RNDr. Petr Fiala, tel. 603 179 357 Brno, 11.10.2007
Analýza současné situace na kapitálových trzích Tento krátký text je určen všem kdo mají zájem investovat na kapitálových trzích, ale nemají přehled o celkové momentální situaci na trhu a nevědí, která odvětví jsou nejvíce perspektivní. Pro Vás, kdo nemáte s trhem žádné zkušenosti, uvedu i pár základních informací. Navíc jim doporučuji přečíst si přiložený text o trzích. Tento text mám sice jen rozpracovaný, ale přesto poskytne nováčkům spoustu cenných informací. Jak je známo, kapitálové trhy nerostou stále a plynule, ale čas od času procházejí korekcemi trvajícími řádově několik týdnů (až měsíců). Někdy dokonce trhy absolvují velké dlouhodobé korekce trvající řádově mnoho měsíců až roků a nazývajících se BEAR trhy (markets) . Korekce vyrovnávají krátkodobé cenové excesy na akciových a jiných trzích, kdy cena aktiv většinou dosáhne extrémního výkyvu vzhledem k douhodobému průměru a má tendenci se vrátit k tomuto průměru, který se nejvíce blíží té "správné" vnitřní hodnotě cenného papíru. BEAR markety vyrovnávají větší excesy vzniklé většinou dlouhodobým trvalým růstem akciových trhů. Díky tomuto růstu vzniknou "cenové bubliny", kdy cena aktiv neodpovídá nejen vnitřní hodnotě aktiv, ale většinou je déle neudržitelná díky například zhoršující se hospodářské makroekonomické situaci. Příkladem BEAR marketu je období 1929 až 1947. Před tímto obdobím burza v USA vzrostla o 443% (Dow Jones index) . Během dvou let akcie spadly o 89%. Úrovně před krizí dosáhl Dow Jones index až v roce 1954, tedy 25 let později. Druhý BEAR market v nedávné době, kterému předcházel extrémní růst akcií zejména technologického sektoru v USA se uskutečnil v letech 2000- 2002. Během této doby index Nasdaq klesl o 85% své hodnoty . Investor, který by v únoru 1999 investoval svoje peníze na burze Nasdaq (do indexu NDX), by dnes byl na nulovém zisku (měl by zhruba ty peníze, které na počátku investoval). Investor, který by investoval do téhož indexu peníze v březnu 2000, by dnes po 7,5 letech měl na svém účtu pouhých 53% své počáteční investice. To jen dokládá, že je třeba být velmi opatrný, protože ztráty většinou vznikají daleko rychleji, než zisky. Ceny akcií jsou výsledkem obchodování lidských jedinců , účastníků trhu, jejich vzájemných interakcí v režimu neustále se rodící nabídky akcií a poptávky po akciích. Akciové trhy jsou zjednodušeně řečeno jedno obrovské tržiště, kde namísto masa nebo zeleniny se prodávají akcie (nebo dluhopisy atd) a kupující s prodávajícím se také musí domluvit na ceně. Díky obrovskému rozmachu krátkodobých spekulací a neustálému přílivu nových peněz do systému kapitálových trhů vznikají cenové bubliny, kdy neustále noví a noví spekulanti se snaží vydělat na tom, že cena akcií roste. Pak mohou akcie dosáhnout skutečně absurdních cen. Je to jako kdyby na tržišti stálo v některý okamžik kilo banánů 150 Kč. Zákonitě musí taková cena jednoho dne začít padat dolů a to od okamžiku, kdy už se nenajde žádný blázen, který by takové zboží koupil. Rozbor kapitálových trhů spočívá tedy v tom, aby člověk dokázal posoudit, které akcie jsou podhodnocené, které naopak nadhodnocené. Další velmi podstatnou věcí, kterou je třeba neustále mít na paměti, je fakt, že o růstu dané konkrétní akcie většinou nerozhoduje pouze ekonomika dané akciové společnosti (jak je vydavatel akcie úspěšný). Rozhoduje o tom především celková situace na kapitálovém trhu - jaká je nálada investorů a kam trhy směřují. Pokud trhy směřují ke korekci nebo bear marketu, bude klesat cena zhruba 60 až 80% všech akcií bez ohledu na jejich kvalitu (statisticky vzato). Stejně tak pokud je kvalitní akcie v odvětví, které momentálně prožívá útlum, tak i tato akcie má špatné vyhlídky na růst.
Komentář k celkové situaci: Akciové trhy rostou s menšími korekcemi již od října 2002. Mnozí analytici se shodují v tom, že se jedná o jeden z nejdelších dlouhodobě rostoucích trhů v historii. Většinou totiž zhruba každé 4 roky nastává větší korekce. Vývoj cen v USA (i jinde ve světě, protože světové trhy jsou díky globalizaci vysoce vzájemně korelovány) prochází tzv. prezidentským cyklem, kdy akciové trhy rostou nejvíce před volbami prezidenta v USA. Je to díky tomu, že politické strany se snaží zavděčit voličům a slibují jim možné i nemožné. Díky tomu panuje mezi lidmi optimismus, lidé utrácejí peníze a díky tomu firmy vydělávají- následně rostou i ceny jejich akcií. Prezidenstké volby budou v USA příští rok. Po volbách se většinou situace zhoršuje. Trhy od roku 2002 rostly především díky obrovské podpoře americké centrální banky FED, která ve snaze podpořit domácí průmysl, který
je postaven zejména na utrácení za spotřební zboží a nemovitosti, snižoval dva roky úrokové sazby. Díky tomu si všechny vrstvy společnosti začaly nabírat úvěry, nakupovaly a neustále se zadlužovaly (občané, firmy i vláda). Z toho důvodu vznikla další cenová bublina po technologické bublině z roku 2000 - a sice bublina nemovitostní. Každý, kdo mohl, si v USA koupil jeden a více domů a ceny nomovitostí neustále rostly. Díky tomu občané prosperovali přesto, že byli zadlužení. Banky ale stále potřebovaly příliv nových klientů. Protože bonitních klientů je i v USA omezený počet, snížily banky své nároky na hypoteční úvěry a začaly půjčovat i naprosto nemajetným občanům bez příjmů. Protože však ceny nemovitostí rostly, i tito občané byli motivování k tomu, aby splátky úvěrů nějak zvládli. Situace se však začala měnit od poloviny roku 2006. Tehdy začaly ceny nemovitostí v USA klesat a nabídka nově postavených nemovitostí byla na maximu. Nové nemovitosti již neměl kdo kupovat. Od té doby ceny nemovitostí v USA klesají a klesá i zájem o nově postavené domy. KLesá také zájem o hypoteční úvěry. Spousta stavebních spoelčností se ocitla ve velkých problémech, některé banky začaly krachovat. Nemajetní klienti již nejsou motivováni k tomu, aby spláceli hypoteční úvěry a to jen prohlubuje krizi. Přitom dno stavební krize je v nedohlednu- ekonomové většinou předpokládají, že nejvíce nesplácených hypoték se objeví v průběhu roku 2008 a krize může pokračovat až do roku 2009. Stejné problémy se bohužel objevily i v Evropě, zejména ve Velké Británii, Španělsku a Německu. Důsledkem byl run na pátou největší hypoteční banku v Anglii Northern Rock, kterou její klienti vzali útokem (výběr vkladů) a kterou musela zachránit až anglická centrální banka. Z hlediska realitní krize v USA je ale postižen celý svět. Investiční fondy, banky a hedge fondy totiž ve svých portfoliích drží cenné papíry navázané na americké nekvalitní hypotéky - tzv. hypoteční zástavní listy, a deriváty těchto listů, které hypoteční banky prodaly na volném kapitálovém trhu. Hodnota těchto cenných papírů je blízká nule a nikdo je nechce, nikdo je ani nechce přijmout jako zástavu za úvěry, které by tito držitelé potřebovali, aby přežili krizi. Celkový objem špatných hypoték se odhaduje až na 900 mld. USD. Protože si banky mezi s sebou nechtějí půjčovat (nemají jistotu, zda potenciální dlužník nedrží tyto "toxické" cenné papíry), musely zasahovat centrální banky téměř všech světových velmocí a poskytnout trhu potřebné finanční zdroje (likviditu). Pouze za dva dny nejhorší krize v polovině srpna nasypala evropská a americká cenrtální banka do finančního systému přes 300 mld EUR. JInými slovy centrální banky zachraňují ty, kteří svou chamtivostí , touhou po stále vyšších ziscích vše způsobili- spekulanti v podobě největších světových investičních bank a hedge fondů. Na vše doplatí běžní občané, kteří mají na svých účtech uloženy peníze těchto zemí- jejich hodnotu jim totiž užírá velmi rychle inflace. Vlády totiž získávají peníze na záchranu finančních spekulantů ne z nějakých vlastních úspor, ale prostě tím, že potřebné množství vytisknou. Inflace se projevuje všude- i v České republice- vidíme to na neustálých vyhlášeních různých firem o budoucím růstu cen. A proč vlády a centrální banky chrání spekulanty? Protože politici jsou také jen lidé (a mají své finance nainvestovány v těchto firmách) a neradi vidí, že se jim jejich investice do kapitálových trhů znehodnocují. Další podstatnou roli hraje fakt, že americká centrální banka FED není státní bankou USA, ale soukromou bankou, kterou založily velké americké investiční a komerční banky. Tyto banky mají tedy největší zájem na tom, aby se zachránily z peněz amerických daňových poplatníků. GUvernér americké centrální banky je tak pouhou loutkou v rukou velkých spekulantů. Jeho vyhlášení o tom, že nízká inflace je cílem FEDU, jsou pouhou proklamací. Problém nemovitostí a hypotečního trhu v USA je velmi vážný proto, že spotřebitelský sektor v USA představuje cca 70% veškeré ekonomiky USA a je podstatnou složkou vznikajícího hrubého domácího produktu. Bez prosperujícího stavebnictví a navazujících odvětví (vybavení domácností atd) bude výkonnost ekonomiky dále klesat, důsledkem budou nižší mzdy, růst nezaměstnanosti, růst státního dluhu na financování důchodů a zdravotnictvé (méně se vybere na daních). Tato hrozba nad USA dnes skutečně leží. Dalším podstatným velmi negativním faktorem je to, že USA a její občané jsou prakticky nejzadluženější zemí světa spolu s Japonskem (druhá nejsilnější světová ekonomika). Díky této kombinaci uvedených skutečnosti (vysoký dluh USA, krize ekonomiky, neradostná perspektiva) začal rychle klesat americký dolar. Investoři, kteří dostávali US dolar za své produkty , které dodávají do USA, se začali těchto dolarů v uplynulých týdnech zbavovat. Jedná se zejména o Čínu a další asijské země. Někteří ekonomové očekávají úplný kolaps dolaru, který se již nyní obchoduje na absolutně nejnižších úrovních za posledních 40 let. Kolaps dolaru by mohl stáhnout ke dnu i Evropu , protože americký tzrh je pro evropské firmy nejvýznamějším odbytištěm. Pokud by dále klesala kupní síla dolaru, produkty evropských výrobců by se zdražily a tyto prukty by neměl kdo kupovat. Ekonomický růst je ve světě alespoň zajišťován asijskými ekonomikami a dalšími zeměmi, které těží z růstu cen komodit (důsledek celosvětové inflace). Pokud by jste po přečtení předchozího textu nabyli dojmu, že za takové situace se již trhy měly dávno zhroutit, nejste daleko od pravdy. To stejné si myslí spousta fundovaných nezávislých ekonomů. Někteří ekonomové dokonce přirovnávají současnou situaci ke stavu před velkým krachem v roce 1929, jiní k situaci před krachem v roce 1987, kdy za jeden den akciové indexy v USA spadly až o 20%. Je to paradox, ale za této makroekonomické situace dosahují trhy neustále nových a nových maxim. Vysvětlení tohoto
jevu je především v nebývalé podpoře trhů centrálními bankami, které si prostě žádnou korekci nepřejí a raději doslova zasypávají trhy penězi , díky kterým trhy rostou. Otázkou je , zda-li tento trend je udržitelný. Domnívám se že ne, protože povede ke skutečnému kolapsu US dolaru vlivem inflace a následnému úniku investorů z kapitálových trhů.
Jaký z uvedených skutečností učinit závěr? 1. Makroekonomická situace je spíše špatná a nepřející dlouhodobému růstu akciových trhů zejména v USA v přístích 1 až 2 letech 2. Trhy přestou mohou růst díky masívním injekcím peněz ze strany centrálních bank 3. Díky masívním injekcím bude přetvrvávat vysoká inflace. Inflace bude přetrvávat také proto, že USA jako největšímu světovému dlužníkovi nezbývá nic jiného, než aby ke splácení svých dluhů tiskl stále nové peníze (a tak znehodnocoval dluh) 4. Za dané situace v USA budou podporovat inflaci i ostatní země, aby udržely poměr kursů jejich domácích měn vzhledem k US dolaru, protože jinak by poškodily své exportéry. 5. Vysoká inflace se bude projevovat neustálým růstem cen zboží a zřejmě i cených papírů. 6. Růst cenných papírů však nebude trvalý, důsledkem špatného stavu ekonomik bude vysoká kolísavost (volatilita) 7. Nemovitostní trh v USA i Evropě představuje spíše riziko, kterému je třeba se vyhnout. Díky vysoké provázanosti světových nemovitostních trhů a závislosti jednotlivých cenových vývojů mohou vedle špatných a nekvalitních cenných papírů klesat ceny akcií i těch dobrých nemovitostních fondů , jako je např. IMMOFINANZ. Nemovitostní fondy totiž velkou část nemovitostí pořizují na úvěr. Díky bankovní krizi, snížené likviditě bank (nižší dostupnosti zdrojů pro úvěry) a vysoké inflaci se dá předpokládat, že dlouhodobé úrokové sazby z úvěru , které nemovitostní fondy používají k financování nákupu nemovitostí , porostou. Tím, jak porostou jejich náklady na úvěry, bude klesat jejich zisk. 8. Je třeba se vyhnout investicím v US dolaru 9. Nejlepší měnou zůstává Česká koruna, naše ekonomika je stabilní. Další perspektivní měny jsou měny, jejichž státy jsou velkými vývozci nerostných surovin, jako je australský dolar a kanadský dolar. 10. Odvětvím, které může ze současné situace těžit, jsou všechna odvětví navázané na těžbu surovin- ropy, zemního plynu, uhlí, zlato stříbro , platina, uran a další kovy. Suroviny (komodity) totiž představují jedinou ochranu před znehodnocováním měn vlivem inflace. 11. Je třeba se vyhnout investicím do dluhopisů. Pokud porostou dlouhodobé úrokové sazby, bude cena dluhopisů klesat, navíc jejich výnos je znehodnocován inflací.
Následující obrázek je převzat ze stránek americké centrální banky a představuje růst peněžní zásoby v USA tedy to, jak FED podporuje inflaci neustálým tisknutím nových peněz. Růst je enormní.
Co by tedy potenciální investor měl udělat? Nakoupit komodity nebo akcie těžebních společností. Dlouhodobé investice do komodit a akcií těžebních společností mají v dnešní době několik výhod: 1. Spotřeba energií a dalších komodit ve světě neustále roste a dále poroste. Například pouze v Číně přibývá ročně zhruba 3 mil. aut. Čína plánuje v budoucnu výstavbu až 60-ti jaderných elektráren - díky tomu bude obrovská poptávka po uranu. Některé odborné studie předpokládají, že rostoucí poptávku po surovinách bude svět schopen uspokojit pouze do let 2025 -2035, poté bude výtěžnost neustále klesat. Čeho je ale nedostatek, to roste na ceně. 2. Nákupem akcií komoditních společností se jistíme proti inflaci Potenciálním rizikem pro současný BULL market v komoditách je to, že pokud by došlo k další výrazné korekci akciového trhu, nezůstanou zřejmě ušetřeny ani komodity. Je to z těchto důvodů: 1. Při poklesu akciových trhů většina velkých investorů (bank a fondů) přesouvá své investice do krátkodobých dluhopisů, především amerických státních pokladničních poukázek, protože americká vláda stále ještě přes vše špatné je pokládána za nejjistějšího dlužníka. Díky těmto investicím roste poptávka po US dolaru (dluhopisy americké vlády jsou prodávány za US dolary) a roste kurs dolaru. Když roste kurs dolaru, většinou klesá cena všech komodit, které jsou na mezinárodních trzích kótovány v USD (ropa, zlato atd). 2. V okamžiku, kdy dojde ke krizi likvidity bank a fondů (tyto instituce nemají peníze na splácení svých závazků, protože cenné papíry držené v jejich portfoliích ztratily na hodnotě), tyto instituce vyprodávají všechna aktiva, které lze rychle zpeněžit. Díky tomu nabídka těchto cenných papírů vysoce převýší poptávku a cena klesne dolů.
Přes uvedená rizika se domnívám, že riziko znehodnocování vkladů v bankách vlivem inflace je vyšší, než riziko poklesu cen komodit. Dlouhodobě totiž komoditám a akciím těžebních společností nezbývá nic jiného, než růst, protože inflace ve světě je nevyhnutná a nevratná vzhledem k vysokému zadlužení největších světových mocností. Proto jsem připravil některé vhodné investiční tipy. K výběru vhodných investičních příležitostí jsem použil nástroje technické analýzy akcií. Jedině technická analýza vývoje akciového kursu umožňuje správné načasování nákupu, makroekonomická analýza může pouze říci, kterým odvětvím se je nutno vyhnout.
Nezávazné doporučení: Moje doporučení není jistotou, že konkrétně tyto doporučené tituly porostou na ceně. O tom, zda investor nakoupí tyto konkrétní tituly, se musí rozhodnout sám.
Tak tedy: Velkou perspektivu vidím v růstu cen zemního plynu a uhlí, z toho budou těžit akcie těžebních společností těchto komodit. Na burze lze obchodovat přímo i ETF akcie představující zemní plyn (i ropu /symbol USO/ , zlato /symbol GLD/, a stříbro /symbol SLV/). Akcie zemního plynu má symbol UNG. Zemní plyn dosáhl svého maxima v prosinci 2005, kdy vystoupil na cenu 15.50 USD. Od té doby neustále cena klesala, až dosáhla minima 4,40 USD v říjnu 2006. V letošním roce cena byla na maximu v květnu - 8,40, nyní je 6.84 USD. Ceny zemního plynu v USA mají pravidelný sezónní rytmus s velkým růstem od podzimu do jara. Je to proto, že ve vyspělých světových zemích začíná topná sezóna (stejný rytmus se týká i dalších paliv). Pokud k začínající topné sezóně přičteme obavy z inflace a pokles USD, pak je velká šance zhodnotit svoje úspory do jara 2008 investováním do akcií těžebních společností . Vybral jsem tedy společnosti těžící zemní plyn a dále společnosti těžící uhlí. Pokud se někdo rozhodne do těchto firem investovat, měl by to udělat v dohledné době. Jinak cena může rychle vzrůst. Není však ani vyloučena ještě jedna korekce zemního plynu a tím i příslušné skupiny akcií směrem dolů, ale to je vždy riziko jakéhokoliv investování. Vybral jsem takové společnosti, jejichž dlouhodobý cenový vývoj výrazně svědčí spíše pro růst v období nejen příštích několika měsíců, ale spíše let. Proto i případný pokles by neměl znamenat fatální riziko nenávratné ztráty. Ideální pro rozložení rizika by bylo nakoupit co nejvíce těchto společností. Avšak díky vysokým poplatkům za nákup akcií u SAXOBANK to není úplně možné (cca 30 EUR za nákup). Proto vybírejte akcie dle Vašeho uvážení. Každý obrázek představuje graf, kde v horní části je zachycen cenový vývoj akcie pomocí tzv. candlesticks, svíček. Každá svíčka představuje cenu za jeden týden nebo měsícmaximální kurs, minimální, uzavírací a otvírací kurs. Protože však cenový vývoj není rovnoměrný a sám o sobě nám mnoho neřekne o tom, jaký je potenciál dalšího růstu , používají se různé indikátory, které cenový vývoj analyzují. Tyto indikátory jsou v podstatě filtry, které mají odstranit veškerý "šum" a ponechat podstatu - trendtedy to, kam akcie svojí cenou směřuje. Znázorněné indikátory představují absolutně nejlepší filtry ze zhruba 150_ti otestovaných filtrů a obchodních strategií, které jsem testoval na 40-leté řadě dat. Měly by být tedy značně spolehlivé, i když nic není nikdy 100%-tní, protože cenový vývoj vzniká díky interakcím účastníků trhu, jejich jednání je někdy iracionální (lidská psychika je emocionální v době, kdy člověk vydělává nebo naopak prodělává velké peníze, rozum jde někdy stranou). Kdo by chtěl více diverzifikovat, může nakoupit ETF akcie ropných společností XLE resp. OIH nebo ETF akcie zlatých společností (těžebních společností) GDX. V těchto indexech jsou akcie řady společností. Výhodou je jednoduchým způsobem dosažená diverzifikace, nevýhodou je, že nákupem indexu si kupujete akcie, z nichž mnohé mají za sebou poměrně značný růst v blízké minulosti (od počátku roku 2007) a tedy již menší potenciál k dalšímu růstu. Z tohoto důvodu indexy představují sice menší riziko, než nákupy jednotlivých akcií, ale mají zase menší potenciál růstu. Poslední možností a to velmi zajímavou, je investování do tzv. energy resp. royalty trusts, tedy společností, které drží těžební práva v nalezištích, a za tato práva inkasují podíl na zisku společnosti ve formě vysoké dividendy. Investor tak může vydělat peníze nejen na růstu ceny akcie na kapitálových trzích, ale i z dividendy. Společnosti se však brání krátkodobým spekulacím tak, že datum ex-dividendy je stanoveno tak ,že výplata dividendy je možná až v podstatě za rok držení akcií. Tyto akcie jsou dle mého názoru dobrou sázkou také proto, že v nejistých dobách bude chtít více institucionálních investorů vsadit na jistotu dividendy a bude investovat do těchto trustů, protože když už neroste kapitálový trh, investor dostane nezanedbatelnou dividendu, například u mnou vytipovaných společností WTU 10% p.a. , a HGT potom 6,5% p.a. Uvedené dvě společnosti, jejichž grafy jsou znázorněny v další části textu, nyní konzolidují a vytvářejí obě širokou základnu (bázi) pro další růst. Jedná se o investici na roky, přičemž akcie mají značnou šanci již nyní růst.
Přeji úspěšné investování. Váš Petr Fiala nezávislý poradce
Graf společnosti Headwaters, symbol na burze HW
Graf společnosti Yamana Gold, symbol na burze AUY
Graf společnosti Peabody Energy , symbol BTU akcie společnosti BTU jsou mým favoritem
Graf Central Fund of Canada, symbol CEF
Graf Massey Energy, symbol MEE
Graf společnosti NGAS Resources, symbol NGAS Akcie NGAS jsou mým favoritem. Akcie začíná být nakupována fondy , což představuje pro cenu podporu (za poslední kvartál cca 7,5% akcií).
Graf společnosti Newmont Mining, symbol NEM
Graf společnosti Quest Resources, QRCP
Graf společnosti Tri-Valley Corp. symbol TIV u této akcie dochází ke značné akumulaci fondy, bylo nakoupeno 12% akcií za poslední kvartál. Navíc dochází k tzv. insider trading, kdy akcie jsou nakupovány samotnými manažery firmy. To je vždy dobrým znamením.
Graf společnosti Williams Coal Seam Gas Company (symbol WTU) WTU je royalty trust dostávající vysokou dividendu za těžební práva od společnosti Williams Production Company, která těží zemní plyn v USA a Mexiku.
Graf vývoje ceny akcií společnosti Hugoton Royalty Trust, symbol HGT HGT drží práva k nalezištím , kde těží společnost XTO zemní plyn. Je to jeden z mých dlouhodobých favoritů pro růst.
V Brně dne 1.10.2007 Petr Fiala
