Rozdělení Východ Západ definitivně padne

Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Nástupce Rabase jeho náměstek v Pardubicích nevidí Rozhovor

www.krajskenoviny.cz

číslo 12 /prosinec 2007

ročník 6

Rozdělení Východ – Západ definitivně padne

cena 15 Kč

Jak s brněnským nádražím Jihomoravský kraj

strana 16 Investoři jsou limitováni Moravskoslezský kraj

strana 17 Jedničky v kraji opraveny Jihočeský kraj

strana 18

strana 9

KOMENTÁŘ

Opozice je hodně slyšet Karlovarský kraj Jako definitivní konec rozdělení Evropy na Východ a Západ je označován vstup deseti nových zemí do schengenského prostoru a volného pohybu osob bez kontrol na společných hranicích. Na 21. prosinec letošního roku, kdy se k Schengenu připojí i Česká republika, se v posledních měsících intenzívně připravovaly i jednotlivé kraje. Další informace o okolnostech vstupu ČR do Schengenu najdete uvnitř tohoto vydání Krajských novin. foto: archiv

Kraje se začínají chystat na volby strana 6 Počet pohotovostí razantně klesne kraj Vysočina

strana 7 Dohady o pokutě drahám Olomoucký kraj strana 13 Špička ve vypouštění karcinogenů Zlínský kraj strana 15

KRAJE ČR – Období před krajskými volbami už teď provázejí osobní útoky. A to do doby, kdy budou občané rozhodovat o osudu jednotlivých hejtmanství, zbývá ještě řada měsíců. Zatím nejvyhrocenější je situace ve Středočeském kraji. Bývalý ministr zdravotnictví David Rath se tam ostře opírá do současného hejtmana Petra Bendla. Chce ho vystřídat v čele kraje. Politické strany ještě neznají osobnosti, které půjdou v čele kandidátek do krajských voleb. Nikoho ještě nevybrala ODS, KSČM ani Strana zelených, po dvou jménech má zatím jasno jen KDU-ČSL a ČSSD. Lidovci vybrali za Zlínský kraj Jindřicha Ondruše, v Pardubickém kraji je kandidátem Roman Línek. Sociální demokraty bude

reprezentovat Jiří Běhounek na Vysočině, v Moravskoslezském kraji zase Jaroslav Palas a ve Zlínském kraji starosta Otrokovic Stanislav Mišák. Jasno už je také ve Středočeském kraji. Politický souboj se rozehrává mezi dvěma výraznými osobnostmi – Petrem Bendlem a Davidem Rathem. A nevypadá

čestně. David Rath zvolil strategii urážek. Tvrdí, že existují důvody, proč by byl lepším hejtmanem než Petr Bendl. „Neumím jako on mluvit v prázdných frázích a podstatnou část práce trávit v historických kostýmech a hrát si na Karla IV., nebo projíždět krajem na koni či loďkou a tvářit se přitom, že hovořím s lidmi. Určitě ne-

budu bojovat se špatným stavem silnic tak, aby na tom po osmi letech mé vlády byly mnohem hůře než před ní,“ napsal pro KN David Rath. A doplnil, že nesnáší, když někdo bije ženy, nenávidí prý také „večírky zbohatlíků u hrobek pražského Vítkova“. Petra Bendla jeho slova zaskočila. (pokračování na straně 3)

Záchranka se potýká s nedostatkem personálu MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – Nejen lékaři s patřičnou praxí, ale i střední zdravotnický personál nebo záchranáři a řidiči chybí záchranným službám v některých krajích republiky. Tuto neblahou situaci potvrdili například ředitel pražské záchranné služby Zdeněk Schwarz nebo mluvčí Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje Lukáš Humpl. Situace se v budoucnu může ještě zhoršit. V celé republice chybí podle odhadů tisíc lékařů s patřičnou kvalifikací. Přitom ve zdravotnické záchranné službě pracovalo loni 660 lékařů a 1264 záchranáři, ošetřeno bylo 639 tisíc lidí. V roce 2005 to bylo 640 lékařů a 1181 záchranář. Příčinou nedostatku kvalifikovaných lékařů není tentokrát pouze nedostatek financí, ale prostý fakt, že lékaři s praxí na jednotkách intenzivní péče nebo anesteziologové nejsou. „Nabytím účinnosti novely Zákoníku práce, v němž se zrušilo čtyři sta hodin pohotovostí na osobu, nám najednou chybělo obsadit v rámci kraje celkem třiadvacet lékařských

úvazků. Část z toho se podařilo pokrýt externisty, ale pro náš obor, což je urgentní medicína, je jich stále velmi málo,“ řekl Humpl. V kraji chybí i střední zdravotnický personál. V sanitkách nemohou kvůli zvedání těžkých břemen pracovat dívky, které většinou střední zdravotnické školy studují. Navíc potřeba záchranářů roste i

proto, že ke všem případům nejezdí lékaři. „Pokud se jedná o řidiče–záchranáře, ti musí absolvovat zdravotnický kurz v celkovém rozsahu 800 hodin. Trvá tři roky a ročně přijde na dvacet tisíc korun,“ uvedl Humpl. Navíc se vyžaduje řidičský průkaz skupiny C, většina sanitek už spadá do této kategorie. Atestaci v oboru urgentní medicíny má u nás pouze tři sta lékařů. Většina z nich samozřejmě pracuje v nemocnici, někteří vedle toho u záchranné služby. Neuvěřitelný je počet doktorů, kteří se na atestaci v urgentní medicíně připravují: jsou pouze tři. Proč tedy lékaři k záchranné službě nechtějí? „Práci na ulici nemůže dělat každý. Je to specifická kvalifikace, kterou má jen pár jedinců. Vyžaduje odvahu řešit

problémy organismu celého člověka včetně psychiky. Přestože se snažíme lékaře různě motivovat, hodně z nich je raději v nemocnici. Souvisí s tím i určitá společenská prestiž. Na lékaře záchranné služby se vždy nahlíželo jako na nějakého odpadlíka, na někoho, kdo se nikde nechytil, a tak šel na záchranku,“ říká ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz. Pavel Plohák

Na sklonku roku je na české politické scéně poměrně rušno. Vrcholoví politici vyměňují manželky za milenky, z milenek se stávají, docela svižně, manželky. Tu a tam, z takovýchto vztahů přibude nějaké to miminko. I v samotné vládě panuje docela pružná výměna ministrů. Odcházejí, přicházejí, dokonce se objevují nové tváře. Tou nejnovější je Ondřej Liška, který svým suverénním vystupováním nezapře práci specialistů na generování profesionálních politiků. Své jmenování do funkce ministra školství mohl oslavit vskutku pikatně - stávkou učitelů, kteří žádají větší přísun miliard do svého resortu a taky do svých kapes. Rotace ministrů a vlastně celý způsob vládnutí Mirka Topolánka se ovšem nelíbí šéfovi největší opoziční strany, Jiřímu Paroubkovi, a tak opětovně vyvolává hlasování o nedůvěře vládě. Normální smrtelník se zeptá, proč to dělá, když na to nemá potřebný 101 hlas? Politik odpoví, že je to přece běžný kolorit každé opozice. Takže vlastně vše běží jak po másle. Vše je jak má být. Můžeme si tedy v klidu popřát krásné prožití vánočních svátků a úspěšný nový rok. Jarmila Kudláčková, šéfredaktorka INZERCE

INZERCE

2

ČESKÁ REPUBLIKA

| KN | prosinec 2007

Za čtyři roky bude na Ostravsku lepší ovzduší MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – Situaci s katastrofálním stavem ovzduší řeší na ostravském magistrátu pracovní skupina, kterou vede náměstek primátora Dalibor Madej. Rostoucí doprava, rozmach průmyslové výroby a nakonec i neekologické topení tuhými palivy přispívají k tomu, že se lidem dýchá stále hůř. Problematika už přesahuje hranice regionu, pomoci má i ministerstvo životního prostředí. Největší znečišťovatelé regionu přislíbili aktivní snahu ke zlepšení situace. Podle sdělení jejich zástupců už nechtějí být těmi, kteří mají nálepku ničitelů zdraví místních lidí. Situace by se měla zlepšit do roku 2011. V pracovní skupině magistrátu jsou zastoupeny významné ostravské podniky, krajská hygiena, Český hydrometeorologický ústav, Státní zdravotní ústav,

Česká inspekce životního prostředí, zástupci města a Moravskoslezského kraje. Jednání se účastní i úředníci ministerstev financí a životního prostředí.

Na konci ledna 2008 by měly být známy první výstupy – konkrétní projekty největších místních znečišťovatelů na zlepšení situace. Ty budou stát několik sto-

Karta zjednodušila cestování v kraji ZLÍNSKÝ KRAJ - Cestující, kteří jezdí pravidelně linkovými autobusy ve Zlínském kraji, mohou od 1. listopadu využívat jednotné čipové karty. Ty akceptují všichni hlavní dopravci v regionu. Po měsíci provozu tohoto systému jsou cestující maximálně spokojeni. „Ve Zlínském kraji je v současné době na sto tisíc držitelů čipových karet pro autobusovou linkovou dopravu, kteří je používají k placení jízdného. Platbu však mohli dosud uskutečňovat jen u toho dopravce, který jim tuto kartu vydal. Abychom jim usnadnili situaci, prosadili jsme spolu s Koordinátorem veřejné dopravy jednotnou čipovou kartu včetně možnosti jejího nabití u více dopravců bez ohledu na to, kdo je jejím vydavatelem.

Kartou mohou cestující platit na všech linkách zapojených dopravců včetně linek dálkových,“ uvedl krajský radní Petr Hradecký, zodpovědný za oblast dopravy. V blízké budoucnosti by měl být systém k cestujícím ještě vstřícnější. „Předpokládáme, že po zavedení čipových karet v městské hromadné dopravě ve Zlíně se do této struktury zapojí také Dopravní společnost Zlín – Otrokovice,“ dodal Hradecký.

vek milionů korun. Například ArcelorMittal Ostrava už před nedávnem investice do ekologie přislíbil. „Jde jim o image, nechtějí působit jako škůdci zdraví zdejších obyvatel,“ říká náměstek primátora Dalibor Madej. „Je to ovšem běh na dlouhou trať. Na řadě je i samo město, musí něco udělat s hustou dopravou nebo nedisciplinovanými lidmi, kteří topí tuhými palivy.“ V současné době se zpracovává

projekt, díky kterému by město mělo získat evropské dotace na moderní kropící vozy. Ty prach nerozviřují, ale naopak pohlcují. Jelikož se ve městě a v kraji hodně staví, chce město po stavebních firmách, aby nákladní auta převážející stavební materiál jezdila zakrytá. Ministerstvo životního prostředí nabízí možnost čerpání peněz ze švýcarských fondů na filtry prachových částic pro autobusy MHD.

„Dalšími kroky by mělo být například to, že by se prostředky, které místní podniky platí do státního fondu životního prostředí, měly vracet zpátky do tohoto kraje. Prozatím se tento náš návrh nesetkal s pochopením. Proto chci iniciovat další návrh, aby firmy odváděly dvacet procent do fondu a osmdesát by jim zůstalo. Samozřejmě s tím, že ušetřené peníze použijí na projekty v ekologii,“ vysvětluje Madej. Pavel Plohák

KOMENTÁŘ

Cestující si zjednodušení cestování pochvalují. „Jezdím každý den do práce a protože využívám spoje dvou firem, je to pro mne o hodně příjemnější. Zatímco dříve jsem měl dvě karty, teď mi stačí jediná. Všechno funguje bez problémů,“ pochvaloval si Jiří Horák na autobusovém nádraží ve Zlíně. Integrovaná soustava čipových karet není uzavřena ani dalším dopravcům. Jedinou podmínkou je, že musí splňovat potřebné technické parametry.

Drahomír Kvasnička

Tošenovský k výroku ministra životního prostředí Bursíka Asociace krajů ČR reaguje na výrok ministra životního prostředí Martina Bursíka ze dne 19. listopadu 2007, že „někteří hejtmani hájí zájmy vodárenských společností“, který učinil dne 19. listopadu 2007 v souvislosti s vydáním společného prohlášení Svazu měst a obcí ČR a Asociace krajů ČR k problematice nastavení podmínek čerpání peněz z evropských strukturálních fondů na Evžen Tošenovský vodohospodářské projekty. předseda Asociace krajů ČR Asociace krajů ČR vyjadřuje znepokojení, že podmínky přijatelnosti vodohospodářských projektů pro Operační program Životní prostředí v programovacím období 2007 – 2013 nebyly dojednány ve shodě s obcemi, městy a kraji, což může mít za následek především růst ceny vodného a stočného pro více než třetinu občanů měst a obcí v České republice. Asociace krajů zdůrazňuje, že toto stanovisko je odborného charakteru, opírá se o zkušenosti samospráv a ekonomická fakta. Asociace krajů považuje zmiňovaný výrok pana ministra za nešťastný, protože nevystihuje podstatu problému a je zavádějící.

Sedm miliard pro malé obce z Programu rozvoje venkova O podpoře pro český venkov hovoří Ivo Hlaváč, 1. náměstek ministra zemědělství ČR Ministerstvo zemědělství dosáhlo v Bruselu schválení Programu rozvoje venkova (PRV) se značným předstihem oproti ostatním resortům. Kde hledat příčiny tohoto úspěchu? Příčinou brzkého schválení Programu rozvoje venkova ČR byla včasná a důkladná příprava programového dokumentu, připravenost na technická jednání se zástupci Evropské komise a okamžité zapracování a vypořádání připomínek Komise k Programu rozvoje venkova. Už v květnu 2006 vzala Komise na vědomí Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013, ze kterého vychází samotný programový dokument Programu rozvoje venkova, který byl schválen 23. května 2007. Velmi důležitá byla dobrá připravenost ministerstva na náročná jednání a přípravu Programu rozvoje venkova. Koncem listopadu bylo uzavřeno druhé kolo žádostí na podporu z PRV. Jaký byl zájem o dotace vč. objemu financí k rozdělení a kam především budou tyto peníze mířit? Druhé kolo bylo opravdu uzavřeno v pondělí 26. listopadu. Pracujeme teď na zadávání dat do systému, a proto v tuto chvíli neznáme přesný objem požadovaných financí. Podle aktuálních údajů je jasné, že poptávka bude vyšší než alokované finance pro spouštěná opatření. Musím říct, že nás velmi výrazný zájem o PRV těší a ukazuje nám, že jdeme správnou cestou. Největší zájem je o opatření osy III Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby, kde počet žádostí dosahuje téměř tisícovky, přičemž alokace na opatření je zhruba 980 milionů Kč.

Velký zájem projevili žadatelé u opatření první osy, konkrétně Investice do lesů, kde na alokovaných cca 350 milionů Kč připadjí 462 žádosti, další opatření s velkým počtem žádostí je opatření Pozemkové úpravy s 304 žádostmi na alokovaných 792 miliony Kč. Zhruba vyrovnaná poptávka s alokovanými prostředky je u opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, kde bylo podáno 190 projektů na cca 500 milionů Kč. A u opatření Podpora a zakládání podniků se jedná o 125 projektů na 386 milionů Kč. Nejméně projektů bylo podáno pro opatření zaměřená na vzdělávání v obou osách I a III a překvapivě i pro Diverzifikaci činností nezemědělské povahy, kde byly podány pouze 23 projekty při alokaci 114 mil Kč. S jakou formou podpory, v jakých částkách, lze počítat v období 2007-2013 pro náš venkov, konkrétně pro menší města a obce? Program rozvoje venkova je podpůrným nástrojem pro nejmenší obce do 500 obyvatel (resp. do 2000 obyvatel v případě vodohospodářské infrastruktury). Pro období 2007- 2013 je na podporu malých obcí v rámci opatření III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby připraveno zhruba 7 miliard Kč. Z opatření Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby podpoříme investice do základní vodohospodářské infrastruktury obcí (vodovody, kanalizace, ČOV) a ostatní technické infrastruktury. Dále podpoříme výstavbu a obnovu místních komunikací, zlepšení vzhledu obcí – úprava veřejných prostranství.

Žadatelé mohou dále projekty připravit pro zajištění chybějícího občanského vybavení a služeb v obcích. Jedná se o širokou paletu možností, například o školská a zdravotnická zařízení, pečovatelské služby, plochy a objekty pro sportovní a kulturní aktivity. Spektrum je opravdu velmi široké a má napomoci zkvalitnit život na českém venkově. Podpora je připravena i pro rozvoj integrovaných informačních a školících center s využitím informačních technologií, které mají umožnit zejména lepší dostupnost služeb a snazší hledání práce.

PRV nabízí malým obcím též možnost příspěvku na obnovu nemovitých památek. Jakou cestou? Cest pro získání této podpory máme připraveno několik. Od přípravy studií obnovy a využití památkově významných objektů a soupisů a map památek na venkově až po podporu přímo rekonstrukcí a revitalizací těchto objektů. Nejedná se jen o objekty, ale i o historické parky, zahrady, investice na realizaci výstavních expozic, muzeí s nabídkou místních kulturních a historických zajímavostí. Projekty pro výše uvedené záměry lze podávat v rámci opatření Ochrana a rozvoj dědictví venkova, pro které je určeno na období 2007-2013 cca 1,5 mld. Kč. V EU se dnes dostává velké pozornosti ekologickému zemědělství. Jak je na tom v tomto ohledu ČR? V ČR je ekologické zemědělství stále důležitější částí agrární politiky. Eko-

Ivo Hlaváč, 1. náměstek ministra zemědělství ČR. logičtí zemědělci jsou tradičně podporováni dotací na plochu zařazenou do ekologického zemědělství. Ve druhém kole žádostí o podporu z Programu rozvoje venkova jsou v rámci opatření Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům podpořeni také výrobci biopotravin včetně faremních zpracovatelů. Trend podpory ekologic-

foto: MZE ČR

kého zemědělství je plně v souladu s principy reformy společné zemědělské politiky. Je důležité podporovat způsob hospodaření, který chrání životní prostředí a podporuje rozvoj venkova. Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, který si zaslouží podporu státu a má zároveň výraznou podporu veřejnosti. (PR)

ČESKÁ REPUBLIKA

KN | prosinec 2007 |

3

Kraje se začínají chystat na volby (pokračování ze strany 1) „Lež, hulvátství a sprosté urážky,“ reagoval Bendl. „Po Grossovi je to další tragický úkaz – člověk, kterému je úplně jedno, co vypustí z úst. Chrlí urážky a podpásově okopává politické protivníky. Ve fotbale by ho už dávno s pískotem vyvedli.“ Rath zatím podle Bendla nedokázal nic než hbité šplhání po žebříku politické kariéry a účelového převlékání kabátu. „Jeho strmý vzestup v ČSSD není podložen žádnou prací, ale vychází jen ze zoufalého nedostatku osobností v této straně a faktu, že se jejímu předsedovi takový křikloun právě hodil,“ doplnil pro KN Bendl. KOMPLIKOVANÁ SITUACE PO SMRTI RABASE Zajímavě se začíná posouvat situace také v Libereckém kraji. Přestože ještě nedávno hejtman Petr Skokan prohlašoval, že za post hejtmana bude bojovat i v příštích volbách, v polovině listopadu od svého úmyslu ustoupil. Regionální rada ODS

mu doporučila, aby kandidoval do Senátu. „Bude to pro mne těžké, protože je tu ještě hodně práce, kterou jsem chtěl dotáhnout do konce,“ popisoval své bezprostřední dojmy Petr Skokan. Komplikovaná je situace také v Pardubickém kraji. V listopadu tamní ODS přišla o Michala Rabase, prvního hejtmana, který zemřel ve funkci. „Hledání jeho nástupce v tuto chvíli není aktuální. Vysoce pravděpodobné je, že jeho nástupcem ještě v tomto volebním období bude člen ODS, která na mandáty vyhrála v roce 2004,“ uvedl KN vicehejtman Roman Línek. Právě Línek je osobností, která by mohla stanout v příštím roce v čele kraje. Hejtmanství vedl i za vlády Michala Rabase, kterého omezoval boj s nemocí. Podařilo se mu rozehrát několik pozic – hovořilo se o něm nejen jako o budoucím hejtmanovi, ale také jako o nástupci Jiřího Čunka v jeho vládních i stranických funkcích. Línek však oznámil, že v kraji zůstá-

vá. „Mé místo je v Pardubickém kraji,“ vysvětloval. HEJTMANI: ZA NÁMI JSOU VÝSLEDKY Většina současných hejtmanů avizuje, že do primárek půjde s plným nasazením. KN své ambice zůstat ve funkci zatím potvrdili hejtmani Plzeňského, Středočeského, Moravskoslezského, Karlovarského, Ústeckého a Zlínského kraje. Tvrdí, že za nimi stojí výsledky. Například jihočeský hejtman Jan Zahradník říká, že programové prohlášení, které přijala rada pro aktuální volební období, se daří plnit ve všech oblastech. „Když jsem si znovu procházel prohlášení bod po bodu, mohl jsem u naprosté většiny připsat plněno a nebo splněno. Dokonce i u těch priorit kraje, jejichž naplnění náleží státu, se nám podařilo zásadně přispět k prosazení nebo urychlení jejich realizace,“ uvedl KN Zahradník. Hejtmani zdůrazňují, že se jim daří investovat do dopravní infrastruktury, kraje opravují silnice II. a III. třídy, prosazují stavbu dálnic. „Pro náš region je velmi důležité, že pokra-

Tuto sestavu měli hejtmané českých krajů po minulých volbách. Mnozí z nich chtějí svá křesla obhájit i příští rok. foto: AKČR čuje výstavba D jedničky, bude se zahajovat také výstavba rychlostní komunikace R49 na Slovensko, která napojí na dálniční síť Zlín,“ vysvětloval KN hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Představitelé krajů si pochvalují také transformaci nemocnic, bu-

dování průmyslových zón, úspěšné lákání investorů. „Nabídky pro investory jsme připravili natolik zajímavé, že se nám jen v loňském roce podařilo přilákat do kraje největší objem investic v České republice,“ sdělil KN hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský.

kraje řídit umějí, že této práci rozumějí. A především se nám osvědčila schopnost mluvit přímo s občany, oslovovat je bez prostředníků a řešit jejich problémy. Řadu věcí jsme dokázali prosadit navzdory nepřízni centrální socialistické vlády. Sociální demokracie sice regionalizaci prosadila, ale když prohrála krajské volby, zachovala se ke krajům macešsky. Což se týká ani ne tak neochoty přenášet na kraje práci, ale zejména financování. Takže kra-

je sice dostaly kompetence, ale už ne peníze na jejich vykonávání. Nyní, když máme koaliční vládu, můžeme tuto nespravedlnost konečně napravovat. Angličané říkají „nikdy neměň vítězný tým“. Takže pokud se nám dosud v regionech dařilo a pokud nyní máme i možnost pro kraje něco udělat z pozice centrální vlády, měli bychom dostat šanci pokračovat v započaté práci.

Jasno mají hejtmani i v otázkách politických protivníků. Dávají jim šance při volbách? „Jako skutečný politik musím říct, že šance nemají žádné,“ říká neohroženě hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Jan Štifter

KOMENTÁŘ PREMIÉRA Krajům České republiky vládne, až na jednu výjimku, Občanská demokratická strana. Současní hejtmané vesměs chtějí na svých pozicích pokračovat i v dalším volebním období, proto jsme se zeptali předsedy strany a zároveň premiéra Mirka Topolánka: Proč by právě vaše strana měla řídit tuzemské kraje? Každá strana chce vyhrát každé volby. ODS a krajské volby v roce 2008 v tom nejsou výjimkou. Vaši otázku lze rozdělit na dvě části. Za prvé, čím jsou kraje pro občany a tím i pro politické strany významné. A za druhé: jaké jsou kompetence ODS k řízení krajských zastupitelstev.

Odpověď na první část otázky je zřejmá. Kraje za osm let existence potvrdily svůj význam pro občany. Přiblížily výkon veřejné správy lidem, převzaly ty kompetence, které ještě nemohou vykonávat obce a které již by neměl vykonávat stát. Zejména se to týká zdravotnictví,

školství, dopravy, kultury. Mě těší, že to byla právě ODS, která rozhodujícím způsobem promlouvala do budování krajské samosprávy, kterou bylo nutno vybudovat doslova na zelené louce. A ukázalo se, že jsme v tom byli úspěšní. Lidé naši práci ocenili a v druhých krajských volbách jsme získali ještě více mandátů než v prvních. Tím se dostávám k odpovědi na druhou část otázky. Myslím, že naši lidé za těch osm let dokázali, že

Mirek Topolánek předseda vlády České republiky

Zlín: Město i kraj chtějí vstoupit do bývalého svitovského areálu Naděje na oživení areálu bývalých Baťových závodů ve Zlíně stále žije. Rady města Zlína a Zlínského kraje nedávno schválily deklaraci o společném zájmu v projektu revitalizace tohoto území ve středu krajské aglomerace. Memorandum stanovuje pravidla společného postupu při restrukturalizaci finančních a vlastnických vztahů v rámci bývalého areálu Svit a.s. Areál chátrá od krachu obuvnického gigantu Svit. Budovy a pozemky této společnosti slouží jako zástavy za dluhy jeho dceřinných firem. Ty dosahují téměř 7 miliard korun. Před patnácti měsíci schválilo zlínské zastupitelstvo nákup více než 400 tisíc zaknihovaných kmenových akcií na majitele společnosti Svit a.s. o jmenovité hodnotě tisíc korun za kus a odkup pohledávek za ekonomicky spjatou skupinou Svit za podmínek, které dodala Česká konsolidační agentura (ČKA). ČKA transakci schválila a následně Vláda ČR přijala usnesení, které však obsahovalo pro město neakceptovatelné podmínky. „Měli jsme se zavázat, že pokud bude chtít Zlín pohledávky prodat,

musí je přednostně nabídnout státu za kupní cenu, tedy za korunu. Za nedodržení této podmínky by nám hrozila pokuta ve výši sto osmdesát milionů korun,“ uvedl první náměstek primátorky Zlína Martin Janečka. Na základě tohoto usnesení si ČKA nechala vypracovat znalecké posouzení pohledávek a v prosinci 2006 oznámila městu Zlín kupní cenu pohledávek ve výši 180 milionů korun. Za těchto podmínek zlínské zastupitelstvo o tři měsíce později zamítlo nákup akcií a postoupení pohledávek za seskupením Svit a podmínilo tuto transakci tím, že se bude kupní cena rovnat ceně dle znaleckého posudku, který nechá zpracovat město. Před dvěma měsíci přijala vláda nové usnesení. Na jeho základě

Rada města znovu schválila záměr na odkup akcií Svitu a také odsouhlasila podpis deklarace se Zlínským krajem. Město je nyní připraveno odkoupit za 180 milionů korun pohledávku za seskupením Svit v hodnotě více než šest miliard. Rozhodnutí kabinetu však přišlo pozdě. Správce konkurzní podstaty dceřinné společnosti Svitu Konty měl začít na podnět soudu prodávat budovy, o něž má město zájem, ve veřejných dražbách. „Liknavost vlády nám svázala ruce. Situace vypadala jako neřešitelná, ale stále ještě není vyhráno. Musí se nám podařit zrušit konkurz na společnost Konty,“ tvrdil Martin Janečka, který jednal se všemi zúčastněnými stranami o možném řešení složité situace. „V memorandu nyní potvrzujeme, že naším společným cílem je zpřístupnění bývalého Baťova areálu, zajištění potřebných zdrojů financování a umožnění rekonstrukce a modernizace staveb v centru města.“

„Je to možná poslední šance, jak vrátit do skomírajícího areálu život. Přiznám se, že v jednu chvíli už jsem viděl všechno černě a myslel jsem, že areál bude další léta chátrat,“ prohlásil po

podpisu deklarace hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš. Zlínský kraj usiluje především o získání aktiv Obchodního centra Zlín, dvou budov bez zástav či ru-

čitelských závazků a technické infrastruktury ve prospěch realizace rozvojových záměrů jako je výstavba krajské galerie či krajské knihovny. Drahomír Kvasnička

4

| KN | prosinec 2007

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA

Rozpočet na rok 2008 schválen Pražské zastupitelstvo schválilo na konci listopadu rekordní rozpočet hlavního města na příští rok. Příjmy Prahy by podle něj měly v roce 2008 dosáhnout 37 miliard korun, výdaje 44,5 miliardy korun. Rozpočtový schodek ve výši 7,5 miliardy má být kryt převodem nedočerpané jedné miliardy z letošního roku a dočasně volnými zdroji města, které nahrazují v roce 2008 poskytnuté státní dotace. Rozpočet lze tedy označit za vyrovnaný, protože zdroje plně kryjí výdaje bez zapojení cizích prostředků. „Návrh investic pro příští rok je jeden z nejvyšších v porevoluční historii města, pokud pomineme roky, kdy byly investice posilovány zapojením úvěrů a výnosů z emisí

obligací. Každoročně jsou prioritou investice do městské infrastruktury, na strategické investice jako stavbu městského okruhu, dokončení výstavby trasy metra C a přípravné práce na výstavbě prodloužení trasy metra A a nové trasy D, rekonstrukci čističky odpadních vod,

protipovodňovou ochranu města a informační projekty město z celkové částky kapitálových výdajů 16,5 miliardy uvolní 11,2 miliardy (včetně přesunů nedočerpaných prostředků z roku 2007). Praha tedy bude hodně investovat, naopak šetříme na běžných výdajích, které v příštím roce opět snížíme,“ vysvětlil před jednáním zastupitelstva pražský primátor Pavel Bém. Běžné výdaje budou oproti roku 2007 o 2,8 miliardy nižší, to znamená, že se sníží o 9,1%. V průběhu roku proběhla řada personálních a organizačních auditů a

ilustrační foto: Pražská informační služba, www.pis.cz

jejich výsledky se odrazily i v návrhu rozpočtu. Snižuje se tak počet úředníků, pracovníků městských organizací a celkově náklady na chod městské správy. Celkové navržené běžné výdaje Prahy na rok 2008 jsou necelých 28 mld Kč. „Je nutné zdůraznit, že posílení investičních výdajů není vázáno na zvýšení městského dluhu, je realizováno z vlastních zdrojů na vrub vnitřních úspor a snižování provozních výdajů města. Největší nárůst je v oblasti dopravy, oproti roku 2006 se zvýšil více než dvojnásobně a oproti roku 2007 se jedná o navýšení o více než polovinu,“ konstatoval Bém. V obsáhlé diskuzi byly některé body rozpočtu kritizovány. Sociální demokraté poukazovali na absenci financí na výstavbu bytů pro mladé rodiny či nedostatečné peníze pro Technickou správu komunkací nebo snížení provozní dotace dopravnímu podniku. Zelení kritizovali vysoké investice do dopravních staveb a málo peněz investovaných do hromadné dopravy, komunisté zas chtěli vyčlenit desítky milionů na mimořádné odměny pro učitele. Vedení města ale kritiku odmítlo a rozpočet byl schválen. V sedmdesátičlenném zastupitelstvu, kde má ODS většinu dvaačtyřiceti zastupitelů, pro schválení rozpočtu hlasovali 52 zastupitelé, proti jich bylo pět a jedenáct členů zastupitelstva se hlasování zdrželo. (red)

Praha zadala zásady územního rozvoje Zastupitelstvo hlavního města schválilo návrh zadání Zásad územního rozvoje. Jedná se o nejvyšší stupeň územní plánovací dokumentace zastřešující všechny další stupně včetně územního plánu regionu i obce. Pořízení Zásad územního rozvoje nařizuje Praze zákon. Zhruba v polovině příštího roku by Zásady měly být připraveny pro projednání a schválení opět v Zastupitelstvu. Zásady územního rozvoje (ZUR) se pořizují pro celé území kraje a vydávají se formou vyhlášky hlavního města Prahy podle ustanovení stavebního zákona. Při jejich vypracování se například vyhodnocují vlivy na udržitelný rozvoj území atd. Zásady územního rozvoje jsou závazné (nadřazené) pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Ve svých důsledcích ovlivní ZUR dalekosáhle územní plán hlavního města. Dokumentace ZUR se pořizuje často ve velkých měřítcích (např. 1 : 100 000 a 1 : 500 000) a řeší rozvoj kraje, v tomto případě hlavního města Prahy, na krajské úrovni. Bere v úvahu i návaznost na perspektivy územního rozvoje sousedních krajů ( např. dopravní koridory aj.). (zr)

Soud opět řešil taxislužbu Dva pražští taxikáři podali k Městskému soudu v Praze žaloby, kterými se domáhali neplatnosti sankcí udělených jim za účtování vyšších cen než maximálních. Soud obě kauzy rozhodoval v polovině listopadu. V prvním případě žalobu na ministerstvo dopravy ve věci odebrání průkazu o způsobilosti řidiče taxislužby, z důvodu účtování vyšších cen než maximálních, zamítl. Ve druhé kauze, v níž bylo ministerstvo financí žalováno ve věci uložení pokuty za účtování vyššího jízdného a špatné označení vozidla taxi vyššími cenami než maximálními, soud rozhodnutí ministerstva zrušil a věc vrátil k novému projednání. Své rozhodnutí odůvodnil procesními chybami v rozhodnutí resortu. Důvody vrácení věci, které soud uvedl, byly dva. A to, že se ministerstvo financí dostatečně nevypořádalo s námitkou žalobce, že si může maximální cenu navýšit o ekonomicky oprávněné náklady. V novém rozhodnutí má ministerstvo financí řádně odůvodnit, proč nelze maximální cenu v taxislužbě navýšit o žádnou částku. Druhým důvodem je, že ministerstvo financí porušilo zásadu absorpce správních deliktů, protože uložilo v jednom rozhodnutí dvě sankce (za dvě porušení zákona) místo jedné. (zr)

STŘEDOČESKÝ KRAJ

Radar děsí Rusy a zajímá špiony Upozornění na zájem špionů a vyhrožování ze strany Ruska. To jsou nejzásadnější události, které přinesl poslední měsíc v souvislosti s projektem americké protiraketové základny na území Středočeského kraje. Řadu lidí zaskočila informace, že se zahraniční špioni zajímají o americký radar na českém území. Podle bezpečnostních expertů však není možné při takovém projektu, jakým je americká základna, vyhnout se zá-

jmu pracovníků cizích tajných služeb. Česká vláda se spolu s Američany podle některých médií brání tak, že potenciálním špionům podsouvá nepřesné, někdy dokonce lživé informace.

Diskusi o radaru rozproudil také prezident Václav Klaus. Podle něho bude dobré, když v České republice podobné zařízení vznikne. „Myslím, že radar bude. Nebude to zítra. Je mnoho technických a legislativních otázek, které je nutné vyřešit,“ prohlásil Klaus v pořadu Hardtalk britské veřejnoprávní televizní stanice BBC.

A pozadu nezůstali ani Rusové. „Projekt americké protiraketové obrany v Evropě bude bezpochyby zamířen proti Rusku,“ řekl v rozhovoru s ruskou zpravodajskou televizí Russia Today náčelník generálního štábu ruské armády Jurij Balujevskij. „Pokud Američané instalují radar v České republice někdy v roce 2011 a obranné rakety v Polsku někdy v roce 2012 nebo 2013, pak tento radar a ra-

kety budou zamířeny bezpochyby na Rusko,“ prohlásil Balujevskij. Rusové navíc pohrozili rozmístěním svých taktických raket v Bělorusku. Netají se, že takové jednání by bylo jen odvetou za vybudování částí protiraketové obrany USA v České republice a Polsku. Washington tak znovu zopakoval, že systém vzniká na obranu před jinými zeměmi – například Íránem. Rusko tomu však nevěří.

Dobrým úmyslům stále nevěří ani někteří občané a starostové obcí, kterých se americký projekt dotkne. „Nechci tady radar ani s Rusy, ani s Američany,“ zopakoval starosta Příbrami Josef Řihák na diskusi související s radarem, která se odehrála v polovině listopadu.

Jan Štifter

Nemocnice Mělník má nového vlastníka Za přítomnosti hejtmana Petra Bendla a jeho náměstka zodpovědného za oblast zdravotnictví Josefa Kantůrka podepsal předseda představenstva společnosti Mělnická zdravotní, a.s., Radek Chmelík smlouvu o prodeji nemocnice v Mělníku. Za prodávající stranu smlouvu signoval ředitel Oblastní nemocnice Mladá Boleslav Ladislav Řípa. Mělnická zdravotní tak naplnila své vítězství v soutěži na prodej nebo pronájem mělnické nemocnice. Společnost za nemocnici nabídla 81 milion korun jako kupní cenu a zároveň závazně přislíbila do tohoto zdravotnického zařízení investovat v průběhu dvou let částku 120 milionů korun. Hodnotící komisí pak byla doporučena, což následně schválili rada i zastupitelstvo kraje. „Jsem přesvědčen, že se díky rozhodnutí zastupitelstva podaří v Mělníce nejen zachovat kvalitní zdravotní péči, ale do celé nemocnice investovat potřebné prostředky, které kraj ve svém rozpočtu najít nemohl. Nový vlastník kromě garantované částky 120 milionů korun přislíbil v příštích letech investovat do zařízení dalších 100 milionů korun,“ komentoval vý-

sledek soutěže hejtman Středočeského kraje Petr Bendl a doplnil: „Počet i kvalita zpracovaných nabídek jasně ukazují, že dosavadní průběh soutěží na prodej/pronájem zdravotnických zařízení, byl zcela transparentní a vzbudil důvěru silných a schopných investorů.“ Peníze z prodeje budou podle středočeského hejtmana opět investovány do rozvoje Oblastní nemocnice v Mladé Boleslavi. Společnost Mělnická zdravotní, a.s., která nemocnici v Mělníku koupila, je ze tří čtvrtin vlastněna společností Kooperativa pojišťovna, mezi její-

mi akcionáři je také Vienna Insurance Group a Medistyl-Pharma. Nový majitel hodlá investovat během nadcházejících dvou let do mělnického zdravotnického zařízení 120 milionů korun. Investice půjdou především do rekonstrukcí budov, do nových operačních sálů a do kompletní obnovy přístrojového vybavení včetně informačního systému. Předseda dozorčí rady Mělnické zdravotní a člen představenstva Kooperativy Jaroslav Dostal přislíbil, že základní péče a péče, na kterou má nemocnice registraci, bude poskytována v současném rozsahu. „Při potřebě vyšších odborností budeme spolupracovat zejména s Oblastními nemocnicemi ve Středočeském kraji podle povahy onemocnění a při akceptování svobodné volby lékaře. Mělnická nemocnice bude i nadále pokračovat v existující dlouhodobé spolupráci se specializovanými odděleními pražských fakultních nemocnic,“ konstatoval Dostal. (zr)

foto: Nemocnice Mělník

PLZEŇSKÝ KRAJ KRÁTCE Nový obchvat Obyvatelé Plané se dočkali obchvatu, na který čekali patnáct let. Dvoukilometrový obchvat přinese úlevu především lidem z Nádražní ulice a části Karlín, kde léta kvůli náporu nákladních vozů zvažovali blokády. Těmito okrajovými částmi Plané denně projížděly tisíce kamionů směřujících z Chebska na dálnici D5 na Rozvadov a Prahu. Stavba obchvatu si vyžádala 157 milionů Kč. (bar)

Stipendia nejlepším V listopadu byla v rámci slavnostního zasedání Vědecké rady Západočeské univerzity v Plzni náměstkem hejtmana Plzeňského kraje MVDr. Václavem Červeným předána stipendia devíti nejlepším studentům a doktorandům plzeňských veřejných vysokých škol. (bar)

Vědci ocenění Šest předních českých vědců převzalo v listopadu v Lužanech na Plzeňsku Medaili Josefa Hlávky za celoživotní vědeckou i pedagogickou činnost. Nejstarší česká nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových rovněž tradičně udělila cenu Josefa Hlávky spojenou s 20 000 korunami čtyřiceti nejlepším studentům pražských vysokých škol, brněnské techniky a mladým talentovaným vědeckým pracovníkům Akademie věd (bar)

Byty pro přesídlence Druhou etapou letos pokračoval projekt přesídlování českých krajanů z Kazachstánu. Ministerstvo vnitra oslovilo obce s žádostí o poskytnutí bydlení pro krajany, z nich čtyři obce Plzeňského kraje byty nabídly. Rokycany a Plzeň poskytly po dvou bytech, Klatovy a Kolinec po jednom. Bydlení tak našlo 25 krajanů, obce pak za pomoc získaly dotace přesahující tři miliony korun. Část peněz jde na rozvoj bytového fondu a infrastruktury, část pro integraci krajanů. (zr)

GLOSA Nemocnicím začínají poslední dobou chybět zdravotní sestry. Proč tomu tak je? Nemocnice uvádějí, že se jednak začaly vracet domů Slovenky, které do nemocnic nastoupily před několika lety. Situace ve zdravotnictví se dnes na Slovensku zlepšila a platy se přiblížily těm v Česku. A jsou to právě platy, které jsou jednou z hlavních příčin, proč není o práci zdravotních sester zájem. Práce sester je nedoceněna. Mimo to, na základě požadavku Evropské unie začalo být u sester vyžadováno vyšší než střední vzdělání. Absolventky zdravotních škol nebudou v budoucnu moci pracovat samostatně. K plnohodnotné práci zdravotní sestry budou muset absolvovat vyšší střední školu nebo dokonce vysokou školu. Šance, že se jim pak dostane lepšího ohodnocení, je však malá. Nejedna maturantka si tak jistě rozmyslí, zda nebude lepší pokračovat ve studiích v jiném oboru, který bude lépe finančně ohodnocen. Jana Bartošová

KN | prosinec 2007 |

5

Ministr otevřel nový pavilon V polovině listopadu byl v areálu Domova Harmonie, centra sociálních služeb v Mirošově, otevřen nový pavilon C, D. Slavnostního aktu se zúčastnili ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas a člen Rady Plzeňského kraje pro oblasti zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Karpíšek. Lůžkový pavilon C, D je dostavbou Domova pro seniory. Vzniklo zde 29 lůžek ve 12 dvoulůžkových a v 5 jednolůžkových pokojích. Pavilon byl vybudován za účelem zvýšit kvalitu ubytování a poskytované péče, nikoliv navýšit současnou kapacitu Domova Harmonie, která je nyní 378 lůžek. Dostavba umožní snížit počet lůžek na vícelůžkových pokojích. Dostavba pavilonu byla započata v roce 2006. Nejednalo se o novostavbu, ale přestavbu starší budovy, původně projektované pro jiné účely. Akce byla financována ze tří zdrojů- Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, Plzeňským krajem a také z vlastních zdrojů zařízení. Plzeňský kraj jako zřizovatel přispěl ze svého rozpočtu částkou 6 mil. korun. Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, je ubytovacím zařízením poskytujícím služby uživatelům,

foto: Fotoateliér Iva kteří se ocitli v nepříznivé situaci. Patří mezi ně senioři, ale i osoby se zdravotním postižením a demencemi. Pro tyto služby je domov registrován jako poskytovatel i na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky.

Domov Harmonie byl založen v roce 1948 na místě, kde byl v době 2. světové války zřízen pracovní a posléze koncentrační tábor. Po ukončení války zde byli internováni občané německé národnosti, z nichž mnozí se stali prvními obyvateli „Domova

odpočinku“. S přestavbou původního zařízení se však začalo již v průběhu 80. let, kdy se původní dřevěné domky začaly postupně nahrazovat zděnými ubytovacími pavilony. Přestavba byla dokončena v roce 1995. V rámci dostavby byla vybudována

nová kuchyně, prádelna, rehabilitace, vstupní objekt s prostornou halou a prodejnou. Slavnostní otevření pavilonu C,D celou přestavbu završilo. Jana Bartošová

Životnost skládky se Hasiči ve Stříbře mají má prodloužit novou stanici Největší skládka komunálního odpadu v Plzeňském kraji, která se nachází na katastru obce Chotíkov, má být rozšířena. Na společné akci za 100 až 130 milionů Kč se budou podílet krajské město Plzeň, Město Touškov a Chotíkov. Stavba třetí kazety na odpad, která prodlouží životnost skládky až do roku 2024, bude zahájena v průběhu příštího roku. Financování náročné investice doposud není dořešeno. Akci uhradí buď přímo zainteresovaná města, nebo Plzeňská teplárenská, která je od počátku roku 2004 správcem skládky. Nová kazeta má být připravena k plnění v roce 2009. Její kapacita by měla pojmout 600 000 až 700 000 metrů krychlových odpadu. Druhá kazeta s objemem 330 000 m3, vybudovaná v roce 2004, by se měla zaplnit v polovině roku 2010. Nejstarší kazeta, která má již za sebou

technickou a zčásti i biologickou rekultivaci, má objem 570 000 m3. Skládka komunálního odpadu představuje pro města Touškov a Chotíkov zisk. Od roku 2004 inkasují ze skládky sedm milionů korun ročně. Za tyto peníze se budují v obcích komunikace. Skládka přitom okolní obyvatelstvo nijak neobtěžuje, je zcela bez zápachu a kazety jsou zabezpečeny. V loňském roce skončilo na skládce 51 300 tun odpadu a za letošní rok zatím 33 000 tun. Komunální odpad se podílí 60 až 65%, zbytek tvoří inertní a stavební odpady. Hlavním původcem skladovaného materiálu je Plzeň, která se podílí 42% na celkové krajské produkci odpadů.

(bar)

Ve městě Stříbře byla slavnostně otevřena nová požární stanice, která vznikla v areálu bývalých kasáren. Postavena byla za pouhých 228 kalendářních dnů. Celkové náklady na stavbu představovaly 37,655 milionů korun. Na financování stanice se patnácti miliony korun podílel Plzeňský kraj a částka 22,655 milionů korun byla uvolněna ze státního rozpočtu. Objekt, který v současné době hasiči již využívají, byl zkolaudován 20. července 2007. Od roku 1992 profesionální hasiči města Stříbra využívali spolu s hasiči dobrovolnými historický objekt na náměstí, který je ve vlastnictví města. Tato budova byla nevyhovující, neboť členům sboru poskytovala pro výkon služby jen velmi stísněné prostory. Od počátku bylo toto umístění hasičského sboru považováno za pouhé provizorní řešení. Uvažovalo se o několika možnostech, až byla vybrána ta, která počítala s výstavbou zcela nové stanice.

Nová budova hasičské stanice, byť není veliká, obsahuje veškeré prostory, které jsou potřeba pro činnost profesionální jednotky. Členové sboru zde mají k dispozici mimo jiné mechanickou dílnu pro chemicko – technickou službu, věž na sušení hadic, kompresorovou stanici včetně rozvodu tlakového vzduchu, plnírnu lahví k dýchacím přístrojům, náhradní zdroj elektrické energie, technologickou místnost s rozvody a zařízením slaboproudých technologií, mycí box, čističku odpadních vod, garáže s pěti stáními, dílnu, montážní jámu, místnosti pro výuku a stravování, ložnice mužstva, šatny, sociální zázemí a další potřebné prostory. Profesionální hasiči města Stříbra se nové hasičské stanice dočkali jen díky vstřícnosti a finančnímu příspěvku Plzeňského kraje a Ministerstva vnitra ČR. (bar)

Pomník legionářům Bude v Plzni nové a veteránům divadlo? V plzeňském parku Homolka byl 11. listopadu při příležitosti Dne válečných veteránů slavnostně odhalen nový pomník věnovaný památce legionářů a veteránů. Slavnostního odhalení se zúčastnilo zhruba 250 lidí. Nový monument nahradil starší památník, který byl umístěn na nevhodném místě, před budovou hlavního vlakového nádraží. Pomník si vyžádal zhruba 640 tisíc korun, město Plzeň na něj přispělo částkou 400 tisíc korun. Zrealizovat jeho výstavbu na vhodném místě se podařilo po několikaletém úsi-

lí. Uskutečnit se mohla především díky finanční podpoře magistrátu, krajského úřadu a úřadů městských obvodů. Městský magistrát také vybral místo v parku na Homolce. Na akci se podíleli také členové Československé obce legionářské, kteří zdarma odvedli některé práce. Nový památník má podobu žulového, hrubě opracovaného monolitu se třemi pamětními deskami, z nichž jedna je věnována Československé obci legionářské, druhá Sdružení válečných veteránů a ta třetí památce padlých v boji za mír. (bar)

Obyvatelé Plzně by se mohli těšit na nové divadlo, pro které byla vybrána lokalita mezi ulicemi Palackého a Jízdeckou. Výstavbu nové divadelní budovy v krajském městě již schválili plzenští zastupitelé na svém jednání v červnu letošního roku. Z rozpočtu města bude možné na stavbu vynaložit dvě stě milionů korun, což je zhruba polovina celkových nákladů. Nový divadelní objekt by měl nahradit nevyhovující budovu Komorního divadla. Tato stavba byla původně projektována jako kino, tomuto účelu sloužila až do roku 1965, kdy začala být pozvolna rekonstruo-

vána na divadlo. Současný technický stav tohoto starého objektu je špatný. Nevyhovující je Komorní divadlo především z hlediska protipožárního zabezpečení. Vše je zatím ve stadiu úvah. Mnohé však nasvědčuje tomu, že by se Plzeň nového divadla mohla dočkat. Vedení města již prodiskutovalo možnost státní finanční podpory s předsedou Rozpočtového výboru Parlamentu České republiky Bohuslavem Sobotkou. Podle něj žádost o dotaci splňuje obecná kritéria pro posuzování v rozpočtovém výboru, konečné rozhodnutí ale bude na poslanecké sněmovně. (bar)

6

| KN | prosinec 2007

KARLOVARSKÝ KRAJ

Karlovarská opozice je hodně slyšet Stále častější jsou protesty karlovarských občanů proti vedení zdejšího magistrátu. Vedle několika opozičních zastupitelů z hnutí KOA a SNK-ED je organizují také tři občanské iniciativy, sdružené do Fóra občanů. Všem společně vadí „rozkrádání města, vytváření koaliční mafie, desítky kasín a heren ve městě, miliardové škody ze zcizení městského majetku a výstavba předražené multifunkční haly“. Vše odstartovala dnes již legendární „česká losovačka“, kterou díky serveru YOUTUBE a populární talk show Jana Krause Uvolněte se, prosím, viděly miliony lidí. Okamžik, v němž losující dlouhé chvíle loví lístky s vítěznými firmami, které mají postavit halu, zkoumal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a letos v září uložil magistrátu půlmi-

lionovou pokutu. Pokutu zdůvodnil tím, že „zadavatel porušil zákon o veřejných zakázkách, když neprovedl transparentním způsobem omezení počtu zájemců pro účast v užším řízení“. Karlovarský magistrát se proti rozhodnutí ÚHOS odvolal, ale pochybnosti tím nijak nevyvrátil. Neuspokojivou situací v Karlových Varech se zdaleka nezabývají pou-

ze média, ale také příslušné orgány. Podle našich informací šetří protikorupční policie kromě výstavby multifunkční haly rovněž okolnosti pronájmu karlovarského divadla a prodeje tří lukrativních domů v lázeňské části. Opozice si však právem stěžuje, že se tato vyšetřování neúnosně vlečou a nespějí k žádnému závěru. To je i případ trestního oznámení na prodej unikátního golfového hřiště za zlomkovou cenu. Na zatím poslední listopadové manifestaci se proto průvod nespokojených obyvatel vydal od magistrátu k budově okresního soudu a státního zastupitelství. Ačkoliv se vedení magistrátu brání, že jde jenom o zlomek zdejších oby-

vatel, situaci v Karlových Varech nelze brát na lehkou váhu. Vždyť o Karlových Varech již kolují vtipy po celé zemi, na mušku si je berou populární umělci a významné osobnosti. Studenti grafického designu a jejich pedagogové například uspořádali výstavu pod názvem „Kam přišly melouny“, čerstvý hit hip-hopové skupiny Západní projev začíná a končí záznamem z jednání karlovarského zastupitelstva... Samotný premiér Mirek Topolánek označil českou losovačku za „nestandardní“ a uvedl, že na „to místní radnice doplatí“. Hana Čechová

Karlovarští občané každý týden demonstrují před magistrátem.

Dva pohledy na Albrechta z Valdštejna Skutečnost, že v pohraničním Chebu opakovaně pobýval a nakonec zde byl i zavražděn legendární vojevůdce vévoda Albrecht z Valdštejna, inspirovala zdejší muzeum k zajímavé výstavě. Kromě toho část svých vzácných exponátů zapůjčilo muzeum na hlavní expozici ve Valdštejnské jízdárně, pořádanou Parlamentem ČR v rámci Roku Albrechta z Valdštejna. Je zajímavé, že na život kontroverzní historické postavy nahlíží obě instituce z jiného úhlu pohledu. Zatímco v chebském muzeu se výstava koná pod názvem „Vzestup a pád proradné šelmy“ a je zaměře-

na na Valdštejnovy chebské epizody, ve Valdštejnském paláci, který nechal velkorysý šlechtic postavit, na něj autoři velkolepé přehlídky nahlížejí také jako na osobnost, která svůj vliv a bohatství využila

k významným uměleckým projektům. Určitě proto stojí za to navštívit obě expozice, na nichž se podařilo shromáždit stovky exponátů z celé Evropy včetně Valdštejnova portrétu od Anthona Van Dycka. Nechybí ani dobový nábytek, jídelní náčiní, naprostou senzací je nedávno objevený Valdštejnův horoskop. Podle historiků jde o jeden z nejpodrobnějších horoskopů, jaký kdy byl vypracován.

Rozsahem podstatně menší, ale o to zajímavější výstava v Chebu mapuje pět Valdštejnových pobytů a jeho smrt, která byla výsledkem spiknutí. Je zajímavé, že chebští konšelé si význam přítomnosti historické legendy uvědomili již začátkem 18. století a od té doby z tradice těží. Popularita pohraničního města stoupala také díky tomu, že Valdštejnův život se stal námětem děl mnoha umělců, mimo jiné dramatu F. Schillera.

V Městském domě, kde byl vojevůdce úkladně zavražděn po velké hostině, bylo již r. 1873 založeno malé muzeum, postupně se rozrůstající do expozice s mnoha zajímavými exponáty, včetně Valdštejnova koně. V roce 1978 se chebskému muzeu navíc podařilo získat kolekci osobních předmětů, např. kord, ostruhy, části oděvů apod., která sem byla převezena z Valdštejnského paláce.

Naposledy se výstava, věnovaná slavnému vojevůdci, konala v roce 1934. Letošní Rok Alberta Valdštejna se tak stal velkou výzvou pro historiky a muzejníky. Vždyť dodnes se dělí na dva tábory, z nichž jeden řadí Valdštejna k politickým kometám nebo„nesmrtelné bestii“ a ta druhá jej považuje za mimořádně schopného stratéga, organizátora, podnikatele, diplomata a mecenáše, který dosáhl úspěchu „navzdory závisti“. Hana Čechová

INZERCE ČR

PF 2008 Děkujeme Vám za projevenou důvěru v uplynulém roce a do Nového roku 2008 Vám přejeme hodně zdraví, štěstí, osobních a pracovních úspěchů.

KRAJ VYSOČINA KRÁTCE Betlémy v Římě

KN |prosinec 2007 |

7

Vysočina redukuje počty pohotovostí ve svém kraji

V Bramantských sálech u baziliky Santa Maria Popolo v Římě budou do ledna příštího roku vystaveny dva betlémy z Vysočiny. Stane se tak v rámci 32. ročníku tradiční výstavy betlémů. „Zlaté ruce z Vysočiny si zaslouží naši plnou podporu,“ řekl hejtman Miloš Vystrčil. Příprava je organizována prostřednictvím Muzea Vysočiny v Třebíči. Letos Vysočinu reprezentuje betlém Evžena Hamříka z Třeště, vyřezávaný z lipového dřeva a betlém Josefa Macholána ze Studice na Třebíčsku, vyrobený z kombinace dřeva, papíru a tiskových listů. Kraj Vysočina se účastní výstavy v Římě pravidelně již od roku 2003. V loňském roce získaly tři vystavené betlémy z Vysočiny významné ocenění – stříbrnou plaketu Senátu Italské republiky. (ost)

Kraj vydal výroční zprávu Kraj Vysočina vydal svou první výroční zprávu. Multimediální CD s informacemi v češtině a angličtině shrnuje 12 měsíců práce – bilanci toho, co kraj dosáhl, kam směřuje. V devatenácti kapitolách najdou čtenáři informace o nejdůležitějších událostech v jednotlivých oborech nebo např. soubory zajímavých informací ze života kolem nás. Výroční zpráva je doplněna o videosekvence. (ost)

Dolnorakouská zemská výstava letos nejúspěšnější Od roku 1960 jsou v Dolním Rakousku pořádány zemské výstavy, které se za dobu své existence staly důležitým nástrojem politiky regionálního rozvoje. Letošní ročník byl provázen mimořádným zájmem ze strany veřejnosti. Výstavu přišlo shlédnou přes 400 tisíc návštěvníků. Slavnostního ukončení letošního ročníku se zúčastnili také zástupci kraje Vysočina. Zemská výstava, která bude pořádaná v roce 2009, ponese výstižný název „Rakousko – Česko v srdci Evropy“. Je věnována společné historii Dolního Rakouska a Vysočiny, událostem a osobnostem, které oba regiony spojují. Výstavu budou lidé moci navštívit od května do října 2009 v rakouských městech Horn a Raabs, ale také v české Telči. Dolnorakouská zemská výstava tak poprvé ve své historii překročí hranice svého regionu a své země. (ost)

O 1. ledna 2008 najdou pacienti z Vysočiny lékařskou pohotovost (LSPP) pouze v pěti krajských nemocnicích. Už v červnu se na sjednocení systému poskytování pohotovosti dohodli krajští zastupitelé. Zejména obcím v okrajových částech kraje se takové rozhodnutí nelíbí. V praxi totiž představuje snížení počtu středisek LSPP ze současných 26 na již zmíněných pět. „Každému, kdo potřebuje lékaře mimo běžné ordinační hodiny, se v našem kraji dostane i nadále pohotovostní péče. O pacienty se v naléhavých případech postarají profesionální záchranáři, běžnější ošetření s odborným zázemím pak lidé najdou v prodloužených ordinačních hodinách v nemocnicích,“ uvedla tisková mluvčí Krajského úřadu kraje Vysočina Jitka Svatošová. text a foto: Ondřej Štekl

Ministr Bursík: skládka má šanci na sanaci Ministr životního prostředí Martin Bursík navštívil v polovině listopadu Vysočinu. Jeho první kroky vedly do Hojkova na Jihlavsku, kde se seznámil s ukázkovou ekologickou stavbou dočišťovacích nádrží - biologických rybníků. Jde o biologické následné čištění splaškových vod z veřejné kanalizace obcí. Technologie využívá provzdušňovací zařízení, které je energeticky minimálně náročné. Vybudování biologických rybníků přišlo obec na 3,8 milionu korun a státní dotace dosáhla na ministerskou výjimku 81 procenta. „Tento způsob čištění odpadních vod je ideálním řešením pro malé obce naší velkosti (obec má

250 obyvatel). Nemáme deset milionů na čistírnu, to bychom se museli zadlužit,“ říká starostka Hojkova Milada Duchanová.

span CZ. Zástupci jednoho z největších producentů dřevotřískových desek v Evropě informovali ministra životního

Skládka nebezpečného odpadu v Pozďátkách na Třebíčsku 1994 - zahájení provozu skládky 1997 - prokázán havarijní únik skládkových vod mimo těleso skládky 2004 - vláda uvolňuje ze svého rozpočtu 100 mil. Kč na sanaci skládky. K sanaci nedochází, neboť skládku v rekordně krátkém čase od vydání rozhodnutí o příspěvku na sanaci kupuje společnost ICKM 2005 - skládka mění vlastníka, který má zájem na dalším provozování skládky 2006 - plán odpadového hospodářství kraje Vysočina jasně říká, že na území kraje Vysočina není nutné budovat zpracovatelské závody nebezpečných odpadů. Martin Bursík během své pracovní návštěvy zavítal i do jihlavské společnosti Krono-

GLOSA

Kraj bude udělovat medaile

To, že bude pohotovost na Vysočině od ledna v nemocnicích, neznamená pro nás vůbec žádnou změnu. Kdo nevěří, ať si to spočítá: pohotovost dnes sloužili lékaři ve městech asi do 22.00 hod. Pak jsme stejně do nemocnice museli. Jak se tak poptávám po svých známých, dělali jsme to asi všichni stejně – večer jsme se s problémem rozjeli rovnou do nejbližší nemocnice. Zkrátka, jestli je dnes někdo proti pohotovostem v nemocnicích, budou to asi hlavně ti, kteří z pohotovostí měli slušnou živnost. Pro pacienty se žádná změna nekoná a pro lékaře v nemocnicích taky moc ne. Ondřej Štekl

Kraj Vysočina od vzniku v roce 2000 svým působením, existencí a činností posbíral celou řadu zkušeností a zpětných vazeb v mnoha oblastech. Jednou ze zpětných vazeb, kterou vnímá, je potřeba a zároveň snaha oceňování lidí, kteří jsou v něčem výjimeční, úspěšní nebo se zasloužili o rozvoj a dobré jméno kraje Vysočina. „Medaile chápeme jako nejvyšší ocenění, které kraj uděluje. Vyjadřují uznání a respekt. Jejich tvar, materiál a způsob udělení jsou promyšlenými, skrytě i zjevně symbolickými kroky, které mají trvale a významně posilovat uvědomování si příslušnosti k území i lidem, kteří zde žijí. Medaile a ceremoniál přispíva-

jí k pozitivní propagaci kraje a jeho obyvatel,“ řekl Zbyněk Čech z oddělení vnějších vztahů sekretariátu hejtmana. Systém udělování medailí spočívá v základním rozdělení na dva druhy ocenění – pamětní medaile (bronz), je určená zejména hostům kraje a vzácným návštěvám a medaile, jako nejvyšší ocenění kraje (kámen, sklo, dřevo). Autorem medailí bude sochař Radomír Dvořák – v poslední době známý i díky sochařským dílům v zatopených žulových lomech (Bretschneidrovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči). Ondřej Štekl

prostředí o krocích vedoucích ke zlepšení vlivu výroby na životní prostředí. Do konce roku

2008 firma nahradí staré lisy z poloviny 80. let novou technologií lisování, k nule klesne její produkce emisí formaldehydu při lisování dřevotřískových desek, sníží se prašnost z dávkovače pilin. Ministra zajímala ochrana přírody. Ve školském zařízení Chaloupky se Martin Bursík potkal se zástupci neziskových organizací kraje Vysočina a probíraly se problémy ochrany přírody v kraji. Nejzásadnější rozhodnutí v rámci návštěvy ministra životního prostředí na Vysočině padlo na skládce nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku. Ministr Bursík přítomným přislíbil, že sanaci sklád-

ky nebezpečných odpadů by mohl zaplatit stát s tím, že do tří týdnů začne jednání státu s majitelem skládky o vyřešení vlastnických vztahů této ekologické havárie, která trvá na skládce už od roku 1996. Tehdy tam vlastník skládky navozil deset tisíc tun skalice zelené, která zřejmě protrženou folií začala ohrožovat životní prostředí v okolí skládky. „Problém skládky musíme řešit společně. Čas hraje proti nám a stále hrozí nebezpečí poškození zdraví. Jediným přijatelným řešením je pouze sanace,“ deklaruje hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil. Ondřej Štekl

Rozhraní Čech a Moravy se připravuje na zimu Silničáři z Vysočiny se připravují na nastávající zimní období. Přes 100 tisíc tun posypového a chemického materiálu a desítky speciálních strojů pomohou motoristům v našem regionu zdolávat nástrahy zimních „radovánek“. Stále však platí, že i přes veškeré nasazení údržba pouze zmírňuje nepřízeň počasí. Novinkou je zřízení telefonní linky provozované Krajskou správou a údržbou silnic Vysočina, na ni může veřejnost hlásit aktuální stav vozovek v regionu nebo ji využít jako informační linku. Telefonní číslo pro veřejnost: 567 117 100. V zimním období vznikají díky nepřízni počasí krizové situace i v silničním provozu. Nezřídka se stává, že husté sněžení, námrazy, spadlé stromy či závěje zablokují dopravu na dlouhou

dobu, občas i na několik hodin nebo na celou noc. Je důležité, aby všichni řidiči s tímto rizikem počítali a byli připraveni takovým situacím čelit. Odbor sekretariátu hejtmana připravil, tzv. „Desatero pro řidiče pro zimní cesty Vysočinou“, doporučení, kterými by se řidiči měli řídit v průběhu celého zimního období. I oni totiž mohou svojí připraveností a svým chováním přispět k omezení počtu krizových situací a k jejich snazšímu zvládnutí. S Desaterem se mohou řidiči seznámit na webových stránkách kraje Vysočina, www.kr-vysocina.cz, v archivu tiskových zpráv. Ondřej Štekl

8

| KN |prosinec 2007

ÚSTECKÝ KRAJ

Kraj se chystá na Schengen Ústecký kraj se intenzivně zabývá okolnostmi přistoupení České republiky k schengenskému prostoru, tedy otevření hranic země pro volný pohyb obyvatel. Úředníci jednají s policií, starosty obcí a s orgány sousedního Svobodného státu Sasko, řeší poslední technické podrobnosti k zprůjezdnění míst, kde bude možné po 21. prosinci 2007 nově přejet státní hranici automobilem. Jejich počet tedy není v současnosti přesně stanoven. Jednání spějí k tomu, že obnovením některých silničních přeshraničních spojení bude těchto lokalit pro vozi-

dla s celkovou nosností do 3,5 t na státní hranici, oproti současným hraničním přechodům, nejméně 23 celkem. Z tohoto počtu bude v 8 lokalitách možný průjezd vozidel s celkovou nosností do 7,5 t, kamionová doprava bude mít možnost opustit Ústecký kraj na Chomutovsku, Ústecku a Děčínsku. Novinkou k 21. prosinci je připravované zahájení tranzitu kamionové dopravy, mimo doprav režimu ARD (nebezpečné látky ohrožující vodní zdroje), přes hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána – Reitzhaim na silnici I/7. K dalším novinkám patří

změny některých turistických stezek v místa, která bude možné přejet automobilem s celkovou nosností do 3,5 t. Jedná se o lokality, kde vede z jedné země do druhé silnice, jež zůstala i přes násilné uzavření hranic v 30. až 50. letech 20. století zachovalá natolik, aby tam automobil projel. V těchto lokalitách bude v Ústeckém kraji i v Sasku k 21. 12. 2007 osazeno odpovídající dopravní značení, které vymezí kategorii vozidel, jež budou moci silnici využít. Dopravní značení bude obměněno na všech místech přeshraničního spojení, nicméně Ús-

tecký kraj bude hradit a zajišťovat pouze výměnu na komunikacích II. a III. tříd, výměnu budou provádět také obce nebo správce silnic I. tříd. Náklady kraje na obnovení silničního spojení našeho regionu se Saskem v současné době představují přibližně 50 tisíc korun na jednu lokalitu (obměna dopravního značení, odstranění překážek provozu a související úpravy bezprostředního okolí komunikací). Současně je také realizována oprava komunikace na silnici Varnsdorf (Žitavská) – Großschönau v hodnotě cca 6,5 milionů korun. Další investiční

akce budou zahájeny na jaře 2008 na dalších místech, na krajských silnicích budou prováděny opravy kvůli kvalitě povrchu, šířkovému uspořádání a také opravy hraničních mostů. Na tyto akce je v připravovaném krajském rozpočtu na rok 2008 naplánováno přibližně 14 milionů korun. Opravy však budou prováděny i v roce 2009 a celkem si v období 2007 – 2009 vyžádají 60 milionů korun.

Miliardy pro silnice Ústecký kraj čekají v následujících několika letech rekordní investice do dopravní infrastruktury. Nejvíce prostředků půjde na výstavbu dálnic a rychlostních silnic. Pozadu nebudou ani investice do údržby stávajících silnic I., II. a III. tříd, železniční a vodní infrastruktury. Rekordní částka 12 miliard korun půjde na výstavbu posledního úseku dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic. Další miliardy poputují také na výstavbu rychlostních komunikací R6, R7.

Nemocnice dostala dárky V loňském roce byla zahájena veřejná finanční sbírka na nákup ultrazvukového diagnostického přístroje pro Nemocnici Most. Obyvatelé města i jeho okolí, firmy, podnikatelé a živnostníci vybrali témeř tři čtvrtě milionu korun, částka na nákup ovšem nestačila. Chybějící půl milion se rozhodla věnovat nemocnici Mostecká uhelná a lékaři už na přístroji mohou pracovat. „Nikdy jsem nezažil tak perfektní a téměř dojemnou symbiózu nemocnice, občanů a velkých, chápajících dárců,“ řekl ředitel nemocnice Vladimír Müller. Ultrazvukový diagnostický přístroj, který díky penězům od dárců nemocnice získala, má vysokou zobrazovací schopnost. Bude využíván i pro vyšetření mozku nezralých dětí, nahradí screening ledvin, vyšetří vrozené srdeční vady a nahradí také klasický rentgen kyčlí novorozenců. Další dar osobně zprostředkoval krajský hejtman Jiří Šulc. Představitel ČEZ Distribuce Josef Holub předal vedení nemocnice sym-

bolický šek na půl milionu korun. Za ty si zdejší ústav pořídí transportní ventilátor, tedy mobilní zařízení určené pro převozy novorozenců mezi jednotlivými odděleními a případně do dalších zařízení. Jiří Šulc poděkoval jménem Ústeckého kraje oběma společnostem a také řekl: „Díky veřejné sbírce i peněz od sponzorů bude mít zdejší dětské oddělení opravdu nadstandardní podmínky v péči o novorozence či předčasně narozené děti. Věřím, že se také sníží dosud vysoká potratovost nebo předčasné porody v téhle části našeho regionu. Naší společnou snahou je to, aby se

foto: KrÚ Úk Nemocnice Most, jako odštěpný závod Krajské zdravotní, stala důvěryhodným a moderním cen-

Ústecký kraj na své hranici v minulosti vytipoval 45 lokalit, kde by podle dobových záznamů bylo teoreticky možné přeshraniční silniční spojení obnovit. V řadě lokalit však silniční přeshraniční styk k 21. prosinci 2007 obnoven nebude. Mimo jiné kvůli zamítavým stanoviskům samospáv v jedné nebo v druhé zemi nebo kvůli pravidlům jedné nebo druhé země pro ochranu přírody, případně kulturního dědictví. (zr)

trem poskytujícím zdravotnickou péči občanům západní části Ústeckého kraje.“ (zr)

Rekordně největší investice do dopravní infrastruktury pro následující roky jsou výsledkem spolupráce koaliční vlády a jednotlivých krajů. „Poprvé za několik let pociťujeme, že nás vláda skutečně chápe, že rozumí přesně tomu, co potřebujeme. Největší objem investic do dopravní infrastruktury za posledních několik let je toho příkladem,“ říká hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Ústeckému kraji se pro následující období 2008 – 2013 podařilo získat na investice do dopravy více než 42 miliardy korun. Absolutně největší částka z tohoto rozpočtu půjde na výstavbu posledního úseku dálnice D8 z Lovosic do Řehlovic. „Po dokončení posledního úseku se zrychlí doprava z Ústeckého kraje do Prahy o desítky minut. Pro obyvatele našeho kraje tak bude jednodušší cestovat za prací, což by se mohlo pozitivně obrazit v míře nezaměstnanosti,“ vysvětluje hejtman Jiří Šulc. Těsně za výstavbou dálnice D8 jsou v žebříčku největšího objemu investic projekty na rychlostních silnicích R6 a R7. V případě rychlostní silnice R6 půjde o výstavbu úseku z Petrohradu na hranicích kraje do Lubence a obchvatu kolem Lubence. U rychlostní silnice R7 se největší množství prostředků utratí za výstavbu úseků z Vysočan do Droužkovic a z Droužkovic do Nových Spořic. Pozadu nezůstane ani železniční infrastruktura a vodní doprava. Kolem 1,2 miliardy korun bude stát rekonstrukce průjezdu železničním uzlem v Ústí nad Labem, která bude zakončena v roce 2008. Necelé čtyři miliardy korun si vyžádá zlepšení plavebních podmínek na Labi z Ústí nad Labem až po státní hranice s Německem. (zr) PREZENTACE ČR

III. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ PARDUBICKÉHO KRAJE V hotelu Jezerka na Seči se 4. prosince sešlo na stopadesát staros-

nášející z ministerstva financí Edu-

tzn. udržují zeleň, lesy, louky a pozem-

tek a starostů z Pardubického kraje, kteří se zde účastnili již třetí-

ard Komárek využil dokonalé znalosti

ky ve svém majetku, kromě toho musí

ho ročníků krajského setkání s odborným programem. Záštitu nad

problematiky a z pozice zástupce ře-

svým občanům poskytovat očekávané

setkáním převzal Roman Línek, vicehejtman Pardubického kraje.

ditele odboru financování územních

služby a zároveň investovat např. do

Hlavním zaměřením setkání byla ZMĚNA DANÍ A PŘÍPRAVA ROZ-

rozpočtů poskytl podrobné informa-

výstavby kanalizace atd. Faktem nad

POČTU OBCÍ NA ROK 2008.

ce, využitelné pro většinu účastníků.

kterým starostům zůstává rozum stát

Druhý příspěvek byl už úzce zaměřen

je to, že polovina obcí v republice tj. cca

Tématem příspěvku Romana Línka

ný postup samospráv a kraje. Roman

na velmi aktuální téma rozpočtu obcí

3 tisíce od státu dostává ve sdílených

byly především evropské fondy, kon-

Línek hovořil dále o krajském rozpoč-

a měst na rok 2008, především schvá-

daňových příjmech pouhých 6,9 mi-

krétně možnosti čerpání finančních

tu, uvažovaných investicích, údržbě

lená změna rozpočtového určení daní

liardy korun. Malé obce se tak stávají

prostředků pro obce a svazky obcí. V

krajských silnic nebo zdravotnictví v

a její dopady na rozpočty samospráv.

závislými výhradně na dotacích, o kte-

úvodu svého projevu se vicehejtman

kraji. Neopomněl znovu připomenout

Přednášející Luděk Tesař, ekonom s

rých rozhodují úředníci, nikolivěk poli-

také zmínil o mnoha testech krizové-

významnou aktivitu týkající se Pardu-

mnohaletými zkušenostmi ze státní

tici potažmo veřejnost, která je volí! Je

ho řízení, kterými si Pardubický kraj za

bického kraje, tlak na výstavbu páteřní

správy, se věnoval otázkám financo-

obecně známo, že stát bude v příštím

sedm let své existence prošel. Poděko-

komunikace vedoucí krajem R35.

vání obcí v nadcházejícím roce a vzta-

roce hospodařit s deficitem cca 75 mili-

další majetek obce, případně budovat

podporu z EU SF, Program PONTE II,

val za výbornou spolupráci s obcemi,

V dopolední části programu byly dis-

hu ke státnímu rozpočtu, podílu in-

ard korun, což je 10x více, než činí roz-

mosty, dětská hřiště, školy, školky atd.

který je první nabídkou svého typu na

jichž se týkaly různé přírodní kalamity

kutovány změny daňových zákonů a

vestic a poklesu jejich dotací pro obce

počty všech obcí do 500 obyvatel, kte-

Odpolední panel se zaměřením Obec-

trhu, případové studie či přehled ope-

a další události vyžadující koordinova-

dopady na rozpočty samospráv. Před-

a vývoji struktury zadluženosti obcí.

ré ale spravují největší území v zemi.

ní a městská samospráva – praktická

račních programů a dotační možnosti

Pozornosti se těšily čerstvé informace,

Závěrem je třeba zdůraznit fakt, že

řešení, příklady, nástroje bezezbytku

fondů EU pro obce.

týkající se schváleného návrhu RUD

stát vždy hospodařil stejně, ne-li hůře

naplnili pracovníci Komerční banky

2008 a jeho dopadu na obce, výčtu

tudíž se nejedná o problém v politic-

a.s., kterou 52% měst a obcí ČR pova-

Oficiálním partnerem III. ročníku se-

možných vlivů na finance obcí, stra-

kých stranách a jejich orientaci, ale jde

žuje za svou hlavní banku. Květosla-

tkání starostů a místostarostů Pardu-

tegických cílů NSRR a především cest

spíše o to, že dosud na tuto skutečnost

va Botková, vedoucí Municipálního

bického kraje byla firma MICROSOFT

zlepšení financí obcí (možné zdroje

nikdo veřejně nepoukázal a tím pá-

financování, Jan Hanuš, vedoucí KB

s.r.o., generálním partnerem firma

posílení daňových příjmů samospráv).

dem se ani neřeší. Mimochodem stát

EU POINT a Rudolf Štika, specialista,

AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.,

Zvláště zajímavé bylo srovnání hospo-

není schopen investovat ani tolik, ko-

hovořili na téma Nové nástroje KB pro

hlavními partnery pak ELSTAV ligh-

daření vlády s veřejnými penězi a sta-

lik si „půjčí“ na svoji činnost (viz. defi-

financování municipálních projektů.

ting, s.r.o., KOMERČNÍ BANKA, a.s.,

rostů, kdy vláda rozhazuje miliardový-

cit), kdežto obce investují celkem 30%

Navýšení časového prostoru pro před-

CTS corp., s.r.o. Dlouhodobými part-

mi částkami a starostové většiny měst

svých příjmů a na běžné výdaje (chod

nášející svědčilo o zájmu, který vzbu-

nery jsou firmy O-CONSULT s.r.o.,

a obcí si musí vystačit s několika mili-

úřadu či obce) vynakládají minimální

dila nová nabídka KB pro rok 2008,

SOFT-RADIO s.r.o. a ČSOB, a.s.

ony (i jen statisíci) na celý rok! Přitom

možné finance, díky jejich pilné práci

zajišťující komplexní pokrytí projek-

Všechny příspěvky a fotografie je mož-

se starají o obrovská katastrální území

je možné opravovat chodníky, ulice a

tového cyklu pro klienty žádající o

nost nalézt na www.regionservis.cz

GENERÁLNÍ PARTNER

OFICIÁLNÍ PARTNER

HLAVNÍ PARTNEŘI

JIHOČESKÝ KRAJ KRÁTCE Podepsali prohlášení Jihočeští politici chtějí, aby otáčivé hlediště Jihočeského divadla v Českém Krumlově zůstalo v zámecké zahradě. Hejtman Jan Zahradník, primátor Českých Budějovic Juraj Thoma, starosta Českého Krumlova Luboš Jedlička, senátor Tomáš Jirsa a poslanec Jaroslav Klein proto 4. prosince podepsali společné prohlášení, v němž dávají svůj postoj jednoznačně najevo. V prohlášení se praví, že signatáři budou usilovat o zachování stávajícího otáčivého hlediště, dokud nebude realizována lepší varianta minimálně o stejné kapacitě sedadel a při udržení nynějších uměleckých hodnot, které představením před točnou dodává kulisa zámecké zahrady. (zr)

Peníze proti drogám Občanské sdružení Háječek a Občanské sdružení Prevent, které se v Jihočeském kraji zabývají protidrogovými službami, se mohou dočkat v letošním roce další finanční podpory, a to v celkové výši 214 560 korun v rámci grantového programu „Podpora minimální sítě protidrogových služeb na území Jihočeského kraje - udržení provozu“. Projekty, na které sdružení žádají dotace, se zabývali krajští radní a doporučili je ke schválení krajskému zastupitelstvu na prosincovém jednání. (zr)

KN | prosinec 2007 |

9

Jedničky na jihu Čech opraveny V Jihočeském kraji nebude v následujících několika letech potřeba jakýchkoliv oprav komunikací pr vních tříd, tedy všech hlavních tahů. Slibuje to ředitel Správy České Budějovice Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Josef Pešl. V průběhu října a listopadu totiž ŘSD opravilo v jižních Čechách přes sto kilometrů silnic pr vních tříd, tedy všechny úseky, které opravit potřebovaly. Peníze na opravy silnic prvních tříd uvolnilo Ministerstvo dopravy České republiky až na podzim letošního roku. Podmínkou však bylo, aby byly proinvestované ještě letos. „Ministerstvo uvolnilo tři a půl miliardy korun. Bylo nutné rychle vysoutěžit jednotlivé zakázky, aby se opravy stihly do konce letošního roku,“ informovala mluvčí ŘSD Martina Vápeníková. Největší sousto z tří a půl miliard si ukrojila právě jihočeská Správa ŘSD. „Požádali jsme o 494 miliony korun a celou tuto částku získali,“ řekl ředitel Správy Josef Pešl. V jižních Čechách tak mohly začít opravy 28 úseků komunikací prvních tříd – dohromady přes sto kilometrů hlavních tahů. „Byli jsme na tyto rekonstrukce dobře připraveni a věděli jsme, které úseky chceme opravovat,“ dodal Josef Pešl. V Jihočeském kraji tak bylo v průběhu října a listopadu

opraveno nejvíce kilometrů silnic prvních tříd ze všech krajů České republiky. V plánu bylo, aby všechny úseky byly opravené do poloviny listopadu. Přestože v jižních Čechách probíhaly práce zřejmě nejrychleji ze všech krajů republiky, tento termín se nestihl. „Byli jsme ze strany některých médií kritizováni za to, že pokládáme nový asfalt ve špatném počasí. Proto jsme raději práce přerušili a počkali, až bude počasí příznivější,“ zdůvodnil zdržení Josef Pešl a zdůraznil, že termín polovina listopadu nebylo nutné stihnout. Podstatné bylo, aby se práce stihly do konce roku. Pro řidiče představovaly podzimní rekonstrukce silnic mnohá zdržení. Hned několik omezení čekalo na šoféry například na mezinárodní komunikaci E55 mezi Táborem a Českými Budějovicemi. „Opravovalo se například

INZERCE ČR

Po opravách je nyní bez omezení průjezdná mezinárodní silnice E55. u Sezimova Ústí či Neplachova. Dopravní kolaps kvůli pracím nenastal, v dopravních špičkách však bylo potřeba v těchto úsecích počítat zhruba s půlhodinovým zdržením,“ vysvětlil Josef Pešl. V současné době je naprostá většina komunikací prvních tříd na jihu Čech už oprave-

na. Například důležitá spojnice napříč republikou, silnice E55, je nyní průjezdná bez jakýchkoliv omezení. „Do konce roku se protáhnou práce na jediném úseku v jižních Čechách, a sice na mostu ve Vimperku na Prachaticku. Silnice první třídy je tam úplně uzavřena, objížďka vede po ko-

foto: Jan Laštovička munikacích druhých a třetích tříd,“ upozornil ředitel Správy České Budějovice ŘSD. V těchto dnech ještě pracovníci dokončují most na silnici I/22 v Cehnici na Strakonicku. Jan Laštovička

O Špičák se vedou spory Záměr vybudovat v lokalitě Špičák, která je součástí Vojenského újezdu Boletice na Českokrumlovsku, středisko zimních sportů s množstvím lyžařských sjezdovek, je zase o něco dál. Zastupitelé Jihočeského kraje totiž schválili syntetickou část studie pro využití území Vojenského újezdu Boletice, ve které se s tímto střediskem počítá. Spoluautor studie Jiří Brůha z firmy A + U Design může být s hlasováním spokojen. Nikdo z přítomných zastupitelů neměl k studii připomínky. Čtyřicet jich bylo pro, tři se zdrželi hlasování. Zatímco Jihočeský kraj je rozhodně pro rozvoj zimních aktivit v lokalitě Špičák, Calla, sdružení pro záchranu prostředí, jej odmítá. „Nutnou podmínkou pro začátek prací na projektech lyžařského střediska je přijetí zákona o zmenšení boletického vojenského újezdu o oblast Špičáku,“ vysvětlil jihočeský hejtman Jan Zahradník. Předpokládá, že k projednání zákona v Parlamentu dojde v příštím roce. „Pak už přijdou ke slovu projektanti a po nich stavitelé, takže podle opti-

mistického scénáře by se na prvních sjezdovkách na Špičáku mohlo poprvé lyžovat v zimě 2010 až 2011,“ dodal hejtman. „V lokalitě Špičák je pro nás přijatelná pouze forma měkké turistiky, tedy cyklotrasy a poznávací pěší stezky,“ oponuje Vladimír Molek ze sdružení Calla. Argumentuje tím, že diskutovaná oblast je součástí evropské soustavy Natura 2000, a že proti návrhu jsou i různé odborné posudky. Rovněž doufá, že se za názor Cally postaví i Ministerstvo životního prostředí České republiky. Deklarace, která hovoří o podpoře vynětí území Špičáku na jihozápadě boletického prostoru z vojenského újezdu a jeho převedení

pod veřejnou správu, však už podepsali ministři obrany, životního prostředí, místního rozvoje a rovněž hejtman Zahradník. Pro masový odpor veřejnosti, podpořený peticí, se už v minulosti podařilo zamítnout lyžařský areál v jiné části lokality boletického vojenského újezdu, v lokalitě Chlum. Stejně nepřijatelné je však pro sdružení Calla i diskutované středisko na Špičáku. „Nejde jen o lokální sjezdovky, ale o nadregionální středisko, které zaujímá rozsáhlou oblast. Počítá s budováním infrastruktury, zásobováním energiemi, plynem, s umělým zasněžováním, budováním retenčních nádrží. Takové zásahy v území, které nepoznalo negativní zásahy zemědělství, by mělo zůstat určitou databankou, učebnicí a výkladní skříní. Proto trváme na měkké turistice a podporujeme raději zkvalitňování již stávajících lyžařských sjezdovek,“ uzavřel Molek. Jan Laštovička

Sousedé o Schengenu Vstup České republiky do schengenského prostoru byl nosným tématem 8. konference regionů Jihočeský kraj a Dolní Bavorsko, která se uskutečnila v Českých Budějovicích. Představitelé sousedských regionů se jednak vzájemně informovali o stavu příprav na ukončení pravidelných policejních kontrol na hraničních přechodech a jejich nutných úpravách při odstranění překážek pro volný pohyb osob i silniční dopravy. V tuto chvíli nejproblematičtější se jeví propustnost hranice, kterou jak Jihočeský, tak i Plzeňský kraj sdílí s Dolním Bavorskem v Národním parku a CHKO Šumava a v Národním parku Bavorský les. Hejtman Jan Zahradník tlumočil znepokojení Jihočeského kraje a šumavských obcí nad nedostatečnou propustnos-

tí této části státní hranice, jak ji prezentuje stávající pracovní mapa, předložená Správou NP a CHKO Šumava. Jak zaznělo na konferenci, omezení propustnosti hranice i po vstupu do schengenského prostoru by neuspokojilo očekávání občanů obou stran. „Vnímáme vzájemnou odlišnost legislativy i přístupu ke klidovým zónám. Je třeba však hledat řešení, kdy už nebudeme vnímat hranici jako něco, co nás odděluje,“ řekl vládní prezident Dolního Bavorska Heinz Grunwald a jihočeský hejtman dodal: „Věřím, že naše ministerstvo životního prostředí přehodnotí zejména omezení vstupu do klidových zón, jak už ostatně naznačilo, a že z někdejší železné opony se nestane opona zelená.“ (zr)

10

| KN | prosinec 2007

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Terminál městské hromadné dopravy letos dokončen nebude Terminál hromadné dopravy v Hradci Králové bude podle posledních informací dokončen později než bylo původně plánováno, nový termín dokončení je stanoven na květen až červen příštího roku. Důvodem zdržení je údajně problém realizátora stavby se subdodavateli některých částí stavby. Dalším problémem je, že natahování plachty, která má terminál zakrývat, je nutné dělat za vhodnějších klimatických podmínek, za stabilnějšího počasí. „Pro město z tohoto zdržení plyne několik problémů – tím nejzásadnějším je, že se Hradečané dočkají terminálu hromadné dopravy o zhruba devět měsíců později – od data původního termínu dokončení,“ konstatoval Václav Svoboda, tiskový mluvčí magistrátu města Hradce Králové. Doplnil, že komplikace v městské i meziměstské dopravě, které nyní jsou, ještě nějaký

čas potrvají. „Další problém je v dvaašedesátimilionové dotaci, kterou město Hradec Králové plánovalo využít na výstavbu terminálu hromadné dopravy, nicméně čerpání této dotace je omezeno dokončením celé stavby nejdéle k 31. prosinci 2007, což se evidentně nepodaří. V současné době stále jednáme o tom, zda-li by bylo možné posunout termín pro čerpání dotace,“ řekl Václav Svoboda. Pro případ, že by se společnosti Strabag nepodařila stavba dokončit v plánovaném termínu, byla už ve smlouvě o dílo klauzule, na základě kte-

ré společnost Strabag uložila na bankovní účet 80 milionů korun coby smluvní kauci, která bude v případě nedodržení termínu vymáhána. „Budeme tak kompenzovat to, že možná přijdeme o dvaašedesátimilionovou dotaci a zároveň z toho pokryjeme část navýšení nové ceny terminálu hromadné dopravy, která byla stanovena koncem prázdnin. To navýšení bylo zhruba ve výši 75 milionů korun a bylo způsobeno rozpory mezi zadávací a projektovou dokumentací stavby, kdy se nepodařilo do projektové dokumentace dostat všechny podstatné věci. Celkové náklady na výstavbu terminálu činí zhruba půl miliardy korun,“ řekl Václav Svoboda. (nec)

Na archivní fotografii je stav stavby z letošního léta. Tehdy byl jako termín dokončení uváděn listopad… foto: Petr Neckař

Parkování v Hradci Králové Spolupráce se statistiky podraží Rada města Hradce Králové v listopadu schválila nový ceník tarifů parkovného. Platit bude od ledna. Parkovací systém v Hradci Králové provozuje soukromá společnost, která má mimo jiné za úkol nastavit systém parkování ve městě tak, aby byl pokud možno samofinancovatelný – jak z hlediska údržby, tak i z hlediska dalšího rozvoje. Ceny parkovného se neměnily zhruba od roku 2001, nicméně po ročním fungování systému pod novým provozovatelem bylo uděláno vyhodnocení – zjišťovalo se, která místa jsou nejvíce vytížena a která naopak mají volné

kapacity. Rovněž se udělala revize vydaných parkovacích karet pro rezidenty. To vše vedlo k návrhu na zvýšení cen parkovného. V některých případech se jedná o poměrně razantní zvýšení cen. Například parkování v centru města - na Velkém náměstí – by mělo stát první hodinu 50 korun, druhou hodinu také 50 korun, ale třetí hodinu už 100 korun. Krátkodobé stání bude finančně daleko výhodnější než stání dlouhodobé. „Cílem je dostat dlouhodobě zaparkované automobily například do parkovacích domů, kde jsou ceny daleko příznivější. Konkrét-

ně v blízkosti Velkého náměstí budou moci lidé parkovat po zprovoznění parkovacího domu v objektu Nového pivovaru, kde předpokládáme cenu za parkování zhruba kolem patnácti korun za hodinu. To znamená, že lidé nepřijdou o parkovací možnosti v centrální části města, nicméně budou si muset dobře rozmyslet, jestli budou chtít jít do toho luxusu, že si zastaví na náměstí přímo před restaurací či v parkovacím domě,“ řekl mluvčí královéhradeckého magistrátu Václav Svoboda.

Petr Neckař

Zabezpečení statistických dat pro krajské úředníky či příprava krátkých zpráv o sociálním nebo ekonomickém vývoji kraje pro krajské zastupitele. To jsou jen některé z oblastí, ve kterých bude Královéhradecký kraj spolupracovat s českými statistiky. Dohodu o spolupráci mezi Královéhradeckým krajem a Českým statistickým úřadem podepsali královéhradecký hejtman Pavel Bradík a předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. „Se statistiky spolupracujeme například během voleb. Dohoda o spolupráci zkvalitní a zlepší zabezpečení dat, které obě instituce využívají. Obě strany si například vzájemně poskytnou ze svých datových zdrojů potřebné informace sociálně ekonomického a demografického charakteru, budou se informovat o připravovaných vlastních publikačních materiálech, statistických šetřeních a významných jednorázových akcích, zejména prostřednictvím webových stránek nebo elektronickou poštou,“ řekla ředitelka Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Ivana Křečková.

Český statistický úřad se dohodou například zavazuje, že kraji bude zdarma poskytovat ročenky, bulletiny a ostatní publikace, které vydává. Kraj naopak statistikům bude předávat své strategické a programové dokumenty, které zpracovávají odbory krajského úřadu. Zástupci Českého statistického úřadu by se měli zapojit také do některých poradních orgánů Královéhradeckého kraje. (zr)

Podaří se zachovat opočenskou porodnici? Vedení Oblastní nemocnice v Náchodě v těchto dnech intenzivně jednalo s možnými provozovateli opočenské porodnice. Pokud by se mu nepodařilo v nejbližších týdnech nikoho najít, bude muset být porodnice pravděpodobně definitivně uzavřena. „Naší snahou bylo porodnici v Opočně ponechat. Proto jsme se snažili najít provozovatele, který by byl schopen provoz porodnice zajistit,“

vysvětluje současnou situaci ředitel Oblastní nemocnice Náchod Miroslav Švábl. „Naše nemocnice nemá dostatečný počet

kvalifikovaného personálu, který by mohl zabezpečit kvalitní chod tohoto zařízení,“ dodává Švábl, podle kterého vedení náchodské nemocnice zkusilo oslovit už desítku potencionálních provozovatelů, zatím však neúspěšně. O případném zrušení porodnice by pak muselo rozhodnout krajské zastupitelstvo po před-

chozím projednání ve zdravotním výboru kraje. Definitivní zrušení kdysi oblíbené porodnice by pro rodičky v okolí Opočna znamenalo snížení komfortu se ztrátou výhody rodit v místě blízkém bydlišti, rozhodně však vyváženou větší bezpečností nemocnic, které mají rozsáhlý komplement, potřebný při

jakýchkoliv komplikacích. Ukázalo se, že gynekologicko – porodnická oddělení v rychnovské i náchodské porodnici jsou na velmi dobré úrovni a kapacitně si s počtem rodiček poradí. Opočenská porodnice má však rozměr historický. Narodily se tu tisíce občanů východočeského regionu a za dobu své existence si toto porod-

nické zařízení vybudovalo velmi dobré jméno. Přesto, že stanovisko odborných společností je k provozu podobných porodnic absolutně negativní a provoz nedoporučují, vedení náchodské nemocnice by rádo porodnici zachovalo ze společenských důvodů. (zr)

Kraj chce miliardu na silnice V polovině příštího roku se bude Královéhradecký kraj ucházet o 996 milionů korun z fondů Evropské unie, které zkvalitní krajskou silniční síť. Tyto peníze významně podpoří tři desítky projektů silničních rekonstrukcí. Kraj o finanční podporu požádá v rámci druhé výzvy žádostí z regionálních operačních programů. O seznamu konkrétních rekonstrukcí, díky kterým bude cestování autem po kraji pohodlnější, již rozhodla Rada Královéhradeckého kraje. „Celkem by se díky projektům zařazeným do druhé výzvy měla zlepšit kvalita více než 90 kilometrů silnic a dvanácti mostů. Většina staveb by měla začít v roce 2009, nejpozději by

se měly rozběhnout v roce 2011. Mezi nejnákladnější akce z tohoto seznamu patří například rekonstrukce dvanáctikilometrového úseku silnice II/297 z Čisté do Dolního Maršova za 160

milionů korun či rekonstrukce komunikace II/304 z České Skalice směrem na Trutnov,“ řekl náměstek královéhradeckého hejtmana Petr Kuřík. V rámci první výzvy, která se začne projednávat v únoru, se kraj uchází celkem o zhruba 600 milionů korun na rekonstrukce svých silnic. Z těchto peněz zaplatí stavební akce na silnicích, které probíhaly letos či proběhnou v příštím roce. „Celkově by měly rekonstrukce dopravně významných silnic Králové-

hradeckého kraje získat z evropských zdrojů v letech 2007 až 2013 více než 2 miliardy korun,“ řekla ředitelka Centra evropského projektování Královéhradeckého kraje Klára Dostálová. V Královéhradeckém kraji leží celkem 3 752 kilometry silnic (430 kilometrů silnic I. třídy, 901 kilometr II. třídy a 2421 kilometr silnic III. třídy). Z nich kraji patří silnice II. a III. třídy. (zr)

ilustrační foto

LIBERECKÝ KRAJ

KN | prosinec 2007 |

11

Kraj zaujal počítačový program Program automatického přepisu mluveného slova, na kterém pracuje vědecký tým z Ústavu informačních technologií a elektroniky na Technické univerzitě v Liberci, by byl užitečný i pro Liberecký kraj. Při prezentaci programu to řekl liberecký hejtman Petr Skokan. „Na místě jsem se přesvědčil, že program je schopný prakticky souběžně přepisovat zvukový záznam z jednání do písemné podoby. Myslím, že by se to dalo využít pro záznamy z jednání krajského zastupitelstva. Podle klíčových slov by se pak dalo vyhledat, kdo co přesně řekl. Umím si představit, že bychom vytvořili archiv záznamů jednání přístupný veřejnosti,“ řekl Skokan po shlédnutí textového záznamu běžícího souběžně s projevy zastupitelů ze zasedání krajského zastupitelstva. Podle vedoucího vědeckého týmu profesora Jana Nouzy má slovník systému k dispozici asi 300 tisíc slov a dokáže audiozá-

znam převádět do psaného slova s přesností zhruba 80 procent. Hovoří-li zkušený moderátor v ideálním prostředí, spolehlivost stoupne až na 95 procent. V hlučném prostředí a mluví-li více lidí najednou, přesnost zápisu naopak klesá. „Dnes už jsme v tak pokročilém stádiu vývoje, že jsme schopni systém přizpůsobit konkrétní situaci – to znamená rozšířit jazykovou zásobu o výrazy typické pro určitou profesi. V případě státní správy to mohou být třeba jména radních a členů zastupitelstev, zkratky či frekventované názvy ulic. Jsme dokonce schopni analyzovat hlasové charakteristiky řečníka

a rozpoznat tak, kdo právě mluví,“ přiblížil schopnosti programu jeden z jeho tvůrců Jindřich Žďánský. V blízké budoucnosti by automatický přepis dokumentů a rozpoznání hlasu řečníka mohl také pomoci zrychlit a zefektivnit práci soudů. „Po prvních pokusech uskutečněných ve spolupráci s Okresním soudem v Liberci věříme, že program bude schopný buď okamžitě, či ze záznamu přepisovat soudní rozhodnutí do písemné podoby a potenciálně tak může nahradit nákladnou a zdlouhavou práci přepisovatelek,“ řekl člen týmu Petr Červa. Ředitelka správy Okresního soudu v Liberci Kamila Břachová již dříve připustila, že pro soudnictví by to znamenalo významnou úsporu. Přesto, že přepis bude těžko kdy stoprocentně přesnou kopií mluveného slova a vždy bude

zřejmě nutné, aby text někdo editoval. Možnost rozpoznání osoby, jež zrovna hovoří, pak bude podstatná především pro policii. Takový program by například pomohl odhalit lidi, kteří se baví telefonickým šířením poplašných zpráv. Systém přepisu mluveného slova do textové podoby není podle Nouzy úplná novinka. Existuje pro angličtinu, němčinu a pár dalších velkých jazyků. „Na češtinu si však žádná z několika světových firem, které se tím zabývají, netroufla. Je to totiž podstatně náročnější. Jen skloňování a časování znamená výrazný nárůst nezbytné slovní zásoby,“ shrnul Nouza. Výzkumný tým profesora Nouzy úspěšně spolupracuje s firmou Newton Media a některými televizními či rozhlasovými

Hejtman Petr Skokan při prezentaci programu. stanicemi. Zejména veřejnoprávní média vidí v novém programu šanci, jak zvládnout své obrovské archivy. Také využití ve státní správě se podle libereckého hejtmana jeví jako reálné a praktické. „Možnost přizpůsobení tohoto systému potřebám Krajského úřadu a

foto: KrÚ Lk

jeho následné využití bude určitě předmětem jednání rady kraje a krajského zastupitelstva. Myslím, že bychom mohli také účinně podpořit výzkum na liberecké univerzitě z prostředků, které má možnost Krajský úřad získat,“ řekl Petr Skokan. (zr)

Poznámka hejtmana Nechci komentovat, jestli ústavní činitel má nebo nemá mít nárok na bezplatné jízdné ve veře jné dopravě, pokud dostává jakési ces tovní náhrady. Jako politik vím, že když zabr nk ám na str unu populismu, tak jednoznačně tuto v ýhodu musím odsoudit. Proto tuto otá zku ponechám radě ji stranou. Co však

stranou neponechám, je komentář k rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Ten ve středu 28. listopadu rozhod l, že naši ústavní činitelé nema jí právo v yužívat zdar ma služeb soukromých dopravců. Mohou ale následně po státu požadovat, a by jim jízdné proplatil. Př ípadem jízdného se soud za bý val na

popud jednoho soukromého dopravce, k terému se tato zákonná v ýhoda jevila jako značná sponzorsk á nev ýhoda, k terou „v y plácí “ soukromý podnik atelsk ý sub jek t. S tím nelze jinak než souhlasit. Proto je možná na čase, a by tolik diskutované jízdné poslanců a senátor ů z naší le g islativ y úplně zmize-

lo. O no ne jde ani tak o t y peníze, ale spíš o pr incip. Jestliže zaměstnavatel – v tomto př ípadě stát – hod lá sv ým ústavním činitelům hradit jízdné, měl by tak činit př ímo a nikoliv prostřednictvím jakéhokoliv jiného subjek tu. Petr Skokan, he jtman Libereckého kra je

INZERCE ČR

Děkujeme našim obchodním partnerům za dobrou spolupráci a do roku 2008 přejeme všem hodně úspěchů

se sídlem Husova 1697, 530 03 Pardubice

www.msilnice.cz

12

PARDUBICKÝ KRAJ

| KN | prosinec 2007

Chrudim přivezla zlato Město Chrudim získalo zlatou cenu za projekt „Zdravé město – město, kde stojí za to žít.“ Chrudim postoupila do užšího výběru celosvětové soutěže The LivCom Awards. Tato soutěž je jedinou soutěží místních komunit na světě, která se zaměřuje na environmentální řízení a na tvorbu měst , kde je radost žít. Letošní ročník byl již jedenáctý. Do soutěže bylo přijato 260 projektů v pěti kategoriích. Finále se zúčastnilo 39 měst ze 27 zemí světa. Chrudim byla zařazena do kategorie „B“ podle počtu obyvatel 20 001 – 75 000. V této kategorii se utkala s 12 městy z Albánie, Austrálie, Bulharska, České republiky, Litvy, Ruska, USA a Velké Británie. Při 40 minutové prezentaci byly představeny přístupy města při tvorbě krajiny, správě kulturního dědictví, plnění podmínek trvale udržitelného rozvoje, komunikace s veřejností, propagace a

vytváření podmínek pro zdravý životní styl a strategické plánování do budoucna. Poté chrudimští zástupci, místostarosta Petr Řezníček, koordinátorka Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Šárka Trunečková a místopředsedkyně komise Rady města pro zahraniční vztahy Tamara Volejníková, odpovídali na odborné otázky mezinárodní poroty. Tříčlenná porota složená z odborníků na problematiku udržitelného rozvoje a životního prostředí z Kanady, Japonska a Belgie rozhodla o přidělení

zlaté ceny městu Kladnu (ČR), městu St.Cloud (USA) a městu Chrudimi. Další ceny v této kategorii uděleny nebyly. Po udělení cen se vyjádřil chrudimský místostarosta a předseda Národní sítě Zdravých měst ČR Petr Řezníček: „Získání této prestižní ceny považuji za ocenění práce všech zastupitelů, zaměstnanců radnice a dobrovolníků (partnerů), kteří se výrazně podíleli na práci pro Projekt Zdravé město a místní Agenda 21.Tato úspěšná premiéra bude pro nás určitě motivací pro další zkvalitňování naší práce ve prospěch kvalitního života občanů města Chrudim. Ukázala se také prospěšnost vzájemné spolupráce Chrudimi s dalšími městy Národní sítě Zdravých měst ČR.“ (zr)

Smlouvu kraj přivítal

Policie podle krajů V Hradci Králové se konalo jednání představitelů Pardubického, Královéhradeckého, Libereckého kraje a kraje Vysočina se zástupci Ministerstva vnitra ČR. Kraje totiž chtějí, aby v rámci reformy policie vznikla krajská ředitelství ve všech čtrnácti krajích České republiky. „Domníváme se, že fungování integrovaného záchranného systému i pro zajištění bezpečnosti obyvatel a operativnosti zásahů by zřízení čtrnácti ředitelství prospělo. Např. krajské ředitelství v Hradci Králové v současné době řídí policii nejen na území Královéhradeckého kraje, ale také na území Pardubického kraje a částečně i na Vysočině či v Libereckém kraji. Naše předsta-

S náměstkyní o reformě Náměstkyně ministra zdravotnictví Markéta Hellerová a náměstek hejtmana Pardubického kraje Josef Janeček v závěru listopadu představili laické i odborné veřejnosti reformu zdravotnictví, která vstoupí v platnost začátkem roku 2008. Hostům konference, potenciálním pacientům, se dostalo kvalifikovaných odpovědí na otázky spojené s tolik diskutovanými principy reformy zdravotnictví. Šlo o regulační poplatky nebo doplatky na léky, kdo bude zproštěn povinnosti platit u lékaře apod. Důležité informace však směřovaly i k lékařům a manažerům zdravotnických zařízení. Reforma byla představena v kontextu nového zákona o zdravotnických službách, změn předpisů vztahujících se k veřejnému zdravotnímu pojištění nebo nových principů vzdělávání. Pacientům z Pardubického kraje náměstkyně Hellerová vzkázala: „Je třeba klást důraz na nutnost zamezit zbytečnému plýtvání, mimo jiné přesným vymezením odpovědnosti jednotlivých aktérů zdravotního systému. Schválená úsporná opatření, včetně zavedení poplatků, jsou jen první fází k chystaným rámcovým změnám celého systému. Odpovědnost za volbu bezplatné zdravotní péče již nebude na poskytovateli, ale na volbě každého jednotlivce, který si rozsah plnění dohodne v individuální smlouvě se zdravotní pojišťovnou.“ (zr)

va je, že by policie měla stejnou strukturu jako např. hasičské záchranné sbory. Není možné připustit, aby po 7 letech, kdy bylo na základě ústavního zákona v ČR zřízeno 14 krajů, dlouhodobě existovaly dvě kategorie krajů. Proti takovému přístupu budu, nejen v zájmu Pardubického kraje, vždy důrazně vystupovat a jsem rád, že ostatní hejtmani včetně hejtmana Královéhradec-

foto zdroj: Město Chrudim

kého kraje, takové řešení také podporují,“ řekl vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek a dodal: „Potěšilo mě, že představitelé policie se tomuto záměru nebrání.“ Zástupci policejního prezidia na jednání tlumočili návrh zákona o policii, ve kterém se uvažuje od ledna 2009 o zřízení čtrnácti krajských správ, případně o variantním překlopení současných osmi krajských správ policie do osmi tzv. oblastních ředitelství. Rozhodnutí nyní je na vládě a zejména Parlamentu ČR. (zr)

Koncem listopadu proběhlo jednání mezi zaměstnavateli organizací silničního hospodářství České republiky a jejich zaměstnanci zastoupenými Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy. Zaměstnance na jednání mimo jiných zastupovali předseda odborového svazu Jan Rejský a předseda sekce Josef Novotný. Za zaměstnavatele jednání vedl předseda sekce silničního hospodářství Svazu dopravy ČR Marek Novotný. Za organizace správ a údržeb silnic byl jednání přítomen předseda jejich sdružení Jan Zouhar.

Přes velmi tvrdý průběh jednání bylo dosaženo shody a vytvořeny předpoklady pro podpis kolektivní smlouvy. Ta pro nadcházející období příštího roku vymezí vztah mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v silničním hospodářství ČR. Nejsložitější bylo jednání o peněžních a nepeněžních výhodách zaměstnanců. Dohoda nakonec vyjadřuje optimální výsledek vymezující volný prostor v přístupu k zaměstnancům stanovený novým zákoníkem práce. V oblasti platů byl přijat kompromis, nárůsty platů zaměstnanců budou akceptovat nárůst cen spotřebního koše. Pod kolektivní smlouvu vyššího stupně již připojili podpisy odboroví představitelé předseda Jan Rej-

ský a předseda sekce Josef Novotný. Za zaměstnavatele chybí podpis prezidenta Svazu dopravy ČR a viceprezidenta Svazu průmyslu ČR Jaroslava Hanáka, který byl tou dobou na služební cestě. Předseda sekce silničního hospodářství Marek Novotný již smlouvu podepsal. Informaci o dohodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v silničním hospodářství s uspokojením přijal i náměstek hejtmana Pardubického kraje a místopředseda komise rady Asociace krajů ČR pro dopravu Ivo Toman. „Obzvlášť dnes, kdy je situace mezi zaměstnanci a zaměstnavateli v jiných sférách přinejmenším neklidná, oceňuji to, že se podařilo najít společnou řeč a vytvořit oboustranně férovou smlouvu,“ řekl. (zr) INZERCE

Správa a údržba silnic Pardubického kraje - Staráme se o Vás po celý rok

Přejeme Vám šťastnou cestu. od ledna 2008 v novém Doubravice 98, 533 53 Pardubice - Doubravice, T: 466 052 711, E: [email protected]

www.suspk.cz

OLOMOUCKÝ KRAJ

KN | prosinec 2007 |

České dráhy: pokuta není adekvátní

GLOSA Každý rok dochází na moravských rybnících ke střetu zájmů dvou živočišných druhů. Člověka-rybáře a kormorána velkého, nepolepšitelného rybožrouta. Oba chtějí ryby. Jeden je chová, druhý je pouze loví a neuvědomuje si, že tím porušuje zákon o soukromém vlastnictví. Loví totiž „ryby, které jsou obhospodařovány, ne ryby v oceánu. Tyto ryby stojí desítky milionů korun“, mám-li užít slova jednoho rybáře. Jenže, jak to má chudák kormorán poznat? A navíc nemá peníze, aby je mohl zaplatit. Otázky zní: Je zločinem, když jedno divoké zvíře sežere jiné divoké zvíře? A zaslouží si tento zločin trest smrti, tedy zastřelení? Možná by bylo nejlepší, aby se kormorán dal na vegetariánskou stravu, to by se ale asi nelíbilo lidem-zemědělcům. Viktor Merta

Olomoucký kraj zaznamenal rostoucí počet stížností od cestujících využívajících vlakovou dopravu. Lidem vadí zejména častá zpoždění vlaků. Kraj situaci řešil tím, že Českým drahám udělil pokutu ve výši 5,5 milionu korun za opakované nedodržování jízdního řádu. „Musíme se k Českým drahám chovat jako k jiným dopravcům, všichni mají stejné podmínky,“ řekl radní Olomouckého kraje Petr Polášek (ODS). Sankci umožňuje smlouva, kterou kraj s Českými drahami uzavřel. Ty se ale hájí a tvrdí, že většina zpoždění je způsobena opravami tratí a hlavně stavbou železničního koridoru z Nezamyslic. „Jsme v pozici dopravce, který jezdí po státních kolejích. Stát opravuje infrastrukturu a pro všechny dopravce na železnici, nejen pro České dráhy, to znamená nepříjemná omezení, kterým se ale není možné vyhnout,“ uvedl tiskový mluvčí ČD Ondřej Kubala. Navíc jsou podle něj ČD zodpovědné za mnohem menší počet opožděných spojů, než uvádí kraj. „Z viny dopravce byl ve skutečnosti opožděn 91 spoj za 9 měsíců (tedy 10 vlaků za měsíc). Při přepočtu Olomoucký kraj drahám vyčítá 0,037 promile zpožděných spojů z viny dopravce. Pokutu za takové zpoždění považujeme za neadekvátní,“ tvrdí Kubala. Podle Jaroslava Tomíka, vedoucího oddělení veřejné dopravy Olomouckého kraje, pokuta splnila svůj účel. „Máme určité pozitivní ohlasy na zlepšení kvality služeb. Reakce veřejnosti na pokutu a demonstrace

dopravce ve smyslu důraznějších opozičních komentářů mají předpoklad být dobrým nástrojem do budoucna pro všechny zúčastněné strany. A z toho bude nakonec těžit cestující,“ uvedl Tomík. Problémy se službami poskytovanými veřejnými dopravci nemá pouze Olomoucký kraj. Například v Ústeckém kraji nejsou spokojeni s autobusovými dopravci. „Obdobné řešení jako v Olomouckém kraji nyní využíváme u svých smluvních autobusových dopravců. Za závady v kvalitě autobusového parku jsme jim udělili od léta tohoto roku téměř 2 miliony korun pokuty,“ sdělil František Janačík z kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. Také Liberecký kraj již uplatnil smluvní sankci vůči veřejnému dopravci, a to dokonce dvakrát, z důvodu nedodržení smluvně dané kvóty nasazení moderních vozidel na vybraných tratích. V Moravskoslezském kraji jsou naopak vůči Českým drahám velice tolerantní. „Ke

13

Web o uzavírkách foto: autor zpožďování vlaků na území našeho kraje dochází. Téměř vždy však jde o situace, jenž nejsou způsobeny dopravcem, ale vznikají kvůli opravám tratí a jejich rekonstrukce kraj podporuje,“ uvedla tisková mluvčí Barbara Odstrčilíková. „Rozhodnutí našich kolegů z Olomouckého kraje nám nenáleží hodnotit. Je to rozhodnutí tamní politické reprezentace,“ dodala.

Ovšem ne všechny kraje mohou udělit Českým drahám pokutu jako Olomoucký kraj. V jejich smlouvách s ČD nejsou zahrnuty sankční prostředky. Mnohé kraje ale usilují o jejich zavedení. „Vážně uvažujeme o vložení sankční doložky do dodatku smlouvy s ČD pro příští rok,“ sdělila Jitka Svatošová z Krajského úřadu kraje Vysočina. Možnost sankcionovat ČD budou mít

v budoucnu na severu Čech. „České dráhy v průběhu jednání o budoucí smlouvě akceptují postoj Ústeckého kraje, který chce do dokumentu vtělit ujednání o sankcích za porušení smluvních podmínek, včetně doloženého nedodržování jízdního řádu nebo znečištěných vagónů,“ informuje František Janačík.

Viktor Merta

Návštěvníci webových stránek Olomouckého kraje mohou získat informace o uzavírkách silnic. Příslušné údaje naleznou pod odkazem „Dopravní informace“ v levé části úvodní strany krajského webu. Stránka obsahuje vždy číslo příslušné komunikace, dobu trvání uzavírky, popis a dvě mapy. Prozatím jsou na ní popsány uzavírky silnic první třídy, později by je měly doplnit také informace o komunikacích druhé a třetí třídy. (zr) INZERCE ČR

Lidem vadí nadměrný hluk v blízkosti silnic Krajská hygienická stanice v Olomouci udělila v Olomouckém kraji časově omezenou výjimku, která umožňovala na státních silnicích první třídy překračování limitů hluku. Míst, kde platí tato výjimka, je v kraji asi 18. Jedním z nich je Rolsberská ulice v Olomouci. Jejím obyvatelům se vůbec nelíbí, že musí snášet nadlimitní řev automobilových motorů. Jiří Skopal kvůli tomu dokonce zažaloval ministersvo zdravotnictví. Ministerstvo nakonec výjimku, která měla platit do roku 2009, zrušilo. Její udělení Krajskou hygienickou stanicí prý bylo v rozporu se zákonem na ochranu veřejného zdraví. „Je nutné, aby Ředitelství silnic a dálnic prokázalo, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru,“ uvedl pro TV Morava mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.

Ředitelství silnic a dálnic, které je držitelem zrušené výjimky, se ale proti rozhodnutí ministerstva odvolalo. „Ředitelství dosáhlo na jednání s hlavním hygienikem dne 29.4.2003 a na následných jednáních s ministerstvem zdravotnictví a krajskou hygienickou stanicí zcela konkrétních podrobných dohod o tom, co je zcela dostačujícím podkladem pro udělení časově omezené výjimky. Nicméně vždy po splnění

požadavků byly ze strany ministerstva vzneseny další doplňující požadavky a my v podobných případech již nejsme schopni obhájit účelné vynakládání státních prostředků,“ uvedla tisková mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. Ředitelství se snaží zlepšit životní podmínky lidí žijících poblíž rušných dopravních tahů různými opatřeními. „Probíhá výměna oken ve vytipovaných domech na průtahu silnice I/35 Olomoucí. A samozřejmě, hlavním úkolem naší organizace je investiční příprava silnic, které odvedou zbytečnou tranzitní dopravu ze středu měst a obcí,“ sdělila ještě Vápeníková. Jak bude zmatek kolem výjimky nakonec vyřešen, bychom se

měli dozvědět v nejbližší době. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt na začátku listopadu řekl, že odborná komise, která měla za úkol zhodnotit rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky, již dospěla ke stanovisku, které sdělí ministru zdravotnictví. Ten by měl podle Cikrta do čtrnácti dnů rozhodnout o konečném výsledku. Ředitelství silnic a dálnic ovšem ještě potřebnou informaci nezískalo. „O dalších krocích nevíme. Základní problém je zde obecně asi v tom, že není legislativně pevně stanoveno, co má být součástí žádosti o vydání časově omezeného povolení,“ řekla Vápeníková. Viktor Merta

Odstřel kormoránů nic nevyřeší Hejtmanství Olomouckého kraje povolilo odstřel kormorána velkého. Stalo se tak na popud nespokojených rybářů. Tento opeřený predátor totiž plení jejich rybníky. Opatření by pro tento ptačí druh nemělo znamenat vážné riziko. „Povolením odstřelu nedojde k redukci populace, počet odlovených kusů není vysoký. Částečně proto, že jde o obtížně ulovitelného ptáka a také pro-

to, že vlastní lov nelze provádět tak často, jak se hejno na vodní ploše vyskytuje. Lov kormoránů trvá krátce, poté se hejno přesune na klidnější lokalitu mimo vodní plochy,“ uvedla Miroslava Kudýnová z odboru životního prostředí Olomouckého kraje. Ovšem o účinnosti odstřelu se pochybuje. Pochybují o ní dokonce samotní rybáři. „Efekt je pouze v tom, že se kormorá-

nům znepříjemní pobyt na jedné lokalitě. Ti pak odtáhnou jinam - vesměs tam, kde nebudou rušeni,“ říká Václav Habán z Moravského rybářského svazu. Podle ornitologů si mohou rybáři za škody napáchané na jejich rybnících zčásti sami. „Problém je v tom, že rybníky dnes u nás nejsou přirozenou součástí krajiny, ale vanou s kolmými břehy, kam se nasype ryb, kolik se jen vejde, a při-

leje se troška vody. Z pohledu kormorána to pak vypadá stejně jako krmítko se slunečnicí z pohledu sýkorky,“ míní Zdeněk Vermoužek z Ornitologické stanice v Přerově. „Tak jako musí zemědělci počítat s tím, že může být sucho, tak musí rybáři počítat s tím, že žijí kormoráni,“ dodává. Viktor Merta

14

| KN | prosinec 2007

VSTUP ČR DO SCHENGENU

Poslední dny do rozšíření Schengenu PRAHA – Už jen pár dní zbývá do chvíle, kdy se Česká republika stane součástí schengenského prostoru. Co Čechy od 21. prosince čeká? A jaké události provázejí poslední dny, kdy ještě na hranicích s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem celníci zastavují a kontrolují cestující? 22. listopadu vystoupil německý ministr vnitra Wolfgang Schäuble a prohlásil, že zrušení kontrol na východních hranicích Německa neohrozí tamní bezpečnost. „Po převedení stálých hraničních kontrol na mobilní ostrahu hranic nemusíme očekávat snížení bezpečnosti,“ vysvětloval Schäuble. Už o den později potvrdil ministr vnitra Ivan Langer zřízení dvou center německo-české policejní spolupráce. Služebny vzniknou v severočeských Petrovicích a v bavorském Schwandorfu. Langer uvedl, že v Petrovicích bude se svými německými kolegy spolupracovat deset a ve Schwandorfu pět českých policistů. Jejich hlavním úkolem prý bude výměna informací v rámci Schengenského informačního systému (SIS). „Jedno pracoviště máme na česko-rakouské hranici. Na česko-německé hranici chceme mít dvě už proto, že je tato hranice delší,“ vysvětloval Langer. České politiky však zaskočilo vyjádření bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna. Podle něj je totiž rozšíření Schengenu na východ předčasné.

„Jeden, dva roky navíc by nám docela pomohly, abychom do našeho společného evropského domu zabudovali to či ono varovné zařízení navíc,“ prohlásil Herrmann. Opřel se i do Čechů a Poláků. „Když se nechávají otevřené domovní dveře, hrozí nebezpečí, že vejdou nejen přátelé, ale i nechtění hosté,“ nebral si servítky Hermann, podle kterého se spousta Němců rozšíření Schengenu obává. KONEC ROZDĚLENÉ EVROPY Obyvatelé České republiky naopak rozšíření vítají. Alespoň to vyplývá z řady průzkumů. Co je od 21. prosince čeká? „Schengen je synonymem volného pohybu osob bez hraničních kontrol. V případě České republiky bude tento nejviditelnější znak schengenské spolupráce obzvlášť znatelný, protože republika zůstane obklopena pouze schengenskými státy a získá vnitřní schengenskou hranici na celém úseku svých pozemních hranic,“ uvedla Šárka Machotková z Ministerstva vnitra České republiky. Značný symbolický význam podle ní bude mít rozšíření Schengenu nejen kvůli návratu k hraničnímu

režimu, který fungoval před rozdělením Československa na česko-slovenské hranici, Schengen podle ní znamená také konec členění Evropy na Západ a Východ, který kdysi rozdělovala železná opona. „Jsem přesvědčena, že rozšíření Schengenu nepřinese jen snadnější cestování po Evropě, ale umožní také rozvíjení kulturní a společenské, které dosud omezovala linie státních hranic,“ dodala Machotková. Proces přípravy České republiky na schengenskou spolupráci se naplno rozjel v roce 1999, kdy došlo k začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie. „Prostřednictvím projektů programu Phare bylo možné získávat jinak nedostupné informace o schengenských standardech a současně také zdroje pro financování jejich implementace. Česká republika realizovala před svým vstupem do EU tři velké projekty zaměřené na Schengen, a to ve spolupráci s Německem, Rakouskem a Nizozemskem a řadu dalších menších projektů s dalšími státy Schengenu,“ vysvětloval Jiří Čelikovský z odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Systematická příprava trvala devět let. Bylo vyškoleno 850 školitelů a jejich prostřednictvím několik desítek tisíc osob, realizace se dočkaly desítky projektů,

ilustrační foto: Ředitelství Služby cizinecké a pohraniční policie ČR v souvislosti se Schengenem byly chváleny desítky zákonů. „Přes těžko předvídatelnou obtížnost a záludnost evaluačního procesu prošla Česká republika hodnocením hladce a bez větších zakolísání. Získala velmi dobrý kredit. Na implementaci schengenských standardů se přímo v minulosti podílelo mnoho pracovníků, ale pouze několik z nich se dočká ve svých funkcích zrušení kontrol. Každý z nich nepochybně přispěl svým dílem k tomuto úspěchu,“ doplnil Čelikovský s tím, že

zrušením kontrol na vnitřních hranicích rozvoj schengenského acquis nekončí. DVA TISÍCE KILOMETRŮ BEZ KONTROL O jaký úspěch ve zkratce jde? Od ledna 2007 přestane Česká republika kontrolovat dva tisíce kilometrů svých hranic. Odpadnou kontroly pasů nebo občanských průkazů, „evropskému cestování“ už nebudou stát v cestě žádné nucené zastávky.

Už teď je v Schengenu třináct zemí původní patnáctky (bez Británie a Irska), vedle nich jsou součástí i dva státy mimo Unii – Norsko a Island. Bezpečnost v evropských zemích, které jsou součástí Schengenu, zajišťuje Schengenský informační systém. Devět států, které do prostoru vstoupí, se k systému připojily 1. září letošního roku. Díky SIS už české úřady zatkly několik osob, našly pohřešované nebo zjistily přítomnost lidí, kteří by se v prostoru neměli objevovat. Jan Štifter

KOMENTÁŘ

Bezplatný vzdělávací kurz k Schengenu na internetu

Zhodnocení projektu Schengen Podpisem Smlouvy o přistoupení k Evropské unii stvrdila dne 16. dubna 2003 Česká republika svůj závazek v plném rozsahu převzít do svého právního řádu tzv. schengenské acquis, tedy soubor norem, které definují komplex opatření vyvažujících zrušení kontrol na vnitřních hranicích. Kdyby však až tehdy zahájila přípravy na provádění těchto standardů, zcela jistě by nyní neprožívala neopakovatelný pocit uspokojení z účasti na společném projektu nových a starých členských států Evropské unie, který co do rozsahu zřejmě nemá v historii evropské integrace srovnání. Ve skutečnosti započala Česká republika s přebíráním schengenských standardů mnohem dříve - prakticky ihned po podpisu Amsterodamské smlouvy v roce 1997, která začlenila původně mezivládní schengenskou spolupráci do rámce Evropské unie. Práce začaly „rozřezáním“ Schengenské prováděcí úmluvy (SPÚ) na několik logických celků a vytvořením mezirezortní pracovní skupiny, která měla na starosti přípravu všech odpovědných úřadů a která tuto činnost po určitých změnách zajišťuje do současnosti. Přestože rozhodující podíl úkolů náležel Ministerstvu vnitra a zejména Policii ČR, bylo do pracovních struktur zapojeno přes 10 ústředních orgánů státní správy, a to mnohdy v nemalém rozsahu. Podrobná analýza SPÚ ukázala, že Česká republika stojí před projektem nebývalého rozsahu, jehož výsledkem měla být změna mnoha zákonů

a mezinárodních smluv, realizace řady technických projektů pohybujících se v řádu miliard korun a vyškolení několika desítek tisíc pracovníků. Projekt se nikdy nestal předmětem politických sporů, což mělo zásadní význam pro schvalování zákonů a průběžné financování technických projektů.

vzájemné odpovědnosti až do poslední chvíle dozírali společně ministři vnitra na průběh příprav. Specifickým úkolem bylo dojednat podporu pro zrušení kontrol ze strany Německa a Rakouska. Tomuto úkolu věnovala Česká republika mimořádné úsilí jak na politické, tak na odborné úrovni.

V historii projektu bylo nutno zdolat několik kritických momentů, a to nejen v národním, ale především evropsko-unijním rozměru.

Zřejmě nejkritičtějším okamžikem bylo nezvládnutí vývoje a neodvratitelné zpoždění Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), jehož spuštění podmiňovalo připojení nových států. Ve chvíli napjatých diskusí o reálně hrozícím posunutí termínu rozšíření Schengenu Portugalsko neočekávaně přišlo s projektem SISone4all, který měl umožnit přístup orgánů nových států k SIS a dovést tak největší projekt rozšíření Schengenu v historii do úspěšného konce ještě během portugalského předsednictví. Ne všem státům zpoždění vývoje SIS II vadilo, a nebylo proto snadné získat jejich podporu vyžadující nemalé investice a enormní zatížení pracovních týmů. Pouze Kypr, který však nemá vnitřní pozemní hranice, se rozhodl počkat s plným zapojením do Schengenu až na SIS II.

Předně šlo o nastartování procesu rozšíření schengenského prostoru. Zde sehrála klíčovou roli deklarace ministrů vnitra států Visegrádské skupiny, které si po rok trvajících analýzách stanovily datum pro zahájení schengenského procesu a harmonizovaly přípravy tak, aby selhání některého z nich neohrozilo vlnu rozšíření, v té době již připravovanou jako „velký třesk“ pro deset nových členských států. Kromě ostrovních států Malty a Kypru, kterýkoliv zbývající stát mohl dominovým efektem vyřadit své sousedy. „Červená“, kterou na základě prvního hodnocení dostalo Slovensko, vyvolalo nevídanou solidaritu ostatních států a díky mimořádnému nasazení slovenských orgánů se podařilo nedostatky napravit. V hodnocení nových členských států se vyskytlo ještě několik dalších přísných varování, poslední se vyskytlo i během hodnocení využívání Schengenského informačního systému v září 2007. Vědomi si

Příprava České republiky se potýkala s množstvím menších či větších problémů, které jsou průvodním znakem většiny projektů. Například velmi nejasný výklad jednotlivých ustanovení schengenského acquis trápí naše

odborníky dodnes. Také dlouhá doba na přípravy paradoxně vedla k značné obměně a ztrátám vyškolených odborníků a pouze jednotlivci z původního týmu se dočkají ve svých funkcích zrušení kontrol. Přes tyto bolesti se Česká republika dokázala připravit na schengenské hodnocení dobře a je potěšitelné, že jím prošla velmi hladce. To bylo možné mimo jiné díky stabilizovanému týmu klíčových odborníků, kteří se na přípravě dlouhodobě podíleli, a jejich mimořádnému pracovnímu nasazení. Klíčovou roli sehrála i jasná politická podpora vlády i Parlamentu ČR. Přestože Česká republika měla díky absenci mořských a pozemních hranic snazší úkol než některé jiné státy, získala kredit velmi spolehlivého člena schengenské spolupráce.

Od 21. prosince letošního roku se stane Česká republika plnoprávným členem schengenského prostoru. Změny, které s sebou vstup do schengenského prostoru přinese, se dotknou života a práce mnoha občanů i zaměstnanců nejrůznějších orgánů státní správy a jiných organizací. Český institut pro integraci EU reagoval na aktuální poptávku po informacích a již 8. srpna 2006 zahájil provoz e-learningového vzdělávacího kurzu s názvem „Schengenský prostor a Česká republika“. Tento projekt byl realizován díky grantové podpoře Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Autory kurzu jsou renomovaní odborníci na tuto oblast - doc. JUDr. Bohumil Pikna, CSc. z Policejní akademie ČR, Ing. Jiří Čelikovský a Mgr. Petr Mück z Ministerstva vnitra ČR. Technické zpracování kurzu a jeho zpřístupnění na internetu realizovala společnost Rentel a.s. E-learningový kurz prokázal za více než rok provozu svoji vysokou vypovídací hodnotu. Jedná se totiž o jediný bezplatný a veřejně přístupný vzdělávací kurz k této problematice. Prostřednictvím společnosti Hewlett-Packard, s.r.o. a Vysoké školy manažerské informatiky a ekonomiky, a.s. se podařilo zajistit finanční prostředky, nezbytné pro aktualizaci celého obsahu kurzu a následné zpřístupnění odborné i široké veřejnosti na specializovaném vzdělávacím portálu. Kurz je rozčleněn do následujících kapitol: 1. Historický exkurz do schengenské spolupráce; 2. Vývoj právního rámce schengenské spolupráce; 3. Klíčové oblasti schengenské spolupráce; 4. Příprava ČR na vstup do schengenského prostoru a implementaci schengenského acquis; 5. Přínos začlenění ČR do Schengenu pro občany; 6. Rozvoj schengenského acquis. Součástí každé kapitoly a podkapitoly jsou také testy, které prověří úroveň získaných znalostí.

Ing. Jiří Čelikovský předseda pracovní skupiny Hodnocení Schengenu – ČR odbor azylové a migrační politiky Ministerstvo vnitra ČR

E-learningový kurz, který je na internetu bezplatně přístupný od 26. listopadu 2007, je určený všem zájemcům o tuto problematiku, tedy odborné i laické veřejnosti. Do kurzu se zájemci dostanou kliknutím na internetový odkaz http://comenius3.rentel.cz/kurzy/spcr/000/kurz.nsf a poté zadají přihlašovací jméno schengen a heslo schengen. Pro správnou funkci kurzu je nutné používat Internet Explorer V5 a vyšší s nastavenou střední mírou zabezpečení a povolenou funkcí cookies. (red)

ZLÍNSKÝ KRAJ KRÁTCE Peníze z EU na nadregionální projekty Zlínský kraj hodlá v následujících letech využít evropské peníze především na projekty rozvíjející co největší území. Například investice do silnic budou zaměřeny na opravy ucelených hlavních tahů, v cestovním ruchu dostanou přednost integrované projekty celých turistických oblastí. Zlínský a Olomoucký kraj mohou z Regionálního operačního programu společně vyčerpat do roku 2013 zhruba 18 miliard korun. (sve)

Osvětový Prvák Zlínská pobočka humanitární organizace ADRA zahájí na začátku ledna 2008 nový projekt zaměřený na děti v mateřských školách a žáky prvního stupně základních škol. Akce s názvem Prvák má upozornit malé děti, že jejich vrstevníci v jiných koutech světa žijí v odlišných a chudších podmínkách. ADRA bude organizovat besedy a jiné zajímavé aktivity pro děti. (sve)

Oceněná nemocnice Nejoblíbenější nemocnice ve Zlínském kraji je ve Valašském Meziříčí. Vyhodnotili ji tak pacienti v celostátním průzkumu Nemocnice roku 2007, který uspořádala společnost HealthCare Institute. Na druhém místě skončila Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně, hned za ní pak Vsetínská nemocnice. Ani jedno ze zařízení se však nedostalo mezi první tuzemskou desítku. (sve)

GLOSA Podniky na Zlínsku prý vypouštějí nejvíce rakovinotvorných látek ze všech… Údaje, které firmy samy nahlásí do zvláštního registru, sledují ekologické organizace i ministerstvo životního prostředí. Kdo ale sleduje, kolik nečistot a možná i karcinogenů vypouští kdejaký strejda na vsi? Člověk nemusí mít ani speciální přístroje s citlivými čidly a pozná, že to černé, co letí ze sousedova komína nebude zrovna dvakrát zdravé. Bohužel energie zdražují a lidé doma pálí vše, co jim přijde pod ruku. Plasty nejspíš nekončí v tříděném odpadu, pro který jezdí „extra“ popeláři. Do kamínek s nízkým komínem se hodí i starý nábytek s pořádnou vrstvou laku. Ranní, odpolední ani večerní procházka na čerstvém vzduchu se tak nekoná a do pořádného oteplení ani konat nebude. V zimě se totiž vzduch ve vesničce se stovkou obyvatel, kousek od Hostýnských a Vizovických vrchů, dýchat nedá. Světlana Divilková

KN |prosinec 2007 |

15

Antimonopolní úřad a Zlín se přou o pokutu i vyhlášku Město Zlín a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se letos dostaly opakovaně do sporu. Nejdřív se jednalo o třímilionovou pokutu. Tuto sankci uložil ÚOHS městu Zlínu ve správním řízení, které se týká celkem třinácti zakázek v celkové hodnotě převyšujících částku 420 milionů korun. Ve všech třinácti případech se podle ÚOHS zadavatel dopustil správních deliktů, neboť výběr zájemců při omezení jejich počtu neproběhl transparentním způsobem. Úřadu se nelíbí údajně neprůhledný průběh losování výherce zakázek. Chybou prý bylo, že město v několika případech nepřizvalo notáře. Zlínská primátorka Irena Ondrová již dříve řekla, že radnice je přesvědčena o tom, že v zadávání zakázek postupovala správně a dle tehdy platného zákona. Na začátku listopadu podala zlínská radnice žalobu ke Krajskému soudu v Brně proti rozhodnutí ÚOHS ohledně třímilionové pokuty a zároveň žádost o odklad platby. „Zlínská radnice je asi nejvíce prověřeným úřadem či dokonce firmou v České republice. Máme prověřeny všechny zakázky za poslední léta. Jsme přesvědčeni, že třímilionovou pokutu jsme nedostali za porušení zákona. Máme jiný názor na výklad zákona platného v roce 2004, a proto jsme podali soudní žalobu na zrušení rozhodnutí ÚOHS,“ řekl tajemník zlínského magistrátu Zdeněk Mikel. Rozhodnout tedy nyní musí soud.

Nedávno však ÚOHS město Zlín kritizoval kvůli jinému kroku. „Uvedené město v letošním roce vydalo obecně závaznou vyhlášku, která přímo vymezuje místa vyhrazená k provozování hracích automatů konkrétními adresami provozoven. Tímto určováním jednotlivých míst dochází ke střetu obecně závazné vyhlášky s principy, které chrání zákon o ochraně hospodářské soutěže. Zvolený systém zvýhodňuje subjekty, jež na vyhláškou stanovených adresách již výherní automaty provozují, a naopak diskriminuje potenciální konkurenty, kteří by na trh hodlali vstoupit,“ uvádí ve své zprávě antimonopolní úřad a doporučuje změnu

Zlínská radnice.

foto: autorka

vyhlášky. Vynucovat ji však nemůže. „Kritériem při pořizování seznamu byla blízkost škol a zdravotnických či sociálních zařízení. Omezit jsme chtěli i výskyt automatů v centru města,“ upřesnila již dříve primátorka Irena Ondrová. Zda může ke změně vyhlášky dojít, prozatím není jasné. „Vyčkáme na stanovisko ministerstva vnitra,“ sdělila mluvčí

magistrátu Marie Masaříková. Případnou změnu vyhlášky by muselo schvalovat zastupitelstvo. Podle Hany Malé z tiskového odboru ministerstva vnitra určení míst, kde je provozování výherních hracích přístrojů povoleno, uvedením ulice a čísla popisného, není v rozporu se zákonem o loteriích.

Antimonopolní úřad nyní vyzývá i ostatní obce, aby při formulování obdobných vyhlášek nepostupovaly diskriminačně. Podobná vyhláška, která omezuje provoz hracích automatů v centru města, platí například v Uherském Hradišti.

(sve)

Voda podraží až o 15 procent Velké zdražení vody čeká příští rok obyvatele Zlínského kraje. Vodárny v regionu budou za krychlový metr odebrané a vyčištěné vody účtovat o devět až 15 procent více než v roce 2007. Na růst cen má vliv zvýšení DPH z pěti na devět procent, vyšší ná-

klady na energie a také zdražení surové vody. Nejvíce, o zhruba 15 procent, podraží voda na Kroměřížsku. I tak zde ale lidé zaplatí nejméně z celého kraje. Součet cen za vodné a stočné tam bude činit 52,84 Kč. V okresech Vsetín a Uherské Hradiště cena vzros-

te přibližně o devět procent. „Důvodem je hlavně zvýšení sazby DPH, rostou ale i náklady. Například za elektřinu zaplatíme příští rok o 16 procent více,“ řekl ředitel Slováckých vodáren a kanalizací Lubomír Trachtulec. Na Uherskohradišťsku budou lidé za metr

Firmy ve Zlínském kraji nahlásily nejvíce karcinogenních látek Přestože se firmám na Zlínsku daří snižovat množství vypouštěných škodlivých látek, patří Zlínský kraj v rámci republiky na špici, pokud jde o emise potenciálně rakovinotvorných látek z průmyslu. Vyplývá to z údajů, které podniky samy nahlásily do Integrovaného registru znečištění (IRZ) za rok 2006. Na celkovém množství těchto látek se z více jak jedné třetiny podílí valašskomeziříčská DEZA, a.s., která se zabývá zpracováním dehtu, směsných dehtových olejů, surového benzolu a surovin pro výrobu fenolů. Podle údajů v registru vypustila za rok 53 tisíce kilogramů karcinogenních látek. „Pak to jsou v součtu hlavně zdroje emisí dichlormetanu, z nichž tři jsou z oblasti obuvnického průmyslu a jedna zpracovává plasty. Hned za dichlormetanem se velikostí emisí řadí v součtu zdroje styrenu,“ shrnul Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, které sestavilo žebříček znečišťovatelů. Pozitivní zprávou je, že se ve Zlínském kraji v roce 2006 oproti roku 2005 snížily emise látek

rakovinotvorných i potenciálně rakovinotvorných pro člověka do ovzduší a do vod z velkých průmyslových zdrojů zhruba o šestinu. K výraznému snížení došlo i v samotné firmě DEZA. O dvě třetiny kleslo množství emisí rakovinotvorného benzenu. Vedení DEZA, a.s. prohlašuje, že si je vědomo toho, že je nutno provést ještě řadu dalších nákladných investičních opatření na ochranu životního prostředí. „Prioritní snahou vedení společnosti je systematické pokračování v cestě neustálého zlepšování ekologického profilu organizace,“ uvedl ředitel společnosti Zbyněk Průša. Od roku 1993 realizovala DEZA přímé ekologické investice za zhruba dvě miliardy korun, dalších

800 milionů chce firma vynaložit do roku 2010. O určité množství snížily meziročně emise také dva provozy vypouštějící do ovzduší dichlormetan, a to firmy Kurt O. John Březůvky a Komponenty Zlín. Na druhé straně letos poprvé emise této látky v kraji ohlásily další dva provozy, Pur-Plastics a Termolux. K provozům, které výrazně snížily emise škodlivého styrenu, patří laminovna ve Střelné firmy Form, naopak v žebříčku emisí této látky ze šestého místa v kraji na první poskočil výrobce sklolaminátových výrobků L.A.S.T. v Tečovicích na Zlínsku. Informace do registru letos ohlásily 72 provozy na území Zlínského kraje, což je ve srovnání s minulým rokem o čtyři více. Nejčastěji ohlašovanými látkami byly amoniak a styren v emisích do ovzduší a měď, olovo a zinek v přenosech v odpadech. (sve)

krychlový platit 55,69 Kč, na Vsetínsku pak 52,97 Kč. Obyvatelé na Zlínsku, s výjimkou Otrokovic, zaplatí příští rok 57,29 Kč. Proti letošnímu roku je to přibližně o 14 procent více. Nejvíc již tradičně zaplatí obyvatelé Otrokovic. Vodné je stejné jako v

jiných částech okresu, rozdíl způsobuje stočné. Za krychlový metr odebrané a vyčištěné vody tak zaplatí 68,88 Kč. Cena vody je tam jedna z nejvyšších v zemi.

(sve)

O křeslo hejtmana budou soupeřit zkušení politici Oficiální kandidátky pro krajské volby sice ještě nejsou všude sestaveny, již teď je ale zřejmé, že ve Zlínském kraji půjde o souboj známých regionálních politiků. Mezi lídry největších politických stran se nejspíš neobjeví žádný nováček. Zatímco většina stran má krajské konference teprve před sebou, lidovci si svého kandidáta na hejtmana zvolili již v říjnu. Jedničkou KDU-ČSL se stal současný náměstek hejtmana Zlínského kraje pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Jindřich Ondruš. „Jedním z bodů, na které se zaměříme, bude co nejefektivnější zacílení peněz z evropských fondů,“ řekl Ondruš. Delegáti ČSSD na začátku prosince rozhodli, že vsadí na zkušeného komunálního politika a bývalého dlouholetého starostu Otrokovic Stanislava Mišáka. Na celokrajské konferenci ČSSD neměl Mišák žádného protikandidáta a byl jasným vítězem. „Je to pro mne samozřejmě velký závazek a věřím, že uspějeme,“ uve-

dl Mišák. Stávající náměstek hejtmana Stanislav Mišák by se rád v předvolební kampani zaměřil na větší informovanost obyvatel o rozvojových aktivitách kraje. Představitelé ODS, která vyhrála minulé volby, se sejdou na krajské konferenci v polovině ledna příštího roku. Na prvním místě kandidátky do krajského zastupitelstva pravděpodobně stane současný hejtman Libor Lukáš. Menší politická seskupení se rozhodla pro společnou kandidátku. SNK Evropští demokraté, Nezávislí starostové pro kraj a další skupiny nezávislých se spojí. Naopak Strana zelených půjde do krajských voleb sama a neuzavře koalici s žádným dalším politickým uskupením. Krajské volby v roce 2004 vyhrála ve Zlínském kraji ODS s třiceti procenty hlasů dále KDU-ČSL 21%, KSČM 15%, ČSSD 14%, ED+NSK 6%. (sve)

16

| KN | prosinec 2007

KRÁTCE Rozpočet se schodkem Na portálu Jihomoravského kraje (JMK) se občané mohou seznámit s návrhem rozpočtu JMK na rok 2008. Příjmy JMK budou zhruba ve výši 5,219 miliardy korun a výdaje 5,558. Vzniká tak schodek o hodnotě 339 milionů korun. Nejvyšší částka je vyčleněna na dopravu, a to více než 2 miliardy Kč. O rozpočtu se bude jednat ještě 13. prosince, kde každý může přednést své připomínky či žádat vysvětlení. Další informace včetně komentářů jsou k shlédnutí v budově krajského úřadu. (neu)

200 km cyklostezek Cyklisté v Brně mohou prozatím využívat asi 38 kilometrů stezek pro cyklisty. V příštím roce vznikne dalších dvacet staveb nebo vyznačení. V plánu je také druhá stezka kolem Ronda, která by měla „odlehčit“ docela frekventované první stezce. Město chce v budování pokračovat, a tak by do deseti let mohlo město křižovat více než 200 km cyklostezek (neu)

Nové národní kulturní památky Rada Jihomoravského kraje podala začátkem listopadu návrh na prohlášení národních kulturních památek. V seznamu se objevily nemovité památky Klášter Porta coeli v Předklášteří, Barokní kostel sv. Petra a Pavla v Rajhradě, Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách a Kostel Panny Marie a sv. Václava u Louckého kláštera ve Znojmě. Do navrhovaných movitých památek byla zařazena Věstonická Venuše, dále pak Světelský oltář, Pieta z kostela sv. Tomáše v Brně a další (neu)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Dočkají se Brňané nového nádraží? Pro některé obyvatele Brna se problematika výstavby nového nádraží stala noční můrou. Nejenže se celý projekt protahuje neustálým hledáním toho nejlepšího řešení pro všechny strany včetně příznivců a odpůrců, ale lidé, kterých se výstavba dotkne přímo osobně, ani dobře nevědí, kdy už se záměry stanou skutečností. Trpělivost došla také hlavnímu investorovi stavby – Správě železniční dopravní cesty (SŽDC). Na začátku listopadu prohlásil ředitel SŽDC Jan Komárek, že se již na nic čekat nebude a začne se stavět za dva roky. Nové nádraží bude stát o 800 metrů dál, a to na jih od současného železničního uzlu v místě zvaném Jižní centrum nedaleko autobusového nádraží Zvonařka a Galerie Vaňkovka. Jedním z důvodů rozhodného kroku po tolika letech váhání je obava, že investor nezíská potřebné dotace ve výši 8 miliard z fondů EU, které byly určeny pro období 2007 až 2013 a musí se utratit do dvou let po tomto termínu. Diskuse nad tímto problémem ukončilo oznámení Evropské komise, že s podporou přestavby tak důležitého železničního uzlu počítá. Většinu připomínek k projektu totiž už zpracovala, a tak nic nebrání, aby se začátkem prosince podepsal operační plán, který bude garantovat přísun peněz z evropských fondů a jejich přesnou výši. Náklady na modernizaci železničního uzlu Europoint Brno se předpokládají ve výši 24,5 miliardy korun. Samotné nádraží by mělo stát 6 miliard Kč. Finančně by se měla na projektu podílet nejenom Evropská unie, ale také Jihomoravský kraj, Státní fond dopravní infrastruktury a investor. Město Brno bude financovat pouze výstavbu infrastruktury jižního města, a to ve výši 3 miliard korun. Optimistické vize, že je vše vyřešeno a rozhodnuto, však narušují odpůrci přesunu. Napří-

klad mluvčí iniciativy Nádraží v centru Svatopluk Bartík sdělil: „Rozhodnutí Komise ještě

neznamená, že nádraží bude stát nutně na jihu.“ Další nesouhlasné hlasy se ozývaly také z magistrátu, volaly totiž po „přisunuté“ variantě nádraží. To by pak stálo v oblasti Nových Sadů pod Petrovem. Primátor města Brna Roman Onderka však tyto snahy ukončil jednoznačným prohlášením, že město výstavbu komplikovat dalšími změnami a návrhy nebude. Přesto všechno přišel předseda komise dopravy Rady města Brna Josef Veselý s návrhem, jak projekt ještě vylepšit. Stávající nádra-

Studijní a prospěchová stipendia pro učně? Proč ne! Žáci základních škol se čím dál tím víc hlásí na střední školy, a to i s prospěchem, se kterým by měli větší šanci prosadit se na školách učňovského typu. To má za následek, že učilištím ubývají žáci. Klasická řemesla, které úřady práce hodně nabízejí, tak nemá kdo vykonávat. Prvotním problémem je nespokojenost rodičů s tím, jak jsou tyto obory platově hodnoceny, a tak raději posílají děti studovat. Dalším aspektem nastalé situace je to, že je v některých učňovských oborech nadbytek žáků, kteří pak práci shánějí těžko. Příkladem mohou být vyučení kuchaři, číšníci, lesníci a obory zaměřené na obchod. Nezaměstnanost absolventů učilišť je v Jihomoravském kraji alarmující, protože činí 19 %. V porovnání s absolventy učňovských oborů ukončených maturitou (16 % končí na úřadu prá-

ce) a maturantů z gymnázií (5 %) je to hodně. O všech těchto problémech Jihomoravský kraj (JMK) ví a snaží se s nimi „bojovat“, ale zmenšování nezaměstnanosti je celosvětově dlouhodobý úkol. K dalšímu docela zajímavému kroku přispěl svým návrhem jihomoravský radní Lubomír Šmíd. Jeho plán sice není revoluční, již se totiž praktikuje například v Rakousku a v Německu, přesto má budoucnost. Učni by se totiž v příštích letech mohli ucházet o studijní a prospěchová stipendia. Návrh počítá s tím, že by se na projekt vyčlenilo z krajského rozpočtu 60 milionů korun. Ty by šly nejenom na stipendia (žák školy by dostával 1000 korun měsíčně a k tomu další peníze podle prospěchu), ale také na modernizaci technického vybavení škol tak, aby byly mnohem atraktivnější. Radní Šmíd

k tomu řekl: „Cílem návrhu je podpora řemesel. Nechci se dočkat doby, kdy budeme muset vhodné lidi ve velkém lákat ze zahraničí. Vyplácení dávek učňům vidím jako možnou cestu k záchraně českého řemeslníka. Stipendia nebudou vyplácena paušálně. První předpoklad je, že půjde o obor, který určí příslušný úřad práce jako potřebný. A vyplácení stipendií bude podmíněno plněním studijních povinností. Nebojím se, že by někdo byl ochotný několik let plnit studijní povinnosti jen proto, aby dostával tisíc korun měsíčně.“ V kraji je v současné době přibližně 11 500 patnáctiletých žáků (z toho je zhruba 3000 učňů) a do sedmi let by se jejich počet měl snížit kvůli demografickému vývoji na 9000. Žaneta Neužilová

ží by se využilo jako zastávka osobních a příměstských vlaků, která by byla spojena s novým nádražím rychlodráhou ve výšce 7 metrů nad povrchem Brna. SŽDC musí Veselého variantu zanalyzovat a až potom se vyjádří, zda je vůbec reálná. Všechny tyto události probudily zájem soukromých firem o pozemky v oblasti Jižního cen-

tra. O téměř deset hektarů pozemků bojuje již 9 investorů, ale své návrhy představilo zatím jen pět firem. V oblasti jižního města by podle nich měly stát nové kanceláře, nová nákupní střediska, hotel a další. text a foto: Žaneta Neužilová

GLOSA Když jsem psala článek o přesunu brněnského nádraží, vzpomněla jsem si na dobu, kdy probíhalo před třemi roky referendum o odsunu. Hlasování se zúčastnilo necelých 25 % Brňanů a většina byla proti odsunu. Kvůli neúčasti bylo referendum neplatné, ale MF Dnes si nechala letos v srpnu udělat průzkum, který prokázal, že pro odsun je pouhých 28 %. Průzkum také odhalil, že by k novému referendu přišlo stále málo lidí, proto mne udivuje snaha některých radních opět zorganizovat další hlasování. Jak je vidět, občanům Brna je tak trochu jedno, co se s nádražím stane. On se vůbec hlas lidu často a nejenom v Brně využívá k zviditelnění. Petici za zachování úrazovky na Ponávce podepsalo již 50 tisíc lidí. A ačkoliv je reforma zdravotnictví v podání ministra Julínka neodvratná a je téměř jisté, že se provoz přesune do Bohunic, chce ČSSD předložit zákon, který má zachránit úrazovku a převést ji pod město. Myslím si, že tak trochu s křížkem po funuse. Již jednou se diskutovalo o tom, že Brno na to nemá dostatečné prostředky. Ovšem další chystaný průzkum názoru občanů je zajímavý. Sociologové obvolají 600 Brňanů nebo 3000 z nich zašlou dotazníky a budou se ptát, jestli je pro ně důležitá čistá přehrada. Výsledky pak budou tvořit podklady pro komisaře, kteří by měli na vyčištění přehrady přiklepnout peníze z fondů EU. Jak se lid rozhodne, se uvidí na začátku příštího roku. Nicméně si myslím, že je škoda, že o docela podstatné věci bude rozhodovat tak malý vzorek populace. Žaneta Neužilová

INZERCE ČR

ČESKÁ REPUBLIKA

KN |prosinec 2007 |

17

„Rabasova nástupce v Pardubicích nyní nevidím,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman Na počátku listopadu přišel Pardubický kraj o svého hejtmana Michala Rabase, který po dvou letech podlehl vážné nemoci. Významnou osobnost v něm neztratil jen kraj, kde od jeho počátku zastával místo vicehejtmana, aby ve druhém volebním období stanul v jeho čele, ale také Občanská demokratická strana, jejímž krajským předsedou Rabas byl. O současné situaci ve vedení krajské samosprávy, o jejím řešení s výhledem na příští volební rok, jsme hovořili s náměstkem hejtmana Pardubického kraje Ivo Tomanem, který se o hejtmanské křeslo hodlá v příštích volbách ucházet. Jaká je současná situace uvnitř vedení samosprávy Pardubického kraje po úmrtí hejtmana Michala Rabase? Je to obrovská ztráta nejenom pro kraj, ale i pro Regionální sdružení ODS, to je samozřejmé. Sice se říká, že každý člověk je nahraditelný, ale musím konstatovat, že Michal Rabas byl jenom jeden a těžko se za něj hledá náhrada. V současné době je funkce hejtmana neobsazená, krajská ODS, která má podle výsledků posledních krajských voleb nárok na tento post, se dohodla, že teď necháme určitý čas na to, aby se našla osoba, která by na tuto pozici byla navržena koaličnímu partnerovi ve vedení kraje, kterým je Koalice pro Pardubický kraj. Jsem rád, že jsme se v ODS domluvili, že nyní necháme v klidu proběhnout všechny primární volby na místních úrovních, oblastních úrovních i na krajské úrovni, které mají vybrat pořadí na kandidátce strany do příštích krajských voleb a že vítěz těchto voleb, tedy lídr kandidátky, bude navržen Koalici pro Pardubický kraj pro obsazení postu hejtmana do konce volebního období. Do konce ledna tedy zůstane post hejtmana Pardubického kraje neobsazený a kolega vicehejtman Roman Línek z Koalice pro Pardubický kraj vykonává funkci statutárního zástupce a tedy zastupuje kraj navenek. Počítáte tedy s tím, že lídr kandidátky ODS do voleb bude některý z radních či zastupitelů? Člověk mimo zastupitelstvo by mohl jen těžko zastávat post hejtmana… Alternativa, že bude do čela kandidátky pro krajské volby zvolena osoba stojící mimo Zastupitelstvo Pardubického kraje, samozřejmě nastat může. Pokud by tím lídrem byl takový člověk, proběhne volba hejtmana samostatně mezi členy zastupitelstva. Jak to tedy všechno vychází časově, kdy bude mít kraj nového hejtmana? Termín krajských primárek je koncem ledna, zastupitelstvo je v únoru. Po krajských primárkách dojde k jednání s koaličním partnerem, podepíšeme dodatek ke koaliční smlouvě, který bude tyto personální otázky řešit a na zastupitelstvu kraje v únoru dojde k volbě hejtmana. Zastupitelstvo Pardubického kraje má po úmrtí Michala Rabase o jednoho člena méně, o jednoho člena má méně rada a samozřejmě o jednoho člověka méně má ODS. Jak bude řešena tato situace? První věc je dovolba člena zastupitelstva. Tam musíme jít podle zákona podle pořadí na kandidátce. Takže nyní na prosincovém zastupitelstvu dojde k dovolbě a ke slibu dalšího zastupitele za ODS z kandidátky. ODS má v Pardubickém kraji osmnáct zastupitelů, to znamená, že novým členem zastupitelstva se stane devatenáctka z kandidátky a tím je Jaromír Vacek z okresu Ústí nad Orlicí. Dovolba devátého člena rady bude ponechána až na jednání v únoru, kdy bude volen i hejtman. Michal Rabas se svou nemocí bojoval dva roky a tyto dva roky kraji víceméně chyběl. Situace tedy pro vás není příliš nová, ale přesto – kdo vykonává, kromě reprezentace kraje, úkoly, které měl Michal Rabas v gesci? Pokud jde o ty dva roky, kdy Michal se svou nemocí bojoval, musím zdůraznit, že i v té době s námi komunikoval, spoustu věcí jsme společně řešili. Tu hlavní reprezentaci

kraje navenek, například i pokud jde o podpisy, vykonával z logiky věci první náměstek Roman Línek. Pokud jde o ty další věci, tak tady jsou další dva náměstci za ODS, a to Josef Janeček a já. A my samozřejmě také máme podpisová práva a ze zákona máme v nepřítomnosti hejtmana povinnost a právo všechny věci za kraj konat. Myslím, že jsme si tu práci rozdělovali a problém bych v tom neviděl. Samozřejmě v každé firmě, a stejně tak i u nás na kraji, pokud chybí muž číslo jedna, chybí velitel, tak je to veliký handicap. Ale přesto Michal Rabas, byť tady třeba fyzicky nebyl, hrál jenom svým jménem obrovskou roli. Jestliže budeme mluvit o oblasti financí, které měl Michal Rabas v gesci, domluvili jsme se před těmi dvěma lety, že tyto záležitosti bude předkládat Roman Línek. Rezort financí je poněkud odlišný od ostatních tím, že je to vlastně jakýsi deštník zastřešující všechny ostatní rezorty a jeho hlavní rolí je schvalování rozpočtu. A tam klíčová jednání stejně musí projít všemi rezorty a výsledek je průnikem jednání a klíčová rozhodnutí procházejí rozhodnutím rady. Jinou věcí je to, že kolem financí se hrají různé lobistické války, kdy se snažíte získávat peníze z Prahy a tam to byla nenahraditelná ztráta a skutečnost, že jsme nemohli nikoho vysílat na jednání s ministerstvy a vládou, byla asi největším oslabením. Už jsme zmínili krajské volby, které proběhnou příští rok. Jakou má podle vás v těchto volbách ODS, která ztratila velkou osobnost, šanci uspět? Před třemi lety ODS v našem kraji zaznamenala obrovský úspěch. Jsme územím mezi Moravou a Čechami a tady se láme podpora pravice a levice a nikdy se tady ODS lehce nevyhrávalo. Je těžké předvídat, jak dopadnou příští krajské volby. V každém případě obhajoba těch osmnácti mandátů z pětačtyřiceti bude těžká. Zvládnout se to ale dá, myslím, že ODS ve vedení Pardubického kraje neudělala výraznější chyby, hodně věcí se podařilo, výsledky a úspěchy tady jsou. Bojím se jen toho, aby se v krajských volbách nehrála témata celostátní na úkor regionálních, ve kterých se nemáme za co stydět. Jestliže se budou řešit celostátní témata zdražování, sociální politiky a podobně, tak může nastat to, že budeme určité body ztrácet. Zmíním některé další okolnosti, které by vám mohly ubrat hlasy: snaha voličů vyvažovat, silný protihráč v čele s místopředsedou KDU-ČSL Romanem Línkem… Nemáte pocit, že těch ne právě dobrých karet máte v ruce víc? Tohle jsou spekulace, opravdu je těžké odhadovat. V každém případě si myslím, že ODS by měla jasně říkat, že prokázala, že umí vládnout a spravovat veřejné věci a má obrovské plus v tom, že v ODS se soustředí mozkový trust. A nemůžeme to hrát na to, že těch pozic má ODS hodně, tak by jich měla mít míň. Často se hovoří o tom, že ODS v krajském městě je poněkud rozštěpená, zatím se nerýsuje žádný výrazný lídr v této oblasti. Nemáte trochu problém v tom, koho nominovat na lídra kandidátky a tím na hejtmana? ODS se od ostatních stran liší v tom, že u nás jsou velmi tvrdé, ale také velmi spravedlivé primárky. Kdo v nich vyhraje, má jasný mandát. My si těmi primárkami musíme projít. Je jasné, že Pardubice jsou velký hráč v krajském prostoru a je jasné, že je tady víc ambiciózních lidí, kteří se ucházejí o nějaké posty. To, že se tady v tuto chvíli nejeví silná osobnost schopná nahradit Michala Rabase, je pravda. Ale myslím si, že je tady spousta kvalitních a schopných lidí, kteří na tu funkci mají. Ovšem ti lidé se musí

Jednačtyřicetiletý náměstek hejtmana Pardubického kraje Ivo Toman patří mezi zakládající členy ODS a už v roce 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, kde zastával i funkci místopředsedy parlamentního klubu strany. Na poli státní správy a samosprávy se pohyboval nejen v politických rolích, prošel i posty úřednickými – byl zástupcem přednosty Okresního úřadu Ústí nad Orlicí, před zvolením na post náměstka hejtmana byl na Krajském úřadu Pardubického kraje zástupcem ředitele a vedoucím kanceláře ředitele. V krajských volbách 2004 kandidoval jako „jednička“ za okres Ústí nad Orlicí a na krajské kandidátce ODS figuroval na třetím místě. V počtu získaných preferenčních hlasů se ve volbách umístil na druhém místě hned za lídrem Michalem Rabasem. Ivo Toman bydlí v Chocni, manželka Michaela je lékařka a pracuje jako ředitelka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí. Spolu mají dvě děti – dceru Michaelu a syna Filipa. Toman je vystudovaný stavař, absolvoval ČVUT Praha. ukázat, musí říct, že do toho chtějí jít a pak musí projít těmi primárkami a vyhrát. Je tady někdo, kdo je schopen nejen si o funkci říct, ale také získat silný mandát? Zatím jediná osoba, která si jasně řekla, že má ambice a chce vyhrát, je kolegyně Jana Smetanová. V každém případě je to dáma velmi ambiciózní, velmi inteligentní, pracovitá, v každém případě má na to, tento post vykonávat. Jsou tady i další osoby, o post nejvyšší se chce ucházet i zastupitel Miroslav Mareš, řadu dalších schopných lidí vidím i mezi starosty pardubických obvodů. Trochu problém je v tom, že v Pardubicích teď není jasný nástupce Michala Rabase, ale jsem toho názoru, že člověk, aby dokázal, že na to má, musí dostat šanci. A dosud tady nebyl člověk, který by byl v Pardubicích jasnou dvojkou za Michalem Rabasem. V tuto chvíli nevidím jméno, které by jasně bylo pokračovatelem a plnohodnotnou náhradou Michala Rabase. Alespoň z těch, kteří chtějí v krajském zastupitelstvu pracovat. Člověkem, který vyhlásil, že se chce stát příštím hejtmanem, jste i vy. Máte možnost se jím stát z Ústeckoorlicka? Oba předchozí hejtmané byli z krajského města. Ano, mám ambice a chuť utkat se o post lídra kandidátky. Zatím mám podporu z místní organizace, tak jako ostatní i já si musím projít bojem primárek a uspět na okrese Ústí nad Orlicí a pokud tady projdu, chci na plný plyn jít do volby lídra krajské kandidátky. To, že nejsem z Pardubic, je handicap, ale já se budu snažit delgáty z Pardubicka přesvědčit o tom, že tento handicap budu vynahrazovat svými předpoklady na tuto funkci. Nejsem neznámá osoba, je za mnou od roku 1991 práce ve veřejné správě, mám za sebou zkušenosti z velké po-

KRAJSKÉ NOVINY Nezávislý měsíčník pro kraje ČR Adresa centrální redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, kancelářská budova P - 8, čp. 80. 533 53 Pardubice - Semtín Centrální telefon a fax: +420 466 611 139. Centrální GSM: +420 777 100 388. E-mail: [email protected]. Web: www.krajskenoviny.cz. Vydavatel: Jan Doležal (IČ: 69168741). Ředitelka vydavatelství a šéfredaktorka: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Redakce: Jan Štifter, Jan Řeháček, Miloš Kolesár, regionální zpravodajové. Rubrika Památky Unesco: PhDr. Jiří Kotyk. Produkce: Leona Šolcová. Jazykové korektury: Iva Málková. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafika: Karel Nohava.

litiky, z okresního úřadu, z krajského úřadu i krajské samosprávy. Myslím, že na všech těchto pozicích jsem byl úspěšný. Navíc se domnívám, že mám nasazení, umím přesvědčit veřejnost, o čemž svědčí i to, že jsem byl po Michalovi Rabasovi druhý v počtu preferenčních hlasů v minulých volbách. Jak by podle vašeho názoru měla vypadat kandidátka ODS, jmenovitě na prvních čtyřech místech? Jestliže za sebou nemáme primárky na okresech, ani nemůžu vědět, se kterými jmény lze počítat. V každém případě si myslím, že by měl být zachován regionální princip a v první čtyřce by měli být zástupci čtyř okresů. Jestliže do toho jdu a chci být hejtmanem, musím jmenovat na čele kandidátky sebe. Další místa se mi těžce říkají, v každém případě mí kolegové v radě ukázali, že jsou schopnými pracovitými lidmi. Poslední otázka. Michal Rabas byl nemocný dva roky a věděl, že v dalších volbách kandidovat nebude. Vyjádřil někdy svůj názor na to, kdo by ho měl nahradit? O tom se opravdu těžko mluví. Ale já jsem měl k Michalovi hodně blízko, spoustu věcí jsme spolu konzultovali, v řadě věcí jsme měli shodný názor, viděli jsme svět velmi podobně a za poslední dva roky jsme spolu často otevřeně mluvili. Když hovořil o tom, že už znovu kandidovat na post hejtmana nebude, říkal, že pokud jde o mou osobu, tam vidí určitou záruku pokračování jeho práce, kontinuitu vládnutí Michala Rabase.

S Ivo Tomanem hovořil Miloš Spáčil

Inzerce: European Media House s.r.o., telefon a fax: +420 466 611 139. E-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Cena výtisku: 15,- Kč vč. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 13797, ISSN: 1213-9998. Ročník: 6. Číslo: 12. Vychází: 7. prosince 2007 Názory spolupracovníků nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme

18

| KN | prosinec 2007

KRÁTCE Bohumín chce halu

Moderní sportovní hala by měla vyrůst v blízkosti bohumínského aquacentra a Penzionu ve věži. Stavba za více než 70 milionů korun rozšíří nabídku sportovně-rekreačního areálu za parkem Petra Bezruče. Město má hotovu projektovou dokumentaci, je vydáno i stavební povolení. „Na halu chceme získat evropské peníze prostřednictvím Regionálního operačního programu,“ řekl starosta Bohumína Petr Vícha (pp)

Proti nezaměstnanosti Projekt na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným za 150 milionů korun startuje na Ostravsku a Mostecku. Jeho cílem je zaměstnat alespoň 1000 dlouhodobě nezaměstnaných lidí, 500 na Ostravsku a stejný počet na Mostecku. V Ostravě je bez místa déle jak půl roku téměř 70 procent ze všech nezaměstnaných. „Projekt obsahuje řadu motivačních programů, což by těmto lidem mělo pomoci pochopit, že je lepší pracovat, než být na sociálních dávkách,“ uvedla ředitelka ostravského úřadu práce Yvona Jungová. (pp)

První úsek otevřen Sedmnáctikilometrový úsek dálnice D 47 z Ostravy do Bohumína byl slavnostně otevřen 2. prosince. Jedná se o nejdražší a technicky mimořádně náročný úsek. Je na něm čtyřiačtyřicet mostů v celkové délce šest kilometrů. Protihlukové stěny jsou dlouhé v součtu přes sedm kilometrů. Stavba úseku přišla stát na 16 miliard korun. Celkem má stát 80 kilometrů dlouhá dálnice z Lipníku nad Bečvou na hranici s Polskem 58 miliard korun. (pp)

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Investoři narážejí na limity znečištění a energie To, že investoři přicházející do kraje za automobilkou Hyundai budou mít problémy s dodržováním limitů znečištění ovzduší, se vědělo. Kritická situace je už teď a na jejím řešení se chtějí podílet i největší průmyslové podniky v kraji. Nepočítalo se ale příliš s tím, že nové firmy budou mít potíže s požadovanými dodávkami elektrické energie. Podle náměstka hejtmana Pavla Drobila jsou požadavky investorů na hranici kapacit, které v Moravskoslezském kraji jsou. V praxi by se mohlo stát, že se dodávky elektrické energie jednotlivým firmám budou lokálně zpožďovat. Moravskoslezský kraj se při vstupu jihokorejské společnosti Hyundai zavázal zajistit i dodávku elektřiny, vody, plynu a odvod produkovaných odpadů. Na sítě související s automobilkou uvolnil okolo 90 milionů korun, z toho 22 milionů na vybudování přívodního kabelového vedení z nové rozvodny ČEZ. Celková částka na zavedení sítí do nošovické zóny, na které se podílí kraj i jednotliví dodavatelé, se blíží 590 milionům korun. Nový přívod energie se bude muset vybudovat do průmyslové zóny v Mošnově, nový investor je očekáván v Bohumíně. „Problémy se v žádném případě netýkají současných investorů.

Pojmenování možného omezení míří do vzdálenější budoucnosti. Naším cílem společně s krajem je upozornit na to, že by k omezení investic z důvodu nedostatečné kapacity energie mohlo v budoucnu dojít, ale také vyslat jasný signál, že o situaci víme a jsme schopni ji řešit,“ řekla Pavla Břustková, generální ředitelka moravskoslezské Agentrury pro regionální rozvoj. Nutnost obnovy a nárůstu zdrojů je tak v oblasti rozvoje podnikání v kraji jednoznačnou prioritou. Aktuální je otázka vybudování nové elektrárny. „Kolem roku 2015 bychom se překlopili z vývozní polohy do dovozní, kdybychom nové zdroje nestavěli. Lokali-

ta severní Moravy určitě stojí za to, aby se o tom přemýšlelo,“ uvedl námětek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Na pořad dne se tak zřejmě dostane znovu diskuze o výstavbě jaderné elektrárny v Blahutovicích na Novojičínsku, o čemž ale nebudou chtít slyšet ekologové a místní obyvatelé. Podle odborníků je jednoznačně nejvýhodnější rozšíření Temelína. Vláda se

ve svém vládním prohlášení staví proti dalším jaderným blokům, přitom energetická koncepce státu z roku 2003 s nimi do budoucnosti počítá. O tom, jak bude vypadat energetická budoucnost České republiky, bude v nejbližší době rozhodovat vládní energetická komise vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem. Pavel Plohák

Jako většina astmatiků a alergiků si ze špatného vzduchu nic nedělám. Je to přece úplně normální, jak mi jednou, po desetiměsíční nemocenské, řekl posudkář. „Co je normální?“ ptal jsem se ho, jako se asi teď ptáte vy. „Podívejte se, mě neoblafnete. Jste vlastně úplně zdráv, nějakou civilizační chorobou je u nás postižen každý druhý člověk, takže to vaše astma zas není taková hrůza,“ hřímal, jako bych chtěl po něm bůhvíco. Chtěl bych jenom a prostě dýchat čerstvý vzduch. Bez prachu, popílku nebo já nevím čeho. „Vy si čistý vzduch vždycky někde najdete, u moře, v lázních, na horách…Ale kde já vezmu nový sympaticus, no? To se pane v lékárně na předpis nedostane! Mám z takových pacientů, jako jste vy, nervy nadranc. Jako bych já mohl za to, že tady dýcháme špínu a prach. Tak se s tím smiřte a dejte mi pokoj!“ Situace se od té doby rapidně zhoršila a doplatil na to i můj starý známý posudkář. Nekouřil, žil zdravě, sportoval (v tom prachu, no nevím…), ale civilizační chorobě se nevyhnul. Skončil v invalidním důchodu. Já ne. Asi ty jeho řeči měly na mne placebální účinek. A za chvíli bude Ostravsko vyhlášené svým čistočistým vzduchem a já nebudu utrácet peníze za drahé výjezdy do oblastí, kde je dýchatelno. Docela se na ty lázně těším… Pavel Plohák INZERCE ČR

Firmy chtějí privatizovat technická učiliště Vrátit se k modelu z období před rokem 1990 chtějí kvůli nedostatku kvalifikovaných pracovníků velké firmy v kraji. Učňovské školy tehdy patřily podnikům a ty si vychovávaly dostatek kvalitních absolventů. Dnes je situace v možnostech získat kvalifikovanou pracovní sílu v kraji kritická. Střední technické školy nejsou podle zástupců největších zaměstnavatelů v regionu schopny naplňovat poptávku. Proti navrhovaným změnám je ale legislativa. „Modernizace učilišť je nutná okamžitě,“ řekl generální ředitel společnosti Vítkovice Jan Světlík. Jediným řešením je podle něj přímá vazba mezi podnikem a školou, jak tomu bylo v minulosti. „Střední technické školství dnes není v dobré kondici. Chceme, aby nám i vláda vyšla trochu vstříc, a tyto školy se mohly začít privatizovat. Podniky by tam daly peníze, protože výchova technických odborníků stojí daleko více peněz než u standardního humanitního oboru,“ uvedl Jan Světlík. Podle generálního ředitele Třineckých železáren Jiřího Ciencaly na to jdou dobře na Slovensku. „Železárny v Podbrezové koupily učiliště a dostaly se tak ke vlastním zdrojům. Nevím, proč my bychom touto cestou jít nemohli,“ říká Ciencala.Podobný postup ale neumožňuje naše platná legislativa. „Jedinou možností je to, že si podniky zřídí své soukromé školy, krajské školy privatizovat nemůžeme,“ vysvětluje náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Jaroslava Wenigerová.Zřízení nových škol ale není jednoduchá záležitost a podniky se tomu brání. Nová škola má navíc nejisté postavení na školním trhu, což může přinášet problémy. Vlastní učiliště má ale třeba Škoda Auto a výchovu vlastních zaměstnanců si pochvaluje. Se změnami ve školství souhlasí i ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas: „Jediným řešením ale není pouze vznik škol, ale také zajištění kvalitní rekvalifikace a změna sociálního systému, aby se lidem vyplatilo pracovat.“ Pavel Plohák

Deset miliard do Mošnova Představitelé Moravskoslezského kraje představili na konferenci TRANSPORT v Ostravě odborné veřejnosti budoucí uspořádání mošnovské zóny. „Za více než 10 miliard korun vyroste vedle letiště v Mošnově veřejná logistická zóna a administrativně obchodní centrum, které v první fázi dohromady zaměstná kolem tří tisíc lidí,“ prohlásil první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavol Lukša. Moravskoslezský kraj chce podle náměstka Lukši využít současné příznivé hospodářské situace kraje k tomu, aby kompletně dobudoval areál mošnovského letiště a výhodně pronajal přilehlé pozemky, které má ve svém vlastnictví.

ilustrační foto: Pavel Plohák

GLOSA

„Našim cílem je zejména úplné propojení mošnovského letiště se silniční i železniční dopravou,“ říká Lukša. Jen 10 kilometrů od Mošnova povede dálnice D47 do Polska a ve vzdálenosti 5 kilometrů se nachází rychlostní komunikace R48 na Slovensko. Kraj ještě plánuje dobudovat v Mošnově železniční terminál s napojením na 2. železniční koridor. Po vybudování železničního napojení se tak mošnovské letiště bude moci pochlubit nejlepší dopravní dostupností v České republice. „Když k tomu připočteme fakt, že naše letištní dráha bude jako jediná díky své délce schopná přijímat ta největší letadla na světě, a to včetně nového Air-

busu A380, stane se z Mošnova velmi lukrativní logistická zóna,“ upřesňuje Lukša. Kraj proto počítá s tím, že si i do budoucna ponechá pozemky v mošnovské zóně, které bude pronajímat. „Předpokládáme, že na pronájmu kraj vydělá ročně kolem 75 milionů korun,“ odhaduje Pavol Lukša. Celkové investiční náklady na dobudování mošnovského komplexu se sice budou pohybovat přes 10 miliard korun, ale Moravskoslezský kraj z této částky uhradí pouhých 10%. Zbylé náklady podle Lukši pokryjí soukromí investoři (60%) a strukturální fondy Evropské unie (30%). (zr)

8 Společnost Explosia a.s. přeje všem zaměstnancům, partnerům a obyvatelům Pardubického kraje šťastné prožití vánočních svátků a úspěšný vstup do Nového roku 2008.

INZERCE

KN |prosinec 2007 |

19

20

| KN | prosinec 2007

INZERCE/ČESKÁ REPUBLIKA

Za evropské peníze by se měly realizovat jen kvalitní projekty, podmínky pro čerpání se však obcím zdají přísné Dvě třetiny představitelů samospráv a státní správy, kteří odpovídali v průzkumu STEM jsou pro to, abychom za evropské peníze pořídili jen skutečně kvalitní projekty. Téměř tři pětiny respondentů průzkumu si však myslí, že podmínky pro čerpání fondů a pravidla kontroly jsou nastavena tak přísně, že to mnohé zájemce předem odradí.

Citované výsledky pocházejí z výzkumu STEM provedeného pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve dnech 26. 10. - 7. 11. 2007. Respondenty byli představitelé samospráv a státní správy z celé ČR. Na otázky odpovědělo celkem 366 respondentů, přičemž rozhodujícím podílem byli zastoupeni ti, kteří budou zřejmě nejčastějšími a finančně nejsilnějšími žadateli – zástupci obcí s rozšířenou působností (160 respondentů). Měli bychom usilovat o to, abychom vyčerpali všechny prostředky, které nám Evropská unie nabízí, i za cenu, že některé projekty nebudou mít hlavu a patu? S tímto názorem se většina respondentů šetření provedeného mezi zástupci samospráv a státní správy neztotožnila. Pro byla třetina (34 %), proti dvě třetiny (66 %). Názor, že bychom se měli soustředit na opravdu kvalitní projekty a za tu cenu i třeba část peněz vrátit, převa-

žuje ve všech skupinách obcí, jak podle stupně samosprávy, tak podle velikosti sídla, i když míra odpovědnosti s velikostí obce a úrovní jejího postavení mírně roste. Jestliže bychom měli mít šanci využít prostředky z fondů, musí se sejít dostatek projektů. Větší část dotázaných (58 %) se však domnívá, že část potenciálních žadatelů odradí příliš přísná pravidla, která na výběr projektů, čerpání prostředků a jejich kontrolu nasadila Evropská unie. Myslí si to hlavně představitelé obcí a menších měst, pouze mezi zástupci městských částí a obecně velkých měst nad 20 000 obyvatel převažuje mínění, že tak přísná pravidla Evropská unie uplatňovat musí, aby byla výrazně ztížena možnost, že prostředky z evropských fondů budou nějakým způsobem zneužity. Za zmínku stojí, že v názoru na přísnost pravidel pro čerpání a kontrolu projektů fi-

nancovaných z evropských fondů se vůbec neliší ti respondenti, kteří v uplynulém období prostředky z nějakého fondu čerpali, od lidí, kteří žádnou vlastní zkušenost s pravidly pro využívání peněz z evropských fondů dosud nemají. Neliší se ani názory respondentů, kteří mají zkušenosti s nějakou poradenskou firmou, od těch, kteří jejích služeb dosud nevyužili. Účinnost oněch „přísných“ kontrolních mechanismů vůči možné korupci respondenti

průzkumu příliš posoudit nedovedli. Hlasy pro (kontrolní mechanismy jsou nastaveny tak, že možnost korupce při čerpání prostředků ze strukturálních fondů bude výrazně omezena) a proti jsou prakticky vyrovnané, podíl jednoznačných stanovisek velmi malý. Větší důvěru v účinnost kontrolních mechanismů mají zástupci větších měst, což je zřejmě průvodním jevem jejich celkově optimističtějšího pohledu na čerpání evropských fondů u nás. (red)

"VČĜíte, že kontrolní mechanismy jsou tak nastaveny, aby pĜi þerpání prostĜedkĤ ze strukturálních fondĤ byla podstatnČ omezena možnost korupce?" UrþitČ ne 14%

UrþitČ ano 9%

Spíše ano 40%

Spíše ne 37%

Pramen: STEM pro MMR 11/2007

"ýasto se hovoĜí o tom, jaký pĜístup k þerpání penČz z fondĤ EU je vhodné zvolit. Který z následujících dvou výrokĤ více odpovídá Vašemu názoru:"

Je tĜeba realizovat pouze opravdu kvalitní projekty, i za cenu, že se všechny peníze nevyþerpají 66%

Je tĜeba vyþerpat maximum penČz, které máme k dispozici, i za cenu rizika, že nČkteré z projektĤ budou improvizované a nedomyšlené 34%

"Který z následujících dvou výrokĤ více odpovídá Vašemu názoru?"

PĜísné podmínky a pravidla kontroly þerpání penČz jsou nutná vzhledem k možnému zneužití prostĜedkĤ jejich pĜíjemci 42%

Podmínky pro þerpání penČz z fondĤ a kontrolní pravidla jsou pĜíliš pĜísná, což odrazuje mnoho zájemcĤ a brání realizaci více projektĤ 58%