Role neziskových organizací a jejich význam pro ekonomiku

Bankovní institut vysoká škola

Role neziskových organizací a jejich význam pro ekonomiku Diplomová práce

Hana Novotná

duben, 2011

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Role neziskových organizací a jejich význam pro ekonomiku Neziskové organizace Diplomová práce

Autor:

Bc. Hana Novotná Finance, Finanční obchody

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Lucie Sandmann, M. A.

duben, 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu jsem uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne: 8. 4. 2011 Hana Novotná

Poděkování: Na prvním místě bych ráda poděkovala paní Ing. Lucii Sandmann, M. A. za konzultace a rady při psaní mé diplomové práce a za její odborný dohled nad vývojem této práce. Dále pak mému otci panu Ing. Antonínu Novotnému za zprostředkování cenného setkání s paní Pavlou Gombou, ředitelkou UNICEF pro Českou republiku, panem PhDr. Allanem Gintelem, nakladatelem nakladatelství Gasset, pracujícím pro evropskou centrálu UNICEF v Zurichu. I jim děkuji za informace, které mi poskytli, a za čas, který mi věnovali. Dále bych ráda poděkovala Conradu Mposi za společnou návštěvu JAR a za poznání denního ţivota v této zemi. A v neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině za nezištnou pomoc a podporu.

V Praze dne: 8. 4. 2011

V Praze dne:

V Praze, dne:

Hana Novotná

Anotace práce: Diplomová práce se zaměřuje na roli neziskových organizací v dnešním světě a jak jejich působení ovlivňuje ekonomiku. V první části nazvané teoretická východiska, obecné pojmy, je kladen důraz na seznámení s tématem. Vysvětlení pojmu nezisková organizace, dělení neziskových organizací, právní úpravy, ale i financování neziskového sektoru. Druhá část práce s názvem úloha a vliv NGOs v rámci ekonomického systému vysvětluje a popisuje role neziskových organizací. Je zde vysvětleno, jak neziskové organizace ovlivňují dění kolem nás. Druhá část je převáţně zaměřena na dění v České republice. Poslední třetí část diplomové práce je zaměřena na praktickou stránku. Konkrétně je zde zvolena nezisková organizace UNICEF. Konkrétní působení UNICEF je ukázáno na příkladu vzdělávání v Jihoafrické republice.

Annotation of the Work: This Diploma Thesis focuses on the role of NGOs in the today’s world and how their work affects the economy. The first part called the Theoretical Background and General Concepts emphasis on familiarization with the topic. There is also explained the concept of a non-profit organization, division of NGO legislation and funding the non-profit sector. The second part, called The Role and Influence of NGOs within the Economic system explains and describes the role of NGOs. It is explained how non-profit organizations influence events around us. The Second part is mainly focused on events in the Czech Republic. The third and last part of the work is focused on the practical side of the problem. Specifically, there is selected a non-profit organization UNICEF. Specific action UNICEF is shown in the example of education in South Africa. Hana

N

Obsah Úvod

7

1.

8

Teoretická východiska, obecné pojmy

1.1

Neziskové organizace a jejich začlenění do národního hospodářství

9

1.2

Vize, poslání a cíle neziskových organizací

11

1.3

Klasifikace neziskových organizací v ČR

12

1.4

Právní formy neziskových organizací

14

1.4.1

Občanská sdruţení

15

1.4.2

Nadace a nadační fondy

17

1.4.3

Obecně prospěšná společnost

18

1.4.4

Registrované církve a náboţenské společnosti

19

1.4.5

Politické strany

19

1.5

Financování neziskového sektoru

20

1.5.1

Státní instituce a samospráva

20

1.5.2

Nadace, nadační fondy

21

1.5.3

Firemní dárcovství

22

1.5.4

Individuální dárci

22

1.5.5

Samofinancování

24

1.6 2.

Zdanění neziskových organizací Úloha a vliv NGOs v rámci ekonomického systému

24 28

2.1

Pohled na neziskový sektor ČR

29

2.2

Makroekonomický pohled na neziskové organizace v ČR

31

2.2.1 2.3

Zaměstnanost v neziskových organizacích v České republice

Vnímání neziskového sektoru českou veřejností

33 34

2.3.1

Sociální ekonomika a neziskový sektor ČR

35

2.3.2

Dobrovolnictví v ČR

35

2.4

Financování neziskových organizací v ČR ze státního rozpočtu v roce 2008

36

2.5

Spolupráce České republiky s mezinárodními rozvojovými organizacemi

38

3.

Identifikace shod a neshod

3.1

Zapojení České republiky do rozvojové spolupráce

40 41

3.1.1.

Zemědělství a ţivotní prostředí

42

3.1.2

Průmysl a energie

43

3.1.3

Vzdělání

44

3.1.4

Sociální péče a zdraví

44

3.2

UNICEF

3.2.1

Přehled pomoci 2010

45 47

3.3

UNICEF a EU

49

3.4

UNICEF a vzdělávání ve světě

50

3.3.1 3.4

UNICEF a vzdělávání v JAR

3.4.1 3.5

Chudoba a nezaměstnanost

Vzdělávací program UNICEF v zemi

Porovnání vzdělávacích systémů

3.5.1

Zhodnocení vývoje JAR

52 54 55 57 59

Závěr

61

Seznam pouţité literatury

62

Seznam pouţitých zkratek

66

Seznam příloh

67

Úvod Cíl této diplomové práce je zaměřit se na neziskové organizace, zjistit jak fungují a jak svým jednáním ovlivňují ekonomiku. Dnešní svět s neziskovými organizacemi počítá a mnoho lidí na celém světě by si ţivot bez nich ani nedokázalo představit. Neziskové organizace pomáhají dnes a denně milionům lidí. Pomáhají v období, kdy vlády daných států nestíhají, nebo nemají tu moţnost pomoci. Ţivelné katastrofy, které se stávají stále častějším jevem, jsou ukázkou toho, jak právě neziskový sektor pomáhá obnovovat ţivoty lidí, ba i zemi samotnou. První část mé diplomové práce bude zaměřena na teoretická východiska a pojmy související s neziskovými organizacemi. Jaké mají neziskové organizace vize? Jaké je jejich poslání? Jak jsou začleněny do národního hospodářství? Zmíním se také o moţnostech dělení neziskových organizací, o velice důleţitém tématu financování neziskových organizací formou dotací a darů, bez kterých by neziskové organizace nemohly existovat. Druhá část by se pak měla konkrétněji zaměřit na úlohu a vliv neziskových organizací v rámci ekonomického systému. Jak vypadá neziskový sektor v České republice a jak vnímají neziskové organizace Češi? Jak je neziskový sektor v České republice rozvinut, a jak jsou neziskové organizace v ČR financovány. Česká republika si na pojem nezisková organizace stále ještě zvyká a dobrovolnictví není samozřejmostí tak, jak tomu je v západních zemích. Proč tomu tak je? A třetí poslední část bude zaměřena na konkrétní neziskovou organizaci, světově známý UNICEF. Čeho chce vlastně UNICEF dosáhnout a jaké jsou jeho cíle do dalších let? Jak jiţ pomohl? Nejen tyto otázky bych ráda zodpověděla. Jaká je spolupráce UNICEF a Evropské unie a jak pomáhá UNICEF ve světě. Druhá část bude zaměřena na konkrétnější údaje ve vzdělávání v Jihoafrické republice. Jak UNICEF pomáhá v JAR? Jak vlastně vzdělávací systém této, pro někoho obávané země vypadá? Minulý rok jsem měla tu moţnost JAR navštívit a poznat zemi z pohledu ne turistického, ale z pohledu člověka ţijícího v této zemi. Poznat denní ţivot nejen ve městech, ale i na vesnicích, poznat ekonomiku a řízení země a vidět, jak neziskové organizace …pomáhají?

7

1. Teoretická východiska, obecné pojmy Česká legislativa doposud nezavedla terminologický pojem „nezisková organizace“ coţ činí problémy nejen při interpretaci obecných zákonů, tak při interpretaci zákonů specifických, jako je ten o DPH. Fungování všech neziskových organizací na území ČR je ošetřeno zákonem o nadacích a nadačních fondech, o obecně prospěšných společnostech, o sdruţování občanů a zákon o církvích a náboţenských společnostech. Avšak dá se říci, ţe neziskové organizace by se daly definovat, jako organizace, které nebyly zaloţeny za účelem podnikání nebo dosahování zisku, jejichţ dosaţený zisk nesmí byt rozdělen mezi zakladatele, členy správní rady nebo jiné osoby, ale je pouţit k dalšímu rozvoji organizace. Neziskový sektor je téţ nazýván dobrovolnickým sektorem, nestátním, veřejným nebo občanským. Zaloţit neziskovou organizaci můţe jak stát nebo státní samospráva, tak soukromá fyzická či právnická osoba.1 V mnoha publikacích je neziskový sektor chápán jako tzv. třetí sektor, nacházející se mezi státem a trhem, jehoţ obecná prospěšnost a neziskový charakter poukazují na stát, ale dobrovolný vstup je charakteristikou trhu. Dle amerického sociologa Lestera M. Salamona se neziskový sektor skládá z organizací, které jsou charakterizovány následujícími pěti společnými rysy:2 1. Jedná se o organizace, tzn., skupiny, které jsou do jisté míry institucionalizovány 2. Jsou soukromé povahy, tzn., jsou oddělené od státní správy. 3. Nerozdělují zisk, tzn., jejich zisk musí být opět pouţit na cíle dané posláním organizace a ne rozdělen mezi vlastníky nebo vedení organizace. 4. Jsou samosprávné, autonomní, tzn., mají vlastní řídící orgány, jsou schopné řídit svou vlastní činnost. 5. Jsou dobrovolné, tzn., zahrnují významný prvek dobrovolné činnosti. Neznamená to ovšem, ţe většina příjmů musí pocházet pouze z dobrovolných příspěvků.

1

ICN, o. p. s. pro USAID. 2006. Zpráva o stavu neziskového setoru v České republice v roce 2006. The 2006 NGO Sustainability index. [Online] prosinec 2006. [Citace: 24. listopad 2010.] http://www.usaid.gov/locations/europe_eurasia/dem_gov/ngoindex/2006/ 2 SALAMON, Lester M. and ANHEIER, Helmut K. 1996. The International Clasification of Nonprofit Organizations. The Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project. [Online] Working Paper No. 19., june 1996. ICNPO-Revision 1

8

Někteří autoři však preferují jiné charakteristiky, například rozdělení dle Reicherda. 1. Princip solidarity 2. Princip uspokojování potřeb 3. Autonomie od státních zásahů 4. Neformální členská struktura a dobrovolný přístup 5. Ke vzájemnosti směřující směnné vztahy

1.1 Neziskové

organizace

a

jejich

začlenění

do

národního

hospodářství Aby bylo moţné pochopit, jak neziskové organizace fungují a proč existují, je nutné znát prostor jejich působení v národním hospodářství, ve kterém mohou vyvíjet svou činnost a plnit svá poslání ve vztahu ke společnosti.

Národní hospodářství můţeme členit podle principu

financování na ziskový (trţní) sektor a neziskový (netrţní) sektor. Neziskový sektor pak dále dělíme na veřejný, soukromý a sektor domácností. Ziskovým (trţním) sektorem rozumíme tu část národního hospodářství, která je financována z prostředků, které subjekty získaly z prodeje statků, za trţní cenu, která se na trhu odvozuje dle aktuálního vztahu nabídky a poptávky. Cílem tohoto sektoru je zisk. Neziskový (netrţní) sektor je pak ta část národního hospodářství, ve které subjekty produkující statky získávají prostředky přerozdělovacími procesy. Cílem neziskového sektoru pak pochopitelně není zisk, ale přímé dosaţení uţitku, který má většinou podobu sluţby. Neziskový veřejný sektor je pak ta část neziskového sektoru, která je financována z veřejných financí, je řízena a spravována veřejnou správou, rozhoduje se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Funkcí je poskytnutí veřejné sluţby. Neziskový soukromý sektor formuje tu část národního hospodářství, jejíţ funkcí je přímý uţitek a nikoliv zisk. Je financována z financí soukromých fyzických a právnických osob, které se rozhodly vloţit své přebytečné peněţní prostředky do předem vymezené distribuce statků. Neočekávají však za svůj vklad zisk. Sektor domácností hraje v národním hospodářství významnou roli vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu a svým začleněním do koloběhu finančních toků. Formuje tím občanskou společnost, jejíţ zpětná vazba je důleţitá pro zlepšení kvality těchto institucí.3 3

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 13 – 14.

9

Švédský ekonom Victor A. Pestroff pouţívá ke znázornění rozdělení národního hospodářství na čtyři sektory tvořící plochu trojúhelníku, ve kterém jsou znázorněny základní bloky, vytvářející právě jiţ zmiňované čtyři sektory.

OBRÁZEK Č. 1. :ČLENĚNÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PODLE PESTROFFA ZDROJ: PESTROFF, VICTOR A. 1995. REFORMING SOCIAL SERVICES IN CENTRAL EASTERN EUROPE AN ELEVEN OVERVIEW. KRAKOW: AUTOR NEZNÁMÝ,

1995. SV. SBORNÍK CRYF

PŘEVZATO Z

REKTOŘÍK, JAROSLAV

A KOL.

2010. ORGANIZACE

NEZISKOVÉHO

SEKTORU. [EDITOR] IVA KVAPCOVÁ. PRAHA: EKOPRESS, S. R. O., 2010. SV. VYDÁNÍ III. ISBN 978-80-86929-54-5, STR. 16.

Dle tohoto trojúhelníku (viz. Obrázek č. 1. Členění národního hospodářství podle Pestroffa) je moţné charakterizovat organizace, které působí v jednotlivých sektorech národního hospodářství, viz.: Tabulka č. 1. Sektor

Charakteristika organizací

ziskový, soukromý, trţní (první sektor)

ziskové, formální, soukromé (privátní)

neziskový, veřejný (druhý sektor) neziskové, formální, veřejné neziskový, soukromý (nevládní, třetí sektor)

neziskové, formální, soukromé (privátní)

neziskový, domácností

neziskové, neformální, soukromé (privátní)

TABULKA Č. 1. CHARAKTERISTIKA ORGANIZACÍ ZDROJ: REKTOŘÍK, JAROSLAV A KOL. 2010. ORGANIZACE NEZISKOVÉHO SEKTORU. [EDITOR] IVA KVAPCOVÁ. PRAHA: EKOPRESS, S. R. O., 2010. SV. VYDÁNÍ III. ISBN 978-80-86929-54-5, VLASTNÍ ÚPRAVA, STR. 16.

10

1.2 Vize, poslání a cíle neziskových organizací Pro úspěšné uplatnění poslání neziskových organizací je důleţitým krokem formulace vize a vypracování úspěšného strategického plánu. Formulaci vize lze charakterizovat, ţe hledí do daleké budoucnosti, má krátkou definici, je kaţdému srozumitelná, popisuje neměnný stav a můţe jí sdílet více organizací. Poslání je oproti vizi daleko konkrétnější, vyjadřuje poslání modifikaci činností, které realizuje a dále pak definuje zaměření organizace, které povede k předpokládanému uţitku. Musí být originální, aby formulovalo pouze danou neziskovou organizaci. Poslání neziskové organizace by mimo jiné mělo vycházet z její základní filozofie, mělo by ctít morální zásady, musí být zaměřeno na skutečný cíl dané organizace, dále musí být konkrétní a srozumitelné. O tom, ţe je poslání funkční a dobře plní svou roli, vypovídají určité charakteristické znaky, viz.: Obrázek č. 2. Znaky dobrého poslání.

OBRÁZEK Č. 2. : ZNAKY DOBRÉHO POSLÁNÍ ZDROJ: ŠEDIVÝ, MAREK

A

MEDLÍKOVÁ, OLGA. 2009. ÚSPĚŠNÁ

NEZISKOVÁ ORGANIZACE. [EDITOR]

MGR. ANDREA BLÁHOVÁ.

HAVLÍČKŮV BROD: GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3, VLASTNÍ ÚPRAVA, STR. 22.

Poslání organizace je naplňováno prostřednictvím funkcí. Funkce se naplňují činnostmi, jejichţ výsledkem je produkce statků, nebo podmínky pro produkci těchto statků. Hlavními funkcemi jsou nazývány ty funkce, které svou činností naplňují samo poslání organizace. Hlavní neboli primární funkce souvisí s diferencovaným posláním, mají velmi rozmanitý obsah, který je

11

mnohdy obtíţně definovatelný. Pokud funkce vytvářejí podmínky pro produkci statků, řadíme je mezi sekundární.4 Tyto funkce mají oproti funkcím primárním ve všech neziskových organizacích stejnou strukturu, neboť plní funkci personální, provozní, správní a funkci komplexního hospodaření. Vůdčími hodnotami byly vţdy a stále jsou spravedlnost, solidarita, filantropie a dobrovolnost. Dá se říci, ţe se jedná o typ zájmu skupiny lidí, které stimuluje určité poslání, idea. Důvodem existence jednotlivých organizací můţe být poslání, které nám zároveň říká, proč organizace existuje a čeho chce dosáhnout.5 Zjednodušeně řečeno tyto organizace jsou zde proto, aby změnily společnost a ţivot jednotlivce obrátily k lepšímu. V dnešním světě jsou nedílnou součástí ţivota civilizace. Cíle neziskové organizace se dají odvodit od jejího poslání. Cílem je rozuměn stav, který je v daném období dosaţen. Cíle mohou být mimo jiné krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé a operativní.

1.3 Klasifikace neziskových organizací v ČR Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu §18, odstavec 7 definuje organizace působící v neziskovém sektoru, jak jiţ bylo řečeno, jako organizace charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo zaloţena za účelem podnikání. Rozmanitost poslání a cílů předurčuje autory odborných publikací, k členění neziskových organizací do skupin, které mají své charakteristické dělící znaky. Odborná literatura uvádí mnoho variant členění, dle kterých se dají neziskové organizace dělit do skupin. Můţeme je například systematizovat podle následujících třídících znaků:6 1.

Kritérium zakladatele

2.

Kritérium Globálního charakteru poslání

3.

Kritérium financování

4.

Kritérium charakteristiky realizovaných činností

4

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 34 - 37 5 NOVOTNÝ, Jiří. Nevládní neziskové organizace na začátku 21. století. VSE. [Online] [Citace: 10. prosinec 2010.] www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=162.pdf 6 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 42 – 48.

12

Ad. 1. Kritérium zakladatele Veřejnoprávní organizace – organizace, které byly zaloţeny veřejnou správou, nebo samosprávou Soukromoprávní organizace – organizace, které byly zaloţeny soukromou fyzickou nebo právnickou osobou Veřejnoprávní organizace – organizace, které byly zaloţeny ze zákona pro výkon účelu určité veřejné sluţby Ad. 2. Kritérium Globálního charakteru poslání Organizace veřejně prospěšné – organizace, zaloţeny za účelem poslání spočívajícím v produkci veřejných a smíšených statků, uspokojujících potřeby společnosti Organizace vzájemně prospěšné – organizace, zaloţeny za účelem vzájemné podpory občanů, které jsou spjaty společným zájmem. Jejich poslání by se dalo tedy charakterizovat jako uspokojování svých vlastních zájmů. Ad. 3. Kritérium financování Organizace financované zcela z veřejných rozpočtů Organizace financované částečně z veřejných rozpočtů Organizace financované převáţně ze soukromých zdrojů Organizace financované především z výsledků své činnosti Ad. 4. Kritérium charakteristiky realizovaných činností Se společnými znaky pro všechny typy neziskových organizací – právnické osoby, nezaloţeny za účelem podnikání ani produkce zisku, uspokojují potřeby občanů, mohou být financovány z veřejných rozpočtů Se společnými znaky jen pro soukromé neziskové organizace – ze zákona povolena autonomie k vnějšímu okolí, členství realizováno na principu dobrovolnosti, neformální struktury sympatizantů v rámci legislativy

13

Mezi významnou klasifikaci neziskových organizací patří oborová klasifikace neziskových organizací, viz.: Tabulka č. 2. Klasifikace neziskových organizací dle činnosti. Mezinárodní klasifikace Neziskových organizací 7ICNPO Kultura, sport a volný čas Vzdělávání a výzkum Zdravotnictví Sociální sluţby Komunitní rozvoj a bytové hospodářství Občanskoprávní osvěta a politické organizace Filantropie Nadace mezinárodní Náboţenství a církve Odbory a profesní spolky Nespecifikované činnosti TABULKA Č. 2. KLASIFIKACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ DLE ČINNOSTI ZDROJ: SALAMON, LESTER M.

AND

ANHEIER, HELMUT K. 1996. THE INTERNATIONAL CLASIFICATION

OF

NONPROFIT

ORGANIZATIONS. THE JOHNS HOPKINS COMPARATIVE NONPROFIT SECTOR PROJECT. [ONLINE] WORKING PAPER NO. 19., JUNE 1996. ICNPO-REVISION 1, VLASTNÍ ÚPRAVA

1.4 Právní formy neziskových organizací Základna skupiny specialistů na legislativu neziskových institucí je v České republice pouze malá. V hlavním městě a v některých krajských městech nalezneme právní poradenství v této sféře, ale na niţších regionálních úrovních je obtíţně dosaţitelné. Z předešlého členění do mnoha oblastí plyne, ţe právních forem neziskových institucí je mnoho a jsou upravovány celou řadou zákonů. Jak jiţ bylo zmíněno, v České republice neexistuje jednotná právní úprava upravující všechny typy neziskových institucí souhrnně. V českém právním systému však nalezneme i další právní formy organizací s neziskovým charakterem.8 Mohou to například být zájmová sdruţení právnických osob nebo druţstva. K další skupině se mohou zařadit i společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti zaloţené k neziskovým účelům. Třetí kategorie obsahuje rozpočtové a příspěvkové organizace, které se v dnešní době

7

ICNPO = International Clasification of Nonprofit Organizations NOVÁKOVÁ, Ivona. 2006. Ekonomika a řízení neziskové organizace v oblasti kultury. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, str. 14. 8

14

transformují na neziskové organizace. V 9Příloha č. 1 jsou uvedeny neziskové organizace a zákony je upravující. Mezi nejrozšířenější právní formy jiţ zmiňovaných, (viz. Příloha č. 1.) neziskových institucí patří: Občanská sdruţení Nadace a nadační fondy Obecně prospěšná společnost Registrované církve a náboţenské společnosti Politické strany

1.4.1 Občanská sdruţení Upravuje zákon č. 83/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů o sdruţování občanů. Dle tohoto zákona mají občané právo se svobodně sdruţovat bez povolení státního orgánu. Tento zákon se netýká politických stran a hnutí, církví a náboţenských společností, výdělečné činnosti a výkonu povolání, armády, policie a justice. Občanská sdruţení registruje Ministerstvo vnitra ČR s danými stanovami. Občanské sdruţení je samostatnou právnickou osobou s přiděleným identifikačním číslem vydaným Českým statistickým úřadem. Účetnictví je vedeno podle zákona č. 563/1991 Sb. a navazujících pokynů Ministerstva financí. Členy mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Zaloţit sdruţení mohou nejméně tři občané ČR, z nichţ alespoň jeden je starší 18 let. Název musel dříve obsahovat doloţku „občanské sdruţení“ nebo zkratku „o. s.“ rokem 2006 však tato povinnost zanikla. Občanská sdruţení se mohou sdruţovat za určitým důvodem, můţe tak vzniknout i nová právnická osoba. Občanská sdruţení nejsou zakládána za účelem zisku, avšak za účelem uspokojování zájmů svých členů a občanů v jejich okolí. Členská základna je charakteristickým znakem kaţdého občanského sdruţení. Hospodaření sdruţení je řízeno obecnými předpisy a vše, co není právně upraveno, musí být zakotveno ve stanovách.10

9

Příloha č. 1. Přehled neziskových organizací, RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2 10 RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 11 – 14.

15

Financování občanských sdruţení je velmi rozmanité. Zdrojem financování mohou být výnosy z vlastního majetku a vlastních činností, vybírané členské příspěvky, dále pak dotace ze státního rozpočtu rozdělované prostřednictvím resortních ministerstev, dotace z rozpočtu místních samospráv, dary právnických a fyzických osob, a to jak z ČR, tak i ze zahraničí. Občanská sdruţení vyuţívají také finanční podpory od zahraničních či tuzemských nadací. Mezi občanská sdruţení patří:11 Odborové organizace Zahrádkáři Tělovýchovné jednoty Rybářské spolky Chovatelé, včelaři Český svaz ţen Český červený kříţ Myslivecká sdruţení a Český myslivecký svaz Obce – Obec architektů, Obec moravskoslezských spisovatelů Asociace muzeí a galerií Rada státních galerií Občanské sdruţení zaniká rozhodnutím členů, nebo rozhodnutím Ministerstva vnitra. Postup při likvidaci by měl být upraven ve stanovách, ale zpravidla je majetek rozdělen mezi členy občanského sdruţení. Občanské sdruţení můţe být sloučeno s jiným tak, ţe vznikne jiné občanské sdruţení, nebo pokračuje jedno ze sloučených a druhé zanikne. V praxi se také můţeme setkat se situací, kdy občanské sdruţení kromě své nevýdělečné činnosti i podniká, můţe vykonávat kteroukoliv z ţivnosti ze ţivnostenského zákona. I kdyţ zákon nedovoluje, aby občanské sdruţení bylo zaloţeno za výdělečným účelem, pokud splní podmínky vymezené zákonem o účetnictví a o daních z příjmů, můţe občanské sdruţení podnikat. Musíme uţ ovšem jen doufat, ţe pouze za účelem získání finančních zdrojů pro nevýdělečnou činnost. Rozsahem

11

RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 11 – 14.

16

činnosti a po splnění podmínek pro registraci plátce daně z přidané hodnoty se pak i občanské sdruţení stane plátcem této daně.12 V 13Příloha č. 2 je uveden statistický vývoj počtu občanských sdruţení v ČR mezi lety 1990 – 2010 převzatý z Českého statistického úřadu.

1.4.2 Nadace a nadační fondy Zákon upravující nadace a nadační fondy je zákon č. 227/1997 Sb. o nadacích a nadačních fondech. Tyto instituty se zde uvádějí jako účelová sdruţení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic. Dále pak rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Majetek, který nadace pouţívá ke splňování svých cílů je nadační jmění, které se vkládá při zaloţení nadace, a ostatní majetek, majetkem nadačního fondu je naopak všechen jeho majetek. Zřídit nadaci či nadační fond mohou jak fyzické, tak i právnické osoby, jednotlivě nebo společně. Zřízení probíhá sepsáním písemné smlouvy mezi zřizovateli nebo zakládací listinou v případě pouze jednoho zakladatele. Následuje zapsání do nadačního rejstříku a jmenování první správní rady.14 Prostředky, které nadace poskytuje, jsou účelově vázány a podléhají kontrole, kterou provádí správní nadace. Tímto příspěvkem mohou být jak peníze, tak ale i různé věci. Pokud nadace přijme dar, je nutná s ním naloţit tak, jak je uvedeno v darovací smlouvě, nadace sama ale dary neposkytuje. Zrušení nadace či nadačního fondu nastane tehdy, kdy splní nebo zruší svůj účel, sloučením s jinou nadací či nadačním fondem fúzí, rozhodnutím soudu, rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolventního návrhu při nedostatku majetku.15 Hojný výskyt nadací je především v oblasti školství, kde sdruţuje především rodiče a přátele školy, pro dofinancování mimoškolních aktivit ţáků a studentů. Naskytuje se zde ale problém, ţe v případě, kdy za vybrané peníze sdruţení nakoupí například knihy, které chce dát k dispozici škole, je nutné hledat vhodnou právní formu, jak majetek předat. Naskytnutá moţnost movité 12

RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 11 – 14. 13 Příloha č. 2: Statistika počtu neziskových organizací v ČR mezi lety 1990 – 2010, Český statistický úřad. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2010. www.neziskovky.cz. [Online] Albertina - Firemní monitor. [Citace: 13. prosinec 2010.] http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/48ef03863112b56e999d2434fe2991f4/stat_NNO_tabulka_1990_2010.pdf 14

RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 18 – 20. 15 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 54.

17

věci škole, coţ je jiná právnická osoba, darovat nebo vyuţít jinou formu při dodrţení základních vlastnických práv. Vše je nutné řešit smluvně, jinak se obě strany vystavují nebezpečí sankcí při prováděných kontrolách ze strany zřizovatele, zakladatelů či ze strany správců daně. V 16Příloha č. 2 je uveden statistický vývoj počtu nadací a nadačních fondů v ČR mezi lety 1990 – 2010 převzatý z Českého statistického úřadu.

1.4.3 Obecně prospěšná společnost Zákon č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů s platností od 1. 1. 1996. Obecně prospěšná společnost je právnická osoba, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné sluţby za předem stanovených podmínek, které jsou stejné pro všechny. Zisk nesmí být pouţit ve prospěch zakladatelů, členů orgánů ani zaměstnanců, pouţit smí být výhradně jen na poskytování těch sluţeb, pro které byla ta daná společnost zaloţena. Zakladateli mohou být fyzické či právnické osoby, ale i Česká republika. Zaloţení proběhne podepsáním zakládací smlouvy všemi zakladateli a zapsáním do rejstříku obecně prospěšných společností. Při likvidaci společnosti zákon nařizuje, ţe získaný majetek nesmí být vrácen zakladateli, ale musí být nejprve nabídnut obci, na jejímţ katastru má obecně prospěšná společnost své sídlo a v případě jejího nezájmu přebírá majetek 17ÚZSVM. I tento majetek musí být ovšem pouţit k zajištění obecně prospěšných sluţeb. Správní a dozorčí rada jako statutární orgán obecně prospěšné společnosti musí vydat statut, který podrobně upravuje vnitřní pravidla společnosti. Výkonným orgánem společnosti je ředitel, který není členem ani správní ani dozorčí rady. Obecně prospěšná společnost můţe dále vykonávat i jinou doplňkovou činnost avšak jen v případě, kdy bude majetek více vyuţit a neovlivní tím rozsah a kvalitu obecně prospěšné činnosti.18 Fungovat by tyto společnosti měly především v sociální oblasti (stravování pro důchodce, sociální ústavy a domovy důchodců), zdravotnictví (léčebny pro dlouhodobě nemocné), školství (mateřské školy, učňovská zařízení) a v kultuře (kina, muzea, galerie).

16

Příloha č. 2: Statistika počtu neziskových organizací v ČR mezi lety 1990 – 2010, Český statistický úřad. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2010. www.neziskovky.cz. [Online] Albertina Firemní monitor. [Citace: 13. prosinec 2010.] http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/48ef03863112b56e999d2434fe2991f4/stat_NNO_tabulka_1990_2010. pdf 17 ÚZSVM = Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 18 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 53.

18

V 19Příloha č. 2 je uveden statistický vývoj počtu obecně prospěšných společností v ČR mezi lety 1990 – 2010 převzatý z Českého statistického úřadu.

1.4.4 Registrované církve a náboţenské společnosti Upravujícím zákonem je zde zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboţenského vyznání a o postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů. Náboţenskou společností nebo církví je dobrovolné společenství osob s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy, náboţenskými obřady a projevy víry, zaloţené za účelem vyznávání určité náboţenské víry, soukromně či veřejně, a spolu s tím spojeného shromaţďování, bohosluţeb, vyučování a duchovních sluţeb. Registrované církve a náboţenské společnosti jsou právnickou osobou, která vyniká dnem registrace a zápisu na Ministerstvu kultury ČR.20 Získá tak identifikační číslo, které oznámí Českému statistickému úřadu. Zaloţit církev či náboţenskou společnost mohou lidé starší 18 let v počtu 3 a více osob, avšak k zaloţení je dále potřeba jmen, adres, rodných čísel a podpisů 300 zletilých osob, které se k této církvi hlásí. Církve a náboţenské společnosti mohou zakládat svazy a být dále zřizovateli právnických osob. Zánik těchto společnosti nastane tehdy, kdy je zrušena jejich registrace v seznamu církví a náboţenských společností na Ministerstvu kultury ČR.21

1.4.5 Politické strany Zákonem upravujícím je zde zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb. o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích. Tímto zákonem má kaţdý občan České republiky právo se sdruţovat v politických stranách a v politických hnutích, realizujíce tak svoji účast na politickém ţivotě společnosti, bez zvláštních svolení státního orgánu. Nevztahuje se však na sdruţování občanů v občanských sdruţeních, k podnikání nebo zajištění výkonu povolání ani v církevních a náboţenských společnostech. Politické strany a hnutí jsou dobrovolná sdruţení členů, starších 18 let, které jsou právnickými osobami a podléhají registraci na ministerstvu 19

Příloha č. 2: Statistika počtu neziskových organizací v ČR mezi lety 1990 – 2010, Český statistický úřad. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2010. www.neziskovky.cz. [Online] Albertina Firemní monitor. [Citace: 13. prosinec 2010.] http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/48ef03863112b56e999d2434fe2991f4/stat_NNO_tabulka_1990_2010. pdf 20 RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 16 – 18. 21 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 56.

19

vnitra. Spolu se ţádostí dále předkládají jména, adresy, rodná čísla minimálně 1000 lidí hlásící se k dané politické straně či danému politickému hnutí. Za své závazky odpovídá celým svým majetkem, avšak členové za závazky strany ani neručí, ani neodpovídají. Členské příspěvky od jednotlivých členů nesmí přesáhnout 50 000 Kč za kalendářní rok, pouze v případě předloţení písemné darovací smlouvy, formou darovací poukázky. Politická strana či politické hnutí zaniká dnem výmazu ze seznamu politických stran a hnutí. Ke zrušení můţe dojít jak vlastním rozhodnutím, tak z důvodu nepředloţení výroční finanční zprávy Poslanecké sněmovně či z rozhodnutí soudu.22

1.5 Financování neziskového sektoru Pro získávání finančních i nefinančních prostředků pro neziskové organizace se zavedl pojem ‚fundraising‘. Fundraising je o hledání zdrojů pro potřeby organizací občanské společnosti. Pro dlouhodobou udrţitelnost neziskové organizace je zapotřebí určitá diverzifikace finančních zdrojů, přičemţ hlavní finanční podporou stále zůstávají veřejné rozpočty, které tvoří více neţ třetinu jejich zdrojů. Přitom s velikostí organizace stoupá i závislost na tomto zdroji. Se stabilitou a dlouhodobou udrţitelností občanského sektoru se pojí termín vícezdrojové financování neziskových organizací, kdy jsou prostředky získávány z většího mnoţství zdrojů, čímţ neziskové organizace zároveň diverzifikují riziko a překonávají tak i krizové situace, při výpadku jednoho ze zdrojů. Významnou roli zde hrají i strukturální fondy EU. Zdroje neziskových organizací můţeme dělit dle různých kritérií. Mezi nejpouţívanější lze zařadit: Státní instituce a samospráva Nadace, nadační fondy Firemní dárcovství Individuální dárci Samofinancování

1.5.1 Státní instituce a samospráva Neziskové organizace mohou získat finanční prostředky z rozpočtů kapitol, státního rozpočtu, z rozpočtu krajů, obcí a státních fondů, formou dotací. Jejich základem je vyhlášení konkrétního 22

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 54 – 55.

20

programu či úkolu, na které stát finančně přispěje. Největší zkušenosti jsou u dotací ze státního rozpočtu občanským sdruţením, a to na poskytování obecně prospěšných činností. Dalším zdrojem finančních prostředků jsou i odvody z hazardních her a loterií. Upravujícím zákonem je zde zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který nařizuje provozovateli loterie odvést stanovenou částku výtěţku na veřejně prospěšné účely, jeţ jsou definovány v povolení loterie.23 Většinou je odvedeno přibliţně 10% z vytvořeného zisku a v dnešní době je vybraná částka pouţita v oblastech sportu. K další formě přímého financování patří příjem z veřejných zakázek při zajišťování veřejných sluţeb a jejich poskytování. Jiţ zmíněné formy patří ke přímým podporám neziskového sektoru. Mezi nepřímé patří v České republice rozvinut systém daňových úlev, či úlevy od poplatků, které neziskovým organizacím poskytují mnohé obecní, městské a krajské úřady.

1.5.2 Nadace, nadační fondy Nadace je dle českého práva a zákonu č. 227/1997 SB., o nadacích a nadačních fondech, definována jako účelové sdruţení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k dosahování obecně prospěšných cílů. Jedná se o právnickou osobu s majetkovým substrátem, která má své statutární orgány, které však smějí s majetkem nadace disponovat pouze v souladu s nadační listinou nebo závětí. Nadační účel se nesmí dodatečně měnit. V České republice počet nadací přesáhl 400, avšak hlavním limitujícím faktorem pro nárůst tohoto počtu je zákonem stanovená povinnost minimálního nadačního mění, které je nezbytné pro registraci, ve výši 500 000Kč. Po dobu trvání nadace toto jmění nesmí být zcizeno a je určeno k permanentnímu investování.24 Český nadační sektor je rozmanitý a aktivní. Neziskové organizace mohou nadace poţádat o finanční výpomoc, či zaţádat o grant spolu s vypracovaným projektem. Hlavními zdroji nadací a nadačních fondů ale jiţ nejsou příjmy ze státního rozpočtu, ale jsou jimi dary od soukromých subjektů, veřejné sbírky, vlastní činnost a výnosy z vlastního majetku.

23

SEDLÁČKOVÁ, Klára. 2008. Ekonomika a řízení nestátní neziskové organizace - financování. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008, str. 20. 24 Wikipedia.org. Nadace. www.wikipedia.org. [Online] 19:41. [Citace: 04. leden 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace

21

1.5.3 Firemní dárcovství Další skupinou, která si vybudovala svůj grantový systém, jsou podniky či velké firmy. Neziskové organizace většinou ţádají firmy o finanční podporu písemnou ţádostí s popisem projektu. Některé neziskové organizace firmám i nabízejí moţnost ukázat se v poţadovaném kontextu, oslovit vymezenou cílovou skupinu, či moţnosti prodeje produktů přímo na akci. Firmy neposkytují jen peníze, ale i sluţby, které neziskové organizace zajisté ocení. Firmy nebo organizace mohou svou podporu vyjádřit jak datem, tak i sponzoringem. Darem se rozumí bezúplatný převod majetku, který je realizován na základě darovací smlouvy dle občanského zákoníku.25 Na druhou stranu však sponzoring je zaloţen na poskytnutí propagační a reklamní sluţby neziskovou organizací sponzorovi a sponzorským příspěvkem je pak platba za poskytnutí takovéto sluţby. Smlouvou je tedy smlouva o reklamě.

1.5.4 Individuální dárci V tomto případě se jedná o fyzickou osobu. Ta si dle zákona o daních z příjmů můţe odečíst hodnotu daru ze svého základu pro výpočet daně, pokud celková hodnota darů v daném roce je větší neţ 2% základu daně poplatníka nebo činí alespoň 1000Kč. Od základu daně lze však odečíst nejvýše 10% hodnoty základu daně.26 V 27Příloha č. 3 je uveden příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby. Pravidelným příjmem se individuální dárci stali pro občanská sdruţení, profesní komory, politické strany i některé církve, kdy jde především o členy organizace, dobrovolníky, příbuzné cílových skupin či skupin lidí s podobným zájmem. Na obrázku č. 3 je znázorněna tzv. pyramida dárců, která zobrazuje poměr mezi prací s individuálním dárcem a mnoţstvím získaných prostředků.

25

Neziskovky.cz. Jak darovat. neziskovky.cz. [Online] [Citace: 04. leden 2011.] http://neziskovky.cz/cz/fakta/darcovstvi/. 20:00 26 Neziskovky.cz. Jak darovat. neziskovky.cz. [Online] [Citace: 04. leden 2011.] http://neziskovky.cz/cz/fakta/darcovstvi/. 20:00 27 Příloha č. 3: Příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby, Neziskovky.cz. Darování a sponzoring. Integra Opava. [Online] O.S. Integra Opava. [Citace: 06. leden 2011.] http://www.integraopava.cz/darovani_a_sponzoring.php. 15:49

22

OBRÁZEK Č. 3: PYRAMIDA DÁRCŮ ZDROJ:

COMMUNITY.NET.

FUNDRAISING

PLAN.

COMMUNITY.NET.

[ONLINE]

[CITACE:

04.

LEDEN

2011.]

HTTP://WWW.COMMUNITY.NET.NZ/NR/RDONLYRES/628087D3-6D2F-4EBD-AFDD-

C50B88B58FB1/38190/S7FUNDRAISINGPYRAMID1.JPG. 20:20

Od dárce nemůţe být zpočátku očekáván významný finanční dar, je na organizaci si ho udrţet a prohloubit tak jeho důvěru a důleţitost. Později se můţe stát pravidelným a významným přispěvatelem. V České republice stále oblíbenější forma dárcovství je pomocí tzv.

28

DMS, která umoţňuje

pomocí jedné textové zprávy odeslané z mobilního telefonu, podpořit dobrou věc. Je to projekt občanského sdruţení Fóra dárců, které usiluje o podporu filantropie v České republice a Asociace provozovatelů mobilních sítí usilujících o podporu a ochranu rovného a otevřeného trhu elektronických komunikacích, v souladu s ochranou hospodářské soutěţe. DMS je zaloţena na jednoduchosti, jiţ kaţdý v dnešní době vlastní mobilní telefon, a tak je pro podpora dobročinných projektů pomocí dárcovské SMS velice jednoduchá. Stačí na svém mobilním telefonu do SMS zprávy napsat DMS HESLO příslušného projektu a odeslat na jednotné číslo 87777. Česká republika je zatím jedinou zemí, kde funguje systém DMS. Od 1. Ledna 2006 vstoupila v účinnost novela zákona o DPH, která vyřešila dlouze diskutovaný problém odvodu DPH u dárcovských SMS. Cena jedné DMS se tak ustálila na 30Kč a je zcela osvobozena od platby daně

28

DMS = Donors Message Service

23

z přidané hodnoty. Příjemce tak obdrţí 27Kč a 3Kč jdou na pokrytí nákladů operátorů, technického providera a zajištění sluţby ze strany Fóra dárců.29

1.5.5 Samofinancování Samofinancování neboli financování neziskové organizace ze zisku, který sama vytvoří. Formy mohou být různé, mezi nejznámější se řadí:30 Prodej vlastních výrobků Příjmy z pronájmu hmotného majetku Vyuţití nehmotného majetku – propůjčení svého jména pro účely reklamy Finanční investování – příjmy z dividend Dobrovolná práce členů organizace Stává se, ţe u organizace dojde k odklonu od původního poslání, ke sníţení rozsahu nebo kvality poskytovaných sluţeb v hlavní činnosti a organizace se přestává na cíl, který si předem dala, soustředit. Samofinancování však nemůţe nahradit jiné zdroje neziskových organizací, je pouze doplňkem ostatních zdrojů. Můţe se jednat například i o různé benefiční akce, kde dárci podporují organizaci prostřednictvím zaplacení vstupného na kulturní, zábavní či sportovní akci.

1.6 Zdanění neziskových organizací Neziskové organizace mají oproti jiným organizacím, dle zákona o daních z příjmů, jiná pravidla. Většinou je u nich uplatňován omezený daňový reţim a jsou vyuţívána různá zvýhodnění jako úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění. Neziskové organizace jsou povinny evidovat ty náklady a výnosy, které jsou předmětem daně z příjmů a oddělovat je od nákladů a výnosů, které jsou od daně z příjmů osvobozeny, a samostatně pak evidovat náklady a výnosy, které předmětem daně nejsou. Předmětem daně u neziskových organizací jsou vţdy výnosy z reklam, z členských příspěvků a z nájemného. Dani však nepodléhají výnosy z úroků z vkladů na běţném účtu a dále výnosy z činností, pro kterou byla nezisková organizace zaloţena, z její hlavní činnosti, která je jejím posláním. Toto platí jen tehdy, kdy náklady na hlavní činnost organizace 29

Darcovskasms.cz. Co je DMS. darcovskasms.cz. [Online] [Citace: 04. leden 2011.] http://www.darcovskasms.cz/darcovska-sms/co-je-dms.html. 20:51 30 SEDLÁČKOVÁ, Klára. 2008. Ekonomika a řízení nestátní neziskové organizace - financování. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008, str. 19.

24

nejsou niţší neţ výnosy z ní plynoucí, a v takovém případě je daňový základ roven nule. Pokud ale tyto výnosy převyšují náklady na dosaţení, zajištění a udrţení těchto výnosů, pak i tato hlavní činnost je předmětem daně z příjmů neziskové organizace.31 Příjmy, které neziskovým organizacím jako poplatníkům daně vznikají, lze rozdělit na:32 Příjmy, které nejsou předmětem daně Příjmy, které jsou předmětem daně Příjmy od daně osvobozené Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně Příjmy zdaňované v samostatném základu daně Příjmy zahrnované do základu daně z příjmu Od daní z příjmů jsou osvobozeny členské příspěvky přijaté dle stanov, zřizovatelských nebo zakladatelských listin zájmovými sdruţeními právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím, občanskými sdruţeními, oborovými organizacemi, politickými stranami a politickými hnutími. U registrovaných církví a náboţenských společností se od daní osvobozují také výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů. Osvobození od platby daně z výnosů platí i pro nadace a nadační fondy u pronajímaných nemovitostí, uměleckých děl, z úrokových příjmů a jiných výnosů z cenných papírů, to ale jen pokud jsou součástí nadačního majetku a jejich vlastnictví je ukotveno v nadačním rejstříku. Nadace a nadační fondy, které mají součástí nadačního jmění peněţní prostředky, uloţeny na zvláštních účtech, nemusí platit daň z příjmů u úroků z těchto peněţních prostředků.33 Základem daně z příjmů je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, při respektování jejich časové a věcné souvislosti. Nezahrnují se sem příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, které jsou osvobozené od daně z příjmů. Pro neziskové subjekty to znamená, ţe do základu daně z příjmů se zahrnují příjmy z hospodářské činnosti a příjmy ze ztrátové hlavní činnosti.34 31

Portal.gov.cz. Daně z příjmů a neziskové organizace. Portál veřejné správy České republiky. [Online] portal.gov.cz. [Citace: 05. leden 2011.] http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751. 19:39 32 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 158. 33 Portal.gov.cz. Daně z příjmů a neziskové organizace. Portál veřejné správy České republiky. [Online] portal.gov.cz. [Citace: 05. leden 2011.] http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751. 19:39 34 REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5, str. 158.

25

Neziskové organizace mohou základ daně sníţit aţ o 30%, maximálně však o 1mil. Kč, pokud takto získané prostředky pouţijí nejpozději ve třech po sobě následujících zdaňovacích obdobích ke krytí nákladů spojených s činnostmi, z nichţ získané výnosy nejsou předmětem daně. Pokud je sníţení základu daně o 30% méně neţ 300tis. Kč, lze odečíst částku 300tis. Kč avšak pouze maximálně do výše základu daně. Další sekci, kterou nelze opomenout je vztah daně z přidané hodnoty a neziskové organizace. Zákon o této dani rozeznává dva typy osob. Jednak osoby povinné k dani a jednak osoby identifikované k dani. Pokud neziskové organizace vykonávají ekonomickou činnost, řadí se k osobám k dani povinným. Touto činností se rozumí například činnost výrobní, obchodní, poskytování sluţeb, provozování zemědělské výroby, nezávislé činnosti vědecké, literární a umělecké. Pokud nezisková organizace vykonává pouze činnost, která zákonem není zahrnuta do obsahu pojmu ekonomická činnost, tak se za osobu povinnou k dani nepovaţuje. Dále pak se také nepovaţuje za osobu povinnou k dani, kdyţ provozuje pouze činnost, která je od daně osvobozena bez nároku na odpočet daně, kam patří například poštovní sluţba, výchova a vzdělávání, zdravotnické sluţby a zboţí, ale také sociální pomoc, provozování loterií a jiné.35 I přesto, ţe se nezisková organizace stane osobou povinnou k dani, můţe být od

36

DPH

osvobozena a to pokud její obrat nepřesáhne za nejbliţších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1mil. Kč. Osobou identifikovanou k dani se nezisková organizace stane tehdy, pokud neuskutečňuje ţádné ekonomické činnosti nebo není osobou povinnou k dani, pokud pořídí zboţí z jiného členského státu EU a hodnota takto pořízeného zboţí bez DPH v běţném kalendářním roce převýší částku 10tis. EUR. Poté je nezisková organizace povinna podat přihlášku k přidělení daňového identifikačního čísla k registraci. Důvodů proč stát poskytuje takovéto daňové výhody je hned několik. Neziskové organizace sniţují výdaje státu o výdaje, které by jinak musel nést sám, coţ se týká například nadací, které by jednoznačně měly být hrazené státem, z jejichţ prostředků se často hradí výdaje nezajištěné rozpočtem neziskové organizace. Další důvod je ten, ţe poskytování výhod státem je společensky efektivní, protoţe představuje dodatečné přínosy pro společnost. A v neposlední řadě je pak poskytování výhod

35

Portal.gov.cz. Daně z příjmů a neziskové organizace. Portál veřejné správy České republiky. [Online] portal.gov.cz. [Citace: 05. leden 2011.] http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751. 19:39 36 DPH = daň z přidané hodnoty

26

nezbytné, protoţe umoţňuje neziskovému sektoru jako objektivně prospěšnému sektoru vůbec prosperovat ve smíšené trţní ekonomice.37

37

RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc : Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2, str. 83.

27

2. Úloha a vliv NGOs v rámci ekonomického systému Existence neziskových organizací se ukázala být nezbytností, nikoli však luxusem ve společnostech po celém světě dnešní moderní doby. Historie a 20. století ukázaly nedostatky států a občané po celém světě se více začaly zajímat o neziskový sektor a o to, jak pomoci při řešení nejrůznějších sociálních potřeb. Neziskové organizace umoţňují občanům dobrovolně spolupracovat a prosazovat společenské hodnoty a občanské cíle, které jsou pro ně důleţité. Podporují tak řešení nejrůznějších problémů skrze jejich práci v široké škále oblastí jako je ţivotní prostředí, zdraví, zmírnění chudoby, kultura a umění, vzdělávání a další. Neziskové organizace odráţí různorodost společnosti jako takové. Dále také neziskové organizace vyplňují mezeru mezi sektorem ziskovým a vládou. Soukromé podniky jsou účinné při produkci zboţí a soukromého bohatství, vláda je naopak účinná při poskytování a řízení veřejných potřeb. Neziskový sektor je pak zásadní pro podporu, dodatečnou kontrolu a rovnováhu ve společnosti. Neziskové organizace mohou tak vytvořit kreativní a produktivní partnerství napříč společností k podpoře veřejného blaha. Opomenout by se nemělo ani to, ţe neziskový sektor umoţňuje experimentování a sociální změny tam, kde veřejný nebo soukromý sektor nemůţe, nebo častěji nechce pomoci. Společnosti jsou schopny přijímat rizika, která jsou ekonomicky nepřijatelná pro podnikání a politicky nepřijatelná pro vládu. V moderních společnostech po celém světě nespočet inovací, které byly propagovány neziskovým sektorem, nakonec přijaly jako své modely i vládní organizace. Jako je modernizací ekonomiky stále větší přechod k volnému trhu a soukromých podniků, tak často dochází k poklesu v oblastech sociální soudrţnosti a ke zvýšení hospodářské a sociální nespravedlnosti. Tyto okolnosti ukázaly, ţe neziskový sektor se zdá být podstatné zmírnění zla a pomáhá vytvářet ucelenější rovnováhu mezi potenciálními excesy kapitalismu a neefektivností a omezených zdrojů státu. Úsilí neziskových organizací je často mnohem větší neţ bilaterální pomoc mezi státy.

28

2.1 Pohled na neziskový sektor ČR Dnešní podoba neziskového sektoru v ČR navazuje na bohatou tradici. Nadace a spolky měly vţdy významný podíl na národní, kulturní a politické emancipaci. V době totalitních reţimů byla tradice spolkové činnosti zpřetrhána, protoţe byla svobodná iniciativa občanů neţádoucí. Počínaje rokem 1989 začaly vznikat tisíce nestátních neziskových organizací a celý sektor prošel od té doby řadou změn. 1990 – 1992 Zaloţení Nadačního investičního fondu a odraz doby v prvních právních úpravách neziskového sektoru byl začátkem nové éry neziskových organizací v ČR. Jako poradní orgán vlády vznikla Rada pro nadace a liberální politika státu v té době, vytvořila podmínky k nastartování veřejně prospěšné činnosti, která byla ze začátku významně podpořena zahraničními investory s cílem rozvinutí tohoto pilíře demokratické společnosti. 1993 – 1996 Zpočátku skeptický a rezervovaný vztah k formaci neziskového sektoru a představy o něm, ovlivnila debata dvou vůdčích politických osobností, Václava Havla a Václava Klause o podstatě občanské společnosti. Státní politika zaostávala za vlastním samovolným vývojem neziskového sektoru, avšak jeho podpora zůstala 2 aţ 3mld. Kč. 1997 – 2001 Konsolidace nadační sféry a s tím spojený nový zákon o nadacích jen utvrdil jiţ tak intenzivní a přesný vztah státu k neziskovému sektoru. Proběhlo zpřesňování pravidel jednotlivých ministerstev a příprava nových zákonů. Obnovila se téţ činnost Rady vlády pro nestátní neziskové organizace a došlo k rozdělení prvních finančních prostředků z Nadačního investičního fondu. 2002 – dnes Toto období provázely dvě velké změny. První zásadní změna byla, ţe v rámci reformy veřejné správy byly vytvořeny kraje, které začaly zásadně ovlivňovat situace neziskových organizací v regionech. Za druhé přineslo členství v EU výzvu v podobě moţností navazovat partnerství a vyuţívat fondy EU v rámci aktivit neziskových organizací.38

38

Czech.cz. Neziskový sektor. Česká republika. http://www.czech.cz/cz/66483-neziskovy-sektor. 19:23

29

[Online]

Czech.cz.

[Citace:

06.

leden

2011.]

Na obrázku č. 4 je vyobrazen na levé straně vývoj počtu neziskových organizací po roce 1990, vpravo pak pro srovnání vývoj počtu hlavních právních forem neziskových organizací po roce 1996 bez občanských sdruţení.

OBRÁZEK Č. 4: VLEVO - VÝVOJ POČTU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ PO ROCE 1990 VPRAVO – VÝVOJ POČTU HLAVNÍCH PRÁVNÍCH FOREM PO ROCE 1996 BEZ OBČANSKÝCH SDRUŢENÍ ZDROJ: HYÁNEK, ING. VLADIMÍR

A

ROSENMAYER, ING. TOMÁŠ. ZPRÁVA

NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR. [ONLINE]

O NEZISKOVÉM SEKTORU.

EKONOMICKÉ

VÝSLEDKY

[CITACE: 06. LEDEN 2011.] HTTP://WWW.E-CVNS.CZ/SOUBORY/CVNS_AUTORSKA_STUDIE.PDF.

19:52

Problémem neziskových organizací v ČR, který musí dnes a denně řešit, je nedostatek finančních příspěvků ze soukromého sektoru, coţ nechává neziskové organizace zcela závislé na státní podpoře. Nedostatečná podpora motivace dárců z hlediska daňového zvýhodnění je důvodem niţšího zapojení. Dotace, granty a dary jsou, jak jiţ bylo dříve řečeno, osvobozeny od daní, avšak limitujícím faktorem je zde stanovený limit moţného odpočtu, který je nedostačující a dárce nemotivuje.39 Zákon o dani z přidané hodnoty je v České republice terminologicky a interpretačně nevyjasněný a jen komplikuje a omezuje provoz a finanční řízení neziskových organizací. Pozitivní ovšem je, ţe od DPH byly osvobozeny zmiňované DMS. Neziskové organizace v České republice se stále převáţně zaměřují na projekty, řešící pouze místní problémy. Mezinárodními problémy udrţitelného rozvoje se zabývá pouze několik organizací v České republice.

39

NOVÁKOVÁ, Ivona. 2006. Ekonomika a řízení neziskové organizace v oblasti kultury. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006, str. 36.

30

2.2 Makroekonomický pohled na neziskové organizace v ČR V České republice bohuţel neexistují údaje o celém neziskovém sektoru, a proto pro analýzu podílu neziskových organizací na HDP je nutné pouţít jen čísla za neziskový sektor slouţící domácnostem. Podíl neziskového sektoru je tedy uveden včetně církví a náboţenských společností, politických stran a hnutí, zájmových sdruţení právnických osob a dalších. Ani čísla za jednotlivé právní normy bohuţel v současné době nejsou k dispozici, stejně tak jako údaje o typických vlastnostech neziskového sektoru, jako je hodnota práce dobrovolníků.40 Neziskový sektor České republiky je spíše spotřebitelem. O jeho podílu na ekonomice více vypovídá strana uţití důchodů neţ strana produkce, coţ je vidět v tabulce č. 3.

Ukazatel

2000

2001

2002

Výdaje na konečnou spotřebu Celkem Česká republika Sektor neziskových institucí slouţící domácnostem Podíl neziskových institucí slouţících domácnostem v %

1585927 13485 0,85

1695890 12576 0,74

1793714 15534 0,87

Hrubá přidaná hodnota Celkem Česká republika Sektor neziskových institucí slouţící domácnostem Podíl neziskových institucí slouţících domácnostem v %

2146 7675 0,36

2323091 7883 0,34

TABULKA Č. 3. PODÍL SEKTORU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ SLOUŢÍCÍCH DOMÁCNOSTEM NA KONEČNÉ SPOTŘEBĚ A HRUBÉ PŘIDANÉ HODNOTĚ ZDROJ: HYÁNEK, ING. VLADIMÍR NEZISKOVÝCH

ORGANIZACÍ

A

ROSENMAYER, ING. TOMÁŠ. ZPRÁVA

V

ČR.

[ONLINE]

[CITACE:

O NEZISKOVÉM SEKTORU.

06.

LEDEN

EKONOMICKÉ

2011.]

VÝSLEDKY

HTTP://WWW.E-

CVNS.CZ/SOUBORY/CVNS_AUTORSKA_STUDIE.PDF. 19:52, VLASTNÍ ÚPRAVA

Transfery z ostatních sektorů hospodářství, jako jsou domácnosti, vládní instituce a podnikatelé, jsou převáţně hrazeny částí rozdílu mezi vyprodukovanou hodnotou a konečnou spotřebou neziskových organizací. Sektor neziskových organizací slouţících domácnostem tvoří pouze část neziskového sektoru, je v kaţdé zemi různý a kolísá od necelých 3% v Nizozemí po téměř 70% ve Švédsku, jak znázorňuje obrázek č. 5.

40

HYÁNEK, Ing. Vladimír a ROSENMAYER, Ing. Tomáš. Zpráva o neziskovém sektoru. Ekonomické výsledky neziskových organizací v ČR. [Online] [Citace: 06. leden 2011.] http://www.ecvns.cz/soubory/CVNS_autorska_studie.pdf. 19:52

31

OBRÁZEK Č. 5: PODÍL SEKTORU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ SLOUŢÍCÍCH DOMÁCNOSTEM NA 41HDP VŠECH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZDROJ: HYÁNEK, ING. VLADIMÍR

A

ROSENMAYER, ING. TOMÁŠ. ZPRÁVA

NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR. [ONLINE]

O NEZISKOVÉM SEKTORU.

EKONOMICKÉ

VÝSLEDKY

[CITACE: 06. LEDEN 2011.] HTTP://WWW.E-CVNS.CZ/SOUBORY/CVNS_AUTORSKA_STUDIE.PDF.

19:52

Práce dobrovolníku zajišťuje neziskovému sektoru produkovat mnohem větší výkon, avšak ten nebývá v ekonomických ukazatelích započítáván. Za rok 1995 je dle Johns Hopkins Comparative NonProfit Sector Project uveden celkový podíl včetně imputované práce dobrovolníků v České republice, který je 2,2% HDP. To koresponduje s údaji za celý reprezentativní vzorek 28 zemí, který udával růst celkového produktu neziskových organizací po započtení dobrovolné práce v rozvinutých zemích o 2,1%, v rozvojových pak 0,7%. Neziskové organizace potřebují pro svou činnost určité finanční zdroje z veřejných rozpočtů, které přispějí ke sníţení celkových výdajů státu o výdaje, které by jinak musel nést sám.42 Neziskové organizace poskytují své sluţby domácnostem převáţně bezplatně, nebo za ekonomicky nevýznamné ceny. Podíl sektoru na konečné spotřebě celé ekonomiky v roce 2001 byl 0,74%. Převáţná část rozdílu mezi vyprodukovanou hodnotou a konečnou spotřebou neziskových organizací je hrazena transfery z ostatních sektorů hospodářství, tedy od domácností, vládních institucí a podnikatelů.43

41

HDP = Hrubý domácí produkt HYÁNEK, Ing. Vladimír a ROSENMAYER, Ing. Tomáš. Zpráva o neziskovém sektoru. Ekonomické výsledky neziskových organizací v ČR. [Online] [Citace: 06. leden 2011.] http://www.ecvns.cz/soubory/CVNS_autorska_studie.pdf. 19:52 43 VAJDOVÁ, Mgr. Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice. Pecten.cz. [Online] [Citace: 08. leden 2011.] http://www.pecten.cz/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf. 19:09 42

32

2.2.1 Zaměstnanost v neziskových organizacích v České republice Rozlišné pojímání v rámci České republiky o tom, co lze povaţovat za neziskovou organizaci a co jiţ ne, způsobuje nedostatek poznatků a údajů o počtu zaměstnanců v organizacích neziskového sektoru. Věcná shoda však panuje v tom, ţe neziskový sektor je významným činitelem zaměstnanosti, převáţně díky vytváření pracovních návyků u absolventů při zaměstnávání osob ohroţených sociální okluzí, osob se zdravotním postiţením a dalších. Dále zde také panuje shoda v tom, ţe chybí relevantní data pro přesnější popis významu neziskového sektoru na trhu práce. Dle Českého statistického úřadu v roce 2003 pracovalo v nestátních neziskových organizacích 36 555 pracovníků, coţ znamená podíl 0,71% na ekonomicky aktivních obyvatelích. Následující tabulka č. 4 znázorňuje vývoj počtu nestátních neziskových organizací a jejich zaměstnanců v ČR v letech 2001-2005.

TABULKA Č. 4: POČET NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH ZAMĚSTNANCŮ V ČR ZDROJ: PROUZOVÁ, ZUZANA. E-CVNS.CZ. PODÍL TRHU

POSKYTOVATELŮ

VEŘEJNÝCH

A VÝZNAM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ NA PRACOVNÍM TRHU S VEŘEJNÝMI SLUŢBAMI A

SLUŢEB.

[ONLINE]

[CITACE:

CVNS.CZ/SOUBORY/PROUZOVA_ZUZANA_CONTRIBUTION_VSE_070907.PDF. 16:01

33

07.

LEDEN

2011.]

HTTP://WWW.E-

Ani tato data však nejsou zcela čistá, neboť obsahují i data za odborové svazy a církve a náboţenské společnosti, které nespadají do nestátních neziskových organizací. V roce 2004 pracovalo v neziskových institucích 72 704 zaměstnanců (přepočteno na plný úvazek), coţ činí podíl 1,81% na ekonomicky aktivním obyvatelstvu České republiky. Přes 40% z toho je tvořeno zaměstnanci ve veřejných vysokých školách. Dále pak v roce 2004 pracovalo 13 131 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek v sociálních sluţbách a 5576 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek v oblasti sportu. V přepočtu na jednu organizaci je nejvíce zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek, kromě veřejných vysokých škol, zaměstnáno v nemocnici 115 zaměstnanců či v zařízeních sociálních sluţeb 11 zaměstnanců. Celkové hodnoty hovoří o necelém jednom zaměstnanci v přepočtu na plný úvazek na jednu neziskovou organizaci vztaţeno k roku 2004. V 44

Příloha č. 4 je uvedena tabulka počtu neziskových organizací a jejich zaměstnanců v ČR

v roce 2004, která dokládá zmiňované hodnoty.

2.3 Vnímání neziskového sektoru českou veřejností V naší republice má řada lidí o neziskovém sektoru mylné představy. Analýza tohoto sektoru, která byla provedena v rámci projektu Johns Hopkins University, však dospěla k závěrům, které mnohé z těchto představ vyvrací. Jednou z nich je, ţe finanční podpora neziskových organizací ze strany státu není dědictvím komunistické éry, ale je zcela běţnou věcí ve vyspělých demokratických zemích. Po socialismu země spíše zdědila centrální systém přidělování dotací z veřejných rozpočtů a nevyváţenost dotační politiky. Dále se obecně předpokládá, ţe neziskový sektor v České republice, je ţivotně závislý na státních dotacích, ale není to aţ tak pravda. Platí to pouze pro neziskový sektor jako celek, je čili nutno odlišovat oblast od oblasti, kde toto tvrzení můţe být zavádějící. Avšak finanční toky neplynou pouze od státu k neziskovým organizacím, stát svým působením prostředky od neziskových organizací také odčerpává. Jde především o dobrovolnou práci v poradních orgánech veřejné správy a přímé přispívání neziskových organizací k řešení problémů, jeţ jsou cílem veřejné politiky státu. Neziskový sektor je důleţitou

44

Příloha č. 4: Počet neziskových organizací a jejich zaměstnanců v ČR v roce 2004, PROUZOVÁ, Zuzana. Ecvns.cz. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými sluţbami a trhu poskytovatelů veřejných sluţeb. [Online] [Citace: 07. leden 2011.] http://www.ecvns.cz/soubory/Prouzova_Zuzana_Contribution_VSE_070907.pdf. 16:01

34

ekonomickou silou jako zaměstnavatel a producent sluţeb, které nejsou atraktivní pro ziskový sektor, není tak pouze příjemce prostředků.45 V neposlední řadě je také nutno zmínit, ţe se nepotvrdilo tvrzení, ţe je nutno nejdříve dokončit ekonomickou reformu a teprve následně věnovat pozornost neziskovému sektoru. Ten svými aktivitami dokáţe kompenzovat nepříjemné dopady ekonomických reforem jak formou charit, tak vytvářením pracovních míst pro zvyšující se počet nezaměstnaných. V České republice je však problém nedostatku oficiálních dat, která by dostatečně dokládala fungování neziskového sektoru. V důsledku toho je stupeň vnímání transparentnosti neziskového sektoru u české veřejnosti poměrně nízký.

2.3.1 Sociální ekonomika a neziskový sektor ČR Neziskový sektor a jeho podíl na hospodářství České republiky lze vnímat také z hlediska konceptu sociální ekonomiky, který se v západní Evropě rozvíjí od 70. let 20. století. Na státu nezávislé organizace a podniky tvoří sociální ekonomiku. Podnikají v různých oblastech a produkují statky a sluţby se sociálními cíli jako je integrace nezaměstnaných a sociálně marginalizovaných občanů, rozvoj místních komunit či regionů. V jejich rozhodování jsou prvky vnitřní demokracie, nerozdělují zisk mezi členy či podílníky, ale investují jej zpět do činnosti. V rámci Evropské unie se udává podíl sociální ekonomiky ve výši 10% HDP a podíl na celkové zaměstnanosti téţ 10%.46 V ČR tento koncept zatím není známý, i kdyţ se mu v posledních letech začíná věnovat jistá pozornost. V České republice je stále přetrvávající důvěra ve všemocný sociální stát, který je nejen schopen, ale i povinen se o své občany postarat, z čehoţ plyne malá ochota vzít „věci své do svých rukou“, převzít odpovědnost nejen za sebe, ale i za své bliţní.

2.3.2 Dobrovolnictví v ČR Dle zákona o dobrovolnické sluţbě č. 198/2002, který vstoupil v platnost 1. 1. 2003, se dobrovolnickou sluţbou rozumí například pomoc nezaměstnaným, sociálně slabším, imigrantům, seniorům, osobám drogově závislým, dále pomoc při přírodních, ekologických a humanitárních katastrofách, při ochraně a péči o ţivotní prostředí, při péči o kulturní památky, při organizaci 45

FRIČ, Pavol a GOULLI, Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-04-1, str. 27 46 VAJDOVÁ, Mgr. Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice. Pecten.cz. [Online] [Citace: 08. leden 2011.] http://www.pecten.cz/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf. 19:09

35

charitativních a sbírkových akcí a v neposlední řadě pomoc při realizaci rozvojových programů mimo jiné v rámci aktivit a programů mezinárodních institucí.47 K neziskovému sektoru neodmyslitelně patří dobrovolnická činnost, jakoţto ochota pracovat zadarmo pro druhé nebo v zájmu společné věci. Podle vlastního tvrzení se v roce 2004 v ČR věnovalo 32% občanů dobrovolnické činnosti pro některou neziskovou organizaci. Dle údajů Českého statistického úřadu pracovalo v roce 2003 v neziskovém sektoru 654 000 dobrovolníků. Počet dobrovolníků kaţdým rokem roste, jak dokládá tabulka č. 5.

Právní forma Nadace Nadační fond Obecně prospěšné společnosti Sdružení Církevní právnické osoby Organizační jednotka sdružení Celkem

1998

1999

2000

2001

2002

2003

120

750 70 120

12734 1379 665 132962 6345 150072

787 1068 1394 103096 5171 76724

259 5213 1058 115859 7459 78568

1494 2635 2197 303267 28441 175069

2253 5149 1877 299354 24341 321190

1060

304157

188240

208416

513103

654164

TABULKA Č. 5: POČTY DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VE FYZICKÝCH OSOBÁCH V LETECH 1998 – 2003 V NEZISKOVÉM SEKTORU ZDROJ: VAJDOVÁ, MGR. TEREZA. ZPRÁVA

O NEZISKOVÉM SEKTORU V

ČESKÉ

REPUBLICE.

PECTEN.CZ. [ONLINE] [CITACE: 08.

LEDEN

2011.] HTTP://WWW.PECTEN.CZ/ZPRAVA_O_NEZISKOVEM_SEKTORU.PDF. 19:09, VLASTNÍ ÚPRAVA

2.4 Financování neziskových organizací v ČR ze státního rozpočtu v roce 2008 V roce 2008 poskytlo dotaci neziskovým organizacím 17 kapitol státního rozpočtu ve výši 6311 mil. Kč. Téhoţ roku došlo u dotací ze státního rozpočtu k nominálnímu poklesu o téměř 5% oproti roku 2007, kdy dotace ze státního rozpočtu určená neziskovým organizacím byla 6600 mil. Kč. Avšak celková nominální výše dotací poskytnutých ze státního rozpočtu se více neţ 1,8 násobně zvýšila v porovnání s rokem 2005. Neziskovým organizacím bylo v roce 2008 poskytnuto 8794 dotací, z čehoţ hlavní kapitoly tvořilo Ministerstvo práce a sociálních věcí s 50,4% a Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy s 23,3%. U osmi kapitol státního rozpočtu nepřevýšila suma poskytnutých dotací neziskovým organizacím částku 100 mil. Kč. 47

UJFALUŠI, Robin. 2010. Mezinárodní a rozvojové dobrovolnictví v České republice - potenciál, budování kapacit a státní podpora. Mvro.sk. [Online] 20. Prosinec 2010. [Citace: 09. leden 2011.] http://www.mvro.sk/sk/kniznica/category/1-dokumenty?download=650%3Aanalyza-medzinarodneho-arozvojoveho-dobrovolnictva-v-cr. 17:36

36

Největší objem dotací pak směřoval do oblasti „Sociální věci a politika zaměstnanosti“ se sumou 3192 mil. Kč, do oblasti „Tělovýchova“ putovalo 1087 mil. Kč a do oblasti „Průmyslová a státní odvětví hospodářství“ 391 mil. Kč.48 Další rozdělení podílu poskytnutých dotací je zobrazeno na obrázku č. 6.

OBRÁZEK Č. 6: PODÍL DOTACÍ POSKYTNUTÝCH NEZISKOVÝM ORGANIZACÍM ZE STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE PODPOŘENÉHO ODVĚTVÍ ZDROJ: VLADA.CZ. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2008. VLADA.CZ. [ONLINE] [CITACE: 09. LEDEN 2011.] HTTP://WWW.VLADA.CZ/ASSETS/PPOV/RNNO/PUBLIKACE/ROZBOR_2008.PDF. 18:25, VLASTNÍ ÚPRAVA

Průměrná poskytnutá dotace roku 2008 činila 718 tis. Kč a nejvíce příjemců těchto dotací tvořila občanská sdruţení, která dostala ze státního rozpočtu téměř 76% z celkového počtu dotací. Ze státního rozpočtu bylo v roce 2008 podpořeno 235 projektů financovaných z Evropských fondů. Kofinancovaná částka ze státního rozpočtu činila 383 mil. Kč.

48

Vlada.cz. Rozbor financování neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2008. Vlada.cz. [Online] [Citace: 09. leden 2011.] http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/publikace/rozbor_2008.pdf. 18:25

37

2.5 Spolupráce České republiky s mezinárodními rozvojovými organizacemi Při realizaci zahraniční rozvojové spolupráce dodrţuje Česká republika své mezinárodní závazky, zejména pak rozvojovou legislativu Evropské unie, doporučení Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj a principy rozvojové spolupráce přijaté mezinárodním společenstvím v rámci Organizace spojených národů. Charakter spolupráce je různorodý, v mnoha případech jde o přímé zapojení českých expertů do konkrétních rozvojových projektů, často jsou cíleně podpořeny přesně vymezené aktivity organizace v rozvojovém světě, anebo „pouhé“ poskytnutí finančního příspěvku dané organizaci. Česká republika kromě povinných ročních odvodů těmto institucím poskytuje kaţdoročně finanční podporu na dobrovolné bázi. V roce 2007 dosáhl příspěvek mezinárodním organizacím, včetně příspěvku do rozpočtu EU, více neţ 1,9 mld. Kč. Česká republika spolupracuje s řadou mezinárodních organizací, které usilují o celosvětové sníţení chudoby, zapojuje se do rozvojových aktivit Organizace spojených národů, Evropské unie, mezinárodních finančních institucí a dalších organizací. Velkou část objemu financí věnovaných Českou republikou na zahraniční rozvojovou pomoc tvoří podíl na příspěvku do rozpočtu Evropské unie. Evropská unie je nejdůleţitějším světovým poskytovatelem pomoci rozvojovým zemím a přibliţně polovina celkových finančních prostředků věnovaných na pomoc pochází právě z Evropské unie nebo z jejich členských států. V roce 2007 to byla částka 50 mld. eur.49 Prioritou EU je hledání příčin problémů a poskytování pomoci v oblastech jako je zajištění kvalitnější potravy a pitné vody, zlepšení přístupu ke vzdělání, ke zdravotní péči, k zaměstnání, půdě a sociálním sluţbám, budování kvalitnější infrastruktury a zlepšování kvality ţivotního prostředí. Rovněţ se EU zaměřuje na prevenci a léčbu nemocí v rámci boje s infekčními nemocemi jako je 50HIV/51AIDS. Dále usiluje o sníţení dluhů, kterými jsou chudé země zatíţeny. Od roku 2008 Česká republika poukazuje prostředky rovněţ do Evropského rozvojového fondu, z něhoţ se financují rozvojové aktivity v Africe a zemích karibské a pacifické oblasti. Další velmi významnou spoluprácí je spolupráce České republiky a Organizace spojených národů. Česká republika jiţ řadu let poskytuje finanční podporu prostřednictvím Rozvojového programu, 49

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008. HIV = Human Immunodeficiency Virus 51 AIDS = Acquired Immunodeficiency Syndrome 50

38

který je hlavním orgánem Organizace spojených národů pro koordinaci rozvojové činnosti a zároveň největším poskytovatelem grantové pomoci. Od roku 2004, kdy Česká republika přestala být příjemcem pomoci a vystupuje jiţ výhradně jako dárce, postupně modernizuje svou mnohostrannou rozvojovou spolupráci a uvádí ji do souladu s přístupy vyspělých zemí. EU a 52

OSN patří mezi nejvýznamnější spolupracovníky České republiky v kontextu rozvojové

pomoci, avšak nejsou jediné. Patří sem spousta dalších významných institucí, které se dnes a denně pokouší zajišťovat rozvojovým zemím alespoň něco málo ze standardu. Pomoc lidem z rozvojových zemí je důleţitá i z ekonomického hlediska, ovlivňuje se tím míra zaměstnanosti, míra HDP, ale také stav zemědělství, průmyslu, vzdělanost a dalších oblastí. Tabulka č. 6 znázorňuje výši příspěvků do jednotlivých mezinárodních organizací systému v roce 2007 (v Kč). Vysvětlivky k jednotlivým zkratkám jsou uvedeny v 53seznamu pouţitých zkratek.

UNDP

UN

WHO

MAAE

UNV

UNIDO

FAO

29000000

17972400

10500000

9993000

8500000

8000000

7701000

UNPKO

UNFPA

UNEP

UNICEF

UNESCO

UNHCR

ILO

6336060

5000000

5000000

5000000

4625600

3100000

2775000

UNHABITAT

UNOCHA

EFP

UNRWA

UNODC

ITU

2500000

2500000

2500000

2000000

2000000

936000

TABULKA Č. 6: VÝŠE PŘÍSPĚVKŮ DO JEDNOTLIVÝCH MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ SYSTÉMU OSN V ROCE 2007 (V KČ) ZDROJ: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. 2008. ČESKÁ REPUBLIKA POMÁHÁ. PRAHA: AUTOR NEZNÁMÝ, 2008, VLASTNÍ ÚPRAVA

52 53

OSN = Organizace Spojených Národů Seznam pouţitých zkratek

39

3. Identifikace shod a neshod Úkolem vlád po celém světě po 2. Světové válce se stal především rozvoj. Tento úkol se stal pro mnoho vlád ohromně náročným. Zejména ve 3. zemích se situace vyvíjela kritičtěji, neţ kdekoliv jinde. Nedostatek zboţí a nedostatečné poskytování sluţeb vedlo k vzestupu nevládních organizací. Nevládní organizace se staly partnery vlád, aby společně mohly na rozvoji pracovat. Zároveň však neziskové organizace byly obviněny z pokusu vytlačit vládní procesy. Důvodem byla neschopnost vlády dodat slíbené a dostatečné mnoţství zboţí a sluţeb, její legitimita byla narušena. Výzkumy ukazují, ţe většina vlád, obzvláště na jihu, nejen ustupuje od tradičních povinností, ale naprosto selhává tam, kde je její pomoc třeba. Lidé začali ztrácet víru v politiku slibující zlepšení ţivotních podmínek a vlády začaly samy pochybovat o své vlastní rozvojové strategii. Uvědomily si, ţe je třeba radikální změny ku prospěchu nevládních organizací. Nevládní organizace se proto stále více berou jako samozřejmost při vývojových pracích, avšak stále v povědomí jsou to ony, které vytlačují vládní intervence. Vývoj je pozitivní změna ať uţ kvantitativně či kvalitativně. Mnoho lidí definuje vývoj dle vlastní potřeby. Definice jihu nemusí být stejná jako definice severu, ale obě definice obsahují určující prvky. Někteří proto vývoj definují jako proces, při kterém členové společnosti inspirují samy sebe a svou komunitu způsoby, které zvyšují jejich schopnost uvolňovat a řídit zdroje udrţitelným způsobem a vést je k udrţitelné produkci a soustavně zlepšovat své ţivotní podmínky a uspokojovat své záměry a touhy. Je to proces, který zahrnuje všechny. Je nutno znát potřeby a problémy, stanovit cíle a kompletně zlepšit kvalitu ţivota celé společnosti. Toto tvrzení by se také dalo chápat jako boj proti útlaku. Jedná se o proces budování nových komunit a alternativních struktur, které posilují chudé a umoţní všem lidem, aby se staly tvořiteli svého vlastního osudu. V podstatě vývoj je o lidech a způsobu jejich ţivota a kaţdá společnost či komunita musí zahájit svůj vývojový proces a vláda by tento proces měla pomoci usnadňovat.

40

3.1 Zapojení České republiky do rozvojové spolupráce V roce 2007 byla česká rozvojová pomoc poskytnuta více neţ 30 zemím v jihovýchodní Evropě, východní Evropě, v Asii, v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe a Karibiku. Dále byla v 9 zemích rozvíjena transformační spolupráce a do třicítky zemí putovala humanitární pomoc. Široké spektrum aktivit, kterým se Česká republika v roce 2007 věnovala, mělo za cíl přispět k naplnění Rozvojových cílů tisíciletí. Česká republika se tak současně snaţila dostát svým závazkům vůči EU a

54

OECD a zařadit se tak mezi vyspělé dárce zahraniční pomoci.

Zároveň se i zapojila do rozvojových aktivit mezinárodního společenství. Na oficiální rozvojovou pomoc bylo v roce 2007 vynaloţeno ze státního rozpočtu zhruba 3,6 mld. Kč. Na dvoustrannou pomoc, jako jsou rozvojové projekty, stipendia, humanitární pomoc, či oddluţení, bylo poskytnuto 1,6 mld. Kč, tedy 46% vynaloţené částky. Více neţ polovinu, tedy 1,9 mld. Kč tvořily příspěvky mezinárodním organizacím, včetně příspěvku ČR do rozpočtu EU. Částka poskytnutá v roce 2007 činila 0,11% hrubého národního důchodu.55 České rozvojové projekty zlepšují přístup k pitné vodě, umoţňují získat kvalitnější potraviny, pomáhají budovat základy školství a rozvoj vzdělanosti, zlepšují ţivotní prostředí a likvidují staré ekologické zátěţe. Česká republika pomohla lidem na různých místech světa, mohou navštěvovat lékaře, mají přístup k elektrické energii, ţeny se všestranně zapojují do společnosti, nemocní AIDS a jejich rodiny mohou vést důstojnější ţivot. České projekty tak pomáhají nastartovat ekonomický rozvoj či modernizovat průmyslové závody. Na obrázku č. 7 je znázorněna sektorová struktura bilaterální pomoci České republiky rozvojovým zemím v letech 2005 – 2007.

54 55

OECD = Organisation for Economic Cooperation and Development Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

41

OBRÁZEK Č. 7: SEKTOROVÁ STRUKTURA BILATERÁLNÍ OFICIÁLNÍ ROZVOJOVÉ POMOCI ČR V LETECH 2005 – 2077 V MIL. KČ. ZDROJ: MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. 2008. ČESKÁ REPUBLIKA POMÁHÁ. PRAHA: AUTOR NEZNÁMÝ, 2008

3.1.1. Zemědělství a ţivotní prostředí Více neţ miliarda lidí musí ţít s denním příjmem niţším neţ 1$ a téměř 800 milionů lidí nemá dostatek jídla nutného k normálnímu ţivotu. Hlavním cílem je odstranění extrémní chudoby a hladu. Kromě podpory zaměstnanosti a rozvoje soukromého sektoru se na dosaţení tohoto cíle podílí především rozvoj zemědělství a venkova, který můţe vést k udrţitelnému zvýšení potravinové produkce. Zemědělství má více funkcí, kromě toho, ţe je základním zdrojem potravin a surovin, poskytuje také venkovskému obyvatelstvu i pracovní příleţitosti a s tím spojenou moţnost finančního příjmu. Můţe se tedy stát základem ekonomického rozvoje. Velkým vlivem zasahuje i do zdravotního stavu obyvatelstva, které v případě nedostatku potravin trpí podvýţivou a infekčními chorobami, coţ zapříčiňuje nízkou pracovní produktivitu. Zásadní zvýšení zemědělské produkce povede tedy ke sníţení chudoby i k vyšší zaměstnanosti. Pomoc České republiky je v tomto odvětví zaměřena na pomoc při zpracování zemědělské produkce, na rozvoj venkova a lesního hospodářství. Nedostatek potravin ohroţuje celý svět. Potravinová krize, která je způsobena mimo jiné masivním rozvojem biopaliv vyráběných z obilí a kukuřice, zasáhla dle posledních výzkumů 100 milionů lidí a toto číslo dále roste.56

56

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

42

K vodě jakoţto nevyčerpatelnému obnovitelnému zdroji, nemá dnes přístup 1,2 mld. lidí a 2,6 mld. lidí ţije bez základní kanalizace. Důsledkem nedostatku čisté vody a průjmových onemocnění kaţdoročně umírá 1,7 milionů dětí. Opakem velkého nedostatku, kdy důsledkem globálního oteplování nastávají na některých částech světa katastrofální sucha, můţe být i přílišný nadbytek, kdy půdní eroze vedou ke vzniku velkých přívalových povodní. Česká republika se jiţ řadu let věnuje ochraně vlastních vodních toků a čištění odpadních vod. Zdraví, kvalitu ţivota i moţnosti uplatnění a obţivy chudých lidí ovlivňují škody na přírodních zdrojích. Degradace půdy zasahuje 2 mld. hektarů pevniny, coţ poškozuje zdroje obţivy aţ pro 1 mld. lidí. Za posledních 20 let vzrostla spotřeba dřeva o 40% a 70% rybolovných oblastí je jiţ plně vyčerpáno. Velké pouště a proces desertifikace nabývá kritických rozměrů. Vzrůstá rozloha vyprahlého území, které dnes zasahuje téměř polovinu Afriky a postihuje přibliţně 300 milionů lidí.57

3.1.2 Průmysl a energie Příčinami nízké úrovně průmyslové produkce v rozvojových zemích jsou zastaralé technologické postupy, nedostatek kvalifikované pracovní síly a neschopnost vyuţít leckdy bohatých přírodních zdrojů. Česká republika se dlouhodobě věnuje technické podpoře a budování či posílení odborných kapacit v průmyslových odvětvích a má tedy co nabídnout zejména v prioritních zemích v oblastech vybavení průmyslových závodů, vyuţívání surovin a nerostů a technické modernizaci. Zvýšení zaměstnanosti, zlepšení kvalifikační úrovně pracovní síly a zhodnocení surovinových zdrojů je jiţ několik let předmětem rozvojové spolupráce v Namibii, čemuţ pomohla podpora při vybudování závodu na výrobu koţené obuvi. Těţba a úprava průmyslových nerostů na Jamajce, kde bylo cílem dosáhnout racionálního vyuţívání neobnovitelných přírodních zdrojů a dodrţování principů udrţitelného rozvoje, zvýšilo zaměstnanost a podporuje drobné a střední podnikání. Ve Vietnamu pak bylo vybudováno středisko pro vyšší odborné vzdělávání a pro zvyšování odborné kvalifikace a dále byla zajištěna technická a metodická podpora při rozvoji technického, environmentálního a zemědělského inţenýrství na Hanojské zemědělské univerzitě. Ekonomický růst je podmíněn růstem spotřeby energie a surovin. V mnoha rozvojových zemích je spotřeba energie velmi nízká, a proto zde k hospodářskému rozvoji takřka nedochází. Jako zdroj energie v domácnostech rozvojových zemí se pouţívá především dřeva a

57

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

43

biomasy, které vede k devastaci ţivotního prostředí. Světová spotřeba energie se za posledních 30let zdvojnásobila. Avšak stále více jak 2 mld. lidí mají velice omezenou nebo dokonce ţádnou příleţitost energii vyuţívat.58

3.1.3 Vzdělání Základním předpokladem ekonomického a sociálního rozvoje kaţdé země je vzdělání. Znamená lepší uplatnění a rozhodování o vlastním ţivotě. Úroveň vzdělání výrazně ovlivňuje celou společnost, jako například porodnost, dětskou úmrtnost nebo výskyt HIV/AIDS. Dosaţení kvalitního vzdělání je však ve většině rozvojových zemí zcela nemoţné, neboť zde chybí potřebné finance a nejsou k dispozici ani odborníci na vybudování kvalitního školství. Snaha o zajištění alespoň úplného základního vzdělání pro všechny obyvatele však nestačí k rozvoji celé společnosti. Nutný je rozvoj a budování středního ale i vysokého školství. Česká republika přispívá v rámci své rozvojové spolupráce ke zkvalitnění školství na všech úrovních zejména v zemích Afriky, v Moldavsku a v Afghánistánu. Důleţitost vzdělání obyvatelstva, která je potřebná pro celkový rozvoj země, se odráţí v indexu lidského rozvoje, kde vzdělanost tvoří jeden ze tří ukazatelů spolu s kvalitou ţivota a zdraví vyjádřenou očekávanou délkou ţivota a ţivotní úrovní odráţející se ve výši hrubého domácího produktu na obyvatele. Česká republika podporuje vysokoškolské vzdělání svými stipendii na českých vysokých školách. V průběhu roku 2007 studovalo na veřejných vysokých školách 820 vládních stipendistů z téměř 80 zemí světa. Nejvíce stipendií bylo poskytnuto studentům z prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce České republiky – Angoly, Bosny a Hercegoviny, Jemenu, Moldavska, Mongolska, Srbska, Vietnamu a Zambie. Avšak i přes veškerou snahu nejen České republiky, téměř jedna miliarda lidí na světě neumí číst ani psát. Dvě třetiny analfabetů jsou ţeny.59

3.1.4 Sociální péče a zdraví S otázkou ekonomického rozvoje rozvojových zemí je úzce spjata otázka sociálních a zdravotních problémů. V rozvojových zemích je úroveň zdravotního stavu dlouhodobě výrazně horší. Největším ohroţením jsou pak infekční nemoci, na něţ umírá 40% obyvatel chudých zemí, k nejzávaţnějším patří AIDS. Dle statistik OSN je na celém světě více neţ 40 milionů lidí infikováno virem HIV, z toho je 2,5 milionů dětí mladších 15 let. Kaţdoročně je nově infikováno 58 59

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008. Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

44

4,5 milionů lidí a 65% z nich ve státech subsaharské Afriky. Česká republika jiţ řadu let usiluje o socioekonomickou stabilizaci rodin a komunit postiţených HIV/AIDS a oportunními infekcemi v Namibii a přispívá i ke zlepšení ekonomické situace obyvatel. Pro Českou republiku je problematika sociálního rozvoje a zdraví v rozvojových zemích důleţitou oblastí. Jak jiţ bylo řečeno, zdraví je podle ukazatele lidského rozvoje jednou ze tří základních podmínek lidského rozvoje, spolu s mírou dosaţeného vzdělání a výší ţivotní úrovně, vyjádřené hodnotou hrubého domácího produktu na obyvatele. Problémy jako je chudoba, organizovaný zločin, drogy, šíření infekčních nemocí nebo nucená migrace lze úspěšně řešit avšak pouze koordinovaným úsilím celého světa. Jiţ zmíněná migrace je často vyvolána negativními jevy v zemích původu migrantů, jako hlad, sucho, nezaměstnanost, přelidnění, občanská válka, nebo plyne z podmínek v cílové zemi, do které dochází díky lepším pracovním příleţitostem, lepšímu vzdělávacímu systému nebo vyšší ţivotní úrovni. Dle OSN je v současnosti ve světě zhruba 191 milionů migrantů. Česká republika podporuje v rámci své spolupráce prevenci nelegální migrace a zvýšení vlivu na řízení migračních toků v sociální oblasti s důrazem na pracovní trh, rekvalifikaci a azylovou infrastrukturu.60

3.2 UNICEF UNICEF je hlavní a nejznámější světovou organizací, která se zabývá ochranou a zlepšování podmínek pro ţivot dětí a podporou jejich všestranného vývoje spolu s jejich začleněním do kolektivu. UNICEF pracuje ve více neţ 150 zemích světa, coţ zajišťuje okamţitou humanitární pomoc tam, kde to nejvíce potřebují. Spolu s humanitární pomocí zajišťuje UNICEF i dlouhodobý rozvoj v oblastech zdravotní péče, vzdělávání a ochrany dětí. Celosvětová působnost navíc umoţňuje široké vyuţité znalostí a zkušeností spojených s pomocí dětem, zatímco stálá přítomnost v určitých oblastech znamená moţnost okamţitého zásahu v případě potřeby. Programy UNICEF nejsou financovány z rozpočtu OSN, ale výhradně z dobrovolných příspěvků a prodeje různých dárkových předmětů, jako jsou pohlednice, zboţí se značkou UNICEF, nebo teď nově zavedené panenky. Činnost UNICEF je vedena v duchu, ţe děti a péče o ně a jejich zdravý vývoj jsou základní podmínkou rozvoje lidstva. Organizace byla zaloţena s cílem podílet se na vymýcení překáţek, které se dětem staví do cesty, jako jsou chudoba, násilí, nemoci a diskriminace. UNICEF prosazuje opatření, která dětem umoţňují co nejlepší start do ţivota, kdyţ 60

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

45

se správná péče aplikuje jiţ v raném věku. Podporuje také vzdělávání dívek, aby se jim, stejně jako chlapcům, dostalo alespoň základního vzdělání. Podílí se na celoplošném očkování dětí proti základním dětským chorobám, a aby byly děti dobře ţiveny a ne aby umíraly z důvodu podvýţivy, které jde zabránit. Aktivně také usiluje o šíření prevence proti HIV/AIDS mezi mladými lidmi, kterému se také dá zabránit a před tímto rizikem se chránit. Ale také pomáhá rodinám a dětem, které jsou jiţ postiţené HIV/AIDS proţít ţivot důstojně. UNICEF pomáhá v krizových situacích a kdekoliv tam, kde jsou v ohroţení děti, snaţí se tak eliminovat násilí páchané na dětech, zneuţívání a vykořisťování. Zapojuje se tak do budování bezpečného prostředí pro děti. Cílem UNICEF je zajistit rovnost pro všechny dle Úmluvy o právech dítěte, zejména však oblast diskriminace dívek a ţen. Usiluje o mír, bezpečí a o to, aby sliby dané dětem byly plněny a aby byl kaţdý za jejich plnění volán k zodpovědnosti. O toto vše se snaţí více neţ 7000 lidí pracujících ve více neţ 150 zemích světa Hlavní záměr UNICEF je tedy, aby všechny děti bez rozdílu rasy, pohlaví a původu měli právo na zdraví, přiměřenou výţivu, vzdělání, ochranu před konflikty, týráním a jakýmkoliv zneuţíváním a vykořisťováním. Realita je ovšem jiná a milionům dětí jsou takovéto, pro někoho samozřejmosti, odepřeny. UNICEF spolupracuje s národními vládami příslušných zemí a s místními organizacemi rozvíjí a podporuje dlouhodobé programy pomoci. Od počátku svého vzniku poskytuje okamţitou pomoc v nouzi dětem a ţenám v zemích a oblastech postiţených válečným konfliktem nebo přírodní katastrofou. Válečné konflikty a přírodní katastrofy jsou spojeny s ohroţením základních práv dětí na zdraví, vzdělání a přeţití vůbec. Tato pomoc je pomocí nejen materiální, jako je dodávka potravin, léků, budování přístřeší a hygienických zařízení, zdravotní péče, ale i významnou pomocí v oblasti odborného poradenství a konkrétní psychologické a sociální práce s dětmi, které jsou touto obtíţnou situací traumatizovány. Při situaci válečného konfliktu se UNICEF podílí také na zajišťování období klidu zbraní a na vytváření mírových zón pro zajištění nezbytné péče o děti a ţeny. Velký důraz je u těchto konfliktů kladen na zákaz pouţívání nášlapných min a zneuţívání dětí v ozbrojených konfliktech jako dětských vojáků. Kaţdou hodinu ve světě umírá 1200 dětí mladších 5let, většina z nich pochází z rozvojových zemí a umírá z důvodů, kterým lze předcházet. Dlouhodobé programy UNICEF jsou zaměřené na očkování, přístup k nezávadné vodě, lepší výţivu a hygienu, vzdělání a dávají šanci na přeţití stále většímu počtu dětí. Celosvětovým zdravotním a sociálním problémem stále zůstává HIV/AIDS, zejména však v rozvojových zemích Afriky. Do

46

konce roku 2000 ztratilo svou matku, či oba rodiče z důvodu AIDS téměř 13 milionů dětí a téměř 4 miliony dětí ve věku do 15let jiţ na AIDS zemřely.61 UNICEF těmto problémům věnuje velikou pozornost s vědomím, ţe důsledná prevence není moţná bez existence podnětného prostředí rodiny a bez důsledné pozornosti a zájmu celé společnosti. Programové snahy v oblasti výchovy a vzdělání dětí jsou dány cíli jako zpřístupnit vzdělání všem dětem bez rozdílu rasy, původu či pohlaví, dosáhnout toho, aby kaţdé dítě ve světě mělo při nejmenším dokončené základní vzdělání, zlepšit kvalitu výuky a zvýšit povědomí o důleţitosti vzdělání. Jak jiţ bylo řečeno činnost UNICEF je od počátku své činnosti financována výhradně z dobrovolnických příspěvků vlád, z dobrovolných finančních příspěvků veřejnosti a z vlastního prodeje. V systému OSN je UNICEF jedinou organizací, která nezískává finanční prostředky na svoji činnost z rozpočtu OSN, z pravidelných členských příspěvků zemí OSN.

3.2.1 Přehled pomoci 2010 Nezisková organizace UNICEF, působící po celém světě je zaměřena hlavně na pomoc dětem a mladistvým. Neznamená to ale, ţe nepomáhá i v jiných oblastech. Zemětřesení 12. 1. 2010 na Haiti za sebou zanechalo 212 tisíc mrtvých a váţně zasáhlo do ţivota 3,5 milionů lidí, z nichţ velká část zůstala bez domova, zabezpečení, pitné vody a jídla. Zemětřesení váţně postihlo celou zemi a UNICEF začal s pomocí ihned po katastrofě. Na Haiti bylo odesláno přibliţně 6 633 124Kč. Haiti však nebylo jediným místem, které zasáhla přírodní katastrofa. V létě 2010 zasáhly monzunové deště Pákistán a obrátily ţivot naruby 20 milionům lidí. Voda zničila města, vesnice, strhala mosty a cesty, zlikvidovala úrodu i majetek a způsobila obrovské škody na budovách nemocnic, škol i na zdrojích pitné vody. UNICEF v prvních šesti měsících zajistil pomoc ve výši 47 milionů dolarů. Ve světě kaţdým rokem zemře 10 milionů nejmenších dětí, z čehoţ 1,5 milionu na nemoci, kterým lze zabránit očkováním. Náklady UNICEF na očkování v roce 2010 dosáhly 479 milionů dolarů. Součástí očkovacího programu je i dodávka vitamínu A, výţivových doplňků, odčervovacích tablet a moskytiér na ochranu proti malárii. Další příčinou úmrtí, na kterou denně umírá 15 000 dětí je podvýţiva. UNICEF zřizuje výţivová centra po všech zemích s akutní podvýţivou a podává dětem speciálně upravenou stravu stávající ze speciální kukuřičné kaše, 61

BUŠKOVÁ, Karolina. 2007. Mezinárodní organizace UNESCO, UNICEF, NATO, OSN, Světová banka. Litoměřice : ICM Litoměřice, 2007. 19. 6., str. 48 – 51.

47

mléka, cukru a oleje. S podvýţivou je spojen i další problém nedostatku pitné vody, kterým strádá denně 1,1 miliardy lidí. 2,6 miliardy lidí nemají ani běţnou toaletu. UNICEF zřizuje zdravotní centra, hloubí studny a buduje toalety ve více neţ 90 zemích světa. Globálním problémem stále zůstává HIV/AIDS. Na světě ţije 17,5 milionů sirotků AIDS, z nichţ 2,2 milionů tvoří děti, které jsou samy nemocné. Většina z nich se smrtelným virem nakazila od své matky v průběhu těhotenství, porodu či kojení. UNICEF se zaměřuje na léčbu nakaţených dětí, péči o sirotky AIDS, prevenci onemocnění u dětí a prevenci přenosu matky na dítě. UNICEF v říjnu loňského roku představil soupravu, která dokáţe zabránit přenosu viru z matky na dítě. Z důvodu násilí, vykořisťování a zneuţívání ve světě strádá na 300 milionů dětí. Místo školy musí denně pracovat 218 milionů dětí, z nichţ 126 milionů je ve věku 5- 16 let. Program UNICEF pomáhá vyhledat pracující děti a jedná i s vládami jednotlivých zemí, výrobci či exportéry, aby byl problém dětské práce vyřešen natrvalo. Na obrázku č. 8 jsou zobrazeny přímé programové výdaje UNICEF podle geografických oblastí, hodnoty jsou uvedeny v milionech amerických dolarů.

Mezioblastní 5%, $144

Střední východ a severní afrika 5%, $148 Latinská amerika a karibik 5%, $147 Východní evropa, společenství nezávislých států 3%, $90

Subsaharská Afrika 55%, $1,603

Asie 27%, $811

OBRÁZEK Č. 8: PŘÍMÉ PROGRAMOVÉ VÝDAJE UNICEF PODLE GEOGRAFICKÝCH OBLASTÍ ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

48

3.3 UNICEF a EU Evropská unie se zavázala k dosaţení rozvojových cílů tisíciletí a k vymýcení chudoby do roku 2015. Jako největší světový dárce, EU poskytuje více neţ polovinu celkové pomoci rozvojovým zemím. Evropská komise sama o sobě představuje 13% celkové pomoci, coţ činí 12,3 miliard eur v roce 2009.62 Evropská unie podporuje rozvoj sluţeb, hrajících významnou roli v ţivotě dětí a mladistvých. Patří sem zejména oblast zdravotnictví, vzdělání a sociální ochrany, jakoţ i boj proti diskriminaci, práci dětí a obchodování s lidmi. K dosaţení těchto cílů spolupracuje EU s UNICEF a dalšími partnery po celém světě. Spolupráce EuropeAid Office a Evropské komise zajišťuje, ţe rozvojová pomoc je dodána těm, kteří jí potřebují. Příspěvky od EuropeAid pro UNICEF se mění kaţdým rokem, ale dosahují přibliţně 30 milionů eur. Evropská unie jako celek je také jedním z hlavních světových dárců humanitární pomoci, kde také úzce spolupracuje s UNICEF a je jedním z vrcholných dárců. V roce 2009 vydal UNICEF ve spolupráci s 63ECHO 40 milionů eur ve prospěch dětí a ţen v mimořádných situacích.64 Evropská unie a UNICEF se snaţí zajistit, aby všechny děti mely přístup a právo ke kvalitnímu vzdělání, odpovídající výţivě, čisté vodě a zdravotní péči. Společnými silami se snaţí bojovat proti diskriminaci, vykořisťování, násilí a zneuţívání. V roce 2009 přijala Evropská unie Lisabonskou smlouvu, která slibuje vymýcení chudoby a dodrţování lidských práv, včetně práv dětí do roku 2015. Rok 2015 se blíţí a Evropská unie stále posiluje svůj partnerský vztah s UNICEF, spolupráci s vládami, parlamenty a dalšími zúčastněnými stranami, k dosaţení rozvojových cílů tisíciletí se zvláštním zaměřením na znevýhodněné děti. EU a UNICEF bude i nadále podporovat činnost národních vlád při prosazování lidských práv a práv dětí a bude komunikovat o tom, jak široce partnerství přispívá k blahobytu, rozvoji a ochraně dětí včetně mladistvých. Dosaţení lepších výsledků pro nejvíce ohroţené děti bude hlavním cílem spolupráce v nadcházejících letech.

62

UNICEF. Partners for children: http://www.unicef.org/ec/index.html 63 64

UNICEF

and

the

European

Union.

[Online]

[Cited:

6.

duben,

2011.]

and

the

European

Union.

[Online]

[Cited:

6.

duben,

2011.]

ECHO = Humanitarian Aid Department

UNICEF. Partners for children: http://www.unicef.org/ec/index.html

UNICEF

49

3.4 UNICEF a vzdělávání ve světě Ve většině zemí s běţným základním vzdělávacím systémem zvládne studující mládeţ dokončit základní vzdělání a zahájit studium na střední škole jiţ v raném dospívání. V řadě zemí afrického kontinentu a Asie toto neplatí. Navzdory významnému pokroku se nedaří, aby populace mladých dosahovala základního vzdělání v odpovídajícím věku. Bohuţel v rozvojových zemích v období mezi lety 2005 a 2009 studovalo pouze 90% chlapců a 80% dívek. Horší situace je v Subsaharské Africe, kde byla tato čísla za stejné období ještě o 10 % niţší. V této oblasti 70 % dospívajících nedokončí ani základní vzdělání. Řada informací a čísel je stále ještě zkreslena, neboť se vztahuje pouze k dětem, které se vzdělávacího systému účastní. Pro představu se jedná o 69 miliónů. Teď je zde ale další počet, velice podobné předešlému, znázorňující počet dospívajících ve věku niţšího středního vzdělání, které je více neţ 71 milionů. Toto číslo znázorňuje dospívající, kteří také nenavštěvují školu, a to z důvodů nedokončení základního vzdělání, nebo neschopnosti přejití na střední školu. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o mládeţ ve věkovém rozmezí 10 aţ 15 let, je moţné, ţe se toto číslo a celkový problém zdvojnásobí. Je nesporné, ţe nejvíce postiţeným regionem je Subsaharská Afrika, kde se 38 % dospívajících neúčastní jakékoliv školní výuky. Samostatným problémem je přechod mezi základním a středním vzděláváním. Kontinuita základního a středního vzdělávání není naplňována z různých důvodů. Patří sem důvody generační, ale i ekonomické. 39 % těch, kteří by měli studovat na středních školách, jsou stále ještě na základním vzdělávacím stupni. Důvodem je pozdní nástup do školy, opakování tříd, anebo přerušení studia. Málo z těch, kteří zahájí středoškolské vzdělání, jej dokončí. Statistiky hovoří o 48 %. Zároveň je nutné upozornit na fakt, ţe mezi jednotlivými státy se značně liší podmínky jak základního, tak středního vzdělání. Zároveň se liší i obsah znalostí, cíle a často i poslání vzdělání. Například Ghana v roce 2007 stanovila podmínku jedenáctileté školní docházky. Tato docházka zahrnuje 2 roky školky, 6 let základní školy a 3 roky niţšího středního vzdělání. Problémy spojené se školní docházkou na střední úrovni jsou velmi podobné těm, které se objevují jiţ na základním stupni. Střední školství s sebou přináší zásadně vyšší náklady na provoz neţ v případě základních škol. Z tohoto důvodu jsou střední školy nedostupné sociálně slabším rodinám s více dětmi, které si takový komfort nemohou dovolit. Problémem Subsaharské Afriky jsou i velké vzdálenosti, neboť střední školy jsou většinou hodně vzdálené od místa bydliště. Vzrůstají náklady na dopravu, případně na ubytování. Objevuje se zde spor mezi aspirací na 50

vzdělání a potenciálním příjmem a s tím související získání lepší pracovní pozice díky lepšímu vzdělání. V těchto regionech stejně jako na celém světě platí, ţe vzdělání je jedním z nejdůleţitějších prvků v rozvoji jedince v rámci společnosti. Pro rozvojové země bohuţel platí, ţe středoškolské vzdělání dívek stále zaostává a je kritické. Vzdělávání a jeho kvalita pomáhá v boji proti násilí mezi mládeţí, sexuálnímu obtěţování a obchodování s lidmi. Pomáhá rovněţ ke sniţování domácího násilí, zvyšování kulturní úrovně národů a jejich rozvoje. Generační výchova mění názory a pohled na vývoj světa, umoţňuje provádět osvětu v oblasti obrany a ochrany proti AIDS, napomáhá sniţování chudoby a posílení společenského postavení. Vzdělávání je prvkem pro uchopení a zajištění dovedností a uplatnění v novém moderním světě a nové moderní ekonomice. Cílem je naučit mladé nově myslet, řešit problémy tvůrčím způsobem ve prospěch nové rozvíjející se společnosti. Téměř 100 milionů dětí na světě nemůţe chodit do školy, většina z nich jsou sirotci a děti z rodin pod hranicí chudoby. Ještě větší počet dětí školní docházku nikdy nedokončí, z čehoţ 60% jsou dívky, které přestanou chodit do školy z důvodu mateřství nebo sňatku. UNICEF na podporu školství v roce 2009 přispěl částkou $629 milionů, jak je zobrazeno na obrázku č. 9 (data uvedena v mil.). Částka tvoří 21% z celkových programových výdajů UNICEF za rok 2009, které činili 2943 milionů US dolarů. Základní vzdělání a rovnost pohlaví $629 21%

HIV/AIDS a děti $188 6%

Ochrana dětí $343 12%

Přežití a rozvoj malých dětí $1 366 46%

Obhajoba dětských práv a partnerství $400 14%

Ostatní $17 1%

OBRÁZEK Č. 9: PŘÍMÉ PROGRAMOVÉ VÝDAJE UNICEF PODLE TEMATICKÝCH PRIORIT V ROCE 2009 ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

51

Samostatným problémem, který zdánlivě s oblastí vzdělávání nesouvisí, je postiţení chudobou, HIV a AIDS, uţíváním drog, ale i problém akceptace zdravotně postiţených. U těchto skupin je méně pravděpodobné dosaţení standardů středních, ale i základních škol. Zde je na místě strategie neformálního vzdělávání poskytovaného v rámci léčby, péče a podpory. Významné místo v procesu vzdělávání má globální vývoj společnosti. Zatím řada rozvojových zemí z důvodu svého postavení má pouze omezené moţnosti vyuţívat tyto výhody. Mnoho mladých lidí z důvodů absence příleţitosti nenajde své uplatnění odpovídající svým schopnostem jak v oblasti vzdělání, tak na trhu práce. V tomto směru jsou rozvojové země na rozdíl od vyspělých zemí světa stále ještě pozadu. S tím vším pak souvisí produktivita práce a ekonomický rozvoj. V srpnu 2010 International Labour Organization vydala Global Employment Trends for Youth. Tento materiál se zabývá dopadem světové ekonomické krize na mladistvé ve věkovém rozmezí 15 aţ 24 let. Ve svém úvodu zpráva zahrnuje údaje účasti mládeţe na zaměstnanosti v letech 1998 aţ 2008. Před světovou hospodářskou krizí v roce 2008 míra nezaměstnanosti mladistvých dosahovala pouhých 12 %. V dnešní době poptávka po nových pracovních místech u mladé generace podstatně převyšuje současnou nabídku. Ve věkové struktuře platí, ţe mladí mají téměř třikrát větší pravděpodobnost, ţe budou nezaměstnaní neţ dospělí.

3.3.1 Chudoba a nezaměstnanost Dospívající mládeţ je často vnímána jako příští generace herců na sociální a ekonomické scéně. Na druhé straně je nutno podotknout, ţe budoucí ekonomický rozvoj lidstva závisí na vyuţití jejich energie a rozvoji jejich dovedností. Tento názor nedokáţe zahrnout to, ţe mnoho mladých lidí se neúspěšně snaţí najít vhodné zaměstnání, které by jim poskytlo bezpečnou oporu nad hranicí chudoby. Většina dnešních mladých lidí je v lepší pozici díky vyuţití globálního rozvoje, neţ jakékoliv předchozí generace díky zlepšení úrovně vzdělání a zdraví. Nicméně mnoho z nich zůstává vyloučeno z čerpání výhod globalizace. Nedostatečně vhodné dovednosti, znalosti a nedostatek pracovních příleţitostí odpírá dospívajícím a mladým stabilní budoucnost a produktivitu práce. Dospívání je čas, kdy se chudoba a nespravedlnost přesouvá na další generaci. To platí zejména u mladistvých s nízkou úrovní vzdělání. Téměř polovina dospívajících odpovídajícího věku nenavštěvuje střední školu. A kdyţ navštěvuje, mnoho z nich svá studia nedokončí, anebo

52

dokončí s nedostatečnou kvalifikací, která je zejména potřebná, a kterou stále více vyţaduje moderní ekonomiky. Tento deficit dovedností přispívá k nepříznivému vývoji zaměstnanosti a tím i ekonomiky. V srpnu 2010 International Labour Organization vydala poslední vydání Global Employment Trends for Youth. Hlavní myšlenkou zde byl dopad světové ekonomické krize na mladistvé. Ve svém úvodu zpráva shrnuje některé klíčové vývoje v účasti mládeţe na zaměstnanosti v letech 1998 a 2008. Nezaměstnanost mládeţe je významným prvkem kaţdého národního hospodářství. Před světovou hospodářskou krizí v roce 2008, míra nezaměstnanosti mladistvých klesla a dosáhla 12 procent. Dnešní dobou se mladá populace rozrůstá a poptávka po nových pracovních místech převyšuje jejich nabídku. V roce 2008 u mladých byla téměř třikrát větší pravděpodobnost, ţe budou nezaměstnáni neţ u dospělých. To je bohuţel v neposlední řadě jeden z faktů, který bere dospívajícím chlapcům a dívkám příleţitost k rozvoji a uplatňování dovedností, odpovědností a vyuţívání zdrojů, které budou potřebovat v ţivotě. Na obrázku č. 10 jsou znázorněny celosvětové vývoje nezaměstnanosti mladistvých. 13 12

Svět Vyspělé země a Evropská Unie

18

14

21

Centrální a Jihovýchodní Evropa (ne EU)

23

9 9

Východní Asie Jiho-východní Asie a Pacifik

15

12

Jižní Asie

9

2009

10 14

Latinská Amerika a Karibik

1998 16 23 23

Střední východ

24

Severní Afrika 12

Sub-Saharská Afrika

0

5

10

14

15

OBRÁZEK Č. 10: VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI MLADISTVÝCH V LETECH 1998 A 2009 ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

53

27

20

25

30

3.4 UNICEF a vzdělávání v JAR Vzdělávání by nemělo být podceňováno z důvodu jeho síly transformace společnosti. Je východiskem ze začarovaného kruhu chudoby a nemoci a je klíčem k národnímu rozvoji a prosperitě společnosti. Vzdělání umoţňuje dívkám a chlapcům začlenit se do společnosti a vést kvalitní a zdravý ţivot bez HIV. Úroveň Jihoafrického školství je nejvyšší na celém africkém kontinentu a spolu s moţností reforem se můţe brzy stát i nejkvalitnějším. Země jiţ přijala opatření nutná k této transformaci, jako je vzdělání pro všechny bez rozdílu pohlaví či rasy a mnoho politických stran v JAR, zaloţilo své volební sliby právě na zkvalitnění školství. Povinná školní docházka se týká dětí ve věku 7 aţ 15 let, zatímco nově integrovaný program vzdělávání zavádí přípravu předškolních dětí na nástup na základní školy. K podnícení školní docházky i mezi chudými, osiřelými a zdravotně postiţenými, zrušila nová reforma školné na nejchudších základních školách v celé zemi. Vzdělání se v Jihoafrické republice stalo jednou z nejvýznamnějších priorit, do kterých vláda investuje nemalé finanční prostředky. Investice do rozvoje dětí vzrostly z 0,5% celkových vládních výdajů v letech 2003/04 na 1% v letech 2008/09. Samostatné výdaje na základní a středoškolské vzdělání představovaly 5,2% HDP země v letech 2007/08. Výsledkem je postupná změna přístupu dětí ke vzdělávání a zvýšení počtu dětí, které dokončí základní vzdělání. Významným úspěchem vzdělávacího systému po apartheidu je i začlenění dívek do vzdělávacích programů. Podmínky pro děti ze znevýhodněných rodin se zlepšují a chudé, nemocné, ale i zdravotně postiţené děti mají nyní moţnost se vzdělávat. Zatímco Jihoafrická republika se blíţí svému vytyčenému cíli vzdělání pro všechny, bez rozdílu pohlaví či etnického původu, vzdělávací systém nezvládá tento nápor a zaostává. Mnoho mladistvých bylo nuceno přerušit své vzdělávání z důvodu zanedbávání povinné školní docházky, mateřství, či školní šikany. Jihoafrická republika a její vysoká míra chudoby tak i nadále odpírá tisícům dětí přístup ke vzdělání. Více neţ 28% škol dosud nemá tekoucí vodu, 78% nemá knihovny a 78% je bez počítačů. Kvalitní předškolní péči získává pouhých 16% novorozených.

54

3.4.1 Vzdělávací program UNICEF v zemi UNICEF ve svém vzdělávacím programu rozděluje vývoj jedince do tří ţivotních etap: Rané dětství – děti ve věku od narození do šesti let Školní věk – děti ve věku sedm aţ 12 let Dospívání – mladiství ve věku 12 aţ 18 let UNICEF se ve svých programech zaměřuje především na první skupinu raného dětství, kdy první tři roky ţivota jsou kritické a rozhodnou o budoucnosti a následném vývoji. Investice do raného dětství ovlivní budoucí vývoj nejen daného jedince, ale i budoucí vývoj země, pracovní síly a schopnosti ekonomicky a sociálně prospívat. UNICEF se dále zaměřuje na posílení role rodičů v ţivotech dětí a podpory fyzického, sociálního a emočního vývoje. Organizuje také podpůrné programy pro děti z chudých rodin, programy pro miminka a děti s HIV a obecně ulehčuje dětem přístup ke vzdělávání. UNICEF s podporou Ministerstva školství vyvinul program Safe, Caring and Child Friendly School Framework, který pomáhá převést do praxe myšlenku rovnoprávnosti vzdělávání a práva dětí tak, aby všechny děti v Jihoafrické republice měli stejná práva na přístup ke kvalitnímu vzdělání. Program vývoje u dospívajících se zaměřuje na praktické a manuální dovednosti jedinců a snaţí se motivovat mladistvé k lepšímu ţivotu za podpůrných mimoškolních aktivit a programů s přátelským přístupem. Zapojuje rodiče mladistvých, jejichţ podpora je důleţitá ve vývoji dospívajících, kteří se učí jak se chránit před HIV, zneuţíváním a jak zlepšit své ţivotní podmínky. Ačkoliv se Jihoafrické republice podařilo zvýšit procento dětí zapsaných na základní školy a výdaje na školství se zdvojnásobily, studijní výsledky jsou stále nedostačující. Hodnocení gramotnosti ţáků třetího stupně v roce 2007 bylo podprůměrné s 36% ve čtení a 35% v matematice. Důvodem jsou nedostatečně kvalifikovaní lektoři, velké třídy, špatný stav školních budov, ve venkovských oblastech nedostatek hygienických zařízení a pitné vody a jiţ tradičně násilí na školách a šikana. UNICEF společně s Ministerstvem školství aplikují v Jihoafrické republice program Safe, Caring and Child Friendly School Framework, který má do konce roku 2011 pomoci 40% škol po celém státě. Důraz je zde kladen na pomoc sirotkům a odloţeným dětem, pomoci jim zapsat se do škol a

55

dokončit základní vzdělání. Další prioritou je předškolní rozvoj v raném dětství pro více jak 50% dětí mladších pěti let. Program Safe, Caring and Child Friendly School Framework, který se snaţí zlepšit kvalitu vzdělání, jiţ pomohl 574 000 dětem v 820 školách v provinciích Western Cape, Eastern Cape, Northern Cape a KwaZulu-Natal. Tento program se chce v dalších letech obrátit na více škol v těchto, ale i ostatních provinciích celé Jihoafrické republiky. UNICEF ve spolupráci se Safe, Caring and Child Friendly School Framework v roce 2011 nabídne aplikaci programu na University of Limpopo spolu s rekvalifikací lektorů a zlepšení kvality výuky. UNICEF podporuje strategie programu, které propagují práva dětí na vzdělání, ale i bezpečnost, zdraví a účast ve společnosti. Zahrnuje péči jak o fyzický a psychický vývoj dítěte, tak o emocionálně vyrovnaný vývoj osiřelých a ohroţených dětí.

56

3.5 Porovnání vzdělávacích systémů Jihoafrická republika, jak jiţ bylo řečeno, nepatří mezi země s nejhorším systémem školství co se Afrického kontinentu týče. Dalo by se zde najít více zemí s horším vzdělávacím systémem, kde děti a mladiství nemají takové moţnosti. Avšak pokud bychom porovnali Africký kontinent celkově vůči industrializovaným zemím, kam mimo jiné patří i celá Evropa, výsledek uţ tak potěšující není. Na obrázku č. 11 je zobrazeno porovnání Afriky se zeměmi s rozvinutým systémem školství, kde právo na školní docházku je samozřejmostí. 120 100 80 60 40 20 0

Africa

Industrialized countries

OBRÁZEK Č. 11: POROVNÁNÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ AFRIKA A INDUSTRIALIZOVANÉ ZEMĚ ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

Konkrétní data k obrázku č. 11 jsou uvedena v 65Příloha č. 5. Zdánlivě by se mohlo zdát, ţe jsou zde porovnána neporovnatelná data. Například připojení k internetu má v Africe pouhých 8 mladistvých ze 100 oproti 69 v průmyslově rozvinutých zemích. Ano, tento kontrast poukazuje na fakt, ţe Africký kontinent se stále zdrţuje v pozadí vyspělých zemí. Avšak hodnoty koeficientů dětí zapsaných na základní školy uţ tak rozdílné nejsou, liší se pouze jednotkami. Dokončení základních škol je opět rozdílné, v Africe je procentuální vyjádření pravděpodobnosti ukončení prvního stupně základní školy 67% oproti 96% ve vyspělých zemích. Ano, Africký 65

Příloha č. 5: Porovnání úrovně vzdělání Afrika a Industrializované země, UNICEF

57

kontinent má co dohánět, ale pokud bychom srovnali stejná kritéria před deseti lety, výsledek by nebyl zdaleka takový. Afrika se během 10 let změnila a vývoj se zde ubral daleko jiným směrem. Dalším více konkrétním pohledem budou stejná kritéria avšak u konkrétních zemí. Pro porovnání jsou vybrány tři země. Velká Británie jako synonymum kvalitního vzdělávání v čele s univerzitami Oxford a Cambridge, Česká republika a Jihoafrická republika jako zástupce Afrického kontinentu. Porovnání zobrazuje obrázek č. 12 a následně konkrétní hodnoty jsou uvedeny v 66Příloha č. 6.

160 140 120 100 80 60 40 20 0

Česká republika

Jihoafrická republika

Velká Británie

OBRÁZEK Č. 12: POROVNÁNÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ ČR, UK, JAR ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

Bohuţel při porovnávání těchto tří zemí nejsou známa všechna data, ale i tak je na tomto grafu vidět, ţe pokud vyloučíme extrémní výkyvy v případě počtu lidí pouţívající internet a mobilní telefony, data aţ tak rozdílná nejsou. V případě Jihoafrické republiky, která je z celého Afrického kontinentu nejvyspělejší zemí, se dá konstatovat, ţe se blíţí evropskému standardu. Ano, stále zde jsou rozdíly, například v procentuálním vyjádření ţáků, kteří dokončí první stupeň základní školy, které je o 33% niţší v porovnání s Českou republikou. Nebo koeficient skutečně zapsaných chlapců na střední školy, který je o 22 niţší, neţ v případě Velké Británie. Pokud by se 66

Příloha č. 5: Porovnání úrovně vzdělání ČR, UK, JAR, UNICEF

58

porovnávala data před deseti či více lety, všechna čísla týkající se JAR by byla kompletně rozdílná a ne na tak vysoké a komparativní úrovni. Velkou změnou v této zemi byl pád apartheidu, který definitivně skončil v roce 1994 nástupem Nelsona Mandely do prezidentského úřadu. Od tohoto roku se země začala vyvíjet jiným směrem a vzdělání bylo zpřístupněno i ţenám, které do té doby neměly na vzdělání právo. Také pomoc neziskových organizací, která po době útlaku, začala být velmi ţádaná. Neziskové organizace jako UNICEF pomohly se zotavením ekonomiky, vývojem zdravotnictví a školství i v těch nejchudších částech země.

3.5.1 Zhodnocení vývoje JAR Je nutno zhodnotit také vývoj nejen země jako takové, ale i společnosti. Bohuţel, i skoro 20let po pádu apartheidu jsou v JAR sociální a společenské problémy. Rasismus z JAR nevymizel a mnoho obyvatel vnímá společnost, ve které ţijí, na základě rasového rozdělení. Problémy mezi černým a bílým obyvatelstvem jsou stále aktuální. Duhový národ v JAR stále není jednotný a korupce a zvýhodňování jednoho od druhého je stále na denním pořádku. Rozdíly mezi elitou a chudým obyvatelstvem se zvětšují neúměrnou rychlostí a tak jiţ není neobvyklé vidět 10leté děti ţebrat uprostřed silnice. Avšak pokud se v JAR o někom řekne, ţe je bohatý, tak tomu tak opravdu je. Tenisová a golfová hřiště u domu nejsou ţádným nepoznaným luxusem, a tak tato vrstva bohatých obehnává svá obydlí a majetek ostnatými dráty spolu s 24hodinovou podporou ochranné sluţby. Propast mezi chudými a bohatými je opravdu obrovská a dá se říci, ţe v JAR neexistuje střední vrstva obyvatel. Neziskové organizace se tak snaţí tuto střední vrstvu vytvořit a pomoci chudým dětem, dostat se ze začarovaného kruhu. Neexistence střední třídy má podstatný vliv na ekonomiku země. Dá se říci, ţe ekonomika země je taţena bohatými, kteří zaměstnávají ţebrající na ulicích, pro které je i nejmenší podpora vítána. Bohuţel se zde dá setkat i s prací dětí. Bohatí řídí zemi, coţ je vidět nejen na ulicích, ve městech, ale i ve vládě. Vymizeni korupce v této zemi je prakticky nemoţné. Kamkoliv člověk jde, cokoliv potřebuje zařídit, vţdy je zde moţnost výhody před ostatními. Jediné čím dotyčný musí disponovat je hotovost. Znevýhodňování chudých, práce dětí a nedostatečné vzdělání, s tím vším se potýká nejen UNICEF, ale i další neziskové organizace v zemi. Avšak JAR není pouze země točící se kolem korupce, chudoby a rasové neakceptace. A i kdyţ JAR patří k zemím s vysokou mírou zločinnosti, není to tak, ţe by u sebe 100% obyvatel země 59

nosilo zbraň, jak je tato fáma často zveličována médii. JAR patří k zemím s vysokou úrovní zdravotní péče. Vysoké školy zdravotního zaměření ročně úspěšně završí mnoho nových sester, doktorů a chirurgů, kteří jsou uznávání po celém světě jako ti, s vysokou odbornou kvalifikací. Vysoké školy jsou na úrovni vysokých škol evropských, avšak ani v JAR není studium zadarmo. Pokud si rodina nemůţe dovolit financovat vysokoškolská studia svých dětí, existuje v JAR tzv. sponzoring, kdy si sponzor vyhlídne určitého ţáka a platí mu veškeré výdaje spojené se školní docházkou. Po-té co dokončí vysokou školu, pak nastoupí ke sponzorovi do firmy, kde se mu jeho investice vrátí. UNICEF a neziskové organizace v JAR působí více na vesnicích, neţ v oblastech Johannesburgu, Cape Townu a Pretorie. Neziskové organizace zde pomáhají spíše finanční podporou. Například základní školy v oblasti Limpopo jsou jednoduché, většinou pouze holé budovy, někdy i bez tekoucí vody. Internet je ve vesnicích nepoznaný luxus. Lidé na vesnicích, kde nejsou cesty, vodovod, ba ani telefonní síť, stále ţijí staromódním ţivotem a vedou tak i své potomky. Proto není výjimkou vidět 10leté děti, starající se o dobytek, místo toho, aby seděly v lavicích a vzdělávaly se. Většina jiţ dospělých dětí se na hranici 20let většinou stěhuje do velkých měst, pokusit se najít práci, změnit ţivot a zabezpečit tak nejen své rodiče ale i následně své děti. Úloha to není jednoduchá. To, co je povaţováno na vesnici jako učební standard, je ve velkých městech bráno nyní jako podprůměr. A tak najít si práci není jednoduché. Neziskové organizace se snaţí přiblíţit standardy na vesnicích ke standardům ve městech. Pomáhají se zavedením pitné vody a kanalizace a se zvýšením kvality vzdělávání. Pomáhají učitelům zajistit potřebnou kvalifikaci a celkově podpořit vzdělávání na vesnici. Pokud by se tato změna nezačala dít, kruh nevzdělanost, chudoba, nezaměstnanost by nadále ovlivňoval celou zemi. Ekonomika země spolu s nezaměstnaností 21,7% v roce 2008 by neměla šanci na změnu. Velkou událostí, bylo loňské mistrovství světa ve fotbale v zemi, která byla vyřazena z mezinárodního sportu tři desetiletí kvůli své rasistické politice apartheidu. Fotbal je zrcadlem naší společnosti a i jeho se týkají neřesti. „Násilí, podvádění, doping, sázení, diskriminace a rasismus, to všechno v našem sportu je,“ podotkl v Johannesburgu minulý rok prezident FIFA Sepp Blatter, při svém proslovu na zahájení šampionátu. Jihoafrická republika si od šampionátu slibovala, ţe pomůţe k vymýcení diskriminace a rasismu nejen ve fotbale a nadcházející roky jen odrazí, jak moc důleţitý pro obyvatele šampionát byl.

60

Závěr Neziskový sektor se dnes a denně vyvíjí, vyvíjí se společně s vývojem společnosti a zemí. Vlády států by si vládnutí bez pomoci neziskových organizací nedovedly ani představit. Neziskový sektor se stal oporou v dobách krize, zárukou v dobách, kdy vláda, ani komunity nemohou, nebo nechtějí pomoci. Neziskové organizace, jako organizace neposkytující pomoc pro zisk, proto neočekávají, ţe za poskytnutou pomoc něco obdrţí. Nepomáhají pro peníze, nebo pro to, aby se zavděčily, pomáhají prostě a jednoduše jen proto, ţe je to třeba. Česká republika jako postkomunistická země ještě není s pojmem neziskový sektor 100% sţitá. Neziskové organizace zde sice fungují, ale společnost ještě nedosáhla vrcholu, kde by dobrovolnictví bylo nedílnou součástí ţivota, aby člověk pomohl člověku jen proto, ţe on můţe a druhý ne. Neziskový sektor České republiky se ale vyvíjí a dříve či později dospěje úrovně západních států. Neziskové organizace jsou začleněny do národních hospodářství a ovlivňují ekonomiku zemí dnes a denně. Zemědělství a ţivotní prostředí, průmysl, vzdělávání, sociální a zdravotní péče, to vše, ale i mnohem více jsou oblasti působnosti neziskových organizací. Neziskové organizace se nespoléhají na vlády států, ale na co se spoléhají a co potřebují, jsou dotace. Bez dotací by neziskové organizace nemohly fungovat. Ať uţ mluvíme o dotacích od soukromých, firemních či národních celků. Dalo by se říci, ţe pokud ekonomika země nestíhá a nezisková organizace má dostatek prostředků pomoci, tak pomůţe. Například jiţ zmíněné vzdělání. Vzdělání v kaţdé zemi je třeba, aby se ekonomika mohla točit. Staré, aby mohlo vystřídat nové, a aby vývoj šel kupředu. Bohuţel, ale vzdělání není samozřejmostí ve všech zemích světa a právě tam neziskové organizace pomáhají. Pomáhají dostat děti z polí do škol, pomáhají s rekvalifikací učitelů, ale zabezpečují i učební pomůcky a pitnou vodu. Neziskové organizace tedy pomáhají rozličnými způsoby. Ne všude je potřeba stejné pomoci. Někde se neziskové organizace zaměřují na pomoc financování a úpravy vzdělávacích systémů. Výsledkem této pomoci pak je vzdělanější společnost, která má větší pravděpodobnost zaměstnanosti a tudíţ stoupá zaměstnanost daného státu. K další významné pomoci patří přeţití a rozvoj malých dětí, kde se neziskové organizace snaţí zabránit podvýţivě dětí a následné smrti. Tato pomoc pak má za následek správný vývoj dítěte a následné zvýšení pracovní síly 61

v dospělosti. I tímto způsobem neziskové organizace ovlivňují zaměstnanost. Neziskové organizace neovlivňují pouze zaměstnanost, ale například i průmysl a zemědělství dané země. Pomáhají lidem naučit se vyuţívat většinou bohaté zdroje země, zaměřují se na domácí produkci a dávají jí přednost před importem. Dále zajišťují zvyšování odborné kvalifikace pracovníků a hospodářský rozvoj podporují i zavedením elektřiny do domácností, kde se jako topné palivo pouţívá především dřevo. V zemědělském sektoru pak podporují domácí produkci, která povede ke sníţení chudoby a opět k vyšší zaměstnanosti. Neziskové organizace, které nejen finančně podporují domácí produkci, pomáhají lidem si uvědomit, ţe není potřeba importu. Není nutné mít v Africe americkou kávu, kdyţ okolní příroda disponuje svými zdroji. Pomáhají zemědělcům vyuţít tyto moţnosti a spíše neţ importovat americkou kávu se zaměřit na export kávy africké. O neziskových organizacích by se dalo říci, ţe pomáhají dostat svět na stejnou ekonomickou úroveň. Pomáhají hlavně tam, kde jsou rozdíly největší, tedy v zemích třetího světa.

Ale

nezaměřují se jen na ně. Pomoc pro neziskové organizace je automatická i při nenadálých ţivelných katastrofách a neočekávaných jevech, kdy si stát sám pomoci nemůţe. Zemětřesení na Haiti, tsunami v Thajsku, záplavy v Pákistánu, ale i nedávný případ tsunami v Japonsku, nejen tam je pomoc neziskových organizací potřeba. Pomáhají obnovit ekonomiku, ať uţ tím, ţe pomáhají stavět provizorní bydlení pro rodiny, nebo tím, ţe se pomáhají starat o pozůstalé, většinou děti, které během katastrofy přišly o oba rodiče. Pomáhají vrátit ţivot lidem, kteří během katastrofy přišli o všechno. Třetí část mé práce a grafy ukazují, ţe nejvíce pomoci putuje do Subsaharské Afriky a Asie. Tyto země třetího světa jsou za zbytkem světa ekonomicky zaostalé, a proto se právě pomoc většiny neziskových organizací zaměřuje na zvýšení ekonomické úrovně těchto regionů. Neziskové organizace se zde zaměřují především na přeţití a rozvoj malých dětí a základní vzdělání. Tato pomoc je předvídatelná, protoţe právě děti jsou budoucností národa a jejich vývoj určuje, kam se náš svět bude v budoucnosti ubírat. Dá se tedy říci, ţe pokud chceme hnát vývoj společnosti kupředu, a to nejen vybrané společnosti, ale všech lidí na celém světě, je nutné přijmout fakt, ţe jsme rozděleni na ty, kteří mohou pomoci, a na ty, kteří právě na tuto pomoc čekají. Ano, vlády států slibují pomoc, ale většinou tato pomoc zůstane pouze u slibů. Neziskové organizace ovlivňují ekonomiku jako celek a my, jakoţto dárci, jim jen pomáháme profinancovat jiţ tak sloţitou úlohu pomoci tam, kde je to třeba. 62

Seznam pouţité literatury Knihy, spisy, pracovní listy, práce [1]

BUŠKOVÁ, Karolina. 2007. Mezinárodní organizace UNESCO, UNICEF, NATO, OSN, Světová banka. Litoměřice - ICM Litoměřice, 2007. 19. 6. .

[2]

FRIČ, Pavol a GOULLI, Rochdi. 2001. Neziskový sektor v České republice. Praha : Eurolex Bohemia, 2001. ISBN 80-86432-04-1.

[3]

NOVÁKOVÁ, Ivona. 2006. Ekonomika a řízení neziskové organizace v oblasti kultury. Praha - Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006.

[4]

PESTROFF, Victor A. 1995. Reforming social services in Central eastern Europe an eleven overview. Krakow : autor neznámý, 1995. Sv. Sborník CRYF.

[5]

REKTOŘÍK, Jaroslav a kol. 2010. Organizace neziskového sektoru. [editor] Iva Kvapcová. Praha : Ekopress, s. r. o., 2010. Sv. Vydání III. ISBN 978-80-86929-54-5.

[6]

RŮŢIČKOVÁ, Růţena. 2009. Neziskové organizace. [editor] Bc. Libuše Koupilová. Olomouc - Anag, s. r. o., 2009. Sv. Vydání 10. ISBN 978-80-7263-538-2.

[7]

SEDLÁČKOVÁ, Klára. 2008. Ekonomika a řízení nestátní neziskové organizace financování. Praha - Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008.

[8]

ŠEDIVÝ, Marek a MEDLÍKOVÁ, Olga. 2009. Úspěšná nezisková organizace. [editor] Mgr. Andrea Bláhová. Havlíčkův Brod : GRADA, 2009. ISBN 978-80-247-2707-3.

[9]

ZIMA, Vít. 2007. Ekonomika a řízení neziskových organizací. Praha - Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007.

Internetové zdroje, online spisy, online publikace [1]

Community.net. Fundraising plan. Community.net. [Online] [Citace: 04. leden 2011.] http://www.community.net.nz/NR/rdonlyres/628087D3-6D2F-4EBD-AFDDC50B88B58FB1/38190/s7fundraisingpyramid1.jpg. 20:20.

[2]

Czech.cz. Neziskový sektor. Česká republika. [Online] Czech.cz. [Citace: 06. leden 2011.] http://www.czech.cz/cz/66483-neziskovy-sektor. 19:23.

[3]

ČEPELKA, Oldřcih. Průvodce neziskovým sektorem Evropské unie. [Online] [Citace: 8.

duben

2011.]

http://www.kr-

plzensky.cz/file.asp?name=1003958040219153617.pdf&folder=639. [4]

Český statistický úřad. Statistika počtu nestátních neziskových organizací v letech 1990 - 2010. www.neziskovky.cz. [Online] Albertina - Firemní monitor. [Citace: 13. prosinec 2010.] http://neziskovky.cz/_dataPublic/attachments/48ef03863112b56e999d2434fe2991f4/stat_ NNO_tabulka_1990_2010.pdf.

[5]

Darcovskasms.cz. Co je DMS. darcovskasms.cz. [Online] [Citace: 04. leden 2011.] http://www.darcovskasms.cz/darcovska-sms/co-je-dms.html. 20:51.

[6]

HEINTZ, Stephen. 2006. The Role of NGOs in Modern Societies and an Increasingly Interdependent World. IFCE.org. [Online] 14. January 2006. [Citace: 08. January 2011.] http://www.ifce.org/pages/envirolink_Articles/5m06/Role.htm. 17:18.

[7]

HYÁNEK, Ing. Vladimír a ROSENMAYER, Ing. Tomáš. Zpráva o neziskovém sektoru. Ekonomické výsledky neziskových organizací v ČR. [Online] [Citace: 06. leden 2011.] http://www.e-cvns.cz/soubory/CVNS_autorska_studie.pdf. 19:52.

[8]

Childinfo. Monitoring the Situation of Children and Women. [Online] [Citace: 27. březen 2011.] http://www.childinfo.org/analysis.html.

[9]

Children's institute. Child rights in focus. [Online] [Citace: 8. duben 2011.] http://www.ci.org.za/.

[10]

ICN, o. p. s. pro USAID. 2006. Zpráva o stavu neziskového setoru v České republice v roce 2006. The 2006 NGO Sustainability index. [Online] prosinec 2006. [Citace: 24. listopad 2010.] http://www.usaid.gov/locations/europe_eurasia/dem_gov/ngoindex/2006/.

[11]

Ministerstvo pro místní rozvoj. Fondy Evropské unie. [Online] [Citace: 7. duben 2011.] http://www.strukturalni-fondy.cz/.

[12]

Ministerstvo zahraničních věcí ČR. 2008. Česká republika pomáhá. Praha : autor neznámý, 2008.

[13]

Neziskovky.cz. Darování a sponzoring. Integra Opava. [Online] O.S. Integra Opava. [Citace: 06. leden 2011.] http://www.integra-opava.cz/darovani_a_sponzoring.php. 15:49.

[14]

—.

Jak

darovat.

neziskovky.cz.

[Online]

[Citace:

04.

leden

2011.]

http://neziskovky.cz/cz/fakta/darcovstvi/. 20:00. [15]

NOVOTNÝ, Jiří. Nevládní neziskové organizace na začátku 21. století. VSE. [Online] [Citace: 10. prosinec 2010.] www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=162.pdf.

[16]

Portál veřejné správy České republiky. [Online] [Citace: 6. duben 2011.] http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17305?clk=104719&odk=104933&ks=1601.

[17]

Portal.gov. DPH a neziskové organizace. Portál veřejné správy České republiky. [Online] portal.gov.cz.

[Citace:

06.

leden

2011.]

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_ps.4722/M/_mc/700/_s.155/17236?ks=1608& docid=104749. 15:15. [18]

Portal.gov.cz. Daně z příjmů a neziskové organizace. Portál veřejné správy České republiky.

[Online]

portal.gov.cz.

[Citace:

05.

leden

2011.]

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/17236?ks=1607&docid=104751. 19:39. [19]

PROUZOVÁ, Zuzana. E-cvns.cz. Podíl a význam neziskových organizací na pracovním trhu s veřejnými sluţbami a trhu poskytovatelů veřejných sluţeb. [Online] [Citace: 07. leden

2011.]

http://www.e-

cvns.cz/soubory/Prouzova_Zuzana_Contribution_VSE_070907.pdf. 16:01. [20]

SALAMON, Lester M. and ANHEIER, Helmut K. 1996. The International Clasification of Nonprofit Organizations. The Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project. [Online] Working Paper No. 19., June 1996. ICNPO-Revision 1.

[21]

Ucimse.cz. 2010. Český neziskový sektor nemá dostatek vypovídajících čísel. Učímse.cz. [Online] 29. listopad 2010. [Citace: 08. leden 2011.] http://www.ucimse.cz/zpravy/ceskyneziskovy-sektor-nema-dostatek-vypovidajicich-cisel.html. 18:56.

[22]

UJFALUŠI, Robin. 2010. Mezinárodní a rozvojové dobrovolnictví v České republice potenciál, budování kapacit a státní podpora. Mvro.sk. [Online] 20. prosinec 2010.

[Citace:

09.

leden

2011.]

http://www.mvro.sk/sk/kniznica/category/1-

dokumenty?download=650%3Aanalyza-medzinarodneho-a-rozvojoveho-dobrovolnictvav-cr. 17:36. [23]

UNICEF.

[Online]

[Citace:

1.

duben

2011.]

http://www.unicef.org/education/index_bigpicture.html. [24]

—. Partners for children: UNICEF and the European Union. [Online] [Citace: 6. duben 2011.] http://www.unicef.org/ec/index.html.

[25]

UNICEF

South

Africa.

UNICEF.

[Online]

[Citace:

1.

duben

2011.]

http://www.unicef.org/southafrica/SAF_resources_annual2010.pdf. [26]

VAJDOVÁ, Mgr. Tereza. Zpráva o neziskovém sektoru v České republice. Pecten.cz. [Online]

[Citace:

08.

leden

2011.]

http://www.pecten.cz/zprava_o_neziskovem_sektoru.pdf. 19:09. [27]

Vlada.cz. Rozbor financování neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2008. Vlada.cz.

[Online]

[Citace:

09.

leden

2011.]

http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/publikace/rozbor_2008.pdf. 18:25. [28]

Wikipedia.org. Nadace. www.wikipedia.org. [Online] 19:41. [Citace: 04. leden 2011.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Nadace.

1Seznam pouţitých zkratek 1.

ICNPO

International Clasification of Nonprofit Organizations

2.

ÚZSVM Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

str. 18

3.

DMS

Donors Message Service

str. 23

4.

DPH

Daň z přidané hodnoty

str. 26

5.

HDP

Hrubý domácí produkt

str. 32

6.

HIV

Human Immunodeficiency Virus

str. 38

7.

AIDS

Acquired Immunodeficiency Syndrome

str. 38

8.

UNDP

United Nations Development Programme

str. 39

9.

UN

United Nations

str. 39

10.

WHO

World Health Organization

str. 39

11.

MAAE

Mezinárodní agentura pro atomovou energii

str. 39

12.

UNV

United Nations Volunteers

str. 39

13.

UNIDO United Nations Industrial Development Organization

str. 39

14.

FAO

str. 39

15.

UNPKO United Nations peacekeeping operations

str. 39

16.

UNFPA United Nations Population Fund

str. 39

17.

UNEP

str. 39

18.

UNICEF United Nations International Children’s Emergency Fund

str. 39

19.

UNESCO United Nation Educational, Scientific and Cultural Organization

str. 39

20.

UNHCR United Nation High Commissioner for Refugees

str. 39

21.

ILO

str. 39

22.

UNHABITAT United Nations Human Settlements Programme

str. 39

23.

UNOCHA United Nation Office for the Coordination of Humanitarian Affairs

str. 39

24.

WFP

str. 39

25.

UNRWA United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees

str. 39

26.

UNODC United Nations Office on Drugs and Crime

str. 39

27.

ITU

International Telecommunication Union

str. 39

28.

OSN

Organizace Spojených Národů

str. 39

29.

OECD

Organisation for Economic Cooperation and Development

str. 41

30.

ECHO

Humanitarian Aid Department

str. 49

Food and Agriculture Organization

United Nations Environmental Programme

International Labour Organization

World Food Programme

str. 14

Seznam příloh Příloha č. 1: Přehled neziskových organizací ................................................................................... I Příloha č. 2: Statistika počtu neziskových organizací v ČR mezi lety 1990 – 2010 ..................... IV Příloha č. 3: Příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby ................................................... VI Příloha č. 4: Počet neziskových organizací a jejich zaměstnanců v ČR v roce 2004 ................... VII Příloha č. 5: Porovnání úrovně vzdělání Afrika a Industrializované země .................................VIII Příloha č. 6: Porovnání úrovně vzdělání ČR, UK, JAR ................................................................ IX

Příloha č. 1

Příloha č. 1: Přehled neziskových organizací Zákonný předpis Druh neziskové organizace Zájmová sdruţení právnických osob s právní subjektivitou Občanská sdruţení včetně odborových organizací Politické strany a politická hnutí

Číslo

Zákon

40/1964 Sb.

občanský zákoník

83/1990 Sb.

o sdruţování občanů o sdruţování v politických stranách a v politických hnutích o svobodě náboţenského vyznání a postavení církví a náboţenských společností a o změně některých zákonů o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů o veřejných výzkumných institucích o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

424/1991 Sb.

Registrované církve a náboţenské společnosti

3/2002 Sb.

Nadace a nadační fondy

227/1997 Sb.

Obecně prospěšné společnosti

248/1995 Sb.

Veřejné vysoké školy

111/1998 Sb.

Veřejné výzkumné instituce

341/2005 Sb.

Organizační sloţky státu

218/2000 Sb. 219/2000 Sb.

Organizační sloţky

250/2000 Sb.

Příspěvkové organizace

218/2000 Sb.

o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

219/2000 Sb. Příspěvkové organizace

250/2000 Sb.

Školská právnická osoba

561/2004 Sb.

o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání

I

Povinnost registrace Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra Ministerstvo vnitra Ministerstvo kultury krajský rejstřík. soud krajský rejstřík. soud Ministerstvo školství Ministerstvo školství kraje, obce

zřizovatel organizační sloţka státu zřizovatel organizační sloţka státu

krajský rejstřík. soud Ministerstvo školství nebo krajský úřad podle zřizovatele

Vyšší územní samosprávné celky

347/1997 Sb. 129/2000 Sb.

o vytvoření vyšších územních samosprávních celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava ČR o krajích

Ministerstvo vnitra krajský rejstřík. soud

Státní fondy: Státní fond ţivotního prostředí

388/1991 Sb.

Státní fond kultury Státní fond na podporu kinematografie

239/1992 Sb. 241/1992 Sb.

Státní zemědělský intervenční fond

256/2000 Sb.

Pozemkový fond ČR

569/1991 Sb.

Státní fond dopravní infrastruktury

104/2000 Sb.

Státní fond rozvoje bydlení

211/2000 Sb.

o Státním fondu ţivotního prostředí ČR o Státním fondu kultury ČR o Státním fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů o Pozemkovém fondu ČR o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR ve znění pozdějších předpisů o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o FNM ČR, ve znění pozdějších předpisů

Subjekty, o nichţ tak stanoví zvláštní zákon: Obce

128/2000 Sb.

o obcích

Komora daňových poradců

523/1992 Sb.

Česká lékařská komora Česká stomatologická komora Česká lékárnická komora

220/1991 Sb. 220/1991 Sb. 220/1991 Sb.

Komora auditorů

93/2009 Sb.

Česká advokátní komora

85/1996 Sb.

Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě

360/1992 Sb.

Notářské komory a Notářská komora ČR

358/1992 Sb.

o notářích a jejich činnosti

Česká televize a Český rozhlas

231/2001 Sb.

o provozování rozhlasového a

Ministerstvo vnitra

o daňovém poradenství a KDP ČR o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb. nezapisuje se o advokacii o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inţenýrů a techniků činných ve výstavbě

II

licence Rada pro

televizního vysílání a o změně dalších zákonů o České televizi o Českém rozhlasu kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony

rozhlasové a televizní vysílání nezapisuje se nezapisuje se

Česká televize Český rozhlas

483/1991 Sb. 484/1991 Sb.

Společenství vlastníků bytových jednotek

72/1994 Sb.

Honební společenstvo

449/2001 Sb.

o myslivosti

Ministerstvo ţivotního prostředí

Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení

245/2006 Sb.

o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů

Ministerstvo zdravotnictví

Regionální rada regionů soudrţnosti

248/2000 Sb.

o podpoře regionálního rozvoje

nezapisuje se

krajský rejstřík. soud

PŘÍLOHA Č. 1. PŘEHLED NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZDROJ: RŮŢIČKOVÁ, RŮŢENA. 2009. NEZISKOVÉ ORGANIZACE. [EDITOR] BC. LIBUŠE KOUPILOVÁ. OLOMOUC: ANAG, S. R. O., 2009. SV. VYDÁNÍ 10. ISBN 978-80-7263-538-2, VLASTNÍ ÚPRAVA

III

Příloha č. 2

Příloha č. 2: Statistika počtu neziskových organizací v ČR mezi lety 1990 – 2010

Nestátní neziskové organizace

Občanská sdruţení

1990

3 879

1991

9 366

1992

prosinec

prosinec

15 393

1 551

prosinec

prosinec

21 694

2 768

prosinec

prosinec

24 978

3 800

prosinec

listopad

26 814

4 253

březen

březen

březen

27 807

4 392

*1

březen

prosinec

březen

30 297

5 238

listopad

listopad

listopad

listopad

36 046

**55

**71

129

léto/podzim

prosinec

prosinec

prosinec

38 072

272

695

560

květen

květen

květen

květen

42 302

282

735

557

listopad

listopad

listopad

listopad

47 101

299

784

701

říjen

říjen

říjen

říjen

říjen

49 108

330

825

762

4 785

listopad

listopad

listopad

listopad

listopad

50 997

350

859

884

4 946

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

53 306

362

898

1 038

4 927

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

54 963

368

925

1 158

4 605

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

58 347

380

992

1 317

4 464

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Nadace

Nadační fondy

Obecně prospěšné společnosti

Evidované právnické osoby

52

IV

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

prosinec

61 802

390

1048

1 486

4 446

2008

prosinec 65 386

prosinec 411

prosinec 1095

prosinec 1 658

prosinec 4 399

2009

prosinec 68 631

prosinec 429

prosinec 1168

prosinec 1 813

prosinec 4 347

2010

říjen

říjen

říjen

říjen

říjen

71 164

449

1199

1 916

4 335

2007

PŘÍLOHA Č. 2: STATISTIKA POČTU NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V ČR MEZI LETY 1990 – 2010 ZDROJ: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. STATISTIKA POČTU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V LETECH 1990 - 2010. WWW.NEZISKOVKY.CZ. [ONLINE]

ALBERTINA

-

FIREMNÍ

MONITOR.

[CITACE:

13.

PROSINEC

2010.]

HTTP://NEZISKOVKY.CZ/_DATAPUBLIC/ATTACHMENTS/48EF03863112B56E999D2434FE2991F4/STAT_NNO_TABULKA_1990_2010.PDF, VLASTNÍ ÚPRAVA

V

Příloha č. 3

Příloha č. 3: Příklad uplatňování odpočtu daru u fyzické osoby Poplatník – fyzická osoba s příjmem 200 000 Kč v roce 2005 daruje 1 000 Kč neziskové organizaci, ţádné jiné odpočty neuplatňuje. Základ daně = 200 000 Kč Základní nezdanitelná částka na poplatníka = 38 040 Kč 1. Neuplatňuje odpočet daru Základ daně sníţený o nezdanitelné části základu daně a poloţky odčitatelné od základu daně (zaokrouhleno na stokoruny dolů) = 161 900 Kč (200 000 Kč - 38 040 Kč). Daň z příjmů = 26 920 Kč (16 380 Kč + 20 % z (161 900 Kč - 109 200 Kč)). 2. Uplatňuje odpočet daru Základ daně sníţený o nezdanitelné části základu daně a poloţky odčitatelné od základu daně (zaokrouhleno na stokoruny dolů) = 160 900 Kč (200 000 Kč - 38 040 Kč - 1 000 Kč). Daň z příjmů = 26 720 Kč (16 380 Kč + 20 % z (160 900 Kč - 109 200 Kč)). Uplatněním odpočtu daru ve výši 1 000 Kč tedy poplatník zaplatí na dani o 200 Kč méně, resp. je mu vrácen přeplatek na dani o 200 Kč vyšší. Poplatník tedy v tomto případě dostane od státu úlevu ve výši 20 % daru (část roční mzdy přesahující 109 200 Kč je zdaňována 20 %). U poplatníků s podprůměrnými příjmy tato úleva činí 15 %, naopak u poplatníků s nejvyššími příjmy můţe úleva činit aţ 32 % z hodnoty daru. Tato fyzická osoba můţe uplatnit odpočet daru v hodnotě 1 000 Kč aţ 20 000 Kč (10 % základu daně). PŘÍLOHA Č. 3: PŘÍKLAD UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU DARU U FYZICKÉ OSOBY ZDROJ: NEZISKOVKY.CZ. DAROVÁNÍ

A SPONZORING. INTEGRA

OPAVA. [ONLINE] O.S. INTEGRA OPAVA. [CITACE: 06.

http://www.integra-opava.cz/darovani_a_sponzoring.php. 15:49

VI

LEDEN

2011.]

Příloha č. 4

Příloha č. 4: Počet neziskových organizací a jejich zaměstnanců v ČR v roce 2004

PŘÍLOHA Č. 4: POČET NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH ZAMĚSTNANCŮ V ČR V ROCE 2004 ZDROJ: PROUZOVÁ, ZUZANA. E-CVNS.CZ. PODÍL TRHU

POSKYTOVATELŮ

VEŘEJNÝCH

A VÝZNAM NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ NA PRACOVNÍM TRHU S VEŘEJNÝMI SLUŢBAMI A

SLUŢEB.

[ONLINE]

[CITACE:

CVNS.CZ/SOUBORY/PROUZOVA_ZUZANA_CONTRIBUTION_VSE_070907.PDF. 16:01

VII

07.

LEDEN

2011.]

HTTP://WWW.E-

Příloha č. 5

Příloha č. 5: Porovnání úrovně vzdělání Afrika a Industrializované země Afrika

Industrializované země

Mladiství (15-24 let) gramotnost, 2004-2008, muţi

79

-

Mladiství (15-24 let) gramotnost, 2004-2008, ţeny

70

-

Počet lidí na 100, 2008, mobilní telefony

38

104

Počet lidí na 100, 2008, připojení k internetu

8

69

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, hrubý, muţi

105

102

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, hrubý, ţeny

96

102

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, čistý, muţi

83

95

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, čistý, ţeny

79

95

Koeficient plnících školní docházku ZŠ 2005-2009, čistý, muţi

69

-

Koeficient plnících školní docházku ZŠ 2005-2009, čistý, ţeny

67

-

67

96

87

-

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, hrubý, muţi

44

102

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, hrubý, ţeny

36

101

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, čistý, muţi

33

91

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, čistý, ţeny

29

92

Koeficient plnících školní docházku SŠ 2005-2009, čistý, muţi

35

-

Koeficient plnících školní docházku SŠ 2005-2009, čistý, ţeny

32

-

Pravděpodobnost ukončení prvního stupně základní školy (%) 2005-2009, reálná data Pravděpodobnost ukončení prvního stupně základní školy (%) 2005-2009, plán

PŘÍLOHA Č. 5: POROVNÁNÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ AFRIKA A INDUSTRIALIZOVANÉ ZEMĚ ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

VIII

Příloha č. 6

Příloha č. 6: Porovnání úrovně vzdělání ČR, UK, JAR ČR

JAR

UK

Mladiství (15-24 let) gramotnost, 2004-2008, muţi

-

96

-

Mladiství (15-24 let) gramotnost, 2004-2008, ţeny

-

98

-

Počet lidí na 100, 2008, mobilní telefony

134

91

126

Počet lidí na 100, 2008, připojení k internetu

58

8

76

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, hrubý, muţi

103

106

106

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, hrubý, ţeny

103

103

106

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, čistý, muţi

88

87

99

Koeficient zapsaných na základní školy 2005-2009, čistý, ţeny

91

88

100

Koeficient plnících školní docházku ZŠ 2005-2009, čistý, muţi

-

80

-

Koeficient plnících školní docházku ZŠ 2005-2009, čistý, ţeny

-

83

-

99

77

-

-

-

-

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, hrubý, muţi

94

93

98

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, hrubý, ţeny

96

97

100

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, čistý, muţi

-

70

92

Koeficient zapsaných na střední školy 2005-2009, čistý, ţeny

-

74

95

Koeficient plnících školní docházku SŠ 2005-2009, čistý, muţi

-

41

-

Koeficient plnících školní docházku SŠ 2005-2009, čistý, ţeny

-

48

-

Pravděpodobnost ukončení prvního stupně základní školy (%) 2005-2009, reálná data Pravděpodobnost ukončení prvního stupně základní školy (%) 2005-2009, plán

PŘÍLOHA Č. 5: POROVNÁNÍ ÚROVNĚ VZDĚLÁNÍ ČR, UK, JAR ZDROJ: VLASTNÍ ÚPRAVA, ZDROJ DAT: UNICEF

IX