Rothermerova akce z roku 1927 Pokus o revizi trianonského míru Martina Soukupová Po pivní světové válce došlo v Evropě k výrazným územním zm ě nám. Vznikla zde !Tlela státI:'!, které se " tvářily" jako stá ty národní; v praxi však vzhledem k prolínání různých etnik ani
nebylo možné vést jejich hranice čistě po národnostni linii. V nových územnich celcich žily menšiny, což v s obě do budoucna skrývalo nebezpeč n ý potenciál. Tento fenomén lze dobi'e pozorovat i na příkladu Maďars ka, které využívalo své menšiny, jež se ocitly za hranicemi nového maďars kého státu , k volání po změně hranic. Z menšinové otázky se tak stávalo politikum. Tvrdé mírové podmínky, ustanovené smlouvou vTrianonu,1 vnímalo Maďarsko jako křivdu a trvale přítomn á touha po revizi "trianonského" statu quo n evytvářela vhodné podminky pro uklidn ě ni situace v této oblasti. Proti maďarským snahám se hned zpočátku zformovala tzv. Malá dohoda , jejimžjediným společným "nepřitelem" po celou dobujeji existence se stalo prá vě Maďarsko . V kontextu této mezinárodní situace je poti'eba vnímat i tzv. Roterlllerovu akci z roku 1927,již se studie zabývá. početné
I) Dne 21. června 1927 vydal britský tiskový magnát lord Rothermere 2 ve svýc h novinách Daily Mail článek s názvem "Maďarské místo na slunci" (Hungm yJs Place in the Sun), čímž rozpoutal kampaň , jež k sobě po několik měsícl! poutala pozornost novináh~l i evropsk)'ch
2
Na z:ik [ad ě tri,Hlonské mirové smlouvy ze dne 4. červ na [920 muselo Maďarsko odstoupit zhruba sedmdesút procent svcho ůz em í , a to zejmcna ve pro s p ěc h Ceskoslovens ka, Rumunska a Kr;:ilovst\pi SHS. Přestože sejedna [o předevšim o oblasti, které byly etnicky vétšinově n e nmďarské, tři miliony Maďarů se oc itly mimo hranice noveho st:i tu za situace, kdy v Maď<Jrs ku sa nl0 lncm nedosa hova l p očet obyva tel rmí osm i milionů. Ačkoli i zde zůstaly menšiny jin}'ch et ni k (pře d cvs im ncm cckého) , představovalo f\'laďars k o napi'íklad ve s rov n~ín í s Ces kos lovenskcm území n drodnos tn č pods tatn ě h o mo ge nn ějši. l-Iarold Sídney Harmswo rth , lord Rothcrmere se narodil rokli 1868 v Hnl11pstendu. (V roce 191 0 se sta l baronetem, 19 I4 hyl pov}'šen na barona a 19 l9 na vikomta Rothermera). V roce 1888 začal podniknt se SV)'11l bratrem Alfredem (poz d ěj ší m lordem NorthcliFfem) v novi novém průmys lu , kde se [·larokl projevil pi·edevší m jako sc hopn}' I1mm č ní manažer. Nejvýznamnějšim počinem obou bratrů se slalo vyd:iv:ini deníku Daif)' Mail, jež znhiljili v roce 1896. Jednalo se o první britské "masové" noviny a nejll spěš n ější li st tzv. nového žurnalismu. Během sveho života lord Rotherrnere kon trolova l ["ad u dalších novin; diky podnikatelským aktivit:im se mu podai·il o zaradit se mezi nejbohncší muže v Anglii. Za první svě t ové villky zasMl[ aktivně do politiky, když se v roce 19 17 stal ministrem vzduch o pl nvbyvevl:id ě Lloyda George. Najarc následujícího roku vša k na SVO ll funkci rezig noval. V mez i v
101
)l(
2009/1
politiků" Ú s tředni myšlenkou čl á nku byla revize mad"arskýc h hranic stanovených po první svě tov é
válce tzv. trianonskou mírovo u s mlou\'ou. Rothermere tyto hranice označova l nespravedlivé a zastával ná zo r, že v záj mu zaji š tě ní evropského míru by m ěl y být provedeny korekce ve prospěc h Mad"a rska" C htě l, aby se oblasti s velkým počtem Mad"a rů,jež po první světové válce připad ly Ceskoslovensku, Rumunsku a Královstvi SHS, navráti ly zpět k mad"arskému státu" V národn os tn ě smišených oblastech mělo dalším osudu roz hodnout plebiscit" Pro případ , že by se malodohodové státy nehodlaly vzdát části svých územi dobrovoln ě, navrhoval lord řešeni v podobě ekonom ického nátlaku , kdy by velké londýnské a newyorské banky odmítly těmto zemím poskytovat půjčky" Navzdory Rothermerovu tvrzení, žejím navrže né ř eše ní bude prospěš n é pro všechny ZÚ~ čast n ě n é strany, byly z n ě ktelých pasáží č l ánkujas n ě patrné jeho promad"arské sympa tie: "S Nlad'armi, kC01Jí majú t;sfcročnú nál'odnú a ústavmÍ t radfciu, ktOlým 5a dostalo stredoeu za
n árodnostně
ropského vyznamenania ako statočným obráncom Europy proti Turkom s vlastnou Magnou Chartou, "Zlatou listinou z 1222, len sedem rokav staršOll od našej,l1emóže byťzacJuidzané ako s 110VO utvoreným balkánským štátom s povýšenecJ..ý mi llstanoviziíami a nezkúsťllými politikmi" ", Mad"ary navíc oz nač il za přiroze n é spojence Velké Británie a Francie"' Pokud jde o to, co pře sně Rothennera k angažm3 v celé zaležitosti vedlo, neexistuje dodnes jednozn ačn :i odpověd"" Původ kampaně, popi"ípadějeji in spiračni zdroj, hledají historikové ve dvou zemích - v Itálii a v Maďarsku. V prvním příp a d ě kladou důra z na sc hů zk u mezi lordem Rothermerem a Ben item Mussolinim ,' k níž došlo naja ře roku 1927 pi"i lordově návštěvě Itálie" Za spiritlls agens celé akce bývá chile považována mad"arská kněžna Stephanie vo n Hohen lohe,' vídeňská židovka, která svůj šlechtický titul i mad"arské občanství ziskala diky sliatku s Franzem Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsflirstem" Stephaniin syn později v biografii své matky vyličil dojemnou historku o tom, jak právě ona "neznalého" lorda seznámila s nespravedlnostmi,jež se staly Mad"arsku po první svě tové válce, když mu ukáza la obrázek madarských hranic v Encyklopedii Britannice" Přestože tuto historku musíme brat II
3
4 5
6
102
ESSER, E, Dic Kriifrc hiflfCrdL'1I Seh/agzdh'lI: ETlgliseherwu/ de/lcsclll:r)OIIrlWUSTl/IIS im \lergleich, Mnichov 1998. s. 68. Nelze cedy řici, že by Rothcrmerovy nflzot)'vyj:.J dřovnly ofic ifllni stanovisko Baldwinových vlád. S/ol'/:lIskoproti n....'iziiTrianonskej smlllvy, Slovenskfl odbočk3 njrodncj rady CS R v Brmislnvc, Brat isl3va 1929, s" 33-34" Rot hcrmcrc, jcnžj3 ko řada daBich Angli ca nů sve doby I rp~ 1 "syndromcm Slrachu z bolševismu", chvfllil Maďary v čltl nku mimo jiné i za 10, ze svri.enim tamni republiky rad zuchrfl llili Evropu p řed bolšcvid.-ym nebezpeč ím . KovAcs-BERTRAN D, A., Der lmgClrisclu: Rel'isionisl1lus IICleh dem Erstt.'tl Wdckrieg. Der p"blizislisch,· KClmpfgegell den Friedelll'ertrag 1'01/ Tri(lIlOI1 (/918-1931), Milnchen 1997, s. 204. Istvtln Neméth h ovoří o selkani ROlhermera s Mussolinim a Beth lencm. NEMÉTI-I , I., Die uIIgorisc/IťIl/?et,jsiollbescrebllflgefl lIIul dir:Grojlmiichre (1920- 1941), in:TIMMERMANN, H.(cd.), Nalional ísmus und Nat ionalbewegung in Europil 1914- 1945, Bcrlin 1999, s. 80; srv. JUHASZ, C., NlIllgariall Foreign Policy 1919-1945, Budapcst 1979, s. SS. O sClk óní s Mussolinim \'iz i ZEMKO, M., Rr:flektowmie l/Iedzindrodnéltopostal'L'l/ia Ccskoslol'ellska v slol'cl1Skej rll/či za aorherllle/'Ol'ej revizionisrickej akcie v I'OkIL 1927, in: VALENTA, J. ,vO RACEK, E. HARNA, J. (cd.) , Ccskoslovc nsko 191 8- 1938, Osudy demokracie ve sti'cúni Evropě, sv. I , Praha [999, s. 216.; srv. MICHELi\, M., ae(/kcie slovellsJ..)'eh politick)řeh k/'Uhol'a t{lIče lUl Ro r/lťrmel'ovu lIkcill (1927-1928), in: Hi storicky č3 sop i s, roč nl k 52, 2004, č . 3, s. 505. Zejméno CELOVSKY, 13., Ta ženskd 1'011 Hohell/ohe. Osmlv3 [993, s. 30-42; TAYLOR, S. J., Tllc Crcat Qmsiders, Northc/iffe, Rorherlllercll/u/ che Dai/y Mail, London, Phocnix J998. s. 257- 259; srv. tcz KOVACS-I3ERTAND, A., c. d., s. 204; KONTLER, L., Dějiny l\t!a,rarska, Praha 200 [, s. 328; ROMS1CS, 1. , (stwi" Berli/CI/S AIIJ!.ellpo/itik ill dell Jahrefl1921-193 / , in: SGdost- Forschungcn 1990. s. 267.; M1CHELi\, M., c. d., s. 505.
Stud ie
I Rorherme rov(l
(lkce z roku 1927
s rezervou, zůstává nesporným faktem, že se kněžna von Hohenlohe v této době s lordem Rotherme rem stýkala a že byla ženou,jež se ráda "pletla do politiky".' O Rothermerově akci věděl i předem i dalši madarští činite l é. Býva lý mad·a rský ministr spravedlnosti a poslanec Emil Nagy, jenž se stal vzápětíjednim z hlavnich propagátorů Rothermerových myšlenek, o lordově č l á n ku dokonce referoval na předná š ce v londýnském Royal Illsciwce of Illcel"l1atiollal Affairs j eště di·ive, než došlo kjeho vydá ní.' Doložen je i Rothermerův kontakt s mad·a rským vyslancem v Londýně Rubidem Zichym;' tamnímumad"arskému vyslanectvi lord ostatn ě zas lal text č l ánku den před jeho uveřejněním." Rothermerův č l ánek navíc vyše l krátce po jeho pobytu v Budapešti o letnicích roku 1927 (v době vý roči podpisu trianonské sm louvy) a ve svém záhlavi nesl dataci: Budapešť, ll. červn a."
Nelze si zároveň nevšim nout skuteč no st i, že Rothermerova kampali vypukla krátce poté, co Mad·arsko v dub nu roku 1927 podepsalo smlouvu o přáte l stvi s Itá lii - p,,,ní pakt tohoto typu, který Mad·a rsko u zavře l o od konce vá lky ajež m u pomohl vymanit se z dip lomatické izolace. Dne 27. května navic mad·arský premiér Bethlen pronesl v Zalaegerszegu řeč, v niž prohlásil, že nastal čas, aby madarský stát věn ova l svo u pozornost otázce zahranični politiky. Jeho tehdejší slova naznačova l a, že mad·a rská zahranični a revizní poli tika se nadále povede
v "a ktivnějším stylu".11 II) U mada rské veřejnost i vzbudi la Rothermerova akce nadšení. Madaři zača li po lordovi pojmenováva t ulice, parky a n á městi; nazvali ho dokonce " tatíčkem Mad·arska". Zasílali mu děkovné dopisy a spisovatel Ferenc Herczeg inicioval v zem i na výraz vděku podpisovo u sbírku. Roku 1928 nabidla unive rzita v Szegedu lordu Rothermerovi čest n ý doktorát," kte lý za něj v květ nu téhož roku převzal při své n ávštěvě Mad·arskajeho syn Es mond Hannsworth. Radostn é vitání lidu, proslovy, bankety, dary, to vše tvořilo ko lorit Harmsworthovy cesty po různých mistech země. Nechyb ě ly ani dojem né scény, kdy děvčata vytvořila na sportovnim hři š ti živou mapu starých Uher, poté pod černým praporem zobrazila hran ice trianonského Mad"arska, 7
8 9
10
Mezi dokumenty, které Step lmnic "on Hohcnlohc později shronl
MICI-IELA. M.,c.d.,s. 506. Ostatně
II
12
i lord Rothermere psal v knize My C{lfIlfJ(lig/lfor Hllllgary, vydanc v roce 1939, o svých setktiních se zahraničními Maďary,jcnž poukazovali na nespravedlnosti trianonskcho míru a na nutnost jeho revize. ROTHERMERE, H. S., HARMSWORTH , Viscount, MyCampaignfor H/lIIgCII)', London 1939, s. 47. Lord sám tvrdil , že tento budapcMský pobyt byl hlavním impulsem pro napsá ní jeho č l tinku. Ve svc knize" roee 1939 zárovel'l uvedl, že kjeho inforrnačnim zdrojům o MmIursku pati'Hi i Bethlen s Horthym. ROTHERMERE, H. S., HARM SWORTH, V., c. d., s. 52.
S,,'. KovAcs-BE RTRANO. A.,c.d.,s. 199.
13 CELOVSKY, B., c. d., s. 34.
103
l(
2009/1
aby v zápěti s pokřikem "nem, nem soba" (" ne, ne nikdy") obsad ila znovu původ n í hranice předvál eč n é h o státU. 1 4 Maďa i"i tak dávali najevo své díky, ale z::íroveti neustúl e upozonio-
vali na nespravedlnosti, ktere trianonskn smlouva z p ůsob il a. Konc'em če rvence 1927 došlo v Maďa rsku dokonce k založení Ligy pro revizi trianonského míru, vjejímž če l e stanul Ferenc I-Ierczeg, j enž byl zúrovell i č l e n e m horní kOlnOly parlamentu. Maďarská vláda zaujala k Rothermerově akci ponekud reze rvovanějš i postoj. Ministerský předseda hra bě Bethlen začátkem srpna roku 1927 zp ravodajiAz Estll řekl , že vláda za Rothermerovou akci nestojí. Nikdy ptý ni cméně neskrývala názor, že k revizi dojít musí, í když podle Bethlena k níj eště nenadešla vhodná doba." Spojení Rothermerovy kampaně s vládou popře l madarský premiér i v říjnu 1927 na konferenci vlád ni Strany jednoty. Na druhou stranu zde vyjádhllordovi aje ho aktivitě sympatie," byť se v prosinci 1927 v rozhovo ru s Aristidem Briandem bránil tim, že náklonnost, kterou akci projevil, byla pouze jakousi "úlítbou" veřej nému mín ě ni a část i
poslanců.u
že se Bethlen zi'ikal zodpověd n osti vlády za Rothermerovu kampaň, nepi·ekvapi. Bylo žádouci, aby veřejnost (především ta zahran í ční ) vnímala Rothermerovo vystoupení jako Sku tečnos t ,
"spravedlivé rozhof'čen í " nezávislého Ang liča na, daleko spíš nežjako flkc i spojenou s maďa r
skými vládnimi kruhy. Distance tmďa rské vlildy od lordovýc h aktivit byla však i pragmatickou reakci, zvláště poté, co britská strana nechala dip lomatickými cestam i do Budapešti vzkázat své zamítavé stanovisko k Rot h ermerově č inn os tLI B Vláda se tak ovšem dostávala do obtížné
situace, neboť povzbuzené revizionistické hnutí ji naopak tl ačilo k ak ti v n ější prorevizní politice. Rozpačití' postoj budapeš ťských vládnich kruhů k Rothermerovi se projevil i ph n ávš těvě jeho syna Esmonda v Maďarsku v květnu roku 1928. Maďarská diplomacie nechtěla, aby byla návštěva pokláduna za oficiální. Na druhou stranu tehdy I-1 armswortha přijaly i m aďarské politické š pi čky - I-Iorthy a Bethlen." Pi'es nadšení,jež Rothermerova akce v maďarské spo l eč n ost i vzb udila , přinášely lordovy č l á nky i názory, které v Madarsku nebyly pi'ijímány bez výh rad. Nejvě tši m problemem se stala otázka vymezení maďars kých hra nic. Rothermere nepočíta l s obnovou Maďa rs ka v rozsahu starých "pi'edtri anonských" U her. Jím navržená revize se týkala pouze menších územních častí , v níchž žilo početné m aďarské etníkum, a právě národnostním argumentem lord "své"
hranice v č lán k u z 21. červe n ce 1927 také obhajoval. V knize A1y CampaignfoJ' Hllngm)J Rothermere tvrdil, že Mnd'aři , s nimíž se při svých cestách setkával, nereá lnost návratu k hranicím předvu l eč n é ho Uherska chápa li.'" Celková nálada
14 15 16 17
Viz Archiv ŮSlnVU Tom:iSc Garrigua Masaryka (AÚTCM), fond TCM , cizi zemc K-M, Maďa rs ko , k. č 515. 1928, Del//I; ph:ltlcd zahm/lh'/l řho riskli (z 21.kw!w(/ /928), s. B I I. Bethlen uvedl, že nejprve musí sVčt pochopít nespnlVed lnosllriuoonské smlouvy ajeji nevhodnost pro trva lý mír. Venkov, 6, srpnn 1927, s. 2. Berl/fc/IOI'a wlktí radosr, srv. např. Slovák, 7. srp na 1927, s. 3. AMlV, Pl !3udapcst 1927, Nic/lid po/iricktí zl,ráw/ é. X zl/II/ěsfc Njc/I z 14.1i.'itoplUlu. I\MlV, Pl Budapcsl 1927, zprLÍl'a t'. 44 z 13. prosi/lcc.
tS
KOvACs-BERTRAND, A., c. d.• s. 216.
19
Také ceskoslovcnskýv)'slancc v Maďarsku Pallicr si povsim l rczcn'ovaneho přístupu vl:idnich ijinych či nit elů k Rothcrlllcrovu synovi. AMZ\~ PZ BudapcsI 1928, poli/ická zprli\'a t.'. 2/ z 27. kl'Llma. ROTHERMERE, H. S., HI\RMSWORTH, Viscount,c.d.,s.47.
20
104
Studie
I Rotllermerova
akce z roku 1927
v maďars ké m stá tě vša k byla zcela odlišná_Existovaly zde sice skupiny," které se s myšlenkou etnické revize (kdy by se Maďarsku vrá tila pouze územi s pi-evahou maďa rs ké ho obyvatelstva) ztoto ž ňova ly, většin a s pol eč nosti však toužila po obnově Uherv jejich hranicich před Trianonem_Z i-ejm ě si to u vědo mova l i Rothermere; přin ej m e n š im to tak prezentoval Emil Nagy v BI/dapesti I-IÍI-alpl/, kde referovalo svém rozhovoru s nim: Lord podle n ěj Mada!)' nežáda l o to, aby se s etnickou revizí sami identifikovali, neboť věděl, že touží po ob n ově historických Uher. Zároveli ale upozorňoval, že nemá cenu vést kvů l i tomu hned na počá tku spory.22 Jak uvád í Anikó Kovács-Bertrandová, první reakce m aďa rs kého ti sku na Rothermerův č l á n ek byly skuteč n ě spíše "sporad ické a zdržen livé" a doslovný přek l ad novinyvllbec neotiskly_Teprve č l áne k Emila Nagye, ktelÝ vyšel 26_června v BI/dapesti Hirtapl/, zřejmě napomohl v itězství v d ěč n os ti nad rozpaky_ Nagy zde př i znal, že myšlenka návratu k předválečným uherským hra nicimje v Británii neudržitelná; Rothermerova kampmí a idea integrity stmých Uher se však podle n ěj vzájemně nevylučova ly_ Svůj názor podkládal poněk ud vágní teorii , že Maďaři 1110hou trvat na svém stanovisku celkové revize a ,Jejich duševní tlak" dá akci energii po t ře bn o u kjejimu prosazeni." V situaci, kdy madarská s polečnost vítala lordovu iniciativu, ačko li odmítala jeho konkrétni návrhy na hra ni č ní korektu!)', ziskalo nakonec urč itý ohlas pojetí chápá ni Rothermerovy hranice jako jakéhosi prvniho kroku na ces tě k postupnému navrácení celého pi'e d vá l eč n é ho území. 24 Další p o n ě kud problematický názor pi'edstavovala "královská otázka". Rot hermere nebyl proti tomu, aby v Mad-arsku vládl král, odmital vša k restauraci habsbmsko-Iotrinské dynastie s tím, že by jen zkomplikovala mezinárod ní postavení této země. 25 Tato obava sice byla o prá v n ě n á,2G odmítavé stanovisko vůči Habsbu rkům však nemoh lo imponovat legitimistí'lm, tedy přív rže n cllll1 náv ratu této dynastie na trůn. 27 Prohabsburskou orientaci přitom zastával n apříklad i předse d a Ligy za revizi trianonského míru P'erenc l-Ierczeg. 18
2 1 Jednalo se o soci Mni dcmokracii a různe li berillní skup iny. Srv. IRMi\NOvA. E. , Ml1dílrsf.:ti reJle.\'e stf~dlli EI'roIJ)'. kdllofll)is tlÍt,jl'deracc IIcbospoleccl1sn'{ stt!ni?, in : :::Jcsl:i k, Miroslav, Voni ček, Emil (cd.). EI'ropa mezi Německem II Ruskem. Sbomif.: praci k sedmdcslÍti/Uim }lIros{{/I'(1 \l(llelll)', l>ra ha 2000, s. 147; Ijz. M ,l ď"rs ko II \" 'I'slli/leskj mírol'ýs)'stdm, ÚSli nad Labem 2002, s. 276. 22 AMZV. PZ Budapes l, 1927, Rcídf/(i politickt! Zpr{/M Č . VII za mt.'sic t.'erl'encc ze 17. srfJl1a ; srv. lez. Kovjcs- Benrand , J\nikó. Der/lngariscl1/: Rc\'isiollism/ls. s. 208. 23 KovAcs- BERTRAND, A .• c. d.• s. 207. 24 J\MZV, PZ Budapcsl [928, zpráva z 27. července , 2S Veče rnik Prúva [idu, 25. červe nc c 1927, s. I. Lord Rothermer se opr(1l'lIjc: (d le č J únku z "Az Est u). Srv. n:lpř. Národní listy 27. čc rvcnce 1927, s. l. Lord argumcnlova [ n Cduvěřiv)'m postojem, kle!)' by cvropské sla[}' zauja[y vuči H absburkům z obavy, ZC by usilovali o ziskúní "Iúdy Jakc v Rakousku. 26 To osta tll ~ ukúza [y dva n e ll s pčšnc pokusy () núvrat Kar[a Habsburského na maďars ky trlm v roce 192 1. Oba narazi ly na odpor nm[odohodov)'ch St:itlJ. Po druhem z nich prija [i M:Kraří na nútluk konference vclvysl[lncu z{lkon o dctronizaci HubsburkO. 27 V Maďar s ku ncpanovala v otúzcc krů [ ovskc h o kuml idútajcdnotu. S t řetůva li sc tu legit imisté, kteři i po dctronizaci Hubsbu rklJa po smrti Karin Habsburského v roce J922 usilovu li o restauraci teto dynastie na trun, a sto upcnci svobo dnč volby kandidút;J. Srv.: Zahranič"í přeMet/y - M mrarsf.:o. in: Za hran ični potitik:.J J928. s. I J80. 2S KovACS-BE RTRAN D, A., c. d., s. 210.
105
JI{..
2009/1
Rot hermerovo odmitnuti Habsburků mohlo mit i zcela osobni důvod. V literatuře se vyskytuji dva názory. Podle prvniho lord Rothermere dostal nabidku královské koru n y,~ druhý tvrdi, že sám usiloval ojeji ziskáni pro svého syna." Návrh lordovy kandidatUlY na madarský trů n se v roce 1928 sk utečně objevil v maďarském tisku aje ho podporovateli se te hdy stali Emil Nagy a žurna lista a editor 8udapesti Hirlapu Jeno Rákosí. Sám Rothermere později v knize My Campaignfor Hungmy popisoval nabidky, které dostal, aby na Svatoštěpánský trůn kandidoval. V létě 1928 měl dokonce obdržet zprávu podepsanou dvaceti vysoce postovenými maďarský mi důstojn i ky, v niž mu slibovali podporu v připadějeho zájmu o královskou korunu. Podobný sli b dostal prý i od Rákosiho. Rothermere sk romně tvrdil, ževšechny nabidky odmitl s tím, že si
Maďarsko
musí najít vhod ného kand idáta v domácím
prostředí. 3l Anikó Kovács-
Bertrandová však nabizi trochujiný scénář události: Rákosi,jenž navštivil Rothermera v l é tě 1928 v Británii, se zi'ejmě naopak vrátil s pověi'enim podporovat kandidaturu lordovy rodiny na maďarský trůn. Svoji tezi opirá Kovács-Bertrandová o fakt, že právě po Rákosiho návratu do Maďarska došlo k rozšiřeni této myšlenky v tamnim tisku." Názor, že lord Rot hermere usilovalo královský titul pro svého syna, podpoÍ'Íia v roce 1939 i Stephanie von Hohen lohe. Tehdy tvrdila, žeji lord Rothermere v roce 1928 napsa l: "Chcete-Ii v Maďarsku monarchii, jediný muž, kte/ý tak může učinit, je Esmond f-l armslVorch. Žádný Habsburk nebojiný p rinc
toho nCllí schopen.
Ul)
Kandidatura Rothermera či jeho syna na královsk-ý trůn se nakonec neprosadila a její aktéří od ní ustoupíli." Rákosi se pro ni snažil ziskat podporu Benita Mussoliniho, i toto úsili však vyslo naprázdno. Duce tehdy prohlásil: "Jsem sice proti povolání habsbu/'sJ...ých arcivévodťi DOl Albrechta či Josefa, ale pokládám za vyloučené, že by hrdý macťarský národ dosadil na trůn nějaké/lO novináPe a nadto ještě cizřnce. "35 Vzhledem k tomu, že malodohodové stMy i britská oficiální politika Rothermerovu akci odmitly, byla by volba lorda č i jeho syna madarským krá lem problematickájiž z mezinárodního hled iska. Návrh by však zjev n ě neziskal do sta tečnou podporu ani na domácí scé n ě." Ačkoli pod dojmem ohlasu,jaký Rot hernlerova akce v Madarsku vyvolala, moh l lord na chvíli podlehnout iluzi o možnosti úspěšné kandidatury "Rothermerů" na královský trůn, brzy pochopil její nereálnost a od této akce se distancoval. Existovalještějede n sporný bod, ktel-Ý se nakonec objevil mezi lordem a Bethlenovou vládou. Slo o Rothermerovu kritiku vnitřn ích maďarskýc h poměrů,již ad resoval Maďarům ve svém vánočním poselství na konci roku 1928. Za nezbytný předpoklad k dosažení revize zde 29
LEN OVAl, I~, Tisk ler IIw(farskéhollar()(!a. Tislc lee I'írězsl\'ř\' portiikcich, Praha 2002, s. 32 1-322;TAYLOR, S.J .. c.d.,s.259.
30 31
32 33 34 35 36
CELOVSKY, B., C.d.,5. 35; KovAcs-BERTRAND.A.,c. d., s. 221-222;JUHAsz.G., C.d.,5. 85: RECKOvA, E.,AnglickY lord a lIIaff(lrskd krdrol'ská kOrlll/a, in: Slovanský přehled , ročník 55, 1969, č. S, s. 400-402. ROTI·[ERMERE.. H. S., HARMSWORTH Viscount . c. d., s. 133-146. Podobnc se lord Rotherm crcvyjadř il už před vyd~lI1ím kn ihyv roce 1932 v Daily Mail, Viz CELOVSK)', 13., c. d., s. 35. KovAcs·BERTRAND,/I., c. d., s. 222. CELOVSKY, B., c. d., s. 35. KovACS-BERTRANO, 1\., c. d., s. 222. LENDV}\I , P., c. d., s. 322. Ani 13ethlen s Hon hyrn nesouhlasili s tím, aby se Rothcrmcrc stal maďarským kra lem . Srv. LENDVAI , P. , c.
d. , s. 322.
106
St udie I Rot he rm crov;;l akce z rok u 1 927
označi l vnitřni demokratizaci země . Kritizoval volebni systém, statni hospodai·eni, byrokracii a korupci: "f/lavným ajediným eierom Madarska má byť dnes zlepšenie 11Ospodárskej situdeie. Celá budLÍcnost"zeme zál'isi na LÍspec/llI hospodárskej rekonštrukeie. Keby však táto rekonštmkeia bola znemožnend bllctneuveritelřwu ťahkomyselhostoll, alebo zbytoéným vyhadzováním štátnych peiíazÍ, tvorenÍm zbycočných úradov, alebo korupcioll, ktorá sa objavuje v hospodárskom živote, boly by ohrozené všetlq dosavádne výsledky ... Udrža/lím hospodarskej stability a zlepšením hospoddrskych pomerol' dá sa zabezpečíť dóvera cudziny. Bez tejco každ); ve/ký cierstane sa nellsklltočnitelflým. Pre dosahnlltie tohoto ciera musí vláda konečně umožniť i to, aby sa vo vážnyc!z a lUl celli budLÍcnosť ndroda sa vzťa/wjLÍcich osudných otázkach, mohla volile pl'ejaviť slobodná vóla Ii/du ..." Na nutnost demokratizace Mad·arska, pokud chce uspět ve svém boji za revizi, poukazoval již pi·edtim Rothermerův přiznivec Emil Nagy. To, že se ale Rothermerova kritika madarského vladniho systému objevila teprve rok a pů l poté, co zahajil svou akci, působ i zaroveň dojmem,jako by se lordjejím pros třednictvím pokoušel zbavit odpovědnosti za neúspěch své kampaně. " Pi·esto Maďaři na Rothermera nezapomněli a když v roce 1938 navštívil po vídeňské arbitraži Maďarsko, získal od Horthyho řad za zasluhy."
III) Ve statech Malé dohody vzbudil Rothermere svým č l ánkem pochopitelně zcela odlišnou reakci než v Maďarsku. Jeho výpady se soustředi ly v prvni řadě proti Ceskoslovensku." Rothermere adresoval několik tel egramů dokonce českos lovenskému ministrovi za hraničí Edvardu Benešovi a výrazna proti českosl ovenska orientace byla patrná i z Rothermerova druhého prorevizniho příspěvku,jenž vyšel 30. srpna 1927 pod nazvem Europe' s POlI'der Magazine (Pracharna Evropy). Ceské a slovenské noviny kampaň pozorné sledovaly. Prvni reakce se objevily již koncem června a počátkem července 1927, největší síly však ohlas dosahl teprve v období od konce tohoto měsíce , kdy tisk přinášel denně i n ěkolik článků zabývajicích se tématem Rothermerovy akce. Zejména slovenska spo lečnost reagovala značným množstvím protestů - demonstrací
a rezoluci. Prvni protirothermerovska s h romaždě ní se konala již v srpnu 1927, největší vlna protestů pak zasah la Slovensko zejména v záři. Velkou aktivitu v obraně proti Rothermerovi projevila Slovenská odbočka Ceskoslovenské národni rady, při níž se dále vytvoři l tzv. Obranný výbor," jenž m ě l pocl nikat kroky proti revizní kampani. Na protestních akcích vystupova li s. 221., srv. ,,Akce l?orllcrIIlcrol'a za rel'isi trhmOflskéllo mim", in: Zahraniční PoHlika 1929, s. 99. 38 KovAcs-BERTRAND, A.• c. d. , s. 231. t\'!aďars k ů vláda tehdy Rothermcrovu kritiku vnit řníc h pom ěrů odmítla. 39 ROTHERMERE , 1-1. S., I-IARMSWORTH Viscounl, c. d., s. 19. 40 Odpovéďna otilzku , proč sc lord vc své kampani zal11čři l7,vl il~tě pro ti Ccskoslovcnské rcpublice, zatimco prOli ostatni m statům Malé dohody útočil v menší mířc, lze hledal v několika příčinách. Vlla hy mezi Maďarskcm a CSR patřily vc srovn{lni s OSlalními malodohodovými stilty k nejhorší m. Pro vliv této skutečnosti mluví i fakt, že na Království 51-15. k nčmu? mčlo Maďarsko naopak nejbli?e, úločil lord ncjmén0. Ceskoslovcnsko přcdstavovalo zi1roveii nej s ilnčj ši č l :inek Malé dohody a tedy ncjvělšího maďarského protivníka, příčem?jcho ni1rodnoSll1í hClerogenila však zárovcň budila představu, žcje stťllelll argumentačnc lehko napadnutelným, elnicky málo stabilním a ludí;;, slabým. 4 1 V čcl e výboru stanul narodni! demokralický politik dr. Mikin Ivanka. 37
SloI'ťllsko proti revizii,
107
'f%..
2DD9j1
znstupci té m éř celého s polečenského spektra od znnmých politiků po pi'edstavitele mistního politického Cl ve řej n é h o života. Demonstl'aci se n eúčastnili pouze kom unisté a promaďal'sky orientovaní občané. 42 K romě celonárodních demonstrací organizovaly řadu protestních s hromážděni též jednotl ivé politické strany - předevš ím agrnrnici a Hlinkova slovenská strana rudová (I-ISCS); z ostatních organizaci jich u spořá dala nejvíce Slovenská Iiga. 4J Poněkud kontroverzní záležitosti se stala podpisovn akce, v níž měli lidé svým podpisem odmitnout Rothermerovu akci a zá roveň vyjádřit svou loajalitu k českos l ovenskému stntu, Připravoval ji Obranný vi'bor v so u č innost i s župními úřady a policií. 44 Akce se ale neobešla bez konfl iktních situaci, jak je patrno i z popisu jej ího průběhu v knize Slovensko proti revizii triallonskej mierovej smlU\)~ kde se píše,jak se delegáti setkáva li až ,,5 bezcharaktemým cllOvaním pl'iamo rcvlÍcim. Videli Hulí bez chrptovej kostí, ktol'Í sa báli podpis odoprieť n01 nepodpísa/i prcdsa 1 vy!1ovárajúc sa na I1Cmožné pričiny. Podajcdní ke(fnaši (/óvel'níci pl';š/i k nim na bye, gl'Obiallsky sa osopili na nich 1 vynadali ;m(. ..), ale na ;110111 miestc pove(/zme II obcllOde1 chovali SCl už ponížene a ocllOtne. /n; do poslednej chvíle vyel1'alf, 110, potom pojašené sluíilalf podpisové hál'ky a podpisovali sa o milých piiť... 1l~5 Mezi tě m i, kdo se zdráha li pf'ipojit sVllj pod pis, pi'evládali přiroz eně Maďai'i, př esto J
J
jich řada prohlóšení podepsala. 41i K u k lidn ě ní situace ne p řispě l a ani skutečnost, že slovenské den íky otiskovaly seznamy osob, kte ré protirothermerovské vyjndj'en i odmítly podepsat." Za ležitost se nakonec dos tala až na půdu poslanecké s n ěmovny, kdeji pj'edstavitelé Zemské křesťan s ko - socialistické strany (tehdejší největsí negativistické strany maďarské menšiny v Ceskoslovensku) podrobili kritice, Ceskoslovenskli za hranični politika reagovala na rozdil od vej'ejnosti podstatně klidnéji. Ve srovnliní sjiným i případy, kdy proti sobě stnly Maďarsko a CSR, se českosl ovenšti před stavitelé nepokusili podniknout žád ná velka protiopatření. Edva rd Beneš a československý vyslanec v Londýně Jan Masaryk se do značné mÍ1y přizpůsobili postoj i,jaký vital Londýn, tj, nepouš tět se s lordem Rothermerem do polemik)', a nedodavat tak jeho akci Ila významu, Beneš se k Rothermerově akci vyslovil poplvé dne 14, července 1927 vza hran i č ním výboru senlitu, když odpovidalna dotaz senMora za HSCS Jana Kovalíka, Již tehdy dal najevo, že kampani 42
43 44 45
46
47
108
Posltmcc a přcd s cda Zcmské křcsúmsko-sociulisticki! stra nyGejza Sztil lo béhcrn Rothermerovy ukcc dokoncc vystoupil v parlamcntu s cJékovn}'m projevem lordu Rothermerovi ajlllenclll československých Maďarů IllU poslal telegram, v n č rnž vyjťldř ilj ejich vděk. O Slovcnské lizc srv. LETZ, R., DejillY Stol'cl/skej ligy lIa Stol'cl/skll (1920-1948). Martin 2000. Národni archiv (NA), Prezídium Minístcrstva vnitra (PMV), r. 225, k. 485, I, Obmll/l)i I')ibor Národllí md)'ó·/. scluize25.8. 1927; srv. MIC HELA, M., c. d., s. 5 17. Stol'i!IISkOproli rcvizii, s. 16 1. Maďarsk}' konzu l Lá sz l ů Danůk se v odpovCdí na dOlaz někter)'c h slovcnsk}ich Maďarů vyslovíl pro to, aby se proti podpisové akci ncvzpíralí , a nedávalí tak zbytečnč příčinu k p řípadným pos tih ům protí nim . Stcjn}'m argumentcm pozdčji zdůvodňoval přitomnost tlluďarsk}'c h podpisů na protirothermcrovskern prohlť1šcni i předseda Zcmskc křestansko-socialistické many Gcjza SZiillo; "Sdcli/i SI/U: d6wl'llc každťmll, aby ricro '/{irky podpisovali, Icbo IIcdosratok slobodl/cjl'6lc IIcellccli smctlol'rS:omťeštc lj'/ll, (11J)'s/IIC \')'daJj m:!JezpcčťIlSrl'll (I zlil O'pell, kro!'í si toho IIczasttížili . •, SZOLLO, G., www.psp.cz/eknih/ 1925 ns/ps/stcn prot/105schuz/s I05005. htm [1 4.8. 2008J. Nčkteři politikové maď'lrsk}pch stran na Slovcnsku pod lc hlMeni ůřadů naopak nabádali k ocJmitnllt i podpisu s tim, že \' roce 19l8jejich názor tDkč nikoho nezajíma l. Vice srv. MICHELA, M., c.d., s. 518. Srv. NA, PMV, f. 225, k. 288. 2,Akorťagol'llta s!ow:Jlská (l llw{farská (((tČ lUl Rotherl1ll!l'eOVII akcill.
Stud ie
I Rothermemva
akce z roku 1927
velký v)'znam. Uvedl, že ministerstvo zahraničí ji sleduje, "ale nezastavuje se meritorně II věcí, které mají za cíludržovatijen tl1'alé neplátelství mezi sousedy ... 1(48 Lord Rothermere reagoval na jeho slova telegramem, který zaslal Benešovi ve druhé polovině července. 11m Beneše vyprovokoval k odpovědi: V otevřeném dopise nabídl Rothermeroví ínformace o menšinov)'ch poměrech v Ceskoslovensku a Maďarsku a upozornil ho na nepřesnost jeho informací. Odmítl se však pouštět do další polemiky: "Utuji, že se nemohu cldt do diskuse o dalšÍ části vašÍ depeše, Jsem v úl~edním postavení, a nemohu tudíž Nci vše, co bych chtěl, jako vaše lordstvo. Byl bych nucen srovndvati pOměl)' v Ceskoslovensku a v fvlaďarsku, pNčemž md nepřipisuje
slova jako ministra mohla by někomu být nepNjemná, a neposloužil bych tím tudíž dobrému
mezi svou zemí a jejím i sousedy, "~9 Britská strana,jež měla zájem na uklidnění situace, sice relativně mírnou reakci česko slovenských politiků ocenila, v domácí bouřlivé atmosféi'e však zdrženlivý pi'ístup vytvái'el vhodné předpoklady ke krítice pasívíty zahraníční polítiky ze strany jejích odpůrců. Tí mohli argumentovat i tím, že maďarská propagační činnost ve Velké Brit[mii byla oproti českoslo
poměru
venské podstatně výkonnější."
Pozítívním aspektem Rothermerovy akce bylo její odmítnutí Hlínkovou slovenskou stranou rudovou, největši slovenskou stranou, do niž, vzhledem kjejí autonomistické orientaci, vkládala maďarská íredenta své naděje ." Na Slovensku tak i od těchto kritiků české politiky zaznělo jasné vyjádřeni, že pi'es všechny své výtky a stížnosti stojí za Ceskoslovenským státem a v případé potřeby ho budou bránit." Na druhé straně právě kritizování české politiky VllČi Slovensku (bez ohledu na to, zda bylo oprávněné či nikoliv),jež se ozývalo i během Rothermerovy kampaně," oslabovalo jednotné odmitnuti lordovy akce a podporovalo jeho poznámky o zdejších národnostních problémech. C:eskc slovo, 15. července 1927, s. 1, Mi/listrd/: Be/U!.~ ollktw:/Ilíclt otdzkdcll zalmllličllieh; srv. napl·. Národní osvobození, 15. čel\'ence 1927, s. 3. 49 Núrodní osvobozeni, 23. července 1927, s. I, Odpol'čdmillistrll dra Bel/de /ordll ROlhel'lIIe/'Ovi; srv. např. Lidové listy, 23. července 1927. 50 Za zminku stoji i rozdílný přistup T.G. Masaryka a Edvarda Beneše k otúzce revize čcskos l ovenskychhranic . Anijeden z nich neupíral Maďarlllll právo domáhat sejist}'ch hraničních koreklllr prostřednictvím Spo l ečností národu. Beneš však narozdíl od T. G. Masaryka nebyl přívri.encem ani dilčí revize. Názorve prospěch drobn)'ch oprav hraníc vyjádřil r>,'lasal)'k i během Rothermerovy kampanč. V příspčvku Tlle Nell' Europe, otisknutcm v srpnovém FOl'lIIighc/y Rí:\'ií:w, uvedl. že až dojde ve sU"ední Evropě k uklidnění situace a národy pf'ijmou za svůj princip sebeurčení, bude možné v klidu u s ohledem na všechny okolností provést opravu etn ick}'ch hranic. Jednat o revizi na zťlkladě Rothermerovy akce ale odmítaljakT.G. Masaryk, tak Edvard Beneš. 5 1 Její aUlOnom istick}' program sliboval podle názoru íredentistullvolnění česko's l ovenskéllO vztahu, což považov,-l li za vhodn)', předpoklDd pro následné navráccní Slovcnsk
hOl'O/'itr: o zemi Ceellov a či o zemi Slol'(ikol~ ktod {/('korl'ek slÍ od \'ojllyspojelli, prellsa ešte vidy I'o/Cljli l'osl'ojich pllblikdci(/cl/, ie sli zl'ldšmoll alltO/lOlllllOU b)'tosfoll a že cl/cli podrža(sl'Ojli S(/I/IOSf(/!IIos(I/(/l'zfijom . •, in: Slo-
53
vensko proti revizi i, s. 40. Rotherll1erovu akci využivu la ke kritice vnitropolitických poměrů krome HSL:.S tDké Slovenská niírodná strmlD. Zn příčinu Rothennerovy akce označil českou politiku vůči Slovensku i pročeskoslovensky orientovaný národni demokrat Milun Ivanka.
109
)K 2009/1
IV) Pokud jde O reakci britského tisku na Rothermerovu akci, zustala kladná odezva omezena pře devšim na noviny Rothermerova koncernu .~ Ve zprávě československého vyslanectvi v Londýn ě z počátku záři 1927 psal chargé ďaffaires Viktor Brár jednak o "velké nevšímavosti", se kterou na kampaň reagoval britský "nerothermerovskf' tisk, a zároveň o ironizujícím tónu, s nímž britské "seriózní tiskoviny" Rothermera ajeho akci odmítaly.n Přesto Rothermere nezů s ta l
ve svých promaďarských aktivitách zcela osamocen a na stránkách Daily Mall se na podporu jeho akce objevovala i vyjádře ní dalšícl, Britů. Mezi nejvýznamnější z nich patřil pi'í spěvek bývalého ministerského předsedy L10yda George." V září 1927 otiskly Daily Mal/jeho dopis, v němž zpochyblioval nezměnitelnost mírových smluv, když psa l, že se od počátku pomýšlelo na možnosti případné dílčí revize pod dohledem Společnosti národů." Lord Rothermere našel pro svou akci oporu dokonce i v britském parlamentu, kde se v červenci 1927 zformoval tzv. Hungarian Commltee, soukromý výbor, který chtěl zkoumat pom ě ly vytvořené trianonským mírem. Navzdory tvrzení, že ustavení výboru s Rothermerovou akcí
nesouvisj,~ jeho
vznik
krátce po začátku lordovy kampaně a členstvi Rothermerova syna Esmonda Harmswortha budily zcela opačný dojem. Pro vývoj kampaně bylo duležité pi'edevším stanovisko vlády Stan leyho Baldwina. Dne 14. července 1927 odsoudil Rothermeruv če rvnový č l ánek v rozhovoru s Janem Masarykem britský ministr zahraničních věcí Austen Chamberlain." O n ěko lik dnů později vyjádři l "opovrženi" britské vlády vůči lordu Rothermerovi při setká ni s čs. vyslancem i státni podsekretář William Tyrrell.M Pi'es toto "soukromé" uklidňováni upozorňova l Viktor Bráf na skutečnost, která charakterizovala stanovisko britské vlády k celé akci: "vyslanectví muselo svými spojeními upozornit na ohlas kampaně ve stl~ednf EVl'Opě, jinak by se z vdžných míst nereagovalo vlibec ... ('6 1 Britská oficiální politika se totiž sice postavila na stranu států Malé dohody," phdržovala se však strategie Rothennerovy články ignorovat a nevydávat o akcí žádné oficiální prohlášenÍ." Na vei'ejnosti se proto chovala ke kampani velmi zdrženlivě, což ovšem ve státech Ma lé dohody nepů sobilo dobrým dojmem, tim spíš že v určitých britských kruzích existovaly jisté promaďarské sy mpatie,~ a také porovnání britského vztahu k Ces54
Dle OWk,lnl Vočadla
přimišc[y v roce 1927 Rothcrmcrovy tiskoviny téměř každý den proticcsky zaměřen}' 1928 se dalo z Daily Mail dovčděl o "českem teroru". Viz VOCADLO, O., I\/Igfickc! listy Karla Capka, Praha 1975, s. 316. Soupis vybraných člunků viz té;;, AMZV, PZ Londýn [927, MdlUi policicktí zpráva \l1I-X Z(I mésíceécl''I'cncc-liscopad z 24. listoplldu /927. AMZ\~ PZ Lond)'11 1927 mimořádllá politická zpnil-a Č. 25 z 5. září. David Lloyd Gcorgc byl britsJ,:ým premiérem vdobě. kdyse ut... a řelo pov:ílccnc usporjdlmí Evropy. V roce 1927 však již pozbyl svého někdejšího vlivu na politiku , přes tože ai do roku 1945 "ůs wl poslancem. Narodni politika, 13. zář í 1927, s. J, T"ké Lloyd Gcorgeproci /I{;m: srv. AMZV. PZ Lond)'n 1927, mimohitlllci poHtická zlm;,'c/ t,.'. 26 z 12. záři.
č l:]nck ajeStě Il ujaře
55
56 57
AMZY, PZ BudopcsI 1927. fádl/á polirickd zpráwl Č. \1111 za měsíc srpen z 12. zciři. i\MZV, PZ Lond)'n 1927, mimohítll/(í politická zprlÍl'(l (.'. 17z 15. čem:l/ce. (iO AMZ\~ PZ Londýn 1927, mimol'tí(/lIlÍ polirickcí zprl/vtl (.'. 19 z 2G. červcl/ce. 6 1 AMZY, PZ Lond)'n 1927, mimohid/Ui fJolirickri zprdl'(/ Č. 25 z 5. zciN. 62 Srv. SATON"I, C., JJrirai/l (ll/d Cel/{ro/ EIII'opL' 1918- 1933, Oxford 1999, s.150. 63 Tento postup navrhl poradce ministerstva zahraniči Hcadlam·Morley. Viz BÁTONYI, C., c. d., s. 150- 151. 64 Proto takc k IClozcmi upínali Maďař i nadčjc na í': ll1č nu hranic a so u střed il i sem svou revizionist ickou propat:0čni 58 59
či nn ost.
110
Studie
I Rotherl11erova
akce z roku 1927
koslovensku a Maďarsku vyznivalo spiše v maďarský prospěch." Teprve na podzim 1927 být z některých Chamberlainových a Baldwinových veřejných prohlášeni patrný jejich nesouhlas s lordem Rothermerem. Protirothermerovsky působilo již stanovisko Austena
začal
Chamberlaina ve prospěch Rumunska,jež zaujal v maďarsko-rumunském sporu optantů 66
na podzimnim zasedáni Společnosti národů." Brzy následovaly zřetelnějši dlikazy o odmitavém postoji britské vlády k lordu Rothermerovi. Počátkem řijna vystoupil Stanley Baldwin na sjezdu Konzervativni strany s projevem, ktetý prozrazoval jeho negativni vztah k Rothermerově osobě v důsledku protivládniho zaměřeni deniku Dai!y Mail.'"Y listopadu 1927 dále Austen Chamberlain ve sněmovně uvedl, že věnovat pozornost takovéto mimoparlamentní
kampani by podle něj bylo "zneuctěnim Anglie"" a během podzimu odsoudil akci i předseda Labour Party Ramsay MacDonald. Y rozhovoru se zpravodajem Práva lidu označil Rothermerovu prorevizní činnost za škodlivou a uvedl, že akce nemá ve Velké Británii podporu
opozični
žádné politické strany a že veřejnost se o ni nestará. 7o Během podzimu 1927 se Rothermerova kampatl začala vyčerpávat. Lordji všakještě nevzdal a na konci roku se vydal do USA, aby s ni seznámil tamni Maďaty." Akci se snažil rozvíjet i v dalšim roce, kdy se pro ni pokusil ziskat veřejné vyjádřeni Benita Mussoliniho. Po Rothermerově návštěvě v Itálii, k niž došlo v březnu 1928, vyšlo v Daily Mail lordovo interview s ducem, v němž M ussolini vyjádřil názor, že "smlouva nenf hrobem fO. n Šéf politic-
ké sekce italského ministerstva zahraničí se sice v rozhovoru s československým vyslancem v Itálii Vojtěchem Mastným snažil význam M ussoliniho vyjádi·ení snižit 71 a část viny svalit na Rothermerovu redakční úpravu článku, duce však maďarské revizionistické snahy podpořil
i ve svém projevu o italské zahranični politice z 5. června 1928. Mussolini uvedl: "Jsou některé mírové smlollvy, kteréjsoll velil{ými konečl1ýmifakt)~ odpovidajicími vrcholným ell1voeWm spravedlnosti, konečnýmifakt)~ ktelými zl1stávaji a které nikdo z nás nepomýšlí odvolati a ani 65
66
67 68 69 70 71 72 73
Projevov
111
)X( 200 9/ 1
opět uvésti na
pieaes. AleJSOll ve smlollváclzformule LÍzemní, koloniální, finanční Cl sociální,
o nichž se n1l1žejednat, které mohou býtopravell$ zlepšeny za tím líče/em, aby bylo prodlouženo tl1 Jání samotných smluv, a ted)~
aby byla zabezpečeiw delší doba míru ... Itl. Ani tento projev
ovšem n ezměn il názor představitelů britské oficiálni politiky a počá tkem července 1928 Austen Chamberlain ve sn ěmovně podporu revize míro\oýc h smluv odsoudil.7S Přes promadarské sympatie jistých, zej ména šlechtickýc h kruhů , je ž se projevily i ustave ním tzv. Hungal'ian Commitee, nevyvolala Rothermel'ova akce v širší veřejnosti velkou pozornost. I sám lord Rothenn ere v kni ze My Campaignfor Huugmy pi"i znal, že: "V Anglii, ,I-Iungaty's Place in the Sun (nevzbudil žádný zvláštní ohlas. "Dodáva l, že britská spo lečnost
se tehdy o evropské dění té m ěř nezajima la.1 6 Větš ina obyvatel O st rovů se navíc v situaci sti'edni Evropy přili š neorientovala. Daily Mail sice vycházel n ejvě t š im ná kladem v zemi, ale jak o n ě m napsal Viktor Bráf: " Nikdo t(lm n ečte politfcké č/cin/..)', Pnt m ěrný čtená /~ Daily lv/ailu by j e ostatně (lni nepochopil, protože Československo a Madársko pro něj splývá [Iosud II jakousi šedo lll1 ečlcinko va n o u sm ěs, ve které dlol/IlO ještě nebude I'Ozezncivat kontw)'. (ln Pokud jde O negativni postoj britské vlády, lze souhlasit s názorem historika Gábora Bátonyiho," že i ti p řed s ta vite lé britské vládni politiky, kteř i uvažovali o n ěj aké dil č i revizi hranic, Rothermerovu akci oclmitli , neboť si uvědomova li , že za tehdejš i situace by neph spě l a k uklidně ni s tře doevropskýc h p o měrů. V tom musela britskou vládu utvrdit i vlna odporu, která se proti akci zvedla v malodo hodových státech. Závěr
Rothermerova akce za revizi trianonského miru sko n č il a bez viditelného ú s pěchu. Z hlediska mezinárodni politiky byla bezvýsledná, n ezůs t a l a však zcela bez vlivu na s tředoevropsko u s poleč nos t. Pravdu m ěli lordovi soudobí oponen ti, kte ří upozorňovali na negativní ú č inky, jež kampmi přin ese. Na obou stranách - českos l ove n ské (respektive malodohodové) i mad·arské - totiž jen povzbudi la nacionálni váš ně a v Madarsku při spěl a k oživeni n aděj i na revizi l1·ianonu.1Ytojevy přitom pře d s tavovaly skuteč no u překážku jakéhokoli "rozumného" i'ešeni prob l émů mezi Maďars kem a státy Malé dohody. Rothermerem vei'ejn ě proklamovaný nflzor, že čás tečná revize, založená na etnickém principu, by v tehdejši situaci uklidnila pom ěly ve středni Evrop ě, byl tedy naivní. Maďmy ne-
74
7S 76
77
Mussolilliom h:t.'ozallrall ;č"í poUtíce italské tJr0llcselllí I' sel/titi! 5. čel1'11(J / 928, in : Za h ra nič ni politi ka 1928, s. 596; srv. též ROT HERMERE, H. S.• HI\RMSWORTH, ViSCOllnt, c. d., s. 100-101. Gajanov:i, Aletla CS R a s tředoev rops ka politika velm oci 191 8- 1938, Prnlla, Ac,l(lemiu 1967, s. 243; srv. Zah r:lOič ni politika 1928, s. 604. ROTI'IERMERE, H. S., HARM SWO RTH, Viscount,c. d. , s. 7 1. Na f(1kt. že se lide" Brit:inii oevropske dťn i [lfilis nezajímali , upozonioval ta ke R.W. Se ton )VatSOIl. RYCHLl K, J. , MI\ RZIK ,"J: D., Bl ELl K, M. , I? H~Sc· lOtI-WmSOI1 ajcho I'zeah)'k Ceciliím a Slol'likli m, DokufIICllly 1906- 195 J, Martin 1995 , s. 400. AMZV, PZ Londýn 1927, mimohídl/d polieickd zpr(ÍI'(/ ,'o25 z 5. zlÍN. Tuto s kuteč nos t potvrloval i diploma t Robert H.I3. Lockhart , ktcrý o Ccskos lovcnsku ve cJvilcátých letcch napsa l: ,.Mezi .~i/'oko" l'ťi4/ /Oseí (I' n,.iu;· llii-pozl/, M.S.) však bJ'loskoro IIL·zlIl;mJ. 8ylo co období, kdy si pos/al/ci mohli v)'tI'tih?1 s/ol'll jako Cechoshll'ic a Cťch oslove/l iť (I plést si Blldtlpťšťs /JI/kurd eí, clIIii by je druzí opr{/\'i/i lIťbosejim smáli.· LOCKHAR'I: R. , HAM ILTON, 13.,)a l/ M{/s(//)'k - osobl/íl'zpomi/lky, Krnov 2003, s. 20. BATONY I,G.,c. d .. s. 150. l
78
112
5 w d ie
I Ro th erl11 erova akce z roku
192 7
mohla dílči revize uspokojit, zatimco u vei'ejnosti malodohodových státil by narazila na odpor a zvýši la by protimad'arské nálady, The Rothermere's Action in 1927 The Attempt at the Revision of the Treaty of Trianon On thc 26111 Junc 1927 thc British " prcss bnron " Lord Rorhcrmcrc publi shcd in hi s pnper Daify
t,daif thc nrtic1c ca tlcd HllIIglll)" S Pface ill rfte Slin in which he support ed n rcv ision of Hungn riun frontiers lnid down by thc Trenty ofTrinnon. He cnllcd for rcturning tcrritories with largc Hungnrinn minoritics, whic h bcc
113
