Ročník 7, číslo 1
listopad 2007
Výlet do vesmíru Letošní školní rok jsme začali novým projektem. Paní učitelka nám dala téma – „Výlet do vesmíru“. Děti se rozdělily na skupiny - jednotlivé planety - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn a Uran. Skupin je sedm. Neptun je moje asistentka paní Kosová, já jsem ve skupině Saturn. Říkám, že Neptun se stará o Saturn. Slunce je paní učitelka. Projekt se mi líbí. Planety jsme si nejdřív nakreslili a vybarvili. Paní učitelka nám je pak dala na tyčky a ty jsme pak zapíchli doprostřed lavice. Tak poznáme, kdo je jaká skupina. V pátek jsme byli v Planetáriu v Hradci Králové. Venku stál model Slunce, to je jediná hvězda v naší soustavě. Pak jsme šli do kopulovité místnosti, kde nám nějaký pán ukazoval večerní oblohu. Viděl jsem tam různá souhvězdí, například Střelce, Býka, Velkou Medvědici a Malý Vůz. Bylo to moc zajímavé. Pak nám ještě promítali film o sluneční soustavě a měli tam také malé modely planet. Takový způsob učení se mi líbí. Určitě si zapamatuji víc než jen čtením v učebnici. Projektu bych dal jedničku podtrženou. • Standa T. (5.A)
Seč Na začátku školního roku jsme jeli na adaptační pobyt do hotelu Kapitán v Seči. Cesta autobusem nám rychle utekla. Po příjezdu jsme se ubytovali, vybalili věci a hurá na oběd. Po obědě jsme se sešli v učebně a paní učitelky nás rozdělily na čtyři skupiny. Napsali jsme, co bychom chtěli dělat. Šli jsme ven a hráli jsme na babu. Druhý den jsme vyrazili na zříceninu Oheb. Cestou jsme sbírali houby. Našli jsme jich neuvěřitelné množství. Odpoledne jsme kreslili na lahvičky a dělali panáka z přírodního materiálu. Večer byla diskotéka do deseti hodin a pak byla večerka. Dlouho jsme si povídali a nemohli jsme usnout. Třetí den jsme si vyrobili vlajku našeho družstva. Dvě skupiny hledaly houby a další dvě skupiny hrály boj o vlajku. Po návratu na hotel jsme sbalili věci a odjeli domů. Rychle nám to tady uteklo, protože jsme měli stále co dělat. Rodiče byli nadšeni našim houbařským úspěchem. Tak, naše dobrodružství skončilo a zase zpět do školy! • Milan S. (6.C)
1
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
Výlet do Jičína V září jelo šest dětí z naší třídy na výlet s třídou 2.C. Jeli jsme autobusem do Jičína. Přijeli jsme na autobusové nádraží a z nádraží jsme museli dojít před obrovskou bránu Jičína. Všichni si museli přečíst pravidla Jičína a jak se máme v městě chovat. Než všichni vkročíme na náměstí, musíme si očistit boty o rohožku, která byla před bránou. Až když jsme měli očištěné boty pustili nás na náměstí. Tam se konali veliké trhy, všude bylo plno stánků. V jednom stánku jsem viděla bonbony fialky a hned jsem si vzpomněla na babičku. Když jme si to všecko prohlédli, šli jsme se kouknout do knihkupectví kde prodávala knihy naší spolužačky babička. Hned vedle knihkupectví byl stánek, kde vyráběli karamel a želé. Po chvíli jsme objevili stánek kde jsme si všichni mohli batikovat ubrousky. Naproti stánku vystupovali artisté, kteří uměli žonglovat i se šesti kužely. Po vystoupení jsme šli zpět na autobusové nádraží. Autobus nás odvezl před školu a pak jsme se všichni rozutekli domů. • Bára R. (7.A)
Moje škola v přírodě První týden v říjnu jela naše třída 5.B do školy v přírodě. V neděli 30. září 2007 jsme se sešli všichni před školou. Potom co přijely autobusy a my do nich nastoupili, zamávali jsme rodičům a odjeli do Radvanic u Trutnova. Při hledání penzionu jsme sice trochu zabloudili, ale nakonec jsme ho úspěšně našli. Byla to stará stavba přeměněná na penzion. Z venku nevypadala nejlépe, ale uvnitř to bylo krásné. Vynosili jsme si věci z autobusu a pak se ubytovali. Já jsem byl v pokoji pro šest lidí, ale bylo nás tam jen pět kamarádů. Vybalili jsme si rychle věci a všichni se ve sportovním oblečení sešli v klubovně. Dozvěděli jsme se potřebné informace o našem pobytu a mohli vyrazit před penzion. Kluci si dali zápas ve fotbale a holky si házely s míčem. Večer jsme se vrátili do penzionu a pochutnali si na večeři. Po večeři jsme se rozlosovali do soutěžních skupin. Každá měla své jméno. Ta naše se jmenovala Pardubáci. Další byly Prďoši, Mumie a Šneci. Paní učitelky nám řekly, že každý večer udělá jedna skupina program se soutěžemi a zahranou reklamou na cestovní kancelář pro ostatní, a že budeme dostávat hodně odměn. To byla pravda. Unavení a plní dojmů jsme šli spát. Verčerka byla v devět hodin. Ráno, po dobré, ale málo vydatné snídani, všichni vyrazili ven. Po obědě byl naplánován výlet k vojenským bunkrům. Po cestě bylo hodně hub. Toto všechno se stalo v pondělí. V úterý nás čekala celodení výprava vlakem do Adršpašských skal. Ve skalách nás čekala projížďka na lodích. Středa byla hravým dnem. Na hřišti blízko penzionu jsme se vyřádili. Ve čtvrtek byl výlet do Babiččina údolí. Tam jsme navštívili mlýn a Ratibořický zámek. Odpoledne jsme si zahráli nějaké hry a soutěže. Večer bylo vyhodnocení soutěží skupin. Vyhráli Prďoši, druzí byly Pardubáci, třetí Mumie a poslední Šneci. Potom nám paní učitelky připravily diskotéku, která se moc povedla. A v pátek nás čekala cesta domů. Byl to moc vydařený týden. • Vojta R. (5.B)
. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2
Podzimní výlet Tentokrát Cestománie zavedla žáky druhých tříd do údolí Tiché Orlice. Historický motorový vláček cestovatele vysadil v Brandýse nad Orlicí. Neboť se počasí umoudřilo, mohli jsme vystoupat i na místní zříceninu hradu, ke které se vztahují zajímavé pověsti. Málokdo ví, že v Brandýse nad Orlicí působil významný český a evropský myslitel J. A. Komenský. K jeho památníku výprava samozřejmě také vedla. V jeho blízkosti je i tajemný labyrint. Ztratil se v něm snad každý. Dokonce i paní učitelky! Když jsme se zase našli, pokračovala naše výprava údolím Tiché Orlice. V mlýnu Mítkov jsme si prohlédli malou vodní elektrárnu a chvátali na nádraží v Chocni. Byl to pěkný turistický výkon. Cestou domů se sluníčko na nás usmívalo a my se tak hezky rozešli na podzimní prázdniny. Kam nás asi Cestománie zavede na příští podzimní výlet? • 2. třídy
Ve š k o l n í d r u ž i n ě j e ž i v o V letošním školním roce navštěvuje školní družinu 150 dětí, které jsou rozděleny do pěti oddělení. Každý měsíc se těšíme na společnou akci. Co nás čeká? Každé oddělení ŠD se může těšit na vánoční floristiku, ze které si každé dítě odnese své vánoční aranžmá. Připravujeme společný den „Kdo si hraje, nezlobí“, kdy každé dítě si bude moci samo zvolit jednu z činností, které budou předem vychovatelkami vyhlášeny. A mohu slíbit opravdovou diskotéku! Co bylo? Zakončili jsme projekt „Barevný podzim“. Kromě vycházek do přírody, při kterých děti získávaly poznatky z prvouky, besed o ochraně zdraví a otužování, děti v přírodě sportovaly a soutěžily. Výtvarnými a rukodělnými výrobky se může pochlubit každé oddělení na chodbách či v klubovnách. • Milena M. (ŠD)
Tr a v e l l e r s Dne 23. října 2007 se druhý stupeň naší základní školy vydal na koncert skupiny Travellers. Myslím, že většina žáků se na toto vystoupení těšila, protože jednoho představení této skupiny jsme se už zúčastnili a bylo to opravdu senzační. Když jsme dorazili do kulturního domu Dubina, obsadili jsme místa a vyčkávali. A už jsou tu! V záři reflektorů přichází tak dlouho vyčkávaná skupina. Jelikož název tohoto koncertu zněl: „Od Semaforu k Lucii“, začalo se písněmi od Jiřího Suchého. Na to, že tyto písničky jsou už hodně staré, valná většina obecenstva byla spokojená. Postupovalo se dobou dvacátého století a zněly opravdové hity. Od skupiny Katapult jsme mohli slyšet píseň Až se bude psát rok dva tisíce šest nebo taktéž známou písničku Karla Gotta Lady Karneval. Hlavní zpěvák zmínil i skupinu Abraxas, která koncertovala na naší škole. Ke konci vystoupení se kapela dostala i k populárním hudebním skupinám, které máme možnost slýchávat každodenně v rádiích, jako například Chinaski nebo Lucii. Mám dojem, že právě díky novodobým písním sklidila kapela takový aplaus. Každopádně každému posluchači se musela alespoň jedna píseň líbit, protože výběr byl opravdu pestrý. • Míša H. (9.B)
3
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
B ě h Te r r y h o F o x e Ten, kdo nechtěl prožít sobotu 13. října 2007 stereotypně, a takových nás bohužel nebylo mnoho, mohl si přijít spolu s námi zasportovat. Konal se již 10. ročník tradičního běhu, pojmenovaného po hendikepovaném běžci, který přeběhl Ameriku. První část sobotního programu byla bojová hra „Najdi svoje spolužáky na Pernštýnském náměstí.“ Díky poznávací ceduli ZŠ Studánka i výšce paní učitelky Kafkové jsme tuto část úspěšné splnili a všichni jsme se sešli. Konečně jsme se mohli připravovat na samotný závod. Někteří se podivovali nad tím, že mají běžet, a proto si raději obuli kolečkové brusle a závod odklouzali. My jsme sice Pardubice nepřeběhli, ale běh dlouhý cca 2 km jsme překonali. Na konci jsme dostali malou odměnu v podobě sladkého bonbonu a s pocitem příjemně strávené soboty jsme se rozešli do svých domovů. • Lucka S. (8.C)
Naši papoušci Dostali jsme od jednoho pána, který se o ně již nemohl starat, dva papoušky. Jsou to rozely pestré. Obývají velkou voliéru v pracovně pěstitelských prací. Staráme se o ně, krmíme je a snažíme se jim život neustále zpestřovat třeba čerstvými větvičkami, jablíčkem, oříšky a listy pampelišky. Je s nimi velká legrace, už nám dvakrát při krmení uletěly. Rozely létaly po celé místnosti, ale na noc se vrátily do své voliéry k misce plné dobrot. Ve voliéře mají i budku na hnízdění, takže se třeba dočkáme i mláďat. Pan učitel nám slíbil, že když se o ně budeme dobře starat, obstará nám ještě tento školních rok párek zebřiček australských. Nebojte se, budeme vás včas informovat jak na stránkách Katalpy, tak i na internetových stránkách školy. • Tereza, Sandra + 6.A
Ve l k á p a r d u b i c k á V neděli 14. října 2007 v 1540 byla ta správná chvíle, kdy odmávl prapor start Velké pardubické. Tento velký závod si nenechala ujít britská princezna Anna, jediná dcera britské královny Alžběty II., v doprovodu manželky českého prezidenta Livie Klausové. Tradiční účast měl i více než 50-letý Josef Váňa st. Pro zranění místo sebe postavil na start svého syna, který skončil v sedle koně Juventuse na pátém místě. Svoji účast potvrdil i legendární žokej Peter Gehm se svým synem. Celkem bylo přihlášeno 40 koní, kde nechyběl loňský vítěz Decent Fellow, ale na start tohoto dostihu, se ale mohlo postavit pouze 14 koní. Trať závodu měřila 6 900 m a koně čekalo 31 obtížných překážek. Všichni s napětím očekávali oznámení startovní listiny, které se uskutečnilo 3. října 2007. Letošní Velkou pardubickou vyhrál kůň (přesněji bílá klisna) Sixteen, v sedle s žokejem Dušanem Andrésem (časem 9:18,66 min.). Po nezdařeném skoku byl bohužel utracen kůň Czeszimir a Polárník. Mezi nejlepší v cíli bylo rozděleno 4,5 mil. Kč. • Helena H. (8.B)
. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4
Morče dovede překvapit Začátkem září jsme si udělali výlet do Častolovic na zámek. Nejvíce mě zaujal zvěřinec a v něm výběh s morčaty. Celý víkend jsem otravovala rodiče, že chci také morčátko. Podlehli! V pondělí se jelo pro morče. Jupíí! Vybrala jsem si krásnou malou morčecí holčičku a pojmenovala jí Wiky. Postupně jsme si na sebe zvykly a Wiky se stala mým miláčkem. Ráda se ke mně tulila a něco mi morčecí řečí vyprávěla. Tento týden v úterý jsem byla v jednom kole. Ze školy do hudebky, z hudebky s kamarádkou na hokej… Konečně jsem padla v devět večer doma do křesla s Wikynou za krkem. Ale co to?! Slyším morčecí breptání, ale Wiky je potichu. Podívám se do jejího domečku a vidím, že je tam ještě něco malého a strakatého. Netušila jsem, co to je. Strašně jsem se lekla a začala křičet, čímž jsem hrozně vyděsila rodiče. Přiběhli a zjišťovali, co se děje. Mamka mi povídá: „Co řveš? Vždyť je to malé morčátko. Wikyna má mládě.“ Celá jsem se klepala a hezkou chvíli mi trvalo, než jsem se uklidnila. Mládě se má čile k světu a já šetřím znova na další klec… • Kristýna B. (7.B)
BK Synthesia Pardubice Nejsem žádný odborník přes basketbal a jako cheerka poznám maximálně tak kdy je timeout, přestávka a kdy střídají. Nevím tedy, proč tento článek svěřili zrovna mě, ale něco se pokusím vykouzlit. Při rozlosování Mattoni NBL padlo na nás, že budeme prvních devět zápasů z deseti hrát doma. Ze začátku se hochům dařilo, vyhrávali co mohli a i herně byli výborní. Dlouho jsme se proto drželi na přední příčce tabulky. Pak ale přijel osudný Děčín a série proher se s námi táhne až do dneška. Opravdu nevím, co se s našimi hráči stalo, ale jejich hra poslední dobou není co bývala. Může za to snad Stanislav Petr, který v důležitých zápasech nechal sedět Jelínka, kterému tam zrovna padaly trojky? Anebo rozhodčí, kteří vypadají jako když se proti nám spikli? Nebo máme jenom smůlu? Tak o tom se teď můžeme jen dohadovat. Ale já klukům pevně věřím, že v pátek 9. listopadu 2007 to Kondorům pěkně natřeme a vrátíme se do formy, i čela tabulky... • Hana D. (9.C)
„Školní expres“ Je nádherný, sluncem zalitý den a my vcházíme do království, které vypadá, jako by ho někdo pokryl zelenou bavlnkou. Hned při prvním nádechu si můžeme všimnout, jak tu voní „Babičky vrby“ a podávají nám na přivítanou své krásné dlouhé ruce. Malinkatí mravenečkové netrpělivě vyčkávají, až jim půjdou malí prvňáčkové postavit krásné a útulné domečky z klacíčků a listí. U malovaného chodníčku uvidíme, jak veselé slečny „Břízy“ společně s panem „Větrem“ hrají nevšední muziku, na kterou rodinka „Veverčákova“ tancuje dupáka kolem královny naší školy – Katalpy. Na opačném konci gentlemani „Kaštani“ shazují nadílku usměvavých maličkatých kaštánků, na které se malé děti celý dlouhý rok těšily. Mám svou školu ráda, líbí se mi tu. • Kristýna Sch. (8.A)
5
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
Můj trapas Bloudím tmavou krajinou, je mi zima, cítím zápach a podivné hlasy. Velmi se vyděsím, v strachu otevřu oči. Kde to jsem? Před sebou mám obraz, jenž se velice podobá dveřím našeho záchodu. Zápěstí mi něco silně svírá. Mé zvědavosti nic nezabránilo. Spatřila jsem ruličku toaletního papíru. Příjemné probuzení, sedím na té přenádherně tvarované keramické míse celou noc. „Dnes se stane něco nezapomenutelného“, řekla jsem si a vykročila do koupelny se zaseknutým toaletním papírem na ruce. Druhý krok se nepovede. Ležím na zemi. Neuvědomila jsem si, že mé kalhoty přitahovala nepřekonatelná zemská přitažlivost, které jsem posléze neodolala ani já. Doplazím se do koupelny a vlezu do sprchy. Neustále mám zvláštní pocit, jako bych na něco zapomněla. Samozřejmě! Toaletní náramek. Těžce ho roztrhnu, ale toho pocitu jsem se nezbavila. Vezmu do ruky šampón a jelikož mám namydlené ruce, vyklouzne mi a spadne. Ohnu se, abych ho zvedla, opět mi vyklouzne a doklouže se mi k nohám. „To snad ne!“, řeknu si a sprchuji se v ponožkách. Během dne jsem na všechno zapomněla. Byly prázdniny, doma nikoho celý den nenacházím a popadá mě chuť na něco studeného a sladkého. Seberu se a s sebou vezmu i odpadky, s úmyslem je vyhodit do kontejneru. Vykročím ze dveří do náruče osudu. Jak si tak vykračuji, vzpomínám na kamarády a přemýšlím, jestli jsem zamkla. Vejdu do obchodu, zamířím do oddělení s nanuky. Vybírám, najednou si všimnu, jak na mě padají zraky lidí okolo. Nevěnuji tomu pozornost, jdu k pokladně, přehodím si z jedné ruky sáček do druhý a začnu hledat peníze. „To už nemůže být pravda.“ Peníze mám v druhých kalhotách. Co teď? Pečlivě vybraný nanuk jdu dát zpátky a v tu chvíli si uvědomím, že něco držím v ruce: „Odpadky! Vážně úžasný!“ U pokladny neustále kontrolovali obsah tašek. Tak se tedy vyberu na stezku odvahy, procházím pokladnou a už-už jsem z toho venku, zakřičí pokladní: „Slečno, můžete mi, prosím, ukázat obsah té tašky" Celá zčervenám. Na ten den nikdy nezapomenu, na den, který se zapíše nejen do historie mých trapných zážitků, ale i do zážitků lidí v supermarketu Albert , pokladních a v neposlední řadě do záznamům z kamerového systému. Všichni vybuchli smíchy, já jen čekala na jednu větu: „V pořádku, můžete jít.“. Vypařím se v davu lidí, rychlým krokem spěchám domů, tentokrát se však už nezapomenu zbavit svého závaží. Život by bez trapasů nebyl tak zajímavý. • Klaudie L. (9.A)
Ve l k á z t r á t a Tento příběh bude poněkud zvláštní, ačkoliv se stal mně, tak ho znám jen z vyprávění. Ještě mně nebyly ani dva roky, když se mi stala tato příhoda. Bylo krásné letní počasí jako stvořené na koupání. Rodiče se rozhodli, že se pojedeme podívat na nedalekou přehradu Seč. Je pár kilometrů od Pardubic a je velmi navštěvovaná. Auto jsme zaparkovali u nejznámějšího semtínského hotelu a na pláž jsme došli pěšky. Je to příhodné místo i pro koupání s dětmi, protože jinde je to příkré. V té době jsem byla dvouroční mrně tak mě rodiče takřka nespustili z očí. Vybavená lopatkou a kbelíkem jsem si hrála na písečné pláži. Údajně se zapovídali na dvě tri minutky a najednou jsem byla pryč. „Proboha, kde je Veronika?“ Ze začátku se rodiče nevěřícně dívali na místo, kde mě naposled viděli. Ty pouhé dvě minuty nepozornosti byly pro ně šokující. Okamžitě vyloučili možnost, že bych šla k vodě, protože jsem se jí bála. Začali rychle prohledávat nejbližší okolí. Byli čím dál tím víc vyděšenější. Nakonec se do hledání pustila celá pláž. Po marném snažení mnoha lidí se po půl hodině zavolala místní policie. Celé okolí bylo důkladně prohledáno. Rodiče se upnuli k poslední možnosti, že jsem v nedalekém kempu. Mamka niky nezapomene na větu: „Paní, je nám líto, ale vaše dcera v kempu není.“ Policie nakonec rodičům sdělila, že nevylučuje ani únos. Pochopitelně všechno dobře dopadlo, protože mě našli po třech hodinách hledání asi
. .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6
kilometr od pláže. Otázkou zůstává, co na mě mimozemšťani prováděli za pokusy. Pěšky jsem se tam rozhodně dostat nemohla. Od té doby se v naší rodině vyskytují na můj účet ironické poznámky například: „Ty náš malý mutante“ nebo „Veroniko kdy nám zase uletíš?“ Někdy mě to pěkně štve… • Veronika V. (9.A)
Tři vtipy do sbírky Pavlíku proč brečíš? Bratr dostal výprask. To je ti ho tak líto? Né já to neviděl.
Dva kuci jsou poprvé na baletě. Honzo proč ta tanečnice stojí pořád na špičkách? To nemohli rovnou přijmout větší?
Víte jakou větu slyší žralok nejraději? Muž přes palubu!!! • Terezka L. (6.B)
Křížovka Zvíře, které dělá pavučiny Anglicky pes 4. měsíc v roce 4. roční období Dlouhá tyč Opak k velký • Matěj B. (3.C)
Obsah Výlet do vesmíru........................................................................................................................................................... 1 Seč................................................................................................................................................................................. 1 Výlet do Jičína .............................................................................................................................................................. 2 Moje škola v přírodě ..................................................................................................................................................... 2 Podzimní výlet .............................................................................................................................................................. 3 Ve školní družině je živo .............................................................................................................................................. 3 Travellers ...................................................................................................................................................................... 3 Běh Terryho Foxe ......................................................................................................................................................... 4 Naši papoušci ................................................................................................................................................................ 4 Velká pardubická .......................................................................................................................................................... 4 Morče dovede překvapit................................................................................................................................................ 5 BK Synthesia Pardubice................................................................................................................................................ 5 „Školní expres“ ............................................................................................................................................................. 5 Můj trapas ..................................................................................................................................................................... 6 Velká ztráta ................................................................................................................................................................... 6 Tři vtipy do sbírky......................................................................................................................................................... 7 Křížovka........................................................................................................................................................................ 7
7
.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ..
