Ročník Číslo: 1

Ročník 2011 Číslo: 1

1

Obsah Změny v zajištění celního dluhu a jejich implementace………………………………………5 Pravidla původu zboží v Dohodě o oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou……………………………………………………………………………………….11 Závazné informace……………………………………………………..…………………….13 Informace o sazebním zařazení pro veřejnost v aplikaci EENVS…………………………..15 Změna správních poplatků k potvrzení bezdlužnosti………………………………………..15 Informace o nabytí účinnosti novely zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách – Registr distributorů PHM……………………………………………………………………16 Změna při dovozu textilu…………………………………………………………………….18 Dovoz plastového nádobí……………………………………………………………………18 Dovozní povolení pro pyrotechnické výrobky………………………………………………19 Změna deklarování, že výrobek není produktem z tuleňů…………………………………...20 Informace k předkládání osvědčení o úlovku při dovozu produktů mořského rybolovu po 1. 7. 2011………………………………………………………………………………...20 Informace k dovozu akumulátorů a baterií…………………………………………………..21 Informace k webové službě pro výpočet výše celního dluhu………………………………..22 Telefonní linky pro podávání informací o celních sazbách a integrovaném tarifu Společenství – TARIC……………………………………………………………………….23 Měrné jednotky pro výpočet cel a daní v TARIC CZ……………………………………….24 Informace k elektronickému podání INTRASTATU……………………………………….30 Elektronické celní prohlášení a jeho tisk jako dokladu o propuštění zboží do režimu volný běh…………………………………………………………………………………….30 Systém dočasného pozastavení všeobecných cel (suspenze cla) a autonomních celních kvót a pravidla a postup pro podávání žádostí………………………………………………30

2

Informace o pořádaném semináři k ECIP pro obchodní veřejnost…………………………32 Záruční listiny, záruční doklady a osvědčení………………………………………………33 Celní správa a boj proti pirátství v oblasti duševního vlastnictví…………………………..33 Informace o vybraných problematikách zákazů a omezení………………………………...35 Přehled vybraných aktualit z Úředního Věstníku EU……………………………………...44

3

Slovo na úvod Vážení čtenáři, dostáváte do rukou předvánoční číslo našeho občasníku, do kterého jsme se snažili zapracovat co nejvíce užitečných informací. Hlavními změnami v roce 2011 jsou změny v zajištění celního dluhu, pravidlech původu mezi Jižní Koreu a Společenstvím, ve správních poplatcích u žádostí o bezdlužnost. Rovněž vznikl registr distributorů pohonných hmot, důležité změny se týkají dovozu textilních výrobků pro obchodní účely, dovozu plastového nádobí z Číny, dovozu pyrotechnických výrobků, dovozu baterií a akumulátorů. V závěru letošního čísla se věnujeme činnosti celní správy v oblasti dodržování zákona na ochranu práv duševního vlastnictví a k problematice zákazů a omezení při dovozech specifických komodit zboží. S blížícím se koncem roku Vám chceme popřát klidnou a radostnou vánoční atmosféru v kruhu těch nejbližších s přáním všeho nejlepšího do nového roku 2012.

4

Změny v zajištění celního dluhu a jejich implementace Dne 1. července nabyla účinnosti novela zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, která se podstatným způsobem dotýká oblasti zajištění celního dluhu v jiných operacích než režim tranzitu. Cílem tohoto článku je upozornit na nejvýznamnější změny a propojit je s implementací do informačních systémů používaných Celní správou ČR. Legislativní změny Novela v první řadě sjednotila pojmosloví používané v národních předpisech s evropskou legislativou. „Globální záruka“ tak byla nahrazena pojmem „Souborná jistota“, dříve používaným pouze pro tranzitní operace a podobným způsobem byla změněna i „Individuální záruka“, nyní „Jednotlivá jistota“. S touto změnou souvisí i nutnost změn vzorů záručních listin, které zavádí nová vyhláška č. 171/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona. Vyhláška stejným způsobem mění i vzory záručních dokladů a osvědčení. Novela však v rámci přechodných ustanovení umožňuje ve vybraných případech akceptovat i záruční listiny, doklady a osvědčení dle vzorů platných před touto novelou. Podmínkou však je, že se jedná o řízení, která nebyla pravomocně skončena před nabytím účinnosti novely, tzn. do 30. června. V praxi tak mohou celní úřady po 1. červenci akceptovat jednotlivé jistoty dle starých vzorů, pouze pokud byly do 30. června vydány. U jednotlivé jistoty s použitím záruční listiny (individuální záruky s použitím záruční listiny) je to datum jejího vystavení a u jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu (individuální záruky s použitím záručního dokladu) je to také datum vystavení, což však není předepsaný údaj záručního dokladu a celní úřady byly o číslech akceptovatelných dokladů informovány vnitřní komunikací. Co se týče souborných jistot, tam je možnost akceptování starých vzorů stejná a vztahuje se opět na pravomocné případy udělení povolení ručitele a užívání souborné jistoty, nebo jeho změny, které do 30. června již nabyly právní moci. Novela také zavádí povinnost ručiteli sdělit celním orgánům informace o vydaném záručním dokladu (§ 260j odst. 3 celního zákona). Záruční doklad je tak nejprve nutné zaregistrovat v systému GLZ a až poté je možné podat celní prohlášení, kde je jako zajištění celního dluhu uvedena jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu. V registraci záručního dokladu je nezbytné uvést uživatele jistoty, přístupový kód a výši jistoty. Implementace této funkčnosti proběhla ve verzi systému e-Dovoz nasazené 4. října.

5

Zcela rozdílně je novelou upraveno poskytnutí jistoty zřízením zástavního práva, které se nově zřizuje podle daňového řádu. Daňový řád v § 170 odst. 1 v tomto směru stanoví, že zástavní právo se zřizuje k zajištění neuhrazené daně (celního dluhu). Z tohoto důvodu je zástavní právo možné použít pouze k zajištění vzniklého celního dluhu, tedy pro případy, kdy celní dluh vznikl a je vyměřen. Tento způsob poskytnutí jistoty tak není možné použít pro případy, kdy se zajišťuje pouze potencionální celní dluh, který by teprve mohl vzniknout. Tím jsou režimy s podmíněným osvobozením od cla či dozajištění u zvýhodněného sazebního zacházení z důvodu zvláštního použití.

Tabulka č. 1 Kód jistoty 9110 - Souborná jistota povolená v ČR 9120 - Souborná jistota povolení v jiném členském státě 92ZL - Jednotlivá jistota s použitím záruční listiny 93CJ - Celní jistota složením hotovosti na účet celního orgánu 9ZD1- Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu povolená v ČR 9ZD2 - Jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu povolená v jiném členském státě 95ZP - Poskytnutí jistoty zřízením zástavního práva podle daňového řádu 9N01- Nepožadování jistoty podle čl. 51 nebo 88 celního kodexu

9NCK - Nepožadování jistoty podle čl. 189 celního kodexu 9NPH - Nepožadování jistoty při placení v hotovosti 9NPV - Nezajišťování celního dluhu při jeho vyměřování formou výměru 9NPP - Nepožadování jistoty při jeho úhradě před propuštěním 9NJZ - Nepožadování jistoty z jiného důvodu

Implementace Pouze změna názvu bez dopadu do systémů. Neimplementováno - (dopad do pozastaveného systému ASEO/ZJP), kód nelze použít. Pouze změna názvu bez dopadu do systémů. Pouze změna názvu bez dopadu do systémů. Implementováno 4. 10. 11 – použití podmíněno předchozí registrací záručního dokladu v systému GLZ. Neimplementováno - (dopad do pozastaveného systému ASEO/ZJP), kód nelze použít. Implementováno 4. 10. 11 - nahrazen dosud používaný kód 95JZ. Neimplementováno omezení pro režimy s podmíněným osvobozením od cla. Neimplementováno – kód lze použít, ale neprobíhají validace na povolení (dopad do pozastaveného systému ASEO/ZJP). Oprávněnost použití musí zkontrolovat propouštějící celní úřad. Kód je určen pouze pro běžný postup. Neimplementováno – kód lze použít, ale neprobíhají validace. Oprávněnost použití musí zkontrolovat propouštějící celní úřad. Kód není použitelný pro ZJP. Pouze změna názvu bez dopadu do systémů. Beze změn Pouze změna názvu bez dopadu do systémů. Neimplementováno pro ZJP (dopad do pozastaveného systému ASEO/ZJP) – kód lze použít pouze pro běžný postup.

6

Prováděcí vyhláška k celnímu zákonu mění většinu kódů jistot, které se uvádějí v celním prohlášení a také zavádí některé nové kódy. Z interních důvodů však prozatím nebylo možné všechny kódy plně implementovat do elektronických systémů nebo správnost jejich použití plně validovat. Přehled aktuálních platných kódu jistot je uveden (viz v tabulce č. 1). Implementace některých změn proběhla 4. října ve verzi systému e-Dovoz. Plná implementace nebyla z důvodu pozastavení vývoje souvisejícího systému ASEO/ZJP možná. Novou vyhláškou jsou zavedeny nové kódy 9120 a 9ZD2, které jsou určeny pro případy, kdy je jistota poskytnuta v rámci celního režimu, který lze použít ve více členských státech. Jedná se zejména o případy jednotných povolení, kdy je jistota registrována v jiném členském státě a nikoli v našem národním systému GLZ a dle jednotného povolení platí jistota i na území ČR. Nově je také kód 9N01 spojen s nepožadováním jistoty u režimů s hospodářským účinkem nebo při dočasném uskladnění. Prozatím není plné propojení na aplikaci evidující povolení a z tohoto důvodu je nutné, aby oprávněnost použití ověřil propouštějící celní úřad. Stejnou povinnost má propouštějící celní úřad v případě kódu 9NCK, kdy se nepožaduje jistota u celního dluhu do výše 500 EUR nebo pokud zboží do režimu propouští stát, či státní orgán. Vyhláškou je také zaveden nový kód 9NJZ, který je určen pro případy, kdy není jistota požadována v jiných případech, než které jsou upraveny ostatními kódy 9Nxx. Jedná se nejen o situace, kdy je celní dluh hrazen prostřednictvím tzv. promptní platby nebo neodvolatelného příkazu, ale také pro případy, kdy je celní dluh vyměřen v nulové výši a to jak pro běžný postup, tak pro ZJP. Mimo implementaci uvedených legislativních změn došlo 4. října také k technickým změnám souvisejícím s implementací systému e-Dovoz. Sekundární přístupové kódy Zavedena byla validace tzv. sekundárních přístupových kódů sloužících k ověření oprávněnosti použití jistoty v daném celním prohlášení. Princip vychází z technické specifikace vytvořené Evropskou Komisí pro zajištění celního dluhu v tranzitních operacích v systému NCTS. Při založení jistoty je v systému GLZ k dané jistotě vygenerováno č. GRN. Pro souborné jistoty a jednotlivé jistoty (vyjma celní jistoty) vygeneruje systém GLZ primární přístupový kód. Pracovník celního orgánu jej však může změnit dle svého uvážení nebo požadavku držitele povolení. Primární přístupový kód je tvořen čtyřmístnou kombinací čísel a písmen bez diakritiky. Pro použití souborné jistoty a jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu

7

při celním řízení je jeho zadání do systému nezbytné. Tento kód se prostřednictvím povolení nebo sdělení oznámí držiteli povolení, kterým je v případě souborné jistoty její uživatel a v případě jednotlivé jistoty s použitím záručního dokladu ručitel. Tato osoba se tak stává vlastníkem primárního přístupového kódu a je oprávněna jej kdykoli změnit prostřednictvím deklarantského software, popř. prostřednictvím webového klienta NCTS/ECS. Oba způsoby jsou podmíněny elektronickou komunikací s celním úřadem záruky (viz dále). Způsob změny primárního přístupového kódu je k dispozici na stránkách celní správy. Celní správa ČR doporučuje změnit primární kód co nejdříve po jeho obdržení. Při dalším zobrazení jistoty v systému GLZ se primární kód pracovníkům Celní správy ČR nezobrazuje a není jej možné ani zpřístupnit jiným způsobem. Pokud vlastník primární přístupový kód zapomene, je jedinou možností jej znovu navést prostřednictvím žádosti podané celnímu úřad záruky. Na základě primárního přístupového kódu musí jeho vlastník navést (registrovat) tzv. sekundární přístupové kódy, které se uvádějí jako datový prvek celního prohlášení a umožňují Celní právě ČR ověřit, že je jistota používána oprávněnou osobou. Bez jejich uvedení v datech celního prohlášení jej není možné registrovat a následně zboží propustit. Navedení sekundárního kódu se provádí ve stejné aplikaci jako změna primárního kódu, tzn. také prostřednictvím deklarantského software, popř. prostřednictvím webového klienta NCTS/ECS a elektronické komunikace s celním úřadem záruky. Způsob registrace sekundárního přístupového kódu je k dispozici na stránkách celní správy. Na rozdíl od primárního kódu může být vlastníkem sekundárního kódu několik různých osob. Pro lepší znázornění je vše shrnuto (viz tabulka č. 2). Tabulka č. 2 Druh jistoty Souborná jistota Jednotlivá jistota se zár. listinou Jednotlivá jistota se zár. dokladem Zástavní právo

Vlastník primárního přístupového kódu Držitel povolení - Uživatel souborné jistoty Uživatel jistoty

Vlastník sekundárního přístupového kódu Uživatel souborné jistoty

Držitel povolení - Ručitel

Uživatel záručního dokladu

Držitel povolení - uživatel jistoty

Uživatel jistoty

Uživatel jistoty

Povinný prvek v datech CP Sekundární PK --Sekundární PK ---

8

Pro upřesnění je nutné dodat, že webový klient NCTS/ECS se používá pro změnu primárního přístupového kódu, registraci sekundárního přístupového kódu, a to jak pro jistoty pro režim tranzitu, tak pro jistoty pro jiné operace než režim tranzitu. Důvodem je skutečnost, že stejně jako vývoj systému ASEO/ZJP byl také pozastaven vývoj systému GLZ. Tu tak nelze rozšířit o funkčnosti související s jinými operacemi než režim tranzitu a bylo proto nutné využít již používanou funkčnost pro tranzitní operace a odlišení implementovat mimo systém GLZ. Povolení elektronické komunikace s celním úřadem záruky Jak již bylo výše uvedeno, pro změnu primárního přístupového kódu, registraci sekundárního přístupového kódu, dotaz na stav záruky a další, je třeba povolení elektronické komunikace s celním úřadem záruky. Jedná se o samostatné povolení vydávané současně s povolením souborné jistoty, ručitele jednotlivé jistoty s použitím záručních dokladů. Samostatně jej lze dále vydat pro ostatní druhy jistot. Žádost se podává na předepsaném formuláři, dostupném na stránkách celní správy. Stejně jako u jiných komunikačních povolení (Vývoz, Dovoz, Tranzit) lze toto povolení použít pro komunikaci se všemi celními orgány, které mohou vystupovat jako celní úřad záruky. Pokud je např. uživatel souborné jistoty držitelem povolení komunikovat s celním úřadem záruky vydaným v souvislosti se soubornou jistotou, lze jej rozšířit i pro další celní orgány. Nově vydávaná komunikační povolení jsou již platná pro celou ČR.

Dotaz na stav záruky Webový klient NCTS/ECS může být kromě registrací kódů použit pro zobrazení stavu záruky, jejího čerpání apod. Postup zobrazení je k dispozici na stránkách celní správy. Další změny Kromě objasnění dopadu hlavních legislativních a technických změn je vhodné v rámci tohoto článku poskytnout vysvětlení k několika otázkám vztahujícím se k zajištění celního dluhu. Změnou oproti již uplatňované praxi je možnost stanovení výše zaručené částky u souborné jistoty nebo možnost změny ručitele. Zmíněná skutečnost vyplývá ze znění § 260 písm. a) celního zákona. V případě změny zaručené částky je podmínkou předložení nové záruční listiny, která zní na novou zaručenou částku. Pokud celní ředitelství žádosti vyhoví, změní zaručenou částku

9

v systému GLZ prostřednictvím HelpDesku ECR. Změna zaručené částky není z pozice celního ředitelství možná. Pokud je předložena záruční listina vystavená jiným ručitelem, než byl uveden v původní záruční listině a povolení, je nutné ji chápat jako žádost o nové povolení a vydat nové povolení pod novým číslem GRN. Důvodem je skutečnost, že nelze pod jedním GRN technicky oddělit operace zaručené původním ručitelem a zvlášť ručitelem novým. Při registraci celního prohlášení systémem e-Dovoz, popř. NCTS/ECS může být odhalena chyba, která je obsažena v chybové zprávě, kterou systém vrátí v kódované podobě. Vysvětlivky k chybovým zprávám jsou uvedeny v technické specifikaci systému GLZ dostupné na stránkách celní správy. Vývoj systému GLZ Další vývoj systému GLZ je podmíněn vypsáním výběrového řízení na dodávku informačního systému. Po jeho ukončení, které se předpokládá během prvního čtvrtletí příštího roku, je možné ve vývoji pokračovat. Poté bude zahájena tvorba nového systému záruk, pro který je v současné době připravováno zadání a technická specifikace. Nový systém záruk je nezbytný pro implementaci některých funkčností, které není možné do stávajícího systému GLZ zavést a především pro urychlení komunikace se souvisejícími aplikacemi, které jsou zastaralostí systému GLZ zpomalovány a dochází tak k průtahům, či výpadkům při registraci celního prohlášení a propuštění zboží do režimu. Kromě těchto již rozpracovaných funkčností bude nutné systém připravit i na změny související s modernizací Celní správy ČR, jejichž konečná podoba není prozatím známa. Kromě změn v samotném systému GLZ bude nutné v souvisejících aplikacích implementovat změny, které nebyly obsaženy ve verzi systému e-Dovoz k 4. říjnu. Jedná se zejména o kódy záruk s dopadem do systému ASEO/ZJP, dozajištění u zvýhodněného sazebního zacházení z důvodu zvláštního použití, apod. Pojmy: systém GLZ – databáze Celní správy ČR pro jistoty a evidenci jejich použití v rámci celního řízení systém ASEO/ZJP – databáze Celní správy ČR pro povolení režimů s hospodářským účinkem a zjednodušených postupů ZJP – zjednodušené postupy (hlava IX prováděcího předpisu k celnímu kodexu)

10

číslo záruky (jistoty)

11CZ170100C000011- 0000001 č. GRN

číslo osvědčení

celní úřad záruky – celní úřad, který danou jistotu přijal a zapsal ji do systému GLZ: souborná jistota  celní ředitelství jednotlivá jistota s použitím záručního dokladu  GŘC jednotlivá jistota s použitím záruční listiny, celní jistota, zástavní právo  celní úřad webový klient NCTS/ECS – aplikace zdarma přístupná na internetu Celní správy CŘ umožňující mj. změnu primárního přístupového kódu záruky, registraci sekundárního

Pravidla původu zboží v Dohodě o oblasti volného obchodu mezi Evropskou unií a Jižní Koreou Dne 14. května 2011 byla v Úředním věstníku EU č. L 127 zveřejněna „Dohoda o volném obchodu mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé“. Dohoda, která vstoupila v platnost od 1. 7. 2011 mezi Jižní Koreou a Společenstvím mimo jiné upravuje i preferenční zacházení pro zboží/výrobky pocházející z EU a KR, tzn., stanovuje preferenční celní sazby uplatňované při dovozu příslušného zboží do EU, resp. do KR. Preferenční celní sazby přitom znamenají nebo budou znamenat mnohdy již bezcelní zacházení se zbožím, přičemž některé celní sazby byly odstraněny se vstupem Dohody v platnost a u některých dojde k postupnému snižování v průběhu přechodného období několika let dle Dohody v závislosti na citlivosti druhu zboží. Součástí Dohody je rovněž protokol o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (dále jen pravidla původu zboží) stanovující, za jakých podmínek vyvážené zboží získá preferenční původ v EU nebo KR, aby zboží získalo preferenční původ v EU nebo KR a tím následně nárok na preferenční zacházení při dovozu do EU nebo KR. Pravidla původu zboží rovněž stanovují, jakým způsobem se preferenční původ prokazuje. Pravidla původu zboží, která jsou součástí Dohody, se oproti pravidlům původu uplatňovaným v jiných dohodách o volném obchodu uzavřených EU liší například v následujících oblastech:

11

•

Protokol neobsahuje ustanovení o zákazu navracení cla nebo osvobození od cla

(drawback) jako v některých dalších dohodách; článek k této otázce v pravidlech původu je sice uveden, ale zabývá se sledováním dopadů neuplatňování zákazu vracení cla, včetně možnosti vyhodnocení tohoto opatření a případné jeho revize; •

jedinou možnou formou důkazu původu bude prohlášení o původu učiněné

vývozcem, průvodní osvědčení potvrzované celními orgány země vývozu se používat nebude (podrobněji dále), •

platnost důkazů původu je prodloužena ze 4 měsíců na 12 měsíců,

•

povinnost uchovávání dokladů prokazujících původ zboží je prodloužena z 3 let na 5

let, •

odlišný a jediný limit pro osvobození od důkazů původu u neobchodního zboží pro

Koreu, který je 1000 USD, pro EU nadále zůstávají limity 500 euro a 1200 euro, •

některá konkrétní kritéria původu zboží uvedená v příloze II Protokolu mají odlišné

hodnoty (např. u aut bylo množství nepůvodních materiálů zvýšeno z 40 % na 50 %), •

Protokol obsahuje přílohu II a) s jednoduššími podmínkami určení původu pro

vybrané druhy zboží, které jsou však omezeny roční kvótou - v důkazu původu se pak uvádí odkaz na přílohu IIa).

S ohledem na změny v pravidlech původu zboží, resp. v oblasti důkazu původu došlo v rámci obchodu mezi EU a KR ke změně doposud obvyklého způsobu prokazování původu zboží. Prokazování původu zboží bude prováděno pouze „prohlášením o původu“, které má přesně stanovenou formu uvedenou v příloze Protokolu. Toto prohlášení o původu může použít kterýkoliv vývozce pro jakoukoli zásilku obsahující jeden nebo více nákladových kusů zboží s preferenčním původem, ale pouze pokud celková hodnota nepřesahuje 6 000 euro. Pro potvrzování původu zboží u zásilek s celkovou hodnotou nad 6 000 euro, bez ohledu na množství vyvezených zásilek (tedy i v případě, že vývozce vyveze jen jednu zásilku nad uvedenou hodnotu ročně), bude muset být vývozce tzv. „schváleným vývozcem“, který má udělené povolení k potvrzování původu zboží od celních orgánů země vývozu. Z uvedeného vyplývá, že EU vývozci, kteří budou chtít při vývozu zboží do KR u zásilek převyšujících hodnotu 6 000 euro využívat preferenčního zacházení, budou muset požádat celní orgány o vydání povolení schváleného vývozce. Protokol již neobsahuje ustanovení o důkazu původu

12

v podobě osvědčení o původu potvrzované celními orgány země vývozu, tzn. průvodní osvědčení EUR 1 se v obchodě, dle této Dohody, nepoužívá. O vydání nebo o rozšíření/změnu povolení schváleného vývozce si mohou vývozci žádat již od června t. r., a to na základě pravidel původu zboží publikovaných jako součást Dohody v Úředním věstníku EU č. L 127 ze dne 14. 5. 2011. Písemnou žádost o vydání nebo o rozšíření/změnu povolení je potřeba zaslat místně příslušnému celnímu ředitelství - oddělení celní, které je oprávněné povolení schváleného vývozce vydávat. Vzor žádosti najdete na internetových stránkách celní správy, viz žádosti. Před vydáním povolení dojde ze strany celních orgánů k prověření vývozce dle pravidel původu zboží. Proto doporučujeme vývozcům, pokud má pro ně povolení schváleného vývozce význam, aby si včas požádali o rozšíření/změnu stávajícího povolení schváleného vývozce (týká se současných již schválených vývozců), nebo o vydání nového povolení (týká se vývozců, kteří doposud nejsou schváleným vývozcem). V případě jakýchkoli dotazů týkajících se uplatňování pravidel původu zboží mezi EU a KR a povolení zjednodušených postupů při prokazování původu zboží můžete kontaktovat celní oddělení příslušného celního ředitelství, případně celní odbor Generálního ředitelství cel (oddělení původu zboží). Konkrétní text celé Dohody najdete na stránkách Evropské Komise a úředního věstníku EU č. L 127 ze dne 14. 5. 2011

Závazné informace Co je závazná informace o sazebním zařazení zboží (ZISZ)? Systém závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ) je klíčovým nástrojem pro používání Společného celního sazebníku. Je určen k tomu, aby podniky a podnikatelé získali jednoduše správné zařazení do tarifní a statistické nomenklatury (asi tečka?) Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydávají podnikům a podnikatelům celní orgány členských států, viz seznam celních orgánů. Obchodníci proto budou dopředu znát sazební zařazení zboží, které hodlají dovážet nebo vyvážet. Závazná informace o sazebním zařazení zboží je uložena v databázi Komise a je právně platná ve všech členských státech, bez ohledu na členský stát, kde byla vydána.

13

ZISZ je obecně platná 6 let. Nicméně ZISZ přestává platit např. pokud je vydáno nařízení k sazebnímu zařazení, pokud je na mezinárodní úrovni změněn výklad nomenklatury nebo z jakýchkoliv jiných důvodů stanovených v ustanoveních, kterými se provádí Celní kodex Společenství, viz informace. V těchto případech je obvykle stanoveno přechodné období použití (období odkladu neplatnosti). Právní základ: článek 12 Celního kodexu Společenství (Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 z 12. října 1992, kterým se vydává Celní kodex Společenství); provedený články 5 a 14 v ustanoveních, kterými se provádí Celní kodex Společenství (Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 z 2. července 1993, kterým se provádí Nařízení Rady (EHS č. 2913/92, kterým se vydává Celní kodex Společenství). Proč žádat o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (ZISZ)? Hlavními cíli Závazné informace o sazebním zařazení zboží jsou: poskytnout obchodníkům náležité právní záruky; zajistit jednotnost a správnost používání celní a statistické nomenklatury v celém Společenství; určení výše celní sazby, která je stanovena pro dovoz a zároveň použití jakýchkoliv jiných právních ustanovení, která závisí na zařazení; určení použití dovozních/vývozních certifikátů nebo certifikátů stanovených společnou zemědělskou politikou nebo výpočet exportních náhrad atd. Jak získat závaznou informaci o sazebním zařazení zboží (ZISZ)? V první řadě si přečtěte všeobecné informace. Poté vyplňte podle příslušných všeobecných informací formulář žádosti o ZISZ a zašlete ho příslušnému celnímu orgánu. formulář seznam celních orgánů vzorky výrobků předkládané spolu s žádostí o ZISZ - informace o jejich množství, velikosti, apod.

14

Pro jakékoliv otázky týkající se vydávání ZISZ lze kontaktovat přímo celní orgány členského státu dovozu či vývozu. Kde je možno vyhledat již vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží (ZISZ)? Na již vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží (ZISZ) je možno se podívat na internetových stránkách Evropské Komise, viz databáze Evropské Komise.

Informace o sazebním zařazení pro veřejnost v aplikaci EENVS Prostřednictvím elektronického formuláře aplikace Elektronická evidence nezávazných vyjádření a stanovisek (dále jen „aplikace EENVS“) lze podávat žádosti o vydání nezávazných vyjádření k sazebnímu zařazení zboží (dále jen „NVSZ“) a stanovisek k sazebnímu zařazení zboží (dále jen „SSZ“), viz EENVS. Jedná se o NVSZ a SSZ z oblasti sazebního zařazení konkrétního zboží, obecných dotazů z oblasti sazebního zařazení zboží, případně výkladu kombinované nomenklatury (příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění). NVSZ jsou vydávána pro fyzické a právnické osoby na základě článku 11 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění (dále jen „celní kodex Společenství“). SSZ a NVSZ vydávaná prostřednictvím aplikace EENVS nejsou závaznou informací o sazebním zařazení zboží (dále jen „ZISZ“) ve smyslu článku 12 celního kodexu Společenství

Změna správních poplatků k potvrzení bezdlužnosti Ke dni 1. března 2011 nabyl účinnosti zákon č. 30/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je také novela zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů s přímým dopadem na vydávání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu. V části I, položce 1, bodu 2 a) Sazebníku byla snížena výše správního poplatku z původní částky 300,- Kč na částku 100,- Kč. Zároveň však byly zrušeny body 1 a 2 v téže položce v ustanovení „Předmětem poplatku není“, z čehož vyplývá, že správnímu poplatku ve výši

15

100,- Kč od 1. 3. 2011 podléhá každá podaná žádost o vydání potvrzení o bezdlužnosti nebo o stavu osobního účtu, a to i v případě, že je povinnost předložit potvrzení v řízení podle zvláštního právního předpisu. Na žádost o bezdlužnost nebo o stav osobního účtu podanou prostřednictvím držitele poštovní licence je nutné vylepit kolek ve výši 100,- Kč, nebo přiložit kopii dokladu o úhradě poplatku na bankovní účet s předčíslím 7771 vybraného celního úřadu pod variabilním symbolem IČ nebo rodného čísla. Bude-li žádost směřována na celní ředitelství, poplatek se uhradí na bankovní účet celního úřadu v témže městě jako je sídlo vybraného celního ředitelství. Budeli žádost směřována na Generální ředitelství cel nebo na Celní ředitelství Praha, poplatek se hradí na bankovní účet Celního úřadu Praha 1 (číslo 7771- 0067724011 /0710). K žádosti o bezdlužnost nebo o stav osobního účtu podané datovou zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem nebo odeslané prostřednictvím datové schránky, je nutné přiložit kopii dokladu o úhradě poplatku na bankovní účet s předčíslím 7771 vybraného celního úřadu pod variabilním symbolem IČ nebo rodného čísla. Bude-li žádost směřována na celní ředitelství, poplatek se uhradí na bankovní účet celního úřadu v témže městě jako je sídlo vybraného celního ředitelství. Bude-li žádost směřována na Generální ředitelství cel nebo na Celní ředitelství Praha, poplatek se poukáže na bankovní účet Celního úřadu Praha 1 (číslo 7771- 0067724011/0710). Není-li správní poplatek uhrazen, bude žadatel v souladu s § 5 odst. 2 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů., vyzván k jeho uhrazení. Pokud nebude poplatek uhrazen ani na výzvu, bude řízení zastaveno. Seznam účtů celních úřadů.

Informace o nabytí účinnosti novely zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách – Registr distributorů PHM Nové informace o nabytí účinnosti zákona č. 91/2011 Sb., kterým je novelizován zákon č. 311/2006

Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů

a povinnostech pro daňové subjekty a správce daně vyplývajících ze zavedení registru distributorů PHM. Ve Sbírce zákonů v částce 34 byl vyhlášen zákon č. 91/2011 Sb., kterým je novelizován zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zákon nabyl účinnosti dnem 21. 4. 2011.

16

Daňové subjekty, které v současné době obchodují s pohonnými hmotami na daňovém území České republiky, s výjimkou prodejců pohonných hmot na čerpacích stanicích pohonných hmot (dále jen „distributor PHM“), mají podle Čl. II přechodného ustanovení tohoto zákona povinnost do 30 dní od nabytí účinnosti novely tohoto zákona podat podle § 4a zákona oznámení o zahájení činnosti u celního úřadu místně příslušného podle sídla nebo místa pobytu distributora. Osoba, která hodlá zahájit tuto činnost po nabytí účinnosti novely, je povinna podat oznámení o zahájení činnosti podle § 4a zákona před jejím zahájením. Generální ředitelství cel vede v souladu s § 4b zákona registr distributorů pohonných hmot. Registr je veřejný seznam vedený v elektronické podobě, který bude přístupný na webových stránkách Celní správy ČR, viz registr. Distributoři pohonných hmot a provozovatelé čerpacích stanic jsou dle § 4a odst. 7 tohoto zákona povinni na území České republiky nakupovat pohonné hmoty pouze od osoby zapsané v registru distributorů pohonných hmot. Distributor pohonných hmot nebo provozovatel čerpací stanice se porušením výše uvedené povinnosti dopustí správního deliktu, za který mu může být dle § 9 odst. 10 zákona uložena pokuta do výše 5 000 000 Kč. Oznámení o zahájení činnosti podává právnická nebo fyzická osoba na formuláři, který stanoví prováděcí vyhláška k zákonu, písemně nebo datovou zprávou (§ 71 odst. 1 daňového řádu). Správce daně na požádání potvrdí kopii podaného oznámení (§ 73 odst. 3 daňového řádu). Bude-li podání bez vady, správce daně provede registraci bez zbytečného odkladu v pořadí podle došlých bezvadných oznámení. Místní příslušnost k celnímu úřadu, viz seznam, se řídí sídlem PO nebo bydlištěm FO, která podává oznámení o zahájení činnosti. Seznam celních úřadů včetně kontaktních údajů je uveden na stránkách celní správy, viz seznam CÚ, kontaktní osoby správy SPD. Tiskopisy pro oznámení činnosti jsou přílohou prováděcí vyhlášky č. 103/2011 Sb., o registraci distributorů pohonných hmot, která upravuje vzor oznámení o zahájení činnosti distributora pohonných hmot a vzor potvrzení o registraci distributora pohonných hmot, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v částce 39 a rovněž nabyla účinnosti dnem 21. 4. 2011. Kompletní informace, které budou postupně aktualizovány, naleznete dále na webu Celní správy ČR v sekci Daně – Distributoři PHM.

17

Změna při dovozu textilu Při dovozu textilu pro obchodní účely zet třetích zemí dle Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 955/2011 ze dne 14. září 2011, kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1541/98 o důkazu původu pro některé textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury, které jsou propuštěny do volného oběhu ve Společenství, a o podmínkách pro přijetí tohoto důkazu a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3030/93 o společných pravidlech dovozu některých textilních výrobků pocházejících ze třetích zemí, již od 24. října 2011 nemusejí předkládat důkazy původu.

Dovoz plastového nádobí Dnem 1. 7. 2011 vstoupilo v účinnost nařízení Komise (EU) Č. 284/2011 http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:077:0025:0029:CS:PDF, kterým se stanoví

zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“) a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Plastovým kuchyňským nádobím se rozumí materiály z plastů kódu ex KN 3924 10 00 pocházející nebo zasílané z Číny nebo Hongkongu, - zásilkou určité množství plastového kuchyňského nádobí z polyamidu nebo melaminu, na něž se vztahuje stejný dokument (dokumenty), přepravuje se stejným dopravním prostředkem a pochází ze stejné třetí země, - místem prvního uvedení místo vstupu zásilky do Evropské unie, - místem prvního uvedení v ČR Letiště Praha Ruzyně. Zásilky plastového kuchyňského nádobí pocházející nebo zasílané z Číny nebo Hongkongu, navrhované do režimu volného oběhu musí doprovázet řádně vyplněné prohlášení, které potvrzuje, že zásilka splňuje požadavky ohledně uvolňování primárních aromatických aminů a formaldehydu. Prohlášení musí obsahovat označení, že zásilka je vyhovující pro propuštění do volného oběhu. Označení provádí příslušný orgán v místě prvního uvedení. V ČR jsou to místně příslušná pracoviště Orgánů ochrany veřejného zdraví. Vzor tohoto prohlášení je uveden v příloze nařízení č. 284/2011. Místem prvního vstupu v ČR bylo stanoveno Ministerstvem zdravotnictví ČR Letiště Praha. Zásilky plastového kuchyňského nádobí

18

pocházející nebo zasílané z Číny nebo Hongkongu navrhované do režimu volného oběhu u vnitrozemského celního úřadu musí doprovázet výše zmíněné prohlášení s označením o způsobilosti k propuštění do volného oběhu od příslušného orgánu jmenovaným některým ze členských států Evropské unie podle toho, kde zboží prvně vstoupilo na území EU.

Dovozní povolení pro pyrotechnické výrobky Od 1. 8. 2011 podléhá dovoz některých pyrotechnických výrobků předložení dovozního povolení celním orgánům (nařízení vlády č. 178/2011 Sb., o stanovení některých pyrotechnických výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit dovoz, a vzoru žádosti o udělení povolení). Dovozní povolení se celním orgánům předkládá spolu s odpisovým listem/odpisovými listy. Certifikáty z TARIC CZ, které se vztahují k dovoznímu povolení a odpisovým listům: 1117: Povolení Ministerstva průmyslu a obchodu ČR k dovozu nebo vývozu výrobků, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů 1118: Odpisový list dovozního povolení MPO pro dovoz pyrotechnických výrobků Pokyny k vyplnění odstavce 44 celního prohlášení: Do odstavce 44 celního prohlášení je nutno uvést kód certifikátu z TARIC CZ jak pro dovozní povolení (1117), tak i pro odpisový list (1118). V případě, že dovozní povolení má více odpisových listů k jedné položce v celním prohlášení, je nutné do odstavce 44 celního prohlášení uvést všechna čísla odpisových listů – je nutné použít několikrát certifikát 1118 (kolik je odpisových listů, tolikrát bude v celním prohlášení uveden i certifikát 1118 s označením).

19

Změna deklarování, že výrobek není produktem z tuleňů Ode dne 1. 9. 2011 dochází ke změně deklarování skutečnosti, že zboží není produktem z tuleňů (nařízení Komise (EU) č. 737/2010, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů). Od 1. 9. 2011 je tato skutečnost deklarována certifikátem z TARIC CZ: Y032 – Jiné výrobky než produkty z tuleňů uvedeny v Nařízení (EU) č. 737/2010 Do 31. 8. 2011 byla tato skutečnost deklarována certifikátem z TARIC CZ C682, výčet položek nezměněn, viz příloha.

Informace k předkládání osvědčení o úlovku při dovozu produktů mořského rybolovu po 1. 7. 2011 Dne 1. 7. 2011 vstoupil v účinnost zákon č. 104/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se v § 4 odst. 5 zákona o Celní správě České republiky vložilo nové písm. h), a určilo se tak celní ředitelství jako kompetentní orgán ke kontrole osvědčení o úlovku a rozhodnutí o jeho ověření. V souladu s § 320 odst. 1 písm. b) celního zákona se v tomto řízení postupuje podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 7. 2011 tak již nebude možné osvědčení o úlovku předložit jakémukoli celnímu ředitelství, jak tomu bylo doposud, ale pouze celnímu ředitelství místně příslušnému podle § 11 správního řádu. V souvislosti s tím upozorňujeme, že s účinností od 1. 7. 2011 již Celní úřad Praha Ruzyně osvědčení o úlovku neověřuje. Tímto zákonem se rovněž v § 4 odst. 8 zákona o Celní správě České republiky zmocnilo Celní ředitelství České Budějovice k vydávání osvědčení schváleného hospodářského subjektu (APEO).

20

Informace k dovozu akumulátorů a baterií. Dovoz tohoto zboží reguluje přímo účinný předpis EU - Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS. Tato směrnice je dále prováděna v českém právním řádu v §§ 30 až 31c zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Na trh nebo do oběhu je zakázáno uvádět a) baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízení nebo do jiných výrobků, s výjimkou knoflíkových článků s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, a b) přenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízení nebo do jiných výrobků. Výňatek z Preambule směrnice 2002/96/ES: Příkladem průmyslových baterií a akumulátorů jsou baterie a akumulátory používané pro nouzovou nebo záložní dodávku energie v nemocnicích, na letištích a v kancelářích, baterie a akumulátory používané ve vlacích nebo letadlech, a baterie a akumulátory používané na vrtných ropných plošinách na moři nebo na majácích. Příkladem jsou rovněž baterie a akumulátory určené výlučně do přenosných platebních terminálů v obchodech a restauracích, čtecích zařízení čárových kódů v obchodech, profesionálních videozařízení pro televizní kanály a profesionální studia a do důlních a potápěčských lamp připevněných k hornickým nebo potápěčským helmám pro profesionály, záložní baterie a akumulátory pro elektrické dveře, aby nezablokovaly nebo nezranily lidi, baterie a akumulátory používané ve vybavení nástrojů nebo v různých druzích měřicí a přístrojové techniky a baterie a akumulátory používané ve spojení se solárními panely, fotovoltaickými nebo jinými zařízeními využívajícími obnovitelné zdroje energie. Průmyslové baterie a akumulátory rovněž zahrnují baterie a akumulátory používané v elektrických vozidlech, jako například v elektrických automobilech, vozících pro invalidy, jízdních kolech, letištních vozidlech a vozidlech pro automatickou dopravu. Za průmyslovou baterii nebo akumulátor by měly být kromě výše uvedeného neúplného seznamu příkladů považovány i jakékoli baterie nebo akumulátory, které nejsou hermeticky uzavřené a u kterých se nejedná o automobilové baterie.

21

Příkladem přenosných baterií a akumulátorů, jimiž jsou všechny hermeticky uzavřené baterie a akumulátory, které průměrná osoba bez potíží unese a které nejsou ani automobilovými bateriemi nebo akumulátory, ani průmyslovými bateriemi nebo akumulátory, jsou jednočlánkové baterie (jako například baterie AA a AAA) a baterie a akumulátory používané spotřebiteli nebo profesionály u mobilních telefonů, přenosných počítačů, bezšňůrových elektrických nástrojů, hraček a domácích přístrojů, například elektrických kartáčků na zuby, holicích strojků a ručních vysavačů (včetně obdobného zařízení používaného ve školách, obchodech, restauracích, na letištích, v kancelářích nebo v nemocnicích), a všechny baterie nebo akumulátory, které spotřebitelé mohou používat při běžném provozu domácnosti.

Náš rozhodovací strom dle našich definic:

Informace k webové službě pro výpočet výše celního dluhu

Celní správa ČR v souladu se svými plány spustila v únoru 2011 novou verzi webové služby pro výpočet výše celního dluhu. Webová služba také nabízí přehled zákazů a omezení jak pro dovoz, tak i pro vývoz, včetně přehledu možných přídavných kódů, certifikátů, kvót, preferencí, odkazů k zákazům a omezením apod. Změny oproti předešlé verzi: 1. Technické: -

Napojení na TARIC3 (nová, rozšířená struktura databáze TARIC)

22

-

Rozšíření posílání jednoho xml do webové služby se všemi položkami CP

2. Procedurální: -

Sjednocení postupu s aplikací e-Dovoz

-

Kompletní výpočet celního dluhu včetně limitních částek (clo se nevybírá do částky 10 EUR; v přepočtu pro rok 2011 – 254 Kč; viz čl. 217 odst. 1 písm. c) Celního kodexu a čl. 868 prováděcího nařízení k Celnímu kodexu), výše DPH a SPD

-

Funkčnost rozšířena i pro neobchodní zboží a ZCP

Předešlá verze webové služby je i nadále funkční, ale bude vypnuta 31. 12. 2011. Podrobné informace jsou k dispozici na webu CS, Menu ‚Aplikace – TARIC CZ‘ – ‚Nápověda k webové službě‘.

Telefonní linky pro podávání informací o celních sazbách a integrovaném tarifu Společenství - TARIC Na níže uvedených telefonních linkách lze v pracovní dny od 9:00 do 15:00 hod. získat informace o celních sazbách a integrovaném tarifu Společenství – TARIC. Telefonní linky: +420 261 332 398; +420 261 332 399 V případě, že se Váš dotaz vztahuje ke konkrétnímu zboží, je třeba znát jeho sazební zařazení do kódu společného celního sazebníku ES. Pokud tento kód neznáte, tak nebudou moci naši pracovníci, na výše uvedených telefonních číslech. Telefonní linky jsou obsluhovány pracovníky oddělení TARICu a kvót, kteří nejsou vyčleněni pouze pro podávání informací. Tyto informace podávají vedle svých přidělených agend. Nedovoláte-li se na jednu z linek, neváhejte volat druhou linku!

23

Měrné jednotky pro výpočet cel a daní v TARIC CZ Jednou z mnoha změn, kterou přinesl systém e-dovoz, je zapisování některých údajů do elektronického celního prohlášení. V tomto článku jsme se zaměřili na měrné jednotky, které jsou potřeba pro výpočet některých cel a spotřební daně. Tyto měrné jednotky se většinou liší od doplňkové měrné jednotky z celního sazebníku, které se uvádějí do odst. 41 celního prohlášení. Pro výpočet některých cel a spotřební daně je třeba v celním prohlášení uvést měrnou jednotku, popř. měrné jednotky, a množství v těchto měrných jednotkách jako základ pro výpočet cla nebo spotřební daně. Je-li podáváno celní prohlášení elektronicky, uvádí tyto měrné jednotky deklarant. Pokud nebude vyplněna správná měrná jednotka pro výpočet cel a daní, celní prohlášení nebude registrováno a TARIC CZ nahlásí chybu, že není uvedeno množství v konkrétní měrné jednotce. Jedná-li se o měrnou jednotku pro výpočet spotřební daně, je potřeba k této měrné jednotce a množství také uvést přídavný kód spotřební daně z odst. 33 celního prohlášení.

Základní měrné jednotky z TARIC CZ jsou: ASV

%vol

CCT

nosná kapacita v tunách metrických

CEN

100 kusů

CTM

Počet karátů (1 metrický karát = 2 x 10-4 kg)

CZK

České koruny

DHS

Kilogram dihydrostreptomicinu

DTN

100 kilogramů

EUR

Euro (používá se pro statistické účely)

GFI

Gram štěpných izotopů

GRM

Gram

GRT

Hrubá prostornost (tonáž)

HLT

Hektolitr

HMT

100 metrů

24

HPA

Hektolitr čistého alkoholu

KCC

Kilogram cholinchloridu

KCL

Tuna chloridu draselného

KGM

Kilogram

KLT

1000 litrů

KMA

Kilogram methyaminů

KMT

Kilometr

KNI

Kilogram dusíku

KNS

Kilogram peroxidu vodíku

KPH

Kilogram hydroxidu draselného (louh draselný)

KPO

Kilogram oxidu draselného

KPP

Kilogram oxidu fosforečného

KSD

Kilogram přepočtený na 90|% sušiny

KSH

Kilogram hydroxidu sodného (louh sodný)

KUR

Kilogram uranu

LPA

Litr čistého (100 %) alkoholu

LTR

Litr

MIL

1000 kusů

MPR

1000 párů (používá se pro statistické účely)

MTK

Metr čtvereční

MTQ

Metr krychlový

MTR

Metr

MWH

1000 kilowatthodin

NAR

Počet kusů

NCL

Počet článků

NPR

Počet párů

STP

Celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny (stupňovitost piva)

TJO

Terajoule (spalné teplo)

25

TNE

Tuna

ASV-X

%vol/hektolitr

DTN-E

100 kilogramů/čistá suchá váha

DTN-G

100 kilogramů/brutto

DTN-M

100 kilogramů/netto sušina

DTN-R

100 kilogramů/surový cukr s výtěžkem 92 %

DTN-Z

100 kilogramů/na 1 % hmotnostní sacharózy

KGM-A

Kilogram/celkový alkohol

KGM-P

Kilogram/mléčné látky

KGM-T

Kilogram/mléčné sušiny

TNE-I

Tuna/obsahu bionafty

TNE-J

Tuna/Obsah hořlavého materiálu (obvykle ve formě loje, stearinu, parafínového nebo ost. vosků, vč. Knotu)

Některé měrné jednotky mají navíc tzv. upřesnění (písmeno za pomlčkou), jejichž seznam, popis a v některých případech i návod na výpočet, přikládáme.

I.

ASV-X

= %vol/hl = množství objemových procent alkoholu v hektolitru = násobek počtu % čistého alkoholu a počtu hektolitrů Celní sazebník – Všeobecné pravidlo pro celní sazby č. 7

2106 90 20 00, 2204 21 92 00, 2204 21 93 51, 2204 21 94 51, 2204 21 94 95, 2204 21 95 51, 2204 21 96 51, 2204 21 96 95, 2204 21 97 51, 2204 21 98 51, 2204 21 98 95, 2204 29 92 00, 2204 29 93 90, 2204 29 94 51, 2204 29 94 95, 2204 29 95 90, 2204 29 96 51, 2204 29 96 95, 2204 29 97 90, 2204 29 98 51, 2204 29 98 95, 2205 10 90 00, 2205 90 90 00, 2206 00 10 00, 2208 40 11 00, 2208 40 39 00, 2208 40 51 00, 2208 40 99 00, 2208 90 91 10, 2208 90 91 90, 2208 90 99 10, 2208 90 99 90 a 3302 10 10 00 Příklad: 2208 40 11 00, 40 % vol, množství 200 litrů (2 hektolitry) clo z celního sazebníku: 0,6 EUR / %vol/hl + 3,2 EUR/hl = 0,6 EUR za každé procento alkoholu v každém hektolitru + 3,2 EUR za každý hektolitr = 0,6 EUR x 40 x 2 + 3,2 EUR x 2 Měrné jednotky pro výpočet cla:

ASV-X (%vol/hl) = 40 x 2 = 80 HLT = 2

26

II.

DTN-E

= 100 kg/net eda = 100 kilogramů odkapané čisté hmotnosti = počet stovek kilogramů odkapané čisté hmotnosti Celní sazebník – Značky, zkratky a symboly, Doplňkové jednotky

0711 51 00, 2003 10 20, 2003 10 30

Příklad: 0711 51 00, odkapaná čistá váha 5600 kg Clo z celního sazebníku: 9,6 % + 191 EUR / 100 kg/ne teda = 9,6 % z celní hodnoty + 191 EUR za každých 100 kilogramů odkapané čisté hmotnosti = 9,6 % z celní hodnoty + 191 EUR x 56

Měrná jednotka pro výpočet cla:

III.

DTN-G

DTN-E (100 kg/net eda) = 5600:100 = 56

= 100 kg/br = 100 kilogramů hrubé hmotnosti = počet stovek kilogramů hrubé hmotnosti Celní sazebník – Značky, zkratky a symboly

7003 12 99, 7003 19 90, 7003 20 00, 7004 20 99, 7004 90 80, 7016 90 40, 9016 90 70 Příklad: 7003 12 99, hrubá hmotnost 22360 kg Clo z celního sazebníku: 3,8 % MIN 0,6 EUR / 100 kg/br = 3,8 % z celní hodnoty, ale minimálně 0,6 EUR za každých 100 kilogramů hrubé hmotnosti = 3,8 % z celní hodnoty, ale minimálně 0,6 EUR x 223,6

Měrná jednotka pro výpočet cla:

IV.

DTN-G (100 kg/br) = 22360:100 = 223,6

DTN-M = 100 kg/net mas = 100 kilogramů čisté hmotnosti sušiny = počet stovek kilogramů čisté hmotnosti sušiny Celní sazebník – Značky, zkratky a symboly 1702 30 10, 1702 40 10, 1702 50 00, 1702 60 10, 1702 90 30, 2106 90 30

27

Příklad: 1702 30 10, čistá hmotnost sušiny 455,6 Clo z celního sazebníku: 50,7 EUR / 100 kg/net mas = 50,7 EUR za každých 100 kilogramů čisté hmotnosti sušiny = 50,7 EUR x 4,556

Měrná jednotka pro výpočet cla:

V.

DTN-R

DTN-M (100 kg/net mas) = 455,6:100 = 4,556

= std qual = Tato sazba se aplikuje na surový cukr s výtěžkem 92 % = 100 kilogramů surového cukru s výtěžností 92 % = počet stovek kilogramů surového cukru s výtěžností 92 % Celní sazebník, poznámka pod čarou u příslušné celní sazby

1701 11 10, 1701 11 90, 1701 12 10, 1701 12 90

VI.

DTN-Z

= 100 kg/net/%sacchar. = 100 kg čisté váhy na 1 % hmotnostní sacharózy = násobek počtu stovek kilogramů s počtem procent sacharózy Celní sazebník, poznámka pod čarou u příslušné celní sazby

1702 20 10, 1702 60 80, 1702 60 95, 1702 90 71, 1702 90 80, 1702 90 95, 2106 90 59 Příklad: 1702 20 10, čistá váha 120 kg (1,2 DTN), 60 % sacharózy Clo z celního sazebníku: 0,4 EUR / 100 kg/net na každé procento sacharózy = 0,4 EUR x každých 100 kilogramů x každé procento sacharózy = 0,4 EUR x 1,2 x 60 = 0,4 EUR x 72

Měrná jednotka pro výpočet cla:

DTN-Z (100 kg/net/%sacchar.) = 1,2 x 60 = 72

28

VII.

KGM-A = kg/tot/alc = kilogram celkového alkoholu

2307 00 19, 2308 00 19

VIII. KGM-P = kg/lactic matter = kilogram mléčné hmoty ve 100 kg výrobku Celní sazebník, poznámka pod čarou u příslušné celní sazby 0402 10 91, 0402 10 99, 0402 29 11, 0402 29 15, 0402 91 90, 0402 29 91, 0402 29 99, 0402 99 31, 0402 99 39, 0402 99 91, 0402 99 99, 0403 10 31, 0403 10 33, 0403 10 39, 0403 90 31, 0403 90 33, 0403 90 39, 0403 90 61, 0403 90 63, 0403 90 69, 0404 10 26, 0404 10 28, 0404 10 32, 0404 10 34, 0404 10 36, 0404 10 38, 0404 10 74, 0404 10 76, 0404 10 78, 0404 10 82, 0404 10 84, 0404 90 81, 040490 83, 0404 90 89 IX.

KGM-T = kg/dry lactic matter = kilogram mléčné sušiny ve 100 kg výrobku Celní sazebník, poznámka pod čarou u příslušné celní sazby 0404 10 48, 0404 10 72

X.

TNE-I

= 1000 kg/biodiesel = 1000 kg obsahu bionafty = počet tun obsahu bionafty Nařízení Rady (ES) č. 598/2009 a 599/2009

1516 20 98 20, 1516 20 98 21, 1516 20 98 29, 1518 00 91 20, 1518 00 91 21, 1518 00 91 29, 1518 00 99 20, 1518 00 99 21, 1518 00 99 29, 2710 19 41 20, 2710 19 41 21, 2710 19 41 29, 3824 90 91 00, 3824 90 97 01, 3824 90 97 03, 3824 90 97 87

XI.

TNE-J

= 1000 kg/fuel content = 1000 kg hořlavého materiálu (obvykle, ale nikoli nezbytně ve formě loje, stearinu, parafínového vosku nebo jiných vosků, včetně knotu) obsaženého ve výrobcích = počet tun hořlavého materiálu (obvykle, ale nikoli nezbytně ve formě loje, stearinu, parafínového vosku nebo jiných vosků, včetně knotu) obsaženého ve výrobcích Nařízení Rady (ES) č. 393/2009

3406 00 00 90

29

Informace k elektronickému podání INTRASTATU: Možnost podání hlášení INTRASTATU do konce roku 2011: -

IDES,( nově Instat Desk ) Instat On-Line, Portál veřejné správy (PVS).

Možnost podání hlášení INTRASTATU od 1.1. 2012: -

Instat Online, Instat Desk.

Od 1.1. 2012 nebude možné přímé odesílání data z komerčních aplikací, data bude možno odesílat pouze aplikacemi poskytovanými celní správou. Od 1.1.2012 budou k odesílání dat INTRSATAU výše uvedené aplikace. Všem uživatelům PVS se doporučuje do poloviny prosince 2011 provést přechod na jednu ze dvou výše uvedených aplikací. Uživatelé IDES-CZ si pro hlášení za rok 2012 nainstalují do konce ledna 2012 aplikaci InstatDesk.

Elektronické celní prohlášení a jeho tisk jako dokladu o propuštění zboží do režimu volný oběh V případě, že deklarant podává celní prohlášení elektronicky, nástrojem pro prohlížení a tisk rozhodnutí v celním řízení ve formě XML zprávy C_R_PROD (CZ429A) je aplikace, viz propuštění zboží. V případě jakýchkoli problémů či dotazů je možno kontaktovat HelpDesk elektronického celního řízení [email protected] , tel. 261 331 998. Systém dočasného pozastavení všeobecných cel (suspenze cla) a autonomních celních kvót a pravidla a postup pro podávání žádostí Stručný popis systému autonomního dočasného pozastavení všeobecných cel (suspenze) a stanovování autonomních celních kvót (Autonomous tariff suspensions and quotas) uplatňovaných nad rámec mezinárodních závazků v České republice/EU (podle mechanismu platného v EU).

30

Ø Požadavek na autonomní pozastavení všeobecných cel nebo stanovení autonomních celních kvót podávají firmy na stanovený úřad členské země (v ČR ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Generální ředitelství cel). Předložená žádost má stanovenou formu a musí obsahovat příslušná odůvodnění. Toto je stanoveno Sdělením Komise o pozastavení všeobecných cel (suspenzi cla) a autonomních celních kvót (Úřední věstník Společenství – C 128 z 25. 4. 1998). Jestliže mají některé z podkladů (údajů) poskytovaných firmou charakter tajných/důvěrných informací, jsou dále poskytnuty Komisi s upozorněním na tento charakter informací. Ø Pro podání žádostí členskými zeměmi do Komise jsou Sdělením Komise stanoveny pevné termíny. První termín je stanoven na 15. 3., aby mohlo být snížení celní sazby nebo celní kvóta uplatňováno k 1. 1. následujícího roku, a druhý termín je 15. 9., aby mohlo uplatňování začít k 1. 7. následujícího roku. Vzhledem k nutnosti posouzení žádosti před jejím předáním a zajištění včasného předání do Komise, musí být žádosti firmou předány na MPO nebo GŘC minimálně 15 pracovních dnů před tímto termínem, případně v termínu stanoveném MPO/GŘC pro příslušné období. Ø Žádost o dočasné pozastavení všeobecných cel nebo stanovení autonomní celní kvóty po posouzení předkládá členský stát jménem firem a s uvedením jména firmy do Komise. V žádosti má např. být popsána situace na trhu, a jaké výrobky se firma snažila sehnat na trhu EU. K posouzení se berou v úvahu jen žádosti, které splní stanovenou podmínku, že nevybrané clo (za tu konkrétní žádost) převyšuje částku 20 000,- EUR ročně. Vzhledem k této podmínce přijetí žádosti je možné, aby více firem (i z různých členských států EU) předkládalo společnou žádost prostřednictvím svých členských zemí, která splní stanovený limit pro přijetí žádosti. Ø Žádosti jsou posuzovány Komisí v příslušné pracovní skupině, kde jsou zastoupeny všechny členské země. Jednotlivé členské země mohou vznášet námitky k předloženým žádostem do Komise, např. pokud u nich existuje výrobce. Žadatel dostane možnost, aby projednal s autorem oprávněnost námitky, na základě kterého pak může být námitka stažena. Ø Dočasné pozastavení všeobecných cel a stanovení autonomních celních kvót je navrhováno na základě posouzení podrobného ekonomického odůvodnění. To znamená např., zdali jsou vyráběny v dostatečném množství stejné, podobné či nahrazující výrobky v EU nebo jsou takové výrobky dováženy na základě preferenčního zacházení a především jestli žádající členská země nebo firmy o těchto výrobcích vědí. Dále je posuzováno, není-li případné požadované snížení v rozporu s uplatňovanou politikou EU

31

(např. ochranná opatření atd.). Pokud je v EU výroba příslušného nebo obdobného výrobku, ale nepokrývá potřeby trhu EU, je pak navrhována autonomní celní kvóta na určité množství výrobků, které může být dováženo za zvýhodněnou celní sazbu. Ø Dočasné pozastavení všeobecných cel a stanovení autonomních celních kvót je na závěr schvalováno Radou na základě návrhu zpracovaného a předloženého Komisí. Pokud dojde ke schválení případného dočasného pozastavení všeobecného cla nebo stanovení autonomní celní kvóty, může jej využívat jakákoliv společnost, která dováží zboží, na které se pozastavení cla nebo kvóta vztahuje, bez ohledu na skutečnost, která společnost žádala o zavedení pozastavení nebo kvótu. Ø Schválená dočasná pozastavení všeobecných cel a autonomní celní kvóty pro příslušné období je pak stanoveno a publikováno Nařízením Rady v Úředním věstníku EU. U většiny dočasných pozastavení všeobecných cel a autonomních celních kvót se celní sazba snižuje na 0 % a doba platnosti je 5 let.

Informace o pořádaném semináři k ECIP pro obchodní veřejnost

Dne 21. listopadu 2011 pořádala Celní správa ČR ve spolupráci s Evropskou komisí EU seminář pro obchodní veřejnost k portálu evropské komise a elektronickým databázím provozovaným na serveru evropského informačního portálu http://ec.europa.eu/ecip. Hlavní prezentace a videa, které byly prezentovány, naleznete níže. Prezentace ECIP Prezentace e-Learning Prezentace TARIC

Video ukázky: Videoukázka ECIP Videoukázka e-Learning Videoukázka TEASER

32

Záruční listiny, záruční doklady a osvědčení V části CLO/CELNÍ ŘÍZENÍ byly zveřejněny nové vzory záručních listin, záručních dokladů a osvědčení pro jiné operace než režim tranzitu platné od 1. 7. 2011. Vzory záručních listin, záručních dokladů a osvědčení platných od 1. 7. 2011: Záruční listina jiné operace než režim tranzitu - jednotlivá jistota se záručními doklady Záruční listina jiné operace než režim tranzitu - jednotlivá jistota Záruční listina jiné operace než režim tranzitu - souborná jistota Záruční doklad jednotlivé jistoty - jiné operace než režim tranzitu Osvědčení o souborné jistotě - jiné operace než režim tranzitu

Celní správa a boj proti pirátství v oblasti duševního vlastnictví Prosazování práv duševního vlastnictví (IPR) představuje pro Celní správu ČR (CS ČR) jednu z priorit již od konce 90. let minulého století, kdy byla v důsledku enormního nárůstu počtu odhalovaných padělků a nedovolených napodobenin v dovozu zboží do ČR přijata první legislativní úprava v této oblasti k zabezpečení výkonu kontrolních kompetencí CS ČR při dovozu, průvozu a vývozu zboží. V současné době disponuje CS ČR v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví oprávněním zasahovat v souladu s příslušnou unijní legislativou proti porušování těchto práv v rámci celního dohledu při kontrole zboží pocházejícího z třetích zemí, ale rovněž i v rámci dozoru nad ochranou spotřebitele na tuzemském trhu. Kromě zmíněných oprávnění CS ČR působí jako orgán činný v trestním řízení, přičemž těchto svých kompetencí využívá především při odhalování distribučních kanálů padělků a nedovolených napodobenin a odhalování ilegálních výroben, skladů a provozoven. Obzvláště nebezpečný a obtížně postižitelný je v posledních letech velký nárůst prodeje padělků přes internet. CS ČR reagovala na tento trend zesíleným monitorováním internetových obchodů, kam se nabídka padělků po razantních zásazích celních orgánů zaměřených na tradiční způsob distribuce částečně přesouvá. Za tímto účelem byl v rámci CS ČR zřízen referát internetové kriminality, který na základě vlastní vyhledávací činnosti nebo na základě podnětů z útvarů celní správy, anebo od subjektů mimo ni zjišťuje a dokumentuje prostřednictvím monitoringu internetu případy, u nichž existuje důvodné podezření z porušení právních předpisů z oblasti

33

IPR, identifikuje uživatele internetu důvodně podezřelé z porušení právních předpisů a získává související relevantní údaje. Česká republika figurovala rovněž na seznamu Watch list (výroční zpráva vydávaná Úřadem nejvyššího obchodního zmocněnce USA, která obsahuje seznam zemí, jež připouštějí porušování amerických práv k duševnímu vlastnictví, nezaručují jejich adekvátní ochranu a nedosahují žádného pokroku k omezení jejich porušování), kam byla zařazena v roce 2008. Americké úřady takto reagovaly především na opakované stížnosti zástupců hudebního a filmového průmyslu na masivní prodej nelegálních hudebních a filmových nosičů na českých tržištích na hranicích s Německem a Rakouskem. Z těchto důvodů přistoupila CS ČR v oblasti stánkového prodeje od února 2008 k zintenzivnění činností celních orgánů při ochraně trhu a spotřebitele. Intenzivní kontrolní činností, stálým dohledem celních orgánů a speciálními krátkodobými akcemi realizovanými v průběhu celého roku 2008 na vytipovaných tržnicích bylo dosaženo výrazného potlačení otevřené nabídky zboží porušujícího práva duševního vlastnictví. Díky tomu byla Česká republika ze seznamu Watch list na jaře roku 2010 vyjmuta. CS ČR se v oblasti IPR významně profiluje i na mezinárodní scéně. Úspěchem českého předsednictví v roce 2009 bylo ve spolupráci s Evropskou komisí (DG TAXUD) sestavení Akčního plánu celních správ pro boj proti pro porušování práv duševního vlastnictví na léta 2009 – 2012. Plán stanovuje priority EU v této oblasti se zaměřením na nové aktuální problémy jako je internet, organizovaný zločin nebo padělané výrobky nebezpečné pro zdraví, bezpečnost i životní prostředí. Další iniciativou CS ČR mající mezinárodní rozměr byl český návrh na vytvoření nového systému Evropské komise určeného pro sběr a sdílení informací o záchytech padělků a nedovolených napodobenin celními orgány v EU. Dojde tak k elektronickému propojení a sdílení takovýchto informací všemi celními správami EU, a to pomocí databáze nazvané COPIS (COunterfeiting and PIracy System), která by měla začít fungovat již v příštím roce. CS ČR se v rámci osvětových aktivit pravidelně účastní akcí pořádaných pro veřejnost (Dny NATO v Ostravě, Cihelna, akce pro školy), kdy formou statických i dynamických ukázek prezentuje náplň své činnosti, včetně ochrany práv duševního vlastnictví.

CS rovněž

participovala na informační kampani „Nebezpečné léky“, která byla v gesci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zahájena v březnu 2010. Kampaň je zaměřena proti padělkům a nelegálním léčivům zejména v souvislosti s jejich nákupem přes internet. Ve spolupráci s francouzskou celní správou a za finanční podpory francouzské neziskové společnosti Comité Colbert byla CS ČR realizována kampaň s názvem „Prosazování práv duševního

34

vlastnictví Celní správou ČR“, v rámci které byly plakáty, brožury a pohlednice s tématikou IPR distribuovány na vybrané celní úřady a prezentovány při vhodných příležitostech. V rámci informativní kampaně zaměřené na prodejce zabývající se stánkovým prodejem se CS ČR v roce 2010 podílela ve spolupráci s občanským sdružením Hanoi na dvou školeních určených pro vietnamskou komunitu žijící v České republice. V roce 2010 zadržela CS ČR 2 414 506 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví, celková škoda způsobená majitelům práv duševního vlastnictví činila 4 287 505 382,- Kč. Množství zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví zadržené při vstupu do ČR ze třetích zemí činilo 1 453 261 kusů (škoda způsobená majitelům práv činila 3 114 961 954,- Kč) a množství zboží zadrženého na vnitřním trhu činilo 961 245 kusů (škoda způsobená majitelům práv činila 1 172 543 428,- Kč). Ve srovnání s výsledky ostatních 27 členských států EU se ČR v množství zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví zadrženého při vstupu do EU ze třetích zemí umístila v roce 2010 na 13. místě. V počtu případů záchytů padělků a nedovolených napodobenin se v témže roce se 749 případy umístila na 14. místě a oproti roku 2009 (580 případů) vykazuje nárůst případů o 29 %. Celosvětově se celní orgány podílejí více než 70 % na všech případech záchytů padělků a nedovolených napodobenin. Jak je uvedeno výše, v souvislosti s ochranou práv k duševnímu vlastnictví disponuje Celní správa ČR kompetencemi, které jí umožňují nejen kontrolu zboží v rámci celního řízení (tzn. při dovozu, vývozu nebo průvozu zboží na/z území Evropského společenství), ale rovněž kontrolu a monitoring vnitřního (tuzemského) trhu. Informace o vybraných problematikách zákazů a omezení Cílem tohoto materiálu je popsat situační stav v oblasti problematiky zákazů a omezení při dovozu a vývozu zboží se zaměřením na stěžejní oblasti jako jsou kontrola obchodu s vojenským materiálem, střelné zbraně a střeliva, výbušniny a výrobky, jejichž držení je omezeno z bezpečnostních důvodů, obecnou bezpečnost výrobků, léky a léčiva, chemické látky a přípravky, látky poškozující ovzduší, odpady, veterinární zboží a zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole, bezpečnost

potravin

neživočišného původu a

geneticky

modifikované organizmy, kulturní dědictví a CITES. Článek se zabývá zejména aplikací zákazů a omezení v rámci celního řízení při dovozu a vývozu předmětného zboží, byť se může v určitých oblastech (např. CITES, odpady) týkat

35

i oblasti pátrání a dohledu. Vzhledem k většímu množství problematik zákazů a omezení byly do tohoto článku vybrány pouze některé agendy.

Kontrola obchodu s vojenským materiálem Zahraniční obchod s vojenským materiálem je upraven na národní úrovni, a to zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 38/1994Sb.“). Vojenským materiálem jsou především výrobky zkonstruované nebo přizpůsobené pro použití v ozbrojených silách nebo bezpečnostních sborech nebo hromadně v těchto složkách užívané k zabezpečení úkolů obrany a bezpečnosti státu. Obchod se zbraněmi hromadného ničení (chemické, jaderné a biologické zbraně) je zakázán. Zahraniční obchod s vojenským materiálem může provádět pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, a to výhradně pouze na základě povolení, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu Licenční správa (dále jen „MPO-LS“) na základě závazných stanovisek. Dohled celních orgánů nad zahraničním obchodem s vojenským materiálem je specificky upraven v § 23 až § 24 zákona č. 38/1994 Sb. Celní orgány dohlížejí, zda je obchod s vojenským materiálem prováděn pouze právnickými osobami, kterým bylo uděleno povolení podle zákona č. 38/1994 Sb., a zda je prováděn v rozsahu a za podmínek stanovených příslušnými licencemi. Celní úřad je při výkonu dohledu oprávněn vyzvat držitele licence k předložení jejího originálu a zapisovat na originál licence podstatné údaje o skutečnostech, které se váží k jejímu využívání. Celní orgány vyžadují předložení licence při navržení vojenského materiálu na propuštění do navrženého celního režimu.

Střelné zbraně, střelivo, výbušniny a výrobky, jejichž držení je omezeno z bezpečnostních důvodů Oblast kontroly vývozu/dovozu/tranzitu zbraní, střeliva, pyrotechniky a výbušnin je upravena na národní úrovni, a to zákonem č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů (dále jen „zákon č. 228/2005 Sb.“).

36

Palné zbraně a střelivo, které nemají vojenský charakter, jsou dle českého právního řádu zbraně určené pro sportovní účely, hobby, lov či sebeobranu. Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb. Nařízení vlády č. 230/2005 Sb. a č. 178/2011 Sb., stanovují seznam výrobků, kterých se týká licenční povinnost. Jedná se prakticky pouze o revolvery, pistole a některé typy pušek, včetně odpovídajících vybraných druhů střeliva, a pyrotechniku. Bezpečnostní licence, které vydává MPO-LS, povolují subjektům dovoz nebo vývoz výrobků, jejichž držení a nakládání s nimi je v ČR omezeno z důvodu bezpečnostních nebo jiných důležitých zájmů státu. Od 1. 8. 2011 podléhá licenčnímu řízení i dovoz pyrotechniky. Celní úřady kontrolují, zda jsou výrobky, jejichž držení je omezeno z bezpečnostních důvodů při dovozu a vývozu doprovázeny originálem povolení MPO-LS. Povolení MPO-LS se nevyžaduje při propuštění zboží do celního režimu tranzitu a uskladňování v celním skladu a umístění stanovených výrobků do svobodného celního pásma a svobodného celního skladu. Celní orgány kontrolují v případě dovozu, vývozu nebo tranzitu výbušnin, zda jsou výbušniny doprovázeny povolením Českého báňského úřadu (dále jen „ČBU“). U přepravy výbušnin v rámci EU, pro kterou je rovněž nutné mít povolení ČBÚ, celní orgány neprovádějí odpis. Obecná bezpečnost výrobků Oblast obecné bezpečnosti výrobků (dále jen „OBV“) je rozdělena na výrobky harmonizovaného a neharmonizovaného systému. Výrobky neharmonizovaného systému se řídí obecnými podmínkami stanovenými zákonem č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, ve znění pozdějších předpisů a především nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Každou skupinu výrobků (např. hračky, strojní zařízení, elektrické zařízení nízkého napětí, výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, atd.) harmonizovaného systému upravuje další zvláštní předpis (ve většině případů příslušné nařízení vlády), kde jsou přesně specifikovány podmínky pro OBV pro danou komoditu zboží. Orgány dozoru v oblasti OBV jsou Česká obchodní inspekce (dále jen „ČOI“), Státní ústav pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů, Orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice), Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva a Český báňský úřad. Pro kontrolní činnost celních orgánů v této oblasti je nejdůležitějším orgánem dozoru ČOI.

37

Léky, léčiva Oblast dovozu a vývozu léků a léčivých přípravků je upravena především národní legislativou, a to zákonem č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. K dovozu nebo vývozu humánních léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků, klíčových léků, lidské krve a léčivých přípravků z lidské krve je nutné předložit při celním řízení povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv podle zákona o léčivech opravňující k dovozu nebo vývozu tohoto zboží konkrétní subjekt či osobu. K dovozu nebo vývozu lidské krve a léčivých přípravků z lidské krve je nutné předložit při celním řízení kromě povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv také povolení Ministerstva zdravotnictví ČR opravňující daný subjekt k distribuci lidské krve a léčivých přípravků z lidské krve. Chemické látky a přípravky Oblast dohledu nad vývozem a dovozem chemických látek a přípravků je řízena unijní legislativou, která je souhrnně vyjmenována v zákoně č. 356/2003, o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Gestorem problematiky vývozu a dovozu chemických látek a přípravků, který vydává stanoviska k dané problematice a je současně národním kontaktním místem pro databázi nebezpečných chemických látek EDEXIM, je Ministerstvo životního prostředí ČR. Orgány dozoru v oblasti dovozu a vývozu chemických látek jsou Ministerstvo zdravotnictví ČR, Orgány ochrany veřejného zdraví, Česká inspekce životního prostředí, Státní rostlinolékařská správa, Státní zdravotní ústav, a to podle povahy a účelu použití dané chemické látky či přípravku. Celní úřady v současné době kontrolují především vývoz nebezpečných chemických látek a přípravků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008, o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek a bezpečnostní listy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 tzn. nařízení REACH, které musí splňovat požadavky uvedené v čl. 31 nařízení REACH. Při vývozu těchto nebezpečných chemických látek a přípravků je vývozce povinen provést registraci daného přípravku v databázi EDEXIM, která je spravována Evropskou Komisí.

38

Ovzduší Celní úřady provádějí podle § 51 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů kontrolu dovozu a vývozu regulovaných látek a dovozu fluorovaných skleníkových plynů a to na základě nařízení č. 1005/2009, o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění a nařízení Evropského parlamentu a rady č. 842/2006, o některých fluorovaných skleníkových plynech, v platném znění (dále jen „nařízení 842/2006“). Dovoz a vývoz regulovaných látek nebo výrobků a zařízení jiných než pro osobní účely, jež obsahují tyto látky nebo jsou na nich závislé, je zakázán s výjimkami uvedenými v čl. 15 odst. 2 a v

čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení č. 1005/2009, jejichž dovoz je

podmíněn předložením licence. Dovozní a vývozní licence jsou vydávány prostřednictvím databáze ODS (Ozone Depleting Substances), která je spravována Evropskou komisí – DG Climate. Systém vydávání licencí: Dovozce nebo vývozce regulovaných látek si prostřednictvím databáze ODS podá žádost. Žádost je zpracována DG Climate a v případě splnění všech podmínek je vydána licence. Informace o vydané licenci je zaslána na Ministerstvo životního prostředí ČR a na příslušný celní úřad. Všechny tyto kroky jsou v dnešní době prováděny pouze elektronicky. Neexistuje papírová forma vydané licence. Fluorované skleníkové plyny (dále jen „F-plyn“) se kontrolují v souladu s přílohou II nařízení č. 842/2006, kde jsou stanoveny výrobky, které se nesmějí uvádět na trh. Celní úřad nepropustí zboží, které odpovídá příloze II nařízení č. 842/2006 a obsahuje F-plyn (např. dovoz oken, jejichž skleněné výplně obsahují F-plyn, dovoz bot, které mají v podrážkách dutinu, jež zmírňuje otřesy při došlapu vyplněné F-plynem).

Odpady Přeprava odpadů podléhá zvýšenému kontrolnímu systému. Jedná se zejména o to, že každý pohyb odpadu musejí doprovázet určité druhy dokladů, které jsou odlišné v závislosti na charakteru odpadu. Legislativně přeshraniční přeprava odpadu vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadu, která byla vytvořena na podkladě Basilejské úmluvy. Odpady se dělí dle legislativy EU na zelený a žlutý seznam. V zeleném seznamu lze nalézt odpady, které převážně nepředstavují pro životní prostředí větší riziko (např. plastový odpad, starý papír). Žlutý seznam obsahuje odpady, které jsou svým charakterem podstatně nebezpečnější vůči životnímu prostředí a lidskému zdraví (např. použité akumulátory, oleje,

39

látky s obsahem těžkých kovů). Pokud se odpad nedá zařadit do výše uvedených seznamů, hovoří se o tzv. nezařazeném odpadu, na který se automaticky používá přísnější režim. Celní správa ČR provádí kontrolu odpadů na základě zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů ve dvou rovinách. První je kontrola dovozů a vývozů odpadů z a do třetích zemí, kde se kontroluje, zda dovážené nebo vyvážené zboží není odpadem, zda dovážený nebo vyvážený odpad je vybaven doklady pro přepravu odpadů, zda vyvážený odpad do zemí, které nejsou členy OECD, splňují podmínky stanovené v nařízení 1418/2007, a zda dovážený nebo vyvážený odpad není zařazen na nesprávný seznam (většinou ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí ČR). Druhou je provádění kontroly přeshraniční přepravy odpadů přímo na veřejných komunikacích. Tyto kontroly provádějí skupiny mobilního dohledu. Obsah kontrol je totožný s kontrolami prováděnými u celního řízení s tím rozdílem, že se navíc ještě kontrolují správné označení dopravního prostředku tabulkou dle vyhlášky č. 374/2008 Sb. a dodržení stanovené trasy. Jedná se o bílou reflexní tabulku s označení písmene „A“. V oblasti

kontroly přeshraniční

přepravy odpadů

spolupracuje

Celní

správa

ČR

s Ministerstvem životního prostředí ČR a Českou inspekcí životního prostředí.

Veterinární zboží Mezi základní unijní legislativu upravující dovoz veterinárního zboží patří nařízení Komise (ES) č.136/2004, kterým se stanoví postupy veterinárních kontrol produktů dovážených ze třetích zemí na stanovištích hraniční kontroly Společenství, v platném znění a nařízení Komise (ES) č. 206/2009 o dovozu zásilek produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do Společenství a o změně nařízení (ES) č. 136/2004, v platném znění. Základním národním předpisem upravujícím tuto oblast je zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Gestorem problematiky veterinárního zboží je ministerstvo zemědělství a dozorovým orgánem Státní veterinární správa ČR. K provádění pohraniční veterinární kontroly je příslušná pouze Městská veterinární správa v Praze, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice zřízená na mezinárodním letišti PrahaRuzyně, je-li zboží na území České republiky dopraveno letecky, nebo pohraniční veterinární stanice členského státu, na jehož vnější hranici zboží vstupuje na území Společenství. Celní správa provádí kontroly cestujících a jejich zavazadel v souvislosti s dovozem zvířat

40

v zájmovém chovu a živočišných produktů pro osobní spotřebu, je-li zboží neobchodní povahy osvobozeno od pohraniční veterinární kontroly. Při dovozu obchodního zboží veterinární povahy celní úřad v souladu s veterinárním zákonem nepropustí veterinární zboží do režimu volného oběhu nebo tranzitu, případně do režimu uskladňování v celním skladu nebo nepovolí umístění produktů do svobodného pásma nebo svobodného skladu, není-li celní prohlášení nebo dopravní doklad doložen originálem nebo stejnopisem společného veterinárního vstupního dokladu.

Zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole Dovoz zásilek zboží, podléhající rostlinolékařské kontrole je upraven na národní úrovni, a to především zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Gestorem dané problematiky je Ministerstvo zemědělství ČR. Hlavním dozorovým orgánem je Státní rostlinolékařská správa. Celní orgány dovozní rostlinolékařskou kontrolu neprovádějí. Dle zákona jsou k provedení dovozní rostlinolékařské kontroly na území České republiky oprávněni zaměstnanci Státní rostlinolékařské správy. Kontrola se provádí ve vstupních místech na území České republiky. Těmi jsou letiště Praha-Ruzyně, letiště Brno-Tuřany, letiště Ostrava-Mošnov a vyclívací pošta Praha 1. Kontrolní činnost celní správy spočívá především v ověření dokladů týkajících se problematiky rostlinolékařského zboží, nutných k propuštění do navrženého celního režimu (kontrola rostlinolékařského osvědčení) a v kontrole dřevěného obalového materiálu (obalové bedny, bedničky, přepravky, bubny a podobné dřevěné obaly, palety, ohradové palety a jiné přepravní podložky). Dřevěný obalový materiál musí být podroben jednomu ze schválených ošetření stanovených v příloze I Mezinárodního standardu FAO pro fytosanitární opatření č. 15 Směrnice zavádějící pravidla pro dřevěný obalový materiál v mezinárodním obchodu (dále jen „ standard ISPM 15“) a opatřen značkou, která obsahuje dvoupísmenný ISO kód země, kód identifikující producenta a kód označující provedení schváleného ošetření dřevěného obalového materiálu.

41

Bezpečnost potravin neživočišného původu Tato problematika má za cíl chránit konečného spotřebitele v rámci EU v oblasti potravin neživočišného původu. Jedná se zejména o minimalizování rizika dovozu potravin, které nesplňují hygienické a zdravotní podmínky stanovené předpisy EU a národní legislativou. Oblast bezpečnosti potravin je řešena zejména unijní legislativou, která je podpořena základním právním rámcem stanoveným národními předpisy, např. zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Gestorem problematiky bezpečnosti potravin je Ministerstvo zemědělství ČR a hlavním dozorovým orgánem je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“). Pokud u kterékoliv potraviny pojme celní úřad podezření, že se jedná nebo může jednat o potravinu nebezpečnou nebo o zásilku, která není doložena potřebnými doklady, pozastaví celní úřad řízení o propuštění zboží do režimu volného oběhu a dále spolupracuje se SZPI, která rozhoduje o dalším postupu.

Geneticky modifikované organismy a genetické produkty Tato problematika je řešena v rámci dovozu, vývozu a tranzitu geneticky modifikovaných komodit. Jedná se zejména o stanovení postupu nutného k propuštění do navrženého celního režimu a splnění podmínek nutných k nakládání s těmito organismy a jejich produkty. Oblast geneticky modifikovaných organismů a genetických produktů (dále jen „GMO“) je řešena na národní úrovni, a to zákonem č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty (dále jen „zákon č. 78/2004“). Hlavním gestorem dané problematiky je Ministerstvo životního prostředí ČR. Základní kontrolní mechanismus spočívá v dovozu nebo vývozu pouze těch GMO nebo genetických produktů, které jsou zapsány do Registru povolených GMO, nebo pro které byl vydán souhlas nebo povolení pro uvádění do oběhu příslušným úřadem členského státu. V současné době je povoleno uvádět do oběhu pouze vybrané druhy geneticky modifikované bavlny, kukuřice, cukrové řepy, brambor, sóji a určité mikroorganismy pro výrobu biomasy. V případě nedoložení příslušných dokladů nemůže být zboží propuštěno do navrženého režimu.

42

Kulturní dědictví

Oblast kulturního dědictví je zaměřena na ochranu kulturních hodnot, které jsou vzhledem ke své povaze a unikátnosti zahrnuty pod režim ochrany a kontroly, aby bylo možno tyto kulturní hodnoty zachovat pro budoucí generace. Problematika kulturního dědictví je řešena zejména národními předpisy, a to zákonem č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 20/1987“) a zákonem č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1994“). Dále je problematika řešena unijní legislativou, zejména nařízení Rady č. 116/2009, o vývozu kulturních statků (dále jen „nařízení č. 116/2009“). Zákon č. 20/1987 stanovuje povinnost při vývozu/dovozu kulturní památky předložit povolení vydané Ministerstvem kultury ČR. V případě vývozu předmětu kulturní hodnoty je nutné celnímu úřadu předložit osvědčení, které vydává příslušný orgán uvedený v příloze č. 2) zákona č. 71/1994 (např. pro předměty z oboru hudby vydává osvědčení Národní muzeum, a to v rámci územní působnosti hl. města Prahy, Středočeského, Jihočeského, Ústeckého, Plzeňského, Karlovarského, Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, nebo Moravské zemské muzeum v Brně, v rámci územní působnosti Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Zlínského, Olomouckého a Moravskoslezského kraje). V případě vývozu kulturního statku dle nařízení č. 116/2009 vydává povolení, v návaznosti na stáří a hodnotu kulturního statku, Ministerstvo kultury ČR. Orgánem dozoru v dané problematice je Ministerstvo kultury ČR. Celní úřady při plnění svých úkolů spolupracují s orgány státní památkové péče, Národním památkovým ústavem a Památkovou inspekcí.

CITES Oblast ochrany ohrožených druhů zvířat a rostlin spadajících pod Úmluvu CITES je řízena unijní legislativou, a to nařízením Rady č. 338/97, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi, v platném znění, ve kterém jsou v přílohách A až D uvedeny druhy, na něž se vztahuje povinnost předložit dovozní nebo vývozní povolení, příp. oznámení o dovozu. Zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými

43

druhy), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje mj. kompetence celních orgánů k provádění kontrol v této oblasti a umožňuje celním orgánům v případě porušení nebo podezření na porušení příslušných předpisů zadržet kontrolovaný exemplář. Kompetence v oblasti CITES byly CS ČR svěřeny již před vstupem do EU, a to v rámci zákona č. 16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů. Gestorem problematiky CITES a tzv. výkonným orgánem, který vydává dovozní a vývozní povolení, je v ČR ministerstvo životního prostředí. Hlavním dozorovým orgánem, se kterým celní orgány v oblasti CITES spolupracuje, je Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“). V případě zjištění porušení příslušných předpisů celní orgány exemplář CITES zadrží a kontaktují ČIŽP, která zahájí příslušné řízení a v případě, že se jedná o živé exempláře, umístí je v záchranném centru.

Přehled vybraných aktualit z Úředního Věstníku EU

ÚV

Věc

L314

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1222/2011 ze dne 28. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1010/2009, pokud jde o správní ujednání se třetími zeměmi týkající se osvědčení o úlovku pro produkty mořského rybolovu

L314

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1224/2011 ze dne 28. listopadu 2011 k článkům 66 až 73 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla

L314

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1225/2011 ze dne 28. listopadu 2011 k článkům 42 až 52 a článkům 57 a 58 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla

L314

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1226/2011 ze dne 28. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

C348

Sdělení Komise o nepožadovaném množství, které se přičte k množství stanovenému pro podobdobí od 1. dubna 2012 do 30. června 2012 v rámci určitých kvót otevřených Společenstvím pro produkty v odvětví drůbežího masa

Opatření NIT

44

ÚV

Opatření NIT

Věc

L313

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1221/2011 ze dne 25. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

C346

Oznámení o platných antidumpingových opatřeních týkajících se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky do Unie: změna názvu společnosti podléhající individuální sazbě antidumpingového cla

C346

Oznámení týkající se závazků nabídnutých v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky: změna názvu společnosti

ÚV

Opatření NIT

Věc

L310

Nařízení Rady (EU) č. 1215/2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 131/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Súdánu

L310

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1218/2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/12

C345

Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího bioethanolu pocházejícího ze Spojených států amerických

ÚV L308

se

dovozu

Věc

Opatření NIT

Informace týkající se změny příloh Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem

45

L308

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1212/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 1416/2006, kterým se stanoví zvláštní prováděcí pravidla pro čl. 7 odst. 2 Dohody mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy americkými o obchodu s vínem týkající se ochrany označení původu z USA ve Společenství

L308

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1213/2011 ze dne 23. listopadu 2011 o stanovení paušálních dovozních hodnot pro určení vstupní ceny některých druhů ovoce a zeleniny

L308

Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 13. září 2011 týkající se oznámení návrhu změny příloh dohody mezi ES a USA o obchodu s vínem

ÚV

Věc

L303

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1199/2011 ze dne 21. listopadu 2011, kterým se mění reprezentativní ceny a dodatečná dovozní cla pro některé produkty v odvětví cukru stanovená prováděcím nařízením (EU) č. 971/2011 na hospodářský rok 2011/12

L304

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (1)

C341

Vysvětlivky ke kombinované nomenklatuře Evropské unie

Opatření NIT

Vydáno: 30.listopadu 2011 © Celní správa České republiky 2011 Obsah těchto stránek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora - Neužívejte dílo komerčně - Zachovejte licenci 3.0 Česko.

46