1
N na ňa na babinec na babku na baranca (R) na baránka na besedu na budúc na cełé koło na čin na dědině na delšo na divy na dokáď na dołoch, -łách na doły na dožeru na druhém spádě na fleku na guráš na Hanáky na handel na hładno na hledanú na hołubicu na honem na chování na chybu na isto na izbě na jednu łopatu na jednušku na ježka na kalup na kładeno na klučky na knop na krásně na kratšo na křesno
na; 2. do (do místa výše položeného - "na Vsetín"); 3. doprostřed ("na jizbu"); 4. pro ("na múku, na pivo, na raky, na hříby" ap.) mne viz "do vrkoča" šátek s cípy překříženými a uvázanými vzadu na záda (Vem mňa na baranca.) výšivka ze střídajících se proužků černých a bílých na pletené čepici na návštěvu navždy, napříště plným hlasem, naplno zrovna, právě, akorát na návsi (u kostela, hospody) na delší dobu divně, na odiv na dlouho (Budú u nás na dokáď.) v údolí, na rovině do dolin, do rovin (obv. na Hanou) na zlost, naschvál na druhé straně kopce okamžitě, ihned, na místě klobouk "širáň" se zvednutou krempou vpředu nebo na straně na Hanou na výměnu na lačno trhat, nebo vysekávat trávu na mezích, v lese ap. prodloužená "rúška" orsáckého kroje vázaná v týle do smyček narychlo na chov jistě, určitě, bezpochyby; 2. víceméně, spíš víc než méně; 3. přídavek na vážení odhadem na námluvy uprostřed světnice polovina rozštípnuté "štvrtě" vařit vše v jednom hrnci (na "kútku") omítání dřev. stěn pomocí kolíků ve zdi nahonem, naspěch steh plochý, stonkový, řetízkový, smykovací (motivy:"mrváně, závitnice, rozsocháč, růžička, jatelinka, kuří ďupky") hra chlapců (přetahování za ohnuté ukazováčky - "kerý kerého?") přesně na míru, na těsno dejme tomu, že by ..., kdyby i zkrátka, na kratší délku zadělat bez kvasnic (Rusava)
2
na křížíčky na kútku na ležato na ležmě na maděru, -ry na mále na matěru na mermú moc na městě na mínku na místě na místo na mocnú moc na mú dušu na mú věru na němotu na obáłku na obyło, -bíło na očídy na odděło na omat na ondryša (B) na opícu na osívku [v/f] na ošklh na ošteru na otáčku na ozaj, -st na paškáł na pikétě na plně na pobłan, -laň na poca na počinek na podblaň na podiv [v/f] na podruhúc na pohłavek na pokos na połedně na poły na poprvní na porúzi na poskoku
steh křížkový (motivy: "kopka, stolíček, kostka, oséłka, słúpce, vraní očko, jatelinka, na paúka, divoká hus") na otevřeném ohništi pece pokosené (Prodáł obilé na ležato.) v leže úplně, zcela málem, jen taktak; 2. málo (Už je nás, chlapečci, už je nás na mále.) vniveč, na mol ( Je ožhrałý na matěru.) mermomocí na náměstí na zkoušku, podmíněně, s možností vrácení, když věc není kvalitní hned, ihned může se usadit a začít hospodařit mermomocí na mou duši na mou věru, opravdu, skutečně vniveč, do němoty (Uvédł grunt na němotu.) viz "do vrkoča" na oko, aby se zakryl pravý úmysl, jen tak, aby se neřeklo (Pozvali nás enem tak na obyło.) střídavě práce za práci, na oplátku nazdařbůh zbytečně na smích, směšně na posměch jen tak na oko, nedbale na obtíž viz "do vrkoča" na jisto, opravdu, doopravdy na řadu na "vartě" v úplňku (o Měsíci) štípání špalku napříč léty (rovnoběžně) sedlový zápřah koně do začátku viz "na poblan" s podivem napodruhé, napříště zakončení štítu val. chalupy (též "šuta") šikmo; 2. žnutí po délce pole (od úvratě k úvrati) v poledne na polovinu, napůl napoprvé, naponejprv po ruce, na dosah, na ráně, pohotově ve střehu
3
na posłun na postať na poščaji na poščávku na pošiku na pošmak na potvoru na projítú na prúdě na předbížky na převah na příčině na příku na příky na přu (J) na pútec na ranu na repeťák na roh stoła na rozkoł na ruca na ruce na rvač na rypačku (Z) na saďéní na samém vršku na sebja na schodě na schvál na siłu na moc na síni na skład na sklepě na skosito na Słováky na smrku na spod na starosť na starú babu na stoje na stojmě na sviňu (B) na ščúrovo (B) na ščútrobu na šklába na šuro
na výsluní, jižním směrem žnutí napříč záhonem v zápůjčce, půjčený na zápůjčku šikmo pro chuť, na pochutnání navzdory, naschvál, na zlost viz "na ujítú" v proudu (vody) o závod na druhou stranu kopce (též "na skład") příčinou napříč (Utěkáł na příku.) navzdory, naschvál, proti vůli (Děłá mu to na příky.) na své přání, o své újmě na pěšinku najednou, naráz, ihned vychýlený do strany, nerovnoběžný na rohu stolu středový, radiální podélný rozštěp kmene nebo špalku náruční zápřah koně náruční (o koni) na rvačku, na "úchytku" rýpat pampeliškové listy a "pcháčí" jako píci pro dobytek k sadbě až na vrcholu na sebe při západu slunce, v novu (Měsíce); 2. na úpadku schválně, úmyslně proti vůli uprostřed předsíně orání s obracením brázd do středu pole nadstavené srubové patro nad sklepem ve svahu, v němž byl výměnek nebo ubytování pro "hofery" našikmo na Slovensko za stmívání na dolní konec na stáří; 2. na opatrování (Vzáł si ho na starosť.) na slepou bábu (dět. hra) stoje, vstoje (též "na stojato") ve stoje hra chlapců na jamky s holemi na lačno na lačno na posměch šikmo
4
na šus na tož na traku na tři guráše na třoch větroch na tý (z)bohy na ubytí na ubytú na úcap na úhle na úchmatek na úchvatky na uchýtku na ujítú na úkoły
na um na úpěku na utíčku na Vałachy na vdaj na večérku (Z) na věčné věky na vesno na vidika (F) na vidíku na vrátku na vrch kopci na vŕše na všecky strany na všedňo na zabitú ranu na zábradek na zadku na zadrhmo na západě na zástavu na záušnice na zavołanú na zběžito na zdory, -dúry na zhúru na zjavu
viz "šusem" naschvál, navzdory na cestě, na ráně, na stopě, poblíž klobouk třírohý v nejistotě, v nebezpečí naštěstí, náhodou, bohudík obstojný, -ě jak-tak, všelijak, k vydržení; 2. nic moc, nevalně, bídně na nalití ("zelé na úcap") na rohu dělat něco nárazového mezi prací, úkradkem ve spěchu, nachvat, naspěch na dračku, na rvačku (zboží na trhu) jakž takž; celkem obstojně, ani tak-ani tak na stejné podíly (hrnčíři na trhu při slabém odbytu rozdělí zboží "na úkoły" a ty prodávají za stejnou cenu. Děvčata na zábavě, která sedí, čekají až odejdou žádané, aby se "na úkoły" také vytancovaly) na rozum na výsluní naspěch, ve spěchu na Valašsko na vdávání před večerem na věky na jaře, z jara na oko na očích, veřejně, v přesvědčení na oplátku na kopci na vrchu kol dokola na všední den hrubě (Děłáł s ňú na zabitú ranu.) zádlab stěnových trámů se "zhłavím" vzadu s potížemi; v tísni při západu slunce mlít až se zadrží dostatek vody úvaz "spodní šatky" s vytaženými bočními cípy (nosily ženy v povodí Senice) na zavolání zásek sekerou příčně přes léta vedený střídavě zprava a zleva proti sobě navzdory velmi (Na zhúru płakała.) zjevně, veřejně
5
na zmatek na zmrku na zvěru ná(d)mětek na, na, na! nabačovať nabachtať sa nabałáchať nabałúchať nabáňať (kemu) nabančiť nabančiť (kemu) nabaňkať nabanovať sa nabaťkať nabažený nabažiť sa nabečať sa náběł náběl (VK) nabíhať nabíjání súkna nabíjať nabírať nábitek nabitý nabízať nablakotať nablížiť nablížiť sa nablížiť si nabok nabrať nabrať sa nabrúsený nabrúsiť nabrzgłý nabrzgnúť nabřáňať nabyť nabyť sa nacápať nacicať sa nacigáněný nacúděný nacúhať sa
na mizinu na soumraku na dluh okapové prodloužení krovu val. chalupy přivolávat slepice nahospodařit teple se obléci, zabalit se teple přimět k uvěření, namluvit nesmysly nalhat, navést (na něco nekalého) nabít (komu) natlouci, nabít (komu); 2. navést (koho) natlouci někomu navést (koho na co) litovat dlouho (Ten sa teho nabanováł.) navést na něco, obalamutit uspokojený mít dost, nasytit se, vynadívat se naplakat se mléko a mléčné výrobky dojivo i výrobky z dojiva (máslo a tvaroh) být v úzkých (Šak ně hrubo nabíhało.) napínání sukna na "súkenický rám" plnit fajfku tabákem; 2. napínat sukno dozrávat (Obilé nabírá.) snopy nahozené na humno k mlácení cepy napnutý na rámu (o suknu) pobízet naplkat ublížit, ukřivdit přiblížit se nadejít si, zkrátit si cestu stranou, na stranu nabrat; 2. vzít, najít (Des to nabráł?) ; 3. opuchnout, otéci (Noha mu nabrała.) sebrat se a jít ostrý naostřit, nabrousit nakyslý (o mléce); 2. ne ve své kůži, trochu nemocný nakysnout (o mléce) nařezat, nabít, natlouci (komu) nabýt, získat, najít načekat se, nabýt se (Už sem sa tam nabýł.) našlapat; 2. nabít (komu) nacucat se, napít se nabytý nepoctivě opilý najíst se dosyta
6
nacvekovať sa načabrať načabŕňať načapať načápať, -pkať načechořený náčelník načepcovať náčin načínač načínať kołáč náčiní náčiní súkenické
náčiňový načisto načisto vnic načítať načiž načmúdiť načúvať nad hłavu nad víc (Z) naďabať naďabať sa nadaleky nadání (M) nadávať nádba, náďnadbyť naddvíhať nádědinský náděja nadejíť si naděłaný naděłať sa nádeňka naďéť sa nadháňač nadhazovať nadhodiť
najíst se (hodně); 2. nacpat se, natlačit se nacákat, našplíchat viz "načabrať" chytit, přistihnout nacákat lehce nemocný, churavý přední zub na podkově nabít, nafackovat nádoba; 2. nářadí, nástroj (každý); 3. nekňuba chlapec jdoucí na námluvy na Nový rok načínání koláče nápadníkem děvčete nádobí (vše na čem a s čím se jedlo) soubor nářadí pro výrobu sukna ("statíva, brda - úzké a široké, člunky, koníky, krample, špuléř, snovadlica, cívky, fajfy, hevnárky, švink, koše, hrnce kotły, moždíř, pernica, trdło, łokeť, váhy") k umývání nádobí ("náčiňová hadra") zcela, docela, úplně zcela vniveč napočítat nato, potom, poté, načež; 2. nač, k čemu nakouřit naslouchat, větřit víc než dost navíc, nad stanovený počet přistihnout, přichytit přijít nečekaně, nachomýtnout se, naskytnout se, objevit se (De sas tu naďabáł?) zdaleka nenadání nadávat (komu), obv. s předl. do (nadala jí "do čarodenic, do hłúpých, do dožvíjakých" ap.) úmysl, očekávání, naděje (Mám to v nádbě. - snad to dostanu) zbýt, zbývat, přebývat (v počtu) nadzvedávat bydlící na dědině na kopečku naděje zkrátit si cestu (též "nablížiť si") prací unavený nadřít se nádenická práce (za smluv. denní mzdu); 2. robota na panském poli obléci se teple páka na horní části plužných koleček sloužící k ručnímu řízení směru jízdy tak, aby kolečko jelo vždy ve směru řezu brázdy ve svahu dotazovat se nedůrazně, vyzvídat; 2. zmiňovat se, upozorňovat, připomínat (při řeči) nadhodit, smýknout (vůz, pluh do správného směru, na místo ap.)
7
nadhraněk nádcha nadchodiť nadítý nadívání (Vi) nadjizbí Nadkłobúčí nadłábiť sa nadlehčovať nadobře nádoby nádoj nadpjávjať nadpłákať nadpłátiť nadrapiť sa nadrapovať nadrapovať sa nadrať sa nadŕdaný nadŕdať nadŕdať (sa) nadrchaný nadrchaný (Z) nadrchmať nadsíní nadstaviť nadstavjať nadstavovať nadubiť (kemu) naďúgať + nadúřený nadúřiť (sa) naduť naduť sa nadutý nadúvať nadúvať sa nadvakráť nadvázať nadvrátí nadvŕhať nádvyšek (Z) nadycky nádymek (M)
dřevo v "hrani" navíc viz "nátka" nadbíhat; 2. blížit se, nastávat ("nadchodí večér, zima, roky" ap.) nadívaný (povidly, tvarohem, hruškami, zelím s názvy "trnčák, tvarožňák, hruščák, zelník/zelňák") zapečená krupice půda nad jizbou severní obce brumovského panství (v povodí Senice) svírat, mačkat (neustále); 2. najíst se (pejor.) ulehčovat docela, zcela úplně varlata množství mléka na jedno nadojení předzpěvovat oplakávat (nebožtíka) nadstavit, nadšít, nadvázat napřáhnout se napínat, dráždit (ke kašli, dávení) natahovat se před zvracením; 2. vztahovat ruce; 3. nafukovat se, naparovat se, vytahovat se opít se nabíraný, vydutý (rukáv) natřásat, nadhazovat (nůši, dítě); 2. smýkat bezohledně předvádět se, stavět se načepýřený nemocný, chorý načechrat třesením, natřepat prostor na půdě nad síní nastavit, prodloužit nadstavovat nastavovat, prodlužovat nařezat, napráskat někomu nahlížet, nahlédat zvědavě (též "nasýsať") rozzlobený, rozezlený (domluvou, urážkou) nazlobit, urazit (se) nadmout urazit se, nafouknout se nafouklý, nazlobený nafukovat (Nadúváł pucheřinu.) nafukovat se, pyšnit se dobře, valně (Néni ně nadvakráť.) nadvázat; 2. nadplést (punčochy) horní trám ve vratech stodoly navrhovat, narážet na něco v řeči peníze, zboží nadbývající nad rozpočet navždy nafoukanec
8
nadžganý nadžgať nadžgať (sa) nafíkať naflúňať nafúkłý nafúknúť sa nafurt nagasať sa nagazdovať nagébiť sa nagebuzdiť nagécať nagĺgať sa nagurášit si nahabať si naháč naháček nahál nahamoniť nahampasovať sa nahamraziť sa naháňať naháňať (kemu) naháňať sa naháňka nahastrošiť sa náhle nahlédať nahledať sa nahleděť náhliť (na co) náhliť sa nahłobiť sa náhłý náhłý (Hr) nahňácať nahňácať sa ňahňání nahňápať nahňápať sa nahnať ňahňať nahóněný nahóniť náhradí
nacpaný, naditý nacpat, napěchovat nacpat (se) nastříkat nacákat uražený urazit se, přestat mluvit napořád najíst se, nažrat se, nazobat se nahospodařit naplakat se našpinit nabít (komu) napít se (velkými doušky), opít se dát si klobouk na stranu nahrabat si, nashromáždit, naškudlit dítě nahaté květ ocúnu naháč nahromadit majetek nadřít se (Co já sem sa v životě nahampasováł!) nadřít se, napracovat se honit, nadhánět, plašit; 2. pobízet, nutit, důrazně přesvědčovat být v úzkých (Už mu naháňało.) honit se, hrát si na honěnou kovová deska s otvory k regulaci směru jízdy plužných koleček při orbě ve svahu obléci se směšně (jako hastroš) najednou nahlížet, přihlížet nasbírat se (Ono sa teho časem nahledá.) zírat, hledět s úžasem naléhat, dorážet, pobízet ke spěchu spěchat, pospíchat, učinit bezhlavě najíst se, přejíst se (Nahłobíł sa šišek.) prudký, unáhlený, příkrý žádostivý, toužící viz "nahňápať" najíst se, přejíst se mačkání nabít (komu); 2. napadnout (čeho), naházet najíst se (pejor.) nahnat strach, bát se mačkat březí, oplodněný oplodnit (u zvířat) nádvoří hradní
9
nahrčať sa nahučať nahúšať sa nahuškať nahuškávať nahúžviť si nahýpať sa nahypcovať sa nachaňkať nachlámať sa nachlápať nachlópať nachĺpať sa nachmatiť nachodiť nachrbłaný nachrbłať sa nachuchnúť sa nachuchnutý nachváliť sa nachystaný nachystať (sa, si) nachytať náíť, -jíť náítý náizbí najaděný najadiť sa najardaný najať najavený najaviť
sejít se, nashromáždit se (uvnitř ) namluvit někomu svou pravdu nahoupat se, nakolébat se poštvat, namluvit, nalhat, navést navádět (někoho na něco) našetřit si naskákat se naskákat se navést, přesvědčit nasmát se, nachechtat se napadnout (mokrého sněhu) nafackovat, nasekat (rukou) napít se, nalokat se přistihnout nacházet, najít nachlazený nachladit se nadchnout se (pro něco), inspirovat se pro něco nadšený, zaujatý chválit se, pochvalovat si připravený připravit (se, si) naplnit tekoucí vodou (z pramene, rýny ap.); 2.přistihnout najít, nalézt nalezený střed velké světnice - jizby podrážděný, nazlobený nazlobit se načechraný najmout vylekaný, vystrašený, vyjevený
nájdaléj nájdený najecz sa! (R) najediť sa najednaný najednať si najednúc najedovaný najedovať (sa) najehlený nájemka
nejdále nalezený najez se! nazlobit se sjednaný nakoupit si najednou nazlobený nazlobit (se) podrážděný, nazlobený
najesť sa nájeza
najíst se jídlo, vše co je k jídlu
mít hodně mléka, dobře dojit; 2. nahnat strachu (Šak ně najaviło.)
práce za smluvenou mzdu, nájemná práce (Chodí po nájemkách.)
10
najezený naježený nájhorší nájíť nájposlední nájposledy nájprem (Vi) nájprv nájprvní najrači nájskořéj nájspěš, -šéj nájsťéj nájvěc, -céj nájvýš, -šéj nájzady nájzáž nakachrať se (F) nakalup nakandrasiť sa nakaňúřený nakatiť nakázať nákładovisko nakłasť nakłávačka náklud, -da nakludiť naklúpať nákołek nakołomazovať nákova nakrpačiť sa nakrúcať sa nakrútiť nakřápať (sa) nakřápať si nakřapený nakúkať nakúknúť nakúřiť nakúřiť (M) nakuť nakvákať (kemu) nakvap
nasycený, najedený načepýřený nejhorší nalézt, najít poslední naposled nejdříve nejdříve, nejprve první nejraději nejdříve nejspíše nejspíše, nejjistěji, asi nejvíce nanejvýš vzadu, poslední (Ide nájzady.) nejvíce vzadu, nejzaději notně se najíst nahonem, narychlo nadřít se rozlícený, rozkacený, rozzlobený, rozzuřený nazlobit nařídit sklad dřeva svezeného na saních z lesních tratí, překladiště dřeva naskládat, uložit; 2. naklást oheň, zatopit palice, s níž se štípou šindely z "kłátú" sklizeň obilí nastěhovat (koho) nakapat nákolník namazat kolomazí kovadlina dlouho živořit naparovat se, předvádět se navinout, namotat nabít (komu); 2. ublížit si, polámat se, narazit se, zranit se polámat si, narazit si, ublížit si puklý, nakřáplý, prasklý (zvon, hrnec) nakukovat, nahlížet nahlédnout nakouřit, léčit okuřováním (okouřit dýmem z věci od původce leknutí) doběhnout navést, navnadit (koho); 2. naklepat (kosu) nedat, pominout, neposkytnout naspěch (Musím už jíť, mám nakvap.)
11
nakvartýrovať (sa) (z n.) nakýcať nakydávať nakysť, -snúť nałakomiť si nalápať nalapěť sa nałátať nále (B) nałépať nałepcovať nálepek naléť nalézať naležato nálezek nalíce nalíčiť naliskať nálistník naližkať sa nalochtať sa nałožený nałožiť nałoziť sa nałožiť sekyru nałúdiť nalúchaný nalúchať nałúpiť namaděru namarasiť namastiť ňamčať, mňamnameldovať námelný namésť naměť sa namětať nametať sebú namichłať námlivý namłúvať si namoc
nastěhovat (se) nakapat, rozlít (nechtěně) nahazovat hnůj nakynout lakotně nashromáždit nakálet (o zvířatech) nasedět se nasekat, nabít no ale zpohlavkovat nafackovat zápraží; 2. přístavek nalít obtěžovat, naléhat, dorážet (na koho) vleže, ve vodorovné poloze nález, důkaz nalíc namazat nafackovat zelné listy s prosnou kaší smažené nalízat se napít se naladěný naložit; 2. prodloužit nástroj nakováním s naostřením; 3. naskládat trávu na "ostrévku" k sušení nachodit se, našplhat se přivařit v ohni ostří sekery (prodloužit ostří) vyškemrat, vyloudit nasáklý namočit, rozmočit naloupat; 2. nabít, nasekat, napráskat (Nałúpili mu co do něho vlézlo.) na padrť našpinit namazat mňoukat úzkostlivě (o koťatech) nahlásit dávající velký výtěžek (mouky) nasněžit mít se, mívat se cloumat (kým) házet sebou (při tanci) namíchat vydatný (z něhož se hodně namele) namlouvat si přes míru
12
námoła (R) námolný (B) namŕzať namrzlina namrznúť namrznúť sa namrzútěný namudrovať sa namúdušu namúmiłúdušu namúvěru namysleť si naňahňať naňaňhaný nanicovatý nanovo naobíraný naokoło naopravdy naorávať naovłaky naozaj, -zajst napájať napajděný, -jenapakovať (sa) napálený napalovať napantať napaprčený napaprčiť sa napářat (B) napásať napasírovať nápasť napatažírovať sa napatnástěný napažiť napažiť štěp napčknúť (sa) napěkať napchať napchať (sa) napchnúť (sa) napičúřený
člověk popudlivý, vzdorovitý dotěrný, všetečný činit rozmrzelým, zlobit, obtěžovat námraza omrzet (koho, co) (Namrzło ňa to.) být rozmrzelý, rozzlobit se mrzutý, rozzlobený napřemýšlet se na mou duši na mou duši skutečně umínit si namačkat, vmáčknout namačkaný (hustě na sebe) unavený, znavený, chorý znovu navybíraný kolem, dokola doopravdy orat pro jarní setí řemínky z kůže (150x1 cm), jimiž se upevňovaly "krpce" ovinutím nad kotníky (na Rusavě vlněné šňůry), (též "ovłaky") opravdu, skutečně, doopravdy, jistě napájet (dobytek vodou) dopálený, nazlobený, naštvaný, rozezlený nabalit se, nabrat si (nepřiměřeně), nakrást si nahněvaný dopalovat naplést, namotat nazlobený, zlý rozzlobit se, nazlobit se, naštvat se jít do tuhého, mít strach (Už mu ale napářá!) pást na úrodných, travnatých místech (tak, aby se dobytek rychle napásl) přidat, nacpat nástraha, past najíst se (s nemírou) opilý, namazaný (hodně) udělat slabší záseky do polen na průřezu naznačit předpokládaný směr rozštěpu štípaného dřeva mělkými záseky sekerou rozčilit, nazlobit (se) nahánět strach, být v úzkých (Napěká mu.) nacpat natlačit (do čeho); 2. najíst se (pejor.) napíchnout (se) namaškařený, směšně oblečený
13
napičúřiť (sa) napjačiť (sa) napjadiť (F) napjádłovať sa napjať napjať (sa) napłákať napłakať sa naplantať nápłava (Vi) napĺcať naplekaný naplekať (sa) naplkotať naplně napluť napodruhéj napohłavčiť napoły napomínať naponáhle napopácat (Z) napoprvní napopřík, -ky naporučiť naporúzi napotem napotvoru napozdél, -ky naprahnút (Z) naprať sa napraviť napravjač napravjať naprcať naprčený naprosto naprostřed naproti naprotivaj naprotivo, -vá naprovéj, -vky napředbížky napředek napřetku napřík, -ky
namaškařit (se) napnout se (Kordúłka sa na mně napjačiła.) odměřit na pídě vypínat se, napínat se mít, dostat strach (Napjało mu.) napnout (se) poplakávat, pláčem obtěžovat naplakat se (dlouhou dobu) namotat (nepořádně) chlap "přižéněný" do dědiny odjinud nakálet; 2. zaplácat, zašpinit napitý mléka (o dom. zvířatech) napít se z vemene s pomocí lidskou namluvit mnoho hloupostí v úplňku naplít, naplivat příště, podruhé napohlavkovat napolovic, napůl, zpola upomínat, napomínat, opakovat náhle, znenadání najít náhodou, dostat (Kdes to napopácáł.) napoprvé napříč; 2. proti vůli, naschvál, natruc nařídit po ruce, na ráně, na dosah, pohotově (Było to naporúzi.) na pozdější dobu naschvál po délce navlhnout (Pole pěkně naprahło.) najíst se, přejíst se; 2. opít se vyléčit zlomeninu nebo vykloubeninu lidový léčitel, léčitel zlomenin a vykloubenin napravovat; 2. léčit zlomeninu (usadit do správné polohy a fixovat); 3. přimíchávat oplodnit viz "napučený" rovnou, přímo uprostřed proti naproti, proti (čeho) vstříc, naproti (Šéł jí naprotivo.) viz "naprotivo" o závod záloha vepředu napříč; 2. proti vůli, navzdory
14
napškłý napškněný naptaný naptať (si) napúčať sa napúčat sa (B) napučený napučiť sa napučňałý, -ný narábať, -bjať narafičiť naráňať (si) narátať naraz narichtunk národ naróchať narok narostený narúbať naruby narúpať narychtovať narychtovať (sa) nařehúňať sa nářitek násad nascípaný nascípať (sa) nasécť naschraňovať nasiłu nasiłu namoc nasírať naskłádaný naský, -šský nasłákať nasłákať (na keho) následovať nasłopať sa nasmýkať (sa) nasošiť sa náspa
nasáklý; 2. mrzutý nakažený, nemocí zachvácený najatý sjednat si (někoho k práci), najmout (si) nafukovat se, naparovat se (též "prsiť sa") být uražený nebo i hrdý, durdit se uražený, nahněvaný, nadutý, nevrlý, nazlobený, vzdorovitý; 2. nabobtnalý nadout se, nafouknout se, nahněvat se, tvářit se uraženě; 2.nafouknout se (o dobytku), (též "oduť sa") nabobtnalý zacházet s něčím neobratně nalíčit, nachystat, nastrojit, připravit načesat ovoce (pomocí tyče, kamene ap.) napočítat naráz, najednou příslušenství ("pluh s narichtunkem") lidé (Było tam národa.) ; 2. narození (Je slepý od národu.) nařezat, nabít (pejor.) v příštím roce narostlý nasekat, narubat; 2. natlouci narub nahlodat připravit, seřídit připravit, přichystat se nasmát se, nachechtat se travní plachta uvázaná nízko na zádech; 2. nůše neplná (asi 1/3 břemene) násadec z kůže k připevnění "cepu k hůłce" nachlazený, nemocný nachladit se (Tak sem sa nascípáł.) naséci našetřit vší silou, mermomocí násilně, stůj co stůj zlobit, napalovat našetřený domácí člověk, dobytek dotírat, vnucovat se, vtírat se, dolézat, dychtivě na něco čekat (jinému nevhod) dotírat na někoho obtěžovat (koho) napít se, opít se natahat (se), navláčet (se), nošením se unavit nahněvat se (na co) záspí, zápraží, ochoz na podezdívce chalupy
15
naspátek, -tky nasrať (sa) nasrať si nasrávačky nastasiť sa nastáť nastávať (o co) nastaviť nastavjať nastojato nastraholmniť nastrážiť nastŕkať nástroje muzigantú
nastrójený nastrójiť sa nastřebať sa nastupovať nastýskať nasviniť násyp (B) násypek nasýsať nasýsnúť naščápený naščípať naščípiť naščípłý naščuť naše kúty naši našinec naškrobať naškudliť si našlisovať našmátrať našmýrať našmýrovať našpás našpónovať našporovať našský naštelovať naštemovať (sa) naštołovať
nazpět nakálet; 2. rozzlobit (se), rozčílit (se) (Tys ňa pěkně nasráł!) nakálet si kalhoty (pejor.) namanout se, naskytnou se, objevit se náhodně stát zbytečně (Co tu nastójíte, dite dom.) stát o něco, mít zájem (Nastáváł o ňu.) nalíčit (past) nastavět (kameny) ve svislé, vertikální poloze načechrat políčit, nalíčit (past), připravit léčku, překážku nastavovat (ruku) nástroje lidových valašských kapel (viz též "bas, cimbáł, drmle, dudy, fuky, gajdy, husle, kládynétl, kobza, korabky, ochlebky, ozembúch, púłky, šutky, žałtář") svátečně oblečený, nastrojený nastrojit se, obléci se svátečně napít se, nasrkat se naléhat, dotírat, obtěžovat nastřádat svízelně zašpinit, ušpinit, nanést špíny, bláta chodník u domu množství obilí nasypaného na mlýnský koš vykukovat, vyhlížet; 2. nakukovat, nahlédat vystrčit zvědavě a plaše hlavu; 2. nahlédnout (do čeho) nešťastný naštípat (hromadu dřeva), nasekat třísek naštípnout; 2. naroubovat prasklý, naštípnutý obalamutit, namluvit nepravdu náš kraj, naše okolí otec nebo matka rodák naškrabat (brambory) našetřit si namačkat nahmatat, najít potmě namazat namazat kolomazí pro legraci napnout našetřit původní, dosud užívaný nachystat, připravit, seřídit nachystat se, připravit se nachystat, nastražit
16
naštorc naštymovať sa našuliť si ňať natáhač natahače natahačky natáhať natáhať sa natáhłý, -nutý natáhnúť natáhnúť dřevo natáhnúť paprče natahovačky natahovať sa naťápať sa naťapiť (sa) naťatý natážka nátažný natěhniť nátěsta nátěstko, -stek natěšený nátcha nátisk nátka
natkať nátkula (R) nátłač natłáčať nátłuka natłúkačka nátoň natož nátož
na výšku, na hranu nachystat se, připravit se našidit si nať (bramborová) nástroj bednářský užívaný při osazování obručí (též "svěrák") ouška přišitá na holínce pro snadnější nazouvání viz "uběračky" tahat, smýkat, natahovat namáhat se, lopotit se (Natáháł sa s kładú.) natažený ("natáhłý płuhák") natáhnout (hodiny); 2. obout papuče; 3. načpět ("natáhnúť stuchlinú"); 4. onemocnět ("natáhnúť chorobú") vložit opracovaný a pařený roh vidlí do formy k ohnutí a vysušení umřít, zemřít (pejor.) punčochy protahovat se najíst se (pejor.) narazit (na někoho), potkat, setkat se naseknutý; 2. opilý (jen trochu) namáhavá práce, dřina namáhavý ("nátažná práca") natlačit, namačkat kus těsta pro nový zákvas viz "nátěsta" roztoužený, těšící se viz "nátka" tlačenice; 2. uzpůsobení rtů v nátrubku nemoc (též "nátcha, nátkula, nátkovica"); každá záhadná choroba, pro niž nebylo možno nalézt vysvětlení a kterou nebylo možno vyléčit lid. léč. prostředky (druhy: "nátka chodivá, łámavá, trhavá, pichlavá, bíłá, žútá, čérná, krevní, žilní, kołtún" ap.); jako "nátka" byly označovány opary, vředy, záněty, růže, revmatismus, dna, rakovina, křivice, ale i křeče, hysterie ap. 2. máta (Mentha arvensis) (Nátka je všech zelin matka - má v sobě léčivou moc všech ostatních) nacpat, naplnit (Musím si natkať fajku.) viz "nátka" mozol tlačit, přitlačovat; 2 tlačit strom do směru pádu při jeho kácení; 3. tlačit do sudu drť v moždíři puška nebo pistole předovka špalek na sekání dřeva (položený); 2. místo na dvoře, kde se štípe dříví navzdory ano; 2. ne tak, netoliko, snad ne
17
natŕčať sa natrčiť sa natrefiť natrhłý natrúbený natruc natrúsiť sa natřásať sa ňátřiť (co) + natuho nátura náturista natúrnúť + náturysta natvrdłý natýkať (M) naučený ňaúkať naužíňaný nauzvýš návała, -łka navalený navaliť navaliť sa navaliť si navalování navalovať navečérka navědomky naverbovať navijanec (B) navíjať navíňať navłáčený navłáčiť navłáky návoj navoščiť navracať sa navrapovať navrátil (B) návratníček navrchu navrtěť sa navrtiť navříť
vystrkovat hruď; 2. urážet se (často) urazit se, být dotčen potkat se (náhodou) natržený opilý (značně) navzdory (též "natož") vloudit se (nenápadně jeden po druhém) poskakovat pozorovat, znamenat pevně, silně povaha, vlastnost samouk nahlédnout, navštívit (jen krátce) svérázný člověk; 2. samouk; 3. hudebník hrající bez not přihlouplý upevňovat a nasouvat snopy na "mandláky" navyklý mňoukat nažatý do výšky zařízení k navalování klád na pile (též "vrlina") naválený, nakutálený (o kládách); 2. opilý nalhat najíst se (pejor.) ; 2. opít se; 3. vměstnat se vymočit se, nakálet si (do kalhot) vložení přemíseného chlebového těsta do "okřínů" válet (sudy, klády) na určené místo předvečer vědomě zlákat, nalákat, vzít na vojnu klubko vlny spředené na kolovratu navíjet, navinovat (osnovu) viz "navíjať" natahaný, nanošený, nashromážděný do zásoby natahat, nanosit řemínky (též "naovłaky") viz "snovadło" navoskovat znovu "sa běhať" - kráva "sa navracá", když po připuštění nezůstala "stelná" a "běhá" se znovu (též "přebíhať sa") naskládat (tkaninu) návrat (Nezapomeň na navrátiła.) bylina, která dívce vrátila milého nahoře nastřádat se, nahromadit se natrousit načichnout
18
navzájomky nazadek nažať si nazbíjať nazbłúkať sa nazdařbože nazdařiť sa nazdávať sa nazdúry nazgrbliť nazgýbjať nazhłas (Z) nažhraný nažhrať (sa) nažhratý nazhúžvjaný nazhúžvjať nazigliť názimek nažiť nažívať nažlučiť nazmětať naznačky názorky nazpátek, -ky nazpříkať sa nazyngať ne prám ne tak né tak ne(g)de nekerý nene-(k)! */ nebanovať nebaviť sa neblížiť nebohý neboližto neborák neboščka (M) nebozíz nebozízek nebyť (s kým) nebyť konca nec (z n.) neckovice mn.
navzájem nazad nažnout si nazbojničit toulat se, ponocovat (často) nazdařbůh poštěstit se, natrefit se zdát se, domnívat se navzdory, proti něčí vůli našetřit nashánět, naspořit nahlas nasycený nažrat se, najíst se (zhrub.) opilý našetřený našetřit, naspořit, nashánět namazat (něčím mazlavým) prase chované na zimu nabobtnat, nasáknout žít pospolu (Jak społem nažíváte?) rozčílit, rozzlobit nasmetat naznak nepozorovaně, jen zdáli (Díve sa názorky.) zpět, nazpět nepřizpůsobit se natlouci (komu) ne zrovna, ne právě netoliko, neřku-li natož(pak) málo, tu a tam (Letos je enem negde nekeré jabko.) předpona ně- ("negdo, -co, -dy, -jak" ap.) ne! (*/ s přídechem v hrdle) nelitovat nezdržovat se (v práci) neubližovat nebožtík neboli nemocný člověk, ubožák nebožka vrták na dřevo, nebozez vrták ("nebozízek malý, hrubý, ušák, łatový") nebýt ve spolku s někým (Já s nima nejsu.) nepřestávat, nehynout sítěnka na vlasy z nití necky dřevěné
19
necky
neco (necco +) necúliska necúlky nečí nečítaja nečítaný nečudo nečudrnosť nečuť prstú neda- (Z) nedaj Bože! nedalněko nedať nedávnéj nedbať nede neděla nedělu z neděle nedivu nedłúhý nedo nedobrá Nedobrý nedobrý nedočúvať nedojíť nedołožný nedołuha nedołužisko nedołužný nedomrlec nedomrłý nedopasek nedopera (M) nedopustiť (si) nedostrkovať nedovířať nedovířať (si) nedovířavo nedrať sa nedruža nedy neé
víceúčelová dřevěná nádoba vytesaná z poloviny rozštípnutého kmene lípy, topolu, osiky nebo olše (90-110 cm dlouhé, 40-70 cm široké) něco necky velké malý druh necek užívaný k zadělávání těsta, koupání novorozeňat ap. (40-70 cm dlouhé, 25-40 cm široké) čísi nepočítaně, nespočetně nespočetný, nepočítaný, nesčíslný není divu nečistota necítit prsty (přemrzlé na mrazu) předpona leda- ("nedakdo, -kde, -co" ap.) chraň Bůh! nedaleko nedovolit, nemoci (Nedá ně dýchať.) nedávno nevšímat si, nedbat někde neděle každý týden není divu krátký někdo krev špatná (Teče ti nedobrá.) ďábel zlý, zlostný, nedobré povahy; 2. čert nedoslýchat nepochopit hloupý plevel neduh postižený, nevyvinutý (tělesně nebo na rozumu), impotentní nedochůdče slabý, nevyvinutý místo nespasené (jemuž se ovce vyhýbají) viz "nepřeja" nepřipustit (na sebe) nezjišťovat nedůvěřovat neodvažovat se, nevěřit si nedůvěřivě nepospíchat samotář (člověk i medvěd) někdy ne
20
néen, néenem negyzda nehaňba nehanebný nehdo (R) nehleděť si nehnułý nehnúť něhoda (F) nehospodář nehovorný nehrubo, -bě nech nechajž nechaný nechať nechať na větře nechat sobě (M) nechať vúlu nechsi, -sik nechťa, -chca nechumeliť sa nechuta nechutný neináč neisto nejaký nejedenkráť nekáraný nekem, -mu nekerý nekluda nekňuba nekřtěňátko nełaba nełabačný neluda nelútať Němce němec neměť chutě neměť omžéní neměť paměti neměť šajna neměť zbytí nemiło Bohu nemis hłupiny!
nejen ohyzda nestyda, nemrava (jen o ženách) nestydatý někdo nevěnovat se nehybný, nešikovný nekonat nic (Ani ňa nehne.) nehodný člověk špatný hospodář nemluvný nemnoho, nevalně, nijak zvlášť, nepříliš a, ať, nechť (Nech to ešče tak zostane.) nechť ponechaný nechat, nebrát do ruky, ponechat nechat na holičkách, v nejistotě ponechat si povolit nechťsi, aťsi nechtě nedít se nic zvláštního děvče neupravené, zanedbané mrzutý; 2. nevzhledný určitě, stejně, nejinak nejistě s číslovkou k označení neurčitosti (Pobýł tam nejaké dva roky.) nejednou nevychovaný někomu některý žena nepořádná člověk nerozhodný, pomalý zemřelé, nepokřtěné dítě nešika nezručný, nešikovný nelida nelitovat Německo němý člověk nechtít nemít stání nepamatovat si nemít peníze (pův.); 2. nemít ponětí nemít jinou možnost, východisko zbytečně, až hanba nemluv nesmysly!
21
nemíšať sa nemłuvňa nemocť sa opléť nemodlenec nemoresný nemoresný (Z) němota nemožný nemrava nemravný nenabohý nenadátý nenadohý nenáhliť sa nenáhłý nenapraný nenašský nenavěřiť sa nenavěřiť sa nahleděť nenavěřivý, -o nenazdajky nenažhranec nenažhraný néni néni (j)ináč néni lza néni možná néni mu hany néni pamětníka néni to harasné néni to hłavité néni to súcí neobmysleť neobúchaný neobutý neoceliť neočný neoďétý neofŕkaný neogabaný (B) neokonaný neokopa neokopaný neokřápaná řeč neokřápaný neomeškávať (sa)
nevměšovat se nemluvně nemoci se zbavit (koho) strašidlo unášející děti, které se nechtějí modlit nezdvořilý, nevychovaný nezpůsobný, velikánský nemluva slabý, churavý sprosťák nezpůsobný ubohý, nesvéprávný neočekávaný, nenadálý nenadálý neukvapovat se pozvolný, povlovný nenasytný cizí nevěřit svým očím se zálibou, dychtivě si něco prohlížet zálibný, dychtivý, -ě znenadání, náhle, najednou, nenadále nenasyta nenasytný, hladový není nezbývá nic jiného nelze, není možné nelze je dobrý, bez vady nikdo nepamatuje nestojí to za mnoho nestojí to za mnoho, není toho mnoho nehodí se to neobdařit nevycválaný, nevychovaný bosý; 2. nedospělý (ještě neodvedený) nepobýt nevzhledný neoblečený, nahý neostřílený neupravený, zanedbaný, nepečlivě oblečený neústupný, svéhlavý nemotora, neohrabaná žena viz "neokřápaný" řeč nerozvážná, sprostá neohrabaný, nevycválaný, hrubý nemeškat, nezdržovat se
22
neopléť sa neopravjať sa neoseděť neotŕkaný nepamětať sa nepárný neperuša (Vi) nepodara nepodařený nepodílný nepodňatý nepodobať sa (M) nepodobný (Z) nepohnúť neponadáť sa neponadátý neponáhlať neporadný neporúzný nepořada nepořádnica nepotúrnúť nepovažovať si nepovrhnúť nepoznatí nepraviť nepřeja nepřejný nepřełožiť słámky nepřestajný nepřetahnúť nepřevedený nepřihnať sa nepřimířaja nepřimířať nepřioďétý nepřiźhrať sa neraz neřácký neřasť nesečný nesedajný neskłádaný neskoro neskorý
nezbavit se neuzdravovat se, nepřibírat na váze nevydržet (Neosedí bez práce.) nezkušený nepamatovat se lichý, nepárový sukně do chléva z podřadného materiálu (dávala se přes sváteční sukni jako ochrana při rychlé práci ve chlévě) nezvedenec, nezbeda, uličník; 2. nepodařená věc nezdařilý v chovu těžce obrobitelný ("nepodílný kameň") neujatý nezdát se, neukazovat se (Nepodobało sa času.) náramný, vydatný ("leják nepodobný") nepohnout, nevzít bez dovolení nenadát se nenadálý nepospíchat, nespěchat komu nelze poradit nezručný, nešikovný nepořádný člověk žena nepořádná nezavadit slovem nevážit si nepohrdnout nepoznání neříkat, nemluvit závistivec, nepřejícný člověk nepřející, nepříznivý nedělat nic ustavičný neošidit, prodat za rozumnou cenu nedůvěřivý nepřiletět nesrovnatelně, aniž lze srovnávat nesrovnávat neoblečený, nahý nezůstat, nezvyknout si na místě (o ptactvu) nejednou protivný, ničemný roští, chrastí takový, který se špatně seče (Zboží je nesečné, enem sa to žve pod kosú.) neposedný velký, neforemný ("neskłádaná roba") pozdě pozdní
23
nesłaný nesłúženě nesnádka nesnadniť sa nesnadný nesnáza nesplejný nespočítaný nespravený nespravovať sa nespřajný nespřata nespřatný nespřejný nesrsta nésť nestáť za moc nestíhať nestíhať si nestla nestrčný nesvúj neščapený nešikovný nešmačný nešpita nešpitný nešpor m nešpory neštovica netáta netížiť si netkłý netopýř netŕžený netús netyja netyja (Vi) neuhleděť sa neuhovený neukazovať neumíraný neurekom!
nesmyslný (řeč "nesłaná, nemasná") nezaslouženě nesnáz, nepohoda necítit se dobře neposlušný, nevrlý ("nesnadné děcko") nesnáz koho se není možno zbavit nespočetný, mnohý neupravený, neoblečený nepřetvařovat se závistivý nesnášenlivec nevraživý, nepřátelský, nesnášenlivý nepřející, nepřejícný (též "neužiłý") člověk nevlídný střílet, dostřelit (Tá flinta dobře nese.) být k ničemu nemít času nazbyt přičinit se, nemít zábrany cop stočený v týle liknavý, nerozhodný ne ve své kůži, chorý; 2. nevlastní (dítě) darebný, nevychovaný, neurvalý nezručný, neobratný, nedovedný nechutný žena nečistotná, špinavá nečistotný nešpory pobožnost podvečerní vřídek na ovčím vemeni plavuň vidlačka (chránila před otěhotněním) být ochoten netknutý, nedotčený netopýr koupený za cenu bez smlouvání ("netŕžený hrnec" - na léčivé čaje, v jiném ztratí byliny svoji léčivost) člověk nevstřícný kaše, škubánky z prosa a mouky, zapečené; 2. kaše prosná s povidly kaše pohanková se švestkami; 2. nověji z míchaných brambor s moukou nevšimnout si, neuhlídat nespokojený (není mu možno vyhovět) nebýt vhod, nemít možnost, nemít na to zcela podobný (To je neumíraný tata. - je zcela podobný svému otci) totéž co "neuroku!"
24
neuroku! neužiłý nevařiť nevážný nevažovať si nevěděť co prvéj nevědomky nevědúcky nevelice nevelo nevěřiť sa nevésť sa nevěsta nevidomky nevidomý nevinovatý nevłádať nevłádný nevłastní mama nevlezło nevlézło (B) nevola nevolný nevrłý (Z) nevšimačnosť nevymáchaný nevýprava nevyspaný než než desi cosi nezabírať si nezabohatiť sa nezabudka nezaoblečený nezapomeň řeči nezaseděť sa nezastať nohy nezaválať (sa) nezdara nezdárný nezdoba nezdravotisko nezhybný neživý
abych to nezakřikl, neuhranul (říkal každý, kdo poprvé viděl novorozence, ulíhlé dobytče ap.) nevrlý, druhému nepřející nevražit, nebýt spolu zadobře (Nevařijá społem.) nerozvážný nepovážit nevědět co dřív nevědomě, aniž si to uvědomuje nevědomky málo nemnoho konat, vnímat s velkou radostí ("nevěříł sa naspať, nevěříł sa nahleděť, nevěřiła sa nachváliť, nevěřili sa rozprávjať" ap.) nedařit se nevěsta; 2. snacha tajně, aniž byl někým zpozorován slepý člověk (na Valašsku může být "slepé" jen zvíře) nevinný být slabý, zmožený, nemít dost síly ochablý, bezvládný macecha kaše jelitová, která nadbyla prejt, který se nevešel do jelit (pekl se na pekáči a dával se žebrákům) nevůle, spor, soužení; 2. nemoc nesvobodný nemotorný, nehybný nevšímavost sprostý, neomalený, hubatý, prostořeký ("huba nevymáchaná") kdo se nerad, těžko odněkud vypravuje, komu to dlouho trvá nevyspalý ale než se lze vzpamatovat, připravit, udělat nebrát si neobohatit se, ničeho nenastřádat pomněnka (též "rybí očko, živníček") nemající dostatek šatstva nezapomeň na to, co jsi chtěl říci nepobýt dlouho nenalézt, nezastihnout (nikoho) neumazat (se) nezbeda, darebák ten, kdo je darebák (Nezdaro, nezdárný!) nečistota, neplecha (zvl. vši, blechy a hmyz); 2. plevel vše co škodí zdraví nešikovný, neobratný mrtvý (Ostáł neživý.)
25
nezmatená mysl nezmocť sa neznahaňba neznámiť sa neznať litery neznať špású nezpříkať sa nezpúsobný nezručný nezvěděť sa nezvětý ni (R) ni(g)dá ni(g)de ni(g)do ni(g)dy nibo (VK) nic
nic ani nic ináč nicáłka nide, -gde nijak hłavitý nijaký nikerú věcú nikerý nimo niť surová niva (F) níže nižéj nízko nižní no nó no ále no len! no móže no prám no tož! no! noa? (B) noc z noci
zdravý rozum nezmoci se nestyda neznat se (k sobě) neumět číst a psát nemít slitování neprotivit se, nevzpouzet se nevychovaný nešikovný, nemotorný nedovědět se poplašený (Přiletěła jak nezvětá.) ne nikdy nikde nikdo nikdy nebo má různé záporné významy (Býł rok a bratra nic. - nikde. Je to na nic hodné. - k ničemu. Kde nic, tu nic. Pro nic, za nic. Z ničeho nic. Je to všecko na nic.) ani trochu nejinak, stejně tak ovce, která nedává na jedno dojení ani 1/4 žejdlíku mléka, též "ovcáłka" nikde; 2. nikam nedobrý, odporný, nekvalitní, nijak valný špatný, vadný (Su dnes jakýsi nijaký. - necítím se dobře. Tvoja řeč je taká nijaká.) za žádnou cenu, za nic na světě žádný mimo nit lněná nebo konopná rovné pole méně než ("níže pěti rýnských") níže nízko ("nizúčko, nizúnečko") dolní ale ("no dyť, no šak, no tož, no móže") ano, jistě, samozřejmě; 2. ozva na zavolání (Nó! - slyším) ale, inu ale nono!, jen počkej! lze, může být, ano no právě ano, jistě copak ("Ozefe!" "No!") nu a? každou noc
26
noclehář nocovisko nocúvať nočňák nočního času noha nohál nohaňa nohavice nohy nopky norak (F) norka (F) nosačka (R) nosák nosál nosárky mn. nosiť nosiť sa nosúvať noša nošačka nošáčka nošačková pobaba nošák noška nota notárysta notiť notovať nové nové kořéní nové leto novosedłé novosvěcký novoť novoť (M) novotář novotářství novotný novověký nový nožata
podnájemník živící se námezdní prací nocleh, místo na přespání nocovat (obvykle) nočník v noci forma dřevěná k ručnímu valchování pletených vlněných punčoch "do varhánkú" dlouhán, dlouhonohý člověk dlouhánka kalhoty mužské soukenné (nohavice = "gatica") část kostry "prašťáku" (též "čeła") kleště s pružinou krocan krůta podlouhlý košík přední, zahnutá část žebřin (obv. ze samorostu) nos velký; 2. člověk s velkým nosem tyč na nošení puten, s řetízky na koncích (též "vahan") být březí frajeřit, parádit se; 2. plavat po vodě (o dřevu) nosívat nůše, břímě putna zploštělého tvaru s oušky k provlečení popruhů, které umožňovaly upevnění putny na zádech nosička viz "hnojová pobaba" nosič nůše malá; 2. uzel, ranec s jídlem; 3. zboží nebo dříví nesené v "łoktuši" nápěv hudebník hrající z not zpívat prozpěvovat si, zpívat nová úroda (Do nového ešče vystačíme.) nové koření, jamajský pepř koláč novoroční s peříčky na okraji hospodářství nově postavené (Nevěsta sa dostała na novosedłé.) moderní, netradiční novota dosud neobdělávaná půda, úhor jinověrec novoty zcela nový nový, moderní krejcar nožičky
27
nožča nožgří nožnice, -žice ňuhňa, -ňała ňuhňať ňuch ňuchať núkať numero (z n.) ňúrák ňúrała ňúrať ňúrať sa nutkať núž núž stojací nuzačiť sa nuzník (Z) nyšt (B)
nožička nozdry nůžky kdo mluví nosem huhňat čich ("po ňuchu" - po čichu) čichat viz "nutkať" číslo čenich čmuchal, slídič prohledávat (bez konkrétního zájmu); 2. slídit, pátrat, hledat, šmejdit, čenichat šťárat se, dělat něco s nechutí ponoukat, nutit, mít chuť (Nutkało ňa scať.) ostří bednářského hoblíku "štosu" (též "železo") nůž nezavírací žít chudě, v nouzi, třít bídu chudák nic
