ROZHOVOR s RADKEM KOLAŘÍKEM. Hraji na kytaru a na klavír. 2: Proč jsi přestoupil k nám na školu? Lepší přístup učitelů. Ani by mě nehnulo

K A K A D U Kaleidoskop každodenního duchamoření Noviny žáků Základní a Praktické školy G. Pelechové v Dolní Poustevně MŮJ POSLEDNÍ ÚVODNÍK

A máme tu poslední měsíc povinné školní docházky, ČERVEN! Huráááá! Hurá nejspíše pro některé, pro mě moc ne, toto je bohužel poslední číslo, do kterého vám napíši. Ačkoli mě to velice mrzí, nic s tím nenadělám. Čekají nás prázdniny, čas různých výletů, táboru, dovolených, a tak dále a tak dále. Tento měsíc je velice, velice napráskaný. Máme spoustu školních výletů, různých akcí, školní akademii! Takže je toho celkem dost. Počasí nám nijak zvlášť nepřeje, místo toho, aby bylo pěkně, tak nám začalo pršet. Doufám, že aspoň na školní akademii nám počasí vyjde :) To bych nebyla já, abych vám nenašla nějakou básničku. Tato se mi celkem líbila : Slunce svítí, řeka volá: dneska už nám končí škola. Vyrazíme na prázdniny, teď z nás bude někdo jiný. Nebudem psát úkoly, nemusíme do školy. Dva měsíce volna máme, co s tím časem uděláme? Někdo jede na tábor, jiný učí zpívat sbor, lesních ptáků na palouku, hlavně že jsme přitom venku. Někdo letí do dálek, chce poznávat celý svět. Jiný jede k babičce, která žije v chatičce. Ať je to tak nebo tak, budeme si užívat! Škola nám sice nekončí dnes, ale pomalu už se to blíží. Tak si užívejte prázdnin, co to dá, bavte se, a v novém školním roce s novým spisovatelem úvodníku, AHOJ!! Katka

ČERVEN 2008 ROČNÍK II / ČÍSLO 4

ROZHOVOR s RADKEM KOLAŘÍKEM

1: Jaké jsou tvé záliby? Co rád děláš? Hraji na kytaru a na klavír. 2: Proč jsi přestoupil k nám na školu? Lepší přístup učitelů. 3: Co máš rád? Hudba, jídlo, pití, předmět? Hudbu asi MIX. Nejradši matiku. Pití skoro vše. A to jídlo…asi špagety. 4: Co by jsi řekl na pár víkendů v „Mimoni“ ? Ani by mě nehnulo. 5: Co by jsi chtěl v budoucnosti dělat? Programátora, asi určitě. Maruška

PŘEČTĚTE SI V TOMTO ČÍSLE: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Můj poslední úvodník, Rozhovor s Radkem Ekoseminář, Čarodějnice ve škole Výlet do Kytlice Světový den vody, Oči, Třídění odpadu a ochrana přírody Návštěva ornitologů, Horoskopy Sedlecká kostnice Rozhovory s absolventy Rozloučení Florbal Školní výlet Dolní Světlá Anketa Sportovní rubrika

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

EKOSEMINÁŘ „KOLOBĚH VODY V PŘÍRODĚ“ Příspěvek od našich „mrňousků“ Štěpa: 6. května k nám přišla Petra a říká: „Kluci, dnes je přednáška.“ „Mileno, můžem jít k Petře?“ „Ano.“ U Petry byla nějaká paní. Nikdo nevěděl, jak se jmenuje. Byla z Tílie, to je město. Dělali jsme tam pokusy se zkumavkou, třeli jsme o sebe kameny, skládali jsme žábu. Malovali jsme. A vyprávěli jsme si o kapičce a dělali jsme hádanku. A lepili na suchý zip. Vojta: Šli jsme k Petře a tam byla paní a ta paní nám říkala, jak se jmenuje, jmenuje se Tílija. Pak nám četla o kapičce. Pak jsme malovali a pak jsme dělali, jak je hodně pitné vody a nepitné vody.

ČARODĚJNICE VE ŠKOLE Holenkové, to jste mi udělali velikou radost, že jsem mohla s vámi strávit chvilku času a odpočinout si tak při svém letu na velký čarodějnický slet, který začínal večer na Kraví hoře! Vylezla jsem se ze své chaloupky na kuřích nožkách, nasedla na nejnovější model létajícího koštěte a vydala jsem se i se svými věrnými přítelkyněmi (užovkou Žofkou a kočkou Číčou) na cestu. Jenže – tu mě loupe, tu mě píchá, tak jsem se stavila u vás ve škole, abych chvíli poseděla. A ráda jsem vás přiučila pár kouskům ze svého řemesla: čarodějná zahrádka se vám moc povedla, tygří oči byly přímo skvělé a tajné obrázky se mi taky líbily. Ale nejvíc ze všeho mám radost z vašich lektvarů – ty se vám fakt povedly a doufám, že vám přičarovaly lásku, štěstí a vše ostatní, co jste si přáli. Za to, že jste mě nechali u vás odpočinout, se vám ráda odměním a proto vás zvu k sobě do začarovaného lesa u Klondyku: Budu na vás čekat o svatojánské noci (z 23. na 24. června), kdy se scházejí čarodějnice, rozkvétá zlaté kapradí, otevírají se skryté poklady a rostliny získávají léčivou moc – společně si to užijeme.

Vaše čarodějnice Radka


VÝLET DO KYTLICE Nejprve se telefonovalo, objednávalo, rušilo a pak zase telefonovalo... taky mailovalo, domlouvalo, sepisovalo, zařizovalo a potom se zabalilo a vyrazilo. Kam? Do Kytlice na výlet. Jela Babeta, Radka s Danečkem a Iva, jel taky Daniel, Tína, Radek, Kuba. Pavel, Honza a Jára. Byla i Majda a Andrea (Luďa, ten nebyl). Počasí bylo nádherné, nálada vynikající, ubytování příjemné, strava výborná, rybník nedaleký... prostě paráda. Užili jsme si všichni a od každého trochu. Odmočili a otužili jsme se v rybníku, míč jsme po hřišti prohnali, skalní divadlo jsme prohlédli, na rozhlednu jsme se vyškrábali, kofolu jsme útrobami prolili, zmrzlinu jsme spořádali, vlak jsme prubli, někteří i MP3 zavařili, ale hlavně jsme si řádně popovídali a smíchem jsme si život prodloužili... Následují autentické záznamy největších zážitků z výletu: Majda : Bohunka to vypere... Jára : Musel jsem se doma vykoupat... Pavel : Už mi nezbylo na žvejkačku... Honzik (následně po nedobrovolném ponoření s plavidlem pod vodu ) – Járo bbej... Radky maminka: Ten kluk má úplně sedřený kolena!? (sedřené lokty a čelo bez komentáře)... Daneček: Tak se mi ta noha nevyplatila... Daneček 2 (radostně s nanukem v ruce ): Hele teto co mááááám... prásk, uáááááá (neradostně) Kuba: Pojedeme příště zase?... jsem rád, že jsem nakonec jel... Daniel (doprovázeno významným pomrkáváním): Tína je ale krásná... Babeta má ale pěknou postavu... Radka bude taky v plavkách? Ten řízek už nebudeš? A jako tečka něco z toho, co zachytil foťáček :


SVĚTOVÝ DEN VODY V dubnu jsme se zapojili do akce, kterou u příležitosti Světového dne vody (22.3.) připravila společnost Severočeské vodovody a kanalizace. Našim úkolem bylo ve dvojicích udělat anketu s deseti lidmi o pitné vodě v Dolní Poustevně a zpracovat její výsledky. Do práce se zapojili Kuba, Radek, Leoš, Katka, Maruška, Tína, Verča, Nikola a Míša. Zpracování jsme dělali na počítači a paní Loosovou, která přijela na vyhodnocení, jsme tím velmi mile překvapili. Takže kromě hodnotných cen („flešky“, fotoaparáty, kalkulačky), které jsem za svou práci dostali, získala navíc naše škola vodní kufřík, s kterým si teď zkoušíme různé pokusy a trénujeme na soutěž o vodě – té se zúčastníme ve středu 25.6. ve Vrutici u Litoměřic. P.S. Tak nám volali, že nikam. Necháme si to na příští rok. Radka

OČI Dostala jsem za úkol zjistit, kolik procent žáků a učitelů na škole má modré, hnědé, nebo zelené oči. Vyšlo mi to takto: Modré oči-14 lidí = 48% Hnědé oči-9 lidí = 31% Zelené oči-6 lidí = 21%

modrá hnědá zelená

Dobrý ne???? Tina

EKOSEMINÁŘ „TŘÍDĚNÍ ODPADU A OCHRANA PŘÍRODY“ Ekoseminář proběhl dne 30. dubna a byl o třídění odpadu a chránění přírody!!! Navštívila nás milá Šárka a zasvětila nás do nitra sobeckých lidí. Co všechno jsou lidi schopni napáchat, je až ohromující!!! Věděli jste třeba, že za jeden rok spotřebujeme až 50 000 000 plastikových tašek???

Připádá vám to jako málo??? Představte si, že bychom je poskládali na sebe!! Dosahovali by hoodně vysoko!!! Také jsme si povídali o to, do čeho lidé balili potraviny a různé užitečné věci, v pravěku, středověku a novověku!!! Ve středověku už měli hlínu a vypracovanou kůži. Když jsme dopovídali na toto téma, zabývali jsem se značkami. Třeba „netestováno na zvířatech“ nebo „bio“ nebo také značky určitých společností a jednotlivých států. Tina

. 4 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

NÁVŠTĚVA ORNITOLOGŮ 23. května se u nás zastavili na ,,ptačí pípnutí“ ornitologové (ptačí lidé):0)) Na programu bylo : povídáni o ptácích a chytání ptáčků do sítí. Také jsme si vyzkoušeli roli ptačích rodin a postavili jsme si hnízdo…počasí nám krásně vyšlo a sluníčko svítilo, noo..i když po cestě do školy jsme trochu zmokli!!! Ale všichni byli dobře naladěni!!

Tina

HOROSKOPY Stručný alternativní horoskop pro všechny Tak především, hvězdy říkají, že prázdniny letos připadnou na červenec a srpen, trvat prý budou dva měsíce a hlavně od začátku až do konce. Všichni, učitelé i děti, si je budou po celý červenec užívat plnými doušky, krásně si provětrají hlavu a na školu si ani nevzpomenou. Ovšem na přelomu července a srpna již budou zážitky natolik přesyceni, že dojde k radikálnímu obratu, kdy si uvědomí děsivý fakt, že do začátku školního roku nám zbývá ještě celý měsíc volna. Co s ním? Na všechny padne podivná tesknota a touha a začnou vzpomínat na školu. Bude jim do pláče a mnozí začnou vykonávat činnosti, kterými by alespoň trochu zakryli potlačované pocity zoufalství a beznaděje, neboť koho by například pořád bavilo 1. jíst jenom borůvky, rybíz, pizzu, zmrzlinu a smaženici místo pořádného jídla ze školní jídelny 2. spát pořád ve stanu ve spacím pytli a ještě na karimatce nebo dokonce na chatě místo pěkně doma ve vlastní měkké posteli s hlavou plnou příjemných myšlenek na zítřejší opáčko z matiky 3. koupat se stále jen v rybníku nebo na koupališti a čistit si zuby žvýkačkou či větvičkou, když doma máte vybavenou, hygienickým standardům plně vyhovující koupelnu 4. kouřit ve stohu nebo jezdit v noci na motorce bez helmy, světla a řidičáku, když můžete v pohodlí domova bez hrozícího nebezpečí pracovat na dobrovolně vyžádaných úkolech na prázdniny atd., atd. Děti budou navíc rozmrzelé nedostatečným zájmem rodičů - během školního roku se jich rodiče denně ptají, co bylo ve škole, kontrolují úkoly a čisté oblečení a nyní je nechávají bez dozoru a zájmu lelkovat po celý den venku, klidně až do tmy. A tak mnozí opráší průkazku do knihovny a začnou potají za zády nic netušících rodičů číst v noci pod peřinou povinnou četbu, sledovat naučné pořady na čt 2, překládat články z cizích jazyků a zpracovávat přehledy v power pointu. Touto měsíční činností se však natolik vyčerpají, že do lavic usednou 1.září už jako zcela normální, školou povinné děti. Ahoj prázdniny!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Petra

5 PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory Pro www.fineprint.cz

ZAJÍMAVOSTI - SEDLECKÁ KOSTNICE Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii. V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500 mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce1700 - 1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40 000 lidí. Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.

Dokonce jsem vám našla i otevírací dobu,takže kdyby někdo chtěl. Otevírací doba Kostnice: otevřeno denně (mimo 24.12. a 25.12. )

• •

•

duben - září říjen, březen

9 - 12

8 - 18 hod 13 - 17 hod

listopad - únor

9 - 12

13 - 16 hod

Vstupné do kostnice:

• •

• dospělí 50,- Kč studenti, děti od 6 ti let 30,- Kč • rodinné vstupné 130,- Kč

noční prohlídka na objednávku (v době 20 - 24 hod) 100,- Kč za osobu

Káťa


ROZHOVORY S ABSOLVENTY Rozhovor Káťa Marková 1 : Co nám povíš o Karlínském rybníku? V Karlíně je můj oblíbený rybník, tak jsem si tam toužila zaplavat, až se mi mé přání vyplnilo. To se nepovede jen tak někomu, aby lovil mobil v rybníku, ale to bych nebyla kachna, abych si pro něj neskočila. Také jsem nejspíš byla první člověk z Poustevny, který si zaplaval na začátku května. 2 : Co by si chtěla dělat, až vystuduješ gymnázium v Rumburku? To sama nevím, a také nevím, proč se mě na to stále dokola ptáš. Kdoví, co se za tu dobu stane. Navíc 4 roky je ještě dlouhá doba, takže nad tím zatím nijak zvlášť nepřemýšlím. 3: Nechceš s něčím pomoc Káťo, já ti pomůžu a poradím..?:-D Samozřejmě, že chci! Jenže s tím my zrovna ty nepomůžeš ani neporadíš, na to mám jiné lidi. Ale mohla bys mi poradit, co znamená přísloví : Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. 4 : Co opery, co jim říkáš? Třeba Aria Měsíc? Ty víš, že opery miluji. Také si je ráda zazpívám, to sama víš. Nechci tě strašit, ale jsme příbuzné, tak je dosti možné, že můj nádherný hlas zdědíš po mě. A potom si se mnou ještě ráda nějakou tu operu zapěješ. 5 : Kdyby si na sobě chtěla něco změnit, co by to bylo? Mmm...všechno, tak například menší břicho, menší zadek, větší prsa. Néé, to jsou moje slavné vtipy ala Lola. Tak asi bych chtěla změnit povahu, přesněji třeba přecitlivělost. Bylo by toho hodně, nechce se mi to vypisovat. A také bych chtěla větší svaly, třeba takové břišní, jako má Mikuláš, ty by se mi hodily. 6 : Jistě tě už napadlo, že Kulhoš je krasavec. Co se Ti na něm líbí? Ten zadek, to je co? Napadlo? Že váháš, mě to nenapadlo, já nad tím uvažuji denně. Zadek jsem mu zrovna úplně nezkoumala, ale je to krasavec, to jsi napsala úplně přesně. Koukám, že nad tím jistě uvažuješ také, ale mám pro tebe špatnou zprávu. Kulhoš je velice žádaný skoro všemi dívkami z naší školy, nevím, jestli přemýšlí zrovna o tobě. Nezapomeň, že jeho nápadnicí je také Andrea Sztojková, takže máš zapeklitou oponentku. 7 : Co nám povíš o své minulosti, například když se vrátíme k parku? K parku? Takový Národní park Českosaské Švýcarsko, ten je opravdu krásný, to víš sama. A jiný park? To už si nevzpomínám.

Rozhovor Leoš Janek 1: Co děláš pro to abys byl tak silný a přepral všechny „chlapce“? Tak to je různé jsem u hasičů, ne? A hlavně posiluji… 2: Proč kanikuly? Proč, proč, proč? Protože kanikuly je v překladu prázdniny, tak proč ne..? 3: Kdy mi ukážeš bříško? Někdy možnáJ. 4: Kdybys na sobě chtěl něco změnit, co by to bylo? Tak toho je dost, jeden papír by na to nestačil. 5: Co chceš dělat až vystuduješ kuchaře? Nějaký soukromý podnik?J To asi ne, ještě uvidím co se nabídne, poněvadž mám ještě dost časuJ. 6: Proč kuchař? Proč ne brankář, Šlégr 2, nebo hasič?! Být druhý Hašek, to by byla nuda. Šlégr 2, to mě táhne spíš jako koníček, A hasič? Kdo ví…třeba někdy…

Rozhovory uskutečnila Maruška


ROZLOUČENÍ LETOŠEK VE Co ZNAMENÍ BOJŮ S „KRAMEROVCI“ mi dala a vzala naše škola.. Je docela těžké to takto shrnout, ale pokusím se. Tak především bych chtěla napsat, že jsem velmi ráda, žepro můžu být u nás ve škole. to nebyl zase tak Hlásíme: dohráno a dobojováno! Tedy alespoň letošní školní rok. Ale Tennení sice nadlouho, co bych tvrdila něco jiného.V naší škole se mi líbí poměry mezi lidmi, je tu taková rodinná atmosféra, narozdíl od jsme florbalové podniky, kterých jsme se zúčastnili, tak bohatý jako ten loňský, nicméně tvrdit, že normálních základních škol. Například jsem ještě neslyšela o tom, že by si děti v normálních školách tykaly s učiteli, si nezahráli by bylo nepravdivé. Jen s týmem Pavla Kramera z dolnopoustevenské základky také si myslím, že by toho i někteří zneužili. Líbí se mi styl vyučování, namíchané třídy, péče o postižené děti. To se jsme dvě teprve tedy nedávno. mi líbí odehráli moc, podlepět měutkání. se děti uPoslední nás učí i do budoucna, rodinnému životu, když se starají o postižené děti a tak V kombinovaných sestavách, popř. návštěvy u lékařů musíme hráčům hezky. Mám na mysli všechny děti, i neboť ty, kterézranění, k nám přestoupily ze ZŠ. Dříve by si řekly, no jo, našim „ústaváci“,ale teď? Když se podívám takového Petra Hausera, machr,poraženi ale když ho vidím, V jaktom pečuje o Zdeněčka, jak tolerovat, jsme například nejprve na uhráli remízu 12:12 a povelký té odešli 16:22. posledním si s ním hraje...To se mi dresu úplně moc líbí. zápase se v našem představil i Martin Píša - velký přítel naší školy a velký fanda sportu Na ZŠ se z takových „ Hauserů“ udělají problémové děti, nebo grázlové, ale my u nás vidíme, jací jsou doopravdy. vůbec. Celkově jsme s „Kramerovci“ prohráli 1:3 (při jedné remíze). Všichni se tu berou stejně a ne, že je někdo nadřazený nad ostatními nebo naopak shazovaný... Možná se tu děti A kdo v průběhu školního roku naše florbalové barvy jsou až bílomodré, že? :-))? učí i většíhájil sebejistotě. Teprve teď si začínám uvědomovat, jak mi naše (myslím, škola budeže chybět, odejdu jinam. V brance se prostřídali Leoš Jarda. V poli pak bojovali Štěpán, Vojta,tak Petr, Dominik,– tím Ale samozřejmě jsou i nějaké věci,akteré mi naše škola vzala, tím jsem trpěla nejvíc dva, Pavel, tři roky nazpátek myslím dětmi ze vlastně veškerou s místními lidmi. Naše škola nebyla tolik na Katka, komunikaci Maruška, sVašek a ZŠ, Kulhoš (snad jsemkomunikaci na nikoho nezapomněl, pokud ano tak dříve pardóóóón). očích narozdíl od současnosti, tak jsem neměla ani šanci se s někým seznámit. Neměla jsem skoro žádné Jednotlivě a jednorázově nám pomohli i Jirka Svoboda, kluci ze základky - Zdeněk, Honza, opravdové přátelé a to mi hodně chybělo. Také výsměch ostatních dětí, že nejsem normální, jelikož jsem na škole, David, Michal a již zmíněný Martin Píša. Všem patří velký dík! Stejně tak našim obětavým kde jsou postižení. Dříve jsem z toho byla hodně špatná, ale teď? Teď se na to koukám úplně z jiné stránky, byla fandům a fanynkám! jsem praštěná, že jsem si toho vůbec všímala, nejspíš jsem byla ještě dítě. A oni? Tomu se říká jedním uchem tam a druhým nazpátek, někteří z nich by teď byli rádi, kdyby mohli přestoupit k nám. Hodně z nich je už starších a chápe věci jinak, ale jsou i takoví, kteří se prostě nezmění. Jsem zvědavá, jak dopadne můj přestup na střední školu. Jiný styl vyučování, všechno takové větší, rychlejší, prostě šok. Jsem sice zvyklá na samouku, ale gymnázium bude přece jen něco úplně jiného. Ale jak se říká, život je změna. A nejsem sama, kdo se tím bude muset prokousat. Opouští nás také Leoš a Verča - i ti se s tím budou vyrovnávat. Ale to bychom nebyli my, kdybychom to nezvládli, ne? Kdybych měla vypisovat všechno, co jsem chtěla, bylo by to nadlouho. Ale rozhodně musím říci, že se mi bude po vás všech stýskat a taky po všem, co jsem tu prožila. Většinu znám odmalička, a proto jste pro mě taková druhá rodina. Také mě mrzí, že k nám někdo přišel teprve nedávno a neměla jsem šanci poznat ho víc a zažít toho s ním víc. Potom byla pro mě docela rána, když se odstěhovala Týna Štanderová, když si vzpomenu, jaká bývala... ale když se podívám, jaká je teď? Ale to je zase jiná kapitola a to sem plést nebudu. A nebo když odešel Jirka Svoboda, hodně nám tu chyběl, ale vzpomínáme na něj pořád a NEZAPOMENEME! Abych nezapomněla, naučila jsem se u nás i spoustu praktických věcí, například plést košíky, malovat na hedvábí, šít panenky, nejspíš i žehlit (a to je u mě úspěch). Je toho vážně moc, ale snad jsem napsala aspoň něco z toho, co jsem považovala za důležité. Tohle je poslední číslo časopisu, do kterého píši, tak si to nejen užiji, ale nejspíš se i s vámi tak trochu rozloučím. Chtěla bych vám VŠEM poděkovat, že jsem mohla vyrůstat právě v této škole, sdílet s vámi všechno, a jsem vděčná, že mám za učitele právě VÁS (lepší si ani neumím představit). Kde třeba potkáte takového krásného učitele, jako je Kulhoš? No vidíte, to mi nikdo nepoví.A nebo Vašek? Víte například, že díky Vaškovi má spoustu dětí přehled o tom, kolik stojí značkové boty, fén či dokonce sprchový kout? To se také jen tak nevidí. Nebudu sem vypisovat něco o každém učiteli ,nechci zaplnit dalších 10 stránek, tedy si to neberte nějak osobně, víme, známe.A to bude nejspíše všechno, co jsem chtěla říci.Všechno samozřejmě ne,ale nějaká ta desetina ano. Doufám, že se škola udrží na stejné úrovni jako je teď a jak si i zaslouží. Také pro mne zůstane do konce života mou druhou rodinou. MÁM VÁS RÁDA!!!

Kulhoš


ŠKOLNÍ VÝLET DOLNÍ SVĚTLÁ

První den, ve středu 11. 6., holky nastoupily do auta k Petře a kluci nastoupili do auta k Mirkovi. Dojeli jsme do Lužických hor a nejprve se vydali k Sirnému prameni, jehož název je tak trochu zavádějící. Oranžové chuchvalce slizu ve vodě mají na svědomí sloučeniny železa produkované vláknitými bakteriemi. Naše nadšení přírodním úkazem bylo záměrně kaženo průpovídkami o podobnosti slizu s průjmem a následným házením slizu po nás. Dojeli jsme do chaty ve Světlé, Dusíkovi jsme raději ani neřekli o jejím půdním názvu Deustchehaus, protože by už pak nechtěl jet domů. Chata byla příjemná a útulná, personál přívětivý a milý. Šli jsme se projít po okolí, kde jsme si zalaškovali s elektrickým ohradníkem a Honza Kubek mezitím hlídal vchod do chaty. K obědu jsme dostali polévku a filátko (protože jsme s Mery nahluchlé, marně jsme se těšily na selátko). A to už nás čekal náročný výstup na Luž, se zastávkou nejprve na vyhlídce v Německu a pak na pivním občerstvení s vlčáčkem. Cesta byla dlouhá, trnitá, trápily nás nerozšlápnuté boty, šutry kamenné a čas. Nahoře jsme se jenom rychle nechali učesat větrem a pádili do chaty na večeři – na výborný gulášek, hmmm. A někteří hlavně na fotbal. A na loskutáka Čendíka. A na video. A na pivo. A na badminton a sundávání košíčků ze střechy, Danovo horolezování po střeše a Petřinu zaraženou páteř. A na karty a na chlupatý. A taky na osmáky z České Lípy.

Druhý den jsme se po bohaté snídani vydali na Krkavčí kameny a potom za ně, až do Německa. Tam nás zaujal pískovec s pomníčkem, a byly tam i borůvky. A ještě hlouběji do říše, kde jsme spáchali odvážný výstup na skálu po žebříku a kramlích. Tam se jednou vrátím a splním dluh. Dudláájda. K obědu nás čekalo kuře na paprice s knedlíkem. Po krátkém a nevydatném spánku jsme odjeli auty směr Milštejn. Tak trochu jsme si vůbec nebyli jistí, kudy tudy. Šli jsme tedy cestou necestou, ale hlavně cestou a dorazili (a někteří i doběhli) ke Kočičí skále, na kterou jsme se vydrápali a halekali. Pak jsme našli zbytky Milštejna, ale tam to bylo temné a studené, tak jsme se raději vrátili ke kočičce, které jsme se předvedli v naší plné kráse. Bohužel jsme byli opět nuceni zopakovat náš starý trik, který se pomalu již stává tradicí, a to ujíždění Dusíkovi. To jsme se nasmáli. Ale kdybychom věděli, co nás ještě čeká, nechali bychom si zajít smích. Ledová jeskyně…brrrrrr. Nikoliv však zimou, nýbrž zlostí a vztekem. Byla to mystifikace a prostoduchý trik na dychtivé turisty lačné zážitků. Kdyby aspoň ten kopec neměl skoro 90 stupňů! A ještě jsme málem, nebýt Mirkovy duchapřítomnosti a jedenáctého smyslu (mimo zrak, sluch, čich, hmat, chuť, smysl pro pořádek, smysl pro spravedlnost, smysl pro rodinu, smysl pro humor, smysl pro módu), ztratili Mikiho a Honzu. Alespoň Dan si trochu spravil náladu prohlídkou vojenského bunkru a kostí mrtvoly. Proto nás po návratu do chaty nemohla rozhodit už ani rodinná návštěva Procházkovic klanu. K večeři jsme dostali rizoto a začali pomalu připravovat stezku odvahy, kterou si Mary vyprosila, ale pak se bála ze všech nejvíc (hned po mně, Pavlovi, Danovi a Viole). Vůbec se nebála Káťa. Tam se nám přihodila zajímavá příhoda, ale tu nebudu vyprávět, zeptejte se účastníků. Zkrátka – byla to velká náhoda, kterou nikdy nikomu neprozradíme, haháááááááá.

Poslední den nás uvítalo nepříliš teplé počasí, a tak jsme si raději trochu přispali. Posnídali jsme loupáky a kakao a dali si trochu ping-pongu (i když správný název by měl znít spíš ohýbaná pod stůl či kam ses schoval míčku?). Na oběd jsme objednali smažený sýr, hranolky a tatarku a ani jsme to nemohli sníst, ani Pepa Šturma. Po sbalení jsme se vydali na poslední výlet, na zámek Lemberk, kde kdysi pobývala svatá Zdislava. Před prohlídkou jsme ještě shlédli na malém zámečku vlastivědné muzeum s výstavou fotografií Lužických hor a dětských výtvarných prací. Mirek přesvědčil hlídací paní, že jsme velmi sympatická skupina s tak pohlednými pedagogy, že ani nemusí platit vstupné a ještě jsme dostali pěkné pohledy. Dětské práce byly obdivuhodné, velice se nám líbily, neb byly krásné. Holky na zahradě zámečku naskákaly do studny a na Dana zas začaly přicházet vojenské halucinace, a tak jsme šli raději honem na ten Lemberk. Cestou jsme potkali svatbu a Honza Kubek nelenil pogratulovat nevěstě – jenom nevím, zda ještě slečně nebo už paní. Prohlídka byla hodně zajímavá, třeba deskové obrazy na stropě znázorňující různé bajky nebo středověká černá kuchyně. Paní průvodkyně byla také zajímavá. Ale pak už jsme se jen rychle hnali ohřát se do auta a tradááá domů.

Petra


ANKETA Co se stalo, přihodilo V třídních knihách už nejsou stránky pro další týdny. Ně, že by je někdo vytrhal. Prostě jsou ty třídnice plné. To znamená jediné. Konec školního roku. A že byl plný událostí! Přinesl spoustu zážitků! Veselých, komických, důležitých, nezapomenutelných!

Co bylo pro tebe tím NEJ zážitkem v uplynulém školním roce na naší škole?

Pavel H. – výlet do Lužických hor Petr H. – výlet Dominik – čerstvý floorbalový turnaj Leoš – páteční akce „Šluknov“ – integrovaný záchranný systém Darja – akademie Honza S. – třídní výlet a akademie Ája S. – akademie a výlet do Babylonu Milena a babička – úžasný pokrok dětí Petra – všechny moje trapasy, a že jich bylo! Tína – výlet s Radkou na Špičák, byla jsem mrtvá ještě dva dny potom, a výlet do Kytlice Káťa – výlet do I-Maxu Maruška – jak mi při tělocviku Mirek stáhnul kalhoty, když mi pomáhal na hrazdu Miki – naše divadelní čertíkovské vystoupení v Děčínské ZOO Dana – akademie Viola – výlet do Lužických hor a akademie Vojta – výlet do Liberce do IQ parku a ZOO Kulhoš – Maruščino hedvábí Štěpi – akademie Iva – výlet do Kytlice ) Mirek M. – návštěva lesního zvířete ( Babeta – jedna divadelní středa s „jezinkami“ před pololetním vysvědčením Radka – vybavuje se mi Ája na výletě, byla úžasná

Tak kéž nás i o letních prázdninách potkají veselé a nezapomenutelné zážitky. A po prázdninách se těšme na další neopakovatelné a báječné události. Tou první bude začátek nového školního roku!! JJJJ Babeta


SPORTOVNÍ RUBRIKA

Dobrý den se sportem. Vítám vás u speciálu Sportovní rubriky věnované EURU 08

EURO 2008

Skupina A Výsledky skupiny A:SUI-CZE 0:1,POR-TUR 2:0, CZE-POR 1:3,SUI-TUR 1:2, SUI-POR 2:0,TUR-CZE 3:2. Tabulka skupiny A: 1.Portugalsko 6bodů 2.Turecko 6bodů 3. Česká rep. 3body 4.Švýcarsko 3body

Skupina B Výsledky skupiny B:AUT-CRO 0:1,GER-POL 2:0, CRO-GER 2:1,AUT-POL 1:1, POL-CRO 0:1 AUT-GER 0:1. 1. Chorvatsko 9bodů 2. Německo 6bodů 3. Rakousko 1bod 4. Polsko 1bod

Skupina C Výsledky skupiny C ROM-FRA 0:0,NED-ITA 3:0, ITA-ROM 1:1,NED-FRA 4:1, NED-ROM 2:0,ITA-FRA 2:0. Tabulka skupiny C:1.Nizozemsko 9bodů 2.Itálie 4body 3. Rumunsko 2body 4.Francie 1bod

Skupina D Výsledky skupiny D: SPA-RUS 4:1, GRE-SWE 0:2, SWE-SPA 1:2, GRE-RUS 0:1 GRE-SPA 1:2 RUS-SWE 2:0 Tabulka skupiny D: 1.Španělsko 9bodů 2. Rusko 6bodů 3. Švédsko 3body 4.Řecko 0bodů ČTVRTFINÁLE PORTUGALSKO-NĚMECKO 2:3 CHORVATSKO-TURECKO 1:2 PO PENALTÁCH HOLANDSKO-RUSKO 1:3 PO PRODLOUŽENÍ ŠPANĚLSKO-ITÁLIE 1:0 PO PENALTÁCH SEMIFINÁLE NĚMECKO-TURECKO 25.6. BASILEJ RUSKO-ŠPANĚLSKO 26.6 VÍDEŇ FINÁLE VÍTĚZ GER/TUR-VÍTĚZ RUS/SPA 29.6. 20:45 VÍDEŇ VŠECHNY PŘENOSY VYSÍLÁ ŽIVĚ PRIMA TURKOVÉ JSOU MISTRI DIVOKÝCH KONCŮ, NĚMCI ZASE MAJÍ V KÁDRU SPOUSTU HVĚZD A TAKÉ TRENÉRA JOACHIMA LOVA. TURCI MAJÍ PROBLÉM, MAJÍ JENOM 14 HRÁČŮ. RUSOVÉ MAJÍ TRENÉRA SVĚTOBĚŽNÍKA GUUSE HIDDINKA DOKÁZAL PORAZIT V PRODLOUŽENÍ HOLANĎANY,TEĎ TÝM RUSKA JDE NA ŠPANĚLY. A PRO MILOVNÍKY FOTBALOVÝCH VIDEOHER MÁME DOBROU ZPRÁVU. EA CZECH VYDÁVÁ ČESKOU VERZI HRY EURO 08.NA OBCHODU JRC.CZ STOJÍ PC VERZE 799KČ.

Miki


ROZHOVOR s RADKEM KOLAŘÍKEM. Hraji na kytaru a na klavír. 2: Proč jsi přestoupil k nám na školu? Lepší přístup učitelů. Ani by mě nehnulo

Recommend Documents