Rozhovor: Brigitte Sattmann. přináší úsměv

VYDÁNÍ 4.  •  ČERVENEC/SRPEN 2015  •  VYDAVATEL: SMILE BY HORSE O.P.S.  •  TISK: TISKÁRNA KYJOV  •  NEPRODEJNÉ

přináší úsměv

Už nevediac, kde to vlastne hrmí ... Mne v duši? Či v kráľovstve Anukovom ? .....dávno pojala som búrku v rozkoš a dážď za milenca... Beznádej sa už išla krútiť so mnou v tanci a slzy sa premenily na svatobný závoj z perál...! ...Však odrazu, celkom nečakane, tá dávno zabudnutá modlitba (ako hviezda, čo zabudla padnúť hore!) nejakým čarom zažehla moj mokrý pergamen lásky.

Rozhovor: Brigitte Sattmann

2

SMILE  ÚVODNÍK

Drazí čtenáři, velmi si vážíme každičkého slova v níže otištěném článku a zcela upřímně přiznáváme, že i ta nejmenší „pochvala“ od kohokoli z vás, je pro nás obrovským povzbuzením a zdrojem tolik potřebného optimizmu, entuziasmu a energie. (Nepotřebujeme ale jenom chválit  Kolikrát nás vaše laskavá kritika již posunula dále!) Za všechny naše sponzory, autory, grafika, editora, tiskaře a hlavně za děti, kterým vaším zájmem pomáháte, vám vřele děkuji. Regina Lanová

láska

Malá recenze na úsměv (Smile) Časopis Smile, který vydává v Moravské Nové Vsi o.p.s. Smile by horse, považuji za malý zázrak. Nemluví ze mne jen neovoveský patriotismus nebo skutečnost, že do něj občas přispívám. Přesně řečeno, přispívám do něj právě proto, že se mi líbí obsahem i grafikou. V záplavě tiskovin, které se všude povalují a jsou nám strkány do schránek, v balastu reklam a nekonečných prázdných informací, které nám lezou krkem a nepřečtené je házíme do koše, působí Smile pozitivně svým klidným, vyrovnaným tónem. Krajina, strom, rostliny, folklór, koníci, ptáci, vínko, lékař, místní historie, tradice, rozhovor se zajímavým člověkem, ale i pohled za hranice – to jsou záchytné body řádu, jaký potřebuje člověk v neustále stresované a konzumně přebujelé civilizaci, aby nezapomněl, proč je na světě. Ale nechci mluvit jen za sebe. Posílám vždycky číslo tomu, s kým jsem dělal rozhovor (např. Václav Postránecký, Josef Holcman, Josef Ruszelák, Petra Hřebíčková, Karel Hegner, Valér Kováč), a reakce je pokaždé stejná: jsou naprosto překvapeni, že kdesi na Podluží vychází tak zajímavé a kvalitní periodikum. Josef Holcman, povoláním soudce, dnes už renomovaný spisovatel, který se neustále vrací do rodných Skoronic u Kyjova, je mimo jiné předsedou redakční rady obsáhlého regionálního časopisu ZVUK (okresy Zlín, Vsetín, Uherské Hradiště, Kroměříž) a jeho kvalifikovaná chvála na Smile obzvlášť potěšila. Josef Ruszelák jako malíř a grafik, který má za sebou velké množství typografických úprav knih, plakátů a časopisů, ocenil vedle „lidského“ obsahu zejména výtvarnou stránku, její čistotu, sytou barevnost a perfektní tisk. Valér Kováč si vyžádal několik čísel se svým rozhovorem, aby se mohl na dobré úrovni připomenout v USA a Kanadě. Výtisky Smile jsem věnoval nebo ukázal mnoha dalším lidem, zejména v Brně, kde učím na JAMU. Ohlas na jedna. Namátkou další osobnosti – prof. Antonín Přidal, režisér Alois Hajda nebo architekt Zdeněk Müller; ten ocenil právě přesahy přes hranice, a to i do vzdálených exotických destinací. Od dr. Olgy Jeřábkové, redaktorky Českého rozhlasu, přišel spontánní osobní e-mail. Začátkem června se v hodonínském Domě umění konala vernisáž velké výstavy uměleckého Sdružení Q, které má desítky členů v naší republice, ale i na Slovensku a v různých státech světa. Po několika propagačních číslech Smile se tu jen zaprášilo a nadšena z něj byla vedoucí sekretariátu brněnského primátora Alice Zafirelisová, kterou uchvátila i básnička na obálce. Nejednou jsem neuměl odpovědět na otázku, proč Brno takový časopis nemá. Protože jsem pracoval v několika redakcích (Index, Moravské noviny, Věda a život), byl jsem příjemně překvapen a potěšen tím, že v městyse M.N.V. se takový časopis zrodil, ale také skeptický k tomu, nakolik se podaří ho delší dobu udržet. To je vždycky těžší než vydat první čísla. Za to, že Smile pořád vychází, se sluší poděkovat vydavateli a sponzorům, ranči Podluží, vytrvalé Regině Lanové s okruhem pomocníků a spolupracovníků a úžasné kyjovské tiskárně ŠIKI, která se zde prezentuje na špičkové úrovni. Těším se, že Smile, který si při tom všem na nic nehraje, bude dál přinášet úsměv i něco navíc. Ne náhodou jsem si v názvu vypůjčil sousloví Malá recenze, které neodmyslitelně patří básníku Janu Skácelovi; jak jsem ho poznal, jsem si skoro jist, že by v takovém „úsměvu“ našel zalíbení a že by mu třeba nějakou novou báseň svěřil. Miroslav Plešák

3

SMILE  PRO ZMĚNU

Modlitba pre všedný deň

Antoine de Saint-Exupéry

Daruj mi triezve poznanie, že ťažkosti, porážky, neúspechy a sklamania sú prirodzenou súčasťou života, vďaka ktorým rastieme a dozrievame. Pripomínaj mi, že srdce sa často stavia proti rozumu. Pošli mi v pravej chvíli niekoho, kto má odvahu, povedať mi pravdu s láskou. Nech vždy nechám Teba i ostatných dohovoriť. To najdôležitejšie si človek nehovorí sám, to najdôležitejšie mu býva povedané.

Prosba o všedný deň Neprosím o zázrak, Pane, ale o silu pre všedný život. Nauč ma umeniu malých krokov. Urob ma hľadajúcim a nachádzajúcim, urob ma sebaistým v pravý čas. Obdar ma jemnocitom, aby som dokázal odlíšiť prvoradé od druhoradého.

Chlieb každodenný daj mi pre telo i dušu, prejav Tvojej lásky. A aspoň tu a tam náznak, že som užitočný. Viem, že mnohé problémy vyrieši čas. Daj mi trpezlivosť, aby som dokázal čakať. Vnukni mi  pravú chvíľu a pravé miesto, kde môžem zanechať balíček dobra, slovami či bez slov. Nedovoľ, aby som premárnil svoj život.

Prosím o disciplínu, aby som len tak neprekĺzol životom a rozdelil si rozumne svoje dni, aby som neprespal záblesky svetla.

Nedávaj mi to čo si prajem, ale to čo potrebujem.

Dovoľ mi presvedčiť sa o tom, že IBA spomínať na minulosť či snívať o budúcnosti mi nepomôže.

Amen..

Nauč ma umeniu malých krokov.

Vaša Anna Benčičová

Pomôž mi čo najlepšie zvládnuť to, čo je najbližšie, pomôž mi prijať práve prežívanú hodinu za najdôležitejšiu. Ochráň ma pred naivnou vierou, že v živote musí ísť všetko hladko.

Foto: fler.cz

4

SMILE  KYTKY

Mateřídouška obecná Mateřídouška obecná je hojně používaná silně aromatická bylina, ke které se pojí množství legend, pověstí a pověr, a které byl v dávných dobách připisován i magický účinek. Její název odvozený z řeckého thymos = mužnost, síla naznačuje nejen sílu pomoci v trápení, ale má i osvěžující účinky. Císař Augustus Octavianus a jeho vojenští léčitelé ji považovali za důležitou rostlinu – prášek z roztlučené nebo rozemleté nati prý zastavoval krvácení. Maminky často dávaly mateřídouškový nálev dětem do koupele, aby prý byly silné. Mateřídouška se v dnešní době používá k léčbě horních cest dýchacích, při poruchách zažívání, k obkladům nebo jako kloktadlo. Působí i při bolestech hlavy a nervových slabostech.

Mateřídouška obecná je rozšířena po celé Evropě, ve střední a severní Asii, severní Africe a Severní Americe. Roste jak v horských oblastech, tak i v nížinách na travnatých stráních, loukách, mezích, na teplých vápencových podkladech, písčinách i na stepích. Vyžaduje propustnou půdu a dostatek světla a tepla. Pokud ji chceme pěstovat na zahradě, nejvhodnějším stanoviště pro tuto bylinu je mírný svah, můžeme ji umístit i na skalku. Obklady připravené z nálevu z mateřídoušky se používají při zánětlivých onemocněních pokožky, při revmatismu a jako analgetický prostředek při onemocnění svalů a kloubů. Silnější nálev můžeme použít při zánětech ústní dutiny také jako kloktadlo s dezinfekčním a dezodoračnm účinkem. Mateřídouška se užívá v kosmetice jako přísada do bylinných krémů a pleťových vod pro citlivou mastnou pleť s komedony, rozšířenými póry a se sklonem k drobným zánětům a do přípravků určených pro mastné vlasy. Lze z ní připravit posilující aromatické koupele. Nálev: 3 lžičky sušené natě zalijeme 1/4 l vroucí vody a necháme odstát. Vlažný nálev použijeme k přípravě obkladům. Odvar do koupele: 200 g natě povaříme ve 4 l vody, přecedíme a vlijeme do vanové lázně. Mazání: 30 g sušené natě a 20 g řezaného listu máty naložíme do 1/2 l kvalitního jedlého oleje, po 14 dnech slijeme a prolisujeme. Mazání používáme k masáži na prokrvení pokožky, proti bolestem zad, revmatismu a k celkovému posílení nervů. Polštářek z mateřídoušky: Sušenou mateřídoušku nacpěte do polštářku z plátna, který zapněte zipem nebo zašijte. Polštářek nám zajistí klidný spánek. Mateřídouška obsahuje silice typické pro čeleď hluchavkovité (cymol, terpineol, linalol, thymol, karvakrol), flavony, kyselinu

ursolovou, karvanol, flavonoidy, hořčiny a třísloviny, v nichž jsou obsaženy látky s dezinfekčním účinkem. Mateřídouška se používá k léčbě horních cest dýchacích jako je suchý kašel, zápal plic nebo zánět průdušek. Dezinfikuje zažívací ústrojí, pomáhá při kolikách a plynatosti. Tato bylina také příznivě působí při bolestech hlavy, nervových slabostech, závratích a nespavosti. Nálev (čaj): 3 lžičky sušené natě zalijeme 1/4 l vroucí vody, necháme vylouhovat 15 minut a pijeme vlažný 2 – 3 šálky denně. Aby měl čaj správný účinek, sladíme medem. Pijeme při poruchách trávicího ústrojí nebo při bolestech hlavy, nervových slabostech, závratích a nespavosti. Odvar ve víně: 2 lžičky sušené natě, 1/2 lžičky semene anýzu a 1/4 l vína necháme přejít varem a 15 minut necháme louhovat. Scedíme a pijeme teplý, sladíme medem. Horký nálev nebo odvar pijeme při kataru průdušek, žaludečních křečích, žaludečním kataru, migréně, závratích, nervové slabosti, plynatosti, proti ledvinovým kamenům, při vodnatelnosti a na pročištění krve. Sirup: Navlhčenou čerstvou nať mateřídoušky s kvítky prosypte třtinovým cukrem. Pak směs silně stlačte a sklenici umístěte asi tak na tři týdny na slunce. Poté ze směsi slijte tekutinu a zbylou hmotu propláchněte ve vodě, kterou pak přilijte do sirupu. Tekutinu odpařujte na slabém ohni, v žádném případě nevařte. Sirup nemá být příliš řídký, ale ani tuhý, proto jej radši nechte průběžně vychladnout, abyste zkusili jeho tuhost, popřípadě pokračujte. Sirup užíváme 2 – 3× denně při prochladnutí. Doba sběru: květen – srpen Sbírá se nať i s listy a květem. Bylinu je nejlepší sušit na sítech, přirozeným teplem ve slabých vrstvách. Pokud ji budeme sušit umělým teplem, teplota nesmí překročit 35°. Sušené části rostliny by se neměly při sušení otáčet, aby z nich neopadaly listy a květy. Mateřídouška se suší dobře, nezapařuje se ani neplesniví. Správně usušená droga by si měla uchovat původní barvu listů i květů a svou nahořklou chuť a aromatickou vůni. Dobře usušenou bylinu uchováváme v papírových pytlích nebo uzavřených nádobách na suchých a vzdušných místech. zdroj: byliny.vitalion.cz

SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM

www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309

5

SMILE  VÍNEČKO

Vína aromatická Muškát moravský Původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Muškátu Ottonel s Prachtraube a zaregistrovaná v roce 1987. Největší rozšíření vykazuje v mutěnické, velkopavlovické, mikulovské a znojemské vinařské oblasti.  Barva bývá zelenkavě žlutá. Vůně výrazně hroznová, někdy až kořenitá. V chuti je plošší, opět výrazně hroznové, s nižším obsahem kyselin a kratším tělem. V dobrých ročnících dává plnější muškátová vína obvykle se zbytkem cukru. Vhodné jako aperitivní víno, s vyšším obsahem zbytkového cukru k dezertům. Pálava Pálava, původní moravská odrůda vyšlechtěná křížením Tramínu červeného s odrůdou Müller-Thurgau a zaregistrovaná v roce 1977. Nejvíce se pěstuje v mikulovské a znojemské vinařské oblasti.  Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po růžích a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas. Tramín červený Tramín červený (Gewürztraminer, Roter Traminer, Savagnin rosé) – původ není jednoznačný, podle genové analýzy vznikl volným křížením révy lesní a pak se významně podílel na vzniku evropských odrůd. Patří tedy k nejstarším odrůdám. U nás se prokazatelně pěstoval po celé 20. století, ale vždy jenom v omezeném rozsahu.  Barva bývá sytě žlutá až zlatavá. Vůně výrazně aromatická, po konvalinkách a akátu. V chuti je vysoce extraktivní, výrazně květinové, s nižším obsahem kyselin. Plné, v koncovce chuti až kořenité. Z dobře vyzrálých hroznů je vhodné pro delší uchovávání. Vhodné k výraznějším úpravám ryb a drůbeže a k méně výrazným úpravám červených mas. Zdroj: vinum-bonum.cz foto: znalecvin.cz

6

SMILE  DOBRŮTKÁRNA

Bryndza a bryndzové halušky Ještě čerstvě ošlehaná slovenským větrem a zmáčená nádhernou malofatranskou bouří se s vámi ráda podělím o bryndzové halušky, ale také o recept na domácí bryndzu! Bydlení přímo pod překrásným a majestátním Rosutcem mi pokaždé (tak nějak chtě – nechtě) dodá sílu, voňavé louky osvěží hlavu a dobří lidé, jejichž skromnost a moudrost je bezpochyby formována i o hodně tvrdším horským životem, mi vypucují duši. Doporučuji každému! A co by to bylo za výlet na milované Slovensko bez návštěvy salaše a ochutnání bryndzových halušek? My jsme tentokrát vsadili na doporučení místních znalců a dali jsme si je přímo u brány do Jánošíkových dier, v hotelu Diery. Třikrát mňam!

Bryndzové halušky Strouhání brambor je na mém milém muži, ale o to lépe mi chutnají  Syrové brambory nastrouháme na jemno, smícháme s hladkou moukou, vajíčkem a solí na řidší těsto. Z prkýnka „hážeme“ do vroucí osolené vody. Až vyplavou, scedíme, ale nepromýváme! Mezi tím si požadované množství bryndzy smícháme se zakysanou smetanou, dosolíme a přimícháme do okapaných a ne příliš horkých halušek. (Říká se, že v moc horkých bryndza zhořkne.) Nejlíp prorostlou slaninku uškvaříme do křupava a vylijeme na tu nádheru. Můžeme posypat i pažitkou nebo dozlatova osmahlou cibulkou. Hrnek studené žinčice, ale i dobré pivečko je skvělým doplňkem. A nezapomeňte na borovičku s hořcem! Vynikající aperitiv. Přeji moc dobré chutnání  Regina Lanová

Pro žinčicu, korbáče, čerstvý i uzený sýr jsme si zašli k bačovi Martinovi na salaš snad na konci všech velehor  A právě ten čerstvý ovčí sýr je tím zázrakem, ze kterého se vyrábí pravá ovčí bryndza. Bochánek čerstvého sýra se nechá v pokojové teplotě za denního otírání (já otírám slabou octovou vodou) zkvasit. Normálně stačí 3-4 dny. (Když jej před úpravou rozříznete, měl by mít už řádná oka). Pomelte na masovém mlýnku, průběžně dosolujte dle své chuti a pořádně nacpěte nejlíp do kameninové nádoby. Skladujte s chladnu a temnu. Správná bryndza by měla být tak tuhá, že ji budete po troškách seškrabovat lžící! Klidně ji nechte čas zrát, ať je krásně pikantní. (Nezoufejte, použít můžete i sýr kravský).

7

SMILE  HOUBY

V nouzi poznáš přítele a na houbách neméně Asi každý houbař má ty své vyvolené kousky. Já nejsem žádná výjimka a tím mým králem říše hub je hřib kovář. Nádherný, pevný, nenáročný a barevný hřib, jen zřídka podléhající nájezdům červích armád se během mé houbařské posedlosti probojoval do předních řad, ….vlastně až na vrchol mých lesních tužeb. Krásné baculaté mimino se za příznivých podmínek za pár dnů pyšně tyčí mezi smrčky a září do dáli. I když je mi těch úplně malinkatých kovaříčků líto, ve sladko kyselém nálevu s cibulkou a mrkvičkou..... no jo, aspoň jedna sklenice být musí. (Ale měla bych se polepšit a nechat je příště růst do plné krásy!) Ty vzrostlejší jsou skvělé do bramboračky, guláše, pod maso, na omáčku, no, co vás jen napadne. Vůči věčně bělostnému praváčku je pro lajka v nevýhodě, protože na řezu výrazně modrá, ale jeho kvalita zdaleka předčí (teda aspoň pro mne) jakýkoliv hříbek. Nejraději je suším do zelňačky a nikdy jej nenechám příliš rozvařit, ať si je trošku křupavý. Moje parta prostě ví, že klidně vyměním i 10 praváků za jednoho kováře!

Už je to pár let, ale zmínit to musím: Opět jsme jeli našich 200 kilometrů, prochodili křížem krážem všechna místa, táhli se s přeplněnými koši a já se již smířila s tím, že těch mých kovářů tentokrát bylo poskrovnu. Znáte to, i cestou k autu ještě každý hledí, kde by co našel, i když to máte už i po kapsách  Tu se najednou odněkud zprava objeví Ludva a zcela nenápadně mi říká, že tam a tam je ještě jedno místo, kde jsme nebyli, ať se tam mrknu, že on toho má už plné koše i zuby. A já, nic „špatného“ netuše, jsem si tam poctivě vyšlápla. A teď to přišlo! Jeden kovář za druhým, jako by je tam někdo zasel, no šla jsem po nich jak pes po stopě!!! To, že mne tam Ludvík poslal schválně, mi došlo, až jsem jich plnou bundu vítězoslavně rozprostřela u auta a on se jen spokojeně a beze slov uculoval. Krásné, že jo? Regina Lanová

přináší úsměv

8

SMILE  POVÍDÁNÍ

Povídání višňové ...

Co všechno se nám vybaví, když se řekne višeň, višně, „višňa“? Třeba višňová bublanina, višně v čokoládě, griotka, Višňový sad A. P. Čechova, přezdívka oblíbeného zpěváka legendární skupiny The Teachers, atd... Višeň je mladší, menší a kyselejší sestra třešně. Mladší, protože se v kultuře objevila později, menší, jelikož dorůstá skromnějších rozměrů a kyselejší nikoli proto, že by se tak tvářila, ale pro chuť svých plodů (což by jinak jistě nikoho nenapadlo...) Oproti třešni má višeň také křehčí a jaksi něžnější vzhled. Hlavní silné větve přecházejí v dlouhé, tenké a jemné větve a větévky, které višni vytvářejí půvabný „účes“, zdobený podle ročního období tu záplavou květů, tu temně červenými trsy plodů, v zimě pak často krystalky bílé námrazy. Višeň se dožívá poměrně nízkého věku, jen asi kolem 50 let. Název „višeň“ je prý původu praslovanského, ale kdoví, višni je to vcelku jedno. Uvádí se, že kulturní višeň možná vznikla křížením třešně ptačí s višní křovitou, která ve formě nízkého keříku roste na různých místech i u nás. Višně se v naší zemi pěstují již dlouhá staletí – názvy obcí jako Višňov nebo Višňová jsou toho svědectvím. V polovině 20. století u nás rostlo asi 1 milion stromů višní. Višně mají ve srovnání s třešněmi řadu výhod, během kvetení nebývají poškozovány jarními mrazíky, plody po dešti nejsou náchylné k pukání. Rovněž je nepožírají „zmlsaní“ špačci, dávající přednost sladším třešním. Také využití višní je širší. Zatímco třešně máme nejraději čerstvé, ideálně trhané ze stromu přímo do úst, u višní převažují nejrůznější způsoby zpracování.

Ať jsou to sirupy, šťávy, džemy, zmíněná griotka nebo třeba chutné a zdravé víno – višňák, na který mnozí nedají dopustit. Ovšem jako u každého „veselého“ nápoje, i při višňáku se sluší nepřekročit rozumnou hladinku, protože „kdo ve višňáku míru nezná, často pak ráno hlavu v dlaních svírá a jako spadlý z višně na svět zírá!“ Chuťovým kompromisem mezi třešněmi a višněmi jsou sladkovišně, lidově také „hamle“ nebo prostě třešňovišně. Zvláště dobře vyzrálé jsou velmi chutné. Zajímavým způsobem uchování višní s jejich chuťovými kvalitami je sušení vypeckovaných plodů – máte-li možnost, chuť a čas, vyzkoušejte. Višně jsou velmi zdravým ovocem, s cenným obsahem organických kyselin a menším množstvím vitaminu C. Větší než u třešní je obsah organicky vázaného jódu v plodech a hlavně ve stopkách, které se proto léčebně využívají. Višňové dřevo se příliš neliší od dřeva třešňového, jen mívá jemnější kresbu. Při obrábění stejně příjemně a „chutně“ voní, ve starých suchých, uprostřed kmene dutých stromech rády přebývají myši, dřevo poskytuje obydlí pro tesaříky a jiný hmyz. Višně štědře rozdaly své ovoce a my je můžeme všemi způsoby ochutnávat a oceňovat jejich jedinečné kvality. Jestliže se o vínu říká „In vino veritas!“, co bychom mohli říci o višňáku? „Tak jako ve víně pravda, ve višňáku věčnost skryta jest!“ – kdo se cítíte, můžete to zkusit přeložit do latiny  Na zdraví! Filip Šumbera

9

SMILE  HRADY

Cornštejn Čas letní, sluncem prohřátý, láká k různým zajímavým aktivitám. Ať již je to sjíždění řek nebo koupání v nich, stejně jako v jezerech, rybnících a koupalištích, grilování, rožnění a jiné jídelní příležitosti, jako příležitosti k mírnému i nemírnému ochutnávání opojných nápojů při putování za vínem či za pivem. Jsou to také toulky přírodou a putování po zajímavých místech naší země, k nimž v neposlední řadě patří zámky, hrady a jejich zříceniny. Přeměna kdysi mohutných a pevných hradů v ruiny probíhala různě. Často byl hrad dobyt, vypleněn, zapálen a rozbořen, jindy zase z nejrůznějších důvodů opuštěn a ponechán pomalému, ale vytrvalému působení přírodních

vlivů. Opuštěný dům z cihel pohltí příroda mnohem rychleji, až po něm často nezbude ani vidu, ani slechu. Zříceniny kamenných hradů, a že jich v českých, moravských, slezských a slovenských zemích máme požehnaně, zdobí krajinu dlouhá léta. K nim patří i hrad, který navštívíme dnes. Hrad Cornštejn, který my „lingvisti samouci“ nazýváme familiérně „Kornštejn“, se majestátně tyčí na skalním ostrohu nad překrásným údolím řeky Dyje, od roku 1934 nad hladinou Vranovské přehrady. Byl vystavěn v první polovině 14. století společně s hradem Frejštej-

nem jako královská pevnost k posílení nedalekého hradu Bítova a byl strategickým opěrným bodem jižní moravské hranice českého státu. Cornštejn nechal vybudovat Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského. V polovině 14. století probíhal o hrad spor mezi Lichtenburky a pány z Hradce, k roku 1363 se však Lichtenburkové opět uvádějí jako jeho držitelé. Tehdy byl Cornštejn poprvé rozšířen. V roce 1422 hrad údajně padl do rukou husitů a po husitských válkách Lichtenburkové přistavěli k severní straně nový palác se sálem ve druhém patře. Hynek Bítovský z Lichtenburka, od roku 1460 držitel hradu, odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a r. 1463 zahájil otevřenou vzpouru. Proto Cornštejn roku 1464 oblehlo vojsko moravských stavů. Obléhání hradu se stalo politickou událostí evropského významu, neboť vzpurného Lichtenburka podporoval samotný papež Pius II. Posádka hradu vzdorovala obléhání dlouhých 10 měsíců, až byla v polovině roku 1465 pro nedostatek zásob nucena kapitulovat. Král Jiří z Poděbrad pak hrad Lichtenburkům zkonfiskoval a lénem udělil Jindřichu Krajířovi z Krajku – jednomu z velitelů obléhání hradu. Ten a později jeho syn pak při opravách podobu hradu značně pozměnili, především z potřeby zvýšení jeho odolnosti proti zdokonalující se vojenské technice. Cornštejn se stal mohutnou pevností a na čas se ještě vrátil do rukou Lichtenburků. Ti v roce 1542, v souvislosti s tureckým nebezpečím, naposledy posílili opevnění hradu. Zanedlouho poté změnil Cornštejn opět

majitele a připojením k Bítovu zanikla potřeba jej udržovat, a tak roku 1612 je již uváděn jako pustý. Během dalších staletí hrad vystřídal spolu s hradem Bítovem několik majitelů. Posledním z nich byl Jiří Haas z Hasenfelsu, kterému bítovské panství zůstalo až do roku 1945, kdy byl hrad zestátněn. Sám Jiří Haas na samém konci války, pod tlakem nové „revoluční moci“, jíž nemohl vzdorovat, ukončil svůj život sebevraždou přímo na hradě Bítově. Jeho životní příběh se smutným koncem si někdy připomeneme samostatně. Ale vraťme se k hradu Cornštejnu. V 70. letech 20. století prošel rozsáhlou rekonstrukcí, díky níž se dnes nachází v poměrně dobrém stavu. V turistické sezóně je přístupný veřejnosti a v letních měsících se stává dějištěm různých kulturních akcí. To a blízkost dalších hradů, jako Bítov, Frejštejn, Uherčice, zámku Vranov nad Dyjí, stejně jako prostředí krásné přírody včetně Vranovské přehrady, činí z hradu Cornštejna turisticky atraktivní a populární místo. Tož, když nebudete mít nic důležitého na práci, zkuste výlet na Cornštejn. Zřícenina hradu a okolní krásná příroda vás jistě upoutá a hned tak nepustí. Tak tedy - Blíže k hradu, blíže! Filip Šumbera

10

SMILE  KONĚ

Osel Asi každý zažil situaci, kdy byl svým okolím „pejorativně" označen za osla. Málokdo však ví, že se toto označení ne tak docela zakládá na pravdě. Někteří oslové v méně rozvinutých zemích jsou nuceni tvrdě pracovat, a proto si myslím, že ten, kdo o oslech něco ví, může takové pojmenování brát klidně jako kompliment. Vědecké výzkumy dokazují, že dnešní domestikovaný osel je potomkem divokého osla ze severní Afriky. Albano Beja-Pereira, francouzský vědec, zkoumal DNA vzorků kůže a exkrementů v Africe, Asii a 52 státech Evropy. Afričtí i asijští divocí osli jsou kriticky ohroženi a velmi plaší, získat vzorky DNA přímo v jejich přítomnosti by bylo nemožné. Beja-Pereira proto shromažďoval všechno to, co po stádech zbylo na pastvinách a v napajedlech. Část výzkumu probíhala ve válkou zničeném Súdánu. Najít stáda divokých oslů bylo složité. „Súdán je zpustošený válkou a mnoho lidí se o osly příliš nestará." Míní Beja-Pereira. Debaty historiků i archeologů o tom, zda předkem dnešních domácích oslů je divoký osel asijský, nebo africký, byly ukončeny se zveřejněním výsledků tohoto výzkumu. Ty totiž ukázaly, že mají kořeny v  Africe.

Chov oslů na maso nebo mléko nebyl rozšířen, ale existují informace o tom, že poráženi byli osli, kteří byli příliš staří, nemocní nebo vysílení a nemohli již dále vykonávat svou práci. Na některých územích Afriky byli dokonce vykrmováni. Velmi zřídka se oslí maso konzumuje i dnes. Islámské náboženství však konzumaci oslího masa zakazuje a křesťané k němu mají také negativní postoj. Oslí mléko nebylo nikdy považováno za zvlášť hodnotné i když je nejspíš výživnější než kravské.  Asijský divoký osel (Equus hemionus) žije na rozsáhlém území střední a východní Asie a od svého afrického příbuzného se liší zejména vzhledem. Více se podobá koním, a proto se mu také někdy říká „poloosel". Stáda asijského osla, stejně jako stáda oslů v Africe, žijí zejména v sušších oblastech, jako jsou stepi a polopouště, ale i v drsných hornatých oblastech. Má několik žijících poddruhů: Džigetaj, Onager, Kulan, Khur.

Africký divoký osel (Equus asinus) tvoří samostatný druh. V Africe se objevilo několik poddruhů. Osel núbijský, alžírský a somálský. Osel núbijský je dnes již pravděpodobně vyhynulý, stejně jako osel alžírský. Poslední lokality výskytu divokého osla somálského jsou v Etiopii a okolních státech. Počet těchto oslů se v posledních letech rapidně snižoval a dnes jejich počet dosahuje ani ne 1000 kusů. Přibližně dalších 100 žije v zajetí i v Evropě.

Dnešní domácí osel dosahuje kohoutkové výšky asi 110 až 130 cm. Existují už i miniaturní oslíci, ale i osli, kteří jsou vysocí i nad 150 cm. Geneticky se od koní liší zejména počtem chromozomů. Kůň má 64 chromozomů, zatímco osel jen 62. To je důvodem, proč jsou kříženci těchto dvou druhů (muly a mezci) sterilní. Mají jen 63 chromozomů a postrádají chromozom rozmnožovací soustavy. Osli mají tmavý úhoří pruh, kratší nohy, větší hlavu, delší uši a světlejší břicho i vnitřní stranu nohou. Stavbou těla se podobají primitivnějším druhům koní. Nemají ohon jako koně, ale typickou oslí oháňku.

 První zmínky o domestikaci divokého osla pocházejí ze 4. tisíciletí př. n. l. z Egypta. To dokládají nástěnné malby i jiné artefakty. Na území Afriky se však ostatků těchto zvířat i maleb na stěnách našlo extrémně málo. Některé zdroje uvádějí jako příčinu to, že osly využívala pouze nejchudší vrstva obyvatel. Ta používala oslí sílu k převážení zboží i cestování.

 Osli jsou velmi komplikované bytosti oplývající spoustou nálad. Umí být přátelští, mazliví, nezávislí, laskaví, dokonce i melancholičtí. Také nejsou žádné pochybnosti o jejich vysoké inteligenci. Ale když se mu zrovna nechce nic dělat, může to být ten nejlínější a nejtvrdohlavější tvor pod sluncem. Jako všichni koně i poníci dokáže kopnout i kousnout.

Ale všechny tyto neduhy bývají způsobeny špatným zacházením nebo nezkušeností. Jsou opravdu odolní a imunní vůči nemocem. Ve volné přírodě se sdružují do stád, proto ani v zajetí by neměli žít osamoceni. V divočině žijí ve stádech, která mohou mít až 100 členů. Ale takové stádo bývá rozděleno do menších skupinek, které se od stáda oddělují v čase rozmnožování. Bývají nejaktivnější večer, ale cestují i přes den nebo v noci. Délka březosti oslic je delší než u klisen. Oslice bývá březí přibližně 12 měsíců. Mívá jedno mládě, které je schopné vstát téměř ihned po porodu. Divoké mladé samičky jsou na matku velmi silně vázány a zůstávají v její přítomnosti, zatímco oslí hřebci matku i se stádem sami opouštějí asi ve 2 až 3 letech svého života. Oslice může znova zabřeznout už několik dní po porodu. Vývoj oslů je pomalejší než u koní, proto by se mladí domácí osli neměli vystavovat přílišnému zatížení. Využití oslů je důležité pro ekonomiku rozvojových zemí. V některých Afrických regionech pracují společně s velbloudy a vytahují vodu z hlubokých studní. Jsou často chovaní v zoologických zahradách. Jejich využití se mění v závislosti na části světa, kde žijí. Ve vyspělých evropských zemích rostou počty oslů chovaných jako domácí mazlíčci, zatímco v rozvojových částech světa tvrdě pracují a nosí opravdu těžké náklady. Uvádí se, že osel  unese až 300 kg.  Navzdory tomu, že osel nebyl nikdy zvlášť oslavován, stal se symbolem egyptského boha Ra, v řecké mytologii také symbol boha Dionýsa (syn nejvyššího boha Dia, bůh vína a veselosti).  Bohužel je také často používán jako označení pro hlupáka. Vyjadřoval to už Ezop ve svých bajkách. Je tedy zřejmé, že oslí připodobnění si předáváme už od starověku. Asi to byl stejně tvrdohlavý tvor, jakým je dnes. Zdroj: konicci.cz

11

SMILE  ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Lidé a zvířata

Přemýšleli jste někdy o vymoženostech zvířat a lidí? Kdo je chytřejší? Člověk nebo zvíře? Proč se tolik ubližuje zvířatům, která se nemohou bránit?

Nedej bože, když se na scéně objeví člověk. Buď zvíře zabije, nebo zotročí a zavře jako pokusného králíka! Kolik zvířat trpí v laboratořích a zkoumají se na nich všelijaké léky a hnusy, po kterých umírají? Kolik odchycených zvířat trpí kvůli našemu potěšení v klecích?! Kolik jich po tisících umírá kvůli našemu vnímání kvality života?! Kolika živočišným druhům jsme již spolehlivě pomohli na onen svět? Opravdu super nápady máme! Je strašně ubohé, když nějaký polobůh (čti čistý blb) upálí, ubije, zneužije nebohé zvíře, které mu věří, nebo se nemůže bránit! Já osobně bych nám lidem udělala

Máme inteligenty, vědátory, politiky, arogantní, chytré a hloupé lidi atd. A zvířata? Nesetkala jsem se nikdy s hloupým zvířetem. Každé zvíře umí něco jiného, v čem vyniká jedině ono samo! Zkuste se na chvilku zamyslet, jak je možné, že tuhle zemi ovládáme my a ne zvířata, která toho instinktivně umí mnohem víc? Jsou uzpůsobené životu, který se každou minutu mění. Mají vymoženosti, o kterých se teprve spekuluje! Dorůstají jim končetiny i zuby, mění barvu před predátory, umí se tak skvěle zamaskovat, že je nikdo neuvidí, jsou organizovaná v perfektně fungujících společenstvích!

to stejné a 100× horší, až bychom prosili o smrt a nemuseli trpět takovou bolestí! Aspoň na chvíli se každý den zamysleme. S pozdravem Ester Lanová

12

SMILE  UMĚNÍ A KULTURA

Slovenské národné je i naše Slovenské národné divadlo v Bratislavě vzniklo roku 1920 z vlasteneckého počinu, ale od té doby vyrostlo v respektovanou scénu vynikající úrovně, která je opakovaně zvána k vystoupením v metropolích Evropy a slavila úspěchy i na americkém kontinentě. K zavedené tradici patří pravidelná výměna jeho inscenací s Národním divadlem v Praze.

Hostující Marián Labuda jako statkář Puntila ve hře Bertolta Brechta Pan Puntila a jeho služebník Matti na scéně činohry brněnského Národního divadla (2000, režie Martin Porubjak) Foto Pavel Nesvadba

Po roce 1990 však činohra SND pronikla dosud nevídaným způsobem na Moravu. Bylo to především zásluhou divadelní přehlídky TRIALOG, která v Brně propojila tři „národní“ scény – pražskou, bratislavskou a brněnskou. Rok co rok k nám přivezli slovenští umělci jednu ze svých profilových inscenací domácí nebo světové klasiky, často i některé u nás dosud neuváděné hry současné tvorby. V Městském divadle ve Zlíně vznikl festival s příznačným názvem Setkání/ Stretnutie, jehož se SND také pravidelně zúčastňuje. A letos poprvé poctí první

slovenská scéna s představením Ilúzie 17. ročník Přehlídky komorní divadelní tvorby v Luhačovicích (16.-22. 8.), která má rovněž česko-slovenský charakter. Ostatně kmotry tohoto sympatického minifestivalu byli krom našich i slovenští herci Marián Labuda, Ladislav Chudík, Zuzana Krónerová, Emília Vášáryová, Dušan Jamrich, Božidara Turzonovová a letos k nim přibude Zuzana Kocúriková. Obava, že po rozpadu federace kulturní vztahy ochladnou, se nejenže nepotvrdila, ale pravý opak se stal pravdou. Jako mnozí z nás pocítili i divadelníci na obou březích Moravy ještě větší potřebu setkávat se, udržovat vzájemnost něčím mnohem silnějším, než co může dokázat státoprávní svazek: osobním mezilidským kontaktem, pochopením, přátelstvím, živým dialogem. Proto jsme tak rádi vítali na moravských jevištích i hostující herce

Martin Porubjak se svou láskou a manželkou, brněnskou herečkou Irenou Konvalinovou Snímek ze soukromého archivu

13

SMILE  UMĚNÍ A KULTURA

ze Slovenského národného divadla a skvělé režiséry Romana Poláka, Petera Mikulíka a Ľubomíra Vajdičku, scénografa Jozefa Cillera nebo kostýmního výtvarníka Milana Čorbu, rektora Vysoké školy múzických umení. Pokud jde o vysoké umělecké školy, vztahy mezi bratislavskou VŠMU a brněnskou JAMU jsou vůbec mimořádné, ať už jde o výměnu zkušeností, studentů či pedagogů. Více než symbolicky to vyjádřilo udělení čestného doktorátu JAMU herečce a profesorce herectví Emílii Vášáryové v roce 2010. Jednou z největších osobností, po celý život prolamující hranice mezi kulturami obou zemí, byl dlouholetý dramaturg SND, režisér, dramatik, překladatel a vysokoškolský profesor Martin Porubjak, který se v Brně zamiloval a posléze tam i přiženil. Bohužel, tento skvělý muž a „velvyslanec“ slovenského divadla uprostřed všech snů a dalších plánů z tohoto světa letos odešel. Martin, kamarády zvaný „Maroš“, by se zlobil, kdyby tento náš exkurz skončil smutně. Zato by ho jistě potěšilo, kdybychom brali

Foto archiv SND Slovenské národné divadlo taky jako svoje. Ale nemusíme čekat, až herci z Bratislavy přijedou k nám; je to k nim kousek po železnici nebo dálnici. A viděli jste už jejich představení v nové moderní budově SND na dunajském nábřeží? Ne? Tak po prázdninách! Miroslav Plešák

Emília Vášáryová nezastírá radost z čestného doktorátu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně Foto Petr Francán

14

SMILE  Z CEST A ZE SVĚTA

Ethiopia Dnes trošku o krajine, ktorá sa aj skúsenému cestovateľovi javí ako sen. Exotika, bieda, prach, dážď, krásne hory či neobjavené divoké rieky. Ethiopia - krajina v strede Afriky kde žije 90miliónov obyvateľov. Toľko sa ich podarilo spočítať oficiálne. No kmene, ktoré sa tu túlajú a majú na háku nejaké sčítania či akúkoľvek administratívu, sa v tejto štatistike neobjavujú. Tretí sektor odhaduje ešte asi štyri milióny domorodcov, kočujúcich tak, ako pred rokmi ich predkovia. V krajine sa používa až 80, áno osemdesiat jazykov a mnohé z nich sú si vôbec nie podobné. Najrozšírenejší jazyk je amarik, no tým sa dohozumiete len v okolí hlavného mesta. Takže sa vláda tejto demokratickej republiky snaží do osnov základných škôl pretláčať angličtinu. Už pri prílete do hlavného mesta Addis Abeba máte pocit, že sa deje niečo, čo si už na šťastie nepamätáme. V ošumelej hale sedia za sklom kancelárie traja úradníci vedľa seba a z dlhého radu cestujúcich si volajú po jednom každého kto doletel. Kam, prečo, načo, za kým, čo veziete, kde budete bývať ??????? Toto sa pýta prvý úradník. Každú odpoveď si perom zapíše, podá druhému kolegovi, ten si to prečíta a podá ďaľšiemu .. Nemali by ste klamať, ale ak im prezradíte, že ste napríklad žoldnier, predvoj

možných investorov, či ochutnávač kávy pre niektorý svetový kávový gigant, máte problem. Preto radšej odpovedať: turizmus, splavovanie záhadnej rieky OMO, pripadne návšteva rodiska ethiopského kráľa... Potom príde na rad pas, kontrola všetkých starých razítiek a víz a opāť tie iste otázky. V Ethiopii sa moc necestuje, tak aj pre úradníkov na letisku je záhadou, prečo vlastne lietate po svete... V kľude sa im snažím vysvetliť moje cestovateľské pohnútky a konečne prichádza otázka: na ako dlho chcete víza ??? „Tri mesiace“, odpovedám nadšene! Úradník č.1 to oznamuje úradníkovi č. 2 a ten trojke. Poradia sa a s milým úsmevom sa dozvedám: „stačí Vám na mesiac“! Moj dlhý nos mi takmer pribuchol okienkom a pas niekde zmizol za dverami. Po ďaľších dlhých minútach som konečne mohol vstúpiť do krajiny. Jediný biely na parkovisku pútam pozornosť všetkých taxikárov, nadháňačov a pouličných predavačov. Každý dúfa, že sa zo mňa začnú sypať peniaze. Vyberám si medzi starým a ešte starším žigulákom. Tých je tu asi najviac a pamätajú časy, keď sa bratia rusi snažili pomáhať Ethiopii tak, ako aj nám v šesťdesiatom ôsmom ....A propo, Ethiopia je jediná Africká krajina ktorá nebola nikdy kolonizovaná, s výnimkou pár rokov počas druhej vojny, keď sa bláznivý Mussolini snažil o získanie ich území. Niekoľko rokov po ňom aj Rusáci zistili, že Ethiopia nemá nič, čo by sa dalo

15

SMILE  Z CEST A ZE SVĚTA

ukoristiť. Stiahli sa a ostali tu po nich len neporaziteľné autá. Ano táto krajina naozaj patrí medzi najchudobnejšie na svete, a preto je na okraji záujmu investorov. V tomto odobí sem investuje Čína obrovské peniaze do poľnohospodárstva, ale to je asi o pretlaku peňazí v tejto ázijskej krajine. Najväčší artikel sú určite ethiopskí bežci, ktorých vo veľkom vykupujú športoví manažéri a vymetajú s nimi po svete všetky preteky, v ktorých sa točia peniaze. A je to naozaj obrovský biznis. Ethiopskí bežci sú doma smotánka. A aj keď dostanú len zlomok z vyhratých prémií, investujú doma. Mnohí majú obchody, športové kempy, či hotely. Ľudia si ich vážia a oni si slávu vo veľkom užívajú. O tom ale viac až v samostatnom článku o hlavnom meste a o živote bežcov . Ďalším artiklom je káva, jedna z najlepších na svete, za čo vďačí hlavne tomu, že takmer celá krajina sa nachádza na náhorných

plošinách nad 2000 metrov nad morom a na jej pestovanie sú tu ideálne podmienky. Ďalej môžeme hovoriť o pestovaní cukrovej trstiny, ktorej sa tu darí, no v celej Ethiopii nie je jediný cukrovar! Áno, je to krajina paradoxov, ale o tých tiež až v pokračovaniach, kde sa nevyhneme ani témam jako kresťania, bordely, Bob Marley a starý dobrý kráľ... Mier Pinzo

16

SMILE  ČÍNSKÁ MEDICÍNA

Oheň- vládca našich emócií V predminulom čísle sme si predstavili tradičnú čínsku medicínu ako celostný a intuitívny systém liečby, ktorý vie na základe dôkladnej diagnostiky pomôcť človeku zharmonizovať telo aj psychiku ešte predtým, ako disbalancia prepukne do nejakého vážneho ochorenia, resp. skôr než sa vôbec objavia nejaké nepríjemné symptómy. Je teda zameraná hlavne na prevenciu, čo nepopiera, že je veľmi účinná aj pri akútnych a chronických stavoch. Predstavili sme si tiež prvý z piatich elementov, ktorý patril jari- drevo a jeho spriaznený orgán s celou sústavou funkcií a vplyvov na naše telo a psychiku- pečeň spolu s párovým orgánom žlčníkom, s prislúchajúcimi tkanivami- šľachami, nechtami a vývodom- očami. Leto-oheň-srdce Tento článok by som chcela venovať letnému obdobiu a vplyvom elementu ohňa, ktorý sa v nás v tomto období najviac prejavuje a je teda ten pravý čas na jeho uvedomenie si a harmonizáciu. Tak ako drevo predstavovalo rozpínavosť a nové vízie, oheň je o ich realizácii a prejavení sa. Je to práve oheň, ktorý dáva ľuďom iskru, príťažlivosť a charizmu. A keďže hlavný princíp ohňa je žiarenie a sálanie, je jasné jeho prepojenie s citmi a teda  s našim srdcom. Z hľadiska TČM má človek dve srdcia- anatomické a duchovné. V duchovnom srdci podľa TČM sídli jeho vedomie a psychika, tzv. duch SHEN (šen), ktorý predstavuje to najvzácnejšie, čo v sebe človek nosí. Dráha srdca a jej vplyv na naše fyzické telo: Na fyzickej úrovni riadi dráha srdca hlavne cirkuláciu krvi, potenie a je zároveň vládcom všetkých orgánov. Pre svoju nenahraditeľnosť po všetkých stránkach má v TČM zaslúžený prívlastok cisár. Párový orgán srdca je tenké črevo, príslušnými tkanivami sú cievy a vývodom je jazyk. Indikátormi energetického stavu srdca je teda okrem funkcie tenkého čreva funkčnosť ciev, tiež sfarbenie pleti a jeho stav sa tiež bude zrkadliť na jazyku, hlavne

na špičke. Kombinácií príznakov je neskutočne veľa, spomenula by som ale taký najľahšie identifikovateľný príznak človeka, ktorý trpí vážnou patológiou dráhy srdca a často už aj ťažkosťami spojenými priamo s orgánom srdca, a to jasnočervená tvár. Pokiaľ samozrejme práve nedobehal maratón alebo to neprehnal s opaľovaním. Psychologický aspekt dráhy srdca: Zvládnutý aspekt ohňa dáva človeku prirodzenú schopnosť vnímať okolie a zároveň nechať druhých voliť ich rozhodnutia. Obdarúva ho súcitom a vnímaním, ale bez potreby za každú cenu zasiahnuť. Človek s otvoreným srdcom je veselý, otvorený, má zmysel pre humor. Otvorené srdce predstavuje hlavne bezpodmienečnú lásku a tiež uvedomenie si, ako veci naozaj sú, čo Číňania a TČM nazývajú jasnosť cisára. Srdce má síce na starosti emócie a celú psychiku, podľa piatich elementov však každému elementu a orgánu prislúcha práve jedna emócia. Vo všeobecnosti prejavenie emócie v okamihu, keď to tak človek cíti, orgán priamo stimuluje, no sklony dlho zotrvať v nej orgán so všetkými jeho funkciami oslabujú. Ako sme si minule spomínali, k drevu a pečeni patrí hnev a ku srdcu patrí radosť. Tá ho môže ako stimulovať a uvoľňovať napätie, tak aj vyčerpávať a oslabovať. Nadmerná excitovaná radosť totiž spôsobuje nadmerné rozptyľovanie energie a tak človeka oslabí. Teraz si predstavíme možné prejavy disharmónie dráhy srdca a možnosti zmeny životného štýlu, ktoré by mohli byť pre vás vodítkom v prípade, že sa v niektorom z príznakov nájdete. Existujú dve možnosti patológie elementu oheň: 1. Ak je oheň slabý, človek má problém

realizovať sa a uskutočňovať svoje nápady, má sklony k lenivosti, citovej plochosti, neschopnosti nadviazať vzťah, môže byť nadmerne vážny až s neschopnosťou radovať sa. V tomto prípade je z hľadiska piatich elementov možné využiť vzťah dreva a ohňa- nájsť maličkosti, ktoré mu urobia radosť, dať mu priestor k realizácii jeho snov a cez maličkosti sa prepracovať k uskutočneniu väčších a odvážnejších nápadov. 2. Prehnaná energia ohňa sa zväčša prejavuje prehnanou veselosťou, nadmerným predvádzaním sa, prelietavosťou, nestabilitou, tiež prehnanou zraniteľnosťou a prácou, ktorá nenachádza svoj koniec a neprináša tak výsledky. V tomto prípade sa nám ponúkajú dve hlavné cesty, ktoré je najlepšie skombinovať: - Využiť vzťah ohňa a zeme a tohto človeka uzemniť- nastoliť poriadok, vniesť stabilitu a pravidelný rytmus do života a určiť konkrétny cieľ, nech sa jeho energia zbytočne neefektívne nerozptyľuje do všetkých možných smerov - Využiť vzťah vody a ohňa- upokojiť ducha a psychiku. Uvedomujem si, že to znie veľmi jednoducho- upokojte psychiku a bude vám lepšie. Žijeme v náročnej dobe, kde emočné vypätie je našim nenápadným spoločníkom často už v pubertálnom veku. Veľakrát stačí ale malá zmena v návykoch. Na uvoľnenie neexistuje žiadny instantný spôsob životného štýl, každý máme iný ventil, pomocou ktorého sa vieme uvoľniť a zrelaxovať. Zaberá teda všetko, kde sa cítite sami sebou, či už je to turistika, jóga, varenie, kreslenie alebo práca v záhrade... . Treba mať so sebou trpezlivosť a dopriať si priestor aj na prejavenie smútku a ľútosti. TČM tiež ponúka rôzne efektívne metódy na uvoľnenie napätia a stresu, vie siahnuť aj hlbšie do minulosti a vyčistiť traumy, ktoré nemáme spracované ešte z raného

17

SMILE  ČÍNSKÁ MEDICÍNA

detstva. Naše pocity a vnemy prežitých dní nás totiž ovplyvňujú v oveľa širších súvislostiach ako si uvedomujeme. Potraviny horkej chute stimulujúce funkcie srdca: Strava je tiež jedným z jednoduchých spôsobov ako si pomôcť a cítiť sa lepšie. Horká chuť v primeranom množstve harmonizuje a lieči element ohňa, ale vo veľkom množstve škodí a poškodzuje ho. Podľa západnej medicíny ma horká chuť protizápalové a antibiotické účinky. Pokiaľ ide o úpravu, ku srdcu a jeho stimulácii patrí smaženie na kvalitnom oleji.

vidlo TČM- všetky zmeny je potrebné zavádzať postupne a s citom. Nemusíte teda do jedálnička zaradiť hneď všetky zo spomínaných potravín. Úplne postačí pár z nich, hlavne sa nechajte riadiť svojimi pocitmi a pridávajte postupne podľa toho, načo máte práve chuť. Nezabudnite ani pri liečbe stravou, že jedlo má byť hlavne o pôžitku a radosti, tak sa do ničoho nesiľte. Prajem Vám krásne leto plné povznášajúcich emócií. Eva Sedláková

obilniny - žito, pohánka, kukurica mäso - jahňacina strukoviny - červená fazuľa divoká zelenina - čakanka, žihľava, majorán, púpava, šalvia korenie - pražená morská riasa, pražený nelúpaný sezam a červená paprika morské riasy - nori ostatné - kakao, šalát, citrónová kôra, zelený a čierny čaj, káva a žitná obilná káva Pochopiteľne sú pre nás Európanov niektoré z potravín menej známe alebo nemáme žiadne skúsenosti s ich prípravou. Existuje však veľa kvalitných publikácií venujúcich sa chutnej strave podľa piatich elementov, ktorá ani zďaleka nie je o odriekaní. Aj tu platí základné pra-

Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob

+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem

e-mail: [email protected], facebook.com/PrincExpres

18

SMILE  ROZHOVOR

Brigitte Sattmann pár zaměstnanců, které mám moc ráda a nechtěla bych je postrádat. Oni pro mne krásným, lidským přínosem určitě jsou. Pracuje celá rodina, nebo to zvládáš hrdinsky sama? Rodina pomáhat musí! Sama bych to nezvládla. A také musí mít pochopení, že trávím většinu času v práci. Holt dali jsme se na vojnu, tak bojujeme 

Vítězka celonárodní rakouské soutěže „Dorf braucht Wirt“. Kreativní ženská, která se jen tak něčeho nezalekne a úspěch ji dává za pravdu. Provozuje pohostinství „Zum Kirchenwirt“ v nedaleké obci Niederabsdorf a čepuje zde občas i pivečko z Moravského Žižkova  Brigitte, jak se, prosím Tě, stane z ošetřovatelky hospodská?! I když jsem jako ošetřovatelka nemocných a nemohoucích lidí pracovala velmi ráda, pociťovala jsem potřebu změny. Prostě jsem poslechla můj vnitřní hlas a bez váhání jsem souhlasila s nápadem mého muže, otevřít si vlastní hospodu. Oboustranné nadšení z nás dělá silný tým a já svou novou práci skoro bezmezně miluji  Co ti přináší život na vesnici? V podstatě jsem pořád v lůně přírody. Obklopují mne nádherná pole a vinohrady, dýchám čistší vzduch. Lidi jsou zde přístupnější a takový ten stres velko-

města se mne bohudík už netýká. Lidé se mezi sebou znají mnohem důvěrněji, i když...... no, někdy sice pozbývám soukromí, ale já mám lidi v podstatě moc ráda, takže dobrý! Je pro tebe blízkost Slovenska a Moravy nějakým přínosem? Tak nad tímto jsem nijak extra nepřemýšlela. Určitě je to obohacení naší příhraniční gastronomie a spontánně mne napadá jen, že z obou zemí mám

To nejlepší na konec. Před měsícem jsi zvítězila v celonárodní soutěži „Obec potřebuje hospodského“. V tvém případě hospodskou  Co ti to přineslo? Toto vítězství znamená pro mne velmi moc. Především mi ukázalo, kolik lidí za mnou stojí! A je jedno, jestli jsou z naší obce, z mé rodiny nebo jsou to mí spolupracovníci. Díky nim jsem silnější, zdatnější a odolnější. Je to má velikánská rodina. Kromě toho tato sedmidílná televizní soutěž byla pro nás (jak pro hospodu, tak pro naši obec) nezaplatitelnou reklamou! Znám tě jako velmi empatického člověka. Co říkáš na děti bez rodiny, bez domova? Ano...je to špatné vyrůstat bez rodinného zázemí. Ale přes to, žijeme právě tento život a měli bychom se snažit, udělat z něj to nejlepší! Věřím, že tyto děti jsou plné síly, protože už na startu do života to měli tvrdé. A věřím, že se vyvinou v bojovníky a posílení půjdou svou cestou životem. Věřím, že z nich mohou být i skvělí rodiče a dají svým dětem vše, co jim v dětství chybělo. Věřím, že z nich budou šťastní lidé! sbh

19

SMILE  KAM A PROČ

20

12

Zdravíme všechny příznivce zlatavého moku, nadšence, štamgasty, kamarády a prostě všechny, kteří nás ty tři roky

Před příchodem jara a blížícího se léta, které signalizuje přílet prvních vlaštovek v podobě cykloturistů a dalších návštěvníků našeho pivovaru, jsme již na začátku roku nelenili a připravili jsme pro ně kromě tradiční 10% Divočáka a 11% Žižkovský ležák také 12% Vídeňský ležák, který je uvařen ze speciálního Vídeňského sladu, 13% Mustang , který je chmelen třemi druhy amerického chmele, vyznačujícím se silným přírodním aroma. 13% Žižkovský čert je uvařen

20 12

ze směsi českého, bavorského, karamelového a černého sladu a letošní novinka 14% Nymfa - světlý speciál z českého sladu a žateckého chmele, který již podruhé nedočkavě čeká v ležáckém sklepě na své naražení. Také letos umožníme po domluvě exkurzi v našem pivovaru s odborným výkladem o výrobě.

Pivovar Moravský Žižkov

(Nově jsme pro Vás v 1.patře vytvořili společenskou místnost, kterou můžete využít na oslavu narozenin,svatby, soukromé i firemní večírky a jiné akce).

Na Vaši návštěvu se těší tým Pivovaru Moravský Žižkov

12

Pivovar Moravský Žižkov

podporují a jsou nám věrni, jakož i ty co nás letos navštíví, ochutnají naše výrobky a seznámí se s námi.

20

20 12

Tekutý chléb z Moravského Žižkova

Dle nejlepšího vědomí a svědomí, na základě vlastních zkušeností, vám na vašich cestách doporučujeme:

Pivovar Moravský Žižkov

Pivovar Moravský Žižkov

Jižní Čechy – Staňkov – Hotel Česká Kanada Hotel Česká Kanada ve Staňkově se nachází mezi známými rybníky Hejtman a Staňkovský v malebné vesničce na Třeboňsku. Vzhledem ke své ideální poloze a prostředí je hotel hojně navštěvován cyklisty, rybáři, houbaři a ostatními rekreanty, kteří hledají klid, pohodu i soukromí. A co se milovníků rybích specialit týče, v bezprostřední blízkosti hotelu je bombastická rybí restaurace U Sumečka, která ukojí i ty nejnáročnější konzumenty !!! www.hotelceskakanada.cz, www.usumecka.cz Stredné Slovensko – Malá Fatra – Penzión Cingeľ Tato původní patrová „drevenica“ přímo pod Rosutcem bývala rodinným domem plným lásky, porozumění a tolerance. Děti, které zde vyrůstali a dům dnes provozují jako penzion, se těší již vnoučatům, ale láska, porozumění a úsměv zde vládne pořád. Turisté, houbaři, lyžaři, cyklisté i vlastně všichni - i ti lenošní, zde najdou úžasné útočiště. http://cz.megaubytovanie.sk/chalupa-cingel Dolní Rakousko – Weinviertel – Niederabsdorf – "Zum Kirchenwirt" Na skok od řeky Moravy neboli March, na jejíž březích na rakouské straně můžete obdivovat jedinečné rybářské chaty s houpajícími se čeřeni, nezapomeňte na vynikající papu! První obec za městečkem Hohenau je sice malá, ale bezprostředně vedle starého zámku s plnými stájemi koní stojí výjímečná hospoda. Výjímečná svou tradiční rakouskou kuchyní, za kterou si její majitelka před měsícem vysloužila vítězný titul v televizní celorakouské soutěži "Dorf braucht Wirt" (Obec potřebuje hospodského)! Originální "Wienerschnitzel" s bramborovým salátem a hovězí vývarek s mega játrovým knedlíkem určitě potěší každého labužníka 

20

SMILE  ZDRAVÍ

Jak se správně obouvat? Tloušťka podešve v přední části by měla být min. 1 cm, aby eliminovala vysoké lokální tlaky při našlápnutí na nerovnosti povrchu. Důležitá je rovněž optimální flexibilita podešve. Tuhá a nepoddajná obuv zvyšuje únavu a u dětí narušuje zdravý vývoj nohou. Příliš měkká a ohebná obuv zvyšuje přetížení nohy v oblasti prstních kloubů, což je častým důvodem bolestí, především u lidí s příčně plochou nohou. Výška podpatku by měla být max. 4 cm. Čím vyšší je podpatek, tím více se přenáší váha těla z patní kosti na přední část nohy (do oblasti prstních kloubů) a způsobuje např. pokles Nohy jsou základní opěrnou částí našeho těla.

Pohodlí a stabilitu ve stoji a při chůzi ovlivňuje

příčné klenby, zkrácení šlach a následně vznik

Pokud nohy neplní správně svoji funkci, může

také střih a způsob uzavírání obuvi, materiál

kladívkových prstů a vbočeného palce, zkráce-

to negativně ovlivňovat celý náš organis-

svršku, materiál a tvar podešve, výška podpat-

ní achilovek a lýtkových svalů, ale také bolesti

mus. Častou příčinou vzniku ortopedických

ku a tvarování stélky v obuvi.

v oblasti příčné klenby, nártové části nohy, kolen, kyčelních kloubů a m.j. i bolesti hlavy.

vad a funkčních změn na nohou je kromě špatných pohybových návyků také nevhodná

Příčinou diskomfortu a nepříjemného tlaku na

obuv. Obuv může zajistit částečnou eliminaci

nohu může být střih obuvi se švy v oblasti pal-

Pro zajištění stability a správného odvalu nohy

vrozených nebo získaných vad nohou, nebo se

cového a malíkového kloubu, zřasená podšívka,

při chůzi je velmi důležité kolmé postave-

naopak podílet na jejich vzniku. Nevhodná

ostré okraje dílců, nevhodně umístěné spon

ní patní kosti – viz obr. Pokud pata není

obuv může být m.j. příčinou bolestí kolen, ky-

a ozdob. Horní obvodový okraj obuvi by měl

v kolmém postavení a není zajištěna stabilita

člí a zad, ale i bolestí hlavy, nervozity, zvýšené

být bandážován, aby nedocházelo k poranění

nohy při chůzi, může docházet k poklesu

potivost apod.

nohy v oblasti kotníků a paty (odřeniny, puchý-

a deformování podélné klenby a v návaz-

ře, apod.). Uzavírání obuvi je optimální na šně-

nosti s tím k deformitám prstů (jako např.

Jak si tedy vybírat obuv, aby naše nohy chránila

rování nebo suchý zip, aby bylo možné obuv

hallux valgus), k nesprávnému postavení

před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí,

v průběhu dne uzpůsobit noze, např. v případě

a následnému přetěžování nohy v oblasti

podporovala jejich základní fyziologické

že je noha po delší chůzi unavená a natéká.

kotníků, kolen a kyčelních kloubů, od čehož se

funkce (stání, chůzi a běh) a nepoškozovala je?

odvíjí postavení celého těla. Proto je důležité,

Především si musíme uvědomit, že každá noha

aby obuv byla vybavena pevným a dostatečně

je jiná a potřebuje jiný typ obuvi. Proto bychom

dlouhým opatkem (vyztužením patní části

měli volit tvar obuvi podle tvaru nohy a typ

obuvi) a anatomicky tvarovanými polstrovaný-

obuvi podle účelu jejího použití. Důležité je si

mi stélkami. Optimální jsou vyjímatelné stélky

uvědomit, že i ta nejlepší bota na nesprávné

(vložky) s patní miskou, které tlumí nárazy

noze je špatná bota.

při chůzi a zajišťují správné postavení a odval nohy při chůzi.

Jedním z faktorů, které ovlivňují pohodlnost Při výběru obuvi se doporučuje obuv vždy

obuvi je její vnitřní prostor. Obuv by měla tvarově a proporcionálně odpovídat tvaru nohy

Z pohledu komfortu a příznivého mikroklima

zkoušet obutou na obou nohou, zapnutou

a měla by ji obepínat tak, aby v ní noha neklou-

v obuvi jsou nejvhodnější přírodní materiály

(zavázanou) a při chůzi vnímat, jak sedí.

zala, ale nesmí ji příliš stlačovat, aby nezhor-

(useň, textil), které jsou měkké, prodyšné,

šovala prokrvení dolní končetiny a nebránila

absorbují vlhkost a jsou schopny se tvarem

… pokračování v příštím čísle časopisu …

jí v přirozených pohybech. Úzká špičatá obuv

přizpůsobit anatomickému tvaru nohy (obuv se

Váš Leon Shoes

může způsobovat otlaky a deformity prstů

tzv. rozšlápne).

(kladívkové nebo přeložené prsty, vbočený palec – hallux valgus apod.) V široké nebo příliš

Obuv by měla zajistit správný odval nohy

dlouhé obuvi se noha během chůze pohybuje

při chůzi a dostatečné odpružení při došlapu

a může tak docházet k jejímu poranění. Velký

(především na tvrdých površích), aby nedochá-

prostor před prsty může způsobit zvednutí

zelo k rázům v oblasti patní kosti a poškození

špice obuvi, nebo nadměrné pokrčení svršku

měkkých tkání a kosterního systému nohy.

v oblasti nártu a může být také důvodem časté-

Tzn., že materiál podešve by měl být přimě-

ho zakopávání.

řeně pružný a podpatky by neměly být tvrdé.

21

SMILE  ÚHEL POHLEDU

Jsem proti teroru, ne proti lidem – nikdo si svůj začátek nevybírá...

Tento článek je věnován všem, kteří hledají cestu za lepším životem. Denně, opravdu denně čtu a vidím příspěvky na sociálních sítích, ze kterých je silně cítit xenofobie, rasismus a jakási mutace nacionalismu z 19. a 20. století – nemoci české společnosti. Nikomu to neberu, žijeme v demokracii a za to jsem rád, každý má právo vyjadřovat své názory, dokonce i takové, které vycházejí ze strachu (někdy i neopodstatněného) nebo hlouposti a jsou spjaty s totalitními ideologiemi. Z mého úhlu pohledu se jedná o smutné a poněkud úsměvné projevy výše zmíněných nemocí. Na druhou stranu je mé sociální cítění, smysl pro humanismus a lidskost pro mnohé lidi taky nemocí, což respektuji a vždy respektovat budu, protože věřím v demokracii. Jednu věc ale neskousnu. Docela nedávno proběhla v ČR velká demonstrace proti imigrantům, kde jsme mohli vidět nemocné lidi skandující nemocná hesla, to by bylo ještě „v pořádku“, ale v momentě, kdy jsem viděl ty hovada zvedat šibenice, tak pro mě všechna sranda skončila (ano do toho okamžiku, to pro mě byla komedie). Můj pocit zlosti je ještě nyní nepopsatelný. Jsme demokratická země, která se rozhodla proti trestu smrti. A ti nemocní, kteří se té demonstrace účastnili tam podle sebe byli proto, aby vyjádřili svou ochotu bránit „demokratické principy a kulturní hodnoty ČR před přistěhovalci“. Oprátka je demokratická? Nebo vyjadřuje snad nějaké naše kulturní hodnoty nebo dědictví? Mnoho našich spoluobčanů by zřejmě chtělo žít

zase v totalitě. Smutné, stačilo nám na to 25 let a chceme být zase tam, kde jsme byli, nikde, ve tmě...ztraceni... Chápu, že spousta nemocných i zdravých lidí má strach z teroru, který šíří IS. To respektuji a je velmi důležité abychom se proti teroristickým skupinám jednotně postavili. To co provozují totiž nemá s islámem a misionářstvým nic společného, jedná se opět o nemoc, proti které je nutno bojovat! Je však důležité dělat rozdíl mezi pomateným nemocným bojovníkem IS a mus-

limem nebo Arabem - terorista a Arab (ať už věřící nebo ne) nejsou ta stejná osoba. A afričtí migranti nám udělali co??? Nic, jenom jsou jiní než my a jsou nuceni své štěstí hledat jinde. Arabští, muslimští a afričtí migranti si sami nevybrali, kde se narodí, nikdo se jich neptal jestli se chtějí narodit, jakého boha chtějí uctívat, jestli se chtějí narodit do občanské války, do chudoby, do tmy. Jejich začátek byl jejich koncem a teď se pouze snaží najít lepší cestu. To český národ už nemá ani trochu soudnosti a smyslu pro svobodu a lepší život? Místo abychom my LIDI byli jednotní a jednotně pomohli LIDEM, tak zvedáme na srazu nemocných oprátky...ztrácím víru v českou lidskost, česká lidskost je pryč, daleko, ztracená a už se nevrátí...už jsme jen hromádka zvířat, která sama sobě brání v rozhledu... Gregor Mikesa

22

SMILE  SND

Giovanni Paisiello | Hans Werner Henze

Slovenské národné divadlo je štátna príspevková organizácia Ministerstva kultúry SR. Maľba: Jakub Scholtés

Kráľ Teodor v Benátkach Heroicko-komická dráma v dvoch dejstvách v talianskom jazyku

Hudobné naštudovanie Marián Lejava Dirigenti Marián Lejava, Branko Ladič Réžia Lenka Horinková Scéna Jaroslav Valek Kostýmy Martin Kotúček Generálny partner

Hlavný partner

Partneri

Účinkujú Blanka Jílková, Kristýna Vylíčilová, Reinhild Buchmayer, Andrea Nemcová, Štefan Horváth, Klaus Dieter Paar, Marek Tokoš, Ruzil Gatin, Patrik Horňák, Juraj Kuchár, Jakub Gubka, Csaba Kotlár, Marek Pobuda, Boris Prýgl, Josef Škarka, Erik Ondruš, Tomáš Šelc, Matej Benda, Marián Hrdina, Mário Tóth, Ivana Kurtulíková, Michaela Sojčáková, Dominika Výberová Spoluúčinkuje orchester Opery SND Oficiálna minerálna voda pre SND

Partneri premiér

NASLEDUJÚCE PREDSTAVENIA 24. 9. 2015 | 8. 10. 2015 12. 11. 2015 | 17. 2. 2016 historická budova SND Mediálni partneri

www.snd.sk Vstupenky v pokladniciach SND a online na www.snd.sk a www.navstevnik.sk. Rezervácie +421 2 204 72 289 a [email protected]

23

SMILE  NÁŠ TIP

VYDAVATEL: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves [email protected]

Divadelní Luhačovice 2015 17. ročník Přehlídky komorní divadelní tvorby 16. – 22. srpna 2015

Občanské sdružení Divadelní Luhačovice ve spolupráci s Lázněmi Luhačovice, a.s., za finanční podpory Zlínského kraje. Města Luhačovice a partnerských firem ze Zlínského kraje pořádá již 17. ročník tradičního divadelního týdne v krásné secesní divadelní budově oblíbeného lázeňského města. Prezidentem přehlídky je Miloslav Mejzlík, významná herecká osobnost současného divadla, působící na předních českých i moravských scénách, v televizi a ve filmu. Ředitelkou festivalu je Ing. Ladislava Hašková, představitelka Občanského sdružení Divadelní Luhačovice. V symbolické roli patronů festivalu se pravidelně střídají čeští a slovenští umělci. Letos se kmotrou přehlídky stane přední slovenská herečka Zuzana Kocúriková, členka Slovenského národního divadla v Bratislavě, známá z celé řady divadelních, filmových a televizních rolí. Návštěvníci festivalu ji budou moci také zhlédnout v inscenaci Ilúzie a setkat se s ní i s prezidentem přehlídky na páteční besedě ve Společenském domě. Letošní ročník můžeme směle nazvat Galerie hereckých osobností aneb Herecké hody. Zdánlivě by se tomu mohl vymykat první večer, i když po šestnácti ročnících můžeme jmenovat nejednoho dnes slavného herce, který ještě v době studia nebo profesionálních začátků odhalil svůj talent v Luhačovicích (např. nositelé Thálie Petra Hřebíčková, Tomáš Šulaj, Michal Isteník a další). Studenti brněnské JAMU z ateliéru muzikálového herectví doc. Sylvy Talpové přivezou letos původní inscenaci, která byla inspirována životními a uměleckými osudy německého herce, dramatika a impresária Emanuela Schikanedera, u nás známého jako scenáristu Mozartovy opery Kouzelná flétna. Pod tajemným názvem PA-PAPAPA-PA-PA se skrývá zábavný večer o radostech i strastech divadelního řemesla. Režie Lukáš Kopecký. Představení hry ruského autora Ivana Vyrapajeva Ilúzie v podání čtyř velkých osobností Slovenského národního divadla zkoumá nad příběhy intimního života dvou manželských párů ve zpětném zrcadle pravdivost či iluzornost našich citů a vztahů. Hrají Zuzana Kocúriková, Božidara

Turzonovová, Martin Huba a Dušan Jamrich. Co k tomu dodat? Režie Eduard Kudláč.

www.smilebyhorse.cz tel.: +420 725 113 100 IČ: 29369541 ev.č.: MK ČR E 21411 REDAKTOR: Regina Lanová

Polák Slawomir Mrožek patří k největším dramatikům moderního světového divadla jako jedinečný fabulátor, nepřekonatelný mistr „absurdní logiky“. Potvrdí to i napínavý příběh hry Smlouva v podání Miroslava Etzlera a Karla Zimy, reprezentující Divadlo v Rytířské z Prahy. Režie Petr Kracik.

[email protected]

Pražské Divadlo Viola našlo už v Luhačovicích své diváky. Letos se mohou těšit na montáž z povídek a jedné aktovky A. P. Čechova, příběhy o smolařích s Taťjanou Medveckou, Lilianou Malkinou, Jaromírem Medunou a Lukášem Jurkem pod názvem Nějak se to zvrtlo. O den později představí Viola skvostný dámský herecký tým – Danu Černou, Janu Synkovou, Danielu Kolářovou a Mášu Málkovou – ve hře o další ženě, zpěvačce Emě Destinové, pod názvem Commedia finita. Obě inscenace v režii Lídy Engelové.

Karel Hemala

Slovácké divadlo z Uherského Hradiště patří od počátku k pravidelným hostům Divadelních Luhačovic a po celou dobu stojí v čele této uznávané scény ředitel, režisér a herec Igor Stránský, nepřehlédnutelná osobnost současného českého divadelnictví. Budeme mít příležitost zhlédnout v jeho nastudování „poetickou baladu“ irského dramatika J. M. Syngeho – Studna světců. Se 17. ročníkem festivalu se tak rozloučíme krásnými písněmi a tanci irského folklóru, ale nejen jimi, také moudrou meditací nad pomíjivou povrchností některých lidských životů. Hrají Pavel Majkus, Irena Vacková, Martin Vrtáček, Pavlína Hejcmanová, Anna Pospíchalová, Regina Feinbergová, Pavel Hromádka a další. V neděli 16. srpna v 15 hodin bude v hale Vincentka otevřena výstava k 70. jubilejní sezoně Městského divadla Zlín. Ve středu 19. srpna v 15 hodin proběhne ve Společenském domě oblíbená beseda s MUDr. Janem Cimickým a v pátek 21. srpna v 15. hodin se na témže místě sejdou k rozpravě se svými příznivci kmotra festivalu Zuzana Kocúriková a prezident Miloslav Mejzlík. Tak nezapomeňte: Divadelní Luhačovice jsou lázněmi duše.

tel: +420 725 113 100 TISK: Tiskárna Kyjov EDITOR:

GRAFIKA: Vít Pečeňa Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné

Soutěž

Operný príbeh Šperky Madony vás zavedie do Neapola a rozpovie vám príbeh mladého Gennara a Malielly o láske, túžbe a o tom, čo je človek schopný urobiť pre lásku. To všetko dopĺňa farbistá a emocionálne príťažlivá hudba talianskonemeckého skladateľa Ermanna Wolfa-Ferrariho. Soutěžní otázka o 4 vstupenky do SND na 29.9.2015: V akom meste sa odohráva operný príbeh Šperky Madony ? Odpovědi na soutěžní otázky zasílejte na e-mailovou adresu: [email protected]

MVDr. Zdenka Dobešová A. Kuběny 12 Břeclav - Charvátská Nová Ves tel.: 607 18 48 96 [email protected]

Ordinační hodiny

Poděkování: SHEAN s.r.o., Tiskárna ŠIKI Kyjov, Ranč Podluží, František Žák, Sušárna Pohořelice

Po: 16 – 20 Út: 9 – 12 St: 16 – 20 Čt: 9 – 12 Pá: 16 – 20 So: 9 – 11 a akutní případy Ne: akutní případy

... vždy něco navíc! . • slo h y . . i

sy

FSETOV ÉHO TIS KU HAŘSKÉ ZPRACO VÁNÍ

p vy • t i s k o á r zp

je • výroční a d

ZNÍ KNI

a, 697 0 1 Tel.: 518 Kyjov 614 14 GSM E-mail: i brána: 702 291 3 nfo@tis 7 karnaky 34 jov.cz

y

y • kat h i n K a

•

Grafické studio

Digitáln í tisk k ale n d á ř

Havlíčk ova 182 /33

e

A PRECI

• z p rav o

EXKLUZ IVNÍ KVALIT BAREVN A ÉHO O

Ofsetov ý tisk

gy • l e t á k

lo

Knihařs k zpracov é ání