Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Moderní biologie reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY
Praktické cvičení z biologie C17
ROSTLINNÉ ORGÁNY – KVĚT, PYLOVÁ ZRNA
Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
PRACOVNÍ LIST K PRAKTICKÉMU CVIČENÍ Z BIOLOGIE C17 TÉMA: Rostlinné orgány – květ – pylová zrna A. Metodický pokyn Předmět Třída Časová náročnost Forma Organizace Cíl Pomůcky a materiál
Poznámky
cvičení z biologie, seminář z biologie 1. – 4. ročník SŠ 45 min praktické cvičení samostatná práce nebo práce ve dvojicích prohlédnout si charakteristické části pravého květu – pylová zrna mikroskop, pomůcky k mikroskopování, pyl borovice lesní, slunečnice roční a břízy bradavičnaté řešení opakovacích úloh je v kapitole teoretický úvod
B. Teoretický úvod Květ patří mezi generativní rostlinné orgány. Květ krytosemenných rostlin obvykle obsahuje květní lůžko, květní obaly (mohou chybět) a reprodukční orgány (pestík, tyčinka). Samčí pohlavní orgán se označuje tyčinka. Tyčinka tvoří pylová zrna. U krytosemenných rostlin ji tvoří nitka a prašník. Prašník je tvořen 2 prašnými váčky, z nichž každý má 2 prašná pouzdra, ve kterých se tvoří pylová zrna.
Obr. č. 1: Tyčinka krytosemenných rostlin
Obr. č. 2: Pylové zrno krytosemenných rostlin
Povrch pylového zrna je kryt exinou a intinou. Exina je vnější vrstva buněčné stěny pylového zrna. Je utvářena hlavně celulózou a pektiny. Bývá tlustá a má různé struktury a na některých jejích místech se vytvářejí klíční póry. Na ní se ukládá vnitřní vrstva – intina, která je souvislá a tenká. Pylová zrna jsou rozmanitá tvarem a utvářením exiny. Pomocí exiny jsou přizpůsobena rozšiřování. Hladká pylová zrna a pylová zrna se vzdušnými vaky jsou roznášena větrem. Je-li exina ostnitá nebo různě členěná, jsou pylová zrna přenášena hmyzem. Podle toho také rozlišujeme rostliny hmyzosprašné (hmyzosnubné) a větrosprašné (větrosnubné). Pylové zrno obsahuje rozmnožovací a vyživovací buňku. Dělením rozmnožovací buňky vznikají dvě spermatické buňky. Nahosemenné rostliny mají tyčinky šupinovité, ploché s větším počtem prašných pouzder. U nahosemenných rostlin vznikají v pylovém zrnu ještě buňky proklové, které později zanikají. Při pozorování pylových zrn borovice vidíme typické vzdušné vaky, jedná se o větrosnubnou rostlinu. Stejně tak bříza je větrosnubná rostlina. Slunečnice je rostlina hmyzosnubná, pylová zrna mají výrůstky exiny.
C. Praktické cvičení z biologie č. 13 – návrh protokolu
Praktické cvičení z biologie č. 13 Jméno a příjmení: ______________________________ Škola: ______________________
Protokol č.: ______
Třída: _______ Skupina: _______
Datum: __________
Téma: Rostlinné orgány – květ – pylová zrna Úkoly: 1. Zhotovte preparát pylových zrn borovice lesní. 2. Zhotovte preparát pylových zrn slunečnice roční. 3. Zhotovte preparát pylových zrn břízy bradavičnaté. Pomůcky:
Postup práce:
Vypracování:
Závěr:
Celkové zvětšení:
D. Opakování
1. Popiš stavbu tyčinky krytosemenných a nahosemenných rostlin.
2. Co je to exina?
3. Popiš utváření exiny.
4. Uveď, co je to intina a čím se vyznačuje.
5. Popiš stavbu pylového zrna krytosemenných rostlin.
6. Vysvětli pojmy hmyzosnubné a větrosnubné rostliny.
7. Uveď příklad hmyzosnubné rostliny.
8. Uveď příklad větrosnubné rostliny.
9. Jak jsou pylová zrna přizpůsobena rozšiřování větrem?
10. Jak jsou pylová zrna přizpůsobena rozšiřování hmyzem?
E. Použitá literatura 1. Hančová, H.; Vlková, M.: Biologie I. v kostce. Praha, Fragment 2007. 2. Jurčák, J.: Komentovaný atlas anatomie vyšších rostlin. Třebíč, Nakladatelství Radek Veselý 2007. 3. Kincl, L.; Kincl, M.; Jakrlová, J.: Biologie rostlin. Praha, Fortuna 1993. 4. Rosypal, S. a kol.: Nový přehled biologie. Praha, Scientia 2003. 5. Kubát, K. a kol.: Botanika. Praha, Scientia 1998.
F. Obrázky a mikrofotografie Obrázek č. 1 a 2 – knihovna prostředků ActivInspire, upravila Kateřina Žáková,
[email protected]
