obory, zpŧsob jejich provozování a to, co nám tyto obory přinesly/přinášejí. Jedině tak mŧţeme veřejnost o smysluplnosti humanitních věd přesvědčit. O smyslu existence mého humanitního oboru, lingvistiky, se vyslovím příště. URL| http://denikreferendum.cz/clanek/4837-k-cemu-jsou-humanitni-vedy _

Vytrácí se genius loci? 15.7.2010

Fresh marketing

str. 38


Komentáře_ 113

© 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Petr Majerik_ Vzpomínání Pe tra Majerika Globalizace a integrace naší země do Evropské unie s sebou přinášejí řadu nových jevŧ, které přímo i nepřímo ovlivňují oblast marketingové komunikace. S probíhajícím letním obdobím jsem si připomněl období prázdnin v osmdesátých letech minulého století. Jako chlapec školou povinný jsem v oněch dobách společně s rodiči během prázdnin podnikal výlety do více či méně vzdálených koutŧ tehdejšího Československa. Vzpomínám si, ţe jsme si z kaţdého místa dovezli domŧ nějakou krajovou specialitu, zakoupenou obvykle na místním trţišti. Pokud mě vzpomínky neklamou, nabídka místních pochoutek byla tehdy v porovnání s dnešní dobou poměrně široká. Jiţ několik málo kilometrŧ za Prahou bylo moţné objevit jogurt neznámé značky, pecen chleba neobvyklého tvaru a lákavé vŧně, v lese čerstvě natrhané borŧvky a ostruţiny, perníkové chaloupky, domácí grilované klobásky, douzované vepřové ocásky, rychlokvašky v ubrousku nabírané přímo ze sudu se zakaleným lákem, točenou limonádu velmi zvláštní barvy i chuti nebo třeba pravý včelí med. Ačkoli ochutnávky této pestré nabídky často končily ţaludečními problémy a rychlým vyklízením pozic, měla ta doba něco do sebe. Všude se dalo narazit na výrobky, které v sobě měly určitou přidanou hodnotu. Bylo z nich zřejmé, ţe ten, kdo se podílel na jejich výrobě, má vztah k místu jejich vzniku i ke své práci - a ta ţe ho pravděpodobně baví. Nechci propadat iluzi, ţe vše bylo dokonalé. Naopak! Mnoho produktŧ bylo i tehdy uniformních a často i mizerné kvality. Ale těch, které se specificky vázaly k místu svého pŧvodu, bylo zkrátka o něco víc neţ dnes, kdy si to samé zboţí ve stejném obalu koupíte v Praze i během dovolené na zapadlém řeckém ostrově. Ale jako by se něco začínalo měnit. Občas mŧţeme narazit na farmářské trhy nabízející tradiční produkty. Nebo nás někdo osloví s nabídkou dovozu bioproduktŧ z ekologické farmy. A tento trend odlišení se od konkurence na základě vazby k místu pŧvodu je logický, protoţe vychází z bytostných potřeb zákazníkŧ. A je to zároveň ohromná výzva pro drobné podnikatele nebo farmáře do budoucna. Kdo vyslyší tuto poptávku trhu jako první, má dobré předpoklady být ve svém podnikání úspěšný! Někdy se tomu říká marketing, ale je k tomu třeba ještě něco navíc… Foto popis| O autorovi| Petr Majerik, Je výkonným ředitelem mediální agentury ZenithOptimedia Prague. Pŧsobí také jako lektor na VŠFS a na FSV UK. _

Kdo usedne do křesla primátora? 15.7.2010

Praţský deník str. 01 Titulní strana_ LUKÁŠ MAREK_

Se superlídrem vyčkává ODS. Největší soupeře uţ ale zná, podle politologa Jana Kubáčka budou z TOP 09 a VV Praha - Potvrzeno. Bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tŧma. To je kandidát na příštího praţského primátora za stranu TOP09. Ta uţ předem na pozici takzvaného superlídra pro podzimní komunální volby slibovala významnou osobnost, coţ také splnila. Otázkou je, zda dokáţe Tŧma dostatečně oslovit praţské voliče. Druhou zásadní věcí je, jakou kartu v podobě hlavního kandidáta představí ODS, která v podstatě jako poslední z velkých stran zatím s představením hlavní volební tváře vyčkává. „Je to o taktice,“ řekl k tomu náměstek praţského primátora Milan Richter (ODS). Superlídr občanských demokratŧ by měl být představen nejpozději do konce července. TOP 09, která v Praze při květnových volbách do Poslanecké sněmovny jako první porazila v metropoli ODS, si zatím svého kandidáta na primátora velmi pochvaluje. „Myslím, ţe máme opravdu nejlepšího kandidáta, kterého lze v ČR najít, jakoţto primátora hlavního města,“ řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg s tím, ţe Tŧma má nezpochybnitelnou pověst zkušeného manaţera, dlouholetého občana Prahy obeznámeného s jejími krásami i těţkostmi. „Pŧsobení v politice jsem sice neplánoval, ale je to pro mě velká výzva,“ vzkázal Zdeněk Tŧma, který je nyní na dovolené v zahraničí. Plné znění zpráv


Podle politologa Jana Kubáčka se boj o primátorské křeslo odehraje mezi stranami TOP09,ODSa VV. ...3 Kdo usedne do křesla primátora hlavního města? dokončení ze strany 1 „Zdeněk Tŧma je bezesporu výrazný kandidát a kompetentní osoba. Na jeho úspěchu bude ale hodně záviset to, jak dobře zná Prahu a Praţany na úrovni komunální politiky, a to i v jednotlivých městských částech,“ konstatoval politolog Jan Kubáček. Tvář TOP 09 okomentoval také náměstek primátora Milan Richter. „Je to určitě kvalitní protikandidát. Určitě se bude moci opřít o výraznou mediální podporu podnikatele Zdeňka Bakaly, s nímţ se jistě zná,“ upozornil Richter na vlivné spojence. Nicméně Tŧmovu kandidaturu ještě musí potvrdit příští středu praţský krajský výbor TOP 09. Praţský předseda strany František Laudát nepředpokládá komplikace, protoţe bylo jeho jméno se členy výboru konzultováno. Tŧma se prý rozhodl, ţe si zaţádá o členství v TOP09. Vyčkávací taktika Vyčkávání ODS s představením svého hlavního kandidáta na primátora pak i politolog Kubáček vidí hlavně jako taktiku. „Občanští demokraté čekali, koho představí právě TOP 09. Pravda je ale i to, ţe zřejmě sloţitě řeší, kdo bude hlavní postavou.“ A co si o Tŧmově kandidatuře myslí současný primátor Pavel Bém? „Zdeněk Tŧma je nepochybně významnou osobností, velmi dobře se známe a bude pro ODS silným soupeřem. Přesto, právě naší výhodou je, ţe kandidáta na primátora jsme ještě neoznámili. Je to stejné jako v mariáši, ten, který hraje poslední, má obvykle výhodu,“ sdělil včera Deníku. Politolog Kubáček si myslí, ţe novým primátorem bude někdo z trojice Zdeněk Tŧma, zatím neznámý superlídr ODS a ve hře je i Markéta Reedová z Věcí veřejných. „Lidé budou nyní také sledovat, jak bude pracovat nová vláda, a její výsledky se zřejmě promítnou i do komunálních voleb,“ podotkl Kubáček. Rozhodně lze očekávat tuhý boj, do kterého chtějí výrazně zasáhnout i ČSSD, SZ a koalice stran SNK ED, EDS a KDU-ČSL a také KSČM. Kaţdý z politikŧ se bude také v rámci boje snaţit přilévat oleje do ohně. Například Laudát uvedl, ţe cílem strany není pouze volby v Praze vyhrát, ale zajistit si takovou pozici, aby TOP 09 mohla nominovat svého člověka na primátora. Část praţské ODS se totiţ podle něj jiţ dohodla s Věcmi veřejnými o povolební spolupráci. Nová tvář v politice Bývalý guvernér by mohl být podle dalšího politologa Petra Justa pro Praţany přijatelnější neţ lídři, kteří v politice dlouho pŧsobili. Navíc je podobným typem jako bývalý premiér Jan Fischer, který si u lidí získal velkou popularitu. Just připomněl, ţe s Tŧmou se nepojí ţádná politicky citlivá kauza a Česká národní banka pod jeho vedením měla kredit seriózní instituce. Tŧmovými protikandidáty budou za VV jiţ zmíněná bývalá náměstkyně primátora Markéta Reedová, za ČSSD zastupitel z Prahy 2 Jiří Dienstbier mladší. SZ nominovala svou praţskou předsedkyni Petru Kolínskou a komunisté poslankyni Martu Semelovou. Koalice SNK ED, EDS a KDUČSL by v čele ráda viděla praţské zastupitele Jiřího Witzanyho (SNK ED) a Janu Ryšlinkovou (EDS) nebo předsedu praţských lidovcŧ Mariána Hoška. „Na úspěchu zelených či koalice bude záleţet, s jakými volebními tématy přijdou, rozhodující pro ně mŧţe být také volební systém. Ten stávající jim mŧţe uškodit, jelikoţ pro vstup na magistrát musejí získat více hlasŧ,“ uzavřel Kubáček. „Myslím, ţe máme opravdu nejlepšího kandidáta, kterého lze v České republice najít, jakoţto budoucího primátora hlavního města Prahy.“ Karel Schwarzenberg, předseda TOP 09 Kdo je Zdeněk Tŧma Zdeňkovi Tŧmovi je 49 let. Vystudoval VŠ ekonomickou v Praze. V letech 1993 aţ 1995 byl poradcem ministra prŧmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem Patria Finance. V letech 1998 a 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od roku 1999 byl viceguvernérem a od roku 2000 guvernérem České národní banky. Tuto funkci zastával aţ do konce června. Od roku 1990 pŧsobí s přestávkami na Univerzitě Karlově, kde přednáší na Fakultě sociálních věd. Zdeněk Tŧma není členem ţádné politické strany, ale pravděpodobně vstoupí do TOP 09. Region| Střední Čechy Plné znění zpráv


_

Dění v Česku zajímá jen naše sousedy. V zámoří jen výjimečně 14.7.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Naďa Bělovská,Marián Vojtek_

České političky se ocitly na titulní straně světových novin. Americký deník Wall Street Journal v pátek zveřejnil snímky spoře oděných představitelek Věcí veřejných, které nafotily pro předvolební kalendář, a fotografie doplnil jedním z nejdelších textŧ o české politické scéně za poslední roky. V pondělí se pak článek i se snímky objevily také v evropském vydání deníku. Článek se záběry z nafoceného kalendáře političek strany VV vyšel nejprve ve Spojených státech amerických, které jsou mnohem konzervativnější neţ Evropa. Hodně čtenářŧ proto bylo překvapeno tím, jak daleko se dá v české politice zajít, říká Erik Best, americký novinář, který léta pŧsobí v České republice:„V Americe člověk určitě neočekává, ţe poslankyně se bude takto chovat. Také politická korektnost v Americe je taková, ţe je to skoro nepředstavitelné, takţe pro běţného čtenáře ten článek byl určitě velice zajímavý.“Článek jako reklama Přesto si ale Erik Best myslí, ţe je pro Českou zveřejněný článek dobrou reklamou:„Já si myslím, ţe to je jenom pozitivní, málokdo to vezme z toho hlediska, ţe ţeny jsou potlačované nebo méně vnímané v České republice, ale určitě je to něco, co je neobvyklé a upoutá pozornost a v dnešní době člověk musí na sebe upoutat pozornost a, jak se říká, není dŧleţité, o čem píší, dŧleţité je, aby o tom vŧbec psali a mluvili. Myslím si, ţe ten článek tomu slouţí,“ řekl Rádiu Česko Best.Překročit práh pozornosti Tomáš Trampota, mediální odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, ale v souvislosti s tématem článku upozorňuje na tom, ţe zveřejněné informace a fotografie vrhají na Česko poněkud stereotypizující obrázek. To podle něj ale není nic výjimečného.„Není to výjimkou zejména ve zpravodajstvích médií, která jsou tak vzdálená, jako jsou média Spojených státŧ, pokud informují o zemích střední Evropy, kde velice často čtenáři nemají konkrétní vztah k popisované zemi, a proto se tam dostávají velice v minimálním rozsahu. A pokud se tam dostanou země, jako je Česká republika, tak se velice často dostávají v nějakém někdy negativním rámci, někdy velice překvapivém rámci, ale zejména s událostmi, které jsou velice, velice razantní, aby takzvaně překročily práh pozornosti.“Toto pravidlo se týká například uţ zmíněných Spojených státŧ, pro které Česko není také dŧleţité jako některé mocnější evropské země. V tamních médiích se proto sice články, které se dotýkají České republiky, objevují, jen málo se jich ale věnuje přímo aktuálnímu politickému nebo ekonomickému dění u nás, dodává Erik Best.„Mŧţete někdy najít články o České republice v kaţdém médiu, ale je nějaké téma nebo trend, tak je to spíš zajímavost: ţe přijde nějaká zajímavost, třeba kočky v parlamentu nebo něco takového, protoţe stálý zájem o Českou republiku není.“Informace o Česku zajímají pouze nejbliţší sousedy Pro evropská média uţ ale platí jiná pravidla, zejména pro ta, která pracují v našich sousedních zemích, říká Tomáš Trampota.„Tam bývá informační výměna nejintenzivnější a pak často se Česká republika mŧţe dostávat do zahraničních médií právě do vztahu s tím, ţe se podílí na nějakých institutech, které mají pravidelnou pozornost médií. To bylo právě předsednictví v Evropské unii, ţe tam v podstatě ať jakákoliv země by předsedala EU, tak automaticky dostává velkou mediální pozornost. Co se týče českých voleb, tak dá se předpokládat, ţe největší pozornost bude v Německu, Polsku, také na Slovensku, případně v Rakousku a Maďarsku. Výrazně menší pozornosti uţ se bude dostávat z britských médií – ta jsou typická tím, ţe je tam silnější ostrovní zahleděnost a pokud pŧjdeme uţ mimo Evropu, tak ta pozornost bude zcela minimální nebo ţádná.“Dŧleţité jsou i osobnosti Atraktivnost České republiky dokáţí výrazně zvýšit známá jména českých osobností, které jsou v zahraničí populární. Erik Best vypočítává, kteří lidí tuto sílu mají.„Teď psali dost často o tom, ţe Tomáš Berdych vyhrává ve Wimbledonu, pak jsou články, které souvisejí s Václavem Havlem, to je něco, co se vţdycky dobře prodává, a já si pamatuji, ţe nedávno byl trošku neočekávaně článek od Carla Rowa, to je člověk, který byl hlavní stratég od George Bushe. Trošku překvapivě nedávno napsal o České republice a komentoval výrok Topolánka, jak politika Baracka Obamy je cesta do pekel, a to myslím velice hezky vyuţil a ten článek byl velice pozitivní vŧči Topolánkovi, i kdyţ v Evropě reakce na jeho výrok byly spíš negativní.“Klaus ve středu zájmuVelký vliv na výběr zpráv o České republice má v zahraničí také to, jak výrazně v nich figurují představitelé klíčových státních institucí, doplňuje Tomáš Trampota:„Celkem dobrý přístup do zahraničních médií si vydobyl náš prezident Václav Klaus v souvislosti s tím, ţe byl nositelem velice razantních názorŧ a názorŧ nevšedních, například k problematice ţivotního prostředí.“I porušení zvyklostí zajistí zájem médií Trampota je ale přesvědčen, ţe více neţ slavná jména hraje roli při rozhodování o umístění článkŧ o Česku v zahraničních médiích právě například porušení norem, nebo zvyklostí, případně neobvyklé dění u nás:„Odtud komentář k tomu nechání se fotit političkami Věcí veřejných, podobně mŧţeme najít určitou spojitost s tehdejším problémem lŧţek a paní Atkinsonové, coţ byl Plné znění zpráv


problém, kterému se věnovala britská média a tak podobně. Kdyţ se objevila velice razantní událost potenciálního vztahu spisovatele Kundery ke státní tajné bezpečnosti, coţ byla velká kauza v českých médiích, a tím, ţe Kundera je známý nejen ve Francii, ale vŧbec v západní Evropě a ve Spojených státech, ta událost byla tak razantní, ţe s malou fotkou se poukaz na tuto událost dostal také na titulní stranu New York Times, tedy velice vlivného média.“


Plošné šetření státní správy je mechanické a amatérské, tvrdí odborník 14.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Patricie Polanská,Tomáš Pavlíček,Lucie Maňourová_ Pokud chtějí noví ministři ušetřit výdaje svých úřadŧ, musí se zasadit o nový sluţební zákon. V koaliční dohodě se jiţ náznaky tohoto přístupu objevují. „Plošné rozhození desetiprocentní redukce mezi ministerstva, příspěvkové a rozpočtové organizace je přístupem mechanickým a amatérským,“ tvrdí Martin Potŧček z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.„Většinou se říká, ţe je česká státní správa rozbujelá, ale nemŧţeme se opřít o ţádný seriózní výzkum kapacit a stavu české státní správy,“ dodává. Faktické počty úředníkŧ jsou prý pouze orientační a nic nevypovídají o kompetenci a kvalitě výkonu státní správy.Koaliční smlouva obsahuje náznaky lepšího přístupu a v zásadě se ztotoţňuje s názorem odstupujícího premiéra. Jan Fischer ve svém posledním projevu v poslanecké sněmovně nabádal k přijetí moderního sluţebního zákona, nového systému motivace státních úředníkŧ a nového systému jejich odměňování podle výkonu. „Teprve na základě těchto krokŧ pak bude moţné dospět k závěrŧm, zda je česká státní správa plýtvavá nebo efektivní,“ vysvětluje Potŧček.Úředníci nový systém potřebujíTéma nového sluţebního zákona se v české politice objevilo jiţ několikrát, vţdy ale zvítězil argument, ţe na realizaci zákona nejsou peníze. Podle Potŧčka však právě zde platí pravidlo, ţe dlouhodobou úsporu zajistí pouze momentální investice. „V tomto případě se předpřahá kočár před koně,“ komentuje odkládání zákona.O kariérním řádu – tedy systému, podle kterého by úředník věděl, na jakém stupínku by mohl být za pět, deset let – se diskutuje po celém světě a závěry nejsou jednoznačné. Martin Potŧček dodává: „Jednoznačné je, ţe čeští úředníci by skutečně potřebovali trochu větší míru jistoty, neţ mají dnes. A to by přinesl právě nový sluţební zákon.“Ambiciózní plányŠetření ve státní správě je profilovým tématem pravo-středové vládní koalice. Koaliční dohoda obsahuje ambiciózní cíl: v roce 2013 dosáhnout schodku maximálně 3 procenta HDP a do roku 2016 dospět k vyrovnaným veřejným rozpočtŧm.Spořit musí i jednotliví ministři: objem mezd se bude v úřadech a dalších rozpočtových organizacích státu sniţovat o deset procent, s výjimkou platŧ učitelŧ. Na jednotlivých ministrech přitom je, jestli uspoří sníţením mezd, nebo propouštěním.Předsedkyně odborŧ zaměstnancŧ ve státní správě Alena Vondrová upozorňuje, ţe v podstatě uţ není kde propouštět, respektive, propouštění uţ není moţné plošně.Vznikající vládní trojkoalice chce vyrovnaný rozpočet do roku 2016K9 chce uzavřít některá témata a otevřít nováVláda bude jednat o úsporách v rozpočtuŘekové šetřit nechtějí. Příklad by si měli vzít z Pobaltí


Jak zařídit levnou a výkonnou státní správu? 14.7.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01 10:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Dnes do svých úřadŧ nastupuje posledních pět členŧ vlády Petra Nečase. Jednou z priorit pro ně je ušetřit na provozu jejich úřadŧ, jak připomene Patricie Polanská. Patricie POLANSKÁ, redaktorka -------------------Šetřit, šetřit, šetřit, to je zatím profilové heslo pravostředové vládní koalice. V koaliční dohodě jako ambiciózní cíl stojí, ţe cílem je dosáhnout do roku 2016 vyrovnaných veřejných rozpočtŧ, přičemţ nejpozději v roce 2013 má schodek dosáhnout maximálně 3 procent HDP. A spořit musí tím pádem i jednotliví ministři. Objem mezd se bude v úřadech a dalších rozpočtových organizacích státŧ sniţovat o 10 procent s výjimkou platŧ učitelŧ. Na jednotlivých ministrech přitom je, jestli uspoří sníţením mezd nebo propouštěním, přičemţ uţ v roce 2007 byl přijat plán sniţovat do letošního roku počet míst ve státní správě o 3 procenta ročně. To jen pro připomenutí. Pro více neţ 160 tisíc zaměstnancŧ ve státní správě tak nastává období nejistoty. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Připomíná Patricie Polanská. Jak zařídit levnou a výkonnou státní správu a není to protimluv? O tom budu mluvit s Martinem Potŧčkem z Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den. Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Dobré dopoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Má Česko opravdu tak rozbujelou státní správu, jak se většinou říká? Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, právě, ţe se to jenom většinou říká, ale nemŧţeme to opřít o ţádný seriózní výzkum kapacit a stavu české státní správy, takţe je to. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------My nevíme, kolik je těch úředníkŧ? Aspoň se říká, ţe celkově zaměstnancŧ státu tedy včetně lékařŧ, učitelŧ, policistŧ je asi milion sto tisíc, čistě úředníkŧ kolem 250 tisíc, ta čísla jsou pro vás nevěrohodná? Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, to jsou čísla za a) jenom orientační, jak jste správně podotkl, a za b) ta čísla ještě nic nevypovídají o kompetenci a kvalitě výkonu té státní správy. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Podle Aleny Vondrové, předsedkyně odborŧ zaměstnancŧ ve státní správě, v podstatě uţ není kde propouštět, respektive to propouštění uţ není moţné plošně. Kdyţ si to tedy zrelativizujeme, ţe ta čísla nejsou tedy jednoznačná, tak dá se říct, ţe mŧţe mít paní Vondrová pravdu? Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, já si myslím obecně, ţe prostě říci o 10 procent niţší úroveň mzdových prostředkŧ a teď to rozhodíme po jednotlivých resortech a rozpočtových a příspěvkových organizacích, to je přístup z mého hlediska rozhodně takový mechanický, plošný a v zásadě amatérský. Já si myslím, ţe nová vláda má, respektive koalice má v té koaliční smlouvě náznaky lepšího přístupu v jiné části, to je ta část veřejná zpráva government, kde tedy vlastně se ztotoţnila s tím, co říkal odstupující premiér pan Fischer, kdyţ ve svém posledním projevu před Poslaneckou Plné znění zpráv


sněmovnou zdŧraznil, ţe je třeba vlastně přijmout nový, ale opravdu moderní sluţební zákon, nový systém motivace státních úředníkŧ a nový systém jejich odměňování podle výkonu. Teprve na základě těchto krokŧ si myslím, ţe je moţné dospět k závěrŧ, jestli ta naše správa, veřejná správa nebo státní správa, úţeji řečeno, je skutečně plýtvavá nebo naopak efektivní. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Ale to mŧţe pŧsobit jaksi proti sobě, protoţe na jednu stranu je tady skutečně poţadavek, aby se šetřilo všude, protoţe státní rozpočet má málo peněz, na druhou stranu by mohlo být efektivní třeba přijetí sluţebního zákona, ale ten byl uţ několikrát odloţen právě proto, ţe na něj nebyly peníze, tak. Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, to je přesně ono, prostě někdy, a to známe i ze zkušenosti z rodiny, z rodinných rozpočtŧ se šetří prostě na nepravém místě. Někdy je nejlepší úsporou naopak investovat tam, kde se to mŧţe z dlouhodobého hlediska vyplatit, proto já říkám, ţe v tomto případě se předpřahuje kočár před koně, ţe bychom měli nejprve začít skutečně solidním, novým zákonem o státní sluţbě, včetně těch parametrŧ, o kterých se odstupující premiér zmiňoval a teprve na základě toho rozhodovat zda a kde máme dost úředníkŧ a jak je platit. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jeden ze zákonŧ profesora Parkinsona, zákon narŧstající pyramidy říká, ţe práce úředníka narŧstá tak, aby vyplnila veškerý čas, který je pro ni k dispozici. Nemyslíte si, ţe tohle je neměnné pravidlo, ţe se s ním bude potýkat kaţdá vláda, ţe tedy kaţdá vláda, která se pokusí něco změnit na úřednickém stavu, tak nakonec mu podlehne? Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, já si to nemyslím, protoţe známe příklady zemí, které tuto úlohu dokázaly vyřešit dobře, byť je to úloha velmi komplikovaná. Bohuţel v Česku přeţívá takový ten myšlenkový stereotyp zděděný z minulého reţimu. Já si vzpomínám jako dříve narozený na karikatury v tehdejším satirickém časopise Dikobraz, kde sedí úředník s klokotovýma rukávy, který brání dobudování socialismu. Někdy my vlastně ten stereotyp, který se dnes nasazuje taková jakási psí hlava na státní správu a na úředníky, připomíná tady tenhle stereotyp. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------No, dobře, ale neplatí tento stereotyp, dejme tomu, i v jiných zemích? Já si zase vzpomínám na seriál Jistě, pane ministře, kde sir Humphrey Appleby si dokázal s ministrem dělat prakticky cokoli. Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, víte co, kdybychom měli skutečně siry Humphrey a měli kompetentní politiky, kteří by s nimi dokázali vést ty souboje, tak já bych byl velmi šťasten. Bohuţel nemáme někdy ani jedno ani druhé. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A kdyţ jste se vyjádřil kladně o tom kariérním řádu, mŧţe takový filozofie, ţe tedy ti úředníci kariérní budou vědět, na jakém úřednickém stupínku by mohli být třeba za 5, za 10 let, mŧţe to dnes někoho lákat? Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Víte co, o tom se diskutuje po celém světě a ty závěry nejsou jednoznačné. Co bych mohl říci jednoznačně je, ţe čeští úředníci by skutečně potřebovali trochu větší míru jistotu, neţ mají dnes a to by přinesl právě ten nový sluţební zákon. Plné znění zpráv


Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Konstatuje Martin Potŧček z Centra pro sociální a ekonomické strategie Univerzity Karlovy, děkuji vám, na slyšenou. Karel POTŦČEK, Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Děkuji, na shledanou. _

Máme nejlepšího kandidáta, který ví, do čeho jde 14.7.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 Politici občanům_ Karel Schwarzenberg_

Kandidátem TOP 09 na praţského primátora je exguvernér ČNB Zdeněk Tŧma. Lídrem TOP 09 pro podzimní volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy bude Zdeněk Tŧma. „Myslím, ţe máme opravdu nejlepšího kandidáta, kterého lze v České republice najít, jakoţto primátora hlavního města Prahy. Vybrali jsme Čecha nezpochybnitelné pověsti, zkušeného manaţera, dlouholetého občana Prahy obeznámeného s jejími krásami i těţkostmi. Ví, do jaké těţké práce jde,“ řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Váţím si nabídky TOP 09. Při oznámení rezignace z pozice guvernéra České národní banky jsem pŧsobení v politice sice neplánoval, ale nakonec mě přesvědčil argument předsedy Karla Schwarzenberga, ţe teď je příleţitost nejen změnit zpŧsob vedení hlavního města Prahy, ale také přispět k potřebným ekonomickým reformám. Obojí je pro mě velká výzva,“ vzkázal Zdeněk Tŧma, který je na dlouhodobě plánované dovolené v zahraničí. „Se znalostí skutečné situace na praţské radnici jsme preferovali kandidáta, který bude schopen fungovat jako krizový manaţer. Jelikoţ se v praţské radě i Zastupitelstvu jedná o kolektivní rozhodování, čelní kandidáti byli vybíráni tak, aby s lídrem TOP 09 v Praze tvořili jednotný kooperující tým. Pro realizaci našich představ o řízení města je klíčovou podmínkou, aby TOP 09 získala tak silný mandát od voličŧ, který jí umoţní zasednout v městské radě a řízení metropole efektivně ovlivňovat,“ uvedl předseda TOP 09 Praha František Laudát. „Většina členŧ praţského krajského výboru byla o jednáních s panem Zdeňkem Tŧmou prŧběţně informovaná. Proto neočekávám problémy se schválením jeho nominace,“ dodal František Laudát. Zdeňkovi Tŧmovi je 49 let. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V letech 1993 aţ 1995 byl poradcem ministra prŧmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem společnosti Patria Finance. V letech 1998 a 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od roku 1999 byl viceguvernérem a od roku 2000 guvernérem České národní banky. Tuto funkci zastával aţ do konce června tohoto roku. Od roku 1990 pŧsobí s přestávkami na Univerzitě Karlově, kde v Plné znění zpráv


současné době opět přednáší na Fakultě sociálních věd. Zdeněk Tŧma není členem ţádné politické strany. Ostatní kandidáty pro podzimní volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy zvolil krajský sněm TOP 09 Praha jiţ 24. června 2010. Lídry v ostatních praţských volebních obvodech budou Eva Vorlíčková (podnikatelka, která se chce věnovat podpoře malých a středních podnikatelŧ), Martin Dlouhý (pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze, který se bude věnovat ekonomice zdravotnictví, sociálních sluţeb a školství), Nataša Šturmová (věnuje se speciální pedagogice), Albert Kubišta (historik, kurátor soukromé sbírky a nezávislý konzultant, který se chce zasadit o rozvoj kultury), Tomáš Hudeček (pedagog na Univerzitě Karlově v Praze, který se chce zaměřit na oblast územního plánování a dopravy) a Jiří Liška (podnikatel, který má dlouholetou praxi v oblasti kultury).

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=3434 _

Schwarzenberg (TOP 09): Máme nejlepšího kandidáta, který ví, do čeho jde 14.7.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 TOP 09_

Politici voličům_

Kandidátem TOP 09 na praţského primátora je exguvernér ČNB Zdeněk Tŧma. Lídrem TOP 09 pro podzimní volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy bude Zdeněk Tŧma. „Myslím, ţe máme opravdu nejlepšího kandidáta, kterého lze v České republice najít, jakoţto primátora hlavního města Prahy. Vybrali jsme Čecha nezpochybnitelné pověsti, zkušeného manaţera, dlouholetého občana Prahy obeznámeného s jejími krásami i těţkostmi. Ví, do jaké těţké práce jde," řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. „Váţím si nabídky TOP 09. Při oznámení rezignace z pozice guvernéra České národní banky jsem pŧsobení v politice sice neplánoval, ale nakonec mě přesvědčil argument předsedy Karla Schwarzenberga, ţe teď je příleţitost nejen změnit zpŧsob vedení hlavního města Prahy, ale také přispět k potřebným ekonomickým reformám. Obojí je pro mě velká výzva," vzkázal Zdeněk Tŧma, který je na dlouhodobě plánované dovolené v zahraničí. „Se znalostí skutečné situace na praţské radnici jsme preferovali kandidáta, který bude schopen fungovat jako krizový manaţer. Jelikoţ se v praţské radě i Zastupitelstvu jedná o kolektivní rozhodování, čelní kandidáti byli vybíráni tak, aby s lídrem TOP 09 v Praze tvořili jednotný kooperující tým. Pro realizaci našich představ o řízení města je klíčovou podmínkou, aby TOP 09 získala tak silný mandát od voličŧ, který jí umoţní zasednout v městské radě a řízení metropole efektivně ovlivňovat," uvedl předseda TOP 09 Praha František Laudát. „Většina členŧ praţského krajského výboru byla o jednáních s panem Zdeňkem Tŧmou prŧběţně informovaná. Proto neočekávám problémy se schválením jeho nominace," dodal František Laudát. Zdeňkovi Tŧmovi je 49 let. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V letech 1993 aţ 1995 byl poradcem ministra prŧmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem společnosti Patria Finance. V letech 1998 a 1999 byl výkonným ředitelem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Od roku 1999 byl viceguvernérem a od roku 2000 guvernérem České národní banky. Tuto funkci zastával aţ do konce června tohoto roku. Od roku 1990 pŧsobí s přestávkami na Univerzitě Karlově, kde v současné době opět přednáší na Fakultě sociálních věd. Zdeněk Tŧma není členem ţádné politické strany.



Ostatní kandidáty pro podzimní volby do Zastupitelstva hlavního města Prahy zvolil krajský sněm TOP 09 Praha jiţ 24. června 2010. Lídry v ostatních praţských volebních obvodech budou Eva Vorlíčková (podnikatelka, která se chce věnovat podpoře malých a středních podnikatelŧ), Martin Dlouhý (pedagog na Vysoké škole ekonomické v Praze, který se bude věnovat ekonomice zdravotnictví, sociálních sluţeb a školství), Nataša Šturmová (věnuje se speciální pedagogice), Albert Kubišta (historik, kurátor soukromé sbírky a nezávislý konzultant, který se chce zasadit o rozvoj kultury), Tomáš Hudeček (pedagog na Univerzitě Karlově v Praze, který se chce zaměřit na oblast územního plánování a dopravy) a Jiří Liška (podnikatel, který má dlouholetou praxi v oblasti kultury). Dále čtěte: Ze všech firem světa si Tŧma vybral magistrát. Odborníci se diví


Šéfka nadace: Handicapovaní nechtějí almuţnu, ale šanci ukázat, co umějí 13.7.2010

Mladá fronta DNES str. 04 Ekonomika - zaměstnání_ Pavel P. Novotný_

Raději neţ v pomocná lana od státu věří Boţena Jirkŧ, šéfka Nadace Charty 77, ve zdravý rozum manaţerŧ zdejších firem. Podle šéfky Nadace Charty 77 potřebují lidé s handicapem hlavně šanci předvést svoje schopnosti a dovednosti. * Finanční krize řádně zvýšila počet lidí bez práce. To se muselo odrazit i na pracovních místech pro lidi se zdravotním handicapem. Kde se to nejvíce projevilo? Takto situaci nevidím, podle mého názoru nereaguje trh práce v oblasti lidí se zdravotním postiţením na aktuální ekonomickou situaci. Zaměstnávání těchto lidí a celá problematika kolem toho je běh na dlouhou trať a výkyvy nemá. * Podle čísel Českého statistického úřadu se však do roku 2008 počet zaměstnaných lidí s postiţením zvyšoval. Dá se teda říci, ţe obecně se situace na trhu práce pro tyto skupiny zlepšuje? Vidíte, ţe tento statistický údaj potvrzuje moje zkušenosti. Zaměstnávání lidí s handicapem souvisí s celkovou kulturou ve společnosti, s tím, o co se my všichni, kteří se v této oblasti pohybujeme, snaţíme. Ukazujeme schopné mladé lidi, kteří mohou být velkou posilou ve firmě. Mluvím při kaţdé příleţitosti s manaţery velkých firem i s majiteli malých firmiček o tom, jak jim tito lidé mohou pomoci, nejen pracovně, ale i vytvořením zvláštní, velice příznivé atmosféry v pracovním kolektivu. Kaţdý, kdo si to vyzkoušel, to potvrdí. * Myslíte, ţe na tom má zásluhu třeba legislativa či evropské programy? Ani jedno, ani druhé. Je to běh na dlouhou trať a myslím, ţe tady fungují pouze dobré osobní zkušenosti a příklady. * Jak se vŧbec díváte na stávající systém, tedy na daňové úlevy, zákonné povinnosti přijmout lidi s postiţením pro větší firmy. Je to dostatečně motivující, jak pro firmy, tak pro uchazeče? Povaţuji je za absolutně nemotivující, ale musím se také přiznat, ţe já jsem velký odpŧrce všech daňových úlev a zákonných povinností. Vidím v praxi, ţe všechno lze zneuţít a všemuse lze vyhnout. Jednoznačně preferuji plnohodnotné zaměstnání schopných, kvalifikovaných handicapovaných pracovníkŧ. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu třeba drobné úlevy v práci, ale ţádný schopný vysokoškolák, který třeba Plné znění zpráv


náhodou sedí na vozíčku, nepracuje méně, nebo snad hŧře, dokáţe plnit pracovní úkoly a jeho nasazení je mnohdy vyšší, neţ u zdravých kolegŧ. * Mají samotní personalisté ředitelé v Česku dost informací o těchto skupinách potenciálních zaměstnancŧ a jsou otevření k jejich nabírání, nebo je raději stále přehlíţejí? Určitě ne. Nikdy jsem si nemyslela, ţe třeba právě naše nadace se bude v této oblasti angaţovat v takové míře, v jaké to děláme v posledních třech letech. Připravili jsme několik workshopŧ jak pro personální ředitele, tak také pro vedoucí manaţery jedné konkrétní počítačové společnosti. Pozvali jsme nevidomou vysokoškolačku, neslyšící studentku a jednoho z našich stipendistŧ na vozíčku a tito lidé sami prezentovali vedení firmy, co umí, jaké podmínky jim dostačují proto, aby se mohli zařadit do pracovního kolektivu. Výsledek byl neuvěřitelný, v prŧběhu krátké doby zaměstnala tato společnost více neţ 10 lidí se zdravotním postiţením. Pravda ovšem je, ţe je vţdy dŧleţitý člověk, který konkrétně tuto práci dělá. Tady jsme měli velké štěstí na úţasného personálního ředitele. Po čase změnil zaměstnání, z firmy odešel a dnes uţ tak „hvězdné“ výsledky nemají. * Jsou u nás v tomto směru firmy méně akční neţ třeba v západní Evropě? Určitě je zaměstnávání lidí s handicapem běţnější ve firmách, které pŧsobí u nás jako pobočky velkých nadnárodních firem. Tam to prostě jiţ patří k firemní kultuře. U nás se to učíme, ale také uţ je řada firem, které lidi s postiţením začínají cíleně hledat a přijímat do svých pracovních kolektivŧ. * Mŧţete být konkrétní, ve kterých firmách třeba dobře funguje zaměstnávání zdravotně postiţených a na jaké pozice je nejčastěji nabírají? Od roku 2006 jsme se zapojili do soutěţe Zaměstnavatel roku a vyhlašujeme kaţdoročně kategorii Zaměstnavatel bez bariér. To je pro nás v nadaci velká zkušenost. Poznáváme velké imalé zaměstnavatele. Poznala jsem třeba mladou ţenu, která zaloţila firmu proto, ţe manţel je handicapovaný a ona nechtěla, aby byl bez práce. Byl prvním zaměstnancem a dnes jich má firma 16, z toho 12 se zdravotním handicapem. Náplní práce je vývoj aplikací a poskytování následné technické podpory. Díky charakteru práce a velice spolehlivému systému řízení projektŧ mŧţe firma přijmout šikovného zaměstnance prakticky odkudkoli. To je trend, takové firmy mají velkou budoucnost. Tato děčínská firma se letos stala vítězem naší kategorie v rámci soutěţe a mŧţe se pyšnit značkou „Zaměstnavatel bez bariér“. * Setkáváte se s tím, ţe takto znevýhodnění lidé nechtějí almuţnu, ale raději se prosadí tím, co umějí? Chtějí spíše neţ umělé „zvýhodňování“ raději rovné podmínky a šanci ukázat své kvality? Jednoznačně souhlasím. V Kontu Bariéry se staráme o lidi, kteří chtějí dokázat, co umějí, a být za to odpovídajícím zpŧsobem ohodnoceni. Nemusí to být vţdy počítačová firma, mŧţe to být třeba pekárna, která peče fantastické dorty a koláče a dodává je třeba do Francouzské restaurace Obecního domu. I tady pracují lidé, kteří dělají skvělé výrobky a chtějí být ohodnoceni za to, co umějí, a ne za to, ţe mají nějaký zdravotní handicap. * Mŧţete říci, jaké moţnosti máte vy jako Nadace Charty 77 v otázce hledání práce pro handicapované občany? Ke zvyšování zaměstnanosti handicapovaných napomáhá řada specializovaných webŧ. Jedním z nich je i Burza práce Konta Bariéry. V současné době je zde zaregistrováno více neţ 200 zaměstnavatelŧ a 250 uchazečŧ o práci se zdravotním handicapem. Kaţdý měsíc se objeví prŧměrně pět nových pracovních nabídek. Konto Bariéry také organizuje rekvalifikační počítačové kurzy v 25 učebnách po celé republice. V loňském roce je absolvovalo více neţ šest tisíc zájemcŧ a práci získala více neţ stovka z nich. * A co letos, daří se vám i v této době realizovat nějaké novinky? V letošním roce připravujeme zajímavý experiment, chceme tak 10 aţ 12 našich šikovných studentŧ – Konto Bariéry totiţ jiţ 10 let vypisuje kaţdoročně stipendium pro asi 75 handicapovaných studentŧ, vysokoškolákŧ, ale i středoškolákŧ – anebo i čerstvých absolventŧ umístit do firem na dvou- aţ třítýdenní stáţ, kde budou „stínovat“ manaţery v nejrŧznějších pozicích. * S jakými společnostmi jste na tomto projektu zatím domluveni? Plné znění zpráv


Předběţně jsme domluveni třeba se společnostmi Wood & Company, PPF, ČEZ, Microsoft, TV Nova, ČSOB, ale i s dalšími. Na projekt jsme získali finanční prostředky právě od ČSOB, která se dlouhodobě o projekty, které souvisejí se získáváním vzdělání mladých lidí s handicapem, zajímá. Nyní tedy společně vyzkoušíme, jak se tito lidé osvědčí při krátkodobých stáţích ve firmách, které zatím se zaměstnáváním handicapovaných zkušenosti nemají. * Co by vám ještě ve vaší práci pomohlo? Spoléháte na pomoc státu, nebo spíše věříte, ţe se změní tuzemské firmy? Zaměstnávání handicapovaných se nezmění mávnutím kouzelného proutku. Je třeba dělat cílenou osvětu, ukazovat vynikající lidi, kteří dosahují výborných výsledkŧ a vŧbec jim v tom nebrání to, ţe sedí na vozíku. Jak jsem se jiţ zmínila, osvědčily se nám workshopy pro firmy, ve kterých sami lidé se zdravotním postiţením vysvětlují špičkovým manaţerŧm, jaké jsou jejich moţnosti a také jejich omezení daná typem postiţení – tělesné, zrakové, sluchové. Věřím opravdu víc neţ nějakým opatřením tomu, ţe mladí moderní manaţeři dojdou k tomu, ţe zaměstnáváním lidí se zdravotním handicapem prospějí nejen jim, ale také firmě a zdravému ovzduší v ní. Takové atmosféře ve společnosti chceme napomáhat i my v nadaci. Zní to moţná jako pohádka, ale tudy opravdu vede cesta. *** Zaměstnávání handicapovaných se nezmění mávnutím kouzelného proutku. FAKTA Boţena Jirkŧ vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1991 pracovala jako redaktorka v Československé televizi, poté krátce zastávala pozici šéfredaktorky zpravodajství Rádia Vox. Ve vedení Nadace Charty 77 pŧsobí od roku 2000. V nadaci pŧsobila jiţ v devadesátých letech. Organizovala například první velkou sbírku na Konto Míša, Stála u zrodu Konta Bariéry, Ostrovŧ ţivota či Počítačŧ proti bariérám. Má dva dospělé syny a dvě vnoučata. Ráda chodí do divadla a čte, ale nejraději prý relaxuje na chalupě pod Milešovkou. Foto popis| Opatřením nevěřím Ředitelka Konta Bariéry Boţena Jirkŧ míní, ţe při zaměstnávání handicapovaných je nutné zejména změnit myšlení personalistŧ, a ne vydávat nařízení. Foto autor| Foto: Nguyen Phuong Thao, MF DNES _

Jiří Hraše a svět rozhlasu 13.7.2010

Týdeník Rozhlas str. 06 Aktuálně z Vinohradské_ Eva Ješutová_

Přes pŧl století se jeho jméno objevuje všude,kde se děje něco významného kolem kultury. Pro všechny,kdo ho znají,je personifikací latinského pojmu spiritus agens. Jeho profesní ţivotopis je neobyčejně pestrý,a co je dŧleţité - podstatnou roli v něm hraje Český rozhlas.. Rozhlasový a divadelní reţisér,pedagog a publicista Jiří Hraše oslaví 16.července osmdesátiny. Narodil se v Praze,vystudoval klasické gymnázium,po absolvování reţie v roce 1954 zŧstal rok na DAMU jako asistent. Další rok byl vedoucím Osvětové besedy v Praze 10,putoval s kouzelníkem Kellnerem po Slovensku,byl metodikem v Městském domě osvěty v Domaţlicích,inspektorem pro kulturu... V roce 1960 zakotvil jako reţisér v Československém rozhlase,od roku 1968 byl uměleckým vedoucím hlasatelŧ. V roce 1963 stál u zrodu poetické vinárny Viola,byl členem její umělecké rady a reţisérem. Obdobně se zapojil do činnosti Lyr y Pragensis. V letech 1966 aţ 1968 studoval postgraduálně estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1970 byl nucen rozhlas opustit. Dalších dvacet let pŧsobil ve svobodném povolání a stal se respektovaným odborníkem v oblasti uměleckého přednesu. Často dodnes zasedá v porotách Plné znění zpráv


festivalŧ a přehlídek amatérského divadla. Po rehabilitaci v roce 1990 odešel do dŧchodu,ale rozhlasové práci, hlavně tvorbě náročných dokumentŧ,se věnoval nadále jako externista. Pŧsobil také jako pedagog na katedře ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a na DAMU. Jiří Hraše byl u zaloţení Svazu rozhlasových tvŧrcŧ (dnes Sdruţení pro rozhlasovou tvorbu),jehoţ byl místopředsedou i předsedou - a především vŧdčím duchem. Bez jeho invence a neskutečné píle by sotva vycházela revue Svět rozhlasu. V posledních dvaceti letech se intenzivně věnuje především rozhlasové historii a teorii. Je doslova chodící encyklopedií a výrazně přispěl k vydání dvou obsáhlých publikací k posledním rozhlasovým výročím. V roce 2002 Jiří Hraše obdrţel Cenu generálního ředitele za celoţivotní práci pro Český rozhlas a o rok později Cenu ředitele Úseku programu. Zatím posledním oceněním jeho neúnavné a nesmírně zásluţné práce v kulturní sféře je slovenská Cena Karla Čapka za rok 2009. Foto popis| Spiritus agens desítek kulturních počinŧ Jiří Hraše O autorovi| Eva Ješutová,vedoucí Archivních a programových fondŧ ČRo _

Mluvčím nové vlády bude Kupka. Dřív mluvil za ODS 12.7.2010

aktualne.cz

str. 00 eli_

Politika - Domácí_

Vládu Petra Nečase jmenuje prezident Václav Klaus v úterý Praha - Tiskovým mluvčím vlády Petra Nečase, kterou v úterý oficiálně jmenuje prezident Václav Klaus, bude dosavadní vedoucí mediální sekce ODS Martin Kupka. Sám Kupka nechtěl Aktuálně.cz informaci potvrdit. "Pan premiér chce jméno nového mluvčího oficiálně oznámit sám," sdělil pouze. Čtyřiatřicetiletý Kupka je členem ODS v místní organizaci Praha východ, kterou vede šéfposlanec Petr Tluchoř. Dosud za ODS i mluvil, strana neměla oficiálního mluvčího. Loni v lednu vystřídal na postu mluvčího ministerstva dopravy Karla Hanzelku, z úřadu Středočeského kraje si jej přivedl tehdy nově jmenovaný ministr dopravy Petr Bendl. Ještě předtím byl mluvčím praţského magistrátu. V roce 2006 byla Martin Kupka vyhlášen nejlepším mluvčím veřejného sektoru. masovou komunikaci na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Vystudoval ţurnalistiku a

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=672725 _

ODS, TOP 09 a Věci veřejné podepsaly koaliční smlouvu 12.7.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Věra Masopustová,Milan Kopp,Jana Zemanová_ Budoucí vládní koalice definitivně uzavřela hledání programových kompromisŧ a lídři středopravých stran podepisali koaliční smlouvu. Situaci na poslední chvíli nezkomplikovalo ani referendum Věcí veřejných. Podporu jim vyjádřilo něco kolem tří tisíc lidí.



Oddechnout si tak mohl i místopředseda TOP 09, Miroslav Kalousek, který, jak se vyjádřil - kvŧli internetovému hlasování ‚hrŧzou nespal.„ Také rozšířené vedení strany, kterou budoucí ministr financí zastupuje, potvrdilo záměr vyjednavačŧ vstoupit do vlády.Krédem je práce a soudrţnost"Čeká nás velký kus práce a jsem přesvědčen, ţe já a moji kolegové jsme si vědomi odpovědnosti, kterou neseme před občany," prohlásil premiér Nečas a současně vyjádřil přesvědčení, ţe kabinet bude soudrţný a stejně tak 118 poslancŧ. "Věřím, ţe při těchto těţkostech budeme drţet pohromadě a ţe nikdo nevyuţije situaci, aby zaútočil na druhého," zdŧraznil zas předseda TOP 019Karel Schwarzenberg. Dokument, který má několik desítek stran, stanoví v sedmi programových kapitolách například zavedení školného na vysokých školách, zrušení poplatku za poloţku na receptu nebo zprŧhlední zadávání veřejných zakázek.Reformy mají zabránit dluhŧmPrezident Václav Klaus nový trojkoaliční kabinet jmenuje zítra. Petr Nečas v Ozvěnách dne označil za hlavní úkol budoucí vlády zastavení zadluţování země. „A to je moţné pouze pokud provedeme hluboké strukturální reformy především na výdajové straně státního rozpočtu. A tady z hlediska financí jsou nejvíce objemné jsou v oblasti dŧchodového systému a zdravotnictví. To znamená, ţe bez hluboké dŧchodové reformy a reformy zdravotnictví není moţné mít trvale udrţitelné veřejné finance,“ připomněl v Ozvěnách dne Nečas.V některých bodech by koalice mohla najít shodu i s opoziční ČSSD, řekl Radioţurnálu místopředseda strany, Lubomír Zaorálek. „Pokud se týká bodŧ například boje s korupcí, kontroly zisku z hazardu, zavádění přímých voleb a prvkŧ přímé demokracie, tak to jsou věci, na kterých jsme připraveni spolupracovat.“Politolog Jana Kubáček z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity ve Stalo se dnes označil smlouvu za ambiciózní programový text. „Protoţe struktura je uspořádána nově, je poměrně detailní na termíny a je velmi silně proreformní.“Připomněl, ţe koalice se neobejde bez spolupráce s opozicí u celé řady reforem, zvlášť, pokud budou potřebovat ústavní změny. "Pravdou je, ţe menší politické strany získaly výtrazná ministerstva." Koubek také zdŧraznil unikátní pravomoc premiéra: "Musí souhlasit a musí svým zúsobem korigovat všechna zásadní rozhodování a hlasování o strategických otázkách ve státních firmách. Uţ to není pravomoc ministra financí, ale ministerského předsedy."Výkonná rada ODS schválila koaliční smlouvu s TOP 09 a VV VV a TOP 09 koaliční smlouvu schválily. Čeká se na ODS Výsledky referenda VV by měly být kolem jedenácté ODS, TOP 09 a Věci veřejné mají podepsat koaliční smlouvu Véčkaři v referendu zřejmě podpoří vyjednanou koaliční smlouvu Koaliční smlouva je hotová. Chybí jen podpis


Předsedové ODS, TOP 09 a Věcí veřejných podepsali koaliční smlouvu 12.7.2010

ČRo 1 - Radioţurnál

str. 02

21:00 Stalo se dnes_

_ Jan RICHTER, moderátor -------------------ODS, TOP 09 a Věci veřejné dnes podepsaly smlouvu o koaliční spolupráci. Dokument, který má několik desítek stran, stanoví v 7 programových kapitolách například zavedení školného na vysokých školách, zrušení poplatkŧ za poloţku na receptu nebo zprŧhlední zadávání veřejných zakázek. Prezident Václav Klaus novou vládu jmenuje zítra. Po telefonu teď zdravím politologa Jana Kubáčka z Fakulty sociálních věd Karlovy Univerzity, dobrý večer. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Dobrý večer. Jan RICHTER, moderátor -------------------Pane Kubáčku, řekl byste, ţe ta koaliční smlouva je ambiciozní nebo se drţí spíše při zdi? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity --------------------



Tak je to jeden z nejambicioznějších programových textŧ českých vlád od roku 1989, protoţe je jednak ta struktura uspořádaná nově tím, ţe je poměrně detailní na termíny a na poţadavky. A je velmi stroně proreformní. Jan RICHTER, moderátor -------------------Které z těch kapitol budou podle vašeho názoru jaksi nejoţehavější, kde se názory těch jednotlivých stran nejvíce liší? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak myslím si, ţe velká debata bude u dŧchodové reformy, určitě mnohé uslyšíme i u sociálních změn a sociálních dávek. A ono se to ukazuje, ţe i zdravotnictví bude ještě poměrně silným tématem. Jan RICHTER, moderátor -------------------Podle Miroslava Kalouska z TOP 09 ode dneška přestanou ministři vystupovat za svou stranu a budou reprezentovat vládní program a vládu jako celek. Bude to podle vás stabilní koalice? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak bezesporu před podzimními komunálními volbami určitě bude, protoţe v momentě, kdy by ty politické strany byly napjaté, vzájemně na sebe atakovaly, tak se dá očekávat, ţe veřejnost nebo lidstvo je potrestá v podzimních komunálních volbách, protoţe očekává konsensus snahu řešit celostátní témata uţ z toho titulu, ţe mají jasnou převahu v Poslanecké sněmovně. Přece jen 118 hlasŧ oproti 101 nebo pověstné stovce je výrazná změna. Takţe myslím si, ţe vŧle jednat a dohodnout se tady bude. Jan RICHTER, moderátor -------------------Strany příští koalice zatím příliš neusilují o spolupráci s opozicí. Obejdou se při těch zásadních reformách i bez opozice, především bez ČSSD? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Určitě ne, protoţe celá řada reforem bude jednak potřeba, aby byla vyjednána dlouhodobě, celostátně, aby nebyly redukovány pouze na jedno volební období, na jednoho premiéra a netrpěli jsme tím poměrně častým "odezdikezdismem". A zároveň samozřejmě některé změny budou muset jít ústavní cestou a tam ještě je potřeba pověstných dvou hlasŧ. Jan RICHTER, moderátor -------------------Věci veřejné si nechaly koaliční spolupráci schválit svými registrovanými příznivci, takzvanými véčkaři. Nebude podle vašeho názoru, pane Kubáčku, tato, tyto prvky přímé demokracie komplikovat vládě ţivot? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Tak je to poměrně nový trend, na který si budou muset přivyknout mnohé politické strany a politici, protoţe kdyţ se podíváte do ciziny, tak ten trend je poměrně častý. Je to jeden, je to jedna z moţností, jak stáhnout voliče, občana do rozhodování o politiku. Ale je to samozřejmě jedna z moţností. Máte stejné právo odmítnout jako se zúčastnit. Takţe myslím si, ţe to bude stále jenom vyvaţování prvku zastupitelské demokracie, odpovědnosti politikŧ a samozřejmě klasických volebních klání, na které jsme zvyklí. Jan RICHTER, moderátor -------------------Kdyţ se podíváme na ty jednotlivé resorty a jejich rozdělení mezi stranami. Souhlasíte, pane Kubáčku, s těmi názory, ţe ODS jaksi tratila? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Plné znění zpráv


Tak ono je to sloţité. Pokud premiér bude výrazný, bude dynamický a opravdu bude stát na začátku kaţdé reformy a bude ministry úkolovat, tak ten výsledek mŧţe být ve prospěch ODS a mŧţe to být chápán jako kabinet Petra Nečase. Pokud tou dominantní postavou bude Miroslav Kalousek a ministři TOP 09, tak opravdu i kdyby ODS měla sebesilnější ministerstva, tak bude tratit. Pravdou je, ţe toto volební období je atypické tím, ţe menší politické strany opravdu získaly viditelná ministerstva, výrazná, aktivní, mají šanci si vyprofilovat svá témata. Ale kdyţ se podíváme na volební výsledky, tak ono je to celkem logické. Ty rozdíly tentokrát opravdu byly v řádu procent a ne desítek jako v minulosti. Jan RICHTER, moderátor -------------------Podle některých názorŧ ale v souvislosti s tou superzakázkou na dostavbu Temelína je velmi významný, významná skutečnost to, ţe si ODS podrţela jaksi pozici ministra prŧmyslu. Souhlasíte, ţe to bude jedna z klíčových pozic té příští vlády? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Bezesporu ano. Uţ i z toho titulu, ţe premiér získává velmi unikátní pravomoc. Musí souhlasit a musí svým zpŧsobem korigovat všechna zásadní rozhodování a hlasování o strategických otázkách ve státních firmám. Uţ to není pravomoc ministra financí, ale pravomoc ministerského předsedy. Takţe souhlasím, ţe tady je to určitě ve prospěch ministerského předsedy, potaţmo ODS. Jan RICHTER, moderátor -------------------Říká politolog Jan Kubáček. Děkuji za rozhovor a na slyšenou. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd Karlovy Univerzity -------------------Bylo mně potěšením, hezký den. _

Na vysokou školu se můţete hlásit i teď 12.7.2010

Metro str. 02 Domov_ JARKA KUTOVÁ_

Oblíbené humanitní obory jsou ale jiţ většinou uzavřené Mŧţete ovšem zkusit technickou fakultu nebo soukromou vysokou školu Rozhodli jste se na poslední chvíli začít studovat vysokou školu? Ještě není příliš pozdě podat přihlášku, ačkoli výběr oborŧ budete mít značně zúţený. Nejvíce dostupných oborŧ je technického zaměření. „Přijímací řízení je otevřené do poloviny července na strojní fakultě a na nových oborech fakulty biomedicínského inţenýrství,“ oznamuje Barbora Šmilauerová z Centra informačních a poradenských sluţeb ČVUT. Vysoká škola chemickotechnologická přijímá přihlášky do bakalářského studia aţ do konce srpna. Zájemcŧm vycházejí vstříc také soukromé vysoké školy. Přijímací zkoušky v červenci a srpnu nabízí většina z nich. Metropolitní univerzita Praha disponuje termíny aţ do konce září, Anglo-americká vysoká škola vypisuje přijímací řízení po celý rok. „Zájem klientŧ o studium je i v létě, takţe umoţňujeme podávání přihlášek do konce srpna,“ vysvětluje manaţer marketingu Vysoké školy finanční a správní Jan Pikl. Humanitní obory na veřejných vysokých školách jsou většinou nedostupné. „Máme plno, není u nás jiţ ţádná moţnost přihlášení,“ říká Alena Stará, vedoucí studijního oddělení Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Stejnou odpověď dostanete i na fakultě filozofické či pedagogické. Neodmítnou vás naopak obě teologické fakulty, které nabírají do konce července, fakulta tělesné výchovy a přírodovědecká. Více informací naleznete na webových stránkách konkrétních škol. Jak na to



Na většině vysokých škol zachovávají tento postup: vyplňte elektronickou přihlášku vytištěnou přihlášku pošlete na studijní oddělení dané školy dodejte také ověřenou kopii maturitního vysvědčení zaplaťte příslušný poplatek za zkoušky Foto popis| Nevzali vás? Přihlaste se znovu. Foto autor| PROFIMEDIA. CZ O autorovi| JARKA KUTOVÁ, [email protected] Regionální mutace| Metro - Praha _

Býti tchajwancem 12.7.2010

Mezinárodní politika str. 38 Anna Kunová_

Volná tribuna_

Problémy tchajwanské národní identity Příslušnost k určitému národu dnes jiţ není dle většiny odborníkŧ kategorií, do které se rodíme a která je přirozeně daná. Převaţuje názor, ţe národ je vytvářen kolektivním vědomím společné identity a jen na jeho příslušnících záleţí, zda existuje. Díky tomu je národní identita tvárná a neustále se proměňující; stávající identifikace se vyvíjejí, určité slábnou a místo nich vznikají nové. Tento proces se děje samovolně pod vlivem politických a společenských okolností, často však za podpory především intelektuálních elit. Jedním z míst, kde tento proces právě ve značné intenzitě probíhá, je Tchaj-wan – Čínská republika. Vytváření výlučné a zároveň společné tchajwanské identity, a tím i tvoření tchajwanského národa je nejenom mimořádně zajímavé coby reálný příklad, na němţ je moţné testovat výše zmíněné teorie, ale především má dalekosáhlý praktický význam. Právě na výsledku tohoto procesu totiţ závisí nejenom vnitřní společenský a politický vývoj Tchaj-wanu, ale i jeho vztahy s pevninskou Čínou. V tomto ohledu potenciální význam tohoto faktoru stále roste; tchajwanská společnost se učí vyuţívat demokratických mechanismŧ a proces hledání a přijímání národnosti je velmi intenzivní. Do konce osmdesátých let vládnoucí Kuomintang zakládal svou legitimitu na principu jednoty pevninské Číny a Tchajwanu; tato myšlenka byla po dobu jeho vlády prosazována, a teprve po jeho ústupu se na Tchaj-wanu začaly otázky vlastní identity otevírat. Jeden z prvních prŧzkumŧ vedený Národní univerzitou Chengchi ukazuje, ţe se v roce 1991 označilo za Tchajwance pouze 14 procent obyvatelstva, přičemţ čínskou národnost uvedlo 44 procenta. V roce 2004 – po letech prudkého vývoje podněcovaného snahami vlád i intelektuálŧ – se Tchajwancem cítilo být téměř 46 procent obyvatel a k Číně se přihlásilo pouhých 6 procent. Tento překotný a z pohledu zastáncŧ tchajwanské národnosti úspěšný vývoj má však řadu specifických překáţek a limitŧ. Heterogenita obyvatelstva brání vymezení identity Jeden z problémŧ tchajwanského národního státu signalizuje uţ sám fakt, ţe se v obou prŧzkumech necelá polovina lidí neztotoţňuje ani s pevninskou Čínou, ani s Tchaj-wanem. Tato skutečnost je zpŧsobena především značnou heterogenitou obyvatelstva, která znesnadňuje nalezení klíče, podle kterého by se tchajwanská národnost dala vymezit. Většinu obyvatel ostrova tvoří potomci čínských přistěhovalcŧ zejména ze 17. století, kteří však přišli z rŧzných částí pevninské Číny. Další část společnosti tvoří příslušníci přistěhovalecké vlny po roce 1949 a jejich potomci, kteří jsou stále chápáni jakoţto pevninští Číňané, přestoţe se etnicky shodují s rŧznými skupinami pŧvodních přistěhovalcŧ. Kromě toho na ostrově stále ţijí příslušníci pŧvodních obyvatel, kmenŧ zřejmě austronéského etnického pŧvodu, který je – stejně jako jejich jazyky, zpŧsob ţivota i kultura – od zbytku populace zcela odlišný. Teoreticky by tyto odlišnosti nemusely být překáţkou; lze najít mnoho příkladŧ, kdy i značně etnicky rŧznorodá společnost vykazuje silné vědomí společné identity. Povaha tchajwanského národního cítění, jak je prosazují jeho obhájci, je navíc silně liberální, demokratická a kosmopolitní. Jak říká Shih Cheng-feng, jeden z předních tchajwanských politologŧ vyjadřujících se ve prospěch tchajwanské národnosti, „tchajwanský národ zahrnuje všechny, kteří milují Tchaj-wan, identifikují se s ním a jsou ochotni se za něj postavit, nehledě na jejich rasu, etnický pŧvod nebo oblast, ze které pocházejí; zásadní je láska k Tchajwanu, ne pokrevní a kulturní pouta“. Potíţ je v tom, ţe k lásce k Tchajwanu a identifikaci s ním musí existovat Plné znění zpráv


nějaký pádný dŧvod – a pokud to není společný pŧvod a vědomí příslušnosti k ostatním Tchajwancŧm, je třeba najít jiný, coţ není lehké. Tchajwanská sociální antropoloţka Hsu Wan-Rong navíc upozorňuje, ţe vřelý vztah k Tchaj-wanu a jakýkoli pocit příslušnosti nestačí; musí se jednat o primární identifikaci. Přestoţe se značná část obyvatelstva označuje za Tchajwance, nevylučují tím zároveň svou čínskou identitu; převahu jedné či druhé cítí dle momentálních okolností. Navíc se velká část populace kloní spíše ke svým lokálním či jiným vazbám a ztotoţňuje se s nimi. Tato slova ilustruje Hai Ren, profesor východoasijských studií naWashingtonské univerzitě; popisuje svá setkání s lidmi, kteří se primárně identifikovali s čínským kulturním okruhem, hanským etnikem, pŧvodem v ČLR, příslušností k pŧvodnímu austronéskému kmeni nebo se jednoduše označovali za přistěhovalce, Sečuánce či obyvatele svého města. Část z nich sice připustila určitý celotchajwanský pocit sounáleţitosti, nicméně mnohem slabší neţ svou primární identifikaci. Další, ještě závaţnější překáţku vytvoření sebeuvědomujícího si tchajwanského národa představuje neustálá konfrontace s pevninskou Čínou, s níţ Tchajwance spojují mimo jiné i staletí sdílené historické zkušenosti. Přestoţe posledních padesát let odděleného vývoje dle Hsu Wan-Rong umoţnilo vyrŧst generaci, která si alespoň vzhledem k dějinám nepřipadá plně čínsky, stálé obtíţe činí interpretace starší historie. Aţ do šedesátých let minulého století existoval pouze sinocentrický výklad dějin ostrova, který byl značně zkreslující především v nejmodernějším období (například hodnocení japonské okupace atd.). Polemické studie vydávané od sedmdesátých let nikdy nedosáhly k širší veřejnosti a aţ v době snahy o národní identifikaci nabírá historická práce na intenzitě. Historik Chang Yen-hsien povaţuje za první krok očistit pohled na dějiny od zaujatého čínského výkladu a seznámit s nimi veřejnost. Tomuto úkolu napomohlo například zavedení nových učebnic dějepisu do základních a středních škol, které prosadil bývalý prezident Lee Teng-hui. Zřejmým problémem však je, ţe i přes všeobecné vnímání historie objektivně (nechme stranou úvahy, co to znamená) je obtíţné z ní vydělit část, která by se dala označit za „tchajwanské dějiny“. Tchajwan nikdy v dějinách nebyl nezávislý, vţdy se jednalo o součást útvaru, jehoţ těţiště bylo jinde – na rŧzných místech Číny nebo v Japonsku. Protoţe Tchajwan jako samostatný subjekt neexistoval, nelze v minulosti ukotvit ani existenci tchajwanského národa; je nový, tedy neopodstatněný. Čínská říše jako přirozený hegemon v regionu Blízkost Číně přináší tchajwanskýmsnahám o vlastní identitu i jiné problémy. Tradiční kultura, stejně jako myšlenkový a hodnotový systém je na Tchajwanu, stejně jako v celém okolním regionu, v zásadě čínská. Přestoţe se určitá umělecká odvětví pochopitelně vyvíjela odlišně, byla vţdy chápána jako součást čínské kultury v širším slova smyslu, která je schopná přijímat lokální rozmanitosti. Obtíţ pŧsobí nejenom tento rámec, ale i samotná jeho povaha. V historii byla čínská říše vţdy přirozeným kulturním hegemonem regionu; okolní oblasti od ní přejímaly jak ţivotní styl, tak veškeré kulturní prvky včetně tradičního umění a písmo. Čína byla uznána jako přirozeně vyspělejší, civilizovanější; postupné lokální úpravy přejatých prvkŧ (jako například přizpŧsobování písma místním jazykŧm) byly povaţovány za úpadek. Přijímat čínský tradiční pohled na svět tedy znamená povaţovat ho za určitým zpŧsobem vyšší a dokonalejší neţ ostatní. Tato sebeidentifikace s čínskou kulturou je pochopitelně velmi lákavá a je nesnadné ji opustit, zvláště vezmeme-li v úvahu, ţe zastánci tchajwanské národnosti nemají v tomto směru mnoho co nabídnout. V posledních letech je tato představa ještě podpořena vrŧstající ekonomickou silou Číny a mezinárodní pozicí, kterou si buduje. Podle antropoloţky HsuWan-Rong cítilo dokonce mnoho Tchajwancŧ hrdost v souvislosti s olympijskými hrami v Číně v roce 2008 a ztotoţňovali se s jejich úspěchem. Ekonomický rŧst ČLR je problematický ještě z jednoho dŧvodu. Rychle zbohatnuvší přistěhovalci totiţ často investují ve svých pŧvodních regionech, kde ještě mohou navázat na vztahy se svou pŧvodní širší rodinou. Tato spolupráce je velmi ekonomicky výhodná jak pro čínskou, tak pro tchajwanskou stranu; posiluje nicméně čínskotchajwanské vazby, a zároveň jejich tchajwanské aktéry odcizuje určitým vrstvám společnosti, jejichţ zástupci tuto činnost odsuzují. Hsu Wan-Rong základy tchajwanské identity komentuje: „Pokud jde o naše kořeny– etnické, historické i kulturní – většina z nás jsou Číňané, a to je nemoţné vymýtit. Jediné, co nás odlišuje, je ţivotní úroveň a politická situace. Mŧţeme stavět na našich liberálních a demokratických hodnotách, ale ztotoţnění se s nimi je kvalitativně jiné neţ identifikace s Čínou. Být Tchajwancem není identifikace, je to zpŧsob ţivota.“ *** Zdroje • Bakešová, I.; Fürst, R.; Heřmanová, Z. 2002: Dějiny Taiwanu. Prague (Nakladatelství Lidových novin) • Bristow, M. 2002: Taiwan‟s Identity Crisis. In BBC News, May 17, 2002, bbc.co.uk • Hsu, Wan-Rong: rozhovor s autorkou, říjen–listopad 2009 • Chang, R. 2006: Taiwan Identity´s Growing: Study. In Taipei Times Mar 12., 2006, taipeitimes.com • Mansbach, R.; Rhodes, E.2007: The National State and Identity Politics: State Institutionalisation and „Markers“ of National Identity. In Geopolitics, Issue 12 • Lynch, D. C. 2004: Taiwan‟s SelfConscious Nation-building project. Asian Survey, Vol. 44, Issue 4, University of California, USA • Ren, H. 1995: Plné znění zpráv


Taiwan and the Impossibility of the Chinese. In: Brown M. J. (ed), Negotiating Ethnicities in China and Taiwan. Berkeley (Institute of East Asian Studies, University of California) Hsu Wan-Rong základy tchajwanské identity komentuje: „Pokud jde o naše kořeny– etnické, historické i kulturní – většina z nás jsou Číňané, a to je nemoţné vymýtit. Jediné, co nás odlišuje, je ţivotní úroveň a politická situace. Foto popis| O autorovi| Anna Kunová studuje mezinárodní teritoriální studia na FSV UK a zabývá se sociální antropologií. [email protected] _

Jihoafrická republika jako regionální a kontinentální velmoc 12.7.2010

Mezinárodní politika str. 12 Vilém Řehák_

JAR a MS ve fotbale_

Po vítězství Národní strany (NP) v parlamentních volbách v roce 1948 a nástupu apartheidu se Jihoafrická republika dostala do hluboké politické izolace v rámci regionu, kontinentu i celého mezinárodního společenství. Úspěšná a nenásilná demontáţ apartheidu spojená s prvními všerasovými volbami v dubnu 1994 a následné nastoupení cesty směrem k liberální demokracii vrátily Jihoafrickou republiku zpět do pozice regionální i kontinentální velmoci a významného globálního hráče. Velmocenská pozice v rámci jihoafrického regionu se odvíjí od ekonomické dominance země. V roce 1889 byla uzavřena celní dohoda mezi britskými koloniemi Kapskem a Oranţskem, v roce 1910 vznikla sloučením obou kolonií Jihoafrická unie jako britské dominium a téhoţ roku byla zaloţena Jihoafrická celní unie (SACU) mezi Jihoafrickou unií a třemi menšími britskými koloniemi Basutskem (Lesotho), Bečuánskem (Botswana) a Svazijskem, spravovanými jednotně prostřednictvím Vysokého komisariátu. Faktickou součástí celní unie byla také Jihozápadní Afrika (Namibie), kterou od roku 1920 spravovala Jihoafrická unie jako mandátní území ve správě Společnosti národŧ. Cílem celní unie byl ekonomický rozvoj skrze rozvoj regionálního obchodu, její součástí byl společný vnější tarif na veškerý dovoz z nečlenských zemí, volný pohyb zboţí vyrobeného v členských zemích a kompenzační mechanismus, kdy část vybraných cel a část vybraných nepřímých daní byly přerozděleny mezi jednotlivé členské země s výrazně převaţujícím podílem pro Jihoafrickou unii. JAR jako ekonomická velmoc I po nástupu apartheidu pokračovala ekonomická dominance JAR. Po vyhlášení nezávislosti menších členŧ celní unie byla několikráte změněna dělící formule a menší státy si vymohly zvýšení podílu na vybraných clech a daních. Celní a daňová politika nicméně nadále zŧstávala plně v kompetenci JAR, která cíleně udrţovala cla vŧči nečlenŧm na vysoké úrovni, a podporovala tak jihoafrický export do menších zemí. V rámci SACU nebyl zaveden ţádný mechanismus na řešení sporŧ, menší státy pravidelně vyjadřovaly nesouhlas s dělící formulí a také s vlastní jihoafrickou politikou zahraničního obchodu mimo celní unii. Po celou dobu své existence je Jihoafrická celní unie plně funkční celní unií, coţ však je zpŧsobeno do značné míry vlastním ekonomickým zájmem Jihoafrické republiky, která byla hnacím motorem existence celní unie a po vzniku zóny randu v roce 1974 určovala také měnovou politiku (vyjma Botswany, která do měnové zóny nevstoupila). Šedesátá léta a vrcholící apartheid však přinesly politickou odezvu. V roce 1970 vznikla skupina tzv. frontových státŧ (Angola, Botswana, Lesotho, Mosambik, Svazijsko, Tanzanie, Zambie a od roku 1980 Zimbabwe) s cílem koordinovat politický postup všech zemí a formulovat jednotný postoj vŧči apartheidu a osvobozeneckým hnutím, především Africkému národnímu kongresu (ANC). V roce 1979 poté vznikla Jihoafrická koordinační rozvojová konference (SADCC) jako otevřená opozice proti apartheidní JAR a jí řízené celní a měnové unii. Hlavní motivací vzniku byla snaha sníţit závislost okolních zemí na regionálním hegemonovi prostřednictvím praktických projektŧ a rozvoje v regionu. Vzhledem k odlišným politikám jednotlivých zemí, převládajícímu politickému i ekonomickému nacionalismu a přetrvávajícím konfliktŧm v Mosambiku a Angole však spolupráce nepřinesla výraznější reálné výsledky a i přes ekonomickou bázi fungovala spíše jako politický projekt proti znepřátelenému reţimu v JAR. Plné znění zpráv


Jihoafrická republika jako regionální velmoc Situace v regionu se dramaticky změnila po pádu apartheidu. Členské státy Jihoafrické koordinační rozvojové konference předpokládaly rozvoj ekonomických vztahŧ se svobodnou JAR a stávající podoba organizace jiţ nebyla ţivotaschopná. V roce 1992 se v namibijském Windhoeku konal přelomový summit, na němţ bylo rozhodnuto o přeměně volné spolupráce v rámci SADCC ve formalizovanou spolupráci v rámci nového Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) s cílem liberalizace vzájemného obchodu, budování společného trhu a měnové unie a spolupráce v politické a bezpečnostní oblasti. Po prvních svobodných volbách se podle očekávání stala členem také JAR. V roce 1996 byl podepsán protokol o volném obchodu, trvalo ovšem tři roky, neţ byl ratifikován potřebným počtem státŧ a mohl vstoupit v platnost. Samotná JAR podepsala protokol aţ v roce 1999, coţ dokazuje, ţe sice byla přesvědčena o nutnosti spolupráce v regionu, ale neexistovala vnitřní shoda nad tím, jakou formu by tato spolupráce měla mít. Vládní ANC, na něj úzce navázané levicové odbory COSATU a také afrikánští malí obchodníci prosazovali méně formalizovanou spolupráci v rozličných sektorech za účelem jejich rozvoje pod patronací Jihoafrického rozvojového společenství s dŧrazem na industrializaci a plánování regionálního prŧmyslového rozvoje. Velcí afrikánští obchodníci a úředníci napojení na SACU a podporovaní Evropskou unií, Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem prosazovali klasickou trţní integraci a odstranění obchodních bariér. Velké podniky napojené na finanční domy a polostátní firmy prosazovaly model ad hoc spolupráce formou bilaterálních obchodních dohod se zeměmi v regionu i mimo něj bez formální institucionální struktury. Od tohoto ne zcela jednoznačného postoje JAR se pak odvíjelo také směřování SADC a zpoţďování pŧvodně nastaveného harmonogramu zavádění liberalizace obchodu. Po roce 1990 přirozeně dochází k nárŧstu objemu obchodu mezi JAR a jejími sousedy, ovšem převáţně v jednom směru, jihoafrická produkce zaplavuje trh v okolních zemích, zatímco vývoz z těchto zemí do JAR stagnuje. Roste tak nerovnováha v obchodu mezi JAR a ostatními státy regionu. Postavení Jihoafrické republiky jako dominantní ekonomické mocnosti (tvoří přes 75 procent HDP regionu) pŧsobí spíše jako brzdící element pro liberalizaci obchodu, pro většinu členských zemí je ekonomicky racionální obchod v rámci SADC neliberalizovat, pokud nebude existovat kompenzační mechanismus nahrazující ztráty příjmŧ po odbourání cel a dalších obchodních bariér. Členské státy mají obavu, ţe JAR jako dominantní ekonomika spíše neţ hegemon a tahoun integrace bude v prvé řadě sledovat své vlastní zájmy, coţ ovšem bude oslabovat potenciál integrace v rámci SADC. Tomuto scénáři napovídá také podpis bilaterální dohody o volném obchodu mezi Jihoafrickou republikou a Evropskou unií v roce 2004. Země regionu dosáhly řady úspěchŧ v oblasti sektorové spolupráce a rozvoje, mezi hlavní úspěšné projekty patří tzv. Maputský rozvojový koridor zahrnující rozvoj dopravní infrastruktury mezi Johannesburgem a Maputem, modernizaci maputského přístavu, prŧmyslové projekty (mosambické hliníkárny MOZAL I-III), zemědělské projekty (kávové plantáţe Bushbuckbridge), těţařské projekty nebo výstavbu plynovodŧ. Dalším podobným projektem je vodní projekt lesothské vysočiny (LHWP), který na jedné straně zajišťuje dodávky vody pro jihoafrické zemědělství a na druhé straně dodávky elektrické energie pro Lesotho. V roce 1995 vznikl Jihoafrický power pool (SAPP), který sdruţuje dvanáct národních elektrárenských společností a zajišťuje dodávky elektřiny do členských zemí SADC ze tří zdrojŧ, hydroelektrárny Kariba na hranici Zambie a Zimbabwe, konţské hydroelektrárny Inga a jihoafrických tepelných elektráren a jaderné elektrárny. Také vznikla transkalaharská silnice mezi Botswanou a Namibií a došlo k propojení zemí telefonními sítěmi pro přímé volání. Zásadní rozpory existují v oblasti politické spolupráce a bezpečnosti. V roce 1996 byl zřízen Orgán pro politiku, obranu a bezpečnost (OPDS) pro rozvoj demokracie, řešení sporŧmírovými prostředky a případné vyslání vojenské akce jako poslední moţnosti v souladu s příslušnými články Charty OAU/AU a OSN. Od začátku však byla činnost tohoto orgánu poznamenána spory o jeho fungování, které se naplno projevily při konţské krizi po roce 1998. Zimbabwe, Angola a Namibie prosazovaly vojenské řešení a nakonec skutečně své jednotky do Konga vyslaly, zatímco Jihoafrická republika a Mosambik prosazovaly spíše zdrţenlivý postoj a hledání řešení konfliktu skrze mediaci (mírová smlouva nakonec byla podepsána v JAR pod patronací jihoafrické ministryně zahraničí). V roce 1998 poslala JAR své jednotky do Lesotha, kde vypukla politická krize, a to bez předchozího souhlasu SADC. Tím jen potvrdila, ţe byť členem SADC, bude JAR v prvé řadě sledovat své vlastní zájmy, a to jak v oblasti ekonomické, tak v oblasti politické. I proto se rozhořely spory o podstatu OPDS – jeho tehdejší předseda Robert Mugabe měl ambice řídit tento orgán samostatněmimo Summit jakoţto nejvyšší orgán SADC, coţ vyvolalo setrvalou snahu Jihoafrické republiky podřídit Orgán pro politiku, obranu a bezpečnost jednoznačně Summitu a zavést rotování na předsednické pozici OPDS. Svou pozici JAR prosadila, v roce 2001 byla činnost OPDS formalizována, orgán byl podřízen Summitu a zavedena roční rotace v jeho čele. Jihoafrická republika jako kontinentální velmoc Plné znění zpráv


Analogický vývoj prodělala také pozice JAR v rámci Afriky. Po vzniku Organizace africké jednoty v květnu 1963 se jedním z prioritních témat agendy stalo odsouzení apartheidu, podpora osvobozeneckých hnutí v jiţní Africe a sankce proti JAR. Vyjádřením tohoto názoru se stal Lusacký manifest (duben 1969) odsuzující rasismus a nerovnost a poţadující mírové nastolení vlády černošské většiny ve všech afrických zemích. Podle jihoafrické vlády zřizování polonezávislých černošských bantustanŧ bylo v souladu s poţadavkem rovnosti, pro ostatní státy byly naopak bantustany symbolem nerovnosti a nedŧstojnosti. Proto jiţ o dva roky později africké státy přijaly Mogadišskou deklaraci, v níţ vyjádřily podporu ozbrojenému boji osvobozeneckých hnutí. Jihoafrická republika v šedesátých letech na rostoucí izolaci v rámci kontinentu reagovala snahou o navázání vřelých vztahŧ s co nejvíce africkými státy na bázi ekonomické podpory, které vyuţily menší africké státy jako Malawi a Lesotho. Právě Malawi také jako jediný africký stát nepodepsalo Lusacký manifest. Ekonomickou pomoc v sedmé dekádě přijaly i další země jako Mosambik, Angola, Madagaskar, Mauricius nebo Zair. Jihoafrická republika nicméně zŧstala v politické izolaci aţ do uspořádání demokratických voleb v roce 1994. Po nástupu nové vlády dochází k začlenění do kontinentální organizace a k postupnému budování dobrých vztahŧ s ostatními africkými státy. V rámci tohoto procesu se JAR stala úspěšným mediátorem řady afrických vnitrostátních krizí a hrála zásadní roli při podpisu mírových dohod ukončujících občanské války v Burundi, Demokratické republice Kongo, Rwandě či Pobřeţí slonoviny, dlouhodobě se také angaţuje při řešení situace v Zimbabwe. Role mediátora je spojena především s osobou druhého jihoafrického prezidenta ThabaMbekiho, který prosazoval tezi, aby africké konflikty primárně řešili samotní Afričané. V duchu této teze stál Mbeki u zrodu programu ekonomického rozvoje NEPAD (Nové partnerství pro africký rozvoj) a u přeměny víceméně nefunkční Organizace africké jednoty v Africkou unii (AU). Je také autorem konceptu tzv. africké renesance, tj. představy kulturní, ekonomické a vědecké obnovy Afriky zaloţené na sociální soudrţnosti, demokracii a ekonomickém rŧstu. Jihoafrická republika jako globální aktér V neposlední řadě také pozice JAR na mezinárodní scéně prošla shodným vývojem. Do hluboké mezinárodní izolace se země dostává po sharpevilleském masakru, kdy policie 21. března 1960 zastřelila 69 účastníkŧ protestu proti rasistickým zákonŧm. Následně Valné shromáţdění OSN v listopadu 1962 přijalo rezoluci odsuzující apartheid, v srpnu 1963 Rada bezpečnosti OSN vydala dobrovolné zbrojní embargo vŧči Jihoafrické republice, v roce 1966 byl 21. březen vyhlášen mezinárodním dnem boje proti rasové diskriminaci, v roce 1971 Valné shromáţdění odsoudilo existenci bantustanŧ a protiapartheidní kampaň vyvrcholila pokusem o vyloučení Jihoafrické republiky z OSN v roce 1974. Tradiční jihoafričtí spojenci a obchodní partneři Francie, Velká Británie a USA nicméně tento návrh zablokovaly, stejně jako uvalení ekonomických sankcí. Co se nepovedlo v rovině politické, povedlo se v rovině sportovní – v roce 1960 bylo novozélandskému ragbyovému týmu znemoţněno zúčastnit se turnaje v JAR a následně byla v letech 1964–91 země vyloučena z mezinárodního olympijského hnutí. Snaha premiéra Vorstera o dialog smezinárodním společenstvím a oteplení vztahŧ („jihoafrické détente“) naráţela na vnitropolitické akty jihoafrické vlády, které se ve světě setkávaly se stále větší negativní odezvou. Rezoluce OSN sice neměly přímý dopad na jihoafrickou vládu, nicméně spolu se sportovním a kulturním bojkotem pomáhaly formovat světové veřejnémínění proti apartheidu. Po povstání v Sowetu v roce 1976, kdy policie zastřelila 23 osob při demonstraci proti zavádění povinné výuky v afrikánštině namísto angličtiny, se zdvihla další velká vlna odporu proti jihoafrické vládě, o rok později Rada bezpečnosti zavedla povinné zbrojní embargo vŧči JAR a řada zemí zavedla na přelomu sedmé a osmé dekády dobrovolně tvrdé ekonomické sankce. V roce 1985 se pro přijetí ekonomických sankcí vyslovila Rada bezpečnosti a koncem80. let se k obchodním sankcím přidaly i Velká Británie a USA. Počátkem 90. let se Jihoafrická republika začala postupně vymaňovat z mezinárodní izolace. V roce 1992 se poprvé mohla zúčastnit olympijských her, o rok později byly staţeny ekonomické sankce a po úspěšných volbách také zbrojní embargo. V roce 1994 se JAR vrátila do sdruţení Commonwealth, z nějţ v roce 1961 vystoupila, a postupně obnovila svou činnost v rámci OSN i dalších mezinárodních organizací. V letech 2007 aţ 2008 byla JAR nestálým členem Rady bezpečnosti, podporuje reformu tohoto orgánu a rozšíření o další stálé členy a aspiruje na pozici stálého člena za Afriku. Aktivní roli hraje Jihoafrická republika také jako jeden z lídrŧ rozvojových zemí při jednáních o liberalizaci světového obchodu. V roce 2003 spolu s Brazílií a Indií podepsala Deklaraci z Brasilie proti protekcionistickým opatřením rozvinutých zemí a všem ostatním praktikám, které omezují volný obchod. Kolem tří lídrŧ se poté vytvořila tzv. skupina dvaceti (G20), resp. rozšířená skupina rozvojových zemí G77. Spolu s Indií, Čínou a Brazílií tvoří Jihoafrická republika také tzv. skupinu čtyř (G4), která vznikla v listopadu 2009 jako jednotná platforma pro jednání rozvojových zemí na kodaňském summitu OSN o klimatu. V neposlední řadě byla v letech 1998 aţ 2002 předsednickou zemí Hnutí nezúčastněných. Plné znění zpráv


JAR se po roce 1994 vrátila do své přirozené pozice regionální velmoci, lídra regionální organizace a jednoho z lídrŧ rozvojových zemí na globálních fórech politických, ekonomických i ekologických. Aţ další vývoj však ukáţe, jestli této pozice bude JAR vyuţívat k utilitárnímu prospěchu všech členŧ daných organizací, nebo především k prosazení svých vlastních zájmŧ v regionu, na kontinentu i v mezinárodním společenství. *** Počátkem 90. let se Jihoafrická republika začala postupně vymaňovat z mezinárodní izolace. V roce 1992 se poprvé mohla zúčastnit olympijských her, o rok později byly staţeny ekonomické sankce a po úspěšných volbách také zbrojní embargo. V roce 1994 se JAR vrátila do sdruţení Commonwealth, z nějţ v roce 1961 vystoupila. Foto popis| O autorovi| Vilém Řehák, VilémŘehák vystudoval afrikanistiku a politologii na FF UK a mezinárodní vztahy na FSV UK. [email protected] _

Mluvčím nové vlády bude Kupka 12.7.2010

parlamentnilisty.cz par_

str. 00

Monitor_

Dosavadní mluvčí ODS Martin Kupka se má stát tiskovým mluvčím nové vlády. Sám to ale komentovat nechce. "Pan premiér chce jméno nového mluvčího oficiálně oznámit sám," sdělil serveru Aktuálně.cz. Kupka je členem ODS v organizaci Praha východ, kterou vede Petr Tluchoř. Vystudoval ţurnalistiku a mediální komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval jako mluvčí praţského magistrátu a poté vystupoval za občanské demokraty, i kdyţ nebyl oficiálně jmenován mluvčím. V roce 2006 byl vyhlášen nejlepším mluvčím veřejného sektoru. Související: Sezemský bude pracovat pro Nečase na Úřadu vlády


Voliči koalice vidí budoucnost Čechů dobře, levicoví černě 12.7.2010

zpravy.iDNES.cz

str. 00 Zprávy iDNES.cz / Domácí_ iDNES.cz_

Především voliči ODS, TOP 09 a VV vidí vývoj situace v Česku po volbách jako správný. Příznivci ČSSD a komunistŧ však s nimi tento pohled nesdílí, protoţe jsou výsledkem voleb zklamáni. Výsledek prŧzkumu, který uveřejnila agentura STEM, nijak nepřekvapil oslovené politology. Ještě v květnu podle prŧzkumu agentury STEM byla téměř polovina voličŧ nespokojena s vývojem situace v České republice. Výrazný obrat přinesly aţ volby do Poslanecké sněmovny. Plné znění zpráv


Z téměř poloviny nespokojených se stala jen třetina a z květnových 15 procent spokojených lidí se stala druhá třetina. Zbylí dotázaní odpověděli, ţe situace v Česku nesměřuje nikam. Podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je vyšší povolební spokojenost s vývojem u nás zpŧsobena vítězstvím ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. "Vypadalo to na vítězství ČSSD, které nepřišlo. Nálada ukazuje postoj voličŧ pravice, kteří vidí budoucí vládu opřenou o 118 poslancŧ jako stabilnější," vysvětlil Mlejnek. Vladimíra Dvořáková z katedry politologie na VŠE výsledek prŧzkumu komentuje takto: "Je to logické, to by člověk odhadl i bez prŧzkumu. Zajímavé bude takové srovnání třeba za pŧl roku, kdy se projeví dopady plánovaných reforem." Sama Dvořáková je zvědavá, jestli pozitivní nálada zŧstane i nadále. Na otázku "Myslíte si, ţe se situace v České republice vyvíjí všeobecně správným, nebo nesprávným směrem?" reagovalo kladněji voliči. Lidé, kteří k urnám nešli, jsou spokojení méně. O trochu spokojenější se ukázali příznivci všech stran, které se ve volbách dostaly do Sněmovny. Nejvíc však táhnou pozitivní náladu vzhŧru voliči ODS, TOP 09 a VV, které tvoří vládní koalici. Zato hluboká skepse neopouští podporovatele komunistŧ a sociálních demokratŧ. Jen 14 procent voličŧ ČSSD a pouhých 7 procent voličŧ KSČM je s vývojem v České republice spokojeno.

URL| http://zpravy.idnes.cz/volici-koalice-vidi-budoucnost-cechu-dobre-levicovi-cerne-p3d/domaci.asp?c=A100712_150420_domaci_iky _

U Bárty a Klasnové střet zájmů nehrozí, horší byla Talmanová, míní odborníci 12.7.2010

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy iDNES.cz / Domácí_ iDNES.cz, Martina Surá, iDNES.cz, Tomáš Tittl_

Pŧsobení partnerských dvojic v politice nevidím jako zásadní problém. Takto komentují oslovení odborníci postavení novomanţelŧ Víta Bárty a Kateřiny Klasnové, kteří by se mohli díky svým politickým funkcím ocitnout ve střetu zájmŧ. V sobotu sezdaný pár Vít Bárta (navrhovaný ministr dopravy) a Kateřina Klasnová (zvolená místopředsedkyně Sněmovny) přitom navazuje na sérii partnerských dvojic, jako byli expremiér Mirek Topolánek a Lucie Talmanová nebo bývalý ministr Martin Bursík a Kateřina Jacques.

Politoloţka Vladimíra Dvořáková vidí jako zásadní to, ţe Klasnová a Bárta nejsou v podřízeneckém vztahu, jako by byl například ministr a jeho náměstkyně. "Oba se stali navíc výraznými osobami uţ před volbami," dodává Dvořáková. Naopak v případě bývalé místopředsedkyně Sněmovny Lucie Talmanové, která si na začátku června vzala expremiéra Mirka Topolánka, šlo podle jejího názoru o určitý střet zájmŧ. "Talmanová nebyla vnímána jako výrazná osoba a do svého postavení se dostala částečně díky vztahu s premiérem," komentovala politoloţka vztah dvojice z ODS. "Myslím si, ţe veřejnost si uţ zvykla na to, ţe jsme partneři, a zná nás tak. Bylo to přirozené vyústění vztahu. Jsme spolu devátým rokem, máme se rádi a chtěli jsme se někam dále posunout. Nebyl to ţádný politický krok Věcí veřejných," uvedla Kateřina Klasnová. Střetu zájmŧ se neobává. "Lidé reagují na páry v politice jako na senzaci, ale já si nemyslím, ţe by to něčemu vadilo. Na rozdíl od jiných párŧ, kde láska vznikla aţ v lavicích Sněmovny, jsme spolu uţ dlouho." Plné znění zpráv


I podle politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je dŧleţité, ţe dvojice Bárta Klasnová svŧj vztah nijak neutajovala a veřejně se k němu hlásila uţ dříve. "Jsem zásadně proti, aby se partnerství mezi politiky zakazovalo," vyjádřil se pozitivně na účet novomanţelŧ. Mlejnek naopak střet zájmŧ vnímá v postavení Víta Bárty jako budoucího ministra dopravy a jeho bratra Matěje v čele bezpečnostní agentury ABL, kterou Vít Bárta zakládal a v níţ měl donedávna podíl. O svatbě Víta Bárty a Kateřiny Klasnové čtěte zde InsertSingleVideo

URL| http://zpravy.idnes.cz/u-barty-a-klasnove-stret-zajmu-nehrozi-horsi-byla-talmanova-mini-odbornici-1ur/domaci.asp?c=A100712_121551_domaci_ttt _

Minulý týden 11.7.2010

respekt.cz

str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ_ Ivan Lamper_

Začalo léto. Nečekaný a velký pokles indexu námořní dopravy přinesl podle expertŧ varovnou zprávu, ţe krize z let 2008-2009 ještě moţná nekončí a bude se opakovat. Šéfové zkrachovalých Sunny Days zaloţili novou cestovní kancelář Dolce Vita. V parku u hradu Špilberk zařídilo město Brno svým občanŧm posilovnu pod širým nebem. Na bigbítovou scénu se vrátila Vltava. Vyjednavači vznikající koalice ODS-TOP 09 a Věci veřejné slíbili, ţe jejich kabinet neprolomí těţební limity. Jsme uprostřed plynové války, citovaly Lidové noviny běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehoţ zemi ruský Gazprom pod záminkou rostoucího dluhu za odebrané zboţí zastavil dodávky plynu; komentátoři upozornili, ţe Rusko tento konflikt rozpoutalo ve snaze vystrašit Evropu a přinutit ji k finanční účasti na svých plynovodech obcházejících tranzitní země Bělorusko a Ukrajinu, které se tím pádem stanou bezmocným vazalem ruských surovinových kohoutkŧ. Tajná sluţba zveřejnila svoji výroční zprávu s varováním, ţe snaha Rusŧ ovládnout Česko sítí svých špionŧ a nastrčených podnikatelŧ stoupá. V praţském klubu SaSaZu nadával na Margaret Thatcherovou Billy Idol. Z tisíce na patnáct set zdraţila víza do Kanady. V rámci celosvětové snahy bojovat proti kouření vešla v Česku v platnost novela antikuřáckého zákona dovolující od prvního července opět kouřit na nádraţních peronech. V Afghánistánu padlo devět vojákŧ NATO. Přes odpor spojené levice ČSSD a komunistŧ navrhli pravicoví senátoři prezidentovi, aby nejvyšším státním vyznamenáním - Řádem bílého lva - vyznamenal hrdiny protikomunistického odboje, bratry Josefa a Ctirada Mašínovy. Byl to obrovský šok, říkala jsem si - jak je moţné, ţe jeden den jsem zdravá a těhotná a druhý den bez dítěte a bez ledvin, řekla deníku Mladá fronta DNES herečka Eva Elsnerová, která před časem onemocněla těhotenskou preeklampsií, neboli náhlou výraznou změnou tělesného tlaku, vinou čehoţ v jednom dni potratila a přišla o obě ledviny; od té doby čeká na transplantaci a při ţivotě ji udrţuje pravidelná docházka na dialýzu třikrát týdně. Brnem prošla Queer Parade. Za seminární práci zkopírovanou z internetu byli vyhozeni dva studenti Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pokračovalo celostátní pátrání po místopředsedovi zdejšího fotbalového svazu a významném podnikateli Miroslavu Kříţovi, který před měsícem beze stopy zmizel cestou na noční obchodní schŧzku v Praze. “Skokan měl výdrţ, ke skoku se ale neodhodlal,“ glosovala Mladá fronta titulkem událost v Havlíčkově Brodě, kde nešťastný mladý muţ vylezl na střechu kulturního domu a čtyři hodiny vyhroţoval sebevraţedným skokem, neţ se ho vyjednávacímu týmu podařilo přesvědčit, aby raději zŧstal naţivu. Z vedení nové povolební sněmovny vypadli komunisté. Kaţdý podvýbor, pokud naplňuje svou činnost, tak by měl fungovat dál; u kontroly na výboru převládl názor, ţe by to neměl řešit jenom podvýbor, ale měl by je řešit výbor jako celek. Otázku zbytečnosti nejsem schopen posoudit, a ani to nechci, odpověděl předseda podvýboru pro plýtvání ve státní správě bývalého parlamentu, nyní europoslanec Robert Dušek na otázku Hospodářských novin: “Scházeli jste se velmi málo, naposledy v roce 2008 - nebyl tedy váš podvýbor, jehoţ předseda a místopředseda dostali za svou činnost od daňových poplatníkŧ na odměnách milion korun, poslední dva roky zbytečný?“ Zaměstnanci chebské nemocnice našli ráno před vchodem odloţené miminko. Oslabila praţská burza. Tisk přinesl zprávu o převratném objevu nizozemských vědcŧ, kteří po třináctiletém zkoumání vzorku 40 tisíc lidí dospěli k závěru, ţe pití kávy v jakémkoli mnoţství vŧbec nijak neškodí a naopak konzumace čtyř šálkŧ denně zdravotně velmi prospívá lidskému srdci. V domácím vězení v Rangúnu oslavila 65. narozeniny legendární Do Aun Schan Su Ťij a české obyvatelstvo se připojilo k celosvětovému volání vyzývajícímu tamní diktátory k jejímu okamţitému propuštění. Vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína se Plné znění zpráv


stal Václav Bartuška. Centrum Brna ovládla Slavnost masek a po ní celoměstská veselice Ryjo Deţa Néjro ve Štatlu. Lékárníci oznámili, ţe společnost GlaxoSmithKline bude v Česku testovat vakcínu proti Alzheimerově nemoci.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-44475440-minuly-tyden _

MÉDIA: Sociál.ukmedia.cz: FSV dostane ke dvacetinám nové webovky, soutěţ má vítěze 7.7.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Publikováno na serveru www.social.ukmedia.cz dne 7.7.2010, autor: redakce, (mr)_ Fakulta sociální věd se od začátku příštího akademického roku bude na webu prezentovat v nové grafické podobě. V rámci oslav 20. výročí zaloţení se vedení fakulty rozhodla rekonstruovat svoji prezentaci na internetu a vyhlásila soutěţ o návrh webových stránek. O vítězi komise rozhodla 1. července. “Nová podoba webových stránek fakulty by měla vystihovat charakter Fakulty sociálních věd jako moderní a dynamické vzdělávací instituce, která je atraktivní pro mladé uchazeče a studenty a zároveň dŧvěryhodná pro širokou veřejnost.” Píše se v zadání.


Dvě práce uţ stíhá více neţ 100 000 Čechů 7.7.2010

Hospodářské noviny str. 29 čtk, Vítězslav Kříţek_

Moje HN_

Pracovní trh Počet lidí v České republice, kteří mají dvě zaměstnání, jiţ čtvrtým rokem po sobě neustále roste. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo v Česku dva pracovní úvazky 100 500 lidí. Bylo jich tak o 6800 více neţ před rokem. Přesto mnoţství lidí se dvěma zaměstnáními zaostává za počty, které byly běţné dříve. Například proti roku 2001 jich je nyní méně o 27 200, vyplývá z údajŧ Českého statistického úřadu. Největší část lidí s druhým pracovním úvazkem, celkem 47 500, si přivydělává na ţivnostenský list. O něco méně jich má v dalším zaměstnání klasickou pracovní smlouvu. Zbytek jsou buď lidé, kteří pomáhají v podnikání svým rodinným příslušníkŧm, nebo podnikají a mají při tom zaměstnance. Podstatně více, neţ tomu bylo dříve, vyuţívají moţnost najít si další práci muţi neţ ţeny. Jejich podíl na skupině lidí s více zaměstnáními tvoří přes tři pětiny. Nejčastěji mají práci na druhý úvazek lidé mezi 30 aţ 39 roky věku. Těch je podle údajŧ statistického úřadu přes 35 tisíc. Hned za nimi následuje 28 500 lidí ve věku mezi 40 a 49 roky. Nejméně častý je nějaký druhý pracovní úvazek u lidí, kteří jiţ překročili šedesátku nebo jim ještě nebylo 25 let. Z regionálního hlediska je výdělek pocházející ze dvou rŧzných úvazkŧ nejrozšířenější v Jihomoravském kraji. Vedlejší práci zde má 14 400 lidí, o 500 více neţ v celkově druhé Praze. „Dŧvodŧ mŧţe být více. Roli tu hraje demografická, vzdělanostní či profesní struktura kraje,“ řekl sociolog Pavel Kuchař z Institutu sociologických studií FSV UK. Jihomoravský kraj je navíc podle něj největší. Nejméně lidí s druhým pracovním úvazkem naopak statistici registrují v Karlovarském kraji. Jiná zajímavá čísla přinesl červnový prŧzkum internetového pracovního portálu OnlinePráce. Podle něj by více neţ polovina oslovených lidí dala při hledání práce raději přednost přímému kontaktu s potenciálním zaměstnavatelem před sluţbami personálních agentur. Plné znění zpráv


Naopak 45 procent respondentŧ věří, ţe by jim spolupráce s personální firmou přinesla uţitek. Prŧzkumu se zúčastnilo 854 respondentŧ. O autorovi| čtk Vítězslav Kříţek, [email protected] _

Polský prezident 7.7.2010

Mladá fronta DNES str. 12 Michal Kubát_

Názory_

Proč vyhrál necharizmatický a nemoderní Komorowski Poláci rozhodli, ţe v čele jejich státu stane politik šlechtického pŧvodu, jehoţ příbuznou je komtesa Anna Komorowská, tchyně belgického korunního prince Philippa. Tíhnutí ke konzervativním a katolickým hodnotám zjevně naše severní sousedy neopouští. Nedělní polské prezidentské volby opět ukázaly, ţe naše veřejná debata se nedokáţe oprostit od zavedených, nicméně nesprávných představ o současné polské politice. Znovu a znovu se dozvídáme o souboji dvou protikladných tváří Polska: moderního, liberálního, proreformního a proevropského na jedné straně a anachronického, zpátečnického, nacionalistického a protievropského na straně druhé. První tvář samozřejmě zosobňuje zvolený prezident Bronisław Komorowski, zatímco druhou tvář představuje poraţený kandidát Jarosław Kaczyński. Naše představy o polské politice Šiřitelé těchto klišé se u nás zhusta opírají o „polské zdroje“, hlavně v podobě největšího polského deníku Gazeta Wyborcza, čímţ dávají svým úvahám punc ryzosti. Ovšem uţ jaksi zapomínají na to, ţe tyto zdroje se vyznačují vlastními vyhraněnými politickými postoji, které samozřejmě ovlivňují interpretaci popisovaných jevŧ. Polská média se totiţ na rozdíl od těch českých nesnaţí o politickou neutralitu, ale neskrývaně „dělají politiku“. Tato situace napomáhá tomu, ţe se na polskou politiku díváme našima očima namísto toho, abychom ji posuzovali v kontextu místních okolností a specifik. Není ostatně náhoda, ţe k nejcitovanějším autoritám v naší veřejné debatě o polské politice patří šéf deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik. Lépe totiţ odpovídá našemu „liberálnímu“ a hlavně „sekulárnímu“ pojetí světa. Pořád se proto divíme tomu, co se v Polsku děje. Jak je moţné, ţe v minulých prezidentských volbách 2005 vyhrál zarputilý „tmář“ blahé paměti Lech Kaczyński a porazil „moderního“ a „usměvavého“ Donalda Tuska? Jak je moţné, ţe v právě proběhlých prezidentských volbách 2010 uţ sice méně „usměvavý“ (protoţe zcela necharizmatický), ale naštěstí stejně „moderní“ Bronisław Komorowski nezvítězil v prvním kole a ten ještě horší „tmář“ Jarosław Kaczyński uhrál tak skvělý výsledek a do poslední chvíle nebylo jisté, zda náhodou nevyhraje? Polská politika je ve skutečnosti zásadně ovlivněna místními specifiky, zcela jinými neţ u nás, a bez jejich poznání ji nemŧţeme pochopit. Kdybychom si dokázali připustit jinakost Polska a nelpěli tvrdošíjně na českých představách o okolním světě, pak bychom se, troufám si tvrdit, polské politice ani trochu nedivili. Uviděli bychom, ţe zvolený polský prezident Bronisław Komorowski je méně „moderní“ a Jarosław Kaczyński méně „zpátečnický“, neţ jaké bychom je chtěli mít. Rovněţ rozhodnutí polských voličŧ by se nám přestala jevit divně. U sousedŧ ţádné překvapení Polské prezidentské volby 2010 celkem dobře charakterizují současnou polskou politiku. V podstatě nepřinesly vŧbec nic nového. Úspěch zaznamenali politici, kteří jsou do jisté míry typickými reprezentanty polské společnosti. Zvolený prezident Komorowski je zástupcem spíše vzdělanějších, socioekonomicky úspěšnějších a městských vrstev, zatímco jeho protikandidát Kaczyński zabodoval u méně vzdělaných, socioekonomicky méně úspěšných a spíše venkovských voličŧ. Volební mapa ukazuje, ţe oba kandidáti si zemi rozdělili na zhruba severozápad (Komorowski) a jihovýchod (Kaczyński), coţ je volební geografická linie, která v Polsku existuje od začátku 90. let 20. století. Tato suchá fakta sama o sobě ovšem nestačí, respektive navozují nepřesný dojem velké odlišnosti obou politikŧ. Dáme-li je však do kontextu polských specifik, dojdeme k závěru, ţe jak obě části Polska, tak i oba kandidáti k sobě mají politicky relativně blízko. Plné znění zpráv


Obě polské pravice, Občanská platforma, jejímţ kandidátem byl Komorowski, a Kaczyńského strana Právo a spravedlnost jsou více či méně konzervativní, katolické, opatrné ve vztahu k evropské integraci, sociálně solidární atd. Rozdíl je jenom v intenzitě. Prezident Komorowski není liberál „českého“ či „západního“ typu, stejně tak jeho soupeř Kaczyński není extremista jakéhokoliv typu. Ten, kdo v Polsku nebude do jisté, pochopitelně kolísající míry vyjadřovat specificky polské konzervativní hodnoty dané historií, religiozitou, kulturou, mentalitou společnosti apod., nebude mít šanci na úspěch. Ovšem konzervativní nikoliv v uţším smyslu politické ideologie, nýbrţ v širším smyslu ţivotních postojŧ. Jakékoliv poměřování polské politiky českými či šířeji „západními“ měřítky konzervativismu a liberalismu, politické normálnosti či extrémnosti nemá smysl. Polské prezidentské volby dobře ukázaly všední podobu polské politiky. V zemi se střídají u moci v místním kontextu normální politické opce. Pokud si připustíme rozmanitost evropské politiky, pak jsou polské prezidentské (a jiné) volby stejné jako třeba v Portugalsku, Francii, Itálii či v Česku. V tom ostatně spočívá evropská jednota: v její rŧznosti, a nikoliv ve snaze uměle aplikovat jakákoliv jednostranná měřítka a politicky či jakkoliv jinak jimi posuzovat realitu. Foto popis| O autorovi| Michal Kubát, autor přednáší na Fakultě sociálních věd UK v Praze _

Druhou práci má přes 100 tisíc Čechů 7.7.2010

Mladá fronta DNES str. 10 (ČTK)_

Zaměstnání_

Počet takto přivydělávajících si lidí v prvním čtvrtletí vzrostl. Nejvíce jich pracuje v Jihomoravském kraji a v Praze PRAHA Počet lidí, kteří mají dvě práce, v České republice jiţ čtvrtým rokem roste. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo v Česku dva pracovní úvazky 100 500 lidí, bylo jich tak o 6 800 více neţ před rokem. Přesto mnoţství lidí se dvěma pracemi zaostává za počty, které byly běţné dříve. Například proti roku 2001 jich je nyní méně o 27 200, vyplývá to z údajŧ Českého statistického úřadu. Mezi nejpočetnější druhá zaměstnání patří ta ve vzdělávání a zdravotním a sociálním sektoru. Naopak nejméně lidí si tímto zpŧsobem přivydělává ve vodním a odpadovém byznysu a v distribuci elektřiny a plynu. Celkově tímto zpŧsobem pracuje ve sluţbách přes osmdesát tisíc Čechŧ. Největší část lidí s druhým pracovním úvazkem, celkem 47 500 z nich, si přivydělává na ţivnostenský list. O něco méně jich má v dalším zaměstnání klasickou pracovní smlouvu. Zbytek jsou buď lidé, kteří pomáhají v podnikání svým rodinným příslušníkŧm, nebo sami podnikají a mají při tom zaměstnance. Těch je celkem 4 800. Podstatně více v současnosti vyuţívají moţnost najít si další práci spíše muţi neţ ţeny. Jejich podíl je více neţ třípětinový. Nejčastěji mají práci na druhý pracovní úvazek lidé mezi 30 a 39 roky věku. Je jich zhruba 35 400. Hned za nimi následují v počtu 28 500 lidé mezi 40 a 49 roky. Nejméně častá je u osob v produktivním věku druhá práce u těch, kteří překročili šedesátku, a lidí do 25 let. Z regionálního hlediska je práce na dva úvazky nejrozšířenější v Jihomoravském kraji. Vedlejší práci zde má 14 400 lidí, o 500 více neţ ve druhé Praze. Naopak nejméně lidí takto pracuje v Ústeckém (3,7 tisíce), Olomouckém (3,9 tisíce) a Pardubickém kraji (5,1 tisíce lidí). „Dŧvodŧ mŧţe být více, demografická, vzdělanostní či profesní struktura kraje,“ řekl sociolog Pavel Kuchař z Institutu sociologických studií FSV UK. Jihomoravský kraj je navíc podle něj největší. Nejméně lidí s druhým pracovním úvazkem naproti tomu statistici registrují v Karlovarském kraji. *** FAKTA V kterém kraji mají nejvíc „vedlejšákŧ“ Plné znění zpráv


Kraj Počet 2. zaměstnání Jihomoravský 14,4 Hl. m. Praha 13,9 Královéhradecký 8,8 Středočeský 8,7 Plzeňský 7,0 Moravskoslezský 6,8 Vysočina 6,3 Zlínský 5,9 Jihočeský 5,8 Karlovarský 5,5 Pardubický 5,1 Liberecký 4,7 Olomoucký 3,9 Ústecký 3,7 Pozn.: údaje v tisících za 1. čtvrtletí 2010 Pramen: ČSÚ „Dŧvodem mŧţe být demografická, vzdělanostní či profesní struktura kraje.“ Pavel Kuchař sociolog _

Dva pracovní úvazky má uţ přes 100 tisíc Čechů 7.7.2010

Právo

str. 12 Trhy & ekonomika_ ČTK)_

Počet lidí, kteří mají dva pracovní úvazky, v Česku uţ čtvrtým rokem roste. Koncem letošního prvního čtvrtletí je mělo jiţ 100 500 lidí, o 6800 více neţ před rokem. Vyplývá to z údajŧ Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší část lidí s druhým pracovním úvazkem, celkem 47 tisíc z nich, si přivydělává na ţivnostenský list. O něco méně jich má v dalším zaměstnání klasickou pracovní smlouvu. Zbytek jsou buď lidé, kteří pomáhají v podnikání svým ro -dinným příslušníkŧm, nebo podnikají a mají přitom zaměstnance. Podstatně více v současnosti vyuţívají moţnost najít si další práci muţi neţ ţeny. Jejich podíl je více neţ třípětinový. Nejčastěji mají práci na druhý pracovní úvazek lidé mezi 30 aţ 39 roky věku. Je jich zhruba 35 400. Hned za nimi následují v počtu 28 500 lidé mezi 40 a 49 roky. Nejméně častá je u osob v produktivním věku druhá práce u lidí, kteří překročili šedesátku, a u lidí do 25 let. Z regionálního hlediska je práce na dva úvazky nejrozšířenější v Jihomoravském kraji. Vedlejší práci zde má 14 400 lidí, o 500 více neţ v Praze. „Dŧvodŧ mŧţe být více, demografická, vzdělanostní či profesní struktura kraje,“ řekl ČTK sociolog Pavel Kuchař z Institutu sociologických studií FSV UK. ( _

Proč v Polsku vyhrál necharizmatický a nemoderní Komorowski 7.7.2010 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy iDNES.cz / Zahraniční_ MF DNES, Michal Kubát, autor přednáší na Fakultě sociálních věd UK v Praze_ V druhém kole prezidentských voleb rozhodli v neděli Poláci, ţe v čele jejich státu stane Bronisław Komorowski, politik šlechtického pŧvodu, který je spřízněný belgickou královskou rodinou. Těsně porazil Jaroslawa Kaczynského. Tíhnutí ke konzervativním a katolickým hodnotám zjevně naše severní sousedy neopouští. Nedělní polské prezidentské volby opět ukázaly, ţe naše veřejná debata se nedokáţe oprostit od zavedených, nicméně nesprávných představ o současné polské politice. Plné znění zpráv


Znovu a znovu se dozvídáme o souboji dvou protikladných tváří Polska: moderního, liberálního, proreformního a proevropského na jedné straně a anachronického, zpátečnického, nacionalistického a protievropského na straně druhé. První tvář samozřejmě zosobňuje zvolený prezident Bronisław Komorowski, zatímco druhou tvář představuje poraţený kandidát Jarosław Kaczyński. Naše představy o polské politice Šiřitelé těchto klišé se u nás zhusta opírají o "polské zdroje", hlavně v podobě největšího polského deníku Gazeta Wyborcza, čímţ dávají svým úvahám punc ryzosti. Ovšem uţ jaksi zapomínají na to, ţe tyto zdroje se vyznačují vlastními vyhraněnými politickými postoji, které samozřejmě ovlivňují interpretaci popisovaných jevŧ. Polská média se totiţ na rozdíl od těch českých nesnaţí o politickou neutralitu, ale neskrývaně "dělají politiku". Tato situace napomáhá tomu, ţe se na polskou politiku díváme našima očima namísto toho, abychom ji posuzovali v kontextu místních okolností a specifik. Není ostatně náhoda, ţe k nejcitovanějším autoritám v naší veřejné debatě o polské politice patří šéf deníku Gazeta Wyborcza Adam Michnik. Lépe totiţ odpovídá našemu "liberálnímu" a hlavně "sekulárnímu" pojetí světa. Pořád se proto divíme tomu, co se v Polsku děje. Jak je moţné, ţe v minulých prezidentských volbách 2005 vyhrál zarputilý "tmář" blahé paměti Lech Kaczyński a porazil "moderního" a "usměvavého" Donalda Tuska? Jak je moţné, ţe v právě proběhlých prezidentských volbách 2010 uţ sice méně "usměvavý" (protoţe zcela necharizmatický), ale naštěstí stejně "moderní" Bronisław Komorowski nezvítězil v prvním kole a ten ještě horší "tmář" Jarosław Kaczyński uhrál tak skvělý výsledek a do poslední chvíle nebylo jisté, zda náhodou nevyhraje? Polská politika je ve skutečnosti zásadně ovlivněna místními specifiky, zcela jinými neţ u nás, a bez jejich poznání ji nemŧţeme pochopit. Kdybychom si dokázali připustit jinakost Polska a nelpěli tvrdošíjně na českých představách o okolním světě, pak bychom se, troufám si tvrdit, polské politice ani trochu nedivili. Uviděli bychom, ţe zvolený polský prezident Bronisław Komorowski je méně "moderní" a Jarosław Kaczyński méně "zpátečnický", neţ jaké bychom je chtěli mít. Rovněţ rozhodnutí polských voličŧ by se nám přestala jevit divně. U sousedŧ ţádné překvapení Polské prezidentské volby 2010 celkem dobře charakterizují současnou polskou politiku. V podstatě nepřinesly vŧbec nic nového. Úspěch zaznamenali politici, kteří jsou do jisté míry typickými reprezentanty polské společnosti. Zvolený prezident Komorowski je zástupcem spíše vzdělanějších, socioekonomicky úspěšnějších a městských vrstev, zatímco jeho protikandidát Kaczyński zabodoval u méně vzdělaných, socioekonomicky méně úspěšných a spíše venkovských voličŧ. Volební mapa ukazuje, ţe oba kandidáti si zemi rozdělili na zhruba severozápad (Komorowski) a jihovýchod (Kaczyński), coţ je volební geografická linie, která v Polsku existuje od začátku 90. let 20. století. Tato suchá fakta sama o sobě ovšem nestačí, respektive navozují nepřesný dojem velké odlišnosti obou politikŧ. Dáme-li je však do kontextu polských specifik, dojdeme k závěru, ţe jak obě části Polska, tak i oba kandidáti k sobě mají politicky relativně blízko. Obě polské pravice, Občanská platforma, jejímţ kandidátem byl Komorowski, a Kaczyńského strana Právo a spravedlnost jsou více či méně konzervativní, katolické, opatrné ve vztahu k evropské integraci, sociálně solidární atd. Rozdíl je jenom v intenzitě. Prezident Komorowski není liberál "českého" či "západního" typu, stejně tak jeho soupeř Kaczyński není extremista jakéhokoliv typu. Ten, kdo v Polsku nebude do jisté, pochopitelně kolísající míry vyjadřovat specificky polské konzervativní hodnoty dané historií, religiozitou, kulturou, mentalitou společnosti apod., nebude mít šanci na úspěch. Ovšem konzervativní nikoliv v uţším smyslu politické ideologie, nýbrţ v širším smyslu ţivotních postojŧ.



Jakékoliv poměřování polské politiky českými či šířeji "západními" měřítky konzervativismu a liberalismu, politické normálnosti či extrémnosti nemá smysl. Polské prezidentské volby dobře ukázaly všední podobu polské politiky. V zemi se střídají u moci v místním kontextu normální politické opce. Pokud si připustíme rozmanitost evropské politiky, pak jsou polské prezidentské (a jiné) volby stejné jako třeba v Portugalsku, Francii, Itálii či v Česku. V tom ostatně spočívá evropská jednota: v její rŧznosti, a nikoliv ve snaze uměle aplikovat jakákoliv jednostranná měřítka a politicky či jakkoliv jinak jimi posuzovat realitu.

URL| http://zpravy.idnes.cz/proc-v-polsku-vyhral-necharizmaticky-a-nemoderni-komorowski-pti/zahranicni.asp?c=A100707_092832_zahranicni_btw _

Divokým Kyrgyzstánem 3.7.2010

Lidové noviny

str. 24 _

Orientace / esej_

Co stojí za etnickým násilím v málo známé středoasijské postsovětské republice V noci z 10. na 11. června začaly na jihu Kyrgyzstánu krvavé střety, interpretované jako kyrgyzsko-uzbecký konflikt rozţehnutý klanem nedávno svrţeného prezidenta Bakijeva. Lze ovšem situaci vysvětlovat tak jednoduše? Při bliţším zkoumání konflikt připomíná dort o mnoha patrech. I jednotlivé sloţky konfliktu jsou namíchané z nejrŧznějších materiálŧ. Předpoklady ke konfliktu se kupily dlouhodobě. Vztahy mezi Uzbeky a Kyrgyzy v jiţní části Kyrgyzstánu se začaly kazit především na konci sovětského období. V roce 1990 nacionalistické nálady v sovětských republikách byly na místní úrovni interpretovány do poţadavkŧ o přerozdělení „kyrgyzské“ pŧdy z rukou usedlých Uzbekŧ. V následných potyčkách spolu bojovali do té doby poklidně vedle sebe ţijící sousedé a zemřelo při nich několik set lidí. Situaci tehdy vyřešila slábnoucí, leč fungující sovětská vojenská mašinerie, a dokonce došlo i na soudy. Mnoho let po konfliktu byla většina místních obyvatel přesvědčena, ţe národnostní konflikt rozdmýchala jakási „třetí strana“, ačkoliv se běsnění účastnili moţná i otcové dnešních radikálŧ. Stopy konfliktu zŧstaly hluboko v lidech a trpělivě si prokousávaly cestu na povrch. Kdyţ se Sovětský svaz rozpadl, zmizel jediný vnější arbitr všech sporŧ – sovětská armáda a bezpečnostní aparát. Vytratila se i jednotná sovětská identita a byla nahrazena konceptem titulní národnosti s větší či menší ochranou tzv. národnostních menšin. Paradoxně právě tento fakt přispěl k větší identifikaci Uzbekŧ a Kyrgyzŧ na jihu Kyrgyzstánu a také k posílení národnostních stereotypŧ („bohatý“ Uzbek či „negramotný“ a „líný“ Kyrgyz). Dnešní mladíky, kteří se narodili okolo rozpadu Sovětského svazu, tak v plenkách doprovázel úpadek ekonomiky, rozpad autorit (škol, pionýrských organizací nebo místních stařešinŧ – aksakalovŧ). Viděli korupční prostředí a politickou, sociální a ekonomickou slabost státu. Špatně placení učitelé ve škole nemohli zastávat roli autority v rodícím se materialistickém světě. Představme si školáka, jak jde po škole na bazar a potká tam svého učitele, jak prodává zeleninu. Naproti tomu se však školák mohl dočíst o minulé slávě kyrgyzského národa. Dvacet let tak byla vychovávaná celá jedna generace v duchu nacionalismu. Zároveň uzbecké děti i rodiče pozorovali zanedbávání uzbeckých škol, které se potýkaly s nedostatkem učebnic a horším materiálním vybavením ve srovnání s kyrgyzskými, ruskými nebo smíšenými školami a také s omezováním výuky a pomŧcek k výuce v uzbečtině. Stát měl sám co dělat s kyrgyzskými školami. Na vesnicích nové děti rostly nezřídka v pologramotném stavu a jejich manipulace byla nepoměrně snazší neţ v generaci páchající zvěrstva v roce 1990. Na jihu byl Uzbekŧm omezen přístup do státního aparátu či bezpečnostních sloţek, a tak jim k obţivě zbyl především ekonomický sektor. Kyrgyzský úředník tak přihlíţel (nikoliv ovšem nečinně a nezištně), jak si jeho uzbecký soused postavil nejprve menší obchŧdek, později větší obchod, malou jídelnu či restauraci. Na kyrgyzského milicionáře zbyl často pouze výběr „poplatkŧ“. Příliš svobodná společnost I nadále však fungovala vzájemná sousedská výpomoc na ulici bez ohledu na národnost. Kyrgyzové a Uzbekové pořádali mezi sebou svatby, obchodovali spolu, přejímali vzájemně své zvyky a zdálo se, ţe „svatba plovu a kumysu“, jak zpívá Plné znění zpráv


populární uzbecká zpěvačka Julduz Usmanova, je téměř idylická. Jenomţe kyrgyzští přistěhovalci z horských vesnic se ptali, jak je moţné, ţe nejlepší obchody a restaurace v centru Oše patří Uzbekŧm, kdyţ přece Kyrgyzstán je především kyrgyzský (nikoliv „náš“ kyrgyzstánský, ale „jejich“ uzbecký)? Co měl naopak říkat mladý Uzbek, který ukončil univerzitu a měl před sebou nanejvýš perspektivu středního úředníka nebo obchodníka? Kdo vysvětlil v uzbeckých vesnicích, proč po nich daně vymáhají kyrgyzští úředníci a pořádek udrţují kyrgyzští milicionáři? Pro mnoho lidí bylo tedy smíšené sousedství něčím běţným, byli na ně zvyklí a nikomu nepřišlo divné. Pro jiné mnoţství obyvatel však „ti druzí“ znamenali neznámý, cizí element. A neznámé mŧţe být přijímáno jako nepřátelské. Politická moc v Kyrgyzstánu byla nejprve dláţděna dobrými úmysly prezidenta Akajeva vybudovat liberální společnost na trţních základech. Lidé mohli jezdit, kam chtěli, zakládat svŧj obchod či řemeslo relativně jednodušeji neţ v sousedních zemích, číst poměrně otevřené názory a diskuse. Jenomţe na lokální úrovni není nic stoprocentní. V praxi „demokratický“ model symbolizovala stále více klanově zaloţená a na etnocentrickém (rozuměj kyrgyzském) modelu stavěná politická elita. Jakýkoliv vyšší úředník byl především Kyrgyz a ten si k sobě logicky bral „své lidi“. Relativně svobodné volby i projev rovněţ nebyly doprovázeny regulačními mechanismy – především funkčními zákony a soudy. Obojí mohlo fungovat především na úrovni korupčních schémat podle hesla „kdo platí, má pravdu“. Otevřenost a zároveň slabost reţimu ve srovnání s okolím tak dala vzniknout aţ „příliš svobodné společnosti“. A ať byla snaha Akajeva o vybudování „kyrgyzstánského domu“ jakkoliv upřímná, samotný charakter státu, včetně jeho názvu, podporoval ideu národnostního státu, jehoţ interpretace byla asi taková: jsem Kyrgyz, ţiji v Kyrgyzstánu, mám právo na „svou“ zemi a ostatní jsou „pouze hosté“, ačkoliv na ní po staletí pracují. Události v roce 2005 a příchod elity okolo prezidenta Bakijeva k moci tuto tendenci obohatily o další specifika. Ukázalo se, ţe ve slabém státě je dav lidí schopen změnit vládce, ať jiţ s pouţitím násilí či jeho hrozbou. Objevila se politická kultura „ketsin“ (kyrgyzsky „odejdi“ s nevyřčeným doplňkem „nebo ti ukáţeme“). Klan prezidenta Bakijeva byl mnohem hladovější ohledně kontroly nad hlavními aktivy země. A protoţe jeho základnou byl především jih státu, „přebírání kontroly“ se dotklo především uzbeckých podnikatelŧ, a to jak v legální, tak i v kriminální ekonomice. Ačkoliv se moţná nejednalo o plánovanou provokaci vŧči uzbeckým podnikatelŧm, právě oni na situaci doplatili nejvíce. Rozbití úspěšného uzbeckého obchodu vedlo k posílení nekompromisní části uzbeckých elit i stereotypŧ vŧči kyrgyzské komunitě. Pád prezidenta Bakijeva v dubnu 2010 proto vyvolal v jiţním Kyrgyzstánu pokus o přesuny majetku zpět do uzbeckých rukou. Rodina bývalého prezidenta měla určitě co ztratit – výnosné obchody, přepravu narkotik aj. Konfrontaci nahrávala i slabá a ještě k tomu fakticky nelegitimní vláda. Kdyţ květnu 2010 propukla v Dţalalabádu demonstrace na podporu bývalého prezidenta Bakijeva, dočasná vláda poţádala o její rozehnání známého představitele uzbecké komunity, čímţ ukázala neschopnost kontrolovat dění v zemi. Tím byl konflikt definitivně přenesen ze sociálněekonomické na etnickou úroveň. A tak zatímco se Biškek zabýval legitimizací vlastní moci, jakkoliv v dané situaci pochopitelnou, na jihu docházelo k přesunŧm majetku ke spokojenosti jedněch (dnes asociovaných s Uzbeky) a nespokojenosti druhých (asociovaných s exprezidentem Bakijevem a potaţmo Kyrgyzi). Stačilo uskutečnit několik provokací a poţár konfliktu se rozhořel. Co se vlastně dělo? Kyrgyzský doktor, který odmítl léčit postřelené a raněné Uzbeky (případně provedl nekvalitní operaci). Oddíly Kyrgyzŧ, kteří vyháněli všechny Uzbeky z uzbeckých mahall. Mnoţství zbraní zadrţené v některých uzbeckých mahallách, jakkoliv se většina uzbeckých rodin mohla bránit maximálně sekerami. Seskupení uzbeckých/kyrgyzských band, které procházely většími městy a zapalovaly i kyrgyzské/uzbecké domy. Nápisy „Kyrgyz“, „Orus“ (Rus) či „Uzbek“ (nebo v tomto případě nijak) na domech, přičemţ většina posledních byla vypálena. Zoufalství uzbeckých ţen, které utekly s dětmi do Uzbekistánu, aby je reţim Isloma Karimova vyhnal po několika dnech zpět. Kyrgyzští milicionáři provádějící „začistku“ (vyčištění) uzbeckých čtvrtí jakoby s cílem objevit ozbrojené bandy a ve skutečnosti dokonávající zkázu. Případně milicionáři nečinně přihlíţející, jak ozbrojené skupiny vypalují uzbecké domy. Symptomatický příběh šestnáctiletého mladíka v nuzných šatech, od narození bez pořádného jídla, školy a perspektivy, který dostal zaplaceno pět tisíc sumŧ (asi polovina v korunách), aby šel plánovitě do vybrané čtvrti zabíjet, loupit, znásilňovat a vypalovat. Národnost při tom nehraje roli, v konfliktu hráli hlavní roli právě jemu podobní. Na druhou stranu příběhy nezištné pomoci kyrgyzských sousedŧ uzbeckým a naopak, přijímání uprchlíkŧ bez ohledu na národnost a za cenu rizika vlastního hladu v dalších měsících. Jako obvykle dostáváme pestrou mozaiku lidských osudŧ, tragických, násilných, z nichţ se jen postupně vynořuje odpověď na otázky „proč“. Na nich vidíme, ţe kyrgyzskouzbecké souţití mělo mnoho rovin od jednoho extrému ke druhému. Dnes tolik nezáleţí na tom, zda první manipulace vyšla od lidí okolo bývalého prezidenta Bakijeva, islámských radikálŧ či bossŧ kriminálních skupin, které chtěly pod rouškou chaosu přerozdělit své zdroje. Po prvních potyčkách stačilo v kyrgyzských čtvrtích a vesnicích rozšířit fámy o zabíjení Kyrgyzŧ Uzbeky. A naopak. Potom uţ lidé ani nemuseli dostat zaplaceno. Davové šílenství vedlo k vyhřeznutí etnických stereotypŧ do krvavé podoby. Někteří měli štěstí, byli včas varováni a odvezli rodiny do bezpečí včas. Plné znění zpráv


Většina běţných Uzbekŧ i Kyrgyzŧ však ještě 10. června uléhala v klidu ve svém domě nebo bytě. Úsvitu se mnozí nedočkali a jiné zastihlo ráno v zoufalém boji o přeţití. Nebyla ţádná moc, která by tomu zabránila. Nelze tvrdit, ţe by se vláda nesnaţila se situací něco udělat. Schopnost reagovat na podobné události je omezená i u mnohem konsolidovanějších státŧ. Zoufalé snahy zavést „lidové druţiny“ na ochranu obyvatel jihu spíše vedly k rozdmýchávání násilí – brzy se ukázalo, ţe do těchto druţin nevstupují zrovna mírumilovní beránci. Vrcholem bylo odhalení, ţe se „vyčištění“ účastnil i syn jednoho z vŧdcŧ prozatímní vlády. Copak asi ten mohl v Oši dělat se svou druţinou, která dostala do rukou zbraně? Narychlo povolaní milicionáři a vojáci měnili často své zbraně za zajatce na obou stranách. Jejich prokázaná angaţovanost v čistkách a zabíjení zcela nevinných lidí nové vládě nepřidala a jen podtrhla v podstatě neřešitelnou situaci. Která vláda, a ještě k tomu s pochybnou legitimitou, by dokázala zastavit podobnou anarchii? Ti, kdo plánovali akci, si vybrali skvělý okamţik a dokázali zpochybnit referendum o legitimizaci vlády. Světu se sice demonstrovala „stabilizace“ situace, nicméně chaos vyřešen nebyl. Co dál? Ať jiţ konflikt naplánoval kdokoliv a jakkoliv, zŧstane po něm zjitřená rána v dosud zdánlivě klidném souţití mezi etniky. Kdo z Uzbekŧ teď bude dŧvěřovat kyrgyzské milici a potaţmo kyrgyzské vládě? A přesto Uzbekové zŧstanou v Kyrgyzstánu. Kam by měli jít? Stále krvavější převraty v zemi a krvavá lázeň v Oši, Dţalalabádu, Bazar Korgonu a na dalších místech předznamenává další degradaci politické kultury v zemi. Jakkoliv je současná dočasná vláda (alespoň v podobě její představitelky Rozy Otunbajevové) přesvědčena o nutnosti demokratizace Kyrgyzstánu po předchozí diktatuře, události se s demokratickou politickou kulturou míjejí. Vycházejí z jiţ roztočeného kolotoče násilí, jejţ není moţné zastavit zcela demokratickými prostředky a v situaci fakticky slabého státu. Co tedy s Kyrgyzstánem dál? To dnes asi neodhadne nikdo. Jiţní část země je fakticky rozvrácená a obnova dŧvěry bude dlouhá a sloţitá a potřebuje dŧvěryhodné vedení země. Najdou na ni obyvatelé i jejich elity čas a hlavně trpělivost? Šance je malá, vŧdce, který by touto trnitou cestou zemi provedl, chybí, ale naděje umírá poslední. Jinak budeme zprávy o násilí v Kyrgyzstánu slyšet aţ do té doby, neţ se všechny strany konfliktu vyčerpají. *** Po prvních potyčkách stačilo v kyrgyzských čtvrtích a vesnicích rozšířit fámy o zabíjení Kyrgyzŧ Uzbeky. A naopak. Potom uţ lidé ani nemuseli dostat zaplaceno. Davové šílenství vedlo k vyhřeznutí etnických stereotypŧ do krvavé podoby. Kdyţ se Sovětský svaz rozpadl, zmizel jediný vnější arbitr všech sporŧ – sovětská armáda a bezpečnostní aparát. Vytratila se i jednotná sovětská identita a byla nahrazena konceptem titulní národnosti s větší či menší ochranou tzv. národnostních menšin. Foto autor| Ilustrace: Helena Zahrádecká O autorovi| Slavomír Horák odborník na Střední Asii ; Autor (1976) přednáší na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK v Praze [email protected] _

Špatná reforma můţe zabít i dobré myšlenky 3.7.2010

Mladá fronta DNES str. 13 Martin Dlouhý_

Názory_

Reformy bolí. Tak se to obvykle říká, zvlášť jsou-li jako ty dosavadní polovičaté. Ale bez reforem to bude bolet víc. Česko má dokonce ještě šanci dostat se do první ligy konkurenceschopnosti. Jak? A opravdu tomu mŧţeme věřit? Právě jste v čekárně nemocničního oddělení, křeslo je pohodlné a všude je čisto. Lékaři se mohou pochlubit vysokým počtem provedených špičkových operací, mají dostupné nejnovější technologie, dostávají vysoké platy. Nemocnice dobře hospodaří a péče je hrazena od finančně stabilní zdravotní pojišťovny. Toto vše však ještě nedokládá úspěšnost zdravotnictví, protoţe tím hlavním ukazatelem úspěchu je pozitivní vývoj zdravotního stavu populace. Plné znění zpráv


Ve zlepšování zdravotního stavu jsme byli úspěšní. Za posledních dvacet let dochází k neustálému zlepšování zdravotních ukazatelŧ. Přesto zdravotní stav Čechŧ zaostává, třeba Rakušané a Němci ţijí o několik let déle. Přístroje a léky, které nebyly za komunismu dostupné, jiţ dávno máme. Zdravotnické technologie se budou určitě vyvíjet dál, ale pravděpodobně budou zaměřeny na sloţitější, méně četnější diagnózy. Pomohou mnoha jedincŧm, ale sotva to bude znamenat nějaké významné zlepšení zdravotního stavu populace jako celku. A samozřejmě to bude stát mnoho peněz. Proto je třeba si poloţit otázku, jak dosáhnout lepšího zdraví obyvatel v příštích letech. Zdraví nevzniká pouze ve zdravotnictví. Mnoho faktorŧ, které zdraví ovlivňují, leţí mimo zdravotnictví, například genetická výbava, ţivotní prostředí, ţivotní styl. Bude tedy další zlepšení zdraví určovat ţivotní styl? Vypadá to, ţe se v současnosti nacházíme na prahu nového pojetí péče o zdraví populace, kde význam tradičního zdravotnictví bude mnohem niţší. Místo péče v ordinacích potřebujeme celospolečensky zaměřené intervence, které budou ovlivňovat zdravotní chování občanŧ. Jsou na to reformátoři zdravotnictví připraveni? Jsou si toho vědomi? Určitě také přikývnete na podporu zdravého ţivotního stylu. Snadno řečeno, ale jak na to ve svobodné společnosti? Jak na to ve společnosti silných zájmových skupin, které očekávají svŧj příděl miliard ze zdravotnictví? Člověk, nebo pacient? O budoucí podobě zdravotnictví asi nerozhodnou peníze či nové technologie, ale očekávaní občanŧ. Úspěch medicíny ve 20. století měl bohuţel svá negativa v tom, ţe se zdravotnictví stalo prŧmyslem, nemocnice továrnou a člověk výrobkem. Z člověka se stal pacient, z pana Nováka se stal ţlučník. To se však mění a lidé očekávají lepší komfort a lepší komunikaci s lékařem. Špatná komunikace mezi lékařem a pacientem sniţuje kvalitu péče z pohledu pacienta, vede k finančním ztrátám z dŧvodu nepřesné diagnostiky (pacient nemá prostor pro sdělení všech informací), zvyšuje stres na straně pacienta, coţ negativně ovlivňuje výsledky léčby. Zde pomŧţe vzdělávání zdravotníkŧ, lepší organizace práce i rostoucí nároky pacientŧ. Bohatší občané budou ţádat vyšší komfort. Buď jim ho zdravotnictví nabídne oficiální cestou, nebo si najdou polooficiální cestičky. Preferuji první alternativu. Soukromý sektor bude zdrojem vzniku určité nerovnosti v přístupu ke zdravotnickým sluţbám. Z etického hlediska bychom nerovnost v přístupu k nadstandardním sluţbám měli chápat jako méně váţný problém neţ nerovnost ve standardní péči o zdraví. Větší očekávání jsou také spojena s přenosem vyšší odpovědnosti za vlastní zdraví a za rozhodování o zpŧsobu léčby na občana. Světová zdravotnická organizace v programu „Zdraví 21“ doporučuje posílení odpovědnosti lidí za vlastní zdraví a chápání zdraví jako nejcennějšího majetku, který mají. Tento majetek je třeba chránit a aktivně vytvářet. Úloha společnosti spočívá v tom, ţe se volba pro zdraví stane pro jednotlivce snadnou volbou. To například znamená dostupné informace o rizicích, mládeţ si mŧţe vybrat z rŧzných zajímavých aktivit, lze se stravovat zdravě, alkohol a tabák jsou zatíţeny vysokou spotřební daní, nezdravé chování je penalizováno pojišťovnami atd. Někteří politici předpokládají, ţe soukromé připojištění přinese větší odpovědnost občanŧ i nové zdroje do zdravotnictví. Podle evropských zkušeností se soukromé připojištění vyskytuje poměrně často, avšak nelze říci, ţe znamenalo jednoznačné přínosy. Zapojit občana více do zdravotnictví je jistě pozitivní. Finanční motivace přes vlastní kapsu, ať uţ formou připojištění či spoluúčasti, bývá účinná. Proto bychom neměli vzniku připojištění bránit, ale nemějme přehnaná očekávání, ţe se vyřeší problémy zdravotnictví. Byrokracie Máme velmi rozvinutý sociální systém, který pokrývá zdravotní a sociální péči pro všechny občany. Jak se často říká, stát se o občana postará od kolébky po hrob. Bohuţel jakýkoli rozvinutý systém rakousko-uherského typu čelí nebezpečí postupné byrokratizace. To v praxi znamená, ţe ze své přirozenosti dává přednost udrţování existujícího stavu, a tím brzdí rozvoj nových iniciativ a přístupŧ, které nezapadají do zavedených pravidel a přihrádek. Zejména pro neziskové organizace to představuje zásadní potíţ. Pokud má člověk problém, který leţí někde mezi dvěma úřady, pak to často znamená, ţe jeho problém nepatří nikam. Oddělená administrativa a financování zdravotní a sociální péče neumoţňují zabezpečit návaznost péče a vedou ke ztrátě celostního pohledu na osobnost člověka. Z mnohorozměrné osobnosti se stává jednorozměrný případ, který nemŧţe jediná sociální instituce sama o sobě vyřešit. Ministerstva, úřady a další organizace proto musí ve vzájemné spolupráci podporovat zavedení integrovaných zdravotně sociálních sluţeb. Zvláště je třeba se zaměřit na nejvíce ohroţené populační skupiny. Moderní sociální systém musí být pruţnější a vstřícnější k občanŧm. Spěchej pomalu Plné znění zpráv


Zdravotnictví prošlo od roku 1989 mnoha změnami. Přesto mnozí lékaři říkají, ţe pořádná reforma ještě nezačala a nastal čas do toho konečně „říznout“. Pravda je, ţe ani po dvaceti letech reforem nevíme, jakou právní formu by měla mít veřejná nemocnice, nepodařilo se změnit komplikované řízení fakultních nemocnic, zaostáváme v pojetí práv a povinností pacientŧ atd. Povolební situace naznačuje, ţe příleţitost pro reformy tu je. Věřím, ţe jsme se snad uţ poučili, ţe radikální a rychlá řešení příliš nefungují, protoţe vyvolávají všeobecnou nejistotu a destabilizaci. Pokud je třeba do něčeho konečně „říznout“, tak nikoliv do překotného provádění reforem, ale do vytyčení dlouhodobých cílŧ. Potřebujeme širší shodu na tom, kde budeme za deset let. Bez dlouhodobých cílŧ děláme pouze reformy pro reformy. Zdravotnictví mi připomíná běţce, který neví, kde je cíl závodu, takţe buď běhá zmateně sem a tam, nebo bezradně stojí na místě. Kdyţ víme, kam směřujeme, je kaţdodenní drobná práce účinnější neţ velké reformy. Při testování nových léčiv na lidech platí velmi přísné předpisy a lékaři vědí, ţe je třeba opatrnosti. Škoda, ţe to někdo neřekl politikŧm při jejich pokusech se zdravotnictvím. Zdravotnictví není laboratoř pro neověřené experimenty na lidech, ale jde o velmi komplikovanou soustavu s mnoha vazbami, ve které pracují lidé, protékají velké peníze, a hlavně se tam pohybují pacienti, kteří hledají pomoc. Budoucí zdravotnictví asi nebude řízeno jen státními institucemi, ani nebudou jen rozhodovat trţní obchodní vztahy. Zdravotnické systémy směřují k regulované soutěţi, která však má mnoho rŧzných podob. Zdravotní pojišťovny, zdravotníci i občané budou potřebovat čas k získání zkušeností. Radím „spěchej pomalu“, protoţe nevydařená reforma mŧţe na dlouhá léta zabít i dobré myšlenky. *** ZDRAVOTNICTVÍ V tomto seriálu píší osobnosti o reformách, které naše země potřebuje. Zajímaví autoři, odborníci z praxe i akademici, nabízejí svŧj pohled na budoucí změny, bez nichţ se neobejdeme. Foto popis| O autorovi| Martin Dlouhý, Vystudoval ekonometrii na Vysoké škole ekonomické v Praze a veřejnou a sociální politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Přednáší na VŠE. Na studijním pobytu na Kalifornské univerzitě se zabýval financováním péče o duševně nemocné. Zabývá se vývojem zdravotní politiky a ekonomiky v ČR a zahraničí. _

ZPRAVODAJSTVÍ Z EU 3.7.2010

Parlamentní magazín str. 18 Zpravodajství z EU_ JEAN-CLAUDE JUNCKER_

UDÁLOSTI V EU ECB: Banky v eurozóně odepíší dalších 195 miliard eur 1. 6. - Do konce roku 2011 budou evropské banky muset odepsat špatné úvěry v hodnotě 195 miliard eur. V pravidelném hodnocení stavu finanční stability zemí eura to uvedla Evropská centrální banka. Stabilitu eurozóny podle ECB nejvíce ohroţuje stav veřejných financí. Polsko a Maďarsko chtějí spolupracovat při předsednictví 2. 6. - Polsko a Maďarsko chtějí spolupracovat v přípravách na svá předsednictví Evropské unie během roku 2011. Především v zodpovědnosti v rozpočtové disciplíně a v transparentnosti chtějí být příkladem pro celou Evropskou unii. Prohlásil to ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem, který je v Polsku na oficiální návštěvě. Odboráři varují: EU čeká horký podzim 4. 6. - Evropa by v následujících měsících mohla zaţít sociální bouře kvŧli plánovaným škrtŧm v řadě zemí Evropské unie, které mají zabránit šíření dluhové krize. Novinářŧm to v Bruselu řekl šéf Evropské odborové konfederace ETUC John Monks. Juncker ze situace veřejných financí v Maďarsku nemá obavy 6. 6. - Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker se neobává, ţe by Maďarsku hrozila dluhová krize řeckého typu. Juncker, který předsedá pravidelným měsíčním schŧzkám ministrŧ financí eurozóny, francouzským médiím také řekl, ţe mu nevadí nynější úroveň eura, jehoţ kurz v posledních týdnech a měsících kvŧli dluhové krizi eurozóny výrazně klesá. Plné znění zpráv


Slovinci v referendu rozhodnou o hraniční smlouvě s Chorvatskem 6. 6. - Slovinští voliči v referendu rozhodují o hraniční smlouvě mezi Slovinskem a Chorvatskem, která má vyřešit vleklý hraniční spor obou zemí a umoţnit Chorvatsku vstoupit do Evropské unie. Poslední prŧzkumy nasvědčují jasnému většinovému souhlasu s postoupením dané sporné záleţitosti mezinárodní arbitráţi, podstatná pro výsledek lidového hlasování bude ale volební účast. Německo chce ušetřit 80 miliard eur 7. 6. - Německo chce do roku 2014 ušetřit aţ 80 miliard eur (asi 2,1 bilionu Kč), a to tak, ţe sníţí výdaje na sociální zabezpečení, zavede nové daně a zruší více neţ 10 000 pracovních míst ve státní správě. Po dvoudenním mimořádném zasedání německé vlády to oznámila kancléřka Angela Merkelová. Estonsko mŧţe od ledna 2011 rozšířit eurozónu 8. 6. - Ministři financí zemí eurozóny včera souhlasili s tím, ţe Estonsko mŧţe vstoupit do řad tohoto 16členného bloku zemí EU platících eurem. Toto doporučení nicméně ještě musí schválit summit EU příští týden. Eurostat posílí své pravomoci 9. 6. - Ministři financí EU se dohodli, ţe dají víc kontrolních pravomocí Evropskému statistickému úřadu (Eurostat). Posílení jeho role by mělo expertŧm úřadu dát moţnost provádět širší kontrolní mise v zemích bloku. Podle Evropské komise by jiţ brzy mohli experti vyrazit zkoumat údaje do Bulharska. ECB nechala úrokové sazby na rekordním minimu 10. 6. - Evropská centrální banka dnes v souladu se všeobecným očekáváním ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 1,0 %, kde setrvává jiţ 13. měsíc po sobě. Ekonomové čekají, ţe vedení banky v čele s Jeanem-Claudem Trichetem bude vysvětlovat, proč ECB krátce po předešlé schŧzce své rady náhle změnila názor a začala hromadně kupovat vládní dluhopisy. Opelu místo německé vlády moţná pomohou spolkové země 11. 6. - Čtyři německé spolkové země s továrnami automobilky Opel chtějí samostatně jednat s vedením firmy o moţnostech alternativní pomoci poté, co spolková vláda odmítla poskytnout státní pomoc ve formě záruk na úvěry. Uvedli to premiéři spolkových zemí Hesensko, Durynsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc po jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Merkelová chce ekonomickou vládu celé „sedmadvacítky“ 15. 6. - Německo se domnívá, ţe Evropa potřebuje „ekonomickou vládu“, která by se měla vztahovat na všechny členské státy Evropské unie, a ne pouze na členy eurozóny. Uvedla to podle agentury Reuters německá kancléřka Angela Merkelová na společné tiskové konferenci s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. ČR A EU Česko: Čtvrtý největší rŧst cen energií v EU 3. 6. - Ceny elektřiny pro domácnosti v České republice v druhé polovině loňského roku meziročně vzrostly skoro nejvíc z celé Evropské unie. Zvýšení představovalo zhruba 12 %. Větší rŧst mělo jen Slovinsko, Polsko a Lucembursko. Vyplývá to z dat, která jsou dostupná na stránkách Evropského statistického úřadu (Eurostat). Klaus vetoval zákon o ČNB určující její fungování v eurozóně 4. 6. - Prezident Václav Klaus vetoval zákon o České národní bance, který měl upravit fungování centrální banky po vstupu České republiky do eurozóny. Informoval o tom jeho mluvčí Radim Ochvat. Termín přijetí eura ČR zatím nestanovila. Současná sněmovna uţ Klause nepřehlasuje, zákon tak končí legislativní proces. V EU se přeli o ochranu obětí, Čechy nakonec přehlasovali 5. 6. - Nečekaně vášnivá a ostrá debata mezi španělským předsednictvím, Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie se podle diplomatŧ rozhořela na jednání ministrŧ spravedlnosti. Šlo v ní o tzv. evropský ochranný příkaz a hlavně o zpŧsob, jakým se o něm hlasovalo. Česko patřilo ke kritikŧm normy, ale nakonec bylo přehlasováno. Oxford a Cambridge se setkaly v Praze 7. 6. - Česká sekce Oxford and Cambridge Alumni Society (OCAS), sdruţující absolventy obou prestiţních univerzit, uspořádala garden party na zahradě praţského hotelu Mandarin Oriental. SVĚT A EU Roubini předpovídá eurozóně stagnaci 6. 6. - Eurozónu čeká období nulového ekonomického rŧstu a moţná i další recese a Spojeným státŧm hrozí riziko nové finanční krize. Řekl to švýcarskému listu Tages Anzeiger americký ekonom Nouriel Roubini. Ten proslul svými trvale pesimistickými předpověďmi, díky nimţ se mu podařilo předpovědět poslední finanční krizi. Medveděv znovu naléhal na zrušení víz EU pro ruské občany 6. 6. - Ruský prezident Dmitrij Medveděv opět naléhal na představitele Evropské unie ve prospěch zrušení vízové povinnosti pro ruské občany. Medveděv hovořil s novináři po schŧzce s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jejímţ předmětem byly mimo jiné sankce proti Íránu nebo ustanovení bezpečnostního výboru pro společné civilní a vojenské akce Ruska a EU. Írán zahájil výstavbu plynovodu pro export do Evropy 7. 6. - Írán zahájil výstavbu nového plynovodu, jehoţ prostřednictvím by chtěl vyváţet zemní plyn do Evropy. Informovala o tom dnes íránská státní televize. Plné znění zpráv


Dodala, ţe vybudování plynovodu s přepravní kapacitou 110 milionŧ krychlových metrŧ denně si vyţádá 1,58 miliardy dolarŧ (34 miliard korun). Sarkozy a Putin budou jednat o prodeji lodí Mistral 11. 6. - Ruský premiér Vladimir Putin se v Paříţi setkal s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a slavnostně otevřel ruskou národní výstavu, která má představit ekonomiku a kulturu Ruska. Jednání se soustředí na ekonomické otázky a zejména na kontroverzní ruský nákup francouzských vrtulníkových lodí Mistral. EU chce, aby Izrael zmírnil blokádu pásma Gazy 14. 6. - Evropská unie chce, aby Izrael povolil dovoz většiny zboţí do zablokovaného palestinského pásma Gazy. Zákaz by se měl omezit jen na několik poloţek, které by se ocitly na zvláštním seznamu. Shodli se na tom v Lucemburku ministři zahraničí Evropské unie EU přijme vŧči Íránu sankce nad rámec rezoluce OSN 15. 6. Většina členských státŧ Evropské unie chce přijmout další sankce vŧči Íránu, který západní země podezírají z vývoje jaderných zbraní. Podle drtivé části unijních ministrŧ zahraničí sankce, které minulý týden schválila OSN, nestačí. Novinářŧm to v Lucemburku řekl český ministr zahraničí Jan Kohout. Představujeme poslance Evropského parlamentu MUDr. Milan Cabrnoch (48), ODS MUDr. Milan Cabrnoch se věnuje problematice organizace zdravotnictví a souvisejícím tématŧm dlouhodobě a souvisle. Je spoluautorem koncepce zdravotnictví Občanské demokratické strany. V současné době se zabývá zejména informovaností pacientŧ a na to navazující oblastí eHealth. Mimo to se věnuje zaměstnávání zdravotně postiţených a jako předseda a zakladatel Českého národního fóra proti osteoporóze usiluje o zvýšení povědomí o tomto onemocnění. Doc. Ing. Jiří Havel, CSc. (53), ČSSD Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor politické ekonomie. Je vedoucím Katedry makroekonomie a ekonometrie Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Před rokem 1989 byl členem KSČ. V roce 1990 spoluzakládal Nezávislou levici a později se angaţoval v dalších levicových uskupeních. Od roku 1991 pŧsobí na Institutu ekonomických studií FSV UK. V roce 1997 vstoupil do ČSSD. V letech 1999-2000 byl prvním místopředsedou Výkonného výboru FNM, v období 2000-2001 jej vedl. Mezi roky 2003 a 2005 zastával post poradce ministra financí, následně byl poradcem předsedy vlády pro hospodářskou oblast a v roce 2006 byl jmenován vicepremiérem pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka. Téhoţ roku neúspěšně kandidoval do Senátu. Od roku 2009 je poslancem Evropského parlamentu. Edvard Koţušník (38), ODS Odmaturoval v roce 1989 a pak ţil v Rusku, Bulharsku a Španělsku. V letech 1998-2004 byl místopředsedou představenstva společnosti KNOPE, a.s. V současnosti je v čele občanské společnosti eStat, která prosazuje „levnou a elektronizovanou“ veřejnou správu. Do zvolení poslancem Evropského parlamentu pŧsobil jako poradce předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Nyní studuje soukromou Vysokou školu mezinárodních vztahŧ a veřejné správy v Praze. Hovoří pěti jazyky. V Evropském parlamentu je členem Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelŧ. Foto popis| O autorovi| JEAN-CLAUDE JUNCKER, Předseda euroskupiny _

Petr Nečas byl jmenován prezidentem republiky Václavem Klausem premiérem 2.7.2010

ČRo 6

str. 01 22:10 Studio STOP_ _

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Připravena je pro vás Inventura Studia STOP. Slýcháte ji kaţdý pátek od 22 hodin a 10 minut. Při jejím poslechu vás dnes srdečně zdraví Terezie Jirásková. V relaci se ohlíţíme za událostmi uplynulého týdne, tedy za některými. Takovými, které si ke zpracování vybrali naši redaktoři. A natáčíme pro vás i aktuální ještě neodvysílané rozhovory, které mají premiéru právě v pátečním vydání Inventury Studia STOP. Odvysílané příspěvky pro vás dnes bude komentovat politolog Jiří Pehe, který je ředitelem New York University v Praze, který vede zároveň praţský Institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Plné znění zpráv


Newyorské univerzity. A přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pane doktore, vítám vás v dnešním vydání Studia STOP a přeji dobrý večer. Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Dobrý večer. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Začněme v tom dnešním ohlédnutí pohledem na domácí scénu. Petr Nečas byl jmenován toto pondělí prezidentem republiky Václavem Klausem premiérem. Od úterního večera je známo sloţení nové české vlády. Kabinet bude mít historicky nejméně členŧ v polistopadové historii. Pouhých 15. Strany si rozdělily posty v poměru 6 pro ODS, 5 TOP 09, 4 Věci veřejné. Sloţení vlády je však překvapivé a na první pohled se rozhodně zdá, ţe premiér Petr Nečas sice dohodl silnou vládu, ale za cenu zřetelných ústupkŧ pro ODS. V Událostech, komentářích vysílaných na ČT 24 v předvečer jednání se ještě zdálo, podle slov premiéra Petra Nečase, ţe například Věci veřejné, konkrétně Radek John, ministerstvo vnitra kvŧli střetu zájmŧ s bezpečnostní agenturou ABL nedostane. Řekl tehdy, ţe svěřit resort vnitra do rukou někoho z Věcí veřejných povaţuje za střet zájmŧ mezi dvěma objekty, které se zabývají podobným tématem. A zde je výsledek. Mezi ministry, kteří zasednou ve vládě za ODS patří Alexandr Vondra, který povede ministerstvo obrany, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, ministr ţivotního prostředí Pavel Drobil, zemědělství Ivan Fuxa. Prŧmyslu a obchodu Martin Kocourek. Za Věci veřejné ministerstvo vnitra Radek John, školství Josef Dobeš, ministerstvo pro místní rozvoj Kamil Jankovský, doprava Vít Bárta. A TOP 09 získaly ministerstvo zahraničí pro Karla Schwarzenberga, finance Miroslav Kalousek, práce, sociální věci Jaromír Drábek, zdravotnictví Luboš Heger a kultura Jiří Besser z TOP 09. Výsledky koaličního jednání potvrdilo včera jak grémium, tak poslanecký klub, který koaliční dohodu schválil, a to s výjimkou 1 hlasu. A zde je vysvětlení z úst poslance a budoucího ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, který zastoupil premiéra Petra Nečase, který rozhovor nemohl poskytnout vzhledem k nedostatečnému signálu na cestě do Brna. Jaké dŧvody podle vašeho názoru, nebo vy to víte samozřejmě přesně, vedly pana premiéra Nečase k tomu, ţe během těch koaličních jednání, dá se říci, během jedné noci ta klíčová ministerstva jako finance, vnitro, přenechal koaličním partnerŧm? Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------Já jsem přesvědčen, ţe pan premiér Nečas odvedl velmi dobrou práci. To, jaké získala ODS ministerstva zcela odpovídá současné pozici ODS na české politické scéně. ODS nevyhrála volby, má pouze 20 procent hlasŧ a víceméně je stranou, která je dneska podobně silná jako například TOP 09. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------A jaké záruky daly Věci veřejné, ţe jim pan premiér uvěřil, nebo celý ten vyjednávací tým, co přesně bude bránit tomu případnému střetu zájmŧ mezi bezpečnostní agenturou ABL a ministerstvem vnitra? Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------Přiznám se, ţe v této věci mám pouze informace z médií, nebyl jsem na onom jednání. Pan premiér, pokud jsem dobře informován, tak jasně řekl, ţe byl ujištěn zástupci Věcí veřejných, ţe tato firma nebude jakkoliv obchodovat s ministerstvem vnitra a lidé z této firmy nebudou na ministerstvu vnitra pracovat. Ono je to totiţ velmi obtíţné. Pokud ODS chtěla postavit většinovou vládní koalici, která by začala prosazovat reformní politiku, tak byla nucena přistoupit na poţadavky Věcí veřejných, které jasně řekly, ţe ministerstvo vnitra je jejich podmínkou pro účast ve vládě. ODS je odpovědnou politickou stranou, chce zde většinovou vládu, která prosadí nutné reformy, a tak byla nucena tyto podmínky přijmout. Mimo to bude mít ODS na ministerstvu vnitra prvního náměstka, asi pana Salivara a i tento člověk na resortu má být případnou brzdou proti věcem, které by případně se na resortu děly a které by byly v rozporu s dţentlmenskými dohodami, které pánové uzavřeli. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale kdyţ jste narazil na ty náměstky, tak shodu okolností v dnešních Lidových novinách, první místopředseda TOP 09 pan Miroslav Kalousek, který by měl být budoucím ministrem financí, se zrovna Plné znění zpráv


ohrazuje, tedy samozřejmě je to citace z Lidových novin jeho slov, ţe by ţádný náměstek neměl kontrolovat ministra. Tak tolik tedy dodávám jenom k té vaší informaci o těch náměstcích. Opravdu si myslíte, pokud by tam, nechci vŧbec podsouvat Věcem veřejným ţádné nekalé úmysly, ale kdyby náhodou tam něco ne úplně košér se dělo, tak opravdu ten náměstek má takovou moc a sílu, aby to zastavil? Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------Náměstek samozřejmě nemŧţe brzdit svého ministra, nicméně náměstek má informace o tom, co se v jednotlivých resortech děje. Respektive, co se děje v resortu, kde je náměstkem. A je tedy schopen své politické straně signalizovat případné porušení dohod. Pak bude samozřejmě na koaličních partnerech, jejich špičkách, aby případné porušení koaličních dohod řešily. Takţe náměstka já vnímám jako pozorovatele, nikoliv člověka, který je schopen zastavit ministra. To je samozřejmé, ţe ministr je suverén a těţko ho mŧţe nějaký náměstek úkolovat. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, k této věci ještě, prosím, chviličku u ní setrvejme. Proč si tedy myslíte, ţe pan premiér v těch Událostech, komentářích ten večer před tím dosti jistě říkal, ţe svěřit resort vnitra do rukou někoho z Věcí veřejných povaţuje přímo za střet zájmŧ mezi dvěma objekty, které se zabývají podobnými tématy. Tak, jak mŧţeme tušit ta koaliční jednání jsou tvrdá, jde samozřejmě vţdy o nějakou komplexní dohodu, ke které je lepší dojít neţ nedojít. Nebyl to z jeho strany trochu neuváţený krok, ţe to řekl? Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------To já si nemyslím. Pan premiér upozornil na moţný potenciální střet. On to neřekl takto tvrdě, jak vy to citujete, nebo jak to říkáte. Upozornil na moţný problém. Nicméně opět opakuji. ODS neměla moc šancí, jak postavit hodnověrnou reformní většinovou vládu. Jediná moţnost byla postavit tu vládu s Věcmi veřejnými. Tedy i za cenu, ţe zde hrozí takovýto moţný problém. Já doufám, ţe ten problém byl odstraněn tím, ţe byly uzavřena nějaké dţentlmenské dohody a teď si počkejme, zda dohody budou respektovány, či nikoliv, já si myslím, ţe je správné, ţe pan premiér v médiích upozornil na moţný střet zájmŧ a tento problém. A díky tomu se média o ten problém také začala více zajímat. Tedy i kontrola médií ve vztahu k ministerstvu vnitra bude dŧleţitá. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Poslechněme si dále ještě slova poslance a děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jiřího Pospíšila. Hovoří o tom, proč podle jeho názoru média hodnotí často výsledky koaličních jednání a obsazení ministerstev jako předčasný ústupek ODS. Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------Já plně respektuji názor nezávislého tisku. Díky bohu za to, ţe máme nezávislý tisk. Nicméně si dovolím říci, ţe mŧj názor v této oblasti je trošku odlišný. Já si myslím, ţe 6 míst ve vládě bylo maximum toho, co jsme byli schopni dojednat. A ty jednotlivé resorty pro ODS vŧbec nejsou nezajímavé. Podívejme se třeba na ministerstvo zemědělství, skrze něj mŧţe ODS oslovovat obyvatele ţijící na venkově. Je zde relativně zajímavý volicí elektorát po KDU-ČSL a pokud z oblasti zemědělství bude ODS profilovat, mŧţe některé bývalé voliče KDUČSL oslovit. Stejně tak ministerstvo ţivotního prostředí. Téma ţivotního prostředí se v poslední době stává tématem pro rŧzné pravicové strany v celé západní Evropě. Je to dŧleţité téma. Takţe já si vŧbec nemyslím, ţe je špatně, ţe jsme tyto resorty vzali pod svá křídla a jsem přesvědčen, ţe klíčové reformy se budou provádět na úrovni vlády pod vedením Petra Nečase. Vznikne opět ekonomická rada ministrŧ, vzniknou další reformní týmy a ty bude zastřešovat premiér Petr Nečas. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Mŧţete ještě říci, jak jste spokojen s výsledky jednání K 9? Dnes se uzavřelo jednání o školství, kultuře, vyrovnání státu s církvemi. Jsou tam nějaké body zásadní, které vám přímo chybí? Jiří POSPÍŠIL, poslanec /ODS/, budoucí ministr spravedlnosti -------------------Plné znění zpráv


Já jsem s tou kapitolou spokojen. Vyjednával jsem tuto kapitolu za ODS a v té kapitole se kompletně promítá náš pohled na reformu vysokých škol. Jsem přesvědčen, ţe reforma vysokých škol by měla být jedním z klíčových úkolŧ nově vznikající vlády a jsem rád, ţe ta naše koncepce byla převzata v tom materiálu. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Slyšeli jste názor poslance za ODS Jiřího Pospíšila. A jak jsem v úvodu předeslala, hostem dnešního vydání Inventury Studia STOP je politolog Jiří Pehe, který taktéţ slyšel slova poslance Jiřího Pospíšila. Tak, jak hodnotíte výsledky koaličních jednání, konkrétně obsazení ministerstev? Je to ústupek ODS nebo výsledek pragmatických jednání? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Já myslím, ţe to především reflektuje novou realitu politickou v České republice. My jsme doposud měli v České republice vlády, v nichţ byla jedna dominantní velká strana a 2 strany malé. A to se nyní změnilo. Nyní tedy skutečně nastala situace, kdy vládu tvoří, nechci říci 3 strany zhruba stejné, ale, řekl bych, středně velké. A to samozřejmě mění celou situaci. Jestliţe ODS si nárokovala křeslo premiéra a zároveň předsedkyně Poslanecké sněmovny, tak myslím si, přesně tak, jak varoval prezident Václav Klaus, nakonec oslabila svoji vyjednávací pozici, pokud jde o ta jednotlivá ministerstva. Zároveň si také myslím, ţe tam došlo k něčemu, co mŧţe být taktickou hrou. Ţe totiţ Petr Nečas si uvědomuje, ţe ty skutečně těţké reformy je lepší přenechat TOP 09, která koneckoncŧ šla do voleb s velmi reformním programem napravo od ODS. A ţe pokud by se ty reformy náhodou nepovedly nebo by popřípadě vyvolaly ve společnosti nějaký protitlak, tak ODS má dobrou šanci si nad těmi reformami, tak říkajíc, umýt ruce. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, pokud se podíváme na některá jména konkrétní. Josef Dobeš, ministr školství, zastupitel Prahy 1, bývalý člen představenstva v agentuře ABL. Dalšího z politikŧ Věcí veřejných Víta Bárty, který by měl být ministrem dopravy. Radek John, ministr vnitra. Mohou zmiňovaní náměstci pohlídat případné nešvary a mohou být garantem transparentního jednání ministerstev, zejména vnitra právě v této otázce? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Oni mohou dělat přesně to, co říkal pan Pospíšil. To znamená mohou svým stranám signalizovat, myslím, ţe on pouţil toho termínu pojmu signalizovat, ţe se na tom ministerstvu děje něco nekalého. Na druhou stranu obávám se, ţe skutečně pokud jde o ministerstvo vnitra, tam určitý střet zájmŧ hrozí, protoţe tam přeci nejde jenom o to, ţe by ten ministr mohl dělat něco jaksi viditelně nekalého, ale jde o to, ţe on bude mít, a skrze něho Věci veřejné, které byly sponzorovány právě onou bezpečnostní agenturou, přístup k citlivým informacím, které se nemusí nějakým zpŧsobem vynášet z toho ministerstva a podobně. To jsou věci, které se prostě dají sdělovat dál do Věcí veřejných nebo směrem k té bezpečnostní agentuře. A ačkoliv nechci tvrdit, ţe to tak bude, tak je to poměrně velké nebezpečí a jeto skutečně velmi nestandardní, ţe ministrem vnitra se mŧţe stát někdo, kdo reprezentuje stranu, která v podstatě byla financována bezpečnostní agenturou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Rodící se koalice také došla ke shodě v otázce státního rozpočtu. Pro příští rok plánuje úspory ve výši 54 miliard. Upravena bude i příjmová stránka ve výši zhruba 20 miliard korun. A premiér Petr Nečas řekl, ţe jejich cílem je, aby deficit státního rozpočtu pro příští rok byl ve výši zhruba 135 miliard korun, coţ je 3,6 procenta HDP. Je to tak ještě ambicióznější číslo neţ je uvedeno v konvergenčním programu pro příští rok. Tak, dodrţí slovo podle vás? Není to příliš ambiciózní plán? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Musíme brát v úvahu, ţe toto je skutečně vládní koalice, která má 118 křesel, mŧţe si v podstatě, pokud jde o ty obyčejné zákony, prosadit co chce. U ústavních samozřejmě potřebuje tu ústavní většinu, a tu nemá, ale pokud jde o ty obyčejné, tak tam má skutečně velkou většinu. A i kdyby náhodou někteří poslanci těch vládních stran Plné znění zpráv


se nepřipojili k té vládní většině, coţ není pravděpodobné, tak stejně mají dostatečně velkou většinu. Takţe myslím si, ţe to, co řekne premiér nebo příští premiér vlády, která právě vzniká, musí být bráno váţně. On skutečně asi nemluví do větru a o těchto věcech zřejmě spolu s těmi příštími koaličními partnery hovořil a myslím si, ţe by asi tyto věci jaksi nevypouštěl do veřejnosti, pokud by neexistovala nějaká dohoda na těchto číslech. Myslím si, ţe jestliţe se vznikající vládní koalice na nich dohodla, tak je také prosadí. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Ve vedení sněmovny sedí 3 ţeny, jako ministryni v této vládě neuvidíme ţádnou. Má tento výsledek nějaký hlubší význam a znamená to třeba, ţe jednání jsou opravdu tak tvrdá, ţe ţeny přeci jenom před nimi ve výsledku couvnou? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Já myslím, ţe to, ţe ve vládě nejsou ţeny, je opravdu velikým zklamáním. Je to zejména zklamáním pro ty voliče, kteří volili zejména nové strany, tedy Věci veřejné a TOP 09 v naději, ţe se v české politice něco změní. Moţná, ţe toto je první signál, ţe se aţ tak moc toho nezmění, ţe vlastně ty ţeny ve Věcech veřejných zejména byly pouţity tak trochu jako marketingový trik a nyní tedy, kdyţ došlo, řečeno lidově, na lámání chleba, tak se pro ně ve vládě nenašlo místo. Ospravedlňuje se to nejrŧznějšími dŧvody, právě například tím, ţe ta jednání budou tvrdá, ţe budou tvrdé reformy, ţe moţná by na to neměly ţaludek. Ale to jsou, myslím, poměrně ubohé výmluvy, protoţe víme, ţe s reformami se potýká celá Evropa, celá řada evropských zemí musí dělat těţké řezy do státních rozpočtŧ a dělat často i tvrdou politiku musí vlády a v řadě těch vlád sedí ţeny a myslím si, ţe Česká republika by neměla být ţádnou výjimkou. Prostě ţeny v této společnosti tvoří většinu a dnes například 60 procent všech lidí, kteří absolvují univerzity, jsou ţeny. Takţe je naprosto nepochopitelné, ţe v nejvyšším orgánu státu nesedí ani jediná ţena. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe není příliš relevantní argument, ţe jednání jsou tvrdá. Co říkáte? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Já si myslím, ţe jednání mohou být klidně tvrdá a vŧbec si nemyslím, ţe by ţeny nebyly schopny taková jednání ustát. A navíc si také myslím, ţe i v těch tvrdých jednáních je třeba určité politické kultury a konsensu, a to velmi často právě političky do těch jednání vnášejí. Takţe obávám se, ţe toto všechno jsou jenom výmluvy a pro ty, kteří vlastně fandili jakémusi novému politickému stylu a byly přesvědčeni, ţe tyto volby znamenají jakousi revoluci v české politice, tak právě pro ty si myslím to by mělo být určité varování. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Dobře. Promiňte mi, ţe ještě malou chvilku setrvám u těch ţen, které ve vládě neuvidíme. Ale kdyţ se ponoříte svým pohledem do ledví toho vyjednávání, které jsme my viděli samozřejmě, tak jaké dŧvody, si myslíte, vedly opravdu k tomu, ţe tam ţádná ţena nakonec nezasedne? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------No, já myslím, ţe ty dŧvody jsou stejné jako vţdy. Ţe nakonec v těch finálních fázích jde o to, kdo má ostřejší lokty, kdo je schopen si víc vymoci, kdo má kontakty na ty nejrŧznější skupiny, které stojí v pozadí politiky. Mŧţeme jim říkat oligarchie, nebo mŧţeme jim říkat bratrstva, která jsou svázána s ekonomickými zájmy, v ODS se jim říká kmotři. Prostě moţná, ţe ty ţeny, zejména ty nové, poslankyně za Věci veřejné nemají ty potřebné kontakty a nemají potřebně ostré lokty, aby dokázaly v těch finálních fázích vyjednávání si prostě prosadit to, ţe v té vládě chtějí být a budou. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Dovolte nyní, abychom se ohlédli za úterním vydáním Studia STOP Petra Hartmana, který analyzoval současnou situaci a volební těsné vítězství ČSSD samozřejmě ve chvíli, kdy ještě nebyl znám výsledek koaličních jednání, ţádní ministři, nicméně o sociální demokracii jsme ještě nehovořili, tak to bude dobrá příleţitost tento příspěvek reflektovat. Petr HARTMAN, moderátor -------------------Kdybych se měl vrátit v čase ještě trochu zpět, tak v květnu 2008 se konal sjezd sociální demokracie. Na tom sjezdu vystoupil Jiří Paroubek s takovým programem modernizace sociální demokracie. A on to zdŧvodnil tím, ţe pokud má být strana úspěšná a má dlouhodobě vítězit ve volbách, tak potřebuje rozšířit voličskou základnu, a to především o mladší a také vzdělanější obyvatele. Ale kdyţ se podíváme na výsledek těch sněmovních voleb letos v roce 2010, tak se dá říci, ţe za ty 2 roky se to příliš nepovedlo. Je to moc krátký čas na to, aby se vŧbec dalo uspět s tím rozšířením voličské základny o mladší a vzdělanější obyvatele, nebo to je série chyb, které sociální demokracie dělala a právě kvŧli nim to voličstvo nepřitáhla? Milan ZNOJ, politolog, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, modernizace sociální demokracie bylo a je velké téma. A pro naši sociální demokracii asi dvojnásob dŧleţité, byť se týká sociálních demokracií vlastně v celé Evropě, protoţe ta naše domácí sociální demokracie kromě toho, ţe se musí vypořádat nějak s určitým oslabením ideologickým i mocenským sociálních demokracií v Evropě s jakýmsi selháním strategie obrany sociálního státu. A hledáním nových argumentŧ proti nové pravici a neokonzervatismu i neoliberálního konceptu, takţe to je celoevropský problém. Ale ta naše sociální demokracie se musela ještě odpíchnout od toho Zemanovského dědictví. A konce modernizace mohl sehrát tuto roli odpichu a samozřejmě bylo to spíše vytyčení dobrých cílŧ, nechci říci přímo přání, ale byla to vyhlídka perspektivy, o kterou sociální demokracie chtěla usilovat, nicméně přání je jedna věc a realizace druhá. A samozřejmě mŧţete si přát, aby jste se změnil tak, ţe vás mladí budou mít rádi, ale je otázka, jak toho mŧţete dosáhnout. Nebo mŧţete chtít spolupracovat s nějakými ekologickými hnutími, s rŧznými občanskými iniciativami, ale přání nestačí, protoţe získat nějakou vhodnou politickou, ne snad strategii, protoţe nejde jenom o strategii, ale i konkrétně konat takovým zpŧsobem, abyste nalezl ty styčné body s mladými a s těmi třeba, řekněme, občanskými iniciativami, tak to vyţaduje mnohem víc neţ jenom vytyčit, říci, já bych chtěl, aby mě mladí volili. V tomto směru ta sociální demokracie cosi vytyčila, ale nenaplnila a výsledky těch voleb to jednoznačně prokázaly. Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka -------------------Slyšeli jsme tedy úryvek z úterního vydání Studia STOP kolegy Petra Hartmana. Dnešními glosátorem a komentátorem slyšených příspěvkŧ, které vy, posluchači Českého rozhlasu 6 jste měli moţnost tento týden slyšet na naší stanici, je politolog Jiří Pehe. Takţe mě by nyní zajímalo, pane doktore, jaká je vlastně současná pozice sociální demokracie? Jiří PEHE, politolog, ředitel, New York University v Praze, vedoucí praţského Institutu pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity -------------------Já myslím, ţe sociální demokracie má před sebou velký úkol. Má úkol najít nějaký nový jazyk, kterým by odpověděla na nové výzvy. To se netýká jenom české sociální demokracie, to v tom příspěvku koneckoncŧ zaznělo, týká se to evropské sociální demokracie. Tedy sociálně demokratických stran v celé Evropě. Jde o to, ţe ty sociálně demokratické strany se tak trochu zakopaly v obranářských pozicích, rozhodly se hájit status quo a ne dosti jasně zdŧrazňovaly, ţe i ony by chtěly usilovat o určité reformy, které budou odpovídat té změněné situaci ve světě, v globalizujícím se světě. A to, myslím, nakonec rozhodlo. Prostě neměli, řekl bych, dostatečně silné poselství, které by voliče zaujalo a to poselství nakonec měly spíše ty pravicové strany, které přišly s tím, ţe chtějí zabránit moţnému bankrotu, krizi a tak dále, jakkoliv to mohlo být nebezpečí pouze virtuální, tak přišly s tím, ţe tomu chtějí zabránit s pomocí škrtŧ, reforem a odříkání. Takţe to je jedna věc. Druhá věc, myslím si, ţe sociální demokracie potřebuje skutečně nalézt nějaký nový komunikační styl, který by jí umoţnil komunikovat s mladými lidmi. To se zejména české sociální demokracii moc nedaří. A v tom musí udělat kus práce. Moţná, ţe nyní, kdy se otvírá moţnost, ţe ve vedení sociální demokracie by zasedli mladší předáci, politici jako je pan Hašek, Sobotka a tak dále, takţe přeci jenom se ten styl nějak změní. Nicméně bude muset na sobě sociální demokracie pracovat. Zároveň tam ovšem hrozí jedno nebezpečí, které já vidím pro sociální demokracii, a to je sice určité pokušení nechat se ukolébat tím, co zřejmě bude následovat, aţ se ustaví vláda a naplno se spustí ten reformní program, který mŧţe ve veřejnosti vyvolat negativní reakce. Protoţe koneckoncŧ to bude dopadat Plné znění zpráv


na velkou část veřejnosti dosti silně. A tam mŧţe sociální demokracie propadnout pokušení vyuţít té situace bez toho, ţe by se pokusila nějak vnitřně změnit. A to by rozhodně nebylo dobře, protoţe ona se změnit nějakým zpŧsobem potřebuje. _

Prevence internetové kriminality je i státní zájem 2.7.2010

lupa.cz

str. 00

Dění na Internetu, Bezpečnost_ _

S bezpečností svého pobytu na Internetu by se měl kaţdý poprat sám. To je jeden přístup. Jenţe jsou obecné zásady, které je třeba ctít a stát by měl pomáhat s jejich prosazováním i vymáháním. To je přístup druhý. Jak jsme na tom v Česku? Konference „Prevence internetové kriminality“ se konala ve čtvrtek 17. června v reprezentativních prostorách hlavního sálu Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu České republiky. Akci uspořádalo české Národní centrum bezpečnějšího Internetu pod záštitou 1. místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR PaedDr. Aleny Gajdŧškové, místopředsedy Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR JUDr. Miroslava Antla a předsedy Úřadu na ochranu osobních údajŧ RNDr. Igora Němce. Konference se zúčastnili také zástupci z řad dětí a mládeţe, kteří se měli v závěrečné panelové diskusi s přítomnými odborníky podělit o své názory a doporučení. Jednalo se o poměrně sympatické rozhodnutí, protoţe právě mladých uţivatelŧ se všechny diskutované aktivity týkají, a je velmi dŧleţité znát jejich názory a pohled na danou problematiku. senat_01 Konference o prevenci internetové kriminality začíná Mladá generace a ochrana soukromí Odbornou konferenci zahájila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdŧšková, která hovořila o tom, ţe 21. století je stoletím změn, a současný svět je velmi odlišný od světa, který existoval před několika lety, a který lidé znají třeba ze svého mládí. Současná mladá generace se rodí tak říkajíc s mobilem či notebookem v ruce, a logicky tak vznikají mezigenerační rozdíly ve znalostech nových technologií a v přístupu k nim. Jak jiţ zaznělo v perexu, ústředním tématem setkání byla bezpečnost mladých uţivatelŧ, kam patří nepříjemné jevy jako kyber-šikana, kyber-stalking, sexuální obtěţování a podobně. V této souvislosti paní Gajdŧšková připomenula i mezinárodní kontext: 1. července totiţ vstoupí v platnost dva dokumenty Rady Evropy, které se dotýkají právě i Internetu: Úmluva proti sexuálnímu násilí na dětech a Úmluva o kyberšikaně. Česká republika tyto úmluvy nicméně ještě neratifikovala, coţ Alena Gajdŧšková vnímá jako „dluh“. Na první místopředsedkyni Senátu navázal předseda Úřadu na ochranu osobních údajŧ Igor Němec, který zdŧraznil, ţe děti mají svá práva, a zároveň potřebují i větší ochranu – a to nejen v reálném světě, ale i v kyberprostoru. Ideální cestou je pochopitelně vzdělávání a šíření povědomí o hrozbách a rizicích, ale zde jsou bohuţel stále poměrně značné mezery. Je také třeba stále hledat určitou rovnováhu mezi bezpečím a ochranou soukromí. Typickým příkladem je jiţ téměř legendární Červené tlačítko, které sice mŧţe být zajímavým nástrojem v boji proti závadnému obsahu, ale svým nepovedeným startem si vyslouţilo ostrou kritiku a vzbudilo řadu pochybností. Tlačítko bylo nicméně jiţ aktualizováno, a provozovatel se zavázal nezpracovávat IP adresy a další citlivé informace, a v současné době má tedy u ÚOOÚ „zelenou“. Kromě tohoto silně medializovaného příkladu ovšem existuje celá řada dalších „privacy enhancement“ technologií, jako jsou rŧzná omezení (blacklisty / whitelisty), rodičovské filtry a podobně. senat_02 Webová stránka Červeného tlačítka



V současné době jsou největší bezpečnostní hrozbou sociální sítě, kde se pohybuje obrovské mnoţství uţivatelŧ, kteří o sobě bez větších rozpakŧ sdílí i poměrně dosti citlivé informace. Značnou kritiku si v tomto směru vyslouţil především Facebook, který na konci minulého roku představil nové nastavení zabezpečení, které nepozorným uţivatelŧm v podstatě otevřelo profily a některé informace byly zveřejněny i v rámci celého Internetu. Některé současné trendy jsou ale naštěstí i pozitivní. Jedním z nich je nový koncept „privacy by design“. V rámci tohoto přístupu by se hledisko soukromí mělo stát součástí kaţdého projektu, produktu či sluţby jiţ od samotného začátku, a problémŧm by se tedy mělo spíše předcházet, neţ je potom řešit dodatečně. Od sociologie k otázkám legislativy Velmi zajímavou prezentaci si připravil Petr Soukup z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který svŧj příspěvek zahájil velmi výmluvnou básní: Máma má meeting, táta má tetu; já sedím sám u Internetu. Mimochodem, jedná se o citát z publikace Slabikář násilí páchaného na dětech, který připravil Úřad vlády ČR v rámci kampaně Stop násilí na dětech. Bohuţel, ani Slabikář nakonec nedoputoval k rodičŧm a dětem, a jak uţ je skoro zvykem, rozdává se zpravidla jen na rŧzných konferencích… senat_03 Webová stránka Červeného tlačítka Po tomto úvodním exkurzu se pan Soukup zaměřil na hlavní část své prezentace, kterou byla vybraná sociologická data z celé řady národních i mezinárodních výzkumŧ, jako například World Internet Project (20052008) nebo Flash Eurobarometer (248). Z prezentovaných výsledkŧ vyplývá, ţe podíl mladých uţivatelŧ Internetu (od 12 do 18 let) je v Evropě opravdu masivní, pohybuje se nejčastěji mezi 70-90 % (v ČR cca 85 %). V kyberprostoru také tráví poměrně dost času, a rodiče tak s nimi ztrácejí kontakt. Mladí uţivatelé mají navíc i nedostatek informací, protoţe i ve školách se vyučuje spíše ovládání programŧ, neţ bezpečnostní návyky a netiketa. Není tedy divu, ţe mladí uţivatelé sdílejí osobní informace, dŧvěřují neznámým lidem, a hrozí u nich např. vznik závislostních projevŧ. senat_04 Petr Soukup v prŧběhu své prezentace Trochu více právnický úhel pohledu nabídl Radim Polčák z Ústavu práva a technologií na Masarykově univerzitě v Brně. Připomenul, ţe Internet je globální médium postavené na svobodě, a proto je sloţité ho jakkoliv regulovat či kontrolovat. Vývoj je navíc aţ příliš rychlý; rodiče často stále ţijí ve svém „starém“ světě, a je pro ně obtíţné drţet krok s novými technologiemi, novými moţnostmi i riziky. A co se týče legislativy, tam je to ještě horší. Právníkŧm totiţ trvá adaptace na nové podmínky často i desítky let (a někdy i celá staletí). Kaţdopádně pokud chceme zavést vyšší míru ochrany, je třeba brát v úvahu i zmiňovaný globální a přeshraniční princip Internetu. Z hlediska práva je tedy nezbytné harmonizovat mezinárodní legislativu, aby se zločinci jednoduše řečeno neměli kam schovat. Významnou úlohu má také občanský sektor, kam spadají např. aktivity Safer Internetu. Soukromoprávní subjekty mají totiţ výhodu, protoţe mohou dělat cokoliv, co jim zákony nezakazují – oproti tomu veřejnoprávní subjekty mohou dělat jen to, co jim zákon konkrétně umoţní, o co se mohou opřít, coţ je pochopitelně mnohem méně flexibilní. Na otázku legislativy navázala i Jitka Gjuričová z Ministerstva vnitra České republiky, která hovořila především o nepřipravenosti společnosti na nové prostředí a na nové formy kriminality. Vraţdy, krádeţe, drogy, šikanu a další sociálně patologické jevy známe i celá staletí, ale v posledních letech se náhle objevilo něco úplně nového, na co nebyly připravené ani policejní sloţky. Situace se ale naštěstí začíná pozvolna zlepšovat, a objevují se rŧzné konference (např. CYBER 2008 či CYTER 2010), či vzdělávací projekty (např. projekt E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, se kterými MVČR spolupracuje). Šíření informací je ale stále velice obtíţné – například jen základních škol je asi 4500, a oslovit rodiče je ještě mnohem sloţitější. Jitka Gjuričová zmínila ještě další projekty (například chystanou sérii čtrnácti seminářŧ pro policisty v letech 2010 aţ 2011), a přislíbila, ţe se touto problematikou začnou na ministerstvu systematicky zabývat. Snad tedy nezŧstane jen u teorie. Plné znění zpráv


senat_05 Webová stránka projektu E-Bezpečí Mediální výchova ve školních osnovách Další část konference zahájil Ondřej Neumajer z Výzkumného ústavu pedagogického, který hovořil o prevenci online kriminality v kurikulu všeobecného vzdělávání a ţivotě mládeţe. Téma sice znělo poněkud kostrbatě, ale v podstatě šlo o to, jestli jsou tyto dŧleţité otázky součástí rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Součástí RVP jsou totiţ tzv. „prŧřezová témata“, která mají školy povinnost zapracovat do své výuky – a jedním z takových témat je i mediální výchova, kam spadá i online bezpečnost. Co se ale týče zahrnutí těchto znalostí do výuky, situace je poměrně sloţitá, protoţe RVP je uţ z principu mnohem „volnější“ neţ byly dříve povinné osnovy. Otázky internetové bezpečnosti a online kriminality jsou sice do RVP zapracovány, ale podobně jako u ostatních témat jen velmi obecně. Problémem je také skutečnost, ţe chybí přesná data o současné úrovni znalostí ţákŧ. Centrum pro zjišťování výsledkŧ vzdělávání sice provádělo od roku 2004 kaţdoroční hodnocení výsledkŧ ţákŧ 5. a 9. tříd ZŠ, ale výzkum byl zaměřený jen na matematiku, češtinu a další předměty v rámci zamýšlené státní maturity. O znalostech informačních technologií a online bezpečnosti toho tedy mnoho nevíme. Pan Neumajer tedy prezentoval alespoň drobné střípky posbírané z mnoha jiných dílčích statistik a studií, jako například výsledky testŧ SCIO, které obsahují i test informační gramotnosti TIGR. Určitý náhled poskytl i IT Fitness Test realizovaný v rámci Evropského týdne IT dovedností. Toho se zúčastnilo téměř 30 000 účastníkŧ a celkový prŧměr byl cca 46 %. Otázky týkající se bezpečnosti byly ale pro účastníky zpravidla nejobtíţnější. Zmínku si zaslouţí i rozsáhlý výzkum mezi americkými školami Speak Up 2009, jehoţ závěrečná zpráva z března 2010 upozorňuje, ţe školy svým ţákŧm nevyhovují, ztrácejí pro ně svŧj význam, a děti se tak stále častěji snaţí vzdělávat samy. senat_06 Ondřej Neumajer hovoří o problematice online bezpečnosti v RVP Zmiňované výzkumy byly sice poměrně rŧznorodé a neúplné, ale přesto identifikovaly některé zásadní problémy současného školství. Děti školu zkrátka vnímají jako určitou historickou instituci, které nedokáţe pruţně reagovat na jejich potřeby, zaostává ve vyuţívání informačních technologií a celkově nereflektuje aktuální trendy. Škola tak ztrácí svŧj význam a status, coţ jednak ohroţuje informační gramotnost nové generace, a zároveň to mŧţe přispívat k mezigeneračním problémŧm. Pravděpodobně jediným komplexním řešením je cyklická revize kurikula, která by mohla začít jiţ od příštího roku. Jedná se ale o dlouhodobý proces, ve kterém i dílčí revize zabere přibliţně tři roky. Safer Internet a přidruţené aktivity O aktivitách Národního centra bezpečnějšího Internetu hovořil koordinátor projektu Saferinternet.cz, Pavel Vichtera, který se připojil k ostatním řečníkŧm, a zdŧraznil, ţe se děti na Internetu skutečně nechovají příliš bezpečně a zodpovědně, a nemají problém poskytnout svoje fotografie, e-mail, nebo dokonce i telefonní číslo. Podle statistik trochu více váhají jen u adresy, ale i tu jsou ochotné v mnoha případech sdělit. Mezi hlavní nebezpečí Internetu patří podle pana Vichtery především nevhodný obsah (např. pornografie, drogy či násilí), nebezpečné kontakty (zejména pro mladé a dŧvěřivé uţivatele), a všudypřítomná komerce. Obecně to tedy mŧţeme shrnout zkratkou CCC (content, contacts, commerce). Kromě toho se ale nebezpečně chovají i samotní uţivatelé, kteří o sobě zejména na sociálních sítích zveřejňují celou řadu osobních informací, a neuvědomují si, ţe co jednou „vypustí“ do Internetu, tak tam uţ většinou také zŧstane. Internet je zkrátka médium s velkým potenciálem, ale i nemalými riziky – ať uţ se jedná o kyberšikanu, dětskou pornografii, porušování autorských práv, nebo třeba únik osobních údajŧ. Klíčové je pochopitelně vzdělání, informovanost, odpovídající legislativa, ale jak uţ na konferenci zaznělo, všechno bohuţel poměrně dlouho trvá. Nicméně otázkám legislativy se alespoň rámcově věnuje tzv. „Praţská deklarace“, a také chystaná (byť poněkud rozporuplná) nová evropská směrnice. senat_07 Plné znění zpráv


Pavel Vichtera, koordinátor projektu Saferinternet.cz Na pana Vichteru následně navázala Hana Petráková, vedoucí Sdruţení Linka bezpečí, které je partnerem projektu Saferinternet.cz od roku 2007, kdy společně představili projekt Internet Helpline. Kromě telefonické poradny na čísle 116 111 tedy mohou děti Linku bezpečí kontaktovat i e-mailem nebo na online chatu. Pro pořádek ještě připomenu, ţe Linka bezpečí poskytuje dětem první pomoc formou psychosociální podpory – existuje totiţ i Horká linka, která má jiné zaměření, a kam se pouze hlásí závadný obsah. Co se týče statistických údajŧ, problémy týkající se Internetu tvoří pouze malý fragment ze všech kontaktŧ Linky bezpečí, ale jejich počet roste: v roce 2007 jich bylo 60, a v roce 2009 uţ 230. Je také zajímavé, ţe v drtivé většině případŧ se děti obracely na telefonní linku (nikoliv na e-mail nebo chat) – pravděpodobně proto, ţe problémy na Internetu nechtěly řešit přes stejné médium. Hana Petráková zmínila pro zajímavost i ukázky některých kampaní – například známou sérii plakátŧ s lidmi se „smajlíkem“ místo obličeje (2007). Aktuálním informačním projektem jsou pak nové webové stránky Richard má problém, které vznikly ve spolupráci se zpěvákem Richardem Krajčem. senat_08 Webové stránky nového projektu Richard má problém V závěru sekce vystoupil ještě Petr Molka, který alespoň ve stručnosti představil webové stránky adam.cz, neboli zpravodajský a informační servis sdruţení dětí a mládeţe. Portál vznikl pŧvodně pod názvem „Automatizovaná DAtabáze Mládeţe“ a mezi jeho hlavní partnery patří Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy, Národní institut dětí a mládeţe, a Česká rada dětí a mládeţe. Petr Molka si také poloţil řečnickou otázku, jestli chceme děti na Internetu bezpečné nebo svobodné (coţ je shodou okolností i název článku na Lupě), a zdŧraznil, ţe se vzděláváním děti je dŧleţité začít co nejdříve – např. jiţ od šesti let. Intermezzo: tisková konference Součástí „Prevence internetové kriminality“ byla i krátká tisková konference, určená především zástupcŧm médií, kteří se nemohli účastnit celého programu. Obsah tiskovky tedy z velké části kopíroval obsah celé konference – Alena Gajdŧšková připomněla dvě úmluvy Evropské komise, Igor Němec hovořil o konceptu „privacy by design“ a soutěţi „Moje soukromí, nekoukat, nešťourat“, a novináře přivítal i senátor Miroslav Antl. senat_09 Jeden z vítězných příspěvkŧ soutěţe o ochraně soukromí (Robin Fučík, 2007) Svŧj souhrnný příspěvek si připravil i Pavel Vichtera, který ale kromě obecného úvodu o aktivitách SaferInternetu a probíhajících diskusích o míře regulace (tj. jestli zvolit restriktivní nebo preventivní přístup) zmínil i dvě poměrně zajímavé informace. Jednou z nich bylo představení nového webu Bezpečně online a úspěšné soutěţe „PaySecCup“, které se účastnilo více neţ 7.000 ţákŧ ze 359 škol. Portál byl spuštěn 17. února 2010 jako společný projekt Národního centra bezpečnějšího Internetu a Poštovní spořitelny s cílem šířit povědomí o bezpečnějším chování na Internetu a se zaměřením na finanční gramotnost. Ostatně mezi hosty byl přítomen i ombudsman Poštovní spořitelny Martin Kovář. Druhá zajímavá informace se týkala Červeného tlačítka, které bude mít v nejbliţší době nové funkce. Kromě klasického nahlášení stránky totiţ umoţní vytvoření i tzv. „snapshotu“, a stránku si tak „vyfotografuje“ pro případ, ţe by se změnila nebo zmizela. Další funkcí (zejména pro rodiče nejmenších dětí) bude i určitý „lokální black-list“, díky kterému budou mít rodiče moţnost zablokovat konkrétní stránky přímo v prohlíţeči. senat_10 senat_11 Účastníci odpolední tiskové konference Panelové diskuse a názory mladých uţivatelŧ Plné znění zpráv


V programu konference byly i dvě panelové diskuse, přičemţ v té první byli především zástupci partnerŧ akce. Václav Mach z Microsoftu například představil přítomným pedagogŧm webový portál www.moderniucitel.cz, Karel Kuchařík z Policie ČR hovořil o rozdílech mezi „klukovinou“ a porušením zákona, a Eva Vaníčková z Rady Vlády ČR pro lidská práva zdŧraznila dŧleţitost vzdělávání dětí jiţ od mateřské školky, coţ se týká Internetu stejně jako např. sexuální výchovy. Zmínila také, ţe letošní Český pediatrický kongres upozornil na zhoršující se psychický stav dětí. senat_12 Účastníci prvního panelu: Eva Vaníčková, Václav Mach a Karel Kuchařík Druhá panelová diskuse se konala aţ v samotném závěru celé konference, a mezi jejími účastníky byli vedle Miroslava Antla a Igora Němce především čestní hosté konference: představitelé Národního parlamentu dětí a mládeţe, sdruţení Together Czech Republic, Dětské tiskové agentury a ţáci základních a středních škol. Na panelu se tedy diskutovalo o tom, jak celou problematiku vnímají právě nejmladší účastníci, kterých se ostatně aktivity „dospělých“ týkají nejvíce. Co se týče často diskutované otázky sdílení nelegálního obsahu, řešením by podle dětí a mládeţe bylo zlepšit přístup k obsahu a sníţit jeho ceny, a tak „pirátství“ spíše předcházet, namísto neefektivních zákazŧ a trestŧ. Současná situace je ale bohuţel taková, ţe ceny u nás jsou tragické, a ani zajímavé sluţby jako iTunes zde nefungují. Vyuţívání oficiálních kanálŧ je navíc podstatně zdlouhavější a sloţitější, neţ staţení souboru z nějakého serveru. Jakub Roţ také poukázal na skutečnost, ţe nejsme zvyklí platit kreditkou a alternativní metody plateb přes Internet nejsou rozšířené. Děti také zdŧraznily, ţe Internet je především svobodné médium, a rozhodně by neměly probíhat ţádné pokusy o jeho kontrolu nebo blokování. To potvrdila i předsedkyně Národního parlamentu dětí a mládeţe Aneta Skřebská, a zdŧraznila, ţe prevence je vţdy lepší neţ zákonné překáţky či represe. Zajímavá byla i následná diskuse. Jeden z návštěvníkŧ konference se ještě vrátil k tématu svobody Internetu, a v naráţce na Velkého Bratra se zeptal mladých panelistŧ, jak vnímají například přístup Googlu, který neustále sleduje a zpracovává aktivity svých uţivatelŧ, vede si o nich statistiky a podobně. Odpovědi se ujal Jakub Roţ, který lakonicky prohlásil, ţe s tím problémy nemá, protoţe sám spravuje několik portálŧ a dělá v podstatě to samé. Panelová diskuse tak skončila smíchem a potleskem. senat_13 Účastníci druhého panelu: senátor Antl a zástupci dětí a mládeţe Závěrem Celodenní odbornou konferenci uzavřel senátor Miroslav Antl, který má jako bývalý středoškolský učitel pro problémy současné mládeţe pochopení. Internet by měl určitě i nadále zŧstat svobodným médiem, ale nesmí být samozřejmě beztrestně zneuţíván jako prostředek pro páchání trestných činŧ. Konference „Prevence internetové kriminality“ byla rozhodně zajímavá, ačkoliv řešení zmiňovaných problémŧ není jednoduché a vyţaduje čas. Vyţaduje totiţ celou řadu paralelních krokŧ, jako je vzdělávání dětí i dospělých, spolupráce všech zainteresovaných skupin, samoregulace a její podpora v legislativě, a vyuţití dalších nástrojŧ a aktivit jako je např. horká linka, informační kampaně atd. Některé tyto kroky a prvky začínají fungovat, jiné teprve vznikají, ale na kaţdý pád je dŧleţité o tomto tématu alespoň hovořit a hledat nová řešení. V tomto směru byla konference „Prevence internetové kriminality“ myslím velice úspěšná, protoţe umoţnila setkání nejen mnoha zástupcŧ zainteresovaných skupin, ale přilákala i zatím největší mnoţství účastníkŧ, a jiţ po třech dnech od zveřejnění registrace se kapacita velkého sálu Senátu ČR zcela naplnila. Snad bude tento pozitivní trend pokračovat i nadále. senat_14

URL| http://www.lupa.cz/clanky/prevence-internetove-kriminality-je-i-statni-zajem/ _ Plné znění zpráv


Ţena musí ukázat, ţe je dvakrát lepší neţ muţ, říká Jachanová Doleţelová 2.7.2010

parlamentnilisty.cz mab_

str. 00

Vláda_

Proč nejsou ţeny ve vládě? Jaké to bude mít dŧsledky? Je to vina společnosti, která ţeny nepustí do vyšších pozic? Na tyto otázky se pokusili odpovědět dva odborníci na gender problematiku. Nově vzniklá vláda je čistě muţská. Jediná ţena, která byla nominována, post ministryně odmítla. Jsou ţeny raději se svými dětmi? Proč se do vyšších postŧ nehrnou? K rozhřešení se snaţili dojít předsedkyně české ţenské lobby Alexandra Jachanová Doleţelová a profesor přednášející o gender problematice na FSV UK Petr Soukup. Pro Petra Soukupa to bylo velké překvapení, na druhou stranu však nechtěl tento problém zevšeobecnit. „To, ţe se tak rozhodla jedna ţena nebo pár ţen, které by ministryněmi mohly být, ještě neznamená, ţe tak ţeny přemýšlí," uvedl v pořadu Události, komentáře. Ţeny potápí i média. Více si všímají jejich chyb Dostávat ţenu do vlády jen pod tlakem, aby tam teda jedna ţena byla, přijde zase špatné Alexandře Jachanové Doleţelové. Oba připustili, ţe jde spíše o tlak společnosti, která ţenám přikazuje, ţe by se o děti měly starat. „Není to tak, ţe by ta ţena nechtěla, ale spíše je k to mu donucená okolnosti," uvedla Jachanová. „Na druhou stranu, já bych nechtěla být jedinou ţenou ve vládě. To pak musíte ukázat, ţe jste dvakrát tak lepší, neţ muţi, jinak si na vás vţdycky něco najdou. I média více sledují chyby, které udělají ţeny," domnívá se Jachanová. Muţská vláda změní i chování ve společnosti Jak moc se projeví nepřítomnost ţen ve vládě, Podle Petra Soukupa ne nijak markantně, ţeny budou chybět i v niţších pozicích, kam si pravděpodobně muţi dosadí spíše muţe. Pak by si některé firmy mohly vzít příklad z vlády a nedosazovat ţeny do vyšších pozic. Podle obou odborníkŧ záleţí hlavně na schopnostech jednotlivce. Ţena je ale podle Soukupa schopná více naslouchat, muţ je zase více racionální. Alexandra Jachanová Doleţelová si myslí, ţe je ryze muţská vláda nezákonná. Více: Lídři se dohodli. John bude řídit vnitro, Kalousek finance Kdo zasedne do Strakovy akademie? Vizitky moţných členŧ vlády Foto:Hans Štembera


Vlastní názor na Afriku si jedu utvořit do Afriky 2.7.2010

Slovácké noviny - regionální týdeník PAVEL BOHUN_

str. 03

Slovácko_

Pavla Krystýnová z Topolné, která bude z ghanského sirotčince do Slováckého deníku posílat své prázdninové reportáţe: Plné znění zpráv


Třiadvacetiletá studentka ţurnalistiky z Topolné Pavla Krystýnová má sice hrŧzu z hadŧ,ale přesto, vybavená třemi litry slivovice, za pět dnŧ odlétá na sedm týdnŧ do ghanského městečka Bawjiase, kde se chce starat v sirotčinci o skupinku dětí, které zŧstaly úplně samy bez rodičŧ. Co ji inspirovalo k tomuto dobrodruţnému kroku a jak se na tuto svoji misi připravuje, o to se podělila v rozhovoru se čtenáři Slováckého deníku, který bude o cestovatelčiných záţitcích v Africe od poloviny července aţ do konce srpna kaţdý pátek exkluzivně informovat. * Jak velké Bawjiase je a proč míříte do sirotčince právě tam? - Bawjiase je městečko vzdálené od hlavního města Accry asi 100 km. S okolními vesnicemi by mělo čítat aţ 18 tisíc obyvatel. O sirotčinci v Bawjiase jsem se dověděla díky kamarádovi Vláďovi Víškovi z Prahy, který uţ tamní děti zná z minulého roku. Strávil s nimi v létě čtyři měsíce a poté se do Ghany vracel ještě na Vánoce. Radost z vánočních dárkŧ tehdy byla veliká. * Máte za sebou roční zkušenost z jihofrancouzské Provence, kde jste pŧsobila jako au-pair. Prohloubil se právě tam váš vztah k dětem natolik, ţe se v roce 2010 rozhodujete vyměnit pohodlí evropského domova za trochu dobrodruţnou cestu do sirotčince v africké Ghaně? - Děti mám moc ráda odjakţiva pro jejich bezprostřednost, bezelstnost, upřímnost a hravost. Zpětně jsem moc vděčná za jistý díl naivity, která mi byla dána do vínku. Díky ní bylo snazší odjet a nepřemýšlet nad tím, jaké to bude podřídit se chodu cizí rodiny a starat se coby au-pair o čtyři malé děti a domácnost. Nyní tuto zkušenost povaţuji za dobrý výchozí bod pro práci, která mě čeká v sirotčinci. Děti jsou budoucnost, pro niţ se vyplatí vzdát se na pár týdnŧ komfortu a vymoţeností evropského zpŧsobu ţivota. * Dva měsíce v civilizačním epicentru chudoby, opravdu jsou to jenom opuštěné děti, co vás na černý kontinent táhne?Mám pocit, jako byste chtěla a potřebovala okusit ten kontrast, kterému je vystaven obyvatel bohatého Severu při setkání s nepředstavitelně nuznými podmínkami ţivota na jiţní části polokoule. - Opuštěné děti bohuţel ţijí ve všech koutech naší planety. Člověk samozřejmě nemusí jezdit do Afriky, kdyţ má potřebu pomáhat dětem. Stačí navštívit třeba Ukrajinu, kde také existují dětské domovy či ústavy, v nichţ je zoufale potřeba dobrovolníkŧ a financí nutných na provoz těchto zařízení. Poněvadţ Česká republika nebyla koloniální mocností, povědomí o Africe zde není tak silné. Díky studiu v Praze mám ale pár afrických známých, s nimiţ je moc zajímavé povídat si a porovnávat jejich názory a pocity s obrazem Afriky v médiích. Ten mi připadá stereotypní, v mnohém neúplný a zkreslený. Proto bych si ráda utvořila na věc vlastní názor. Kdyţ se najednou objevila moţnost spojit práci s dětmi a Afriku dohromady, nebylo těţké rozhodnout se. * Ze své dobrovolnické stáţe budete po dobu prázdnin kaţdý týden informovat čtenáře Slováckého deníku o svých záţitcích a pohledu děvčete ze Slovácka na africkou realitu kolem vás. Vaše sloupky by mnohým z nás mohly ukázat i skryté stránky tamního ţivota. Tušíte uţ, o čem by mohly být, máte představu, jak bude vypadat vaše kaţdodennost a pracovní náplň pod ţhnoucím rovníkovým sluncem? - Nejdŧleţitější je pro novináře „být při tom“, vidět události na vlastní oči. Kdo ví, co mě v Ghaně potká a inspiruje k psaní. Předpokládám ale, ţe by se ve sloupcích mohl objevit fotbal, kterým teď celá Ghana ţije, pohled na africkou mentalitu, rozdíly mezi jejich a naším vnímáním světa či nahlédnutí do jejich kaţdodenního zpŧsobu ţivota. Mě čeká péče o děti úplně stejná jako u nás, ale bez technických vymoţeností. S ostatními dobrovolníky si budeme s dětmi hrát, nosit vodu ze studny, připravovat jídlo, prát prádlo v lavoru, zajdeme si na výlet. Třeba také postoupíme ve stavbě nové budovy sirotčince. Ráda bych se v Ghaně setkala s mladými novináři a pokusila se zapojit do práce pro sirotčinec více Afričanŧ, ale i nás v České republice. * Kromě ţurnalistiky studujete také zpěv, jak si tam budete chránit své hlasivky? - Obavu mám pouze z klimatizace v letadle, která mým hlasivkám příliš nesvědčí. Spánek, trocha hlasového klidu a deci červeného vína ale většinou zaberou. Ghaňané prý velice milují hudbu, která se ozývá na kaţdém kroku. Toho se uţ nemŧţu dočkat. Vlastně právě díky hudbě jsem před osmi lety poprvé přišla do bliţšího kontaktu s Afrikou při krátkém setkání s výborným jihoafrickým muzikantem a výjimečným člověkem Dizu Plaatjiesem. Těším se, ţe se v Ghaně přiučím nějaké africké lidové písničce. Nazpívání dětských ukolébavek bude ale dostatek času zcela jistě. * Určitě jste absolvovala řadu preventivních očkování, proti čemu všemu je dobré se tímto zpŧsobem dopředu chránit? Dokázala byste vyjmenovat tu plejádu potenciálních nemocí? Plné znění zpráv


- Povinné je očkování proti ţluté zimnici, bez něhoţ nemŧţe ţádný cizinec po příletu opustit letiště. Dŧleţité je očkování proti ţloutence typu A a Ba proti tetanu. Doporučují se také očkování proti břišnímu tyfu, meningitidě a vzteklině. Některá očkování ale povaţuji spíše za byznys farmaceutických firem. Proto je dobré zjistit si informace jak z úst lékařŧ, tak cestovatelŧ se zkušenostmi a rozhodovat se na základě vlastního uváţení. Nelze se nechat naočkovat proti malárii, na niţ by mělo platit uţívání antimalarik, speciální repelenty a spaní pod moskytiérou. Do výčtu tropických nemocí patří ještě například horečka dengue, horečka lassa, spavá nemoc, hepatitida typu C či leishmaniáza. * Kaţdý cestovatel do tropických oblastí vám potvrdí, ţe Moravan do letadla bez slivovice, coby medikamentu, prostě nenastoupí. Přiznejte, kolik si jí tam berete vy? - To je samozřejmě velká pravda a do Afriky bych si bez ní netroufla ani na krok. Mile ráda přiznávám, ţe plánuji odvézt slivovice tři litry. Pouţití bude všemoţné. Ráno nalačno a večer před spaním preventivně, na obklady nebo s hřebíčkem coby antimalarikum. * Chápu, ţe jste naplněna očekáváním kontaktu s nepoznaným, ale přiznejte - máte vŧbec z něčeho v Africe strach? - Obavy samozřejmě mám,ale naštěstí mi nezbývá moc času lámat si hlavu nad všemi moţnými riziky. Nejdŧleţitější je pro mě zdraví. Proto doufám, ţe se vrátím domŧ bez váţnějších následkŧ. Přiznám se ale, ţe mám hrŧzu z hadŧ. Nesnesu jejich přítomnost ani v teráriu ZOO Lešná. Snad se mě budou bát stejně jako já jich. * Tušíte, kolik tisíc kilometrŧ budete od rodného Slovácka? - Pobřeţí Ghany je od Slovácka vzdálené vzdušnou čarou přibliţně 5500 km. Přepočítáno na čas je to osm hodin čistého času stráveného v letadle. * Neděsí vás ani představa této vzdálenostní propasti? - Myslím si, ţe to není nijak extrémní dálka. Navíc Ghana je jedna z nejbezpečnějších afrických zemí, ideální pro začínající cestovatele po Africe. Vzdálenost mě proto určitě neděsí. Vím o slečně, která se z Prahy vydala stopem do Španělska, odtud trajektem do Maroka a opět stopem aţ do západoafrické Nigérie. Někdo to povaţuje za hazard, já tomu říkám odvaha. *** Vizitka Pavla Krystýnová se narodila v roce 1987 a pochází z Topolné. Po maturitě na gymnáziu ve Starém Městě se věnovala historii na Filozofické fakultě v Brně, kterou po roce zaměnila za čtyři malé děti a roční aupair pobyt v jihofrancouzské Provence. Nyní studuje ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a zpěv na Akademii staré hudby při Filozofické fakultě MU v Brně. Ze všeho nejraději v kteroukoliv denní či noční hodinu zpívá a za svítání a před soumrakem ráda fotí. Ze všeho nejvíc miluje děti, svoji rodinu, domov na Slovácku a zajímavá setkání na cestách. Foto popis| CESTOVATELKA. Pavla Krystýnová je pořád studentkou. Foto autor| Foto: archiv _

Vláda bez ţen 1.7.2010

ČT 24

str. 02


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Zastoupení ţen v nejvyšších patrech české politiky, první téma dne pro zastupující ředitelku Gender Studies Alexandru Jachanovou Doleţelovou. Dobrý večer. Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A taky pro sociologa Petra Soukupa. Hezký večer. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Soukupe, mají podle vás ţeny menší vŧli k moci neţ muţi? Nebo proč se podle vás ţeny nehrnuly do vlády premiéra Petra Nečase? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Já jsem nečetl ţádnou analýzu o tom, ţe by se hrnuly nebo nehrnuly do vlády Petra Nečase, dokonce ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Zkrátka ţádná tam není a ty, které byly osloveny, tak nechtěly ... Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------... několik ţen bylo i v těch vyjednávacích týmech ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A pak do vlády jít nechtěly. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------To je uţ zase věc, kterou prostě víme z druhé ruky, to není ţádná jistota. V kaţdém případě je to asi relativně velké překvapení, protoţe pokud si pamatuju, tak naposledy vláda Miloše Zemana byla totálně bez ţen, ale tam se to odŧvodňovalo tím, ţe je to vláda sebevrahŧ a ţe prostě tam ţeny nepatří. Ale je to zvláštní a nedá se to odŧvodnit nějakou všeobecnou tendencí muţŧ k moci a ţen naopak nechutí k moci. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takţe podle vás nemají ţeny menší vŧli k moci neţ muţi? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Obecně určitě se to nedá takhle zevšeobecnit, protoţe jsou obrovský rozdíly určitě mezi jednotlivými individui a určitě v dnešní době bych řekl, ţe ţena a muţ jsou téměř ve všech aspektech naprosto rovnocenní. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Paní ředitelko, podle vás měl tedy premiér a další lídři stran za kaţdou cenu hledat ţenu do vlády, kdyţ ty pŧvodní adeptky ministerská křesla odmítly? Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Plné znění zpráv


Tak já nevím, jestli za kaţdou cenu, kaţdopádně ani nevím o tom, ţe by se nějakým velkým zpŧsobem snaţili o to, aby ţena v té vládě byla. Bylo spoustu muţŧ, která ta místa dostali, i kdyţ se měnily ty jejich posty. Já osobně vím o jedné ţeně, která ten post odmítla. Nevím o tom, ţe by se mluvilo o nějakém velkém mnoţství kandidátek, kterým by ten ministerský post byl nabídnut. Takţe je opravdu otázka, jestli se vŧbec pan premiér nebo vŧbec ty vyjednávací týmy snaţily o to, aby tam ty kandidátky byly. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Nebylo by to degradující pro tu ţenu, kdyby věděla, ţe teď nastal jakýsi pozitivní hon na ni jako na ministryni díky tomu, aby zkrátka byla ţena v tom kabinetu? Ostatně právě i Karolína Peak odmítnutí křesla okomentovala v Radioţurnálu tak, ţe necítila potřebu zasednout jako politická superstar ve vládě. Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Tak já si právě myslím, ţe by to nemělo být o tom, ţe by najednou jsme přišli na to, ţe nemáme ţádnou ţenu a teďko budeme strašně moc hledat tu jednu, která tam zasedne. Ale právě, uţ kdyţ se o té vládě jednalo, tak mělo být těch kandidátek dostatek, aby právě se nestalo to, ţe tam ţádná ţena nebude. A ty kandidátky tady v té politické scéně jsou. Takţe nevidím dŧvod, proč se v té vládě neobjevily. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Není to nakonec tak, pane Soukupe, ţe ţeny nejsou ve větší míře v klíčových funkcích, protoţe zcela dobrovolně zvolí raději péči o rodinu, o děti? Ţe jim přijde ten čas smysluplněji strávený právě péčí o děti, neţ třeba v těch vypjatých, mnohdy konfliktních situacích, třeba ve vysokých vládních funkcích? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------To asi nebude ten dŧvod. Ten dŧvod bude spíš opačný, to bude ten tlak společnosti. Aspoň tak na to nahlíţí Gender Studies, tímto se tedy omlouvám kolegyni, ţe jí beru její téma, ale i já přednáším gender v rámci přednášek a prostě společnost opravdu je nastavená, česká společnost dost výrazně nastavená tak, ţe skutečně ţeny moc vysoko nepřipouští. My jsme to diskutovali i před studiem, kdyţ se podíváme na kandidátky jednotlivých politických stran, i na strukturu politických stran a tak dál, tam prostě ţeny nejsou nahoře ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já vím, ale třeba, promiňte, ţe vám do toho skáču, ale v tuto chvíli se stalo, alespoň třeba v tom jednom případě, který mě zaujal. Ţeně ta funkce byla nabídnuta, ale ona řekla zcela sobecky, v uvozovkách sobecky: "Jsem se rozhodla, budu se starat o svoje děti." Jestli třeba někdy v mentalitě těch ţen není ten čas strávený s dětmi vnímán jakoby smysluplnější z pohledu sociologa. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Samozřejmě, individuálně to tak mŧţe být, ale zevšeobecňovat z tohodle jediného případu nemŧţeme. Teď se omlouvám, budu hodně osobní, Daniela Drtinová má taky, tuším, přinejmenším jedno malé dítě, a přesto prostě si zvolila relativně náročnou profesi a věnuje se jí a zároveň se snaţí zvládat i, v uvozovkách, druhou profesi, to znamená rodičovství a moţná starost o domácnost. Takţe prostě i to ty ţeny dokáţou, i v těch vrcholných pozicích. To, ţe se jedna politička takhle rozhodne, z toho opravdu nemŧţeme zevšeobecňovat, neplatí to. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ani podle vás to není tak, ţe ţeny dnes třeba ve větší míře nechtějí jít do konfliktních vypjatých vysokých funkcí, třeba vládních a raději se starají o děti? Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Tak já si nemyslím, ţe by se raději staraly o děti. Myslím si, ţe právě je to tak, ţe se, jak uţ bylo řečeno, od nich předpokládá, ţe se o ty děti budou starat. Ony se setkávají v prŧběhu i té politické kariéry s tím, ţe jsou právě třeba znevýhodňovány na základě toho, ţe se o ty děti starají, takţe se nemŧţou účastnit všech těch jednání a podobně. Na druhou stranu, já musím říct, ţe já bych taky nechtěla být jedna jediná ţena ve vládě, protoţe Plné znění zpráv


prostě ta pozice ve chvíli, kdy jste jedna jediná ţena, tam není jednoduchá. Musíte v podstatě ukázat, ţe jste dvakrát tak lepší neţ ti muţi, kteří v té vládě sedí, aby náhodou se neukázalo: Á, tady máme tu ţenu a ona zase udělala to a to. A většinou i ty média to u těch ţen sledují daleko častěji, jakým zpŧsobem udělaly nějakou chybu a tak podobně. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dovolím si i já osobní otázku. Mě zajímá ten psychologický moment opravdu té volby, kdy stojí ţena, matka dvou malých dětí před rozhodnutím, a dovolím si to právě i třeba osobně na vás, abych třeba z toho byla schopna pochopit, jestli je tady nějaký zevšeobecňující moment. Kdybyste byla matkou dvou malých dětí a stála byste před rozhodnutím, v uvozovkách, slouţit své zemi, státu tím, ţe přijmete vládní funkci, která je časově náročná, obnáší mnoho cest, obnáší obrovské vypětí i nervové, dovedete si představit, ţe byste ve chvíli, kdy byste měla doma ty malé děti, do takto vypjaté funkce šla s ohledem na to, ţe ty děti třeba budete vídat míň? Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Tak to samozřejmě záleţí na tom, jak bysme byli dohodnuti s partnerem na péči o ty děti. Ale právě si myslím, ţe určitě třeba já osobně bych se asi snaţila do toho jít, protoţe bych se právě snaţila, aby ta péče byla vyváţená a snaţila bych se i v tom politickém prostředí prosadit to, ţe i politici a političky se mohou starat o své děti, nemusí sedět pořád na schŧzích. A samozřejmě je tady ta otázka, ţe ve chvíli, kdy mají muţi ty děti, tak nikdo nezvaţuje, jestli se budou starat dostatečně o děti a tak podobně. Takţe já si myslím, ţe tohlento je dobré vyrovnat. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já to vŧbec nemyslím nijak negativně a samozřejmě z pohledu ţeny to tak vnímám. Ale je, jestli byste zvládla ten moment, ţe byste ty děti vídala míň? Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Tak jak říkám, záleţí to samozřejmě na tom, jak moc chce člověk své děti vidět, ale máme tady spoustu ţen, které pracují, mají malé děti, nemohou si dovolit nepracovat, protoţe finančně prostě nemají na to nepracovat, takţe myslím si, ţe je to i celkem normální, ţe nevídá člověk své dítě 24 hodin denně. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Projeví se to podle vás nějak, ţe ve vládě není ţena? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No, si ne nějak úplně markantně, ale kdyţ si to prostě představíme, naše populace je sloţena zhruba pŧl na pŧl z muţŧ a ţen, většina partnerských vztahŧ je heterosexuální, to znamená, je tam ten muţský a ţenský prvek, tak přeci jen tam ten ţenský prvek asi bude chybět. A dodám, bude chybět asi i na těch niţších pozicích, protoţe prostě častěji asi si ti ministři budou brát jako své náměstky muţe a tak dál, tak uţ to prostě chodí. A potom skutečně asi ta společnost je trošičku jiná, ovlivněná. A dodám, musíme zmínit i to, ţe se to asi projeví i v celé společnosti na těch vyšších pozicích, protoţe přece jenom vláda funguje jako jakýsi vzor pro celou společnost a prostě i v nějakých soukromých podnicích si řeknou: Á, podívejme se, v Čechám máme nový trend, ţena nahoru nepatří. A to samozřejmě moţná není úplně dobře. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jak se liší muţský a ţenský zpŧsob vykonávání ministerské funkce? Ale nejen třeba ministerské funkce, ale obecně nějaké klíčové, vysoké pozice? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Tak určitě prostě, samozřejmě teď generalizujeme, protoţe opravdu odlišnosti jsou spíš větší mezi jednotlivci neţ mezi těmi jednotlivými kategoriemi, muţskou a ţenskou. Plné znění zpráv


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Jestli třeba je něco v té kategorii, co je typické třeba pro vedení? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Ale přeci jen asi opravdu prostě ţena uţ díky tomu, ţe opravdu má přece jenom daleko blíţ k nějaké té motivní sloţce a tak dál, je schopná daleko víc naslouchat nějakýmu problému a tak dále, kdeţto muţ prostě bude razantně pouze racionálně rozhodovat a tak dál. A to samozřejmě mŧţe být opravdu v některých aspektech dobré, i ten princip, který není prostě bytostně racionální. Takţe bude nám toto chybět. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Proč nakonec rozlišovat, kolik je ve vládě ţen a muţŧ, není to jedno? Kdyţ přeţenu tu otázku, neměli by se ministři posuzovat spíš podle výkonu neţ podle pohlaví? Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Tak já si myslím, ţe to jedno není. Za a) to ukazuje to, ţe tady dochází k diskriminaci a diskriminaci by docházet nemělo, je to nezákonné. Ţeny jsou v 50 procentech zastoupeny v populaci, tvoří 50 % daňových poplatnic, takţe by být měly zastoupeny ve vládě. Myslím si ale, ţe je to i dŧleţité právě v rámci toho, aby byly zohledněny ty zkušenosti ţen. Samozřejmě nemŧţeme generalizovat, ale víme, ţe ţeny právě se setkávají s diskriminací, jsou to převáţně ţeny, které pečují o děti, které pečují o osoby blízké, jsou zastoupeny v jiných zaměstnáních neţ muţi. Takţe ty zkušenosti těch ţen by měly být v té vládě a v té politice zohledněny, protoţe pokud nebudou, tak zapomínáme na 50 % obyvatelstva. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Není absence ţen ve vládě trochu vyváţena jejich převahou ve vedení sněmovny 3:1? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Jenţe to je úplně nesouměřitelná záleţitost. Vedení sněmovny je v zásadě formální záleţitost, jedná se o to, kdo bude řídit schŧze a tak dál, ale jinak jsou to úplně běţné poslankyně, které budou hlasovat, mít jeden hlas z dvou set a tak dál ... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Třeba Miroslava Němcová si myslí něco jiného. Kdyţ jsem ji tady nedávno měla v Událostech, komentářích, tak ona říkala, ţe pro ni je to daleko větší výzva, být předsedkyní Poslanecké sněmovny. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Ale v kaţdém případě prostě pozice ministra, kterých je řádově do dvou desítek, a pozice poslance je opravdu nesouměřitelná. Ale tento hlas zazněl, tuším, ţe i tady ze studia zazněl od jednoho z komentátorŧ. Ale to je opravdu nesouměřitelná záleţitost. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou a dobrou noc přeji. Alexandra JACHANOVÁ DOLEŢELOVÁ, zastupující ředitelka, Gender Studies -------------------Na shledanou. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Nashle. _ Plné znění zpráv


MUŢ MNOHA SMĚRŮ A AKTIVIT 1.7.2010

GRAND BIBLIO str. 47 Kateřina Horčicová_

Rozhovor_

...s Vlastimilem Jeţkem Mgr. Vlastimil Jeţek se na české mediální scéně pohybuje přes dvacet let. Veřejnost ho mŧţe znát z funkce generálního ředitele Českého rozhlasu, ředitele Národní knihovny ČR, ale také jako publicistu, autora knih a v současné době i dramaturga televizního pořadu. * O jaký porad se jedná a jaká je v něm vaše role? Jsem dramaturgem pořadu České televize Věřte, nevěřte. Jedná se o kritický čtrnáctideník, který se snaţí reflektovat práci českých médií Je to práce zdlouhavá, je potřeba média denně sledovat, ale dělám to v příjemném týmu, baví nás to, ale hlavně - přijde nám to uţitečné. V dnešní době totiţ o tom, o čem se mluví, rozhodují především média. A také rozhodují o tom, jak se o tom mluví. Ať chceme nebo nechceme, uţ není dŧleţité, jaké věci jsou, ale jaké se díky mediálnímu obrazu jeví. * Na kontě máte i několik knih, naposledy jste společně se Zdeňkem Tichým vydal dvojportrét Kamily Moučkové a Marty Kubišové. Připravujete něco dalšího? Nyní dokončuji dlouholetý projekt, který nabídne kolem 55 portrétŧ diplomatŧ, kteří mezi lety 1000 a současností uspěli ve svém oboru nejméně na evropské úrovni. Tu knihu samozřejmě nepíšu sám, ale jsem hlavním editorem. Jde o velmi rozsáhlou publikaci - kniha má 1800 stran rukopisu a kolem 1000 fotek. Vyjde letos na podzim. * Málokdo ví, ţe pŧsobíte i jako vysokoškolský profesor. Jak jste se na postu vyučujícího ocitl a kde všude přednášíte? Na UK jsem vystudoval pedagogiku, jsem aprobovaný učitel v oborech dějepis-češtína, ale k učení jsem se hrou osudu prakticky dostal aţ po 20 letech od ukončení vlastního studia. Mám seminář na FSV UK, na DÁMU učím češtinu a marketing a na VOŠ cestovního ruchu (dále jen VOŠ CR) na Ortenově náměstí obor média. * Situace ve školství je na mnoha úrovních velmi rozpačitá. Uţ roky se řeší například státní maturity, nebo to, zda mají vyšší odborné školy mít moţnost udělovat bakalářský titul. Jak to vidíte vy? Školství je konzervativní obor, míra liberalismu je tam velmi omezená. Já mít právo rozhodovat, jsem pro jednorázovou transformaci VOŠ do bakalářského stupně vysokoškolského studia. Školy by spadaly pod akreditační řízení, přičemţ při svém dalším pŧsobení by si musely akreditaci obhájit. * Jaký rozdíl vidíte mezi studiem na VŠ a VOŠ? VOŠ by měly studentŧm dopřávat mnohem více svobody, bohuţel to tak kvŧli zákonŧm není. VOŠ jsou tak podobnější středoškolskému studiu, na rozdíl od VŠ, kde panuje prakticky naprostá svoboda. Na VOŠ je učební plán jasně daný, zatímco studenti VŠ si ho tvoří sami. Více svobody by určitě prospělo. Výhodou VOŠ je, ţe studenti uţ v prŧběhu studia získají mnoho praktických zkušeností na stáţích a praxích. Například studenti VOŠ CR na Ortenově náměstí jezdí kaţdý rok na Slovensko nebo do Německa, během prázdnin pak pŧsobí v cestovních kancelářích nebo třeba jako prŧvodci. * Nabízíte nějaký kontakt s praxí vašim studentŧm i vy? Pravidelně dělám exkurze do České televize, Českého rozhlasu nebo třeba Frekvence 1.0 tyto exkurze je mezi studenty VOŠ CR velký zájem. Připravuji je právě na základě jejich iniciativy. O autorovi| text: Kateřina Horčicová Plné znění zpráv


_

osudy První české elitní třídy 1.7.2010

Instinkt str. 22 Téma_ TOMÁŠ ČECHTICKÝ_

Osmiletá gymnázia ano, či ne? Únor 1948 je zrušil, listopadový převrat obnovil. Zájem byl obrovský. Jednu z prvních novodobých prim otevřelo roku 1991 prestiţní praţské Gymnázium Jana Keplera. Z téměř tisícovky uchazečŧ prošlo sítem přijímaček třicet nejlepších studentŧ. INSTINKT teď pro ně uspořádal třídní sraz. Zlí jazykové tvrdí, ţe první polistopadový ministr školství Milan Adam na jedné poradě roku 1990 pronesl: „Pánové, rozhodl jsem se zřídit víceletá gymnázia. Zařiďte to!“ Gymnázia vznikala lavinovitě bez jakékoli koncepce, a to nejen osmiletá, ale také sedmi-, šesti- nebo pětiletá. Historik František Morkes uvádí, ţe školství muselo viditelně negovat totalitní stav a navázat na rakousko-uherské i předmnichovské tradice. O kvalitě tehdejších ústavŧ česká společnost doslova bájila a podle Morkese měla vcelku pravdu. Adamŧv směr se tak stal mediálně podporovaným módním hitem. Kdo by po informační blokádě 70. a 80. let nestál o klasické vzdělání, alespoň pro své dítě? Ředitel Keplerova gymnázia Jiří Rŧţička dostal roku 1991 z ministerstva školství jedno z prvních povolení a vytvořil třídu mimořádných talentŧ. Na sraz iniciovaný jedenáct let po jejich maturitě INSTINKTEM jich dorazilo osmnáct. Ještě předtím jsem však kvŧli sondě do hlubin primánovy duše svolal několik takříkajíc bilaterálních schŧzek. Na jednu z nich si o polední pauze odskočil Ondřej Gabriel, jeden z vŧdčích elementŧ třídy. Vystudoval politologii a pracuje na ministerstvu školství, kde mimo jiné píše ministrŧm projevy. „Míra spratkovitosti ústavu,“ definuje s gustem, „naším příchodem značně vzrostla. Kluci starší o čtyři aţ osm let nejdřív dobromyslně ustupovali, pak by nám nejradši zakroutili krky. Totéţ profesoři, k nimţ jsme zaujali postoj: Jsi parchant a dokaţ, ţe ne! Naše sebevědomí bylo extrémní.“ Ovčí střívko Rŧţička v ředitelně praţského gymnázia vzpomíná, ţe měl o své primánky strach. „Byli malí, bál jsem se, aby jim někdo neubliţoval,“ říká s úsměvem. Ten je na místě, protoţe všichni záhy pochopili, ţe třída R 1. A, jak zněl oficiální název pravděpodobně první polistopadové primy, se o sebe dokáţe postarat. „Nic jsem si s nimi nedal ujít,“ přiznává ředitel. Mluví o souboru individualit, které uměly spolupracovat tak, ţe to neskřípalo. A ţe bylo při čem! Ředitel, bývalý tělocvikář, převzal motto Prázdninové školy Lipnice Wake up and go neboli Nastartuj a vyraţ. Později z něj zbylo jen Go, symbol programu na stmelení a zocelení party pro osmiletou cestu z dětství aţ do dospělosti. Pořád něco vymýšleli. Vydávali několik časopisŧ, aţ se ustálil Hyperprostor, který ve škole podnikavě prodávali po deseti korunách. Šel na dračku. Psali kroniku. Dochovala se, mohutná, dvojdílná a skvostně ilustrovaná kreslířem Tadeášem Petrem, který se ţiví jako advokát. Většinu krasopisných zápisŧ provedla Jana Kadeřábková, která měla při přijímacích zkouškách nejvíc bodŧ ze všech 962 zájemcŧ. (Po letech zmizela v Anglii. Ţije, rodiče o ní vědí, ale ze třídy nikdo. Nemá zájem. Pro všechny je to naprostá záhada.) S Rŧţičkou a třídním Štěpánem Tichým zvaným Ticháč absolvovali akce takzvané proţitkové pedagogiky. Sjezdy řek, přechody hor, cyklistické výlety. Ke konci studia splnil třídní svŧj slib a vzal je na kola do Irska. Na deset dní. V kvartě strávili týden ve sněhem zasypané boudě Petráška v lŧně Krkonoš. Sami si tam vařili, topili, voda tekla jen studená. Na Petrášce se zrodila a byla poprvé zahrána pseudohistorická fraška Ovčí střívko aneb Mrzáci mezi námi, mrzáci v nás, ţenách. Ovčím střívkem je míněna středověká variace kondomu. Čtrnáctiletými autory a zároveň herci byli kromě Gabriela a Petra také Štěpán Benyovszký, Jakub Tlapák a Lukáš Rumlena. Komedie to byla nejen pseudohistorická, ale pro tehdejší kvartu R 4. A zároveň historická. Představovala první projekt týmu, z něhoţ vyrostl Kabaret Caligula, který o deset let později získal stálé angaţmá v Paláci Akropolis a dva roky nato i grant praţského magistrátu pro „pojem alternativní scény“. Jmenovaná pětka se spoustou dalších hercŧ hraje dodnes a všechna představení jsou beznadějně vyprodána. Poslední se jmenuje Zkáza vesmírné lodi Libido. Vypadá to, ţe spoluţáci zŧstali pŧvodnímu zdroji imaginace věrni. Na dŧtku jsem hrdý Plné znění zpráv


Kolektivem Mirkŧ Dušínŧ rozhodně nebyli. Ondřej Gabriel například svému sousedovi z lavice a celoţivotnímu příteli Jakubu Mazurovi v rozpětí jen několika hodin vypíchl oko (skoro) a zlomil ruku (dočista). A nestalo se tak náhodou:„Kuba sbíral písemky z chemie a já tam ještě potřeboval něco dopsat. Vykašlal se na mě, sebral mi ji, a já po něm hodil periodickou tabulku prvkŧ, která se bŧhvíproč vyráběla z plastu. Trefila ho pod oko. No a za pár hodin jsem do něj strčil při tělocviku, on upadl a zlomil si ruku. Dostal jsem ředitelskou dŧtku. Byl to první postih ve třídě a já jsem na něj náleţitě hrdý.“ Skromný tichý svéráz Mazur vystudoval diplomacii na VŠE, rok pŧsobil v Bruselu a dnes je úředníkem ministerstva financí. Na setkání v putyce, které se dříve říkalo čtyřka, přijde v kravatě a saku, dá si pivo a rozhovoří se o Gabrielovi. „Rozumíme si ve spoustě věcí, ale jsme docela jiní. Já jsem introvert, on je výřečný, vtipný, rozený herec. Ondra vynikal v češtině a vyznal se v umění, já byl humanitní neandrtálec s příchylností k matice a fyzice. Společnou jsme měli muziku, to jo.“ Měli rádi Guns N‟Roses a hlavně Gabriel téhle kapele totálně propadl. Na pravé rameno se mu podepsal kytarista zvaný Bumblefoot, na levé bývalý basák Duff McKagan. Obě signatury si nechal projet tetovací jehlou. Potkáváme se v kavárně a hosté zírají, kdyţ vyhrne rukávy a ukazuje kérky. Při odchodu říká, ţe s Mazurem se vídají pořád. Hrají spolu v kapele, kopou fotbal. „A někdy si jen po práci koupíme lahváče a koukáme na Vltavu,“ utrousí. Sněţenky a pŧlčíci Po machrech přicházejí na řadu sněţenky. Profesionální volejbalistka Kateřina Chroustovská je naštěstí v Praze, Evropa má ligovou přestávku. Při setkání vypráví, ţe hrála v La Rochette u Paříţe, ve Vídni a taky na univerzitě ve Spokane, stát Washington, USA. Poznamená: „Vybrala jsem si tam předměty, které mě zajímaly, třeba program autocad pro 3D projekce.“ Kdyţ se podivím, uzemní mě: právě končí doktorandské studium na architektuře v Praze. Kateřina je pŧvabná ţena prŧměrné výšky, hraje na pozici nahrávačky. Kdyţ se jí zeptám na kluky v primě, dá se do smíchu: „Byli o hlavu menší, nic pro nás.“ Vzpomíná na hošíky, kteří skákali po lavicích a šermovali dřevěnými meči. Tak začínali třídní kreativci, budoucí klíčové postavy Kabaretu Caligula. Další architektka a maminka dvou dětí Kateřina Vrbová nepoměr ve vyspělosti obou pohlaví na třídním srazu ještě vypíchne. To kdyţ se při listování kronikou objeví datum 8. ledna 1992, kdy v Lucerně proběhl první ples primy. Na fotografii jsou vidět slečny v rozpuku doprovázené pŧlčíky, kteří prý na jakoukoli hudbu trsali polku. „Já tancovala s Gabrielem, hlavu měl asi v téhle výšce,“ ukáţe si Vrbová na klíční kost. „Někdo se smál, ţe mě do oktávy doroste.“ Stejné téma probírám také s třídní kráskou, na níţ se všichni shodnou, spoluţáci i spoluţačky. Drobná štíhlá bruneta Daniela Kalivodová je lékařkou se specializací na gynekologii a porodnictví. Zajímá mě, kdo ze třídy se do ní zbláznil. „Něco vím, dostávala jsem zamilovaná psaníčka,“ říká. „To bylo hezký. Ale já byla taky malá holka, tak jsem nereagovala.“ Potvrdí, co jsem slyšel od kaţdého. V téhle třídě se od primy aţ do oktávy ţádné lásky nepěstovaly. Chlapci sice spoluţačky co do pŧsobení hormonŧ dohonili, ale v podvědomí dívek uţ navţdy utkvěl asexuální obraz chlapečkŧ s meči. Čestmíre, tos neměl Ředitel Rŧţička zmiňuje potíţ, která kolem první primy vyvstala, totiţ kdo bude ten sebevědomý potěr učit. Po listopadu zdědil dŧstojný profesorský sbor, jenţe primáni vyţadovali hravost. Jakmile kantor neuměl flexibilně měnit tempo, styl a metody výuky, přestali ho prostě poslouchat. Někdo na ně neměl, pro jiné představovali výzvu. První třídní Zuzana Bašusová dovedla studenty do kvarty, kde ji vystřídal „Ticháč“. Znali ho, uţ v primě je měl na fyziku, teď na dějepis a psychologii. Povyrostli a dalo se s nimi leccos podnikat, coţ profesor Tichý s ředitelem za zády dŧkladně a rád činil. Udělili mu za to čestný titul „výkonný podněcovač“. Advokát Tadeáš Petr vnímá třídního jako stoicky klidného a velmi asertivního muţe se zvláštním smyslem pro humor. Uvádí příklad. Spoluţák Čestmír Tvrdý, nyní úspěšný lékař, vyhodil z okna jedoucího vlaku pet lahev. Tichý přišel z vedlejšího kupé, obhlédl společnost a neomylně se zeptal: „Tos ty vyhodil tu lahev, Čestmíre?“ Po přikývnutí následovala zlověstná věta: „Čestmíre, tos neměl, tos neměl dělat.“ Nic víc. Profesor se vzápětí odebral zpátky a Tvrdému se začalo rosit čelo. Co má tohle znamenat? Dostane dŧtku? Vyhodí ho ze školy? Nebo dokonce z okna vlaku jako tu lahev? Nestalo se vŧbec nic a hláška zlidověla. Ondřej Gabriel připomíná další Tichého výrok, slynoucí nebeským klidem. Spoluţáci ustřihli Gabrielovi copánek, který si pyšně pěstoval. Šel si třídnímu stěţovat, ten však mírně odtušil: „No vidíš, jací jsou chlapci podivíni.“ Tři minus s tečkou dole Plné znění zpráv


V kaţdém profesorském sboru sídlí jeden či více muţŧ nebo ţen, kteří lajdáky v lavicích spravedlivě, leč nemilosrdně brousí. Prospěch třídy v daném předmětu se jejich příchodem skokově zhorší. Studenti kvŧli nim nespí, studentky pláčou, případně pomýšlejí na sebevraţdu. Na Keplerově gymnáziu byl takovým katem profesor fyziky Martin Kapoun. Tadeáš Petr vzpomíná, ţe se pokoušel vpravit studenty do podstaty fyziky. Zadával jim příklady řešící povrchovou teplotu Slunce, stáří vesmíru nebo dobu, za niţ kulička upuštěná na pólu proletí zeměkoulí. Výpočet byl snadný. Přesněji řečeno – mohl být, pokud student hověl fyzice, znal příslušné konstanty a zákony a uměl jimi potřebným zpŧsobem ţonglovat. To dokázali jen nemnozí. Jedničkou se pyšnili snad jen dva současní přírodovědci: Jiří Mrázek, provádějící výzkum v Ústí nad Orlicí, a Jitka Hostomská, badatelka na univerzitě v Bernu. Vedle Hostomské seděla Tereza Polachová, nyní produkční televize HBO. Vystudovala novinařinu a FAMU a s fyzikou zoufale zápasila. Vzpomíná na páně profesorovu košatou klasifikaci. Ani minusy mu nestačily, ještě je opatřoval tečkou dole, nebo nahoře. Polachová prý přeţívala jen díky geniální Jitce, která ji z Kapounových osidel mnohokrát zachránila. Tadeáš tvrdí, ţe jeho hodiny měly existenciální, aţ transcendentální přesah. Dokázal vyčinit studentovi kvŧli vulgárnímu slovu, které prý narušuje rovnováhu ve vesmíru. Mazur si pamatuje jeho buddhistickou hlášku z horkých dnŧ jednoho jara. Do třídy vlétla otevřeným oknem masařka a kterýsi nešťastník ji ruče zabil. To pana profesora rozhořčilo. „Zabíjejte ţivé tvory tehdy, aţ je budete umět vyrobit,“ vyčinil vrahounovi. Skutečností je, ţe profesor Kapoun měnil zpŧsob myšlení svých studentŧ. Tadeáš je dodnes vedle z trojky minus s tečkou dole, kterou obdrţel za jakýsi logický výpočet. „Nebýt Kapounova tréninku, nikdy bych k výsledku nedošel.“ Magdalena Lacková vystudovala ekonomii a je ředitelkou dvou kosmetických značek v rámci firmy L‟Oréal. „Díky panu profesorovi umím dávat věci dohromady,“ tvrdí. Nelítostná třída Třídní sraz začíná fotografováním u sousoší Keplera a Tychona de Brahe před gymnáziem. Přesně na tomto místě pózovali vykulení primáni před devatenácti lety. Bylo jich třicet, dnes sedmnáct, do hospody později večer dorazí ještě právnička Zuzana Valoušková a k všeobecnému nadšení také „Ticháč“. Michaela Kubešová vystudovala matfyz a je konzultantkou ve firmě HewlettPackard. Čeká dítě, prý to bude kluk, asi David. Kuřáci kvŧli ní chodí bánit vedle. Její těhotenství nás přivádí k rozhovoru o prioritách. Kubešová připomíná, ţe málokdo ze třídy ţije v manţelství a potomky se pyšní většinou kluci. Listuji třídní kronikou, komiksově vyšperkovanou Tadeášem Petrem. Ve třinácti letech do ní napsal tohle: „Ve třídě panuje společenský oupadek. Tvoří se uzavřené frakce. Paní profesorka Bašusová uţ slábne a na všechny nestačí. Stahují se nad námi mračna profesorské nenávisti, která v konečném efektu negativně atakuje křehkou a defektní psychiku ţákŧ. Mnoho akcí se nekoná. Tento rok nás bohuţel opouští prof. Bašusová, sklácená graviditou. Na rozloučenou dostala béčkového plyšového klokana obludných rozměrŧ.“ Policista Jiří Bárta má zašitou dlaň. Praštil do stolu, na kterém leţel talíř. Býval vojákem a má za sebou misi KFOR v Jugoslávii. Při rétorických cvičeních ve škole se však zapotil víc. Kaţdý musel pět minut řečnit na téma, které vybrali spoluţáci. Dostal od nich dárek: Ţena jako subjekt v literatuře. On, který znal prŧběh středověkých bitev minutu po minutě, jakoţ i délku jílcŧ chladných zbraní v milimetrech. „Mluvil jsem pořád o Kytici. Zemřela matka, do hrobu dána...“ Všichni se smějí a někdo pronese: „Byli jsme nelítostná třída.“ Třídní Tichý pak pro mě, stranou, přičiní dodatek: „Byla to taky třída inteligentní, tvŧrčí, někdy sarkastická a ironická, ale nikdy zlá. Měl jsem štěstí, ţe jsem s nimi mohl pracovat.“ Víceletá gymnázi a ano , či ne? N Gymnázia předmnichovské republiky se dělí na klasická a reálná se zaměřením na matematickopřírodovědné disciplíny. Jsou osmiletá (prima – 6. třída základní školy aţ oktáva – 4. ročník střední školy). Rozvrh není pevný, ţák mŧţe do jisté míry sám volit směr studia. N Zákon z roku 1948 je ruší a zavádí gymnázia čtyřletá. N Reforma z roku 1953 ruší gymnázia zcela a ustavuje jedenáctiletky (základní vzdělání 8 let + 3 roky střední školy). N Školský zákon z roku 1960 zakládá SVVŠ, střední všeobecně vzdělávací školy (základní vzdělání 9 let + 3 roky střední školy). N Zákon o gymnasiích z roku 1968 rozšiřuje SVVŠ na čtyři roky a vrací jí název gymnázium. N Po roce 1973 vznikají ISŠ (internátní střední školy pro pracující). Jsou jednoleté a absolventi mohou pokračovat na vysokých školách bez přijímacích zkoušek. Jsou to školy gymnaziálního typu podobně jako dvouleté kurzy pro příslušníky SNB z roku 1975. Tyto takzvané „rychlokvašky“ pověst gymnázií výrazně Plné znění zpráv


poškozují. N Gymnázium je po roce 1976 definováno jako všeobecně vzdělávací polytechnická škola, vývoj směřuje k unifikaci a oslabení humanitní orientace. Od roku 1983 se zavádí ZVOP (Základy výroby a odborné přípravy) na úkor latiny a estetiky. Filozofie zmizela uţ v roce 1971 a nahradila ji občanská nauka. Ruština je povinným předmětem. Gymnázium se přibliţuje odborné škole a zájem o něj klesá. N Po roce 1991 skokově vznikají osmiletá a jiná víceletá gymnázia. Rodiče je vítají, jsou povaţována za „lepší“ školy neţli „obyčejné“ základky. Je to automatická protiváha totalitní praxi, v níţ představovaly hlavní proud středního školství „sučky“ – střední odborná učiliště. N Současně s tímto masivním trendem roste počet protestŧ ze základních škol (ZŠ), ţe víceletá gymnázia ZŠ vykrádají. Peníze na ZŠ plynou „za ţáky“, odpovídají jejich počtu; čím víc jich odejde do primy, tím méně jich ZŠ obdrţí. ZŠ je tak vlastně trestána za dobrou výuku. N Druhý a ještě významnější nesouhlas ze ZŠ volá po co nejdelším inkluzivním, tedy společném, vzdělávání všech ţákŧ. Odchod těch nejchytřejších diskriminuje zbytek, je to vlastně „únik mozkŧ“ v malém. S takovou argumentací přicházejí v zásadě levicové strany. Zastánci víceletých gymnázií, tedy exkluzivního pojetí, volají po mimořádných příleţitostech pro mimořádně nadané děti. To je hlas spíše pravicové části spektra. N Víceletých gymnázií přibývá, a kdyţ na přelomu století přijdou na řadu populačně slabší ročníky, nabídka převýší poptávku. Úroveň některých z nich devalvuje – ředitelé nejsou schopni je naplnit. Ředitel GJK Jiří Rŧţička tvrdí, ţe i on cítí „naředění“. Do první primy přijal jednoho z 30 uchazečŧ, v současnosti bere jednoho z deseti. N Vztah ke gymnáziím se liší kraj od kraje, neboť právě tyto správní celky jsou jejich zřizovateli. Víceletá gymnázia dnes spíše zanikají. Aktuální zpráva z 25. června například říká, ţe Karlovarský kraj hodlá gymnázia rušit nebo slučovat. Studentŧ je málo a v kraji chybějí dělnické profese, například malíři, kominíci nebo řezníci. Foto autor| / foto : lucie pařízko vá Foto popis| Jedenáctiletí primáni z gymnázia Jana Keplera v roce 1991 a třicátníci na třídním srazu dnes: 1. Ondřej Gabriel, ministerstvo školství, studium politologie 2. Tadeáš Petr, advokát 3. Martin Choc hola, kouč Foto popis| a psychoterapeut, klinická psychologie 4. Adam Tom ánek, optik 5. Jiří Konečný, advokát 6. Lukáš Rumlena, lektor vzdělávací a poradenské firmy Centrum dohody 7. Zuzana Bašusová, třídní 8. Michal Ro sick ý, architekt Foto popis| 9. Jakub Tlapák, produkční 10. Jiří Mrázek, přírodovědec, matfyz 11. Čestm ír Tvrdý, lékař 12. Jakub Mazur, ministerstvo financí, ekonomie 13. Tom áš Grec, oblastní ředitel OVB Allfinanz (finanční poradenství) Foto popis| 14. Št ěpán Benyovszk ý, student, arabistika a amerikanistika v Praze, mezinárodní obchod ve Vídni 15. Jiří Bárta, policista, policejní akademie 16. Jana Kadeřábko vá, spoluţáci o ní nevědí 17. Kateřina Vrbová, architektka Foto popis| 18. Adriana Cahová, brand manaţerka v kosmetické firmě Optimum Distribution, fotografka 19. Tereza Kalinová, personální poradkyně, fakulta sociálních věd 20. Zuzana Va loušková, advokátka 21. Da niela Kalivodová, lékařka Foto popis| 22. Jitka Hostomská, bioloţka na univerzitě v Bernu, přírodovědecká fakulta 23. Petra Pančošková (třídu opustila) 24. Simona Dědová, účetní a daňová poradkyně Larix Consulting 25. Michaela Kubešová, konzultantka u Hewlett-Packard, matfyz Foto popis| 26. Lenka Vejrychová, státní fond ţivotního prostředí, VŠZ 27. Ivana Suchardová, reklamní agentura Republica 28. Kat eřina Chroustovská, profesionální volejbalistka, architektka 29. Magdalena Lack ová, ředitelka značek Foto popis| Matrix a Redken ve firmě L´Oréal, ekonomie 30. Tereza Polac hová, produkční, ţurnalistika a FAMU 31. Markéta Ha vlíčková (třídu opustila) 32. Helena Broţková tehdy chyběla, inţenýrka lesní správy (snímek na str. 25 sedící zcela vpravo). Foto popis| Ve třídě se lásky nepěstovaly. Hoši spoluţačky co do pŧsobení hormonŧ dohonili, ale v podvědomí dívek uţ navţdy utkvěl asexuální obraz chlapečkŧ s meči. Foto popis| Nad pivem a pod televizním fotbalem rokují policista Bárta, advokát Konečný, třídní Tichý a psycholog Chochola (odleva) Foto popis| Třídní s manaţerkou kosmetické firmy Cahovou (bílé sako) a Suchardovou, která pracuje v reklamce (vlevo) Foto popis| Autor „opyluje“ bývalé primány u stolu i nad ním. Zvláštností srazu prý bylo, ţe se dostavili i spoluţáci jindy málo vídaní. Foto popis| Advokát Petr (vlevo) třídní kroniku ilustroval. S Rumlenou (naproti) jsou zároveň herci a spolutvŧrci Kabaretu Caligula. Foto popis| Do třídy vlétla masařka a kdosi ji zabil. To pana profesora rozhořčilo. „Zabíjejte ţivé tvory tehdy, aţ je budete umět vyrobit,“ vyčinil vrahounovi. Foto popis| Hyperprostor v případě „naší“ primy nebo Řev septimy v Cestě do hlubin študákovy duše. Nihil novum sub sole, řekl by klasický filolog. Nic nového pod sluncem. Plné znění zpráv


_

Roste počet Čechů, kteří stíhají dvě práce 1.7.2010


Česko_

Počet lidí, kteří mají dvě práce, v České republice jiţ čtvrtým rokem roste. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo v Česku dva pracovní úvazky 100 500 lidí, bylo jich tak o 6800 více neţ před rokem. Přesto mnoţství lidí se dvěma pracemi zaostává za počty, které byly běţné dříve. Například proti roku 2001 jich je nyní méně o 27 200, zjistila dnes ČTK z údajŧ Českého statistického úřadu. Počet lidí, kteří mají dvě práce, v České republice jiţ čtvrtým rokem roste. Na konci letošního prvního čtvrtletí mělo v Česku dva pracovní úvazky 100 500 lidí, bylo jich tak o 6800 více neţ před rokem. Přesto mnoţství lidí se dvěma pracemi zaostává za počty, které byly běţné dříve. Například proti roku 2001 jich je nyní méně o 27 200, zjistila dnes ČTK z údajŧ Českého statistického úřadu. Největší část lidí s druhým pracovním úvazkem, celkem 47 500 z nich, si přivydělává na ţivnostenský list. O něco méně jich má v dalším zaměstnání klasickou pracovní smlouvu. Zbytek jsou buď lidé, kteří pomáhají v podnikání svým rodinným příslušníkŧm, nebo podnikají a mají při tom zaměstnance. ČTĚTE TAKÉ: Většina uchazečŧ o práci nevyuţívá personální agentury Podstatně více v současnosti vyuţívají moţnost najít si další práci muţi neţ ţeny. Jejich podíl je více neţ třípětinový. Nejčastěji mají práci na druhý pracovní úvazek lidé mezi 30 aţ 39 roky věku. Je jich zhruba 35 400. Hned za nimi následují v počtu 28 500 lidé mezi 40 a 49 roky. Nejméně častá je u osob v produktivním věku druhá práce u lidí, kteří překročili šedesátku, a lidí do 25 let. Z regionálního hlediska je práce na dva úvazky nejrozšířenější v Jihomoravském kraji. Vedlejší práci zde má 14 400 lidí, o 500 více neţ ve druhé Praze. "Dŧvodŧ mŧţe být více, demografická, vzdělanostní či profesní struktura kraje," řekl ČTK sociolog Pavel Kuchař z Institutu sociologických studií FSV UK. Jihomoravský kraj je navíc podle něj největší. Nejméně lidí s druhým pracovním úvazkem naproti tomu statistici registrují v Karlovarském kraji. Foto: Lucie Pařízková

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/roste-pocet-cechu-kteri-stihaji-dve-prace_174200.html _



rozhovor_ TOMÁŠ NĚMEČEK_

Recommend Documents