Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o.

Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory Sociální práce

Vedoucí práce: Mgr. Marcela Danišová

Čelákovice 2011

Vypracoval: Miroslav Frýba

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitoval. Jsem si vědom, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Jičín, 1. 4. 2011

Miroslav Frýba

2

Poděkování

Rád bych poděkoval paní Mgr. Marcele Danišové za její připomínky a rady při metodickém vedení mé absolventské práce. Také bych chtěl poděkovat paní Daně Maternové, která mi přispěla informacemi, které jsem uplatnil ve své práci.

3

Obsah Úvod .................................................................................................................................. 5 1 Cíle práce .................................................................................................................. 7 2 Teoretická část .......................................................................................................... 8 2.1 Systém dávek státní sociální podpory ................................................................ 8 2.2 Dávka rodičovský příspěvek ............................................................................. 11 2.3 Podmínky nároku na dávku .............................................................................. 12 2.3.1 Oprávněná osoba ...................................................................................... 13 2.3.2 Trvalý pobyt .............................................................................................. 13 2.3.3 Prominutí podmínky trvalého pobytu ...................................................... 14 2.3.4 Rodina ....................................................................................................... 14 2.3.5 Rodič ......................................................................................................... 15 2.3.6 Podmínka celodenní řádné péče .............................................................. 15 2.4 Výše rodičovského příspěvku ........................................................................... 17 2.4.1 Příspěvek na péči ...................................................................................... 20 2.4.2 Peněžitá pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem ............................................................................................................... 21 2.5 Rychlosti čerpání dávky .................................................................................... 22 2.5.1 Čerpání dávky do dvou let věku dítěte. .................................................... 23 2.5.2 Čerpání dávky do tří let věku dítěte. ........................................................ 24 2.5.3 Čerpání dávky rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte .................... 25 2.5.4 Čerpání dávky do patnácti let věku dítěte ................................................ 25 2.6 Návštěva předškolního zařízení ....................................................................... 26 2.6.1 Návštěva jeslí, mateřské školy nebo obdobného zařízení pro děti .......... 27 2.7 Přeplatek na dávce rodičovský příspěvek ........................................................ 28 2.8 Koordinace dávky rodičovský příspěvek v rámci Evropské unie ...................... 28 3 Praktická část .......................................................................................................... 29 3.1 Cíl výzkumu ...................................................................................................... 29 3.2 Metoda výzkumu a výzkumné nástroje ........................................................... 29 3.3 Sběr dat z terénu .............................................................................................. 29 3.4 Analýza dat ....................................................................................................... 30 3.4.1 Výše finančních prostředků ...................................................................... 30 3.4.2 Vývoj počtu žadatelů o rodičovský příspěvek ........................................... 33 3.4.3 Vývoj počtu žadatelů žen a mužů v posledních třech letech.................... 34 3.4.4 Četnost provedení volby doby čerpání rodičovského příspěvku ............. 36 3.4.5 Neoprávněné čerpání dávky ..................................................................... 38 3.4.6 Příčiny vzniku přeplatků ............................................................................ 38 3.5 Shrnutí výsledků ............................................................................................... 42 4 Diskuze .................................................................................................................... 44 Závěr ............................................................................................................................... 48 Peзюмe ........................................................................................................................... 49 Bibliografie ...................................................................................................................... 51

4

Úvod Při výběru tématu absolventské práce „ Rodičovský příspěvek – dávka státní sociální podpory“ jsem byl ovlivněn mojí profesí. Pracuji na kontaktním pracovišti Jičín, krajské pobočky v Hradci Králové Úřadu práce České republiky, na oddělení státní sociální podpory. V současné době jako vedoucí oddělení. S agendou dávek státní sociální podpory se pracovně setkávám od vzniku uvedeného dávkového systému. Proto jsem měl možnost sledovat jeho postupný vývoj.

Moje práce je zaměřena na jednu z dávek státní sociální podpory a to konkrétně na dávku rodičovský příspěvek. Cílem absolventské práce je zkoumat rodičovský příspěvek jako finanční pomoc státu rodinám s dětmi. Zpracovat získaná data z území okresu Jičín.

Teoretická část absolventské práce se zabývá systémem dávek státní sociální podpory jako takovým se zaměřením na problematiku dávky rodičovský příspěvek. Systém dávek státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Rodičovský příspěvek je poměrně složitá dávka systému státní sociální podpory se spoustou výjimek. Postupně jsou řešeny základní podmínky nároku na dávku, výše dávky, možnosti rychlosti čerpání dávky, návštěva předškolního zařízení, vliv zdravotního postižení dětí na dávku, vznik přeplatků na dávce a možná koordinace dávky rodičovský příspěvek v rámci Evropské unie.

Praktická část absolventské práce se věnuje analyzování získaných dat z území okresu Jičín a zkoumání dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek jako pomoci státu rodinám s dětmi. K tomuto zkoumání byla využita sekundární analýza dat. Cílem výzkumu bylo analyzovat získaná data z území okresu Jičín se zaměřením na dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek. Zkoumala se výše finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory a výše finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku. Také vývoj počtu žadatelů o rodičovský příspěvek, počet žadatelů žen a mužů v posledních třech letech, četnost provedení 5

volby doby čerpání rodičovského příspěvku, neoprávněné čerpání dávky rodičovský příspěvek v posledních třech letech a příčiny vzniku přeplatků na dávce.

6

1 Cíle práce Zkoumat rodičovský příspěvek jako finanční pomoc státu rodinám s dětmi. Zpracovat získaná data z území okresu Jičín.

7

2 Teoretická část

2.1 Systém dávek státní sociální podpory Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který 26. května 1995 přijal Parlament České republiky, byl jedním ze zákonů, kterým byla po roce 1989 realizována sociální reforma v České republice. Sociální reforma zásadně změnila roli státu v sociální politice. Došlo k odklonu od státního paternalismu k participaci. Před zavedením nového systému státní sociální podpory stát analyzoval a definoval sociální situace u kterých se rozhodl podílet na jejich řešení formou nárokových dávek. Jako příklad lze uvést narození dítěte. Náklady související s narozením dítěte, s péčí o dítě, se založením rodiny nemohou být často kryty z výdělečné činnosti rodičů. Rodiče nebývají majetní, někteří nemají ani žádné úspory. Příjem rodičů je v tomto období omezen péčí o dítě. Také situace neúplných rodin, rodin s dětmi bez vlastního příjmu, rodin s postiženým dítětem nebo rodičem. Dříve vyplácené dávky byly poskytovány plošně bez ohledu na příjmovou situaci rodiny. Pokud by dřívější dávky byly nadále poskytovány bez ohledu na vývoj cena a mezd, přestaly by být pro nízko příjmové rodiny pomocí. Jejich valorizací by došlo k zachování jejich reálné úrovně, ale dávky by nadále byly poskytovány i rodinám, které pomoc státu vzhledem ke svým příjmům nepotřebují a jsou schopny nastalé sociální situace řešit sami bez pomoci. *BŘESKÁ, 1995]

Systém dávek státní sociální podpory sjednotil dříve poskytované státní sociální dávky, které podporovaly převážně rodiny s dětmi, v některých případech i ostatní občany do jednoho celku. Zavedl nové dávky, které reagovaly na dříve neřešené sociální situace. Transformoval také dávky poskytované z jiných systémů, například ze systému sociální péče nebo nemocenského pojištění. Zavedl jasně stanovený valorizační mechanismus dávek. Snížil rizika možného duplicitního vyplacení dávek pomocí nastaveného kontrolního mechanismu. Byla vytvořena centrální databáze duplicit, která vyhodnocuje údaje získané ze všech pracovišť státní sociální podpory.

8

Systém není pojistným systémem. To znamená, že si nárok na dávky žadatelé mohou uplatnit, aniž by museli platit nějaké pojištění. Dávky mají obligatorní charakter. Jde o nárokové dávky. Pokud žadatel o dávku požádá a splní podmínky dané zákonem, musí mu být dávka poskytnuta.

Dávky přestaly být poskytovány plošně. Dávky státní sociální podpory se dělí na dávky netestované a testované. Do nově vzniklých dávek státní sociální podpory byly transformovány dříve vyplácené dávky. Výčet dávek státní sociální podpory a dávek, které byly do systému transformovány, je uveden v tabulce 1.

Do současné doby prošel systém dávek řadou různých změn, které vyplývaly z mnoha novel zákona o státní sociální podpoře. Postupem času se měnil počet poskytovaných dávek. Některé dávky byly do systému nově zaváděny, většinou pouze na určitou dobu, některé původní dávky zanikly a u některých dávek došlo ke změnám jejich koncepce.

Přehled dávek státní sociální podpory, které jsou poskytovány v současné době.

Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu (testované): -

Přídavek na dítě

-

Příspěvek na bydlení

-

Porodné

Dávky, které nejsou poskytovány v závislosti na výši příjmu (netestované): -

Rodičovský příspěvek

-

Dávky pěstounské péče

-

Pohřebné

Zrušené dávky z původních dávek státní sociální podpory: - Zaopatřovací příspěvek - Příspěvek na dopravu - Sociální příplatek (od 1. 1. 2011 je poskytován pouze v omezeném rozsahu na přechodnou dobu dvou let) 9

transformované dávky

název dávky v systému státní sociální podpory

Přídavek na dítě

název dávky

typ dávky

plátce dávky

Přídavky na děti

dávka nemocenského

zaměstnavatelé, OSSZ,

pojištění

ozbrojené složky

Výchovné

dávka důchodového

ČSSZ, ozbrojené složky

k důchodům

zabezpečení

Příplatek k přídavkům na



děti

pojištění

ozbrojené složky

Příplatek k výchovnému

dávka důchodového


zabezpečení Sociální příplatek


Státní vyrovnávací

státní dávka

příspěvek

zaměstnavatelé, OSSZ, ČSSZ, ozbrojené složky

Část dotací

dotace ze státního


na koleje a menzy

rozpočtu

rozpočtu přes MŠMT

Část dotací



na žákovské jízdné

rozpočtu

rozpočtu přes MD


státní dávka

zaměstnavatelé, OSSZ, ozbrojené složky

Podpora při narození



dítěte

pojištění nebo


důchodového zabezpečení

Porodné Příspěvek při narození tří

dávka sociální péče

pověřené obecní úřady

Zaopatřovací příspěvek

státní dávka

OSSZ

Opakující se dávky

státní dávky

Okresní úřady

dávky sociální péče

Okresní úřady



pojištění nebo


a více dětí Zaopatřovací příspěvek

Dávky

pěstounské péče

pěstounské péče

Jednorázové dávky pěstounské péče Pohřebné

Pohřebné

důchodového zabezpečení státní dávka

OSSZ

Příspěvek na nájemné

státní dávka

pověřené obecní úřady

Příspěvek

Část dotací na žákovské



na dopravu

jízdné

rozpočtu

rozpočtu přes MD

Příspěvek na bydlení

Příspěvek na úhradu bytu vojáka

Tabulka 1: Přehled dávek státní sociální podpory s přehledem transformovaných dávek do systému státní sociální podpory – v době vzniku systému *BŘESKÁ, 1995+

10

Seznam použitých zkratek v tabulce 1: OSSZ – okresní správy sociálního zabezpečení ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení MD – Ministerstvo dopravy MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

2.2 Dávka rodičovský příspěvek Narození potomka je pro většinu rodičů radostnou událostí. Vše co rodiče doposud zažívali je najednou jiné než dříve, vše dostává jiný smysl. S radostí přichází i nutnost řešit péči o dítě. Dnes není mnoho rodičů, kterým by při péči o narozené dítě pomáhali jejich rodiče. Většinou jsou vzhledem k jejich věku sami výdělečně činní a zpravidla nebydlí společně s dětmi. Pracující matky mohou šest až osm týdnům před plánovaným narozením dítěte požádat o peněžitou pomoc v mateřství, která je dávkou nemocenského pojištění. Uvedená dávka je jednou z dávek, která rodičům pomáhá překlenout vzniklou sociální situaci a vyrovnat se s poklesem příjmů rodiny. Rodina se narozením dítěte dostává do situace, že má více členů, ale její příjmy se nezvýší. Většinou dochází k poklesu příjmů rodiny. V rodinách, kde matka před narozením dítěte nepracovala, bývá finanční situace rodiny ještě složitější. Péče o dítě není jednoduchá a je časově i finančně náročná.

Rodičovský příspěvek je dávka státní sociální podpory, která je určena rodiči pečujícímu o malé dítě. V současné době se v praxi setkáváme s péčí otců, ale péče o dítě matkou stále převládá. Je to dáno i tím, že matky zpravidla nedosahují tak velkých příjmů jako otcové. Matky také většinou nastupují před narozením dítěte na mateřskou dovolenou a je jim poskytována peněžitá pomoc v mateřství. U matek po mateřské dovolené následuje rodičovská dovolená, která trvá do třech let věku dítěte. Pečující rodič nebývá výdělečně činný, nebo tuto činnost vykonává velmi omezeně. Právě takovému rodiči, který pečuje o malé dítě a z důvodu této péče nemůže vykonávat výdělečnou činnost nebo ji vykonává omezeně, je státní dávka rodičovský příspěvek určena.

11

Dávka rodičovský příspěvek nepatří mezi testované dávky. To znamená, že dávka není poskytována v závislosti na výši příjmů v rodině.

2.3 Podmínky nároku na dávku Současná koncepce dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek vychází ze zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, který nabyl účinnost dne 1. 1. 2008. Tento zákon mimo jiných zákonů změnil zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Uvedenou novelu je možné považovat za největší změnu koncepce dávky rodičovský příspěvek od vzniku systému dávek státní sociální podpory. Před novelou byla dávka poskytována rodiči, který osobně celodenně a řádně pečoval o dítě do čtyř let věku, nebo o dítě do sedmi let věku, které bylo dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Dávka byla všem rodičům, kteří splňovali nárok na dávku, poskytována ve stejné měsíční výši.

Novelou k 31. 12. 2007 ze zákona zanikly všechny vyplácené dávky rodičovský příspěvek. Pro rodiče novela přinesla mnoho nového. Umožnila rodičům svobodné rozhodování o tom, po jakou dobu budou chtít dávku rodičovský příspěvek pobírat. Provedením volby doby pobírání dávky si rodič zároveň volí měsíční výši dávky. Nově novela připouští nárok na dávku uplatnit pouze na nejmladší dítě v rodině, s výjimkou některých případů u dětí dlouhodobě zdravotně postižených a dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených. Všichni rodiče, kterým byla před novelou zákona dávka vyplácena, byli písemně o všech změnách informováni. Společně s informací, ve které byl nový způsob poskytování dávky vysvětlen, byly odeslány nové žádosti o rodičovský příspěvek a žádosti o rozhodnutí o volbě nároku na rodičovský příspěvek.

Rodičovský příspěvek je složitou dávkou, ve které se ve znění zákona velmi často setkáváme s dovětkem „není-li dále stanoveno jinak“, což znamená, že se jedná o výjimku. Jde o dávku státní sociální podpory, kde je těchto výjimek nejvíce. Vyhodnocení nároku na dávku není tak jednoduché, jak by se na prvý pohled mohlo

12

zdát. Pro správné vyhodnocení nároku musíme znát mnoho rozhodných skutečností, které se netýkají jen oprávněné osoby (žadatele), ale celé její rodiny.

2.3.1 Oprávněná osoba Oprávněnou osobou, jinými slovy žadatelem, je u dávky rodičovský příspěvek dle § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, není-li dále stanoveno jinak.

Podle § 67 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, se řízení o přiznání dávky zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušné krajské pobočce Úřadu práce na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí (místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce se řídí místem, kde je oprávněné osoba hlášena k trvalému pobytu). Oprávněná osoba musí být způsobilá k právním úkonům. U dávky rodičovský příspěvek má právo jednat v řízení o tuto dávku i nezletilý rodič starší 16 let a může mu být tato dávka vyplácena. Jde o jednu z dalších takzvaných výjimek.

2.3.2 Trvalý pobyt „ Nárok na dávky má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky, a občané Evropské unie, krytí nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009 nebo nařízením Rady (ES) č. 1408/71 a 1612/68.“ [www.mpsv.cz, 1]

Mimo občanů České republiky s trvalým pobytem a občanů Evropské unie, kteří jsou krytí nařízeními, mají nárok na dávky také cizinci, kteří jsou na území České republiky hlášeni k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v § 3 odst. 2 vyjmenovává druhy pobytu cizinců, u kterých se

13

podmínka trvalého pobytu pro účely dávek státní sociální podpory považuje za splněnou.

V praxi se nejčastěji setkáváme s cizinci, kteří žádají o udělení mezinárodní ochrany a nejsou ubytovaní v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Uvedení cizinci splňují podmínku trvalého pobytu po uplynutí doby 365 dní ode dne hlášení. U jejich dětí narozených na území České republiky, které nejsou ubytovány v pobytovém středisku Ministerstva vnitra, se podmínka trvalého pobytu považuje za splněnou do jednoho roku jejich věku. Podmínka trvalého pobytu se také považuje za splněnou u dětí cizinců, kteří byli na území České republiky svěřeni do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče. Od roku 2008 byly do uvedeného § 3 doplněny další druhy pobytu cizinců, u kterých se podmínka trvalého pobytu pro účely dávek státní sociální podpory považuje za splněnou.

2.3.3 Prominutí podmínky trvalého pobytu Uvedený § 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, mimo jiné řeší také možnost prominutí podmínky trvalého pobytu. V praxi se setkáváme s případy rodin, kdy žadatel o dávku (oprávněná osoba) nebo některá ze společně posuzovaných osob nesplňuje podmínku trvalého pobytu. V odůvodněných případech může podmínku trvalého pobytu prominout krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby, která o prominutí podmínky pobytu žádá.

2.3.4 Rodina „Nárok na rodičovský příspěvek je vázán na péči o nejmladší dítě v rodině, a proto je nezbytné také vymezit okruh osob, které se za rodinu považují.“ *BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2008, s. 128+

Okruh rodiny je podle § 31 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře,

14

pro účely rodičovského příspěvku stejný s okruhem rodiny definovaným zákonem pro účely dávky přídavek na dítě. Za rodinu se považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby.

Společně posuzovanými osobami jsou: • nezaopatřené děti • nezaopatřené děti a jejich rodiče • manželé, partneři nebo druh a družka nejde-li o rodiče nezaopatřených dětí • nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů (třígenerační rodina) U dávky rodičovský příspěvek musí být podmínka hlášení k trvalému pobytu splněna pouze u oprávněné osoby, tedy rodiče, který nárok na dávku uplatňuje.

2.3.5 Rodič Nejprve je potřebné znát, koho lze pro účely rodičovského příspěvku považovat za rodiče. Rodičem se rozumí biologická matka nebo biologický otec dítěte. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pamatuje v § 31 i na situace, kdy dítě není v péči biologického rodiče, ale je v péči jiné osoby. Konkrétně osoby, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Jako příklad je možné uvést péči pěstouna, kterému bylo dítě svěřeno do pěstounské péče nebo osoby, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě, jehož rodič zemřel.

2.3.6 Podmínka celodenní řádné péče Podmínka celodenní řádné péče o dítě je pro vyhodnocení nároku na dávku sledována pouze u dítěte, které zakládá nárok na dávku. „Řádnou, celodenní a osobní péči je třeba vykládat jako péči v rodině obvyklou, kterou takové dítě vyžaduje a která dostatečně zajišťuje duševní a fyzický vývoj dítěte.“ *BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2008, s. 110+

15

Nárok na dávku rodičovský příspěvek je podmíněn splněním podmínky celodenní řádné péče o dítě, která trvá po celý kalendářní měsíc. Splnění podmínky řádné péče po celý kalendářní měsíc by v některých případech mělo diskriminační charakter a mohlo by dojít k situaci, že by fakticky nemohlo dojít k jejímu splnění. Splnění podmínky v těchto možných situacích zmírňuje § 30b zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který taxativně vymezuje situace, při kterých se podmínka osobní celodenní a řádné péče po celý kalendářní měsíc pro nárok na rodičovský příspěvek považuje za splněnou.

Řádná péče po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci v němž:

• se dítě narodilo • rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem • osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu • dítě dosáhlo věku 2, 3, 4, 7, 10 nebo 15 let • dítě nebo rodič zemřeli • rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí na základě příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo dítě, které bylo do dne převzetí na základě příslušného orgánu umístěno v ústavu (zařízení) anebo převzal dítě z péče zdravotnického zařízení, která trvala déle než tři kalendářní měsíce • bylo zjištěno, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené a toto zjištění má vliv na rodičovský příspěvek

Dalším paragrafem zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, který řeší podmínku osobní celodenní péče je § 31. Ten naopak řeší situace, při kterých rodič o dítě osobně nepečuje, ale podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou. Konkrétně jde o situace, při kterých rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou v době kdy je:

16

• výdělečně činný • žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání s výjimkou studia za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil

Při péči o totéž dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek oběma rodiči nebo splňují-li podmínku péče o dítě v jednom kalendářním měsíci oba rodiče tak, že každý ji splňuje po část měsíce, náleží dle § 30a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, rodičovský příspěvek jen jednou a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se dávka přizná.

2.4 Výše rodičovského příspěvku

Dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek byla na základě podané žádosti poprvé vyplácena v měsíci listopadu 1995 za měsíc říjen 1995.

Dřívější rodičovský příspěvek, který byl poskytován na základě samostatného zákona o rodičovském příspěvku, byl předešlým plátcem rodičovského příspěvku, kterým byl nejčastěji zaměstnavatel, naposledy vyplacen v měsíci říjnu 1995 za měsíc září 1995. Doba poskytování dávky byla proti dřívějšímu stavu, zákonem o státní sociální podpoře, prodloužena ze tří na čtyři roky.

Výše dávky se od října 1995 odvíjela od výše životního minima oprávněné osoby. Přehled měsíčních výší rodičovského příspěvku od října 1995 je uvedeno v tabulce 2. Konkrétně částky na osobní potřeby rodiče, která byla násobena předepsaným koeficientem. Od 1. 10. 1995 koeficientem 1,1 a od 1. 5. 2004 koeficientem 1,54. Vzhledem ke stanoveným částkám na osobní potřeby, byla dávka vyplácena ve dvou výších. V jedné pro zaopatřeného rodiče a v druhé pro nezaopatřeného rodiče. Každá změna výše životního minima se promítala do změny výše dávky. To znamená, že dávka rodičovský příspěvek byla vždy valorizována v případě změny výše životního minima (v tabulce 2 uváděno ŽM).

17

období

měsíční výše

měsíční výše

rodičovského příspěvku

rodičovského příspěvku

zaopatřený rodič (Kč)

nezaopatřený rodič (Kč)

od 1. 10. 1995

1848

1958

do 31. 12. 1995

(ŽM 1680 x koeficient 1,1)


od 1. 1. 1996

1980

2090

do 30. 9. 1996



od 1. 10. 1996

2112

2233

do 30. 6. 1997



od 1. 7. 1997

2222

2343

do 31. 3. 1998



od 1. 4. 1998

2343

2475

do 31. 3. 2000



od 1. 4. 2000

2409

2541

do 30. 9. 2001



od 1. 10. 2001

2552

2695

do 30. 4. 2004



od 1. 5. 2004

3575

3773

do 31. 12. 2004

(ŽM 2320 x koeficient 1,54) (ŽM 2450 x koeficient 1,54)

od 1. 1. 2005

3635

3835

do 31. 12. 2005


od 1. 1. 2006

3696

3897

do 31. 12. 2006


Tabulka 2: Přehled měsíčních výší rodičovského příspěvku, které se odvíjely od výše životního minima, období od 1. 10. 1995 do 31. 12. 2006 *vlastní+

S účinností od 1. ledna 2007 se výše dávky přestala odvíjet od výše životního minima. Měsíční výše rodičovského příspěvku platná od měsíce ledna je uvedena v tabulce 3.

18

Tím došlo ke sjednocení výše dávky u zaopatřených a nezaopatřených rodičů. Měsíční výše dávky rodičovský příspěvek odpovídala částce 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře za kalendářní rok, který o dva roky předcházel kalendářnímu roku, v němž se rodičovský příspěvek poskytoval. Tato částka byla vyhlášena Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Vazba dávky na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře přinesla vysoký nárůst výše dávky.

období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007

měsíční výše rodičovského příspěvku 7582 Kč

Tabulka 3: Měsíční výše rodičovského příspěvku, která se odvíjela od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 *vlastní+

Od 1. 1. 2008 došlo ke změně koncepce dávky rodičovský příspěvek. Výše dávky se neodvíjela ani od výše životního minima, ani od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů do systému dávek státní sociální podpory, konkrétně do dávky rodičovský příspěvek zavedl nová pravidla pro poskytování uvedené dávky. Výše dávky byla nově stanovena ve třech pevných měsíčních částkách tzv. výměrách (zvýšená, základní a snížená výměra). Jednotlivé výše příspěvku (výměry) se váží ke zvolené době pobírání příspěvku. Novelou zákona o státní sociální podpoře byla s účinností od 1. 1. 2009 zavedena další v pořadí již čtvrtá výměra (nižší výměra). Přehled měsíčních výší rodičovského příspěvku jednotlivých výměr je uveden v tabulce 4.

výměry

měsíční výše rodičovského příspěvku (Kč)

zvýšená výměra

11 400

základní výměra

7 600

snížená výměra

3 800

nižší výměra

3 000

Tabulka 4: Přehled výší rodičovského příspěvku, období od 1. 1. 2008 (nižší výměra od 1. 1. 2009) [vlastní+

19

2.4.1 Příspěvek na péči Pro úplnost informací o výši rodičovského příspěvku je třeba zmínit také odstavec 3 § 32 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Který s účinností od 1. 1. 2007 stanoví výši rodičovského příspěvku vyplácenému rodiči uplatňujícímu nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, kterému náleží příspěvek na péči.

Souběžným vyplácením příspěvku na péči (dávka dítěte) a rodičovského příspěvku (dávka rodiče) by mohlo docházet k situaci, kdy by rodiči byly obě dávky poskytovány současně z důvodu péče o totéž dítě. Obě z uvedených dávek lze považovat ve svém principu za obdobné dávky.

„Základní podmínka nároku na příspěvek na péči vyplývá z potřeby poskytovat péči osobě závislé na pomoci jiné fyzické osoby. Jde tedy o dávku, která ve svých principech je obdobná rodičovskému příspěvku, jehož základní podmínkou je osobní celodenní a řádná péče o dítě.“ *BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2008, s. 131+

Dle platného znění zákona takovému rodiči náleží rodičovský příspěvek ve výši poloviny rodičovského příspěvku a to i v měsících ve kterých příspěvek na péči náleží dítěti jen po část měsíce.

Je pamatováno i na situace, při kterých má dítě nárok na příspěvek na péči v nižší výši, než je poloviční výše rodičovského příspěvku. Při vyplácení poloviční výše rodičovského příspěvku a uvedeného příspěvku na péči by došlo k situaci, ve které by výše obou dávek dohromady byla nižší, než je výše vypláceného rodičovského příspěvku, který není krácen. Proto zákon stanoví, aby byl rodičovský příspěvek vyplácen ve výši poloviny rodičovského příspěvku, nejméně však ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a příspěvkem na péči.

20

2.4.2 Peněžitá pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem Při uplatnění nároku na dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek je jednou z náležitostí žádosti doklad o době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského poskytovaného v souvislosti s porodem a doklad o jejich výši. Vyplývá to z potřeby zjištění rozhodných skutečností daných odstavcem 4 § 30b zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pokud má v kalendářním měsíci jeden z rodičů nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem, náleží rodičovský příspěvek, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Pod touto větou se skrývá několik důležitých informací, které jsou pro vyhodnocení nároku na dávku stěžejní.

Ze znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vyplývá, že nárok na dávku rodičovský příspěvek je možné přiznat nejdříve ode dne narození dítěte. Pro vyhodnocení dávky není důležité, který z rodičů má nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem.

Pokud jeden z rodičů nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nemá, je možné přiznat rodičovský příspěvek od narození dítěte.

Pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem jeden z rodičů má a její měsíční výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, je mu rodičovský příspěvek přiznán ode dne narození dítěte, ale jeho výše je krácena o výši dávek nemocenského pojištění. Jde o takzvané doplácení do výše rodičovského příspěvku.

Pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem jeden z rodičů má a v měsíci ve kterém se dítě narodilo je její měsíční výše vyšší, než výše rodičovského příspěvku není možné rodičovský příspěvek v tomto měsíci přiznat. Nárok na rodičovský příspěvek vznikne v budoucnu a to s největší

21

pravděpodobností v měsíci, ve kterém končí nárok na nemocenské dávky (půjde o doplácení do výše rodičovského příspěvku).

Obdobné je to s odejmutím dávky v případech kdy rodič má na rodičovský příspěvek nárok a jednomu z rodičů vznikne nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem (peněžitá pomoc v mateřství v době těhotenství).

2.5 Rychlosti čerpání dávky Rodičovský příspěvek lze čerpat v několika časových variantách. Pro každou z variant jsou v § 30 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, přesně definované podmínky.

Rodičovský příspěvek lze čerpat:

• do dvou let věku dítěte • do tří let věku dítěte • do čtyř let věku dítěte • do patnácti let věku dítěte (u dětí dlouhodobě zdravotně postižených a dětí dlouhodobě těžce zdravotně postižených)

Volbu doby čerpání do dvou nebo tří let věku dítěte provádí rodič, který splní podmínky dané zákonem. O volbě se vede samostatné správní řízení. Volbu je oprávněn provést rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek a v době volby má na rodičovský příspěvek nárok. Volbu nelze provést zpětně, ale pouze do budoucna. Nelze ji měnit a je vázána k určitému dítěti. Volbu nemůže provést ani rodič, který převzal dítě do své péče poté, kdy již byla volba provedena.

22

2.5.1 Čerpání dávky do dvou let věku dítěte. Volbu čerpání dávky rodičovský příspěvek do dvou let věku dítěte je oprávněn provést rodič, kterému vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo peněžitou pomoc nejméně ve výši 380 Kč za den z důvodu porodu nebo převzetí dítěte. U rodičů mužů se podmínka nároku na peněžitou pomoc do 31.12.2008 považovala za splněnou i tehdy, jestliže na peněžitou pomoc muži nárok nevznikl jen proto, že rodič nesplnil podmínky dané § 12a odst. 1 a 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění. Šlo o takzvanou fikci, která vyplývala z § 30 odst. 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Denní výše peněžité pomoci byla potvrzována ve výši, jaká by muži náležela, pokud by mu nárok na peněžitou pomoc vznikl. Dle uvedeného § 12 by otci vznikl nárok, pokud by byl osamělým rodičem nebo by matka dítěte (manželka) sama nemohla nebo nesměla ze zdravotních důvodů o dítě pečovat. V platném znění zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je uvedené ustanovení stále platné, ale v praxi ho již není možné v současné době využít.

Od 1. 1. 2009 nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká, při splnění dalších podmínek daných zákonem o nemocenském pojištění, kromě žen také muži, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila. V případech: -

kdy matka dítěte nesmí nebo nemůže o dítě pečovat z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění a z důvodu tohoto onemocnění byla uznána dočasně práce neschopnou v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství.

-

nebo muži, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, který s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu o tom, že bude namísto matky pečovat o dítě. Písemnou dohodu lze uzavřít nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte. Četnost střídání v péči o dítě není omezena.

-

nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká také muži, který pečuje o dítě, jehož matka zemřela, pokud ho převzal do své péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu. *INFORMACE č. 1/2009, 2]

23

Volba nároku čerpání dávky rodičovský příspěvek do dvou let věku dítěte musí být provedena nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž dítě dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života, narodilo-li se více dětí zároveň. Provedením volby rodič zároveň zvolil pobírání rodičovského příspěvku ve zvýšené výměře, tedy ve výši 11400 Kč měsíčně.

U uvedené varianty se v praxi setkáváme s případy, kdy rodič nárok na dávku rodičovský příspěvek uplatňuje zpětně a při podání žádosti o rodičovský příspěvek zároveň podá žádost o provedení volby pobírání dávky. V takovém případě mu je rodičovský příspěvek přiznán a vyplacen zpětně v základní výměře (7600 Kč měsíčně). Ve zvýšené výměře (11400 Kč měsíčně) je možné dávku vyplácet až od provedení volby. S touto skutečností se rodič velmi nerad smiřuje a žádá doplacení dávky ve zvýšené výměře za celé období, na které zpětně uplatnil nárok.

2.5.2 Čerpání dávky do tří let věku dítěte. Možnost čerpání rodičovského příspěvku do tří let věku dítěte je jako u předešlé dvouleté varianty podmíněno provedením volby doby čerpání dávky. Volbu je oprávněn provést rodič, kterému vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte. Denní výše uvedených nemocenských dávek není pro možnost čerpání dávky do tří let věku dítěte, tak jako u dvouleté varianty, důležitá.

Volba nároku čerpání dávky rodičovský příspěvek do tří let věku dítěte musí být provedena nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž dítě dosáhlo 9 měsíců věku. Pokud rodič volbu v uvedeném termínu provede, je mu rodičovský příspěvek vyplácen v základní výměře, tedy ve výši 7600 Kč měsíčně a to až do tří let věku dítěte.

24

2.5.3 Čerpání dávky rodičovský příspěvek do čtyř let věku dítěte Nárok na čerpání dávky do čtyř let věku dítěte mají rodiče, kteří neprovedli volbu čerpání rodičovského příspěvku do dvou nebo do třech let věku dítěte. Volba nároku na čerpání rodičovského příspěvku do čtyř let věku dítěte se neprovádí.

Rodiče, kteří neměli nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem z důvodu porodu nebo převzetí dítěte mají na čerpání rodičovského příspěvku do čtyř let věku dítěte nárok automaticky. Uvedenou variantu rychlosti čerpání dávky mohou využít i rodiče, kteří měli nárok na výše uvedené dávky nemocenského pojištění, ale rozhodli se být do čtyř let věku dítěte doma s tímto dítětem.

Všem rodičům, kteří uplatnili nárok na rodičovský příspěvek a splnili podmínky dané zákonem, je rodičovský příspěvek přiznán v základní výměře, tedy ve výši 7600 Kč měsíčně. V uvedené měsíční výši je rodičům, kteří neprovedli volbu doby čerpání dávky rodičovský příspěvek, dávka vyplácena nejdéle do 9 měsíců věku dítěte.

Poté rodiči do čtyř let věku dítěte náleží rodičovský příspěvek ve snížené výměře, tedy ve výši 3800 Kč.

2.5.4 Čerpání dávky do patnácti let věku dítěte Předešlé varianty rychlosti čerpání dávky řešily nároky na rodičovský příspěvek u zdravých dětí. Nárok na čerpání rodičovského příspěvku na dobu déle než do čtyř let věku dítěte má rodič, který pečuje o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené, nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Pro jednodušší pochopení problematiky vyplácení rodičovského příspěvku rodiči, který pečuje o dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě je vhodné rozdělit děti do dvou věkových kategorií. A to na děti do věku 7 let a na děti ve věku od 7 do 15 let.

25

• Děti do sedmi let věku. U nejmladších dětí v rodině ve věku do sedmi let je rodičovský příspěvek rodiči poskytován v základní výměře, tedy ve výši 7600 Kč měsíčně a to ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Případně ode dne zániku nároku na rodičovský příspěvek, který byl poskytován ve zvýšené výměře (11400 Kč měsíčně) pokud péče o dítě nadále trvá. Nárok v základní výměře 7600 Kč vznikne i v případech, že nejde o nejmladší dítě v rodině, ale pouze v případech kdy by rodiči náležel rodičovský příspěvek na mladší dítě ve snížené výměře, případně by již nenáležel.

• Děti ve věku od sedmi do patnácti let. U nejmladších dětí v rodině ve věku od sedmi let do patnácti let, jestliže dítěti nenáleží příspěvek na péči poskytovaný dle zákona o sociálních službách, je rodičovský příspěvek rodiči poskytován v nižší výměře, tedy ve výši 3000 Kč měsíčně a to nejdříve ode dne zjištění, že jde o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené. Nárok v nižší výměře 3000 Kč vznikne i v případech, že nejde o nejmladší dítě v rodině, ale pouze pokud rodičovský příspěvek na jiné dítě v rodině nenáleží.

2.6 Návštěva předškolního zařízení Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, není-li dále stanoveno jinak. Další z výjimek uvedeného základního ustanovení je uvedena v § 30b zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Konkrétně jde o možnost návštěvy jeslí, mateřské školy nebo obdobného zařízení pro děti dítětem, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek.

„ Jeslemi, mateřskou školou nebo jiným obdobným zařízením pro dítě předškolního věku je třeba rozumět jakékoliv takové zařízení zajišťující péči o dítě, a to bez ohledu na to, kým je toto zařízení zřízeno (obcí, fyzickou osobou, sdružením, které takovou službu

26

poskytuje, apod.), jakou má právní formu a jakým způsobem je financováno (obcí, státem, z dotací, jiným způsobem).“ *BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2005, s. 116+

2.6.1 Návštěva jeslí, mateřské školy nebo obdobného zařízení pro děti • dítě mladší tří let má povoleno navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení nejvýše pět dní v kalendářním měsíci. Délka pobytu v uvedených pěti dnech není rozhodující.

• dítě starší tří let má povoleno v kalendářním měsíci navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně nebo nejvýše pět kalendářních dnů. V jednom kalendářním měsíci není možné obě varianty kombinovat a rodič si musí vybrat pouze jednu z variant. Z praxe je patrné, že problematickým měsícem je pro rodiče kalendářní měsíc, ve kterém dítě dovrší věku tří let.

• dítě má povoleno navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku nejvýše v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně, pokud jeho rodiče trpí vadou zraku nebo sluchu a jejich stupeň postižení je v rozsahu 50 % a více.

• dítě má povoleno pravidelně navštěvovat léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím čtyři hodiny denně.

• dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené má povoleno pravidelně navštěvovat jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím šest hodin denně, a dítě školního věku, přípravnou třídu základní školy nebo školu poskytující základní nebo střední vzdělání.

27

2.7 Přeplatek na dávce rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je jedinou dávkou ze systému dávek státní sociální podpory, u které se při vzniku přeplatku nesleduje míra jeho zavinění. Jestliže byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a nebyly přitom splněny podmínky nároku na tento příspěvek, je rodič podle § 62 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, povinen vrátit krajské pobočce Úřadu práce vyplacené částky rodičovského příspěvku, které mu nenáležely.

2.8 Koordinace dávky rodičovský příspěvek v rámci Evropské unie Od 1. Května 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, je sociální oblast, a tedy i státní sociální podpora, regulována právními předpisy Evropských společenství, zejména nařízením 1408/71 a nařízením 1612/68; tato nařízení jsou přímo závazná a bezprostředně, příslušnými orgány odpovědnými za provádění sociální oblasti, přímo aplikovatelná proto, že mají přednost před ustanoveními národních právních předpisů. *BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2008, s. 22+

S účinností od 1. 5. 2010 je sociální oblast, a tedy i státní sociální podpora, regulována nařízením Rady (ES) č. 1408/71 a 1612/68 a také nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, která je zařazena do okruhu rodinných dávek, které podléhají koordinaci podle nařízení, a proto se při podání každé žádosti o rodičovský příspěvek nejprve zkoumá, zda je Česká republika kompetentním státem pro přiznání dávky.

28

3 Praktická část

3.1 Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo analyzovat získaná data z území okresu Jičín se zaměřením na dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek.

Zkoumaná data: • výše finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory • výše finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku • vývoj počtu žadatelů o rodičovský příspěvek • vývoj počtu žadatelů žen a mužů v posledních třech letech • četnost provedení volby doby čerpání rodičovského příspěvku • neoprávněné čerpání dávky rodičovský příspěvek v posledních třech letech • příčiny vzniku přeplatků na dávce

3.2 Metoda výzkumu a výzkumné nástroje V praktické části se pomocí analyzování dat získaných z území okresu Jičín zkoumala dávka státní sociální podpory rodičovský příspěvek jako pomoc státu rodinám s dětmi. K tomuto zkoumání byla využita sekundární analýza dat, neboť se mi jevila jako nejvhodnější.

3.3 Sběr dat z terénu Pro výzkum byl proveden sběr dat, který probíhal v měsících leden a únor 2011 na Úřadu práce v Jičíně. Konkrétně na ekonomickém oddělení a kontaktním místě odboru státní sociální podpory v Jičíně. Použitá data byla získána z výkazů o výdajích na státní

29

sociální podporu, přehledů vyplacených a vrácených dávek a vyhledána v počítačovém systému OK dávky – modul rozhodování o dávkách a modul statistika dat.

3.4 Analýza dat Při analýze dat byla shromážděná data z území okresu Jičín postupně zpracovávána po jednotlivých dílčích částech. Získaná data se pro přehlednost uspořádala do tabulek a grafů.

3.4.1 Výše finančních prostředků Výzkum se nejprve zaměřil na oblast čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, které byly do systému dávek státní sociální podpory vynakládány. Přehled výdajů na státní sociální podporu je uveden v tabulce 5. Sledovaly se postupné změny výší finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory a z toho výše finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku. Zároveň došlo k porovnání vyplacených prostředků do systému státní sociální podpory a prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku. Přehled výší vyplacených prostředků na rodičovském příspěvku s přehledem procentuální výše nákladů na rodičovský příspěvek z celkové výše čerpaných prostředků je uveden v tabulce 5. Pro zpřehlednění zkoumané oblasti byly vytvořeny grafy 1, 2 a 3. Pro zkoumání výše finančních prostředků se podařilo obstarat data od roku 1995, tedy od roku vzniku systému dávek státní sociální podpory.

30

Období (rok)

Celková výše čerpaných prostředků za sledované období (Kč)

Z toho na rodičovský příspěvek za sledované období (Kč)

Procentuální výše nákladů na rodičovský příspěvek z celkové výše čerpaných prostředků (%) 7 982 079 86,54

1995

9 222 921

1996

218 661 056

56 650 168

25,90

1997

236 284 245

58 943 637

24,94

1998

235 298 597

60 326 692

25,63

1999

248 880 675

58 937 541

23,68

2000

247 797 814

58 122 999

23,45

2001

243 658 934

58 571 182

24,03

2002

256 764 213

61 263 910

23,85

2003

247 723 572

60 508 125

24,42

2004

221 385 013

62 438 882

28,20

2005

251 483 120

94 092 372

37,41

2006

264 940 940

101 103 839

38,16

2007

368 086 690

211 212 424

57,38

2008

305 742 800

208 238 443

68,10

2009

300 237 250

212 357 580

70,72

2010

295 486 780

206 456 020

69,86

Tabulka 5: Přehled výdajů na státní sociální podporu od vzniku systému dávek státní sociální podpory s přehledem výše vyplacených prostředků na rodičovský příspěvek *vlastní+

Zpracovaná data umožnila sledovat postupný vývoj a to jak finančních prostředků na celý systém státní sociální podpory, tak vyplacených prostředků na rodičovský příspěvek. Také vývoj procentuální výše nákladů na rodičovský příspěvek z celkové výše čerpaných prostředků.

31

Výše finančních prostředků poskytnutých na dávkách státní sociální podpory v milionech Kč 368 257 248 251 265 236 235 249 248 244 221 219

306 300 295

19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

9

Graf 1: Výše finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory *vlastní+

Graf 2: Výše finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku *vlastní+ Do grafu 1 byla zapracována data znázorňující výdaje na státní sociální podporu. Do grafu 2 data znázorňující výši finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku. Porovnávání obou grafů umožňuje získat celkovou představu o vývoji

32

finanční náročnosti systému a především o růstu nákladů vynaložených na dávku rodičovský příspěvek.

Graf 3: Procentuální výše nákladů na rodičovský příspěvek z celkové výše čerpaných prostředků *vlastní+ Vývoj nákladů vynaložených na dávku rodičovský příspěvek s ohledem na celkové náklady systému byl přiblížen procentuálním znázorněním výše nákladů na rodičovský příspěvek. Data roku 1995 nemají pro zkoumání dávky rodičovský příspěvek vypovídající hodnotu, proto nebyla do grafu zapracována.

3.4.2 Vývoj počtu žadatelů o rodičovský příspěvek Mimo zkoumání finančních nákladů vynaložených na dávku rodičovský příspěvek byl zkoumán počet žadatelů s nárokem na uvedenou dávku za období od roku 1995. Počet žadatelů za sledované období je uveden v grafu 4.

33

Graf 4: Počet žadatelů s nárokem na dávku rodičovský příspěvek *vlastní+ Pro přehledné znázornění vývoje počtu žadatelů o dávku rodičovský příspěvek byla data zapracována do grafu. Bylo možné analyzovat souvislosti mezi vynaloženými finančními prostředky na dávku rodičovský příspěvek a počty žadatelů.

3.4.3 Vývoj počtu žadatelů žen a mužů v posledních třech letech Výzkum se také zabýval počtem žadatelů žen a počtem žadatelů mužů, kterým byla dávka rodičovský příspěvek vyplácena v letech 2008, 2009 a 2010. Celkový počet žadatelů, žen a mužů za sledované období je uveden v tabulce 6.

2008

Celkový počet žadatelů 2743

2009

2645

2618

27

1,0

2010

2502

2467

35

1,4

Rok

Z toho žen

Z toho mužů

Z toho mužů %

2684

59

2,2

Tabulka 6: Počet žadatelů žen a mužů o rodičovský příspěvek *vlastní+ Zpracovaná data umožnila porovnat počty žen a počty mužů z celkového počtu žadatelů o dávku. Počet žen a počet mužů, kterým byla dávka ve sledovaném období 34

vyplácena, je znázorněn v grafu 5. Dále se analyzoval procentuální poměr žen a mužů za jednotlivé roky sledovaného období. Počet žen a mužů za jednotlivé roky sledovaného období znázorňují grafy 6, 7 a 8.

Počet žen a mužů, kterým byla dávka vyplácena 2684

3000

2618 2500

2467

2000 1500

žen

1000 500

mužů 59 27

0

35

rok 2008 rok 2009 rok 2010

Graf 5: Počet žen a mužů, kterým byla dávka rodičovský příspěvek vyplácena *vlastní+

rok 2008 59; 2%

žen 2684; 98%

mužů

Graf 6: Počet žen a mužů rok 2008 *vlastní+

35

rok 2009 27; 1%

žen mužů

2618; 99%


rok 2010 35; 1%

žen mužů

2467; 99%


Zpracování dat o počtu žen a mužů za sledované období bylo důležité pro zkoumání využití systému, konkrétně dávky rodičovský příspěvek muži. Grafy vyobrazily vývoj počtu žen a mužů ve sledovaném období.

3.4.4 Četnost provedení volby doby čerpání rodičovského příspěvku Četnosti provedení volby doby čerpání dávky rodičovský příspěvek se věnovala další část výzkumu. Shromážděná data korespondovala s dobou, po kterou je možné volbu doby čerpání dávky provádět tzn. pouze roky 2008 - 2010. Počet provedených voleb ve sledovaném období je znázorněn v tabulkách 7, 8 a 9. Od 1. 1. 2008 došlo novelou zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ke změně systému dávky rodičovský 36

příspěvek (zavedení tří výměr, možnost provedení volby doby čerpání dávky). Od 1. 1. 2008 museli všichni žadatelé, kterým byla dávka v předešlém období vyplácena požádat o dávku znovu (opakovaně). Proto jsou uvedená data v tabulce 7 informativní a nemají vypovídající hodnotu při zkoumání četnosti využívání volby doby čerpání.

Rok 2008 Počet dvouletých voleb Počet tříletých voleb Celkový počet provedených voleb doby čerpání

Celkem

Z toho žen

Z toho mužů

46

34

12

1325

1282

43

1371

1316

55

Tabulka 7: Počet provedených voleb doby čerpání dávky v roce 2008 *vlastní+

Rok 2009

Celkem

Z toho žen

Z toho mužů

Počet dvouletých voleb

53

50

3

Počet tříletých voleb Celkový počet provedených voleb doby čerpání

578

573

5

631

623

8

Tabulka 8: Počet provedených voleb doby čerpání dávky v roce 2009 *vlastní+

Rok 2010

Celkem

Z toho žen

Z toho mužů

Počet dvouletých voleb

37

37

-

Počet tříletých voleb Celkový počet provedených voleb doby čerpání

583

575

8

620

612

8

Tabulka 9: Počet provedených voleb doby čerpání dávky v roce 2010 *vlastní+ Tabulky demonstrovaly počty žadatelů, kteří využili možnost provést volbu doby čerpání dávky rodičovský příspěvek. Pro přehlednost byla data zpracována za každý rok samostatně.

37

3.4.5 Neoprávněné čerpání dávky Neoprávněné čerpání dávky rodičovský příspěvek se stalo jednou z posledních oblastí výzkumu, který analyzoval dávku rodičovský příspěvek. Počet neoprávněně čerpaných dávek rodičovský příspěvek za sledované roky s přehledem celkové výše přeplatků a celkové výše vyplacených prostředků na dávce rodičovský příspěvek je uveden v tabulce 10.

Období (rok)

Počet neoprávněně

Celková výše přeplatků

Celková výše

čerpaných dávek

na dávce rodičovský

vyplacených prostředků

rodičovský příspěvek

příspěvek (Kč)

na dávce rodičovský příspěvek (Kč)

2008

82

543 422

208 238 443

2009

105

831 868

212 357 580

2010

110

871 564

206 456 020

Tabulka 10: Počet neoprávněně čerpaných dávek s přehledem celkové výše přeplatků a celkové výše vyplacených prostředků na dávce rodičovský příspěvek *vlastní+

Shromážděná data v tabulce porovnávala celkovou výši vyplacených prostředků na dávce rodičovský příplatek a celkovou výši přeplatků na dávce ve sledovaném období. Dalším uvedeným údajem byl počet neoprávněně vyplacených dávek.

3.4.6 Příčiny vzniku přeplatků

Předešlý výzkum neoprávněně čerpaných dávek byl pro celistvost doplněn o zkoumání příčin vzniku přeplatků. Pro přehlednost se získaná data zpracovávala za jednotlivé roky sledovaného období samostatně. Příčiny vzniku neoprávněně čerpaných dávek jsou uvedeny v tabulkách 11, 12 a13.

Pro úplnost bylo také provedeno procentuální vyhodnocení příčin vzniku přeplatků za jednotlivé roky sledovaného období. Procentuální znázornění vzniku přeplatků demonstrují grafy 9, 10 a 11.

38

Příčina vzniku

Neoprávněně čerpané dávky v roce 2008 Počet neoprávněně Celková výše přeplatků čerpaných dávek (Kč)

Nárok na PPM

54

334 539

Narození mladšího dítěte

20

125 400

3

26 564

2

34119

2

15200

1

7600

Nepovolený rozsah návštěvy MŠ Nárok na příspěvek na péči Svěření do péče jiné osoby Svěření do ústavu

Tabulka 11: Příčiny vzniku neoprávněně čerpaných dávek v roce 2008 *vlastní+

Graf 9: Procentuální znázornění vzniku přeplatků v roce 2008 *vlastní+

39

Neoprávněně čerpané dávky v roce 2009 Příčina vzniku

Počet neoprávněně čerpaných dávek

Celková výše přeplatků (Kč)

Nárok na PPM

68

496 491


19

117 800

9

117 800

8

99 600

1

177

Nepovolený rozsah návštěvy MŠ Nárok na příspěvek na péči Změna výše dávky vyplácené v jiném státě EÚ


Graf 10: Procentuální znázornění vzniku přeplatků v roce 2009 *vlastní+

40

Neoprávněně čerpané dávky v roce 2010 Příčina vzniku

Počet neoprávněně čerpaných dávek

Celková výše přeplatků (Kč)

Nárok na PPM

71

525 044


23

190 020

5

30 400

8

103 300

1

7600

Svěření do ústavu

1

11 400

Nesplnění podmínky celodenní péče

1

3 800

Nepovolený rozsah návštěvy MŠ Nárok na příspěvek na péči Svěření do péče jiné osoby


Graf 11: Procentuální znázornění vzniku přeplatků v roce 2010 *vlastní+ Tabulky pomocí zjištěných dat znázornily příčiny neoprávněně čerpaných dávek a jejich četnost včetně výše přeplatků. Grafy vyhodnocují procentuálně příčiny vzniku přeplatků.

41

3.5 Shrnutí výsledků Cílem výzkumu bylo analyzovat získaná data z území okresu Jičín. Analyzovat vývoj systému státní sociální podpory se zaměřením na dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek.

Z analýzy zkoumaných dat vyplynuly následující skutečnosti:

• výše finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory v období roků 1996 až 2003 nezaznamenala výrazných rozdílů ve výších prostředků za jednotlivé roky. V roce 2004 došlo ke znatelnému poklesu vynaložených prostředků proti roku 2003 (pokles prostředků neměl vazbu na rodičovský příspěvek, ale souvisel se zrušením dávky příspěvek na dopravu). Od roku 2005 se výše prostředků zvyšovala až do roku 2007, kdy došlo ke skokovému růstu vynaložených prostředků do systému. Období roků 2008, 2009 až 2010 lze charakterizovat postupným snižováním vynakládaných prostředků oproti roku 2007. Výše čerpaných prostředků se ročně pohybuje v řádech stovek milionů. Největší objemy prostředků byly ze státního rozpočtu do systému poskytnuty v posledních čtyřech letech. • výše finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku byla od roku 1996 do roku 2004 relativně neměnná. V roce 2005 zaznamenala třetinový růst oproti předcházejícím rokům. V roce 2006 došlo k dalšímu mírnému růstu. Zlomem byl rok 2007, ve kterém došlo k 100 % nárůstu výše finančních prostředků oproti roku 2006. Výše čerpaných finančních prostředků na rodičovský příspěvek za roky 2007, 2008, 2009 a 2010 byla obdobná. • počet žadatelů od roku 1996 do roku 2003 pozvolně klesal, avšak celkový objem finančních prostředků zůstával stejný. Důvodem byl postupný růst měsíční výše rodičovského příspěvku vzhledem k valorizacím životního minima. V následujících létech počet žadatelů zaznamenal postupný růst a svého vrcholu dosáhl v roce 2008. Od roku 2009 počet žadatelů opět pozvolně klesá. • převážnou většinu žadatelů o dávku státní sociální podpory tvoří ženy. Ze strany mužů je možnost uplatnění nároku na dávku využívána minimálně. Ve sledovaném období počet mužů z celkového počtu žadatelů nepřevýšil hodnotu 2,2 %.

42

• počet provedených tříletých voleb doby čerpání dávky rodičovský příspěvek jednoznačně převyšuje nad počtem provedených dvouletých voleb doby čerpání dávky. V žádném roce sledovaného období počet provedených dvouletých voleb nedosáhl ani 10 % celkově provedených voleb doby čerpání. Počet žadatelů o provedení volby doby čerpání dávky mužů se pohybuje mezi 1 – 2 %. • ve sledovaném období se počet neoprávněně čerpaných dávek rodičovský příspěvek pohyboval v rozmezí od 82 do 110 zjištěných přeplatků na dávce. Celkové výše přeplatků za jednotlivé roky se pohybovaly v řádech sta tisíců. Přesto ani v jednom roce sledovaného období nedosáhla jejich celková výše hodnoty 0,5 % z celkově vyplacených finančních prostředků na rodičovském příspěvku. • nejčastější příčinou vzniku přeplatků na dávce byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství jednoho z rodičů.

43

4 Diskuze Absolventská práce měla za cíl zkoumat rodičovský příspěvek jako finanční pomoc státu rodinám s dětmi. Zpracovat získaná data z území okresu Jičín. Domnívám se, že pro splnění cíle byly důležité obě části absolventské práce a to jak část teoretická, tak část praktická. Bez znalostí obsažených v teoretické části by mnohdy nemohlo dojít k řádnému zkoumání získaných dat z území okresu Jičín.

Teoretická část ve zkratce přiblížila problematiku dávkového systému státní sociální podpory. Rozsáhleji byla zaměřena na dávku rodičovský příspěvek. Získání dostupné literatury pro mne nebylo problémem. Se zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, pracuji každý den. Jsem vedoucím oddělení státní sociální podpory a profesně se se systémem dávek státní sociální podpory setkávám od roku 1995, tedy od doby jeho vzniku. Snahou teoretické části bylo vytvořit komplexní přehled o dávce rodičovský příspěvek. Domnívám se, že například hloubkové zpracování výše rodičovského příspěvku v teoretické části bylo velkou pomocí pro sledování vývoje rodičovského příspěvku v praktické části práce. Rodičovský příspěvek je jednou z poměrně složitých dávek systému státní sociální podpory se spoustou výjimek, a proto jsem se snažil o sumarizaci údajů obsažených v různých paragrafech do jednotlivých celků.

Praktická část absolventské práce analyzovala získaná data z území okresu Jičín a zkoumala dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek jako pomoc státu rodinám s dětmi. Pro výzkum byla využita sekundární analýza dat. Získání dat z území okresu Jičín nebylo tak jednoduché jako získání potřebné literatury. Pro účely výzkumu byl proveden sběr dat, který probíhal v měsících leden a únor 2011 na Úřadu práce v Jičíně. Konkrétně na ekonomickém oddělení a kontaktním místě odboru státní sociální podpory v Jičíně (od 1. 4. 2011 kontaktní pracoviště Jičín, krajské pobočky v Hradci Králové Úřadu práce České republiky). Sledovat postupný vývoj systému státní sociální podpory se zaměřením na rodičovský příspěvek od vzniku systému bylo možné vzhledem k tomu, že potřebná data byla k dispozici na ekonomickém oddělení Úřadu 44

práce v Jičíně (od 1. 4. 2011 ekonomické středisko). Data byla získána z výkazů o výdajích na státní sociální podporu, přehledů vyplacených a vrácených dávek a vyhledána v počítačovém systému OK dávky – modul rozhodování o dávkách a modul statistika dat. Modul statistika dat bylo možné pro potřebné zjištění dat využít pouze v omezeném rozsahu. Vyhodnocuje pouze souhrnná data a neumožňuje rozklíčování potřebných údajů. Proto muselo být mnoho potřebných dat vyhledáno v databázi, konkrétně v modulu rozhodování o dávkách. Ale ani tento modul neumožňuje například vyčlenit muže a ženy. Při zjišťování některých údajů proto muselo být v databázi postupně nahlíženo do velkého počtu záznamů. V některých případech šlo o tisícové položky. V systému státní sociální podpory jsou zpracovávána osobní data žadatelů o dávky včetně osobních dat společně posuzovaných osob, a proto se domnívám, že získání potřebných dat pro osobu, která by nebyla zaměstnancem úřadu, by bylo velmi obtížné.

Analýzou zkoumaných dat bylo zjištěno, že do systému dávek státní sociální podpory plynou nemalé prostředky. Z grafu 2 je patrné, že nejvyšší objemy finančních prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory byly v posledních čtyřech letech. Nejvyšší výše čerpaných prostředků byla v roce 2007 a to ve výši 368 milionů korun. V následujících letech se pohybuje kolem 300 milionů korun ročně. Data z roku 1995 nemají vypovídající charakter, vzhledem k tomu, že dávky nebyly poskytovány po celý rok a byly poskytovány pouze v omezeném rozsahu.

Zajímavé bylo sledovat data grafu 1, která sledují výši finančních prostředků vyplacených na rodičovském příspěvku. Po relativně obdobné výši čerpaných prostředků došlo v roce 2005 ke znatelnému nárůstu výše vyplacených prostředků. Po srovnání údajů uvedených v grafu 1 a grafu 4 se ukázalo, že uvedená změna nesouvisela se změnou počtu žadatelů o dávku. Následně bylo z odborné části práce zjištěno, že změna byla způsobena změnou výše koeficientu stanoveného pro výpočet výše dávky (do 30. 4. 2004 koeficient 1,1 od 1. 5. 2004 koeficient 1,54 – tabulka 2). Ani skokový růst čerpání prostředků v roce 2007 nesouvisel se změnou počtu žadatelů o dávku, ale opět s novelou zákona (od 1. 1. 2007 se výše rodičovského příspěvku neodvíjela od výše životního minima, ale od průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské 45

sféře – tabulka 3). Ze skokového růstu finančních nákladů je patrné, že nově stanovená měsíční výše rodičovského příspěvku proti dřívějšímu období znatelně vzrostla. Po srovnání grafu 1 a grafu 2 se ukázalo, že obě změny zákona se promítly do celkových výší čerpaných prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory v letech 2005, 2006 a 2007. Od 1. 1. 2008 byla výše dávky rodičovský příspěvek nově stanovena ve třech pevných měsíčních částkách takzvaných výměrách. Tato změna se do objemu výší vyplacených finančních prostředků na rodičovském příspěvku nepromítla. Celkový pokles čerpaných finančních prostředků poskytnutých do systému dávek státní sociální podpory v letech 2008, 2009 a 2010 oproti roku 2007 se netýkal dávky rodičovský příspěvek.

Z grafu 3 je patrné, že procentuální výše nákladů na rodičovský příspěvek od roku 2004 stoupá. V posledních třech letech sledovaného období se pohybuje kolem 70 % z celkově čerpaných prostředků do systému dávek státní sociální podpory.

Ze strany mužů je možnost uplatnění nároku na dávku využívána minimálně. Ve sledovaném období roků 2008, 2009 a 2010 počet mužů z celkového počtu žadatelů nepřevýšil hodnotu 2,2 %. Převážnou většinu žadatelů o dávku státní sociální podpory tvoří ženy a potvrzuje se, že model péče o děti ženou přetrvává a péče muže nemá rostoucí tendenci.

Ve statistice výkonů (tiskový výstup počítačového systému OK dávky – modul statistika dat) je uvedeno, že v roce 2009 bylo podáno 1014 nových žádostí o dávku rodičovský příspěvek. Z tabulky 8 je patrné, že celkový počet provedených voleb doby čerpání dávky činil 631. V roce 2010 bylo podáno 917 nových žádostí o dávku rodičovský příspěvek. Z tabulky 9 je patrné, že celkový počet provedených voleb doby čerpání dávky činil 620. Proto je možné konstatovat, že možnost provedení volby doby čerpání dávky je hojně využívána. Počet provedených tříletých voleb doby čerpání dávky rodičovský příspěvek jednoznačně převyšuje nad počtem provedených dvouletých voleb doby čerpání dávky. Po provedení tříleté volby doby čerpání je dávka vyplácena do třech let věku dítěte nadále v měsíční výši 7600 Kč (základní výměra). V žádném roce sledovaného období počet provedených dvouletých voleb nedosáhl ani 10 % 46

celkově provedených voleb doby čerpání. Počet žadatelů o provedení volby doby čerpání dávky mužů se pohybuje mezi 1 – 2 %. V letech 2008, 2009 a 2010 se počet neoprávněně čerpaných dávek rodičovský příspěvek pohyboval v rozmezí od 82 do 110 zjištěných přeplatků na dávce. Celkové výše přeplatků za jednotlivé roky se pohybovaly v řádech sta tisíců. Nejvyšší výše byla v roce 2010 a to 871564 Kč. Přesto ani v jednom roce sledovaného období nedosáhla jejich celková výše hodnoty 0,5 % z celkově vyplacených finančních prostředků na rodičovském příspěvku. V roce 2010 vyplaceno 206456020 Kč. Z tohoto důvodu se domnívám, že s ohledem na celkově vyplácené výše finančních prostředků lze výši přeplatků považovat za zanedbatelnou.

Při vyhodnocování příčiny přeplatků za roky 2008, 2009 a 2010 bylo zjištěno, že ve sledovaném období došlo v jednotlivých letech ke shodě prvých čtyř příčin, které zavinily vznik přeplatků - grafy 9 až 11. Toto zjištění bylo překvapivé. Nejčastější příčinou vzniku přeplatků na dávce byl nárok na peněžitou pomoc v mateřství jednoho z rodičů. Předejít přeplatkům je možné pouze soustavným upozorňováním klientů (žadatelů) na povinnost plnit oznamovací povinnost. To znamená, především plnění oznamovací povinnosti změn rozhodných skutečností majících vliv na dávku, její výši nebo výplatu v termínu do osmi dnů ode dne změny.

47

Závěr

Podle mého názoru je systém státní sociální podpory „takzvaným živým systémem“, který se neustále vyvíjí. Od svého prvopočátku prošel mnoha změnami, mnoha novelizacemi či úpravami zákona. Zákon postupně zmírňoval podmínky nároku na dávku rodičovský příspěvek. Za zmínku jistě stojí uvést například možnost většího rozsahu návštěvy dítěte jeslí, či mateřské školy a déle zrušení omezení výdělečné činnosti během pobírání této dávky. Za přínosnou změnu koncepce dávky státní sociální podpory rodičovský příspěvek považuji také možnost provedení volby doby čerpání dávky.

V současné době se vláda snaží reorganizovat celý sociální systém a zcela jistě se tyto případné změny dotknou také dávek státní sociální podpory.

Práci jsem se snažil napsat tak, aby byla srozumitelná i pro neznalou osobu. Domnívám se proto, že práce může být využitelná pro osoby, které se chtějí dozvědět více informací o problematice dávky rodičovského příspěvku. Případně lze tuto práci jistě využít i při různých školeních pracovníků (metodiků i dávkových specialistů) státní sociální podpory. Zpracování práce bylo přínosem jistě i pro mne. Uvědomil jsem si další souvislosti mezi jednotlivými aspekty.

Domnívám se, že cíle které jsem si v absolventské práci stanovil se mi podařilo splnit. Dávku státní sociální podpory rodičovský příspěvek je možné po provedeném výzkumu presentovat jako finanční pomoc státu rodinám s dětmi. A to především proto, že do systému státní sociální podpory jdou ze státního rozpočtu nemalé finanční prostředky a procentuální výše finančních prostředků vynaložených na dávku rodičovský příspěvek z celkově vynaložených finančních prostředků neustále stoupá, což jasně vyplývá z tabulek a grafů uvedených v této práci. Zároveň je možné říci, že měsíční výše rodičovského příspěvku zaznamenala od vzniku systému dávek státní sociální podpory nemalého růstu.

48

Peзюмe Родительское пособие – государственные социальные льготы Моя работа посвящена одному из социальных пособий тоесть платежу родительских пособий.

Цель исследования сосредоточена: • изучение родительскоой поддержки как государства финансовую помощь семьям с детьми • обработки данных, полученных из района Йичин

Bыпускная работа состоит из двух частей: • теоретическая часть • практический компонент

Теоретическая часть связана с системой государственной социальной поддержки. Пристальный взгляд на родительское пособие, подлежащего выплате по закону № 117/1995 Сб. О государственной социальной поддержки. Она охватывает: • условия получения права на пособия • cкорость получения поддержки • размер поддержки • посещение детских садов и иных решающих факторов

Практическая часть связана с данными, полученными из района Йичин. Исследует развитие системы государственной социальной поддержки с упором на семейные пособия. Следит и сравнивает: • изменения в объеме средств, перечисленных в систему государственной социальной поддержки • изменения в объеме финансов выделеных родителям • число претендентов на семейное пособие 49

• число заявок отцов в последние три года • частота проведения выбора время получения льготы • число незаконных выгод, которые выплатились в последние три года Анализирует причины возникновения переоплаты.

Ключевые слова: Государственная социальная поддержка Родительский вклад Семья Родитель Ребенок

Оценка целей данной работы показывает, что родительское пособие является финансовой помощю государства семьям с детьми.

50

Bibliografie Monografie 1. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora podle právního stavu k 1. 7. 2005. 10. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : Anag, 2005. 215 s. ISBN 80-7263-288. 2. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady k 1. 5. 2007. 11. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : Anag, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7263-402-6. 3. BŘESKÁ, N., et al. Státní sociální podpora. 1. vyd. Olomouc : Anag, 1995. 295 s. ISBN 80-85646-39-0. 4. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komentářem a příklady 2008. 12. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : Anag, 2008. 223 s. ISBN 978-80-7263-467-5. 5. Sociální zabezpečení osob pohybujících se v rámci Evropské unie. 2. přepracované vydání. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 248 s. ISBN 80-86552-07-1. 6. Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie. Vyd. 1. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. 282 s. ISBN 978-80-7421-009-9.

Elektronické dokumenty 1. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Sekce obecné informace. [online]. [cit. 2011-03-12+. Dostupné z WWW: .

Zákony a vnitřní předpisy 1. Česko. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. In Databáze ASPI UX295 MPSV ČR Praha. 2. Informace č. 1 : Rodičovský příspěvek - volba doby pobírání rodičovského příspěvku do 2 nebo 3 let věku dítěte. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. 2 s. č.j.:2009/15485/212.

Rodičovský příspěvek - dávka státní sociální podpory

Recommend Documents