S&D
Skupina Skupina Progresivní Progresivní Aliance Aliance
Socialistů && Demokratů vv Evropském Evropském Parlamentu Parlamentu
ROK PRVNÍ
... z mých projevů ... Poslanec Evropského parlamentu
Robert DUŠEK Člen AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem Náhradník LIBE
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
DANZ Delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem Člen Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu zvolený za ČSSD
Bruxelles
Strasbourg
Kancelář v ČR:
Parlement européen Bât. Altiero Spinelli 14G157 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel +32(0)2 28 45413 +32(0)2 28 49413
Parlement européen Bât. Louise Weiss T07057 1, avenue du Président Robert Schuman CS 91024 F-67070 Strasbourg Cedex +33(0)3 88 1 75413 +33(0)3 88 1 79413
Dům Kultury Liberec - vchod D Soukenné náměstí 613 460 02 Liberec E-mail:
[email protected]
Plenární zasedání ve Štrasburku, 6. července 2010 Podpora přístupu mladých lidí na trh práce, posílení statusu praktikantů, stáží a odborné přípravy (A7-0197/2010) Vlivem hospodářské krize samozřejmě došlo i k nárůstu míry nezaměstnanosti v EU. Mladí lidé byli tímto společně s předdůchodovými ročníky zasaženi nejvíce. Nezaměstnaných mladých lidí do 25 let máme více než 5,5 milionu, tj. 21,4 %, což představuje téměř dvojnásobek míry průměrné nezaměstnanosti v EU. Nezaměstnanost mladých lidí je velkým problémem. Způsobuje na jedné straně ztrátu nadějí a životního elánu daných osob, jejich postupné úplné sociální vyčleňování, pokles daňové základny státu, zvýšení sociálních výdajů státu a na druhé straně přináší větší míru chudoby, nemocnosti a kriminality. V Evropě tradičně očekáváme, že mladí budou přispívat rodičům a prarodičům, a zejména v dobách ekonomické krize jim budou i finančně pomáhat. Jak ovšem mají toto naše očekávání naplnit, když sami při vstupu do pracovního procesu jsou nezaměstnaní. Všechny členské státy by měly přijímat priority a strategie vycházející z jejich národních specifik, ale na celounijní úrovni bychom měli dát boji proti nezaměstnanosti mladých v EU společné strategie. Zpráva kolegyně Turunen je prvním takovým krokem a plně ji podporuji. Plenární zasedání ve Štrasburku, 6. července 2010 O atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu (2009/2220(INI)) Zpráva o atypických smlouvách, zabezpečených profesních drahách, flexikuritě a nových formách sociálního dialogu reaguje na situaci na trhu práce v současné hospodářské krizi. Je třeba vynaložit maximální úsilí pro zachování co největšího počtu pracovních míst, tyto ale musí kvalitativně pracovní místo představovat. V současné době se napříč EU silně rozmáhá zaměstnávat osoby formou tzv. atypických a velmi atypických smluv. To jsou smlouvy na dobu kratší šesti měsíců, s pracovní dobou kratší než 10 hodin týdně či ústně uzavřené smlouvy. K souhlasu s takovými ustanoveními pracovního poměru jsou ekonomickou a sociální situací nejvíce nuceni mladí do 25 let a tzv. předdůchodové ročníky, z genderového hlediska ženy. Měli bychom zvážit, zda je toto adekvátní reakcí na situaci na trhu, a možnosti uzavírání takovýchto smluv upřesnit či omezit a maximálně usilovat o přechod ke kvalitativně lepším pracovním místům spíše než o zachování počtu pracovních míst, má-li jejich výrazná část takovouto hodnotu. Zprávu plně podporuji a budu pro její přijetí hlasovat.
2
Plenární zasedání ve Štrasburku, 6. července 2010 Zelená kniha Komise o nakládání s biologickým odpadem v Evropské unii (2009/2153(INI)) Odpad je po energetice, průmyslu a zemědělství čtvrtým největším zdrojem emisí skleníkových plynů, přičemž hlavním zdrojem těchto emisí je skládkování. Skládkování představuje obrovskou hrozbu nejen produkcí metanu, ale také možnou kontaminací podzemní vody, půdy a samozřejmě plochou pozemku, kde je odpad skládkován. Zde vzniká stále větší plocha nenahraditelné ztráty hodnoty půdy. Biologický odpad je celosvětově skládkován nejčastěji a jen v mizivém procentu dochází k jeho třídění a znovuzpracování. Ročně se v EU vyprodukuje až 100 milionů tun kuchyňského odpadu a odpadu ze zahrad, až 37 milionů tun odpadu z nápojového a potravinářského průmyslu. Biologický odpad má však svoji důležitou úlohu v boji proti změnám klimatu a pokud je využíván, tak představuje obrovský potenciál pro výrobu obnovitelné energie. Evropské obyvatelstvo si již uvědomuje nutnost odpad třídit. Biologický odpad však téměř vždy končí na skládkách. V některých starých členských zemích je možné biologický odpad odkládat v kontejnerech, dále je zpracováván a využíván. V nových členských zemích je možnost separovat vedle plastů, skla, papíru také biologický odpad téměř nemožné, protože jej nemá občan kam odložit. Je proto nezbytné vytvořit podmínky pro recyklaci a další energetické využívání biologického odpadu v každé z členských zemí EU. Zpráva řeší problematiku adekvátně, budu pro její přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 5. července 2010 Práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě – Práva cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách (rozprava) Připravované nařízení EP a Rady o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě by mělo zvýšit práva cestujících v této dopravě, stanovit normy kvality srovnatelné s železniční a leteckou dopravou a sjednotit platné legislativní podmínky pro dopravu ze všech členských zemí. Parlament v prvním čtení oprávněně požadoval neomezenou odpovědnost dopravců v případě úmrtí a zranění cestujících zapříčiněných dopravcem, a také nárok na zálohové platby v případě ekonomických problémů v důsledku dopravní nehody. Návrh dále zakazoval jakoukoliv diskriminaci z důvodu zdravotního postižení či snížení pohyblivosti. Požadovali jsme náhradu jízdného ve výši 50 % plus cenu jízdenky a pomoc v případě zrušení či zpoždění spoje formou nabídky jídla, pití, bezplatného ubytování a přepra-
vy do místa, odkud je možné pokračovat v cestě jiným způsobem. Vyjmuta z tohoto nařízení měla být jen příměstská a městská doprava. Rada však absolutně změnila rozsah a míru práv cestujících v této dopravě a žádá dokonce vyjmout i regionální linkovou a až na dobu 15 let vnitrostátní linkovou a mezinárodní dopravu. Přijetím jejího postoje negarantujeme fakticky žádná práva cestujících a pouze potvrzujeme minimální odpovědnost dopravce legislativně. S tímto postojem nemohu v žádném případě souhlasit a žádám vás o podpoření postoje EP z prvního čtení. Plenární zasedání ve Štrasburku, 16. června 2010 O účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy (KOM(2009)0610 – C7-0263/2009 – 2009/0169(COD)) Zpráva o společném programu výzkumu Baltského moře řeší možnosti účasti Společenství na výzkumné činnosti v Pobaltí, kterou již dlouhodobě provádí osm členských států EU, Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko. Činnost je však nekoordinovaná a s nedostatečným přeshraničním efektem. Účast Společenství má spojit vnitrostátní výzkumné programy a činnosti zúčastněných států do jednoho společného programu s názvem BONUS a podpořit plnění výzkumných i environmentálních cílů pro oblast Baltského moře, mořské a námořní strategie i rámcové směrnice o vodě. Vítám zapojení vědců z Ruské federace do projektu BONUS, neboť velké území Pobaltí je jejím územím, a má tak na ekosystém Baltského moře přímý dopad. Z finančně nákladového hlediska není BONUS pro Společenství novým projektem, navazuje na stejně zaměřené programy, které již byly, případně budou, časově ukončeny, tj. ERA (2004–2006) a ERA-NET PLUS (2007–2011), a má být fakticky jejich pokračováním. Plně podporuji záměr zabezpečit financování ze strany zúčastněných států, které by zajistilo udržitelnost této činnosti i po skončení financování ze strany EU. Se zprávou jako celkem souhlasím a podpořím ji svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. června 2010 Poskytování informací o potravinách spotřebitelům (rozprava) Zpráva o informacích na potravinách má za cíl sjednotit sedm stávajících směrnic i jedno nařízení a vyjasnit stávající předpisy na evropské i národní úrovni. Stávající nesoulad způsobuje nejistotu a zmatečnost informací o složení a nutričních hod-
notách, které jsou na potravinách uvedeny. Vedlejšími efekty těchto změn v jednotném označování potravin v EU je posílení konkurenceschopnosti evropských výrobců i podpora zdravé výživy obyvatelstva. Zásadně nesouhlasím s návrhem Komise, ponechat členským státům rozsáhlé možnosti stanovovat vlastní právní úpravy. To by vedlo k dalšímu tříštění a nejednotě ve vnitřním trhu s potravinami a zcela se míjí s hlavním cílem nařízení, který spočívá v jednotném a srozumitelném označování potravin. Komisí navržené 3mm pro velikost písma jsou v mnoha případech v praxi neproveditelné. Pro dodržení by byla nutná změna velikosti jednotlivých balení, což s sebou zcela logicky nese zvyšování nákladů na výrobu obalů, přepravu takto balených výrobků, velikost skladovacích prostor, cenu potravin i následnou ekologickou likvidaci obalů. Zcela byly ze strany Komise opomenuty malé zemědělské subjekty i přímý prodej nebalených výrobků. Je nepřijatelné, aby nám Komise předkládala podobně nevyvážené a neúplně zpracované návrhy bez zohlednění nejnovějších vědeckých poznatků. V zásadě souhlasím s upravenou verzí zprávy z výboru ENVI, podpořím proto její nové znění svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 18. května 2010 O vytvoření společného programu EU pro znovuusídlování (2009/2240(INI)) Návrh nařízení týkající se programu EU pro řízení a regulaci znovuusídlování řeší prioritně usídlování a adaptaci uprchlíků v novém prostředí. Humanitární katastrofy či jiné nepředvídatelné události mohou vyvolat vlnu uprchlictví, na kterou je třeba umět v rámci EU společně reagovat. Zásadně však odmítám uprchlictví z důvodu politického azylu v rámci EU. Neumím si představit, že by bylo v některém z členských států EU právně umožněno perzekuovat občana z politických důvodů. Účast měst a obcí na programu znovuusídlování by měla být za všech okolnosti založena na dobrovolné bázi stejně jako účast členských států. V řadě zemí je vyšší podíl cizinců na místní populaci již tradicí, pro řadu jiných je ovšem něčím novým. Abychom předešli fóbiím a strachu z cizinců v některých státech či regionech, měl by být jejich zájem či nezájem o účast respektován. Dále by bylo vhodné z důvodu souladu a komplementarity programu EU pro znovuusídlování s dalšími politikami EU v oblasti azylu koordinovat navržený program v rámci EASO. Přes uvedené výhrady zprávu jako celek podporuji.
3
Plenární zasedání ve Štrasburku, 18. května 2010 O zjednodušení Společné Zemědělské Politiky (2009/2155(INI)) Návrh zprávy o zjednodušení SZP je jedním z dalších kroků ke zjednodušení a zefektivnění SZP. K posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství, zachování a vytváření dalších pracovních míst i k podpoře přirozeného rozvoje venkovských oblastí musíme ovšem činit mnohem více. V této souvislosti upozorňuji na problematiku přímých plateb v příhraničních regionech, kde dochází k nekalé hospodářské soutěži a diskriminaci na základě místa registrace zemědělských subjektů. V regionech sousedících členských zemí s různou výší plateb se začíná masivně objevovat ekonomický kalkul plynoucí z různé výše těchto plateb ze strany některých zemědělských subjektů. Zemědělský subjekt pobírající vyšší platby v zemi svého původu hospodaří na území druhé země (s nižšími přímými platbami) za nižší výrobní náklady a odbyt se udává na opačné straně hranice. Tím jsou zemědělské subjekty země s nižšími přímými platbami diskriminovány a ekonomicky znevýhodňovány na místním trhu a zemědělskému subjektu členského státu s vyššími přímými platbami je pomocí politiky EU zajištěna ekonomická výhoda na trhu. Z těchto důvodů je třeba v rámci reformy SZP zohlednit následující souvislost pro platby, tj. místo výroby rovná se místu pro výpočet přímých plateb. I tímto pravidlem přispějeme k vytváření nového, tj. spravedlivého trhu v zemědělství. Předloženou zprávu podporuji. Plenární zasedání ve Štrasburku, 17. května 2010 Rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné (rozprava) Nařízení pro rovné zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné má za cíl sjednotit platnou evropskou legislativu a nahradit několik nařízení řešících tuto politiku odděleně. Sociální podmínky osob samostatně výdělečně činných a osob v zaměstnaneckém poměru jsou v členských státech velmi odlišné a sociální zajištění v některých případech pro případ dlouhodobého či trvalého vyřazení z pracovního procesu fakticky neexistuje. OSVČ si často nehradí nemocenské pojištění. V nemoci pracují, protože je to ekonomicky výhodnější. Ženy po porodu se vracejí do pracovního procesu a nepobírají mateřskou dovolenou. Spolupracující manželky/ manželé nemají zajištěno vlastní sociální zabezpečení. OSVČ jsou pro fungující ekonomiku nezbytné a ve společnosti mají svoji nezastupitelnou roli. Tito občané sebe a svoji rodinu finančně zabezpečují a do státní pokladny odvádějí daně, hradí sociální/ zdravotní pojištění. Stát na jejich zabezpečení nemu-
4
sí vydávat dávky. Jejich role je nezastupitelná zejména v regionech, kde z různých důvodů je nedostatek pracovních míst tzv. „velkých“ zaměstnavatelů a také v zemědělství. Proto je třeba sjednotit minimální standardy, které napomohou rovnému postavení OSVČ v poměru k osobám v zaměstnaneckém poměru a rovnému postavení mužů a žen OSVČ. Cílem by mělo být zlepšení ochrany v mateřství, přiznání dovolené na péči o rodinné příslušníky i uznání přínosu vypomáhajícího manžela/manželky. Plenární zasedání v Bruselu, 5. května 2010 O návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, pokud jde o zjednodušení určitých požadavků a o určitá ustanovení týkající se finančního řízení (KOM(2009)0384 – C70003/2010 – 2009/0107(COD)) Komise předložila návrh na změnu nařízení o strukturálních fondech, jejímž cílem bylo poskytnout členským státům výrazně zasaženým finanční krizí potřebný ekonomický stimul. Změnou má být použití tzv. prahů podpory. Měl by nově platit práh ve výši 50 milionů EUR namísto současných 25 milionů EUR. Velké projekty by měly být také chráněny před automatickým rušením prostředků na závazky. Dále by některým státům mělo být umožněno žádat o úhradu 100 % nákladů na opatření v oblasti trhu práce z Evropského sociálního fondu. Pokud by bylo rozpočtově možné otevřít financování bez nutnosti spoluúčasti, o čemž velmi pochybuji, pak je jedinou správnou a možnou cestou srovnávat pravidla a předpisy pro všechny stejnou měrou. Je absolutně nepřijatelné, aby se některé členské státy označily za „více postižené krizí“, a z těchto důvodů byly pro ně přijaty výjimky z pravidel. Pokud výjimky, pak všem obdobné! EU není plošně tak obrovským celkem, abychom mohli vyvozovat pro členské státy různé důsledky finanční krize. Ekonomiky jsou spjaté a výsledky ekonomického hospodaření se vzájemně ovlivňují. Je rovněž nesprávné, abychom trestali neumožněním výjimek ty členské státy, které usilují o stimul ekonomiky samy a nečekají na pomoc EU. I v době krize bojujme za rovné podmínky pro rovnocenné situace! Zpráva toto zohledňuje, podporuji její přijetí. Plenární zasedání v Bruselu, 5. května 2010 Akční plán Společenství v oblasti dobrých životních podmínek zvířat 2006–2010 (2009/2202(INI)) V Evropě byla a je aktivní vůle i dlouhá tradice dobrého zacházení se zvířaty. Dobrý zdravotní stav
a kvalitní chov hospodářských zvířat má zásadní význam i pro veřejné zdraví obyvatelstva. Přísné normy v poměru ke zbytku světa jsou součástí značky evropských zemědělců stejně jako např. jakost zemědělských výrobků. Z těchto důvodů je třeba vyvinout maximální úsilí, aby byl vytvořen právní rámec určující minimální standardy platné v celé EU ve všech formách chovu hospodářských zvířat. Jedině tím bude umožněna volná a spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu. Je nutné požadovat minimální normy také na globalizovaném trhu, aby se předešlo eventuálnímu přemísťování chovů evropských chovatelů do regionů s nižšími standardy mimo EU. Vítám návrh zpravodajky, aby vyšší výrobní náklady spojené s přísnějšími normami byly kompenzovány v rámci podpor budoucích forem společné zemědělské politiky. Je nutné však podotknout, že nebyl učiněn žádný další pokrok v satelitním sledování přepravy zvířat, a je také politováníhodné, že někteří evropští zemědělci nedodržují schválené standardy, především v chovu prasat. Je třeba mít na vědomí, že vyšší standardy vyžadují větší finanční výdaje, a proto jsou poctiví a odpovědní chovatelé chováním těch neodpovědných na trhu znevýhodňováni. Z těchto důvodů je nezbytné stanovit možnosti adekvátních sankcí v případě porušování předpisů Společenství. Plenární zasedání v Bruselu, 5. května 2010 O zemědělství v přírodně znevýhodněných oblastech: nezávislé hodnocení (2009/2156(INI)) Zpráva o podpoře znevýhodněných venkovských regionů má za cíl nově definovat znevýhodněné oblasti EU a reformovat jejich finanční a strukturální pomoc. Členské státy dosud za znevýhodněné označovaly více než polovinu veškeré zemědělsky využívané plochy v EU, proto je nezbytné nově definovat pojmy a podmínky pro ně dané. Podpora pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu umožňuje členským státům v rámci zlepšování životního prostředí a krajiny platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech a platby v jiných znevýhodněných oblastech. Tyto platby mají prostřednictvím stálého využívání zemědělské půdy přispívat k zachování venkova a podpoře udržitelných systémů zemědělského hospodaření a měly by být náhradou za dodatečné náklady a ušlé příjmy. Přezkum doložil, že přechodné znevýhodněné oblasti jsou členskými státy určovány na základě souboru různých kritérií a tyto mohou vést k rozdílnému zacházení i rozdílné výši plateb mezi jednotlivými členskými státy. Vítám proto návrh zpravodaje ponechat prostor členským státům pro přezkoumání nových kritérií před otevřením plateb. Ten by však měl být
časově vymezen, neboť kvůli netečnosti některého z členských států by mohl být celý proces reformy výrazně pozdržen, což by negativně ovlivnilo nejen platby z těchto fondů, ale také přispělo k nejasnému právnímu prostředí v jednotlivých členských státech. Zprávu jako celek podporuji. Plenární zasedání ve Štrasburku, 19. dubna 2010 Zemědělství EU a změna klimatu Zemědělství je a bude přímo dotčeno změnou klimatu, protože je vytvářeno živými organismy, a jeho výsledky jsou ovlivněny především kvalitou půdních zdrojů, vody i ovzduší. Bohužel se zemědělství v současné době také podílí (přibližně 10 %) na vzniku skleníkových plynů. Oxid dusný se uvolňuje z dusíkatých hnojiv a metan vzniká při procesu trávení hospodářských zvířat. Je to ovšem právě zemědělství, které může napomoci v boji proti globálnímu oteplování, a to zejména novým způsobem orby s cílem konzervace půdy a snížení i ukládání CO2, podporou lesnictví a agrolesnictví i podporou ekologického zemědělství. Vítám a plně se ztotožňuji se stanoviskem zpravodaje o zavedení skutečné evropské lesnické politiky, v níž bude možné podporovat správu a další produkci lesů, a ne lesy využívat převážně k hospodářské činnosti s hlavním cílem vytváření finančních zisků, ať už plynou polostátním či soukromým subjektům. Vědecké závěry dokládají, že právě a jedině toto odvětví je schopno zachycovat uhlík přirozenou a neznečišťující formou. Lesní porosty navíc pomáhají řešit problém degradace a eroze půdy, nedostatku vody, znečištění i chránit biologickou rozmanitost rostlinných i zvířecích druhů. Ze všech výše uvedených důvodů přijetí zprávy plně podporuji. Plenární zasedání v Bruselu, 24. března 2010 Politika jakosti zemědělských produktů: jakou strategii sledovat? Politika jakosti zemědělských produktů není statickou politikou oddělenou od dalších politik spojených se zemědělstvím. Právě naopak, má být součástí reformy společné zemědělské politiky i politik řešících adaptace na změny klimatu, zachování biologické rozmanitosti, zabezpečení dodávek energie či vody, zajištění dobrých životních podmínek zvířat či evropský rybolov. Politika jakosti produktů může pomoci zvýšit konkurenceschopnost evropských zemědělců i udržet hospodářský zisk ve venkovských oblastech v době krize tím, že se zaměří právě na jakost zemědělských produktů a vysokou kvalitu potravin. Je nutné, aby i nadále bezpodmínečně platilo, že nákup produktů z EU znamená nákup produktů vysoké kvality, které jsou vyrobeny na základě růz-
5
ných evropských regionálních tradic při dodržení nejvyšších výrobních norem v bezpečnosti potravin. Podporuji návrh Komise na zavedení evropského loga jakosti, jež by se užívalo u produktů, které pocházejí a jsou také zpracovány výhradně v EU. Spotřebitelé zaměňují označení místa, kde byla potravina zpracována, s původem zemědělského produktu. Je třeba zdůraznit, že právě výrobní cyklus může výrazně ovlivnit kvalitu a vlastnosti produktu negativním způsobem. Rovněž vítám zachování systémů registrace zeměpisných označení a tradičních specialit, neboť tato označení mají pro evropské zemědělství význam nejen z ekonomického, ale i ekologického a sociálního hlediska. Plenární zasedání ve Štrasburku, 10. března 2010 O ročních účetních závěrkách některých forem společností, pokud jde o mikrosubjekty (KOM(2009)0083 – C6-0074/2009 – 2009/0035(COD)) Zpráva o návrhu směrnice o ročních účetních závěrkách společností řeší rámec a šíři povinností předkládání účetnictví u mikrosubjektů. Cílem nařízení je snižovat administrativní zátěž, a napomoci tak lepší konkurenceschopnosti a hospodářskému růstu mikrosubjektů. Vítám návrh zpravodaje, který dává členským státům svobodnou volbu a umožňuje jim mikrosubjekty z povinností předkládat účetní závěrky vyjmout, tzn. vyjmout je mimo působnost této směrnice. Pokud se totiž jedná o subjekty, které se omezují na regionální a místní trh a nemají přeshraniční působnost, neměly by na ně být uvalovány další povinnosti plynoucí z evropské legislativy platné pro evropský trh. Se zněním zprávy z výše uvedených důvodů souhlasím. Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. března 2010 Hodnotící zpráva o vnitřním trhu - Ochrana spotřebitele – Síť SOLVIT Účinně fungující vnitřní trh je podmínkou pro adekvátní zaručení smluvně daných práv volného pohybu osob, služeb, zboží a kapitálu uvnitř Společenství. V době krize může pomoci opět vytvořit stabilní a prosperující hospodářské prostředí. Vnitřní trh však nemůže plnit svoji funkci bez správného provádění, uplatňování a vymáhání právních předpisů. Členské státy jsou povinny provádět právní předpisy včas, pokud se k tomu smluvně zavázaly. Deficit provádění 1 % se může zdát malý, přepočtem na počet pozdě či dosud neprovedených směrnic je ale pro řádné fungování vnitřního trhu výrazný. Pochybení se u některých členských států opakují. Podporuji poskytování podrobnějších informací o směrnicích, které nebyly dosud provedeny,
6
na webových stránkách Komise. Tyto informace by mohly přispět ke zvýšení informovanosti široké veřejnosti a ústavních orgánů v členských zemích. Vítám výzvu směřovanou členským státům přijmout nezbytná opatření včetně přidělení zdrojů s cílem zajistit fungování přeshraničních sítí elektronických informačních systémů včasné výměny informací, zejména pro nebezpečné nepotravinářské výrobky (RAPEX), pro potraviny a krmiva (RASFF) či sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (CPC). Tyto systémy dodnes řádně nefungují a není na ně ve všech členských státech spolehnutí. Pozornost je třeba také věnovat správnému uplatňování směrnic. Toho lze dosáhnout účinnou spoluprácí mezi orgány na celostátní, regionální a místní úrovni. Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. března 2010 Dohoda o spolupráci při ochraně pobřeží a vod severovýchodního Atlantiku před znečišťováním jménem Společenství (KOM(2009)0436 – C70163/2009 – 2009/0120(NLE)) EU uzavřela s jednotlivými členskými zeměmi a sousedními třetími zeměmi soubor dohod týkajících se moří, který tvoří Helsinská úmluva, Bonnská dohoda, Barcelonská úmluva a tzv. Lisabonská dohoda. Cílem těchto dohod je zajištění individuálních a kolektivních opatření v případě hrozby nebo již probíhajícího znečištění moří či pobřeží. Ač byla Lisabonská dohoda podepsána v roce 1990, nevstoupila z důvodu územního sporu mezi Španělskem a Marokem nikdy v platnost. Dodatečný protokol řešící tento spor byl všemi smluvními stranami podepsán již v roce 2008, přijetí Lisabonské dohody by tak nemělo nic bránit. Zpravodajka ve zprávě poukázala na dva trvalé a narůstající problémy znečištění moří a pobřeží, a to na obrovskou plovoucí masu plastových a gumových předmětů v Tichém oceánu, jejíž rozměr je 34násobně větší, než je rozloha středně velkého členského státu Nizozemska. Druhým trvalým problémem, který Anna Rosbach uvádí a pro který žádá řešení, je množství starých, vyřazených a ztracených rybářských sítí. Tato zpráva je příkladem konstruktivní práce s cílem řešení hlavních problémů v oblasti znečišťování moří a pobřeží, a proto ji podpořím svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. března 2010 O ochraně spotřebitele (2009/2137(INI)) Zpravodajka vychází z výsledků hodnotících zpráv o spotřebitelských trzích, což je logický a pragmatický přístup. Spokojenost i potíže spotřebitelů lze vyvozovat právě ze statistických zpráv zaměřených na obsah. Další vývoj důvěryhodné databáze o spotřebitelské problematice je pro identifikaci trhů
nezbytný. Je však třeba zlepšit sběr dat tak, aby byly zohledněny rozdíly mezi jednotlivými systémy členských států, které jsou z důvodu rozmanitosti někdy extrémní. Nejvíce problematickou shledávám účinnou vymahatelnost právních předpisů a smluvních závazků. Obzvláště v případě obchodů na příhraničních trzích bývá vymahatelnost práva nulová. Stanovování pravidel ochrany spotřebitele v EU nemá vliv, pokud tato nejsou řádně provedena ve vnitrostátním právu a uplatňována a také vynucována na úrovni členských států. Zpravodajka problematiku ochrany spotřebitele pojala na základě hodnotících zpráv přijatelným způsobem. Uvítal bych však konkrétnější návrhy pro zlepšení současného stavu. I přes tuto výhradu je zpráva přínosem pro ochranu spotřebitelů v EU a budu pro její přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. března 2010 O veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu (KOM(2009)0268 – C7-0035/2009 – 2009/0077(COD)) Předpisy Společenství řídící neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do Společenství a v rámci něj ustanovují tzv. obecný režim, v rámci něhož musí být psi, kočky a fretky v zájmovém chovu při přesunu mezi členskými státy EU vybaveni dokladem pro jejich identifikaci a údajem o jejich povinném očkování proti vzteklině či prodělaných onemocněních. Nařízení (ES) č. 998/2003 rovněž stanoví tzv. přechodný režim, který členským státům umožňuje uplatnit přísnější požadavky pro vstup a pohyb těchto zvířat na svém území. Této výjimky užívá výrazně zejména Velká Británie. Komise navrhuje prodloužit jmenovaný přechodný režim do 31. prosince 2011 a zpravodajka paní de Brún tento postup prosazuje. Vhledem k tomu, že v Radě i ve výboru ENVI bylo dosaženo kompromisu, jehož součástí je i tato zpráva, hlasoval jsem pro její přijetí. Plenární zasedání v Bruselu, 25. února 2010 Zelená kniha o reformě společné rybářské politiky Zpráva o zelené knize o reformě společné rybářské politiky má za cíl zahájit veřejnou debatu v institucích EU a členských státech. Rybářská politika je stejně jako společná zemědělská politika strategickou agendou s přímým vlivem pro všechny občany EU, která musí být řešena v souladu tří hlavních aspektů, tj. hospodářské ziskovosti rybolovu, ochrany a zachování rybích populací i zachování přijatelné životní úrovně provozovatelů rybolovu. Pokud by nebyly v připravované legislativě všechny tyto aspekty v rovnováze, hrozil by hospodářský úpadek přímořských regionů, vylovení některých druhů ryb či rostoucí nelegální lov nad limity. Vzhledem
k tomu, že 88 % rybí populace je loveno nad rámec maximálního udržitelného výnosu a z celkového lovu tvoří až 80 % výměty, je nutné stanovit limity, které by umožnily populaci ryb se obnovit, a tak výrazně do budoucna zvýšit odlov ryb při zachování udržitelnosti. Zpravodajka správně upozorňuje na skutečnost, že v důsledku narušení rovnováhy mezi producenty a kupujícími vstupem mezičlánku – nákupních řetězců – se snižují ceny ryb, což situaci v rybářském sektoru ještě více ohrožuje. Předložená zpráva zohledňuje všechny tři výše jmenovaná zásadní hlediska rybolovu i navrhuje konkrétní řešení pro jeho udržitelnost, je proto pro nás všechny dobrým začátkem v záchraně rybolovu. Plenární zasedání v Bruselu, 25. února 2010 Společný návrh usnesení o situaci na Ukrajině Vítám vypracovanou kompromisní rezoluci o Ukrajině, která se zabývá nejen otázkami demokratičnosti uplynulých voleb, ale nabízí také řešení problémů dodávek a tranzitu ropy i zemního plynu a nabádá Ukrajinu k přístupu ke Smlouvě o energetickém společenství a energetické legislativě v souladu se směrnicí 2003/55/ES. Podporuji, že aktivní a pozitivní přístup Ukrajiny k EU není jediným hodnotícím hlediskem. Ukrajina musí mít totiž prioritně také dobré vztahy se svými sousedskými zeměmi, zeměmi Východního partnerství i EURONESTU. Návrhy i další ustanovení této kompromisní rezoluce jako celek podporuji a budu pro její přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 11. února 2010 Úmluva o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností Evropským společenstvím (KOM(2009)0373 – C7-0156/2009 – 2009/0100(NLE)) Návrh rozhodnutí Rady o uzavření úmluvy o mezinárodním vymáhání výživného k dětem a dalších druhů vyživovacích povinností Evropským společenstvím je v první řadě opatřením pro ochranu dětí v rámci celé EU a má stanovit způsob uplatňování mezinárodních nároků, jakož i pravidla pro jejich uznávání a vymáhání ve věcech vyživovacích povinností mezi členskými státy a třetí zemí. Protože Společenství má pravomoc navrhovat úmluvy v této oblasti s plnou platností pro členské státy, tento postup je rychlý a jistě i účinnější, než kdyby podobné úmluvy uzavíral se třetími zeměmi každý členský stát zvlášť, plně podporuji návrh zprávy svým hlasováním.
7
Plenární zasedání ve Štrasburku, 11. února 2010 Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu pro sledování financování terorismu (05305/1/2010REV – C70004/2010 – 2009/0190(NLE)) Program TFTP (Terrorist Finance Tracking Program) má být účinnou pomocí v boji proti celosvětovému terorismu a má za cíl sledovat zejména jeho financování. Předávání dat evropských občanů do USA je jistě kontroverzní a rozporuplné. Obáváme se možného zneužití soukromých dat např. organizovanou trestnou činností. Po přezkumu evropských zástupců má být však předávání a uchovávání dat dostatečně ochráněno. S ohledem na skutečnost, že dohoda je uzavřena prozatímně s platností do 31. října 2010 a po zjištění jakýchkoliv nesrovnalostí je možné od dalších dohod ustoupit, rozhodl jsem se návrh Dohody mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z EU do USA podpořit svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 10. února 2010 Zpráva o pokroku Chorvatska za rok 2009 – Zpráva o pokroku Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za rok 2009 – Zpráva o pokroku Turecka za rok 2009 Na jedné straně je stěžejní, jakým způsobem a v jaké míře probíhá proces demokratizace v Turecku a přiblížení se EU. Na druhé straně nesmí být ponechána stranou diskuze o budoucím členství Turecka v EU. Každé rozšíření s sebou neslo rozpočtové úvahy, zda přístup dané země Evropské unii více přinese, či zda budou převažovat negativní finanční ztráty. Obávám se, že v současné krizové situaci si společná zemědělská politika a přeneseně evropský rozpočet nemůže dovolit rozšíření o zemi, v níž je zemědělství obživou pro 7 milionů obyvatel (v EU pro 10,4 milionu). Pro srovnání: za současných podmínek by se výdaje pro Turecko do roku 2025 pohybovaly okolo 10 miliard EUR, zatímco pro všech 10 nových členských zemí „východního rozšíření“
do 8 miliard EUR. Přímé platby tureckým zemědělcům, platby pro rozvoj venkova a na podporu trhů by za současné legislativní úpravy byly pro evropské zemědělství a zemědělce likvidační. S ohledem na velikou rozlohu, počet obyvatel a ekonomickou situaci této kandidátské země by přístup Turecka do EU znamenal pro rozpočet obrovskou zátěž spojenou s poklesem HDP na jednoho obyvatele EU o 9 %. Z těchto důvodů je třeba opět a hlouběji diskutovat o vstupu Turecka do EU a s tím spojené reformě společné zemědělské politiky. Plenární zasedání ve Štrasburku, 10. února 2010 O rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009 (2009/2101(INI)) Zpráva Marca Tarabelly zřetelně zdůrazňuje největší potíže bránící rovnému postavení mužů a žen. Vím, že někteří kolegové problematiku nerovného postavení a s ním spojenou diskriminaci žen berou na lehkou váhu. Já jsem si však těchto složitostí vědom! Světová hospodářská krize stav zhoršila a vypadá to, že ženy budou v důsledku úsporné fiskální politiky „obětovány“ snižováním mateřské, výdajů na sociální služby. Vzhledem k tomu, že ženy jsou tradičně více ohroženy chudobou a nízkým důchodem z důvodů přerušení nebo ukončení profesní kariéry kvůli založení rodiny, upřednostnění manželovy kariéry či péči o děti a seniory, navrhuje zpravodaj adekvátní způsoby zlepšení. Kolega Tarabella správně připomíná, že zásada „stejná odměna za stejnou práci“ platná ve Smlouvách od roku 1957 není dodržována a ženy v některých členských státech nejsou dodnes za stejnou práci odměňovány ve stejné výši jako muži. Kromě toho je řada politik EU mířena na pomoc rodinám s dětmi, na matky či otce samostatně žijící s dětmi se však zapomíná. Správně je také položena žádost o uzákonění hrazené otcovské dovolené na evropské úrovni. Právě rozdělení rodinných a domácích povinností mezi ženy a muže napomůže situaci řešit. Z výše uvedených důvodů souhlasím s ustanoveními zprávy 2009/2101, a proto jsem hlasoval pro její přijetí.
Výtisk je neprodejný. Financován frakcí SD v Evropském parlamentu.
8
