ročník 21, duben 2010 (205) náklad 900 ks zdarma JE PRO VÁS PŘIPRAVENO:

ročník 21, duben 2010 (205)

náklad 900 ks

PŘEKVAPENÍ Z VAJÍČKA VE VYŠŠÍM BRODĚ CO SE VE VAJÍČKU UKRÝVÁ? Čtvrtek 1. 4. 2010 Od 17.00 hod., v klubu pod kinem, Divadelní pohádka pro děti Zajíčku a slepičko, čípak je to vajíčko?

zdarma

Výběr z obsahu: On the road Spolek přátel a uživatelů velocipedů ve V. Brodě Hlasatel historický Čtenářský koutek Zábavné odpoledne pro děti Vyšebrodské setkání auto-moto veteránů

vstup 30,– Kč

Pátek 2. 4. 2010

Od 13.00 hod. ve Staré radnici

JE PRO VÁS PŘIPRAVENO: Zdobení a prodej perníčků

MIAREHIV klub zve všechny příznivce starých automobilů a motocyklů na XIV. ročník Mezinárodního setkání historických vozidel dne 1. 5. 2010 do kempu Pod hrází. (čtěte na str. 4)

Prodej drátkovaných vajíček Prodej zdobených kraslic Pečení velikonočního pečiva Ukázka pletení pomlázky Ukázka pletení košíku Dětská výtvarná dílna Soutěže pro děti Vstup volný

Výročí V měsíci březnu oslavil životní jubileum 60 let pan Ivan Dlask. V měsíci dubnu oslaví životní jubilea 60 let Josef Štrop, 50 let Karel Čadek a pan Rudolf Kaštánek. Blahopřejeme a přejeme hodně zdraví do dalších let. Předseda FK Dynamo Josef Kovačík

2

Vyšebrodský zpravodaj

Jednání Rady NP Šumava přineslo konečné rozhodnutí o pravidlech návštěvního řádu pro přechodné období 11. 3. 2010, autor: J. Zvettlerová

S

práva NP a CHKO Šumava se shodla se zástupci obcí, kteří jsou delegováni do Rady NP Šumava, na znění návštěvního řádu. Rada NP Šumava dnes nový přechodný návštěvní řád schválila s tím, že jeho platnost bude od 1. 5. do 31. 7. letošního roku. Úseky vodních toků, pro které zůstala pravidla stejná jako v loňském roce: – Vodní tok Vydra je splavný v úseku Modrava – Antýgl od 15. 3. do 31. 5. jen o sobotách a nedělích, v době od 8.00 do 18.00 hodin. – Otava v úseku Čeňkova Pila – Rejštejn od 15. 3. do 31. 10., v době od 8.00 do 20.00 hodin. – Řeka Vltava v úseku Borová Lada – Polka, bude splavná od 15. 3. do 31.5. jen o sobotách a nedělích, v době od 8.00 do 18.00 hodin, výška hladiny a počet plavidel není omezen. Úsek Lenora – Soumarský Most budou moci turisté splouvat v období od 1.5. do 31.10., od 8.00 do 20.00 hodin, výška hladiny, při které je možné splouvat je 45 cm a více, počet plavidel je neomezen. Úsek most u Pěkné – Nová Pec je v období od 1.5. do 31.10. splavný v denní době od 8.00 do 20.00 hodin. Výška hladiny, při které je možné tento úsek splouvat, není omezena, taktéž není omezen počet plavidel. Některé změny zaznamenala řeka Vltava v úseku Soumarský Most – most u Pěkné. Tento úsek lze splouvat v období od 1. 5. do 31. 5. jen o sobotách a nedělích, od 8.00 do 20.00 hodin: • při výšce hladiny 50 – 55 cm může splout nejvýše 81 registrovaných plavidel denně,

• při výšce hladiny nad 55 – 61 cm může splout nejvýše 108 registrovaných plavidel denně, • při výšce hladiny nad 61 cm není počet plavidel omezen. V období od 1.6. lze splouvat každý den v době od 8.00 do 20.00 hodin: • při výšce hladiny 50 – 55 cm může splout nejvýše 81 registrovaných plavidel denně, • při výšce hladiny nad 55 – 61 cm může splout nejvýše 108 registrovaných plavidel denně, • při výšce hladiny nad 61 cm není počet plavidel omezen. Uvedené výšky hladiny jsou vyznačeny ryskou na vodočetné lati na Soumarském Mostě u mostního pilíře. Pro určení výšky hladiny je rozhodný stav na vodočetné lati v daný den v 8.00 hodin. Při poklesu hladiny pod 47 cm, resp. 52 cm bude vydáno upozornění, že následující den může nastat stav, kdy nebude možné příslušný úsek splouvat. Při registracích budou vodáci postupovat stejně, jak tomu bylo v loňském roce, tzn. prostřednictvím registračního systému na stránkách www.npsumava.cz, nebo v povolené době splouvání přímo v místě nástupu u Soumarského mostu. Jana Zvettlerová tisková referentka Správa NP a CHKO Šumava

Turnaj v Člověče nezlob se L

etos poprvé pořádalo sdržení rodičů a přátel školy turnaj ve hře Člověče nezlob se. V „Klubu pod kinem“ se sešlo celkem osmnáct dětí. V půl desáté padla první šestka a začal boj o prvenství v domečku. Hráčky a hráči byli jak předškolácí, tak i školou povinní. V každém případě byly projeveny zdravé emoce, přání zvítězit i smíření s tím, že ne kažký může být první. Ve finále se utkali a následující posty obsadili: 1. Tereza Huličová 2. Josef Biebl 3. Šimon Slánský Věříme, že to bylo pro děti hezké sobotní dopoledne strávené trochu jinak. Na další akce zvou srdečně členové SRPŠ.

Bolívie C

o vám říká jméno této země? Je malá nebo rozlehlá? Hornatá nebo úrodná? Bohatá nebo chudá? Čím jsou zajímavé její dějiny? Co zajímavého najdeme v tamější přírodě? Bolívie je nám opravdu vzdálená. Poletíte tam celý den, časový posun je několik hodin, kultura obyvatel je nám vzdálená. Kdo taky může říci, že se setkal s Bolivijcem? Přednášející má pro nás ještě jednu nabídku: pro zájemce o výuku španělštiny má připravený způsob jak se tento krásný jazyk naučit, nebo jak si osvěžit jeho znalosti. Přednáška bude zdarma, Ing. Judith Machaca, ji věnuje všem zvídavým občanům Vyššího Brodu. Těší se na vaši účast. 4. 5. 2010 od 18°° hod. v Klubu pod kinem

Vyšebrodský zpravod aj

Posezení pro seniory D

ne 18. 3. 2010 proběhlo další příjemné setkání pro seniory. Již tradičně se akce konala v restauraci Lesanka. K tanci a poslechu hrál pan Baštář a jeho přátele, kteří vytvořili opravdu skvělou zábavu. Zástupkyní seniorů byla zvolená paní Marie Čížková, která bude s MěKZ a infocentrem Vyšší Brod úzce spolupracovat a pomáhat k vytvoření dobré a příjemné atmosféry těchto setkání. Paní Marie Čížková je usměvavá příjemná dáma a myslím, že je tím správným patronem pro naše seniory. Přijměte prosím pozvání na další setkání, které bude trochu jiné než doposud. Budeme mít návštěvu !!! Přijedou senioři z Horní Plané, kteří s námi chtějí strávit přejemný středeční podvečer. Kdy: ve středu 14. 4. 2010 od 16.00 hod. Kde: V restauraci Lesanka Vstupné: 30,– Kč. K tanci a poslechu zahrají Pan Baštář a jeho přátelé. Těšíme se na Vás

Za infocentrum Vyšší Brod, Lucie Jankovcová

Promítání s Erichem Pröllem D

ne 16. 3. 2010 v 18.00 hodin proběhlo jedno z dalších setkání s p. Erichem Pröllem ve světě uznávaným kameramanem, scénáristou a režisérem přírodopisných filmů z celého světa. Tentokrát jsme se mohli sejít nad dvěma dokumenty. První z nich byly záběry z osudové plavby italské válečné lodi UMBRIA u súdánského pobřeží za druhé světové války, kdy kapitán lodi v době vstupu Itálie do války nechal záměrně potopit tuto loď, aby se nedostala do rukou nepřátel. Dnes se jedná o nejzajímavější vrak na světě. V hloubce 30 m Rudého moře bylo možné spatřit jak se vrak UMBRIA s 360 000 bombami na palubě, s luxusními auty a dalším zařízení stává po 70 letech součástí útesů a je porostlý množstvím různobarevných měkkých a tvrdých korálů s bohatou rybí osádkou. Druhý dokument byl z pravostranného přítoku Dunaje řeky Traun, kde bylo možné zhlédnout aktivity turistů a přírodní bohatství řeky. Danou lokalitu vzdálenou 60 km od Vyššího Brodu by jistě bylo zajímavé navštívit a využít možností, které nabízí. TĎ

Z dílny pracovníků infocenter L

etošní novinkou spolupráce mezi pracovníky informačních center je pořádání společných poznávacích výletů ve svém okolí. Pokud chceme podávat našim návštěvníkům jen ty nejlepší informace, je důležité poznávat turisticky zajímavá místa na vlastní kůži. Domnívám se, že vlastní zkušenost je v takovémto případě neocenitelnou pomůckou. Nutno podotknou, že všichni zúčastnění tak činí ve svém volném čase a na své náklady. A jak zní náš jarní tip? Vyražte na rozhlednu Moldaublick. Rozhodně nebudete litovat. Krátká asi dvoukilometrová procházka z parkoviště až k rozhledně je velmi dobře značena a prochází lesní stezkou. Po 144 schodech se vám naskytne překrásný pohled do šumavské krajiny s Lipenským jezerem. A právě pro něj byla rozhledna postavena odsunutými krajany, kteří ji využívali po dlouhá léta jako jediné spojení se svou rodnou krajinou. Dnes máme tuto možnost i my. Podívaná stojí opravdu zato! Kt

Na snímku z leva Lucie Jankovcová (Vyšší Brod) Aneta Korandová (Horní Planá) Vlasta Schánilcová (Vodňany).

znovu otevírá svoji kancelář ve Vyšším Brodě. Najdete nás na adrese: Náměstí 30, Vyšší Brod (v prostorách bývalého papírnictví – U Medvídka) Eva Maštalířová, tel. 604 761 304, malto: [email protected] Jana Řídelová, tel. 728 547 757, malto: [email protected]

Velikonoční tečka za zimní sezónou ve Skiareálu Lipno

3. – 5. dubna zábavný program se soutěžemi. Na Velikonoční pondělí lyžují všichni návštěvníci za 20 Kč! Letní půjčovna Lipno Rent Největší půjčovna sportovního vybavení na Lipensku. Vše se slevou 10% pro obyvatele Svazku Lipenských obcí! AQUAWORLD LIPNO Vodní ráj pro malé i velké v nové provozní době otevřen denně od rána do večera. Po – Čt, So – Ne: 10 – 21 hod. Pá: 14 – 21 hod. Více informací na www.lipnoservis.cz nebo na tel. 731 410 800

3

4

Vyšebrodský zpravodaj

Vyšebrodské setkání auto-moto veteránů MIAREHIV klub zve všechny příznivce starých automobilů a motocyklů na XIV. ročník Mezinárodního setkání historických vozidel dne 1. 5. 2010 do kempu Pod hrází. Můžete se těšit na soutěž Elegance 2010, setkání přátel značky ČZ, 12. ročník setkání vozů VW, klasických anglických vozů a vozů Porsche. Toto setkání začíná již od 8.00 hod. prohlídkou vystavených exponátů, pokračuje od 10.00 hod. jízdou zručnosti a poté soutěžící odjíždějí na náměstí, kde bude odstartován orientační závod. Na 19. hodinu je naplánováno vyhlášení vítězů. V průběhu dne proběhnou v kempu také soutěže o ceny pro děti i dospělé. Po celou dobu akce je zajištěno občerstvení, hudební doprovod a doufejme i počasí.

On the road T

ři roky na kole kolem světa, poutavé vyprávění Michala a Lucky završilo letošní cyklus cestovatelských besed od cestovní kanceláře Kudrna. Tři roky na kole, 68 175 km, 34 zemí, 7 kontinentů od 1. 5. 2002 – 1. 5. 2005. Kdo z nás si to dokáže vůbec představit! Kdo z nás by vyměnil pohodlí domova za sedlo kola a ložnici za stan. Kdo by strádal v mrazech nebo se zas opékal v 50° C vedrech. Neuvěřitelná dobrodružství, poznání, přátelství i samoty. Své velké putování zachytili objektivem fotoaparátu a vylíčili ve svých knihách. Od roku 2005 již uběhlo dost času a Michal z Luckou vyrážejí na další a další cesty poznání z kterých vznikají nové poutavé tituly. Pokud máte zájem můžete i vy tato dobrodružstí zažít právě prostřednictvím některého z nich.

Foto z leva: Michal Jon , Jaroslav OZZY Zeman, Lucie Kovaříková

Pro městskou knihovnu byly zakoupeny dva tituly s věnováním našim čtenářům od Lucky a Michala. „Od vlků a slonů ... HURÁ DOMŮ“ „Na hliníkovém oři divokým západem“ kt

Spolek přátel a uživatelů velocipédu ve Vyšším Brodě Z

ve všechny, kteří by rádi chtěli překonat dosavadní vyšebrodský rekord v počtu cyklistů na jednom místě, na neděli 18. 4. 2010 ve 14 hod. před bývalý Cyklosport Velíšková (ulice Martínkovská). Zároveň chceme vyzvat rodiče, aby přijeli se svými dětmi a společně s námi se projeli po blízkém okolí. Snad se nám projížďka vydaří a rekord padne. S cyklistickým pozdravem VELO se na vás těší organizátoři. Přijeď na kole starém či novém, ať jsi starý nebo mlád a oslav s námi DEN ZEMĚ projížďkou ne v autě, ale zdravě na kole. RM

Vyšebrodský zpravod aj

5

USNESENÍ ze zasedání Rady Města Vyšší Brod dne 8. 3. 2010 Rada Města Vyšší Brod I. B e r e n a v ě d o m í 1. Omezení provozu MŠ Vyšší Brod na 1 třídu v období letních prázdnin 2010 a úplné uzavření MŠ na dobu 3 týdnů – termín bude včas upřesněn po dohodě s ředitelem ZŠ a MŠ Vyšší Brod. 2. Průběžné plnění úkolů daných zasedáním RM dne 15. 2. 2010. 3. Zprávu o činnosti Městské knihovny Vyšší Brod v roce 2009“ s příznivým hodnocením tohoto zařízení. Příloha č. 1 II. S c h v a l u j e 1. Předložený program zasedání. 2. Souhlasné stanovisko k udělení licence pro provozování veřejné linkové autobusové dopravy Odborem dopravy KÚ JčK pro linky: 330010 Vyšší Brod, Dolní Drkolná – Malšín, Ostrov 330002 Kaplice – H. Dvořiště – Rožmberk n. Vlt. – V. Brod – Frymburk 330008 Vyšší Brod – Loučovice – Přední Výtoň – Frýdava 330065 Český Krumlov – Rožmberk nad Vlt. – Vyšší Brod – Frymburk 3. Poskytnutí fin. příspěvku ve výši 10 000,– Kč Informačnímu centru občanského sektoru Č. Krumlov o. s. na sociální službu bezplatné právní poradny občanům Českokrumlovska. 4. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro uložení inženýrských sítí pro rozšíření VO ve Studánecké ulici na pozemku p. č. 1706/10 v k. ú. Vyšší Brod v majetku SÚS JčK ve prospěch Města Vyšší Brod. Věcné břemeno bude zřízeno bezúplatně. 5. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro uložení inženýrských sítí pro přeložku VO Studánky č. p. 22 na pozemku p. č. 2777/12 v k. ú. Studánky

v majetku SÚS JčK ve prospěch Města Vyšší Brod. Věcné břemeno bude zřízeno bezúplatně. 6. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro uložení inženýrských sítí pro rozšíření VO ve Studánecké ulici na pozemku p. č. 418/1 v k. ú. Vyšší Brod ve prospěch Města Vyšší Brod. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně za jednorázovou úplatu ve výši 1 000,– Kč. 7. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro uložení inženýrských sítí pro přeložku VO Studánky č. p. 22 na pozemku p. č. 1600/4 v k. ú. Studánky. Věcné břemeno bude zřízeno úplatně za jednorázovou úplatu ve výši 500,– Kč. 8. Pronájem pozemku p. č. 9/1 o výměře 8155 m 2 v k. ú. Hrudkov v majetku města společnosti Agrowald s. r. o. Přízeř za roční nájemné ve výši 181,– Kč. 9. Pronájem pozemků v majetku města nájemci objektu č. p. 38 ve Studánkách p. p. č. 3079/1 o výměře 814 m 2 na dobu 2 let p. p. č. 3079/2 20 m 2 na dobu pronájmu č. p. 38 část p. p. č. 269/2 10 m2 –„– část p. p. č. 269/3 20 m2 –„–, vše v k. ú. Studánky. 10.V rámci akce „Březen – měsíc čtenářů“ uvedená zvýhodnění pro čtenáře MěK V. Brod. – Výprodej vyřazených časopisů za 1,– Kč/ks – Prvních 30 minut práce na internetu zdarma – Čtenářskou amnestii – odpuštění poplatků za upomínky čtenářům III. R e v o k u j e 1.Své usnesení č. II/3 ze dne 15. 2. 2010 o omezení provozu MŠ Vyšší Brod v období letních prázdnin 2010.

IV. P o v ě ř u j e 1.Starostu podpisem smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro rozšíření VO ve Studánecké ulici na pozemku p. č. 1706/ 10 v k. ú. Vyšší Brod v majetku SÚS JčK. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 5. 2010 2.Starostu podpisem smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro přeložku VO, Studánky č. p. 22 na pozemku p. č. 2777/12 v k. ú. Studánky v majetku SÚS JčK. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 5. 2010 3. Starostu podpisem smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro rozšíření VO ve Studánecké ulici na pozemku p. č. 418/1 v k. ú. Vyšší Brod. Odpovídá: starosta. Termín. 12. 3. 2010 4.Starostu podpisem smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni pro přeložku VO Studánky č. p. 22 na pozemku p. č. 1600/4 v k. ú. Studánky. Odpovídá: starosta.Termín: 12. 3. 2010 5.Starostu podpisem smlouvy o pronájmu p. p. č. 9/1 v k. ú. Hrudkov o výměře 8 155 m 2 v majetku města. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 3. 2010 6.Starostu podpisem smlouvy o pronájmu p. p. č. 3079/1, 3079/2, 269/2, 269/3 v majetku města – vše v k. ú. Studánky. Odpovídá: starosta. Termín: 31. 3. 2010 V. Z a m í t á 1.Žádost spol. AKTIV 95 s. r. o. o souhlas s užíváním znaku Města Vyšší Brod.

Ing. Milan Zálešák starosta PaedDr. Josef Pechlát místostarosta

Mladí stolní tenisté se sešli v Loučovicích S

tolnětenisový potěr z Českokrumlovska se v sobotu 27. února sešel na druhém ze série turnajů pro mládež pořádaných ve spolupráci s okresním svazem stolního tenisu v tělocvičně speciální školy v Loučovicích. Předvedená hra většiny zúčastněných dětí ukázala, že se oddíly starají o svoji mládež, na rozdíl od minulých let, velmi dobře. Už čtvrtfinálové zápasy jak v kategorii dívek i chlapců měly na okresní poměry velmi vysokou úroveň a poskytly přihlížejícím divákům zajímavou podívanou.

Výsledky: Žáci 1. Marek Urazil – Kaplice 2. Martin Vraspír – Velešín 3. – 4. Jakub Toth , J. Jonáš oba Loučovice Soutěž útěchy: Martin Tran – Loučovice Žákyně 1. Veronika Javoříková Velešín 2. Eva Tranová Loučovice 3. – 4. Dominika Reichensdörferová – Loučovice, Kristýna Růžičková – Kaplice Soutěž útěchy: Nela Kratochvílová – Kaplice

Čtyřhry žáci 1. Toth – Urazil Loučovice Kaplice 2. Vraspír – Řebík Velešín 3. – 4. Jonáš–Jonáš Loučovice, Doucha – Bílý Kaplice Čtyřhry žákyně 1. Růžičková – Javoříková Kaplice Velešín 2. Reichensdörferová –Tranová Loučovice 3. – 4. Jonášová – Bandíková Loučovice, Lokvencová – Krasukopfová Velešín Pavel Mleziva

Vyšebrodský zpravodaj

6

Slunce a jaro Nezapomeňte však koukat pod nohy! R

oztálý sníh v těchto dnech odhalil hříchy pejskařů, kteří v zimě nesbírali menší či větší hromádky po svých mazlíčcích. Nemůžou se ohnout nebo nemají do čeho sbírat psí výkaly? Za vším hledejte lenost. Na co se vymlouváte vy?

Jestli se vám nelíbí představa držet psí lejno jen přes tenkou vrstvu, seberte ho pomocí novin nebo si kupte za 130 Kč kapesní sběrač. Postupujte pak stejně – sběrač rozevřete jako kleště a přes sáček exkrement seberete. Pak otočíte okraje a pustíte sběrač. Při koupi ho vybírejte podle velikosti exkrementů vašeho pejska.

Nejčastější výmluvy pejskařů. 1/ Průjem sbírat nebudu! Není samozřejmě žádným požitkem sbírat tekutou břečku, ale ještě nechutnější je do ní šlápnout. Mimino ale také musíte přebalit, i když má průjem. Jestliže vašeho pejska trápí řídká stolice, noste s sebou trochu písku. Tím hustě posypte hromádku, čímž ji zahustíte a bude se vám lépe sbírat. 2/ Neohnu se k zemi! Máte problémy se zády nebo klouby nebo jste líní udělat dřep kvůli sběru výkalů? Pak si pořiďte sběrač s rukojetí. Se šedesáticentimetrovou rukojetí se stačí jen mírně sehnout, páčkou otevřít víko a lejno sebrat. Pak páčku povolíte a víko se uzavře. Lepší podebrání zajišťuje ostrá hrana, víko připevněné pružinkami posouvá hromádku dovnitř nádoby. Obsah pak vysypete do sáčku a vyhodíte. Bohužel čerstvé hovínko zašpiní sběrač, takže je potřeba ho potom pořádně opláchnout a vytřít hadrem. Se suchými výkaly, které najdete na své zahradě, ale nebudete mít tolik práce. Sběrač se tak neušpiní. 3/ Co pak se špinavýma rukama? Přibalte k venčení antibakteriální gel nebo vlhčené ubrousky, vejdou se do kapsy. Případných nečistot se tak zbavíte lépe než klasickými papírovými kapesníčky. 4/ U košů nejsou pytlíky a do ruky h***o nevezmu! Nevyhazujte mikrotenové sáčky od svačiny nebo od pečiva, schovejte si je na venčení. Sáček si navlékněte na ruku, exkrement přes něj chyťte, sáček přetáhněte dolů a uzavřete. Zkontrolujte ale předem, jestli v sáčku není díra, abyste se nezašpinili. Pokud máte problém s tím, že takový sáček se hned tak nerozloží, kupte si ekolologicky přijatelnější, tedy kompostovací z kukuřičného škrobu.

5/ Ať to uklidí město! Když si váš pes uleví u vchodu do domu, těžko ihned přiběhne pracovník města. Mnoho velkých obcí sice vlastní a používá vysavače na nedopalky, výkaly a jiné drobné nečistoty, ale uklidit po svém psovi zvládne každý sám. Odstranění psího lejna zkrátka patří k základní péči o něj, ale především ke slušnému chování. Každý přece ví, jak je nepříjemné se na chodníku vyhýbat psím hromádkám, nebo do nich přímo šlápnout. Navíc si můžete na podrážce přinést domů i škrkavky. Pokud ve vašem okolí nejsou koše s papírovými sáčky, zažádejte o ně na městě. Ani ty však mnohé pejskaře neobměkčí a stále ignorují exkrementy svého psa. Pak očekávejte každým dnem, že je někdo sebere a hodí vám je před dveře. Necháte je zase ležet? 6/ Po malém psu nemá cenu uklízet...? Nejen pro majitele velkých plemen by mělo být samozřejmostí uklízet po svém pejskovi. Velkému lejnu se chodci při troše štěstí vyhnou včas, ale malých bobků (například od čivavy nebo krysaříka) si nejspíš nevšimnou vůbec a šlápnou do nich. Má smysl uklízet i po malých plemenech, která také umějí nadělat pěknou paseku. Pravidla a doporučení pro pejskaře 1) Sbírat hovínka není ostuda. Ostuda je nechat ho ležet uprostřed chodníku i na trávníku v parku či vedle dětského pískoviště. 2) V ideálním případě vůbec nedovolte, aby pes vykonal potřebu na chodníku. Není problém naučit ho to hned ve štěněcím věku. 3) Veďte k úklidu po psech i svoje ratolesti. 4) Psí exkrementy v mikrotenových sáčcích můžete házet do jakéhokoliv koše, kromě speciálních bio košů. 5) Pokud dojdou v koši zásoby papírových sáčků, informujte o tom město, které má na starost jejich doplňování.

NOVÉ ZAKÁZKOVÉ KREJČOVSTVÍ Libuše Poláčková pánské a dámské krejčovství oprava oděvů příjem zakázek po – pá 17°°–19°° hod. Na Vyhlídce 319, Vyšší Brod, tel.: 724 535 588

čerpáno z www.hobby.idnes.cz

Nově otevřena pedikúra ve Vyšším Brodě Můžete se objednat již teď na telefonním čísle: 777 988 217 nebo přijďte přímo k nám. Náměstí čp. 79, Vyšší Brod Otevřeno každý čtvrtek a pátek Těší se na Vás Jitka Vaňková

VYŠEBRODSKÝ ZPRAVODAJ Vydává Městské kulturní zařízení města Vyšší Brod, IČ: 00246191, Registrační značka: MK ČR E 11571 Odpovědný redaktor: Karel Troják, Adresa redakce: Vyšebrodský zpravodaj, MěKZ, Míru 250, 382 73 Vyšší Brod, e–mail: [email protected], tel.: 380 746 343, Tisk: Jihočeský inzert expres, s.r.o. Distribuce: Česká pošta, s.p., Vydavatel není odpovědný za obsah a pravdivost otištěných inzerátů a vyhrazuje si právo nezveřejnit inzerát, který by jej poškozoval nebo byl svým obsahem protizákonný. Vychází 1x měsíčně.

Vyšebrodský zpravod aj

135. HLA SATEL

HISTORICKÝ DUBEN 2010

OBEC HRUDKOV 1848 AŽ 1918 Když 28. března 1848 byl vydán patent o zrušení roboty, tak zde byl i slib, že bude realizován nejpozději „do dne a do roka“, přesněji do posledního března 1849. „Venkovský lid si oddechl a stal se samostatným majitelem půdy, na níž hospodařil. Všechny práce, vykonávané dosud robotníky, byly rozděleny do kategorií a pro každou z nich bylo vypracováno řešení. Do první kategorie byly zařazeny práce, které musely být vykonány v určité roční době v krátké lhůtě a velkým počtem pracovníků i potahů. Byly to žně, sklizeň sena a otavy.“ Hrudkov byl až do roku 1948 majetkem kláštera Vyšší Brod. Sedmnáctého března 1849 byl vydán „Prozatimní obecní zákon“, podle kterého byl Hrudkov prohlášen za samostatnou obec, Vyšší Brod soudním okresem a Kaplice politickým okresem, ve kterém bylo 97 obcí. Dle tohoto zákona „k členům obce patřili plnoprávní obecní občané platící přímé daně a obecní příslušníci, kteří měli v obci obecní příslušnost.“ V čele obce byl obecní výbor, z jehož středu byl volen starosta a nejméně dva obecní radní. Součástí obce Hrudkov se staly i Lachovice, Kleštín, Horní i Dolní Přísahov a nově i mlýn Steindlhammer. Profesor Jan Hondlík uvádí, že Hrudkov se stal oficiální obcí 1. července 1850. Obec Hrudkov patřila pod tři farnosti. Samotný Hrudkov patřil pod faru Rožmberk, Lachovice i Horní Přísahov pod faru Vyšší Brod a Kleštín a Dolní Přísahov pod faru Malšín. Dle prvého historického sčítání z roku 1869 měla obec Hrudkov 16 domů a 142 obyvatel. V následujícím sčítání v roce 1880 měla obec Hrudkov stejně domů, ale o pět obyvatel méně. Prvním známým starostou obce Hrudkov byl v letech 1870 až 1885 Wenzl Irsigler z Horního Přísahova. Od roku 1885 do roku 1894 byl starostou obce Hrudkov Karl Gerbetschläger z Hrudkova čp. 5, po něm až do roku 1903 Franz Pachner a v období let 1903 až 1909 Wenzel Wurzinger z Horního Přísahova. Po něm se stává starostou Hrudkova Anton Wilschko, který byl starostou obce neskutečných třicet tři roků až do roku 1942. Poslední sčítání před první světovou válkou nám dává podrobněji nahlédnout do obecní statistiky. V obci Hrudkov bylo celkem 47 domů a v nich trvale bydlelo 404 obyvatel. V samotném Hrudkově to bylo 19 domů a 169 obyvatel, v Lachovicích 9 domů a 99 obyvatel, V Dolním Přísahově 7 domů a 56 obyvatel, v Horním Přísahově také 7 domů, ale 59 obyvatel a v Kleštíně 5 domů a 25 obyvatel. Všech 404 obyvatel mělo německou obcovací řeč a celá obec měla poštu ve Vyšším Brodě. Katastr obce Hrudkov měl 1.264 hektarů, z toho 464 hektarů orné půdy (36,7 %), 403 hektarů lesa (31,9 %), 224 hektarů luk (17,7 %) a 124 hektarů pastvin (9,8 %). Zbytek tvořily cesty, zastavěné plochy, rybníky a zahrady. V obci Hrudkov byly tři dvory kláštera Vyšší Brod. Hrudkov (německy Ruckenhof), dvůr u Vltavy (Pramhof) a Kravín (Künhof). Od roku 1911 byly na území obce Hrudkov dvě nádraží: Vyšší Brod klášter a Čertova stěna. Mezi nádražím Vyšší Brod klášter a dřevěným mostem přes Vltavu do Vyššího Brodu stály dvě budovy. Lesní správa kláštera a zájezdní hostinec. Obec Hrudkov měla za prvé světové války dva padlé. Byli jimi Anton Gerbetschläger a Johann Griebl. Během prvé světové války byl v Hrudkově čp. 5 zřízen nouzový špitál, ve kterém byli umístěni ranění vojáci. Události kolem vzniku Československa na Hrudkově popisuje autor článku Malá vlastivěda v německém časopise Glaube und Heimat nacionalisticky: „Po pádu Rakousko-Uherska 1918 obsadili Čechové okres Kaplice a vlast byla začleněna do ČSR.“ Protože německá kronika obce Hrudkov se mi zatím „nedostala do rukou“ a českou začal psát vorař Sípal až po roce 1945, nemohu o této události podat žádné ověřené zprávy. © František Schusser

7

O JARU (A MLÁDÍ) Kdyby se tak dal zastavit čas a jaro a mládí trvalo věčně. Každé jaro obdivuji především jarní květy a mládí, ale dvacetiletá děvčata se se mnou již nebaví. Po atletickém oválu již dávno nekroužím, ale občas se snažím v lese, když mne nikdo nevidí, zrychlit krok. Ale pak dýchám a funím. Když přijdu domů, tak se natáhnu na postel, vyklepu si svaly, položím se a uvolním a únava z jara mne občas i uspí. Nespím ale dlouho, abych jaro neprospal. Jakmile se plně olistí stromy, je krásnému voňavému jaru konec. Pak si nechám ostříhat nakrátko šedivějící dlouhé vlasy, které mi narostly přes zimu a čekám až přijde léto. (fs)

PRACOVALI NA LIPNĚ Na stavbě Lipna se vystřídalo více než tři tisíce stálých pracovníků a asi třicet tisíc dobrovolných i nedobrovolných brigádníků. Jako zemědělci, které vystěhovali z rodného statku, protože neměli kladný postoj k socializaci vesnice, bývalí hokynáři, obchodníci, živnostníci i propuštění političtí vězni. A také vojáci, kteří bojovali na západní frontě. Jedním z nich byl i major, polní pilot Heindrik, který pracoval na injektážích a měl válečný řád, který mu udělil sám anglický král Jiří. Když Heindrik v jídelně vyprávěl spolupracovníkům o svých leteckých vzdušných soubojích a ukázal vyznamenání, byl to protistátní akt, který šetřila Státní bezpečnost. (fs)

ZA TAJEMSTVÍM PĚTILISTÉ RŮŽE (3) Růže má však symbolický význam i v alchymii. Představuje totiž působení „filozofického ohně.“ Právě proto středověcí stavitelé a umělci umisťovali často rozety, tedy kruhová okna, jejichž vnitřní prostor byl propojen růžicovitě uspořádanými žebry a mezi sebou vyplněn barevnou skleněnou vitráží na západní straně chrámu. Tato rozalia, prosvěcovaná slunečnou září, měla vyjadřovat hmotu uváděnou v pohyb základním ohněm. A to jsme již u alchymistů. (fs)

STŘEPY Z ROKU 1839 Ve Vyšším Brodě byli dva ranhojiči. Jeden v klášteře a druhý ve městě. Dále ve městě byly dvě porodní báby a v klášteře byla lékárna. K podpoře občanů trpících nouzí byl ve Vyšším Brodě chudinský ústav a dva špitály. V klášteře pro dvanáct a ve městě pro šest nemocných. Vyšším Brodem procházela silnice z Rožmberku do rakouského Leonfeldenu. Nejbližší sběrna pošty byla v Kaplici. Vyšší Brod měl 146 domů a 1.042 obyvatel, školu, obecní a klášterní pivovar, 3 zájezdní hostince, 4 hamry a dva mlýny. Počet mnichů v klášteře byl císařem snížen z původních 65 na pouhých osmnáct. Ve Vyšším Brodě bylo 62 řemeslníků

8

Vyšebrodský zpravodaj

a živnostníků, 33 tovaryšů a 21 úředníků a pomocných dělníků. Hlavním zdrojem obživy bylo bílení hrubého lněného přediva, které se vyváželo zejména do Rakouska a Bavorska. (fs)

OTEVÍRÁNÍ STUDÁNEK Osobní rituál, který neměním již více než šedesát let. Každý rok, vždy 21. března, otevírám studánky. Když jsem byl kluk, tak to pro mne bývalo vítání jara v našem dětském oddílu Desítka. Později, na více než třicet let, tento rituál přešel na můj sportovně turistický oddíl dětí a nyní jako důchodce chodím sám a děkuji zimě, že jsem se dočkal jara. Stále ještě chodím ke „své studánce“ v kopcích, ale pomalu začínám hledat novou studánku, ke které nevede stezka tak hodně do kopce. (fs)

PŘEDJAŘÍ I když astronomické jaro a otevírání studánek mám již za sebou, tak do opravdového jara je ještě daleko. Nastává čas, kterému mazlivě říkám předjaří. V onom slově cítím ten jarní teplý vánek, ale boty stále buď kloužou v lese po zmrazcích nebo se boří do bláta a potůčků tajícího sněhu. V předjaří je vždy nejvíce vidět onen rozdíl mezi jižním a severním svahem, který bývá vždy dva až tři týdny. Na jižním svahu pozoruji pučící pupeny nejen šípovitých buků, ale na osluněném pařezu i prvého motýla se žlutými křidélky, jenž se vydává na první odvážný let roku. Na severním svahu ukazuje zima onu moudrost, že březen za kamna vlezem a duben ještě tam budem. Já však vím, že předjaří již přišlo k nám. (fs)

TO NENÍ RYBÁŘSKÁ LATINA O rybářích se říká, že mají delší ruce od toho, jak ukazují velikost svých úlovků. Když vytáhnou rybu z vody, tak ji změří a zváží a většinou se nechají s úlovkem i vyfotografovat. A tak vím, že pan Bláha vytáhl z lipenských vod štiku, co vážila 25 kilogramů a měřila 139 centimetrů. Svůj kapitální úlovek popsal takto: „Vždy jsem lovil štiky na bělice. Ty mají štiky nejraději.“ Jiří Neumann když vzpomínal, tak často vyprávěl o neobvykle velkých štikách, které číhaly v hlubokých tůních před napuštěním Lipna. Připadalo mi to spíš jako rybářská latina. Vyprávěl o tom, že štika chytila a „schlamstla“ i kachnu a urvala i nejsilnější šňůru s návnadou. V blízkosti Frymburka dokonce jedna štika dostala jméno Alžběta. Jeden německý rybář v hospodě vyprávěl, jak si štika spletla třpyt jeho náramkových hodinek s leskem menší rybky a chňapla mu po ruce. A tak jsme v hospodě řádně oslavili záchranu jeho života. (fs)

PATRONÁTNÍ FARY KLÁŠTERA VYŠŠÍ BROD 1403 AŽ 1594 Dle zápisu kronikářů došlo v neděli 26. května 1420 o osmé hodině večerní, kdy oddíl husitských bojovníků se vracel od Vyššího Brodu, „k celkovému zpustošení městečka Přídolí do takové míry, že již nikdy se z toho nevzpamatovalo.“ V církevní pamětnici se uvádí, že roku 1420 píše Třeboňský purkrabí, že „kostel Přídolský je pustý a lidé žádají, aby jim byl dán kněz.“ Plenění se nevyhnul ani kostel v Boršově, trpěly i Hořice a Střížov. Po skončení husitských válek bitvou u Lipan v roce 1434 však boje v jižních Čechách neustaly. Svědčí o tom záznamy o loupežích a násilnostech v popravčí knize pánů z Rožmberka. Jejich cílem byla i boršovská fara. V době rozepří Jiřího z Poděbrad s papežem se páni z Rožmberka přiklonili na stranu krále. Tehdy se klášter Vyšší Brod kvůli papežskému interdiktu dostal do dluhů a vesnice Boršov byla zastavena rožmberskému nejvyššímu písaři Mikuláši z Pelhřimova. V roce 1450 vrhli do Střížova „nočním výbojem Vodňanští a způsobili značné škody zdejším poddaným na dobytku i na všelikých věcech domovitých.“ V roce 1465 byla zahájena renovace kostela v Rožmberku. Již 3. listopadu 1465 bývalý vyšebrodský opat, nyní biskup Zikmund, vysvětil ve farním kostele Rožmberk hlavní a postranní oltář ke cti sv. Barbory a sv. Šebestiána. Ve stejný den také znovu vysvětil tamní hřbitov. Dne 7. března 1471 byla v Rožmberku uzavřena smlouva mezi farářem Janem a měšťany na jedné straně a opatem Tomášem na druhé straně, týkající se kaplana. Písemně bylo potvrzeno, že farář spolu s kaplanem a školním mistrem mají dostávat zaplaceno za jejich církevní působení. Příjmy byly v naturáliích a v penězích. Renovace kostela v Rožmberku byla dokončena v roce 1475. V Rožmberku je v roce 1481 uváděn Martin, syn tamního soukeníka, jako farní kooperátor. Po ukončení renovace farního kostela v Rožmberku byla v roce 1483 zahájena renovace dalších farních kostelů. V roce 1483 v Hořicích, v roce 1484 v Rožmitále a v roce 1489 v Loučovicích, kdy na žádost opata Tomáše propůjčilo 6.dubna 1489 několik římských kardinálů odpustky všem věřícím, kteří přispěli k opravě kostela sv. Teobalda v Loučovicích, po splnění obvyklých podmínek. Již v roce 1487 byla ukončena renovace kostela v Hořicích. Kdy byla zahájena rekonstrukce farního kostela v Rychnově u Nových Hradů přesně nevíme, ale víme, že 12. září 1491 nově vysvětil tento kostel světící biskup Benedikt z Kamín. Farářem tam byl Jan z Benešova. V roce 1493 byla ukončena renovace kostela v Rožmitále. Světící biskup Benedikt z Kamín znovu vysvětil kostel ve Střížově dne 10. června 1493. V roce 1524 Jan Hayna, farář z Kapliček, odkázal klášteru všechny své knihy. V roce 1593 byl na faře Vyšší Brod klášterní kněz Šebestián Pfeiffer. Bylo to poprvé co vyšebrodský klášterní kněz převzal faru. Klášter v roce 1594 převzal poustevnický klášter v Přední Výtoni. Tamním klášterním majetkem byl výtoňský dvůr, mýto ve Frymburku, desátky v Haslachu, Dolní Hraničné, Jasánkách a ve sv. Petru u Freistadtu. © František Schusser

ROK 1945 NA VYŠEBRODSKU (1) Celé území tehdejšího soudního okresu Vyšší Brod patřilo od října 1938 do května 1945 k nacistické Říši, do župy Öberdonau se sídlem v Linci. Období před květnem 1945 bylo ve znamení blížící se porážky nacistického Německa. Již od počátku roku narůstal počet uprchlíků a evakuovaných civilistů. Žen, dětí a starých lidí z Rumunska, Rakouska a Německa. Německý kronikář Frymburka poznamenal, že: „Po začátku tání muselo obyvatelstvo, staré a mladé, kopat pilně díry do země podél všech silnic a cest pro střelce pancéřových pěstí.“ V lednu 1945 projely po železnici Horním Dvořištěm „transporty smrti“, po nichž zbylo šedesát obětí. Všude byl znát úpadek zaviněný válkou, vázly dodávky potravin a nedostávaly se základní životní potřeby. Začaly se objevovat infekce a rostl počet nemocných i zraněných, kteří byli stěhováni před postupujícími frontami. Blízký konec války se odrážel v hospodářství, kde byla celá řada prací, zejména v zemědělství, vykonávána zajatci a totálně nasazenými pracovníky nejrůznějších národností. Na území župy Öberdonau byli od roku 1944 mobilizováni všichni zbývající muži a zařazeni do oddílů domobrany-volkssturmu. Jednotky těchto domobranců byly zřízeny v každé obci. Sem je nutno připočítat německou armádu wehrmachtu, zbraní SS a SA, policie, hitlerjugend, ozbrojené složky a složky Todtovy organizace. Byly zde umístěny i oddíly Maďarů a koncem dubna 1945 i silné oddíly Vlasovců. Přestože všechna tato ozbrojená seskupení představovala velkou početní i materiálně technickou sílu, bojová morálka německých vojáků klesala.

Vyšebrodský zpravod aj

Obyvatelstvo očekávalo s napětím další vývoj událostí. Zprávy z front přijímali obyvatelé Vyšebrodska s obavami. Počátkem května 1945 vydal velitel 3. americké armády generál G. S. Patton rozkaz 12. sboru k zahájení útoku na Vyšebrodsko. Proti němu stála německá vojska Ostmark. Celé Vyšebrodsko bylo obsazeno americkou 26. divizí, které velel generálmajor W. S. Paul bez většího odporu Němců a jeho spojenců. O těchto událostech, zejména ve Vyšším Brodě, jsem již dostatečně psal a tak nyní popíši události ve Frymburku. „Když se začátkem května 1945 přiblížila fronta k Frymburku téměř na dostřel, tu přijel okresní vedoucí NSDAP se zprávou, že Frymburk bude bráněn do „posledního dechu.“ Tehdy to byly frymburské ženy, které řekly nahlas, že „Frymburk si nepřeje, aby obec byla bráněna.“ Byl to zřejmě rozum, který je k této větě dohnal. Přesto zejména frymburský most byl obsazen německou armádou. Dle slovosledu lze usoudit, že to vše se stalo v sobotu 5. května 1945. O neděli šestého května 1945 máme téměř reportážní záznam: „V půl desáté dopoledne bylo nám řečeno, abychom šli do sklepů, že od Přední Výtoně přijíždějí tanky. Ale jen málo lidí šlo do sklepů a všichni se ptali, zda budou uzávěry uzavřeny. Jeden nadporučík a jeden poručík stáli připraveni bránit most. Jeden kulomet střílel na tanky, mohl být umístěn venku u Sviňského rypáku na levém břehu Vltavy. Američané jeli také se samohybnými děly po silnici k prvním domům. Lidé, kteří šli z Dětského domova se museli vrhnout na zem. Jeden muž byl zraněn. Dvě německá auta přijela po mostě a vzala s sebou z mostu důstojníka. Odjeli směrem k Malšínu. Byly vylomeny dveře do věže a směrem k Výtoni byl vyvěšen bílý prapor, kulomet utichl. Americká pěchota šla přes pole poněkud před prvním tankem. Velitel Volkssturmu, místní vedoucí NSDAP a starosta nesli vstříc přes most bílý prapor. Američané vystoupili a přijali viditelné předání obce. Lidé stáli na svahu u školy, aby viděli, co bude nyní následovat. Američané prozkoumali most, pokud jde o jeho nosnost. Jeden tank jel opatrně přes most, ale probořil se před prvním pilířem. Leží ještě dnes na břehu. Bílý prapor na kostelní věži byl stažen a zástupci Američanů vešli nyní do obce.“ Přímo v těsné blízkosti Frymburku skončily druhou světovou válku hned tři poražené armády. Byla zde přirozeně poražená německá armáda, pro které Američané zřídili podél silnice z Frýdavy na Svatý Tomáš „velký zajatecký tábor“, kde bylo asi pět tisíc německých zajatých vojáků. Svou válečnou cestu po boku německé armády ve Frýdavě také ukončila maďarská sanitní jednotka v síle asi 400 vojáků. Na levém břehu Vltavy, přímo ve Frymburku „U Puffru“, skončila RONA, kterou spíše známe pod názvem Vlasovci. Byla složena ze sovětských válečných zajatců, kteří se na závěr druhé světové války dali naverbovat na stranu fašistického Německa. Všechny tři poražené armády měly hodně koní a tak pro frymburské „bylo lehce získat koně.“ O osudu Vlasovců, kteří byli zajati Američany ve Frymburku jsem se dověděl ze svědectví jednoho z mála Vlasovců, který přežil a později žil v Kanadě. Frymburský německý kronikář psal o Vlasovcích jako „Rusové, kteří s námi bojovali.“ Do Frymburku došlo asi sedm set Vlasovců. Byli to příslušníci druhé divize RONA. Jejich výcvik začal v polovině ledna 1945 ve výcvikovém táboře Heuberg ve Württembergu. Dvacátého dubna 1945 začal jejich ústup do jižních Čech. Největší skupiny druhé divize RONA skončili druhou světovou válku v Mirkovicích a v Netřebicích. Vlasovci v Mirkovicích byli zajati Rudou armádou, v Netřebicích je sice zajali Američané, ale drtivá většina z nich byla předána také Rudé armádě. Nejlépe dopadla skupina Vlasovců ve Frymburku, když 7. května 1945 proběhlo na americkém velitelství ve Světlíku jednání s frymburskými Vlasovci. Výsledkem byl „tichý souhlas, že se budou v malých skupinkách v civilu vytrácet do Rakouska.“ © František Schusser

JAK BYLO NA VYŠEBRODSKU PO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE V únoru 1919 bylo provedeno kolkování bankovek, které se tehdejšímu ministru financí A. Rašínovi podařilo a uchránilo nové Československo od lavinové inflace, která zasáhla sousední Rakousko. Před kolkováním se horečně nakupovalo. Po okolkování bankovek bylo o něco levněji, ale ne dlouho. Brzy začal kurz koruny klesat a drahota opět stoupala. Nejhorší časy nastaly na jaře roku 1919, kdy byl naprostý nedostatek potravin. Místo vojenských rekvizit chodily od domu k domu rekvizice občanské, prohledávali byty a pátraly po zbylých potravinových zásobách. V rámci pozemkové reformy z 27. května 1919 bylo umožněno dlouhodobým nájemcům církevního a šlechtického majetku převést tento majetek do svého vlastnictví za předválečnou cenu. Jednalo se především o malé, roztroušené pozemky o velikosti několika arů. Prodej, koupě a zaknihování se protáhlo až do roku 1922.

9

SIENFRIED KÜHWEG Klášterní archivář a knihovník za opata Valerina Schoppera Sienfried Kühweg, téměř doslovně zaznamenal všechny v klášterním archivu uložené listiny a dokumenty z let 1259 až 1844. Bylo to celkem pět tisíc osm set osm listin a dokumentů, které uložil do 22 svazků, které souhrnně nazval „Codex diplomaticus monasterii Altovadensis.“ Ve čtyřech dalších svazcích Kühweg opsal všechna rukopisná a tištěná dostupná díla o klášteře Vyšší Brod. To vše v krásném rukopisu a s archivářskou pečlivostí. Krátký výtah informací o klášteru Vyšší Brod vydal Sienfried Kühweg v knize „Chronicon breve Monasterii Altovadensis“ v roce 1846. (fs)

DVA BRONZOVÉ MEČE Byly nalezeny asi deset kroků od vchodu do Vítkova Hrádku v roce 1880 v hloubce 10 centimetrů Byly dlouhé 64 cm a každý měl jazykovou rukojeť. Rozdílná patina mečů a výsledky průzkumu na místě téměř s jistotou vylučují zakopání mečů ve střední době bronzové, kdy byly vyrobeny. V úvahu přichází možnost uložení z magických důvodů v době založení vnějšího opevnění v 16. století. Oba meče jsou uloženy v Muzeu v Českých Budějovicích. (fs)

KŘÍŽKY, KAPLIČKY A BOŽÍ MUKA (2) Když jdeme z náměstí na nádraží Těchoraz tak si musíme všimnout velkého kamenného kříže, který vévodí prudkému srázu k železničnímu mostu přes Vltavu. K tomuto kříži se váže pověst, která říká, že během prvé světové války po silnici vezl sedlák s volky z Těchorázu k nedovolenému semletí obilí do Bílého mlýna. Najednou, z ničeho nic, u železničního mostu zahoukal vlak. Párek volků se lekl, splašil se a i s vozem, kde bylo obilí, se zřítil ze stráně do Vltavy. Sedlák naštěstí včas vyskočil a na vděčnost záchrany zde nechal postavit onen velký kamenný kříž. Traduje se, že každý vozka vždy v místě kříže zastavil, ale na levé straně silnice a šel se pomodlit. (fs)

ZAPOMENUTÉ NÁZVY Ve starých listinách jsem našel několik výrazů, o které bych se s vámi rád podělil. Když někdo nově postavil dům, tak půdu zakupoval. Aby se mu lépe z počátku žilo, tak byl osvobozen od daní a žil na lehotě nebo na lehkém bydle. Právo zákupné bylo právo, podle kterého se vykonávala robota. Ta byla nejčastěji senná při sekání luk nebo tažná při dopravě. Další dávky bývaly kury (kuřata nebo slepice) a ospy, což byla část obilí. Poddaní byli buď nasedle, což byli sedláci, ale častěji podsedkové, což byli chalupníci. Velkým hospodářstvím se říkalo dvůr a co k němu patřilo bylo popluží. (fs)

10

Vyšebrodský zpravodaj

ZANIKLÁ SKLÁRNA NA LINDĚ Pátá nejstarší šumavská sklárna stála na panství hradu Vítkův Hrádek. V rožmberském urbáři z roku 1379 ji najdeme spolu s 15 dalšími vesnicemi a samotami na posledním místě. Se vší pravděpodobností se jednalo o samostatný „výrobní objekt“, který byl záměrně uveden až za vesnicemi tohoto panství. S velkou pravděpodobností tato sklárna dala vznik pozdější vesnici Linda. Ta v uvedeném urbáři není uvedena, ale její jméno se objevuje o šedesát let později. Lesní sklárny ve 14. století vznikaly při zemských stezkách, v tomto případě u stezky, která vedla z rakouského Haslachu přes Svatý Tomáš do Frymburka. (fs)

DŮM ČÍSLO POPISNÉ 44 NA NÁMĚSTÍ Tento měšťanský je poprvé připomínán již v roce 1527, kdy zde zemřel majitel Siegmund Knoll a dům zdědila vdova, která jej po roce 1537 prodala Andriasi Haiderovi a tento rod se sem vrátil v roce 1748. Mezi tím dům vlastnily rody Kernů a Petermüllerů a z řemeselníků se zde usadili ševci a krejčí. Před odsunem vlastnili dům Otto a Juliana Dolzerovi a prvními českými vlastníky byli Václav a Jiřina Janouchovi. (fs)

ZANIKLÁ OSADA ŠAFLÉŘOV V roce 1349 zde bylo sídlo Oldřicha von Schzawlern a v roce 1385 Mikšíka z Veselé. Část Šafléřova je však uváděna v roce 1379 i v urbáři hradu Rožmberk. Po zrušení roboty patřil pod obec Běleň a byly zde i tři mlýny na Všímarském potoku. Motzlmühle, Böhmmühle a Irgenmühle. Všechny však byly „nebeské“ a tak mlely jen po dešti. Německé jméno znamenalo „U lopatářů“ anebo U Šafléřovy rodiny. České jméno vzniklo zpodobněním německého jména. (fs)

PŮL STOLETÍ (3) Před půl stoletím, přesně 12. června, byla velká územní reorganizace, která se dotkla i Vyššího Brodu. Zanikl kraj České Budějovice a nahradil jej Jihočeský kraj. Zanikl okres Kaplice a pohltil jej okres Český Krumlov. Zanikly obce Hrudkov a Herbertov a pohltil je Vyšší Brod, který se tak rozrostl z 1203 hektarů na tři tisíce hektarů. S počtem obyvatel to nebyl tak velký rozdíl. Vyšší Brod měl 1430 obyvatel, Hrudkov 130 a Herbertov 110 obyvatel. Do sídla nového okresu byl zaveden 2x denně z Vyššího Brodu do Českého Krumlova autobus. (fs)

Byty a domy byly většinou vlhké a nezdravé, nejrozšířenější nemocí byla tuberkulóza. Nebyl vodovod a lidé byli odkázáni na studně. Koupelny neexistovaly a „mnozí dospělí se nekoupali celý rok.“ Na nemajetné vrstvy těžce doléhala bytová krize. V jedné místnosti bývalo až sedm členů rodiny. Bytový zákon o ochraně nájemníků omezoval práva nájemníků domů, kteří se chtěli nájemníků spíše zbavit, protože nájemné bylo sice vysoké, ale na druhou stranu jej pohltily vysoké činžovní daně. Přebývalo se většinou v kuchyni a pokud byl vedle kuchyně pokoj, tak ten převážně sloužil mimo spaní i k ukládání potravin. Platilo „domovské právo“, což znamenalo, že občan je příslušníkem nejen země, ale i obce, která domovský list vydala. Domovská obec byla povinna se postarat o své přestárlé a zchudlé občany. Domovské právo bylo získáno rodem, sňatkem nebo udělením. Státní zaměstnanci, tedy například příslušníci finanční stráže, poštovní a železniční zaměstnanci, získávali domovské právo v místě, kam byli přiděleni. Po deseti letech trvalého bydliště v obci mohli požádat o domovské právo i osoby samostatně se živící nebo pracující v obci. Domovské právo udělovala rada obce a zároveň jej společně se žadatelem získali i ostatní rodinní příslušníci. Když zůstal starší, nemocný, nebo občan bez prostředků v cizí obci, byl odeslán na její náklady do obce domovské, která byla povinna se o něj postarat. Tomu se lidově říkalo, že byl „poslán šupem.“ Hostince byly v nevalném stavu, kuřáci odhazovali na zem „špačky“ a jinak důstojný občan vysypal na podlahu svou dýmku. V hostinci kouřili téměř všichni, ať cigarety, cigára či dýmky, jen staří šňupali tabák. Podlaha byla zaplivaná přesto, že v hospodě musela být dle nařízení plivátka. Po válce se opět objevily na hospodských stolech misky s rohlíky a houskami a U Primátora ve Vyšším Brodě měli pro hosty zásobu tvarohových homolek a v dalších „lepších“ hospodách pekli „bochánky“, což byla domácí sekaná. Velkou tehdejší zábavou bylo hraní karet, zvláště taroků s 54 kartami. Obnovilo se hraní kulečníku i hospodských kuželek a v hospodách se hojně hrály i šachy. Kdo vypil v hostinci jen jedno pivo, byl považován za skrblíka. Proto i ten, který pivo běžně nepil, musel vypít alespoň dvě sklenice. Sklenice byly půllitrové, za každou nově nalitou sklenici piva udělal hostinský čárku na porcelánový tácek, aby nedošlo k chybě při placení. Víno se pilo poskrovnu, snad jen venkovské ženy, když zašli v neděli po mši do hospody „na kus řeči,“ si daly čtvrtlitr či osminku sladkého červeného vína. Kořalky se čepovaly a pily v kupeckých krámech, kde býval výčep lihovin. V hospodách se odehrávaly téměř všechny svatební a pohřební hostiny a i po křtu přišla rodina, zvláště ta z okolí, do hospody posedět. © František Schusser

KDYŽ ŠTEFAN FIGURA VZPOMÍNAL Štefan Figura přišel na Malšín jako rumunský reemigrant. Narodil se v Nové Huti v Rumunsku v roce 1921 jako syn tříhektarového zemědělce a v jejich rodině bylo osm dětí. Půda neuživila početnou rodinu a tak otec Štefana Figury chodil na práci do lesa. „U nás v Nové Huti nebyla elektřina a tak se mlátilo ručně cepy. Obydlí bývala dřevěná a ten, kdo si je stavěl, musel všechno dřevo odnosit na vlastních zádech. Bída se dívala z každého okna, na každém rohu stávali žebráci a chodilo se většinou na boso. Já jsem byl jedním z prvních, který jsem navštěvoval školu. Vychodil jsem sedm tříd a pak jsem se učil zámečníkem. Pracovalo se od rána do večera. Na mé učení museli rodiče platit ročně deseti metry bukového dřeva a pěti metráky brambor. Když jsem se vyučil, tak jsem si našetřil na kolo, abych mohl jezdit do práce. O válce nechci ani mluvit, zakusili jsme na sobě jak rumunské fašisty, tak i maďarské, o hitlerovcích ani nemluvě.“ Štefan Figura jako ten, co uměl číst a psát, se stal roku 1951 na Malšíně předsedou místního národního výboru a později byl i předsedou Jednotného zemědělského družstva. My se dnes díváme na padesátá léta 20. století jinak než rumunští reemigranti, kteří přišli po odsunu Němců dosídlit Malšín. Štefan Figura tu dobu hodnotil po svém. „Začátky byly těžké a tak první rok našeho společného hospodaření nedopadl dobře. Postavili jsme vodovod, abychom nemuseli stále vodu donášet, postavili jsme kravín pro sto kusů dobytka. Vysázeli jsme si ovocný sad a založili včelín na šedesát úlů. Měli jsme společnou drůbežárnu i vepřín, kde je 140 prasat a 16 prasnic. Máme vlastní kino a je hodně navštěvováno. Máme mateřskou, národní i dvě třídy střední školy. Z dětí máme radost. Dobře se učí i navštěvují školu a mnohdy učí i nás. A nestydíme se za to. Již nechodí nikdo bos, v zimě ani v létě a rádio má každá rodina. Na Malšíně je devět motorek a brzo zde bude i první osobní auto.“ Já jen připomínám, že tenhle rozhovor se Štefanem Figurou byl zaznamenán v roce 1960. Je to tedy teprve půl století. © František Schusser

Vyšebrodský zpravod aj

ČTENÁŘSKÝ KOUTEK Bull Bartle – Čínská hvězda Nebezpečná plavba na palubě parníku z Evropy do Asie. Revoluce zavraždila starý svět a rudí se marně snaží zničit i jeho hodnoty: hrdost, čest a odvahu. Platzová Markéta – Recyklovaný muž Kniha povídek, jejichž hlavním tématem jsou mezilidské vztahy a dějištěm celá Evropa. Vypravěči jsou muži nejrůznějšího věku i založení. Davys Tim – Amberville Kombinace pohádky pro děti a drsné školy Raymonda Chandlera, Dashiella Hammetta či Rosse MacDonalda.

Knižní novinky pro děti: Hrajeme si celý den; Kozí pohádka – nová leporela pro nejmenší Příhody Bořka stavitele 2 Walt Disney – Medvídek Pú: Pročpak nespíš Walt Disney – Zvonilka a ztracený poklad Awdry W. – O mašince Tomášovi 11 Zemančíková Alena– Mařenka a Čenda Zacharník František – Pohádky o princeznách Hulpach Vladimír – Čarodějné pohádky Žáček Jiří – Pohádkový tobogán: nejznámější pohádky ro nejmenší Drijverová Martina – Rytířovo kopí Masannek Joachim – Fotbaloví divoši: Leon McLain Gary – Indiánská cesta Učení o tom, jak rozprávět s Matkou Zemí. Steklač Vojtěch – Detektiv Bondybej 001 & spol. Skvělé čtení pro kluky: napětí, dobrodružství, zábava. Flanagan John – Hraničářův učeň: Rozvaliny Gorlanu První kniha fantasy série o Willovi a jeho přátelích z hradu Redmont. Will celý život snil o tom, že se stane slavným rytířem jako otec, kterého nikdy nepoznal... Naučná pro děti: Já, písnička 1,2 Guinnessova kniha světových rekordů 2009 Crummenerl Rainer – Hasiči (Co? Jak? Proč?) Walker Richard – Jak funguje neuvěřitelné lidské tělo podle Koumáků Dardenne Armadine – Originální výrobky z plsti Nové knihy pro dospělé: Steinbeck John – Činy krále Artuše Moderní forma Legendy o králi Artušovi. Mistrně vykreslené postavy a prostředí středověké Anglie ožívají v nové podobě. Kramerová Clara – Clařina válka Skutečný příběh dívky, která zázračně přežila holocaust. Klíma Ivan – Moje šílené století První díl pamětí předního českého spisovatele Ivana Klímy. Giordano Paolo – Osamělost prvočísel Rozhodnutí uděláme během pár vteřin a jejich důsledky pak neseme po zbytek života. Alice a Mattia se v dětství rozhodli špatně… Alpstenová Elle – Prameny touhy Skutečný příběh z 19. století o jednom z posledních tajemství černého kontinentu.

Lahiri Jhumpa – Tlumočník nemocí Americká autorka indického původu tlumočí soužení svých krajanů, kteří se v Americe potýkají s odlišným životním stylem a hledají rovnováhu mezi svými tradicemi a lákavými americkými novotami. Charitanovskij A. A. – Muž se železným sobem Zapomenutý příběh neuvěřitelného hrdinství a odvahy starý 80 let. Arktická odysea cyklisty Travina s unikátními dobovými fotografiemi a originální mapou trasy. Vaňková Ludmila – Cestou krále Po románech Příběh mladšího bratra a Kdo na kamenný trůn vrcholí historická sága novinkou Cestou krále. Viewegh Michal – Povídky o lásce Sbírka šestnácti povídek o nejrůznějších podobách lásky. Ironický nadhled a humor samozřejmě knize nechybí. Janečková Klára – Srdce v písku Osudy hlavních postav se protnou v Dominikánské republice. Nikdo z nich netuší, že se jejich dovolená záhy změní v noční můru a boj o přežití. Na letovisko se totiž žene nebezpečný hurikán. Brown Dan – Ztracený symbol Robert Langdon je vtažen do honby za legendárním zednářským pokladem, tentokrát ve Washingtonu. Díaz Junot – Krátký, leč divuplný život Oskara Wajda Osudy tlustého smolaře Oskara, život amerických imigrantů i hrůzovláda dominikánského generála Trujilla... Greenlaw Linda – Humří letopisy Povinná četba pro každého, kdo miluje lodě a oceán (a humry) a pro každého, kdo se někdy v duchu ptal, jaké by to bylo žít na velmi malém ostrově. Paasilinna Arto – Syn Boha Hromovládce Syn nejvyššího pohanského boha starých Finů je seslán na zem, aby je odvedl z bludné cesty křesťanství. Začíná však pochybovat, že svou náročnou misi vůbec zvládne... Zmeškal Tomáš – Životopis černobílého jehněte Osobitý pohled na dobu 60. až 80. let. Na svět, v němž nic nefunguje normálně a kde jsou deformovány dokonce i city a rodinné vazby. Hoffman Paul – Levá ruka boží Seznamte se s andělem smrti. Příběh o životě a hledání víry ve světě, jejž postihla blíže nespecifikovaná katastrofa.

11

Oz Amos – Příběh o lásce a tmě Pohnutá historie rodiny se prolíná s dramatickými dějinami sionistického hnutí a vzniku židovského státu. Kniha získala řadu domácích i zahraničních ocenění. Klausová Livia – Smutkem neobtěžuji Vyprávění o dabování Červené karkulky, o tragické smrti tatínka, o rafinovaném termínu svatby i o tom, jak sama jela tramvají do porodnice... Detektivky: Patterson James – Výstraha Crombie Deborah – Podíl na smrti McCullough – Bez důkazů Komisař Carmine Delmonico se ujímá vyšetřování poté, co v lednici výzkumného ústavu nalezli tělo mladé dívky... Romány pro ženy: Roberts Nora – Měsíční perly Táborská Irena – Mailové povídání v mýdlové bublině Hrdinka řeší mnoho trablů – manžela alkoholika, nemocné dítě, neshody s matkou a internet využívá jako útěk. Bagshawe – Vášeň Román v sobě spojuje prvky špionážního románu a dramatický milostný příběh. Naučná literatura: Rylová Zuzana a kol. – Daňové zákony 2010 Zavřel Zdeněk – Silniční závodní motocykly 1950–1986 XIV. dalajlama – Vesmír v jediném atomu: sbližování vědy a spirituality Divy světa: 1001 fotografií Malířské umění od A do Z: dějiny malířského umění od počátků civilizace Hildre Berit – Modelování: hlava a výrazy tváře Thurman Harold – Oceánografie Jones Howard – Zátoka sviní Pernes Jiří – Komunistky s fanatismem v srdci

!!! UPOZORNĚNÍ !!! Milí čtenáři, v týdnu od 12. 4. do 16. 4. bude městská knihovna z důvodu dovolené zavřená. Děkuji za pochopení.

NOVÁ VÝTVARNÁ SOUTĚŽ na téma PIRÁTI Pro všechny děti, které rády kreslí a malují je tady nová výtvarná soutěž!!! Jak by měl vypadat správný pirát? Kde žije a co vůbec celý den dělá? Zvolte jakoukoli výtvarnou techniku a zapojte se také! Své výtvory můžete nosit do městské knihovny vždy v pondělí a ve čtvrtek a to až do konce dubna. Všechna Vaše díla budou vystavena v dětském oddělení městské knihovny, autoři nejzdařilejších kousků získají ocenění.

Vyšebrodský zpravod aj

13

Zábavné odpoledne pro děti

V

e středu 10. března proběhla diskotéka pro děti, kterou moderoval Matyáš Palkovič z Hit rádia Faktor.

Původně měla akce probíhat v klubu pod kinem, ale z důvodů velké účasti dětí a rodičů byla přesunuta do klubu Monaco. Dětem se prostředí líbilo, měly pocit, jako by byly na opravdové diskotéce pro dospělé. Opravdu všechno bylo takové a opravdové s jednou výjimkou, že se neprodával alkohol a byl zákaz kouření. Vše platilo i pro rodiče a doprovod dětí. Děti si mohly zakoupit nealkoholické

nápoje a to dokonce i míchané. Děti si to opravdu užily a tančily až do konce. Jen mě mrzela jedna věc, že někteří rodiče odsuzovali vstupné 30,– Kč. Chápu, že pro někoho může být problémem i toto minimální vstupné. Ale myslím si, že pro většinu rodičů je to dostupné. Snažíme se pořádat více akcí pro děti, ale ne vždy to jde zadarmo. Myslím, že většina rodičů to chápala, účast byla veliká. Přišlo se bavit více než 70 dětí. Lucie Jankovcová – Infocentrum Vyšší Brod

Soutěž zahrada a okno roku 2010 Vážení pěstitelé, rádi bychom Vás upozornili, že pro Vás připravujeme další ročník motivační soutěže Zahrada a okno roku 2010. V květnovém čísle zpravodaje Vás budeme informovat blíže o podmínkách soutěže pro tento rok. Stejně jako minulý ročník, tak i tento bude předsedkyní poroty paní Saša Ouředníková, kterou navrhla komise pro místní rozvoj a cestovní ruchu. V příštím čísle zpravodaje se také dozvíme obsazení motivační poroty, kterou určí předsedkyně soutěže. Přejeme Vám mnoho pěstitelských úspěchů v III. ročníku soutěže a těšíme se na vaše inspirace a nápady. Lucie Jankovcová za infocentrum Vyšší Brod

Přinesli jsme do vsi jaro! V

první jarní den jsme se sešli u infocentra a společně jsme se vydali k řece. Jako symbol zimy jsme si nesli slaměnou Moranu, kterou jsme u řeky zapálili a vhodili do vody. Po celou dobu jsme si říkali tradiční říkanky a básničky. Po vhození Morany jsme si ozdobili mladý stromek pentlemi a odnesli jsme si jej jako symbol jara zpět k infocentru. Kde jsme stromek venku připevnili. Byla to příjemná procházka, jak pro děti tak pro dospělé. Každý účastník dostal malou sladkou odměnu. Ráda bych chtěla poděkovat paní učitelce Aleně Chleborádové za skvělou spolupráci a Městské policii Vyšší Brod za pomoc při zajištění bezpečnosti v průběhu akce. Krásné jaro Vám přeje Lucie Jankovcová

SUPER CENY NA DUBEN 2010

cena akční

cena původní

8,90

10,90

Anjel bílé víno 1,5 l

24,90

31,90

Stalinovy slzy 0,5 l

119,–

135,–

8,90

10,90

27,90

34,90

3,90

4,90

Kuřecí čtvrtky 600 g

34,90

39,80

Červená řepa Efko 500 g

18,90

21,90

Špekáčky Vimperk 1 kg

75,–

83,–

Nescafe 3 v 1, 2 v 1(10x18 g)

39,80

49,80

Smetana na vaření Meggle 500 ml

19,80

22,90

Královský sýr 1 kg

129,–

148,–

Tlačenka 1 kg

69,–

87,–

Kuřecí šunka 1 kg

99,–

124,–

Bílý jogurt Madeta 380 g

14,90

16,90

Sýr Pili Pili 140 g

28,90

31,90

Budvar 10° 0,5 l

Minerální voda Spar 1,5 l pomeranč, citron Caprio džus 2 l Horalky 35 g

Našim zákazníkům nabízíme bezhotovostní platbu kartami: Mastecard, Visa, Visa electron, Maestro, American expres

Vyšebrodský zpravod aj

Akce DUBEN 2010

zlatnictví Šlejmarová - Tel. 777 340 214

• na veškerý sortiment zboží -10 % • vybrané druhy zlatých šperků -30% • bižutérie ZYTA - 50% • orientální zboží mosaz -50% aj

Inzerce Přijmeme novou kolegyni/nového kolegu, na pozici recepční v Thajských masážích a SPA v Lipně nad Vltavou. ANJ podmínkou. Informace na tel: 724 353 511 Pronajmu nebytový prostor/ prodejnu/ téměř zařízenou, mram. pulty, skleníkové podstavce, velkoto. váha, chladící box, sklad. rampa aj. 50 m2. Výhodný pronájem. Prodejna se nachází z boku domu zlatnictví Šlejmarová ve Vyšším Brodě. Tel. 777 340 214 Ubytuju i dlouhodobě 4 až 6 osob v malém pensionu (2 apartma/ kuchyňka částečně vybavená). 150 kč/osoba na den pro dlohodobý pobyt. Pension se náchází v patře domu zlatnictví Šlejmarová ve Vyšší brodě. Tel. 777 340 214

15

Program na PŘEKVAPENÍ Z VAJÍČKA Kdy: 1. 4. 2010 od 17°° hod. Kde: Klub pod kinem Vstup 30,– Kč Divadelní pohádka pro děti – Zajíčku a slepičko, čípak je to vajíčko

Z CYKLU “JARNÍCH PŘEDNÁŠEK“ Kdy: 1. 4. 2010 od 19°° hod. Kde: Klub pod kinem Vstup: zdarma STVOŘENÍ nebo EVOLUCE Přednáší Mgr.Libor Votočka Uvidíte krásné fotografie, doprovázené poutavým vyprávěním. Těšíme se na setkání s Vámi. Pořádá: ADRA, MARANATHA o.s., CASD Vyšší Brod www.adra.cz, www.maranatha.cz, www.casdvyssibrod.webnode.cz

PŘEKVAPENÍ Z VAJÍČKA Kdy: 2. 4. 2010 od 13°° hod. Kde: Stará radnice v parku Vstup: zdarma zdobení a prodej perníčků prodej drátkovaných vajíček prodej zdobených kraslic prodej výrobků chráněné dílny „Domeček“ Trhové Sviny pečení velikonočního pečiva ukázka pletení pomlázky ukázka pletení košíku dětská výtvarná dílna soutěže pro děti

Z CYKLU “JARNÍCH PŘEDNÁŠEK“ Kdy: 8. 4. 2010 od 18°° hod. Kde: Klub pod kinem Vstup: zdarma ISLAND – ostrov barev Přednáší Petr Dočkal Uvidíte krásné fotografie, doprovázené poutavým vyprávěním. Těšíme se na setkání s Vámi. Pořádá: ADRA, MARANATHA o.s., CASD Vyšší Brod www.adra.cz, www.maranatha.cz, www.casdvyssibrod.webnode.cz

SETKÁNÍ SENIORŮ A PŘÁTEL Kdy: 14. 4. 2010 od 16°° hod. Kde: Restaurace Lesanka Vstup: 30,–Kč Hraje: K tanci a poslechu hraje pan Baštář a přátelé Tentokrát k nám zavítá Senior klub Horní Planá.

OSLAV DEN ZEMĚ PROJÍŽĎKOU NA KOLE Kdy: 18. 4. 2010 ve 14°° hod. Kde: Sraz před bývalým Cyklosportem Velíšková SPOLEK PŘÁTEL A UŽIVATELŮ VELOCIPEDŮ VE VYŠŠÍM

Vyšší Brod BRODĚ zve všechny, kteří by rádi chtěli překonat dosavadní vyšebrodský rekord v počtu cyklistů na jednom místě, na neděli 18. 4. 2010 ve 14 hod. před bývalý Cyklosport Velíšková (ulice Martínkovská). Zároveň chceme vyzvat rodiče, aby přijeli se svými dětmi a společně s námi se projeli po blízkém okolí. Snad se nám projížďka vydaří a rekord padne. S cyklistickým pozdravem VELO se na vás těší organizátoři. Přijeď na kole starém či novém, ať jsi starý nebo mlád a oslav s námi DEN ZEMĚ projížďkou ne v autě, ale zdravě na kole.

SETKÁNÍ NAD STAROU FOTOGRAFIÍ Kdy: 21. 4. 2010 od 18°° hod. Kde: Klub pod kinem Vstupné zdarma PROMÍTÁNÍ STARÝCH FOTOGRAFIÍ VYŠŠÍHO BRODU ANEB CO SE NA VÝSTAVU NEVEŠLO. Zveme příznivce starých časů k posezení nad dobovými fotografiemi. Pokud máte doma staré fotografie, o které se chcete s námi podělit, vezměte je s sebou. Například fotografie zaniklých obcí, mlýnů, domů, společenských akcí ….

ČARODĚJNICE Kdy: 30. 4. 2010 od 18°° hod. Kde: Sraz u infocentra Zveme všechny čarodějnice a čarodějníky na čarodějnické hrátky. SRPŠ pořádá pálení čarodějnic pro děti a rodiče. Bližší informace budou včas zveřejněny na plakátovacích plochách.

VYŠEBRODSKÉ SETKÁNÍ AUTO-MOTO VETERÁNŮ Kdy: 1. 5. 2010 od 8.°° hod. Kde: kemp Pod hrází MIAREHIV klub zve všechny příznivce starých automobilů a motocyklů na XIV. ročník Mezinárodního setkání historických vozidel dne 1. 5. 2010 do kempu Pod hrází. Můžete se těšit na soutěž Elegance 2010, setkání přátel značky ČZ, 12. ročník setkání vozů WV, klasických anglických vozů a vozů Porsche. Toto setkání začíná již od 8.00 hod. prohlídkou vystavených exponátů, pokračuje od 10.00 hod. jízdou zručnosti a poté soutěžící odjíždějí na náměstí, kde bude odstartován orientační závod. Na 19. hodinu je naplánováno vyhlášení vítězů. V průběhu dne proběhnou v kempu také soutěže o ceny pro děti i dospělé. Po celou dobu akce je zajištěno občerstvení, hudební doprovod a doufejme i počasí.

Novinky !!!!! Sborník „Památky jižních Čech 2“ můžete zakoupit za cenu 269,– Kč v městském Infocentru nebo na pokladně kláštera. Sborník obsahuje také dvě studie, které se týkají přímo V. Brodu: M. Hlinomaz systematicky interpretuje klášterní heraldiku. Studie J. France vykládá mystický barokní obraz, který byl pořízen u příležitosti 500. výročí založení našeho opatství.