Ministerstva k dotacím
Chystané akce v roce 2015
Ptačí chřipka postupuje Evropou
Krátké zprávy, čili víte, že?
Rok 2014 je za námi a ten s letopočtem 2015 klepe na dveře. Přejme si, aby se nesl ve znamení štěstí, hojnosti a úspěchu Vaše Naše PRO-BIO
Postupně plníme váš diář aneb akce pro rok 2015
C
o nás čeká a nemine v roce 2015? Věříme, ţe na členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců čeká jen to dobré . Hned na začátku února se můţete těšit na společný výlet za inspirací na setkání s celým biosvětem. Ano, jiţ tušíte správně. Centrála PROBIO Svazu ekologických zemědělců připravuje opět jednodenní zájezd na BIOFACH. Veletrh v Norimberku se koná ve dnech 11. aţ 14. února 2015.
BIOFACH 2015
Informovat, ochutnávat, inspirovat – to jsou prvky charakterizující záţitkové světy vůdčího světového veletrhu biopotravin BIOFACH. V roce 2015 veletrţní dvojice BIOFACH a VIVANESS očekává celkem 2 200 vystavovatelů – z toho 200 na mezinárodním odborném veletrhu přírodní kosmetiky. Očekávaných 42 000 odborných nákupčích můţe u vyhlášených expertů získávat prakticky orientované a fundovaně informace k danému sortimentu, ochutnávat produkty
a čerpat inspiraci pro vlastní obchod. Při hledání inspirace a inovací si můţete naplánovat také návštěvu společného stánku mladých inovativních podniků s prezentaci nováčků v hale 9, stánek 341, podporovanou Spolkovým ministerstvem hospodářství a energie (BMWi). Stánek čítající 45 vystavovatelů je největším svého druhu od počátků tohoto odborného veletrhu. Bude opět bohatým zdrojem vybraných, chutných a podnětných produktů. Na který z uvedených dní bude z Prahy vypraven autobus, včas upřesníme.
Valná hromada a Biostyl
Další velké akce se chystají na duben. Jednak se bude konat Volební valná hromada. Za další, ve dnech 17. aţ 19. dubna 2015 se uskuteční v Praze veletrh BIOSTYL. Koncem léta bude probíhat samozřejmě soutěţ Česká biopotravina 2015. S uzávěrkou přihlášek můţete počítat zhruba v polovině srpna. Vyhlášení výsledků proběhne tradičně - v září na Bioakademii. (syh)
Pro Jindřicha Pokoru jsou biopotraviny srdeční záležitostí. Zkušenosti ho vedou k ekologické péči o zahradu a vinohrad
I
ng. Jindřich Pokora vede Odbor kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Poslední dvě léta nechyběl při zasedání poroty soutěţe Česká biopotravina. Mimo jiné i díky němu získal PRO-BIO zázemí pro organizaci výše zmiňované soutěţe v prostorách SZPI v Praze.
hradníci zemřeli v relativně mladém věku na rakovinu jater a slinivky. Oba pracovali profesionálně s pesticidy. Takţe touto cestou doma jít nechci, to bych si rovnou mohl kupovat ovoce, zeleninu a brambory v jakémkoliv supermarketu.
Tak já to vidím jako velkou sluţbu sektoru bio, ţe je v České republice pod velmi přísnou kontrolou (a zdánlivě zadarmo…). Také je vhodné si uvědomit, ţe u bioprodukce spotřebitelé nevidí její zásadní přínos – změnu přístupu k hospodaření. Vidí ji zúţeně přes rezidua pesticidů, těţké kovy a dusičnany. Na druhou stranu, proč by se poctiví výrobci biopotravin měli vlastně bát?
Hned na začátek bych podotkl, je to velký koníček, ţádná komerce, a skutečně pramení i z rodinné tradice. Praprarodiče měli větší hospodářství na Hané a Vysočině. Určité tradice se tedy v rodině udrţovaly, byť to byly v 60. a 70. letech jiţ jenom takové dozvuky let minulých. Takţe se jedná spíše o velké zahradničení.
Vlastní zkušenosti. Občas chodím na ryby a několikrát jsem si zkusil na běţném poli nakopat ţíţaly. Marná snaha, na polích ţíţaly nejsou. Pak to byly zkušenosti s pěstováním rostlin, kde jsem sám měl problémy s pouţíváním průmyslových hnojiv. A to nejsem v této oblasti laik, tři roky jsem působil na oddělení agrochemie ÚKZÚZ. I z tohoto místa si pamatuji na některé případy devastace půdy v důsledku nadměrného pouţívání hnojiv. Teď pouţívám pět let pouze organické a nevím co je to fyziologická ţloutenka. U pesticidů to byly dvě velmi smutné zkušenosti, kdy přátelé vino-
Ano bylo, a to ţe i bez aditivních látek se dá vyrobit senzoricky velmi zajímavá potravina. Pomalu jsme jiţ tomu odvykli.
„U bioprodukce spotřebitelé nevidí její zásadní přínos – změnu přístupu k hospodaření.“
Ing. Jindřich Pokora, SZPI
Co se týče porovnání dovozu a tuzemska, jsou na tom o chlup lépe produkty z ČR. A je to moţná díky tomu, ţe naši zemědělci prostě nemají tolik prostředků na pesticidy. Pozitivní nálezy reziduí u bioprodukce jsem dříve bral velmi váţně. Teď uţ ne, v minulých letech byly publikovány studie dopadů úletů postřikových kapalin. A pokud i na nikdy neošetřovaných plochách přírodních rezervací je přibliţně 20% obsah reziduí perzistentních organochlorových pesticidů v porovnání s komerčními plochami, tak je zřejmé, ţe úletům a v důsledku toho i pozitivním nálezům se prostě zabránit nedá.
Jsou to jiţ výše zmíněná rezidua pesticidů, ale jsem přesvědčený, ţe v 99,9 % případů jsou v tom výrobci bio zcela nevinně.
Jasně vedou produkty konvenčního zemědělství. U bioprodukce za posledních pět let to byl snad jeden jediný vzorek. To svědčí o tom, ţe systémy bioprodukce jsou funkční a mají smysl.
Absolutně ne, bioprodukci jsme sledovali i po této stránce a je zcela v pořádku. Dnes se v bio produkci uplatňují přípravky typu Alginure, které navozují komplexní rezistenci rostliny před všemi patogenními houbami, tudíţ je tak eliminována i moţnost produkce mykotoxinů.
Tak to je téma na samostatný článek. Ale měl bych pro producenty jednu nabídku. Pokud své výrobky přihlásíte do dalšího ročníku Biopotravina roku, tak se s kolegy ze SZPI na jejich označení podíváme a dáme kaţdému individuálně případné doporučení k úpravě označení. Samozřejmě bez sankce.
Nejsem si vědom, ţe by tam nějaká byla. Nevšiml jsem si ţádné. (syh)
Prodej BIO se ohlíží za uplynulým rokem a nadějně vyhlíží do roku 2015. Situace by měla být příznivá
O
obchod s komoditami v kvalitě bio vyprodukovanými členy PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců se jiţ řadu let stará pobočka svazu Prodej BIO. V roce 2014 zobchodoval 3 850 t surovin. Ovšem obdobně jako i v jiných obchodech je kaţdý rok trošku odlišný. Poptávka a nabídka se proměňují. Nejinak je tomu i v sektoru biokomodit. V loňském roce se výrazně projevily dvě tendence. „Zaznamenali jsme prudký nárůst ceny špaldy a poptávky po ní. Naopak byl nadbytek krmného obilí, zejména pšenice, triticale a ovsa, s čímţ souviselo sníţení cen,“ upřesnil jednatel František Chlad. Dodal, ţe podmínky letošní sklizně poukázaly na nedostatečné vybavení tuzemských farem, a to kapacit sušiček. „Chybí sušicí kapacity na farmách, coţ se plně projevilo při
letošní mokré sklizni,“ říká František Chlad. Zahraniční obchod realizovaný Prodejem BIO za uplynulých 11 měsíců tvořil 70 %, obchody v rámci České republiky pak tvořily zbylých 30 %. Přestoţe vývoz převaţoval nad domácími kontrakty, odbyt se hledal obtíţně pro oves a triticale, jak jiţ bylo řečeno. Naopak chybu neudělal ten, kdo zasel špaldu nebo se mu podařilo vypěstovat pšenici pro potravinářské účely. Prodej BIO letos exportoval zejména do Německa a Švýcarska. Plánuje však rozšíření obchodu i o další země. V hledáčku zájmu jsou pobaltské republiky, odkud by se mohly importovat chybějící komodity.
Výhled pro rok 2015
Ačkoliv křišťálovou kouli nemáme a věštit budoucnost neumíme, pro rok
2015 zdá se být prognóza příznivá. Očekává se, ţe poptávka po komoditách v kvalitě bio poroste na domácích i na zahraničních trzích. „Předpokládám všeobecně mírný nárůst poptávky po komoditách. U špaldy pak vyrovnání nabídky a poptávky a stoupající zájem o bílkovinná krmiva, například hrách či lupinu,“ dodává František Chlad. (syh)
Za odměnu: Ocenění v soutěži Česká biopotravina 2014 již brzy na pohyblivých obrázcích
V
ýherci jednotlivých kategorií v soutěţi Česká biopotravina 2014 se jiţ brzy objeví v natočených spotech. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců inicioval natáčení přímo v podnicích a na farmách, kde výrobky vznikají, aby je bylo moţné lépe představit veřejnosti. Natočená videa samozřejmě získají i sami výrobci, kteří je budou moci vyuţít při své propagaci. O natáčení se stará malý tým pod vedením Kateřiny Krejčové. Natáčelo se během podzimu a poslední „klapka“ v terénu padla v pondělí 8. prosince. Další natáčení bude probíhat v a pak se bude stříhat. V první části příštího roku uţ budou snímky k dispozici na YouTube kanálu svazu. Natáčelo se na Biofarmě Sasov, u Miloše Kurky, na Horňácké farmě a ve společnosti Víno Marcinčák. (syh)
Pěstujte v roce 2015 v souladu s kosmickými rytmy
V
yšel oblíbený kalendář konstelací pro zahrádkáře a zemědělce – Výsevní dny podle Marie Thunové®2015. Novinkou letošního roku je publikace Výsevní dny SPECIÁL. Nabízí výběr toho nejzajímavějšího z Výsevních dnů sestavených Marií Thunovou. „Kalendář je návodem, jak nejefektivněji pracovat na zahradě či na poli v návaznosti na kosmické rytmy, uvádí příznivé dny pro včelaře a mnohá další doporučení a rady,“ přiblíţila Kateřina Nesrstová, manaţerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který publikaci kaţdoročně vydává. Výsevní dny pro příští rok sestavili a vypracovali Matthias K. Thun a Christina SchmidtRüdtová, přeloţil Radomil Hradil.
Výsevní dny Speciál
Speciální výsevní dny zahrnují nejzajímavější výběr z kalendářů vydaných od roku 1986 do roku 2013. Čtenáři zde naleznou informace k rozdělení rostlin, pěstování zeleniny, zpracování půdy, kompostování, o zeleném hnojení nebo získávání osiva a mnoho dalšího. Publikace je doplněna rejstříkem pro snazší vyhledávání a působivými reprodukcemi kreseb a obrazů Waltera Thuna. „Kalendář podle Marie Thunové je vhodný pro všechny, kdo se zabývají pěstováním rostlin. Jeho dodrţováním dokáţete sníţit mnoţství a intenzitu zásahů a zvýšit jednak poměr vzešlých rostlin a nakonec i kvalitu výpěstků,“ doplnila Kateřina Nesrstová. Respektování kosmických rytmů vyuţívá rovněţ biodynamické zemědělství, na které bylo dříve pohlíţeno se shovívavým úsměvem nebo bylo přirovnáváno k šarlatánství. Dnes je však čím dál více těch, kdo biodynamické principy úspěšně vyuţívají v praxi.
Biodynamika
V současné době biodynamiku vyuţívají v České republice jak certifikované podniky, tak zemědělci, kteří pouţívají její prvky, ale certifikaci nemají. DEMETER certifikované podniky jsou například farma Kout Joachima
Dutschkeho ve Fořtu u Vrchlabí, dále je drţitelem certifikace Rakušan Robet Harmer, který na jiţní Moravě provozuje statek. Podobně pracuje Gutberletův statek Ekočas v Částkově na Tachovsku. „Camphill České Kopisty, Vinné sklepy Kutná Hora, Bemagro Malonty nebo Nobilis Tilia či statek Nadace Ta-
bor v Nové Vsi u Lomnice n. Popelkou sice inklinují k biodynamice a pouţívají její prvky, ale certifikaci DEMETER nemají,“ upřesnil Radomil Hradil. V celosvětovém měřítku jsou do systému biodynamického zemědělství začleněny zhruba čtyři tisíce podniků, které jsou certifikovány organizací Demeter, která je povaţována za nejvyšší stupeň ekologického zemědělství ve světě. Klade důraz na po uţívání hnojiv a kompostů, vylučuje pouţití umělých chemických látek na půdě a rostlinách. Od roku 2011 byly biodynamické techniky pouţívány na více neţ 140 tisících hektarech v téměř padesátce zemí. Výsevní dny podle Marie Thunové vydává PRO-BIO Svaz ekologických ze-
mědělců. První kalendář vyšel v českém překladu jiţ pro rok 1995. V Německu však vychází tato příručka uţ 50 let.
Objednávky
Kalendář lze objednat na
[email protected] nebo telefonicky – 583 216 609, je k dispozici na centrále Svazu PROBIO, Nemocniční 53, vchod B, Šumperk. Cena Výsevních dní 2015 je 68 Kč, při objednání pěti a více kusů získáte mnoţstevní slevu. Členové Svazu mají nárok na jeden výtisk za zvýhodněnou cenu 38 Kč. Cena Výsevních dní SPECIÁL činí 45 Kč. (syh)
Trocha statistiky neuškodí: Největší plocha zemědělské půdy v EZ leží v Jihočeském, nejvíce orné pak v Plzeňském kraji
Č
eský statistický úřad přinesl dne 19. 12. 2014 nejnovější údaje o ekologickém zemědělství. Data se vztahují k roku 2013. Podle posledních zveřejněných dat Českého statistického úřadu se v České republice výhradně v ekologickém reţimu hospodaří na 403 051 ha farem s rostlinnou produkcí a dalších 395 504 ha podniků, které se věnují i ţivočišné výrobě. Nejvyšší plocha zemědělské půdy v ekologickém reţimu leţí v Jihočeském kraji, z toho činí 57 720 ha rostlinná výroba a 55 940 ha ţivočišná. Naopak nejméně půdy v reţimu ekologického zemědělství nalezneme v Jihomoravském kraji, kde patří 12 137 ha rostlinné výrobě a pouze 4 411 ha ţivočišné.
Orná půda
Orná půda v ekologickém reţimu zabírá 57 220 ha, přičemţ největší plocha připadá na Plzeňský kraj 8 565 ha, jejţ následuje Jihomoravský kraj s 8 455 ha orné půdy v EZ. Na ekologicky obhos-
podařované orné půdě se nejčastěji pěstují obiloviny 27 815 ha celkem (z toho největší plochy o výměře 4 356 ha jsou v Plzeňském kraji). Následují pak plodiny sklízené nazeleno na 21 209 ha, olejniny na 2 955 hektarech, shodnou plochu, 2 498 ha, pak zaujímají luskoviny na zrno a ostatní plodiny, ke kterým patří přadné, technické plodiny a podobně.
Léčivkám se daří na Karlovarsku
Není bez zajímavosti, ţe léčivé, aromatické a kořeninové rostliny se pěstují na 872 hektarech ekologické orné půdy, přičemţ největší plchu zaujímají v kraji Karlovarském (278 ha). Čechy oblíbené brambory se pak v ekologickém reţimu pěstují pouze na 185 hektarech (64 ha Jihomoravský kraj, 37 ha Vysočina). Jen o něco méně orné půdy připadá na ekologické pěstování zeleniny, jahod a melounů (celkem 157 ha, nejvíce Jihomoravský kraj 84 ha). Ve Středočeském kraji se však dokonce v reţimu EZ pěs-
tuje na 63 hektarech technická cukrovka.
Nejčastěji je chován skot
V ekologickém zemědělství, které dbá na welfare zvířat, jich v roce 2013 ţilo 469 067, přičemţ nejvíce bylo skotu, 210 899 kusů, v čemţ je zahrnuto i 86 984 kusů krav bez trţní produkce mléka. Skot se ve větší míře chová v krajích Jihočeský, Karlovarský, Plzeňský a Moravskoslezský. Co se týče drůbeţe, která tvoří druhou nejpočetnější skupinu chovaných zvířat (140 315 jedinců), lze říci, ţe jejich chov je nejrozšířenější v Jihočeském kraji (přes 100 tisíc). Populární je rovněţ chov ovcí. V roce 2013 bylo v systému EZ chováno 88 139 kusů. Ovšem daleko méně bylo prasat, pouze 3 002 kusy, coţ je o více neţ polovinu méně neţ například koz (6 988 ks) či koní (6 549 ks včetně mul, mezků a oslů). Ekologičtí zemědělci se věnují i včelaření. Na území České republiky bylo v EZ zahrnuto 1 115 rojů. (syh)
Ptačí chřipka se šíří Evropou: K zanesení infekce do chovu dochází nepřímým přenosem
S
tátní veterinární správa opět upozorňuje chovatele, v souvislosti s výskytem ptačí chřipky v Německu, Nizozemí a Británii, na nutnost chránit drůbeţ před vlivy vnějšího prostředí, zejména před kontakty s volně ţijícími ptáky.
Jaká je současná situace v Evropě
Od počátku listopadu se začaly objevovat případy vysocepatogenní aviární influenzy, a to subtypu H5N8 v Německu, Nizozemí a i ve Velké Británii. Na konci listopadu proběhlo v Bruselu zasedání Veterinárního výboru, na kterém byla projednána opatření ve vztahu k Německu, Nizozemí a Velké Británii. Rovněţ byla diskutována strategie v rámci celé EU k zabránění dalšího šíření této nákazy.
Německo – datum potvrzení 5. 11. 2014 a 16. 12. 2014
Ohnisko subtypu H5N8 bylo hlášeno v hospodářství s chovem výkrmových krůt v obci Heinrichswalde, ve spolkové zemi Meklenbursko -Pomořansko. V hospodářství se nacházelo zhruba 31 000 krůt. Od 1. listopadu jich uhynulo 1 880. Dne 16. prosince potvrdily německé úřady druhé ohnisko stejného subtypu v chovu krůt v obci Barßel, okres Cloppenburg, v Dolním Sasku.
Nizozemí – datum potvrzení 16. 11. 2014
Ohnisko subtypu H5N8 bylo hlášeno v hospodářství s chovem nosnic Hekendorp v obci Oudewater v provincii Utrecht. Šlo o 150 000 uvnitř chovaných nosnic. Klinické příznaky se objevovaly v jednom hejnu ze šesti. Celkem uhynulo 1 000 kusů. Ve vymezeném pásmu dozoru ohniska se nachází
7 komerčních chovů drůbeţe. Nejbliţší drůbeţí farma je vzdálená 2,6 km, byly zde odebrány vzorky a laboratorně vyšetřeny s negativním výsledkem. Hospodářství v pásmu dozoru jsou kontrolována a také testována.
Velká Británie – datum potvrzení 16. 11. 2014
Ohnisko vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5 bylo hlášeno v hospodářství s chovem plemenných kachen v North Yorkshire. Ze 6 000 uvnitř chovaných plemenných kachen uhynulo 338 kusů. Britské úřady neprodleně přijaly všechna opatření dle evropské legislativy k zamezení šíření nákazy, tj. kolem ohniska bylo vymezeno ochranné pásmo a pásmo dozoru.
Itálie – 15. 12. 2014
Italské úřady informovaly 15. prosince o výskytu ohniska vysocepatogenní aviární influenzy (AI) subtypu H5N8 v chovu krůt v obci Porto Viro, v provincii Rovigo poblíţ Benátek.
A jak reaguje naše Státní veterinární správa
Státní veterinární správa pečlivě sleduje nákazovou situaci v zahraničí a zajišťuje na našem území monitoring ptačí chřipky v souladu s evropskou legislativou ve spolupráci se specializovanými laboratořemi. Program sledování spočívá ve vyšetřování podezřelých úhynů volně ţijících ptáků a různých druhů drůbeţe v komerčních chovech. Za první pololetí roku 2014 bylo vyšetřeno celkem 18 volně ţijících ptáků a 88 chovů drůbeţe s odběrem 1 180 vzorků krve, vše s negativním výsledkem. O aktuálních změnách v nákazové situaci Státní veterinární správa informuje jak veřejnost, tak zejména chovatele. Pro případ výskytu aviární influenzy na našem území máme zpracovaný pohotovostní plán pro zdolávání této nákazy, který je stále vylepšován. Například letos bylo opět organizováno za tímto účelem simulační cvičení. Základním preventivním opatřením je u nás tzv. systém včasného varování
v chovech drůbeţe, kdy jsou chovatelé povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě kaţdou podezřelou změnu v chovech drůbeţe, zejména pokles v příjmu potravy a vody, pokles v produkci vajec a zvýšené úhyny. Při nálezu většího počtu uhynulých volně ţijících ptáků se taktéţ provádí vyšetření. Z uvedeného vyplývá, ţe orgány státního veterinárního dozoru jsou připravené na všechny eventuality, a díky úzké spolupráci s chovateli věříme, ţe si uvědomují případná rizika a dovedou své chovy uchránit před ptačí chřipkou. Hlavní zásadou je bránit chovy před kontaktem s volně ţijícími, zejména migrujícími ptáky a podávat krmení i napájení na chráněných místech.
mohou být nevýrazné a jsou snadno zaměnitelné za jiné nákazy. Proto je třeba velice pečlivě a pravidelně sledovat zdravotní stav a případné odchylky nepodceňovat. Rovněţ je nutné zdůraznit, ţe se nákaza vyskytuje především v uzavřených chovech. To znamená, ţe zdrojem viru jsou sice volně ţijící ptáci, ale k vlastnímu zanesení infekce do chovu dochází nepřímým přenosem především prostřednictvím kontaminovaného krmiva, pomůcek, nekontrolovatelným pohybem techniky a osob. Proto by chovatelé měli věnovat zvýšenou pozornost dodrţování všech preventivních opatření. Na jejich kontrolu se nyní zaměří i Státní veterinární správa.
Prevence nutná Nevýrazné příznaky
Je třeba upozornit zejména na to, ţe virus ptačí chřipky, který se nyní vyskytuje v Evropě, způsobuje nespecifické klinické příznaky. To znamená, ţe v infikovaných chovech se neprojevuje výrazné hynutí drůbeţe a ostatní příznaky jako sníţení snášky a příjmu krmiva
Státní veterinární správa v této souvislosti znovu upozorňuje chovatele drůbeţe, ale také drobnochovatele drůbeţe a c h o v a t e l e z á j mo v ý c h p t á k ů (papoušků), aby důsledně dodrţovali preventivní opatření. Hlavní zásadou je bránit chovy před kontaktem s volně ţijícími, zejména migrujícími ptáky
a podávat krmení i vodu na chráněných místech. Další preventivní opatření spočívají v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodrţování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivaci dezinfekčních rohoţí před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu atd.
Ptačí chřipka ve světě
Ptačí chřipka se v současnosti vyskytuje nejen na území Evropy, ale také v USA a v Kanadě. Vysocepatogenní aviární influenza stejného subtypu jako v evropských zemích se potvrdila také v USA, zatímco v Kanadě byl potvrzen případ AI subtypu H5N2. Josef Duben, tisk. mluvčí SVS
Další informace ohledně nákazové situace HPAI v Evropě lze získat na internetových stránkách SVS: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdr a v i - z v i r a t / p t a c i chrip ka/vyso cepato genni -aviarni influenza/
Poslaneckou sněmovnou prošla novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
N
ovela je výsledkem mnohaměsíčního jednání s desítkami dotčených stran. „Novelizace zákona výrazně posílí ochranu zemědělské půdy před jejím znečišťováním i před erozí. Zároveň posiluje kompetence kontrolních orgánů. Chtěl bych kolegyním a kolegům v Poslanecké sněmovně poděkovat za jejich podporu této normě. Oceňuji i to, ţe Poslanecká sněmovna nepřijala řadu pozměňovacích návrhů k této novele, které by výrazně zvýšily počet výjimek z platby poplatku za vynětí ze ZPF,“ dodává ministr Brabec. Komplexní novela, kterou připravilo MŢP na základě dohody s ostatními rezorty, lépe definuje kvalitu půdy a její ochranu. S ohledem na praxi posledních let zpřesňuje podmínky pro nakládání se zemědělskou půdou. Umoţňuje správním úřadům lépe chránit kvalitu půdy skrze zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu, které směřují vyuţívání zemědělské půdy především do zastavitelných ploch či do ploch s méně kvalitní půdou. Z povolovacího procesu vypouští úřady pověřených obcí, coţ zrychlí procesy státní správy a sníţí administrativu. Nově zavádí působnost České inspekce ţivotního prostředí jako kontrolního orgánu v případě znečišťování půdy. Novela mění i výši odvodů. Ke sníţení odvodů dochází vlivem nového způsobu výpočtu odvodů. U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale pouţije se jedna nejvyšší hodnota. Cena za odnětí půdy ze ZPF se tak u nás srovná s okolními státy EU (např. Slovensko za vynětí ze ZPF u půd nejvyšších tříd účtuje 20 Euro/m2). U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy ze ZPF. Zde byla původní cena naopak nastavena příliš nízko. Do budoucna by měl stát směřovat jakoukoliv výstavbu právě do těchto kategorií
méně kvalitních půd. Sněmovna přijala i několik výjimek. Odvody nebudou např. placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu a u cyklistických stezek, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, resp. územním plánem. Levnější budou i odvody u staveb pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou, umisťované na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu územním plánem schváleným do konce roku 2014, a staveb pro výrobu, případně skladování na plo-
chách určených k podpoře vyváţeného a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. U těchto staveb se nepouţije výpočet ekologické váhy vlivu. Základní odvod za tyto stavby tak můţe za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout max. 180,Kč/m2. Norma nyní míří do Senátu. Petra Roubíčková MŽP
Ministerstvo zemědělství připravilo národní dotace pro zemědělce a venkov na příští rok. Dostanou 1,57 miliardy korun
V
láda schválila národní dotační programy na rok 2015, které předloţil ministr zemědělství Marian Jurečka. Na podporu zemědělství a venkova je připraveno přibliţně 1,57 miliardy korun. Peníze půjdou zejména do ţivočišné výroby. Struktura programů je podobná jako v minulých letech, nově bude spuštěný program Udrţování a obnova kulturního dědictví venkova. Programy na příští rok, které budou hrazeny ze státního rozpočtu, poskytnou zemědělcům peníze například na šlech-
tění hospodářských zvířat, na boj proti nakaţlivým chorobám v chovech, na rozvoj včelařství nebo na restrukturalizaci ovocných sadů. „Rozsah národních dotačních programů odpovídá moţnostem rozpočtu Ministerstva zemědělství ČR. Více neţ jednu miliardu korun směřujeme do ţivočišné výroby, která je důleţitá kvůli udrţení pracovních míst na venkově a zároveň je perspektivním odvětvím výroby s vysokou přidanou hodnotou. Ostatní sektory ale také nepřijdou zkrátka,“ řekl ministr Marian Jurečka.
Rostlinnou výrobu podpoří národní rozpočet částkou 217 milionů korun, potravinářství pak 156 miliony. Na ostatní aktivity půjde 161 milionů korun. Nově připravený program Udrţování a obnova kulturního dědictví venkova si klade za cíl pečovat o kulturní stavby a prvky, které neslouţí přímo k osobnímu uţívání nebo k podnikání, ale jejich úpravou nebo rekonstrukcí bude podpořen rozvoj venkova a turistický ruch.
dotace k hospodář. výsledku v tis. Kč (neinvestiční)
Hynek Jordán ředitel Odboru komunikace MZe
dotace na pořízení dlouhodobého hmotného majetku v tis. Kč (kapitálové výdaje)
Název programu Podpora včelařství
80 000
Podpora vybudování kapkové závlahy
20 000
Podpora restrukturalizace ovocných sadů
60 000
Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat
220 000
Podpora ozdravování polních a speciálních plodin
122 000
Podpora NH Kladruby, ZH Písek a Tlumačov
40 000
Genetické zdroje
70 000
Nákazový fond
600 500
Poradenství a vzdělávání
64 500
Podpora evropské integrace nevládních organizací
14 000
Podpora technologických platforem v působnosti rezortu MZe Podpora zpracování zemědělských produktů
9 000
Podpora mimoprodukčních funkcí rybníků
70 000
Udržování a obnova kulturního dědictví venkova
50 000
700
149 300
Program rozvoje venkova podpoří pořízení strojů a technologií do zemědělských, potravinářských a lesnických podniků
S
tátní zemědělský intervenční fond (SZIF) zveřejnil na svých stránkách informace ke 22. kolu Programu rozvoje venkova (PRV), které je zaměřené na podporu strojů a technologií do zemědělských, potravinářských a lesnických podniků. Příjem ţádostí bude probíhat od 26. ledna do 9. února 2015. Mimořádné 22. kolo příjmu ţádostí v rámci PRV, zveřejněné letos v září se zaměřením na podporu realizace projektů spolupráce mezi Místními akčními skupinami v Ose IV Leader, je nově rozšířeno o podporu strojů a technologií. Protoţe je cílem dočerpat alokované prostředky PRV 2007–2013, jsou disponibilní prostředky přesunuty do opatření, kde je moţné realizovat rychlé investice. Dne 18. prosince schválil ministr země-
dělství Marian Jurečka zpřesnění Pravidel pro podopatření Modernizace zemědělských podniků (I.1.1.1), Lesnická technika (I.1.2.1) a Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům (I.1.3.1). Příjem ţádostí bude probíhat od 26. ledna 8 hodin do 9. února 15 hodin, a to pouze prostřednictvím Portálu farmáře. Celkový finanční objem na uvedená podopatření je 1 miliarda korun, která bude rozdělena následovně: 700 milionů na nákup strojů v zemědělství, 100 milionů na lesnickou techniku a 200 milionů na pořízení strojů a technologií pro zpracování zemědělských a potravinářských produktů. Konečná částka pro závazkování projektů bude upravena o aktuální kurzový přepočet a o finanční prostředky ušetřené v předchozích kolech příjmu ţádostí.
Součástí 22. kola je rovněţ příjem ţádostí na opatření Realizace projektů spolupráce (IV.2.1 ), který proběhne v termínu od 12. do 16. ledna 2015. Příjem ţádostí na toto opatření byl jiţ vyhlášen. Posledním termínem pro předloţení Ţádostí o proplacení je 30. červen 2015. Úplné znění Pravidel pro poskytování dotace na projekty PRV pro období 2007–2013 pro 22. kolo příjmu je k dispozici v elektronické podobě na internetové adrese ministerstva zemědělství www.eagri.cz (subportál Dotace - Program rozvoje venkova a příslušná osa/opatření) a rovněţ na stránkách www.szif.cz v sekci SZIF POSKYTUJE – PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007–2013. Zdroj: SZFI
SZIF začal vydávat rozhodnutí o platbě k opatření LFA, Natura 2000 na zemědělské půdě a zalesňování zemědělské půdy
S
tátní zemědělský intervenční fond (SZIF) vydává rozhodnutí o platbě LFA, Natura 2000 na zemědělské půdě a Zalesňování zemědělské půdy. Pro urychlení proplacení mohou ţadatelé zasílat Prohlášení o vzdání se práva odvolání. Od 11. prosince 2014 vydává SZIF rozhodnutí o platbách na dotační opatření Natura 2000 na zemědělské půdě a od 15. prosince 2014 na opatření LFA. Výplata bude následovat po nabytí právní moci rozhodnutí. Natura 2000 na zemědělské půdě je poskytována na travní porosty, které se nacházejí na území ptačích oblastí nebo na území evropsky významných lokalit, platba na méně příznivé oblasti (LFA) je určena na travní porosty obhospodařované v horských nebo jiných, méně příznivých oblastech. O uvedené dotace se
ţádá prostřednictvím Jednotné ţádosti, jedná se o neprojektová opatření, která jsou součástí Programu rozvoje venkova. Celkový objem finančních prostředků na ţádosti na LFA podané v letošním roce je 2,9 miliardy korun, na ţádosti Natura 2000 na zemědělské půdě částka 12 milionů korun. Od 15. prosince 2014 SZIF také rozesílá rozhodnutí k opatření Zalesňování zemědělské půdy – Péče a náhrada EAFRD a Zalesňování zemědělské půdy – Náhrada HRDP. I v tomto případě bude výplata následovat po nabytí právní moci rozhodnutí. Na ţádosti k Zalesňování zemědělské půdy podané letos je určena částka 42,2 milionu korun. Pro urychlení proplacení můţe ţadatel odeslat na příslušný regionální odbor SZIF, odkud rozhodnutí obdrţel, „Prohlášení o vzdání se práva odvolá-
ní“, na základě kterého rozhodnutí nabyde právní moci a platba můţe být poskytnuta. Tento formulář lze zaslat jedním z následujících způsobů: 1. přes datovou schránku 2. prostřednictvím Portálu farmáře 3. osobně na místně příslušném regionálním pracovišti SZIF 4. poštou 5. e-mailem, ale pouze s elektronickým podpisem. Formulář je k dispozici na webových stránkách www.szif.cz, v sekci JEDNOTNÁ ŢÁDOST, v záloţce „Ke staţení“. V případě dotazů se ţadatelé mohou obrátit na infolinku SZIF prostřednictvím tel. čísla: 222 871 871, nebo e-mailu:
[email protected] . Vladimíra Nováková tisková mluvčí SZIF
Jak sníst celou kachnu v několika chodech?
Jak jinak než s Hugo Hromasem!
N
echal jsem si dovézt několik desítek kachen a zpracoval je do foroty. Začal jsem tím, ţe jsem z milých kachen vyřízl prsa i s kůţí. To není aţ taková práce. Zbyl mi celý skelet s křídly a stehny, kterému jsem uřízl zadek – tedy obě stehna i s páteří. Jediné, co jsem odstranil, bylo sádlo z pupku a biskupa. Prsa skončila v jedné nádobě, zadek v druhé a zbylý skelet s křídly a sádlem v pekáči a posléze v troubě, kde se z něj při 160 °C vypékalo pozvolna sádlo potřebné pro tzv. konfitovaní. Konfitování je celkem primitivní konzervační proces, ve kterém jde o to „utrápit“ maso v tuku při relativně nízké teplotě (aby se neusmaţilo k smrti) a důkladně ho tak nechat zkřehnout při zachování tvaru a konzistence. Silná vrstva tuku se postará o to, aby k masu neměl přistup vzduch, světlo a rozličné male potvůrky, které by výsledek celého procesu mohly váţně ohrozit. Jediný, kdo se takové hroudy sádla nebojí, je člověk, který si výsledek posléze nakládá na talíř. Jistou zajímavostí je, ţe konfitování údajně pochází z Francie a populární
bylo především v Alsasku, kde bylo oblíbenou metodou ţidovských hospodyněk kterak zpracovat husu. U nás se sice jitrnice a jelita zalévaly sádlem do kameninových hrnců, ale netroufl bych si to nazvat přímo konfitováním. Takţe je to prosté: kachní zadky rozkrojíme napůl, posolíme stejně, jako bychom je chtěli jednoduše upéct. V tomhle směru jsem minimalista a jídla nekrášlím, někdo by tam třeba přidal cibuli, česnek a já nevím co ještě. Já se omezuji na několik snítek tymiánu (protoţe ho mam rád). A teď – pokud maso konzervujete, coţ v dnešní době není úplně nutné, sůl bude mít stejný efekt a účinek jako u jiných typů konzervace, tj. vytáhne z masa vodu, kdyţ ji na to poskytnete dostatek času, a zabrání tím rychlejší zkáze a rozkladu masa. Podobně poslouţí u marinovaného lososa (je to teď děsný šlágr a kaţdý je na to expert – málokdo z těchto expertů však ví, ţe zastavil proces konzervace těsně před uzením, ke kterému se losos takto chystá, a v podstatě z polotovaru udělal delikatesu. Ale takhle uţ vznikla cela řada delikates…). Pokud nám však nejde o konzervaci, na nic nečekáme a jen co se v troubě, kde se pečou skelety s křídly a sádlem, rozpustí dostatek sádla, naskládáme milá stehna těsně na sebe, posypeme tymiánem a zalijeme ještě horkým sádlem. Někdo se toho bojí a dokupuje sádlo vepřové, kterým nastavuje (nic moc), nebo sádlo kachní (drahé!!!!), já z principu ne – jsem totiţ lakomec a nutím kachnu, aby si na svoje konfitování laskavě pustila sádlo sama. Troubu zahřátou na teplotu mezi
82–90 °C nastavíme na 10 aţ 12 hodin (nebojte se, nic se nestane, pokud vám ji nějaký jiný trouba nevypne nebo při úklidu nenastaví nedopatřením teplotu na 160 °C). Vrazíme stehna do trouby a uţ se o ně víc nestaráme. Po zmíněných deseti aţ dvanácti hodinách opatrně vyndáme (sádla tam teď bude o něco víc) a necháme zvolna vychladnout. Doporučuji stehna vyndat, přeskládat a zalít pouze sádlem – v pekáči totiţ bude i nějaká šťáva, ale s tou mám jiné úmysly. Při následném podávání stačí buď stehna zprudka dopéct dozlatova, nebo maso obrat a pouţít pro jiný účel. Podávám v šouletu nebo se zelím a bramborovými noky. Tolik pokud jde o stehna. Zbylo nám tedy sádlo a škvarky z kachních krků, které uţ nechci plnit ani za nic. Ale jestli byste třeba chtěli vy… Lépe plnit krk husí. Je delší a jako salámek, tedy o něco působivější. Ale sehnat u nás husí krk na plnění je váţně dřina, takţe pokud chcete vytvořit iluzi plněného krku, moţná by vám dobře poslouţila kůţe z nějakého tučnějšího kura či vodního ptáka. Plnit lze libovolně např. sekanými játry, klasickou nádivkou, farfelkami s cibulkou smaţenými na husím sádle nebo tou fantastickou hmotou, kterou jsem zkoušel jako pubescent – tedy jíškou z mouky a husího sádla. No, ještě ţe uţ jsou časy štetlu za námi… Futro se nacpe do krku či poloţí na kůţi a ZAŠIJE jehlou a nití. Uţ vidím, jak odhazujete knihu a vrháte se na kříţkový steh. Další moţností tedy je pevně zabalit krk do potravinové folie, pomalu ovařit ve vývaru, nechat vychladnout a po rozbaleni zprudka opéct na sádle dozlatova. Ale trochu to prská.
Pokud se vám nechce nic plnit (coţ je asi nějaká posedlost nebo co, plnit pořád něco něčím), prostě kůţe a sádlo zpracujete na škvarky, ze kterých potom spolu s masem z konfitu můţete udělat takové falešné rillettes z kachny. Stane se, ţe se vám při vyndávaní z konfitu některé ze stehen rozpadne v ruce – jsou totiţ velice křehká. Buď ho přísně ztrestám hned na místě a pro výstrahu ostatním ho sprostě seţeru s chlebem, nebo si maso natrhám a spolu se škvarky a sádlem zpracuji do hmoty, kterou uctívám hosty a podávám ji k vínu nebo jako předkrm s bramborovými latkes nebo domácím chlebem. Po škvařeni sádla nám ještě zbylo pár skeletů s křídly. Maso je škoda vyhodit, proto ho oberu a pouţiju jako náplň do raviol nebo ho zamíchám do salátu, který je pak tak dobrý, ţe si klidně odpustím i to konfitované stehno. Obrané skelety ale nevyhodím. Potřebuji totiţ nějakou šťávičku pod kachní prsa, která zatím odpočívají v lednici. Omáčka se k nim moc nehodí (alespoň podle mého, ale moţná jsem příliš velký asketa – uţ jsem viděl švestkovou, jablečnou nebo čokoládovou). Sám pouţívám sladkokyselé jablečné pyré s chilli a tymiánem, ale to v podstatě jen supluje zelí. Takţe si nachystám na malé kostičky nakrájenou kořenovou zele-
ninu, cibuli, lţičku rajského protlaku, bylinky a slzu amaretta. Na kachním sádle dozlatova osmaţím kořenovou zeleninu. V tu chvíli přihodím nakrájenou cibuli a smaţím společně do temně zlatavé barvy. Přidám dvě lţíce cukru a nechám zkaramelizovat, přidám lţičku protlaku, všechno společně orestuji a zaliji vodou. Přihodím skelety a nechám vařit celý den. Aţ se tmavě hnědý vývar ze skeletů hezky zredukuje, přecedím a vařím dál, a to tak dlouho, aţ mi ze lţičky při ochutnávání pomalu stéká, lepí se a „nitkuje“. V tu chvíli jsem šťasten, vrazím do kachního „demi-glace“ panáka amaretta a nechávám ho zchladnout na ţelé. Pokud mě paměť neklame, poslední, co nám tady zůstalo, jsou prsa. Nejjednodušší je rozpálit si pánev z litiny nebo s nepřilnavým povrchem, kůţi na prsou naříznout lehce křiţem kráţem a poloţit prsa kůţí na pánev. Hezky to zasyčí a my to necháme péct a škvířit asi tak dvě minuty. Kůţe se hezky zapeče dozlatova a pustí sádlo, které nepotřebuji, a tudíţ ho slévám. Otočím milá prsa na pánvi a dopékám buď pod grilem zvaným salamandr (elektricky gril s horní spirálou – doma ho asi mít nebudete) nebo v troubě při 200 stupních cca 6 aţ 8 minut. Někdo to rád málo propečené, někdo radši propečené skrz naskrz. Proti
gustu ţádný dišputát. Výsledek nakrájím zešikma na silnější plátky a podávám s jablečným pyré a bramborovými lokšemi nebo s noky a zelím z červené řepy. Další způsob, jak s kachními prsy naloţit, je je naloţit. Hrubá mořská sůl, třtinový cukr v poměru 1:2, čerstvě drcený sečuánský pepř (sečuánský pepř vlastně není pepř, ale jmenuje se tak, a úţasně voní), nějaké bylinky nebo třeba drcený jalovec udělá taky svoje. Panák vodky – jeden do sebe, jeden na kachní prsa – nebo jalovici (či jak se jmenuje ten alkohol z jalovce, hmmmm), a důkladně zabalené v solnocukerném kabátku necháme prsa odpočinout přes noc. Druhý den prsa vyjmeme, nachystáme si nádobu, která se dá neprodyšně uzavřít, a na její dno nasypeme zapálené piliny. Nad ně na mříţku poloţíme prsa, důkladně uzavřeme a necháme působit cca 20 minut. No, a to je skoro celé. Kdyby vám to bylo málo, můţete je před podáváním ještě hezky opéct na pánvi a podávat s ovocnou marmeládou. Kač kač!! Hugo Hromas Text z připravované kuchařky
Víte, že…? Země původu nejen u hovězího povinně
V
e čtvrtek 1. ledna 2015 vstoupí v platnost dlouho připravovaná novela zákona o potravinách. Spotřebitelé díky tomu dostanou přehlednější a srozumitelnější informace o potravinách, které nakupují. Spotřebitel, pokud se zeptá, musí dostat od prodejce jasnou odpověď na sloţení nebalených salámů, uzenin, sýrů a salátů. Od 1. dubna 2015 budou výrobci povinně psát zemi původu u vepřového, drůbeţího, skopového a kozího masa. Zatím to platilo jen u hovězího masa, ovoce, zeleniny a olivového oleje.
Zemědělství má nejvyšší zisk od roku 2011
Z
isk ve výši 19,8 miliardy korun je odhadovaný ekonomický výsledek českého zemědělství za rok 2014. Tím bude překonán dosud nejvyšší zisk z roku 2011, který byl 17,4 miliardy korun. Podle odhadů Eurostatu se očekává nárůst reálného zemědělského příjmu na pracovníka v porovnání s rokem 2013 v osmi členských státech EU, kdy mezi prvními třemi je dokonce Česká republika. Zisk v zemědělství vzrostl oproti minulému roku o 22 %, produkce v základních běţných cenách byla vyšší o 4,8 %.
Mezi Českých 100 nejlepších patří PRO-BIO
N
ejvětší tuzemský výrobce biopotravin společnost PRO-BIO se umístila v soutěţi Českých 100 nejlepších za rok 2014 v oborové kategorii Zemědělství a potravinářství. V současné době má PRO-BIO nabízí přes 1 400 certifikovaných biovýrobků. Zástupci firmy si převzali diplom ve Španělském sále Praţského hradu začátkem prosince. Cenu Českých 100 nejlepších uděluje „Panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci COMENIUS“. (red)
