Grantová agentura České republiky
Část ZC
Rozbor řešení projektu a celkové shrnutí Jméno řešitele: Ladislav Satrapa Registrační číslo projektu: 103/02/0606 Název projektu: Riziková analýza vodohospodářských soustav Úvod Během tříletého období (2002 až 2004) řešení grantového projektu „Riziková analýza vodohospodářských soustav“ došlo ve vodním hospodářství k významné události, kterou byla jedna z největších pozorovaných povodní v novodobé historii naší země. Povodeň ze srpna 2002 zcela logicky ovlivnila i pohled na některé otázky řešené v rámci výzkumného úkolu. I když cíle řešení grantového úkolu byly dále sledovány beze změny je logické, že povodňová rizika v záplavových oblastech byla po získaných zkušenostech sledována s podstatně větší pozorností, než tomu bylo před katastrofální povodní. Pro přehlednost uvádím v následujících odstavcích časový rozvrh řešení a předpokládané výstupy tak, jak byly uvedeny v grantové přihlášce: 1. rok řešení - vytipování kritických faktorů ovlivňujících provozní rizika vodních děl - přehrada - nádrž - hodnocení pravděpodobnosti vzniku provozních poruch statistickým zpracováním záznamů provozovatelů vodních děl v České republice a rešerší dalších dostupných podkladů (zahraniční literatura), - výběr pilotní vodohospodářské soustavy s významnou vodní nádrží, - metodika pro kvalifikaci rizik pro přehradu a nádrž, - metodika pro kvalifikaci dopadů výpadku funkce nádrže ve vodohospodářské soustavě, - výstupy: rešerše provozních poruch, dílčí zpráva. 2. rok řešení - zhodnocení a stanovení ekonomických a mimoekonomických důsledků jednotlivých typů poruch (tj. odhad důsledků rizika), - zahájení činnosti na sestavení části metodiky pro kvantitativní hodnocení rizik, - kvalifikace rizik pro pilotní vodohospodářskou soustavu, zahájení kvantitativní analýzy na pilotním projektu, - návrh koncepce GIS a zahájení prací na jeho sestavení pro pilotní oblast, - výstupy: publikace v odborném tisku a na odborných konferencích, dílčí zpráva . 3. rok řešení - zhodnocení a stanovení nákladů potřebných pro zmírnění rizika, - sestavení metodiky pro kvantitativní rizikovou analýzu ekonomických důsledků poruch a návrh koncepce metodiky pro kvalitativní rizikovou analýzu mimoekonomických důsledků poruch, - dokončení pilotního projektu, dokumentace výsledků pilotního projektu v GIS, - výstupy: publikace v odborném tisku a na odborných konferencích, ukončení projektu formou odborného semináře s mezinárodní účastí, podnět a zpracování podkladů pro ČSN k otázkám rizikové analýzy ve vodním hospodářství.
Předpokládaný výsledek a jeho využití Výsledkem řešení bude metodika pro kvantitativní hodnocení rizik souvisejících se ztrátou užitků vodohospodářské nádrže včetně aplikace vytvořené metodiky v pilotním projektu. Výsledek výzkumu bude využitelný ve všech oblastech činnosti člověka souvisejících s funkcí vodohospodářských soustav a s využíváním území podél vodních toků, a to zejména: - při zpracovávání koncepcí souvisejících s navrhováním a využíváním vodních zdrojů, - při zpracovávání koncepcí využití území (územní plány), - pro klasifikaci rizik z výpadku funkce nádrží pro území České republiky, - pro navrhování efektivních technických opatření (např. vazeb mezi vodohospodářskými soustavami) k minimalizaci rizik v závislosti na míře rizika, - pro návrh a zdokonalování funkce záchranných systémů (např. Integrovaný záchranný systém ČR). Pro dostatečnou dokumentaci postupu řešení a výstupů je dále v textu dokumentován vývoj řešení po jednotlivých letech 2002, 2003 a 2004 včetně dílčích cílů a všech přijatých upřesnění postupu řešení: postup prací v roce 2002 Podle časového rozvrhu řešení bylo v 1. roce předpokládáno provedení následujících prací: - vytipování kritických faktorů ovlivňujících provozní rizika vodních děl, - přehrada - nádrž - hodnocení pravděpodobnosti vzniku provozních poruch statistickým zpracováním záznamů provozovatelů vodních děl v České republice a rešerší dalších dostupných podkladů (zahraniční literatura), - výběr pilotní vodohospodářské soustavy s významnou vodní nádrží, - metodika pro kvalifikaci rizik pro přehradu a nádrž, - metodika pro kvalifikaci dopadů výpadku funkce nádrže ve vodohospodářské soustavě. Pro vytipování kritických faktorů souvisejících s provozními riziky byla ze všech podniků povodí kromě Povodí Moravy (bylo provedeno v roce 2003) shromážděna data popisující strukturu existujících vodohospodářských soustav. Dále bylo rozhodnuto o provedení rozboru rizik na konkrétních pilotních vodohospodářských soustavách s tím, že určité zobecnění provozních rizik bude provedeno současně s prováděním rizikové analýzy v pilotních projektech. Ve spolupráci s VUT Brno byly provedeny rozbory rizikových faktorů pro objekty přehrad s diskusí metod příslušné rizikové analýzy. Výběr pilotní oblasti byl proveden ve spolupráci s pracovníky jednotlivých povodí spolupracujících na řešení grantu v roce 2002. Oproti původnímu záměru vybrat jednu pilotní oblast s vodním dílem pro prezentování postupu a výsledků řešení bylo s pracovníky povodí dohodnuto, že z každého povodí bule vybrána jedna pilotní oblast, na které bude provedeno pilotní řešení rizikové analýzy. Ke konci roku 2002 byla uzavřena spolupráce s Povodím Labe, Odry, Ohře a Vltavy s tím, že pro další řešení budou použity následující pilotní oblasti: Labe – soustava vodních děl Souš, Josefův Důl, Odra – soustava s vodním dílem Těrlicko, Ohře – soustava s vodním dílem Nechranice, Vltava – soustava s vodním dílem Želivka. Pilotní oblast pro povodí Moravy byla vybrána v roce 2003. Pro kvalifikaci rizik pro přehradu a nádrž a dopadů výpadku funkce nádrže v soustavě byl zpracován materiál Riziková analýza ve fuzzy prostředí. postup prací v roce 2003 Program prací na rok 2003 vycházel z plánu uvedeného v grantové přihlášce s určitou modifikací odrážející extrémní povodňové události roku 2002. Původní rozpis pro 2. rok řešení: 2. rok řešení - zhodnocení a stanovení ekonomických a mimoekonomických důsledků jednotlivých typů poruch (tj. odhad důsledků rizika),
- zahájení činnosti na sestavení části metodiky pro kvantitativní hodnocení rizik, - kvalifikace rizik pro pilotní vodohospodářskou soustavu, zahájení kvantitativní analýzy na pilotním projektu, - návrh koncepce GIS a zahájení prací na jeho sestavení pro pilotní oblast, - výstupy: publikace v odborném tisku a na odborných konferencích, dílčí zpráva Upřesněný rozpis pro 2. rok řešení provedený na začátku roku: - doplnění 5. pilotní oblasti z povodí Moravy, - doplnění hydrologických dat pro tuto oblast, - doplnění rešerše provozních poruch o vyhodnocené události roku 2002 (vazba na vládní úkol končící v dubnu 2003), - zhodnocení a stanovení ekonomických a mimoekonomických důsledků jednotlivých typů poruch (tj. odhad důsledků rizika), - zahájení činnosti na sestavení části metodiky pro kvantitativní hodnocení rizik, - kvalifikace rizik pro všech 5 pilotních vodohospodářských soustav, zahájení kvantitativní analýzy na pilotním projektech, - návrh koncepce GIS a zahájení prací na jeho sestavení pro pilotní oblast. výsledky práce v roce 2003 Podle časového rozvrhu řešení bylo v 2. roce plánováno řešení úkolu v následujících krocích: 1 - výběr páté pilotní vodohospodářské soustavy s významnou vodní nádrží pro povodí Moravy (úkol zbývající z 1. roku řešení), 2 - zhodnocení a stanovení ekonomických a mimoekonomických důsledků jednotlivých typů poruch, 3 - zahájení činnosti na sestavení části metodiky pro kvantitativní hodnocení rizik, 4 - kvalifikace rizik pro pilotní vodohospodářskou soustavu, zahájení kvantitativní analýzy na pilotním projektu, 5 - návrh koncepce GIS a zahájení prací na jeho sestavení pro pilotní oblasti. Výběr páté pilotní oblasti byl proveden ve spolupráci s pracovníky povodí Moravy spolupracujících na řešení grantu v roce 2003. Ke konci roku 2003 byla uzavřena spolupráce s Povodím Moravy s tím, že pro další řešení bude použita pilotní oblast dyjsko-svratecké vodohospodářská soustavy. Kompletní seznam pilotních soustav pro rizikovou analýzu na všech povodích byl tedy následující: Labe – soustava vodních děl Souš, Josefův Důl, Odra – soustava s vodním dílem Těrlicko, Ohře – soustava s vodním dílem Nechranice, Vltava – soustava s vodním dílem Želivka, Morava – dyjsko-svratecká vodohospodářská soustava. V rámci prací souvisejících s body 2 až 4 byly zpracovány dílčí zprávy zaměřené na rizikovou analýzu přehrad (objektů) a na postupy uplatnění konkrétních metod rizikové analýzy pro voohospodářské soustavy. Zpráva „Dílčí problémy rizikové analýzy přehrad“ v rozsahu 36 stran textu včetně grafických příloh zpracovaná Doc. Ing. Jaromírem Říhou, CSc.a Ing. Janem Jandorou, Ph.D. se zabývá body 2 až 4 dle rozvrhu prací. Tato zpráva je východiskem pro řešení problému kvantifikace rizik objektů přehrad pro pilotní projekty řešené v nadcházejícím třetím roce řešení grantu. Dílčí zpráva „Specifikace a sestavení rizikových modelů pro pilotní oblasti rizikové analýzy“ byla zásadním materiálem pro vymezení činností v 3. roce řešení grantu. Byly zde definovány požadavky metod předběžné rizikové analýzy PrRA a metody studie nebezpečí a provozuschopnosti HAZOP. Řešení úkolu 5 (návrh koncepce GIS) bylo provedeno za efektivní spolupráce s grantovým úkolem GAČR č. 103/03/Z021, kdy základní struktura GIS modelu byla pro oba grantové úkoly stejná. Z uvedeného důvodu se předpokládá i další společný rozvoj GIS modelu pro prezentaci výsledků, další výzkum i rozvoj aplikací pro praxi v oblasti rizik vodohospodářských soustav v obecném slova smyslu. V roce 2003 byla vytvořena základní informační struktura GISu obsahující topografická a popisná data vodních děl a soustav s vodními díly. Dále byly naprogramovány pro prostředí GIS aplikace pro další rozvoj databázových struktur pro soupis vodních děl v ČR se zaměřením na další rozvoj soupisu ve vztahu k vodohospodářským
soustavám, jejich účelům a stanovení rizik. Grafické výstupy z GIS modelu lze prezentovat následujícími obrázky.
GIS zobrazení s databází vodního díla
GIS zobrazení vodohospodářské soustavy
Postup prací v roce 2004 V roce 2004 byl program řešení výzkumného úkolu podle grantové přihlášky následující: 1 - zhodnocení a stanovení nákladů potřebných na zmírnění rizika, 2 - sestavení metodiky pro kvantitativní rizikovou analýzu ekonomických důsledků poruch a návrh koncepce metodiky pro kvalitativní rizikovou analýzu mimoekonomických důsledků poruch, 3 - dokončení pilotního projektu, dokumentace výsledků pilotního projektu v GIS. V souladu s poznatky a podněty získanými z prvních dvou let řešení úkolu a dále během řešení v roce 2004 byl program řešení úkolu v roce 2004 průběžně modifikován a upřesněn následujícím způsobem. Byl sestaven postup pro použití metodiky PrRA pro vodohospodářskou soustavu s vodním dílem Nechranice. Tento postup spočívá ve stanovení posloupnosti činností v rámci rizikové analýzy formalizované do tvaru dotazníků. Postup byl konzultován přímo s pracovníky povodí Ohře. Na základě konzultací pak byla provedena riziková analýza vodohospodářské soustavy s vodním dílem Nechranice. Formou následujících obrázků je možné prezentovat základní informační strukturu používanou pro navrženou metodiku PrRA.
Formulář pro sběr dat při provádění rizikové analýzy PrRA
Návod k vyplnění dotazníků Pro každý funkční účel vodohospodářské soustavy vytvoříme samostatný list s dotazníkem. V každém listu vyplníme do jednotlivých řádků tabulky seznam všech možných poruch, které mohou nastat. Ke každé poruše poté vyplníme její frekvenci výskytu pro všechny hlediska (4x) a všechny jejich kategorie závažnosti (5x), tedy celkem 20 hodnot pro každou poruchu. Viz tabulka 2. Pro vyplnění hodnoty frekvence výstupu použijeme hodnoty 0 až 3 z následující tabulky 1, vyjadřující jednotlivé frekvence. Pokud danou informaci nejsme schopni zjistit, vyplníme do tabulky znak „N“ vyjadřující, že daná informace není k dispozici, nebo nejsme schopni určit četnost výskytu poruchy. Následující tabulka č.1 obsahuje hodnoty frekvencí výskytu poruch. Frekvence výskytu každoročně jednou za 1-10 let jednou za 11-100 let jednou za 101 a více let informace nejsou k dispozici
Popis třídy vysoká střední nízká nepravděpodobná ---
Označení 3 2 1 0 N
Tabulka 1: Frekvence výskytu Kategorie závažnosti
Katastrofální
Hledisko Bezpečnostní
Organizační
Ekonomické
Ekologické
Škoda nad 100 mil Kč
Poškození s velkými trvalými následky nebo škoda nad 100 mil Kč
Řešitelné v rámci nadřazené centrály Škoda 10 - 100 mil (např. podniku Kč Povodí)
Poškození životního prostředí na dobu do 20 let nebo škoda 10 100 mil Kč
Kolaps provozního Úraz se smrtelnými střediska (např. následky úplné zničení povodí)
Velká
Úraz s trvalými následky
Mírná
Úraz bez trvalých následků, ale s léčením v nemocnici
Řešitelné v rámci nadřazeného závodu
Nízká
Běžné zranění nevyžadující hospitalizaci
Zanedbatelná
Zanedbatelné zranění
Škoda 700 tis - 10 mil Kč
Škodu lze napravit do roka, ale náklady na to činí 700 tis - 10 mil Kč
Řešitelné v rámci provozního střediska
Škoda 30 tis - 700 tis Kč
Malé škody na životním prostředí s opravnými opatřeními ve výši 30 tis - 700 tis Kč
Řešitelné v rámci provozního střediska s odkladem
Škoda do 30 000 Kč
Škoda se odstraní téměř okamžitě a náklad nepřesáhne 30 000 Kč
Tabulka 1: Kategorie závažností jednotlivých hledisek
Příklad jako návod k vyplnění dotazníku PrRA pro účel "výroba elektrické energie"
Příklad vyplněného dotazníku PrRA pro účel "výroba elektrické energie"
Příklad matice rizik Po zpracování rizikové analýzy pro vodohospodářskou soustavu s vodním dílem Nechranice (pro všechny účely soustavy a všechna čtyři riziková hlediska) byly posuzovány vazby mezi účely a hledisky a z toho vyplývající možnosti řízení nebo dokonce optimalizace rizik. Pro obecné uplatnění hledané metodiky bylo rozhodnuto o nutnosti vytvoření univerzálního dotazníku pro účely i hlediska, ze které bude získána prizmatická prostorová matice rizik. Pro další práci s výsledky zkoumání rizik byla vyhodnocena nutnost popisu vazeb mezi účely a hledisky. Po podrobném zkoumání vzájemných vlivů potenciálních změn úrovně rizika se ukázalo, že tyto vazby mají větevnou strukturu s obousměrnými vazbami s dopady na systém lišícími se podle směru vazby. Pro práci s rizikem takto složitého systému jsme se tak dostali k limitě současných možností jak optimalizačních tak i vizualizačních postupů. Výsledkem řešení grantového úkolu v roce 2004 a tedy grantového úkolu jako celku je přímo v oblasti rizikové analýzy vodohospodářských soustav: - sestavení prakticky aplikovatelného postupu (metodiky) pro sběr dat a základní rizikovou analýzu PrRA vodohospodářských soustav, metoda je formalizována do struktury dotazníků s jasným návodem k jejich vyplňování, - vlastního provedení pilotního ověření metodiky na pěti pilotních soustavách, - vymezení zásad pro využití dat získaných z PrRA v následujících vizualizačních a optimalizačních procedurách. Postupy a výstupy rizikových analýz byly zapracovány do vhodné formy spolupracující s GIS (viz obrázek na následující straně). Byl zpracován vstupní datový modul (soupis vodních děl a vodohospodářských soustav) a výsledkový datový modul pro zobrazení účelů soustav, jejich rizik a následků. Program řešení v roce 2004 vycházel z následujících úkolů stanovených na konci roku 2003: 1 - sestavení metodiky pro rizikovou analýzu vodohospodářských soustav ve formulářové formě s konkrétní specifikací datových požadavků, popisu hodnocení rizika a popisu řízení rizika. Formulářová podoba metodiky bude zpracována pro metodu PrRA, a tam, kde bude možné zobecnění, i pro metodu HAZOP. 2 – sestavení soupisu vodních děl a soustav ve formě GIS se zpracováním nadstavby pro vizualizaci výsledků rizikových analýz (identifikace rizik), 3 – prezentace možností rizikové analýzy pomocí 5 pilotních projektů. Po základě výše uvedených výsledků práce v roce 2004 je možné konstatovat, že všechny tři body byly v zásadě splněny. Výjimku tvoří aplikace metody HAZOP, která nebyla po zkušenostech se získáváním dat v rámci PrRA dále rozpracována pro velkou složitost. Bylo rozhodnuto, že metoda HAZOP bude dále používána v případě podrobného zkoumání nejrizikovějších pozic prostorové matice rizik. Pro tento účel byl pro metodu HAZOP specifikován obecný dotazníkový postup. Současně s prací zaměřenou do oblasti metodik rizikové analýzy jsme se intenzívně zabývali formou prezentace výsledků grantu i získaných datových zdrojů. Jako optimální byla vybrána metoda zpřístupnění dat a výsledků formou internetových stránek. Byla vytvořena a zaregistrována doména www.prehrady.cz, jejímž prostřednictvím je zpřístupněna řada obecně prezentovatelných informací včetně této zprávy. Při tvorbě internetových stránek však bylo nutné zohlednit následující skutečnosti: - podrobná data o vodních dílech je nutné považovat za citlivá,
- data o struktuře vodohospodářských soustav je nutné považovat za velmi citlivá, - data o rizicích navázaných na jednotlivé prvky vodohospodářských soustav je nutné považovat za nezveřejnitelná. Funkce vodohospodářských soustav patří do oblasti zajišťování primárních surovinových zdrojů s hlubokými nepříznivými dopady potenciálních poruch do ekonomické, sociální i ekologické oblasti. Metody rizikové analýzy umožňují odhalit nebezpečné články celého systému a nápravnými opatřeními zajistit vyšší spolehlivost a tedy bezpečnost vodohospodářské soustavy. Naopak však také umožňují metody rizikové analýzy najít nejzranitelnější místa systému, která mohou být potenciálně využita k záměrným činům vedoucím k poruchám zmíněného systému zajišťování primárních zdrojů. Ze zde uvedených důvodů jsme se rozhodli, že zneužitelná data stejně jako konkrétní výsledky rizikových analýz nebudeme žádnou formou zveřejňovat, a to ani formou této závěrečné zprávy. Data poskytnutá našimi spolupracovníky zejména z podniků povodí a data získaná našimi návaznými analýzami budeme nadále považovat za neveřejná, citlivá a snadno zneužitelná.
Závěr Tříletý výzkum v oblasti rizikové analýzy splnil vytčené cíle. Na začátku řešení projektu jsme neměli pro postup prací žádný vzor, příklad apod., neboť ve světě dosud problematika rizikové analýzy soustav s vodohospodářskými nádržemi různých účelů nebyla obecněji řešena. Pro zpracování rizikové analýzy vodohospodářských soustav byl vytvořen prakticky aplikovatelný formalizovaný postup založený na dotazníkové metodě v podrobnosti metody PrRA. Získaná data jsou pro další zpracování, postupy řízení rizik a optimalizaci rizik uložena do formy prostorové matice rizik. Její jednotlivé prvky jsou propojeny příslušnými vazbami, které zprostředkovávají odezvu v rizikové matici při změně faktorů ovlivňujících rizika v soustavě. Průběh řešení grantového úkolu byl částečně ovlivněn katastrofální povodní v srpnu 2002. Následky povodňových událostí nasměrovaly dílčí aktivity v rámci grantu též do oblasti kvantifikace povodňových rizik. Díky těmto aktivitám byla vytvořena metodika, která byla ověřena a bude aplikována státní správou (MZE, leden 2005) pro hodnocení investičních akcí protipovodňové ochrany financovaných s podporou Evropské investiční banky. Během práce na řešení projektu vznikla řada navazujících problémů, které budeme dále řešit formou vědeckých projektů. Jedná se zejména o provázanost rizik a faktorů ovlivňujících riziko, návaznou optimalizaci rizik a o velmi důležitou oblast vizualizace složitých procesů souvisejících s rizikovou analýzou v rozsahu potřebném pro soustavy s nádržemi. Z pohledu chování vodohospodářských soustav v měnících se vnějších podmínkách (klimatická změna) předpokládáme další výzkum rizik v chování vodohospodářských soustav společně s aspekty klimatické změny působící na funkce soustav. Během řešení tohoto grantového projektu byl v roce 2003 v naší kompetenci úspěšně dokončen roční projekt GAČR 103/03/Z021 Systém preventivních opatření proti nepříznivým vlivům klimatické změny na vodní zdroje. Z řešení obou projektů budeme nadále vycházet při formulaci námi navrhovaných výzkumných projektů. Důležitým zjištěním, které nakonec omezilo naše původní záměry s prezentací výsledků, bylo zjištění o snadné zneužitelnosti výsledků rizikových analýz prováděných na skutečných vodohospodářských soustavách.
Seznam publikací zpracovaných v rámci grantového úkolu Seznam ucelených výstupů řešení v roce 2002: - dílčí zpráva – VUT Brno, - databáze vodohospodářských soustav s hlavními parametry, - příspěvek (Riziková analýza v hydrotechnice – Satrapa) ve sborníku a na semináři pořádaném VUT Brno (Riziková analýza v záplavových územích, Brno, 11. prosince 2002), - data k výše jmenovaným pilotním soustavám (zpracovatel ČHMÚ) - ICOLD Technical Committee on Operation, Maintenance and Rehabilitation of Dams, Minutes of the meetings held in Foz do Iguaçu (Brazil) on September 23 and 24, 2002 Seznam ucelených výstupů řešení v roce 2003: dílčí zprávy - Dílčí problémy rizikové analýzy přehrad – VUT Brno, - Specifikace a sestavení rizikových modelů pro pilotní oblasti rizikové analýzy – Prof. Ing. Zdeněk Kos, Ing. Eva Přenosilová, pracovní výstupy a data - Databáze vodohospodářských soustav s hlavními parametry v GIS – ARC View, publikace - Fošumpaur, P., Fošumpaurová, P.: Modelling and Control of Environmental Impacts of Reservoirs, In: Geophysical Research Abstracts, Vol.5, European Geophysical Society: Joint Assembly, Nice, 2003, pp. 11991, ISSN: 1029-7006. - Fošumpaur, P.: Prevention of Adverse Climate Change Impacts on Water Resources, In: Geophysical Research Abstracts, Vol.5, European Geophysical Society: Joint Assembly, Nice, 2003, pp. 11851, ISSN: 1029-7006. - Fošumpaur, P., Satrapa, L.: Průběh zatápění pražského metra při povodni na Vltavě v srpnu 2002, In: Sborník referátů mezinárodní konference Vplyv vodohospodárskych stavieb na tvorbu a ochranu životného prostredia, vydala STU v Bratislavě, Podbanské, 2003, pp. 55-67, ISBN: 80-227-1971-4. - Fošumpaur, P., Satrapa, L.: Control of Systems of Reservoirs with the Use of Risk Analysis, In: Proceedings of 3rd Int. Conference on Advanced Engineering Design, Prague, 2003, ISBN: 80-86059-35-9. - Chvojková, P.: Návrat ryb do úseků toků řek pod vodními díly, In: Sborník referátů mezinárodní konference Vplyv vodohospodárskych stavieb na tvorbu a ochranu životného diplomové práce - Zukal, M.: Zhodnocení možností operativního řízení vodních děl v povodí Teplé pro zvýšení bezpečnosti za povodní, Diplomová práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha, 2003, 41 stran + 40 stran příloh + mapy. - Tyl, R.: Možnosti řízení vodního díla Hostivař ve vazbě na vývoj odtoku z povodí, Diplomová práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha, 2003, 55 stran + 55 stran příloh. vyzvané přednášky Satrapa, L.: Dams in the Czech Republic, In: 7 th European Seminar on the Geography of Water, 22 nd – 31 st August 2003, Water Management in Transition Countries, Management and Protection of Water Resources in Central Europe
Seznam ucelených výstupů řešení v roce 2004: dílčí zprávy - Použití metody poruch a následků při hodnocení rizika přehrad – VUT Brno - Riziková analýza vodohospodářských soustav, Práce pro dokončení studií, dotazníky, vyhodnocení, definice obsahu pro GIS, vizualizace v GIS – Prof. Ing. Zdeněk Kos, DrSc. - Hydrologické aspekty v rizikové analýze – Ing. Radovan Tyl pracovní výstupy a data - rizikové analýzy založené na PrRA v pilotních oblastech publikace - Satrapa,L., Fošumpaur,P.: Analýza ochranné funkce vltavské kaskády za povodně v srpnu 2002, In: Sborník referátů z konference XXIX. Přehradní dny 2004, vydala ČVTVHS a Povodí Vltavy, České Budějovice, 2004, pp. 27-33, ISBN: 80-02-01643-2 - Satrapa,L., Fošumpaur,P.: Posouzení a zhodnocení interakce koryta Vltavy s povodňovou vlnou v srpnu 2002, In: Sborník referátů z konference XXIX. Přehradní dny 2004, vydala ČVTVHS a Povodí Vltavy, České Budějovice, 2004, pp. 33-39, ISBN: 80-02-01643-2 - Satrapa, L.: Rekonstrukce hráze a bezpečnostního přelivu rybníka Žíšov, In: Sborník referátů z konference XXIX. Přehradní dny 2004, vydala ČVTVHS a Povodí Vltavy, České Budějovice, 2004, pp. 175-181, ISBN: 80-02-01643-2 - Hončl,R.: Porovnání výsledků modelu DAMBRK s empirickými vzorci na VD Slezská Harta, In: Sborník referátů z konference XXIX. Přehradní dny 2004, vydala ČVTVHS a Povodí Vltavy, České Budějovice, 2004, pp. 44-50, ISBN: 80-02-01643-2 - Horský, M.: Soupis přehrad na platformě GIS a jeho využití v oblasti vodního hospodářství, In: Sborník referátů z konference XXIX. Přehradní dny 2004, vydala ČVTVHS a Povodí Vltavy, České Budějovice, 2004, pp. 50-56, ISBN: 80-02-01643-2 - Satrapa, L., Králík, M., Kysnar, F.: Výpustné zařízení na podru s tlakovou clonou, In: Sborník referátů z konference Sympozium kateder hydrotechniky, hydrauliky a hydrologie 2004, vydala Katedra hydrotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze, 2004, pp. 39-47, ISBN 80-01-02997-2 - Fošumpaur, P., Klouček, F.: Optimalizace adaptivního modelu řízení nádrže Římov za hydrologického sucha, In: Sborník příspěvků Sympozia kateder hydrotechniky, hydrauliky a hydrologie 2004, ČVUT v Praze Fakulta stavební 2004, pp. 13-20, ISBN: 80-01-02997-2. - Fošumpaur, P., Satrapa, L.: Control of Systems of Reservoirs with the Use of Risk Analysis, In: Acta Polytechnica, Journal of Advanced Engineering, Vol.44, No.2/2004, CTU in Prague 2004, pp. 52-55, ISSN: 1210-2709. diplomové práce - Pilař, J.: Návrh řešení protipovodňové ochrany Železného Brodu s hodnocením potenciálních povodňových škod, Diplomová práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha, 2004, 47 stran + 25 příloh + projekt. - Plecitý, S.: Fyzikální model přelivu VD Klabava s vyhodnocením, Diplomová práce, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, Praha, 2004, 64 stran + 13 výkresů + 3 přílohy. vyzvané přednášky - Satrapa, L.: Evaluation of potential flood losses and verification in Elbe river innundation area, In: Workshop Studien über die Ermittlung von Hochwasserrisiken und Hochwasserschäden, 25.-26. November 2004, Dresden ostatní výstupy - Kritéria pro posuzování akcí k zařazení do II. etapy programu „Prevence před povodněmi“ (r.2006-2010) - nové internetové stránky www.prehrady.cz s prezentací výtahu z výsledků grantu
odesláno k publikaci - Satrapa, L.: Approach to Risk Evaluation for Water Management Systems – 2005 odesláno do tisku pro CTU Workshop 2005, únor 2005 - Havlík, A., Satrapa,L., Fošumpaur, P., Salaj, M., Horský, M.: Riziková a finanční analýza na horní Opavě
