Rozhovor s Jaromírem Bláhou z Hnutí DUHA poskytnutý 23.11.2015 internetovému portálu Dobříšsko-aktuálně Hnutí DUHA je nejznámější českou ekologickou organizací. Čím vším se zabýváte? Máme programy na ochranu krajiny a zlepšení ekonomiky. Prosazujeme moderní inovace, které razantně sníží znečištění a čerpání přírodních zdrojů. Patří sem lepší energetická i materiálová efektivnost, lepší recyklace odpadů nebo energie z čistých, obnovitelných zdrojů. Srazí se tak závislost na dovozu ropy z Ruska i dalších surovin a posílí česká ekonomika. Snažíme se rozšířit a chránit území ponechaná divoké přírodě a prosadit zdravé hospodaření v ostatních lesích – s přirozenou druhovou skladbou stromů a bez holosečí, které ničí lesní půdu. Chráníme naše velké šelmy – čím dál více lidí se zapojuje do vlčích a rysích hlídek Beskydech a na Šumavě (http://www.selmy.cz/clanky/rysi-a-vlci-hlidky-zamiri-do-jesenikubeskyd-javorniku-na-sumavu-a-doposumavi-pridate-se/). Usilujeme o nápravu zemědělství. Zatím hlavně podporou tzv. ekologického zemědělství. Na našich webových stránkách si třeba můžete najít nejbližšího zemědělce, od kterého si můžete koupit lokální potraviny (http://www.adresarfarmaru.cz). Vydáváme dvouměsíčník Sedmá Generace (www.sedmagenerace.cz). To je společensko-ekologický časopis, který není jen o přírodě a životním prostředí. Analyzuje a popisuje kořeny problémů – společenské, politické, ekonomické… A hledá řešení. Doporučuji. Čím se práce Hnutá DUHA liší od práce jiných ekologických organizací? Naprosto nestíháme věnovat se všem problémům, se kterými se naše životní prostředí potýká. Vybíráme si témata a kauzy, jejichž řešení má širší dopad, mění společnost. Hnutí DUHA vede kampaně, snažíme se změnit zákony, ovlivnit vládní programy, politiky. A informovat veřejnost, získat zájem a podporu lidí, působit aby se lidé chovali k životnímu prostředí zodpovědně a hledali kvalitnější život. Český svaz ochránců přírody zase dělá ponejvíce praktickou péči o krajinu. Greenpeace zakládá svou práci na akcích. Jiné ekologické organizace zase pracují na jiných tématech – třeba Arnika na ochraně ovzduší či stromořadí a toxických odpadech, Děti Země na dopravě atd. Takže se vzájemně doplňujeme. Hnutí DUHA je brněnská organizace. Ty ale bydlíš na Dobříši….
Hnutí DUHA má národní působnost. Hlavní kancelář je v Brně, pobočná v Praze. Krom toho máme devět místních skupin, které řeší lokální problémy. Já pracuji z domu, ale hodně jezdím. Do Prahy, na Šumavu…. do Brna jednou měsíčně. Za jménem Hnutí DUHA máte uvedený anglický název Friends of the Earth Czech Republic – co to znamená? Hnutí DUHA je členem světové organizace Friends of the Earth (http://www.foe.org/). To je spolu s Greenpeace největší celosvětově působící organizace. Mnoho příčin poškozování životního prostředí není možné odstranit zde v České republice. Musíme na tom pracovat společně s lidmi z ostatních zemí. Aktivně působíme v její evropské části (https://www.foeeurope.org/). Jak dlouho pracuješ v Hnutí DUHA? Od roku 1991, to je 24 let. Začínal jsem jako dobrovolník a nakonec zůstal na plný pracovní úvazek. Původní profesí jsi ale veterinář, proč jsi dal přednost ochraně přírody? Práci veterinárního lékaře pořád ještě vykonávám. Pracuji jako internista – endokrinolog ve Veterinární nemocnici Český Brod (www.vetnem.cz). Ale jen jednou týdně. Nastoupil jsem tam po promoci na plný pracovní úvazek, bydleli jsme tehdy u Stříbrné Skalice. Ochranu přírody v Hnutí DUHA jsem dělal po práci ve svém volném čase. Ale bylo to neúnosné, nezvládal jsem obojí, pracoval jsem často celé noci a ráno jel na kole do veterinární nemocnice. Když začali kácet v pralesních národních přírodních rezervacích v Jeseníkách, a já se tomu snažil zabránit, tak jsem pochopil, že můj úkol a asi i poslání je jinde než na veterině a musím to obrátit. Ale práce veterináře mně baví, tak jsem si pro ní nechal aspoň jeden den. A byly pro to i pragmatické důvody. Když byla manželka na mateřské, tak bych jen z platu v nevládní organizaci rodinu neuživil. Na čem teď konkrétně pracuješ? Posledních pět let se věnuji už skoro výhradně ochraně divoké přírody v Národním parku Šumava. To je precedent pro všechna naše chráněná území. A teď rozjíždíme nový projekt: hledáme další místo, kdy bychom na ploše aspoň 1000 hektarů mohli obnovit divočinu – místo, kde by se nic nekácelo, nestavělo, kde by se stromy nechaly zestárnout v mohutné velikány, voda nechala téct, kudy sama chce, jen lidé by tam mohli chodit a užívat si tu krásu přírody bez omezení. Jak jsem se dočetl v reportáži v médiích, přebíral jsi loni na zámku Mainau u Bodamského jezera cenu „Award for Environmental Excellence 2014” od evropské nadace EuroNatur za budování zelených a mírových mostů na Šumavě, v místech, kde před čtvrtstoletím padla železná opona. Toto ocenění za přínos k ochraně přírodního dědictví v mezinárodním měřítku dosud dostali špičkoví vědci a významné osobnosti, mezi nimi např. princ Charles, Nelson Mandela či Michail Gorbačov. Jak jsi se cítil? No to si asi umíš představit při čtení té reportáže (http://denikreferendum.cz/clanek/18931hnuti-duha-splnilo-sen-ceskeho-konzervatismu-odvahou-k-odporu) jaké to bylo. Cena nejvýznamnější, kterou jsme mohli v Evropě dostat - ale nebyla jen pro mě. Oceněn byl celý tým Hnutí DUHA. A zasloužilo se o to i mnoho našich dalších spolupracovníků. Bylo to pro nás obrovské zadostiučinění. Uvědomili jsme si, že naši práci na ochraně Národního parku Šumava sleduje celá Evropa. Jednak pro její mimořádné přírodní hodnoty. Ale také protože to, co se s ní pokoušeli někteří naši politikové udělat, by se mohlo stát hrozbou i pro ostatní národní parky v Evropě. Když by to prošlo v tak známém národním parku jako je Šumava.
O co šlo? Co přesně bylo důvodem udělení světového ocenění? Národní park Šumava je klenotem našeho přírodního dědictví. Ale někdo v něm vidí i jiné hodnoty. Třeba 8 miliard v okamžitě vytěžitelném dřevě. Nebo lukrativní pozemky, které by se velmi zhodnotily převodem ze zemědělské půdy na stavební parcely. Jejich cena pak dosahuje úrovně jako pozemky kolem Prahy. Skupují je různí zbohatlíci, kteří si v národním parku chtějí postavit luxusní letní sídla. V roce 2010, když ODS převzala ministerstvo životního prostředí, dosadila do čela národního parku nejprve Jana Stráského a posléze člena jihočeské regionální rady ODS Jiřího Mánka. Jejich snaha rozšířit těžbu do území ponechaných divoké přírodě ztroskotala nejprve na občanské blokádě a pak na soudních verdiktech. Snažili se proto prosadit destruktivní změny prostřednictvím speciálního zákona o NP Šumava, který byl šitý na míru developerům, spekulantům s pozemky a těžařským firmám. Ředitel Jiří Mánek dokonce navrhoval vyřadit Šumavu ze světového seznamu národních parků, aby mohl uskutečnit své záměry neslučitelné s mezinárodně uznávaným statutem národního parku. Nám se podařilo spolu s veřejností, která se za ochranu Šumavy postavila, otočit debatou v poslanecké sněmovně, která zákon projednávala. Podrobněji je o udělení ceny ve zprávě na našem webu (http://www.hnutiduha.cz/aktualne/hnuti-duhaprevzalo-prestizni-cenu-nadace-euronatur-za-budovani-zelenych-mirovych-mostu-v), v příloze je tam přehled, co jsme na Šumavě dvacet let dělali. Jak to se zákonem dopadlo? Vláda v roce 2013 padla, rozpustil se Parlament a tím ten zákon skončil. To nejhorší z něho ale převzal jihočeský senátor ODS Tomáš Jirsa se skupinou senátorů a předložili upravený zákon znovu. Co vše obnášel, jsem popsal zde http://denikreferendum.cz/clanek/18761prachobycejny-najezd-na-statni-pozemky. Podařilo se nám ale spolu s masivní podporou veřejnosti přesvědčit poslance, aby senátorský návrh shodili ze stolu. Poslanci dostali přes tisíc dopisů od lidí, kteří mají Šumavu rádi. Má divočina na Šumavě větší šance, když se před dvěma lety změnila vláda a pak i ředitel Národního parku Šumava? Původně se zdálo, že ano. Nový ředitel národního parku Pavel Hubený řekl, že prioritou pro něj je ochrana přírody a slíbil dodržovat zákony. Teď ale ministr Richard Brabec (ANO) prohlásil, že území ponechané divoké přírodě nejen nebude rozšiřovat, ale prakticky jej zmenší tak, jak to navrhovali jeho předchůdci. Podle odborných podkladů přitom můžeme na Šumavě okamžitě ponechat polovinu národního parku přírodě. Polovinu přírodě, polovinu pro šetrné hospodaření místních lidí. Tak jak je to obvyklé v mnoha evropských národních parcích, tam bývá přírodě ponecháno často i mnohem více – 70, 80, 90 %. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně přírody, která navrhuje velké změny pravidel péče nejen o Šumavu, ale o všechny naše národní parky. Tento týden by ji měli poprvé projednat poslanci. Novela má mnoho chyb, přesto je ale lepší než všechny předchozí návrhy. Snad se podaří poslance přesvědčit, aby chyby opravili. Nicméně hrozí i pravý opak – že uspějí lobbisté developerů, těžařských firem a lidí, kteří mají v pozemcích velké peníze, a zákon změní do podoby, které loni navrhovali zlobbovaní senátoři. Jak vám v tom mohou lidé pomoci? Možností je moc. Teď nám mohou pomoci sbírat podpisy pod petici za dobrý zákon o NP Šumava, kterou asi za měsíc půjdeme předávat poslancům. Petiční archy jsou ke stažení zde http://www.hnutiduha.cz/petice/.Na léto hledáme pomocníky na informační nebo petiční stánek přímo v NP Šumava, v předchozích letech jsme ho měli u pramenů Vltavy. Takže kdo by chtěl na Šumavě strávit v létě týden, je vítán. Pomáhat je možné i na jiných místech na Týdnech pro divočinu. Zájemcům můžeme zasílat aktuální informace
(http://www.hnutiduha.cz/temata/e-mailovy-zpravodaj-sumavky). Nebo lze pomáhat i jinými způsoby – překlady, účastí na akcích, prostě co kdo může a umí. Možnosti a jak se přihlásit jako dobrovolník najdete tady http://www.hnutiduha.cz/pridejte-se/dobrovolnici. Rozšiřování divočiny ale odmítají místní lidé, což je logické, přišli by o práci v lesním hospodaření. A asi by to byla ekonomická škoda to dřevo nechat hnít na takové ploše, ne? No to je právě jenom mýtus. Divoká příroda, kterou mohou lidé v národním parku vidět, přitahuje turisty. Když se podíváš na křivku světových trendů, tak vidíš, že turistika za přírodou stále prudce roste, zatímco sektorová turistika stagnuje. Existují analýzy a srovnávací studie, které ukázaly, že turismus vázaný na národní park a divočinu přináší tomu regionu mnohem více peněz než je ztráta z vyloučení lesního hospodaření. Projevuje se to i v zaměstnanosti. V obcích NP Šumava je nižší nezaměstnanost než je celostátní průměr a významně nižší než jinde na venkově, kde není národní park nebo chráněná krajinná oblast. Obce v NP Šumava patří mezi nejbohatší obce v republice (http://www.hnutiduha.cz/aktualne/sumavske-obce-jsou-dvakrat-bohatsi-maji-vyssizamestnanost-rika-statistika-diky-narodnimu). Další rozšíření divočiny by bylo win-win řešení – výhodné jak pro přírodu, tak pro místní lidi. Tak v čem je tedy problém, proč to politikové a místní lidi odmítají? Ano to je klíčová otázka. Příjmy z turistického ruchu jdou drobným podnikatelům – majitelům penzionů, restaurací apod. Na rozdíl od developerských nebo velkých těžařských firem to nejsou sponzoři politických stran či jednotlivých politiků. A často to nejsou ani místní lidi, takže z jejich daní šumavské obce nic nemají. A někteří politikové a lidé kolem nich tam mají nakoupené ty pozemky, kde by chtěli stavět…. No a proč to odmítají místní lidi. Důvody nejsou úplně racionální. Jednak je to prudká změna části přírody a způsobu života, kterou prostě neakceptovali a někteří to ani neumějí. Potud je to pochopitelné. Významnou roli v tom ale hrají manipulace místním veřejným míněním. Místní lidi se stali nástrojem šíbrů v pozadí těch spekulací s pozemky a developerských projektů. Dali do toho slušné peníze, aby udrželi konflikt a poštvali ještě více místní lidi proti ochraně přírody. Podrobně a jmenovitě jsem to popsal tady http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/ze-sumavske-pr-kucharky Z mých nemnoha cest na Šumavu jsem dospěl názoru, že problémy Šumavy jsou způsobeny hlavně tím, že plošně byla využívána v minulosti jako hospodářský les s monokulturou smrku. Omezení dopadů větrných kalamit nebo poškození vlivem nějakých hmyzích "škůdců" by se dalo možná omezit odbornou postupnou změnou skladby lesa. Jak to vidí Hnutí DUHA? To se týká nižších poloh Šumavy. Tam je potřeba především obnovit smíšené lesy, které pak budou samozřejmě odolnější. Ale ve vyšších polohách, kde jsou drsné klimatické podmínky, se nacházejí přirozené horské smrčiny. Tam jiné stromy než smrk a jeřáb nerostou. A tam jsou kůrovec a vichřice historicky přírodním hybatelem vývoje lesů. A horské smrčiny se nacházejí na čtvrtině národního parku. Pak jsou tam další místa zachovalé přírody, která vyžaduje přísnou ochranu – rozsáhlá rašeliniště a mokřady, přírodní bučiny, kaňony divokých řek, jiné velmi cenné biotopy a oblasti výskytu vzácných druhů zvířat jako je tetřev hlušec. Tato nejcennější příroda je na polovině rozlohy Národního parku Šumava, konkrétně je to vidět tady http://www.hnutiduha.cz/publikace/kolik-se-na-sumave-zachovalo-prirody Někteří hmyzí "škůdci" jsou schopni vyvolat kalamitu prý pouze v nějakých souvislých monokulturách ve smyslu, že třeba nejsou schopni překonat vzdálenost mezi stromy stejného typu větší než třeba 50 m. Jaké jsou současné poznatky v tomto směru?
Pojem „škůdce“ nelze použít v národním parku, tam má každý druh svou funkci a hodnotu. Používá se pro hospodářské lesy. Ptáš se asi hlavně na kůrovce - lýkožrouta smrkového. Ano, pro své šíření potřebuje lesy, kde je smrk. Aktivní dolet většinou nepřesáhne 500 metrů. Studie způsobu napadání dalších smrků, kterou dělali v NP Bavorský les ale ukázala, že při takzvané gradaci, tj. masivním rozmnožení, většina brouků napadá stromy do 100 metrů od stromu, ze kterého vylétnou. Samozřejmě mohou být brouci zanášeni na větší vzdálenosti větrem nebo vzdušnými proudy, ale přitom zároveň dochází k jejich rozptylu, takže pak nezpůsobují nějaké masivní napadení lesů na větší vzdálenosti. Proto je potřeba, aby na okraji národního parku byla aspoň 500 metrů široká zásahová zóna, aby se kůrovec nešířil z národního parku do okolních lesů. Jak se vyvíjejí lesy po napadení kůrovcem? Kůrovec velmi efektivně mění hospodařením změněné lesy v divočinu. Lidé jsou často na rozpacích, když vidí zdálky takové množství uschlých stromů. Protože v hospodářských
lesích odstraňujeme každou soušku, tak takový pohled nejsme zvyklí nebo připravení. Stačí ale jít dovnitř nově vznikající divočiny. Uvidíte krom suchých stromů další velmi rozmanité struktury, které v hospodářském lese nejsou – vývraty, pahýly, stromy různě přes sebe
popadané, tlející, mechem porůstající a především množství různě starých a různě velkých
Holoseč na sever od Toku, nejvyššího bodu Brd ( foto V. Šprungl ) mladých stromečků ze samovolného zmlazení. Je to fascinující, nikdo je nesázel, les se tam obnovuje sám a úplně zadarmo (http://budejovice.idnes.cz/vedci-zkoumali-sumavske-lesysumava-kurovcova-kalamita-p2e-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150925_190010_budejovicezpravy_khr). Průměrné množství mladých stromků je tam mnohem vyšší, než kdybychom je uměle sázeli, ale nejsou rovnoměrně rozmístěné, takže vzniká pestrá struktura lesa se světlinami. Žije tam mnohem více druhů zvířat, hub a rostlin než v těch lesích, které kůrovec nenapadl. Ale o tom nejde mluvit, to je potřeba vidět. Pořádáme pro veřejnost každý rok výpravy do divočiny s odpborným průvodcem. Lidé si to pak mohou porovnat s těmi místy, kde se proti kůrovci zasahovalo. Jak se obecně řeší, že někdo má někde pozemek třeba lesa a jeho soused se rozhodne na svém sousedním pozemku hospodařit tak, že jej nějak ovlivňuje, třeba subjektivně negativně. To řeší lesní zákon. Vlastník si musí počínat tak, aby předcházel škodám a ohrožení sousedního majetku. Vlastník lesa je povinen hospodařit v lese tak, aby jeho činností nebyly ohroženy lesy sousedních vlastníků. Spory pak řeší státní správa lesů nebo došlo-li zároveň k poškození přírody, tak Česká inspekce životního prostředí. Jaké jsou náhrady pro majitele pozemků ( jsou-li ), jestliže vyhlášením nějakého stupně ochrany přírody apod. dojde k omezení možnosti jejich hospodářského využívání pozemku oproti dřívějšímu stavu. To je zajištěno zákonem o ochraně přírody a krajiny, §58. Vlastník pozemků má nárok na náhradu újmy, kterou uplatní u orgánu ochrany přírody. Je to ale zneužíváno. Třeba státní podnik Lesy ČR, který má ve správě také většinu veřejných lesů v chráněných územích, si nechává proplácet náhradu za to, že třeba netěží dřevo v rezervacích jako je Boubínský prales a mnoha dalších. Náhrady újmy by měly být jen pro soukromé vlastníky nebo nanejvýš pro obecní majetky. Když to účtuje od státu státní firma do své pokladny, je to absurdní.
Jak chcete dosáhnout, aby se v lesích nedělaly ničivé holoseče a místo smrkových monokultur lesníci vysazovali smíšené lesy? Jednak usilujeme o změnu lesního zákona, navazujících vyhlášek a dotačních pravidel. A jednak doporučujeme, aby vlastníci a zejména státní lesy zaručili veřejnosti, že hospodaří šetrnými způsoby uznávaným certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). Na rozdíl od státních lesů v některých sousedních zemích, to ale Lesy ČR, které spravují naše veřejné lesy, zatím odmítají. Český národní standard hospodaření v lesích certifikovaných FSC je přitom kvalitní. Ale může to ovlivnit každý, když bude po obchodnících a dřevozpracovatelích požadovat výrobky z českého dřeva s certifikátem FSC (podobně jako značku bio u potravin). Kde už je možné teď je sehnat zjistíte například zde http://www.czechfsc.cz/poradenskyservis-fsc-cr/informace-pro-verejnost/. Zájem spotřebitelů motivuje výrobce a odběratele dřeva a ti to chtějí po vlastnících lesa. Funguje to, nově budou mít certifikát FSC například obecní lesy Milína. 1.1.2016 vznikne z vojenského prostoru Brdy chráněná krajinná oblast Brdy. I v této lokalitě jsou velké lesní komplexy, všechny zřejmě v majetku státu, kde by se opět dalo uvažovat o územích s podobnou ochranou, jako mají nejvyšší zóny NP. Pracuje někdo na podobném projektu? Velké lesy to jsou, ale jejich stav je převážně přírodě velmi vzdálený. Dochovalých fragmentů přirozených lesů je málo, je třeba je postupně propojovat, smrkové monokultury převést na smíšené lesy. Když jsem jich část nedávno prošel, byl jsem navíc dost zděšený obrovským
Holoseč na sever od Toku, nejvyššího bodu Brd ( foto V. Šprungl ) množstvím velkých holosečí. Ochrana ponecháním přírodě by tu byla, s výjimkou několika menších lokalit, dost problém. Ne že by to nešlo, kůrovec by to zařídil i tady, ale obávám se, že na to není nikdo připravený. Je podstatný rozdíl v poslání obou chráněných území. Šumava je národní park – cílem je chránit přírodní procesy, vývoj přírody bez hospodářských zásahů, abychom za pár desítek let vůbec viděli, jak nedotčená příroda vypadá a jak se mění v závislosti na změnách prostředí. Brdy budou chráněná krajinná oblast – jejím posláním je chránit přírodu v určité harmonii s hospodařením. Agentura ochrany přírody připravuje zonaci CHKO Brdy. První zóny ale budou velmi malé, často na bezlesí bývalých dopadových ploch, kde se asi předpokládá určitý zásahový management. Po 1.1.2016 se začnou v CHKO Brdy vyznačovat Klubem českých turistů turistické trasy. Mluví se až o 350 km nových tras. Nepodílíte se se svými dlouholetými zkušenostmi třeba na náplni vlastivědného obsahu informačních cedulí ve významných lokalitách? Nikoliv. Jak jsem říkal, věnujeme se poslední roky hlavně Šumavě.
V okolí Dobříše jsou také rozsáhlé lesní komplexy. Jsou z Tvého pohledu některé obzvláště cenné a nějaké nadstandardní ochrany hodné? Pěkné jsou přírodní rezervace Kuchyňka a Hradec. Pak některé dubové porosty mezi Dobříší, Voznicí a Kytínem, ty ale zvláštní ochranu nemají. I jinde jsou tu pěkné fragmenty smíšených lesů se starými stromy. Jsou to ale takové „ostrůvky“. Problém je s nadměrnými stavy spárkaté zvěře, která doslova spase nebo silně poškodí většinu mladých buků, dubů či jedliček. Z tohoto pohledu zajímavý objekt Sv. Anna. To je kus oploceného lesa blízko Dobříše. Tam se sleduje, jak se les zmlazuje ve srovnání s lesem okolo. Výsledky jsou závažné: počet mladých stromků ve fázi odrůstání je v oplocence 6088 ks/ha, mimo oplocenku 1666 ks/ha. To by bylo dostačující, ale když se podíváme na druhové složení, tak zjistíme, že z toho jedliček je v oplocence 24%, mimo oplocenku 0%! a listnáče tvoří v oplocence 60%, mimo oplocenku 7%. Takže neúměrné počty zvěře neumožňují obnovit smíšené lesy, odrůstají zase jen převážně smrky. Před cca. 10-ti roky jsem koupil jako dárek k Vánocům kus pralesa, který se vytvářel někde na ještědském hřebenu. Bylo nás takových více a podařilo se za vybrané peníze koupit další přilehlé pozemky a byli jsme nějakou ekologickou organizací pozváni na sázení stromů pro doplnění přirozené druhové skladby lesa v tom pralese. Bylo by dle Tvého názoru možné něco podobného realizovat na nějaké části Hřebenů blízko Dobříše? To je projekt, ve kterém se nejprve smrkové monokultury přemění vysázením stromků na smíšené porosty a pak se ponechají bez dalších lidských zásahů přírodě, aby vznikl prales. Jen to museli také oplotit, jinak by jim přemnožená jelení a srnčí zvěř spolu s muflony sežrala všechno, co s pomocí veřejnosti vysázeli. Je to dobrý projekt a určitě by bylo možné hledat místo v okolí, kde by šlo realizovat podobný. Hlavním předpokladem je ovšem skupina lidí, která by do toho šla. Jak je Hnutí DUHA financované? V posledních letech průměrně čtyřicet procent našeho rozpočtu tvoří příspěvky od lidí, kteří nás podporují, deset procent vlastní činnost, například benefiční obchod, kde je možné třeba nakoupit dárky jako trička, hračky, publikace atd. (http://obchod.hnutiduha.cz/). Zbytek jsou granty – ty ale představují velkou nejistotu. Někdy se podaří získat podporu pro velký projekt například z evropských fondů, ale když nejsou k dispozici, jsme odkázaní na podporu lidí, kteří soudí, že naše práce je prospěšná, ale nemají třeba čas nebo možnosti nám v ní pomoci jinak než finančně. Je to přitom jednoduché (www.hnutiduha.cz/podpora), stačí třeba na trvalý příkaz posílat 150 či 300 korun měsíčně a moc to pomůže. Děkuji za rozhovor. Neoznačené fotky jsou z archivu Hnutí DUHA
