Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název a adresa školy: Integrovaná střední škola Cheb, Obrněné brigády 6, 350 11 Cheb
Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0290 Číslo a název klíčové aktivity: Číslo DUM: Název DŮM: Jméno autora: Ročník: Předmět: Vzdělávací obor: Klíčová slova: Anotace: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Metodika učebního materiálu:
III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_08Hal_6 6_Chemická reakce Mgr. Dagmar Halová 1. Chemie pro obory zakončené maturitní zkouškou Chemická reakce, acidobazické reakce, indikátor. Jedná se o výukovou prezentaci doprovázenou otázkami. Prezentace by měla sloužit jako obrazová a textová podpora k výuce chemických reakcí. Žák rozliší typy chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání. Stiskni klávesu F5
CHEMICKÉ REAKCE
Rozdělení
chemických reakcí
Chemické reakce v roztocích: 1. 2. 3. 4.
Acidobazické reakce Redoxní reakce Srážecí reakce Komplexotvorné reakce
Acidobazické reakce Acidobazické reakce ( z lat. Acidum – kyselina, basic- základ) jsou reakce kyselin a zásad. Názor na vývoj teorie kyselin a zásad se měnil, dnes se používá k popisu kyselin a zásad většinou teorie dánského chemika J.N. Brönsteda. Kyseliny jsou látky (molekuly, ionty), které jsou schopny odštěpit vodíkové kationty.
Acidobazické reakce Zásady (báze) jsou látky (molekuly, ionty),
které jsou schopny vázat vodíkový kation. Vztah mezi oběma skupinami látek můžeme
vyjádřit touto rovnováhou: Kyselina H+ + zásada Vodíkový proton není schopen samostatné existence a váže se na H2O za vzniku H3O+ .
Acidobazické reakce Víme, že voda může být kyselinou i zásadou.
Tento jev označujeme za autoprotolýzu vody. H2O + H2O H3O+ + OH – kys1 zás2 kys2 zás1 Rovnováha této reakce je posunuta výrazně vlevo.Koncentrace iontů je stejná a velmi malá.
Acidobazické reakce Z měření vyplynulo, že koncentrace oxonionových kationtů H3O+ je shodná s koncentrací hydroxylových aniontů OH-. Koncentrace obou iontů je při teplotě 25 °C a tlaku 100 kPa 10-7 mol·dm-3. Vynásobením koncentrací kationtů H3O+ a aniontů OH- získáme iontový součin vody KV (platný pro danou teplotu a tlak): KV = [H3O+]·[OH-] = [10-7]·[10-7] = [10-7]2 = 10-14
Acidobazické reakce Ke stanovení kyselosti a zásaditosti roztoků se
používá stupnice pH.
0 7 Kyselé neutrální pH = 7 neutrální roztoky pH < 7 kyselé roztoky pH > 7 zásadité roztoky
14 zásadité
Acidobazické reakce Kyselost a zásaditost určujeme
acidobazickými indikátory. Indikátory jsou látky, které mají jinou barvu v kyselém prostředí a jinou v zásaditém . Barevné změny indikátorů: Název
Kyselé prostředí
Zásadité prostředí
Lakmus
Červená
Modrá
Fenolftalein
Bezbarvá
Červená
červená
žlutá
Methylová červeň
Acidobazické reakce Kombinací takovýchto indikátorů lze připravit
univerzální indikátor.
Redoxní reakce Redoxní reakce jsou to reakce, kde
dochází k přenosu (výměně) elektronů. Oxidace a redukce. Redukční činidla – chem.látky, které se při reakci oxidují a způsobují redukci. Oxidační činidla - chem.látky, které se při reakci redukují a způsobují oxidaci.
Redoxní reakce Využití redoxních reakcí: Výroba kovů z rud Při výrobě amoniaku , kyselin Při výrobě syntetického benzinu Elektrolýza – redoxní reakce.
Srážecí reakce Srážecí reakce – jsou chemické reakce,
kde vznikají málo rozpustné produkty.Velký význam mají v analytické chemii.
Komplexotvorné reakce Komplexotvorné reakce – jsou chemické
reakce, kde atomy nebo funkční skupiny se váží na tzv.centrální atom za vzniku koordinčních sloučenin (komplexů).
Otázka: Jak se rozdělují chemické reakce v roztocích?
1. 2. 3. 4.
Řešení: Acidobazické reakce Redoxní reakce Srážecí reakce Komplexotvorné reakce
Otázka: Co vyjadřuje stupnice pH?
Řešení: Stupnice pH se používá ke stanovení
kyselosti nebo zásaditosti roztoků. pH = 7 neutrální roztoky pH < 7 kyselé roztoky pH > 7 zásadité roztoky
Použité zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki Vacík Jiří.Přehled středoškolské chemie,1.vydání,Praha,SPN,1990. Banýr Jiří. Chemie pro střední školy, 2.vydání, Praha, SPN, 2001. http://seznam.cz/obrázky http://www.google.com/imghp?hl=csgoogle.cz/o brázky Autorem materiálu a všech jeho příloh, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dagmar Halová.