Rostlinné orgány -
vytváří rostlinný organismus nerozlišené rostlinné tělo = stélka rozlišené rostlinné tělo = kormus - orgány vegetativní (kořen, stonek, list) - orgány generativní (květ, plod, semena)
Kořen (radix) -
-
podzemní rostlinný orgán funkce: - získávání živin z půdy (nasávací) - zásobní orgán (zásobní) - upevnění v půdě (mechanická) - vytváří aminokyseliny, alkaloidy, regulátory růstu založen v zárodku semene -> klíčí ->vznik kořínku (radikula) -> proniká do půdy -> mění se v hlavní kořen, ze kterého vyrůstají postranní soubor všech kořenů vytváří kořenový systém - hlavní kořen + kořeny postranní (allorhizie) - dvouděložné a většina nahosemenných - např.: mrkev - svazčitý kořen – hlavní kořen zaniká (homorhizie) - jednoděložné - např.: kapraďorosty
Stavba - pokožka (rhizodermis) - bez kutikuly - krycí pletivo - vchlípení -> vznik kořenového vlásku - primární kůra (zdřevnatělé a zkorkovatělé buňky bez mezibuněčného prostoru) - endodermis - mezodermis - exodermis - pericykl – zakládání náhradních kořenů (adventivní kořeny) - střední válec - uvnitř paprsčitý (radiální) cévní svazek - u druhotně tloustnoucích kořenů se cévní svazek mění (činností kambia) na kolaterální a prvotní kůra je nahrazena druhotnou - kořenová čepička – kryje dělivé pletivo Přeměny (metamorfózy) kořene -
vzdušné kořeny – vážou vzdušnou vlhkost (u pokojové rostliny Monstera deliciosa) zásobní kořeny – kořenová hlíza (jiřiny), bulva (celer, řepa) haustoria – parazitické kořeny (jmelí) příčepivé (příchytné) kořeny – břečťan popínavý
Hospodářský význam - potraviny, krmivo (mrkev, krmná řepa) - surovina pro průmysl (lékořice) - výroba léčiv Mykorhiza – soužití houbových vláken a kořenů vyšších rostlin
Stonek (kaulom) -
-
-
nadzemní orgán cévnatých rostlin, nesoucí listy, pupeny a reprodukční orgány funkce - nese listy, květy, plody -> zajišťuje optimální polohu - zprostředkovává spojení mezi kořenem a listy (dobře vyvinutá vodivá pletiva) dobře vyvinutá mechanická pletiva transpirační + asimilační proud druhy stonku - bylinný (nezdřevnatělý) - stvol – bezlistý nevětvený stonek zakončený květem (pampeliška) - lodyha – dužnatý stonek s listy (tulipán) - stéblo – dutý stonek s kolénky (pšenice) v zárodku semene – podděložní nebo nadděložní článek
Pupeny -
základ budoucích orgánů (stonky, listy, květy) vrcholové úžlabní (v úžlabí listu) zpravidla kryté šupinami – dřeviny prýt – stonek s listy a úžlabními pupeny
Stavba Vnější -
uzliny – krátké články (z nich rostou listy) články – dlouhé – prodlužování vzrostný vrchol na konci stonku s primárním meristémem větvení stonku - vidličnaté – vzrostný vrchol se rozdělí na dva (jmelí) - postranní - postranní větve vyrůstají z úžlabních pupenů - makroblast = dlouhé postranní větve - brachyblast = krátké postranní větve - hroznovité – postranní větve nikdy nepřerůstají hlavní stonek (smrk, borovice, dub) - vrcholičnaté – postranní větve přerůstají hlavní stonek (vinná réva, jabloň)
Vnitřní - pokožka – jednovrstevná (kutikula, průduchy, trichomy) - primární kůra - několikavrstevná - obvodová vrstva je tvořena kolenchymem a sklerenchymem (zpevňovací pletivo) - vnitřní vrstvu tvoří škrobová pochva - střední válec - tvoří ho jednovrstevný pericykl, ve kterém se zakládají adventivní kořeny a kolaterální cévní svazky - parenchymatická dřeň - u druhotně tloustnoucích rostlin je primární kůra nahrazena druhotnou a činností kambia se vytváří souvislý kambiální válec (dřevo uvnitř, lýko ven) /konec stavby stonku/ Metamorfózy -
oddenky – vodorovné podzemní stonky, zásobní funkce (kosatec, sasanka) oddenkové hlízy – zkrácené a ztlustlé oddenky (brambora) brachyblasty – zkrácené postranní stonky (modřín) stonkové hlízy – ztloustnutí jednoho nebo více stonkových článků (kedluben) úpon – funkce: opora, uchycení (vinná réva) trny – vznik přeměnou brachyblastů, funkce: ochrana (trnka, hloh) šlahouny – rozmnožovací funkce (jahodník) stonky v asimilační funkci listů (opuncie)
Hospodářský význam -
potraviny – brambory, chřest pícniny – trávy koření – kůra skořicovníku průmyslová surovina - cukr, dřevo, papír, korek, kaučuk, pryskyřice
List (fylom) -
-
postranní a obvykle zelený orgán cévnatých rostlin omezeného růstu funkce: - fotosyntéza - transpirace (odpařování vody) - výměna plynů zakládá se v podobě hrbolku z meristému vzrostného vrcholku stonku
Typy: -
děložní listy – obsažené v zárodku, zásobní funkce asimilační listy listeny – listové útvary, v jejichž úžlabí vyrůstaní květy nebo květenství
Asimilační listy -
dvoulící list – spodní a vrchní strana se liší (konvalinka) jednolící list – nerozlišený (kosatec) listy souměrné listy nesouměrné – jilm, begonie různolistost – na téže rostlině více tvarů listu (břečťan)
Vnější stavba -
čepel + řápík - čepel jednoduchá - čepel složená – z několika listků 1. Dlanitě složené - trojčetný – jetel - petičetný – mochna - vícečetný – jírovec 2. Zpeřené - lichozpeřené – trnovník akát - sudozpeřené – hrách
Listová žilnatina -
soubor cévních svazků funkce: - vodivá, zpevňovací - vede vodu a v ní rozpuštěné minerální látky
Typy -
vidličnatá – jinan rovnoběžné – lipnicovité rostliny souběžné – konvalinka zpeřená – buk dlanitá – platan znožená – čemeřice
Postavení listu na stonku -
střídavé – borůvka vstřícné – hluchavka přeslenité – vranní oko
Přisedání listu na stonku -
řapíkaté – šeřík přisedlé – třezalka objímavé – mák setý
Vnitřní stavba -
-
pokožka - jednovrstevná kutikula - na spodní a svrchní straně listu - průduchy mezofyl - dělíme: - palisádový parenchym - protáhlé buňky – velký počet chromozomů - houbový parenchym - nepravidelný tvar - mezibuněčné prostory - cévní svazky
Palisty -
párové útvary
Metamorfózy -
trny – dřišťál úponky – hrách cibule listy masožravých rostlin – rosnatka šupiny
Hospodářský význam -
zelenina – kapusta koření – majoránka pochutina – čajovník léčivky – máta pícniny – jetelotravní směsky průmyslové využití – sisal (textilní vlákna)
Květ (flos) -
prýt omezeného růstu s různě přeměněnými listy zajišťuje pohlavní rozmnožování květní lůžko, obaly, stopka + rozmnožovací orgány
Květní lůžko -
stonkový původ typy: - vyklenuté, ploché, prohloubené, bylinné, dřevnající češule – na stavbě květního lůžka se podílejí dolní části květních obalů a tyčinek (růže)
Ostatní květní části jsou na květním lůžku uspořádány ve šroubovici nebo v kruzích (vývojově mladší) Květní obal -
rozlišený: kalich, koruna nerozlišený: okvětí
Kalich (calyx, K) -
kratší než koruna zelený, ojediněle barevný lístky: volné (hořčice), srostlé (hluchavka) po odkvětu může opadávat (prchavé květy – mák) změny po odkvětu: - zvětšují se (mochyně židovská třešeň) - napodobují korunu (čemeřice) - mění se v chmýří (pampeliška)
Koruna (corolla, C) -
větší květní obal barevné lístky: volné (brukvovité), srostlé (hluchavkovité)
Okvětí (perigon, P) -
lístky tvarově a barevně stejné lístky: volné (tulipán), srostlé (konvalinka) znak jednoděložných rostlin (i u některých dvouděložných)
Plodolist (genaeceum, G) -
listový původ samičí pohlavní orgán krytosemenných rostlin nesoucí vajíčko jeden a více -> vytváří pestík - apokarpní – 1 a více – jednoplodolistových pestíků - cenokarpní – z více plodolistů (mák)
Pestík -
stavba: - semeník – obsahuje vajíčka - čnělka – nese bliznu, chybí u větrem opylovaných rostlin (mák) - blizna – uchycení a klíčení pylových zrn
Semeník -
svrchní (pryskyřice) polosvrchní (lomikámenovité) spodní (mrkev)
Vajíčko -
v semeníku, 1 nebo více mnohobuněčný útvar skládá se z 8 jader tvořen pletivným jádrem, v něm je uložen zárodečný vak na povrchu kryt 1 nebo 2 vaječnými obaly – otvor klový -> pronikání pyl. láčky k zárodečnému vaku
Tyčinky (andreceum, A) -
-
samčí pohlavní orgán mohou být rozlišené na nitku a 2 prašníky nebo nerozlišené (šacholan) jednotlivé nebo srůstají s nitkami ve svazečky - jednobratré (slíz) - dvoubratré 9+1 (hrách) - souprašné – srostlé prašníky (kopretina) pylová zrna – v prašním váčku (pouzdře)
Typy květu -
-
jednopohlavné – květy jsou buď samčí s tyčinkami, nebo samičí s pestíky - jednodomé – na jedné rostlině samčí i samičí (modřín, líska) - dvoudomé – na jedné rostlině samčí nebo samičí (tis, vrba) oboupohlavné – v květu jsou tyčinky i pestíky (tulipán, mák) sterilní (jalové) květy – lákají hmyz (slunečnice)
Znaky květů -
souměrnost – závisí na uspořádání a tvaru květních částí a) souměrné ↓ - jednou rovinou souměrné – lze rozdělit na 2 stejné poloviny (hluchavka) b) pravidelné * - větší počet rovin souměrnosti (třešeň) c) nepravidelné – nemají žádnou rovinu souměrnosti (kozlík lékařský)
Vzájemné rozmístění a počet květních částí se vyjadřuje pomocí: 1. květního diagramu 2. květního vzorce Tulipán
♀* P3+3 A3+3 G(3)
Hrách
♀↓ K(5) C5 A(9)+1 G(1)
Kopřiva
♀* P2+2 A2+2 ♂* P2+2 G(1)
Hospodářský význam -
lékařství čaj farmaceutický průmysl kosmetika potravinářský průmysl – šafrán, hřebíček zelenina – květák
Květenství -
květy jsou uspořádány na společném stonku (vřeteny), které se můžou dále větvit typy: - hroznovitá - vrcholičnatá
Hroznovitá -
postranní větve nepřerůstají hlavní stonek rozkvétají zezdola nahoru (šeřík), nebo od krajů do středu (jetel) typy: - hrozen – nevětvené vřeteno (lilie) - lata – hrozen z hroznů (šeřík) - klas (jitrocel) - jehněda (habr, bříza) - okolík (prvosenka) - hlávka (jetel) - palice (kukuřice) - úbor (chrpa, kopretina)
Vrcholičnatá -
postranní větve přerůstají hlavní stonek rozkvétají odshora dolů, nebo od středu po okraj typy: - vrcholík (černý bez) - vidlan (knotovka fialová, hvozdík) - vijan (pomněnka) - vějířek (kosatec) - srpek (mečík)
Složené květenství -
homotaktická - v rámci hroznovitého, nebo vrcholičnatého květenství - typy: - lata klásků (oves) - okolík okolíků (kopr) - klas klásků (žito) - hrozen úborů (devětsil)
-
heterotaktická - kombinace hroznovitého a vrcholičnatého květenství - např.: hrozen vijanů (jírovec maďal)
Opylení = -
-
přenos pylového zrna na bliznu způsoby: - větrem - hmyzem - vodou - vlastním pylem – není časté, protože pestík a tyčinky dozrávají v různou dobu prvoprašnost – dříve dozrávají tyčinky (hvězdicovité) prvobliznost – dříve dozrávají pestíky (jabloň) různočnělečnost (prvosenka) cizím pylem – alogamie
Oplození -
splynutí ♂ haploidní buňky – spermatické buňky s oosférou za vzniku diploidní zygoty
Krytosemenné rostliny -
-
pylové zrno klíčí v pylovou láčku – v ní se diferencuje buňka vegetativní a 2 spermatické buňky -> dvojité oplození – jedna spermatická buňka s oosférou a druhá s jádrem zárodečného vaku zygota se vyvíjí v zárodek (embrio) – jeho výživu zajišťuje živné pletivo = endosperm, které vzniklo po splynutí spermatické buňky s jádrem zárodečného vaku
Semeno -
-
mnohobuněčný útvar osemení – ochranná funkce, z vaječného obalu živné pletivo - pod osemením = přeměna pletivného jádra - vnitřní = přeměna částí zárodečného vaku u krytosemenných – kryté
Plod (fructus) -
mnohobuněčný generativní orgán rostliny ze semeníku po oplození krytosemenné rostliny funkce: - výživa + ochrana semene - usnadňuje jeho rozšiřování
Oplodí = -
stěna plodu, která uzavírá semena vzniká přeměnou plodolistu exokarp, mezokarp, endokarp
Pravé plody Suché pukavé -
vícesemenné v době zralosti se otevírají - měchýřek (z 1 plodolistu, blatouch) - lusk (z 1 plodolistu, hrách) - šešule (4x delší než širší, ze 2 plodolistů, řepka) - šešulka (ze 2 plodolistů, penízek) - tobolka (ze 2 a více plodolistů, mák)
Suché nepukavé -
jednosemenné nepukají, ale oddělují se od rostlin celé - oříšek (líska) - nažka (slunečnice, s chmýřím – pampeliška, bez chmýří - bříza) - obilka (pšenice)
Suché poltivé -
vícesemenné neotvírají se, rozpadají se na díly - struk (ohnice) - tvrdka (hluchavka) - dvojnažka (javor) - diskový plot (sléz)
Pravé dužnaté -
peckovice (švestka) bobule (rajče, pomeranč)
Nepravé plody Malvice -
srůst zdužnatělé češule a stěn spodního semeníku jablko
Souplodí -
vzniká z 1 květu - peckovičky (malina) - nažky (jahoda) - měchýřky (blatouch)
Plodenství -
soubor plodů - vinná réva - rybíz
Hospodářský význam -
potravina krmivo koření průmyslový výroba – olej
Rozšiřování semen a plodů -
diaspora vítr – diaspora chmýří – pampeliška chlupy – vrba živočichové voda – kosatec vlastními silami – netykavka člověkem