ROâNÍK 16 V TISK ZDARMA 3. âtvrtletí 2011

ROâNÍK 16 • V¯TISK ZDARMA 3. âTVRTLETÍ 2011

PROâ??? Jsou lidé, ktefií se snaÏí, aby Ïivot v na‰í vesnici byl bohat‰í po v‰ech stránkách, a jsou lidé, ktefií dûlají prav˘ opak a v‰e poniãí. Mûli jsme radost, Ïe se podafiila rekonstrukce víceúãelového hfii‰tû, které je pro V·ECHNY obyvatele Petrovic. Stálo to nejen peníze (700.000,- Kã) ale i nezmûrné úsilí, snahy a práce. NùKDO - nevíme kdo, ale hlavnû nevíme PROâ - násilím otevfiel skfiíÀku na spínání osvûtlení na novém hfii‰ti a neodbornû pfieprogramoval nastavení. BohuÏel i takovíto lidé, ktefií si neváÏí práce tûch druh˘ch, jsou mezi námi a Ïijí s námi. Známe je? Dívají se nám klidnû do oãí? Ptáme se opût PROâ ? Skuteãnû by nás, to je v‰echny obãany Petrovic, zajímalo, co je k takov˘mto ãinÛm vede!!! Pokud nûkdo ví a zná tyto vandaly, aÈ se jim pokusí vysvûtlit, Ïe niãí zafiízení, které má slouÏit nám a Ïe to, co ãiní, není Ïádné hrdinství! Jana Jirásková

Sbûr nebezpeãn˘ch sloÏek komunálního odpadu V sobotu dne 15. fiíjna 2011 organizuje obec spolu s fi. Márius Pedersen a.s. pravideln˘ svoz nebezpeãn˘ch sloÏek komunálního odpadu. Sbûrná auta pojedou po tûchto zastávkách: Krásn˘ Les - náves: 8.00 - 8.15 hod. Petrovice - lékárna: 8.25 - 8.35 hod. Petrovice - zdravotní stfiedisko: 8.40 - 8.55 hod. Petrovice - obecní úfiad: 9.00 - 9.30 hod. Obãané mohou bezplatnû odevzdat k likvidaci posádkám tûchto sbûrn˘ch vozÛ nebezpeãné sloÏky komunálního odpadu z domácností. Jedná se zejména o staré ledniãky, elektroniku, pneumatiky, baterie, oleje, barvy atp.

Fotografie „ze stavby“ obrazu petrovické ‰koly z barevn˘ch PET víãek (celkem jsme jich spotfiebovali více neÏ 29.300 ks), kterou jsme spolu s na‰imi Ïáky uskuteãnili na samotn˘ závûr ‰kolního roku 2010 / 2011 (tj. 105 ‰kolního roku probíhajícího v souãasné petrovické ‰kolní budovû). âtûte na stranû 8. Jan F. Teister

I v leto‰ním ‰kolním roce sbíráme star˘ papír

Hlá‰ení Obecní knihovny Petrovice nalézající se v budovû Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Petrovice

V uplynulém ‰kolním roce 2010 / 2011 se Z· a M· Petrovice ... tradiãnû zapojila jiÏ do 11. roãníku (finanãnû honorované) soutûÏe vyhlá‰ené k 1. záfií 2010 fa Kovo‰rot Group CZ, a.s. z Dûãína ve sbûru druhotn˘ch surovin (zejména pak starého papíru a pouÏit˘ch PET lahví). I pfies skuteãnost, Ïe ne v‰echny dûti a Ïáci Z· a M· Petorvice ... se do soutûÏe aktivnû zapojily, je velice povzbudivé, Ïe Z· a M· Petrovice ... obdrÏela od fa Kovo‰rot Group CZ, s.r.o. z Dûãína za odevzdané druhotné suroviny ve ‰kolním roce 2010 / 2011 finanãní hotovost v celkové v˘‰i 13.860,- Kã + za: 1. místo v kategorii: ‰kola s nejvy‰‰ím odevzdan˘m celkov˘m mnoÏstvím papíru na jednoho Ïáka dal‰ích 2.000,- Kã (tj. dohromady 15.860,- Kã + hodnotné ceny v celkové v˘‰i 2.000,- Kã). Nejlep‰ími sbûraãi druhotn˘ch surovin Z· a M· Petrovice ... (opomineme-li nûkteré zaslouÏilé sbûraãe z fiad zamûstnancÛ Z· a M· Petrovice ...) byli: Oto Li‰ka (Ïák II. tfiídy, 3. roãníku) - ve sbûru starého papíru (738 kg) Daniel Guza (Ïák II. tfiídy, 3. roãníku) - ve sbûru PET lahví (1885 ks) Takto získané finanãní prostfiedky byly vloÏeny do tzv. sbûrového fondu (blíÏeji viz. www.skola-petrovice.cz/sberovy-fond-2010.html) a prÛbûÏnû pouÏívány k ãásteãné úhradû (tj. formou pfiíspûvku) nákladÛ spojen˘ch s úãastí dûtí a ÏákÛ Z· a M· Petrovice ... na nejrÛznûj‰ích kulturních, spoleãensk˘ch, zábavn˘ch, ... akcích. To, zda-li Z· a M· Petrovice ... zvítûzí i v leto‰ním ‰kolním roce 2011 / 2012 záleÏí v˘hradnû na tom, s jakou aktivitou se dûti a Ïáci Z· a M· Petrovice ... zapojí do dal‰ího (tj. 12.) roãníku soutûÏe ‰kol ve sbûru druhotn˘ch surovin. Podpofiit snaÏení dûtí a ÏákÛ Z· a M· Petrovice ... mÛÏete ale i Vy sami zejména tím, Ïe nebudete Va‰e druhotné suroviny (tj. star˘ papír a PET lahve) odkládat do kontejnerÛ na tfiídûn˘ odpad, ale pfiedáte je Z· a M· Petrovice ... , která je dokáÏe zúroãit ve prospûch Petrovické a Krásnoleské ‰kolní drobotiny.

Po odchodu dlouholeté knihovnice p. Ludmily Boumové na zaslouÏen˘ odpoãinek se práce knihovnice petrovické knihovny od 1. záfií 2011 ochotnû ujala p. Andrea Kortanová p. Ludmile Boumové proto touto cestou dûkujeme nejenom jménem v‰ech vûrn˘ch ãtenáfiÛ za její dlouholetou starost o na‰í petrovickou knihovnu a její nástupkyni - p. Andreji Kortanové zároveÀ upfiímnû pfiejeme mnoho elánu nejenom ke zvelebování na‰í petrovické knihovny, ale také odhodlání k soustavnému roz‰ifiování souãasnû nepfiíli‰ poãetné ãtenáfiské základny. âasopisy a knihy v Obecní knihovnû si budete moci novû vypÛjãit v pondûlky vÏdy od 16.00 do 18.00 hodin a ve ãtvrtky vÏdy od 10.00 do 11.00 h. a od 17.00 do 19.00 h. Pfiípadnû kdykoli po pfiedchozí domluvû s fieditelem Z· a M· Petrovice. Pro pfiípadné zájemce je taktéÏ v knihovnû k dispozici bezplatn˘ internet!

VANDALSTVÍ NA H¤BITOVù

Vandalsky zniãen˘ hrob P. Aloise ·klíby.

ZPRAVODAJ PETROVICE

●

2 / 2011

Hrob fieditele petrovické spofiitelny - Antona Löbela.

Historie dynastie rodiny Schönbach petrovického v˘robce knoflíkÛ 1) Hans Joseph Schönbach 2) Joseph Schönbach 3) Anton Schönbach - Theresia Agnes Veronika Franziska Aloysia Franz Anton 4) Franz Anton - Franz Anton Franz Maria Anna Josefine Anna Theresia Rudolf 5) Franz 6) Anton Franz Je polovina 18. století. Jsme v malém domku ãp. 323 v horních Petrovicích, ve kterém, aby uÏivil svoji rodinu, zaãal Hans Joseph Schönbach vyrábût jednoduchá zdrhovadla. AniÏ to tu‰il, zaloÏil tímto krokem tradici v˘roby knoflíkÛ a zipÛ, která se v rodinû SchönbachÛ udrÏela aÏ do 20. století. KdyÏ poznal Elisabeth Annu Marii Ritschelovou, uzavfiel s ní 9. fiíjna 1759 sÀatek. O nûkolik let pozdûji, v roce 1765, se manÏelÛm Schönbachov˘m narodil syn, kter˘ byl pokfitûn je‰tû ve starém gotickém kostele stojícím na místním hfibitovû, jménem svého otce Joseph. Po skonãení ‰kolní docházky nastoupil Joseph jun. do uãení ke svému otci, a vedle tradiãní v˘roby zipÛ se nauãil vyrábût rÛzné spony a sponky. Ov‰em stále se opakující, jednotvárná v˘roba ho neuspokojovala a tak se rozhodl se roz‰ífiit svÛj sortiment o knoflíky rÛzn˘ch tvarÛ. Podle tradiãního podání byl vÛbec prvním fiemeslníkem v Petrovicích, kter˘ zaãal vyrábût lité knoflíky z mosazi a cínu jako tfieba

Továrna Schönbach ãp.118 z roku 1920.

na rukaviãky a kalhoty. A Ïe mûl skuteãnû obchodního ducha, dokládá skuteãnost, Ïe pr˘ dokonce své v˘robky nesl sám na zádech v ruksaku na veletrh do Lipska. Joseph, kter˘ je uÏ v té dobû oznaãován mezi lidmi jako továrník, se 9. listopadu 1794 Ïení s Marií Annou Ruprechtovou dcerou petrovického chalupníka. KdyÏ Maria za nûkolik let umírá, uzavírá 5. srpna 1800 druhé manÏelství s Clarou Veronikou Schönbachovou, dcerou rolníka Josefa Schönbacha z domu ãp. 87. Dva roky po svatbû, 7. 1. 1812, se manÏelÛm Schönbachov˘m narodil syn a pokraãovatel rodu, kterého pokfitili jménem Anton. KdyÏ byly Antonovi 3 roky, zemfiel ve vûku 50 let (22. 7. 1815) jeho otec Joseph a byl pohfiben na starém Petrovickém hfiibovû. V té dobû je jiÏ rodina SchönbachÛ uznávan˘m a hlavnû znám˘m v˘robcem knoflíkÛ v Petrovicích, a tak, aby nedo‰lo k pfieru‰ení kontinuity a zÛstala zachována rodinná tradice, provdala se ovdovûlá Veronika dne 22. 5. 1821, za bezdûtného vdovce, továrníka a v˘robce knoflíkÛ, Franze Schönbacha. Franz byl majitelem nemovitosti ãp. 118, ve které tovární v˘robu knoflíkÛ zavedl uÏ jeho otec. A dûdicem této továrny ustanovil Franz v roce 1838 svého vyÏenûného syna Antona. V roce 1838, 20. listopadu, se Anton oÏenil s Helenou Frietsche (30. 7. 1819), dcerou v˘robce lan z Bünauburgu, která 18. fiíjna 1839 darovala Ïivot své nejstar‰í dcefii THERESII. Jméno Theresia je zv˘raznûno úmyslnû, protoÏe její Ïivotní styl byl na dceru v˘znamného továrníka a je‰tû k tomu

v 19 století, velice volnomy‰lenkáfisk˘! O jejím osudu se zmíníme aÏ ke konci tohoto pojednání. V manÏelství Antona a Heleny se narodily je‰tû dal‰í dûti: Agnes (19. 8. 1841), Veronika (22. 4. 1845), Franziska Aloysia (27. 12. 1846) a Franz Anton (16. 12. 1851). Helena Schönbachová podlehla 14. listopadu 1852, ve vûku pouh˘ch 33 let, gastritidû. Rok na to, 18. ledna 1853, se ovdovûl˘ Anton znovu Ïení a to s Theresii Püscherovou (26. 7. 1828), pocházející z Tisé. Z tohoto manÏelství se narodily dvû dcery - Anna Helena (31. 10. 1855) a Maria Theresia (22. 8. 1858). Antonova druhá manÏelka umírá 10. listopadu roku 1881, ve vûku 53 let, pravdûpodobnû na tyfus, ke kterému se pfiidaly dal‰í choroby. O rok pozdûji, 13. prosince 1882, umírá ve vûku necel˘ch 71 let sám Anton na zánût plic, a svÛj poslední odpoãinek nalézá na Petrovickém hfibitovû vedle své druhé manÏelky. Smuteãní obfiad se konal 16. prosince za veliké úãasti nejen zamûstnancÛ továrny, ale i petrovick˘ch obãanÛ. Antonem skonãila jedna v˘znaãná éra rodinné tradice. Zásluhou této hlavy rodiny, které nevlastní otec uãinil sv˘m dûdicem, se rodinn˘ podnik SchönbachÛ vypracoval aÏ k mezinárodnímu vûhlasu. • • • VraÈme se o nûkolik let zpût a seznamme se s osudy potomkÛ Antona Schönbacha. Agnes - druhá dcera Antona, se narodila 19. 8. 1841. Ve sv˘ch 27 letech porodila nemanÏelskou dceru Annu, která jiÏ za mûsíc po svém narození zemfiela. O rok pozdûji dala Ïivot syno-

Foto továrny ãp.118 z roku 1987. ZPRAVODAJ PETROVICE

●

3 / 2011

vi Josefu Ferdinandovi, aniÏ opût uvedla jméno otce. Agnes se provdala v roce 1870 za petrovického sedláka Ingantze Weckenda a z tohoto manÏelství se narodil 2. bfiezna 1878 syn Franz. Agnes umírá ve vûku 69 let (29. bfiezna 1910), její manÏel o ãtyfii roky pozdûji spáchal sebevraÏdu. Na pozadí v˘‰e uveden˘ch událostí mÛÏeme jen konstatovat, Ïe Ïivot Agnes mûl tragick˘ nádech a nebyl vÛbec lehk˘. O jejím synovi Josefu Ferdinandovi nic nevíme, druh˘ syn Franz se rozvedl a po cel˘ dal‰í Ïivot zÛstal svobodn˘. Veronika - tfietí z dûtí, se narodila 22. 4. 1845 a mûla oproti sv˘m dvûma sestrám ‰Èastn˘ a velice úspû‰n˘ Ïivot. Provdala se 16. 11. 1863 za Franze Schönbacha pocházejícího z Riegersdorfu (Modrá) spolu zaloÏili v roce 1870 úspû‰nou firmu na v˘robu knoflíkÛ. Na poãátku jejich podnikání byla malá dílniãka, kterou vybudovali na spáleni‰ti domu ãp.16 v Riegersdorfu (Modrá) a ve které vyrábûli knoflíky pfiedev‰ím z rohoviny. Oba mûli podnikání v krvi a obchodní kontakty dokázali navázat aÏ ve Vídni. Problém nastal, kdyÏ jedna vídeÀská firma zkrachovala a byli tak nuceni z nedostatku financí na nûjak˘ ãas továrnu zavfiít. Po pfiekonání krize zamûfiili svou v˘robu pfiedev‰ím na mosazné knoflíky. ProtoÏe Franz Schönbach byl skuteãn˘ „fachman“, bylo samozfiejmostí, Ïe do své továrny zavedl nové stroje a náfiadí, které zv˘‰ily produktivitu práce a tak mohl roz‰ífiit v˘robu o dal‰í sortiment. V roce 1885 jiÏ vyváÏel zboÏí do Severní Ameriky a v roce 1890 zaãal vyrábût specielní zboÏí pro âínu. Po jeho smrti pfievzali spoleãnû firmu jeho syn Franz jun. a dcera Anna, provdána Wernerová, a to aÏ do roku 1909, kdy Anna podala rezignaci. Vedle knoflíkÛ zaãal Franz bûhem 1. svûtové války vyrábût pro rakousko-uherskou armádu i polní e‰usy. Veronika zemfiela krátce po skonãení války v roce 1918. NedoÏila se tak velkého obchodního a hospodáfiského rozmachu továrny. Franziska - narozená 27. 12. 1846 jako ãtvrté dítû Antona a Heleny, se v roce 1875 provdala na sedláka Josefa Wolfa, rovnûÏ pocházejícího z Petrovic. Anna Helena (31. 10. 1855), narozená z druhého manÏelství Antona a Theresie, byla z rodinné firmy vylouãena a otec ji provdal za zámeãníka Karla Kliema. Franz Anton se narodil 16. 12. 1851 a byl jedin˘m synem Antona a jeho první Ïeny Heleny. OÏenil se 19. února roku 1878 s Marii Hübnerovou z Hostiz. Je‰tû pfied svatbou se jim narodil ZPRAVODAJ PETROVICE

●

4 / 2011

syn Franz (26. 4. 1876), po svatbû následovaly dal‰í dûti: Anton Franz (15. 8. 1878), Maria Anna Josefine (17. 11. 1879), Anna Theresia (10. 2. 1881) a Rudolf (5. 11. 1885). V roce kdy se oÏenil, mu pfiedal otec vedení rodinného podniku. Poãátkem roku 1880, to je po dvou letech, ve kter˘ch se intenzivnû seznamoval s podnikov˘m fiízením, zaãal Franz Anton s dÛslednou pfiestavbou celého rodinného podniku v ãp. 118, kde se zamûfiil pfiedev‰ím na límeãkové a manÏetové knoflíãky rÛzn˘ch tvarÛ. Své vysoce kvalitní v˘robky exportoval do celého svûta. BohuÏel, jiÏ 13. záfií 1902 zemfiel ve vûku 50-ti let na cukrovku. Posledním promazáním zaopatfiil Franze faráfi Alios Skliba. ¤ízení podniku pfie‰lo do rukou obou star‰ích synÛ - 26-ti letého Franze a o dva roky mlad‰ího Antona. Oba, stejnû jako jejich otec, usilovnû roz‰ifiovali rodinn˘ podnik a tak mohli v té dobû dávat práci skoro 300 zamûstnancÛm. V roce 1906 pfiikoupili v Hellendorfu dfiívûj‰í vodní ml˘n na drcení písku, ze kterého vybudovali poboãku petrovické továrny. S roz‰ífiením v˘robní kapacity sv˘ch závodÛ roz‰ífiili sortiment o kovové flitry, drobné kovové zboÏí a celuloidové knoflíky a bûhem 1. svûtové války se zamûfiili na knoflíky na uniformy rakousko-uherské armády. Viditeln˘m znamením prosperujícího podniku rodiny SchönbachÛ v Petrovicích bylo nejen postavení továrního komínu s nápisem Schönbach ale hlavnû postavení nové obytné vily nedaleko továrny. Franz ml. (26.4.1876) se oÏenil s Emmou Antonii Veronikou Kühnel (01.12.1885) rodaãkou s Petrovic

Foto z roku 1987.

a Anton Franz (15.8.1878) se 6. fiíjna 1903 oÏenil s Annou Franziskou Settmacher, rovnûÏ z Petrovic. Nejmlad‰í z bratrÛ Rudolf (5.11.1885) se stal vlastníkem hospodáfiství v ãp. 113. V roce 1910 (8. února) se oÏenil s Antonii Schneider (12. 12. 1886) rodaãkou z Petrovic. Konec války znamenal konec úsporn˘ch opatfiení a poãátek postupného ekonomického oÏivování firmy. Ov‰em v roce 1929 do‰lo k propadu akcií na americké burze a následnému hospodáfiskému kolapsu oznaãovaného jako Velká hospodáfiská krize, kter˘ zasáhl ekonomiky po celém svûtû. Krize postihla i tradiãnû bohat˘ podnik SchönbachÛ, kter˘ v roce 1930 zbankrotoval. Celou rodinnou spoleãnost vãetnû vily získal Josef Rauchfuß z Tisé, kter˘ se dvûma syny, Ludwigem a Juliusem, zaloÏil novou firmu Josef Raufuß& Söhne. Sortiment roz‰ífiil o sponky, knoflíky na uniformy, ale pfiedev‰ím se prosadil v˘robou filigránsk˘ch knoflíkÛ. Josef Raufuß zemfiel v roce 1934, podnik aÏ do odsunu v roce 1945 vedl Ludwig spolu s Juliusem, VraÈme se o nûkolik let nazpût k nejstar‰í dcefii Antona a Heleny Schönbachov˘ch - k THERESII, která ve sv˘ch 22 letech porodila (27. 4. 1862) v domû sv˘ch rodiãÛ ãp. 118, svého nejstar‰ího, av‰ak nemanÏelského syna Josepha. Aãkoliv v té dobû mít nemanÏelské dítû nebylo nic neobvyklého, pfiece v obci vzbudilo senzaci, to proto, Ïe dcera továrníka Antona Schönbacha neuvedla jméno otce svého dítûte. Mal˘ chlapec je‰tû téhoÏ roku zemfiel, ale Theresiina povûst zÛstala poskvrnûna. Kdyby byla dcerou jen obyãejného chalupníka, tûÏko by se o ni nûkdo zajímal. Ale protoÏe se jednalo o dceru zámoÏného a váÏeného továrníka, kter˘ se velice angaÏoval v Ïivotû obce, vzbudil její osud v ãeské pohraniãní vesnici velkou pozornost. Zvlá‰tû Ïe Anton Schönbach byl majitel jedné z nejstar‰ích, v˘nosn˘ch a v˘znamn˘ch továren na knoflíky v Petrovicích s obchodními kontakty na mezinárodní úrovni. V následujících letech porodila Theresia je‰tû dva syny, jejichÏ otcové zÛstali rovnûÏ neznámí: Karl Ludvig se narodil 18. kvûtna 1863 a Franz, kter˘ se narodil 4. února 1868. Theresia se nikdy nevdala. Po roce 1890 se odstûhovala z rodného domu a pracovala jako nádenice. Poslední rok svého Ïivota, nemocná a pokfiivená revmatismem, proÏila u svého syna Karla. Zemfiela 22. února 1898 a pohfibena byla na petrovickém hfibitovû. Úpadku továrny Schönbach se nedoÏila. Syn Karl Ludvig se vyuãil ‰evcem

âp.118 - dne‰ní stav. a svou Ïivnost provozoval v domû ãp. 186. OÏenil se s dcerou sedláka Jankeho Annou, se kterou mûl ãtyfii dûti: dva syny ktefií brzo zemfieli a dvû dcery: Annu (21. 11. 1888 -1. 5. 1936) a Marii ( 27.3.1903 - 4. 12. 1985). Anna byla prababiãkou autora této kroniky. Karl Ludvig Schönbach psychicky neunesl svÛj odsun, a 10. fiíjna 1945 spáchal sebevraÏdu. Bylo mu 82 let. Franz byl zámeãníkem a se svoji

Rodinná vila - stav z roku 2009. Ïenou Annou Emilíí rozenou Kühnel Ïil v domû ãp.179. Na nûkdej‰í v˘znamnou dynastii rodiny Schönbach si dnes v Petrovicích témûfi nikdo nevzpomene. Sice je‰tû stojí stará vila, ale hroby rodiny jsou zlikvidovány a pfiestavûná budova továrny ãp.118 je komerãnû vyuÏívána. Autorovo slovo na závûr. Je mi známo, Ïe minulost není a ne-

mÛÏe b˘t realisticky vylíãena na 100%. Ale seznamování s ní mÛÏe napomoci k na‰emu vzájemnému sbliÏování a k tomu chci i já pfiispût tímto sv˘m pojednáním. V této souvislosti bych chtûl zdÛraznit, Ïe jsem a budu vdûãn˘ za kaÏdé doplnûní a za kaÏdou pfiipomínku. Marco Schröder 2009 (potomek rodiny Schönbach) volnû pfieloÏila Jana Jirásková

Velká cena ‰lapacích autíãek Ve ãtvrtek dne 22. záfií 2011 pro nás uspofiádala âeská poji‰Èovna na asfaltovém hfii‰ti za Základní ‰kolou a Matefiskou ‰kolou Petrovice ... závody v jízdû na ‰lapacích autíãkách. Nejprve probûhla registrace v‰ech závodníkÛ a pak pfii‰lo na fiadu zahfiívací kolo, aby si v‰ichni mohli vyzkou‰et, jak které autíãko jezdí. Po zahfiívacím kole do‰lo koneãnû na závody a vyfiazovací kola a nakonec pfii‰lo velké finále, které rozhodlo o vítûzích. A jak dopadlo umístûní ? 1. místo - Adélka Tongová, 2. místo - Mat˘sek J. Kyndl, 3 .místo - Max Eberle. Pfii vyhla‰ování vítûzÛ byly rozdány ceny, ale i ostatní dûti dostali malé dáreãky, aby nikdo nepfii‰el zkrátka. Nakonec jsme si je‰tû v‰ichni zajezdili ve volné jízdû, abychom si autíãka a nev‰ední dopoledne fiádnû uÏili. Rádi bychom si takové dopoledne zase nûkdy zopakovali, protoÏe se nám to v‰em moc líbilo. Jitka Friedelová

ZPRAVODAJ PETROVICE

●

5 / 2011

Putování pro Ïáky 5. roãníku po odlehl˘ch koutech na‰í vlasti V úter˘ dne 10. kvûtna 2011 jste se Vy - páÈáci vydali obecním pfiepravníkem, kter˘ fiídil p. Ota Li‰ka ml., na dvoudenní expediãnû - studijní cestu v rámci aktuální v˘uky vlastivûdy po odlehl˘ch koutech na‰í vlasti. Natálko, jeli jste v‰ichni, nebo nûkdo chybûl? Nejeli jsme bohuÏel v‰ichni, protoÏe chybûl LukበDvofiák. Báro, kde jste se byli podívat jako první? Nejdfiíve jsme nav‰tívili svûtoznámé Punkevní jeskynû v Moravském krasu (nedaleko Blanska), kde je moÏné hned u vchodu si prohlédnout jejich nejvût‰í krápník. - Velice zajímavé bylo také jeskynní ne moc hluboké jezírko, do kterého náv‰tûvníci mohou házet mince (p. prÛvodkynû fiíkala, Ïe kdyÏ tam hodíte 1,- Kã, tak do roka ãlovûk zbohatne, kdyÏ 2,Kã, tak se ãlovûk do roka ‰Èastnû oÏení nebo vdá, a kdyÏ 5,Kã, tak se ãlovûk ‰Èastnû rozvede). Po prohlídce dna nejvût‰í na‰í propasti Macochy (mûfií 138,5 m), kde se nachází dvû krásnû modfie zbarvená jezírka, nás ãekala plavba na lodiãkách. - V‰ichni jsme si tedy sedli do jedné lodiãky a s jednou zastávkou u tzv. Masarykova dómu se vydali po klikaté a místy velmi hluboké fiíãce Punkvû k v˘chodu. Natálko. Podívali jste se do propasti Macocha také tak fiíkajíc shora? Ano. Po prohlídce Punkevních jeskyní jsme se vydali pû‰ky nad propast Macochu, ale kdyÏ jsme tam po cca 2 km pfiíkrého stoupání koneãnû do‰li, tak po nás chtûli nûjací lidé za podívání se do propasti zaplatit vstupné. - A protoÏe nám bylo u Punkevních jeskyní pracovníky Moravského krasu fieãeno,

ZPRAVODAJ PETROVICE

●

6 / 2011

Ïe jim v Ïádném pfiípadû nic platit nemáme, tak jsme se do Macochy podívali jen tak ze strany, odkud se toho ale bohuÏel moc vidût nedalo. Báro. Co se Ti nejvíce líbilo v Katefiinské jeskyni, kde jste se byli podívat bez cca 3 km chÛzí zcela vyãerpaného Andrého a Davida? Nejvíce se mi urãitû líbila velká socha ãarodûjnice, která se opírala o svou hÛl, stojící nad perníkovou chaloupkou s komínem. - Byla fakt supr. Ve slezském mûstû Bohumínû (tj. mém rodi‰ti) byla pro Vás po krátké oddychové náv‰tûvû Hobby parku s mnoÏstvím nejrÛznûj‰ích houpaãek, prolézaãek a jin˘ch zábavn˘ch atrakcí pfiipravena ponûkud netradiãní exkurze do skuteãného televizního studia. Nevím jak ostatní, ale já se na prohlídku soukromého Televizního studia Marko skuteãnû hodnû tû‰ila. - A bylo to tam skuteãnû úÏasné. Nejdfiíve nás p. Marek Spáãil se sv˘m tatínkem p. Jifiím Spáãilem provedli cel˘m sv˘m televizním studiem, abychom vûdûli co a jak. - Hned poté jsme si ale mohli dle libosti skoro v‰echno sami vyzkou‰et - moderování zpráv, práci s obûma kamerami, vytváfiení nejrÛznûj‰ích obrazov˘ch efektÛ za pomoci modré látky, reÏii, ... . Jaké má‰, Natálko, vzpomínky na vûÏ starobylého farního kostela Narození Panny Marie v Bohumínû - Starém Bohumínû? Spaní v kostelní vûÏi, kde k ránu bylo hodnû zima, jsme se skoro v‰ichni báli, protoÏe nás ãekala údajnû hodnû stra‰idelná stezka odvahy. - Myslela jsem si, Ïe to bude hor‰í, ale nakonec to bylo supr. Jestli pak si pamatujete, jak˘ sousední stát jste v rámci exkurze, i kdyÏ jenom na skuteãnû krátkou dobu, v noci pfied stezkou odvahy v‰ichni symbolicky nav‰tívili? Polsko? V rámci Va‰í expediãnû - studijní cesty jste nav‰tívili Hornické muzeum na úpatí Landeku u Petfikovic (tj. u Ostravy), kter˘ je ve svûtû znám˘ díky zde nalezené „Petfikovické“ Venu‰i. To je pravda. - Ráno po „buchtové“ snídani, kterou nám pfiipravili ãlenové OS Pfiátel bohumínské historie ve svém muzeu na námûstí Svobody v Bohumínû - Starém Bohumínû, jsme se vydali do jednoho starého a dnes uÏ nefunkãního kamenouhelného dolu.

V budovû báÀské záchranné sluÏby, kterou jsme z celého dÛlního areálu nav‰tívili jako první, nás asi nejvíce nadchl trenaÏér pro báÀské záchranáfie, na kterém jsme si sami mohli (nûktefií dokonce opakovanû a na ãas) vyzkou‰et své dovednosti. Teprve potom se z nás stali havífii, ktefií v˘tahem sfárali do samotného kamenouhelného dolu. Natálko, rozumûla jsi vÛbec tzv. „havyfi‰ãynû = ostrov‰ãynû“, kterou se na Ostravsku je‰tû i dnes bûÏnû mluví?

VÛbec. Skuteãnû nechápu, jak jí mÛÏete rozumût. A co fiíkáte na expozici historick˘ch vozidel v Muzeu Tatra v Kopfiivnici? Nûkteré auta, autobusy a dokonce i letadla byly skuteãnû zajímavé, ale myslím si, Ïe holky se daleko více tû‰ili na plánovanou náv‰tûvu „kostymérny“. Báro, mበasi na mysli „PÛjãovnu kost˘mÛ Ka‰párek“ v Kopfiivnici. Asi ano, ale my ji fiíkali „kostymérna“. - Tam jsme dostali pro nás holky velmi mil˘ úkol: najít si (spí‰e z nejrÛznûj‰ích ãástí sestavit) dle libosti nûjak˘ kost˘m, ve kterém bychom se chtûli vyfotit na ‰kolní tablo. Kost˘m si tam na‰el nakonec úplnû kaÏd˘. - Já jsem byla veterináfika, André pfiísn˘ policista, David stateãn˘ voják, Kuba svûtoznám˘ zpûvák Elvis Presly, Marek drsn˘ motorkáfi, Maru‰ka vesel˘ klaun a Natálka usmûvavá letu‰ka. Kost˘m si nakonec ale na‰li i dospûlí: „paní má“ se oblékla do vûzeÀského munduru, p. fiidiã si vyzkou‰el, jak by mu asi slu‰ely dlouhé blond vlasy, a Vy jste mûl na sobû slu‰iv˘ kost˘m Ivánka z filmu Mrazík. Kdyby ses mûla, Natálko, zamyslet nad tím, jestli trmácet se takovou dálku (cca 550 km tam a cca 480 opût zpátky) ve velmi slunném a tudíÏ i teplém poãasí stálo vÛbec za to, jaká by byla Tvá odpovûì? Urãitû ano. - Byla to úÏasná exkurze, i kdyÏ trochu krátká, prostû supr. Na podkladû slohové úlohy Báry Chovancové a Natálie Pinknerové zpracoval Jan F. Teister

Po stopách zvûdÛ kníÏete Sobûslava

Nedûle 25. záfií 2011 se probudila do nádherného sluneãného dne a Petrovice se pfiehouplydo „babího léta“. A ani ptaãí zapípnutí neporu‰ilo majestátní klid. Stromy se zaãaly odívat do pestrobarevného hávu a v‰ude vládl pokoj a mír. A do této krásy se vydalo na putování po stopách zvûdÛ kníÏete Sobûslava 115 nad‰encÛ, aby, jak pravil slogan, „protáhli svá tûla a poznávali krásy na‰eho okolí“. Nejmlad‰ími petrovick˘mi turisty byli: Ellenka Bognerová (4 mûsíce), Mí‰a PruÏinec (10 mûsícÛ) a Elenka DoleÏalová (11 mûsícÛ). AÏ z „dalekého“ Ústí nad Labem si k nám pfii‰li zasportovat dva „borci“ ve vûku 80 let, jeden úãastník ve vûku 78 let a dva „mladíci“ kter˘m bylo „jen“ 71 let. PfiiãemÏ tomu úplnû nejstar‰ímu

úãastníku pochodu pak bylo „pouhopouh˘ch“ a neuvûfiiteln˘ch 85 let.!!! Pfied tûmi v‰emi smekám klobouk a hluboko se skláním pfied jejich vitalitou! Na dvacetikilometrovou trasu se po stopû nûmeckého krále Lothara II vydalidva zdatní cyklisté, se kter˘mi jsme se potkali v cíli u Letadlana obãerstvovací stanici, kam dorazili bez viditelné újmy na zdraví. My ostatní jsme se vydali po stopách kníÏete Sobûslava smûrem na Rájec. Zde jsme pfiekroãili saské hranice a dorazili aÏ na vyhlídku Zeisigstein, odkud jsme bdûl˘m a ostfiíÏím zrakem sledovali nejen dûní v okolí Petrovic, ale na‰e oko hledûlo aÏ k dalek˘m obzorÛm - ke ·piãáku, k vedle stojící Napoleonské vyhlídce u vesnice Oelsen a kopcÛm nad Cínovcem. Prostû jsme se kochali a pln˘mi dou‰ky vychutnávali tu pohodu. Po dalek˘ch rozhledechjsme pakputovali po mezinárodní cestû vedoucí po hranici mezi námi a Nûmeckemna Rájec, a pfies Obecní les jsme doputovali zpátky k v˘chozímu bodu - k letadlu. Po úspû‰nû ukonãené misi jsme si dopfiáli zaslouÏené prima obãerstvení, které na nás jiÏ u letadla ãekalo. Klobásky, kufiecí i vepfiové steaky, zmrzli-

na, koláãe, ‰trÛdlíky - prostû v‰e, na co mûla na‰e unavená tûla chuÈ. Byl to nádhernû, uÏiteãnû proÏit˘ den, bûhem kterého jsme naãerpali novou Ïivotní energii a sílu, kterou budeme jistû potfiebovat na nadcházející zimu. TakÏe - pfií‰tí rok SE Tù·ÍME NASHLEDANOU! Jana Jirásková

P. S.: Obracím se s prosbou na v‰echny úãastníky pochodu, ktefií mûli s sebou fotoaparát a pofiizovali snímky, zda by je mohli poskytnout k zaevidování do obecní fotokroniky. Dûkuji. Jirásková TROCHU STATISTIKY PRO OÎIVENÍ. • První pochod se uskuteãnil 22. 9. 2007 za úãasti 82 osob • Druh˘ roãník probûhl dne 28. 9. 2008 a celkem nás pochodovalo 83 • Na tfietí roãník dne27.9.2009 pfii‰lo jiÏ 104 lidí • PÛvodní ãtvrt˘ roãník, naplánovan˘ na 26. záfií 2010 nám propr‰el, pfii‰la velká voda a tak se pochod sám od sebe rozpustil • Ten leto‰ní - skuteãnû ãtvrt˘- byl zatím rekordní, kdy nás bylo cel˘ch 115. ZPRAVODAJ PETROVICE

●

7 / 2011

Obraz Z· a M· Petrovice ... z PET víãek V úter˘ dne 28. ãervna 2011 (tj. tûsnû pfied ukonãením ‰kolního roku 2010 / 2011) vytvofiilo (v úctyhodném ãasovém intervalu od 8.30 h do 11.30 h) rovn˘ch 30 ÏákÛ Základní ‰koly - Z· a M· Petrovice ... spolu s p. fieditelem Janem F. Teisterem, p. uãitelem Pavlem Figurou, p. uãitelkami - ·árkou Ritschelovou a Danou Trojanovou a p. vychovatelkami Ludmilou Boumovou a Marcelou Kovaãovou na asfaltovém hfii‰ti za budovou Z· a M· Petrovice ... z neuvûfiiteln˘ch 29.237 pouÏit˘ch rÛznû barevn˘ch PET víãek, které Z· a M· Petrovice ... získala v rámci celoroãního poctivého sbûru druhotn˘ch surovin, vûrn˘ obraz Z· a M· Petrovice ... , která ve ‰kolním roce 2010 / 2011 oslavila 105 let svého trvání. Na obrazec Z· a M· Petrovice ... z PET víãek se pfii‰el kolem poledne podívat p. Zdenûk Kutina - starosta Petrovic spolu s p. Janou Jiráskovou - pfiedsedkyní Spolku pro obnovu a zachování tradic a v prÛbûhu odpoledne nejenom zákonní zástupci dûtí a ÏákÛ nav‰tûvujících Z· a M· Petrovice ... ale i mnozí dal‰í Petroviãáci. - V‰echny, ktefií se na stavbû obrazu Z· a M· Petrovice ... aktivnû podíleli, velice potû‰ilo, kdyÏ nesãetnû krát sly‰eli z tûch ãi onûch úst slova chvály a upfiímného obdivu. Jestli si ale, váÏení ãtenáfii, myslíte, Ïe tím to v‰echno skonãilo, tak to se teda m˘líte. Neb jiÏ dfiíve vznikl nápad pokusit se tento nበúctyhodn˘ v˘kon zapsat skrze Agenturu Dobr˘ den z Pelhfiimova do ãeské verze tzv. Guinessovy knihy kuriozit a rekordÛ, bylo potfieba v‰e dÛkladnû fotograficky zadokumentovat a navíc, coÏ bylo asi pro pfiípadn˘ zápis do ãeské verze tzv. Guinessovy knihy kuriozit a rekordÛ nejdÛleÏitûj‰í, v odpoledních aÏ podveãerních hodinách dÛkladnû v‰echny pouÏité PET víãka protokolárnû spoãítat. Snaha to bohuÏel nebyla pro tentokrát úspû‰ná, protoÏe dosavadní rekord - obraz DomaÏlické vûÏe o rozmûrech 8 x

56 m sestaven˘ ze 491.520 ks PET víãek, kter˘ dne 20. kvûtna 2008 vytvofiilo 280 ÏákÛ z 8 ‰kol domaÏlického okresu, se dle sdûlení p. Báry Kotkové - pracovnice Agentury Dobr˘ den z Pelhfiimova nepodafiilo ani zdaleka pfiekonat. Co jiného se dá dûlat, neÏ se smífiit s tím, Ïe ne v‰e se na poprvé vydafií. - Je to skuteãná ‰kolda, Ïe se Petrovice (okr. Ústí nad Labem) do ãeské verze tzv. Guinessovy knihy kuriozit a rekordÛ se sv˘m vyobrazením Z· a M· nedostali. Snad povzbuzeni slovy p. Báry Kotkové: „ ... Poklona petrovsk˘m ÏákÛm za krásné vyobrazení jejich ‰koly ... „ se jen tak lehce od svého zámûru Ïáci na‰í ‰koly nenechají odradit a na konci dal‰ího ‰kolního roku 2011 / 2012 se o pokofiení Jan F. Teister dosavadního rekordu pokusí znovu.

Tradice sázení stromu...

Pokraãujeme v loni zaloÏené tradici sázení památného stromu - ãerveného buku na‰imi „absolventy“.

ZPRAVODAJ PETROVICE

●

8 / 2011

P. Eduard Schönbach - Nitsche ãestn˘ kanovník kolegiální kapituly sv. ·tûpána v Litomûfiicích, biskupsk˘ konzistorní rada, ... okrskov˘ vikáfi, dûkan, ... petrovick˘ rodák a duchovní správce

P. Eduard Schönbach - Nitsche ManÏelsk˘ syn Franze Xavera Schönbacha (*25. ledna 1824 v Petrovicích, ãp. 212),1 syna Franze Schönbacha - domkáfie v Petrovicích na ãp. 212 a Johanny roz. Ritschel, a jeho druhé Ïeny Marie Josefy Schönbachové (*13. ledna 1838 v Petrovicích, ãp. 221), dcery Franze Nitscheho - hospodáfie v Petrovicích na ãp. 221 a Weroniky roz. Wolf, se kterou se oÏenil 27. fiíjna 1857 v Petrovicích. Narodil se dne 28. ledna 1872 v 6 h v domû ãp. 392 v Petrovicích. - Pfii svátosti kfitu, kter˘ pfiijal 28. ledna 1872 ve farním kostele sv. Mikulá‰e v Petrovicích z rukou P. Antona Fliegla - kaplana v Petrovicích, pak obdrÏel jméno Eduard. Nebyl jedináãek. - Mimo vlastního mrtvorozeného sourozence (*18. kvûtna 1860 v Petrovicích, ãp. 392) mûl je‰tû ãtyfii star‰í vlastní bratry: Wenceslava (*7. fiíjna 1858 v Petrovicích, ãp. 392), Vincenze (*22. srpna 1861 v Petrovicích, ãp. 392), + Francisca (*19. ãervna 1863 v Petrovicích, ãp. 392) a Francisca (*7. ledna 1868 v Petrovicích, ãp. 392) a dvû star‰í vlastní sestry: Annu Marii (*11. listopadu 1864 v Petrovicích, ãp. 392) a Annu Josefu (*12. února 1870 v Petrovicích, ãp. 392). První ucelené vzdûlání získal v letech 1878 - 1883 na Obecné ‰kole v Petro-

vicích. - Pro své nadání byl poslán na Gymnázium do Litomûfiic, kde také dne 21. ãervence 1891 úspû‰nû sloÏil pfiedepsanou maturitní zkou‰ku s vyznamenáním. Od roku 1891 studoval filosofii a teologii v litomûfiickém diecézním knûÏském semináfii. - V posledním roce tûchto studií (tj. v první polovinû kalendáfiního roku 1895) jej ale pfiijali za svého - „adoptovali“ (od té doby proto pouÏíval zdvojené pfiíjmení Schönbach - Nitsche) bezdûtní manÏelé Anton Nitsche (31. prosince 1835 v Petrovicích - + 8. kvûtna 1910 v Petrovicích),2 syn Franze Nitscheho - hospodáfie v Petrovicích na ãp. 221 a Weroniky roz. Wolf, a Anny Nitsche roz. Kleim (*8. listopadu 1939 v Petrovicích - + 19. prosince 1921 v Petrovicích). Jeho biologiãtí i adoptivní rodiãe se hlásili k nûmecké národnosti a nûmãinu povaÏovali za svÛj rodn˘ jazyk. âe‰tinu ovládali pouze ãásteãnû (tj. jen pro úfiední potfiebu). ManÏelé Anton a Anna Nitschovi bydlícími v domû ãp. 221 (v ãásti tohoto domu byla Obcí Petrovice v roce 1939 zfiízena Matefiská ‰kolka) se jakoÏto fundátofii napfi. podíleli v roce 1908 na pofiízení vitráÏového okna „Zmrtv˘chvstání Pánû“ v presbytáfii far-

ního kostela sv. Mikulá‰e v Petrovicích, ... , a také na celkové obnovû kfiíÏe nad místem posledního odpoãinku 500 obûtí války z roku 1813 (tj. nad hfibitovem) v roce 1909. KnûÏské svûcení pfiijal z rukou litomûfiického biskupa Msgre ThDr. Jana Kfititele Emanuela Schönbela, O.Cr. dne 7. ãervence 1895 v katedrále sv. ·tûpána v Litomûfiicích.3 Svou primiãní m‰i sv. (tj. první m‰i sv.) slouÏil 21. ãervence 1895 ve farním kostele sv. Mikulá‰e v Petrovicích. Jeho prvním a zároveÀ posledním kaplansk˘m pÛsobi‰tûm se mu stává ode dne 18. ãervence 1896 farnost Lovosice. Od 1. záfií 1899 je ustanoven prozatímním katechetou (uãitelem náboÏenství) a od 25. dubna 1900 definitivním katechetou na Chlapecké ‰kole mû‰Èanské v Litomûfiicích, kde pÛsobil aÏ do konce ‰kolního roku 1908/1909 (tj. do 30. ãervna 1909). Po návratu do duchovní správy (1. ãervence 1929) se stává dûkanem dûkanství litomûfiického, pozdûji také okrskov˘m vikáfiem ú‰tûckého vikariátu a biskupsk˘m konzistorním radou. O ãtrnáct let pozdûji (tj. v roce 1923) je litomûfiick˘m biskupem Msgre ThDr. h.c. Josefem Grossem jmenován ãest-

Primiãní obrázek I. P. Eduard Schönbach - Nitsche.

Primiãní obrázek II. P. Eduard Schönbach - Nitsche. ZPRAVODAJ PETROVICE

●

9 / 2011

n˘m kanovníkem kolegiální kapituly sv. ·tûpána v Litomûfiicích. Po svém pensionování (ke dni 19. prosinci 1929) opustil Litomûfiice a na ‰est let (tj. do roku 1935) se pfiestûhoval do Vídnû (A). - Poté pfiijal místo „domácího kaplana“ v klá‰tefie „‰kolské

Hrobka Antona a Anny Nitschov˘ch na petrovickém hfibitovû.

kongregace“ Dcer BoÏské Lásky v Blahutovicích. Do svého rodi‰tû se vrací bez jakéhokoli majetku (pozbyl dokonce i o osobní doklady) na sklonku II. svûtové války (tj. 5. kvûtna 1945). Tehdy se musel rozhodnout, zda-li se sv˘mi pfiíbuzn˘mi a ostatními znám˘mi odejde do „nové vlasti“ - tj. do válkou zniãeného Nûmecka, nebo vyuÏije moÏnosti zÛstat zcela sám ve své „staré vlasti“ - tj. v âeskoslovensku. Dle vzpomínek pamûtníkÛ mûl tehdy prohlásit: „Jsem uÏ pfiíli‰ star˘ na to, abych se nûkam stûhoval.“ a tak se rozhodl pro své setrvání na rodinném hospodáfiství (cca 20 ha) v Petrovicích, kde chtûl „v osamûní“ proÏít poslední roky svého Ïivota. Témûfi ihned zaãal se svolením litomûfiického biskupa Msgre ThDr. Antonína Aloise Webera vypomáhat P. Maxi Preisovi - duchovnímu správci v Krásném Lese a po jeho odsunu v 2. polovinû roku 1945 pfievzal duchovní správu v Krásném Lese zcela. - Po odsunu P. Aloise Schwitzeho - duchovního správce na Nakléfiovû a P. Romana Endtricha - duchovního správce v Petrovicích v polovinû roku 1946 pfievzal (tzv. excurendo z Krásného Lesa, kde se mezitím pfiestûhoval) duchovní správu také na Nakléfiovû a v Petrovicích.

Ke sklonku svého Ïivota trpûl pomûrnû tûÏk˘m zánûtem ve svalech. Ve vûku 79 let zemfiel dne 13. bfiezna 1951 ve 14 h na dnes jiÏ neexistující fafie v Krásném Lese. Jako pfiíãina úmrtí se uvádí „pneumonia insef. cordis ... „. . - Jeho tûlesné ostatky byly dne 20. bfiezna 1953 po vykonání pohfiebních obfiadÛ ve farním kostele sv. Mikulá‰e v Petrovicích pietnû uloÏeny do „rodinné“ hrobky Antonína a Anny Nitschov˘ch v Petrovicích. Jan F. Teister 1 ) První manÏelství uzavfiel Franz X. Schönbach dne 20. ãervna 1848 v Petrovicích s Annou Josefou Janke (* 11. ãervna 1827 v Petrovicích, ãp. 222 - + 8. dubna 1857 v Petrovicích, ãp. 392), dcerou Josefa Jankeho a Marie Anny roz. Klein. 2

) Anton Nitsche byl bratr matky Eduarda Nitscheho - Marie Josefy Schönbach roz. Nitsche. 3 ) Pozdûji byl na knûze vysvûcen také jeho synovec P. Anton Nitsche (*13. ledna 1875 v Petrovicích, ãp. 4; ord. na knûze 14. ãervence 1901 v Litomûfiicích; + 21. ãervence 1913 v Chomutovû) - autor nûmecky psané publikace: Peterswald vor Hubert Jahren. Petrovice 1908.

Zajímavost: JAK SE K¤TILO V NA·Í OBCI ROK / POâET POK¤TùN¯CH 1900 103 ---------1901 113 ---------1902 101 ---------1903 109 ---------1904 118 ---------1905 104 ---------1906 124 ---------1907 99 ---------1908 125 ---------1909 104

1910 111 ---------1911 91 ---------1912 90 ---------1913 85 ---------1914 112 ---------odchod petrovick˘ch muÏÛ do I. sv. války ---------1915 57 ---------1916 35

1917 28 ---------1918 28 ---------pfiíchod pfieÏiv‰ích petrovick˘ch muÏÛ z I. sv. války ---------1919 54 ---------1920 70 ---------1921 80 ---------1922 66 ---------1923 74

ZPRAVODAJ PETROVICE

1924 56 ---------1925 47 ---------1926 59 ---------1927 55 ---------1928 53 ---------1929 40 ---------1930 49 ---------1931 37 ---------1932 45 ---------1933 38 ●

1934 45 ---------1935 38 ---------1936 26 ---------1937 28 ---------1938 23 ---------odchod petrovick˘ch muÏÛ do II. sv. války ---------1939 38 ---------1940 54 ---------1941 30

10 / 2011

1942 39 ---------1943 28 ---------1944 33 ---------1945 40 ---------odsun petrovsk˘ch obyvatel nûm. národnosti ---------1946 19 ---------1948 21 ---------1948 19

1949 15 ---------1950 2 ---------1951 0 ---------1952 0 ---------1953 1 ---------1954 6 ---------1955 13 ---------1956 3 ---------1957 3 ---------1958 3

1959 3 ---------1960 2 ---------1961 2 ---------1962 3 ---------1963 2 ---------1964 4 ---------1965 5 ---------1966 0 ---------1967 0 ---------1968 0

1969 1 ---------1970 3 ---------1971 0 ---------1972 3 ---------1973 0 ---------1974 0 ---------1975 1 ---------1976 1 ---------1977 4 ---------1978 3

1979 0 ---------1980 0 ---------1981 1 ---------1982 0 ---------1983 0 ---------1984 0 ---------1985 0 ---------uzavfiení petrovického kostela ---------1986 0

1987 0 ---------1988 zfiícení stfiechy petrovického kostela ---------1989 0 ---------1990 0 ---------1991 0 ---------1992 0 ---------1993 0 ---------1994 0 ---------1995 0

1996 0 ---------1997 0 ---------1998 0 ---------1999 0 ---------2000 0 ---------2001 0 ---------2002 0 ---------2003 0 ---------2004 0 ---------2005 0

2006 0 ---------2007 0 ---------2008 0 ---------2009 0 ---------2010 0 ---------2011 1

Usnesení ZO Petrovice ã. 8/2011 ze dne 15.6. 2011 Volební období 2010 - 2014 I. ZO schvaluje: 11. ovûfiovatele zápisu ze zasedání ZO ã. 8 - Lenku Kremrovou a Jana Medka

rovice u Chabafiovic a Janû Pavlíãkov˘m.

Petrovi

15. spolupráci s Centrem pro zvífiata v nouzi dle varianty ã. 1 - platba 10.000,—Kã na 5 let 16. v˘mûnu 9 ks sklepních oken v budovû ‰koly ãp. 5 dle návrhu SOD Fi. BFHM s.r.o Tisá za cenu 38.373,-Kã vãetnû DPH.

pro oddûlení ãásti pozemku, která bude Josefu a Danû âihákov˘m prodána a s návrhem seznámit ZO. 6. starostu zvefiejnûním v˘zvy k pfiedkládání nabídek na koupi domu ãp. 155 s náleÏitostmi dle usnesení ã. 8/2011/I./ na klasické i elektronické úfiední desce, na www. stránkách obce a podáním inzerátu do oblastních novin. Nabídky pfiedkládat v zalepené obálce nejpozdûji do 12. ãervence 2011.

13. zprávu auditora o kontrole hospodafiení obce Petrovice v roce 2010

17. prodej domu ãp. 155 s vûcn˘m bfiemenem zachování ordinace praktického lékafie na dobu 1 roku od podpisu smlouvy, zájemci s nejvy‰‰í nabídnutou cenou.

14. Závûreãn˘ úãet obce Petrovice za rok 2010 bez v˘hrad

18. cenu 1. 000.000,—Kã jako minimální pro prodej domu ãp. 155

15. pfievedení pfiebytku hospodafiení Z· a M· Petrovice, pfiíspûvková organizace ve v˘‰i 1.264,55 Kã do rezervního fondu této pfiíspûvkové organizace.

19. fi Reliastav s.r.o. jako dodavatele oprav ãásti chodníku a svedení pfiepadu ze studny do de‰Èové kanalizace (pod toãnou), vpusti do potoka (mostek pod letadlem), stûny mostku (u Vlaháãe) za cenu 300.000,—Kã vãetnû DPH

8. pfiedsedu finanãního v˘boru, pfiedsedu stavebního v˘boru a starostu otevíráním obálek s nabídkami a v˘bûrem dodavatele na akci „Oprava hasiãské zbrojnice“ dle kritéria nejniωí ceny

20. instalaci zachytávaãe hrub˘ch neãistot pfied DâJ u domu ã.p. 553 555 na náklady Spoleãenství vlastníkÛ domu.

III. ZO ru‰í:

21. v˘jimku z poãtu dûtí v Matefiské ‰kole Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Petrovice, pfiíspûvková organizace z 24 dûtí na 28 dûtí.

IV. ZO vypovídá:

12. program jednání 8. zasedání ZO ve volebním období 2010 - 2014

16. provedení auditu hospodafiení obce v roce 2011 spoleãností ADAKA s.r.o. 17. závûreãn˘ úãet MLS za rok 2010 bez v˘hrad 18. rozpoãet MLS na rok 2011 19. prodej p.p.ã. 2053/3 manÏelÛm Ludmile a Vladislavu Kváãov˘m za cenu dle Opatfiení obce ã. 1/2001 t.j. 10 Kã/m2 10. smûnu pozemkÛ ã. 2006/2 ve vlastnictví Pavla Antoliãe a 2006/1 ve vlastnictví obce Petrovice a to formou dvou kupních smluv, za cenu dle opatfiení obce ã. 1/2001 tj. 5,—Kã/m2 11. podání Ïádosti na PF âR o koupi p.p.ã. 974/9 k.ú. Nakéfiov, která vznikla oddûlením z p.p.ã. 974/2 dle GP ã. 100 - 197/2007 12. prodej p.p.ã. 131/5 a ãástí p.p.ã. 131/1 a 130 vyznaãen˘ch na snímku KN mapy, kter˘ bude souãástí Smlouvy o budoucí smlouvû kupní, manÏelÛm Bc.Milanovi a Monice ·upitov˘m za cenu dle Opatfiení obce ã. 1/2011 13. návrh Smlouvy o v˘pÛjãce Mezi obcí Petrovice (pÛjãitel) a Ústeck˘m krajem (vypÛjãitel) jejímÏ pfiedmûtem jsou ãásti pozemkÛ na trase Krásn˘ Les toãna autobusÛ „Mordgrund“ - Petrovice vodárna, ve vlastnictví obce, které Ústeck˘ kraj vyuÏije k realizaci projektu „Kru‰nohorská magistrála ã. 23“ jehoÏ pfiedmûtem je vybudování cyklostezky. 14. prodej ãásti p.p.ã. 2506/3 k.ú. Pet-

22. dofinancování rozdílu mezi v˘‰í dotace z POV ÚK a skuteãnou cenou akce „Oprava hasiãské zbrojnice“ II. povûfiuje:

7. starostu zadáním vyhotovení dokumentace pro stavební povolení na pfiestavbu prostor v domû ãp. 1 (souãasné kadefinictví a smûnárna) na ordinaci praktického lékafie.

1. usnesení ã.7/2011/I./10. z 20. dubna 2011

1. Smlouvu o budoucí smlouvû kupní ze dne 20. ledna 2010 s panem Janem Bastlem na p.p.ã 130/1 v k.ú. Petrovice u Chabafiovic 2. nájemní smlouvu uzavfienou dne 1. bfiezna 1996 s Pavlem Chaloupkou na uÏívánínebytov˘ch prostor v ãp. 1 (smûnárna a kadefinictví).

1. starostu pfiipravit ve spolupráci s advokátní kanceláfií vzor kupní smlouvy o prodeji pozemku z majetku obce na v˘stavbu RD s vûcn˘m bfiemenem a sankcí za nedodrÏení smlouvy a pfiedloÏit jej k projednání na pfií‰tím zasedání ZO.

V. ZO udûluje: 1. v˘jimku z poãtu dûtí v Matefiské ‰kole Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Petrovice, pfiíspûvková organizace z 24 dûtí na 28 dûtí.

2. starostu jednáním s investorem projektu „Kru‰nohorská magistrála ã. 23“o moÏnosti prodlouÏení trasy „Kru‰nohorské magistrály ã. 23“ o úsek Petrovice vodárna -

1. starostovi a místostarostovi zajistit v˘robu a instalaci tabulí s provozním fiádem víceúãelového hfii‰tû a v˘vûsek u obou vstupÛ na hfii‰tû.

3. starostu, stavební v˘bor a pfiedsedu finanãního v˘boru projednáním návrhu Jana Papaje ml. na smûnu, p.p.ã. 1461/1 za p.p.ã. 1462/8, 1462/4 a 1285/4 v‰e k.ú. Petrovice u Chabafiovic pfii ústním jednání.

Zapsala dne 15. ãervna 2011: Vladimíra Wolfová

4. stavební v˘bor provést místní ‰etfiení na pozemcích u domu ãp. 313 a informovat ZO zda tyto pozemky nejsou vhodné pro v˘stavbu RD 5. stavební v˘bor provést místní ‰etfiení na p.p.ã. 1593/1 k navrÏení hranic

VI. ZO ukládá:

Ovûfiili: Lenka Kremrová, zastupitelka obce Jan Medek, zastupitel obce Zdenûk Kutina, starosta obce ■ ■ ■ ZPRAVODAJ PETROVICE

●

11 / 2011

Usnesení ZO Petrovice ã. 9/2011 ze dne 12.7. 2011 Volební období 2010 - 2014 I. ZO schvaluje: 1. ovûfiovatele zápisu ze zasedání ZO ã. 9 - pp. Jana Medka a Patricka DoleÏala 2. program jednání 9. zasedání ZO ve volebním období 2010 - 2014 3. spolupráci s Centrem pro zvífiata v nouzi dle varianty ã. 2. Za pfiíspûvek 20.000,— Kã - obec má zaji‰tûny sluÏby Centra pro zvífiata v nouzi po dobu 5-ti let, nebo do v˘‰e pfiíspûvku. 4. pro úãely uzavírání smluv o prodeji pozemku na v˘stavbu obytn˘ch domÛ tyto podmínky: a) stavba se povaÏuje za zahájenou, pokud je v souladu s platn˘m vyjádfiením stavebního úfiadu postavena nejménû základová deska a obvodové zdivo do v˘‰ky 1m; b) stavba musí b˘t zahájena do dvou let; c) sankce za ne-

dodrÏení podmínek smlouvy se stanovuje ve v˘‰i dvounásobkÛ kupní ceny smlouvou stanovené. 5. vydání souhlasu na provádûní stavebních prací na p.p.ã. 2214/1 a 2215/3 za úãelem zbudování pfiípojek inÏen˘rsk˘ch sítí pro stavbu SamoobsluÏné prodejny na p.p.ã. 2320/1 k.ú. Petrovice u Chabafiovic (za Letadlem). 6. bezplatné ubytování v˘mûnného stfiedo‰kolského studenta Santiaga Abela Mas Baezy (*1994) z Argentiny v budovû Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Petrovice ... po dobu ‰kolního roku 2011/2012. Organizace tohoto pobytu, zaji‰tûní a úhrada stravování jde k tíÏi a odpovûdnosti Mgr. Jana F. Teistra - fieditele Základní ‰koly a Matefiské ‰koly Petrovice okres Ústí nad Labem, pfiíspûvkové organizace. II. povûfiuje : 1. starostu obce zvefiejnûním zámûru na prodej domu ãp. 155 za podmínek dle usnesení ZO ã. 8/2011/I/17.

Nabídky doruãovat do podatelny OÚ do 7. záfií 2011 do 15.00 hod. III. ZO ru‰í: 1. usnesení ã. 8/20011/I/15. z 15. ãervna 2011 IV. ZO zamítá: 1. nabídku p. Volkera Bernthardta na koupi domu ã.p. 155, protoÏe neodpovídá stanoven˘m podmínkám V. ZO mûní: 1. minimální v˘‰i ceny za koupi domu ãp. 155 stanovenou usnesením ZO ã. 8/2011/I/18 z 1.000.000,—Kã na 900.000,—Kã. V Petrovicích dne 12. ãervence 2011

Zapsala: Vladimíra Wolfová Ovûfiili: Patrick DoleÏal, zastupitel obce Jan Medek, zastupitel obce Zdenûk Kutina, starosta

Z· a M· Petrovice v‰echny srdeãnû zve dne 18. 10. 2011 od 18.00 h. na dal‰í nezvyklou

CESTOPISNOU P¤EDNÁ·KU JANA F. TEISTERA vesnického fiídícího KfiíÏem kráÏem zemí, kam doposud nedorazila kalhotová móda tj. po Barmû ZPRAVODAJ PETROVICE

Vydává zastupitelstvo obce • Pro obãany obce zdarma • Vychází ãtvrtletnû • Pfiíspûvky do zpravodaje zasílejte po‰tou nebo osobnû na Obecní úfiad v Petrovicích.