afohled
KMENY Reid Gower razí popularizaci vědy přes sociální sítě. Jen co se ponořil do academiácké Olomouce, během pár vteřin zatweetoval a festival i s atmosférou města nechal zazářit online. Využívání Facebooku, Twitteru i Google+ pro šíření vědy mezi „obyčejné“ lidi je chytrá a jednoduše účinná věc. Pokud ji ovládáte minimálně tak dobře jako Gower. Svoje myšlenky, inspirace a doporučení šíříte snadno a rychle. Motivujete příjemce, nominujete ho na roli šiřitele a pokud se zadaří, svou roli s radostí přijme. Když ji plní dobře, ovlivňuje další jedince, nabírá další následovníky, rozšiřuje kmen. Je paráda zase po roce zjistit, že to platí také o AFO. Milý návštěvníku, celý tento pop-vědecký kmen jsi právě rozšířil a zocelil. Večer to společně zapijeme, ok?
2
Vesmírný turista Rozhovor s Reidem Gowerem
Věda v podání Reida Gowera je přístupná všem. Přibližuje ji prostřednictvím youtube i sociálních sítí. Ty Reid využívá opravdu zodpovědně. Těsně před rozhovorem „tweetnul“ o svém příjezdu do Olomouce a o tom, jak jsme všichni milí. Létáte rád? Ano. Pokaždé, když nastoupím do letadla, vždycky mě znovu dostane, že můžeme létat v těch plechových válečcích. Takže ano, miluji to. To mě přivádí k otázce, která má s letectvím částečně co dočinění. Na začátek svých videí umísťujete logo NASA. Znamená to tedy, že s nimi spolupracujete? Nazvat to spoluprací by mohlo být trochu zavádějící. Nikdy jsem je neoslovil a ani oni neoslovili mě. Na začátek mých videoklipů dávám jejich logo, abych tak trochu ukázal, jak by se měli propagovat. Byla to čistě moje iniciativa. Nemám žádné povolení pro jeho použití. Jen jim fandím.
Takže nesedíte na mysu Canaveral ral ? a nepozorujete lety raketoplánů? Ne, ne. (úsměv) oč jste e si Vraťme se tedy k vaší tvorbě. Proč vybral právě youtube jako hlavníí kaná kanál ál pro sdílení svých videí? sem O tom jsem nikdy nepřemýšlel. Nejsem profesionální filmař, takže youtube bylo první, p ovit co mě napadlo. Jedním z mých cílů je oslo oslovit co nejvíce lidí. Youtube se zdálo býtt díky své obrovské členské základně tou správnou ávnou volbou. Jednotlivé epizody vašich Sagan Series/ es/ vky Feynman Series doplňují audionahrávky v dvou významných fyziků. Jak už název
→
— ONDŘEJ ČÍŽEK, ŠÉFREDAKTOR AFOHLED 2
1
← POKRAČOVÁNÍ ZE STR. 1
napovídá, jde o Carla Sagana a Richarda Feynmana. Proč jste zvolil právě je? Oba jsou skvělými mluvčími vědy. Mají výborné nadání rozložit komplexní myšlenky vědců a podat je srozumitelně i nezasvěceným lidem. Navíc z nich vyzařuje neskutečně nakažlivá pozitivní energie. Kdo další vás inspiruje? Neil deGrasse Tyson a Steven Novella. Je jich víc, ale Richard Feynman a Carl Sagan byli jasní kandidáti. I proto, že se jejich dokumenty často objevují v médiích. Neil deGrasse Tyson je dalším, kdo má na kontě mnoho dokumentů, ale brzy se dostane do televize jeho další seriál a já mu nechtěl svou prací „lézt do zelí“. Čím se podle vás vyznačuje kvalitní dokumentární film? To záleží na tom, čeho chce tvůrce dosáhnout. Pokud to má být výukový film, je zásadní dobrý vypravěč. Musí to být někdo, kdo ví, o čem mluví. Někdy sledujete dokument, kterým vás provází známá osobnost, která vědě nerozumí. Jednoduše jí dají do ruky scénář. Divák pozná, když vypravěč danému tématu vůbec nerozumí. Myslím si, že takto by to vypadat určitě nemělo. Takže máte raději vypravěče, jakým je například David Attenborough nebo dokumenty z produkce BBC obecně, kde přizvaní lidé o dané problematice vědí opravdu hodně? Přesně tak. Děkuji, že zmiňujete Davida Attenborougha. Možná víte, že pro americkou verzi Planety Země najali Oprah Winfrey. V Evropě máte tedy Davida Attenborougha, v Americe zase Oprah, u které hned vidíte, že neví, o čem je řeč. Prostě jen čte scénář. Samotné vyprávění je díky tomu o dost ochuzeno. Uvažoval jste někdy o využití komiksu pro účely vaší práce? Ne. Asi proto, že neumím kreslit. 2
AFOHLED 2
Ale ke komiksům máte pozitivní vztah. Mohl byste jmenovat ten nejoblíbenější? Pravidelně žádný komiks nečtu, ale prohlížím si online komiksy hned, jakmile vyjdou. Ztělesňují rychlou cestu k šíření nápadů. To mě baví. Možná kdybych našel umělce, který by byl ochotný se mnou spolupracovat, pak bych začal uvažovat i o komiksu jako prostředku pro popularizaci vědy. Máte oblíbeného komiksového hrdinu? Vždycky jsem měl celkem rád Batmana. Asi proto, že je to normální chlap. Nemá žádné superschopnosti, jen skvělé vychytávky. Proč by se lidé měli zajímat o vědu? Z mnoha důvodů. Zaprvé, na světě je hodně věcí, které plně oceníte jen tehdy, pokud rozumíte vědě. Vezměte si například slunečný den. Najednou se před vámi objeví mnohem víc než jen světlo a žár. Vnímáte, jak se Země otáčí kolem Slunce. Získáte ucelenější pohled na každodenní život. Schopnost rozumět světu z vědeckého hlediska může zabránit i tomu, aby vás využívali šarlatáni se scestnými radami o čemkoli. To jsou dva z důvodů, které mě napadly okamžitě. Dalším je pak možnost být zodpovědným občanem, což je opravdu důležité. Na vědě závisí například energetika či politika životního prostředí. Lidé nemusejí být rovnou experty, ale měli by být v oblasti vědy alespoň gramotní. Zvláště pak, pokud mají zájem být informovanými voliči, kteří se zodpovědně podílejí na chodu fungující demokracie. Takže z těchto tří důvodů – kvůli kráse vědění, možnosti vlastní obrany před podvodníky a příležitosti stát se zodpovědným občanem. Studujete filozofii a fascinuje vás ás věda. Jak se odrážejí ve vašem každodenním ním životě? Obě roviny jsou u mě velmi úzce propojeny. První vědci byli ve skutečnosti filozofové. ozofové. Byli přesvědčeni o tom, že by mělii vnímat svět takový, jaký ve skutečnosti je. e. Zastávám podobný postoj jako oni. Pokud je nejlepší cestou k poznání věda, ať je tomu tak. Pokud neexistují nástroje, jak věci změřit, it, je třeba zapojit filozofii.
Myslíte si, že letos nastane konec světa? Rozhodně ne. A pokud náhodou ano, zaviní ho pouze lidé hnaní masovou hysterií, kterou si přivodí vírou v to, že konec světa nastane. V tom případě máte určitě spoustu plánů do budoucna. Kam se chystáte po AFO? V Evropě strávím tři týdny. Ještě přesně nevím, kam se vydám. Ale až se vrátím do Ameriky, pojedu do města Boulder ve státě Colorado. Pomoct s organizací při pozorování zatmění Slunce. Chtěl byste se někdy podívat do vesmíru? Ano. Neznám nikoho, kdo by nechtěl. Jediným důvodem, proč by někdo neletěl, je strach. A dal byste se na dráhu astronauta, nebo byste raději zkusil komerční let? Astronautem bych být nemohl, nemám na to trénink ani hlavu. Kdybych letěl, pak jen jako turista. Ale letěl bych opravdu rád. – ŠTĚPÁNKA IŠTVÁNKOVÁ, MARTIN HOVADÍK
REID GOWER Kanaďan Reid Gower využívá k popularizaci vědy a jejímu přiblížení široké veřejnosti moderních kanálů jako jsou youtube či sociální sítě. Vytváří krátká kompilační videa Sagan Series a Feynman Series, která propojují dokumentární záběry z různých zdrojů s audiozáznamy fyziků Carla Sagana (audiokniha The Pale Blue Dot) a Richarda Feynmana, přidává také současnou hudbu. Angažuje se v astronomických debatách a zastává myšlenku, že bezpečná transformace společnosti v technologicky vyspělou demokratickou civilizaci není možná bez vědecky „gramotné“ nejširší veřejnosti. Přednáší na mezinárodních fórech. V loňském roce se účastnil konference TEDx ve Vancouveru. V současné době navíc studuje filozofii na University of Victoria v Britské Kolumbii v Kanadě.
přesahy řesah
Stříbrní proroci Matrix i A A.I. I ukazují, k že cesta k dystopii je dlážděna dobrými obrými úmysly
Připomínat, že zápletky vědeckofantastických děl často zachycují mizivý rozdíl mezi utopií a dystopií, by bylo nošením uranu do Jáchymova. Koneckonců, moderní pojetí sci-fi bylo formováno antiutopickými texty o „ďábelské technologii“. Vedle verneovek se za předskokany žánru považují Frankenstein (1818) od Mary Shelley, Ostrov doktora Moreaua (1896) od H. G. Wellse či povídka The Machine Stops (1909) od E. M. Foerstera – tedy texty pojednávající o neblahých následcích technologie vymknuté z kloubů. Poslední půlstoletí, související především s rozšířením sci-fi na stříbrné plátno, však přineslo znatelné navýšení únikových motivů s důrazem na digitální (i jiné) efekty. Stručně řečeno, filmovou sci-fi leckdo považuje za „fantasmagorii“, která se přece nikdy nemůže naplnit… Že tomu tak nemusí vždy být ukazuje pětice snímků doprovodného programu AFO, kterou promítnou na olomouckém Horním náměstí. Každý z nich své téma konce civilizace pojímá trochu jinak, a přesto sdílejí jeden společný leitmotiv – bádání nad tím, jak vůbec nastala jejich nepříjemná realita. Někdy je pří příčinou vnější viník, jako když svět sv zasáhne tak trochu divná epidemie v Perfect Sense (připra (připravuje av lidi postupně
o smysly) či v Potomcích lidí (činí lidi neplodnými). neplodným V takových případech se snímky „pouze“ rochní ve vyk vykreslení neradostné denní reality a toho, jak málo jedincům hom homo sapiens stačí, aby propadli n nihilismu v jeho nejtemnější p podobě. District 9,
Podíváme-li se nalevo a napravo, varování více než stoletých literárních děl dnes působí aktuálněji než kdykoliv dříve. Svět již dávno zná klonovaná zvířata, genetické modifikace i kráčející roboty. natočený v Jihoafrické republice jako jasně čitelná alegorie nedávné nadvlády apartheidu, zase představí šikanovaná ghetta mimozemšťanů. Film by ovšem stejně dobře mohl být reálným varováním před dopady aplikovaného rasismu. Zcela by stačilo emzácké Kreveťáky zaměnit za libovolnou utlačovanou minoritu, jejíž útisk
se ve finále nijak neliší od toho, co můžeme číst v učebnicích dějepisu o likvidaci skupiny jakékoli barvy kůže, sexuality či vyznání. Jindy snímky varovně poukazují na technologii jako příčinu
našeho budoucího skonu. A v takových filmech nemá naděje příliš místa. Jak Matrix, tak i A.I. Umělá inteligence si pohrávají se „vzpourou strojů“. Tedy tématem, jež bylo staré nejpozději v době prvního Terminátora. Svým zápletkám však dávají větší porci úvah než tetralogie o mechanickém svalovci v podání Arnolda Schwarzeneggera. Vzpomínka na první jmenovaný titul sice navodí spíše obrazy slunečních brýlí a bortícího se mramoru, ovšem pozadí války lidí se stroji je vysvětleno ve spinoffu Animatrix. Neopomene zdůraznit, že za zotročení roboty si lidstvo může samo svou agresí a arogancí. Vrcholem je v tomto případě epos druhý, Spielbergova A.I.. Okouzluje svou postupnou transformací z čiré utopie do hutné dystopie. Lidstvo v ní slaví triumf – roboti jako náhražka dělníků i prostitutek vykonávají těžkou práci, zatímco stvoření z masa a kostí se oddávají nezřízenému hedonismu. Tady si lidé na robotech vylévají zlost, tamhle zase jednoho adoptují namísto
dítěte. Především však propadají sklíčenosti. Roboti jsou ve všech aspektech dokonalejší bytosti a ačkoliv se snímek vyhýbá jakékoliv mechanické revoluci známé z Matrixu i Terminátora, zmar a deprese z vlastní nedostatečnosti cloumají lidskými postavami od začátku až do konce. Dovětek, v němž stroje (a nikoliv mimozemšťané, jak se často uvádí) dominují planetě a v archeologických nalezištích zkoumají předešlou lidskou civilizaci, působí jako organická tečka za vyprávěním. To, co divák vnímal nejprve jako utopii a poté jako dystopii, je pouze přirozeným vyvrcholením technologického pokroku. Nakonec, komplexnosti A.I. se nelze divit – není tajemstvím, že Spielberg film převzal po Stanley Kubrickovi, jehož 2001: Vesmírná odysea je jedním z klíčových děl žánru. Ani té se nevyhnula dystopická příchuť technologicky dokonalé, leč asepticky nudné budoucnosti. Sci-fi prožívá odvěký románek s dystopií. Na konci 19. století mohlo genetické inženýrství Ostrova doktora Moreaua působit stejně nereálně jako tehdejší varování před dehumanizací lidstva informačními technologiemi v povídce The Machine Stops (která jen tak mimochodem předpověděla internet i s jeho sociálními důsledky). Avšak podíváme-li se nalevo a napravo, varování těchto více než stoletých děl dnes působí aktuálněji než kdykoliv dříve. Svět již dávno zná klonovaná zvířata, genetické modifikace i kráčející roboty. Že nás prozatím nevyhladily? Výstražným zápletkám sci-fi děl v konečném důsledku vděčíme za dosavadní opatrnost při přístupu k novým, revolučním technologiím. Všímejme si proto pozorně průběhu procesu, jak se „ideální“ svět A.I. postupně změní ve špinavá ghetta Potomků lidí či Districtu 9, aby v závěru přeskočil k Matrixu. Existuje totiž nemalá šance, že ještě v průběhu našeho života začneme momentky z těchto snímků vídat i mimo plátna kin či obrazovky počítačů. – LADISLAV LOUKOTA
Autor je student FF UP, filmový a videoherní publicista.
recenze
Šestnáctiletý Rae Newsome vypadá na první pohled jako jeho vrstevníci. Trpí však vzácnou chorobou, která způsobila, že jeho organismus se nachází na úrovni velmi starého člověka. Jeho tělo je slabé a náchylnější k nemocem, špatně slyší. Podle statistik už měl být mrtvý. Žije, ale netuší, kolik času mu zbývá. Naděje na vyléčení zatím neexistuje. Dokument Nesmrtelní se navzdory Raeovu příběhu nesnaží hrát na city. Větší prostor věnuje vědkyni Elizabeth Blackburnové a jejím kolegům, jimž se úplnou náhodou podařilo najít odpověď na to, proč stárneme. Za přelomový objev, který by mohl splnit odvěké lidské přání, získali v roce 2009 Nobelovou cenu. Důkazem naší touhy po mládí budiž to, že kosmetický průmysl vydělává miliardy na krémech proti vráskám a návštěva u plastického chirurga je dnes běžnou záležitostí. Skutečný elixír mládí se díky posledním laboratorním objevům zdá být konečně na dosah ruky. Během
V zajetí aut JAN GÁL
Auto: pro jedny vášeň, pro druhé hrozba. Oscar Clemente rozhodně patří mezi ty druhé. Upozorňuje na každodenní problémy způsobené moderními dopravními prostředky. Pomocí statistik a trefné „montypythonovské“ animace karikaturisty Miguela Brievy připravuje diváka na možné následky – limitaci životního prostoru, zkázu ekosystému, globální chaos. Má však takto závažný problém nějaké schůdné řešení? Musím se přiznat, že většina alternativ, které
Lék na stáří TOMÁŠ BŘÍZA
výzkumu však vyvstal neočekávaný problém – zázračný enzym telomeráza, jenž je schopen udržet naše buňky věčně mladé, je paradoxně také katalyzátorem rakovinného bujení. Na to, zda si lidstvo připíše další vítězství v souboji s přírodou, si tedy budeme muset ještě počkat. Tvůrci snímku se nesnaží filozofovat nad
Automobilová fantazie nabízí, mi přišla iracionální a vzhledem k celkové odlehčenosti filmu nepodstatná. Auta byla, jsou a budou důležitou součástí, ne-li přímo extenzí našich životů. Vzhledem k narůstající expanzi urbanistických prostor to platí dvojnásob. Proč hledat řešení něčeho, co samo o sobě řešení představuje? Jako sonda do problematiky životního prostoru je Pokračujte v cestě až příliš fádní a nebýt vtipných animací, nenašel bych na něm nic zajímavého. Oscar Clemente / Pokračujte v cestě. Automobilová fantazie / Světová soutěž / 19. 4. / 10.00 / kino Metropol
Nanocity, rok 2040 – neznámá nanodimenze, čipy, regenerace buněk, protirakovinné léky. Nanocity, rok 2050 – více technologie více kontroly nad našimi těly a životy. I takto může vypadat napůl fiktivní dokument o nanotechnologiích, o světě využívajícím nejmenší částice a buňky, které jsou viditelné pouze mikroskopem. Dokument Nanorevoluce: Nadčlověk je tím, co byste od něj pravděpodobně očekávali – představením nových objevů v oboru, dojde i na utopický nástin, jak by člověk mohl za čtyřicet let žít bez nemocí. Badatelé z Mezinárodního institutu nanotechnologie v USA vidí budoucnost lidstva v univerzu, v němž budou částice osmdesát tisíckrát menší než objem lidského vlasu. Odborníci se ve filmu snaží přiblížit klady a zápory nanotechnologie. Ponejvíce v souladu se zdravím člověka a jeho budoucností – jak
tím, jestli je hledání pramene věčného života správné či jaké následky by mohlo mít. Ukazují, že v přírodě nestárnoucí organismy nejsou žádnou novinkou, příznaky stáří totiž nevykazují třeba humři či některé druhy škeblí. Ani oni však nejsou nesmrtelní. V průběhu snímku se neustále připomíná motiv času, záběry na hodiny jako by nám měly naznačit, že fyzikální zákony neporazíme nikdy. Nemocný Rae zase poukazuje na fakt, že není důležité jak dlouho, ale jak žijeme. Dokument Nesmrtelní vás vtáhne a udrží až do konce jako napínavá detektivka. Srozumitelnou a poutavou formou totiž dokáže přiblížit podstatu věčného mládí. Lidé budou možná v budoucnosti skutečně schopni porazit smrt či alespoň posunout její hranice. Možnost takové moci nám samovolně vnucuje nevyhnutelou otázku: je opravdu nesmrtelnost to, po čem toužíme? Sonya Pemberton: Nesmrtelní / Světová soutěž / 18. 4. / 20.00 / Divadlo hudby
Drama v „džungli“ LINDA ENGELOVÁ
Je jaro. Čas páření. Na německém obilném poli se odehrává drama přírody. Zajíc, srna, křeček i ropucha obecná zde mají svůj domov. V zimě pouhá pustina se po lidském zásahu mění v zelený ráj rostlin a semenáčků. Pro zvířata jde o „pole nikoho“, které jen čeká na obsazení. Rostliny v časosběrných záběrech rozkvétají. V tu chvíli přichází na scénu odbornice v hubení škůdců – beruška. Step vytvořená lidmi, kde si po tisíciletí povídají žito, ječmen,
Techno je všechno? LINDA ENGELOVÁ
lépe a rychleji rozpoznat nemoc, podpořit imunitní systém, regenerovat kosti, kůži nebo cévy. S vyvinutější technologií přicházejí i rizika. Budeme žít déle, ale půjde o plnohodnotný život? Nebudou čipy v kůži,
pšenice a oves, je plná divokého života zvěře a hmyzu. Aspoň to v detailních i leteckých záběrech tvrdí dokument Džungle na poli. Za svoje snažení sklidil například cenu poroty na mezinárodním festivalu filmů ve Francii. Vizuální krása kamery Jana Hafta a Kaye Ziesenhenneho ukazuje „horkou savanu“ pohledem, jakého svým přecivilizovaným aným okem již nejsme schopni. Takže si dejte po ránu pořádné kafe a přijďte se podívat. Budete e překvapeni, jak moc se život křečka podobá tomu vašemu. Jan Haft / Džungle na poli oli / Světová soutěž / 19. 4. / 11.00 / divadelní sál
které kontrolují zdravotní stav, v, zneužívány i k jiným účelům? Bude si moci ci tuto péči dovolit každý? Na rozdíl od dalších dokumentů tů z Nano sekce, které řeší spíše historii, potenciál nanotechnologie v bezpečnostních tních zařízeních nebo čistotu planety, je Nadčlověk ověk k pohádkou o neustálém hledání léku na rakovinu akovinu a nastiňuje svět, kde bude naše e zdraví neustále kontrolováno. Drsňácký cký sci-fi rozjezd dokumentu s fiktivními mi vsuvkami o nano hi-tech společnosti později zději zbrzdí zdlouhavé popisy odborníků. K pozitivům patří, že snímek prozkoumá problematiku roblematiku z rozličných hledisek – politického, kého, etického i filozofického. Ukazuje, uje jaké výhody a nevýhody by mohla přinést nanobudoucnost, pokud ne nám, pak našim dětem. Olivier Julien / Nano revoluce: Nadčlověk / Nano / 18. 4. / 17.30 / kino Metropol
k vyprojektování „nadčlověka“. Ne proto, že by k nim bylo v praxi ještě nekonečně daleko, ani ze strachu, že budu obviněn z fašismu a bůhvíčeho ještě. Určovat, jaké lidské vlastnosti by měly být zachovány či potencovány a jaké naopak eliminovány, nechci proto, že to musí nutně zůstat doménou každého jedince, který se po zvážení všech rizik k takovému kroku rozhodne.
Evoluce etiky Marek Petrů, pedagog, filozof a vědec, bude dnes v Science Café diskutovat s lidmi na téma hranice života a smrti z hlediska zániku vědomí. Zabýváte se etickými otázkami kolem vylepšování lidského těla. Kde pro vás leží hypotetické hranice biologického inženýrství, manipulace s vlastním tělem? Věřím, že neexistuje jiná hranice než ta, kterou si sami vytyčíme. Byť při jejím stanovení občas i bolestně narazíme. V této otázce jsem byl svého času ovlivněn myšlenkami „reflektujícího ateisty“ Egona Bondyho, který hovořil o „eschatologické perspektivě“, tedy o možnosti spásy ve světě bez Boha. Tu neviděl v prostoru zásvětním, nýbrž v otevřené budoucnosti pro lidstvo. Jedná se o perspektivu věcí budoucích, přesvědčení o tom, že věci jsou otevřené. Vesmírné dění není rigidně uzavřeno do
kauzálního nexu a principiálně nic nebrání tomu, abychom v určitém časovém horizontu uskutečnili vše, co chceme. Před více než sto lety Augustin Cournot poznamenal, že idea nekonečného pokroku se stala jakýmsi druhem víry pro ty, kterým již jiné náboženství nezbývá. V možnostech vylepšování lidského těla a zejména mysli tedy vidím spíše naději než hrozbu, ačkoli i ta tu nepochybně je. Co konkrétně byste chtěl vylepšit? Pravděpodobně by nikdo nic nenamítal, kdyby se manipulace soustředily na prodlužování života nebo zvětšování kapacity mozku. Přesto nechci navrhovat konkrétní kroky, kterými by se mělo biologické inženýrství ubírat směrem
Zelená konspirace: záruka budoucnosti Marihuana je dobrá. Jako lék samozřejmě. Na tom se shodli všichni. Miroslav Charvát, který působí na katedře psychologie UP, říká, že je konzervativní, ale s jeho přístupem ke konopí by se s ním konzervativci těžko vůbec bavili. Konopný léčitel Rick Simpson ani jeho kolega Jindřich Bajer konzervativní nejsou. Simpson hned ze startu mobilizoval přítomné slovy: „Let’s build the better future!“ Budoucnost má být samozřejmě zelená, protože trávu můžete kouřit nebo se jí léčit, můžete ji jíst a můžete jí pohánět auta. I proto by Simpson chtěl vojenskou základnu, kde by mohl pěstovat to nejlepší konopí. Odborník na závislosti Pavel Kubů zase chápe, že „empirická zkušenost je neocenitelná“, a tak zkouší. Hlavně co zvládne systém a kdy přestaneme my zvládat systém.
Co by nás tedy mělo motivovat k modifikaci vlastního těla? Podle mne rodící se biologické inženýrství přináší naději v možnosti uniknout některým biologickým zákonům, které se nám příčí. Jedním z nich je například nesmírná lhostejnost k osamělému individuu. V přírodě většinou přežívají ti nejsilnější, jen ti nejschopnější odolají agresím všeho druhu. Člověk je první bytostí, která taková pravidla hry dokáže odmítnout, která se dokáže vzbouřit proti krutosti a nespravedlnosti některých přírodních zákonů. Usilujeme o respekt k individuu, jímž příroda v podstatě pohrdá. Snažíme se lhostejné přírodě vtisknout stopu spirituality. V rámci bloku Věda a náboženství bude uveden film, ve kterém se vědci pokoušejí vyvolat prostřednictvím vnější stimulace mozku spirituální zážitek. Co vy na to? Lidé odjakživa využívali možnosti vyvolávat spirituální zážitky vnější stimulací. Současná neurověda k těmto postupům jen přidává další. Nikoho dnes asi nepřekvapí, že se změnou aktivity mozku dochází i ke změně vnímání. Tak lze navozovat i různé disociativní či snové stavy, které můžeme nazvat spirituálním prožitkem. Otázkou je, jak tyto stavy interpretovat. Jestli v náboženských termínech, nebo v rámci naturalistického vysvětlení. ní. Osobně považuji nové neurostimulační technologie hnologie za výborný badatelský nástroj umožňující ňující zkoumat funkce a možnosti mozku,, kterým doposud velmi málo rozumíme. – KRYŠTOF POHL
Science Café – Utopie a dystopie současné učasné medicíny: smrt a umírání / přednáška / 18. 4. / 17.00 / RWE kino
Obchod s léky je obr fungující ující za peníze ze oč by prodával levné zdravotního pojištění. Proč léky z konopí, když může lidi kontaminovat chemií? Sláva konspiračním teoriím. Ovšem to, že jsi paranoidní, neznamená, že tě nesledují. Chemik Lumír Hanuš je „nadčlověk“. To poznal i Jindřich Bajer. Je zdravý jako řípa, i když konopí preventivně neužívá. Diskuse o legalizaci léčebného konopí se může zdát naivní a menšinová. Na jeho podporu se ale slévá poměrně široký názorový proud a ten je třeba brát vážně. Zejména proto, že se v České republice připravuje zákon o legálním využití marihuany v medicíně. V Divadle hudby se sešli hned dva aktivističtí propagátoři, adiktolog, psycholog a chemik. I když se neshodli na tom, jestli je konopí všelék, nebo jenom „na-něco-lék“, všichni jsou pro, aby se léčebné konopí legalizovalo, zkoumalo a rozvíjel se jeho potenciál. – MONIKA BARTOŠOVÁ
AFOHLED 2
3
FESTIVALOVÍ
ŽIVOČICHOVÉ
SE VYNOŘUJÍ
✂ Reid Gower je definitivně největší sympaťák AFO 47. Nezáleží na tom, že je jedním z nejvýznamnějších hostů letošního ročníku nebo co vlastně přijel prezentovat. Jako obyvatel kanadského města Victoria ani po celodenní cestě nezapomněl na kšiltovku s logem klubu NHL Vancouver Canucks. Tým dnes hraje o udržení ve vyřazovací části letošní sezony, proto by měl každý potenciální návštěvník Gowerova čtvrtečního bloku držet palce. Jinak s tímhle chlapem nebude žádná řeč. Je to přece Kanaďan. (MUD)
v Olomouci. S knírem. Pelmel vůně pražského Zlína. Máma mele maso a Miha má melasu. Sladkovského svatá trojice opije barmanku z Vertiga během dvou hodin. Kupujte odpustky, je čeho se bát! Mám radost, že tu jsou s námi. Přivezli mi do Olomouce kousek toho zlínsko-pražského zázemí. Chrání před poctivou redakční kávou a hladem po kanadských hostech. Sladkovského koloušci mají zápal, ale jen tak neshoří! (ŠTĚP)
dopadem budou sladké sny a dobrý spánek. Hlavní však je používat kvalitní ní přípravky z e se Rick zajde kvalitního konopí. Doufám, že podívat na blok Výchova k atomové omové válce. Myslím, že by ho to mohlo bavit. vit. (MOBA)
✂ Mohutná postava, buldozer valící se podél ohrady s kolouškem, těsně vedle hrozivého titulku Konec světa!?. Červené rozbouřené háro, sluchátka, sluneční brýle, tričko s logem kapely, co v tu chvíli nešla identifikovat, lehce potrhané kalhoty, boty s fajfkou. V ruce katalog AFO 47. Ten čerstvý, s voňavým papírem, co mají obvykle jen komiksy, a dá se fetovat. Momentka, kterou si chci zapamatovat. A důkaz, že pop-vědecký festival je i pro pankáče. (OČI) ✂ Baňky plné zelené. Procesory ledabyle pohozené na baru. Nejlepší vršovická káva
GENERÁLNÍ PARTNER
✂ V Metropolu včera běžel film o robotické budoucnosti. Ta vize mě vyděsila a nebyl jsem sám. Skupina kluků sedících za mnou volně sdílela své názory. Bral jsem to jako komentovanou projekci. Těšilo mě, že nejsem sám, koho straší to, že se už brzo nedostaneme z virtuální sítě, protože budeme mít v brýlích Facebook a v mozku čip. Má slečna to nevydržela a rázně řekla: „Dost!“ Kluci zmlkli a A.I. revoluce nebude. (TRB) ✂ Rick Simon říkal, že záření z Fukušimy se teď šíří po světě a nikdo se mu nevyhne. Jediné, co vás opravdu preventivně i následně zachrání před dopady radioaktivity, je tráva. Kapičku konopného výtažku před spaním doporučuje každému na světě. Velmi příjemným vedlejším
FESTIVAL PODPOŘILI
✂ Včera jsem od šéfredaktora dostal zadání zachytit krátký prostřih. Protože jsem vyrůstal v punkové komunitě a můj strýc je majitelem intimního holičství, neváhal jsem a vyrazil prozkoumávat festivalový biotop. Viděl jsem spoustu vkusných vlasových úprav. Redaktor lokálního deníku mě překvapil rafinovaně upraveným vousem, jedna seniorka si pro festivalovou příležitost odbarvila hlavu na blond, výtvarkář si vlasy nemyl a dva malí chlapci u herní konzole vytvořili oslnivý kontrast; jeden se pyšnil vlasy rovnými jako řeka, druhý pohazoval kaštanovými prstýnky. Inovativně zapůsobil i „haircut“ ředitele festivalu. Nakonec jsem však vyfotil bohemistu s vlasy zepředu vyholenými do trojúhleníčku ... Prý jsem hloupý, řekli mi v redakci. Strýc pochází z Postřekova. (KRZ) ✂ Včera jsem na záchodě ve třetím patře potkala tu největší rybenku, jakou jsem kdy viděla. (KMS)
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
HLAVNÍ ORGANIZÁTOR
Š É F RE D A K T O R : O N D Ř E J Č Í Ž E K / EDITORKA: KATEŘINA SURMANOVÁ / REDAKCE: ŠTĚPÁNKA IŠTVÁNKOVÁ, MONIKA BARTOŠOVÁ, KRISTÝNA L I N D A E N G E LO V Á , K R Y ŠT O F P O H L , T O M Á Š B Ř Í Z A , JAN GÁL / HOSTUJÍCÍ AUTOR: MA RTIN HOVADÍK / KOREKTURY: PETR VLASÁK / FOTO: KRISTÝNA ERBENO V Á / S A Z B A: J I Ř Í F O G L / S T R I P : T O M Á Š ZABILANSKÝ & RADIM MĚSÍC / LAYO UT: REDESIGN / E-MAIL REDAKCE:
[email protected] 4
AFOHLED 2
