Role absolventa ZF MZLU v zahraničním projektu

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Diplomová práce

Role absolventa ZF MZLU v zahraničním projektu

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D

Bc. Pavlína Dvořáková

Lednice 2009

Poděkování Touto formou bych ráda poděkovala především Doc. Ing. Pavlu Šimkovi, Ph.D za odborné a laskavé vedení při utváření této práce a Dr. Fazalu Rabbimu za zprostředkování tohoto jedinečného tématu v zahraničí. Další díky si zaslouží:

Ing. Jawed K. Khan Shahid Abdul Karim Azeem u Allah Ing. Jiří Martínek, Ph.D. Ing. Mohammad Saleem Jaroslav Dvořák Miroslava Matoušková Ing. Tatiana Kuťková, CSc. Mgr. Irena Vodáková


Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Role absolventa ZF MZLU v zahraničním projektu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury a pramenů. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Praze, dne 22. dubna 2009 Podpis diplomanta:


Obsah 1

ÚVOD .........................................................................................................................7

2

CÍL PRÁCE...............................................................................................................8

3

METODIKA A MATERIÁL ...................................................................................9

4

ABSTRAKT.............................................................................................................10

5

POUŽITÉ ZKRATKY............................................................................................11

6

VÝSLEDKY PRÁCE – TEORETICKÁ ČÁST ...................................................12 6.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V SAE.....................................................................12 6.1.1 Vznik, poloha, geomorfologie země ...........................................................13 6.1.2 Klima ..........................................................................................................14 6.1.3 Geologie .....................................................................................................15 6.1.4 Půda ...........................................................................................................17 6.1.5 Vodní zdroje ...............................................................................................18 6.1.6 Zemědělství.................................................................................................20 6.1.7 Vegetace .....................................................................................................21 6.1.8 Sociální sféra..............................................................................................22 6.1.9 Ekonomika..................................................................................................23 6.1.10 Politickosprávní systém..............................................................................25 6.1.11 Podmínky podnikání...................................................................................25 6.2 STAVBA-ZAHRADA V SAE ...................................................................................27 6.2.1 Legislativa pro zakládání zeleně................................................................27 6.2.2 Tvorba ceny zahradního díla .....................................................................28 6.2.3 Nároky na zemědělského inženýra .............................................................32 6.2.4 Architektura a urbanizace..........................................................................32 6.2.4.1 Tradiční stavitelství..............................................................................32 6.2.4.2 Současné trendy v architektuře ............................................................33 6.2.5 Stavební materiály......................................................................................34 6.2.6 Vztah zeleně k místní architektuře..............................................................35 6.2.7 Zahradně architektonické styly ..................................................................36 6.2.7.1 Tradiční islámské zahrady....................................................................36 6.2.7.2 Formální zahrady .................................................................................37 6.2.7.3 Přírodní krajinářské parky....................................................................38 6.2.7.4 Přirozené pouštní zahrady ....................................................................38 6.2.7.5 Produkční zahrady................................................................................39 6.3 ZAKLÁDÁNÍ ZELENĚ V SAE .................................................................................40 6.3.1 Management zakládání zeleně ...................................................................40 6.3.1.1 Příprava stanoviště ...............................................................................40 6.3.1.2 Infrastruktura pozemku ........................................................................40 6.3.1.3 Úprava vlastností stanoviště.................................................................41 6.3.1.4 Hnojiva.................................................................................................42 6.3.1.5 Vegetační typy .....................................................................................44 6.3.1.6 Výsadba-výsev .....................................................................................44 6.3.1.7 Zakládání trávníků ...............................................................................45 6.3.1.8 Závlaha.................................................................................................47 6.3.1.9 Režim péče ...........................................................................................49


6.3.2 Sortiment používaných rostlin....................................................................49 6.3.2.1 Exteriérové rostliny..............................................................................49 6.3.2.2 Interiérové rostliny ...............................................................................50 6.3.2.3 Potenciál vegetace SAE v ČR ..............................................................52 6.4 SROVNÁNÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ..........................................................53 6.4.1 Srovnání prostředí SAE s ČR .....................................................................53 6.4.2 Principy podnikání v zahraničí ..................................................................63 7

VÝSLEDKY PRÁCE – PRAKTICKÁ ČÁST......................................................67 7.1 MODELOVÝ PROJEKT V EXTERIÉRU ......................................................................67 7.1.1 Metodika.....................................................................................................67 7.1.2 Charakteristika a návrh objektu.................................................................67 7.1.3 Smluvní partneři.........................................................................................68 7.1.4 Pracovní činnosti .......................................................................................70 7.1.4.1 Projektová práce...................................................................................70 7.1.4.2 Chemické rozbory ................................................................................70 7.1.4.3 Příprava stanoviště ...............................................................................70 7.1.4.4 Hrubé terénní úpravy............................................................................71 7.1.4.5 Výkopové práce ...................................................................................71 7.1.4.6 Stavební činnost ...................................................................................71 7.1.4.7 Úprava půdních vlastností....................................................................71 7.1.4.8 Výsadba palem a živého plotu .............................................................72 7.1.4.9 Stavba gazeba.......................................................................................72 7.1.4.10 Položení elektrických sítí .....................................................................73 7.1.4.11 Závlahový systém.................................................................................73 7.1.4.12 Výsadba................................................................................................74 7.1.4.13 Položení travních koberců....................................................................75 7.1.5 Tvorba ceny zahradního díla .....................................................................75

8

DISKUSE .................................................................................................................77

9

ZÁVĚR.....................................................................................................................78

10 SUMMARY .............................................................................................................80 11 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................81 12 SEZNAM ILUSTRACÍ A TABULEK ..................................................................84 12.1 ILUSTRACE ...........................................................................................................84 12.2 TABULKY .............................................................................................................89 13 PŘÍLOHY ................................................................................................................90


1 Úvod V říjnu 2007 jsem dostala pracovní nabídku v oboru zemědělského inženýrství ve Spojených Arabských Emirátech, konkrétně navrhování a dohled nad realizací zahrad. Za pár měsíců tedy prakticky budu v roli absolventa ZF MZLU podílejícím se na zahraničním projektu. Měla bych ovládat jak základy týkající se projekce a managementu zakládání zeleně, tak oblast využití inženýrské vědy a technologie pro zemědělskou výrobu v hyperaridních podmínkách. Přípravě na tuto nelehkou, ale rozhodně zajímavou činnost bych chtěla věnovat tuto diplomovou práci, která by mohla pomoci nebo inspirovat ostatní čerstvé absolventy naší školy při projektech v zahraničí nebo i již v oboru podnikající.

7


2 Cíl práce Cílem této práce je analýza podnikatelského prostředí a managementu zakládání zeleně ve Spojených Arabských Emirátech (dále také jen SAE). Na základě této analýzy budu obecně srovnávat podmínky s podnikatelským prostředím v České republice, ze kterých tak vyplynou odlišné principy a rozdíly v technologiích a postupech podnikání v oboru zakládání zeleně v SAE. Na základě těchto odlišných principů pak v závěru práce vymezím obecná kritéria, podle kterých by se bylo možné řídit na začátku podnikání v oboru zakládání zeleně kdekoliv v zahraničí. V závěru stručně navrhnu vhodný způsob propagace a využití této práce.

8


3 Metodika a materiál Práci jsem vytvořila na základě šesti osobních návštěv SAE v různých ročních obdobích během posledních dvou let. Stěžejním úkolem bylo prakticky proniknout do tamějšího prostředí oboru zakládání zeleně, což se mi podařilo hlavně díky Dr. F. Rabbimu, který žije v SAE již osmým rokem a organizuje provoz zahradnických školek společnosti Al Haytham Agri. Dev. Est. L.L.C, zaměřených na produkci veškerých typů zeleně pěstovaných v místních podmínkách. Metodika se odvíjí od hlavního cíle diplomové práce – provedení analýzy podnikatelského prostředí a managementu zakládání zeleně. Během dvou posledních let jsem se pokusila teoreticky i prakticky nastudovat kompletní sortiment používaného rostlinného materiálu, který se až na drobné výjimky zcela liší od sortimentu používaného u nás ve střední Evropě. Sehnat kvalitní odborný textový materiál týkající se zakládání zeleně nebo sortimentu rostlin používaných v SAE je všeobecně velice obtížné, některé informace bylo dokonce třeba nechat přeložit z arabštiny. Veškeré dostupné textové, mapové a obrazové materiály jsem získala v knihovně Dubai Public Library, Národní knihovně České republiky a Městské knihovně v Praze. Pro ověření vstupních poznatků na základě studia odborné literatury jsem provedla analýzu pracovního prostředí a využila pomoci zkušených místních zahradníků, zahradních architektů a pracovníků v oboru. Navštívila jsem několik stavebních i zahradních realizací, obchodní centra se stavebním zbožím a Garden centre v Dubai. Platnou legislativu a spoustu zajímavých publikací mi poskytly Ministerstvo zemědělství a rybaření v Dubai, magistrát v Dubai a obecní úřad v Sharjah. Problematika byla konzultována s vedoucím práce a dalšími odborníky příslušného oboru v České republice i tamějších podmínkách. Struktura práce je rozdělena do dvou částí. První teoretická část popisuje přírodně technické, hospodářské, sociálně kulturní a politickosprávní prostředí oboru zakládání zeleně ve Spojených Arabských Emirátech. Posléze prostředí srovnává s Českou republikou a na základě srovnání vyhodnocuje obecná kritéria k podnikání. Tamější situaci formuluji tak, aby absolvent ZF MZLU získal veškeré základní vstupní údaje k podnikání ve vystudovaném oboru. Druhá část je praktická – na konkrétním zahradně architektonickém projektu s podnikatelským záměrem v SAE implementuje získané poznatky v uvedené první části práce. 9


4 Abstrakt Diplomová práce se zabývá podnikatelským prostředím zakládání zeleně v zemi, která se nachází mimo Evropskou Unii (Spojené Arabské Emiráty). Teoretická část analyzuje a srovnává toto prostředí s Českou republikou, která je řešiteli nejznámější. Na základě srovnání vymezuje podstatná kritéria, jejichž shrnutí by obecně mohlo sloužit jako základní vodítko pro orientaci při zakládání zeleně v zahraničí. Výsledky práce jsou prakticky vysvětleny na modelovém zahradně architektonickém projektu, realizovaném ve Spojených Arabských Emirátech.

Klíčová slova: podnikatelské prostředí, Spojené Arabské Emiráty, management zakládání zeleně, cena stavebního díla, islámská zahrada, tropické, subtropické a halofytní rostliny

The Dissertation deals with entrepreneurial environment of establishing greenery in the country which is situated outside the European Union (in the United Arab Emirates). The theoretical part analyses and compares environment in the UAE and the Czech Republic which the author is most familiar with. By comparing she defines substantial criteria whose summary could generally serve as a basic guide for orientation when establishing greenery abroad. The results of the work are practically explained on a model garden-architectural project realized in the United Arab Emirates.

Keywords: entrepreneurial environment, the United Arab Emirates, management of establishing greenery, price of the building work, Islamic garden, tropical, subtropical and halophyte plants

10


5 Použité zkratky V textu byly použity následující zkratky a značky:

Agri. Dev. Est. – angl. Agriculture Development Establishment (podnik provádějící zemědělskou činnost) Dh – Dirham (angl. AED) – oficiální měna v SAE. Dirham je vázán na americký dolar pevným kurzem od roku 1997 – 1 USD = 3,6725 Dhs L.L.C – angl. limited liability company (společnost s ručením omezeným) – legální forma podnikání v mnoha zemích světa, která podnikatelům nabízí omezené ručení ppm – angl. parts per million (česky dílů či částic na jeden milion) a je výrazem pro jednu miliontinu celku. Někdy je tento výraz odvozován i z latinského pars per milion. Obdobně jako procento či promile se používá pro znázornění poměru jedné části vůči celku. (1 % = 10 000 ppm a 1 ‰ = 1 000 ppm) SAE – Spojené Arabské Emiráty UAE – angl. United Arab Emirates ZF MZLU – Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity

11


6 Výsledky práce – teoretická část 6.1 Podnikatelské prostředí v SAE Znalost podnikatelského prostředí je alfou a omegou k úspěšnému podnikání v jakémkoliv oboru. Žádná podnikatelská činnost nemůže plnit své funkce sama o sobě, ale jen v interakci s dalšími činiteli vnějšího světa, skládajících se z jednotlivých prvků a jsou navzájem propojeni vazbami. Podle charakteru těchto prvků rozlišujeme prostředí přírodně technické, hospodářské, sociálně kulturní a politickosprávní.1 6.1 Podnikatelské prostředí v SAE – kapitola nastiňuje podnikatelskou situaci v zemi z různých úhlů a některé podkapitoly se částečně tématicky překrývají. Popisuje přírodně technické prostředí, které přímo ovlivňuje pěstování rostlin a tím zakládání zeleně všeobecně (klimatické, půdní, geologické a další podmínky). Dále se zabývá hospodářským prostředím zahrnujícím ekonomické okolí a hospodářskou dynamiku země, řeší otázku daňové zátěže podniků. Sociálně kulturní prostředí je zmíněno v podkapitolách 6.1.8 a 6.1.9, ale více je rozpracováno v kap. 6.2. Legislativě vztahující se k zahradně architektonické tvorbě se věnuje závěr kapitoly. 6.2 Stavba-zahrada v SAE – vyhledává vztah mezi zakládáním zeleně a stavebnictvím v odlišném legislativním prostředí a zkoumá utváření zahradně architektonických stylů, jež jsou výsledkem vlivu sociálního a kulturního prostředí. 6.3 Realizace zakládání zeleně v SAE – ozřejmuje management zakládání zeleně včetně procesu zakládání, postupů, technologií a používaných materiálů. Záměrem těchto tří kapitol není rozpracování komplexního podnikatelského prostředí SAE, ale předložení základních vstupních informací pro podnikatelskou činnost v oblasti zahradně architektonické tvorby v této zemi, které budou posléze konfrontovány s již známým podnikatelským prostředím v ČR. Některé obecnější podkapitoly dotvářejí kontext souvislostí a jsou potřebné k vytvoření celkové představy o tamějším prostředí.

1

Členění podnikatelského prostředí je převzato z vysokoškolské učebnice určené pro studenty VŠE v Praze: Podniková ekonomika. SYNEK 2002, s. 38

12


6.1.1

Vznik, poloha, geomorfologie země

Spojené Arabské Emiráty jsou federací sedmi emirátů rozkládající se na východě Arabského poloostrova. Severozápad země je omýván Perským zálivem, východní cíp se dotýká Ománského zálivu. Sousedí se Saudskou Arábií na jihu a západě, na východě s Ománem. Federace vznikla z námořní dohody mezi Brity a šejky jednotlivých kmenů obývající východní cíp Arabského poloostrova. Vznik státu se datuje k roku 1972, kdy se sloučilo 7 států (Abu Dhabi, Dubai, Sharjah, Fujairah, Umm Al-Qaiwain, Ajman a Ras

Al

Khaimah)2.

Šest

ze sedmi emirátů sahá k Perskému zálivu, pouze emirát Fujairah je situován na východním pobřeží poloostrova a dotýká se Ománského zálivu. Celková rozloha federace činí 83 600 km2. Většinu Obrázek 1 / Poloha státu vůči svému okolí území vyplňuje plochá nížina, kterou ze čtyř pětin pokrývá písečná poušť. Tato obrovská neobydlená pouštní oblast se rozšiřuje na jih do Saudské Arábie a nazývá se Rub alKhali. Na severovýchodních hranicích s Ománem se paralelně s pobřežím Perského zálivu zvedá vysoké skalnaté pohoří Hajar, jehož nejvyšší vrcholy jsou na poloostrově Musandam, tvořící severní cíp země.

Průměrná

nadmořská

výška Hajarských hor na území SAE činí kolem 1 300 m a nejvyšší

hora

je

Jebel

Yibir

(1 527 m n. m.). V některých oblastech se hory vynořují příObrázek 2 / Struktura federace

2

mo z moře. Pobřeží se slanisky,

DRAŽAN 2005, s. 17

13


táhnoucími se někdy hluboko do vnitrozemí nebo dlouhými písečnými plážemi, je lemováno ostrovy a korálovými atoly. Zemí prochází obratník Raka.

6.1.2

Klima

Všeobecně je klima SAE klasifikováno jako hyper-aridní s velice vysokými letními teplotami. Průměrné roční srážky činí 110,2 mm. Většinou se déšť objevuje během zimních měsíců (prosinec – březen). Srážkově nejvydatnějším obdobím je leden a únor, které jsou zároveň nejchladnějšími měsíci roku. Jaro a léto je svědkem příležitostných prudkých dešťů. Dešťové srážky jsou v této zemi vyloženě závislé na místě a čase. Tendence pršet je pravděpodobnější v oblasti hor na severovýchodě. Podrobné informace o průměrných měsíčních teplotách vzduchu a průměrných měsíčních úhrnů srážek uvádí klimadiagram (obr. 3). Průměrná rychlost větru je všeobecně veliká, v průměru 6 km/h v 2m výšce nad zemí. Občas země čelí písečným a prašným bouřím. Pro snadnější přehled můžeme klimatické podmínky země sumarizovat do tří základních bioklimatických zón3.

První

z nich

se

rozprostírá

v oblasti celého pobřeží Perského zálivu a je charakteristická horkým a vysoce

vlhkým

podnebím,

zejména

v období léta (květen – září). Zimy jsou zde mírné a průměrný roční úhrn srážek je nízký. Druhá bioklimatická zóna se rozprostírá v odlehlých oblastech pouště téměř po celém území země a je

Obrázek 3 / Klimadiagram (pro město Sharjah)

charakteristická vysokými letními teplotami dosahujícími až 50 °C a silnými větry. Během studených zim se teplota snižuje až na 1 °C. Průměrná letní relativní humidita je značně nižší, než při pobřeží, zejména v období léta a průměrné roční srážky jsou v celé zemi nejnižší. V některých oblastech dokonce neprší několik let. Třetí bioklimatickou oblastí jsou Hajarské hory na severovýchodě země, které geologicky navazují na vysoké 3

Klimatická data jsou pořízena ze správy Ochrany životního prostředí a meteorologie v Saudské Arábii (Saudi Arabia´s Meteorological and Environmental Protection Administration). MOORE 2007, s. 12

14


pohoří Qara na území Ománu. Oblast pohoří Qara je charakteristická prudkými letními monzunovými dešti vanoucími od Indického oceánu a vytváří přirozenou bariéru bránící vniknutí

dešťů

do

SAE

a Saudské Arábie. Hajarské hory jsou tedy charakteristické

nejvyššími

srážkami

ročními

v zemi,

avšak

monzuny se zde nevyskytují. Podrobnější údaje uvádí tabulka 1.

Obrázek 4 / Bioklimatické oblasti SAE

Tabulka 1 / Klimatické údaje bioklimatických oblastí SAE

Ø letní teplota Ø zimní teplota Ø relativní humidita Ø roční srážky

6.1.3

Bioklimatická oblast Pobřeží Perského zálivu (1) 42–47 °C 13–10 °C 100 % léto, 75 % zima 50–100 mm

Poušť

Hajarské hory

(2) 42–50 °C 7–1 °C 15 % léto, 40 % zima 20–40 mm

26–32 °C 2–(-4) °C 40 %–80 % 100–250 mm

(3)

Geologie

SAE zabírají severovýchodní cíp arabské kontinentální desky, která je od období Kambria (před více než 500 milióny let) relativně stabilní. Arabská kontinentální deska zahrnuje dnešní Arabský poloostrov i Perský záliv, avšak po většinu historie byla součástí rozsáhlejšího afro-arabského kontinentu. Tento kontinent se v období prvohor ocitl poblíž jižního pólu a oblast dnešních SAE byla v historii dvakrát zaledněna. Teprve před 25 milióny let v době utváření Rudého moře se Arabský poloostrov začal od afrického kontinentu oddělovat. Od konce prvohor je ustálen v subtropické a tropické zeměpisné šířce a navzdory předešlým pohybům se tato oblast zdá být tektonicky relativně zklidněna4. V tropických druhohorách započal proces sedimentace, kdy na pobřeží a v pobřežních mořských mělčinách začaly vznikat geologické útvary složené z karbonátových (CaCO3) a dolomitových (CaMg(CO3)2) vrstev. Tyto fosilní útvary, především

4

http://arabianwildlife.com/

15


z období jury a pozdní křídy (před 210–85 milióny let), jsou dnes velice známé kvůli obrovským ložiskům ropy a zemního plynu. Od poloviny křídy (před 100 milióny let) se na topografických vyvýšeninách začaly vytvářet solné klenby, které dnes v hloubce více než 6 000 m tvoří geologický základ celé jižní oblasti Perského zálivu a mnoha jeho pobřežních ostrovů. Během třetihor a následného zvedání zemské kůry v důsledku regionálních sil na konci oligocénu (před 25 milióny let) vymodelovala eroze pozoruhodnou scenérii zbrázděných rozeklaných hor, do nichž se ostře zařezávají klikatá vádí.5 Hajarské pohoří sestává z prvohorních metamorfních a magmatických na sebe navrstvených příkrovů zformovaných na místě podmořského hřebenu v Indickém oceánu. Pohoří je jednou z nejkrásnějších a nejrozsáhlejších geologických přírodních expozic hornin původem z oceánské kůry na světě a stáří zde nalezených fosilií se pohybuje od 300 miliónů do 8 miliónů let.6 V současnosti je většina povrchu země rozprostírajícího se od Hajarských hor na západ a jih tvořena pobřežními nížinami, štěrkovými pláněmi a navátými pouštními písky. Poušť je z geologického pohledu současný jev, výsledek dlouhotrvající povrchové eroze a usazování v aridním prostředí. Vzhledem k tomu, že se tvary dun liší podle směru

větru,

sezónní

nebo nahodilé větry mohou do celkového vzoru zavést zcela nové tvarové prvky. Tyto prvky se mohou posilovat nebo vyrušit navzájem, stejně jako oceánské vlny. Protože písečné duny nelze přesunout nebo Obrázek 5 / Mapa hlavních pouští a solných plošin v SAE změnit stejně rychle jako vlny oceánu, minulost může hrát významnou roli v tom, co vidíme dnes. Přes poměrně pravidelný a stálý směr převládajících větrů se tvary dun v SAE a struktura pouští liší od oblasti k oblasti. Největší duny se nalézají uprostřed země v pouštích Liwa a Manadir, směrem na západ se rozprostírá poušť s podélnými dunami. V některých oblastech jsou písková lože pokryta bělavou sraženinou uhličitanu

5 6

Vádí je suché pouštní údolí, zaplněné vodou jen po zimních a jarních deštích. KRAUS 2005, s. 842 DRAŽAN 2005, s. 166

16


vápenatého a jiných solí z podzemních vod z dob, kdy byla hladina vody vyšší, než je dnes. Zcela na západě se od pobřeží Perského zálivu rozprostírá solná plošina Sabhka Matti, která přechází do Saudské Arábie. Sabhka se všeobecně vyskytuje v horkých a suchých oblastech poblíž vodní hladiny, kde za chemického procesu srážení solí vytváří tvrdou a často nepropustnou vrstvu o mocnosti půl metru.7 Další solné plošiny se nalézají na pobřeží emirátu Abu Dhabi.

6.1.4

Půda

Většina půd v SAE je tvořena lehkými písčitými naplaveninami obsahujícími 85 % písku s poměrně zanedbatelným procentuálním zastoupením organické složky, většinou nižším než 1–2 %, což je způsobeno horkým klimatem a rychlým procesem rozkládání. Z pohledu chemického složení je průměrný obsah základních prvků velmi nízký. Dusík představuje rozmezí od 5–10 ppm, fosfor 1–5 ppm, draslík 100–14 ppm a stopové prvky jsou též v minimálním množství. Naopak uhličitan vápenatý je v půdách zpravidla zastoupen 25–40 %, někdy dokonce dosahuje až 90 %. Obecně můžeme stanovit základní chemické reakce půdy podle přímého vztahu k její úrodnosti. Tamější půda je převážně alkalická a hodnota pH je většinou vyšší než 7 (obvykle mezi 7,5–8,5). V takových případech probíhá proces absorpce zvláště fosforu, železa, zinku a manganu značně obtížně. Co se týče schopnosti výměny kationů, ta se v SAE kvůli nízkému obsahu jílovitých složek pohybuje jen mezi 6–12 mm na 11 g substrátu. Důležitou vlastností půd je salinita, která je v SAE značně vysoká a má vliv na příjem živin potřebných pro růst rostlin. Salinita půdy se měří v procentech, v blízkosti moře je vyšší a směrem do vnitrozemí se snižuje. Typy půd v SAE8 (1) Půdy středně až silně štěrkovité Štěrkopísčité půdy obsahují vysoké procento štěrku (až 35 % z celkového objemu). Podle míst výskytu se mohou odlišovat množstvím a hloubkou výskytu kamenů v půdě nebo strukturou a množstvím obsahu uhličitanu vápenatého. Takové půdy 7

http://uaeinteract.com/ Veškeré údaje jsou získány v informačním centru Ministerstva životního prostředí a vodního hospodářství v SAE (UAE Environmental & Agricultural Information centre). 8

17


jsou poměrně vhodné pro pěstování rostlin a nalezneme je v údolí Al Battina mezi Ománskými horami a Ománským zálivem a na štěrkových pláních východní strany SAE.

(2) Půdy slabě štěrkovité Slabě štěrkovité půdy jsou hluboké písčité půdy a do hloubky více než 50 cm obsahují jen malé množství štěrkové složky. Chemické složení těchto půd je charakteristické vysokým obsahem uhličitanu vápenatého. Nacházejí se ve štěrkových oblastech přiléhajících k písčitým pouštím.

(3) Písčité Tyto půdy jsou lehké a hluboké bez výskytu štěrkové složky. Mocnost písčité složky je až 50 cm. Vyskytují se na štěrkových planinách zejména v oblastech Lime, Dhaid, Ghuraif a Al Maddam.

(4) Písčitohlinité Písčitohlinité půdy jsou hluboké až 60 cm a obsahují vysoké množství bahna a jílových nánosů. Jsou omezené pouze na místa, kde se jemný štěrkopísek usadil v údolích, kam se nedostane písek z pouští. Oblasti tohoto typu půdy jsou rozděleny podle obsahu uhličitanu vápenatého: (1) méně než 25 % CaCO3 – Dhaid a pláň Al Maddam, (2) mezi 25 – 40 % CaCO3 – oblasti půd jemné a středně jemné struktury např. jih Al Daqdaqa a (3) více než 40 % CaCO3 – zahrnují vápencové pláně na severu oblasti Al Daqdaqa a jejich výskyt se zvyšuje směrem na sever a západ.

6.1.5

Vodní zdroje

Přírodní vodní zdroje jsou v SAE často řešeným a závažným tématem, protože se během rapidního rozvoje průmyslu a zemědělství jejich zásoby neustále zmenšují. V současnosti se v zemi nevyskytují žádné stálé vodní toky a přírodními zdroji vody jsou studny a znovuprobuzené prameny v období zimních dešťů. V Hajarských horách se během prudkých zimních dešťů naplní vyschlá řečiště vádí, ze kterých voda stéká do níže položených oblastí, a výsledkem pak bývají menší krátké záplavy. Celkový roční odtok povrchové vody vytvořený dešťovými srážkami činí v SAE 150 miliónů m3. Průměrné množství podzemní vody, které se každý rok načerpá, činí kolem 18


120 miliónů m3 a většina z tohoto množství je původem infiltrací z vodního řečiště.9 Na základě těchto závěrů z výzkumů podzemních zdrojů byla zahájena výstavba nových přehrad při ústí horských řečišť na mnoha místech po celé zemi. Princip nepřetržitého doplňování podzemní vody infiltračního povodí je zobrazen na obr. 6. V současnosti se v celých SAE nachází 140 přehrad a hrází různých velikostí s celkovou kapacitou 80 miliónů m3 vody. Ačkoliv mnoho z těchto přehrad bylo v zásadě vystavěno pro sběr vody, plní také funkci ochrannou

vůči

povodňovým Obrázek 6 / Doplňování podzemní vody v SAE

katastrofám. Rozvírající se nůžky mezi nabídkou a poptávkou pitné vody však přinutily místní vládu k řešení tohoto problému a k mnoha závažným rozhodnutím, založeným na strategii vhodného používání vodních zdrojů pro udržitelný rozvoj. Nedostatek tradičních zdrojů pro domácí spotřebu vody byl nahrazen novými a finančně náročnými netradičními technologiemi, kterými se rozumí voda zbavená soli v desalinizačních stanicích a upravená odpadní voda. SAE má nejrozvinutější systém produkce desalinizované vody na světě. První desalinizační stanice byla vybudována v Abu Dhabi v roce 1976 s celkovou kapacitou 250 m3 za den. Díky prudkému růstu spotřeby vody pro domácí a průmyslové účely byly založeny nové stanice a v současnosti je v Emirátech 35 desalinizačních stanic, které produkují ko24%

9%

Zemědělství

lem 385 miliónů m3 ročně.10 Vláda velmi in-

Průmysl

vestovala také do rozvoje recyklace odpadních

Domácnost

vod. Žádná voda ze SAE není vypouštěna do

67%

moře, veškerá odpadní voda je upravována a znovu zužitkována pro závlahy veřejných

Obrázek 7 / Podíl spotřeby vody v SAE

parků a výsadby zeleně podél silnic a dálnic.

Oba typy vodních zdrojů jsou zpravidla lokalizovány v pobřežním pásmu země poblíž všech větších pobřežních měst a vesnic.

9

http://www.eoearth.org/ BROOK 2005, s. 9

10

19


Výzkum EarthTrends11 definuje podíl spotřeby vody pro zemědělské účely 67 %. V současnosti pochází veškerá tato voda z podzemních zdrojů. Spotřeba vody pro domácí a průmyslové účely tvoří 33%, z toho je větší polovina vody chemicky zpracována desalinizačními stanicemi, zbytek opět pochází ze zdrojů podzemních vod.

6.1.6

Zemědělství

Zakládání zeleně je v SAE, stejně jako sadovnictví a školkařtví, považováno za zemědělskou činnost, a proto je kapitola Zemědělství do této práce zařazena. SAE má velice limitovaný potenciál rozvoje zemědělství a místní zemědělská produkce aktuálně uspokojuje pouze jednu čtvrtinu poptávky země. Navzdory krutým podnebním podmínkám a půdním a závlahovým omezením byl v tomto sektoru zaznamenán významný pokrok, zvláště v posledních třech desetiletích. Země je obvykle kultivována příměsí vhodné půdy v oblastech výskytu podzemní vody. Je nutné si však uvědomit, že termín „obdělávatelná půda“ je naprosto relativní pojem a rozsah obdělávatelných ploch v SAE se může kdykoliv změnit. Hlavní zemědělské oblasti se nacházejí na severovýchodě (Ras Al Khaimah), na východě podél pobřeží Ománského zálivu od města Kalba až po město Dibba (Fujairah), na jihovýchodě (Al Ain) a v centrálním regionu země (Dhaid a Abu Dhabi).12 V letech 1976–1981 došlo k významnému rozvoji moderních závlahových systémů, do té doby se používaly tradiční záplavové a kanálové metody. První průkopnické zemědělské farmy byly zakládány již s moderními postřikovači a mikro-závlahovým systémem v roce 1983. Tato inovace ušetřila až 60% závlahové vody oproti tradičním způsobům. Kromě vládních experimentálních farem, zahradnických školek, zalesňovacích projektů a veřejných zahrad, jsou všechny zbylé zemědělské pozemky majetkem vlastníků. Momentálně v SAE existuje přes 25 000 majitelů menších, či větších zemědělských farem. Vláda na tuto činnost poskytuje dotace, osvětu a jiné motivační stimuly, nevybírá daně. Aktuální hrozbou je pronikání mořské vody do ložisek sladkých podzemních vod. V některých oblastech země slaná voda již prostoupila až 20 km do vnit-

11 12

http://earthtrends.wri.org/ http://eoearth.org/

20


rozemí, což některé farmy nutí k ukončení produkce. Zemědělství zaměstnává okolo 10 % pracovních sil a podílí se na HDP jen necelými 2 %.

6.1.7

Vegetace

Krajina v SAE působí pustě a osaměle. Rozlehlé písečné duny a kamenné svahy hor jsou jen občas pokryty nízkou nezapojenou vegetací. Pouze Hajarské hory a k nim přiléhající oblasti se pravidelně zazelenají v zimním období dešťů. Flóra Hajarských hor je relativně rozmanitá. Po celé zemi jsou rozesety datlové háje, které v rozlehlých pouštích tvoří příjemné zastíněné oázy. V jejich blízkosti se vyskytuje bohatá vegetace zahrnující Abutilon pannosum, Pergularia tomentosa a Vernonia arabica. Ve skalách pod akáciemi s deštníkovitými korunami je velice častá červeně kvetoucí Tephrosia apollinea, zářivě žlutě kvetoucí Haplophyllum tuberculatum a nenápadná Pulicaria arabica. Blepharis ciliaris tvoří květy během celého roku. Přílivová bažinatá krajina s lagunami a malými ostrůvky na severním úpatí hor státu Fujairah je místem výskytu nízkého, avšak hojného mangrovového porostu (Avicennia marina) a byla vyhlášena za Národní rezervaci Khor Kalba.13 Při mořském pobřeží se celkem daří i kokosovým palmám. Vzhledem k velikosti SAE se v zemi nalézá celá řada přírodních stanovišť, která se postupem času vyrovnala s tvrdými životními podmínkami. V oblastech solných plošin sabhka v emirátu Abu Dhabi jsou písčité roviny posety halofytní vegetací Salsola imbricata a Zygophyllum mandavillei s příměsí zakrnělých Tamarix. Všechny tyto slanomilné rostliny jsou známé svou morfologickou i fyziologickou adaptací vůči vysokému obsahu soli v půdě. Tamarix vyměšuje solné krůpěje četnými žlázkami zredukovaných šupinovitých listů, zatímco sukulenty zadržují solný koncentrát uvnitř dužnatých kulovitých listů. Na přechodu solných plání do pouště se většinou hojně vyskytují traviny Panicum turgidum a Pennisetum divisum. Dalšími halofyty v oblasti sabhka jsou Atriplex leucoclada, Halocnemum strobilaceum, bíle kvetoucí Heliotropium kotschyi a Halopeplis perfoliata s hnědými kulovitými listy. Sporobolus arabicus a Limonium axillare vytvářejí mistrovskou paletu směsí barev a textur. Na jaře je země

13

DRAŽAN 2005, s. 33

21


pokryta souvislými rostlinnými porosty Moltkiopsis ciliata, Cyperus arenarium a Senecio glaucus.14 Pouštní vegetace je velmi rozptýlená, ale docela rovnoměrně rozložená. Z keřového patra se zde vyskytují Cornulaca monacantha, Crotalaria persica, Hammada elegans, Calotropis procera a Taverniera spartea. Jednou z domácích rostlin, nejznámějších mezi beduíny, je Calligonum comosum, kterému hrozí vyhynutí kvůli intenzivnímu spásání velbloudy. Na svazích dun rostou Calligonum crinitum, Cornulaca arabica a Cyperus conglomeratus.15 První pouštní květy v období zimy vykvétají na stříbrném keříku Aerva javanica, který je charakteristický chomáčovitými semeny. V oblastech vádí, vyschlých řečišť, která jsou občas zaplavena vodou valící se v období dešťů z hor, se v úrodné půdě hojně vyskytuje nízký pokryvný slanomilný keř s drobnými žlutými květy Zygophyllum simplex. Dalšími pokryvnými keříky jsou Erucaria hispanica, Rumex vesicarius a Epipactis veratrifolia, který vyžaduje o něco málo vlhčí stanoviště. Zajímavou složkou flóry SAE jsou cizopasné rostliny, které vegetují z kořenů jiných hostitelských rostlin. Mezi ně patří např. drobné červeně zbarvené oválné útvary Cynomorium coccineum nebo žlutě kvetoucí pouštní hyacint Cistanche tubulosa.16

6.1.8

Sociální sféra

Zvyšování komerční pro13%

dukce ropy v zemi způsobilo zlepšení

životní

úrovně

jihoasiaté 13% 45%

a rozsáhlý dovoz pracovní síly, proto stále dochází rychlému

Íránci Arabové ze SAE

12%

Arabové z ostatních zemí

růstu počtu obyvatel. Během 17%

posledních dvou desetiletí se počet

obyvatel

SAE

ostatní

zvýšil Obrázek 8 / Podíl populace podle státní příslušnosti

až o 70 %. Přesto však mají současné Spojené Arabské Emiráty nízkou hustotu zalidnění (36 obyvatel/km2) a počet obyvatel se odhaduje na 4 milióny.

14

JONGBLOED 1992, s. 20 http://www.arabianwildlife.com/ 16 JONGBLOED 1992, s. 7 15

22


Necelých 90 % populace jsou přistěhovalci bez státní příslušnosti (viz obr. 8), ze kterých dvě třetiny tvoří Asiaté pocházející především z Indie, Pákistánu, Íránu, Srí Lanky, Bangladéše a Filipín a zbývající třetinu přistěhovalců představují Evropané a Američané. První sociální kategorií jsou přistěhovalci rozdělení podle příjmů do společenských tříd: (1) špičkoví odborníci a technokraté s mezinárodními smlouvami, (2) střední – profesionálové, např. učitelé, kvalifikovaní technici nebo obchodníci

a (3) kvalifikovaní

i

nekvalifikovaní

pracovníci

asijského

původu

s nejnižším platovým ohodnocením. Druhou kategorií je menšina arabských státních příslušníků, kteří mají v zemi značná privilegia a zvýhodnění v rámci legislativy. Dělí se do čtyř hlavních společenských tříd: (1) rodiny vládnoucích šejků, jejichž členové si drží nejvyšší politická místa v zemi, (2) obchodní třída tradičních obchodníků s perlami, kteří nyní prodávají mezinárodní spotřebního zboží, (3) nová střední třída s rostoucím počtem odborníků, kteří mají užitek z dosaženého vzdělání a (4) třída s nízkými příjmy, zastoupená beduíny, bývalými lovci perel a zemědělci. V emirátu Abu Dhabi žije nejvíce obyvatel, ale současně má ve srovnání s ostatními emiráty nejnižší hustotu zalidnění. Dubai, která má v rámci SAE nejvyšší hustotu obyvatelstva, je považována za obchodní kapitál a nejdůležitější přístav v zemi. Více než dvě třetiny z celkového počtu obyvatel jsou soustředěny v těchto dvou emirátech. Úředním jazykem je arabština, mezi přistěhovalci se mluví anglicky, hindu, urdu, persky a filipínsky. Obchodní řečí je angličtina.

6.1.9

Ekonomika

SAE jsou na základě různých sociálně-ekonomických ukazatelů (HDP, spotřeba energie na hlavu atd.) jednou z nejrozvinutějších zemí na světě a místní trh je bezesporu jedním z nejdynamičtějších. Po zavedení ropného hospodářství v 60. letech 20. století se staly členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a nyní jsou třetím největším vývozcem ropy a zemního plynu v Perském zálivu. Vývoz ropy se stal hlavním zdrojem příjmů a v ekonomice země hraje podstatnou roli (tvoří více než 30 % HDP). V posledních letech však SAE realizovaly několik projektů, aby diverzifikovaly svou ekonomiku a snížily svou závislost na příjmu z ropy a zemního plynu. Federální vláda investuje v sektorech výroby hliníku, chemického průmyslu, cestovního ruchu, stavebnictví, telekomunikace, dopravy, rybolovu, zemědělství a reexportu (SAE jsou 23


od roku 1995 členem Světové obchodní organizace WTO). Obchodní bilance země je výrazně kladná a vývozy dlouhodobě převažují nad dovozy o více než 30 %. Dováží se zejména spotřební zboží a potraviny, velkou část importu dále tvoří výrobky chemického průmyslu, stroje a stavební materiály pro různé gigantické stavby. Hlavními partnery v dovozu jsou Čína, Indie, USA, Japonsko a Německo. Od roku 1973 se v SAE používá měna dirham. Oficiální zkratkou je AED a mezi neoficiální zkratky patří DH nebo Dhs. Od roku 1978 jsou dirhamu přidělena zvláštní práva čerpání17 (Special Drawing Rights, SDR) a v roce 1997 se navázal na americký dolar pevným kurzem – 1 USD = 3,6725 Dhs. K utváření cenové politiky sou zřízeny instituce cenového dohledu. Jejich úkolem je odstraňovat zneužívání cenové tvorby podnikateli a tím činit regulační zásahy do cenového vývoje. V SAE vykonává přímou regulaci cen Ministerstvo financí a prostřednictvím magistrátu (Municipality Main Building) jsou vydávány aktuální doporučené ceníky pro komodity – pracovní platy a zemědělské materiály (půdní substrát, zlepšující materiály, hnojiva atd.). Kontroly pracovních a platových smluv mezi zaměstnavateli a zaměstnanci si navíc hlídá Ministerstvo práce a sociálních věcí (Ministry of Labour and Social Affairs) a ceny zemědělských materiálů Ministerstvo zemědělství a rybaření (The Ministry of Agriculture and Fisheries). Pro rostliny žádné doporučené ceníky nejsou vytvořeny, dokonce v SAE chybí katalogy popisů směrných cen a stavebních prací. Nepřímé regulace cen v zemi prakticky neexistují z několika důvodů: osobní příjmy, včetně všech platových forem a jiné kapitálové zisky zde nepodléhají zdanění, neexistuje nájemní ani majetková daň, nejsou zavedena celní zatížení, poskytování úvěrů a dotací probíhá jen v rámci neziskových islámských společností, nikoliv ze státního rozpočtu.

17

Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou jednotnou měnovou a účetní jednotkou užívanou v rámci Mezinárodního měnového fondu (MMF) a při některých složitějších transakcích i v soukromém sektoru. SDR tvoří hlavní rezervní aktivum MMF a odvozují se od průměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Velké Británie – zemí nejvíce zapojených do globálního obchodního systému. MMF přiděluje SDR svým členům na základě výše jejich členských kvót.

24


6.1.10 Politickosprávní systém Federaci sedmi emirátů vede vláda jmenovaná federální radou, která má zákonodárnou i výkonnou pravomoc a zahrnuje vládce všech emirátů.18 Vládními orgány jsou: prezident v čele státu, jeho zástupce, vrchní rada, předseda vlády a soudnictví s nejvyšším federálním soudem. Kabinet se skládá z ministrů, kteří jsou z převážné většiny zároveň členy vládnoucích rodin. Kromě výkonné moci na federální úrovni má také každý emirát svůj místní vládní systém, zákony a rozvojové strategie. Federální ministerstvo, které má pobočku v každém z emirátů, vydává zákony, které však prakticky nejsou dostupné veřejnosti. Zákony zahrnují např. Stavební zákon (Construction Law), Zákon o životním prostředí (Environmental Law), Obchodní zákon (Business Law) atd. Nově vydané nebo aktualizované zákony jsou ministerstvem předávány magistrátu (Municipality Main Building), který sídlí v hlavním městě každého z emirátů. Ten podle nově platných zákonů vytvoří regulativy pro veřejnost, jež jsou dále rozeslány na obecní úřady (Municipality) ve všech ostatních městech emirátu. Činnost těchto úřadů je hnací silou rozvoje měst a je páteří většiny městských veřejných služeb, např. veřejné dopravy, plánování, ochrany životního prostředí, stavebnictví apod. Zákony tedy prakticky vykonává magistrát a magistrátem spravované obecní úřady. Magistrát je v praxi velmi důležitým prostředníkem mezi ministerstvy a občanskou sférou.

6.1.11 Podmínky podnikání V SAE existuje jen jedna legální forma podnikání, kterou je založení podnikové společnosti L.L.C., v rámci níž mohu mít roli zakladatele, spolumajitele nebo zaměstnance. Zákon však cizinci bez státního občanství v SAE neumožňuje vlastnit půdu nebo nemovitost na území země, což je jednou z podmínek k založení obchodní společnosti. Tyto pravomoci má pouze místní občan – arab, který prakticky funguje jako zprostředkovatel a ručitel podnikání v jakémkoliv oboru. To znamená, že z podnikání cizince

18

Tento systém se odvíjí od tradiční kmenové organizace panujících rodin šejků, kteří mají právo obsadit nejdůležitější místa státní politické správy. Šejkové jsou považováni za plnitele dvou hlavních rolí: tzv. modernizátorů státu a ochránců kulturního dědictví. http://www.everyculture.com/

25


vždy podílem prosperuje nějaký Arab, občanský příslušník SAE, což pro cizince představuje také určité výlohy. Chystám-li se začít pracovat v SAE v oboru zahradně architektonické tvorby, mám pouze dvě možnosti: (1) Založím v SAE novou obchodní společnost, pro kterou však budu muset najít vhodného ručitele emirátského občanství, se kterým se domluvím na pronájmu vyhovujícího pozemku, zemědělské farmy, či kanceláře. Nalézt místního ručitele není problém, protože privilegium možnosti vlastnictví pozemku přináší místním občanům zásadní výhody. (2) Stanu se zaměstnancem firmy, pro kterou budu pracovat. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody, zaměstnanec je však zbaven zodpovědnosti za získávání potřebných certifikátů a licencí, což je povinností pouze zakladatele společnosti. Jakýkoliv jiný typ podnikání bez legálního založení společnosti L.L.C je v SAE naprosto nemožný. Požadavky pro registraci nové společnosti L.L.C v SAE včetně trvání jednotlivého procesu a příp. finančních poplatků je uvedeno v příloze.19

19

Veškeré údaje o zakládání obchodní společnosti L.L.C jsou převzaty z Municipality v Sharjah a http://www.doingbusiness.org/. Doba trvání jednotlivých procesů a finanční poplatky se vztahují pro emirát Dubai.

26


6.2 Stavba-zahrada v SAE Legislativně nemá zakládání zahradně architektonického díla v SAE žádnou souvislost se zakládáním stavebního díla. Jak je zmíněno v kap. 6.2.1, v praxi je nově založené podnikatelské společnosti udělena konkrétní pracovní licence, buď na činnost zahradně architektonickou, nebo na činnost stavební a architektonickou. Avšak jakýsi vztah stavby a zahrady v této zemi zaručeně existuje, tak jako existuje všude jinde odnepaměti.

6.2.1

Legislativa pro zakládání zeleně

Nová společnost zaměřená na zahradně-architektonickou tvorbu může začít vykonávat pracovní nebo obchodní činnost, pro kterou dostala oprávnění formou licence, další potřebná povolení (viz přílohy) a je zapsána v obchodním rejstříku. Licence, kterou vystavuje Ministerstvo zemědělství a rybaření, čítá seznam pracovních činností, kterým se podnik může věnovat, a které v tomto případě mohou zahrnovat pouze aktivity spojené se zahradními pracemi, tj. terénní úpravy, projektování a zakládání zeleně, údržbu zahrad, příp. i produkci a distribuci zahradnických rostlin. Založení nového zahradního prostoru si někdy žádá také stavební zahradní komponenty (bazény, pergoly, zdi, schodiště, terasy, studny atd.), na jejichž výstavbu však firma s licencí na zahradněarchitektonickou tvorbu nemá pracovní oprávnění. Pokud si tato společnost přeje v rámci svých činností věnovat zároveň stavebním pracím, je povinna si požádat navíc o obchodní licenci povolující stavební činnost20. V SAE jsou však tyto dvě podnikatelské činnosti považovány za naprosto od sebe odlišné aktivity. Zejména místní legislativa částečně brání a komplikuje podnikatelům, aby se věnovali oběma činnostem v rámci jedné firmy (licence vydávají dvě různá ministerstva). Obecní úřady všeobecně vyžadují pro každý stavební projekt stavební povolení. V praxi spolupracují zahradně architektonické realizační firmy se smluvně vázanými stavebními firmami. Co se týče legislativy pro obor zahradně-architektonické tvorby, zákony, vyhlášky a normy nejsou v SAE specifikovány. Ve skutečnosti existují jen jakési zákonné re20

Licenci vydává Ministerstvo veřejných prací (Ministry of Public Works), které je odpovědné za výstavbu silniční infrastruktury, budov a dalších stavebních projektů týkajících se urbanismu a územního plánování.

27


gulativy, které ovlivňují provoz podnikové společnosti L.L.C. Podnikových společností L.L.C se všeobecně týkají tyto zákony a vyhlášky: 1. Zákon o pronajímání nemovitosti (Tenancy Law) 2. Pravidla Imigračního úřadu (Immigration Department) 3. Pravidla ministerstva práce a zahraničních věcí (Ministry of Labour and Social Affairs) 4. Regulativa Ekonomického úřadu (Department of Economic Development) Následující instituce se v SAE zapojují do managementu vodních zdrojů, půd, hnojiv a dalších záležitostí týkajících se zemědělství a zakládání zeleně. Kompetence institucí se překrývají, avšak objasnění správního systému, jehož struktura je velmi rozvětvená, není cílem této práce. 5. Ministerstvo zemědělství a rybaření (Ministry of Agriculture and Fisheries) 6. Ministerstvo elektřiny a vodního hospodářství (Ministry of Electricity and Water) 7. Ministerstvo životního prostředí a vodního hospodářství (Ministry of Environment and Water) 8. Hlavní úřad vodních zdrojů (General Water Resources Autority) 9. Federální agentura životního prostředí (Federal Environmental Agency)

6.2.2

Tvorba ceny zahradního díla

Tato kapitola poskytuje informace o tvorbě a struktuře cen práce při realizaci zahradního díla v SAE. Informace a údaje byly získány od pracovníků projektových a dodavatelských organizací. Pojmy a terminologie se většinou neshodují s používanými v ČR, proto jsem sáhla k volnému překladu, některé obtížně přeložitelné termíny jsou ponechány v angličtině.21 Cena zahradního díla vychází z kalkulace jeho nákladů. Z pohledu investičního procesu se na realizaci účastní několik smluvních partnerů. V SAE jsou jimi zpravidla: investor, který předběžně stanovuje celkovou cenu na základě kalkulace nákladů realizace; osoba provádějící finanční odhad – v každém městě v SAE jsou nabízeny služby finančních odhadů, které se využívají zejména při rozsáhlých a finančně náročných 21

Způsob utváření ceny zahradního díla je pro snadnější srovnávání v kapitole 7.4 odvozen od českých forem a zvyklostí. TICHÁ, MARKOVÁ, PUCHÝŘ 1999, s. 88 – 94, 176 – 178

28


projektech; projektant, který předběžně určí cenu projektových prací a své inženýrské činnosti; dodavatel zahradního díla sestavuje nabídkovou cenu realizace na základě kalkulace práce a použitých materiálů; dodavatel stavebního díla provádí totéž, co dodavatel zahradního díla, ale v oblasti stavebnictví a v neposlední řadě manager, který stanovuje cenu za svou činnost – koordinace celého projektu a výběr osoby provádějící finanční odhad, projektanta a dodavatele. Všichni smluvní partneři použijí údaje k sestavení svých platů podle platových směrnic. Informaci o správné ceně získají až na trhu, respektive při porovnání nabídkových cen různých dodavatelů. Nákladů na realizaci zahradního díla, které musí investor vynaložit je tolik, že vzniká potřeba jejich utřídění. Rozdělení nákladů z pohledu účastníků investičního procesu objasňuje schéma na obr. 9.

Obrázek 9 / Rozdělení nákladů v SAE z pohledu účastníků investičního procesu

Seznam nákladů tvořících souhrnný rozpočet, ze kterého obrázek 9 vychází: I Manažerská činnost Management, koordinace a dohled nad projektem, výběr smluvních partnerů. II Finanční odhad Služby vykonané za účelem získání kompletních finančních nákladů projektu, zahrnující jak stavební část, tak část týkající se zakládání zeleně. 29


III Projektové a průzkumné práce a) Projektové práce: činnost projektanta stavby, autorský dozor, další smluvené práce v rámci projektové dokumentace, změny a doplňky vyžádané odběratelem. b) Průzkumná práce: geodetické, kartografické a další mapové podklady. IV Provozní soubory Dodávka a montáž strojů, zařízení, nářadí a inventáře zpravidla spojeného funkčně, jak v oblasti zakládání zeleně, tak v oblasti stavební. V Stavební objekty Pořízení a dodávka stavebních objektů včetně dodávky veškerých materiálů a prací, týkajících se pouze stavebních činností. VI Hard landscaping Pořízení a dodávka stavebních materiálů a půdního substrátu včetně terénních úprav a prací v rámci zahradně-architektonické činnosti + umělecká díla (sochy, fresky atd.). VII Soft landscaping Pořízení a dodávka vegetativních materiálů včetně práce spojené s jejich zakládáním v rámci zahradně-architektonické činnosti. VIII Samostatné stroje a zařízení Stroje a zařízení nevyžadující montáž na stavbě, které nejsou součástí provozních souborů ani stavebních objektů (vysokozdvižné vozíky, měřící přístroje atd.). IX Práce nestavebních organizací Náklady týkající se činností, které nejsou zajišťovány dodavateli stavebních a zahradních materiálů nebo prací. Vybudování a vytyčení geodetické sítě, získání stavebního povolení, licencí apod. X Vedlejší náklady Náklady na zařízení staveniště, území se ztíženým přístupem, ztížené dopravní podmínky, doprava zaměstnanců dodavatele na pracoviště, atd. XII Rezerva Finanční rezerva umožňující navýšení ceny v neočekávaných situacích. 30


XIII Inženýrství a investice Organizační a přípravná činnost investora (příprava staveniště, příprava zahájení provozu atd.). XIV Ostatní náklady Pronájem či nákup pozemků za účelem výstavby podpůrných stavebních objektů apod.

Základním schématem pro vytvoření ceny zahradního díla je kalkulační vzorec. Kalkulace se sestavují v jednotlivých položkách: mzdy, hmoty, transport, stroje, režie správní, risk, zisk a ostatní náklady. Kalkulační jednicí jsou výrobky, práce a služby vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem. Obsah kalkulačního vzorce používaného v SAE je uveden v tabulce 2. Tabulka 2 / Kalkulační vzorec SAE

Platy kvalifikovaných MZDY

Náklady na mzdy manažerů, účetních, elektrikářů, specialistů na závlahy atd. (podle směrných cen platů) Platy nekvalifikovaných

KALKULAČNÍ VZOREC

Náklady na mzdy dělníků (podle směrných cen platů) Zahrady

HMOTY

Hard landscaping – Náklady na pořízení stavebního materiálu (kameny, půdní substrát) a materiálů souvisejících se zakládáním zeleně (elektrické a závlahové komponenty, hnojiva, zlepšující materiály atd.) Soft landscaping – Náklady na pořízení vegetativního materiálu Stavby

TRANSPORT

Náklady na pohonné hmoty

STROJE

Náklady na provoz stavebních strojů, nástrojů a zařízení

REŽIE SPRÁVNÍ

Náklady režijní související s vedením a správou podniku jako celku

OSTATNÍ

Ostatní náklady

RISK

Změna měnového kurzu, úmrtnost rostlin, napadení rostlin škůdci, počasí, výkop studny, kde není voda atd.

ZISK

Rozdíl prodejní ceny a úplných vlastních nákladů

31


6.2.3

Nároky na zemědělského inženýra

Obor zahradní architektura spadá v SAE do profesní kategorie inženýrství a jeho pracovník je z pohledu státní administrativy označován za zemědělského inženýra „agriculture engineer“. Od něj se všeobecně předpokládá vynikající znalost technologie zakládání zeleně, zejména způsoby zpracování půdy a závlahových systémů a základy zemědělství v tamějších podmínkách. Měl by mít schopnost koordinovat veškeré záležitosti vztahující se k managementu zakládání zeleně a znát prostředí pro zahradní a krajinářskou tvorbu (Emirate's Landscaping Network). Základní požadovaná kvalifikace zemědělského inženýra pro veřejné státní projekty je buď bakalářské vzdělání v zemědělství či inženýrství s přibližně patnáctiletou zkušeností v oboru nebo plné vysokoškolské vzdělání zahradní a krajinářské architektury, případně jiného příbuzného oboru, s osmiletou praxí. Také pro získání pracovního víza s platností 3 roky je zapotřebí ukončeného vysokoškolského vzdělání. V SAE jsou architektonické výstupy vypracovávány především v AutoCADu a pro rozsáhlejší projekty se vyplatí ovládat geografický informační systém GIS. Zemědělský inženýr by měl být schopen nejen navrhovat, ale také sestavit kritéria navrhovaného designu, jeho účelnost a respektovat okolní prostředí. Musí umět zhodnotit navrhované materiály, dokázat je sehnat a připravit k realizaci podle požadavků projektu. Dalším základním požadavkem je dovednost rozpracovat projektovou dokumentaci, vést a kontrolovat tým pracovníků při realizaci. Z pohledu legislativy je nutná znalost vyhlášek RTA – Roads & Transport Autority, které vydává magistrát. Protože se v SAE člověk setkává s lidmi národností z celého světa, vyplatí se dobré komunikační schopnosti a výborná znalost anglického jazyka. Pro dobré pracovní vztahy s místními občany jsou vhodné i základy arabštiny. Život a práce v tamějších podmínkách vyžaduje místní řidičské oprávnění.

6.2.4

Architektura a urbanizace

6.2.4.1 Tradiční stavitelství Tradiční architektura odráží drsné podmínky pouštní země. Stavby byly v minulosti vždy přísně účelné a závisely na omezeném výběru materiálů. Beduínské kmeny 32


se během zimního putování za potravou pro velbloudy spokojovaly s velkými přenosnými stany. V létě, kdy se beduíni vraceli do oáz kvůli péči o datlové plantáže, byly jejich domovem jednoduché příbytky zbudované z palmových větví. V nich na pobřeží bydleli i chudší rybáři či lovci perel. Stabilnější domy vládnoucích rodin ve vnitrozemí se stavěly ze směsi bláta a kamene, jako střecha sloužily palmové listy. Na pobřeží měli majetnější lidé větší možnosti. Jejich domy často sestávaly z bloků fosilních korálů, které byly spojené směsí mrvy a červené hlíny z Íránu nebo z vápencové směsi získávané z mořských lastur.22 Kdo si mohl dovolit omítku, používal křídu či keramickou směs. Výhodou těchto materiálů byla velmi malá tepelná vodivost, což v horkém a vlhkém podnebí hrálo velkou roli. Pro uspořádání domů byly rozhodující dva faktory: soukromí, na které klade islám důraz dodnes a ventilace. Místnosti obklopovaly centrální otevřené nezastřešené nádvoří. Uspořádání i použitý materiál sice vzdušnost zajišťovaly, ale extrémní klima si později vyžádalo instalování důmyslného větracího systému, jímž byly větrné věže barjeel. Ty vyčnívaly nad domem do výšky zhruba pěti metrů a svými velkými otvory na všechny čtyři strany zachycovaly sebemenší pohyb větru.

6.2.4.2 Současné trendy v architektuře Od poloviny 20. století zažívají SAE překotný rozvoj i v architektuře. Abu Dhabi, Dubai a Sharjah se během několika dekád přeměnily v moderní metropole plné výškových budov, obřích nákupních center a s rozsáhlou sítí dálnic. Urbanizace neprobíhá podle komplexního plánu rozvoje, ale naprosto nahodile, a zatímco se nové rozlehlé projekty šíří rozestavěnými pouštními předměstími, městská centra procházejí dramatickou transformací charakterizovanou zvýšeným přelidněním a nedostatkem místa. Počet budov se zdá být neustále nedostatečný a velmi dynamický rozvoj městské infrastruktury je do budoucna nepředvídatelný. Velká města se v současnosti nalézají někde mezi reálnou a imaginární projekcí, stávají se roztříštěnými aglomeracemi, protože se současná stavební činnost soustřeďuje primárně na architektonický vzhled a ne na infrastrukturu a funkčnost. Vzhled současných místních staveb je založen na vysoce moderních požadavcích, využívajících vlastnosti novodobých stavebních materiálů (viz kap. 6.2.5). 22

DRAŽAN 2005, s. 25

33


V mnoha případech byl přijat arabsko-islámský architektonický design, zejména klenutá okna, brány a dekorativní štuky na mešitách v historizujícím stylu. Témata dekorací se vztahují k národnímu dědictví, jehož projevem jsou renovované staré pevnosti, paláce a tržiště. Zajímavostí skoro všech měst jsou kruhové objezdy, jejichž středu většinou vévodí nějaký národní dekorativní prvek (tradiční kávové konvice, rozevřený Korán atd.). Moderní omítky obytných vil jsou většinou světlé a mají béžové, okrové a hnědavé odstíny, které na rozdíl od tmavých barev odrážejí sluneční záření a asociují barvu jílu, který je zde původní. Města jsou mnohonárodnostního složení s oddělenými prostory pro bydlení místních státních příslušníků a přistěhovalců. Čtvrtě jsou dále rozděleny podle tříd, sociálních skupin a příslušnosti.

6.2.5

Stavební materiály

Současné stavební materiály používané v SAE jsou zvoleny tak, aby byly v místním prostředí odolné a zároveň splňovaly technické podmínky pro moderní architekturu.23 Základní konstrukční materiály výškových budov musí být pevné a nosné (většina budov má několik desítek poschodí). Stavební základy jsou lité z betonu a dosahují hloubky několika metrů, protože ukotvení budovy na pískovém podloží je značně obtížné. Nosnost je zajištěna kombinací panelů z armovaného betonu a ocelových konstrukčních rámů. Používají se i další materiály, jako např. ocelové rošty zalité v betonu, betonové a hliněné cihly pro výplně zdí kosterních základů, prefabrikátové bloky atd. Pod krásnými lesklými fasádami většiny moderních mrakodrapů se skrývají sofistikované technologie a nejnovější skleněné a kovové materiály. Prostředí SAE, převážně v pobřežních oblastech země, je obzvlášť agresivní ke kovovým exponovaným povrchům, což způsobuje vysoká koncentrace chloridů v atmosféře, vysoké teploty a vysoká humidita. V zimních obdobích navíc fasády pravidelně čelí prudkým větrům a bouřkám. Proto musí být vnější stavební ocelové konstrukce a fasády chráněny odolnými systémy proti korozi s dlouhou životností. V poslední době se používají aluminiové desky různých barev, které nejsou vodivé nebo speciální postřiky na vystavené ocelové části staveb. Skládají se z kovové hliníkové vrstvy, vrstvy epoxidové železité slídy 23

Informace zjištěné na mezinárodním stavebním veletrhu „The Big 5 – Building in the Middle East“ a magistrátu v Dubai (Municipality).

34


a nakonec vrstvy polyuretanu, vytvářejícího ochranný film. Mezi vnitřní konstrukcí a vnějším povrchem budov bývají napnuty teflonové membrány obalené skelným vláknem nebo jinými ohnivzdornými materiály zabraňujícími zahřívání budovy. Materiály okenních skel a skleněných průčelí mají vlastnosti bránící vniknutí silného slunečního záření. Dlažby interiérů, vstupních prostorů a přiléhajících zahrad jsou ve většině případů tvořeny kamennými materiály, zejména mramorem, granitem, travertinem, onyxem a pískovcem dováženými z Indie nebo Itálie. Největšími dovozci stavebních materiálů jsou USA, Indie a Indonésie. Co se týče hlavních stavebních zdrojů SAE, země produkuje podkladový kamenný materiál, ofiolitové agregáty (soubory bazických a ultrabazických láv), vápencové pojivo, chromit, sádru a stavební písek.24 Tyto materiály jsou v SAE extrémně užitečné a splňují základní potřeby dnešního stavebnictví.

6.2.6

Vztah zeleně k místní architektuře

Dovednost zahradnictví nemá v SAE dlouhou historii. Když se vrátíme o několik desítek let zpátky, federace sedmi emirátů ještě neexistovala a místní beduíni byli v drsných klimatických podmínkách Arabského poloostrova odkázaní na vodu, ryby a datle. Produkční zahrada měla nad okrasným užitkem výraznou přednost, která byla odpovědí na otázku života a smrti. Tehdejší perské zahrady a řemeslo zahradnictví jsou arabským rybářům a kočovníkům velice vzdálené a symbolem ráje na zemi byla v místních podmínkách odjakživa oáza datlových palem se studnou osvěžující pitné vody, kde měli většinou obyvatelé postavený i svůj příbytek. V dnešní době se situace změnila. Díky objevu obrovských zdrojů ropy v zemi probíhá moderní masová urbanizace, jdoucí ruku v ruce s masovým ozeleněním měst. Zeleň s produkční funkcí je transformována na zeleň s funkcí psychologickou, estetickou a hygienickou. Tam, kde se kdysi rozprostírala poušť, jsou datlové palmy rozsáhle vysázeny ve všech městech a dnes symbolizují tradiční kulturu. Městská zeleň má ve většině případů formální charakter, jež kopíruje hlavní linie urbánních celků a dopravní komunikace. Ve skutečnosti vlastně jen vyplňuje nezastavěná místa mezi stavbami. Důležitou roli zeleně ve městech hrají též rodinné zahrady. Městské rodinné za-

24

http://mapsofworld.com/

35


hrady jsou uzavřené, obehnané vysokými zdmi a z reprezentačních důvodů většinou prostorné, řádově se jejich rozloha pohybuje okolo jednoho hektaru. Zdi jsou ve většině případů dekorovány prvky, které jsou použity i na domě. Při plánování nebo realizaci nové zahrady či městského parku je třeba se zamyslet, co pro místní obyvatele zeleň znamená a co od ní očekávají. Kromě již zmíněné funkce reprezentační přispívá zeleň zásadním způsobem k zajištění soukromí, jehož význam vychází z islámského sociálního a rodinného systému. Soukromí symbolizuje v islámu domov a domov je místo, kam mají přístup pouze rodinní příslušníci, či zvláště blízké nebo privilegované osoby. Místní obyvatele ani tak neláká procházka v zahradách a parcích, jako spíše posezení a odpočinek ve stínu se svými nejbližšími. Rodiny velmi často pořádají v zahradách i parcích večerní slavnosti, při kterých je opět kladen velký důraz na soukromí.

6.2.7

Zahradně architektonické styly

Eric Moore, autor knihy Gardening in the Middle East25, definuje 5 typů zahradně-krajinářského umění na Středním východě. Tato kategorizace platí i v SAE a těmito typy se rozumí: (1) tradiční islámské zahrady, (2) formální zahrady, (3) přírodně krajinářské parky, (4) přirozené pouštní zahrady a (5) produkční zahrady. Je však třeba upozornit na to, že většina těchto zahradně-krajinářských typů je v dnešním moderním prostředí země nově integrovaná a typicky původními místy zeleně byly pouze rustikální pouštní zahrady a produkční oázy.

6.2.7.1 Tradiční islámské zahrady Design a symetričnost tradičních islámských zahrad jsou zakořeněny v hlubokých náboženských principech islámu, kultuře a mentalitě arabských lidí. Jejich význam spočívá zejména v dosažení harmonie, klidu a hlubokého spirituálního rozjímání. Tradiční islámské zahrady jsou zpravidla uzavřené a obehnané zdmi, které mají většinou jednotvárný charakter. Z vnější strany nejsou zdobené a uzavírají utajovaná potěšení uvnitř – svěží a bujnou zahradu, zázračné místo poskytující soukromí, stín a odpo-

25

MOORE 2007, s. 14

36


činek od prudkého slunce a horka. Vstup bývá zpravidla reprezentativní, velice zdobený a vzbuzuje přívětivý dojem. Pro islámskou zahradu je typická symetrie, která symbolizuje zkrocení a přetváření přírody. Půdorys zahrady má nejčastěji tvar obdélníku nebo čtverce, čímž představuje blahobyt a odkazuje na čtyři světové strany. Korán vypráví, jak z Edenu, zpod kořenů nebeského stromu stojícího uprostřed, vytékají čtyři řeky, jež dávají vzniknout čtyřem zahradám. V nich sídlí duše nafs, srdce galb, duch rúh a esence dát. Typickým rozvržením zahrad se proto stala pravidelná síť vodních kanálů ve tvaru kříže s fontánou uprostřed jakožto symbolickým pramenem. Manipulace s vodou byla zejména v historii jednou z předních technických dovedností islámského stavitelství a voda vládla zahradám v podobě fontán, vodotrysků, pravoúhlých kanálů i bazénů umístěných tak, aby se v nich zrcadlily nejhonosnější části budovy. Barevné dlažby, keramické kachle na stěnách, obrubníky, fontány a další zahradní prvky jsou zdobeny abstraktními dekorativními vzory vycházející z ornamentu a kaligrafie, které jsou charakteristickým projevem orientálního výtvarného umění. Vhodné rostliny pro tradiční islámské zahrady jsou takové, které se hodí do zastíněných dvorů a polointeriérových prostorů. Používají se stínící stromy a kvetoucí keře, které podmanivě voní, např. Cestrum diurnum, Cestrum nocturnum, Lawsonia inermis a Plumeria alba, stříhané keře, např. Photinia serrulata, Carrisa macrocarpa a Clerodendrum inerme.

6.2.7.2 Formální zahrady I tento typ zahrad je založen na symetrii a pravidelnosti. Formální zahrady jsou charakteristické rovnými liniemi a geometrickými tvary, které vynikají stříhanou a tvarovanou zelení. Formální typ zeleně byl populární již pod pojmem ars topiaria ve starověkém Římě, avšak termín formální zahrada poprvé definoval Reginald Blomfeld na konci 19. století. Tento styl zahrad je v SAE obzvlášť populární a je tak realizována většina městských parků, udržovaných pláží a jiných urbánních prostorů. Trávníky jsou jednoúrovňové, často také zakládané na širokých terasách, sloužících k posezení početných skupin lidí. Pokud je přítomný vodní prvek, většinou se jedná o dlouhý, úzký a nepříliš hluboký kanál. Jedním z nejdůležitějších prvků a zásadním faktorem pro vytvoření formálních zahrad je detailně propracovaný plán a vhodný výběr rostlin. Obecně platí, že zahradní design se stává efektivním, pokud dva plánované kon37


cepty „volný styl“ a „formální styl“ nejsou spolu míchány. Pouze tak může být dosaženo dramatického efektu. Sortiment rostlin je vybírán pečlivě a s rozmyslem, snahou totiž není vytvořit pestrý a přírodě se podobající shluk zeleně, nýbrž střídmý a jednoduchý prostor formálních tvarů jen z několika málo druhů rostlin. Pro realizaci tohoto zahradního stylu jsou používány především rostliny, které dobře snášejí řez a tvarování do kulatých, či pravoúhlých tvarů: Ficus nitida, Clerodendrum inerme, Lantana camara, Xylosma congestum, Nerium oleander a Carrisa macrocarpa. Kontrastními šedolistými druhy jsou např. Senecio cineraria, Leucophyllum frutescens a Santolina. Rovněž populární jsou topiary z ptačího zobu, myrty nebo tisu, stříhané v exotické tvary nebo podoby zvířat.

6.2.7.3 Přírodní krajinářské parky Přírodní krajinářský park v SAE se snaží v omezeném prostoru napodobit členitou a kopcovitou evropskou přírodní scénu. Zahrnuje terénní vyvýšeniny a kamenné muldy pokryté travním kobercem, volně se vlnící a různě na sebe navazující cesty, skupiny ostrůvkových záhonů s letničkami. Přítomny bývají i kamenné vodopády a klikatící se potok, poháněný jednoduchým zpětným čerpadlem. Uspořádání stromů s keřovou etáží v popředí je podle plánů jakoby nahodilé a má navozovat pocity nezkrocené krajiny. V tomto typu zahrad mají důležité místo také pokryvné rostliny. Zakládají se jimi velké záhonové plochy, vysazují za nízké stěny, které během krátké doby přerostou nebo se jimi nechávají porůst dramatické shluky kamenů. Prostor parků je zpravidla koncipován do dílčích sektorů s odpočívadly nebo krby, určenými rodinám s dětmi nebo větším skupinám lidí. Sektory jsou vytvářeny tak, aby měli návštěvníci soukromí. Přírodní krajinářský park je doslova protikladem formálního stylu zahrad. Z pohledu zahradně krajinářské tvorby však není v SAE příliš úspěšným stylem, protože zde nejsou nejvhodnější podmínky pro jeho uplatnění. Země je plochá a písčitá a kopce je třeba zakládat uměle. Většinou jsou vytvářeny bez jakékoliv hlubší myšlenky a výsledek se ani zdaleka neblíží přírodě.

6.2.7.4 Přirozené pouštní zahrady Pro vytvoření pouštní zahrady, která by měla nabízet autentický dojem přirozenosti, by se projektant měl nejprve zajet podívat do odlehlé pouště. Jediná živá a osvěžující místa pouště jsou uzavřené, suché a skalnaté prostory srázů a kaňonů, ve kterých 38


se náhodně uchytily přirozeně rostoucí keře nebo nízké rostliny. Součástí charakteru pouštní zahrady je také přítomnost velkých kamenů, někdy na sebe naskládaných. Písek je v tomto případě i v uměle založené zahradě náhradou za půdní substrát. Pouštní akcent je v dnešních moderních realizacích velice oblíbeným, avšak ve většině případů se jedná jen o jeden ze začleněných komponentů, obklopených nízkým trávníkem. Všeobecně však platí pravidlo respektu k okolnímu prostředí – čím větší vzdálenost od civilizace, tím častější volba pouštních zahrad či urbánních výsadeb v tomto stylu. Dosáhnout přirozeného pouštního efektu při zakládání nové zahrady je velkou logistickou výzvou. Velké kameny, které jsou někdy až několik tun těžké, musí být dopraveny a pečlivě umístěny. Také zakládající vegetace by měla být zvolena rozvážně, protože tyto pouštní variety, vyvinuté v krutých aridních podmínkách, jsou trnité, malolisté a někdy na pohled neatraktivní. Velice těžko se však shánějí v běžných zahradnických školkách, proto je nasnadě navštívit přímo jejich přirozená stanoviště. Semena mohou být nasbírána ručně přímo z rostlin rostoucích ve vádí, ale tato činnost vyžaduje téměř roční úsilí a mnoho hodin hledání. Kromě toho, pokud zakládáme výpěstky stromů ze semen, trvá léta, než se stanou dospělci. V praxi se tedy používají i rostliny ze zahradnických školek, avšak jen ty, které mají přirozený vegetační efekt charakteristický pro SAE. Ze stromů se používají např.: Acacia arabica, Acacia tortilis, Prosopis spicigera, Prosopis juliflora a Ficus pseudosycamorus, ze sortimentu především pokryvných rostlin např. Fagonia indica, Atriplex, Calotropis, Datura, Diplotaxis, Pennisetum a Teucrium.26

6.2.7.5 Produkční zahrady V rané historii Středního východu bylo nutností, aby měla každá zahrada potravně produkční funkci. Bylo to dáno zejména místními podnebními podmínkami, kde při extrémním nedostatku vody produkční funkce zeleně získala prioritu nad funkcí okrasnou. Nejdůležitější plodinou Arabského poloostrova se stala datlová palma Phoenix dactylifera, jejíž plody mají vysokou nutriční hodnotu a dodnes mají zásadní postavení v arabském jídelníčku. Datlové palmy bývají umísťovány při vstupu do zahrad, v jejichž stínu se pěstuje zelenina nebo zejména dnes velice populární bylinky. V rámci produkce ovoce se pěstují citrusy a další tropické plody. 26

JONGBLOED 1992, s. 47

39


6.3 Zakládání zeleně v SAE 6.3.1

Management zakládání zeleně

Zakládání zeleně v SAE je soubor prací, postupů a opatření nutných k založení objektu zeleně v extrémně aridních podmínkách, včetně zajištění všech základních předpokladů pro její další vývoj. V tamějších podmínkách je zakládání všeobecně vymezeno dvěmi základními kategoriemi: těžké zahradnické práce (hard landscaping), které se týkají činností se stavebními materiály nebo půdním substrátem, pokládání závlahového systému nebo elektrických sítí a lehké zahradnické práce (soft landscaping), vztahující se k manipulaci s materiály vegetativními. S ohledem na technologie zakládání však platí tři základní fáze: příprava stanoviště, výsadba/výsev a dokončovací péče. Zakládání zeleně vzniká pomocí právně závazných smluv mezi dodavatelskou realizační firmou a investorem.

6.3.1.1 Příprava stanoviště Příprava stanoviště pro zakládání zeleně s sebou nese řadu činností, které se odvíjejí od podmínek a záměrů konkrétního projektu. Ve většině případů zakládání zeleně navazuje na stavební činnost a stavební parcela je tedy již dávno oddělena od okolní pouště a je zabráněno potenciálnímu nafoukání písku. Následuje vyčištění pozemku zejména od mechanických nečistot či nevhodné vegetace a ošetření herbicidy. Pokud se zeleň zakládá na zcela novém, ještě neobydleném místě, je dosti pravděpodobné, že základní půdní substrát bude tvořit pouštní písek. Ten se na stanovišti ponechává a po terénních úpravách se jeho svrchní vrstva (s příměsí organických složek, zlepšujících materiálů a hnojiv) zpracuje ve vegetační půdní substrát. Terénní úpravy se provádějí vhodnou mechanizací, kopce a vyvýšeniny jsou modelovány navršenými kameny spojenými směsí písku a jílu.

6.3.1.2 Infrastruktura pozemku Před vlastní realizací projektu musí být zjištěny veškeré informace o infrastruktuře stavebního pozemku. Náležitosti majetkových vztahů, jeho hranice a rozměry je možné pořídit na magistrátu nebo obecním úřadu, ale pouze ve městě, kde se řešený 40


pozemek nachází. V praxi je možné dostat na úřadu jen vygenerovaný výtisk konkrétního pozemku, nikoliv celý mapový list jeho okolí. Kompletní mapa inženýrských sítí (plynovody, vodovody, elektrické sítě a kanalizace) je k dispozici na stavebním odboru Ministerstva veřejných prací (Ministry of Public Works). Pro přesné čtení a snadnou orientaci v mapách je třeba si uvědomit, že v SAE se používá anglický systém měr, jehož základní jednotkou je coul nebo palec (inch, přesně 2,54 cm), z něhož se odvozují další jednotky jako stopa (foot, 30,48 cm), yard, míle atd. Nejznámější kubickou jednotkou je galon (gallon, 4,55 l).

6.3.1.3 Úprava vlastností stanoviště Většina půd v SAE není příliš kvalitní a nepodporuje dostatečně životaschopnost rostlin. Výjimky se vyskytují v některých horských oblastech a na úpatí vysokých hor, kde se časem vytvořily úrodné aluviální planiny. Zbytek území je založen na vápencových podkladech, které jsou charakteristické vysokou zásaditostí. Taková chemická reakce může některým rostlinám způsobit zpomalení růstu, hnědnutí listů nebo v konečném stádiu úhyn. Použití původního půdního substrátu je velice riskantní, proto byla během dlouholetých pokusů vyvinuta vysoce úrodná půdní směs. V základu je tvořena 80–85 % pouštního písku a 15–20 % organického materiálu (nejčastěji rozdrcená mulčovací kůra stromů). Pouštní písek je snadno dostupný ve většině oblastí a vyznačuje se mnohými výhodami: písek je v pouštích navátý a neustálé obrušování zrnek a omílající pohyby způsobují příznivé okysličení, což je pro půdní základ velice žádoucí. Tyto pohyby také způsobují redukci přichycené soli. Nevýhodou je extrémně nízký obsah živin, což vyžaduje přídavek umělých hnojiv. Relativně velká zrnitost písku však způsobuje, že voda odtéká směrem dolů příliš rychle. Je proto nutné přimísit ještě nějaký materiál, který udrží vlhkost v oblasti kořenů rostlin, protože dobrá a kvalitní půda má schopnost zadržovat vlhkost a vzduch. Tuto funkci plní dva základní typy zlepšujících materiálů – minerální a organický. Minerální jsou Vermikulit a Perlit. Všeobecně se používají v zahradnických školkách pro nové výpěstky ze semen, ale pro plošné použití jsou relativně drahé. Nicméně existuje další zlepšující produkt a vysoce účinný absorbátor vody Agromusse – pryskyřičná pěna, jejíž velké měkké granule se míchají s půdním substrátem. Chemicky se nerozkládá a vyplatí se ho míchat s přírodními organickými hnojivy, mezi kterými jsou nejpoužívanější rašelina a mulčovací kůra. Proces rozkladu rašeliny 41


je oproti mulčovací kůře velmi rychlý, někdy trvá jen šest měsíců. Také však potřebuje být rozdrobena a rozmělněna, aby získala schopnost zadržet vodu. Mulčovací kůra, která je dovážena hlavně ze Švédska nebo Německa, je však zcela nejvhodnější. Nerozkládá se tak rychle (proces rozkladu v SAE trvá 3 až 4 roky) a velmi snadno se míchá s pískem. Možnosti dílů substrátových směsí: Tabulka 3 / Používané díly substrátových směsí

Písek [%] 80 80 80 50 85 60 0 50 0 50

Množství [%] Pro velkoplošné substrátové směsi mulčovací kůra 20 mulčovací kůra 10 Agromusse 10 rašelina 10 Agromusse 10 mulčovací kůra 20 živný substrát z vádí 30 Sušená chlévská mrva 15 Pro kontejnerové školkařské výpěstky mulčovací kůra 20 Agromusse nebo Perlit 20 kokosová drť 80 Perlit 20 kokosová drť 50 kokosová drť 100 Kokosová drť 30 Připravený zahradnický sub20 strát (porting soil – NPK) Ostatní příměsi

6.3.1.4 Hnojiva Hnojiva jsou látky, které obsahují živiny a jsou určeny ke zlepšení výživy rostlin. Mají přesně definované chemické složení a v SAE podléhají schválení Ministerstvem zemědělství a rybaření (The Ministry of Agriculture and Fisheries). Tento orgán vydává povolený seznam použitelných chemických látek a hnojiv v zemi. Pro import nových a neregistrovaných hnojiv je nutné podat žádost o povolení nového hnojiva na Ministerstvu životního prostředí a vodního hospodářství (The Ministry of Environment and Water), které buď návrh povolí, nebo zamítne.

42


Tabulka 4 / Nejčastěji používaná hnojiva v SAE

Typ hnojiva N-P-K Osmocote plus 16-18-5 + stopové prvky Osmocote 16-17-5 + Fe Sierratabs 20-10-5 + chelátové stopové prvky Greenzit NPK

Typ Kdy použít zeleně základní každých 9 měsíců nejlépe na jaře základní každých 9 měsíců nejlépe na jaře stromy, každé 2 roky keře

Množství 1,5 kg/10 m2

je kompletním hnojivem a obsahuje stopové prvky

2 kg/10 m2

je kompletním hnojivem, ale neobsahuje stopové prvky nehrozí spálení rostlin prvky

1–2 tablety/keř 2–6 tablet/strom 400 ml/100 l vody

všechny účely

březenkvěten, září

400 ml hnojiva/ 100 l vody

Greenzit NPK

trávníky

každý měsíc

200 ml hnojiva/ 100 l vody (1 l směsi/10 m2)

NPK hnojivo kompletní Močovina 46-0-0

všechny účely trávníky

Super Trifosfát 0-46-0

když nastává žloutnutí

2–50 g/10 m2

všechny účely

smíchat s půdou

500 g/m2

Sequestrene 138 Fe (železitý chelát)

všechny účely

nejlépe na jaře

50 g/m2

Sirná půda

všechny účely všechny účely

dle potřeby

1 kg/m2

dle potřeby

1 kg/m2

Železná síra

Poznámky

podporuje rychlé zazelenění, hnojivo pro problémové stromy a keře podporuje rychlé zazelenění

nepřehnojit, může velice snadno spálit může způsobit mírné popálení, používat pouze pokud není NPK hnojivo k dispozici vhodný pro trávníky, bezpečné hnojivo a nespálí, používá se při přípravě půdy je kompletním hnojivem a obsahuje stopové prvky, kombinovat s NPK hnojivem sníží pH půdy, dobře promíchat s půdním substrátem sníží pH a přidá Fe, dobře promíchat s půdním substrátem

Většina půdních substrátů v SAE postrádá přijatelné množství stopových prvků, zejména železa, zinku a manganu27, které jsou pro zdravý růst rostlin velice důležité. Zvýšené množství uhličitanu vápenatého, jehož zastoupení se v některých oblastech pohybuje až kolem 40 %, však přináší obvykle mnoho problémů při hnojení, např. fixace fosforu a draslíku nebo stopových prvků. V praxi se používají hnojiva organická

27

MOORE 2007, s. 64

43


(močovina nebo kompost), hnojiva organicko-minerální (cheláty28) a hnojiva minerální (jednosložková, vícesložková). Každý případ je unikátní a nelze postupovat bez řádných laboratorních rozborů půdy a závlahové vody.

6.3.1.5 Vegetační typy V SAE jsou zakládány následující vegetační typy: (1) letničkový záhon, (2) trvalkový záhon, (3) pokryvné rostliny, (4) popínavé rostliny, (5) okrasné trávy, (6) trávník, (7) keř a (8) strom. Převážnou většinou rostlin jsou rostliny stálezelené. V rámci podmínek pro výběr rostlin je v SAE kladen veliký důraz na okrasnou a estetickou funkci, především se hledí na to, zda se na rostlině vytváří velké barevné květy, důležitá je také zajímavá struktura nebo textura listu, příp. schopnost snášenlivosti hlubokého řezu, potřebného u dřevin tvarovaných a stříhaných do rozmanitých tvarů. Stromy v SAE dorůstají jen nízkých výšek a většina jich je velmi často považována za keře.

6.3.1.6 Výsadba-výsev Téměř všechny rostliny, které pořídíme v místních školkách, jsou v květináčích nebo mají kořenový bal. Nejčastější velikosti květináčů, či balů, podle kterých se výpěstky diferencují, jsou: Tabulka 5 / Velikosti květináčů a balů používaných ve školkařství

Velikost kořenového balu/květináče plato 45x45x7 cm 1 galon (4,55 l/20 cm v průměru) 5 galonů (22,75 l/30 cm v průměru) 15 galonů (68,25 l/40 cm v průměru)

Velikost rostliny 50–100 pokryvných/záhonových rostlin rostlina vysoká 30–50cm rostlina vysoká 40–100cm strom do 2 m výšky

Pro rostliny s velikostí kořenového balu jeden galon je potřeba vykopat alespoň dvojnásobně širší a hlubší jámu a odstranit nečistoty na jejím dně. Posléze se celá jáma naplní vodou. Poté, co se všechna voda vsákne do země, se dno jámy pevně napěchuje připraveným půdním substrátem. Rostlina se umístí tak, aby báze kmínku u kořenového 28

Cheláty jsou minerální látky upravené chelatací, což je chemický proces, kterým jsou minerály, zpravidla stopové prvky (železo, kobalt, měď, zinek, mangan), kombinovány se směsí aminokyselin. Tímto jsou stopové prvky v hnojivu rostlinám více dostupné a schopnost jejich absorpce je mnohem vyšší, nežli u anorganické formy minerálů. Chelátová hnojiva se v SAE používají pro svou schopnost usnadnění absorpce stopových prvků v alkalickém prostředí.

44


balu byla v úrovni se zemí. Nakonec se zbývající prostor kolem rostliny zasype namíchanou směsí. Zem by měla být co nejvíce udusaná a okolo báze kmínku by měla vzniknout vyhloubená mísa, aby mohla voda snadněji vsakovat ke kořenovému systému rostliny. Kvůli místnímu podnebí by nově zasazená rostlina měla ihned obdržet zálivku. Pro výsev rostlin ze semen by měl být půdní substrát provlhčen alespoň do 30cm hloubky. Semena se vysévají do připravené brázdy a nakonec se přikryjí vrstvou substrátu. Pokud se vysévají pokryvné rostliny nebo letničky v neformálním stylu, semena by měla být třikrát nebo čtyřikrát smíchána se suchým pískem. Nakonec se vysetá plocha zakryje 3–5 mm vrstvou mulče (kůrou nebo rašelinou). Zálivka by měla být mírná, ale častá (2–3x denně v chladnějších měsících, 5–6x denně v období léta). Veškeré vegetační typy zmíněné v kap. 6.3.1.5 (až na výjimky, které jsou uvedeny níže) se doporučují vysazovat a přesazovat v období sezóny (říjen – duben), nejlépe na podzim nebo začátkem jara. Nicméně rostlinám se nic nestane, když v nemrznoucích oblastech výsadba proběhne uprostřed zimy. Extrémně riskantním obdobím je léto, v tomto období je lépe se výsadby vyvarovat nebo počítat s vysokou úmrtností rostlin. Velká skupina dřevin také v létě plodí, což je dalším důvodem, proč se výsadba nedoporučuje. Letničkové záhony jsou rozděleny do dvou skupin podle doby použitelnosti. Zimní letničky (seznam v přílohách práce) se vysazují v polovině října a likvidují v březnu. Letní letničky se zakládají v období března a likvidují v září. Trávníkové koberce se naopak doporučuje pokládat v létě, kdy jsou v období bujného růstu.

6.3.1.7 Zakládání trávníků Pěstování trávníků v aridním prostředí vyžaduje kvalitní založení a pravidelnou údržbu. Založení vyžaduje instalaci vhodného závlahového systému a přípravu vhodného půdního lůžka ze substrátové směsi, alespoň 35 cm vysoké. Pro trávníkové plochy je nejlepší připravit směs z 80 % pouštního písku, 20 % mulčovací kůry a hnojiva NPK.29 Příměsí jsou další hnojiva a mikroelementy, zejména fosfor pro podporu silných a rychle se utvářejících kořenů. Pro dosažení nejlepšího výsledku se nejdříve po celém plánovaném pozemku rovnoměrně nanáší 7–8 cm vrstva substrátové směsi, kterou je třeba promíchat s původním pískovým podkladem. Pro větší trávníkové plochy se používá 29

MOORE 2007, s. 58

45


mechanický stroj nebo grejdr. Následuje druhá vrstva, asi 30 cm vysoká, která se uhladí a uválí v nepatrnou vyvýšenou klenbu uprostřed trávníkové plochy. Tato vyvýšenina by měla být jen asi o 1 % vyšší než je průměrná šířka trávníkové plochy.30 To brání nahromadění vody na mělkých místech a podporuje odtok, když je to nutné. V další fázi je třeba zkontrolovat funkčnost závlahového systému, jímž se navlhčí nově založené travní lůžko a započne setí. Výběr trav rostoucích v SAE je limitován extrémně vysokými teplotami, pravidelnými prudkými větry, alkalickou půdou a vyšší salinitou závlahové vody. Proto se v této oblasti používají trávy tropického původu, které jsou těžké a tvoří hustý trávník (viz tab. 6). Po rozesetí by se osivo nebo travní výhonky měly jemně zapravit, uválcovat a posléze přikrýt asi 5 mm vysokou vrstvou rozdrcené mulčovací kůry nebo rašeliny jako mulč. Mnohem častějším a rychlejším způsobem je však pokládání travních koberců. Nejlepším obdobím pro zakládání trávníků je počátek podzimu nebo jara, ne však v období zimy, protože tropické trávy nevyklíčí při teplotě pod 20 °C.31 Další fází je dokončovací péče, která zahrnuje závlahu v době klíčení a pravidelné kosení. Půda by měla být během celého dne vlhká do hloubky 10–15cm. V chladnějších měsících by se mělo zavlažovat 2x nebo 3x denně a v horkých letních měsících 5x až 6x denně. Každá perioda zavlažování by měla trvat 10–15 minut. První seč se provádí při 5cm výšce a od této doby se doporučuje kosit jednou až dvakrát týdně. Tabulka 6 / Sortiment používaných trav v SAE

Druh trávy Cynodon dactylon (Bermuda grass)

Cynodon dactylon (Bermuda grass)

Cynodon dactylon zakrslý Paspalum vaginatum ´Adelaide´ (Seashore Paspalum)

30 31

Metoda Charakteristika trávy založení semeny jemnolistá, dobře snáší pobřežní humidní podnebí a městské ovzduší, nesnáší stín, sekat na 2 – 3cm, travní plsť odstranit každé 2 – 4 roky vertikutátorem výhonky tmavě modro zelená jemnolistá, může se sekat na méně, než 2 – 3cm, použití pro golfová hřiště – Tifway 419 pro hrací pole a hybrid Tifgreen 328 pro green (3 – 4g/1m2) výhonky velmi hustá a na husto kosená tráva, rozrůstá se pomaleji než výhonkatý Cynodon dactylon semeny skvělá náhrada za Cynodon dactylon, vysoce odolná vůči suchu, soli a městskému ovzduší

Na ploše 10 x 10 m by tedy střed měl být vyšší o 10 cm, nežli úroveň při okraji trávníku. MALEY 1990, s. 14

46


Paspalum vaginatum jednoletý (Seashore Paspalum) Stenotaphrum secundatum (St. Augustine grass)

semeny

Zoysia japonica ´Meyer´ (Zoysia grass)

semeny

semeny

overseed v dormantním stadiu Cynodon dactylon, s počátkem jeho vegetačního stádia uhyne, sekat na 4 – 5cm, vhodný do pobřežních oblastí, dobrá snášenlivost stínu, nízká tolerance vůči znečištěnému ovzduší, sekat na 4 – 5cm Snáší přistínění a městské znečištěné ovzduší, tmavě zelená barva listů, vytváří drnové shluky, nevyžaduje sečení nebo jen vzácně, okrasná, nevhodná pro chůzi

6.3.1.8 Závlaha Zahradní zeleň se v SAE jen stěží obejde bez umělé závlahy. Její požadavky na příjem vody ovlivňují tyto faktory: typy půd, velikost a hloubka kořenového systému, hustota výsadby a kvalita vody. Dalšími faktory, zejména na Středním Východě, jsou teplota, vlhkost a vítr a samozřejmě v letním období vyšší potřeba závlahy, nízká vlhkost vzduchu a silné větry. Prvním problémem je otázka vypařování. Pokud jsou rostliny zavlažovány v průběhu slunného a horkého dne, velké množství vody se vypaří dříve, než se vsákne do země. Ještě horším případem může být situace, kdy voda stékající po listech rychle usychá a způsobuje tak rostlinám značné spáleniny. Závlaha se z těchto důvodů provádí zpravidla brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Je nutné se vyvarovat přelití, zejména v zimních měsících. Rostliny, které potřebují závlahu v letních měsících každý den, ji v zimních měsících požadují jen dvakrát až třikrát týdně. Následující tabulka uvádí počet dnů mezi dvěmi závlahami:32 Tabulka 7 / Počet dnů mezi dvěmi závlahami

Typ rostliny Trávníky Mělce kořenící Středně kořenící

Léto 0–1 2–4 4–7

Jaro/Podzim 1–2 4–8 7–10

Zima 2–3 8–10 10–15

Dalším zásadním rizikem pro rostliny je vyšší salinita závlahové vody. Když je voda i jen mírně brakická, rostlinám se postupně přestane dařit a většina druhů přestane kvést. Slanost vody se měří v milióntinách (1 ‰ = 1 000 ppm) a rostliny jsou vůči ní

32

Výsledky jsou převzaty z publikace Gardening in the Middle East (MOORE, 2007) a zkonzultovány se zkušenými zahradníky v SAE

47


různě rezistentní.33 Většina vody pro závlahové účely je čerpána z podzemních zdrojů. Salinita podzemní vody v SAE se pohybuje kolem 200–5 000 ppm (parametry obsahu soli ve vodě je názorně ukázáno v tabulce 8). Navzdory blízkosti moře se hladina sladké podzemní vody nachází bezprostředně nad podzemní hladinou mořské vody a její čerpání je tak relativně snadné. Parky a městské zahrady jsou ve většině případů zavlažovány čištěnou odpadní vodou. Tato recyklovaná voda, ačkoliv je nezávadná co se týče obsahu nebezpečných baktérií, prochází chemickým čistícím procesem a obsahuje nepatrné množství chloru, který zahradním rostlinám příliš neprospívá. Závlahy recyklovanou vodou jsou však mnohem levnější, než závlahy odsolovanou vodou. Tabulka 8 / Parametry procentuálního obsahu soli ve vodě

Parametry obsahu soli ve vodě Sladká voda Mírně slaná voda Středně slaná voda Vysoce slaná voda Mořská voda

< 1 000 ppm 1 000–3 000 ppm 3 000–10 000 ppm 10 000–35 000 ppm > 35 000 ppm

Nejznámějším a nejpoužívanějším moderním závlahovým systémem v SAE je značka Rain Bird. (Místními výrobci závlahových systémů jsou např. Cosmoplast nebo National Plastic Industries. Čerpadla se používají německá Franklin nebo italská Lowara.) Základním automatickým zařízením je otáčivý postřikovač, u kterého je možné nastavit časování. Důmyslnějším zařízením je systém instalovaný pro větší plochy trávníku, tzv. vysunovací postřikovač. Naprogramovaná řídící jednotka je nejčastěji nastavena na noční zavlažování, kdy je ztráta vypařované vody minimální. Na léto a zimu se nastavuje rozdílný plán četnosti závlahy. Optimální prosáklivost půdy v SAE je přibližně do hloubky 60 cm, což předpokládá asi 5cm vody jednou týdně. Většina automatických závlahových systémů zavlažuje uvedených 5cm 30–90 minut. V zahradách a parcích se tato závlaha trávníků postřikem dále kombinuje s různými formami mikrozávlahy, především u keřové výsadby. Tato kombinace různých forem závlahy je běžná, neboť

33

Vytrvalé pouštní stromy snáší vysokou salinitu vody (např. Prosopis snáší až 25 000 ppm, Tamarix 20 000 ppm). Zahradnické rostliny jsou však daleko méně rezistentní (nejvíce snášenlivý je oleandr, který odolá 9 000 ppm, ale např. Bougainvillea snese pouze 500 ppm). Středně tolerantními zahradními rostlinami jsou Nerium oleander, Caesalpinia, Punica granatum a Thevetia peruviana (5 000 – 9 000 ppm tolerance). MALEY 1990, s. 36

48


celá zavlažovaná plocha je vždy rozdělena do mnoha menších sekcí s odlišnými nároky na závlahu.

6.3.1.9 Režim péče Režim péče o zeleň není v SAE příliš specifikován a kategorizován. Na dokončovací péči (dosažení stavu zaručujícího další rozvoj výsadby po převzetí díla) není kladen vysoký důraz a v praxi veškerá péče probíhá až prostřednictvím později objednaných firem zabývajících se údržbou zeleně. Tyto firmy mají s majitelem zahrady většinou dlouhodobou smlouvu a provádějí následující činnosti:34 Kosení trávníku každý týden, hnojení trávníku NPK a močovinou dvakrát měsíčně a vhodným hnojivem pro trávníky každý měsíc, zkracování keřů každý měsíc, odplevelení záhonů (podle potřeby), případně jejich dosadba, kontrola závlahového systému, čištění větších ploch listů každý měsíc, odstranění suchých listů ze země (podle potřeby), hnojení záhonových rostlin, keřů a stromů NPK každý měsíc, jednou za dva roky řez stromů.

6.3.2

Sortiment používaných rostlin

Seznam exteriérových a interiérových rostlin, sestavený za pomoci místních zahradníků, průzkumu místních výsadeb a odborných textových materiálů uvádím v kapitolách 6.3.2.1 a 6.3.2.2.

6.3.2.1 Exteriérové rostliny Exteriérové rostliny tvoří velmi důležitou a nezastupitelnou část veškeré zeleně v SAE. Původně rostoucí druhy, které se pro svou nevzhlednost a velmi malé květy v sadovnických výsadbách prakticky nepoužívají, jsou popsány v kapitole Vegetace 6.1.7. Ostatní rostliny, které se naopak v sadovnických výsadbách používají, jsou rostliny nepůvodní a do SAE byly introdukovány z tropů a subtropů z celého světa. Většina z nich pochází z jihovýchodní Asie (Pákistánu, Indie, Thajska a Malajsie). Rostliny jsou rozděleny do následujících skupin: stromy, ovocné stromy, palmy a cykasy, keře, kaktusy a sukulenty, okrasné trávy, letničky vysazované v zimním období a letničky vysazované v letním období. Velice populární skupinu tvoří pokryvné 34

Informace o činnostech péče o zeleň poskytl Ing. M. Saleem, majitel firmy Clean Deal Garden Services v Dubai.

49


rostliny, široké spektrum letniček, trvalek a nízkých keřů a popínavé rostliny, které jsou v SAE na rozdíl od zemí střední Evropy velice časté. Pro svůj širší rozsah je seznam exteriérových rostlin uveden v příloze práce.

6.3.2.2 Interiérové rostliny Sortiment interiérových rostlin je původem z tropů a subtropů, z převážné většiny nám v České republice známý. Téměř veškeré exotické interiérové rostliny jsou v současnosti do SAE importovány letecky z Evropy (Holandsko). Již způsob transportu napovídá, že se nejedná o levnou záležitost a také cena rostliny je relativně vysoká. Některé z nich však mohou být za uměle vytvořených podmínek jednoduše pěstovány a množeny lokálně a jejich ceny jsou potom také značně nižší. Převážně se jedná o ty rostliny, které se běžně používají do výsadeb v exteriérových podmínkách (např. palmy, fíkusy, rod Agave, Sansevieria, Asparagus, Yucca atd.). Import však výrazně převládá nad lokální produkcí. Na základě osobního průzkumu deseti náhodně vybraných interiérových prostorů v SAE jsem vytvořila přehled používaných rostlin, který znázorňuje tab. 9. Barevné členění vyjadřuje optimální teplotu, kterou jednotlivé rostliny vyžadují (červená – velmi teplá 20–25 °C, oranžová – mírně teplá 16–20 °C a žlutá – chladná 10–15 °C).35 Četnost oranžové barvy vypovídá o velmi častém používání interiérových rostlin vyžadujících mírně teplá stanoviště, která jsou v místních interiérech jednoduše zařízena a regulována klimatizací. Klimatizace je v SAE zavedena ve všech interiérech a je nutná zejména v letních měsících, kdy se exteriérová teplota běžně vyšplhá až na 50 °C.

35

Optimální teploty rostlin jsou převzaty z publikace Pokojové a nádobové rostliny pro byt i balkony. BŐRKI, FUCHS 2007, s. 334 – 339

50


Hotel Fairmont v Dubai*2

IKEA & Festival City v Dubai *2

x x

Carrefour v Dubai *1

Mezinárodní letiště v Dubai *2

x x

Magistrát v Dubai *2

Mezinárodní letiště v Sharjah *2

x x

Gems World Academy Dubai *2

Nákupní středisko Spinney v Sharjah *2

Agave americana Aglaonema commutatum Aglaonema crispum Anthurium andraeanum Areca catechu Asplenium nidus Beaucarnea recurvata Calathea makoyana Cissus rhombifolia Clivia miniata Codiaeum variegatum Cycas revoluta Dieffenbachia bowmannii Dieffenbachia seguinea Dracaena marginata Dracaena deremensis Dracaena fragrans Epipremnum pinnatum Ficus benjamina Ficus cyathistipula Ficus elastica Gardenia augusta Gynura sarmentosa Howea forsteriana Hedera helix Chamaedorea elegans Chlorophytum comosum Monstera deliciosa Nerium oleander Philodendron bipennifolium Philodendron elegans Philodendron erubescens Philodendron scandens Polyscias scutellaria Sansevieria trifasciata Scindapsus pictus Schefflera arboricola Spathiphyllum floribundum Vriesea Yucca elephantipes Zamioculcas zamiifolia

Oleander L.L.C*1

Brook Plants & Landscaping L.L.C*1

Tabulka 9 / Interiérové rostliny v SAE

x

x x

x

x x

x

x

x

x x

x x

x x x x x x x x

x

x

x x

x x

x x

x x

x x x x x x x

x x

x x x x

x x

x

x x x x x

x x

x

x x

x x x

x

x

x

x x x

x x

x

x

x x

x x x

x

x x x x

x x x x

x x

x

x x

x x

x x

x

x

x

x

x x x x

51

x

x x


6.3.2.3 Potenciál vegetace SAE v ČR Původní pouštní a pobřežní halofytní rostliny nemají v našich podmínkách (kromě sbírkových účelů) žádné uplatnění. Tyto rostliny jsou ve většině případů morfologicky nevzhledné, ostnité a šedolisté. Květy a listy jsou buď malé, nebo nevýrazné. Mezi nepůvodními introdukovanými rostlinami se však nalézá velké množství takových, které mají vysokou okrasnou hodnotu, a které by jistě v našich podmínkách sklidily veliký úspěch. Jen 15 % stromů a keřů pochází z pásma otužilosti 8 (např. JV pobřeží Austrálie, Florida, Kalifornie, Španělsko atd.) a 85 % z pásma otužilosti 9–12 (Africký kontinent, Arabský poloostrov, J a JV Asie, Brazílie atd.).36 Spojené Arabské Emiráty se nalézají v pásmu 10, zatímco Česká republika v pásmu 7. Průměrná roční minima těchto teplot jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka 10 / Pásma otužilosti a jejich průměrná roční teplotní minima

Pásmo 7 8 9

Minimum -17– (-12) -12– (-7) -7– (-1)

Pásmo 10 11 12

Minimum -1–4 4–10 10–16

Veškeré tyto rostliny by tedy v českých podmínkách nepřežily zimní období. Nabízí se však alternativa přezimování ve vytápěných sklenících. Kromě toho vzniká riziko nedostatku světla, přičemž je třeba přihlédnout ke světelným požadavkům konkrétní rostliny.

36

Pásma otužilosti jsou stanovena podle průměrného ročního minima teplot pro každé pásmo a jsou odvozeny podle encyklopedie Botanika, BURNIE 2007, s. 14

52


6.4 Srovnání podnikatelského prostředí Cílem této kapitoly je vyhledat principy, které by všeobecně mohly sloužit jako vodítko při uskutečnění podnikatelského záměru v oboru zahradně-architektonické tvorby v zahraničí. Principy formuluji na základě rozdílů, které vycházejí ze srovnání podmínek SAE s podnikatelským prostředím v ČR.

6.4.1

Srovnání prostředí SAE s ČR

Zásadním rozdílem srovnávaných podnikatelských prostředí v oboru zahradněarchitektonické tvorby je pojetí a význam zahrady, či s ní spojené zakládání zeleně. Zakládání zeleně totiž v SAE není legislativně vázáno stavebním zákonem, jako je tomu v České republice, ale je považováno za zemědělskou činnost. Je to dáno pravděpodobně tím, že v evropských zemích se během staletí utvářelo zahradní umění a zemědělství jako dva odlišné směry, přičemž zahradní umění bylo postupem času povýšeno do umělecké a architektonické sféry. V SAE však byla v historii zeleň spjata víceméně s produkční funkcí, tedy jednoduše řečeno se zemědělstvím. Podnikatelská činnost zabývající se realizací zahrad, či parků je v SAE na rozdíl od ČR vždy omezena jen na aktivity vztahující se k zakládání zeleně. Prakticky totiž pro založení zahrady není v SAE potřeba stavebního povolení, ale pro založení stavby ano. Hlavním důvodem jsou kompetence různých ministerstev. Jakýsi druh povolení však pro zahrady existuje: v rámci stavebního projektu, který je předložen Ministerstvu veřejných komunikací a staveb ke získání stavebního povolení, je architekt vždy povinen ztvárnit také ideu přiléhající zeleně. Koncept není závazný, avšak při následné realizaci by se jím zahradně realizační firma měla řídit. (Ve většině případů idea zůstává stejná a není ji třeba měnit, protože se jedná pouze o hrubý nástin rozmístění zahradních prvků jako je např. bazén nebo vlastní plocha zeleně. Ve skutečnosti je totiž představa architekta závislá na praktických záležitostech, kdy projekt stavby respektuje infrastrukturu pozemku, napojení na elektrickou síť a kanalizaci.) U nás se zahrada považuje za stavbu a stavební povolení je potřebné pro obě realizace – stavbu i zakládání zeleně spojené s výstavbou a také zahradní architekt musí výše uvedená omezení respektovat.

53


Obrázek 10 / Stavební povolení pro stavbu a zahradu

Podstatnou odlišností je fakt, že v ČR jsou zákony volně k dispozici, ale zákony vydané ministerstvy v SAE nejsou veřejnosti dostupné. Pro komunikaci mezi ministerstvy a občanskou sférou je v každém emirátu vytvořen systém magistrátů a obecních úřadů, které prakticky zákony vykonávají. Ačkoliv legislativa pro zahradněarchitektonickou tvorbu – zákony, vyhlášky ani normy nejsou v SAE specifikovány jako u nás, magistrát prostřednictvím nového nebo aktualizovaného Zemědělského zákona stanovuje jakési zákonné regulativy, které ovlivňují provoz obchodní společnosti. V ČR je povoleno několik právních forem podnikání (osoba samostatně výdělečně činná, sdružení podnikatelů, družstvo nebo obchodní společnosti) a podmínky jejich založení se od sebe zásadním způsobem liší. Definice právnických osob a jejich vztahů jsou uvedeny zejména v Obchodním zákoníku, Občanském zákoníku a dalších předpisech. Poněvadž stavební práce i zahradní práce jsou v ČR regulovány stejným zákonem, záleží jen na konkrétní firmě, které oblasti činností se bude věnovat. V SAE existuje pouze jediná právní forma podnikání, společnost s ručením omezeným L.L.C. Podmínky pro její založení jsou jasně stanovené magistrátem a protože v SAE není pro zakládání zeleně rozpracovaný systém legislativních vyhlášek a norem, důraz na podrobné stanovení činnosti je kladen jen ve fázi zakládání společnosti (definici pracovních nebo obchodních aktivit nově vznikající společnosti zaměřené na zahradně-architektonickou tvorbu schvaluje, či zamítá Ministerstvo zemědělství). Následující schéma objasňuje rozdíl vlivu legislativy na realizaci zahradního díla v obou zemích. V ČR se k zakládání zeleně vztahuje stavební zákon a normy ČSN DIN,

54


v SAE je však důraz kladen pouze na počáteční schválení činnosti a získání příslušných licencí pro firmu.

Obrázek 11 / Rozdíl vlivu legislativy na realizaci zahradního díla

Velmi důležitou podmínkou pro podnikání v SAE je od ČR také kancelář společnosti, která musí být označená speciální tabulí s logem schváleným magistrátem příslušného emirátu. Bez kanceláře nelze v SAE podnikat, je jakousi základnou k podnikání v jakémkoliv oboru. Zákon však cizinci neumožňuje vlastnit půdu nebo nemovitost na území země, tuto pravomoc má pouze místní občan, který prakticky funguje jako zprostředkovatel a ručitel jakéhokoliv podnikání. Domluva o pronájmu pozemku nebo nemovitosti s těmito místními občany probíhá prostřednictvím nájemní smlouvy, podobně jako u nás. Pronajímatel tedy přenechává nájemci pozemek nebo nemovitost k užívání na sjednanou dobu za úplatu, avšak velice zajímavým faktorem je zde smlouvání, které je pro islámské země typické. Zakládání zeleně v SAE je v rámci zvyklostí vymezeno dvěmi základními kategoriemi. „Hard landscaping“, tzv. těžké zahradnické práce a „Soft landscaping“ neboli lehké zahradnické práce. Toto rozdělení vzniklo ze tří důvodů: (1) práce probíhají v jiný čas, činnostmi hard landscaping se vždy začíná a soft landscaping na ně navazuje, (2) pracuje se s odlišnými materiály a (3) pro každou kategorii je třeba zvlášť obstarat kvalifikované pracovníky. V České republice takové vymezení není, prakticky se zde „hard landscaping“ částečně překrývá se stavební činností, jež je naopak v SAE samostatným odvětvím.

55


Obrázek 12 / Srovnání činností v oboru zakládání zeleně

Zakládání zeleně je upraveno právně závaznými smlouvami o dílo mezi dodavatelskou realizační firmou a investorem. Smlouvy jsou koncipovány stejným způsobem jako u nás. Před zahájením prací je zapotřebí odsouhlasit rozpočet. V ČR by měl rozpočet jasně definovat zejména druh a velikost výsadbového materiálu, způsob zakládání zeleně a druh, množství a kvalitu ostatního použitého materiálu. Cena stavebního díla je totiž sestavována podle platných ceníků, konkrétně katalogu popisů směrných cen a stavebních prací. Ten obsahuje podrobný a úplný přehled všech prací hlavní stavební výroby se všeobecným i specializovaným užitím a přidružené stavební výroby pro řemeslné obory. V SAE však není zvykem jednotlivé cenové položky podrobně rozepisovat jako u nás, protože jsou rozpočty tvořeny jen z materiálových nákladů a ceny práce. Směrné ceny existují v podstatě jen pro zemědělské materiály a některé zahradnické komodity (např. plastové květináče používané ve školkařtví) a také pro práci, hodnocenou podle času a kvalifikace pracovníka. Tvorba a struktura ceny zahradního díla vychází z kalkulace veškerých nákladů nebo také jinak investic. Z pohledu investičního procesu se na realizaci podílí několik smluvních partnerů. Členění znázorněné v následujícím schématu mnozí čeští investoři opustili jako překonané, ale dnes se k němu často vracejí, neboť v ČR nebyla dosud zpracována jiná vhodnější forma souhrnného rozpočtu. Pro Českou republiku jsem schéma převzala z publikace Rozpočtování a kalkulace (TICHÁ a spol., 1999). Aby bylo možné srovnat tvorbu cen v obou zemích, odvodila jsem podle stejných pravidel schéma pro SAE.

56


Obrázek 13 / Rozdělení nákladů v ČR z pohledu účastníků investičního procesu

Obrázek 14 / Rozdělení nákladů v SAE z pohledu účastníků investičního procesu

V obou prostředích celý projekt začíná fází výběru managera investorem. Investor předběžně stanovuje celkovou cenu na základě kalkulace nákladů. V dalších fázích komunikuje s ostatními účastníky výhradně přes manažera, který má na starosti koordi57


naci celého projektu. Role manažera je do schématu rozdělení nákladů v ČR z pohledu účastníků investičního procesu nově začleněna. Je totiž logické, že veškerou stavební činnost musí někdo řídit a jistě bude za tuto činnost také finančně odměněn. Nevylučuje se však, že investor může být zároveň manažerem projektu. Dalším smluvním partnerem, podílejícím se na rozpočtu, je projektant určující si cenu za projektovou práci, příp. za další smluvené činnosti v rámci projektové dokumentace (např. pořízení mapových podkladů).

V SAE

jsou

navíc

do

schématu

začleněny

náklady

vztahující

se k finančnímu odhadu celého projektu. Odhad vzniká na základě sumy jednotlivých nákladových položek podle dílčích realizací (terénní úpravy, položení závlahového systému atd.) V rámci rozsáhlých a finančně náročných projektů jsou tyto služby zprostředkovány dodavatelsky, avšak menší projekty je investor nebo manažer schopen odhadnout sám. Dalšími smluvními partnery jsou dodavatelé zahradního a stavebního díla. V ČR je možné tyto dvě investiční položky vyjádřit jednou kolonkou (jsou upraveny stejným zákonem), v SAE jsou však tyto činnosti vnímány jako věcně i legislativně odlišné. Dodavatel zahradního díla sestavuje nabídkovou cenu na základě kalkulace práce a použitých materiálů. Započítává: náklady na provozní soubory, stavební objekty, samostatné stroje a zařízení, náklady činností vztahujících se k „hard landscaping“ a „soft landscaping“ a vedlejší náklady včetně. Dodavatel stavebního díla provádí kromě „hard landscaping“ a „Soft landscaping“ totéž, co dodavatel zahradního díla, ale v oblasti stavebnictví. V České republice jsou stavební náklady rozděleny do dvou skupin: (1) náklady stavebního objektu – podkladem je kalkulace nákladů na stavební objekty včetně vedlejších nákladů např. zařízení staveniště a (2) náklady provozního souboru – kalkulace nákladů zahrnující dodávku a montáž strojů, zařízení, nářadí a inventáře zpravidla spojeného s funkčně stavebním objektem, náklady na provoz vlastních strojů a zařízení a opět vedlejší náklady např. doprava zaměstnanců na pracoviště a zpět. Obecně lze uvést, že kalkulace v obou prostředích, jak v SAE, tak v ČR, vycházejí z určitého základního dokumentu, kterým je komplexní projekt či rozpis prací a dodávek. Struktura kalkulačních schémat obsahuje stejné nebo obdobné položky, rozdíly vyplývají zejména z odlišného chápání stavební a zahradní činnosti v obou zemích. Z hlediska porovnání používaných kalkulačních metod, v ČR jsou používány přirážkové kalkulace, kde se na kalkulační jednici připočítávají přímé a nepřímé náklady, v SAE je zaveden velmi obdobný výpočet, avšak rozdíl je hlavně v tom, že vše je počítáno indi58


viduálně (obdobný systém, který se používá v SRN). Tj. kdy utřídění přímých a nepřímých nákladů je nahrazeno dílčími tématickými skupinami nákladů (materiály, práce, transport, kancelář…). Z oblasti financí je třeba zmínit, že oproti ČR v SAE neexistuje nepřímá regulace cen, tj. kapitálové zisky ani příjmy nepodléhají zdanění atd.

Dalším zásadním rozdílem jsou přírodní podmínky, které mají podstatný vliv na životaschopnost rostlin a tím ovlivňují podnikatelské prostředí v zahradněarchitektonické tvorbě. Je to zejména klima, strukturní složka půdy, její chemismus a vodní zdroje. Hlavní klimatologické faktory, které určují, jaký sortiment rostlin bude v daných podmínkách používán pro účely výsadeb, jsou zeměpisná šířka, nadmořská výška a vzdálenost od oceánu. SAE je přímořskou zemí na Středním Východě s tropickým, avšak hyper-aridním podnebím. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 25,2 °C a průměrný roční úhrn srážek činí 110,2 mm. Původní vegetace je pouštní. Česká republika je vnitrozemským státem, který leží v mírných zeměpisných šířkách. Podnebí tak lze označit jako mírné, ovšem zároveň velmi rozmanité místně i v průběhu roku. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 8,9 °C a průměrný roční úhrn srážek činí řádově 650 mm. Podle zeměpisného rozšíření vegetace se ČR nalézá v oblasti listnatých lesů mírného pásma. Dalším rozdílným faktorem je půda. Půdní substrát je fyzickou základnou rostliny, místo, o které se rostlina opírá, odkud čerpá živiny a vodu. Většina půd v SAE je převážně písčitá, s minimálním zastoupením organické složky a s velmi nízkým obsahem základních prvků. Zmíněné vlastnosti půdy nejsou pro růst rostlin příliš příznivé a v rámci zakládání zeleně je nasnadě půdní substrát upravovat. V SAE se přidává organická složka a jiné zlepšující materiály, což v ČR, kde je zastoupení organické složky mnohem vyšší, není tak nutné. Navíc textura českých půd je příznivější i v přístupnosti vody pro organismy, protože jílovitá půda zadržuje při stejné hodnotě vodního potenciálu mnohem více vody než půda písčitá. Původní nebo přírodě blízké vegetační typy se v českých podmínkách obejdou bez dávky hnojiv. V SAE mají však ve výsadbách hlavní zastoupení introdukované rostliny, které nejsou k místním půdním podmínkám bez živin přizpůsobené a hnojení vyžadují. Velikou hrozbou, bránící v růstu většině rostlin, je salinita. Složka soli v emirátské půdě a podzemní vodě je někdy mnohonásobně vyšší, než v ČR, kde 59


se jí není potřeba ani zabývat. Další faktorem, který ztěžuje rostlinám podmínky, je nedostatek srážkové vody v průběhu celého roku. SAE jsou vláhově deficitní, proto se používají jak tradiční závlahové systémy, tak systémy moderní implementované, které v poslední době tradiční systémy hojně překonávají. Mikrozávlahy a mikropostřiky jsou alfou omegou v každé nově realizované zahradě nebo parku. Naproti tomu v ČR, kde je srážkový úhrn relativně dostačující, dochází v poslední době k útlumu zavlažování, zejména v důsledku značné ekonomické náročnosti, kdy náklady na zřízení a provoz závlahového systému značně převyšují zisky. Zakládání zeleně probíhá v obou prostředích obdobně, avšak s přihlédnutím k místním zvyklostem, jež se vyvinuly v rámci odlišných přírodních podmínek, kultur a novodobých trendů. Nutno ještě zmínit, že v České republice je přírodní zeleň zapojená a proto je třeba při navrhování zahradních děl přihlížet i k ekologickým souvislostem. Např. domácí a zdomácnělé druhy mají mít ve výsadbách převahu a v krajinářských úpravách výlučné postavení. V SAE však taková pravidla neexistují, protože domácí adaptované rostliny v aridním prostředí mají velice nízký estetický potenciál a v posledních 25 letech jsou až na drobné výjimky zcela nahrazeny nepůvodním sortimentem rostlin pocházejícím ze subtropů a tropů z celého světa. Zakládání zeleně v SAE je tedy činnost vytvářející naprosto umělé prostředí pro růst nově vysazovaných rostlin za pomoci zlepšujících půdních materiálů, hnojiv a závlahového systému. Odlišnosti v rámci srovnávání prostředí vyplývají i z termínů zakládání různých typů rostlin. U nás se nazývají letničkami rostliny, které nejsou v českých podmínkách schopny přežít zimu, zatímco v SAE jsou stejné rostliny podle termínu výsadby rozděleny do dvou skupin – letničky zimní a letní. Stejné druhy rostlin jsou však v obou srovnávaných zemích limitovány jinými faktory. V ČR je život letniček limitován nízkými teplotami v období zimy, v SAE naopak vysokými teplotami a obdobím extrémního sucha v létě. Tyto rostliny jsou výjimečné zářivě barevnými květy, které se ve výsadbách velice cení. Letničkové záhony jsou v klimatických podmínkách SAE zakládány zpravidla výsadbou předpěstovaných dospělců, nikoliv z přímého výsevu, jako je tomu v ČR. Je to zejména z důvodu okamžitého efektu kvetení. Tzv. zimní letničky se vysazují v polovině října, kdy začíná sezóna a sklízí na konci března, kdy sezóna končí a přichází období veder. „letní letničky“ se vyznačují mnohem větší odolností vůči vysokým teplotám. Původem pochází z teplejších oblastí (pásmo otužilosti až 12), přičemž u „zimních letniček“ jsou nejteplejšími pásmy výskytu 10 a 11. Jedná se o vy60


trvalé rostliny a prakticky se vysazují ihned po sklizni „zimních letniček“ a likvidují v září. Přibližně po roce totiž ztrácejí ornamentální charakter a přestávají být vhodné pro formální, především parkové úpravy. Zahradníci proto pro sezónu upřednostňují výsadbu „zimních letniček“, jejichž sortiment je širší a vhodnější. V ČR probíhá výsadba letniček v polovině června, tj. již v relativně teplém období pro příznivý vývoj květů a ze záhonů se odstraňují v polovině října.

Obrázek 15 / Termíny zakládání a likvidace letničkových záhonů výsadbou

Také při zakládání trávníků a výběru travních směsí jsou od obou zemí patrné rozdíly. Zatímco v SAE se používají trávy původem z tropů, v mírném klimatickém pásmu se zakládají trávníky, které v období zimních mrazů přežijí. V SAE jsou trávníky zakládány monokulturně, pouze někdy s příměsí dalšího jednoho nebo dvou druhů, avšak v ČR se používají výhradně travní směsi připravené z několika druhů podle budoucí funkce. Většina trávníků je v SAE zakládána položením travních koberců. Tato činnost se provádí zejména v létě, kdy se tropické trávy nacházejí v aktivním růstu. Pro výsev se používají výhonky a vysévají se brzy na jaře po skončení zimních dešťů. Pro výsev trávníků v ČR jsou v průběhu roku dva vhodné termíny, a to od poloviny dubna do poloviny až konce května a od půlky srpna do poloviny září. Samozřejmě, že je lze vysévat i mezi těmito hlavními termíny, ale v letním suchém období je třeba počítat s intenzivní závlahou. Travnaté koberce se u nás obvykle pokládají od začátku dubna do konce října, podmínkou je bezmrazé počasí.

61


Obrázek 16 / Termíny zakládání trávníků v SAE a ČR

Pro výsadbu a přesazování ostatních vegetačních typů (např. stromy, keře, cibuloviny) platí pro obě země stejná doporučení. Tato činnost by se měla provádět v období sezóny, avšak nejlépe na podzim nebo začátkem jara, kdy se teploty ještě nevyšplhaly do extrémů. V SAE je vhodné se vyvarovat létům, v ČR zimním obdobím.

Podstatnou zásadou, kterou je třeba se před návrhem a realizací zahradního díla řídit, je odpověď na otázku „co místní obyvatelé od zeleně očekávají a co pro ně znamená?“. Obě společnosti jsou postaveny na velmi odlišných principech pramenících z kulturního prostředí. Kulturní rozdíly se obecně týkají způsobů a vzorců chování, ideálů a hodnot, způsobu komunikace, životního stylu, zvyků, rituálů a symbolů. V naší „otevřené“ společnosti mají lidé rádi procházky i různé sportovní aktivity v parcích, tyto zelené plochy se stávají místem setkání. Jiná skupina lidí naopak vyhledává v zeleni krásy přírody nebo estetickou stránku věci. Spousta lidí se v naší zemi věnuje aktivitám spojeným se zahradničením, přičemž si odpočine od denního shonu a práce. Podle těchto kritérií jsou naše zahrady a parky koncipovány. SAE jsou islámskou zemí a její kulturní prostředí se odvíjí od tohoto náboženství. Muslimové si potrpí na ochranu rodiny a její soukromí. Na rodinný systém je oproti naší společnosti v islámských zemích kladen silný důraz. Rodina je totiž dodnes v tradičním islámu chápána jako vícegenerační skupina příbuzenstva. Veškeré plochy zeleně jsou tedy v SAE pojímány tak, aby vytvářely zákoutí, kde by si dvě početné rodiny od sebe zachovávaly odstup a získaly tak dostatečný prostor pro své aktivity. Také v soukromých zahradách je kladen důraz 62


na soukromí a odpočinek, sport nebo zahradničení jsou však místním lidem velice vzdáleny.

6.4.2

Principy podnikání v zahraničí

Na základě analýzy rozdílů podnikatelských prostředí v SAE a ČR uvedených v kapitole 6.4.1 shrnuji základní principy, které je zejména v iniciační fázi podnikání v oboru zahradně-architektonické tvorby zapotřebí znát a řídit se jimi. Při jejich vymezení kladu důraz na univerzálnost, aby se daly použít kdekoliv v zahraničí. Před započetím jakékoliv podnikatelské činnosti je zapotřebí si nejprve ujasnit její záměr. Ve své podstatě je podnikatelský záměr jakýmsi ideálem či vizí, kterou podnikatel o svém podnikání má, avšak málokdy jej beze zbytku naplní – spíše neustále usiluje o jeho dosažení. V praktické rovině je pak tento záměr chápán jako dlouhodobá strategie či plán, ze kterého se vychází a s nímž by měla být celá podnikatelská činnost v naprostém souladu. Nápady pro podnikatelský záměr by měly být originální a zajímavé, inovace jsou totiž jedním z hybatelů tržní ekonomiky. Také platí, že čím větší rozhled a představu o daném prostředí podnikatel má, tím lepší jsou jeho šance a možnost uspět na trhu. Pro představu o podnikatelském prostředí zvolené země je třeba vycházet z informací souvisejících s naplněním podnikatelského záměru. V praxi pro získání těchto informací existuje řada zdrojů:

•

platné a dostupné zákony

•

internetové stránky (např. http://www.doingbusiness.org/)

•

odborné a jiné publikace

•

burzovní informace

•

denní tisk a další sdělovací prostředky

•

osobní kontakty, obchodní přátelé, konkurence

•

správní a jiné úřady přímo v zahraničí

•

oborové a hospodářské organizace

Pro snadnou orientaci a utřídění informací potřebných pro podnikání lze vycházet ze základního systému podnikatelského prostředí, který je znázorněn v tabulce 11. Tabulka uvádí základní seznam údajů, které je podle mého názoru k podnikání v oboru 63


zahradně-architektonické tvorby nutné znát. Prostředí se člení do čtyř dílčích skupin podle charakteru souvisejících činitelů. Tabulka 11 / Systém podnikatelských prostředí

Podnikatelské prostředí Přírodně technické prostředí • přírodní podmínky, termín sezóny • místní technika a technologie • schůdnost dopravy • krajinný ráz • sortiment rostlin Sociálně kulturní prostředí • kultura společnosti • etika • náboženství

Hospodářské prostředí • poptávka • dostupnost a cena potřebných materiálů • daňová politika • měnová politika • směrné ceny Politickosprávní prostředí • vztahující se legislativa • legální formy podnikání • politické prostředí

(1) Přírodně technické prostředí zahrnuje dílčí geografické, ekologické a technologické prostředí. Proces zakládání zeleně se musí přizpůsobovat místnímu podnebí, úrodnosti půdy, možnostem závlahy a chemickému složení závlahové vody, neboť toto podnikání je především závislé na přírodních podmínkách. Dále ho do jisté míry ovlivňuje sezónnost, která působí na organizaci práce (nárazová potřeba velkého počtu pracovníků, nerovnoměrnost příjmů a výdajů atd.). Také geografie má vliv na mnoho faktorů např. v oblasti logistiky, dopravy zaměstnanců na místo realizace, respektování krajinného rázu, vlivu na životní prostředí při návrzích atd. Technologické prostředí je zdrojem technického pokroku, který dokáže zvyšovat efektivitu práce, a proto je velmi praktické znát místní trendy, vývoj techniky a používané technologie pro zakládání zeleně. Kromě technologií jsou potřeba znalosti o používaných materiálech (hnojiva, závlahové systémy) a o sortimentu rostlin v místních podmínkách. (2) V sociálně kulturním prostředí je kladen důraz na sociální zodpovědnost podniku vůči jeho okolí. V ideálním případě by činnost podniku měla být prospěšná jak pro něj, tak pro jeho okolí, avšak v praxi tato situace nastává jen zřídka. Pokud je v dané zemi rozvinuto etické cítění, pomáhá to překlenout případné nedostatky v právním řádu. V podnikatelském prostředí zahrnuje etika poskytování pravdivých informací, korektní hospodářskou soutěž, poskytování kvalitních služeb zákazníkům apod. Pojetí etiky silně formují média, veřejné mínění nebo i vyznávání místního náboženství. Toto prostředí zahrnuje také vzdělanostní a kulturní úroveň obyvatel. (3) Hospodářské prostředí souvisí nejen s kulturní úrovní a požadavky obyvatel, ale zejména se způsobem vzniku poptávky, tedy potenciálních zákazníků. Poptávka 64


totiž vyjadřuje, jaké parky a zahrady lidé vyžadují, s jakými stylem a funkcemi sympatizují atd. Podnikání je ovlivněno celkovou hospodářskou situací země a její dynamikou. Prvním faktorem je dostupnost a cena hlavních podnikových nákladů, tj. výpěstky, hnojiva, mechanizace, pohonné hmoty atd. Druhým faktorem je daňová politika a měnový vývoj daného státu. Míra inflace totiž ovlivňuje ceny služeb, výrobních faktorů a koupěschopnost zákazníků. (4) Politickosprávní prostředí stanovuje práva vytvářející základní rámec podnikání. V tomto případě hrají velmi důležitou roli místní legální formy podnikání včetně právních podmínek k jejich založení. Velmi praktická je i znalost politického prostředí v zemi včetně politiky na komunální úrovni, jejímiž aktéry jsou zejména obce. V zájmu věci je také znalost legislativy vztahující se ke schválení zahradního díla a procesu jeho výstavby.

Z jiného pohledu lze pro uskutečnění podnikatelského záměru ve zvolené zemi vyhledat způsoby a podmínky k podnikání, jež je možné nazvat oporou. Je třeba si uvědomit, že opora má zároveň funkci omezení a každá země se svými oporami a omezeními od sebe liší. Z výše uvedeného rozboru podnikatelského prostředí se k vyjádření opory dají prakticky vyvodit následující východiska: (1) legislativa a (2) zvyklosti. V rámci země jsou odvozena od dlouhodobě utvářeného kulturního prostředí v geograficky specifických podmínkách. Kromě řady formujících faktorů uvedených ve schématu na následující stránce, má na legislativu a zvyklosti týkající se oboru zahradně architektonické tvorby zásadní vliv přírodní prostředí.

65


Obrázek 17 / Schéma navržených opor a omezení k podnikání v zahraničí

66


7 Výsledky práce – praktická část 7.1 Modelový projekt v exteriéru Jako modelové území pro dokumentaci výše uvedených principů jsem zvolila nedávno realizovaný zahradní projekt Ing. Jaweeda K. Khana. Na tomto projektu je možné ukázat základní praktické kroky při zakládání zahradního díla v SAE včetně tvorby ceny. Jedná se o zahradní prostor továrny Mulk Holdings L.L.C, zaměřené na výrobu stavebních materiálů (fasádové hliníkové obklady, ohnivzdorné krytiny aj.). Firma sídlí na okraji města Ajman, v průmyslové zóně Ajman Freezone Gate 3. Zóna je vyhrazeným územím, kde vláda nabízí značná zvýhodnění a prostředky k podnikání.

7.1.1

Metodika

K vytvoření praktické části práce jsem realizované zahradní dílo osobně navštívila a veškeré činnosti, technologie zakládání, použité materiály i finanční stránku díla prodiskutovala s jeho autorem. Jednotlivé kapitoly jsou uspořádány tak, aby tématicky navazovaly na problematiku kapitoly 6.4 Cílem praktické části je vysvětlení a aplikace získaných poznatků z části teoretické, nikoliv však detailní popis zakládání zeleně v SAE. Předmětem práce je také vytvoření si představy o způsobu sestavení konečné ceny projektu. Pro porovnání konkrétních cen v SAE a ČR a jeho objektivní výsledek bych se musela však této problematice věnovat v mnohem detailnější formě.

7.1.2

Charakteristika a návrh objektu

Řešené území o rozloze 4 324 m2 funkcí a vzhledem stylově zapadá do průmyslového prostředí svého okolí. Prostor zahrady navazuje přímo na tovární budovu a vytváří přístup ke kanceláři podniku a hlavní výrobní hale. Tento prostor je tzv. „zeleným oživením“ celého technického komplexu a bude plnit zejména reprezentační funkci. Jedna z jeho částí slouží k představení produktů podniku, kde jsou na speciálních nízkých stojanech vyskládány fasádové obklady a další typy krytin. Další funkce je odpočinková. Pracovníci i zákazníci mohou odpočívat nebo čekat pod zastíněným gazebem nedaleko příjezdové cesty. 67


Prostor se nachází na samém konci průmyslové zóny, za jejímž oplocením se rozprostírá holá poušť. Vyvýšená podezdívka, doplněná z vnitřní strany navrženou liniovou výsadbou Conocarpus erectus, brání nafoukání písku na pozemek. Autor se ve svém projektu inspiroval několika zahradně-architektonickými styly. Osu zahradního prostoru vytvořil pomocí vodního kanálu v tradičním islámském stylu, jehož střed je obklopen formální strukturou dvou šlapákových cest v trávníkové ploše. Ráz převážné většiny výsadeb má však pouštní charakter – kaktusové a sukulentní výsadby se shluky kamenů na ploše vysypané štěrkem.

Obrázek 18 / Návrh zahradního prostoru

7.1.3

Smluvní partneři

Na realizaci projektu se podílelo několik smluvních partnerů. Ing. J. K. Khan je autorem projektu a zároveň tzv. konzultantem, kterého si pro tuto činnost najal investor (Mulk Holdings L.L.C). Zahradně realizační firma p. Khana měla až na drobné výjimky v kompetenci proces hard landscaping a celý proces soft landscaping. K tomu měla dále na starosti založení závlahového systému a výběr dekoračních dlaždic pro umělý vodní kanál. Ing. J. K. Khan nebyl kompetentní k výběru dalších dodavatelů, v tomto směru působil pouze jako poradce. Podle jeho doporučení najal investor ostatní dodavatele (firmy zabývající se pokládáním elektrických sítí, stavebními pracemi apod.). Tato forma realizace zahradních projektů je v SAE velice častá. Výsledek práce vzniká ve spo-

68


lupráci několika dodavatelů jako mozaika, avšak smluvně je s nimi vázán investor, nikoliv autor zahradního díla.

Obrázek 19 / Přehled smluvních partnerů podílejících se na realizaci projektu

Projektant: •

Název firmy: Univerzal Greenfields L.L.C, Dubai

•

Majitelem firmy a hlavním manažerem je Ing. Jaweed K. Khan, zahradní architekt, který ukončil vysokoškolské vzdělání v Karáčí v roce 1972.

•

Společnost byla založena v roce 2003 v emirátu Dubai. Licence je specifikována na následující činnosti: projektování a realizace zahrad a parků, správa zahradnické školky zaměřené na produkci kobercových trávníků, stromů, keřů, rostlin k řezu, letniček a zeleniny pěstované hydroponicky.

Obrázek 20 / Dodavatelé pro činnost firmy Univerzal Greenfields L.L.C

69


Finanční odhad: •

Oficiální finanční odhad se v SAE sestavuje pouze v případě, kdy dodavatel nabízí cenu kompletního díla investorovi, aby získal představu o předpokládaných nákladech. V tomto případě nebylo finančního odhadu potřeba a vytvořil si jej s pomocí Ing. K. Khana investor sám.

7.1.4

Pracovní činnosti

Následující kapitoly jsou seřazeny tak, jak na sebe při realizaci projektu navazovaly jednotlivé činnosti. Po vytvoření projektu následuje hard landscaping spolu se stavebními pracemi, posléze soft landscaping. Základní přehled rozměrů funkčních ploch, se kterými se pracuje níže, uvádí následující tabulka. Tabulka 12 / Rozměry funkčních ploch

Funkční typ Trávník Pokryvné rostliny Živý plot

celková rozloha 4 324 m2 Plocha (m2) Materiál 986 Dekorační dlaždice 198 Kamenná drť 115 Šlapáková cesta

Plocha (m2) 409 863 20,8

7.1.4.1 Projektová práce Z mapových podkladů použil Ing. J. K. Khan pro projektové práce situační plán (Site Plan), mapu majetkových vztahů (Ownership Document) a mapu inženýrských sítí (Engineering Structure Map), které mu poskytl investor. Projekt je proveden v grafickém programu AutoCAD.

7.1.4.2 Chemické rozbory Následující údaje poskytla vláda investorovi již při pronájmu pozemku. Půda je písčitá bez přílišné živné hodnoty. Závlahová voda pochází z potrubí, její pH je 7,5 a obsah vody je změřen na 500 ppm. Investor se však snaží získat povolení pro vyhloubení studny, z níž by se voda přečerpávala do nově vybudované desalinizační stanice a posléze používala pro účely závlahy.

7.1.4.3 Příprava stanoviště Jedná se o činnost hard landscaping, kterou měla na starosti firma Univerzal Greenfields L.L.C a při které se zajišťují optimální podmínky pro následující stavební 70


činnosti a dlouhodobou existenci vegetačních prvků. Pozemek bylo třeba vyčistit od nalétaných odpadků, avšak jinak byl v relativně dobrém a čistém stavu již od převzetí investorem od vlády. Následuje vytyčení staveb a inženýrských sítí.

7.1.4.4 Hrubé terénní úpravy Tuto činnost zajišťují 2 pracovníci od firmy Univerzal Greenfields L.L.C. Protože podle projektu není potřeba zásadních terénních modelací, stávající plocha je upravena manuálně pomocí jednoduchých nástrojů do roviny. Také zhutnělá místa je třeba rozmělnit. Vyčištěním pozemku a hrubými terénními úpravami stráví pracovníci 1 den.

7.1.4.5 Výkopové práce Jedná se o činnost hard landscaping, kterou má na starosti opět firma Univerzal Greenfields L.L.C. Touto činností se začíná z důvodu ještě nepoložených závlahových a elektrických sítí, kdy by je mohla těžká mechanizace poškodit. Výkop vodního kanálu a jezírka provádí 3 pracovníci, z toho jeden řídí pásový nakladač. Veškerou práci stihnou za den a půl. Pro výsadbu vzrostlých palem je nutné vyhloubit 22 jam hlubokých 1 metr a širokých 1,5m. Tento úkol provede 1 pracovník za půl dne čelním pásovým nakladačem. Nakladač je majetkem firmy.

7.1.4.6 Stavební činnost Pro výstavbu vodního kanálu a vodního jezírka byla sjednána stavební firma Al Khatal L.L.C. Vodní kanál a jezírko bylo nejprve vybetonováno, posléze obloženo dekorativními dlaždicemi. Dodavatel měl v náplni práce také výstavbu včetně vybudování nosného podkladu dvou šlapákových cest. Na úkolu se podíleli 2 kvalifikovaní pracovníci a 4 pracovníci bez kvalifikace. Uvedená pracovní činnost trvala 11 dní.

7.1.4.7 Úprava půdních vlastností Tento krok je zejména důležitý pro zřízení odpovídající vegetační nosné vrstvy. Provedla ho opět firma Univerzal Greenfields L.L.C. Podle rozborů půdy zastoupení písku převládá nad jílovou složkou. Z tohoto důvodu je třeba přidat organickou složku, která zlepší schopnost půdy zadržovat vodu. Organická složka, které je po přepočtech potřeba kolem 43 m3, se ve vrstvě 10 cm rovnoměrně rozprostře na celou plánovanou výsadbovou plochu. Organická složka je v tomto případě tvořena 30 kubíky zahradnic71


kého substrátu (potting soil) a 13 kubíky mulčovací kůry. Na již navezenou vrstvu se zde dále rovnoměrně rozprostřelo 322 kg hnojiva Osmocote, 13 kg Sequestrene 138 a 65 kg Supertrifosfátu. Posléze se veškeré vrstvy promíchají ručním nářadím s místní písčitou půdou do 30 cm hloubky, udusají dusákem a mírně zvlhčí zálivkou. Obdobná směs organické složky a hnojiv se připraví pro vyplnění výsadbových jam pro palmy. Pro každou jámu je potřeba 0,9 m3 namíchaného vegetačního substrátu (0,72 m3 místní písčité půdy, 0,2 m3 zahradnického substrátu, 0,1 m3 mulče, 2,7 kg hnojiva Osmocote, 90 g Sequestrene 138 a 450 g Supertrifosfátu). Celkem je pro výsadby palem potřeba 20 m3 této substrátové směsi. Celkem se na této činnosti podíleli 4 pracovníci v průběhu 2 dnů. Materiál a mechanizaci pro navezení substrátových složek poskytla zeleninová školka, kterou firma Univerzal Greenfields vlastní.

7.1.4.8 Výsadba palem a živého plotu Tato aktivita spadá svým významem do skupiny soft landscaping, avšak kvůli potřebě těžké mechanizace je zařazena mezi činnosti hard landscaping. Dalším důvodem je, že ještě není položen závlahový a elektrický systém do půdy a proto je ještě přístup k vyhloubeným jámám snadný. Celkem bylo vysazeno 22 palem Phoenix dactylifera a jejich převezení a umístění do jámy bylo provedeno čelním pásovým nakladačem. Zároveň byla provedena i výsadba stromů Conocarpus erectus kolem zahradního prostoru. Tyto stromy jsou vysazeny i s plastovými květináči, aby se zabránilo vysokému vzrůstu a docílilo vytvoření nízké, ale charakterem husté keřové etáže. Touto činností se zabývali 3 pracovníci celkem 3 dny.

7.1.4.9 Stavba gazeba Gazebo je zastřešená stavba podobající se strukturou pavilónu. Slouží k odpočinku, poskytuje stín a je z něj příjemný výhled do zahrady. V tomto případě bylo gazebo zakoupeno od obchodní firmy Deachscape L.L.C, zabývající se městským a zahradním mobiliářem (celkem 3 pracovníci z firmy Univerzal Greenfields L.L.C sestavili dřevěné gazebo během jednoho dne).

72


7.1.4.10 Položení elektrických sítí Montáž elektrických rozvodů měla na starosti dodavatelská firma Fine Electrical L.L.C. Úkolem bylo vytvoření elektrické sítě připojené na síťové napětí a rozvedení elektřiny k 32 bodovým svítidlům, 15 podvodním reflektorům v umělém vodním kanálu a 8 reflektorům v jezírku. Dodavatelem osvětlení je Khadim Hassan L.L.C. Ovládací panel byl umístěn u vstupní brány do areálu. Jednotlivé komponenty dodávala stejná firma. Na práci se podíleli 2 pracovníci (elektrikář a pomocník), montáž trvala 3 dny.

Obrázek 21 / Návrh umístění bodového osvětlení

7.1.4.11 Závlahový systém Aby byly zakládané vegetaci poskytnuty kvalitní životní podmínky, je v této části světa položení závlahového systému zásadní potřebou. Tato činnost spadá do hard landscaping a prováděla jej firma Univerzal Greenfields L.L.C. Jednotlivé komponenty byly nakoupeny od dodavatelů Rada Farhan L.L.C a Clean Deal Dubai L.L.C. Nejprve je potřeba založit stabilní síť potrubí včetně veškerých rozvodů napojených na čerpadlo a zdroj závlahy. Posléze je síť rozvedena k výsuvným postřikovačům s nadzemním výsuvníkem určeným pro závlahu trávníku, jejichž promyšlené rozmístění umožňuje vzájemné překrývání postřiku. Pro závlahu stromů, keřů a záhonů s pokryvnými rostlinami byla zavedena mikrozávlaha. Práci vykonali 3 pracovníci (1 kvalifikovaný specialista na závlahy a 2 pomocníci) a trvala 7 dní. 73


7.1.4.12 Výsadba Výsadba rostlin je součástí soft landscaping. Tuto činnost měla na starosti firma Ing. J. K. Khana. Na práci se podílelo 5 zaměstnanců, z toho 1 kvalifikovaný znalec rostlin a 4 pomocníci. Výsadba probíhala během 5 dnů. Pro tento projekt byl třeba sortiment rostlin uvedený v tabulce 13. Výsadba palem Phoenix dactylifera a stromů Conocarpus erectus proběhla dříve, ještě před položením elektrických sítí. Následovala výsadba ostatních palem, cykasů a stromů podle výsadbového plánu. Jednotlivé činnosti (oddělení záhonů od okolí, hloubení jam, distribuce rostlin či výsadbu) si pracovníci rozdělili podle potřeby. V celkové výsadbě vytvářejí barevně kvetoucí keře nízkou clonu, která zjemňuje přechody vertikálních zahradních prvků s rovným terénem zahradního prostoru (zejména Bougainvillea spectabilis a Hibiscus rosa sinensis). Zbylé keře byly vysazeny solitérně. Velice populárním typem rostlin jsou však v SAE rostliny pokryvné. Jedna z jejich výhod je nízká potřeba údržby. Převážná většina z nich roste přirozeně velmi pomalu a je potřeba jen občasného zastřihávání. Do podrostu živého plotu byly zvoleny: Alternanthera variegata (117 m2) a Aptenia cordifolia (pouze 9 m2 v blízkosti kanceláře). Na exponované plochy u příjezdové cesty byla navržena Portulaca grandiflora (72 m2). Tabulka 13 / Sortiment vysazených rostlin

Typ rostliny Palma Palma Cykas Strom Strom Strom Strom Keř Keř Keř Keř Sukulent Sukulent Pokryvná r. Pokryvná r. Pokryvná r. Trávník

Latinský název Phoenix dactylifera Roystonea regia Cycas revoluta Conocarpus erectus Mangifera indica Morus alba Psidium guajava Bougainvillea spectabilis Acalypha wilkesiana Hibiscus rosa sinensis Ixora coccinea Adenium obesum Agave americana Alternanthera variegata Portulaca grandiflora Aptenia cordifolia Paspalum vaginatum ´Adelaide´

74

Počet kusů 22 8 18 120 3 8 2 55 18 40 32 25 2 585 288 36 –

Dodavatel Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Shamsi Nursery Al Shamsi Nursery Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Haytham Agri. Dev. Est. Dubai Plant Nursery Dubai Plant Nursery Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Shamsi Nursery Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Shamsi Nursery Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Haytham Agri. Dev. Est. Al Shamsi Nursery Al Haytham Agri. Dev. Est.


7.1.4.13 Položení travních koberců Činnost měla na starost firma Univerzal Greenfields L.L.C, dodávku travních koberců zařídila firma Al Haytham Agri. Dev. Est. L.L.C. Na pokládání se podílelo 5 pracovníků a práce trvala 4 dny.

7.1.5

Tvorba ceny zahradního díla

Celková cena zahradního díla je sestavena na základě sumy nákladů jednotlivých dodavatelů. Protože hlavní dodavatel zahradního díla, v tomto případě Univerzal Greenfields L.L.C, není kompetentní k realizaci celého projektu, stanovuje si na základě smlouvy o dílo s investorem cenu pouze za své náklady. Ostatní dodavatelské náklady nejsou v jeho ceně zahrnuty a právní vztah vzniká pouze mezi jednotlivými dodavateli a investorem. Náklady podle jednotlivých dodavatelů vytvářející celkovou cenu zahradního díla z pohledu investora jsou shrnuty na obr. 22.

Obrázek 22 / Přehled celkových nákladů z pohledu investora

Podrobný způsob sestavení nákladů na kalkulační jednici je přehledně znázorněn na obr. 23. Vznik ceny zahradního objektu v SAE, Zmíněné náklady jsou veškerými náklady firmy Univerzal Greenfields L.L.C, která se podílela na zahradním projektu – většiny hard landscaping prací a celé části soft landscaping. 75


Výše mzdy je počítána podle směrných cen vydaných Hlavním obecním úřadem v každém emirátu. Mzdy za kvalifikovanou práci jsou samozřejmě odlišné od prací nekvalifikovaných, většinou je rozdíl až dvojnásobný. Za jeden den práce se zpravidla počítá 8 hodin. Ceny za materiál jsou také stanoveny směrnicemi, ceny materiálů nakoupených od dodavatelů jsou započítávány podle cen pořizovacích. Pro převoz zaměstnanců na pracoviště a zpět je třeba zařídit transport, počítají se náklady na pohonné hmoty, odvedenou práci řidiče a amortizaci dopravního prostředku. Započítávají se i náklady na dopravu ostatních účastníků realizace, např. managera nebo pohonné hmoty na pracovní mechanizaci. Veškeré použité stroje jsou majetkem firmy, započítává se pouze jejich amortizace. Zbylými náklady jsou náklady na provoz kanceláře a ostatní náklady, např. účet za telefon atd.

Obrázek 23 / Způsob sestavení nákladů na kalkulační jednici

76


8 Diskuse Tato práce čerpá z relativně velkého množství zahraničních zdrojů a podkladů, jejichž obsah jsem byla nucena neustále konzultovat s místními odborníky. Po této stránce byla, nejen pro vzdálenost zvolené země od České republiky, práce náročná, avšak ze srovnání obou podnikatelských prostředí vyplynuly velice zajímavé, někdy dokonce kontrastní výsledky. Sezóna v SAE v podstatě začíná v období, kdy u nás pomalu končí, zahrada je tam významem i historicky považována spíše za místo, na kterém probíhá zemědělská činnost, u nás je spíše uměleckým dílem apod. Podle mého názoru je podnikatelská situace v oboru zahradně-architektonické tvorby v ČR oproti SAE mnohem komplikovanější. V první řadě je to legislativou, která je u nás rozpracovanější a kterou je třeba znát a řídit se jí. V druhé řadě zahrnují většinou české zahradně-realizační firmy do svých rozpočtů ceny práce subdodavatelů, tím pádem hledají přijatelnou hranici mezi požadovanou kvalitou odvedené práce a nabídkovou cenou. Proto je pro ně výhodnější se zabývat více činnostmi, avšak v tom případě si ztíží situaci větší zodpovědností, nutností kvalifikace atd. V SAE je situace relativně jednoduchá z důvodu legislativního rozdělení zahradních a stavebních činností a ve většině případů je realizace zahradního díla provedena jednotlivými subdodavateli, kteří sami nesou zodpovědnost za svoji práci. ČR a SAE jsou od sebe tak odlišné, že by bylo určitě zajímavé podobným způsobem do srovnání zahrnout více zemí. V rámci odlišností s každým dalším prostředím by se totiž mohla objevit spousta nových specifických principů a souvislostí. Z vlastní zkušenosti vím, že příprava na podnikání v zahraničí se nedá uskutečnit jen studiem knih a jiných zdrojů, nýbrž až praxí a na základě vlastních zkušeností. Jsem si jistá, že i po dvouleté přípravě a podílu na realizaci několika malých projektů v tamějších podmínkách mě stále čekají nejen nové odpovědi a překvapení, ale i otázky, zejména v oblasti zvyklostí.

77


9 Závěr Detailní analýza podnikatelského prostředí

vztahující se k zahradně-

architektonické tvorbě ve Spojených Arabských Emirátech posloužila v této diplomové práci jako tématické vodítko pro srovnání prostředí s Českou republikou. Analýza zahrnuje přírodně technické, hospodářské, sociálně kulturní a politickosprávní prostředí. Tento způsob utřídění byl převzat z českého ekonomického pojetí a jednotlivá témata jsou koncipována tak, aby obsáhla veškerou základní oborovou problematiku. V závěrečné kapitole (6.4 Srovnání podnikatelského prostředí) jsem zvolila a podrobněji rozebrala taková témata, ze kterých z obou prostředí navzájem vyplývají odlišnosti. Zásadní odlišností je pojetí zahrady a zakládání zeleně v rámci zvyklostí, které se v místních podmínkách formují již od dávné minulosti. Každá společnost se vyznačuje charakteristickým kulturním pozadím a z toho pramení, že i funkčnost a estetičnost zahrady jsou vnímány jiným způsobem v SAE a jiným způsobem u nás v ČR. Od tohoto pojetí se odvíjí i státem stanovená legislativa a právní regulativy pro projektování, povolení realizace stavby, proces výstavby, dále mzdy a směrné ceny materiálů. Zakládání zeleně je prakticky vázáno na stavební činnost, v České republice však nenavazuje na stavbu zákonem, jako je tomu v SAE. Další odlišností je forma podnikání, kterou stanovuje každý stát jinak. V SAE existuje pouze jedna legální forma podnikání (L.L.C), v ČR je v zásadě možné podnikat více způsoby. Rozdíly plynou i z technologií zakládání zahradního díla a ze sortimentu používaných rostlin, na které mají podstatný vliv přírodní podmínky. Získané poznatky vycházející ze srovnání obou prostředí jsem aplikovala na modelovém objektu. Zde byly objasněny základní praktické kroky při zakládání zahradního díla a to, co je v tomto oboru pro SAE charakteristické. Vysvětlila jsem způsob komunikace mezi investorem a dodavatelem, uzavírání smluv, postupy a technologie pracovních částí hard landscaping a soft landscaping a na jednoduchých schématech ozřejmila způsob sestavení konečné ceny projektu včetně přehledu o veškerých nákladech z pohledu investora. Z diplomové práce vyplývá, že každé podnikatelské prostředí je specifické a podle těchto odlišností jsem vymezila kritéria, která by mohla v praxi sloužit jako obecná doporučení k podnikání v oboru zahradně-architektonické tvorby kdekoliv v zahraničí. Prvním kritériem je stanovení podnikatelského záměru s přihlédnutím k ze78


mi, ve které je činnost plánována. Kvalitní podnikatelský záměr je základem každého dlouhodobě úspěšného podnikání a jako takový představuje zdaleka nejúčinnější způsob snížení podnikatelského rizika. Druhým kritériem je získání představy o oborovém podnikatelském prostředí z pohledu specifických opor a omezení. Ty jsou zpravidla rozděleny podle svého charakteru na legislativu a zvyklosti, které dále rozvádím do jednotlivých položek. O legislativu se opírá forma podnikání, podmínky k založení obchodních společností a další povinnosti vůči státu. Zvyklostmi se rozumí zažité způsoby charakteristické pro konkrétní místo či odvětví. Zvyklosti přitom nejsou konstantní, ale mohou se v čase měnit. Navíc je ve srovnání s legislativou do sféry zvyklostí mnohem obtížnější proniknout. Legislativa a zvyklosti jsou přehledně zpracovány do schématu v kapitole 7.4.2 Principy podnikání v zahraničí. Vzhledem k neobvyklému tématu a vysoce aktuálnímu sbližování podnikatelských prostředí i kultur v rámci globalizace se domnívám, že zpracované výsledky mohou být užitečné pro celou řadu firem i poučené veřejnosti. Propagace závěrů této diplomové práce prostřednictvím oborových serverů na internetu nebo časopisech se zahradní a architektonickou tématikou jsou samozřejmostí. Dále je možné oslovit vybrané firmy a pokusit se o přeshraniční spolupráci, například v dodávkách semen nebo technologií.

79


10 Summary The work is divided into two parts. The first theoretical part describes naturally technical, agricultural, social-cultural and political-administrative environments of enterprising activity in the field of garden architecture in the United Arab Emirates. This analysis of enterprising environment will later serve as a basic guideline to compare the environment in the UAE and the Czech Republic. The comparison brings a range of principles. The main principle is the concept of a garden and establishing greenery with respect to both legislation and the customs based on the practice from the past. Every culture and society is marked by characteristic patterns of ideals, values, lifestyle, specific customs, rituals and symbols. This means that even garden functionality and aesthetics are perceived in a different way in the UAE than in the Czech Republic. Another principle emerging from the comparison is legal forms of entrepreneurial activity, set differently by each state. Within the framework of greenery establishing management, it is necessary to know local technologies and ways of establishing greenery. The second part is practical and applies the acquired knowledge arising from comparing the two environments on a model object. It is a recently realized garden project of the plant Mulk Holdings L.L.C, which is situated in an industrial zone of the town of Ajman. The author is explaining basic practical steps when establishing a garden in the UAE. She explains the way of communication between the investor and supplier, the way of closing contracts, methods and technologies of working parts called hard landscaping and soft landscaping. At the end she uses simple schemes to clarify the way of setting the final price of the project including the overview of all costs from the perspective of the investor. In conclusion of the work the author defines essential criteria, which could serve as the basic guideline for orientation when establishing greenery abroad. The first criterion is setting the business prospectus. High-quality business prospectus is the basis of every successful long-term enterprise and as such it represents by far the most effective way how to reduce entrepreneurial risks. Another criterion is the knowledge of the entrepreneurial environment of the branch according to the defined points in particular environments, clarified in the detailed table of the work. The basic criterion can also be support or limitations. These are usually divided by their character into legislation and customs, and for their detailed analysis there is an elaborated comprehensive scheme. 80


11 Seznam použité literatury [1] BREMNER, S., SAWLANI, N. Dubai Creek Past & Present. Dubai: Explorer Publishing and Distribution, 2005. 128 s. ISBN 976-8182-63-6. [2] BROOK, M., DAWOUD A. M. Coastal Water Resources Management in the United Arab Emirates. Abu Dhabi, 2005. 12 s. [3] BŐRKI, M., FUCHS, M. Pokojové a nádobové rostliny pro byt i balkony. Praha: Euromedia Group, 2007. 360 s. ISBN 978-80-242-1766-6. [4] BURNIE, G. a spol. Botanika. Slovart, 2007. 1020 s. ISBN: 978-80-7209-936-8. [5] CONOVER, H. S. Grounds Maintenance Handbook. New York: McGraw-Hill Education, 3. vydání, 1958. 512 s. ISBN 0- 07-012412-4. [6] DRAŽAN, J. Spojené Arabské Emiráty. Příbram: Freytag & Berndt, 2005. 200 s. ISBN 80-7316-206-7. [7] ELIOVSON, S. South African Wild Flowers for the garden. Johannesburg: Macmillan, 1973. 306 s. ISBN 0-86954-005. [8] ELSHESHTAWY, Y. Planning Middle Eastern Cities: Urban Kaleidoscope in a Globalizing World. London: Taylor & Francis, 2004. 272 s. ISBN 0-415-304-008. [9] GARDNER, P. Zeměpis světa: Encyklopedie. Praha: Columbus, 1995. 512 s. ISBN 80-7176-022-6. [10] GIBBERD, V. L. A Gardening Notebook for the Tropics. London: Longman Green and Co, 1964. 184 s. [11] GREEN, J. Flowers for Riyadh Gardens. London: Stacey International, 1999. 63 s. ISBN 1900988178. [12] HOBHOUSE, P. The Story of Gardening. London: Dorling Kindersley, 2004, 2. vydání. 468 s. ISBN 1-4053-0714-5.

81


[13] CHARVÁTOVÁ, J. Náboženské motivy v asijském umění: soubor studií interdisciplinární pracovní skupiny "Náboženské směry v Asii/Religious trends in Asia". Praha: Česká orientalistická společnost, 1999. 114 s. ISBN 80-902510-1-3. [14] JONGBLOED, M. The Living Desert. Dubai: Motivate Publishing, 1992. 104 s. ISBN 978-1-873544-02-0. [15] KRAUS, J. a kol. Nový akademický slovník cizích slov A-Z. Praha: Academia, 2005. 879 s. ISBN 80-200-1351-2. [16] KROUPA, J. Dějiny a teorie zahradního umění. Brno: Filozofická Fakulta Masarykovy Univerzity v Brně, 2004. 78 s. [17] KUNTE, L., ZELENÝ, V. Okrasné rostliny tropů a subtropů. Praha: Grada, 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-1548-3. [18] MALEY E., KAY, S. Gardening in the Gulf. Dubai: Picador Design Group, 1990. 87 s. [19] MOORE, E. Gardening in the Middle East. London: Stacey International Publishers 2007. 144 s. ISBN 1900988860. [20] ROHWER, J. G. Tropické rostliny. Praha: Euromedia Group, 2006. 286 s. ISBN 80-242-1652-3. [21] SYNEK, M. Podniková ekonomika. 3. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2002. 479 s. ISBN 80-7179-736-7. [22] TICHÁ, A., MARKOVÁ, L., PUCHÝŘ, B. Ceny ve stavebnictví I. Rozpočtování a kalkulace. Brno: 1999. 206 s. [23] Guide for public servise – Plants prices and nurseries. Dubai: Dubai municipality, Department of general gardens and agriculture, 2006. 38 s. (v arabštině) [24] National Atlas of United Arab Emirates. University of UAE / GEOprojects (UK), 1993. 189 s. ISBN 0-86351-100-7.

82


[25] THOMAS, A. Gardening in Hot Countries. London: London Faber & Faber, 2. vydání, 1965. 207 s. ISBN 0-582-60828-7. [26] Natural UAE, Geology [online]. Trident Press, 2001. Dostupné z www: . [27] Plant Life [online]. Trident Press, 2001. Dostupné z www: . [28] Environmental Laws [online]. Environment Agency – Abu Dhabi, 2009. (anglická verze) Dostupné z www: . [29] Country Profile for United Arab Emirates for theme: Water Resources and Freshwater Ecosystems [online]. EarthTrends Environmental Information. World Resources Institute, 2007. Dostupné z www: . [30] Water profile of United Arab Emirates [online]. The Encyklopedia of Earth. Dostupné z www: . [31] Water profile of United Arab Emirates [online]. The Encyklopedia of Earth. Advameg, 2007. Dostupné z www: . [32] Culture of United Arab Emirates [online]. Countries and Their Cultures. Net Industries L.L.C, 2009. Dostupné z www: . [33] United Arab Emirates [online]. Doing Business – Measuring Business regulations. The World Bank Group, 2009. Dostupné z www: . [34] Ministry of Environment & Water – Agricultural, Environmental [online]. Ministry of Enviroment and Water, 2008. Dostupné z www: . [35] United Arab Emirates Industries [online]. Maps of World, 2009. Dostupné z www: . [36] Natural UAE, The Desert, Sabhka Environments [online]. UAE Interact. The National Media Council, 2009. Dostupné z www: .

83


12 Seznam ilustrací a tabulek 12.1

Ilustrace

Obr. 1

Poloha státu vůči svému okolí, obr. překreslen [National Atlas of UAE, s. 15]

Obr. 2

Struktura federace, obr. překreslen [National Atlas of UAE, s. 18]

Obr. 3

Klimadiagram, obr. překreslen [National Atlas of UAE, s. 64]

Obr. 4

Bioklimatické oblasti SAE, obr. vytvořen podle [MOORE, E. 2007, s. 10–12]

Obr. 5

Mapa hlavních pouští a solných plošin v SAE, obr. překreslen [DRAŽAN, J., 2005 s. 38]

Obr. 6

Doplňování podzemní vody v SAE, obr. překreslen [Integrated Costal Zone Management in the United Arab Emirates, 2005, http://www.ead.ae/]

Obr. 7

Podíl spotřeby vody v SAE, obr. překreslen [Water Resources and Freshwater Ecosystems, http://earthtrends.wri.org/text/index.php]

Obr. 8

Podíl populace podle státní příslušnosti [http://www.everyculture.com]

Obr. 9

Rozdělení nákladů v SAE z pohledu účastníků investičního procesu, schéma vytvořila autorka

Obr. 10 Stavební povolení pro stavbu a zahradu, schéma vytvořila autorka Obr. 11 Rozdíl vlivu legislativy na realizaci zahradního díla, schéma vytvořila autorka Obr. 12 Srovnání činností v oboru zakládání zeleně, schéma vytvořila autorka Obr. 13 Rozdělení nákladů v ČR z pohledu účastníků investičního procesu, schéma překresleno [TICHÁ, A., MARKOVÁ, L., PUCHÝŘ, B., 1999, s. 89] Obr. 14 Rozdělení nákladů v SAE z pohledu účastníků investičního procesu, schéma vytvořila autorka Obr. 15 Termíny zakládání a likvidace letničkových záhonů výsadbou, schéma vytvořila autorka Obr. 16 Termíny zakládání trávníků v SAE a ČR, schéma vytvořila autorka Obr. 17 Rozdělení nákladů v ČR z pohledu účastníků investičního procesu, schéma vytvořila autorka Obr. 18 Návrh zahradního prostoru, [poskytl Ing. J. K. Khan] Obr. 19 Přehled smluvních partnerů podílejících se na realizaci projektu, schéma vytvořila autorka na základě obr. 9 Obr. 20 Dodavatelé pro činnost firmy Univerzal Greenfields L.L.C, schéma vytvořila autorka Obr. 21 Návrh umístění bodového osvětlení, [poskytl Ing. J. K. Khan] Obr. 22 Přehled celkových nákladů z pohledu investora, schéma vytvořila autorka

84


Obr. 23 Způsob sestavení nákladů na kalkulační jednici, schéma vytvořila autorka na základě tab. 2 Obr. 24 Východní pobřeží poloostrova, nedaleko obce Dibba [březen 2008, PD] Obr. 25 Písek a kameny – emirát Fujairah [únor 2009, PD] Obr. 26 Pouštní moře nedaleko obce Dhaid [prosinec 2008, FR] Obr. 27 Krajina v SAE, nedaleko obce Al Ain [srpen 2007, PD] Obr. 28 Vádí v Hajarských horách [únor 2009, PD] Obr. 29 Vyschlé přemostěné vádí v horách [únor 2009, PD] Obr. 30 Hřebeny Hajarských hor a Ománský záliv – Al Bidyah [říjen 2008, PD] Obr. 31 Školka na pokryvné rostliny, Khorfakkan [únor 2009, PD] Obr. 32 Školka zaměřená na keře a stromy, Al Haytham Agri. Dev. Est. – Dibba [srpen 2007, PD] Obr. 33 Letničková školka, Al Haytham Agri. Dev. Est. – Dhaid [březen 2007, FR] Obr. 34 Keře v květináčích, Al Haytham Agri. Dev. Est. – Dibba [srpen 2007, PD] Obr. 35 Březnová úroda salátu, Farma Al Haytham Agri. Dev. Est. – Dhaid [březen 2009, FR] Obr. 36 Pěstování travních koberců, Farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [březen 2008, PD] Obr. 37 Zahradnická školka Oleander v Dubai [srpen 2007, PD] Obr. 38 Sklizeň cukety, Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Dhaid [prosinec 2008, FR] Obr. 39 Výsadba salátu, Farma Al Haytham Agri. Dev. Est. – Dhaid [leden 2009, FR] Obr. 40 Farma v obci Dibba [březen 2008, PD] Obr. 41 Tradiční dekorace, Bur Dubai [srpen 2008, PD] Obr. 42 Stará zeď, Khorfakkan [říjen 2008, PD] Obr. 43 Zeď z fosilních korálů, Sharjah [únor 2009, PD] Obr. 44 Mešita Al Bidyah z 15. století, nedaleko obce Al Bidyah [říjen 2008, PD] Obr. 45 Model domu šejka Al Maktouma [Dubai Municipality, březen 2008, PD] Obr. 46 Tradiční dekorace oken – Bur Dubai [únor 2009, PD] Obr. 47 Větrná věž Barjeel – Dubai, Bur Dubai [srpen 2007, PD] Obr. 48 Pevnost Al-Fahidi z 18. století – Dubai [Dubai Museum, srpen 2007, PD] Obr. 49 Galerie z tradičního dvoru – Dubai, Art Gallery [srpen 2008, PD] Obr. 50 Dálniční uzel v poušti [Cities Dubai News, http://transcity.eu/main/] Obr. 51 Zlatý souk v Sharjah v historizujícím stylu [listopad 2008, PD] Obr. 52 Tradiční národní motivy, obec Fujairah [srpen 2007, PD] Obr. 53 Dnešní Dubai [březen 2008, PD] Obr. 54 „Sídelní kaše“ v Dubai [Cities Dubai News, http://transcity.eu/main/] 85


Obr. 55 Stavba moderní vily – Ajman [srpen 2007, PD] Obr. 56 Výškový dům, Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 57 Staveniště – Ajman [srpen 2007, PD] Obr. 58 Mešita z prefabrikátů, Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 59 Čtvrť rodinných domů s dlouhými zdmi, Dibba [březen 2008, PD] Obr. 60 Rodinný dům ve Fujairah [srpen 2007, PD] Obr. 61 Rodinná vila v Al Mizhar – Dubai [srpen 2008, PD] Obr. 62 Nový dům v Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 63 Rodinná vila – Dibba [únor 2009, PD] Obr. 64 Vila v Sharjah [listopad 2008, PD] Obr. 65 Rodinná vila – Dibba [listopad 2008, PD] Obr. 66 Soukromí za vysokou zdí, Dibba [únor 2009, PD] Obr. 67 Terasová výsadba v Hajarských horách [srpen 2007, PD] Obr. 68 Návrh pergoly v zahradě [zahradně-realizační firma Midas Touch L.L.C] Obr. 69 Návrh odpočívací plochy a gazeba [firma Midas Touch L.L.C] Obr. 70 Dálniční zeleň, (dálnice Al Quta'eyat Road a Zabeel Road) [2007, Dubai Roads, http://commons.wikimedia.org] Obr. 71 Park v obci Masafi [srpen 2007, PD] Obr. 72 Návrh vodního prvku v parku [firma Midas Touch L.L.C] Obr. 73 Tradiční arabské dekorační prvky [firma Midas Touch L.L.C] Obr. 74 Zeleň ve funkci utváření soukromí [listopad 2008, PD] Obr. 75 Stavební prvek v zahradě v „arabsko-čínském stylu“ [srpen 2008, PD] Obr. 76 Dubai – rybářská osada v roce 1822 [Dubai Municipality, PD] Obr. 77 Dubai v roce 1946 [Dubai Municipality, PD] Obr. 78 Dubai v roce 1950 [Dubai Municipality, PD] Obr. 79 Dubai dnes ve 21. století [Dubai Municipality, PD] Obr. 80 Ropná rafinérie na pobřeží emirátu Fujairah [březen 2008, PD] Obr. 81 Hlavní osa v islámské zahradě [http://www.theage.com.au/] Obr. 82 Vodní prvek v islámské zahradě [http://www.flickr.com/photos/] Obr. 83 Vstupní prostor Univerzity v Sharjah [říjen 2008, PD] Obr. 84 Kompozice v islámském stylu, Univerzita v Sharjah [říjen 2008, PD] Obr. 85 Formální výsadba – letiště v Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 86 Záhon ve formálním stylu [říjen 2008, PD] Obr. 87 Výsadba v barevném formálním stylu – Dubai [březen 2008, PD] Obr. 88 Formální prvky podrostů – Al Mamzar, Dubai [srpen 2008, PD] 86


Obr. 89 Stříhané keře podél silnice v Dubai [březen 2008, PD Obr. 90 Formální styl výsadby u letoviska „Fujairah Royal Beach“ [říjen 2008, PD] Obr. 91 Formální styl výsadby u Al Mamzar Park v Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 92 Zastřihávané pokryvné rostliny, Al Mamzar v Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 93 Dekorační podrosty z petunií, letiště v Sharjah [říjen 2008, PD] Obr. 94 Moře z pokryvných rostlin a pás z Zinnia, Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 95 Terasy sloužící k posezení větších skupin lidí – formální styl v Al Mamzar Park v Dubai [březen 2008, PD] Obr. 96 Keře stříhané do různých tvarů, Park Al Mamzar v Dubai [srpen 2007, PD] Obr. 97 Liniová výsadba podél silnice, letiště v Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 98 Formální styl výsadby podél dálnice – Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 99 Formální styl výsadby podél dálnice, Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 100 Liniová výsadba palem v parku v Sharjah [srpen 2008, PD] Obr. 101 Pohled na prostor s krbem určený pro jednu islámskou rodinu – Sharjah National Park, Sharjah [listopad 2008, PD] Obr. 102 Uměle vymodelovaný kopec, Sharjah National Park [listopad 2008, PD] Obr. 103 Mushrif Park, Sharjah [březen 2008, PD] Obr. 104 Sharjah National Park [listopad 2008, PD] Obr. 105 Sharjah National Park [listopad 2008, PD] Obr. 106 Palmový háj v Sharjah National Park [listopad 2008, PD ] Obr. 107 Pouštní záhonová výsadba – Masafi [srpen 2007, PD] Obr. 108 Detail výsadby, Masafi [srpen 2007, PD] Obr. 109 Kaktusová výsadba na venkově, nedaleko Al Bidyah [srpen 2008, PD] Obr. 110 Pouštní růže a agave – Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 111 Pouštní akcent v hotelové zahradě [Al Maha Desert Resort, katalog Deserts in Dubai, Department of Tourism and Commerce Marketing] Obr. 112 Datlová plantáž – Al Bidyah [říjen 2008, PD] Obr. 113 Výsadba pouštního charakteru u staré pevnosti – Al Bidyah [říjen 2008, PD] Obr. 114 Sušení datlí – soukromá zahrada, Khorfakkan [srpen 2008, PD] Obr. 115 Soukromá zahrada v Khorfakkan [srpen 2008, PD] Obr. 116 Datlový háj – soukromá zahrada Khorfakkan [srpen 2008, PD] Obr. 117 Zeleninová zahrada – Khorfakkan [únor 2009, PD] Obr. 118 Popínavá Tristellateia australasiae, Univerzita v Sharjah [říjen 2008, PD] Obr. 119 Zajímavé použití popínavek v ulicích – Dubai [listopad 2008, PD] Obr. 120 Restaurace porostlá popínavou Ipomoea cairica–Khorfakkan [říjen 2008, PD] Obr. 121 Pokryvné rostliny jako podrost v ulici, Jumeirah v Dubai [březen 2008, PD] 87


Obr. 122 Způsob kladení dlažby na písčitém podloží, Ajman [listopad 2008, PD] Obr. 123 Míchání substrátových směsí, Dibba [srpen 2008, PD] Obr. 124 Kokosová drť, Khrofakkan [srpen 2008, PD] Obr. 125 Kořenové baly mangovníků [Dibba, březen 2008, PD] Obr. 126 Plnění květináčů kokosovou drtí, Khorfakkan [listopad 2008, PD] Obr. 127 Postřik trávníků – Univerzita v Sharjah [říjen 2008, PD] Obr. 128 Tráva Zoysia japonica ´Meyer´, Sharjah Natural Museum [srpen 2007, PD] Obr. 129 Tráva Zoysia japonica ´Meyer´, Sharjah Natural Museum [srpen 2007, PD] Obr. 130 Tráva Paspalum vaginatum, Trávníková farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [srpen 2008, PD] Obr. 131 Příprava travních koberců na převoz, Trávníková farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [leden 2008, FR] Obr. 132 Slupovač travních koberců, Trávníková farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [leden 2008, FR] Obr. 133 Travní pokusy, Trávníková farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [srpen 2007, PD] Obr. 134 Cynodon dactylon, Dubai College [listopad 2008, PD] Obr. 135 Připravené travní koberce, Trávníková farma Al Haytham Agri. Dev. Est. v obci Ajman [leden 2008, FR] Obr. 136 Pohled na zahradní prostor továrny Mulk Holdings L.L.C, [říjen 2008, PD] Obr. 137 Stavba umělého vodního kanálu, [říjen 2008, PD] Obr. 138 Vysoká podezdívka a písčitý terén, [říjen 2008, PD] Obr. 139 Položený závlahový systém, [říjen 2008, PD] Obr. 140 Pohled na továrnu, [říjen 2008, PD] Obr. 141 Betonové základy budoucího jezírka, [říjen 2008, PD] Obr. 142 Ponorné čerpadlo, [říjen 2008, PD] Zdroj: foto autorky, vlastní dokumentace – PD foto Fazal Rabbi – FR

88


12.2

Tabulky

Tab. 1

Klimatické údaje bioklimatických oblastí SAE, [MOORE, E. 2007, s. 10–12]

Tab. 2

Kalkulační vzorec SAE, vytvořila autorka

Tab. 3

Používané díly substrátových směsí, [MOORE, E. 2007, s. 52]

Tab. 4

Nejčastěji používaná hnojiva v SAE, [MOORE, E. 2007, s. 65]

Tab. 5

Velikosti květináčů a balů ve školkařtví, [MOORE, E. 2007, s. 54]

Tab. 6

Sortiment používaných trav v SAE, [MOORE, E. 2007, s. 60]

Tab. 7

Počet dnů mezi dvěmi závlahami, [MOORE, E. 2007, s. 61, avšak tabulka dále upravena odborníky v SAE]

Tab. 8

Parametry procentuálního obsahu soli ve vodě, [MALEY E. 1990, s. 36]

Tab. 9

Interiérové rostliny v SAE, vytvořila autorka

Tab. 10 Pásma otužilosti a jejich průměrná roční teplotní minima, [BURNIE, G. 2007, s. 14–16] Tab. 11 Systém podnikatelských prostředí, tabulku vytvořila autorka Tab. 12 Rozměry funkčních ploch, tabulku vytvořila autorka Tab. 13 Sortiment vysazených rostlin, tabulku vytvořila autorka

89


13 Přílohy

90

Role absolventa ZF MZLU v zahraničním projektu

Recommend Documents