Poznámky ORNK ke Zprávě o státní podpoře umění 2011 (naplňování Koncepce účinnější podpory umění pro léta 2007 – 2013, teze pro období let 2014 – 2020), zpracované Martou Smolíkovou – IU –DÚ, 2011 - výzkumný projekt Studie stavu, struktury, podmínek financování umění v ČR Zcela na úvod je nutné konstatovat, že materiál vyžadoval značné úsilí řešitelky, představuje nastudování velkého množství materiálů, aby však byl zcela vypovídající o reálné skutečnosti, bylo by vhodné ještě závěry před formulováním prodiskutovat s věcně příslušnými útvary MK či jeho SPO. Zcela jasně se totiž ukazuje, že se nedá vše jednoduše dohledat v dostupných materiálech (např. Výroční zprávy MK a jeho SPO, nebo www stránkách MK), nebo dohledat lze, ale je nutné znát všechny možnosti, kde informace nalézt. Proto se několikrát v textu ukazují nepřesnosti nebo konstatování, se kterými lze přinejmenším polemizovat, o čemž bude psáno podrobněji dále v textu. Rovněž recenzní posudek nás nepřesvědčuje o tom, že se jeho autor Mgr. Pantůček zcela do detailu orientuje v problematice, neboť v podstatě, aniž je sám obeznámen se všemi fakty, nebo si fakta ověřil, dává ve všem za pravdu řešitelce, aniž připouští jakoukoliv jinou možnost, proč se věci mohou jevit tak, jak jsou popisovány. Jedna věc je formulování jakéhokoliv koncepčního materiálu, který je vždy naplněn optimálními vizemi a popisuje optimální stav, kam by měla předmětná problematika směřovat. Věcí druhou jsou reálné možnosti, jak tyto dobré úmysly v reálu naplňovat. V neposlední řadě jsou některé úkoly v koncepcích všeho druhu mnohdy přáním odborné veřejnosti, která jsou však mnohdy nereálná, zpracovatelé koncepce však ve snaze vyhovět požadavkům odborné veřejnosti takové nereálné úkoly zapracují do materiálu a pak samozřejmě dochází k tomu, že úkoly nemohou být splněny. str. 6, odst. 4, Finanční plnění koncepce Nemůžeme se vyjadřovat k situaci v jiných příspěvkových organizacích, ale např. pokud jde o údajné navýšení provozní dotace pro NIPOS Praha v letech 2007 – 2010, uvádíme následující fakta: za zvýšení provozní dotace nelze považovat zúčtovatelné příspěvky na projekty (včetně vědy a výzkumu), které je nutné sledovat odděleně, musí být použity pouze na stanovené účely a podléhají ročnímu zúčtování se státním rozpočtem. Kromě toho má organizace v rámci schváleného rozpočtu stanoveny ukazatele podmiňující čerpání příspěvku na provoz, které rovněž nejsou volně použitelné. K fakticky jedinému navýšení příspěvku na provoz došlo v letech 2008 a 2009, kdy byly z rozhodnutí vlády (v r. 2009) valorizovány mzdy a v r. 2008 rozhodlo vedení úřadu o navýšení položky osobní náklady na úpravu platů. V obou případech šlo o 1,5 % nárůst. Naopak v roce 2010 MK snížilo organizaci limit pracovníků o dva pracovní úvazky a upravilo i limit osobních prostředků. V r. 2011 se provozní dotace pro NIPOS vrátila opět pod úroveň r. 2007. Ad str. 7, 2. odstavec Nelze souhlasit s větou, že chybí politická a administrativní vůle naplnit Program podpory národnostních menšin a Program podpory integrace romské menšiny finančními prostředky ve výši původně deklarovaných částek. Každoročně předkládá věcně příslušný odbor (ORNK) rozklad, proč by měly být finanční prostředky pro účely obou programů navýšeny, avšak argumenty nejsou brány v potaz. Je ale třeba vědět, že v případě těchto programů se nejedná o prostředky z Kulturních aktivit, do rozpočtu MK jsou ze strany Ministerstva financí poukazovány jako samostatné závazné ukazatele, které jsou úřadu dány a s jejich výší není možné volně nakládat. Přidělené částky zřejmě odpovídají možnostem státního rozpočtu.
Pokud by tedy byla pravda, že jde o politickou či administrativní nevůli, pak nikoliv ze strany MK. Domníváme se však, že vzhledem k faktu, jak je otázka např. romské menšiny sledována zahraničními pozorovateli, jedná se skutečně jen o nedostatečnost výše státního rozpočtu. Na doplnění je třeba ještě upřesnit, že romská menšina čerpá další finanční prostředky též z Programu podpory národnostních menšin, nikoliv jen z Programu integrace romské menšiny, což poněkud mění výslednou výši částky, která je z rozpočtu MK pro potřeby romské menšiny uvolněna. Jedná se především o dotaci Občanskému sdružení Slovo 21, Praha, na realizaci projektu Světový romský festival KHAMORO na základě usn. vlády ČR ze dne 7. dubna 2003 č. 347 o podpoře Světového romského festivalu KHAMORO Praha. Finanční prostředky na tento projekt byly do r. 2009 uvolňovány z rozpočtové kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva, do rozpočtové kapitoly Ministerstva kultury, o ně byl rozpočet MK na podporu národnostních menšin navýšen. Následně jsou však finanční prostředky na KHAMORO součástí rozpočtu a o výši dotace jednají členové výběrové konkurzní komise. Pro informaci uvádíme přehled, týkající se dotací v Programu podpory národnostních menšin, a to dotace celkem a z toho romská národnostní menšina (dotace uvedeny v tis. Kč): rok dotace celkem z toho romská NM
2007 9 545 2 020
2008 9 960 2 350
2009 10 040 2 171
2010 8 645 1 755
2011 8 579 1 460
2012 6 025 685
Co se týká údajů a výše plánovaných výdajů na realizaci Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013, v době zpracování se vycházelo ze zcela ideálního stavu vývoje státního rozpočtu. Už v Předkládací zprávě k materiálu pro vládu však bylo konstatováno, že se skutečné náklady budou odvíjet od možností státního rozpočtu, potažmo kapitoly Kultura. Vývoj rozpočtu z důvodů hospodářské krize nebyl příznivý, původní plánované výdaje se tak staly utopií a pro příští tvorbu tohoto koncepčního materiálu bude nutné vycházet z reálné situace, ale také skutečných potřeb. Praxe totiž ukázala, že výše finanční podpory, která byla v uváděných letech skutečně přidělena, je prozatím alespoň v případě Programu integrace romské menšiny dostačující. Projekty, ucházející se o státní dotaci, mají ve většině případů nízkou úroveň zpracování a dotaci nelze ani při nejlepší vůli přidělit. Rozpočty projektů bývají velice nadhodnocené a nepodložené, často se také stává, že žadatelé, i pokud dotaci získají, nejsou následně schopni projekt realizovat a část nebo i celou přidělenou dotaci vracejí zpět do SR.. Ad str. 7, 2. odstavec, str. 9 a str. 48 , bod. 20 Ministerstvo kultury nikdy nemělo vyčleněno ve svém rozpočtu finanční prostředky na podporu integrace cizinců z položky kulturní aktivity. Od r. 2001 vyhlašovalo dotační řízení v této oblasti v souladu s plněním Koncepce integrace cizinců (KIC), schvalované vždy pro daný rok usnesením vlády ČR. Toto usnesení určovalo také částku, která má být Ministerstvu kultury na zmíněnou problematiku převedena. Do r. 2003 tato problematika spadala do gesce Ministerstva vnitra, v r. 2003 byla agenda spojená s integrací cizinců převedena do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Následně pak došlo k další změně v kompetencích v této problematice. Od r. 2009, v návaznosti na usn. vlády ČR č. 979 ze dne 23. července 2008, byla agenda spojená s koordinací realizace Koncepce integrace cizinců na území ČR převedena z MPSV zpět na Ministerstvo vnitra, které však zásadně přehodnotilo aktuální potřeby problematiky a vzhledem k neutěšenému vývoji státního rozpočtu (limitované finanční zdroje) nastavilo nové priority a cíle v oblasti integrace cizinců. Problematika kulturních aktivit cizinců do priorit zařazena nebyla, byť resort vedl s MV několik jednání o jejich důležitosti. Od r. 2009 tedy
není rozpočet MK na tuto problematiku účelově navyšován a MK již nemá z čeho pokrýt náklady na samostatné výběrové řízení na podporu integrace cizinců. Muselo by tak učinit pouze v rámci prostředků na tzv. Kulturní aktivity, které však nebyly pro tyto účely navýšeny, což by v praxi znamenalo snížení všech stávajících programů, které jsou z této položky financovány. Po četných jednáních Ministerstva kultury s Ministerstvem vnitra byl od r. 2010 resort kultury opět zahrnut do Koncepce integrace cizinců alespoň s tím, že dle výsledků bilaterálních jednání budou pro MK vyčleněny finanční prostředky na projekt, jehož realizátorem je Institut umění – Divadelní ústav a jedná se o projekt s názvem „Portál mezikulturní dialog (www. mezikulturnidialog.cz) – zajištění provozu a aktualizace“. Portál vznikl již v r. 2008 v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu jako součást národního projektu. Národním koordinačním místem ERMD se stal IU - DÚ. Cílem bylo vytvoření otevřené platformy především pro neziskový sektor a jeho aktivity v oblasti kultury a vzdělávání zaměřené na téma mezikulturního dialogu, které přispívají k řešení cílů migrační a integrační politiky v ČR. Portál je koncipovaný jako otevřené fórum nabízející prostor k diskusi, zveřejňování názorů, komentářů a propagaci akcí samotnými organizátory s několika interaktivními moduly. Mimo jiné byly např. vytvořeny rozsáhlé adresáře organizací, věnujících se tématu mezikulturního dialogu i organizacím, které poskytují podporu projektům na toto téma. Portál je vybaven redakčním systémem umožňujícím vkládání aktuálních článků a jejich rozesílání registrovaným zájemcům. O dalším provozování tohoto portálu a v r. 2012 též o jeho financování v rámci Koncepce integrace cizinců bylo rozhodnuto vzhledem ke značné návštěvnosti stránek a mnoha pozitivním ohlasům. V r. 2010 byl tento projekt podpořen částkou ve výši 200 tis. Kč, v r. 2011 potom částkou 150 tis. Kč. V r. 2012 byla ustanovena koncepce portálu, jak funguje dnes, a portál byl zásadním způsoben rozšířen v několika oblastech. Jeho koncepce a práce na portálu směřují k tomu, aby portál plnil svůj cíl a sloužil tedy jako aktuální informační médium o situaci a dění v oblasti mezikulturního dialogu na území ČR, neopomínaje situaci v Evropě, jež se vztahuje k dění u nás. Portál nahlíží na mezikulturní dialog zeširoka a nesnaží se omezovat jen na jeden z jeho aspektů. Vedle kulturních aktivit národnostních menšin, různých kulturních etnik a kulturních akcí, které nějakým způsobem spadají do kategorie mezikulturní (např. festivaly, koncerty, výstavy, zaměřující se na kulturu určité menšiny, národnosti, státu apod.), se portál věnuje činnosti sdružení, která organizují aktivity nejrůznějšího druhu pro tyto menšiny a etnika, otázkám migrace a integrace cizinců do společnosti, jazykovému vzdělávání cizinců v oblasti českého jazyka, sociální integraci cizinců a menšin, interkulturnímu vzdělávání, právní problematice atd. Koncepce portálu se ukazuje jako správná a funkční, což je možné sledovat na ukazateli návštěvnosti. Návštěvnost např. v r. 2011 činila cca 112 500 návštěv, což je v porovnání s r. 2010 přibližně o 20 000 návštěv více. MK tedy v rámci Koncepce integrace cizinců plní úkoly zaměřené na jednu z nastavených priorit a tím je orientace cizinců ve společnosti – informovanost cizinců. V předložené studii se M. Smolíková sice odvolává na KIC Společné soužití v r. 2012, ale nesleduje její explicitně vymezené priority, které MK naplňuje. Zásadní tedy je fakt, že MK nikdy ve svém rozpočtu nemělo finanční prostředky na integraci cizinců, dostávalo je pouze účelově na vyhlašování Programu, který MV nezařadilo mezi priority. MV však vybudovalo systém Center na podporu integrace, která kromě reálných priorit nabízí i další, nadstavbové aktivity, mezi něž patří i kulturní projekty, které jsou ale skutečně chápány jako nadstavba základních problémů spojených se zajištěním práce, obživy a bydlení. Ani s ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze říci, že MK jinak problematiku integrace opomíjí. I nadále jsme připomínkovým místem všech materiálů, týkajících se problematiky
integrace cizinců, zúčastňujeme se všech porad, ke kterým jsme ze strany MV přizváni. Vybraná dotační řízení MK jsou skutečně otevřena všem a nastavena tak, že se do nich se svými projekty mohou přihlásit i organizace, zabývající se touto problematikou, nebo organizace sdružující cizince. MK tedy podporuje vybrané multikulturní projekty, jejichž cílem je přispět k vzájemnému poznávání české společnosti a příslušníků jiných kultur, národností a etnik, a také k nalézání vzájemného pochopení a tolerance (např. různé festivaly, filmy). Některé z projektů se zabývají tématy multikulturní společnosti, menšin, migrace, rasismu a hledáním odpovědí na s tím spojené otázky, což je jedna z možných cest od násilného řešení konfliktů k všestranně prospěšnému soužití a předcházení xenofobním názorům a diskriminaci. Ad str 8 - Shrnutí Je zde konstatování, že: „koncepce účinnější podpory umění předpokládala zapojení nejen býv. odboru umění, ale i dalších odborů, zejména regionální a národnostní kultury….“ Z formulací se může nepoučený čtenář domnívat, že k tomu nedošlo, což ale není v případě ORNK pravda, o čemž ostatně vypovídají naše poznámky k textu. Rovněž není pravda, že se úkoly průběžně nevyhodnocovaly. K poslednímu hodnocení plnění úkolů Koncepce došlo v r. 2009, lze předpokládat, že závěry těchto materiálů budou využity při tvorbě nové Koncepce (nebo její novelizace). Ad str. 10 - Tabulka č. 2 Jak již vyplývá z komentáře k bodu 7.2 - předpokládaná čísla, uváděná v tabulce, vycházela zřejmě z optimální představy, ale jejich naplnění není v silách MK ovlivnit. Podléhají vývoji SR a MK, ač je při přípravách rozpočtů na příslušný rok nárokuje, není nikdy zcela ve svých nárocích uspokojen ze strany MF. Ad str. 11 Jde o pravdivé konstatování, ale je zde určitá nepřesnost. Od r. 2011 jsou stipendijní příspěvky realizovány v rámci programu Mimořádné a významné kulturní aktivity (dále jen MVKA), nikoliv v programu Kulturní aktivity. Pozn.: do r. 2010 byla stipendia pouze v programu KA, r. 2011 byl přechodový – OUK a ORNK měly stipendia již v MVKA, OMA ještě v kulturních aktivitách, od r. 2012 jsou všechna stipendia v MVKA. Ad str. 15 a 16 V uváděných předpisech, kterými se řídí výběrová dotační řízení MK, chybí speciální předpis pro kulturní aktivity národnostních menšin, včetně romské menšiny, kterým je Nařízení vlády č. 98/2002 Sb., změněné usn. vlády č. 122 ze dne 21. února 2007, kterým se stanoví podmínky a způsob poskytování dotací ze státního rozpočtu na aktivity příslušníků národnostních menšin a na podporu integrace příslušníků romské komunity, ve znění nařízení vlády č. 262/2005 Sb. Pro příslušníky národnostních menšin totiž neplatí Zásady vlády pro poskytování dotací ze SR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy (usn. vlády č. 114/2010). Toto Nařízení vlády č. 98/2002 Sb. je pro potřeby MK rozpracováno Příkazy 1. náměstka ministra kultury č. 4/2002, kterým se zřizuje komise pro kulturní aktivity příslušníků národnostních menšin a dále č. 5/2002, kterým se zřizuje komise pro integraci romské komunity, zároveň se jimi vydává jejich jednací řád. Konstatování, že MK porušuje obecné zásady, neboť teprve na počátku kalendářního roku provádí rozpis rozpočtu programu Kulturních aktivit, ze kterého jsou financována výběrová dotační řízení, a teprve poté rozhoduje o výši dotací, přičemž státní rozpočet je schvalován
před koncem kalendářního roku a žádosti přijímány dokonce do 30. 9. roku předchozího, je sice pravdivé, ale na fakt, že MK (věcně příslušné útvary) nemůže tuto povinnost dodržovat, jsme upozorňovali zpracovatele Zásad opakovaně v rámci připomínkových řízení, neboť tento schvalovací proces nemůžeme na věcně příslušných odborech nijak ovlivnit. Po přijetí Zásad se dokonce konalo několik porad na úrovni náměstkyně ministra kultury a pracovníků Úřadu vlády, kde bylo vysvětleno, že jiný postup nelze z organizačních důvodů zvolit a je obecná shoda v tom, že do konce kalendářního roku je MK povinno zveřejnit subjekty, které prošly 1. kolem výběrového dotačního řízení, o výši přidělených dotací se rozhoduje až po rozepsání rozpočtu MK na příslušný kalendářní rok (letos jsme rozpis obdrželi 11. ledna) a po zasedání výběrových dotačních komisí. Protože jsou pracovníci ORNK členy výběrových dotačních komisí i jiných resortů (MŠMT, MZd), víme, že ani jiné resorty nejsou schopny této podmínce ze stejných důvodů vyhovět. (Opět připomínáme, že se tato výtka netýká výběrových dotačních řízení pro příslušníky národnostních menšin, včetně romské). V textu je chybně uváděn Příkaz ministra kultury č. 42/2006, o statutech a jednacích řádech komisí, neboť tento starý byl změněn vydáním nového Příkazu ministra kultury č. 27/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se vydává statut a jednací řád komisí a subkomisí pro výběrová dotační řízení vyhlašovaná MK…. Ad str. 17, 18 Odbor regionální a národnostní kultury též strukturoval a několikrát pozměňoval formuláře žádostí dle aktuálních potřeb, upozornění na pravidlo de minimis má uvedeno v textu Rozhodnutí o přidělené dotaci. V dalším textu příliš nerozumíme, co si např. představit pod pojmem „Strukturovaný přehled výdajů programu Kulturní aktivity, který by zobrazoval financování jednotlivých oborů a témat, případně projektů/akcí, jež jsou z tohoto programu financovány a administrovány různými pracovišti napříč MK“. Tyto informace poskytuje za každý kalendářní rok velice podrobná Výroční zpráva, ta je však dále v textu hodnocena jako materiál, jehož vypovídací schopnost je omezena hned z několika důvodů. Na podrobnějším hodnocení přínosu pro daný obor atp. není ve státní správě možnost dále pracovat, zabývat se důkladnou analýzou neumožňuje ani stávající personální vybavení útvarů. S projekty a jejich výsledky jsou však obeznámeni členové výběrových dotačních komisí a při rozhodování o dotacích následných k těmto znalostem přihlížejí. Pro potřeby odboru regionální a národnostní kultury navíc slouží hodnocení a analýzy SPO NIPOS Praha, který byl právě též za účelem podpory a péče o amatérské umění zřízen, a NÚLK Strážnice (pro oblast tradiční lidové kultury). Právě NIPOS a NÚLK díky své orientaci a koordinaci v oblasti amatérského umění napomáhají i výběru akcí pro Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí, což ale neurčují sami, nýbrž ve spolupráci se svými poradními sbory. I nadále se k nim vyjadřují výběrové konkurzní komise jednotlivých výběrových řízení ORNK. Poznámka: Existuje informační systém CEDR (Centrální evidence dotací z rozpočtu). Na webových stránkách systému (http:/cedr.mfcr.cz/cedr3internetv414/Default.aspx) jsou prezentovány informace o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu, které tvoří dílčí část rozpočtu jednotlivých rozpočtových kapitol, evidované v Centrálním registru dotací (IS CEDR III). Dále jsou prezentována data z agentury SAPARD, z MSSF, z MSC2007, z ISPROFIN, z EDS/SMVS a dalších zdrojů. Ad str. 27, odst. 3-5 V dokumentu zcela chybí informace o vzdělávacím oboru Dramatická výchova, který se již v r. 2007 podařilo díky iniciativě MK a NIPOS a řadě dalších občanských iniciativ zavést
do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. V oboru Dramatické výchovy jsou již několik let vzděláváni pedagogové na vysokých školách, pro obor existuje a je nestále rozšiřována odborná literatura a metodické materiály. Díky iniciativě ORNK a NIPOS se v září r. 2011 uskutečnilo Diskusní fórum Umělecké vzdělávání a role kulturních institucí, které mělo za cíl oživit dialog mezi oběma resorty a posílit spolupráci nejen na státní úrovni, ale také mezi školami, umělci a kulturními institucemi. Ad str. 28, Tab. 8 Akreditované studijní obory Pouze doplnění - v tabulce postrádáme obor Arts management, Katedra Arts managementu, Fakulta podnikohospodářská, Vysoká škola ekonomická. Obor je akreditován MŠMT a vyučuje se 5. rokem. Ad str. 29 V textu chybí „Databáze a archiv notového materiálu pro pěvecké sbory“ - speciální online databáze not především pro dětskou pěveckou literaturu. V červnu 2011 byla spuštěna pilotní verze databáze hudebního archivu, která je dostupná on-line na webu NIPOS v sekci Veřejná knihovna (www.nipos-mk.cz). Široká veřejnost tak má možnost nahlédnout a vyhledávat v katalogu potřebné dokumenty podle různých kritérií (autor, název, obsazení, typ sboru/souboru, instrumentace atd.). Ad str. 41, poslední odstavec Odbor regionální a národnostní kultury s ohledem na oblast své působnosti program tvůrčích a studijních stipendií upravil pro neprofesionální umění a tradiční lidovou kulturu. Přestože se zatím nehlásí příliš zájemců, je program považován za velmi vhodné doplnění státní podpory v oblasti individuální tvůrčí a studijní činnosti v těchto oborech, zejména a v oblasti tradiční lidové kultury. Podobné projekty by jinak neměly šanci na státní podporu. Výstupy projektů považuje odbor regionální a národnostní kultury za jedinečné a pravidelně je užívá k prezentaci výsledků své činnosti. V r. 2009 byl podpořen jeden dvouletý projekt, stejně tak tomu bylo v r. 2010. Ad str. 51, odst. 1 Benchmarking pro kulturní instituce již existuje. V r. 2007 NIPOS navrhl a vyvinul softwarovou aplikaci benchmarkingu, která se již používá pro oblast knihoven (spolupráce s Národní knihovnou). Benchmarking knihoven využívá každoročně data získaná z elektronického sběru statistiky knihoven. Do projektu bylo k 31. 12. 2011 zapojeno 180 knihoven. Každoročně jejich počet narůstá, oproti r. 2010 se jedná o nárůst 29 knihoven. Na základě zkušeností NIPOS v r. 2009 inicioval použití benchmarkingu i pro oblast muzeí a galerií. Ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR byly navrženy výkonové indikátory muzejních informačních služeb, které spolu s daty z elektronického sběru statistických dat muzeí a galerií vedly k vytvoření a odzkoušení pilotního projektu webové aplikace, do níž se zapojilo v 1Ql. Etapě 55 muzeí (r. 2010). V r. 2011 byly zpřesňovány indikátory a dolaďován software. Koncem roku byl spuštěn projekt pro muzea zřizovaná kraji a obcemi v ostrém režimu. Muzejní verze je originálním přínosem ČR také pro mezinárodní společenství. Ad str. 52 Viz komentář ke str. 51. Diplomové práce a práce bakalářské na toto téma vznikají i na výše uvedené Katedře Arts Managementu VŠE (viz poznámka ke str. 28).
Ad str. 58, plnění bodu 28 V textu chybí fungování dalších nevládních organizací : – např. v ČR působí v oblasti a tradiční lidové kultuře CIOFF (Conseill International des Organisation des Festivals de Folklore et dÁrts Traditionnels) - Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umění (www.cioff.org.), jehož Česká národní sekce pracuje při Národním ústavu lidové kultury ve Strážnici. Funguje už od r. 1970, česká sekce byla založena v r. 1993. I v jiných uměleckých oborech existuje a funguje institucionální zastřešení, např.: - v oblasti filmu: UNICA (Union Internationale du Cinéma). Mezinárodní nevládní nezisková organizace, která organizuje festivaly, setkání, konference a vzdělávání v oblasti neprofesionálního filmu a videotvorby. Český výbor UNICA funguje od r. 2004 jako občanské sdružení, do jehož činnosti je zahrnuto cca 500 členů, vydává časopis Videohobby a spravuje informační webový portál www.cvu.cz. - v oblasti hudební: CISM (Confédération Internationale des Sociétés Musicales)Mezinárodní konfederace hudebních skupin a orchestrů. Byla založena v r. 1949, je členskou organizací UNESCO a ve 22 národních sekcích (mezi nimi i ČR) zahrnuje cca 22 000 hudebních těles. Organizuje festivaly, vzdělávací akce a vydává oborové publikace. V roce 2011 organizovalo české koordinační centrum CISM např. Soutěžní festival velkých dechových orchestrů Ostrava 2011 či Mezinárodní soutěžní festival dechových hudeb Praha 2011.
V Praze, 23. března 2012 PhDr. Zuzana Malcová ředitelka odboru regionální a národnostní kultury MK
