Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0880
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_743_Drama_pwp
Název školy Dostupné z:
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Česká Lípa28. října 2707, příspěvková organizace www.skolalipa.cz
Autor
Darina Kosťunová
Tematická oblast -Sada 38
Literární teorie
Téma
Drama
Typ materiálu
PowerPointová prezentace
Ročník, obor
2. ročník, studijní obory i učební obory, ověřeno – Hotelnictví , Ekologie a životní prostředí (HE2) - 21.6.2013
Datum vytvoření
21.6.2013
Anotace
Výklad nové látky . Žáci získají informace z literární teorie. Zamyslí se nad smyslem, funkcí a variabilitou dramatu. Výklad bude pojat komplexně. Žáci mohou při výkladu používat svoje znalosti nebo informace, které mohli získat z rozdílných typů učebnic nebo z jiných zdrojů. Učitel se bude pomocí prezentace žáků ptát, pátrat v jejich znalostech.
Metodický pokyn
Prezentace je určena jako výklad do hodiny i jako materiál k samostudiu.
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora/autorky. Vytvořeno v MS Office PowerPoint 2010. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu.
Drama LITERÁRNÍ TEORIE
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Obsah Drama
Činohra
Provedení dramatu Hudební formy Členění dramatu Epické divadlo Výstavba I. – II.
Absurdní drama
Vývoj dramatu
Národní divadlo
Tragédie
Použité prameny I.-II.
Komedie
Drama • základní literární druh (žánr)
Na jakém základě je vybudováno? • Drama je vybudováno na základě komunikace mezi jednotlivými postavami, popřípadě se může jednat o promluvu jednoho člověka. Jak nazýváme promluvu jednoho člověka? • monolog Jak nazýváme rozhovor dvou nebo více osob? • dialog
Provedení dramatu • V minulosti bylo obvyklé především
divadelní scénické provedení, v současnosti se objevuje i ve filmu, v rozhlase a televizi a v dalších formách audiovizuálních děl. Co to je scéna? • divadelní jeviště Co obsahují tzv. scénické a režijní poznámky? • popisy prostředí, charakteristiku jednotlivých postav, představy autora či režiséra o průběhu jednotlivých dramatických akcí
Členění dramatu • Divadelní hra se obvykle člení do jednání
čili aktů, velkých ucelených úseků děje. Kolik bývá aktů ve hře? • většinou pět aktů Co to je jednoaktovka? • krátká hra, která má pouze jedno jednání Jak se dále člení jednání? • Jednání se pak rozděluje do scén či obrazů; během jedné scény se obvykle nemění herci na jevišti ani samo jeviště.
Výstavba dramatu I. Co to je expozice? uvedení do děje
vytváří nezbytné předpoklady
k porozumění ději Co to je kolize? zařazení dramatického prvku rozpor nebo konflikt, který vyvolává dramatické napětí a potřebu jej vyřešit
Výstavba dramatu II. Co to je krize?
vyvrcholení dramatu Co to je peripetie? obrat a možnosti řešení Co to je katastrofa? rozuzlení a očista (katarze)
Co to je katarze? je vnitřní očista člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla
Vývoj dramatu Kde se vyvinulo drama a z čeho se vyvinulo? Drama se vyvinulo ve starověkém Řecku
z oslav boha Dionýsa (dithyramby). Náměty byly čerpány z mytologie (tragédie) i ze současného života (komedie). Základní teoretické principy dramatu stanovil Aristoteles ve své Poetice, kde pojednává o tragédii. Klasické divadelní drama zachovává jednotu místa, času a děje.
Tragédie Co to je tragédie? truchlohra zobrazuje člověka v boji s nepřátelskými silami, které jsou silnější než on a jimž podléhá smutné, tragické zakončení Vyjmenuj tři řecké dramatiky: Aischylos, Sofoklés, Euripidés
Komedie Co to je komedie? veselohra Komedie je charakterizována komickým (humorným) pojetím. V čem spočívá humornost: komedie charakterní ? - komičnost soustřeďuje k postavám komedie situační ? - komičnost se soustřeďuje k situacím (situační)
Činohra (tj. drama v užším slova smyslu)
Je spíše tragická nebo komická? smíšení tragického a komického V jakém století převládla v dramatu? V 19. st. se stala dominantním typem dramatu. Roste v ní psychologické a sociologické prokreslení postav. Tematicky zasahuje do nejrůznějších oblastí.
Hudební formy Co to je muzikál? syntetický dramatický žánr, jenž spojuje
literaturu, hudbu a tanec Muzikál může být celozpívaný, nebo se v něm střídají zpěv a mluvené slovo. Co to je opera? umělecká forma spojující dramatické divadelní představení s hudbou tak, že herci text (libreto) zcela či zčásti zpívají za instrumentálního doprovodu.
Epické divadlo Co je typické pro epické divadlo? Dává přednost příběhu, jež je často
přerušován komentováním vypravěče, ale i jednotlivých postav. Divák si musí uvědomit, že divadlo nezobrazuje realitu, a vlastní život konfrontovat s divadelní iluzí. Scéna se často mění a přestavuje před jeho očima. Nejvýraznějším představitelem byl německý dramatik Bertolt Brecht.
Absurdní drama Jak zobrazuje skutečnost? jako nesmyslnou Jaké vyjadřuje pocity? vyjadřuje pocity bezmoci osamoceného člověka a ztrátu schopnosti dorozumění s ostatními lidmi Znaky (řeč a jazyk): - odstranění souvislého děje, opomíjení charakteristiky postav, dialog sice umožňuje komunikaci, ale prázdnota frází a plané tlachání znemožňují dorozumění.
Národní divadlo Kdy bylo otevřeno Národní divadlo? v roce 1868 byl položen základní kámen
ke stavbě Národního divadla Stavba byla financována pomocí sbírky, ale divadlo hned po svém otevření v roce 1881 vyhořelo. Nové divadlo zahájilo svou činnost v roce 1883 inscenací Smetanovy Libuše. Kde se hrálo také česky? česky se hrálo také ve Stavovském divadle, v Kotcích, v tzv. Boudě (dřevěné divadlo na dnešním Václavském náměstí)
Použité prameny I. PROKOP, Vladimír. Teorie literatury, aneb, Několik praktických slovníčků
literárních pojmů. 1. vyd. Sokolov: O.K.-Soft, 2005, 73 s. KUPCOVÁ, Helena a Vladimír KŘIVÁNEK. Malý slovník literárních pojmů a autorů: texty k literární výchově pro 6.-9. ročník ZŠ a nižší třídy gymnázií. 1. vyd. Praha: Scientia, 1994, 88 s. Učebnice pro základní školy (Scientia). ISBN 80-858-2715-8. POLÁŠKOVÁ, Taťána, Dagmar MILOTOVÁ a Zuzana DVOŘÁKOVÁ. Literatura: přehled středoškolského učiva : [včetně současné literatury. 2. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006, 207 s. Maturita. ISBN 80-902-5. MARTINKOVÁ, Věra. Teorie literatury: učebnice pro 1.-4. ročník středních škol. 2. dopl. vyd. Praha: Trizonia, 1995, 40 s. ISBN 80-855-7355-5. SOCHROVÁ, Marie. Literatura v kostce: pro střední školy. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007. ISBN 978-802-5301-852.
Použité prameny II. Přispěvatelé Wikipedie, Literatura [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie,
c2013, Datum poslední revize 26. 03. 2013, 21:32 UTC, [citováno 21. 05. 2013]
Přispěvatelé Wikipedie, Drama [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 31. 05. 2013, 07:41 UTC, [citováno 19. 06. 2013] Přispěvatelé Wikipedie, Katarze [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 15. 03. 2013, 03:58 UTC, [citováno 19. 06. 2013] Přispěvatelé Wikipedie, Opera [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 14. 06. 2013, 15:42 UTC, [citováno 19. 06. 2013] Přispěvatelé Wikipedie, Muzikál [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 30. 04. 2013, 13:05 UTC, [citováno 19. 06. 2013] Přispěvatelé Wikipedie, Epické divadlo [online], Wikipedie: Otevřená encyklopedie, c2013, Datum poslední revize 5. 06. 2013, 13:57 UTC, [citováno 19. 06. 2013]
