Literárně historická exkurze
Praha – Vyšehrad – Národní muzeum Třída: VSP1 Dne 27. června 2011
Vyšehrad
Historie Vyšehradu: - vznikl později než Pražský hrad – na konci 9. století jako knížecí hradiště - 1. kronikářský záznam – z roku 1002 – sídlo knížete Jaromíra - historie hradu je opředena řadou pověstí - Libuše tam vůbec nesídlila. Podle pověstí ženy vybudovaly Děvín, muži Vyšehrad – mezi těmito hrady vypukla „Dívčí válka“, která skončila vítězstvím mužů -koncem 11. století tady jako jediný český panovník sídlil první český král Vratislav II.
Literární památky: - byl zde sepsán VYŠEHRADSKÝ KODEX – dar při korunovaci krále Vratislava II., uchováván na Vyšehradě - Kanovník Vyšehradský – navázal na zápisy Kosmovy kroniky v letech 1125 – 1144
Psali o něm: - Alois Jirásek – Staré pověsti české - Karel Hynek Mácha – Vyšehrad měla být jedna ze skladeb cyklu KAT - Josef Kajetán Tyl – JAN HUS - Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer,...
Památky v prostorách Vyšehradu Táborská
brána
Vstupní brána do pevnosti z Pankráce. Byla postavena v letech 1655-1656, brzy po začátku stavby vyšehradské citadely v r. 1653. Vznik barokní citadely Vyšehrad souvisel se stavbou pražského opevnění (v letech 1653-1727), které nahradilo dosavadní zastaralý středověký obranný systém. Opevňovací práce na Vyšehradě byly v 70. letech 17. století hotovy. K menším úpravám a zdokonalením docházelo až do poloviny 19. století. V prostoru nad průjezdem jsou tři místnosti. Z jedné vedou střílny kryjící prostor před bránou, další místnost sloužila jako kancelář a poslední jako strážnice
Jedličkův ústav V letech 1912-1913 byla zásluhou chirurga dr. Rudolfa Jedličky přestavěna klasicistní budova(čp. 13) na sanatorium a školu pro tělesně postižené děti. Další tři budovy současného Jedličkova ústavu a škol hl. města Prahy leží vně hradeb v blízkosti Vyšehradu na Pankráci. Jedličkův ústav a školy je dnes moderní centrum ucelené rehabilitace určené mladým lidem s tělesným postižením z celé České republiky.
Dům Popelky Biliánové Spisovatelka a vlastenka Popelka Biliánová (vlastním jménem Marie Popelková, provdaná Biliánová, narozena 12. ledna 1862, zemřela 7, března 1941). Autorka populárních próz z denního života se stala známou díky sbírce legend "Z tajů pražských pověstí" (vyšla 1904 a 1905). Nejvíce místa věnuje spisovatelka pověstem z Vyšehradu, jejichž sbírání a sepisování se věnovala velmi aktivně po většinu svého života. Vyšehradské pověsti se pro svou popularitu dočkaly později samostatného vydání. Z Popelky Biliánové se stala vyšehradská patriotka s mírně podivínskými rysy, pečující i o hroby českých velikánů pohřbených na vyšehradském hřbitově.
Leopoldova brána
- je nejkrásnější dochovanou barokní branou z vyšehradského resp. pražského opevnění. Byla postavena mezi léty 1653 až 1672 zřejmě podle návrhu významného architekta Carla Luraga. Brána má centrální průjezd a postranní fortny pro pěší. Kolem roku 1840 byla upravena k provozu a zřejmě z této doby pochází vrata a celý mechanismus s kladkami. Brána je zdobena pilastry a štítem se znaky, jejichž autorem je Giovanni Battista Allio.
Bazilika Sv. Vavřince Zatím neznáme spolehlivě původní funkci baziliky sv. Vavřince z 11. 12. st., i když šlo zřejmě o farní kostel. Byl pravděpodobně zničen v roce 1420 v době husitského revolučního hnutí a později byl v průběhu 15. století přebudován na kanovnický dům, který sloužil postupně i za děkanství.
Gotický sklep je provozně propojený se St. purkrabstvím. V jeho obvodových konstrukcích jsou zachovány fragmenty zdiva středověkých palácových budov, cenné jsou i mladší stavební zásahy z 18. a 19. stol., které dokumentují vývoj provozního zařízení vojenské stavby. Gotický sklep byl zrekonstruován pro stálou expozici Historické podoby Vyšehradu.
Kapitulní chrám sv. Petra a Pavla Chrám sv. Petra a Pavla, dnes Bazilika minor sv. Petra a Pavla, prožil od svého založení (kolem r. 1070) knížetem Vratislavem II. mnoho přestaveb. Poslední podoba je novogotická, prováděl jí od roku 1885 architekt Josef Mocker, věže kostela projektoval architekt František Mikš, který také úpravu kostela v roce 1903 dokončil J. Mocker navrhl i většinu vnitřního zařízení kostela. Generální oprava kostela se uskutečnila v letech 1979-1994.
Slavín
- první nápad – vlastenec V. Štulc a František Palacký - Slavín dokončen v roce 1893 - v čele hřbitova je krypta s postavou Génia vlasti, po stranách sochy Vlasti vítěznou a Vlasti truchlící - první uložen v r. 1901 Julius Zeyer - o hroby pečovala do r. 1941 spisovatelka Popelka Biliánová - zatím posledním pohřbem bylo uložení ostatků skladatele Oskara Nedbala (zemřel v r. 1930), přenesených ze hřbitova v chorvatském Záhřebu (2006).
Cihelná brána Empírová Cihelná brána, zvaná též Nová. Dal postavit pražský místodržící Karel Chotek v souvislosti s vybudováním nové komunikace v letech 1841-2.
Vyšehradské Kasematy
Kasematy jsou chodby v pevnostních valech, sloužící k soustředění vojska a jeho nepozorovatelnému přesunu. Vyšehradská pevnost se začala stavět. 1654 na základě rozhodnutí císaře Ferdinanda III., které znamenalo zánik Vyšehradu jako města. Délka obou křídel kasemat je necelý 1 km
Gorlice Monumentální podzemní sál Gorlice ve vyšehradských kasematech Místnost sloužila jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Plnila také úlohu případného protileteckého krytu a skladiště brambor a zeleniny. Prostor byl vyklizen, zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století. Sál je součástí prohlídky kasemat a je zde umístěno 6 originálních soch z Karlova mostu. (zleva sv. Augustin, sv. Ludmila se sv. Václavem, sv. Prokop)
Podskalí
- čtvrť obchodníků se dřevem, solí, oblilím - o lidech z Podskalí psali Ignát Hermann, Vítězslav Hálek (Poldík Rumař) - písně o Podskalácích – Karel Hašler
Emauzský klášter Emauzský klášter neboli klášter benediktinů u chrámu P. Marie a slovanských patronů, zvaný Na Slovanech či Emauzy, byl založen 21. listopadu 1347 českým králem a římským císařem Karlem IV. Lucemburským pro řád slovanských benediktinů Klášter fungoval i v době husitské, kdy unikl vyplenění. Husité jej v roce 1419 převzali a jako v jediném českém klášteře se zde praktikovalo přijímání podobojí, a to až do roku 1589. V té době v klášteře působili anglický husitský bohoslovec Petr Payne a bratr Řehoř, pozdější zakladatel Jednoty bratrské. Začátkem 17. století, za vlády Rudolfa II., byl klášter obnoven jako katolický. V roce 1920 se benediktini vrátili a obnovili slovanskou liturgii. V roce 1942 gestapo mnichy vyhnalo a klášter sloužil jako vojenský lazaret. Při spojeneckém náletu na Prahu 14. února 1945 byla poničena budova kostela a klenby klášterní budovy, opravy proběhly v 1. polovině 50. let. V roce 1950 byl klášter zestátněn a v 50. letech připadl Československé akademii věd. Část řeholníků tehdy odešla do Itálie. Po roce 1989 získalo zpět budovy kláštera i kostel Benediktinské opatství v Emauzích. V roce 1995 byla ukončena jedna etapa rekonstrukce kláštera. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce kostela, posvěcen nový oltář a první mše se konala symbolicky na velikonoční pondělí 21. dubna 2003.
Karlovo náměstí
- tento název od r. 1848 - dříve se jmenovalo Dobytčí trh díky trhu s dobytkem - bylo velmi neupravené (centrum dění se odehrávalo kolem Staroměstského nám.), uprostřed náměstí křoví, boudy pro bezdomovce,… - sochy E. Krásnohorské, K. Světlé, V. Hálka, J. E. Turkyně, botanika B. Rozela - na V straně – do r. 1937 zde stál dům č.p.34, kde měli své krupařství a bydlela rodina K. H. Máchy. On zde napsal Máj.
Novoměstská radnice
- z roku 1367 - v roce 1419 první pražská defenestrace (začátek husitské revoluce, připomíná ji pomník Jana Želivského - od 17. st. – věznice, byl zde vězněn Jan Sladký Kozina, S.K.Neumann
Faustův dům
- J část Karlova nám., č. 40 - původně renesanční , barokně upravená budova - na konci 16. st. Dům patřil anglickému alchymistovi Edwardu Kelleymu - A. Jirásek celou pověst zachytil ve svých Starých pověstech českých - dnes součástí fakultní nemocnice (lékárna)
Václavské náměstí - vzniklo v roce 1348 - v hodní části – trh s koňmi - Koňský trh – tento název až do r. 1848, pak Karel Havlíček Borovský navrhl, aby se jmenovalo Václavské – ujalo se - od r. 1680 zde stála uprostřed náměstí socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla - v letech 1912 – 13 byla vyměněna za novou sochu od J. V. Myslbeka – světci kolem_ sv. Ludmila, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Prokop - uprostřed stálo první divadlo Bouda (mezi Jindřišskou a Vodičkovou( - na místě dnešního ND stálo dřevěné divadlo Aréna na hradbách – hráli zde komedie,zbořeno v roce 1875 - na tomto místě vybudováno v letech 1885 – 1890 Národní muzeum
Výstava Staré pověsti české Od 6. 10. 2010 do 7. 7. 2011 probíhá v prostorách Národního muzea interaktivní výstava věnovaná nejstarší české bájné historii Našim studentům se velmi líbila, o čemž svědčí i tyto fotografie:
Až se za 5 let Národní divadlo po rekonstrukci opět otevře, určitě se tam zase vypravíme.
