Rok 1966 Městská konference KSČ V sobotu dne 26. února 1966 konala se v kulturním středisku Agrostroje městská konference KSČ, na níž byly zastoupeny svými delegáty všechny závodní a uliční organizace v místě. Po projevech a referátech byly provedeny volby členů MV – KSČ a jednohlasně zvoleni: s. Barták Miroslav – vedoucí Pletař. závodu Gust. Klimenta, provoz Počátky s. Dvorský Karel – vedoucí výkup. skladu Zeměděl. nákupního a zásobovacího podniku, n. p., provoz Počátky s. Holub František – předseda Měst NV, Počátky s. Holý Josef – dělník Průmyslov. podniku, provoz Počátky s. Janků František – tajemník Měst. NV, Počátky s. Malý Bohumil – vedoucí odboru prac. sil ONV – bytem Počátky s. Novotný Karel starší – důchodce – dělník Agrostroje, Počátky s. Novotný Karel mladší – dělník Agrostroje, Počátky 1 s. Povondra Karel – agronom JZD Lísek, Počátky s. Veselý František – státní zaměstnanec, Počátky s. Vichr Václav – provozní mistr ČSAD, Počátky Předsedou MV KSČ zvolen s. Novotný Karel mladší – dělník Agrostroje, Počátky 2 Vítězný únor 1948
Oslava osmnáctého výročí Vítězného února konala se 26. února 1966 večer v sále kina na níž po kulturní vložce žactva ZDŠ promluvil vedoucí OB v Počátkách Jaroslav Šot, řed. ZDŠ při Dětském domově o významu tohoto dne, v němž uvedl výsledky dosud dosažené u nás v budování socialismu, dále výsledky do budoucnosti a budovatelskou práci pro mír v celém světě. Poté byl promítán film K této oslavě byla místním rozhlasem vysílána příslušná relace. Toho dne též vzpomínáno na besedách jak ve školách, tak i na závodech. 3 Mezinárodní den žen Oslava mezinárodního dne žen konala se v neděli 6. března 1966 odpoledne v sále kina s tímto pořadem: Úvod měla s. M. Guthová, učit. při ZDŠ v Kateřině, která přednesla kulturní vložku. Po ní přednesla zahajovací projev předsedkyně Výboru žen v Počátkách Anna Slepičková. Po jejím projevu následovala kulturní vložka žactva zdejší mateřské školy a základní devítileté školy. Poté následoval hlavní referát tajemníka Měst NV Františka Janků, v němž podal poslání ženy v dnešní době jak po stránce mateřské, tak i vychovatelské a budovatelské, a tak i v práci za světový mír. Na to žactvo zdejší ZDŠ a zdejší lidové školy umění, předneslo kulturní písňovou a hudební. Po ní čteny závazky k tomuto dni. Konec oslavy byl jejím zhodnocením a závěrečným projevem předsedy Měst NV Františka Holuba. Večer byla ve Spartaku při vojenské hudbě z Jidř. Hradce veselice. 4 V. I. Lenin – 96. výročí narozenin V předvečer devadesátýchšestých narozenin Vladimíra Iljiče Lenina v pátek dne 21. dubna 1966 večer konal se v sále kina k tomuto významnému datu vzpomínkový večer, na němž po úvodní kulturní vložce žactva zdejší základní devítileté školy promluvil Jaroslav Bloch, předseda místní skupiny Svazu
československo-sovětského přátelství v Počátkách o životě V. I. Lenina, jeho práci pro budoucnost pracujících o práci v SSSR, jejíž idea byla už v r. r 1918 a dříve u nás aplikována pracujícími. Dále promluvil o světové situaci a mírových snahách socialistických států na celém světě. Po jeho přednášce byl promítán sovětský film. 5 Májové oslavy 66 Májové oslavy začaly letos ve znamení krásného slunečního dne při + 20°C. 1. máje na stromech květy, na lukách pomněnky, rašící listí na stromech, nálada skvělá. K ní krásně přiléhala pěkná výzdoba města, pestře vyzdobená okna v Žirovnické ulici a jinde přes ulice, vlajky na domech, ověnčená okna vlaječkami, čistota a úprava ulic, to vše velmi povzneslo náladu všeho občanstva. O šesté hodině raní veselý budíček volal všechny na slavnostní průvod, který se v 9 hod. řadil v Žirovnické ulici a odtud pak vyšel městem kolem nemocnice, Březinovou ulicí, ulicí 25. února ke hřbitovu, odkud protichodem se ubíral na náměstí, kde před tribunou před Měst NV se zastavil, aby vyslechl projev. V čele průvodu šli vlajkonoši, neseny transparenty, pak milice, za ní funkcionáři Měst NV, MV KSČ a NF, hosté, za nimi školy, děti s vyzdobenými koly, pionýři s vlajkami, ozdravovna J. Fučíka, Svazarm, Dětský domov, TJ Spartak, požárníci, Čs. červený kříž, OÚNZ – nemocnice, Dup – hudba – Pletař. závody, Spoje, Agrostroj, JZD, Okresní průmyslový podnik, Komunál. služby, zaměstnanci obchodů a ostatní občanstvo. Během průvodu až do příchodu na náměstí byla vysílána hlášení o postupu průvodu a informace. 6 Nástup na náměstí skončen v 9:45, kde z tribuny úvodní projev měl předseda MV – KSČ s. Karel Novotný a v 9:55 ujímá se slova tajemník OV KSČ s. Drahný, který promlouvá o celkové světové situaci a ve zprávě z okresu konstatuje, že na okrese bylo v prvním čtvrtletí roku 1966 vyrobeno o 16 milionů Kčs více zboží, jak loni. Po jeho projevu přečetla předsedkyně Výboru žen A. Slepičková resoluci pro ÚV KSČ.
Slavnost byla zakončena v 10:45 a po ní následoval na krásně vyzdobeném náměstí s řadou vlajek na protilehlé straně proti tribuně, před níž stály výrobky Agrostroje, koncert dechové kapely, která před slavnostním projevem hrála hymny a po něm Píseň práce. Účast: dospělí včetně dětí 1588, v průvodu 1168, školní mládeže 589, z toho krojovaných 321, praporů 21, hesel 9, obraz 1, hudba ČSAD o 17 mužích. V průvodu kromě jiných bylo 192 pionýrů, školní mládeže v krojích 5, ČSM v krojích 3, Spartak ve cvič. úb. 31, Svazarm ve cvič. úb. 12, požárníci v unif. 45, ČSČK v úborech 18, ČSAD v unifor. 25, vojáci a milice 14. Ze závodů: Agrostroj 85, Průmysl. podnik 45, Pletař. záv. Gust. Klimenta 38, DUP 34, Komunál. služby 10, Kůže – guma 4, nemocnice 32, škola ZDŠ včetně učitelů 399, Dětský domov včetně učitelů 53, ozdravovna J. F. vč. uč. 102, mateř. škola vč. uč. 35, státní statek 4, JZD Borovina 18, JZD Lísek 32, ČSAD 35, ČSD 10, Drupo 4. Ve čtvrtek dne 5. května v poledne konal se tradiční běh vítězství, jehož zúčastnili kromě žactva a učitelů členové Spartaku, požárníci a sportovci 7 V sobotu 7. května 66 konalo se v 18 hod. v zasedací síni Měst. NV slavnostní zasedání Měst NV, MV – KSČ a složek NF k 21. výročí osvobození, na němž po příslušných referátech odebrali se všichni účastníci a přítomné občanstvo v průvodu k pomníku obětem 2. svět. války, kde byl po krátkém projevu položen věnec a pak položen týmž průvodem věnec na hrob partyzána Kasíka na hřbitově. Večer v 19:30 a v pondělí 9. května 66 byla sehrána divadelním souborem ZK Agrostroj – Počátky, divadel. hra se zpěvy K. J. Erbena – Sládci. V neděli 8. května 66 v 10 hod. dopol. byla v muzeu otevřena výstava Jihočeská kronika, výstava dřevorytů Ot. Matouška. V pondělí 9. května 66 odpoledne byly na Velkém jezeře na Valše rybářské závody. 8 Výroba obuvi, a vulkanizace Provozovna podniku Kůže – guma – Tábor v Počátkách v ulici 25. února přestěhovala se dne 26. července 66 z čp. 83 “ke Smrčkovým č.p. 270“ do budov za Počátky v zahradě při heřmanečské silnici. – Dříve v tomto objektu vedle
obytného domu byla původně Smrčkova pila a vedle ní jejich pletárna punčoch. – Po druhé světové válce bylo výrobní zařízení likvidováno a pila i bývalá pletárna přešly do užívání lidového družstva nábytkářského, které předtím mělo dílny v městě a které později bylo sloučeno s družstvem Dřevo se sídlem v Humpolci. Vyráběli nábytek a prováděli také práce natěračské. Později po likvidování této dílny odešli zaměstnanci do jiného povolání a zůstala zde v Počátkách v městě dílna natěračská a čalounická. Prázdné objekty zůstaly nevyužity a po snaze Měst NV uskutečnilo se, že tyto dva objekty převezme do provozu podnik Kůže – guma v Táboře a ihned bylo přikročeno k realizaci dohody. Bývalá pletárna, pak natěrárna s lakovnou a kanceláří Dřeva byla zevně i vnitřně znovu upravena a vznikly zde krásné a vzdušné dílny obuvnické a bývalá pila, později nábytkářská dílna byla přestavěna na vulkanizaci autoplášťů, která má být otevřena v příštím roce. 9 Vojenské cvičení Vltava Tiskem a rozhlasem bylo oznámeno, že v září 1966 bude se konati na jižní Moravě a v jižních čechách vojenské cvičení pod heslem Vltava, jehož zúčastní se státy Varšavské smlouvy ČSSR, ND, MLR a SSSR. Protože toto cvičení bude také probíhat na území našeho okresu a Počátky s osadami spadají rovněž do oblasti tohoto cvičení, konala se v pátek dne 2. září 1966 večer v sále kina veřejná schůze, na níž důstojník naší armády podal občanstvu potřebné pokyny. Občanstvo pozval Měst NV a MV – KSČ. Naše město nebylo středem cvičení, ale po jeho dobu ve dne i v noci denně jím projížděly útvary zúčastněných armád. Město bylo vyzdobeno a lidé vojsko všude radostně pozdravovali. Nelitovali času ani dlouho do noci, aby v ulicích pozdravili účastníky cvičení, kteří vřelé sympatie občanstva vždy upřímně a radostně opětovali. V rámci tohoto cvičení uspořádal Vojenský umělecký soubor Víta Nejedlého ve čtvrtek 22. září 66 večer v sále kina “estrádní večer“ a v sobotu 24. září 66 večer vojenská kapela ve Spartaku “velký manévrbál“ s hudbou, zpěvy a tancem. 10 Ptactvo u nás
Dne 6. února 1966 bylo slyšet skřivánčí zpěv. – Zaznamenávám s výhradou, protože skřivánčí zpěv jsem sám v tuto domu sice neslyšel, a potvrdili mi ho lidé, kteří ptactvo pozorují. 20. února 1966 objevili se u nás první špačci, kteří pak po nasednutí s dalšími a vyvedení mladých s nimi zmizeli v polích a lukách. Odlétali konce září. 2. března přilétly na pole při kališťské silnici čejky a koncem srpna odlétly. 4. dubna přilétl čáp a brzy za ním čápice. Vesele klapal a samice po několika dnech nasedla na hnízdo. Měli 2 mladé. 19. dubna přilétly první vlaštovky – bylo jich málo. Hlavní voj vlaštovek odlétl 9. září a ojedinělé vlaštovky se zde pozdržely a pak zmizely. 1. září 66 přilétlo navečer na pole u křížku při kališťské silnici nad městem houf osmi čápů, připravených k odletu, zřejmě 4 páry, které společně přeletovaly, ale všichni dále od sebe. Tento večer kroužili nad poli, s nimi pak naši staří, kteří k nim se přidali. 11 Naši staří, kteří po vyvedení dvou mladých a jejich dřívějším odletu, potulovali se po okolí a zvláště v druhé polovině srpna se nepravidelně vraceli na hnízdo, tohoto navečera přilétli k hostům směrem od města, za chvíli všichni společně zakroužili nad městem a jihozápadním směrem odlétli. Pozoroval jsem je od křížku. 12 Kulturní místnost Na závěr měsíce československo-sovětského přátelství a otevření nové kulturní místnosti v budově spořitelny v ulici 25. února v č.p. 87 konala se slavnostní zasedání Měst NV, MV – KSČ a složek NF za účastni tajemníka ONV s. Soukupa a velkého množství občanstva. Projevy předsedy Měst NV s. Holuba předsedy MV – KSČ a tajemníka ONV s. Soukupa aj., střídaly kulturní vložky pěveckého kroužku Svazu invalidů – Počátky a žactva zdejší základní devítileté školy. Kulturní místnost byla vybavena a restaurována péči Měst NV v Počátkách. Nynější kulturní místnost byla dříve zasedací síní záložny počátecké, která po dlouhé době neužívání utrpěla a musela býti znovu restaurována. Malba ruční a původní, kterou na zdích a stropě prováděl malířský mistr Mikoda v r. 1892, časem utrpěla a proto byla uvedena do původního stavu. Na stěny přidána elektrická světla a k stropu zavěšen křišťálový lustr.
Město tak získalo krásnou kulturní místnost, kterou vybavilo novými záclonami koberci a nábytkem, jakož i obrazy – originály. 13 Oslavy měsíce čsl-sovět. přátelství Oslavy 49. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a Měsíce československo-sovětského přátelství měly u nás slavnostní ráz: V neděli 6. listopadu 1966 večer pořádal MV KSČ a komise MČSP v sále kina manifestaci pracujících a občanů k 49. výročí VŘSR a MČSP, na níž po kulturní vložce pionýrů ze zdejší základní devítileté školy pronesl slavnostní projev Jos. Jíra, ředitel ZDŠ při ozdravovně v Kateřině o významu VŘSR pro pracující celého světa a za světový mír. Po jeho projevu byl promítán sovětský film “Hokejisté“ – pod patronátem TJ Spartak a 2 závodů. Od 6. do 13. listopadu 66 konala se v místnostech našeho muzea připomínková výstava “Když Prajzi do Čech vtrhli“. V pátek 18. listopadu 66 byla v rámci lidové akademie večer v učebně zdejší základní devítileté lidové akademie večer v učebně zdejší základní devítileté školy přednáška ředitele ZDŠ v Pelhřimově – Valenty na téma “Zájmy dětí a příprava k volbě povolání“. Ve čtvrtek 24. listopadu 66 MV – ČSM uspořádal na Měst NV v rámci hovorů s mládeží besedu “Život mládeže u nás – boj mladých Vietnamců za svobodu“. 14 V sobotu 26. a v neděli 27. listopadu 66 sehrál divadelní odbor Osvětové besedy v Počátkách divadelní hru od N.V.Gogola “Ženitba“. Ve středu 30. listopadu 66 hrán v místním kinu sovětský barevný film Operace If. V neděli 4. prosince 66 byla ve vestibulu kina výstava sovětských knih spojená s prodejem. V pátek 9. prosince 66 konala se v budově Měst NV v rámci lidové akademie přednáška St. Veselého “Nejstarší dějiny Počátek do husitské revoluce“. V pondělí 12. prosince 66 bylo v nové kulturní místnosti ve spořitelně v ulici 25. února slavnostní zasedání Měst NV, MV KSČ a složek NF k 23. výročí
podepsání smlouvy se SSSR, spojené se zhodnocením Měsíce československosovětského přátelství. Při této příležitosti byla též otevřena kulturní místnost. 15 Stavební bytové družstvo Stavební bytové družstvo v Počátkách postavilo v r. 1966 dokončilo 5 domů po devíti bytových jednotkách, z toho 1 dům stabilizační výstavby ČSSS a 1 dům stabilizační výstavby JZD. V každém domě jsou čtyři byty třípokojové a pět bytů dvoupokojových, každý s pěkným kuchyňským koutem a příslušenstvím. Členské podíly na třípokojový byt o výměře 69,45 m2 činí 17.500 Kčs a týž byt o výměře 70,16 m2 16.000 Kčs. – Státní příspěvek na menší byt je 20.400 Kčs a na větší 22.300 Kčs. Členské podíly na dvoupokojový byt o výměře 52 m2 činí 11.900 Kčs, při 56,17 m2 14.000 Kčs, při 55,36 m2 13.600 Kčs. – Státní příspěvek na dvoupokojový byt obnáší 16.700 Kčs. – 45% půjčka při 1% úroku na 30 let se splácí v měsíčním nájemném. Nájemné bylo stanoveno na třípokojový byt měsíční částkou 133 Kčs, na dvoupokojový byt střední 103 Kčs a za týž rohový 110 Kčs. V nájmu je mimo splátky na půjčku a úrok započítáno 0,4% z pořizovacích nákladů na domy pro fond na financování údržby a oprav, pojištění budov, poplatek z popelnic a správní náklady. – Vodné, kominické práce a elektrický proud společných místností není v nájmu započítáno a je vybíráno přímo domovním důvěrníkem. 16 Ve třech domech je etážové topení, které si majitelé bytů pořídili vlastním nákladem. Bydlení je velmi pěkné, byty suché, slunné a společné příslušenství – prádelna i sušárna plně vyhovují. Každý majitel bytu vlastní dvojsklep – jeden potravinový, druhý na uhlí. Terénní úpravy nebyly ještě skončeny, není dokončena asfaltka, ani všechny chodníky, rovněž tak výsada a osetí prostranství travou. Toto vše bude dokončeno,
jakmile počasí dovolí a snahou všech tam bydlících je, aby to byl nejkrásnější a nejudržovanější kout města. Při vší snaze, mrzí je, že Průmyslový kombinát České Budějovice měl podle smlouvy instalovat ve čtvrtém čtvrtletí 66 společné televizní antény, leč dosud přes řadu urgencí domy stále hyzdí antény na kůlech, oknech apod. Dále někteří řidiči s těžkým nákladem bezohledně jezdí přes obrubníky a ničí je. Domluvy bezvýsledné. 17 Přednášky, besedy aj. Místní organizace Svazu čsl. invalidů v Počátkách pořádala v pondělí 21. února 66 večer na Měst NV přednášku, na níž na téma “Oční lékař vám radí“, přednášel primář očního odděl. nemocnice v Pelhřimově MUDr. J. Horák. Osvětová beseda v Počátkách uspořádala ve čtvrtek večer dne 7. dubna 66 na Měst NV besedu s přednáškou archiváře Fr. Navrátila z Českého Krumlova “Dějiny města Počátek“. MV - ČSM uspořádal v pátek večer dne 24. června 66 v přednáškové místnosti na Měst NV besedu ke konferenci KSČ na téma “XIII. sjezd KSČ“ s referátem s. Kapouna z Horní Vsi a 1. července 66 na totéž téma promluvil s. J. Jíra z Kateřiny. Spolek přátel žehu v Počátkách uspořádal v neděli 16. října 66 v přednáškové síni na Měst NV přednášku poslankyně NS s. V. Pažoutové na téma “Co jsem viděla v Rakousku“. MV – ČSM uspořádal ve čtvrtek 24. listopadu 66 večer v přednáškové síni na Měst NV v rámci hovorů s mládeží besedu, na níž s. Fr. Janků, tajemník Měst NV promluvil o boji mladých Vietnamců za svobodu a K. Chadim, náměst. předsedy Měst NV o životě mládeže u nás. Dům kultury a vzdělání v Pelhřimově s Osvětovou besedou v Počátkách uspořádaly v rámci akce “Hovoříme s rodiči“ v pátek večer dne 21. října 66 v učebně zdejší ZDŠ přednášku MUDr. Buchala z Kateřiny na téma “Tělesný a duševní vývoj dospívajícího žáka a úloha rodičů při utváření charakterových vlastností a citových rysů u mladého člověka“. Dále v pátek 18. listopadu 66 v učebně zdejší ZDŠ večer přednášku J. Valenty, ředitele ZDŠ v Pelhřimově na téma “Zájmy dítěte a příprava k volbě povolání“.
Rovněž Dům kultury a vzdělání v Pelhřimově s Osvětovou besedou v Počátkách uspořádal v pátek 9. prosince 66 večer v přednáškové síni Měst NV v rámci přednášek Kulturní historie města Počátek besedu učitele St. Veselého z Počátek na téma “Nejstarší dějiny Počátek do husitské revoluce“. V témže rámci byla v předu uvedená přednáška Fr. Navrátila. 19 Večery, vystoupení, koncerty Místní skupina Svazu čsl. invalidů v Počátkách uspořádala v pátek 25. března 66 v sále kina “Veselé odpoledne s dudákem L. Souchou z Tábora“, při čemž vystupoval jako další účinkující kouzelník. Žactvo zdejší lidové škola umění konalo v pátek večer 24. června 66 v sále kina veřejné vystoupení na němž předneslo hudební čísla na klavír, housle a harmoniky aj. V rámci vojenského cvičení Vltava uspořádala naše armáda ve čtvrtek 22. září 66 večer v sále kina “estrádní večer Vojenského souboru Víta Nejedlého“. V neděli 18. prosince 66 odpoledne konala se péčí zdejší lidové školy umění veřejná produkce žactva, na níž byla přednesena hudební čísla. 20 Výstavy v muzeu aj. Péčí pracovníků městského muzea v Počátkách byly v roce 1966 pořádány v místnostech tohoto muzea následující výstavy. Od 6. do 27. března v rámci Měsíce kultury výstava Lad. Hodný, současná umělecká knižní tvorba. Od 10. dubna do 1. května fulumenistický kroužek OB v Pelhřimově uspořádal ve spolupráci se zdejším muzeem propagační výstavu Zápalkové nálepky. Od 8. května do 29. května ve spolupráci s Alšovou galerií na Hluboké výstavu Ota Matoušek – grafická kronika. Od 27. července do 4. září výstavu grafických listů zasl. umělce Vladimíra Silovského s hudebním úvodem sólo – housle J. Lázničky a projevem J. Mádlo, obou z Pelhřimova. Od 16. října do 13. listopadu výstavu na téma Když k nám Prajzi vtrhli, jako vzpomínku na rok 1866. 21
Od 26. června do 10. července okresní výstavu amatérské fotografie. V rámci Měsíce čsl.-sovětského přátelství ve vestibulu kina výstava sovětské knihy spojená s prodejem. 22 Divadelní představení Dramatický odbor J. K. Tyl při osvětové besedě v Počátkách sehrál v sobotu 22. ledna 66 večer v sále kina a v neděli 23. ledna 66 v 17 hodin detektivní hru Artura Walkyna a Ernesta Duleye “Dům u dvou vražd“. Dramatický odbor ZK Agrostroj Počátky sehrál v sobotu 7. května 66, v neděli 8. května a v pondělí 9. května vždy večer v sále kina K. J. Erbena – J. T. Jizerského veselohru se zpěvy “Sládci“. Dramatický odbor J. K. Tyl při Osvětové besedě v Počátkách sehrál v sobotu 26. listopadu 66 a v neděli 27. listopadu 66 vždy večer v sále kina Gogolovu “Ženitbu“. Dramatický soubor Amfora při MV ČSM – Počátky sehrál v pondělí 26. prosince 66 večer v závodním klubu Agrostroje – Počátky, estrádní pořad “Hlas studia P – příběh jednoho večerního večera“. 23 Taneční zábavy ZK ROH nemocnice v Počátkách pořádal v sobotu 8. ledna 66 ve Spartaku “IV. zdravotnický ples“. Hrála hudba ZK – Partex – Nová Včelnice. Čsl. myslivecká společnost v Počátkách uspořádala v sobotu 15. ledna 66 v sále Spartaku “Myslivecký ples“, na němž účinkovala hudba ČSAD – Počátky. ZV – ROH Agrostroje – Počátky pořádal v sobotu 5. února 66 ve Spartaku V. agrostrojácký ples s hudbou ZK – Agrostroj – Pelhřimov. Sdružení rodičů a přátel školy při základní devítileté škole v Počátkách uspořádalo ve čtvrtek odpoledne dne 3. února 66 ve Spartaku pro děti “maškarní merendu“ s hudbou Nocturno – ČSAD – Počátky. TJ Spartak – Počátky pořádala v sobotu 12. února 66 ve Spartaku “maškarní merendu“ s hudbou ZK – Partex – Nová Včelnice.
Českosl. svaz požární ochrany, místní skupina Počátky, uspořádala v sobotu 19. února 66 ve Spartaku “Požárnický ples“, na němž hrála hudba ČSAD – Počátky. 24 Výbor žen v Počátkách uspořádal v úterý 19. února 66 ve Spartaku “Masopustní zábavu“, s hudbou ČSAD Počátky. Výbor žen v Počátkách pořádal v neděli 6. března 66 večer ve Spartaku “estrádu s tancem“ při vojenské dechové hudbě z J. Hradce. TJ Spartak Počátky uspořádal v sobotu 9. dubna 66 ve Spartaku “velkou taneční zábavu“ s hudbou Nocturno – Žirovnice. ZO – ČSM při ozdravovně v Kateřině uspořádala v sobotu 7. května 66 v tamním sále taneční zábavu, na níž účinkovala hudební skupina Werdix z J. Hradce. TJ Spartak Počátky pořádala v sobotu 13. srpna 66 ve Spartaku “Letní karneval“ s hudbou Jaz Semafor – Strmilov. Čsl. armáda uspořádala v rámci vojenského cvičení Vltava v sobotu 24. září 66 ve Spartaku “velký manévrbál“, na němž účinkovala vojenská kapela se zpěvy, kulturní vložkou a tancem. TJ Spartak Počátky uspořádala v sobotu 15. října 66 ve Spartaku taneč. zábavu “vinobraní“ s hudbou ZK – Partex – Nová Včelnice. 25 Branci z Počátek uspořádali v sobotu 19. listopadu 66 v sále hotelu Modrá hvězda braneckou taneční zábavu se soukromou hudbou z Jihlávky. MV – ČSM Počátky pořádal v sobotu 3. prosince 66 v klubovních místnostech Agrostroje Počátky “Mikulášskou zábavu“ s hudbou ZK Agrostroj Počátky. RaJ – hotel Modrá hvězda uspořádal ve svém sále v sobotu 31. prosince 66 “silvestrovskou zábavu“ při harmonice. Jednota měla též ohlášenou silvestrovskou zábavu, jelikož nebylo účastníků, nekonala se. 26 Školství šk. r. 1966-67
Školní rok 1966 – 67 byl zahájen dne 1. září 1966 a stav žactva a zaměstnanců jeví se k tomuto dni takto: Základní devítiletá škola 1. – 5. postupný ročník: 98 hochů, 99 dívek, celkem 197 6. – 9. postupný ročník: 143 hochů, 122 dívek, celkem 265 na celé škole: 241 hochů, 221 dívek, celkem 462. Učitelstvo: 1. – 5. postupný ročník: mužů 0, žen 8, celkem 8 6. – 9. postupný ročník: mužů 9, žen 7, celkem 16 všech vč. řed.: mužů 9, žen 15, celkem 24. Vychovatelky družiny mládeže 3 Správní zaměstnanci: 1 muž, 4 ženy Školní jídelna: přes 200 obědů, 4 zaměst. Mateřská škola 67 dětí, 6 učitelek včetně ředitelky, 2 kuchařky, 1 pom. síla Základní devítiletá škola při Dětském domově 50 chlapců, 4 učitelé včetně ředitele, 6 vychovatelů, 12 personálu. 27 Základní devítiletá škola při státní ozdravovně Julia Fučíka v Kateřině v osmitýdenních turnusech vyučuje 6 učitelů včetně ředitele 155 – 160 dětí. Lidová škola umění, ředitelství v Kamenici n. L. – vyučuje se hudbě 2 učitelé + 1 učitelka – 1 místnost v zákl. devítileté škola, 2 v budově kina. 28 Narození, úmrtí, sňatky Počet narozených, zemřelých a sňatků v Počátkách a připojených osad jeví se v r. 1966 takto: Narození: Počátky Prostý Heřmaneč H. Vilímeč
24 2 1 1
Vesce 2 Stojčín Léskovec
4 1
Úmrtí: Počátky Prostý Heřmaneč H. Vilímeč
21 1 0 2
Vesce Stojčín Léskovec
3 3 1
Sňatky: Počátky a osady 6, a jinam delegovaných 6, celkem 12. 29 Zdravotní situace na obvodě Počátky Zdravotní středisko v Počátkách přesídlilo na podzim 66 do budovy lékárny I. poschodí a po určitých adaptacích je nyní prostorově i vybavením mnohem lepší, takže vyhovuje novým požadavkům. Počet ošetření ve středisku za rok 1966 byl 14.330 osob, celkem v ordinaci 13.298, při návštěvách, 1.132, preventiv. prohlídek 530, vyšetření všech potravinářů – prodavačů v obchodech, závodních kuchyních apod. 199. V obvodě zemřelo na počet obyvatel 4.620, 41 osob, narodilo se 51 dětí. Epidemiologická situace byla komplikována na jaře epidemií úplavice, která k nám byla přenesena z okolí, ale nebyla tak rozsáhlá jako v Žirovnici a Kamenici n. L. Celkem onemocnělo 23 osob, převážně dětí z Mateřské školy a základní devítileté školy. Ostatní infekční choroby vyskytly se pouze sporadicky, infekční žloutenka v jediném případě, zarděnky 11x, spála 3x, spalničky 13x. Onemocnění alimentární jako typhus a paratyfus nebyl zachycen žádný. Zpráva ze zdravot. střediska – MUDr. B. Peterka 30 Autobusové nádraží V prvé polovině srpna 1966 byly v rámci akce Z dokončeny čekárny na autobusovém nádraží. Práce s tím byla obtížná a vše měl na starosti Měst NV, který svojí iniciativou se cele o tuto věc zasloužil. Cestující zde nejen v “občerstvení“ dostanou polévku, ohřáté uzeniny, nápoje, zákusky aj., a ze v čekárně mohou klidně očekávati odjezd a příjezd autobusů. Kromě toho je zde WC a otevřený krytý prostor pro ochranu před deštěm. Celé
nádraží je vyasfaltované, nástupiště deskami vydlážděné a rovněž tak i chodníky k němu. Pro informovanost občanstva byly zde postaveny vývěsní skříně pro názornou agitaci s novou mapou okresu Pelhřimovského. Na tomto místě, kde toto nádraží a celá plocha příjezdová byl dříve park, který sahal až k silnici. – Po r. 1946 uvažovalo se zde se stavbou kulturního domu s mateřskou školou, na plán stavební byl brzy na to hotov. stavba schválena a počaly se konati základny, které po dokončení byly shledány závadnými, protože projektant označil na situačním plánu obráceně světové strany, podle tohoto omylu také polohu výkopu vytyčil, takže musela výkopová práce býti zastavena a zůstala jen prostorná jáma, která později byla zasypána a ze stavby sešlo. 31 Tohoto výsledku využili zaměstnanci ČSAD, přistavovali na prázdnou plochu auta, naváželi na ní štěrk, vyrovnávali ji, výkop zaváželi a připravovali vše na budoucí autobusové nádraží, které se nyní péčí Měst NV šťastně dokončilo. 32 JZD Lísek Počátky Jednotné zemědělské družstvo Lísek v Počátkách obhospodařuje celkem 1.703 ha, z toho orné půdy 919 ha, luk 409 ha, rybníků 12 ha, pastvin 58 ha, lesů 199 ha. Má kusů dobytka: 875, z toho dojnic 352, koní 25, prasat 812, z toho prasnic 85. V r. 1966 bylo vystavěno v Počátkách železná kolna, ve Vesci u kravína přístřešek, v Léskovci dřevěná kolna na píci. Plánované dodávky splněny u masa na 100,70%, u mléka na 77%, u vajec na 121,8%. Pevná odměna pracovní činí 19 Kčs. Při žních a dobývání bramborů pomáhaly brigády z podniků a škol, z Průmyslového podniku, Pletařských závodů, nemocnice, DUP, Kůže – guma, Komunální služby, základní devítiletá škola, brigádníci z učňovských škol z Prahy a Tábora a občanstvo. Koupené nové stroje: 1 kombinovaný cepák, 2 velkoobjemové vozy, 3 vozy vlečné, 3 traktory.
Za produkty docíleny ceny: výrobní cena mléko 1l 2,24 hovězí maso 1 kg 10,46 vepřové maso 1 kg 7,71 vejce 1 ks 0,47 33
prodejní cena 2,33 Kčs 12,66 Kčs 10,99 Kčs 0,97 Kčs
Během roku projevil se normální úhyn. Veterinární službu provádí MVDr. Sadílek a má ještě přiděleno JZD Borovinu – Veselá. Členů 235 z toho 111 mužů a 108 žen je stálých pracovníků. Věkové jsou takto rozvrstveny: r. narození/počet: 47 – 51/11, 37 – 41/13, 21 – 36/22, 17 – 20/43, 12 – 16/24, 7 – 11/39, 6 a dříve/ 60. Výnosy z 1 ha: žito 22,2q pšenice 18,6 q ječmen 20,9 q oves 22,3 q brambory 159,6 q 34 Silnice, cesty, ulice náměstí Péčí Měst NV cesta na Valchu i s její přípojkou do Valchy nově vyštěrkována a vyasfaltována. Péčí Měst NV byly provedeny následující další práce. V Tyršově ulici (tzv. Ptačí ulici, protože v ní dříve bydlili lidé s ptačími jmény – Houser 2, Strnad aj.) občané svépomocí vydláždili chodníky (cementové desky a obrubníky dodal Měst NV. V Žižkově ulici – část mezi Lipáreckým náměstím a ulicí 25. února byla rovněž provedena občanstvem táž dlažba chodníku, dodaná Měst NV. Na Moravě Měst NV nově upravil přemostěním a ulicí 25. února byla rovněž provedena občanstvem táž dlažba chodníku, dodaná Měst NV.
Na Moravě Měst NV nově upravil přemostění výtoku vody z luk a Městského rybníka do potoka z Továrního rybníka u čp. 296. Fučíkovo náměstí bylo vyasfaltováno. Rovněž bylo vyasfaltováno náměstí Riegrovo. Byla vyasfaltována dále ulice Vodičkova. 35 Dále byla v Žirovnické ulici rozšířena vozovka a současně potažena novým nátěrem. V Horní Vilímči celá náves a výpadová cesta na Býkovec vyasfaltovány. V Prostém rovněž vyasfaltována náves a spoj. cesta k strážnímu domku. Ve Vesci vyasfaltována spodní část návsi a cesta kolem Němcových ke kravínu. Již tři roky cestáři stále mluvili, že jihlávecká silnice se bude rozšiřovat, až dočkali jsme se, že začali po pravé straně od města káceti k rozcestí k stát. statku lípy. V srpnu 66 začaly Silnice n. p. navážeti na levou stranu okraje silnice po celé délce až na hranice Jihomoravského kraje štěrk. – Od té doby byla silnice uzavřena a vozidla užívala silnici kališťskou, kterou po dlouhé době cestáři upravili, aby auta a autobusy mohly po ní jezdit. Byla to úprava pouze nouzová. Staré hromádky štěrku a písku, místy zarostlé, rozhrnutí, místy vyježděná hluboká místa drny a kameny zaplnili a tak udržovali ji, dokud jihlávecká silnice nebyla hotova. – V září 66 byl štěrk na jihlávecké silnici rozestřen, na to dána šotolina, válcována, vrstva asfaltu a válec, takže v říjnu 66 byla silnice hotova a předána k užívání. 36 Kališťská silnice opět od ruchu aut osiřela, leč auta osobní občas této silnice při jízdě do Kaliště používají. Nejvíce ji ničí státní statek, který má po celé její délce z obou stran pozemky. Na zimu daly na ni Silnice n. p. trochu drobného štěrku. Ve čtvrtém čtvrtletí 66 byl most na silnici proti vrátnici Agrostroje rozšířen. Na stranu k rybníku byly položeny železobetonové trámy, most nově upraven, upevněno a zesíleno zdivo a dáno nové zábradlí. Později dáno zábradlí po celé silniční hrázy. Rovněž bylo opraveno zdivo jezu, ocementováno a na jez dáno nízké železné brlení, k zadržení naplavenin, protože pod továrnou je nebezpečí zanesení průtoku různými naplaveninami. 37
Letovisko Volmanec Letovisko Volmanec, které bylo původně po prvé světové válce železničářské rekreační středisko, později i jejich středisko školské, přešlo po zrušení školy železničářské do rukou Krajské správy spotřebních družstev v Českých Budějovicích, která zde měla učňovskou školu pro kuchaře a číšníky, poté pak předala tento objekt Jednotě v Kamenici n. L., která provozuje pohostinství – viz. dřívější zápisy. Smlouvou mezi Agrostrojem – Pelhřimov a Jednotou, převzal Agrostroj – Pelhřimov tento objekt do vlastní režie i vlastnictví jako rekreační středisko s tím, že Jednota bude zde dále – jako nájemník – ve vymezených prostorách provozovati pohostinství. Volmanec čp. 359 pod Volmaneckým rybníkem, byla v době manufaktury prádelna, později pila a nakonec po prvé světové válce upravena na budovu s letními byty a se sruby pro železničářské děti. Jméno Volmanec je asi od slov d. Wole – vlna - + d. Mann – muž, a na Volmanci se pro soukeníky počátecké vlna předla. 38 Požáry V úterý večer dne 25. ledna 66 před 18 hod. houkaly sirény, které svolávaly občanstvo k požáru. Hořelo na státním statku. Hořela velká kůlna se senem. Požár, který byl obětavou pohotovostí požárníků z Počátek, Léskovce a Horní Vilímče za velení velitele s. Tománka lokalisován. Hořelo 10 vagonů sena, uskladněného v železné konstrukci kolny na seno s průduchy a větráky k stálému vysoušení. Ohromná zásoba sena a průduchy značně znemožňovaly obětavou práci požárníků a jim pomáhajícího občanstva, takže nakonec muselo býti přikročeno k úplnému rozházení sena. Vyházené hromádky dlouho po řádu dní na poli doutnaly kouřilo se z nich, až nakonec vyhasly. Požárníci přitom odpracovali 537 hodin. Nato v pátek 18. února 66 ve 20 hod. vznikl opět nový požár opět na státním statku. Za Smrčkovými při heřmanečské silnici hořely kolny se senem a ve 20:15 u stájí hořela velká kůlna železné konstrukce se senem a slámou a 2 valníky se senem. Shořelo 9 vagonů sena kromě slámy. Seno bylo většinou nakoupeno po prvním požáru 25.1.66 ze státní reservy.
Požár byl velký a sjely se k němu kromě prvního sboru Počátek, další požárníci z Agrostroje Počátky, z obcí Heřmaneč, Polesí, Léskovec, Hor. Vilímeč, Žirovnice. Dojely též sbory z Cholunné, Kamenice n. L. a Černovic, které už nemusely zasahovati. 39 Nadlidským úsilím, podařilo se uchrániti před rozšířením požáru stáje a okolní objekty. Požárníci zde odpracovali 841 hod. Po těchto třech požárech brzy byl zjištěn viník v osobě Niedermittela, zeměděl. dělníka na státním statku v Počátkách, který všechny požáry založil úmyslně. Byl zatčen a předán soudu. 40 Počasí a příroda Krátký a mírný začátek ledna 1966 byl od 4.1. vystřídán denními mrazíky až – 12°C, v noci – 16°C, které se v neděli 16.1. vystupňovaly až na – 22°C v noci. Sníh drží, občas drobně padá a venku je ho 15 cm vrstva. Pluhy rozhrnují a mrazy nepovolují. 20.1. ve dne – 12° C, vodovody a záchody zamrzají. V posledním týdnu ledna za jižního proudění vzduchu mráz povolil a ráno 23.1. bylo –2°C, v poledne 0°C. Koncem ledna ve dne byla teplota nad nulou, občas z mraků vysvitlo sluníčko a začal váti jižní vítr. 31.1. ve dne + 4°C, nastala rozpoušť a bylo zamlženo. 1. února bylo ráno + 4°C, teplota stoupala, takže 20.2. bylo venku + 12°C, u lučních struh vyrážejí listy blatouchů a JZD na poli již několik dní oře. Je to nevšední zjev u nás a Rudé právo 22.2.66 píše: Až na + 16°C vystoupila v neděli 20.2.66 a v pondělí 21.2.66 na území ČSSR teplota, je to zatím nevyšší naměření v Praze – Klementinu od r. 1775 v únorových dnech. Rekord zaznamenali v Bratislavě, kde od r. 1911 tak teplý 20. únor ještě neměli. – Jarní počasí překvapilo nejen obyvatele střední Evropy, ale neobyčejné teplo bylo i v jižních a západních oblastech. Ve Španělsku a Itálii + 20°C, ve Francii + 19°C, Anglie, Belgie, Holandsko + 7°C. Jedině severní Evropa má ještě stoprocentní zimu až – 30°C. Teplota stoupala a 22.2. byl Tovární rybník pros ledu. Denní teploty stále nad nulou do + 8°C.
41 Počasí přivábilo i ptactvo. 2. března už čejky chocholaté prováděli ve vzduchu akrobacii. 5. března při + 5°C mlhavo, 12.3. nastalo ochlazení na + 1°C a 13.3. při + 2°C padal celý den vlhký sníh, 15.3. vlhký sníh v zákoutí zůstává, pak taje, opět sněží a takovéto proměnlivé počasí trvá až do 30. března. 31.3. se ochlazuje, nastávají slabé mrazíky, později při mírné teplotě i přeprchne a tak takovéto střídavé počasí potrvá až do 10. dubna, kdy teplota stoupne sice na + 10°C s pozdějším ochlazením a aprílovým počasím a občas sluníčkem. A tak to trvá do konce dubna. V květnu při + 20°C – začátkem měsíce – objevily se na stromech květy, na lukách pomněnky a ještě se dostavily až do 10.5., kdy po zlepšení pak teplota 16.5. stoupla na + 25°C leč přechodně – ochlazování a od 23.5. jen přeháňky, které nenahradily chybějící vláhu v polích. Počasí pracím v poli pak přálo a na lukách též. Sena byla slabší než jindy při přebytku vláhy a koncem května se sekla. Neurčité počasí jarní se pak proměnilo v příjemné teplé počasí, kdy 8.6. na Medarda odpoledne pršelo. Teploty od 11.6. stoupaly a střídaly se s nepatrnými přeháňkami. Horké a dusné dni bez deště volaly po vláze na pole i louky. Žita pěkně v polovině června odkvétala, jetele pěkné, sena sklizena. 16.6. bylo na slunci + 38°C, ve stínu + 29°C, večer + 20°C při jižním proudění vzduchu. V tento den dostoupila teplota svého vrcholu a od 18.6. při východním větru je mírné ochlazení a pak při západním klesá teplota na + 15°C. V noci přichází mírný déšť, trvající celý den, tolik všemi vítaný. 42 V dalších dnech následovaly při ochlazení deštíky s občasnou slabou bouřkou. A tak teploty 10 – 15 °C udržují se při zatažené obloze s chladny a deštíky do konce června, kdy v poslední den se mírně oteplilo. Červenec sice začal s + 18°C a slunečnem, ale jako na vysměnou opět přepršky, lehké bouřky, chladna a západní větřík. V lesích objevily se první houby lišky a tu tam březák. Proměnlivý červenec trvá dále, + 15 - + 20°C, mlhavo a srpen uvádí se s přeháňkami, zataženou oblohou, + 17°C. Mnohá žita pro deštivé počasí leží, začínají prorůstat travou a je obava žní. Posečené otavy leží na lukách, velmi obtížně se suší, posečený jetel zničený. Žně “na
krku“, počasí na nic. Na Strážném kopci u kališťské silnice 8.7. jsou obsečena žita, na okraji pole kopky. U Vesce JZD Lísek seče kombajnem žito. Jde to těžce. Od 10. srpna počasí se částečně mění. Jeví se sklon k teplému počasí a dosíkají se rychle otavy. Při + 20°C rychle dosýchají a hromadně se odvážejí. Žně se každým dnem rozvinou, svážení otav, je pozdrželo. – V polovině srpna při čisté obloze je + 30°C, žhoucí den a večer volá místní rozhlas lidi na pomoc JZD stavět panáky. Druhého dne při + 15°C zataženo, mžení a přepršky. Mokré počasí a mokrá půda přispívají k šíření plísně bramborové, zvláště u ranných a poloranných. Mnohé brambory jsou shnilé. Ovoce je dosti, peckovin také kromě třešní, jichž květy zničilo nepříznivé počasí. Přeháňky a + 14 – 15 °C ve dne trvají dále až do konce prvého týdne v září, kdy začalo slušné podzimní počasí s denním teplotami + 16°C. Teplota pak stoupá na + 20 – 25°C, občas mlhavo. 13.9. při + 26°C dusno z mlhava, navečer při + 24°C mírná bouřka s deštěm. Pak střídání teplých dní s chladnými + 16°C a mírné podzimní počasí trvá. Je 28. září a tisk hlásí z Moskvy první sníh, který roztál. Říjen začíná pěkným počasím + 18°C, 2.10. + 22°C – krásné letní počasí bez přeháněk přeje žním. Teploty se stále pohybují kolem + 23°C. 7.10. ve dne + 24°C, v noci + 20°C. Denní teplota tohoto dne v Čechách, na Moravě a na Slovensku se pohybovala mezi 25 – 27°C a byla to nejvyšší teplota naměřená 7. října za posledních 187 let. – Noční teploty pohybují se kolem 18 °C. Po 24. říjnu začínají chladnější dni + 16°C, 28.10. + 10°C, v noci SV vítr a -1°C. Následujícího dne + 4°C, v noci 0°C. 30.10. zataženo, přes noc při SV větru první škraloup na rybníku. Zesílil a drží se. Padá první lehký poprašek sněhový, + 4°C, vítr ustává. 1.11. poprašek se v závětří udržuje, jinde mizí, při + 4°C rybník taje, slabě zataženo. 2.11. při + 5°C rybník čistý, 5.11. + 12°C, pak ochlazování až 14.11. + 5°C a přes noc na Továrním rybníku tříšť, v noci slabé sněžení. Sníh zůstává ležet, zataženo. V následujících dnech padá sníh, led sílí, teploty od + 5°C do 0 °C. Děti mají o zimní zábavy na ledě postaráno přes prosinec. Žně i sklizeň bramborů a okopanin po ustálení počasí probíhaly zdárně, takže např. ženy z JZD Lísek ani nestály o bramborové brigády. Úroda hub byla mírná. Lišek bylo málo, zato více hřibů a odrůd. Také bylo mírně hub václavek. Ryzců málo.
44
ničí.
Borůvky se uvedly. Zvěř přezimovala celkem dobře. Koroptví je málo. Postřiky a poprašování je
Podzimní hony byly vydatné, takže občanstvo mělo plně možnost koupit si jak srnčí tak i zajíce a bažanty, jak kdo chtěl. Koroptve jsou chráněny zákonem. 45 46
Počátky, z historie města V kraji plném drobné romantiky, mezi vrchy a lesnatými stráněmi, modrými oky rybníků, uprostřed hvězdice, tvořené sbíhajícími se stromořadími, na jihozápadních svazích Jihlavských vrchů vypíná se k nebi mohutná byť ne příliš vysoká věž kostela. Kolem se rozkládá město Počátky, ne sice veliké, ale s bohatou historií, počínající už ve 13. století. Kraj je jako stvořený pro letní a zimní rekreaci a je pro ni stále více a více vyhledáván. Až do poloviny 12. století byla Českomoravská vrchovina pokryta neprostupnými lesy a močály, tvořícími široký pás na českomoravském pomezí. Ale touha po půdě zaměřila pozornost k tomuto dosud nevyužitému území a do pralesa se zakously sekyry, pily i oheň, nejúčinnější pomocník kolonistů. Osidlování postupovalo proti toku říček a potoků a končilo tedy kolem nejvyšších vrcholů Vrchoviny s nejvyšší Javořicí v čele. Nedaleko od ní vznikly Počátky, jako středisko nejmladších kolonizačních osad. – Na rozdíl od lidové pověsti, která spojuje jméno města s nejstarším osídlením naší vlasti víme, že jméno znamená počátky toků, to je prameny, kam kolonizace dospěla naposled. 47 Skutečně tu v okolí vzniká řada přítoků Žirovničky a Nežárky, tekoucí k jihu a jihozápadu, kousek od Počátek je pramen Jihlávky a severně od měst pramení několik potůčků, odvádějících vodu do Želivky a Sázavy. V listinném materiálu se vyskytuje jméno Počátek poprvé ke konci 13. století, kdy bylo okolí zpustošeno bojem mezi stranou Václava II. a odbojnou šlechtou. V první polovině 14. století existovaly pravděpodobně už všechny nynější osady
v kraji, i některé další, dávno v minulosti zaniklé. V průběhu 14. století změnily Počátky několikráte majitele a ku konci tohoto století se dostaly do majetku pánů z Hradce, jemuž pak patřily až do vymření rodu na začátku 17. století. Jak dokazuje dnešní půdorys, měla tehdejší obec tvar dlouhé ulice uprostřed rozšířené a začínající blízko dnešního hřbitova a končící poblíž míst, kde se setkával větší potok s drobným přítokem, vznikajícím z pramenů pod Strážným kopcem. Protékal podél horní poloviny dnešní Stodolní ulice až k autobusovému nádraží přes dnešní sokolovnu a budovu býv. národní školy na náměstí Štítného, pod kterým v lukách se spojoval s hlavním tokem. Osada byla vybudována na hřbetu mezi dvěma toky, které ji částečně chránily. Volný přístup byl jen od severu, odkud pravděpodobně přicházela cesta směřujících od Želiva a Pelhřimova k jihu na moravsko-rakouské pomezí. Už před husitskými válkami měla počátecká osada znaky městského osídlení: půdorys odlišný od většiny okolních vesnic, farní kostel jako středisko duchovní správy, tržiště, kam se scházeli za prodejem a koupí obyvatelé ze širokého okolí a konečně hradby, byť ještě v této době dřevěné. Byla také značně větší, než okolní vesnice. 48 Tak asi vypadaly Počátky v době kdy přešly roku 1389 do majetku pánu z Hradce. Viditelné zbytky tvrze se zachovaly dodnes ve Vesci a v Léskovci, jako zbytky vladyckých tvrzí a dvorců v okolí. před husitskými válkami drobní zemané se dostávali do závislosti na panských dvorech, které scelovaly rozsáhlá panství. Jižní část Českomoravské vrchoviny ovládali páni z Hradce, svého hlavního sídla Jindřichova Hradce. Počátky tvořily severovýchodní pilíř tohoto panství. Na moravské straně se rozkládalo panství telečské. Na východ od Počátek hrál do husitských válek důležitou úlohu hrádek Janštejn. Na sever od Počátek původně rozsáhlý majetek pánů z Benešova a Bechyně. Jeho východní část opanovali později Leskovcové, když Jan z Léskovce opustil před husitskými válkami rodnou Léskoveckou tvrz a usídlil se v Horní Cerekvi. Na severozápadě pak sousedilo s Počáteckém panství kamenické okrajovými vesnicemi Častrovem a dnes zaniklými Jetřišemi a Častrovskými dvorci. K důležité změně došlo na západ od Počátek, kde Žirovnice s několika vesnicemi přešla z majetku pánů z Hradce na jejich příbuzné pány z Ústí, kteří před rokem 1393 toto panství drobné, prodaly rytířskému rodu
z Lukavce, od té doby ze Žirovnice. Řada vesnic nebo jejich částí zůstávala však nadále v majetku drobných vladyků. 49 O vlastnických poměrech a šlechtických rodech na Počátecku a v okolí bychom mohli připojit leckterou podrobnost. Za to o životě drobného lidu veškeré zprávy chybějí. Víme však dobře, že poměry se příliš nelišily od jižních krajů. I na Počátecku se projevovaly rozpory vrcholící krize feudalismu, které pak vyústily v revoluční hnutí. Na stížněm listu proti upálení Mistra Jana Husa se zachovaly pečeti několik vladyků z okolí Počátek. Byli to Jan ze Štítného, Beneš ze Stranné a Přibík z Cholunné. Když se po několik letech začal lid shromažďovat na horách, putovali tam jistě i příslušníci počátecké chudiny. Nejbližšími takovými shromaždišti, o kterým se nám dochovaly zprávy, byl kopec s Kaplí sv. Markéty u Horní Cerekve a Bradlo u Kamenice nad Lipou. Mezi jmény prvních obyvatel Tábora nám náhoda zachovala jména dvou příchozích z Počátek Zigy a Bartoše. O vlastním průběhu husitské revoluce na Počátecku nevíme téměř nic. Můžeme jen usuzovat, že poměry byly stejné jako v jiných městech. Chudina nadšeně vítala revoluční novoty, bohatší se snažili uchránit majetek a zůstávali věrni vrchnosti panu Menhartovi z Hradce, který jim byl vzorem v opatrnickém jednání mezi nejumírněnějšími husity, blízkými katolíkům. To se projevilo při dvojím tažení táborů Počáteckem. Začátkem zimy 1423 přitáhl oddíl táborů pod vedením Jana Hvězdy z Vícemilic k Horním Dubenkám a utkal se tam s vojskem Menharta z Hradce. Výsledek boje není přesně znám, i když tradice, usměrněná v duchu katolickém, mluví o porážce táborů. 50 Na náměstí bitvy stojí u hráze rybníka Boru (Krvavého) mezi Horními Dubenkami a Jihlávkou Kamenný památník. Při tomto tažení zanikl asi hrádek Janštejn s poplužním dvorem a vesnicí pod ním ležící. Bitvou u Horních Dubenek byl změněn původní směr táborské výpravy, směřující na Tábor, k severu na Pelhřimovsko a Počátky byly ušetřeny válečných událostí. Zato na počátku roku 1425 jiný pout, vedený Bohuslavem ze Švamberka, zaútočil cestou z Tábora přes Kamenici směrem k moravsko-rakouskému pomezí, na
Počátky. Horní předměstí bylo zničeno, ale jádro města se ubránilo. Za tuto úspěšnou obranu dostali pak Počátečtí roku 1439 právo ohradit město Kamennými hradbami. Po husitské revoluci nastalo období rychlého rozvoje řemeslné výroby. I v Počátkách vznikaly cechy a řemeslná výroba pomáhala rozkvětu města daleko účinněji než zemědělství. Drobným, ale zajímavým dokladem rozvoje výroby jsou zbytky sklářské pece, objevené při stavbě nové haly Agrostroje a datované keramikou 15. století. Město dostalo od vrchnosti různá práva i drobný majetek. Rozšiřovalo se především na dolním náměstí, zatímco vlastní město bylo sevřeno hradbami se dvěma branami a brankou vedoucí k potoku. Velmi důležitým pro rozkvět Počátek byl rok 1564, kdy Jáchym z Hradce koupil panství žirovnické a spojil je s Počátkami. Tím získalo město poměrné velké zázemí, patřící témuž pánu. K panství patřil hrad a městečko Žirovnice s vesnicemi Jakubínem, Cholunnou, Vlčetínem, Zdešovem, Štítným, Litkovicemi a pozemky zaniklých osad Častrovských Dvorců a Žďárku. 51 K tomu byl připojen starý hradecký majetek Stranná s pozemky zaniklých Straněnských Dvorců. Feudální správa byla sice na Žirovnickém hradě, ale obchodním střediskem se staly Počátky, v té době mnohem bohatší a hospodářsky mnohem rozvinutější než Žirovnice. Bylo to tím důležitější, že od jihovýchodu sahalo téměř k branám Počátek panství telečské, k němuž patřila i Vesce a od severovýchodu leskovecké panství hornocerekvické s hraničními osadami Heřmančem a Rymberkem (dnešní Polesí) I když obchodní styk nebyl omezen jen v hranicích panství, projevilo se blahodárně vytvoření většího hospodářského celku. V 1. polovině 16. století se objevují první zmínky o kapli zasvěcené sv. Kateřině a poustevně při ní u pramenů dobré vody na jižním svahu Lísku. Sem se občas uchylovali členové rodu pánů z Hradce, především, když šel mor krajem. Dokonce nechávali si dovážeti svatokateřinskou vodu do Hradce. Roku 1604 zemřel poslední mužský potomek hradeckého rodu a s dědičkou Lucií Otylií přešlo Žirovnické panství i s Počátkami do majetku Viléma Slavaty z Chlumu a Kušumberka. To už zrály události, ve kterých hrál tento velmož důležitou roli. V květnu 1618 vyletěl se svým druhem Jaroslavem Bořitou z Martinic z okna pražského hradu. Po útěku do Rakous byl jeho majetek, tedy i Počátky, zkonfiskován vzbouřenými stavy.
A už 4. září téhož roku stanulo před dolní branou Počátek císařské vojsko, asi 9.000 žoldnéřů se svým vojevůdcem Dampierem. Počátečtí byly vyzvání stavovským velitelem Matyášem z Thurnu, aby se bránili, ale pomoc žádná nepřišla, proto měšťané raději složili slib věrnosti císaři. 52 Bylo štěstím, že Dampier spěchal. Druhý den odtáhl s armádou k Pelhřimovu. Mnohem hůře se dařilo v kraji, když od Čáslavi dorazil do Pelhřimova Buquoy s mnohem silnější armádou. Svou pozici u Pelhřimova snažil se zajisti obsazením okolních hrazených míst, mimo jiné také Počátek. Jednotlivé císařské houfy drancovaly a ušetřeny nezůstaly ani Počátky. Pak se císařské vojsko přehnalo na Hradec a České Budějovice. Ale nesnáze nepřinášela jen cizí armáda. Na jaře 1620 přitáhla na Počátecko část stavovské armády a její velitel Mansfeld se na několik dní usadil v Počátkách. Jednotlivé houfy se rozjížděly po okolí a drancovaly stejně jako nepřítel. Podobnými taženími trpěl kraj během třicetileté války velmi často. Největší zkázy se však dočkal až v roce 1645, kdy Švédové opanovali Jihlavu a dosadili posádku i na žirovnický hrad. Celý kraj byl strašlivě popleněn, část Počátek vypálena, zbytek znovu vydrancován. A sotva umlkla válka, bylo město znovu postiženo r. 1651 velkým požárem. I později trpělo Počátecko při tažení vojenských oddílů, jako např. r. 1683, kdy se tu scházelo vojsko, táhnoucí na pomoc Vídni, obležené Turky. Na sklonku 17. století přešly Počátky jako dědictví Anny Lucie Slavatovny na rok jejího manžela Adolfa Vratislava ze Štenberka. Z této doby pochází také počátecký znak, jehož hlavní součástí je hradecká zlatá pětilistá růže, převzatá ze Slavaty, a zlatá šternberská osmipaprsková hvězda, na modrém štítu s monogramy AL a AW. 53 V této době se rychle rozvíjí řemeslná cechovní výroba, především soukenictví. Určitá zámožnost řemeslníků se projevila v církevních a světských stavbách a přestavbách v barokním slohu. S radostí bylo uvítáno zřízení magistrátu roku 1783, čímž se město částečně vytrhlo z moci vrchnosti. Že se žirovnická vrchnost nechtěla jen tak vzdát svých vynucených práv. vidíme nejlépe na boji počáteckých soukeníků o zřízení vlastní valchy, korunovaném 1792 vítězstvím.
Zdálo se, že rychlému rozvoji města nestojí nic v cestě. Ale strašlivý požár, při němž shořely 202 domy a 65 stodol, zabrzdil r. 1821 úspěšný rozvoj. Při obnově změnilo město vzhled. Byly strženy obě městské brány i jiné zbytky opevnění. V ohni zmizel leckterý renesanční a barokní štít a jiný slohový prvek. Změnila se kostelní věž, hlavní dominantura města. Ale brzy se rány zacelily. Po polovině minulého století se město opět rychle rozvíjelo. R. 1850 se stalo sídlem okresního soudu a připoutalo v tomto ohledu k vlastnímu i Žirovnicko a Hornocerekvicko. Dosavadní řemeslná soukenická výroba byla soustředěna v nově vzniklé továrně (dnešní Agrostroj, pod hrází Továrního rybníka). Ze sousední Žirovnice se v šedesátých letech šířilo do okolí perleťářství, které mělo i pro Počátky velký význam. Mnoho lidí se živilo šitím vojenských stejnokrojů, síťováním a výrobou pleteného zboží, z počátku po domácku, později v menších továrnách. Období rozkvětu prodělávaly také lázně Svaté Kateřiny a jejich tehdejší popularita přivedla na Počátecko významné osobnosti kulturního života. 54 Nějaký čas tu působil jako lékař otec bratří Čapků. Kulturní a společenský život se v městě rychle rozvíjel. R. 1858 vznikl zpěvácký spolek Čechorod. Na stavbu Národního divadla přispěli Počátečtí, proti okolním městům poměrně vysokou částkou, 934 zlatých. Rozvíjelo se školství a do konce minulého století byly postaveny dvě velké a moderně vybavené budovy bývalé obecné a měšťanské školy. Byla zřízena opatrovna a všeobecná nemocnice, sloužící dodnes širokému kraji. Velmi brzy vzniklo také městské muzeum – 1892. Počátecká záložna poskytováním úvěru a značnými dary podpořila tento rozvoj. Ale nepanoval jen blahobyt a rozkvět. Chudší vrstvy obyvatelstva těžce sháněly obživu. V květnu 1869 se sešli v lázních textilní dělníci, aby se poradili na společném dalším postupu při zajišťování práce. Kolem 1. světové války sdružovala dělnické síly sociální demokracie. Její valná část se přiklonila k levici a připravila tak vznik poměrně silné organizace KSČ. Ta pak organizovala dělnický boj mezi oběma světovými válkami, hlavně v období krize. Po příchodu okupantů byl zatčen její předseda a umučen v koncentračním táboře. Ku konci 2. světové války uhnízdila se v Počátkách posádka SS (44), hlavně ve školách a na Volmanci. V květnových dnech 1945 svírali esesáci rukojmí a jejich poslední zbytky odtáhly teprve 8. května. Kolem půlnoci z 9. na 10. května uvítaly konečně slavnostně vyzdobené Počátky první rudoarmějce – osvoboditele.
55 Bylo třeba zajisti další rozkvět města a zaměstnání obyvatelů. Místní závody byly postupně znárodněny a přeorganizovány. Budovy bývalé továrny na sukna bylo využito pro kovodělný závod, několikráte měnící jméno i druh výroby. Dnes už se tato stará budova ztrácí vedle nově vystavěné haly. Sídlí tu národní podnik Agrostroj a jeho výrobky účinně pomáhají socialistickému zemědělství. Na opačném konci města vyrostl na zeleném drnu dřevozpracující podnik s výrobou drobného nábytku a rakví. Několik menších pletáren se spojilo v Závodech Gustava Klimenta. Tento závod dává zaměstnání hlavně ženám. Vývozní zboží z umělých hmot vyrábí závod DUP. O socialistickou zemědělskou výrobu se stará jednak státní statek, jednak JZD, které v poslední době vybudovalo několik moderních objektů. Stále většího významu nabývá Počátecko jako kraj rekreace. V okolí je několik pionýrských táborů, dětská ozdravovna v lázních, srubový tábor, chaty a závodní rekreace na Valše a bohatá možnost stanování a táboření v krásné přírodě. Zpracoval Stanislav Veselý, učitel – historik a numismatik v Počátkách 56 Vycházky z Počátek Jedna z nejoblíbenějších tras vychází od hřbitova alejí na Valchu. Skutečná valcha byla postavena v letech 1790 – 92 proti vůli vrchnosti. Po prvé světové válce byla přeměněna na letovisko a dnes slouží za rekreační středisko pražského závodu. Vedle vyrostla srubová osada s možností ubytování pro návštěvníky. Těsně nad Valchou je rybník Malé jezero a hned na ním na Velkém jezeře je městské koupaliště. Rybník slouží k provozování sportovního rybaření a dává bohaté úlovky. Nad rybníkem pod hrází dalšího rybníka se bělá samota Volmanec se srubovým táborem. Je rekreačním střediskem podniku. Dál pak v údolí pokračuje rybník za rybníkem, jeden krásnější než druhý. Od Volmance můžeme odbočit vlevo přes silnici k Pelhřimovu k samotě Šejby. Pod ní v lukách je povrchové ložisko železné rudy – hnědele. Na sousedním poli jsou pozůstatky zaniklé středověké osady, datované hojně nacházenou keramikou asi do 15. století. Od Valchy vpravo odbočuje modrá značka kolem rybníku Krčila do Horní Cerekve.
Jiná vycházka směřuje do lázní sv. Kateřiny a na Lísek. Můžeme jít buď po silnici na Léskovec a odbočkou vpravo, nebo po červené značce kolem Agrostroje do hájovny. Lázně se připomínají poprvé v první polovině 16. století. 57 Ve 2. polovině minulého a na začátku našeho století prožívaly období největšího rozkvětu. Navštěvovaly je významné osobnosti kulturního života, např. Karel a Josef Čapkovi, J. V. Sládek, Julius Zeyer, F. X. Svoboda, Růžena Svobodová, F. X. Šalda. Dnes je místo lázní dětská ozdravovna Julia Fučíka. Na ozdravovnou je barokní kaple sv. Kateřiny a malá kaplička u pramene. Kaple byla dostavěna r. 1730. Odborníci připisují její projekt okruhu slavných stavitelů barokní doby Dienzehoferů. Lid udivovaly zakřivené barokní zdi a neobvyklá kopulovitá střecha. Proto si vytvořil několik obměn pověstí o založení kaple. Jedna verze mluví o záchraně rytíře, který na poděkování nechal postavit kostel se střechou ve tvaru své helmy, ve druhé se mluví o bratrech zedníkovi a tesařovi. Zedník vystavěl takovou zeď, aby na ni tesař neuměl udělat krov. Ale tesař úkol vyřešil vytvořením kopulovité střechy. Nad lázněmi se vypíná vrchol Lísku (758 m nad mořem). Těsně pod zalesněným vrcholem na obou stranách jsou skalní útvary – Obětiště a Žižkova skála, odkud prý Žižka odstěhoval Leskoveckou tvrz. Ani tyto tradice nemají pravdivého jádra, vznikly pravděpodobně v minulém století, snad byly schválně vymyšleny jako zajímavost pro lázeňské hosty. Zato o něco dále na svahu k Horní Vsi je skutečný obval dolu, trychtýř vyvezené zeminy starého pokusu o dolování stříbra. Od lázní vede červená značka – stezka Otokara Březiny – třešňovou alejí s pěkným výhledem k Jihlávce a dále přes Javořici k Telči a Jaroměřicím nad Rokytnou. Kolem lázní je ideální terén pro lyžování. 58 Opačným směrem vede červená značka z Počátek k jihu po silnici k nádraží. Vlevo od silnice je pod rybníkem mlýn Bílkovských (Klátův). před časem tu byl vykopán soubor renesančních kachlů, dnes uložených v počáteckém muzeum. Nejzajímavější je kachel s obrazem Husovým. Kousek za mlýnem odbočuje značka ze silnici na stezku Balkovým peklem. V ohbí cesty býval malý lom, v němž přišli dělníci na podzemní chodbu, směřující do
stráně k západu. Vznikla domněnka, že je to tajná chodba ze Žirovnického zámku. Ve skutečnosti jde o pozůstatek důlního díla. Na starých mapách se tato trať pozemků jmenuje stříbrné doly. Dál přicházíme do romantického údolí, jehož skalní útvary byly podkladem vzniku pověstí o čertovi, který se tu, v Balkově pekle, občas objevoval. Lidé vidí čertovo sedlo, kopyto apod. Brzy přijdeme k silnici a po ní pak k nádraží nebo přes ni podél potoka k Budínu – rybníku, žirovnickému koupališti a do Žirovnice. Od rybníka Budína se můžeme vrátit do Počátek lesní a polní cestou kolem Sosny. Kratší vycházka vede do Cholunských vršků. V údolí za nimi je na břehu potoka pamětní kámen z r. 1762. Podle pověsti prý tu o vánocích zmrzl dráteník. Oblíbená je také vycházka od autobusového nádraží tratí Pod lipárky do Hatí a Jakubínského údolí. 59 Vpravo od cesty je tu tzv. Dunivý křížek s pověstí o podzemní chodbě. Ještě výše nad ctibořskou silnicí je vrchol Strážného kopce s pěkným výhledem. Vidíme údolí Žirovničky směrem k Jindřichovu Hradci, dalekohledem hradeckou věž a pásmo kopců s Čertovým kamenem nad Lodhéřovem. Na východě se vypíná Javořice, nejvyšší kopec Českomoravské vrchoviny (837 m. n. m.) Za lepší viditelnosti spatříme protáhlý hřbet Choustníku se zříceninou na jižní okraji. A máme-li zvláštní štěstí, před deštěm nebo po něm, objeví se nám na jihu Novohradské hory, Slepičí hory, Kleť (dalekohledem, je dobře vidět kamennou rozhlednu i stožár televizního vysílače) a dlouhé pásmo Šumavy. Dále jdeme buď po silnici nebo se vrátíme polní cestou. Vodítkem nám je zalesněný vrchol Jedlí (650 m. n. m.) To jsou nejobvyklejší polodenní vycházky z Počátek. Můžeme je protáhnout tím, že pro jednu cestu použijeme některou z četných autobusových linek. Bohaté jsou možnosti celodenních vycházek, kombinovaných s autobusovým spojením. Můžeme např. navštíví Mnich, Červenou Lhotu, Pelhřimov, husitské bojiště u Horních Dubenek, Javořici, Telč apod. Zpracoval St. Veselý, učitel, historik a numismatik v Počátkách 60 Krátká procházka městem
Staneme-li na náměstí obklopuje nás ohrada města, jak se dříve říkalo vnitřní části, chráněné hradbami. Náměstí má tvar nepravidelného trojúhelníku. Při jižní straně - straně nejkratší, stojí kostel, původně gotický přestavěný po několika požárech v barokním slohu. Uprostřed náměstí se tyčí nad kašnou sousoší Jana Nepomuckého od sochaře Bauguta z dvacátých let 18. století. Náměstí je lemováno štíty domů straší i novějších stavebních slohů. Za větší pozornost stojí dům č. 6 s renesanční podsíní, ve kterém byla na konci 16. a 17. století radnice. Nedaleko odtud vedle bývalé horní brány, je budova dřívějšího pivovaru, nedávno prací místních občanů proměněná v moderní širokoúhlé kino. V domech východní strany náměstí najdeme leckterý slohový koutek. Na domě č. 21 je starý slavatovský erb a pamětní deska počáteckého rodáka moravského dějepisce 17. století Jana Tomáše Pešiny z Čechorodu. Budova bývalého děkanství je barokní. Za kostelem se skrývá budova vlastivědného muzea s pěkným renesančním dvorkem. Jsou tu vystaveny místní památky, hlavně národopisné, cechovní, numismatické, upomínky na význačné osobnosti apod. Proti průčelí kostela je secesní budova hotelu Modrá hvězda s možností ubytování pro návštěvníky. Domy po obou stranách ulice, svažující se z hlavního náměstí k jihu, jsou označeny pamětními deskami. 61 Levý je otcovským dome J. T. Pešiny z Čechorodu, v protějším, ve staré barokní poště, se zastavil 16.12.1851 Karel Havlíček Borovský na nedobrovolné cestě do Brixenu. Pod těmito domy stávala dolní brána. Krátká ulička je na levé straně zakončena patrovým domem, ve kterém prožil větší část svého dětství hudební skladatel Vítězslav Novák. S vděčností i trpce vzpomínal počáteckých učitelů, kteří mu vštěpovali nejzákladnější znalosti hudebního umění. Zabočíme-li uličkou šikmo vpravo dolů, upoutá nás domek s pamětní deskou básníka Otokara Březiny – vlastním jménem Václava Jebavého. Narodil se tu 13.9.1968 jako synek chudého ševce. V poschodí domku je pěkné upraveno básníkovo muzeum. Ukazatel na křižovatce nás vybídne k další cestě směrem k Žirovnici. Přijdeme k nemocnici založené v r. 1870 a na konci ulice k dřevozpracujícímu závodu. Mezi dvěma objekty nemocnice zabočíme vpravo do Stodolní ulice a brzy se dostaneme na autobusové nádraží. Počátky mají výhodné a časté autobusové spojení všemi směry.
Vpravo uprostřed parku jsou dvě budovy základní devítileté školy a sokolovna s menším hřištěm. Kolem pošty a barokní kaple se vrátíme k hornímu vchodu na náměstí a kinu. Průhledem protější ulice vidíme Tovární rybník a objekty Agrostroje, ale zahneme vlevo do ulice 25. února, bývalé Horní. Tam nás upoutají především dvě pamětní desky na domě rodičů první manželky básníka Josefa Václav Sládka, jednak na domě, kde bydlíval organizátor českého hasičstva Jakub Alois Jindra. 62 Na konci ulice, před hřbitovem je pomník obětí I. světové války. Na hřbitově je barokní kostel a stará kostnice. Nedaleko vchodu na hřbitov staneme na chvilku u hrobu obou rodičů básníka Otokara Březiny. Vpravo blízko presbytáře kostela, je hrob lékaře – lidumila MUDr. Jakuba Nováka, otce hudebního skladatele Vítězslava Nováka. Nedaleko odpočívají v rodinné hrobce pozůstatky první manželky básníka J. V. Sládka Emilie, rozené Nedvídkové. Pod hřbitovem na svahu Továrního rybníka, stojí v parku bývalá vila Pazderna, v minulém století sídlo hudební skladatelky Josefiny Brdlíkové. Dnes je v budově dětský domov. V těsném sousedství při silnici k Horní Cerekvi počátecký sportovní stadion. Dále v dalším parku vedle vily výroba obuvi, za ní pak státní statek. Vlevo od silnice v lese letovisko Valcha s Volmancem a chatami. Zpracoval St. Veselý, učitel, historik a numizmatik v Počátkách 63 Příroda Počátecka Okolí Počátek má rozmanitý ráz. Střídají se tu pole s bohatými lukami, ale také suchopáry a pastviništi, jinde zas s borkovými rašeliništi. pole jsou přerušována četnými kazy, kde žulový a rulový podklad dere se na povrch rozpukanými balvany i celými poli kamenné sutě. Široké meze opanovala hlavně líska ve společenství s břízou, jívou, hlohem, šípkem a dalšími křovinami. Toky četných potůčků, jsou přerušeny nesčetnými rybníky a rybníčky. A jich je sotva polovina než v minulosti, jak svědčí mnohé protrhané hráze a jich zbytky. Krajina jako by byla rozparcelována stromořadími silnic, směřujících k Počátkám. Tvoří je hlavně jívy, kaštany, javory, modříny, jinde ovocné stromy a jeřáby. A všechno je zasazeno do rámce tmavých jehličnatých lesů, někde souvislých, jinde
protkaných poli, loučkami a pastvinami. Návštěvník tu najde hojnost hub, malin, někde i brusinek. Milovník přírody potěší oko bohatou pestrostí květeny. Vedle běžných druhů najde tu a tam jakoby zahrádky květů vzácnějších. Sotva zmizí sníh, rozkvétají tu a tam na lukách a v lese Budíně bledule. Později je v tmavších lesích vystřídají fialové zvonky poměrně hojné dřípatky horské. Na mezích se zažloutnou chomáče prvosenek a vysoký les v Budíně se zamodrá mořem jaterníků. V něžné běli kyselého šťavele lesního a pstročku se vyvyšují menší kolonie kokoříku přeslenatého a samorostníku klasnatého. 64 Na rybníku Továrním a v Balkově pekle rozkvétá ďáblík bahenní, později na Valše žlutý kosatec a na některých menší rybníčcích lekníny. U rybníku Krčila kvete na bažinách rozchodník huňatý a vlochyně. Poměrně hojná je ještě masožravá rosnička, i když jí rychle ubývá s meliorací luk a častým vytrháváním pro léčebné účely. Na pastviništích voní vemeník, v jeho blízkosti na okraji roste kruštík širokolistý. Jemu podobný bradáček vejčitý má stanoviště jedině v vrbovně Pod lipárky. V údolí pod Cholunskými vršky je nepatrná kolonie žluťuchy orlíčkolisté. Na okolních polích roste její příbuzná žluťucha menší, dosud hojně užívaná v lidovém lékařství pod jménem námožné koření při žaludečních obtížích. V borových lesích na písčitém podkladě jsou zajímavé dva druhy hruštiček. Začátek léta vítají sytě modré stráně lupiny. Šíří se rychle sama a pomáhají jí lesníci, protože obohacuje hladovou písčitou půdu dusíkem. Jiným hojným porostem strání, mezí i lesních partií jsou kapradiny, hlavně hlasivka orličí. Naproti tomu v Šejbích roste drobná a nenápadná kapradinka sleziník severní. Poměrně hojné jsou i plavuně. Přechod podzimu věští na bažinatých lukách tafie bahenní a tmavofialový hořec rakouský na pastvinách připomíná dětem, že končí prázdniny a nastává škola. V okolí Lísku nás překvapí, že vedle lísky, která dodala kopci jméno, je nejčastějším keřem olše zelená, nejvzácnější ze tří druhů olší, na Počátecku rostoucích. 65 zvířat.
Okolní usedlíci jí říkají limbí a v minulosti ji hodně užívali při léčení lidí i
Na své si v kraji přijde také myslivec. Z užitkové zvěře je nejpočetněji zastoupen zajíc, zvěř srnčí, bažant a koroptev. Při cestě do Hatí na stále stanoviště několik tetřívků a na jaře můžeme pozorovati jejich tok. Po 2. světové válce se v kraji usadila zvěř černá a občas projde menšími lesíky kolem Počátek. Jinak žije trvale ve větších lesních komplexech za Častrovem a kolem Javořice. Ze šelem je hojně zastoupena liška, vzácnější je tchoř, kuna lesní a skalní. Běžně se tu vyskytuje hranostaj a lasice. Na čerstvém sněhu podél potoků a rybníků se občas objeví stopa vydry, která se však zdrží jen několik dní a zmizí zase na větších tocích, odkud přišla. Hojně se vyskytují dravci, káně lesní, poštolka, krahujec a jestřáb. Všude je dostatek drobných ptáků a zvířat. Snad nejméně známým je i domácím lidem plch lískový, který má v kraji dobré životní podmínky. Protože je plachým nočním zvířetem, člověk se s ním málokdy setká. Zpracoval St. Veselý, učitel, historik a numismatik v Počátkách 66 Literatura na Počátecku Literatura, ve které najdeme podrobnější poučení o Počátecku: - Tomáš Zapletal: Sborník starožitného města Počátek - Miroslav Tampír a kolektiv: Jindřichohradecko-oblastní turistický průvodce č. 29 - Ladisl. Stehlík: Země zamyšlená II. - Fran. Navrátil: Příspěvky k dějinám starožitného města Počátek - August. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze české – IV. - Josef Dobiáš: Dějiny královského města Pelhřimova - Frant. Teplý: Dějiny města Jindřichova Hradce - Fr. Švejda – St. Veselý: Z minulosti a přítomnosti Kamenicka - J. Jíra: Lid v odboji 67 - Vlad. Nekuda: Středověká sklářská pec v Počátkách – Časopis Moravského muzea Zpracoval St. Veselý, učitel, historik
a numismatik v Počátkách Zapsal Jos. Čapek učitel v. v., kronikář
68
