Roční předplatné (4 čísla): pro Slovensko 199. Běžná cena jednoho. pro Slovensko 5. Způsob platby: Složenkou Fakturou. Vaše údaje: Příjmení: *

M A G A Z Í N

Vydavatel STENELLA s.r.o. Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Majitel vydavatelství Mirek Pospíšil [email protected] Šéfredaktor Ing. Martin Havel [email protected] Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas [email protected] Inzerce Aleš Čermák [email protected] píjem inzerce a pedplatné Alice Bulínová tel.:+420 222 514 112 fax:+420 242 486 784 www.pro-energy.cz [email protected] evidováno pod číslem MK ČR E 17318 ISSN 1802-4599 Ročník 2, číslo 4 Vydavatelství používá služeb Newton Information Technology s.r.o. www.newtonit.cz Zdroj fotografií na titulní straně: Jadrová a vyraďovacia spoločnosť Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na na CD nebo na internetu.

Í N Z G A A M 

Objednávkovýý fformulář ormuláář n naa rrok ok k 22009 009 Roční předplatné (4 čísla): 800 Kč Kč pro Česko 480 pro Slovensko 199 €

T

E

L

P

Vaše údaje: Jméno: * Příjmení: * Společnost: IČO / DIČ:

Á Y N P L

ak věkem avš vořený člo y obyvateltém vyt ran hlejší sys z pohledu och out), kdy se je ack nejrozsá stava je žným rizikem o rozsahu (bl gie umožňují, sou ční Vá kéh Elektriza jzranitelnější. elektřinou vel učasné technolo uzového záno ne infraobování řádu hodin. So uaci zdrojem přitom kritické v sit adek zás stva výp obnovit provoz staly v krizové stvo i objekty stavy. tel ří nepoda stské teplárny obovaly obyva ti distribuční sou záovní sítě ové ostr tak mohou aby se mě elektřinou a zás o provozu čás kriz níh ní městské tepláren štění chráMístní městských sobová formou ostrov zaji pro proz at hu y né hov úlo dných hy zac ži- sobova struktur namnou při mimořá padu přeejí ze sna u S vyu rát výz roz

nosti í bezpe Snížen á í b ván ova á obo zás e i obn né akc Náprav

v

lní sta

Normá

ní

Varová

ze

Stav nou St

M

A

G

A

Z

Í N

os) utalen G y, dnyy) iny, di Blacko min, hod ej vz vu LN ní- ((s,, p žd väčš epraZpo . Po pr om pri že ady na ovod h stre i kl ýva, plyn situ ace úd bnýc vypl sú ná lnym ová ťažo kiaľ pr až afu km entá Kriz osť 00 od Z gr o 3700 ntin dialen rove, o je 36 môko st ti vz ak sk o lo e os ti , že po oven alen ie ak ípad nižš enávam alskom i na Sl od vzdi o v pr G je, , m i ak ředitel LN znam na Ja plyn nívisous vka slosttavy erální ejšia dou predápoptá nebo ný rizač zá Extrémní eš, gen dískovýý mod i lacn zemel elekt výho- strán: tinenDS ház t. n Ben stát syst seh da v LNG ch u émo y, Blackout A adném l. s r.o. ých měs zájmů č. 1: Stav jekty vyc Ing. Iva soustav zdrorusk km. Te va některýĎalšo dvoch anskon átmi, Obrázek Oba pro kce života velk árenských au- něných stavech po příp distribuční LAN spo nebo ze ích tr epra ynu. i št práce místn h spotřeb len CITYP 4000 a startu tepl Výpadek epra vlastníc byť pr ho pl týka . Kým acerým Spolu y. Zdroje ny funkcí vozních jných ladní fun i sítěmi pr UCTE ovnínajetí zdrojj do že ave soustav né en. ho sú vi ou zák místních veře s distribučním ch stavech nosové ou navíc vyb být kromě ostr promij trhu o vy na kýVývo elektrár potrub rava sa pujúce dza h ový ÚV OD bování elektřin tím lu ráci výc kriz aby há sk lup ost litic Reguru ovu mu v UT precspolečn laní é zm ní systé vky prep a ku které bud start), mohou sobem, AC KO pro obn tu, pro a c 07). u záso vnímán též jako- jů a ve spo lze omezit Selhá žeBL i po od kdydatkjíovzku ení poptá vým způ maximálně rovněž aci, výpadk kou je (black ceho ami omez néše- jinský ráme ické 20 ľov situ tako žity ut) blac jú atik tmy á . blém y nom ne cko yka do vyu yn po tom vamen Pro (bla ní eko vozu stavy elektřin kout změnil tní miniých sejevymovplyv cen ukra 06, resp , nako ut zna lny pl u rozsahu jších ohrože hodnoho pro trizační sou třebu chyo – nos žaédu zeátpod k výkon Blacko tá m, kter velkého žně t spo enciální blac stí bezpeč jících se kr r. 20 ilnejšia ie zdro - Nedostate a orgasi vyů nou t dopadů rusk v ích vozu elek nejzáva ávách zabýva pský blackou sáhmlejš pot vatele čo stav ý zaji v PS ib iď roz nohotiže musí čeli yklých jedno z lé . Vadůzpr e- se ayout“, kter všechny oby flex epojen to výho a, ,m i (vníprob obv vu oje. Ve ka je evro je zhrouc yklé am je obv í. al v „gr menásťpos é pr ôr tá nosti z oveľstav ho výv ho rizi jako třiny pro ízení vypínán izov slo než sk zicku ami. Zna vidob uský G jeí soufy PS nomiKrizové globální vé události, mum elek městě, tj. bez etické ké eko í biu,elor triz é t ne-e ne blemat iť i na Rozpad statistik cením energ nosti LN ačn ím en ceny hřátí číns a po delš česk – ou raelek mezi tako ce ve pevnkou va lýe blac spro e zma: nedostate uvid na území zařazen vých trhů, pře ího světa, růst sat- niza ch ôž istuj Akoost jak G toho, že Prep rozsáh tran třet y.šen h rokotře- sa m Píin ní je LN sledku ném období neexbní vk zku ní kapitálo itelný vývoj oucení e ľa bal - pírodov zhr ko ýc spo dá te i el, Glo oso kd drž kt tov, tatntak bera tivv pováleč ostatečnája a dolečnos ostí ky, neu 100 USD/bar jení. Ve zprávě , Žeúmysl u as-pe ay od preven selhání plyn inen tihl, ned ických sposa v rav ká soustava Forum ých - lidské ic nt pos isk ropy nad datového spo ck ho oda příp roenergetic G nég cká plyn í ko techn Econom pravděpoění hľad energet 3 LN ho rafi ská elekt ic mologi straně podcenba ztření.du. a geogvzni- čast je- ze ena lantické 6 (2006 World 0m jená evrop energet í soustavě prího iskžným aj do vede k avbu 0 00 hodnoc třiny jako distribučn tava, UCTE – propo zh osti. Stav znam mo aviť vel-jú zdro výst dná o ého bitelů, jících opa Risks 200 carsko) byla s ad ou 14 nevý kout“ v u elek ostZ hľ ostatečn ů nouze ickýmje vý zmírňu souvisl sk ostíí-„blac – distribuční sous pacit výpadk prací jeádza rén na sa je m Švý situ nie ické ned (jeden ze stav ních a s ka neva, ze m událprsous ch do vděpod pského 20 %), s ekonom . yšu Stro tava, DS kovat ový ýkyte energet nachotáz nker je, že šit pra t evro zek č:út2:ro přeno zv - l Gas) erá ožné c neídat sová Identifi ých a krizm USD G ta tečnosti že zvý o sobě nem vn – avbe ažen dobnos vysoká (10 – iardch sťkac i ne-všakObrá zov á zodbepove sifi 3: LN nedosta avatele) mů adeámka: oPSvýst ura 250 mil ě ob ej ko elektroe ípPozn ale sám o energ Kla je ienkouocí ok č. aj kem nou é a znamen sa vô ro . dod kd relativn ve výši 50 až h nar pr ušení Nat na za tu, a …“ ať ráz o v kou ž disk n ežit sa Ob ov kusi m ět pom dm vád iku blac nýcstí u(beefizeddohledukou mi důl se stane, kdy aleb pro Po it. Dis Lebo é uvaž dopade ckou vlas Í noktu ne stred attno G onost vzn kout způsob sti vzniku blac du. štát. ury lá možné „Co q st cifi tn blac u V je Č ukt LN vo o Spe ý Li . typ ací . nu astr – í vý ch sk ov T dopady le houregbýtió ještě blac nosti a možno Barvy maj ích situ G že er IT ÍM ob m ne vinfr mor je vždy ovod ad žádouc k 1. lycké peč tečnost, mtřeb nergeti itelů mo u yn N S Y U Ž e rozvojs dopytoých G v rgeké bez adnit obráze žívaných v kr ej LN m pinu)(ďjeal štát ých pl a sku SV tním ene na ou mspo i LN škopdy R E st mno příč namvlas může usn h stupňů pou skško M Y m pr siaca ostatn apojn em nuledné ró dy ynás lyn n závislo nýc tíva B LÉ vodo a súvi h. V vzrast po ze ého paly výstraž eu í nežsp ekino třebitel u je neje islosti, kte- plynu P R O ým dô situáci štátoc razne ej ponu pro spo příčin zna aj ačněv větš opyt zemnéh ho- nie zen způ perí. Příčí vzájemné záv přízení. vka ž d ch situace vn bonebo la i ané né zaří i vý stajúc u poptá la a ucí va ku u hý růz lost ém ci mní m H ádo m e ál udá tele G ale i dalš ořádné a ze nekra ná Extré no G ka Než a tick ontco- rmin ajú , al dodava poruchy, pří trh uácia ého DS v m sved y nara . ady mim Ťa třině, ch s LN s LN žb é straně jevy aé spemte Blackout Stúp palnen etovvoom tr du nukou však pomal oducho to sit lné mít na ojů, technick inové votnledk do je trhuelek lují dop ká ích a dom roko i neúmys bl plyn práce místn a po zdr pr. Výs ort ré zesi sme tu, ale sa jedn v a ta edAu. atok Spolu sproz Výpadek statek é činy skva celosv ácciiee na jú An-ové ové situaceanu, ch klad zápr st co cichh udkasnekád mný vzniku UCTE úmysln zdroj kriz roko ho dopy LNG predaj ky do nedo v kej ůtrstát is příčin žené ze trhu í (o hromy, zajjú sobprují ib é šíření Vývoj h zájm ce sa týka trh dlhé ro G je ergetic len om situ chád ádza ho ání zasa . Pro pop mu událost mu jú mrolovan chráněnýc dne stro sonálu) na en nim ni em a zvětšov is ní systé vky Regulaní mné e LN vatel. Čo Selhá č. 211 ze cia.ožení metodu ky. zmenil dá aj na om rodnej ení poptá rámec 17území tižených oby proto ie ze neni y důsledk í pop py v nad rokoocchh kffeeddeeráohr kcí m vlády omez použít fun ve ačn v lém zke a je ovan klad er ná ut je vžd tu pos é usnesení uvádí: kladních Blacko lostí v elektriz ání ý po výkonu co predpo prob Medzi vatelstv rňo lň vací-us tank evaádtím i poč schválen ova oby Euró jbližšícha a Ruská or pr y pa epcí dosl k od kt ho velovn a ran v asti zmí sa konc statei h udá na ším , nebo ech se peeobl (jako jsou Donuté vyr Skvaynu, jei.ád ka Ďal ií. Podľ getickou rychlýc ledu och t především graf Nedo V na nezuel slost náze vých stav v PS uróóp Z poh ho rozsahu 458/2000 Euur E ýva íc je nezvlád nových hro avý i v závi kl elekpl inam Státní ener getiky při krizo příč e u é i velké zab v Ve st G , na uj se ostí ím ) na oven čino : le tním lje 4) ější uj st LN a ávky 994 ov důl inve e dle záko ežit stav entá ných udál gola ávek Ve svět provozu dist úkoly stan 1.12 Řízení ener , ími než vlas osti inálloov ů dod ízení rr. 1999 ckkuu,třen . je za ožno pred ntin éna st PS ptávky. za mimořád šením stavů nouz při narušení dod poekty řeší Krizové časn term sii (oodd mi článku Rozpad ovod rec opa cku, jících výpadk astující zejm izávislo č. 5 tieto m čiara getické ti odářství i ko ové sou vyhlá Oba proj energ isi ) v Tuurre yn 4. V jejím V sú cích eggllis nos ran aby byly kého hosp doprovázených prvkem vozu přenos /2000 Sb.) ů, obr. Gré sitrva ) jsou dev ná a: , zelená ský pl 66) pad nedostate ze zah 3) u na 200 cí, břez ) vy déle émů tak, /2000 Sb. a 241 ti energetic Na obidve ervePíin pro a Er 20 ňova di ckoutů 10.ďo 20006 20 ých sbor G o šenosti in(bla vy na 200 funkčnos za krizových situa getických syst áč, 2000 a Br LN ní dmor sply armar (od r. ezáchl rann áva ti. Č t lo nem 240 služeb, mi nezbytné a Itálie skéh tech. Zku .) a d r.r. 71)třin Klep teľ ) y t ener M po illspor se záko ch í ter náťovat nepřeruš komrovn alenos eprave- pírod „K zajištění ristické činy apod ýchavměs a (o 19771 aou d 1998, USA orkány Kyr odolnos  rá l di liaga áren Ján é (v souladu stva, havarijní ovac di pri pr mod nost a ú ve - úmys a A thouss odd r.r 19 6, Tran vy a zajiš tero kuu,velks CAuc ahu liv je klan G rave sk t vz rie, 200 ní sprá Ing. nný ria o plyn u atel lyň rozs ot , n ns přip ní (o m kou selhá an ), Fopř. agne ze v létě obyv ké haváLN zvyšovat stát Sp - lidské ady ovod jedn odář Revi gaglia v T %, Taallia čí , že blac ě ho ťovat v nezbytné adních potřeb výkonuok č. 4: 72)(naBret(sta % výko enskéh o zväz v nou nahem hosp  tavě ologická ) vné: 29,7 , kl plyn ukazují cílevědom jepny zákl r.r. 19 d nás s obsa zajiš - techn ů, podporu Obráz Pani r. 2007 (o ství % lo 66 ibuční sous K tomu: 200 h ny a, né d 8) odářkl , adov sledo kojování Slov ftovéh (odd nttooiiirrude  po stních sbor h subjektů. erscho 37,0 %, lněné distr V ETT váža a Emntma ener o (o lva z různýc kého hosp ná a je na 7 ku o 200 nkgie edporu při uspo ých bezpečno (od Tonkin , Mon “ v zodo alespoň cúzs slpod omickýc nosti energetic a na orníků A S skkoo do 06 jeho ďalgu Hečí. ) ), ue a kri- z ta nou enie ťazc zajišťovalynie) „blackout 23,7 %. ch ekon G a ozbrojen Fraanreál)),né Fr odol , Sanebezp Fos r. 2007 vo aby) ), vy skupiny odbenergetikou ádka nitřeb e, ná LN nů).zdel G retak, LN G Japons roku 20 na trh Kóm událostí ) 68 1989iati u nezbytný připravenosti a  9,6 )v e ých sil vých zákoRo ysyst ojen gra č. 3: Stro klmuadne ozbr LNémů (ťažba apalne erom ), h se ,v pu (od r. 19800) d rr.. 119 (oZdinic ost k tom , žná 1990 kých ci proVy lizaci krizo zvýšení vani Obrázek m nt ývajícíc 2007 u, ((o (skv a tank ie) ku e LNG kaa vstu o Ju LNG v rám y: uskl lyňo nou výrobní činn h opatření ke ližší nove čnosti energetic (od elona rrttaaggeenaorg(o d r.acíiezab pone Upstrea tion ci v ro (při nejb ak lsk vznikly pohu sp v ak (aniz %. nt funk ovan prav ac projekt a ojovat obsa krizové stavy mi ním rooll Špan distriKým produk %, vď orrttéérroov om tr zsko 7 eBarc 06), Car  Liquef sku, sperita dva (pre (splyň  Prop pro adních varia ům. é sa tomu ým říze FFeerrr zov lnosti al ov v 40 ření náhr po ia , ej  or ng ), ) ) sv odo et opat pro avě cú n ug í 8) h k doim ov ratel kt na sv Fran 03 PoTrv rt alá šen skýc trub rnost přípr la uho r. 20 r. 1998888 . 20  Shippi catio gie. prie svet klesol ných % na itním odbě ady, 65 Zvý r.r 2 MPvO pozo po 158 ům dlo s cíie bo gie priornu), jů elektrické ener %a nákl , ale na do Věnovat (od ao (oodd 20000033)) 22000  Regasifi 055))1TP1/0 ti. důsledk 2A vky ener ropá zdro y ČR diel význam om 16 SA A 9 ackenz celkom úpne pro 05 3 očné ytné dodá avbu (p adníchN 2 soustav (Projekt plyn ávy.“ el d r.r stavy icku Bilb s (od r. (o  m 8 náhr ) a í samospr ších s podi 12 %, U ood M 2006 reba st jnáskut roku 20 sla: ní ecnezb a sou) v Beulg přenosové inn ( buč ho náln C 3H ité aviť vatel 05 €/ m3 z orovat ),výst nii výp é čí rené Sine f Grraai itá reťaz lič ny regio postti oby – 0, rea ielsko túry W v roku 12 spot sa zdvo érov €/ 3 s orgá of  o1987 adk bezpeč LNG  Podp(etánu ov. e nos Ove skať, sú uveden Brit béh covat uh ob0,03 – 0,03 €/ Isle eľľkkeejj Br č. 1:íinál NG ku 20 teda export %, 6 upraxidu d r.r Spol šení ánuj na Špan a agen ba LN sti okpos €/m i zí ôr   C 2H e, ro 15 33 h ge ((o lem zvýh sa pl ch term kum možno a sú 00,02 Obráz ivosti ánu), CO 2 (o vo Ve rruugggge daril ňajú sk Podľ spotre n. Do n ročn etovýc ajzia ). vací 03 Výz br ťazc 3 et PO koocch %. Za al u), í spolehl y(mČR to RES 0,01 rok Zeeb dopĺ G re 2TP1/0 pro zvýšendo tová ónov to ónov ších sv %, M ália 8 h ro lyňo €m €/ annie H 4 (bután ba  stav 2Ava LN sp C š šíc ov  sou i To tr í ý ňo i iž ili tmy st lň ďďoouu 0,0088 2 – 0, mili 8 m najväč zia 17 a Aus ad a H 10 . h 25 trizačnna tů zeG ? uev ajjbblliž lší ský appaal eden é ča 4 šícch 32 né % 0 06 0, Skkvva rava lo vozpr elekploty k- C usíka) žiskov č. 4. V na e ďa lení star LNpro inid il aj ru rozaďallší na . Medzi Indo 14 Tr e sti p p pe 3, G , je te (d e je o ep ťa lno óp JE ni m ko ia Pr ňo a LN u. a odo e ni Tri č. 2, č. Euró sobí patria Alžírs Nigér ČČO plyn jeho tná redu576 G. D trozná ň va bím rejm nie plyn G 08 hu LN neho d- v e ný ením dsta Sply dyy %, stojí och potru oz ad uj 20 m LN zk aál vu m kl 14 tr av va ze íž ž po ka ob ná ar rapí h sa raco edst rovn v rá nýý my zn hne prepra Kat nku tie atku ro bície na % gl é aj avne kové roddn ffo38 v na rm dosia adoc é sp íro G pr teda díko an t, hl ie Cel Prír 3 LN klado je vo nákl votn zm a zači oje am skať 25 orov ejj G cí 2006 N nie ná m sa 1 m LNG u uhľo sv chto a a pr paallnne , čí e zí podp h kapa roku me čím go. IE LN N U ľ vy kvap °C rovna V tý ťažb je v ýc °C bjjeemu. ynu. essoou iti prom ánuj A N P LY zatia 5: Po zme o ob Gaz 03300 pl LNG sportn flotila a Mar bude taná -161 ehho o pl ok č. O V N ÉH O u sa 20 jeho dnnééhho ý plyn počí itie tran . Táto k podľ 2010 Obráz ku cia ríír ro P O R R U B N ho plyn ov ša Využ om p ííro 3 pr írodn roku hu. nárast tanker dí. Av p ír mné OT m koo pr cena G 204 lo m ak A P ravu ze i: C do . nyym je, že trubLN ko LL dí z st ep a lo ily pr sťou po no flot stával rategies 145 klaPre 2 mož a očno nou ch ery. pozo ess St ďalší u skut ouu s ce aniu ná zca. ajú oddyy h ou ťa no ižov užív pllyynnoovvo é tank Businavennýýcch bateeľľnno atteeľľn vn G re vn a zn  prepra post ezaned a poro vďak nty LN N  stal avne mpone om ko G sa u hl plyn PA LN plyn otlivé R Ó trhu s spotre ného na jedn A EU ovom Európa zifikačv G do LN na celk 2006 jej rega3 za rok. tare l v Ka G m roku cita miná spot cí ter el LN pe. V 3 , kapa miliárd rópa bulňova Eu Podi v Euró d m oré 76 vapa 2015 u, kt iliár bola ie i 2: Sk rast la 60 m álov v roku m3 plyn e. ok č. dovin Obráz bova term á sa, že iliárd ej form z nasle m ných poklad – 140 palnen ý LNG 004) va r.2 ed an 0 sk áž Pr je 12 v (od priv lít: ietta rebu vezené py je loka Dam do a dú o Euró ných bie, 64) rt 05) D z Lý d r. 19 90) impo d r. 20 r. 19 ew (o ných ku (o , (od a Arz Id ypta ega )  z Eg sa El Br r. 1972 07) Mar da (od r. 20  , – od Shik írska ori  lž u, mm z A idad vo in z Tr érie a rentso  ig Ba z N vit (v  Snoh ska.  ór zN

Běžná cena jednoho oho ččísla: ísla ís la:: pro Česko 125 2 Kč 25 Kč pro Slovensko 5 € Způsob platby: Složenkou Fakturou

O

é Městsk y – základ teplárny n ra h oc ackoutu proti bl

T V Í E N S L Á R T E P

Z Í N G A M A

ko jaat rizi ntifikov bo hrozby) , tj. kva (ne é analýzy podobnosti h situací na rizikov vdě ádoucíc kci pra jsou čleko fun . Dopady než y státu) zájm majetek adů a dop ráněné životy, í aví a ost (ch vážnějš společn kategorií: zdr středí. Nej pro rgie doké ene něny do ika, životní u elektric . Dopady a ekonom adě výpadk ekonomiku příp počet poty a jsou v aví, živo ikátorů jako zdr ádoucí na ind ní než em pady it soubor doba trvá ekonomické y, lze měř odběratelů, třin ch ní elek y vyjádře stižený náhrad elektřin h). , cena odané situace tví ned o prací (MW ací, tj. množs neb h situ ztráty, (MW) elekádoucíc onem iku než šení odolnosti lýné výk ci vzn t ana Preven itelnosti a zvý dcháze d stapře sí zran snížení soustavy, mu situací. Přecho koutu h í blac trizačn ádoucíc stavu iku než soustavy do přes stav za vzn í tupný, trizačn o pos lý neb vu elek být náh může

ený paln kva n Je s ný ply ívny m ze spekt y ? per krajin Európy pre ednej str

32

Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * E-mail: Podpis: * povinné údaje

Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné STENELLA s.r.o., Bělehradská 77, 120 00 Praha 2 Alice Bulínová, tel.:+420 222 514 112, fax:+420 242 486 784, www.pro-energy.cz, [email protected]

1

O

B

S

A

H

E LE K T ROE N E RG E TI K A

6

 ENERGETIKA V POHLEDU ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ V EU

Rozhovor s Ing. Tomášem Hünerem, náměstkem ministra průmyslua obchodu

Na mnoha úrovních je často skloňovaný pojem bezpečnost, nebo také zabezpečenost dodávek energie. Na názor v této oblasti, zejména v elektroenergetice, a na hlavní priority českého předsednictví v EU v oblasti energetiky jsem se zeptal Ing. Tomáše Hünera, náměstka ministra průmyslu a obchodu.

8

 JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN – ZAČAL PROCES EIA DOSTAVBY DVOU BLOKŮ

Ing. Vojtěch Pravda, Ing. Radek Gajdoš, útvar Analýza výstavby jaderných elektráren, ČEZ

Při plánování rozvoje české energetiky se společnost ČEZ, a. s. snaží zodpovědně a komplexně posoudit všechny výhody a nevýhody jednotlivých způsobů výroby elektřiny. Musí respektovat reálné možnosti a dostupnost všech primárních energetických zdrojů a odhadovat jejich dostupnost i v budoucnu. Článek se věnuje popisu procesu EIA v souvislosti s podání žádosti o posouzení vlivů na životní prostředí u projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín.

12  SPUSTENIE DOSTAVBY 3. A 4. BLOKU AE MOCHOVCE

16  OBNOVA SOUSTAVY PO PORUŠE TYPU BLACKOUT Andrew Kasembe, Karel Máslo a Zdeněk Hruška, ČEPS

Článek popisuje základní postupy provozovatele přenosové soustavy při obnově soustavy po poruše typu blackout. Na příkladech reálných zkoušek najetí vodních elektráren ze tmy (blackstart) ukazuje schopnosti těchto zdrojů plnit náročné požadavky při najíždění pohonů vlastní spotřeby velkých elektráren.

P LYNÁ R ENSTVÍ

20  ÚLOHA ZEMNÍHO PLYNU V ENERGETICKÉM HOSPODÁŘSTVÍ ČR

Juraj Kopřiva, hovorca, Slovenské elekrárne

Ing. Josef Kastl, generální sekretář, Česká plynárenská unie

Predseda Vlády Slovenskej republiky Robert Fico, generálny riaditeľ skupiny Enel Fulvio Conti a Paolo Ruzzini, generálny riaditeľ a predseda predstavenstva Slovenských elektrární, a.s., člena skupiny Enel, 3. novembra oficiálne otvorili Dostavbu 3. a 4. bloku AE Mochovce priamo na stavenisku. Otvorenie nasleduje po vydaní povolenia Úradom jadrového dozoru SR, ktorým schválil zmenu stavebnej a technologickej časti projektu Dostavba 3. a 4. bloku atómovej elektrárne Mochovce pred dokončením.

Analýza úlohy zemního plynu (ZP) v energetickém hospodářství ČR má za cíl poskytnout v maximálně stručné formě souhrn zásadních informací umožňujících posouzení významu a míry využití ZP pro pokrytí dlouhodobých energetických potřeb České republiky. Informace jsou zaměřeny na hlediska vlastností ZP, dlouhodobé udržitelnosti jeho využívání, zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a oblasti vhodného užití.

26  POHLED RWE TRANSGAS NET NA PŘEPRAVU ZEMNÍHO PLYNU V EVROPĚ Ing. Petr Zajíček, MBA, útvar provozu přepravní soustavy, RWE Transgas Net

Energetické společnosti v Evropské unii hledají nové zdroje zemního plynu. Hlavním důvodem je plánované zvýšení spotřeby zemního plynu v Evropě. V případě dlouhodobého pohledu budou zásoby zemního plynu ze Severního moře (import zemního plynu z Norska) vyčerpány. V budoucnosti to může znamenat pro ČR závislost na importu ruského zemního plynu. Z těchto důvodů RWE investuje do strategických projektů, které budou tuto závislost minimalizovat.

30  JE ZEMNÍ PLYN DRAHÝ? Ing. Hugo Kysilka, vice-president pro marketing, VEMEX s.r.o.

Tato úvaha vznikla na základě analýzy vedoucích cenových odborníků a analytiků firmy Gazpromexport Moskva. Zkusme se společně zamyslet nad řadou myšlenek z týmu S. Komleva. V diskuzi týkající se správnosti spojení exportních cen plynu k ropným produktům se ne vždy uvažuje nad faktorem

2

globálního faktoru růstu ostatních surovin. Tento růst je spojen s procesem, který má neoficiální název „peněžní bublina“.

32  JE SKVAPALNENÝ ZEMNÝ PLYN PERSPEKTIVNÝ PRE KRAJINY STREDNEJ EURÓPY? Ing. Ján Klepáč, výkonný riaditeľ Slovenského plynárenského a naftového zväzu

Stúpajúci dopyt po zemnom plyne v ostatných rokoch zvyšuje význam skvapalneného zemného plynu (ďalej LNG – Liquefied Natural Gas) nielen v celosvetovom, ale už aj v európskom meradle. Článok sa zaoberá popisom situácie na trhu s LNG a perspektívami LNG v regióne strednej Európy v nadchádzajúcich rokoch.

TEP L Á R ENS TVÍ

38  MĚSTSKÉ TEPLÁRNY – ZÁKLAD OCHRANY PROTI BLACKOUTU Ing. Ivan Beneš, generální ředitel, CITYPLAN spol. s r.o.

Elektrizační soustava je nejrozsáhlejší systém vytvořený člověkem avšak přitom nejzranitelnější. Vážným rizikem je z pohledu ochrany obyvatelstva výpadek zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout), kdy se nepodaří obnovit provoz v řádu hodin. Současné technologie umožňují, aby se městské teplárny staly v krizové situaci zdrojem nouzového zásobování elektřinou a zásobovaly obyvatelstvo i objekty kritické infrastruktury formou ostrovního provozu části distribuční soustavy.

43  KOGENERACE – VÍCE NEŽ URGENTNÍ POTŘEBA V JIŽNÍ AFRICE Prof. Kevin Bennett, Energetické výzkumné centrum, University of Cape Town, Jihoafrická republika

Elektroenergetické odvětví v Jihoafrické republice se v současné době nachází ve velmi nepříjemné situaci. Ta je charakterizovaná tím, že výkonová rezerva výrobních zdrojů je nebezpečně nízká a taková zůstane do roku 2012. Dokonce byl již aplikován stav odpojování/odlehčování zátěže a tato alternativa je stále pravděpodobná. Nedostatek výkonu znamená, že je tím dotčen růst průmyslu, protože nové energeticky náročné projekty jsou odkládány. Současně se předpokládá snížení růstu (měřeno hrubým domácím produktem) z 5 % na 3,5 %. Článek zkoumá příčiny vzniklé situace, některá možná řešení a vysvětluje situace, kde by mohly kogenerační zdroje přispět k úlevě v krátké časové periodě.

M A G A Z Í N

E K OL OGI E H O S POD Á RN OST

46  ZAPOJENÍ NÁRODNÍHO REJSTŘÍKU OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI A JEDNOTKAMI NA EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ DO KYÓTSKÉHO SCHÉMATU Jakub Nečesaný, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

V letech 2005 až 2007 byla Česká republika zapojena do Evropského schématu obchodování s emisemi skleníkových plynů (European Emission Trading Scheme – EU ETS). Dne 1. 1. 2008 bylo spuštěno obchodování podle systému vytvořeného na základě Kyótského protokolu, jehož první fáze potrvá minimálně do roku 2012. V době přechodu zapojení národního rejstříku obchodování s povolenkami a jednotkami na emise skleníkových plynů (dále rejstřík) z EU ETS na Kyótský systém, nabízí tento článek základní seznámení s principy Kyótského obchodování a základní používanou terminologií z pohledu Operátora trhu s elektřinou, a.s., jako správce rejstříku. Tento rejstřík, provozovaný na adrese https://www.povolenky.cz, umožňuje společnostem, zapojeným do systému obchodování, disponovat s jednotkami v rámci Kyótského obchodování a povolenkami, které jim přidělila vláda Národním alokačním plánem.

Z A J Í M A V OSTI K ON F E RE N C E V E L E TRH Y

50  VYHLÁŠKA O POSTUPE PRI VYHLASOVANÍ STAVU NÚDZE, O VYHLASOVANÍ OBMEDZUJÚCICH OPATRENÍ PRI STAVE NÚDZE A O OPATRENIACH ZAMERANÝCH NA ODSTRÁNENIE STAVU NÚDZE JUDr. Igor Zbojan, Dr., odbor energetickej a surovinovej politiky, Ministerstvo hospodárstva SR

Obsah vyhlášky o stave núdze vychádza zo skutočnosti, že zákon o energetike v znení novelizácie zákona č. 112/2008 Z. z. upravuje spôsob a podrobnosti vyhlásenia stavu núdze. Vyhláška Ministerstva hospodárstva SR, vydaná na základe § 14 ods. 10 zákona o energetike na túto skutočnosť reflektuje, mení súvisiace legislatívno-technické postupy a upravuje výslednú dikciu znenia sekundárnej legislatívy o poznatky plynárenského dispečingu a dispečingov prevádzkovateľa prenosovej a distribučnej sústavy.

52  OCEŇOVÁNÍ NEDODANÉ ELEKTŘINY JE SKUTEČNĚ SLOŽITÝ PROBLÉM Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM

Technicko-provozní modely provozu elektrizačních soustav a jejich částí již dosáhly v řadě zemí takové úrovně, že umožňují s požadovanou přesností odhadnout očekávaný vliv jak jejich stávajícího stavu, tak různých způsobů dalšího rozvoje na výši jejich spolehlivostních ukazatelů. Problémem však je, že sice můžeme zpravidla „snadno“ stanovit vliv různé výše vynaložených nákladů na změny těchto ukazatelů, ale ty neposkytují informaci o jejich potenciálních ekonomických

účincích u konečných zákazníků. Přestože je tomuto problému od 70. let minulého století věnována pozornost ve stále větším počtu zemí, tak se stále oceňování ekonomických důsledků z přerušení dodávky elektřiny převážně ještě nachází v zárodečném stádiu. V článku jsou – s využitím informací uvedených [1] – stručně popsány aspekty, které činí z oceňování nedodané elektřiny složitý problém. Pro ilustraci jsou pak prezentovány značně odlišné výstupy dvou typů ztrátových funkcí ve vybraných zemích. V ČR dosud není zjevná snaha po stanovení ztrátových funkcí, které odpovídají našim konkrétním podmínkám, i když metodický přístup k jejich tvorbě byl popsán již např. v [2].

58  STABILITA SPOLEHLIVOSTI SOUSTAV Mgr. Otto Žurek

Motto: Pauca sed matura (málo, avšak dokonale) Carl Friedrich Gauss (1777–1855) Gaussův výrok nemá přímou souvislost mezi stabilitou spolehlivosti soustav a teorií čísel, kterou začínal významný německý matematik, nazývaný též „král matematiků“. Souvislost je v Gaussově citovaném slavném výroku a zřejmě osvědčenými metodami osmasedmdesátiletého matematika, jak je nutno přistupovat k řešení problematiky obecného charakteru.

62  JAK DÁL V ENERGETICE? Ing. Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR

Není určitě nadsázkou, že celý svět je v zajetí energetiky a energie, problémem však je, že energetika jako taková se dostává do zajetí politiky a jistých politických ideologií, které s racionálním řešením energetiky nemají mnohdy nic společného.

64  JAK NALOŽÍME S JADERNOU ENERGETIKOU? Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

Stále více lidí si uvědomuje, že lidstvo musí a bude muset čelit rostoucímu počtu rizik, nebo chcete-li výzev, to možná zní optimističtěji. Pokud se něco nezmění, pak rozvoj civilizace lze jen stěží nadále označovat za udržitelný. Jaké změny by to však měly být? Chceme více nebo méně mezinárodního obchodu? Více nebo méně regulace? Jak budeme uspokojovat své energetické potřeby? Které technologie máme podporovat, které naopak omezovat či se jím úplně vyhnout? Odpovědi na tyto otázky lze hledat krok po kroku pouze v otevřené diskusi oproštěné od ideologie a nejrůznějších tabu.

70  PODÍL HNĚDÉHO UHLÍ NA ENERGETICKÉ BEZPEČNOSTI ČR Ing. Josef Brabec, nezávislý konzultant

Často skloňovaným termínem posledních několik let je energetická bezpečnost. Hovoří se o ní zejména s klesající spolehlivostí dodávek energetických surovin a s jejich vytrvale rostoucí cenou. Dodávky energetických surovin se stávají nástrojem zahraniční politiky, to platí především v případě Ruska. To vše vede k růstu zájmu o využívání domácích energetických surovin. Česká republika má v této souvislosti velké plus v ložiscích hnědého uhlí, která mohou posílit energetickou soběstačnost republiky na mnoho desítek let.

72  ROPA A ZEMNÍ PLYN – PODOBNÉ A PŘECE ROZDÍLNÉ ENERGETICKÉ KOMODITY Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

Ropa a zemní plyn jsou energetické komodity, které v tuzemsku, ale především ve světovém měřítku přitahují pozornost nejen odborníků z oblasti energetiky, ale v poslední době i ekonomů a politiků.

75  NOUZOVÉ ZÁSOBY ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ ZARUČUJÍ BEZPEČNOST STÁTU Ing. Ladislav Zabo, předseda Správy státních hmotných rezerv ČR

V České republice vytváří a udržuje nouzové zásoby ropy a ropných produktů Správa státních hmotných rezerv. Podle zákona nesmějí klesnout pod 90 dní průměrné spotřeby v uplynulém roce. Platí zde však přímá úměra: čím jsou vyšší zásoby, tím je lepší možnost adekvátní reakce na nedostatek. Proto se v současné době hledají možné varianty navýšení disponibilních zásob na našem území. Jejich důležitost potvrdily události posledních měsíců.

78  DOSTUPNÉ A EFEKTÍVNE FINANCOVANIE ENERGETIKY Martin Rapoš, Pavol Malinovský, Tatra banka

Množstvo energetických projektov sa pripravuje a ich ekonomika je nastavená na využitie cudzieho kapitálu vo forme bankových úverov, alebo v kombinácii s čerpaním fondov EÚ. Čo všetko je k získaniu financovania potrebné? Koľko vlastných zdrojov bude investor potrebovať? Finančná a očakávaná všeobecná hospodárska kríza pozmení odpovede na tieto otázky a ovplyvní aj realizáciu a prevádzku energetických projektov, i keď nie tak rýchlo a v takej miere, ako sme svedkami napríklad u nehnuteľností. Výroba elektriny a tepla patrí k necyklickým odvetviam, ktoré budú najmenej postihnuté recesiou.

80  TŘINÁCTÝ ROČNÍK SEMINÁŘE EGÚ BRNO, A.S. Ing. Jiří Ptáček, ředitel sekce provozu a rozvoje ES, EGÚ Brno

Ve dnech 29. a 30. září 2008 se konal v kongresové hale hotelu Voroněž v Brně již 13. ročník odborného semináře pořádaného společností EGÚ Brno, a.s., zaměřeného na energetiku. Letošní seminář měl název: „Aktuální situace a předpokládaný vývoj energetiky ČR na pozadí legislativních a strategických změn připravovaných Evropskou komisí“.

3

E D I T O R I A L

Vážení čtenáři, rok 2008 se pomalu chýlí ke svému závěru a Vám se dostává do rukou naše poslední letošní číslo. Chci Vás stručně provést tímto číslem, které je věnováno primárně bezpečnosti, nebo chcete-li zabezpečenosti, dodávek všech forem energie. Bezpečnost dodávek je v poslední době silně skloňovaným tématem na úrovni odborné i politické. Toto číslo si klade za cíl rozprostřít toto téma do úrovně krátkodobé (havárie, povětrnostní vlivy) i dlouhodobé (zajištění primárních zdrojů energie, výroby elektřiny). Prvním článkem čísla je rozhovor s Ing. Hünerem, náměstkem ministra průmyslu a obchodu, na téma dlouhodobé zajištěnosti dodávek energie v ČR a rovněž na téma priorit českého předsednictví v Evropské unii v první polovině příštího roku. Za zcela zásadní považuji článek pánů Kasembeho, Másla a Hrušky z ČEPS týkající se způsobů obnovy soustavy po poruše blackout. Jednou z možností předcházení blackoutům je využití městských tepláren pro ostrovní provozy v rámci městských aglomerací, které by při takovéto situaci mohly pomoci zabezpečit elektřinu alespoň pro základní potřeby. Toto téma je rozpracováno v článku Ing. Beneše (Cityplan). Tématu blackoutů z jiného úhlu pohledu je věnován článek Mgr. Vlčka týkající se možných přístupů k ocenění nedodané elektřiny a složitosti tohoto procesu. Spolehlivostní téma zakončuje článek Mgr. Žurka, který se zaobírá spolehlivostí v obecnější rovině a má přimět zodpovědné pracovníky k většímu zaměření pozornosti na předcházení poruch za zařízeních. Z dlouhodobého pohledu je klíčové pro Českou republiku i pro Slovensko zajištění výroby elektřiny vlastními (národními) silami. Velmi zajímavé pojednání, kam až může dojít nedostatek výkonu a jak dramatická opatření je následně nutné přijímat, je ukázáno v článku Prof. Bennetta (University of Cape Town, Jihoafrická republika) na příkladu Jihoafrické republiky. Slovensko je deficitní ve výrobě elektřiny již dnes, ČR se to týká během nadcházejícího desetiletí. Proto výstavba nových zdrojů je pro obě země dle mého názoru klíčová. Na Slovensku oficiálně zahájili dostavbu jaderné elektrárny Mochovce 3 a 4, o čemž pojednává článek J. Kopřivy (Slovenské elektrárne), v Čechách ČEZ podal návrh na posouzení vlivu na životní prostředí na bloky 3 a 4 v jaderné elektrárně Temelín, což je předmětem článku Ing. Pravdy a Ing. Gajdoše z ČEZ. Velká pozornost je rovněž pochopitelně věnována primárním zdrojů energie. Jádro je vykresleno v historických a budoucích souvislostech v článku Ing. Drábové (Státní úřad pro jadernou bezpečnost), uhlí v článku o zásobách hnědého uhlí vně i za územními ekologickými limity z pera Ing. Brabce a zemnímu plynu je věnováno hned několik článků. Článek Ing. Kastla (Česká plynárenská unie) rozebírá přednosti a rizika zemního plynu, článek Ing. Zajíčka (RWE Transgas Net) popisuje chystané projekty plynovodů do střední Evropy (do ČR). Následuje úvaha o ceně plynu ve vazbě na další komodity od Ing. Kysilky (VEMEX) a článek popisující možnosti, současný stav a perspektivy stlačeného zemního plynu od Ing. Klepáče (Slovenský naftový a plynárenský zväz). Posledním článkem týkajícím se též zemního plynu je pojednání Ing. Zaplatílka (Ministerstvo průmyslu a obchodu) porovnávající vlastnosti zemního plynu a ropy. Ropa a zejména strategické zásoby této suroviny v souvislostech jsou skloňovány v článku Ing. Zaba (Správa státních hmotných rezerv). Téma bezpečnosti dodávek dotváří úvaha Ing. Bartoše (Hospodářská komora ČR) o vhodném energetickém mixu v nadcházejícím období a popis novely vyhlášky o stavech nouze na Slovensku od JUDr. Zbojana (Ministerstvo hospodárstva SR), Číslo doplňuje článek Ing. Nečesaného (Operátor trhu s elektřinou) o propojování evropského rejstříku emisních povolenek CITL s kjótským rejstříkem ITL, článek pánů Malinovského a Rapoše z Tatra banky o financování projektů energetických zdrojů na Slovensku a o dopadech finanční krize a ohlédnutí Ing. Ptáčka za tradičním seminářem EGÚ Brno. Přeji Vám všem radost a pohodu během nadcházejících vánočních svátků a hodně úspěchů a spokojenosti v dalším roce, kdy, jak doufám, zachováte přízeň našemu magazínu.

Ing. Martin Havel, Ph.D. šéfredaktor

4

tb biznis

Sme oddaní farbám vašej firmy. Ta banka s radosťou investuje svoje mnohoročné Tatra skúsenosti skúse úsenosti a energiu na to, aby vám zjednodušila realizáciu vašich projektov pr a aktivít v oblasti energetiky energetiky.

FINANCOVANIE energetických projektov

[email protected]

Typy projektov: °Kombinovaná výroba elektriny a tepla °Malé vodné elektrárne °Zariadenia na spracovanie a spaľovanie biomasy °Zariadenia na výrobu a spaľovanie bioplynu °Fotovoltaické parky °Veterné parky Štruktúra financovania: °Vlastné zdroje pri výstavbe 20 − 30 % °Možná kombinácia s fondmi EÚ °Prefinancovanie DPH počas výstavby °Refinancovanie časti vlastných zdrojov po nábehovej fáze

02/6866 1000 > 02/5919 1000 > 0903 903 902 > 0906 011 000 > 0850 111 100 | [email protected] | www.tatrabanka.sk

tb biznis 2008 energia A4 0508.indd 1

15.8.2008 12:39:40

E

L

E

K

T

R

O

Energetika v pohledu českého předsednictví v EU

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Na mnoha úrovních je často skloňovaný pojem bezpečnost, nebo také zabezpečenost dodávek energie. Na názor v této oblasti, zejména v elektroenergetice, a na hlavní priority českého předsednictví v EU v oblasti energetiky jsem se zeptal Ing. Tomáše Hünera, náměstka ministra průmyslu a obchodu.

Rozhovor s Ing. Tomášem Hünerem, náměstkem ministra průmyslu a obchodu

Pane Hünere, bezpečnost dodávek ať již ve smyslu krátkodobé spolehlivosti soustavy nebo ve smyslu dlouhodobém zajištění odpovídající skladby elektráren je v souvislosti s dožíváním stávajících klasických uhelných elektráren v ČR stále aktuálnější. Jakou podle Vás by měl hrát roli stát, aby byla zajištěna dlouhodobě rovnováha nabídky a poptávky po elektřině? Dostatek elektrické energie je základem všeobecného rozvoje jak hospodářství tak i životní úrovně občanů. Dnes jsme zvyklí používat elektřinu bez omezení všude tam, kde jí potřebujeme. Množství elektrické energie není zatím limitujícím faktorem našich aktivit. Liberalizace trhu s elektřinou s sebou přinesla novou svobodu, s níž jsme kdysi nepočítali – volbu dodavatele, jasné podmínky stanovení cen služeb spojených s dopravou elektřiny a se zabezpečením spolehlivosti dodávky. V případě elektřiny je však třeba myslet nejen na její dostatek, ale zároveň i na ekologii a na snižování negativních dopadů výroby a užití elektřiny na životní prostředí. To vše s sebou přináší fungující trh s elektřinou. Ekonomiku a elektroenergetiku vidím jako spojité nádoby. Aby se ekonomika mohla pozitivně a dynamicky rozvíjet, musí být k dispozici dostatek elektřiny - aby byl dostatek elektřiny musí být k dispozici primární energetické zdroje, jejichž přeměnou se elektřina získá, a moderní vysoce účinná technologie, která minimalizuje vlivy na životní prostředí. Dnes jsme svědky velmi bouřlivé diskuse o aktualizaci Státní energetické koncepce. Od roku 2004 .existuje schválená Státní energetická koncepce; do cíle se blíží i práce nezávislé odborné pracovní skupiny pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Naše energetické potřeby – tedy poptávka po elektřině – a možnosti jejich uspokojení – nabídka elektřiny – jsou sledovány a podrobně zkoumány mnoha odborníky již řadu let. Z tohoto bádání se postupně krystalizují základní teze, které bychom měli při koncipování naší budoucnosti v energetice ctít. Nové elektrárny musí tvořit vyvážený energetický mix tak,

6

abychom neúměrně nezvyšovali dovozní závislost země a snažili se v maximální možné míře využít domácích primárních energetických zdrojů. Svoje místo v ní mají obnovitelné a druhotné energetické zdroje, jejich role je zřejmá z našich geografických podmínek a technologické vyspělosti průmyslu. Z toho jasně vyplývá, že elektrárny jaderné, uhelné a plynové budou základním pilířem energetiky ČR a obnovitelné a druhotné zdroje budou stále hrát významnou i když svým zastoupením pouze doplňkovou úlohu. Rovnováha nabídky a poptávky v oblasti elektrické energie je většinou chápana a vztahována na zdrojovou základu. Musíme si ale uvědomit, že řešíme nejen problém kde a z čeho elektřinu vyrobit, ale stále více se do popředí dostává i problematika přenosu a distribuce elektřiny – tedy kudy, jak a kdy elektřinu bezpečně a spolehlivě dopravit od výrobce k zákazníkovi, neboť výstavba nových přenosových i distribučních zařízení a vedení naráží stále více na nesouhlas s jejich umístěním do terénu. Stát má v ruce jen omezené nástroje – Státní energetickou koncepci, přípravu zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů a regulaci v energetických odvětvích. Realizace a přenášení těchto nástrojů

do praktického života je na účastnících trhu s elektřinou. Každý z článků, státní správou počínaje a spotřebiteli energie konče, nese svůj díl odpovědnosti. V souvislosti s nástupem vlády Mirka Topolánka se dostaly do rozporu programové prohlášení vlády se Státní energetickou koncepcí. Na to má odpovědět výstup Nezávislé energetické komise. Jaký je Váš názor, kam se pohne směrování české energetiky po předání výstupů práce této komise? Odpověď jsem již naznačil u předcházející otázky. Nikdo si snad nepředstavuje, že Nezávislá energetická komise, složená ze členů nominovaných politickými stranami, byla seslána do vzduchoprázdna, v němž by neexistovalo velké množství podkladů a názorů na energetickou budoucnost České republiky. Jsem rád, že v rámci práce této komise byly diskutovány různé pohledy na predikci energetických potřeb a na způsoby jejich naplnění. Podrobně se komise věnovala a stále věnuje rozboru jednotlivých odvětví z hlediska jejich energetické náročnosti a za tím účelem shromáždila a analyzovala velké množství podkladového materiálu z rozličných zdrojů. I v různorodosti podkladů a v jejich vyhodnocení shledávám záruky nepodjatého

M A G A Z Í N

pohledu komise jako celku na naši energetickou budoucnost. Kdo čekal od komise překvapení v názoru na energetické zdroje, byl asi zklamán. Potvrzuje se samozřejmě to, že nové energetické zdroje potřebujeme a že významné místo bude zaujímat využívání jaderné energie. Zabezpečení vyrovnané bilance nabídky a poptávky v oblasti elektřiny i do budoucna je vážné téma. Snažíme se proto k jeho rozuzlení přistupovat seriozně a konstruktivně. Jedině tak si lze představit, že nové elektrárny nahrazující dožité zdroje budou postaveny a uvedeny do provozu ne za pět minut dvanáct, ale když napřeme veškeré naše úsilí, tak alespoň (obrazně řečeno) v pravé poledne. Příprava výstavby trvá dnes delší dobu než samotná výstavba elektrárny. O dalších souvisejících stavbách jsem se již zmínil. Proces přípravy stavby je složitý a zdlouhavý. To platí všeobecně a je to potřeba změnit. V současné době stát nemá v rukou pevné nástroje jak zabezpečit vyrovnanou bilanci elektřiny – jinými slovy dostatek elektřiny vždy a pro všechny. Výstavba nových zdrojů leží na podnikatelských subjektech a předmětech jejich podnikatelských plánů a aktivit. Stát může toliko formovat prostředí, v němž se podnikatelská činnost uskutečňuje a to prostřednictvím legislativních nástrojů, jejichž součástí je i regulace činnosti přirozených monopolů působících v energetických odvětvích. Výroba elektřiny a obchod s elektřinou jsou odděleny od dopravy elektřiny a jsou vystaveny konkurenci bez přímého státního zásahu. Tento model liberalizovaného trhu má generovat finanční zdroje na obnovu zdrojového parku energetiky. České prostředí je a do budoucna beze sporu i nadále bude silně ovlivňované evropskou legislativou v oblasti energetiky. To spolu s nastavenými územními limity těžby uhlí v severních Čechách má za následek odklon řady dříve avizovaných projektů výstavby elektráren na uhlí k zemnímu plynu. Nemáte obavu z velké závislosti české elektroenergetiky na dodávkách zemního plynu? Energetika je trvale aktuální téma nejen v České republice ale i v celé Evropské unii i mimo ni. O tom mj. svědčí i skutečnost, že proces inovace liberalizovaného trhu s elektřinou probíhá v Bruselu v podstatě kontinuálně. Od směrnice 96/92/EHS, která položila základy tržních vztahů v elektroenergetice, přes směrnici 2008/54/ES a nařízení 1228/2003 EP a Rady vede soubor předpisů EU až po nyní aktuální 3. energetický balíček a klimaticko-energetický balíček. Mimo to platí další řada předpisů EU k obnovitelným zdrojům, ke kogeneraci, k obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů atd. U nás často nechválíme, nýbrž kritizujeme,

složitost a množství zákonů a prováděcích předpisů, které jsou komplikované, ale obdobná situace se ukazuje i v EU. Proto vidíte, že např. energetický zákon již byl od roku 2000 novelizován desetkrát a zásadní úpravy tohoto základního energetického předpisu byly vyvolány právě změnami v legislativě Evropské unie. Chci poznamenat, že tzv. ekologické limity jsou naší vnitřní záležitostí. Je pouze na nás, abychom zvážili důsledky omezeného množství uhlí na výrobu elektřiny, ale zejména na výrobu a cenu tepla pro vytápění. V každé soustavě hrají důležitou roli náklady na výrobu energie, dosažitelnost paliva a schopnost zajistit dostatečnou spolehlivost. Z těchto parametrů vychází optimalizace palivového mixu elektráren a struktura výrobní základny energetiky. Všimněte si, prosím, že mottem energetických společností často bývá deklarována snaha dosáhnout spolehlivé dodávky elektřiny za přijatelné ceny. Plyn použitý v přiměřeném rozsahu pro výrobu elektřiny může přinést zlepšení kvality ovzduší a spolehlivosti dodávek, ale elektřina takto vyrobená je bezpochyby dražší. Přejděme k druhému tématu. Pomalu vstupujeme do historicky prvního českého předsednictví v Evropské unii. Energetika bude jednou z důležitých oblastí k řešení v prvním pololetí příštího roku. Jak se připravujete na tuto historickou událost? Hlavním úkolem pro české předsednictví v energetice bude uzavření návrhu 3. energetického balíčku s Evropským parlamentem - především dosáhnout dohody Rady s Evropským parlamentem. Rada ministrů pro energetiku dosáhla 10. října 2008 politické dohody mezi členskými státy, která umožní zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem nad obsahem společné legislativní úpravy vnitřního trhu s energií (Evropský parlament v této věci přijal v červnu a červenci separátní rozhodnutí uznávající vlastnické oddělení producentů a operátorů v sektoru elektřiny odlišně od sektoru plynárenství). Zhruba za dva měsíce by měla být schválena společná pozice Rady. Ta zahájí druhé čtení v Parlamentu. Dosažení konsensu bude velmi obtížné. Vzhledem ke končícímu mandátu EP navíc nebude časový prostor pro dohodovací řízení. Asi se pokusíme uzavřít i jednání o přepracovaném návrhu rámcové směrnice o ekodesignu. Ostatní legislativa bude projednávána bez ambice uzavřít dohodu se současným Parlamentem. Naše předsednictví se zaměří také na návrh legislativy o nouzových zásobách ropy. V oblasti jaderné energetiky bude pravděpodobně úkolem našeho předsednictví vést jednání o návrhu směrnice k jaderné bezpečnosti. V návaznosti na výsledky francouzského

předsednictví o klimaticko-energetickém balíčku chceme dále finalizovat tyto návrhy. Energetika a diskuse o připravovaném 2. Strategickém energetickém přezkumu bude rovněž jedním z hlavních témat jarního Evropského summitu. V současné době jsou diskutovány dva „balíčky“ se zásadními dopady do energetiky, 3. liberalizační balíček a klimaticko-energetický balíček. O kterém z nich si myslíte, že „spadne“ do našeho předsednictví? Myslíte si, že se podaří za našeho předsednictví ho dotáhnout do konečné podoby? Již dnes je jisté, že během našeho předsednictví bude nadále projednáván 3. liberalizační balíček. Během prosince 2008 bude velká snaha Francie dokončit a odsouhlasit obsah klimatického balíčku. Vzhledem k různosti názorů členských států, především na postupné zavedení aukcí povolenek od roku 2013, či na benchmarking výrobních zdrojů, je možné, že ani tento balíček nebude schválen a bude předmětem jednání během našeho předsednictví. Jaké jsou vlastně priority českého předsednictví v EU v oblasti energetiky? Naše priority budou především dvě: dokončení prací a dosažení konsensu u obou energetických balíčků a pokračování v diskusi nad reálnou společnou energetickou politikou členských zemí EU, především s vazbou na realizaci transparentního, stabilního a účinného trhu s energií a dlouhodobou bezpečnost jejich dodávek. Děkuji za rozhovor.

O AUTOROVI Ing. TOMÁŠ HÜNER absolvoval v roce 1984 Vysoké učení technické v Brně na Fakultě strojní, katedře tepelných strojů a jaderných zařízení. V letech 1984 – 1994 pracoval elektrárně Dětmarovice (ČEZ, a. s.), kde zastával provozní funkce od pochůzkáře strojovny až po zástupce ředitele pro provoz, údržbu a investice. V letech 1994 – 2002 působil jako předseda představenstva a generální ředitel Severomoravské energetiky, a. s., Ostrava, poté byl v letech 2002 – 2004 zaměstnán v poradenské firmě AP&PARTNER CONSULTING, a. s. jako konzultant a v letech 2004 – 2006 pracoval jako Country manager společnosti ČEZ, a. s., v Bulharsku. Od roku 2006 do současnosti je náměstkem ministra průmyslu a obchodu. Kontakt na autora: [email protected]

7

E

L

E

K

T

R

O

Jaderná elektrárna Temelín – začal proces EIA dostavby dvou bloků Ing. Vojtěch Pravda, Ing. Radek Gajdoš, útvar Analýza výstavby jaderných elektráren, ČEZ

ÚVOD Z důvodu rostoucí spotřeby elektřiny, dožívání stávajících uhelných elektráren a ztenčujících se zásob fosilních paliv, roste současně s nutností úspor, obnovy stávajících zdrojů a podporou obnovitelných zdrojů, také potřeba výstavby nových elektráren. Společnost ČEZ zahájila modernizaci svých zdrojů komplexní obnovou elektrárny Tušimice a přípravou výstavby nového hnědouhelného bloku v elektrárně Ledvice. Pro zabezpečení dostatečného množství elektřiny v budoucnosti je rozumné nevyloučit a komplexně zvažovat také možnost rozvoje jaderné energetiky. V podmínkách České republiky se nám zcela zodpovědně jeví jako nejefektivnější řešení posouzení možného vlivu výstavby nového jaderného zdroje. A to z mnoha hledisek, jako jsou např. růst spotřeby elektřiny, snižování zásob fosilních paliv, dožívání starých uhelných elektráren, snaha o minimalizaci vlivu na životní prostředí, zachování energetické soběstačnosti České republiky, rozvoj průmyslu a podpora ekonomiky, vědy i výzkumu a v neposlední řadě i stimul pro vznik tisíců vysoce kvalifikovaných pracovních míst.

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Při plánování rozvoje české energetiky se společnost ČEZ, a. s. snaží zodpovědně a komplexně posoudit všechny výhody a nevýhody jednotlivých způsobů výroby elektřiny. Musí respektovat reálné možnosti a dostupnost všech primárních energetických zdrojů a odhadovat jejich dostupnost i v budoucnu. Článek se věnuje popisu procesu EIA v souvislosti s podání žádosti o posouzení vlivů na životní prostředí u projektu dostavby jaderné elektrárny Temelín. Společnost ČEZ se proto rozhodla posoudit možný vliv nového jaderného zdroje v lokalitě stávající jaderné elektrárny Temelín (ETE) a podala dne 11. 7. 2008 oficiální žádost o posouzení záměru pod jménem „Nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín včetně vyvedení výkonu do rozvodny Kočín“ na Ministerstvo životního prostředí ČR, jehož zpracovatelem je společnost ÚJV Řež. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si poté vyžádalo doplnění některých informací pro určení dotčených samosprávných celků. Společnost ČEZ doplnila požadované údaje a dodala na Ministerstvo i překlad Oznámení záměru do německého jazyka. Ministerstvo životního prostředí následně posílá dopis, kterým informuje Německo a Rakousko o spuštění procesu EIA a dotazuje se, zda se tyto země chtějí účastnit procesu EIA

uvedeného záměru. Dne 11 .8. 2008 zahájilo Ministerstvo životního prostředí takzvané Zjišťovací řízení, rozesílá Oznámení záměru a zveřejňuje tyto informace na internetové adrese www.cenia.cz/eia.

PROCES EIA Proces EIA (z anglického pojmenování Environmental Impact Assessment), neboli posuzování vlivů na životní prostředí, byl zavedený do praxe zákonem ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který představoval významný prvek preventivních nástrojů ochrany životního prostředí a zároveň důležitou součástí environmentální politiky. Tento zákon byl v části posuzování vlivů záměrů nahrazen od 1. 1. 2002 zákonem č. 100/2001 Sb., reflektujícím vývoj právní úpravy Evropské unie v této oblasti. Základním motivem procesu EIA je transparentně a za účasti veřejnosti posoudit možný vliv stavby na životní prostředí. Předmětem povinného posuzování jsou záměry staveb, činností a technologií uvedených v příloze č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. (např. zařízení s jadernými reaktory). Posuzování těchto záměrů zajišťuje buď Ministerstvo životního prostředí, nebo u záměrů s menším vlivem na životní prostředí orgány krajů. Proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je založen na systematickém zkoumání a posuzování jejich možného působení na životní prostředí. Smyslem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit

PODROBNÝ PRŮBĚH PROCESU EIA 1) Po vypracování Oznámení odešle Oznamovatel (ČEZ, a. s.) Oznámení záměru nového jaderného zdroje v ETE na MŽP, které jej zveřejní a zahájí tím Zjišťovací řízení, ve kterém se může každý k podanému Oznámení písemně vyjádřit ve lhůtě 20 dnů. V případě mezistátního posuzování se lhůta pro vyjádření ze zahraničí může prodloužit o dalších 30 dnů. 2) Oznamovatel na základě Oznámení všech obdržených vyjádření k Oznámení a závěru zjišťovacího řízení zajistí zpracování Dokumentace oprávněnou osobou a odešle ji na MŽP. 3 MŽP zveřejní zpracovanou dokumentaci a na jejím podkladě a všech k ní zaslaných vyjádření, smluvně zajistí zpracování Posudku oprávněnou osobou. 4 Zpracovatel posudku zpracuje do 90 dnů posudek na základě dokumentace a všech obdržených vyjádření k dokumentaci a zašle jej MŽP, které posudek zveřejní. Každý se může ke zpracovanému Posudku písemně vyjádřit do 30 dnů. 5) V případě, že MŽP obdrží nesouhlasná vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, zajistí konání veřejného projednání, případně mezistátního projednání, jehož předmětem bude projednání dokumentace, posudku a vyjádření k nim obdrženým. 6) Zpracovatel posudku vypořádá obdržená vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě upraví posudek k záměru, který zašle MŽP. 7) MŽP vydá na základě dokumentace, posudku, veřejného projednání a vyjádření k nim uplatněným své Stanovisko, které zveřejní a zašle Oznamovateli. V případě následného rozhodnutí o realizaci záměru, slouží toto stanovisko jako objektivní a odborný podklad pro navazující povolovací řízení (např. územní a stavební řízení ad.). U obdobných projektů trvá jen samotný proces EIA cca 2,5 roku, spolu s územním, stavebním a dalšími správními řízeními trvá přípravná fáze minimálně 5-7 let.

8

M A G A Z Í N

POSUZOVANÉ VLIVY V PROCESU EIA V procesu EIA budou komplexně posuzovány a hodnoceny vlivy záměru na životní prostředí. Primárně budou posuzovány účinky provozu nových jaderných bloků na životní prostředí, včetně vlivů v průběhu výstavby a odstavování elektrárny z provozu. Konkrétně bude proces EIA posuzovat a hodnotit následující vlivy:  na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů,  na ovzduší a klima,  na hlukovou situaci a eventuální další fyzikální a biologické charakteristiky,  na povrchové a podzemní vody,  na půdu,  na horninové prostředí a přírodní zdroje,  na faunu, flóru a ekosystémy,  na krajinu,  na hmotný majetek a kulturní památky. Uvedené vlivy budou komplexně posuzovány z hlediska velikosti a významnosti, včetně možnosti jejich přeshraničních účinků. Budou také posouzena rizika při možných havarijních a nestandardních stavech, stejně jako opatření k prevenci, vyloučení, minimalizaci, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí.

řízení dle atomového zákona atd.). Veškeré relevantní informace o předkládaném záměru dostupné v této fázi posuzování jsou zveřejněny a umístěny na vývěsce Ministerstva životního prostředí.

LOKALITA PRO UMÍSTĚNÍ POSUZOVANÉHO ZÁMĚRU K posouzení vlivů záměru výstavby nových jaderných bloků na životní prostředí byla v České republice vybrána lokalita elektrárny Temelín. Lokalita stávající jaderné elektrárny Temelín je pro posouzení výstavby nových jaderných bloků z mnoha hledisek, zejména ekologických i ekonomických, nejrozumnějším řešením ze všech. Elektrárna Temelín, ve které jsou v provozu dva 1 000 MW bloky, byla původně projektována pro 4 bloky, na jejichž provoz je dnes jak technologicky, tak i z hlediska know-how připravena. Pro nové bloky lze využít stávající infrastrukturu elektrárny. Pro celkem 4 bloky byla v lokalitě Temelín budována většina podpůrných systémů, jako jsou dodávky pitné a požární vody, kanalizace, železniční a silniční síť, vodní dílo Hněvkovice či vyrovnávací nádrž Kořensko. Temelínská lokalita úspěšně prošla náročným výběrem hodnocení podle národních i mezinárodních měřítek, při kterém se zkoumaly její geografické, demografické, hydrologické či geologické aspekty, stejně jako seismicita, zdroje vody, silniční a železniční napojení či připojení do elektrické sítě. Případná výstavba nových jaderných bloků v lokalitě elektrárny Temelín nevyžaduje rozšíření stávající zóny havarijního plánování pro okolí elektrárny.

ORGANIZACE PROCESU EIA NA STRANĚ OZNAMOVATELE (ČEZ, A. S.) Obrázek č. 1: Budoucí podoba elektrárny Temelín – v dolní části obrázku jsou nové chladící věže a reaktorové bloky Zdroj: ČEZ

předpokládané vlivy připravovaných záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech. Cílem procesu je zmírnění nepříznivých vlivů realizace hodnoceného záměru na životní prostředí. Výsledky procesu slouží jako odborný podklad pro následné rozhodovací procesy o povolení záměru. Ve věstníku MŽP jsou pravidelně uveřejňovány seznamy osob, které jsou držiteli autorizace ke zpracování dokumentace a posudku. V průběhu procesu EIA jsou veškeré relevantní informace o záměru zveřejňovány Ministerstvem životního prostředí a dostupné mimo jiné na internetových stránkách http:// eia.cenia.cz/eia, na úředních deskách kraje a obcí dotčených záměrem a nejméně ještě

jedním obvyklým způsobem (např. v místním tisku, rozhlase apod.). Výhodou procesu EIA je jeho transparentnost a otevřenost, k záměru může svobodně každý vyjádřit a vznést své připomínky. Součástí tohoto procesu je i veřejné projednání, včetně veřejného mezistátního projednání, na kterém lze diskutovat vznesené připomínky a dotazy s předkladateli záměru. Na základě zpracované dokumentace EIA o záměru a všech připomínek k němu vznesených je zpracován nezávislý odborný posudek. Dokumentace k záměru, všechny vznesené připomínky i nezávislý odborný posudek jsou podkladem pro vydání stanoviska k záměru, které je nutným podkladem v navazujících řízeních (např. územní a stavební řízení,

Proces EIA na nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín je ve společnosti ČEZ, a. s. zajišťován projektovým týmem v rámci útvaru Analýza výstavby jaderných elektráren (dále jen AVJE). Spolupráce v procesu EIA probíhá také s vybranými odborníky jiných útvarů v rámci celé společnosti ČEZ, a. s. a současně s nejlepšími externími odborníky a poradci, kteří mají zkušenosti s procesy EIA. V průběhu procesu EIA působí na straně Oznamovatele (ČEZ, a. s.) dva týmy - pracovní a poradní. Funkce pracovního týmu je kontrolovat a připomínkovat průběžné a finální výstupy zpracovatele dokumentace, kontrolovat vypořádání obdržených připomínek a jejich zapracování do dokumentace a reportovat výsledky práce do poradního týmu, který následně předává zkušenosti pro strategická rozhodnutí o postupu procesu EIA manažerovi projektu.

9

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Časový plán Dokončení celého procesu EIA je plánováno na konec roku 2010. Bude-li po úspěšném dokončení procesu EIA rozhodnuto o realizaci projektu, je začátek výstavby prvního bloku plánován na rok 2013 s uvedením do provozu přibližně v roce 2020. Realizace druhého jaderného bloku by byla zahájena 18 měsíců po začátku výstavby prvního bloku. To znamená, že přibližně v roce 2022 by mohly být v provozu oba nové jaderné bloky.

Obrázek č. 2: Orientační zákres jedné z alternativ nového jaderného zdroje do leteckého snímku stávající ETE

Zdroj: ČEZ

Náklady na proces EIA Veškeré náklady spojené s posuzováním vlivů záměrů na životní prostředí, s výjimkou nákladů spojených s veřejným projednáním a zveřejňováním, hradí Oznamovatel záměru, tj. společnost ČEZ, a. s. Náklady spojené s veřejným projednáním a náklady spojené se zveřejňováním nese MŽP ČR. Zvýšené náklady spojené s mezistátním posuzováním nese MŽP. Náklady spojené s překlady dokumentace, posudku nebo návrhu koncepce a náklady spojené s tlumočením hradí také oznamovatel záměru, tj. ČEZ, a. s.

Obrázek č. 3: Letecký snímek elektrárny Temelín v současné podobě

10

Zdroj: ČEZ

M A G A Z Í N

JADERNÁ BEZPEČNOST A LEGISLATIVA Podmínky využívání jaderné energie upravuje v České republice zákon č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. atomový zákon) a navazující vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). V zákoně jsou stanoveny základní bezpečnostní principy pro využívání jaderné energie, proces licencování jaderných zařízení, dozor nad bezpečností jaderných zařízení a nakládání s jadernými materiály. V záměru výstavby nového jaderného zdroje budou samozřejmě respektovány i mezinárodní úmluvy, návody a doporučení. Pro výstavbu nových jaderných bloků v elektrárně Temelín jsou v současné době zvažovány projekty s tlakovodními reaktory od společností AREVA, Atomstrojexport, Westinghouse a Mitsubishi:  AREVA – projekt EPR 1600,  Atomstrojexport – projekt VVER 1000,  Westinghouse – projekt AP 1000,  Mitsubushi – projekt APWR1700. Z hlediska jaderné bezpečnosti patří všechny zvažované projekty do nejnovější generace jaderných elektráren, které mají zdokonalené bezpečnostní systémy, vyznačující se vysokou pasivní bezpečností, extrémně nízkou pravděpodobností poruch a současně vysokou odolností proti poruchám.

Blok EPR 1600

Blok EU APWR 1700

Blok AP 1000

ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ Posuzování vlivů na životní prostředí vychází z mezinárodních předpisů, především ze směrnic Evropské unie (č. 85/337/EHS, 97/11/ES a 2003/35/ES) a Úmluvy o hodnocení vlivu na životní prostředí přesahujícího státní hranice, uzavřená v Espoo (Finsko) 25. února 1991. I když principy dané mezinárodní legislativou jsou pro všechny státy EU shodné, jejich konkrétní aplikace se v jednotlivých státech dosti liší. Např. ve Finsku a ve Francii, kde jsou v posledních letech posuzovány v procesu EIA nové jaderné elektrárny, a těžko bychom tyto země podezřívali z nerespektování principů demokracie a právního státu nebo z nedostatečné ochrany životního prostředí, probíhá proces EIA mnohem rychleji a efektivněji než v České republice a to i u tak složitých a významných projektů, jako jsou jaderné elektrárny. V případě posuzování vlivů na životní prostředí u připravovaného jaderného bloku ve Flamanville na severozápadním pobřeží Francie trval proces od začátku EIA po vydání povolení pro výstavbu pouze 2,5 roku! – od listopadu 2004 do dubna 2007 (u nás minimálně dvakrát až třikrát déle), viz webové stránky společnosti EDF o projektu EPR Flamanville (http://www. edf.fr/accueil-fr/edf-and-power-generation/

Blok VVER 1000

Obrázek č. 4: Schématické obecné modely některých možných alternativ nového jaderného zdroje

ostatních povolovacích řízení, což se v mnohých státech (např. Německo) děje, a může to být dobrou inspirací pro budoucí novelizaci české legislativy směrem ke zjednodušení a zkrácení povolovacích řízení při plném zapojení veřejnosti.

O AUTORECH Ing. VOJTĚCH PRAVDA vystudoval obor energetické stroje a zařízení na Fakultě strojní Vysoké školy báňské - TU Ostrava. Od roku 2003 je zaměstnancem ČEZ, a. s. V současné době pracuje jako specialista pro technický rozvoj (vliv na životní prostředí) v útvaru Příprava projektů.

nuclear-power/the-future-of-nuclear-power/ epr-y-flamanville-3/introduction-122318.html). Obdobně v případě posuzování EIA projektů nových jaderných zdrojů ve Finsku v lokalitě Olkiluoto a Loviisa je dokumentace EIA mnohem stručnější (cca 220 stran), než je zvykem požadovat v ČR a neposuzují se konkrétní technické typy reaktorů (viz http://www. tem.fi/index.phtml?l=en&s=1915). Evropské směrnice umožňují integrovat proces EIA do

Mgr. RADEK GAJDOŠ vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, dříve pracoval na Krajském úřadu ve Zlíně a od roku 2007 je pracuje v ČEZ, a. s. jako specialista licencování v útvaru Analýza výstavby jaderných elektráren. Kontakt na autory: [email protected], [email protected]

11

E

L

E

K

T

R

O

Spustenie dostavby 3. a 4. bloku AE Mochovce Juraj Kopřiva, hovorca, Slovenské elekrárne

N

a základe stavebného povolenia má byť stavba dokončená do konca roka 2013, v súlade s Investičným plánom spoločnosti. Kapitálové výdavky (CAPEX) potrebné pre dostavbu dosiahnu 2,775 miliardy eur. Počas vrcholiacej výstavby bude na mieste pracovať asi 4 000 ľudí. Prípravné práce, na ktorých sa zúčastnilo asi 300 pracovníkov, Slovenské elektrárne odštartovali už v septembri 2007. FULVIO CONTI, generálny riaditeľ Enel SpA: „Je to významný deň pre Slovensko i pre Enel. Dostavba atómovej elektrárne Mochovce prispeje k energetickej bezpečnosti krajiny a k pokrytiu jej rastúcej spotreby elektrickej energie. Vďaka tomuto projektu budú slovenské domácnosti a podniky prosperovať z nižších a stabilnejších cien elektrickej energie. Projekt je kľúčový aj pre Enel, pretože je míľnikom v rozvoji našej jadrovo-energetickej stratégie v Európe. Už dnes celková výrobná kapacita robí Enel druhou najväčšou energetickou spoločnosťou v Európe, ktorá podniká v 22 krajinách a na štyroch kontinentoch. Sme dôležitým európskym prevádzkovateľom jadrových zariadení s štyrmi gigawattmi inštalovanej kapacity v jadrových elektrárňach vo Francúzsku, Španielsku a na Slovensku. Našu pozíciu chceme posilniť investovaním 2,775 miliardy eur do výstavby týchto dvoch blokov, ktoré pokryjú 22 percent domácej spotreby elektrickej energie. Náš záväzok je o to konkrétnejší a efektívnejší preto, lebo Slovenské elektrárne zafinancujú projekt z vlastného prevádzkového toku kapitálu. Až do dokončenia projektu si akcionári nebudú vyplácať podiely zo zisku. Som presvedčený, že táto iniciatíva je ďalším z krokov vedúcich k plodnému a dlhodobému vzťahu so slovenskou vládou.“

E

N

E

R

G

E

T

12

K

A

Predseda Vlády Slovenskej republiky Robert Fico, generálny riaditeľ skupiny Enel Fulvio Conti a Paolo Ruzzini, generálny riaditeľ a predseda predstavenstva Slovenských elektrární, a.s., člena skupiny Enel, 3. novembra oficiálne otvorili Dostavbu 3. a 4. bloku AE Mochovce priamo na stavenisku. Otvorenie nasleduje po vydaní povolenia Úradom jadrového dozoru SR, ktorým schválil zmenu stavebnej a technologickej časti projektu Dostavba 3. a 4. bloku atómovej elektrárne (AE) Mochovce pred dokončením. Očakávaná investícia mala dosiahnuť 60,87 miliardy Sk. V septembri 2008 investor vyhodnotil očakávané kapitálové výdavky v objeme 83,6 miliardy Sk. Nárast cien komodít mal na precenení podiel 20 až 25 percentuálnych bodov z celkovej zmeny o 37 %, na ktorej sa podpísali aj stúpajúce ceny dodávateľských služieb spojených s dostavbou elektrární všeobecne. Možno to pripísať aj reštartovaniu jadrových programov v Európe a vo svete. Očakávania rastúceho dopytu v globále vedú pred očakávaniami ponuky dodávateľských kapacít.

PREREKVIZITY DOSTAVBY Akcionári, Enel Produzione (66 %) a Fond národného majetku SR (34 %), spolupracovali, aby úspešne získali od Európskej komisie pozitívne stanovisko k projektu dostavby, v súlade so Zmluvou o EURATOMe. Ďalej, Úrad jadrového dozoru (ÚJD) SR schválil zmenu stavby pred dokončením. Rozhodnutie ÚJD SR bolo podmienkou pre zapracovanie všetkých nevyhnutných zmien stavebnej a technologickej časti projektu.

EIA POTREBNÁ IBA PRE UDELENIE POVOLENIA NA PREVÁDZKU Aby Slovenské elektrárne úspešne získali povolenie na uvedenie jadrového zariadenia do prevádzky a prevádzkovanie jadrového zariadenia, spoločnosť iniciuje Štúdiu o vplyvoch na životné prostredie (EIA) s dostatočným časovým predstihom ešte v tomto roku tak, aby mohli byť Mochovce 3 a 4 uvedené do

KAPITÁLOVÉ VÝDAVKY Pôvodný odhad investičnej náročnosti projektu – po vstupe strategického akcionára v apríli 2006 a deklarácii dostavby vo februári 2007 – spoločnosť predložila v apríli 2007.

I

Obrázok č. 1: Predseda Vlády Slovenskej republiky Robert Fico (vpravo) a generálny riaditeľ skupiny Enel Fulvio Conti prestrihávajú pásku otvorenia dostavby elektrárne Mochovce

 Investícia do dostavby Mochoviec by mala dosiahnuť 2,775 miliardy eur.  Dva nové reaktorové bloky by mali byť prifázované do siete v rokoch 2012 a 2013.  Po dostavbe a spustení oboch blokov bude 880 MW inštalovanej výrobnej kapacity schopných pokrývať až 22 % spotreby Slovenska.  Úrad jadrového dozoru Slovenskej republiky schválil všetky bezpečnostné vylepšenia a zmenu stavby pred dokončením.  Európska komisia potvrdila, že bezpečnostné štandardy a jej odporúčania budú implementované do projektu stavby.  Investor ešte v tomto roku spustí proces posudzovania vplyvov na životné prostredie (EIA), ktorý je potrebný pre získanie povolení na uvedenie jadrového zariadenia do prevádzky. prevádzky v rokoch 2012 a 2013. V máji 2008 Slovenské elektrárne, a.s., požiadali Ministerstvo životného prostredia SR (MŽP SR) o vyjadrenie, či navrhovaná dostavba 3. a 4. bloku AE Mochovce podlieha posudzovaniu podľa zákona č. 24/2006 Z.z. o posudzovaní vplyvov na životné prostredie, keďže stavebné povolenie projekt dostal ešte pred vstupom tejto legislatívy do platnosti. Podľa MŽP zmeny vyplývajúce zo zámeny technologických komponentov nemenia funkciu systémov a zariadení, ale naopak zvyšujú ich bezpečnosť, spoľahlivosť a životnosť. Ich realizáciou sa nemení rozsah činnosti ani inštalovaný výkon blokov. Limity pre výpuste do životného prostredia zostávajú takisto

M A G A Z Í N

Obrázok č. 2: Fulvio Conti (vľavo) a Robert Fico v lokalite atómovej elentrárne Mochovce

nezmenené. Všetky zmeny projektu sú navrhnuté na základe skúseností z výstavby, spúšťania a prevádzky blokov rovnakého typu na Slovensku a zahraničí. MŽP preto konštatovalo, že dostavbu 3. a 4. bloku AE Mochovce nie je možné považovať za novú činnosť, ani za zásadnú zmenu pôvodného projektu. Pred udelením prevádzkovej licencie pre 3. a 4. blok AE Mochovce Úradom jadrového dozoru Slovenskej republiky však bude potrebné jadrové zariadenie posúdiť podľa zákona č. 24/2006 o posudzovaní vplyvov na životné prostredie, uvádza sa v písomnom stanovisku MŽP SR. Očakávajúc takýto vývoj Slovenské elektrárne, a.s., pred predložením návrhu zmien projektu na ÚJD SR z vlastnej iniciatívy vypracovali štúdiu o vplyvoch na životné prostredie (EAS – Environmental Assessment Study). Štúdia o vplyvoch na životné prostredie, ktorá je celosvetovo certifikovaná a vykonala ju renomovaná spoločnosť s päťdesiatročnou tradíciou v oblasti štúdií dopadov na životné prostredie, potvrdila, že Mochovce nebudú mať negatívny dopad na životné prostredie. Naopak, štúdia konštatuje, že projekt dostavby Mochoviec prinesie so sebou mnoho pozitív počnúc zníženými emisiami skleníkových plynov až po množstvo ekonomických výhod pre širokú verejnosť.

PAOLO RUZZINI, generálny riaditeľ a predseda Predstavenstva SE, a.s.: „Pre Slovenské elektrárne je to dôležitý krok k napĺňaniu našej vízie byť najbezpečnejším, najspoľahlivejším a konkurencieschopným výrobcom elektrickej energie v regióne. Mimoriadny význam tejto investície si vyžaduje maximálne úsilie zainteresovaných strán, akcionárov a dodávateľov, aby pokračovali v projekte v stabilnom a predvídateľnom podnikateľskom prostredí garantovanom Vládou Slovenskej republiky. S desaťročnými skúsenosťami s excelentnou prevádzkou prvých dvoch blokov a s dostavbou tretieho a štvrtého bloku budú Mochovce aj naďalej pilierom Energetickej bezpečnosti Slovenska aj v nasledujúcich desaťročiach.“

v súčasnosti nerozlišujú medzi náhodnými príčinami zrútenia a úmyselnými príčinami zrútenia. Európska komisia však zastala názor, že aj keď to medzinárodné štandardy nevyžadujú, tieto dodatočné vylepšenia budú v súlade s trendmi uplatňovanými pri najnovších plánovaných atómových elektrárňach alebo elektrárňach vo výstavbe. Komisia takisto zaznamenala, že v dôsledku osobitnej situácie zariadenia – kedy základný projekt 3. a 4. bloku je v mnohých aspektoch vopred určený základným projektom 1. a 2. bloku – existovala komplexná stratégia pre opätovné použitie existujúcich komponentov pre dva nové bloky, ktorá umožňovala náležité bezpečné uchovanie a ochranu týchto komponentov. Slovenské elektrárne podľa článku 41 Zmluvy o EURATOMe notifikovali Európsku komisiu v lete 2007.

medzinárodné organizácie, ako napríklad Medzinárodná agentúra pre atómovú energiu (MAAE) a Združenie západoeurópskych regulačných orgánov pre jadrové zariadenia (WENRA), neustanovujú žiadne požiadavky v konkrétnej súvislosti so zrútením lietadla spôsobeným so zlým úmyslom. V skutočnosti

GIANCARLO AQUILANTI, riaditeľ projektu Mochovce III a IV: „V rokoch 2012 a 2013 budú Mochovce III a IV patriť medzi najbezpečnejšie tlakovodné reaktory svojho druhu, s vysokou vnútornou bezpečnosťou vyplývajúcou z prvkov pasívnej bezpečnosti, z malej veľkosti reaktora a veľkých objemov chladiacej vody. Projekt bude v súlade so stavbami najnovších elektrární, ktoré sa plánujú alebo už sú vo výstavbe. Odporúčania Európskej komisie boli medzi kritériami branými do úvahy pri revízii zmien stavby a budú riadne naplnené v nasledujúcich fázach projektu.“

2 200

2 399,24

1 398 V d * Voda*

T l ** Teplo**

J d *** Jadro***

Obrázok č. 4: Disponibilný inštalovaný výkon (v MW) Slovenských elektrární v roku 2007 * Vrátane 746,54 MW inštalovaného výkonu VEG (Gabčíkovo, Malé Gabčíkovo, Mošoň, Čuňovo), ktorý je vo vlastníctve Vodohospodárskej výstavby, š.p. ** Vrátane 4x110 MW inštalovaného výkonu EVO2, ktorý v roku 2007 nebol v prevádzke *** Vrátane 440 MW inštalovaného výkonu EBO V1, ktorý je vo vlastníctve JAVYS, a.s.

POZITÍVNE STANOVISKO EURÓPSKEJ KOMISIE Európska komisia 15. júla 2008 oficiálne konštatovala, že „projekt vykazuje súlad s platnými vnútroštátnymi právnymi predpismi Slovenskej republiky ako aj s medzinárodnými odporúčaniami“. Komisia ocenila, že Slovenské elektrárne riadne a účinne aplikovali požiadavky národnej legislatívy i najvyšších štandardov medzinárodnej praxe pri riešení projektu Mochoviec 3 a 4. Navyše, Komisia odporučila, aby „investor – v úzkej spolupráci s vnútroštátnymi orgánmi – vyhodnotil a vykonal dodatočné úpravy, prevádzkové postupy a stratégie riadenia, aby bolo možné odolať potenciálnej úmyselnej havárii malého lietadla“. Pritom

Obrázok č. 3: Stavenisko. V pozadí chladiace veže 3. a 4. bloku AE Mochovce

13

E

L

E

K

T

R

O

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

zariadení Mochoviec 3 a 4 ovplyvňujúcich jadrovú bezpečnosť podľa atómového zákona (zákon č. 541/2004 Z.z.).

INFORMÁCIE O SPOLOČNOSTI

Obrázok č. 5: Priemerný počet automatických odstavení na blok v Slovenských elektrárňach

Bohunice V2

Mochovce 1 a 2

Bohunice V1

Obrázok č. 6: Výroba slovenských atómových elektrární v roku 2007 v MWh

POVOLENIE ÚJD NA ZMENU STAVBY Zmeny stavby vyplývajúce zo zámeny, resp. doplnenia technologických komponentov, nemenia funkciu systémov a zariadení, ale naopak zvyšujú ich kvalitu, spoľahlivosť a životnosť. Koncom mája 2008 Slovenské elektrárne predložili ÚJD SR projektovú dokumentáciu 3. a 4. bloku AE Mochovce na schválenie zmien projektu stavby pred dokončením. Pre Slovenské elektrárne je to nevyhnutný predpoklad realizácie dostavby blokov. Parameter Inštalovaný výkon k 31.12. SE, a.s. JAVYS a VEG * SPOLU Výroba elektriny SE, a.s. JAVYS a VEG * SPOLU

Keďže súhlas na zmenu stavby dali všetky zainteresované strany v konaní, rozhodnutím č. 246/2008 ÚJD SR povoľuje navrhovanú zmenu stavby, určuje podmienky jej realizácie a ukladá termín dokončenia stavby do konca roka 2013. Stanovisko Európskej komisie k dostavbe 3. a 4. bloku podľa článkov 41 až 44 Zmluvy o Euratome, ktoré bolo vydané v priebehu konania, je plne integrované do podmienok povolenia. Rozhodnutím 266/2008 dal ÚJD SR zároveň Slovenským elektrárňam, a.s., súhlas na uskutočnenie zmien vybraných 2006 MW 5 250,70 1 626,54 6 877,24 GWh 20 450 6 032 26 482

2007 MW 4 810,70 1 186,54 5 997,24 GWh 18 135 5 135 23 270

Tabuľka č. 1: Inštalovaný výkon a výroba Slovenských elektrární v rokoch 2006 a 2007 *Vykupované zdroje. AE Bohunice V-1 (teraz súčasťou JAVYS) sa odčlenila od SE, a.s., 1.4.2006, Vodná elektráreň Gabčíkovo (VEG), ktorá je súčasťou Vodohospodárskej výstavby, s.p., sa odčlenila od SE, a.s., 28.4.2006.

14

Atómová elektráreň Mochovce dosiahla historický rekord, keď v roku 2007 vyrobila 6 321,6 gigawatthodín elektrickej energie. Zároveň dosiahla rekord vo využiteľnosti zdroja, pretože druhý blok Mochoviec v roku 2007 dosiahol load factor (dobu využitia maximálneho výkonu) 89,95 %. To znamená, že vyrobil 90 % elektriny, ktorú je teoreticky možné za rok vyrobiť na tomto zdroji. Load factor prvého bloku v roku 2007 stúpol na 88,6 %. Turbogenerátory tlakovodného reaktora s výkonom 440 MW dokážu uspokojiť 11 % ročnej spotreby elektrickej energie na Slovensku, ktorá dosahuje približne 30 000 gigawatthodín. Slovenské elektrárne prevádzkujú štyri takéto reaktory. Dva v Bohuniciach 3 a 4 (Bohunice V-2) a dva v Mochovciach 1 a 2. Slovensko prišlo o sebestačnosť vo výrobe elektrickej energie po odstavení štátom vlastneného prvého bloku v Bohuniciach. Druhý blok AE Bohunice bude odstavený na konci roka 2008. Až do dokončenia 3. a 4. bloku AE Mochovce bude musieť Slovensko ročne dovážať najmenej 5 000 GWh elektriny. Od apríla 2006 Enel Produzione S.p.A. kontroluje 66 % Slovenských elektrární a zvyšných 34 % vlastní Fond národného majetku SR, ktorého akcionárske práva vykonáva Ministerstvo hospodárstva SR. Prevádzkovaný výkon v roku 2007 dosahoval 5 997,24 MWe. SE vyrobili v roku 2007 spolu 23 270 GWh elektrickej energie, dodávka do siete dosiahla 21 242 GWh. Z toho 66,5 % predstavovali jadrové zdroje, 18,9 % vodné a 14,6 % tepelné elektrárne. Ku koncu roka 2007 firma zamestnávala 5 668 ľudí, ich priemerná mzda bola 38 400 korún.

O AUTOROVI Mgr. JURAJ KOPŘIVA na poste hovorcu Slovenských elektrární, a.s., pôsobí od r. 2007. So spoločnosťou Enel SpA spolupracoval ako subdodávateľ public relations na Slovensku od r. 2005. Absolvent Katedry žurnalistiky Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave sa od r. 1999 venoval spravodajstvu a analýzam komoditných, finančných a realitných trhov v Hospodárskych novinách a časopise Investor. Kontakt na autora: [email protected]

Asociace Energetických Manažerů si vás dovoluje pozvat na tradiční

XIII. JARNÍ KONFERENCI která se bude konat letos netradičně již

24. a 25. února 2009 v Kongresovém centru Kolonáda v Poděbradech a bude na téma

Investice v energetice ČR do roku 2020 Investiční klima, nové projekty, úspory a vliv státu ENG M

Energetika Malenovice, a.s.

Energetika Malenovice, a.s. a Teplárna Otrokovice a.s. členové skupiny pořádají ve dnech 20.-22. ledna 2009 v Horského hotelu Jelenovská nad Valašskými Klobouky

XIX. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ P R O G R A M

S E M I N Á Ř E :

 Evropská unie a její vliv na energetiku ČR. Změny v energetické legislativě. Nezávislá energetická komise. Cenová regulace v energetice. Vliv energetiky na životní prostředí. Činnost operátora trhu. Přenosová soustava ČR v kontextu regionu a Evropy.  Jaderná energetika. Radioaktivní odpady a recyklace paliva. Bezpečnost jaderné energetiky.  Stav plynárenství v ČR i EU. Změny legislativy na úseku plynárenství.  Stav teplárenství z pohledu výrobců a distributorů tepla. Podnikání v teplárenství podle novely Energetického zákona a dopady zvyšování cen paliv a ekologických daní na ekonomiku. NA SEMINÁŘI VYSTOUPÍ ČELNÍ PŘEDSTAVITELÉ MINISTERSTVA PRŮMYSLU A OBCHODU, MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ENERGETICKÉHO REGULAČNÍHO ÚŘADU, STÁTNÍ ENERGETICKÉ INSPEKCE, SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY, OTE, ZÁSTUPCI NEZÁVISLÉ ENERGETICKÉ KOMISE, ÚSTAVU JADERNÉHO VÝZKUMU V ŘEŽI A ZÁSTUPCI VÝZNAMNÝCH ČESKÝCH ÚČASTNÍKŮ TRHU S ELEKTŘINOU, TEPLEM A PLYNEM 15

E

L

E

K

T

R

O

Obnova soustavy po poruše typu blackout Andrew Kasembe, Karel Máslo a Zdeněk Hruška, ČEPS

ÚVOD V souvislosti s postavením akciové společnosti ČEPS, v sektoru elektroenergetiky a na základě povinností vyplývajících ze zákona č. 458/2000 (energetický zákon), musí ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy (PS) garantovat celou řadu činností potřebných pro udržení bezpečného a spolehlivého provozu PS. V případě vzniku problémů v elektrizační soustavě (ES) je povinna přijmout taková opatření, aby vzniklé problémy nevedly k rozpadu soustavy. Za tímto účelem je zpracován tzv. Plán proti šíření poruch v přenosové soustavě (zkráceně Obranný plán). Obranný plán určuje základní principy a prostředky pro zajištění bezpečnosti provozu, mezi něž patří (blíže viz [1]):  řízení propustnosti sítě,  opatření proti přetížení,  opatření proti kaskádovitému

Obrázek č. 1: Propojení ES ČR se zahraničím na úrovni 400 kV

16

E

N

E

R

G

E

T

I

K

A

Článek popisuje základní postupy provozovatele přenosové soustavy při obnově soustavy po poruše typu blackout. Na příkladech reálných zkoušek najetí vodních elektráren ze tmy (blackstart) ukazuje schopnosti těchto zdrojů plnit náročné požadavky při najíždění pohonů vlastní spotřeby velkých elektráren. šíření poruchy,  opatření proti poklesu a vzrůstu frekvence,  opatření proti poklesu a vzrůstu napětí,  opatření proti kývání,  opatření proti ztrátě synchronismu. Tato opatření zajišťují odolnost soustavy proti předvídatelným poruchám a stavům. Přesto může dojít shodou nepříznivých okolností a kumulací poruch k částečnému nebo úplnému rozpadu soustavy, tzv. blackoutu. Blackout charakterizuje ztráta napětí v síti a přerušení napájení odběratelů. Jeho pravděpodobnost je velmi malá, ale i na tyto případy je provozovatel přenosové soustavy ČEPS připraven a má zpracován Plán obnovy, stanovující strategie a postupy, které mají zajistit co nejkratší dobu obnovy a tedy nejnižší ekonomické ztráty všech zasažených uživatelů.

PRIORITY Postup obnovy napájení uživatelů přenosové soustavy se řídí danými prioritami. Na prvním místě je nutnost zásobovat vlastní spotřebu (VS) jaderných elektráren, poté obnovit napájení vlastní spotřeby klasických systémových elektráren. Po zajištění základních priorit je obnovováno zásobování hlavního města Prahy a ostatních velkých aglomerací. Následuje postupné připojení všech ostatních uživatelů.

STRATEGIE OBNOVY SOUSTAVY Hlavní strategie obnovy je založena na možnosti rychle získat elektrickou energii od svých zahraničních partnerů. V této strategii je využíváno skutečnosti, že ES ČR se řadí svou polohou mezi tzv. vnitřní sítě. Existuje tedy elektrické propojení na všechny okolní energetické společnosti (Vattenfall Europe Transmission, E.ON Netz (obě Německo),

M A G A Z Í N

SLA4

Rozv. Slavtice DV483

V482

T401

V486

110 kV

TDA3

G EDA3 V5584

15.75 kV

4AT02

4AT01

2x259 MVA 4BT01

4BT02

0AU01

0AU02

S_BB S_BC S_BA 4BB

4BA

4BD

4BC

S_BD

V5587+V551

6 kV M

M

K6 0.5 MW

M BBCHLB 4.8 MW

M

BBNAP4 2.1 MW

HCC5 1.6 MW

M M

M

K2 BANAP1 0.5 MW 2.1 MW

HCC3 1.6 MW

Obrázek č. 2: Zjednodušené jednopólové schéma rozběhu vlastní spotřeby jaderné elektrárny Dukovany

Verbund APG (Rakousko), PSE-Operator (Polsko) a SEPS (Slovensko)). Tato propojení pomocí 10 vedení 400 kV a 6 vedení 220 kV umožňují obnovit napájení ze zahraničí. Tento způsob obnovy předpokládá, že okolní společnosti nebudou zasaženy vzniklou poruchou a poskytnutý výkon neohrozí stabilitu jejich soustavy. Aby obnova ES ČR nebyla závislá pouze na zahraničních partnerech, má ČEPS zpracovány způsoby, jak obnovení provést ze zdrojů tuzemských. Pro tuto situaci se využívá vodních elektráren, které pro své obnovení provozu nepotřebují vnější napájení. Obnova napětí ze zahraničí Provozovatel přenosové soustavy spolupracuje se všemi zahraničními partnery. Zpracované provozní instrukce přesně specifikují jednotlivé úkony dispečera, které vedou k co nejkratší obnově napájení spotřebitelů. Pro obnovení napájení z Německa lze využít 2 zahraniční rozvodny, Etzenricht (E.ON) a Röhrsdorf (VE-T). Do každé z rozvoden jsou připojena 2 vedení, z rozvoden Hradec-Východ, Hradec-Západ a Přeštice, jak vyplývá z obr. 1. Zde jsou též vyznačeny ostatní zahraniční rozvodny, ze kterých lze obnovu provést. Pro oblast jižní Moravy jsou zpracovány příslušné provozní instrukce o způsobu připojení uzlu Slavětice k rozvodně Dürnrohr (Rakousko) a uzlu Sokolnice ke slovenským rozvodnám Stupava a Križovany na úrovni 400 kV a k rozvodně Senica na hladině 220 kV. Propojení oblasti severní Moravy se zahraničím je realizováno celkem 6 vedeními s Polskem a Slovenskem a to jak na úrovni 400 kV tak 220 kV. Cílem všech těchto provozních instrukcí je postupným zapínáním vedení zabezpečit prvotně napájení vlastní spotřeby jaderných elektráren a dále obnovit elektrizační soustavu dle ostatních priorit.

Postup obnovy ES ČR ze zahraničí vyžaduje precizní dodržování postupů od všech zúčastněných stran. Zvláště se to týká všech spínacích operací, které dispečer provádí. Ve stavu po poruše typu blackout se využívá tzv. strategie „open-all“, kdy dispečer provede vypnutí všech vypínačů v oblasti přenosové soustavy, která je poruchou postižena. Za této situace vychází z přesně definovaného stavu a obnovu napětí provádí krok za krokem bez rizika sepnutí části PS neznámé velikosti. Existují ještě další předem definované instrukce, které omezují poškození jakéhokoli zařízení ES, např. postupy pro omezení přepětí a pro zabránění přesycení transformátorů. Obnova napětí pomocí vodních elektráren (VE) Pro případ nemožnosti obnovy ze zahraničí existuje provozní instrukce Obnova

napětí v rozvodně Slavětice z elektrárny Dalešice. Tento postup opět v prvním kroku směřuje k napájení vlastní spotřeby elektrárny Dukovany. V této instrukci se využívá možnosti dálkově ovládat vodní elektrárnu (VE) Mohelno, která je schopna „najet ze tmy“ a napájet pak vlastní spotřebu VE Dalešice, pomocí které lze napájet uzel Slavětice. Rovněž byla prověřena a zapracována do provozních instrukcí dispečinku provozovatele přenosové soustavy možnost najetí elektrárny Chvaletice po blackoutu za pomoci VE Orlík. Obě vodní elektrárny Dalešice a Orlík s prokázanou a certifikovanou schopností startu ze tmy (blackstart) poskytují stejnojmennou placenou podpůrnou službu. Najetí vlastní spotřeby elektrárny Dukovany z VE Dalešice VE Dalešice svým výkonem umožňuje obnovit provoz samotné elektrárny Dukovany (EDU), což prokázala reálná zkouška provedená v červnu 2006. Spočívala v postupném spouštění jednotlivých pohonů vlastní spotřeby EDU z generátoru vodní elektrárny Dalešice v separátním provozu přes bloková vedení, blokové a odbočkové transformátory. To znamená, že do vydělené části sítě pracoval pouze jeden generátor (na rozdíl od tzv. ostrovního provozu, kdy do vydělené části sítě pracuje paralelně více generátorů). Zjednodušené jednopólové zapojení je na obrázku 2. Během rozběhu velkých spotřebičů je potřeba udržovat napětí a frekvenci ostrova v dovolených mezích. Největší odchylka frekvence kolem 1,5 Hz byla dosažena po zapnutí největšího spotřebiče čerpadla chladící vody (chladičky). Obrázek 3 ukazuje naměřený průběh frekvence:

50.2 50.1 50 49.9 49.8 49.7 49.6 49.5 49.4 49.3 49.2 49.1 49 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44 46 48 50 as ( s )

Obrázek č. 3: Naměřený časový průběh odchylky frekvence při rozběhu chladičky v elektrárně Dukovany

17

E

L

E

K

T

R

O

E

Najetí vlastní spotřeby elektrárny Chvaletice z VE Orlík Reálná zkouška rozběhu pohonů vlastní spotřeby elektrárny Chvaletice se uskutečnila v květnu roku 2008. Obrázek 4 ukazuje jednopólové schéma trasy z VE Orlík. Úspěšnost rozběhu byla hodnocena podle těchto kritérií:  odchylka frekvence od 50 Hz (resp. otáček od jmenovitých) by měla být v rozsahu od -1,5 do +0,5 Hz,  nesmí působit podpěťová ochrana v rozvodnách vlastní spotřeby 6 kV,  nesmí působit přepěťová ochrana na VE Orlík (Ug<16,8 kV). Obrázek 5 ukazuje naměřené průběhy svorkového napětí Ug (modrá čára), činného

N

E

R

G

E

T

15.0

yRK [%]

PW [MW]

Ug [kV]

f [Hz]

45

45

14.5

51.0

40

40

14.0

50.5

35

35

13.5

50.0

51.5

Ug

ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

f

30

30

13.0

49.5

25

25

12.5

49.0

20

20

12.0

48.5 yRK

15

15

11.5

48.0

10

10

11.0

47.5

5

5

10.5

47.0

0

0

10.0

46.5 900

PW

960

1020

1080

1140

Obrázek č. 5: Časové průběhy veličin bloku VE Orlík během rozběhu (otištěno se souhlasem spol. OSC Brno)

výkonu PW (červená čára), otevření rozvodného kola Kaplanovy turbíny yRK (zelená čára) a frekvence f (fialová čára) během rozběhu největšího spotřebiče – kouřového ventilátoru. Z průběhu je vidět, že pokles frekvence dosáhl cca -1,4 Hz a napětí zdaleka nedosáhlo meze pro působení přepěťové ochrany, takže kritéria úspěšnosti rozběhu byla úspěšně splněna. Napájení části vlastní spotřeby elektrárny Temelín V případě elektrárny Temelín byl zpracován projekt blackstartu vodní elektrárny Lipno a napájení vlastní spotřeby jaderné elektrárny Temelín po blackoutu. V červenci roku 2008 proběhl reálný test možnosti zásobovat část vlastní spotřeby jaderné elektrárny Temelín pomocí vodní elektrárny Lipno po distribučních linkách 110 kV. Úspěšná zkouška potvrdila, že lze napájet bezpečností systémy

18

A

elektrárny a pohony zajišťující dochlazování reaktoru v případě ztráty napětí v ES. VE Lipno zvládla převzít danou spotřebu a stala se dalším zdrojem elektrické energie pro zajištění bezpečnějšího provozu jaderné elektrárny Temelín.

Detail zapnutí kouřového ventilátoru

50

K

Obrázek č. 4: Zjednodušené jednopólové schéma najížděcí trasy z VE Orlík do elektrárny Chvaletice (ECH)

Najetí T G 3 E C H pomocí T G 1 E OR (18. 5. 2008) 50

I

t [s]

1200

Stejně jako ČEPS pracují na svých plánech obnovy i okolní provozovatelé PS. Rakouská APG si nechala vypracovat studii o možnostech spínání jihozápadní části PS ze severozápadní části v případě poruchy v jedné z nich. Tento postup je závislý na zahraniční pomoci ze Švýcarska a Německa. Maďarská společnost MAVIR získala pro blackstart dvě plynové elektrárny. Elektrárna Lörinci slouží pro zásobování vlastní spotřeby klasických elektráren Mátra a Tizsa. Druhá plynová elektrárna je schopna napájet VS jaderné elektrárny Paks. Na rozdíl od společnosti ČEPS nemá však tyto postupy ověřeny na reálných

M A G A Z Í N

LITERATURA [1] Kodex přenosové soustavy, část V. Bezpečnost provozu a kvalita na úrovni PS dostupný na http://www.ceps. cz na záložce Dokumenty/Kodex PS [2] K. Máslo, K. Witner, A. Kasembe: Bezpečnost provozu přenosové soustavy, seminář Aktuální otázky a vybrané problémy řízení ES, Poděbrady listopad 2006 [3] K. Máslo, K. Witner, L. Kočiš, M. Švancar: Výpočet přechodných dějů při zkoušce rozběhu vlastní spotřeby JE, 6. mezinárodní vědecká konference Electric Power Engineering 2005, Dlouhé Stráně červen 2005

ELIP

Obrázek č. 6: Zjednodušené jednopólové schéma najížděcí trasy VE Lipno do elektrárny Temelín (ETE)

50,50

50,25

50,00

f(H Hz) 49,75

49,50

Obrázek č. 7: Průběh frekvence generátoru při zkoušce (rozběh čerpadla chladící vody) na ETE

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

…

49,00

…

49,25

…

testech. V roce 2008 MAVIR uvedl do provozu dispečerský simulátor, který umožňuje provést testy alespoň simulačně. Slovinský ELES spoléhá v současné době pouze na zahraniční pomoc od okolních provozovatelů PS.

O AUTORECH Ing. ANDREW KASEMBE je absolvent katedry elektroenergetiky na ČVUT FEL, kde pokračuje ve studiu jako externí doktorand. Pracuje jako vedoucí odboru Rozvoje v ČEPS, a. s. Ing. KAREL MÁSLO, CSc., je absolvent oboru silnoproudá elektrotechnika na ČVUT FEL, kde také obhájil disertační práci Stabilita synchronního stroje a učil jako odborný asistent. Dále pracoval na ČSED, v EGÚ a ČEZ. Nyní je vedoucí skupiny Analýzy přenosové soustavy v ČEPS, a. s. Ing. ZDENĚK HRUŠKA, je absolvent oboru elektroenergetika na ČVUT FEL, nyní pracuje jako specialista skupiny Analýzy přenosové soustavy v ČEPS, a. s. Kontakt na autory: [email protected], [email protected], [email protected]

19

P LY N Á R E N S T V Í

Úloha zemního plynu v energetickém hospodářství ČR Ing. Josef Kastl, generální sekretář, Česká plynárenská unie

VLASTNOSTI A POTENCIÁL ZEMNÍHO PLYNU Zemní plyn je ušlechtilou primární energetickou surovinou. Jedná se o dostupné fosilní palivo, jehož spalování je bezodpadové, vykazuje nejvyšší energetickou účinnost a minimální zatěžování ovzduší. Jako primární palivo nevyžaduje k využití žádnou energetickou transformaci. Rozsáhlé zásoby zemního plynu v dosahu Evropy umožňují při zajištění určitých podmínek zvyšování jeho spotřeby. Růstový potenciál využití zemního plynu je dán, kromě jeho dlouhodobé dostupnosti, rozvinuté přepravní infrastruktury, skladovatelnosti a zvládnutých technologií, především jeho velice příznivými užitnými vlastnostmi.

SVĚTOVÉ ZÁSOBY ZEMNÍHO PLYNU A ZDROJE Plynárenství je nejrychleji rostoucím odvětvím energetiky na světě. Světová produkce zemního plynu v r. 1973 činila 1 227 mld. m3,

Analýza úlohy zemního plynu (ZP) v energetickém hospodářství ČR má za cíl poskytnout v maximálně stručné formě souhrn zásadních informací umožňujících posouzení významu a míry využití ZP pro pokrytí dlouhodobých energetických potřeb České republiky. Informace jsou zaměřeny na hlediska vlastností ZP, dlouhodobé udržitelnosti jeho využívání, zabezpečení dodávek, konkurenceschopnosti a oblasti vhodného užití. v roce 2006 dosahovala 2 977 mld. m3, tj. více než dvojnásobku. EU25 bude kolem roku 2030 ze 70 % závislá na dodávkách energetických surovin a až z 80 % na dodávkách zemního plynu z teritorií mimo EU, přičemž tato závislost u původní EU 15 může být i vyšší (viz obr. 1). Teritoriální rozložení zásob zemního plynu a ropy ve světě je odlišné (viz obr. 2). Více než 60 % světových zásob zemního plynu a ropy je ale v dosahu Evropy, což Evropu zvýhodňuje v porovnání s Amerikou i Asií. Celkové zásoby zemního plynu ve světě1 ověřené dosahují cca 177,4 bil. m3, pravděpodobné 350 bil. m3 a potenciální až 20 000 bil. m3 (zásoby uhlí jsou prozkoumávány více než 500 let, ropy cca 150 let, ale zásoby plynu pouze cca 50 roků – proto je pravděpodobnost objevování dalších ložisek plynu velmi vysoká). Z vývoje životnosti celosvětových zásob základních fosilních paliv vyplývá, že v průběhu času se zásoby plynu i přes významný 1

British Petroleum – Statistical Review of World Energy, June 2008

Obrázek č. 2: Rozložení světových zásob ropy a zemního plynu předních producentů (2007) Zdroj: Oil Gas Journal, 2008

růst spotřeby nesnižují a životnost se za stávajícího stavu pohybuje v úrovni cca 64 roků (viz obr. 3). Při započtení zásob předpokládaných, tzn. s dosud neprovedeným detailním geologickým průzkumem, dosahuje životnost zásob cca 150 let.

ZEMNÍ PLYN PRO EVROPU A ČR

Obrázek č. 1: Očekávaný vývoj závislosti EU25 na dovozu energetických surovin do r. 2030 Zdroj: Emerging Global Energy Security Risks, Economic Commission for Europe, UN, N. York, Geneve, 2007

20

Zdroje plynu Nejvýznamnějšími oblastmi se zdroji zemního plynu využitelnými pro Evropu jsou v současnosti Rusko, Norsko, Alžírsko. Státy Evropské unie pokrývají takto v současnosti cca 60 % své potřeby zemního plynu. Významným rysem uvedených producentských států je poměrně značný stupeň propojení nejvýznamnějších plynárenských firem se státní mocí (tyto firmy jsou de facto ovládány státem). Zásobování států EU z těchto producentských zemí probíhá většinou prostřednictvím tranzitních plynovodů. Z hlediska dlouhodobé perspektivy jsou kromě výše uvedených oblastí významnými

M A G A Z Í N

tranzitní plynovody, tvořené většinou svazkem několika vzájemně propojených velkokapacitních plynovodů, kompresní stanice, hraniční a předávací stanice a také samostatné řídící a sdělovací systémy (viz obr. 4). Tranzitní plynovod ČR je významnou součástí mezinárodního přepravního systému, který zajišťuje zejména přepravu ruského plynu z nalezišť ve směru východ – západ do států Evropské unie, ale umožňuje také přepravu norského plynu. Současná provozní konfigurace tranzitního plynovodu ČR umožňuje i paralelní přepravu plynu ve směru západ – východ.

Obrázek č. 3: Vývoj životnosti celosvětových zásob ropy, plynu a uhlí

Zdroj: British Petroleum, 2007

potencionálními dodavateli země Blízkého a Středního východu (především Irán, Katar a další země v oblasti Perského zálivu), střední Asie a severní Afriky. I v těchto producentských státech hrají významnou úlohu v plynárenském sektoru místní vlády. Z hlediska možností zásobování států Evropské unie z těchto oblastí zde jako většinový způsob dopravy přichází do úvahy především doprava zemního plynu ve zkapalněné formě, tj. LNG. Při tomto způsobu dopravy zemního plynu je však EU vystavena (jako místo jeho konečné spotřeby) daleko větší konkurenci (trhy Asie a Severní Ameriky).

a SPP Bohemia a.s. (Dolní Bojanovice, kapacita 0,576 mld. m3, využívaná zatím jen pro Slovensko). Ze Slovenské republiky pak využívají tuzemští obchodníci s plynem kapacitu cca 0,5 mld. m3 uskladněnou v PZP Láb. V Německu využívají PZP Wingas a VNG, v Rakousku pak PZP Wingas. Důležitým údajem pro využití PZP je jejich celkový těžební denní výkon, který se reálně pohybuje od maxima 50 mil. m3 na počátku zimního období ke 33 mil. m3 ke konci zimního období. Podzemní zásobníky plynu jsou velmi významným nástrojem k zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu pro zákazníky v ČR.

Dodávky do ČR Tuzemská spotřeba zemního plynu, která se pohybuje od poloviny devadesátých let mezi 9 až 9,5 mld. m3, je z 99 % závislá na dodávkách ze zahraničí. V současnosti je zásobování ČR zemním plynem založeno na dovozu ruského plynu (naleziště v severozápadních oblastech Sibiře) a norského plynu (norský sektor Severního moře). Dodávky plynu do České republiky jsou tedy diverzifikované ze dvou zdrojů v poměru cca 75 % (Ruská federace) ku cca 25 % (Norsko).

Přeprava zemního plynu do ČR a přes území ČR Zemní plyn je z nalezišť přepravován mezinárodními systémy dálkové dopravy plynu tvořenými tranzitními soustavami zúčastněných států. Součástí systémů jsou vlastní

Uskladňování ZP Vyrovnávání nerovnoměrnosti mezi dodávkami ze zdrojů a spotřebou zajišťují zejména podzemní zásobníky zemního plynu (PZP). Slouží k uskladňování plynu v letním období a k těžbě plynu v zimním období při denních spotřebách vyšších, než je smluvený maximální denní nákup plynu. Tuzemští obchodníci s plynem využívají pro uskladnění plynu PZP na území ČR a v zahraničí, konkrétně ve Slovenské republice, Spolkové republice Německo a v Rakousku. Celková kapacita PZP v ČR dosahuje 3,077 mld. m3, z toho kapacita virtuálního zásobníku plynu RWE Gas Storage činí 2,321 mld. m3, další PZP vlastní Moravské naftové doly a.s. (Uhřice, kapacita 0,180 mld. m3)

Obrázek č. 4: Uspořádání přepravní soustavy ČR

Konečná spotřeba zemního plynu v ČR Zemní plyn se v tuzemsku dodává do přibližně 2,8 milionu odběrných míst. Podíl velkých odběratelů v odběrech všech zákazníků v ČR meziročně činí cca 45 %, podíl středních odběratelů činí 10 %, maloodběratelů 13 % a domácností 30 %. Ztráty v plynárenské soustavě společně s vlastní spotřebou plynárenských společností představují 1,9 %. Oproti většině ostatních států Evropské unie se tuzemské plynárenství odlišuje především tím, že doposud pouze zanedbatelný podíl zemního plynu se využívá na výrobu elektřiny. Vzhledem k tomu je pro tuzemské plynárenství typický značný rozdíl mezi spotřebou v zimních a letních měsících, který se dlouhodobě pohybuje v poměru 4 až 5 ku 1. Ještě vyšší poměr a to 7 až 8 ku 1 se projevuje i mezi minimálním a maximálním dnem v průběhu roku.

STRATEGICKÁ BEZPEČNOST DODÁVEK Pro rozhodování o podílu zemního plynu na palivoenergetickém mixu je velmi důležité posouzení otázek dlouhodobé bezpečnosti

Zdroj: RWE Transgas

21

P LY N Á R E N S T V Í

a spolehlivosti dodávek ZP do ČR, rizik souvisejících s vysokou mírou závislosti na dovozu, geopolitickými aspekty, cenovým vývojem apod. a také posouzení opatření přijatých nebo přijímaných ke kompenzaci těchto rizik. Problematiku strategických rizik a na druhé straně skutečností, popř. opatření kompenzujících tato rizika, lze v zásadě shrnout do následujících okruhů: Geopolitické aspekty, vliv případných změn chování a jednání dodavatelů ZP  celá EU (tedy nejen ČR) bude do budoucna závislá na dovozu energetických surovin: z pozice EU i členských států bude nezbytné jednotně podporovat a přijímat opatření v tomto směru všeobecně prospěšná pro EU jako celek (společné zájmy v oblasti energetické politiky, diverzifikace zdrojů a přepravních cest, politická jednání atd.) – významná opatření ke snížení rizika,  ČR je členským státem EU: případné problémy s dodávkami nebo politické aj. nátlaky by se nedotýkaly jen ČR, ale i EU jako celku – významná skutečnost snižující rizika,  ČR je významnou tranzitní zemí pro přepravu ZP: problémy s dodávkou do ČR by ohrožovaly další velice významné členy EU – významná skutečnost snižující rizika,  politická a společenská nestabilita některých zemí vlastnících významné zdroje ZP nebo zemí, přes které je plyn dopravován: příjmy z prodeje a přepravy plynu jsou pro vlády dotčených zemí velice

–

–

–

–

významné a motivující k dodržování smluvních podmínek (praktickým příkladem může být období „studené války“ a bezproblémové dodávky z Ruska) – opět významná skutečnost snižující riziko,  teroristické útoky nelze vyloučit nikde na světě: v každém energetickém odvětví je jim třeba předcházet opatřeními i na úrovni států; riziko napadení v plynárenského odvětví je však na mezinárodní úrovni hodnoceno jako výrazně nižší než u elektroenergetiky, jaderných zařízení apod.

–

Riziko vzniku strategické závislosti Řešením tohoto rizika je jednoznačně tzv. diverzifikace zdrojů a přepravních cest, čili dovoz plynu z více oblastí. Tím lze nejvýznamněji omezovat vznik závislosti na jednom dominantním dodavateli, vliv geopolitických aspektů a významně posilovat bezpečnost a spolehlivost dodávek – nejvýznamnější opatření k omezení rizika vzniku strategické závislosti. Tímto směrem jsou proto orientována i opatření přijímaná na úrovni EU a ČR (viz obr. 5). Jedná se zejména o:  zajištění dodávek z nových zdrojů Ruska, ale zejména z mimoruských oblastí: střední Asie, severní Afrika, země Blízkého a Středního východu (Irán, Katar a další země v oblasti Perského zálivu) a prostřednictvím LNG z dalších dostupných oblastí,  realizaci nových přepravních tras umožňujících dopravu plynu z nových ruských i mimoruských zdrojů a zvýšení

–

počtu přepravních tras. K nejvýznamnějším opatřením v tomto směru patří: plynovod Nord Stream (propojující nová naleziště Ruska trasou pod Baltským mořem do severního Německa); význam spočívá v přivedení nového plynu (3,7 bil. m3 postačujících na krytí celkových potřeb EU ve výši 200 mld. m3/rok po dobu téměř 20 let) a zvýšení počtu přepravních tras ruského plynu do Evropy, plynovod Nabucco (přeprava plynu z nalezišť střední Asie, popř. Blízkého a Středního východu do Rakouska), významně preferovaný z úrovně EU právě pro přepravu plynu z mimoruských zdrojů, terminály LNG na severu Německa, Polska, v oblasti Jaderského moře atd., vč. napojovacích plynovodů, další plynovody South Stream, White Stream, Blue Stream apod.

–

– – –

Opatření realizovaná a připravovaná na úrovni ČR diverzifikace zdrojů (Rusko, Norsko), realizovaná opatření, diverzifikace přepravních tras (klasická cesta – Rusko – Ukrajina – západ, rezervní cesta Jamal – Rusko – Bělorusko – západ, diverzifikační plynovody – Norsko, Německo – ČR), realizovaná opatření, možnost obousměrné přepravy plynu tranzitní soustavou ČR, realizovaná opatření, posílení, resp. udržení, pozice významné tranzitní země (plynovod Gazella – propojení Nord Stream přes OPAL na ČR a další státy EU – viz obr. 6, propojení Baumgarten, Břeclav – napojení na Nabucco, South Stream, LNG Adria apod.), připravovaná opatření.  skutečnosti přínosné pro ČR – majitel a provozovatel tranzitního plynovodu ČR – německá skupina RWE se aktivně podílí na: spolufinancování ložiskového průzkumu zemního plynu v severní Africe a výstavbě souvisejících zařízení (těžba, LNG terminály, lodní přeprava, plynovody), projektu Nabucco, uplatnění nového plynu v Evropě a ČR s využitím tranzitního systému ČR.

– – – –

– – –

Riziko cenového vývoje  za významné riziko je považován budoucí růst ceny zemního plynu vyplývající z cenové provázanosti s ropou a ropnými produkty, základní skutečnosti: a) cena zemního plynu je odvozována od referenčního vzorku cen ropy, vybraných ropných produktů a částečně i ceny černého uhlí, mění se v měsíčních intervalech, je a bude zřejmě nadále primárně odvozována od hodnoty amerického dolaru, b) výsledná cena zemního plynu pro ČR je ovlivňována kursem USD/Kč, c) zemní plyn patří k dražším formám

–

Obrázek č. 5: Evropská síť tranzitních plynovodů, prioritní projekty a trasy EU, hlavní směry importu ZP a jejich podíly na spotřebě ZP v EU27 – údaje roku 2006 Zdroj: Eurogas, DG TREN, Eurostat

22

M A G A Z Í N

Kontrakt na dovoz ruského ZP společnosti RWE Transgas v objemu 9 mld. m3/rok je s konkrétním cenovým vzorcem a dopravní cestou uzavřen do r. 2013. V roce 2006 byla jeho platnost prodloužena do roku 2035 bez určení konkretizace vazeb na tvorbu budoucí ceny plynu a dopravní cesty: dovoz do ČR se uskutečňuje přepravním systémem vedoucím přes Ukrajinu a Slovenskou republiku, kterým je z Ruské federace přes ČR do Evropy přepravováno přes 55 mld. m3 ročně, dodávky pro Českou republiku jsou jištěny dalším dopravním systémem vedoucím přes Bělorusko, Polsko a Německo, který je v prostoru hraniční předávací stanice Hora Svaté Kateřiny propojen na mezinárodní přepravní systém v ČR. Po roce 2011 bude využitelný další přepravní systém, který bude veden pod Baltickým mořem opět do Německa, a dále opět přes území České republiky do dalších míst v Evropě, v roce 2006 byl do roku 2035 prodloužen kromě kontraktu na dovoz i kontrakt na tranzit ruského plynu přes území České republiky. Objem plynu a dopravní trasy na území ČR nejsou zveřejněny, na území Ruské federace jsou uvedené vývozní systémy navzájem propojeny. Probíhá jejich inovace a rekonstrukce za výrazné finanční účasti německých plynárenských společností, ruská ložiska zemního plynu zásobující Českou republiku jsou vládou Ruské federace určena výhradně k zásobování Evropy a prodej tohoto plynu do jiných světových teritorií (Asie, USA) nebyl schválen.

– – – – –

Kontrakt na dovoz ruského ZP společnosti VEMEX (druhý nejvýznamnější dovozce ruského zemního plynu do České republiky) v objemu 0,5 mld. m3/rok je uzavřen od roku 2007 na 5 let, tj. do roku 2012 s tím, že jak délku kontraktu, tak i roční objem je možné zdvojnásobit. Kontrakt na dovoz norského ZP společností RWE Transgas v objemu 3 mld. m3/rok je uzavřen do r. 2017: zajišťování přepravy tohoto plynu přes území Německa k hranicím ČR a jeho úpravu na podmínky záměnnosti s ruským plynem smluvně pro RWE Transgas zabezpečuje německá společnost Verbundnetz Gas. V době normálního stavu dodávek je záměnnost plynů prakticky řešena swapovými operacemi, tj. záměnou norského plynu ruským plynem, jednání o případném prodloužení kontraktu je závislé na realizaci opatření přijímaných ze strany EU v oblasti diverzifikace zdrojů a přepravních cest, jejichž dokončení se předpokládá v letech 2011 – 2013 (Nord Stream, Nabucco, terminály LNG, propojení Gazella apod.), v těchto souvislostech bude jednáno o kontraktech na dovoz, výši, cenách a opatřeních k řešení záměnnosti za ruský plyn.

– – –

primární energie, d) snižování ceny plynu v důsledku liberalizace trhu s plynem je v podmínkách monopolu několika málo producentů iluzorní. navazující souvislosti: a) průměrná dlouhodobá cena plynu bude v ČR vždy nižší než cena ropy (vliv ceny uhlí, vliv kursů, vliv zvýšené nabídky navazující na diverzifikované dodávky apod.), b) ceny všech dostupných energetických surovin se váží a nadále budou vázat rovněž na ceny ropy (viz obr. 7), c) získávání ani spalování nevyvolává další náklady, nepůsobí žádnou významnější ekologickou zátěž (např. ve srovnání s uhlím, jeho těžbou a spotřebou), postupné promítání zatěžování životního prostředí do cen (ekologické daně, poplatky, rekultivace apod.) budou stále více sbližovat ceny plynu a uhlí), d) technologie využívání plynu jsou vysoce účinné a efektivní (vysoká termická účinnost užití ZP), tyto a další skutečností již dnes vyrovnávají cenový rozdíl, e) snižující se zásoby hnědého uhlí povedou postupně k nutnosti jeho náhrady dražším černým uhlím.  v souhrnu lze očekávat, že zemní plyn v ČR zůstane konkurenceschopný vůči ostatním primárním palivům a formám energie Příklad: Pokud by poměr mezi srovnatelnými náklady na uhlí a plyn zůstal na hranici cca 1,8 ve prospěch uhlí, ale při účinnostech spalování 0,85 % (plyn) a 0,66 % (hnědé uhlí), pak při průměrné účinnosti uhelné elektrárny, která je ve srovnání s vytápěním téměř poloviční (36 %), bude tento „nákladový“ poměr výrazně nižší. Další vlivy (ekologické daně, vyšší odpisy u uhelných elektráren, nákup emisních povolenek apod.) přinášejí další zvýhodnění pozice plynu. Při výrobě elektrické energie se plyn tak může stát plně konkurenčním palivem vůči hnědému uhlí. Při nutnosti využívat dovozové černé uhlí by byla pozice plynu ještě výhodnější.

–

–

STAV OSTATNÍCH HLEDISEK BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI DODÁVEK A OPATŘENÍ

Obrázek č. 6: Vazba plynovodů Nord Stream – Opal – Gazella a současného přepravního systému ČR Zdroj: Česká plynárenská unie

Tranzitní přepravní systémy v zemích EU, ale i v Rusku jsou vybudovány podle jednotných standardů se stejnými stupni provozní bezpečnosti a spolehlivosti. Rovněž jsou stejně provozovány, revidovány, kontrolovány, pasivně i aktivně protikorozně chráněny podle obdobných norem a pravidel. Způsob, technologie výstavby a podzemní uložení plynovodů snižují výrazně riziko poškození. Proto provozní havárie na plynárenských zařízeních způsobené počasím, živelnými katastrofami, skrytými vadami materiálu, jeho únavou či lidským faktorem jsou ojedinělé a výjimečné.

23

P LY N Á R E N S T V Í

Obrázek č. 7: Celosvětový vývoj cen primárních energetických zdrojů

V posledních letech došlo dvakrát k poškození tranzitního plynovodu na území Ukrajiny, což bylo přičítáno nižší péči o údržbu v době po rozpadu SSSR. Na druhou stranu je potřeba uvést, že šlo vždy pouze o krátkodobé vyřazení jedné z tranzitních linií z provozu a tranzit do zemí EU byl vždy zajištěn zbývajícími liniemi. V současné době jsou však na Ukrajině investovány značné prostředky do rekonstrukcí tranzitních plynovodů, které současně přinášejí i významné zvýšení přepravních kapacit. Tato opatření vyplývají z úsilí Ukrajiny uspět v zabezpečování přepravy plynu dodávaného i z mimoruských zdrojů. Podzemní zásobníky plynu (PZP) jsou velice významným stabilizačním prvkem plynárenského systému a možnost uskladňování plynu představuje základní přednost vůči systému elektroenergetickému, který vyžaduje v každém okamžiku vyrovnanou bilanci poptávky a nabídky. Současná uskladňovací kapacita PZP zajištěná pro ČR ve výši 3,1 mld. m3 (33 % celkové roční spotřeby ČR) bude do roku 2013 zvýšena až na 4,3 mld. m3.

MOŽNOSTI UŽITÍ ZEMNÍHO PLYNU Státy EU se shodují, že spotřeba plynu bude v následujících letech narůstat. Kromě stávajícího využití plynu k otopu a k výrobě tepla pro technologické procesy, má nově největší perspektivu užití plynu pro výrobu elektřiny a v dopravě. V ČR lze kromě toho do budoucna očekávat i významnější přechod z uhlí na zemní plyn u části zařízení pro centrální zásobování teplem a to v souvislosti s řešením úbytku uhlí a využíváním kogeneračních technologií (společná výroba tepla a elektřiny). Sektor výroby elektřiny V EU 27 činí podíl plynu na výrobě elektřiny 21 %, v ČR 4,7 %. Zpevňování koruny,

24

Zdroj: IEO, MPO JAR, NUEXCO, Platts

výrazné zdražení uhlí a oznámení záměru EU na prodej povolenek v návaznosti na emise CO2 výrazně zlepšilo ekonomickou efektivnost investic do moderní výroby elektřiny z paroplynových celků, kogeneračních, popř. trigeneračních technologií ve srovnání s výrobou elektřiny z uhlí. Plyn se v případech nutnosti náhrady hnědého uhlí stává konkurenceschopným palivem. Elektroenergetická soustava je z hlediska jejího provozování, zajištění bezpečného a spolehlivého chodu a odolnosti vůči vnějším vlivům podstatně zranitelnější než soustava plynárenská. Podkladem pro toto tvrzení může být poměrně vysoký počet stavů nouze vyhlášených na části území státu v posledních letech v odvětví elektroenergetiky a na druhé straně více méně „nulový“ počet v plynárenství (zde byl stav nouze na území části státu vyhlášen prakticky pouze v období velkých záplav v letech 1997 a 2002). Přitom je evidentní, že kolaps elektroenergetické soustavy představuje vážné nebezpečí pro ČR. Výroba elektřiny z plynu nabízí možnost pružného vyrovnávání potřeb elektrosoustavy. Využití menších jednotek k výrobě elektřiny a tepla, popř. chladu v tzv. ostrovních systémech by kromě možného příspěvku k vyrovnávání potřeb umožňovalo současně v krizových stavech elektroenergetické soustavy zajištění dodávek elektřiny (energie) subjektům a objektům kritické infrastruktury. Tyto jednotky by však musely být součástí elektroenergetického systému a dodávat elektřinu do sítě i v normálních situacích. Výrazně nižší investiční náklady a rovněž významně kratší doba výstavby plynových elektráren jsou dalšími významnými přednostmi, které mohou hrát důležitou roli při řešení nutnosti nahrazování dosluhujících uhelných elektráren, popř. při modernizaci tepláren.

Sektor dopravy Užití ZP k pohonu vozidel znamená snížení strategické závislosti na jediné surovině (ropě) a významné snížení zatěžování životního prostředí způsobovaného dopravou. Zemní plyn je dle EU v oblasti pohonu vozidel velice významnou, reálnou a dostupnou alternativou klasických pohonných hmot. V EU a návazně od r. 2006 i v ČR jsou postupně vytvářeny podmínky podporující dosažení stanoveného strategického cíle ČR, tj. omezit závislost na ropě a ropných produktech v dopravě. Opatření mají k r. 2020 vést k nahrazení 10 % celkové spotřeby ropných pohonných hmot stlačeným zemním plynem (CNG). Spotřeba zemního plynu v sektoru dopravy by tedy k r. 2020 mohla dosahovat cca 0,9 až 1 mld. m3. Sektor centrálního zásobování teplem (CZT) Postupné snižování těžby lokálního uhlí v ČR v čase a dle druhů povede k nutnosti řešení problematiky CZT v ČR. Řešením budou rekonstrukce tepláren na podstatně dražší uhlí z importu nebo na zemní plyn. Zapojení zařízení CZT do „ostrovního“ zásobování elektřinou, by mohlo být přínosné jak pro využívání stávající infrastruktury, tak pro zabezpečování dodávek elektřiny a dalších forem energie v krizových stavech.

DOPORUČENÍ Bezpečnost dodávek zemního plynu (a jednotlivých forem energie obecně) lze výrazně podpořit ze strany státu. V tomto směru je do budoucna nezbytné:  vytvářet vhodné a dlouhodobě stabilní podmínky umožňující investorům realizaci dlouhodobě návratných investic směrovaných do rozvoje a posilování jistoty dodávek,  prosazovat na úrovni EU: vytváření dlouhodobě stabilních základních podmínek pro energetická odvětví, zachování kapitálově silných energetických firem schopných obstát na globálních trzích, investovat a získávat konkurenční výhody a přijímat dlouhodobé závazky, odlišné přístupy k plynárenství a elektroenergetice z důvodů základních principiálních rozdílů obou odvětví, u plynárenství nezbytnost dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu (všeobecná orientace globální ekonomiky na krátkodobý zisk, a tudíž krátkodobé smluvní závazky vede u investorů v energetických odvětvích a zejména plynárenství k oprávněným obavám z nezajištěnosti investic atd.), efektivní a oboustranně výhodný energetický dialog mezi EU a hlavními producentskými státy,  zajistit ochranu investic,

– – – –

–

M A G A Z Í N

 respektovat i politické aspekty ve vztazích k zajištěnosti bezpečnosti dodávek zemního plynu (ale i dalších surovin), tj. udržovat korektní vztahy s producenty,  po schválení Státní energetické koncepce vytvářet podmínky směrující vývoj v energetických odvětvích k naplňování záměrů a cílů koncepce,  jednat o možnosti zařadit do stávajícího seznamu projektů ke zvýšení bezpečnosti dodávek v Evropě financovaných z EU (transevropské sítě) některé projekty s přímou vazbou i na ČR (např. GAZELLA, propojení LNG terminálů sever – jih přes ČR apod.),  usilovat o využití maxima prostředků EU na posílení domácí energetické infrastruktury (prostředky k dispozici jen do roku 2013),  významnou část nových zdrojů elektřiny realizovat jako plynové kogenerační zdroje. Opatření může pomoci řešit problematiku uhelných tepláren a potřeby zdrojů pro poskytování regulačního výkonu,  vytvářet předpoklady (legislativní i věcné) podporující využívání plynových zdrojů pro výrobu elektřiny (tepla) v krizových stavech (rozpad přenosové sítě) jako zdrojů dodávajících elektřinu do území na principu tzv. ostrovních provozů, schopných zajišťovat za krizových stavů přiměřené dodávky elektřiny (energie) pro subjekty a objekty kritické infrastruktury,  požadovat doplnění existujících územních energetických koncepcí (§ 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií) o řešení způsobu zajištění nezbytných dodávek elektřiny, popř. dalších forem energie, v případě krizových stavů,  prosazení takové úpravy stávající vyhlášky č. 375/2005 Sb. o stavech nouze v plynárenství, která by při postupu po vyhlášení omezujících či havarijních odběrových stupňů zohledňovala významnou úlohu budoucích plynových elektráren.

ZÁVĚRY ČR musí zajistit potřebnou energii pro své rychle se rozvíjející národní hospodářství. V tomto směru mohou významnou úlohu sehrát dodávky zemního plynu. Přestože ČR je závislá na dodávkách plynu ze zahraničí cca z 99 %, nesnižuje tato skutečnost jeho význam pro národní hospodářství ČR a možnost posilování jeho podílu na energetické bilanci v budoucích letech. Hrozby vyplývající z dovozní závislosti jsou do značné míry kompenzovány a realizace připravovaných diverzifikačních a dalších opatření by měla zbývající rizika v budoucnu prakticky eliminovat. ČR má v oblasti zemního plynu k dispozici již dnes dostatečné množství vlastní komodity tak i dostatečnou přepravní kapacitu pro pokrytí jeho zvýšené potřeby.

Obrázek č. 8: Výhled spotřeby zemního plynu v ČR v letech 2007 – 2017 Zdroj: Národní zpráva ČR o elektroenergetice a plynárenství za rok 2007

Zemní plyn má, s ohledem na své užitné vlastnosti, dlouhodobou udržitelnost využívání, zabezpečenost dodávek, konkurenceschopnost a další přednosti, veškeré předpoklady pro budoucí posilování pozice v mixu palivoenergetických zdrojů ČR. Zemní plyn kromě svého nejvyužívanějšího použití, tj. k získávání tepla k vytápění a pro průmyslové technologie, může sehrát významnou úlohu i při výrobě elektrické energie a při řešení kapacitního deficitu v oblasti potřeb zajišťování plynule regulovatelného výkonu elektráren. S ohledem na očekávaný vývoj spotřeby elektrické energie a nedostatek instalovaného výkonu výrobních kapacit zejména ve střednědobém horizontu je významnou předností plynových elektráren rychlost výstavby takovýchto zařízení a minimalizace problémů při jejich veřejnoprávním projednávání. Vyšší využití zemního plynu lze předpokládat rovněž v dopravě. Forma stlačeného zemního plynu (CNG) je dostupnou a výhodnou alternativou pohonu vozidel umožňující náhradu ropných produktů a snižování strategické závislosti na ropě. Lze rovněž předpokládat postupné zvyšování koupěschopnosti obyvatelstva, která by měla přibližovat podíl nákladů na pořízení zemního plynu na celkových nákladech k úrovni původních členů EU. Za předpokladu naplňování výše uvedených očekávání a při zahrnutí vývoje tuzemského uhelného hornictví lze ve střednědobém horizontu očekávat růst roční spotřeby zemního plynu na úroveň 12 – 13 mld. m3 a v dlouhodobém horizontu na 14 – 17 mld. m3 . To odpovídá prognózovaným hodnotám stávající Státní energetické koncepce vázaným k r. 2030 i dlouhodobým prognózám vývoje v EU 27.

O AUTOROVI Ing. JOSEF KASTL, generální sekretář České plynárenské unie (ČPU), vystudoval v r. 1974 VŠSE v Plzni, fakultu strojní. V plynárenském oboru působí od r. 1977. Pracoval v dnešní Západočeské plynárenské, a.s. (dříve v Západočeských plynárnách), kde prošel řadou funkcí (příprava výroby, provoz rozvodu plynu, podnikové investice, dálkovody západní a jižní Čechy, ředitel podniku, předseda představenstva a generální ředitel a.s.). V letech 1997 – 2005 působil současně jako prezident ČPU. Získané zkušenosti dnes uplatňuje v rámci výkonného pracoviště ČPU ve prospěch celého odvětví. Kontakt na autora: [email protected]

25

P LY N Á R E N S T V Í

Pohled RWE Transgas Net na přepravu zemního plynu v Evropě Ing. Petr Zajíček, MBA, útvar provozu přepravní soustavy, RWE Transgas Net

R

uský zemní plyn představuje pro Evropu významnou část zdrojů. Přepravní koridor pro ruský zemní plyn přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku je provozován bez přerušení dodávek již od roku 1973. Od roku 1999 je v provozu také plynovod Jamal (o průměru 1400 mm), vedoucí přes Bělorusko a Polsko.

Energetické společnosti v Evropské unii hledají nové zdroje zemního plynu. Hlavním důvodem je plánované zvýšení spotřeby zemního plynu v Evropě. V případě dlouhodobého pohledu budou zásoby zemního plynu ze Severního moře (import zemního plynu z Norska) vyčerpány. V budoucnosti to může znamenat pro ČR závislost na importu ruského zemního plynu. Z těchto důvodů RWE investuje do strategických projektů, které budou tuto závislost minimalizovat. ČESKÁ TRANZITNÍ PLYNÁRENSKÁ SOUSTAVA A JEJÍ POSTAVENÍ V EVROPĚ Společnost RWE Transgas Net zajišťuje tranzitní přepravu zemního plynu přes Českou republiku do západní Evropy a současně přepravu zemního plynu pro tuzemské zákazníky. Plynárenskou přepravní soustavu tak tvoří tranzitní (mezinárodní) plynovody, vnitrostátní plynovody, kompresní stanice a hraniční a vnitrostátní předávací stanice. Základní technické parametry přepravní

Obrázek č. 1: Současné přepravní cesty zemního plynu do střední Evropy

Obrázek č. 2: Ředitelství RWE Transgas Net, s.r.o.

26

soustavy pro zajištění přepravy plynu jsou uvedeny v tabulce č. 1. Ostatní technické údaje jsou dostupné na internetových stránkách www.rwe-transgasnet.cz. Přepravní soustava RWE Transgas Net umožňuje přepravu nejen ve směru východ – západ, ale i v opačném, což je důležité pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek zemního plynu do České republiky. V současné době je dovážen zemní plyn z Ruska a Norska prostřednictvím pěti obchodníků. Spotřeba zemního plynu se v tuzemsku pohybuje okolo 9 mld. m3/rok. Poměr importovaných ročních objemů do ČR z Norska a Ruska činí v současné době zhruba 25/75. V případě mimořádné situace na některé z přepravních cest, která by mohla vzniknout například v důsledku nutnosti opravy plynárenské technologie, je možné tento poměr dodávek změnit, z denního hlediska např. na 50/50.

Společnost RWE Transgas Net, s.r.o. vznikla 1. 1. 2006 po vyčlenění z akciové společnosti RWE Transgas, a. s. Tímto oddělením činností (tzv. unbundlingem) se RWE Transgas stal výhradně obchodníkem se zemním plynem, zatímco RWE Transgas Net vykonává roli provozovatele přepravní soustavy. Cílem tohoto kroku bylo otevření trhu se zemním plynem pro vytvoření možného konkurenčního prostředí.

M A G A Z Í N

PROJEKTY NOVÝCH PLYNOVODŮ

Import z Norska a ostatní

Polsko

Tranzit pro GE

Slovensko

SRN

Import z Ruska

Rakousko Obrázek č. 3: Tranzitní přepravní systém RWE Transgas Net

V roce 2005 bylo rozhodnuto o výstavbě další přepravní cesty zemního plynu z Ruska do evropských zemí přes Baltské moře. Tuto cestu tvoří plánované plynovody Nord Stream, Opal a Gazela (viz obr. č. 5 a 6). Projekt Nord Stream představuje výstavbu dvou paralelních plynovodů o průměru 1200 mm o celkové přepravní kapacitě 55 mld. m3/rok. Zahájení provozu prvního plynovodu pro zásobování střední Evropy ruským zemním plynem se předpokládá v roce 2011. Plynovody budou propojovat ruský Vyborg s německým Greifswaldem po dnu Baltského moře. Dalším významným projektem je plynovod South Stream, připravovaný společností Gazexport. Vzhledem k závislosti zemí Evropské unie

Celkový výkon pro pepravu Výkony na KS

Poet turbosoustrojí

351 MW

Jižní úsek

Stední úsek

Beclav

Hostim

Veselí n/L.

Strážovice

Kralice n/O.

Kouim

77 MW

54 MW

54 MW

54 MW

56 MW

56 MW

9 x TS 6 MW

9 x TS 6 MW

9 x TS 6 MW

5 x TS 6 MW

5 x TS 6 MW

2 x TS 13 MW

2 x TS 13 MW

9 x TS 6 MW 1x TS 23 MW

Délka tranzitních plynovod Délka vnitrostátních plynovod Plynovody jsou projektovány na tlakovou úrove Tabulka č.1: Technické parametry přepravní soustavy

2455 km 1189 km 6,1 MPa - 7,3 MPa Pozn.: KS – kompresní stanice, TS – turbosoustrojí

Obrázek č. 4: Projekt Nord Stream

Obrázek č. 6: Projekt Gazela v rámci české plynárenské soustavy Zdroj: Projekt Gazela: Investor RWE Transgas Net

Obrázek č. 5: Projekt Opal ve střední Evropě

27

P LY N Á R E N S T V Í

Nord Stream

YAMAL OPAL

Brotherhood

Gazelle

GUEU

Baumgarten hub

South Stream

Blue Stream

Nabucco

Obrázek č.7: Připravované projekty pro zásobování Evropy zemním plynem

BOTAS - Turecko, RWE - Německo). Plynovod Nabucco o celkové délce zhruba 3 300 km by měl využít rozsáhlých nalezišť v oblasti Kaspického moře. Jeho plánovaná trasa je znázorněna na obrázku č. 8. Náklady na výstavbu jsou odhadovány v rozmezí 4 – 6 miliard eur. Předpokládaný objem přepraveného zemního plynu by měl dosáhnout 31 mld. m3 za rok. Prostřednictvím tranzitní soustavy RWE v České republice bude plynovod propojen s navazujícími plynovody v západní Evropě.

O AUTOROVI

Průměr potrubí: 56‘ Délka: 3 300 km Investice: 7,9 mld. € Přepravní kapacita: max. kap. 31 mld. m3/rok Obrázek č. 8: Projekt Nabucco

na importu zemního plynu z Ruska zůstává otázkou hledání nových zdrojů. Tak vznikl projekt Nabucco, který má za cíl zajistit diverzifikaci zdrojů zemního plynu pro země

28

EU. Projekt je zastřešen konsorciem evropských plynárenských společností (OMV Gas International – Rakousko, MOL - Maďarsko, Bulgargaz - Bulharsko, Transgaz - Rumunsko,

Ing. PETR ZAJÍČEK, MBA pracuje na pozici senior manažer, provoz přepravní soustavy. V oboru provozu a údržby plynárenské soustavy pracuje 15 let. Vysokoškolské vzdělání získal na univerzitě VUT v Brně, následné manažerské studium absolvoval na téže univerzitě ve spolupráci s Dominican University v Chicagu. Kontakt na autora: [email protected]

quality

in business information

9. energetický kongres ČR s mezinárodní účastí

ZMĚNA KLIMATU A ENERGETIKA ekonomické a bezpečnostní souvislosti

ELEKTROENERGETIKA - 10. a 11. března 2009, Andel´s hotel, Praha PLYNÁRENSTVÍ - 12. března 2009, Andel´s hotel, Praha Lord Nigel Lawson, státní tajemník pro energetiku a ministr financí Margaret Thatcher, dnes člen Horní sněmovny lordů, představí svoji knihu: „An Appeal to Reason – A cool Look at Global Warming“. Tematické okruhy: • Lze bojovat proti klimatickým změnám hospodárněji? • Změní se energetická strategie Evropské unie? • Umíme čelit energetické krizi, když přijde? Finanční krize je realita. • Technologie pro energetiku a životní prostředí • Možnosti, kapacita a limity energetického strojírenství

• Diverzifikace výrobního portfólia velkých hráčů a výstavba nových zdrojů • Bezpečnost a diverzifikace tranzitních dodávek plynu • Obchod s plynem aktuálně • Projekty plynových elektráren v ČR

Bližší informace získáte: Business Forum, s.r.o., Václavkova 20, 160 00 Praha 6, Česká republika Tel.: +420 281 866 106, Fax: +420 281 866 239, e-mail: [email protected], www.business-forum.cz

Odborná konference IIR

17. – 18. února 2009, Courtyard by Marriott Prague Flora, Praha

Přeshraniční obchod a přenos energií • Vývoj integrace trhu s energiemi v Evropě • Propojení českého a slovenského trhu s elektřinou • Panelová diskuze na téma Market Coupling • Nová metoda alokace přeshraničních kapacit • Úloha regulátorů v přeshraničním obchodu s elektřinou • Obchod na energetické burze • Přeshraniční obchod a obnovitelné zdroje

Speciální den

19. února 2009

Přeshraniční obchod a přeprava zemního plynu

Know how to achieve

Institute for International Research

přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

IIR

9. energetický kongres ČR / 9th Czech Energy Congress

M A G A Z Í N

P LY N Á R E N S T V Í

Je zemní plyn drahý? Ing. Hugo Kysilka, vice-president pro marketing, VEMEX s.r.o.

Tato úvaha vznikla na základě analýzy vedoucích cenových odborníků a analytiků firmy Gazpromexport Moskva. Zkusme se společně zamyslet nad řadou myšlenek z týmu S. Komleva. V diskuzi týkající se správnosti spojení exportních cen plynu k ropným produktům se ne vždy uvažuje nad faktorem globálního faktoru růstu ostatních surovin. Tento růst je spojen s procesem, který má neoficiální název „peněžní bublina“.

C

ena ropy hraje jednoznačně nejdůležitější roli ve světové tvorbě cen. Ona udává hlavní směr vývoje cen ropných produktů a zemního plynu. V dlouhodobých kontraktech v Evropě, ale i v Asii je cena plynu přímo spojena speciální formulí s kotacemi ropy a ropných produktů. Když cena ropy překročila hranici 100 USD za barel zaúkolovala okamžitě řadu analytiků k tomu, aby začali nad faktorem růstu přemýšlet, protože tento nárůst jakoby neměl logiku. A zatímco se analytici přou o spekulativnosti tohoto růstu a je jasné, že nárůst je uměle vyvolán, zdálo by se, že propojení ropa - plyn v dlouhodobých kontraktech ztrácí smysl. Jak objasnit, že v Evropě, která je dostatečně zásobována plynem, rostou ceny. Ale na tom není nic zvláštního, jen to ukazuje na fakt, jak existující cena ropy stanovuje základní faktory energetických trhů, ale také stav na valutovém trhu.

BOJOVNÍCI S ROPOU Aktivizace protivníků propojení plynárenských kontraktů s cenami ropy je spojena nejen s růstem kotací ropných produktů, ale také se snahou Evropské komise (EK) liberalizovat plynárenský trh - vytvoření konkurence podle názoru EK by mělo přivézt snížení cen za plyn ve srovnání se současným stavem. Velmi teplá zima roku 2007 ukázala, že cena na spotových trzích se pohybovala po delší dobu proti cenovému pohybu dlouhodobých kontraktů. Tento fakt ještě více posílil posice těch, kteří tvrdí, že ceny plynu přivázaných k ropě se vzdálily reálnosti. Negativní vztah EK k dlouhodobým kontraktům spojeným s cenami ropy je spojen s ideologickým nepřijetím tradičního modelu. Podle slov komisaře EK pana Piebalse je toto propojení již zastaralé. Hlavní kritika ze strany Mezinárodního energetické agentury (MEA) je nepružnost ve vztahu k poptávce a nabídce, která se stala v posledních letech příčinou poměrně vyšší ceny za plyn v Evropě než v USA. Ekonomové z Agentury tvrdí, že vysoké ceny plynu v Evropě brzdí poptávku po plynu ze strany elektráren. To znamená, pokud by existovala jiná metodika zajištující nižší ceny, potom by se zvedla spotřeba plynu. A protože to tak

30

není, tak ekologicky čistý plyn je zaměňován ekologicky nevhodným uhlím. Ne tak silný kritik z Amerického energetického institutu pan J. Stern velmi často ve svých vystoupení dokazuje, že reálné spojení mezi plynem a ropnými produkty není, protože je technologicky naprosto nemožné zaměňovat plyn v kotelnách a elektrárnách za existující mazuty nebo jiné ropné produkty. Navíc existuje fakt, že spotřebitel nemůže přejít z plynu na ropné produkty, protože cena plynu je vyšší než tato alternativní média. Z druhé strany pan Stern přiznává, že v Evropě není možné odejít od dlouhodobých kontraktů spojených s kotacemi na ropu na základě poptávky a nabídky, protože je vysoce rozvinut systém plynovodů, ale minimálně rozvinut trh (včetně technického zázemí) se zkapalněným plynem. Můžeme již teď odpovědět na otázku, zda je zemní plyn drahý? Než se o to pokusím, je nutné si uvědomit fakt, že v letech 2006 - 2007 byly podepsány dlouhodobé kontrakty se všemi tradičními evropskými odběrateli min. do roku 2030 opět s provázáním ceny plynu na ropné produkty. Podívejme se na celý problém, zda je plyn drahý, protože je jeho cena spojena s cenami ropných produktů, v souvislosti s cenami za ropu. Před 5 – 6 lety experti hovořili,

že ideální cena na ropu se pohybuje kolem 25 dolarů za barel a členové OPEC s tím velmi ochotně souhlasili. Obě strany chtěly předejít ekonomické krizi spojené s vysokou cenou za ropu. Kvóty na těžbu se držely tak, aby nedošlo k odklonu od této úrovně ceny. V té době se cena 30 dolarů za barel zdála až moc vysoká. V letošním roce, kdy se cena došplhala na 120 dolarů, je jasné, že 30 dolarů bylo značně podhodnocené. I když nemá OPEC jasno, jaká je ideální cena – tak 70 dolarů je pro ně málo, což dokazuje současná situace, kdy při ceně 50 dolarů se snaží změnou v politice kvót tuto cenu vyhnat výše.

K ČEMU DOŠLO ZA POSLEDNÍCH 5 AŽ 7 LET? Poptávka po ropě a burzovní spekulace Stálý růst cen energetických surovin ukazují na jeden vážný faktor, bez jehož zohlednění se zdražování surovin stává těžko zdůvodnitelné. Zde se objevuje nové slovní spojení „peněžní bublina“, které může vyjasnit změny v mechanismu tvorby cen. Růst cen ropy se projevuje v době rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou. Resp. rozdíl mezi nimi nebyl znatelný, abychom vysvětlili téměř desetinásobný nárůst cen od roku 1999.

M A G A Z Í N

Roční deficit v letech 1994 - 2003 nepřevyšoval 2,6 milionu tun barelů za den, resp. 0,1 % od celkových obchodních zásob. To znamená poptávka by byla pokryta z těchto rezerv. Při ceně 100 dolarů se najednou jeví jako výhodná těžba ropy v mnoha nalezištích. Při současné úrovni těžby hlavních zemí OPEC se zásoby blíží 75 letům u Saudské Arábie a 160 let u Iráku. Nevysvětlitelný je i růst cen ropy z pohledu politické napjatosti. V době krize v Kuvajtu, Iráku (2003) a Libanonu (2006) došlo k pohybu cen ropy kolem 12 - 15 dolarů a potom se opět dostalo na klasickou trajektorii s výkyvy 5 - 7dolarů. Samozřejmě v případě nějaké větší katastrofy by mohla cena skočit třeba až na 250 dolarů za barel. Teď, pokud tak jen uvažujeme, by to mohlo nastat při konfliktu USA x Irán. V listopadu 2007 při zasedání členů OPEC se poprvé členové přiznali, že cena kolem 100 dolarů je mimo jejich kompetenci. Jako hlavní příčina zazněla burzovní spekulace. Podle názoru představitelů MEA by v době, kdy byl barel za 100 dolarů, byla spravedlivá kolem 80 dolarů. To znamená, že „peněžní bublina“ činí 20 % současné ceny. Tento faktor je zatím pro všechny dost neznámý a mluvit o něm jako o problému vzniklém jako výsledek spekulací není asi správný. Podle klasické teorie by to mělo fungovat – čím více peněz se točí na burze, tím je větší její likvidita a tím jsou i ceny přesněji odhadnutelné. Jako příklad lze uvézt ropnou burzu s ropou typu Brent na Londýnské burze, kde se v minulém roce obrat finančních kontraktů dal přirovnat k 164 miliardám barelů ropy za den, což 2x převyšuje těžbu všech typů ropy na světě a 500x samotnou těžbu ropy typu Brent. Vývoj cen ropy v porovnání s jinými komoditami Pokud vezme i ostatní trhy, tak zjistíme, že se zvedají ceny zboží bez jakéhokoliv rozumného zdůvodnění a reálné nabídky a poptávky. Jde o elektrickou energii ale i o průmyslové a drahé kovy. Nejde absolutně o všechny druhy surovin, ale celkově je vidět tendence zvýšení cen. V poslední době se to týká minerálních hnojiv – za 11 měsíců roku 2007 se jejich ceny zvedla o 59 %, jedlé oleje o 47 % a všeobecně potraviny o 19 %. Pokud ceny rostou na různých trzích současně, je jasné, že asi existuje faktor – ztráta samotné hodnoty peněz, to znamená peněžní bublinu. Abychom zjistili, zda je plyn drahý, musíme analyzovat kotace ropných produktů a ostatní suroviny. Budeme tedy analyzovat průměrné ceny např. vždy v listopadu po dobu několika posledních let. V období od 2000 - 2007 ropa Brent se zvedla v Euro 1,7x. Cena platiny za toto období vyrostla 1,6x, stříbra 1,8x. Kotace cen ropy nevypadá přehřátě ani ve

srovnání s ostatními průmyslovými kovy. Jedinou výjimkou je asi cena hliníku, kdy stagnace růstu jeho ceny je spojena s jeho nadvýrobou v Číně, ale ceny ostatních kovů, jako olova a mědi, vyrostly více než ceny ropy Brent. Nárůst cen těchto surovin získal nezvratný charakter, kterým tyto ceny ztratily svůj cyklický charakter. To ale není všechno, protože za stejné období cena koksovatelného uhlí stoupala po stejné křivce jako cena drahých kovů. Lze proto učinit závěr, že zvyšování cen ropy a plynu je spojeno právě s „peněžní bublinou“, která přináší i značné snížení koupěschopnosti samotných peněz. Všechny analýzy a propočty hovoří o tom, že pokud by existoval nějaký „ zlatý standard“, pak cena ropy by od počátku tohoto století byla neměnná a byla by v roce 1999 stejná jako v roce 2007, to znamená barel ropy by stál v průměru 0,1 unce zlata. Cena za ticíc kubíků plynu by se formovala bez ohledu na jeho poptávku nebo nabídku, nebo na základě dlouhodobých kontraktů přivázaných k ropě – ale od začátku do konce po dobu výše uvedené etapy by cena byla 0,30,4 unce zlata.

že v 2007 bude cena kolem 100 USD, spletli se o jeden rok. A specialisté z MEA koncem roku 2007 předpokládali, že ropné kotace se budou pohybovat kolem 100 USD za barel až po roce 2015 a 107 USD za barel až k 2030. Je jasné, že MEA došla k chybnému závěru. Dále je velmi mylná teorie, že cena plynu, která je stanovována na základě spekulativně vysoké ceny ropy, vede k narušení poptávky po plynu i ze strany elektroenergetiky. Pokud by podle MEA nebylo navázání ceny plynu na cenu ropy, pak by poptávka stoupala. Je sice pravda, že za poslední 3 roky je vidět tendenci snižování spotřeby plynu v Evropě, ale bylo by nekorektní a nesprávné toto spojovat s jeho jakoby uměle zvednutou cenou. Je škoda, že v posledních letech nejsou tak časté kontakty vedoucích specialistů Gazpromu/Gazpromexportu s naší plynárenskou veřejností, protože výše uvedená polemika jen ukazuje jejich široký analytický potenciál.

CENOVÉ PROGNÓZY Posledních několik let ukázalo, že světová ekonomika vydrží 4 – 5x vyšší ceny za ropu, než je úroveň 25 dolarů za barel. Při ceně 100 dolarů za barel tvoří náklady na její těžbu v USA kolem 3 % HDP a současně podíl korporativního zisku v HDP tvoří hodnotu kolem 12 %. Lze říct, že to samé platí i pro EU. Všechno toto svědčí o tom, že cena ropy i plynu se může držet vysoko. Jak ale bude vypadat „peněžní bublina“? Je možno nabídnout tři možné scénáře: 1 peněžní bublina praskne a pak dojde ke korekci surovinového trhu, 2 peněžní bublina začne postupně splaskávat, ale snížení kotací surovin bude značné, 3 pokud se jev peněžité bubliny stává součástí světové finanční ekonomiky, pak se ceny surovin budou buď nepatrně snižovat a nebo vůbec ne. Podle závěrů analýzy vedoucích specialistů diskutujících nad tímto tématem bude vývoj zřejmě podle varianty číslo 3. Předpokládají, že dojde ke zpevnění dolaru a tím i odtoku spekulativního kapitálu z burz. Apokalyptická verze, že bublina praskne a ceny surovin se vrátí do doby kolem roku 2000 nelze předpokládat.

ZÁVĚR Prognózy cen ropy vedoucích společností se pohybují možná alibisticky od 57 - 110 dolarů za barel v průběhu nejbližších 5 let. Z druhé strany například specialisté z banky Goldman Sachs již v roce 2005 předpokládali

O AUTOROVI Ing. HUGO KYSILKA po absolvování ČVUT, fakulty strojní, obor ekonomika průmyslu nastoupil v roce 1980 do PZO Strojimport Praha, kde se věnoval exportu obráběcích strojů. Celkem 19 let svého profesního působení strávil v Moskvě, v letech 1986 - 1991 jako delegát PZO Strojimport při obchodním oddělení Moskva, v letech 1991 - 1995 v moskevském zastoupení společnosti Tradeinvest a.s. Praha a konečně v letech 1995 - 2004 jako vedoucí reprezentace společnosti Transgas a.s. v Moskvě. Od roku 2004 do současnosti působí jako vice-president společnosti VEMEX s.r.o. Kontakt na autora: [email protected]

31

P LY N Á R E N S T V Í

Je skvapalnený zemný plyn perspektívny pre krajiny strednej Európy? Ing. Ján Klepáč, výkonný riaditeľ Slovenského plynárenského a naftového zväzu

LNG A SVET Kým v roku 1990 Japonsko dovážalo 66 % svetovej produkcie LNG, v roku 2006 jeho podiel klesol na 40 %, vďaka vstupu na trh ďalších významných importérov ako Južná Kórea s podielom 16 % na svetovom trhu LNG, Španielsko 12 %, USA 9 % a Francúzsko 7 %. Podľa agentúry Wood Mackenzie bola svetová spotreba LNG v roku 2006 celkom 158 miliónov ton. Do roku 2012 spotreba stúpne na 328 miliónov ton ročne, teda sa zdvojnásobí. Medzi najväčších svetových exportérov LNG patria Indonézia 17 %, Malajzia 15 %, Katar 14 %, Alžírsko 14 % a Austrália 8 %. Za zmienku tiež stojí Nigéria, Trinidad a Tobago. Na začiatku roka 2008 oznámil aj ruský Gazprom svoje ambície na trhu LNG. Do roku 2030 plánuje získať 25 % globálneho trhu. Využitie LNG je podporované aj rapídnym nárastom transportných kapacít, hlavne flotily LNG tankerov. Táto flotila v roku 2006 pozostávala z 204 lodí. Avšak podľa Maritime Business Strategies LLC do roku 2010 bude postavených ďalších 145 lodí. Nezanedbateľnou skutočnosťou je, že cena LNG sa stala porovnateľnou s cenou potrubného plynu hlavne vďaka znižovaniu nákladov na jednotlivé komponenty LNG reťazca.

Stúpajúci dopyt po zemnom plyne v ostatných rokoch zvyšuje význam skvapalneného zemného plynu (ďalej LNG – Liquefied Natural Gas) nielen v celosvetovom, ale už aj v európskom meradle. Článok sa zaoberá popisom situácie na trhu s LNG a perspektívami LNG v regióne strednej Európy v nadchádzajúcich rokoch. V najbližších rokoch k nim pribudne Angola, Venezuela a Ruská federácia. V súčasnosti je v Európe v prevádzke 17 splyňovacích terminálov:  Marmara Ereglisi (od r. 1994) a Aliaga (od r. 2006) v Turecku,  Revithoussa (od r. 2000) v Grécku,  Panigaglia (od r. 1971) a Brindisi (od r. 2007) v Taliansku,  Fos Tonkin (od r. 1972), Fos Cavaou (od r. 2007), Montoir de Bretagne (od r. 1980) vo Francúzsku,  Barcelona (od r. 1968), Sagunto (od r. 2006), Cartagena (od 1989), Huelva (od r. 1988), Ferrol (od r. 2007), Bilbao (od r. 2003) v Španielsku,  Sines (od r. 2003) v Portugalsku,  Isle of Grain (od r. 2005) vo Veľkej Británii a  Zeebrugge (od r. 1987) v Belgicku.

Ťažba zemného plynu prvotné spracovanie transport do terminálu zemný plyn Skvapalňovanie zemného plynu, jeho uskladnenie a nakládka na tanker LNG Transport loďou LNG Vykládka z tankera, jeho uskladnenie, následné splyňovanie LNG

V najbližších rokoch sa plánuje postaviť v Európe ďalších 25 splyňovacích terminálov. plyn do potrubia

ČO JE LNG? Prírodný zemný plyn je prevedený do kvapalnej formy znížením jeho teploty na -161 °C, čím sa dosiahne podstatná redukcia jeho objemu. 1 m3 LNG predstavuje 576 m3 prírodného plynu. LNG je teda rovnako ako prírodný plyn zmesou uhľovodíkov

Obrázok č. 1: LNG reťazec

CH4 (metánu), C2H6 (etánu), C3H8 (propánu), C4H10 (butánu), CO2 (oxidu uhličitého) a N2 (dusíka). Tri ťažiskové časti LNG reťazca sú na obrázkoch č. 2, č. 3, č. 4.

LNG A EURÓPA Podiel LNG na celkovom trhu s plynom rastie i v Európe. V roku 2006 Európa spotrebovala 60 miliárd m3, kapacita jej regazifikačných terminálov bola 76 miliárd m3 za rok. Predpokladá sa, že v roku 2015 Európa spotrebuje 120 – 140 miliárd m3 plynu, ktoré budú dovezené v skvapalnenej forme. Do Európy je privážaný LNG z nasledovných importných lokalít:  Idku (od r. 2005) a Damietta (od r.2004) z Egypta,  Marsa El Brega (od r. 1990) z Lýbie,  Shikda (od r. 1972) a Arzew (od r. 1964) z Alžírska,  z Trinidadu,  z Nigérie a  Snohvit (v Barentsovom mori – od r. 2007) z Nórska.

32

Obrázok č. 2: Skvapalňovací terminál v Katare

M A G A Z Í N

Z grafu vyplýva, že pri väčšej vzdialenosti ako 3700 km sú náklady na prepravu LNG nižšie ako kontinentálnym plynovodom. Poznamenávam, že vzdialenosť ťažobných stredísk na Jamalskom polostrove, odkiaľ prúdi ruský zemný plyn i na Slovensko je 3600 až 4000 km. Teda v závislosti od vzdialenosti môže byť preprava LNG i lacnejšia ako v prípade potrubného plynu. Ďalšou výhodou LNG je, že preprava sa dotýka len dvoch strán: predávajúceho a kupujúceho. Kým transkontinentálny plynovod prechádza viacerými štátmi, čo si vyžaduje dodatkové zmluvy na prepravu, mnohokrát ovplyvnené i politickými súvislosťami (viď rusko – ukrajinský a rusko – bieloruský problém v r. 2006, resp. 2007). Preprava LNG je oveľa flexibilnejšia, nakoľko neexistuje pevné fyzické prepojenie zdroja a dodávky. Ako uvidíme neskôr táto výhoda sa v ostatných rokoch sproblematizovala, ba z hľadiska odberateľa sa môže zmeniť i na nevýhodu. Z hľadiska geografických aspektov je LNG možné dopraviť aj do častí kontinentov, kde sa vôbec nenachádzajú zdroje zemného plynu alebo kde je sťažený terén na výstavbu plynovodu. Podmienkou však je, že sa jedná o prímorský štát. Lebo v prípade vnútrozemského štátu je vždy nutné uvažovať aj o výstavbe prípojných plynovodov.

Obrázok č. 3: LNG tanker s kapacitou 140 000 m3 LNG

PROBLÉMY S VYUŽITÍM LNG

Obrázok č. 4: Splyňovací terminál

Rozdelenie nákladov na jednotlivé komponenty LNG reťazca je nasledovné:  Upstream (ťažba) 29,7 %,  Liquefaction (skvapalnenie) 37,0 %,  Shipping (preprava tankerom) 23,7 %,  Regasification (splyňovanie) 9,6 %.

Na obr. č. 5 je zaujímavý graf, ktorý porovnáva obidve tieto možnosti v závislosti od vzdialenosti. Červená čiara predstavuje náklady pri preprave LNG, zelená kontinentálny plynovod, modrá podmorský plynovod.

Hlavným dôvodom pre rozvoj obchodu s LNG bola situácia súvisiaca s dopytom a ponukou v mnohých štátoch. V ostatných rokoch sme však svedkami výrazne vzrastajúceho dopytu, ale pomaly narastajúcej ponuky. Čo sa týka LNG sa jednoducho trh nákupcov zmenil na trh predajcov a takáto situácia sa predpovedá aj na dlhé roky dopredu. Ďalším problémom LNG je nedostatok investícií. Podľa Medzinárodnej energetickej

Overené skutočné náklady, ktoré sa mi podarili získať, sú z roku 2005, ale napriek tomu dopĺňajú skôr uvedené čísla: Skvapalňovanie Preprava loďou Splyňovanie

0,03 – 0,05 €/m3 0,02 – 0,03 €/m3 0,01 €/m3

Celkové náklady

0,06 – 0,08 €/m3

V týchto nákladoch samozrejme nie je započítaná ťažba a prvotné spracovanie plynu.

POROVNANIE LNG A POTRUBNÉHO PLYNU Pre prepravu zemného plynu sa zatiaľ využívajú 2 možnosti:  plynovody a  prepravné tankery.

Obrázok č. 5: Porovnanie nákladov na prepravu potrubím a LNG

33

P LY N Á R E N S T V Í

agentúry je potrebné v tejto oblasti preinvestovať do r. 2010 asi 520 miliárd USD, ale len 210 miliárd USD je reálnych. Z tohoto hľadiska je na tom Európska únia lepšie. Podľa odhadov Európskej komisie v najbližších dvadsiatich rokoch Európa preinvestuje asi 23 miliárd EUR na LNG terminály a pripojovacie plynovody. Z analýzy projektov viacerých LNG terminálov vyplýva, že výstavba mnohých terminálov sa oneskorila. Niekedy z environmentálnych dôvodov, inokedy bol na vine zdĺhavý schvaľovací proces a nezriedka i politické problémy. Mnohokrát musia investori riešiť i otázku, čo má byť prv: dlhodobá zmluva na dodávku (čo v prípade LNG nie je vždy ľahké) alebo vziať na seba riziko a začať stavať „prázdny“ terminál. Globálny trh LNG spôsobuje, že flexibilita dodávok zapríčiňuje flexibilitu cien. Na obr. č. 6 je zdokumentovaná situácia z 23. januára 2008. Začiatkom roka 2008 boli odstavené niektoré jadrové elektrárne v Japonsku, čo vyhnalo ceny LNG do závratných výšok – takmer trojnásobok ceny LNG na americkom Henry Hube, ktorého cena sa všeobecne považuje za referenčnú na svetovom trhu LNG. V takomto prípade dodávatelia LNG spôsobom arbitráže posielajú tankery tam, kde získajú lepšiu cenu, čím môže byť ohrozená stabilita dodávok LNG pre ostatných odberateľov.

Obrázok č. 6: Pohyb cien na globálnom trhu LNG v januári 2008

Tabuľka č. 1: Rastúca spotreba zemného plynu v štátoch strednej Európy

LNG A STREDNÁ EURÓPA K úvahám o využití LNG v strednej Európe viedla narastajúca spotreba zemného plynu v nasledujúcich rokoch a tým pádom i narastajúca závislosť na dominantnom dodávateľovi ruskom Gazprome. Prognózy spotrieb zemného plynu do r. 2015 sú v tabuľke č. 1. Pokiaľ sa LNG transportuje loďami, sú vnútrozemské štáty odkázané na vybudovanie splyňovacích terminálov v štátoch, ktoré majú prístup k moru. Dva projekty, ktoré by mohli prispieť k diverzifikácii dodávok zemného plynu i v štátoch strednej Európy sú chorvátsky terminál Adria a poľský terminál pri Baltickom mori. LNG Adria Prvé plány postaviť splyňovací terminál v Omišalji na severojadranskom ostrove Krk siahajú až do r. 1995. Na predprojektovej príprave sa podieľalo 7 významných plynárenských spoločností, medzi nimi aj SPP, vtedy ešte štátny podnik. Projekt bol niekoľkokrát modifikovaný a nakoniec bola jeho realizácia posunutá. Nové impulzy projekt dostal až začiatkom roku 2006, tesne po rusko – ukrajinskej plynovej kríze. Vzniklo medzinárodné konzorcium Adria LNG Study Company, ktoré pozostáva z rakúskeho OMV, českého RWE Transgas,

34

M A G A Z Í N

LNG Swinoujscie Predstavenstvo poľskej plynárenskej spoločnosti PGNIG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictvo) schválilo na sklonku r. 2006 mestečko Swinoujscie neďaleko Štetína (viď obr. 8) ako lokalitu na výstavbu LNG terminálu na pobreží Baltického mora. Výstavba je plánovaná na roky 2009 - 2011, so spustením do prevádzky v priebehu roku 2012. Počiatočná kapacita terminálu 2,5 miliardy m3 za rok, by mala byť postupne zvýšená na 5,0 až 7,5 miliárd m3 za rok. Očakávané náklady pre prvú etapu by nemali presiahnuť 450 miliónov EUR. Podľa oznámenia PGNIG z apríla 2008 poľská spoločnosť hľadá pre realizáciu projektu i zahraničného partnera. Najčastejšie sa spomína Gaz de France a španielsky Gas Natural. Spoločnosť PGNIG pokračuje i v hľadaní dodávateľa skvapalneného Obrázok č.7: LNG Adria – možnosti potencionálneho zásobovania

nemeckého E.ON Ruhrgas, francúzskeho TOTAL, slovinského Geoplin a chorvátskeho INA. Cieľom konzorcia je do konca r. 2008 spracovať štúdiu uskutočniteľnosti projektu (feasibility study). Náklady na výstavbu terminálu sú odhadované na 600 mil. EUR. Splyňovací terminál by mal byť sprevádzkovaný v r. 2012 s kapacitou 10 miliárd m3 plynu za rok. Hlavnými dodávateľmi LNG pre terminál v Omišalji budú Alžírsko a Katar. Zaujímavé však je, že v apríli 2007 podpísal rakúsky

Obrázok č. 8: LNG terminál Swinoujscie

OMV dohodu o spoluúčasti na 3 hlavných investičných akciách v Iráne. OMV pomôže iránskej štátnej ťažobnej spoločnosti rozvinúť ťažbu na veľkom plynovom nálezisku v Juhoparskom poli. Za to získa podiel v iránskom LNG projekte, aby si tak poistil dodávky LNG pre terminál na ostrove Krk. Terminál okamžite po sprevádzkovaní môže cez existujúce plynovody zlepšiť zásobovanie v Taliansku, Slovinsku, Rakúsku, Maďarsku a Rumunsku, ako to vidno na obr. č. 7. Nakoľko Chorvátsko pokrýva z dvoch tretín spotrebu zemného plynu ťažbou z vlastných zdrojov, je predpoklad, že LNG terminál na ostrove Krk bude slúžiť hlavne ako tranzitný terminál. V apríli 2008 slovenský minister hospodárstva Ľ. Jahnátek pri rokovaniach v Chorvátsku prejavil záujem slovenskej strany vstúpiť do projektu LNG Adria.

zemného plynu pre terminál. Zatiaľ podpísala predbežné memorandum s alžírskymi a iránskymi spoločnosťami. Tiež nórsky Statoil vyjadril svoju pripravenosť podieľať sa na dodávke LNG pre Swinoujscie. Časopis platts European Gas Daily priniesol v apríli 2008 správu o rokovaní prezidenta poľskej obchodnej komory v Katare o budúcich dodávkach LNG pre poľský splyňovací terminál. Pri tejto príležitosti katarský minister ropného priemyslu oznámil zvýšenie produkcie LNG v Katare zo súčasných 30 miliónov ton v roku 2007 na 70 miliónov ton v roku 2010. Za stavbou terminálu na baltskom pobreží treba vidieť úporný záujem poľskej strany o zníženie závislosti na dovoze ruského plynu. Zemný plyn v poľskom energetickom mixe stále nezohráva podstatnú úlohu, preto to opatrné zvyšovanie kapacity terminálu a jeho

35

P LY N Á R E N S T V Í

investičné náklady 510 miliónov EUR. V ostatných rokoch sa stále častejšie objavujú návrhy na prepojenie slovenského a maďarského prepravného plynovodného systému. Posledný návrh predložila maďarská firma Millander International Ltd. v roku 2006. Prepojenie navrhovala uskutočniť v smere Veľký Krtíš – Balassagyarmat – Gödöllö – Ercsi. Aj keď sa zdá, že sú tieto plány zatiaľ rozpačité, som presvedčený, že slovensko – maďarský plynárenský prepoj je už len otázkou času. Realizáciou prepojení sever – juh v strednej Európe by i Slovensko mohlo participovať na využití LNG zo zmienených splyňovacích terminálov. Technologický pokrok v budúcnosti predstavuje pre LNG nové opcie. Dostatok potrubného plynu v strednej Európe však zužuje priestor pre využitie LNG – zatiaľ!

Obrázok č. 9: Projekty plynovodov sever - juh

umiestnenie v severozápadnom Poľsku, kde sú potencionálni odberatelia plynu na technologické účely (výroba umelých hnojív).

ZÁVERY Import a export LNG rapídne rástol v posledných 20 – 30 rokoch a tento trend bude pokračovať naďalej. Podľa prognóz Cedigazu bude dopyt po LNG narastať počas budúcich desiatich rokov v priemere 7,5 % ročne. Ukazuje sa, že LNG je výborný nástroj spotových (krátkodobých) obchodov pre krytie špičiek v dodávkach plynu. Pre krajiny strednej Európy LNG v žiadnom prípade nemôže predstavovať alternatívu k dodávkam ruského zemného plynu ani vážnejšie ohroziť dominantného dodávateľa Gazpromexport v tomto priestore. Výskumný inštitút CERA z Cambridge modeloval rôzne scenáre náhrady ruského potrubného plynu skvapalneným LNG. Zistil, že pri najoptimistickejšom scenári, využitím všetkých diverzifikačných možností je minimálny prah dodávok ruského zemného plynu do Európy 100 miliárd m3 ročne. Výpadok pod túto hranicu nie je Európa schopná nahradiť. Tento výsledok je možné zovšeobecniť do roku 2020. Súčasné dodávky ruského

36

zemného plynu predstavujú 165 miliárd m3 ročne. Zvyšujúci sa dopyt po zemnom plyne v kombinácii s vysokými cenami plynu a znižujúcimi sa nákladmi jednotlivých komponentov LNG reťazca ponúkajú ďalšiemu využitiu LNG veľmi dobrú perspektívu. LNG by takto mohol nastaviť cenový strop na potrubný plyn v Európe. Vnútrozemské štáty sú pri plánovanom využívaní LNG konfrontované s nutnosťou výstavby prípojných plynovodov. Slovenský tranzitný systém bol doposiaľ budovaný v smere východ – západ. Budúce LNG terminály v Chorvátsku a Poľsku oprávňujú rozmýšľať aj o výstavbe plynovodov v smere sever – juh (viď obr. č. 9). Tieto úvahy nie sú neopodstatnené. Predstavitelia českého RWE Transgas Net publikovali v septembri 2007 zámer výstavby prepojovacieho plynovodu medzi poľským plynovodom JAMAL a českými tranzitnými plynovodmi s ďalším pokračovaním až do stredoeurópskeho HUB Baumgarten na rakúsko-slovenských hraniciach. Celková dĺžka plynovodu by mala byť 690 km s priemerom potrubia 700 mm a kapacitou 10 miliárd m3 ročne. Odhadované

O AUTOROVI Ing. JÁN KLEPÁČ absolvoval v r. 1974 Slovenskú vysokú školu technickú v Bratislave, odbor Technická kybernetika na Elektrotechnickej fakulte. Do r. 1990 pracoval v Naftovom a plynárenskom priemysle,koncern Bratislava, ako vedúci odboru automatizácie technologických procesov. V r. 1990 sa stal podpredsedom slovenského parlamentu a v rokoch 1993 až 2001 bol riaditeľom v Kancelárii prezidenta Slovenskej republiky. Od r. 2001 bol podpredsedom Regulačnej rady a zároveň podpredsedom Úradu pre reguláciu sieťových odvetví na Slovensku. Od roku 2007 pôsobí ako výkonný riaditeľ Slovenského plynárenského a naftového zväzu. Kontakt na autora: [email protected]

Odborná konference IIR

17. – 18. února 2009, Angelo Hotel Prague, Praha

Alternativní paliva v dopravě M A G A Z Í N

Ekologické pohony budoucnosti! • Palivová politika ČR – je na čase změnit přístup! • Zkušenosti s výrobou a distribucí bio-paliv v renomovaných společnostech • Vliv pěstování biomasy na zemědělství • CNG jako palivo budoucnosti – vydejte se správným směrem! • Jakou budoucnost čeká vodíkový pohon?

Speciální den

19. února 2009

Využití CNG ve veřejné dopravě – na plný plyn a přitom šetrně

Know how to achieve

IIR

Institute for International Research

Mediální partneři:

přihláška: www.konference.cz • tel.: +420 222 074 555 • fax: +420 222 074 524 • e-mail: [email protected]

37

T

E

P

L

O

Městské teplárny – základ ochrany proti blackoutu Ing. Ivan Beneš, generální ředitel, CITYPLAN spol. s r.o.

ÚVOD Problém výpadku zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout) je vnímán též jako jedno z nejzávažnějších ohrožení ekonomického vývoje. Ve zprávách zabývajících se hodnocením globálního rizika je evropský blackout zařazen mezi takové události, jako je zhroucení kapitálových trhů, přehřátí čínské ekonomiky, neudržitelný vývoj třetího světa, růst ceny ropy nad 100 USD/barel, zhroucení transatlantického datového spojení. Ve zprávě Global Risks 2006 (2006 World Economic Forum, Ženeva, Švýcarsko) byla hodnocena pravděpodobnost evropského výpadku elektřiny jako relativně vysoká (10 – 20 %), s ekonomickým dopadem ve výši 50 až 250 miliard USD. Specifickou vlastností narušení elektroenergetické infrastruktury (bez ohledu na příčinu) je skutečnost, že dopady blackoutu a následné škody u spotřebitelů mohou být značně větší než škody na vlastním energetickém zařízení. Příčinou je nejen závislost na elektřině, ale i další vzájemné závislosti, které zesilují dopady mimořádné události a způsobují kaskádové a dominové jevy a nekontrolované šíření krizové situace. Výsledkem je ohrožení chráněných zájmů státu, rozklad základních funkcí území a zvětšování zasažené oblasti a tím i počtu postižených obyvatel. Z pohledu ochrany obyvatelstva je proto důležitější se zabývat především zmírňovacími opatřeními než vlastními příčinami. Dopady déletrvajících výpadků dodávky elektřiny (blackoutů) jsou devastující zejména ve velkých městech. Zkušenosti ze zahraničí (např. Auckland 1998, USA a Itálie 2003) i u nás (stav nouze v létě 2006, orkány Kyrill 2007 a Emma 2008) ukazují, že blackout je reálné nebezpečí. Z iniciativy skupiny odborníků z různých organizací zabývajících se energetikou a krizovým řízením vznikly v rámci programu MPO Trvalá prosperita dva projekty:  2A-1TP1/065 Zvýšení odolnosti distribuční soustavy proti důsledkům dlouhodobého výpadku přenosové soustavy ČR s cílem zvýšení bezpečnosti obyvatel (Projekt RESPO).  2A-2TP1/003 Výzkum možnosti posílení startů ze tmy pro zvýšení spolehlivosti a odolnosti provozu elektrizační soustavy ČR

38

T E P L Á R E N S T V Í

Elektrizační soustava je nejrozsáhlejší systém vytvořený člověkem avšak přitom nejzranitelnější. Vážným rizikem je z pohledu ochrany obyvatelstva výpadek zásobování elektřinou velkého rozsahu (blackout), kdy se nepodaří obnovit provoz v řádu hodin. Současné technologie umožňují, aby se městské teplárny staly v krizové situaci zdrojem nouzového zásobování elektřinou a zásobovaly obyvatelstvo i objekty kritické infrastruktury formou ostrovního provozu části distribuční soustavy. Oba projekty vycházejí ze snahy zachovat základní funkce života velkých měst. S využitím místních veřejných teplárenských zdrojů a ve spolupráci s distribučními sítěmi a automatikami lze omezit v krizových stavech spotřebu elektřiny takovým způsobem, aby se potenciální blackout změnil maximálně v „grayout“, který zajistí bezpečnostní minimum elektřiny pro všechny obyvatele a organizace ve městě, tj. bez vypínání.

Místní městské krizové ostrovní sítě zásobované z městských tepláren tak mohou sehrát významnou úlohu pro zajištění chráněných zájmů státu při mimořádných provozních stavech po případném rozpadu přenosové soustavy. Zdroje distribuční soustavy, které budou navíc vybaveny funkcí startu ze tmy (black start), mohou být kromě ostrovního provozu využity rovněž pro obnovu provozu elektrizační soustavy po blackoutu, pro

Oba projekty řeší úkoly stanovené Státní energetickou koncepcí schválené usnesením vlády č. 211 ze dne 10. března 2004. V jejím článku 1.12 Řízení energetiky při krizových stavech se doslova uvádí: „K zajištění nezbytné funkčnosti energetického hospodářství za mimořádných událostí velkého rozsahu (jako jsou velké havárie, teroristické činy apod.) a za krizových situací, doprovázených vyhlášením stavů nouze dle zákona 458/2000 cílevědomě zvyšovat připravenost a odolnost energetických systémů tak, aby byly i při narušení dodávek energie schopny zajišťovat v nezbytném rozsahu (v souladu se zákonem 240/2000 Sb. a 241/2000 Sb.) potřebnou podporu při uspokojování základních potřeb obyvatelstva, havarijních služeb, záchranných sborů, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, podporu výkonu státní správy a zajišťovat nepřerušenou výrobní činnost k tomu nezbytných ekonomických subjektů. K tomu:  Propojovat obsah opatření ke zvýšení připravenosti a odolnosti energetického hospodářství s obsahem hospodářských opatření pro krizové stavy (při nejbližší novelizaci krizových zákonů).  Věnovat pozornost přípravě náhradních variant funkčnosti energetických systémů tak, aby zajišťovaly alespoň nezbytné dodávky energie prioritním odběratelům.  Podporovat výstavbu náhradních zdrojů elektrické energie.  Spolupracovat s orgány regionální samosprávy.“

M A G A Z Í N

Normální stav

Snížení bezpenosti zásobování á b á í Nápravné akce i obnova

Varování

Stav nouze St

Blackout Zpoždní p ((s,, min,, hodiny, y, dny) y) Krizová situace

rizikové analýzy, tj. kvantifikovat riziko jako funkci pravděpodobnosti (nebo hrozby) a dopadů. Dopady nežádoucích situací na společnost (chráněné zájmy státu) jsou členěny do kategorií: zdraví a životy, majetek a ekonomika, životní prostředí. Nejvážnější jsou v případě výpadku elektrické energie dopady na zdraví, životy a ekonomiku. Dopady lze měřit souborem indikátorů jako počet postižených odběratelů, doba trvání nežádoucí situace, cena náhradní elektřiny, ekonomické ztráty, množství nedodané elektřiny vyjádřené výkonem (MW) nebo prací (MWh). Prevenci vzniku nežádoucích situací, tj. snížení zranitelnosti a zvýšení odolnosti elektrizační soustavy, musí předcházet analýza vzniku nežádoucích situací. Přechod stavu elektrizační soustavy do stavu blackoutu může být náhlý nebo postupný, přes stav

Obrázek č. 1: Stavový model elektrizační soustavy

najetí vlastních spotřeb některých systémových elektráren. Extrémní poptávka

BLACKOUT Blackout znamená situaci, kdy společnost musí čelit dopadům, které se vymykají zkušenosti z obvyklých stavů nouze podchycených statistikami. Znamená postižení rozsáhlejších území a po delší dobu, než je obvyklé. V důsledku toho, že českou elektrizační soustavu v poválečném období rozsáhlý blackout nepostihl, nedostatečná osobní zkušenost jak na straně energetických společností tak i spotřebitelů, vede k podcenění přípravy preventivních a zmírňujících opatření. Identifikovat souvislost s možným vznikem nouzových a krizových situací je velmi důležité a znamená zodpovídat otázky typu „Co se stane, když …“. Klasifikaci nežádoucích situací je možné provádět pomocí

nebo

Spolupráce UCTE Vývoj trhu

Výpadek místních j zdroj

A

Regulaní rámec Selhání systému omezení poptávky

Vývoj trhu

Rozpad PS Píina: Krizové ízení energetické nedostatenosti

- pírodní - úmysl - lidské selhání - technologická g

Obrázek č: 2: Strom událostí „blackout“ v distribuční soustavě Poznámka: PS – přenosová soustava, DS – distribuční soustava, UCTE – propojená evropská elektroenergetická soustava

nebo Výpadek místních zdroj

Regulaní rámec Selhání systému omezení poptávky

A

Nedostatek výkonu v PS nebo Rozpad PS Píina: - pírodní - úmysl ú l

Blackout DS

Nedostatek výkonu v PS

Extrémní poptávka Spolupráce UCTE

nebo

Krizové ízení energetické g nedostatenosti

- lidské selhání - technologická

Obrázek č. 3: Strom událostí „blackout“ v zodolněné distribuční soustavě

Blackout DS

energetické nedostatečnosti. Stav energetické nedostatečnosti (jeden ze stavů nouze z hlediska dodavatele) může zvýšit pravděpodobnost vzniku blackoutu, ale sám o sobě nemusí ještě blackout způsobit. Diskusi o energetické bezpečnosti a možnosti vzniku blackoutu může usnadnit obrázek 1. Barvy mají význam výstražných stupňů používaných v krizovém řízení. Nežádoucí situace pro spotřebitele mohou mít na straně dodavatele různé příčiny (nedostatek zdrojů, technické poruchy, přírodní pohromy, úmyslné činy i neúmyslné chyby personálu). Pro popis příčin vzniku blackoutu lze použít metodu stromu událostí (obrázek 2). Blackout je vždy důsledkem sledu velmi rychlých událostí v elektrizační soustavě. Příčinou je nezvládnuté vyrovnání nabídky a poptávky. Ve světle nových hrozeb je nejslabším prvkem závislost provozu distribuční soustavy na provozu přenosové soustavy. Šipkou je

39

T

E

P

L

O

T E P L Á R E N S T V Í

Poteby seberealizace: sebenaplnní, potebauskutenit to,ímdanáosoba potenciáln je potenciálnje Potebyuznání: sebedvry,sebeúcty,prestiže Potebysounáležitosti: lásky,náklonnosti,shodyaztotožnní, potebankampatit Základní role státu Základnírolestátu Poteby bezpeí: Potebybezpeí: jistoty,stálosti,spolehlivosti,struktury,poádku, pravidelamezí,osvobozeníodstrachu,úzkostiachaosu Fyziologicképoteby: potebakyslíku,pimenéteploty,tekutin,potravin,vymšování, pohybu,spánkuaodpoinku,sexuálníhouspokojení,vyhnutísebolesti

a mrazáky a televizní přijímače (to je důležité pro informování o průběhu krizové situace a zabránění vzniku paniky), a zůstaly by v provozu i plynové kotle a další spotřebiče s nízkou spotřebou elektřiny. V provozu by zůstaly rovněž i objekty kritické infrastruktury. Tím způsobem by bylo možné přečkat bez paniky a větších ztrát i případnou déletrvající krizovou situaci v nadřazené přenosové soustavě. Princip zmírnění dopadů z totálního výpadku elektřiny (blackout) na zajištění nezbytného bezpečnostního minima (grayout) ukazuje obrázek 5. Pro základní úvahy o možnosti veřejného nouzového zásobování elektřinou i při rozpadu přenosové soustavy formou ostrovních provozů distribučních soustav jsou s ohledem na nezbytnost zajištění rovnováhy výroby a spotřeby třeba dva hlavní údaje:  velikost disponibilního výkonu vyvedeného do distribuční soustavy a

Obrázek č. 4: Základní potřeby člověka podle A. Maslowa Decentralizované zdroje postaí pokrýt modrou a zelenou potebu

znázorněný cíl projektu RESPO – odstranit přímou zranitelnost spotřebitele rozpadem přenosové soustavy, který by v tomto případě zasáhl celé území ČR. Zodolnění distribuční soustavy řešené projektem RESPO spočívá ve zvýšení bezpečnosti dodávek pro případ rozpadu přenosové soustavy, jak je naznačeno na obrázku 3. Zodolnění je založeno na využití místních zdrojů a na systému krizového omezení poptávky, což vytváří podmínky pro ostrovní provoz distribuční soustavy, či její části.

ervenou a žlutou potebu lze snížit pomocí krizového DSM Blackout

Grayout

VIZE ZODOLNĚNÍ VELKÝCH MĚST Vize zodolnění vedená snahou zvýšit ochranu obyvatelstva v krizových situacích spočívá v potřebě zachování základních potřeb člověka (viz obrázek 4). Zajistit svým občanům bezpečí je základní funkcí každého státu. Zajištění přiměřené teploty (stejně jako například čistého vzduchu pro dýchání) je základní fyziologickou potřebou nutnou k přežití. Protože při blackoutu jsou nejvíce ohrožena větší města kvůli jejich vyšší závislosti na infrastruktuře, vychází vize zodolnění měst z myšlenky využití místních energetických zdrojů – zejména veřejných tepláren – pro zajištění alespoň nouzového zásobování elektřinou. Tímto způsobem by bylo možné změnit současnou praxi rotujícího blackoutu (rolling blackout) podle frekvenčních a vypínacích plánů na rotující „grayout“, tj. nikoliv úplné vypnutí, nýbrž rotující snížení odběru elektřiny na bezpečnostní minimum, zajištěné pro všechny spotřebitele. Domácnosti (i organizace) by tak měly například možnost alespoň svítit, mít zapnuté ledničky

40

Obrázek č. 5: Princip zmírnění blackoutu na grayout Poznámka: DSM – Demand Side Management (opatření na straně spotřeby)

Penosová soustava

Vedení 400 kV R 400 kV 400/110 kV

OSTROVNÍ PROVOZ UZLOVÝCH OBLASTÍ NA VVN Vedení 110 kV(VVN) R 110 kV

Vedení 110 kV El.st. 110/22 kV Vedení 22 kV(VN) Vedení 22 kV(VN) Rozvodna 22 kV

DTS

22/0,4 kV

Vedení 400/230 V OSTROVNÍ PROVOZ UZLOVÉ OBLASTI 110/ 22kV NA VN

Obrázek č. 6: Možnosti ostrovního provozu v distribuční soustavě

Vd. NN

Rozvad NN

Zdroj: EGÚ České Budějovice

M A G A Z Í N

Týden

Oblast PRE

Oblast STE

Oblast E.ON

Oblast ZČE

2

16%

111%

45%

94%

3

16%

105%

42%

4

16%

105%

42%

5

15%

98%

6

16%

102%

7

16%

8

Oblast SČE

1

Oblast VČE

Oblast SME

149%

64%

116%

142%

62%

110%

90%

145%

60%

109%

92%

136%

58%

104%

40%

86%

142%

59%

109%

41%

88%

147%

60%

109%

105%

43%

90%

151%

63%

110%

17%

109%

44%

92%

153%

65%

114%

9

17%

112%

45%

94%

151%

64%

116%

10

17%

111%

47%

93%

155%

65%

113%

11

17%

113%

45%

94%

151%

64%

114%

12

17%

110%

44%

94%

160%

68%

113%

13

18%

119%

47%

98%

174%

72%

118%

14

19%

130%

47%

102%

159%

77%

126%

15

18%

131%

49%

100%

158%

74%

124%

16

18%

122%

48%

98%

151%

85%

137%

17

20%

147%

53%

109%

168%

89%

144%

18

21%

154%

54%

112%

176%

88%

145%

19

21%

159%

52%

118%

176%

88%

140%

20

22%

162%

54%

121%

175%

89%

144%

21

21%

160%

54%

119%

173%

87%

139%

22

21%

157%

53%

117%

168%

87%

140%

23

20%

146%

53%

113%

165%

85%

138%

24

21%

154%

53%

122%

170%

88%

138%

25

21%

160%

55%

119%

174%

87%

135%

26

20%

157%

54%

117%

172%

87%

137%

27

20%

161%

54%

117%

175%

87%

153%

28

21%

165%

58%

121%

178%

92%

139%

29

20%

153%

55%

121%

178%

85%

142%

30

20%

152%

54%

120%

180%

87%

145%

31

20%

154%

56%

135%

183%

92%

149%

32

22%

166%

57%

141%

195%

96%

153%

33

23%

166%

57%

134%

183%

92%

147%

34

22%

157%

53%

130%

178%

86%

141%

35

22%

153%

51%

125%

172%

84%

138%

36

21%

150%

52%

124%

161%

83%

135%

37

21%

156%

53%

126%

174%

87%

137%

38

20%

155%

53%

124%

168%

87%

133%

39

20%

153%

52%

115%

173%

86%

134%

40

20%

153%

56%

113%

167%

81%

139%

41

19%

143%

51%

112%

167%

79%

132%

42

19%

139%

50%

114%

162%

76%

122%

43

18%

127%

48%

109%

160%

77%

126%

44

19%

132%

49%

104%

165%

71%

116%

45

17%

112%

46%

93%

148%

71%

115%

46

17%

117%

47%

93%

147%

71%

116%

47

18%

124%

50%

99%

153%

75%

120%

48

16%

118%

46%

98%

147%

71%

116%

49

17%

117%

46%

97%

149%

71%

118%

50

17%

119%

46%

98%

149%

71%

115%

51

16%

114%

45%

95%

147%

68%

113%

52

16%

117%

47%

97%

149%

70%

120%

53

57%

Tabulka č. 1: Podmínky pro ostrovní provoz (místní zdroje/maximální zatížení)

 zatížení distribuční soustavy. Zdroje elektřiny jsou rozmístěny v České republice nerovnoměrně a v každém regionu je i jiný poměr výkonů vyvedených do distribuční soustavy a maximum jejího zatížení (tabulka 1).

KRIZOVÝ OSTROVNÍ PROVOZ VYČLENĚNÉ ČÁSTI DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY Současná úroveň techniky a technologie umožňuje v případě krizových situací v přenosové soustavě ČR nouzově zásobovat domácnosti, kritickou infrastrukturu a ostatní spotřebitele z elektrických zdrojů rozptýlených v distribučních soustavách. Principiální schéma přenosové a distribuční soustavy je znázorněno na obrázku 6. Do všech napěťových úrovní distribučního systému paralelně pracují, někde více, někde méně, decentralizované zdroje elektřiny. Některé z nich by byly schopné při zajištění konkrétních podmínek samostatně nebo ve spolupráci s dalšími zdroji autonomně zásobovat vyčleněnou oblast distribuční soustavy v tzv. krizovém ostrovním režimu. Podle rozsahu můžeme rozlišit následující ostrovní provozy:  Mikrosíť na úrovni nízkého napětí (NN) umožní nouzové zásobování elektřinou pro malou obec nebo část větší obce.  Autonomní ostrovní provoz na úrovní vysokého napětí 22 kV (VN) zajistí krizové napájení elektřinou pro jednu nebo několik obcí či malého města např. při povětrnostních kalamitách v podhorských a horských oblastech.

41

T

E

P

L

O

T E P L Á R E N S T V Í

 Ostrovní provoz uzlové oblasti 110/22 kV na straně 22 kV je schopen poskytnout nejnutnější elektrický výkon v mimořádných situacích pro spotřebitele elektřiny ve městě velikosti bývalého okresního města a jeho okolí.  Ostrovní provoz několika uzlových oblastí 110/22 kV na straně 110 kV je významným zdrojem zásobování kritické infrastruktury a domácností v krizových situacích pro krajská města a další přilehlé obce. Nutnou podmínkou je mít k dispozici nejen výkon ve vhodných zdrojích, ale v krizových situacích i přístup do předem připravených vyčleněných distribučních sítí provozovatelů distribučních soustav, což je zatím jeden ze zásadních problémů. Současná legislativa totiž nouzové zásobování elektřinou (na rozdíl od nouzového zásobování vodou) nepožaduje.

mohou občana z hlediska energetické bezpečnosti potkat tři nežádoucí události. Prvou je její ekonomická nedostupnost (vysoká cena), druhou je blackout trvající více než několik hodin, třetí fyzická nedostupnost energie (důsledek energetické krize). Blackout je, na rozdíl od energetické krize, záležitostí sekund. Nelze proti němu vytvářet strategické rezervy (jako u ropy a plynu) a není proto čas řešit vzniklou situaci obchodními a politickými jednáními. Život v území přesmyká během několika hodin do režimu krizového řízení. Vzhledem k tomu, že bude přibývat extrémních klimatických jevů, a vzhledem k vyššímu riziku teroristických útoků na území ČR v důsledku aktivnějšího zapojování do akcí na Středním Východě (posílení bojových jednotek v Afganistánu, výstavba americké základny v Brdech), jeví se hledání možných cest ke zodolnění energetické kritické infraZÁVĚR struktury a opatření ke zmírnění dopadů na Lze očekávat, že pokud bude světová eko- chráněné zájmy státu jako nezbytnost. nomika růst, budou většinu vztahů dodavaBudoucí reakce na nejrůznější krize je tel – odběratel energie a energetických služeb nutné zasazovat do sociálního a politicutvářet komoditní trhy, tj. neviditelná ruka kého kontextu. Žijeme v globálním světě trhu. To, co volný trh řešit neumí, jsou kri- a kapitál nebude přitahován do země, čelíze. Ačkoliv příčin a spouštěcích mechanismů a politickému rozvratu. Dlouinzerce-regulacni-forum-210x148-v3.ai 18.11.2008cí sociálnímu 10:17:26 krizových situací může být celá řada, v zásadě hotrvající blackout může rozložit jakoukoliv

průmyslově vyspělou společnost v důsledku její zásadní závislosti na elektřině. Žádná vláda, vyjma těch nejrepresivnějších, by nedokázala vzniklou chaotickou situaci jednoduše zvládnout. Městské teplárny se mohou stát ostrovem stability v případě narušení elektroenergetické soustavy a krizové ostrovní systémy distribučních soustav mohou zabránit plošnému rozvoji krizové situace v celé zemi.

O AUTOROVI Ing. IVAN BENEŠ vystudoval energetiku na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Od založení společnosti CITYPLAN v roce 1992 je jejím jednatelem a generálním ředitelem. V posledních letech se věnuje zejména problematice kritické infrastruktury. Cílem je prohloubit dialog mezi soukromým a veřejným sektorem, jenž je pro zvýšení ochrany obyvatelstva, bezpečnosti infrastruktury a překonání možných krizových situací nezbytný. Kontakt na autora: [email protected]

5. Mezinárodní regulační fórum Společnost Arthur D. Little pořádá ve spolupráci se společností ČEPS, a.s. již 5. ročník Mezinárodního energetického regulačního fóra, nad nímž převzal odbornou záštitu předseda Energetického regulačního úřadu, pan Ing. Josef Fiřt. Klíčíčov ováá té témata ta:

Reáálnéé dopaddy IIII. energgetiickkého ballíčkku a ekkolloggickkýchh iniiciiatiiv proo ČR a EU Zahhraniičníí trenddy v oblastti reggullace distribbucee, přenosuu a přeppravyy v EU a ČR Očekkávanéé doppaddy přippravovanýýchh oppatřeníí ERÚÚ proo třettí regullaččníí období Zvyyšovááníí sppollehhlivostti a bezppeččnostti doddávekk versus tlakk naa sniižování nákladdů Doppaddy svěětovéé fifinanččníí kriizee a oččekkávanéé recese na sppottřebu a ceny energgií Konference je organizována formou prezentací a odpoledních moderovaných diskusí za účasti top manažerů významných hráčů plynárenského a elektroenergetického evropského trhu. Konference bude ukončena společenským večerem spojeným s prohlídkou vodní elektrárny.

26. března 2009 v Grand Hotelu Bohemia, Králodvorská 4, Praha 1 42 Pořadatel

Partner

Více informací na www.conpro.cz, tel.: 224 815 817

T

E

P

L

O

T E P L Á R E N S T V Í M A G A Z Í N

Kogenerace – více než urgentní potřeba v Jižní Africe

Elektroenergetické odvětví v Jihoafrické republice (dále JAR) se v současné době nachází ve velmi nepříjemné situaci. Ta je charakterizovaná tím, že výkonová rezerva výrobních zdrojů je nebezpečně nízká a taková zůstane do roku 2012. Dokonce byl již aplikován stav odpojování/odlehčování zátěže a tato alternativa je stále pravděpodobná. Nedostatek výkonu znamená, že je tím dotčen růst průmyslu, protože nové energeticky náročné projekty jsou odkládány. Současně se předpokládá snížení růstu (měřeno hrubým domácím produktem) z 5 % na 3,5 %. Článek zkoumá příčiny vzniklé situace, některá možná řešení a vysvětluje situace, kde by mohly kogenerační zdroje přispět k úlevě v krátké časové periodě.

PŘÍČINY VEDOUCÍ K ROZKLADU STRANY NABÍDKY Elektroenergetická, státem vlastněná, společnost Eskom, je již po několik desetiletí zodpovědná za zabezpečení dodávek elektřiny pro uspokojení poptávky po elektřině. V roce 1994 došlo ke změně vlády, která přišla s novými přístupy týkajícími se organizace strany nabídky na elektroenergetickém trhu. Byla zvažována privatizace Eskomu. V roce 1998 vláda vydala Bílou knihu o energii, ve které varovala, že po roce 2007 budou problémy s výkonem, a oznamovala, že investiční rozhodnutí pro eliminaci problémů budou muset být přijata do konce roku 1999. Do roku 2000 ale nebyla přijata žádná investiční rozhodnutí. V té době vláda oznámila záměr přeměnit Eskom na veřejnou společnost. Ačkoliv se privatizace ještě neuskutečnila, ovlivnilo to v té době úvahy o výstavbě nových elektráren. Přibližně ve stejnou dobu totiž oznámilo Ministerstvo rud a energie, že Eskom nebude stavět další elektrárnu, ale že některý nezávislý výrobce by se měl ucházet o výstavbu. V roce 2002 se Eskom rozhodl maximalizovat nákupy uhlí od obchodníků s černým uhlím. Tyto malé společnosti provozovaly jedno nebo více nákladních aut pro přepravu uhlí, takže uhlí bylo dopravováno po silnicích namísto tradičních pásových dopravníků z dolů přímo do elektráren. Tento mechanismus díky nízkým nabídkovým

cenám dopravy uhlí však způsoboval tenčení zásob uhlí u řady elektráren Eskomu. V roce 2003 vláda publikovala Integrovaný energetický plán, který znovu varoval před bezprostředně hrozícími problémy s výrobními kapacitami. Do konce roku 2004 žádný z nezávislých výrobců elektřiny neprojevil zájem o výstavbu nové elektrárny a vláda změnila své rozhodnutí a uložila Eskomu postavit nové elektrárny. Rozhodnutí rovněž ukládalo instalovat elektrárnu s plynovou turbínou o výkonu 2000 MW pro případy naléhavých potřeb.

rezervní výkon

netto max. výkon

Pros.

Pros.

Pros.

Pros.

max. zatížení

Pros.

Pros.

Pros.

Břez.

Břez.

Břez.

Obrázek č. 2: Vývoj instalovaného výkonu, maxima zatížení a rezervního výkonu v JAR v letech 1997 až 2007 Zdroj: Výroční zpráva Eskom Holdings Ltd za rok 2007

8

ODPOVĚDNOST STRANY NABÍDKY

6 4 2 0 2008

Do roku 2007 se stala situace kritická a Eskom představil vypínací plány na národní úrovni. Stav se vyhrotil v lednu 2008, kdy Eskom požádal o vypnutí svých 138 největších odběratelů (zejména z důlního průmyslu). Eskom tímto způsobem odlehčil soustavu o 4 000 MW, což představuje 10 % jeho instalovaného výkonu. Finanční škody tohoto rozhodnutí a škody investiční image země jsou vyhodnocovány. A problémy zdaleka nekončí. Jak je patrné z obrázku 1, výkonová rezerva se bude patrně v nadcházejících letech ještě snižovat.

tis. MW

Prof. Kevin Bennett, Energetické výzkumné centrum, University of Cape Town, Jihoafrická republika

2009

2010

2011

2012

Obrázek č. 1: Očekávaná výkonová rezerva (%) v Jihoafrické republice v letech 2008 – 2014

2013

2014

Jak se dalo očekávat, bylo přijato rozhodnutí na zvýšení výrobní kapacity v zemi. JAR se spoléhá v oblasti energetiky na černé uhlí, které se podílí cca 90 % na instalovaném výkonu a včasné rozhodování mělo iniciovat urychlený program výstavby uhelných elektráren pro základní zatížení schopných najet od roku 2012. Další rozhodnutí, která byla přijata, zahrnují uvedení do provozu dalších kapacit na bázi otevřeného plynového cyklu

43

EQUATORIAL GUINEA

UGANDA KENYA

Oven Falls

CONGO

GABON

Nairobi

Musoma

RWANDA

DEMOCRATIC REPUBLIC OF CONGO

Mwanza 132

BURUNDI

kV

132 kV

Arusha

Kinshasa

CABINDA

Mombasa V 2k 13

kV 220

Inga

500 kV DC

kV

0 22

Tabora Singida

Hale

Pangani

Dodoma

Ubungo

Iringa

Dar Es Salaam

22 0k V

Luanda 22 0k V

Cambambe

220 kV

Kidatu Kihansi

Nzelo and Nseke Hwadingusha and Koni

Capanda

ble kV ca 132 nzibar to Za

V 0k 33

Songo Songo Gas Fields

TANZANIA

Likasi Lohaum

Pemba

330 kV

ANGOLA

MOZAMBIQUE

kV 220

Kitwe

V 2k 13

330 kV

Matala

Lusaka

ZAMBIA

Cahora Kafue Bassa Lower Kafue Kariba S and N V k 0 Gokwe N 22 Harare Batoka

Mepanda Uncua

Cuamba Alto Malema

Nkula A and B Tedzani Kapichira

330 kV

ZIMBABWE

533 kv DC

Arnot

Inhambane

Corumana

Matimba

V 132 kV 2 k Pretoria 13

Johannesburg

275 kV kV 400

400 kV

Xai-Xai Maputo

Edvaleni II

SWAZILAND

13 2k V

V 0k 40

Kudu CCGT

Beira Pande Gas Fields Temane Gas Fields

Massingir

Makhado 220 kV

400 kV

220 kV

132 kV

Gaborone

ATLANTIC OCEAN

Lüderitz

HV DC or HV AC

Serule

BOTSWANA

Morupule

V 0k 40

Daia

Chicahba Mavuzi

400 kV

220 kV

Windhoek

V 0k 22

220 kV

Bulawayo

NAMIBIA

Walvis Bay

330 kV

V 0k 11

kV 330

Hwange

220 kV

Victoria Falls

Epupa

Nacala

Nampula Alto Nolocue

330 kV

Ruacana

Lichinga

MALAWI

kV 400

Drakensberg

275 kV Kimberley Bloemfontein

132 kV

Richards Bay

Muela

LESOTHO

Vanderkloof

SOUTH AFRICA Koeberg Acacia

Cape Town

INDIAN OCEAN

First Falls Second Falls Colley Wobbles Ncora

Gariep

400 kV

Not to scale

Durban

East London Port Rex Palmiet

Port Elizabeth

Mossel Bay

Key Existing grid system Future hydroelectric power station

Possible future grid system Future thermal power station

Hydroelectric power station Interconnection substation

Thermal power station Future interconnection substation

Nuclear power station Town

The map indicates the South African power network and interconnections with neighbouring countries

E k

H ld

L

dA

Obrázek č. 4: Mapa elektrizační soustavy Jihoafrické republiky

a přečerpávacích vodních elektráren, ale také zpětvzetí do provozu již dříve trvale odstavených uhelných elektráren a zahájení velkého programu kogenerace. Program kogenerace Kogenerace se ukazuje jako důležitá možnost, protože dodatečný výkon může být spuštěn relativně rychle, bude zvyšovat celkovou účinnost přeměny energie zejm. v kombinovaném cyklu výroby elektřiny a tepla a může snížit investice do přenosové soustavy díky distribuované elektřině z kogenerace. Nutnou podmínkou vstupu do Programu u nových nebo obnovených zdrojů je instalovaný výkon nad 1 MW. (Obnovitelné zdroje energie jsou posuzovány samostatně s kvalifikovanými nabídkami o nejlepších technických a ekonomických parametrech). Na výkup elektřiny je nabízena smlouva na 15 let. Ve smlouvě o výkupu elektřiny (Purchase Power Agreement – PPA) je zohledněn diagram dodávky elektřiny, jinými slovy dodávka ve špičkách je zvýhodňovaná. Eskom hodlá za vykoupenou elektřinu platit do roku 2012 mezi 8 a 14 USc/kWh, ale je nutné poznamenat, že výrobce produkuje jednu z nejlevnějších elektřin na světě (výrobní náklady mezi 2,9 a 3,4 USc/kWh). Někteří nabízející nejsou nadšení z podmínek PPA, které, jak se čekalo, udávají výrobní náklady ve výši, kterou používá Eskom

44

lR

Zdroj: Výroční zpráva Eskom za rok 2007

jako základnu. Otázkou zůstává, zda tito nabízející nakonec přijmou podmínky Eskomu, nebo budou podmínky přizpůsobeny některým nabízejícím. Další problém, kterému nabízející čelí, je, že Eskom vyžaduje garance dodávek. To může být obtížené pro projekty používající spalitelné odpadní plyny, které nejsou k dispozici kontinuálně. Počáteční cíl byl instalovat 900 MW v kogeneraci do roku 2011, ale bylo přijato vyjádření zájmu s celkovým výkonem 5 000 MW, z nichž některé nabídky přesahovaly 100 MW (z cukerného, rafinerského, ocelářského a papírenského průmyslu) – viz obrázek 3.

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Obrázek č. 5: Elektrárna Kendal, největší uhelná elektrárna na světě s výkonem 4 116 MW Zdroj: Eskom, D&B ermal Company, www.industcards.com

33 20 10

Obrázek č. 3: Histogram vyjádření zájmu o výstavbu kogeneračních zdrojů

34

16 11

M A G A Z Í N

TRH S ELEKTŘINOU V JIHOAFRICKÉ REPUBLICE Přístup třetích stran do soustavy je v JAR zajišťován modelem Single Buyer, kdy jedinou protistranou je společnost Eskom. Celkový instalovaný výkon v JAR je cca 39 000 MW, z čehož 95 % provozuje Eskom. Eskom je největší výrobce elektřiny v Africe a patří mezi sedm největších utilit na světě co do instalovaného výkonu a mezi devět největších co do prodeje elektřiny. Eskom provozuje řadu významných elektráren, mezi nimiž je i elektrárna Kendal, největší uhelná elektrárna na světě s výkonem 4 116 MW, a jaderná elektrárna Koeberg v Kapské provincii, jediná jaderná elektrárna v Africe. Společnost je zajišťuje výrobu elektřiny, její přenos, distribuci a dodávku konečným zákazníkům. ODPOVĚDNOST STRANY POPTÁVKY

ZÁVĚRY

Ačkoliv to nebylo specifikováno s ohledem ke kogeneraci, je zajímavé zvažovat opatření na straně spotřeby, která byla a jsou přijímána za účelem boje proti nedostatku výrobních kapacit. Byl odstartován program, jehož cílem je úspora 4 255 MW výrobní kapacity do 25 let. Program zahrnuje finanční stimuly pro průmysl, kde financování bude poskytnuto společnostem, které buď přesunou zátěž z hodin špičkového zatížení, nebo sníží zatížení. Dalšími rysy programu je používání energeticky úsporného osvětlení (kompaktní fluorescenční lampy), izolování zásobníků teplé vody a peněžní pobídky pro domácnosti pro přechod z elektrického na plynové vaření.

V současné době je posuzováno patnáct nabídek kogenerací, které by mohly vyústit v instalovaném výkonu 3 000 MW v kogeneraci do roku 2012. Avizované projekty jsou spíše v rámci závodních elektráren průmyslových podniků s dodávkou technologického tepla. Mezi významnější projekty patří zvýšení výkonu u cukrovarnické společnosti Tongaat Hullett o 209 MW na celkových 600 MW, 280 MW výkonu v plynu ve rafinérské společnosti Sasol a 110 MW se spalováním hutních plynů v ocelárně ArcelorMittal. Kogenerace v JAR by mohla růst o 5 % ročně v následujících 5 až 10 letech. To může být významnými příležitostmi stát se součástí trhu pro mezinárodní dodavatele.

Obrázek č. 6: Jaderná elektrárna Koeberg se nachází cca 30 km od Kapského Města

O AUTOROVI Prof. KEVIN BENNETT je ředitelem Energetického výzkumného centra a profesorem na katedře Mechaniky na University of Cape Town (UCT). Svoji profesní kariéru začal jako směnový inženýr v Eskomu, poté se vrátil na UCT, kde v roce 1977 dokončil PhD. studium v oblasti užití energie v Jihoafrické republice a následně byl začleněn do projektů, které zahrnují alternativní kapalná paliva a obnovitelnou energii. Kontakt na autora: [email protected]

Zdroj: Eskom

45

E

K

O

L

O

G

I

E

Zapojení národního rejstříku obchodování s povolenkami a jednotkami na emise skleníkových plynů do Kyótského schématu Jakub Nečesaný, Operátor trhu s elektřinou, a.s.

KYÓTSKÝ PROTOKOL A ZÁKLADNÍ POJMY Celý tzv. Kyótský systém obchodování s emisemi skleníkových plynů začal být vytvářen postupně od roku 1992, kdy byla sepsána Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change – UNFCCC), která vešla v platnost 21. 3. 1994 a kterou v následujících letech ratifikovalo 192 zemí. Příloha I. této rámcové úmluvy definuje tzv. „rozvinuté“ země včetně těch, které podstupují proces přechodu na tržní hospodářství. Více informací lze získat na internetových stránkách sekretariátu rámcové úmluvy http://unfccc.int. V roce 1997 na tuto úmluvu navázal Kyótský protokol k rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, který v České republice vstoupil v platnost 16. 2. 2005. Kyótský protokol (dále jen protokol) obsahuje úplný a jednotný rámec pro omezení produkce skleníkových plynů, které představuje první krok na cestě ke stabilizaci globálního klimatu planety Země. Ze 192 států, které se připojily k Rámcové úmluvě, přijalo protokol 173 zemí. Nutno podotknout, že některé země tento protokol sice podepsaly, ale nepřijaly (např. USA). Součástí protokolu jsou dvě přílohy, první z nich, „Příloha A“, specifikuje skleníkové plyny a sledované sektory (neboli kategorie zdrojů emitujících CO2), „Příloha B“ definuje závazky na omezení nebo snížení emisí rozvinutých zemí (odpovídá Příloze I. Rámcové úmluvy) oproti výchozímu roku 1990. Např. skupina států tvořících bývalou „EU15“, Švýcarsko, Česká republika a další středoevropské

46

H

O

S

P

O

D

Á

R

N

O

S

T

V letech 2005 až 2007 byla Česká republika zapojena do Evropského schématu obchodování s emisemi skleníkových plynů (European Emission Trading Scheme – EU ETS). Dne 1. 1. 2008 bylo spuštěno obchodování podle systému vytvořeného na základě Kyótského protokolu, jehož první fáze potrvá minimálně do roku 2012. V době přechodu zapojení národního rejstříku obchodování s povolenkami a jednotkami na emise skleníkových plynů (dále rejstřík) z EU ETS na Kyótský systém, nabízí tento článek základní seznámení s principy Kyótského obchodování a základní používanou terminologií z pohledu Operátora trhu s elektřinou, a.s., jako správce rejstříku. Tento rejstřík, provozovaný na adrese https://www.povolenky.cz, umožňuje společnostem, zapojeným do systému obchodování, disponovat s jednotkami v rámci Kyótského obchodování a povolenkami, které jim přidělila vláda Národním alokačním plánem (NAP). země se zavázaly za období závazku (tzv. commitment period – CP) mezi lety 2008-2012 snížit své emise o 8 %, Kanada, Maďarsko, Japonsko a Polsko o 6 %. Rusko, Nový Zéland a Ukrajina mají závazek stabilizovat své emise na hladinu roku 1990, zatímco Norsko může zvýšit emise pouze o 1 %, Austrálie o 8 % a konečně Island o 10 %. Tehdy patnáctičlenné Evropské společenství (EU15) ratifikovalo Rámcovou úmluvu jako samostatný subjekt. To umožňuje 15 původním členským zemím EU splnit závazek redukce emisí kolektivně. Aby EU těmto závazkům dostála, reagovala na vzniklou situaci v roce 2003 vydáním Směrnice 2003/87/ES, která vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v rámci Společenství. Tím vznikla příležitost pro spolupráci na plnění závazku mezi zeměmi EU. Po přijetí nových členských zemí v letech 2004 a 2007 se tato možnost rozšířila i na tyto nové členy, závazek se však dále vztahuje k původním zemím, které jsou uvedeny pod protokolem. 1 Za účelem evidování závazků jednotlivých zemí vyplývající z Kyótského protokolu – vyjádřené přidělenými jednotkami AAU (Assigned Amount Unit – odpovídající 1 tuně emitovaného CO2, jak bude vysvětleno dále) - implementovala v posledním období každá země uvedená v Příloze I. Rámcové úmluvy svůj národní rejstřík, který tuto funkci naplňuje. Podmínky provozování rejstříků definuje v současnosti Nařízení komise (ES) č. 916/2007, kterým se mění původní Nařízení komise (ES) č. 2216/2004. Například Česká republika dostala přiděleno 893 541 801 AAU jednotek na celé Kyótské období 20082012, kde toto číslo umožňuje vypustit v tomto období stejné množství tun CO2 do ovzduší s ohledem na závazek snížení emisí. 1) Bližší informace k samotnému obchodování v rámci Evropského schématu obchodování poskytuje literatura [4][5][8][9].

Sledovanými skleníkovými plyny podle protokolu jsou:  oxid uhličitý (CO2),  metan (CH4),  oxid dusný (N2O),  hydrogenované fluorovodíky (HFCs) a polyfluorovodíky (PFCs),  fluorid sírový (SF6). U těchto plynů vyjma oxidu uhličitého dochází k přepočtu na ekvivalent oxidu uhličitého vzhledem k tomu, že jednotlivé skleníkové plyny mají nejen různou schopnost vyvolávat skleníkový efekt, ale i různou životnost v atmosféře. Základem splnění závazků, vyplývajících z Kyótského protokolu, má být redukce emisí na území příslušného státu. Ne každá země má však potenciál a dostatek prostředků, finančních i materiálních, tento cíl plnit. Proto je v kyótském systému umožněno část závazku splnit jinými nástroji, a to pomocí tzv. flexibilních mechanismů:  obchodování s emisemi (Emission Trading – ET),  společně zaváděná opatření (Joint Implementation – JI),  mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism – CDM).

OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI Tohoto nástroje mohou využít pouze země definované v Příloze I. Rámcové úmluvy. Základním principem je umožnit zemi, která vypustila do ovzduší méně CO2 než má stanoveno v protokolu, prodat ušetřené emise jiné zemi a napomoci jí tímto způsobem splnit její závazek. Členské země EU mají z důvodů, které byly uvedeny výše, navíc zaveden systém, kdy část zodpovědnosti za vypuštěné emise přenáší na provozovatele zařízení emitující CO2. Těmto provozovatelům je v rámci systému EU ETS alokováno určité

M A G A Z Í N

množství evropských povolenek EUA (EU Allowance – odpovídá 1 tuně CO2) podle schválených NAP, tedy je jim přiděleno právo bez postihu vypustit určité množství emisí CO2. V případě nedosažení povoleného limitu mají možnost rozdíl mezi skutečně vypuštěným a povoleným množstvím ve formě povolenek EUA dále prodat, naopak v případě nedostatku tento rozdíl na trhu dokoupit. Na trhu tak existuje nová komodita – povolenka EUA - se kterou mohou provozovatelé zařízení a případní obchodníci obchodovat.

CITL EUA

EU ETS EUA

EUA EUA

Národní rejstík zem EU

…

Národní rejstík zem EU

EUA

Z

Z

… O

Mexiko 2% Vietnam 2%

Chile 2%

Národní rejstík zem EU

EUA

Z

Z

… O

EUA

Z

Z … O

úty

SPOLEČNĚ ZAVÁDĚNÁ OPATŘENÍ Prostřednictvím projektů společně zaváděných opatření (JI projektů) mohou rozvinuté země uvedené v Příloze I. Rámcové úmluvy investovat do mechanismů snižování emisí a ekologických opatření v ostatních zemích Přílohy I. Rámcové úmluvy a napomáhat tak těmto zemím v dosahování cílů stanovených Rámcovou úmluvou. Schvalování JI projektů probíhá buď na národní úrovni (v ČR Ministerstvo životního prostředí), nebo mezinárodním výborem JISC (Joint Implementation Supervisory Committee). Na tyto projekty jsou navázány tzv. ERU jednotky (Emission Reduction Unit), které vznikají konverzí z přidělených jednotek AAU v národním rejstříku. S těmito jednotkami lze dále obchodovat a uplatňovat v procesu Splnění (viz dále). To bylo pro evropské země umožněno v roce 2004 přijetím tzv. „propojovací” směrnice 2004/101/ ES, která novelizovala původní směrnici 2003/87/ES.

…

Obrázek č. 2: Schéma propojení národních rejstříků zemí EU s CITL platné od roku 2005 do okamžiku propojení s mezinárodním rejstříkem ITL Z…vkladní účet zařízení, O…osobní vkladní účet

MECHANISMUS ČISTÉHO ROZVOJE Posledním nástrojem jsou tzv. mechanismy čistého rozvoje (CDM projekty). Pomocí těchto projektů je umožněno zemím uvedeným v Příloze I. Rámcové úmluvy investovat do mechanismů snižování emisí a ekologických opatření v zemích, které nejsou součástí Přílohy I. Rámcové úmluvy, tedy do zemí tzv. třetího světa. Pro bližší představu rozumíme CDM projekty např. vybudování větrných a malých vodních elektráren, elektráren využívajících biomasu či odpad a další. Schvalování CDM projektů se děje prostřednictvím CDM Executive Board. K administraci schválených projektů existuje CDM rejstřík, který následně za uskutečněné projekty vydává CER (Certified Emission Reduction) jednotky. Sekretariát rámcové úmluvy eviduje

Ostatní 4%

Brazílie 12%

ína 38%

Korea 16%

Indie 24% Obrázek č. 1: Vydané CER jednotky podle hostitelské země k 8. 11. 2008

Zdroj http://cdm.unfccc.int

k 8. 11. 2008 celkem 1 197 těchto CDM projektů, přičemž zatím bylo vydáno celkem 208 399 988 CER jednotek. Vydané CER jednotky podle hostitelské země, tedy země, ve kterých se projekty uskutečňují, ukazuje obrázek 1. Kyótské závazky nemusí být plněny pouze snížením emisí. Jednotlivé státy mohou umožnit větší ukládání uhlíku např. v lesích či půdě. Čistých emisí oxidu uhličitého je pak dosaženo odečtením množství nově uloženého uhlíku od celkových emisí. Tyto tzv. „propady uhlíku“ nesou označení LULUCF (Land Use, Land Use Change and Forestry) a generují RMU jednotky (Removal Unit).

SCHÉMA OBCHODOVÁNÍ Povolenými jednotkami pro emisní obchodování v rámci Kyótského protokolu jsou tedy jednotky AAU, ERU, CER a RMU. Pro spuštění samotného Kyótského obchodovacího období bylo nutné implementovat centrální rejstřík ITL (International Transaction Log – Mezinárdní evidence transakcí), spravovaný sekretariátem Rámcové úmluvy a evidující veškeré počty a pohyby těchto jednotek mezi národními rejstříky jednotlivých zemí. Evropské povolenky EUA, platné pouze v EU, resp. v rámci systému EU ETS, monitoruje centrální rejstřík Evropského společenství CITL (Community Independent Transaction Log – Nezávislá evidence transakcí Společenství), který je spravován Evropskou komisí. Propojení obou systémů, tj. Kyótského a Evropského, uplatňujících mírně odlišné principy, je nezbytnou podmínkou spolupráce. Toto propojení umožňuje samotnému Evropskému společenství mít stále dohled a vliv nad samotným obchodováním v rámci EU. Jak už bylo zmíněno výše, od roku 2005 platí v celé EU princip evropského obchodování s povolenkami na emise skleníkových

47

E

K

O

L

O

G

I

E

CITL

H

S

AAU CER ERU RMU

AAU AAU EUA CER ERU RMU

Národní rejstík zem EU

RMU

O

D

Á

R

N

Národní rejstík zem mimo EU

RMU

ERU

Národní rejstík zem EU

ERU

RMU

O

S

T

množství povolenek či jednotek odpovídající množství naměřených a ověřených (neboli verifikovaných) emisí v předchozím kalendářním roce. Provozovatelé zařízení mohou použít za účelem splnění svých zákonných povinností povolenky EUA nebo v určitém rozsahu jednotky CER a ERU. Maximální množství odevzdaných CER či ERU dohromady nesmí překročit 10 % z alokace povolenek EUA, tedy z přiděleného množství emisí CO2 na zařízení za období závazku. Hodnoty alokace pro jednotlivá zařízení jsou uvedeny v nařízení vlády č. 80/2008 stanovujícím Národní alokační plán České republiky na roky 2008-2012.

CDM rejstík CER

CER

ITL

P

EUA

AAU EUA CER ERU RMU

EU ETS

O

ERU

Obrázek č. 3: Propojení jednotlivých rejstříků EU, rejstříků zemí mimo EU, mezinárodního rejstříku ITL a rejstříku Evropské komise CITL v Kyótském obchodovacím období

VÝHLED PO ROCE 2012 plynů. Během doby se do tohoto procesu zapojily jednotlivé země EU. Obrázek 2 popisuje schéma propojení národních rejstříků zemí EU s CITL do okamžiku propojení s mezinárodním rejstříkem ITL, které úspěšně proběhlo v období od 6. 10. 2008 do 16. 10. 2008. Je zřejmé, že každý rejstřík země EU byl přímo propojen s rejstříkem CITL, který vykonával dohled nad celým EU ETS. Obrázek 3 naopak ukazuje rozšíření počtu zúčastněných stran díky zavedení Kyótského schématu obchodování. Z obrázku 3 vyplývá, že všechny rejstříky (CDM, CITL a rejstříky zemí EU i mimo EU) jsou přímo napojeny na centrální rejstřík ITL. Rejstřík CITL Evropské komise přitom monitoruje a dohlíží na transakce v rámci Evropského společenství. Ačkoli správce rejstříku s povolenkami

a jednotkami neobchoduje, stojí za povšimnutí cenový vývoj povolenek a jednotek na burzách, který prošel i díky velkému přebytku EUA povolenek v obchodovacím období 2005-2007 zajímavým vývojem zakončeném téměř nulovou cenou EUA povolenky na konci tohoto obchodovacího období. Dnešní vývoj cen jednotek CER a EUA a zobchodovaného množství například na burze BlueNext lze dokumentovat obrázkem 4. Je zřejmé, že cena za jednotku CER je o 15 – 20 % nižší než za povolenku EUA. Za účelem splnění jednotlivých závazků na emise skleníkových plynů je prováděn pravidelný monitoring emisí CO2. V rámci Evropského společenství byla přijata zákonná povinnost provozovatele zařízení v EU ETS vyřadit k danému datu z obchodování

Přestože se právě nacházíme na počátku Kyótského obchodovacího období definovaného časovým rozmezím od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2012, je již nyní jasné na základě vydaného Energeticko-klimatického balíčku Evropské komise (z roku 2008), že minimálně evropské schéma obchodování bude pokračovat dalším obdobím, trvajícím nyní 8 let až do roku 2020. Evropská komise připravuje též rozsáhlé úpravy v obchodovacím systému, které jsou navrženy na jedné straně s ohledem na ambiciózní cíle Evropské unie snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů minimálně o 20 % oproti roku 1990 (o 50% do roku 2050) a na straně druhé za účelem přesunutí většiny rozhodovacích pravomocí a regulace systému na orgány EU.

4 000

T Tisíce

35 €

3 500

30

3 000 25 2 500 20 Množství CER (pravá osa)

2 000

Množství EUA (pravá osa)

15

Cena EUA (levá osa)

1 500

Cena CER (levá osa)

10

1 000 5

500

7.11.2008 8

31.10.2008 8

24.10.2008 8

17.10.2008 8

3.10.2008 8

10.10.2008 8

26.9.2008 8

19.9.2008 8

5.9.2008 8

12.9.2008 8

29.8.2008 8

22.8.2008 8

7.8.2008 8

14.8.2008 8

31.7.2008 8

24.7.2008 8

17.7.2008 8

3.7.2008 8

Obrázek č. 4: Vývoj cen jednotek CER a EUA a zobchodovaných množství na burze BlueNext

10.7.2008 8

26.6.2008 8

19.6.2008 8

5.6.2008 8

12.6.2008 8

29.5.2008 8

22.5.2008 8

8.5.2008 8

15.5.2008 8

30.4.2008 8

23.4.2008 8

9.4.2008 8

16.4.2008 8

2.4.2008 8

26.3.2008 8

17.3.2008 8

3.3.2008 8

0

10.3.2008 8

0

Zdroj: BlueNext

48

BID vitr BID vitr

M A G A Z Í N

V této souvislosti bude systém EU ETS v roce 2011 rozšířen o tzv. „letecké povolenky“, které budou speciálně určeny pro regulaci emisí z letecké dopravy, do systému by měly spadat nové obory (např. výrobci a zpracovatelé hliníku atd.) a uvažuje se též o regulaci emisní z lodní dopravy. Všechny evropské povolenky by měly být evidovány v jednotném Evropském rejstříku (Community registry). Změny se budou týkat také přidělování povolenek. Místo alokace povolenek zdarma (jako je tomu nyní) se budou provozovatelům zařízení emitujících CO2 od roku 2013 povolenky pravděpodobně „přidělovat“ v aukcích. V případě průmyslových podniků se má podíl povolenek přidělených zdarma snižovat postupně tak, aby do roku 2020 dosáhl nulové úrovně, energetické společnosti mají od roku 2013 nakupovat prostřednictvím aukcí veškeré povolenky. Přesná pravidla se v současnosti teprve dolaďují – novela Směrnice 2003/87/ES by měla procházet schvalovacím procesem na konci roku 2008, přičemž zveřejnění aukčních pravidel je očekáváno až v druhé polovině roku 2010. Pozitivní a významnou zprávou je, že do EU ETS mají nově spadat zařízení s ročními verifikovanými emisemi nad 25 000 tun CO2 (v současnosti do systému spadá každé

zařízení převyšující svým tepelným příkonem 20 MWt bez ohledu na jeho produkci CO2). Právě u nejmenších zařízení je potenciál snižování emisí diskutabilní, a proto se jeví jako rozumné hranici rozhodující o zařazení takového zařízení do EU ETS změnit.

ZÁVĚR Systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů se nachází v druhém obchodovacím období. Pomineme-li zmínku o prvním období, ve kterém se jednotliví účastníci „učili“ jednotlivých nástrojů využívat, lze očekávat, že teprve v tomto pětiletém období do roku 2012 dojde k pravému rozvoji obchodů s povolenkami či jednotkami a tyto se tak reálně stanou rozhodovacím kritériem při volbě výrobní technologie nebo dopadu na ceny vybraných energetických komodit. Cílem článku proto bylo zvýšit informovanost mezi odbornou, ale i laickou veřejností, týkající se pozadí tohoto systému obchodování a ukázat význam provozování a administrace národního rejstříku na obchodování s povolenkami a jednotkami na emise skleníkových plynů jako nezbytného prostředku umožňujícího provádět nejen základní činnosti vztahující se k povinnostem jednotlivých účastníků, ale

i samotné obchody s touto „novou energetickou komoditou“. LITERATURA [1] www.unfccc.int [2] www.wikipedia.org [3] ec.europa.eu [4] Směrnice 2003/87/ES [5] Směrnice 2004/101/ES [6] Nařízení komise (ES) č. 916/2007 [7] Nařízení komise (ES) č. 2216/2004 [8] Pro-Energy č. 2,3,4/2007 [9] Energy+, jaro 2006

O AUTOROVI Ing. JAKUB NEČESANÝ, Ph.D. vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT, obor Elektroenergetika, kde získal i doktorský titul Ph.D. Zpočátku působil na Ústavu pro elektrotechniku Akademie věd. Od roku 2005 pracuje ve společnosti Operátor trhu s elektřinou, a.s., nejprve jako specialista podpory provozu a od roku 2006 jako junior manager a vnitřní konzultant. Kontakt na autora: [email protected]

Odborná konferencia

Veterná energia v SR 2009 19. 2. 2009, Bratislava

Program konferencie: • Budúcnosť obnoviteľných zdrojov energie na Slovensku, nový zákon o podpore OZE • Potenciál a bariéry rozvoja veterné energie v SR • Štandardy a limity pre umiestňovanie veterných parkov a veterných elektrární na území SR • Pripájanie veterných elektrární do elektrizačnej sústavy SR • Príprava financovania projektu veterného parku z pohľadu banky • Moderné technológie pre veterne elektrárne • Veterná energia v ČR - podmienky pre rozvoj veternej energie v ČR • Mýty a povery o veternej energetike – prečo sa jej toľko obávame? B.I.D. Services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika, tel.: +420 222 781 017, fax: +420 222 780 147, www.bids.cz B.I.D. Services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika, tel.: +420 222 781 017, fax: +420 222 780 147, www.bids.cz Manažér konferencie: Mgr. Marcela Faktorová, tel.: +420 737 130 932, e-mail: [email protected] Manažér konferencie: Mgr. Marcela Faktorová, tel.: +420 737 130 932, e-mail: [email protected] BID vitr inzerat 210x148 A.indd 1 BID vitr inzerat 210x148 A.indd 1

49

20.11.2008 17:33:50 20.11.2008 17:33:50

Z A J Í M A V O S T I

Vyhláška o postupe pri vyhlasovaní stavu núdze, o vyhlasovaní obmedzujúcich opatrení pri stave núdze a o opatreniach zameraných na odstránenie stavu núdze JUDr. Igor Zbojan, Dr., odbor energetickej a surovinovej politiky, Ministerstvo hospodárstva SR

L E G I S L A T I V A

Obsah vyhlášky o stave núdze vychádza zo skutočnosti, že zákon o energetike v znení novelizácie zákona č. 112/2008 Z. z. upravuje spôsob a podrobnosti vyhlásenia stavu núdze. Vyhláška Ministerstva hospodárstva SR, vydaná na základe § 14 ods. 10 zákona o energetike na túto skutočnosť reflektuje, mení súvisiace legislatívno-technické postupy a upravuje výslednú dikciu znenia sekundárnej legislatívy o poznatky plynárenského dispečingu a dispečingov prevádzkovateľa prenosovej a distribučnej sústavy. prevádzkovateľ distribučnej siete, ktorý na základe rozhodnutia ministerstva plní úlohy plynárenského dispečingu. Plynárenský dispečing a prevádzkovateľ prenosovej sústavy oznámia vyhlásenie a odvolanie stavu núdze bezodkladne ministerstvu písomne a telefonicky.

ZMENY V OBLASTI ELEKTROENERGETIKY

HLAVNÉ PRINCÍPY NOVELY VYHLÁŠKY Vyhláška Ministerstva hospodárstva SR (ďalej MH alebo ministerstvo) upravuje a precizuje v porovnaní s predchádzajúcou vyhláškou č. 206/2005 Z.z. v znení novely č. 456/2006 Z.z., vyhlasovanie obmedzujúcich opatrení týkajúcich sa stavu núdze v elektroenergetike, kritériá uplatnenia obmedzujúcich opatrení v plynárenstve, časť legislatívnej terminológie, resp. upresňuje znenie textu. Vyhláška nadobudne účinnosť 1. decembra 2008. Pri upresnení ustanovení vzťahujúcich sa na stav núdze v plynárenstve komplexnejšie špecifikuje rozsah obmedzujúcich odberových stupňov a vykurovacích kriviek, rovnako precizuje postup opatrení na odstránenie stavu núdze. Stav núdze v elektroenergetike podľa zákonnej úpravy vyhlasuje a odvoláva prevádzkovateľ prenosovej sústavy. Stav núdze v plynárenstve na vymedzenom území alebo na časti vymedzeného územia vyhlasuje a odvoláva podľa zákona o energetike

Nová úprava vyhlášky upravuje v oblasti elektroenergetiky, že odberatelia pripojení do prenosovej a distribučnej sústavy realizujú obmedzujúce opatrenia na základe oznámenia príslušného dispečingu. Obmedzujúce opatrenia v elektroenergetike definuje vyhláška v súlade s predchádzajúcou úpravou nasledovne:  Plán obmedzovania spotreby je obmedzujúcim opatrením, ktoré je realizované pri nedostatku elektriny v prenosovej sústave a distribučnej sústave, ak nie je možné zabezpečiť jej dostatok.  Havarijný vypínací plán je obmedzujúcim opatrením, ktoré je uplatňované prevádzkovateľom prenosovej sústavy a distribučnej sústavy na prerušenie dodávky elektriny odberateľom, ako aj likvidácie porúch v prenosovej a distribučnej sústave.  Frekvenčným vypínacím plánom sa riadi prevádzkovateľ prenosovej sústavy a prevádzkovateľ distribučnej sústavy pri realizácii prerušenia dodávky elektriny z dôvodu

poklesu frekvencie pod 49 Hz, ktorý je realizovaný automaticky použitím technických zariadení. V § 2 ods. 2 vyhláška precizovala terminológiu textu vyhlášky tým, že pojem frekvenčný plán nahradzuje pojmom „frekvenčný vypínací plán“. Vyhláška v ustanovení § 2 ods. 6 upresňuje predchádzajúcu dikciu vyhlášky definíciou, že havarijný vypínací plán je obmedzujúcim opatrením, ktoré je prevádzkovateľom prenosovej a distribučnej sústavy uplatňované aj pri náhlej výraznej nerovnováhe v sústave. Je dôležité zdôrazniť, že výkonovú náplň havarijných vypínacích stupňov stanovuje a aktualizuje dispečing prevádzkovateľa prenosovej sústavy. Podľa znenia vyhlášky, ak dochádza k havarijnému poklesu frekvencie pod 49 Hz, tak nielen dispečing prevádzkovateľa prenosovej sústavy, ale aj dispečingy prevádzkovateľov distribučných sústav a výrobcovia elektriny bezodkladne použijú všetky dostupné technické prostriedky na vyrovnanie výkonovej bilancie a udržanie frekvencie v predpísaných medziach. Pre realizáciu frekvenčného vypínacieho plánu sú prevádzkovatelia distribučných sústav a odberatelia povinní prevádzkovateľovi prenosovej sústavy umožniť nielen osadenie potrebných technických prostriedkov a zariadení, ale aj overovanie ich funkčnosti. Tento postup podľa vyhlášky je nutný z dôvodu kontroly funkčnosti technických zariadení

PLYNÁRENSKÝ DISPEČING

SPP – DISTRIBÚCIA, A.S.

PRIJATIE INFORMÁCIE O VYHLÁSENÍ SN Z PLYN. DISPEČINGU Obrázok č. 1: Stav núdze v plynárenstve

50

MINISTERSTVO HOSPODÁRSTVA SR

PRESKÚMANIE OBSAHU INFORMÁCIE Z PLYN. DISPEČINGU

INFORMÁCIA O REALIZOVANÍ OPATRENÍ NA ODSTRÁNENIE SN

SLOVENSKÝ ROZHLAS SLOVENSKÁ TELEVÍZIA

SPÄTNÁ VÄZBA O UKONČENÍ STAVU NÚDZE

M A G A Z Í N

najmä po poruchách v sústave, resp. na periodické kontroly za účelom zabezpečenia ich bezchybného stavu. Vyhláška ustanovuje, že obnovu napájania spotreby elektriny, odpojenej pôsobením technických prostriedkov, vykonávajú dispečingy prevádzkovateľov distribučných sústav na základe pokynu dispečingu prevádzkovateľa prenosovej sústavy. Vyhláška takto definuje postup pri obnove napájania spotreby, konkrétne spôsob vykonávania zapínania spotreby vypínanej v dôsledku realizovania frekvenčného vypínacieho plánu. Opatrenia na odstránenie stavu núdze sú vykonávané ako osobitné technické postupy na obnovenie prevádzky prenosovej a distribučnej sústavy v čo najkratšom možnom čase. Dispečing prevádzkovateľa prenosovej sústavy alebo distribučnej sústavy postupuje na základe plánu obrany proti šíreniu porúch a plánu obnovy po rozpade sústavy, v súlade konkrétnou situáciou v prenosovej sústave alebo distribučnej sústave. Ministerstvo hospodárstva SR do opatrení na odstránenie stavu núdze nezasahuje, od dispečingu môže požadovať iba spätnú väzbu o vykonaní týchto opatrení a odstránení stavu núdze, o čom neformálnym spôsobom informuje prostredníctvom verejnoprávnych hromadných oznamovacích prostriedkov.

ZMENY V OBLASTI PLYNÁRENSTVA V časti vyhlasovania stavu núdze a obmedzujúcich opatrení pri stave núdze v plynárenstve vyhláška doplňuje text o postup pri vyhlasovaní stavu núdze zo strany plynárenského dispečingu, ktorý podľa úpravy vyhlášky nielen stav núdze na vymedzenom území, resp. jeho časti, vyhlasuje, ale aj odvoláva. Obmedzujúce odberové stupne špecifikuje vyhláška podľa jednotlivých kategórií odberateľov so zmluvne dohodnutým množstvom zemného plynu. Obmedzujúce opatrenie v plynárenstve na odstránenie rozdielu medzi zdrojmi a spotrebou plynu vykonáva plynárensky dispečing uplatnením :  obmedzujúcich odberových stupňov pre odberateľov so zmluvne dohodnutým množstvom zemného plynu na obdobie 12 po sebe nasledujúcich mesiacov nad 633 MWh alebo nad 60 000 m3 a u ktorých zároveň viac ako 50 % ročného odberu plynu nezávisí od vonkajšej teploty ovzdušia,  obmedzujúcich vykurovacích kriviek pre odberateľov so zmluvne dohodnutým množstvom zemného plynu na obdobie 12 po sebe nasledujúcich mesiacov nad 633 MWh alebo nad 60 000 m3 a u ktorých 50 % a viac ročného odberu plynu závisí od vonkajšej teploty ovzdušia,  havarijného odberového stupňa pre všetkých odberateľov.

Pôvodné znenie ustanovených odberových stupňov presne nešpecifikovalo, o aké zmluvne dohodnuté množstvo plynu ide. V zmysle zmluvy o dodávke plynu predstavuje dohodnuté množstvo plynu zmluvne dohodnuté ročné alebo mesačné množstvo plynu v závislosti od dĺžky trvania zmluvy, čo má vplyv na zaradenie odberateľa do príslušnej kategórie obmedzenia. Z uvedených dôvodov znenie vyhlášky lepšie vystihuje a opisuje súčasnú prax pri uzatváraní zmluvných vzťahov s odberateľmi a zároveň umožňuje tieto vzťahy preniesť do praxe pri prípadnom riešení stavov núdze. Vyhláška zohľadňuje pre obmedzujúce odberové stupne tiež krátkodobú zmluvu na obdobie najviac 11 po sebe idúcich mesiacov. Oproti doterajšiemu zneniu prináša nová úprava vyhlášky rozšírenie obmedzujúcich odberových stupňov o stupeň č. 9, ktorý predstavuje „medzistupeň“ medzi stupňom 8 a havarijným stupňom 10. Použitie obmedzujúceho odberového stupňa č. 9 zvyšuje možnosti plynárenského dispečingu riešiť stav núdze ešte pred použitím stupňa 10, pri ktorom je prerušená distribúcia a následne aj dodávka plynu všetkým odberateľom. Pri vykurovacích krivkách zmluvne dohodnuté množstvo plynu predstavuje zmluvne dohodnuté ročné množstvo plynu, resp. mesačné množstvo na základe zmluvy o dodávke plynu, v závislosti od dĺžky trvania tejto zmluvy. Toto množstvo však nemá súvislosť s povolenou výškou denného odberu, na ktorom sú založené vykurovacie krivky. Vykurovacie krivky sa nevzťahujú k zmluvne dohodnutým množstvám plynu, ale predstavujú závislosť denného odoberaného množstva plynu od dennej atmosférickej teploty. Základná vykurovacia krivka vyjadruje nárok denného množstva plynu v závislosti od priemernej dennej atmosférickej teploty pri odbere plynu bez obmedzenia. Druhá a tretia vykurovacia krivka následne vyjadruje zníženie denného odberu oproti upravenej základnej vykurovacej krivke. Opatrenia na odstránenie stavu núdze sú vykonávané ako osobitné technické postupy na obnovenie riadnej prevádzky prepravnej a distribučnej siete v najkratšom možnom čase. Pri odstraňovaní stavu núdze postupujú prevádzkovatelia sietí podľa schválených havarijných plánov, pokynov plynárenského dispečingu a pokynov vlastného dispečingu. Pri opatreniach na odstránenie stavu núdze v plynárenstve v § 7 ods. 2 sa už nepoužíva pojem „plynárenské podniky“, v súlade s realizáciou unbundlingu sa jedná o prevádzkovateľov sietí. Pojem „nadriadený plynárenský dispečing“ tiež už nemožno v kombinácii s ustanoveniami týkajúcimi sa riadenia siete v sekundárnej legislatíve používať.

PRÍLOHY VYHLÁŠKY V prílohe č. 1 vyhlášky – pláne obmedzovania spotreby – sa spresnil text bodu 3. Vypúšťa sa pojmovo nadbytočná dikcia „odoberaného výkonu“ a namiesto dikcie „na minimálnu spotrebu bezpečnostného minima“ vyhláška ustanovuje „na hodnotu bezpečnostného minima“, v súlade s ustanovením § 1 ods. 5. V prílohe č. 2 vyhlášky – havarijný vypínací plán – sa doplňuje text o pojem „pri náhlej výraznej nerovnováhe v sústave“ v súlade s už uskutočnenou úpravou v § 2 ods. 6 vyhlášky. Vyhláška predstavuje nové znenie prílohy č. 3, ktorá popisuje frekvenčný vypínací plán, nakoľko bolo potrebné vykonať v prílohe viaceré legislatívno-technické úpravy. Z dôvodu lepšej obsahovej postupnosti opisovaného stavu (najprv náležitosti, týkajúce sa odberateľov, potom týkajúce sa výrobcov), sa presunula časť textu v prílohe č. 3 z pôvodného bodu 4 do samostatného bodu. V novom znení prílohy sa precizuje používaná terminológia.

ZÁVER Nová vyhláška je jednoznačným prínosom pri aplikácii postupov pri vyhlasovaní stavu núdze. Je predpoklad, že ak by došlo k mimoriadnym situáciám, vymedzeným v § 14 ods. 1 písm. a) až h) zákona č. 656/2004 Z. z. o energetike, tzn. ak by vznikol alebo hrozil nedostatok energie, ktorý by spôsoboval významné zníženie alebo prerušenie dodávok energie, alebo vyradenie energetických zariadení z činnosti, alebo ohrozenie života a zdravia ľudí na vymedzenom území, uvedená vyhláška prispeje k čo najrýchlejšiemu riešeniu takýchto situácií. Prevádzkovatelia sústavy a siete pri riadení sústavy a siete sa snažia vykonávať všetky potrebné opatrenia, aby pri zaistení bezpečnosti dodávok energie nebolo nevyhnutné vyhlasovať stav núdze a obmedzujúce opatrenia na vymedzenom území alebo jeho časti.

O AUTOROVI JUDr. IGOR ZBOJAN, Dr. absolvoval Právnickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Do r. 1990 pracoval ako právnik v zmluvnej agende v štátnom podniku Priemstav Bratislava. Od roku 1991 do r. 1995 bol zamestnaný ako prokurátor na Mestskej prokuratúre Bratislava. Od 1.9.1995 pracuje na Ministerstve hospodárstva Slovenskej republiky, najprv ako riaditeľ právneho odboru a od 15.7.1999 až doteraz na úseku legislatívy energetickej politiky. Kontakt na autora: [email protected]

51

Z A J Í M A V O S T I

Oceňování nedodané elektřiny je skutečně složitý problém Ing. Miroslav Vlček, CSc., CSM

NA ČEM ZÁVISÍ VÝŠE ZTRÁT VYVOLANÝCH PŘERUŠENÍM DODÁVKY ELEKTŘINY? Typy důsledků přerušení dodávky elektřiny Úvodním krokem pro stanovení ztrát je rozpoznání charakteru a široké palety důsledků, které jsou vyvolány přerušením služby zákazníkům; jedná se o vlivy krátkodobé a dlouhodobější. Krátkodobé vlivy se projevují pouze v době přerušení dodávky elektřiny; jedná se o vlivy:  přímé nebo nepřímé,  ekonomické nebo jiné (např. sociální). Přímé ekonomické vlivy jsou bezprostředním důsledkem zastavení dodávky a týkají se:  přerušení či omezení výroby a/nebo poskytovaných služeb,  nevyužitých, ale uhrazených zdrojů (suroviny, práce, kapitál),  nákladů na opětovné zahájení provozu, ztráty hodnoty surovin či potravin,  poškození zařízení,  přímých nákladů souvisejících se zdravím lidí a jejich bezpečností,  nákladů elektroenergetických společností souvisejících s přerušením dodávky. Přímé sociální náklady reflektují nesnáze způsobené problémy v dopravě, ztráty volného času, nevyhovující teploty v budovách či obydlích či zranění nebo obavy lidí. Nepřímé vlivy se obvykle vyskytují jako vedlejší důsledky přerušení, a je proto obtížné je kategorizovat (jako sociální nebo ekonomické). Příkladem jsou: občanská neposlušnost a rabování v průběhu rozsáhlého omezení dodávky, selhání bezpečnostních zařízení v průmyslu a službách, která vyžadují evakuaci obyvatel žijících v jejich sousedství apod. Další soubor vlivů má dlouhodobější charakter. Jde o tzv. adaptační reakce, neboť se jedná o opatření přijatá pro zmírnění nebo omezení budoucích ztrát. Příkladem je instalace ochranných vypínacích zařízení, zařízení pro zajištění nepřerušované dodávky, pro regulaci napětí, opatření záložních zdrojů či přesídlení do oblasti s předjímanou vyšší spolehlivostí.

52

S P O L E H L I V O S T

Technicko-provozní modely provozu elektrizačních soustav a jejich částí již dosáhly v řadě zemí takové úrovně, že umožňují s požadovanou přesností odhadnout očekávaný vliv jak jejich stávajícího stavu, tak různých způsobů dalšího rozvoje na výši jejich spolehlivostních ukazatelů. Problémem však je, že sice můžeme zpravidla „snadno“ stanovit vliv různé výše vynaložených nákladů na změny těchto ukazatelů, ale ty neposkytují informaci o jejich potenciálních ekonomických účincích u konečných zákazníků. Přestože je tomuto problému od 70. let minulého století věnována pozornost ve stále větším počtu zemí, tak se stále oceňování ekonomických důsledků z přerušení dodávky elektřiny převážně ještě nachází v zárodečném stádiu. V článku jsou – s využitím informací uvedených [1] – stručně popsány aspekty, které činí z oceňování nedodané elektřiny složitý problém. Pro ilustraci jsou pak prezentovány značně odlišné výstupy dvou typů ztrátových funkcí ve vybraných zemích. V ČR dosud není zjevná snaha po stanovení ztrátových funkcí, které odpovídají našim konkrétním podmínkám, i když metodický přístup k jejich tvorbě byl popsán již např. v [2]. Co ovlivňuje výši ztrát při přerušení dodávky elektřiny? Povaha a míra závislosti aktivit zákazníků na dodávce elektřiny má vliv na ztráty, ke kterým dochází při jejím přerušení. Jejich výše je v různé míře závislá na charakteristikách zákazníků a na charakteristických rysech přerušení, které jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce č. 1. Ztráty jsou částečně závislé i na postoji a připravenosti zákazníků, tj. na faktorech, které mají zpravidla vztah ke stávající úrovni spolehlivosti dodávky. Zákazníci, kteří si již zvykli na vyšší úroveň kvality služeb, jsou proto zpravidla méně připraveni na přerušení dodávky a mohou mít vyšší ztráty při jeho výskytu než ti, kteří se nacházejí v soustavě s nižší úrovní poskytovaných služeb. Rozsah, příčina a předvídatelnost přerušení dodávky Podstatným faktorem, který ovlivňuje výši vyvolaných ztrát, je typ přerušení dodávky, protože ne všechna přerušení jsou shodná, a to i když okamžik jejich výskytu a doba trvání stejné jsou. Do úvahy je nezbytné vzít zejména:

Rozsah přerušení dodávky může být pouze lokální a ovlivní jen malý počet zákazníků, nebo je velice rozsáhlý a ovlivní celý region; v prvním případě jsou důsledky zpravidla malé, resp. jen obtížně měřitelné, a naopak ve druhém případě extrémně vysoké (např. při selhání části nebo rozpadu celé přenosové soustavy). Příčina přerušení může být významným faktorem, pokud se projeví postupným rozvojem vícenásobných a dlouhodobých poruchových stavů. Jednou z častých příčin je výskyt přerušení dodávky při extrémně nepříznivém počasí. Pokud počasí způsobí přerušení aktivit zákazníka pouze vlivem ztráty napájení, pak vyvolané náklady lze přímo přiřadit tomuto vlivu. Počasí se však může projevit přerušením dodávky různých aktivit konečných zákazníků, tj. jako smíšený vliv – příkladem je „ledová bouře“ v Kanadě (2000) a tzv. „hurikán“ v Londýně (1987), pro které se ani nepodařilo odhadnout celkové ztráty způsobené výpadkem dodávky. Předvídatelnost přerušení - největší vliv na

Charakteristika zákazníka

Charakteristika přerušení dodávky

 typ zákazníka  povaha aktivit zákazníka  velikost provozu  demografická data  výše poptávky po elektřině  míra závislosti na dodávce elektřiny a schopnosti reagovat na její přerušení

 doba trvání přerušení  četnost výskytu přerušení  okamžik, kdy k přerušení dochází  úplné nebo částečné přerušení dodávky  předstihové varování nebo informace o době trvání výpadku dodávky  oblasti, které jsou přerušením ovlivněny

Tabulka č. 1: Charakteristiky zákazníků a přerušení dodávky

M A G A Z Í N

zákazníka mají ta přerušení dodávky, která se vyskytnou náhodně, tj. okamžik přerušení a doba jeho trvání jsou nejisté a nepředvídatelné. Zvyšování předvídatelnosti (např. předstihové varování – i v případě provádění pravidelné údržby) podstatně snižuje roztrpčení zákazníků a náklady vyvolané přerušením dodávky.

METODY POUŽÍVANÉ PRO ODHAD VÝŠE ZTRÁT Pro hodnocení vlivů z přerušení dodávky na zákazníky byly použity různé metody, které lze zařadit do tří dále uvedených širokých kategorií. Nepřímé analytické metody Tyto metody hodnotí a stanoví náklady vyvolané přerušením dodávky elektřiny pomocí úvah či dedukcí, které jsou stručně charakterizovány v tabulce č. 2. Jedná se o postupy, které pro odhad „ceny“ nedodané elektřiny využívají snadno dostupné údaje. Jejich nevýhodou je, že jsou založeny na silných (či nerealistických) předpokladech a nereflektují proměnnou výši nákladů pro specifické parametry, které potřebuje většina společností pro plánovací procesy. Případové studie Druhým přístupem jsou případové studie provedené po skutečných specifických případech přerušení dodávky. Jeho výhodou je, že ztráty se hodnotí na základě skutečných zkušeností zákazníků a ne pomocí hypotetických scénářů. Jenže počet studií je velmi malý a uváděné ztráty se vztahují k velmi velkým a rozsáhlým výpadkům, zatímco většina přerušení má lokální charakter, se značně odlišnými konsekvencemi pro ztráty při konkrétní situaci. Např. studie rozsáhlého blackoutu v roce 1977 v New Yorku se pokusila zhodnotit jak přímé, tak nepřímé ztráty, včetně těch, které byly důsledkem občanských nepokojů (rabování, výtržností, žhářství a s nimi souvisejících výdajů vládních a pojišťovacích společností); jedním z hlavních závěrů bylo, že nepřímé náklady jsou mnohem vyšší než přímé náklady. Průzkumy u zákazníků V rámci tohoto přístupu jsou zákazníci požádáni, aby odhadli své ztráty při přerušení dodávky s proměnnou dobou trvání, četností výskytu a v různých částech dne a roku. Jeho nejsilnější stránkou je, že zákazník může nejlépe ocenit své ztráty. Relativně snadné je stanovit pro některé sektory (např. průmysl) přímé ztráty, ale při oceňování nehmotných ztrát (jako je nepohodlí či nepříjemnosti), které se projevují v jiných sektorech (jako jsou domácnosti), je důležitý výběr vhodných uživatelů.

1. Minimální odhad ceny vychází z ochoty zákazníků platit za spolehlivost na úrovni stávajících sazeb za elektřinu, přičemž maximální výše odhadu odpovídá nákladům záložního zdroje. 2. „Cena“ odpovídá podílu HDP a spotřeby elektřiny (či HDP a spotřeby členěné podle sektorů). 3. „Cena“ pro domácnosti odpovídá „hodnotě“ ztráty volného času, oceněné příjmy zákazníků nebo je výsledkem průzkumů u vybraných zákazníků. Tabulka č. 2: Přehled nepřímých analytických metod

Výhodou přístupu je, že může být snadno přizpůsoben pro vyhledávání speciálních informací, které se vztahují ke specifickým potřebám elektroenergetických společností. Proto mu dávají přednost před předchozími dvěma přístupy, i když je spojen se všemi problémy, které souvisejí s dotazníky pro průzkumy, včetně jejich podstatně vyšší náročnosti (náklady a úsilí). Jednou z jeho stinných stránek je, že zpravidla nezachytí sociální a nepřímé náklady (i když je otázkou, zda za ně nese odpovědnost utilita nebo zákazník a zda by měly být zahrnuty do příslušných studií).

TVORBA MODELŮ PRO ODHAD ZTRÁT VYVOLANÝCH PŘERUŠENÍM DODÁVKY ELEKTŘINY Údaje, které se získají jakýmkoliv z (výše zmíněných) přístupů, je nezbytné transformovat do tvaru ztrátových funkcí, které se budou používat pro hodnocení nákladů a přínosů opatření souvisejících s rozvojem příslušných soustav zásobování elektřinou. Z historického hlediska lze vymezit tři základní etapy vývoje modelů pro ztrátové funkce (viz tabulka č. 3). V článku se zaměřím jen na podstatné aspekty formování třetího modelu, jehož základním vstupem jsou údaje získané průzkumem u vybraných konečných zákazníků

o výši ztrát vyvolaných přerušením dodávky po určitou dobu (ve formě p.j./přerušení). „Syrová“ data je třeba zpracovat tak, aby bylo možné vytvořit reprezentativní sdružené ztrátové funkce pro skupiny zákazníků s podobnými nákladovými charakteristikami, ale s různou úrovní spotřeby elektřiny. Zpravidla se jedná o stanovení ztrátových funkcí typu SCDF (Sector Customer Damage Functions) pro zákazníky sdružené podle jejich příslušnosti k typovým sektorům konečné spotřeby elektřiny. Ztrátové funkce zákazníků v daném sektoru se spojují v jednom nebo ve dvou krocích. Pokud je sektor rozdělen na sub-sektory (např. podle odvětvové klasifikace), pak se nejdříve provede jejich spojení pro zákazníky každého sub-sektoru, tj. stanoví se jim příslušné ztrátové funkce CDF (Customer Damage Function) a návazně se z nich vytvoří ztrátová funkce za celý sektor SCDF. Pro slučování ztrátových funkcí a tvorbu CDF, resp. SCDF, lze použít dva základní procesy:  Proces průměrování – standardizace „syrových“ údajů tím, že se stanoví jejich podíl na zvoleném faktoru, kterým je buď roční špičkové zatížení zákazníka (kW) nebo jeho roční objem spotřeby elektřiny (kWh) – pak se tyto individuální ztrátové funkce sečtou

1. Jedním z prvních používaných přístupů je pouhé přiřazení „ceny“ (v peněžních jednotkách – p.j.) celkovému objemu nedodané elektřiny (kWh) a stanovení jejich podílu (p.j./kWh), a to bez ohledu na četnost, dobu trvání nebo jiný parametr spojený s touto událostí. Jde o model, který se stále používá pro výrobní soustavy a pro globální pohled na celou elektroenergetiku. Model však nepostačuje, pokud se chceme podrobněji zabývat plánováním rozvoje a posuzovat varianty návrhu konfigurace soustavy či jejích částí a alternativy jejich provozu. 2. Širší (ale podobný) model obsahuje dva ukazatele – první je přiřazen ztrátám za nedodanou energii (p.j./kWh) a druhý ztrátám vyvolaným odpojením zatížení zákazníků (p.j./kW); model je lineární (přímka neprochází počátkem) a poskytuje jasnější fyzikální interpretaci situace, i když má velmi podobné slabé stránky jako model uvedený ad 1. 3. Třetí model reflektuje skutečnost, že koneční zákazníci se méně zaměřují na energii nedodanou v průběhu přerušení (a tím vyvolané ztráty) a mnohem více uvažují o ztrátách způsobených neschopností realizovat zamýšlené aktivity. Výše těchto ztrát se převážně získává z průzkumů u zákazníků s tím, že jsou vstupem pro stanovení ztrátových funkcí, které kvantifikují ztráty, jež jsou skutečně způsobeny zákazníkům v průběhu přerušení dodávky (a jejich výše je silně závislá na době jeho trvání). Tabulka č. 3: Základní vývojové etapy tvorby modelů pro ztrátové funkce

53

Z A J Í M A V O S T I

S P O L E H L I V O S T

a vypočte se jejich průměrná hodnota; v některých zemích se proces provádí pro oba faktory a stanoví se dva soubory průměrných standardizovaných funkcí.  Proces agregování – jednotlivé „syrové“ údaje se nejdříve sečtou a pak se stanoví jejich podíl na celkové výši faktoru použitého pro standardizaci (získaná agregovaná ztrátová funkce vede k nižšímu ocenění ztrát vyvolaných přerušením dodávky). K procesům použitým pro stanovení ztrátových funkcí je vhodné poznamenat:  Průzkum zákazníků v sektorech je zaměřen na získání jimi vnímaných ztrát vlivem přerušení dodávky elektřiny, a to jako funkce doby jeho trvání; obvykle se provádí pro specifický okamžik, četnost a dobu trvání přerušení – jednou z příčin odchylek výsledků různých průzkumů (např. v různých zemích) je, že nebyly sledovány shodné parametry.  Výsledky průzkumů jsou citlivě závislé na výběru respondentů a jejich schopnosti korektně stanovit jimi vnímané ztráty při přerušení dodávky elektřiny.  V závislosti na procesu „vážení“ a faktoru standardizace je možné ze zjištěných údajů stanovit různé ztrátové funkce – při jejich porovnávání mezi zeměmi je proto třeba věnovat pozornost zejména postupům a předpokladům přijatým při sběru „syrových“ údajů a pro způsob jejich standardizace. Po standardizaci ve vztahu k celkově spotřebované elektřině výsledná ztrátová funkce již nevyjadřuje ztráty vyvolané „nedodanou kWh“ při přerušení (to je častou příčinou zavádějících interpretací vlivem nepochopení přepočtu ke vztažné základně).  Ztrátové funkce vnímané zákazníky ve specifické soustavě (jako celku) lze využít i pro její dílčí části, pokud se pro ně vytvoří nové sdružené ztrátové funkce CCDF (Composite Customer Damage Functions), a to v závislosti na mixu zákazníků, kteří jsou z nich zásobováni. Zvláštním případem je stanovení souhrnného ukazatele pro aproximaci ocenění nedodané elektřiny typu VoLL (Value of Lost Load), který sice může využít ztrátové funkce SCDF pro různé doby trvání přerušení dodávky, ale týká se souhrnu všech zákazníků (a je již funkcí objemu „v průměru“ těmto zákazníků nedodané elektřiny). Jedná se o ukazatel, který se uplatnil především v Anglii, Walesu a Austrálii, resp. v Kanadě (pod zkratkou IEAR - Interrupted Energy Assessment Rate) pro globální studie na úrovni výrobní, resp. výrobní a přenosové soustavy (a proto je zmíněn i v tomto článku). Ve většině těchto studií je proveden odhad nedodané elektřiny EENS (Expected Energy Not Supplied) v důsledku výpadků na úrovni elektrizační soustavy; za předpokladu lineárního vztahu mezi EENS a jejích

ekonomických důsledků ECOST (Expected Customer Outage Cost) pak platí: ECOST = EENS x VoLL

54

ZEMĚ SLEDOVANÉ VE ZPRÁVĚ TASK FORCE CIGRE Z ROKU 2001 Pod vedením profesora Roy Billintona (Kanada) byla v roce 2001 vypracována zpráva „Methods to Consider Customer Interruption Costs in Power System Analysis“ [1], která poskytuje souhrnné a stále ještě aktuální informace o problematice, která je specificky zaměřena na ekonomické aspekty spolehlivosti elektrizační soustavy a jejích částí. V tabulce č. 4 je přehled základních informací o ztrátových funkcích, které jsou uvedeny ve zprávě pro 13 různých zemí světa. Jedná se o širokou varietu: rozpětí dob trvání přerušení dodávky, pro které byly funkce stanoveny; základen, ke kterým se provádí standardizace ztrátových funkcí; období, ve kterých byly průzkumy provedeny; analyzovaných sektorů, pro které jsou použity tyto zkratky: A – zemědělství, C – obchod, I – průmysl, L – velcí uživatelé, O – úřady, včetně veřejného sektoru a R – domácnosti. Z posledního sloupce tabulky vyplývá, že průzkumy nejsou pravidelně se opakující agendou a zjištěné údaje se využívají po

delší dobu. Důvodem jsou nejen časová náročnost přípravy (včetně metodické podpory) či realizace průzkumu a jeho zpracování, ale i problémy související s výběrem důvěryhodné instituce, která průzkum provádí, a jeho financováním. Ztrátové funkce jsou vyjádřeny v národních měnách a pro účely jejich vzájemného porovnání je nezbytné je převést na shodné peněžní jednotky. V materiálu [5] byl pro sedm z výše uvedených zemí přepočet na Kč proveden ve třech krocích:  aktualizace cen/sazeb s respektováním inflace mezi rokem, ve kterém byly stanoveny a rokem 2005,  přepočet cen/sazeb na Kč s využitím směnného kurzu,  korekce cen/sazeb v Kč o vliv parity kupní síly prostřednictvím komparativních cenových úrovní. Tento postup je však jen rámcovou aproximací přepočtu cen/sazeb na českou peněžní jednotku již z toho důvodu, že se ve dvou krocích používají silné ekonomické agregáty (inflace a komparativní cenové úrovně). Pro ilustraci jsou v následující kapitole uvedeny ztrátové funkce pro tři severské země (Dánsko, Norsko a Švédsko), standardizované ve vztahu k ročnímu špičkovému zatížení.

Země

Sektory zákazníků

Trvání přerušení

Standardizace

Roky průzkumu

Austrálie

A, C, I, L, R

2 s až 48 h

Roční energie

1996 – 1997

Kanada

A, C, I, O, R

2 s až 48 h

Roční energie Špičkové zatížení

1985 - 1995

Dánsko

A, C, I, O, R

1 s až 8 h

Špičkové zatížení

1993 – 1994

C, I, L, R

Mžikové až 24 h

Roční energie Špičkové zatížení

1993

C, I

Mžikové až 24 h

Špičkové zatížení

1997 – 1998

Irán

C, I, R

2 s až 2 h

Špičkové zatížení

1995

Nepál

C, I, R

1 min. až 48 h

Roční energie Špičkové zatížení

1996

Nový Zéland

C, I, R

<2h

A, C, I, R

1 min. až 8 h

Špičkové zatížení

1989 – 1991

Portugalsko

C, I, R

1 min. až 6 h

Roční energie

1997 – 1998

Saudská Arábie

C, I, R

20 min. až 8 h

Roční energie Špičkové zatížení

1988 – 1991

Švédsko

A, C, I, R

2 min. až 8 h

Špičkové zatížení

1994

USA

A, C, I, R

Mžikové až 4 h

Nedodaná e/e

1986 - 1993

Velká Británie

Řecko

Norsko

Tabulka č. 4: Přehled zemí uvedených ve zprávě – ztrátové funkce

1987

M A G A Z Í N

Norsko V tabulce č. 6 je uveden a v grafu na obrázku č. 2 ilustrován průběh hodnot SCDF, které byly odhadnuty v Norsku při průzkumu provedeném v letech 1989 až 1991. Dotazníky se „ptaly“ na ztráty vyvolané náhodným přerušením dodávky v sektoru průmyslu a obchodu v úterý v lednu (v 10 hodin dopoledne), v sektoru zemědělství v 6 hodin ráno a v domácnostech odpoledne téhož dne. V tomto období se očekává výskyt maximálního ročního zatížení, a proto se jedná o akceptovatelnou aproximaci ve vztahu k tomuto zatížení. Pro sektory průmyslu, obchodu a zemědělství byla požadována informace o přímých ztrátách spojených s přerušením dodávky elektřiny a v sektoru domácností o ochotě platit (WTP) za to, že k přerušení nedojde. Z porovnání vyplývá, že měrné ztráty jsou v průmyslu a obchodu téměř shodné a nejnižší se očekávají (na rozdíl od Dánska) v sektoru zemědělství. Švédsko Pro Švédsko jsou příslušné hodnoty měrných ztrát SCDF uvedeny v tabulce č. 7 a v grafu na obrázku č. 3. V průzkumu provedeném v roce 1994 byla zaměřena pozornost na pět skupin zákazníků: domácnosti, zemědělství, obchod, malý a velký průmysl. Pro hodnocení v domácnostech byla použita metoda WTP a pro zbývající čtyři skupiny přímé metody výpočtů

1h 55 12 0 66 86 59 98

2h 109 24 47 117 140 117 195

4h 219 89 187 219 281 273 391

8h 436 178 781 438 563 624 781

Tabulka č. 5: SCDF pro Dánsko (Kč/kW)

800

Mrné ztráty (K/kW)

Dánsko Pro Dánsko jsou v tabulce č. 5 uvedeny hodnoty SCDF, jejichž průběh je prezentován v grafu na obrázku č. 1. Jde o hodnoty standardizované ve vztahu k ročnímu maximálnímu zatížení a pro náhodné výpadky, které nebyly dopředu avizovány. Údaje odpovídají průzkumu provedenému v roce 1993 pro pět sektorů (a dva subsektory). Pro domácnosti se jedná o odhady založené na „ochotě platit“ WTP (Willingness to Pay) za eliminaci předem neohlášeného přerušení dodávky. V zemědělství jde o odhad získaný od konzultantů a veterinářů. Pro průmysl jsou souhrnně vyjádřeny ekonomické ztráty vybraných zákazníků, které byly získány pomocí dotazníků. Totéž platí pro maloobchod a služby. Nejvyšší měrné ztráty se očekávají ve veřejném sektoru a při přerušení dodávky na cca 8 h se k nim přibližuje sektor zemědělství a nejnižší v sektoru domácností v případě zajištění tzv. elektrického tepla. Pro domácnosti a průmysl (jako celek) jsou ekonomické dopady v podstatě shodné, a to pro všechny doby trvání přerušení.

Doba trvání perušení Domácnosti Domácnosti - elektroteplo Zemdlství Prmysl Prmysl - bez tžkého Maloobchod a služby Veejné služby

Domácnosti

700

Domácnosti - elektroteplo

600

Zemdlství

500

Prmysl Prmysl - bez tžkého

400

Maloobchod a služby

300

Veejné služby

200 100 0 1h

2h

4h

8h

Doba trvání perušení Obrázek č. 1: Graf standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW) v Dánsku

Doba trvání perušení Domácnosti Zemdlství Prmysl Obchod

1 min. 0 0 19 13

1h 4 2 95 66

4h 63 28 300 277

8h 149 116 594 637

Tabulka č. 6: SCDF pro Norsko (Kč/kW)

700

Mrné ztráty (K/kW)

PŘÍKLADY ZTRÁTOVÝCH FUNKCÍ PRO SEKTORY (SCDF)

600 500

Domácnosti

400

Zemdlství Prmysl

300

Obchod

200 100 0 1 min.

1h

4h

8h

Doba trvání perušení Obrázek č. 2: Graf standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW) v Norsku

přerušením dodávky vyvolaných ztrát. Otázky v průzkumu se týkaly fiktivních přerušení, ke kterým dochází v průběhu odpoledne měsíce ledna (kdy se vyskytuje špičkové roční zatížení). Z porovnání SCDF vyplývá, že nejvýraznější ekonomické ztráty se očekávají v sektoru obchodu a jejich výše se významně zvyšuje

pro doby přerušení delší než 1 h. Podstatné rozdíly ztrát se projevují mezi malým a velkým průmyslem. Přitom i v rámci velkého průmyslu existují výrazné rozdíly – např. pro dobu trvání přerušení dodávky 8 h jsou měrné ztráty v textilním průmyslu dvaapůlkrát vyšší než v malém průmyslu, ale v těžebním průmyslu jsou při shodné době přerušení

55

Z A J Í M A V O S T I Doba trvání perušení Domácnosti Zemdlství Prmysl - malý Prmysl - velký Obchod

S P O L E H L I V O S T

2 min. 1 8 16 31 23

1h 4 35 61 71 105

4h 15 127 252 158 367

8h 43 363 541 291 1154

Tabulka č. 7: – SCDF pro Švédsko (Kč/kW)

Mrné ztráty (K/kW)

1200 1000 800 600

Domácnosti Zemdlství Prmysl - malý Prmysl - velký

400

Obchod

200 0 2 min.

1h

4h

8h

Doba trvání perušení Obrázek č. 3: Graf standardizované (měrné) ztráty vyvolané přerušením dodávky elektřiny (Kč/kW) v Švédsku

pětkrát nižší, než je průměr velkého průmyslu a jen o necelou polovinu vyšší než v sektoru domácností.

Sektor poptávky Domácnosti Zemdlství Prmysl Obchod

56

1000 800

Dánsko Norsko

600

Švédsko

400 200 0 Domácnosti

Zemdlství

Prmysl

Obchod

Sektory Obrázek č. 4: Porovnání standardizovaných (měrných) ztrát při přerušení dodávky na 8 h v severských zemích (Kč/kW)

 sektor zemědělství – měrné ztráty jsou diametrálně rozdílné a nejvyšší v Dánsku (oproti Švédsku jsou při přerušení dodávky na 4 h vyšší o polovinu, resp. na 8 h jsou více než dvojnásobné a oproti Norsku zhruba dvanáctinásobné). Pro Kanadu a Velkou Británii, které pro standardizaci použily špičkové roční zatížení a celkovou spotřebu elektřiny v sektorech, existují také značné rozdíly mezi výší a vývojem příslušných měrných ztrát. V podstatě totéž platí pro ocenění nedodané elektřiny, které nerozlišuje sektory a doby trvání přerušení (viz následující odstavec).

Doba perušení 1 h Dánsko Norsko Švédsko 55 4 4 0 2 35 66 95 66 59 66 105

Tabulka č. 8: Porovnání SCDF v severských zemích (Kč/kW)

V [1] jsou v této kategorii měrných ztrát uvedeny údaje pro Austrálii a Velkou Británii, které lze ještě doplnit i o Norsko a Českou republiku (potažmo USA). Jedním ze záměrů průzkumu prováděného v letech 1996 a 1997 v Austrálii bylo použít získané údaje pro odhad souhrnné „ceny/ hodnoty“ ztráty zatížení VoLL (Value of Lost Load). Původně odvozený horní cenový limit pro VoLL, který byl použit pro clearingové zúčtování v rámci poolu, činil 5 AUD/kWh. Tato cena se však do roku 2002 zvýšila ve dvou krocích na 20 AUD/kWh, aby se usnadnilo pružnější vyvažování strany dodávky a poptávky po elektřině. Tato „cena“, která je považována za reálnou výši VoLL (pro ocenění nedodané elektřiny), se začala používat pro rozhodování i na úrovni přenosové soustavy. V konkrétních případech se však její výše může měnit v závislosti na skladbě zatížení

1200

Mrné ztráty (K/kW)

Porovnání měrných ztrát v severských zemích Se záměrem rámcově porovnat ztrátové funkce SCDF (Kč/kW) ve třech severských zemích jsou v tabulce č. 8 uvedeny jejich hodnoty pro tři doby trvání přerušení dodávky (1 h, 4 h a 8 h) a čtyři sektory (domácnosti, průmysl, zemědělství a obchod). Pro porovnání byla přijata tato zjednodušení: pro Dánsko jsou maloobchod a služby zahrnuty do sektoru obchod a pro Švédsko jsou údaje pro sektor průmyslu průměrem hodnot velkého a malého průmyslu. Z tabulky č. 8 vyplývají tyto dílčí závěry pro výši a vývoj měrných ztrát (graf na obrázku č. 4 ilustruje jejich výrazné rozdíly pro dobu trvání přerušení dodávky 8 h):  sektor obchodu – měrné ztráty jsou pro Dánsko a Norsko v podstatě shodné, avšak ve Švédsku jsou podstatně vyšší a při době trvání přerušení 8 h téměř dvojnásobné,  sektor průmyslu - až do 4 h doby trvání přerušení jsou měrné ztráty v Dánsku a Švédsku téměř shodné a v Norsku zhruba o polovinu vyšší; s rostoucí dobou přerušení (8 h) se v Dánsku a Norsku zvyšují na dvojnásobek, ale ve Švédsku je růst pomalejší,

PRŮMĚRNÉ OCENĚNÍ NEDODANÉ ELEKTŘINY VoLL

(

v té oblasti soustavy, která je navrženým či posuzovaným rozvojem ovlivněna (například v Sydney by měla být vyšší). Po přepočtu této „ceny“ o vliv inflace k roku 2005, směnného kurzu a komparativní cenové úrovně mezi ČR a Austrálií, dostaneme průměrné ocenění nedodané 1 kWh ve výši 205 Kč. Ve Velká Británii (resp. Anglii a Walesu) byla nejdříve při obchodování na poolu uplatněna sazba VoLL ve výši 2 GBP/kWh. Ve zprávě regulačního úřadu OFFER z roku 1994 se však konstatovalo, že „ocenění ztráty zatížení v této výši je příliš nízké a neodpovídá

)

Doba perušení 4 h Dánsko Norsko Švédsko 219 63 15 187 28 127 219 300 205 273 277 387

Doba perušení 8 h Dánsko Norsko Švédsko 436 149 43 781 63 353 438 594 365 624 637 1154

Mrné ztráty (K/kWh)

140 M A G A Z Í N

120 100 80 60 40 20 0 Prmysl

Obchod a služby

Zemdlství

Domácnosti Veejné služby Velký prmysl

Obrázek č. 5: Měrné ztráty z nedodávky elektřiny v Norsku členěné dle sektorů (Kč/kWh)

úplným ztrátám zákazníků vyvolaným přerušením dodávky (bez ohledu na to, zda jsou krátkodobé či dlouhodobé, často či jen občas se vyskytující). V téže zprávě se uvádí, že: „přezkoumávání nákladů na bezpečnost, která se předpokládá na úrovni stávajících standardů, ukazuje, že by bylo potřeba zvýšit VoLL na téměř 20 GBP/kWh, abychom se vyvarovali významným změnám spolehlivosti. Pak se jeví VoLL ve výši 10,88 GBP/kWh (navržená National Grid Company v témže roce) jako přiměřená a lze ji obhájit i průzkumy, které byly v té době provedeny“. Po přepočtech (inflace, směnný kurz a komparativní cenová úroveň) odpovídá této výši průměrné ocenění nedodané elektřiny na úrovni 318 Kč/kWh. Do této kategorie lze zařadit i Norsko, které v roce 2006 publikovalo [3] údaje pro motivaci adekvátního rozvoje přenosové soustavy, které se týkají měrných ztrát pro vybrané segmenty zákazníků, jejichž výše je (po přepočtech) uvedena v grafu na obrázku č. 5. Když je použijeme pro aproximaci průměrného ocenění nedodané elektřiny (typu VoLL) v ČR - jako jejich váženého průměru ve vazbě na podíl těchto segmentů na celkové poptávce po elektřině v ČR v roce 2005 - dostaneme výslednou průměrnou hodnotu měrné ztráty ve výši 56 Kč/kWh. V [4] byl proveden „odhad ceny“ nedodané elektřiny. Vstupem byly „ceny“ nedodané elektřiny pro jednotlivé sektory poptávky, které v roce 1991 používala texaská utilita Houston Light & Power. Když se aplikovaly na strukturu konečné spotřeby elektřiny v ČR, pak vypočtená průměrná „cena“ nedodané elektřiny činila 7,15 USD/kWh. Po přepočtu o vliv inflace k roku 1997, směnného kurzu a koeficientu ERDI (Exchange Rate Deviation Index) byla v ČR pro tento rok odhadnuta její průměrná „cena“ ve výši 152 Kč/kWh. Pokud pro návazný přepočet použijeme skutečnou inflaci mezi roky 1997 a 2005, pak dostaneme aktualizovanou hodnotu pro průměrné ocenění nedodané elektřiny ve výši cca 199 Kč/kWh.

MÁME SE VZDÁT EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ RŮZNÉ ÚROVNĚ SPOLEHLIVOSTI? Za situace, kdy nemáme k dispozici ocenění nedodané energie a/nebo výkonu, založené

na průzkumu provedeném v ČR, se jako nejsnadnější řešení jeví využít výsledky průzkumu některé ze zemí, která má podobnou hospodářskou strukturu jako ČR. Z dostupných informací však vyplývá, že ztrátové funkce i v zemích, které jsou si relativně blízké (např. severské země), jsou výše, průběh a relace ztrátových funkcí značně odlišné. Totéž platí pro další typy ztrátových funkcí, neboť mezi nimi nelze vysledovat shodné dominantní tendence ani pro stejné sektory spotřeby či doby trvání přerušení dodávky a ani pro jejich agregace. Šance na to, že bychom mohli „opsat“ ztrátové funkce od jiné země proto není příliš nadějná. Když se podíváme na číselné hodnoty „ceny“ nedodané elektřiny typu VoLL, tak je zjevné, že údaje pro Norsko (56 Kč/kWh) a Velkou Británii (318 Kč/kWh) vymezují rozpětí, ve kterém se může vyskytovat i v ČR. Hodnota VoLL pro Austrálii (a její výše odvozená pro ČR z údajů použitých v USA) jsou si sice velmi blízké, avšak v ČR zřejmě nebudou (jako v Austrálii) měrné ztráty nejvyšší v sektoru zemědělství – jedná se tudíž o shodu spíše numerickou než věcnou. Ocenění nedodané elektřiny v Norsku je zhruba čtvrtinové oproti VoLL v Austrálii. Norsko však vždy operovalo s podstatně nižší úrovní spolehlivosti než většina evropských zemí - „cena“ 56 Kč/kWh je dokonce nižší než podíl HDP a spotřeby elektřiny v produktivních sektorech ČR (bez domácností). Ocenění VoLL ve Velké Británii je zhruba o 50 % vyšší než v Austrálii, ale ad hoc nelze vyslovit silný názor, zda jde o hodnotu nadměrně vysokou či nikoliv. Spodní mez širokého rozpětí „ceny“ nedodané elektřiny však lze testovat nepřímo. V [5] bylo provedeno porovnání potenciálně nedodané elektřiny (oceněné výše uvedenými třemi hodnotami VoLL) a nákladů souvisejících s pořízením různé výše podpůrných služeb PpS, včetně jejich vlivu na ukazatele spolehlivosti provozu ES a jejich přijatelnost z hlediska plnění standardů platných pro paralelní spolupráci naší ES v rámci soustavy UCTE. Z provedených analýz vyplynulo, že při „ceně“ VoLL pod úrovní cca 170 Kč/ kWh by vedla „ekonomická optimalizace“ spolehlivosti téměř s jistotou k situaci, která

není přijatelná z hlediska zajištění naší věrohodné partnerské spolupráce v UCTE a bezpečný odstup od rizikové spolupráce nastává při „ceně“ kolem 200 Kč/kWh. V tomto kontextu by se tudíž mohlo s touto „cenou“ operovat jako se spodní mezí ocenění nedodané elektřiny. Mnohým se bude jevit jako příliš vysoká například proto, že je zhruba trojnásobkem ukazatele podíl HDP a konečné netto spotřeby elektřiny (bez sektoru domácností) – ale jde o pocit nebo o věrohodně podložený poznatek? Pokud se neodhodláme k provedení korektního průzkumu možných důsledků vyvolaných přerušením dodávky elektřiny, pak diskuse o ekonomické adekvátnosti či nadměrnosti zajišťovaných standardů spolehlivosti provozování a rozvoje naší elektrizační soustavy (a jejích částí) se budou setrvale a převážně pohybovat v rovině účelově laděných disputací. LITERATURA [1] Task Force 38.06.01 – CIGRE, „Methods to Consider Customer Interruption Costs in Power System Analysis“, 2001. [2] J. Klíma, Optimalizace v energetických soustavách, Academia, 1985 a návazně A. Jirešová, R. Povýšil, Řízení a ekonomika energetických soustav I, ČVUT, 1986. [3] e Nordic Elektricity Industry, A Novel Approach to Risks and Rewards, 2006. [4] ČEZ, a.s., Návrh - „Metodika stanovení normy spolehlivosti výkonové bilance ES ČR“, 1998. [5] Cygni, spol. s r.o., Metodika hodnocení nedodané energie v podmínkách ES ČR – II. část, 2007.

O AUTOROVI Ing. MIROSLAV VLČEK pracoval po ukončení studia (1962) na ČVUTFEL (ekonomika a řízení energetiky) až do roku 1999 pro ČEZ, nejdříve v oblasti plánování, návazně se zabýval speciálními otázkami provozu, ekonomiky a rozvoje a v 90. letech byl ředitelem sekce pro strategické plánování. Absolvoval pětisemestrový kurs Metody operační analýzy, externí vědeckou aspiranturu a v roce 1999 získal titul Certified Strategic Manager udělovaný AMA a MCE. Od tohoto roku pracoval v různých pozicích pro Appian Group, a.s. Nyní působí jako nezávislý poradce a konzultant pro oblast strategie a energetiky. Kontakt na autora: [email protected]

57

Z A J Í M A V O S T I

Stabilita spolehlivosti soustav

Mgr. Otto Žurek

ÚVOD Problematika poruch, která je normální fyzikálně-technický jev u řady technického i netechnického zařízení, narůstá s technickými, organizačními, ekonomickými, psychologicko-sociologickými (lidský faktor) i jinými provozními parametry. Zvyšování elektrického napětí v přenosových sítích, rychlosti v dopravních zařízeních apod. zvětšují pravděpodobnost vzniku poruchy, která od malých, středních, těžkých může také být zakončena havárií tak, jak je definuje klasická spolehlivostní technika. Uvedená kategorizace, odstupňování či označování, byla řešena prostřednictvím státních norem ČSN, nebo jiných doporučení či lokálních směrnic nebo ustanovení, dávala zvláště provozním útvarům zodpovědným za výskyt poruch návod, jak řešit vzniklý poruchový stav. Práce techniků v provozech, kde výskyt poruchy byl spojen s nebezpečím ohrožení života nebo zdraví či vysokých ekonomických ztrát, nebyla vždy v souladu se zmíněnými ustanoveními, které museli plnit. Pro optimální řešení likvidace poruchového stavu prováděli vlastní zásahy, v mnohých případech podstatně odlišné od platných předpisů, které vycházeli z provozních zkušenosti, v krajním případě přistupovali i k řešení, které bylo podloženo značným riskováním. Všeobecným již zmíněným technickým i společenským pokrokem vzniká v současné době nedostatečné hodnocení příčin i důsledků poruch, zvláště havarijních stavů. Jako jeden z příkladů je v současné době užívaný výrok, že vznik poruchy nebo havárie byl způsoben lidským činitelem. Také rozsah důsledků poruch, zvláště havárií, je za hranicí působnosti provozujících orgánů či institucí a působí ve společenských strukturách destruktivně a v krajních případech i společensky destabilizujícím vlivem. Do nového pojetí spolehlivosti lze zařadit i národní obranu nebo národní bezpečnost. Obecnost spolehlivostních definicí dovoluje zajišťovat spolehlivé fungování občanských seskupení např. obcí, měst nebo jiných oblastí. Návratem ke Gaussově výroku o dokonalosti považuji za základní a důležité exaktně definovat všechny tři výrazy: soustava

58

S P O L E H L I V O S T

Motto: Pauca sed matura (málo, avšak dokonale) Carl Friedrich Gauss (1777–1855) Gaussův výrok nemá přímou souvislost mezi stabilitou spolehlivosti soustav a teorií čísel, kterou začínal významný německý matematik, nazývaný též „král matematiků“. Souvislost je v Gaussově citovaném slavném výroku a zřejmě osvědčenými metodami osmasedmdesátiletého matematika, jak je nutno přistupovat k řešení problematiky obecného charakteru. - spolehlivost – stabilita. Je také nutno provést jednoznačná oddělení a specifikování výrazů jednotlivých provozních soustav. Jako příklad lze uvést rozdílnost pojmů spolehlivost a kvalita v elektroenergetice, které nelze ztotožňovat nebo zaměňovat. Spolehlivost dodávek elektrické energie je hodnocena počtem poruch za určitou dobu nebo jejich délkou nebo dalšími spolehlivostními parametry. Kvalita dodávané elektrické energie je dána kmitočtem, velikostí např. fázového napětí a kolísáním zmíněných parametrů od stanovených hodnot. Elektroenergetika i jiné energetické provozní útvary mají určité informace spolehlivostního charakteru, které se dají využít pro vybudování spolehlivostních soustav ve společenských, vojenských, ekonomických i jiných odvětvích společnosti, předpokládámeli určitý zavedený provozní řád v technických odvětvích. Cílem tohoto článku je podat základní informace, které jsem získal při práci jako spolehlivostní technik u elektroenergetických zařízeních. Vzhledem k současnému stavu považuji také za důležité vzbudit zájem u odpovědných provozních pracovníků o problematiku stability spolehlivosti soustav, z čehož vyplývá, že nadměrné uvádění technických i jiných detailů by nebylo v souladu s mottem tohoto článku.

ZÁKLADNÍ SPOLEHLIVOSTNÍ DEFINICE DEFINICE Soustava Soustava je konečná množina N-prvků vzájemně uspořádaná tak, že svým společným nebo vzájemným působením vykonává celá množina předem určenou činnost. Řada zařízení vyhovuje této definici bez hranic jednotlivých oborů, jako například elektrotechnika, strojní obory, chemické oblasti ad. Je ovšem nutno poznamenat, že používaný termín systém je synonymum výrazu soustava, kterému se dává přednost pro jeho český původ. Soustavou lze označit, jak již bylo v úvodu naznačeno, jednotlivá zařízení i jejich funkční komponenty, ale také přenosová,

distribuční i jiná vedení. Není vyloučena či omezena možnost označit soustavou skupinu pracovníků nebo osob v souvisejících útvarech, která zajišťuje spolehlivostně určenou soustavu. Definice také dává provozovateli zajišťujícímu a zodpovídajícímu za stanovenou spolehlivost prostor vytvářet soustavy podle vlastních potřeb, zkušeností a představ, jakým způsobem optimálně zajistit potřebnou spolehlivost. Jsou mi známy aplikace v oboru elektroenergetiky technického charakteru, ale aplikace z oblastí psychologicko-sociologických nejsou v doporučené návazné odborné literatuře uváděny. V současné době se kupř. nepoužívají ve zprávách pro veřejnost (televize, rozhlas, tisk) o dopravních nehodách výrazy typu soustava, spolehlivost či stabilita. Spolehlivost Spolehlivost je schopnost nebo vlastnost soustavy vykonávat očekávanou činnost v dané době a za určitých podmínek. Spolehlivost je technicko-fyzikální číselný údaj. Významným a klíčovým činitelem uvedené definice je vykonávání očekávané činnosti. Znovu se objevuje tak významný a rozhodující vliv provozních útvarů, které naplňují definici kvantitativně i kvalitativně. Z klasické spolehlivostní techniky padesátých let, lze uvést intenzitu poruch, dobu mezi poruchami, délku opravy, opravitelnost i životnost sledované soustavy. Technicko-provozní útvary disponují s řadou významných konkrétních číselných údajů, které jsou klíčové pro výzkum, rozvoj, konstrukční, výrobní i zkušební oblasti, které lze hodnotit finančně v nezanedbatelných částkách. Pro provozovatele mohou mít také zmíněné metody řízení spolehlivosti soustav nezanedbatelný všestranný tržní charakter. Obdobně jako definice soustavy není ani aplikace definice spolehlivosti známá či popsaná pro skupiny občanů s různým zaměřením nebo posláním. Rovněž tak není termín ve smyslu definice užíván při zprávách o vzniklých haváriích v různých odvětvích společnosti. Defiunice rovněž předpokládá stanovené spolehlivostní údaje uvádět v matematicko-fyzikální formě. Číselný údaj pro hodnoty

M A G A Z Í N

Obrázek č. 1: Příklad obecně definované soustavy

stanovené definicí umožňuje provádět elementární matematické operace, ale také vyhodnocovat sledovanou soustavu z hlediska dynamických, setrvačných i jiných vlastností užívaných ve fyzice. Těmito získanými novými spolehlivostními informacemi se může posunout poznatek o příčině vzniku poruchy a tím vyšší spolehlivosti do jasnější oblasti, jako na příklad v Thomově teorii katastrof [5]. Stabilita Míra stability kladná nebo záporná je způsobená malou změnou okolních podmínek působících na podstatu soustavy. Třetím významným provozním faktorem je stabilita podle uvedené definice. Vlastní definice má svůj původ ve zmíněné Thomově teorii katastrof, ale zatím se jeví vzdálenost mezi úvahami o katastrofickém vztahu a uvažovanou stabilitou spolehlivosti soustav značně velká. Lze předpokládat, že při využití principů Thomovy teorie katastrof dojde k významnému posunu v poznání o příčinách poruch. Stabilita ve zmíněných matematických pojednáních nabývá také kladné i záporné hodnoty. Hodnota polarity má vypovídající dopad zejména pro ryze technické soustavy. Aplikace v oblastech společenských, vojenských i jiných zatím nejsou uváděny v doporučené literatuře.

VAZBY SPOLEHLIVOSTI A STABILITY SOUSTAV Soustava na obrázku 1 je grafickým vyjádřením konečné množiny N-prvků pro podmínky pro naplnění očekávané činnosti. Vstupní podmínky dané technickými prostředky, ekonomickými prostředky, organizačními vlivy i vlivy lidského činitele jsou jen symbolické a základní. Soustavy vytvořené podle provozních požadavků a potřeb mohou být upraveny nebo rozšířeny o další vstupní prostředky. Lze také realizovat rozšíření některého z prostředků, jako na příklad technické prostředky mohou

být složeny z měřící a zkušební techniky, nářadí, dílen se speciálním strojním parkem obráběcích strojů apod. Do ekonomických prostředků je zřejmé, že budou zahrnuty náklady na mzdy, obnovu zařízení pro zajištění spolehlivosti soustav i příslušných mezd pro personál spolehlivostních útvarů. Z provozní spolehlivostní praxe do organizačních prostředků se zahrnují také periodické kontroly jednotlivých dílů, obvodů čidel, které mají přímou souvislost s možností vzniku poruchy. V tomto vstupu do určitých soustav hraje důležitou a téměř nezastupitelnou roli informace podložená dokonalou analýzou dřívějších poruch stejného charakteru. Další vstupní činitel, který působí na spolehlivost sledované soustavy, je označován jako lidský činitel a ve své podstatě v hlavních rysech v sobě zahrnuje vliv obsluhy zařízení nebo funkčně blízkého personálu. Současné hodnocení závažných havarijních stavů, jako je příčina selhání lidského činitele, je nedostačující a časově již překonané. Je známo z některých pracoven rozvoden vvn, že v případě osobní krize nebyl tento pracovník zařazen do činnosti, kde by mohl způsobit poruchu, ohrožení lidského života nebo zdraví sobě nebo ostatním spolupracovníkům. Tento vstupní faktor do sledované soustavy je významný z hlediska technických soustav, pokud jde o normální stav. Z pohledu společenských soustav je nutno do uvedených hodnocení zařadit či vyloučit působení teroristického charakteru. Z hlediska matematickofyzikálně-technického je funkční závislost mezi technickými, ekonomickými i organizačními vstupními prostředky v tom, že ve speciálních případech lze snížení ekonomických prostředků nahradit organizačními nebo technickými.

Určení očekávané činnosti jsou pro různé soustavy odlišné (viz obrázek 3). Stanovení vysoké spolehlivosti je přímo úměrné vstupním prostředkům a v přímé funkční závislosti ekonomickým prostředkům. Odpovědné provozní složky za spolehlivost soustavy budou pro jednotlivé případy stanovovat odlišné hodnoty. Z technické měřící praxe má každá stanovená spolehlivostní číselná hodnota určitou kladnou i zápornou přípustnou toleranci. Obrázek 3 vyjadřuje také vývoj stability příslušné soustavy včetně nebezpečného poklesu směřující k poruše nebo havárii. Opačný stav, popřípadě vývoj k nadměrně vysoké spolehlivosti, odčerpává neúčelně vstupní finanční prostředky. Rozborem grafu na obrázku 3 získá obor spolehlivostní techniky údaje o stabilitě popřípadě jiné údaje např. dynamiku soustavy, periodicitu spolehlivostního průběhu a jiné technicko-provozní nebo fyzikální údaje. Základní grafická vyjádření uvedená na obrázcích 1 až 3 mohou být doplněna, změněna nebo upřesněna, podle konkrétních stanovení soustav nebo jejich seskupení ve smyslu výše uvedených definic soustavy a spolehlivosti. Na obrázku 2 je v obecné rovině naznačena možnost sestavování určitých podsoustav do soustav podle provozní volby a vzájemných

Obrázek č. 2: Příklad soustavy tvořené třemi podsoustavami

59

Z A J Í M A V O S T I

S P O L E H L I V O S T

Obrázek č. 3: Příklad nastavení spolehlivosti s ohledem na očekávané činnosti

vazeb mezi nimi. Obrázek 2 také naznačuje možnost uplatnění uvedených definic. Pro případná občanská seskupení jsou platná i použitelná grafická vyjádření na uvedených obrázcích ve smyslu definic v plném rozsahu. Současná výpočetní technika umožňuje získat některé další údaje v kvalitativním i kvantitativním rozměru. Lze očekávat zisk zvláště nových fyzikálních údajů, které mohou dalším rozborem i zpracováním proniknout do atomárně molekulárních rovin, které jsou například počátkem zkratových poruchových dějů v provozní elektroenergetice nebo v oblasti provozu točivých nebo stacionárních elektrických strojů všech napěťových hladin - nn,vn,vvn.

ZÁVĚREM Spolehlivost soustav a její stabilita se v současné době jeví jako významný provozní parametr. Provozní útvary v technické oblasti mohou zařazením spolehlivostních útvarů do svých vedení omezit nebo vyloučit vznik havarijních stavů nebo těžkých poruch. Mohou významným způsobem přispět k omezení ekonomických provozních ztrát. Z hlediska společenského získají provozovatelé vyšší důvěru a tím podpoří z určitého hlediska také kladně tržní parametry své organizace nebo instituce. Předložený článek svojí koncepcí, jak již bylo uvedeno, má vzbudit zájem u technických a řídících pracovníků vedoucí k úvahám o realizaci odborů, útvarů nebo oddělení spolehlivostní techniky. Podle mé vlastní zkušenosti je pro zmíněná oddělení třeba spolehlivostních techniků s příslušným vzděláním v oboru s dostatečnou několikaletou odbornou praxí, kteří se problematice spolehlivosti

60

budou věnovat za hranice předepsaných úkonů. Jako příklad lze uvést hlubší studium některých fyzikálních disciplín včetně psychologicko-sociologické problematiky související se spolehlivostí. Pro oblast elektroenergetiky je dle mého soudu jako spolehlivostní technik již vhodný absolvent střední průmyslové školy s provozní praxí alespoň deset roků v oblastech, kde by měl zmíněnou funkci vykonávat ve věku maximálně do padesáti let. Elektroenergetické útvary by měly alespoň formou předpisů zajistit výkon zmíněné funkce včetně jednoznačných pokynů pro sběr spolehlivostních informací, jejich zpracování a nakládání s nimi. Předpisově uložit kontakt s příslušnými výzkumnými, rozvojovými, konstrukčními i výrobními složkami dodavatelů technických zařízení (soustav) s cílem zajistit odstranění již známých spolehlivostních nedostatků vzniklých ve výzkumné, rozvojové, konstrukční nebo výrobní fázi. Článek je, jak bylo již zmíněno, napsán v obecné rovině výkladů základních spolehlivostních pojmů. Pro určitou jasnost, ve smyslu Gaussova výroku, nejsou uváděny žádné matematicko-fyzikalní vztahy známé nebo vyplývající například z popsaných definic, přesto jsem tyto konzultoval s „Institut für teoretische physik und synergetik“. Domnívám se, že elektroenergetika může svými informacemi o spolehlivosti soustav být základem pro jejich zavedení do jiných technických i netechnických oblastí společnosti. LITERATURA [1] R.S.Calabro: Základy spolehlivosti a jejich využití v praxi, SNTL Praha, 1956. Překlad z anglického originálu:

Reliability Principles and Practices. [2] Mirko Novák: Teorie tolerancí soustav, ČSAV, Academia Praha, 1987. [3] Julius Krempaský a kol.: Synergetika, SAV Bratislava, 1988. [4] Lubomír Hudec: Synergetika a teorie stability, studie ČSAV 1-83, ČSAV Academia Praha, 1983. [5] Ivan Kolář: Úvod do omovy teorie katastrof, studie ČSAV 1088 ČSAV Academia Praha, 1988. [6] tuzemské normy ČSN: Spolehlivost, původní znění, event. jejich změny v roce 1980-1999. [7] vojenská norma MIL-HDBK-217D: Předvídání spolehlivosti elektronických zařízení I. díl, Ministerstvo obrany, Washington DC 20301, leden 1982. [8] vojenská norma MIL-HDBK-217D: Předvídání spolehlivosti elektronických zařízení II. díl, Ministerstvo obrany Washington DC 20301, leden 1982. [9] Jan Janča: Celková spolehlivost výrobních a přenosových systémů. Bohemia.ON, E.on Bohemia, červen 2003, str. 20-21 [10] Josef Humlíček: Degradace materiálů v přenosových soustavách, Bohemia.ON, E.on Bohemia, červen 2003, str. 20-21.

O AUTOROVI Mgr. OTTO ŽUREK je vyučený elektromechanik a absolvent Vyšší průmyslové školy elektrotechnické Brno v oboru elektroenergetika, konstrukce a stavba elektrických strojů (1952). V roce 1972 absolvoval při zaměstnání Masarykovu universitu Brno obor fyziky na Přírodovědecké fakultě. V letech 1959 -1979 pracoval ve Žďárských strojírnách a slévárnách n.p. jako samostatný technický dozor odboru výstavby, jako pracovník fyzikální zkušebny (elektrotechnická příprava výrobků pro závěrečné zkoušky) a posléze jako samostatný projektant elektrozařízení výrobků. V letech 1980 až 1989 působil v údržbě přenosových zařízení ve Východočeských energetických závodech (rozvodna 110 kV Havlíčkův Brod – Perknov a rozvodna 440 kV Havlíčkův Brod – Mírovka) a v letech 1980 - 1985 působil též jako spolehlivostní technik pro přijímače HDO (hromadné dálkové ovládání) s působností pro všechny české rozvodné energetické závody. V letech 1993 až 1994 byl místopředsedou dozorčí rady za Sdružení měst a obcí pro elektroenergetiku v JME a.s. Kontakt na autora: [email protected]

BID sol

Odborná konference M A G A Z Í N

Solární energie v ČR 25. března 2009 hotel Novotel, Kateřinská 38, Praha 2

Program konference: • Solární potenciál ČR • Legislativa, výkupní ceny pro elektřinu vyrobenou ze slunce • Připojení do elektrizační soustavy • Technologie pro větrné elektrárny • Financování, možnosti získání dotací • Příprava a financování fotovoltaických projektů • Ekonomika projektů, způsoby připojení do sítě • Fotovoltaické elektrárny v ČR - zrealizované projekty

B.I.D. Services s.r.o., Milíčova 20, 130 00 Praha 3, Česká republika, tel.: +420 222 781 017, fax: +420 222 780 147, e-mail: [email protected], www.bids.cz BID solary inzerat 210x148 A.ind1 1

20.11.2008 17:35:47

61

Z A J Í M A V O S T I

V Ý H L E D

E N E R G E T I K Y

Jak dál v energetice? Ing. Pavel Bartoš, viceprezident Hospodářské komory ČR

SPOLEHLIVOST, BEZPEČNOST A PŘEŽITÍ Jedním ze základních parametrů řešení energetiky je spolehlivost a bezpečnost dodávek všech forem energie a v krizových situacích takové zabezpečení, které umožní našim občanům přežít i za kritických klimatických podmínek. Česká republika je sice surovinově značně vyčerpaná, nicméně při vhodně zvoleném energetickém mixu je přežití v krizových situacích dobře řešitelné. Největším problémem se jeví spolehlivé zabezpečení tepla pro domácnosti spojené s přiměřenými dodávkami elektrické energie. Nabízí se poměrně jednoduché řešení založené na centrálním zásobování teplem pro městské aglomerace z kogeneračních zdrojů zásobovaných tuzemským uhlím. Rodinné domy by neměly být pouze orientovány na plynové vytápění, ale měly by být alespoň zabezpečeny náhradními zdroji nejlépe na biopaliva, případně na uhlí. Energetika České republiky je z tohoto pohledu technicky dobře řešena, nesmíme však dopustit rozpad centrálního zásobování teplem, ale musíme podpořit jeho obnovu, modernizaci, ekologizaci a zvýšení celkové účinnosti.

ENERGETICKÝ MIX Základem výroby elektrické energie musí být jaderná energetika s využitím tuzemských jaderných surovin. Nespornou výhodou jaderné energetiky je i snadné předzásobení jaderným palivem. Velmi progresivní by bylo vyvedení tepla z jaderných elektráren do blízkých aglomerací. Výroba elektrické energie z uhlí v kondenzačních elektrárnách by měla být částečně omezena. Zásoby uhlí, zejména hnědého, by měly být přednostně určeny pro kogenerační zdroje centrálního zásobování teplem. Úbytek výroby elektrické energie v uhelných elektrárnách musí být řešen posílením jaderné energetiky. Česká republika musí tedy vycházet především z tuzemských energetických surovin, což jí umožní dlouhodobou energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost za předpokladu, že nebudou kladeny překážky těžbě těchto surovin. Velmi diskutovaným problémem jsou ekologické dopady těžby surovin. Záleží však, jak se na daný problém budeme dívat.

62

Není určitě nadsázkou, že celý svět je v zajetí energetiky a energie, problémem však je, že energetika jako taková se dostává do zajetí politiky a jistých politických ideologií, které s racionálním řešením energetiky nemají mnohdy nic společného. Pokud budeme preferovat čistě lokální hlediska, se sobeckým pohledem na ochranu životního prostředí, pak naše společnost bude usilovat o zrušení veškeré tuzemské těžby surovin, vyvezeme ekologické zátěže do zemí, kde ekologie je druhořadá a kde naše oko nedohlédne. Věřím, že tento princip musí být pro vyspělou a uvědomělou zemi Evropské unie, kterou Česká republika nepochybně je, naprosto nepřijatelný. Věřím, že máme dostatek technického, ekonomického i morálního potenciálu postarat se o vlastní spotřebu a o její dopady do životního prostředí. Z toho jednoznačně vyplývá nutnost řádně a efektivně hospodařit s nerostným bohatstvím České republiky a toto využívat ve prospěch našich občanů a ve prospěch konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Jakékoliv neopodstatněné omezování využívání nerostného bohatství ČR je nepřijatelné. Naproti tomu je zcela legitimní požadavek na co největší eliminaci následků těžební činnosti a minimalizaci všech dopadů na životní prostředí. Z výše uvedených pohledů jsou uměle stanovené územní těžební limity neopodstatněné, a proto je nezbytné je zrušit, a snaha o likvidaci stanovených dobývacích prostorů je přímo namířena proti národním zájmům České republiky a jejich občanů. Poměrně komplikovanou surovinou je

Obrázek č. 1: Důlní závěsná lokomotiva typu BIZON

v podmínkách České republiky zemní plyn. Je naprosto nepochopitelný odpor „zelených organizací“ bojujících proti těžbě zemního plynu, zejména z ložiska černouhelných zásob pod Beskydami. Z našeho pohledu je orientace energetiky na zemní plyn velmi riskantní a neefektivní. Zemní plyn by měl být využíván především tam, kde není jiná alternativa. Opodstatněné je zejména jeho využívání v oblasti individuálního bydlení v rodinných domech, kde je zřejmě velká perspektiva jeho využívání v palivových článcích vyrábějících elektrickou energii a odpadní teplo je využito pro vytápění. Zatím to zní jako utopie, ale řešení se jeví jako velmi efektivní. Pro výrobu elektrické energie by měl být plyn využíván jen v kogeneraci a v nevyhnutelných případech, případně pro výrobu špičkové elektrické energie. Své opodstatnění může mít zemní plyn pro pohon motorových vozidel zejména v ekologicky velmi zatížených městských aglomeracích.

NEZBYTNÉ PRIORITY Velmi zásadním problémem je snižování spotřeby energetických neobnovitelných surovin, snižování spotřeby všech forem energie jako takových a využívání obnovitelných a druhotných energetických zdrojů. Dle mého názoru musí mít absolutní prioritu zvyšování energetické účinnosti a efektivnosti.

M A G A Z Í N

Obrázek č. 3: Podborubové zařízení

hledáním nových velmi efektivních energetických zdrojů. Nebojme se definovat parametry národní bezpečnosti a způsob jejich zabezpečení z tuzemských zdrojů.

Obrázek č. 2: Drtič uhlí

Tomuto procesu by měla být věnována mimořádná pozornost, protože přináší zejména dlouhodobé efekty s významným pozitivním dopadem do konkurenceschopnosti našeho hospodářství. Další prioritou musí být intenzivní a efektivní hledání nových energetických zdrojů jako náhradu fosilních paliv. Energetickým zdrojem budoucnosti je pravděpodobně jaderná energetika v podobě nové bezpečné a prakticky nevyčerpatelné energie. Druhotné energetické zdroje jsou zatím málo preferované, ale jejich využívání je v mnoha případech mnohem efektivnější než využívání obnovitelných zdrojů. Velmi málo se usiluje o využívání odpadního technologického tepla, využívání energetického potenciálu odpadů, využívání kinetické energie mařené ve formě tepla a dalších. Využívání obnovitelných surovin a energetických zdrojů přináší řadu rizik a nebezpečí, která spočívají zejména v neuvážených dotačních politikách, které zpravidla způsobují větší ekologické škody než ekologické přínosy. Nechci obnovitelné zdroje zatracovat, ale volám po velmi uvážených řešeních komplexně respektujících všechny ekonomické, sociální a environmentální aspekty.

vyhodnotit reálný potenciál nabízených řešení při respektování požadavků na národní bezpečnost. Nutně dojdeme k mixu opatření, který bude spočívat v posílení výroby elektrické energie z jaderných zdrojů, ze zvýšené efektivity využívání energetických surovin a forem energie, z efektivního využívání druhotných zdrojů energie a energetického potenciálu odpadů a z rozumného využívání obnovitelných zdrojů. Parametry tohoto mixu musí být voleny s přihlédnutím k rovnováze ekonomických, environmentálních a sociálních aspektů.

PŘIJMĚME ZODPOVĚDNÉ ŘEŠENÍ Česká republika znovu stojí na prahu rozhodování o budoucnosti tuzemské energetiky. Jedná se o příliš závažný problém přesahující neuvážené zájmy jedné politické strany. Jedná se doslova o další existenci našich občanů a našeho hospodářství. Řešme energetiku zodpovědně s efektivním využitím tuzemských energetických surovin a s intenzivním

O AUTOROVI Ing. PAVEL BARTOŠ vystudovat fakultu strojní, obor silnoproudá elektrotechnika na VŠB – TU Ostrava. Pracovní kariéru začínal jako vyučený elektromontér ve Vítkovicích a po absolvování vysoké školy působil na dolech Ostravskokarvinského revíru. Od roku 2003 se věnuje podnikání, založil společnost FITE a.s., ve které zastává funkci předsedy představenstva a generálního ředitele a je významným akcionářem. V mimopracovní činnosti zastává funkci viceprezidenta HK ČR a předsedy KHK MSK a je 1. viceprezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. V těchto organizacích se zabývá zejména problematikou průmyslu, průmyslové výroby, energetiky a životního prostředí. Kontakt na autora: [email protected]

ZMĚNY KLIMATU A ENERGETIKA Globální změny klimatu se stávají postrachem lidstva a jako jedinou příčinou je uváděná problematika emisí CO2. Změny klimatu v minulosti byly, jsou dnes a budou i nadále. Jsem přesvědčen, že vliv emisí CO2 související s lidskou činností je nepřiměřeně přeceňován a stal se jakousi celosvětovou ideologií. Nepolemizujme však o vlivu CO2 na změny klimatu a pokusme se najít ve snaze omezit emise CO2 pozitivní dopady na energetiku. Z možných řešení je nezbytné

Obrázek č. 4: Přepravní plošiny

Zdroj obrázků v článku: FITE a.s.

63

Z A J Í M A V O S T I

Jak naložíme s jadernou energetikou? Ing. Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

ÚVODEM V průběhu 21. století nevyhnutelně dojde k zásadním proměnám struktury energetiky. Je nutno omezit spotřebu fosilních paliv kvůli riziku globálních změn podnebí a vyčerpávání geologických zásob. Všechny dostupné studie a prognózy však očekávají během tohoto století výrazný nárůst energetických potřeb lidstva, zejména v doposud méně rozvinutých zemích. Jak bychom se měli postavit k jaderné energii? I to je jedna z otázek, které zaznívají stále častěji. Debata se točí okolo dvou protikladných názorů na rizika, která jaderná energetika s sebou nevyhnutelně nese. Někdo riziko hodnotí z pohledu naší schopnosti udržet je bezpečně pod kontrolou. Druzí je vnímají prismatem ceny, kterou bychom museli zaplatit, kdyby se jádro kontrole vymklo. Výzkum a vývoj se soustředí na nástroje k eliminaci všech nebezpečí. V oblasti jaderného štěpení se úsilí soustředí na reaktory čtvrté generace, pracuje se na zvládnutí fúze a technologií pro minimalizaci množství radioaktivních odpadů. To vše proto, že žádný z dosud známých seriózně zpracovaných scénářů neumí vyřešit energetickou rovnici bez jaderné energie. Prostě potřebujeme elektřinu. Všichni, stále více, neustále a za alespoň trochu přijatelnou cenu. Jaderná energetika dospěla k vysoké úrovni bezpečnosti, provozované elektrárny jsou nejlevnějšími zdroji elektřiny, a to zejména proto, že mají velmi stabilní strukturu nákladů a investice jsou už z větší části odepsány. Jaderná energetika je obor s vysokou přidanou hodnotou vyžadující zvládnutí špičkových technologií, což je výhodné pro průmyslově vyspělé země, jako je ČR. Vytváří rovněž pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci. Nízké a stabilní palivové náklady přitom umožňují vyhnout se cenovým nejistotám, které zmítají trhy s fosilními palivy, zvláště ropy a zemního plynu. Je v globálním měřítku konkurenceschopná i z ekonomického hlediska, a to dokonce i ve srovnání s výrobou energie ze zemního plynu, pokud bude na tuto surovinu uvalena daň z emisí CO2. Jaderná energetika má samozřejmě i nedo-

64

J A D E R N Á

E N E R G E T I K A

Stále více lidí si uvědomuje, že lidstvo musí a bude muset čelit rostoucímu počtu rizik, nebo chcete-li výzev, to možná zní optimističtěji. Pokud se něco nezmění, pak rozvoj civilizace lze jen stěží nadále označovat za udržitelný. Jaké změny by to však měly být? Chceme více nebo méně mezinárodního obchodu? Více nebo méně regulace? Jak budeme uspokojovat své energetické potřeby? Které technologie máme podporovat, které naopak omezovat či se jím úplně vyhnout? Odpovědi na tyto otázky lze hledat krok po kroku pouze v otevřené diskusi oproštěné od ideologie a nejrůznějších tabu. statky, skutečné i smyšlené. Bezpochyby je to rizikové průmyslové odvětví. Není ale zdaleka jediné s touto charakteristikou a v energetickém sektoru není ani tím nejrizikovějším. Katastrofy v uhelných dolech, protržené přehradní hráze nebo exploze plynu si vyžádaly nesrovnatelně více obětí. Značná část veřejnosti je dodnes traumatizována černobylskou havárií. Ještě nějakou dobu potrvá, než si lidé uvědomí, že dobře vyprojektovaná, postavená, provozovaná a nezávislým dozorem kontrolovaná jaderná elektrárna je jedním z nejspolehlivějších zařízení k výrobě elektřiny.

POHLED DO HISTORIE JADERNÉ ENERGETIKY Výroba elektrické energie z jádra má své kořeny ve vědeckých objevech jaderné fyziky v období mezi dvěma světovými válkami. Pod západní tribunou univerzitního stadionu v Chicagu se nachází malá pamětní deska, na které je napsáno: „Zde bylo 2. prosince 1942 dosaženo první štěpné řetězové reakce, což umožnilo řízené uvolňování jaderné energie.“. Historický úspěch Enrica Fermiho připravil cestu pro světový jaderný průmysl, který dnes pokrývá 15 % celosvětové spotřeby elektřiny. 8. prosince 1953 vystoupil před Valnou hromadou OSN americký prezident Dwight D. Eisenhower. Jeho vystoupení oznamující zahájení iniciativy „Atomy pro mír“ vstoupilo do historie. V šedesátých letech vyhlásily jaderné velmoci prestižní plány rozvoje jaderné energetiky. Dalších deset let se budovaly jaderné elektrárny jako drahé unikáty se samozřejmými nedostatky prototypů. V polovině šedesátých let vyšly z mnoha možných typů reaktorů jako jasný vítěz bloky s tlakovodními a varnými reaktory chlazenými a moderovanými lehkou vodou. V poslední době se často setkáváme s rozdělováním energetických jaderných reaktorů do čtyř generací. Generace I zahrnovala v letech 1950 až 1965 první prototypové reaktory. Jako příklad mohou sloužit elektrárny Shippingport, Dresden a Fermi I v USA a reaktory typu Magnox ve Velké Británii. Generace II, to už byly komerční energetické reaktory stavěné zhruba v období zhruba od roku 1965 až

do roku 1995. Do této generace patří i reaktory VVER 440 tak, jak je známe z Dukovan, a první reaktory VVER 1000. Generace III – pokročilé lehkovodní reaktory – je na trhu zhruba od poloviny devadesátých let minulého století. Někdy se hovoří i o generaci III+, která převezme dobré vlastnosti Generace III a nabídne vylepšenou ekonomiku. Takovým reaktorem by mohl být EPR 1600 vybraný pro pátý blok ve Finsku, jehož provoz se předpokládá od roku 2012. Na rýsovacích prknech se nyní rodí Generace IV. Její komerční dostupnost se optimisticky předpokládá okolo roku 2030. Aby měly tyto koncepčně nové reaktory naději uspět, musí mít ekonomické parametry přitažlivé pro investory, mít takovou úroveň bezpečnosti, která dále omezí požadavky na ochranná opatření v okolí v případě havárie, produkovat pouze minimum odpadů a dále snížit či vyloučit možnost zneužití pro šíření jaderných zbraní. Historii civilní jaderné energetiky lze rozdělit do tří etap, odlišující se významně nárůstem instalovaného výkonu. Jaderná energetika začala pronikat na trh s elektrickou energií v roce 1954, kdy byl uveden do provozu a připojen do rozvodné sítě první energetický reaktor v Sovětském svazu. Reaktor v Obninsku (zhruba 100 km od Moskvy) měl výkon 5 MWe. O dva roky později ho následovala elektrárna v britském Calder Hall se čtyřmi reaktory typu Magnox o výkonu 50 MWe. V roce 1957 byl spuštěn první tlakovodní reaktor o výkonu 60 MWe v Shippingport v Pensylvánii. Za připomenutí možná

Obrázek č. 1: Jaderná elektrárna Dresden v Illinois (USA) Zdroj: World Nuclear Association

M A G A Z Í N

Obrázek č. 2: Jaderná elektrárna ree Mile Island v Pensylvánii (USA)

stojí, že první reaktor, který kdy byl použit pro výrobu elektřiny – rozsvítil tehdy celé čtyři dvěstěwattové žárovky – byl spuštěn v americké Národní laboratoři v Idahu již v roce 1951. Šlo o rychlý množivý reaktor typu EBR-1, tedy Experimental Breeder Reactor. S tímto typem reaktoru jsou dnes spojena velká očekávání v rámci vývoje tzv. 4. generace. První generace prototypových reaktorů zahájila období počátečního rozvoje s šesti nebo sedmi reaktory postavenými v jednom roce. V roce 1960 bylo v provozu 17 energetických reaktorů s celkovým instalovaným výkonem 1200 MWe ve čtyřech zemích: Francii, Velké Británii, USA a SSSR. Následovalo období expanzivního růstu a o deset let později už bylo v provozu 90 reaktorů s instalovaným výkonem 16 500 MWe v patnácti zemích. Mezi lety 1973 a 1990 ročně v průměru přibývalo 18 reaktorů, takže v roce 1980 bylo v provozu 253 reaktorů s instalovaným výkonem 135 000 MWe ve 22 zemích a dalších 230 bloků se stavělo. Sedmdesátá léta minulého století byla dobou prvních ropných šoků, což podnítilo rozvoj jaderné energetiky. Byla to však zároveň doba, kdy si veřejnost stále více uvědomovala přítomnost jaderných elektráren, začala se o ně intenzivně zajímat a projevovat své obavy. Řada lidí si jadernou energetiku spojovala s bombami dopadnuvšími na Hirošimu a Nagasaki. Počátky mírového využívání jaderné energie byly ve znamení široce publikovaných a značně přehnaných očekávání. Taková očekávání vycházela z nízké ceny paliva, ale bez znalosti skutečně potřebných investic. Následovaly i příklady jisté nepoctivosti a zastírání potíží jak ze strany průmyslu, tak vlád. Výkonnost a spolehlivost jaderných elektráren v období výstavby a provozu dlouho zůstávala za očekáváním. Explozivní vývoj, při kterém byly uváděny do provozu jaderné elektrárny s komponentami a s úrovní vědeckého a technického poznání odpovídající době, se neobešel bez negativních jevů. Nehody v jaderném průmyslu vznikaly zejména v důsledku vývojových problémů a dokonce i hrubých chyb a selhání lidského činitele, nejen v provozu, ale i v projektování a při konstrukci a stavbě. Tak tomu ostatně bylo a je v řadě dalších oborů, například v silniční dopravě. Vývojové problémy první generace jaderných elektráren vedly již

Zdroj: World Nuclear Association

před významnými nehodami ve Three Mile Island a na Černobylu k růstu kritických hlasů proti jaderným elektrárnám. K důvěře nijak nepřispělo jaro roku 1979, kdy byl do kin uveden hollywoodský film Čínský syndrom s Jackem Lemmonem a Jane Fondovou v hlavních rolích. Děj se točil okolo nálezu chyby v projektu jaderné elektrárny a snahy televizní reportérky a jaderného inženýra odhalit oficiální kamufláž. Typický katastrofický film, nic mimořádného, řeklo by se. Co se však nestalo? Dva týdny po premiéře, 28. března 1979, došlo k havárii jaderného reaktoru v elektrárně Three Mile Island poblíž Harrisburgu v Pensylvánii. I po dvaceti sedmi letech je tato událost (přestože nevedla k významnému úniku radioaktivních látek do životního prostředí) předmětem neopadajícího zájmu americké veřejnosti a také, jak už je v USA obvyklé, řady soudních sporů. Žádné poškození zdraví v důsledku této události se nikdy neprokázalo. Po havárii výrazně pokleslo tempo objednávek nových jaderných reaktorů, instalovaný výkon však dále rostl, protože provoz postupně zahajovaly bloky již rozestavěné. Three Mile Island také důrazně upozornil jaderný průmysl na nutnost upravit a zlepšit projekty elektráren, zajistit vyšší jakost při výrobě zařízení, zpřísnit kontrolu při jejich výstavbě a zlepšit kulturu jejich provozu. Tato zlepšení se týkala jak bezpečnosti, tak spolehlivosti, které jsou s akceptovatelnou a dobře vnímanou jadernou elektrárnou neoddělitelně spjaty. Na začátku roku 1986 se jaderná energetika začala zotavovat, její podíl na světové výrobě elektřiny se stabilizoval na úrovni 17 %. Havárie v jaderné elektrárně Černobyl, k níž došlo časně ráno 26. dubna 1986, znamenala pro jaderný průmysl skutečný šok. Způsobila měřitelnou kontaminaci podstatné části severní polokoule radioaktivním spadem, vyvolala 4000 rakovin štítné žlázy u dětí a mladistvých, prokazatelně stála život 59 lidí, očekává se, že několik tisíc dalších lidí v jejím důsledku zemře během následujících desetiletí na zhoubné novotvary. Dopady na zdraví lidí a na životní prostředí jasně charakterizují černobylskou havárii jako nejvážnější jadernou havárii v historii. Stejně vážné, neli vážnější však byly dopady rozporuplných informací a obrovské přehánění rozsahu následků obsažené ve zprávách médií a v řadě

pseudovědeckých publikací, dodnes se můžeme setkat s výčtem obětí sahajícím do stovek tisíc. Psychologické a společenské dopady byly obrovské. Více než 100 tisíc lidí bylo evakuováno okamžitě, celkový počet evakuovaných překročil 350 tisíc. Pro všechny to byl bezesporu traumatizující zážitek. Ekonomické náklady, které havárie vyvolala ve třech nejvíce postižených zemích (na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku), byly a jsou vysoké a pro tyto státy enormně zatěžující. Přesto její dopady na jaderný průmysl nejsou tak fatální, jak se dlouhou dobu předpokládalo. Ihned po havárii přišla celosvětová vlna protijaderných protestů. Ostře negativní a emocionálně vypjatá reakce veřejnosti a médií vedla k předpovědi útlumu jaderné energetiky a jejího postupného nahrazení alternativními zdroji. Tato předpověď se ovšem nepotvrdila a jaderná energetika si stále udržuje podíl na světové výrobě elektřiny, který dosáhla rok před černobylskou havárií. Rychlý růst se v devadesátých letech zpomalil, především proto, že některé projekty v USA se dostaly do finančních problémů, v podstatě v důsledku dvou hlavních faktorů. Prvním byly reakce veřejnosti a politiků na havárie v elektrárnách Three Mile Island a v Černobylu. Tím druhým pak byl kolaps cen fosilních paliv v polovině osmdesátých let, tento kolaps se odrazil na konkurenceschopnosti jaderných elektráren, zejména v zemích, které měly přístup k zemnímu plynu. Typickým příkladem, jak ceny fosilních paliv ovlivnily jaderný průmysl, je Velká Británie, země, která byla jedním z tahounů rozvoje jaderné energetiky až do chvíle, kdy byla v Severním moři objevena ložiska ropy a zemního plynu. Od tohoto objevu byla ve Velké Británii postavena pouze jediná jaderná elektrárna. V průměru jsou od roku 1990 do elektrické sítě na světě připojovány 4 reaktory ročně. Vývoji jaderné energetiky dominovaly tři země - Francie, Japonsko a USA. V roce 2007 bylo v těchto zemích 57 % instalovaného výkonu jaderných elektráren. Jak počet reaktorů, tak průměrný výkon se mezi lety 1970 a 1990 ztrojnásobil. Od roku 1990 průměrný výkon reaktorů roste pomaleji a pohybuje se okolo 800 MWe. Důvodem je především to, že výstavba nových bloků se z větší části přesunula do Asie, kde byly v některých zemích upřednostňovány reaktory s menšími výkony kvůli dostupnosti domácích projektů, charakteristikám trhu s elektřinou a přenosových sítí. Naopak dva nové reaktory, které se staví ve Francii a ve Finsku, budou mít výkon 1600 MWe. Přes postupné zvyšování počtu pracujících reaktorů, definitivní odstavování z provozu zpomalilo celkový nárůst výrobní kapacity z jádra. První reaktory byly vyřazovány z provozu už v roce 1968 a odstavování od té

65

Z A J Í M A V O S T I

J A D E R N Á Země

doby nepřetržitě pokračuje. Počet odstavených reaktorů převýšil počet reaktorů uvedených do provozu v letech 1990, 1991, 1998, 2001 a 2006. Mezi lety 1990 a 2007 bylo k síti připojeno 73 nových reaktorů a 62 reaktorů bylo definitivně odstaveno, takže čistý světový přírůstek v tomto období představuje pouze 11 reaktorů. Celkem bylo dosud postaveno 567 energetických reaktorů, 128 z nich už není v provozu. V důsledku relativně pomalého nárůstu počtu provozovaných reaktorů v poslední době, roste průměrné stáří světového jaderného parku. V lednu 2008 bylo 342 reaktorů starších 20 let, zatímco mladších bylo 97.

USA Francie Japonsko Rusko Německo Korea Ukrajina Kanada Velká Británie Švédsko Čína Španělsko Zbytek světa Celkem

Počet provozovaných reaktorů 104 59 55 31 17 20 15 18 19 10 11 8 72 439

E N E R G E T I K A Celkový výkon [MWe] 100 582 63 260 47 587 21 743 20 470 17 451 13 107 12 589 10 222 9 014 8 572 7 450 40 155 372 202

Tabulka č. 2: Světový jaderný park (červen 2008)

SOUČASNOST A BUDOUCNOST Světový park jaderných reaktorů sestává ze směsi technologií, což je důsledek řady rozdílných národních přístupů v počátcích rozvoje jaderné energetiky. Tabulka 1 ukazuje, že převažují tlakovodní reaktory chlazené a moderované lehkou vodou, následovány reaktory varnými, dále jsou v provozu tlakové těžkovodní reaktory, plynem chlazené reaktory, reaktory chlazené lehkou vodou a moderované grafitem a dva rychlé množivé reaktory. V červnu 2008 bylo v 30 zemích v provozu 439 energetických reaktorů s výkonem 372 GWe. V roce 2006 jádro dodalo do sítě 2600 TWh, 16 % světové spotřeby energie a 23 % spotřeby v zemích OECD. Celková provozní zkušenost nyní přesahuje 12 700 reaktor-roků. Země s největší jadernou výrobní kapacitou jsou uvedeny v tabulce 2. V roce 2007 byly do sítě připojeny tři nové reaktory, po jednom v Číně, Indii a Rumunsku dále byl v USA uveden znovu do provozu jeden dlouhodobě odstavený reaktor. Situace v roce 2007 byla srovnatelná s rokem 2006 (dva nově připojené reaktory) a 2005 (čtyři nově připojené reaktory). V roce 2007 nebyl žádný reaktor definitivně odstaven, v roce 2006 bylo odstaveno osm reaktorů, v roce 2005 dva. Ve výstavbě je dalších 41 energetických reaktorů. Po dokončení přispějí k celkové kapacitě instalovaným výkonem 35 GWe (9,4 %). 31 z nově stavěných reaktorů jsou reaktory tlakovodní. Přehled reaktorů ve výstavbě je uveden v tabulce 3. V roce 2007 započala výstavba sedmi nových reaktorů: Qinshan II-4 (610 MWe) and Hongyanhe 1 (1000 MWe) v Číně, Flamanville Typ Tlakovodní (PWR) Varný (BWR) Tlakovodní těžkovodní (PHWR) Plynem chlazený (GCR) Lehkovodní moderovaný grafitem (LWGR) Rychlý množivý Celkem Tabulka č. 1: Typy provozovaných jaderných reaktorů

66

Země Korea Čína Rusko Indie Taiwan Japonsko Bulharsko Ukrajina Finsko Francie USA Irán Slovensko Argentina Pákistán Celkem

Počet reaktorů 6 6 7 6 2 2 2 2 1 1 1 1 2 1 1 41

Celkový výkon [MWe] 6 540 5 220 4 724 2 910 2 600 2 186 1 906 1 900 1 600 1 600 1 165 915 870 692 300 35 128

Tabulka č. 3: Reaktory ve výstavbě

Obrázek č. 3: Jaderná elektrárna Flamanville ve Francii

P o č et r ea ktor ů 265 94 44 18 16 2 439

Celkový výkon [MWe] 243 429 85 287 22 358 9 034 11 404 690 372 202

3 ve Francii (1600 MWe), Severodvinsk – Akademik Lomonosov 1 a 2 (2×30 MWe) v Rusku, Shin Kori 2 (960 MWe) a Shin-Wolsong 1 (960 MWe) v Koreji. Pro porovnání, v roce 2006 byla zahájena výstavba tří reaktorů, v roce 2005 dvou. Mírnému oživení zájmu o jadernou energetiku nasvědčuje i obnovení dlouho pozastavených projektů, jednoho v roce 2006 a dvou v roce 2005. Řada zemí – například Čína, Indie, Japonsko, Ukrajina, Korea a Rusko – ohlásila ambiciózní plány rozvoje jaderné energetiky v příštích desetiletích. V Kanadě a USA jsou v běhu procesy, které, budou-li úspěšné, mohou nastartovat výstavbu 20 nových bloků. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století získala jaderná energetika nevalnou pověst odvětví, kde výstavba probíhá pomalu a zaostává za původními plány. V současné době jsou asijské země schopny dodržovat průměrnou dobu výstavby 62 měsíců, což vůbec není špatné. Tři z 18 reaktorů připojených k síti mezi lety 2001 a 2007 byly postaveny za 48 měsíců a méně. Nejrychleji byl postaven reaktor Onagava-3, japonský varný rektor s výkonem 800 MWe, výstavba trvala pouhých 41 měsíců. Takto krátké doby výstavby, pokud by se jich dosahovalo i v Evropě a jinde na světě, by výrazně přispěly ke snížení výrobních nákladů elektřiny z jaderných elektráren. Evropští investoři a dodavatelé však zatím výstavbu tak efektivně řídit neumí, finské Olkiluoto, které mělo být ukázkovým příkladem zvládnutí výstavby za 60 měsíců, již nabralo zpoždění přinejmenším 24 měsíců.

Zdroj: http://bzh.ekoloji.free.fr/galerie.php?rep=cotentin

JAK BEZPEČNÁ JE JADERNÁ ENERGETIKA? Od samého počátku výzkumu a vývoje v průmyslové oblasti, který směřoval k mírovému využívání jaderné energie, byla za jednou z hlavních priorit považována bezpečnost a nejúčinnějším nástrojem pro její dosažení pak prevence. V dějinách vědy a průmyslového rozvoje je to jeden z prvních,

M A G A Z Í N

Obrázek č. 4: Budoucí pohled na jadernou elektrárnu Olkikuoto – vlevo je umístěn budovaný blok č. 5 s označením Olkikuoto 3

ne-li vůbec první příklad, kdy lidé zodpovědní za vývoj a průmyslovou realizaci si nejen byli vědomi nebezpečí, která nový zdroj energie přinášel, ale zdůrazňovali nezbytnost zajištění adekvátní bezpečnosti jako podmínku uvedení nové technologie do praxe. Již jsem zmínila, že za více než 12 700 reaktor-roků došlo na jaderných elektrárnách ke dvěma vážným haváriím, z nichž pouze jedna měla vážné dopady vně havarovaného zařízení. Od havárie v Černobylu došlo sice k řadě incidentů, které byly často výrazně medializovány, vážnější událost na provozovaném reaktoru však nenastala. Havárie v Černobylu odhalila závažné rozdíly mezi jednotlivými státy v požadavcích na kvalitu projektu a provozní bezpečnost. Tyto rozdíly je možno postupně eliminovat pouze na základě spolupráce. A tak se od Černobylu spolupráce a sdílení zkušeností staly puncovními znaky jaderné bezpečnosti. Byla provedena řada mezinárodních hodnocení různých aspektů bezpečnosti v jednotlivých elektrárnách, dohodly se a uvedly v život mezinárodní konvence, které vytvářejí závazek států směrem k prosazování vysoké úrovně bezpečnosti, vznikly bilaterální a multilaterální programy na podporu zvyšování bezpečnosti a modernizace zastaralých bloků. Černobyl znamenal konec a začátek. Konec etapy, kdy se jaderná energetika vyvíjela v jednotlivých regionech dosti izolovaně, a začátek cesty k mezinárodnímu sdílení zkušeností mezi všemi členy jaderné komunity. Černobyl nade vši pochybnost ukázal, že otázky jaderné bezpečnosti přesahují hranice států. Velmi zjednodušeně řečeno, jaderná bezpečnost spočívá v zajištění tří základních funkcí: udržení kontroly nad štěpnou řetě-

zovou reakcí, zajištění odvodu tepla z aktivní zóny a izolace radioaktivních látek uvnitř zařízení primárního okruhu či ochranné obálky reaktoru. Již řadu let se vyvíjejí reaktory, jejichž bezpečnost je kromě dosavadních systémů a bariér oddělujících radioaktivní látky za všech situací od lidí a životního prostředí založena i na tzv. inherentní bezpečnosti a rozšířena o prvky pasivní bezpečnosti. Inherentní bezpečnost jaderného reaktoru využívá fyzikální principy, které vylučují možnost nekontrolovaného rozvoje štěpné řetězové reakce. Aktivní zóna rektoru je tedy navržena tak, aby za všech okolností vykazovala záporný koeficient reaktivity. Systém inherentně bezpečný je odolný vůči lidské chybě, zlému úmyslu i proti vnějším vlivům. Pasivní systémy bezpečnosti dokáží zajistit regulaci výkonu a odvod tepla z aktivní zóny reaktoru i v případě úplné ztráty vnějšího i záložního napájení, tedy i při selhání tradičních aktivních systémů. Využívají zákony gravitace, přirozené cirkulace, vedení tepla, vypařování a kondenzace. Kombinace osvědčených technologií a prvků inherentní a pasivní bezpečnosti umožňuje snížit pravděpodobnost tavení aktivní zóny pod 10-6/rok a pravděpodobnost velkého úniku radionuklidů do okolí pod 10-7/rok. Těchto parametrů by měly postupně dosahovat reaktory Generace III+ a měly by být jedním ze základních požadavků na projekty reaktorů Generace IV. Technologický vývoj bude hledat nová řešení v oblasti udržitelnosti, ekonomiky, bezpečnosti a spolehlivosti a ochrany jaderných materiálů před zneužitím k válečným či teroristickým účelům. Udržitelnost je chápána jako schopnost uspokojovat potřeby současné generace bez toho, že by se omezily možnosti

Zdroj: EFN (Environmentalist for Nuclear Energy)

pro generace příští. Pro jadernou energetiku se obecná definice udržitelnosti zužuje na problematiku využívání zdrojů a nakládání s radioaktivními odpady. Příští jaderné elektrárny musí mít delší projektovou životnost, hospodařit efektivněji s jaderným palivem, nesmí přispívat ke znečištění ovzduší a musí mít přijatelně dořešen takzvaný zadní konec palivového cyklu. Nové jaderné reaktory musí být vyprojektovány tak, aby mohly bezpečně a spolehlivě pracovat nejméně 60 let. Již v projektu musí být zahrnuty prostředky a opatření ke zvládání vážných havárii (tedy havárií, kterým také někdy říká nadprojektové, právě proto, že projekty stávajících zařízení s nimi pro jejich extrémně nízkou pravděpodobnost nepočítají), což dále omezí potřebu ochranných opatření v okolí v případě takovéto havárie. Základním požadavkem zde je vyloučení potřeby evakuace obyvatelstva ve vzdálenosti větší než 3 km a minimalizace potřeby ochranných opatření pro případ havárie ve vzdálenosti větší než 1 km od zařízení.

CO ŘÍCI ZÁVĚREM? Jadernou energetiku nelze bohužel oddělit od politiky. V současné době můžeme ve světě pozorovat několik trendů. Jedním z nich je absolutní zavržení jaderné energetiky některými skupinami ochránců životního prostředí. Setkáváme se i se zavržením programovým, kdy některé „evropské“ politické strany mají ve svém obecném programu likvidaci existujících elektráren. Pokud je jim svěřena vládní odpovědnost, většinou svůj odpor zmírní a zastavení jaderných elektráren odsunou do sice viditelného, ale dostatečně vzdáleného časového horizontu. Sama Evropská unie má k jaderné energetice značně

67

Z A J Í M A V O S T I

J A D E R N Á

rozporuplný vztah. Cílem její politiky v oblasti energetiky je zabezpečit dodávky energie pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování životního prostředí. Zároveň se energetická politika EU zaměřuje na další snižování závislosti EU na dovozu energie nebo energetických zdrojů především prostřednictvím efektivnějšího využívání svých vlastních zdrojů. Dosažení těchto cílů závisí i na pragmatickém postoji k jaderné energetice. EU totiž za ni nemá pro dalších zhruba 50 let rozumnou náhradu. V následujících deseti až patnácti letech tak sice Evropu nejspíš nečeká žádný boom výstavby nových jaderných elektráren, nicméně posun k pragmatickému vnímání jaderné energetiky je již patrný. Země, které o výstavbě nových bloků vážně uvažují, popř. ji už zahájily, jsou Finsko, Francie, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko. Vláda USA rovněž není z jaderných elektráren nijak nadšena, ale pokládá za nevyhnutelné udržet co nejdéle bezpečný provoz nynějších elektráren a udržovat vědomosti vědecké obce i schopnost průmyslu na takové úrovni, aby bylo možno stavět nové jaderné elektrárny, budeli to třeba. Vlády řady asijských zemí, zejména Japonska, Číny, Indie a Korey, aktivně jadernou energetiku podporují, protože v ní vidí reálné východisko jak uspokojit energetické potřeby vlastní země ekologicky, ekonomicky i politicky přijatelným způsobem. Neexistují důkazy toho, že většina obyvatel rozvinutých zemí je zapřísáhle protijaderná. Přes ostrou a často jízlivou diskusi mezi těmi, kdo jsou těmto sporům ochotni věnovat svůj čas, zaujímá většina účastníků mnohem vyváženější pozice, než by se na první pohled zdálo. Naopak se zdá, že politická reprezentace v řadě zemí má tendenci mylně pokládat emocionalitu diskuse za znepokojení velké části veřejnosti. Nedávné průzkumy v USA a Velké Británii ukazují, že politici velmi přeceňují odpor veřejného mínění k jaderné energetice. V únoru 2006 zveřejnila Evropská komise výsledky rozsáhlého průzkumu veřejného mínění na téma „Evropané a jaderná bezpečnost“ (http://ec.europa.eu/public_opinion/ index_en.htm). Studie probíhala v říjnu a listopadu 2006 ve všech členských státech EU i v nově přistupujících zemích Bulharsku a Rumunsku a účastnilo se jí celkem 27 084 respondentů. Po prostudování výsledků výzkumu lze konstatovat, že nejvíce jádru nedůvěřují ti respondenti, kteří mají nedostatek informací nebo mají nižší vzdělání. Pozitiva jaderné energetiky jsou více vnímána v členských zemích, které provozují jaderné elektrárny a výrazněji v těch, jejíž obyvatelé jsou více informováni. Otázka možnosti náhrady jaderné energetiky alternativními zdroji energie zůstává nezodpovězena, převažuje názor o nereálnosti této náhrady.

Veřejnost citlivě vnímá jaderná rizika, avšak převažuje názor, že jaderné zařízení lze provozovat bezpečně, projevuje se většinová spokojenost s „jadernou legislativou a dozorem členských zemí EU“. Veřejnost získává nejvíce informací z médií (především TV), avšak považuje je za méně objektivní, respondenti jednotlivých členských států jsou značně diferencováni při odpovědi na otázku, které subjekty jim dávají skutečně objektivní informace. V kontextu s vědomostmi respondentů jsou pro informovanější zdrojem objektivních informací převážně vědci a státní jaderné dozory, u méně informovaných převažují spolu s vědci nevládní organizace. Plány na výstavbu nových jaderných zařízení však u veřejnosti na citelný odpor narážejí. Tento odpor postupně narůstal od počátků mírového využívání jaderné energie a může být vysvětlen řadou faktorů, na jejichž rozbor zde není místo. V současné době se však zdá, že se situace mění a že argumenty ve prospěch budování nových jaderných elektráren začínají převažovat nad často iracionálními argumenty veřejnosti. Takže po relativně dlouhé době, ve které výstavba jaderných elektráren stagnovala, je vzhledem k vyčerpávání fosilních paliv a také vzhledem k dosažení konkurenceschopnosti a přijatelné bezpečnosti jaderných elektráren očekávána renesance jaderných elektráren se zdokonalenými typy reaktorů moderovaných a chlazených lehkou vodou. Předpokládá se však, že budou spíše používány pro náhradu postupně dosluhujících bloků než pro zvyšování podílu jaderné energetiky na energetickém mixu. Je ale patrné, že i přes současnou „stagnaci“ výstavby nových bloků výroba elektrické energie z jaderných elektráren roste. V důsledku zvyšování výkonu nad původní projektovou mez (např. ve Finsku až o 23 %), zvyšování spolehlivosti provozu (modernizace a rekonstrukce), optimalizace údržby a snižování neplánovaných odstávek bloků se zvyšuje koeficient ročního využití výkonu (ze 71 % v roce 1990 na 84 % v roce 2007). Zdá se, že se jaderná energetika postupně vrací na místo, jež jí patří. Na místo uznávaného spolehlivého služebníka, který pomáhá zásobovat lidské společenství tolik potřebnou energií. Dnes je jaderná energetika odborníky považována za technologii, která je plně pod kontrolou. Její dlouhodobá budoucnost však bude záviset na uspokojivém vyřešení výše naznačených zbývajících technických otázek. Neméně důležité však je hledání cest k obnovení důvěry veřejnosti. Nebudeli jaderná energetika akceptovatelná, dlouhodobě nepřežije. I přes rostoucí vědomí, že vyspělé země provozující jadernou energetiku za ni nemají v krátkém časovém horizontu

68

E N E R G E T I K A

adekvátní náhradu, nevytváří zatím politické a ekonomické prostředí až na výjimky dostatečnou jistotu a přitažlivost, která by přilákala investory. To se ostatně týká nejen jaderné energetiky, ale výstavby prakticky jakéhokoliv nového většího energetického zdroje. Jaderný průmysl je sice přesvědčen o tom, že prokáže výhody a konkurenceschopnost nových jaderných bloků, ale jestli uspěje, to teprve uvidíme. LITERATURA [1] Nuclear Energy Outlook 2008, OECD/NEA, Paříž 2008 [2] Energy Technology Perspectives 2008, Scenarios & Strategie to 2050, OECD/IEA, Paříž 2008 [3] Nuclear Technology Review 2008, GC(52)/INF/3, IAEA, Vídeň 2008

O AUTORCE Ing. DANA DRÁBOVÁ, PhD. ukončila v roce 1985 studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření a tamtéž v květnu 2002 ukončila postgraduální doktorandské studium v oboru jaderná fyzika. V roce 1985 nastoupila do zaměstnání v Centru hygieny záření Státního zdravotního ústavu (dříve IHE). V dubnu 1996 úspěšně absolvovala výběrové řízení a od 1.5.1996 pracovala jako ředitelka Státního ústavu radiační ochrany. Na základě rozhodnutí vlády ČR byla dne 1.11.1999 jmenována předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kde působí i v současnosti. Zúčastnila se řady expertních misí MAEA zaměřených na zlepšování dozorného rámce v oblasti radiační ochrany a jaderné bezpečnosti v rozvojových zemích (Arménie, Moldávie, Uzbekistán, Ukrajina, Jordánsko, Pákistán, Čína apod.). V letech 2002 - 04 působila jako zástupce ČR ve funkci guvernéra v Radě guvernérů MAAE, v letech 2003 - 04 zastávala funkci místopředsedkyně Rady guvernérů. V současnosti je členkou vědecké rady Vysoké školy báňské – Technické university v Ostravě, vědecké rady Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s. a vědecké rady Centra výzkumu Řež s.r.o. Dále je zástupcem ČR ve Výboru pro bezpečnostní standardy MAAE a předsedkyní Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA). Kontakt na autorku: [email protected]

Institute for International Research GmbH Vyberte si z naší nabídky konferencí a tréninků: Umění konfliktní a strategické komunikace, 13. – 14. ledna 2009, Praha Projektový management krok za krokem, 20. – 22. ledna 2009, Praha Rétorika pro managery, 27. – 28. ledna 2009, Praha Jednání s komplikovanými osobnostmi, 3. – 4. února 2009, Praha Moderní manažerská psychologie pro vedoucí pracovníky, 10. – 11. února 2009, Praha Efektivní vedení hodnotících rozhovorů, 17. – 18. února 2009, Praha Robert S. Kaplan live in Prague (summit), 21. května 2009, Praha www.konference.cz • +420 222 074 555 • [email protected]

69 Know how to achieve

Institute for International Research

IIR

ZE AK J OÍ ML A OV OG S I T EI

Podíl hnědého uhlí na energetické bezpečnosti ČR Ing. Josef Brabec, nezávislý konzultant

ENERGIE PRO 21. STOLETÍ Dostupnost energie je základním předpokladem pro život jakéhokoliv společenského uskupení. Většinu energie dnes lidstvo získává z ropy, zemního plynu a uhlí. Světové zásoby uhlí jsou ve srovnání se zásobami ropy a zemního plynu mnohem větší a vystačí na pokrytí energetických potřeb lidstva na více jak 200 let. Naproti tomu vytěžitelné zásoby ropy a plynu budou vyčerpány za několik desetiletí. Role strategické energetické suroviny se tak přesune na uhlí. Zásoby uhlí jsou celosvětově rozmístěny podstatně rovnoměrněji než zásoby zemního plynu a ropy. Zhruba 60 % zásob ropy a 40 % plynu je soustředěno v nestabilních oblastech (Irán, Irák, Saudská Arábie, Rusko). Vyspělé státy (USA, Německo, Japonsko, Rusko, ale i Čína, Indie a Polsko) proto s uhlím dlouhodobě počítají. Také EU nabádá členské státy k maximálnímu využívání vlastních primárních zdrojů energie s cílem snížit závislost na zdrojích mimo EU. Druhová i teritoriální diverzifikace zdrojů zabezpečuje energetické hospodářství proti krizím a výpadkům. Česká republika disponuje ložisky černého a hnědého uhlí a lignitu. Největší zásoby (a tedy i potenciál do budoucna) mají ložiska hnědého uhlí.

TŘI DOKUMENTY PRO BEZPEČNOST Význam hnědého uhlí pro energetickou bezpečnost republiky zdůrazňují tři státní dokumenty. Prvním je Státní energetická koncepce (SEK) přijatá vládou v roce 2004, která stále oficiálně platí, přestože je vyvíjen tlak na její revizi. Koncepce doporučuje „.... optimalizaci využití domácích energetických zdrojů....“ a tedy i zmírnění tempa růstu závislosti na dovozu energie, zejména „...zvýšením disponibility a prodloužením životnosti domácího potenciálu zásob tuhých paliv, především hnědého uhlí...“1. Dalším dokumentem je závěrečná zpráva Nezávislé energetické komise prof. Pačese. V ní se píše, že „…Uhlí je jediné fosilní palivo, které máme, takže racionální hospodaření s jeho zásobami je jednou z hlavních podmínek energetické bezpečnosti státu, a to i při zatížení jeho těžby očekávanými emisními povolenkami.“2 Zpráva současně upozorňuje, že do roku 2030 vzroste za stávajících podmínek

70

P

A

L

I

V

A

Často skloňovaným termínem posledních několik let je energetická bezpečnost. Hovoří se o ní zejména s klesající spolehlivostí dodávek energetických surovin a s jejich vytrvale rostoucí cenou. Dodávky energetických surovin se stávají nástrojem zahraniční politiky, to platí především v případě Ruska. To vše vede k růstu zájmu o využívání domácích energetických surovin. Česká republika má v této souvislosti velké plus v ložiscích hnědého uhlí, která mohou posílit energetickou soběstačnost republiky na mnoho desítek let. závislost celé EU na dovezené energii z dnešních 50 % na 65 %.3 Ještě jednoznačněji se vyjadřuje zpráva o zajištění energetické bezpečnosti ČR zvláštního velvyslance Václava Bartušky. Mezinárodní situace se rapidně změnila a poptávka po energetických surovinách roste zejména v rozvíjejících se asijských oblastech. Zvyšuje se tak konkurence mezi spotřebiteli o limitované zdroje a energetika se stává mocenským nástrojem. Proto zpráva doporučuje přednostní využívání domácích zdrojů a odmítá zvyšování závislosti české energetiky na surovinách dovážených (zemní plyn). K veškerým zásobám uhlí je třeba přistupovat jako ke strategické rezervě a nedopustit znemožnění jejich případného budoucího využití.

a Sokolovská uhelná s 10,3 mil. t. Veškeré zásoby hnědého uhlí jsou dnes odhadovány na 9,87 miliardy tun, z toho na využívaných ložiscích 2,39 miliardy tun. Ovšem budoucí využití uhlí komplikují tzv. územní ekologické limity (ÚEL) vyhlášené českou vládou v roce 1991. V rámci limitů jsou vytěžitelné zásoby odhadnuty pouze na 1,20 mld. t. Rozložení zásob mezi jednotlivé těžební společnosti ukazuje tabulka 1. Jak dlouho se v uvedených dolech bude těžit, záleží na tempu těžby. Podle podkladů Nezávislé energetické komise by při zachování ÚEL měl těžba v lokalitách společnosti Czech Coal měla skončit v letech 2020 (lom ČSA) a 2054 (Vršany), Severočeské doly vydrží s uhlím do roku 2032 (Bílina) a 2038 (Libouš) a Sokolovská uhelná do roku 2023 (Jiří) a 2043 (Mír).6

ČÍM JE PRO NÁS HNĚDÉ UHLÍ Vysoký podíl domácích paliv poskytuje ČR velkou komparativní výhodu v rámci EU, protože ČR je výrazně méně závislá na importu paliv ve srovnání s EU. Dovozní energetická závislost ČR (saldo dovoz-vývoz energie ke spotřebě všech zdrojů energie) činí dnes cca 42 % a v následujících letech se bude zvyšovat, především kvůli postupnému snižování vývozů energie. S rostoucí dovozní energetickou závislostí získá na významu využití domácích zdrojů.4 Hnědé uhlí je jediným domácím primárním zdrojem energie, v němž je ČR zcela soběstačná. Hnědé uhlí je nejvýznamnější součástí energetického mixu, 32,5 % se podílí na spotřebě primárních energetických zdrojů, 52 % na české výrobě elektřiny a 40 % na výrobě tepla.5

BUDOUCNOST LEŽÍ ZA LIMITY Klíčové rezervy se nachází za ÚEL. V dole Bílina jde o 120 mil. t uhlí, které by prodloužily jeho životnost minimálně o 15 let.7 Největší rezervy do budoucna skýtá lom ČSA skupiny Czech Coal, který je lomem s největšími zásobami uhlí v ČR. V druhé etapě se zde za limity nachází 287 mil. t uhlí, které by dovolily pokračovat v těžbě do roku 2061 a současně by otevřely cestu k dalším zásobám – 305 mil. t ve třetí a 181 mil. t ve čtvrté etapě (viz obrázek 1). Jejich využití by umožnilo zajistit dostatek uhlí až za horizont roku 2100.8 Dalším podstatným faktorem je, že v lomu ČSA se nachází uhlí o výhřevnosti kolem 17 GJ/t, což je zdaleka nejvíce z okolních těžebních lokalit (například výhřevnost uhlí z lokality Vršany se pohybuje pouze kolem 10 GJ/t).

KOLIK MÁME HNĚDÉHO UHLÍ?

POKUD LIMITY NEPADNOU

Ložiska hnědého uhlí se v České republice nacházejí ve čtyřech pánvích. Největší Severočeská pánev je situována pod Krušnými horami a táhne se od Chabařovic až ke Kadani a Žatci. Další využívanou pánví je Sokolovská. Hnědé uhlí je též uloženo v Chebské a Žitavské pánvi. V roce 2007 se v ČR vytěžilo celkem 48,9 mil. t hnědého uhlí. Největší podíl připadá na společnost Severočeské doly (23,6 mil. t), následuje skupina Czech Coal (15 mil. t)

Postupný pokles těžby v případě zachování ÚEL ukazuje graf na obrázku 2. Jak je vidět, došlo by k rapidnímu poklesu dodávek hnědého uhlí bez ekonomicky únosné možnosti jeho náhrady (zejména v teplárenství). Došlo by ke zvýšení dovozní závislosti české energetiky a ke změnám konečné ceny tepla pro obyvatele. Propad by se promítl i do makroekonomických ukazatelů – např. ztráta 287 mil. t hnědého uhlí z druhé etapy lomu ČSA by znamenala zatížení zahraniční platební

M A G A Z Í N

bilance dovozem 628,3 TWh elektřiny (za cca 700 miliard Kč), snížení příjmů a zvýšení výdajů státního rozpočtu na řešení problematiky nezaměstnanosti.9

ZÁVĚR Přestože s ubývajícími těžitelnými zásobami bude význam uhlí relativně klesat, stále bude pro ČR strategickou energetickou surovinou, která umožní zachovat podstatnou část energetické soběstačnosti a tím pádem i státní suverenity. Zpřístupnění uhelných zásob je nutné začít realizovat v nejbližších letech, jinak se nepodaří plynule navázat na stávající těžbu a nová otvírka lomu by v budoucnu přišla na desítky miliard korun dodatečných nákladů.

Tabulka č. 1: Využitelné zásoby hnědého uhlí v ČR

Zdroj: Czech Coal

Obrázek č. 1: Uhelné zásoby lomu ČSA Pozn.: Barevně jsou označeny lokality za ÚEL

Zdroj: Czech Coal

POZNÁMKY POD ČAROU: [1] Státní energetická koncepce, usnesení vlády ČR č. 211/2004, odst. 2.2.2 [2] Zpráva Nezávislé energetické komise, kap. 6.4.4; http://www. vlada.cz/assets/cs/tiskove/aktuality/ Pracovni-verze-k-oponenture.pdf [3] Zpráva Nezávislé energetické komise, kap. 6.1.3; http://www. vlada.cz/assets/cs/tiskove/aktuality/ Pracovni-verze-k-oponenture.pdf [4] Zpráva Nezávislé energetické komise, kap. 2.1; http://www.vlada. cz/assets/cs/tiskove/aktuality/ Pracovni-verze-k-oponenture.pdf [5] VUPEK - ECONOMY, spol. s r.o.; http://www.czechcoal.cz/cs/ novinky/prezentace/VUPEK.pdf [6] Zpráva Nezávislé energetické komise, kap. 2.2; http://www.vlada. cz/assets/cs/tiskove/aktuality/ Pracovni-verze-k-oponenture.pdf [7] propočty Výzkumného ústavu hnědého uhlí Most [8] Czech Coal; http://www.czechcoal. cz/cs/novinky/prezentace/CC_ aukce_seminar_final.pdf [9] Zpráva o udržitelném rozvoji skupiny Czech Coal, kap. 2.5.4; http://www.czechcoal.cz/cs/ur/ zprava/2007cz/ur25.html

O AUTOROVI Ing. JOSEF BRABEC absolvoval Fakultu národohospodářskou Vysoké školy ekonomické v Praze a v současné době působí jako konzultant v oblasti energetiky. Věnuje se zejména využití tuzemských energetických zdrojů a problematice ochrany životního prostředí.

Obrázek č. 2: Produkce hnědouhelných společností při zachování ÚEL Pozn.: DNT (Doly Nástup Tušimice) = lom Libouš

Kontakt na autora: [email protected] Zdroj: Czech Coal

71

ZE AK J O Í ML A OV OG S I T EI

P

Ropa a zemní plyn – podobné a přece rozdílné energetické komodity

Ropa a zemní plyn jsou energetické komodity, které v tuzemsku, ale především ve světovém měřítku přitahují pozornost nejen odborníků z oblasti energetiky, ale v poslední době i ekonomů a politiků.

Ing. Jan Zaplatílek, ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

ROZLOŽENÍ VÝROBY A SPOTŘEBY ROPY A ZEMNÍHO PLYNU Důvodem je především nepoměr v rozložení jejich zdrojů a míst spotřeby. Zatímco zásoby např. uhlí jsou rozloženy po celé planetě do značné míry rovnoměrně, u výše uvedených energetických komodit je situace výrazně odlišná. Saudská Arábie kontroluje přibližně 20 % světových zásob ropy (země ve sdružené OPEC se na světové těžbě podílejí přibližně 43 %), Ruská federace, Irán a Katar ovládají asi 60 % světových zásob zemního plynu.

72

A

L

I

V

A

Pro západní civilizaci, která je na dodávkách obou zmíněných energetických komodit životně závislá, z této skutečnosti vyplývá celá řada rizik, od nejistoty ohledně bezpečných a spolehlivých dodávek po ovlivňování jejich i de facto celé světové ekonomiky prostřednictvím nárůstu cen ropy a zemního plynu. Uvedená situace bude v budoucnu o to komplikovanější, že především rychle rostoucí asijské ekonomiky (zejména Čína a Indie) budou pro svůj rozvoj potřebovat stále větší množství těchto komodit a stávají se tak soupeři Evropy a Severní Ameriky v soutěži o jejich dodání a konečné spotřebě. Z hlediska české energetiky představují kapalná a plynná paliva v rámci primárních energetických zdrojů velice významný segment, pohybující se v souhrnu těsně pod 40% hranicí. Po tuhých palivech, jejichž role v tuzemské energetice však dlouhodobě klesá, představují druhý nejvýznamnější segment v rámci primárních energetických zdrojů energetické bilance České republiky. Jelikož

však jejich domácí těžba (zejména na jižní Moravě) je pouze zanedbatelná, musí být na tuzemský trh dovážena. V obdobné míře jako pro celou západní civilizaci tedy i pro Českou republiku platí nutnost pozorně sledovat problematiku spojenou jak s energetickou bezpečností, tak i dopady dovozů uvedených energetických komodit do celkové obchodní bilance ČR.

ROZDÍLY VLASTNOSTÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU Do značné míry jsou si tedy ropa i zemní plyn velmi blízké. Řadí se mezi fosilní paliva, důležitá nejen pro výrobu elektřiny, tepla a pohonných hmot, ale i pro rozvoj průmyslu. Při bližším pohledu však mezi nimi nalezneme celou řadu rozdílů, v jejichž důsledku nemůžeme pohled na ropu a zemní plyn paušalizovat, ale do značné míry posuzovat každou tuto energetickou komoditu individuálně. Ropu lze charakterizovat jako přírodní hořlavou kapalinu, tvořenou směsí plynných,

M A G A Z Í N

těkavých a rozpustných tuhých uhlovodíků. Obsahuje neuhlovodíkové organické sloučeniny a minerální příměsi (vodu, sůl, písek). Je to téměř bezbarvá až černá, zeleně fluoreskující, různě viskózní kapalina. Podle specifické hmotnosti se rozděluje na ropu lehkou, středně těžkou, těžkou a velmi těžkou. Podle převládajících uhlovodíků se rozeznávají ropy alkanické (parafinické), naftenické a aromatické. Rafinérie ji také mohou označovat jako „sladkou“ (sweet), což znamená, že obsahuje relativně málo síry, nebo jako „kyselou“ (sour), což znamená, že tato ropa obsahuje více než 0,5 % síry a vyžaduje náročnější zpracování. Některé typy ropy mohou při nízké teplotě tuhnout, jiné zůstávají v tekutém stavu i při velmi nízkých teplotách. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litrů. Množství ropy se také někdy udává v tunách, jedné tuně odpovídá přibližně 7,33 barelů. Naproti tomu, zemní plyn můžeme charakterizovat jako přírodní bezbarvou směs nejjednodušších uhlovodíků a dalších plynů. Jeho základní složkou je uhlovodík metan. Dle jeho obsahu rozlišujeme zemní plyn na suchý (s obsahem 98 – 99 % methanu) a vlhký (85 – 95 % methanu). Čím více metanu zemní plyn obsahuje, tím je z hlediska energetiky kvalitnější. Nachází se v podzemních ložiskách, často v souvislosti s ložisky ropy nebo uhlí, a to jak na pevnině, tak i na moři. Těží se vrty vedenými přímo do pórovitých vrstev ložisek, která se nacházejí většinou v hloubce většinou okolo 3 km (v některých případech

se však těží i z daleko větších hloubek až kolem 8 km) pod povrchem země. V místě těžby se měří se objemově v m3, až v oblasti konečné spotřeby se přechází na jeho měření podle množství dodané energie (v kWh).

DOPRAVA A OBCHOD S ROPOU A ZEMNÍM PLYNEM Ropa i plyn se nacházejí, jak již bylo výše uvedeno, obvykle ve značné vzdálenosti od místa konečné spotřeby. Nejvýznamnější zásoby ropy jsou v oblasti Středního východu (Saudská Arabie, Katar, Spojené arabské emiráty, Irán, Irák), bývalého Sovětského svazu (Ruská federace, Ázerbajdžán, Kazachstán, Turkmenistán) a některých státech Afriky (Nigérie, Lybie, Alžírsko) či jižní a střední Ameriky (Mexiko, Venezuela). Nejvýznamnější ložiska zemního plynu jsou prakticky v obdobných oblastech. Způsob jejich dopravy od zdrojů se však u obou komodit do značné míry liší. Zatímco u světového obchodu s ropou převažuje její doprava lodními tankery (zejména trasy Perský záliv – USA, Evropa, Japonsko a Mexický záliv - USA) a potrubní doprava vede do značné míry od míst přijetí lodních tankerů k rafinériím ve vnitrozemí, u zemního plynu převažuje potrubní doprava prostřednictvím magistrálních plynovodů od míst těžby do oblasti konečné spotřeby. V poslední době však dochází k určitým změnám, především v rozšiřování lodní dopravy zemního plynu. Ten je však nutné přepravovat ve formě LNG (Liquefied natural gas). Pod velkým tlakem a ochlazen na velmi nízké teplotě zemní plyn postupně nabývá podobu kapalného skupenství prudkým zchlazením na -162 stupňů. Jeho objem se pak zmenší cca 600x.

Lodní flotila pro transport LNG je ale omezená a současně náročná na bezpečnost i údržbu. Lodní terminály pro LNG jsou nákladné a je jich málo, proto se v dlouhodobém časovém horizontu celosvětové investice tímto směrem odhadují na 250 mld USD. U potrubní dopravy ropy a zemního plynu jde mimo rozdílů v jejich rozšíření sledovat, alespoň v oblasti pod jurisdikcí Evropské unie, i další významné rozdíly. Legislativa EU totiž vyžaduje – prostřednictvím směrnice 2003/55/ES o vnitřním trhu se zemním plynem – po provozovatelích plynovodů, aby byli právně odděleni od obchodníků s plynem a aby umožnili nediskriminační způsob přístupu třetích stran do jimi provozovaných plynovodů. Takový stupeň liberalizace není v ropném průmyslu zdaleka vyžadován. Existují sice společnosti, jako je například MERO ČR či TRANSPETROL, které pouze provozují ropovody, aniž by s ropou obchodovaly, daleko častějším případem je však vlastnictví ropovodu vlastníkem rafinérie či konsorciem firem, jež mají různě velké podíly v rafinériích, které jsou uvedeným ropovodem zásobovány. Takovým příkladem je pro Českou republiku významný ropovod TAL, jenž je vlastněn konsorciem osmi vlastníků (OMW, Shell, Exxon Mobil, Ruhr Oel, ENI, BP, Conoco Philips, Total). Z těchto rozdílů, zejména pokud jde o převažující druh dopravy obou komodit, vyplývá i rozdílný způsob obchodování. Zatímco v plynárenství stále převažují dlouhodobé kontrakty (dvaceti či třicetileté) mezi producenty plynu a jejich odběrateli, u ropy jde převážně o kratší časový horizont, mnohdy umocněný i tím, že se neobchoduje přímo, ale přes k tomu specializované prostřednické firmy. Rozdíl je samozřejmě rovněž v tom, že zatímco zemní plyn je dodáván až milionům konečných zákazníků (od velkoodběratelů až po domácnosti), u ropy jsou konečným příjemcem daleko méně početné rafinérie, které musí ropu pro její následné využití zpracovat do formy ropných produktů.

SKLADOVÁNÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU

Obrázek č. 1: Geografické znázornění rozložení zásob ropy a zemního plynu ve světě

Další významný rozdíl je v oblasti skladování ropy a zemního plynu. Zatímco ropu lze skladovat prakticky na kterémkoliv místě nepříliš vzdáleném od ropovodu, přístavního terminálu či od rafinérie ve velkoobjemových nádržích realizovaných jako klasické stavební dílo napojené na potrubní rozvod, zemní plyn je ve své plynné formě možné uskladňovat pouze v podzemních zásobnících propojených s plynárenskou soustavou, které vznikly v oblastech výskytu podzemní pórézní horninové vrstvy s dostatečnou propustností, původně zaplněné plynem nebo ropou (vytěžená plynová nebo ropná ložiska)

73

ZE AK J OÍ ML A OV OG S I T EI

P

A

L

I

V

A

Skladovací kapacita 3 (mld m3): -------------------------eská rep. 2,8 Maarsko 3,6 Polsko 1,1 Slovensko 2,7 ----------------------------V-4 Celkem 10,2 ----------------------------Belgie 0,7 Dánsko 0,8 Francie 10,5 Itálie 14,1 14 1 14,1 14 1 Nmecko 19,3 Nizozemí 2,5 R k Rakousko k 33 3,3 Španlsko 1,3 Velká Brit. 3,7 ----------------------------Celkem PZP 66,4

Obrázek č. 2: Podzemní zásobníky plynu v Evropě v roce 2007

či vodou (aquifery) nebo v kavernách (dutinách), které vzniknou vyloužením části solného ložiska vodou, či využitím opuštěných uhelných nebo rudných dolů nebo uměle vyrubané kaverny. Jelikož ne všechny státy disponují takovýmito potřebnými geologickými strukturami, lze vystopovat rozdílný přístup i v legislativě EU. Zatímco všechny státy EU mají legislativou danou povinnost zajistit nouzové zásoby ropy a ropných produktů minimálně na 90 dní průměrné spotřeby předcházejícího roku a nejnovější návrhy si kladou za cíl tuto hranici ještě zvýšit, u zemního plynu je situace výrazně jiná. Pouze v některých státech je dispozici výraznější kapacita podzemních zásobníků plynu (patří

k nim i Česká republika, kde tato kapacita představuje cca 25 -30 % celkové roční spotřeby plynu), ostatním geologické podmínky tuto možnost nedávají. Proto legislativa EU v oblasti bezpečnosti dodávek plynu nepředepisuje vytváření nouzových zásob plynu (i když i o této možnosti se již delší řas diskutuje), ale podzemní zásobníky plynu považuje pouze za jeden z nástrojů (vedle diverzifikace zdrojů dodávek plynu, dlouhodobých smluv na dodávky plynu, smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu, a využívání alternativních paliv), jak v obecné rovině navyšovat bezpečnost a spolehlivost dodávek tak, aby bylo možné reagovat i na nenadálé krizové situace.

ZÁVĚR Rozdílů mezi ropou a plynem existuje samozřejmě více, v uvedeném článku byly vzpomenuty pouze ty nejvýznamnější jako určité připomenutí, že přes mnoho společného nelze z hlediska zásobování primárních zdrojů energie nahlížet na tyto komodity úplně stejným pohledem, neboť by to v řadě případů mohlo vést k nesprávným konečným závěrům. LITERATURA [1] www.zemniplyn.cz [2] www.wikipedia.org

O AUTOROVI Ing. JAN ZAPLATÍLEK po absolvování Fakulty stavební, obor ekonomika a řízení stavebnictví na Českém vysokém učení technickém (1986) pracoval v letech 1986 až 1994 v k.p. Tranzitní plynovod (nyní RWE Transgas Net) na pozici investiční technik při přípravě výstavby kompresních stanic. Od roku 1994 pracuje na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR nejprve jako pracovník oddělení plynárenství, v letech 1997 – 2001 jako vedoucí oddělení plynárenství a zástupce ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv a od roku 2001 na pozici ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv. Kontakt na autora: [email protected]

74

ZE AK J OÍ ML A OV OG S I T EI

P

A

L

I

V

A M A G A Z Í N

Nouzové zásoby ropy a ropných produktů zaručují bezpečnost státu Ing. Ladislav Zabo, předseda Správy státních hmotných rezerv ČR

VYTVÁŘENÍ NOUZOVÝCH ZÁSOB ROPY A ROPNÝCH PRODUKTŮ A JEHO VARIANTY Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je ústředním orgánem státní správy a kromě mnoha jiných úkolů je garantem vytváření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů (nouzové zásoby) pro potřeby České republiky (ČR) v případě omezení dodávek ropy nebo ropných produktů. Nouzové zásoby umožňují při problémech v zásobování republiky ropou dočasně vykrýt tento nedostatek a zabránit tak rozsáhlým škodám v národním hospodářství nebo újmě obyvatel způsobené nedostatkem ropy nebo pohonných hmot. Udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů je povinností, která vyplývá z členství ČR v Evropské unii (EU) a v Mezinárodní energetické agentuře zemí OECD (IEA). Nouzové zásoby mají pokrývat minimálně 90 dní vnitřní spotřeby vybraných ropných produktů předchozího roku (kalkulace EU) nebo minimálně 90 dní čistého dovozu (kalkulace IEA). SSHR skladuje ropu, pohonné hmoty a topné oleje. Vytváření a udržování nouzových zásob ropy a ropných produktů se řídí zákonem č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy a vyhláškou č. 452/2002 Sb. Nouzové zásoby jsou státními hmotnými rezervami ve vlastnictví státu a jsou financovány ze státního

V České republice vytváří a udržuje nouzové zásoby ropy a ropných produktů Správa státních hmotných rezerv. Podle zákona nesmějí klesnout pod 90 dní průměrné spotřeby v uplynulém roce. Platí zde však přímá úměra: čím jsou vyšší zásoby, tím je lepší možnost adekvátní reakce na nedostatek. Proto se v současné době hledají možné varianty navýšení disponibilních zásob na našem území. Jejich důležitost potvrdily události posledních měsíců. rozpočtu. Financování nouzových zásob ze státního rozpočtu je v Evropě specifické jen pro ČR, Slovensko a částečně Polsko a Finsko. Ve světě mají státní zásoby např. USA, Japonsko, Izrael, částečně Nový Zéland. Ve většině ostatních zemí mají povinnost vytvářet nouzové zásoby zpracovatelé ropy, dovozci ropy a pohonných hmot apod. Zásoby jsou vytvářeny buď přímo u zpracovatelů a dovozců (tzv. průmyslové zásoby), nebo se povinné osoby musí sdružit v tzv. agentuře, která za jimi hrazené poplatky vytváří a udržuje nouzové zásoby v předepsané výši. Kontroly prováděné IEA či EU ukazují, že nejméně spolehlivé jsou tzv. průmyslové zásoby, neboť povinné osoby ne vždy dodržují své závazky a zásoby užívají pro svoji potřebu. Nejrychleji a nejspolehlivěji dosažitelné zásoby jsou zásoby státní, i když jejich udržování a vytváření je dražší než u zásob průmyslových. Nouzové zásoby se v EU začaly vytvářet na počátku 70. let minulého století a jejich existence evidentně EU pomohla rychle reagovat na nedostatky v zásobování, ať již vznikly z jakéhokoliv důvodu. Výše nouzových zásob se postupně navyšovala až na 90 dní. V současné době probíhají v EU jednání o změně legislativy týkající se nouzových zásob (směrnice 2006/67/ES). Součástí plánovaných změn má být kalkulace zásob podle čistého dovozu tak, jak se nyní zásoby počítají v IEA. Zdůrazněna bude úloha a odpovědnost

3000

státu při udržování nouzových zásob. Předpokládá se také zavedení kontroly zásob orgány Evropské komise. Zkušenosti s dodávkami ropy do ČR a zvláště pak události letošního roku ukazují, že výše zásob predikuje možnou stabilitu hospodářství v době nedostatku ropy. Platí zde přímá úměra: čím jsou vyšší zásoby, tím je lepší možnost adekvátní reakce na nedostatek. Vláda proto uložila SSHR připravit věcnou i právní analýzu možného zapojení podnikatelské sféry do skladování nouzových zásob ropy s cílem postupně (např. během 7 let) zvýšit disponibilní zásoby na území ČR na 120 dní. Tento úkol sleduje zlepšení bezpečnosti ČR v oblasti dodávek pohonných hmot na domácí trh. Zároveň jde o přenesení části odpovědnosti za řešení situací spojených s výpadky dodávek pohonných hmot na dotčenou podnikatelskou sféru s tím, že toto navýšení nouzových zásob (v rozsahu 30 dnů) by bylo financováno přímo podnikatelskými subjekty, tedy bez účasti státního rozpočtu. Jedním z možných řešení, běžným v řadě zemí EU a IEA, je založení „fondu povinných zásob“. V praxi by to - pro názornost - znamenalo přirážku cca 40 haléřů za litr pohonných hmot a topných olejů. V současné době se hledají možné varianty řešení, které budou předloženy k diskuzi dotčeným subjektům a odborným afilacím tak, aby výsledek byl co nejefektivnější. Dosavadní povinnost státu udržovat nouzové zásoby financované ze státního rozpočtu ve výši 90 dní zůstane zachována.

2500

MOŽNOST ČERPÁNÍ NOUZOVÝCH ZÁSOB

1000 tun

2000 1500

Prmysl

1000 500 0 celkem

ropa

motorový benzín

letecký petrolej

motorová topné oleje nafta

Obrázek č. 1: Stav ropných zásob v ČR – rozdělení mezi státem a průmyslem

Stát

Při trvalém poklesu dodávek ropy a ropných produktů do ČR a ve stavu ropné nouze vyhlášeném vládou ČR budou výrobci, dovozci a distributoři pro krytí svých potřeb nadále používat ropu a ropné produkty z vlastních zdrojů a vlastních zásob. Nařízení vlády, kterým by byl vyhlášen stav ropné nouze, může používání vlastních zdrojů a zásob množstevně omezit. Vláda může omezit spotřebu jak obyvatelstva, tak průmyslu a zakázat i vývoz ropy a ropných produktů mimo území ČR.

75

ZE AK J OÍ ML A OV OG S I T EI

P

Použití nouzových zásob se předpokládá v době, kdy existující zásoby u zpracovatelů a distributorů jsou vyčerpány a zdroje budou omezeny nebo se stanou nedostupné. O použití nouzových zásob rozhoduje vláda na návrh předsedy SSHR. Poradním orgánem předsedy SSHR, který má vládě návrhy na řešení ropné nouze předkládat, je v souladu se zákonem o nouzových zásobách ropy tzv. NESO (zkratka z anglického National Emergency Sharing Organization), tj. krizový výbor zástupců SSHR, vybraných ministerstev, Českého statistického úřadu a průmyslové sféry reprezentované Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). NESO je součástí procedur pro přípravu stavu ropné nouze v rámci IEA. Dohodnutý postup je následující: Výdej nouzových zásob ropy a ropných produktů bude zahájen tehdy, bude-li zřejmé, že vlastní zdroje výrobců, dovozců a distributorů jsou vyčerpány. Zahájení a způsob výdeje nouzových zásob ropy a ropných produktů musí vždy být předmětem jednání krizového výboru. Výdej se uskuteční jako půjčka nebo prodej za tržní ceny podle příslušného nařízení vlády. Postup v rámci IEA předpokládá vzájemnou

výpomoc ve stavu ropné nouze i v mezinárodním měřítku s tím, že dodávky budou realizovány za tržní ceny. Pro zabezpečení nezbytného chodu českých rafinérií mohou být na základě příslušného nařízení vlády ve stavu ropné nouze zavedena regulační opatření k zpracování ropy. Při poklesu nouzových zásob ropy a ropných produktů ve větším rozsahu může vláda rozhodnout o vyhlášení přídělového systému (zákon 189/1999 Sb. ve znění zákona 560/2004 Sb., paragraf 5, písmeno h).

76

A

L

I

V

A

SKLADOVÁNÍ NOUZOVÝCH ZÁSOB Správa skladuje nouzové zásoby ropy a ropných produktů u tzv. ochraňovatelů. Ochraňovatelé jsou právnické osoby, které mají potřebná povolení pro skladování, přepravu a manipulaci s ropou a pohonnými hmotami. Rozhodujícím ochraňovatelem ropy je MERO ČR, a.s., které ochraňuje více než 95 % zásob ropy v nouzových zásobách. Ostatní ropa je skladována přímo v českých rafinériích. Rozhodující zásoby ropy jsou soustředěny v centrálním tankovišti ropy u Nelahozevsi. Toto tankoviště je tvořeno velkoobjemovými nadzemními nádržemi na ropu o obsahu 50 000 až 125 000 m3 a patří mezi

nejmodernější v Evropě. V letošním roce byly uvedeny do provozu dvě nádrže o objemu 125 000 m3, které jsou určeny pro skladování nouzových zásob ropy. Tankoviště ropy je přirozenou křižovatkou ropovodů družba a IKL a zároveň jsou z něho ropovodem zásobovány rafinérie v Litvínově, Kralupech nad Vltavou a Pardubicích. Odlišná je situace ve skladování nouzových zásob pohonných hmot a těžkých topných olejů. Hlavním ochraňovatelem nouzových zásob pohonných hmot je ČEPRO, a.s. Tato společnost disponuje sítí 14 hlavních skladů, které jsou propojeny produktovodem (kromě nejnovějšího skladu Sedlnice, kde se vybudování produktovodu připravuje). Budování tohoto systému skladů a produktovodů bylo zahájeno již během 2. světové války a plynule pokračuje i v současnosti. Typy nádrží se liší podle doby výstavby. Do konce 80. let 20. století byly přednostně budovány nádrže podzemní nebo polozasypané o objemu od 2 000 do 17 000 m3. Po roce 1990 jsou budovány již jen nádrže nadzemní, jejichž výstavba je levnější a také kontrola možné netěsnosti je mnohem jednodušší. V převážné míře jsou stavěny nádrže o objemu 10 000 m3.

M A G A Z Í N

Rozložení zásob dle skladovatel: ROPA 35 tis. tun

845 tis. tun

MERO

Ostatní

Rozložení zásob dle skladovatel: PH + TO 110 tis. tun

50 tis. tun

910 tis. tun

EPRO

SSHR (vlastní sklady)

Ostatní

Obrázek č. 2: Rozložení zásob podle skladovatelů

Ochraňovatelé nouzových zásob ropy a pohonných hmot odpovídají za bezpečnost zásob, jejich ochranu před zcizením či poškozením a za udržení jejich kvality v souladu s platnými normami a předpisy. Kromě nouzových zásob ropy a pohonných hmot Správa státních hmotných rezerv odpovídá i za vytváření a udržování operačních a strategických zásob pro potřeby

Armády České republiky (AČR) a pro operace vojsk aliance NATO na našem území. SSHR a Ministerstvo obrany ČR (MO ČR) spolupracují v souladu se zákonem o veřejných zakázkách při nákupech výše uvedených zásob a jejich obměně, která je realizována průběžnou spotřebou AČR. Ministerstvo obrany ČR a SSHR uzavřely smlouvy o převedení práva hospodaření skladu Heřmanův Městec. Tento sklad zprovozněný v roce 1952 byl původně určen ke skladování leteckého petroleje pro proudové letouny MIG-15. Po převedení práva hospodaření z MO ČR na SSHR byla skladovací kapacita skladu rozšířena ve dvou etapách. V první etapě byly vybudovány dvě zasypané nádrže. Ve druhé etapě byla skladovací kapacita rozšířena o 40 000 m3. Skladové kapacity je SSHR povinna udržovat v provozuschopném stavu a v případě potřeby je připravena vyčlenit je pro potřeby NATO a MO ČR.

PRAKTICKÝ VÝZNAM NOUZOVÝCH ZÁSOB Vytvořené nouzové zásoby ropy a ropných produktů zabezpečují možnost adekvátní reakce ČR na případný nedostatek ropy. To se potvrdilo zvláště v posledních měsících, kdy bylo razantně sníženo čerpání ropy do ČR ropovodem DRUŽBA. Částečným použitím zásob nedošlo na trhu v ČR k nedostatku pohonných hmot i přes praktické zastavení čerpání. Nevznikla ani nechvalně známá nákupní mánie obyvatelstva z očekávání nedostatku pohonných hmot na trhu. Čerpání ropy ze zásob státních hmotných rezerv poskytlo dovozcům ropy dostatečný časový prostor pro zajištění potřebných dodávek z jiných zdrojů cestou ropovodu IKL.

O AUTOROVI Ing. LADISLAV ZABO vystudoval v roce 1975 Vysokou školu ekonomickou (VŠE), Fakultu ekonomickou, obor řízení výrobních odvětví. V roce 1991 absolvoval postgraduální studium na VŠE, obor finance a úvěr. Svou profesní dráhu začal jako referent ve společnosti Vihorlat Snina, kde později zastával funkci vedoucího oddělení optimalizačních a kapacitních propočtů. V roce 1978 přešel jako referent na Federální ministerstvo financí. Zde působil i jako voják z povolání a v roce 1990 se stal ředitelem odboru financování obrany a bezpečnost. V letech 1992 a 1998 absolvoval několik zahraničních kursů a stáží. Od roku 1994 zastával stejnou pozici na Ministerstvu financí ČR, kde byl v roce 2002 zároveň jmenován bezpečnostním ředitelem. Koncem února 2002 byl propuštěn do zálohy a na MF ČR zastával původní funkce. V současné době je předsedou Správy státních hmotných rezerv. Kontakt na autora: [email protected]

77

Z A J Í M A V O S T I

Dostupné a efektívne financovanie energetiky Martin Rapoš, Pavol Malinovský, Tatra banka

DOBRÝ BIZNIS PLÁN JE ZÁKLAD Predpokladom každého pripravovaného projektu je kvalitne spracovaný plán podnikania – biznis plán. Za účelom rýchleho a efektívneho posúdenia bankou musí pre potreby projektového financovania (ktorého špecifiká sme popísali v minulom čísle) obsahovať najmä informácie o vlastníckej štruktúre „Special purpose company“ (SPC), technické riešenia, popísanie vstupov a výstupov, ako aj želanú štruktúru financovania. Pozadie projektu a rozdelenie úloh, hlavne skúsenosti jednotlivých „sponzorov“ (výraz zaužívaný v projektovom financovaní, označuje podielnikov alebo garantov za jednotlivé oblasti obchodu, pozn. autora), ich referencie a história v odvetví alebo regióne sú veľmi dôležité pre pochopenie udržateľného fungovania biznis modelu - od úspešne zvládnutej stavebnej fázy až po odberateľsko-dodávateľské vzťahy počas prevádzky. Generálny dodávateľ predmetu projektu zaviazaný dobrou zmluvou o dielo s garanciami dokončenia v požadovanej kvalite, dodržania konečnej ceny a projektovaného výkonu, je vo väčšine prípadov kľúčovou požiadavkou

78

F I N A N C O V Á N Í

Množstvo energetických projektov sa pripravuje a ich ekonomika je nastavená na využitie cudzieho kapitálu vo forme bankových úverov, alebo v kombinácii s čerpaním fondov EÚ. Čo všetko je k získaniu financovania potrebné? Koľko vlastných zdrojov bude investor potrebovať? Finančná a očakávaná všeobecná hospodárska kríza pozmení odpovede na tieto otázky a ovplyvní aj realizáciu a prevádzku energetických projektov, i keď nie tak rýchlo a v takej miere, ako sme svedkami napríklad u nehnuteľností. Výroba elektriny a tepla patrí k necyklickým odvetviam, ktoré budú najmenej postihnuté recesiou. banky a len veľmi skúsení developeri si v špecifických prípadoch môžu dovoliť riadiť jednotlivých dodávateľov sami. Vstupy a výstupy projektu musia byť zabezpečené dlhodobými zmluvami (napr. odber tepla), alebo priamo zainteresovaním napríklad dodávateľov vo vlastníckej štruktúre (hlavne v prípade biomasy). Náklady a výnosy musia byť jednoznačne vyčísliteľné, aby s nimi bankoví analytici mohli pracovať a v závislosti od zmeny jednotlivých parametrov prípadne upraviť. Každý dobrý biznis plán sumarizuje čas potrebný na výstavbu, možnosti a formu preinvestovania vlastných zdrojov, ako aj očakávaný cash flow a návratnosť projektu, čím dovolí banke spoznať pohľad a očakávania klienta tak, aby vedela obchod nastaviť čo najbližšie predstave investora.

POMÔŽE AJ ENERGETICKÝ AUDIT Referencie dodávateľov projektu sú veľmi dôležité, nakoľko od optimálneho technického riešenia je závislý konečný dosiahnuteľný výkon a teda aj cash flow projektu. Kým nie je energetický zdroj úplne dokončený a nedokáže vyrobiť toľko energie, ako bolo

projektované, predstavuje angažovanosť v projekte zvýšené riziko, a preto je aj cena požičaných peňazí počas výstavby a nábehovej fázy vyššia. Veľmi často banky požadujú aj zjednodušený vstupný a výstupný energetický audit, ktorý by mal zhodnotiť predpoklady lokality, vhodnosť technického prevedenia (popísať aspoň jednu ďalšiu alternatívu) a popísať náklady na vstupy a prevádzku pri želanom projektovanom výkone. Na výstupe by mal audit zhodnotiť, či prevedenie a výstavba zodpovedá projektu a či zdroj má všetky predpoklady dosiahnuť a udržať projektovaný výkon.

VLASTNÉ ZDROJE PRED NÁSTUPOM EXTERNÉHO FINANCOVANIA Potreba vlastných zdrojov je pri každom projekte iná a závisí od dosahovaného cash flow a konečnej splatnosti. Štandardná potreba vlastných zdrojov pri projektovom financovaní býva medzi 20 – 30 %, avšak pri zvýšených vyvolaných nákladoch, nie sú zriedkavé ani projekty s potrebnou investíciu 40 – 50 % počas výstavby predtým, ako sa môžu vôbec čerpať zdroje banky. Splatnosť úverov sa pohybuje v rozmedzí maximálne 10 až 13 rokov (v Čechách je situácia iná, vďaka priaznivejšej legislatívne štandardne až 15 rokov), čo slúži ako základ pri výpočte potrebného „equity“ (vlastné zdroje). Prevádzkovateľ projektu musí mať z pohľadu banky po uhradení splátky istiny a úrokov rezervu aspoň 20 % cash flow, čo mu zabezpečí vnútornú mieru výnosovosti na vlastný preinvestovaný kapitál a motiváciu efektívne projekt riadiť. Orientačnú výšku úveru si preto každý môže vypočítať podľa zjednodušeného ukazovateľa Debt Service Coverage Ratio - DSCR (celkové príjmy mínus prevádzkové náklady za rok delené sumou splátok istiny a úroku v danom roku), tento ukazovateľ musí byť v priemere za všetky roky viac ako 1,20, čo predstavuje vyššie spomínanú 20% rezervu. V súčasnosti sa pre potrebu týchto výpočtov uvažuje s úrokovou mierou (diskontom) 8 %, ktorá zohľadní aj budúce výkyvy finančných trhov, nakoľko sa jedná o dlhodobé financovanie a cash flow sa odhaduje na 13 rokov dopredu.

M A G A Z Í N

POSTUP PROCESOV PRI ZÍSKAVANÍ ÚVERU 1. deň 6. deň

10. deň 12. deň 14. deň 28. deň

41. deň 55. deň

Konzultácia s pracovníkmi banky Skompletizovanie základných údajov investorom - žiadosť o indikatívnu ponuku Predloženie indikatívnej ponuky financovania Kompletný biznis plán, začiatok schvaľovania Doplňujúce otázky z banky Schválenie orgánmi banky – zaslanie záväznej ponuky financovania investorovi Hotový návrh zmluvnej dokumentácie – pripomienkovanie Podpis úverovej dokumentácie

AKO EFEKTÍVNE ZÍSKAŤ ÚVER – PROCES SCHVAĽOVANIA Tím Tatra banky vie poradiť a konzultovať východiská projektov už počas prípravnej fázy, avšak z časového hľadiska je pre účely schvaľovania úveru pre investora najefektívnejšie predložiť finálny projekt na posúdenie banke ešte pred vydaním stavebného povolenia, keď už má skompletizované všetky podklady. V Tatra banke potrebujeme iba niekoľko dní na vypracovanie indikatívnej ponuky na báze základných údajov o projekte. Keď ju klient akceptuje, nasleduje proces schvaľovania (orientačne tento proces trvá asi jeden mesiac). Počas schvaľovania sú poskytnuté podklady v štruktúre popísanej vyššie podrobené kritike, prepočítané analytikmi, povolenia ako aj nastavenie vzťahov overia právnici. Nasleduje záväzná ponuka, ktorej podmienky sa premietnu do zmluvnej dokumentácie. Tá pozostáva z hlavnej úverovej zmluvy, vedľajšej úverovej zmluvy (napr. kontokorentný úver na prefinancovanie DPH, prípadne predfinancovanie EÚ fondov) a zabezpečovacích zmlúv. Príprava trvá približne dva až tri týždne.

DOPAD HOSPODÁRSKEJ KRÍZY NA PROJEKTY Očakávaná všeobecná hospodárska kríza má za následok prehodnotenie existujúcich ako aj budúcich projektov, jej dopad na odvetvie energetiky sa zatiaľ dá iba odhadovať. Predpokladá sa však, že necyklický charakter výroby a distribúcie energie, respektíve dopytu po tomto statku, existujúci stav energetickej bilancie a potreba rozvoja zdrojov a infraštruktúry bude stabilizačným prvkom aj v čase prípadnej recesie. Práve analýza dlhodobého dopytu bude určovať ochotu bánk alokovať úverové zdroje v jednotlivých odvetviach a energetika sa javí ako jedno z tých bezpečnejších. Banky vo svete

konzervatívnejšie posudzujú všetky úverové obchody a závisí najmä od výhľadovej likvidity jednotlivých bankových skupín, do akej miery sa budú ochotné exponovať práve v dlhodobých projektoch, akými sú zdroje energie. Všeobecný pretlak projektov na medzinárodnom trhu a očakávaný nedostatok zdrojov má za následok zdražovanie úverov,

nie však ich nedostupnosť. Tatra banka, so zdravým portfóliom úverov a projektov, ako aj množstvom primárnych vkladov, pozitívne vníma možnosť participovať na pripravovaných energetických projektoch a momentálne spracováva na Slovensku financovanie viacerých obnoviteľných zdrojov elektrickej energie a tepla.

O AUTOROCH PAVOL MALINOVSKÝ je absolvent Obchodnej fakulty Ekonomickej univerzity v Bratislave. Po ukončení štúdia sa venoval fondom Európskej únie v oblasti IT v rámci programu SAPARD. V Tatra banke pôsobí od roku 2002 na rôznych pozíciách korporátneho bankovníctva, veľkých firemných klientov a projektového financovania. Má bohaté skúsenosti s financovaním nadnárodných korporácií v oblasti priemyslu, veľkoobchodu, retailu, realitného developmentu a od roku 2007 sa venuje energetike ako senior špecialista projektového financovania. MARTIN RAPOŠ absolvoval Fakultu manažmentu, špecializáciu finančný manažment na Univerzite Komenského v Bratislave. Niekoľko rokov pôsobil v Európe a na Blízkom východe na riadiacich pozíciách v oblasti marketingu a vzdelávania pre energetický sektor a projekty PPP. Od roku 2008 pracuje v Tatra banke ako špecialista projektového financovania pre energetické projekty. Kontakt na autorov: [email protected], +421 2 5919 2195, +421 2 5919 1178

79

K O N F E R E N C E

Třináctý ročník Semináře EGÚ Brno, a.s. Ing. Jiří Ptáček, ředitel sekce provozu a rozvoje ES, EGÚ Brno

V

E

L

E

T

R

H

Y

Ve dnech 29. a 30. září 2008 se konal v kongresové hale hotelu Voroněž v Brně již 13. ročník odborného semináře pořádaného společností EGÚ Brno, a.s., zaměřeného na energetiku. Letošní seminář měl název: „Aktuální situace a předpokládaný vývoj energetiky ČR na pozadí legislativních a strategických změn připravovaných Evropskou komisí“.

S

emináře se zúčastnilo celkem 380 odborných pracovníků v energetice, včetně hostů ze Slovenska. Seminář byl pořádaný pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky, Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny ČR, Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, Zväzu zamestnávateľov energetiky SR a Národního komitétu WEC ČR. Na semináři prezentovalo své příspěvky k problematice současné i budoucí energetiky 29 odborníků ze státní sféry a významných energetických i finančních institucí. Jednání semináře probíhalo postupně v 5 odborných sekcích zaměřených na:  strategii EU pro energetickou budoucnost Evropy a očekávané dopady na ČR a sousedící státy,  možnosti a omezující faktory dalšího vývoje trhu s elektřinou a souvisejícími komoditami,  očekávaný stav, problémy a možnosti rozvoje ES ČR ve středně a dlouhodobé perspektivě,  energetiku podle „balíčků“ EK: další vývoj trhu s elektřinou, obnovitelné zdroje, uplatnění plynu v energetice, dopady na průmysl ČR,  ekonomii energetiky: Ceny a tarify pro rok 2009, teplárenství a Pražská burza v podmínkách tržního prostředí. Na přednášky v jednotlivých sekcích navazovala panelová diskuse a odpovědi

Obrázek č. 1: Řečnický pult 1. odborné sekce

odborníků na dotazy z pléna. Na závěr tohoto dvoudenního semináře byly formulovány přítomnými odborníky doporučení pro další směřování energetiky v České republice. Mezi body závěrů semináře zazněly následující hlavní doporučení:  Evropská komise by měla jednoznačně deklarovat jadernou energetiku jako jeden ze základních zdrojů evropské elektroenergetiky.  ES ČR potřebuje urychlenou obnovu výrobního portfolia zdrojů elektřiny a tepla s respektováním snižování emisí a skleníkových plynů. Úkolem státní sféry je

definovat jasný a stabilní rámec v této oblasti v legislativě i exekutivě.  Při využívání fosilních paliv je důležité podporovat kombinovanou výrobu tepla a elektřiny s rozumnou mírou uplatnění biomasy.  Seminář doporučil co nejdříve realizovat propojení českého a slovenského trhu s elektřinou.  Byla deklarována potřeba urychleného rozhodnutí o přehodnocení územně ekologických limitů těžby uhlí.  Je nezbytné usnadnit a urychlit přípravné procesy (legislativní, technické i regulační) pro budování potřebných nových koridorů liniových staveb a infrastruktury.  Doporučuje se podrobněji prověřit únosný objem obnovitelných zdrojů pro elektrizační soustavu ČR a související náklady. Rovněž je potřebné legislativně ukotvit podmínky a meze pro jejich připojování.  Ekonomika České republiky (ale také EU27) může ztratit svou konkurenceschopnost proti světovému prostoru, pokud dojde k realizaci navržených cílů EU v oblasti politiky ochrany klimatu. Podrobnější informace o semináři, jeho závěry a shrnutí je možné získat na stránce www.egubrno.cz. Kontakt na autora: [email protected]

Obrázek č. 2: Pohled do sálu konference

80