ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY JIHOČESKÉHO KRAJE

Zadavatel:

Jihočeský kraj

Zpracoval: Autorský kolektiv:

EKOTOXA, s.r.o. Ing. Jiří Hon Ing. arch. Petr Malý a kolektiv EKOTOXA s.r.o. Ing. Lubor Tvrdý a kolektiv zaměstnanců VŠB – TU Ostrava

Korektury:

Krajský úřad - Jihočeský kraj kolektiv pracovníků KÚ a externích odborníků, Ing. arch. Radek Boček, úředník splňující kvalifikační požadavky

19. května 2009

Kapitola: Úvod

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

1


© EKOTOXA s.r.o. Kosmákova 28, 615 00 Brno - Židenice tel. +420 (558) 900 010, fax +420 (558) 900 011, e-mail: [email protected]

Krajský úřad – Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 Č. B. tel. +420 (386) 720 111, fax +420 (386) 351 900 e-mail: [email protected]

Autorský kolektiv Firma EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon – koordinace projektu, Bc. Soňa Sýkorová – bydlení a rekreace, Ing. Eva Brhelová – ochrana přírody, Ing. Eva Birgusová – pozemky určené k plnění funkce lesa, Mgr. Radek Kadlubiec – ochrana přírody a krajiny, KES, GIS, střety, Bc. Tomáš Mühr – GIS, Mgr. Zdeněk Frélich – geologie a horninové prostředí, odpady, Ing. Martin Müller – ZPF, Bc. Petr Chroust – vodní režim, hygiena ŽP, Ing. Petr Kovář – vodní režim, Mgr. Miroslava Polášková – grafická úprava textu, řešení, koordinace a vypořádání připomínek, Spolupráce Ing. Arch. Petr Malý – územní plánování VŠB – TÚ Ostrava Ing. Lubor Tvrdý – hospodářské podmínky Ing. Marcela Šimíčková – silniční a technická infrastruktura RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. – sociodemografické podmínky

Ing. arch. Radek Boček (KÚ, OREG) – koordinace oponentury a korektur, úkoly pro územní plánování, Michal Bosák (KÚ, KHEJ) – charakteristika Jihočeského kraje, Ing. arch. Jiří Brůha (A+U design, s.r.o.) – bytová výstavba, Ing. Hana Budínová (společnost EKO-EKO, s.r.o.) – voda a vodní režim, technická infrastruktura, Ing. Jan Červenka (KÚ, OZZL) – pozemky určené k plnění funkce lesa, Ing. Jitka Fatková (Jihočeská centrála cestovního ruchu) – rekreace a cestovní ruch, Ing. Václav Filištein (zastupitel) – hospodářské podmínky, Ing. Jan Honner (Český statistický úřad) – charakteristika JČK, sociodemografické podmínky, bydlení, Ing. Kamila Hrabáková (KÚ, OKPC) – rekreace a cestovní ruch, Ing. Jiří Klása (KÚ, ODSH) – dopravní infrastruktura, Ing. Zdeněk Klimeš (KÚ, OZZL) – příroda a krajina, Ing. Irena Kojanová (KÚ, OZZL) - ovzduší, Ing. Jiří Kotek (Český statistický úřad) – technická infrastruktura, rekreace a CR, hospodářské podmínky, RNDr. Jana Krejsová (zastupitelka) – horninové prostředí a geologie, Ing. arch. Martin Krupauer (A8000, s.r.o.) – bydlení, rekreace a cestovní ruch, Ing. Lukáš Mašín (IKP consulting engineers, s.r.o.) – dopravní a technická infrastruktura, Robert Ouředník (KÚ, OZZL) - příroda a krajina, Ing. Hana Pacáková (KÚ, OZZL) – odpadové hospodářství, Ing. Václav Protiva (KÚ, OEKO) – hospodářské podmínky, Ing. Luboš Průcha (KÚ, OREG) – energetika, JUDr. Luboš Průša (ředitel KÚ) – sociodemografické podmínky, Edvard Sequens (občanské sdružení CALLA) – energetika, Ing. Zdeněk Steinbauer (KÚ, OZZL) – zemědělský půdní fond, Ing. Jan Šíma – zapracování korektur, Ing. Ivan Študlar (KÚ, KHEJ) - dopravní a technická infrastruktura, Ing. Milan Vlášek (KÚ, OZZL) - horninové prostředí a geologie, RNDr. Vojtěch Vyhnálek, CSc. (společnost EIA SERVIS, s.r.o.) – oblast životního prostředí, Ing. Vlasta Žáčková (KÚ, OZZL) – voda a vodní režim, technická infrastruktura.

Kapitola: Úvod

Oponentura a korektury:

2


OBSAH 1

ÚVOD…........................................................................................................................................................... 8

2

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE ......................................................................................... 9

3

PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ ......................................................................................................11

4

POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM KRAJI ....12

5

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY ...............................................................14

5.1

HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE ............................................................................................................. 15 Popis stavu.....................................................................................................................................15 SWOT analýza a identifikované problémy .......................................................................................19 VODA A VODNÍ REŽIM ................................................................................................................................ 20 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled ......................................................20 5.2.2 SWOT analýza a identifikované problémy ..............................................................................................28 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ................................................................................................................... 29 5.3.1 Ovzduší ..........................................................................................................................................29 5.3.2 Odpadové hospodářství ..................................................................................................................33 5.3.3 Další hygienické závady území ........................................................................................................36 5.3.4 SWOT analýza a identifikované problémy .......................................................................................37 PŘÍRODA A KRAJINA .................................................................................................................................. 39 5.4.1 Ochrana přírody .............................................................................................................................39 5.4.2 Ekologická stability krajiny .............................................................................................................41 5.4.3 SWOT analýza ................................................................................................................................44 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA .................................................................... 45 5.5.1 Zemědělský půdní fond ...................................................................................................................45 5.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ...............................................................................................47 5.5.3 SWOT analýza ................................................................................................................................53 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ......................................................................................... 54 5.6.1 Dopravní infrastruktura ..................................................................................................................54 5.6.2 Technická infrastruktura.................................................................................................................61 5.6.3 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - dopravní infrastruktura...................................68 5.6.4 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - technická infrastruktura..................................71 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY ................................................................................................................. 74 5.7.1 Úvod ..............................................................................................................................................74 5.7.2 Základní prostorové znaky řešeného území .....................................................................................74 5.7.3 Rozmístění a sídelní hierarchie Jihočeského kraje ............................................................................76 5.7.4 Populační vývoj Jihočeského kraje...................................................................................................78 5.7.5 Věkové složení a proces stárnutí obyvatel Jihočeského kraje ...........................................................81 5.7.6 Ostatní vnější vlivy populačního vývoje Jihočeského kraje................................................................84 5.7.7 Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje ...........................................................85 5.7.8 SWOT analýza ................................................................................................................................88 BYDLENÍ ................................................................................................................................................. 89 5.8.1 Úvod ..............................................................................................................................................89 5.8.2 Bytová výstavba v roce 2007 ..........................................................................................................90 5.8.3 Bytová výstavba podle okresů ........................................................................................................90 5.8.4 Bytová výstavba podle druhu staveb (r. 2007) .................................................................................91 5.8.5 Mezikrajové srovnání .....................................................................................................................93 5.8.6 Indikátory ......................................................................................................................................93 5.8.7 SWOT analýza ................................................................................................................................95 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................................................... 95 5.9.1 Hospodářský význam cestovního ruchu ...........................................................................................96 5.9.2 Primární potenciál cestovního ruchu ...............................................................................................98 5.9.3 Sekundární potenciál CR - základní infrastruktura CR ......................................................................98 5.9.4 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje .................................................................................... 104 5.9.5 Závěr ........................................................................................................................................... 104 5.9.6 Indikátory .................................................................................................................................... 105

5.2

5.3

5.4

5.5

5.6

5.7

5.8

5.9

Kapitola: Úvod

5.1.1 5.1.2

3


5.9.7 5.10

6

SWOT analýza a identifikované problémy ..................................................................................... 105 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ........................................................................................................................ 106 5.10.1 Ekonomický rozvoj........................................................................................................................ 106 5.10.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost ................................................................................................. 108 5.10.3 Mzdy............................................................................................................................................ 111 5.10.4 Příjmy obcí z přerozdělení daní v Jihočeském kraji ......................................................................... 113 5.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP ....................................................................................................... 114 5.10.6 Plochy k podnikání ....................................................................................................................... 117 5.10.7 Indikátory .................................................................................................................................... 117 5.10.8 Popis problémových okruhů.......................................................................................................... 119 5.10.9 SWOT analýza .............................................................................................................................. 120 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ .......................................................................122

6.1 6.2 7

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ ............................................................................................................ 122 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI ........................................................................................ 125 PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ ....................................................................................................................128

7.1

STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY A HODNOTAMI ÚZEMÍ ...................................................................................... 128 Problémy (střety) v oblasti horninového prostředí a geologie ........................................................ 129 Problémy (střety) v oblasti ochrany přírody a krajiny ..................................................................... 129 Problémy (střety) v oblasti povrchových a podzemních vod ........................................................... 131 Problémy (střety) v oblasti kulturních hodnot v území ................................................................... 132 7.2 STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY ............................................................................. 132 7.3 VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR ................................................................................................................ 133 7.4 SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ ............................................................................................................................. 133 7.4.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území...................................................................... 134 7.4.2 Území ohrožená rizikovými přírodními jevy ................................................................................... 134 7.5 PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ ............................................................................ 134 7.5.1 Podrobnější informace k jednotlivým identifikovaným významnějším problémům ......................... 134 7.1.1 7.1.2 7.1.3 7.1.4

8

ZÁVĚR..........................................................................................................................................................144

8.1 8.1.1 8.1.2 8.1.3 8.2 8.2.1 8.2.2 8.2.3 8.2.4 9

PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ ..................................................................................................... 144 Environmentální pilíř .................................................................................................................... 144 Hospodářský pilíř.......................................................................................................................... 144 Sociální pilíř.................................................................................................................................. 145 HODNOCENÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE ........................................................................................................ 146 Vyhodnocení environmentálního pilíře .......................................................................................... 146 Vyhodnocení sociodemografického pilíře ...................................................................................... 146 Vyhodnocení ekonomického pilíře................................................................................................. 146 Celkové hodnocení ORP v rámci kraje ........................................................................................... 146

POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE ..........................................................................................................147

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ ........................................................................151 PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ ..............................................................161

Kapitola: Úvod

PŘÍLOHA Č. 3: KARTY IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ..................................................................................... 165

4


Tabulka 1: Přehled největších těžených dobývacích prostor v JČK (2007) ...............................................................18 Tabulka 2: Přehled největších CHLÚ v Jihočeském kraji (2007) ...............................................................................18 Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Jihočeského kraje................................................20 Tabulka 4: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých ORP .........................................................................22 Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod .....................................................................................24 tabulka 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního ................................................................26 Tabulka 7: Stav povrchových a podzemních vod ....................................................................................................27 Tabulka 8: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a ORP České republiky ......30 Tabulka 9: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu .............................................................................31 Tabulka 10: Překročení imisního limitu (NOX) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů ...........32 Tabulka 11: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4) na území Jihočeského kraje ....................................32 Tabulka 12: Hodnocení ORP na základě indikátorů ................................................................................................33 Tabulka 13: Produkce odpadu (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2005 a 2006................................................33 Tabulka 14: Produkce a nakládání s odpadem (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2006 ...................................34 Tabulka 15: Produkce komunálního odpadu a míra separace v rámci ORP v roce 2006 ..........................................34 Tabulka 16: Provozované skládky odpadů na území...............................................................................................35 Tabulka 17: Nejvýznamnější staré ekologické zátěže JČK (dle POH 2003) ...............................................................35 Tabulka 18: Letiště v Jihočeském kraji – stávající ...................................................................................................36 Tabulka 19: Letiště v Jihočeském kraji - zvažovaná.................................................................................................37 Tabulka 20: Rozloha chráněných území v JČK (v km 2) a jejich % podíl na celkové ploše území.................................39 Tabulka 21: Hodnocení KES v jednotlivých ORP (2006)...........................................................................................41 Tabulka 22: Rozloha a podíl ÚSES v jednotlivých ORP ............................................................................................42 Tabulka 23: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP..............................................................................43 Tabulka 24: Výměra zemědělské půdy v ha v JČK ...................................................................................................45 Tabulka 25: Výměra obhospodařované půdy dle LPIS ............................................................................................46 Tabulka 26: Výměra zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany ....................................................................................47 Tabulka 27: Přehled lesnatosti v jednotlivých ORP .................................................................................................48 Tabulka 28: Vlastnické vztahy PUPFL .....................................................................................................................48 Tabulka 29: Podíl lesů v jednotlivých kategoriích ...................................................................................................50 Tabulka 30: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa – lesy hospodářské a lesy ochranné .......................50 Tabulka 31: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa zvláštního určení ....................................................51 Tabulka 32: Procentuální podíl v jednotlivých kategoriích lesa ...............................................................................51 Tabulka 33: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic I. třídy (2007) ..........................................................................56 Tabulka 34: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic II. třídy (2007) .........................................................................56 Tabulka 35: Vyhodnocení indikátoru Hustota celostátních železnic (2007) .............................................................58 Tabulka 36: Vyhodnocení indikátoru Hustota regionálních železnic .......................................................................59 Tabulka 37: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod.........................................................62 Tabulka 38: Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod ........................................63 Tabulka 39: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na kanalizaci .......................................................63 Tabulka 40: Vyhodnocení indikátoru Plynofikace ...................................................................................................65 Tabulka 41: Počty obcí napojených na čističky odpadních vod a plynofikaci v ORP .................................................65 Tabulka 42: Vybraná data k sídelní hierarchii krajů Česka (2006)............................................................................76 Tabulka 43: Populační podíly velikostních kategorií obcí krajů na obyvatelstvu Česka dané velikostní kategorie .....77 Tabulka 44: Proces urbanizace v letech 1971 až 2005 v porovnání JČK a ČR ...........................................................78 Tabulka 45: Proces urbanizace podle správních obvodů ORP Jihočeského kraje v roce 2005 ..................................78 Tabulka 46: Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje ...............................................................86 Tabulka 47: Počet bytů podle stádia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech za rok 2007 ..........................................90 Tabulka 48: Počet bytů podle druhu stavby a stadia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech (2007) ..........................91 Tabulka 49: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) .............................................92 Tabulka 50: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů .....92 Tabulka 51: Neobydlené byty JČK podle druhu domu a důvodu neobydlenosti ......................................................92 Tabulka 52: Mezikrajové srovnání intenzity bytové výstavby za rok 2006 a 2007....................................................93 Tabulka 53: Intenzita bytové výstavby v letech 2000-2006.....................................................................................93 Tabulka 54: Počet trvale obydlených bytů/domů v Jihočeském kraji, 2001 ČSÚ ......................................................94 Tabulka 55: Dlouhodobý vývoj JČK dle počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení ...........................................96 Tabulka 56: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007) ......................96

Kapitola: Úvod

SEZNAM TABULEK

5


Tabulka 57: Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007) .......97 Tabulka 58: Počet příjezdů hostů v roce 2006 a 2007 v jednotlivých krajích ...........................................................97 Tabulka 59: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacích zařízení v JČK .......................99 Tabulka 60: Hromadná ubytovací zařízení CR podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2006..................................99 Tabulka 61: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů podle krajů ........... 101 Tabulka 62: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK v časové řadě 2000-2007.............................. 102 Tabulka 63: Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních podle ORP JČK (ČSÚ) ..................................................... 105 Tabulka 64: Vzdělanost ....................................................................................................................................... 108 Tabulka 65: Struktura zaměstnanosti dle odvětví v Jihočeském kraji .................................................................... 109 Tabulka 66: Vývoj ukazatele míry ekonomické aktivity za jednotlivé ORP v roce 2001 .......................................... 109 Tabulka 67: Průměrná míra nezaměstnanosti ...................................................................................................... 110 Tabulka 68: Mzdy a její charakteristiky v krajích ČR – podnikatelská sféra ............................................................ 112 Tabulka 69: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) celkem v Kč ............................................................... 112 Tabulka 70: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v Jihočeském kraji podle odvětví v Kč ........................ 112 Tabulka 71: Příjmy obcí z daní v krajích v roce 2006 ............................................................................................. 113 Tabulka 72: Příjmy obcí z daní v obvodech ORP v Jihočeském kraji v roce 2006 .................................................... 114 Tabulka 73: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP v Jihočeském kraji (SLDB 2001) ....................................................... 114 Tabulka 74: Vyjížďka z ORP v Jihočeském kraji ..................................................................................................... 115 Tabulka 75: Dojížďka do ORP v Jihočeském kraji .................................................................................................. 115 Tabulka 76: Koeficient funkční velikosti ............................................................................................................... 116 Tabulka 77: Plochy k podnikání v roce 2006......................................................................................................... 117 Tabulka 78: Indikátor Míra zaměstnanosti, Míra nezaměstnanosti, Počet uchazečů na 1 volné místo ................... 117 Tabulka 79: Indikátor Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců, Daňová výtěžnost, Míra podnikatelské aktivity ....... 118 Tabulka 80: Indikátor KFV, Vyjížďka do zaměstnání/škol mimo ORP a Podíl brownfields na ploše ORP................. 118 Tabulka 81: Přehled získaných bodů v jednotlivých ORP a v kraji.......................................................................... 122 Tabulka 82: ORP dle získaných bodů.................................................................................................................... 123 Tabulka 83: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů ..................................................... 124 Tabulka 84: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři.................................................................................... 126 Tabulka 85: Prověřené střety mezi záměry ZUR s limity a hodnotami ................................................................... 128 Tabulka 86: Prověřené střety mezi záměry ZUR a stávající technickou infrastrukturou ......................................... 132 Tabulka 87: Vyhodnocení prověřených střetů mezi záměry ZUR mezi sebou ........................................................ 133 Tabulka 88: Problémy lokalizované na jednotlivé ORP, obce a katastrální území .................................................. 141 Tabulka 89: Počet problémů po ORP ................................................................................................................... 143 Tabulka 90: Počet problémů dle druhu střetu ...................................................................................................... 143

Graf 1: Vlastnické vztahy dle plochy ......................................................................................................................49 Graf 2: Vlastnické vztahy dle počtu zahrnutých LHC ...............................................................................................49 Graf 3: Podíly jednotlivých krajů na rozloze ČR (2006) ...........................................................................................75 Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006) ...............................................................................75 Graf 5: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 1890 ................................................................................79 Graf 6: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 2001 (stav k 31. 12. daného roku) ....................................79 Graf 7: Typologie celkové měny krajů ČR v letech 1971 až 2006 .............................................................................80 Graf 8: Typologie celkové měny SO ORP Jihočeského kraje v letech 1971 až 2005 ..................................................81 Graf 9: Změny ima krajů ČR mezi roky 1991 a 2006 ...............................................................................................82 Graf 10: Vývoj dětské složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991 ......................................................................83 Graf 11: Vývoj stárnoucí složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991 ..................................................................83 Graf 12: Vývoj dětské složky SO ORP Jihočeského kraje od roku 2001 ....................................................................84 Graf 13: Zahájené a dokončené byty v JČK .............................................................................................................90 Graf 14: Srovnání intenzity bytové výstavby (2004-2006) - počet dokončených bytů ..............................................91 Graf 15: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních JČK ........................................................................... 100 Graf 16: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK .......................................................................... 102 Graf 17: Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích a ČR v letech 2002 – 2006 ........................................................ 111

Kapitola: Úvod

SEZNAM GRAFŮ

6


SEZNAM OBRÁZKŮ

Kapitola: Úvod

Obrázek 1: Schéma ÚAP - RURÚ ............................................................................................................................. 8 Obrázek 2: Geologická stavba Jihočeského kraje....................................................................................................15 Obrázek 3: Ložiska nerostných surovin v Jihočeském kraji .....................................................................................16 Obrázek 4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu .24 Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu ..........................................25 Obrázek 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu ..........................................................26 Obrázek 7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu ......................................................27 Obrázek 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) .........31 Obrázek 9: Radonové riziko v Jihočeském kraji ......................................................................................................36 Obrázek 10: Hodnocení plochy území zvýšené ochrany v JČK .................................................................................40 Obrázek 11: Území zvýšené ochrany přírody v JČK.................................................................................................40 Obrázek 12: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP .............................................................................43 Obrázek 13: Transevropské multimodální koridory (TEMIK) ...................................................................................54 Obrázek 14: Doprava silniční .................................................................................................................................55 Obrázek 15: Doprava železniční.............................................................................................................................57 Obrázek 16: Vodní a letecká doprava ....................................................................................................................60 Obrázek 17: Plynárenství.......................................................................................................................................66 Obrázek 18: Elektroenergetika ..............................................................................................................................67 Obrázek 19: Poloha a administrativní členění Jihočeského kraje ............................................................................74 Obrázek 20: Kartogram indexu vitality správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006) ....................................87 Obrázek 21: Kartogram indexu migračního zisku SO ORP JČK (průměr let 2001 2006) ............................................87 Obrázek 22: Kartogram indexu stáří správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006) ........................................88 Obrázek 23: Stuhový kartodiagram dojížďky do ORP České Budějovice ................................................................ 116

7


1 ÚVOD Tato práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. a Jihočeským krajem, ze dne 28. 1. 2008, respektive z 31. 1. 2008 (podpis druhé smluvní strany). Jedná se o finální verzi zpracovanou v srpnu 2008. Tato práce má za úkol provést vlastní rozbor udržitelného rozvoje území Jihočeského kraje. Jedná se o zpracování 10 tematických oblastí (v souladu s vyhláškou 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti) ve všech třech pilířích udržitelného rozvoje. Toto hodnocení je součástí územně analytických podkladů a tvoří s nimi nedílnou součást pro územní plánování.

Obrázek 1: Schéma ÚAP - RURÚ

Na výše uvedeném schématu je uveden vztah mezi zjišťovanými ÚAP a vlastním vyhodnocením udržitelného rozvoje. Z tohoto schématu je i patrné, že se tento text bude zabývat pouze třetí částí, ve schématu umístěnou vpravo. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy umístěné v samostatných souborech, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o přílohy:  Kompletní seznam výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru),  Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT analýz pro všechny tři pilíře (součást tohoto souboru),  Přehled zpracovaných karet pro RURÚ JČK a kartogramy (zvláštní soubor),  Přehled použitých vrstev ORP a kraje (zvláštní soubor),  Výkres střetů záměrů ZUR s limity a hodnotami území Jihočeského kraje,  Výkres vzájemných střetů záměrů ZÚR,  Výkres střetů technické infrastruktury se záměry ZÚR. http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Kapitola: Úvod

zdroje:

8


2 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA JIHOČESKÉHO KRAJE Jihočeský kraj je geograficky poměrně uzavřeným celkem, jehož jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňskou pánví. Na jihozápadě ji obklopuje Šumava, dále pak výběžky Brd, Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina a Novohradské hory. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), nejnižším hladina Orlické přehrady (350 m). Převážná část území se nachází v nadmořské výšce 400 - 600 m. Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Rozlohou 10 057 km2 zaujímá Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi kraji v rámci ČR. Kraj má celkem 633 264 obyvatel (k 31. 12. 2007), s hustotou osídlení 63 obyvatelé na km 2, což je nejnižší v ČR. Z jeho 7 okresů má nejvyšší hustotu obyvatelstva okres České Budějovice, kde žije zhruba čtvrtina obyvatel kraje. Je to dáno především soustředěním do samotného města České Budějovice, v němž bydlí 94,7 tis. osob. V největších 5 městech kraje (České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice a Jindřichův Hradec) žije třetina Jihočechů. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel představují 38,4 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich 1 pouze 4,2 % celkového počtu obyvatel kraje. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2007 celkem 65 %. Obyvatelstvo kraje má proti republikovému průměru poněkud mladší věkovou strukturu (průměrný věk je 40,3 roku). Dlouhodobě nižší je zde rovněž úmrtnost (9,8 úmrtí na 1 000 obyvatel) a naopak vyšší porodnost (10,1 živě narozených na 1 000 obyvatel). Z celkového počtu obyvatel představují ženy podíl 50,7 %. Na tvorbě hrubého domácího produktu České republiky se Jihočeský kraj podílí 5,5 %, v přepočtu na 1 obyvatele dosahuje 89% republikového průměru a je tak mezi kraji na 6. pozici. Podle výběrových šetření pracovních sil je v hospodářství kraje zaměstnáno celkem zhruba 300 tis. osob, z toho téměř třetina v průmyslu, 13 % v obchodu a opravách spotřebního zboží, 10 % ve stavebnictví. K 31. 12. 2007 bylo v kraji evidováno 16 452 uchazečů o zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala koncem prosince 4,47 %; v mezikrajovém porovnání zaujímal Jihočeský kraj čtvrtou nejnižší příčku po Hlavním městě Praze, Středočeském a Plzeňském kraji.

Zemědělská půda zaujímá plochu 493 tis. ha a představuje tak 49,3 % rozlohy Jihočeského kraje. Ze zemědělské půdy zaujímá orná půda 318 tis ha (64,5 %) a trvalé travní prosty 160 tis ha (32,5 %). V rámci evidence půdy LPIS bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno k 4.4.2007 423 806 ha zemědělské půdy. Z toho představuje 63,2 % orná půda a 36,6 % travní porosty. V zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. V rámci ČR má velmi významné postavení, neboť polovina produkce ryb České republiky pochází právě z Jihočeského kraje. Celková plocha chovných rybníků se pohybuje kolem 25 000 ha. Významným přírodním bohatstvím Jihočeského kraje jsou lesy, které zaujímají více než třetinu jeho plochy. Celková lesnatost kraje je 37,4 %, což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,3 %). V Jihočeském kraji převažují jehličnaté lesy (87,3 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (76,3 %), podíl listnatých lesů (11,7 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3 %). Z jehličnatých dřevin převažuje smrk a borovice, z listnatých dřevin pak dub. Kraj není příliš bohatý na nerostné suroviny. Převažuje těžba štěrkopísků, stavebního kamene, cihlářských hlín a v omezené míře keramických jílů, vápence a grafitu. Jihočeský kraj je pro svou přírodní atraktivitu (lesy, množství vodních ploch) a kulturně historické bohatství (velký počet kulturních památek; téměř 6 tis. objektů) využíván k návštěvám a rekreaci občanů z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, 1

V Jihočeském kraji má statut města 53 měst.

Kapitola: Stručná charakteristika Jihočeského kraje

Průmyslová výroba je koncentrována především v českobudějovické aglomeraci a v okresech Tábor, Písek a Strakonice. Převažuje zpracovatelský průmysl (výroba potravin a nápojů, komponenty do dopravních prostředků, strojů a zařízení, průmysl textilní a oděvní).

9


v zimě pak lyžařské areály Zadov - Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2007 se v kraji v 1 022 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 978 717 návštěvníků, z toho cca 315 629 ze zahraničí, převážně ze SRN, Rakouska, Nizozemska a USA. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 4,2 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. Územím Jihočeského kraje procházejí důležité mezinárodní silnice (E55 Berlín - Drážďany - Praha - Terst, E49 Magdeburg - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice – Wien, E551 České Budějovice - Třeboň – Humpolec), IV. tranzitní železniční koridor. Dále prochází Jihočeským krajem mezinárodní cyklistická trasa EuroVelo 7 a řada dálkových cyklotras. Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu, která by měla mimo jiné zahrnovat navrhovanou dálnici D3, rychlostní komunikaci R3 a splavnění Vltavy do Českých Budějovic. Největší potenciál v Jihočeském kraji má letiště České Budějovice, které má licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště. Dále se na území Jihočeského kraje nachází jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), pět veřejných letišť pro vnitrostátní provoz a tři heliporty letecké záchranné služby. Příhraniční charakter regionu se v posledních letech stal jeho předností, neboť přináší možnost spolupráce se sousedícími zeměmi Evropské unie. Jednou z těchto forem spolupráce je Euroregion Šumava/ Bayerischer Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze 16 tis. km2 s 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 111 hornorakouských, 107 bavorských a 93 českých obcí (z toho 57 obcí je z Jihočeského kraje). V květnu 2002 byla 2 2 podepsána zakládací listina dalšího euroregionu Silva Nortica Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km s téměř 0,7 mil. obyvatel. Na jihočeské straně je do něho zapojeno 42 obcí s více než 265 tis. obyvateli. www.cbudejovice.czso.cz, www.kraj-jihocesky.cz

Kapitola: Stručná charakteristika Jihočeského kraje

zdroje:

2

Zakladateli euroregionu jsou Europaplattform Pro Waldviertel na rakouské straně a sdružení Jihočeská Silva Nortica na české straně.

1 0


3 PODKLADY PRO RURÚ – ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ jsou údaje o území, jejichž seznam pořizovaný v rámci ÚAP je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Seznam údajů o území je uveden v příloze č. 1 vyhlášky, kdy seznam je dělen do dvou částí na část A obsahují výčet podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje 3 území ÚAP obcí (119 jevů) a část B pro ÚAP krajů (37 jevů). Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Jihočeského kraje (Plán odpadového hospodářství, Územní energetická koncepce, Koncepce snižování emisí a imisí, Koncepce dopravní infrastruktury apod.), z dat o životním prostředí uvedených v materiálu Stav životního prostředí v Jihočeském kraji a v celorepublikových koncepcích (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR) a ze statistických údajů Českého Statistického úřadu. Primárním zdroje dat byly zpracované podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (dále též jen „podklady“). Autorem podkladů je Krajský úřad – Jihočeský kraj, odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic a vytvořilo je oddělení územního plánování, pracoviště územně analytických podkladů. Materiál vznikl přímo jako podklad pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území při pořízení prvních územně analytických podkladů Jihočeského kraje na základě stavebního zákona. Podklady svým obsahem respektují výše zmíněnou vyhlášku 500/2006 Sb., která je prováděcím právním předpisem nového stavebního zákona a podrobněji upravuje náležitosti obsahu pořizování územně analytických podkladů. Pořízení dat zpracováním územně analytických podkladů volně navazuje na Úvodní studii GIS Jihočeského kraje. Geografický informační systém využitý pro podklady je budován v souladu s koncepcí „Informatizace krajských úřadů“ na platformě ESRI jako plně integrovaná součást informačního systému kraje. Krajský úřad - Jihočeský kraj si pro potřeby pořízení územně analytických podkladů zvolil datový model „DGM ÚAP“ od společnosti Hydrosoft Veleslavín, na němž spolupracovala i Laboratoř GIS Fakulty architektury, ČVUT. Pořizovatelé územně analytických podkladů v Jihočeském kraji se zavázali k využívání zvoleného datového modelu (struktury dat a obsahové náplně) podpisem dohody o zřízení pracovní skupiny. Podrobné informace o podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou součástí materiálu Územně analytické podklady Jihočeského kraje – podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území. http://gis.kraj-jihocesky.cz/dokumentace.jsp?id=71

Kapitola: Podklady pro RURÚ – údaje o území

zdroje:

3

Přičemž 119. a 37. jev je každá další informace mimo vlastní stanovené jevy ÚAP.

1 1


4 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V JIHOČESKÉM KRAJI

Základní prioritou řešení ZÚR JČK je rozvoj konkurenceschopnosti a prosperity Jihočeského kraje posilováním atraktivity jeho území pro podnikání i investice, dynamizací lidských zdrojů a zkvalitňování životních podmínek obyvatel při respektování principů udržitelného rozvoje. To znamená umožnit trvale udržitelný rozvoj území, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje ekologickou stabilitu a rozmanitost přírody a krajiny, zachovává přirozené funkce a rovnováhu ekosystémů. Zároveň pak umožní rozvoj hospodářského využívání území a sociální soudržnost obyvatel kraje, při zachování specifických hodnot a kulturního dědictví. S ohledem na polohu Jihočeského kraje v rámci České republiky, v návaznosti na území sousedních států Německa a Rakouska a na požadavky zákona, respektuje urbanistická koncepce ZÚR Jihočeského kraje rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti stanovené v PÚR ČR schválené v roce 2006 i stanovené v návrhu PÚR ČR 2008. V souladu s PÚR ČR jsou v ZÚR Jihočeského kraje upřesněny republikové specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy a dále jsou doplněny o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního a regionálního významu, v rámci kterých jsou stanoveny zásady pro rozhodování o změnách v území a úkoly pro územní plánování. Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění příznivého životního prostředí: 

z hlediska ochrany přírodních hodnot v území kraje respektovat podmínky využití zvláště chráněných území přírody, lokalit NATURA 2000 a zajistit jejich organické doplnění a posílení ekologické stability krajiny prostřednictvím vymezených prvků ÚSES, pro které je potřeba formou navržených veřejně prospěšných opatření vytvořit podmínky pro jejich založení a fungování,



z hledisek ochrany vodohospodářsky nejvýznamnějších území zahrnutých do CHOPAV, ochrany povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů v území kraje je potřeba podporovat a vytvářet územní opatření, která povedou ke zvýšení retenčních schopností území, s cílem zabezpečit ochranu zdrojů kvalitní pitné a užitkové vody pro stávající i budoucí potřeby kraje,



z hlediska ochrany ovzduší, půd a vod v území před znečištěním je potřeba zamezit nepříznivým projevům lidských činností na kvalitu životního a obytného prostředí, asanovat devastovaná území a odstranit staré ekologické zátěže v území,



z hlediska ochrany zemědělské a lesní půdy je potřeba zajistit ochranu před vodní a větrnou erozí, před svahovými deformacemi a před neodůvodněnými zábory kvalitní půdy, s cílem zachovat hodnoty území pro zemědělské a lesní hospodaření a podporovat zejména ekologické a ekonomické přínosy těchto hospodářských činností,



z hlediska ochrany, zachování, udržení, a v rámci specifických oblastí případně i obnovy, jedinečného výrazu kulturní krajiny přispívající k charakteru krajinného rázu je potřeba minimalizovat necitlivé zásahy do krajiny,

Kapitola: Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji

Dle ustanovení §§ 36 – 42 stavebního zákona se zpracovávají zásady územního rozvoje všech krajů v ČR jako územně plánovací dokumentace pokrývající celé území daného kraje a po svém vydání jako opatření obecné povahy (podle části šesté správního řádu) závazné pro všechny subjekty na celém území daného kraje. ZÚR Jihočeského kraje se pořizující v návaznosti na schválené zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje na základě přechodného ustanovení § 187 odst. (6) stavebního zákona. ZÚR obecně musí respektovat priority územního plánování. Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterou jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách.

1 2


zamezit urbánní fragmentaci volné krajiny a podpořit úpravy, činnosti a aktivity, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území, 

z hlediska ochrany území před potencionálními riziky a přírodními katastrofami, s cílem minimalizovat rozsah případných škod z působení přírodních sil v území, vytvořit územní rezervy pro případnou náhradní výstavbu,



z hlediska zachování migračních tras zvěře a zejména velkých savců zabránit fragmentaci území a zajistit napojení na ostatní významné přírodní celky České republiky, Rakouska a Německa.



situovat rozvojové projekty zejména v rozvojových oblastech a rozvojových plochách vymezených v souladu s PÚR a v rozvojových oblastech a rozvojových osách nadmístního významu vymezených v této dokumentaci,



Přednostně využívat plochy a objekty vhodné k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů (tzv. „brownfields“), s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území,



zabezpečit rozvoj hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství, sportovních aktivit a rekreace na území kraje v souladu se specifickými podmínkami v části území, kde převažují přírodní hodnoty,



najít rovnováhu mezi ekonomickými přínosy ze zemědělství, rybníkářství a lesního hospodářství na území kraje a rovněž vytvořit podmínky pro uplatnění mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů a rybníků v návštěvnicky a rekreačně atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnější rekreační a turistické využívání území a zlepšit prostupnost krajiny i v přeshraničním turistickém styku,



zejména ve vymezených rozvojových osách zajistit nezbytný rozvoj nadřazených systémů dopravní obsluhy a veřejné technické vybavenosti a přednostní využití vlastních a místně dostupných surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci specifických hospodářských činností na ostatním území kraje.



území vhodné k umístění větrných a fotovoltaických elektráren navrhnout v dalších stupních ÚPD pouze ve výjimečných případech, tam kde to nenaruší krajinný ráz, a to pouze v silně urbánních prostorech technicistního charakteru (zázemí velkých měst, blízkost vedení VVN, velkých staveb dopravní a technické infrastruktury, apod.).

Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění sociální soudržnosti obyvatel: 

nepříznivé sociální vlivy plynoucí z rozdílné úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí je potřeba eliminovat formou rozvoje potřebné veřejné infrastruktury, vybaveností a dopravní obsluhou, prosazení příznivého urbanistického rozvoje i ve specifických a marginálních oblastech kraje,



pro posílení polycentrického uspořádání sídelní struktury kraje je potřeba posílit vzájemné sociální, hospodářské a dopravní vazby mezi urbánními, venkovskými a marginálními oblastmi a zlepšit podmínky i v malých a venkovských sídlech v rámci sídelní struktury kraje a umožnit i rozvoj specifických oblastí, ve kterých převládají priority ochrany přírody nad civilizačními hodnotami,



vytvořit územně plánovací předpoklady pro snižování nezaměstnanosti a zajištění sociální soudržnosti obyvatel, především posílením nabídky vhodných rozvojových ploch s ohledem na diferencované předpoklady jednotlivých regionů a obcí, zejména ve specifických oblastech s ohledem na zachování přírodních hodnot území,



při vymezování zastavitelných území vyloučit nekoncepční formy využívání volné krajiny, zastavitelné plochy situovat pokud možno v návaznosti na zastavěné území, při přednostním využití nevyužitých a opuštěných areálů a proluk v zastavěném území a se zajištěním dobré dopravní obsluhy a dostupnosti pro pracovní síly i z okolních obcí,



u rázovitých obcí a sídel dbát na zachování originality původního architektonického výrazu a prostorového uspořádání, podpořit oblastně pestré hodnoty kulturního dědictví venkova a jeho oblastní zvyky, tradice a charakteristiky. zdroje:

http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1142&par[lang]=CS http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Kapitola: Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji

Návrh ZÚR Jihočeského kraje by měl stanovit tyto priority pro zajištění hospodářského rozvoje kraje:

1 3


5 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ – TÉMATICKÉ ROZBORY V této kapitole jsou uvedena všechna povinná témata (celkem 10) daných vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti. Součástí této kapitoly jsou i SWOT analýzy za jednotlivá témata a problémy k řešení v rámci územního plánování, případně jiné problémy, které byly při zpracování vlastních témat identifikovány. Tyto texty se mohou odkazovat na bližší, podrobnější zpracování v kartě jevů (procesů), které byly zpracovány jednotně současně s tématy (příloha č. 3). Zpracovaná témata:          

Horninové prostředí a geologie, Voda a vodní režim, Hygiena životního prostředí, Ochrana přírody a krajiny, Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (ZPF a PUPFL), Dopravní a technická infrastruktura, Sociodemografické podmínky, Bydlení, Rekreace a cestovní ruch, Hospodářské podmínky.

Voda a vodní režim  Voda Hygiena životního prostředí  Ovzduší  Produkce, separace a využití komunálních odpadů ZPF a PUPFL  Lesní půdní fond Dopravní a technická infrastruktura  Úroveň dopravní infrastruktury  Dopravní výkon nákladní dopravy  Dopravní výkon v přepravě osob  Úroveň technické infrastruktury  Podíl spotřeby obnovitelných zdrojů energie  Energetická náročnost HDP Sociodemografické podmínky  Prostorové znaky a sídelní hierarchie  Populační vývoj  Vývoj demografických struktur obyvatelstva Bydlení  Bytová výstavba  Vývoj bydlení Rekreace a cestovní ruch  Cestovní ruch Hospodářské podmínky  Ekonomická aktivita  Ekonomická výkonnost  Mzdy  Nezaměstnanost  Odvětvová struktura zaměstnanosti  Podnikatelská struktura  Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol

Kapitola: Rozbor udržitelného rozvoje území – tématické rozbory

V rámci zpracování vlastních témat byly zpracovány následující karty jevů (procesů):

1 4


5.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE 5.1.1 Popis stavu Nerostné suroviny a jejich ložiska představují přírodní bohatství kraje, jehož zásoby však nejsou nevyčerpatelné. Proto je důležité hospodárné využívání těchto ložisek zejména s ohledem na životní prostředí a na trvale udržitelný 4 rozvoj.

Obrázek 2: Geologická stavba Jihočeského kraje 4

Hlavním koncepčním dokumentem, který se problematikou těžby nerostných surovin v kraji zabývá a usměrňuje ji, je Regionální surovinová politika, jejímž prováděcím nástrojem bude územní plánování (nerostné suroviny) a plány odpadového hospodářství kraje.


Stručný popis geologické stavby

1 5


Geologická stavba Jihočeského kraje je poměrně pestrá, vystupují zde horniny několika stratigrafických i regionálních jednotek. Podle posloupnosti vzniku lze jednotlivé jednotky rozdělit na předplatformní krystalické a platformní pokryv. Jednotky předplatformní jsou budovány především horninami moldanubika, v menší míře horninami středočeského plutonu. Moldanubikum má značný rozsah a zaujímá oblast Českého lesa, Šumavy, Českomoravské vrchoviny a přilehlé části Bavorska a Rakouska. Severovýchodní část kraje budují horniny variských granitoidních masivů, především středočeského plutonu. Středočeský pluton je petrograficky velice pestré těleso. Na styku s moldanubikem je reprezentován biotitickým až amfibol-biotitickým, středně zrnitým granodioritem až křemenným dioritem červenského typu. Ve střední části pak středně zrnitým biotitickým až amfibol-biotitickým granodioritem blatenského typu. Na severozápadě je středočeský pluton z největší části zastoupen amfibolbiotitickým granodioritem sázavského typu, méně pak porfyrickým granodioritem technického typu. Na severu vystupuje amfibol-biotitický, melanokratní, porfyrický granit rastenberského typu (též nazývaný Čertovo břemeno). Velmi významnou jednotkou je Blanická brázda, ta probíhá ve směru SSV-JJZ z okolí Chýnova k Českým Budějovicím. Blanická brázda představuje příkopovou propadlinu predisponovanou poklesovými dislokacemi v krystalinickém podloží, vyplněnou permokarbonskými sedimenty. Na tektonické linie systému Blanické brázdy je vázána řada ložisek polymetalických rud. Mezi nejvýznamnější patří historicky významné revíry jako např. Stará Vožice, Ratibořické Hory a Rudolfov. Význačnou geologickou jednotkou jsou jihočeské pánve - budějovická a třeboňská. Jsou to tektonicky predisponované příkopy vyplněné jezerními a říčními sedimenty. Nejstarším členem sedimentární výplně pánví je klikovské souvrství senonského stáří. Zaujímá nejméně tři čtvrtiny plochy obou pánví a dosahuje nejvyšších mocností (350-400m). Z klikovského souvrství jsou hospodářsky významné keramické, žáruvzdorné a pórovinové jíly, buď těžené (Zliv - Blana), nebo vyhodnocené ložiskovými průzkumy. Z terciérních sedimentů byly do nedávna považovány za nejvýznamnější lignitové sloje, které však již nejsou těženy a z ekologického i ekonomického hlediska se jeví jejich těžba jako problematická. V současné době je atraktivnější těžba křemelin v Borovanech a těžba pliocenních jílů v Borovanech. Nejmladší stratigrafická jednotka sedimentární výplně pánví – kvartér - je zastoupen sedimenty fluviálními (terasy a nivní uloženiny řek a potoků) a sedimenty svahovými a eolickými (svahové a sprašové hlíny nachází se především na svahových rašeliništích, slatinách, na terasách štěrků a písků a hojně v okolí menších vodotečí a rybníků. Fluviální sedimenty, především pleistocenní písky a štěrky (mnohdy s živci) byly a jsou intenzivně využívány. Svahové a sprašové hlíny jsou využívány v cihlářské výrobě a mnohdy jsou hodnoceny jako velmi kvalitní cihlářská surovina (Dolní Bukovsko).


Těžba nerostných surovin v regionu

Obrázek 3: Ložiska nerostných surovin v Jihočeském kraji

1 6


Jihočeský kraj není územím bohatým na suroviny, zejména zde nejsou téměř žádné zdroje energetických surovin. Největší surovinové bohatství tvoří ložiska písků a štěrkopísků, cihlářské hlíny, kameniva a sklářských písků. Z ostatních surovin je nejvýznamnější rašelina a v některých lokalitách také vápenec, křemelina a grafit. V současné době se na území Jihočeského kraje nachází 185 bilancovaných výhradních ložisek nerostných surovin o celkové rozloze 5919 ha. V počtu výhradních ložisek je nejvíce zastoupen stavební kámen, štěrkopísek a dekorační kámen. Dále se na území Jihočeského kraje nachází ložiska cihlářské suroviny, jílů, grafitů, vltavínů, živcových surovin, zlatých rud, karbonátů, abraziv a lignitu a zlato-wolframových rud, diatomitu, zlata-štěrkopísku, živcové surovinyštěrkopísku a železné rudy. K roku 2007 bylo využíváno celkem 62 výhradních ložisek. Největší podíl tvořila ložiska stavebního kamene (18 ložisek), následovaná ložisky štěrkopísku (8 ložisek), dekorační kámen (6 ložisek), cihlářské suroviny (5) a jíly pro keramickou výrobu. Dále je evidováno 75 ložisek nevýhradních, z nichž 19 je dosud netěženo, na 17 těžba probíhala v minulosti a na 39 z nich těžba v současné době probíhá. Jedná se zejména o ložiska stavebního kamene, štěrkopísku a cihlářské suroviny. Co se týče prognózních ložisek nerostných surovin, je na území Jihočeského kraje vymezeno 56 ložisek pro vyhrazené nerosty (nejvíce grafit) a 19 pro nevyhrazené nerosty (zejména stavební kámen). Potřeba stavebních surovin, především však stavebního kamene si v budoucnu vyžádá otevření nových ložisek této důležité suroviny. Z tohoto hlediska se jako perspektivní jeví veškeré prognózní zdroje stavebního kamene kategorie R, kde jsou vymezeny dostatečné zásoby kvalitních surovin. Je pravděpodobné, že v budoucnu dojde v důsledku zvýšené poptávky také k využití některých prognózních zdrojů stavebního kamene kategorie Q. V posledních letech byl na území Jihočeského kraje těžen ve významném množství zejména stavební kámen, štěrkopísky a cihlářská surovina. Celorepublikový význam měla těžba diatomitu, těžba vltavínů a krystalického grafitu má především lokální význam, stejně jako těžba dekoračního kamene. Tonážně nejvýznamnější těžbou v Jihočeském kraji je dlouhodobě těžba štěrkopísků. Druhou nejvýznamnější těžbou v popisovaném území je těžba stavebního kamene. Regionální význam rovněž přesahuje těžba cihlářské suroviny (19,3 % z celorepublikové těžby). Na celkovém objemu těžby nerostných surovin v České Republice se jihočeský region podílí málo (v roce 2006 pouze 4 %). V současnosti nejsou na území Jihočeského kraje žádné rudy ani palivoenergetické suroviny těženy. Z netěžených ložisek jsou významné potenciální zdroje abraziv (granát).

Životnost zásob cihlářských surovin není v Jihočeském kraji příliš vysoká. Na většině ložisek této suroviny se životnost pohybuje v rozmezí 10-35 let. Životnost bilančních zásob diatomitu na ložisku Borovany-Ledenice je vysoká (96-166 let). Na ložiskách grafitu se životnost bilančních zásob výrazně liší od životnosti zásob v Plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“). Zatímco životnost bilančních zásob přesahuje 100 let, zásoby v POPD se pohybují pouze od 3 po 17 roků. Vysoká je i životnost zásob jílu. U ložisek dekoračního kamene pro hrubou a ušlechtilou výrobu se životnost liší v rámci jednotlivých ložisek a pohybuje se dle rychlosti těžby v řádu desítek let. Vltavíny se těží až v posledních letech, proto se životnosti zásob za různá období velmi liší. Ložisko Ločenice se těží od roku 1999 a jejich těžba se neustále zvyšuje, životnost bilančních zásob u tohoto ložiska je 40176 let. U ložiska Besednice těženého od roku 2002 se životnost bilančních zásob shoduje s životností zásob v POPD (4-5 let). Životnost bilančních zásob u ložisek stavebního kamene se u 6 ložisek shoduje s životností zásob v POPD a pohybuje se od 26 let (Kaplice) po 155 roků u ložiska Deštná. U ostatních ložisek je většinou životnost bilančních zásob vyšší než životnost zásob v POPD. Pouze u ložiska Prachatice-Leptáč je životnost bilančních zásob (6-8 let) mnohem nižší než životnost zásob v POPD (44-54 let). Největší životnost bilančních zásob vykazuje ložisko Chvalšiny-Zrcadlová Huť. Podobná situace je u ložisek štěrkopísků, i když jejich životnost není tak vysoká. Nejmenší životnost zásob má ložisko Cep2, a to bilančních na 12-19 let. Naopak nejvyšší zásoby vykazuje ložisko Halámky, bilančních na 146-171 let. Jediné těžené ložisko živcové suroviny Halámky má životnost bilančních zásob 99-103 let. (zdroj: Surovinové politiky Jihočeského kraje, 2003). Dobývací prostory V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 75 dobývacích prostorů (dále též jen „DP“) o celkové ploše 23,36 km 2, z nichž je v současné době 45 v těžbě (povolena hornická činnost). Celková rozloha dobývacích prostorů, v nichž 2 probíhá těžba je 18,76 km . Podíl rozlohy všech DP na celkové rozloze kraje činí pouze 0,23 %. Většina DP je menší 2 rozlohy než 1 km , pouze 6 DP tuto rozlohu překračuje, přičemž největší rozlohou je DP štěrkopísku Tušť I (2,4 2 km ). Nejvíce dobývacích prostorů je stanoveno pro těžbu stavebního kamene, granodioritu, cihlářských surovin a štěrkopísku. Největší plocha dobývacích prostor se nachází na Třeboňsku, nejmenší v ORP Vimperk (žádná), Vodňany a Soběslav. Přehled plošně největších dobývacích prostor je uveden v následující tabulce.


Stav využití zásob, životnost zásob

1 7


Tabulka 1: Přehled největších těžených dobývacích prostor v JČK (2007)

Číslo DP 7/1055 6/0324 6/0055

Název DP Tušť Krabonoš Ledenice

Organizace provádějící těžbu Hanson ČR, a.s. LASSELSBERGER, a.s. LASSELSBERGER, a.s.

7/0639 7/0978 6/0265 6/0281 7/0937 7/0590 7/0913 7/0574

Cep Cep I Křenov Blana Tušť Dolní Bukovsko Cep II Chvalšiny

Hanson ČR, a.s. Hanson ČR, a.s. FONSUS první těžební a.s. LASSELSBERGER, a.s. Hanson ČR, a.s. HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Hanson ČR, a.s. Kámen a písek, spol. s r. o.

Těžený nerost Rozloha (ha) štěrkopísky 240,06 živce ostatní (ZO) 173,30 Žáruvzdorné a nežáruvzdorné 161,39 jíly ostatní, diatom štěrkopísky 160,87 štěrkopísky 124,06 grafit 107,60 žáruvzdorné jíly 99,00 štěrkopísky 73,00 cihlářská surovina 70,25 štěrkopísky 61,24 stavební kámen 54,35

Chráněná ložisková území Chráněné ložiskové území (CHLÚ) zahrnuje území, na kterém by stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Stanovení CHLÚ není v žádném případě rozhodnutím o využívání ložiska. To znamená, že předmětem řízení o stanovení CHLÚ není posuzování využitelnosti ložiska ani způsob jeho otvírky a těžby. Stanovením CHLÚ rovněž nedochází k narušení ochrany přírody a krajiny, vodních zdrojů, zásahu do krajiny či do zájmů chráněných zvláštními předpisy. V Jihočeském kraji je stanoveno celkem 98 chráněných ložiskových území o celkové ploše 50,55 km2. 16 z těchto ložiskových území má rozlohu větší než 1 km2, zbylá mají rozlohu menší. Největší rozlohou je CHLÚ Hatín s rozlohou přes 5 km2. Podíl rozlohy všech CHLÚ na celkové rozloze kraje činí 0,50 %. Nejvíce CHLÚ je stanoveno pro stavební kámen, cihlářské suroviny, granodiorit a štěrkopísek. Největší plocha CHLÚ (% rozlohy) se nachází v ORP Třeboň, Soběslav a Vodňany, nejmenší v ORP Vimperk. Přehled plošně největších CHLÚ je uveden v následující tabulce. Číslo CHLÚ 1020000 15920002 6180000 14780000 14190000

Název CHLÚ Hatín Slavošovice Chvalšiny Český Krumlov - Vyšný Ledenice I.

930000 1030000 14040002

Planá nad Lužnicí Třeboň Sudoměřice I.

14090000

Kolence

Těžená suroviny štěrkopísky - štěrkopísky jíly - jíly žáruvzdorné ostatní stavební kámen - stavební kámen grafit - krystalický grafit diatomity - diatomity jíly - jíly keramické nežáruvzdorné jíly - jíly žáruvzdorné ostatní štěrkopísky - štěrkopísky štěrkopísky - štěrkopísky jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové jíly - jíly žáruvzdorné ostatní jíly - jíly pórovinové kaolin - kaolin pro keramický průmysl

Plocha (ha) 587,79 295,41 272,88 222,30 189,29

183,88 168,70 159,06 142,31

Poddolovaná území a stará důlní díla Na území JČK se vyskytuje řada poddolovaných území a starých důlních děl. Nejvíce se jich nachází v ORP Český Krumlov a České Budějovice, Blatná a Tábor. V současné době je evidováno 293 poddolovaných území bodových a 159 plošných (o rozloze 6639,8 ha), vzniklých převážně po těžbě rud. Starých důlních děl je evidováno 167. Sesuvná území V Jihočeském kraji je výskyt sesuvných území oproti zbytku republiky velmi nízký – je zde evidováno pouze pět sesuvných území – Vrábče, Třeboň, Písek, Borovany a Doudleby, z nichž aktivní jsou Vrábče a Doudleby, stabilizované v Třeboni a potenciální v Písku a Borovanech, které je také plošně největší (12,8 ha).


Tabulka 2: Přehled největších CHLÚ v Jihočeském kraji (2007)

1 8


Vlivy těžební činnosti na životní prostředí Při využívání ložisek nerostných surovin dochází ke střetům s řadou zákonem chráněných zájmů. Mezi nejvýznamnější zákonem chráněné zájmy patří ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a lesních pozemků, ochrana přírody a krajiny (CHKO, NP, NPR, NPP, PP, PR) a územních systémů ekologické stability (ÚSES) a také ochrana zdrojů vod a přírodních léčivých vod. Těžbou nerostných surovin dochází nejen k negativním zásahům do reliéfu krajiny, ale i k otřesům země a k nárůstu hlučnosti a prašnosti. Tato problematika je převážně řešena v POPD úpravou technologických postupů. Při rekultivaci těchto území je vhodné využít členitého reliéfu, obnažených skal anebo vzniklých vodních ploch a podporou přirozeného vývoje společenstev lze vytvořit území, které má předpoklady pro dosažení vyšší druhové diverzity než okolní krajina. Toto území se může stát základním prvkem ochrany ÚSES anebo jej lze využít k rekreačním účelům. Při povrchové těžbě je při jejím dokončení navraceno území ke svému původnímu účelu (ZPF, LPF), případně je možno jej využít jinak (skládky odpadů apod.). Problematika sanace odkališť v regionu Mydlovary Chemická úpravna uranové rudy MAPE v Mydlovarech byla do provozu uvedena v roce 1962. V úpravně se zpracovávala vytěžená tuzemská uranová ruda. Svoji činnost ukončil závod v roce 1991. Zhruba za třicet let svojí činnosti zpracovalo MAPE přibližně 17 milionů tun uranové rudy. Vedle uranového produktu vznikalo i poměrně velké množství zvodněných pevných odpadů, které se postupně ukládaly na odkaliště. Hrubým odhadem bylo na odkaliště uloženo okolo 36 milionů tun kalů. Tyto kaly byly postupně ukládány do devíti kalojemů rozkládajících se na ploše 260 hektarů. V roce 1989 bylo rozhodnuto o jejich rekultivaci. Rekultivace odkališť je poměrně složitým technickým a ekonomickým problémem, který je navíc velmi přísně limitován příslušnými legislativními předpisy ve vztahu k ochraně životního prostředí. Podle původního předpokladu by měla být úložiště začleněna do krajiny do konce roku 2040.

V současnosti využívaná ložiska stavebního kamene a štěrkopísků svou kapacitou plně zajišťují budoucí potřeby Jihočeského kraje a přilehlých regionů na několik desítek let. Toto konstatování vychází z předpokladu, že realizace klíčových rozvojových záměrů kraje (modernizace páteřní infrastruktury) nebude probíhat ve stejném časovém intervalu. V případě časového souběhu realizace surovinově náročných investičních záměrů (dokončení výstavby druhé koleje v celé délce železniční trati 190 České Budějovice – Plzeň (do r. 2015), modernizace IV. tranzitního koridoru (do roku 2015) a výstavba dálnice D3) stávající zpracovatelské kapacity nebudou schopny zajistit požadované objemy stavebního kamene, případně betonářských štěrkopísků. Z tohoto pohledu hrají klíčovou roli výhradní ložiska štěrkopísků Halámky, Suchdol nad Lužnicí, Tušť - Suchdol nad Lužnicí, Roudná II - Planá nad Lužnicí, nově otevírané ložisko Modlešovice, a výhradní ložiska stavebního kamene Plešovice - Holubov, Ševětín, Prachatice - Kobylí Hora a Slapy u Tábora. Projekty sanace a rekultivace vytěžených ploch zejména v chráněných územích by měly být optimalizovány ve vztahu k okolnímu krajinnému rázu a budoucímu využití území. Zajištění stavebních surovin by se mělo opírat o další využití stávajících výhradních ložisek, využití nevýhradních ložisek bude až na výjimky představovat pouze doplňkovou funkci lokálního významu, především v deficitních mikroregionech. Pro krytí potřeb následného surovinového zabezpečení kraje bude nutné v případě ukončení těžeb na některých lokalitách (vytěžení ložiska, neřešitelné střety) otevřít netěžená, resp. rezervní ložiska stavebního kamene a štěrkopísků, prodloužit platnosti POPD na ložiskách s vyšší kubaturou zásob, popř. výhledově počítat s využitím vybraných prognózních zdrojů stavebního kamene a štěrkopísků s řešitelnými střety zájmů. Zdrojem stavebního kamene by se měl rovněž stát materiál z odvalů po těžbě dekoračního kamene.

5.1.2 SWOT analýza a identifikované problémy 



SILNÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu. Velmi nízké množství sesuvných území.

  

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu. Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) – nutnost jejich řešení a omezení využití území. Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. HROZBY


Závěry a doporučení vycházející z Regionální surovinové politiky Jihočeského kraje

1 9


 

Sanace starých ekologických zátěží. Další využití výhradních ložisek nerostných surovin.





Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě.

IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 

Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků - představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě.



Ilegální těžba vltavínů a problematický postup využívání těžených výhradních ložisek Besednice, Ločenice.



V současnosti využívaná ložiska štěrkopísků pokryjí surovinovou potřebu Jihočeského kraje pouze v horizontu 20 - 30 let - důležité zajistit pokrytí budoucí potřeby štěrkopísků. Potřeba vytipovat možná dosud netěžená ložiska štěrkopísků, jejichž využíváním nedochází k významným střetům s ostatními zákonem chráněnými zájmy.



Po ukončení poměrně rozsáhlé hlubinné těžby grafitu nutnost zajistit důlní díla, současně je nutno na ložisku Lazec-Křenov řešit urychlené zajištění rozsáhlých nestabilních propadů vytěžených prostor.



Nedostatečný stav ochrany výhradních ložisek nerostných surovin - část výhradních ložisek je bez příslušné zákonné ochrany, tj. bez stanoveného CHLÚ (většinou pro závažné střety zájmů s ochranou přírody).

Hlavními nástroji regionální surovinové politiky na úrovni kraje by měly být územní plány (ZÚR) a plány odpadového hospodářství. Do ÚPD je nutné promítnout prvky ochrany ložisek nerostných surovin (CHLÚ, DP) a to jak do ZÚR tak i do ÚP. Dále je nutné promítnout územní limity platné v návrhovém období (POPD včetně plánů rekultivace a sanace, rozhodnutí o využití území k těžbě nevýhradních ložisek včetně navržené sanace, plochy dotčené těžbou nerostných surovin) a jejich základní charakteristiku do ÚAP a následných aktualizací, do ZÚR a do ÚP dle míry podrobnosti jednotlivých jevů. Do ÚPD, dle její podrobnosti, je potřeba vložit bloky zásob nevyužívaných výhradních ložisek bez stanovené ochrany (CHLÚ), významné prognózní zdroje (P, R), průzkumná území platná v návrhovém období a prognózy budoucích center kumulovaného vzniku stavebních odpadů.

5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Tabulka 3: Chráněné oblasti přirozené akumulace vod na území Jihočeského kraje

Hlavním odborným podkladem veřejné správy musí být z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje. Jihočeský kraj Šumava 1 073,8 představuje poměrně geograficky uzavřený celek, jehož Novohradské hory 893,5 jádro tvoří jihočeská kotlina s Českobudějovickou a Třeboňská pánev 331,6 Třeboňskou pánví. Na jihozápadě je obklopena Šumavou, na severozápadě výběžky Brd, na severu Středočeskou žulovou vrchovinou, na východě Českomoravskou vrchovinou a na jihovýchodě Novohradskými horami. Kraj má rozlohu 10 057 km2, což je 12,8 % rozlohy ČR. Převážná část území leží v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), místem s nejnižší nadmořskou výškou je hladina Orlické přehrady (330 m). Pro Jihočeský kraj jsou charakteristické vodní plochy, které zaujímají největší podíl z plochy kraje (4 %) v porovnání s ostatními kraji. Oproti celorepublikovému průměru mají jižní Čechy více trvalých travních porostů a lesních pozemků. Naopak méně plochy zaujímá orná půda, ovocné sady a zahrady, zastavěné plochy a ostatní. Na území kraje se nacházejí 3 chráněné oblasti přirozené akumulace vod s celkovým podílem 22,9 % plochy kraje. Název chráněné oblasti přirozené akumulace vod

Plocha 2 (km )

Podíl na ploše kraje (%) 10,7 8,9 3,3


zdroje: www.czco.cz,www.cbudejovice.czso.cz

2 0


Zdroj: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, www.vuv.cz

Povrchové vody Z hlediska vodohospodářského členění většina území Jihočeského kraje náleží do oblasti povodí Horní Vltavy, pouze východní část spadá do oblasti povodí Dyje a ze severu zasahuje do území kraje oblast povodí Dolní Vltavy. Nejvýznamnější tokem v Jihočeském kraji je řeka Vltava s celkovou délkou toku 430,2 km, z toho na území kraje 275 km. Pramení na Šumavě na úbočí Černé hory v nadmořské výšce 1172 m n. m. pod názvem Černý potok. Jihočeský kraj opouští Vltava v údolní nádrži Orlík v nadmořské výšce 330 m n. m. Průměrný dlouhodobý průtok v 3 profilu hranice kraje je 83 m /s. Významným levostranným přítokem je Otava, významnými pravostrannými přítoky jsou Malše a Lužnice. Významnou součástí hydrografické sítě na území Jihočeského kraje jsou údolní nádrže a rybníky, méně zastoupeny jsou vodní plochy po těžbě surovin, výjimečně jsou zastoupena přirozená jezera. Mezi vodní plochy je možné řadit i mokřady. Nejvýznamnější z vodohospodářského hlediska jsou nádrže Vltavské kaskády Lipno I (plocha 4 870 ha), vyrovnávací nádrž Lipno II (45 ha), Hněvkovice a vodní stupeň Kořensko. Ze Středočeského kraje zasahuje na území Jihočeského kraje vzdutí údolní nádrže Orlík. Na území Jihočeského kraje se nachází více než 7 000 rybníků. Většina z nich je soustředěna do pánevních oblastí (Budějovické a Třeboňské pánve), kde tvoří rozsáhlé soustavy navzájem propojených rybníků: českobudějovická a hlubocká rybniční soustava, třeboňská soustava, lnářsko-blatenská soustava.

Na území Jihočeského kraje je možné vymezit dva základní typy hydrogeologických struktur: (1) hydrogeologický masív v oblastech moldanubického krystalinika, moldanubického a středočeského plutonu a (2) pánevní sedimentární struktury - Budějovická, Třeboňská, Novoveská pánev a akumulace sedimentů v povodí Otavy, Blanice, Lužnice a další menší relikty (u Kaplice, Stráže nad Nežárkou aj.). Oblast krystalinika a vyvřelin je sice petrograficky velmi různorodá, z hlediska tvorby, oběhu a drenáže podzemních vod má však jednotné rysy. Jediným kolektorem jsou kvartérní většinou deluviální uloženiny různé mocnosti, zóna zvětralin a připovrchového rozpojení puklin do hloubek několika desítek metrů. Hlubší oběh je vázán jen na významnější tektonické porušení hornin. Propustnost horninového komplexu směrem do hloubky klesá. Charakteristické jsou podstatné změny v propustnosti horninového prostředí na krátké vzdálenosti a značné rozdíly ve vydatnostech mezi jednotlivými, vzájemně blízko umístěnými jímacími nebo průzkumnými objekty. Filtrační parametry jsou v konkrétním místě závislé více na intenzitě a hloubce zvětrání a rozpukání než na horninovém druhu. Výjimkou jsou vložky krystalických vápenců s často vyvinutou krasovou propustností, zpravidla řádově vyšší než v okolních horninách. Charakteristické je rychlé lokální proudění podzemních vod v rámci jednotlivých hydrogeologických povodí, která se většinou téměř shodují s povodími hydrologickými a infiltrace srážkových vod v celé ploše území. Podzemní vody jsou drénovány pozvolným příronem v úrovni erozních bází všech řádů do vodotečí a pramenními vývěry v terénních depresích, v místech náhlého snížení spádu terénu ze suťových akumulací a v menší míře puklinovými vývěry nad úrovní erozních bází. Sedimentární struktury jsou z převážné části tvořeny svrchnokřídovým klikovským a terciérním mydlovarským souvrstvím, pro které je charakteristická cyklická sedimentace - rychlé střídání kolektorů (slepence, pískovce, písky) a izolátorů (prachovce, jílovce, jíly) zejména ve vertikálním směru. V některých částech pánevních struktur silně převládají jílovité uloženiny (nejjižnější část Třeboňské pánve), někde jsou naopak uloženy ve velké mocnosti a rozloze písčité sedimenty (spodní část souvrství severní části Třeboňské pánve, terciérní uloženiny výběžku jižní části Třeboňské pánve k Trhovým Svinům, některé úseky terciérních uloženin v údolí Otavy a Blanice). Akumulace sedimentů lze celkově charakterizovat jako regionálně hydraulicky spojité, ale nehomogenní prostředí s průlinovou propustností, která je ve vertikálním směru o několik řádů nižší než ve směru horizontálním. Srážkové vody infiltrují v celé ploše na výchozech písčitých sedimentů, mimo drenážní oblasti s pozitivní výstupní úrovní hladin nad terén. Podstatný podíl podzemních vod do pánevních struktur přitéká z okolního krystalinika, zejména v silně členitých strukturách mimo hlavní pánevní struktury (Budějovická a Třeboňská pánev). Podzemní vody mají volnou hladinu ve výchozových částech svrchních kolektorů, hlouběji uložené kolektory jsou napjaté převážně s negativní výstupní úrovní. Oběh podzemních vod ve svrchní části sedimentů nad úrovní místních erozních bází je rychlejší a je ovlivňován podstatně morfologií terénu, směrem do hloubky se oběh podzemních vod výrazně zpomaluje a směřuje k hlavním drenážním oblastem jednotlivých pánevních struktur, kterými jsou údolí hlavních vodních toků v nejnižších částech pánví a oblasti rašelinišť v obou částech Třeboňské pánve. Vodní režim v krajině Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je především vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese


Podzemní vody

2 1

(smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Při erozních procesech s nižší intenzitou dochází ke ztrátě jemných půdních částic. Tím se mění půdní textura a struktura a snižuje se vodní kapacita půdy. Při procesech vodní eroze s vyšší intenzitou, při nichž dochází ke smyvu značné části vrchního horizontu, nepřijímá nižší horizont, obvykle s menším obsahem organické hmoty a s menší propustností, v dostatečné míře srážkovou vodu; půdní profil je ochuzen o zásobu vláhy, což má v suchých obdobích výrazný vliv na vývoj vegetace. Je tedy potřeba navrhovat a realizovat taková opatření, která zlepší odtokové poměry v krajině a přispějí ke zlepšení ekologické stability krajiny (vyjadřované jako KES). Provedení těchto přírodě blízkých opatření bude mít nezanedbatelný přínos nejen pro postupnou obnovu vodního režimu v krajině, ale také pro ochranu před povodněmi. Povodně jsou přírodní fenomén, kterému nelze zabránit. Krajina zde představuje prostor, který podstatným způsobem ovlivňuje časový a prostorový průběh povodní, jejichž důsledky se pak projevují v zastavěných oblastech. Proto by protipovodňová ochrana měla být řešena už od povodí nižšího řádu a měla by být realizována v prvé řadě ve volné krajině s využitím její retenční schopnosti. Jejich nepravidelný výskyt a variabilní rozsah nepříznivě ovlivňují vnímání rizik, která přinášejí, což komplikuje systematickou realizaci preventivních opatření. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Ochrana před povodněmi není nikdy absolutní. Lze však částečně omezit povodňové kulminační průtoky, transformovat povodňovou vlnu a tím příznivěji ovlivnit časový průběh povodní, což umožňuje přijmout účinnější opatření pro záchranu životů a majetku. Při aplikaci protipovodňových opatření v krajině je nezbytné usilovat o vytvoření prostorové rovnováhy mezi hospodářským rozvojem a urbanizací území na jedné straně a potřebami využít toto území ke zpomalení odtoku a akumulaci vody na straně druhé. Veškerá opatření na ochranu před povodněmi musí sledovat dopad na životní prostředí. Opatření v krajině jsou především změny využívání pozemků, změny rostlinného pokryvu, zatravňování břehů a přirozených inundací, tvorba protierozních mezí a vegetačních pásů a změny ve strukturách krajiny prováděné za účelem zachycení vody v povodí a zpomalení jejího odtoku. Kulminační průtoky zejména na malých a středních tocích lze částečně omezit pomocí opatření sloužících k zachování, resp. obnově přirozené retenční a akumulační schopnosti krajiny, vodních toků a údolních niv. Je rovněž nutné zachovávat a vhodným způsobem využívat přirozená inundační území. To znamená umožnit jejich zaplavení v případě povodní. Voda, která bude takto zadržena a prosákne do půdy, je ziskem pro hospodaření v přírodě a znamená snížené nebezpečí z extrémních srážek a povodní. V krajině se nachází velké množství upravených (napřímených, opevněných, zatrubněných) drobných vodních toků, které napomáhají rychlému odvedení vody z horních částí povodí. Zejména v zemědělsky obhospodařované krajině se často jedná o toky, které plnily meliorační funkci. V současné době, kdy se část orné půdy zatravňuje a provádí se množství ochranných opatření proti erozi, je možné alespoň část těchto toků vrátit do přírodě blízkého stavu. Principem revitalizací je obnova přirozené délky a trasy toku, přirozeného podélného i příčného profilu a umožnění vybřežování toků již při nižších průtocích (tam, kde je to možné) – to vše v závislosti na geomorfologických podmínkách. Součástí revitalizace je i obnova břehových porostů. Nejlepším způsobem revitalizace je vyčlenění dostatečně širokého potočního pásu, ve kterém mohou probíhat přirozené korytotvorné procesy. V některých případech pak stačí relativně malé změny současného stavu upravených koryt, aby byly nastartovány vhodné podmínky. Cílem je využití přirozeného retenčního potenciálu vodních toků a jejich niv ve vazbě na protipovodňovou ochranu území a zabezpečení funkční vazby mezi vodními toky a jejich nivami včetně umožnění přirozeného neškodného rozlivu a zajištění prostoru pro přirozené korytotvorné procesy drobných vodních toků. Opatření v krajině není možné podceňovat, protože tvoří významnou část preventivních opatření, ale na druhou stranu nemůže být jejich účinek hlavně při extrémních povodňových situacích přeceňován. Těmito opatřeními lze snížit velikost průtoku velkých povodní řádově v procentech. Pro podporu realizace těchto opatření je nutné využívat stávající programy určené ke zlepšení stavu životního prostředí a jeho složek. Hlavním nástrojem pro jejich realizaci jsou především komplexní pozemkové úpravy (KPÚ). Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu u nás odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7°. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Pro možné srovnání jednotlivých ORP v rámci kraje byla tedy provedena základní analýza. Jedná se o množství orných pozemků s průměrným sklonem nad 7°. Tabulka 4: Výměra orných svažitých pozemků v jednotlivých ORP

Kraj celkem 5

Celková výměra orné půdy Výměra orné půdy nad 7° (ha) (ha) 318 711 9 150,79

Kde Hodnocení 1 = pod 1%, 0 = nad 1% do 3%, -1 = nad 3%

Podíl orné půdy (%) 2,87

5

Hodnocení

1



2 2


Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

12 403 36 627 11 912 22 387 28 648 9 329 16 545 30 905 13 862 14 126 25 611 44 154 12 163 14 646 12 572 4 784 8 037

51,36 382,15 697,51 203,82 101,28 101,27 432,07 278,34 1 192,48 15,50 2 712,67 1 375,35 53,92 0,00 71,49 1 189,81 291,77

0,41 1,04 5,86 0,91 0,35 1,09 2,61 0,90 8,60 0,11 10,59 3,11 0,44 0,00 0,57 24,87 3,63

1 0 -1 1 1 0 0 1 -1 1 -1 -1 1 1 1 -1 0

Zdroj: Český statistický úřad (data rok 2006)

Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází v ORP Strakonice, a to 2713 ha. Toto množství činí přes 10,59 % veškeré orné půdy na území ORP Strakonice. Největší podíl sklonité orné půdy z celkové výměry orné půdy je v ORP Vimperk, a to 24,87 %. Velké množství takto rizikových ploch se nachází také v ORP Prachatice 1192,48 ha a ORP Tábor 1375 ha. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Naprosto opačná je situace v ORP Třeboň kde se nenachází žádná sklonitá plocha využívaná jako orná půda. Celkem je v celém Jihočeském kraji 9150,79 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°. K celkové výměře veškeré orné půdy kraji (318 711 ha) tyto plochy zabírají 2,87 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum.

Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace – znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

% délky útvarů povrchových vod tekoucích s hodnocením „rizikový“ ekologický stav chemický stav Blatná 63 46 České Budějovice 60 30 Český Krumlov 42 23 Dačice 48 7 Jindřichův Hradec 55 32 Kaplice 83 19 Milevsko 39 35 Písek 55 40 Prachatice 74 21 Soběslav 80 36 ORP


Stav povrchových a podzemních vod

2 3


Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

88 58 76 42 28 87 100 61

50 48 0 27 18 27 78 30

Stav povrchových vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu povrchových vod jsou útvary povrchových vod tekoucích a útvary povrchových vod stojatých. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T. G. M. Třídy rizikovosti (rizikový, nejistý, nerizikový) identifikují

Tabulka 5: Hodnocení rizikovosti útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska splnění environmentálních cílů

Obrázek 4: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu Zdroj: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka


tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření. Útvary povrchových vod tekoucích a jejich klasifikace do tříd rizikovosti z hlediska ekologického a chemického stavu na území ORP Jihočeského kraje jsou zachyceny v následující tabulce a dvou obrázcích. Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu (přes 80 %) je klasifikováno na území ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a Kaplice, z hlediska chemického stavu na území ORP Vodňany, Strakonice, Tábor a Blatná (více než 50 %). Na území kraje je 61 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu. Na území kraje je 30 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska chemického stavu.

2 4


Obrázek 5: Rizikovost útvarů povrchových vod tekoucích z hlediska chemického stavu Zdroj: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

% plochy útvarů podzemních vod s hodnocením „rizikový“ kvantitativní chemický stav stav 0 0 12 12 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0 0 0 23 43 0 0 3 3 0 0 6 9 9 9 0 0 0 0 3 4

Stav podzemních vod byl hodnocen pomocí indikátoru: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska splnění environmentálních cílů. Základní jednotkou pro hodnocení stavu podzemních vod jsou útvary podzemních vod, které jsou zjednodušeně vyjádřeny plochami ve třech vertikálních vrstvách (svrchní útvary kvartérních sedimentů a coniaku, útvary základní vrstvy, útvary bazálního křídového kolektoru). Vertikální průmět těchto vrstev s vyznačením rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu je uveden v následujících obrázcích. Hodnocené útvary jsou zařazeny do tříd rizikovosti podle výsledků hodnocení HEIS VÚV T. G. M. Třídy rizikovosti (rizikový a nerizikový) identifikují tzv.: rizikové vodní útvary, tj. útvary vod, které pravděpodobně nedosáhnou v roce 2015 dobrého stavu, pokud nebudou přijata příslušná opatření.


Rizikovost útvarů podzemní vody z hlediska splnění environmentálních cílů

2 5


tabulka 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního

Obrázek 6: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu


Zdroj dat: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2004

2 6


Obrázek 7: Rizikovost útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu Zdroj dat: HEIS, Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, 2004

Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům Tabulka 7: Stav povrchových a podzemních vod


Hodnocení 0 -1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 0 -1 0 0 0 0

Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům ČR = 0, kdy indexace je -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší). Na území kraje je v porovnání s celým územím ČR relativně četnější výskyt útvarů povrchových vod s klasifikací rizikový a ve smyslu hodnocených indikátorů nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu nebo z hlediska chemického stavu (viz tabulka č.5). Na území kraje nejsou identifikovány žádné útvary povrchových vod tekoucích s klasifikací nerizikový z hlediska ekologického stavu. Z hlediska chemického stavu jsou vodní útvary povrchových vod tekoucích bez hodnocení „rizikový“ pouze na území ORP Trhové Sviny. V případě podzemních vod je situace podstatně lepší. Cíle plnění environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního nebo chemického stavu nejsou plněny pouze na 4 % plochy útvarů podzemních vod, což je vysoce nad průměrem České republiky.


Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního a chemického stavu se nacházejí na území ORP Soběslav, České Budějovice, Týn nad Vltavou a Třeboň. Na území kraje jsou 3 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 4 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu.

2 7


Porovnání situace na území jednotlivých ORP v rámci kraje Porovnání situace na území jednotlivých ORP v rámci kraje, kdy indexace: -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší) a kdy způsob hodnocení je subjektivně (na území ORP se nachází útvar povrchových i podzemních vod s klasifikací rizikový = - 1, na území ORP se nenachází útvar povrchových či podzemních vod s klasifikací rizikový = 1, na území ORP se nachází útvar povrchových nebo podzemních vod s klasifikací rizikový = 0) vyplývá situace v Jihočeském kraji z tabulky 8. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci a ČOV a podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu Tyto oblasti tématu voda a vodní režim je součástí technické infrastruktury, proto je text zařazen do tématu 5.6 Dopravní a technická infrastruktura, do kapitol Zásobování vodou a stav vodovodních sítí, Kanalizace a čištění odpadních vod a dále do tabulek Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod, Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod a Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na kanalizaci.

 





SILNÉ STRÁNKY Dostatečné množství významných vodních zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje. Kvalitní podzemní vody a existence krajského systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v krajině na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.

















 

 

PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Snižování spotřeby vody. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů. Nastartování procesu KPÚ v oblastech

    





SLABÉ STRÁNKY Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních vod v důsledku negativních dopadů hospodaření v minulosti. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrchových vod. Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým koeficientem ekologické stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. HROZBY Rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i povrchových vod v některých oblastech především v letním období. Nedostatečné kapacity pro zajištění financování na rozvoj technické infrastruktury (kanalizace a ČOV). Nárůst množství dešťových vod v často


5.2.2 SWOT analýza a identifikované problémy

2 8




s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým poddimenzovaných kanalizačních soustavách koeficientem ekologické stability. v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU v sídelních oblastech. pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY



Vytvoření územních rezerv pro budování a modernizaci infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizaci stávajících ČOV a dokončení výstavby kanalizací a čistíren odpadních vod v aglomeracích a v obcích s malým počtem obyvatel. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO.



Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti.



Lokalizace protipovodňových opatření v krajině.



Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání.

Při tvorbě ÚP a ZÚR musí být hlavním odborným podkladem z hlediska vodního hospodářství Plány oblasti povodí Horní Vltavy, Dolní Vltavy a Dyje a Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje a s nimi je potřeba konfrontovat výše uvedené silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a identifikované problémy.

5.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů: stacionární zvláště velké, velké, střední a malé (bodové) zdroje včetně lokálních topenišť, doprava (liniové zdroje), plošné zdroje (např. skládka odpadů). Ke znečištění ovzduší na místní úrovni přispívají rovněž znečišťující látky přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů). Při hodnocení kvality ovzduší se nelze vyhnout prostorovým diskrepancím emisních a imisních charakteristik. Tzn., že účinky látek znečišťujících ovzduší emitovaných v určité oblasti se mohou negativně projevovat v oblastech více či méně vzdálených (desítky až stovky kilometrů). Řadu problémů tedy nelze řešit izolovaně v rámci sledovaného území (kraj, ORP, obec), ale nutná je spolupráce na větších územních celcích (kraje, ČR, mezinárodně - přeshraniční vlivy). Opatření provedené na území v působnosti pověřeného stavebního úřadu se mohou, ale také nemusí projevit na témže území (zvláště v případě velkých a zvláště velkých emisních zdrojů). Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní parametry HP1a: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí, HP1b: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné nejpalčivější problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. HP2: Plnění doporučených krajských emisních stropů, sleduje dodržení legislativou doporučených krajských emisních stropů. Všechny použité parametry mají přímou či nepřímou souvislost s plněním Mezinárodních závazků České


5.3.1. Ovzduší

2 9


republiky v rámci jednotlivých protokolů Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (CLRTAP). Základní hodnocení sledovaných jevů je uvedeno v kartě procesu. Podrobné hodnocení jevu (procesu) I(HP1a): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí Na 0,5 % území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení hodnot 24h imisního limitu pro PM10. Roční imisní limit pro PM10 nebyl překročen. V roce 2006 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO2, ani imisní limit pro benzen. Na 2 % území kraje (zóny) došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzoapyren (BaP). Pro porovnání za celou ČR byl 24h imisní limit pro PM10 překročen na 28,5 % plochy území, cílový imisní limit pro BaP byl překročen na 9,2 % plochy ČR. Na 100 % území kraje (zóny) došlo v roce 2006 k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon. Tabulka 8: Překročení imisního limitu (LV) a cílového imisního limitu (TV) v rámci zóny a ORP České republiky (bez přízemního ozonu) v % plochy územního celku k roku 2006

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany zóna Jihočeská ČR

SO2 4. max. 24h průměr >125 -3 µg.m -

PM10 roční průměr >40 µg.m-3

NO2 roční průměr >40 µg.m-3

-

PM10 36. max. 24h průměr >50 -3 µg.m 2 -

0,01

2,3

2 1 1 2 0,5 28,5

0,3

-

6

Benzen Souhrn As BaP Souhrn roční překroče roční roční překroče průměr ní průměr průměr ní TV >5 µg.m- imisního >6 ng.m- >1 ng.m3 3 3 limitu (LV) 1 1 2 6 6 1 1 1 1 2 2 0,08

2 1 1 2 0,5

-

1 2 3 1 3 4 4 1 1 2 1 2 2,3 9,2

1 2 3 1 3 4 4 1 1 2 1 2 2,3

Na základě údajů o překročení imisních limitů byly Ministerstvem životního prostředí ve Věstníku MŽP (duben 2008) vyhlášeny vymezené oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší.

6

Pozn.: Pro B(a)P jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno datum splnění na 31.12. 2012.


Obce s rozšířenou působností

3 0


Obrázek 8: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (PM10) Zdroj: data k roku 2006, Pozn.: LV = imisní limit, MT = mez tolerance

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

% plochy územního celku 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 99 100 100 100 100 100 100

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. požaduje hodnocení koncentrace ozonu7 ve vztahu k ochraně lidského zdraví provádět jako průměr za poslední tři roky. Nadlimitní koncentrace přízemního ozonu byly v letech 2004–2006 zaznamenány na 88 % území ČR.

Zdroj: data k roku 2006, Pozn.: % plochy je vztaženo k max. denní 8h klouzavý průměr > 120 µg.m -3 7

Pozn.: Pro ozón jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity, které mají stanoveno datum splnění na 31. 12. 2009.


Tabulka 9: Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci ORP na území JČK v % plochy územního celku ke 2006

3 1


Podrobné hodnocení jevu (procesu) I(HP1b): Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Tabulka 10: Překročení imisního limitu (NOX) a cílového imisního limitu (AOT40) pro ochranu ekosystémů a vegetace v rámci NP a CHKO

CHKO + NP NP Šumava CHKO Šumava CHKO Blanský les CHKO Třeboňsko

NOX Roční průměr > 30 µg.m-3 0,2

O3 - AOT 40 > 18 000 µg.m 3 .h 100 100 100 100

Souhrn

100 100 100 100

Zdroj: ČHMÚ, 2006

Hodnocení jevu (procesu) I(HP2): Plnění doporučených krajských emisních stropů Jihočeský kraj, typický svojí rozptýlenou zástavbou, je charakterizován soustředěnou průmyslovou výrobou do větších městských center, zejména pak v českobudějovické aglomeraci, v Táboře a Strakonicích. Orientace průmyslu prakticky nezahrnuje těžké výrobní technologie a v převážné míře navazuje na primární sektor zejména potravinářský průmysl a výrobu nápojů. Klíčovou úlohu v kraji hraje sektor zemědělství. Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší v kraji patři především teplárny větších měst: AES Plana nad Lužnici, Teplárna České Budějovice, Teplárna Strakonice, Teplárna Písek a Teplárna Tábor. Mezi provozovnami, které nejsou primárně zaměřeny na výrobu energie, patři k významným znečišťovatelům zejména SCB Foundry a.s., Grena Veselí nad Lužnicí, Wienerberger cihlářský průmysl Týn nad Vltavou, Brisk Tábor a ZVVZ Milevsko.

Jihočeský kraj 2006 Emise REZZO 1-4 Emisní strop Plnění emisního stropu

TZL 5.0 -

SO2 10.2 12,9 plněn

NOX 13.8 15,7 plněn

CO 27.7 -

VOC 12.3 15,8 plněn

NH3 7.6 10,0 plněn

Pozn.: emise VOC a NH3 rozpočteny do krajů odborným odhadem, emise z přeshraniční dopravy nejsou do jednotlivých krajů rozpočítány

Podle dat z roku 2006 jsou na území Jihočeského kraje s rezervou plněny doporučené krajské emisní stropy pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (novelizováno nařízením vlády č. 417/2003 Sb.) pro SO 2, NOX, VOC a NH3. Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům (aglomeracím) Porovnání situace na území kraje vzhledem k ostatním krajům (aglomeracím): 1, kde indexace je -1 / 0 / +1 (+1 nejlepší, 0 neutrální, -1 nejhorší). Jihočeský kraj patří k nejméně zatíženým krajům v ČR. Na území kraje dochází pouze k výjimečnému překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace co se týče většiny sledovaných látek znečišťujících ovzduší s výjimkou přízemního ozonu. Zvýšené imisní koncentrace přízemního ozonu nejsou výjimečné, k překračování imisních limitů dochází na většině území České republiky. Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. Porovnání situace v rámci ORP Z hlediska navrženého cílového stavu indikátorů, tj. nulové překročení imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a ekosystémů a vegetace, nelze z důvodu plošného překračování imisních limitů pro přízemní ozon situaci v jednotlivých ORP hodnotit kladně. Bez zahrnutí ozonu, který je problematický na celém území České republiky, by situace vypadala podstatně lépe.


Tabulka 11: Emise hlavních znečišťujících látek (REZZO 1 až 4) na území Jihočeského kraje a srovnání výše emisí s doporučeným krajským emisním stropem pro rok 2010 podle přílohy č. 2 nařízení vlády č. 351/2002 Sb. (NV 417/2003 Sb.)

3 2


Tabulka 12: Hodnocení ORP na základě indikátorů

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

Hodnocení území na základě navržených indikátorů I(HP1a) I(HP1a) I(HP1b) a I(HP2) bez zahrnutí ozonu včetně ozonu 1 -1 N 0 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 0 -1 N 1 -1 N 0 -1 N 0 -1 N 0 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 1 -1 N 0 -1 N

Výsledné 0 -1 0 0 0 0 0 -1 0 -1 -1 -1 0 0 0 0 -1

Pozn.: N = nelze hodnotit v rámci území ORP

5.3.2 Odpadové hospodářství Produkce odpadů v Jihočeském kraji Dle informačního systému odpadového hospodářství (ISOH), který je provozován Centrem pro hospodaření s odpady, byla produkce odpadu dle jednotlivých odvětví v Jihočeském kraji v letech 2005 a 2006 následující: Druh odpadu Celkem odpad ze zemědělství a lesnictví odpad z dolování a těžby průmyslový odpad odpad z úpravy a rozvodu vody stavební a demoliční odpad odpad z energetiky (mimo radioaktivního) odpad z čištění města komunální odpad jiné odpady Celkem

318 10 424 28 212 179 15 263 227 1676

2005 Z toho nebezpečný 3 8 37 0 7 1 3 1 101 161

Celkem 177 1 280 30 303 167 60 241 105 1364

2006 Z toho nebezpečný 1 0 32 0 2 1 19 2 6 63

Celková produkce odpadů byla v roce 2006 1 364 tis. tun., což je pokles oproti roku 2005. Nejvíce k tomuto množství přispívá stavební a demoliční odpad, průmyslový odpad a komunální odpad. Mimo odpadu z úpravy a rozvodu vody, stavebního a demoličního odpadu a odpadu z čištění města byl oproti roku 2005 patrný pokles vykazovaného množství odpadu. Souhrnné informace o následném nakládání s tímto odpadem jsou uvedeny v následující tabulce.


Tabulka 13: Produkce odpadu (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2005 a 2006

3 3


Tabulka 14: Produkce a nakládání s odpadem (kT) na území Jihočeského kraje v roce 2006 Pozn.: Hodnota celkové produkce odpadu Ostatní odpad (v Nebezpečný odpad mezi výše uvedenými tabulkami se liší. Je to tis. tun) (v tis. tun) dáno pravděpodobně dodatečným Produkce odpadu celkem 1310,8 62,6 zpřesněním vykázaného množství odpadu u Úprava nebo využití odpadu 950,5 3,1 dat z CEHO. Hodnotu ve výše uvedené Odstranění skládkováním 262,5 4,4 tabulce je nutno brát jako výchozí. Odstranění spalováním 2,5 1,1 Odpad je z největší části upravován a nadále využíván (72 % celkově vyprodukovaného množství), 20 % odpadu končí na skládkách. Jedná se převážně o komunální odpad – viz dále. Pouze malá část odpadů je spalována. Jedním z indikátorů, který charakterizuje stav odpadového hospodářství, je produkce komunálního odpadu a dále míra jeho separace, respektive využití. Oproti ostatním „nekomunálním“ odpadům je míra separace a následného využití těchto odpadů nízká a liší se v rámci jednotlivých území. Produkci odpadů v rámci jednotlivých ORP ukazuje následující tabulka.

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Celkem

Množství (t) 3061,5 75249 11674,9 5859,3 20316,5 5309,6 5938 14862,7 8488,4 7715,7 11498,6 30393,5 5961,1 9618,8 6937,4 9738,3 8135,4 240758,7

Počet obyvatel 13 585 149 370 41 163 20 078 47 435 19 545 18 987 51 157 33 786 22 030 44 800 80 137 17 688 25 239 13 928 17 684 11 154 627 766

kg/os. rok 225,4 503,8 283,6 291,8 428,3 271,7 312,7 290,5 251,2 350,2 256,7 379,3 337 381,1 498,1 550,7 729,4 383,5

Hodnocení indikátoru 1 -1 1 1 -1 1 0 1 1 0 1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1

Míra separace (%) 10,3 12,4 11,3 9,8 8,9 18 25,8 11,7 7,6 12,4 5,5 18,6 3,4 8,1 6,2 36,6 2,4 12,7

Hodnocení indikátoru -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 -1 0 -1 -1

Zdroj: Informační systém odpadového hospodářství. Pozn.: Hodnocení indikátorů je provedeno na základě cílů uvedených ve Strategii udržitelného rozvoje ČR a POH ČR. Dle POH ČR je cílem produkce odpadu 340 kg/os. rok. Produkce v rozmezí 310-370 kg/os. rok byla hodnocena 0, vyšší a nižší + nebo – 1. Požadovaná míra recyklace KO je dle SUR ČR 50%. Jako indikátor byla použita míra separace. Nad25 - 50 % byla hodnocena 0, pod 25 -1. 50% recyklace není dosaženo v žádném z ORP.

Celková průměrná produkce odpadů na jednoho člověka v Jihočeském kraji je 383,5 kg/os. rok, což je o 16 % méně, než je republikový průměr k roku 2005 (chybí údaj z roku 2006). Je to však o 12 % více, než je cílem Národního plánu odpadového hospodářství ČR (340 kg/os. rok). Nejnižší míra produkce odpadů je v ORP Strakonice, Prachatice, Kaplice a Blatné, nejvyšší v ORP Vodňany a Vimperk. (Zde je potřeba upozornit na časté chyby ve vykazovaném množství produkovaného odpadu). Co se týče míry separace odpadů, průměrná hodnota je 12,7 %, což je mírně nad průměrem ČR (Dle POH ČR 10 %). Dlouhodobý cíl, uváděný ve Strategii udržitelného rozvoje ČR, 50% materiálového využití komunálního odpadu, nebude ještě dlouhou dobu dosažen. Nejvyšší míra separace dle databáze ISOH je v ORP Vimperk a Milevsko, nejnižší v ORP Vodňany a Trhové Sviny. Největší podíl komunálního odpadu – 73 % - tvoří směsný komunální odpad, který končí na skládkách odpadů. Jedním z požadavků zákona o odpadech je i snížení množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) ukládaného na skládky. K roku 2010 by tato hodnota měla být maximálně 112 kg BRKO na osobu a rok. Byl proveden hrubý odhad 8 současného množství BRKO v Jihočeském kraji ukládaného na skládky . Množství BRKO ukládaného v roce 2006 na skládky v přepočtu na jednoho člověka činilo cca 173 kg/os. rok, což je o 54 % více, než je požadavek zákona pro 8

Dle metodiky Kotoulová: Metodika výpočtu postupného snižování množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO).


Tabulka 15: Produkce komunálního odpadu a míra separace v rámci ORP v roce 2006

3 4


rok 2010. Dá se říct, že současný stav nakládání s odpady v Jihočeském kraji se vyznačuje fungujícím systémem svozu, skládkováním odpadu a postupně se rozvíjejícími způsoby využití odpadu. Stávající skládkové lokality byly v souladu s koncepčními záměry v 90. letech výrazně usměrněny do několika míst v jednotlivých okresech většinou s perspektivou skládkování ve výhledu 15-20 let. V současné době je v Jihočeském kraji v provozu celkem 29 skládek – 4 pro inertní odpad, 22 pro ostatní odpad, 2 pro nebezpečný a ostatní odpad. Perspektivní skládkové lokality se nachází v okresech Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice a České Budějovice, kde životnost současných lokalit dosahuje více než 10 let. Vážnější situace ve skládkování odpadů je v okresech Strakonice a Český Krumlov. Pro ukládání nebezpečných odpadů jsou na území kraje v provozu 2 skládky na odstraňování nebezpečných odpadů, tzn. skupiny S – NO (Vodňany - okres Strakonice a Lověšice - okres Český Krumlov). Část BRO a BRKO je využívaná na kompostárnách. Kompostován je především rostlinný odpad, další zemědělský odpad, kaly z ČOV, stromová kůra, odpadní dřevo. Kompostovatelný odpad z údržby zeleně je většinou samovolně fermentován na vyhrazených plochách skládek komunálního odpadu a následně užíván k méně hodnotnému využití (rekultivace skládek apod.). Tabulka 16: Provozované skládky odpadů na území Jihočeského kraje (2007)

Kraj podporuje projekty v oblasti odpadového hospodářství z důvodu naplnění cílů programu. V roce 2006 byl např. v rámci Akčního plánu Programu rozvoje kraje (AP PRK) vyhlášen grantový 5 program na podporu zpracování projektové dokumentace zařízení 22 a systémů pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, 1 včetně následných žádostí do souvisejících operačních programů. 1 Do grantového programu bylo přijato 17 projektů (4 kompostárny, 1 integrovaný systém pro nakládání s BRKO v Jihočeském kraji a 4 samostatné systémy pro zpracování BRO, 2 bioplynové stanice, 1 likvidace kalů z ČOV, 1 systém pro správné hygienizace rizikových BRO podle legislativy EU). Všechny projekty byly doporučeny k realizaci. Sběrnými dvory je v kraji vybavena většina obcí s počtem obyvatel větším než 2 tis. a mají je zřízeny i menší obce, tyto dvory většinou nejsou vybaveny zařízením pro skladování nebezpečných odpadů. Počet provozovaných skládek celkem Z toho: skládky skupiny S – IO skládky skupiny S – OO skládky skupiny S – NO Víceskupinové S-NO + S-OO

29

Zdroj: Stav životního prostředí v jednotlivých krajích ČR, 2006

Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje

Staré ekologické zátěže I přes celkově nenarušené životní prostředí a koncepční záměry v jeho dalším zkvalitnění jsou v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží. Jedná se především o zátěže z minulosti provozovaných průmyslových objektů. Sanace těchto zátěží patří mezi ekologické priority regionu, ukazuje se však, že bude nepochybně složitým, velmi nákladným a dlouhodobým procesem. V registru MŽP je v Jihočeském kraji evidováno na 150 ekologických zátěží s různým stupněm prozkoumání z hlediska jejich environmentální nebezpečnosti. Nejvyšší počet zátěží je v ORP České Budějovice, Tábor a Písek. Podle odborných odhadů činí předpokládané náklady na sanaci všech těchto lokalit 4 mld. Kč. Přehled nejvýznamnějších ekologických zátěží v Jihočeském kraji dle POH je uveden v následující tabulce. V rámci schváleného PRK jsou za nejvýznamnější považovány tyto ekologické zátěže: Tabulka 17: Nejvýznamnější staré ekologické zátěže JČK (dle POH 2003)

Lokalita MAPE Mydlovary, chemická úprava uranové rudy, kalojemy Soběslav, OVJ Mydlovary-Triangl, odkaliště Milevsko, obalovna Velešín Dynín Blatná Suchdol nad Lužnicí, skládka

Nabyvatel DIAMO, Stráž pod Ralskem

Status firmy s.p.

Sanace ano

Okres ČB

Jihočeské dřevařské závody Jihočeská energetika FNM ČR Jihostroj Agropodnik Dynín Město Blatná Jihočeské dřevařské závody

a.s. a.s. a.s. a.s. a.s.

ano ne ne ano ne ano ne

TA ČB PI ČK ČB ST JH

a.s.


Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje je základním koncepčním dokumentem pro usměrňování činnosti v oblasti odpadového hospodářství. Tento dokument je zpracován v časovém horizontu k roku 2013.

3 5


5.3.3.



    

Území v dosahu liniových zdrojů emisí (dálnice, rychlostní silnice, silnice 1. třídy) - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura Radonové riziko (zastavěné území s vysokým rizikem výskytu radonu) - značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu., nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko, nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav (viz kartogram P3d) Ochranná pásma letišť Stávající a navrhovaná veřejná vnitrostátní letiště (Viz kartogram E6c) Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží, což lze považovat za významnou hygienickou závadu území. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura Podíl obyvatel zásobovaných pitnou vodou z veřejného vodovodu - viz téma: Dopravní a technická infrastruktura

Obrázek 9: Radonové riziko v Jihočeském kraji




Další hygienické závady území

3 6


Tabulka 18: Letiště v Jihočeském kraji – stávající

Název Tábor Tábor Tábor - Všechov Soběslav Dačice Tchořovice České Budějovice České Budějovice Písek - Krašovice Strunkovice Písek Bechyně Prachatice Hosín Jindřichův Hradec Český Krumlov Strakonice

Typ veřejné vnitrostátní letiště vojenské letiště veřejné vnitrostátní letiště veřejné vnitrostátní letiště přistávací plocha veřejné vnitrostátní letiště veřejné mezinárodní letiště veřejné vnitrostátní letiště veřejné vnitrostátní letiště veřejné vnitrostátní letiště přistávací plocha veřejné vnitrostátní letiště přistávací plocha veřejné mezinárodní letiště veřejné vnitrostátní letiště přistávací plocha veřejné vnitrostátní letiště

Tabulka 19: Letiště v Jihočeském kraji - zvažovaná

Název Frymburk Blatná

Typ veřejné vnitrostátní letiště veřejné vnitrostátní letiště



   



SILNÉ STRÁNKY Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO. Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních částech kraje a dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních prostředků v rámci Operačního programu ŽP ekologizace školských, sociálních a zdravotnických zařízení kraje.



 

 

   

 

SLABÉ STRÁNKY Na území kraje byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví (vzhledem k limitům PM10). Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou monitorovány na 100 % chráněných území a NP. Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky. Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou skládkovou kapacitu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných pásem letišť. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Velké množství lokalit evidovaných jako stará


5.3.4 SWOT analýza a identifikované problémy

3 7


    



  



Budování obchvatů měst a obcí pro snížení imisní a hlukové zátěže území.



Plynofikace obcí je možností pro snížení emisní/imisní zátěže obyvatel.



Provoz letišť je výraznou hygienickou závadou v území především z hlediska hluku.



Identifikace starých ekologických zátěží a vymezení ploch potřebných k jejich asanaci.



Omezení radonového rizika.



V rámci územních plánů obcí vytipovat a vymezit vhodné plochy pro umístění bioplynových stanic s ohledem na hygienické požadavky.



V rámci územních plánů obcí nebo regionů vytipovat lokality vhodné pro umístění zařízení pro kompostování biomasy.




ekologická zátěž. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Realizace opatření vycházejících z programů KPSE,  Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení PZKO. emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících Využívání nejlepších dostupných technologií ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v průmyslu a při vytápění domácností. v blízkosti významných dopravních komunikací. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů  Nárůst emisí z malých zdrojů (REZZO 3) energie. v důsledku používání nešetrných technologií Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v spalování a spoluspalování komunálního odpadu zemědělství. a méně ekologických paliv. Regulace automobilové dopravy, budování  Občané nebudou ochotni spolupracovat při obchvatů obcí a měst. separaci komunálního odpadu – zvyšování Sníženi imisí VOC využitím vodou ředitelných produkce odpadu. nátěrových hmot a omezováním studených startů  Překročení kapacity skládek. vozidel.  Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i vlivem nesprávně navržené či provozované bioplynových stanic – podpora projektů ze strany technologie. kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynové  Omezení využití území vlivem neřešení stanice. problematiky starých ekologických zátěží. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Sanace starých ekologických zátěží – využití prostředků z EU. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY

3 8


5.4 PŘÍRODA A KRAJINA 5.4.1. Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Dále jsou vymezena tzv. zvláště chráněná území (ZCHÚ). Mezi velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ) patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 – soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Evropsky významné lokality budou postupně převáděny do některé z kategorií maloplošných zvláště chráněných území (přírodní památka nebo přírodní rezervace). V České republice tvoří velkoplošná chráněná území 16 % rozlohy státu (je to jeden z environmentálních ukazatelů Státní politiky životního prostředí ČR pro roky 2004-2010). Pro potřeby RURÚ je navržen ukazatel (indikátor) „území zvýšené ochrany přírody“ (v tabulce dále též „ÚZOP“), který představuje sjednocení ploch NP, CHKO, PO, EVL a MZCHÚ. 2

NP

CHKO

Obce s rozšířenou působností (ORP) Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

15,0

44,0 510,2

Ptačí EVL oblasti (vně (vně CHKO, CHKO NP, ptačí a NP) oblasti) 33,2 101,7 2,5

94,3

180,1

188,4 44,2

36,3 498,9 144,6

223,5

339,7

1639,8

23,1 75,2 57,7 95,6 4,9

0,9 66,0 16,2

15,3

0,9 12,6

406,7

99,1

MZCHU

1,4 5,6 14,7 0,9 5,8 3,8 0,2 3,5 33,4 3,7 1,8 1,1 35,4 5,8 0,7 17,6 0,8 136,2

ÚZOP celkem

1,4 82,8 641,6 3,4 123,2 79 57,9 100 467,9 69 1,8 2 99,6 504,7 0,7 385,7 0,8 2621,5

Rozloha ORP v km2

278,5 923,7 1130,6 471,6 933,7 484,8 385,2 741,7 839,6 324,0 574,2 1002,3 451,9 538,9 262,4 535,5 179,2 10057,8

Podíl Hod plochy noc ÚZOP ení celkem v % 0,5 -1 9,0 -1 56,7 1 0,7 -1 13,2 0 16,3 0 15,0 0 13,5 0 55,7 1 21,3 1 0,3 -1 0,2 -1 22,0 1 93,7 1 0,3 -1 72,0 1 0,4 -1 26,0 1

Pozn.: Hodnocení indikátoru - vzhledem k ČR, kde -1 = pod 12 %, 0 = 12 – 18 % a 1 = nad 18 %.

Celková plocha území zvýšené ochrany přírody v Jihočeském kraji činí 2621,5 km2, což představuje 26 % plochy území celého kraje. Ve smyslu celého kraje a ve vztahu k celorepublikovému průměru se jedná o nadprůměrný stav indikátoru. Téměř čtvrtinu rozlohy kraje pokrývají velkoplošná chráněná území – Národní park Šumava, CHKO Šumava, Blanský les a Třeboňsko. Další plošně rozsáhlá území jsou v soustavě evropsky chráněných území NATURA 2000. Ptačích oblastí bylo vymezeno 7 (Boletice, Hlubocké obory, Novohradské Hory, Šumava, Řežabinec, Třeboňsko, Údolí Otavy a Vltavy) a Evropsky významných lokalit 69 (plošně největší Šumava, Blanský les, Boletice. Třeboňsko střed, Hlubocké obory). V rámci rozdělení kraje na obce s rozšířenou působností se projevují značné disproporce mezi jednotlivými ORP. Nejvíce chráněných ploch leží v ORP Třeboň, kde přes 90 % území pokrývá CHKO Třeboňsko a v ORP Vimperk leží téměř 70 % ploch v Národním parku a CHKO Šumava. Významné pokrytí chráněnými přírodními oblastmi je také v ORP Český Krumlov. Průměrné pokrytí je v ORP Kaplice, Milevsko a Trhové Sviny. Naproti tomu existuje 5 ORP, kde chráněná území zaujímají minimální podíl plochy – Blatná, Dačice, Strakonice, Tábor a Vodňany.


Tabulka 20: Rozloha chráněných území v JČK (v km ) a jejich % podíl na celkové ploše území

3 9



Obrázek 10: Hodnocení plochy území zvýšené ochrany v JČK

Obrázek 11: Území zvýšené ochrany přírody v JČK

4 0


Z hlediska vývoje se nepředpokládá navýšení ploch v kategorii se zvláštní ochranou přírody, neboť zásadní navýšení bylo již provedeno v rámci soustavy NATURA 2000 v letech 2004-2006. Vzhledem k tomu, že chráněných ploch je ve srovnání s celostátním průměrem hodně, je vhodné do budoucna vytvořit reprezentativní soustavu chráněných území a zajistit v nich kvalitní ochranu a péči.

5.4.2 Ekologická stability krajiny Ekologická stabilita krajiny je hodnocena pomocí koeficientu ekologické stability krajiny (dále je „KES“) a pomocí rozlohy nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. Koeficient ekologické stability (KES) Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické 9 stability. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. KES je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. KES = plocha ekologicky stabilních ploch / plocha ekologicky nestabilních ploch Za ekologicky stabilní plochy se považují lesy, louky, pastviny, zahrady, ovocné sady, vinice, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy a za ekologicky nestabilní plochy se poté považují zastavěné plochy, orná půda, chmelnice. Klasifikace území na základě hodnoty KES







Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem, kde KES do 0,3 značí území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur a KES 0,4 – 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků, Krajinný typ B - krajina intermediální, kde KES 0,9 – 2,9 značí území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků, Krajinný typ C - krajina relativně přírodní, kde KES 3,0 – 6,2, značí území stabilní, kde technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků a KES nad 6,2 značí území relativně přírodní.

Dle koeficientu ekologické stability získaného z dat ČÚZK za rok 2007 je jeho hodnota za celý Jihočeský kraj 1,45. V rámci ČR tak patří Jihočeskému kraji třetí místo. Před ním má vyšší hodnotu KES už jen kraj Liberecký a Karlovarský.

Název ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

KES 0,89 1,02 3,12 0,84 1,59 2,62 0,99 1,03 2,71 0,93 0,83 0,91 1,58 2,41 0,73 4,24 0,87

Územní systém ekologické stability Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě 9

Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem.


Tabulka 21: Hodnocení KES v jednotlivých ORP (2006)

4 1


okolní, ekologicky méně stabilní krajinu, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systém ekologické stability se dle významu rozděluje na nadregionální, regionální a lokální. Nadregionální ÚSES jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s minimální plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu. Regionální ÚSES jsou ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu. Lokální ÚSES jsou menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory. Územní systém ekologické stability je dále tvořen následujícími skladebnými prvky:biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Biocentrum je část krajiny s jedním nebo více biotopy, která umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. Interakční prvek je krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Klasifikace území na základě hodnoty ÚSES Pro klasifikaci území je použita celková plocha nadregionálních a regionálních prvků (biocenter a biokoridorů) v jednotlivých ORP. Pro stanovení agregovaného ukazatele (indikátoru) ekologické stability území je použita 1/10 podílu plochy ÚSES.


Rozloha ORP 2 v km 278,5 923,7 1130,6 471,6 933,7 484,8 385,2 741,7 839,6 324,0 574,2 1002,3 451,9 538,9 262,4 535,5 179,2

Rozloha ÚSES 2 v km 28,8 72,1 168,1 23,4 62,4 56,5 18,4 79,7 81,7 30,9 39,2 50,5 95,4 52,8 15,7 80,1 16,9

Podíl plochy ÚSES v % 10,4 7,8 14,9 5,0 6,7 11,7 4,8 10,7 9,7 9,5 6,8 5,0 17,7 11,7 6,0 15,0 9,4

Přiřazená hodnota 1,04 0,78 1,49 0,50 0,67 1,17 0,48 1,07 0,97 0,95 0,68 0,50 1,77 1,17 0,60 1,50 0,94

Hodnocení ekologické stability území v jednotlivých ORP Ekologická stabilita území v jednotlivých ORP je stanovena jako agregovaný ukazatel (indikátor) složený z koeficientu ekologické stability krajiny (KES) a podílu ploch nadregionálních a regionálních prvků ÚSES. V rámci Jihočeského kraje se pohybuje hodnocení ekologické stability ve 14 ze 17 ORP nad stanoveným limitem udržitelnosti. Celkově lze z tohoto hlediska považovat rozvoj Jihočeského kraje za udržitelný.


Tabulka 22: Rozloha a podíl ÚSES v jednotlivých ORP

4 2


Tabulka 23: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP


KES

Hodnota ÚSES

0,89 1,02 3,12 0,84 1,59 2,62 0,99 1,03 2,71 0,93 0,83 0,91 1,58 2,41 0,73 4,24 0,87

1,04 0,78 1,49 0,50 0,67 1,17 0,48 1,07 0,97 0,95 0,68 0,50 1,77 1,17 0,60 1,50 0,94

Výsledná hodnota KES + ÚSES 1,93 1,80 4,61 1,34 2,26 3,79 1,47 2,10 3,68 1,88 1,51 1,41 3,35 3,58 1,33 5,74 1,81

Hodnocení 0 0 1 -1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 -1 1 0

Obrázek 12: Hodnocení ekologické stability v jednotlivých ORP


Zdroj: ČSÚ (MOS 2006) a Krajský úřad - Jihočeský kraj, OZZL Pozn.: Hodnocení indikátoru ekologické stability kde hodnota -1 = KES + ÚSES pod 1,45 - území ekologicky nestabilní – neudržitelné, hodnota 0 = KES + ÚSES 1,45 – 3,59 - území ekologicky mírně stabilní a hodnota 1 = KES + ÚSES nad 4,60 - území ekologicky stabilní

4 3




  

SILNÉ STRÁNKY Vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES). Nízký podíl urbanizované krajiny. Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území, jasné stanovení podmínek ochrany. Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů).



      

 



   





PŘÍLEŽITOSTI Jednoznačné vymezení zvláště chráněných území v databázích a v terénu Zlepšování péče o zvláště chráněná území, zejména zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality databází ochrany přírody. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES a zlepšování funkčnosti celého systému. Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, výchova a osvěta především mladé generace. Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví kraje. Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli pozemků.









  

  





SLABÉ STRÁNKY V některých regionech vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl postagrárních lad, meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny). Nesrovnalosti v databázích ochrany přírody a krajiny a ve vymezení hranic ZCHÚ v terénu. Poškození krajinného rázu chladicími věžemi jaderné elektrárny Temelín (JETE). Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Absence systému monitoringu na úrovni druhů a společenstev. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky atraktivních územích. Nevhodná zonace NP Šumava (roztříštěnost I. zón). HROZBY Střety se zájmy vlastníků pozemků a nenaplňování plánů péče o některá zvláště chráněná území. Neúměrný tlak na turistické využívání atraktivních lokalit ve velkoplošných zvláště chráněných území (NP a CHKO). Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a správy NP a CHKO Šumava (ochrana přírody a krajiny) bez snahy o konsens. Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Úbytek nelesní zeleně (dřevin rostoucích mimo les) v krajině. Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců a ponechání části Šumavy samovolnému vývoji. Otevírání nových ložisek nerostných surovin v územích cenných pro ochranu přírody a krajiny. Zalesňování pozemků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky, zejména v oblasti zemědělství (rozšiřování rozlohy orné půdy, pěstování nových druhů rostlin, nárůst objemu použitých průmyslových hnojiv a pesticidů). Snižování druhové rozmanitosti v krajině,


5.4.3 SWOT analýza

4 4


ohrožení výskytu vzácných druhů na území kraje (los evropský, orel mořský).  Střety se zájmy vlastníků pozemků a nenaplňování plánů péče o některá zvláště chráněná území. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 

Umisťování staveb s možným negativním vlivem na krajinný ráz.



Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obce).



Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami.



Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES.



Nadměrný rozvoj turistického ruchu v oblastech cenných pro ochranu přírody a krajiny.

5.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA 5.5.1 Zemědělský půdní fond

Zemědělství, lesnictví a rybářství, které je tradičním a charakteristickým odvětvím hospodářství Jihočeského kraje, se významně podílí na údržbě a tvorbě jihočeské krajiny. Má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, obnovu vesnic a jejich budoucí ekonomický rozvoj. Při zaměstnanosti více než 7 % ekonomicky aktivních osob Jihočeského kraje zajišťuje zhruba 11 % tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v rámci zemědělské produkce celé ČR. Zemědělství obhospodařuje plochu 493 tis. ha zemědělské půdy, která představuje 49,3 % rozlohy Jihočeského kraje. Mírný pokles výměry zemědělské půdy je přirozený a odpovídá záborům. Výraznějším trendem je úbytek orné půdy a nárůst luk a pastvin hlavně v marginálních oblastech (okresy Prachatice a Český Krumlov) související s extenzivním způsobem hospodaření. Orná půda zaujímá 318 tis. ha (64,5 %) a trvalé travní prosty 160 tis. ha (32,5 %). Výměry obhospodařované půdy Tabulka 24: Výměra zemědělské půdy v ha v JČK

Kraj/okresy Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

Zeměd ělská půda 493 810

orná zahrady, půda ovocné sady 318 603 14 617

z toho trvalé travní porosty 160 588

Nezeměd ělská půda

lesní vodní pozemk plochy y 511 879 376 288 43 715

86 176 57 591 91 527

62 770 21 244 63 199

2 880 1 080 1 965

20 526 35 267 26 363

76 393 103 917 102 840

63 469 49 785 66 846 78 416

48 025 18 649 46 354 58 362

1 762 1 931 2 502 2 498

13 681 29 205 17 990 17 556

50 345 87 720 36 357 54 307

zastavě né plochy 10 522

v tom ostatní

81 354

52 432 9 053 77 362 6 987 75 153 12 919

2 301 782 1 771

12 607 18 786 12 998

37 431 71 806 23 229 38 875

1 536 825 1 473 1 834

6 724 13 379 7 742 9 119

4 654 1 710 3 913 4 480

Zdroj: Český statistický úřad, www.czco.cz,www.cbudejovice.czso.cz

Od roku 2003 mají zemědělci povinnost registrovat užívanou půdu v „Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů“ (dále též jen „LPIS“), kterou vede ministerstvo zemědělství. Tato evidence je vedena v digitální formě v členění na půdní bloky a díly půdních bloků na podkladě ortofotomap. Tato evidence je povinná


Charakteristiky zemědělství v JČK

4 5


pro všechny žadatele o dotace a legislativně je obsažena v novele zákona o zemědělství č. 128/2003 Sb. Půda neregistrovaná v půdních blocích je zemědělská půda užívaná pro hobby produkci nebo samozásobení, ale v případě velkých diferencí mezi registrem půdních bloků a katastrem nemovitostí je to nejspíše půda opuštěná a neobdělávaná. V rámci evidence půdy LPIS bylo v Jihočeském kraji obhospodařováno k 4. 4. 2007 423806 ha zemědělské půdy. Z toho představuje 63,2 % orná půda a 36,6 % travní porosty. V evidenci půdy dle uživatelských vztahů, která dává pravdivější obraz využití půdy než údaje z katastru nemovitostí, je patrný nárůst ploch TTP na úkor orné půdy. Vyšší zornění v rámci Jihočeského kraje je v centrální, severní a východní části kraje. Dále se v registru evidují kultury ovocný sad, porosty rychle rostoucích dřevin, vinice, chmelnice, zalesněná zemědělská půda a jiná kultura. V rámci této evidence lze pozorovat snižování výměry užívané zemědělské půdy. Tabulka 25: Výměra obhospodařované půdy dle LPIS

Výměra půdy v kraji Duben 2007 Květen 2006

Orná půda 267838 268516

Travní porost 155261 154097

Ovocný sad 1219 1262

Porost RRD 15 15

Jiná kultura 238 233

Zalesněno

Celkem

234 160

423806 424285

Zdroj: Ministerstvo zemědělství České republiky, www.mze.cz

Zemědělství převažuje v rostlinné výrobě pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. V živočišné výrobě se jedná především o chov skotu a prasat. Celkově se zde vytváří zhruba 11 % zemědělské produkce celé republiky. Dlouholetou tradici má v kraji rybníkářství. Celková plocha rybníků, v nichž se chovají ryby, se pohybuje kolem 25 000 ha. Vytváří se v nich polovina produkce ryb České republiky, významný je také podíl v chovu vodní drůbeže (kachen a hus).

Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu „Politika ochrany půdy EU“ mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu, navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické poměry v území a zemědělskou cestní síť. Dále je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. Do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. V rámci Jihočeského kraje je zařazeno v rámci první třídy ochrany zemědělského půdního fondu 103 tis. ha (21 %) zemědělské půdy. Dalších 119 tis. ha (24 %) je zařazeno do druhé třídy ochrany. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany na výměře katastru se nachází v ORP Tábor, Kaplice, Soběslav, Jindřichův Hradec a Dačice. Vysoký podíl II. třídy ochrany lze nalézt v ORP Blatná, Písek, Strakonice, Milevsko, Týn nad Vltavou. Mezi jednotlivými obcemi však existuje vysoká variabilita. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu.


Ochrana zemědělského půdního fondu

4 6


Tabulka 26: Výměra zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany

ORP Český Krumlov České Budějovice Blatná Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Prachatice Písek Soběslav Strakonice Třeboň Trhové Sviny Týn nad Vltavou Tábor Vimperk Vodňany Celkem

I. třída ochrany 9489 5434 1840 9073 12477 8243 2862 5639 4088 5523 6058 340 2588 1149 22409 3085 2880 103176

II. třída ochrany 4537 10526 5950 6802 8955 2090 7426 7835 13409 7192 9878 3115 3523 7906 15387 2383 2928 119842

Celkem I. a II. třída 14026 15960 7789 15876 21433 10333 10287 13474 17497 12715 15935 3455 6111 9055 37796 5467 5809 223018

Předpokládané střety v území Záměry uvedené v rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje předpokládají, že se pro investiční záměry využije 9,3 tis. ha zemědělské půdy v první třídě ochrany a 9,8 tis. ha zemědělské půdy v druhé třídě ochrany. Celkem tedy 19,1 tis. ha zemědělské půdy s nejvyšší ochranou. Z celkové výměry to představuje půdy v daných třídách ochrany 9 % v I. třídě a 8 % v II. třídě.

Přírodní lesní oblasti Základní přírodní charakteristiky včetně zhodnocení ekologických funkcí a střetů zájmů jsou obecně vyhodnoceny v rámci lesnické biogeografické rajonizace přírodních lesních oblastí (dále PLO) jako trvalých přírodních rámců nezávislých na správním rozdělení. PLO, jsou oblasti s příbuznými přírodními podmínkami vývojově spolu souvisejícími, charakter každé oblasti je dán geomorfologií, makroklimatickými podmínkami, vegetačními poměry (zastoupení vůdčích dřevin) a specifickými vlastnostmi. V jihočeském kraji se nacházejí, následující PLO: PLO 10 – Středočeská pahorkatina, PLO 12 – Předhoří Šumavy a Novohradských hor, PLO 13 – Šumava, PLO 14 – Novohradské hory, PLO 15a – Jihočeské pánve – Budějovická pánev, PLO 15b – Jihočeské pánve – Třeboňská pánev, PLO 16 – Českomoravská vrchovina a PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny. V JČK převažují jehličnaté lesy (87,3 %), jejich podíl převyšuje podíl za celou republiku (76,3 %), podíl listnatých lesů (11,7 %) je naopak nižší než je podíl v celé ČR (22,3 %). Zbývající procento do celkové rozlohy tvoří statisticky vykázaná obnovní holina. Z dřevin převažuje smrk a borovice, z listnatých dřevin převažuje dub. Celková lesnatost Jihočeského kraje je 37,4 %, což je mírně nadprůměrná lesnatost v porovnání s celou republikou (lesnatost 33,3 %). Je to způsobeno především pohořím Šumava a Novohradskými horami a v nemalé míře také zalesněnými zemědělskými plochami po odsunu Němců v pohraničí. Lesnatost jednotlivých ORP v rámci kraje se však značně liší, nejvyšší je v ORP Vimperk (59,7 %) a nejnižší je v ORP Strakonice (21,3 %).10

10

Výsledné souhrnné statistické údaje se mohou dle zdroje dat a časového období mírně lišit (v řádu desetin až jednoho procenta) bez zásadního vlivu na kvalitu podkladové informace k dalšímu rozhodování.


5.5.2 Pozemky určené k plnění funkcí lesa

4 7


Tabulka 27: Přehled lesnatosti v jednotlivých ORP

ORP Český Krumlov České Budějovice Blatná Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Prachatice Písek Soběslav Strakonice Třeboň Trhové Sviny Týn nad Vltavou Tábor Vimperk Vodňany Celkový součet

Výměra ORP v ha 113 036 92 382 27 878 47 194 93 326 48 472 38 509 83 967 74 170 32 387 57 406 53 847 45 206 26 242 100 210 53 537 17 919 1 005 688

Výměra lesa v ha 53 912,6 26 930,7 6 883,7 15 092,1 35 168,1 23 449,1 11 704,6 39 820,0 25 390,4 8 251,3 12 213,4 24 892,5 18 608,7 7 229,6 30 623,2 31 986,0 4 132,0 376 288

Lesnatost v % 47,7 29,2 24,7 32,0 37,7 48,4 30,4 47,4 34,2 25,5 21,3 46,2 41,2 27,5 30,6 59,7 23,1 37,4

Hodnocení 1 0 -1 0 1 1 0 1 1 -1 -1 1 1 -1 0 1 -1 1

Zdroj ČSÚ, dopočet EKOTOXA s.r.o., provedený na základě hodnocení indikátoru stanoveného vzhledem k ČR (lesnatost v ČR je 33,4 %), kde -1 = pod 29 %, 0 = 29 - 34 %, 1 = nad 34 %.

Analýza vlastnických vztahů pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL)

1x Státní lesy, z toho: 10 z LČR s. p. toho: vojenské lesy a statky 11 12 lesy MŽP (NP) 13 krajské lesy (střední školy) 14 ostatní 19 původní státní 30 Právnické osoby 40 Obecní a městské lesy 50 Lesy církevní a náboženských společenstev 60 Lesní družstva a společnosti 70 Lesy ve vlastnictví fyzických osob 80 LHO a vlastnicky různorodé 90 Ostatní (nezařazené) lesy CELKEM

por. půda (ha) 232 431 116 189 17 014 25 350 1 448

% por. půdy kraje 63,07 31,53 4,62 6,88 0,39

počet LHC

72 429 7 128 54 447 87 511 20 522 53 389

19,65 1,93 14,78 0,02 0,14 5,57 14,49

19 14 190 1 1 52 41

368 515

100,00

347

48 14 5 7 3

Pozn.: Kde počet LHC = počet LHC zasahujících zcela nebo částečně do vykazovaného kraje a kde původní velké LHP ve státním vlastnictví - platnost od 1981 – od 1996, částečně platnost od 1997, soukromníci a obce zde hospodaří dle výpisu z LHP a nové vlastní LHP budou mít až při obnově LHP


Tabulka 28: Vlastnické vztahy PUPFL

4 8


Graf 2: Vlastnické vztahy dle počtu zahrnutých LHC

Kategorizace lesů Podle lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů se veškeré lesy člení podle převažujících 11 funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Podíl jednotlivých kategorií v rámci kraje udává následujíc tabulka. 11

Lesy ochranné - dominuje mimoprodukční funkce, vyloučení intenzivních zásahů, omezení se na nezbytné pěstební zásahy "jemnou" formou; produkce dřevní hmoty je podružná, lesy zvláštního určení - významné jsou mimoprodukční funkce lesa, vyžadující upravený způsob hospodaření s ohledem na subkategorii, ale též celkově na životní prostředí; dochází zde ke zdůraznění vztahů lesa k celospolečenským zájmům a jejich obhospodařování


Graf 1: Vlastnické vztahy dle plochy

4 9


Tabulka 29: Podíl lesů v jednotlivých kategoriích

Plocha v rámci JČK v ha

KÓD

Kategorie

SUBKATEGORIE

10

lesy hospodářské

lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech lesy v klečovém lesním vegetačním stupni lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně lesy v ochranném pásmu zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod lesy na území NP a NPR Lesy v 1. zónách CHKO, lesy v PR a přírodních památkách lázeňské lesy příměstské a další lesy se zvýšenou funkcí rekreační lesy sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou lesy pro zachování biologické různorodosti lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření

21a 21b

lesy ochranné

21c 31a 31b 31c 32a 32b 32c 32d

lesy zvláštního určení

32e 32f 32g 32h

294671,52 5 276,51 303,25 66,73 4 308,50 30 102,53 2 248,44 1020,00 668,80 2 852,19 14 030,26 3 972,38 13 225,10

Největší plochu lesů v rámci kraje zaujímají lesy zařazené do kategorie 10 – lesy hospodářské. Ostatní kategorie prodělávají, co se týče plošného zastoupení poměrně dynamický vývoj. Paradoxně poněkud ubývá kategorie lesa ochranného (důsledek sníženého administrativního uplatňování kategorie při schvalování nových lesních hospodářských plánů). Diferencovaně s tendencí celkového nárůstu se vyvíjí plocha lesů zvláštního určení (úbytek genových základen – 32f, vojenských lesů – 32h, proti tomu neustále se zvyšující rozloha kategorií lesů zvláštního určení s environmentálním zaměřením). U kategorie lesů zvláštního určení a ochranných může docházet k vzájemnému plošnému překryvu jednotlivých subkategorií se statistickou evidencí převládající kategorie. Z těchto ostatních kategorií je nejvíce zastoupena kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie lesy na území národních parků a přírodních rezervací, tvoří z celkové plochy lesů 8,5 %. Významnou subkategorií lesů zvláštního určení jsou lesní porosty v genových základnách. Jedná se o lesní porosty, v nichž je potřeba vzhledem k potřebám společnosti zajistit odlišný způsob hospodaření než v lesích hospodářských. Jihočeský kraj drží primát v rámci České republiky ve výměře uznaných semenných porostů (3,73 % z celkové výměry). Další významnou subkategorií jsou lesy, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření, jde zejména o vojenský prostor Boletice. Z lesa ochranných zaujímá největší podíl subkategorie lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Vysoké zastoupení hospodářských lesů je rovněž také indikátorem, že v rámci republiky zaměstnanost lidí v lesnictví bude o něco vyšší než je průměr v republice, v tomto případě jde jen o teoretické východisko, protože statistika údaje zaměstnanosti v lesnictví podle krajů nesleduje. Tabulka 30: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa - lesy hospodářské a lesy ochranné

ORP Blatná Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Prachatice

Lesy hospodářské 10 6864,65 14311,70 33416,27 22033,07 11531,97 21115,68

21a

Lesy ochranné 21b

26,21 170,59 23,14 439,38

12,29

musí být zaměřeno k uchování mimoprodukčních funkcí lesa, i když není vyloučena produkce dřevní hmoty, lesy hospodářské - mají funkci produkční, nutno dodržovat princip trvale obnovitelného zdroje dřevní hmoty.


Zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, rok 2007

5 0


Písek Soběslav Strakonice Trhové Sviny Tábor Týn nad Vltavou Třeboň Vimperk Vodňany České Budějovice Český Krumlov

23570,19 7704,29 10414,15 14209,77 28651,98 6709,03 20015,93 12132,81 4017,50 22460,48 35512,05

177,41 288,86 5,08 948,41 21,92 1,92 1428,01 361,20 39,05 38,94 1306,39

290,96

Tabulka 31: Výměra lesní půdy v jednotlivých kategoriích lesa zvláštního určení

31a 1,96 8,04 8,46 0,81

31b

31c

32a 28,81 4,95 23,38

32c

32d

62,76

102,96 55,64

2,57 2,87 373,58 1,43 7,14

1943,45 2,71

2,18 2,98 1,99 2,84 23,46

1988,25

0,55

32e

15110,54 606,48 117,30 123,33 0,89 1,77 8,97 192,90 71,15 40,04 263,10 19,37 878,91 549,51 0,76 12309,03 372,55 31,85 0,09 121,99 227,69 1507,21 282,17 254,49

657,65

3,04

119,24 24,17 616,48 126,92 25,53 15,01 156,04 102,00

8,08 279,01 60,36 472,02 855,41

32f

32g

32h

478,36 1427,32 1063,40

175,41

111,57

174,03 515,33 74,63 1,33 2022,23 644,31 377,93 943,09 2578,69

1301,64 94,91

18,49

1417,78 2311,83

82,80 2024,95 12166,65

3,52 842,05 137,87 214,42 23,18

Tabulka 32: Procentuální podíl v jednotlivých kategoriích lesa

ORP BL ČB ČK DA JH KA MI PI PT SO ST TA TS TR TY VI VO

Celková plocha lesa v 10v% 21a% 21b% 31a% 31b% 31c% 32a% 32c% 32d% 32e% 32f% 32g% 32h% ha 6883,7 99,7 0 0 0,0 0 0 0,4 0 0 0 0 0 0 26930,7 83,4 0,1 0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,8 0 1,8 5,26 0 0,3 53912,6 65,9 2,4 0 0,0 0,0 2,8 0,5 0,5 0 1,6 4,29 3,8 22,6 15092,1 94,8 0 0 0,1 0,0 0,0 0,0 0,4 0 0,0 3,17 0,0 0,0 35168,1 95,0 0,1 0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0 0,0 4,06 0,5 0,3 23449,1 94,0 0,7 0 0,0 0,0 0,4 0,0 0,0 0 0,5 4,53 0,0 0,0 11704,6 98,5 0,2 0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,5 0 0,2 0,00 0,0 0,0 25390,4 92,8 0,7 0 0,0 0,0 0,0 0,5 0,5 2,6 0,5 2,03 0,4 0,0 39820,0 53,0 1,1 0,0 0,0 0,0 37,9 1,5 0,0 0,0 1,5 0,44 3,3 0,0 8251,3 93,4 3,5 0,0 0,0 4,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,90 0,0 0,0 12213,4 85,3 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,0 0,2 0,01 0,0 0,0 30623,2 93,6 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,1 0,9 0,0 0,5 2,10 0,0 2,7 18608,7 76,4 5,1 0,0 0,0 10,4 1,0 0,4 0,0 0,0 0,1 10,87 0,0 0,0 24892,5 80,4 5,7 0,0 0,0 8,0 3,5 2,2 0,0 0,0 0,0 3,79 0,6 0 7229,6 92,8 0,0 0,0 0,0 0 0,0 0,3 0,0 0,0 1,4 5,23 0,0 0 31986,0 37,9 1,1 0,9 0,0 0 38,5 1,2 0,1 0 0,9 8,06 0,7 0 4132,0 97,2 0,9 0 0,0 0 0 0,0 0 0 1,5 0 0,6 0


ORP BL DA JH KA MI PT PI SO ST TS TA TY TR VI VO ČB ČK

5 1


Negativní vlivy na kvalitu lesa Lesy jsou nepříznivě ovlivňovány jak abiotickými tak biotickými činiteli, mezi kterými existuje přímá provázanost. Náchylnost porostů ke škodám a kalamitám se zvyšuje při působení těchto činitelů:      

existence stávajících monokultur smrku na nepůvodních stanovištích, setrvačné zakládání nových porostů přírodně nepůvodních hospodářských dřevin s charakteristickými rysy monokultury bez dostatečné příměsi melioračních a zpevňujících dřevin, použití stanovištně nevhodných dřevin při obnově porostu, snížení odolnosti mladých lesních porostů zanedbáním jejich výchovy, zanedbání obnovy přestárlých porostů (přirozený rozpad), jiné těžko předvídatelné či lesním hospodářstvím neovlivnitelné vlivy (změny klimatu, negativní vliv lidské činnosti z jiných odvětví, odborně problematická strategická rozhodnutí).

V řešeném území se ze škodlivých činitelů projevuje nejvíce:



 



abiotiční činitelé: bořivé větry (nejčastější západní, poté jihovýchodní), námrazy, mokrý sníh a ledovka zejména v oblasti Dačicka a Českomoravské vysočiny, biotiční činitelé: hmyz – nejvážnější jsou kůrovci a klikoroh, škody zvěří - představují (vzhledem k neúměrným kmenovým stavům) významné nebezpečí pro zakládané porosty a mladé porosty (Šumava, Novohradsko, Písecko), houbové choroby: hniloby (zejména porostů smrku tzv. „první generace lesa“, loupaných porostů zvěří a poškozených těžbou), sypavky, rez jehlicová (borové porosty), antropogenní činitelé: imisní zatížení – zejména v oblasti pohraničních hor (max. však do pásma C), nevhodné hospodářské technologie (následky odstraňování kalamitních těžeb, kdy dochází k poškozování okolních porostů), lesní požáry (převažující antropogenní iniciátor), škody způsobené rekreací, negativní dopady některých nesystémových opatření v souvisejících oblastech, diferencovaný přístup vlastnické držby k lesu (absencí hospodaření umožnění rozvoje škodlivých biotických činitelů), ostatní: dlouhodobé změny klimatu.

Region Jihočeského kraje je typický větším podílem ploch s vyšším stupněm ekologické stability ve srovnání s jinými kraji České republiky. Plošně nejrozsáhlejší ekosystémy lesů, které mají vysokou ekologickou stabilitu, jsou na území Jihočeského kraje Šumava a Novohradské hory. Jedná se o rozsáhlé převážně lesnaté oblasti s významným podílem lesů přirozených a přírodě blízkých. Není zde žádný průmysl ani jiné významné zdroje znečištění. Šumava je nejrozsáhlejší lesnatý komplex uprostřed Střední Evropy a má ohromný význam pro ekologickou stabilitu nejen v měřítku Jihočeského kraje, ale v měřítku celorepublikovém i v měřítku Středoevropském. Pro region Jihočeského kraje mají význam i drobnější lesnaté komplexy, jako jsou v oblasti masivu Blanského lesa, Novobystřicko a lesnaté oblasti kolem Vltavy a Otavy severně od Budějovic a Písku. Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa vyplývá ze zákona č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění platných předpisů. V lesním zákoně se místo termínu zábor pro stavby nebo jiné účely používá odnětí pozemků plnění funkcí lesů, které může být trvalé nebo dočasné a omezení, což je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. V lesích ochranných a lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za LO a LZU (§15). Předpokládané střety v území Předpokladem, aby nedošlo ke střetům týkající se záboru (odnětí) PUPFL je vybrat takovou variantu řešení, kde bude zábor co nejmenší. U silnic, železnic a jiných staveb se však většinou jedná o zábor trvalý, jen u nadzemních vedení VVN dochází k menším záborům a spíše k omezení hospodaření na lesních pozemcích pod VVN. Plánované silnice a železnice se ve většině případů trvalému záboru lesních pozemků nevyhnou, je třeba však vybrat z navržených variant takovou, která bude zábor minimalizovat hlavně u LZU a LO. Jak již bylo výše uvedeno, JČK je kraj s nadprůměrnou lesnatostí, to však neznamená, že by se k podmínce minimálního záboru lesních pozemků nemělo přihlížet. U záměrů týkající se silnic, železnic, energetických staveb nebo plynovodů je zdůvodnitelný veřejný zájem, to však zatím nebylo prokázáno u plánovaného záměru Lyžařský areál Smrčina, kde všechny plánované varianty počítají s velkým záborem lesních pozemků a zásahu do lesního komplexu u lesů zvláštního určení. Další lyžařské areály jsou rovněž velkých zásahem do lesních komplexů, např. Kubova Huť – Boubín.




5 2


5.5.3 SWOT analýza

    



  

 







SILNÉ STRÁNKY Významné rybnikářství. Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem, které dává předpoklad pro zajištění využití travních porostů. Nízké procento zornění zemědělské půdy v podhorských oblastech. Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pesticidů po roce 1989. Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou. Trvalý zdroj obnovitelného přírodního bohatství. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení – vysoký podíl subkategorie 31c – lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací (ORP Prachatice a Vimperk) a 32a – lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách (ORP Třeboň a Prachatice) indikuje lepší životní prostředí, 32f - lesy pro zachování biologické různorodosti - zdroj kvalitního reprodukčního materiálu (ORP Trhové Sviny a Vimperk). Relativně vysoký podíl lesa na ploše v regionu. V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav lesů. Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu) rozloha pozemků určených k plnění funkcí lesa. PŘÍLEŽITOSTI Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace nejen v lesích zvláštního určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských. Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím.

    





  



   



 

SLABÉ STRÁNKY Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje. Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Velké zcelené plochy zemědělské půdy. Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování). Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Neúplná databáze kategorizace lesů na základě zpochybněných nebo nedohledatelných rozhodnutí o stanovení lesů ochranných a lesů zvláštního určení. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení, týká se zejména ORP Třeboň a Trhové Sviny. Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa k vlastnímu hospodaření (včetně nehospodaření). Vysoké škody zvěře na lesních porostech. Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů na území NP v důsledku nesystémových opatření orgánů ochrany přírody.

HROZBY Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Vodní a větrná eroze půdy. Nevhodně nastavená dotační politika. Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les. Atraktivní území pro budování sportovních lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31 c, 32 a (ORP Prachatice, Vimperk, Třeboň). Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců. Riziko vysokých stavů zvěře a následných škod na lesních porostech.


 

5 3


IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY 

Návrhy záměrů sportovních lyžařských areálů v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31 c, 32 a (ORP Prachatice, Vimperk, Třeboň).



Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany.



Další návrhy zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody) v ÚPD.



Vymezování nefunkčních (navržených) částí ÚSES v lesních porostech.



Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les.

5.6 DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.6.1. Dopravní infrastruktura Pro hodnocení tohoto jevu na území Jihočeského kraje byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, především Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje (2005), Program rozvoje Jihočeského kraje 2007-2013 (2007), Akční plány rozvoje kraje a Ročenka dopravy 2006. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji dopravní infrastruktury ČR a Jihočeského kraje, vymezené v návrhu Politiky územního rozvoje České republiky 2008. K této problematice se vztahují karty procesu Úroveň dopravní infrastruktury a Dopravní výkon nákladní dopravy a karta Dopravní výkon v přepravě osob, které jsou obsaženy v příloze č. 3 v kapitole Dopravní a technická infrastruktura. Silniční doprava


Multimodální koridory, dálnice, rychlostní komunikace Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu. V souladu s mezinárodními smlouvami byl vymezen multimodální koridor M1, jímž prochází i trasa dálnice D3, jejíž výstavba již byla zahájena.

Obrázek 13: Transevropské multimodální koridory (TEMIK) Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

5 4


Obrázek 14: Doprava silniční Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Silnice I., II. a III. třídy Silniční síť Jihočeského kraje činila v roce 2008 celkem 6 130 km silnic a dálnic, z toho pouze 16 km činil úsek dálnice a jen 661 km silnice I. třídy, což je zhruba pouze 10 % z celkové délky silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 60 % délky silniční sítě kraje. Silniční síť na území kraje sice zajišťuje v současnosti dobrou dostupnost jak sídel, tak i výrobních podniků, její kvalita však neodpovídá rostoucím nároků na kapacitu osobní a nákladní přepravy. Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území patří k nejnižším z krajů ČR a činí 6,7 km na 100 km2, což je hluboko pod celorepublikovým průměrem. Ve střednědobém horizontu se hustota zvýšila jen asi o 0,1 km na 100 km2 a tento přírůstek (od roku 2000) nedosahuje ani republikový průměr. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca 9,8 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 80 %) a znamená značné náklady na její údržbu. Délka silnic byla v roce 2008 celkem 6 130 km, z toho 16 km úsek vybudované dálnice a silnice I. třídy činí pouze 661 km. Silnice II. třídy činí 1634 km a délka silnic III. třídy je 3 820 km. Pro následující období jsou jako 12

Zatím byly vybudovány kromě obchvatu Českých Budějovic pouze úseky Tábor - Chotoviny v délce 9 km a Mezno - Chotoviny (cca 6,8 km, v provozu od prosince 2007), dokončení výstavby dálnice se předpokládá v roce 2015 (u některých úseků až v roce 2017). 13 Zatím je však vybudována pouze v úseku Praha – Skalka (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje byla dále zahájena koncem roku 2007 stavba úseku Třebkov – Mirotice.


Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) je dobudování dálnice D3 na trase Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Třebonín (-Linz)12 a rychlostní komunikace R3 na trase České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice (-Linz), jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na rakouské dálnice. Dále již byla zahájena výstavba rychlostní komunikace R4 (I/4) v úseku Skalka – Nová Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice).13 V návaznosti na rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda – Strakonice – Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v návrhu Politiky územního rozvoje 2008 z ledna 2008 /PÚR 2008/, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále bylo uloženo MMR, aby ve spolupráci s MD prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1.

5 5


hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Ke zlepšení dopravní obslužnosti bude zaměřena podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve vybraných lokalitách. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové dopravy. Tabulka 33: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic I. třídy (2007)

ORP/Kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

2

plocha km

278 923 1 130 472 933 485 385 742 840 324 574 1 002 452 538 262 535 179 10057

hustota osídlení (obyv/ km2) 49 163 37 42 51 41 49 69 40 68 78 80 39 47 54 33 63 63

silnice I. třídy (km)

hustota (km/km2)

21,15 100,90 46,28 7,35 75,58 25,11 30,64 99,95 29,06 27,58 56,27 65,33 0,00 63,15 0,00 36,71 23,22 708,27

0,08 0,11 0,04 0,02 0,08 0,05 0,08 0,13 0,03 0,09 0,10 0,07 0,00 0,12 0,00 0,07 0,13 0,07

hodnocení 0 1 -1 -1 0 0 0 1 -1 0 0 0 -1 1 -1 0 1

Pozn.: Stav k roku 2006, hodnocení je provedeno na škále -1 = do hustoty 0,05, 0 = hustota mezi 0,05 až 0,10, +1 = hustota nad 0,10 km/km2


plocha km2 278 923 1 130 472 933 485 385 742 840 324 574 1 002 452 538 262 535 179 10057


silnice II. třídy (km)

Hustota (km/km2)

48,18 133,68 127,39 149,61 134,98 62,95 65,19 86,95 140,53 60,25 78,70 207,26 76,79 62,53 78,85 86,85 42,01 1642,68

0,17 0,14 0,11 0,32 0,14 0,13 0,17 0,12 0,17 0,19 0,14 0,21 0,17 0,12 0,30 0,16 0,23 0,16

hodnocení 0 0 -1 1 0 -1 0 -1 0 0 0 1 0 -1 1 0 1

Pozn.: Stav k roku 2006, hodnocení je provedeno na škále -1 = do hustoty 0,13, 0 = hustota mezi 0,13 až 0,19, +1 = hustota nad 2 0,19 km/km


Tabulka 34: Vyhodnocení indikátoru Hustota silnic II. třídy (2007)

5 6


Hraniční přechody V rámci cíle Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-rakouské a českobavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony – Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje. Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. V průběhu roku 2006 činil počet osobních automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých přechodů značně diferencované. Železniční doprava

Obrázek 15: Doprava železniční Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Přeprava po železnici Železniční doprava je základní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 952 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. V rámci kraje je celkem 249 železničních stanic a zastávek (z toho 146 neobsazených dopraven). Do provozu byly uvedeny


Koridory konvenční železniční dopravy V souladu s evropskými dohodami byl v rámci multimodálního koridoru M1 vymezen jako součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru jeho úsek Praha – Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linz). Jeho cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č. 22, zaměřeného na zlepšení kvality železniční dopravní infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru se jedná o koridor C-E 551a Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz). Jedná se o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov – České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště. Jako náhrada za jednokolejnou trať č. 196 byl vymezen koridor C-E 551b na trase České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz), jako součást společné přípravy železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať na základě stanovených parametrů prioritního projektu TEN-T č. 22 a dohody „Letter of Intent o prioritizes”, rozvoji a zvýšení využití železničního spojení Praha – České Budějovice – Linec – Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Koper. Tím by byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltického k Jaderskému moři a dále pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Dále se ukládá příprava koridorů ŽD4 a ŽD5 s cílem vytvoření podmínek ke zvýšení kapacity tratí a jejich parametrů pro tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien) a dále Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Wien). V úseku Plzeň – Strakonice – České Budějovice se jedná o úplné zdvojkolejnění, v úsecích České Budějovice – České Velenice – hranice ČR a Veselí nad Lužnicí – České Velenice o elektrizaci tratí.

5 7


nové zastávky Hradce na trati České Budějovice – Volary a Tábor – Čápův Dvůr na trati České Budějovice – Praha. Ve výstavbě je zastávka Písek – Doběšice na trati Protivín – Zdice a připravuje se stavba zastávky Malovičky na trati Dívčice – Netolice. Hustota železniční sítě na území kraje je 9,1 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem. To znamená podstatně méně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Ve střednědobém horizontu se její hustota nemění, ale alespoň neklesá. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají (IV.TŽK, elektrizace tratě České Budějovice – České Velenice, racionalizace tratě Protivín – Zdice), nebo jsou připravovány (investice v oblasti Šumavských tratí, zdvoukolejnění České Budějovice – Plzeň apod.), stav vozového parku je značně zastaralý a neodpovídá současným potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí (zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá z následujících údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000 činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen 114,1 tis. tun a v roce 2006 pouze 50,1tis.tun. Obdobná tendence se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle forem dopravy. V Jihočeském kraji klesla přeprava věcí nákladní dopravou bez tranzitu v období 2000 až 2006 o 17 %, z toho přeprava silniční nákladní dopravou o 16 %, kdežto železniční dopravou o třetinu. V uvedeném období přitom vzrostl objem přepraveného zboží v ČR o 5 % v důsledku růstu silniční nákladní přepravy, zatímco přeprava nákladu po železnici klesla o 6 % a přeprava vodní dopravou dokonce o 50 %. Na druhé straně dochází v Jihočeském kraji k mírnému nárůstu počtu přepravených cestujících po železnici. Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006. Přeprava zboží v rámci kraje nemá vypovídající hodnotu z hlediska objemu železničních přeprav a tedy využití infrastruktury. Podle statistiky ČD – Cargo za rok 2007 činil přepravní výkon v dodeji zásilek vč. výkonů pohraničních přechodových stanic 4 504 tis. t, totéž v podeji zásilek 2 646 tis. tun. Zdroj: Cargo Bulletin ročník 2008, číslo 1. Tabulka 35: Vyhodnocení indikátoru Hustota celostátních železnic (2007)

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

plocha km2 278 923 1 130 472 933 485 385 742 840 324 574 1 002 452 538 262 535 179 10057


celostátní železnice (km) 0,00 116,69 2,49 0,00 45,17 40,16 22,89 94,27 0,00 38,46 28,79 71,64 29,70 58,52 0,00 0,00 5,17 553,94

Hustota (km/km2) 0,00 0,13 0,00 0,00 0,05 0,08 0,06 0,13 0,00 0,12 0,05 0,07 0,07 0,11 0,00 0,00 0,03 0,06

hodnocení -1 1 -1 -1 -1 0 0 1 -1 1 0 0 0 1 -1 -1 -1

Pozn.: Stav k roku 2006, hodnocení je provedeno na škále -1 = do hustoty 0,05, 0 = hustota mezi 0,05 až 0,10, +1 = hustota nad 2 0,10 km/km


ORP/Kraj

5 8


Tabulka 36: Vyhodnocení indikátoru Hustota regionálních železnic


2

plocha km

278 923 1 130 472 933 485 385 742 840 324 574 1 002 452 538 262 535 179 10057


regionální železnice (km) 33,33 18,24 76,21 23,46 47,55 7,10 0,00 0,80 92,71 0,00 34,50 24,65 0,00 0,00 13,32 37,03 21,48 430,39

Hustota 2 (km/km ) 0,12 0,02 0,07 0,05 0,05 0,01 0,00 0,00 0,11 0,00 0,06 0,02 0,00 0,00 0,05 0,07 0,12 0,04

hodnocení 1 -1 0 -1 0 -1 -1 -1 1 -1 0 -1 -1 -1 0 0 1

Pozn.: Stav k roku 2006, hodnocení je provedeno na škále -1 = do hustoty 0,05, 0 = hustota mezi 0,05 až 0,10, +1 = hustota nad 0,10 km/km2

Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 200813. Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Týn nad Vltavou“ (oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude sloužit pro rekreační plavbu a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V budoucnu (po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní plavba pro lodě do 300t.


Vodní doprava

5 9


Obrázek 16: Vodní a letecká doprava Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Letecká doprava Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic – dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu rozvoje Jihočeského kraje na období 2007-2013 stanovena modernizace tohoto letiště (v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí kategorie 4C. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2009 – 2010. V kraji je dále jedno veřejné letiště vnitrostátní s neveřejným mezinárodním provozem (Hosín u Českých Budějovic), 5 veřejných letišť pro vnitrostátní provoz (Jindřichův Hradec, Soběslav, Strakonice, Strunkovice nad Blanicí, Tábor) a 3 heliporty Letecké záchranné služby (České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec). Tato letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob, ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod. Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Veřejné logistické centrum Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR připravovaný do jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 - 9 regionálních veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice - Nemanice umožňuje bezprostřední


Pravidelná osobní lodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Na vodní nádrži Lipno je v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy, funguje zde charterová doprava, je vybudován jachetní přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní lodní dopravu. Na rybníku Svět u Třeboně je provozována pravidelná okružní plavba a v úseku Hluboká nad Vltavou - hráz nádrže Hněvkovice funguje charterová doprava. Řeky Vltava, Lužnice a Otava jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné.

6 0


napojení na silnici (severní tangenta Českých Budějovic, dálnice D3 a silnice I/20), železnici (IV. tranzitní železniční koridor ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu (vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím přístavu Hrdějovice v bezprostředním sousedství s VLC.

5.6.2 Technická infrastruktura Vysoká úroveň technické infrastruktury je důležitým faktorem pro další rozvoj JČK. V zájmu kraje v oblasti technické infrastruktury je dosáhnout na svém území takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení obyvatelstva a příslušných sektorů hospodářství na všechny inženýrské sítě. Tato napojení však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade na rostoucí ekonomiku kraje koncepce udržitelného rozvoje. Systémy provozních souborů, vedení, objektů, zařízení a ploch technické infrastruktury nezbytně vyžadují koordinaci v území, a to právě s ohledem na ochranu tohoto území pro následné využití budoucími generacemi. V rámci Programu rozvoje Jihočeského kraje na léta 2007-2013 („PRK“) se technickou infrastrukturou z části zabývá prioritní osa č. 3 „Dostupnost a infrastruktura“ se strategickým cílem „zlepšení stávajícího stavu a budovávání nové dopravní a technické infrastruktury, zlepšení podmínek dopravy a dopravní obslužnosti.“ Na jeho základě je možné charakterizovat zvýšené nároky na území kraje především v souvislosti se snahou o zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury, se zabezpečením energetických potřeb území kraje, se zvyšováním využití obnovitelných zdrojů energie a se zabezpečováním komunikačních potřeb. Rozvoj technické infrastruktury je podmíněn i komplexním řešením energetických sítí na území kraje a jednotlivých energetických zdrojů za účelem dlouhodobého zajištění spolehlivosti jejich dodávek a snížení ztrát z energie. Možnosti zlepšení dané situace jsou závislé především na cíleném řešení konkrétních slabých míst v území. Ačkoliv například plynofikace obcí, i přes svou frekventovanost v zavádění, nemusí vždy být vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality nejvhodnějším řešením. Úrovni technické infrastruktury, podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické náročnosti v Jihočeském kraji se věnují karty jevů a procesů (obsaženy v příloze č. 3 v kapitole Dopravní a technická infrastruktura), které jsou související ovlivnitelnou složkou a současně vypovídající charakteristikou prostředí a úrovně území. Zdroje: pro hodnocení tohoto jevu na území JČK byla využita řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi zejména PRK 2007-2013 (2007), Akční plány rozvoje kraje, Statistické ročenky JČK, PRVKUC, Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v JČK 2007, POH (2004) a Sociálně ekonomický profil Jihočeského kraje. Dále byly zapracovány některé úkoly a priority v rozvoji TI a DI ČR a JČK, vymezené v návrhu PUR ČR 2008.

Ze statistického sledování Českého statistického úřadu vyplývá, že v Jihočeském kraji činil v roce 2006 podíl obyvatelstva zásobovaného vodou z veřejných vodovodů 91,2 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je tato hodnota o 1,2 % nižší, mezi ostatními regiony se řadí Jihočeský kraj současně spolu s Královéhradeckým 3 krajem na 8. místo ze 14. Celkem bylo na území kraje v roce 2006 vyrobeno 38,33 mil. m pitné vody, což představuje 5,5 % celkově vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu za celou Českou republiku. V produkci pitné vody se řadí Jihočeský kraj na 6. místo ve srovnání jednotlivých krajů. Napojení obyvatel na veřejné vodovody se tak dá charakterizovat jako dobré, stále ale existují především lokální problémy s kvalitou a zajištěním dostatečného zdroje pitné vody pro období sucha a problémy se zajištěním zdroje pro případ katastrof a krizových situací, jako byly povodně. Většina obcí s tímto problémem připravuje projekty zaměřené na rekonstrukci a rozšíření kapacity zdrojů či jejich zajištění pro případ krizových situací. Tyto snahy jsou důležité také z důvodu zajištění podmínek pro další rozvoj těchto lokalit. Kapacita podzemních a povrchových zdrojů vody je zatím dostatečná a pokrývá s rezervou potřeby kraje. Jsou tak zajištěny příznivé možnosti pro další rozvoj vodovodní sítě a z něho plynoucího zásobování obyvatel vodou v oblastech, kde v minulosti podíl obyvatel připojených na veřejný vodovod dosahoval méně jak 75 %. Jedná se konkrétně o ORP Blatná, Milevsko a Vodňany. Téměř veškeré odběry vody jsou realizovány prostřednictvím Jihočeské vodárenské soustavy (JVS) s hlavním zdrojem pitné vody, nádrží Římov. Z úpravny vody Plav je voda rozváděna třemi hlavními řady: severní větví je zásobováno Táborsko a Jindřichohradecko, západní větví je zásobováno Písecko, Strakonicko a Prachaticko, jižní větví Českokrumlovsko. Celkem se v Jihočeském kraji nachází cca 5 430 km vodovodní sítě (údaj z roku 2002). Do roku 2015 je navrhováno připojení dalších přívodných řadů v okolí, i když jejich podíl na celkové dodávce pitné vody Vodárenské soustavy již nebude podstatný. Podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje zpracovaného IKP Consulting Engineers s.r.o. v roce 2004 by se do roku 2015 měl podíl obyvatel připojených na vodovod v jednotlivých ORP Jihočeského kraje dostat nad 80 % s výjimkou Milevska (zvýšení podílu pouze na 76 %). V oblastech Budějovické pánve, Třeboňské pánve – jih a Třeboňské pánve – sever je velkým problémem provádění velkého počtu hlubinných vrtů pro potřeby tepelných čerpadel a to i pro jednotlivé domácnosti. Prováděním


Zásobování vodou a stav vodovodních sítí

6 1


takového počtu a ne v řádné kvalitě (těžká kontrolovatelnost a legislativa tento problém také řádně neošetřuje) může dojít k porušení jednotlivých geologických vrstev a tak ke kontaminaci podzemních vod v hlubších vrstvách, tj. k nevratným změnám. Tabulka 37: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na vodovod

ORP/Kraj

Počet obyvatel

Počet obcí

13 655 150 481 4 1341 20 039 47 360 19 660 18 933 4 1341 33 771 22 089 45 011 80 233 17 797 25 238 14 045 17 638 11 366 630 006

26 79 31 23 58 15 26 31 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623


Podíl obyvatel připojených na vodovod (v %) 50 90 90 81 85 83 70 77 88 82 78 81 81 89 77 84 74 83

Hodnocení (-1, 0, 1) -1 1 1 0 0 0 -1 -1 0 0 0 0 0 1 -1 0 -1

Pozn.: jedná se o stav k roku 2002, škála hodnocení byla stanovena -1 = do 77,1%, 0 = od 77,1 do 88,9%, +1 = nad 88,9%, cíl do roku 2015 dosáhnout v průměru kraje připojení 90 %; cíl byl splněn v roce 2006, kdy podíl obyvatel připojených na vodovod činil 91,2 % a v roce 2007 91,0 %.

Za pomoci údajů ze Statistické ročenky Jihočeského kraje 2007 lze oblast kanalizace a čištění odpadních vod analyzovat následujícím způsobem. Při středním stavu obyvatel v Jihočeském kraji, který byl v roce 2006 628831 osob, činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci ve stejném roce 83,6 %. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem (80 %) překračuje Jihočeský kraj jeho hodnotu o 3,6 %, přičemž v krajském srovnání se umístil na 5. místě. V krajském srovnání se v množství vypouštěných vod pohybuje Jihočeský kraj na 6. místě. Podíl objemu čištěných odpadních vod na celkovém objemu vypouštěných vod byl v roce 2006 v Jihočeském kraji 95 %. Tento podíl se pohybuje v průměru hodnot ostatních krajů pohybujících se v rozmezí (87,6 % Zlínský kraj a 100 % Hlavní město Praha) s výjimkou kraje Vysočina, kde tento podíl činí pouze 73,2 %. V Jihočeském kraji se v roce 2006 nacházelo 243 čističek odpadních vod s celkovou kapacitou zpracování 270 339 m3 odpadních vod denně a s roční produkcí 11 151 tun kalů (v suchém stavu). V počtu čističek se nachází Jihočeský kraj v celorepublikovém srovnání na druhém místě za Středočeským krajem. Při sledování situace obyvatel v napojení na kanalizaci v jednotlivých správních obvodech si nejlépe stojí obvody České Budějovice, Soběslav a Tábor, které vykazují přes 80 % obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci, nejhorší situace je v obvodech Blatná, Trhové Sviny a Vimperk s napojením na kanalizaci nižším než 70 %. (údaje z roku 2002). Podíl obyvatel připojených na kanalizaci by se měl do roku 2015 s výjimkou správních obvodů Trhové Sviny (75 %) a Vimperk (74 %) dostat nad hranici 80 %. To však sebou přinese další nároky na území jednotlivých obvodů. Všeobecně platí, že podíl domácností napojených na kanalizaci s ČOV a podíl čištěné vody by měly růst, což znamená budování kanalizací ve všech větších aglomeracích i v obcích s malým počtem obyvatel, či víceúrovňové čištění. Stávající kanalizační systém by měl být rozvíjen s cílem plnit legislativní limity (zejména pro dusík a fosfor) a to především v oblastech CHKO. Plánování rozvoje systému vodovodů v kraji by mělo předpokládat jak budování, tak rekonstrukci zásobování pitnou vodou i systému kanalizace a čištění odpadních vod a to i v místech účinným zařízením doposud nedisponujících. Základním koncepčním dokumentem, z něhož vyplývají opatření pro řešení této problematiky, je již výše zmíněný Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje.


Kanalizace a čištění odpadních vod

6 2


Tabulka 38: Vyhodnocení indikátoru Kanalizace s napojením na čističky odpadních vod

ORP/Kraj


Počet obyvatel

Počet obcí

13 655 150 481 4 1341 20 039 47 360 19 660 18 933 51 349 33 771 22 089 45 011 80 233 17 797 25 238 14 045 17 638 11 366 630 006

26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623

Kanalizace s napojením na ČOV (v % z celkového počtu obcí ve správním obvodě) 23,08 46,84 83,87 47,83 32,76 86,67 15,38 20,41 59,09 35,48 27,54 25,32 62,50 44,00 35,71 71,43 23,53 39,65

Hodnocení (-1,0,1) -1 0 1 0 0 1 -1 -1 1 0 -1 -1 1 0 0 1 -1

Pozn.: jedná se o stav k roku 2006, škála hodnocení je stanovena -1 = do 30%, 0 = 30 – 50%, +1 = nad 50%, dlouhodobý cíl dosáhnutí 100 %, zdroj dat: Český statistický úřad, Plán vodovodů a kanalizací Jihočeského kraje. Tabulka 39: Vyhodnocení indikátoru Podíl obyvatel připojených na kanalizaci


Počet obyvatel

Počet obcí

13 655 150 481 4 1341 20 039 47 360 19 660 18 933 4 1341 33 771 22 089 45 011 80 233 17 797 25 238 14 045 17 638 11 366 630 006

26 79 31 23 58 15 26 31 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623

Podíl obyvatel připojených na kanalizaci (v %) 64 84 70 76 70 77 79 79 79 88 75 86 68 72 80 68 75 78

Hodnocení (1,0,1) -1 1 -1 0 -1 0 0 0 0 1 0 1 -1 -1 0 -1 0

Pozn.: jedná se o stav k roku 2002, škála hodnocení je stanovena -1 = do 73%, 0 = 73 – 83%, +1 = nad 83%, cíl do roku 2015 dosáhnout v průměru kraje připojení 90 %. V roce 2006 činil podíl obyvatel připojených na kanalizaci 83,6 % a v roce 2007 85,0 %.


ORP/Kraj

6 3


Hospodaření s odpady Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou v rámci systému nakládání s odpady v kraji zásadně ovlivňuje kvalitu života obyvatel v daném území, má vliv na sociální, kulturní, demografické, zdravotní, ale i ekonomické a environmentální aspekty dalšího rozvoje. Cílem je tedy hospodárné a čisté nakládání s odpady. Podíl produkce odpadů v kraji na celkové produkci odpadu v ČR v roce 2006 byl 3,74 %. V meziročním srovnání to představuje oproti roku 2005 nárůst o 6,5 %. Největší podíl odpadů v kraji vzniká již dlouhodobě ze stavebnictví (222 348 tun v roce 2006), z výroby a rozvodu elektřiny, plynu a teplé vody a z potravinářského a strojírenského průmyslu. Ve všech druzích odpadu je dle prognóz odhadován nárůst. V Jihočeském kraji existuje potřeba rekonstrukce či dobudování technické infrastruktury pro efektivní a účelné hospodaření s odpady. Nadměrná a stále se zvyšující produkce komunálního a průmyslového odpadu, tvoří jeden ze stěžejních problémů, s kterým je nutné se vypořádat v rámci snahy o směřování k udržitelnému vývoji. Zefektivnění hospodaření s odpady je tedy více než žádoucí i vzhledem k zachování vysoké úrovně kvality životního prostředí a znamená tak i výzvu a jednu z možností pro zlepšení péče o krajinu. Jihočeský kraj má zpracován Plán odpadového hospodářství (z roku 2004). Nicméně důraz by měl být trvale kladen především na vývoj možností a motivací předcházení vzniku odpadu (prevence) či jeho omezování a následně na co nejúčinnější způsoby recyklace. I když se množství recyklovaného odpadu v kraji zvyšuje, tvoří jeho podíl na celkovém odpadu jen 11,4 %, podíl spalování odpadu je 0,03 % a podíl skládkování a ostatních způsobů odkládání odpadu v úrovni nebo pod úrovní terénu činí 12,9%. Zásobování plynem

Zásobování teplem Z publikace Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji 2007 si lze rámcově představit situaci v zásobování teplem v kraji. Údaje o spotřebě paliv v kraji jsou z části omezené a existují pouze v rovině zjišťování spotřeby paliv za podniky s více jak 20 zaměstnanci podle sídla podniku a podle kraje místa spotřeby. V měrné spotřebě paliv na jednotku HDP za firmy s 20 a více zaměstnanci dosahoval kraj v roce 2006 asi 41 % průměru ČR. Zajímavé je, že ve spotřebě tepelné energie včetně páry existuje řádový rozdíl mezi měrnou spotřebou tepla za podniky se sídlem v kraji a spotřebou tepla přímo ve výrobních kapacitách ležících na území kraje. Podniky se sídlem v Jihočeském kraji měly v roce 2006 měrnou spotřebu tepelné energie včetně páry na jednotku HDP 86 GJ/mil. Kč HDP a tato spotřeba měla za předchozí tři roky klesající tendenci. V Jihočeském kraji jako místu spotřeby činil v roce 2006 tento údaj 923 GJ/mil Kč. HDP. Města a obce Jihočeského kraje jsou zásobována teplem za pomoci tradičních tepelných zdrojů, které se svým výkonem pohybují od malých (v plynofikovaných obcích spalujících především zemní plyn) až po zdroje vyšších výkonů zejména v městských a podnikových výtopnách spalujících jiná fosilní paliva. Stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel.


Území JČK je zásobováno zemním plynem z Jihočeské plynárenské, a.s., vystupující od poloviny roku 2007 jako EON. Kraj má poměrně vysoký stupeň plynofikace, i když jsou některá území a obce, kde ještě plynofikace nebyla vůbec realizována. Celkový počet plynofikovaných obcí na území Jihočeského kraje stoupl z 225 obcí v roce 2005 na 232 obcí v roce 2006. Vysoká úroveň plynofikace však nemusí být vždy vzhledem k souvisejícím charakteristikám lokality samotného využívání tohoto fosilního paliva výhodou. Spotřeba plynu v Jihočeském kraji se v roce 2006 podílela na celkové spotřebě plynu ČR zhruba ze 4 %. Územím kraje prochází tranzitní plynovod Lanžhot – Waidhaus a nachází se v něm kompresní stanice Veselí n. Lužnicí. V rámci Politiky územního rozvoje ČR 2008 byl vymezen koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Důvodem pro vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovod systémů RWE Transgas Net a OMV v oblasti jižních Čech s možností návaznosti na přepravní cesty v SRN. Kritériem pro rozhodování o změnách v území je nutnost přednostně vytvářet podmínky pro vytvoření územní rezervy, umožňující naplnění mezinárodních požadavků na diverzifikaci přepravních cest a na zvýšení bezpečnosti zásobování zemním plynem v rámci České republiky a EU. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v územně plánovací dokumentaci.

6 4


Tabulka 40: Vyhodnocení indikátoru Plynofikace

ORP/Kraj

Počet obyvatel

Počet obcí


13 655 150 481 4 1341 20 039 47 360 19 660 18 933 4 1341 33 771 22 089 45 011 80 233 17 797 25 238 14 045 17 638 11 366 630 006

26 79 31 23 58 15 26 31 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623

Plynofikace (v % z celkového počtu obcí ve správním obvodě) 65,38 56,96 35,48 30,43 37,93 33,33 26,92 34,69 36,36 19,35 44,93 22,78 25,00 36,00 28,57 38,10 29,41 37,24

Hodnocení (-1,0,1) 1 1 0 0 0 0 -1 0 0 -1 1 -1 -1 0 -1 0 -1

Pozn.:jedná se o stav k roku 2006, hodnocení je nastaveno na škále -1 = do 30%, 0 = 30 až 44%, +1 = nad 44%, cíl v podobě dokončení plynofikace všech vhodných lokalit. Tabulka 41: Počty obcí napojených na čističky odpadních vod a plynofikaci v ORP


Plynofikace (v % z celkového počtu obcí ve správním obvodě)

Počet obcí (celkem)

278,5

26

923,7

79

37

46,8

45

57,0

1130,5 471,5

31 23

26 11

83,9 47,8

11 7

35,5 30,4

933,7

58

19

32,8

22

37,9

484,8 385,2 741,6 839,6 324,0 574,1 1002,3 451,9 538,9 262,4 535,5 179,2 10057,9

15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623

13 4 10 26 11 19 20 10 11 5 15 4 247

86,7 15,4 20,4 59,1 35,5 27,5 25,3 62,5 44,0 35,7 71,4 23,5 39,6

5 7 17 16 6 31 18 4 9 4 8 5 232

33,3 26,9 34,7 36,4 19,4 44,9 22,8 25,0 36,0 28,6 38,1 29,4 37,2

65,4

Zdroj pro výpočty: Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007 Poznámky: Zabarvené hodnoty (hodnoty pod úrovní krajského průměru)


ORP/Kraj

Kanalizace s napojením na Plynofikace ČOV (počet obcí) (v % z celkového počtu obcí v ORP) 6 23,1 17

Kanalizace s napojením na ČOV (počet obcí)

Výměra ORP (km2)

6 5


Obrázek 17: Plynárenství Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Z hlediska rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie v Jihočeském kraji se jeví jako perspektivní především využití energie slunce. O tom vypovídá fakt, že v Jihočeském kraji existuje několik specializovaných firem na výrobu a dodávky solární techniky a mnoho desítek úspěšných instalací a dále také fakt, že hodnota ukazatele doby slunečního svitu v kraji se pohybuje nad průměrem ČR. Slibnou perspektivu má v kraji také využívání tepelných čerpadel a to především díky souběhu různých podpor (investiční dotace + zvýhodněná elektřina). Příklady vytápění celých obcí tepelnými čerpadly jsou známy např. na Šumavě. V těchto obcích tedy, bohužel, vytlačují čerpadla tradiční obnovitelný zdroj – vytápění dřevem. Podmínky pro využívání větrné energie nejsou v Jihočeském kraji příliš dobré, zatímco ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Dalším obnovitelným zdrojem energie je biomasa. Zatím je její energetické využívání omezováno ekonomickými důvody, pokud se nevyužívá palivo vysloveně odpadní. V blízké budoucnosti lze předpokládat rozvoj cíleného pěstování biomasy k energetickému využití. Rozšíření energetického využíváni biomasy též závisí na přístupu a legislativních opatřeních vlády. Dostupnost kotlů na biomasu je dobrá, neboť řada typů se již dnes vyrábí v ČR, včetně moderních konstrukcí se zplyňováním a dvoustupňovým spalováním paliva. Úsporami energie a využitím obnovitelných zdrojů energie bude možné podpořit globální i místní ochranu životního prostředí a plnění úkolů s ní souvisejících mezinárodních závazků České republiky. Cíl ČR v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie je vyjádřen jako podíl OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů. Do roku 2010 by měl být tento podíl navýšen na 3 až 6 % a do roku 2020 by měl činit 4 až 8 % (Územní energetická koncepce Jihočeského kraje). Státní energetická koncepce České republiky schválená v březnu 2004 stanovuje tento podíl do roku 2010 na 8%. Pro snížení podílu znečisťování ovzduší vlivem malých, středních i velkých zdrojů tepla je nutno nahrazovat zejména fosilní pevná a kapalná paliva ekologickými palivy a energií. Spotřeba obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako podíl z celkové spotřeby energie v kraji v roce 2005 činila 11,7197 % a spotřeba obnovitelných zdrojů energie (OZE) jako podíl z celkové výroby energie v kraji činila ve stejném roce 2,1354 %. V lokalitách, kde z technického a ekonomického hlediska není dostupná dodávka tepla ze stávajících ekologických zdrojů tepla, ani připojení na rozvody zemního plynu, je (pro vytápění či ohřev teplé užitkové vody) možné využívat alternativní druhy energie. Jsou to například: zkapalněné topné plyny (propan a propan-butan), topný olej (extra lehký, nízkosirný) a bioplyn vznikající rozkladem


Obnovitelné zdroje energie

6 6


organických látek (využití je možné například u čistících stanic odpadních vod nebo u provozoven zemědělské živočišné výroby). Dále pak tepelná čerpadla (poměrně vysoké pořizovací náklady, dlouhodobá ekonomická návratnost), biomasa (dlouhodobá perspektiva zejména tam, kde ani v budoucnu není uvažováno o plynofikaci) či solární kolektory (souběžně s jiným zdrojem energie). Příležitostí je zde participace a využití možností účasti v dotačních programech jak ČR, tak Evropské unie. Zásobování elektřinou

Obrázek 18: Elektroenergetika Zdroj: PUR ČR 2008 – návrh, leden 2008 http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-ceske-republiky

Energetická náročnost tvorby HDP za rok 2006 činila v Jihočeském kraji 0,22 GJ/tis. Kč, což je o 0,47 GJ/tis.Kč nižší energetická náročnost než u celé ČR (0,69 GJ/tis.Kč). Množství spotřeby paliv a energií na 1 obyvatele kraje za rok 2006 bylo 62,96 GJ/obyv. oproti 215,19 GJ/obyv. v rámci celé ČR. Spotřeba paliv a energií v Jihočeském kraji činila v roce 2006 pro podniky s více jak 20 zaměstnanci celkem 39 593 158, což je 1,7 % spotřeby celé ČR.


V Jihočeském kraji mají sídlo podniky, jejichž výroba je méně náročná na spotřebu elektřiny. Tato spotřeba se pohybuje o 40 % níže, než je republikový průměr. V roce 2006 dosahovala spotřeba elektrické energie v kraji v podnicích s více než 20 zaměstnanci dle sídla podnik 9,7 MWh na ml. Kč HDP (trend je klesající) a dle místa spotřeby 15,7 MWh na ml. Kč HDP (trend je také klesající a pohybuje se jen mírně pod průměrem celé ČR). Jediným distributorem elektrické energie v kraji je společnost E-ON, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Svým významem pro výrobu elektrické energie co do množství je největším zdrojem jaderná elektrárna Temelín. Jaderná elektrárna Temelín vyrábí elektrickou energii ve dvou výrobních blocích, v každém z nich pracuje jeden jaderný reaktor o výkonu 981 MW. Provoz jaderné elektrárny Temelín ukončil nutnost dovážet elektřinu z okolních regionů, především z ekologicky zatížených severních Čech. JE Temelín tak nahradila ze značné části uhelné elektrárny a zajišťuje také dodávky tepla ve formě horké vody ve svém okolí. V části technické infrastruktury věnované elektrizačním sítím jsou v Politice územního rozvoje ČR 2008 vymezeny následující koridory týkající se Jihočeského kraje: (1) v koridoru E4 se vymezení týká také plochy pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín a (2) v rámci E7 se jedná o koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky. Důvody vymezení je ochrana území pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let a úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení přenosové soustavy ČR v územně plánovací dokumentaci.

6 7


Informační a telekomunikační technologie Z datového šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že i v rámci Jihočeského kraje stejně jako v celé ČR dochází neustále k vyššímu používání nových informačních a telekomunikačních technologií. Využívání osobních počítačů jednotlivci vzrostlo z 30,8 % v roce 2003 na 45,5 % v roce 2006 a v roce 2007 na 51,2 %. Jihočeský kraj se tak v tomto ukazateli posunul z 10. místa v roce 2006 na 6. místo v roce 2007. Mezi kraji ČR se tak zařadil nad celorepublikový průměr. Využívání internetu vzrostlo z 18,4 % v roce 2003 na 37,1 % v roce 2006 a v roce 2007 na 45,3 %. Stále vyšší nároky v rámci území vzhledem k rostoucímu využívání mobilních telefonů si kladou jednotliví mobilní operátoři.





 





     

   

SILNÉ STRÁNKY Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu (multimodálním koridoru M1). Probíhající realizace napojení na evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací R3, R4 a IV. TŽK. Vymezení rychlostní komunikace R4 Skalka – Nová Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice). Vymezení dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 Tábor – České Budějovice - Dolní Dvořiště státní hranice na celém území Jihočeského kraje, včetně napojení na plánovanou rakouskou rychlostní komunikaci S 10 ve směru na Linec. Vymezení trasy pro nový úsek prioritního projektu TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK) v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně napojení na rakouskou železniční síť. C-E 551a a C-E 551b v rámci IV. TŽK (Berlín – Praha – Linec - Benátky) pro modernizaci a zkapacitnění tratí na trase Praha – Benešov – České Budějovice – Horní Dvořiště ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien). ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Wien). Koncepční příprava kraje směřující k rozvoji silniční a železniční infrastruktury (krajské projekty). Připravenost koncepčního ÚP VÚC a kvalitní definice rozvojových území. Vlastnictví infrastruktury letiště České Budějovice. Zahájení prací na splavnění Vltavské vodní cesty. PŘÍLEŽITOSTI Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 na státní hranice s Rakouskem. Vybudování rychlostní komunikace R4 s návazností na silnici I/4 (Nová Hospoda – hranice ČR). Výstavba logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Vybudování koridoru železniční dopravy C-E 551a Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz) a koridoru C-E 551b na trase České Budějovice –



 

 



 

 







 



SLABÉ STRÁNKY Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná část dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, R4. Špatný stav silniční sítě. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Problematická dopravní obslužnost venkovských oblastí nedosahující standardů EU. Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá současným potřebám (např. spojení České Budějovice – Jihlava – Brno). Nízký podíl elektrizace železničních tratí. Zastaralost osobních vozů společnosti České dráhy, a.s., nízká kvalita kultury cestování na železnici a nízká cestovní rychlost v železniční dopravě. Absence veřejného logistického centra s využitím pro rozvoj kombinované dopravy v kraji. Nízká vybavenost dopravní infrastrukturou potřebnou pro rozvoj cestovního ruchu (parkoviště, kvalitní komunikace zpřístupňující turisticky atraktivní oblasti atp.). Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující všechny bezpečnostní standardy. Omezená využitelnost vodní cesty Vltava pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti. HROZBY Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po roce 2013). Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím související omezení pro rozvojové aktivity. Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK).


5.6.3 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - dopravní infrastruktura

6 8


 

 



Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz). Rozvoj integrovaných dopravních systémů. Zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na dopravním trhu. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu. Dokončení vltavské vodní cesty v ose Eurokoridoru Sever-Jih (schválený harmonogram stavebních a technických úprav) – možnost propojení na evropskou vodní cestu. Využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu. Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno n/V – Černá v/P (řešení místní dopravní obslužnosti a rozvoj cestovního ruchu). Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková příprava dopravních staveb.



Nevybudování rychlostní komunikace R4 v regionálním směru Praha – Strakonice – Strážný – Passau.  Nevybudování nového úseku IV. TŽK (ČB – Linz) do roku 2025, kdy má být dle česko-rakouské technickoekonomické studie vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě.  Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí.  Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní i regionální dopravy.  Růst dopravního zatížení silnic bez odpovídajících úprav - další zhoršování technického stavu.  Růst dopravního zatížení silnic - zvýšení nehodovosti.  Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva obyvatelstvo a životní prostředí.  Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY



Hustota silniční sítě kraje (6,7 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším.



Silniční síť kraje je relativně nízké kvality, 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy, Jihočeský kraj musí primárně věnovat velkou pozornost údržbě a zkvalitňování parametrů stávající silniční sítě, jejíž je vlastníkem.



Ačkoliv poloha kraje na mezinárodně významných dopravních trasách je relativně výhodná, v současném (a dohledném) období se jedná spíše o potenciální výhodu.



Jihočeským krajem prochází evropsky významná severojižní dopravní trasa, jejímž základem je mezinárodní silnice E55. V rámci ČR by její odpovídající parametry měly být zajištěny vybudováním dálnice D3, jež by měla být dokončena až po roce 2015. Z její celkové délky zatím byl vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor-Chotoviny (9 km) a Mezno-Chotoviny (6,8 km). D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Zahájení realizace stavby tohoto úseku se očekává ve druhé polovině roku 2008.



Kritická dopravní situace je rovněž na silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice. Tento úsek by měla řešit výstavba nové rychlostní komunikace R3.



Problémem je rovněž chybějící napojení západní části JČK na nadřazenou dopravní síť a na centrální části ČR, problém by vyřešilo urychlení vybudování R4 na křižovatku na Novou Hospodu nebo lépe do Strakonic.



Potenciálním problémem může být chybějící napojení JČK na sousední regionální centra, problém by v případě Plzně vyřešilo urychlené vybudování silnice I/20 a I/19 v celém úseku Plzeň – Nepomuk – Blatná – Písek – Vodňany – České Budějovice.



Obdobný problém může vyvstat s napojením na Jihlavu a dále na Brno, v rámci ZÚR by měla být věnována pozornost tomuto napojení.



Spíše hypotetickým se může ukázat v budoucnu potřeba lepšího napojení Jižních Čech na aglomeraci Vídně, nicméně by měly být zahájeny práce na identifikaci a vymezení potřebné trasy a zpracovány podklady pro rozhodnutí o kategorizaci takového budoucí silnice, stejně jako o jejím vedení na území JČK (přes Třeboň a Suchdol nad Lužnicí nebo přes Trhové Sviny a Nové Hutě).



Problémem k řešení je tzv. jižní paralela pro dálnici D1 vedoucí jižně od Prahy na pomezí Jihočeského a Středočeského kraje, nicméně jedná se o jeden ze záměrů PUR ČR 2008 a je tedy nutné tento problém vnímat a začít připravovat podklady pro jeho řešení.



Problém napojení uličního skeletu města České Budějovice a silniční skelet kraje je problémem nadmístního významu a musí být řešen koordinovaně v ÚPD kraje i města, prvotní je zejména vymezení koridorů pro tzv. severní silniční a jižní tangentu města České Budějovice.


 

6 9



Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje.



Na základě dohody o společné přípravě železničního koridoru pro dvoukolejnou železniční trať ukládá PÚR 2008 vyhledat a stabilizovat nový železniční koridor do roku 2011 v úseku Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Linec. IV. TŽK je nutné promítnout do návrhu ZUR JČK.



Rovněž pro zajištění zvýšení rychlosti a zkapacitnění (zdvoukolejnění) železničního koridoru zařazeného do evropské železniční sítě TEN-T s cílem propojení III. a IV.TŽK na trase Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR/Rakousko (-Wien) bude nezbytné do roku 2011 zpracovat příslušnou ÚPD, resp. ÚPP a ten následně promítnout do návrhu aktualizace ZUR JČK.



Dostupnost železniční dopravy je v současnosti zhruba na úrovni 75 % z celkového počtu obyvatel kraje. Pro zvýšení obslužnosti území by bylo třeba zkrácení vzdálenosti mezi jednotlivými železničními stanicemi a zastávkami zejména na regionálních tratích (tj. zahuštění stanic).



Dále je potřebné podporovat budování integrovaných dopravních systémů a informačních systémů veřejné dopravy ke zvýšení přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí.



Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy je třeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost.



Dále pak je vhodné zajistit přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny).



Na území JČK se nachází sledovaná dopravně významná vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20), jejímu využití brání nedokončené technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují její splavnost. V návrhu PÚR 2008 se ukládá v rámci ÚPD zajistit ochranu území pro vybudování zázemí plavby. Přitom by měly být přednostně zajištěny podmínky pro převážně rekreační využití plavby a respektována ochrana životního prostředí. Termín zpracování je rok 2011 a proto je nutné potřebné plochy vymezit již do současného návrhu ZÚR JČK – vymezit plochy pro Splavnění Vltavy.



Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje v oblasti letecké dopravy je považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2009 – 2010. To by mohlo do jisté míry přispět k využití rekreačního potenciálu kraje zajištěním lepší dostupnosti (především pro zahraniční návštěvníky). Plochy pro tuto modernizaci vč. ochranných pásem je nutné promítnout do návrhu ZÚR JČK.



Dalším problémem JČK je chybějící veřejné logistické centrum. Návrh PUR ČR 2008 jej zmiňuje v rozvojové oblasti Českých Budějovic. Plochy pro VLC je nutné vymezit v návrhu ZUR a upřesnit v příslušných ÚPD dotčených obcí.



7 0


5.6.4 SWOT analýza dopravní a technické infrastruktury - technická infrastruktura

           



SILNÉ STRÁNKY Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání. Zvyšující se podíl recyklace odpadu. Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu. Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních oblastech kraje. Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS Praha. Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších městech. Perspektiva využívání tepelných čerpadel. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou plně pokryty. Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních služeb v kraji (i v horských a podhorských oblastech). Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému období.



            

SLABÉ STRÁNKY Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Zhoršená situace v zásobování vodou v období sucha. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Tendence růstu podílu odpadů kraje na produkci odpadů v celé ČR. Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů. Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Existence neplynofikovaných obcí. Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi. Špatný technický stav rozvodných sítí tepla a v některých lokalitách i zdrojů tepla. Dlouhodobá ekonomická návratnost využití tepelných čerpadel. Relativně nízké využití obnovitelných zdrojů energie. Nízký potenciál území pro využití větrné energie. Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů. Relativně nízký podíl využívání osobních počítačů jednotlivci v celorepublikovém srovnání.




7 1


       

  

    

PŘÍLEŽITOSTI Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Rekonstrukce a rozvoj napojení na kanalizaci. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod. Zkvalitnění hospodaření s odpady. Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla. Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR-Rakousko. Zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě. Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi. Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (malé vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla). V koridoru E4 vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín. Lepší využití provozu jaderné elektrárny Temelín pro zásobování okolních obcí teplem. Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí. Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje.

   

  

  

HROZBY Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 20009999 EO do roku 2010. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyv. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu). Rizika (i když minimalizovaná) související s provozem jaderné elektrárny Temelín. Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s ukládáním nebezpečného odpadu. Vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého jaderného paliva v JČK.



V rámci vodohospodářské infrastruktury je zaznamenáno v JČK celkově dobré napojení jeho obyvatel na veřejné vodovody - nicméně existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %.



Dále je nutné vyřešit existující lokální problémy se zabezpečováními dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha. Rovněž je v rámci ÚPD potřeba řešit problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně).



Problémy se v JČK vyskytují i v oblasti nutnosti dobudování připojení na veřejnou kanalizaci a nutnosti rekonstrukce či výstavby ČOV a to v několika správních obvodech. Největší zásahy (do budoucna uvažovaným více jak 10 % zvýšením podílu obyvatel připojených na kanalizaci) s nutností rozšířením stávající kanalizační sítě se týkají v JČK území ORP (Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany). V ostatních správních obvodech se předpokládá také rozšíření napojení obyvatel na kanalizaci, ale s růstem napojených obyvatel jen do 10 %, což také znamená menší zásahy v rámci jednotlivých správních obvodů.



Rostoucí produkce odpadů a nakládání s odpady v Jihočeském kraji sebou přináší celou řadu problémů. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenám nárůst produkce odpadů mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100 %). Problémem je stále příliš vysoký podíl skládkování jak průmyslového tak komunálního odpadu, což sebou přináší další nároky na využívání území a naráží na limity absorpční kapacity prostředí.



Mezi nejvýznamnější skládky s kapacitou ukládání odpadu vyšší než 400 000 m3 a nezanedbatelnými dopady na příslušné lokality v kraji patří Lišov (okres České Budějovice), Lověšice (okres Český Krumlov), Fedrpuš u Jindřichova Hradce a Želeč (okres Tábor). Rekultivaci těchto skládek bude s postupem času nutno řešit stejně jako problém nových kapacit je jejich naplnění.


IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY

7 2



Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy, systémy recyklace odpadů je nutno prosazovat i v rámci ÚPD obcí a vložit tento rámcový úkol do návrhu ZÚR JČK.



I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží (Mydlovary, Popílkoviště u Českých Budějovic, Vojenský újezd Boletice), jejichž sanace bude nutná, ale velmi nákladná.



Plynofikace na území Jihočeského kraje dosahuje slušné úrovně. V roce 2006 bylo na území kraje plynofikováno 232 obcí – to znamená, že 391 (62,7 %) obcí plynofikováno není. Proto je potřebné v ZÚR i v ÚPD vymezovat koridory pro další vedení VTL, resp. STL, dostavby přípojek plynu na území obcí, které ještě nebyly plynofikovány, nebo tam, kde probíhá jejich rekonstrukce, či modernizace.



Samostatným problémem je koridor vymezený PÚR ČR 2008 pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 vedoucího z okolí obce Záboří (Vodňany) na hranici ČR – Rakousko. Úkolem pro územní plánování Jihočeského kraje je zajistit územní upřesnění koridoru pro vedení VVTL plynovodu v ZÚR a ÚPD dotčených obcí.



Samostatným probléme v zásobování teplem je využití „zbytkového“ tepla z ETE pro vytápění Českých Budějovic nebo i dalších měst v JČK. Koridor teplovodu ETE – České Budějovice je potřeba vymezit v návrhu ZÚR JČK a v příslušných ÚPD obcí.



V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. ÚP by měly navrhovat postupný přechod od těchto zdrojů na plyn nebo“čisté“ obnovitelné zdroje energie (pro vytápění či ohřev teplé vody je možné využít alternativních druhů energie, jde např. o zkapalněné topné plyny, lehké topné oleje, bioplyn, biomasu, tepelná čerpadla či solární kolektory).



Velmi problematickým záměrem vyplývajícím z návrhu PÚR ČR 2008 je požadavek na ochranu území pro trvalé úložiště radioaktivního odpadu, kdy na území JČK jsou zvažovány 2 lokality z celkových 6 zvažovaných v rámci celé ČR.



JČK má dobré předpoklady pro získávání energie z obnovitelných zdrojů typu slunce, vody a biomasy. Ve využívání vodní energie existují rezervy hlavně v podobě možné výstavby dalších malých vodních elektráren, pro něž existuje v kraji vhodný potenciál vodních toků. Výstavbu MVE je nutné v rámci ÚP jednoznačně podpořit. Avšak i tyto malé vodní elektrárny naráží ve svém zřizování a výstavbě na limity udržitelnosti území. Využívání biomasy přináší dlouhodobou perspektivu, zejména v oblastech, v nichž se neuvažuje o plynofikaci (části Šumavy). Využívání solární a větrné energie formou fotovoltaických a větrných elektráren je naopak nutné rámcově omezovat na oblasti s již člověkem narušeným krajinným rázem a bránit jejich živelné výstavbě v krajinářsky cenných lokalitách.



V zásobování elektrickou energií je problémový záměr vymezený návrhem PÚR ČR 2008 - plocha pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín, kde úkolem pro územní plánování je zajistit územní upřesnění ploch pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu. S tímto problémem bude muset návrh ZÚR JČK pracovat a v intencích závaznosti PÚR ČR po jejím schválení usnesením vlády ČR nalézt řešení.



Druhým problémovým záměrem z PÚR je vlastní vyvedení výkonu z ETE po její dostavbě - koridor E7 pro dvojité vedení 400 kV Kočín – Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje – Prosenice (V413) do Mírovky.



7 3


5.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY 5.7.1 Úvod Pro hodnocení vývoje jednotlivých ukazatelů v čase zde bude stanoveno orientační časové období, ve kterém měly být jednotlivé indikátory srovnávány a sledovány. Nejčastěji se jedná o vývoj demografických procesů a jevů po roce 1970 do současnosti (tzn. vždy do data, kdy jsou údaje naposledy oficiálně publikované), v některých srovnávacích analýzách budou použita i data starší, velmi důležité je intercensální období let 1991 – 2001 (výsledky sčítání lidu v obou uvedených rocích jsou považovány za velmi důvěryhodné a desetiletá perioda je poměrně reprezentativní pro stanovení aktuálních vývojových tendencí a trendů). Kromě dat ze sčítání lidu budou významnými zdroji informací data z průběžné evidenční statistiky obyvatelstva Českého statistického úřadu a jejich krajských reprezentací.

5.7.2 Základní prostorové znaky řešeného území Území Jihočeského kraje je po provedené reformě státní správy od 1. 1. 2000 tvořeno sedmi okresy (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor) a sedmnácti ORP. Přibližně 44 % z celkové délky hranice (okolo 700 km) tvoří příhraniční území s Německem a Rakouskem (cca 300 km) a na zbývajících 56 % nalezneme společné hranice se čtyřmi kraji České republiky (Plzeňský kraj, Středočeský kraj, Vysočina a jenom necelých deset km hraniční délky připadá na hranici s Jihomoravským krajem). Krajským městem je současně největší město kraje České Budějovice, které dosahuje z pohledu politicko-geografické polohy následujících parametrů vzdálenost do hlavního města Prahy je 150 km, vzdálenost do Plzně je 136 km, vzdálenost do Jihlavy je 140 km, vzdálenost do Brna je 218 km, vzdálenost do nejvzdálenější ORP Dačice je to 88 km, vzdálenost do německého města Passau je 149 km a vzdálenost do rakouského města Linz je rovných 100 km. Zdroj: vzdálenosti jsou získány z internetové stránky www.mapy.cz

Blatná P l z e ň s k ý

Legenda

k r a j

hranice kraje hranice okresu správní obvod ORP obec s RP

Milevsko

k r a j

Tábor Strakonice

Písek V y s o č i n a Týn nad Vltavou

Soběslav

N

Vodňany

Vimperk

Ě

J i h o č e s k ý

M

Prachatice

k r a j

České Budějovice

Jindřichův Hradec

Třeboň

E

Dačice

C K

Český Krumlov

Trhové Sviny

Jihomoravský kraj

O Kaplice

R A K O U S K O 0

Obrázek 19: Poloha a administrativní členění Jihočeského kraje

15

S

3

30 km


S t ř e d o č e s k ý

7 4


Jihočeský kraj má své specifické postavení v krajském sytému České republiky. Matematicko-geografická poloha je 14 dána zeměpisnými souřadnicemi 13°32’ (Kvilda) až 15°37’(Dešná) východní délky a 48°33’ (Vyšší Brod) až 49°35’ 2 (Šebířov) severní šířky. Svojí rozlohou 10 057 km je druhým nejrozlehlejším krajem Česka, když větší je pouze kraj Středočeský. Jenom tyto dva kraje mají podíl na ploše našeho státu přesahující 10 % (Graf 3: Podíly jednotlivých krajů na rozloze ČR (2006)). Počtem obyvatel se kraj řadí na sedmé místo s relativní váhou na české populaci 6,1% (630 tisíc ke konci roku 2006, Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006)Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.). Nejlidnatější kraj Moravskoslezský má dvakrát tolik obyvatel a naproti tomu populačně nejmenší kraj Karlovarský je právě poloviční.

SCK 0,6 %

12 10

JCK 12,8 % PLK

8

4,0 %

KVK LBK

9,6 %

14 12,1 %

3,0 % 12 10

9,1 % JMK

2

4

PAK 4,9 %

0

rozloha

5,7 %

8,6 % VYS

populace

VYS 5,0 % 5,3 %

6,9 %

PAK

MSK HKK

HKK

ULK

OLK Graf 3: Podíly jednotlivých krajů na rozloze ČR (2006)

PLK

8,0 % ULK 6,2 %

5,4 %

6,8 % 6,7 %

11,0 %JMK

2

0

6,0 %

11,4 %

6

4

ZLK 5,0 %

SCK

8

4,2 %

6

KVK 4,2 %

PHA 11,6 %

OLK

6,1 % 5,7 %

JCK

ZLK Graf 4: Podíly jednotlivých krajů na počtu obyvatel ČR (2006)

Sociodemografický výzkum je z pohledu prostorového vymezení zaměřen na Jihočeský kraj, který je společně s krajem Plzeňským součástí regionu soudržnosti Jihozápad (NUTS 2)15. Druhou a poslední prostorovou úrovní hodnocení budou správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) na území Jihočeského kraje. Na národní úrovni jsou ještě k dispozici číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem (CISPOU), obcí s rozšířenou působností (CISORP) a správních obvodů hl. m. Prahy (CISOP), které byly oficiálně zavedené na základě sdělení Českého statistického úřadu dnem 1. ledna 2003. V průběhu roku 2004 byly provedeny úpravy v územním vymezení krajů Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký a Moravskoslezský. Změny hranic uvedených krajů vyvolaly současně potřebu úpravy ve vymezení dotčených správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. K několika změnám ve vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem však došlo i uvnitř některých krajů. Systém národních územních číselníků byl tak definitivně ustálen od 1. ledna 2005. K základním geografickým charakteristikám je vhodné doplnit ještě několik poznámek. Jihočeský kraj je nejméně zalidněným českým krajem. 2 Dlouhodobě se hodnota hustoty zalidnění pohybuje okolo 63 obyv. na km . Podobně nízkou hodnotu už vykazují 2 2 pouze kraje Plzeňský (73 obyv./km ) a Vysočina (75 obyv./km ). Průměrná hodnota za český stát vychází 130 2 obyv./km a nejvíce se jí přibližují kraje Olomoucký a Liberecký. Nejvyšší zalidněnost dosahují kraje Hlavní město Praha a Moravskoslezský. Počtem obcí 623 se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo, ale i tato hodnota dělá z kraje území se silně nadprůměrnou hodnotou počtu základních územních jednotek. Vyšší počet obcí mají jenom kraje Středočeský, Vysočina a Jihomoravský.

14

Území obce Vyšší Brod je vůbec nejjižnějším bodem Česka. NUTS je zkratka z francouzského La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, nebo anglického Nomenclature of Units for Territorial Statistics. 15


PHA LBK

MSK

14 14,0 %

7 5


5.7.3 Rozmístění a sídelní hierarchie Jihočeského kraje Rozbory sídelní hierarchie se převážně věnují strukturalizaci na základě typologie obcí. Také se užívá termínu status obce, což je důsledek toho, že se sídelními jednotkami velmi intenzivně pracuje státní správa. Protože i národní statistika pracuje významně pro státní správu, budeme se řídit její terminologií, která se přece jenom částečně rozchází z metodických přístupů v oblasti akademické. Nebudeme se tak zabývat definicemi ani rozdíly základních sídelních jednotek16, katastrálních území, částí obcí, městskými částmi či obvody, sídelními lokalitami, urbanistickými obvody atd. Za základní prostorovou jednotku budeme považovat obec, která může, ale nemusí mít další doplnění o typ statusu. Těmi jsou městys, město, statutární město, hlavní město nebo vojenský újezd. Pokud se pokusíme hodnotit prostorovou hierarchii, tak je v mnoha případech vhodnější využít v sídelní problematice velikostní kritérium. Všechny obce na území našeho státu tak můžeme strukturalizovat do deseti velikostních kategorií obcí podle počtu obyvatel. V Česku bylo ke konci roku 2006 celkem 559 (už 594 ke konci roku 2007) měst podle legislativního přístupu, kdy statut města ve státě udělují odpovědné osoby (dnes v ČR předseda Poslanecké sněmovny). V tomto počtu bylo jedno hlavní město a 23 statutárních měst. Dále bylo 123 městysů, 5 vojenských újezdů a ostatních obcí bylo 5 561. Z dnešních 623 obcí Jihočeského kraje je celkem 11 městysů, jedno statutární město (České Budějovice), jeden vojenský újezd (Boletice), 51 měst a 559 ostatních obcí (Tabulka č. 42). Váha počtu měst je mírně vyšší než by odpovídalo populační velikosti kraje a celkovému počtu měst v republice. Absolutně největší počet měst má sice Středočeský kraj (77), ale v relativně vyjádřené váze početního zastoupení na území jednotlivých krajů vedou kraje Karlovarský (30 měst z celkového počtu 132 obcí) a Liberecký, když nejnižší relativní četnost mají Vysočina (33 měst z celkového počtu 704 obcí) a právě kraj Středočeský. Vzhledem k velkému počtu obcí je sídelní struktura nejen velmi pestrá, ale i značně roztříštěná s vyšší mírou koncentrace obyvatel. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispělo zejména posledních 30 let, kdy došlo ke státem chtěné silné centralizaci obcí především v letech 1971 (692) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (298). Tento pokles počtu obcí o 57 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %). Silnější centralizace probíhala pouze v krajích Moravskoslezském a Plzeňském. Složitost utváření sídelní struktury státu byla umocněna protichůdným procesem dezintegrace obcí od roku 1990, která však trvala v podstatě pět let. Od poloviny 90. let 20. století se počet obcí Jihočeského kraje stabilizoval. Takto nevyvážené procesy ovlivněné výhradně vnějšími krátkodobými a často silnými vlivy lze vyhodnocovat velice složitě, zvláště když si uvědomíme, že součástí administrativního členění státu jsou poměrně časté územní úpravy. Kraj/ ČR

Rozloh a v km2

Počet obyv.

Obyv. /km2

Počet obcí

Počet měst

Počet měst ysů

Počet VÚ

Počet ostatní ch obcí

mho

Stupeň urbaniz ace (lp)

PHA JČK JMK KVK KHK LBK MSK OLK PAK PLK SČK ÚLK VYS ZLK ČR

498 10 057 7 196 3 315 4 758 3 163 5 427 5 267 4 519 7 561 11 015 5 335 6 796 3 964 78 869

1 183 576 628 831 1 130 990 304 573 549 122 429 803 1 249 909 639 423 506 808 552 898 1 166 537 823 193 511 114 589 869 10 266 649

2 382 62 157 92 115 136 230 121 112 73 105 154 75 149 130

1 623 672 132 448 215 299 397 452 501 1 146 354 704 304 6 428

1 52 48 30 44 39 39 30 33 50 77 53 33 30 559

0 11 22 0 6 2 2 6 6 6 28 8 24 2 123

0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 5

0 559 601 101 398 174 258 360 413 445 1 040 293 647 272 5 561

0,20 6,19 9,34 3,98 9,42 6,80 5,51 7,54 10,00 6,63 10,40 6,64 10,36 7,67 7,92

100,0 67,5 65,0 81,2 69,8 79,1 76,8 59,4 62,3 68,5 57,6 80,8 63,9 61,9 71,9

16

Stupeň urbani zace (vp) 100,0 36,9 47,0 55,1 41,3 48,5 66,0 47,7 40,4 42,5 34,0 64,2 36,7 43,1 53,5

Základní sídelní jednotka (ZSJ) je skladebnou částí sídelního útvaru, je určena pro prostorovou identifikaci a sledování sociálně-ekonomických a územně-technických jevů přímo vázaných na osídlení. Soubor ZSJ pokrývá beze zbytku území celého státu. ZSJ se ve vybraných obcích městského charakteru nazývají urbanistické obvody, jsou charakterizovány shodným funkčním využitím většiny objektů a jejich soubory vyplňují beze zbytku plochu všech katastrálních území příslušného města. V ostatních obcích se ZSJ nazývají sídelní lokality a zahrnují pouze zastavěné části katastrálního území. Jsou tvořeny samostatnými seskupeními obytných objektů včetně území upraveného pro potřeby sídla a jsou vzájemně odděleny buď nezastavěnou plochou nebo hranicí katastrálního území.


Tabulka 42: Vybraná data k sídelní hierarchii krajů Česka (2006)

7 6


Pozn.: použito dat z běžné evidence obyvatel a číselníků územních jednotek ČS, kde mho = míra hustoty obcí (vyjadřuje počet 2 obcí, které připadají na každých 100 km daného území)

Počet sídel se na území státu již dlouhodoběji pohybuje mírně pod hranicí 6 250 obcí. Jihočeský kraj vykazuje vysokou míru stability počtu obcí, jelikož od poloviny 90. let minulého století se počet nemění. Proces urbanizace a obecně koncentrace obyvatel do vybraných sídel byl reálně ukončen. Mohly bychom chybně z rostoucího stupně urbanizace (podle legislativního přístupu) usuzovat na opačný proces. Proto je vhodnější pracovat raději s velikostními kategoriemi obcí (Tabulka 43) a k výpočtu stupně urbanizace používat velikostní přístup. Zde se nejvíce osvědčuje pravidlo, že za sídlo městského typu pokládáme obec s více než 10 tisící obyvateli. Tabulka 43: Populační podíly velikostních kategorií obcí krajů na obyvatelstvu Česka dané velikostní kategorie (r. 2005)

Velikostní kategorie obcí Do 199

PHA

JČK

JMK

KVK

KHK

LBK

MSK

OLK

PAK

PLK

SČK

ÚLK

VYS

ZLK

0,00

8,07

1,29

8,30

2,60

0,93

3,96

7,64

10,1 0

2,09

8,02

2,94

3,29

6,63

8,58

17,6 9 20,6 2

6,45

19,9 0 9,68

1,37

0,00

11,0 6 7,15

3,99

200499 500999 10001999 20004999 50009999 1000019999 2000049999 5000099999 >100000

13,2 1 9,79

0,00

6,09

14,2 9

2,18

6,50

4,48

6,27

7,29

7,05

5,67

19,5 7

5,90

6,89

7,82

0,00

6,96

13,5 1

2,97

4,66

4,30

11,3 3

10,4 7

5,98

6,59

15,3 5

5,29

5,13

7,47

0,00

8,38

15,0 1

3,13

5,28

4,33

10,9 9

8,33

4,43

7,68

13,6 1

6,94

3,82

8,06

0,00

9,57

9,63

3,97

9,60

7,09

12,1 7

2,61

6,40

5,13

12,5 9

6,68

7,09

7,45

0,00

2,68

3,66

6,12

8,38

2,80

5,58

8,63

9,72

5,09

20,4 7

14,8 0

5,20

6,87

0,00

9,32

10,8 1

4,86

4,36

6,95

16,3 1

10,2 0

1,95

1,91

10,8 0

6,02

7,25

9,25

0,00

7,84

0,00

4,22

7,83

8,12

22,1 2

0,00

7,31

0,00

5,75

26,1 1

4,22

6,49

55,6 9 11,5 3

0,00

17,2 9 11,0 3

0,00

0,00

0,00

7,73

0,00

7,67

0,00

0,00

0,00

0,00

2,97

5,35

4,19

14,6 2 12,2 0

6,24

4,94

5,38

11,3 0

8,03

4,98

5,76

6,12

Z analýzy velikostních kategorií obcí vyplývají následující poznatky:  Sídelně nejméně kompaktní strukturu, tzn. strukturu s velkým počtem obyvatel bydlících v nejmenších obcích (obce do 200 obyvatel), mají kraje Vysočina, Středočeský, Jihočeský (13,2%) a Plzeňský. V těchto čtyřech krajích bydlí v nejmenších obcích téměř 62% z celostátní populace této kategorie.  Největší populační váhu na velikostní kategorii obcí od 200 do 499 obyvatel mají kraje Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský a Vysočina.  Za malé obce můžeme považovat ty, kde se počet obyvatel nedostane přes hodnotu 1 tisíc obyvatel. Celostátní průměrná váha této skupiny dosahuje 17 %. Je zcela průkazné, že kraje s hodnotou převyšující 30 % jako Vysočina (32,5 %) a Středočeský kraj (30,1 %), mají současně i nejvyšší hodnotu ukazatele mho (míra hustoty obcí, Tabulka 42). Významně nadprůměrnou hodnotu tohoto ukazatele (interval 20 až 29 %) mají dále čtyři kraje: Pardubický, Královéhradecký, Jihočeský a Plzeňský. Z tohoto pohledu je Jihočeský kraj nadprůměrným územím při zhodnocení populační váhy malých obcí.  Populačně významná nejen svoji velikostí jsou města s více než 20 tisíci obyvateli. Jejich populační váha v celostátním měřítku přesahuje 44 %. Vedle Prahy má tuto hodnotu zcela jednoznačně nejvyšší Moravskoslezský kraj (61,7 %) a Ústecký kraj (47 %). Naopak velice málo městských obyvatel v této kategorii mají kraje Plzeňský (33,7 %), Jihočeský (32,9 %), Zlínský kraj (32,0 %), Vysočina (27,0 %), Královéhradecký (26,8 %), Pardubický (22,1 %) a Středočeský (17,2 %).  Populačně největší města v Česku překračují hranici 50 000 obyvatel. Největší váhu obcí této kategorie mají kraje Ústecký (13 %), Moravskoslezský (18,4 %) a samozřejmě Praha (27,9 %).


Celkem

4,66

7 7


Tabulka 44: Proces urbanizace v letech 1971 až 2005 v porovnání JČK a ČR

Rok Stupeň urbanizace

JČK ČR

1971 28,6 44,7

1975 31,2 48,6

1980 35,5 55,4

1985 38,6 57,0

1990 38,6 57,0

1995 38,4 55,3

2000 38,2 54,5

2005 36,9 53,5

Pro sledování rozdílů v procesu urbanizace je možné použít v podstatě jenom stupeň urbanizace vypočítaný na základě velikostního přístupu. Jedná se pak o podíl obyvatel žijících ve městech s více než 10 tisíci obyvateli. Po mnoho staletí se zásluhou na základě rozvoje 2. a 3. sektoru národního hospodářství proces koncentrace obyvatelstva prohluboval. Podle dostupných dat ČSÚ tento proces vygradoval u nás v roce 1989, kdy v sídlech nad 10 000 obyvatel žilo 58,6 % české populace. Od toho roku nastal pokles stupně urbanizace až pod dnešních méně než 53,5 % (Tabulka 44). Nejnižšího stupně urbanizace podle velikostního přístupu dnes dosahují kraje Středočeský (34,0 %), Vysočina (36,7 %) a Jihočeský (36,9 %). Jsou tak jedinými regiony s hodnotou stupně urbanizace pod 40 %. Naproti tomu nejdále je proces urbanizace u krajů Moravskoslezského (66 %) a Ústeckého (64,2 %). ORP

Blatná Č. Budějovice Český Krumlov Dačice J. Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany JČK

Rozloha 2 km

Počet obyvatel

Obyv. 2 / km

Počet obcí

mho

Počet měst

279 924 1 130 472 933 485 385 742 840 324 574 1 002 452 539 262 535 179 10 057

13 585 149 370 41 163 20 078 47 435 19 545 18 987 51 157 33 786 22 030 44 800 80 137 17 688 25 239 13 928 17 684 11 154 627 766

49 162 36 43 51 40 49 69 40 68 78 80 39 47 53 33 62 62

26 79 31 23 58 15 26 49 44 31 69 79 16 25 14 21 17 623

9,33 8,55 2,74 4,87 6,21 3,09 6,75 6,61 5,24 9,57 12,02 7,88 3,54 4,64 5,33 3,92 9,49 6,19

2 5 4 2 7 2 1 4 4 2 2 6 3 4 1 1 2 52

Stupeň urbaniza ce (lp) 58,3 73,4 46,4 52,7 70,6 57,7 48,6 73,6 59,8 63,2 58,9 71,3 62,7 69,7 60,5 44,9 73,4 50,2

Stupeň urbaniza ce (vp) 0,0 63,4 33,7 0,0 47,7 0,0 0,0 58,4 34,8 0,0 51,9 44,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 36,9

K rozmístění a sídelní hierarchii podle správních obvodů ORP v Jihočeském kraji (Tabulka 45) několik následujících poznámek:  Je zřetelné významnější postavení krajského města nejen pro kraj, ale ještě výrazněji pro správní obvod jako obce s rozšířenou působností. Co tento předpoklad potvrzuje je, že SO ORP České Budějovice má zalidněnost 2 nejvyšší (162 obyv./km ), také stupeň urbanizace podle velikosti přístupu dosahuje 63,4 %.  Za středně urbanizované SO ORP můžeme považovat ty, kde stupeň urbanizace (vp) se pohybuje mezi 40 až 59,9 % (Jindřichův Hradec, Písek, Strakonice a Tábor)  Za vyloženě venkovské prostory můžeme považovat ty oblasti, kde se stupeň urbanizace nedostane přes 20 %. A současně mají značnou populační váhu sídel do 199 obyvatel nebo do 999 obyvatel. V Jihočeském kraji je těchto SO ORP devět: Blatná, Dačice, Kaplice, Milevsko, Soběslav, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany. Dominuji z nich SO ORP Blatná, Soběslav, Týn nad Vltavou a Vodňany.

5.7.4 Populační vývoj Jihočeského kraje Podle dostupných dat ČSÚ je možné vytvořit dlouhodobou řadu změn populační velikosti kraje od roku 1890. K tomuto datu jsou provedené rovněž územní úpravy podle dnešního prostorového vymezení, proto je srovnání více než stoleté řady možné provést bez nepatřičného zkreslení. Vývoj lidnosti Jihočeského kraje je velmi specifický. Jestliže nejvíce obyvatel žilo na území státu na přelomu let 1939 a 1940, potom Jihočeský kraj dosáhl svého maxima (753 tisíc) o 30 let dříve (Graf č. 5), tzn. v roce 1910. Za 40 let od roku 1910 se početní velikost kraje snížila o téměř 30 %.


Tabulka 45: Proces urbanizace podle správních obvodů ORP Jihočeského kraje v roce 2005

7 8


Graf 5: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 1890

Zdroj:Český statistický úřad - údaje ze SLDB

Zdroj: Český statistický úřad - údaje z ročních bilancí obyvatelstva

Více než staletá řada sčítání lidu na území našeho státu nám dává možnost při přepočtech na současná území sledovat dlouhodobé změny populační velikosti i jednotlivých krajů. Většina krajů včetně celé české populace dosáhla svého maxima okolo roku 1940. U Jihočeského kraje tomu bylo jinak. Navíc po krátké stagnaci v průběhu roku 2001 (Graf č. 6) je populační velikost kraje od konce 40. let 20. století stále rostoucí. Ale i tento více než půl století trvající růst nepřinesl podstatné přiblížení se k populační velikosti území v roce 1910. I dnes je to stále o 100 tisíc obyvatel méně než před téměř sto lety. Jenom Zlínský kraj a Praha nezaznamenaly propad počtu obyvatel po událostech druhé světové války. Za posledních sto let se nejvíce populačně zvedly Praha (zdvojnásobení počtu obyvatel) a Moravskoslezský kraj (nárůst o téměř 90 %). Trendy posledních šesti let vzhledem ke své krátkodobosti nelze přeceňovat. Přesto je jasné, že žádné extrémní změny populační velikosti nelze předpokládat. Populačně mírně klesající jsou kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a Vysočina, naproti tomu mírně rostou kraje Středočeský a Praha. U ostatních včetně Jihočeského platí, že jejich počet obyvatel se jen velmi nepatrně mění a to většinou růstově (ročně okolo 1 až 1,5 ‰). U českého obyvatelstva měl přirozený přírůstek větší váhu jen do roku 1991 (a to ještě s výjimkou let 1990, 1989 a 1986), od roku 1992 mají větší vliv na změnu populační velikosti migrace. Ty byly kladné např. už od roku 1971 s výjimkou roku 2001. Je skutečností, že od počátku roku 2003 se začíná počet obyvatel ČR opět zvyšovat. Ale je zapotřebí zdůraznit, že tento nárůst je zcela ovlivněn rostoucím kladným migračním saldem našeho státu. Přitom vzrůst migračního zisku souvisí nejen se změnou


Graf 6: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje od roku 2001 (stav k 31. 12. daného roku)

7 9


Graf 7: Typologie celkové měny krajů ČR v letech 1971 až 2006

Od roku 2003 je populační velikost Česka ovlivňována především migračním chováním obyvatel. Proto i sledování tohoto procesu je velice významné. Od poloviny 90. let minulého století je proto vývoj celkové měny i graficky velmi podobný tvarům migračních křivek. S tím souvisí i fakt, že u migračního chování i celkové měny je shoda v krajích pro 1. a 2. typ (Graf 7). Jihočeský kraj je spolu s dalšími devíti kraji ve třetím typu celkové měny. Ten se vyznačuje za posledních 35 let nejmenšími výkyvy ve vývoji celkového přírůstku obyvatel, ale také současnými velmi nízkými hodnotami nijak významně se neodchylujícími od nulové hodnoty. Do téměř shodné situace dospěly kraje z typu č. 4, ale za přece jenom větších dlouhodobých změn celkové měny.


geopolitické situace v Evropě, ale i se změnou statistické evidence zahraniční migrace, kdy se rozšířil okruh osob zahrnutých do této migrace i o osoby, které získaly povolení k dlouhodobému pobytu nebo jim byl přiznán statut uprchlíka (původně se zahraniční migrace vázala pouze na získání či ztrátu trvalého pobytu v ČR). Migrace nám tak od roku 2002 dává metodicky částečně odlišný pohled na migrační chování naší populace, než bylo dosud zvykem, a proto se s touto kategorií musí pracovat opatrněji. Ve vývoji přirozené měny za posledních více než 40 let je velmi patrný dlouhodobý pokles přirozené měny české populace. Trend byl v podstatě jenom jednou významněji narušen v polovině 70. let, kdy stát prováděl tzv. pronatalitní politiku a ekonomickými stimuly posílil reprodukční proces v Česku. Tehdy se hodnota hrubé míry přirozeného přírůstku vyšplhala na hodnoty přesahující 6 ‰. Až na výjimky se minimálně od poloviny 19. století stala přirozená měna hlavním činitelem populační velikosti. Až posledních pět let od roku 2003 je poprvé hlavní hybnou silou početní velikosti obyvatelstva státu migrace a zatím i s významně rostoucí tendencí. Mezi kraji Česka není z pohledu přirozené měny dnes žádných podstatnějších rozdílů. Ještě v 70. letech 20. století šlo rozlišit čtyři výraznější typologické skupiny. Jihočeský kraj patřil k typu s druhým nejvyšším přirozeným přírůstkem až do poloviny 90. let 20. století spolu s dalšími sedmi kraji. Ve vyšším prvním typu byly jenom kraje Moravskoslezský a Karlovarský. Při posuzování celkové měny (Graf č. 7) je typologie částečně odlišná. Jihočeský kraj je součástí typu č. 3 s dalšími devíti kraji. Výrazně odlišný vývoj celkového počtu obyvatel zaznamenaly kraje Středočeský (typ č. 1), hlavní město Praha (typ č. 2), a Liberecký s Moravskoslezským (typ č. 4).

8 0


Graf 8: Typologie celkové měny SO ORP Jihočeského kraje v letech 1971 až 2005



Z celkového počtu sedmnácti SO ORP v kraji je plných čtrnáct s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval na nulové úrovni (typ č. 4).



Přirozená měna se dlouhodobě ale s výrazně klesající tendencí ve sledovaném období pohybovala v kladných hodnotách pouze ve správním obvodu ORP Kaplice, Český Krumlov a Prachatice. Naopak mezi nejvíce ztrátové z pohledu přirozeného přírůstku patří SO ORP Písek, Strakonice, Soběslav, Blatná a Vodňany. Vliv přirozené měny na změnách populační velikosti byl dominantním prvkem až do poloviny 90. let minulého století.



Posledních deset let je celkový přírůstek obyvatelstva tažen výhradně migračními přírůstky, které se dnes pohybují na úrovni 3 ‰. Dlouhodobě nejvyrovnanější tendence a současně i k nejvyšším migračním ziskům dochází na území SO ORP České Budějovice. Zajímavé jsou rovněž v poslední dekádě migrační přírůstky ve správních obvodech ORP Týn nad Vltavou a Kaplice.

Provádět prognózu vývoje obyvatelstva kraje je dnes z důvodu silné a velmi nejasně předvídatelné migrace hodně složitou záležitostí. Nelze však předpokládat, že by roční hodnota hrubé míry celkového přírůstku obyvatel přesáhla u Jihočeského kraje hranici 5 ‰. Prognózy ČSÚ z roku 2002 dokonce ve střední variantě pro kraj předpovídaly pokles obyvatel k roku 2050 k hranici mírně přesahující 0,5 mil. obyvatel (pokles o 120 tisíc). V této prognóze ČSÚ není zahrnut vliv migrace. Na základě změn migračního chování posledních let lze uvažovat o mírném růstu počtu obyvatel kraje, ale nelze předpokládat, že by počet obyvatel kraje překonal hodnotu 700 tisíc obyvatel v roce 2050. A v nízké variantě můžeme očekávat, že se počet obyvatel v podstatě nezmění, tedy nepřekročí hodnotu 650 tisíc.

5.7.5 Věkové složení a proces stárnutí obyvatel Jihočeského kraje Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi nejvýznamnější z pohledu vlivů na populační vývoj. Pokud budeme zkoumat strukturu obyvatelstva podle pohlaví, je běžné a často dostačující využít vlastností indexu maskulinity (ima). Tento vztah si můžeme vyjádřit tímto způsobem:


Při hodnocení celkového přírůstku obyvatelstva na prostorové úrovni správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) v Jihočeském kraji za posledních 35 let (Graf 8) lze na základě klastrové analýzy dospět k následujícím poznatkům:

8 1


Pm  1000 , kde P je počet obyvatel, t je kalendářní rok, m označuje muže a ž ženy. t ima  ž P t t

VYS PHA JMK

ZLK

985 975 965 955 945 935 925 915 905 895 885

JCK PLK

SCK

ima ČR 2006

OLK

ULK

ima 2006 ima 1991

LBK

PAK HKK

KVK MSK

Tento ukazatel váhy zastoupení mužů v populaci ukazuje, kolik mužů připadá na každých tisíc žen. Kraje Česka tak můžeme rozrůznit právě podle tohoto základního parametru. A je opět zajímavé sledovat tyto změny v časovém horizontu. Za posledních 15 let se u všech krajů shodně zastoupení mužů v populaci zvyšovalo. Evidentně atypické poměrné zastoupení vykazuje jenom Praha, kde ima dosahuje nejnižší hodnoty 925(Graf 9). Je tak stále výrazně pod průměrem ČR (955), i když za posledních 15 let od roku 1991 se přece jenom zvýšil z velmi nízké hodnoty 886. Naopak celostátně nadprůměrné zastoupení mužů vykazují kraje Vysočina, Jihočeský (970), Plzeňský a Středočeský s více než 965 muži na každých tisíc žen. Index maskulinity Jihočeského kraje je tak významně nad celorepublikovým průměrem. Věková skladba obyvatelstva není jen vyjádřením rozdílů v početním zastoupení různých věkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpovědí na otázky spojené s populační velikostí, populačním vývojem a charakterem populačního chování. Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává možnost k využití při jakékoliv demografické analýze. Ale i tam, kde je obyvatelstvo nepřehlédnutelnou součástí objektu vědního zájmu. Pokud se procentuální váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 15,9, můžeme hovořit o staré populaci. Proces stárnutí nabývá na významu tehdy, když podíl dětské složky poklesne pod hodnotu 25 %. Už v průběhu 60. let minulého století postihla taková významná událost všechny kraje České republiky. Pronatalitní politika státu nastartována počátkem 70. let proces stárnutí ke konci 80. let výrazně přibrzdila, ale jenom krátkodobě. Od počátku 80. let 20. století byl proces stárnutí české populace opět zahájen a pokračuje tento jev až do současnosti. Přes populaci mírně stárnoucí a stárnoucí jsme dospěli do etapy populace staré s podílem dětí menším než 16 %. Když porovnáme proces stárnutí z pohledu snižování zastoupení dětí v populaci (Graf 10), potom musíme zdůraznit následující momenty: 

Za velmi starou populaci označujeme jenom region Prahy, kde podíl dětí již klesl pod hodnotu 12,5 %.



Všechny ostatní kraje mají již populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %.



Jihočeský kraj byl v roce 1991 na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7 % nižší a nijak významně se neodlišuje od celostátního průměru. Dnes je na 8. místě a můžeme potvrdit, že je váha tohoto ukazatele dlouhodobě zcela průměrná (14,6 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí).



Tendence ke snižování váhy dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005 až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Je velmi pravděpodobné, že můžeme


Graf 9: Změny ima krajů ČR mezi roky 1991 a 2006

8 2


prognózovat pokles relativní četnosti dětí v kraji ke konci roku 2050 o přibližně dvě procenta. A při střední variantě předpokládaného růstu počtu obyvatel bude dětí absolutně rovněž o několik tisíc méně než nyní.

8

stárnoucí stará

17,16

17,28 15,04

12

velmi stará

13,40 12,17

14

15,00

16,93 15,48

14 ,5

16

22,01

22,24

21,72

9

18

ČR, 2006

21 ,5

20

2006 (KS)

18,50

(%)

22

dětská složka

24

2001 (SLDB)

mírně stárnoucí

1991 (SLDB)

M SK

ZL K

OL K

JM K

VY S

PA K

HK K

LB K

UL K

KV K

PL K

JC K

SC K

PH A

10

kraje

Graf 10: Vývoj dětské složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991

1991 (SLDB)

2001 (SLDB)

2006 (KS)

ČR, 2006

mírně stárnoucí stárnoucí

9,54 7,71

8

M SK

ZL K

OL K

JM K

VY S

PA K

HK K

LB K

UL K

KV K

PL K

JC K

SC K

PH A

6

kraje

Graf 11: Vývoj stárnoucí složky jednotlivých krajů Česka od roku 1991

Dosud byly rozdíly procesu stárnutí posuzovány tzv. cestou stárnutí ze spodu věkové pyramidy. Ale nyní rozebereme tento proces z opačného pólu, tedy z pozice stárnutí z vrcholu věkové pyramidy. Pro tento případ jsme volili komparaci území NUTS 2 z pohledu zastoupení občanů ve věku 65 a více let (Graf 11). Pokud označíme za velmi starou populaci tu, kde podíl nejstarších obyvatel (nad 65 let) dosáhl váhy 15 %, pak k těm s nejstarším obyvatelstvem přiřadíme kromě Prahy také kraje Královéhradecký a Jihomoravský. Faktem je současná 9. pozice Jihočeského kraje z pohledu zastoupení starých občanů (14,3 %), tedy počtem seniorů necelých 90 tisíc. Ale tempo stárnutí je velmi rychlé. Vždyť tato skupina se na populaci kraje v roce 1991 podílela pouhými 8,9 % a byla jenom mírně stárnoucí populací. Na základě prognózy ČSÚ z roku 2002 a předpokladů růstu početní velikosti kraje z pohledu analýzy celkové měny ke konci roku 2005 je velmi pravděpodobné, že se počet seniorů s věkem 65 a více let dostane přes hodnotu 200 tisíc s relativním zastoupením v populaci přes 30 % ke konci roku 2050. Závěrem k vyhodnocení změn věkového složení obyvatel kraje je nutno dodat, že z pohledu zabezpečení vlastních budoucích generací je pokles váhy dětí stejně nebezpečný jako dramatický nárůst starých občanů, kteří budou


stará

14,33 15,02

14,49 15,07 11,91

8,8 8

9,57

10

velmi stará

6 14 ,2

12

12,84

14

16,24 15,67

16

10,93

s t á r n o u c í s l o ž k a (%)

18

8 3


velmi pravděpodobně při posuzování střední délky života okolo 78 let a hranici odchodu do důchodu 65 let okolo roku 2020 užívat svého důchodu v průměru 12 až 15 let. Pokud jde o rozdíly dětské složky na úrovni správních obvodů ORP, situaci dokumentuje (Graf 12). Velmi starou populací není zatím ani jeden ze sedmnácti SO ORP. Nejblíže k úrovni procesu stárnutí mají SO ORP Milevsko, Blatná a České Budějovice. Všechny ostatní obvody s výjimkou Týnu nad Vltavou jsou již populacemi starými. Největší podíl dětí vykazuje Týn nad Vltavou a to na úrovni 17,2 % v roce 2006.

2006 (KS)

ČR, 2006

JCK, 2006 mírně stárnoucí

2001 (KS)

22

stárnoucí

20 18

stará

16 14

velmi stará

d ě t s k á s l o ž k a (%)

24

12

VO

VI

Tn V

TR

TS

TA

ST

SO B

PR

PI

M I

KP

JH

DA

CK

CB

BL

10

správní obvod ORP

Graf 12: Vývoj dětské složky SO ORP Jihočeského kraje od roku 2001

Podíly živě narozených mimo manželství bereme jako významný negativní jev ve společnosti pokud se pohybují okolo 50 a více procent. Takto závažný stav je pouze v krajích Karlovarském a Ústeckém. Jihočeský kraj s hodnotou 33 % je zcela průměrným regionem. Pokud budeme hodnotit náboženské vyznání na úrovni krajů, pak je to pro českou společnost spíše záležitost statistického významu. Česká republika vykazuje jednu z nejnižších hodnot podílu věřících na celkovém obyvatelstvu na světě a to něco přes 31 %. Obyvatelstva bez vyznání a tedy i vlivu religiózních hodnotových měřítek je už téměř 70 %. Pouze v jednom kraji přesahuje religiozita 50 % (Zlínský kraj) a ve třech dalších 40 % (kraje Vysočina, Jihomoravský a Moravskoslezský). Podílem věřících okolo 35 % je Jihočeský kraj mírně nadprůměrným v ČR. Naprostá dominance ateistů (více než 80 %) je typická pro tyto kraje: Ústecký, Liberecký a Karlovarský. České obyvatelstvo je od konce 40. let minulého století, kdy došlo na základě dohod vítězných mocností 2. sv. války k dohodě ohledně odsunutí značné části občanů Československa s německou národností, státem národnostně homogenním. Je to typ, ve kterém ani jedna z menšin nedosahuje 10 % podílu na celkovém obyvatelstvu nebo případně alespoň dvě menšiny s váhou nad 5 %. A současně většinová národnost neklesá svoji relativní váhou na počtu obyvatel pod 90 %. Česká národnost dosáhla nejvyššího podílu počátkem 80. let 20. století. A nemění toto tvrzení ani skutečnost, že v poválečné éře se až v roce 1991 poprvé objevuje v možnostech výběru národnost moravská. Mnoho historicko-kulturních, historicko-politických a ekonomicko-politických znaků podporuje většinový názor, že mezi oběma národnostmi není podstatnějších rozdílů. To ostatně doložila dvě poslední sčítání lidu, kdy došlo i k výraznému snížení relativní četnosti moravské národnosti z 13,2 % na 3,7 %. Protože se zahraniční migrace na území našeho státu začínají výrazněji projevovat až od roku 2003, nebylo zastoupení jiných národností za posledních více než 50 let nijak významné. Přesto zaslouží zmínku ještě dvě národnosti. První z nich je národnost rómská. Bohužel v metodice sčítání lidu se objevuje až od roku 1991. Deklaratorně se k ní přihlásilo okolo 30 tisíc jedinců, ale o deset let později při posledním sčítání lidu už jenom 12 tisíc. Občané rómského původu se hromadně ke své národnosti nehlásí. Různé odborné odhady se pohybují okolo 3 až 4 %, což by představovalo 300 až 400 tisíc Rómů. Byla by tak tato národnost nejsilněji zastoupenou menšinou na území Česka, když bychom národnost moravskou sloučili s českou. Druhou početnou skupinou jsou občané slovenské národnosti, kterých byla necelá dvě procenta (200 tisíc) při posledním sčítání lidu. Všechny ostatní národnosti již nepřekonávají hranici 0,5


5.7.6 Ostatní vnější vlivy populačního vývoje Jihočeského kraje

8 4


% (50 tisíc jedinců). Nicméně vzhledem ke změnám vah celkového přírůstku ve prospěch migračních vlivů nelze dnes jasně předvídat změny i v národnostním složení obyvatel Česka. Pokud jde o rozdílnosti na úrovni českých krajů, potom mezi nejpočetnější českou národností s podílem nad 95 % patří kraje Pardubický, Středočeský, Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký. Ale to platí výhradně proto, že k územím s největším zastoupením Moravanů patří kraje Jihomoravský, Olomoucký, Vysočina a Moravskoslezský. Pokud bychom větev českou sloučili s větví moravskou, potom by 95 % hranici překročili rovněž kraje Vysočina, Zlínský, Jihomoravský a Olomoucký. U zbývajících pěti krajů se projevuje statisticky významné zastoupení především národnosti slovenské (kraje Karlovarský, Moravskoslezský, Ústecký, Liberecký a hlavní město Praha) nebo polské (Moravskoslezský kraj) a německé (Karlovarský kraj a Ústecký kraj). Rómská populace je nejvíce koncentrována především do krajů Karlovarského a Ústeckého a dále v menší míře do krajů Královéhradeckého, Libereckého, Moravskoslezského, Olomouckého, Středočeského a Plzeňského. Zbývajících šest krajů včetně Jihočeského má relativní četnost rómského etnika velmi nízkou (pod 0,12 %, tzn. pod celostátní průměrnou hodnotou). Musíme však vzít v úvahu rozdíly dané tím, že se k rómské menšině hlásí výjimečně málo Rómů. Ale zdá se být vysoce pravděpodobné, že míra nepřihlašování se ke své národnosti je u Rómů územně rovnoměrně rozložená. Protože žijeme ve vzdělanostní společnosti, je váha vzdělanostní struktury obyvatelstva nejen pozorně sledovanou veličinou, ale také významným ukazatelem vyspělosti a všestranné rozvinutosti regionů. A platí rovněž, že rychlejší nárůst dosahování nejvyšších vzdělanostních stupňů zvyšuje dále konkurenceschopnost občanů na trhu práce. Jestliže podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů dosáhl na českém obyvatelstvu ve věku 15 a více let v roce 1950 pouhé jedno procento, tak při posledním cenzu v roce 2001 to bylo už téměř 9 %. Za posledních 50 let však dekadický nárůst relativní váhy nepřesáhl dvouprocentní hranici. Předpokládá se vzhledem ke značnému rozvoji vysokého školství od poloviny 90. let minulého století, že tempo růstu bude překonáno při následném sčítání lidu v roce 2011. Vysokoškolský stupeň vzdělání vykazuje největší regionální rozdíly a platí to samozřejmě i pro krajský systém. Nad celorepublikovým průměrem jsou pouze dva kraje: hlavní město Praha (18,8 %) a Jihomoravský kraj (10,3 %). Zejména náskok Prahy je obrovský. Osmiprocentní hranici překonává dále jenom Olomoucký kraj. Nejhorší situace je tak v krajích s méně než 7 % občanů s VŠ vzděláním ve věku nad 15 let. A sem patří kraje Ústecký a Karlovarský. Jihočeský kraj je s váhou vysokoškolsky vzdělaných občanů 7,8 % z krajů Česka na pátém místě. Ale s váhou mezi 7 a 8 % takto vzdělaných obyvatel je natěsnáno osm krajů. Všem krajům se však výrazně vzdálila Praha. A to platí i při hodnocení skupiny občanů se středoškolským úplným vzděláním (získání maturity). U hlavního města Prahy je těchto obyvatel 36 %, což je téměř o 8 % nad celorepublikovým průměrem. Těsně okolo průměrné hodnoty (28,4 %) je tento vzdělanostní typ zastoupen u krajů Královéhradeckého, Jihočeského, Jihomoravského, Pardubického a Plzeňského. Nejhorší situace je opět u krajů Ústeckého a Karlovarského.

Při hledání vhodných indikátorů v oblasti demografických jevů jsme použili pro závěrečnou syntézu následující ekvivalenty pro rozpoznání kvality těchto jevů v Jihočeském kraji podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. 

Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti přirozené měny jsme použili srovnání správních obvodů podle ukazatele indexu vitality (Kartogram č.20). Ten měří vzájemnou váhu živě narozených dětí a zemřelých ve stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky 2001 a 2006.



Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti migračního chování jsme použili srovnání správních obvodů podle ukazatele indexu migračního zisku (Kartogram č. 21). Ten měří rozdíl podílů měr imigrace správního obvodu na míře imigrace za všechny SO kraje a měr emigrace správního obvodu na míře emigrace všech SO ve stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky 2001 a 2006.



Pro zhodnocení kvalitativních rozdílů v oblasti věkového složení jsme použili srovnání správních obvodů podle ukazatele indexu stáří (Kartogram č.22). Ten měří procentuální váhu nejstarších občanů ve věku 65 a více let k počtu dětí za SO ORP Jihočeského kraje ve stejném časovém období. Index byl počítán ve střednědobém výhledu jako zprůměrovaná hodnota mezi roky 2001 a 2006.



Všechny tři procesy byli následně indikátorově zvážené a to v rozpětí od -2 do 2 bodů. Více bodů znamenalo, že je region demograficky lépe vybaven, to znamená větší podíl dětí, vyšší migrační zisk a také vyšší počty živě narozených dětí ve vztahu k zemřelým.


5.7.7 Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje

8 5


Tabulka 46: Indikátory vitality, migrace a stáří za ORP Jihočeského kraje

ORP

Podíl rozlohy kraje

Kaplice Týn nad Vltavou Český Krumlov Trhové Sviny Prachatice J. Hradec Vodňany Č. Budějovice Dačice Vimperk Blatná Písek Soběslav Strakonice Třeboň Tábor Milevsko JČK

4,82 2,61 11,24 4,50 8,35 9,28 1,78 9,18 4,69 5,32 2,77 7,38 3,22 5,71 5,36 9,96 3,83 100

Podíl na počtu obyvat el 3,11 2,22 6,56 2,82 5,38 7,56 1,78 23,79 3,20 2,82 2,16 8,15 3,51 7,14 4,02 12,77 3,02 100

Index vitality

Index migrač ního zisku

Index stáří

Vitality

migrac e

stáří

Indikát orový součet

1359 1098 1132 929 1040 948 818 992 919 871 693 866 778 884 761 887 799

+0,05 +0,09 -0,03 +0,23 -0,06 -0,03 +0,23 +0,04 -0,13 -0,06 +0,08 +0,04 +0,06 -0,05 -0,03 -0,07 -0,11

62 73 69 84 71 85 91 92 85 85 106 102 103 98 99 102 111

+2 +1 +1 0 +1 0 -1 0 0 -1 -2 -1 -2 -1 -2 -1 -2 -8

+1 +1 0 +2 -1 0 +2 0 -2 -1 +1 0 +1 -1 0 -1 -2 0

+2 +2 +2 +1 +2 +1 0 0 +1 +1 -1 -1 -1 0 0 -1 -2 +6

+5 +4 +3 +3 +2 +1 +1 0 -1 -1 -2 -2 -2 -2 -2 -3 -6 -2

Pozn.: V závěrečném vyhodnocení pilířů je pro všechny indikátory použita stejná stupnice -1, 0, 1. Kladným hodnotám indikátorů z této tabulky 1, 2 je v závěrečném vyhodnocení pilířů přiřazena hodnota 1, záporným hodnotám -1, -2 je přiřazena hodnota -1 a hodnota 0 se nemění.



Za posledních šest let se nejlépe populačně vyvíjejí SO ORP Kaplice, Týn nad Vltavou, Český Krumlov a Trhové Sviny. Ve sledovaných indikátorech vitality, migrace a stáří se nedostali do negativních hodnot. Jde o 23,2 % plochy a 14,7 % obyvatelstva Jihočeského kraje.



Druhá skupina SO ORP Prachatice, Jindřichův Hradec, Vodňany, České Budějovice, Dačice, Vimperk, Blatná, Písek, Soběslav, Strakonice a Třeboň se vyznačuje v podstatě nulovou váhou procesů přirozené měny a migrace a dosud ne extrémně starou populací. V pomyslném hodnotovém středu této skupiny se nachází i správní obvod krajského města České Budějovice.



Ze 17 SO ORP je situace z pohledu demosociálních znaků nejhorší ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Tábor a Milevsko. U všech tří syntetických ukazatelů jim byly indikátorově přiřazené pouze negativní hodnoty. Zejména velice závažná se jeví situace v SO ORP Milevsko.


Po roce 2000 můžeme na pozadí analýz základních demografických charakteristik odlišit v území Jihočeského kraje následující rozdíly mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností:

8 6



Blatná

P l z e ň s k ý

index vitality

k r a j

méně než 800 800 - 899 900 - 999 1 000 - 1 099 1 100 a více

Milevsko

k r a j

Tábor Strakonice

Písek

V y s o č i n a Týn nad Vltavou

Soběslav

N

Vodňany

Vimperk

Ě

J i h o č e s k ý

Jindřichův Hradec

k r a j

M

Prachatice České Budějovice

Třeboň

E

Dačice

C Trhové Sviny

K

Český Krumlov

Jihomoravský kraj

O Kaplice

R A K O U S K O 0

S

3

15

30 km

Obrázek 20: Kartogram indexu vitality správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006)

Blatná

P l z e ň s k ý

index migr. zisku

k r a j

méně než -0,09 -0,09 až -0,05 -0,04 až 0,05 0,06 až 0,10 0,11 a více

Milevsko

k r a j

Tábor Strakonice

Písek


Soběslav

N

Vodňany

Vimperk

Ě

J i h o č e s k ý

k r a j

Jindřichův Hradec

M


Třeboň

E

Dačice

C K

Český Krumlov

Trhové Sviny

Jihomoravský kraj

O Kaplice

R A K O U S K O S 0

Obrázek 21: Kartogram indexu migračního zisku SO ORP JČK (průměr let 2001 2006)

15

3

30 km



8 7



Blatná

P l z e ň s k ý

index stáří

k r a j

méně než 80 80 až 89 90 až 99 100 až 109 110 a více

Milevsko

k r a j

Tábor Strakonice

Písek


Soběslav

N

Vodňany

Vimperk

Ě

J i h o č e s k ý

k r a j

Jindřichův Hradec

M


Třeboň

E

Dačice

C Trhové Sviny

K

Český Krumlov

Jihomoravský kraj

O Kaplice

R A K O U S K O S 0

15

3

30 km

Obrázek 22: Kartogram indexu stáří správních obvodů ORP JČK (průměr let 2001-2006)

SILNÉ STRÁNKY  Plošná velikost kraje. Kraj je druhým nejrozlehlejším českým krajem a jako jediný se Středočeským krajem překračují plošnou výměru 10 tisíc km2 (12,8 % z rozlohy státu).  Výhodná geopolitická poloha. Kraj je součástí dnes již politicky i ekonomicky otevřeného prostoru střední Evropy s významnou délkou společné hranice se sousedními státy Rakouskem a Německem.  Výhoda prostorové kompaktnosti území. Tu dokládá i ukazatel teritoriální kompaktností, jehož hodnota řadí kraj do skupiny států nadprůměrně kompaktních.  S tím úzce souvisí i velmi výhodné postavení krajského města z pohledu prostorové dostupnosti z ostatních obcí kraje. PŘÍLEŽITOSTI  Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od roku 1950 s významnějším zesílením této tendence od roku 2004 (roční růst o 3 ‰).  Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace. Dlouhodobě populačně nejziskovějšími SO ORP jsou tři venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice, Týn

SLABÉ STRÁNKY  Velký počet nejmenších obcí s počtem obyvatel menším než 200 a současně i jejich velká populační váha. Tyto populačně velmi malé obce nemají dostatečný celkový potenciál nejen k růstu, ale ani ke stabilizaci současného stavu ve všech oblastech rozvoje obce.  Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva. V letech 1994 až 2005 byla přirozená měna kraje negativní, docházelo tak k úbytku obyvatel přirozenou měnou (úbytek o 8 400 osob).  Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let. Ta dosáhla hodnoty okolo 60 tisíc (ročně 1 700 obyvatel, relativní přírůstek 2,8 ‰), z toho na migraci připadlo 57 %.

HROZBY  Nižší počet i populační váha měst s více než 20 tisíci obyvateli ve většině SO ORP. Pouze správní obvody měst České Budějovice, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec a Tábor mají v této skupině zastoupení. Zbývajících dvanáct SO ORP v Jihočeském kraji nemá ani jedinou obec s více než 20 tisíci obyvateli.


5.7.8 SWOT analýza

8 8


nad Vltavou a Vodňany).



Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli a zejména jejich nízká populační váha ve většině SO ORP.  Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci. Dlouhodoběji vyšší hodnota ukazatele indexu maskulinity vypovídá také o tom, že je v Jihočeském kraji nižší zastoupení žen, než je celorepubliková úroveň.  Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Za posledních 15 let se podíl dětské složky v Jihočeském kraji dramaticky snížil o 7 %, což představuje pokles o 42,5 tisíc.  Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let. Jestliže v letech 1991-2006 se zvýšil počet nejstarších občanů o téměř 35 tisíc, potom v příštích 15 letech bude tento nárůst ještě vyšší. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY



V ÚPD a ZÚR reagovat na probíhající proces desurbanizace a suburbanizace, kdy dlouhodobě populačně nejziskovějšími SO ORP jsou tři venkovské obvody v blízkém zázemí krajského města (Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany).



Vytvářet podmínky pro příliv mladých rodin do kraje, obecně obyvatel vůbec, ale zejména lidí v produkčním věku (malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva kraje za posledních 35 let, velmi malé zastoupení dětí v populaci, vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let).



Vytvářet podmínky pro seniory (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, objekty tzv. druhého bydlení, apod.) prostřednictvím nástrojů územního plánování.

5.8.1 Úvod Na počátku 90. let došlo k ukončení státem organizované komplexní bytové výstavby, především budování panelových sídlišť s omezenými plochami zeleně a žádoucí míry občanské vybavenosti. Dokončování bylo realizováno pomocí státních dotací a řízeno příslušnými okresními úřady. Během posledních let byl téměř veškerý bytový fond zákonem převeden do majetku jednotlivých obcí v kraji, což ovlivnilo výši investičních prostředků investovaných do rekonstrukcí a výstavby nového bytového fondu – v posledních letech také díky lepší dostupnosti státem podporovaných hypotéčních úvěrů. Předpokladem pro udržení obyvatel v kraji a zajištění přírůstku stěhováním z jiných krajů republiky i ciziny je zajištění dostatečného počtu bytů pro zájemce. Výrazně poklesl rozsah zahajované výstavby i dokončovaných bytů, který neodpovídal potřebám kraje. Došlo k výraznému oživení v bytové výstavbě a to zejména v letech 2006 a 2007. Mění se přitom nároky na velikostní strukturu bytů a jejich vybavení. S rostoucím počtem jednočlenných domácností a zvyšujícím se podílem starších osob v populaci se bude zvyšovat i zájem o malometrážní byty s menším počtem obytných místností. V současnosti i blízké budoucnosti jsou zásadní pro zájem o malometrážní byty ekonomické aspekty. Mohou se však zvyšovat také požadavky na technickou vybavenost bytů a bezbariérový přístup.


5.8 BYDLENÍ

8 9


5.8.2 Bytová výstavba v roce 2007 V roce 2007 byla v Jihočeském kraji zahájena výstavba 2 568 bytů, zatímco dokončeno bylo 2 088 bytů. Ve srovnání posledních patnácti let byl počet dokončených bytů třetí nejvyšší a počet zahájených bytů pátý nejvyšší. Početní stavy rozestavěných bytů se snížily naposledy před 15 lety - v roce 1993 a od roku 1994 se neustále zvyšují. Rekordní byl rok 2007 v oblasti dokončování výstavby nových rodinných domů, kdy počet dokončených bytů v RD byl nejvyšší za posledních 15 let (1630 bytů). Pokud jde o zahajování výstavby rodinných domů, byl rok 2007 druhý nejvyšší po rekordním roce 2006.

Graf 13: Zahájené a dokončené byty v JČK

Největší bytová výstavba je realizována tradičně v nejlidnatějších okresech. V roce 2007 na okres České Budějovice připadla třetina ze zahájených i dokončených bytů, na okres Tábor pak čtvrtina ze zahájených a pětina z dokončených bytů. V přepočtu na bydlící obyvatelstvo bylo nejvíc bytů zahájeno v okresech Tábor, Český Krumlov a České Budějovice a dokončeno v okresech Prachatice, Tábor a Český Krumlov. Nižší intenzita zahajování bytové výstavby byla zaznamenána v okresech Jindřichův Hradec, Prachatice a Písek (tyto okresy zaznamenaly vyšší intenzitu zahajování v roce 2006) a nižší intenzitu dokončování bytů měly okresy Strakonice a Písek. Tabulka 47: Počet bytů podle stádia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech za rok 2007

Zahájené byty Kraj/ okresy skutečnost Kraj celkem České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

2 568 867 298 226 175 121 255 626

index (%) 2007/2006 95,5 88,3 120,6 65,5 52,4 39,2 122,6 237,1

Dokončené byty skutečnost 2 088 684 235 313 114 236 75 431

index 2007/2006 109,4 79,1 180,8 97,5 150,0 161,6 75,0 159,6

Rozestavěné byty k 31. 12. 2007 index (%) skutečnost 2007/2006 15 564 103,2 4 933 103,9 1 447 104,6 1 459 94,4 1 642 103,9 1 383 92,3 2 220 108,8 2 480 108,5

Pozn.: index = skutečnost v r. 2007 / skutečnost v r. 2006 * 100. Index říká, že např. v Č. Budějovicích poklesl počet zahájených bytů v r. 2007 o 11,7 % (100 – 88,3) ve srovnání s r. 2006. Do celkového počtu bytů jsou započítány i byty, které by měly sloužit k rekreaci.


5.8.3 Bytová výstavba podle okresů

9 0


5.8.4 Bytová výstavba podle druhu staveb (r. 2007) Údaje jsou obsaženy v tabulce 48. Na zahájených bytech se ze 70 % podílejí byty v rodinných domech, z 20 % byty v bytových domech a z 10 % ostatní. Přitom některé okresy se od této skladby výrazně liší. Nejblíže k uvedeným podílům má okres Strakonice, ale tam je zase výrazně odlišný poměr bytů v nových rodinných domech a v nástavbách k nim – zatímco v kraji na 1 nástavbu připadá 8 bytů v nových rodinných domech, na Strakonicku jsou to necelé 2 byty. Značně odlišné od krajské struktury jsou okresy Prachatice (v roce 2007 nebyla zahájena výstavba bytových domů), Tábor (třetina ze zahájených bytů připadá na bytové domy a téměř pětina na byty v domech s pečovatelskou službou) a Písek (byty v bytových domech tvoří téměř 40 % z celkového počtu). Z celkového počtu dokončených bytů tvoří byty v rodinných domech a jejich nástavbách dvě třetiny a byty v bytových domech a jejich nástavbách víc než jednu čtvrtinu. Největší podíl bytů v bytových domech zaznamenal okres Tábor, naopak nejnižší okres Strakonice. Tabulka 48: Počet bytů podle druhu stavby a stadia rozestavěnosti v JČK a jeho okresech (2007)

Kraj/okresy

rodinné domy

stavby pro bydlení nástavby, přístavby a vestavby k bytové domy RD BD

Kraj celkem Č. Budějovice Č. Krumlov J. Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

2 568 867 298 226 175 121 255 626

1 630 657 242 160 92 101 114 264

451 104 10 24 67 40 206

Kraj celkem v tom okresy: Č. Budějovice Č. Krumlov J. Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

2 088

1 249

444

684 235 313 114 236 75 431

473 157 182 74 119 63 181

114 56 28 25 53 168

DPS, Nebyt. penzion stavby y (budovy)

Zahájené byty 200 78 38 53 22 11 20 3 12 15 61 8 32 3 Dokončené byty 131 109 18 10 47 5 12 5 34

v tom stavebně Moderniza upravené ce nebytové bytového prostory fondu

142 1 1 22 118

45 10 5 15 1 3 9 2

22 4 8 4 3 1 1 1

1 567 256 346 466 64 40 58 337

25

38

92

1 308

25 -

3 1 19 1 2 1 11

30 10 30 5 5 1 11

178 305 587 44 19 12 163

46 1 7 4 20 5 26

2006 18,0

2005

16,0

2004

14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0

bo ň V lta vo V u im pe V rk od ňa ny

ře

ad

T

áb or S vi ny

T

ov é

n ýn

T

P P íse ra k ch at ic e S ob ěs l S tr av ak on ic e

rh

T

Č

es ké

B

B la tn ud á Č ě es jo ký vic K e ru m lo Ji v nd D řic ač hů ic e v H ra d ec K ap lic M e ile vs ko

0,0

Graf 14: Srovnání intenzity bytové výstavby (2004-2006) - počet dokončených bytů


Byty celkem

9 1


Tabulka 49: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel

Název Okresu Kraj Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

19681972 6,87 7,37 9,05 6,39 6,57 6,93 6,48 5,87

19731977 9,97 11,24 10,93 8,02 9,07 9,53 10,52 9,73

Dokončené byty na 1 000 obyvatel (roční průměr 5tiletého období) 1978198319881993199820031982 1987 1992 1997 2002 2007 7,61 5,39 6,27 2,02 2,46 3,06 8,10 6,71 8,08 1,73 2,43 4,29 8,27 3,93 6,05 3,05 2,12 2,89 7,84 3,59 4,94 2,16 2,27 3,09 7,44 4,05 6,98 2,50 2,12 1,45 7,02 5,27 5,23 1,77 3,21 3,14 7,31 5,72 5,51 1,62 2,01 1,45 6,87 6,49 5,09 1,89 3,06 3,14 Zdroj: Český statistický úřad (2008)

Tabulka 50: Srovnání intenzity bytové výstavby v dlouhodobém vývoji (1968-2007) - počet dokončených bytů

Název Okresu Kraj Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

19681972 19918 5566 2288 2887 2414 1671 2250 2842

19731977 29567 8791 2902 3667 3366 2329 3669 4843

19781982 23311 6650 2298 3673 2792 1768 2613 3517

19831987 16688 5634 1119 1688 1502 1344 2051 3350

19881992 19542 6999 1743 2309 2538 1338 1977 2638

Úhrn dokončených bytů v letech 1993199820031997 2002 2007 6337 7701 9606 1537 2170 3873 891 629 873 1014 1058 1433 882 744 507 456 824 809 576 702 504 981 1574 1607

Počet dokončených bytů na 1000 obyvatel je ve srovnání jednotlivých ORP Jihočeského kraje nejvýraznější v Českých Budějovicích, Třeboni a Vimperku. Naopak ORP Písek, Týn nad Vltavou a Vodňany mají v dlouhodobém srovnání velmi nízkou intenzitu bytové výstavby (viz územně analytické podklady, časová řada 1997 - 2006). Tento stav potvrzuje také stav přirozeného přírůstku obyvatelstva, kde mj. patří SO ORP Písek a Vodňany mezi nejvíce ztrátové. Podle výsledků SLDB 2001 se počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci proti roku 1991 zvýšil více než 1,5krát a tvoří téměř polovinu neobydlených bytů. Druhým nejčastějším důvodem neobydlenosti je, že je byt obydlen pouze přechodně (16,6 %). Ve velké většině případů jde o byty, v nichž někdo dlouhodobě bydlí, ale není zde trvale hlášen (např. byt má ten, kdo ho obývá pouze v pronájmu a trvale hlášen je v jiném místě). Důvodem neobydlenosti může být rovněž nezpůsobilost bytu k bydlení (7,8 %) či probíhající přestavba bytu (5,2 %). V některých případech ještě nebyl v době sčítání byt obydlen po kolaudaci, případně po změně uživatele či nebylo uzavřeno pozůstalostní nebo soudní řízení. Porovnání neobydlených bytů Jihočeského kraje podle druhu domu a důvodu neobydlenosti dle SLDB 1991 a 2001 zachycuje následující tabulka. Tabulka 51: Neobydlené byty JČK podle druhu domu a důvodu neobydlenosti – porovnání SLDB 1991 a SLDB 2001

Celkem 1991 2001 Neobydlené domy celkem 32 178 48 611 V tom z důvodu: byt obydlen přechodně - 8 073 změna uživatele 1 982 1 019 slouží k rekreaci 15 685 23 851 přestavba bytu 4 152 2 503 dosud neobydlen po 1 272 1 152 kolaudaci pozůstalostní, soudní 1 049 812 řízení

V trvale obydlených domech 1991 2001

V neobydlených domech 1991 2001

1991

2001

1991

2001

5 210 10 906 26 968 37 705

26 485

40 032

5 130

7 351

1 015 29 589

1 003 15 680 2 950

4 376 507 23 725 2 017

928 5 1 104

3 362 475 119 438

4 383 - 3 690 534 967 485 472 15 656 23 379 633 3 563 1 89

V rodinných domech

V bytových domech

553

667

719

485

436

818

804

313

173

235

876

577

916

645

129

159


Zdroj: Český statistický úřad (2008)

9 2


nezpůsobilý k bydlení jiný důvod vč. nezjištěno

2 636

3 780

333

593

2 303

3 187

2 197

3 203

350

425

5 402

7 392

2 518

3 389

2 884

4 005

3 303

4 741

1 810

2 060

5.8.5 Mezikrajové srovnání Přes relativně dobré postavení Jihočeského kraje v mezikrajovém srovnávání není intenzita výstavby dostačující pro přirozenou obměnu bytového fondu. Z celkového počtu trvale obydlených bytů na území Jihočeského kraje 231 281 bytů (SLDB 2001) - jich 91 % bylo postaveno do konce roku 1990. Intenzita výstavby byla v 90. letech méně než poloviční oproti 70. a 80. létům, změnila se rovněž struktura výstavby nových bytových jednotek. Výrazně narostl podíl rodinných domů, které jsou pro růst bytové vybavenosti Jihočeského kraje, ale i celé ČR kromě Prahy od roku 1990 zásadní. Tabulka 52: Mezikrajové srovnání intenzity bytové výstavby za rok 2006 a 2007

2006 5 186 5 957 1 908 2 066 638 1 119 1 024 1 218 1 515 1 495 3 984 1 307 1 137 1 633 30 187

Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

2007 9 422 8 599 2 088 1 906 543 1 153 1 198 1 796 1 866 1 681 6 013 1 766 1 661 1 958 41 650

Rozestavěné byty ke konci období 2006 2007 20 424 18 930 32 946 32 547 15 085 15 564 9 676 9 886 3 981 4 026 7 314 8 074 6 187 6 233 6 945 7 236 7 525 8 157 8 089 8 103 20 158 19 758 10 279 10 681 8 355 8 703 11 798 13 073 168 762 170 971

Zahájené byty 2006 7 901 8 407 2 689 2 252 760 1 798 1 595 2 012 2 262 1 723 5 909 1 793 1 724 2 922 43 747

2007 7 886 8 201 2 568 2 117 588 1 913 1 244 2 087 2 498 1 671 5 614 2 167 2 010 3 232 43 796

Kvalita bydlení se v Jihočeském kraji neustále zvyšuje. Roste technická vybavenost bytů i vybavení domácností předměty dlouhodobé spotřeby. Naopak nejnižší mezi kraji České republiky je podíl domácností napojených na plyn. Problémem také zůstává technický stav bytů v panelové výstavbě, v nichž bydlí značná část obyvatel kraje. V bytové výstavbě došlo po útlumu v 90. letech znovu k oživení. V r. 2007 měl Jihočeský kraj v mezikrajovém srovnání v přepočtu na 1 000 obyvatel mezi kraji ČR téměř nejvyšší počet bytů, jejichž stavba byla zahájena, a mírně nadprůměrný počet dokončených bytů. V kraji byl nejvyšší počet dokončených bytů v okresech České Budějovice a Tábor, v přepočtu na 1 000 obyvatel byla bytová výstavba nejvyšší v okrese Prachatice. Mezi dokončenými byty převažovaly byty především v rodinných domech a jejich podíl se neustále zvyšoval. Dnes diskutovaná nezbytnost reformy důchodového systému přinese změny, které se dotknou zdravotnictví i sociálního systému zabezpečení. Lze očekávat změny v nárocích na bydlení, a tím na strukturu bytového fondu.

5.8.6 Indikátory Jako indikátor bytové výstavby je uvažován ukazatel intenzity bytové výstavby v letech 2000-2006. Dostupnost údajů je dána jejich sledováním ČSÚ (zčásti v rámci SLDB). Tabulka 53: Intenzita bytové výstavby v letech 2000-2006

ORP

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006 průměr

Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec

1,61 1,68 2,31 1,33 1,02

1,76 4,04 2,09 0,59 2,23

7,92 3,15 3,19 3,16 3,03

0,95 3,46 3,13 0,89 2,56

3,83 5,57 1,17 2,14 2,36

1,32 5,40 5,51 1,29 2,17

1,32 5,28 2,85 2,50 3,59

2,67 4,08 2,89 1,70 2,42

hodnoc ení 0 1 0 0 0


Dokončené byty

Kraje

9 3


Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

1,86 3,37 1,21 5,80 2,91 3,61 3,06 5,02 2,95 0,07 3,67 0,36

1,33 3,12 0,90 4,01 2,32 1,64 4,81 2,61 5,17

2,58 3,87 2,82 3,68 2,18 3,61 2,41 3,52 3,39

2,25 3,14 0,61 2,66 0,82 0,76 2,93 2,51 2,22

2,37

2,66 0,09

2,26 1,54

2,76 3,99 0,61 2,34 4,73 2,70 3,88 3,70 6,28 1,38 5,03 0,54

0,46 3,32 1,09 1,42 2,41 1,25 2,30 2,88 6,42 4,58 1,08

0,61 1,69 0,86 2,10 2,81 1,69 2,60 3,65 4,00 0,36 4,25 0,53

1,69 3,21 1,16 3,14 2,59 2,18 3,14 3,41 4,35 0,60 3,54 0,69

0 1 0 1 0 0 1 1 1 -1 1 -1

Pozn.: Do celkového počtu bytů jsou započítány i byty, které by měly sloužit k rekreaci. Vyhodnocení indikátoru: Počet bytů na 1000 obyvatel < 1,0 = -1, 1,0 – 3,0 = 0, > 3,0 = 1.

Počet dokončených bytů je ovlivněn značně lokalitou, resp. atraktivností regionu a dalšími sociodemografickými a ekonomickými podmínkami vč. samotné poptávky po výstavbě bytů. Je znatelná i větší bytová výstavba v ORP obklopujících centrum kraje – České Budějovice. V r. 2002 je patrný nárůst počtu dokončených bytů téměř ve všech ORP, který byl způsoben zřejmě existencí státního příspěvku, který snižoval úrokovou míru z úvěru a umožňoval získat státní příspěvek na pořízení nové bytové jednotky do určité výše. Jako limit udržitelnosti bytové výstavby byl zvolen nulový pokles hodnoty u vybraného ukazatele. Ve sledovaném období 2000-2006 měla průměrná intenzita bytové výstavby (dokončené byty/1000 obyv.) vzestupnou tendenci (nad 3,0) v 7 ORP – České Budějovice, Milevsko, Prachatice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň a Vimperk. Za celé sledované období byla nejvyšší průměrná intenzita bytové výstavby v ORP Třeboň (4,35) a nejnižší (menší než 1,0) v ORP Týn nad Vltavou a Vodňany. Jako indikátor vývoje bydlení jsou uvažovány ukazatele vývoje počtu trvale obydlených bytů/domů mezi lety 1991 a 2001. Dostupnost údajů je dána jejich sledováním ČSÚ (zčásti v rámci SLDB); jako problematické se jeví sledování objektů individuální rekreace (mnoho neobydlených bytů je využíváno k rekreaci a bylo by dobré tyto údaje dodatečně zjišťovat. To lze pouze v jednotlivých obcích, při sledování údajů za ORP a kraj toto není možné). Tabulka 54: Počet trvale obydlených bytů/domů v Jihočeském kraji, 2001 ČSÚ


Trvale z toho rodinné obydlené domy domy 3 123 2 851 22 045 18 952 6 548 5 432 4 522 4 200 8 991 8 061 3 031 2 549 3 997 3 657 8 946 7 680 5 563 4 684 4 807 4 427 8 229 7 276 14 084 12 531 3 913 3 613 5 323 4 758 2 763 2 520 3 130 2 662 2 529 2 295

Trvale poměr rodinné obydlené byty domy/TO byty 4 988 56 304 14 734 6 789 16 806 6 671 7 229 19 684 11 701 8 089 17 176 30 018 6 163 9 346 4 971 6 520 4 092

0,57 0,34 0,37 0,62 0,48 0,38 0,51 0,39 0,40 0,55 0,42 0,42 0,59 0,51 0,51 0,41 0,56

hodnocení -1 1 1 0 1 0 1 1 1 1 1 1 0 1 -1 0 -1

Pozn.: Vyhodnocení indikátoru Počet bytů< 5000 = -1, 5001 – 7000 = 0, > 7001=1

Zvolené indikátory jsou částečně také ukazateli rezidenční atraktivity území a ekonomické úrovně území. Jako limit udržitelnosti vývoje bydlení byly zvoleny nulové hladiny přírůstku u ukazatele. Úbytek trvale obydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Počet trvale obydlených bytů v kraji i ve všech ORP mírně roste a největší nárůst trvale obydlených bytů byl zaznamenán v ORP České Budějovice a Tábor. Jako jeden z parametrů vývoje


ORP

9 4


bydlení bývá zvolen počet neobydlených bytů využívaných k rekreaci. I když Jihočeský kraj má nejvyšší počet rekreačních objektů v mezikrajovém srovnání, problémem je neúplnost evidence – údaj nezahrnuje značnou část druhého bydlení – rekreační chaty, chalupy a jiné objekty apod.

5.8.7 SWOT analýza Analýza vyhodnocuje závěry, které vycházejí ze tří Karet procesů - Vývoj bydlení, Bytová výstavba a Vývoj struktury a životní úrovně domácností, z vlastních průzkumů a částečně z dokumentů a koncepcí uvedených v použité literatuře.



SILNÉ STRÁNKY Oživení bytové výstavby, především v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů. Roste technická vybavenost bytového fondu.

   







SLABÉ STRÁNKY Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje. HROZBY Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury bytového fondu. Další zastarávání bytového fondu.

PŘÍLEŽITOSTI Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou  výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace dlouhodobě populačně nejziskovějšími 3 ORP v okolí krajského města (Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany) - poptávka po bytech v souvislosti  s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí - podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY



Cíleně kombinovat návrhy ploch pro bydlení s návrhy pro podnikání a tím vytvářet předpoklady pro vznik pracovních míst blízko místa bydliště.



Aktivně se bránit postupnému procesu suburbanizace a desurbanizace navrhováním nových ploch pro výstavbu i uvnitř center a opětovným využitím opuštěných nebo nevhodně využívaných ploch (brownfields).



Navrhovat lokality pro bydlení v atraktivních lokalitách jak z hlediska kvality životního prostředí tak možnosti seberealizace a vyžití budoucích obyvatel.



Zaměřit se na malá sídla, benevolentní územně plánovací strategií vytvářet předpoklady pro převyšující nabídku volných ploch pro výstavbu RD v těchto sídlech a tím vytvářet podmínky pro změnu nebo zmírnění obecného trendu vylidňovaní velmi malých sídel.



Klást velký důraz na obnovu starého bytového fondu, upřednostňovat rekonstrukce starých bytových domů před novou výstavbou obytných komplexů na „zelené louce“.

5.9 REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Přírodního prostředí s vysokou lesnatostí, vodními plochami a velkým počtem kulturních památek (téměř 6 tis. objektů) je využíváno k návštěvám a rekreaci občany z celé ČR a v hojné míře i zahraničními turisty. V letním období láká zejména oblast Lipna, Orlíku, jihočeských rybníků, ale také Šumavy, v zimě pak lyžařské areály Zadov Churáňov a Lipno - Kramolín. V roce 2001 (poslední cenzus ubytovacích zařízení) bylo k dispozici v kraji 64,3 tis. lůžek (z toho téměř polovina je sezónních) a kolem 20 tis. míst na volné ploše (k táboření). Ve struktuře ubytovacích zařízení bylo 218 hotelů s 12,3 tisíci lůžek, 403 penziónů s 9,4 tis. lůžky, 107 kempů (8,3 tis. lůžek),




9 5


406 ostatních hromadných ubytovacích zařízení (26,8 tis. lůžek) a 1 671 individuálních ubytovatelů (10,1 tis. lůžek). Specifikem kraje je rovněž existence více než 25 tis. zařízení pro individuální rekreaci (chaty, rekreační chalupy). V roce 2006 se v kraji v 1 011 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo více než 1 101 tis. návštěvníků, z toho cca 333 tis. ze zahraničí, převážně ze SRN, Nizozemska a Rakouska. Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 3,5 dne. Dále řada zahraničních turistů přijíždí na jednodenní návštěvy, které není zatím možno statisticky sledovat. Navštěvují především centra blízká hranici. V roce 2007 se v kraji v 1 022 statisticky sledovaných hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo 980 898 návštěvníků, z toho cca 316 424 ze zahraničí, převážně ze SRN (83 tisíc), Rakouska (30 tisíc) a USA (14 tisíc). Průměrná doba pobytu jednoho zahraničního návštěvníka dosahovala 4,2 dne.

5.9.1 Hospodářský význam cestovního ruchu Cestovní ruch jednoznačně patří mezi významná hospodářská odvětví Jihočeského kraje, což je patrné z podílu Jihočeského kraje na celkovém počtu návštěvníků v rámci celé České republiky (dále ČR). V návštěvnosti kraje dlouhodobě převažovaly růstové tendence a podíl na celkové návštěvnosti ČR přesahoval 8 %. V roce 2007 však došlo k změně a počet návštěvníků se meziročně snížil. Tabulka 55: Dlouhodobý vývoj JČK dle počtu hostů hromadných ubytovacích zařízení

Ubytovací zařízení celkem lůžka Hosté v ubytovacích zařízeních z toho cizinci

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

929

961

983

1 009

1 007

995

1 011

1 022

47 854

47 998

50 735

51 130

51 685

52 011

53 504

53 590

935 508

839 858

795 555

937 454 1 068 596 1 023 289 1 101 216

978 717

293 316

256 839

245 605

245 699

315 629

317 742

326 962

333 402

Celkový trend nárůstu počtu ubytovaných hostů v ČR byl z velké části způsoben zvýšením počtu návštěvníků Prahy, kde počet ubytovaných narostl za posledních pět let mezi roky 2000 až 2006 o více jak 50 %. Naproti tomu v jiných krajích počty hostů spíše stagnovaly. Z tabulky 57 je zřejmé bezkonkurenční prvenství Prahy jako destinace cestovního ruchu. Počet zahraničních návštěvníků představuje v průměru celé ČR zhruba polovinu všech návštěvníků. V rámci Jihočeského kraje pak na ně připadá téměř třetina. U těchto návštěvníků je však tempo růstu pomalejší. To mimo jiné vypovídá o velkém vlivu tuzemských návštěvníků na cestovní ruch v regionu. Tuzemští návštěvníci tak tvoří významný segment trhu cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Vyšší počet zahraničních turistů než Jihočeský navštívil pouze kraj Jihomoravský a Karlovarský, což souvisí se specifickým cílovým segmentem návštěvníků (lázeňství, veletrhy). Celostátní statistiky cestovního ruchu nesledují počet jednodenních návštěvníků, kteří navštěvují Jihočeský kraj. Ekonomický efekt těchto návštěv je však v porovnání s návštěvníky, kteří využijí ubytovacích služeb na území regionu, nižší a koncentruje se převážně do příhraničních oblastí. Pro turistický ruch jihočeského kraje se tak tuzemští vícedenní návštěvníci stávají klíčový a rozhodující. Tabulka 56: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007)

ČR celkem v tom kraje: Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský

Tuzemské delší cesty počet přenocování počet cest (v tis.) (v tis.) 4 908,4 39 788,3 138,4 528,7 692,1 386,5 177,4 264,3 463,4 665,3 181,9 264,9 387,6

954,0 5 707,6 5 583,2 2 731,1 1 629,8 2 333,5 3 247,9 5 346,2 1 460,1 2 578,1 2 721,4

Tuzemské kratší cesty počet přenocování počet cest (v tis.) (v tis.) 14 677,8 28 367,1 1 076,8 2 453,3 1 418,7 907,1 412,2 874,9 1 164,4 1 228,5 685,8 663,9 1 273,9

2 006,5 4 271,8 2 944,5 1 661,5 815,7 1 810,3 2 249,7 2 551,2 1 306,8 1 189,2 2 346,6


Zdroj: Krajská reprezentace Českého statistického úřadu, České Budějovice, www.csso.cz

9 6


Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

273,5 215,8 268,5

1 847,4 1 336,1 2 312,0

935,8 605,6 977,0

1 858,2 1 350,7 2 004,3

Zdroj: Statistický bulletin - Jihočeský kraj za rok 2007, kde tuzemské delší cesty jsou rekreační cesty se 4 noclehy a více a tuzemské kratší cesty jsou rekreační cesty s 1 – 3 noclehy. Tabulka 57: Turistické tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace podle místa pobytu (2007)

Počet turistických cest (v tis.)

19 586,3

delší cesty 4 908,4

v tom: kratší cesty 14 677,8

1 215,1 2 982,0 2 110,7 1 293,5 589,6 1 139,3 1 627,8 1 893,9 867,7 928,8 1 661,5 1 209,3 821,4 1 245,6

138,4 528,7 692,1 386,5 177,4 264,3 463,4 665,3 181,9 264,9 387,6 273,5 215,8 268,5

1 076,8 2 453,3 1 418,7 907,1 412,2 874,9 1 164,4 1 228,5 685,8 663,9 1 273,9 935,8 605,6 977,0

celkem ČR celkem v tom kraje: Hlavní město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Průměrný počet přenocování na jednu turistickou cestu v tom: celk delší kratší em cesty cesty 3,5 8,1 1,9 2,4 3,3 4,0 3,4 4,1 3,6 3,4 4,2 3,2 4,1 3,1 3,1 3,3 3,5

6,9 10,8 8,1 7,1 9,2 8,8 7,0 8,0 8,0 9,7 7,0 6,8 6,2 8,6

1,9 1,7 2,1 1,8 2,0 2,1 1,9 2,1 1,9 1,8 1,8 2,0 2,2 2,1

Průměrné výdaje na jednu turistickou cestu (v Kč)

1 708

delší cesty 3 884

v tom: kratší cesty 980

1 731 1 116 2 154 2 063 2 700 1 413 1 899 2 496 1 676 1 331 1 344 1 352 1 876 1 350

3 669 3 629 4 221 4 088 5 782 2 884 4 025 4 571 4 658 2 788 2 944 3 119 4 631 3 213

1 482 574 1 145 1 201 1 373 968 1 053 1 373 885 749 857 835 894 838

celkem

Tabulka 58: Počet příjezdů hostů v roce 2006 a 2007 v jednotlivých krajích

Kraje Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Počet příjezdů hostů 2006 2007 4 142 538 4 480 115 767 477 712 385 1 101 216 978 717 487 927 515 771 669 905 678 421 392 388 376 835 802 499 708 623 982 077 910 323 353 089 390 099 407 720 419 877 1 069 258 1 177 690 430 839 436 150 508 557 532 761 609 436 643 948 12 724 926 12 963 896

2006 3 702 116 224 215 333 402 154 828 479 742 167 380 243 166 332 840 58 586 59 399 397 239 97 873 72 020 112 668 6 435 474

z toho cizinci 2007 4 005 879 204 515 315 629 168 953 472 101 148 048 211 908 289 096 64 893 63 140 431 693 93 519 78 008 132 223 6 680 400

Zdroj: Krajská reprezentace ČSÚ, České Budějovice


Pozn.: Tuzemské cesty za účelem trávení volného času a rekreace (turistické cesty) zahrnují tuzemské delší cesty (dovolené), zdroj: Statistický bulletin - Jihočeský kraj za rok 2007

9 7


Výsledky za rok 2007 znamenají v celorepublikovém průměru další zvyšování návštěvnosti i zrychlování v dynamice zahraniční návštěvnosti. Jihočeský kraj se však z pohledu celkové návštěvnosti zařadil mezi 5 regionů, kde došlo k meziročnímu poklesu. Meziročně se snížil také počet zahraničních návštěvníků, tento trend ale zaznamenala celá polovina krajů ČR. Možné příčiny poklesu návštěvnosti Jihočeského kraje: 

Nedostatečná a nekompletní turistická infrastruktura, která je páteří CR



Chybějící nabídka pro potenciální návštěvníky ze vzdálenějších regionů (Asie, Jižní Amerika)



Vliv počasí – v naší zeměpisné šířce je značně nestálé a nepředvídatelné počasí



Kvalita služeb dosud nedosahuje úrovně turistických destinací západních zemí



Pokles kursu Eura, v důsledku toho dochází ke změnám v preferencích (čeští turisté tráví dovolenou na jihu Evropy, kde je stálé počasí, ve stejných cenových relacích jako v tuzemsku a zahraniční hosté dávají přednost konzumaci kvalitnějších služeb při srovnatelných cenách v sousedních zemích západní Evropy

„Opticky“ velký význam cestovního ruchu daný počty návštěvníků a tradicí regionu se výrazně ztrácí, pokud se soustředíme na interpretaci ekonomického přínosu pro region. Tato skutečnost svědčí o nevyužitém primárním potenciálu kraje. Možné příčiny tohoto stavu: 

Velký podíl jednodenních návštěvníků bez výrazného ekonomického přínosu pro region.



Velké rozdíly ve využití potenciálu území s maximální koncentrací návštěvníků do několika letovisek a městských center.



Absence významných regionálních „hráčů“ na trhu cestovního ruchu s převahou zprostředkovatelů (incomingových kanceláří) pražských a zahraničních.



Nevyhovující nabídka cestovního ruchu pro zimní sezónu, veškerá střediska zimních sportů na území kraje mají pouze regionální význam.



Nedostatek zařízení pro aktivní trávení dovolené.



Roztříštěnost marketingových aktivit podnikatelských subjektů (poskytovatelů služeb cestovního ruchu), špatná komunikace mezi nimi, absence sdružování finančních prostředků a spolupráce na balíčkách služeb, nejednotný postup.

Při popisu primárního potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje považujeme za vhodné zdůraznit především potenciál destinací nadregionálního významu, které jsou pro konkurence-schopnost regionu zásadní. Z pohledu rozvoje cestovního ruchu je důležitá koncentrace nabídky do celků, které jsou svým obsahem schopny zaujmout jak cestovní kanceláře, tak individuálního návštěvníka regionu. V následujícím textu je zdůrazněna územní koncentrace, která umožňuje zmapovat základní charakteristiky jednotlivých oblastí, jež vytvářejí primární potenciál rozvoje cestovního ruchu na území kraje. Oblastmi, které jsou dále blíže charakterizovány, jsou: Šumava, oblast Orlické přehrady (Písecko), Třeboňsko, Česká Kanada, Novohradské Hory, Blanský les, Českobudějovicko, Strakonicko, Táborsko, Jindřichohradecko (Slavonicko, Dačicko). Jihočeská centrální část Šumavy ve spojení se západočeskou, bavorskou a hornorakouskou stranou vytváří nejvýznamnější komplex přírodních atraktivit, které významně ovlivňují návštěvnost regionu. Návštěvník nejčastěji volí pobyty v letním i zimním období, které jsou převážně zaměřeny na aktivní formy cestovního ruchu (lyžování, pěší turistika, cykloturistika, sběr lesních plodů, vodáctví, lov a rybolov). Centrální část Šumavy a Lipensko je ve vysokém stádiu rozvoje cestovního ruchu (dále CR), ostatní části šumavské podsoustavy mají perspektivu dalšího rozvoje: Novohradské hory, Blanský les, podhůří Šumavy.

5.9.3 Sekundární potenciál CR - základní infrastruktura CR Ubytovací kapacity Jako základní ukazatel stavu vybavenosti je brán počet zařízení a druh zařízení. V Jihočeském kraji byl k 31. 12. 2006 zaznamenán ze všech krajů v České republice největší počet hromadných ubytovacích zařízení. Z okresů Jihočeského kraje je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení rozmístěno v okrese Český Krumlov. K ubytování turistů v Jihočeském kraji je k dispozici 513 hotelů a penzionů a dalších více než 498 kempů, chatových osad,


5.9.2 Primární potenciál cestovního ruchu

9 8


turistických ubytoven a jiných nespecifikovaných zařízení. V Jihočeském kraji je také nejvíce míst pro stany a karavany, je to více než čtvrtina ze všech míst v České republice. V časové řadě za uvedených pět let je vidět, že počet ubytovacích kapacit se stále mírně zvyšuje. Tabulka 59: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení podle kategorie ubytovacích zařízení v JČK

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

celkem

hotely hotely hotely hotely hotely hotely chatové pensiony kempy ***** **** *** ** * garni osady

929 961 983 1 009 1 007 995 1 011

1 1 1 1 1

10 9 18 18 19 20 22

67 66 73 77 82 76 81

42 44 37 33 31 32 32

32 31 30 24 17 15 15

7 7 7 6 6 10 10

273 293 320 345 365 350 352

115 114 113 110 113 118 125

74 79 72 70 64 65 67

Počet zařízení ostatní turistické jinde ubytovny neuvedená 64 245 64 254 65 247 66 259 62 247 57 251 53 253

Zdroj: Český statistický úřad

V minulých letech došlo rovněž k výraznějšímu nárůstu počtu penzionů. Celkově lze definovat vývoj ubytovacích zařízení jako kvalitativní změnu struktury ubytovacích zařízení směrem k vyššímu standardu ubytování. Pro udělování počtu hvězdiček existuje oficiální klasifikace, není ale povinná. Počet přidělených hvězdiček ubytovacího zařízení je tak do jisté míry na uvážení provozovatele, což do určité míry snižuje vypovídací schopnost stávající klasifikace ubytovacích zařízení. Z následující tabulky jsou patrné výrazné rozdíly mezi hromadnými ubytovacími zařízeními mezi jednotlivými okresy. Zejména je patrná zaostalost okresu Strakonice v rámci krajského srovnání ve všech sledovaných kategoriích zařízení. Rovněž okres Písek zaostává za ostatními regiony kraje ve vybavenosti ubytovací infrastruktury. Tabulka 60: Hromadná ubytovací zařízení CR podle kategorie a podle okresů k 31. 12. 2006

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

1 011 118 280 196 78 189 63 87

v tom hotely a podobná zařízení hotely hotely **** celkem ***** 513 71 151 100 26 100 24 41

1 1 -

22 5 6 4 1 2 4

v tom ostatní hotely a penziony 490 66 144 96 25 98 24 37

ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem 498 47 129 96 52 89 39 46

v tom kem py 125 14 27 35 13 11 11 14

chatové ostatní osady a zařízení turistické ubytovny 120 253 8 25 32 70 20 41 15 24 24 54 9 19 12 20


Podle předběžných výsledků za 4. čtvrtletí a rok 2007 navštívilo Jihočeský kraj a ubytovalo se v hromadných ubytovacích zařízeních téměř jeden milion hostů. Z toho počtu bylo více než 300 tis. hostů ze zahraničí. Nejvíce jich bylo tradičně ze Spolkové republiky Německo, dále z Rakouska a Nizozemí. Z těchto tří zemí přijíždí do Jihočeského kraje téměř polovina všech zahraničních hostů. Na čtvrtém místě, co do počtu návštěvníků jsou Spojené státy americké před Slovenskem s návštěvností téměř 14 tis. hostů. Z výše uvedených zemí se nejdéle zdrželi hosté z Nizozemí a to v průměru 5,5 dne, ze Spolkové republiky Německo zhruba půl týdne a hosté z Rakouska preferovali kratší návštěvy do dvou dnů. V porovnání s rokem 2006 došlo k poklesu návštěvníků o 120 tisíc osob. Úbytky hostů byly zaznamenány ve všech čtvrtletích u domácích turistů (více než 100 tisíc za rok), hosté ze zahraničí ubyli pouze ve 3. Q (necelých 26 tis.), kdy se projevilo nepříznivé počasí v době letních dovolených.


Kraj, okresy

Hromad ná ubytova cí zařízení celkem

9 9


Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních Jčk 500 450 400

Tisíce osob

350 300 250 200 150 100 50 0 IV.04

I.05

II.05

III.05

IV.05

I.06

II.06

III.06

IV.06

I.07

II.07

III.07

IV.07

čtvrtletí cizinci

domácí hosté

Graf 15: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních JČK

Kongresová turistika Kongresový cestovní ruch bývá v souvislosti s rozvojem odvětví cestovního ruchu v ČR často zmiňován. Důvodem tohoto zájmu jsou pozitivní efekty plynoucí z tohoto segmentu cestovního ruchu: 

účastník kongresu utratí v průměru dvakrát až třikrát více peněz než ostatní běžní účastníci cestovního ruchu



značná část kongresů se koná mimo hlavní sezónu, nejvíce oblíbené jsou měsíce září, červen, květen



kromě efektu přímého obratu tato část cestovního ruchu vyvolává potřebu řady dalších doplňkových služeb, které jsou s pořádáním kongresů, veletrhů a podobných akcí spojeny stát si pořádáním velkých mezinárodních kongresů rovněž upevňuje svou prestiž.

Na úrovni ČR a ještě více na úrovni Jihočeského kraje bývá pojem kongresové turistiky často používán i pro události menšího významu v řádu konferencí často pořádaných pro zaměstnance či spolupracovníky firem. Do budoucna je limitujícím faktorem dalšího rozvoje tohoto druhu cestovního ruchu v regionu disponování odpovídající kapacitou kongresových center, která je v JČK zatím nedostačující a dobrá dopravní dostupnost včetně mezinárodního letiště.


V ubytovacích zařízeních je poskytována celá řada služeb. Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy. Například vlastní parkoviště je u více než 45 % zařízení, téměř 30 % objektů poskytuje stravování pro veřejnost, přístup na internet je umožněn z více než 16 % objektů. Dětský koutek nebo hřiště je k dispozici u každého čtvrtého zařízení. Překvapující je zejména nízká vybavenost bezbariérovým přístupem, kterým disponuje pouze 19 % všech hromadných ubytovacích zařízení nebo možnosti úhrady platební kartou (17 %). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky. Statistika bohužel nesleduje vybavenost dalšími moderními informačními aplikacemi, jako jsou internetové rezervační a objednávkové systémy, ale právě tyto technologie jsou pro rozvoj cestovního ruchu velmi podstatné a stávají se zejména u ubytovacích kapacit hotelového typu samozřejmostí.

1 0 0


Tabulka 61: Přehled kapacit hromadných ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů podle krajů k 31. 12. 2005

Počet zařízení Kraj ČR celkem Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký a Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Celkem

z toho: s možností pořádání kongresů

Kapacita pro pořádání kongresů v počtu osob

Počet kongresů za rok

7 608 597 553 994 418 423 399 928 1 264 354 497 345 366 470

221 47 24 17 8 15 6 10 14 13 26 10 13 18

71 248 23 510 6 065 3 929 1 432 4 654 1 112 1 970 3 400 3 480 10 524 4 934 2 638 3 600

4 038 1 750 260 132 134 92 47 56 153 352 534 207 143 178

K určitému zlepšení dostupnosti odpovídajících prostor pro kongresovou a konferenční turistiku přispělo v listopadu 2005 nově otevřené Kongresové a kulturní centrum Bazilika v objektu obchodního centra IGY v Českých Budějovicích. Jako o centru kongresů lze z městských center kraje uvažovat především o městě České Budějovice a v menší míře o Českém Krumlově. Tato centra mají dostatečnou mezinárodní prestiž a odpovídající vybavenost služeb pro realizaci akcí mezinárodního významu. Sportovní a rekreační infrastruktura

Zimní lyžařská střediska Závislost zimních sportů na sněhových podmínkách předurčuje pro další rozvoj tohoto odvětví především oblast Šumavy, která jako jediná může nabídnout díky svým klimatickým a geomorfologickým podmínkám základní předpoklad vzniku nadregionálního lyžařského střediska jak pro sjezdové, tak běžecké lyžování. Problémem je kvalitní údržba běžeckých stop a sněhové podmínky, které mají velmi nevyrovnaný a proměnlivý charakter. Střediska sjezdového lyžování jsou průběžně modernizována a doplňována o umělé zasněžování o nové lanové dráhy či vleky. Významnou překážkou většího využití potenciálu cestovního ruchu v oblasti Šumavy je absence nadregionálních středisek zimních sportů, které by výrazným způsobem napomohly posílení dosud nedostatečně využívané zimní sezóny. V současné době jsou zvažována dvě hlavní možná řešení podpory zimní sezóny v Jihočeském kraji. V oblasti Smrčiny (katastrální území Nová Pec) se zvažuje propojení na stávající rakouský lyžařský areál Hochficht a lyžařský areál Chlum ležící na území stávajícího vojenského újezdu Boletice. Stávající aktivity na území Jihočeského kraje, které mají za cíl vznik lyžařského střediska nadregionálního významu, do této doby narážejí na omezující ekologické limity vybraných perspektivních území. Rozpor mezi zájmy ochrany přírody a krajiny a hospodářským rozvojem území, které pro své udržení cítí potřebu se rozvíjet vstříc náročným požadavkům turistů a rekreantů, dosud nebyl vyřešen. Golfová hřiště Golfová hřiště se mohou dle stávajícího trendu rozvoje v příštích letech stát pro zahraniční turisty jedním z významných důvodů návštěvy České republiky. Je však třeba zajistit kvalitní propagaci v zahraničí, vytvořit odpovídající vazby se zahraničními cestovními kancelářemi a zařadit golf do nabídky českých cestovních kanceláří a agentur. Na území Jihočeského kraje se nachází v současné době 7 golfových hřišť. Golfový sport představuje pro rozvoj cestovního ruchu v Jihočeském kraji příležitost dalšího rozvoje z následujících důvodů:   

lze očekávat postupné zvyšování poptávky po této turistické atraktivitě výhodná poloha a komparativní výhoda nižších cen mohou přilákat příznivce golfu z okolních zemí golfový sport výrazným způsobem prodlužuje letní sezónu jak do jarních, tak do podzimních měsíců


Z pohledu rozvoje kraje jsou nejdůležitější částí cestovního ruchu v kraji sportovní a rekreační atraktivity, které mají potenciál být hlavním důvodem návštěvy regionu.

1 0 1


 

tento sport přivádí do regionu spíše majetnější klientelu, která využije i další služby včetně ubytování území, která nejsou v současné době pro návštěvníky dostatečně zajímavá z důvodu absence jiných atraktivit, mohou díky investicím do tohoto odvětví přilákat návštěvníky.

Lázeňství / wellness V současné době jsou v Jihočeském kraji tyto lázeňská místa a lázeňská zařízení: Bertiny lázně s.r.o., Třeboň, Lázně Aurora s.r.o., Třeboň, Lázně Bechyně s.r.o., Hotel Jupiter s.r.o., Lázně Vráž u Písku. Jihočeská lázeňská místa jsou členy Sdružení lázeňských míst České republiky a mají zázemí v podobě sportovní a relaxační infrastruktury. Jsou situována v lokalitách s dlouhodobou lázeňskou tradicí. Z hlediska léčebných výkonů převažují rehabilitace, vodoléčby a masáže, elektrofyzikální výkony. Všechna lázeňská zařízení jsou využívána pro léčbu dospělých pacientů. Lázeňská péče v Jihočeském kraji je poskytována pro nemoci pohybového ústrojí a nemoci nervové. Většinu z celkového počtu lázeňských pacientů tvoří pacienti s nemocemi pohybového ústrojí. Tabulka 62: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK v časové řadě 2000-2007

Rok

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Počet hostů 1=2+3 17 297 17 896 19 176 21 945 23 443 26 631 27 456 30 929

zahraniční tuzemští hosté hosté 2 3 2 114 15 183 2 963 14 933 2 818 16 358 3 272 18 673 2 498 20 945 2 469 24 162 2 680 24 776 2 359 28 570

Počet přenocování 4=5+6 286 106 307 187 348 310 365 190 417 766 423 242 398 738 430 703

zahraniční hosté 5 30 021 36 953 39 301 39 272 33 590 32 937 31 855 28 493

Jihočeský kraj tuzemští hosté 6 256 085 270 234 309 009 325 918 384 176 390 305 366 883 402 210

Počet pacientů v Jihočeském kraji v posledních letech neustále roste, některá zařízení musejí až tisíce pacientů odmítat z důvodů nedostatku kapacity. Ještě v roce 2000 se v jihočeských lázních léčilo o 17 297 pacientů méně než v roce 2007. Počet lázeňských hostů s komplexní lázeňskou péčí stoupá, stav pacientů, kteří přijíždějí do lázní je dlouhodobě stabilní. Roste podíl klientů jak tuzemských, tak zahraničních. Lázeňská péče byla v roce 2007 poskytnuta 30 929 pacientům, což bylo o 43 % více než v roce 2000. V následujícím grafu je zachycen vývoj počtu lázeňských pacientů v Jihočeském kraji. Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji 35 000

počty návštěvníků

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

časová řada

Graf 16: Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v JČK

2007



1 0 2


Kromě léčebných procedur se všechny jihočeské lázně stále více orientují na tzv. wellness a podobné relaxační a rekondiční pobyty. V nabídce jihočeských lázní jsou specializované pobytové programy pro manažery, ženy či seniory, kteří se stávají významnou klientelou lázní nejen v jižních Čechách, ale v celé republice. Stejným směrem se vydává i řada nelázeňských zařízení – hotelů a relaxačních center, které stále častěji vedle ubytovacích služeb nabízejí i specializované wellness programy (masáže, zábaly, koupele apod.) Rekreační plavba a jachting Jihočeský kraj díky svým přírodním podmínkám umožňuje rozvoj rekreační plavby jako dalšího lákadla destinace. Na území Jihočeského kraje je provozována pravidelná osobní lodní doprava na přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Současný charakter veřejné pravidelné i nepravidelné rekreační plavby má spíše místní význam plnící funkci doplňkové nabídky služeb cestovního ruchu (Lipno, Orlík). Záměr splavnění Vltavy z Českých Budějovic by povýšil rekreační plavbu na úroveň hlavních atraktivit regionu. Rozsáhlá vodní plocha Lipenského jezera o délce 45 km je v letních měsících ideální pro realizaci nejrůznějších druhů vodních sportů. Příhodné povětrnostní podmínky dělají z regionu jednu z nejlepších tuzemských oblastí pro jachting. Hlavními přístavišti na Lipenském jezeře jsou Lipno nad Vltavou, Frymburk, Černá v Pošumaví a Horní Planá. Funguje zde rovněž charterová doprava, vybudován je kompletní jachetní přístav MARINA LIPNO a k dispozici je mnoho půjčoven lodí. Na vodní nádrži Lipno jsou v provozu tři přívozy, které spojují příhraniční oblasti za přehradou s vnitrozemím. Přívozy fungují celoročně kromě zimních měsíců. Vodácká turistika Velmi rozvinutá je sportovní plavba na Vltavě nad Lipenskou přehradou a mezi Vyšším Brodem a Českými Budějovicemi, dále na Lužnici, Otavě, Nežárce a Blanici. Vzhledem k tomu, že Lipenská nádrž se nachází v NP a CHKO Šumava a Lužnice i Nežárka prochází CHKO Třeboňsko, dochází na těchto místech a trasách k útlumu vodáctví a restrikcím ze strany orgánů ochrany životního prostředí.

Jihočeský kraj je ideálním územím pro rozvoj cykloturistiky. Unikátní přírodní potenciál je vhodně doplněn velkým počtem kulturních a historických památek, které bývají častým cílem turistických návštěv. V roce 2006 byla zpracována „Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji“. Stejně tak byla zpracována řada strategických dokumentů a koncepcí. Pro rozvoj cykloturistiky je příznivým faktorem také malá hustota osídlení Jihočeského kraje a nízká urbanizace krajiny. Na základě primárního potenciálu a aktuálního zájmu návštěvníků lze definovat nadregionální centra cykloturistiky, a sice Šumavu, Třeboňsko, Novohradské hory a Českou Kanadu, Českobudějovicko a Blanský les. V minulých letech došlo na celém území kraje k mohutnému rozvoji značených cyklotras (Jihočeský kraj je protkaný téměř 4 000 kilometry cyklotras), které však z velké části nevyužívají alternativní dopravní cesty a naopak vedou po stávajících komunikacích II. a III. třídy. Tyto cyklotrasy nesplňují základní bezpečnostní předpoklady a jejich potenciál pro rozvoj cestovního ruchu je nepatrný. Budování cyklostezek, i vzhledem k vysoké investiční náročnosti, tímto živelným a prudkým vývojem neprošlo. Často zmiňovaný prudký růst délky značených cyklotras působí opticky velmi pozitivně, jeho reálný dopad však zůstává daleko za očekáváním. Hippoturistika Turistika na koni, což je mimo jiné i název krajského projektu, který se věnuje této problematice, je specifickým a v regionu poměrně novým odvětvím. Zkušenosti ze zahraničí svědčí o poměrně vysoké popularitě této formy trávení volného času a pro Jihočeský kraj může jít o potenciální příležitost dalšího rozvoje cestovního ruchu. Význam tohoto mladého odvětví cestovního ruchu v současné době nelze odhadnout vzhledem k poměrně krátké době od zahájení aktivit v této oblasti. Historie projektů jezdeckých stezek se v Jihočeském kraji začala v letech 2003/2004. V rámci podpor Jihočeského kraje začaly být mapovány stanice vhodné pro pobyt s koňmi a byla vytvořena studie o turistice na koni, obsahující potřebné know-how. Prostřednictvím SROP Jihočeský kraj finanční prostředky na projekt „Turistika na koni“ v r. 2005. V současné době pokračuje projekt pod názvem „Turistika na koni, rozvoj atraktivní novinky v oblasti cestovního ruchu v Jihočeském kraji“ (ze zdrojů programu INTERREG III). Je evidováno více než 120 stanic jezdecké turistiky a více než 500 km značených tras vč. 50 úvazišť pro bezpečné uvázání koní na trasách a u stanic.


Cykloturistika

1 0 3


5.9.4 Služby cestovního ruchu, podpora prodeje V rámci této podkapitoly jsou popsány nástroje a služby cestovního ruchu, které spolu s primárním potenciálem regionu a infrastrukturou cestovního ruchu dotvářejí celkovou nabídku regionu. Informační systémy cestovního ruchu Využití informačních a komunikačních technologií v cestovním ruchu nelze zjednodušeně vnímat jako otázku zavádění on-line rezervačních či prezentačních systémů, i když i při tomto zjednodušení existují zásadní nedostatky. Podpora rozšířeného využívání těchto technologií je tak jednou z priorit, na kterou by měla být soustředěna pozornost. V oblasti cestovního ruchu tato oblast zahrnuje jak již zmiňované prezentační (informační) a rezervační systémy, tak také interní systémy umožňující okamžitý i následný „monitoring“ návštěvníků, vyhodnocení a využití příslušné služby či infrastruktury, a v důsledku toho následné plánování na adekvátní úrovni s přesnými vstupními daty. Na minimální úrovni je dosud využití tzv. turistických slevových či bonusových karet, případně jednotných elektronických vstupenek, které se dnes omezují především na různé formy skipasů. Na určité strnulosti informačních technologií cestovního ruchu v Jihočeském kraji se výrazným způsobem podílí nedostatečná spolupráce veřejných a soukromých subjektů. Důvody této nedostatečnosti jsou: malá praxe ve vzájemné spolupráci, absence jasného zakotvení způsobu spolupráce veřejného a soukromého sektoru a teprve zvolna se rozvíjející centra destinačního managementu v kraji. Síť informačních center v Jihočeském kraji Informační centra plní v oblasti cestovního ruchu nezastupitelnou funkci a na dostatečné věcné i personální vybavenosti těchto center do značné míry závisí míra využití potenciálu regionu. Kategorizace turistických informačních center zajišťuje Asociace turistických informačních center (dále A.T.I.C. - www.atic.cz).

Nezbytnou součástí strategického plánování a řízení rozvoje cestovního ruchu by měla být zpětná vazba poskytující informace o postojích, názorech a potřebách návštěvníků Jihočeského kraje. V současné době již probíhají pravidelná šetření v rámci jednotlivých regionů ČR, která organizuje agentura CzechTourism. Přes tato šetření agentury CzechTourism v regionu chybí pravidelná šetření, která by v podrobnějším měřítku a pravidelně mapovala postoje návštěvníků a umožnila by lépe zacílit produkty cestovního ruchu i podporu prostřednictvím veřejných dotačních prostředků na rozvoj cestovního ruchu. Poměrně velký vliv mají rovněž propagační materiály, naopak nejméně využívaným zdrojem informací byly cestovní kanceláře. Centra cestovního ruchu, využití potenciálu území V minulých letech došlo na území Jihočeského kraje k profilaci hlavních, místně jasně vymezených center cestovního ruchu. Intenzita využití území pro potřeby cestovního ruchu se tak na některých místech kraje dostala na hranici únosnosti a dlouhodobé udržitelnosti. Nové, tematicky zaměřené produkty cestovního ruchu, které vznikly na základě iniciativy Jihočeské centrály cestovního ruchu (www.jccr.cz), tuto situaci mění k lepšímu, ale jejich dopad zatím není podstatný vzhledem k tomu, že zatím nebyly ze strany cestovních kanceláří dostatečně komerčně využity. Teritoriální spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu téměř neexistuje. Možným modelem by mohlo být sdružení Česká inspirace, které tvoří v současné době 9 historických českých měst (Hradec Králové, Kutná Hora, Litomyšl, Polička, Telč, Český Krumlov, Třeboň, Jindřichův Hradec a Cheb). Cílem sdružení je společná propagace těchto destinací. Jihočeský kraj jako region rovněž podléhá negativním vlivům Prahy jako centra cestovního ruchu. Nejvýznamnější destinace v kraji se stávají doplňkovým programem zahraničních návštěvníků, kteří na jih Čech pořádají jednodenní výlety. Celkový efekt z jednodenního návštěvníka je velmi nízký na rozdíl od vícedenních pobytů. Částečnou příčinou, která negativně ovlivňuje celkovou výkonnost cestovního ruchu v regionu, je absence jihočeských tour operátorů, kteří by prodávali produkty prioritně zaměřené na atraktivity cestovního ruchu v Jihočeském kraji.

5.9.5 Závěr Při celostátním zhodnocení cestovního ruchu za celou ČR za r. 2007, byl v mezikrajovém srovnání Jihočeský kraj uveden jako třetí nejvíce navštěvovaný (981 tisíc osob) za Prahou (4,5 milionu) a Jihomoravský krajem (1,2 milionu osob). I přesto byl zaznamenán v Jihočeském kraji druhý nejvyšší (!!) pokles návštěvnosti a to o 11,1 % (v kraji Libereckém - o 11,6 %). Tyto aktuální údaje potvrzují, že Jihočeský kraj má obrovský primární potenciál v cestovním ruchu, další rozvoj kraje jako destinace cestovního ruchu (CR) v současné době stagnuje / stoupá velmi pomalu


Informovanost v rámci cestovního ruchu v Jihočeském kraji

1 0 4


nebo není dostatečně využit. Nezbytným předpokladem dalšího rozvoje CR je kromě uvedeného základního potenciálu i kvalita poskytovaných služeb a infrastruktury ubytovacích zařízení, stravovacích kapacit, sportovních zařízení, sítě cyklostezek a cyklotras, informačních systémů a doprovodných služeb cestovního ruchu (informační střediska, průvodcovské služby).

5.9.6 Indikátory Jako indikátor udržitelnosti byl zvolen vývoj počtu lůžek v kraji (2000-2006). Tabulka 63: Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních podle ORP JČK (ČSÚ)

2001

2002

2003

921 5 702 9 435 784 3 638 401 1 349 4 179 2 956 1 454 2 307 4 481 794 3 614 616 4 487 753

1 000 1 498 1 442 4 850 6 469 6 443 9 483 10 189 10 147 770 856 907 4 025 3 984 4 620 409 451 450 1 330 1 289 1 306 4 541 4 184 4 419 3 169 3 095 2 756 1 446 1 301 1 463 2 219 2 425 1 643 4 372 4 147 4 265 790 705 654 3 690 4 165 4 222 633 642 863 4 548 4 743 4 857 740 592 673

2004

2005

2006

Průměr

1 504 1 487 6 644 6 487 9 782 10 370 846 1 004 3 968 4 081 303 265 1 289 1 246 4 560 4 609 2 679 2 815 1 353 1 294 1 621 1 748 4 371 4 353 691 650 4 447 4 369 2 355 2 028 4 597 4 514 675 691

1 495 6 672 10 783 1 007 4 032 289 1 220 4 490 2 919 1 349 1 757 4 688 770 4 461 2 050 4 741 781

1 335 6 181 10 027 882 4 050 367 1 290 4 426 2 913 1 380 1 960 4 382 722 4 138 1 312 4 641 701

Hodnocení r. 2006 0 1 1 0 1 -1 0 1 0 0 0 1 -1 1 0 1 -1

Pozn.: Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s alespoň 5 pokoji nebo alespoň 10 lůžky, která slouží pro cestovní ruch. Vyhodnocení indikátoru: Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních < 1000 = -1, počet lůžek 1001 – 3000 = 0, počet lůžek > 3001 = 1.

5.9.7 SWOT analýza a identifikované problémy SILNÉ STRÁNKY  Výhodná poloha regionu v rámci Evropy.  Jihočeský kraj - tradiční turistická destinace.  Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO.  Přiměřeně hustá síť informačních center.  Existence destinačních managementů v regionu.  Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hippoturistiku.  Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje.  Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji.

SLABÉ STRÁNKY  Malá nabídka produktových balíčků cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků.  Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou.  Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu ubytování.  Nedostatek kvalitních incomingových operátorů.  Malé využívání informačních technologií v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu).  Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu.  Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům.  Nedostatečná komunikace a vzájemná spolupráce subjektů v cestovním ruchu.



2000

1 0 5






Zajistit zvýšení vybavenosti a standardu v oblasti poskytovaných služeb (kvalita stravování, kvalita ubytování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy v ČR a ve střední Evropě.



Problematiku cestovního ruchu je nutné řešit v rámci turistických oblastí v širší návaznosti na okolní území a ve vazbě na stávající urbanistické struktury v rámci ÚPD obcí a měst.



Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, zastoupené zejména NP a CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko a dalšími zvláště chráněnými územími (národními přírodními rezervacemi/památkami, přírodními parky) včetně lokalit zařazených do sítě NATURA 2000, nicméně je potřeba v souladu s PÚR ČR hledat nástroji územního plánování cesty k celoročnímu rekreačnímu využití těchto atraktivit. Stejně tak je potřeba hledat možnosti celoroční využití již stávajících destinací.



Je důležité podporovat rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji, např. hippoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu.



Podpořit zvýšení vybavení hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy). Využívání moderních informačních a komunikačních technologií je v hromadných ubytovacích zařízeních v Jihočeském kraji za průměrem České republiky.

5.10 HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 5.10.1 Ekonomický rozvoj Ekonomický rozvoj umožňuje dostupné údaje ocenit zatím pouze v regionálním pohledu za kraj celkem. Hodnocení je provedeno pomocí indikátorů hrubý domácí produkt (HDP), hrubá přidaná hodnota (HPH), tvorba hrubého fixního kapitálu (THFK), čistý disponibilní důchod obyvatelstva (ČDDO) a z poměrných ukazatelů z nich odvozených. Regionální hrubý domácí produkt ČR v běžných cenách dosáhl v roce 2006 v Jihočeském kraji 178 mld. Kč a oproti roku 2002 vzrostl o více než 30 %. Vzhledem k tomu, že dynamika růstu byla plně v tendencích průměrného zvyšování v ČR a podíl HDP Jihočeského kraje na HDP za ČR (5,5 %) se tak ve sledovaném období nezměnil; je třeba cílit takováto tempa jako minimální. V případě snížení temp by docházelo ke zhoršení pozice Jihočeského kraje na ekonomiku ČR. Podíl HDP v ČR na 1 obyvatele vzrostl ve sledovaném období o více než 30 % na 283 tis. Kč. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele dosahuje 90 % hodnoty ukazatele za ČR a v posledních letech jen mírně kolísá okolo tohoto podílu. Srovnání s HDP za průměr EU 27 ukazuje růst podílu na obyvatele v kraji; v roce 2006 se kraj pohybuje na 71,4 % průměru EU 27, zatímco v roce 2002 to bylo jen necelých 64 %. Tento vývoj odráží zřejmě


Malá nabídka doprovodných služeb pro cykloturistiku mimo centra.  Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient Jihočeského kraje a o jeho vyhledávaných rekreačních oblastech.  Špatná dostupnost Jihočeského kraje z oblasti klíčového potenciálního návštěvníka. PŘÍLEŽITOSTI HROZBY  Jednotná standardizace služeb CR (ubytování,  Stagnace kvality nabízených služeb cestovního stravování, informační služby). ruchu.  Zkvalitňování ubytovací infrastruktury.  Restriktivní opatření na ochranu přírody  Další rozvoj kongresové turistiky. znemožňující realizaci nadregionálních  Další rozvoj golfu, lázeňství a wellness, významných projektů v cestovním ruchu. hippoturistiky.  Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií  Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky. v cestovním ruchu.  Realizace projektových záměrů zaměřených na  Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých rozvoj zimní turistiky. atraktivit kraje.  Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné  Absence aktivní propagace a prodeje produktů infrastruktury a marketingu. cestovního ruchu. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY

1 0 6


vstup nových zemí do EU (propočet je proveden za EU 27). Srovnáme-li meziroční tempa růstu HDP v Jihočeském kraji, můžeme ve sledovaném období registrovat permanentní přírůstek temp; zejména je tento trend výrazný v letech 2004, 2005 a 2006. Vzhledem k očekávání celkového tempa růstu HDP v dalších letech je třeba počítat s tím, že růst temp se projeví i v Jihočeském kraji. Ekonomickou výkonnost Jihočeského kraje vyjadřujeme odvětvovými podíly hrubé přidané hodnoty. Odvětví primárního sektoru zemědělství, lesní hospodářství a rybolov vykazují podíl 4,8 %. Přestože nízký podíl primární sféry v Jihočeském kraji stále klesá, je její zastoupení mezi regiony ČR spolu s krajem Olomouckým stále nejvyšší. Dobývání nerostných surovin nemá pro ekonomiku kraje zásadní význam, podíl tohoto odvětví se pohybuje stále okolo 0,5 %. Nejvýznamnějším odvětvím v kraji je zpracovatelský průmysl, který se podílí na hrubé přidané hodnotě kraje téměř 27 %. V této oblasti je Jihočeský kraj zaměřen především na výrobu dopravních prostředků; zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků; výrobu vlákniny a papíru; výrobu základních kovů a kovodělných výrobků, výrobu potravin a nápojů. Toto odvětví, v ČR se rozvíjející v rámci průmyslu nejrychleji, osciluje na celkové hodnotě kraje stále okolo 27 %, je však možno sledovat mírný pokles. Tento vývoj neodpovídá trendům v ČR. Důležitým odvětvím pro ekonomiku kraje je výroba a rozvod elektřiny, tepla a vody, které s podílem 9 % na hrubé přidané hodnotě zaujímají čtvrté místo v ekonomické struktuře kraje. Nejrychlejší tempa růstu lze registrovat zejména v letech 2005 a 2006. Podíl stavebnictví kolísá okolo 7 %, přičemž od roku 2004 lze vysledovat mírný rozvojový pokles. Podíl ostatních odvětví, která můžeme zahrnout pod pojmem terciární sféra, činí 51 %. V rámci terciární sféry zaujímají více než 10 % celkové hodnoty za kraj odvětví:  

obchodu a oprav motorových vozidel a dále spotřebního zboží dopravy, skladování, pošt a telekomunikací

Za významnou oblast ekonomiky kraje je považováno odvětví cestovního ruchu. Zachovalé životní prostředí s velkým množstvím lesů, vodních ploch a z mnoha kulturním památkami je využíváno turisty jak z ČR, tak i ze zahraničí. Tento kraj i patří k nejnavštěvovanějším krajům v ČR. Nicméně na hrubé přidané hodnotě se odvětví stravování a pohostinství podílí jen necelými dvěma procenty, což je určité zjednodušení v měření ekonomické výkonnosti cestovního ruchu. Problematické je především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Ve struktuře hrubé přidané hodnoty se v dlouhodobém vývoji od roku 1995 snižoval podíl primárního sektoru, v České republice i v Jihočeském kraji klesl téměř na polovinu. Zatímco v České republice byl tento pokles zcela nahrazen zvýšením vlivu terciární sféry, v Jihočeském kraji zůstal podíl terciární sféry zhruba na stejné úrovni, ale zvýšil se podíl sekundárního sektoru. Významným ukazatelem charakterizujícím v podstatě vývoj pořízení investic je „Tvorba hrubého fixního kapitálu“. V roce 2006 činila jeho hodnota více než 37 mld. Kč, což je více než v roce 2002, nejvyšší hodnoty 46,7 mld. Kč bylo ve sledovaném období dosaženo v roce 2005. Podíl THFK v kraji na hodnotě ukazatele za ČR osciluje okolo 5 %. S ohledem na logické kolísání tohoto ukazatele v jednotlivých letech je možné konstatovat, že jeho podíl zodpovídá zhruba podílu kraje na hodnotě HDP za ČR. Čistý disponibilní důchod domácnosti Jihočeského kraje v jednotlivých letech stále roste, jeho růst odpovídá růstu hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Hodnota v přepočtu na obyvatele se stále pohybuje zhruba na 97 % průměrné úrovně na hodnotě ČR. Ukazatel ČDDO v kraji je na úrovni 97 % hodnoty za ČR (=100); v průběhu sledovaného období se přiblížil hodnotě za ČR. Pro ekonomickou výkonnost regionů a pro její vývoj má ve vyspělých ekonomikách rozhodující význam věda a výzkum. Ve vědě a výzkumu je v kraji zaměstnáno 1815 pracovníků, což ho staví mezi středně silné regiony. I dynamika rozvoje, nárůst o zhruba 80 % ve sledovaném období je průměrné. Pozitivním jevem je, že rychleji v kraji než v ČR roste počet pracovníků ve vědě a výzkumu v podnikatelské sféře. Daleko příznivější je hodnocení podílu podnikatelského a vládního sektoru v ukazateli výdajů, kdy výdaje podnikatelské sféry na vědu a výzkum jsou zhruba 9x větší. V Jihočeském kraji činí podíl výdajů na vědu a výzkum z celkové hodnoty HDP necelé jedno procento. To sice neodpovídá silné regionální ekonomice, ale po odečtení Prahy a Středočeského kraje dosahují lepší poměr výdajů na vědu a výzkum ve srovnání s HDP pouze čtyři kraje. Příznivým jevem je tempo růstu domácností vybavených počítačem, které bylo jedno z největších ze všech krajů. Pro hodnocení úrovně ekonomiky má zásadní význam tempo růstu produktivity práce. Z hrubé přidané hodnoty za odvětví OKEČ, kde takový propočet má význam (odvětví A- F) ukazují, že produktivita práce stoupla ve všech odvětvích vyjma odvětví dobývání nerostných surovin. Toto odvětví je však co do hodnoty hrubé přidané hodnoty i co do počtu pracovníků nejmenší v kraji a nemůže průměrem nějak ovlivnit celkové výsledky. Nejvíce se zvýšila produktivita práce u odvětví stavebnictví. Mírně klesl počet pracovníků (to je u poměrných ukazatelů vždy


U obou je však registrováno mírné zvýšení jejich podílu na celkové struktuře.

1 0 7


významné, protože snížení hodnoty jmenovatele vždy velmi ovlivní celkový výsledek), došlo i k značnému nárůstu hrubé přidané hodnoty. Je však třeba zdůraznit, že v hodnotě čitatele hrají významnou roli cenové změny; ceny všech vstupů kromě ceny práce výrazně stouply; to platí samozřejmě pro všechna odvětví. Odvětvím s nejvyšším růstem produktivity je „Výroba a rozvod elektřiny“, což souvisí především s lokalizací elektrárny Temelín. Důležitým faktorem ekonomického rozvoje je stále vzdělanost. Samotnou vzdělanostní strukturu obyvatelstva v Jihočeském kraji ve srovnání s průměrem ČR i jednotlivými kraji je možno charakterizovat jako lepší průměr. Podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů je 10,1 % a je tak v hodnocení druhý nejlepší po Praze. Podíl středoškoláků s maturitou je jen mírně pod průměrem ČR a dosahuje 32,8 %. Podíl středoškoláků bez maturity dosahuje 37,7 % a podíl osob se základním vzděláním 19,3 %, Jihočeský kraj tak mírně přesahuje celorepublikový průměr. Tempa růstu v podílu vysokoškoláků jsou jedny z nejlepších v rámci všech krajů ČR; v Jihočeském kraji studuje na vysokých školách 23,2% z populačních ročníků 19-26 let (narození v Jihočeském kraji). Tento podíl odpovídá zhruba hodnotě, které dosahuje většina krajů. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Jihočeském kraji je 10,1 %, čímž se kraj řadí na třetí až šesté místo mezi kraji ČR. Slušné možnosti Jihočeského kraje v nabídce studijních míst vyplývají i ze skutečnosti, že počet studentů z příslušných věkových skupin studujících mimo Jihočeský kraj je pouze dvojnásobný oproti studentům studujícím v kraji. Příznivé předpoklady pro studium na vysokých školách a univerzitách vytvářejí samozřejmě velmi dobré předpoklady pro budoucí rozvoj.

ČR

2004 Jihočeský kraj 529,3

Počet obyvatel ve věku 15 a více let (v tis. osob) 8 673,3 v tom s nejvyšším ukončeným vzděláním: základním 1 797,6 111,2 středním bez maturity 3 319,5 204,2 středním s maturitou 2 679,1 166,9 vysokoškolským 862,2 46,3 podíl obyvatel ve věku 15 a více let s ukončeným vzděláním (v %): základní 20,7 21,0 střední bez maturity 38,3 38,6 střední s maturitou 30,9 31,5 vysokoškolské 9,9 8,7

8 845,0

2007 Jihočeský kraj 540,3

1 675,1 3 244,8 2 936,4 974,8

103,5 204,0 177,4 54,8

18,9 36,7 33,2 11,0

19,2 37,7 32,8 10,1

ČR

Pozn.: Celorepublikový průměr 11,0 % u vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je výrazně ovlivněn Prahou a Jihomoravským krajem, kde tento průměr dosahuje 22,7 % a 13,5 %.

5.10.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost Problematika zaměstnanosti a nezaměstnanosti patří k nejvýznamnějším v rámci ČR i EU. Tyto indikátory mají navíc výrazný regionální charakter a jejich průměrování má jen omezenou vypovídající schopnost. Z celkového počtu 4,82 mil. zaměstnaných osob v ČR v roce 2006 činil podíl Jihočeského kraje 6,3 % což je v absolutním vyjádření 302,8 tis. osob. Počet zaměstnaných ve sledovaném období stagnoval, oproti roku 1993 ubyl počet zaměstnaných osob o 446. Bez krajů Hlavní město Praha a Středočeský kraj je to nejmenší úbytek (relativní) ze všech krajů v ČR. Podíl zaměstnanosti ve třech sledovaných sektorech – primárním, sekundárním a terciárním vykazuje oproti jiným krajům některé byť nevýrazné odlišnosti. Za prvé ve srovnání se strukturou zaměstnanosti v ČR vykazuje Jihočeský kraj relativně vysoký podíl zaměstnaných v primárním sektoru, přitom však podíl zaměstnaných v tomto sektoru zaznamenal oproti roku 1993 největší pokles (společně s krajem Vysočina). Podíl zaměstnaných v sekundární sféře je zhruba na průměru ČR, přičemž ve sledovaném období došlo stejně jako v případě jiných krajů k nárůstu podílu tohoto sektoru. Za druhé a to je z hlediska dalšího směrování ekonomiky kraje velice významné, je podíl terciárního sektoru čtvrtý nejvyšší ze všech krajů ČR, samozřejmě nezahrnujeme do hodnocení úrovně Hlavní město Prahu a Středočeský kraj, jejichž hodnoty se zcela zásadně vymykají hodnocení okolních krajů. Co je však do jisté míry alarmující, je skutečnost, že tempo růstu zastoupení zaměstnaných v terciárním sektoru v Jihočeském kraji bylo jedno z nejnižších ze všech krajů ČR; podíl odvětví terciárního sektoru na tvorbě HDP byl však v roce 2006 v Jihočeském kraji jen mírně pod průměrem ČR (bez Hlavního města Prahy). Lepší hodnoty vykazovalo šest krajů. Podrobnější rozbor struktury zaměstnanosti v Jihočeském kraji ukazuje, že z celkového počtu zaměstnaných 302,8 tis. osob činí zaměstnanost v primární sféře 19,6 tis osob (OKEČ A 01 a A 02), v sekundární sféře 123 tis. osob (C, D, E, F), a v terciární sféře (souhrn ostatních odvětví OKEČ) 160 tis. osob.


Tabulka 64: Vzdělanost

1 0 8


Tabulka 65: Struktura zaměstnanosti dle odvětví v Jihočeském kraji

Počet zaměstnanců (v tis.)

OKEČ

Odvětví

A 01

Zemědělství, myslivost a související činnosti Lesnictví, rybolov, chov ryb a související činnosti Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájem, podnikatelské činnosti Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem

A 02, B C D E F G H I J K L M N O

Podíl na zaměstnanosti (v %) 2001 2006 Rozdíl

2001

2006

Rozdíl

19,06

14,00

-5,06

6,37

4,62

-1,74

6,35

5,64

-0,71

2,12

1,86

-0,26

0,76 86,63 6,48 29,45

1,05 88,39 5,99 28,27

0,30 1,76 -0,50 -1,18

0,25 28,93 2,17 9,84

0,35 29,19 1,98 9,34

0,10 0,26 -0,19 -0,50

34,26

36,31

2,05

11,44

11,99

0,55

13,53 22,97 5,05

14,21 18,91 4,13

0,67 -4,06 -0,93

4,52 7,67 1,69

4,69 6,24 1,36

0,17 -1,43 -0,33

11,01

13,07

2,06

3,68

4,32

0,64

20,76

22,12

1,37

6,93

7,31

0,37

16,31

19,38

3,08

5,45

6,40

0,95

17,25

20,93

3,68

5,76

6,91

1,15

9,41 299,45

10,23 302,8

0,82 3,37

3,14 100

3,38 100

0,24 0

Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v nejvýznamnějších odvětvích terciárního sektoru, ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. Tato odvětví také nejvíce zvýšila svůj podíl na struktuře zaměstnanosti kraje. Největší pokles v obou ukazatelích zaznamenalo odvětví doprava. Problematika zaměstnanosti v Jihočeském kraji je kvantitativně rozpracována i do jednotlivých ORP dle výsledku sčítání v r. 2001. Na první pohled je patrná odlišnost v zastoupení primárního sektoru v ORP. Z celkového počtu 17 ORP má podíl primárního sektoru menší než 10 % jen 6 ORP. Nejvyšších hodnot dosahuje podíl zaměstnaných v průmyslu, rozdíly mezi ORP jsou největší mezi ostatními odvětvími, nejmenší podíl zaměstnaných v průmyslu je v ORP České Budějovice (31,5 %), nejvyšší v ORP Kaplice a Blatné, více než 45 %. Nejvíce pracovníků ve stavebnictví (podíl ze všech v ORP) je v ORP Soběslav a Týn nad Vltavou (více než 15 %), nejméně v ORP Dačice (jediný méně než 10 %). Vysoké rozdíly jsou v kumulovaných odvětvích školství, zdravotnictví a sociální činnosti (část odvětví terciární sféry, v ORP Kaplice, Soběslav, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou je podíl zaměstnaných v těchto odvětvích menší než 10 %). Tabulka 66: Vývoj ukazatele míry ekonomické aktivity za jednotlivé ORP v roce 2001

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor

Míra ekonomické aktivity (v %)

Míra zaměstnanosti (v %)

72,88 73,75 75,33 71,20 73,07 75,61 71,57 73,99 72,37 72,22 72,36 73,62

67,68 69,94 68,18 65,73 68,74 70,22 66,08 68,64 68,11 67,66 67,36 69,26

Míra nezaměstnanosti (v %) 7,13 5,16 9,49 7,67 5,93 7,14 7,66 7,23 5,89 6,31 6,90 5,92


Zdroj: ČSÚ, VŠPS 2001 a 2006

1 0 9


Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

71,84 72,80 75,34 70,50 72,43

67,67 68,92 71,07 66,20 67,22

5,80 5,34 5,66 6,10 7,19

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, Pozn.: Míra ekonomické aktivity = ekonomicky aktivní obyvatelstvo/populace ve věku 15 až 64 let * 100, Míra zaměstnanosti = zaměstnaní / populace ve věku 15 až 64 let * 100, Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní / ekonomicky aktivní obyvatelstvo * 100.

NÁZEV Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Celkem

2005 8,1

2006 7,3

ROK 2007 6,0

4,5

4,4

3,9

10,3 10,6

9,7 9,9

7,9 7,6

7,0

6,3

4,8

10,1 8,8 8,1 7,6 6,9 7,5 6,3 5,8 6,6 6,9 5,5 9,2 7,6

9,1 8,2 7,3 6,7 7,2 6,8 6,2 5,4 6,0 6,7 5,2 9,1 7,1

6,3 6,3 5,2 4,8 5,9 5,9 5,0 4,5 4,4 5,4 4,4 7,8 5,6

Větší pozornost (a tedy i rozpracovanější analytické materiály) je věnována problematice nezaměstnanosti. Základní zpracovaná časová řada za období let 1993-2006 dává výsledky, které při interpretaci nevystihují složitost celého vývoje i celé problematiky. Jen pro zajímavost uvádíme, že za celou ČR byla v roce 1993 míra nezaměstnanosti 4,3 %, Hlavní město Praha 3,5 % a v Jihočeském kraji 5,1 %. V posledních letech na přelomu tisíciletí začala nezaměstnanost prudce stoupat a teprve v posledních letech došlo opět k výraznému poklesu. V Jihočeském kraji činila míra nezaměstnanosti v roce 2006 5,1 %, což je jeden z nejlepších výsledků mezi kraji v ČR, ve třech krajích míra nezaměstnanosti převažuje 10 %. Podíl nezaměstnanosti žen je v Jihočeském kraji téměř 2x větší než míra nezaměstnaných mužů. Zajímavé výsledky dává zhodnocení míry nezaměstnanosti podle vzdělanostní struktury nezaměstnaných. Průměrná míra nezaměstnanosti osob s vysokoškolským vzděláním činila v roce 2006 2,4 %. Pomineme-li výsledky evidované v Hlavním městě Praha a ve Středočeském kraji, pak konstatujeme, že míra nezaměstnaných vysokoškoláků je v JČK nejnižší ze všech krajů ČR. To je velice dobré východisko pro další rozvoj Jihočeského kraje. Možnosti trhu práce z hlediska uplatnění osob s vysokoškolským vzděláním jsou dobré. Stejně příznivě lze však hodnotit i relativně velice dobré výsledky míry nezaměstnanosti u osob s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou i bez maturity. Míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním nebo bez vzdělání je řádově mnohem vyšší než u předchozích vzdělanostních skupin, přesto je však lehce pod průměrem ČR.

Pozn.: Průměr vypočítán z kvartálních údajů. Zdroj: MPSV, Statistika GIS 0 2005 až 2007

Průměrná míra nezaměstnanosti podle ORP v roce 2007 ukazuje, že nejnižší míra nezaměstnanosti byla v ORP České Budějovice, nejvyšší pak v ORP Český Krumlov, Dačice a Vodňany. V tomto roce v žádném z ORP nepřekročila míra nezaměstnanosti 8 %, ve všech ORP došlo ke zlepšení tohoto ukazatele. Největší úbytek míry nezaměstnanosti, téměř 4% byl ve sledovaných letech zaznamenán v ORP Kaplice. I když tempa růstu vývoje ekonomiky se nebudou v nejbližších letech vyvíjet tak dynamicky jako dosud, lze předpokládat, že pokles míry nezaměstnanosti bude ještě dále pokračovat. Nezaměstnanost, alespoň od jisté míry je negativním jevem jak ve sféře ekonomické, tak i ve sféře sociální. Je však v tržní ekonomice jevem, který nelze zcela ovlivnit. Krátkodobá nezaměstnanost není příliš nebezpečná. Velký problém však způsobuje nezaměstnanost dlouhodobá. Z přiložených karet vyplývá, že podíl osob bez zaměstnání nad 12 měsíců je již varující. Přitom v průměru kraje činil tento podíl v roce 2007 31,4%, diference mezi jednotlivými ORP však byly značné. Nejnižší hodnoty zaujímají ORP Vimperk a České Budějovice, pod 20%, nejvyšší pak ORP Blatná, Dačice a Vodňany, kde se hodnoty blíží 40%. U většiny ORP došlo ke zhoršení stavu oproti roku 2005. Ukazuje se, že zřejmě řada nezaměstnaných déle jak 6 měsíců nachází již těžko zaměstnání a přechází do obtížnější skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Efektivní je tedy řešit nadále prioritně otázku krátkodobě nezaměstnaných do šesti měsíců, i když samozřejmě ani dlouhodobou nezaměstnanost nelze opomíjet. V rámci problematiky nezaměstnanosti je třeba zkoumat i počet pracovních míst, které mohou být pro nezaměstnané


Tabulka 67: Průměrná míra nezaměstnanosti

1 1 0


k dispozici. V roce 2007 představoval ukazatel počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo za kraj hodnotou 3.1. Nejmenší, méně než 2.0, byl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v ORP Vimperk, Kaplice a Písek. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo se v letech 2005-2007 výrazně snížil z 13,6 uchazečů na 3,1 uchazečů, což do určité míry samozřejmě souvisí s rostoucí ekonomickou výkonností kraje. V některých ORP bylo dosaženo ještě lepších výsledků tohoto ukazatele, v ORP Dačice z 38,8 na 5,4, v ORP Český Krumlov z 27,8 na 5,2 a v ORP Trhové Sviny z 28 na 6,1.

5.10.3 Mzdy Mzdy do jisté míry vyjadřují cenu práce. Mzdy jsou významným ukazatelem ekonomickým, mzda je stále nejsrozumitelnějším ukazatelem sociálního postavení občanů. Rozbor mzdové situace je prostorově orientován na postavení Jihočeského kraje. Z nižších územních celků nejsou po roce 2001 validní údaje. Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá mzda činila 20.847,- Kč zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč. Další rozbor se zaměřuje na rozdíl mezd v Jihočeském kraji vůči ostatním krajům a v rámci krajů mezi jednotlivými třídami zaměstnání za podnikatelskou sféru. Průměrná mzda v kraji v roce 2004 byla pátá nejnižší od konce pořadí jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let došlo k výraznému zvýšení průměrných mezd za podnikatelskou sféru ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se zvýšila o 2.641,- Kč a dosáhla výše 21.227,- Kč. Je ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední místo mezi kraji ČR. Při analýze mezd se kromě průměrné mzdy obvykle používá i medián. Jedná se o střední hodnotu mezd bez vlivu krajních resp. extremních hodnot. Tato „očištěná“ mzda je obvykle nižší průměrná. V konkrétním případě činil medián 16.446,- Kč. Tento propočet však ukázal v lepším světle postavení Jihočeského kraje v rámci ČR. Mzdy v nejnižších příjmových skupinách (první decil) činily v roce 2004 v Jihočeském kraji 10.688,- Kč, jsou oproti ostatním krajům v ČR vyšší (nižší byly v jedenácti krajích ČR). Na druhou stranu ve vyšších příjmových skupinách (9 decil) mají menší mzdy než je v ČR obvyklé, to ukazuje na určitou homogenitu populace vyjádřenou rozdílem, který je v roce 2004 nejnižší v ČR. V roce 2007 již mzdové rozdíly mírně vzrostly, dá se předpokládat, že v případě ekonomického růstu kraje tyto rozdíly dále porostou. V oblasti asymetrie distribuce mezd zaujímá Jihočeský kraj prostřední pozici. V tomto pro regiony není problém příjmová polarizace regionálních společenství a dosavadní narůst je v dlouhodobém hledisku Udržitelný.


Graf 17: Průměrné hrubé měsíční mzdy v krajích a ČR v letech 2002 – 2006

Pozn.: Mzdová diference = (mzda v kraji – mzda v ČR) / mzda v ČR * 100 *%+ Od roku 2002 jsou evidovány mzdy pro podnikatelský sektor a od roku 2004 také pro nepodnikatelský sektor. Zdroj dat: TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce, výpočty vlastní.

1 1 1


Tabulka 68: Mzdy a její charakteristiky v krajích ČR – podnikatelská sféra

PHA JMK SCK LBK MSK PLK KVK UTK ZLK OLK PRK JCK VYS KHK

2004 28.703 19.292 20.699 18.827 19.310 19.476 17.986 19.304 18.707 19.007 17.973 18.586 18.456 18.301

Průměr 2007 35.115 23.406 25.432 23.048 22.450 23.262 21.855 22.640 21.567 22.098 21.462 21.227 21.607 21.397

2004 22.057 16.282 18.187 16.572 17.275 17.434 15.741 17.143 16.294 16.263 15.605 16.446 16.134 15.985

Medián 2007 26.414 19.432 21.857 20.311 20.021 20.518 18.533 19.914 18.926 19.423 18.467 18.760 19.338 18.615

první decil (D1) 2004 2007 11.596 14.028 9.689 11.698 10.321 12.713 9.945 11.780 10.068 11.429 10.884 12.777 9.665 11.803 10.101 12.081 9.878 11.748 9.691 11.904 9.695 11.603 10.688 11.817 10.343 12.032 10.021 11.600

9 decil (D9) 2004 2007 47.861 60.570 30.375 37.357 31.107 37.996 28.321 35.320 28.594 34.053 28.705 35.011 26.679 33.481 28.504 33.479 28.639 33.006 27.618 32.617 27.422 32.042 26.836 31.770 27.274 31.978 26.966 31.360

2004 36.265 20.686 20.786 18.376 18.526 17.820 17.014 18.403 18.761 17.927 17.727 16.148 16.931 16.945

Rozdíl Asymetrie 2007 2004 2007 46.541 2,47 2,76 25.659 2,14 2,32 25.283 1,64 1,76 23.540 1,77 1,76 22.624 1,57 1,63 22.234 1,72 1,87 21.678 1,80 2,22 21.399 1,61 1,73 21.258 1,92 1,96 20.714 1,73 1,75 20.439 2,00 1,98 19.952 1,80 1,87 19.946 1,92 1,73 19.760 1,84 1,82

Zdroj dat: TREXIMA, podnikatelská sféra, výpočty vlastní. Pozn.: V tabulce byly použity následující výpočty, Asymetrie = (D9 – Q2) / (Q2 – D1) kde je D9 - 9. decil, Q2 – medián a D1 – 1. decil, tzn., že v případě rovnoměrné distribuce mezd by měl být tento koeficient = 1, čím je větší, tím roste asymetrie v oblasti vyšších mezd. Rozdíl = (D9 – D1) kde je D9 - 9. decil a D1 – 1. decil, tzn. 80 % zaměstnaných v podnikatelském sektoru má mzdu v tomto rozmezí.

Podrobnější analýza stejnou metodou je zaměřena na hlavní třídy zaměstnání (KZAM), která jsou uvedeny v příslušné kartě. Důležitý údaj z této analýzy je, že v odměňování vědeckých pracovníků a odborníků duševní oblasti je v porovnání s ostatními kraji nejnižší v rámci ČR.

Česká republika Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

2002 14 999 20 364 14 654 13 910 14 312 13 322 14 030 13 632 13 615 13 364 13 349 14 052 13 313 13 432 14 263

2003 15 936 21 590 15 592 14 640 15 224 13 998 14 895 14 481 14 519 14 282 14 094 14 981 14 102 14 133 15 177

2004 17 006 22 914 16 619 15 478 16 244 14 912 15 804 15 253 15 478 15 219 15 045 16 027 15 183 15 076 16 159

2005 17 827 24 109 17 281 16 291 16 866 15 392 16 570 16 092 16 193 15 799 15 927 16 752 15 671 15 727 17 009

2006 18 976 25 914 18 535 17 203 18 173 16 367 17 507 17 199 17 163 16 852 16 948 17 494 16 729 16 692 17 852

Zdroj dat: ČSÚ (2007) Tabulka 70: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) v Jihočeském kraji podle odvětví v Kč

Odvětví Celkem A: Zemědělství, myslivost, lesnictví B: Rybolov a chov ryb C-E: Průmysl celkem C: Těžba nerostných surovin D: Zpracovatelský průmysl E: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F: Stavebnictví

2002 13 910 11 530 14 035 14 544 17 570 14 081 20 741 14 023

2003 14 640 12 101 13 834 14 990 18 098 14 489 21 828 14 903

2004 15 478 12 594 14 734 16 073 19 441 15 595 22 539 15 584

2005 16 291 13 340 15 475 17 175 20 414 16 555 24 796 16 087

2006 17 203 14 264 16 432 18 074 21 503 17 278 27 560 16 787


Tabulka 69: Průměrná hrubá měsíční mzda (fyzické osoby) celkem v Kč

1 1 2


G: Obchod; opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost H: Ubytování a stravování I: Doprava, skladování a spoje J: Finanční zprostředkování K: Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L: Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení M: Vzdělávání N: Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti O: Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

11 701

12 715

13 628

14 033

15 259

7 697 14 914 22 971 13 225

8 384 15 211 23 728 13 198

8 600 15 687 26 899 14 778

8 697 16 502 26 808 15 461

9 644 17 087 29 524 15 602

17 607 13 165 14 474 11 881

18 863 15 147 15 520 12 332

19 861 15 722 15 795 13 128

21 038 16 653 16 239 14 032

21 909 17 526 17 431 15 099

Zdroj dat: ČSÚ (2007)

5.10.4 Příjmy obcí z přerozdělení daní v Jihočeském kraji Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji17 (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, s tím že dosahuje 69% průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89% průměrné republikové úrovně). Příčinou daného pořadí se jeví zejména velikostní struktura obcí v kraji, kdy Jihočeský kraj se podílí na počtu obyvatel ČR 6,1%, ale celkový počet obcí v kraji pak tvoří cca 10% z celkového počtu obcí v ČR. To ukazuje na menší průměrnou velikost obcí v kraji, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkový příjem obcí z přerozdělování daní v kraji. Ovlivnění příjmu obcí z daní ekonomickými aktivitami na území kraje je relativně malé. Tabulka 71: Příjmy obcí z daní v krajích v roce 2006

Hlavní město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký k. Liberecký kraj Moravskoslezský k. Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj ČR

obyv. 1181610 627513 1131549 303654 548368 429031 1250769 639230 505787 551528 1158068 823173 510767 590142 10251189

DP FO

DP PO*

DPH

DN

DV

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

mil. Kč

10 612 1 465 3 521 723 1 282 1 047 3 649 1 537 1 156 1 700 2 787 1 972 1 137 1 380 33 967

9 379 1 134 2 983 573 1 003 823 3 241 1 244 920 1 399 2 043 1 632 891 1 075 28 340

15 140 1 834 4 773 930 1 614 1 325 5 215 2 020 1 483 2 257 3 256 2 625 1 424 1 717 45 613

415 340 594 137 296 175 453 340 267 292 718 413 281 253 4974

35 546 4 773 11 872 2 362 4 195 3 371 12 559 5 140 3 825 5 648 8 805 6 643 3 733 4 424 112895

DV/ob tis. Kč/ob. 30,08 7,61 10,49 7,78 7,65 7,86 10,04 8,04 7,56 10,24 7,60 8,07 7,31 7,50 11,01

Pořadí kraje 1 10 2 8 9 7 4 6 12 3 11 5 14 13 *

Pramen: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006 Poznámky: DP FO – příjmy obcí z daně z příjmů fyzických osob, DP PO – příjmy obcí z daně z příjmů právnických osob (*bez daně placené obcemi, DPH – příjmy obcí z daně z přidané hodnoty, DN – příjmy obcí z daně z nemovitostí, DV – celkové příjmy obcí z daní, DV/ob. – příjmy obcí z daně na obyvatele kraje

V rámci Jihočeského kraje je pak příjem obcí z daní diferencován i mezi územními obvody, danými působností obcí s rozšířenou působností (celkem 17 obvodů ORP). Nejvyšší příjem obcí z daní dosahuje ORP České Budějovice (113% průměrné úrovně kraje, což je zhruba na úrovni příjmu obcí z daní v ČR bez Prahy), dále dosahují nadprůměrné úrovně obce v ORP Písek. Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP Vodňany (89% průměrné úrovně kraje). V postavení jednotlivých ORP, z hlediska příjmu obcí z daní v kraji, se tak projevuje existence velkých měst (vzhledem k větším koeficientům při sdílení daní pro tato větší města).

17

Do hodnocení daňové výtěžnosti za obce v krajích je zařazena i Praha, která však reprezentuje řádově vyšší hodnoty vzhledem k jejímu postavení obce, ale současně i kraje.


Kraj

1 1 3


Tabulka 72: Příjmy obcí z daní v obvodech ORP v Jihočeském kraji v roce 2006

ORP Blatná Č. Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn n. Vltavou Vimperk Vodňany Jihočeský kraj

Obyv. 13585 149370 40910 20078 47435 19545 18987 51157 33786 22030 44800 80137 17688 25239 13928 17684 11154 627513

DP FO mil. Kč 29,20 412,54 89,99 40,19 100,05 44,01 49,78 126,74 69,15 42,25 102,60 180,24 32,90 53,54 32,01 38,88 21,42 1465,48

DO PO* mil. Kč 22,12 310,23 71,77 33,04 83,45 32,30 31,11 91,98 58,06 35,63 78,78 145,36 28,89 41,37 22,85 28,98 18,43 1134,36

DPH mil. Kč 35,64 499,86 114,23 53,22 135,92 52,08 50,74 149,34 93,72 58,67 127,88 235,03 47,14 66,40 37,36 46,88 29,44 1833,55

DN mil. Kč 9,45 62,91 21,00 16,44 27,45 10,20 11,83 30,11 17,46 13,11 26,99 42,53 10,92 13,47 11,56 8,23 5,90 339,55

DV mil. Kč 96,41 1285,54 297,00 142,89 346,86 138,59 143,46 398,16 238,39 149,65 336,26 603,16 119,85 174,77 103,78 122,97 75,20 4772,94

DV/obyv. tis. Kč/o. 7,10 8,61 7,26 7,12 7,31 7,09 7,56 7,78 7,06 6,79 7,51 7,53 6,78 6,92 7,45 6,95 6,74 7,61

Pořadí ORP 10 1 8 9 7 11 3 2 12 15 5 4 16 14 6 13 17 *

Zdroj: Bilance příjmů a výdajů obcí za rok 2006 Poznámky: DP FO – příjmy obcí z daně z příjmů fyzických osob, DP PO – příjmy obcí z daně z příjmů právnických osob (*bez daně placené obcemi, DPH – příjmy obcí z daně z přidané hodnoty, DN – příjmy obcí z daně z nemovitostí, DV – celkové příjmy obcí z daní DV/ob. – příjmy obcí z daně na obyvatele kraje

Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze z pravidelných censů obyvatelstva. K analýze byla využita data z posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (1. 3. 2001) o dojížďce a vyjížďce za prací do/z ORP v Jihočeském kraji. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP převyšuje vyjížďku pouze ve dvou ORP – České Budějovice a Týn nad Vltavou, který leží severně od Českých Budějovic. Tabulka 73: Dojíždějící a vyjíždějící do/z ORP v Jihočeském kraji (SLDB 2001)


Vyjíždí mimo ORP 1972 9 513 5 636 2751 5 444 3 079 3 226 5 335 4 879 4 105 4 633 6 953 4 127 3 218 2050 2441 2080

Absolutní čísla Dojíždí Uvnitř do ORP ORP 1676 1 971 21 280 23 416 2161 6 420 1750 2 414 2968 6 629 1812 3 069 954 2 452 4 275 5 906 2062 5 077 1727 2 819 3752 7 640 6 791 15 093 1133 1 768 2176 3 610 4 327 2 033 1868 2 439 1449 1157

Vyjíždí mimo ORP 35,1% 17,5% 39,6% 39,8% 36,2% 38,7% 48,6% 34,4% 40,6% 47,5% 28,9% 24,1% 58,7% 35,7% 24,4% 36,2% 44,4%

Procentuální podíl Dojíždí Uvnitř do ORP ORP 29,8% 35,1% 39,3% 43,2% 15,2% 45,2% 25,3% 34,9% 19,7% 44,1% 22,8% 38,6% 14,4% 37,0% 27,6% 38,1% 17,2% 42,2% 20,0% 32,6% 23,4% 47,7% 23,5% 52,3% 16,1% 25,2% 24,2% 40,1% 51,5% 24,2% 27,7% 36,1% 30,9% 24,7%

Saldo -296 11 767 -3 475 -1 001 -2 476 -1 267 -2 272 -1 060 -2 817 -2 378 -881 -162 -2 994 -1 042 2 277 -573 -631


5.10.5 Uzavřenost a otevřenost ORP

1 1 4


Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Prachatice a Český Krumlov, kde vyjížďka daleko převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných bydlící v ORP) jsou již vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny (stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Soběslav a Vodňany. Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Tábor. Tabulka 74: Vyjížďka z ORP v Jihočeském kraji


Mimo ORP 1 241 6 336 3 557 1 669 3 213 2 134 2 171 3 653 3 078 2 902 2 721 4 501 3 163 2 073 1 349 1 509 1 484

Uvnitř ORP 1 521 17 921 5 091 1 729 5 187 2 392 1 807 4 491 3 956 2 036 5 824 11 805 1 271 2 712 1 714 1 962 821

Počet zaměstnaných v ORP 6 344 72 768 19 644 9 226 22 506 9 528 8 772 23 980 16 193 10 209 21 137 38 563 8 090 11 990 6 428 8 162 5 065

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP 19,6% 24,0% 8,7% 24,6% 18,1% 25,9% 18,1% 18,7% 14,3% 23,0% 22,4% 25,1% 24,7% 20,6% 15,2% 18,7% 19,0% 24,4% 28,4% 19,9% 12,9% 27,6% 11,7% 30,6% 39,1% 15,7% 17,3% 22,6% 21,0% 26,7% 18,5% 24,0% 29,3% 16,2%

V relativních číslech je dojížďka mimo ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde dosahuje počet dojíždějících více jak 50 % zaměstnaných bydlících v ORP, což je způsobné lokalizací elektrárny Temelín s navazujícím provozy. S velkým odstupem je druhý nejvýznamnější dojížďkou cíl ORP České Budějovice. Naopak minimálně se dojíždí do ORP Milevsko a Jindřichův Hradec. Tabulka 75: Dojížďka do ORP v Jihočeském kraji

Celkem dojíždí


Mimo ORP 1 124 12 346 1 705 1 157 1 817 1 293 709 2 435 1 370 999 2 110 4 311 688 1 227 4 113 1 396 980

Uvnitř ORP 1 521 17 921 5 091 1 729 5 187 2 392 1 807 4 491 3 956 2 036 5 824 11 805 1 271 2 712 1 714 1 962 821

Počet zaměstnaných v ORP 6 344 72 768 19 644 9 226 22 506 9 528 8 772 23 980 16 193 10 209 21 137 38 563 8 090 11 990 6 428 8 162 5 065

Dojíždějící na 100 zaměstnaných Mimo ORP Uvnitř ORP 17,7% 24,0% 17,0% 24,6% 8,7% 25,9% 12,5% 18,7% 8,1% 23,0% 13,6% 25,1% 8,1% 20,6% 10,2% 18,7% 8,5% 24,4% 9,8% 19,9% 10,0% 27,6% 11,2% 30,6% 8,5% 15,7% 10,2% 22,6% 64,0% 26,7% 17,1% 24,0% 19,3% 16,2%


Celkem vyjíždí

Název ORP

1 1 5


Koeficient funkční velikosti (KFV) území charakterizuje dané ORP z hlediska koncentrace primárních funkcí, mezi které patří funkce obytná, pracovní a obslužná. KFV je agregátním vyjádřením koncentrace těchto funkcí a je vypočten jako průměr podílů příslušného ORP na celé ČR podle tří základních výše uvedených funkcí obce. Došlo zde k výraznému propadu ORP Týn nad Vltavou, který plní pouze funkci pracovní, jelikož je výrazné centrum dojížďky v kraji (viz tabulky výše). Ostatní funkce již nedosahují tak vysokých hodnot, což je ovlivněno nízkým počtem obyvatel a počtem obsazených pracovních míst ve službách. Nejlépe tak na tom jsou ORP České Budějovice, Tábor a Písek. Tabulka 76: Koeficient funkční velikosti

KFV 160,3 79,8 50,7 44,9 43,6 38,0 31,4 22,9 18,4 17,7 17,3 16,8 16,2 13,5 13,1 11,7 9,7

Výsledky KFV jsou rovněž zobrazeny v mapě. Barvy jednotlivých polygonů odpovídají barvám v tabulce a výška polygonů odpovídají velikosti KFV. Pro vizualizaci dojížďkových toků do ORP České Budějovice se využila metoda stuhových kartodiagramů. Jsou patrné výrazné dojížďkové toky z jižních ORP a ORP Týn nad Vltavou.


Název ORP České Budějovice Tábor Písek Jindřichův Hradec Strakonice Český Krumlov Prachatice Třeboň Vimperk Soběslav Dačice Kaplice Milevsko Trhové Sviny Týn nad Vltavou Blatná Vodňany

Obrázek 23: Stuhový kartodiagram dojížďky do ORP České Budějovice

1 1 6


5.10.6 Plochy k podnikání Pro rozvoj podnikání musí existovat v každém kraji plochy k tomu určené: průmyslové zóny či brownfields. Z hlediska udržitelného rozvoje jsou výhodnější brownfields (dochází k revitalizacím území a tím k odstranění ekologických i estetických závad urbanizovaného území). Jihočeský kraj nechal zpracovat lokalizační studii brownfields, která obsahuje zpřesňující informace k jednotlivým lokalitám. V brzké době plánuje vypracování obdobné studie pro průmyslové zóny na území jihočeského kraje. Ze zkušeností Jihočeského kraje vyplývá, že mezi podnikatelskými subjekty je větší zájem o průmyslové zóny. Nejvyšší podíl brownfields se nachází v ORP České Budějovice, což koresponduje s celou řadou základních zjištěných závěrů a poznatků o Českých Budějovicích jako centru zaměstnanosti a nejvyšší pracovní aktivity. Je to přirozený důsledek koncentrace průmyslu. Zcela jiná je situace v zaostávajících ORP Vodňany, Dačice a Blatná. Možnosti nejsou tak velké jako v jiných ORP, podpora je minimální a tak tyto oblasti téměř ztrácejí šanci na zlepšení toho stavu. Opět se v Jihočeském kraji potvrzuje centralizace a velmi nízká konkurenceschopnost ostatních oblastí.


Plocha ORP (v ha) 27878 92382 113036 47194 93326 48472 38509 74170 83967 32387 57406 100210 45206 53847 26242 53537 17919 59158,1

Zastavěné a ostatní plochy Rozloha Podíl (v ha) (v %) 2339 8,4 9579 10,4 15538 13,7 3269 6,9 7405 7,9 4030 8,3 2669 6,9 5527 7,5 8776 10,5 2627 8,1 5340 9,3 8311 8,3 2847 6,3 4094 7,6 2561 9,8 5427 10,1 1536 8,6 5404,5 9,1

Brownfields Rozloha Podíl (v ha) (v %) 4 0,013 149 0,161 48 0,042 7 0,014 55 0,059 38 0,078 3 0,008 44 0,059 39 0,046 9 0,029 16 0,028 73 0,072 33 0,073 15 0,029 9 0,035 62 0,117 5 0,027 35,8 0,061

Průmyslové zóny Rozloha Podíl (v ha) (v %) 0 0,000 6 0,006 0 0,000 0 0,000 6 0,006 0 0,000 7 0,018 14 0,019 0 0,000 55 0,170 6 0,010 0 0,000 13 0,029 27 0,051 0 0,000 0 0,000 0 0,000 7,9 0,013

Zdroj: Krajský úřad jihočeského kraje, Pozn.: U průmyslových zón není garantována úplnost

5.10.7 Indikátory Tabulka 78: Vyhodnocení indikátoru Míra zaměstnanosti, Míra nezaměstnanosti, Počet uchazečů na 1 volné místo

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice

Míra zaměstnan osti

Hodnocení

67,7 69,9 68,2 65,7 68,7 70,2 66,1 68,6 68,1 67,7 67,4

0 1 0 -1 0 1 -1 0 0 0 0

Míra nezaměst nanosti (2007) 6,0 3,9 7,9 7,6 4,8 6,3 6,3 5,2 4,8 5,9 5,9

Hodnocení 0 1 -1 -1 1 0 0 0 1 0 0

Počet uchazečů na 1 místo (2007) 2,8 2,0 5,2 5,4 3,3 1,5 3,5 1,6 1,8 3,3 1,9

Hodnocení 0 0 -1 -1 0 0 0 0 0 0 0


Tabulka 77: Plochy k podnikání v roce 2006

1 1 7


Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

69,3 67,7 68,9 71,1 66,2 67,2

1 0 0 1 -1 0

5,0 4,5 4,4 5,4 4,4 7,8

0 1 1 0 1 -1

2,2 6,1 3,5 4,4 1,4 2,0

0 -1 0 0 0 0

Poznámka: Škála pro Míra zaměstnanosti je 67= -1 až 69 = +1, škála pro Míra nezaměstnanosti (2007) je 7 = -1 až 5 = +1, škála pro Počet uchazečů na 1 volné místo je 5 = -1 až 1 = +1. Tabulka 79: Vyhodnocení indikátoru Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců, Daňová výtěžnost, Míra podnikatelské aktivity

37,6 19,8 37,3 41,8 29 37,1 36,8 30,9 22,4 36,6 36,5 23,6 21,8 34,4 33,4 15,5 38,5


Hodnoce ní

Daňová výtěžnost (2006)

Hodnoce ní

-1 1 -1 -1 0 -1 -1 0 0 -1 -1 0 0 0 0 1 -1

7,1 8,6 7,3 7,1 7,3 7,1 7,6 7,8 7,1 6,8 7,5 7,5 6,8 6,9 7,4 6,9 6,7

0 1 0 0 0 0 0 0 0 -1 0 0 -1 -1 0 -1 -1

Míra podnikatel ské aktivity (2007) 2,2 30,2 8,2 3 8,2 3,2 3,7 10 6,8 4,1 8,3 16,8 3 4,4 2,3 3,7 2,1

Hodnoce ní -1 1 0 -1 0 -1 -1 1 0 0 0 1 -1 0 -1 -1 -1

Poznámka: Škála pro Vyhodnocení indikátoru Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců je 35= -1 až 20 = +1, škála pro Daňovou výtěžnost je 7 = -1 až 8 = +1, škála pro Míra podnikatelské aktivity je 4 = -1 až 10 = +1. Tabulka 80: Vyhodnocení indikátoru KFV, Vyjížďka do zaměstnání mimo ORP, Vyjížďka do škol mimo ORP a Podíl brownfields na ploše ORP

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň

KFV

Hodnoce ní

11,7 160,3 38 17,3 44,9 16,8 16,2 50,7 31,4 17,7 43,6 79,8 13,5 22,9

-1 1 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 -1 0

Vyjížďka Vyjížďka do Podíl do Hodnocení škol mimo Hodnocení brownfield Hodnocení zaměstn ORP s ání 10,2 0 16 0 0,01 -1 5,4 1 7,8 1 0,16 1 11,6 0 16,5 0 0,04 0 9,3 1 11,2 0 0,01 -1 7,1 1 12,3 0 0,06 0 14,6 0 17,6 -1 0,08 0 15,5 0 19,2 -1 0,01 -1 9,2 1 11,7 0 0,06 0 8,9 1 13,7 0 0,05 0 18,7 -1 20,2 -1 0,03 0 6,2 1 12,9 0 0,03 0 7,2 1 9,6 1 0,07 0 30,8 -1 21,1 -1 0,07 0 10,6 0 14 0 0,03 0


ORP

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců (2007)

1 1 8


Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany

13,1 18,4 9,7

-1 0 -1

13,3 7,8 18,1

0 1 -1

17,9 11,3 15,3

-1 0 0

0,04 0,12 0,03

0 1 0

Poznámka: Škála pro Vyhodnocení indikátoru KFV je 15= -1 až 30 = +1, škála pro Vyjížďku do zaměstnání mimo ORP je 17 = -1 až 10 = +1, škála pro Vyjížďku do škol mimo ORP je 17 = -1 až 10 = +1, škála pro Podíl brownfields na ploše ORP je 0,02 = -1 až 0,10 = +1.

5.10.8 Popis problémových okruhů Ačkoliv v jiných tématech je závěr omezen na tabelárně zpracované SWOT a identifikované problémy k řešení, v případě posledního tématu bude předcházet SWOT analýze vysvětlující a do větší hloubky jdoucí pasáž ozřejmující ve zkratce formulované závěry a doporučení po jednotlivých dílčích oblastech tématu hospodářství.

Oblast daňové výtěžnosti Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, s tím že dosahuje 69% průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89 % průměrné republikové úrovně). Příčinou daného pořadí se jeví zejména velikostní struktura obcí v kraji, kdy Jihočeský kraj se podílí na počtu obyvatel ČR 6,1%, ale celkový počet obcí v kraji pak tvoří cca 10% z celkového počtu obcí v ČR. To ukazuje na menší průměrnou velikost obcí v kraji, což pak vhledem ke způsobu rozpočtového určení daní (tj. v závislosti na velikosti obcí), ovlivňuje celkovou daňovou výtěžnost obcí v kraji. Ovlivnění daňové výtěžnosti ekonomickými aktivitami na území kraje je relativně malé. V rámci Jihočeského kraje je pak daňová výtěžnost diferencována i mezi územními obvody, danými působností obcí s rozšířenou působností (celkem 17 obvodů ORP). Nejvyšší daňovou výtěžnost dosahuje ORP České Budějovice (113 % průměrné úrovně kraje, což je zhruba na úrovni daňové výtěžnosti obcí v ČR bez Prahy), dále dosahují nadprůměrné úrovně obce v ORP Písek. Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP Vodňany (89% průměrné úrovně kraje). V postavení jednotlivých ORP z hlediska daňové výtěžnosti v kraji se tak projevuje existence velkých měst (vzhledem k větším koeficientům při sdílení daní pro tato větší města Oblast mezd Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá mzda činila 20.847,- Kč, zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč. Průměrná mzda v kraji v roce 2004 byla pátá nejnižší od konce pořadí jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let došlo k výraznému zvýšení průměrných mezd ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se zvýšila průměrná mzda o 2.641,- Kč a dosáhla výše 21.227,- Kč. Je ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední místo mezi kraji ČR. Problémem je v odměňování vědeckých pracovníků. V porovnání s ostatními kraji jsou jejich mzdy podprůměrné. Oblast okruh dojížďka, vyjížďka Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako zásobárna pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. Takto postižená místa nezabezpečují základní obslužnost území a udržitelný rozvoj v nezměněných podmínkách je víc než problematický. Tato místa se stávají pouze „noclehárnou“ a lidé jsou z nich vyháněni nedostatkem pracovních míst do centra, kde se samozřejmě kumulují kladné i negativní faktory tohoto jevu. V důsledku tohoto jevu se neustále posiluje centrum a zanedbávají okolní ORP a to jak vlivem z centra tak i v myšlení lidí, kteří dojíždějí. Vznikají tímto také velké časové ztráty, které jsou zvýrazněny i zcela nedostatečnou infrastrukturou.


Oblast cestovní ruch Ač Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR, je jeho ekonomická výkonnost cestovního ruchu velice nízká. Nutno podotknou, že existují určité metodické problémy ve vykazování dat v této oblasti. Zůstává otázkou, zda cestovní ruch má či nemá být jedním z klíčových pilířů ekonomického rozvoje kraje. Problém je v tom, že se jedná o využívání externích zdrojů, které jsou velice citlivé na makroekonomické vlivy např. u zahraničních návštěvníků na vývoj kurzu či na případnou recesi jak naši tak i zahraniční ekonomiky. To znamená samozřejmě rozvoj cestovního ruchu, ale hlavní pilíře ekonomiky jsou jiné. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka.

1 1 9


Oblast podnikatelské struktury Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky. Mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti. V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj. Malé a střední podniky jsou v tržní ekonomice preferovány pro svou flexibilitu ve výrobním zaměření, jsou takto schopny vyplnit produkční mezeru na trhu. Na druhou stranu jsou nejvíce ohroženy pří dlouhodobější ekonomické recesi. Zastoupení malých a středních podniků je v rámci ČR podprůměrný. Rovněž je zde nižší míra podnikatelské aktivity, tj. počet soukromých podnikatelů na 1000 osob. Lze identifikovat v této oblasti i určitou stagnaci. Výše zmíněné problémy jsou zvýrazněny nedostatečným počtem klastrových iniciativ u inovativních podniků. Jihočeský kraj však významně podporuje vznik nových klastrů, z nichž řada již na území jihočeského kraje funguje. V roce 2007 také vznikl plán výstavby Jihočeského vědeckotechnického parku v Českých Budějovicích, jenž má za cíl podporovat ekonomický rozvoj regionu a jeho konkurenceschopnost. Oblast nezaměstnanost V otázce míry nezaměstnanosti se kraj drží v porovnání krajů České republiky dlouhodobě na jedné z nejnižších úrovní. Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP Vodňany, Dačice a Trhové Sviny.

        











SILNÉ STRÁNKY Vyvážený ekonomický růst vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Dynamicky se rozvíjející produktivita práce. Ekonomickému postavení odpovídající míra investování. Neustále rostoucí čistý disponibilní důchod domácnosti. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji. Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech významných rozvojových faktorů. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolský vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město Praha a Středočeský kraj. Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v nejvýznamnějších odvětvích terciárního sektoru, ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká míra podnikatelské aktivity v Českých Budějovicích. Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství. Hlavní dojížďkové centrum České Budějovice, další je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech převyšuje ČB. PŘÍLEŽITOSTI Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a





  





SLABÉ STRÁNKY Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové Sviny, Soběslav. JČ kraj má relativní rezervy v zaměstnanosti žen, a má velice nízkou míru zaměstnanosti u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii. Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů.

HROZBY Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářské recese. České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny), budou zaostávat.


5.10.9 SWOT analýza

1 2 0


 



služeb.  Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti Nedostatek pracovní síly může vyřešit je ve Vimperku, Dačicích, Trhových Svinech, zaměstnávání cizinců a případný rozvoj Milevsku a Soběslavi. zaměstnanosti žen.  Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob V ORP postižených vysokou nezaměstnaností především v ORP Dačice, Blatná, Soběslav, zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech. Jindřichův Hradec, přičemž v Dačicích a Blatné má Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti tento trend rostoucí charakter. v odvětví s vysokou přidanou hodnotou, což  Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie. zaměstnanosti. Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje  Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových vědě a výzkumu. technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high-tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem. IDENTIFIKOVANÉ PROBLÉMY



Ekonomická výkonnost cestovního ruchu v jihočeském kraji je velice nízká, v ZÚR a v ÚPD je nutno se zaměřit na zařízení CR s vyšší nebo vysokou přidanou hodnotou.



Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka – na celoroční využití stávajících i nových kapacit je potřeba se zaměřit v ÚPD, nalézt aktivity a cíle prodlužující turistickou sezónu.



Jihočeský kraj z hlediska daňové výtěžnosti obcí ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 na 10. místě, příčinou je zejména velikostní struktura obcí v kraji (vysoký počet malých obcí), ÚP svými nástroje pouze může vytvářet podmínky pro příliv nových obyvatel nebo alespoň pro udržení stávajících.



Daňová výtěžnost je diferenciovaná (vysoká České Budějovice a Písek, nejnižší Vodňany), ÚP by mělo situovat do ORP Vodňany stavby DI a TI a plochy pro podnikání stimulující růst daňové výtěžnosti.



Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji zaostává oproti průměru ČR o 2.500 Kč, ÚPD by měly podporovat především takové rozvojové projekty, které jsou založeny na vzdělanostní ekonomice a vyšší přidané hodnotě.



Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako „noclehárny“ a zásobárny pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. ÚP sídel těchto ORP by se měly zaměřit na vymezení ploch pro podnikání jako zdroj pracovních míst a vyšší občanskou vybavenost vč. školských a kulturních zařízení.



Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky, mají vysokou schopnost absorpce pracovní síly díky pružnosti, zastoupení malých a středních podniků je v JČK v porovnání s ČR podprůměrné ÚP a ZÚR by tedy měly vymezovat plochy přiměřené velikosti právě pro tuto kategorii podniků a podporovat koexistenci podnikání, služeb a bydlení a využití brownfields.



V kraji víceméně nejsou velké podniky, které obvykle tvoří pól rozvoje ekonomiky kraje, jelikož disponují finančními zdroji na tvorbu inovací a na výzkum či vývoj – na celokrajné úrovni ZÚR je potřeba intensivně hledat a vytvářet nabídku (zejména s ohledem na stavby DI a TI) pro příchod takovéhoto velkého investora / investorů, který subdodávkami „potáhne“ malé a střední podniky v kraji a bude schopen podporovat vědu a výzkum v návaznosti na vysoké školy a vědeckotechnologické parky.



Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných a to zvláště v ORP Vodňany, Dačice a Trhové Sviny – v rámci ÚPD je potřeba v těchto ORP vymezovat plochy generující nová pracovní místa.




1 2 1


6 VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 6.1 VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI PILÍŘŮ Podstatou udržitelného rozvoje je naplnění tří základních cílů: sociální rozvoj, který respektuje potřeby občanů, účinná ochrana životního prostředí a šetrné využívání přírodních zdrojů, udržení vysoké a stabilní úrovně ekonomického růstu a zaměstnanosti.

Autoři rozboru udržitelného rozvoje území pro vlastní vyhodnocení kvality území použili metody stanovení indikátorů, které indikují stav/vývoj daných skutečností v jednotlivých oblastech (v rámci zákonem stanovených témat). Tyto indikátory sice nemohou a ani se nesnaží popsat reálný stav/vývoj území v celém jeho rozsahu, ale jde spíše o popsání „vrcholu ledovce“, vybrání těch hlavních oblastí, které charakterizují stav/vývoj v jednotlivých pilířích udržitelného rozvoje území. Pro vyhodnocení vyváženosti jednotlivých pilířů bylo využito pro jednoduchost 3bodového systému, kdy každý vyhodnocený indikátor pro dané území ORP obdržel buď – 1 bod (hodnocený jev / proces je negativní), 0 bodů (neutrální) nebo +1 bod (pozitivní). Sečtením všech bodů za všechny indikátory daného pilíře v hodnocené oblasti byl získán součet, jenž však ještě nereprezentuje sílu a stav daného pilíře, neboť v každém pilíři bylo pro vyhodnocení použito různého počtu indikátorů. Aby bylo možné správně posoudit vyváženost pilířů, bylo nutné nejprve eliminovat rozdíly v počtu použitých indikátorů v jednotlivých pilířích, a to pomocí přepočtového koeficientu. Každému pilíři byla nejprve určena hodnota 100 bodů, které byly použity jako základní hodnota pro výpočet daného koeficientu. Poté byl stanoven maximální počet bodů, který může daný pilíř získat, a to na základě počtu vyhodnocovaných indikátorů v daném pilíři. Přepočtový koeficient pro každý pilíř byl následně vytvořen vydělením 100 bodů, stanovených jako základní hodnota pro výpočet koeficientu, maximálním počtem bodů, které může daný pilíř získat. Tímto přístupem se autoři přiklonili k takovému hodnocení, kdy váhy všech indikátorů v rámci jednotlivých pilířů jsou shodné. A váha všech indikátorů jednoho pilíře je různá od vah indikátorů ostatních pilířů, pokud má daný pilíř jiný celkový počet indikátorů. Současně všechny tři pilíře mají stejnou váhu (viz výše – 100 bodů). Autoři tímto způsobem neupřednostnili žádný pilíř jako důležitější než další dva pilíře udržitelného rozvoje. Vynásobením přepočtového koeficientu a součtu bodů dosažených v jednotlivých pilířích vznikla bodová hodnota, kterou již bylo možné použít pro posouzení vyváženosti pilířů v jednotlivých správních obvodech na úrovni obcí s rozšířenou působností. Ve všech pilířích se podařilo nashromáždit dostatečný počet dat, z nich zpracovat a vyhodnotit patřičný požadovaný počet indikátorů (není na závadu, že pro dvě témata nebyly vybrány žádné indikátory), jejichž váha se následně projeví ve vyhodnocení území jednotlivých ORP. Zvlášť se vyhodnotí jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje a následně se spočítá a vyhodnotí celkový bodový zisk za dané správní území všech obcí ORP. Tímto způsobem se rozliší jednotlivé ORP podle celkového zisku bodů na pořadí od nejvýše hodnoceného území po území s největšími problémy a nedostatky. Následující tabulka nám ukazuje dosažený počet bodů v jednotlivých pilířích, přepočtový koeficient a přepočtenou bodovou hodnotu v jednotlivých ORP. Poznámka: Vlastní vyváženost jednotlivých pilířů může být dána vyrovnaným počtem získaných bodů v jednotlivých pilířích (jako lepší jsou brána hodnocení v kladných číslech). Lze také konstatovat, že u některých ORP byla nepříznivá situace v jednom pilíři vyvážena získanými body v jiném pilíři. Tabulka 81: Přehled získaných bodů v jednotlivých ORP a v kraji

ORP Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice

Počet dosažených bodů ENV EKO SOC -1 -7 -2 -5 13 3 2 -5 4 -1 -9 0 0 0 3 1 -3 2 0 -9 -1 1 0 0 1 1 3

Přepočtový koeficient Přepočtená bodová hodnota ENV EKO SOC ENV EKO SOC 12,5 5,6 16,7 -12,5 -39,2 -33,4 12,5 5,6 16,7 -62,5 72,8 50,1 12,5 5,6 16,7 25 -28 66,8 12,5 5,6 16,7 -12,5 -50,4 0 12,5 5,6 16,7 0 0 50,1 12,5 5,6 16,7 12,5 -16,8 33,4 12,5 5,6 16,7 0 -50,4 -16,7 12,5 5,6 16,7 12,5 0 0 12,5 5,6 16,7 12,5 5,6 50,1

Celkem -85,1 60,4 63,8 -62,9 50,1 29,1 -67,1 12,5 68,2

Kapitola: vyhodnocení rozboru udržitelného rozvoje území

  

1 2 2


Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany JČK Celkem

-2 -4 -6 2 0 -4 1 -5

-4 1 3 -8 -1 -5 -2 -7

0 -1 0 2 2 1 1 -3

12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5 12,5

5,6 5,6 5,6 5,6 5,6 5,6 5,6 5,6

16,7 16,7 16,7 16,7 16,7 16,7 16,7 16,7

-25 -50 -75 25 0 -50 12,5 -62,5 -250

-22,4 5,6 16,8 -44,8 -5,6 -28 -11,2 -39,2 -235,2

0 -16,7 0 33,4 33,4 16,7 16,7 -50,1 233,8

-47,4 -61,1 -58,2 13,6 27,8 -61,3 18 -151,8

Pozn.: ENV = environmentální pilíř, EKN = ekonomický pilíř, SOC = sociodemografický pilíř Tabulka 82: ORP dle získaných bodů

Za každý pilíř bylo možné získat body v rozmezí – 100 až + 100, v součtu všech tří pilířů tedy v rozmezí od – 300 až + 300 bodů.

Z uvedené tabulky vyplývá, že z environmentálního hlediska jsou nejlépe hodnocena území obcí s rozšířenou působností Český Krumlov (25 bodů), Trhové Sviny, Vimperk, Prachatice, Kaplice a Písek (všechny 12,5 bodů). Naopak jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Tábor (-75 bodů), ORP Vodňany, ORP České Budějovice (obě – 62,5 bodů), ORP Strakonice, ORP Týn nad Vltavou (- obě 50 bodů)). Vlastní rozpětí bodových hodnocení environmentálního pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od – 75 po + 25 bodů. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se 8 ORP umístilo pod hranicí 0 bodů. 2 ORP byly hodnoceny průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 7 zbylých ORP bylo v environmentálním pilíři hodnoceno nadprůměrně (bodové hodnocení vyšší jak 0). Za povšimnutí stojí vysoká záporná bodová hodnota ORP Tábor. V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty podle předpokladů a očekávání ORP České Budějovice (72,8 bodů). Na dalších místech, byť se značným odstupem se umístila ORP Tábor (16,8 bodů) a Prachatice a Strakonice (obě 5,6 bodů). Hned 9 obcí s rozšířenou působností dosáhlo záporného bodového ohodnocení v rozmezí – 5,6 až - 50,4 bodů. Nejhůře byla hodnocena ORP Milevsko a ORP Dačice (obě -50,4 bodů) a ORP Trhové Sviny (-44,8 bodů). Vlastní rozpětí bodových hodnocení ekonomického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od – 50,4 po + 72,8. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se v ekonomickém pilíři se 9 ORP umístilo v záporných číslech, 2 ORP byly hodnoceny průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 6 ORP bylo v ekonomickém pilíři hodnoceno nadprůměrně (bodové hodnocení vyšší jak 0).V sociodemografickém pilíři dosáhlo nejvyšší bodové hodnoty (66,8 bodů) Český Krumlov. ORP České Budějovice, Prachatice a Jindřichův Hradec dosáhly bodového hodnocení 50,1 bodů. Jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Vodňany (-50,1 bodu) následovaná ORP Blatná (-33,4 bodů) a ORP Milevsko a ORP Strakonice (obě -16,7 bodů). Vlastní rozpětí bodových hodnocení sociodemografického pilíře se pohybovalo v rozmezí hodnot od – 50,1 po + 66,8 bodů. Z hodnocených 17 obcí s rozšířenou působností se 9 ORP umístilo v kladných číslech, 4 ORP byly hodnoceny průměrně, bez bodového zisku (počet dosažených bodů 0) a 4 zbylé ORP byly v sociodemografickém pilíři hodnoceny podprůměrně (bodové hodnocení nižší jak 0 bodů). Za povšimnutí stojí opět, stejně jako v environmentálním pilíři vysoká záporná bodová hodnota ORP Vodňany (-50,1 bodů). Sečtením dosažených přepočtených bodů v jednotlivých pilířích (viz. výše uvedená tabulka) lze vyhodnotit celkové umístění jednotlivých obcí s rozšířenou působností v rámci Jihočeského kraje. Nejlépe se v tomto hodnocení umístila ORP Prachatice, následovaná ORP Český Krumlov a České Budějovic. Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily ORP Vodňany s významným záporným hodnocením – 151,8 bodů, dále ORP Blatná (-85,1 bodů) a Milevsko (-67,1 bodů). Záporného hodnocení ve všech třech pilířích dosáhly ORP Vodňany a ORP Blatná. Kladná hodnocení ve všech třech pilířích měla jen ORP Prachatice. Nezáporná hodnocení se vyskytla ještě u ORP Písek a Jindřichův Hradec. Paradoxně, za celý Jihočeský kraj, se jako nejslabší při daném způsobu hodnocení jevil pilíř environmentální a to i přesto, že se zde nachází nadprůměrné množství ploch chráněných určitým statutem (Národní park, CHKO…). Uprostřed hodnocení se nachází ekonomický pilíř, i když i tento se pohybuje v záporných hodnotách. Jako zcela nejlepší se jeví sociodemografický pilíř, kdy soudržnost obyvatelstva je hodnocena vysoce pozitivně a toto hodnocení odpovídá i statistickým šetřením v celé ČR.


ORP Celkem bodů Prachatice 68,2 Český Krumlov 63,8 České Budějovice 60,4 Jindřichův Hradec 50,1 Třeboň 27,8 Vimperk 29,1 Kaplice 18 Písek 12,5 Trhové Sviny 13,6 Soběslav -47,4 Dačice -58,2 Tábor -62,9 Strakonice -61,1 Týna nad Vltavou -61,3 Milevsko -67,1 Blatná -85,1 Vodňany -151,8

1 2 3


Tabulka 83: Přehled indikátorů použitých pro vyhodnocení vyváženosti pilířů

Indikátor Jindřichův Hradec

Kaplice

Milevsko

Písek

Prachatice

Soběslav

Strakonice

Tábor

Trhové Sviny

Třeboň

Týn nad Vltavou

Vimperk

Vodňany

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1

0

-1

1

1

0

0

1

-1

1

-1

-1

1

1

1

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

-1

0

0

0

0

-1

0

0

0

0

0

-1

0

-1

-1

-1

0

0

0

0

-1

1

-1

1

1

-1

1

0

1

1

0

1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

-1

1

-1

0

0

0

0

1

1

-1

-1

1

1

-1

1

-1

0

0

1

-1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

1

0

-1 -1

0 -5

1 2

0 -1

1 0

1 1

0 0

1 1

1 1

-1 -2

-1 -4

0 -6

1 2

1 0

-1 -4

1 1

-1 -5

-1

0

1

0

0

1

-1

-1

1

0

-1

-1

1

0

0

1

-1

1

1

0

0

0

0

-1

0

0

-1

1

-1

-1

0

-1

0

-1

-1

1

1

0

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

1

-1

0

-1

-1

1

-1

0

-1

0

0

0

0

1

0

1

-1

-1

0

-1

0

0

1

-1

-1

0

0

0

1

-1

0

0

0

-1

1

-1

0

1

0

0

-1

1

0

-1

0

-1

0

0

0

1

0

-1

1

0

1

-1

1

-1

-1

-1

0

0

1

-1

1

0

0

0

1

-1

-1

-1

1

-1

0

-1

0

-1

-1

-1

1

-1

0

-1

-1

-1

0

0

1

0

1

0

-1

0

1

-1

0

0

0

0

1

0

0

1

-1

0

0

1

-1

-1

1

0

0

0

1

0

0

0

1

1

0

1

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

0

0


Dačice

environmentální ekonomický

Český Krumlov

Výměra orných svažitých 2 pozemků Stav povrchových a podzemních vod Ovzduší Produkce komunálního 3 odpadu (kg/os. rok) Míra separace KO (%) Podíl plochy území zvýšené ochrany přírody 4 Hodnocení ekologické stability 5 Lesnatost ENVI celkem Kanalizace s napojením na ČOV Plynofikace Podíl obyvatel připojených na vodovod Podíl obyvatel připojených na kanalizaci 6 Hustota silnic I. třídy Hustota silnic II. třídy Hustota celostátních železnic Hustota regionálních železnic Míra zaměstnanosti Míra 7 nezaměstnanosti Počet uchazečů na 1 volné místo 1

České Budějovice

Té ma

Blatná

Pilíř

ORP

1 2 4

sociodemografický

Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Příjmy obcí z daní Míra podnikatelské aktivity Koeficient funkční velikosti Vyjíždějící do zaměstnání mimo ORP Vyjíždějící do škol mimo ORP Podíl brownfields na ploše ORP EKO celkem Indikátor vitality 7 Indikátor migrace Indikátor stáří Intenzita bytové výstavby v letech 2000 - 2006 8 Počet trvale obydlených bytů/domů 1991 2001 Vývoj počtu lůžek 9 v kraji v letech 2000 - 2006 SOC celkem

-1

1

-1

-1

0

-1

-1

0

0

-1

-1

0

0

0

0

1

-1

0

1

0

0

0

0

0

0

0

-1

0

0

-1

-1

0

-1

-1

-1

1

0

-1

0

-1

-1

1

0

0

0

1

-1

0

-1

-1

-1

-1

1

1

0

1

0

0

1

1

0

1

1

-1

0

-1

0

-1

0

1

0

0

1

0

0

0

0

-1

1

1

-1

0

0

0

-1

-1

1

-1

-1

-1

-1

-1

0

-1

-1

0

0

-1

-1

-1

-1

-1

-1

1

0

-1

0

0

-1

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

-7 -1 1 -1

13 0 0 0

-5 1 0 1

-9 0 -1 1

0 0 0 1

-3 1 1 1

-9 -1 -1 -1

0 -1 0 -1

1 0 -1 1

-4 -1 1 -1

1 -1 -1 0

3 -1 -1 -1

-8 0 1 1

-1 -1 0 0

-5 1 1 1

-2 -1 -1 1

-8 -1 1 0

0

1

0

0

0

0

1

0

1

0

0

1

1

1

-1

1

-1

-1

1

1

0

1

0

1

1

1

1

1

1

0

1

-1

0

-1

0

1

1

0

1

-1

0

1

0

0

0

1

-1

1

0

1

-1

-2

3

4

0

3

2

-1

0

3

0

-1

0

2

2

1

1

-3

6.2 VYHODNOCENÍ HORIZONTÁLNÍCH VAZEB MEZI PILÍŘI Metodou pro zpracování RURÚ je SWOT analýza. Silné a slabé stránky se stanovují na základě posouzení stavu hodnoceného území, příležitosti a hrozby představují vnější vlivy. K vypracování objektivní SWOT analýzy byl zvolen následující metodický postup: 1. fáze – dílčí tematické analýzy (na základě vypracování témat, případně karet jevů/procesů), kdy cílem této fáze je monitoring konkrétního dílčího problému, pro formální přehlednost byly ve většině případů vypracovány standardizované formuláře – karty jevu (procesu) a výsledkem rozboru jsou výroky dílčí SWOT analýzy silných, slabých stránek a příležitostí a ohrožení pro daný jev či proces v území, dílčí analýzy jsou součástí tematických rozborů v této zprávě, 2. fáze – zapojení horizontálních vlivů a vazeb mezi pilíři a mezi jevy (procesy), kdy pro vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři byla zvolena metoda, kdy je porovnáván vliv a průmět všech zjištěných příležitostí z dílčích analýz do dalších pilířů (environmentálního, sociodemografického a ekonomického) a tam kde dochází k ovlivnění, je stanoveno, zda jde o kladný vliv – příležitost (P), záporný vliv – hrozba (H), nebo neutrální vliv (N) dle následující tabulky:



1 2 5


Pilíř

Téma

Seznam příležitostí ze SWOT analýz ze všech témat

ENV

EKO

SOC

1

Rekultivace území, kde je v plánu ukončení těžby – snížení střetů se zájmy životního prostředí.

P

H

N

Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn).

P

P

P

Snižování spotřeby vody.

P

N

N

Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách.

P

N

N

Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů.

P

N

N

Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability.

P

N

N

Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany.

P

P

P

Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst.

P P P P

N,P P P N

P P P P

Sníženi imisi VOC a amoniaku využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a omezováním studených startů vozidel.

P

N

P

Rozvoj nových technologií pro zpracování odpadu, např. výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic.

P

P

N

Odstraňování a rekultivace starých ekologických zátěží.

P P

N P

N N

Využití prostředků z evropských fondů na výstavbu zařízení pro nakládání s odpadem.

P

P

N

Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV.

P

N

N

Vysoká úroveň plynofikace celého kraje může při efektivním využití přispívat ke snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a zlepšení imisní situace v „dýchací“ vrstvě atmosféry.

P

N

P

Kvalitní péče o chráněná území.

P

P

P

V dlouhodobém výhledu možnost zlepšení stavu chráněných území – kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, financování péče z dotačních titulů MŽP, ŽP.

P

P

P

P P

H H

N N

P

N

N

P

N

N

H, P

P

P

2

Realizace opatření vycházejících z programů KPSE, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností.

environmentální

Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie.

3

4

Zvýšení míry separace komunálního odpadu.

Snížení podílu orné půdy. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích.

5

Postupné nahrazování hospodářských dřevin s předpokládanou vysokou citlivostí ke klimatickým změnám v pěstebních polohách, které neodpovídají jejich přirozenému rozšíření. Důsledné omezování negativního vlivu zvěře na přirozenou i umělou obnovu lesa v imisních oblastech. Podporovat mimoprodukční funkce lesa. Výstavba dálnice D11 jako dálniční osy regionu spojující Prahu – Hradec Králové – Královec (Polsko), modernizace rychlostní komunikace R35.

ekonomický

Rekonstrukce stávající silniční sítě (silnice I. až III. třídy) a místních komunikací.

6

H

P

P

Využití blízkosti mezinárodní železniční magistrály E40 v Pardubicích pro oživení hospodářství regionu.

N, P

P

P

Vymezení koridoru ŽD2 pro vybudování kapacitní dopravní cesty, spojeným s modernizací, zdvoukolejněním, případně elektrizací tratí.

P

P

P

Využít potenciál letiště v Hradci Králové jako veřejné mezinárodní letiště aglomeračního významu, popř. využít lokalitu i k jinému účelu.

P, H

P

P

Dále rozvíjet proces integrace veřejné dopravy v Královéhradeckém kraji a zlepšit tak dopravní dostupnost v celém regionu.

P

P

P

Zkvalitnit dopravní obslužnost území s cílem podpořit dojížďku do zaměstnání a tím snížení nezaměstnanosti.

N

P

P

P N

P P

N P

Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody.


Tabulka 84: Vyhodnocení horizontálních vazeb mezi pilíři

1 2 6

Pilíř

Téma

Seznam příležitostí ze SWOT analýz ze všech témat

ENV

EKO

SOC

Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. (Vztahuje se i k tématu 2.)

P

P

P

Rozvoj nových technologií na zpracování odpadu.

P

P

N

Zkvalitnění hospodaření s odpady a rozvoj využití odpadů a zavádění třídění odpadů včetně jejich separovaného sběru a konečného využití.

P

P

N

Podpora využití odpadů pro výrobu tepla.

P

P

N

Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách, rekonstrukce a modernizace plynových výtopen.

N

P

N

Podpora úsporných systému využívání elektrické energie.

N P

P P

N N

Zvýšení pokrytí stávající spotřeby elektrické energie z vlastních zdrojů a zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi.

N

P

P

Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (vodní minielektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla).

H, P

P

N

Podpora výstavby důležitých optických tras.

P H H N

P P P P

N N N P

Rozvoj telekomunikační infrastruktury a informačních technologií k posílení investičních příležitostí v regionu.

H

P

P

Rozvoj přeshraniční spolupráce, rozvoj inovativních forem podnikání.

N N

P P

P N

Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORPech, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb.

N

P

P

Posílit v krizových ORPech MSP a další možnosti zaměstnávání osob, u ORPu Broumov posílit zaměstnanost v oblasti cestovního ruchu.

N

P

P

Pozvolna rostoucí počet obyvatel.

N N N

P P N

N P P

Podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách, regenerace stávající bytové výstavby.

H

P

P

N N

P P

P P

Využití potenciálu méně zatížených, turisticky zajímavých území pro účely cestovního ruchu (Kladské pomezí, Podzvičinsko, Hradecko).

H, P

P

P

Zatraktivnění Hořicka, prostor pro vznik nové kulturně-historicko-sportovní zóny (Hořický Chlum - turistické stezky, galerie plastik v přírodě, přírodní koupaliště Dachovy…).

H

P

P

Podpora rozvoje cestovního ruchu především v oblastech s horší dostupností a minimálním vybavením pro cestovní ruch (některá místa v okrese Jičín).

H

P

P

Rozvoj individuální rekreace ve vybraných turistických oblastech (zejména podhorské oblasti Krkonoš a Orlických hor, Broumovský výběžek, Český ráj…).

H

P

P

Obnovení provozu v Lázních Běloves a v rašelinových lázních v Železnici.

N

P

P

H, P

P

P

H

P

P

Rozvoj zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě.

Podpora využívání ekologických způsobů vytápění. Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Podpora rekonstrukce a modernizace stávajících sítí VVN.

Zkvalitnění přístupu veřejnosti k vysokorychlostnímu Internetu.

10

Rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem. Výhodná geopolitická poloha.

7

8

Zajištění dostupného bydlení pro mladé rodiny.

sociodemografický

Zlepšení obytné atraktivity obcí.

9

Využití potenciálu krajiny pro rozvoj nových forem cestovního ruchu a pro zaměstnanost v terciéru. Lepší využití velkého rekreačního potenciálu kraje.

Poznámka: v některých případech, zvláště u environmentálního pilíře nebylo možno jednoznačně přiřadit, zda se jedná o jednoznačnou hrozbu nebo příležitost

3. fáze – závěrečná SWOT analýza za všechny pilíře, kdy údaje o příležitostech a ohroženích – horizontálně napříč pilíři, spolu se souhrnnými hodnoceními slabých a silných stránek pilířů, jsou podkladem pro závěrečnou SWOT analýzu pro dané území a každý pilíř – environmentální, sociodemografický a ekonomický (tato celková SWOT se nachází v příloze č. 1), navíc byly autory jednotlivých témat vytipovány nejdůležitější výroky SWOT analýz pro jednodušší následnou práci s těmito výroky (tato výběrová SWOT analýza je uvedena v Příloze č. 2).



1 2 7


7 PROBLÉMY A STŘETY V ÚZEMÍ Celá problematika střetů a problémů v území je řešena grafickým vyjádřením střetů/problémů (viz vypracované výkresy), jejímž závěrečným vyjádřením je problémový výkres. Do problémového výkresu byly zahrnuty zejména tyto střety/problémy:

7.1 STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY A HODNOTAMI ÚZEMÍ Střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly hledány průniky geografických vrstev záměrů ZÚR s limity a hodnotami území dle níže uvedené tabulky. Výsledkem jsou polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou prezentaci ve výkresu střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových vrstev.

x

x

VLC

x

Silniční doprava Železniční doprava

plyn a teplo

x

letiště

LAPV

x

vodní doprava

ÚR plyn

x

cyklotrasy

ÚR doprava

x

elektroener getika vodovody a kanalizace

rozvojové plochy

ložisko nerostných surovin poddolované území sesuvné území dobývací prostor CHLÚ MZCHÚ les přírodní park NATURA2000 ÚSES ZPF I. třída ochrany národní park CHKO záplavové území Q100 CHOPAV OP léčivého / minerální ho zdroje OP vodního zdroje památkové rezervace památkové zóny památková péče (SKD, APR, NKP)

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x x x x x x

x

x

x

x

x

x x

x x

x x

x x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x x x x

x

x

x

x

x x x x x x

x

x x x x x x

x

x

x x

x x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

x

x

x

x x x x

x

x

x

x

x x x /x

/x

x x

x

/x

x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Kapitola: Problémy a střety v území

kultura

voda

ochrana přírody

geologie

Limity a hodnoty území

těžba

Tabulka 85: Prověřené střety mezi záměry ZUR s limity a hodnotami

1 2 8


krajinné památkové zóny

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Pro určení problémového výkresu byly vytvořeny tabulky, ve kterých je uveden přehled možných problémů (střetů) v rámci zpracování ZÚR Jihočeského kraje – viz výše. Jedná se jednak o střety záměrů s limity a jednak s hodnotami, přičemž je zde zřejmý překryv hodnot a limitů (např. limitem využití území a zároveň přírodní hodnotou území jsou chráněná území dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, dále kulturní hodnoty území apod.) Záměry jsou rozděleny na rozvojové plochy (tj. plochy pro těžbu nerostných surovin, plochy pro obytnou a smíšenou funkci, plochy pro komerční a průmyslovou funkci, plochy pro sportovní a rekreační funkci) a na ostatní převážně liniové koridory a k nim patřící plochy (koridory pro dopravní stavby, koridory a plochy technické infrastruktury). Další skupinu tvoří územní rezervy, kdy se nejedná přímo o záměr v území, ale o limit využití území, kdy nesmí být znemožněno budoucí využití daných ploch a koridorů. Tyto plochy a koridory byly taktéž zařazeny do tabulky jako záměry pro možnost identifikace potenciálních střetů v případě jejich budoucí realizace.

7.1.1 Problémy (střety) v oblasti horninového prostředí a geologie Za potenciální problém lze považovat střety záměrů s ložisky nerostných surovin, respektive chráněnými ložiskovými územími nebo dobývacími prostory. Tyto střety je nutno řešit s příslušnými orgány státní správy, tj. Ministerstvo životního prostředí nebo Obvodní báňský úřad. Významná část střetů je způsobena zejména šířkou koridoru pro jednotlivé záměry (tato šíře je brána jako mezní, kterou nelze překročit). Za významnější problémy je možno považovat:  Rozvojové plochy a poddolovaná území – nebyly identifikovány střety ploch s ložisky nerostných surovin. Plochy S011, SO13 a KP28 jsou vymezena na poddolovaném území. Toto může být omezením pro výstavbu.  Dopravní koridory vs. ložiska nerostných surovin – střety s poddolovanými územími je možno řešit technicky, nepředstavují problém. Do CHLÚ zasahují úseky komunikací D1/6, D6/2, D38/3, D39/2 a D51/3 a územní rezerva D/L. Problém je nutno řešit ve spolupráci s příslušným úřadem. Další významnější střety zjištěny nebyly.  Koridory technické infrastruktury vs. ložiska nerostných surovin – záměr Ep10 zasahuje do CHLÚ Číčenice a Černá v Pošumaví.

7.1.2 Problémy (střety) v oblasti ochrany přírody a krajiny

Rozvojové plochy a velkoplošná chráněná území – nejvýznamnější střety představují záměry rozvojových ploch pro sportovní a rekreační funkci, které jsou umístěny do NP Šumava nebo CHKO ve vyšších zónách ochrany. Další střet mohou do budoucna představovat i územní rezervy pro těžbu. Jedná se o následující střety:  SR 9 rozvojová plocha pro lyžování – II. zóna CHKO  SR 14 a SR 15 – III. zóna CHKO Třeboňsko  SR 16 Špičák – velkoplošný zásah do lesních porostů ve III. zóně CHKO doposud jen málo narušené (vojenský újezd Boletice)  SR 17 – Smrčina – zásah do I. Zóny NP Šumava, v rozporu se zákonem o ochraně přírody  SR 21 Frymburk – III. zóna CHKO Šumava, riziko narušení biodiverzity a vodních ekosystémů  PT 10 – II. zóna CHKO Třeboňsko Záměry v oblasti dopravy a velkoplošně chráněná území – problematické jsou zásahy do NP a zejména I. a II. zóny CHKO. Část střetů je způsobena šířkou koridorů a v rámci ÚPD obcí je možno se těmto střetům vyhnout. Mezi nejvýznamnější střety patří:  D 1/3 – po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko  D 5 – II. zóna CHKO Šumava  D 12 – některé úseky zasahující do I. a II. zóny CHKO Třeboňsko  D 15 – v okolí obce Lenora prochází přes NP, střet zejména s I. zónou CHKO


Mezi významné střety patří umísťování rozvojových záměrů (plochy a koridory) do velkoplošně chráněných území (NP, vyšší zóny ochrany CHKO) a dále do MCHÚ. Problematičtější jsou také některý typy záměrů zasahujících do ÚSES, zejména biocenter. Střety s biokoridory jsou ve většině případů technicky řešitelné. Další problém mohou představovat zásahy koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu (zejména koridory pro vedení elektrického napětí) zasahující do přírodních parků. Významnější střety jsou stručně popsány v následné části textu.

1 2 9


     

D 31 – střet s I. zónou CHKO Šumava D 65 – I. zóna CHKO Šumava – jedná se o úpravu stávající komunikace D 69 a D 70 – koridory pro železnici umístěny v v NP Šumava D 3 – koridor IV. TŽK vymezený po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko D 17 – po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko, jedná se o elektrifikaci D 68 (D 68/2) – zasahuje do I. zóny CHKO

Záměry v oblasti technické infrastruktury a velkoplošně chráněná území dle zákona o ochraně přírody je možno za vážné střety považovat zásahy do NP Šumava nebo do I. zóny CHKO. K těmto střetům dochází u těchto záměrů:  Ep9 – II. zóna NP Šumava  Ep10 – I. zóna CHKO Šumava  Ep12 – I. zóna CHKO Šumava Rozvojové plochy vs. MCHÚ – do národních přírodních rezervací a přírodních rezervací je zakázáno umísťovat nové stavby. Zároveň nesmí dojít k narušení těchto maloplošně chráněných území. Do přírodní rezervace Hornovltavické pastviny zasahuje okrajově plocha pro lyžování SR 9. Střet a negativní vlivy je nutné minimalizovat. Záměry v oblasti dopravy vs. maloplošně chráněná území – do maloplošně chráněných území, případně do jejich ochranných pásem, zasahuje celá řada záměrů. Část střetů je způsobena šíří koridoru a bude odstraněna v rámci zpřesnění ÚPD obcí. Významnější střety jsou uvedeny níže:  D1 – okrajový zásah do PR Horusická Blata  D 5 – prochází přes přírodní památku Pod Ostrohem  D 8 - Okrajově zasahuje do PR Sedlická obora  D 12 – v bezprostřední blízkosti NPR Velký a malý Tisý  D 31 – v koridoru se nachází PP ˇUpolíny a NPP Blanice  D 52 – homogenizace trasy, zasahuje do PP Dubová stráň  D 65 – jedná se o homogenizaci komunikace, která tvoří hranici PP Úval Zvonková a Prameniště Hamerského potoka  D 3 – IV. TŽK – okrajově do PR Horusická blata a PP Orty  D 16 – střet s PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic, PP Vrbenská tůň  D 17 – PP Kozí vršek, NPR Velký a malý Tisý, NPR Stará řeka (jedná se o elektrizaci trati  D 70 – prochází přes PP Spálený luh

Záměry s rizikem ohrožení krajinného rázu (střet s přírodním parkem) – níže jsou uvedeny významnější střety s přírodním parkem. Vyšší riziko ovlivnění krajinného rázu je samozřejmě i u záměrů zasahujících do chráněných území, ty jsou uvedeny výše.  D 1 – zasahuje do přírodního parku Turovecký les  D 11 – zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina  D 13 – zasahuje do přírodního parku Písecké hory  Ee3 – zasahuje do přírodního parku Poluška  Ee14 – zasahuje do přírodního parku Soběnovská vrchovina Střety záměrů s ÚSES – bylo identifikováno velké množství střetů záměrů s nadregionálním nebo regionálním ÚSES. Zejména střetům s koridorů dopravní a technické infrastruktury s ÚSES je ve velké většině případů nemožné se vyhnout a je potřeba je řešit na úrovni ÚPD obcí, případně v rámci procesu EIA. Mezi významnější střety obecně patří:  Plochy se sportovní a rekreační funkcí – zejména v případě SR 17 Smrčina  Koridory pro silnice I. a II. třídy  Železniční koridory Záměry vs. Natura 2000 – identifikována řada záměrů umístěných do evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí. Míru jejich významnosti bude možno určit až v rámci ÚPD obcí, respektive procesu hodnocení vlivů na soustavu Natura 2000 podle § 45i zákona 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny.


Záměry v oblasti technické infrastruktury vs. maloplošně zvláště chráněná území – u záměru V 2 existuje ohrožení PR Borkovická blata. Další střety zjištěny nebyly.

1 3 0


Zásahy do lesních porostů – nejvýznamnější zásahy (střety) do lesních porostů představují plochy pro sportovně rekreační funkci a dále koridory pro silniční a železniční dopravu a také koridory pro vedení elektrické energie (zde je nutno udržovat výšku porostu v odpovídající výšce). Jedná se o velké množství střetů s menším významem, kterým je obtížné se vyhnout. Nejvýznamnější problémy (střety) je možno předpokládat u těchto záměrů:  SR 1 – významnější předpokládané zásahy do lesních porostů  SR 9 - významnější předpokládané zásahy do lesních porostů  SR 10 - významnější předpokládané zásahy do lesních porostů  SR 16 Špičák – významné zásahy do lesních porostů (cca 1 000 ha), i lesů zvláštního určení  SR 17 Smrčina – předpokládaný zásah do lesů ve vysokých horských polohách  SR 22 – předpokládané velmi významné zásahy do lesních porostů  D 18 – Šumavské elektrické dráhy  Ee3, Ee4, Ee8, Ee12, Ee1š, Ee14 a Ee15 – významnější zásahy do lesních porostů Záměry vs. zásahy do ZPF v I. třídě ochrany – zásahům do I. třídy ZPF je obtížné se vyhnout, je možné je snižovat vhodným vymezením ploch a koridorů. Za problematické z hlediska ochrany půdního fondu lze zejména považovat trvalé zábory ZPF. K těm dochází u těchto skupin záměrů:  Plochy s obytnou a smíšenou funkcí  Plochy s komerční a průmyslovou funkcí  Plochy pro těžbu nerostných surovin  Plochy veřejné dopravní infrastruktury  Koridory silniční a železniční dopravy

7.1.3 Problémy (střety) v oblasti povrchových a podzemních vod

Záměry vs. CHOPAV – z hlediska střetů s CHOPAV jsou identifikovány střety zejména na základě ochranných podmínek CHOPAV. Za problémy (střety) lze v tomto případě považovat jednak záměry, u kterých lze očekávat vyšší míru odlesnění, jednak plochy pro těžbu nerostných surovin a jednak plochy pro komerční a průmyslovou výrobu, na které se tyto podmínky také vztahují. Jako možné významnější problémy byly identifikovány tyto záměry:  Komerční a průmyslové plochy – KP 18, KP 32, KP 33  Plochy se sportovní a rekreační funkcí – SR 9, SR 16, SR 17 – plochy s předpokladem významných záborů PUPFL  Koridory a plochy pro silniční a železniční dopravu – jedná se zejména o záměr D 18 (Šumavské elektrické dráhy), kdy se dá předpokládat významnější zásah do lesních porostů v rámci CHOPAV Záměry vs. ochranná pásma vodních zdrojů a vodních nádrží – do ochranných pásem vodních zdrojů a vodních nádrží zasahuje celá řada záměrů. Za možný problém (střet) je možno považovat zejména tyto střety záměrů s limity:  Plochy se smíšenou a obytnou funkcí – SO 13, SO 14  Plochy s komerční a průmyslovou funkcí – KP 5, KP 6, KP 7, KP 18, KP 22, KP 23, KP 25, KP 26, KP 27, KP 28, KP 32, KP 34  Plochy se sportovní a rekreační funkcí – SR 1, SR 10, SR 16, SR 18, SR 20, SR 21, SR 22  Koridory pro silniční dopravu – D1, D2, D5, D7, D9, D10, D13, D14, D15, D31, D33, D37, D39, D41, D42, D43, D44, D47, D48, D49, D51, D56, D58, D59, D60, D61, D65  Koridory pro železniční dopravu - D3, D16, D18, D68, D69


Záměry vs. záplavová území vodních toků – umístění záměrů do záplavových území vodních toků představuje jednak riziko ohrožení pro tyto záměry, jednak může docházet k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů. Za problematičtější je možno považovat rozvojové plochy a koridory pro dopravní infrastrukturu (silnice, železnice). V následujícím přehledu je uveden u záměrů silničních a železničních pouze přehled jejich střetů se záplavovými územími. Tyto střety budou vyřešeny odpovídajícím přemostěním a jinými technickými nástroji.  KP 13 a KP 21 – záměry vymezeny do záplavových území, nutno zajistit ochranu objektů  D 1, D 5, D 9, D 11, D 12, D 14, D 35, D 36, D 42 – koridory pro silniční komunikace zasahujících do záplavových území  D 3, D 16 – koridory železniční dopravy zasahující do záplavových území

1 3 1


7.1.4 Problémy (střety) v oblasti kulturních hodnot v území Záměry vs. městské a vesnické památkové zóny a rezervace a archeologické památkové zóny – nebyly zjištěny žádné střety významnějšího charakteru Záměry vs. krajinné památkové zóny – nelze jednoznačně určit, které záměry mohou představovat problém, nejsou jednoznačně určeny podmínky ochrany. Za problematické lze obecně považovat plochy pro komerční a průmyslovou výrobu, plochy pro obytnou a smíšenou funkci, koridory pro elektrické vedení a koridory pro silniční a železniční dopravu. Do stávajících krajinných památkových zón zasahují záměry:  SO 18 – krajinná památková zóna Novohradsko  D 9 – KPZ Libějovicko – Lomecko  D 42 – Novohradské hory Pozn.: Problematika těchto problémů (střetů) s limity a hodnotami území pro životní prostředí je podrobně řešena v rámci části A Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – Hodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí.

7.2 STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR S LIMITY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly hledány průniky geografických vrstev záměrů ZÚR s vrstvami technické infrastruktury dle níže uvedené tabulky. Výsledkem jsou polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou prezentaci ve výkresu střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových vrstev.

ÚR doprava

ÚR plyn

LAPV

plyn a teplo

cyklotrasy

vodní doprava

letiště

x x

x

x x

x x

x x

x x

/x /x

x

x

x x

x x

x x

x x

x

x

x

x

x

x

x

/x

x/

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

/x

/x

x

x

x

x

x

/x

/x

x

x

x

x x x x x x

/x /x x x

/x x x

x

x x

x x

x x x x

x

x

x

x x x

x

x x

x x

x x x x

x

x

x

x

x x

x x

x x x

x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

x

/x

x

x

x

x

x

x

x

x


x

VLC

rozvojové plochy

odkaliště ČOV Objekty s nebezpečnými látkami zóna havarijního plánování OP jaderného zařízení dálnice a rychlostní komunikace silnice I., II. a III. třídy železnice a vlečka lanová dráha letiště vč. OP výrobna elektřiny VVN (110-400kV) elektrorozvodna OP VTL a VVTL plynovodu bezpečnostní pásmo VVTL plynovodu tech. objekty VTL a VVTL plyn.

Silniční doprava Železniční doprava

Limity a hodnoty území

těžba

elektroenerg etika vodovody a kanalizace

Tabulka 86: Prověřené střety mezi záměry ZUR a stávající technickou infrastrukturou

1 3 2


OP produktovodu vysílače skládka spalovna

x x x x

x x x

x x

x x

x x x x

x x

/x x /x x

x x/

x x x x

x x x x

x x x x

x x x

x x x x

x x x

7.3 VZÁJEMNÉ STŘETY ZÁMĚRŮ ZÚR Vzájemné střety byly identifikovány pomocí prostorových operací v prostředí geografického informačního systému. Byly hledány vzájemné průniky geografických vrstev záměrů ZÚR dle níže uvedené tabulky. Výsledkem jsou polygony průniků dle jednotlivých záměrů s atributem limitu příp. hodnoty. Pro přehlednou prezentaci ve výkresu střetů v měřítku 1 : 150 000 byly tyto polygonové vrstvy střetů konvertovány do bodových vrstev. Jsou řešeny střety vybraných záměrů mezi sebou. Řada těchto střetů je způsobena pouze šířkou koridoru, při jejich zpřesnění se dá předpokládat, že významná řada těchto střetů bude vyloučena. U další části záměrů na sebe jednotlivé záměry funkčně navazují (např. rozvojové plochy a obslužné komunikace apod.). Tyto střety také nelze považovat jednoznačně za problémy. Toto vše bude možno detailně posoudit na úrovni ÚPD obcí.

/x

x

x

x

x x x

/x /x

/x /x /x x

x x x

x

x

/x

/x

x

/x

/x

/x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x x x

x x x x

x

x

x x

x x

x x x

x

x

/x

/x

x

/x

x

/x

/x

/x

x x

x x

x

/x /x

x

x x x x

x x x

x

x

x

x

x

x

x x x

x

x x x

x

x x

x x /x

/x x /x

x

x

/x

/x

x

x

x

/x

x

x x

x

x x

x x

x

x x x x

x

x

x

x

x

x

x

7.4 SLABÉ STRÁNKY ÚZEMÍ Za problém je možno považovat i slabé stránky území, které vyplynuly z rozboru udržitelného rozvoje území dle jednotlivých témat. Slabé stránky nejsou – vzhledem k jejich často problematické zobrazitelnosti – součástí problémového výkresu. Jsou však – pokud to bylo možné – zobrazeny v rámci kartogramů u jednotlivých témat. Výpis nejvýznamnějších slabých stránek ze tří pilířů Rozboru udržitelného rozvoje území – které je potřeba zohlednit při dalším zpracování ÚPD jsou kompletně uvedeny v přehledu výroků ze SWOT analýz v příloze č. 1, výběr nejdůležitějších z těchto výroků je uveden v příloze č. 2.


x x x x

VLC

vodovody a kanalizace

x

železniční doprava

elektroenergetik a

x

silniční doprava

plyn a teplo / objekty

x

letiště

LAPV

x

vodní doprava

ÚR plyn

x

cyklotrasy

ÚR doprava

rozvojové plochy těžby rozvojové plochy ÚR doprava ÚR plyn LAPV plyn a teplo / objekty elektroenergetika vodovody a kanalizace cyklotrasy vodní doprava letiště silniční doprava železniční doprava VLC

rozvojové plochy

Rozvojové plochy těžby

Tabulka 87: Vyhodnocení prověřených střetů mezi záměry ZUR mezi sebou

1 3 3


7.4.1 Urbanistické, dopravní a hygienické závady v území V rámci Jihočeského kraje jsou uvedeny jevy nebo jejich křížení, které ve smyslu využití území představují závady v území. Jde o následující GIS vrstvy použité v problémovém výkrese skládka, spalovna, poddolované území a

záplavové území Q100. Další problémy představují jevy ve výkrese neuvedené: 

   

Zdroje znečištění ovzduší REZZO 1(2,3) – kdy jde o velké, střední a malé zdroje znečišťování ovzduší, které se velkou měrou podílejí na emisích kraje v případě oxidu siřičitého, oxidů dusíku, amoniaku, oxidu uhelnatého a tuhých znečišťujících látek, Zdroje zápachu - kdy se může se jednat o zemědělské provozy nebo např. o zařízení ke zpracování odpadu, Halda nebo odval – kdy jde o způsob znehodnocení území, Průtah silnice 1. třídy zastavěným územím – kdy jde o hygienickou závadu především ve vztahu k obytnému území a současně dopravní závada jako způsob nežádoucího zpomalení dopravy, Úrovňové křížení silnice 1. třídy s železnicí – kdy jde opět o dopravní závadu ve smyslu zpomalení dopravy na silnicích 1. třídy.

7.4.2 Území ohrožená rizikovými přírodními jevy Jde o výčet jevů, které působí svojí existencí jako možné ohrožení v území především ve vztahu k jeho dalšímu možnému využití. V rozsahu kraje jsou takto vymezena území nad určitý rozsah (viz výkres). Jde o následující

(jsou uvedeny v Problémovém výkrese):  

Poddolované území - území, které vzniklo dřívější důlní činností a může svojí existencí ohrozit další možný rozvoj v území, Zátopová území - vymezující prostor, u kterého by měly být akceptovány podmínky v případě jeho dalšího využití.

7.5 PŘEHLED NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH IDENTIFIKOVANÝCH PROBLÉMŮ Výše vyjmenované typy problémů představují soubor všech problémů, které byly v rámci RÚRU vytipovány. Z těchto problémů byly identifikovány přehled nejvýznamnějších problémů, které bude nutno řešit v rámci ZÚR a na ni navazujících ÚPD obcí. Tyto problémy jsou zde podrobněji rozepsány a jsou také lokalizovány na území jednotlivých ORP, obcí a katastrálních území. V rámci problémového výkresy jsou rovněž součástí samostatné vrstvy SHAPEFILES, v rámci které jsou tyto střety taktéž popsány a lokalizovány.

P1 – Plocha pro rekreaci SR9 vs. II. zóna CHKO Šumava a PR Hornovltavické pastviny. Plocha pro rekreaci SR 9 – Kubova Huť – Boubín určená pro sjezdové lyžování je lokalizována významně do II. zóny CHKO Šumava a z malé části i do přírodní rezervace Hornovltavické pastviny. Pro CHKO Šumava zatím není zpracován plán péče (v současné době se zpracovává a měl by být dokončen na začátku roku 2009). Proto je nutné se v tomto případě řídit zejména zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Výstavba sportovních areálů na území II. zóny CHKO nemusí být v rozporu se základními ochrannými podmínkami CHKO, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno mimo jiné provozovat činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu. V přírodní rezervaci je mimo jiné zakázáno hospodařit na pozemcích hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch, povolovat a umisťovat nové stavby a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace. Z těchto důvodů se jeví záměr jako významně rizikový. Střety se zájmy ochrany přírody je nutno podrobně řešit jednak v rámci procesu EIA, jednak v rámci ÚP obcí, kdy je nutno hlavní aktivity směřovat mimo přírodní rezervaci. P2 – Plocha pro rekreaci SR 14 vs. III. zóna CKO Třeboňsko Plocha pro rekreaci SR 14 – Třeboň – Břílice určená pro golf je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími


7.5.1 Podrobnější informace k jednotlivým identifikovaným významnějším problémům

1 3 4


podmínkami ochrany CHKO. Navíc v případě golfu se dá předpokládat používání chemických prostředků pro údržbu ploch, což může mít negativní vliv na stávající biotu. Při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí je nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje. P3 – Plocha pro rekreaci SR 15 vs. III. zóna CKO Třeboňsko Plocha pro rekreaci SR 15 – Třeboň – Domanín určená pro rozvoj lázeňských aktivit je lokalizována do III. zóny CHKO Třeboňsko. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Nedají se předpokládat významnější problémy, přesto je nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Třeboňsko a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje. P4 – Plocha pro rekreaci SR 16 vs. III. zóna CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha SR 16 – Špičák pro lyžařský areál je umístěna do III. zóny CHKO Šumava a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o Chráněnou oblast přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. Dají se předpokládat významné zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Zároveň se jedná o vojenský újezd Boletice, je proto nutné vyřešit majetkoprávní vztahy, provést asanaci území apod. P5 – Plocha pro rekreaci SR 17 vs. NP Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha SR 17 – Smrčina pro lyžařský areál je umístěna do I. zóny národního parku Šumava a ve výrazné míře zasahuje do stávajících lesních porostů. Zároveň se jedná i o Chráněnou oblast přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Hrozí zde riziko střetů se zájmy ochrany přírody, neboť je záměr situován do území s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin. Jedná se o nejcennější klidovou zónu NP a zároveň o biocentrum ÚSES. Jde tedy o významný střet se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále se dají předpokládat významné zásahy do lesních porostů, které budou záměrem negativně ovlivněny. Dá se také předpokládat konflikt s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha.

P7 – Plocha pro těžbu nerostných surovin PT 10 vs. II. zóna CHKO Třeboňsko Plocha územní rezervy pro těžbu nerostných surovin – rašeliny - PT 10 je směřována do II. zóny CHKO Třeboňsko. Na území II. zóny CHKO je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mimo jiné zakázáno hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu a dále měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti. Vymezení této územní rezervy je také v přímém rozporu s Plánem péče SCHKO Třeboňsko. P8 – Úsek dálnice D1/3 vs. ochrana přírody Koridor pro úsek dálnice D1/3 zasahuje okrajově jednak do I. zóny CHKO Třeboňsko a současně i do nadregionálního biocentra a PR Horusická Blata. Případné vymezení dálnice do těchto lokalit by bylo v přímém rozporu s několika paragrafy zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V rámci ÚPD obcí je tedy nutno zajistit, aby byl tento úsek dálnice vymezen mimo tyto plochy chráněné zákonem, a v rámci procesu EIA je nutné zajistit ochranu těchto ploch před negativními vlivy.


P6 – Plocha pro rekreaci SR 21 vs. CHKO Šumava, lesní porosty a CHOPAV Šumava Plocha pro rekreaci SR 21 pro rozvoj golfových aktivit je situována do III. zóny CHKO Šumava. Umístění této plochy nemusí být v rozporu se zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, avšak dle tohoto zákona je zde zakázáno měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany CHKO. Při managementu daných ploch se dá předpokládat používání chemických prostředků, hrozí proto riziko negativního ovlivnění biodiverzity v dané lokalitě a je proto nutno při konkrétním vymezení ploch na úrovni ÚP obcí nutno úzce spolupracovat se Správou CHKO Šumava a najít vyvážený kompromis mezi požadavky ochrany přírody a ekonomického rozvoje.

1 3 5


P9 – Koridor pro silniční komunikaci D5 vs. CHKO Šumava a PP Pod Ostrohem Záměr D5 (v úseku D 5/12) je situován do II. zóny CHKO Šumava a současně i do přírodní památky Pod Ostrohem. Jedná se o obchvat Horní Vltavice, kdy stávající komunikace vede po okraji přírodní památky. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny jsou „změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození zakázány.“ Záměr bude nutno projednat detailně ve variantách v rámci procesu EIA a zajistit, aby negativní ovlivnění přírodní památky bylo co nejmenší. Jedná se o záměr ve vysokém stupni rozpracovanosti. P10 – Koridor D 12 vs. CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý Koridor D 12 zasahuje v rámci některých svých úseků do II. zóny CHKO Třeboňsko. Zároveň zasahuje okrajově i do národní přírodní rezervace Velký a Malý Tisý. V úseku D 12/2 se jedná zejména o křížení silniční a železniční trati, kdy stávající stav je považován za nevyhovující a předpokládá se proto mimoúrovňové křížení. V tomto přírodě by mohlo dojít k negativnímu ovlivnění NPR. Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy, povolovat a umisťovat stavby a měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace. V měřítku ZÚR není tento problém možno řešit, je potřeba jej řešit variantně v rámci ÚPD obcí a procesu EIA tak, aby nedošlo k negativnímu narušení dané lokality. P11 – Koridor D 15 vs. NP Šumava Koridor D 15 v úseku D15/6 zasahuje do NP Šumava. Jedná se o obchvat obce Ženklava. Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/82 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zakázáno mj. stavět nové silnice. Jedná se tedy o rozpor se zákonem, bude tedy proto nutno získat výjimku vlády ze zákona. Stávající stav je nevhodný, v případě realizace je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území. P12 – Koridor D 15 vs. CHKO Šumava Koridor D 15 v úseku D 15/6 zasahuje v krátkém úseku do I. zóny CHKO Šumava. Tomuto střetu není možné se vyhnout. Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je mimo jiné zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby a povolovat a měnit využití území. Současný stav silniční komunikace je nevyhovující. Střet s I. zónou je možno řešit např. přemostěním. Vzhledem k měřítku ZÚR je toto možno řešit až na úrovni navazujících ÚP obcí. Nelze vyloučit možné negativní vlivy, např. na chráněné druhy živočichů, na vodní režim v krajině apod. Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.

P14 – Koridor D 65 vs. CHKO Šumava Koridor D 65 prochází po hranici národního parku Šumava, I. zóny CHKO Šumava a PP Úval Zvonková. Jedná se o homogenizaci stávající komunikace. Dojde ke kvalitativní úpravě stávající dopravně nevhodné komunikace, po které jezdí automobily směrem do lyžařského areálu Hochficht. Je nutná úzká spolupráce s SCHKO Šumava a realizace záměru za podmínek jí stanovených tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území. Možný negativní vliv bude způsoben pravděpodobným nárůstem dopravy, avšak stávající komunikace je již dopravně využívaná, nárůst by neměl být významný. P15 – Koridor pro železnici D 69 vs. NP Šumava Koridor pro železnici D 69 zasahuje do národního parku Šumava. Tento nově navrhovaný úsek železniční trati (Šumavské elektrické dráhy) by měla sloužit pro zajištění dopravní dostupnosti pro navrhovaný lyžařský areál Smrčina. Na celém území národních parků je dle zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny mj. zakázáno stavět nové železnice, jedná se proto o významný střet se zákonem a pro realizaci záměru by bylo nutno udělit výjimku vlády. V případě realizace lyžařského areálu je naopak železnice pravděpodobně přijatelnějším dopravním prostředkem než automobilová doprava.


P13 – Koridor D 31 vs. CHKO Šumava Koridor D 31 ve svém úseku D 31/8 zasahuje do I. zóny CHKO Šumava. Stávající úsek komunikace je z hlediska dopravy nevhodný a také prochází I. zónou CHKO. V případě vhodného technického řešení by tedy mělo dojít ke zlepšení stávajícího stavu. Přesto je záměr v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a pro jeho schválení je pravděpodobně nutná výjimka ze zákona, kterou musí schválit vláda ČR. Jako jedno z řešení pro tento úsek trati by bylo, v případě jeho schválení, odpovídající přemostění a zrušení starého úseku silnice. Je nutno realizovat záměr tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních hodnot území.

1 3 6


P16 – Koridor D 70 vs. NP Šumava Koridor pro železnici D 70 je vymezen v národním parku Šumava a v blízkosti přírodní památky Spálený luh. Záměr je situován na bývalém náspu pro železnici, která byla po válce v tomto úseku demontována, avšak železniční násep byl zachován. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny je v národních parcích zákaz výstavby železnic, avšak v tomto případě by se nemělo jednat o nový záměr, nýbrž o obnovu bývalé železnice. Je však nutné vést záměr po bývalém železničním náspu. Délka úseku je cca 100 m. P17 – Koridor D 3 vs. CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata Koridor pro železnici D 3 (v úseku D 3/3 a D3/4) je vymezen po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a PR Horusická Blata. Nejedná o nový návrh trasy a návrh ZÚR nespecifikuje podobu navrženého záměru, není proto možno jednoznačně významnost problému. V případě realizace stavebních prací je nutno úzce spolupracovat s orgány ochrany přírody. V navazujících ÚP obcí a další realizaci projektu (v rámci EIA) je nutno zajistit ochranu těchto přírodně cenných lokalit. P18 – Koridor D 17 vs. CHKO Třeboňsko a NPR Koridor D 17 vede po okraji I. zóny CHKO Třeboňsko a NPR Velký a malý Tisý. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, nejedná se tedy přímo o nový záměr, ale o kvalitativní úpravu stávajícího. Stávající trať tvoří hranici pro NPR Velký a Malý Tisý a Starou Řeku. Během realizace záměru je nutná úzká spolupráce s orgány ochrany přírody, které musí stanovit přesné podmínky pro realizaci záměru. Záměr bude detailně řešen v rámci procesu EIA a je nutno zajistit ochranu přírodních hodnot území. P19 – Koridor D 68 vs. CHKO Šumava Záměr D 68 v úseku D 68/2 zasahuje přímo do I. zóny CHKO, což je v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, neboť do I. zóny CHKO je zakázáno umisťovat a povolovat nové stavby. Pro realizaci tohoto záměru bude proto pravděpodobně nutno získat výjimku vlády ze zákona. Koridor prochází zamokřenými porosty na pravém břehu potoka Olšina. Záměr je bezprostředně navázán na navrhované lyžařské středisko Špičák (SR 17) a podmíněn jeho realizací. V případě schválení tohoto záměru je vybudování železničního napojení velmi žádoucí, neboť tvoří vhodnou alternativu k automobilové dopravě. Záměr bude podrobně řešen v rámci procesu EIA. Pokud by byly prokázány významně negativní vlivy, je vhodné zvážit možnost úpravy vedení trasy (např. v blízkosti silnice z Hodňova do Olšiny tak, aby se navržená trať napojila na stávající trať již v blízkosti této silnice a zároveň byla respektována I. zóna CHKO).

P21 – Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 vs. CHKO Šumava Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 je v jednom ze svých úseků v blízkosti státní hranice s Rakouskem situován do I. zóny CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Dle předkladatele ZÚR není možné v blízkosti hranic s Rakouskem upravit vedení koridoru tak, aby vedl mimo I. zónu CHKO. Z tohoto důvodu bude proto pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona. V případě jejího udělení bude nutno v rámci zpracování ÚPD obcí upřesnit vymezení záměru tak, aby zásahy do I. zóny byly co nejmenší a v rámci procesu EIA zajistit, aby při realizaci záměru došlo k co nejmenšímu dotčení přírodních hodnot lokality. P22 – Koridor pro vedení zemního plynu Ep12 vs. CHKO Šumava V případě Ep12 koridor prochází přes I. zónu (přes vodní nádrž Lipenská nádrž) CHKO Šumava. Na území I. zóny CHKO je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno umísťovat a povolovat nové stavby, záměr je tedy v nesouladu s tímto zákonem. Záměr by mohl mít negativní vlivy zejména během jeho realizace, v případě provozu již nikoliv. Bude nutné řešit podrobně v rámci procesu EIA.


P20 – Koridor pro vedení plynu Ep9 vs. NP Šumava Koridor pro vedení zemního plynu Ep9 je situován do II. zóny národního parku Šumava. Dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů je na území národních parků mimo jiné zakázáno stavět dálkové produktovody. V tomto případě se pravděpodobně o dálkový produktovod nejedná, přesto je nutno záměr řešit v úzké spolupráci se správou NP Šumava. Při zpřesnění koridoru a realizaci záměru je vhodné vést záměr tak, aby co nejvíce kopíroval vedení stávajících dopravních komunikací ve směru Vimperk – Horní Vltavice – Strážný – SRN, aby bylo zajištěno zmírnění negativních vlivů na přírodní hodnoty území. Bude řešeno zejména v rámci procesu EIA.

1 3 7


P23 – Koridor D 31 vs. PP Upolíny Koridoru D 31 pro silniční dopravu vede přes přírodní památku Úpolíny. Jedná se o maloplošně zvláště chráněné území velmi malého rozsahu, které se celé nachází uvnitř daného koridoru. V rámci zpřesnění vymezení trasy komunikace bude tedy nutné zajistit, aby nový úsek komunikace vedl mimo tuto přírodní památku a její ochranné pásmo. Bude nutno řešit v rámci ÚPD obcí a v rámci procesu EIA. P24 – Koridor D 31 vs. NPP Blanice Koridor D 31 ve svém úseku D 31/8 zasahuje do národní přírodní památky Blanice. Stávající úsek komunikace, který danou NPP prochází, je však nevhodný, nový úsek může tedy přinést zlepšení daného stavu i z hlediska přírodních hodnot území. Jedním z možných řešení je přemostění řešené tak, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění NPP. Nutná je úzká spolupráce s příslušnými orgány ochrany přírody. P25 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (Tůně u Hajské) Koridor pro železnici vede D 16 v několika úsecích po okraji maloplošně zvláště chráněných území (PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic). Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich blízkosti. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací. P26 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (Bažantnice u Pracejovic) Koridor pro železnici vede D 16 v několika úsecích po okraji maloplošně zvláště chráněných území (PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic). Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich blízkosti. V případě záměru D16/3 se jedná o zásah do přírodní rezervace Bažantnice u Pracejovic. V přírodních rezervacích je dle zákona o ochraně přírody a krajiny zakázáno povolovat nové stavby, umístění železnice je v rozporu se zákonem, proto bude pravděpodobně nutné získat výjimku ze zákona, kterou uděluje vláda. Stávající trať prochází centrem obce, plánuje se modernizace na rychlost 160 km/hod. Ve stávající trase není možno provést úpravu křížení se silnicí na mimoúrovňové. Pro zmírnění možných negativních vlivů je vhodné vést záměr co nejvíce po okraji přírodní rezervace. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.

P28 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (PP Skalský) Koridor pro železnici vede D 16 v několika úsecích po okraji maloplošně zvláště chráněných území (PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic). Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich blízkosti. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací. P29 – Koridor pro železnici D 17 vs. PP Kozí vršek Koridor D 17 vede po okraji PP Kozí Vršek. Jedná se o elektrifikaci stávající trati, k významnějšímu ovlivnění by dojít nemělo, avšak je nutno spolupracovat s orgány ochrany přírody a zajistit ochranu přírodních hodnot území. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokality zejména během stavebních prací. P30 – Vodní zdroj Mažice (V 2) vs. PR Borkovická Blata Vodní zdroj V2 Mažice se nachází v bezprostřední blízkosti PR Borkovická blata a PR Kozohlůdky. V roce 2007 byla zpracována „Změna č. 1 Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje – oblast Třeboňská pánev – sever“, ke které vydalo MŽP nesouhlasné stanovisko ze dne 28. 11. 2007, č. j. 80440/ENV/07. Jednalo se o záměr vybudování nového zdroje Mažice – Borkovice pro tzv. náhradní zásobení vodárenské soustavy Jižní Čechy. Důvodem (kromě jiného) bylo, že intenzivní čerpání podzemních vod by výrazně negativně ovlivnilo vodní režim


P27 – Koridor D 16 vs. MZCHÚ (NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně) Koridor pro železnici vede D 16 v několika úsecích po okraji maloplošně zvláště chráněných území (PP Tůně u Hajské, PP Skalský, NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, PR Bažantnice u Pracejovic). Jedná se o modernizaci a zdvojkolejnění stávající železniční trati. Železnice tvoří buďto hranici těchto MZCHÚ nebo se nachází v jejich blízkosti. Bude nutno řešit zejména v rámci procesu EIA, kdy je nutno zajistit ochranu lokalit zejména během stavebních prací.

1 3 8


území a ohrozilo by ekosystém v přírodní rezervaci Borkovická blata (rašeliniště, výskyt borovice blatky apod.). V případě, že bude záměr realizován, je nutno v rámci procesu EIA nastavit podmínky tak, aby bylo zajištěno, že záměr nebude mít negativní vliv na vodní režim v okolní krajině a na okolní MZCHÚ. P31 – Plocha SO 11 vs. poddolované území Plocha SO11 České Budějovice – Za Stromovkou s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená okrajově na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů by měl proto být realizován báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. P32 – Plocha SO 13 vs. poddolované území Plocha SO13 Adamov – Hůry – Rudolfov s obytnou a smíšenou funkcí je vymezená z významné části na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů musí být realizován báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. P33 – Plocha KP 28 vs. poddolované území Plocha KP28 Český Krumlov – Domoradice je vymezená z významné části na stávajícím poddolovaném území, což může představovat omezení pro budoucí výstavbu na této ploše. Před realizací záměrů by měl proto být realizován báňsko-technický průzkum, podle jehož výsledků bude nutné stavby zabezpečit. P34 – Koridor D 1 vs. CHLÚ Úsek komunikace D1/6 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území Suché Vrbné, které slouží pro ochranu ložiska nerostných surovin pro těžbu cihlářské suroviny. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. Je nutno záměr realizovat tak, aby byla zachována možnost budoucí těžby na tomto ložisku. Bude řešeno v rámci ÚPD obcí. P35 – Koridor D 6 vs. ložisko nerostných surovin Koridor silniční komunikace D6 v úseku D6/2 zasahuje do ložiska nerostných surovin Lety, kde probíhá současná povrchová těžba. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby. P36 – Koridor D 38 vs. CHLÚ Koridor pro silniční komunikaci v úsek D38/3 zasahuje významněji do stávajícího chráněného ložiskového území Dačice pro těžbu stavebního kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.

P38 – Koridor D51/3 vs. CHLÚ Koridor pro silniční komunikaci D 51 ve svém úseku D51/3 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území Blatná určeného pro těžbu kamene pro kamenickou výrobu. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby. P39 – Koridor ZP Ep10 vs. CHLÚ Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Číčenice. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby. P40 – Koridor ZP Ep10 vs. CHLÚ Koridor pro vedení zemního plynu Ep10 zasahuje do chráněného ložiskového území Černá v Pošumaví. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.


P37 – Koridor D 39 vs. CHLÚ Úsek komunikace D39/2 zasahuje do stávajícího chráněného ložiskového území Kaplice pro těžbu stavebního kamene. Chráněné ložiskové území zahrnuje území, na kterém stavby a zařízení, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska, by mohly znemožnit nebo ztížit dobývání výhradního ložiska. V rámci ÚPD obcí je třeba zajistit, aby zůstala možnost zachování těžby.

1 3 9


P41 – Koridor D1 vs. přírodní park Turovecký les Koridor dálnice D1 zasahuje do přírodního parku Turovecký les. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. P42 – Koridor D 11 vs. přírodní park Javořická vrchovina Koridor silnice D 11 zasahuje do přírodního parku Javořická vrchovina. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. P43 – Koridor D 13 vs. přírodní park Písecké hory Koridor silnice D 13 zasahuje do přírodního parku Písecké hory. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. P44 – Koridor Ee3 vs. přírodní park Poluška Koridor pro vedení elektrického napětí Ee3 zasahuje do přírodního parku Poluška. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, ba nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu. P45 – Koridor Ee14 vs. přírodní park Soběnovská vrchovina Koridor pro vedení elektrického napětí Ee14 zasahuje do přírodního parku Soběnovská vrchovina. Vedení elektrického napětí může mít významný dopad na krajinný ráz, ještě citlivější je situace v přírodních parcích, kde je krajinný ráz předmětem ochrany. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Pravděpodobně bude nutné provést krajinnou studii pro daný záměr a zajistit, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění krajinného rázu.

P47 – Plocha pro rekreaci SR10 vs. lesní porosty Plocha pro rekreaci SR 10 Libín – lyžařský areál je situován ve významné míře do lesního porostu. V rámci navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy. P48 – Plocha pro rekreaci SR22 vs. lesní porosty Plocha pro rekreaci SR 22 Lipno – Kramolín určená zejména pro rozvoj lyžařských aktivit je situována ve velmi významné míře do lesního porostu. V rámci navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy. P49 – Koridor železnice D 18 vs. lesní porosty a CHOPAV Koridor pro železnici D 18 je situován významněji do lesních porostů a do II. zóny CHKO Šumava. Zároveň se jedná o území Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod Šumava. Bude tedy nutné vyřešit možný rozpor záměru s ochrannými podmínkami CHOPAV, kdy je zakázáno jednorázově odstraňovat lesní porosty o ploše více než 25 ha. Železnice by měla zajišťovat dopravní napojení nově navržených rekreačních ploch, v případě jejich schválení se jeví jako vhodnější varianta oproti dopravě silniční.


P46 – Plocha pro rekreaci SR1 vs. lesní porosty Plocha pro rekreaci SR Bělčice - Golf a kongresové centrum je situována významněji do lesního porostu. V rámci navazujících ÚPD obcí je vhodné zajistit, aby zásahy do lesních porostů byly co nejmenší. Toto by mělo být řešeno zejména vhodným uspořádáním objektů a aktivit v rámci dané plochy.

1 4 0


P50 – Plocha KP 18 vs. CHOPAV Třeboňská pánev Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 18 Veselí nad Lužnicí zasahuje do CHOPAV Třeboňská pánev. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA. P51 – Plocha KP 32 vs. CHOPAV Novohradské hory Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 32 Dolní Dvořiště zasahuje do CHOPAV Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Bude řešeno v rámci procesu EIA. P52 – Plocha KP 33 vs. CHOPAV Novohradské hory Plocha pro komerční a průmyslovou výrobu KP 33 České Velenice – hospodářský park zasahuje do CHOPAV Novohradské hory. V případě této plochy nedojde k záboru lesa, nemělo by se tedy jednat o významnější problém. Musí však být dodrženy ochranné podmínky těchto CHOPAV, tj. zejména zákaz provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o celkové kapacitě zástavu nad 5000 kusů, skladů ropných látek o objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, tepelných elektráren na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW a průmyslových závodů, u nichž by v době provozu došlo k vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod. Vzhledem k charakteru předpokládaných aktivit se nedá očekávat rozpor s ochrannými podmínkami CHOPAV. Bude řešeno v rámci procesu EIA. P53 – Koridor D9 vs. KPZ Libějovicko - Lomecko Koridor pro silniční dopravu D 9 zasahuje do krajinné památkové zóny Libějovicko – Lomecko. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území. P54 – Koridor D 42 vs. CHKO Šumava Koridor pro silniční dopravu D42 zasahuje do krajinné památkové zóny Novohradské hory. Vzhledem k této skutečnosti je nutno zajistit, aby byly dodrženy podmínky ochrany kulturních hodnot v tomto území. Označení problému P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17

ORP

Obec

KÚ

Vimperk Třeboň Třeboň Český Krumlov

Horní Vltavice, Kubova Huť Třeboň Domanín Boletice

Český Krumlov Český Krumlov Třeboň České Budějovice, Soběslav Vimperk Třeboň Prachatice Český Krumlov Prachatice Český Krumlov Prachatice Prachatice České Budějovice, Soběslav

Horní Planá Frymburk Majdalena, Třeboň Veselí nad Lužnicí, Bošilec

Horní Vltavice, Kubova Huť Břilice Domanín u Třeboně Maňávka u Č. Krumlova, Jablonec u ČK, Polná u ČK Zvonková Frymburk Branná, Majdalena Horusice, Bošilec

Kubova Huť, Horní Vltavice Lužnice, Lomnice nad Lužnicí Želnava Horní Planá Zbytiny Horní Planá Nová Pec Stožec Veselí nad Lužnicí, bošilec

Kubova Huť, Račí Lužnice, Lomnice nad Lužnicí Želnava Horní Planá, Pernek Zbytiny Zvonková Nová Pec Stožec, České Žleby Horusice, Bošilec


Tabulka 88: Problémy lokalizované na jednotlivé ORP, obce a katastrální území

1 4 1


P32 P33 P34 P35 P36 P37 P38 P39 P40 P41 P42 P43 P44 P45 P46 P47 P48 P49 P50 P51 P52 P53 P54

Třeboň Český Krumlov Vimperk Český Krumlov Český Krumlov Prachatice Prachatice Strakonice Strakonice Písek Písek Soběslav Soběslav České Budějovice České Budějovice

Majdalena, Třeboň Horní Planá Strážný Černá v Pošumaví Horní Planá, Černá v Pošumaví Prachatice Zbytiny Strakonice Strakonice, Pracejovice Kestřany, Ražice Skály Vlkov Borkovice České Budějovice Adamov, Hůry, Rudolfov

Český Krumlov České Budějovice

Český Krumlov, Přísečná České Budějovice, Rudolfov, Dobrá Voda u ČB Lety Dačice Kaplice Blatná, Chlum Číčenice Černá v Pošumaví Sezimovo Ústí Jilem, Studená Dolní Novosedly, Písek Věžovatá Pláně, Střítež

Písek Dačice Kaplice Blatná Vodňany Český Krumlov Tábor Dačice Písek Český Krumlov, Kaplice Kaplice Blatná Prachatice Český Krumlov Český Krumlov Soběslav Kaplice Třeboň Vodňany Trhové Sviny

Kaplice, Soběnov Bělčice Prachatice Lipno nad Vltavou, Frymburk Černá v Pošumaví Veselí nad Lužnicí Dolní Dvořiště České Velenice Libějovice Nové Hrady

Majdalena, Hotičky u Staré Hlíny Horní Planá Strážný Kyselov Horní Planá, Černá v Pošumaví Prachatice, Libínské Sedlo Zbytiny Hajská Nové Strakonice, Pracejovice Lhota u Kestřan, Ražice Skály u Protivína, Protivín Vlkov nad Lužnicí Borkovice České Budějovice 2 Adamov u Českých Budějovic, Hůry, Rudolfov u ČB Přísečná-Domoradice, Přísečná Č. Budějovice 5, Dobrá Voda u ČB, Hlinsko u Vráta Lety Dačice Kaplice Blatná, Chlum u Blatné, Hajany u Blatné Číčenice Černá v Pošumaví Sezimovo Ústí Studená Dolní Novosedly, Písek Věžovatá Pláně, Střítež u Kaplice Soběnov, Blansko u Kaplice Bělčice Prachatice, Libínské Sedlo Lipno nad Vltavou, Frymburk Černá v Pošumaví, Frymburk Veselí nad Lužnicí Dolní Dvořiště České Velenice Černěves u Libějovic, Libějovice Údolí u Nových Hradů, Svébohy, Žár u Nových Hradů


P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25 P26 P27 P28 P29 P30 P31

1 4 2


Tabulka 89: Počet problémů po ORP


Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejvíce významných identifikovaných problémů se vyskytuje v ORP Český Krumlov (13 problémů), ORP Prachatice (7 problémů) a ORP Třeboň (6 problémů). Naopak v ORP Jindřichův Hradec a ORP Týn nad Vltavou nebyly identifikovány žádné významnější problémy v území. Tabulka 90: Počet problémů dle druhu střetu

Střet Rozvojové plochy s ochranou přírody a krajiny Dopravní a technická infrastruktura s ochranou přírody a krajiny Rozvojové plochy s geologií (poddolované území) Dopravní a technická infrastruktura s geologií (CHLÚ, ložiska nerostných surovin)

Počet problémů 13 31 3 7

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že nejčastěji identifikovaným problémem je střet dopravní a technické infrastruktury s ochranou přírody.


ORP

Počet významných problémů 2 5 13 2 0 4 0 4 7 5 2 1 1 6 0 3 2

1 4 3


8 ZÁVĚR 8.1 PROBLÉMOVÉ OKRUHY V ÚZEMÍ K ŘEŠENÍ 8.1.1 Environmentální pilíř Povrchová těžba stavebního kamene a štěrkopísků představuje lokální zátěže, nevratné zábory půdního (lesního) fondu, místní narušení ekologické stability krajiny, narušením režimu povrchových a podzemních vod, zvýšenou hlučnost a prašnost a zatížením místní komunikační sítě. Je nutné přispívat k prevenci a snižování znečišťování pramenišť minerálních a léčivých vod, povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti. Jedním z ukazatelů kvality prostředí je rizikovost útvarů povrchových a podzemních vod. Na území kraje je 61 % délky útvarů povrchových vod tekoucích klasifikováno jako rizikový z hlediska ekologického stavu/potenciálu a 30 % z hlediska chemického stavu. Největší procento útvarů povrchových vod tekoucích s klasifikací „rizikový“ z hlediska ekologického stavu/ekologického potenciálu (přes 80 %) je klasifikováno na území ORP Vodňany, Vimperk, Strakonice a Kaplice, z hlediska chemického stavu na území ORP Vodňany, Strakonice, Tábor a Blatná (více než 50 %). Největší plochy útvarů podzemních vod s klasifikací „rizikový“ z hlediska kvantitativního a chemického stavu se nacházejí na území ORP Soběslav, České Budějovice, Týn nad Vltavou a Třeboň. Na území kraje jsou 3 % plochy útvarů podzemních vod klasifikováno jako rizikový z hlediska kvantitativního stavu a 4 % plochy útvarů podzemních vod z hlediska chemického stavu. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Nejvyšší podíl ploch s výskytem radonu je na území ORP Blatná a Milevsko. Nejmenší podíl ploch je na území ORP Soběslav. Obyvatelé žijící v ochranném pásmu letiště jsou ovlivněni především hlukovou zátěží. Nejvyšší zastoupení I. třídy ochrany ZPF na výměře katastru se nachází v ORP Tábor, Kaplice, Soběslav, Jindřichův Hradec a Dačice. Vysoký podíl II. třídy ochrany ZPF lze nalézt v ORP Blatná, Písek, Strakonice, Milevsko, Týn nad Vltavou. Z hlediska trvalé udržitelnosti je problematické, že velká část zemědělské půdy s vysokou třídou ochrany se nachází v okolí větších obcí, kde existuje největší tlak na vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu. Velké množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází v ORP Strakonice, Vimperk, Prachatice a Tábor. V těchto místech hrozí zvýšené riziko zrychleného odtoku vody při přívalových srážkách a s tím související nebezpečí vzniku lokálních povodní. Celkem je v celém kraji 9151 ha orné půdy umístěné na pozemcích o sklonu větším než 7°. K celkové výměře veškeré zemědělské půdy v kraji (283 063 ha) tyto plochy zabírají 3,2 %. Cílem je snížit množství takových ploch na minimum. Jihočeský kraj má vysoký podíl území se zachovalou a rozmanitou krajinou. Přesto docházelo v minulosti v některých regionech k výrazným negativním zásahům člověka do krajiny, což vedlo ke snížení hodnoty KES, poklesu podílu zatravněných ploch a nelesní zeleně, snížení retenční schopnost krajiny, vysokému podílu postagrárních lad a meliorovaných ploch. Jako příležitost k odstranění těchto negativních zásahů se nabízí využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav, které by měli sloužit k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Další vhodnou možností k nápravě současného stavu je např. revitalizace vodních toků a údolních niv, obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů atd. Dále je nutno řešit problémy, které byly identifikovány v rámci zpracování problémového výkresu.

Hustota silniční sítě kraje (6,7 km na 100 km2) patří v porovnání s ostatními kraji v ČR k nejnižším. O její relativně nízké kvalitě vypovídá skutečnost, že 89 % z celkové délky tvoří silnice II. a III. třídy. Z celkové délky dálnice D3 byl zatím vybudován pouze východní obchvat města Tábor a úseky Tábor-Chotoviny (9 km) a Mezno-Chotoviny (6,8 km). D3 by výrazně zrychlila dopravu v úseku Tábor-Veselí nad Lužnicí, kde je v současném období situace především v době špiček kritická. Zahájení realizace stavby tavby tohoto úseku se očekává v druhé polovině roku 2008. Kritická dopravní situace, již by měla řešit výstavba nové rychlostní komunikace R3, je rovněž v navazující silnici I. třídy České Budějovice – Kaplice - Dolní Dvořiště-státní hranice. Hustota železniční sítě (obdobně jako u silniční) je výrazně pod republikovým průměrem, což souvisí s přírodními podmínkami a příhraniční polohou kraje. Pro optimalizaci obslužnosti území a kvalitu přepravy by bylo potřeba zvýšit kulturu cestování na železnici (zejména modernizovat vozový park) a zvýšit traťovou rychlost. Dále pak zajistit vhodné přestupní návaznosti vlak – autobus a řešit systémy Park & Ride resp. Park & Bike (parkoviště u železniční zastávky, stojany pro kola a úschovny). Vybudování integrovaných dopravních systémů a informačních systémů veřejné dopravy by přispělo ke zvýšení přepravy cestujících veřejnou dopravou a tím i omezení individuální automobilové dopravy s jejími negativními vlivy na zdraví obyvatelstva i životní prostředí. Územím Jihočeského kraje prochází tranzitní dopravní koridor

Kapitola: Závěr

8.1.2 Hospodářský pilíř

1 4 4


(IV.TŽK), jenž je nedílnou součástí multimodálního koridoru X (M1). Současné technické parametry tratě nesplňují ani požadované podmínky pro zatížení (22,5 t/nápravu), ani pro odpovídající prostorovou průchodnost a pro použití vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. Stávající maximální cestovní rychlost je 60-70 km/hod. Současný stav letišť (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných ploch) omezuje možnosti jejich využití. Za hlavní nedostatek pro zlepšení dostupnosti kraje je proto považována absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní veřejný mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. V rámci vodohospodářské infrastruktury existují oblasti kraje, v nichž je nutná rekonstrukce stávající sítě a oblasti, kde je nutné vybudováním nových sítí ještě napojení obyvatel na veřejné vodovody zvýšit (ORP Blatná, Milevsko a Vodňany) a dosáhnout v rámci napojení obyvatel na veřejné vodovody alespoň hranice 80 %. Vyskytují se lokální problémy se zabezpečováním dostatečných zdrojů pitné vody v letních obdobích sucha a problémy týkající se rizikových situací v souvislosti se zajištěním zdroje v případě katastrof a krizových stavů (povodně). Je nutné rozšíření stávající kanalizační sítě (hlavně v ORP Blatná, Dačice, Strakonice a Vodňany) a rekonstrukce či výstavba čističek odpadních vod v několika správních obvodech. V kraji roste celková produkce odpadů (nejvíce v oblasti stavebnictví, kde byl, zaznamenám nárůst produkce odpadů mezi lety 2005 a 2006 téměř o 100%). Podíl odstraňovaného odpadu v kraji (se stále vysokým podílem skládkování a fyzikálně-chemické úpravy) dlouhodobě převyšuje v jednotlivých letech podíl využívaného odpadu (recyklací anebo využitím jako paliva či k výrobě energie). Právě v systémech recyklace má Jihočeský kraj velké rezervy. I přes celkově nenarušené životní prostředí existují v regionu lokality s významnou starou ekologickou zátěží, jejichž sanace bude velmi nákladná. V rámci zásobování území teplem se jeví jako problémové stávající zdroje tepla provozované na fosilní paliva, které jsou častým zdrojem znečištění přízemní vrstvy atmosféry, v některých případech překračují emisní limity a omezují tak kvalitu života obyvatel. Ač Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším krajům ČR, je jeho ekonomická výkonnost cestovního ruchu velice nízká. Problematické je také především celoroční využití ubytovacích kapacit a úroveň poskytovaných služeb pro náročného zákazníka. Jihočeský kraj z hlediska příjmu obcí z daní ve srovnání s ostatními kraji (v přepočtu na jednoho obyvatele) byl v roce 2006 až na 10. místě, s tím že dosahuje 69 % průměrné republikové úrovně (při nezahrnutí Prahy je to 89 % průměrné republikové úrovně). Nejvyšší příjmy obcí z daní dosahuje ORP České Budějovice (113 % průměrné úrovně kraje, což je zhruba na úrovni příjmu obcí z daní v ČR bez Prahy). Nejnižší úroveň je pak v obvodu ORP Vodňany (89 % průměrné úrovně kraje). V postavení jednotlivých ORP, z hlediska příjmu obcí z daní v kraji, se tak projevuje existence velkých měst (vzhledem k větším koeficientům při sdílení daní pro tato větší města). Průměrná hrubá měsíční mzda v Jihočeském kraji činila v r. 2006 18.300,- Kč. V rámci ČR, kde průměrná hrubá mzda činila 20.847,- Kč, zaostává Jihočeský kraj proti průměru o 2.500,- Kč. Průměrná mzda v kraji za podnikatelskou sféru v roce 2004 byla pátá nejnižší od konce pořadí jednotlivých krajů a činila 18.586,- Kč. V průběhu následujících let došlo k výraznému zvýšení průměrných mezd za podnikatelskou sféru ve všech krajích ČR, v Jihočeském kraji se zvýšila o 2.641,- Kč a dosáhla výše 21.227,- Kč. Je ovšem skutečností, že tato mzda staví Jihočeský kraj na poslední místo mezi kraji ČR. Problémem je v odměňování vědeckých pracovníků. V porovnání s ostatními kraji jsou jejich mzdy podprůměrné. ORP Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů. Tyto ORP slouží pouze jako zásobárna pracovní síly pro velká centra a zvláště ORP Trhové Sviny je zcela navázána na České Budějovice. Takto postižená místa nezabezpečují základní obslužnost území a udržitelný rozvoj v nezměněných podmínkách je víc než problematický. Tato místa se stávají pouze „noclehárnou“ a lidé jsou z nich vyháněni nedostatkem pracovních míst do centra, kde se samozřejmě kumulují kladné i negativní faktory tohoto jevu. V důsledku tohoto jevu se neustále posiluje centrum a zanedbávají okolní ORP. Vznikají tímto také velké časové ztráty, které jsou zvýrazněny i zcela nedostatečnou infrastrukturou. V otázce míry nezaměstnanosti se kraj drží zhruba uprostřed v porovnání krajů České republiky. Problémem je narůstání počtu nezaměstnaných v položce dlouhodobě nezaměstnaných. A to zvláště v ORP Vodňany, Dačice a Trhové Sviny

Důležitým ukazatelem kvality života v regionu je přírůstek (resp. úbytek) obyvatelstva, který odráží populační klima a migrační aktivitu regionu. Z celkového počtu sedmnácti SO ORP v kraji je plných čtrnáct s dlouhodobě velice malým přírůstkem obyvatel, který se v posledních letech pohyboval na nulové úrovni. Přirozená měna se dlouhodobě ale s výrazně klesající tendencí ve sledovaném období pohybovala v kladných hodnotách pouze ve správním obvodu ORP Kaplice, Český Krumlov a Prachatice. Naopak mezi nejvíce ztrátové z pohledu přirozeného přírůstku patří SO ORP Písek, Strakonice, Soběslav, Blatná a Vodňany. Vliv přirozené měny na změnách populační velikosti byl dominantním prvkem až do poloviny 90. let minulého století. Posledních deset let je celkový přírůstek obyvatelstva tažen výhradně migračními přírůstky, které se dnes pohybují na úrovni 3 ‰. Jihočeský kraj má populaci starou, kde podíl dětí sice nepoklesl pod velmi nízkou hranici 12,5 %, ale už nepřevyšuje ani hodnotu 16 %. V roce 1991 byl na 7. místě s podílem dětí 21,6 %. Dnes je tento podíl o 7 % nižší a nijak významně se neodlišuje od celostátního průměru (14,6 %, což představuje necelých 92 tisíc dětí). Tendence ke snižování váhy

Kapitola: Závěr

8.1.3 Sociální pilíř

1 4 5


dětí v populaci Jihočeského kraje je zcela dominující a ani zpomalení v letech 2005 až 2010 nemůže nic změnit na faktu dalšího dlouhodobějšího poklesu. Z pohledu zabezpečení vlastních budoucích generací je pokles váhy dětí stejně nebezpečný jako dramatický nárůst starých občanů. Je důležité respektovat požadavky ochrany přírody a krajiny, podporovat rozvoj „méně obvyklých“ zdrojů/odvětví cestovního ruchu v kraji (např. hippoturistika, golf či kongresová turistika, která mají v Jihočeském kraji velkou perspektivu) a zajistit zvýšení vybavenosti v oblasti služeb (stravování, internetové připojení, bezbariérové přístupy, možnosti úhrady platební kartou a další). Stav vybavenosti v některých oblastech služeb svědčí o určité zaostalosti za všeobecnými trendy, překvapující je zejména nízká vybavenost bezbariérovým přístupem, kterým disponuje pouze 19 % všech hromadných ubytovacích zařízení nebo možnosti úhrady platební kartou (17 %). Je třeba podpořit zvýšení vybavení hromadných ubytovacích zařízení informačními a komunikačními technologiemi (internetové rezervační a objednávkové systémy). Je tedy potřeba hledat konsensus s požadavky ochrany přírody a krajiny tak, aby cestovní ruch v Jihočeském kraji mohl reagovat na potřeby a požadavky svých potenciálních návštěvníků.

8.2 HODNOCENÍ ORP JIHOČESKÉHO KRAJE 8.2.1 Vyhodnocení environmentálního pilíře Z environmentálního hlediska jsou nejlépe hodnocena území obcí s rozšířenou působností Český Krumlov, Vimperk, Trhové Sviny, Prachatice, Kaplice a Písek. Naopak jako nejslabší z hodnocených území se ukázala být ORP Tábor, Vodňany, České Budějovice, Strakonice a Týn nad Vltavou

8.2.2 Vyhodnocení sociodemografického pilíře V sociodemografickém pilíři dosáhl nejvyšší bodové hodnoty ORP Český Krumlov. Následují další 3 obce s rozšířenou působností, Prachatice, Jindřichův Hradec a České Budějovice. 4 ORP, které byly v sociodemografickém pilíři hodnoceny negativně, jsou ORP Vodňany, Blatná, Milevsko a Strakonice.

8.2.3 Vyhodnocení ekonomického pilíře V ekonomickém pilíři dosáhla nejvyšší bodové hodnoty podle předpokladů a očekávání ORP České Budějovice. Na dalších místech, byť se značným odstupem se umístily ORP Tábor a Prachatice. Nejhůře byly hodnoceny ORP Milevsko a Trhové Sviny.

8.2.4 Celkové hodnocení ORP v rámci kraje

Kapitola: Závěr

Nejlépe se v našem hodnocení umístila ORP Prachatice, těsně následovaná ORP Český Krumlov a České Budějovice. Na opačném konci se jako nejhůře hodnocené umístily ORP Vodňany s významným záporným hodnocením a dále ORP Blatná a Milevsko.

1 4 6


Krajská koncepce ochrany ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, 2003 Program snižování emisí znečišťujících látek Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 Program ke zlepšení a udržení kvality ovzduší Jihočeského kraje, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s, srpen 2003 Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, ATEM s.r.o., EIA SERVIS s.r.o., únor 2007 Program rozvoje Jihočeského kraje – Akční plán pro rok 2008 Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013, Jihočeský kraj, 2007 Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, RERA a.s., 2001 Územně analytické podklady Jihočeského kraje Územní plán VÚC Českobudějovické sídelní aglomerace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území Jihočeského kraje, IKP Consulting Engineers s.r.o., červen 2004 Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, ECO trend s.r.o., červen 2004 Regionální surovinová politika Jihočeského kraje, Česká geologická služba, Praha, ČGS - Geofond, Praha, 2003 Sociálně-ekonomický profil Jihočeského kraje, RERA a.s., KP projekt s.r.o., 2005 Sociálně ekonomická analýza kraje, RERA a.s., 2001 Systém podpory environmentální výchovy, vzdělání, osvěty a informování veřejnosti o stavu životního prostředí Jihočeského kraje, Jihočeský kraj, 2002 Koncepce rozvoje lázeňství a wellness v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., březen 2006 Koncepce oddělení prevence a humanitních činností, Jihočeský kraj Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v Jihočeském kraji, KP projekt s.r.o., prosinec 2006 Koncepce rozvoje tělovýchovy a spotu v Jihočeském kraji Strategie obnovy a rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, RERA a.s., prosinec 2002 Strategie podpory práce s dětmi a mládeží v Jihočeském kraji na období 2005 – 2008, Jihočeský kraj, 2005 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Jihočeském kraji na období 2005 – 2008, Jihočeský kraj, 2005 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje, Jihočeský kraj, 2007 Územní energetická koncepce Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. Strategie rozvoje Jihočeského kraje, CityPlan spol. s.r.o. Vybrané oblasti udržitelného rozvoje v Jihočeském kraji, ČSÚ ČB, 2007 Stav ŽP v Jihočeském kraji v roce 2004, 2005, MŽP Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007 Územně analytické podklady, rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradeckého kraje, okresu Jičín, EKOTOXA Opava, listopad 2006 Modelové zpracování „Rozboru udržitelného rozvoje území“ správního obvodu obcí s rozšířenou působností Litovel a Uničov, ArchDesign Brno, Ing. arch. Petr Malý, EKOTOXA Opava, 2005 Rozbor udržitelného rozvoje území pro Zlínský kraj, EKOTOXA s.r.o., červenec 2007 Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) – č. 183/2006 Sb. Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, listopad 2004 Strategie udržitelného rozvoje ČR, Vláda ČR, situační zpráva, 14. 8. 2006 Politika územního rozvoje České republiky, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, Příloha časopisu U&ÚR , ročník IX – číslo 3/2006 Politika územního rozvoje ČR – Podklady a východiska, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, duben 2006 Politika územního rozvoje ČR 2008 /návrh/ Ročenka dopravy 2006, Ministerstvo dopravy Albertina firemní monitor (aktualizace 2008) ČSÚ, Výpis Registr ekonomických subjektů, Lesnatost, SLDB 2001, Dojížďka a vyjížďka dle obcí, ČSÚ, Regionální národní účty, VŠPS 2000 až 2006 TREXIMA, Regionální statistiky ceny práce MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí ÚHÚL, Kategorie lesa, stupeň přirozenosti lesa

Kapitola: použitá literatura a jiné zdroje

9 POUŽITÁ LITERATURA A JINÉ ZDROJE

1 4 7

SEZNAM ZKRATEK: BAT Best available technology, Nejlepší dostupná technika BPEJ Bonitovaná půdně-ekologická jednotka BREF Best Available Techniques Reference Documents Referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách BRKO Biologicky rozložitelný komunální odpad BRO Biologicky rozložitelný odpad CISPOU Číselníky obcí s pověřeným obecním úřadem CISORP Číselníky obcí s rozšířenou působností CISOP Číselníky správních obvodů hl. m. Prahy CLRTAP Convention on Long-range Tran boundary Air Pollution Konvence o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států CR Cestovní ruch ČDDO Čistý disponibilní důchod obyvatelstva ČOV Čistírna odpadních vod ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad DP Dobývací prostor EHK OSN Evropská hospodářská komise, Organizace spojených národů EHS Evropské hospodářské společenství EIA Environmental Impact Assessment, Posuzování vlivu na životní prostředí EN Energetická náročnost ENV Environmentální (pilíř) EU Evropská unie EZ Ekologické zemědělství FB Farmářský blok GIS Geografické informační systémy HPH hrubá přidaná hodnota HDP Hrubý domácí produkt HEIS Hydroekologický informační systém CHKO Chráněná krajinná oblast CHLÚ Chráněné ložiskové území CHOPAV Chráněná oblast přirozené akumulace vod CHUEV Chráněné území evropského významu IACS Integrated Administrative Control Systém, Integrovaný administrativní a kontrolní systém IAD Individuální automobilová doprava IDE Identifikační číslo útvaru podzemních vod IPPC Integrated Pollution Prevention and Control, Integrovaná prevence a omezování znečištění ISOH informačního systému odpadového hospodářství JVS Jihočeská vodárenská soustava KES Koeficient ekologické stability KFV Koeficient funkční velikosti KPSE Krajský program snižování emisí KPÚ Komplexní pozemkové úpravy LDN Léčebna dlouhodobě nemocných LO Lesní oblast LPF Lesní půdní fond LPIS Land Parcel Identification Systém, registr půdních bloků, LZO Lesy zvláštní ochrany LZU Lesy zvláštního určení MZCHÚ Maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP Národní park NPP Národní přírodní památka NPR Národní přírodní rezervace NPSE Národní program snižování emisí



1 4 8


Nadregionální biokoridor Odvětvová klasifikace ekonomických činností Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Obnovitelné zdroje energie Obecně závazná vyhláška Prvotní energetické zdroje Pásmo hygienické ochrany Přírodní lesní oblast Přepravní náročnost v nákladní dopravě Program odpadového hospodářství Plán otvírky, přípravy a dobývání Pověřený obecní úřad Přírodní park Přírodní památka Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Program územního rozvoje Program zlepšení kvality ovzduší Regionální biokoridor Rodinný dům Registr zdrojů znečišťování ovzduší Registr půdních bloků Rozbor udržitelného rozvoje území Sčítání lidu, domů a bytů Sociodemografický (pilíř) Správní obvod obce s rozšířenou působností strengths, weaknesses, opportunities, threats, silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení tvorba hrubého fixního kapitálu Trvalý travní porost Trvale udržitelný rozvoj ČR Územně analytické podklady Úroveň dopravní infrastruktury Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Úhrnná míra plodnosti Územní prognóza Územní plánovací dokumentace Územní plán velkého územního celku United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu ÚSES Územní systém ekologické stability VKP Významný krajinný prvek VŠE Vysoká škola ekonomická VUT Vysoké učení technické VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka VVN / ZVN Velmi vysoké napětí / zvláště vysoké napětí VVTL Velmi vysokotlaký (plynovod) ZABAGED Základní báze geografických dat ZCHÚ Zvláště chráněná území ZPF Zemědělský půdní fond ZÚR Zásady územního rozvoje ZSJ Základní sídelní jednotka ŽP Životní prostředí.


NRBK OKEČ OP ORP OZE OZV PEZ PHO PLO PNND POH POPD POU PP PP PR PUPFL PÚR PZKO RBK RD REZZO RPB RURÚ SLDB SOC SO ORP SWOT THFK TTP TUR ČR ÚAP UDI ÚHÚL ÚMP ÚPG ÚPD ÚPN VÚC UNESCO

1 4 9



Jednotky: GJ gigajoule GWh gigawatthodiny ha hektar kg kilogram km kilometr kt kilotuna t tuna Značky chemických prvků, chemické vzorce: B(a)P benzo (a)pyren BSK biologická spotřeba kyslíku CHSK chemická spotřeba kyslíku N dusík NO oxid dusnatý NO2 oxid dusičitý NOX oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) NH3 amoniak P fosfor PM pevné prachové částice suspendované v ovzduší PM10 pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um SO2 oxid siřičitý VOC těkavé organické látky.

1 5 0

Téma 1 



SILNÉ STRÁNKY Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu. Velmi nízké množství sesuvných území.







2









Dostatečné množství významných vodních zdrojů, vysoký podíl CHOPAV na území kraje. (Vztahuje se i tématu 6.) Kvalitní podzemní vody a existence krajského systému zásobování pitnou vodou s výraznou bilanční rezervou a s vysokou kvalitou. Na velké části území kraje jsou plněny cíle environmentální kvality podzemních vod z hlediska kvantitativního a chemického stavu. Příznivý stav vodního režimu v krajině na území ORP Třeboň, Blatná, Soběslav a Trhové Sviny.













SLABÉ STRÁNKY Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu. Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) a nutnost jejich řešení a omezení využití území. Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin, část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. Nejsou plněny cíle environmentální kvality povrchových vod z hlediska chemického nebo ekologického stavu/ekologického potenciálu. Existence lokálně znečištěných zdrojů podzemních vod v důsledku negativních dopadů hospodaření v minulosti. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání se dostatečně neprojevuje na kvalitě povrchových vod. Mírně nižší procento zásobovaných obyvatel z veřejných vodovodů než je průměr za celou ČR. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Výskyt oblastí s nepříznivými podmínkami vodního režimu, s nízkým KES, vysokým stupněm

 

PŘÍLEŽITOSTI Sanace starých ekologických zátěží. (Vztahuje se i k tématu 3.) Další využití výhradních ložisek nerostných surovin.

















Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Vyřešení napojení části ubytovacích zařízení v turistických oblastech na technickou infrastrukturu (voda, kanalizace, ČOV, plyn). Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů. Nastartování procesu KPÚ v oblastech s nepříznivým stavem vodního režimu a nízkým koeficientem ekologické stability. Finanční zdroje ze státního rozpočtu a fondů EU pro zajištění čištění odpadních vod a zásobování pitnou



 

 





HROZBY Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice). Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě.

Rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy. Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. (Vztahuje se i k tématu 6.) Povolení výstavby v územích ohrožených povodní. Napjatá bilance (kvantitativní) podzemních i povrchových vod v některých oblastech především v letním období. Nárůst množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech. Nedostatečná kapacita pro zajištění financování na rozvoj technické infrastruktury (kanalizace a ČOV).

Kapitola: PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ

PŘÍLOHA Č. 1: KOMPLETNÍ SEZNAM VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ

1 5 1

3













Na území kraje prakticky nedochází k překračování imisních limitů látek znečišťujících ovzduší (s výjimkou přízemního ozonu). Nedochází k překračování doporučených krajských emisních stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO. Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních částech kraje a dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Kraj je úspěšným žadatelem o čerpání finančních prostředků v rámci Operačního programu ŽP – ekologizace školských, sociálních a zdravotnických zařízení kraje.







 

 

 

 



 

   



 



vodou, na realizaci projektů protipovodňové ochrany. Snižování spotřeby vody.

Realizace opatření vycházejících z programů KPSE, PZKO. Využívání nejlepších dostupných technologií v průmyslu a při vytápění domácností. Využívání vhodných typů obnovitelných zdrojů energie. Uplatňování zásad správné zemědělské praxe v zemědělství. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst. Sníženi imisí VOC a amoniaku využitím vodou ředitelných nátěrových hmot a omezováním studených startů vozidel. Výstavba kompostáren a ve vhodných lokalitách i bioplynových stanic – podpora projektů ze strany kraje. Vytipování vhodných ploch pro bioplynové stanice. Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV. Sanace starých ekologických zátěží – využití prostředků z EU.







 



Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních komunikací. Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu a méně ekologických paliv. Občané nebudou ochotni spolupracovat při separaci komunálního odpadu – zvyšování produkce odpadu. Překročení kapacity skládek. Vznik pachového znečištění z bioplynových stanic vlivem nesprávně navržené či provozované technologie. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží.




zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Často nejsou odděleny dešťové a splaškové kanalizace. Na území kraje byly vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví (vzhledem k limitům PM10, BaP). Na 100 % území je překračován cílový imisní limit pro přízemní ozon pro ochranu zdraví. Nadlimitní imisní koncentrace přízemního ozonu z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace jsou monitorovány na 100 % chráněných území a NP. Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky. Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou kapacitu skládek. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Značná část kraje se nachází uvnitř ochranných pásem letišť. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). (Vztahuje se i k tématu 6.) Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje.

1 5 2



 



Vysoký podíl území se zachovalou a  rozmanitou krajinou (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES). Nízký podíl urbanizované krajiny. Dobrá úroveň péče o zvláště chráněná území, jasné stanovení podmínek ochrany. Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště  chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů).    

 

V některých regionech vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl postagrárních lad, meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny). Nesrovnalosti v databázích ochrany přírody a krajiny a ve vymezení hranic ZCHÚ v terénu. Poškození krajinného rázu chladicími věžemi jaderné elektrárny Temelín (JETE). Vysoký podíl nefunkčních prvků ÚSES, jejich pomalá realizace. Absence systému monitoringu na úrovni druhů a společenstev. Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících. Vysoký podíl zatížení krajiny v turisticky atraktivních územích. Nevhodná zonace NP Šumava (roztříštěnost I. zón).









  





Jednoznačné vymezení zvláště chráněných území v databázích a v terénu Zlepšování péče o zvláště chráněná území, zejména zlepšení systému monitoringu a zlepšení kvality databází ochrany přírody. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Postupná realizace nefunkčních (navržených) částí ÚSES a zlepšování funkčnosti celého systému. Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. Zvýšená účast veřejnosti na ochraně přírody a krajiny, výchova a osvěta především mladé generace. Získávání pozemků v maloplošných ZCHÚ a vybraných skladebných prvcích ÚSES do vlastnictví kraje. Zajišťování smluvní ochrany území s majiteli pozemků.









  



 





Střety se zájmy vlastníků pozemků a nenaplňování plánů péče o některá ZCHÚ. Neúměrný tlak na turistické využívání atraktivních lokalit v NP a CHKO. Rozdílné priority obcí, kraje (rozvoj území) a správy NP a CHKO Šumava bez snahy o konsens. Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Úbytek nelesní zeleně (dřevin rostoucích mimo les) v krajině. Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců a ponechání části Šumavy samovolnému vývoji. Otevírání nových ložisek nerostných surovin v územích cenných pro ochranu přírody a krajiny. Zalesňování pozemků cenných pro ochranu přírody a krajiny. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření. Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky, zejména v oblasti zemědělství (rozšiřování rozlohy orné půdy, pěstování nových druhů rostlin, nárůst objemu použitých průmyslových hnojiv a pesticidů). Snižování druhové rozmanitosti


4

1 5 3

5

 

  

 





Významné rybnikářství. Nadprůměrné zatížení zemědělské půdy skotem, které dává předpoklad pro zajištění využití travních porostů. Nízké procento zornění zemědělské půdy v podhorských oblastech. Snížení spotřeby minerálních hnojiv a pesticidů po roce 1989. Území s rozsáhlými lesními ekosystémy s vysokou ekologickou stabilitou. Trvalý zdroj obnovitelného přírodního bohatství. Větší výskyt LO, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení vysoký podíl subkategorie 31c (lesy na území národních parků a národních přírodních rezervací) a 32a (lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách) indikuje lepší životní prostředí, 32f (lesy pro zachování biologické různorodosti) indikuje zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Relativně vysoký podíl lesa na ploše v regionu.

   











Podprůměrné zastoupení ZPF na rozloze kraje. Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Velké zcelené plochy zemědělské půdy. Nevhodné způsoby hospodaření na zemědělské půdě (druhy plodin, způsob obhospodařování). Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Neúplná databáze kategorizace lesů na základě zpochybněných nebo nedohledatelných rozhodnutí o stanovení lesích ochranných a lesích zvláštního určení. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení, týká se zejména ORP Třeboň a Trhové Sviny. Narušení rozsáhlých lesních ekosystémů na území NP v důsledku nesystémových opatření orgánů ochrany přírody. Diferencovaný přístup jednotlivých vlastníků lesa k vlastnímu hospodaření (včetně nehospodaření).

 







Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace, nejen v lesích zvláštního určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských. Zalesňování vhodných pozemků (zemědělsky nevyužívaných, erozně ohrožených, s nízkou hodnotou pro ochranu přírody). Do budoucna zvyšující se význam dřeva jako obnovitelné suroviny s širokým využitím.



   










v krajině, ohrožení výskytu vzácných druhů na území kraje (los evropský, orel mořský). Střety se zájmy vlastníků pozemků a nenaplňování plánů péče o některá zvláště chráněná území. Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Vodní a větrná eroze půdy. Nevhodně nastavená dotační politika. Vzájemný konflikt „ekologického, ekonomického a sociálního pilíře“ společnosti s absencí uplatňování evropského principu předběžné opatrnosti u strategických rozhodnutí s negativními dopady na přírodu a krajinu, zejména les. Atraktivní území pro budování sportovních lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorie 31 c, 32 a (ORP Prachatice, Vimperk, Třeboň). Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců. Riziko vysokých stavů zvěře a následných škod na lesních porostech.

1 5 4

 6











 





V porovnání s ČR relativně dobrý zdravotní stav lesů. Stabilizovaná (s tendencí mírného nárůstu) rozloha PUPFL. Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu v multimodálním koridoru X (M1). Probíhající realizace napojení na evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací R3, R4 a IV. TŽK. Vymezení rychlostní komunikace R4 Skalka – Nová Hospoda (I/20 – Písek/Strakonice). Vymezení dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 Tábor – České Budějovice - Dolní Dvořiště státní hranice na celém území Jihočeského kraje, včetně napojení na plánovanou rakouskou rychlostní komunikace S10 ve směru na Linec. Vymezení trasy pro nový úsek prioritního projektu TEN-T č. 22 (2. etapa stavby IV.TŽK) v úseku České Budějovice – Horní Dvořiště státní hranice včetně napojení na rakouskou železniční síť. Stavba IV. TŽK Praha – Benešov – České Budějovice – Horní Dvořiště. ŽD4 tratě Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien). ŽD5 Veselí nad Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (Wien). Koncepční příprava kraje směřující



Vysoké škody zvěře na lesních porostech.



Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná část dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, R4. Špatný stav silniční sítě. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Problematická dopravní obslužnost venkovských oblastí nedosahující standardů EU. Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. V minulosti vybudovaná železniční síť neodpovídá současným potřebám (např. spojení České Budějovice – Jihlava – Brno). Nízký podíl elektrizace železničních tratí. Zastaralost osobních vozů společnosti České dráhy , nízká kvalita kultury cestování na železnici a nízká cestovní rychlost v železniční dopravě. Absence VLC s využitím pro rozvoj kombinované dopravy v kraji. Nízká vybavenost dopravní

 







 

 

 



   







   

Vybudování dálnice D3 / R3. Vybudování rychlostní komunikace R4 s návazností na silnici I/4 (Nová Hospoda – hranice ČR). Výstavba VLC pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Vybudování IV.TŽK. Rozvoj integrovaných dopravních systémů. Zvýšení podílu nákladní železniční dopravy na dopravním trhu. Využití letiště České Budějovice pro veřejný mezinárodní provoz nadregionálního významu. Dokončení vltavské vodní cesty v ose Eurokoridoru Sever-Jih, využití Vltavské vodní cesty pro rekreační plavbu. Prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví. Dlouhodobá koncepční, projektová a majetková příprava dopravních staveb. Zlepšení technického stavu vodohospodářské infrastruktury. Vytvoření podmínek pro řešení dalších zdrojů pitné vody. Rekonstrukce a rozvoj napojení na kanalizaci. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod.















 

Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po r. 2013) Velká omezení v chráněných územích (NPŠ, CHKO, Natura 2000, CHOPAV, přírodní parky) a s tím související omezení pro rozvojové aktivity. Pomalé budování prvků Eurokoridoru Sever-Jih (dálnice D3, R3, IV.TŽK). Nevybudování rychlostní komunikace R4 v regionálním směru Praha – Strakonice – Strážný – Passau. Nevybudování nového úseku IV. TŽK do roku 2025, kdy má být dle česko-rakouské technickoekonomické studie vyčerpána kapacita současné jednokolejné tratě. Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí. Nezvladatelný nárůst mobility, tranzitní i regionální dopravy. Růst dopravního zatížení silnic bez odpovídajících úprav - další zhoršování technického stavu.




1 5 5

  

 

      

 









      







infrastrukturou potřebnou pro rozvoj CR (parkoviště, kvalitní komunikace zpřístupňující turisticky atraktivní oblasti atp.). Absence letiště, jež by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz splňující všechny bezpečnostní standardy. Omezená využitelnost vodní cesty Vltava pro vodní dopravu v důsledku nedostatečné vybavenosti. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Zhoršená situace v zásobování vodou v období sucha. Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Tendence růstu podílu odpadů kraje na produkci odpadů v celé ČR. Vysoký podíl skládkování komunálních odpadů. Relativně nízký podíl využití odpadu jako paliva nebo k výrobě energie. Existence neplynofikovaných obcí. Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi. Špatný technický stav rozvodných sítí tepla a v některých lokalitách i zdrojů tepla. Dlouhodobá ekonomická návratnost využití tepelných čerpadel. Relativně nízké využití obnovitelných zdrojů energie.

   

  







 

Zkvalitnění hospodaření s odpady. Zlepšení využití odpadů pro výrobu tepla. Dokončení plynofikace ve vhodných lokalitách. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. Zapojení plynárenského systému do integrované evropské sítě. Zkvalitnění zabezpečení krizového zásobování energiemi. Rozvoj výstavby zdrojů obnovitelných energií (malé vodní elektrárny, spalování biomasy, tepelná čerpadla). V koridoru E4 vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín. Lepší využití provozu jaderné elektrárny Temelín pro zásobování okolních obcí teplem. Nová výstavba a rekonstrukce zdrojů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Zkvalitnění dostupnosti telekomunikačních sítí. Zabezpečení komunikačních potřeb na území kraje.

 



 







 







Růst dopravního zatížení silnic zvýšení nehodovosti. Růst negativního vlivu dopravy na zdraví obyvatelstva obyvatelstvo a životní prostředí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Lokální rizika při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010. Přetrvávající vysoká úroveň nakládání s odpadem systémem skládkování. Dlouhodobě vysoký podíl produkce komunálního odpadu na 1 obyv. Hrozba zpětné změny systému vytápění z plynu na fosilní paliva (při neúměrném zdražování cen plynu). Rizika (i když minimalizovaná) související s provozem jaderné elektrárny Temelín. Rizika (i když minimalizovaná) v souvislosti s ukládáním nebezpečného odpadu. Vybudování hlubinného úložiště radioaktivních odpadů a vyhořelého




k rozvoji silniční a železniční infrastruktury (krajské projekty). Připravenost koncepčního materiálu ZÚR a kvalitní definice rozvojových území. Vlastnictví infrastruktury letiště ČB. Zahájení prací na splavnění Vltavské vodní cesty. Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Dostatečná kapacita podzemních i povrchových zdrojů vody. Nadprůměrný stav napojení obcí na kanalizaci v kraji v celorepublikovém srovnání. Zvyšující se podíl recyklace odpadu. Nízká úroveň produkce nebezpečného odpadu. Vysoká úroveň plynofikace obcí v centrálních oblastech kraje. Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS. Existence centralizovaných zdrojů tepla ve větších městech. Perspektiva využívání tepelných čerpadel. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelných zdrojů sluneční a vodní energie. Dobrý potenciál území pro využití obnovitelného zdroje biomasy. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou plně pokryty. Dobrá kvalita telekomunikačních a informačních služeb v kraji (i v horských a podhorských oblastech).

1 5 6

Zkvalitnění přístupu k internetu oproti minulému období.

  

7

  

Plošná velikost kraje. Výhodná geopolitická poloha. Výhoda prostorové kompaktnosti území.

  

Nízký potenciál území pro využití větrné energie. Rezervy v dosahu sítí mobilních telefonů. Relativně nízký podíl využívání osobních počítačů jednotlivci v celorepublikovém srovnání. Velký počet nejmenších obcí (do 199 obyvatel). Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva. Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva.

jaderného paliva v Jihočeském kraji.

 

Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od r. 1950. Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace.

    

8





Oživení bytové výstavby, především  v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů.  Roste technická vybavenost bytového fondu. 



9

  

Výhodná poloha regionu v rámci Evropy. Jihočeský kraj - tradiční turistická destinace. Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství



 

Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje.



Malá nabídka produktů cestovního ruchu vybízející k vícedennímu pobytu návštěvníků. Územně nevyvážená nabídka vyššího standardu ubytování. Malé využívání informačních a komunikačních technologií v CR







  

Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace - dlouhodobě populačně nejziskovějšími (Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany) poptávka po bytech v souvislosti s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách. Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Zkvalitňování ubytovací infrastruktury. Další rozvoj kongresové turistiky. Další rozvoj golfu, lázeňství a





 



Nižší počet i populační váha měst s více než 20 tisíci obyvateli. Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli. Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci. Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let. Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury bytového fondu. Další zastarávání bytového fondu.

Stagnace kvality nabízených služeb cestovního ruchu. Restriktivní opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionální významných projektů v cestovním ruchu. Pomalý rozvoj informačních




1 5 7

 











  



10



   

Vyvážený ekonomický růst vyjádřený základními ekonomickými ukazateli. Dynamicky se rozvíjející produktivita práce. Ekonomickému postavení odpovídající míra investování. Neustále rostoucí čistý disponibilní důchod domácnosti. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji.









(informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou. Nedostatek kvalitních incomingových operátorů. Malá nabídka doprovodných služeb pro cykloturistiku mimo centra. Nejasnost a nevědomost, kdo je odpovídající cílový klient Jihočeského kraje a o jeho vyhledávaných rekreačních oblastech. Špatná dostupnost Jihočeského kraje z oblasti klíčového potenciálního návštěvníka. Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové Sviny, Soběslav. JČ kraj má relativní rezervy v zaměstnanosti žen, a má velice nízkou míru zaměstnanosti u osob v nejnižší vzdělanostní kategorii. Vysoká sezonní míra nezaměstnanosti je v ORP Dačice, Český Krumlov, Vodňany. Nediverzifikovaná struktura

 









wellness, hippoturistika. Rozvoj rekreační plavby, vodácké turistiky. Realizace projektových záměrů zaměřených na rozvoj zimní turistiky. Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu.

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem, rozvoj inovativních forem podnikání, rozvoj spolupráce mezi univerzitou a podnikatelským sektorem. Nutná podpora podnikatelských aktivit v ORP, které neposkytují základní funkce obslužnosti území, především v oblasti zaměstnání, školství a služeb. Nedostatek pracovní síly může vyřešit zaměstnávání cizinců a

 







systémů a technologií v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit kraje. Absence aktivní propagace a prodeje produktů cestovního ruchu.

Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím. Možné ohrožení celého podnikatelského sektoru v případě hospodářské recese. České Budějovice budou stále hrát klíčovou roli v zaměstnanosti a ostatní regiony (Trhové Sviny), budou zaostávat. Nejnižší míra ekonomické aktivity i zaměstnanosti je ve Vimperku, Dačicích, Trhových Svinech,




kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Přiměřeně hustá síť informačních center. Existence destinačních managementů v regionu. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hippoturistiku. Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje. Je zpracována koncepce cyklodopravy v kraji.

1 5 8

  







Vyvážené možnosti dalšího rozvoje z důvodu existence všech významných rozvojových faktorů.  Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Nízká míra nezaměstnanosti v porovnání s průměrem ČR. Nejnižší míra nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných lidí v rámci krajů ČR až na Hlavní město Praha a Středočeský kraj. Nejrychlejší rozvoj zaměstnanosti byl zaznamenán v nejvýznamnějších odvětvích terciárního sektoru, ve vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči. Relativně stabilní podnikatelská struktura, silné zastoupení podniků do 20 zaměstnanců. Vysoká míra podnikatelské aktivity v ČB. Vyšší počet podniků ve stavebnictví, maloobchodě a v zemědělství. Hlavní dojížďkové centrum ČB, další je Týn nad Vltavou, který v relativních číslech převyšuje ČB.

zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl.  Trhové Sviny, Blatná, Milevsko, Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u  zaměstnanců, tak i u studentů.



případný rozvoj zaměstnanosti žen. V ORP postižených vysokou  nezaměstnaností zavést činnosti nezávislé na sezonních výkyvech. Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika,  biotechnologie. Zemědělství je důležité v celkové ekonomice kraje  a proto je nutné věnovat pozornost rozvoji nových technologií, případně i zavádění nových plodin. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

Milevsku a Soběslavi. Vysoký podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob především v ORP Dačice, Blatná, Soběslav, Jindřichův Hradec, přičemž v Dačicích a Blatné má tento trend rostoucí charakter. Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměstnanosti. Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.




1 5 9

1 6 0


Téma SILNÉ STRÁNKY  Relativně dostatečné zásoby stavebního kamene a štěrkopísku – zajišťující suroviny na několik desetiletí dopředu.  Velmi nízké množství sesuvných 1 území.



 2 

 3 

SLABÉ STRÁNKY  Nízké množství většiny potenciálně využitelných nerostných surovin, závislost na dovozu.  Stávající staré ekologické zátěže (např. Mydlovary) a nutnost jejich řešení a omezení využití území.  Nedostatečný stav ochrany ložisek nerostných surovin – část výhradních ložisek bez stanoveného CHLÚ. Dostatečné množství významných  Nejsou plněny cíle environmentální vodních zdrojů, kvalitní podzemní kvality povrchových vod z hlediska vody a existence funkčního systému chemického nebo ekologického zásobování pitnou vodou s stavu/ekologického potenciálu. výraznou bilanční rezervou a s  Nadprůměrný stav napojení obcí na vysokou kvalitou. kanalizaci v kraji v Na velké části území kraje jsou celorepublikovém srovnání se plněny cíle environmentální kvality dostatečně neprojevuje na kvalitě podzemních vod z hlediska povrchových vod. kvantitativního a chemického stavu.  Výskyt oblastí s nepříznivými Příznivý stav vodního režimu podmínkami vodního režimu, v krajině na území ORP Třeboň, s nízkým koeficientem ekologické Blatná, Soběslav a Trhové Sviny. stability, vysokým stupněm zornění a svažitosti, snížená přirozená retenční schopnost území (ORP Strakonice, Vimperk). Na území kraje prakticky nedochází  Na území kraje byly vyhlášeny k překračování imisních limitů látek oblasti se zhoršenou kvalitou znečišťujících ovzduší (s výjimkou ovzduší pro ochranu lidského zdraví přízemního ozonu). (vzhledem k limitům PM10, BaP a Nedochází k překračování přízemního ozonu) a ochranu doporučených krajských emisních ekosystémů/vegetace (přízemní

PŘÍLEŽITOSTI  Sanace starých ekologických zátěží.  Další využití výhradních ložisek nerostných surovin.

HROZBY  Nedostatečné množství surovin při hromadné realizaci několika velkých záměrů v jednom období (D3, železnice).  Střety zájmů těžby s ochranou přírody – zejména při povrchové těžbě.



Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro snížení obsahu dusičnanů v podzemních a povrchových vodách. Ochrana a obnova přirozeného vodního režimu, revitalizace toků a vodních ekosystémů.



Realizace opatření pro snižování emisí vycházejících z programů KPSE, PZKO. Regulace automobilové dopravy, budování obchvatů obcí a měst. Využívání nejlepších dostupných









 





Znečištění povrchových vod vodní a větrnou erozí. Rizika lokálních povodní v územích s velkým podílem sklonité orné půdy, zvláště při nedokončení kompletních protipovodňových opatření. Nárůst množství dešťových vod v často poddimenzovaných kanalizačních soustavách v důsledku rozrůstajících se zpevněných ploch v sídelních oblastech.

Zvyšování intenzity dopravy může vést ke zvýšení emisí a imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší a hlukové zátěže ve městech, obcích a v blízkosti významných dopravních

Kapitola: PŘÍLOHA Č. 2: Seznam nejdůležitějších výroků ze SWOT Analýz

PŘÍLOHA Č. 2: SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROKŮ ZE SWOT ANALÝZ

1 6 1



stropů pro SO2, NOX, VOC a NH3. Kraj aktivně podporuje zvýšení míry  separace i projekty zaměřené na řešení problematiky BRKO.  V obcích jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů.  





 4

 

5 

Vysoký podíl území se zachovalou a  rozmanitou krajinou (území zvýšené ochrany přírody, vysoké hodnoty KES). Vysoké zastoupení cenných druhů rostlin a živočichů (zvláště chráněných druhů, druhů červeného seznamu, regionálně významných druhů). 

Významné rybnikářství. Větší výskyt lesů ochranných, které zajišťují především ochranu extremních stanovišť, převažuje funkce ochranná proti větrné a vodní erozi, proti sesuvům půdy, zpevňování břehu vodních toků. V lesích zvláštního určení – vysoký podíl subkategorii 31c (lesy na území národních parků a národních

 



ozon). Míra separace a následného využití komunálního odpadu je nižší. Okresy Tábor a Český Krumlov mají nedostatečnou skládkovou kapacitu. Velké množství lokalit evidovaných jako stará ekologická zátěž. Značná část území kraje je v oblastech s vysokým rizikem výskytu radonu. Je využíváno pouze malé množství biologicky rozložitelného odpadu a většina ukládána na skládky. V některých regionech vysoký podíl území s krajinou negativně ovlivněnou zásahy člověka (nízké hodnoty KES, nízký podíl zatravněných ploch a nelesní zeleně, vysoký podíl postagrárních lad, meliorovaných ploch, nedostatečná retenční schopnost krajiny Nevhodné způsoby hospodaření na některých zemědělských pozemcích a některých rybnících.

Horší půdní a klimatické podmínky pro zemědělství. Větší citlivost na lesní kalamity (hmyzová, větrná, sněhová), kdy dochází k většímu poškození území a následné náročnosti odstranění jejich následků na velké ploše. Omezené hospodaření v lesích ochranných a ve většině kategorií lesů zvláštního určení, týká se

 



technologií v průmyslu a při vytápění domácností  Zvýšení míry separace komunálního odpadu. Zlepšování čistoty povrchových vod v důsledku nové výstavby, modernizace a rekonstrukce ČOV.  Uplatňování zásad správné  zemědělské praxe v zemědělství. 



 

  



Využití územního plánování a  komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území.  Revitalizace vodních toků a údolních niv. Obnova remízů, výsadba alejí a soliterních stromů. 

Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Ekologizace zemědělství zejména v chráněných územích. Legislativa a dotační mechanismy motivující k přírodě blízkému hospodaření s příklonem k přirozené dřevinné skladbě. Velká možnost individuální rekreace, nejen v lesích zvláštního



 

komunikací. Nárůst emisí z plošných zdrojů (REZZO 3) v důsledku používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu a méně ekologických paliv. Překročení kapacity skládek. Občané nebudou ochotni spolupracovat při separaci komunálního odpadu – zvyšování produkce odpadu. Omezení využití území vlivem neřešení problematiky starých ekologických zátěží. Urbanizace volné krajiny (mimo zastavěná území obcí), degradace krajinného rázu výstavbou nevhodných staveb. Narušení lesních ekosystémů v důsledku kalamitního výskytu škůdců a ponechání části Šumavy samovolnému vývoji. Důsledky nevhodně nastavené dotační politiky, zejména v oblasti zemědělství (rozšiřování rozlohy orné půdy, pěstování nových druhů rostlin, nárůst objemu použitých průmyslových hnojiv a pesticidů). Úbytek zemědělské půdy jak v rámci ZPF dle katastru nemovitostí i obhospodařované ZP v rámci evidence LPIS. Silný tlak na půdu s nejvyšší třídou ochrany. Atraktivní území pro budování sportovních lyžařských areálů leží často v lokalitách lesů zvláštního určení, subkategorii 31 c, 32 a (ORP




1 6 2





6



 











 

  7



Plošná velikost kraje. Výhoda prostorové kompaktnosti území. Výhodná geopolitická poloha.

  

zejména ORP Třeboň a Trhové Sviny. Vysoké škody zvěře na lesních porostech.

Neexistující kapacitní dopravní napojení na nadřazenou silniční síť – chybí převážná část dálnice D3 a rychlostní komunikace R3, R4. Přetrvávající lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty sídel, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídají svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy atp.). Železniční infrastruktura celostátních i regionálních drah neodpovídá současným požadavkům, chybějící kvalitní a kapacitní propojení na evropskou dopravní síť. Nedostatečné zásobování kvalitní pitnou vodou v okrajových oblastech (např. Blatensko, Vodňansko, Milevsko, Miroticko). Nedostatečně rozvinutý kanalizační systém v některých oblastech kraje. Nekoordinovaný a neefektivní rozvoj zásobování jednotlivých lokalit energiemi. Velký počet nejmenších obcí (do 199 obyvatel). Malá hodnota celkového přírůstku obyvatelstva. Velmi nízké hodnoty přirozeného přírůstku obyvatelstva.

určení, ale při vhodných způsobech hospodaření i v lesích hospodářských.







 





 

Prachatice, Vimperk, Třeboň).

Vybudování dálnice D3 a rychlostní komunikace R3 na státní hranice s Rakouskem. Vybudování rychlostní komunikace R4 s návazností na silnici I/4 (Nová Hospoda – hranice ČR). Výstavba logistického centra pro rozvíjení systémů kombinované dopravy v širším regionu. Vybudování IV.TŽK. Zkvalitnění a rekonstrukce systému čištění a odkanalizování odpadních vod. Vymezení koridoru pro propojovací plynovod VVTL DN 800 PN 80 v Jihočeském kraji, vedoucí z okolí obce Záboří (Vodňany) v jižních Čechách na hranici ČR – Rakousko. V koridoru E4 vymezení pro výstavbu a rozšíření včetně vyvedení výkonu elektrárny Temelín.



Pozvolna rostoucí počet obyvatel kraje od r. 1950. Probíhající proces desurbanizace a suburbanizace.







 





Nedostatek finančních prostředků ze státního, resp. krajského rozpočtu a státních fondů, obecně nedostatečný stav veřejných financí. Předpokládané omezení podpory z fondů EU v dalším období (po roce 2013). Nevybudování koridorů ŽD4 a ŽD5 jako předpokladu zkapacitnění stávajících tratí. Nedostatečná harmonizace podmínek silniční a železniční dopravy a přetrvávající preference silniční dopravy. Nedostatečný stav veřejných financí na rozvoj technické infrastruktury. Neřešená zhoršující se situace v zásobování vodou v obdobích sucha. Možné problémy se splněním směrnic EU o čištění městských odpadních vod v aglomeracích 2000-9999 EO do roku 2010.

Nižší počet i populační váha měst s více než 20 tisíci obyvateli ve většině SO ORP. Malý počet sídel s více než 10 tisíci obyvateli a jejich nízká populační váha ve většině SO ORP.




přírodních rezervací) a 32a (lesy v 1. zónách CHKO a lesy v přírodních rezervacích a památkách) indikuje lepší životní prostředí, 32f (lesy pro zachování biologické různorodosti) indikují zdroj kvalitního reprodukčního materiálu. Strategická poloha regionu na severojižní dopravní ose mezinárodního významu v multimodálním koridoru X (M1). Probíhající realizace napojení ne evropskou a celorepublikovou dopravní síť vybudováním dálnice D3, rychlostních komunikací R3, R4 a IV. TŽK. ŽD4 trat Plzeň – Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien). Vysoká úroveň napojení obyvatel na veřejné vodovody v centrálních oblastech kraje. Pokrytí území tranzitním plynovodem TRANSGAS Praha. Potřeby regionu pro zásobování elektrickou energií jsou plně pokryty.

1 6 3

  



Oživení bytové výstavby, především  v obcích v okolí velkých měst – dochází k výraznému rozvoji výstavby rodinných domů.  Roste technická vybavenost bytového fondu. 

8 



 9 

Velký přírodní, kulturní a historický potenciál pro oblast cestovního ruchu včetně velkého množství kulturních památek a památkově chráněných území včetně památek zapsaných na seznam UNESCO. Dobrý potenciál pro cykloturistiku, lázeňství a wellness, golf a hippoturistiku. Produkty cestovního ruchu zaměřené na specifické atraktivity kraje.









10



Vyvážený ekonomický růst  vyjádřený základními ekonomickými

Roztříštěná sídelní struktura, nejnižší hustota obyvatelstva mezi kraji České republiky. Podíl domácností napojených na plyn je nejnižší mezi kraji České republiky. Vysoký podíl jednočlenných bytových domácností v mezikrajovém srovnání. Vysoký počet neobydlených domů, které však slouží pro rekreaci; je třeba ještě lépe využít rekreační potenciál kraje.



Malé využívání ICT v CR (informační systémy CR, rezervační a objednávkové systémy, slevové karty, přístup k internetu). Absence kongresového sálu s kapacitou pro pořádání kongresů velkého rozsahu. Nízká kapacita a konkurenceschopnost středisek zimních sportů Jihočeského kraje ve vztahu k zahraničním i tuzemským zimním střediskům. Nedostatečné dopravní napojení způsobené chybějící nadřazenou dopravní infrastrukturou. Nízká dynamika ekonomického vývoje, jedna z nejnižších daňových













Vytváření pracovních příležitostí spolu s bytovou výstavbou umožní aktivní výsledek stěhování obyvatelstva i v dalších letech. Probíhající proces suburbanizace a desurbanizace - dlouhodobě populačně nejziskovějšími 3 ORP v okolí krajského města (Kaplice, Týn nad Vltavou a Vodňany) poptávka po bytech v souvislosti s pracovními příležitostmi v Českých Budějovicích. Zlepšení obytné atraktivity obcí podpora bytové výstavby v atraktivních lokalitách. Jednotná standardizace služeb CR (ubytování, stravování, informační služby). Další rozvoj kongresové turistiky, golfu, lázeňství a wellness, hippoturistiky, rekreační plavby, vodácké turistiky. Rozvoj regionálních center a jejich doprovodné infrastruktury a marketingu.

Rozvoj přeshraniční spolupráce s Rakouskem a Německem.







 



Vysoká hodnota zastoupení mužů v populaci. Velmi malé zastoupení dětí v populaci. Vysoký podíl občanů ve věku 65 a více let. Snižující se přirozený přírůstek obyvatelstva (zejména v malých obcích pod 500 obyv., které tvoří téměř 40 % z počtu obcí kraje) a zároveň zvyšující se podíl starší generace významně ovlivní nároky na změnu struktury bytového fondu. Další zastarávání bytového fondu.

Restriktivní opatření na ochranu přírody znemožňující realizaci nadregionální významných projektů v cestovním ruchu. Rostoucí podíl jednodenních návštěv některých atraktivit kraje. Pomalý rozvoj informačních systémů a technologií v cestovním ruchu.

Malý počet silných hospodářských tahounů s navazujícím odvětvím.




1 6 4



ukazateli. Vysoké zastoupení a dynamika rozvoje odvětví vysokého školství a vědy v kraji. Velmi dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu.





výtěžností v ČR, tj. Vodňany, Trhové  Sviny, Soběslav. Nediverzifikovaná struktura zaměstnanosti se zaměřením na zpracovatelský průmysl. Trhové Sviny, Blatná, Milevsko,  Soběslav, Vodňany nezabezpečují potřebnou základní funkci a to jak u zaměstnanců, tak i u studentů.

Pokračovat nadále v rozvoji zaměstnanosti v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, což v tomto kraji jsou energetika, biotechnologie. Přilákání silného zahraničního investora s inovativním záměrem high tech technologie a rozvoj spolupráce stávajících firem.

 

Slabost ve finančním sektoru, kde došlo i k poklesu zaměstnanosti. Odliv mozků z důvodu nejnižší mzdové hladiny ve vědě a výzkumu.




1 6 5

ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ JIHOČESKÉHO KRAJE

Recommend Documents