ročník 21, červenec 2010 (208) náklad 900 ks zdarma

ročník 21, červenec 2010 (208)

náklad 900 ks

zdarma

Výběr z obsahu: Dětský den trochu jinak Usnesení Hlasatel historický Opatská stezka II

Soutěž Zahrada a okno 2010

Kultura v červenci pár tipů z bohatého programu NE 4. 7. 2010 Mše svatá – hudební doprovod – Michael Haydn – Nikolaimesse v podání Chrámového sboru z Neumarktu u Freistadtu (Rakousko) Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy: 4. 7. 2010 v 10.00 hodin SO 10. 7. 2010 Mezinárodní hudební festival – 58. Evropské týdny Passau AVE MARIS STELLA – mariánské písně pro chrámový sbor a varhany v podání mezinárodního hudebního sboru Dolce risonanta Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy:10. 7. 2010 v 10.00 hodin vstupné 100,– Kč

PÁ 16. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod, klášterní zahrada ASONANCE – početná skupina, jejíž repertoár je nasměrován k lidové hudbě britských ostrovů. Kde: klášterní zahrada Kdy: 16. 7. 2010 v 19.00 hodin vstupné 80,– Kč ČT 22. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod, klášterní zahrada Michal Pavlíček a Monika Načeva. Hudební top sezony. Koncert legendárního kytaristy skupiny Pražský výběr a Stromboli a zpěvačky divadla Sklep. Kde: klášterní zahrada Kdy: 22. 7. 2010 v 19.00 hodin vstupné 80,– Kč

Právě probíhá ve Vyšším Brodě III. ročník této soutěže. Přihlášení do soutěže není nutné, informace naleznete na www.vyssibrod.cz. Fotografie budou vystavovány průběžně ve vestibulu MěÚ Vyšší Brod. Úspěchy vyšebrodských pěstitelů sleduje porota v následujícím složení: Miroslav Krotký Slávka Kottová Marie Hulíková Blanka Hulíková Saša Ouředníková (předsedkyně soutěže – [email protected])

2

Vyšebrodský zpravodaj

Výstava Galerie „Stará radnice“ Vyšší Brod – Infocentrum

23. 6. – 5. 8. 2010 MAG.ART. MARLENE SCHRÖDER sklo a hlína FRANTIŠEK TÁCHA B.S. obrazy a objekty

Poděkování Ř

editelství Základní školy a Mateřské školy Vyšší Brod přeje dětem v mateřské škole, žákům a žákyním v základní škole a všem svým zaměstnancům hezké prázdniny plné slunce a pohody a děkuje všem za práci ve školním roce 2009/ 2010. Děkujeme svému zřizovateli, Městu Vyšší Brod, za maximální podporu a péči o materiální vybavení školních prostor a zároveň všem svým sponzorům, kteří přispěli v uplynulém školním roce k činnosti obou škol svými dary. Milan Holek, ředitel školy Vanda Kotálová, zástupkyně ředitele školy

Inzerce • Pronajmu nebytový prostor /prodejnu/ téměř zařízenou, mram. pulty, skleníkové podstavce, velkoton, váha, chladící box, sklad. rampa, aj. 50 m2. Výhodný pronájem. Prodejna se nachází z pr. boku prodejny Zlatnictví Šlejmarová, Míru 200 ve Vyšším Brodě. Tel.: 777 340 214 nebo 380 746 465. • Prodám garáž ve Vyšším Brodě. Kontakt 721 308 408. Cena 70.000,– Kč. • Prodám zahradní domek na městském pozemku ve Vyšším Brodě. Cena 150.000,– Kč. Kontakt: 606 927 079. • Prodám byt ve Vyšším Brodě, 2+1, v osob. vlastnictví. Částečně zrekonstruovaný, plast. okna. Cena 750.000,– Kč. Kontakt: 606 927 079.

Vyšebrodský zpravod aj

ŠKOLA – informace k dotazníkům D

ěkujeme rodičům a žákům za vyplnění dotazníků, ve kterých se vyjadřovali k práci školy. Jejich odpovědi budou jedním z podkladů pro vyhodnocení práce školy a námětem pro další případné úpravy podmínek pro výchovu a vzdělávání našich dětí. K některým často uvedeným připomínkám a námětům bychom se chtěli krátce vyjádřit: 1. šatny – uvažujeme o vybavení šaten uzamykatelnými skříňkami vždy pro 2 žáky; záleží na finančních možnostech zřizovatele – Města Vyšší Brod (potřebujeme cca 250 000,- Kč – sponzoři vítáni) 2. více zájmových kroužků – prostory pro činnost můžeme poskytnout, ale nemáme dostatek dospělých vedoucích, kteří by tyto kroužky byli ochotni vést. Pokud se už i najdou a podaří se otevřít nové kroužky, často jsou pro nezájem dětí po jejich počátečním nadšení brzy zrušeny (viz kroužek filmový, ručních prací, šachový ???…) 3. delší přestávky – z důvodu nevyhovujícího autobusového a vlakového spojení není možné přestávky prodloužit, protože děti by se včas nedostávaly domů 4. dvě jídla k obědu – po instalaci výdajového terminálu se postupně bude zavádět možnost výběru ze dvou jídel (zatím pokusně) 5. odhlašování obědů – musíme se řídit platnou legislativou upravující tuto oblast školního stravování. Citujeme: - zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, § 119: V zařízení školníh ostravování se uskutečňuje školní stravování žáků v době jejich pobytu ve škole. vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování: • § 2, odst. 7: Jídla podávaná v rámci školního stravování konzumují strávníci v provozovnách školního stravování. • § 4, odst. 9: První den neplánované nepřítomnosti strávníkave škole se považuje za pobyt ve škole. Odhlašování strávníků je pak upraveno v provozním řádu školní jídelny. Stručný výtah z tohoto řádu s podmínkami odhlašování obědů je i součástí přihlášky ke stravování, kterou rodiče vyplňují a podepisují. 6. málo volitelných a nepovinných předmětů – volitelné předměty: jako informaci uvádíme, že pro příští školní rok 2010/2011 bylo žákům budoucího 7. – 9. ročníku nabídnuto 12 volitelných předmětů. V dostatečném počtu se přihlásili pouze na 5 z nich. Ostatní tedy nemohou být pro nízký zájem otevřeny. nepovinné předměty: nepovinné předměty se vyučují dva (náboženství a sborový zpěv), o další nabízené zájem žáků poklesl v okamžiku, kdy se dozvěděli, že přihláškou na nepovinný předmět se jejich docházka na něj stává povinnou, nikoli dobrovolnou (nejde totiž o kroužek, ale o součást učebního programu školy). 7. nedostatek ostatních mimoškolních aktivit – v minulém školním roce se konalo celkem 89 mimoškolních akcí (tj. skoro každý třetí školní den jedna). Jednalo se např. o exkurze, návštěvy výstav, besedy, žákovská vystoupení, návštěvy filmových a divadelních představení, cirkusu… Při tomto množství akcí musíme však stále hledat rozumný kompromis mezi jejich počtem a jejich cenou, abychom neúměrně nezatěžovali rodinné rozpočty. 8. Rada školy – značná část rodičů vyjadřuje přání, aby prostřednictvím Rady školy mohli více ovlivňovat dění ve škole. Z dotazníků však zároveň vyplývá, že málokdo je ochoten v této radě sám pracovat. Tolik pár vysvětlujících slov k nejčastějším připomínkám, které se objevily v dotaznících. Ještě jednou děkujeme za jejich vyplnění. Tam, kde to bude možné, se náměty, které z nich vzešly, budeme v dalším období zabývat. Milan Holek – ředitel školy, Vanda Kotálová – zástupkyně ředitele školy

3

Program kulturních akcí hrad Rožmberk červenec 2010 6.7. – skupina historického šermu BRATŘI Z RŮŽE – začátek v 19.00 hod. 13.7. – skupina historického šermu BRATŘI Z RŮŽE – začátek v 19.00 hod. 20.7. – skupina historického šermu BRATŘI Z RŮŽE – začátek v 19.00 hod. 27., 28., 29.7. – komedie JAK SE VÁM LÍBÍ (W.Shakespeare) – divadlo Esence – začátek ve 20.30 hod. 30.– 31.7. – hudební festival „ČESKÉ HRADY“ za účasti předních interpretů české a slovenské hudební scény (www.ceskehrady.cz) – nekoná se na hradě, ale v městečku Rožmberk n/Vlt. Další informace najdete na www.hrad-rozmberk.eu. Vstupenky budou v prodeji před představením na hradě. Představení se konají na nádvoří hradu Rožmberk (kromě festivalu České hrady). „NEVŠEDNÍ NOC PETRA VOKA“ – noční kostýmovaná představení na hradě Rožmberku pořádaná agenturou Kultur-Kontakt, České Budějovice

Termín 27.6. 2.7. 3.7. 9.7. 10.7. 23.7. 24.7.

Začátek představení v 21.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod. 21.00 / 22.00 / 23.00 hod.

Rezervace vstupenek na tel. 387 310 412 (12.00 – 16.00 hod. po – pá) nebo na www.kultur-kontakt.cz

VYŠEBRODSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní zařízení města Vyšší Brod, IČ: 00246191, Registrační značka: MK ČR E 11571 Odpovědný redaktor: Karel Troják, Adresa redakce: Vyšebrodský zpravodaj, MěKZ, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod, e–mail: [email protected], tel.: 380 746 343, Tisk: Jihočeský inzert expres, s.r.o. Distribuce: Česká pošta, s.p., Vydavatel není odpovědný za obsah a pravdivost otištěných inzerátů a vyhrazuje si právo nezveřejnit inzerát, který by jej poškozoval nebo byl svým obsahem protizákonný. Vychází 1x měsíčně.

4

Vyšebrodský zpravodaj

SRPŠ děkuje za podporu S

družení rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Vyšší Brod zveřejňuje své sponzory, kteří přispěli na uspořádání dětského dne konaného dne 29. 5. 2010 a dalších akcí pořádaných v rámci mimoškoních aktivit dětí v roce 2010. Poděkování patří těmto sponzorům: Adamec Václav – Vodoinstalatér, AGROWALD s.r.o. – Přízeř, AGROWALD Rožmberk s.r.o. – Přízeř, AGM AGRO – Pekárna, Alois Krejčík – AUTO ELEKTRO, Barcalová Kateřina – ÚČETNICTVÍ, Bigas Rudolf a Mikeš Zdeněk – BRODYS, Bíca Bohumil+Rolník Jan – ZEDNICTVÍ, Candra Bohumil – RESTAURACE U Candrů, Fellegiová Eva – CUKRÁRNA, Filipčík Jan – AUTOOPRAVNA, Franc Lukáš – HOTEL ŠUMAVA, Fojtl Jiří – Minipivovar, Hanzlíček Jindřich – Optika,Hlavsová Jana – Stavitelství Pekáek, Hojek Václav – AKVARISTIKA, Hurdová Ludmila – KADEŘNICTVÍ, Jaroš Tomáš – Zvěrolékař, Jonášová Marcela – Harmonie,Kottová Slávka – ZAHRADNICTVÍ, Krotká Jana – LESANKA, LA–PRO–METALL

Vyšší Brod, Lísal Karel – ZEDNICTVÍ, Pavelec Miloš–Stavebniny, P–INFO – směnárna, Poláček Karel – POstavPO, R+R MARKET Vyšší Brod, Schmid Ladislav – AUTOSERVIS, Tymko Jan – Tesařství, VANČUROVÁ Marie – prádlo, Vodrážková Alice – LÉKÁRNA, Žák Alexandr – zubní ordinace. Ruku k dílu přiložili: Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ Vyšší Brod, Město Vyšší Brod, Myslivecké sdružení, Rybářský svaz, Svaz dobrovolných hasičů, Včelařský svaz, Přátelé Vyšebrodského kláštera – stanoviště, Hrudkováček – zapůjčení kulis a kostýmů, Kemp pod hrází – Miloš Pavelec – zázemí, děti ze ZŠ – pohádkové postavy, manželé Havlovi – zapůjčení kozlíka Ondřeje. Děkujeme sponzorům za důvěru a za volný čas všech nadšenců, kteří se podíleli na programu. Za Sdružení rodičů a přátel školy při ZŠ a MŠ Vyšší Brod, Dalibor Velfl.

Dětský den trochu jinak N

etradiční oslavu Mezinárodního dne dětí připravila pro všechny žáky a žákyně naší školy městská policie ve spojení s ostatními složkami IZS. Přítomní mohli zhlédnout např. ukázky z výcviku policejních psů, obdivovat šikovnost pyrotechnika, prohlédnout si hasičský vůz a v neposlední řadě pobesedovat s policisty. Pro všechny bylo navíc připraveno i občerstvení. Ačkoli počasí akci vyloženě nepřálo a ta musela být kvůli dešti přeložena ze starého hřiště do školního areálu, patří městské policii dík za její snahu zpestřit dětem výuku.

Ve Vyšším Brodě zazněly tóny klasických harmonik a heligonek V

sobotu 12. června 2010 proběhl nultý ročník Vyšebrodského setkání harmonikářů v restauraci Lesanka. Tento den přijeli do našeho městečka zahrát a zazpívat harmonikáři ze všech koutů jižních Čech. Jednalo se o nesoutěžní přehlídku. Každý harmonikář dostal možnost zahrát a zazpívat dvě až tři písničky. Akce se zúčastnili muži i ženy. Celý program perfektně moderoval Pepa Havel, kterému vtip a usměv ve tváři nechyběl. Oficiálně za město Vyšší Brod přivítal naše hosty starosta ing. Milan Zálešák. Za členský výbor Jednoty Vyšší Brod paní Hana Lütrnerová. Přehlídku zahájili žáci ZUŠ Vyšší Brod, kteří ukázali, že jim hraní na harmoniku není vůbec cizí. Dále pokračovala přehlídka harmonikářů v pořadí tak, jak určili organizátoři akce. Myslím, že se akce povedla a velká účast návštěvníků je pro nás důkazem, že takovéto akce je třeba organizovat. Nultým ročníkem jsme letošní setkání nazvali, jelikož se u nás žádná podobná akce ještě nekonala a pro nás organizátory se jednalo o takový ročník zkušební. Vstupné bylo zdarma. Vyšebrodské setkání harmonikářů pořádalo: Město Vyšší Brod a členský výbor Jednota Vyšší Brod. Za členský výbor Jednota: Anna Lüftnerová, Hana Kottová, Hana Erhartová, Zuzana Mikešová a Josef Timko. Za MěKZ a infocentrum: Lucie Kubíčková. Akce mohla vzniknout za podpory: Města Vyšší Brod, ředitelství Jednoty Kaplice, pekárny Vyšší Brod, pekárny Horní Planá a nákupního střediska Jednota Vyšší Brod. Děkujeme ! Dále bychom chtěli poděkovat restauraci Lesanka, ZUŠ Vyšší Brod a Městské policii za výbornou spolupráci. Fotografie z akce můžete si můžete prohlédnout na www.vyssibrod. cz v galerii. Těšíme se příští rok nashledanou. Za organizátory Lucie Kubíčková

Vyšebrodský zpravod aj

5

USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod dne 24. 5. 2010 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Průběžné plnění úkolů daných zasedáním RM dne 10. 5. 2010. 2. Plnění upraveného rozpočtu města za období I – IV roku 2010 a výhled na další období. Příloha č. 1 II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání. 2. Pronájem částí p. p. č. 306/7 o výměře 25 m 2 a p. p. č. 306/9 o výměře 2 411 m 2 v k. ú. Vyšší Brod na dobu určitou do 31. 12. 2010. 3. Pronájem částí p. p. č. 306/7 o výměře 106 m 2 a 306/9 o výměře 1 698 m 2 v k. ú. Vyšší Brod na dobu určitou do 31. 12. 2010. 4. Zveřejnění záměru pronájmu části p. p.

č. 306/9 o výměře 1 160 m2 v k. ú. Vyšší Brod na dobu určitou do 31. 12. 2010. 5. Přijetí finančního daru ve výši 5 000,– Kč, který bude použit pro potřeby JSDHO V. Brod. 6. Zřízení tržního místa na části p. p. č. 60 v k. ú. Vyšší Brod pro prodej rychlého občerstvení na období VI – IX 2010 v souladu s čl. 3, odst. 2 Tržního řádu města. 7. Vyznačení hipostezek na pozemcích p. č. 50/21 a 50/6 v k. ú. D. Drkolná v majetku města, které provede Odbor při KČT Jč. kraje turistika na koni. Příloha č. 2 8. Poskytnutí peněžitého daru ve výši 19 000,– Kč, s. p. LČR Vyšší Brod, jako příspěvek na pořízení a instalaci schodiště u vorové propusti Vyšší Brod na levém břehu Vltavy.

III. P o v ě ř u j e 1. Starostu města podpisem darovací smlouvy o přijetí finančního daru ve výši 5 000,– Kč pro potřeby JSDHO Vyšší Brod. 2. Starostu města podpisem darovací smlouvy o poskytnutí finančního daru ve výši 19 000,– Kč Lesům ČR, s. p. IV. Z a m í t á 1. Nabídku Českokrumlovského deníku na placenou prezentaci Města Vyšší Brod v příloze „Cesty městy“. Ing. Milan Zálešák starosta PaedDr. Josef Pechlát místostarosta

USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod dne 7. 6. 2010 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Průběžné plnění úkolů daných zasedáním dne 24. 5. 2010. 2. Stav příprav 28. zasedání ZM Vyšší Brod dne 14. 6. 2010. II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání. 2. Nařízení Města Vyšší Brod č. 1/2010, které upravuje parkování vozidel na území města Vyšší Brod na parkovištích zřízených na pozemcích ve vlastnictví Města Vyšší Brod. Příloha č. 1

3. Částku 16 860,– Kč za 1 žáka ZŠ Vyšší Brod – úhradu části neinvestičních výdajů sníženou o příspěvek ze státního rozpočtu pro fakturaci okolním obcím Příloha č. 2 4. Přijetí věcného daru v ceně 1 978,– Kč od firmy Pekařství AGM–AGRO s. r. o. V. Brod – k zajištění oslavy MDD – Dětský den s IZS. 5. Pronájem pozemku p. č. 1/1 v k. ú. Hrudkov o výměře 9 176 m 2 pro zemědělské využití. 6. Krátkodobé zvláštní užívání pozemku p. č. 177/6 v k. ú. Vyšší Brod v majetku města pro zřízení dětského putovního

Tradiční Markétská pouť 2010 V sobotu a neděli je připraven lidový jarmark. Řemeslný trh v dolní části náměstí. 9. 7. 2010 – pátek Pivní stan u zdravotního střediska 18.30 hod. Lítací pes( rock) Horní Planá 20.00 hod. Gin fis (rock) Vyšší Brod U kašny na Náměstí 17.00 hod. Téměř divadelní společnosti „Čarodějnice z kumbálu“ – loutková pohádka 10. 7. 2010 – sobota Pivní stan u zdravotního střediska 10.00 hod. Drc (folk) České Budějovice 12.00 hod. Ukázka historických motorek a start závodu Lipenský lokáč 13.00 hod. Vojta Vítek band (pop) České Budějovice

18.00 hod. ZOE (rock) Český Krumlov 20.00 hod. Papouškovo sirotci (country-beat) Český Krumlov U kašny na Náměstí 9.30 a 11.00 hod. – Divadlo Já to jsem, Víťa junior – „Královská moudrost, Pinochio“ – divadelní scéna pro děti Kostel sv. Markéty 16.00 hod. – Mše svatá 18.00 hod. – Hornoplánský smíšený sbor Musica Viva – sbormistryně Heleny Tomanové Park na náměstí 10 –16.00 hod. EON Rodinný fotkáblek (čtyřčlenných týmů )

tábora ČT Praha v termínech: 1. 7. – 4. 7. 2010, 22. 7. 2010. Příloha č. 3 III. P o v ě r u j e 1. Starostu podpisem darovací smlouvy o přijetí věcného daru v ceně 1978,– Kč na oslavu MDD.

Ing. Milan Zálešák starosta PaedDr. Josef Pechlát místostarosta

11. 7. 2010 – neděle Pivní stan u zdravotního střediska 10.00 hod. – K klub – (dechová hudba) České Budějovice 15.00 hod. – Troufalka (dechová hudba) Horní Planá U kašny na Náměstí 10.00 hod. Téměř divadelní společnost – „Pohádka o nebojácném synkovi“ kostel sv. Markéty 11.00 hod. – Poutní mše svatá k uctění sv. Markéty Dále také: pátek/ sobota – Rock v průjezdu 20.00 hod. Restaurant u Funyho – večer s živou hudbou Akce je podpořena grantem Jihočeského kraje na „živou kulturu“.

6

Vyšebrodský zpravodaj

Program kina červenec 2010 Pátek 2. 7. 2010 ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Pondělí 19. 7. 2010 EXMANŽELKA ZA ODMĚNU 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Pondělí 5. 7. 2010 MAMAS & PAPAS 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Středa 21. 7. 2010 KUKY SE VRACÍ 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Středa 7. 7. 2010 DEŠŤOVÁ VÍLA 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Pátek 23. 7. 2010 VLKODLAK 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Pátek 9. 7. 2010 NĚJAK SE TO KOMPLIKUJE 20°° hod. Vstupné 70,– Kč

Pondělí 26. 7. 2010 DIVADLO – KLÁŠTERNÍ ZAHRADA

Pondělí 12. 7. 2010 LÍTÁM V TOM 20°° hod. Vstupné 70,– Kč Středa 14. 7. 2010 PRINC Z PERZIE 20°° hod. Vstupné 70,– Kč Pátek 16. 7. 2010 KONCERT – ASONANCE – Klášterní zahrada 19°° hod. vstupné 80,–Kč

Středa 28. 7. 2010 JAK VYCVIČIT DRAKA 20°° hod. Vstupné 70,– Kč Pátek 30. 7. 2010 DIVADLO – KLÁŠTERNÍ ZAHRADA

Vyšebrodský zpravod aj

138. HLA SATEL

HISTORICKÝ ČERVENEC 2010 VYŠŠÍ BROD PO VZNIKU ČESKOSLOVENSKA O Vyšším Brodě po 28. říjnu 1918 jsem psal naposledy ve Vyšebrodském zpravodaji v květnu 1998. Od té doby uplynulo již mnoho vody, a proto mi dovolte toto „opravené a doplněné vydání“, kde změny pro přehlednost píši kurzivou. Zpráva o tom, že 28. října 1918 byl vyhlášen samostatný československý stát, došla do Vyššího Brodu až následujícího dne. Po celodenním napětí svolali Němci na večer do hotelu Panský dům schůzi, na kterou však Češi neměli přístup. Za předsednický stůl zasedli vedle sebe německý poslanec Dr. Wichtl z Vídně, okresní hejtman Schöbel z Kaplice a opat vyšebrodského kláštera Pammer. Na této schůzi bylo dohodnuto, aby bylo požádáno o připojení Vyššího Brodu k „Deutsch-Österreich“. Hned příštího dne, 30. října 1918, se začalo úřadovat pouze německy. Pošta byla zadržována již na nádraží v Kaplici, které obsadily jednotky volkswehru, a tak byl přerušen styk s českým vnitrozemím. Téhož dne přišlo do Vyššího Brodu sto mužů volkswehru. Ti s domácími demobilizovanými vojáky německé národnosti vytvořili ozbrojený vojenský útvar, který obsadil území podél železniční trati Certlov (nyní Rybník) – Lipno. Německý poslanec Dr. Wichtl ve Vídni vytvořil „Šumavskou župu“, která pohltila téměř celý okres Český Krumlov a vedla až k Domažlicím. Okresní hejtman Schöbel shromáždil kolem Kaplice více než 700 členů volkswehru, kteří měli 600 pušek, 16 kulometů, 10 pistolí a 75 tisíc nábojů. Do rukou opata kláštera Vyšší Brod Brunno Pammera složili 17. listopadu 1918 všichni zaměstnanci německé národnosti ve Vyšším Brodě slib věrnosti Deutsch – Österreich. Berní a poštovní úřad ve Vyšším Brodě „pracoval pro Linec, kam byly také odváženy peníze“. Koncem listopadu 1918 rozhodl policejní sbor v Českých Budějovicích podniknout vojenský a policejní zásah proti kaplické skupině volkswehru. Tento úkol byl svěřen 91. polnímu pluku v Českých Budějovicích, 2. prosince 1918 přišel rozkaz obsadit trať České Budějovice – Kaplice – Horní Dvořiště vojensky. Téhož dne začaly přípravy k postupu na Kaplici, v úterý 3. 12. 1918 následovaly boje v Kaplici. Zásah proti kaplické skupině volkswehru byl veden podle silnice Kaplice nádraží – Kaplice město. Tři setniny se čtyřmi děly vedené Ságnerem a čtvrtá setnina pod vedením Urbana měly provést obchvat a zadržet prchající volkswehr poblíž vsi Suchdol nad Certlovem. Hejtmanovi Ságnerovi se podařilo po kanonádě vyhnat celý sbor volkswehru z Kaplice, ale Urbanova setnina pro nedostatek munice nezastavila prchající jednotky volkswehru. Setník Kniha poslal výzvu do obcí okresu, aby se do 12 hodin podrobily a odevzdaly zbraně v Kaplici. Následoval postup českých jednotek k Malontům a přes Omlenice, Bujanov a Certlov na Dolní Dvořiště. Po boji bylo obsazeno Dolní Dvořiště. Dne 4. 12. 1918 bylo českým úřadům do Kaplice odevzdáno 132 pušek. Z Vyšebrodska poslal Malšín a Frymburk písemné prohlášení, že volkswehr je rozpuštěn a odzbrojen a že nebude vystoupeno proti českému vojsku. Pravděpodobně 4. prosince 1918 přijel vlak inženýra Emila Friče, Josefa Eliáše, Václava Jandy a setnina velitele Urbana do Vyššího Brodu. Zde na radnici, kde se shromáždili zástupci Vyššího Brodu se starostou Johannem Schmidkem, narazili na odpor. Městská rada nechtěla nechat vybubnovat zprávu, aby byly okamžitě odevzdány veškeré střelné zbraně. Teprve po energickém zákroku velitele Urbana nechal starosta Schmidke rozkaz vybubnovat. Mezitím se československé vojsko ubytovalo v hotelu Panský dům, i když velitel Urban chtěl ještě téhož dne obsadit Lipno a Frymburk. Předešlo jej však 14 zástupců obcí ležících nad Vyšším Brodem, kteří složili do rukou Urbana slib věrnosti československého státu.

7

TŘI STA SLOK Tak poeticky nazval svou celoživotní knihu veršů Václav Holub, který prožil půl století v Loučovicích, z toho čtyři roky po listopadu i jako starosta. Vaška znám oněch půl století a jeho život byl vážně poznamenán dvakrát. Poprvé, když se musel rozhodnout, zda bude důstojníkem Pohraniční stráže, nebo si vezme za svou ženu Eriku. Zvolil to druhé a ani po zlaté svatbě nelituje. Podruhé jej na dvacet let po srpnu 1968 poznamenali soudruzi. Já z jeho koníčků znal především filatelii a amatérské malířství, tak mne nepřekvapilo, že si svou knihu veršů sám ilustroval. Ze tří set veršů, které rozdělil na Vyznání, Večerní variace a Chvála domova, musím připomenout jeho předposlední verš: Neliším se od většiny/jen soudnost jsem dostal věnem/a v patách mi nejdou stíny/křivd spáchaných cizím jménem. Vašku, s tvým básnickým hodnocením „listopadu“, kdy říkáš Někdy mi připadá, že jsme se dostali z deště pod okap, nejen souhlasím, ale hezky jsi to řekl i za mne. Kniha veršů se Ti, Vašku, víc než povedla. (fs)

VŮNĚ PRÁZDNIN Možná si bláhově myslím, že se každý z nás po celý život těší na dva měsíce prázdnin. Mnozí rodiče určitě složitě řeší, kam dát po tuto dlouhou dobu syna či dceru, když není škola. Já naštěstí již mezi ně nepatřím. Pro mne a mé kamarády začínají prázdniny již od poloviny minulého století potlachem na osadě Jižní kříž, kde oheň je oltář trempů a kde řešíme, co vše chceme zvládnout. Bohužel, „díky“ věku je ten seznam stále kratší, stejně jako délka našich kroků. Ti, kteří mají o půl století méně let, jsou na tom lépe, ale bohužel mnozí nemají plány žádné. Těm přeji, aby měli plánů tolik, že ony dva měsíce prázdnin nestačí. (fs)

STAVBA MLÁDEŽE „JIHOČIN“ Celým obdobím let 1945 až 1948 se v Loučovicích jako červená nit prolíná otázka kritického nedostatku vhodných bytů. Pro celý tehdejší politický okres Kaplice byla ve dvouletém plánu povolena stavba 36 bytů a všechny nové byty byly určeny pro Loučovice. Na stavbě pracovali studenti, vojáci, dlouhodobí brigádníci a ze zahraničí šedesát kanadských a dvacet anglických „pokrokových“ studentů. Do 28. října 1948 byly svazáky odpracovány 43 tisíce brigádnických hodin a bylo postaveno pět zděných domů číslo popisné 127 až 131. První nájemníci se stěhovali do nových bytů 9. listopadu 1948. (fs)

OPSÁNO Z NOVIN Linecké noviny Volksstimme třetího října 1938 mimo jiné píší: „Všechna místa, kudy

8

Vyšebrodský zpravodaj

měly německé jednotky procházet, byla zaplavena prapory s hákovými kříži a občané vítali nacistické vojáky. Ve Vyšším Brodě umístili na Panském domě tabuli s nápisem, že v budoucnosti bude tato budova hnědým domem Vyššího Brodu!“ Tedy společenským a politickým střediskem vyšebrodských nacistů. Když německé oddíly procházely Vyšším Brodem, doprovázela je na cestě zejména děvčata. Za německými vojáky jela nákladní auta NSV s polními kuchyněmi a zásobami potravin pro „osvobozené soukmenovce“. Předáci tzv. sudetských Němců při návštěvách v Německu tvrdili, že Němci v Československu mají hlad, a tím více je třeba je „osvobodit z českého jařma“. (fs)

ČERVNOVÉ ZAMYŠLENÍ Kazatelna Čertovy stěny vždy přitahovala lidi svou originalitou s výhledem na hučící Vltavu hluboko v údolí a na náhodně navršené „kamenné moře“ s borovicemi, které mají korunu ve tvaru paraplíčka a odborně se jim říká reliktní. Při mé návštěvě se těmto pohledům obdivovala skupina cykloturistů střední generace a rodinka se dvěma kluky, která přijela od jižní Moravy ve škodovce, která byla mnohem starší než oni dva kluci. Na parkovišti Čertovy stěny stálo v ten okamžik jediné auto. Od kazatelny jdu dolů podél dvoumetrového potrubí, které zbylo po „Spirově“ vodní elektrárně, až do míst, kde ústí tunel, který odvádí vodu od turbin lipenské podzemní elektrárny do „vyrovnávačky“. Měl jsem štěstí, voda se právě hrnula z podzemí hory Luč v množství devadesáti kubíků za vteřinu. To by stačilo, nebýt Lipna II., na „stoletou vodu“ ve Vyšším Brodě. Za vteřinu tak proteče osmdesát tisíc půllitrů vody a z každého půllitru vody se v podzemí lipenské elektrárny vyrobí jedna kilowatthodina elektřiny. (fs)

V REZERVACI Zlaté paprsky podvečerního slunce, co bývají ostré jako špička jehly, mne nutí, abych oči stočil do vlnek a vln, které poskakují mezi i přes kameny v řečišti k tůňce, ohraničené pěti uhlazenými až vyleštěnými několikatunovými oblázky, které zde podle pověsti upustil čert. Na kraji břehu v těch místech roste olše šedá s převislou korunou, takže tůňka je z větší části ve stínu a plochý kámen na břehu je porostlý pestrým kobercem nejméně deseti druhů mechu, které zde vytvářejí miniaturní mechovou zahrádku. Když jsem se zahleděl do stojaté vody v tůni, byl jsem téměř šokován legendou z minulého století, jak z pod kamenů vylézají raci a ráčkové rodu Astacus fluviatilia. Odolal jsem pokušení je z tůňky vyndat a spočítat. Jen jsem si sedl na bobek a díval se na ně, dokud slunce nezašlo a doma vyprávěl, co jsem viděl. (fs)

Ve Vyšším Brodě byla ponechána pouze stráž a druhý den (pravděpodobně 5. prosince 1918) odjel vlakový transport do Horního Dvořiště, kde byla obsazena železniční stanice a okolní obce. Dochovaná německá kronika Dolního Dvořiště uvádí, že „pátého prosince 1918 bylo obsazeno Horní Dvořiště jednou rotou českého vojska. Současně uteklo šedesát mužů volkswehru. Češi postavili na náměstí dva kulomety. Vojenské uzavření hranice a úplné zastavení provozu na hranicích.“ „Po odchodu československé vojenské setniny velitele Urbana byl po několik dní zdánlivý klid. V těchto dnech byl znovu vytvořen ve Vyšším Brodě oddíl volkswehru, který vyjel vlakem do Certlova (dnes Rybník). Zde však z dálky spatřili dlouhý vlak s československou trikolórou stojící ve stanici. Volkswehr se vrátil zpět do Vyššího Brodu a rakouští vojáci se po hloučkách vraceli do Rakouska.“ Během téhož dne dopoledne se sešlo na radnici ve Vyšším Brodě městské zastupitelstvo i městská rada k bouřlivému jednání. Starosta Schmidke povolal na toto jednání Vojtěcha Sladkého, Čecha, a žádal ho, aby uvedl deputaci města k československému vojsku, jež obsazuje trať do Certlova. Vojtěch Sladký projevil ochotu, ale před polednem mu starosta vzkázal, že se obecní zastupitelstvo usneslo hájit město před obsazením. V poledne pozval starosta Sladkého znovu k sobě do bytu. Položil mu otázku: „Co byste učinil a co byste podnikl na místě starosty?“ Sladký odpověděl, že by učinil vše, aby uchránil město od pohromy. A tak ve tři hodiny odpoledne dojela delegace Vyššího Brodu vedená Vojtěchem Sladkým do Certlova a tam prohlásila do protokolů, že město nebude klást odpor a zaručila se podpisem, že svůj volkswehr ihned odzbrojí a rozpustí. © František Schusser

MĚSTSKÝ PIVOVAR VE VYŠŠÍM BRODĚ Pivo se ve středověku považovalo nejen za nápoj, ale i za relativně levnou a sytou potravu. Na samém začátku se pivo vařilo doma, primitivní domácí pivovar tvořila pánev nebo kotel. Na počátku 16. století již měšťané Vyššího Brodu zcela určitě vařili pivo nejen pro vlastní potřebu, ale i mimo svůj dům. To se nelíbilo mnichům v klášteře Vyšší Brod, a proto v roce 1524 vydal opat Christodor Knoll sdělení, že „do vzdálenosti jedné půl míle ve vesničkách patřících k našemu kostelu nesmí nikdo z tamních obyvatel nabízet na prodej žádné pivo ani vyrábět slad, nýbrž jen to množství, které sám pro svůj dům potřebuje smí po právu mít“. Z tohoto textu není průkazné, že v té době již „městský“ pivovar ve Vyšším Brodě stál, ale je jisté, že se zde již pivo vařilo. Z této doby známe i první pivovarníky z Vyššího Brodu. Je to rodina Mälzerova. Z jejich jména jasně vysvítá profese sladovníka. Ve Vyšším Brodě 16. století bylo několik „várečných domů“, ve kterých najatý sládek podle předem určeného pořadí vařil pivo, ale již na konci 16. století se městské várečenství soustředilo do jediného místa, kterým se stal dnešní dům číslo popisné 79 na náměstí. Od roku 1577 nastala další etapa „boje o pivo“ ve Vyšším Brodě mezi klášterem a městem. Od tohoto roku bylo město povinno platit klášteru roční paušální poplatek šedesáti kop míšenských grošů za to, že využívalo „půl mílového práva“. Petr Vok z Rožmberka v roce 1608 toto potvrdil a v privilegiu se mimo jiné praví: „Napříště, až na věčné časy, mohou radní a měšťané našeho městečka Vyšší Brod vařiti červené a bílé pivo, rovněž vyrábět slad a prodávat pivo podle jejich libovůle, aniž bychom jim v tom bránili my nebo ti, co přijdou po nás, ani převor nebo opat si nebude stěžovat. Ovšem, s výjimkou kláštera, nebude mít nikdo právo v okruhu jedné půl míle od našeho kláštera vyrábět pivo nebo slad.“ Za třicetileté války, od roku 1628, muselo město Vyšší Brod platit ročně „posudné“ sto rýnských. Neví se ale, zda platba byla určena pro Eggenbergy či klášter. V té době byl v městském pivovaře sládkem Georg Kaidl. Po třicetileté válce začal městský pivovar znatelně pokulhávat za klášterním pivovarem a v roce 1712 byl městský pivovar „malý“. Na jednu várku vyrobil jen čtyři čtyřvědrové sudy, tedy zhruba deset hektolitrů piva a za celý rok 1712 to byly 273 hektolitry piva v 29 várkách. Město Vyšší Brod mělo v té době tři hotely: Panský dům, Primátor a Šumava. K tomu ještě 17 dalších krčem. Víme, že v Panském domě, který patřil klášteru, se zcela určitě čepovalo klášterní pivo a v Primátoru městské pivo. Nájemcem městského pivovaru byl v roce 1712 Johann Mader, který byl současně i nájemce hotelu Primátor. Město z prodeje piva mělo roční tržbu 1.100 zlatých, a jak uvádí tehdejší prameny, zisk z prodaného piva městského pivovaru ve Vyšším Brodě „byl malý, protože rozvoj městského pivovaru dusil klášter“. Kvalitu piva z městského pivovaru zkoušel „lízník“, který byl váženým vyšebrodským měšťanem, jenž rozhodoval, zda nájemce městského pivaru může “várku vystavit a zda mu bude prodloužena smlouva o pronájmu pivovaru“. Povinností lízníka bylo “odzkoušet, zda prodávaná piva jsou dobře vyležená“. Pivo bylo lízníkem zkoušeno šest až osm dní předtím, než bylo vystaveno a v Primátoru prodáno.

Vyšebrodský zpravod aj

V polovině 17. století městský pivovar ve Vyšším Brodě vyrobil a dodal do deseti hostinců ročně kolem 750 hektolitrů piva, ale poměr mezi klášterním a městským pivovarem byl stále značný ve prospěch kláštera. Boj o odběr piva po roce 1850 způsobil, že městský pivovar měl roční produkci až dva a půl tisíce hektolitrů piva. Tento rekord byl dosažen v roce 1873. Městský pivovar byl v té době již řadu let propachtován a várka v té době uváděna ve výši 22,5 hektolitru horké mladiny. V závěru 19. století se roční produkce ustálila na hodnotách přes dva tisíce hektolitrů piva za rok. V závěru 19. století však dochází za sládka Jakuba Schoissera k prudkému poklesu, a tak jej nahrazuje sládek Wolfgang Schwarz, který je stejně jako jeho předchůdce nejen sládkem, ale i nájemcem. Patrně ještě za Schoissera došlo k nové úpravě varny, která měla novou kapacitu 24 hektolitrů v jediné várce. Roční výkon se však nezvyšoval a v roce 1907 byl jen 870 hektolitrů piva. To však bylo jen „dno“, protože v roce 1910 byl roční výstav již opět 1.870 hektolitrů piva. V roce 1910 bylo ustanoveno „Právovárečné měšťanstvo ve Vyšším Brodě“, ale nemělo dlouhého trvání. Přišla prvá světová válka, kritický nedostatek sladu a modernizace klášterního pivovaru. V roce 1917 je uváděn výstav již jen 250 hektolitrů piva, zdá se, že v tomto roce byl městský pivovar ve Vyšším Brodě již část roku mimo provoz. Sládek Josef Schmidt, který zde byl od roku 1908, nesl společný osud pivovaru až do roku 1925. Od roku 1918 však již nejsou k dispozici žádná fakta o výrobě piva v měšťanském pivovaře. Pivovar byl zřejmě zakonzervován. Oživení nastalo až s příchodem staronového sládka Jiřího Schwarze, a tak v roce 1930/1931 se v něm vystavilo velice slibných 1.034 hektolitrů piva. Před tímto oživením byl městský pivovar změněn na strojní pohon. Přišla však hospodářská krize a s ní i celkový pokles celkové produkce všech pivovarů. Krize se nevyhnula ani městskému pivovaru ve Vyšším Brodě. V období před druhou světovou válkou se roční výstavy pohybovaly kolem šesti set hektolitrů piva v roce. Po Mnichovu a připojení Vyššího Brodu k nacistické Říši zůstává Jiří Schwarz sládkem a roční výstav se zvyšuje asi o sto hektolitrů. Pivovar vařil „birgrbrau“ až do roku 1944, kdy byl roční výstav 740 hektolitrů. Po skončení druhé světové války již provoz městského pivovaru nebyl ve Vyšším Brodě obnoven. Na nevařící pivovar byla sice ještě uvalena národní správa. Vlastní pivovar v č. p. 79, nalézající se kdysi v zadní části domu, ustoupil výstavbě panelových domů. Pivovar býval čtyřkřídlým a dozadu protaženým dvorcem, přístupným úzkou uličkou mezi domy č. p. 79 a 80 a dále průjezdem, který procházel čelní budovou. Dle pamětníků se při demoličních pracích objevily zbytky pivovarské technologie. ©František Schusser

STARÉ ZVONY KLÁŠTERA VYŠŠÍ BROD Zvon doprovází člověka v celé jeho historii a jeho posvěcením se z neživé hmoty stává nástroj posvátný. Ve středověku bylo zvonům přisuzováno sedm ctností. Zvon je jednou z mála vzácných památek, která každého člověka doprovází nepřetržitě v den všední i sváteční, při práci i slavnosti a k srdci lidskému promlouvá vždy řečí vítanou a dobrou. Jeho posvěcením se z neživé hmoty stává nástroj posvátný. Svolává k bohoslužbám a vyzývá k modlitbě, ohlašuje radostné i bolestné události. Patří k duchovnímu i kulturnímu dědictví národa i církve. Tento hudební nástroj má hlavu, tělo, srdce, tvář a také hlas. Z technického pohledu je zvon samozvučný bicí nástroj kalichovitého tvaru, sloužící ke svolávání věřících k modlitbě nebo jiné signální funkci. Je tvořen tělem zvonu a srdcem, které je zavěšeno uprostřed těla zvonu a je pohyblivé. Velké zvony jsou odlévány zkušenými zvonaři ze zvláštní bronzové kovové slitiny, která je nazývána zvonovina. Bývají zdobeny nápisy a reliéfy a jsou zvukově naladěny na konkrétní tón. Já sám mám zvuk každého zvonu rád a za „staré zvony“ považuji zvony, které byly zavěšeny ve zvonicích před první světovou válkou. Bohužel mnohé, či spíše většinu, zničily obě světové války, které zvony přetavily v děla. A zvuk děl nemám rád. Klášter ve Vyšším Brodě, stejně jako všechny cisterciácké kláštery, byl postaven bez věže a tím i bez zvonů. Dominik Kaindl ve své historii kláštera u letopočtu 1536 poznamenal: „Vyhořela klášterní budova včetně kostela. Opat Paul Klötzer nechal klášter znovu vystavět a opatřil také nové zvony.“ Z této věty je zřejmé, že již před rokem 1536 měl kostel kláštera zvony. Když jsem dával dohromady historii poustevnického kláštera Emeritů v Přední Výtoni, tak jsem zde našel i větu: „V roce 1556 vyprosil vyšebrodský cisterciácký opat Jan Haider jeden zvon z poustevnického kostela v Heurafflu, neboť vyšebrodský zvon praskl“.

9

POD HRÁZÍ Zatímco pramen Vltavy je dodnes nejistý, tak vodácké ponoření pádla do Vltavy je po dokončení Lipna neomylně dáno. Je to kemp Pod hrází pod přehradní hrází Lipno dvě. Tedy „vyrovnávačky“ ve Vyšším Brodě. Sem se sjížděli vodáci, kteří si před půl stoletím vezli svou kánoi či kajak v nákladním vagonu a pádlo i stan, většinou bez podlážky, měli vedle sebe na sedadle vlaku. Nejvíce jich vystupovalo v pátek v podvečer, a tak místní hospody měli své týdenní žně v pátek večer, kdy zde zněly kytary a melodie vodáckých písní dlouho přes půlnoc. Dnes je to zcela jiné. Party a celé třídy přijíždějí, zejména v červnu a o prázdninách, vcelku rovnoměrně každý den. „Vodáci“ si nevezou své lodě a pádla. Místo nich si vezou „lahváče a plecháče“, demižony nebo lahve „tvrdého“ a pokud je nestihnou zkonzumovat z Českých Budějovic do Rybníka, tak finišují ve vlaku z Rybníka do stanice Vyšší Brod klášter. Zde se vyhrnou z vláčku a za hlasitého skřeku „chvátají“ do kempu Pod hrází. Ráno si půjčí lodě i pádla a mnozí zde poprvé v životě noří pádlo do vody, aby mohli po „splutí“ vyprávět, jaké to bylo, když jeli z kempu Pod hrází po Vltavě. Vždyť „kdo nejel Vltavu z Vyššího Brodu, není in“. (fs)

EGYPT V POŠTOVNÍM MUZEU Již se stalo pravidlem, že v polovině června se představují děti z výtvarné větve Umělecké školy ve Vyšším Brodě s tím, co se za školní rok naučily. Letos to bylo již po dvanácté a opět nejen mne příjemně překvapily především tím, jak krásně zvládly náročné téma Egypt, kde vládly náměty kachlí a lodí. Velmi zajímavý byl i Egypt na „škrabaných“ svíčkách. Mimořádně na mne zapůsobila neúplná a „polámaná“ kachle Veroniky. Svou patinu si získala kachle tím, že po mnoha hodinách práce se kachle polámala. Veronika z toho byla moc nešťastná, ale nakonec se z toho stala přednost. Díky výstavě i malým muzikantům jsem si odnesl silný zážitek z Egypta, i když jsem nevytáhl „paty z Vyššího Brodu“. (fs)

DUCHOVNÍ HUDBA V KLÁŠTEŘE Díky cisterciáckému klášteru se dostává Vyšší Brod mezi významná mezinárodní místa, která se stávají středisky duchovní hudby. Důkazem toho jsou čtyři klášterní koncerty v měsíci červnu. Všechny byly mimořádnými zážitky, vždyť zde účinkují vynikající zahraniční sbory, ale i orchestr Jihočeského divadla. Zaznívají zde díla francouzského romantismu, Korunovační mše W. A. Mozarta a duchovní chór z rakouského Pucherialu. Po uzávěrce nás ještě čeká chrámový sbor z patronátního Bad Leonfeldenu a po mši i promenádní koncert dechové hudby

10

Vyšebrodský zpravodaj

z tohoto města. Červnem však tyto koncerty v klášteře nekončí, lze tedy bez nadsázky říci, že koncertům klášter Vyšší Brod přeje. (fs)

KŘÍŽKY, KAPLIČKY A BOŽÍ MUKA (5) Další zajímavá kaplička se nalézá na cestě od benzinové pumpy k Herbertovu, v místech „starého“ Těchorazu. Žulová kaplička, dva metry vysoká, s okénkem a novou mřížkou byla znovu postavena na konci 20. století. Asi nejzajímavější je nový obrázek Panny Marie s Jezulátkem, který má „řecké rysy“ a v dolní části kresba Bein Nanti s kresbou statku Těchoraz čp. 1. Samotná kaplička má vročení 1824. (fs)

DŮM ČÍSLO POPISNÉ 27 NA PÍSKÁCH Dům je poprvé písemně připomínán již v roce 1530 a v době třicetileté války je uváděn jako pustý. Po třicetileté válce zde bylo řeznictví a později i pekařství. Původní usedlost uzavřeného typu dle mapy stabilního katastru z roku 1826 pohltil 24. října 1876 požár, který zřejmě téměř zničil dům a tak jeho současná podoba je z doby po tomto požáru. Před odsunem zde měl holičství J. Gloller. Po druhé světové válce převzala tento dům Domovní správa. (fs)

ZANIKLÁ OSADA MULTERBERG. Zaniklá osada Multerberg patřila pod farnost Rychnůvek. Zde je již v roce 1379 připomínán mlýn, zřejmě pozdější Holzmühle. Ten stával při zemské hranici na mlýnském potoce, který je v dřívějších mapách označován jako Scheidebach. Úředně český název Mezilesí vznikl až po roce 1946, ale protože zde již nikdo nebydlel, tak v praxi nikdy nebyl použit. Německý název lze přeložit jako „vrch s kotlinou“. (fs)

PŮL STOLETÍ (6) V roce 1960 pokračovala stavba kina jen pomalu. Občané během let již ztratili zájem o brigády zdarma, a tak „v zájmu urychlení prací na kině byli tří stálí placení zaměstnanci“. Byly provedeny omítky jeviště, kotelny a kinosálu, byl proveden hrubý rozvod elektroinstalace a venkovní kanalizace. Vyzdívaly se příčky, osazovaly dveře a okna, betonovalo se schodiště, základy pro kotle. V roce 1960 bylo provedeno zakrytí střechy a izolace rovných střech. Kronikářka Emilie Blažková uvedla šest nejlepších brigádníků. Byli to František Koklar, Jan Blažek, František Košina, Karel Lüftner, doktor František Tůma a Vladimír Čížek. (fs)

Před první světovou válkou bylo v Cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě sedm zvonů. Všechny zvony visely ve věži nad sakristií, kterou mezi léty 1860 až 1862 vystavěl opat Leopold Wačkář podle návrhu architekta Bernharda Grubera. Velké neštěstí postihlo klášter 10. června 1709, kdy prakticky celý klášter lehl popelem. Mimo jiné byly zničeny i všechny zvony. Není to přesné. Při požáru byl „jen poškozen“ zvon svaté Anny, který odlil dosud neznámý zvonař v roce 1696. Zvon byl opraven a ve zvonici kláštera se dočkal až dnešních dnů. Má průměr 62 cm, výšku 50 cm a na plášti má reliéf sv. Anny. Má hezký hlas, dlouho doznívá a je u něj provaz pro ruční zvonění. Nové čtyři zvony zhotovil zvonař Goss Mich z Lince v době, kdy byl opatem Franciscus Stanislav Preinfalk. Na zvonu o průměru 118 cm a výšce 88 cm byly na plášti reliéfy Nejsvětější trojice, světce s palmou v ruce, což by mohl být sv. František (?), a znak s písmeny F. S. P. A. A. Tento zvon měl vročení 1713. Další zvon měl průměr 94 cm, výšku 64 cm a byl ulit také v roce 1713. Zvon o průměru 67 cm a výšce 50 cm měl na reliéfu postavy sv. Jana Křtitele, sv. Jana Nepomuckého a sv. Stanislava. Byl zhotoven v roce 1702. Poslední čtvrtý zvon z doby opata Preinfalka měl průměr 62 cm a výšku 45 cm, měl na plášti znak opata Preinfalka a byl ulit v roce 1709. Svěcení těchto čtyř zvonů bylo se vší pravděpodobností v letech 1713 nebo 1714. Další tři zvony byly ze zvonařské dílny Franze Serafina Holledera v Linci, za opata Leopolda Wackarže. Páter Dominik Kaindl napsal, že opat Wackarž opatřil v letech 1858 a 1859 dva zvony, zatímco třetí – největší následoval roku 1874. Tento největší zvon měl průměr 150 cm a výšku 104 cm. Pod korunou měl figurální pás, kde byly reliéfy Piety, sv. Floriána, sv. Jiří, Nejsvětější Trojice, sv. Josefa a sv. Leopolda. Zvon z roku 1858 měl průměr 47 cm a výšku 34 cm. Zvon z roku 1859 měl průměr 67 cm, výšku 50 cm a na plášti čtyři nezřetelné reliéfy světců. ©František Schusser

MÜLLEROVA MAPA Z ROKU 1720 A VYŠEBRODSKO Území dnešní České republiky bylo v minulosti několikrát zmapováno. Mapování prováděly orgány vojenské topografické služby, později též civilní zeměměřičské služby. Takto vzniklé mapy nejsou pouhými archivními dokumenty. Podávají cenné informace o vývoji krajiny, názvech sídelních objektů. Dokumentují rozvoj kartografických technik pro zachycení geografické reality, přínos matematiky při definování vhodných kartografických projekcí, geodetických metod získávání a vyhodnocování naměřených údajů, rozvoj měřické a zobrazovací přístrojové techniky. Historie vytváření podrobných topografických děl z našeho území začíná mapovacími aktivitami prováděnými topografem a kartografem par excellence, kterým byl Jan Kryštof MÜLLER (1673 – 1721). Rodák z Norimberku, vojenský císařský inženýr, první profesionální měřič a mapér. Jeho nejvýznamnějším a celoživotním dílem je podrobná topografická mapa Čech, kterou vyhotovil na základě vlastních měření v letech 1712 až 1720. Müllerova mapa Čech má měřítko 1:132 000, přičemž je složena z 25 sekcí formátu 557 x 473 mm, takže vyplňuje plochu cca 2,8 x 2,4 metru. V rozích je mapa zdobena umělecky cennými rytinami Reinerovými. Müllerova mapa obsahuje zákres 12 495 sídel a dělení Čech na 12 krajů. Reliéf je zobrazen kopečky, popis mapy je německy. Smluvenými značkami jsou zobrazeny naleziště rud, léčebné prameny, vinice, chmelnice, převozy na řekách a lesní celky. Mapa je vykreslena ve válcovém Cassiniho zobrazení, obsahuje též zeměpisnou síť. Při mapování určoval Müller polohu vybraných míst astronomicky. Délky měřil počtem otoček kol kočáru a redukovalo jednu desetinu, směry měřil kompasem. Müllerovu mapu Čech je nutno považovat za dílo zcela výjimečných kvalit, které bylo používáno více než 100 let a bylo podkladem pro I. historické vojenské mapování. Zvětšený výřez se zachycením Vyššího Brodu a Rožmberka je spolehlivým dokladem hustého osídlení na sever od Vltavy. Pečlivost mapování snad ještě více vynikne při velkém zvětšení úseku Vltavy mezi Loučovicemi (Kienberg) a klášterem Vyšší Brod, kde jsou zakresleny oba kostelíky na pravém i levém břehu Vltavy v Loučovicích a zejména toho, že území čertů v té době bývalo na levém břehu Vltavy a ne na pravém, kde je dnes. Pro mne je to hodně smutný výřez z Müllerovy mapy s osídlením z roku 1720 ve farnosti Rychnůvek. Dnes zde najdeme trvalá osídlení v podstatě až za čerchovanou čarou, která značí hranici mezi Čechami a Horním Rakouskem. Chybí zde i děkanský kostel v Rychnůvku, který odstřelili komunisté při vytváření železné opony. Ten druhý, ve svatém Oswaldu je skvostem dodnes. Stejné je to i s vesnicemi a osadami. © František Schusser

Vyšebrodský zpravod aj

ČTENÁŘSKÝ KOUTEK Updike John – Vdovy z Eastwicku Protagonistky úspěšného románu Čarodějky z Eastwicku se po více než třiceti letech znovu vracejí na scénu svých rejdů. Moaali Behjat – Roztrhnout závoj bezmoci Odvaha bojovat spojila osudy dvou íránských žen. Tary, negramotné dcery ševce, která byla obviněna z vraždy dítěte a vzdělané Behjat, její obhájkyně.

Nové knihy pro děti: Miler Zdeněk – Krtek a medvědi (leporelo) Walt Disney – Princezna a žabák Awdry W. – O mašince Tomášovi 12 Eislerová Jana – Gulliverovy cesty Kubátová Marie – Pohádky pro nejhodnější holčičky Bešťáková Eva – Bára, Flíček a... Masaracchia Regina – Maminčino bříško Masaracchia Regina – Máme doma miminko Schröder Patricia – Lukášův dračí kamarád (Zkusíme číst spolu) Reiderová Katja – Medvědi, medvědi, copak nám povědí? (Učíme se číst s obrázky) Kratochvíl Miloš – Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech Shakespeare William – Richard III. (manga) Smith L. J. – Upíří deníky: Souboj Kerr Philip – Prokletí džinů Oslava dvanáctých narozenin, kdy se v nás probouzí džinovská moc po mamince, nám mění život. Strýček, kterého jsme nikdy neviděli, nás zve do Londýna a do Egypta... Sage Angie – Syren Pátá kniha příběhů Septimuse Heapa. Naučné knihy pro děti: Guinnessova kniha světových rekordů 2010 Deary Terry – Zuřiví Aztékové Dean Selina – Jak se kreslí manga Romány, novely, povídky: Benioff David – Město zlodějů Nevšední román o válečném utrpení, ale především o neobyčejné síle přátelství a lidskosti. Žoldnéři fantasie – Tango s upírem Milovníci fantasy povídek mohou ochutnat novou krev žánru. Allende Isabel – Inés, má drahá Román vychází ze skutečných historických událostí z doby, kdy Španělé v 16. století dobývali území dnešního Chile a krutě se potýkali s odporem původních obyvatel, indiánů Mapuche.

11

Anglie, z doby vlády Wessexského krále Alfreda, později zvaného Velikého. Kožík František – Synové hor Kniha o přátelství na život a na smrt – zachycuje skutečnou událost, ke které došlo v Krkonoších v roce 1913. Detektivky: Turstenová Helene – Dračí tetování Francis Dick – Vyšetřovací komise Granger Ann – Kdo jinému jámu kopá Co uděláte, když si myslíte, že váš bývalý milenec zavraždil svou manželku?

Lindgren Torgny – Čmeláčí med Bratři Hadar a Olof žijí, každý zvlášť, kdesi v zapadlém koutě severního Švédska. Spojuje je vzájemná nenávist a skutečnost, že oba svádějí poslední životní zápas, v němž žádný nechce podlehnout jako první.

Pro ženy: Munro Alice – Nepřítel, přítel, ctitel, milenec, manžel Příběhy mladších i zralejších hrdinek, točící se kolem citových vztahů, rodinných trampot, mezigeneračních problémů či jen obyčejného stárnutí.

McMahonová Kathlen – Alchymistova dcera Emilie Seldenová vyrůstá jako osamocené dítě. Žije pouze se svým asketickým otcem Johnem, přírodovědcem a alchymistou, který z ní chce vychovat svou následovnici...

Roberts Nora – Zaváté stopy Zatímco se všechny mladé herečky hrnou do Hollywoodu, Cilla utíká opačným směrem. Jako bývalá dětská hvězda si slávy užila vrchovatě a nyní touží jen po klidu.

Grisham John – Společník Nový právnický thriller z pera Johna Grishama dá vzpomenout na bestsellerovou Firmu, v dramatičnosti a akčnosti ji však v mnohém překonává.

Naučná: Handwerker Martina – 100 hvězd rock & pop Jakubů Lucie – Filcování Gabriel Sue – Košíkářství Zemanová Mirka – Co na srdci, to na jazyku (přísloví) Antier Edwige – Agresivita dětí Multi kulti – Publikace pro multikulturní výchovu ZŠ, SŠ Kamenář Jan – Tuning McNab Chris – Organizace a bojiště německého válečného námořnictva ve 2. světové válce

Groffová Laurene – Příšery Templetonské Pátrání mladé hrdinky, vypravěčky Willie, po biologickém otci. Děj knihy nabízí mimo jiné moderní a alternativní pohled na americké dějiny, to vše navíc v hávu čtivé prózy s detektivními prvky. Komárek Stanilav – Zápisky z Orientu Druhá část cestopisných esejů pokrývá kromě Dálného Východu také islámské země počínaje Tureckem. Monaldiová Rita – Salaí má pochyby Píše se rok 1501, na Itálii si už nějaký čas brousí zuby sousední Francie a Leonardo da Vinci se v doprovodu mladého Salaiho vydává do Říma, aby zde studoval antické památky. Salai má však o důvodech mistrovy cesty vážné pochyby… Hanibal Jiří – Život s chutí cyankáli Psychologický román. Život není procházka růžovou zahradou ani pro jednu generaci rodiny Valešů... Pospíšil Miloslav – Ema Destinnová Vyprávění o životě české pěvecké legendy. Ludlum Robert – Chancellorův rukopis Napínavý thriller od předního představitele tohoto žánru. Zemřel ředitel FBI Hoover přirozenou smrtí, nebo byl zavražděn? Chvojka Libor – Říší Inků s děravou patou Cestopis o turistickém putování krásami říše Inků.

Desenský Rudolf – Jak poznat psí duši Pes je tvor hrdý, vlídný, statečný, tolerantní a přátelský. Pokud ho člověk nezkazí...

Vondruška Vlastimil – Letopisy královské komory V. Další dvava příběhy písaře královské komory Jiřího Adama z Dobronína se odehrávají v polovině 16. století...

Kornerová Hana Marie – Pán hor 5 Pátý díl rozsáhlé historicko–romantické ságy.

Cornwell Bernard – Hořící země Pátá část rozsáhlé ságy z raně středověké

!!! UPOZORNĚNÍ !!! Milí čtenáři, v týdnu od 5. do 9. 7. 2010 bude městská knihovna zavřená. Děkuji za pochopení

Městská knihovna ve Vyšším Brodě vyhlašuje 3. ročník prázdninové soutěže pro děti i dospělé:

„POHLEDNICE DO KNIHOVNY“ Soutěžit můžete od začátku června do konce září 2010. Vaším úkolem je poslat pohlednici na adresu: Městská knihovna, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod. Nezapomeňte uvést celé Vaše jméno a název místa, kde trávíte prázdniny či dovolenou!!! Jeden dětský a jeden dospělý pisatel získá roční registraci v knihovně zdarma. Výherci budou slosováni během Týdne knihoven

(v říjnu). Neváhejte a pište!!!

Vyšebrodský zpravod aj

13

Opatská stezka II. N

ově otevřená naučná stezka zahájila ve středu 9. června svůj provoz. Slavnostního zahájení u Rožmberské brány cisterciáckého kláštera se zúčastnilo mnoho hostů a žáků prvního stupně ZŠ Vyšší Brod se svými kantory. Nechyběl ani pan Karl Hackl zástupce partnerského projektu Meditační stezky Steinbach vznikající v St. Oswald bei Freistadt. Starosta města Ing. Milan Zálešák krátce pohovořil o důležitosti naučných stezek nejen pro turisty, kteří navštěvují naše město, ale ocenil jejich význam i pro místní občany. Pochválil spolupráci s naším partnerem Lesy ČR a zdůraznil i důležitost přeshraniční spolupráce.

Na trase dlouhé cca 4,2 km vzniklo 5 informačních panelů, informujících návštěvníky o historických, technických a přírodních zajímavostech. Zajímavé je, že množství informací nabízí také možnost prodloužení trasy k navštívení dalších neméně zajímavých cílů. Sladkou tečkou zahájení byly koláčky a dort, které pro tuto příležitost věnovala přítomným turistům Cukrárna Eva – paní Eva Fellegiová. Stezka vznikla za finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj. kt

Poděkování V

době od 17. 5. do 28. 5. 2010 proběhlo v Lachovicích dřevosochařské sympózium. Až na nešťasně propršený termín se sochařům podařilo vyrobyt několik velice zajímavých a zdařilých soch. Samozřejmě se vše podařilo také díky podpoře místních sponzorů: Barvy Libor Staněk Minipivovar Jakub – Jíří Fojtl Restaurace u Candrů Cukrárna EVA – paní Fellegiová Restaurace Lesanka – paní Krotká Pekárna AGM – pan Čivrný Město Vyšší Brod O dobrou náladu se postarali Stopaři, Song pana Veselého a pan Josef Havel s harmonikou. Děkujeme všem, sochaři

Poštovní muzeum v egyptském převleku L

etos už po 13. se konalo zahájení výstavy žáků z výtvarného oboru ZUŠ Kaplice, pobočky Vyšší Brod. V prostorách Poštovního muzea můžete vidět mnoho prací na téma Egypt až do konce prázdnin. Žáci se na tuto výstavu připravují po celý školní rok a pod dohledem učitelů B. Němcové a M. Kubaláka vytvářejí překrásné kousky. Touto cestou bych také chtěla poděkovat všem, co se na výstavě podíleli, umožnili ji ukázat i veřejnosti a zejména učitelům za jejich trpělivost a nápady. Příští rok zase na shledanou na výstavě. za ZUŠ Veronika Francová

SUPER CENY NA ČERVENEC 2010

cena akční

cena původní

Hořčice Čert 250 g sklo

13,90

15,90

Kotanyi grill 115 g

26,90

32,90

8,90

10,90

Víno Anjel 1,5 l

24,90

32,90

Okurky steril. Spar 670 g

20,90

23,90

Chléb Šumava 1200 g krájený

27,90

33,90

Lays strong chili 85 g

18,90

20,90

Brikety na grill 3 kg

69,80

81,90

Klobása norimberská na grill 1 kg

115,–

135,–

Párek libový 1 kg

69,–

81,–

Aqua Bella 2 l

7,90

9,80

Sirup Jupí 0,7 l

24,90

29,80

Dort nanukový 615 ml, čoko, vanilka

14,90

16,90

7,90

8,90

Nízkotučný sýr Boryna 1 kg

139,–

156,–

Jogurt bílý 400 g

11,90

12,90

Staropramen 10° 0,5l

Kornout 115 ml, čokoláda,vanilka

Našim zákazníkům nabízíme bezhotovostní platbu kartami: Mastecard, Visa, Visa electron, Maestro, American expres

Vyšebrodský zpravod aj

15

kulturní léto

program na červenec Vyšší Brod ČT 1. 7. 2010 Koncert zpívajícího kytaristy / Vyšší Brod koncert kytaristy Bryce Belchera, původem z americké Floridy. Kde: klášterní zahrada Kdy: 1. 7. 2010 v 19.00 hodin Vstupné: 50,– Kč

PÁ 16. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod, klášterní zahrada ASONANCE – početná skupina, jejíž repertoár je nasměrován k lidové hudbě britských ostrovů. Kde: klášterní zahrada Kdy: 16. 7. 2010 v 19.00 hodin vstupné 80,– Kč

SO 3. 7. 2010 FK Dynamo Vyšší Brod a FAN Klub Vyšší Brod pořádají I. ročník turnaje v kopané starých pánů „O pohár starosty města Vyšší Brod“. Účástníci : FK Dynamo Vyšší Brod, FK Dolní Dvořiště, Hraničář Malonty, SK Větřní

NE 18. 7. 2010 Mše svatá – hudební doprovod – Lorenz Maierhofer – Alpenlaendische Messe pro mužský sbor v podání Liedertafel St.Florian am Inn (Rakousko) Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy: 18. 7. 2010 v 10.00 hodin

Zveme všechny příznivce fotbalu, připravena bude i soutěž diváků. Občerstvení zajištěno.

ČT 22. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod, klášterní zahrada Michal Pavlíček a Monika Načeva. Hudební top sezony. Koncert legendárního kytaristy skupiny Pražský výběr a Stromboli a zpěvačky divadla Sklep. Kde: klášterní zahrada Kdy: 22. 7. 2010 v 19.00 hodin vstupné 80,– Kč

NE 4. 7. 2010 Mše svatá – hudební doprovod – Michael Haydn – Nikolaimesse v podání Chrámového sboru z Neumarktu u Freistadtu (Rakousko) Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy: 4. 7. 2010 v 10.00 hodin ČT 8. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod Harvester – Horní Planá, koncert – etno agro rock Kde: klášterní zahrada Kdy: 8. 7. 2010 v 19.00 hodin vstupné: zdarma SO 10. 7. 2010 Mezinárodní hudební festival – 58. Evropské týdny Passau AVE MARIS STELLA – mariánské písně pro chrámový sbor a varhany v podání mezinárodního hudebního sboru Dolce risonanta Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy: 10. 7. 2010 v 10.00 hodin vstupné 100,– Kč NE 11. 7. 2010 Slavnostní mše k svátku Sv. Benedikta patrona Evropy. Česká varhaní hudba. Kde: Chrám cisterciáckého kláštera Kdy: 11. 7. 2010 v 10.00 hodin ČT 15. 7. 2010 Koncert / Vyšší Brod, klášterní zahrada Maruščiny jahody – Pardubice, koncert rockové kapely, jejíž hudba valí z kopce. Kde: klášterní zahrada Kdy: 15. 7. 2010 v 19°° hodin vstupné 50,– Kč

NE 25. 7. 2010 Divadlo / Vyšší Brod, klášterní zahrada Divadlo ESENCE – Praha uvádí hru Bílá paní Avelenská Kde: klášterní zahrada Kdy: 25. 7. 2010 v 21°° hodin PO 26. 7. 2010 Divadlo / Vyšší Brod, klášterní zahrada Divadlo ESENCE – Praha uvádí hru Bílá paní Avelenská Kde: klášterní zahrada Kdy: 26. 7. 2010 v 21.00 hodin PÁ 30. 7. 2010 Divadlo / Vyšší Brod, klášterní zahrada Divadlo ESENCE – Praha uvádí hru Bílá paní Avelenská Kde: klášterní zahrada Kdy: 30. 7. 2010 v 21.00 hodin SO 31. 7. 2010 Divadlo / Vyšší Brod, klášterní zahrada Divadlo ESENCE – Praha uvádí hru Bílá paní Avelenská Kde: klášterní zahrada Kdy: 31. 7. 2010 v 21.00 hodin