Roèník XXVI

Roèník XXVI

Záøí 2007

http://www.streliceubrna.cz

Ze Zastupitelstva obce Støelice Výpis usnesení z 6. zasedání Zastupitelstva obce Støelice konaného dne 31.07.2007 v zasedacím sále obecního domu. • Zastupitelstvo obce schválilo program jednání 6. zasedání ZO Støelice. • Za ovìøovatele zápisu zvolilo zastupitelstvo pana Mgr. Marka Holešovského a pana Davida Otoupalíka. Do návrhové komise zvolilo pana Patrika Smutného a pana Jaroslava Štveráèka. • Zastupitelstvo obce Støelice schválilo výsledek výbìrového øízení na zakázku malého rozsahu na stavební práce „Doplnìní vodovodní sítì ve Støelicích“. Jako ekonomicky nejvýhodnìjší byl vyhodnocen uchazeè VHS Brno, a.s., Masná 102, 602 00 Brno. • Zastupitelstvo obce Støelice schválilo Smlouvu o dílo na stavební akci „Doplnìní vodovodní sítì ve Støelicích“ s firmou VHS Brno, a.s., Masná 102, 602 00 Brno. Cena díla je 5.720.522,- Kè s DPH. • Zastupitelstvo obce Støelice schválilo Mandátní smlouvu s firmou BRNOINVEST, spol. s r. o., Vlhká 25, 602 00 Brno na technicko-in
enýrský dozor pro stavbu „Doplnìní vodovodní sítì ve Støelicích“ v cenì 58.000,Kè bez DPH. • Zastupitelstvo obce Støelice povìøilo Radu obce Støelice, aby zajistila zpracování ekonomické studie rekultivace a následné údr
by Støelického potoka, mo
nosti získání dotací a podmínky k pøevodu potoka do správy obce.

stolního tenisu. Ve vlastní tìlocviènì bude mo
no hrát i tenis a jiné míèové hry. Tìlocvièna je vybavena audiotechnikou na dobré úrovni, tak
e skupinová vystoupení cvièencù pøi hromadných cvièebních skladbách s hudbou zde bude mo
né velmi dobøe nacvièovat, stejnì tak i skladby z jazzgymnastiky. Tìšíme se na Vaši návštìvu. RNDr. Ludìk Sklenáø, starosta

Výmìna dokladù Výmìna obèanských prùkazù Upozoròujeme obèany,
e 31.12.2007 konèí platnost obèanských prùkazù bez strojovì èitelných údajù vydaných do 31.12.1998. Majitelé tìchto obèanských prùkazù jsou povinni provést jejich výmìnu nejpozdìji do 31.12.2007,
ádost o vydání obèanského prùkazu pøedlo
í v úøedních hodinách na matrice OÚ Støelice nebo na MìÚ Šlapanice, odbor vnitøních vìcí, pracovištì Brno, Opuštìná 2, nejpozdìji do 30.11.2007. K
ádosti je tøeba pøilo
it 1 novou fotografii, dosavadní obèanský prùkaz a v pøípadì zmìny také doklady osvìdèující tuto zmìnu (úmrtní list man
ela apod.) Lhùta pro vyøízení je asi 30 dní. Výmìna øidièských prùkazù Øidièské prùkazy vydané od 1.7.1964 do 31.12.1993 jsou jejich dr
itelé povinni vymìnit do 31.12.2007. Øidièské prùkazy pro naše obèany vyøizuje Mìstský úøad Šlapanice, odbor dopravy, pracovištì Brno, Opuštìná 2. K
ádosti je nutno pøilo
it platný doklad toto
nosti (obèanský prùkaz, cestovní pas), 1 fotografii a øidièský prùkaz, kterému konèí platnost. Lhùta pro vyøízení je asi 20 dní. Nenechávejte vyøizování dokladù na poslední chvíli, pøedejdete tak dlouhému èekání na úøadech a riziku,
e po novém roce zùstanete bez platného obèanského èi øidièského prùkazu.

Zapsala: Ivana Pešková

Slavnostní otevøení tìlocvièny Základní školy Støelice Vá
ení obèané, jménem Zastupitelstva a Rady obce Støelice, øeditele ZŠ Støelice i jménem svým vás všechny zvu na slavnostní otevøení dokonèené novì rozšíøené tìlocvièny naší Základní školy ve Støelicích. Slavnost se bude konat dne 22. záøí 2007 v 10:00 hodin v budovì nové tìlocvièny v areálu Základní školy Støelice, Komenského 585/2. Na programu je po zahajovací èásti vystoupení
ákù ZŠ a ZUŠ a prezentaèní zápasy v košíkové a volejbalu. Objekt nové tìlocvièny bude pøístupný a
do odpoledních hodin. Mù
ete si zde volnì prohlédnout novì zbudované prostory tìlocvièny urèené pøevá
nì pro provozování míèových kolektivních sportù, zejména pro košíkovou a volejbal na úrovni mistrovských ligových zápasù a také i pro bì
ný trénink. Prostor hlavního sálu je pøipraven pro souèasný trénink na dvou volejbalových høištích, dále pro mistrovské zápasy ve volejbalu nebo košíkové na jednom høišti. Sál je vybaven výsledkovou tabulí. V dohledné dobì zde bude vybavena i posilovna a galerie pro provozování

Nové odpadkové koše v obci Vá
ení obèané, na základì vašich mno
ících se pøipomínek k èistotì v naší obci se sna
íme reagovat na tyto vaše podnìty. Po odsouhlasení zastupitelstvem obce jsme zakoupili 10 ks odpadkových košù s nástavbou s igelitovými pytlíky pro odklízení psích exkrementù. Koše jsme rozmístili rovnomìrnì po obci tak, aby vykrývaly co nejlépe místa, kudy prochází více lidí také i s pejsky. Mo
ná nìkoho zmátne piktogram na odpadkovém koši s obrázkem pejska, ale koše neslou
í jen pro pejskaøe, ale pro všechny k odhození rùzných drobných odpadkù (papírky, obaly od cukrovinek, papírové kapesníèky, obaly od cigaret atd.). Pokud se koše osvìdèí, mù
eme zakoupit ještì další koše, tøeba ji
bez nástavby pro psy. Mrzí mne však,
e ihned po umístìní prvních pìti košù ji
nìjací vtipálci vymotali u nìkterých košù nìkolik metrù igelitového pásku s pytlíky a rozvìsili jej v okolí koše. Však o tom napsal do aktualit na našich www stránkách náš zastupitel pan Maák a já se s ním v jeho poznámce k uveøejnìným zábìrùm naprosto ztoto
òuji (viz následující foto). V jednom pøípadì jsem

TENTO VÝTISK JE DISTRIBUOVÁN ZDARMA - NEPRODEJNÉ

Strana 2

Záøí 2007

osobnì pøi takovém „hraní“ pøistihl asi osmiletou nebo devítiletou dívenku (byla z Ostopovic, øekla mi i své jméno), a ona mi s nevinným úsmìvem øekla,
e si jen tak hraje. Je na rodièích, aby jejich dítka vìdìla, jaké hraní je vhodné a co by se dìlat nemìlo. Potom se, vá
ení obèané, nedivte,
e nás taková odezva netìší a nìkdy ztrácíme chu investovat finanèní prostøedky do podobných vylepšení v obci. Nicménì je tøeba pokraèovat v trendu zlepšování prostøedí a dùslednì bojovat proti tìmto úmyslným projevùm nepoøádku. Doufejme,
e se koše osvìdèí a pøispìjí ke zlepšení poøádku a upravenosti naší obce. RNDr. Ludìk Sklenáø, starosta

v intravilánu obce postupnì instalovány odpadkové koše, na nich
jsou i sáèky, je
je mo
né na likvidaci psích exkrementù pou
ít. Mnozí lidé mají ze psù z nejrùznìjších dùvodù obavy,
ádáme Vás proto, abyste své psy mìli na vodítku (uvnitø obce i v okolní pøírodì) a dávali jim košík. Je to ostatnì po
adováno zákonnými normami. V neposlední øadì Vás
ádáme, abyste se sna
ili co nejlépe zajistit, aby Vaši psi nerušili spoluobèany (zejména v noci) nadmìrným štìkotem. Je pøirozené,
e štìkání je normálním
ivotním projevem vìtšiny psù, ale vaše snaha o omezení jeho slyšitelnosti bude jistì ocenìna. Víme,
e mnozí z Vás všechno to, o co vás
ádáme, dávno a samozøejmì dìláte. Pova
ujte proto, prosíme, náš dopis za bezpøedmìtný. Pøijmìte za to od nás co nejvìtší podìkování a opravdové uznání. Èlenové komise
ivotního prostøedí, ekologie a zemìdìlství

Støelické muzeum informuje

Všichni, kteøí ji
více ne
dva roky pøipravují výstavy o historickém vývoji domovní zástavby v naší obci, se všem stálým i nahodilým návštìvníkùm tìchto výstav omlouvají,
e v mìsíci záøí se další díl výstav neuskuteèní. V pravidelném termínu našich výstav bude ve výstavní síni Støelického muzea výstava støelických skautù, kteøí našim obèanùm pøipomenou 70. výroèí vzniku 2. chlapeckého oddílu ve Støelicích a 100. výroèí vzniku svìtového skautského hnutí i jejich èinnost bìhem této doby. V této malé pøestávce v bìhu našich výstav si mù
eme alespoò v obecním zpravodaji pøipomenout, co se událo ve stavební èinnosti v naší obci tøeba pøed 100 lety:

Dopis chovatelùm psù Komise
ivotního prostøedí pøi Radì obce Støelice se rozhodla,
e osloví všechny majitele psù u nás dopisem. Rada obce tento dopis schválila a pøipojuje se k výzvì v nìm formulované. Myslíme si,
e nebude na škodu, kdy
si tento dopis pøeètou i ti, kteøí psy nechovají. Vá
ení chovatelé psù, ji
nìkolikrát se obrátili obèané na vedení obce se stí
nostmi na Vás a s pøipomínkami k Vašemu jednání. Vadí jim zejména to,
e pøi venèení psù po nich neuklízíte výkaly. Pøitom staèí jen málo – polyetylénový sáèek a pøípadnì malá lopatièka. Vìøte,
e není pøíjemné mít vnitøek obce i její nejbli
ší okolí „vylepšené“ psími exkrementy. V souèasné dobì jsou

1. Dùm èíslo popisné 70, Trpín 18 Podle stavebního protokolu sepsaného 14.5.1907 po
ádali man
elé Sadílkovi o povolení pøestavby jejich domu èíslo popisné 70. Novostavba domu se povolila na zboøeništi starého domu èíslo 70. Pøední prùèelní zeï se postavila na základech vybourané zdi. Stavební plán se nedochoval, ani ze stavebního protokolu nelze zjistit, jak pùvodní zboøený dùm vypadal. Stavebníky byli: František Sadílek (Ú1868), textilní dìlník, pocházel z domu èíslo 70, který zdìdil po rodièích, a jeho man
elka Cecílie rozená Švestková (Ú1872), pocházela z Bosonoh a do Støelic na dùm èíslo 70 se pøivdala 3.10.1897. Mìli 6 dìtí, z nich
dvì zemøely v útlém mládí. František Sadílek zemøel 17.6.1948 a Cecílie zemøela 2.11.1973, tehdy byla nejstarší obèankou Støelic, zemøela ve stáøí 101 let.

STØELICKÝ ZPRAVODAJ 2. Dùm èíslo popisné 80, Bezruèova 8 Podle stavebního protokolu sepsaného 12.7.1907 po
ádali man
elé Kalábkovi o povolení pøestavby domu èíslo 80 na místì zboøeništì starého pùvodního domu èíslo 80. Novostavba se povolila s podmínkou,
e pøední prùèelní zeï bude postavena na základech staré vybourané zdi. Starý dùm èíslo 80 byla pùvodní zemìdìlská usedlost, na které od roku 1813 do roku 1887 hospodaøila rodina Kazdova, která v roce 1887 pøešla hospodaøit na dùm èíslo 86 a pozemek opuštìné zemìdìlské usedlosti se zaèal drobit, ale stále byl v majetku Kazdové rodiny. Postupné dìlení pùvodní zemìdìlské usedlosti èíslo popisné 80: a) v roce 1890 byla oddìlena dolní èást pozemku, na které si postavila domek na výmìnek Marie Novotná (Ú1833), vdova, která v letech 1852 – 1886 hospodaøila se svým man
elem Janem Novotným (1832 – 1854) a pozdìji sama na domì èíslo 84. Jejich dcera byla provdána u Kazdù, majitelù domu èíslo 80. Nový menší dùm obdr
el popisné èíslo 190. b) V roce 1900 byla z domovní parcely novì postaveného domu èíslo 190 oddìlena èást na stavbu domu èíslo 200. Stavebníkem byl Tomáš Novotný (Ú1860), který pocházel z domu èíslo 84, jeho matkou byla Marie Novotná (Ú1833), která si dùm èíslo 190 v roce 1890 postavila na výmìnek, a man
elkou Tomáše byla Josefa rozená Nováková (Ú1860), která pocházela z domu èíslo 133. Po svatbì, kterou mìli asi v roce 1887, bydleli v nájmu na domì èíslo 36 a v roce 1900 si postavili tento nový dùm èíslo 200. c) V roce 1907 si tedy man
elé Kalábkovi postavili nový dùm. Karel Kalábek (Ú1871), textilní dìlník pocházel z obce Sivice, tehdy okres Vyškov. Do Støelic na dùm èíslo 168 se pøi
enil 21.9.1897. Jeho man
elkou byla Filomena rozená Kazdová ( Ú 1872), pocházela z domu èíslo 168, kam se Karel Kalábek pøi
enil a v roce 1907 pøešli se svou rodinou bydlet do novì postaveného domu èíslo 80. d) Poslední dìlení pozemku domu èíslo 80 bylo v roce 1911. Pùvodní vlastníci domu èíslo 80 Filip Kazda (Ú1848) rolník, 1/4láník a jeho man
elka Marie rozená Novotná (Ú1854), která pocházela z domu èíslo 84, si postavili na zbytku parcely z pùvodního domu èíslo 80 nový domek, který obdr
el nové popisné èíslo 277 a patøila k nìmu i celá pùvodní zahrada – humno hospodáøského stavení. Stavebníci si nový domek postavili a pøešli do nìho bydlet se svými svobodnými dìtmi a
pøedali hospodáøství na domì èíslo 86 svému synovi Michaelu Kazdovi (Ú1883). 3. Novostavba domu èíslo popisné 238, Antonína Smutného 7 Jakub Konicar (Ú1871), dìlník na dráze, si v roce 1907 jako svobodný postavil nový dùm se chlévy. Jakub pocházel ze selské usedlosti èíslo 54. Dne 25.1.1910 se k nìmu pøivdala Marie roz. Holešovská (Ú1883), která pocházela také ze selské usedlosti èíslo 4. Mìli jednu dceru. Jakub zemøel 4.2.1928, Marie zemøela 16.2.1953. 4. Novostavba domu èís. 243, Nová ulice 74 Novostavbu pøízemního domku s dvorním køídlem si postavili man
elé Jan Pacholík (Ú1880), posunovaè na dráze, který pocházel z domu èíslo 151, a jeho man
elka Františka (Ú1879), která pocházela z Tetèic a do Støelic na dùm èíslo 151 se pøivdala 5.2.1906. Mìli ètyøi dìti. Na nový dùm èíslo 243

Strana 3

Záøí 2007

s nimi pøešla bydlet také matka Jana Pacholíka Marie rozená Toflová (Ú1846), která pocházela ze Silùvek a v té dobì ji
byla vdovou. Dùm èíslo 151 prodali. 5. Stodola Stodolu v roce 1907 postavil Jan Smutný (Ú1860), rolník 1/4láník, pocházel z domu èíslo 95, dùm a hospodáøství zdìdil po rodièích a jeho druhá man
elka Marie rozená Janušová (Ú1870), která pocházela z domu èíslo 87 a na dùm èíslo 95 se pøivdala asi v roce 1897 ke vdovci se dvìma syny. Stodola byla postavená na dnešní Nové ulici a v roce 1912 byla adaptovaná na rodinný dùm, který obdr
el popisné èíslo 288. Pøi odchodu na výmìnek v roce 1920 v nìm oba stavebníci bydleli se svou tehdy svobodnou dcerou Marií (Ú1906), která pozdìji dùm zdìdila. To byla krátká vzpomínková procházka rokem 1907 a nyní se ji
budeme pøipravovat na další výstavu, na které si pøipomeneme stavební èinnost v naší obci v roce 1939. Václav Dlapka

Stateèní Galové ze Støelic u Sykovce Sykovec je název rybníka nacházejícího se v malebné lesnaté krajinì nedaleko Nového Mìsta na Moravì. A právì zde se druhý srpnový týden usídlila skupina neohro
ených a stateèných Galù, kteøí ovšem svoji cestu nevá
ili a
z daleké Galie, ale jak jistì tušíte, jednalo se o skupinu dìtí z dramatického krou
ku DS Mraveneèek Støelice.

Malí herci zde strávili týden plný her a zábavy v duchu pøíbìhù o dvou slavných Galech Asterixovi a Obelixovi. Okolí Sykovce se promìnilo v tajemné mystické prostøedí, kde bylo nutno pøekonávat pøeká
ky a plnit úkoly, za které byly dìti odmìòovány, a krùèek za krùèkem se pøibli
ovaly k vysnìnému pokladu. Krásné poèasí, pøíjemné prostøedí penzionu a dobrá nálada zpùsobily,
e na nudu prostì nezbyl èas, a tak se celý týden jako mávnutím kouzelného proutku pøehoupl do své závìreèné èásti. Kdy
nastal èas odjezdu, na tváøích všech zúèastnìných bylo znát,
e by si tento pobyt ještì klidnì o nìjaký èas prodlou
ili. Výpravu do Galie za Asterixem a Obelixem zpøíjemnily bohaté dary od pøejících rodièù. Za to jim patøí velký DÍK. Druidky Andyvara,Danyvara,Jajavara

Pøipravované akce v záøí ve Støelicích • 1.9.2007 ve 20:00 LETNÍ NOC Tradièní akci poøádají u „hasièky" SDH Støelice a Myslivecké sdru
ení Výrovka • 1.9.2007 Soutì

ákù SDH Støelice v po
árním sportu • 9.9.2007 v 16:30 FOTBALOVÉ UTKANÍ okresního pøeboru OFS Brno-venkov Støelice – Šlapanice B • 9.9.2007 Soutì
SDH Støelice „Støelická osma“ Tradièní podzimní soutì
poøádaná SDH Støelice v po
árním útoku na prostranství u hasièky. • 14.9.2007 JUMPING DRUMS – etnická bubenická show 10:00 – Muzikoterapie 11:00 – Výchovný koncert Na pøírodním høišti v Zámeèku pro zdejší klienty. V pøípadì nepøíznivého poèasí se akce pøesouvá do haly ZŠ. Pøipravuje SEŠLOST. • 15.9.2007 VÝSTAVA DROBNÉHO ZVÍØECTVA ZO ÈSCH Moravské Bránice poøádá místní výstavu drobného zvíøectva s výstavkou dìtských kreseb
ákù MŠ a Zve dnech 15–16.9.2007 od 8:00 do 18:00. Bohatá tombola, zvou poøadatelé. • 15.9.2007ve 14:00 CYKLISTICKÉ ZÁVODY Skauti ze Støelic zvou dìti a mláde
od cca 6 let na cyklistické závody. Závody budou probíhat ve tøech a
ètyøech netradièních disciplinách. Sraz úèastníkù bude na høišti u ZŠ v sobotu 15.9.2007 ve 14:00 hod. • 20.9.2007 v 15:30 88 LET CESTY OD ZÁMEÈKU K ZÁMEÈKU Zveme vás na výstavu, která se koná pod záštitou Rady obce Støelice a její
vernisá
se uskuteèní v budovì OÚ Støelice. Výstava potrvá do 20.10.2007. Za obyvatele i pracovníky domova pro osoby se zdravotním posti
ením vás zveZámeèek Støelice. Mgr. J. Kubalèíková, øeditelka • 23.9.2007 v 16:00 FOTBALOVÉ UTKANÍ okresního pøeboru OFS Brno-venkov Støelice - Øíèany • 26.9.2007 v 9:00 TURNAJE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIENÍM V BOCCE Pøijmìte pozvání ke sledování turnaje, který se bude konat za úèasti 12 dru
stev v areálu domova pro osoby se zdravotním posti
ením Zámeèek Støelice, Tetèická 69/71 Støelice. Za poøadatele vedení Zámeèku.

STØELICKÝ ZPRAVODAJ

Nové knihy v obecní knihovnì Beletrie E. Adler J. Balabán P. Brycz C. Coulter M. Cunnigham J. Deaver E. Dreyer F. Forsyth M. Hejkalová P. Hùlová R. Kalenská S. King P. Král J. Kratochvíl A. May F. Michaels I. Obermannová P. Ouøedník N. Roberts A. Sapkowski M. Šanda J. Štroblová

Tenká èára
ivota Jsme tady Malá domù Urozená dáma Vzorové dny Modrá sféra Andìl smrti Afghánec Slepièí lásky Umìlohmotný tøípokoj Udìlej motýla Mlha Hm, èili Míra omylu Tajemství padesáti
en Pilátova
ena Vzdušné zámky V pìnì Ad acta Zakletá zemì Krev elfù (5 dílù) Kecanice Tøetí bøeh

Nauèná E. Bezzel P. David

Ptáci Jizerské hory s mapovým atlasem J. Hanzelka S èeskoslovenskou vlajkou a
na Kilimand
áro U. Hecker Stromy a keøe M. Kundera Kastrující stín svatého Garty R. Lu
a V Hitlerovì objetí A. Rausch Lexikon bylinky A. Mikšovic Umìní koktejlu G. Schmidt Efektivní myšlení Beletrie pro dìti a mláde
T. Brezina Pomsta èervené mumie T. Brezina 13 modrých koèek I. Bøezinová Rozpustilá ozvìna L. Daniels Koèka v hrobce L. Lanczová Náhradní princ J. R. R. Tolkien Húrinovy dìti J. Wilson Prùšviháøky J. Wilson Narozeniny

Nauèná pro dìti a mláde
T. Deary Dìsivì pravdivé
raloèí pøíbìhy Helena Ferdusová

INZERCE PRONÁJEM TÌLOCVIÈNY Obec Støelice, nám. Svobody 111/1, 66447 Støelice a Základní škola Støelice, Komenského 585/2, Støelice nabízejí pronájem v právì dokonèované rozšíøené tìlocviènì. Tìlocvièna je urèena pro provozování míèových her, zejména odbíjené, košíkové, tenisu. Cena za 1 hodinu pronájmu se bude pohybovat zhruba v rozmezí od 300,- Kè do 400,- Kè. Cena mù
e být ještì upravena. Zájemci se mohou informovat a hlásit u øeditele školy na tel. 547 239 210 nebo na Obecním úøadì na tel. 547 427 511 nebo na tel. 547 427 413. Zkušební provoz v tìlocviènì bude probíhat bìhem záøí, zahájení trvalého provozu se pøedpokládá od 1.10.2007.

Strana 4

Za sportem od záøí Naše babièka nám omládla. Po prázdninách se nám vrátila celá zrekreovaná, odpoèatá a s dobrou náladou. Však si to zaslou
ila. Jejich sedmdesát køí
kù na krku u
pøece na jejím pohybu bylo znát. U
posledních pár let jsme s ní jezdili po doktorech, absolvovala spoustu vyšetøení a dílèích operací, ale teprve nyní po zásadní operaci a lázeòské léèbì se cítí dobøe a má chu do
ivota. O èí
e babièce je tu øeè? No pøece o té naší – sokolovnì. Ano, ji
posledních pár let se do místní sokolovny investovaly nemalé finanèní prostøedky a tyto byly smìrovány do výmìny oken, ale pouze v
dy v rozsahu, který dovoloval rozpoèet. I na poèátku letošního roku to tak vypadalo,
e opìt probìhnou èásteèné opravy. Jedna vìc však byla nová a zásadní. Vìdìli jsme,
e sokolovnu ji
nebudou navštìvovat od podzimu dìti ze Základní školy s výukou tìlocviku. Tudí
jsme pøedcházeli i mo
nosti,
e by se mìly slo
ky Sokola cvièící v tìlocviènì ZŠ pøípadnì finanènì podílet na provozu a pøitom sokolovna odpoledne zela prázdnotou. Do této doby toti
ZŠ neplatila Sokolu a Sokol nehradil energie ZŠ. Proè bylo rozhodnutí jiné? Bylo smìrováno pøedevším snahou o poskytnutí plného servisu pro slo
ky Sokola, které se vrací po letech cvièit zpìt do sokolovny -
eny a dìti. Z tohoto dùvodu byla v prùbìhu kvìtna provedena výmìna dveøí mezi hlavním sálem a døívìjším kinosálem, který byl pøemìnìn na gymnastický sál. Zde je potøeba øíci,
e finanèní prostøedky byly jako ji
nìkolik let zpìtnì pou
ity z dotace od Obce Støelice a takté
z vlastních zdrojù. Tady mìla letošní investice skonèit, proto
e kapsa se vyprázdnila. Samotné vedení TJ Sokol však ji
nìkolik let trápí i havarijní situace støechy nad pøísálím sokolovny. Ostatnì i na valné hromadì se v tomto duchu valila vlna kritiky tímto smìrem. Proto výbor TJ ji
od poèátku roku vytváøel zvýšený tlak na orgány ÈOS, aby získal prostøedky na dotaèní titul – oprava støechy pøísálí. První kladné výsledky jsme zaznamenali poèátkem èervna, kdy se nám doneslo,
e by snad byly v letošním roce pro støelickou jednotu peníze uvolnìny. Jaké bylo však naše pøekvapení, kdy
jsme obdr
eli z ústøedí skuteèné rozhodnutí, které se však vztahovalo na dotaèní titul – oprava podlah v sálech sokolovny, o jeho
získání jsme usilovali více jak pøed osmi lety. Výbor tedy stál pøed zásadním rozhodnutím – buï dotaci nepøijmout a vrátit, anebo ji realizovat v plném rozsahu a získat zbytek penìz na dofinancování akce. Èást prostøedkù byla získána prostøednictvím pùjèky od Obce Støelice, èást se podaøila získat ze upy Jana Máchala. Za období prázdnin byla vymìnìna vìtratelná okna v hlavním sále, dveøe v obou šatnách, dále okna na galerii a jevišti. Probìhlo malování prakticky všech prostor vèetnì nátìrù. Podlaha galerie a sborovny byla znovu polo
eny a získaly novou krytinu. V hlavním sále byly èásteènì vytrhány parkety, nahrazeny novými, tak
e po závìreèném broušení a nátìrech vypadá jako nová. Zmìny doznaly i prostory obou šaten a toalet, upraveny byly prostory jevištì. Vzniklo nové zázemí pro ulo
ení náøadí odboru všestrannosti. Jen pro zajímavost uvádíme,
e pøi této akci bylo pou
ito pøes ètyøista kilo nátìrových hmot. Ve chvílích, kdy dr
íte v rukou tento Zpravodaj je sedmdesátiletá babièka sokolovna natìšená. Natìšená na ty, kteøí si do ní pøijdou od záøí zasportovat. Na ty, kteøí se sem pøijdou pobavit na spoleèenskou akci, ale hlavnì na ty, kteøí se k ní budou chovat jako k vlastní a také tak s ni zacházet. Vykonané dílo

Záøí 2007

STØELICKÝ ZPRAVODAJ

v letošním roce objemovì pøedstavuje èástku takøka pùl milionu korun. V èástce nejsou obsa
eny desítky a stovky brigádnických hodin. Na rekonstrukci sokolovny v roce 2007 se hlavní mìrou podílel výbor TJ a jeho dodavatelé. Nìkteøí aktivní pomocí, nìkteøí dobøe mínìnou radou, a nìkteøí alespoò konstruktivní kritikou. Kdyby hodnotil dnešní zdravotní stav sokolovny lékaø, asi by øekl – dosud jsme ji udr
ovali pomocí kapaèek a transfùzí, ale nyní jsme pøikroèili k zásadní operaci, která jí zaruèuje další plnohodnotný
ivot. Nám nepøísluší hodnotit. Hodnotit, ale i kritizovat budou její návštìvníci. Jak øíká zakladatel Sokola bratr Tyrš – NI ÈEST, NI SLÁVU – TUME SE. V pøíštím roce náš èeká zmínìná oprava støechy pøísálí. Tu bychom chtìli dokonèit do plánovaných oslav 100. výroèí od zalo
ení místní tìlocvièné jednoty SOKOL. Tak na shledanou v sokolovnì a cite se tu jako doma. Za TJ Sokol Støelice hospodáø TJ a Vaše babièka sokolovna

Rozvrh hodin TJ SOKOL na období od 1.9.2007 do 30.6.2008 sál míè. her

Pondìlí

gymnastický sál

sál míè. her

Úterý

gymnastický sál

sál míè. her

Støeda

gymnastický sál

sál míè. her

Ètvrtek

gymnastický sál

sál míè. her

Pátek

gymnastický sál

15 x x

x x

x x

51 51 51 52 x 21a 21a

x x

30

16 30 17 21b 21b 22 21b 21b 22

30 18 30 19 30 20 22 25 25 26b 26b 24 22 26a 26a 26b 26b 24

52

52

41

24 24

21 x x

30

30

x x

41

41

42 27

42 27

42 27

42

x x

53 53 53 54 54 54 34 23a 23a 23a 23b 23b 23b x

34 x

33 x

33 x

32 x

32 x

x x

x x

21a 21a 21a 21a

26b 26b 24 26a 26a 26b 26b 24

24 24

x x

x x

x x

x x

23a 23a 23a 23b 23b 23b 35 23a 23a 23a 23b 23b 23b x

27 x

27 x

27 x

42 32

42 32

**komerèní pronájem TJ **

x

x

35 x

35 x

Po dokonèení a uvedení do provozu nové TV pøi ZŠ je pøedjednán následující rozvrh: Ètvrtek Pátek

NOVÁ TV NOVÁ TV

ZŠ ZŠ

51 ZŠ

51 53

51 53

52 53

52 54

52 54

41 54

41 34

41 34

42 33

42 33

O podmínkách fungování a rozsahu hodin fotbalového oddílu se intenzivnì jedná s obcí Støelice. VŠESTRANNOST 21a rodièe a batolata 21b rodièe a dìti 22 nejmladší
actvo 23a
ákynì mladší 23b
ákynì starší 24 aerobic 25 zdravotní cvièení 26a
eny 1 26b
eny 2 27 mu
i KOŠÍKOVÁ 41
áci 42 mu
i

Mikulášková Duchoòová Vidláková Dole
alová Kalvodová, Dole
alová

VOLEJBAL 31 dorost slouèen s TJ Zastávka 32
eny 33 mu
i 34 mix dosp. 35 mix - old

Novotný Halasová Dubèák Sedláèek Vašulín

Hloušková Vašulínová Kremláèková Gregrová Pracný

Karafiát Kamil Karafiát Mirek

KOPANÁ v budovì pouze 15.10.- 15.4. 51 pøípravka Barša 52
áci Drahonský Rýzner 53 dorost 54 mu
i Ulbrich v tìchto prostorách hradí slo
ky SOKOLA nájemné

Strana 5

Záøí 2007

Vzpomínky paní Vlasty Trnkové Vznik nové ètvrti, Vršovice ve Støelicích (1. èást)

Tímto se sna
ím vám pøiblí
it
ivot a události, jak jsem je naèerpala z vlastních vzpomínek, ze vzpomínek mých rodièù a svých vrstevníkù. Bytová tíseò po první svìtové válce nutila mladé rodiny hledat mo
nosti, jak tuto situaci øešit. Byli to hlavnì zamìstnanci ÈSD v Brnì, nìkteøí co se vrátili z Vídnì do svobodné vlasti, ale i místní obyvatelé a rodiny z blízkého okolí. Tehdy se jeden z tìchto zájemcù o bydlení pan Ján, který pocházel z Budišova, seznámil se stavitelem Brázdou z Tøebíèe a ten pøislíbil výstavbu rodinných domkù. Utvoøilo se tedy stavební dru
stvo, které vykoupilo pozemky a les rozkládající se proti støelickému nádra
í na zmolovitém svahu. Èást lesa vlastnil majitel, a
z Dubu na Hané, kam pan Krejèí a mùj otec Josef Veselý tenkrát zajeli, aby ji vykoupili. Stavìt se zapoèalo na jaøe roku 1922 a tého
roku v øíjnu byly domky pøipraveny k nastìhování na klíè, aèkoli v té dobì nebyla k dispozici dnes bì
ná mechanizace. Pak byla zahájena výstavba dnešní Tetèické a Vršovické ulice. Všechny domky byly vybaveny prádelnami, co
byl na tu dobu urèitý pokrok. První podkrovní domek postavený naproti nádra
í, zabydlela poèetná rodina elektrikáøe pana Kuèery z Damboøic. V posledním domku u silnice nad nádra
ím bydleli Jánovi. Pan Ján mìl v pøístavku domku stolaøskou dílnu. Pozdìji zamìstnával jednoho a
dva tovaryše. Mezi tìmito domky byly dva podkrovní dvojdomky. Vedle Kuèerù bydleli starší man
elé Vilkovi. Jejich sousedé byli Kudláèkovi, obojí z Brna. Dále bydleli Svobodovi se ètyømi témìø dospìlými syny. Jeden z nich byl zvìrolékaø. Vedle pak bydlela rodina zámeèníka ÈSD pana Františka Hejla (z Vídnì). První nízký dvojdomek zakoupili man
elé Veèeøovi se tøemi dcerami (té
z Vídnì), se starými sousedy Michalcovými pøistìhoval se soused ze slovácka, druhá desetièlenná rodina Cupalova a pana Josefa Veselého (veselého jménem i svou povahou) mého otce i se dvìma malými syny. Já jsem uzøela svìtlo svìta u
v novém domovì, jako první narozená obèanka v nové ètvrti Støelic. Vedle nás v samostatném podkrovním domku bydlel pan Michalec mladší se svou man
elkou a tehdy osmiletými syny pøi-

stìhovali z Rosic. Naproti stojící rohový dùm zakoupili sourozenci ákovi rovnì
z Rosic. Paní áková vyuèovala na zdejší škole ruèní práce a pozdìji, a
se o
enil nejmladší ze sourozencù ákových, tak i jeho paní vyuèovala na obecné škole. Dále
ila rodina Krejèova se dvìma odrostlými dcerami. Tøetí dcera, nynìjší paní Hošková, se narodila a
v roce 1925. Z druhé strany tohoto dvojdomku bydlel opìt man
elský pár z rodiny ákù. Pan Jiljí Krejèí mìl tedy za sousedy z pravé strany pana Jaroslava áka a z levé strany pana Emila áka. Za druhé svìtové války provdáním své prostøední dcery dostal za zetì pana Ferdu áka, který byl povoláním krejèí. Pan Jiljí Krejèí poskytl mladému páru ubytování. Mistr krejèí mìl v jedné místnosti dílnu. Bylo tedy nìkdy slo
ité poslat tázající ho se na správnou adresu. Další dvojdomek zabydlela rodina Juøicova s dvouletou Lidkou, Pøemysl se narodil v roce 1925. Následovala rodina Bartoòkova ze Støelic, pøistìhovali se s pùlroèním Vlastíkem, a
e neštìstí nechodí po horách ale po lidech, po èase zùstala paní Bartoòková vdovou se tøemi dìtmi, sedmiletým Vlastíkem, pìtiletou Jaruškou (dnes paní Holešovská a tøíletou Maøenkou). Paní Smutná-Bartoòková všechny své tøi dìti vzornì vychovala. Pan Bartonìk byl pøejet vlakem pøi výkonu slu
by jako zamìstnanec
eleznièní slu
by. Poslední dvojdomek zakoupili man
elé Vojtovi a Sperátovi z Vídnì. Celkem to bylo 18 rodinných domkù. Jako ka
dý zaèátek je tì
ký, mìli noví obyvatelé skuteènì tvrdé podmínky. Spíše cesta ne
silnice byla v kopci jílovitá, pøi dešti témìø neschùdná. Jako u
itková voda se vyu
ívala ka
dá kapka dešovky. Nejvìtší potí
e byly však s pitnou vodou. Obèané pro ni chodili pøes kolejištì na støelické nádra
í k hydrantu zøízeném k plnìní tendrù lokomotiv. Vodu nosili na vahadlech, které mìli pøes ramena (na øetìzech vahadel visely buï dvì putny nebo kbelíky na vodu). Tak nosili z poèátku vodu i ze studny zbudované pozdìji u Vaneckého kouta. Postupnì se zastavovaly volné stavební parcely, pøibývalo obyvatel, a tak se nakonec všichni rozhodli zbudovat na vlastní náklady studnu pro spoleèný vodovod. Bohu
el tato akce stála i jeden lidský
ivot. Pan Janíèek byl pøi práci zasa
en elektrickým proudem, co
zavinila firma, která mìla vadnou elektroinstalaci nejištìnou zemìním. Po tomto neštìstí byla provedena nová odborná instalace firmou Bovery-Brown. Dru
stvo mìlo svého pøedsedu pana Michalce, pokladníka pana Veselého a správce pana Kuèeru. Postupnì se výbor dru
stva doplòoval, všechny funkce byly dobrovolné, jenom správce, který se staral o chod èerpadla a motoru, dostával malou odmìnu. Dru
stvo postupnì dosáhlo 35 èlenù, kteøí se podíleli èástkou 3.500,- Kè na budování a rozvodu vodovodu. Zprvu byly rozestavìny hydranty pro nìkolik domù. Postupnì se však voda rozvádìla do jednotlivých domácností. Pozdìji pøevzal starost o vodojem pøevá
nì pan Juøica. V roce 1927 pokraèovala výstavba rodinným domem man
elù Hanzelkových a Svitáèkových, tehdy se sedmiletou Vìrkou a pìtiletým synem Vladimírem (dnes všem známým z poøadu „Hovory H.“) a spoluzakladatelem „Laterny magiky“. Na jejich domek navazovaly domy Pøibylových a Pektoøíkových. Pro stavbu domku nechali vykácet jen nejnutnìjší porost, tak
e jejich obydlí jako by vykukovalo z jedlového èi borového lesa. V roce 1963 prodali dùm Novosadùm, kteøí k potìše své a kolemjdoucích pùvodní ráz zahrady zachovali a v panu Novosadovi získala støelická hudební škola nadaného a zkušeného uèitele. Po pravé stranì

STØELICKÝ ZPRAVODAJ byl vedle Janíèkù postaven domek Smutných vedle rodinný dùm Heroschových. Støelické nádra
í s typickou fasádou v kombinaci èervených cihel se svìtlou omítkou, je
mìlo v létì plná okna kvìtù, záøilo v
dycky èistotou. Pøi odjezdech vlakù stával na perónì i pan pøednosta – v létì v letní uniformì, tmavomodré èepici blùze a ve snìhobílých kalhotách. Patøilo to všechno nìjak dohromady. Nádra
ní zahrádky bývaly jedna hezèí ne
druhá. Mezi zahrádkami byla tak asi jen a pùl metru široká proluka, uprostøed ní byla studna s kovovou tabulkou „Pitná voda“. Tuto studnu vyu
ívala odrostlejší mláde
– tehdy Frantík Hejl a nìkteøí mladší ze sourozencù Cupalových, Kuèerových a Dvoøákových – jako pøíle
itost k malému prázdninovému výdìlku. V parních letních dnech, bìhávali hlavnì kolem odpoledních a veèerních vlakù, v jedné ruce bílý smaltovaný d
bán, v druhé ruce, tøi a
ètyøi pùllitrové sklenice a vyvolávali „èerstvá voda“. Sklenice vody byla za dvacet haléøù. Nìkdy se stávalo,
e jim „pan zákazník ujel i se sklenicí bez zaplacení“. Tato vìková skupina nás mladší také dokázala pobavit. Hrávali nám divadla. Byla to pro nás vzácná událost. Seøadili jsme se u Jánových a prùvodem kolem Kuèerových jsme šli nynìjší Vršovickou ulicí na „Skalku“ (Dosud volné místo mezi Pøibylovými a Novosadovými). Nahoøe mezi stromy u
mìli herci umetené jevištì ohranièené starými dekami. A my diváci jsme sedìli dole, dìvèata ta obyèejnì s panenkami, to aby bylo víc divákù, chlapci byli pøevá
nì starší, ale
ádní gentlmeni – obsadili v
dy lepší místa, nìjaké ty brdky a paøízky. Hrávali nám pohádky klasické, ale i jimi vymyšlené. Mirek Michalcù hrával èasto krále. Nedávno jsem si na ty èasy se smíchem zavzpomínala s Tomášem Dvoøákem. Svìøil se mi, jak by si byl taky rád zahrál prince, ale ostatní mu svìøili jen roli malého Baculíka. Další pozemky po levé stranì byly rozprodány na zahrady, ponìvad
jsou v pøíkrém svahu, tudí
pro stavbu nevhodné. Pravou stranu ulice dostavìly rodiny Hejdukova, Weberova, Antošova, Linhartova a ukonèena je ulice nájemním domem – Krejèíøovou vilou (Èermákovou). Koncem kvìtna roku 1928 v den výstavy soudobé kultury, první výstavy na novì zøízeném brnìnském výstavišti – se ve Støelicích konal tzv. výlet na malém plácku, upraveném to prostranství mezi vysokými stromy v místech, kde dnes bydlí Popkovi. Po setmìní jsme tenkrát obdivovali první ohòostroj, který záøil z Brna daleko do kraje. Pozdìji vršoviètí obèané upravili další podobné dva výletní plácky, jeden ve Vaneckém koutì, druhý v Panské lišce. Rùzné politické strany tam poøádaly zábavná odpoledne s programem i tombolou a veèer taneèní zábavu. O rùzné kuplety a scénky se v
dycky dokázali postarat vtipní místní obèané, èasto èlenové ochotnických divadel. Vìøím,
e na pana Rudolfa Schincla, Pepíka Pernu a paní Miladu Antošovou a další mnozí dodnes vzpomínají. Toto prostranství kolem studny vršovického vodovodu, nám v dospívání slou
ilo, jako volejbalové høištì. Vlastnoruènì jsme si z provázkù vyrobili sí a naše schùzky se neomezily jen na prázdniny. Do školy jsme tehdy chodili nìkolikrát v týdnu i na odpoledne, jen ètvrtky bývaly volné. Za špatného poèasí to zrovna nebyla nejpøíjemnìjší procházka. O jízdì na kole do školy se nám ani nesnilo. Jen v roce 1928 za tøeskutých mrazù vozily své nejmenší
áèky maminky na saních zabalené v dekách a
do školy. A to jsme ještì jednou a
dvakrát v týdnu bì
eli do cvièení, nejprve k Pernùm, pozdìji do sokolovny. Byly to drsné podmínky, ale myslím,
e nám nebyly na škodu.

Strana 6 Ve školním vìku nám byla høištìm pomìrnì rovná a klidná ulice pøed Bartoòkovými , kde za pøíznivého poèasí jsme se scházívali. Hrávali jsme zde míèové hry, na zaháòku, na oveèky a medvìdy, paléstr – to bylo jakési pinkání pálkami, co nám tatínci vyrobili. Naše první míèky na paléstr byly „pucky“, co nám maminky udìlaly z hadøíkù, vycpaly odstøišky a pøevázaly re
nou nití do tvaru kulièky. Zanedlouho nato zaèaly tenisáèky, s tìmi se nám lépe hrálo. Maminky èasto sedávaly na betonové zídce Svitáèkovi zahrádky (ostatní zahrádky byly oploceny døevìnými tyèkovými plùtky) a vyprávìly nám zá
itky ze svých mladých let i rùzné jiné zá
itky. Vzpomínám si na jednu pøíhodu, kterou nám, pozdìji (a
za druhé svìtové války) na této zídce vyprávìla sestra paní Svitáèkové, která tenkrát vyuèovala na dvoutøídce v Èuèicích. Nìmèinu neprobírala s dìtmi nijak vá
nì. Hùøe bylo, kdy
pøišel pan inspektor. Sna
ila se dìtem pomáhat jak se dalo. „Co je to kde sedíme?“ Tøída! Jak se øekne tøída? No pøece „die Klasse.“ Pan inspektor vy
adoval celou vìtu. Dlouho nic – a
nakonec se pøihlásil jeden
áèek a vyhrkl: „Naše huse
eró klase.“ Naštìstí za dveømi i pan inspektor bral tento nedostatek s humorem. Také jsme si èasto spoleènì zazpívali. Døíve se vùbec pøi ka
dé pøíle
itosti zpívalo. Nìkteøí z nás také chodívali na veksl. To byla levná vzájemná výmìnná výuka dìtí nìmeckého a èeského jazyka. Mívali jsme o prázdninách i rùzné povinnosti. V ka
dé domácnosti byly drùbe
, nìkde i koza a prasátko. O
ních jsme chodívali na klásky, ve vyšším vìku – za války i na
nì na „Jégrhóz“ (myslivnu), ale také na výpomoc k místním rolníkùm. Moøe nám nahrazovala Bobrava pod
elezòákem, Èí
kovo nebo radostické koupalištì, ale i èasto Støíbský mlýn u Ivanèic. Velkou úlevu v nemoci nám skýtal tehdy mladý laskavý pan doktor Šafránek, který si v roce 1931 otevøel soukromou ordinaci v obci. Døíve jsme jezdili do Rosic k panu doktoru Petr
elovi nebo do Bosonoh k panu doktoru Polcarovi. Pomalu mizely zmolky, ve kterých jsme si rádi hrávali, zaèaly se kácet zbytky lesa, paseky s mladými doubky kam nìkteré hospodynì chodily pást kozy, prostì okolí se zmìnilo. Pan stavitel Martin Pavlík zakoupil parcely a zaèal stavìt prostøední ulici. Dole na rohu této ulice si zaøídil pan Kozel øeznictví a uzenáøství, naproti si paní Olga Holešovská otevøela obchod se smíšeným zbo
ím a její mu
Jaroslav Holešovský, muzikant støelické kapely, vyuèoval vršovické dìti høe na housle. Další obchod patøil panu Eliášovi Holešovskému, jeho
dospìlý syn si v tém
e domì pozdìji zaøídil holièství a kadeønictví. Byly tedy dva obchody stejného jména vzdálené od sebe sotva 50 metrù, øíkalo se tady u Páteèkù. Zvykli si na tuto pøezdívku – hlavnì
e obchody kvetly. V domì u Höklù zaøídila prodejnu vzájemnost „Vèela“, kde se kromì potravin prodávalo i prùmyslové zbo
í. Dole na konci ulice ve své zahradì v rohu si otevøel pan Kavalec trafiku s prodejem kuøiva, denního tisku a školních potøeb. O mléko se zase postarala paní Káòová. Ka
dý den èasnì ráno nastartovala svùj automobil – malý to
ebøiòáèek s pìtadvacetilitrovými konvemi mléka. Zapøáhla velkého psa, z druhé strany oje si stoupla sama a opatøena popruhem polo
eným pøes rameno pomáhala psu táhnout vozík. Dodávala mléko pøímo do domácností. Nemìla to lehké
ivobytí. Pozdìji si v jedné místnosti svého domku zaøídila mlékárnu. Chleba a peèivo jsme zásluhou pekaøe pana Tomáše Smutného dostávali té
do domu. Pøibyli i øemeslníci, krejèí pan Grégr, malíø

Záøí 2007 a natìraè pan Kabelka. Poslední dùm s kupolovitou støechou v prostøední ulici odkoupil od Skyøíkù øíšský Èech, umìlecký øezbáø pan Kotrba se ètyømi syny a dcerou. Pan Heøman Kotrba (øezbáø) a pan Karel Kotrba (pozlacovaè) nejen
e vyzdobili svými umìleckými díly rùzná místa v naši obci, naší radnici, zdravotní støedisko, mysliveckou chatu „Výrovku“ a jiné, ale hlavnì restaurovali a renovovali mnoho kostelù a jiných kulturních památek, v Èechách, na Moravì, na Slovensku i v cizinì. Polychromovaná a pozlacená kopie Buchlovské Madony, polychromovaná a pozlacená kopie Poslední veèeøe Pánì z Levoèského kostela, renovované tìmito støelickými umìlci, putovaly v roce 1958 na svìtovou výstavu do Bruselu a pozdìji pak do Paøí
e. Ve své dílnì na brnìnském Petrovì oba mistøi vychovali øadu svých pokraèovatelù, z nich napøíklad pan Vlèek a pan Bartl z vdìèností a láskou na nì vzpomínají. Poslední, nynìjší Píseèná ulice, byla stavìna postupnì podél ji
vybudovaných komunikací celkem bez problémù. Vzhledem k tomu,
e nebyl rozvinut motorismus, výlety a vycházky jsme absolvovaly hlavnì po svých. O to byly bohatší zá
itky. Kratší nedìlní vycházky smìøovaly vìtšinou k Zámeèku. Tuto budovu si nechal stavìt v roce 1912 hrabì Albert Herberstein z Rosic. Byl však velký karbaník a hýøil. Asi za rok prohrál stavbu v kartách. Výhercem byl jeho pøítel. Ve snaze napravit svou sázku, odpustil mu. Ale kdy
se situace za èas opakovala, rozhodl se nový nabyvatel k solidnímu odprodeji do spolehlivých rukou. Tak se stal novým majitelem Øád dominikánek, a sice v roce 1914. Vzhledem k stí
ené situaci vlivem první svìtové války, byl Zámeèek dostavìn koncem roku 1917. V roce 1919 zde byl zøízen domov pro mentálnì posti
ené dìti. Dcera hrabìte Herbersteina byla pravým opakem svého otce. Mìla velmi ušlechtilé zájmy. V jedné svìtnièce mìla sbírku panenek v rùzných krojích. Nechybìl tu ani kyjovský, píšanský a plzeòský. Byli tu i kroje cizích státù. Škoda jen,
e nebyla zachována pùvodní podoba této budovy, by se znaènými náklady na opravy. Do rázu úseku této krajiny pìknì zapadá vila „Irena“. Vilu si nechal postavit úøedník rakousko-uherských drah pan Macíèek. Jeho
ena se za svobodna jmenovala Koroptvièková. Jméno Irena bylo jméno jejich dcery. Dùm byl pozdìji prodán zchudlé baronce, která zde
ila se starým sluhou. Kdy
zemøela, její ostatky byly pøevezeny do Vídnì do spoleèné rodinné hrobky. Dalším majitelem byl ministr Stránský, jedna dcera se provdala za vládního úøedníka Paukerta, druhá si vzala architekta Králíka. Syn pracoval v diplomatických slu
bách. Vilu pozdìji prodali ministru Kroftovi. Dìdièkou se stala jeho vnuèka. Název vily „Irena“ umístìný nad vchodem se uchoval dlouho. Tuším,
e a
do roku 1937-38. Z doslechu jsem zjistila,
e se zde nacházela sbírka støelných zbraní, nic konkrétního o tom však nevím. V roce 1939 koupili tento dùm man
elé Kalodovi. Od Zámeèku pøi vstupu na Znojemskou tra (ohbí tratì) byly znatelné vìtší dolíky, kde bývaly bunkry a pøístøešky na rùzné matriály a pomùcky Italských dìlníkù, kteøí se podíleli nìkdy v osmdesátých letech minulého století na výstavbì této trati. Mìli prý zkušenosti se stavbami z klenutých cihel. Tomu by odpovídaly kanálky a tunelky oproti Zámeèku i podjezd pod znojemskou tratí. Tito Italové vaøili na podzim s místními obèany povidlí. Tradièní kotle byly volnì postaveny v místech, kde dnes stojí dùm pana Františka Holešovského (Tetèická ulice proti nádra
í). Pan Klíma, otec nejstarší

STØELICKÝ ZPRAVODAJ obèanky naší obce paní Bo
eny Smutné (má 97 rokù a obdivuhodnou pamì), jí tento zá
itek vyprávìl. Po znojemské trati pøes
elezný most bývala èastá vycházka lesem. Vpravo u cesty vedoucí pøes Buèín a Hlínu stávala letitá lípa zvláštního tvaru, jako by byla zasazena obrácenì. O této lípì se vyprávìla povìst,
e tudy vedli odsouzence na popravu, který tvrdil,
e je nevinen. Kdy
nemìl
ádných dùkazù o své nevinì, po
ádal, aby mu
který se chystal sázet tøi mladé lípky, zasadil jednu z nich koøeny vzhùru. Pokud se ujme, bude dùkazem jeho neviny. Lípa opravdu vyrašila, a mu
byl zachránìn. Druhá èást èlánku bude uveøejnìna v pøíštím vydání Støelického zpravodaje. Zpracoval Milan Coufal

Inzerce

ÈIŠTÌNÍ KOBERCÙ A ÈALOUNÌNÍ JOSEF BÁÒA Brno - Starý Lískovec

Te l . : 6 0 5 9 8 3 8 5 3

HLEDÁME PANÍ NA HLÍDÁNÍ DÌTÍ Mladí man
elé ze Støelic hledají paní pro pøíle
itostné hlídání dívky (5 rokù) a chlapce (4roky).

Telefon: 737 807 826 Info k vydávání Støelického zpravodaje Vá
ení spoluobèané, smyslem Støelického zpravodaje je vás informovat o dìní v naší obci. Velmi bychom si pøáli, aby vám Zpravodaj pøinášel informace pro vás u
iteèné a informace, které vás opravdu zajímají. Proto vás chceme upozornit,
e i vy máte mo
nost se podílet na jeho obsahu svými podnìty a èlánky, které mù
ete zasílat na e-mail: [email protected], nebo osobnì pøedat na radnici, v pokladnì paní Liškové. Inzerci do Støelického zpravodaje mù
ete podávat na výše uvedené kontakty. Zde se takté
dozvíte podmínky inzerce a cenu za zveøejnìní inzerce. Datová uzávìrka pøíjmu èlánku do pøíštího vydání è. 10/2007 je 24.9.2007. Redakce Støelického zpravodaje

Støelický zpravodaj, mìsíèník, èíslo 9/2007. Toto èíslo vychází 1.9.2007. Vydavatel Úøad obce Støelice, nám. Svobody 1, 664 47 Støelice, IÈO: 282618. Registraèní èíslo MK ÈR E 10173.