Rozhovor s Kateřinou Důbravovou nyní SPŠ a VPŠ MV v Holešově
1) Chtěla bys něco vzkázat deváťákům, které přijímací zkoušky teprve čekají? Nenechávejte učení na přijímačky na poslední chvíli a dělejte zkušební testy poctivě. Opisovat je, nebo bezmyšlenkovitě dělat před hodinou na poslední chvíli vám opravdu v ničem nepomůže. A jinak hodně štěstí! 2) Když jsi teda na té policejní škole, jsou tam na vás moc tvrdí? A co je tam jiného než na ostatních středních školách? První hodiny tělesné přípravy (u vás tělocvik) nás opravdu mučili. Jenom na rozklusání jsme běhali kilometr. Od ostatních škol se liší rozhodně tresty za jak pozdní příchod tak i za nenošení přezůvek nebo visaček se jménem. Liší se taky některé předměty, jelikož budeme maturovat z práva, kriminalistiky a možná střelby. 3) Co vás na tvé vyvolené škole učí? Na co vás připravují? Jak už jsem zmiňovala tak nás v prvním ročníku připravují prozatím na maturitu z práva. V tělesné přípravě se učíme základní prvky sebeobrany a juda. Snaží se nás připravit na službu u policie a situace, které toto povolání obnáší. 4) V čem pro tebe byla základní škola lepší než je teď střední škola? Na základní škole bylo učivo jednodušší a méně obsáhlé. Ale zase učivo tady odpovídá střední škole jak by mělo. Taky jsem ubytovaná na intru, takže pro mě bylo lepší, že jsem byla více doma a ne jen o víkendech jako teď. 5) Jsi spokojená na střední škole? Zatím si nemůžu nějak moc stěžovat. Na intru jsem spokojená, třída jako kolektiv jsme si všichni sedli. Učitelé jsou tolerantní a učivo odpovídá SŠ. Je po nás požadována také větší fyzická zátěž, ale s tím jsem rozhodně počítala.. Vlastně to bylo jedno z těch rozhodnutí proč jsem se sem přihlásila. 6) Na který předmět v naší škole vzpomínáš ráda? Proč? Na tělocvik s paní učitelkou Gogolovou. Když si vzpomenu na vytrvalostní běh na základce a porovnám s naší současnou tělesnou přípravou, je to 1 a 10.
7) Jaký učitel ti nejvíce chybí? Naše třídní paní učitelka Gogolová. Co bych teď dala za ty tělocviky, volejbalové turnaje, společné třídní výlety a její Go-Go! Ale po ostatních učitelích se mi taky stýská. Všichni byli skvělí. 8) Nejlepší vzpomínka na naší školu jako celkově? Jsem ráda, že jsem chodila právě na tuhle základní školu. Měli jsme moderní vybavení, novou jídelnu, výborné jídla, skvělé učitele, no prostě to, co nemá jen tak nějaká škola. Takže pro mě bude jedna hezká vzpomínka tohle všechno. Ale jestli se mám vyjádřit konkrétně, tak se mi moc líbil Happening. Sešli se žáci s rodiči a učitelé ve svém volnu. Myslím, že se všichni skvěle bavili. :) 9) Máš nějaký vzkaz pro učitele naší školy? Moc ráda na Vás a na Vaše hodiny vzpomínám. Myslím, že jste nás dobře připravili na to, jít dál. Děkuji za všechno! 10) Kdyby ses mohla vrátit do jakéhokoli ročníku, který by to byl? A proč? Nejspíš do 9. ročníku. Znovu bych se ráda podívala do Londýna a tak nějak prožila celou devítku ještě jednou. Po stresovém období - přijímačkách, si začnete uvědomovat, jak málo času zbývá a užíváte si každý den strávený ve škole. 11) Nějaká vtipná historka z naší školy? Ehm ehm.. Začala hodina dějepisu vedená panem ředitelem. Rozdali se papíry s testy a my se pustili do práce. Zodpověděla jsem otázky a zahleděla se do testu mé spolusedící. "Nezapomeňte se podepsat" vykřikl pan ředitel. Jelikož jsem test ještě podepsaný neměla, napsala jsem do pravého horního rohu jméno. Až do další hodiny dějepisu jsem nějak nepřemýšlela jaké. Až když se pan ředitel zeptal, jestli jsem test psala a dodal, že moje spolusedící dokonce dvakrát, došlo mi to. Ano, opravdu jsem si podepsala test jménem své spolusedící. :DD Darča Důbravová, Julča Hráčková
NIKDO NENÍ DOKONALÝ
Andrej Ilenčík
Jakub Černuška
David Vlčnovský
Lucka Herbánská
1) Co je to za literární útvar anekdota?(Správná odpověď: vtip) Jakub: vtip Lucka: vtip Andrej: …nevím David: to nevím! 2) Kolik lidí žije na Zemi? (Správná odpověď: 7 miliard) Jakub: 7 miliard a stále roste Lucka: 6 miliard Andrej: 168 milionů David:10 milionů 3) Jaký jehličnatý strom opadává na zimu? (Správná odpověď: modřín) Jakub: modřín Lucka: hm.. to vím modřín Andrej: nevím třeba smrk David: modřín 4) Kolik stran má krychle? (Správná odpověď: 6) Jakub: 6 Lucka: 6 Andrej: …6 David: err…6 5) Kolik má velryba zubů? (Správná odpověď: nemá) Jakub: nemá Lucka: nemá Andrej: 250 zubů David: 300 zubů Bětka Černá, Karolína Tkadlecová
Rozhovor se sourozenci Robert a Dominik Ptáčkovi Jak si jeden druhého představujete za dvacet let? R: Upřímně netuším, jak bych si ho měl představovat. A docela by mě to osobně zajímalo. D: Jako nějakého… já nevím… vědce! Hádáte se? Nebo i bijete? R: Tak občas se kvůli něčemu pohádáme, ale nebijeme se. D: No, nebijeme se, ale hádáme se docela často. Máte nějaké úplně odlišné vlastnosti? R: Tak to určitě máme. On je pohybově nadanější. Já podávám ve škole lepší výsledky v učení. D:No tak já nevím, které bych vyjmenoval dřív (smích). Roberta baví například šachy, zato já je nesnáším. A taky nemá rád sport. Kdo by spíš vyhrál Nobelovu cenu? R: Jelikož se Nobelova cena udává za vědomosti a vědecké pokroky, tak kdyby už někdo z nás, tak asi fakt já. D: Tak já si myslím, že máme oba asi tak stejné šance. Oblíbené jídlo toho druhého? R: Určitě pizza.
D: (smích) Jak to mám vědět? Vůbec nevím…
Kdo dělá doma většinu domácích prací? R: Doma moc prací neděláme, ale myslím si, že když už něco, tak já. D: Z nás dvou? Nikdo. Kdo by šel spíš na hokejový nebo fotbalový zápas?
R: Tak asi ani jeden, protože o sport se moc nezajímáme. Nejspíš by tam nikdo z nás nechtěl jít. D: Asi já, bych řekl. Jaký je tvůj oblíbený sport? A jaký je ten bratrův? R: Šachy (smích). A Dominik hraje golf. D: Můj oblíbený sport je golf. A Šachy jsou světově uznávaný sport, takže Robča hraje šachy (smích). Darča Důbravová, Zuzka Lapčíková
Poradna Šimona Ludvíčka Šimone, proč jsi začal chodit do florballu? „Protože mosím používat aj jiné části těla než hubu.“ Co se ti vybaví při slově fotbal? „Utěkat před balooem aby mě náhodů nezranil.“ Co říkáš na to, že už začala škola? „Fakt? Kdy?“ Máš rád mimozemšťany? „Někdy si tak trochu připadám, takže ano.“ Co sleduješ v televizi? „Mastechefa, StarDance...“
A co sledujete vy?? Šimon Ludvíček
Žákovský parlament očima Lucky Herbánské Od začátku školy uběhly sice jenom dva měsíce, ale náš žákovský parlament už stihl zorganizovat několik akcí… Například pokračujeme se spoluprací se školní kapelou. Společně jsme nacvičili již jednu píseň, která se poté zpívala na slavnostním otevření nově zrekonstruované kuchyně. Na této akci jsme tuto píseň zazpívali například paní starostce, panu místostarostovi nebo zástupcům z firem, které nám kuchyni vybavili a celkově vylepšili. Jak jsme doufali, sklidili jsme velký úspěch! Také jsme měli možnost kuchyni si prohlédnout. Paní kuchařky nám všem představily všechny nové přístroje a pokusily se nám alespoň trochu přiblížit vzhled kuchyně ještě před rekonstrukcí. Paní kuchařky jsou za novou kuchyň velmi rády. A vděčí za to i nám, žákům naší školy, protože i my jsme na rekonstrukci přispěli! A to tím, že jsme nosili papír. Sběr papíru se na naší škole stal již tradicí, kterou se nám daří stále dodržovat. Letos jsme nasbírali téměř 14,5 tuny! A to je poměrně dost… i když příště by to mohlo být lepší, co myslíte? Kupříkladu peníze utržené ze sběru v minulém školním roce přispěly nejen na rekonstrukci školní kuchyně, ale také na náš nový školní klub. Předpokládám, že o novém školním klubu už asi víte. Nový školní klub se ihned stal velkou senzací po celé škole. Všichni byli nadšení z toho, jak se paním designérkám podařilo náš klub předělat. Už minulý rok jsme zjišťovali, co byste v klubu rádi měli. Potom jsme vše protřídili a odevzdali odborníkům. Ti vše doladili a tradá, máme ultra boží klub!!! Ihned poté, co jsme klub ukázali celé škole, začali jsme v jednotlivých třídách zjišťovat názory ke klubu. Jak jsme se na to později dívali, usoudili jsme, že se celá škola shodneme na slovech: „Pecka“, „Hustý“ a „Boží“ nebo „Cool“. Z toho jsme usoudili, že jste spokojení, i když jsme z vašeho seznamu s návrhy museli odstranit akvárium, skluzavku, kulečník a podobné věci. Takže se snažte a neničte si ho! Parlament si vymyslel další projekt. Protože jste si všichni stěžovali, že nemůžete paním kuchařkám vzkázat pochvaly nebo námitky k jídlu, napadlo nás, že bychom mohli začít spolupracovat i s paními kuchařkami. Proto jsme se s nimi poprvé sešli a probírali námitky a pochvaly k jídlu, které jste jim chtěli vzkázat. Paní kuchařky nám vše vysvětlili. Například ryby, které vám přijdou občas špatně ochucené, se můžou kořenit pouze dětským kořením bez glutamátů a bez pepře. Jinak se ale paní kuchařky snaží všechno vařit co nejlépe a z co nejkvalitnějších potravin. Abyste věděli všechno, co nám paní kuchařky řekly, prezentovali jsme to na školním shromáždění. To jsme také organizovali my! Snažili jsme se mezi důležité informace dát i nějaké vtipné scénky, aby vás to více bavilo a nebyla to pouze „ulívárna“ z vyučování. Dozvěděli jste se spoustu nových informací o sběru, besedě s kuchařkami a celkově o všem, co se na škole za září a říjen událo. A také co se teprve chystá. Za tu dobu, co na škole parlament funguje, jsme se toho hodně naučili, a proto se snažíme všechna naše rozhodnutí vnímat Vašima očima. Pokud byste ale nebyli na škole s něčím spokojení, připomínáme, že tu jsme pro Vás! Takže pokud budete mít nějaký návrh, který by stál za to v parlamentu projednat, určitě to sdělte zástupcům ve Vaší třídě. A pokud byste se chtěli více informovat o práci parlamentu, udělejte si chvíli čas a mrkněte na naše školní stránky - www.zskunup.cz. Tam rozklikněte rubriku „Žákovský parlament“ a přečtěte si to, co potřebujete. Lucka Herbánská
Na pokec s učiteli... Lucie Bártová, Zuzana Hrňáková, Milan Novák 1) Jaký nejnebezpečnější sport jste kdy zkusil/a? LB: Turistiku, když jsem vyšla nejvyšší horu Slovenska. Když jsme ji vyšli, tak jsme viděli až úplně dolů. MN: Asi jízda v závodním autě. V Mustangu. ZH:Mě adrenalinem dostatečně zásobují mé děti. Takže k tomu nepotřebuju sportovat. 2) Máte z něčeho fobii? Z něčeho strach? LB: Ne, nemám. No možná trochu z pavouků. MN:Tak z krys a potkanů. ZH: Ano, z pavouků. Nemám je ráda. 3) Bylo Vaše vysněné povolání učitel/ka? Jestli ne, tak co teda. LB: Nevím, jestli úplně vysněné, ale chtěla jsem pracovat s dětmi. MN: Ne, byl to právník. Teď je to teda učitel. A v budoucnu snad nějaký podnikatel. ZH: V podstatě ano. Ale dospěla jsem k tomu až po dlouhých letech. 4) Jaký byl Váš největší školní průšvih? LB: Žádný. Já jsem byla hodné dítě. MN: Důtka ředitele… Na základce! ZH: Já jsem byla téměř hodné dítě. Takže žádný. A ještě jsem se k tomu do té školy těšila. 5) Umíte hrát na nějaký hudební nástroj? LB: Ne, nemám ráda hudebku. Já mám hudební „hluch“. MN: Ne, neumím. Ale mrzí mě to. ZH: Ano, na kytaru, flétnu a klavír. Od každého jen tak trošku a to stačí. Spíš jako začátečník. 6) Do jaké země byste se chtěl/a podívat? LB: Paříž, Austrálie a Nový Zéland. MN: Teď asi nejvíc Amerika- New York, Austrálie. Něco exotického třeba. ZH: Ráda se vracím do německy mluvících zemí. Ale ještě jsem nebyla třeba ve Švýcarsku.
7) Váš nejoblíbenější a nejméně oblíbený předmět? LB: Oblíbený je zeměpis. Nemám ráda fyziku. MN: Nejoblíbenější teda tělocvik, a nejméně oblíbený asi biologie a chemie. ZH: Z dětství mi do teď zůstalo, že mám ráda češtinu, dějepis a němčinu. A nemusím fyziku a chemii. 8) Na jakých pohádkách, knížkách jste vyrůstal/a? LB: Já jsem si vždycky četla sama, ale teď si nevzpomenu co. MN: Arabela a kniha…třeba Přítel lesa. ZH: Mám ráda klasické české pohádky. Přečetla jsem celého Verna (Jules Verne). Jinak já jsem četla všechno.
Štěpánovo okénko Už to tu bylo zase. Skončily prázdniny, žáci opět musí chodit do školy, a to je rozhodně netěší. Učení, písemky, domácí úkoly… Zkrátka je toho hodně. A hodně věcí se odehrálo mezitím i ve škole. V novém školním roce na nás čekalo spoustu změn a tou nejvýraznější byla bezesporu školní kuchyň. Už to není ta zastaralá místnost, za kterou se kuchařky styděly, ale kuchyň využívající pokročilé, modernítechnologie. Taky to stálo peněz, že tomu nelze snad ani věřit! Ale nemyslete si, že kuchyň se jako jediná změnila. Nejen ta – změn se dočkal nám dobře známý školní klub, jenž vypadá o mnoho lépe než ten starý. Prostě od minulého roku se spousta věcí ve škole předělala, a to rozhodně k lepšímu. No nebudu chodit okolo horké kaše, na prvním shromáždění tohoto školního roku jsme se dozvěděli nejen o změnách ve škole. Shromáždění se konalo tradičně v tělocvičně, a jak jsem se rozhlédl, nejvíc jsem se divil japonským znakům a větě „Welcome to Tokyo!“ (Vítejte v Tokiu!) na plakátě. Říkal jsem si: „Jakou má Tokio souvislost s naším shromážděním?“Můj mozek na nic kloudného jednoduše nepřišel. Až ke konci shromáždění nás učitelé informovali, že se nápis vztahuje k olympiádě v Tokiu, která se bude konat za tři roky. Nic takového mě nenapadlo, asi proto, že olympiády v televizi nesleduji a jsem naprostý nesportovec. A proč olympiáda? Protože škola má naplánovaný celoroční projekt, jenž bude v podstatě školní olympiáda. Každá třída si vylosovala oblast, kterou bude reprezentovat. Do května či června mají třídy čas na trénink a samotná akce se odehraje právě v květnu nebo červnu. Samozřejmě se shromáždění netýkalo jen celoročního projektu. Další věcí, která se zde řešila, byly stížnosti a pochvaly na kvalitu stravování v naší školní jídelně. Žáci si stěžují, že prý maso není dostatečně ochucené, respektive kořeněné. Kuchařky totiž musí dodržovat recepturu zdravé výživy, jež přikazuje, že se smí používat jen koření bez glutamátu, což naprosto chápu. Podobně je to i se sladkým. Jsou to ale naštěstí věci, které mi nijak zvlášť nevadí. Tradičně vystoupila školní kapela, která zazpívala a zahrála písničku o předělané školní kuchyni na melodii „Buchet je spousta“ a svoje vystoupení nám předvedli zástupci kroužku zumby,kteří nám zatančili a rozpohybovali celou tělocvičnu. A deváťáci si pro nás taky připravili menší scénku o různých profesích. A někdy bylo až překvapivé, jak jednotlivá povolání spolu souvisí. Na konci jsme se z něj taky poučili o tom, že před řízením se nikdy nemá pít alkohol a co to může způsobit. Co dodat, program byl zkrátka nabitý a užili jsme si ho. Budeme se těšit na další shromáždění . Štěpán Omelka
Devátá třída na kaštanové výpravě Je krásný podzimní den. Deváťáci právě vzpomínájí na své dětství, kdy v tuhle dobu obvykle pouštěli draka, nebo sbírali kaštany, ze kterých si vyrobili zvířátka. Devátá třída ovšem nenechala tyto báječné vzpomínky pouze v hlavě, ale rozhodla se některé věci zopakovat. Konkrétně to bylo sbírání kaštanů. Po ukončení školy se chlapci z deváté třídy rozhodli podniknout sbírání kaštanů, aby si z nich zítra ve škole mohli udělat zvířátka. Ačkoli se deváťákům nechtělo chodit moc daleko, hledali kaštany pod jehličnanem před školou, shodou okolností je našli i pod jehličnatým stromem….(vážně tam byly)! Já jsem vážně našel kaštan…
A pak že rostou jen na jírovci…
Viděl jsem už mnoho, ale tohle vážně ještě ne.
A prý, že za lenost se platí… Deváťáci ušli sotva pár metrů a kaštany našli i před školou. Výprava proto byla úspěšná! Každý měl ve svojí kapse dostatek kaštanů. Ale všichni si tak nějak vzájemně nevěřili, že je po cestě nepoztrácí, a tak se rozhodli všechny kaštany schovat na bezpečné místo do školy. Je tu druhý den a kluci z deváté třídy si vesele vykračují do tajné třídy pro své kaštany.
Ale je tu něco, co nikdo nečekal…kaštany jsou pryč! Kde jsou ty kaštany?! Pane Bože. Někdo je ukradl!!!
Ztratil jsem kvůli nim 5 minut života!
Deváťáci nikdy neházejí flintu do žita! A proto je šli hledat téměř všude po škole.
Já něco vidím. Pojďme se tam podívat
V koši taky nic…
V ten moment uvidí své kaštany! Směřují k jedné osobě. Ke spolužáku Zbyňkovi.
Proč si to udělal, ty chuligáne?
Nesnáším podzim. Nesnáším kaštany, a proto jsem vám je všechny vyhodil…
To ukradl Zbyňa!
Konec je poněkud agresivní. Neberte si z toho příklad! Zbyněk byl zlý kluk a zasloužil si to! Ponaučení. Nikdy nám nekraď kaštany!
Ničeho nelituju!
A nakonec Big Splash!
Pokud budete sbírat kaštany, tak je běžte sbírat někam jinam než pod jehličnan. Jelikož tam to všechno deváťáci již vybrali. Pokud je budete mít nasbírané, vezměte si je domů, protože tam vám je nikdo neukradne. Zbyňkovi se nic nestalo, ale stačilo to k tomu, aby si zapamatoval, že krást je špatné. Sám po škole svým spolužákům nasbíral nové kaštany a tak všechno dopadlo dobře. Ponaučení: krást je zlé, Zbyněk byl zlý člověk. A DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ - NIKOMU SE NIC NESTALO! VELMI DRSNÉ ZÁBĚRY BYLY RADĚJI ZAKRYTY ;-).
Scénář a úprava: Ondřej Staník Fotograf: Jan Hartman, Vlastimil Hanáček Hráli: Jakub Černuška, Mikuláš Fornůsek, Radim Štěrba, Martin Prokeš, Vlastimil Hanáček, Ondřej Staník
