íslo 37 Listopad 2007

eská spole nost pro výzkum a využití jíl ( SVVJ), ustavená v roce 1998, sdružuje zájemce a stimuluje teoretický i aplikovaný výzkum, vzd%lávání a mezinárodní styky v oblasti argilologie. SVVJ je pokra ováním " eskoslovenské národní jílové skupiny", která byla založena v eskoslovensku v roce 1963.

íslo 37

Listopad 2007

SLOVO EDITORA Vážení p átelé,

Na záv!r slova editora p eji všem pracovník m i zájemc m o argilologii hezké a klidné vánoce a hlavn! hodn! zdraví, síly i elánu v roce p íštím.

po p l roce máte v rukou další, v po adí 37. íslo našeho bulletinu. V sou asné dob! je nejaktuáln!jším tématem ve Spole nosti (p edevším v jeho výboru) p íprava 18. konference o jílové mineralogii a petrologii pod novým názvem 18. jílová konference v ,eské republice. Byl ustaven organiza ní výbor, který vybral místo jejího konání. Konference se uskute ní ve Sporthotelu Záto1 v Záto1ském Dvo e u ,eského Krumlova. Inovací bude, že vše se bude odehrávat na jednom míst!. Dále jsme vedli mnoho diskusí o termínu jejího po ádání, aby byla zajišt!na ú ast zahrani ních odborník . Nelze volit dobu konání konference v termínu, kdy se organizují vrcholná mezinárodní setkání (nap . EUROCLAY, i konference AIPEA). Abychom zachovali p evážn! ty letou periodicitu, zbývá nám volný rok 2008, kdy se tato vrcholná setkání nekonají. V tomto roce se ale bude konat i St edoevropská jílová konference, jejímž po adatelem je tentokrát Polská jílová skupina. Aby nedošlo ke vzájemné koincidenci, dotazovali jsme se na konferenci ECGA EUROCLAY´07 koleg na termín konání jejich mezinárodního setkání a na názor o optimálním termínu konání naší konference. Konference v Zakopaném se koná ve dnech 22. 27. zá í 2008. Byl vysloven požadavek, aby se naše konference uskute nila p ed nebo po konání St edoevropské konference. Z toho d vodu jsme se rozhodli uspo ádat 18. konferenci v termínu 28. zá í - 3. íjna 2008, navazujícím na setkání v Polsku.

Martin Š astný, editor Ústav struktury a mechaniky hornin AV R V Holešovi kách 41 182 09 Praha 8 - Libe+ tel.: 266 009 262, fax: 26886645, 26880649, e-mail: [email protected]

OBSAHY P"EDNÁŠEK JARNÍHO SEMINÁ"E Na seminá i ,eské spole nosti pro výzkum a využití jíl , který se konal dne 23. 5. 2007 v posluchárn! Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ,R, v.v.i., V Holešovi kách 41, Praha 8, byly p edneseny dv! zajímavé p ednášky. Zkrácené zn!ní obou p ísp!vk Vám p inášíme na následujících ádkách.

Alkalicky aktivované materiály – geopolymery Alkálie (Na, K) jsou v technologii portlandského cementu a betonu zdrojem problém . Tyto potíže lze charakterizovat jako poruchy p i výrob! slínku a vytvá ení nežádoucích silikátových a aluminátových fází typu KC12S23, NC8A3. Hlavním zdrojem potíží je však expanzivní alkali-silica reakce v betonu. Tyto problémy vedou ke striktnímu omezení obsahu alkálií v cementu na hodnoty 0,6 % a mén! (jako Na2O). Na druhé stran! však rozpustné alkalické slou eniny urychlují proces hydratace hydraulických a latentn! hydraulických látek a umož1ují vznik nových hydrata ních fází, jak ukázal ve své práci z roku 1940 Purdon. V roce 1959 Gluchovskij ve své knize „Gruntosilikaty“ ukázal možnosti p ípravy nových materiál p i reakci alumosilikátových

Uzáv!rka jarního ísla je 11. 4. 2008. Všechna dosud vyšlá ísla jsou na webových stránkách Spole nosti na adrese: www.czechclaygroup.cz

1

surovin (strusek, popílk , jílovitých látek) s alkalickými slou eninami (uhli itany, hydroxidy, k emi itany). Možnostmi využití alkalické aktivace alumosilikátových látek se pozd!ji zabývala ada autor . V sou asné dob! je v databázi Chemical Abstracts na toto téma více než 1800 p vodních prací a od roku 1978 se konala ada kongres s tématikou st nd rd alkalicky aktivovaných látek (Proc. 1 , 2 , 3 conference “Slag alkaline cements and concrete”, st Kew (1978, 1985, 1989), Proc. 1 Intern. Conf. “Alkaline cements and concretes”, Kiev (1994), nd Intern. Conf. “Alkaline cements and Proc. 2 st concretes”, Kiev (1999), Proc. 1 European Conf. of Soft Mineralurgy “Geopolymer ‘88”, Compiegne nd (1988), Proc. 2 Intern. Conf. “Geopolymere ‘99”, St. Quentin (1999), Proc. World Congress “Geopolymer 2005” St. Quentin (2005), Proc. GGC2005 Intern. Workshop on Geopolymers and Geopolymer Concrete, Perth (2005), 10. Proc. Intern. Workshop “Geopolymer Binders”, Weimar (2006)). Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha se problematikou alkalické aktivace zabývá od roku 1973. Naše pozornost byla zam! ena na procesy alkalické aktivace portlandských cement , mletého slínku portlandského cementu, vysokopecních strusek, kaolinitických látek a dalších odpadních anorganických látek. Wadu let byl provád!n výzkum vysokopevnostních bezsádrovcových portlandských cement (alkalicky aktivovaných), kdy tento výzkum byl doveden do pr myslového stadia (Škvára et al., 1980; Škvára et al., 1979, 1991; Škvára, 1994). V sou asné dob! je naše pozornost zam! ena na procesy alkalické aktivace popílk ze spalování hn!dého a erného uhlí. Odpadní popílky p edstavují v ,R zna ný ekologický problém, neboY jich odpadá ro n! více než 10 mil tun a jejich v!tší ást je deponována na skládkách. Alkalická aktivace alumosilikátových látek je složitý a dosud ne zcela pln! popsaný proces. P i reakci alumosilikátové látky v siln! alkalickém prost edí dochází p edevším k rozrušení Si-O-Si vazeb, kdy se pozd!ji z ejm! mechanismem „p es roztok“ vytvá ejí nové fáze. Podstatným rysem této reakce je pr nik atom Al do p vodní Si-O-Si struktury. P evážn! vznikají alumosilikátové gely (zeolitické prekurzory). Jejich složení lze vystihnout Mn (Si O)z Al O n .wH2O . vzorcem

[

V letech 1976-1979 navrhl Davidovits (1988) nový pojem “geopolymer” (tém! 20 let po Gluchovského pojmu “gruntosilikat”, “gruntocementgeocement”). Podle Davidovitsovy definice: “Geopolymer je látka, která vzniká anorganickou polykondenzací tzv. geopolymerací” (v d sledku alkalické aktivace alumosilikátových látek – náš dodatek). Vzniká trojrozm!rná alumosilikátová síY empirického vzorce Mn{-(Si-O)z-Al-O}n .wH2O, kde M je atom K, Na i Ca, n je stupe1 polykondenzace a z je 1, 2, 3 nebo více než 3. SíYovité útvary jsou složeny z SiO4 a AlO4 tetraedr spojené O m stky. Vytvá ejí se et!zce i kruhy spojené Si-O-Al + + 2+ m stky. Kationty (Na , K , Ca ) musí vyrovnávat negativní náboj na Al, který je p ítomen v koordinaci 4. Na základ! svých výzkum vytvo il Davidovits (1999) strukturní model geopolymeru ( v tomto p ípad! pro typ polysialate-siloxo vytvo ený alkalickou aktivací metakaolinu). Ve svém modelu p edpokládá v podstat! monolitický polymer podobný organickým polymer m. Další pokrok ve studiu mikrostruktury produkt alkalické aktivace – geopolymerace, zejména výsledky studia metodami termické analýzy, Hg porozimetrie, m! ením izoterem BET a MAS NMR spektroskopií (Si, Al a zejména Na) vedly k ur ité revizi tohoto pohledu. Na základ! t!chto výsledk navrhla Barbosa (2000) upravený model. Geopolymerní materiály jsou podobné skelným materiál m, kdy spektra NMR alumosilikátových skel a geopolymer jsou podobná. Oba materiály mají podobné trojrozm!rné uspo ádání. Ve struktu e skla není však p ítomna voda a sklo není prakticky porézní materiál. Geopolymerní materiály mají také vztah podobnosti k portlandskému cementu, neboY odolávají po zatvrdnutí p sobení vody. Jedná se tedy o hydraulické pojivo. Zatvrdlý portlandský cement je také porézní materiál s póry v rozmezí nm až µm. Na rozdíl od geopolymeru portlandský cement obsahuje nejen amorfní, ale i krystalické hydráty (Ca(OH)2, ettringit aj.). V pórech zatvrdlého portlandského cementu je p ítomen Ca(OH)2 a povrch je pokryt vrstvi kou CaCO3 (v d sledku karbonatizace). P i tvrdnutí portlandského cementu je voda „konzumována“ na hydráty, zatímco p i tvrdnutí geopolymeru z stává ve struktu e (slouží p evážn! jako „nosi “ alkalického aktivátoru). Z dosavadních výsledk publikovaných v literatu e (v souladu s našimi výsledky) lze íci, že geopolymerní materiál (na bázi popílk , metakaolinu): • Nemá jednolitou strukturu typu polysialato-siloxo • Alkalický kation (Na, K) je ve struktu e p ítomen v solvatované form! a je slab!ji vázán než v krystalické struktu e zeolit (což dává potenciál k tvorb! výkv!t ) • Má spíše náhodné trojrozm!rné uspo ádání • Je porézní materiál s póry v oblasti nm až µm • Obsahuje vodu v pórech a v gelu • Voda hraje roli jen jako nosi alkalického aktivátoru a jako „reologická“ voda • Krystalické a amorfní hydráty jsou p ítomny jen výjime n!, za p ítomnosti strusky i látek obsahujících Ca

]

V závislosti na složení výchozích látek a podmínek reakce mohou vznikat i C-S-H a C-A-H fáze. P i t!chto reakcích (polykondenza ního charakteru) m že vznikat i sekundární H2O. Podle charakteru výchozích surovin a podmínek reakce se mohou vytvá et amorfní (gelové) nebo áste n! amorfní nebo krystalické látky. V procesu alkalické aktivace hraje zna nou roli koncentrace pevné látky. Ve zna n! z ed!ných suspenzích (w v!tší než 1-10) vznikají p evážn! krystalické produkty typu zeolit (analcim, hydrosodalit a další). Tento postup je využíván pro syntézu um!lých zeolit , jak dokládá etná literatura. P i vyšší koncentraci pevné fáze v suspenzi (w nižší než 1) se vytvá ejí p evážn! amorfní produkty. Pro tyto alumosilikátové amorfní látky navrhl Davidovits (1976) terminologii polysialát v závislosti na pom!ru Si/Al.

2

Co je tedy geopolymer?

V geopolymerních materiálech pak koexistují vedle sebe fáze zeolitického charakteru Mn (Si O)z Al O n .wH2O a fáze C-S-H

Podle Davidovitse (1999, 2005): “ 27Al NMR spektra produktu musí mít pík jen p?i cca 55 ppm. Al smí být ve struktu?e produktu jen a pouze v koordinaci 4 . Jinak nesmí produkt být nazýván geopolymer, nýbrž jen pouze alkalicky aktivovaná látka“ … Tato striktn! prosazovaná definice vyhovuje v podstat! jen látkám vzniklým alkalickou aktivací istého metakaolinu. P i analýze a klasifikaci látek vzniklých alkalickou aktivací – geopolymerací vyvstává ada otázek : • Jsou geopolymery látky vzniklé i z jiných surovin než je istý metakaolin? • Jsou látky obsahující Al v koordinaci 6 nap . z nezreagovaných zbytk mullitu (z popílku) také geopolymery? • Jsou látky obsahující i fázi C-S-H (v p ípad! strusek i slínku) také ozna itelné jako geopolymery ? • Jsou geopolymery látky vznikající jen p i 20° C nebo i p i hydrotermální syntéze i p i vyšší teplot!? • Jsou látky obsahující vedle atom Si, Al také atomy B a P rovn!ž geopolymery? Co je spoleEné alkalicky alumosilikátovým materiálFm ?

[

resp. C-A-H. Tato koexistence má vliv na vlastnosti geopolymerních materiál a lze konstatovat, že nejvyšších pevností u geopolymerních materiál bylo dosaženo práv! u materiál s koexistencí obou typ fází (a to až 160 MPa v tlaku). Ze systémových rozbor (Weil et al., 2006) široké škály alumosilikátových surovin pro p ípravu geopolymer vyplývá, že z hlediska energetické, ekologické a cenové náro nosti je nejvýše metakaolin (faktor náro nosti 7-8) a mnohem mén! náro n!jší jsou strusky, odpady z keramického pr myslu a nejmén! náro n!jší jsou popílky (faktor 0,5). Faktor náro nosti pro portlandský cement byl stanoven stejným zp sobem na 1.2. Literatura: Barbosa V.F.F., Mackenzie K.J.D., Thaumaturgo C. (2000): Synthesis and characterisation of minerals based on inorganic polymers of alumina and silica: sodium polysialate polymers. - Int. J. Inorg. Mater. 2, 309-317. Davidovits J. (1976): Solid phase synthesis of mineral blockpolymer by low temperature polycondensation of alumino-silicate polymers. - Proc. Long-term Prop. Polym. Mater. Intern. Stockholm. Davidovits J. (1988): Soft mineralurgy and st geopolymers. - Proc. 1 European Conf. of Soft Mineralurgy “Geopolymer ‘88”, Compiegne. Davidovits J. (1999): Chemistry of geopolymeric nd systems, terminology. - Proc. 2 Intern. Conf. “Geopolymere ‘99”, St. Quentin. Davidovits J. (2005): Geopolymer chemistry and sustainable development. The Poly(sialate) terminology: a very useful and simple model for the promotion and understanding of greenchemistry. Proc. World Congress “Geopolymer 2005” St. Quentin Gluchovskij V.D. (1959): ”Gruntosilikaty”. Gosstrojizdat Kiev. Patent USSR 245 627 (1967), Patent USSR 449894 (Patent appl. 1958, filled 1974!!) st nd rd Proc. 1 , 2 , 3 conference “Slag alkaline cements and concretes”, Kiev (1978, 1985, 1989) st Proc. 1 Intern. Conf. “Alkaline cements and concretes”, Kiev (1994) nd Intern. Conf. “Alkaline cements and Proc. 2 concretes”, Kiev (1999) st Proc. 1 European Conf. of Soft Mineralurgy “Geopolymer ‘88”, Compiegne (1988) nd Intern. Conf. “Geopolymere ‘99”, St. Proc. 2 Quentin (1999) Proc. World Congress “Geopolymer 2005” St. Quentin (2005) Proc. GGC2005 Intern. Workshop on Geopolymers and Geopolymer Concrete, Perth (2005) Proc. Intern. Workshop “Geopolymer Binders”, Weimar (2006)

aktivovaným

P ítomnost fáze Na,Kn{-(Si-O)z-Al-O}n .wH2O). Jak tuto fázi nazvat? Fáze N-S-A-H i K-S-A-H (podle cementá ských zvyklostí) ? Nebo fáze podobná zeolitu (Gluchovskij) ? (analogie s „fází podobné tobermoritu „tobermorite like“, dnes C-S-H fáze) Nebo bychom mohli použít zcela jiné ozna ení: polymersilikát ? Opustíme-li striktní definici geopolymeru podle Davidovitse (vázané na istý metakaolin) dostáváme se k velmi rozsáhlé nové skupin! anorganických pojiv se zna ným ekologickým a energetickým potenciálem a k pojiv m s vlastnostmi, které nejsou dosud popsány. Pak bychom mohli tyto materiály definovat podle surovin nap .: geopolymerní materiál na bázi popílkF geopolymerní materiál na bázi metakaolinu atd. V p ípad! pojetí geopolymer jako široké skupiny anorganických pojiv lze nalézt významné rozdíly v charakteru a složení produkt p i alkalické aktivaci z r zných alumosilikátových surovin. V ad! od slínku, p es strusky, popílky ke kaolinitickým materiál m jsou z etelné trendy: • Nutnost zvýšit obsah Na2O v alkalickém aktivátoru • Je nutno používat „siln!jší“ aktivátory od alkalického uhli itanu ke k emi itanu resp. hydroxidu • Zvyšuje se podíl fáze

Mn [ (Si O)z

]

Al O]n .wH2O

• Snižuje se obsah Ca v produktu a tím i obsah CS-H a C-A-H fáze

3

se 70 k emíkovými atomy (Binnenweis, Jug, 2000). Tyto výsledky mají význam pro poznání mechanizm p em!ny molekulárního prekurzoru SiCl4 na t írozm!rnou strukturu SiO2, která probíhá p i výrob! aerosilu nebo p i chemické depozici vrstev SiO2. Vývoj v oblasti instrumentálních technik, 29 jako jsou Si NMR spektroskopie a ESI hmotnostní spektrometrie, umožnil detailní charakterizaci velkého po tu oligomerních k emi itan vznikajících v roztoku nebo v plynné fázi p i hydrolýze a kondenzaci k emi itan a alkoholát k emi itých. Syntéza polysilanol je založena na hydrolýze Si-X vazeb (X = H, halogen, alkoxid, karboxylát) nebo na oxidaci Si-H skupin. Reakcemi polysilanol s organokovovými slou eninami byl p ipraven velký po et derivát - metalosilikát a silsesquioxan (Murugavel, et al., 1996). Tyto polycyklické a polyedrické molekuly jsou považovány za modely funk ních skupin na povrchu SiO2 v heterogenních katalyzátorech nebo mohou sloužit jako homogenní katalyzátory samy o sob! (Duchateau et al., 2004). Další aplikace zahrnují p ípravu hybridních anorganicko-organických polymer (Zhang et al., 1998) jejich zesíYováním pomocí vhodných reaktivních skupin nebo termolytickou p ípravu homogenních sm!sných oxid .

Project Czech Science Foundation Grant No. 103/05/2314 “Mechanical and Engineering Properties of Geopolymer Materials Based on Alkali-Activated Ashes” and project MSM No.6046137302 “Preparation and research of functional materials and material technologies using micro- and nanoscopic methods” ICT Prague, Czech TU Prague Purdon A.O. (1940): The action of alkalies on blastfurnace slag. - J. Soc. Chem. Industry, London 59, 191-202. Škvára F., Kolá K., Novotný J., Zadák Z., th Bažantová Z. (1980): Proc. 9 Intern. Congr. Chem. Cement, Paris 1980, Vol. III, p. V-57 Škvára F. et al.: US Patent 4,168,985 (1979), 5,125,976 (1991), 5,076,851 (1991) Škvára F. (1994): Gypsum-free portland cement pastes with low water-to-cement ratio. - MRS Symp. Proc. Vol. 370 "Microstructure of Cement-based systems/Bonding and Interfaces in Cementitious Materials", (eds. S. Diamond, S. Mindess), p. 153-158, , Materials Research Society, Pittsburgh. Weil M., Dombrowski K., Buchwald A. (2006): Sustainable design of geopolymers. Integration of economic and environmental aspects in the early stages of material development. - Proc. Intern. Worshop „Geopolymer Binders“ Weimar. František Škvára e-mail:[email protected]

R

R

Si R

OH R

Si R

R

OH OH

Si HO

OH OH

Chemie k?emiEitanF a hlinitok?emiEitanF Sou asná chemie k emi itan a hlinitok emi itan vzájemn! propojuje mnoho r zných oblastí a sm!r výzkumu od syntetické anorganické a organoprvkové chemie p es chemii povrch , samouspo ádaných tenkých vrstev a materiálovou chemii anorganicko-organických hybridních polymer , až po aplikace molekulárních a polymerních k emi itan a hlinitok emi itan v homogenní a heterogenní katalýze (Pinkas, 2005). Slou eniny k emíku s koordina ními ísly p!t a šest jsou p ipravovány s použitím chelatujících ligand , které umož1ují stabilizaci t!chto neobvyklých vazebných situací (Verkade, 1994; Tacke et al., 1999). Výchozími látkami pro jejich syntézu m že být SiO2 nebo p írodní k emi itany a vysoká chemická reaktivita takovýchto výše koordinovaných k emi itých slou enin je p edur uje pro využití ve výrob! organosilikon a organosilan (Cheng et al., 2000) bez nutnosti energeticky náro né mezip ípravy elementárního k emíku. Výzkum syntézy nových nitridok emi itan (Schnick, Huppertz, 1997) ukazuje na jejich mnohem v!tší strukturní rozmanitost ve srovnání s k emi itany a také na vysokou chemickou, termickou a mechanickou stabilitu. Jako výchozí látka v t!chto reakcích slouží diimid k emi itý Si(NH)2 a p ipravené nitridok emi itany mohou nalézt uplatn!ní jako neoxidové keramické materiály podobné nap . sialon m. Studium reak ních produkt plamenové pyrolýzy SiCl4 za pomoci celé ady fyzikáln!-chemických metod (GC, MS, rtg difrakce, NMR) vedlo k izolaci a charakterizaci velké série chlorosiloxanových klaster SinOn+xCl2(n x) až

R HO

R

R

Si

Si X

R

R OH

HO HO

R

Si

Si X

Na rozdíl od klasických postup založených na použití vodných roztok reagent spo ívají nové sol-gelové metody pro p ípravu oxid a hybridních materiál na nehydrolytických kondenza ních reakcích. Jejich výhodou je ve v!tšin! p ípad nevratnost kondenza ního kroku a kompatibilita s celou adou organok emi itých prekurzor , které mohou do materiálu vnášet vhodné funk ní skupiny a ovliv1ovat tak fyzikální a chemické vlastnosti výsledných produkt . Nejznám!jším typem reakcí jsou kondenzace halogenid s alkoxidy (Vioux, Leclercq, 1996). Existuje však velký po et možných kondenza ních reakcí založených na eliminaci ester , alken , ether a amid . Zdokonalené postupy p ípravy mezoporézního SiO2 spolu se zp soby chemické modifikace jeho vnit ních povrch pór vedly k p íprav! nových heterogenních katalyzátor . K emi itany a hlinitok emi itany budou nadále hrát d ležitou roli v mnoha oblastech základního i aplikovaného výzkumu, jako je nap . geochemie, katalýza a chemie materiál . Jejich význam je založen jednak na jejich hojném rozší ení, ale hlavn! na nesmírné vazebné a strukturní variabilit!. Binnenweis M., Jug K. (2000): Eur. J. Inorg. Chem., 6, 1127.

4

OH OH

Program seminá?e:

Duchateau R., Dijkstra T.W., van Santen R. A., Yap G. P. A. (2004): Chem. Eur. J., 10, 3979.

1) František Kovanda (VŠCHT Praha): Interkalace organických aniontF do struktury podvojných vrstevnatých hydroxidF.

Cheng H., Tamaki R., Laine R. M., Babonneau F., Chujo Y., Treadwell D. R. (2000): J. Am. Chem. Soc., 122, 10063.

2) Petr Ková (MFF UK): Využití molekulárního modelování p?i analýze hydrotalcitu interkalovaného organickými anionty.

Murugavel R., Voigt A., Walavalkar M. G., Roesky H. W. (1996): Chem. Rev., 96, 2205. Pinkas J. (2005): Ceramics-Silikáty, 49, 287. Schnick W., Huppertz H. (1997): Chem. Eur. J., 3, 679. Tacke R., Pülm M., Wagner B. (1999): Adv. Organomet. Chem., 44, 221. Verkade J.G. (1994): Coord. Chem. Rev., 137, 233.

EUROCLAY 2007, AVEIRO, PORTUGALSKO Evropská jílová konference - Euroclay 2007 se konala ve dnech 22. - 27. ervence 2007 v malebném portugalském m!ste ku Aveiro. Bylo p edneseno 18 zvaných p ednášek, nespo et ústních sd!lení a poster . Tematicky byla konference velmi široká a r znorodá, od archeologie p es r zné možnosti pr myslového využití jíl a zkoumání jejich vlivu na r zné oblasti života až v neposlední ad! ešení jejich struktur. Z t!chto témat si každý ú astník mohl pro sebe vybrat velmi zajímavé a podn!tné p ednášky nebo postery. V každém p ípad! se ukazuje, že využití a další zkoumání jíl se zam! uje spíše na jejich fyzikáln!chemické vlastnosti, možnosti modifikací, sorpce, možnosti pr myslových využití a p ípravu nových materiál s p edem danými vlastnostmi. Dovolil bych si Vás blíže seznámit s prezentovanými p ísp!vky 15 eských ú astník konference (viz foto + autor fota), které uvádím a z jejichž názvu je jasn! patrné i pracovní zam! ení autora a jeho koleg :

Vioux A., Leclercq D. (1996): Heterogeneous Chem. Rev., 3, 65. Zhang C., Babonneau F., Bonhomme C., Laine R. M., Soles C. L., Hristov H. A., Yee A. F. (1998): J. Am. Chem. Soc., 120, 8380. Ji@í Pinkas

PODZIMNÍ SEMINÁ" ,eská spole nost pro výzkum a využití jíl po ádá ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ,R, v.v.i. odborný seminá ve st edu dne 28. 11. 2007 v 10,30 hod. v posluchárn! ÚSMH AV ,R, v.v.i., V Holešovi kách 41, 182 09 Praha 8.

Obr. 1 ,eští ú astníci na konferenci EUROCLAY 07 v portugalském Aveiru (foto M. Pospíšil).

5

Prezentace B. Doušová, L. Fuitová, D. Koloušek, V. Machovi : Modified aluminosilicates as low-cost sorbents of As(III) from anoxic groundwater. F. Kovanda, E. Káfu1ková, T. Rojka, K. Lang: Mg-Al layered double hydroxides intercalated with porphyrins and their photochemical properties.

probing Local Structural Motifs in Geopolymer Systems. M. Urbanová, J. Brus, D. Koloušek: Variability in Structure of Geopolymer Systems as seen by Solid-State NMR Spectroscopy. D. Koloušek, J. Vorel, B. Doušová, M. Urbanová, J. Brus, R. Slavík, J. Andertová, V. Hulínský, V. Machovi , V. Bílek, P. Hájek: Hydrothermal stability of geopolymers. L. Fuitová, B. Doušová, D. Koloušek: Fixation of arsenic in geopolymers and the properties of these materials. M. Pospíšil, P. Praus: Analysis of Cetylpyridinium and Cetyltrimethylammonium Cations Adsorption on Montmorillonite Surface; Molecular Modeling and Experiment. J. Andertová, V. Machovi , A. Pešová: Ageing of ceramic materials on the base of clay raw materials.

Poster T. Rojka, V. Machovi , F. Kovanda: Phase transformations during thermal treatment of CoNi-Mg-Mn layered double hydroxides: effect of Co/Ni ratio. M. Veteška, M. Pospíšil, K. Melánová, L. Beneš, V. Zima: Structure Analysis of Layered Double Hydroxide Intecalated with Pyrenetetrasulphonate; Molecular Modeling and Experiment. E. Káfu1ková, K. Lang, T. Rojka, F. Kovanda: Photofunctional materials based on intercalated layered double hydroxides. OcenUno jako nejlepší poster. P. Ková , M. Pospíšil, M. Nocchetti, P. ,apková, K. Melánová: Layered Double Hydroxides Intercalated with Benzoate and its Derivatives, Molecular Modeling and Experiment. J. Brus, M. Urbanová, D. Koloušek: Advanced Techniques of Solid-State NMR Spectroscopy

Domnívám se, že tyto p ísp!vky byly velmi dob e p ijaty a byly získány nové kontakty a témata ke spolupráci v mezinárodním m! ítku. Na záv!r upozorním na poster sle ny Evy Káfu1kové, která obdržela ocen!ní za nejlepší studentskou poster prezentaci od AIPEA (viz foto). Miroslav Pospíšil

Obr. 2 Ocen!ní Evy Káfu1kové za nejlepší studentskou poster prezentaci od AIPEA (foto M. Pospíšil).

49. FÓRUM PRO NERUDY – GEMER 2007 Další ro ník setkání ložiskových geolog Fórum pro nerudy byl organizovaný na Slovensku od 22.

do 24. kv!tna 2007 v regionu Gemer a Malohont. Toto fórum bylo v!nované panu profesoru Poubovi

6

k jeho 85. narozeninám. I letos prob!hlo fórum ve velmi p átelské atmosfé e, kdy mnohé problémy a nové informace byly ešeny do pozdních no ních asných ranních hodin. Nicmén! program fóra nebyl narušen. P edm!tem 49. fóra pro nerudy byla ložiska nerudných nerostných surovin na území Cerové vrchoviny a Slovenského Krasu. Na tomto území se nacházejí významná ložiska tavných edi , magnezitu, vápenc , sialitických surovin a sádrovce. Tento region ale také p ekypuje historickým i p írodním bohatstvím. B!hem letošního fóra jsme m!li možnost shlédnout pouze jejich nepatrnou ást, a sice zajímav!jší jižní a jihovýchodní partie. První den byl klasicky zapo atý registrací, tentokrát v ubytovn! Obchodní akademie v Rož1av!. Pak autobus zamí il na ložisko stavebního kamene – Bulhary (tavný edi , dlažební kostky, stavební kámen, št!rkopísek). Na tomto ložisku se t!ží vulkanogenní ložisko nefelinického bazanitu (olivinického edi e). Díky tuhnutí lávového proudu o mocnosti 10-50 m je zde siln! vyvinutý systém puklin a nádhern! viditelná

cibulovitá odlu nost, s pr m!rem jednotlivých „slupek“ 30-50 m. Ve vyšších partiích se ukazuje sloupcovitá odlu nost s kuli kovitým rozpadem (sonnenbrand). N!kte í z nás zde poprvé vid!li ru ní výrobu dlažebních kostek r zné velikosti. Další zastávkou bylo op!t ložisko olivinického edi e – ,amovce (stavební kámen, št!rkopísek). V podloží nefelinického bazanitu, který se rozpadá kuli kovit! (sonnenbrand) a ve vyšších partiích má deskovitou odlu nost, vystupují mo ské rozpadavé pískovce s glaukonitem a fluviální št!rkopísky. Tento lávový proud je starší než bazalt v Bulharech (stanoveno radiometricky). Po ob!d!, v typickém slovenském podání, na nás ekala návšt!va Národní p írodní rezervace a nau né stezky Šomoška. P es Kamenné mo e od Jezírek, u kterých byl vybudován tzv. balvanitý vodní skluz u výtoku umož1ující migraci vodních živo ich , jsme se dostali k velmi poutavému p írodnímu výtvoru Kamennému vodopádu, což je mohutný žilný výlev edi e, který tuhl pomaleji než bazaltová láva na povrchu. Na vodopádu je velmi dob e patrná sloupcovitá odlu nost edi e.

Obr. 1 P írodní výtvor Kamenný vodopád - mohutný žilný výlev edi e (foto J. Schweigstillová). Typické pro tuto žílu jsou pom!rn! malé rozm!ry sloupc (15 cm). Mírným stoupáním od vodopádu jsme se dostali až k hradu. Hrad byl postavený po átkem 14. století a definitivn! zanikl po požáru v r. 1826. Trasa této stezky vede p es kamenolom Ma acia (n!kolik lávových proud ,

bazalt, dlažební kostky) se zbytky hornické osady, který bohužel kv li silnému dešti a bou ce navštívili pouze t i nejodvážn!jší z nás. Druhý den jsme vyrazili, po zaplacení všech poplatk za ubytování a stravu u „velmi milé a p íjemné“ paní vedoucí, autobusem sm!rem

7

k ložisku Jelšava (magnezit, dolomit). Zde jsme byli d kladn! seznámeni se zp sobem t!žby a zpracováním t!žené suroviny (dvojstup1ové drcení, ru ní t íd!ní pro pálení v šachtových pecích, praní pro odstran!ní jílové p ím!si, t íd!ní na vibra ních sítech, rozdružování v hydrocyklonech a staticky, odd!lení dolomitu a magnezitu, regenerace suspenze v bubnových magnetických separátorech, rota ní pece). Jelikož se prohlídka protáhla, ložisko vápence - ,oltovo jsme nenavštívili. Po ob!d! ve slovenské kolib! nás ekala návšt!va Gombasecké

jeskyn! (Národní p írodní památka, sou ást sv!tového d!dictví UNESCO). Je to í ní výv!rová jeskyn! v druhohorních vápencích. N!která sintrová br ka zde dosahují unikátní délky (3 m). Také je tu k zastižení nejdelší troglobiont - mnohonožka Typhloiulus sp. (26 mm). U vstupu hlídávají od podzimu do jara mloci skvrnití, kte í našt!stí nedorostli ,apkových rozm!r - vyrušili jsme je totiž až po zavírací dob!. Na záv!r dne jsme navštívili Muzeum hornictví v Rož1av!.

Obr. 2 Celkový pohled na vápencový lom V eláre (foto J. Schweigstillová). T etí, poslední den, jsme zapo ali návšt!vou vápencového velkolomu – V eláre (pr mysl všelijaký – chemický, gumárenský, potraviná ský, sklá ský … jemná keramika, stavební hmoty, hutnictví), který již sousedí p ímo s Malarskem. Na tomto ložisku je možné nalézt ty i typy vápence: vápenec kalový s vrstvovitou a organodetritickou texturou, vápenec hlíznatý, vápenec s hustou sítí bílých a r žových žilek a vápencové brekcie s lasturnatou odlu ností. Zásoby se odhadují ješt! na dobu p es 200 let. Dále jsme si vzpomn!li na d!tství a na íkanku „Va ila myši ka kaši ku, …“ a zamí ili jsme na homolky - Cukrovou homoli, což je nejvyšší v!žovitý skalní útvar na Slovensku (105 m). Nachází se v Národní p írodní rezervaci Zádielská ties1ava ve Slovenském krasu. Po krátkém shlédnutí této p ekrásné doliny vytvo ené korytem Blatnického potoka, jsme se p esunuli na hrad – Krásna Hôrka (Národní kulturní památka), který pochází ze za átku 14. století. Na rozdíl od hradu Šomoška však p ežil všechny své „pády“, nebo

spíše pány, jelikož se z n!j v 16. století po p estavb! stává nedobytná pevnost. Dnes je p ístupný ve ejnosti jako muzeum dobového nábytku a za ízení. Jana Schweigstillová

KONFERENCE ESKÉ A SLOVENSKÉ PEDOLOGICKÉ SPOLE NOSTI „P[DA V MODERNÍ INFORMA NÍ SPOLE NOSTI“. Záštitu nad konferencí, která se konala v dnech 20. -23. 8. 2007 v Rožnov! pod Radhošt!m, p evzali místop edseda vlády a ministr životního prost edí ,R Martin Bursík, ministr zem!d!lství ,R Petr Gandalovi , ministr životného prostredia SR Jaroslav Izák, ministr pôdohospodárstva SR Miroslav Jure1a, rektor Mendlovy zem!d!lské a lesnické univerzity v Brn! Jaroslav Hlušek a editel Výskumného ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy v Bratislave Pavol Bielek. V úvodním bloku prvního dne konference vystoupili zástupci ministerstev, spolupracujících

8

XVIII. JÍLOVÁ KONFERENCE V ESKÉ REPUBLICEI

organizací a p edseda Konfederace evropských pedologických spole ností (ECSSS) profesor W. E. H. Blum z Vídn!. Jednání pokra ovalo p ednáškou profesora A. Praxe „Význam komplexního pr zkumu zem!d!lských p d v bývalém ,eskoslovensku a profesora E. Bublinca „Význam lesného pôdneho prieskumu v bývalom ,eskoslovensku a rozpracovanie jeho výsledkov“. Jednání prvního dne bylo ukon eno ocen!ním zasloužilých pracovník z ,eska a Slovenska za p ínos v rozvoji p doznalství. První blok druhého dne jednání pat il zahrani ním host m z Rakouska, N!mecka, Itálie. V odpoledním bloku byly p ednášky v sekci „ P dní informa ní systém ve vazb! na klasifikaci, mapování, modelování a pedometriku. T etí den konference byl zahájen vystoupeními v sekci „P dní zdroje, funkce p d a trvale (ne)udržitelný rozvoj. V odpoledním bloku probíhalo v jednání v sekci „Antropogenní vlivy na p du, jejich vývoj, dopady a monitoring. V záv!ru t etího dne bylo p ijato usnesení z jednání konference. Poslední den byl v!nován odborné exkurzi do oblasti Moravskoslezských Beskyd na území ,eska a Javorník na Slovensku. V programu konference bylo za azeno 40 p ednášek, 90 panelových sd!lení a ada specializovaných prezentací spolupracujících institucí. Více informací o pr b!hu konference lze najít na http://www.pedologie.cz. Anna Žigová

3. ODBORNÝ SEMINÁ" „Prírodné syntetické zeolity na Slovensku“

29. zá?í - 1. ?íjna 2008 Sporthotel Záto^, Záto^ské Dvory u Krumlova

eského

ZÁKLADNÍ INFORMACE ,eská spole nost pro výzkum a využití jíl Vás zve na svou XVIII. konferenci o jílové mineralogii a petrologii, nov! nazvanou XVIII. jílová konference v ,eské republice. Organizátorem tohoto setkání je ,eská spole nost pro výzkum a využití jíl . Spolupracovat budou i podniky z praxe. ODBORNÁ NÁPL_ KONFERENCE A) Fylosilikáty v sedimentotvorných procesech B) Kritické hodnocení a diskuse nad novými monografiemi o jílových minerálech a jílech C) Využití jílových materiál v tradi ních a moderních technologiích D) Využití metakaolinu, geopolymer a stavebních materiál EXKURZE: Gotické, renesan ní a barokní historické budovy, v etn! zámku a jejich stavební kameny v ,eském Krumlov!, keramické jíly a ložisko diatomitu, lokalita vltavín , grafitový d l. JAZYKY Angli tina, eština. ASOVÉ TERMÍNY P edb!žná p ihláška - 31.1.2008 Druhý cirkulá - 30.4.2008 Odeslání abstrakt - 15.5.2008 Platba poplatku - 15.6.2008 T etí cirkulá - srpen 2008 PUBLIKACE Všichni registrovaní ú astníci konference obdrží bulletin Informátor s abstrakty p i prezentaci na konferenci, dále exkurzního pr vodce, list ú astník . Vybrané p ísp!vky budou uve ejn!ny v plném zn!ní ve sborníku, který vyjde v recenzovaném periodiku na ja e 2009. Rukopisy jen v angli tin! je t eba odevzdat b!hem konference. Úprava abstrakt a rukopis bude oznámena ve 2. cirkulá i. P"IHLÁŠKA A UBYTOVÁNÍ Konferen ní poplatek bude oznámen v druhém cirkulá i P edb!žn! se po ítá s konferen ním poplatkem do 300 Euro. Ubytování bude p ímo v míst! konání konference v hotelu Záto1. Cena ubytování bude též ve 2. cirkulá i. Martin Š astný

a

Dne 12. 6. 2007 se na Fakult! chemické a potraviná ské technologie STU v Bratislav! konal v po adí již t etí seminá zam! ený na problematiku výzkumu, vývoje a využití p írodních i syntetických zeolit . Po adateli byly Odborná skupina pre zeolity a Slovenská spolo nosY priemyselnej chemie. Bylo p edneseno 17 p ísp!vk a p edstaveny 3 postery. Za eskou stranu p ednesli své p ísp!vky: Doušová B., Martaus A., Grygar T., Koloušek D., Fuitová L., Machovi V. (VŠCHT Praha): Využití modifikovaného klinoptilolitu k sorpcím toxických oxoaniont . Koloušek D, Vorel J., Doušová B., Brus J., Urbanová M., Slavík R., Andertová J., Machovi V., Lhotka M., Bílek V., (VŠCHT Praha), Hájek P. (ÚSMH AV ,R v.v.i. Praha) :Jak souvisí zeolity s geopolymery? Hájek P.(ÚSMH AV ,R v.v.i. Praha) Koloušek D., Andertová J., Machovi V. (VŠCHT Praha): P íprava zeolitu A pomocí geopolymerních reakcí. Slavík R., Bedna ík V., Vondruška M. (FT UTB Zlín): Geopolymery a jejich p íprava z odpadního materiálu. V záv!ru seminá e informoval Doc. Ing. Pavol Hudec PhD. o konání tvrté mezinárodní konferenci FEZA , která prob!hne 2.-6. zá í 2008 v Pa íži. Ze všech p ísp!vk a poster byl sestaven sborník v podob! CD-Romu. Další seminá , který se t!ší velkému zájmu, se bude konat op!t za dva roky v Bratislav!. Pavel Hájek

K INOVACI ARGILOLOGICKÝCH KONFERENCÍ SVVJ V ESKÉ REPUBLICE 1. Sou asná situace pro po@ádání konferencí v eské republice o výzkumu jílových minerálI a jílových akumulací Št!drých sponzor argilologických konferencí ,eské spole nosti pro výzkum a využití jíl (,SVVJ) v ,eské republice je poskrovnu. Zajišt!ní konferencí ze státních prost edk je iluzorní nebo nedostate né. Chyb!jí finance na tradi ní pozvání dvou až t í p edních zahrani ních odborník , kte í by p ipravili p ednášky k zásadním témat m. Podstatné zm!ny na pracovištích

9

v!deckých institucí v ,eské republice vedly spíše k depresi než k podpo e argilologického výzkumu. Možnosti uplatn!ní absolvent , zam! ených na argilologii, se snížily. Podobn! je tomu u všech disciplín geologických v!d. Dalším novým fenoménem je vzr st po tu argilologických a jim blízkých konferencí ve sv!t!. Pro naše odborníky jsou nyní lepší možnosti vycestovat na podobné odborné konference v zahrani í a získat tak nejnov!jší informace o stavu výzkumu v jiných zemích. P ední odborné asopisy a v!decké konference s vydanými publikacemi z stávají stále prvo adou základnou kontinuálního sebevzd!lávání každého, kdo se chce v!d! celoživotn! v!novat a také úsp!šn! p sobit v praxi. Nová situace vyžaduje nové pojetí argilologických konferencí v ,eské republice. Zejména bude t eba sladit nápl1 a délku konferencí se sou asnými podmínkami v argilologickém výzkumu u nás a s intenzívním rozvojem sv!tové v!dy a informatiky. Reakce výboru a všech len ,SVVJ na uvedené zm!ny by však nem!la vést k poklesu pracovního nasazení p i organizaci a zajišYování vlastních konferencí jako jednoho z významných komunika ních prost edk a informa ních zdroj ve v!deckém sv!t! již osv!d ených.

komitétu (k rukám editora sborníku, bude-li vydáván). Celou diskusi je t eba zvukov! nahrát. Tabulka 1. Pr m!rná procentická ú innost informací (možnost zapamatování a vliv na cílovou inspiraci k tv r í innosti), poskytnutých z r zných zdroj . [Autorství: National Training Laboratories, Bethel, Maine, USA; p evzato z monografie M. Christesen et al. (2007): Score a 4. Academically Gifted Program, Wake County Public School System, Raleigh, USA, 60 pp. (mírn! upraveno, p evedeno z obrázku do tabulky, J.K.). ] ZDROJ

Ú

I N N O S T, %

PWEDNÁŠKA

5

OSOBNÍ ,TENÍ U,EBNÍHO TEXTU 10 PWÍJEMCEM INFORMACÍ

2. Informa ní ú innost ve vKdK B!hem uplynulých dvaceti až t iceti let sv!tová v!da v etn! argilologie mimo ádn! pokro ila. V argilologii k tomu nejvíce p isp!l stále sílící vliv chemie, fyziky, inženýrských technologií a v metodách výzkumu aplikace nových druh radiací. Prohloubená interdisciplinární spolupráce se zde skv!le osv!d ila. Sou asn! došlo k obdivuhodnému rozvoji informatiky, využívané jak ve v!d!, tak v pedagogice. Ukázalo se však, že informace poskytované jenom p ednáškami nebo tišt!ným textem (na vysokých školách skripta, u ebnice) mají menší váhu a ur ité zpožd!ní ú innosti vzhledem k cílovému rozvoji tv r ích sil v!deckých pracovník , v etn! nejmladších adept v!dy, než jiné aktivn!jší formy. Tab. 1 podává pozoruhodné kvantitativní srovnání ú innosti r zných forem odborných informací. Z dosavadních zkušeností a rozsáhlé analýzy expert v informatice a pedagogice vyplývá, že nejaktivn!jší a nejú inn!jší informa ní formou, vhodnou i pro v!decké konference, jsou DISKUSNÍ SKUPINY o strategicky vybraných tématech. Každá DISKUSNÍ SKUPINA (ú innost 50 %) na argilologických konferencích by byla zahájena úvodní p ednáškou ve smyslu VZORNo PODANÉ DEMONSTRACE (ú innost 30 %). Diskusi by pak ídil pe liv! vybraný dirigent diskuse za aktivní spolupráce autora úvodní p ednášky. Dobrá znalost profesní angli tiny, výborná dikce a uznávaná odborná vzd!lanost jsou zásadní podmínkou p i výb!ru obou osobností. V diskusi by vystoupili nejprve ti, kte í k vybranému tématu zaslali rozší ený abstrakt. Pak by následovaly dotazy a p ipomínky ostatních ú astník . Každý diskutující by odevzdal sv j napsaný dotaz nebo jakýkoliv další p ísp!vek v etn! kritiky dirigentu diskuse v dob! p ed ukon ením konference. M!l by však ješt! možnost sv j diskusní p ísp!vek literárn! dopracovat a odeslat na disket! do 30 dn po ukon ení konference na adresu organiza ního

AUDIOVIZUÁLNÍ INFORMACE

20

VZORNo PODANÁ DEMONSTRACE (jasný výklad, foto, vzorky, metodický postup, grafy s kvantitativními údaji, rozší ený abstrakt)

30

DISKUSNÍ SKUPINA

50

SAMOSTATNÉ PRAKTICKÉ CVI,ENÍ

75

PEDAGOGICKÁ PWÍPRAVA A VÝUKA 90 DRUHÝCH (v etn! kontinuálního studia originálních lánk v odborných asopisech) Další velmi ú inná informa ní forma, SAMOSTATNÉ PRAKTICKÉ CVI,ENÍ (ú innost 75 %), by mohla být na n!které naší konferenci rovn!ž uplatn!na. To by však znamenalo p ijít skute n! s originálním, perfektn! promyšleným a do všech podrobností p ipraveným materiálem z n!které oblasti nebo podoblasti argilologického výzkumu (nap . o nové nebo origináln! dopln!né metodice). Odborná témata, d kladn! a živ! probraná v DISKUSNÍCH SKUPINÁCH na našich argilologických konferencích, by m!la mít hlubší a trvalejší ú innost než informace o výsledcích výzkumu získané jen p ednáškami nebo postery. Tyto tradi ní formy odborné informace jsou rovn!ž pot ebné, musí se však blížit co nejvíce VZORNo PODANÉ DEMONSTRACI. V po áte ní inovaci našich konferencí by však možná sta ilo za adit alespo1 jednu DISKUSNÍ SKUPINU s jedním úst edním tématem, významným jak teoreticky, tak prakticky. V dubnovém ísle asopisu Elements (An International Magazine of Mineralogy, Geochemistry, and Petrology), Vol. 3, Nr. 2, p. 93-94, April 2007, cituje David W. Mogk ze Státní univerzity v Montan!, USA, v lánku "Teaching Mineralogy, Petrology, and Geochemistry: New Directions at the Intersection of Research about Earth and Research on Learning" prastaré ínské p ísloví v p ekladu: "I hear and forget, I see and I hear, I remember.

10

I see, I hear and I do, I understand."

a zpracovat minimáln! rok p ed konáním konference. Ideální by bylo, kdyby exkurze tematicky navazovala na jednu diskusní skupinu. Doporu oval bych za adit exkurzi na druhý den. Pak by byla konference uzav ena t etí den, kdy by se konal poslední p lden (nebo den) DISKUSNÍCH SKUPIN nebo p ednášek v dob! 9,00 12,30 h a konference by kon ila ob!dem (nebo 9,00 17,00 h s polední p estávkou na ob!d mezi 12,30 až 14,00 h). Hosté by odjížd!li z konference podle libosti, bul ješt! odpoledne t!sn! po zakon ení konference, nebo až tvrtý den dopoledne. Ú astnický poplatek na konferenci pak ovšem stoupne asi o jednu t etinu. B!hem konference by byly vystaveny i POSTERY mající nejblíže ke VZORNo PODANÉ DEMONSTRACI (30 % ú innosti). Hosté by byli ubytováni b!hem celé konference na stále stejném míst!. Exkurzního pr vodce m!stem i v terénu je t eba napsat v eštin! a angli tin! a vybavit perfektními obrázky.

Slyším a zapomenu, vidím a slyším, zapamatuji si. Vidím, slyším a dKlám to, rozumím tomu." P evážná ást výuky na moderních st edních a vysokých školách by m!la probíhat s co nejv!tší osobní angažovaností poslucha a tomu by se m!la co nejvíce p iblížit jak nápl1, tak vým!na názor v DISKUSNÍCH SKUPINÁCH a na EXKURZÍCH našich konferencí. Témata probraná v diskusních skupinách pod r znými úhly pohledu a pod vlivem interdisciplinárního myšlení by m!la pomoci uv!domit si, jak uspokojiv! nebo neúpln! známe zvolenou oblast v!dy. Odtud je už jen kr ek k inspiraci, jak postupovat ve výzkumu dál.

3. Up@esnKní názvu argilologické konference v eské republice

5. Jednotný abstrakt V knize abstrakt budou p ísp!vky v každé diskusní skupin! zahájeny vyžádanou úvodní p ednáškou v úplném nebo rozší eném zn!ní (30 - 40 minut), kterou v as p ipraví vybraný autor. Pak budou následovat abstrakty k danému tématu nebo k jakékoliv jeho ásti. Abstrakt každého p ísp!vku, obsahujícího experimentální, deskriptivní a další výsledky nebo informaci o nové metod! nebo originální syntetický výklad n!kterých jev i proces , jež zkoumá argilologie, je t eba jednotn! rozd!lit do t í odstavc . Abstrakt by m!l být rozší ený, výrazn! informativní, nesmí obsahovat ani jednu vágní (mlhavou, nep esnou, informa n! prázdnou) v!tu. Autor zašle abstrakt na disket! spolu s jedním výtiskem ve formátu A4, rozd!lený na následující odstavce: V 1. odstavci musí autor jasn! uvést, co zjistil, nového objevil, dokázal, vysv!tlil nebo jen identifikoval, analyzoval a origináln! popsal s uvedením nejd ležit!jších dat v etn! íselných, kvantitativních. Vzorky minerál , hornin, materiál jsou p esn! popsány v etn! provenience. Ve 2. odstavci autor uvede užité metody nebo ješt! lépe metodický postup. Vysv!tlí a zd vodní užití nových nebo modifikovaných metod. Ve 3. odstavci vysv!tlí cíl, ú el výzkumu, emu dosažené výsledky slouží teoreticky a/nebo v praxi. Jinak bude ovšem vypadat abstrakt syntetického výkladu st!žejního tématu vyžádaného jako úvodní p ednáška. O ekávané zpracování abstraktu i úplného textu do sborníku je t eba ponechat na v li autora pozvaného organiza ním výborem. Rozsah každého rozší eného abstraktu je maximáln! 2 stránky textu (jedna stránka 48 ádk typu po íta ového písma Roman 12) + 1 stránka nejvýznamn!jších obrázk v etn! textu k nim (grafy, fotografie, kresby). Formát stránky je A4 a vnit ní zrcadlo je 4 cm od horního a levého okraje a 3 cm od pravého a dolního okraje textu i obrázk .

Konference ,SVVJ se zahrani ní ú astí pot ebují inovovat vzhledem ke zm!n!né situaci v ,R, k rozvoji sv!tové v!dy a také k nov! získaným poznatk m v pedagogice a informatice. P edevším je t eba tematicky rozší it a aktualizovat jejich název. Mineralogie a petrologie na vysokých školách, ve výzkumných institucích a v!deckých spole nostech v zahrani í, v etn! jejich skv!lých odborných asopis , zažily v posledních 20 letech odklon od tradi ních jednoduchých názv . Nápl1 p vodních pojm již nevystihovala podstatn! rozší ený výzkum v t!chto oborech. Jeden z nejprestižn!jších britských a sv!tových mineralogických asopis Mineralogical Magazine nese od roku 1998 v titulu ješt! zp es1ující druhý název A journal of Mineral Sciences. Podobn! v USA skv!le vydávaný a dnes nejvýznamn!jší sv!tový mineralogický asopis American Mineralogist nese od roku 1998 v podnázvu up es1ující podtitul An International Journal of Earth and Planetary Materials. Sou asná v!da je nucena velké zm!ny ve spole nosti respektovat. Proto bych doporu oval pojmov! rozší it a tak aktualizovat název našich konferencí: místo "Konference o jílové mineralogii a petrologii" p ijmout výstižn!jší a tedy širší název, pro nejbližší konferenci "18. Argilologická konference v eské republice (výzkum jílových minerál , jíl a dalších jílových akumulací)" [anglicky "18th Clay Conference in Czech Republic (research of clay minerals, clays and other argillaceous accumulations")].

4. Délka konference a exkurze Budoucí argilologické konference ,SVVJ je t eba asov! zkrátit asi na polovinu. Optimální by byly t i p ldny DISKUSNÍCH SKUPIN a p ednášek v podob! VZORNo PODANÝCH DEMONSTRACÍ: 9,00 - 12,30 h, 14,00 - 17,00 h a 9,00 - 12,30 h. P ldenní exkurze na záv!r: 14,00 - 18,00 h s možností uzav ít konferenci následnou ve e í placenou z konferen ních poplatk . Konference i s exkurzí by trvala dva dny. Mén! novátorská zm!na by po ítala s t ídenní konferencí v etn! exkurze. Téma exkurze, p ldenní nebo celodenní, v nejbližším okolí Prahy nebo jiného konferen ního m!sta, je t eba stanovit, ov! it v terénu

6. Otázka k vydávání sborníku Budeme nadále vydávat sborníky nebo jen rozší ené abstrakty p ed konferencí a dodatky k nim po konferenci s diskusními p ísp!vky? Nehonorovaná edi ní práce p i zpracování sborník vyžaduje i dnes velkou pokoru a

11

v li nejob!tav!jších len ,SVVJ odvést kvalitní odbornou práci, provád!nou v!tšinou po ve erech, sobotách a ned!lích. Jestliže však neexistují finan ní ani personální potíže, byl bych pro pokra ování ve vydávání konferen ních sborník .

výsledk . (Pozvat nejvhodn!jšího zahrani ního experta nebo z našich odborník nejlépe zasv!ceného RNDr. F. Eichlera).

8. ZávKr P ípravná práce p ed každou a tedy i nejbližší konferencí vyžaduje pe livé sepsání programu a organiza ního zajišt!ní v bodech spolu se jmény zodpov!dných len ,SVVJ. Na nic se nesmí zapomenout. Nová formulace cirkulá , zejména prvního, v n!mž bude vysv!tleno nové pojetí konferencí ,SVVJ, by m!la být napsána v lét! 2007. Upozornit potenciální ú astníky konference, že za azení diskusní skupiny nebo diskusních skupin vyžaduje slušnou znalost profesní angli tiny. Bez ní se již žádná v!da na konferencích s mezinárodní ú astí neobejde. Upozornit zejména na to, že odborná témata, d kladn! a živ! probraná v diskusních skupinách na našich argilologických konferencích, by m!la zap sobit hloub!ji a trvaleji než jenom p ednáškami a postery. K modernizaci našich argilologických konferencí nem že ovšem dojít bez aktivního p ístupu všech nebo alespo1 v!tšiny len ,SVVJ. Vždy platilo a bude platit "více hlav, více rozumu", více možností. Sv j dnešní p ísp!vek p edkládám jako jednu z možných inova ních úprav. Nevím však, zda mladší lenové ,SVVJ, kte í se mohou opírat o svá pracovišt!, mají v li ujmout se takové nebo ješt! progresivn!jší inovace argilologických konferencí v ,eské republice. Jestliže však k tomu nedojde v ,R, budou takovou nebo podobnou inovaci realizovat n!kde jinde. My ji pak budeme jen kopírovat. Všechno, co se u nás ve v!d! kdy d!lo, záviselo a bude vždy záviset na kvalit! našich lidí a prost edí, v n!mž je jim dáno žít. Ji@í Konta P@edneseno na schIzi výboru SVVJ v Praze, 23. 5. 2007.

7. P@íklady námKtI DISKUSNÍCH SKUPIN V programu každé argilologické konference v ,R by m!l být alespo1 jeden nám!t do DISKUSNÍ SKUPINY. V tomto po áte ním stadiu inovace našich konferencí uvedu jako p íklad t i nám!ty: 1) DISKUSNÍ SKUPINA "Fylosilikáty v sedimentotvorných procesech (Phyllosilicates in the Sediment-Forming Processes)": zv!trávání (klima, terén, zdrojové minerály a horniny, jejich chemická a fyzikální stabilita), krystalizace novotvo ených minerál , tektonické pohyby (jejich vliv na poh bení, vyno ení, erozi a transport), eroze a denudace p d a hornin, transport (r zné zdroje a r zná transportní prost edí), abraze, koraze ( í ní mlýnice, chování fylosilikát a s nimi transportovaných minerál ) bobtnání, delaminace, sedimentace (± koagulace), diageneze, halmyrolýza, kompakce, epigeneze, anchimetamorfóza, vliv vulkanických ejekcí, vyno ení, zv!trávání a další opakování cyklu nebo n!kterého jeho stadia. Nám!t 1) by byl nejprve probrán v diskusní skupin! a pokra oval by praktickou ukázkou na p ldenní exkurzi. Terénní studium sediment na pravém b ehu Vltavy, Zbraslav. Praktická ukázka í ních sediment , odebrání vzork , separace n!kolika velikostních frakcí na ty ech sítech: 16, 8, 2 a 0,063 mm. Další pom cky s sebou: lopati ky, prachovky se závitovým ví kem a kovové hrní ky (0,5 litru), igelitové sá ky, dv! plechová nebo um!lohmotná v!dra. Vše si mohou ú astníci fotografovat, lupou studovat a popisovat r zné velikostní frakce erodovaných sediment proterozoika a paleozoika a dalších hornin z p íb ežního dna Vltavy, z nichž se abrazí a korazí uvol1ují fylosilikáty transportované trakcí po dn!, saltací a v suspenzi í ní vody. Prohlídka profilu proterozoických b idlic bohatých fylosilikáty na úpatí kopce Závisti. 2) DISKUSNÍ SKUPINA vUnovaná nejnovUjším argilologickým p?íruEkám, vydaným knižnU ve svUtovU známých nakladatelstvích vUdecké literatury (Discussion on the newest textbooks "Clays" and "Handbook of Clay Science" edited by world-renown publishing houses): - Meunier A. (2005): Clays. XIII Springer, France, 472 pp., 257 p. illustrations. US $ 99.00. Druhé vydání se o ekává v roce 2007. - Bergaya F., Theng B.K.G., Lagaly G. (editors)(2006): Handbook of Clay Science. Developments in Clay Science, Volume 1, Elsevier Science, Amsterdam, 1246 pp., US $ 165, EUR w 150. Hodnocení nápln! a kvality zpracování obou knih. (Pozvat vhodného zahrani ního experta, který by vtipn! a p átelsky p ednesl úvodní hodnocení.) 3) DISKUSNÍ SKUPINA "Kvantitativní mineralogická analýza p?írodních nebo umUlých akumulací obsahujících jílové a prFvodní minerály (A quantitative mineral analysis of natural or artificial accumulations containing clay and accompanying minerals)". Metody a hodnocení sou asného stavu. Výklad a diskuse o tom, jak nejlépe postupovat, abychom dosáhli kvantitativních

KNIHY,

ASOPISY

V edici Developments in Clay Science vyšel druhý svazek s titulem “Applied Clay Mineralogy” s podtitulem “Occurrences, Processing and Application of Kaolins, Bentonites, Palygorskite-Sepiolite, and Common Clays” autora H.H. Murraye. Svazek má celkem 180 stran, 30 tabulek a 64 obrázk v textu. Kniha je rozd!lena do 8 kapitol. Po obecném úvodu následuje kapitola o struktu e a složení jílových minerál a jejich fyzikáln!-chemických vlastnostech. T etí kapitola se v!nuje geologii velkých pr myslových ložisek, další pak pr zkumu, t!žb! a zpracování. Následují kapitoly v!nované využití kaolinu, bentonitu, palygorskitu a sepiolitu a b!žných jíl . Martin Š astný

LENSKÉ P"ÍSPdVKY NA ROK 2007 Vážení p átelé, tak jako obvykle se na Vás na podzim obracíme se žádostí o uhrazení lenských poplatk na následující rok. Znovu musíme zmínit finan ní náro nost innosti skupiny (p edevším poštovné, vydávání Informátora atd.), abychom Vás mohli i nadále pravideln! informovat o d!ní ve sv!t! jíl a o innosti naší Spole nosti. P i této p íležitosti bych Vás cht l požádat, zda abyste nám zaslali Vaše e-mailové adresy (kdo je máte), nebo' bychom cht li ušet it na poštovném a rozesílali bychom Informátora i elektronickou cestou.

12

Žádáme Vás o v asné zaslání ástky na p iložených složenkách, pop . bankovním p evodem na ú et ,eské spole nosti pro výzkum a využití jíl . 479112193/0300 u ,SOB Praha 1. V p ípad!, že jste neuhradili minulý lenský poplatek, je p ipo ten na Vaší složence. ,lenské p ísp!vky na rok 2008 z stávají ve stávající výši: roEní poplatek pro ?ádného Elena 200,-- KroEní poplatek pro dFchodce 100,-- KroEní poplatek pro studenta 60,--KroEní poplatek za kolektivní Elenství organizace 1500,-- KMartin Š astný

4. st?edoevropská jílová konference MECC´08 Zakopané, Polsko 22. - 27. zá í 2008 Kontaktní adresa: Katarzyna Gorniak AGH University of Science and Technology Al. Mickiewicza 30 60-59 Krakow - Poland e-mal: [email protected] 18. konference o jílové hmotU v eské republice (výzkum jílových minerál , jíl a dalších jílových akumulací) Záto1ské Dvory- ,eský Krumlov, Sporthotel Záto1 28.9. - 3.10.2008 Kontaktní adresa: CLAYS Ústav struktury a mechaniky hornin AV R, v.v.i. V Holešovi kách 41 182 09 Praha 8 e-mail: [email protected]

AKTUALITY EGU General Assembly Výro ní konference Evropské geologické unie Víde1, Rakousko Termín: 13. – 18. 4. 2008 33. Mezinárodní geologický kongres Oslo, Norsko 6. - 14. srpna 2008 Kontaktní adresa: www.33igc.org Thomas Heftyesgt. 2, P O Box 2694 Solli, No 0204 Oslo Phone: +47 2256 1930 Fax: +47 2256 0541 E-mail: [email protected] Homepage: http://www.congrex.no

14. mezinárodní jílová konference (AIPEA) Micro et nano: Scientiae Mare Magnum Castellaneta Marina, Itálie 14. - 20. ervna 2009 Kontaktní adresa: www.14icc.org e-mail: [email protected]

Vydává: eská spole nost pro výzkum a využití jílI RegistraEní Eíslo: MK R E 17129 Editor: RNDr. Martin Š astný, CSc. Ústav struktury a mechaniky hornin AV R V Holešovi kách, 41 182 09 Praha 8 - Libe+ tel.: 266 009 262, 410 fax: 268 866 45 e-mail: [email protected] lenové redakEní rady: Prof. RNDr. Ji@í Konta, DrSc. RNDr. Karel Melka, CSc. RNDr. Miroslav Pospíšil, Ph.D. Technický redaktor: Jana Šreinová Vychází 4. 11. 2007 TištUná verze: ISSN 1802-2480 Internetová .pdf verze: ISSN: 1802-2499

4. mezinárodní konference FEZA Zeolity a související materiály: Trendy, cíle a výzvy Univerzita Pierre a Marie Curie, Pa íž 2. - 6. zá í 2008 Kontaktní adresa: Pr. Antoine Gédéon FEZA 2008 UPMC, laboratoire SIEN 4, place Jussieu, case 196 75252 Paris cedex 05- France e-mail: [email protected] GeoMod2008 Florencie, Itálie 22. - 24. 9 .2008 Kontaktní adresa: [email protected] Phone: +39 055 685233 Fax: +39 055 6585493 www.geomod2008.org

13