ROMOVÉ A JEJICH PŘÍSTUP KE VZDĚLÁNÍ

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Teologická fakulta Katedra praktické teologie

Bakalářská práce

ROMOVÉ A JEJICH PŘÍSTUP KE VZDĚLÁNÍ

Vedoucí práce: Mgr. David Urban

Autor práce: Martina Luštincová Studijní obor: Sociální a charitativní práce Forma studia: prezenční

2009

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím pramenů a literatury uvedených v seznamu použitých zdrojů.

Prohlašuji, že v souladu s §47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách.

12. června 2009

Touto cestou bych upřímně chtěla poděkovat Mgr. Davidu Urbanovi za jeho čas, ochotu a v neposlední řadě cenné rady, které mi věnoval při přípravě mé bakalářské práce.

OBSAH

ÚVOD

6

1

Historický pohled na vzdělávání Romů

9

1. 1

Romština

11

1. 1. 1 Charakter romského jazyka

12

2

Význam vzdělání

14

2. 1

Význam vzdělání pro romské etnikum

14

3

Vzdělávání Romů v zahraničí

17

3. 1

Podkarpatská Rus

17

3. 2

Slovensko

17

3. 3

Rumunsko

19

3. 4

Belgie

19

3. 5

Španělsko

20

4

Vzdělávání Romů v ČR

21

4. 1

Předškolní vzdělávání

22

4. 2

Povinná školní docházka

23

4. 3

Speciální školy

23

4. 4

Další formy vzdělávání

24

4. 4. 1 Střední odborná učiliště

25

4. 4. 2 Střední školy

25

4. 4. 3 Vzdělávání dospělých a studentů

25

5

Romský pedagogický asistent

27

6

Školní úspěšnost

28

6. 1

Školní úspěšnost romských dětí

29

5

7

Praktická část

30

7. 1

Dotazník pro rodiče

30

7. 2

Dotazník pro žáky

33

ZÁVĚR

39

Seznam použitých zdrojů

41

Seznam příloh

44

Přílohy

45

Abstrakt

50

Abstrakt

51

6

ÚVOD

Téma mojí bakalářské práce je Romové a jejich přístup ke vzdělání. Proč jsem si vybrala právě problematiku Romů? Svojí práci jsem chtěla psát na téma, které by bylo aktuální. Romové žijící na území České republiky, jejich přístup k životu, vzdělání, uplatnění na trhu práce, apod. je dle mého názoru stále aktuálním tématem. Nechtěla jsem psát o problematice, se kterou jsem se měla možnost setkat jen v odborné literatuře nebo prostřednictvím médií. Chtěla jsem najít téma, které by bylo jak jsem již psala aktuální, zajímavé, aby moje praktická část měla nějaký smysl a třeba i byla přínosem pro názory ostatních. V tomhle směru pro mě byla romská problematika tím nejlepším možným tématem. Už 23 let žiji v Písku, kde jsem se od samého začátku měla možnost setkat s našimi romskými spoluobčany. V místě našeho prvního bydliště byli našimi sousedy, takže jsem měla výbornou příležitost seznámit se s jejich tradicemi, kulturními zvyklostmi, způsobem života a výchovou jejich dětí. Tak tomu bylo i po přestěhování na sídliště, kde jsem s Romy v každodenním kontaktu. Na základní škole, kterou jsem navštěvovala, jsem měla výbornou příležitost sledovat v praxi integraci romských dětí. Zřejmě po všech těchto zkušenostech se zrodila myšlenka tématu mé bakalářské práce. Proč právě přístup ke vzdělání? Vzděláním život člověka začíná, připravuje ho na nejrůznější situace, které ho v průběhu života mohou potkat. Od dosaženého vzdělání se ve většině případů odvíjí i uplatnění na trhu práce. V tomto směru jsem se setkala s celou řadou předsudků. A právě z tohoto důvodu, bych chtěla prostřednictvím své práce objasnit přístup Romů ke vzdělání a třeba i v té nejmenší možné míře zamezit těmto předsudkům. V průběhu příprav bakalářské práce jsem udělala menší průzkum mezi svými vrstevníky, ale i lidmi staršími a seniory, kteří jsou v denním kontaktu s našimi romskými spoluobčany. Výsledky mého průzkumu byly téměř jednoznačné. Všechny oslovené věkové kategorie byly tohoto názoru. Romské děti nemají dobrý vztah ke vzdělání. Rodiče je nevedou k tomu, aby pravidelně navštěvovaly školu, neboť oni sami často nedocházejí do zaměstnání. Po ukončení povinné školní docházky zakládají vlastní rodiny a žijí ze sociálních dávek státu.

7

Je to opravdu pravda? Pokud opravdu ano, proč tomu tak je? A právě to je předmětem mého průzkumu, který jsem provedla na Základní škole Protivín. Průzkum jsem zúžila na první stupeň ZŠ. Jednalo o kvalitativní průzkum s prvky kvantitativního. Pro získání informací jsem zvolila dotazník. Vytvořila jsem dva typy dotazníků, jeden určený pro rodiče, druhý pro žáky. Dotazníky pro rodiče jsem měla možnost, díky skvělé spolupráci s pedagogy, rozdat na třídních schůzkách. Většina rodičů byla ochotna dotazníky vyplnit. Žáci brali vyplňování dotazníků jako příjemné zpestření hodiny. Na úvod jsem jim vysvětlila k čemu budou dotazníky sloužit a že budou po vyhodnocení průzkumu skartovány. Nenašel se nikdo, kdo by nebyl ochotný dotazník vyplnit. Jak jsem již psala, zaměřila jsem se na první stupeň ZŠ. První a druhé třídy byly po konzultaci s kolegy záměrně vynechány. Třetí třídy nenavštěvuje žádný romský žák, takže jsem s průzkumem začala u tříd čtvrtých a pokračovala do pátých. Cílem bylo, na základě připravených dotazníků, zjistit postoj romských žáků ke studiu na základní škole, ale i možnému budoucímu studiu, či povolání. Dále jsem se pro zajímavost věnovala srovnání romských žáků s majoritními, zda jsou v jejich přístupu a názorech nějaké rozdíly. V úvodu práce jsem se věnovala historii vzdělávání Romů. Tím se mi naskytla výborná možnost porovnat vzdělávání Romů v minulosti a v současné době. Se vzděláním a přístupu k němu úzce souvisí i romská rodina. Žádné dítě se dle mého názoru nenarodí s jasnou vizí, že chce v budoucnu studovat, co chce studovat a čím chce jednou v životě být. Všechny tyto představy se utvářejí v prvních studijních letech dítěte. Přístup ke vzdělání se rodí také v rodině, v přístupu rodičů a možnosti vidět důležitost vzdělání v každodenním životě. Důležitou roli v přístupu ke vzdělání hraje návštěva mateřské školy. Ta je zvláště důležitá u romských dětí, kterým by měla usnadnit nástup na základní školu. Tam se ve výuce mohou setkat s nejrůznějšími problémy. Důvod? Jazyková bariéra. K překonání těchto problémů by jim měl pomoci romský pedagogický asistent. Náplní jeho práce je pomoc žákům při aklimatizaci na školní prostředí, pomoc pedagogům školy při vlastní výchovné činnosti při komunikaci se žáky, spolupráce s rodiči žáků, spolupráce s romskou, popř. jinou komunitou v místě

8

školy. Romský pedagogický asistent by se měl aktivně zapojovat do práce na výuce především v předmětech jako český jazyk nebo matematika. Závěr teoretické části práce jsem věnovala úspěšnosti romských žáků. Co je to vlastně úspěch? To je dle mého názoru velice individuální záležitost. Každý člověk může za úspěch považovat něco jiného. Tak tomu může být i v jiných kulturách. To, že někdo vystuduje základní, střední a následně třeba i vysokou školu, může být považováno za úspěch. Někoho jiný může úspěch vidět „jen“ ve vzdělání potřebném pro své povolání, či ve vědomí zdravé početné rodiny. Předmětem praktické části jsou již zmiňované dva typy dotazníků, které mají za úkol informovat o současném přístupu ke vzdělání a představě budoucího povolání romských žáků navštěvující základní školu.

9

1 Historický pohled na vzdělávání Romů Vzdělání od počátku nepatřilo k základním a prvořadým otázkám romského života. Rodiče i děti přijímali školu s pocity nechuti a nedůvěry. Starší generace se obávaly, že by jim jejich potomky mohla škola dokonce odcizit. Přesto byly zaznamenány četné případy, kdy rodiče dbali o školní docházku svých dětí, dotazovali se na jejich prospěch a chování. Romští školáci sedávali zpravidla v tzv. cikánských lavicích, tj. odděleně od ostatních spolužáků. Důvodem byl nátlak neromských rodičů i kvůli tomu, že děti opakovaně trpívaly zavšiveností nebo svrabem. Při cestách do nebo ze školy si hladoví romští žáci často vyžebrávali jídlo. Na nepravidelné školní docházce dětí se podílela jak značná vzdálenost školy od bydliště, tak nedostatečné oblečení a obuv. S ostatními žáky navazovali přátelský kontakt spíše chlapci než děvčata. Znevýhodněné a odlišné sociální prostředí i nedostatečné jazykové vybavení dětí z romských rodin způsobovalo, že zůstávaly za ostatními spolužáky. Děti, které byly se svými rodiči na cestách, měly ustavičné problémy s docházkou do školy. V případech, kdy romští žáci předčasně ukončovali kvůli prospěchu školní docházku v nejnižších postupných ročnících, se stávaly dívky poměrně brzy matkami a většina chlapců přejímala řemeslné dovednosti od svých otců.1 V období první republiky byla zřetelná postupná integrace Romů do společnosti a její výsledky byly evidentní především ve vzdělávání, kdy někteří Romové získávali střední i vysokoškolské vzdělání. V roce 1926 byla založena první škola pro romské děti v Užhorodě. Ve třicátých letech vznikla také hudební škola pro Romy v Košicích.2 Po skončení 2. světové války se hovořilo o totální negramotnosti a tím nevzdělanosti Romů. Pouze někteří moravští Romové, kteří se vrátili z koncentračních táborů, nebo přežili v ilegalitě, se této skutečnosti vymykali.

1

NEČAS, C. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). LHOTKA, P. Romové v první Československé republice (1918 – 1938). In: Kolektiv autorů Muzea romské kultury. Romové – O Roma, Tradic a současnost – Angodez the akának.

2

10

Počátky vzdělávání romských dětí v České republice v poválečném období spadají do padesátých let. V tomto období ještě neexistovala pro romské děti povinná školní docházka a výuka se uskutečňovala pouze z iniciativy jednotlivých učitelů ve spolupráci s nadšenými pracovníky správy obcí. K postupnému zavádění povinné školní docházky pro romské děti docházelo až v šedesátých letech. Původně končily všechny děti školní docházku na 1. stupni základní a především speciální školy. V následujících letech se objevili první romští žáci v šestých třídách a každým dalším rokem narůstaly počty žáků, kteří končili školní docházku na 2. stupni školy. V končících osmých třídách se objevovali romští žáci, kteří v průběhu jednoho školního roku zvládli učivo dvou i více ročníků. Řada romských dětí absolvovala střední odborná učiliště, střední školy a přibývalo i studentů a absolventů vysokých škol.3 V druhé polovině 90. let dochází k rozvoji projektů romských asistentů ve školách, na krajských úřadech a v některých městech začínají působit tzv. romští poradci. V Kolíně vzniká soukromá romská střední škola. Za velký úspěch je považována existence oboru romanistiky na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze.4 Romové v roce 1969 přestávají „být řešeni“, ale sami se začínají podílet na řešení vlastních problémů a stávají se spoluodpovědnými za to, jak rychle a jakými způsoby dojde k jejich integraci. Z tohoto období pochází významná směrnice „O výchově a vzdělání výchovně zanedbaných a prospěchově opožděných cikánských dětí“. Ta poukazuje na nutnost zřizovat třídy pro adaptaci romských dětí při mateřských školách. Doporučuje zřizovat speciální třídy pro zvlášť prospěchově opožděné děti, umožňuje zřizovat 1. - 5. ročník základních škol pro tyto děti, oddělení školních družin a školních klubů. Ve třídách základních škol, v nichž je více než pět romských žáků, je nejvyšší počet dvacet pět žáků. Směrnice stanovuje, že romské děti mají být zařazovány do škol a tříd pro romské děti jen na dobu nezbytně nutnou. Věstník MŠ a MK z roku 1972 3

DĚDIČ, M. Historická a společenská východiska současného stavu a perspektiv vzdělávání a výchovy romských dětí a mládeže. In: Výchova a vzdělávání romských dětí a mládeže. 4 UNUCKOVÁ, M. Žijí mezi námi. Historie a současnost Romů.

11

pojednává o přístupu zaměřeném na tělesnou, hudební, výtvarnou, pracovní výchovu a pěstování správných hygienických návyků. Mateřské školy musejí přijímat romské děti, jejichž matky nejsou zaměstnány, a děti, kterým rodiče nezajišťují přiměřenou výchovu. Doporučuje zřizovat samostatné mateřské školy pro romské děti v místech s vyšší koncentrací romského obyvatelstva, speciální třídy na základních školách pro výchovně zanedbané a prospěchově opožděné romské děti. Důraz klást především na vyučovací jazyk a klasifikaci. V té by se učitelé měli vyhýbat nejnižším stupňům. MŠ ČSR vypracovalo v roce 1973 pro komisi vlády ČSR pro otázky romského obyvatelstva v rámci komplexního řešení výchovné a vzdělávací problematiky „Návrh dlouhodobé koncepce předškolní a školní výchovy cikánských dětí“. V Návrhu se doporučuje učitelům, kteří s romskými dětmi pracují, absolvovat formou postgraduálního studia kurz romštiny, který by sloužil ke snadnější komunikaci s dětmi.5 Podle Úřadu vlády České republiky v současné době dosahují romské děti a mládež vyššího vzdělání než jejich rodiče a prarodiče. Dosud mnoho romských dětí chodilo do speciálních škol a po jejich ukončení nezískávaly další kvalifikaci i přes možnost vyučení i studia na některých školách.6

1. 1 Romština „Romština a romská kultura hrají důležitou roli v procesu etnické a sociální emancipace Romů. Proto je nezbytně nutné, aby se ve všech zemích, kde Romové žijí, zlepšovaly nejen jejich sociální a ekonomické podmínky, ale aby byly dány možnosti rozvoji romské kultury, aby se využilo romštiny ve školství, v masově sdělovacích prostředcích, v publikační činnosti a jiných sociálních sférách.“ 7 V roce 1991 byl Romům přiznán statut národnostní menšiny. Tato událost vyslovila celou řadu otázek. Zda Romové budou využívat svého práva na 5

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 20-21. ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o stavu romských komunit v České republice 2004 a koncepce romské integrace. 7 ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 23. 6

12

vyučování ve vlastním jazyce, nebo budou požadovat alespoň zavedení nepovinného vyučovacího předmětu romský jazyk, aby měly romské děti příležitost naučit se v tomto jazyce číst a psát. Vznikly otázky, pro kolik romských dětí je v České republice romština jejich mateřštinou, zda by neměl být romský jazyk využíván alespoň jako pomocný jazyk v prvních třídách základních škol, zda existuje dostatek kvalifikovaných pedagogů, autorů učebnic, příruček apod. Romština patří do starší větve západních novoindických jazyků. Při putování Romů z Indie vznikly tři základní dialektové skupiny romského jazyka: 1) arménská 2) evropská 3) syrská 8

1. 1. 1 Charakter romského jazyka Jak jsem se již zmínila častým důvodem nepřipravenosti na povinnou školní docházku bývá jazyková bariéra. V některých oblastech těchto dvou jazyků dochází k značným odlišnostem, které v hojném množství stojí za vznikem problémů romských žáků při nástupu na ZŠ. a) fonetická a lexikální oblast – fonetika češtiny a romštiny není příliš odlišná, ale přesto dělají Romové v české výslovnosti chyby. Celková melodie romštiny je úplně jiná než melodie češtiny. Pro romské děti je správný pravopis češtiny mnohem složitější než pro děti české. b) gramatická oblast – česká a romská gramatika se navzájem značně odlišují. Proto se i zde dopouštějí romští žáci mnohých chyb. Romština má 11 slovních druhů. Je to jazyk flexivní, jména se skloňují, slovesa se časují. Čísla jsou 2: jednotné a množné, rody pouze 2: mužský a ženský. Pádů je 8: ablativ, který čeština nemá, vyjadřuje vztah od, z. c) sémanticko-lexikální oblast – v romštině chybí neutrum. Pády a předložky vyjadřují časoprostorové vztahy. Romské předložky se váží k prvnímu

8

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 23.

13

pádu, za určitých okolností k pádu šestému. Předložka s a se v romštině není, vyjadřuje se prostý sedmý pád. d) stylistická oblast – většina slov nemá pouze jeden výraz, ale k základnímu výrazu se druží celý soubor významů odvozených.9

9

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 27.

14

2 Význam vzdělání Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života, pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost, utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické národnostní, kulturní, jazykové a náboženské identitě každého, poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a mezinárodním měřítku.10

2. 1 Význam vzdělání pro romské etnikum V souladu s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, Úmluvou o právech dítěte se Česká republika ztotožňuje s tím, že vzdělání je jedním ze základních lidských práv, které musí být poskytováno všem lidem bez rozdílu. Vzděláváním dochází k přípravě jedince na život ve společnosti.11 Romové a jejich rodiny patří v ČR mezi skupiny obyvatel, které jsou nejvíce ohrožené diskriminací a sociálním vyloučením. K tomu přispívá právě vzdělanostní struktura romské populace, ve které převařuje základní vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost a z ní plynoucí závislost na dávkách sociálního zabezpečení a problémy s bydlením.12 Vzdělání

nebylo

rozhodujícím

faktorem

v životě

Romů,

jelikož

v podmínkách diskriminovaného postavení mohlo být jenom málokdy uplatněno a využito. Mezi dospělými panovala úplná negramotnost a velmi nízkou úroveň

10

BALVÍN, J. Metody výuky romských žáků, s. 9. BARTOŇOVÁ, M. Možnosti a strategie vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum; Evropská dimenze ve vzdělání a řešení problematiky multikulturní výchovy u nás. In: VÍTKOVÁ, M. (ed.). Integrativní speciální pedagogika : integrace školní a speciální. 12 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Národní zpráva o rodině. 11

15

měla znalost čtení nebo psaní. Podle statistického šetření z let 1909-1910 polovina rodičů neposílala své děti do školy vůbec a druhá polovina jenom velmi nepravidelně.13 „Škola je Romy chápána jako „bílá“, víceméně represivní instituce. Romové k ní mají apriori nedůvěru, a ta se přenáší na dítě. Tu nedůvěru je třeba prolomit nebo alespoň oslabit. Bez podpory rodičů nemá učitel romských dětí valnou naději na úspěch.“ 14 Ve vzdělání svých dětí viděli Romové mnohdy dokonce nebezpečí: mohlo by jim děti odcizit. Proto se často spokojili s tím, že děti absolvovaly několik prvních ročníků základní či speciální školy. Důsledek? Vysoká absence zaviněná malou snahou rodičů o pravidelnost školní docházky, nedostatek péče při domácí přípravě a minimální spolupráce se školou, zejména u dětí s nejslabším prospěchem a chováním. Důležité je budování vztahu mezi školou a celou místní romskou komunitou. Již při zápisu je třeba věnovat romským rodičům pozornost a poté udržovat kontakt po celou dobu školní docházky dítěte. Značným přínosem pro zlepšení komunikace mezi školou a rodiči je jak návštěva ze strany rodičů, tak ze strany učitele. Romské děti bývají živější, temperamentnější, hůře se ukázňují, vykřikují atd. Také se hůře soustřeďují. Potřebují častější přestávky, při nichž si mohou zacvičit, zakřičet či zazpívat. Téměř nutností je, aby učitel hned na začátku prvního ročníku dal najevo svůj respekt k romské menšině a neformální odpor k rasismu. Má-li romské dítě, jež neprošlo mateřskou školou nebo přípravným ročníkem, udržet krok s třídou, vyžaduje hlavně zpočátku individuální péči. V prvních ročnících základní školy bývají romské děti vůči učitelům milé, poddajné a ochotné, rády se učí. Přibližně v pátém ročníku však často dochází ke zlomu, který učitelé někdy nazývají „volání krve“. Dochází ke zhoršení prospěchu, dítě začne být vzpurné, ztrácí zájem o školu. Kromě toho je látka

13 14

NEČAS, C. Romové v České republice včera a dnes, s. 43. ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde o to jak, s. 109.

16

probírána ve vyšších ročnících jednak náročnější na domácí přípravu, jednak vnímána z hlediska romské komunity jako zbytečná.15 V dnešní době nabývá vzdělání stále více na významu. Stává se základem profesní úspěšnosti, slouží k uplatnění v životě a k prožití kvalitního a plnohodnotného života. Plnohodnotné vzdělání romských dětí a mládeže může v budoucnu částečně omezit nebo úplně zrušit problémy jako je nezaměstnanost, kriminalita či zneužívání návykových látek. Ve vzdělání je budoucnost Romů.16 Vzdělávání nejen romských dětí a mládeže, ale i dospělých je významné pro vzestup romského etnika a jeho integraci do společnosti.17

15

ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde o to jak, s. 109-116. GERYKOVÁ, V. Terne čhave – mladí lidé. 17 BARTOŇOVÁ, M. Možnosti a strategie vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum; Evropská dimenze ve vzdělání a řešení problematiky multikulturní výchovy u nás. In: VÍTKOVÁ, M. (ed.). Integrativní speciální pedagogika : integrace školní a speciální. 16

17

3 Vzdělávání Romů v zahraničí Pro srovnání jsou v této kapitole uvedeny příklady ze zahraniční, kde byla nebo stále je řešena otázka Romů a jejich přístup ke vzdělání.

3. 1 Podkarpatská Rus Romská škola v Užhorodu byla otevřena 22. prosince 1926. Vyučovalo se podle částečně upravených učebních osnov. Vyučování bylo prokládáno vyprávěním a ručními pracemi. Chlapci většinou modelovali z hlíny a děvčata se učila šít a vyšívat. Chlapci měli povinnou hru na housle. Po půl hodině vyučování byla zařazena přestávka. Žáci dosahovali dobrých výsledků. Docházka do školy byla téměř stoprocentní. Na učitele byly kladeny velké požadavky. Museli s dětmi mluvit romsky, protože slovensky ještě neuměly. Zaujímali mezi Romy mimořádné postavení, byli pro ně nejen učiteli, vychovateli, ale i advokáty, písaři a ošetřovateli. Romská škola v Užhorodu byla velkým přínosem pro romské žáky. Přes veškeré snahy obyvatel Užhorodu se nepodařilo začlenit romské děti do obecných škol. Způsobila to na jedné straně nechuť rodičů romských dětí posílat je do školy, na druhé straně protesty rodičů užhorodských dětí, kteří nechtěli, aby jejich dítě sedělo v jedné lavici s cikánětem špinavým a zavšiveným. Některé děti, které ukončily romskou školu, navštěvovaly měšťanskou nebo některou odbornou školu. Cikánská škola v Užhorodu, první svého druhu v Evropě, byla za druhé světové války uzavřena.

3. 2 Slovensko V posledních letech se na Slovensku věnuje velká pozornost nultým ročníkům. Cílem projektu nultých ročníků je snížení neúspěšnosti dětí ze sociálně a jazykově znevýhodněného prostředí. Neúspěšnost těchto dětí má za následek narušený vztah ke škole, záškoláctví, toxikomanii a delikvenci. Zároveň je nutné

18

řešit komunikační schopnost dítěte, která nespočívá jen v neznalosti vyučovacího jazyka, ale ve schopnosti komunikovat vůbec. Tyto děti mají velmi nízké komunikační schopnosti i v jazyce romském. Do tříd nultého ročníku se zařazují děti, které k 1. září kalendářního roku dosáhly věku povinné školní docházky, po důsledné pedagogicko-psychologické a speciálně-pedagogické diagnostice. V převážné většině jsou to děti s jazykovou bariérou, u kterých není předpoklad úspěšnosti v 1. ročníku základní školy. Praxe ukázala, že tyto děti mají nadprůměrně negativní zkušenosti ze sociálně zanedbaného prostředí v porovnání s běžnou populací. Organizační příprava – realizační tým vybere lokality s největší koncentrací romských dětí a dětí z jazykově a sociálně znevýhodněného prostředí. V uvedených lokalitách se zjistí počet dětí splňující podmínky pro zařazení do nultého ročníku. Na základě zjištěného počtu dětí a předběžné diagnostiky se určí počet tříd nultého ročníku a počet učitelů. Třídy nultého ročníku se zařadí do struktury základních škol v příslušné lokalitě. Do přípravy zařazení dětí do nultého ročníku se doporučuje zapojit i rodiče dětí. Učební plán nultého ročníku – dítě je ve škole v době od 8:00 hod. do 16:00 hod. V případě, že přichází do školy dříve a odchází později, pobyt a dozor zajišťuje školní družina příslušné školy. Učební plán a obsahová náplň mají dětem z jazykově znevýhodněného a málo podnětného prostředí poskytnout prostor a podmínky pro intenzivní přípravu na vstup do 1. ročníku základní školy, zajistit alternativní a netradiční formy vyučování, dětem dát pocit úspěšnosti, a tím utvářet kladný vztah ke škole a vzdělání vůbec, rozvíjet kulturní, sociální a společenské návyky, děti přivykat na systematičnost práce a povinností, režim a organizaci vlastní činnosti, do mimoškolních činností zapojit rodiče, vzbudit u nich zájem o práci ve škole, o úspěchy i o problémy dítěte a v neposlední řadě zmírnit dosud velmi vysokou neúspěšnost romských žáků v 1. a 2. ročníku základní školy.

19

3. 3 Rumunsko Rumunsko je země s velkou koncentrací romského obyvatelstva. Romové v Rumunsku jsou diskriminováni ve všech oblastech života. Ve značné míře zde dominují rasové předsudky. Školský systém rovněž romské děti diskriminuje, panuje zde názor, že jsou pomalejší, zaostalejší i mentálně retardované jen proto, že jsou Romové. Ačkoli je školní docházka povinná, rodiče romských dětí jsou často toho názoru, že se nikdo nestará o to, zda jsou jejich děti ve škole nebo ne. Absence romských dětí ve škole je vysoká. Příčinou je mnoho faktorů, například v romských rodinách, které velmi často mění své bydliště, děti nenavštěvují školu v době, kdy se rodina stěhuje, také se zde projevuje určitý čas nutný k adaptaci na školní režim. Podmínky ke vzdělávání mají Romové v Rumunsku nejhorší ze všech národnostních menšin. Jedním z důvodů, proč Romové nejsou na vyšších vzdělávacích stupních, je jejich mentální úroveň, ale nejdůležitějším faktorem je nedostatek zájmu o vzdělávání. Pro romské rodiny je nezbytné, aby se každý její člen stal ekonomicky aktivním tak brzy, jak jen je to možné. Někteří romští rodiče dovolili synům navštěvovat školu, jen dokud nebyli schopni pracovat v rodinném obchodě, většinou mezi čtvrtou a pátou třídou. To platí i pro romské dívky, které se vdávají často ve věku třináct nebo čtrnáct let.

3. 4 Belgie Většina dětí romských rodičů navštěvuje školní vyučování pravidelně. V opačném případě vzniká problém školní kontinuity. Někteří rodiče posílají své děti do školy pouze v předepsanou minimální dobu. Návštěva školy se tak stává sporadickou a s vyšším věkem přibývá absencí. Jedná se o děti s velkou touhou po svobodě. Místo toho, aby učitelé tvrdě udržovali jejich pozornost, reagují s určitou pružností a povolují jim kromě větší svobody pohybu po škole i určité pedagogické výhody. Zatímco ostatní děti se musejí podrobit všeobecné disciplíně školy, děti Romů mohou odejít do hracích koutů nebo i na školní prostranství. Tyto děti nemají pro pobyt ve třídě vypěstovaný řád. Liší se od ostatních dětí praktickými vědomostmi a zkušenostmi, které získaly cestováním. Přesto existuje celá řada problémů vyplývajících z nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka,

20

čtení a psaní. Romské děti jsou záhy vedeny k praktickému, prospěšnému a konkrétnímu životu, a proto se naučí velmi rychle základním početním úkonům, zejména tehdy, učí-li se pomocí hry. V případě abstraktních pojmů nejsou příliš úspěšné. Většina romských dětí nikdy nenavštěvovala předškolní zařízení. Tento nedostatek musí být vyrovnán v první třídě školní docházky. Musejí cvičit jemnou motoriku a rozvíjet slovní zásobu. Na konci školního roku dosáhnou úrovně, kterou měly mít na začátku. To vysvětluje, proč mnohé děti Romů mají během prvních dvou tříd základní školy potíže.18

3. 5 Španělsko Romové ve Španělsku trpí mnoha handicapy a to nejen v oblasti vzdělání, ale i zdravotní péče a bydlení.19

18 19

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 60-66. BUDILOVÁ, L., JAKOUBEK, M. Cikánská rodina a příbuzenství, s. 97.

21

4 Vzdělávání Romů v České republice Listina základních práv a svobod v čl. 25 odst. 1 a 2 zaručuje občanům tvořícím národnostní nebo etnické menšiny všestranný rozvoj, zejména právo společně s jinými příslušníky menšiny rozvíjet vlastní kulturu, právo rozšiřovat a přijímat informace v jejich mateřském jazyku a sdružovat se v národnostních sdruženích. Podrobnosti stanoví zákon. Rovněž právo na vzdělání v jejich jazyku, užívat jejich jazyka v úředním styku a účast na řešení věcí týkajících se národnostních a etnický menšin.20 „Národnostní školství v České republice je organickou součástí systému výchovy a vzdělávání, a to jak z hlediska struktury a organizační výstavby, tak i v jednotě výchovně-vzdělávacích cílů a pedagogicko-didaktických úkolů. V duchu zásad a principů soužití, obsažených v Listině základních práv a svobod, je úkolem národnostního školství pěstovat národnostní uvědomění a současně přispívat ke sbližování a integraci občanů naší republiky. Prostřednictvím národnostního školství je žákům zabezpečováno vzdělání na úrovni odpovídající ostatním školám téhož druhu. Cílem je vybavit žáky takovými znalostmi, aby se bez potíží mohli zapojit do praktického života nebo pokračovat v dalším studiu.“21 Neuspokojivý současný stav romské populace má nepříznivé důsledky v oblasti sociální, ekonomické i kulturní, prohlubuje skupinové a společenské rozpory a vyvolává značné problémy z hlediska národnostního porozumění. Základní podmínkou odstranění společenské nerovnosti Romů je změna filozofie školského systému, který je povinen akceptovat přítomnost romských dětí s jejich etnickou, kulturní a sociální odlišností. Cílem každé školy je připravit romské dítě k plnohodnotnému občanství a vedení všech dětí k tolerantnímu soužití.22 Podmínkou zvýšení vzdělanostní úrovně romského etnika je akceptování etnických, sociální a kulturních odlišností. Romské děti se necítí dobře v našich

20

Listina základních práv a svobod In: ÚZ Ústava České republiky, s. 19. ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 31. 22 Tamtéž, s. 32. 21

22

tradičních školských zařízeních. Jedním z důvodů bez pochyby je, že se nedozvídají nic o svém etniku. Úroveň vzdělání romské populace je neobyčejně nízká. Projevuje se negramotností ve starších věkových skupinách a rozsáhlou pologramotností u

mladších

věkových

skupin.

S rostoucím

věkem

přibývá

zastoupení

negramotných osob. Nízkou vzdělanostní úroveň mají i Romové mladší věkové kategorie, většinou prošli jen základním vzděláním bez další kvalifikace.23

4. 1 Předškolní vzdělávání Předškolní příprava má velký význam pro další vzdělávání jedince. Většina romských dětí žije v nepodnětném prostředí, kterým je znevýhodněna již v samotném počátku vzdělávání. To se promítne do schopností zvládnout povinnou školní docházku.24 Velmi málo romských dětí prochází mateřskou školou a výchova v romském rodině zpravidla není dobrou přípravou pro školní práci. Dítě zřídka získává zkušenost s knížkou, hračkami, tužkou a papírem. Chybí omalovánky, doplňovačky, hádanky, stavebnice. Nesporné se zdá vynikající nadání romských dětí pro hudbu a tanec.25 Sociokulturně odlišné děti jsou zařazovány do běžných mateřských škol. Adaptace na školu, která odpovídá normám a požadavků majoritní společnosti, resp. přesněji řečeno její střední a vyšší sociální vrstvy – může být pro takové dítě obtížná až stresující. Míra této zátěže je dána odlišnost zevnějšku, jazyka, sociálních norem, pojetím role dítěte a jeho vztahu k dospělé autoritě, životního stylu atd.26 V mateřských školách lze vytvořit příznivou atmosféru pro výchovu romských dětí. Vytváření základů českého jazyka u romských dětí, postupným 23

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 42. BARTOŇOVÁ, M. Možnosti a strategie vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum; Evropská dimenze ve vzdělání a řešení problematiky multikulturní výchovy u nás. In: VÍTKOVÁ, M. (ed.). Integrativní speciální pedagogika : integrace školní a speciální. 25 ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde o to jak, s. 110. 26 VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte předškolního věku, s. 65. 24

23

vytvořením podmínek k tomu, aby současně s rozvíjením jazyka českého mohl být u dětí rozvíjen i jazyk romský.27 Demotivující jsou pro rodiče ze sociálně slabších rodin také náklady spojené s docházkou dětí do školek. Ze strany vedení mateřských škol převládá názor, že by všechny děti měly alespoň jeden rok MŠ navštěvovat, protože to pomůže jejich socializaci v dětském kolektivu. Děti z romských rodin, které už do školky chodí, podle mínění vedení školek nevyžadují zvýšenou péči. Jediným rozdílem v chování dětí je častá absence základních hygienických návyků a dalších sociálních dovedností u romských dětí. Zároveň se romské děti údajně od ostatních všemu rychle naučí.28

4. 2 Povinná školní docházka Před nástupem na základní školu je důležité objektivně posoudit míru připravenosti romského dítěte na povinnou školní docházku. Od počátku povinné školní docházky je důležité vytvářet příznivou atmosféru pro rozvoj romského dítěte a pěstování jeho pocitu lidské důstojnosti. K překonání jazykových problémů a rozdílů v připravenosti na vzdělání slouží od 1. ročníku málopočetné vyrovnávací třídy. Pozitivním přínosem mohou být projekty pro romské žáky s rozšířenou hudební a pohybovou výchovou, ale i zařazení specifické zájmové činnosti, zejména ve školních družinách, zaměřené na rozvoj přirozených schopností a zájmů romských žáků. Nabízí se i možnost zařazení do studijního plánu romských dětí výuku romštiny jako nepovinného předmětu. Popřípadě zavést do učebních osnov výchovu zaměřenou na pochopení ostatních kultur a menšin včetně romské, jejich historie a kultury.29

27

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 32. INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI, Romská minorita a postupy integrace, s. 69. 29 ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 32. 28

24

4. 3 Speciální škola „Významným fenoménem, který ovlivňuje budoucnost integračních snah je úroveň a hodnota vzdělání v romské komunitě. V této oblasti se stále často setkáváme s nízkým hodnocením významu vzdělání pro budoucnost jedince. Výrazem této podceňované hodnoty vzdělání je snaha prosadit své děti do speciální školy i v případech, kdy by bez větších problémů mohly nastoupit do školy základní. Je ale také třeba poznamenat, že jsme se setkali i s opožděnou lítostí nad tím, že matka své dítě i přes odpor pedagogické poradny do speciální školy prosadila. Podle jejích slov by byla radši, kdyby dítě přece jen navštěvovalo základní školu.“30 Členové učitelského sboru se snaží ke všem dětem uplatňovat do různé míry odstupňovaný individuální přístup podle jejich specifických potřeb. Hlavní problém ve spolupráci s rodiči spočívá v tom, že rodiče žáků speciální školy, sami často absolventi této školy, nevidí ve vzdělání svých dětí prioritu a tento přístup si z rodin často přinášejí i děti. To se projevuje v slabé docházce dětí do školy.31

4. 4 Další formy vzdělávání Dalšími formami vzdělávání mohou být speciální rodinné školy pro absolventy speciálních škol a žáky s neukončeným vzděláním na základní škole. Výuka je zaměřena na doplnění žádoucí míry učiva a získání poznatků a dovedností pro vedení domácnosti, péče o děti a rodinu, základy vaření a šití, základní občanskou orientaci apod. Žákům, kteří projeví zájem a schopnosti, je přednostně umožněno vyučení nebo studium na střední škole.32

30

INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI, Romská minorita a postupy integrace, s. 66. 31 Tamtéž, s. 69. 32 ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 33.

25

4. 4. 1. Střední odborné učiliště Po ukončení povinné školní docházky je většina romských žáků umístěna do některého z učebních oborů. Někteří do vybraných oborů ani nenastoupí, nebo do nich přestanou docházet pro krátké době. Značné procento romských žáků učební obory nedokončí.33 Zamezit by tomu mohlo zřizování specifických učebních oborů, které vycházejí přímo z romských tradic (např. košíkářství, hrnčířství, měditepectví, kotlářství), ale i obory potřebné pro jiné společenské uplatnění – stavebnictví, oděvnictví, zpracování kůže a dřeva, obuvnictví, kadeřnictví, sklářství, oprava hudebních nástrojů apod.

4. 4. 2 Střední škola Na středních pedagogických, středních zdravotnických a středních sociálně-právních školách se objevuje možnost organizovat kurzy pro romské občany s předpokládaným uplatněním absolventů jako pomocným pracovníků v oblasti školství, zdravotnictví a sociální péče. Další možností, pro romskou mládež i dospělé bez ukončeného základního vzdělání, je zařazení do kurzů pro získání základního vzdělání, organizovaných základními nebo středními školami.34

4. 4. 3 Vzdělávání dospělých a studentů Je zajímavé zmínit vzdělávání dospělých, podporu žáků při vstupu na střední koly i na školy vysoké. Pro dospělé romské studenty je to vlastně pomoc chytit druhý dech, skloubit životní zkušenost s žákovskou, pro středoškolské a vysokoškolské studenty je to výrazná pomoc překonat sociální handicap a najít rovnocenné uplatnění ve společnosti se studenty z majoritní společnosti. Součástí překonávání vzdělanostního handicapu je i vzdělávání dospělých, kteří v důsledku sociokulturního znevýhodnění v minulosti absolvovali pouze speciální školu a cesta k dalšímu vzdělání se jim tím uzavřela. Pro tyto dospělé již byly vytvořeny 33 34

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 42. Tamtéž, s. 33.

26

kurzy k doplnění základního vzdělání, které však potřebují nejen aktivnější propagaci, žádoucí je také větší orientace těchto kurzů na dovednosti prakticky uplatnitelné na trhu práce. Další prioritou je i potřeba umožnit sociálně znevýhodněným studentům včetně romských, v rostoucím počtu dosažení středoškolského a vysokoškolského vzdělání. Program podpory romských žáků středních škol má jednoznačně vyrovnávací (afirmativní) charakter. Jeho cílem je prostřednictvím finanční podpory (úhrada školného na soukromých školách, cestovného, stravného, školních pomůcek) umožnit romským žákům středních škol pokračovat či zahájit studium, kterého by se jinak ze sociálních důvodů museli vzdát. Je však nezbytné, aby tento program podpory romských žáků středních škol by replikován také v rámci vysokoškolského vzdělávání. Často a stále se opakuje už téměř jako zaklínadlo, že Romové nemají zájem o vzdělání. Avšak rostoucí zájem o finanční podporu studia svědčí o opaku.35

35

BALVÍN, J. Metody výuky romských žáků, s. 28.

27

5 Romský pedagogický asistent Ve školách a školských zařízeních, ve kterých se zúčastňuje vyučování větší počet žáků se sociálním znevýhodněním, může ředitel školy ustanovit funkci vychovatele – asistenta učitele. Tento asistent musí být starší osmnácti let, mít minimálně dokončené základní vzdělání, být trestně bezúhonný, absolvovat čtyřicet

náslechových

hodin

a

úspěšně

absolvovat

akreditovaný

kurz

pedagogického minima v délce deset dní (osmdesát výukových hodit). Náplní práce asistenta je pomoc žákům při aklimatizaci na školní prostředí, pomoc pedagogům školy při vlastní výchovné činnosti při komunikaci se žáky, spolupráce s rodiči žáků, spolupráce s romskou, popř. jinou komunitou v místě školy. Romský pedagogický asistent se aktivně zapojuje do práce na výuce především v předmětech jako český jazyk nebo matematika. Pracuje s dětmi i po skončení výuky, kdy se s dětmi schází v prostorách školy, kde jim pomáhá s přípravou do školy, hraje s nimi hry a podobně.36 První romský pedagogický asistent začal pracovat v ostravské škole Přemysla Pittra v roce 1993. Další asistenti pak byli přijímáni do škol od roku 1996. Do roku 1997 se o jejich náplň, ale i odměny staraly neziskové organizace, jmenovitě Nadace Nová škola a Společenství Romů na Moravě. V letech 1997 a 1998 se romští asistenti stali státními zaměstnanci, jejich platy hradí MŠMT ČR. Zmíněné neziskové organizace se i nadále částečně podílejí na jejich financování a vzdělávání. V České republice pracuje přibližně 300 romských pedagogických asistentů.37

36 37

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů, s. 48. ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice, s. 149.

28

6 Školní úspěšnost „Školní úspěšnost bývá definována jako ,,soulad vytvářený v průběhu výchovně vzdělávacích kooperací a řešící rozpory mezi požadavky školy na straně jedné a výkony, činnostmi a vývojem žákovy osobnosti na straně druhé.“ ,,Výkony, činnosti a rozvoj žákovy osobnosti jsou tři aspekty školní úspěšnosti.“ ,,Úspěch žáka je třeba posuzovat a prožívat nejen podle výkonů, ale také na základě charakteristik činností (na základě operací psychických, psychomotorických), např. jak jsou rozvinuté, zda je žák provádí uvědoměle, spolehlivě, samostatně apod.“ ,,Školní úspěšnost ovlivňuje celá řada faktorů – klima ve třídě, rodinné prostředí, vztah společnosti ke vzdělání, preferované hodnoty ve společnosti,...“. Být úspěšný nebo neúspěšný je žákův velmi intenzivní prožitek. Tentýž výkon může být v různých souvislostech posuzován z hlediska jedince jako úspěšný, jindy jako neúspěšný. Obecně platí, že prožitek úspěchu mírně zvyšuje aspirační úroveň a prožitek neúspěchu mírně aspiraci snižuje (ve školní realitě může platit výjimečně i velmi výrazný opak).“38 Za úspěšného žáka se označuje takový, který dokáže zvládnout základní učivo. S tím bez pochyby souvisí jak písemný, tak ústních projev, ve kterém by měl umět prezentovat své znalosti a myšlenky. Problém by mu neměla činit ani formulace a obhajoba svého názoru a shrnutí učební látky svými vlastními slovy. Pozitivní hodnocení podporuje žákovu sebedůvěru, vytváří předpoklady pro prožití pocitu úspěchu, vytváří příznivou atmosféru pro spolupráci jak s učitelem, tak i spolužáky.39 Za neúspěšného žáka je považován takový, který není schopen zvládnout požadavky, které na něj škola klade. Příčin neschopnosti zvládat může být celá řada. Tento žák je klasifikován známkami spíše v druhé polovině stupnice, což vede k tomu, že propadá, je nucen opakovat ročník či vykonávat opravné zkoušky. Dlouhodobé neúspěchy ve škole mohou mít mnoho důvodů, např. 38

DRMOTOVÁ, A. Romské děti a jejich školní úspěšnost (bakalářská práce). KOLÁŘ, Z., NAVRÁTIL, S., ŠIKULOVÁ, R. Školní hodnocení a jeho současné problémy.

39

29

problémy v rodině. Často jsou kompenzovány pozitivním hodnocením v jiných aktivitách, např. v zájmových aktivitách uměleckých či sportovních.40

6. 1 Školní úspěšnost romských dětí Úspěch je považován za velice subjektivní pojem, právě proto, že je velice obtížné stanovit jeho obecná kritéria. To, co jeden člověk prožívá jako velký úspěch, druhý jako úspěch vůbec označit nemusí. Středoevropská společnost klade velký důraz na školní vzdělání, od toho se odvíjí úspěch v práci. Jedním z hlavních předpokladů úspěchu v dnešní společnosti je schopnost a ochota učit se. Pro většinu zaměstnání je třeba kvalifikace, založená na dosaženém vzdělání. Školní vzdělání je tedy klíčem k úspěchu Romů v české společnosti.41

40

KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ, R. Hodnocení žáků. SEKYT, V. Romské tradice a jejich konfrontace se současností. In: JAKOUBEK, M., HIRT, T. Romové: Kulturologické etudy. 41

30

7. Praktická část Cílem praktické části bakalářské práce je zjistit, jaký je současný přístup Romů

a jejich dětí ke vzdělání. Cílovou skupinou jsou rodiče a žáci prvního

stupně ZŠ Protivín. Pro sběr dat jsem se rozhodla zvolit dotazník a to z toho důvodu, aby byla zachována anonymita dotazovaných a byla možnost oslovit větší množství respondentů. Vytvořila jsem dva typy dotazníků, jeden určený pro rodiče, druhý pro žáky. V případě dotazníku pro rodiče jsem oslovila všechny možné respondenty, přesto jejich počet nebyl vysoký. U obou typů dotazníků jsem všem respondentům vysvětlila cíl výzkumu, prošla s nimi jednotlivé otázky a v případě nesrovnalostí individuálně řešila vzniklá nedorozumění. Proto bych tento výzkum označila za kvalitativní s prvky kvantitativního.

7. 1 Dotazník pro rodiče Dotazník pro rodiče je, jak jsem se již zmiňovala, anonymní a skládá se z jedenácti otázek. Tento typ dotazníku jsem distribuovala prostřednictvím pedagogů na třídních schůzkách. K vyplnění dotazníku bylo osloveno 10 romských rodičů žáků prvního stupně ZŠ Protivín. K rozpoznání rodičů romských žáků mi sloužily etnické znaky, které jsou pro Romy charakteristické.

Cíl: Cílem dotazníku určeného pro rodiče bylo zjistit: •

zda jejich děti navštěvovaly mateřskou školu a jaký to pro ně mělo přínos

•

zda je pro ně vzdělání jejich dětí důležité

•

jestli věnují dětem pozornost v průběhu domácí přípravy

•

jestli vidí nějaké překážky ve vzdělání

Vyhodnocování: Z 10 oslovených romských rodičů bylo ochotno 6 vyplnit tento dotazník. Zbylé 4 dotazníky rodiče odmítli bez udání důvodu vyplnit. Všichni dotazovaní

31

respondenti byly ženy ve věku od 21 do 33 let. Nejvyšší dosažené vzdělání zkoumaného celku bylo: „vyučena“. •

zda jejich děti navštěvovaly mateřskou školu a jaký to pro ně mělo přínos

V teoretické části bylo citováno, že hlavním důvodem malé školní úspěšnosti je nízká návštěvnost mateřské školy romských dětí. Na základě tohoto průzkumu u rodičů jsem zjistila, že děti všech dotazovaných navštěvovaly MŠ. Nesouhlas s myšlenkou, že většina romských dětí mateřskou školu nenavštěvuje, může být zapříčiněn malým množstvím dotazovaných. Rodiče uvedly návštěvu MŠ jako přínos. Citované odpovědi rodičů: „Pro děti je to lepší na základní škole.“ „Dítě je lépe připraveno než-li od rodičů.“ „Více času se stejně starými dětmi.“ „Že mé dítě bude mít základní vzdělání.“ „Spolupráce s dětmi.“ „Příprava na ZŠ.“ •

zda je pro ně vzdělání jejich dětí důležité

Všechny dotázané uvedly, že jejich dítě navštěvuje školu rádo, že je vzdělání pro jejich děti důležité a že by chtěly, abych pokračovaly dále ve studiu. Důvody byly: „Bez vzdělání je špatná práce.“ „Důležité pro práci.“ „Bude mít to co chce a najde si kdekoli práci.“ „Protože je to v dnešní době hodně důležité pro další období života.“ Tyto informace dle mého názoru napovídají současnému trendu, kdy děti dosahují a snad i nadále dosahovat budou vyššího vzdělání, než jejich rodiče.

32

•

jestli věnují dětem pozornost v průběhu domácí přípravy

Tabulka č. 1 Žádný

15 minut

30 minut

1 hodina

víc jak 1

jiná možnost

hodina 0

1

3

2

0

0

V prvním řádku tabulky jsou uvedeny možnosti, které byly uvedeny v dotazníku. Ve druhém řádku je počet rodičů, kteří označili danou možnost. Na základě této otázky vyplynulo, že žádnému z dotazovaných rodičů není příprava na vyučování jejich dětí lhostejná. •

jestli vidí nějaké překážky ve vzdělání

Otázka č. 9 měla zjistit překážky ve vzdělání z pohledu rodičů. Odpovědi rodičů zněly: „ Zanedbání přepravy do školy.“ „Finance.“ „Různě – finance – rasová diskriminace a velká vzdálenost do učení – dojíždění.“ „Výběr kamarádů.“ „Rasová diskriminace.“ „Špatní spolužáci.“ Každý z rodičů vidí nějakou překážku ve vzdělání svých dětí. Nejvíce se obávají rasové diskriminace, dojíždění, které je úzce spojeno s finanční stránkou a také spolužáky.

33

7. 2 Dotazník pro žáky Tento typ dotazníku byl určený žákům prvního stupně ZŠ. První a druhé třídy byly záměrně vynechány, jelikož by pro ně bylo vyplnění dotazníku složité. V ostatních třídách jsem dotazníky rozdala všem žákům. Důvodem byla možnost srovnání romských žáků s majoritními. Návratnost dotazníků byla 100%. Osobně jsem navštívila jednotlivé třídy, po předchozí dohodě s pedagogem. Žákům jsem vysvětlila důvod tohoto průzkumu a prošla s nimi jednotlivé kroky dotazníku. Vždy jsem přečetla zadání otázky, uvedené možnost a ověřila si, zda všichni vědí, co po nich žádám. Při sebemenších nesrovnalostech jsem žákům individuálně podrobněji vysvětlila zadání. Dotazníky od romských dětí jsem si oddělila od majoritních žáků. Romské žáky jsem identifikovala na základě etnických vlastností, podle toho, jak jsou Romové popisováni v odborné literatuře.

Cíl: Cílem výzkumu mezi žáky prvního stupně základní školy bylo, jak již napovídá název bakalářské práce, zjistit, jaký je jejich přístup ke vzdělání. V dotazníku jsem se zaměřila na tyto okruhy: •

zda děti navštěvovaly mateřskou školu, zda žák nějakou třídu neopakoval (např. z nepřipravenosti na povinnou školní docházku)

•

zda je vzdělání pro žáky důležité a jaká je jejich představa o budoucím povolání, oblíbené a nejméně oblíbené předměty

•

čas potřebný k přípravě do školy a zda se na přípravě podílejí i rodiče

•

zda by byl pedagogický asistent pro děti přínosem či nikoli

•

způsob trávení volného času

Vyhodnocování: Celkem bylo dotázáno 60 žáků, z toho 5 bylo romských. Věkové rozpětí žáků bylo 9 – 11 let.

34

•

zda děti navštěvovaly mateřskou školu, zda žák nějakou třídu neopakoval (např. z nepřipravenosti na povinnou školní docházku)

Otázky č. 2 a 4 mi umožnily zjisti, zda někdo z žáků neopakoval některou z předchozích tříd. U všech dotazníků romských dětí byl věk v souladu s navštěvovanou třídou, což vypovědělo o tom, že žádný z romských žáků zatím neopakoval. Často se ve spojitosti s Romy hovoří školní nezralosti, která může být zapříčiněna absencí v mateřských školách. Zkoumaný celek v tomto směru školní nezralost nepotvrdil, možná právě pro to, že 4 z 5 dotazovaných romských žáků mateřskou školu navštěvovali.

Pro srovnání - u majoritních žáků pouze 1 nenavštěvoval mateřskou školu a to ze zdravotních důvodů. 1 žák nevěděl a zbylých 53 ji navštěvovalo. Stejně jako u romských žáků nedošlo k opakování nějaké třídy z důvodu nezvládnutí náročnosti učiva. •

zda je vzdělání pro žáky důležité a jaká je jejich představa o budoucím povolání, oblíbené a nejméně oblíbené předměty

3 z 5 romských žáků uvedli, že je pro ně vzdělání důležité, zbylí 2 žáci zvolili možnost „ne“. I přes tuto volbu napsali povolání, které by po skončení studia chtěli vykonávat. Dle mého názoru Romové na předních příčkách vyznávají jiné hodnoty než vzdělání, to ale nemusí nutně znamenat, že je pro ně vzdělání nepodstatné pro výkon budoucího povolání. O budoucím povolání pojednává otázka č. 15, s ní souvisí otázky č. 12., 13. a 14. 4 z 5 konstatovali, že by po ZŠ chtěli pokračovat ve studiu a uvedli možnost středního odborného učiliště. 1 romský žák uvedl, že nechce po ZŠ pokračovat ve studiu, tudíž otázku č. 13. vynechal. Povolání, o kterých žáci v současné době uvažují byla následující. „Hiphoper a automechanik.“ „Kuchařka, kadeřnice, cukrářka.“ „Automechanik.“ „Kadeřnice, prodavačka.“

35

Tabulka č. 2 Tělesná

hudební

pracovní

výtvarná

výchova

výchova

činnosti

výchova

3

3

3

2

Matematika

2

Tabulka popisuje předměty, které romští žáci uvedli jako nejoblíbenější. Ve druhém řádku tabulky jsou uvedeny počty žáků, kteří se rozhodli označit tento předmět jako nejoblíbenější. 2 z 5 žáků uvedli pouze 2 oblíbené předměty. Tudíž se počet odpovědí nerovná 15, ale 13.

Tabulka č. 3 český

vlastivěda

jazyk 5

anglický

matematika

jazyk 3

2

1

výtvarná

hudební

výchova

výchova

1

1

Tabulka popisuje nejméně oblíbené předměty romských žáků. Druhý řádek uvádí počty odpovědí pro daný předmět. Stejně jako u nejoblíbenějších předmětů 2 žáci uvedli místo 3 pouze 2 neoblíbené. Paradoxně se jak v nejoblíbenějších, tak nejméně oblíbených objevily stejné předměty.

Pro srovnání – 51 majoritních žáků uvedlo, že je pro ně vzdělání důležité, 4 že ne. U dívek bylo nejčastěji zastoupené povolání kadeřnice, u chlapců byly odpovědi velice různorodé.

36

Tabulka č. 4 Romové

majoritní žáci

1.

tělesná výchova

tělesná výchova

2.

hudební výchova,

Matematika

výtvarná výchova 3.

pracovní činnosti,

pracovní činnosti

matematika 4.

výtvarná výchova

5.

hudební výchova

6.

český jazyk

7.

Vlastivěda

8.

Přírodověda

9.

anglický jazyk

Tabulka č. 4 zohledňuje jak romské tak majoritní žáky a jejich pohled na nejvíce oblíbené předměty. Následující tabulka č. 5 popisuje předměty nejméně oblíbené.

Tabulka č. 5 Romové

majoritní žáci

1.

český jazyk

Český jazyk

2.

vlastivěda

Vlastivěda

3.

anglický jazyk

Matematika

4.

matematika,

anglický jazyk

výtvarná a tělesná výchova 5.

Přírodověda

6.

Výtvarná výchova

7.

pracovní činnosti

8.

Hudební výchova

9.

tělesná výchova

37

•

čas potřebný k přípravě do školy a zda se na přípravě podílejí i rodiče

Tento okruh mi pomohly zmapovat otázky č. 9. a 10. Z 6 možných možností byly využity pouze 3. Přípravě do školy nevěnují ŽÁDNÝ čas 2 žáci. 15 minut přípravě na vyučování věnuje 1 a zbylí 2 žáci využili možnosti f) jiná možnost, kde uvedli „chvilku“ a „5 minut“. Příprava na školní vyučování následujících dní není jen záležitostí žáků, ale i rodičů. Teda alespoň tak o tom vypověděla otázka č. 10, kde 3 z 5 respondentů uvedli, že jim s přípravou pomáhají rodiče.

Pro srovnání – v tomto okruhu došlo prvním větším odlišnostem mezi Romy a majoritními žáky. Následující tabulka porovnává čas potřebný k přípravě na vyučování. Dále 58% (tj. 32 majoritním žákům) pomáhají s domácí přípravou rodiče, zbylých 42% je bez pomoci rodičů, i když by jí uvítalo.

Tabulka č. 6 Romové

majoritní žáci

1.

žádný, jiná možnost *

30 minut

2.

15 minut

15 minut

3.

jiná možnost **

4.

1 hodina

5.

žádný, víc jak 1 hodina

*) jako jiná možnost bylo uvedeno „max. 5 minut“, „chvilku“ **) žáci uvedli, že se jejich příprava do školy odvíjí od průběhu školního roku (při nástupu do školy je to méně času, před pololetím a koncem školního roku více)

38

•

zda by byl pedagogický asistent pro děti přínosem či nikoli

Při vysvětlování jednotlivých otázek dotazníku jsem se zaměřila na otázku č. 11. Nebyla jsem si jistá, zda všichni budou rozumět pojmu pedagogický asistent, popř. romský pedagogický asistent. Všichni žáci přesně věděli, kdo tato osoba je a co je náplní její práce. První stupeň totiž navštěvuje žákyně s kombinovaným postižením, která má svého pedagogického asistenta. Ve 4 z 5 dotaznících bylo zakroužkováno, že by žákům pomohlo, kdyby byl při vyučování přítomen pedagogický asistent.

Pro srovnání - ostatní žáci velice těsným výsledkem (ano – 27, ne – 28) označili pedagogického asistenta jako nepotřebného. •

způsob trávení volného času

Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila z toho důvodu, aby bylo možné zjistit, zda nejsou žáci mimo školu ohrožováni sociálně-patologickými jevy a také pro srovnání romských žáků s majoritními. Uvedené odpovědi romských žáků. „Hraji si s kamarády a hlídám mladší sourozence a pomáhám mamce.“ „Na počítači, na motorce, to je vše.“ „Jsem venku nebo trávím čas s hudbou.“ „Venku s kamarády, hudbou a tancem.“ „S kamarádkami, tancováním a pomoc doma.“

Pro srovnání - většina majoritních žáků uvedla, že svůj volný čas tráví venku s kamarády, lezením po stromech, hrami v lese apod. Nebo na počítači, hraním nejrůznější počítačových her.

39

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit přístup Romů a jejich dětí ke vzdělávání. V úvodu praktické části jsem si udělala představu tom, jaký byl přístup Romů ke vzdělání v minulosti. V dřívějších letech byli romští žáci označováni jako cikáňata zavšivená, sedávali v lavicích oddělených od ostatních žáků, na cestách do nebo z školy žebrali a integrace do společnosti nebyla příliš úspěšná. Dovoluji si říci, že v dnešní době tomu tak není. Stále více dochází k integraci romských žáků na základní školy, kde jsou součástí třídního kolektivu. To není samozřejmostí, ale už nedochází k takové izolaci romských žáků od majoritních žáku. Mnoho autorů zabývajících se romskou problematikou uvádí, většina romských dětí žilo a stále ještě žije v nepodnětném prostředí, kterým je znevýhodněna již v samotném počátku vzdělávání. V malém množství navštěvují mateřské školy, což souvisí s problémy v prvních třídách základních škol. Jedním z hlavních příčin problémů je jazyková bariéra. Romské děti v prvních ročnících ZŠ potřebují více individuálního přístupu. Důležité je překonat jazykovou bariéru a udržet tempo ve výuce s ostatními žáky. To bývá mnohdy problémem. MŠ mají romské děti připravit na nástup povinné školní docházky, aby při nástupu na ZŠ byly přibližně na stejné úrovni jako majoritní žáci. Stále více publikací uvádí, že je téměř nutností, aby romské děti navštěvovaly mateřskou školu alespoň jeden rok. Průzkumem na ZŠ Protivín jsem zjistila, že návštěvnost mateřských škol není malá. Tato odlišnost může být dána malým množstvím dotazovaných nebo skutečností, že mateřské školy začíná navštěvovat stále více romských dětí. Dříve bylo romské obyvatelstvo označováno za negramotné. V současné době není vzdělání Romů příliš vysoké, ale nedají se označit za negramotné. Častými výzkumy uváděnými v odborné literatuře bylo nejednou zjištěno, že romské děti v porovnání s ostatními dětmi častěji propadají a jsou klasifikovány druhým nebo třetím stupněm z chování. I když byl průzkum mé práce omezen na první stupeň ZŠ, dospěl k závěru, že nedochází k opakování ročníků v tak hojném počtu, jako tomu bylo dříve. Z dotazovaných respondentů neopakoval ani jeden.

40

Dokonce stále více dětí dosahuje vyššího vzdělání než jejich rodiče. Také přibývá Romů, kteří studují na středních a dokonce i vysokých školách. Tento trend by mohl naznačovat, že Romové připisují vzdělání stále větší význam. Výzkum mé práce došel k jinému závěru. Většina Romů neuvádí vzdělání na předních příčkách svých hodnot. Preferují jiné hodnoty, např. zdravou početnou rodinu, udržování tradic apod. I když většina respondentů uvedla, že je pro ně vzdělání nedůležité, v následujících otázkách vyplynulo, že by chtěli pokračovat ve studiu, alespoň na středním odborném učilišti. Výsledky dotazníků hovoří o tom, že větší význam připisují vzdělání rodiče, než děti. Uvádějí důležitost vzdělání pro následný život a sami se na vzdělání svých dětí podílejí prostřednictvím domácích příprav. Díky psaní této bakalářské práce jsem měla možnost více proniknout do problematiky Romů, seznámila jsem se s mnoha skutečnostmi, mnoho věcí pochopila a to do značné míry ovlivnilo můj názor na Romy. V mých silách bohužel není ovlivnit názor ostatních lidí. I když je romská problematika často skloňovaným tématem, tak je dle mého názoru velké množství neinformovaných lidí, kteří jsou ovlivněny předsudky a zkreslenými informacemi z médií.

41

Seznam použitých zdrojů BALVÍN, J. Metody výuky romských žáků. Praha: RADIX, spol. s r. o., 2007. 200 s. ISBN 978-80-86031-73-6.

BARTOŇOVÁ, M. Možnosti a strategie vzdělávání minorit se zaměřením na romské etnikum; Evropská dimenze ve vzdělání a řešení problematiky multikulturní výchovy u nás. In: VÍTKOVÁ, M. (ed.). Integrativní speciální pedagogika : integrace školní a speciální. 2. vyd. Brno: Paido, 2004. 463 s. ISBN 80-7315-071-9.

BUDILOVÁ, L., JAKOUBEK, M. Cikánská rodina a příbuzenství. Plzeň: vydavatelství Vlasty Králové, 2007. 207 s. ISBN 978-80-87025-11-6.

DĚDIČ, M. Historická a společenská východiska současného stavu a perspektiv vzdělávání a výchovy romských dětí a mládeže. In: Výchova a vzdělávání romských dětí a mládeže. České Budějovice: Pedagogické centrum, 1999. 74 s. ISBN 80-7019-003-5.

DRMOTOVÁ, A. Romské děti a jejich školní úspěšnost. Bakalářská práce. České Budějovice, 2008.

GERYKOVÁ, V. Terne čhave – mladí lidé. KEREKA. 2007, roč. 10, říjen, s. 4. ISSN 1212-1401.

INSTITUT PRO KRIMINOLOGII A SOCIÁLNÍ PREVENCI, Romská minorita a postupy integrace. Závěrečná zpráva a výzkum. Praha: KUFR, 2002. 127 s. ISBN 80-7338-008-0.

KOLÁŘ, Z., NAVRÁTIL, S., ŠIKULOVÁ, R. Školní hodnocení a jeho současné problémy. 1. vyd. Ústí nad Labem: Pedagogická fakulta UJEP, 1998.

42

35 s. ISBN 80-7044-202-6.

LHOTKA, P. Romové v první Československé republice (1918 – 1938). In: Kolektiv autorů Muzea romské kultury. Romové – O Roma, Tradic a současnost – Angodez the akának. Brno: SVAN a Moravské zemské muzeum ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně, 1999. 90 s. ISBN 80-85956-14-4 (SVAN). Listina základních práv a svobod In: ÚZ Ústava České republiky

Národní zpráva o rodině. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2004. 224 s.

NEČAS, C. Romové na Moravě a ve Slezsku (1740-1945). Brno: Matice moravská, 2005. 475 s. ISBN 80-86488-20-9.

NEČAS, C. Romové v České republice včera a dnes. 4. dopl. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. 129 s. ISBN 80-7067-952-2.

ŘÍČAN, P. S Romy žít budeme – jde to a jak. Praha: PORTÁL, 1998. 144 s. ISBN 80-7178-250-5.

SEKYT, V. Romské tradice a jejich konfrontace se současností. In: JAKOUBEK, M., HIRT, T. Romové: Kulturologické etudy. Plzeň: Aleš Čeněk, 2004. 383 s. ISBN 80-86473-83-X.

ŠIŠKOVÁ, T. Menšiny a migranti v České republice. Praha: Portál, 2001. 200 s. ISBN 80-7178-648-9.

ŠOTOLOVÁ, E. Vzdělávání Romů. 2. rozšíř. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s r. o., 2001. 92 s. ISBN 80-247-0277-0.

43

UNUCKOVÁ, M. Žijí mezi námi. Historie a současnost Romů. Karviná: Občanské sdružení ,,Sdružení Romů severní Moravy“, 2007. 35s.

ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY: Zpráva o stavu romských komunit v České republice 2004 a koncepce romské integrace. Polygrafické středisko Úřadu vlády České republiky, 2005. ISBN 80-86734-49-8.

VÁGNEROVÁ, M. Psychologie problémového dítěte předškolního věku. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2000. 100 s. ISBN 80-7083-369-6.

44

Seznam příloh Příloha I – Dotazník pro rodiče

Příloha II – Dotazník pro žáky

45

Příloha I – Dotazník pro rodiče Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Ten se stane předmětem výzkumu mé bakalářské práce. Předem děkuji za ochotu.

S pozdravem a přáním hezkého dne Martina Luštincová

1. Pohlaví: a) žena b) muž

2. Věk: ……………………..

3. Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) vyučen(a) c) střední s maturitou d) vysokoškolské

4. Navštěvovalo Vaše dítě (děti) mateřskou školu? a) ano b) ne

5. Pokud ano, jaký v tom vidíte pro dítě přínos? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ……………………

46

6. Pokud ne, uveďte prosím důvod! ……………………………………………………………………………………… …………...

7. Máte pocit, že Vaše dítě navštěvuje školu rádo? a) ano b) ne

8. Kolik času trávíte s dítětem při přípravě do školy? a) žádný b) 15 minut c) 30 minut d) 1 hodinu e) více jak jednu hodinu f) jiná možnost -……………………………………………………………………

9. Co si myslíte, že může být překážkou ve vzdělání Vašich dětí? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

10. Myslíte si, že je vzdělání pro Vaše dítě důležité? a) ano b) ne

11. Chtěli byste, aby Vaše dítě pokračovalo ve studiu? Uveďte prosím důvod! a) ano - …………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… b) ne - ……………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………..

47

Příloha II – Dotazník pro žáky Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o vyplnění tohoto dotazníku. Ten se stane předmětem výzkumu mé bakalářské práce.

1. Pohlaví: a) dívka b) chlapec

2. Věk: ……………………

3. Navštěvoval(a) jsem mateřskou školu? a) ano b) ne

4. Třída, kterou navštěvuji? ……………………

5. Chodíš do školy rád(a)? A proč? a) ano - ……………………………………………………………………………. b) ne - ……………………………………………………………………………....

6. Uveďte 3 nejoblíbenější předměty! ……………………………………………………………………………………..

7. Uveďte 3 nejméně oblíbené předměty! ………………………………………………………………………………………

8. Který předmět mi dělá největší problémy? ………………………………………………………………………………………

48

9. Kolik času věnuješ doma přípravě do školy? a) žádný b) 15 minut c) 30 minut d) 1 hodinu e) více jak jednu hodinu f) jiná možnost - ……………………………………………………………………

10. Pomáhají ti s domácí přípravou rodiče? a) ano b) ne

11. Pomohlo by ti, kdyby byl při vyučování přítomen PEDAGOGICKÝ ASISTENT? a) ano b) ne

12. Chtěl(a) by si po ukončení základní školy pokračovat ve studiu? a) ano b) ne

13. Pokud ano, tak o jaké vzdělání by se jednalo? a) odborné učiliště b) střední škola c) vysoká škola

14. Uvažoval(a) si o svém budoucím povolání? a) ano b) ne

49

15. Pokud ano, jaké by to bylo? ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

16. Jaký způsobem trávím svůj volný čas? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………

Děkuji za ochotu vyplnit tento dotazník. Přeji mnoho úspěchů jak ve studijním, tak i osobním životě. S pozdravem Martina Luštincová.

50

ABSTRAKT LUŠTINCOVÁ, M. Romové a jejich přístup ke vzdělání. České Budějovice 2009. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra praktické teologie. Vedoucí práce Mgr. D. Urban.

Klíčové pojmy: Romové, vzdělání, mateřské školy, základní školy, speciální školy, další vzdělávání, rodinný život

Práce se zabývá romskými žáky a jejich individuálním přístupem ke vzdělání. Teoretická část popisuje historii vzdělávání Romů, důležitost rodiny v jejich životě. Význam vzdělání pro romské etnikum, ale i ostatní obyvatelstvo. Dále charakterizuje vzdělávání Romů ve světě (Slovensko, Rumunsko, Belgie, Španělsko, . . . ). Pojednává o jednotlivých stupních vzdělání v České republice (mateřská škola, základní škola, speciální škola, střední odborné učiliště, střední škola), školní úspěšnosti a také o roli romského pedagogického asistenta.

Praktická část zahrnuje dva typy dotazníků, jeden určený žákům základní školy a druhý rodičům. Cílem průzkumu je zjistit, zda je pro Romy vzdělání důležité, zda chtějí po ukončení základní školy pokračovat ve studiu, jaké zaměstnání by jednou chtěli vykonávat. Dále zda rodiče spolupracují se svými dětmi při přípravě do školy a zda je pro ně vzdělání jejich dětí důležité.

51

ABSTRACT

Romanies and their accession to education. Key terms: Romanies, education, kindergarten, primary school, special school, another kind of education, homelife

The work deals with Romany pupils and their accession to education. The first part describe history of romanies education, importance of family in their life. Importance of education for ethnic minority and for other inhabitants. The work characterises education of Romanies abroad (Slovakia, Romania, Belgium, Spain,…). It treats of several education´s grade in Czech Republic (kindergarten, primary school, special school, vocational school, intermediate school), school fruitfulness and role of Romany pedagogical assistant.

In the practical part there are two kind of questionary, the first one is for pupils and the second one is for parents. Destination of probe is find out, if education is for Romanies important, if they want to continue in their study and what occupation they want to do in the future. Cooperate parents with their children and is education important for their children?

52

53