ROK 1943 Nový rok 1943 začal malým sněhovým popraškem s mírnou zimou, ku konci ledna obleva, 28. 1. dokonce 10 stupňů nad nulou. Únor byl dokonce jarní, příjemné počasí (v Kojovicích sejou 26. 2.). V obecní radě dne 6. 1. 1943 byly projednány námitky proti rozpočtu, kde starosta Prošek uvedl neoprávněnou položku v příjmech K 17.730,-, čímž se zvýší ztráta rozpočtová. Dne 25. 3. pak na příkaz úředníka okresního úřadu z Brandýsa nad Labem přepracován rozpočet, kde zjištěn schodek K 71.057,-. Vzhledem k tomu je nutno zavésti obecní dávky, takže zůstane neuhrazený schodek K 41.030,-, o jehož uhrazení bude požádán zemský úřad – z vyrovnávacího fondu, což bylo jednohlasně schváleno. Ve schůzi obecní rady 19. 7. hlásí starosta, že zemský úřad hradí 39.500,-. VÁLEČNÉ POMĚRY Jsou nařízeny různé soupisy zásob, prohlídky u zemědělců (12. 2.), soupisy mládeže 10 – 18 leté. Cikáni, kteří byli v obci vnuceni do ubytování, byli na německý rozkaz vystěhováni. Okresní úřad Brandýs nad Labem oznámil na 18. 3. prohlídku kanceláře okresním hejtmanem (Němcem). Zdržel se jen krátce, bez ceremonií. V Lagnerově statku je ubytován Bezerb – Altinger, který si zde zavedl truhlárnu, v níž pracovali 2 Židé (byli celkem spokojeni), později 2 Češi. V holečkově chalupě vdova Krausová, jejíž syn byl velmi protivný hitlerovec, jakož i dcera 15 letá, která si rovněž, takový smrad, vedla velmi arogantně, zpupně. Syn Krausové byl hostinským v č. 9. Mimo to v panské kolárně bydlel Bieber, kolář, který si zde nechal přistavěti ještě kovárnu. Mnoho práce neudělal, Odešel pomáhat vítězit hitlerovci – snad tam zůstal. V zámku bylo velké skladiště nábytku, ukraden ponejvíce Židům v Praze a také našim lidem, který byl pak přidělován Němcům do chalup a statků. Zde v zámku bylo skladiště různých domácích potřeb pro usedlé Němce, hlavně „Bezavalce“. Z jara velká událost, K. H. Frank přítomen bude zahájení otevření „Gasthaus zum Heinkeln“. A také v ustanovený den jezdilo četnictvo na motocyklech, více aut, hudba vojenská, silnice uzavřeny. K. H. Frank promluvil krátce. Prý řekl, že je to nyní jejich nový domov.
V hostinci oběd, hudba
vyhrávala. Byla odhalena rouška za jeho přítomnosti z nápisu „Gasthaus zum Heinkeln“. Němci jásali, heilovali, byli z nich nyní páni! Z občanů nikdo nebyl přítomen, ani čumilů zde nebylo! K. H. Frank odevzdal těm nejvěrnějším dekrety – předání statků do jejich vlastnictví. Němci přivandrovalci začali též vojensky se cvičiti, měli zbraně, pochodovali, zkrátka se připravovali na nás!
V červenci začíná akce vyvolaná J. Brichem, členem vlajky o zřízení české školy v Košátkách pro děti. Pozval si školního inspektora z Benátek na schůzi, aníž o tom uvědomil obecní úřad. Akci tuto pak vedl velmi naléhavě ins. Br. Hledala se v obci vhodná místnost – u V. Vodičky, pak ve škole, kde by byl uvolnil německý učitel Knauer byl, když by dostal náhradní, požádána německá zemská školní rada o svolení, ale bylo to zamítnuto. Konečně byl vzat zřetel na novostavbu mlynáře J. Šťastného a jednáno. Celá tato záležitost ze strany obce, vlastně starosty Bohumila Proška, spolupracovníky Václavem Jizbou a V Šnajdrem – nebyla podporována – poněvadž na sklonku roku 1943 bylo přec každému dobrému Čechu známo, že to Němci musí prohrát, tak nač dělat obci výlohu tak 30 – 40. 000, když Němci dobře upravená škola zdejší zase se vrátí do svých rukou! Přímo jsme si říkali, kdo podporuje tuto akci, věří ve vítězství Hitlera. I rodičovské sdružení bylo proti tomu, pořizovat náhradní školu, ať již v Košátkách nebo v Kojovicích. Akci pro školu vedl J. Brich s několika málo přívrženci. Ze světových bojišť radostné zprávy. 18. 1. Leningrad uvolněn z obležení! Němci 22. 1. s Italy vyklidili Tripolis! Náš čsl. pěší samostatný prapor v SSSR obdržel od prezidenta E. Beneše prapor a odchází 30/1 na frontu. 12/2 osvobozen Stalingrad, zde zničena jedna německá armáda. 13/5 kapitulace Němců a Italů v Tunisku. V obci nařízena sbírka tkanin, která vynesla 25 kg hadrů a 4 páry nepotřebné obuvi. Pro obec koupen psací stroj za 9.200,K. Na návrh starosty B. Proška usneseno vydlážditi pokud možno v době nejkratší ulici od stavení V. Jizby směrem dolů k Tluchořovým. Ulice tato je nesjízdná i pro chůzi nebezpečná. Přitom stanovena 3 - 5 letka v úpravě ulic. Náklad se dá do rozpočtu jako úprava, oprava ulic, což bylo jednomyslně schváleno. Znovu zavedena protiletecká obrana „PO“. Velitelem zvolen Karel Dovolil, zařízen mu byl telefon do bytu pro všechna potřebná hlášení. Dle nařízení měl býti v sáčkách, pytel písku, lopaty na chodbách, zde ho měl málokdo. Z radiových přijímačů odstraněny krátké vlny, ale poslouchalo se dál, kde to šlo a jinak se začala silně pěstovat šeptanda! V obci trochu vyvolalo nevoli zabránění chůze pěšiny Malinou, který koupil domek od Salače Antonína. Přesadil si drátěný plot až na pozemek Hrdličky kováře a tím myslel zabrániti v chůzi po pěšině, po které od nepaměti se chodilo. Za pomoci starosty obce chůze zase uvolněna. Několikaletý dluh Salače Antonína, který byl často na programu v obecní schůzi – dohodou urovnán. Vyskytl se také případ udání – anonym o ukrytých zbraních - ale bez výsledků a následků. S Němci jsme se stýkali po většině jen na obecním úřadě a žíznivci v německé hospodě. Nebylo třenic, jeden se vyhýbal druhému a tím udržen klid. Situace – zásobování šlo zde dosti plynule, poněvadž zemědělci měli dosti zásob a za pomocí obecního úřadu se 2
v hlášeních jen lhalo, úroda byla vždy velmi špatná. V tom vynikal vždy rolník Jos. Nebeský a věru dalo to vždy Václ. Jizbovi velkou práci, jeho výkaz sesmolit dohromady. I ostatní nebyli o mnoho lepší! Pociťoval se velký nedostatek obuvi, kuřiva, a tak začal výměnný obchod, kde náruživý kuřák šidil hospodyni o vajíčka, aby si mohl zakouřiti. Že ano, občane Nebeský! Ceny stouply tak, že vajíčko stálo 15 – 20 K., rovněž tak mléko. Byly vypsány kontingenty hus, mnoho obcí neplnilo dávky, a tak byly vyměřeny pokuty kol 1. 000,- za nedodanou husu. Byly obce, kde přijato na pokutách 15 – 20 až 30 tisíc. U nás v Košátkách se protokoly tak sepsaly, že neplatil žádný nic, pouze Špaček, který v domnění, že rodině, kde je člen Vlajky se nemůže nic stát, sám si sepsal protokol, který mu vynesl za 2 kusy K. 2. 000,-. Pak arciť tím byl vinen starosta. Zprávy z bojišť – velké překvapení 24. 7. odstoupil Mussolini 17. 8. osvobodili Angličané a Američané Sicílii 1. 10. obsadili Američané Neapol Nová vláda v Itálii Badogliova – vypovídá Němcům válku. Rudá armáda 6/11 obsadila Kyjev, kde čsl. brigáda za spolupráci vyznamenána řádem Suvorova. 2. 12. uzavírá SSSR a Čsl. smlouvu o přátelství a vzájemné pomoci, prezident Beneš v Moskvě. Jsou Vánoce – Vánoce, kde každá dobrá česká duše, byť byl ten „Ježíšek“ na dárky chudý, byl bohatý, bohatý v důvěře, v naději na naše osvobození. Prezident E. Beneš doufá, že příští Vánoce bude mezi námi ve své vlasti. Vánoce sice byly „na blátě“, ale jen malý poprašek se objevil a ku konci prosince slabé deště, bláto.
3
ROK 1944 V lednu t.r. se jednalo v obci o přikročení k dláždění „Dolní ulice“, kámen zakoupen, stanoveno dovozné z nádraží Kr. Vrutice do Košátek. Ve schůzi obecního zastupitelstva 19/2 1944 na návrh starosty Proška jednohlasně přijata pětiletka, jak vydlážditi ulice v obci. V téže schůzi projednán rozpočet na rok 1944, ve kterém se jeví neuhrazený schodek K. 84. 453,-. Bude se žádati zemský vyrovnávací fond o úhradu. Jinak v popředí obecních zájmů je agitace několika lidí v čele s J. Brichem o zřízení české školy, což silně podporuje školní inspektor Brunclík z Benátek. Když to nešlo v nynější německé škole, ani v domě č. 8 (V. Vodička), ani v hostinci u Boušků, jednáno s mlynářem J. Šťastným, kde jsou místnosti, avšak bez podlah, dveří a přístup by musel býti ze silnice „po mostě“. Jednání se táhlo asi do 3/7 44, kdy Okresní úřad v Mělníce tento plán zamítl. Přesto Okresní školní úřad v Brandýse n/L (insp. Brunclík) naléhá dále, aby u Šťastného se škola zřídila, aby s vyučováním se 1/9 44 začalo!! (protokol schůze obec. zast. z 3/8 44). Ještě se prosím našli lidé, kteří mysleli v srpnu 1944, že Němci v Košátkách zůstanou na další léta!!!! Již v únoru je hlášena ofenzíva Rudé armády, hlášen ústup Němců za Dněstr, koncem března jsou Rusové v Černovicích (v Bukovině), ofenzíva na Krymu a 8/4 Rudá armáda dosáhla čsl. hranic a 4/6 anglo – americké vojsko obsadilo Řím. Poměry v obci nezměněny, jen Němci nenosí již tak pyšně své hlavy, přesto se schází na biograf a schůze do Košátek z okolí. O hospodaření těchto Němců jsou různé historky - jak umělá hnojiva rozhazují přímo z vozu lopatami, jak někteří uboze hospodaří. Ještě štěstí, zde jsou naše lidi – zaměstnanci – a to ponejvíce všude, ti vedou hospodářství. Musí již jednotlivci rukovat a to je pro nadšení zejména těch starších. Že neustaly přehlídky rekvizice, dodávky vajec, mléka, toť samozřejmě líčí vrchní četnický strážmistr z Kropáčovy Vrutice (Reschl), se přihlásil k Němcům a byl pravou rukou Spronglovi – přec u nás ani v okolí nebyl nikdo známý udán gestapu prý (jak se projevilo v letech 1946/47) dosti udání od našich lidí – osobní msta – prý „stopil“. Tento poměrný klid byl však porušen nečekanou měrou v červnu t. r. Starosta Prošek ku konci května vyžádal si dovolenou u okresního úřadu, aby na žádost majitele šlechtických podniků v Chlumci nad Cidlinou, kde dříve byl 24 roků jako vedoucí síla zaměstnán, nastoupil místo ředitele, rozloučil se s obecním úřadem počátkem června. Funkci starosty převzal J. Moravec, obecní agendu vedl Václ. Jizba. V té době, začátkem června t. r. – v noci přivedl občan Říha nějakého Rusa, silně krvácejícího do hostince Krause a začalo vyšetřování. Povoláno četnictvo – gestapo a stalo se následující:
4
V Horním Slivně skrýval se Rus po několik měsíců, chodil do rodin, měl dokonce známost s dcerou čeledína na dvoře „Karoli“. Navštěvoval okolí s Rusem Ivaščenkem (z družstva Střížovice). Poněvadž Němci pronásledovali i značně trestali naše lidi, kteří přechovávali ruské uprchlíky, dostali nejbližší známí Rusa strach, a tak se chtěli jej zbavit. Dotyčný Rus Ivan však nechtěl se vzdálit, a tak dohodli Karola a Ivuščenko, že jej odpraví. Alkohol jim dodal kuráže, a tak popíjeli a v noci šli do lesa na popravu. To se jim nepovedlo, rána revolverem zasáhla jen mírně hlavu. Rus Ivan sice upadl, ale koneckonců jim utekl do Košátek. A teď po krátkém uzdravení Rusa Ivana začalo udávání – vyšetřování. Gestapo přijelo s ním na vesnici, zde nechali nastoupiti obyvatele a na koho Ivan ukázal, ten byl gestapem odvezen. Tak odvezli z H. Slivna asi 30 lidí, z Konětop přes 25 lidí, v Sušně, Kochánku aj., celkem přes 150 lidí bylo gestapem odvlečeno bez jakéhokoliv vyšetřování. Jak stáli občané v řadě, každý se chvěl, poněvadž Ivan ukázal i na lidi, které neznal. Tak kupříkladu v cukrovaru ve Vrutici sebrali Ing. Meihofera, který vůbec nebyl politicky činným. Ivana viděl poprvé. Sebrali i účetního Hefnera a as ještě 2-3 lidi. Dále starosta z Kojovic Holeček Fr. oral na poli, přišel k němu Rus (Ivan), žádal cigaretu. Tu dostal a více nic. Dotyčný Ivan zapisoval si jména, prý se jim po válce odmění. A tak mnoho lidí z celého okolí bylo vyšetřováno, zavezeno do koncentráků, kde mnoho zemřelo. Zjistilo se v roce 1945, v revoluční době, že jeden z gestapáků Ivana zastřelil, aby zahladil stopy spojení Ivana s gestapem. Pro ilegální činnost bylo v obci Kochánku zajištěno asi 12 osob, nařízen lidový soud v družstevních závodech v Dražicích (1943), kterého se museli zúčastnit všichni starostové z okresu (z Košátek Prošek nebyl) a významnější osobnosti a zástupci velkých podniků. Bylo to nejsmutnější divadlo té doby sehrané Němci, aby naši lidé museli odsuzovati své bratry a sestry. Tehdy bylo k smrti odsouzeno 8 – 9 lidí a popraveno. V tomto roce (1944) bylo nařízeno několik velkých prohlídek v lesích, kde se měli objevit vojenští zajatci. Mužské obyvatelstvo se muselo zúčastnit, ale nikdy nic nenašli. Pouze v Košátkách upozornili lidé hajného Bílka a ten předvedl asi 3 angl. zajatce do kanceláře velkostatku, za to mu anglicky vyčetli „to German“. Z lesa u H. Slivna prý hajný Černý předvedl 2 Rusáky, hajný Jelínek pak 1 Slováka. Předvedli je prý z obavy, že by je mohli naše lidi udati, že ač to hajní věděli, že je nepředvedli. Bohužel demoralizace se zmáhá, udání se množí, osobní msta u našich lidí se šíří. Z bojišť hlásí se 8/9 čsl. armáda s Rudou armádou dobyly průsmyk u Dukly. Bulharsko kapitulovalo. 21.10 Rudá armáda osvobodila Bělehrad. Veškeré polní práce – žně, podz. osev, skl. řepy a brambor – v podzim dosti mokro, ještě, ač s námahou byly skončeny, Vánoce se blížily, ale prezident E. Beneš nebude ještě 5
mezi námi. Na Vánoce k nám promluvil z Londýna, tentokrát naposledy z Londýna, příští Vánoce 1945 jistě bude mezi námi.
6
ROK 1945 Leden začal s dosti mírnou zimou, v druhé polovici větší mrazy, až -20 stupňů. Nálada v občanstvu roste, rudá armáda zahájila ofenzívu na západ od Visly, 17/1 osvobodila Varšavu, 13/2 dobyla Budapešť, 14/2 je Praha bombardována spojeneckými letadly. 24/2 zahájila anglo – americká armáda všeobecnou ofenzívu. Již 4/4 osvobozuje rudá armáda Bratislavu. V ten den, dekretem prezidenta republiky jmenována vláda, která 5/4 v Košicích schválila vládní program. 12/4 zemřel prezident Roosevelt, čest jeho památce! Vítězné zprávy denně se množí – 17/4 útočí rudá armáda na Lipsko, 19/4 překročila Labe, 26/4 pronikla až k Brnu. Osvobození od nenáviděných Němců se blíží mílovými kroky. Ku konci dubna stěhují se Sarabáci ze zdejšího kraje. Mají potahy ze dvorů, vozy až do vrchu plné různých zásob. Přijeli s ranečkem – a nyní plné vozy odváží. Nikdo jim v tom nebrání, hudba na cestu jim nehraje – málo veselí je mezi nima. Viděl jsem v té době nekonečné transporty Němců z východ. Německa, když putovali přes Hradec Králové – Poděbrady. Ve vozech ponejvíce koně, voli a i tu a tam krávy (ty byly ubohé). Již vyskytli se mezi nimi Němci, kteří proklínali Hitlera. Z Košátek jeli Němci směrem na Bavorsko, dojeli až Příbram, Březnice, kde je napadli hloubkoví letci a celý transport rozprášili. Kočové z Košátek se vrátili všichni, bez koní a jedině Fr. Novotný, který při náletu útěkem do krytu (do lesa) se schvátil, takže po několik neděl léčil své běháky. Jak to dopadlo s Němci z Košátek nevěděli – asi většina jich zahynula. Hostinský Kraus prý vyvázl. Vzpomínám na něho, poněvadž zanechal v hospodě lístek – „přijdu zase zpět“ (německy). Je-li živ, sotva se asi odhodlá na návštěvu do Košátek – vždyť většina jeho pivních přátel (Čechů) se z Košátek vystěhovala. Začátek května – začíná osvobozovací akce. Stojí za zmínku, jak zajatci – hlavně Rusové, Angličané, Francouzi aj. pochodovali přes Košátky, kde byli několikáte noclehem. Ze všech začátkem května 1945 byli nejubožší Rusové, kteří se sotva vlekli, oděni v hadrech a roztrhaných botech. Zdejší ženy nalezly odvahu – pí. Prošková zprostředkovala u vedení – u Němců (vypomohl Kraus), že bylo jim dovoleno uvařiti oběd a večeři. Kde-kdo, i ti nejchudší pomáhali vařit, takže plné hrnce polívek se dostalo zajatcům, kteří měli veliký hlad. Tak velký hlad měli, že neudrželi a vrhli se na přivážené jídlo, takže museli být uzavřeni, aby vše nezničili, nerozlili, co se jim přineslo. Byli to Rusové, kterým se vedlo nejhůře. Za to Francouzi a Angličané převzali plné hrnce – byli ubytováni na ovčině – organizovali nástup a každý na zavolání si odebral svoji porci. Jak byli tito lidé šťastni – že viděli ochotné – usměvavé tváře. Pochod těchto ubohých trval několik dní - ale byl to již pochod naděje z útrap. Zasluhuje náš díků - že těmto ubožákům vyšel jídlem vstříc. Mám zprávy, že jak
7
přišli do Čech (z vých. Něm.), téměř všude jim šli naše lidi vstříc jídlem – pokud německé velení tomu nezakázalo. V tom případě naši lidé – i v Košátkách nakrájeli chleba podél silnice na meze a zajatci v pochodu si jej sbírali za značných nadávek něm. velitelů. A netrvalo to dlouho – jen pár neděl – šly, jely transporty „vítězných“ Němců, kteří se stěhovali – do Říše – ale za jakých poměrů. Byli to ti Němci, kteří z vých Německa se stěhovali do Bavor a jinam – již bez plánu – v době zničení německé moci – a tyto transporty – tito Němci – kteří vezli svoje celé jmění od vesnice k vesnici, toto jmění ztráceli – téměř každá vesnice je o něco připravila, takže na konci šli většinou pěšky s malým zavazadlem. Zde ztrácely se mezi lidem veliké hodnoty – republika ochuzena o veliké kapitály. Zde na omluvu možno uvést, že útrapy našich lidí v žalářích, koncentračních táborech, plynové komory, žárové pece – kde statisíce, miliony ztratili své životy – žádný trest nebude pro Němce dost velký, aby tyto zločiny odčinil. Osvobozovací akce prvé dny května v plném proudu. Byly případy, že 4 – 5/5 v některém městě něm. vojsko se vzdalo, složilo zbraně, druhý den přišla něm. posila, zase občané se vzdali. Avšak 5/5 vítězí více a více nadšení českých lidí. Hlavní město Praha staví barikády, začíná revoluce v plné síle. 6/5 Národní rada v Praze vydala provolání k odboji! V ulicích se bojuje, Němci vraždí. 7/5 jsou Američané v Plzni, 8/5 Němci ohlašují kapitulaci dle podmínek spojenců. Praha volá o pomoc, občané sedí u radia, aparátu se sepjatýma rukama. Pátý den 9/5 se v Praze bojuje – Rusové – Rudá armáda osvobozuje Prahu. Padlo zde mnoho našich dobrých lidí, ale zvítězili! Jak byl celý národ náš činný v odboji, přičiňuji malou poznámku. Když jsem odjížděl z Chlumce nad Cidlinou 7/5 na motorce, museli jsme přelézati, objížděti velké záseky od Králového Městce směrem na Milovice, kde bylo as 20 zásek, které zabraňovaly úplně provoz na silnicích. Ve vesnicích všude plno lidí. V Benátkách n./J. ještě ten den Němci. 10/5 přijela naše vláda do Košic. Jaro všude – i v našich Košátkách, národ vzhůru. 5/5 zahrazují se německé nápisy, na nádraží, na hostinci „Gasthaus zum Heinkeln“. Úřední šiml v posledním tažení nařizuje z Brandýsa zamazané očistit, pojede kontrola, přísné tresty ještě se slibují. Úřadující Jizba V. rozkazy „pachatelům, kteří se tomu již smějí“. Německá armáda ustupuje našim krajem na sever – je po slávě – klopí hlavy, jako měsíc předtím zajatci Rusové. Při jednom takovém ústupu Němců z Milovic pochodovalo vojsko německé přes Košátky a ze zákrytu bylo na ně vystřeleno na hrázi za dvorem a poraněn byl jeden voják, který zakrátko zemřel. To rozzuřilo Němce tak, že chtěli Košátky rozstřílet. Na štěstí vyskytla se zde pí. Vlčková, která znala německy – vysvětlila případ tak, že v okolních lesích jsou partyzáni, že 8
občané za to nemohou. Jen tak byly Košátky uchráněny od neprozřetelného výstřelu (střelil K. Petera). Totéž se opakovalo v sousedství – v Konětopech – pro několik výstřelů bez poranění - německé vojsko zničilo 1/3 celé obce. Tyto případy postrašily tak obecenstvo, že již se připravovalo stěhování do Koš. lesů, Němci stříleli při pochodu i z vlaku na vyvěšené naše vlajky, takže občané i do sklepů se uchýlili. Němci však, pokud byli ponecháni v klidu, jinak klidně odcházeli. V těchto dnech již staveny byly hlídky z občanů, stanovil se Národní výbor, který přebírá vedení v obci. V Košátkách není Němec, jen R. Reiniger, který se přihlásil k Němcům. Vzhledem k tomu, že proti Čechům nevystupoval, byl se svojí rodinou zajištěn (jeho hoch chodil do německé školy). 9/5 viděly Košátky letecký souboj Němci – Rusové, při kterém v Košátkách náhodně zraněn Špaček, který v krátké době zemřel a jeho zeť J. Brich (rodina Vlajkařů). V Byšicích zemřelo několik lidí následkem tohoto souboje a náletem ruských letadel na pochodující Němce. Pumy zapadaly i do Koš. lesů a a i do Kojovic. V ten den bombardovali Němci Mělník, kde způsobili značně škod, rovněž tak v Mladé Boleslavi. V lesích Řepínských manévrovali partyzáni již od roku 1944. K nim přidali se z Košátek v dubnu 1945 – V. Nebeský, Krejza Bohuslav, Vodička Ladislav. Velitelem zde byl důst. Šindelář, jehož staří rodiče se dali přejeti vlakem, aby ušli něm. pronásledování a týrání. V Řepínských lesích mnoho Němců přišlo o život. V Košátkách bylo též několik Němců odstřeleno (Holubem aj.) v květnu 1945. Velitel Šindelář byl při obsazování pohraničí – zrada své sekretářky – Němky – podzim 1945 Němci přepaden a odstřelen.
NÁRODNÍ VÝBOR V KOŠÁTKÁCH Z DOBY PŘEVRATOVÉ Ku konci dubna 1945 a v prvé polovici května bylo vše vzhůru. Nepracovalo se, tvořily se hloučky lidí starých i mladých – oslavovalo se vítězství. Tím arciť trpělo zemědělství tím více, že již v dubnu se již mnoho nedělalo na něm. objektech, a tak větší statky byly s prací polní velmi pozadu. Jaká byla sláva, když objevila se rudá armáda na několika velmi silných tancích. Byli hned obklopeni mládeží, která úplně obsadila 1 – 2 tanky a veselila se s Rudoarmějci, kteří se zase museli vrátiti na silnici Mělník – Mladá Boleslav, poněvadž úzká brána velkostatku nedovolila průjezd. 15/5 otevřena naše škola – pro naše české děti. Nejlepší důkaz, jak zbytečné by bývalo ještě v roce 1944 investovat značný obnos na úpravu soukromého domu k zařízení jedné školní třídy, zde vidět, kdo měl pravdu, kdo sledoval osobní zájmy, kdo věřil ve vítězství naší věci. Školní zařízení po Němcích bylo to 9
nejlepší, takže obec nepotřebovala do školy ničeho investovat. V tentýž den 15/5 vrátil se náš milovaný prezident Dr. E. Beneš do Prahy. Opravdu slavný to den! Rovněž 15/5 požádán byl správou státních statků z Bezna p. B. Prošek, aby převzal vedení, správu velkostatku Košátky, poněvadž hosp. správce Schmidt byl nár. výborem z Nelahozevse odvezen z Košátek do svého bývalého působiště, prý pro asociální jednání k vyšetřování. 15. a 16. 5. pršelo 29 mm. Počasí ve dnech převratových 7 – 18/5 – teplo až vedro, (+40 stupňů). Pro velký nedostatek prac. sil vyžádal si velkostatek z Prahy kolaboranty a Němce, kterých obdržel 28/5 celkem 30 mužů a žen, většinou inteligence z města, která se v polních pracech nevyznala. Za poznámku stojí, že když se stěhovali Němci ze dvorů velkostatku, vzali s sebou vozy a 15 koní. Část těchto koní, které se nevrátili, nahradili si zde tím, že když se říšští Němci vraceli zpět do „Reichu“, zase naše lidi jim brali vozy i potahy, a tak se to částečně vyrovnávalo. Místním rolníkům potahy odebrány nebyly. Příchodem pracovních sil – Němců, kteří byli ubytováni v hostinci velkostatku, zavedeny byly stráže z místních občanů a sice: Jan Salač, Jar. Salač, Jos. Mlejnek (Novotný). Nejdříve sice armáda zámek pro svůj lazaret, kam se též 31/5 přistěhovali (armádní skupina Rybalko). Lazaret rudé armády byl plně obsazen, velitelem byl pluk. O Katz, který bydlel v 1. poschodí, č. 21. Ač byly různé zprávy, různé obavy, disciplína byla celkem velmi dobrá, že nebylo žádných stížností, arciť lazaret vyžadoval různých služeb, jak od velkostatku, tak od obce – pracovních sil, kde museli nastoupiti Němci – ponejvíce ženy. Třeba Němkyně, byla-li hezká, měla přednost i na výpomocné práce, často i v noci musely nastoupiti k úklidu zámku. Byla zde i hezká Polka. Tu si v noci unesl jeden ruský důstojník z jiné posádky a více jsme ji neviděli. Těžce nemocní letadlem byli přiváženi nebo odváženi a na poli „U kříže“ k Hor. Slivnu bylo jejich letiště pro přílet a odlet. Celkem zde bylo od 150 – 200 ruských personálů a nemocných. Lazaret měl své malé stádo krav, které pásly na lukách velkostatku ruské ženy nebo muži, dobytek si odváželi aj. Styk s místním občanstvem byl celkem malý – nepatrný, tu a tam se přišli Rusáci podívat na pole, do stáje. Rádi obchodovali a za vodku nabízeli nejcennější věci, což někde naše lidi zneužili, a pak když alkohol účinkoval, byly stížnosti, poněvadž ruský voják – dobrá duše, ale alkohol z něj udělal divocha. V té době také mnoho nábytku, různých spisů bylo uloženo v zámku (majetek Židů apod.) vzalo za své. V zemědělství stále nedostatek lidí, Němci se v zemědělské práci většinou nevyznali, a tak zavádí se v obcích pracovní povinnost. Zde v Košátkách za mnoho ta pracovní povinnost nestála, v Horním Slivně to bylo mnohem lepší, tam v jednom dni až 170 lidí bylo na jednocení máku (15/6). Na výpomoc obdržel dvůr v Košátkách 15/6 12 voj. Něm. zajatců, což značně dvoru pomohlo. Ruský lazaret se 4/7 stěhuje prý do Rakous – jak poměrně tiše přišli – 10
tak odešli – bez loučení. Nejvíce je postrádají Němci – Rusáci za různé službičky byli štědří s jídlem. Někteří a některé zase byli rádi, že v noci bude pokoj, poněvadž často dobrovolně ve shodě se stráží chodili Rusáci na návštěvu. Žně započaly v polovici července, úroda obilí se zdá dosti dobrá, kol 25/7 se sečou ječmeny. Veliké, zhoubné krupobití přeneslo se přes Košátky a okolí dne 22/7 v ½ 6. hod večer – s velikým vichrem který na stromoví, zejména v lese mnoho škod způsobil. Krupobití bylo tak zlé, že ječmen neposečený byl na 90% vymlácen, žito v panácích 50 – 60%, pšenice na stojato kol 75%, jarky na 40 – 50%. Řepy a brambory natě roztlučeny, ovoce na stromech zničeno. Na budovách silně poškozeny střechy, vrata vyvrácena – všude jen veliká škoda. Pojišťovny proti krupobití daly plné náhrady – kdo byl pojištěn. Zdejší dvůr kupř. nemlátil ječmen a část hrachu. Nestálo to za to! Na výpomoc žní do dvorce přišli i studenti, a tak žňové práce dosti dobře pokračovaly. V srpnu 9. navštívil majitel velkostatku Košátky Robert Weiss – po 6 letech, které strávil v zahraniční armádě. Koncem srpna z větší části končí žně. Výsledky jsou velmi smutné. Výnos po ha žita 7 – 9 q, pšen. zim. 10 – 12 q, jarky 12 – 15 q, ječmen 3 – 6 q, vikev, hrách 2 - 3 q, též se ani nemlátil. Začátkem září (7/9) návštěva čsl. pplk. tankové posádky. Začíná v polovině září úklid v zámku, stěhování Němců za zámkem do „Šlechtovny“ a 22/9.45 přijíždí část tankové brigády do dvora. Zde umístili as 20 silných tanků a posádka obsadila zámek (150 – 200 mužů). Po získání svobody doufalo se, že lidstvo bude z toho otroctví dosti poučeno a že nastane přátelské soužití všech občanů - jeden k druhému – a zatím začínaje od prvých dnů osvobození, špatné vlastnosti jedinců se uplatňují, začíná osočování, podrývání důvěry. O této době se nejen u nás v Košátkách, ale i celém národě značný počet jedinců, začínají se tu a tam uplatňovati živly, které hledí pro své osobní zájmy, stavět se do popředí z důvodů zištných a i z těch, aby od sebe odvrátili pochybené vystupování v době okupace. Tak zmizel velký kapitál republice při útěku Němců z naší vlasti, kteří utíkali před Rudou armádou z východ. něm. krajů přes Čechy do oblastí obsazených Američany a Angličany. Pak zmizely veliké hodnoty v Sudetech, kde Němci zanechali většinu svého majetku a kam se stěhovali naši lidé ve značném počtu, aby získali lacino majetek, a tak zcela veřejně se mluvilo a psalo o zlatokopech! Do pohraničí stěhovalo se mnoho zaměstnanců z velkostatků nebo nejmenší zemědělci z našich vesnic. Těm řádným občanům patří čest a chvála, že se nebáli a spěchali obsadit opuštěné vesnice, kde zase čeká je jen práce a teprve později lepší budoucnost! Z naší obce Košátek vystěhovalo se celkem 17 rodin (z toho ze dvora 5 rodin). Obnovení čsl měny stalo se dekretem ze dne 19. 10. 1945. Dekrety o znárodnění dolů, klíčového průmyslu, bank a pojišťoven, o závod. podnik. radách vydán 24. 10. 1945. Tanková 11
brigáda ještě na začátku podzimu přijala nováčky – počtem as 80 mužů – kteří zde prodělali kratší výcvik a na to ku konci listopadu se přestěhovala do Milovic. Na den 28. října, na lukách pod zámkem byla menší slavnost – přísaha nováčků za přítomnosti čestného obecenstva a členů M. N. V. Ku konci listopadu změna na velkostatku, kde více z osob. důvodů
záv. rady (předs. nadl. Richter), za nár. správce jmenován
Plaňanský. Revize v O. N. V. v čele s předsedou Pluhařem sepsala bezpředmětnost udání a stížnosti na B. Proška. Zima do konce roku dosti mírná, prší.
12
ROK 1946 Nestálé počasí v únoru trvá až do konce měsíce. V naší obci zábav málo – 10/2. I. hasičský ples, konal se v zámku, rovněž tak maskovaná zábava mládeže dne 24/2. Aprovizace přestává na lístky jako dříve. Začátek března pošmurno – 6/3 menší oslava narozenin T. G. Masaryka – ku konci března se začíná setí prvních plodin, dubna nestálé počasí, ku konci teplo. Květen začíná teplým počasím - oslavy znovunabytí samostatnosti. Ve správě velkostatku stálé neshody záv. rady s nár. správcem Plaňanským, který pro různé závady odvolán a z. r. si vyžádala zpětně B. Proška, kterého O. N. V. jmenoval nár. správcem (27/5). Volby do sněmu konané 26/5 za úplného klidu a pořádku vykazují tyto výsledky: Strana komunistů
72
nár. social.
49
social. demokracie
34
lidová strana
16 hlasů
Poválečné nesnáze s aprovizacemi aj. předměty s úspěchem hojí tyto rány. UNRA mezinárodní dobročinná bezplatná akce. Polní práce u malorolníků normálně probíhají, u velkostatku teprve 1/7 dokončili jednocení řepy. U dvora Hor. Slivno zapleveleny brambory tak, že lidé ani zdarma, jen 1 ½ ha si převzali. 7/7 volba předsedy M. N. V., zvolen Kar. Richter za stranu komunistů. Žně – řepka začla se sekat 10/7, žito 12/7, skončeny 15/8. Odsun posl. Němců z velkostatku 10/8 (29 osob), 31/8 (7 osob). Mládež pořádala dožínky 18/8 na nádvoří zámku. Na velkostatku zavedli Němci 1942 ovce, kol 200 kusů, zbytek tohoto stáda se prodal, neboť začátkem září pro nedostatek vhodné pastvy. Sklizeň obilí byla dosti dobrá, výnos kolem 20 q po ha. Sklizeň brambor začla ku konci září, velkostatek si vyžádal z Karborunda Benátky po 3 dny 30 lidí, velmi pomohli, další brigády v říjnu, výkon slabší (studující aj.). V Košátkách volných pracovních sil málo, mladší jezdí do továren – Neratovice, Čakovice, Boleslav. Počasí na sklizeň řepy deštivé - i brigáda ze Škodovky zam. vypomohla. Výnos uspokojující – kol 300 i více po ha. Brambor se rovněž urodilo dosti, takže lidé ani o ně mnoho nestáli, takže se dosti skladovaly do krechtů. Tím se značně ulevilo aprovizaci, takže se zdálo, že je všeho dostatek. 19. X. zemřel Václ. Jizba, bývalý starosta, dobrý člověk, který v době okupace pomáhal lidem, zejména zemědělcům, aby nemuseli Němcům mnoho odváděti, aby však jejich výkazy tomu odpovídaly. V každém případě pomáhal a na rozkazy úřadu dělal jen to, co opravdu musil. V převratu se našli lidé, kteří jej pomlouvali – sami však byli vlastenci teprve, když
13
nebezpečí odešlo. Zima opravdu začala mrazem -20 stupňů, která ku konci měsíce se zmírnila. V tomto roce vydlážděna první v obci – ulice od kopce usedlosti V. Jizby k lukám ( u nádraží) dle usnesení ob. zastupitelstva z r. 1944.
14
ROK 1947 V lednu 6. 1. větší mrazy -24 stupňů, – 26 stupňů, sněhu as 20 cm. 13/1 obleva, prší, na konci zpět mrazy -15 stupňů, -18 stupňů. 25. 1. v hostinci u Boušků ples „národní fronty“. 1. 2. ples dobrovolných hasičů – účast velmi hojná. 7/2 byl zde úřední výprodej nábytku „Fondem nár. obnovy“, který zde zanechali Němci. Byl to nábytek ponejvíce židovského původu, který sem byl svezen ponejvíce z Prahy v době okupace Čech, zčásti předáván Němcům, kteří osidlovali selské, české usedlosti. Značná část nábytku byla značně znehodnocena v době převratu z doby osídlení zámku ruským lazaretem a pak tankovou divizí a konečně našimi lidmi. 15. 2. měla pohřeb paní Pokorná, 27/2 pohřben p. Š. Moucha, dlouholetý šafář na dvoře Košátky. Měsíc březen sněhovými vánicemi, takže silnice 3/3 byly zaváty, ale již 5/3 prší, nastává silná obleva. Avšak 10/3 opětně mráz -13 stupňů, a tak střídavá trvá až do 22/3, kdy sněží, pak střídavě jarní počasí. V dubnu 2/4 skončila národní správa a velkostatek převzal bývalý spolumajitel Rob. Weiss, který před okupací ujel se svojí rodinou do Anglie, kde pak vstoupil do naší nár. armády. Jeho matku a sestru Němci umučili. Další spolumajitel Arnošt Weiss je dosud v Anglii. Vedoucím správy velkostatku pověřen B. Prošek. Polní práce začly teprve začátkem dubna. Dne 13/4 shromáždili se zaměstnanci dvorů Košátek, Hor. a Dol. Slivna v Košáteckém zámku, kde za přítomnosti zástupců národ. výborů z dotyčných obcí byla menší oslava převzetí velkostatku p. Weissem. Měsíc duben – sucho – napršelo pouze 18,3 mm srážek. V květnu ještě se seje řepa, je sucho, větry. V květnu celkem 19,47 mm srážek, jednotí se řepa teprve ku konci května. Zemědělci trpí značným suchem, tráva na lukách je velmi řídká, jetele místy pro špatné přezimování vymrzly, suchem dají sotva ¼ normální sklizně. Teprve 6/6 déšť, 14 mm srážek. 15/6 11 mm srážek. V červenci z 1. na 2/7 velká bouře, spadlo 60 mm vody. Červenec 7/47 za předsedu M. N. výboru zvolen Kar. Richter. Na velkostatku zvolena nová závodní rada, předsedou byl Jelínek, nyní zvolen za předsedu V. Hrdlička – kovář, m. př. F. Černý – nadhajný, za dělníky Jos. Plašil (volby 22/3 47). Žně začly 14/7, řepka sečena ku konci června, výnos velmi špatný kol 6 – 10 q po ha. Ze všech hosp. plodin nejlepší bylo ještě žito, kterého dalo po ha 12 – 15 q, velkostatku přes 20 q. Pšenice značně vymrzly, takže místy byl výnos ubohý 8 – 10 q po ha. O něco lepší byly jarky s výnosem 14 – 16 q po ha. Rozhodovalo zde sucho, tak ku př. v Krop. Vrutici měli o 2 deště více a také tam byla úroda mnohem lepší. Ječmen sypal 12 – 16 q po ha, za to oves trpěl velmi suchem, dal malý výnos kol 10 q a přitom špatné zrno. Rané brambory lijákem 1/7 se
15
velmi zotavily, takže daly dosti dobrou sklizeň, 100 – 120 q po ha. Přes žně počasí krásné, takže do 30/7 shorem vše vymláceno (žito a část pšenice). Dožínky mládeže 17/8 v Bažantnici u hájenky – průběh pěkný, účast značná. Úmorné sucho trvá, se stupňuje, místy řepy přes den jsou uvadlé, zaseté na jaře jetele, vojtěšky se neusazují. Strniska pro sucho nedají se oseti, zelené směsky nevzchází, zasychají, natě bramborové schnou. Ku konci září sklízí se brambory, jsou většinou drobné, úroda malá kol 50 – 70 q po ha. V obci žádné změny, poměrný klid, jen starost, jak se vyživí dobytek do příštího jara. Nabídka dobytka k odprodeji značně stoupla, Přesto, že u vepřového dobytka řádí nemoc „obrna“, jsou podsvinčata téměř k chovu neprodejná, takže se prodávají na jatky za cenu 1 kg kol 10 – 50 Kčs. V některé obci ku př. v Dolním Slivně polovice usedlíků jsou bez prasat. Řepová sklizeň začla v říjnu, v těžších půdách vyorávala se řepa 2 páry, třeba, že byla jako větší mrkev. Výnos 120 – 150 q po ha. Byly cukrovary, které pracovaly jen 1 týden. Brambory, které v září byly ještě volné, jsou opětně na lístky a určena pro zemědělce dávka na osobu 300 kg (do 31/5 48), obilí na 4 neděle 20 kg pšen. a žita. Podzimní setí pro sucho nedá se provést, jen ojediněle tu a tam do úplně suché půdy se seje. Cukrovar ve Vrutici skončil kampaň 7/XI. .
LISTOPAD 6. prší – 8 mm, od 10/XI. do 15/XI. menší deště, všude se seje velkost pšenice.
PROSINEC Do konce prosince se oře, takže téměř vše je zoráno. Na „Štědrý den“ trochu pršelo, na Boží hod bláto. Vláda, zemské okr. výbory vybízí zemědělce k dodávce brambor, obilí. Jezdí zástupci O. N. V. a apelují na zemědělce. Zde v Koš. malozemědělci nesplnili 50% předepsané dodávky, pouze velkost. splnil přes 100%. Je pravdou, že velkost má lepší pozemky, pak předpis oproti 1946 byl ještě o 200 kg zvýšen – že mělo se tak stát opačně, kontingent měl být vzhledem k velkému suchu snížen. Rovněž je značný nedostatek mléka způsobený nedostatkem krmiva, takže dojivost značně poklesla. Pouze dvůr Košátky dodávce mléka se drží, a tak jeho dodávkou je obec naše mezi nejlepšími na okresu.
16
Za zmínku ještě stojí, že hrubou zimou 1946/47 trpěla velmi zvěř, takže v okolí se nepořádaly hony na zvěř, pouze maj. velkostatku povolil svým známým lov zvěře, které se střelilo as 1/8 oproti letům předchozím. Škodí lišky, kterých se zde odstřelilo na 15 kusů. Divocí králíci, kterých bylo značné množství – mrazy do 90% vyhynuly.
17. 6. 1948 Václav Kozák okresní knih. inspektor
17
ROK 1948 Nový rok začal krásným dnem, ráno slabší mráz, pak slunečno. Druhý den napadlo 12 cm sněhu. Do polovice ledna teplo, deštivo, takže 14/I. se Jizera rozvodnila. Deštivé počasí se střídá s malými mrazy do polovice února, 18/2 mráz -8 stupňů, 9/3 -14 stupňů, 27/2 již -19 stupňů. Zvláštních událostí v lednu málo. Strana KSČ pořádala 10/I. maskovanou taneční zábavu v hostinci u nádraží s velmi slabým výsledkem. Dne 25/5 konala se volba honeb. výboru, za předsedu zvolen V. Linhart, revírníkem V. Vodička ve společenstevní Koš. honitbě. Posledního ledna byl ples hasičů v hostinci u Boušků, který byl dobře navštíven a všem se líbil. Mládež pořádala taneční zábavu 8/2 s plným zdarem. Na politickém ovzduší začíná se uplatňovat strana KSČ, propaguje lidovou demokracii – naproti tomu ostatní strany nár. sociální, lidovci a část soc. dem. se snaží, aby sami ovládli moc v naší republice. Za tím účelem podalo z těchto stran 12 ministrů demisi. Strana KSČ pracující lid na to odpovídá velkou manifestační schůzí 21. února na Staroměstském náměstí v Praze, kde okázale projevila sílu a státovost. Druhý den 22/2 konal se sjezd závodních rad v Průmyslovém paláci v Praze, který jednomyslně doplnil velké státotvorné lid. hnutí v zájem prac. lidu. Demonstrační jednohodinová stávka 24/2, prac. lid plně stojí za svými kom. vůdci, k čemuž se připojují soc. demokraté levého křídla s heslem zbavit se živlů, sabotovali parlamentní práci ve prospěch republiky. V občanstvu je dobrá nálada, nálada pro sociální pokrok a lidovládu v naší republice. Vyvrcholením těchto událostí byla volba nové vlády a jmenování nových ministrů prezid. Benešem dne 25/2 48 v čele s Klem. Gottwaldem. To pochopili i naši zemědělci na sjezdu rolnických komisí dne 28/2, manifestačně si slíbili společný postup ve prospěch naší lidově demokratické republiky a jeho dělného lidu. Aby mezi lid tyto myšlenky, plány pronikly, ustavily se v obcích akční výbory. Zde v Košátkách zvolen předsedou M. N. V. Emil Blecha – kolář. Byli prověřeni členové M. N. V., z kterého vyloučen pouze mlynář J. Šťastný. Předseda vlády Klement Gottwald je starý bojovník za práva dělného lidu již z doby první republiky, je zastánce a budovatel druhé republiky, kdy v době okupace dlel v Rusku s řadou dobrých soudruhů, nyní též spolupracovníků. Byl nyní vytčen lidově demokratický program vládní, tak zejména vyřešena pozemková reforma a to tak, že u velkostatkářů zůstane nejvýše 50 ha půdy, kde pak majitel sám nehospodaří nebo je naléhavá potřeba, poptávka, půjde se i pod 50 ha. Vláda, parlament dohání odsunuté úkoly z předúnorové doby a výstavba nové republiky jde zdárně vpřed!
18
Do těchto rušných dnů a událostí spadá vzdání se Dr. E. Beneše prezidentství ČSR. Na toto čestné vysoké místo vůdce národa nastupuje nejlepší náš pracovník – vůdce KSČ Klement Gottwald. Smutnou – velmi smutnou událostí jest úmrtí Dr. Jana Masaryka, velmi zasloužilého ministra zahraničí. Jan Masaryk prokázal naší IIhé republice – v jejím prvobudování - mnoho platných služeb. Jan Masaryk pohřben 13/3 1948 v Lánech vedle svého otce „osvoboditele republiky“ a své matky. Čest jeho památce! Dne 21/3 pořádána byla ve všech obcích národní směna vítězství, kde občané dobrovolnou pracovní povinností měli provést užitečný, dobrý skutek. V Košátkách upravili jsme zahradu ve škole a polní cestu ke Krpskému lesu. Měsíc březen - prvé dny slabší mrazy, 8/3 obleva a prší, střídavé počasí, se setím se započalo místy 20/3. Stav ozimu – příznivým počasím v lednu, obilí dosti řádkuje, je řidší, slabší. Obavy vzhledem k podzimnímu setí byly větší. Poměry v naší obci, okresu, republice se konsolidují, dřívější osobnosti, které stály v cestě lidově demokratické vládě, odsunuly se do pozadí a i dost jich zmizelo v zahraničí, a tak máme v republice více klidu k plodné práci. V továrnách a všude v pracovním prostředí se pracuje ponejvíce s chutí, aby dlouholetý plán byl do nejvyšších % splněn. Ku konci dubna kvete velmi krásně ovocné stromoví. 1/5 hasičský sbor sehrál „Poslední muž“ s plným úspěchem. Dějí se velké přípravy na hosp. výstavu v Praze, kterou pořádá min. zemědělství ve velkém měřítku. První máj oslaven ve velkém měřítku ve všech větších střediscích, kterého se zúčastnily všechny vrstvy občanstva – důkaz to uznání vzájemného programu lidově demokratického. Velkou událostí bylo přijetí nové ústavy 9. května slavnostním způsobem ve Vladislavském sále na Hradě pražském, kterou ústavodárné národní shromáždění jednomyslně přijalo. Dále květen je dobou velkého zájmu o nové volby do parlamentu, které se konaly 30/5. Byla splněna kandidátka všech stran Národní fronty únorového složení, a proto volby končily téměř 90% ve prospěch vedení nového směru lidově demokratickému. Bylo mnoho obcí, které volily 100% a tm byl přidělen název „Vlastenecké obce“. To bylo kupř. v Dol. Slivně. V Košátkách byl odevzdán pouze jeden bílý hlasovací lístek a 12 neplatných – ostatní pro „Národní frontu“. Pozemkovou reformou je zabrán košátecký velkostatek plně – na 100%, poněvadž majitelé zde nebydlí a sami nehospodaří. Z majitelů – rodina Weissů – pí. Anna Weissová s dcerou Hanou umučeny v Německu, Arnošt Weiss dlí v Anglii, pouze Robert Weiss, který byl v zahran. Čsl. vojsku, je nyní v Čsl, je tech. ředitelem n. p. „Juta“. 19
Výnosem Zem. nár. výboru zavedena národní správa od 1/6 48, kterou pověřeny jsou státní lesy a statky (jako téměř všude na větších objektech). Vedením, správou pověřen nadále B. Prošek. V obcích, kde jsou zabrané dvory – zvoleny rol. komise, které přijímaly přihlášky o půdu. V Košátkách předsedou M. N. V. zvolen Frant. Vodička, později Ant. Vodička. Komise byla 6 – 8 členná, volená ze zástupců zemědělců, zaměstnanců, zahrádkářů a pro statky ap. Poněvadž okres Benátky nad Jiz. patří do oblasti řepařské, na doplnění malozemědělských usedlostí je určena komise do 5 ha zeměď. půdy (oblast obilnářská do 8 ha, potravinářská až 12 ha). Při zahájení jednání ucházelo se hlavní město Praha o zámek s připojením lesa Bažantnice a louky kol Bažantnice a kol zámku. K dohodě nedošlo, poněvadž obec Košátky měla les Bažantnici, dále Krpský les a „Kabel“ s obcemi Krpy a Kojovice – které utvořily lesní družstvo – přislíbený od min. zemědělství do vlastnictví těchto obcí. Po skončených přípravách započato s přídělem půdy na dvorcích Dolní a Horní Slivno, v Košátkách 12 – 14/7. Dolní a Horní Slivno dále dle vyhlášek rozparcelovány úplně. V Košátkách zůstává nevyřešeno as 35 ha orné a as 15 ha luk. V politice významná událost – 7/6 48, kdy se ze zdravotních důvodů Dr. E. Beneš vzdal úřadu prezidentského. Co vše vykonal E. Beneš pro I. republiku a ještě více pro II – druhou republiku – zejména v letech německé okupace – kdy pracoval pro nás v cizině – poví historie. My v té době útisku a obav o své životy a životy dobrých českých lidí, žili jsme jen v naději v lepší budoucnost. Z jeho slov, jež nám někdy „rozhlas“ z ciziny přinášel. Novým prezidentem republiky zvolen byl 14/6 předseda vlády Klement Gottwald. Byla to manifestační volba v památném Vladislavském sále na hradě pražském. Touto volbou dostalo se Klem. Gottwaldovi nejvyššího uznání za jeho práci pro pracující lid a jeho socializační program. Předsedou vlády jmenován Antonín Zápotocký. Na tyto události odpovídá soc. demokratická své sloučení se stranou komunistickou ČSR, čímž odstraněny jsou stranické poměry pro zdar naší ČSR. Ku konci června začal všesokolský XI. slet, který vyvrcholil 6/7 velikou přehlídkou sokolské práce, výchovy a všeslovanstvím. Žně – započaty v Košátkách kol 19/7. Vyhlídky zdály se býti dobré, ale první mlácení žit přímo ohromilo – žito nesype, více zadina. U dvora výnos pouhých 700 kg po ha. Zavinil to velmi pozdní osev a zejména červnová vedra, kdy nepršelo a žita podeschla. U malorolníků výnos žita ještě horší. Situace lepší byla jen tam, kde žito bylo zaseto v říjnu. Výnos pšenice byl zde též slabší, ale výnos přec kol 15 q po ha. Vcelku byla zde úroda horší než v roce 1947. Zato velmi zdárně se osvědčila vojtěška, která dala velmi dobrou sklizeň – jetele nebyly, pro sucho 1947 nevzešly. Naše louky daly úrodu prostřední. Nouze o slámu trvá. Pozemková 20
reforma pokračuje. Na dvorech Horní a Dolní Slivno po žních nabyvatelé půdy místy již půdu převzali za svou. V Dol. Slivně je zařízena strojní stanice, kde traktory pracují. Práce jde pomalu, těžce – je sucho. Zde v Košátkách zůstal příděl půdy více na papíře, nabyvatelé půdy čekají na definitivní příděl, na sdělení ceny půdy. Zatím správa velkostatku provedla podmítku strnisk a teprve v podzim jednotlivci začali na polích pracovat. O budovy – obývací byl dosti zájem, tak čp. 21, zde jsou kanceláře velkostatku, nachází se obecní zaměstnanci a nakonec správa státních lesů – která dosud si činí největší nároky, poněvadž převzala veškeré lesy i les Košátecký a Krpský do své správy 1. říjnem 1948. Pro své zaměstnance žádá ještě čp. 1 (vinárnu). O hostinec u dráhy, který je nejlepší budovou, Němci v 1942/44 přestavěnou se obec neuchází, a tak jediným žadatelem je dosud Czapek, který se sem v r. 1946 přestěhoval. Kolárnu zatím má přidělenu kolář E. Blecha, o zbytek obyv. budov je zatím spor. Zelinářskou zahradu má zahradník Jos. Sobotka. Zůstává ještě zámek, budovy dvora a ovčína, což je zatím ve správě SLS (státních lesů). Do této rušné doby spadá – ač očekávaná – smutná, přesmutná zpráva. 3. září ze sídla prezidenta – Sezimovo Ústí, že zemřel Dr. Eduard Beneš. Pohřeb jeho vypraven z Panteonu nár. muzea v Praze. Ohromná účast skrze žalu, bolesti byly důkazem, jak nám byl prezident Beneš drahým a zůstane nezapomenutelným prezident „Budovatel“. Svazky knih o Benešovi vydané budou stále vypravovat budoucím o jeho tvůrčím díle, nadlidském díle, věnované drahé mu republice. Žně skončeny v Košátkách s dosti slabým výsledkem. Brambory a řepa daly dobrou sklizeň. Otavy sklidily se, aniž by spadla kapka vody. Teprve srpen 12/8 – bouřka s deštěm dala 46 mm vod. srážky. Otavy klidily se od 21/8 do 18/9 – dvůr měl málo pracovních sil, otavy vozil přímo na vagony do Střížovic. Řepy začly se sklízet začátkem října. Velké sucho ztěžovalo vyorávání. Takže 2 páry se pracovalo a ještě těžce. Zato odvoz řepy šel celkem hladce. Setí ozimů pro sucho rovněž vázlo, a tak mnoho zemědělců, kteří čekali na déšť, zaseli pak obilí poměrně pozdě a pro sucho špatně, takže dost ozimů špatně vzchází. Půda zamrzla 11/12 48 a do konce roku na polích se nedá orat. Pole jsou bez sněhu, takže pozdě zaseté ozimy tím velmi trpí. Na politickém poli je významná událost – zdárné skončení dvouletky a 30. září schválený vládou plán pětiletky, schválený parlamentem 27/X a oslaven velkou lidovou manifestací druhý den v Praze na Václavském náměstí. Prvého října vstoupilo v život národní pojištění, které zabezpečuje téměř každému občanu klidné stáří. Vyživovací poměry se
21
zlepšují, tak od 14/9 zvýšený příděl potravin dětem a všem pracujícím, od 15/12 pensistům a studentstvu. Zvěře v košát. kraji Koroptví málo, králíci divocí ojediněle, zajíců a bažantů prostředně. Škodí lišky, kterých se tento rok odstřelilo as 30 ks. Tak kupř. 5/5 vykopalo se v „Loužku“ 7 mladých liščat velkých, již jak statná kočka. Na vánoční svátky malý sněhový poprašek – zima velmi mírná.
VODNÍ DRÁŽKY MĚSÍC
1948
1.
55,5
2.
84,5
3.
25,6
4. .
25,5
5. .
52,7
6..
48,4
7..
138,0
8.
110,7
9.
8,8
10.
24,7
11.
25,9
12. .
12,1
1948
612,4 mm
1947
478,1 mm
22
Tím končím kroniku do konce roku 1948 a svoji činnost u M. N. V. s přáním všeho zdaru naší obci a všem občanům vše nejlepší do příštích let, což při větší vzájemné důvěře, poctivosti i v pravdě lze dosáhnout. Pětiletce a poctivé práci čest a zdar!
Boh. Prošek
ODBOR PRO KULTURU rady okresního národního výboru v Mladé Boleslavi
29/7 55
Musil
21. V. 1951 okr. knih. inspektor
23
